Vysoká škola ekonomická v Praze
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2006
Šárka Rychetská
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů
Hlavní specializace:
Mezinárodní obchod
Vedlejší specializace:
Veřejné finance
Název diplomové práce:
Zvláštnosti podnikatelského prostředí v Jihoafrické republice
Vypracovala:
Šárka Rychetská
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Františka Müllerová
Prohlášení: „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Zvláštnosti podnikatelského prostředí v Jihoafrické republice“ vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.“
V Praze dne 20.8.2006
Podpis:
3
Poděkování: Ráda bych tímto poděkovala svým rodičům a přátelům, kteří mne po celou dobu studia podporovali, společně se radovali z mých úspěchů a byli mi oporou v dobách ne tak úspěšných a radostných. Zároveň bych chtěla poděkovat Ing. Miloši Vostrému z Plzeňského Prazdroje, který mi zprostředkoval rozhovor s jihoafrickým manažerem Davidem Udalem a p. Davidu Udalovi za poskytnutý rozhovor. V neposlední řadě patří mé díky vedoucí mojí diplomové práce Ing. Františce Müllerové za odborné vedení, cenné rady a trpělivost.
4
Seznam zkratek AGOA
Africa Growth and Opportunity Act (Úmluva o růstu a příležitostech Afriky)
ANC
Africký národní kongres
AU
Africká unie
BEE
Black Economic Empowerment
CIA
Central Intelligence Agency (Ústřední výzvědná služba)
COSATU
Kongres odborových organizací
CPI
Corruption Perception Index (Index vnímání korupce)
CPIX
inflace včetně hypoték
DA
Demokratická aliance
EU
Evropská unie
HDI
Human Development Index (Index lidského rozvoje)
IBRD
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj
IFC
Mezinárodní finanční korporace
IFP
Strana svobody INKATHA
ITAC
International Trade Administration Commission (Správní komise pro mezinárodní obchod)
JAR
Jihoafrická republika
JSE
Johannesburg Stock Exchange (burza cenných papírů v Johannesburgu)
MERCOSUR Mercado Común del Sur (Jihoamerický společný trh) NEPAD
Nové partnerství pro africký rozvoj
NNP
Nová národní strana
OAJ
Organizace africké jednoty
OECD
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
OSN
Organizace Spojených národů
PPI
Index výrobních cen
SAB
South African Breweries
SACP
Jihoafrická komunistická strana
SACU
Jihoafrická celní unie
SADC
Jihoafrické rozvojové společenství
SARB
South African Reserve Bank (jihoafrická centrální banka)
SARS
South African Revenue Service
SVE
země střední a východní Evropy 5
TDCA
Dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci
UNCTAD
Konference OSN pro obchod a rozvoj
UNIDO
Organizace OSN průmyslového rozvoje
WTO
Světová obchodní organizace
ZAR
jihoafrická měna – rand
6
Obsah Úvod ........................................................................................................................................ 10 1. Základní charakteristika Jihoafrické republiky .................................................................. 12 1.1 Historický vývoj JAR................................................................................................ 12 1.2 Základní údaje .......................................................................................................... 15 1.2.1 Geografická poloha a přírodní podmínky........................................................... 15 1.2.2 Oficiální název státu a úřední jazyk ................................................................... 17 1.2.3 Administrativně-správní členění ........................................................................ 18 1.2.4 Obyvatelstvo ..................................................................................................... 20 1.2.5 Náboženství ...................................................................................................... 22 1.2.6 Peněžní jednotka ............................................................................................... 23 1.3 Politická struktura ..................................................................................................... 23 1.4 Zahraničně politická orientace................................................................................... 25 1.4.1 Zahraniční pomoc.............................................................................................. 27 2. Ekonomická situace.......................................................................................................... 29 2.1 Základní ekonomické ukazatele ................................................................................ 30 2.1.1 Hrubý domácí produkt....................................................................................... 30 2.1.2 Inflace ............................................................................................................... 32 2.1.3 Nezaměstnanost ................................................................................................ 32 2.2 Ostatní ekonomické ukazatele ................................................................................... 34 2.2.1 Měna a směnný kurz ......................................................................................... 34 2.2.2 Fiskální a měnová politika................................................................................. 35 2.2.3 Státní rozpočet .................................................................................................. 36 2.2.4 Platební bilance................................................................................................. 37 2.2.5 Devizové rezervy .............................................................................................. 38 2.2.6 Zahraniční dluh ................................................................................................. 38 2.3 Struktura ekonomiky................................................................................................. 38 2.4 Zahraniční obchod .................................................................................................... 41 2.4.1 Charakteristika zahraničního obchodu ............................................................... 41 2.4.2 Obchodní bilance .............................................................................................. 41 2.4.3 Komoditní struktura .......................................................................................... 41 2.4.4 Teritoriální struktura ......................................................................................... 43 2.4.5 Celní režim........................................................................................................ 44 2.4.6 Zdroje informací o obchodních partnerech ........................................................ 44 2.5 Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR.................................................................. 45 2.5.1 Vzájemná obchodní výměna.............................................................................. 45 2.5.2 Nové příležitosti pro český export ..................................................................... 46 2.5.3 Společnosti zainteresované na česko-africkém obchodě..................................... 47 2.6 Očekávaný vývoj v teritoriu ...................................................................................... 48 3. Podnikatelské a investiční klima ....................................................................................... 50 3.1 Důvody pro podnikání v JAR.................................................................................... 50 3.2 Zákony a nařízení...................................................................................................... 50 3.2.1 Soutěžní legislativa ........................................................................................... 51 3.2.2 Ekologická legislativa ....................................................................................... 51 3.2.3 Veřejné zakázky................................................................................................ 51 3.3 Řešení obchodních sporů .......................................................................................... 52 3.4 Typy obchodních společností .................................................................................... 52 3.4.1 Společnost......................................................................................................... 52 3.4.2 Uzavřená společnost.......................................................................................... 53 3.4.3 Partnerství, joint-ventures.................................................................................. 53 7
3.4.4 Dceřiná společnost ............................................................................................ 54 3.4.5 Pobočka zahraniční firmy .................................................................................. 54 3.5 Bankovní a finanční systém ...................................................................................... 54 3.6 Daňový systém.......................................................................................................... 55 3.6.1 Daň z příjmu fyzických osob ............................................................................. 55 3.6.2 Daň ze získávání zkušeností .............................................................................. 56 3.6.3 Daň z příjmu právnických osob ......................................................................... 56 3.6.4 Spotřební daň a DPH......................................................................................... 56 3.6.5 Ostatní daně ...................................................................................................... 57 3.7 Trh práce .................................................................................................................. 57 3.7.1 Legislativa......................................................................................................... 58 3.7.2 Role odborů....................................................................................................... 58 3.7.3 Zaměstnávání cizinců ........................................................................................ 59 3.7.4 Mzdy................................................................................................................. 60 3.8 Pozemky ................................................................................................................... 61 3.9 Věda a výzkum & technologie .................................................................................. 63 3.9.1 Výzkumní pracovníci ........................................................................................ 64 3.9.2 Patenty .............................................................................................................. 64 3.9.3 Ochrana vlastnických práv ................................................................................ 66 3.9.4 Přístup domácností k telefonu, počítači a internetu ............................................ 66 3.10 Politika v oblasti zahraničních investic...................................................................... 67 3.10.1 Zahraniční investice .......................................................................................... 68 3.11 Rizikové faktory podnikání ....................................................................................... 69 4. Specifika obchodního jednání ........................................................................................... 72 4.1 Individualismus a interpersonální vzdálenost ............................................................ 72 4.2 Verbální a neverbální komunikace ............................................................................ 73 4.3 Oblékání a vzhled ..................................................................................................... 73 4.4 Jídlo a stolování ........................................................................................................ 73 4.5 Dárky........................................................................................................................ 74 4.6 Význam času............................................................................................................. 74 4.7 Hodnoty a normy ...................................................................................................... 75 4.8 Víra a postoje............................................................................................................ 75 4.9 Duševní proces.......................................................................................................... 76 4.10 Proces vyjednávání ................................................................................................... 76 4.10.1 Tempo jednání .................................................................................................. 76 4.10.2 Způsob vyjednávání .......................................................................................... 76 4.10.3 Charakter komunikace....................................................................................... 77 4.10.4 Charakter vzájemných vztahů............................................................................ 77 4.10.5 Způsob rozhodování.......................................................................................... 77 4.10.6 Smluvní a administrativní faktory...................................................................... 78 4.11 Příprava na jednání a jeho průběh.............................................................................. 78 5. Kulturní rozdíly mezi jihoafrickými manažery černé a bílé pleti ....................................... 79 5.1 Vypořádání se s nejistotou ........................................................................................ 79 5.2 „Mužnost či ženskost“............................................................................................... 80 5.3 Orientace na budoucnost ........................................................................................... 80 5.4 Využívání moci......................................................................................................... 80 5.5 Individualismus či kolektivismus .............................................................................. 80 5.6 Orientace na člověka................................................................................................. 81 5.7 Orientace na výkon ................................................................................................... 81 5.8 Shrnutí ...................................................................................................................... 81 Závěr........................................................................................................................................ 82 8
Seznam literatury ..................................................................................................................... 85 Seznam příloh .......................................................................................................................... 89
9
Úvod Podnikání hýbe světem. Mezinárodní obchod se den ode dne prohlubuje a globalizaci nelze zastavit. Podnikatelé a investoři se snaží neustále nacházet nové příležitosti pro podnikání a vstupovat na rozvíjející se trhy. Předpokladem úspěchu na těchto trzích je dobrá znalost podnikatelského prostředí – od ekonomické situace země, přes podmínky k podnikání, až po kulturní odlišnosti. To je tématem i mé diplomové práce, jež má za úkol popsat podnikatelské prostředí v Jihoafrické republice a poukázat na jeho zvláštnosti, které by podnikatelé měli vzít na vědomí a respektovat je. A proč jsem si vybrala právě Jihoafrickou republiku? Tato země je v současnosti jedním z nejslibněji se rozvíjejících trhů světa, nese v sobě ohromný potenciál a důvody, proč zde podnikat, bychom nespočítali na prstech jedné ruky. Díky hospodářským změnám a disciplíně, podstoupených za posledních 10 let, se stala robustní ekonomikou se silným růstem navzdory nepříznivému mezinárodnímu vývoji. Po pádu apartheidu se rovněž otevřela světu, nevýhody podnikání a investování za této éry odvál čas. Kombinace makroekonomické a politické stability, prvotřídní infrastruktura a velký trh z ní činí přátelské prostředí s obrovským bohatstvím podnikatelských a investičních příležitostí. Diplomová práce je poskládána z jednotlivých geografických, demografických, politických, ekonomických, sociálně-kulturních a technologických faktorů, které dohromady vytváří prostředí pro podnikání. Při rozhodování o tom, zda se v zemi vyplatí podnikat, se tak podnikatelé musí zaměřit na všechny tyto faktory najednou, nikoli pouze na některé z nich. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola obsahuje základní charakteristiku Jihoafrické republiky po stránce geografické, demografické a politické. Je zde stručně popsána historie země od dob osidlování až po éru apartheidu, která měla na vývoj země výrazný vliv. Geografické faktory popisují polohu země a přírodní podmínky, demografické faktory zase data nejen o obyvatelích, ale i o vzdělanosti obyvatel a o aktuální situaci pandemie HIV, je zde krátká zmínka o náboženství. Politické faktory zpřehledňují politickou strukturu země včetně politických stran u moci. V kapitole nechybí ani informace o administrativním členění a oficiálním názvu země, stejně jako údaje o úředních jazycích, kterými se v JAR mluví. Dalším sdělením, jež najdeme v této kapitole a jež nabývá v době globalizace na významu, nemohou nebýt informace o zahraničně-politické orientaci země a o členství v různých mezinárodních organizacích. Druhá kapitola se věnuje ekonomické stránce země. Jsou zde rozebrány základní a ostatní makroekonomické ukazatele, jako je HDP, inflace, nezaměstnanost, měna, fiskální a měnová 10
politika, státní rozpočet, struktura ekonomiky, zahraniční obchod a platební bilance. Nalezneme zde i podkapitolu věnující se obchodní a ekonomické spolupráci Jihoafrické republiky s Českou republikou. V rámci této kapitoly jsem rovněž nastínila očekávaný ekonomický vývoj. Třetí kapitola se jmenuje „Podnikatelské a investiční klima“ a nastiňuje problematiku v oblasti daňové, bankovní a finanční, v oblasti trhu práce, pozemků, vědy a výzkumu a v oblasti zahraničních investic. Na začátku kapitoly jsou uvedeny důvody, proč v JAR podnikat, a nařízení a zákony, jimiž je třeba se řídit. Dále se kapitola zaměřuje na rizikové faktory podnikání v JAR. Poslední dvě kapitoly se zaměřují na kulturní zvyky a odlišnosti, s nimiž by se měli všichni podnikatelé před zahájením obchodování a jednání s Jihoafričany seznámit. Čtvrtá kapitola „Specifika obchodního jednání“ představuje obecný souhrn kulturních zvyků Jihoafričanů při obchodních jednáních a, protože jihoafrický obchod byl a stále ještě je ovlivněn dobou apartheidu, poslední (pátá) kapitola zachycuje kulturní rozdíly právě mezi jihoafrickými manažery bílé a černé pleti, neboť i u nich se najde hodně odlišností.
