Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Nikita Guzev

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2014

Nikita Guzev

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Finance

INVESTIČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI GAZPROM A. S.

Autor bakalářské práce: Nikita Guzev Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Jitka Veselá, Ph.D., MBA Rok obhajoby: 2014 2

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Investiční analýza společnosti Gazprom a. s. vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Jitky Veselé, Ph.D., MBA a v seznamu literatury uvedl všechny použité literární a odborné zdroje. V Praze, květen 2014

Podpis ...................................

3

Poděkování Na tomto místě chtěl bych poděkovat doc. Ing. Jitce Veselé, Ph.D., MBA za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

4

ABSTRAKT Obsahem této bakalářské práce je investiční analýza akcií společnosti Gazprom a.s.. Teoretická část práce zahrnuje základní metody fundamentální analýzy akcií, které zkoumají faktory, jež nejvíce ovlivňují akciový kurz. V praktických částech práce jsem postupně provedl globální, odvětvovou i fundamentální analýzu jednotlivých titulů. Také jsem použil několik základních technických indikátorů pro analýzu budoucího vývoje kurzu akcií společnosti Gazprom a.s. Na základě porovnání zjištěné vnitřní hodnoty, aktuálního tržního kurzu a výsledku technické analýzy jsem stanovil výsledné investiční doporučení v závěru bakalářské práce.

ABSTRACT: The content of this final thesis is the investment analysis Gazprom Joint-Stock Company. Theoretical part includes basic methods of fundamental analysis of stocks and explores factors that mostly affect the stock prices. In the practical part I gradually used the global, corporate and sectoral and fundamental analysis to determine the correct value of stocks. I also used some basic technical indicators in order to analyse the future potential of Gazprom’s stocks. Based on the comparison of gained intrinsic value with the current market rate and with the results of technical analysis I determined the final investment recommendation at the final part of the final thesis.

5

Obsah: ÚVOD ......................................................................................................................................................... 8 1. GLOBÁLNÍ FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA 1.1 REÁLNÝ VÝSTUP EKONOMIKY, HDP.................................................................................... 9 1.2 INFLACE .................................................................................................................................... 10 1.3 ÚROKOVÉ SAZBY .................................................................................................................... 14 1.4 PENĚŽNÍ NABÍDKA ................................................................................................................. 14 1.5 MEZINÁRODNÍ POHYB KAPITÁLU ...................................................................................... 16 1.6 EKONOMICKÉ A POLITICKÉ ŠOKY ..................................................................................... 17 1.7 SHRNUTÍ GLOBÁLNÍ FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZY........................................................ 19

2. ODVĚTVOVÁ FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA 2.1. CILTIVOST ODVĚTVÍ NA HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS.......................................................... 20 2.2. TRŽNÍ STRUKTURA A ANALÝZA ODVĚTVÍ........................................................................ 22 2.3. ROLE REGULATORNÍCH ORGANŮ........................................................................................ 23 2.4. PŮSOBENÍ SPOLEČNOSTI GAZPROM V RUSKU A ZAHRANÍČÍ...................................... 24 2.5. CENA ROPY................................................................................................................................. 27 2.5.1 BURZOVNÍ STANOVENÍ CEN ........................................................................................ 27 2.5.2 OTC TRH ROPY.................................................................................................................. 29 2.5.3 PROGNOZA CEN ROPY ................................................................................................... 31 2.6. STRUČNÁ PROGNOZA VÝVOJE ODVĚTVÍ .......................................................................... 33 2.7. SHRNUTÍ ODVĚTVOVÉ ANALÝZY........................................................................................ 35

3. FIREMNÍ FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA 3.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČOSTI ........................................................................... 37 3.2 FINANČNÍ ANALÝZA ............................................................................................................. 38 3.2.1. HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA AKTIV A PASIV ......................................................... 38 3.2.2. VÝKAZ ZISKU Z ZTRÁT ............................................................................................. 40 3.2.3. UKAZATELE RENTABILITY ...................................................................................... 41

6

3.3 STANOVENÍ VNITŘNÍ HODNOTY AKCIE .......................................................................... 42 3.3.1. EV/EBIT........................................................................................................................... 42 3.3.2. P/E (ZÍSKOVÝ MODEL) ............................................................................................... 43 3.3.3. P/S .................................................................................................................................... 46 3.3.4. P/BV ................................................................................................................................. 48 3.3.5. DIVIDONDOVÝ DISKONTNÍ MODEL ....................................................................... 49 3.4 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ .................................................................................................... 51

4

TECHNICKÁ ANALÝZA 4.1 GRAFICKÉ METODY ................................................................................................................ 52 4.2 METODY ZALOŽENÉ NA TECHNICKÝCH INDEKATORECH ........................................... 54 4.2.1 KLOUZAVÉ PRŮMĚRY..................................................................................................... 54 4.2.2 MACD .................................................................................................................................. 55 4.2.3 STOCHASTIC OSCILLATOR ........................................................................................... 56 4.2.4 MOMENTUM ..................................................................................................................... 58 4.2.5 VOLUME ............................................................................................................................ 59

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 61 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A INTERNETOVÝCH ZDROJŮ .................................... 64 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .................................................................................................. 68

7

ÚVOD Dané téma bakalářské práce jsem si vybral především kvůli mému zájmu o ropný a plynárenský průmysl. Za pro mne ideální volbu jsem považoval mezinárodní společnost Gazprom. Gazprom - ruská energetická společnost zabývající zemním plynem, plynovým kondenzátem a ropou a to zejména v oborech geologický průzkum, těžba, přeprava, skladování, rafinace, uváděním na trh. Podle seznamu Forbes Global 2000 (2013 rok) je Gazprom dle příjmů na 17. místě mezi nadnárodními společnostmi ve světě. Gazprom je hlavním dodavatelem plynu na ruském trhu, poskytuje cca 70 % zemního plynu do dalších zemích bývalého Sovětského svazu, a 25 % do Evropy. Ropa a zemní plyn jsou a budou hlavním zdrojem energie během dalších mnoha let. Během příštích dvaceti let se spotřeba ropy a zemního plynu předpokládá výrazně vyšší, a to především díky rozvojovým zemím. Vývoj každého ze zdrojů energie bude vyžadovat řešení složitých budoucích problémů, přitom stěžejní množství ropy a zemního plynu nebude pocházet z nových oblastí, ale ze starých. Cílem práce je provedení fundamentální a technické analýzy společnosti Gazprom a odvození investičního doporučení. Budu charakterizovat globální, odvětvové a firemní faktory a jejich vliv na cenu akcií společnosti Gazprom na burze. V první kapitole práce ‚Globální fundamentální analýza‘ budu věnovat pozornost vztahu mezi akciovým trhem který je v případě Ruské federace reprezentován indexem MICEX, makroekonomickými veličinami jako například inflace, úroková sazba, mezinárodní pohyb kapitálu, HDP, peněžní nabídka a politické šoky. Ve druhé kapitole ‚Odvětvová fundamentální analýza‘ se bude zaměřovat na rozbor ropného a plynárenského průmyslu. Bude věnovaná pozornost vlivu ceny ropy na celé odvětví, posléze bude rozebrána citlivost odvětví na hospodářský cyklus, role regulatorních orgánů a v kontextu tržního prostředí. Třetí kapitola bude soustředěna na podnikovou fundamentální analýzu společnosi Gazprom. Nejprve budu provádět finanční analýzu pomocí horizontální analýzy pasiv a aktiv, analýzy ukazatelů rentability a analýzy výkazu zisku a ztráty. Při stanovení vnitřní hodnoty akcií společnosti budu využívat a porovnávat historické ukazatele P/E, P/S a P/BV “ratios“. Investiční doporučení jsem korigoval ve čtvrté části mé bakalářské práce, která je zaměřena na technickou analýzu. Cílem bude nalezení vhodného okamžiku k nákupu akcií společnosti Gazprom Neft do investičního portfolia. Ze základních nástrojů jsem použil metodu klouzavého průměru, MACD, oscilátory „momentum“ a „stochastic“ a také indikátor „volume“. Závěr této bakalářské práce by měl shrnout nálezy předchozích čtyř kapitol a vyústit v jednoznačnou formulaci investičního doporučení.

8

1. GLOBÁLNÍ FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA „Fundamentální analýzou můžeme označit postup, jehož cílem je prozkoumat vliv ekonomiky či ekonomik na vnitřní hodnotu analyzované akcie. K charakteristice stavu ekonomiky slouží důležité makroekonomické agregáty a faktory, jako např. úrokové míry, inflace, HDP, peněžní zásoba, pohyb mezinárodního kapitálu, devizové kurzy a ekonomické šoky a další. Zkoumání historického vývoje vybraných globálních faktorů a akciových kurzů za pomoci redukovaných modelů byly mezi sledovanými veličinami objeveny určité vztahy, které lze v některých případech chápat jako východisko při prognóze budoucího vývoje akciových kurzů.“ 1 1. 1. REÁLNÝ VÝSTUP EKONOMIKY, HDP Ekonomika Ruské federace pokračovala v roce 2012-2013 v ekonomickém růstu, a to nehledě na zvýšenou nejistotu panující na zahraničních trzích a volatilitu finančních trhů. Podle prvních odhadů Statistického úřadu Ruské federace HDP v roce 2012 vzrostl o 3,6 %, což je dynamika, která byla předpokládána (odhad byl 3,5 %). Došlo sice ke snížení dynamiky oproti roku 2011 (4,3 %), přes to se jedná o dobrou míru dynamiky růstu HDP. Ruská ekonomika si velice pravděpodobně udrží přibližně stejné tempo růstu HDP (na úrovni 3,5-3,6 %) i v roce 2014 mluví se o odhad cca 3,5 %. Růst HDP byl v roce 2012 dán především vyšší investiční a spotřební poptávkou. Významnou roli sehrála situace na mezinárodních trzích, kde došlo, ve srovnání s rokem 2010, k růstu ceny ropy o více než 30%. Cena ropy, devizové rezervy a velice nízký státní dluh (cca 11 % HDP) dávají šanci na budoucí pozitivní vývoj. 2 Obr. 1 – Vývoj cen ropy Brent, 2000 – 2014, $3

Zdroj: Vlastní zpracování

1

VESELÁ, Jitka. Analýza trhu cenných papírů. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2003, s.13. Reálný výstup ekonomiky. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.business-consortium.cz/vstup-na-rusky-trh/pronovacky/marketingovy-pruzkum-trhu/ 3 Vývoj cen ropy Brent, 2000 – 2014, $. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://ir.gazprom-neft.ru/key data/macroeconomics/macroeconomic-environment/ 2

9

Perspektivy rozvoje ruské ekonomiky budou i nadále založeny na efektivním využívání nerostného bohatství, nízkém státním dluhu (přibližně 11% HDP) a značných devizových rezervách. Vysoké ceny ropy se budou s největší pravděpodobností pohybovat ve stávajících relacích a menší výchylky neovlivní zásadním způsobem celkový trend, což příznivě přispěje k aktivní bilanci zahraničního obchodu. Domácí poptávka by měla být i nadále jedním z hlavních tahounů ekonomiky. Lze konstatovat, že v roce 2014 se nedají předpokládat zásadní změny v dosavadních trendech vývoje ekonomiky Ruska, přestože ve všech prohlášení kompetentních představitelů vyplývá zájem o odstranění bariér brzdících efektivnější využití vnitřních zdrojů i rozvoj zahraničně-ekonomického potenciálu země. Ratingová agentura Standard & Poor’s ponechala dlouhodobý rating Ruska na úrovni „BBB“ s výhledem „stabilní“. Tab. 1- Statistická data, Ruská Federace,    

2009

2010

2011

2012

141,9

141,9

142,9

143,4

8,8

8,8

6,1

6,6

-7,8

4,3

4,3

3,6

-6,2

-6

6,2

6,7

Přímé zahr. investice (mld.USD)

15,9

13,8

18,4

39

Reálné příjmy (%)

2,1

5,1

0,8

4,2

Export (mld. USD)

303,4

400

516

530,7

Import (mld. USD)

191,8

248,7

305,3

353,4

6,3

5,6

5

4,1

38 797

45 166

54 369

62 357

275

318

380,5

438

Počet obyvatel (mil. osob) Inflace (%) HDP (%) Investice do zákl. jmění (%)

obyv.

Nezaměstnanost (mil. osob) HDP v mld. RUB (běžné ceny) HDP na obyvatele v tis.RUB

Zdroj: Rusko: Ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 2014-03-10]. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/rusko-ekonomicka-charakteristika-zeme-19086.html

Dostupné

z:

Co se týče další prognózy, 26 října 2013 hlavní ekonom Deutsche Bank v Rusku Yaroslav Lisovolik prohlásil, že růst HDP Ruska v roce 2014 očekává na úrovni 3,3%, což se shoduje s oficiální verzí centrální banky Ruské federace.

10

Obr. 2 – Vývoj HDP Ruska, $

Zdroj: Vývoj HDP Ruska, $. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: www.wikipedia.org/wiki/Russia

1. 2. INFLACE „Za inflaci je lze považovat dlouhodobý růst agregátní cenové hladiny, který je spojen s nadměrnou emisí peněz a který vede k poklesu kupní síly peněz.“4 Pro měření inflace jsou nejčastěji používány následující indexy: • Consumer price index, CPI (Index spotřebitelských cen) - měří náklady domácnosti na nákup standardního tržního koše výrobků a služeb. Náklady v běžném období se porovnávají s náklady v základním roce. •

Producer price index, PPI (Index cen výrobců) – index je založen na cenách komodit, zahrnujících ceny potravin, zpracovatelského a těžebního průmyslu. Pevné váhy jsou založeny na čistých dodávkách či prodejích komodit.

• Deflátor HNP – měří se jako poměr nominálního a reálného HNP. Tento index je založen na spotřebním koši. Zahrnuje v sobě změnu cen všech výrobků v ekonomice. Teoretici se domnívají, že existují přímé a nepřímé účinky inflace na jednotlivé sektory ekonomiky například v podobě dopadu na měnové kurzy, úroveň investice, nezaměstnanost, úrokové sazby a na akciový trh. Inflace a akciový trh mezi sebou mají těsný vztah a míra inflace má vliv na volatilitu kurzů na akciových trzích a samozřejmě na riziko investic. Existuje několik názorů o tom, jaká je závislost mezi akciovým trhem a inflací. Akcie v sobě nese právo vlastníka na podíl na zisku a na likvidačním zůstatku společnosti a také je dobrým finančním instrumentem při zajištění proti inflaci a znehodnocení peněz. Tento názor lze vysvětlit tím, že v období inflace, když rostou dividendy a zisky firem, roste také cena akcií. V dlouhém období akcie přinášejí zisk, ale v krátkém období je tempo růstu inflace větší než tempo růstu ceny akcií. Tuto teorii potvrzuje několik hypotéz: 1. Hypotéza daňového efektu: tato teorie se opírá o názor, že inflace negativně ovlivňuje zisk společnosti po zdanění. V období inflace se snižuje reálná hodnota odpisů základních prostředků, protože výše odpisů se počítá z pořizovacích cen, v důsledku čeho 4

REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2013, s. 128

11

se zvyšuje daňové zatížení společností a snižuje se reálný zisk po zdanění. Výsledkem může být pokles dividend a cen akcií společnosti. Lze odvodit, že inflace negativně ovlivňuje kurz akcií. 2. Hypotéza peněžní iluze: Na kapitálových trzích se často peněžní iluze ilustruje na vztahu akciových výnosů a inflace. Empirické výzkumy totiž dokládají, že tento vztah je negativní. To je v rozporu s koncepcí založenou na tom, že hodnota akcie se odvíjí od výsledků hospodaření dané společnosti. Tyto výsledky by totiž měly v době̌ vyšší inflace odrážet rostoucí tržby a odpovídajícím způsobem i rostoucí zisk. Cena akcie by tedy měla růst spolu s hospodářskými výsledky, a měla by tak být s inflací pozitivně̌ korelována. Peněžní iluze tento vztah vysvětluje nominálním chápáním investorů, kteří nepřizpůsobí cenu akcie změněnému inflačnímu prostředí. Jedná se tedy o koncept založený na iracionalitě̌ investorů. Na druhou stranu odpůrci této teorie tvrdí, že negativní vztah inflace a akciových výnosů je důsledkem reálných šoků. Zmiňují se například o hypotéze dopadu reálného šoku na veřejné rozpočty, které vlivem setrvačnosti výdajů̊ dosahují deficitů, které jsou následně̌ monetizovány, což vede k růstu peněžní zásoby, a tedy následně k inflaci.5 3. Hypotéza zprostředkovaného efektu: hlavním principem této teorie je inverzní vztah mezi kurzem akcií a inflací. Jde o vzájemný vztah mezi výstupem ekonomiky, inflací a cenou akcií. Pří negativním vlivu inflace na reálný výstup ekonomiky dochází k snížení cen na akciových trzích. Pomocí grafů 3 a 4 a tabulky 2 je možné sledovat tyto tři hypotézy: Tab. 2- Inflace a změna MICEX , %

Rok

Inflace, %

MICEX, RUB

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

9,00% 11,90% 13,30% 8,80% 8,80% 6,10% 6,60% 6,50%

1011 1693 1574 624,9 1419 1723 1514 1546

Změna MICEX, % 83,08% 67,46% -7,03% -60,30% 127,08% 21,42% -12,13% 2,11%

Zdroj: vlastní tvorba s využitím dat 6

5 HAVLÍČEK, David. Analýza vztahu akciových výnosů a inflace: důsledek reálných šoků nebo peněžní iluze?. Dostupné z: www.vse.cz/polek/download.php 6 Data: [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.gks.ru/wps/wcm/connect/rosstat_main/rosstat/ru/statistics/tariffs/#

12

Obr. 3 - Vývoj inflace a indexu MICEX v letech 2006-2013, v %

Zdroj: vlastní tvorba s využitím dat 7 Obr. 4 - Vývoj inflace 2007-2014, v %

Zdroj: vlastní tvorba s využitím dat 7

Z korelačního koeficientu (0,1282) je zřejmé, že růst míry inflace povede k mírnému růstu kurzu akcií. Koeficient jsem vypočítal přes funkci Corel v programu MS Excel. Jako základní příčiny inflace v roce 2013 vidím toto: 1) Růst výnosů z ropy a plynu, což může znamenat implikaci, že pokud rostou výnosy velkých společností země, vede to k růstu likvidity na peněžním trhu. 2) Růst daní a tarifů na služby základních monopolů, což je rovněž skutečnost velmi závislá na cenách ropy a plynu. Při jejich růstu rostou také tarify na služby, což vede ke zvýšení cen zboží a služeb. Například poplatky za plyn se podle prognózy statistického úřadu7 Ruska zvýší o 15%. 3) Dalším velmi důležitým faktorem, který vede ke zvýšení cen, je růst cen zboží na mezinárodních trzích, což se přímo odráží na cenách obecně v Ruské federaci. 7 Statistický úřad Ruské federaci. [online]. http://www.gks.ru/wps/wcm/connect/rosstat_main/rosstat/ru/statistics/tariffs/#

[cit.2014-03-20].