11
1. Základní charakteristika Jihoafrické republiky 1.1
Historický vývoj JAR
Chci-li se zabývat Jihoafrickou republikou, nesmím opominout její historii. Na vývoj tohoto státu totiž měla nezanedbatelný vliv, ať již máme na mysli kolonizaci ve středověku, či několik desítek let trvající apartheid. V dobách kolonizace zemi osídlily převážně evropské národy, které s sebou přinesly i odlišné zvyky a kulturu. Střet dvou různých kultur kumuloval problémy vzniklé v důsledku rozdílnosti původního obyvatelstva a kolonizátorů tak dlouho, až nakonec vyústil v politiku apartheidu ve 20. století. Ale začněme od začátku. Historie Jihoafrické republiky sahá až do doby staré více než tři milióny let. Archeologické nálezy nám ukazují, že mezi první obyvatele jihoafrického území patřil už tři milióny let před naším letopočtem australopithecus, po kterém postupně přišel člověk zručný, vzpřímený a později i člověk rozumný. První modernější civilizací, migrující na jih Afriky ještě před příchodem Evropanů, byli Křováci1, Khoinové2 a bantuské kmeny3. Historie v psané podobě začíná až s příjezdem prvních Evropanů v 15. století. Objevení jižního cípu Afriky se připisuje Portugalcům, kteří se snažili najít cestu přes Indický oceán do Indie a Asie z důvodu velmi nákladných cest přes střední Asii. Prvním Portugalcem, který zakotvil u břehů dnešního Kapského města v roce 1487, byl známý mořeplavec Bartolomeo Diaz. Jelikož ale Portugalci neměli o kolonizování Jižní Afriky zájem, prvními osadníky se stali Holanďané4, následováni Francouzy a Němci. V polovině 17. století byla založena první holandská osada, jež se rychle rozrostla do Kapské kolonie. Společně s Holanďany do Afriky dorazilo i otroctví5. Mnoho otroků, dovezených hlavně z Madagaskaru a Indonésie, bylo nuceno pracovat na pozemcích bílých kolonistů. O dvě století později obchodní síla Holanďanů začala slábnout, což přilákalo do země jiné Evropany – Brity. Ti se zmocnili Kapské kolonie, aby nepřipadla do rukou jejich věčných nepřátel Francouzů, a zároveň vytlačili Holanďany více do vnitrozemí, kde si Holanďané založili vlastní státní celky Transvaal6 a Oranžský svobodný stát. Přítomnost těchto dvou odlišných kultur na území nemohla zůstat bez problémů. Spory o právo na půdu mezi kolonizátory a původním obyvatelstvem se později rozrostly o britsko-holandské
1
Křováci se živí lovem a sběrem. Malé množství Křováků v současnosti stále ještě v Africe žije, čímž se jejich kultura řadí mezi jednu z nejdéle dochovaných civilizací. 2 Posunovali se více na jih, až dosáhli mysu známého dnes jako Mys Dobré naděje 3 Lidé z bantuských kmenů chovali i domácí zvířata, pěstovali obilí a byli také zruční v práci se železem. 4 Též Búrové 5 zrušeno roku 1833 6 jako politický útvar zanikl až roku 1994
12
nepřátelství, které vyústilo ve dvě anglo-búrské války. První anglo-búrská válka probíhala v letech 1880-1881 a vítězství připadlo na stranu Búrů. Ve druhé válce (1899-1902) ale zvítězili Britové a došlo k jejich úplnému ovládnutí oblasti. Roku 1910 byla sloučením všech provincií vyhlášena Jihoafrická unie, která získala statut dominia Britského společenství národů. Byl založen dvou-komorový parlament, skládající se z Národního shromáždění a Senátu, jejichž členové byli voleni menšinou bělochů. Předsedou první vlády nové unie se stal Louis Botha, člen Jihoafrické národní strany7. Již tato doba se dá považovat za počátek apartheidu8, který se naplno rozhořel v roce 1948. Pro černochy v té době nebylo v politice místo, přestože představovali více než 75 % obyvatelstva. Bylo jim odepřeno volební právo, nemohli stávkovat, dobrá pracovní místa byla rezervována pro bělochy. Bělochům, tvořícím pouze 20 % populace, bylo přiděleno 90 % půdy. Dříve než se začnu zabývat érou apartheidu, je třeba zmínit jeden velmi důležitý milník v historii Jihoafrické republiky. Tím je rozsáhlá industrializace spojená s objevem ložisek diamantů v Kimberley a zlata ve Witwatersrandu a Transvaalu v druhé polovině 19. století. V době světové hospodářské krize ve 30. letech totiž enormně vzrostly ceny diamantů a zlata na světových trzích, čímž se umocnil rozvoj průmyslu v Jihoafrické unii. Hospodářský růst země trval až do druhé poloviny 20. století, ale tento pozitivní vývoj byl v příkrém rozporu s vývojem politickým. Během druhé světové války stála Jihoafrická unie na straně spojenců. V roce 1948 zvítězila ve volbách Národní strana, jejíž politika byla spojená s již dříve zmíněným apartheidem. Ten byl oficiální státní politikou až do roku 1990 a projevoval se oddělením dopravních prostředků pro bělošské a tzv. „barevné“ obyvatele, černoši neměli přístup na pláže9, do kin, divadel, restaurací, škol, nemocnic a jiných veřejných zařízení určených bělochům. Nemocnice a školy pro nebělošské obyvatelstvo byly daleko hůře vybaveny než ty, které používali běloši. V lepším případě. V tom horším nebyly zařízeny vůbec. Svatby mezi různými rasami byly zakázány. Černochům nebylo poskytnuto ani vyšší vzdělání, nemohli podnikat a museli u sebe nosit pas10, aby jim bylo umožněno vstoupit na určitá území. Byly zřízeny tzv. bantustany na přibližně 13 % území dnešní Jihoafrické republiky. Bantustany představovaly černošské rezervace s určitou mírou samosprávy, jakési „nezávislé“ (mezinárodně nikdy 7
později známa jako Jihoafrická strana (South African Party = SAP) výraz pro rasistickou politiku tzv. odděleného soužití obyvatel různých ras. Výraz pochází z holandštiny a jeho první zaznamenané užití pochází z roku 1917 z projevu Jana Smutse, který se stal premiérem Jihoafrické unie roku 1919. 9 viz příloha č. 1 ad a) 10 identifikační průkaz s otisky prstů a údaji o zaměstnavateli – obrázek viz příloha č. 1 ad b) 8
13
neuznané) státy s vlastním „občanstvím“. Vláda tím chtěla zbavit „barevné“ obyvatelstvo jihoafrického občanství a udělat z nich bezprávné dělníky, kteří musejí dojíždět za prací do zbývajících částí Jihoafrické republiky. Z důvodu nepřátelských postojů Britského společenství národů k apartheidu se Jihoafrická unie rozhodla vystoupit ze společenství, získala nezávislost a roku 1961 byla přejmenována na Jihoafrickou republiku. Po skončení politiky apartheidu v roce 1994 se JAR opět stala členem britského Commonweathu. Režim apartheidu byl na mezinárodní scéně značně odsuzován a Jihoafrická republika se stala mezinárodně izolovanou zemí po té, co roku 1962 Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci odmítající politiku apartheidu a vyzývající členské státy k přerušení jak politických, tak i obchodních styků se zemí tolik porušující lidská práva. Země byla odloučena od vyspělých demokratických zemí natolik, že dokonce ani jihoafričtí sportovci se nezúčastňovali mezinárodních sportovních soutěží a turisté se vydali obdivovat krásy Jižní Afriky jen velmi zřídka kdy. V 80. letech 20. století Jihoafrická republika na mezinárodní nátlak začala zmírňovat svoji politiku, byly provedeny reformy, mnoho zákonů aplikovaných za apartheidu bylo zrušeno. Roku 1989 zvítězil ve volbách na prezidenta země F.W. de Klerk, který odsoudil dosavadní jihoafrickou politiku, odstranil zbývající zákony, jež ji podporovaly, propustil z vězení Nelsona R. Mandelu11 odsouzeného roku 1964 na doživotí za aktivity konané proti apartheidu. Přestože byl apartheid počátkem 90. let postupně likvidován, politická situace byla v tomto období velmi nestabilní a je trochu ironií, že za léta 1990-1994 zemřelo mnohem více lidí než v předchozích 42 letech. Ke zklidnění došlo roku 1994, kdy Nelson R. Mandela nastoupil do úřadu prezidenta republiky. Jihoafrický apartheid byl definitivně odstraněn, sepsala se nová ústava, vznikla Komise pro pravdu a usmíření12, jejímž úkolem bylo vyšetřit zločiny za apartheidu. Dávala možnost obětem vypovědět své příběhy a proviněným udělit amnestii, pokud se plně přiznali ke svým činům nebo jejich zločiny byly motivovány politicky. Myšlenku odkrýt tyto zločiny a tím se vypořádat s minulostí vynesl na světlo svým výrokem arcibiskup Desmond Tutu, který řekl: „Bez odpuštění zde nebude žádná budoucnost, ale bez doznání tu nebude žádné
11
Narozen 18. července 1918, bojovníkem proti apartheidu, prvním demokraticky zvoleným prezidentem. Jeden z nejslavnějších a nejvíce respektovaných osob dnešních dní, ve své zemi známý jako Madiba. Kromě Nobelovy ceny míru z roku 1993 obdržel přes stovku jiných ocenění, např. Bharat Ratna – nejvyšší občanské ocenění Indie 12 Tzv. Truth and Reconciliation Commission – byla klíčovým prvkem v transformaci k plné demokracii v JAR a je obecně vnímána jako velmi úspěšná
14
odpuštění.“13 Poté, co Nelson Mandela odešel z politiky, je prezidentem od roku 1999 Thabo Mbeki, který o čtyři roky později prohlásil, že jihoafrická vláda vyplatí 660 miliónů randů lidem, jež byli mučeni, vězněni či kvůli apartheidu přišli o své příbuzné.
1.2
Základní údaje
1.2.1
Geografická poloha a přírodní podmínky
Jihoafrická republika, jak již nám samotný název prozrazuje, leží na nejjižnější části Afriky, třetím největším kontinentu Země. Jako nejjižnější místo celého afrického kontinentu bývá často nesprávně označován Mys Dobré naděje. Jedná se přitom o Střelkový mys, místo, kde se střetává Atlantský a Indický oceán, ležící zhruba 160 km jihovýchodně od námi známějšího mysu. Jihoafrická republika je jedním z největších států Afriky. Zaujímá plochu 1.219.912 km2, z níž 2,5 % tvoří vodní plocha. Svou velikostí14 se řadí na 24. místo největších států světa15. Ve srovnání s Českou republikou, která je se svou rozlohou 78 866 km2 na 114. místě, je JAR téměř 15krát větší. K Jihoafrické republice ještě patří ostrovy Prince Edwarda a Marion ostrov v Atlantském oceánu, vzdálené skoro 2 000 km od Kapského města. Jižní Afrika sousedí s Namibií a Botswanou na východě, se Zimbabwe na severu a s Mosambikem a Svazijskem na východě. Království Lesotho se nachází uvnitř Jihoafrické republiky, která je tak jediným sousedem Lesotha. Na jihozápadě Jižní Afriku obklopuje Atlantský oceán, na jihovýchodě Indický. Délka hranic s africkými zeměmi se vyšplhá až téměř k 5 000 km, pobřeží je dlouhé kolem 2 500 km.
13
zdroj: http://www.nationmaster.com/encyclopedia/History_of_South_Africa/Prelude_to_apartheid#Post-apartheid Jednou ze zvláštností JAR je, že měří ze západu na východ cca 1600 km, přibližně stejně jako ze severu na jih. 15 zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_%28podle_rozlohy%29
14
15
Obrázek č. 1: Mapa Jihoafrické republiky
zdroj: http://www.cia.gov
JAR se může pyšnit velmi rozličným terénem, od širých plošin ve vnitrozemí lemovaných horami po úzké pobřežní roviny. Většinu vnitřního území zabírá náhorní plošina, která na severu přechází v poušť Kalahari. Téměř po celé délce je obklopena horami, které oddělují plošinu od rovinatého pobřeží. Nejznámější a nejvyšší hory, vyskytující se na východě, nesou název Dračí hory a jsou vysoké až přes 3 000 m. Nejvyšší hora země se jmenuje Njesuthi a měří 3 408 m. Na jihu a jihovýchodě se také setkáme s tzv. Velkým Srázem, na jihozápadě s nižšími náhorními plošinami Velkého a Malého Karoo a členitým pásmem kapských vrásných pohoří, k němuž náleží i známá Stolová hora zvedající se z moře do tisícimetrové výšky nad Kapským městem. Úzké nížiny nalezneme pouze podél západního pobřeží u hranic s Mosambikem. Celé pobřeží tak oplývá jen velmi malým počtem přírodních přístavů. Klimatické podmínky v JAR jsou velmi rozmanité. Většina území leží v subtropickém podnebném pásu, na jihozápadním pobřeží převažuje klima středomořské s deštivými zimami a horkými, suchými léty. Ve vnitrozemí se setkáme s kontinentálním suchým podnebím, přičemž čím dále do vnitrozemí se posouváme, tím více teplota stoupá. V Kalahari může teplota dosahovat až 51˚C. Opačného teplotního extrému se lze dočkat v horách Dragensberg, kde je možno naměřit až -15˚C a kde se v zimě dá i lyžovat. Vyšší nadmořská výška náhorní plošiny způsobuje, že teplotní podmínky bývají v této oblasti příjemné – dny jsou převážně slunečné, noci chladnější. Léto tu panuje v opačném časovém období než u nás, a to od listopadu do dubna. Nejteplejšími měsíci bývají leden, únor. Od května do října zde vládne zima, přičemž nejstudenějšími měsíci jsou červen a červenec. Nicméně i v zimním období (např. na východním pobřeží) je příjemné teplo. Pro JAR je typický vítr vanoucí během celého roku, aniž by záleželo, odkud právě vane. 16
Jižní Afrika se potýká s nedostatkem řek a jezer, které by zajišťovaly dostatečné množství přístavů, potřebné přehrady a zavlažovaní v zemi tak suché, jakou Afrika beze sporu je. Z důvodu nedostatečného počtu jezer byla v zemi vytvořena umělá jezera, která slouží převážně k zavlažování. Zemí protékají pouze dvě velké řeky: Limpopo, tekoucí po hranici JAR a Botswany na severozápadě a po hranici JAR a Zimbabwe na severu, a Orange, nejdelší řeka, táhnoucí se vnitřkem JAR a tvořící hranici s Namibií těsně před tím, než se vlévá do Atlantského oceánu. Podél pobřeží můžeme ještě narazit na několik malých řek, z nichž žádná ale není splavná. Za zmínku by stálo i v krátkosti zmínit situaci týkající se životního prostředí. JAR se bohužel potýká s vážnými ekologickými problémy. Hlavní opora hospodářství – těžební průmysl – značně zatěžuje a ničí životní prostředí. Šachty narušují stabilitu kopců, je produkováno spousta průmyslového odpadu, dochází ke kontaminaci řek chemikáliemi. Protože hodně domácností nemá zavedenu elektřinu, musí si vařit a topit pomocí uhlí. To samozřejmě velmi znečišťuje ovzduší. Stejný dopad přinášejí i továrny na uhlí vyrábějící elektřinu pro průmyslové a obchodní použití. Ani zemědělství není, co se týče ekologických potíží, bez viny. Značná plocha země je vážně poškozena přílišnou pastvou a pěstováním. Ochrana životního prostředí se tak v polovině 90. let stala jedním z hlavních úkolů vlády, která už podnikla určité kroky k zajištění udržitelného rozvoje. Vznikly různé programy (např. Program rekonstrukce a obnovy, Strategie integrovaného udržitelného rozvoje venkova, Strategie proti chudobě aj.) na řešení špatné ekologické situace.
1.2.2
Oficiální název státu a úřední jazyk
Jihoafrická unie byla oficiálním názvem Jižní Afriky až do té doby, kdy získala v roce 1961 nezávislost. Pak se přejmenovala na Jihoafrickou republiku16. Tento oficiální název platí dodnes. JAR má jedenáct úředních jazyků, z nichž nám většina názvů může připadat jako z jiné planety. Mezi úřední jazyky patří angličtina, afrikánština, ndebele, čwana, zuluština, xhosaština, jižní sothština, severní sothština, tsonga, svazijština a venda. Angličtina, třebaže je až čtvrtým používaným jazykem (po zuluštině, afrikánštině a xhosaštině), je brána jako jazyk základní a všeobecný. Afrikánština17 je jazykem západogermánským, kterým v Jižní Africe mluví Búrové.
16
V angličtině se jako oficiální název používá Republic of South Africa, oficiální zkrácený název je South Africa Zajímavostí afrikánštiny je, že nemá žádné územní nářečí. Je jedním z nejanalytičtějších indoevropských jazyků – nemění se u ní slovesný tvar v závislosti na osobě podmětu, neexistují gramatické pády ani rody u podstatných jmen. 17
17
Vyvinula se z jazyka holandských osadníků a postupně, jak do země přicházeli noví kolonizátoři z různých zemí, byla ovlivňována angličtinou, němčinou, francouzštinou, portugalštinou a ostatními okolními jazyky. Teprve v roce 1925 se afrikánština stala po angličtině druhým úředním jazykem. Nejrozšířenější je v oblastech Transvaal a Oranžsko. Hovoříme-li o oficiálním názvu a úředních jazycích JAR, nestálo by za škodu zmínit se i o státních symbolech, tedy o národní hymně, vlajce a heslu. Národní hymnou Jihoafrické republiky je od roku 1997 zkrácená, kombinovaná verze národní hymny za apartheidu „Die Stem van Suid-Afrika“18 a oblíbeného chvalozpěvu Afrického národního kongresu a dalších černošských organizací „Nkosi Sikelel´ iAfrika“19. To z ní dělá nejspíše jedinou hymnu na světě, jejíž dvě části jsou zpívány úplně odlišně a kde se setkáme se slovní zásobou čtyř z jedenácti oficiálních jazyků JAR. Národní heslo zní: „Rozliční lidé se sjednotí“20. Dá se předpokládat, že heslo se odvíjí od několik desítek let trvajícího apartheidu a současné snahy různorodé obyvatelstvo stmelit. Posledním národním symbolem, o kterém bych se ráda zmínila, je státní vlajka. Vlajka byla prvně použita 27. dubna 1994 a její design a barvy mají za úkol představovat základní momenty jihoafrické historie. Mnohem zajímavější než barvy je design vlajky. Jednoduché véčko symbolizuje na vlajce dva národy formující zemi. Ty se uprostřed vlajky obrazně spojí, což lze interpretovat jako vydání se Jihoafričanů na cestu ke sblížení, k budování jejich státu v jedné společné linii.
1.2.3
Administrativně-správní členění
Země je rozdělena do 9 provincií nesoucí názvy: 1. Západní Kapsko 2. Severní Kapsko 3. Východní Kapsko 4. KwaZulu-Natal
18
též The Call of South Africa – napsaná jako báseň roku 1918 a roku 1957 přijata vládou jako oficiální národní hymna. Roku 1952 byla uznána i její anglická verze. 19 Nkosi Sikelel iAfrika byla zkomponována koncem 19. století. Brzy se stala populární církevní písní, zpívanou na politických setkáních jako vyjádření vzdoru a odporu proti apartheidu. První sloka v xhosaštině či zuluštině je následována slokou sesothskou. 20 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika
18
5. Svobodný stát 6. Severozápadní provincie 7. Gauteng 8. Mpumalanga 9. Limpopo Obrázek č. 2: Správní členění JAR
Zdroj: www.jizniafrika.cz
Mezi perličky o Jihoafrické republice nepochybně patří její tři hlavní města: Pretoria21 jako sídlo prezidenta a vlády, Kapské město jako sídlo Parlamentu a Bloemfontein jako sídlo jihoafrické justice a Nejvyššího soudu. Tato zvláštnost vznikla na začátku 20. století při založení Jihoafrické unie. Představitelé země se tenkrát nedokázali dohodnout na jednom hlavním městě, tak došlo ke kompromisu a moc byla rozdělena mezi města tři, z nichž Pretoria je mezinárodně brána jako oficiální hlavní město JAR. Kromě hlavních měst nesmím opominout ani další důležitá a významná centra jako Johannesburg představující hospodářské a bankovní centrum země, Durban, hlavní obchodní přístav, a Port Elizabeth, průmyslové regionální centrum. Co se týče počtu obyvatel, prvenství nejvíce obydleného města drží Johannesburg s více než třemi milióny lidmi. Za ním následuje Durban, Kapské město a Pretorie.
21
Pretoria byla nově městskou radou přejmenována na Tshwane a tvoří společně s dalšími městskými celky metropolitní celek City of Tshwane.
19
1.2.4
Obyvatelstvo
JAR má 4krát více obyvatel než Česká republika, tedy něco málo přes 44 miliónů obyvatel22, což ji řadí na 26. místo na světě. Přestože má JAR vysoký počet občanů, není hustě osídlena. Nachází se tak se svými 35 obyvateli/km2 až na 164. místě ze všech zemí. Ke srovnání lze uvést, že hustota zalidnění České republiky se pohybuje kolem 129 lidí/ km2 a v této kategorii zaujímá mnohem vyšší umístění (konkrétně 77. místo) než JAR. Nejhustěji jsou obydlená města a jejich předměstí (57 % obyvatel), nejméně venkovské oblasti. Věková struktura Jihoafričanů vypadá následovně: •
skupina dětí od 0 do 14 let tvoří 30,3 % obyv.
•
největší skupina lidí produktivního věku (15-64 let) zahrnuje 64,5 % obyv.
•
starší lidé od 65 let a více tvoří pouze 5,2 % obyv.
Podrobnější věkovou strukturu v různých letech a její výhledy do budoucna lze najít v příloze č. 2. V následující příloze č. 3 je ukázán graf demografického vývoje v letech 1961-2003 a graf počtu lidí různých věkových skupin podle různých menšin za rok 2001. Zmiňuji-li se o počtu obyvatel, hustotě a věkové struktuře, je třeba uvést i další údaje23, které dokreslují obrázek o situaci v zemi, co se týče Jihoafričanů. Roční přírůstek občanů je 0,4 %, kdy porodnost činí 18,48 narozených na 1000 lidí a úmrtnost se pohybuje kolem 22 zemřelých na 1000 lidí. Jihoafričané se hlavně kvůli HIV průměrně dožijí velmi málo roků, a to 24 let u černošského obyvatelstva a 35 let u bělochů. Rozdíl v průměrné délce života je nejspíše dán lepší informovaností a vzdělaností bělochů o nemoci a způsobech ochrany a dozajista také v mnoha případech lepšími životními podmínkami. Na jednu ženu připadají v průměru 2 děti, úmrtnost novorozenců činí 60,6 narozených dětí na 1000 obyvatel. Až do roku 1991 rozdělovalo jihoafrické právo obyvatelstvo do čtyř kategorií: •
Černoši
•
Běloši
•
Míšenci
•
Asiati
Ačkoli s koncem apartheidu byly zrušeny i tyto zákony, mnoho Jihoafričanů dále vnímá sebe i ostatní podle těchto tříd. Černoši tvoří tři čtvrtiny obyvatelstva a dělí se do různých
22
Odhad za rok 2005. Při odhadech musí být bráno v úvahu ovlivnění nadměrnou mortalitou v důsledku AIDS, což se odrazí v nižší očekávané délce života a populaci, vyšší dětské úmrtnosti a míře úmrtí a ve změnách v rozdělování obyvatel podle věku a pohlaví, než by se za normálních okolností očekávalo. 23 všechna čísla jsou odhady za rok 2006, zdroj: www.cia.gov
20
etnických skupin, jako jsou Čwanové, Zuluové, Khosové, Matabelové, Sutové a Svazijci. Běloši představují kolem 10 % obyvatelstva a převážně se jedná o potomky kolonizátorů z Holandska, Francie, Německa a Británie. Našli bychom tu i menšinu Portugalců. Mezi míšenci najdeme lidi, u kterých došlo ke zkřížení domorodých obyvatel, potomků původních osadníků a jejich otroků. Tvoří necelých 9 % populace. Poslední a nejméně početnou skupinou je třída Asiatů, 3 % ze všech Jihoafričanů. Do Afriky se dostali buď migrací indických obchodníků v polovině 19. století, nebo jako indičtí otroci na cukrových plantážích v téže době. Je zvláštní a zajímavé, že v dobách apartheidu menšina Číňanů náležela ke kategorii bělochů. Kromě těchto čtyř hlavních tříd žijí na území ještě Křováci. V souvislosti s obyvatelstvem je třeba se také zmínit o jednom důležitém trendu, který ovlivňuje celkový počet lidí žijících na území JAR a tím i nepřímo jihoafrickou ekonomiku. Jedná se samozřejmě o pandemii HIV/AIDS. Jižní Afrika je jednou z nejvíce postižených zemí touto nemocí24. Počet virem nakažených lidí přesahuje 6 miliónů (tedy kolem 13-14 % populace)25, z nichž přibližně 16 % tvoří lidé produktivního věku (věkové rozmezí 15-49 let). Každý den pak přibude kolem 1500 nakažených osob. Podíl na tomto čísle mají i těhotné, HIV postižené ženy, na jejichž potomky se vir z téměř jedné třetiny přenese. Tyto data musíme ale brát pouze jako odhad, jelikož daleko ne všichni lidi byli testováni. Dá se předpokládat, že virem HIV trpí daleko více lidí, než nám ukazují statistiky. Za rok 2004 byl AIDS jako příčina smrti uveden ve 44 případech ze sta (u občanů produktivního věku to bylo dokonce až 70 případů ze 100).Ve zprávě „Úmrtnost a příčiny smrti v JAR v letech 1997-2003“26, vydané jihoafrickou vládou v únoru 2005, stálo, že v tomto období počet lidí, kteří zemřeli na AIDS, vzrostl o neuvěřitelných 57 %, ve věkové skupině 15-49 let dokonce o 116 %! Přestože se musí vzít v úvahu, že tento šokující nárůst je i zčásti následkem populačního růstu a kompletnějšího zaznamenávání příčin úmrtí, čísla vskutku berou dech. I jihoafrická vláda, přestože dříve tomu tak nebylo27, si uvědomuje, že HIV/AIDS je velkým problémem a následně i brzdou ekonomiky28. Proto roku 2003 vytvořila program, kde se zaměřila zejména na dobrou prevenci a informovanost o viru a způsobu nákazy a v neposlední řadě také na léčbu.