Dostupné

z:

13

1.3. ÚROKOVÉ SAZBY Úroková sazba – vyrovnávací činitel mezi úsporami a investicemi. Úspory lze definovat jako částku, která nebyla vydaná na spotřebu. Investice jsou tokovou veličinou a označují přírůstek kapitálu. 8 Investoři obyčejně vnímají růst úrokových sazeb negativně. Vyšší úroková míra snižuje budoucí příjmy z akcie v podobě dividend nebo kapitálového zisku. Následně to může snížit cenu akcií. Je třeba si uvědomit, že vyšší úrokové sazby snižují investiční příležitosti pro společnosti, protože zdroje financování se stávají dražšími. Mezi kurzem akcie a úrokovou mírou existuje inverzní vztah. Je to proto, že nositelem hodnoty akcie jsou peněžní příjmy, které obdrží investor v budoucnu z titulu držby akcie a jež jsou převedeny na současnou hodnotu, kde úroková míra je diskontním faktorem. Růst úrokových sazeb negativně ovlivňuje akciové trhy a vede ke snížení kurzů akcií. Tento vztah lze ověřit na obrázku 5, který ukazuje vývoj úrokové sazby a indexu MICEX během posledních 8 let. Na obrázku 5 není jednoznačně vidět negativní závislost mezi úrokovou sazbou a indexem, ale lze to ověřit výpočtem korelačního koeficientu -0,1843 pomocí funkce Corel v MS Excel. Koeficient nám ukazuje negativní závislost mezi vývojem sazby a indexem MICEX. Obr. 5 – Vývoj úrokové sazby a indexu MICEX v letech 2007 – 2014, v %

Zdroj: vlastní tvorba s využitím dat9

1. 4. PENĚŽNÍ NABÍDKA Peněžní nabídka – je to celkové množství peněz v oběhu. Existuje těsná závislost mezi změnou objemu peněz v ekonomice a změnou cen finančních instrumentů, které drží ve svém portfoliu investoři. Pro měření objemu peněžních prostředků v ekonomice se používají peněžní agregáty. Peněžní agregáty se liší stupněm likvidity (schopností se rychle mění v hotovost). Peněžní agregáty jsou hierarchický systém - každá další jednotka zahrnuje předchozí (M1, M2, M3).

8 9

Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2000, s. 64 Data: Statistika vývoje úrokových sazeb v Rusku, 2007-2014. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.cbr.ru/statistics/?PrtId=dkfs

14

V Ruské federaci slouží jako důležitý ukazatel nabídky peněz ukazatel finanční hloubky, který se rovná poměru M2 k HDP. Tento ukazatel umožňuje odpovědět na otázku o přiměřenosti peněz v oběhu. Nízká úroveň monetizace ekonomiky může negativně poznamenat vývoj zahraničního obchodu. Měnový agregát M2 zahrnuje měnový agregát M1 a termínované vklady v domácí měně v bankách, ostatní vklady v domácí měně v bankách a vklady v zahraniční měně v bankách. Závislost mezi změnou peněžní nabídky a kurzem akcií lze vysvětlit pomocí následujících metod: 1. Efekt likvidity: v případě, že centrální banka nečekaně zvýší peněžní nabídku při neměnné poptávce, investoři začnou investovat svoje peněžní prostředky do trhu cenných papírů a tlačit cenu nahoru. 2. Transmisní mechanismus: „…je to širší pojem, obsahující působení měnových a úvěrových veličin v ekonomice. Proces měnové politiky je konkrétním postupem centrální banky založeným na příslušném transmisním mechanismu“. 10 Transmisní mechanismus lze rozdělit do několika fází. Nejprve dochází ke zvýšení objemu peněz v ekonomice a k následnému posunu nabídky peněz, což způsobuje nerovnováhu na trhu peněz a ovlivňuje trh cenných papírů. Investoři začínají nakupovat především dluhopisy, a tím tlačí ceny a výnosové míry dolů. Pak se akcie stávají více atraktivními, což způsobuje růst poptávky a následně růst cen akcií. Nyní se pokusím ověřit existenci pozitivní závislosti mezi změnou peněžní zásoby a indexem MICEX (akciový index), a to pomоcí dаt, ktеré jsou uvedеné v tabulce 3. Tab. 3 – změna peněžní zásoby a změna MCX v %

Rok

M2, mld. Změna RUB M2, %

MICEX, RUB

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

1 150,60 1 609,40 2 130,50 3 205,20 4 353,90 6 032,10 8 970,70 12 869,00 12 975,90 15 267,60 20 011,90 24 483,10 27 405,40

144 237,63 318,2 514 552,22 1011 1693 1574 624,9 1419 1723 1514 1546

61,03% 39,87% 32,38% 50,44% 35,84% 38,54% 48,72% 43,46% 0,83% 17,66% 31,07% 22,34% 11,94%

Změna MICEX, % -4,64% 65,02% 33,91% 61,53% 7,44% 83,08% 67,46% -7,03% -60,30% 127,08% 21,42% -12,13% 2,11%

Zdroj: vlastní tvorba s využitím dat11

10

REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 3., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, s.258 Data: Vývoj indexu MICEX. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.micex.ru/marketdata/archive#&trade_engine=stock&market=index&data_type=trades&data_interval=current&file_format=csv 11

15

Obr. 6 – Vývoj agregátu M2 a indexu MICEX v letech 2001 – 2013, v %

Zdroj: vlastní tvorba s využitím dat13

Z výše uvedeného obrázku (obrázek 6) je zřejmé, že mezi změnou peněžní zásoby a indexem MICEX, jež představuje cenu akcií na ruské burze, existuje slabý pozitivní vztah, což potvrzuje také koeficient korelace + 0,272 vypočtený pomocí MS Excel.  

1.5 MEZÍNÁRODNÍ POHYB KAPITALU Ruská ekonomika je velmi závislá na zahraničních investicích a na pohybu mezinárodního kapitálu. Gazprom je nadnárodní společnost a na vývoj kurzu jejích akcií má vliv obrovské množství faktorů. Jedním z nich jsou zahraniční investice. Příliv zahraničních investic by měl zvýšit cenu akcií, neboť zahraniční investice jsou podstatným zdrojem kapitálu, který vede k rozvoji ruské ekonomiky a zároveň také největších společností působících v ruské ekonomice. Proto bych očekával pozitivní test při porovnání vývoje kurzu akcií s dynamikou pohybu mezinárodního kapitálu směrem do Ruska.

16

Obr. 7 – Změna Přímých Zahraničních Investic (PZI) a indexu MICEX v letech 2001 – 2013, v %

Zdroj: vlastní tvorba s využitím dat 12

Podle obrázku výše (obrázek 7) je názorně vidět pozitivní závislost změny PZI a akciového indexu MICEX. Lze to doložit pomocí korelačního koeficientu k výše uvedeným veličinám, který má hodnotu +0,2728. Investoři sе při svém invеstičním rоzhоdování chоvají „cеlosvětově“ a na celosvětоvém trhu hlеdají akciové instrumеntу s nеjvyšším očekávaným výnоsem s оhledem na očekávané riziko a likviditu. Finаnční prostředkу se nеustále přilévají nа pоdhodnocené trhу, které jsоu prо investory pеrspektivnější a opouštějí trhy, kde dоchází k vyčеrpání kurzоvého potеnciálu. Takоvé pоhyby spеkulativního zahraničního kapitálu význаmně оvlivňují vоlatilitu аkciových kurzů. Přiliv zаhraničního kаpitálu způsоbuje vzеstup akciоvých kurzů a nаopak, což je mоžné slеdovat nа obrázku 7.

1. 6. EKONOMICKÉ A POLITICKÉ ŠOKY „Ekonomické a politické šoky mají na ekonomiku včetně akciového trhu silně negativní vliv z důvodu destabilizace ekonomické, potažmo i společenské situace. Tyto šoky mohou ekonomiku uvrhnout do dlouhodobé recese.“13 Ekonomické a politické šoky mohou mít různé příčiny a projevy. Projeven můžou být hyperinflace, ropné šoky apod. Například embargo USA v roce 1973-1974, velká nezaměstnanost, zveřejnění nějaké politicky nebo ekonomicky důležité informace, velká volatilita měnových kurzů atd. Mnozí specialisté se snaží prozkoumat rychlost změny akciových kurzů v důsledku nové a neočekávané globální informace. Tyto test jsou prováděny tak, že se separuje nějaká význаmná a nеočekávaná infоrmacev rámci byznysu, obchodu či politiky a slеduje sе pohуb kurzů v

12 Změna Přímých Zahraničních Investic. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné http://www.gks.ru/wps/wcm/connect/rosstat_main/rosstat/ru/statistics/ftrade/# 13 Ekonomické a politické šoky. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.miras.cz/akcie/akciove-analyzy-fundamentalni.php

z:

17

sоuvislosti s ní v čase jejího оznámení. Můžeme říci, že sе slеduje schоpnost investоrů profitоvat z právě оznámených infоrmací. Pomocí následujícího obrázku (obrázek 8), který představuje výsledky studie Arbela a Jaggiho z roku 1982 lze znázornit momentální vliv informaci na změnu akciových kurzů. Je zde vidět, že šok trvá kolem dvou dní s tím, že nejvíce kurzových změn je v 1 a 2 den po oznámení události, což ukazuje na fakt, že existuje předběžná reakce, je možné spekulovat, což může způsobit ještě větší volatilitu. Obr. 8 – Změna akciového trhu do a po zveřejnění neočekávané informaci 14

Jako příklad lze také uvést politický šok únor-březen 2014, který vznikl v důsledku krize na Ukrajině. Z obrázku 9 je zřejmé, že na konci února začala hodnota indexu rychle klesat při velkých objemech obchodů. K prudkému poklesu došlo na začátku března, kdy se zmíněná krize více rozrostla. Obr. 9 – Vliv krize na Ukrajině na změnu akciového indexu MICEX, 2014

Zdroj: vlastní nákres s využitím dat15

Důsledkem krize na Ukrajině není pouze velký pokles na akciových trzích, ale i značné makroekonomické problémy Ruska. Například v reakci na politický konflikt na Ukrajině, centrální banka Ruska oznámila zvýšení klíčové úrokové sazby o 150 bps. Přes určitou pozitivní reakci trhu ihned po vyhlášení tohoto rozhodnutí, centrální banka prodala 10 miliard dolarů během dalšího dne, což se stalo negativním překvapením. Nicméně posléze CB oznámila 14 15

VESELÁ, Jitka. Analýzy trhu cených papírů. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, s. 358 MICEX Quotes. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.micex.ru/marketdata/quotes?secid=MICEXINDEXCF

18

kontroverzní krok, který posloužil k zpřísnění měnového režimu. Byla-li dříve intervence v objemu 350 mld. Dolarů, banka přesouvala kurzové rozpětí pro rubl vůči koši o 5 centů, nyní tento posun nastane, když budou intervence v objemu až 1,5 miliardy dolarů, to znamená ještě větší zpřísnění měnového režimu. Tato situace vede k tomu, že pro exportní společnosti mají krátkodobou výhodou díky slabému rublu. Má to ale negativní účinky na makroekonomiku země. Importéři zboží budou nuceni zvyšovat ceny, což pak povede k inflaci. Co se týká konkrétně ropného odvětví, Gazprom má většinu pohledávek za Ukrajinou. To znamená, že v dlouhém období to může negativně ovlivnit zisky společnosti a následně kurz akcií. Rovněž je velmi důležitý fakt, že společnost Gazprom s největší pravděpodobností koupí společnost Chernomornaftotgas v aukci za vhodnou cenu, která se nachází na Krymu, který se nedávno stal součástí Ruska. Chernomornaftotgas má hned několik ložisek ropy a zemního plynu, což je samozřejmě pozitivním faktorem pro kurz akcií Gazpromu. Kvůli klesající těžbě a produkci plynu v Evropě a dodávkám zemního plynu do asijskotichomořské oblasti, kde jsou ceny zemního plynu o 70% vyšší než v evropě, Evropa nemá vysoký stupeň flexibility, pokud se jedná o možné snížení nákupu ruského plynu. Z tohoto důvodu se domnívám, že Gazprom není tak citlivý na možné ekonomické sankce ze strany EU.

1.7. SHRNUTÍ GLOBÁLNÍ FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZY Na závěr bych chtěl shrnout vliv výše diskutovaných faktorů globální analýzy na akciový kurz akcií společnosti Gazprom. Tab. 4 – vliv faktorů globální fundamentální analýzy na akciové kurzy    

VLIV  

REÁLNÝ  VÝSTUP  EKONOMIKY,  HDP   INFLACE   ÚROKOVÉ  SAZBY   PENĚŽNÍ  NABÍDKA   MEZINÁRODNÍ  POHYB  KAPITÁLU   EKONOMICKÉ  A  POLITICKÉ  ŠOKY  

pozitivní   mírně  pozitivní   negativní     pozitivní   pozitivní   pozitivní  

Zdroj: vlastní tvorba

Největší vliv mají faktory mezinárodního pohybu kapitálu a politické šoky. Je to zejména z toho důvodu, že Gazprom je nadnárodní společnost, do které investují peníze i mezinárodní společnosti. Co se týká ekonomických a politických šoků, ropný a plynárenský průmysl je ve vysoké míře závislý na světových cenách ropy a plynu a také na světové politické situaci.

19

2. ODVĚTVOVÁ FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA Odvětvová analýza zkoumá specifiku a konkrétní vztahy v odvětví, ve kterém daná společnost působí (v tomto případě to bude ropný průmysl) a vliv tohoto odvětví na kurzy cenných papírů. Cílem odvětvové analýzy bude shromažďování a zpracování údajů prokazujících strukturu a dynamiku trhu s ropou v Rusku, stejně jako interpretace výsledků. Důležitou roli zde hrají faktory jako citlivost odvětví na hospodářský cyklus, životní cyklus daného odvětví, či struktura trhu, konkurence, vývoj cen ropy a regulace v odvětví. „Úkolem odvětvové fundamentální analýzy je identifikace charakteristických rysů a specifikace odvětví, ve kterém společnost působí a posléze naznačení možného vlivu na vnitřní hodnotu této akcie.“16 2.1. CITLIVOST ODVĚTVÍ NA HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS „Při analýze vývoje kurzu akcií konkrétní společnosti je třeba prozkoumat odvětví, ve kterém společnost působí. To je proto, že různé sektory ekonomiky mají různou citlivost na fáze ekonomického cyklu. Především je nutné definovat několik typických odvětví a jejich citlivost na hospodářský cyklus:“17 1. Cyklické odvětvi: tato odvětví jsou citlivé na změny v ekonomice a reagují růstem akciových kurzů v období expanze ekonomiky a velkým poklesem v období poklesu ekonomické aktivity. Obyčejně mezi tato odvětví řadíme stavební a automobilový průmysl, strojírenský, finanční služby. 2. Anticyklické odvětvi: akcie společností takových odvětví mají inverzní vztah vůči vývoji ekonomiky. „Anticyklická odvětví prosperují v období recese a dosahují nejvyšších tržeb a zisku.“19 V těchto odvětvích působí společnosti ze zábavního průmyslu a v odvětví reklamní činnosti. 3. Neutrální odvětvi: jsou to společnosti, které se zabývají farmaceutickou činností a výrobou produktů s nízkou cenovou elasticitou jako jsou cigarety nebo alkohol. U těchto společností zisk není tak závislý na výkonnosti ekonomiky zejména kvůli relativně konstantní poptávce na po jejich produktech. Ropný průmysl, ve kterém působí společnost Gazprom, je třeba přiradit k cyklickým odvětvím, což je vidět na obrázku 10, kde od okamžiku IPO akcií Gazprom existuje pozitivní závislostí na vývoje HDP Ruska.

16 17

VESELÁ, Jitka. Analýza trhu cenných papírů. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2003. VESELÁ, Jitka. Analýzy trhu cených papírů. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, s 318.