24
V JAR nalezneme kolem 13% ze všech lidí na celém světě nakažených tímto virem. zdroj: http://www.avert.org/safricastats.htm 26 zdroj: http://www.avert.org/safricastats.htm 27 T. Mbeki byl kritizován za to, že stál na straně vědců, kteří se pokoušeli popřít samu existenci pandemie, a také byl obviněn, že nereagoval adekvátně na zhoršující se situaci, kterou nemoc zapříčinila. 28 Nedávná studie předpovídá, že do roku 2015 by kvůli AIDS mohlo klesnout ekonomicky aktivní obyvatelstvo o 4 milióny a že pandemie každý rok ukrojí z ekonomického růstu až 1%. 25
21
V rámci této podkapitoly by se hodilo ještě uvést stav vzdělanosti, protože úroveň vzdělanosti je pro každou ekonomiku velmi důležitá. V otázce gramotnosti zjistíme, že číst a psát umí celkem 86,4 % obyvatel starších 15 let. Srovnáme-li ale černochy a bělochy, uvidíme nepřehlédnutelný rozdíl v úrovni vzdělanosti, jeden z pozůstatků apartheidu. Pozitivním trendem je, že čím dál více černochů v posledních letech dosahuje středního a vyššího vzdělání. Tento vývoj zachycuje graf v příloze č. 4, kde lze porovnat dosažené úrovně vzdělání i z hlediska pohlaví. Tabulka č. 1: Úroveň vzdělanosti černochů a bělochů v roce 2001 Vzdělání
Černoši (v %)
Běloši (v %)
Žádné vzdělání (nedokončen ani 1. rok školní docházky)
22,3
1,4
Částečné vzdělání na základní škole (1.-6. rok včetně)
18,5
1,2
Dokončena pouze základní škola (7. rok)
6,9
0,8
Částečné vzdělání na střední škole (8.-11. rok včetně)
30,4
25,9
Dokončená střední škola (12. rok školní docházky)
16,8
40,9
Vyšší vzdělání bez ukončené střední školy29
5,2
29,8
Vyšší vzdělání s ukončenou střední školou
22,0
70,7
Zdroj: Statistiky Jihoafrické republiky
Prvním důležitým krokem, který už JAR uskutečnila, bylo dostat do škol více dětí a pokud možno zajistit jejich pravidelnou docházku. Dále je třeba vytvořit lepší studijní prostředí, zlepšit učební metody a dovednosti, umožnit interakci mezi školou a domovem a v neposlední řadě i poskytnout dětem výuku v jimi mluveném jazyce, což může působit problém, vezmeme-li v úvahu již zmiňovaných jedenáct úředních jazyků.
1.2.5
Náboženství
Skoro každý Jihoafričan se k nějakému náboženství hlásí. Jižní Afrika nikdy neměla jediné, státem uznávané náboženství a náboženská svoboda vyznání je garantována zákonem. Následkem kolonizace se do JAR dostaly různé druhy náboženství. Setkáme se zde snad se všemi typy – od tradičních afrických kultů, křesťanství a židovství až po islám a hinduismus. Údaje poskytující informace, jak jsou jednotlivá náboženství procentuálně zastoupena, se velmi liší, proto nemohu uvést přesná čísla. Z různých srovnání lze však odvodit, že nejvíce
29
Jsou sem zahrnuty i jakékoli certifikáty či diplomy, pokud se na ně člověk připravoval po dobu minimálně 6 měsíců, a samozřejmě i bakalářské a jiné univerzitní diplomy.
22
zastoupeným náboženstvím v JAR je křesťanství30 následované tradičními africkými kulty. Muslimové, hinduisté a židé dohromady netvoří více než 5 % obyvatel.
1.2.6
Peněžní jednotka
V JAR se jako měna používá jihoafrický rand (ZAR), složený ze sta centů. Aktuální kurz randu vůči dolaru k 21.6.2006 je 6,81 ZAR za 1 USD. Vývoj kurzu je zachycen v grafech v příloze č. 5.
1.3
Politická struktura
JAR je státním zřízením demokratická republika, která má tři úrovně státní správy: národní vládu, provinční a místní orgány. Každá provincie tak má svůj legislativní orgán a Výkonnou radu složenou z premiéra a řady členů. Po pádu apartheidu musela být přepracována Ústava Jihoafrické republiky. V roce 1996 byla tehdejším prezidentem Mandelou podepsána, v platnost vstoupila o rok později. Nová ústava zaručuje práva a svobody už všem Jihoafričanům, bez ohledu na barvu pleti. V její předmluvě se píše: „My, lidé Jižní Afriky, si uvědomujeme křivdy minulosti, ctíme ty, kteří trpěli pro spravedlnost a svobodu v naší zemi, respektujeme ty, kteří pracují na budování a rozvíjení naší země, a věříme, že Jižní Afrika patří všem, jež tu žijí, spojeni ve své rozdílnosti.“31 Přestože ústava zajišťuje práva občanům, zůstává JAR jednou z nejméně rovnoprávných společností na světě. Sociálně-ekonomické nerovnosti ohrožují její demokracii více než cokoli jiného. Stejně jako ve všech rozvinutých zemích se i zde moc dělí na výkonnou, zákonodárnou a soudní. Moc výkonná leží v rukách prezidenta státu, který má značné kompetence (jedná se o tzv. prezidentský systém). Prezident je jak hlavou státu, tak i hlavou vlády (obvykle stojí v čele nejsilnější politické strany). Bývá volen na pět let Národním shromážděním a podle ústavy může být zvolen pouze dvakrát po sobě. V roce 2004 byl podruhé do funkce zvolen Thabo Mbeki. Jeho výkonným zástupcem je od poloviny r. 2005 Mlambo-Ngcuka. Vládu po volbách sestavuje v Národním shromáždění nejsilnější politická strana. Vláda je jmenována prezidentem, který je zároveň v jejím čele. Kromě prezidenta se vláda ještě skládá z více-prezidenta a ministrů, z nichž pouze dva nemusejí být členy Parlamentu. Vláda má 27 ministerstev, seznam jejích ministrů je uveden v příloze č. 6.
30 31
Vyznává ho více než 70% obyvatel. Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Constitution_of_South_Africa
23
Zákonodárnou
moc
vykonává
dvoukomorový
parlament,
složený
z Národního
shromáždění (dolní komora Parlamentu) a Národní rady (horní komora Parlamentu)32. Národní shromáždění je reprezentováno 400 zástupci volenými na pětiletá období poměrným systémem. Do Národní rady je voleno z každé provincie na období pěti let 10 zástupců. Celkově má tedy Rada 90 členů, jejichž úkolem je zejména ochrana provinčních zájmů, kam patří např. zachování kulturních a jazykových tradic jihoafrických etnických menšin. Volby do obou komor probíhají vždy současně. První demokratické volby do Parlamentu se konaly roku 1994, ty poslední roku 2004. V současnosti je místní politická scéna ovládána politickou stranou zvanou „Africký národní kongres“ (ANC), která v posledních volbách získala téměř 70 % hlasů. Její nejsilnější politický soupeř, Strana demokratické aliance, získal důvěru pouze 12,4 % voličů. Nová národní strana (NNP), která ještě v roce 1994 byla podpořena 20 % hlasy voličů, v těchto volbách propadla a ukořistila jenom 1,7 % hlasů. Důvodem tohoto rapidního poklesu přízně voličů NNP je nejspíše fakt, že strana vstoupila do koalice s ANC. Nynější vláda, sestavená prezidentem Mbekim, je tvořena koalicí těchto politických stran: Afrického národního kongresu (ANC – v Parlamentu má více než 2/3 většinu), Kongresem odborových organizací (COSATU), Jihoafrickou komunistickou stranou SACP a dále Novou národní stranou NNP. JAR je sice demokratická, ale pouze s jednou dominantní stranou (ANC) u moci. To znamená, že, ačkoliv nejsou ostatní (opoziční) strany zakázány, nemají prakticky žádnou šanci dostat se k moci a ovlivnit dění v zemi. Politických stran, které se dostaly do Parlamentu v předloňských volbách, je na naše poměry nezvykle mnoho. Mezi nejvýznamnější strany s největším počtem křesel patří Africký národní kongres (ANC), Demokratická aliance (DA)33 a Strana svobody INKATHA (IFP). Menších stran, které získaly do deseti křesel, je devět. Jejich přehled je následující:
32 33
Spojené demokratické hnutí (UDM)
Nezávislí demokraté (ID)
Nová národní strana (NNP)
Africká křesťansko-demokratická strana (ACDP)
Svobodná fronta plus (VFP)
Panafrický kongres (PAC)
Národní rada po přijetí nové ústavy roku 1997 nahradila dosavadní Senát. V současnosti tato strana je největší stranou v opozici.
24
Spojená křesťansko-demokratická strana (UCDP)
Menšinová fronta (MF)
Azanská organizace lidu (Azapo)
Volby do komunálních orgánů proběhly 1. března 2006. Očekávaným vítězem byl Africký národní kongres, který s 66,3 % skutečně získal prvenství a potvrdil pozici dominantní a prakticky jediné vládnoucí strany v zemi. Druhé místo obsadila opoziční strana Demokratická aliance. Kdo se může v JAR voleb vůbec zúčastnit? Po pádu režimu apartheidu každý, komu je 18 let a více, nehledě na barvu pleti. Ženy (bělošky) získaly volební právo v roce 1930, míšenci a indiánské obyvatelstvo v roce 1983, černoši až s pádem apartheidu. Se zákonodárnou mocí je spojena tvorba a úprava legislativy. Jihoafrická republika disponuje progresivní právní strukturou na světové úrovni. Legislativa vztahující se na obchod, práci a námořní záležitosti je na zvláště dobré úrovni, právo týkající se soutěžní politiky, copyrightem, patenty a spory zase odpovídá mezinárodním normám a konvencím. Od roku 1994 Parlament za 10 let uzákonil 108 návrhů zákona, což dělá průměrně 11 návrhů za rok. Ty se soustředily zejména na tři zásadní věci – vdechnout duši nové ústavě, zmírnit narůstající problém kriminality a provést reformu právní úpravy. Při rozhovoru s jedním Jihoafričanem, který již 8 let pracuje v Praze, jsem se dozvěděla, že legislativa České republiky je daleko méně přehledná a více komplikovaná než ta jejich. Soudnictví Jihoafrické republiky je na vládě nezávislé, podléhající pouze jihoafrické ústavě a právům země. Právní systém se zakládá na římsko-holandském právu a anglickém zvykovém právu. Struktura soudů je podobná té naší: Ústavní soud Nejvyšší odvolací soud Nejvyšší (Vrchní) soud Soudy první instance
1.4
Zahraničně politická orientace
Není překvapením, že spolupráce se zahraničím a účast v mezinárodních organizacích je velmi silně ovlivněna minulostí, resp. apartheidem. Jelikož svět brojil proti režimu porušující lidská práva, JAR se během této doby dostala do mezinárodní izolace. V tomto období proto sílil trend vzniku integračních seskupení v rámci afrického kontinentu.