20

Obr. 10 – Závislost vývoje HDP a akcií GAZPROM, 2007 – 2013, %

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat 18

Na níže uvedeném grafu je vidět silná vliv finanční krize na akciový kurz v roce 2008. Pak během roků 2009-2010 došlo k oživení ekonomické aktivity a také cena akcií rostla až do roku 2011. Tím lze dojít k závěru, že odvětví, ve kterém působí Gazprom je cyklické a vysoce závislé na vývoji nejenom ruské ekonomiky, ale také světové. Obr. 11 – Vývoj akcií GAZPROM, 2006 – 2014, %

Zdroj: vlastní tvorba na základě dat 18

Na citlivost tohoto odvětví nejvíce působí následující faktory: (1) Světová cena ropy, která přímo ovlivňuje zisky společnosti a také má bezprostřední vliv kurz akcií. Při růstu cen na světovém trhu s ropou rostou i ceny akcií v ropném odvětví. (2) Politické/ekonomické šoky, které mají vliv na hospodaření společnosti z titulu exportu a přímým způsobem ovlivňují kurz akcií. (3) Vývoj ekonomiky Ruské federace, což má také přímý vztah ke kurzu akcií a to ještě z toho důvodu, že stát vlastní více než 50% akcií podniku. (4) Stav ekonomiky EU/USA/Asie, protože tyto části světa jsou stěžejními trhy pro export ropy a plynu. Stav ekonomiky ovlivňuje importní podmínky a také platební schopnost některých států. (5) Vyčerpání prozkoumaných ropných nalezišť, což je více technickým faktem, který většinou není dostupný pro veřejnost a který má dlouhodobý vliv na vývoj podniku a tím způsobem i akciového kurzu. (6) Z praxe lze říct, že objev nových ropných nalezišť má naopak krátkodobý vliv na akciový trh. (7) Regulační opatření a daňové kvóty jsou také důležitým faktorem při ocenění akcií společnosti. Co se týká ropného odvětví, v Rusku je dostatek možností pro snížení daňového zatížení společnosti. (8) Poslední činnost OPEC: vojenské a teroristické akty, ekonomické a politické krize, technický pokrok, alternativní paliva a tvorba strategických rezerv. Všechny tyto faktory přímo ovlivňují ropné odvětví i oceňovanou společnost. Akcie společností lze rozdělit dle volatility kurzu na tyto kategorie: 18

Data: Stock quotes. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/investors/stock/stocks/

21

1. Cyklické akcie: jsou to akcie energetických, dopravních či finančních společností. Jako tomu bylo u rozdělení na odvětví, tyto akcie přímo reagují na výkonnost ekonomiky a akciové indexy odráží skutečný stav. Ceny akcií dosahují maxima při hospodářském růstu a minima při poklesu. 2. Defenzivní akcie: „Mezi defenzivní akcie se řadí akcie společností produkující statky krátkodobé spotřeby či nezbytné statky, akcie multinacionálních ropných společností, jejichž vývoj je výrazně ovlivněn cenovou politikou zemí OPEC, akcie energetického průmyslu. „19 3. Růstové akcie: Obyčejně mají takovéto akcie vysoké hodnoty fundamentálních ukazatelů a také vykazují nadprůměrný růst tržeb. Do této kategorie řadíme bio inženýrství, kybernetiku, mikropočítače a v minulosti i mobilní telefony. 19 Společnost Gazprom působí v cyklickém průmyslu a také má cyklické akcie, závislé ne jenom na hospodářském růstu, ale také na několika podstatných faktorech uvedených výše. Dále bych se chtěl zaměřit konkrétně na ropný průmysl a tržní prostřední v Ruské federaci. 2. 2. TRŽNÍ STRUKTURA A ANALÝZA ODVĚTVÍ “Typ tržních struktur odvětví je možné rozpoznat podle počtu firem působících v daném odvětví, podle charakteru vyráběných produktů, existence či neexistence překážek vstupu do daného odvětví a podle způsobu tvorby cen v daném odvětví. S ohledem na tyto uvedená kritéria nabízí mikroekonomická teorie čtyři typy tržní struktury odvětví: monopol, oligopol, nedokonalá konkurence a dokonalá konkurence. Následující tabulka nabízí přehled jednotlivých typů tržní struktury odvětví a pro ni charakteristické rysy.“ 20 Tab. 5 – Typy tržní struktury odvětví a jejich charakteristické rysy24

Typ tržní struktury

Počet firem v odvětvi

Monopol

Pouze jedna firma

Oligopol

Několik málo firem

Nedokonalá konkurence Dokonalá konkurence

Více, mnoho (řádná rozhodující firma) Mnoho (malé, ekonomický slabé)

Charakter vyráběného produktu

Překážky vstupu do odvětví

Pouze jeden produkt Identický nebo velmi málo diferencovaný

Téměř nepřekonatelné Existují překonatelné překážky

Diferencovaný, existují cenové blízké substituty

Nepatrné – snadno překonatelné překážky

Podíl na stanovení ceny je nepatrný

Homogenní produkt

Řádné

Řádný vliv na cenu (price taker)

Způsob tvorby cen v odvětví Firma stanovuje cenu (price maker) Cenu stanovuje několik firem

Na základě výše uvedeného rozdělení lze dojít k závěru, že v Ruské Federaci je v ropném průmyslu oligopolní typ tržní struktury. V tomto odvětví působí 6 největších společností

19 20

VESELÁ, Jitka. Analýzy trhu cených papírů. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, s. 321-322 VESELÁ, Jitka. Analýzy trhu cených papírů. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, s. 320

22

s kapitalizací uvedenou níže. Největší kapitalizaci má Gazprom, dále jde jeho hlavní konkurent – Rosneft. Tab. 6– Kapitalizace společností

Společnost   GAZPROM   ROSNEFT   LUKOIL   SurgutNeftegas   BashNeft  

Kapitalizace   mln.$   81  266  mln.  $   69  348  mln.  $   46  136  mln.$   32  135  mln.  $   14  042  mln.  $   12  921  mln.  $  

TatNeft   Zdroj: vlastní tvorba na základě dat 20 Obr. 12 – Kapitalizace společností

Zdroj: vlastní tvorba na základě dat 20

Ruský ropný průmysl hraje důležitou roli v hospodářském rozvoji země a také na světovém trhu. Produkce ropy a zemního plynu jsou nejvíce konkurenceschopná odvětví ruského národního hospodářství z hlediska integrace země do globálních ekonomických vztahů. Tyto odvětví zůstanou vysoce ziskové a zachovají možnost, se rozvíjet na zahraničních trzích. Ropný průmysl zahrnuje základní jednotky - těžba ropy a poskytování služeb v této oblasti, přeprava, skladování, těžba ropy, rafinace, logistika, skladování ropných produktů, obchodování s ropou a ropnými produkty na domácím trhu i na zahraničním, provozování čerpacích stanic, geologické, geofyzikální a geochemické licencí na průzkum. Ropa je hlavní a nejvíce výnosovou položkou exportu Ruska. Dle údajů za rok 2012 33-35% vývozu v peněžním vyjádření z Ruska tvoří ropa. Úroveň ceny ropy je v podstatě závislá na třetí hlavní složce exportu - zemním plynu. 2.3 ROLE REGULATORNÍCH ORGANŮ „Každé odvětví v ekonomice je vystaveno nějaké regulaci. Prostor pro působení v odvětví, práva a povinnosti subjektů z odvětví jsou vždy vymezena platným zákonodárstvím. Přínos, striktnost, metody a nástroje regulace se však v jednotlivých odvětvích liší. Způsob a metoda regulace však mohou významnou měrou determinovat růst a úroveň zisku v odvětví, a proto je v rámci odvětvové fundamentální analýzy nezbytné zabývat se rovněž možnými dopady případných opatření a rozhodnutí regulatorních orgánů na vývoj zisku a akciových kurzů v odvětví.“21

20 21

Kapitalizace společností ropného průmyslu v Rusku. [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.finam.ru/analysis/profile041CA VESELÁ, Jitka. Analýzy trhu cených papírů. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, s. 324

23

Co se tyká státní regulace ropného průmyslu konkrétně v Ruské federaci, tak stát reguluje objem těžby ropy, přispívá k rozvoji těžby v regionech s klesající produkcí, v nové oblasti Sibiře a Dálného Východu, dále podporuje rozvoj nových programů výroby. Existuje také regulace tykající se přepravy ropy a ropných produktů (speciální tarify, regulace přístupu k systému potrubí, doprava). Stát reguluje daňové zatížení, ceny, základní technickou bezpečnost a modernizaci, procesy provozování podniků formou licencování. Podle informaci z „Konference o ropném a plynárenském průmyslu v Rusku 2013“ v Moskvě lze dojít k závěru, že zdanění v ropném a plynárenském průmyslu je zorganizováno neefektivně. To způsobuje nejen "nespravedlivé" rozdělování příjmů a snížení toku do státního rozpočtu, ale také silně narušuje potenciální vývoj celé ekonomiky.22 Celkem se dá říci, že stát všemi způsoby podporuje ropné odvětví Ruska, protože jak již bylo napsáno, plyn a ropa ve skutečnosti tvoří nejpodstatnější položku ve statním rozpočtu. Stát limituje počet subjektů působících v daném odvětví a napomáhá vzniku oligopolní struktury. Toto pak způsobuje dosažení nadprůměrných zisků v odvětví. Také stát ze sociálních, alokačních nebo redistribučních důvodů zasahuje do působení podniků, prostřednictvím určení horní meze nejenom pro exportní cenu ropy a plynu, ale také pro distribuci. 2. 4. PŮSOBENÍ SPOLEČNOSTI GAZPROM V RUSKU A ZAHRANIČÍ Gazprom je nadnárodní společnost a působí v mnohých státech EU, Asie a USA. Akcie společnosti jsou obchodovány na ruském MICEX a také ve formě amerických depozitních certifikátů (ADR) - v Londýně, Berlíně a na frankfurtské burze. Kromě toho je podstatná část akcií Gazpromu obchodovaná na OTC trhu v USA. Gazprom realizuje strategii rozšíření svého vlivu na trhu LNG. To umožnuje rozšíření vlivu společnosti z geografického hlediska. Na obrázku 13 je graficky vidět jak působí společnost na teritoriu Ruské federace. Obr. 13 – Společnost Gazprom v Ruské Federaci

Zdroj: Společnost Gazprom v Ruské http://www.gazprom.ru/about/production/

Federaci.

[online].

[cit.

2014-03-28].

Dostupné

z:

Gazprom má největší zásoby zemního plynu v Ruské federaci. Jeho podíl na světových zásobách je 18%, na celkových ruských zásobách 72%. K 31. prosinci 2012 byly rezervy Gazpromu podle kategorie A + B + C1 35,1 billionů. m3. V těžbě plynu je podíl Gazpromu ještě vyšší - 85% ruské výroby plynu, 20% světové produkce. V Rusku má Gazprom monopol na přepravu zemního plynu v plynném stavu. Společnost vlastní Unified Gas Supply System 22

Konference o ropném a plynárenském průmyslu v Rusku 2013. [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/press/news/

24

(UGS), který zahrnuje všechny plynovody Ruska. Nezávislí producenti plynu jsou řízeni státními orgány při přístupu k dopravnímu systému Gazprom. Společnost vlastní největší světovou přepravní soustavu zemního plynu, přes kterou lze nepřetržitě přepravovat plyn na dlouhé vzdálenosti v Rusku i v zahraničí. Délka potrubí je 159.500 km. Evropský trh díky jeho geografické blízkosti Ruska bude i nadále hrát významnou roli v exportní politice Gazpromu. Společnost poskytuje jednu třetinu celkového plynu v západní Evropě. Největšími kupujícími ruského plynu jsou Německo, Itálie, Turecko a Velká Británie. Na obrázku č.14 je zobrazen export plynu do zemí Evropy a jejích podíl. Obr. 14 – Podíl Evropských států na importu plynu od Gazpromu, 2013

Zdroj: vlastní tvorba s využitím dat 23 Tab. 6 – Přehled podílu Evropských států na importu plynu od Gazpromu, 2013

Země   importér  

Plyn,  mld.   m3  

Německo  

34,5  

Turecko  

23,4  

Itálie  

22  

Velká  Británie  

15,2  

Francie  

10,1  

Madarsko  

7,5  

Česká  Republika  

7,2  

Polsko  

7  

Slovensko  

6,2  

Nizozemí  

5,5  

Rakousko  

5,4  

Finsko  

4,7  

Rumynsko    

4,3  

Ostatní  

2  

Zdroj: Zdroj: vlastní tvorba s využitím dat 23

Na evropském trhu má Gazprom dva hlavní cíle: 1. Zachovaní vedoucího postavení společnosti na trhu, poskytování spolehlivých dodávek plynu 2. Získání přístupu ke koncovým spotřebitelům. 23

Export plynu do EU. [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/about/marketing/europe/

25

Dosažení těchto cílů je plánováno prostřednictvím rozvoje vztahů s tradičními zákazníky v rámci dlouhodobých smluv, využití nových forem obchodování na základě krátkodobého a střednědobého prodeje. Hlavním směrem rozvoje spolupráce mezi Gazpromem a zeměmi CIS je poskytovaní dodávek zemního plynu, které splňují potřeby těchto ekonomik. V souladu s mezivládními dohodami "Gazprom" byla podepsána smlouva o dodávkách zemního plynu pro Ukrajinu, Bělorusko a Moldavskou republiku. Problémem v rozvoji spolupráce mezi Gazpromem a zeměmi CIS je prodlení plateb za dodaný plyn. Celkový dluh bývalých sovětských republik (Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko) vůči Rusku je větší než 3,25 miliard amerických dolarů. Obr. 15 – Import plynu od Gazpromu do zemí CIS a Baltii, 2013

Zdroj: Zdroj: vlastní tvorba s využitím dat 24 Tab. 7 – Import plynu do zemí CIS a Baltii v mld. M, 2013

CIS   Baltia  

+   Plyn,   mld.   m3   Ukrajina   59,2   Bělorusko   20,6   Kazachstán   10   Litva   3,4   Moldavsko   2,7   Armenie   1,9   Gruzie   1,2   Lotyšsko   1   Estonsko   0,9   Zdroj: Zdroj: vlastní tvorba s využitím dat 24

Co se týká ropy, uhlovodíkové rezervy klasifikace SPE (PRM) přesahují 1,2 miliard tun ropného ekvivalentu, což stvaví Gazprom mezi 20 největších ropných společností na světě. Společnost působí ve velkých ropných a plynových regionech Ruska: Chanty-Mansijský a Jamal-něnecký autonomní okres, Tomsk, Omsk, Orenburg. Hlavní zpracovatelské zařízení se

24

Import plynu od Gazpromu do zemí CIS a Baltii. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/about/marketing/cis-baltia/

26

nachází v Omsku, Moskvě a Jaroslavli, stejně jako v Srbsku. Kromě toho, Gazprom Neft realizuje projekty související s výrobou i mimo Ruska - v Iráku, Venezuele a dalších zemích. Holding Gazprom Neft obsahuje více než 70 společností zaměřených na těžbu ropy, rafinaci a marketing a toi v Rusku i v zahraničí. Podnik zpracovává asi 70% ropy Ruska, což dokazuje nejlepší hodnotu pro výrobu a zpracování v průmyslu. Výrobky Gazprom Neft se vyváží do více než 50 zemí a prodávají se po celém Rusku i v zahraničí prostřednictvím rozsáhlé sítě vlastních prodejních společností. V současné době je v provozu 1609 čerpacích stanic v Rusku, CIS a Evropě. V současné době Gazprom Neft zaujímá vedoucí postavení mezi ruskými ropnými společnostmi. Konsolidovaná výroba společnosti se v roce 2013 zvýšila o 4,3% a dosáhla 59,7 mil. tun. Tab. 8 – Ukazatele „Gazprom Neft“, 2013

Ukazatel

2013

Změna 2013/2012 %

Reprodukční zásoby Výroba uhlovodíků (včetně podílu na kapitálu dceřiných společností), mil. tun ropného ekvivalentu Rafinace, mil. Tun

230%

-

59,71

4,30%

43,3

6,90%

Export ropy, mil. Tun

16,7

3,90%

Realizace ropy a ropných výrobků, mil. tun

25,2

2%

Export ropy a ropných výrobků, mil. Tun 25 Zdroj: Zdroj: vlastní tvorba s využitím dat

16,4

12,70%

2. 5. CENA ROPY Okamžik selhání systému stanovení cen ropy pod administrativou organizace OPEC v 1986-1988 se stal přechodem na novou éru vývoje, ve kterém rozhodující roli hraje trh. Poprvé způsob stanovení ceny na trhu použila Mexická národní ropná společnost PEMEX v roce 1986. Poté se tento způsob rozšířil do dalších zemí vyvážejících ropu a stále je hlavním způsobem stanovování cen ve světovém obchodě s ropou. V současnosti na globálním trhu s ropou existují dva způsoby stanovení ceny ropy, a to jsou burzovní trh a trh OTC.

2.5.1. Burzovní stanovení cen Vznik a vývoj burzovního obchodu s ropou z velké části ovlivněn změnami v zásadách tvorby ceny. První futures obchody s ropou začaly v roce 1986 na New York Mercantile Exchange. O několik let později se futures na ropu začaly obchodovat na ICE - Intercontinental

25

Základní ukazatele společnosti „Gazprom Neft“. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.gazprom-neft.ru/business/

27

Exchange v Londýně, SIMEX a Singapore International Monetary Exchange. V dubnu 2013 byly obchody s ropou zahájeny také v St. Petersburgu (Rusko) na burze SPIMEX. K dnešnímu dni je větší část burzovních obchodů spekulativní operací s fiktivní komoditou a také hedge-contracts. Celkový objem nákupů a prodejů ropy výrazně převyšuje počet operací se samotným dodáním zboží. Podle Oxford Institute for Energy Studies jenom v 1% případu dochází k fyzickému dodání ropy. 26 Ceny ropy na světovém trhu jsou ovlivněny mnoha faktory. Základním z nich je poměr nabídky a poptávky. Také jsou ceny závislé na globálním hospodářském růstu, geopolitických rizicích a dalších faktorech, jako jsou například počasí v oblastech těžby, zásoby ropy, změny ve směnných kurzech, investice, příležitosti ke zvýšení objemu výroby, rozhodnutí OPEC. Obr. 16 – Vliv různých faktorů na ceny ropy, 2014

Zdroj: Vliv různých faktorů na ceny ropy. [online]. [cit. 2014-03-31]. http://www.bp.com/en/global/corporate/about-bp/energy-economics/energy-outlook.html

Dostupné

z:

Největší ropné burzy jsou ICE a NYMEX, na kterých se obchoduje standardizovanými druhy ropy - Light Sweet (USA) nebo West Texas Intermediate (WTI) a Brent (severomořská ropa). Tyto druhy ropy mají podobné vlastnosti a jsou považovány za referenční, viz tabulka 8. Tab. 9 – Druhy ropy: Americká Light Sweet, severomořská Brent a Ruská Urals Hustota

Obsah  síry  

Light  Sweet

40  API

0,4-­‐0,5  %

Brent

38,6-­‐39  API

0,37%

Urals

31-­‐32  API

1,20%

Zdroj: Druhy ropy: Americká Light Sweet, severomořská Brent a Ruská Urals. [online]. [cit. 2014-0331]. Dostupné z: http://vseonefti.ru/neft/

Historicky bylo cenové rozpětí mezi WTI a Brent 1 -2% ve prospěch WTI. Po roce 2010 došlo k výrazné změně cenové dynamiky - cenový rozdíl se stal víc než 15-20 dolarů a výše.

26

FATTOUH, Bassam. An anatomy of the crude oil pricing system. Oxford: Oxford Institute for Energy Studies, 2011, s.16

28

Obr. 17 – Vývoj cen WTI a Brent, 1990-2012

Zdroj: Vývoj cen WTI a Brent, 1990-2012. http://www.statista.com/search/?q=crude+oil+prices

[online].

[cit.

2014-03-31].

Dostupné

z:

Jedním z důvodů této situace byl rychlý růst produkce ropy v Texasu a Severní Dakotě, což bylo způsobeno nadbytkem ropy v centrální části Spojených států a mělo to negativní dopad na cenu WTI. Pro zvýšení cen jsou i jiné důvody: legislativní omezení v USA vůči spekulaci na trhu s ropou v roce 2010 v reakci na globální finanční krizi 2008-2009. 27 2.5.2 OTC Trh Ropy Na hlavních burzách v Londýně a New Yorku se obchodují pouze WTI a Brent, ale produkovaných druhů je několik desítek. Jakékoli rozdíly ve vlastnostech jednoho druhu jsou zahrnuty do nákladů. Na Evropském trhu je hlavní orientací Brent, v USA - Light Sweet, v Asii ropa z Dubaje. Standardem pro OPEC je tzv. "koš" OPEC (OPEC Reference Basket of crudes), který zahrnuje druhy ropy proporcionální objemu těžby členů ropného kartelu. Historické maximum pro "koš" OPEC je cena 140,73 dolarů za barel, zaznamenaná 03. 07. 2008. Poklesu ceny "koše" byly pozorovány po událostech 11. září 2001 a v průběhu vleklé globální recese z let 2008-2009. Viz obr. 18. Obr. 18 – Cena ropy, "koš" OPEC 2000-2013

Zdroj: OPEC Basket Price. [online]. [cit. 2014-03-31]. http://www.opec.org/opec_web/en/data_graphs/40.htm?selectedTab=annually

Dostupné

z:

Při stanovování ceny pro ostatní druhy ropy jsou použity rozdíly - diskont nebo prémie k ceně. Hodnota rozdílů záleží na rozdílech v charakteristikách a aktuálním stavu nabídky a

27 The Wall Street Reform and Consumer Protection Act, Pub. L. Dostupné z: http://www.gpo.gov/fdsys/pkg/PLAW-111publ203/html/PLAW111publ203.htm

29

poptávky po této ropě. Například ruský Urals se obchoduje s 10,5% diskontem vůči Brent. Viz. Obr 19. Obr. 19 –Diferenciál Urals vůči Brent, 2008-2013

Zdroj: Urals-Brent price difference. [online]. [cit. http://www.nesteoil.com/default.asp?path=1,41,538,2035,13741

2014-03-31].

Dostupné

z:

Základní fundamentální determinanty vývoje cen na světovém trhu s ropou jsou faktory, které určují nabídku a poptávku po zboží. Podle klasické teorie cen, je velmi důležité vytvořit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Ceny rostou, pokud poptávka roste rychleji a naopak. Nicméně, nabídka a poptávka ropného průmyslu mají různé vlivy na dynamiku cen. V krátkodobém horizontu jsou ceny více citlivé na změny v poptávce a v dlouhodobém na nabídce. To je způsobeno tím, že trh s ropou je charakterizován setrvačností nabídky: při vyčerpání strategických zásob ropy je obtížné zajistit prudký nárůst ve výrobě jak technicky, tak ekonomicky. Proto se v krátkodobém horizontu dochází k růstu neuspokojené poptávky, která je určena především růstem globální ekonomiky, což vede k vyšším cenám. Na dlouhodobém časovém intervalu je dynamika cen určena faktory, jako jsou růst/smrštění, prozkoumání, nové technologie a změny v nákladech na těžbu ropy. Nejdůležitějším faktorem je globální ekonomický růst. Od roku 1990 až po globální finanční krizi 2008-2009 byl stálý růst světové ekonomiky, i když se pohyboval v rozmezí od 1,59% v roce 1991 do 4,19% v roce 2000 (obr. 20). Ve stejném období byl meziroční nárůst denní spotřeby ropy v průměru 1,68%. Největší meziroční růst poptávky (více než 3 miliony. barelů/ den) 3,84% byl v roce 2004, kdy meziroční tempo růstu světové ekonomiky bylo 3,99%. Obr. 20 – Tempo růstu světového HDP a spotřeby ropy, 1990-2012.

Zdroj: vlastní tvorba na základě dat 28

Burzovní způsob stanovení ceny ropy vedlo k tomu, že cena ropy začala být určovaná jako finanční aktivum a stala se úzce korelována s faktory, jako jsou akciové indexy, zejména S & P 500, Dow Jones Index, kurz dolaru a jeho inflační očekávání. 28 BP Statistical Review of World Energy June 2012. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_energy_review_2011/STAGING/local_ assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2012.pdf

30

Protože cena ropy je v dolarech, korelace mezi ropou a kurzem dolaru je zřejmá (Obr. 21). Obr. 21 – Trade Weighted US Dollar Index: Broad vs. AMEX Oil Index Price

Zdroj: Trade Weighted US Dollar Index: Broad vs. AMEX Oil Index Price. [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.safehaven.com/article/28312/2013-outlook-and-update-of-the-amex-oil-index

S příchodem světové finanční krize ceny ropy dosáhly historického maxima v roce 2008. Při obnovení likvidity, se cena ropy na světových finančních trzích v roce 2011 vrátila do circamax hodnot, které zůstávají do dneška stejné. Celosvětová poptávka po energii stále roste v důsledku růstu populace a také v důsledku růstu ekonomické prosperity, která umožňuje spotřebitelům v rozvojových zemích zvýšit spotřebu energeticky náročných výrobků. Rizika narušení dodávek ropy z Blízkého východu a severní Afriky jsou zřejmé a vzhledem k těmto faktorům, by měly být ceny ropy a ropných produktů v příštích letech velmi vysoké. V současné době jsou reálné ceny ropy ovlivněny třemi hlavními faktory: 1) Záměr Spojených států zajistit energetickou bezpečnost díky těžbě ropy z břidlic, jejíž rentabilita je dosahována při cenách 100 USD/ barel. 2) Pohyb dodatečných finančních prostředků v důsledku politiky ECB a amerického Federálního rezervního systému z reálného výrobního sektoru do finančních trhů. 3) Stagnace ve vyspělých ekonomikách a zpomalení tempa růstu v Číně, což vede ke snížení poptávky po ropě. Vysoká závislost ruské ekonomiky na exportu ropy a plynu s sebou nese vážná rizika vznikajících nejen při poklesu, ale i s růstem ceny ropy na světovém trhu. Pokles cen ropy může mít v důsledku nerovnováhy státního rozpočtu a obchodní bilance Ruska a kvůli velkému růstu cen za následek rozvoj "holandské nemoci" a následné inflace. 2.5.3 Prognóza cen ropy * „The oil price assumption of the WOO 2013 Reference Case remains similar to the previous year’s assumption. The nominal OPEC Reference Basket (ORB) price remains

31

at an average of $110/b over the period to 2020 and then rises, reaching a nominal value of $160/b by 2035.” 29

* Evropská komise se domnívá, že průměrná cena ropy Brent by mohla dosáhnout 104,1 za barel v roce 2014 a klesnout do 99,6 dolarů v roce 2015. 30

*

Úroveň podpory Brent - 105,20 dolarů za barel, a úroveň rezistence - $ 113. WTI se bude obchodovat v rozmezí od $ 98,00-103,80. (Phillip Futures, Singapour)

3m

6m

12m

WTI Crude Oil

$99

$96

$90

Brent Crude Oil

$108

$105

$100

*

Zdroj: Goldman Sachs Global Investment Research, 15 Jan. 2014. Crude oil prices. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.goldmansachs.com/what-we-do/investment-management/private-wealth-management/intellectual-capital/isg-outlook-2014.pdf

*

„The German bank (Deusche Bank) cut its 2014 forecast for Brent to $97.50 a barrel, from $106.25, and its estimate for WTI to $88.75 a barrel, from $98.75, according to an e-mailed report today. A recovery in Iranian oil exports, should sanctions be resolved, is a “non-negligible” risk for this year, the bank said.”(Deutsche Bank, 14 Jan. 2014)

* Brent Crude Oil

2014

2015

2020

$103,8

$98,5

$94,0

2014

2015

2020

$103,5

$99,8

$98,6

World Bank , Jan.2014 31

* Brent Crude Oil

IMF, Jan. 2014 31

V dlouhodobém horizontu prognózování cen ropy není možné. Podle výroku prezidenta společnosti LUKOIL Vagita Alikperova: „Ceny ropy - jsou od Boha“.

29

World Oil Outlook. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.opec.org/opec_web/en/publications/340.htm Market observatory & Statistics. Oil prices. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/oil/prices_en.htm 31 Crude oil prices forecast. Long term to 2025. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://knoema.com/yxptpab/crude-oil-prices-forecastlong-term-to-2025-data-and-charts 30

32

Obr. 22 – Ceny ropy Brent

Zdroj: Crude oil prices. [online]. [cit. http://ycharts.com/indicators/brent_crude_oil_spot_price

2014-03-28].

Dostupné

z:

2. 6. PROGNOZA VÝVOJE ODVĚTVÍ Podle Statistical Review of World Energy, Rusko vstupuje do první deseti zemí s největšími zásobami ropy což lze vidět na obrázku 23. Obr. 23 – Světové zásoby ropy ke konci 2013 roku, %

Zdroj: vlastní tvorba na základě dat 32 Tab. 10 – Světové zásoby ropy ke konci 2013 roku, %

Země  

Zásoby   ropy  

Venezuela  

297,6  

Saudi  Arabia  

265,9  

Canada  

173,9  

%   od   světových   zásob   17,80%   15,90%   10,40%  

32 Annual BP report. [online]. [cit. 2014-03-31]. http://www.bp.com/content/dam/bp/pdf/investors/BP_Annual_Report_and_Form_20F_2012.pdf

Dostupné

z:

33

Iran  

157  

9,40%  

Irak  

150  

9,00%  

Kuweit  

101,5  

6,10%  

Spojené  arabské  emiráty  

97,8  

5,90%  

Ruská  Federace  

87,2  

5,20%  

Libye  

48  

2,90%  

Nigerie  

37,2  

2,20%  

USA  

35  

2,10%  

Kazachstán  

30  

1,80%  

Katar  

23,9  

1,40%  

China  

17,3  

1,00%  

Ostatní   Zdroj: vlastní tvorba na základě dat 32

131,3  

0,79%  

Je třeba poznamenat, že prokázané rezervy neodráží celkové zásoby ropy, které lze čerpat v dlouhodobém horizontu. Prokázané zásoby ropy - je odhadované množství ropy, které mohou být vytěžěny v blízké budoucnosti z již známých nádrží a se stávající technologií a za současné ekonomické situace. To je jen část z celkového základu zdrojů. Pokud jsou rezervy Ruska na 8. Místě na světě, pak v těžbě ropy jsou na druhém místě po Saudské Arábii. V letech 2009 a 2010 bylo Rusko na 1. místě. V roce 2011 byla Saúdská Arábie schopna výrazně zvýšit produkci a Rusko se opět stěhoval na 2. místo. Světovou těžbu ropy je možné vidět v tabulce 12. Tab. 11 – Světová těžba ropy, 2010 – 2012 Země  

2010  

2011  

2012  

%   od   světové   těžby  

Saudi  Arabia  

473,8  

526  

547  

13,30%  

Rusko  

511,8  

518,5  

526,2  

12,80%  

USA  

332,9  

345,7  

394,9  

9,60%  

China  

203  

202,9  

207,5  

5,00%  

Canada  

160,3  

170,4  

182,6  

4,40%  

Iran  

208,8  

208,2  

174,9  

4,20%  

Mexico  

145,6  

144,5  

143,9  

3,50%  

Venezuela  

145,7  

141,5  

139,7  

3,40%  

Zdroj: vlastní tvorba na základě dat

32

Obr. 24 – Světová těžba ropy, 2010 – 2012 24

Zdroj: vlastní tvorba na základě dat 32

34

Podle prognózy BP země s největší těžbou ropy - Saúdské Arábie a Rusko budou i nadále udržovat svůj současný podíl na trhu ve výši přibližně 12% v průběhu příštích 20 let. Co se týká statistiky exportu ropy z Ruské federace, obrázky č. 25 a 26 ukazují vývoj a dynamiku vývozu ropy do zemí EU a ostatních. Je vidět, že změna objemu exportu se pohybuje okolo 0 – 1 %, což je pozitivním signálem. Obrázek 25 ukazuje, že během posledních 5 let export kolísá okolo 30% a očekává se podle analytiků Gazprom Neft a analtiků společnosti RBC růst. Obr. 25 – Export ropy z Ruska, 2000- 2012

Zdroj: Fundamental analysis of Oil and Gas industry. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://quote.rbc.ru/fa/ Obr. 26 – Export ropy z Ruska, 2012

Zdroj: Fundamental analysis of Oil and Gas industry. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://quote.rbc.ru/fa/

Ve struktuře globálního rafinérského průmyslu v letech 1995-2011 došlo k výrazným technologickým změnám: zrychlené tempo růstu jako důsledek lepší rafinace ropy, procesu hydroformingu, postupů ke zlepšení kvality benzínu pro automobily, a jejich růst ceny výrazně vyšší než tempo růstu rafinace.

2.7. SHRNUTÍ ODVĚTVOVÉ ANALÝZY Ropa a zemní plyn budou hlavním zdrojem energie během dalších mnoha let. Během příštích 25 let bude spotřeba ropy a zemního plynu výrazně vyšší, a to především díky rozvojovým zemím. Tím se zvýší výroba a využití všech stávajících průmyslových druhů energií - uhlí , jaderná energie, biopaliva a jiné obnovitelné zdroje energie, stejně jako těžké ropy a 35

zemního plynu. Vývoj každého z těchto zdrojů bude vyžadovat řešení složitých problémů, přitom základní množství ropy a zemního plynu nebude pocházet z nových oblastí, ale ze starých. Nové objevy jsou nezbytné, ale nebudou mít významný vliv na budoucí zásoby ropy. S mírným tempem vyčerpání ve výši 5% a růstem spotřeby o 2,5%, roční produkce ropy se bude zvyšovat asi o 6 milionů barelů/den. V příštích letech obnovitelné zdroje nebudou nákladově efektivní a nebudou proto alternativou ropy, zemního plynu ani uhlí. Obr. 27 – Světové zásoby ropy a ostatních druhů energie, 1870 - 2030

Zdroj: World crude oil reserves. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://vseonefti.ru/neft

Využívání obnovitelných zdrojů energie dnes rychle roste a podíl obnovitelných zdrojů je kolem 14%, zbylých zhruba 86 % je z fosilních paliv (ropa, zemní plyn, uhlí). V příštích několika desetiletích budou i nadále hlavní zdrojem energie fosilní paliva (v roce bude 2030 jejich podíl činit asi 80 % spotřeby energie), přičemž zbylých 20 % bude generováno z jaderné energetiky a jiných zdrojů .

36

3. FÍREMNÍ FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA 3.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNSTI Gazprom je největší ruská společnost a největší exportér zemního plynu na světě. Společnost byla založena v roce 1989. Gazprom se zabývá těžbou a distribucí ropy, dodává plyn hlavně pro Střední Evropu, východní Evropu a státy bývalého Sovětského svazu, dodává také mimo Evropu. Je světovým lídrem plynárenském odvětví. Podle seznamu Forbes Global 2000 (2013 rok) je Gazprom podle příjmů 17. mezinárodní společností, a v roce 2011 se stal nejziskovější společnosti na světě. Předseda představenstva - Alexej Miller. Získal třetí místo v žebříčku nejefektivnějších vedoucích na světě v rámci Harvard Business Review. Vyráběné produkty: těžba a distribuce zemního plynu, těžba a distribuce ropy. Podíl společnosti na světových zásobách zemního plynu je 18% , v Rusku - 72%. Obrat za rok 2012 byl 153 mld. USD, čistý zisk byl 38,7 mld. USD. Základní informace o akciích společnosti: • Akcie společnosti Gazprom jsou jedním z nejlikvidnějších akcií v Rusku. Představují asi 30% denního objemu obchodů na MICEX-RTS. • Gazprom - největší společnost v Rusku. Celkový počet akcionářů - více než 500.000 lidí. Stát vlastní kontrolní balík akcií Gazpromu - 50,002%. • Počet emitovaných cenných papírů (akcií) je 2 367 3512 900. Tržní kapitalizace Gazpromu ke dni 18. března 2014 činila 77 832 mld. USD. Dynamiku lze vidět na obr. 28. Obr. 28 – Kapitalizace společnosti Gazprom, 1994 – 2013, mld. dolarů

Zdroj: Kapitalizace společnosti Gazprom, 1994 – 2013, mld. dolarů. [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/about/

Dále bych se chtěl zaměřovat na ocenění společnosti Gazprom Neft, což je dceřiná společnost Gazpromu, jež je jím vlastněna z 96 % akcií, ostatní 4% jsou obchodovány na burze. Gazprom Neft se zabývá těžbou, následnou distribucí a obchodováním s ropou. 37

Gazprom Neft - ruská ropná společnost. Je čtvrtou největší ruskou vertikálněintegrovanou ropnou společností, pokud jde o výrobu, a třetí pokud se jedná o objem zpracování ropy. Patří do dvaceti největšími ropných společností na světě. V roce 2012 podíl Gazprom Neft představoval 10% těžby ropy a zemního plynu Ruska, a 14,6% zpracování ropy v Ruské Federaci. V roce 2012 růst produkce ve srovnání s rokem 2011 činil 4,3%, růst ve zpracování +7%, narůst výnosů +19,5%, EBITDA +7,7%, narůst čistého zisku +9.9 %. Obrat v roce 2013 byl 47.7 mld. USD a čístý zisk 4,9 mld. USD. Sídlo společnosti není v Moskvě jako to je tomu u Gazpromu, ale v St. Peterburgu. Obr. 29 – Kapitalizace společnosti Gazprom Neft, 2009 – 2013, mld. Dolarů

Zdroj: Vlastní tvorba na základě informace 33

3.2 FINANČNÍ ANALÝZA Nezbytnou součástí firemní fundamentální analýzy je finanční analýza. Finanční analýza -

metoda předvídání změny cen na základě analýzy současné ekonomické situace. Fundamentální analýza předpokládá zkoumání výročních zpráv, účetnictví společnosti, odvětví a perspektivy vývoje podniku. Finanční analýza by měla zahrnovat komplexní vyhodnocení finanční kondice jak minulosti, tak přítomnosti a také budoucnosti a na jejím základě poskytovat vhodná doporučení.