25
V současnosti je tendence afrických států sdružovat se do různých společenství projevem snahy reagovat na současné potřeby Afriky. Jednotlivé vlády by rády sblížily ekonomiky zemí, sjednotily africké trhy, zlepšily samostatnost a soběstačnost ekonomik, mobilitu a celkově životní úroveň občanů. Roku 1963 vznikla Organizace africké jednoty (OAJ) jako mezivládní organizace sdružující nezávislé státy. Jejím cílem bylo zajistit jednotu a vzájemnou solidaritu zemí Afriky a současně uchovat jejich suverenitu, integritu a neovlivnitelnost jejich vnitřních záležitostí. Jejím dalším úkolem bylo zastupovat africké země na mezinárodní scéně a pokoušet se odstranit kolonialismus z Afriky. Navzdory vznešeným cílům zaznívá z úst některých lidí kritika, že Organizace africké jednoty udělala velmi málo, aby ochránila práva a svobodu lidí. Od roku 2002 je zatím největším projektem africké integrace Africká unie (AU), která nahradila Organizaci africké jednoty a Africké hospodářské společenství. Jako inspiraci posloužil Africké unii úspěšný model Evropské unie. Jediný stát, který není členem Africké unie, je Maroko. Dalšími integračními skupinami uvnitř Afriky jsou Jihoafrická celní unie (SACU) a Jihoafrické rozvojové společenství (SADC). Jihoafrická celní unie byla založena roku 1969 a v současné době má 5 členů (JAR, Namibii, Botswanu, Lesotho a Svazijsko). Roku 1996 podepsala JAR obchodní dohodu s ostatními členy Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), která vstoupila v platnost roku 2000 a jejímž úkolem je zajistit bezcelní obchodování do roku 2012. Vznikla tak zóna volného obchodu mezi členy SACU a zbývajícími členy SADC. Formování Jihoafrického rozvojového společenství proběhlo na počátku 80. let. Jako hlavní priority se stanovilo snížit hospodářskou závislost afrických zemí především na JAR, harmonizovat programy pro rozvoj regionů, zastupovat členy navenek a opatřit jim potřebnou mezinárodní podporu. JAR je dále také členem Nového partnerství pro africký rozvoj, známého více pod zkratkou NEPAD. V rámci NEPADu pokračují jednání o jeho programu, kde se předpokládá, že vyspělé státy budou muset pro zachování udržitelného rozvoje v Africe vynaložit do afrických zemí investice ve výši přibližně 64 mld. USD, přičemž se sledují politické zásady, v nichž africké hlavy států slíbili zachovat demokracii, zajistit dodržování lidských práv, svobody tisku a soudnictví a zbavit se korupce. A jak je to s ostatními kontinenty? Evropa představuje pro JAR velmi významnou oblast, která do JAR investuje a pomáhá tak rozvíjet zemi po sociální i ekonomické stránce. USA udržuje s JAR dobré obchodní vztahy a jsou jedním z největších obchodních partnerů JAR. Na asijském kontinentu rozvíjí JAR obchodní vztahy nejvíce s Indií, Čínou, Malajsií, Japonskem. Blízký a střední východ má zase pro JAR unikátní geografickou polohu. Vztahy probíhají mezi 26
zeměmi: Libanon, Sýrie, Irák, Jordánsko, Palestina, Izrael, Saudské Arabské Emiráty, Kuvajt, Omán, Bahrajn, Katar, Írán a Jemen. S Čínskou lidovou republikou a Indií se v minulém roce zahájila jednání o Dohodě o volném obchodu, ty samé dohody se připravují s Evropským sdružením volného obchodu, USA a seskupením MERCOSUR. JAR také usiluje o vytvoření zóny volného obchodu s Japonskem a Nigérií. Dalším seskupením, kde je Jihoafrická republika spolu s Brazílií a Indií jednou z vůdčích zemí, je G20+, které vyjednává s vyspělými zeměmi (především USA, EU a Japonskem) kromě jiného i o odstranění vývozních dotací na zemědělské produkty. Jednání probíhají v rámci Světové obchodní organizace o Doha Development Agenda. Státy se zatím nedohodly, protože JAR nechce slyšet o uvolnění obchodu službami, o investicích a dalších netarifních věcech. Probíhají tak zatím pouze konzultace, aby se stanoviska obou stran sblížila a ukončilo se liberalizační kolo Doha. JAR je členem všech nejdůležitějších mezinárodních organizací. Nechybí v OSN a jeho agenturách UNCTAD a UNIDO (Organizaci OSN průmyslového rozvoje), ve Světové obchodní organizaci, kde patří mezi zakládající členy, v Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj, Mezinárodním měnovém fondu, Světové celní a zdravotnické organizaci, Bance pro mezinárodní platby atd. Podrobnější přehled členství země v jednotlivých mezinárodních organizacích a uskupení je uveden v příloze č. 7.
1.4.1
Zahraniční pomoc
Jihoafrická republika přijímá pomoc hlavně z vyspělých zemí a z mezinárodních institucí, kde je členem. Největší pomoc poskytuje EU a její jednotlivé státy, dále např. Světová banka. Spolupráce mezi EU a JAR je od roku 2000 upravena novou právní legislativou – Dohodou o obchodu, rozvoji a spolupráci TDCA34 a novou směrnicí. Na sedmileté období (2000-2006) schválila EU finanční pomoc pro JAR ve výši 885,5 mil. EUR. Peníze jsou určeny jednak na rozvoj nejméně rozvinutých provincií (Limpopo, Východní Kapsko, Kwa-Zulu Natal), jednak na projekty usilující o udržitelný ekonomický růst a vyšší zaměstnanost při zachování makroekonomické stability, zlepšení životních podmínek, odstranění chudoby a sociálních nerovností investováním do lidského kapitálu, zvýšení kvality životního prostředí, posílení role JAR v regionálním rozvoji i v mezinárodních vztazích, prohlubování demokracie. Dalšími
34
Podepsaná v Pretorii roku 1999, v platnost vstoupila roku 2004.
27
problémy, na které mají být prostředky použity, jsou pandemie HIV/AIDS, budování zdrojů, vládnutí a působení občanských sdružení. V období 2007-2013 se evropská pomoc má soustředit zejména na rozvoj soukromého sektoru a tím i na tvorbu nových pracovních míst, čímž se sníží nezaměstnanost a následně i chudoba. Další prioritou je rozvoj infrastruktury a místní správy a podpora zefektivnění práce státní správy, včetně provinčních a místních orgánů. Mezi JAR a Světovou bankou sílí partnerství, které se zakládá primárně na výměně znalostí. Pro JAR je získání přístupu k mezinárodním expertizám minimálně stejně důležité jako poskytnutí finančního kapitálu. Banka svojí asistencí chce pomoci odstranit pozůstatky apartheidu jako je chudoba a nerovnost mezi lidmi. Hlavní cíle, na které se banka soustředí, se shodují se záměry Evropské unie. V únoru 2005 schválila Světová banka poskytnutí 13 půjček pro JAR o hodnotě přibližně 302,8 mil. USD. JAR jako člen Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD) má zajištěnu podporu ve formě technické asistence. Portfolio Mezinárodní finanční korporace (IFC) v JAR vzrostlo na 229 mil. USD a stalo se tak druhým největším portfoliem IFC v Africe, hned po Nigérii. JAR nejen pomoc přijímá, ale taktéž poskytuje. Týká se to afrických zemí, kde vykonává určité formy humanitární pomoci (např. zasílá své zboží a služby v rámci příslušných programů na podporu afrických zemí – tyto programy rozvojové spolupráce organizuje především Světová banka a Africká rozvojová banka).
28
2. Ekonomická situace Jihoafrická republika je jednou z nejbohatších, ekonomicky nejvyspělejších a nejdůležitějších zemí na africkém kontinentu, přestože vyprodukuje pouze 0,5 % světového HDP. Kvůli apartheidu bohužel nemohla v minulosti dosáhnout svého potenciálu, protože ji většina zemí obchodně bojkotovala z důvodu probíhajícího rasistického režimu. Nyní je její ekonomika největší v subsaharské Africe. Významnost JAR v celé Africe se snadno ukáže, uvědomíme-li si, že JAR produkuje 25 % HDP celého kontinentu (to je víc než vyrobí Keňa, Nigérie a Egypt dohromady), i když rozlohou zabírá jen 4 % Afriky a tvoří 6 % populace. Zásadně taky ovlivňuje celkový výstup, obchod a tok investic v Africe. Drží si též prvenství ve spotřebě a výrobě elektrické energie (vyrobí více než 50 % celkové energie kontinentu). Stejně tak dominuje na jihu Afriky, kde hraje zásadní roli v ekonomických sdruženích jako je Jihoafrická celní unie, Jihoafrické rozvojové společenství a Nové partnerství pro africký rozvoj NEPAD. Po pádu apartheidu bylo nutné dosáhnout stabilního ekonomického růstu a odstranit sociálně-ekonomické nerovnosti. Vznikl proto Program obnovy a rozvoje, který měl zlepšit životní úroveň lidí poskytnutím dobrého bydlení, základních služeb, vzdělání a zdravotní péče. Země se ale stále ještě potýká s problémy, které jsou pozůstatkem rasistického režimu. Nepomohla je odstranit ani Strategie růstu, zaměstnanosti a redistribuce, jež sice přinesla větší finanční a makroekonomickou stabilitu, ale selhala v klíčových věcech. Chudoba stále přetrvává (přístup k elektřině a vodě má jen jedna čtvrtina chudých lidí), historicky znevýhodňované skupiny pořád dostávají daleko nižší platy, tvoří vyšší procento nezaměstnaných, mají horší přístup ke vzdělání a třetina jejich dětí trpí podvýživou. Od dob apartheidu Jihoafrická republika udělala velký pokrok v odstranění starého ekonomického systému. Dřívější politika hospodářství byla silně regulována státem, založena na vysokých dotacích a clech. Změna systému se odrazila ve snížení státních zásahů do ekonomiky, v podpoře soukromých investic a konkurence a ve snížení cel a exportních dotací. Nyní se JAR soustředí hlavně na cílování inflace, monetární disciplinovanost, privatizaci, příznivé investiční klima a liberalizaci obchodu jako na prostředky, které pomohou vytvořit nová pracovní místa a zrovnoprávnit příjmy domácností. Ekonomika JAR je typickým příkladem „duální ekonomiky“ – na jedné straně ekonomika velmi vyspělá, dosahující ekonomický růst, soupeřící s nejrozvinutějšími zeměmi světa (tzv. „základní“ ekonomika), a na druhé straně ekonomika s vysokou mírou nezaměstnanosti, s lidmi žijícími na hranici bídy zejména ve venkovských oblastech (tzv. „druhořadá“ ekonomika). 29
Politika, která se snaží zlepšit tuto druhořadou ekonomiku, je známá pod názvem „Black Economic Empowerment“ (BEE)35, jejíž plnění sleduje přímo úřad prezidenta. V rámci této politiky jsou plánovány programy na zlepšení vzdělanosti černošského obyvatelstva, na lepší zdravotní péči, na podporu malých černošských farmářů, na větší příliv investic do infrastruktury. Snížení sociálně-ekonomických nerovností je důležité i z hlediska zapojení JAR do světového obchodu. Globalizace totiž způsobuje rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými i v rozvinutých zemích a v JAR by tak tento nepoměr mohl nebezpečně narůst. Klíčovým bodem politiky BEE je vytvoření podniků vlastněných a kontrolovaných historicky znevýhodněnými lidmi. Dalšími cíli je rozvinout a finančně podporovat malé a střední podnikání, více černochům zpřístupnit veřejné soutěže, podpořit jejich obchodní podnikání, dát jim více zemědělské půdy a možnost dostat se do vyšších manažerských a výkonných funkcí. Jihoafrické Ministerstvo průmyslu a obchodu ve snaze pomoci firmám uplatňovat politiku BEE vydalo Kodexy dobrého postupu („Codes of Good Practice“), které určují cíle BEE na dalších 10 let a snaží se harmonizovat případné střety mezi jednotlivými chartami. Současnou situaci jihoafrické ekonomiky nám nejlépe ukáží jednotlivé ekonomické ukazatele, a to nejen jejich hodnota v dnešní době, ale i jejich vývoj v posledních letech. Jejich souhrnný přehled a předpokládaný vývoj zachycuje příloha č. 8.
2.1
Základní ekonomické ukazatele
2.1.1
Hrubý domácí produkt
Jak již bylo řečeno, jihoafrické hospodářství je pro celý kontinent velmi potřebné. Je jakýmsi ekonomickým parním strojem celé Afriky. Vyprodukuje totiž kolem 35 % HDP všech subsaharských zemí. JAR se s HNP/ob. kolem 3.630 dolarů36 v roce 2005 zařadila jako jedna z mála afrických zemí mezi státy se středními příjmy. V celosvětovém srovnání ekonomického růstu za rok 2005 zaujímá JAR podle Ústřední výzvědné služby USA, známé více pod zkratkou CIA, 93. místo z 214 zemí37. V rámci srovnávání jihoafrického HDP s ostatními zeměmi světa lze ještě uvést porovnání podle parity kupní síly, kdy JAR zaujímá s HDP 534,6 mld. USD 24. místo a s HDP/ob. 12.100 USD 78. místo38.
35
Širší definice: BEE jako prostředek transformace a ekonomického rozvoje. Užší definice: BEE jako přerozdělování vlastnictví od bílých směrem k černým. 36 zdroj: http://web.worldbank.org/ 37 pro srovnání: ČR se nalézá na 84. místě 38 údaje vycházejí z odhadů za rok 2005; zdroj: http://www.cia.gov/cia/publications/factbook/rankorder/2004rank.html
30
V 70. letech minulého století se jihoafrické hospodářství ocitlo v krizi zapříčiněné panujícími distorzemi mezi černochy a bělochy. Průměrný roční růst HDP tehdy osciloval kolem nuly. Krize ekonomiky byla navíc umocněna vysokou nezaměstnaností, vysokými nerovnostmi v příjmech a nízkými investicemi. Začátkem 80. let hospodářství sice zaznamenalo vysoký růst (5-6 %)39, ale v dalších letech se dostalo dokonce až do záporných čísel. Následoval další růst, i když už ne tak velký, a poté zase pokles způsobený světovou finanční krizí. Od poloviny 90. let ekonomika vykazuje relativně stabilitu a růst HDP se pohybuje v rozmezí 2-4,5 % (jedná se o nejdelší fázi růstu v historii jihoafrické ekonomie)40. Na začátku roku 2004 došlo k oživení růstu HDP, který byl zaznamenán ve všech důležitých hospodářských odvětvích (zpracovatelský průmysl a zemědělství vzrostly o 2,5 %, stavebnictví až o 6 %). Celkově ekonomika v roce 2004 vzrostla o 3,7 % (ve třetím čtvrtletí zaznamenal dokonce růst nejvyšší hodnotu od r. 1996, a to 5,7 %), v roce 2005 se oproti r. 2004 růst ještě navýšil o 0,9 %. Přestože je trend příznivý a měl by pokračovat i v následujících letech, chce-li vláda odstranit chudobu, musí posílit růst až na 6 % ročně. Stav konkurenceschopnosti v růstu (tzv. Growth Competitiveness Score41) staví JAR se skórem 4,53 (průměr celkově 102 zemí je 4,2) na 39. místo hned za Českou republiku42. JAR za sebou dokonce nechává i takové země jako je Brazílie, Čína nebo Itálie. Světové ekonomické fórum však varuje před negativními vlivy, které by mohly konkurenceschopnost JAR ohrozit. Mezi tyto negativní vlivy patří silný rand, veliká nezaměstnanost a neflexibilnost pracovní síly, vysoká úroveň kriminality a důsledky pandemie HIV/AIDS. V souvislosti s HDP a ekonomickým růstem můžeme ještě zmínit Index lidského rozvoje43. Ten měří blaho společnosti (zejména dětí) a zahrnuje faktory jako chudoba, vzdělání, gramotnost, očekávaná délka života. Ukazuje nám, že v JAR nepanuje uspokojivá situace, a co je horší, že trend se zhoršuje, místo aby se zlepšoval. JAR je na tom sice nejlépe, co se týká subsaharských zemí, ale výsledek rozhodně není uspokojující – za rok 2005 se s HDI 0,695 nachází na 120. místě ze 177 zemí (r. 2004 – 119. místo, r. 2003 – 111. místo, r. 1999 – 101. místo, r. 1995 – 95. místo).
39
zdroj: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2005/02/data růst HDP znázorněn v grafech v příloze č. 9 41 měří kvalitu makroekonomického prostředí, stav veřejných institucí a důležitost technologie a vyjadřující schopnost ekonomiky dosáhnout ekonomického růstu ve střednědobém či dlouhodobém období 42 zdroj: http://www.nationmaster.com/graph-T/eco_gro_com_sco 43 neboli Human Development Index (HDI) – poprvé byl použit pákistánským ekonomem v roce 1990 a od roku 1993 ho používá organizace OSN ve svých výročních zprávách. 40
31
2.1.2
Inflace
Po dlouhou dobu více než dvaceti let JAR trpěla dvoucifernou inflací. Není se tedy co divit, že si vláda jako jeden ze základních cílů stanovila její snížení. V boji proti ní zaznamenala vláda úspěch. Podařilo se ji snížit z 13,7 % (r. 1992) na rozmezí 3-6 %. Toto stanovené pásmo se daří udržovat dodnes i přes krátkodobý výkyv v roce 2002, kdy inflace vzrostla až na 9,2 % zejména z důvodu rychlé depreciace randu, která vyvolala velké inflační tlaky. Po prudkém poklesu v roce 2004 následoval opět mírný růst, což bylo způsobeno hlavně růstem světových cen ropy a cenami nemovitostí, které vzrostly na nejlepší hodnotu (32,1 %) od 80. let minulého století. Index výrobních cen (PPI) vzrostl s ohledem na zvýšení cen pohonných hmot v září roku 2005 o 4,5 %, v únoru 2006 o 5,5 %. Průměrný růst inflace včetně hypoték (CPIX) skončil v r. 2005 na čísle 3,9 % oproti hodnotě 9,1 % z r. 2002. Grafy s vývojem inflace najdeme v příloze č. 10. V následujících letech se očekává příznivý vývoj, inflace by se měla udržet v určeném pásmu 3-6 %. Vlivy pozitivně působící na inflaci jsou: silná měna, odstranění ekonomických sankcí omezující mobilitu zahraničního kapitálu, pokles výrobních cen, nízká očekávaná světová inflace, fiskální a monetární disciplína vlády. Je třeba ale také vzít v úvahu rizikové faktory, které by mohly negativně ovlivnit vývoj inflace. Patří mezi ně např. již zmiňovaný růst světových cen ropy, nepříznivý trend v nominálních mzdách a v růstu mezd a platů, posilující trend v monetárním růstu, rapidní nárůst tuzemské poptávky a větší mezinárodní nestabilita. Tabulka č. 2: Vývoj inflace (v %) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Inflace
5,4
5,7
9,2
5,8
1,4
3,9
5,3
zdroj: Mezinárodní měnový fond
2.1.3
Nezaměstnanost
Vysoká nezaměstnanost v JAR setrvává jako jeden z nepříznivých ekonomických ukazatelů. Jednu z příčin nezaměstnanosti můžeme spatřit, podíváme-li se opět trochu zpátky do historie. V 60. a 70. letech v souvislosti s rozvojem nových technologií se jihoafrické podniky přeorientovaly na kapitálově náročnou výrobu místo na pracovně náročnou. Zakoupily nové sofistikované stroje a začaly zaměstnávat sice méně pracovníků, ale lépe odborně vzdělaných, což firmám snížilo náklady na školení a řízení rozsáhlé pracovní síly a zvýšilo produktivnost. Používání nových kvalitnějších strojů, které zastaly několik pracovníků najednou, vedlo k velkému propouštění nepotřebných osob a taky k velké chudobě. 32
Trh práce je charakteristický přebytkem nevzdělaných dělníků a nedostatkem vzdělaných osob. Vysoký růst obyvatel taky dlouhodobě převyšuje růst zaměstnanosti. V březnu 2005 bylo v produktivním věku 29,5 miliónů lidí, přičemž pracovalo 11,9 mil. osob a nezaměstnaných bylo 4,3 miliónů. Zbytek tvořily osoby (téměř dvakrát více žen než mužů), které byly od práce odrazeny a žádné místo si nehledají44. V roce 2005 tak byla podle oficiálních jihoafrických statistik nezaměstnanost na čísle 26,7 %, podle mezinárodních výpočtů dokonce až 38,8 %45. Odhady na další roky bohužel nenesou příliš optimistické zprávy – i když se nezaměstnanost sníží, žádné výrazné zlepšení se očekávat nedá. Tabulka č. 3: Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti Pracovní trh
2006
Pracovní síla (v mil.) 15,2 Pracovní síla (%ní změna) -2,6 Zaměstnanost (v mil.) 11,6 Zaměstnanost (%ní změna) -1,0 Nezaměstnanost (v mil.) 3,6 Míra nezaměstnanosti (v %) 24,0 Zdroj: Economist Intelligence Unit - ViewsWire
2007
2008
2009
14,9 -1,9 11,5 -1,0 3,5 23,2
14,6 -1,9 11,3 -1,5 3,4 22,9
14,4 -1,4 11,1 -1,5 3,3 23,0
Nezaměstnanost lze rozdělit z hlediska pohlaví, či barvy pleti. Co se týče pohlaví, mezi lidi bez práce patří více ženy než muži46. A barva pleti? Ta tvoří markantní rozdíl – mezi lidmi bez práce je nejvíce černochů (jedna třetina všech nezaměstnaných), kteří jsou následováni míšenci a indiány. Průběh nezaměstnanosti za posledních pět let dobře zachycuje tabulka v příloze č. 12, kde můžeme dobře vidět i rozdíly mezi jednotlivými rasami. Chceme-li se podívat na procenta zaměstnaných v jednotlivých sektorech ekonomiky47, zjistíme, že v zemědělství poklesla zaměstnanost z 15 % na 10 % následkem sucha, těžební průmysl zaměstnává jen malé procento lidí (3,6 %) a ve zpracovatelském průmyslu se pohybuje 13-15 % práceschopných obyvatel. Vůbec nejvíce lidí (24,6 %) zaměstnává obchod, hned za ním jsou ostatní služby (17,8 % lidí). Zaměříme-li se na jednotlivé profese, největší procento (22,9 %) pracujících tvoří dělníci (zastoupeni černochy a míšenci), následováni manažery, odborníky a techniky (21,5 % zaměstnaných). S nezaměstnaností souvisí i úroveň vzdělanosti a mobilita pracovní síly. Vzdělanost obyvatel jsem již popsala v kapitole zabývající se obyvatelstvem, proto ji zde vynechám.
44
viz graf v příloze č. 11 započítáni i lidé, kteří přestali hledat práci 46 viz graf v příloze č. 11 47 grafy viz příloha č. 13 45
33
V krátkosti se zaměřím pouze na to, jak jsou lidé ochotní se za prací stěhovat. Mladí lidé často opouští venkovské oblasti a přechází do průmyslových center, kde je větší možnost získat práci.
2.2
Ostatní ekonomické ukazatele
2.2.1
Měna a směnný kurz
Měnou JAR je jihoafrický rand, jak již bylo dříve řečeno. Vývoj měny je velmi důležitý pro jihoafrickou ekonomiku. V rámci světové ekonomiky zaujímá druhé místo, co se týká největšího nárůstu vůči dolaru, hned po polským zlotým. Za rok 2004 rand vzrostl z počáteční hodnoty 6,6 ZAR/USD na 5,61 ZAR/USD. Loni opět mírně poklesl na 6,32 ZAR/USD. Celkově se rand za poslední 3 roky od r. 2002 zhodnotil o 40 %. V posledních letech se kurz pohybuje kolem 5-7 ZAR/USD. V předloňském roce, kdy rand dosáhl svého vrcholu vůči dolaru, se v zemi rozproudila diskuse o tom, zda má trend posilování randu pozitivní či negativní vliv na jihoafrickou ekonomiku. V současné době tak existují dva odlišné názory na vývoj randu. Mezi odpůrce posilování měny patří ministerstvo financí JAR a podnikatelské a odborové organizace, které poukazují spíše na negativní dopady silné měny a požadují intervence s cílem ji oslabit. Zastánci volného kurzu ZAR jsou centrální banka a její guvernér, jehož prioritou je dlouhodobá cenová stabilita a růst hospodářství, nikoli krátkodobé výhody způsobené měnovými intervencemi, a proto prosazuje politiku cílené inflace s ponecháním volného kurzu. A jaké jsou konkrétní důvody obou stran? Odpůrci tvrdí, že silný rand poškozuje jihoafrická exportní odvětví (především těžební a zpracovatelský průmysl), dochází k poklesu dovozních cen, čímž roste konkurence na domácím trhu, a následkem poklesu vývozu se také zvyšuje nezaměstnanost, protože firmy musí propouštět více pracovníků. Guvernér centrální banky naopak zastává názor, že díky oživení světové ekonomiky a mezinárodního obchodu a zvýšení mezinárodních cen komodit došlo k růstu exportních cen z JAR. Tak se společně s nižší úrokovou mírou a pozitivním dopadem vládní redistribuční politiky podařilo udržet dlouhodobý ekonomický růst a dlouhodobou cenovou stabilitu. Poukazuje také na fakt, že rostoucí konkurenceschopnost nutí podniky zlepšovat své výstupy a provádět restrukturalizaci. Posilování randu souviselo s těmito vlivy: •
slábnoucí dolar, jehož hodnota vůči Euru za rok 2004 poklesla o 8 % na 1,36 USD/EUR
•
pevné ceny komodit jako zlato a platina podporovaly sílu randu
34
•
vyhlášení amnestie jihoafrickou vládou na návrat nelegálně vyvezených měnových prostředků
•
pozitivní vliv politiky centrální banky, která spočívala v rozhodnutí neintervenovat na měnových trzích
Podle čl. 8, Dohody Mezinárodního měnového fondu, je od roku 1973 měna částečně směnitelná pro zahraniční obchod se zbožím a službami. Uplatňují se ale určité restrikce na kapitálové převody a pohyby. Devizový kurz, prováděný centrální bankou
South African
Reserve Bank, je pohyblivý. V mezinárodním obchodě se platí hlavně dolary, librami či Eurem, na domácí půdě se obchoduje pouze s randem.