Tato analýza se zaměřuje na hlavní faktory ovlivňující cenu cenných papírů. V praxi je známo několik ukazatelů pomocí kterých můžeme dělat fundamentální analýzu. Budu analyzovat nejvíce aktuální ukazatele vzhledem k situaci ve světové ekonomice a především v Rusku. 3.2.1. HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA AKTIV A PASIV „Horizontální analýza aktiv a pasiv je obvykle založena na analýze trendů. Sleduje vývoj položek finančních výkazů v čase, vyhodnocení se provádí pomocí 34 vyčíslení absolutních a relativních změn položek „po řádcích“ výkazů.„ Zkoumá změny absolutních ukazatelů v čase, vyjadřuje změnu v určité položce v procentech nebo indexem (buď řetězovým, nebo bazickým). Porovnání jednotlivých položek výkazů v čase se provádí po řádcích, horizontálně, proto tedy hovoříme o horizontální analýze 33 Company capitalization. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://ir.gazprom-neft.ru/key-data/macroeconomics/macroeconomicenvironment 34 Vertikální analýza. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/vertikalni-analyza

38

absolutních ukazatelů. Horizontální analýza si klade za cíl změřit pohyby jednotlivých veličin a to absolutně a relativně a změřit jejich intenzitu. 35 Horizontální analýza sleduje základní změny majetkové struktury společnosti Gazprom. Za období 2009 - 2013 je vidět, že bilanční suma rostla dost rychlým meziročním tempem, v roce 2013 oproti roku 2008 aktiva vzrostla o 67,82%. Růst aktiv v roce 2010 se zpomalil ve srovnání s ostatními lety a to hlavně v důsledku finanční krize, poté bylo toto zpomalení kompenzováno v letech 2011a 2012 nárůstem téměř o 15%.

V roce 2013 vidíme také pokles zásob, což může být pozitivní. Dále vidíme zvětšení hodnoty pohledávek. Tabulka 11 sleduje procentní změnu jednotlivých složek aktiv společnosti v letech 2009-2013. Tab. 12 – Horizontální analýza aktiv, meziroční změna %

Aktiva

2009

2010

2011

2012

2013

Oběžná  Aktiva  -­‐  Zásoby  -­‐  Pohledávky  -­‐  KFM Stalá  aktiva  -­‐  Hmotný  majetek  -­‐  Investice Celkem  

25,8% 35,2% 45,6% -­‐96,8% 49,6% 56,8% 44,2% 44,4%

7,8% 15,0% -­‐9,3% 24,8% 7,3% 10,1% 1,1% 7,4%

27,7% 26,8% -­‐10,2% 22,9% 10,2% 27,1% -­‐111,6% 14,8%

19,3% 15,1% -­‐6,6% 52,3% 11,5% 12,3% 4,7% 13,7%

14,4% -­‐1,1% 23,7% 35,3% 15,3% 15,3% 12,2% 15,1%

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat 36

Za období 2009 – 2013 pozorujeme nárůst Vlastního Kapitálu o 65,2 %, v roce 2010 byl nižší nárůst ve srovnání s ostatními lety, což možná bylo způsobeno poklesem ceny akcií a zpětným odkupem akcií společností. Nárůst vlastního kapitálu byl způsoben zejména nárůstem nerozděleného zisku společnosti a přeceněním dlouhodobého majetku. Celkem pasiva v roce 2013 vzrostla ve srovnání s rokem 2008 o 67,82%. Tab. 13 – Horizontální analýza pasiv, meziroční změna %

Pasiva

2009

2010

2011

2012

2013

Vlastní  kapital Dlouhodobé  Závazky Kratkodobé  Závazky Celkem

38,4% 69,5% 41,2% 44,4%

12,2% 13,0% -­‐15,2% 7,4%

11,9% 22,0% 11,4% 14,8%

16,2% -­‐1,8% 21,2% 13,7%

12,8% 31,1% -­‐1,9% 15,1%

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat 36

Krátkodobé závazky relativně rychle vzrostly, nejvíce to bylo způsobeno nárůstem zadluženosti u bank. Podnik nemá velkou zadluženost k odběratelům.

35 Techniky a metody finanční analýzy. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/techniky-a-metodyfinancni-analyzy-3384.html 36 Financial statements. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://ir.gazprom-neft.ru/news-and-reports/financial-reports/ifrs/

39

3.2.2. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT Výkaz zisku ztrát je jedním z hlavních výkazů účetnictví, který charakterizuje finanční výkonnost během vykazovaného období a obsahuje údaje o výnosech, nákladech a finančních výsledcích v kumulativní výši za dané období. V letech 2009 a 2010 pozorujeme pokles čistého zisku v důsledku finanční krize, poté je v následujících letech vidět rychlý růst díky zvětšení objemu tržeb a poklesu nákladů na těžbu ropy. K celkovým výnosům společnosti přispávají dvě hlavní činnosti: prodej ropy, výnosy z prodeje ropných výrobků. Tab. 14 – Výkaz zisku a ztrát, meziroční změna %

Výkaz  zisku  a   ztrát

2009

2010

2011

2012

2013

3,26%

16,46%

2,76%

25,42%

27,83%

7,71%

-­‐6,71%

6,99%

40,32%

15,09%

12,39%

19,06%

2,53%

24,80%

5,02%

23,09%

-­‐4,08%

18,65%

2,86%

4,99%

37,39%

7,26%

0,91%

-­‐0,14%

42,87%

8,17%

6,94%

Výnosy Tržby  z  prodeje   ropy  a  ropných   výrobků

-­‐7,51%

23,11%

Náklady   Náklady  na  ropu,   plyn  a  ropné   -­‐22,14% výrobky Probozní   14,07% náklůady Administrativní   28,75% náklady Celkem  náklady -­‐1,61% Zisk  před   -­‐23,40% zdaněním

Zisk  po  zdanění

-­‐21,61%

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat 36 Obr. 30 – Výkaz zisku a ztrát, meziroční změna zisku po zdanění %

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat 36

40

3.3.3 UKAZATELE RENTABILITY Po roce 2008 došlo ke zpomalení růstu ukazatelů rentability a to v důsledku finanční krize. Stabilní vývoj ukazatelů v posledních třech letech je především způsoben vzrůstajícími zisky společnosti. Tento pozitivní vývoj sleduje následující obrázek. ROA nám říká, jaký zisk byl generován z investovaného kapitálu (aktiv). Ukazatel poskytuje investorům představu o tom, jak efektivně společnost konvertuje investované peníze do čistého zisku. Čím vyšší ROA, tím lépe, protože společnost vydělává více peněz při menších investicích. V našem případě relativní pokles v roce 2009 je hlavně způsoben snížením čistého zisku a zároveň zvýšením sumy aktiv. V posledních letech celková aktiva rostou rychleji než čistý zisk a nejvíce to ovlivnil růst KFM. ROE měří ziskovost podniku tím, že ukazuje, kolik zisku podnik generuje z peněz, které investovali akcionáři do vlastního kapitálu. V roce se 2009 růst zpomalil kvůli rychlému růstu vlastního kapitálu a také mírnému poklesu zisku. V posledních letech pozorujeme menší růst a to v důsledku rychlejšího růstu vlastního kapitálu než čistého zisku. ROS - je to poměr nákladů a výnosů, který ukazuje podíl zisku z každého rublu. Tento ukazatel je užitečný pro management. Zvýšení ROS znamená to, že společnost je stále efektivnější, zatímco snížení ROS by mohlo signalizovat hrozící finanční problémy. Podle výpočtu lze usoudit, že je v posledních letech ROS stabilní kolem 18%. ROACE – ukazatel, který zkoumá ziskovost v porovnání s investicemi do nového kapitálu. ROACE je užitečný pro analýzu podniku v kapitálově náročných odvětvích, jako např. ropný průmysl. Podniky, které schopné dosahovat vyšších zisků z menšího množství kapitálových aktiv, budou mít vyšší ROACE než ty, kteří nejsou schopni dosahovat takových zisků při stejném nebo vyšším množství kapitálu. Obr. 31 – Ukazatele rentability, %

Vlastní výpočet na základě dat 37

37

Balance sheet-Financial indicators. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://ir.gazprom-neft.ru/key-data/financials/balance-sheet

41

Na výše uvedeném obrázku je vidět, že ve srovnání například s rokem 2009 všechny ukazatele vykazují mírný růst, což je pozitivním znakem pro společnost a její finanční výsledky. Momentálně nejsou žádné předpoklady snížení výše uvedených ukazatelů v budoucnu a to znamená, že reakce investorů může podpořit růst cen akcií. Ukazatele rentability v sobě zahrnují základní finanční výsledky společnosti a proto jejich pozitivní vývoj lze hodnotit jako jeden ze základnách fundamentálních dlouhodobých faktorů. 3. 3. STANOVENÍ VNITŘNÍ HODNOTY AKCIE Při výpočtu vnitřní hodnoty musíme mít vždy na paměti, že vypočítaná hodnota není objektivní a přesná. Dva různí analytikové dojdou zpravidla k různým vnitřním hodnotám stejné akcie, protože každý z nich v modelu použil jiné předpoklady. Navíc vnitřní hodnota není stálá, ale mění se v čase. To jsou důvody proč je její výpočet jen přibližný. Metod a modelů pro stanovení vnitřních hodnot akcii je velké množství. Vybral jsem jich pět a to na základě toho, které metody považuji za nejpoužívanější. Stanovení vnitřní hodnoty akcie společnosti budu provádět na základě analýzy ukazatelů EV/EBITDA, P/E ratio, P/S ratio, P/BV ratio a dividendového diskontního modelu. 3.3.1 UKAZATEL EV/EBITDA EV / EBITDA je populární metodou ocenění více používaný k měření hodnoty podniku. Je to nejpoužívanější ocenění které je nejvíce založené na podnikové hodnotě a je často používán ve spojení s, nebo jako alternativa k, P/E ratio. Výhodou tohoto ukazatele je to, že kapitálové struktury jsou neutrální, a proto je lze přímo porovnat s podniky s různými úrovněmi dluhu. Je důležitý fakt, že hodnota EV / EBITDA je závislá na průmyslu. V nejrychleji rostoucích odvětví se vyznačují jeho hodnota vyšší, v tradičních nižší. Indikátor je ovlivněn faktorem země, ve které společnost působí (v různých zemích jsou různé daňové sazby). V této souvislosti by mělo smysl oceňovat společnosti ropného průmyslu, které především působí v Ruské Federaci. Je-li ukazatel EV / EBITDA společnosti pod průměrem v odvětví, to znamená, že její akcie mohou být považovány za podhodnocené. Podle analýzy společnosti RBC je průměr EV/EBITDA v ropném průmyslu v Rusku 5,94.

38

Obr. 32 – Ukazatel EV/EBITDA, 2013

Zdroj: Oil and gas sector EV/EBITDA. http://www.mfc.ru/upload/iblock/7ec/2009-07-27.pdf

38

[online].

[cit.

2014-03-31].

Dostupné

z:

Oil Industry EV/EBITDA. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://quote.rbc.ru/exchanges/emitent/394/

42

Z obrázku 32 je vidět, že nejnižší poměry EV/EBITDA mají akcie společností Rosneft, Gazprom neft, Lukoil a Sibneft, což může představovat vlastnost typickou pro podhodnocené akcie. 3.3.2 ZISKOVÝ MODEL (P/E) P / E – je to poměr tržní kapitalizace k zisku. P / E ratio je jedním z hlavních ukazatelů používaných pro vyhodnocení investiční atraktivity akciových společností. Hodnota ukazatele P/E ratio vyjadřuje na kolika násobek zisku si investor cení příslušné akcie. Malá hodnota koeficientu znamená podhodnocení dané společnosti, velká hodnota naopak vypovídá o nadhodnocení. Nevýhodou P / E je to, že nemůže být použit pro ztrátovou společnost, protože hodnota společnosti by byla podle P/E negativní. Tento ukazatel je často používán díky jednoduchosti a možnosti porovnání. „Významnou výhodou ukazatele je to, že do hodnoty lze zahrnout řadu důležitých firemních charakteristik jako např. rentabilita, zadluženost, riziko, ziskovost a také perspektivy vývoje. Hodnota P/E ratio je v tomto připadá determinovaná skoro stejnými veličinami jako vnitřní hodnota akcie, která je vypočtená podle dividendového diskontního modelu. Pro vyhodnocení P/E ratio je třeba porovnat s ostatními ukazateli jiných společnosti ve stejném odvětví, v našem případě je to ropné. Za podstatnou nevýhodu tohoto ukazatele je považován fakt, že v situaci, kdy firma vykáže ztrátu, nemá smysl daný ukazatel ve vztahu k současnosti konstruovat, čímž mizí použití téměř všech metod založených na ukazateli P/E ratio.“ 39 Ve své bakalářské práci bych chtěl vypočítat VH akcií pomocí historického P/E ratio.

V0 = (P/E)H * E1

(3.1)

Kde: V0….......... je vnitřní hodnota akcie (P/E)H ….. je historické P/E ratio E1………. je očekávaný zisk v příštím roce Po výpočtu historického P/E ratio vynásobím tento ukazatel hodnotou očekávaného zisku E1 pro Gazprom Neft. Poté v závislosti na tom, jestli kurz bude vyšší nebo nižší, lze dojít k závěru, jestli je akcie podhodnocená nebo nadhodnocená. Pro výpočet hodnoty P/E ratio je potřeba odhadnout hodnotu zisku po zdanění u společnosti, což je 206 502 mil. RUB a očekávaný růst o 5,25% (Viz obr. 33). Prognóza je založena na minulém vývoji zisku, mírnému růstu ekonomiky a perspektivě ropného odvětví.

39

VESELÁ, Jitka. Analýzy trhu cených papírů. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, s.186

43

Obr. 33 – Prognóza čistého zisku na rok 2014, mln. RUB

Zdroj: Vlastní výpočet na základě informace 40

Je možné vypočítat jak historické P/E ratio společnosti GAZPROM NEFT (první řádek tabulky), tak průměrné odvětvové historické P/E ratio odvětví energetiky (poslední řádek tabulky). Vzájemným porovnáním vývoje jednotlivých ukazatelů P/E ratio za jednotlivé společnosti a za celé odvětví v tab. 16 je možné zhodnotit vývoj pozice společnosti GAZPROM NEFT v rámci odvětví. Tab. 15 – Průměrné historické P/E ratio vybraných společností z odvětví energetiky v letech 2009-2014

2009

2010

2011

2012

2013

2014

GAZPROM  NEFT ROSNEFT LUKOIL SurgutNeftegas NOVATEK TatNeft

Společnost

8,52 13,56 6,8 8,66 20,8 5,86

6,35 7,35 5,42 8,98 25,3 6,94

4,36 5,68 4,36 3,56 9,17 5,16

3,81 8,36 5,07 5,3 15,08 6,44

3,95 4,91 6,79 3,55 11,05 -­‐

3,25 4,08 5,74 5,14 8,21 -­‐

Průměr

10,70

10,06

5,38

7,34

6,05

5,28

Zdroj: Vlastní výpočet na základě informace 41

Skoro u všech společností je vidět pokles v hodnotě P/E ratio během 5 let. Největší je u společností Rosneft, Gazprom Neft, Novatek. Průměr v roce 2013 byl 6,05 , akcie společnosti Gazprom Neft byly tehdy podhodnoceny, což se očekává i v roce 2014. Ve stejné situaci je i její největší konkurent – Rosneft. Podle P/E ratio investoři ohodnocují titul „Gazprom Neft“ jako méně atraktivní, než akcie ostatních společností. Nižší firemní P/E ratio v porovnání s P/E ratio celého odvětví by mohlo indikovat budoucí nadprůměrný výnosový potenciál Gazpromu v důsledku efektu nízkého P/E ratio. Níže jsem znázornil vývoj průměrného historického běžného P/E společnosti Gazprom Neft ve srovnání s průměrem z odvětví energetiky.

40

Financial statements. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://ir.gazprom-neft.ru/news-and-reports/financial-reports/ifrs Financial statements. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://ir.gazprom-neft.ru/news-and-reports/financial-reports/ifrs/ companies. Russia. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://quote.rbc.ru/shares/ 41

+ Oil

44

Obr. 34 – Vývoj průměrného historického P/E Ratio Gazprom Neft a průměrného P/E ratio odvětví energetiky v letech 2009-2014

Vývoj  průměrného  historického  P/E  Rano   Gazprom  Neo  a  průměrného  P/E  rano     odvětví  energenky  v  letech  2009-­‐2014     10,70  

12,0   10,0   8,0   6,0   4,0   2,0   0,0  

10,06   7,34  

8,5  

5,38  

6,4  

2009  

2010  

6,05  

5,28  

4,4  

3,8  

4,0  

3,3  

2011  

2012  

2013  

2014  

GAZPROM  NEFT   Průměr  

Zdroj: Vlastní nákres na základě informace 41

Dále bych chtěl vypočítat vnitřní hodnotu akcií Gazprom Neft podle výše uvedeného vzorce (3.1). Tab.16 - Výpočet vnitřní hodnoty akcií pomocí historického P/E ratio 2009  

2010  

2011  

2012  

2013  

2014  

Očekávaný  čistý  zisk  na   jedu  akcií  Gazprom  Neft  

20,2  

20,2  

34,0  

37,0  

38,0  

43,6  

Historické  P/E  Ratio  

8,52  

6,35  

4,36  

3,81  

3,95  

3,25  

VH  Akcie  

172,37  

128,29  

148,24  

140,97  

150,10  

141,55  

Kurz  k  20.3  

89,00  

157,91  

151,00  

151,80  

131,65  

133,58   podhodnocená   nákup  

 

Stav  

podhodnocená  

nadhodnocená  

nadhodnocená  

nadhodnocená  

podhodnocen á  

Doporučení  

nákup  

prodej  

prodej  

prodej  

nákup  

Zdroj: Vlastní výpočet na základě informace 41

Pro názornost lze podrobněji rozepsat výpočet pro rok 2013 a pro rok 2014: Počet akcií: 4 741 299 639 ks. Očekávaný čistý zisk: 196 201 000 000 RUB EPS1: 196 201 000 000/ 4 741 299 639 = 38 Historické P/E: 3,95 VH akcie = 38 * 3,95 = 150,10 RUB Kurz akcie v roce 2013 byl 131,65 RUB, což znamená, že akcie je podhodnocená a investiční doporučení zní - nákup. Stejný postup ale pro rok 2014, kdy vychází vnitřní hodnota (podle tabulky) 141,55 , čili lze uvést v podstatě stejný závěr.- viz níže 45

Kurz akcie v roce 2014 byl 133,58 RUB, což znamená, že akcie je stále podhodnocená a investiční doporučení zní - nákup. Obr. 35 – Vývoj akcií Gazprom Neft, 2009- 2014

Zdroj: vlastní nákres s využitím dat: MICEX. Gazprom Neft. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.finam.ru/analysis/profile00002/?fromsearch=instument_ajax

Z obrázku 35 je zřejmé, že pokud bychom investovali do akcií v roce 2009, tak k dnešnímu datu bychom měli zisk 44,58 RUB na jednu akcii nebo 33,4% , což je relativně velký výnos. Kdybychom investovali střednědobě, dosáhli bychom zisku pouze v roce 2009, 2011 a 2013. 3.3.2 MODEL ZALOŽENÝ NA P/S RATIO P / S - poměr tržní kapitalizace společnosti k objemu tržeb. P/S je jedním z hlavních ukazatelů používaných pro vyhodnocení investiční atraktivity akcií společností. Předpokladem je homogenní odvětví, kde investoři očekávají, že příjem společnosti postupně generuje odpovídající hodnoty zisku a cash flow. Malý koeficient hodnoty znamená podhodnocení dané společnosti, velký nadhodnocení. Významnou výhodou P / S je to, že nemůže být zápornou hodnotou jako P / E Ratio. Nevýhodou je to, že čitatel je míra vlastního kapitálu a jmenovatel představuje příjem na vlastní a vypůjčený kapitál. Hodnota ukazatele P/S ratio poskytuje důležitou informaci o tom na kolika násobek tržeb si investor cení dané akcie. P / S poměr je užitečný ukazatel, protože údaje o tržbách jsou považovány za relativně spolehlivé. Ostatní položky výsledovky, jako je například zisk, lze snadno manipulovat pomocí různých účetních postupů. Abychom mohl vypočíst vnitřní hodnotu akcií společnosti Gazprom Neft použil jsem ukazatel historické P/S ratio. Ukazatel se používá pro ohodnocení stabilní firmy. Mоdel je zalоžen nа ukazatеli histоrického P/S rаtio a umоžňujе přímý vypоčet vnitřní hоdnoty akcií pоmocí následujícího vzоrce:

P/S= (P/S)H* S1

(3.2)

Kde: V0 ........je aktuální VH akcie 46

P/SH......je historické P/S ratio S1.........je tržby/akcii v příštím roce Pro vypočet VH je třeba znát tržby na akcie, průměrnou roční výši tržeb na akcii, průměrnou tržní hodnotu akcie P za poslední dva roky a cenu akcie k danému okamžiku. Vypočtenou VH akcie je poté třeba porovnat s tržní cenou akcie. Podle dat, uvedených v tabulce 18 je vidět, že v letech 2010 až 2012 došlo k nadhodnocení akcií společnosti a bylo doporučení prodat podle P/S Ratio. Jestli se podíváme na graf uvedený výše, tak při prodeji v roce 2010 a nákupu v roce 2013 dosáhl by investor zisku ve výši 26,26 RUB na jednu akcii. Podle očekávaných tržeb a kapitalizace společnosti v roce 2014 je doporučení k nákupu akcií (akcie jsou podhodnocené), což je shodné s výsledkem P/E Ratio. Tab.17- Výpočet vnitřní hodnoty akcii pomocí ukazatele P/S ratio 2009  

 

2010  

2011  

2012  

2014   (Expected)  

2013  

Průměrná  tržní   hodnota  akcií  P   162,8   127,6   147,4   141,8   146,0   150,3   za  poslední  dva   roky,  RUB   Tržby  na  akcii  S,   161,57   210,13   217,20   259,98   267,35   274,73   RUB   Historické  P/S   1,01   0,61   0,68   0,55   0,55   0,55   VH  Akcii,  RUB   162,83   127,64   147,45   141,82   146,05   150,28   Cena  akcii  k  20.3   89,00   157,91   151,00   151,80   131,65   133,58   Stav   podhodnocená   nadhodnocená   nadhodnocená   nadhodnocená   podhodnocená   podhodnocená   Doporučeni   nákup   prodej   prodej   prodej   nákup   nákup   42 Zdroj: Vlastní výpočet na základě informace Obr. 36 – Ukazatel P/S ropných společností v Rusku, 2009

Zdroj: Oil and gas sector EV/EBITDA. http://www.mfc.ru/upload/iblock/7ec/2009-07-27.pdf

[online].

[cit.

2014-03-31].

Dostupné

z:

Na základě hodnot ukazatele P/S na obr. 35 lze dojít k závěru, že akcie "LUKOIL", "Tatneft" a "Gazprom Neft" jsou levnější než jejich konkurenti v odvětví. Hodnota P/S pro

42

Financial statements. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://ir.gazprom-neft.ru/news-and-reports/financial-reports/ifrs

47

"Gazprom Neft" a "Rosněfť" je v odvětví pod průměrem, zatímco akcie "Novatek" jsou velice nadhodnocené. Analýza P/S by měla být provedena během několika let. Klesající trend při rostoucích tržbách a konstantním zvýšení zisku znamená, že příjmy společnosti rostou mnohem rychleji než ceny akcií. To nemůže trvat dlouho a cena akcií by měla růst. Podle analýzy P/S ratio Stern Business School of New York je průměr P/S ratio v ropném sektoru v roce 2014 2.42. 43 Bylo oceněno 411 společností ve světě. Podle tohoto průměrového ukazatele lze také dojít k závěru, že akcie společnosti Gazprom Neft jsou podhodnocené.

3.3.4. MODEL ZALOŽENÝ NA P/BV RATIO P/BV ratio slouží k porovnání tržní hodnoty akcií na burze s její účetní hodnotou. Poměrový ukazatel price/book value ratio poměřuje kurz akcie k účetní hodnotě akcie, tedy k účetní hodnotě vlastního kapitálu na akcii (BV). Tento ukazatel vyjadřuje, kolik korun je investor ochoten zaplatit za jednu Kč vlastního kapitálu dané společnosti. 44 Poměrně značná obliba ukazatele P/BV ratio je podpořena několika okolnostmi. Především kalkulace účetní hodnoty je velmi jednoduchým a snadno průkazným postupem nenáročným na množství a druh vstupních dat. Také lze tento ukazatel použít i v případě, kdy společnost nevyplácí dividendy, dokonce i v situaci, kdy společnost vykáže ztrátu. Na druhé straně nelze opomenout důležitá negativa či omezení, která jsou s jeho aplikací v praxi spojená. Je to ukazatel extrémně citlivý na účetní metodiku a praktiky aplikované ve společnosti. Srovnání mezi společnostmi, které používají rozdílnou účetní metodiku a nedává při použití P/BV smysl. Stejně jako u většiny ukazatelů, průměr se liší značně podle odvětví. Nižší poměr P/BV by mohl znamenat, že akcie je podhodnocena. Nicméně, mohlo by to také znamenat, že něco je ve společnosti fundamentálně špatně. Pro výpočet vnitřní hodnoty akcií jsem použil historický ukazatel P/BV Ratio. Model lze zapsat podle následujícího matematického vzorce:

V0 = (P/BV) H * BV1

(3.3)

Kde: V0............je vnitřní hodnota akcie (P/BV)H ......je historické P/BV ratio dané akcie BV1..........je v očekávaná účetní hodnota vlastního kapitálů na akcii

43

Average P/S ratio. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/New_Home_Page/datafile/psdata.html P/BV ratio. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: www.cs.wikipedia.org/wiki/Fundamentáln%C3%AD_analýza#Metody_vyu.C5.BE.C3.ADvaj.C3.ADc.C3.AD_pom.C4.9Brov.C3.BD_ukazatel_ P.2FBV 44

48

Tab.18- Výpočet vnitřní hodnoty akcii pomocí ukazatele historického P/BV ratio, 2009-2014 2009  

2010  

2011  

2012  

2013  

2014   (Expected)  

162,8  

127,6  

147,4  

141,8  

146,0  

150,3  

118,99  

135,46  

153,78  

183,48  

210,50  

237,51  

Historické  P/BV  

1,37  

0,94  

0,96  

0,77  

0,69  

0,63  

VH  Akcii,  RUB  

162,83  

127,64  

147,45  

141,82  

146,05  

150,28  

Cena  akcii  k  20.3  

89,00  

157,91  

151,00  

151,80  

131,65  

133,58  

Stav   Doporučeni  

podhodnocená   nákup  

nadhodnocená   prodej  

nadhodnocená   prodej  

nadhodnocená   prodej  

podhodnocená   nákup  

podhodnocená   nákup  

  Průměrná  tržní   hodnota  akcií  P  za   dva  roky,  RUB   Účetní  hodnota  akcii   BV  k  20.3,  RUB  

Zdroj: Vlastní výpočet z dat: Financial statements. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://ir.gazprom-neft.ru/news-and-reports/financial-reports/ifrs

Podle výpočtu P/BV ratio pro akcie společnosti Gazprom Neft je doporučení k nákupu v letech 2013 a 2014 stejné jako v roce 2009. Toto doporučení je identické s výsledkem analýzy P/S ratio. Také bych chtěl uvést příklad pro srovnání. Tím je výsledek analýzy provedené Stern Business School: vyhodnocení 411 ropných společností ve světě, v průměru vyšel ukazatel P/BV ratio 1.91 v sektoru ropy. 45 „Velmi často zkoumaným a pro ohodnocení akcie z fundamentálního hlediska velice důležitým vztahem je vztah mezi ROE a ukazatelem P/BV. Ukazatel P/BV je rostoucí funkcí veličiny ROE. Při podrobnějším uvážení dalších souvislostí možno objevit nepřímý vliv veličiny ROE na ukazatel P/BV a to přes míru zisku nebo přes veličinu retention ratio.“ 46 Nárůst ROE vede k růstu P/BV ratio a naopak. Z pohledu akcionáře to znamená, že roste rizikově přizpůsobený výnos z vložených prostředků. Za akcii s takovým vysokým výnosem je pak ochoten akcionář zaplatit vyšší cenu. S ohledem na to, co bylo výše napsáno, akcie s vysokou hodnotou ROE a zároveň s vysokou hodnotou P/BV ratio , stejně jako akcie s nízkou hodnotou ROE a zároveň nízkou hodnotou P/BV, investoři a analytici považují za správně oceněné akcie. 47 Při porovnání s již vypočtenými hodnotami ROE je vidět, že akcie je oceněna správně a je doporučení k její nákupu. 3.3.5 DIVIDENDOVÝ DISKONTNÍ MODEL Dividendový diskontní model je nejpoužívanější a nejrozšířenější způsob určení správné vnitřní hodnoty akcie. Vnitřní hodnotu akcie vnímáme jako sumu současných hodnot budoucích příjmů plynoucích z akcie. Ty jsou složeny z dividendy plus prodejního kurzu akcie tam, kde uvažujeme konečnou držbu akcie. Dividenda společností obyčejně není stabilní a proto existují

45 P/BV average ratio. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/New_Home_Page/datafile/pbvdata.html 46 VESELÁ, Jitka. Analýzy trhu cených papírů. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 522 s. ISBN 80-707-9563-8, s.233 47 VESELÁ, Jitka. Analýzy trhu cených papírů. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 522 s. ISBN 80-707-9563-8, s.251

49

dividendové diskontní modely, které používají několik úrovní růstu dividendy – dvou a vícestupňové. Gazprom Neft je stabilní společností a proto je třeba použít jednostupňový dividendový diskontní model, pracující se stabilní rostoucí dividendou. Budeme uvažovat nekonečnou držbu akcií společnosti (Gordonův model), vzor pro výpočet vnitřní hodnoty akcie by měl vypadat následujícím způsobem.

(3.4) Kde: D1... dividenda v následujícím roce D... aktuální dividenda k...požadovaná výnosová míra g...míra růstu dividendy V tabulce 20 jsou uvedeny dividendy společnosti Gazprom Neft během posledních 5 let a výpočet Vnitřní hodnoty Akcie společnosti na základě dividendového diskontního modelu. Tab. 19 – Dividendový diskontní model, 2012-2014

 

2012  

2013  

2014  (Expected)  

Dividenda  (Rub/ks.)  

7,3  

9,3  

9,37  

g  

18,4%  

14,8%  

13,9%  

k  

21,3%  

21,9%  

20,7%  

VH  

293,1  

150,4  

156,6  

D*(1+G)  

8,64  

10,68  

10,67  

k-­‐g  

2,9%  

7,1%  

6,8%  

Cena  akcii  

151,8  

131,65  

133,58  

Stav  

podhodnocená   podhodnocená  

podhodnocená  

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat 48

Průměrný růst dividend „g“ jsem vypočetl pomocí následujícího vzorce: g = ROE * b

(3.5)

Kde: ROE... rentabilita vlastního kapitálu b... podíl zadrženého zisku na úrovni společnosti na celkovém čistém zisku společnosti 49 Požadovanou výnosovou míru „k“ jsem vypočetl podle následujícího vzorce: 48 49

Dividends. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://ir.gazprom-neft.ru/share-data/dividends/ VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, s. 422

50

k = Rf + βAPR + P země

(3.6)

Kde: Rf ... bezriziková výnosová míra βA … beta faktor dané akcie Pr ... riziková prémie na dospělém trhu (USA) Pzemě ... riziková prémie země 50 Pro výpočet beta-faktoru jsem použil následující vzorec. Pro výpočet jsem použil funkce v Excel. (3.7)

3.4. CELKOVÉ VYHODNOCENÍ Pro stanovení vnitřní hodnoty akcií společnosti Gazprom Neft jsem použil čtyři postupy: Dividendový diskontní model, P/E, EV/EBITDA, P/S a P/BV. Modely P/S a P/BV jsou historické a lze je považovat za doplňkové. Dividendový diskontní model zohledňuje časovou hodnotu peněz, proto pomocí něho vypočtenou vnitřní hodnotu akcií lze považovat za nejlépe odpovídající skutečnému tržnímu stavu. Velmi spolehlivé byly i použité modely P/E, EV/EBITDA a P/S. Podle následujícího obrázku můžeme dojít k výslednému závěru pro rok 2014 a tím je doporučení k nákupu akcií společnosti Gazprom Neft a očekávání růstu ceny těchto akcií, protože jsou podhodnocené. Tab. 20 – Ukazatele + výsledné doporučení, 2009- 2014    

EV/EBITDA  

P/E  

P/S  

P/BV  

DDM  

2009  

 -­‐    

podhodnocená   nákup  

podhodnocená   nákup  

podhodnocená   nákup  

 -­‐    

2010  

 -­‐    

podhodnocená   nákup  

nadhodnocená   prodej  

nadhodnocená   prodej  

 -­‐    

2011  

 -­‐    

podhodnocená   nákup  

nadhodnocená   prodej  

nadhodnocená   prodej  

 -­‐    

2012  

 -­‐    

podhodnocená   nákup  

nadhodnocená   prodej  

nadhodnocená   prodej  

podhodnocená   nákup  

2013  

 -­‐    

podhodnocená   nákup  

podhodnocená   nákup  

podhodnocená   nákup  

podhodnocená   nákup  

2014  

podhodnocená   nákup  

podhodnocená   nákup  

podhodnocená   nákup  

podhodnocená   nákup  

podhodnocená   nákup  

Zdroj: Vlastní tvorba založená na výše uvedené informaci

50

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, s. 432

51

4. TECHNICKÁ ANALÝZA „Technická analýza, oproti fundamentální analýze, jejíž modely jsou založeny na fundamentálních historických faktorech (zisky, tržby, očekávaný zisk, dividendy), je postavena na aktuálních tržních datech. Za tato data považujeme tržní ceny jednotlivých akcií, indexy, objemy obchodů a technické indikátory. Hlavním cílem technických analytiků je prognózování krátkodobých cenových pohybů individuálních akcií nebo akciových indexů, přičemž je ani tak nezajímá cenová úroveň, ale jsou zejména zainteresováni v odhalování cenových změn.“ 51 V technické analýze je hodně různých nástrojů a metod, ale všechny jsou založeny na stejném předpokladu: pomocí analýzy časových řad, zvýraznění trendů můžeme předpovědět chování cen. Existují tři axiomy technické analýzy: 1. Pohyb tržních cen v sobě zahrnuje veškerou informaci Podle tohoto axiomu veškerá informace, která má vliv na cenu akcie již byla zahrnuta do ceny a objemu obchodů, a není nutné samostatně studovat závislost cen na politických, ekonomických a dalších faktorech. 2. Existují vzory v pohybu kurzů Ceny se nevyvíjí náhodně, ale sledují přitom některé tendence (trendy), což znamená, že časové řady cen lze rozdělit do intervalů, ve kterých dominují změny cen v určitých směrech. 3. Historie se opakuje Použití grafických modelů změny cen má smysl. Musejí být založené na analýze historických dat, protože změny cen odráží poměrně stabilní psychologii - na podobné situace účastníci trhu reagují podobně.