2.2.2
Fiskální a měnová politika
Hospodářskou politiku a ekonomický chod země určuje Ministerstvo financí JAR ve spolupráci s ostatními příslušnými ministerstvy. Za měnovou politiku zodpovídá centrální banka. Prostřednictvím nástrojů monetární politiky (např. povinné minimální rezervy, diskontní sazba, devizové rezervy a operace na volném trhu) se vláda snaží působit na úrokové sazby, měnový kurz, což zprostředkovaně ovlivní inflaci, ekonomický růst a obchodní bilanci. SARB se rozhodla r. 2004 neměnit úrokovou repo sazbu 7,5 %. Své rozhodnutí odůvodnila nepředvídatelným vývojem randu, zvyšujícími se cenami ropy, vysokými náklady na mzdy a vysokou domácí spotřebou. Prioritou banky je v rámci měnové politiky udržování dlouhodobé cenové stability (zajištění stálé míry inflace kolem 3-6 % ročně) a hospodářský růst. Díky pevné měnové a inflační politice se bance podařilo stabilizovat růst ekonomiky a úrokové míry, měna je schopná pohybovat se na konkurenceschopné úrovni. Dá se tedy předpokládat, že banka bude provádět tuto politiku i v budoucnosti. Zvýšená disciplína v oblasti fiskální politiky měla velký podíl na stabilizaci ekonomiky po pádu apartheidu a na snížení reálných úrokových měr. K zachování takovéto úrovně disciplíny napomáhá Akt o managementu veřejných financí, který má za úkol lépe monitorovat a kontrolovat vynaložené výdaje a zajistit, aby nedocházelo k jejich zbytečnému plýtvání. Fiskální politika vlády se tedy hlavně soustředí na udržení konkurenceschopného daňového režimu, navýšení sociálních výdajů v udržitelné míře a zavedení větší průhlednosti a odpovědnosti při sestavování rozpočtu na vládních úrovních. Rozšíření daňového základu rovněž umožnilo snížit daně z příjmu jak fyzických, tak i právnických osob.
35
2.2.3
Státní rozpočet
Návrh státního rozpočtu na další fiskální rok předkládá ministr financí Parlamentu ke schválení vždy koncem února. Fiskální rok v JAR tak začíná až 1. dubna, po schválení rozpočtu. Rozpočet je již několik let deficitní. Vláda se snaží schodek snižovat hlavně vyššími příjmy (a to o 11 mld. randů pro rozpočtové období 2004/2005) a zejména díky této fiskální politice se podařilo zmenšit podíl deficitu na HDP z 5,1 % v r. 1994 na 0,5 % v r. 2005. Pro rozpočet 2006/2007 se očekává trochu větší deficit 1,5 % HDP. Přestože rozpočet setrvává v deficitu, je označován odborníky za prorůstový. Ti oceňují zejména změny v daňových otázkách. Hlavním bodem návrhu rozpočtu na období 2005/2006 jsou daňová snížení a úlevy ve výši 11 mld. randů, o které byl rozpočet navýšen díky vyšším příjmům. Situace se tak vrátila obratem zpět. O které snížené příjmové položky se jedná? Podnikatelům se daň sníží o 1 % na daňovou sazbu 29 %, malým a středním podnikům budou poskytnuty daňové úlevy, budou učiněny kroky na odstranění administrativní a daňové zátěže pro malé firmy (včetně odstranění odvodů na výcvik učňů), daň z příjmu fyzických osob se sníží průřezově, z čehož budou těžit hlavně nižší a střední příjmové skupiny. Značné prostředky budou vyčleněny na sociální výdaje pro starší občany, chudé, invalidy a děti. Výdaje v podobě investic budou plynout do oblastí vodního hospodářství, výroby a rozvodu elektrické energie, obnovy lokomotivního a vozového parku, modernizace železničních tratí a přístavů. Rozpočet roku 2005 je charakterizován jako silně redistribuční, jenž zajišťuje daleko více zdrojů pro sociálně slabší občany prostřednictvím vyšších sociálních grantů a výdajů na různé sociální služby (na úkor administrativních výdajů a výdajů do obrany). Ekonomové taky poukazují na snižování deficitu až na pouhé 1 % HDP – to je však způsobeno nejen nárůstem příjmů z důvodu vyššího výběru daní, ale také neschopností některých vládních a většiny provinčních a místních orgánů čerpat přidělené prostředky z rozpočtu. V říjnu 2005 ministr financí přednesl Parlamentu pololetní zprávu o vývoji rozpočtu na dané období s výhledem na tři roky. Jedná se o tzv. „malý rozpočet“. Hodnotil se v něm jednak dosavadní, celkově pozitivní vývoj ekonomiky, jednak střednědobý výhled jihoafrického hospodářství. Podle této zprávy překročí výběr daní plánované příjmy o 30,2 mld randů, jež budou použity na podporu rozpočtu na období 2006/2007. Velký podíl na vyšších získaných prostředcích ponesou příjmy z DPH podpořené vysokou spotřebou. Státní rozpočet se bude pravděpodobně vyvíjet takto: v příštích třech letech vzrostou příjmy až o 78 mld. randů. Ty se prioritně použijí na infrastrukturu, na sociální programy a sport vzhledem k mistrovství světa 36
v kopané v r. 2010, na modernizaci armády a armádní infrastruktury, zvýší se příspěvek pro policii a soudnictví. Zároveň dostanou více peněz do svých rozpočtů provinční a místní orgány, které získanými prostředky zajistí již zmiňovaný rozvoj infrastruktury, školství, zdravotnictví a sociálních služeb. Mezi další kroky, které budou provedeny v rámci státního rozpočtu, se řadí snížení zdanění důchodových fondů z 18 na 9 %, zmírnění předpisů devizové kontroly, umožňující převody do zahraničí u osob až do 2 mil. ZAR (hranice pro podíl zahraničního kapitálu na investici v JAR tak klesá na 25 %), a podpora malých a středních podniků v podobě zvýšeného zdanitelného základu na 14 mil. randů a vyhlášení daňové amnestie pro malé podniky, jejichž obrat nepřesahuje 5 mil. randů. Uvádí se zde taky, že díky mírné inflaci, nízké úrokové míře a celkem stálé měně dojde k růstu investic veřejného i soukromého sektoru až o 9 % HDP do roku 2014. Tabulka č. 4: Státní rozpočet (v mil. USD)48 2000/01 30.749 33.876 -3.127
příjmy výdaje saldo
2001/02
2002/03
28.884 30.535 -1.651
2003/04
26.207 27.738 -1.531
39.722 43.874 -4.152
2004/05
2005/06 předpoklad 50.691 58.156 57.194 65.695 -6.503 -7.539
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
2.2.4
Platební bilance
Platební bilance uvedená v tabulce č. 5 nám znázorňuje stav běžného a finančního účtu a stav zahraničních rezerv. Je patrné, že deficit běžného účtu zejména kvůli silnému kurzu randu vůči USD v posledních letech značně narostl. V roce 2005 dosahoval podílu 4,2 % HDP o hodnotě 10,12 mld. USD. Opačná situace se odehrává u finančního účtu, který v minulém a předminulém roce vykázal velký přebytek a který dosáhl hodnoty téměř 11 mld. USD. To bylo ovlivněno přímými zahraničními investicemi, které obecně stimulovaly zájem o investování v JAR. Je třeba zdůraznit, že deficit běžného účtu je sice krytý přebytkem finančního účtu, ale tento přebytek je tvořen hlavně krátkodobými investicemi, jež se považují za rizikové zdroje. Tabulka č. 5: Platební bilance (v mil. USD)
Běžný účet Účet kapitálových převodů Finanční účet Změny v čistých zahraničních
48
2001 196 -31 -1.280 603
2002 312 -15 1.780 3.477
2003 -1.337 43 5.843 7.054
2004 2005 -6.880 -10.122 53 30 9.903 10.978 8.079 5.387
Podrobnější struktura viz příloha č. 14.
37
rezervách vztahující se k platební bilanci Změny v hrubých zahraničních rezervách Hrubé zahraniční rezervy
7.733
-1.916
4.322
2.981
7.487
7.471
7.636
7.968
14.733
20.650
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
2.2.5
Devizové rezervy
U devizových rezerv lze zaznamenat oproti roku 2003 téměř třikrát větší nárůst v loňském roce. Jejich navýšení bylo způsobeno celkovým přebytkem, kdy byl deficit běžného účtu profinancován přebytkem účtu finančního. Tabulka č. 6: Vývoj devizových rezerv od r. 2000 (v mil. USD) 2000
2001
2002
Celkové rezervy (mimo zlata) 7.191 11.451 7.966 2.342
2003
2004
2005
6.735 11.556 18.358
Zlato
1.716 2.703
1.531 1.388
2.026
Celkem
8.907 14.154 10.308 8.266 12.944 20.384
Zdroj: South African Reserve Bank Quarterly Bulletin – 3/06
2.2.6
Zahraniční dluh
Zahraniční dluh má rostoucí tendenci, kterou má na svědomí hlavně růst dluhu denominovaného v ZAR (dluh v zahraniční měně se mění jen nepatrně). Nárůst zahraničního dluhu je nicméně mírný, což dokazuje i fakt, že od r. 1997 do současnosti se jeho podíl na HDP zvýšil o 4 %. Tabulka č. 7: Zahraniční dluh v období 5 let (v mil. USD)
Renegociovaný dluh Dluh v zahraniční měně Celkový dluh v zahraniční měně Dluh denominovaný v ZAR Celkem zahraniční dluh Dluhová služba (v %)
2000 751 24.110 24.861 12.151 37.012 11,5
2001
2002
2003
2004
0 24.047 24.047 7.014 31.061 11,6
0 25.041 25.041 7.970 33.011 10,6
0 27.348 27.348 10.794 38.142 10,8
0 27.887 27.887 15.447 43.334 N/A
2005/III 0 28.276 28.276 18.499 46.775 N/A
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu JAR
2.3
Struktura ekonomiky
Struktura ekonomiky se skládá ze tří sektorů: primárního (těžební průmysl, lesnictví, rybolov a zemědělství), sekundárního (zpracovatelský průmysl, stavebnictví, energetika) a terciálního (služby, obchod, doprava). Čím více v ekonomice převažuje sektor služeb, tím se 38
ekonomika bere jako vyspělejší. Z tohoto hlediska by se JAR mohla zařadit po bok mnohých vyspělých ekonomik, přestože je klasifikována jako země rozvojová. JAR je již dlouho industrializovaná, má dobře vyvinutý obchod se službami. Podíl zemědělství, průmyslu a služeb na tvorbě HDP z roku 2004 je následující49: Graf č. 1: Podíl sektorů na tvorbě HDP Podíl na tvorbě HDP v r. 2005 (v %)
10 23
terciální sektor sekundární sektor primární sektor 67
Největší průměrný roční růst za rok 200450 zaznamenal sektor služeb (4,1 %). Následován byl odvětvím průmyslu (3,2 % - z toho zpracovatelský průmysl 2,6 %). Nejméně rostl sektor zemědělství (pouze 1,2 %). A jak je již zvykem, i zde musím zdůraznit vliv apartheidu na jihoafrickou produkci. Jelikož v té době byla JAR obchodně mezinárodně izolována, musela si při zajištění potravin, různých technologických výrobků, ale i paliva vystačit sama. Jako příklad lze uvést problém ropy, kterou jako jednu z mála nerostných surovin JAR postrádá. Neboť ji nemohla tehdy dovážet, byla nucena vyrábět její náhradu z uhlí tzv. Fischer-Tropschovou syntézou51. Ale zpátky k odvětvím jihoafrického hospodářství. JAR je soběstačná, co se týče produkce základních potravin. Zemědělství se podílí pouze kolem 3 % na HDP a 7-8 % na exportu. Přestože na venkově žije přes 40 % obyvatel, nepodílí se zemědělství na tvorbě HDP výraznou částí a zaměstnává pouze kolem 11 % práceschopných lidí. Zemědělská výroba se soustředí na pěstování kukuřice, pšenice, cukrové třtiny, ovoce, zeleniny a na produkci mléčných výrobků, vína, vlny, kuřat, skotu a ovcí. Živočišná výroba se podílí 50 % na celkové zemědělské produkci, pěstování obilovin 25-30 % a pěstování ovoce a zeleniny necelými 25 %. Jižní Afrika má dobře rozvinutý systém zavlažování a je čistým vývozcem jídla.