4.1. GRAFICKÉ METODY Grafické metody jsou založeny na odhadování opakujících se formací a trendů na trhu. Grafické modely se dají použít pro celkový akciový trh, pro identifikaci trendu, nebo pro analýzu jednotlivých akcií, kde motivem je získání informace pro nákupní a prodejní signály. Analytici se na základě grafů snaží definovat obchodní úroveň, na které se akcie obchodují. Na trhu je vytváří dolní (nejnižší očekávaná cena) a horní hranice (naopak nejvyšší). Při posunu ceny akcie blíže k dolní hranici, analytici očekávají následný vzestup cen a při dosažení hodní hranice se očekává naopak pokles akciových kurzů. 52 Je třeba si uvědomit, že při analýze trendu je nutné zjistit, jestli to je růstová tendence nebo klesající. Jestli každý nový vrchol cen je výše než předcházející, ukazuje to na klesající tendenci. Sestupně vrcholy znamenají sestupnou tendenci. Zvýšení a následný pokles cen je znakem, že akcie se obchoduje v nějakém intervalu. 51 52

MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Ekopress, 2011, s. 389 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Ekopress, 2011, s.393

52

Lze označit několik základních pravidel tykajících se trendové čáry: 1. Čím větší je časový interval, tím důležitěji jsou signály trendové čáry. 2. Čím je čára delší, tím je důležitější. 3. Čím větší je frekvence dotyku ceny a této čáry, tím je důležitější. A to lze považovat za support level. 4. Úhel sklonu trendu odráží nástroj dominantní emocionální burzovní skupiny. 5. Jestli mají ceny stejný směr s trendovou čárou a objem obchodů se zvětšuje, znamená to, že trend je stabilní. Zde bych chtěl ocenit akcie společnosti Gazprom Neft z pohledu grafické analýzy: Obr. 37 – Týdenní graf. Gazprom Neft. 1.1.2012 – 2.4.2014

Zdroj: Vlastní nákřes s využitím online-brokeru XTick Obr. 38 – Denní graf. Gazprom Neft. 10.6.2013 – 2.4.2014

Zdroj: Vlastní nákřes s využitím online-brokeru Xtick

53

Na obou obrazcích 36 a 37 je vidět rostoucí trend. Na denním grafu také lze rozpoznat trendový kanál, ve kterém se akcie obchodují a spolu s trendovou čárou to by mohlo tvořit formaci «trojúhelník», který nám říká o potenciálním prodloužení rostoucí tendenci. Týdenní graf potvrzuje tuto tendenci a očekává se růst cen akcií společnosti. 4.2.1. KLOUZAVÉ PRŮMĚRY Klouzavý průměr (Mooving Average) - obecný název pro skupinu funkcí, jejichž hodnoty v každém bodě se rovnají průměrné hodnotě původní funkce z předchozího období. Klouzavé průměry jsou obecně používány s daty o časových řadách pro zkoumání hlavních trendů nebo cyklů. Chtěl bych oceňovat společnost Gazprom Neft více z krátkodobého pohledu (do jednoho roku) a proto ze všech druhů klouzavých průměrů budu používat SMA, EMA a EWMA. Teď bych chtěl krátce popsat základní funkce každého z nich: 1.

Simple Mooving Average (SMA) – tento druh klouzavého průměru je také známý jako aritmetický průměr a je nejjednodušším a nejčastěji používaným typem klouzavých průměrů. Počítáme ho sečtením všech konečných cen pro dané období, které následně vydělíme počtem dní v daném období. Nicméně dva problémy jsou spojené s tímto druhem průměr: (1) SMA bere v úvahu pouze data obsažená v daném období. (2) Přidělování stejných vah všem datům.

2.

Expotential Mooving Average (EMA) – exponenciální klouzavý průměr přiděluje novějším údajům větší váhu. Tento typ klouzavého průměru reaguje rychleji na změny cen. Více se používá při krátkodobém investování na akciových trzích.

3.

Exponentially Weighted Moving Average (EWMA) – tento druh klouzavého průměru řeší oba problémy spojené s SMA. Přiděluje větší váhu ve svém výpočtu novějším údajům. Také to odráží všechna historická data pro konkrétní nástroj.

Teď bych se chtěl na obrázku č. 38 zobrazit některé z výše uvedených klouzavých průměrů od srpna roku 2013. Obr. 39 – MA 9-21, 7.8.2013-2.4.2014

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím online-brokeru XTick

54

Na obrázku 38 jsem použil klouzavý průměr s parametry 9 (modrá barva) a 21(červená barva). Jsou dostatečně citlivé na změnu cen, ale jak je vidět, dobře ukazují signály na nákup i prodej, které jsem označil zelenou barvou. Je vidět, že během doby, kdy není žádný trend, indikátory neukazují žádné falešné signály. Na základě dvou výše uvedených indikátorů MA lze doporučit nákup akcií společnosti Gazprom Neft. Parametry sem bral z analytického centra Alfa Direct finanční skupiny Alfa Group a na základě jejich statistické analýzy parametry 9 a 21 vykazují největší výkonnost a největší profitabilitu kolem 45 % ročně. 53 Podle jiného zdroje, který se také zabývá technickou analýzou, je kombinace z MA s parametry 15, 25 a 50 také dost profitabilní. 54 Na obrázku 39 jsem znázornil tyto tři klouzavé průměry. Na grafu je vidět, že klouzavé průměry ukazují stejné signály na nákup a prodej, ale nejvíce jsou používatelné při velkých trendech kde ukazují méně falešných signálů. Je třeba používat tyto MA se zaměřením na investice na dobu několika měsíců. Obr. 40 – MA 15-21- 50, 7.8.2013-2.4.2014

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím online-brokeru XTick

4.2.2. MACD Moving Average Convergence Divergence (MACD) - indikátor, který ukazuje vztah mezi dvěma klouzavými průměry cen. MACD se vypočítá odečtením 26-denní exponenciálního klouzavého průměru (EMA) z 12-denního EMA. 9-denní EMA, nazvaný "čárový signál", se nachází na vrcholu MACD a umožnuje nám sledovat nákupní a prodejní signály. Existuje 3 pravidla používání indikátorů MACD: 1. Jestli se linka MACD (tučná) pohybuje výše než druhá linka (tečkovaná) –je to signál na nákup. 2. Jestli naopak linka MACD padá níže a přechází shora dolu jinou tečkovanou linku – je to signál na nákup.

53 54

Alfa Group analysis. [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: https://alfadirect.ru/school/defaulta.asp?page=systems TVARDOVSKYI, Vikentij. Secterts of stock trading. Vyd. 8. Moscow, 2003, 551 s. ISBN 978-5-9614-1727-2, s.265

55

3. Za nejsilnější signál v technické analýze se bere situace, kdy sloupcový graf MACD začíná pomalu klesat od svého druhého, nižšího vrcholu a ceny jsou přitom vysoké – je to silný signál na prodej. Toto pravidlo funguje i naopak. 55 Je třeba si uvědomit, že tento sloupcový graf umožnuje obchodovat v jakémkoli časovém intervalu. Signály týdenního sloupcového grafu označují největší změnu cen. Zde bych chtěl v praxi označit několik signálů pomocí indikátoru MACD za rok 2013 a také vytvořit na základě signálů vlastní prognózu na rok 2014 u akcií Gazprom Neft. Obr. 41 – MACD

Na obrázku je vidět, že signály MACD jsou použitelné při výrazných trendech, například v označeném intervalu indikátor MACD použít nelze, je zde mnoho falešných signálů. Kombinace MA a MACD indikátorů ukazuje spolehlivé a výrazné trendy, a proto bych pro dosažení většího zisku doporučoval nepoužívat jenom MA nebo jenom indikátor MACD. Také je velmi důležité, aby průsečík mezi MACD čárou a spouštěcí linii pro nákupní signál byl v negativní oblasti, což je na obrázku oblast pod modrou horizontální čárou, ta se počítá za nejsilnější nákupní signál. Naopak to také platí i pro prodejní signál, když by průsečík měl být nad horizontální čárou.

4.2.3. STOCHASTIC OSCILLATOR Podle interpretace autora indikátoru George Lanea je základní myšlenkou to, že při rostoucím trendu má cena tendenci zůstat v blízkosti předchozích maxim. A naopak, při klesajícím trendu má cena tendenci zůstat v blízkosti předchozích minim. Je dobré si uvědomit, že se trh jenom jednu třetinu času nachází v trendu, v ostatních případech existují jenom pohyby v nějakém trendovém kanálu. Stochastic Oscillator dobře funguje v takových situacích, zejména na ruském akciovém trhu. Co se týká parametrů tohoto indikátoru, jedná se jenom o čísla periody „n“. Čím větší je „n“, tím delší je fáze trhu kterou zkoumáme, ale zároveň se snižuje citlivost indikátoru. Podle analýzy akciového trhu v Ruské federaci jsou nejlepší parametry 11 a 21. 56 Interpretace signálů indikátoru:

55 56

ALEXANDER, Elder. Trading for a living. Vyd. 1. New York, 1993, 289 s. ISBN 04-715-9224-2, s.143 TVARDOVSKYI, Vikentij. Secterts of stock trading. Vyd. 8. Moscow, 2003, 551 s. ISBN 978-5-9614-1727-2, s. 286

56

1. Pokud oscilátor D (nebo K) padá níže úrovně oversold (dolní horizontální čára) a poté stoupá – je to nákupní signál. To funguje i v opačném případě. Je velmi důležité si uvědomit, že tento signál nejlépe funguje, když se trh nenachází v žádném trendu (nebo je ten trend je velmi slabý). 2. Pro akcie, která se nenachází v žádném výrazném trendu, je třeba nakupovat, když čára K přechází čáru D (tlustá) zespodu směrem nahoru a také v okamžik minima čáry D. 3. Velmi důležitým signálem je taková situace, kdy se oscilátor nachází zcela v oblasti oversold nebo overbought, to potvrzuje trend na akciovém trhu. Když se oscilátor nachází v oblasti oversold, tak je to klesající trend, pokud ale je v oblasti overboughttak je to rostoucí trend. Teď bych chtěl ukázat na obrázku číslo 40, jak funguje Stochastic Oscillator v situaci s akciemi společnosti Gazprom Neft a jestli ukazuje na nějaké signály. Obr. 42 – Stochastic Oscillator

Zdroj: Vlastní nákřes s využitím online-brokeru XTick

Oscillator s paremetry 11 a 4 dobře funguje na hodinovém grafu, kde ukazuje málo falešných signálů. Zelenou barvou jsem označil signály na nákup a jsou poměrně krátkodobé (jeden nebo dva dny). Co se týká dlouhodobého trendu, tak oscilátor lze použít i na měsíčním grafu, kde ukazuje velmi dobře velké tendence. Označil jsem je na obrázku č. 41. Podle tohoto obrázku je vidět pravděpodobný budoucí negativní trend, průsečík se ale nachází pod úrovni overbought (horní modrá horizontální čára) a proto může být falešným. Je lepší se podívat na jiné indikátory a zkontrolovat, jestli je to opravdu začátek negativní tendence. Obr. 43 – Stochastic Oscillator, 1M 2012 – 2014

57

Zdroj: Vlastní nákřes s využitím online-brokeru XTick

4.2.4. MOMENTUM Je to indikátor technické analýzy, který se nejvíce používá při existenci nějakého trendu na akciovém trhu a ukazuje nám, kam trh směřuje. Výhodou tohoto indikátoru je to, že má předhánějící funkci. Indikátor Momentum je jedním z nejjednodušších technických indikátorů, který za cíl má měření velikosti cenových změn za dané období. Základním parametrem je jeho perioda „n“. Čím větší je „n“, tím více dlouhodobou a silnou tendenci indikátor ukazuje. Efektivním signálem na nákup může sloužit situace, když indikátor ukazuje svoje minimum ihned mění směr a protíná dolní horizontální čáru zespod nahoru. To znamená, že akcie byla ve stavu oversold a bude pravděpodobně následovat rostoucí trend. Pokud momentum stoupá do nových vrcholů, znamená to, že se rychlost zvyšuje a tento trend bude pravděpodobně pokračovat. Když indikátor dává menší vrchol, znamená to, že zrychlení končí a je to signál na prodej. Když ceny rostou a momentum padá, znamená to, že vrchol je blízko a je čas uzavírat nákupní pozice. Pokud ceny ukazují nové maximum, ale maximum indikátoru je níže než předešlé maximum, je to jasný signál k prodeji, uzavření pozice a pravděpodobná změna směru trendu. Indikátor lze analyzovat také metodami technické analýzy, které se často dávají preventivní signály. Zalomení trendu na grafu indikátoru často ukazuje na budoucí stejné zalomení trendu na cenovém grafu akcie za den nebo dva. Teď bych chtěl analyzovat indikátor na denním grafu akcií společnosti Gazprom Neft. Obr. 44 – Momentum, 2 H, 24.2.2014 – 7.4.2014

58

Zdroj: Vlastní nákřes s využitím online-brokeru XTick

Na výše uvedeném grafu je vidět, že jestli momentum přechází ze záporné do kladné oblasti, je to signál na nákup a pokud se udržuje v této oblasti, ukazuje to na rostoucí trend. A naopak, když indikátor přechází z kladné zóny do záporné, je to signál na prodej. Tady je také vidět, že pokud je každý nový vrchol momenta vyšší než minulý, ukazuje to na silnou rostoucí tendenci. V současnosti je vidět klesající tendence, ale není konstantní z krátkodobého hlediska a proto bych krátkodobě nedoporučovat investovat do akcií, doporučuji počkat, až se objeví nákupní signál. Teď bych chtěl ukázat na obrázu č.44, jak funguje indikátor na denním grafu. Obr. 45 – Momentum, denní, 11.2013 – 4.2014

Zdroj: Vlastní nákřes s využitím online-brokeru XTick

59

Podle dlouhodobého pohledu, je vidět klesající trend, ale podle mě už je pozdě otevírat prodejní pozice a je lepší počkat na budoucí rostoucí trend, který se pravděpodobně objeví za týden a nastane to, ve chvíli kdy po minimu indikátor protkne modrou čáru zespodu nahoru.

4.2.5. VOLUME Objem je měřítkem tržní aktivity. Každá jednotka objemu ukazuje kroky dvou lidí: jeden kupuje a druhý prodává. Denní objem – je to číslo kontraktů nebo akcií, nakupených nebo prodaných během jednoho dne. Čím vyšší je volume, tím více je trh aktivní. Volume je důležitým indikátorem technické analýzy, protože se používá k potvrzení trendů. Každý pohyb cen směrem nahoru nebo dolů s relativně vysokým objemem je vnímán jako silnější než podobný krok se slabým objemem. Proto je třeba také zkoumat objem, zda ukazuje na stejnou tendenci a potvrzují klesající nebo rostoucí trend. Objem by se měl pohybovat s trendem. Pokud se ceny pohybují v růstovém trendu, objem by se měl zvýšit (a vice versa). Je-li vztah mezi objemem a pohybem cen začne zhoršovat, znamená to slabost v trendu. Na grafu bych chtěl ukázat, jak funguje indikátor objemu na grafu akcií Gazprom Neft.

Obr. 46 – Volume, denní, 11.2013 – 4.2014

Zdroj: Vlastní nákřes s využitím online-brokeru XTick

Na grafu je vidět, že objem zcela potvrzuje trend, ale jenom potvrzuje, protože je zřejmé, že objem dosahuje vrcholů zejména až ve středu nebo na konci tendence. To znamená, že většina začíná obchodovat skoro u konce tendence a proto mají velké ztráty. Co se týká současné situace, tak objem není příliš velký, ačkoliv se jedná o silnou klesající tendenci. To by mohlo znamenat to, že brzy může být změna trendu, což může být nákupním momentem.

60

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce „Investiční analýza společnosti Gazprom, a.s.“ bylo analyzovat vybraný akciový titul pomocí metod fundamentální analýzy a technické analýzy. Postup, podle kterého jsem popisoval globální a odvětvové faktory, je standardním pojetím fundamentální analýzy. Makroekonomickou informaci jsem čerpal nejvíce z internetových stránek statistického úřadu Ruské federace a také z několika publikací centrální banky. Protože společnost působí v ropném a plynárenském průmyslu, zkoumal jsem také ceny ropy a plynu a jejich globální vztah k makroekonomickým veličinám. Pro výpočet ukazatelů a modelů pro stanovení vnitřní hodnoty akcie jsem používal finanční výkazy, které jsem našel na internetových stránkách společnosti Gazprom za roky 2008 až 2014. Co se týká technické analýzy, používal jsem několik knih ruských a amerických autorů, které nejvíce odpovídají situaci a parametrům ekonomiky Ruské federace. Parametry pro technické indikátory jsem stanovil sám a to na základě analýzy akcií společností s nejvyšší výkoností na trhu V první

části

globální

fundamentální

analýzy

jsem

věnoval

pozornost

makroekonomickým faktorům, zkoumal jsem, jaký vliv mají na akcie společnosti Gazprom a.s. Z makroekonomických veličin jsem analyzoval inflační míru, úrokové sazby, vývoj HDP, peněžní nabídku, pohyb kapitálu a také ekonomické a poltické šoky. Dospěl jsem k závěru, že vývoj indexu MICEX odpovídá trendu HDP. Pak jsem prozkoumal vzájemný vztah mezi mírou inflace a vývojem indexu MICEX. Podle vypočteného korelačního koeficientu v Excel jsem přišel k závěru, že růst míry inflace vede k mírnému růstu kurzu akcií. Další analyzovanou veličinou byla úroková sazba, která podle vypočteného korelačního koeficientu se ukázala jako inverzně korelovaná k akciovému trhu. Dalšími makroekonomickými veličinami, mezi kterými jsem zkoumal vztah, byly peněžní nabídka a index MICEX. V tomto případě bylo zjištěno, že mezi změnou peněžní zásoby a cenou akcií existuje slabý pozitivní vztah, což potvrzují i koeficient korelace 0,272 vypočtený pomocí Excel. Skoro stejnou korelační závislost (0,2728) má vývoj indexu MICEX na změnu PZI. Na konci globální fundamentální analýzy jsem oceňoval vliv ekonomických a politických šoků na akciový trh. Jako příklad jsem uvedl nedávnou politickou krizi na Ukrajině, která velmi negativně ovlivnila vývoj indexu MICEX. Jako shrnutí globální fundamentální analýzy jsem stanovil, které makroekonomické faktory mají největší vliv na vývoj akcií společnosti. Co se týká ekonomických a politických šoků, ropný a plynárenský průmysl je ve velké míře závislý na světových cenách ropy a plynu a také na světové politické situaci. Další částí je odvětvová fundamentální analýza, která zkoumá specifika a konkrétní vztahy v odvětví, ve kterém daná společnost působí (v tomto případě to bude ropný průmysl) a 61

vliv tohoto odvětví na kurzy cenných papírů. Nejprve jsem analyzoval citlivost odvětví, došel jsem k závěru, že odvětví, ve kterém působí Gazprom, je cyklické a velice závislé na vývoji nejenom ruské ekonomiky, ale také světové. Co se týká tržní struktury odvětví, v ropném průmyslu Ruska je oligopolní typ tržní struktury. V tomto odvětví působí 6 největších společností a z nich největší kapitalizaci má Gazprom, jeho hlavním konkurentem je Rosneft. Ke vzniku oligopolní struktury přispívá i stát, který podporuje ropné odvětví Ruska, plyn a ropa ve skutečnosti tvoří nejpodstatnější položku ve statním rozpočtu. Stát limituje počet subjektů působících v daném odvětví a napomáhá vzniku oligopolní struktury. Gazprom je velká nadnárodní společnost a působí nejenom v Rusku. Evropský trh díky jeho geografické blízkosti bude i nadále hrát významnou roli v exportní politice Gazpromu. Společnost poskytuje jednu třetinu celkového plynu v západní Evropě. Dalším významným faktorem, který je třeba brát v úvahu jsou světové ceny ropy. V současnosti na globálním trhu s ropou existují dva způsoby stanovení cen ropy, a to jsou burzovní trh a trh OTC. S ropou lze obchodovat přes futures kontrakty na několika velkých burzách, například New York, Londýně a Singapuru. Na hlavních burzách v Londýně a New Yorku se obchodují pouze WTI a Brent, ale produkovaných druhů je několik desítek. Na Evropském trhu je hlavní orientací Brent, v USA - Light Sweet, v Asii - ropa z Dubaje. Standardem pro OPEC je tzv. "koš" OPEC (OPEC Reference Basket of crudes), který zahrnuje druhy ropy proporcionální objemu těžby členů ropného kartelu. Jedním z cílů bylo analyzovat hlavní procesy, které formují úroveň a dynamiku globálních cen ropy. Podle pečlivé analýzy perspektivy ropného a plynárenského odvětví jsem došel k závěru, že ropa a zemní plyn budou hlavním zdrojem energie během dalších mnoha let. Během příštích 25 let bude spotřeba ropy a zemního plynu výrazně vyšší, a to především díky rozvojovým zemím. V části firemní fundamentální analýzy jsem aplikoval různé metody a ukazatele pro určení správné vnitřní hodnoty akcie. Byly aplikované modely dividendový diskontní model a ziskový model založený na průměrném odvětvovém P/E ratio. Pro vyhodnocení atraktivity akcií společnosti Gazprom Neft jsem použil čtyři ukazatele pro stanovení vnitřní hodnoty a jsou jimi: P/E, EV/EBITDA, P/S a P/BV. Tyto modely představují převládající přístup ke stanovení vnitřní hodnoty akcie. Modely P/S a P/BV jsou historické a lze je považovat za doplňkové. Naopak cena akcií vypočtená podle dividendového diskontního modelu nеjlépe оdpоvídá skutečnému tržnímu kurzu, prоtоže tеntо mоdel zоhledňuje časоvou hоdnоtu pеněz. Také velmi spolehlivým je ziskový model P/E ratio, který jsem vypočetl na základě pečlivé analýzy dat všech společností ropného průmyslu v Ruské federaci. Podle P/E ratio je možné dojít k závěru, že akcie jsou podhodnocené a očekává se růst cen v roce 2014. Na základě celkové firemní analýzy můžeme dojít k výslednému závěru pro rok 2014 a to je doporučení k nákupu akcií společnosti Gazprom Neft a očekávání růstu její hodnoty, protože jsou momentálně podhodnocené.

62

Invеstiční dоpоručení jsem upřеsnil v poslední části mé bakalářské práce, kterou tvoří technická analýza. Cílem bylo nalezení vhodného okamžiku k nákupu akcií společnosti Gazprom Neft do portfolia. Ze základních nástrojů jsem využil metodu klouzavého průměru, který indikoval nákupní signál stejně jako metoda MACD. Parametry klouzavých průměrů jsem vybral 9 a 21. Podle těchto parametrů investor dosahuje výkonnosti 45 % ročně z obchodování na akciovém trhu. Pro velké trendy jsou také použitelné parametry 15,25 a 50 a to zejména při velkých trendech, kde ukazují méně falešných signálů. Opačné dоpоručení bylо identifikоváno zа použití indikátorů Momentum a Stochastic Oscillator. Tyto oscilátory neukazují nákupní signál teď, ale pravděpodobně v budoucnu. Momentum má výhodu, že má předhánějící funkci a také je jedním z nejjednodušších technických indikátorů, který má za cíl měření velikosti cenových změn za dané období. Stochastic oscilátor je velmi použitelný zejména na ruském akciovém trhu. Trh se jenom jednu třetinu času nachází v trendu a ostatních případech existují jenom pohyby v nějakém trendovém kanálu. Oscillator funguje dobře v takových situacích. Výstupem technické analýzy je doporučení k nákupu akcií společnosti Gazprom Neft a to v perspektivě dvou až čtyřech týdnů, což nám potvrzují oscilátory.

63

ZDROJE POUŽITÉ LITERATURY: Knižní zdroje a časopisy: [1.] ELDER, Alexander. Trading for a living. Vyd. 1. New York, 1993, 289 s. ISBN 04-7159224-2. [2.] FATTOUH, Bassam. An anatomy of the crude oil pricing system. Oxford: Oxford Institute for Energy Studies, 2011. ISBN 978-190-7555-206 [3.] MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Ekopress, 2011, 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5 [4.] Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2000, 634 s. ISBN 807261-031-7. [5.] REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 3., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 558 s. ISBN 978-80-7261-230-7. [6.] REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2013. ISBN 978-80-7261-260-4. [7.] TVARDOVSKYI, Vikentij. Secterts of stock trading. Vyd. 8. Moscow, 2003, 551 s. ISBN 978-5-9614-1727-2. [8.] VESELÁ, Jitka. Analýza trhu cenných papírů. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2003, 361 s. ISBN 80-245-0506-1. [9.] MAŘÍK, M. Metody oceňování podniku : proces ocenění, základní metody a postupy. Praha: Ekopress, 2011. ISBN 978-80-86929-67-5 [10.] VESELÁ, Jitka. Analýzy trhu cených papírů. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 522 s. ISBN 80-707-9563-8. [11.] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9.

64

ČLÁNKY A INTERNETOVÉ ZDROJE: [1.] Alfa Group analysis. [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: https://alfadirect.ru/school/defaulta.asp?page=systems [2.] Annual BP report. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.bp.com/content/dam/bp/pdf/investors/BP_Annual_Report_and_Form_20F_2012.pdf [3.] Average P/S ratio. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/New_Home_Page/datafile/psdata.html [4.] Balance sheet-Financial indicators. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://ir.gazprom-neft.ru/key-data/financials/balance-sheet/ [5.] BP Statistical Review of World Energy June 2012. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/s tatistical_energy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_ full_report_2012.pdf [6.] Company capitalization. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://ir.gazpromneft.ru/key-data/macroeconomics/macroeconomic-environment/ [7.] Crude Oil Prices Forecast: Long Term to 2025. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://knoema.ru/yxptpab/crude-oil-prices-forecast-long-term-to-2025-data-and-charts [8.] Dividends. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://ir.gazprom-neft.ru/sharedata/dividends/ [9.] Druhy ropy: Americká Light Sweet, severomořská Brent a Ruská Urals. [online]. [cit. 201403-31]. Dostupné z: http://vseonefti.ru/neft/ [10.] Ekonomické a politické šoky. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.miras.cz/akcie/akciove-analyzy-fundamentalni.php [11.] Export plynu do EU. [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/about/marketing/europe/ [12.] Financial statements. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://ir.gazpromneft.ru/news-and-reports/financial-reports/ifrs/ [13.] Fundamental analysis of Oil and Gas industry. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://quote.rbc.ru/fa/ [14.] Goldman Sachs Global Investment Research, 15 Jan. 2014. Crude oil prices. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.goldmansachs.com/what-we-do/investmentmanagement/private-wealth-management/intellectual-capital/isg-outlook-2014.pdf

65

[15.] HAVLÍČEK, David. Analýza vztahu akciových výnosů a inflace: důsledek reálných šoků nebo peněžní iluze?. Dostupné z: www.vse.cz/polek/download.php [16.] HDP v letech 2007- 2013. [online].[cit.2014-03-24].Dostupné z: http://www.gks.ru/wps/wcm/connect/rosstat_main/rosstat/ru/statistics [17.] Import plynu od Gazpromu do zemí CIS a Baltii. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/about/marketing/cis-baltia/ [18.] Inflace a změna MICEX , %. Data: [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.gks.ru/wps/wcm/connect/rosstat_main/rosstat/ru/statistics/tariffs/# [19.] Kapitalizace společnosti Gazprom, 1994 – 2013, mld. dolarů. [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/about/ [20.] Kapitalizace společností ropného průmyslu v Rusku. [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.finam.ru/analysis/profile041CA/ [21.] Konference o ropném a plynárenském průmyslu v Rusku 2013. [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/press/news/ [22.] Market observatory & Statistics. Oil prices. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/oil/prices_en.htm [23.] MICEX. Gazprom Neft. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.finam.ru/analysis/profile00002/?fromsearch=instument_ajax [24.] MICEX Quotes. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.micex.ru/marketdata/quotes?secid=MICEXINDEXCF [25.] Oil and gas sector EV/EBITDA. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.mfc.ru/upload/iblock/7ec/2009-07-27.pdf [26.] Oil Industry EV/EBITDA. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://quote.rbc.ru/exchanges/emitent/394/ [27.] OPEC Basket Price. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.opec.org/opec_web/en/data_graphs/40.htm?selectedTab=annually [28.] P/BV average ratio. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/New_Home_Page/datafile/pbvdata.html [29.] P/BV ratio. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: www.cs.wikipedia.org/wiki/Fundamentáln%C3%AD_analýza#Metody_vyu.C5.BE.C3.ADvaj.C 3.ADc.C3.AD_pom.C4.9Brov.C3.BD_ukazatel_P.2FBV 66

[30.] Reálný výstup ekonomiky. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.businessconsortium.cz/vstup-na-rusky-trh/pro-novacky/marketingovy-pruzkum-trhu [31.] Rusko: Ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/rusko-ekonomicka-charakteristika-zeme-19086.html [32.] Společnost Gazprom v Ruské Federaci. [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/about/production/ [33.] Statistika vývoje úrokových sazeb v Rusku, 2007-2014. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.cbr.ru/statistics/?PrtId=dkfs [34.] Techniky a metody finanční analýzy. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/techniky-a-metody-financni-analyzy-3384.html [35.] The Wall Street Reform and Consumer Protection Act, Pub. L. Dostupné z: http://www.gpo.gov/fdsys/pkg/PLAW-111publ203/html/PLAW-111publ203.htm [36.] Urals-Brent price difference. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.nesteoil.com/default.asp?path=1,41,538,2035,13741 [37.] Vertikální analýza. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/vertikalni-analyza [38.] Vliv různých faktorů na ceny ropy. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.bp.com/en/global/corporate/about-bp/energy-economics/energy-outlook.html [39.] Vývoj cen ropy Brent, 2000 – 2014, $. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://ir.gazprom-neft.ru/key data/macroeconomics/macroeconomic-environment/ [40.] Vývoj cen WTI a Brent, 1990-2012. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.statista.com/search/?q=crude+oil+prices [41.] Vývoj HDP Ruska, $. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: www.wikipedia.org/wiki/Russia [42.] Vývoj indexu MICEX. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.micex.ru/marketdata/archive#&trade_engine=stock&market=index&data_type=trade s&data_interval=current&file_format=csv [43.] World Oil Outlook. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.opec.org/opec_web/en/publications/340.htm [44.] Základní ukazatele společnosti „Gazprom Neft“. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.gazprom-neft.ru/business/ [45.] Změna Přímých Zahraničních Investic. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.gks.ru/wps/wcm/connect/rosstat_main/rosstat/ru/statistics/ftrade/# 67

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1 – Vývoj cen ropy Brent, 2000 – 2014 ................................................................................. 9 Obr. 2 – Vývoj HDP Ruska .......................................................................................................... 11 Obr. 3 - Vývoj inflace a indexu MICEX v letech 2006-2013 ....................................................... 13 Obr. 4 - Vývoj inflace 2007-2014................................................................................................. 13 Obr. 5 – Vývoj úrokové sazby a indexu MICEX v letech 2007 – 2014 ........................................ 14 Obr. 6 – Vývoj agregátu M2 a indexu MICEX v letech 2001 – 2013, v % .................................. 16 Obr. 7 – Změna Přímých Zahraničních Investic (PZI) a indexu MICEX v letech 2001 – 2013 .. 17 Obr. 8 – Změna akciového trhu do a po zveřejnění neočekávané informaci ................................18 Obr. 9 – Vliv krize na Ukrajině na změnu akciového indexu MICEX, 2014 ............................... 18 Obr. 10 – Závislost vývoje HDP a akcií GAZPROM, 2007 – 2013, % ....................................... 21 Obr. 11 – Vývoj akcií GAZPROM, 2006 – 2014 ..........................................................................21 Obr. 12 – Kapitalizace společností .............................................................................................. 23 Obr. 13 – Společnost Gazprom v Ruské Federaci........................................................................ 24 Obr. 14 – Podíl Evropských států na importu plynu od Gazpromu, 2013 .................................. 25 Obr. 15 – Import plynu od Gazpromu do zemí CIS a Baltii, 2013............................................... 25 Obr. 16 – Vliv různých faktorů na ceny ropy, 2014 ..................................................................... 28 Obr. 17 – Vývoj cen WTI a Brent, 1990-2012 ............................................................................. 29 Obr. 18 – Cena ropy, "koš" OPEC 2000-2013............................................................................. 29 Obr. 19 –Diferenciál Urals vůči Brent, 2008-2013...................................................................... 30 Obr. 20 – Tempo růstu světového HDP a spotřeby ropy, 1990-2012 ......................................... 30 Obr. 21 – Trade Weighted US Dollar Index: Broad vs. AMEX Oil Index Price ........................ 31 Obr. 22 – Ceny ropy Brent............................................................................................................ 33 Obr. 23 – Světové zásoby ropy ke konci 2013 roku, % ................................................................ 33 Obr. 24 – Světová těžba ropy, 2010 – 2012 ................................................................................. 34 Obr. 25 – Export ropy z Ruska, 2000- 2012 ................................................................................ 35 Obr. 26 – Export ropy z Ruska, 2012 .......................................................................................... 35 Obr. 27 – Světové zásoby ropy a ostatních druhů energie, 1870 – 2030 .................................... 36 Obr. 28 – Kapitalizace společnosti Gazprom, 1994 – 2013, mld. Dolarů .................................. 38 Obr. 29 – Kapitalizace společnosti Gazprom Neft, 2009 – 2013, mld. Dolarů .......................... 36 Obr. 30 – Výkaz zisku a ztrát, meziroční změna zisku po zdanění %........................................... 40 Obr. 31 – Ukazatele rentability, % .............................................................................................. 41 Obr. 32 – Ukazatel EV/EBITDA, 2013 ........................................................................................ 42 Obr. 33 – Prognóza čistého zisku na rok 2014, mln. RUB .......................................................... 44 Obr. 34 – Vývoj průměrného historického běžného P/E Ratio Gazprom Neft a průměru z odvětví energetiky v letech 2009-2014 ..................................................................................................... 45 68

Obr. 35 – Vývoj akcií Gazprom Neft, 2009- 2014 ....................................................................... 46 Obr. 36 – Ukazatel P/S ruských ropných společností, 2009 ........................................................ 47 Obr. 37 – Týdenní graf. Gazprom Neft. 1.1.2012 – 2.4.2014 ...................................................... 53 Obr. 38 – Denní graf. Gazprom Neft. 10.6.2013 – 2.4.2014 ....................................................... 53 Obr. 39 – MA 9-21, 7.8.2013-2.4.2014 ........................................................................................ 54 Obr. 40 – MA 15-21- 50, 7.8.2013-2.4.2014 ............................................................................... 55 Obr. 41 – MACD .......................................................................................................................... 56 Obr. 42 – Stochastic Oscillator ................................................................................................... 57 Obr. 43 – Stochastic Oscillator, 1M 2012 – 2014 ....................................................................... 57 Obr. 44 – Momentum, 2 H, 24.2.2014 – 7.4.2014 ....................................................................... 58 Obr. 45 – Momentum, denní, 11.2013 – 4.2014 .......................................................................... 59 Obr. 46 – Volume, denní, 11.2013 – 4.2014 ................................................................................ 60

Vzorec 1. Odvětvové normální P/E ratio ..................................................................................... 43 Vzorec 2. Histоrické P/S rаtio ..................................................................................................... 46 Vzorec 3. Ukazatel P/S Ratio ....................................................................................................... 48 Vzorec 4. Gordonův model........................................................................................................... 50 Vzorec 5. Průměrný růst dividend................................................................................................ 50 Vzorec 6. Požadovaná výnosová míra.......................................................................................... 50 Vzorec 7. Beta faktor.................................................................................................................... 51

Tab. 1- Statistická data, Ruská Federace .................................................................................... 10 Tab. 2- Inflace a změna MICEX .................................................................................................. 12 Tab. 3 – změna peněžní zásoby a změna MCX v % .....................................................................15 Tab. 4 – Vliv faktorů globální fundamentální analýzy na akciové kurzy..................................... 19 Tab. 5 – Typy tržní struktury odvětví a jejích charakteristické rysy ............................................ 22 Tab. 6 – Kapitalizace společností ................................................................................................ 25 Tab. 7 – Import plynu do zemí CIS a Baltii v mld. M, 2013 ........................................................ 26 Tab. 8 – Ukazatele „Gazprom Neft“, 2013.................................................................................. 27 Tab. 9 – Druhy ropy: Americká Light Sweet, severomořská Brent a Ruská Urals...................... 27 Tab. 10 – Světové zásoby ropy ke konci 2013 roku, % ................................................................ 33 Tab. 11 – Světová těžba ropy, 2010 – 2012 ................................................................................. 34 Tab. 12 – Horizontální analýza aktiv, meziroční změna % ......................................................... 39 Tab. 13 – Horizontální analýza pasiv, meziroční změna % ......................................................... 39 Tab. 14 – Výkaz zisku a ztrát, meziroční změna % ...................................................................... 40 69

Tab. 15 – Průměrné P/E ratio vybraných společností z odvětví energetiky v letech 2009-2014........... 44 Tab.16- Výpočet vnitřní hodnoty akcií pomocí odvětvového normálního P/E ratio ................... 45 Tab.17- Výpočet vnitřní hodnoty akcii pomocí ukazatele P/S ratio ............................................ 47 Tab.18- Výpočet vnitřní hodnoty akcii pomocí ukazatele historického P/BV ratio, 2009-2014 . 49 Tab. 19 – Dividendový diskontní model, 2009-2014 ................................................................... 50 Tab. 20 – Ukazatele + výsledné doporučení, 2009- 2014 ........................................................... 51

70