49
zdroj: http://web.worldbank.org/ zdroj: http://web.worldbank.org/ 51 katalyzovaná chemická reakce, při níž jsou oxid uhelnatý a vodík (příp. metan) za teploty 200-350˚C a pod velkým tlakem přeměňovány na různé kapalné uhlovodíky. Katalyzátory mají obvykle za základ železo nebo kobalt. Hlavním účelem je výroba umělé náhrady ropy. 50
39
Průmysl je po službách druhým nejvýznamnějším sektorem. Na produkci HDP se podílí z jedné třetiny, přičemž v budoucnu by se měl tento podíl mírně snižovat z důvodu posilujícího randu a poklesu světové poptávky. Velkou část z oné třetiny zabírá zpracovatelský průmysl (20 %), což z něj činí jedno z nejdůležitějších odvětví v ekonomice hned po finančních a bankovních službách. Odvětví automobilového průmyslu se zase nejdynamičtěji rozvíjí. Protože JAR překypuje nerostným bohatstvím (např. zlato, diamanty, chrom, antimon, uhlí, železná ruda, nikl, mangan, nikl, cín, uran, zemní plyn, platina, měď atd.), jako tradiční odvětví nesmí v zemi chybět těžební průmysl. V JAR se vytěží 45 % nerostů z celé Afriky a ty potom hrají hlavní roli v jihoafrickém exportu. Země je třetím největším producentem surových diamantů na světě a pátým největším v produkci uhlí. Polovina vytěženého uhlí slouží jako zdroj energie pro zemi. I z hlediska nerostných surovin je JAR kromě ropy soběstačná. Země má největší světové zásoby zlata (35 %), manganu (80 %), platiny (56 %), vanadu (45 %) a hliníkových silikátů (37 %). Závislost na dovozu ropy se snížila v souvislosti s objevením velkých ložisek zemního plynu na jihu země. Jako další důležitá odvětví jihoafrického průmyslu lze zmínit průmysl ocele a zpracování kovů, průmysl chemický, potravinářský a automobilový. Na důležitosti také získává průmysl informačních a telekomunikačních technologií, papírenský, dřevozpracující a farmaceutický. Průmysl jako textilní, oděvní a obuvnický po „invazi“ asijských výrobců levného oblečení a obutí stagnuje. Posledním a nejvýznamnějším sektorem je sektor služeb. V této oblasti vynikají zejména finanční a bankovní služby, jejichž podíl na tvorbě HDP přesahuje 20 %, což z nich činí nejsilnější odvětví ekonomiky. Mezi další silné obory patří vládní služby, obchod, stravování a ubytování. Nemohu ani opomenout cestovní ruch, který se bude čím dál více rozvíjet. Do oblasti služeb lze zařadit i infrastrukturu a telekomunikace, které jsou nejmodernější a nejrozsáhlejší v celé Africe. Infrastruktura musí být v JAR na opravdu velmi dobré úrovni (zejména v okolí velkých měst a průmyslových center), protože jeden Jihoafričan pracující již 8 let v ČR mi sdělil, že jeden z opravdu velkých šoků, který mu na uvítanou připravila Česká republika a na který si ani za 8 let pobytu tady nezvykl, je stav českých silnic a dálnic, nesrovnatelný s moderní infrastrukturou v JAR52.
52
V JAR téměř neznají dopravní zácpy, protože dálnice v centrech mívají i 7 pruhů.
40
2.4
Zahraniční obchod
2.4.1
Charakteristika zahraničního obchodu
Jak již bylo několikrát zmíněno, svět Jihoafrickou republiku během apartheidu obchodně blokoval. Obchodní výměna tak tehdy probíhala hlavně se subsaharskými státy. V polovině 90. let po zavedení potřebných reforem došlo nejen k oživení ekonomiky, ale také k navázání obchodní spolupráce se zbytkem světa. V současné době je JAR zcela otevřena zahraniční konkurenci a zahraniční obchod (nezahrnující do obchodu zlato) tvoří výrazný podíl na HDP, který se zvedl z nejnižší úrovně 33 % v roce 1992 až na téměř 60 % v roce 2002. Předpokládá se, že trend růstu exportu zboží a služeb bude i nadále pokračovat díky silné světové poptávce. Stejně tak i silnější domácí poptávka se bude odrážet v nárůstu dovozu.
2.4.2
Obchodní bilance
V roce 2004 se obchodní bilance dostala poprvé do deficitu a to zejména z důvodu klesající světové poptávky a posilujícího randu vůči hlavním měnám, kdy Jihoafričané začali více poptávat levnější dovážené zboží a import tak rostl rychleji než export. Za rok 2005 jihoafrický export činil přibližně 50,2 mld. USD53 a import 52,9 mld. USD. Vývoz tak oproti roku 2004 zaznamenal nárůst 11,9 % a dovoz 14,3 %. Běžný účet platební bilance se tak dostal do deficitu -2,7 mld. USD. Tabulka č. 8: Obchodní bilance (v mld. USD) 1984 19,255 16,105 35,36 3,15
Vývoz Dovoz Obrat Bilance
1994 30,099 24,214 54,313 5,885
2002 47,5915 41,5124 89,1039 6,0791
2003 41,7688 38,9923 80,7611 2,7765
2004 44,8661 46,3261 91,1922 -1,46
2005 50,1992 52,9366 103,1358 -2,7374
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu JAR
2.4.3
Komoditní struktura
Jaké produkty tvoří jihoafrický export a import? Více než 30 % vývozu tvoří finální výrobky a jejich export se zvyšuje o 5 % rychleji než export ostatních výrobků. JAR je významným vývozcem některých zemědělských produktů – kukuřice, pšenice (10. místo na světě), vinné révy (7. místo na světě), ovoce, zeleniny, cukrové třtiny (10. na světě ve výrobě cukru). Ze živočišných výrobků jsou nejdůležitějšími vývozními položkami drůbež, vejce, hovězí, vepřové, skopové maso, pštrosí maso (80 % světové produkce) a vlna (největší dovozní
53
Po přepočtu kurzem 1 USD = 6,6 ZAR; zdroj: http://www.thedti.gov.za/econdb/raportt/rapcoun.html
41
položkou ČR). Výrazná část vývozu (30 %) náleží nerostnému bohatství. Mezi největší vývozní položky patří zlato (17 % exportu), platina, diamanty a uhlí (třetím největším světovým vývozcem), na které z celého exportu surovin připadne 90 %. Dále vyváží strojírenské výrobky a některé rudy. JAR dováží tyto komodity: stroje, produkty chemického a ropného průmyslu, potraviny, vědecké instrumenty. Celkově se vývoz zboží a služeb podílel na HDP v roce 2004 z 28,2 %, dovoz z 26,4 %. Komoditní struktura za rok 200554 Vývoz: 71 – přírodní či kultivované perly, drahokamy, polodrahokamy
18,1 %
72 – železo a ocel
12,7 %
27 – minerální paliva, oleje a produkty z nich
9,7 %
87 – vozidla (mimo tramvajových a železničních vozů)
9,1 %
84 – nukleární reaktory, kotle, stroje a zařízení
7,5 %
26 – rudy, struska a popel
4,9 %
76 – hliník a produkty z něj
3,6 %
08 – jedlé ovoce a ořechy
2,7 %
28 – neorganické chemikálie
2,5 %
85 – elektrické stroje a zařízení
2,1 %
Dovoz:
54
84 – nukleární reaktory, kotle, stroje a zařízení
15,8 %
27 – minerální paliva, minerální oleje a produkty z nich
14,3 %
85 – elektrické stroje a zařízení
10,4 %
87 – vozidla (mimo tramvajových a železničních vozů)
10,3 %
98 – zboží speciální klasifikace (automobilové díly)
8,8 %
90 – optické fotografické, kinematografické aj. přístroje
3,3 %
88 – letadla a příslušenství k nim
2,7 %
39 – plasty a výrobky z nich
2,6 %
30 – farmaceutické produkty
2,1 %
29 – organické chemikálie
1,9 %
zdroj: http://www.thedti.gov.za/econdb/raportt/RgC04.html
42
2.4.4
Teritoriální struktura
V rámci obchodování se Jihoafrická republika i přes velkou vzdálenost hlavně soustředí na Evropu55, kdy na evropské státy v souhrnu za rok 2005 připadá 35,9 % z celkového jihoafrického vývozu a 38,5 % z celkového dovozu. Pořadí nejdůležitějších obchodních partnerů, nebereme-li Evropu a její státy jako celek, je následující. Mezi největší exportní obchodní partnery Jihoafrické republiky patří: 1) Japonsko (11 %) 2) UK (10.8 %) 3) USA (10,5 %) 4) Německo (7 %) 5) Nizozemí (5 %)56 Na straně dovozu jsou obchodními partnery většinou ti samí jako u vývozu, jen pořadí se trochu pozmění: 1) Německo (14,1 %) 2) Čína (9 %), USA (7,9 %) 3) Japonsko (6,8 %) 4) UK (5,8 %) 5) Saudská Arábie (5,6 %) Obchod s deseti nováčky EU sice nevykazuje vysoká čísla, ale zároveň se nemůže zanedbat – vývoz JAR představuje jen 0,5 %, nicméně dovoz do JAR dosahuje vyššího procenta, a to 1,7 %. Jako jeden z členů SACU a SADC obchoduje Jihoafrická republika samozřejmě i se subsaharskými zeměmi, hlavně s těmi na jihu Afriky. JAR se společně s Nigérií a Alžírskem podílela z poloviny na celkovém africkém vývozu zboží. Obchod se členy SACU je ale brán jako vnitřní, proto není zaznamenán ve většině jihoafrických statistik. V celosvětovém srovnání největších vývozců a dovozců se JAR za rok 2003 umístila na 35. místě (ČR zaujala 29. místo) z největších dovozců a 38. místo (ČR na 34. místě) ze všech vývozců. Teritoriální struktura se nijak výrazně nemění, změnu lze pozorovat jen u Švýcarska, kam JAR po 10 letech vyváží o 10 % méně, a u ostatních afrických zemí, do nichž JAR zvýšila dovoz.
55
Vzájemné obchodní vztahy upraveny Dohodou o obchodu, rozvoji a spolupráci TDCA – jejím smyslem je postupné snižování a odbourávání celních sazeb (zejména na zemědělské a průmyslové výrobky) jak ze strany EU, tak ze strany JAR 56 zdroj: http://www.thedti.gov.za/econdb/raportt/rapcoun.html
43
2.4.5
Celní režim
I přes obchodní blokádu ze strany ostatních zemí patřil jihoafrický trh k těm nejotevřenějším z tzv. „emerging markets“, ačkoli uplatňoval různá ochranářská opatření57 ve formě dovozních kvót a licencí, prohibitivního cla na automobilový a textilní průmysl. V rámci členství ve WTO ale JAR slíbila liberalizovat obchod a postupně snížit celní sazby na dovoz průmyslových výrobků (v automobilovém a textilním průmyslu bude snižování probíhat v delším období)58. Odstranila převážnou část dovozních licencí s výjimkou na použité zboží či výrobky regulované mezinárodními úmluvami. Většinu zboží tak lze do JAR dovážet volně (dovážené výrobky pak podléhají mimo cla i DPH, které jsou inkasovány celními orgány). Jednu zajímavost zahraničního obchodu najdeme při výměně jihoafrického a amerického zboží59. Americké výrobky spadají pod jihoafrické celní sazby s největšími výhodami. Na oplátku většina jihoafrických produktů může vstupovat na americké trhy beze cla. Proclívání zboží je realizováno celními úřady, kdy při celní kontrole obchodník předloží celní prohlášení, obchodní fakturu, dopravní doklad a doklad o pojištění (mohou se požadovat i další dokumenty jako licence, veterinární osvědčení). Země, které mají s JAR uzavřenu preferenční dohodu, musejí navíc dokládat osvědčení o původu zboží. Pokud je dovezené zboží uskladněno v celním skladu, platí pro něj celní sazby v den puštění zboží do volného oběhu. V roce 2003 byla zřízena Správní komise pro mezinárodní obchod (ITAC – International Trade Administration Commission), jejímž úkolem je zjednodušit ochranu proti nekalé konkurenci a popohnat změny celních tarifů.
2.4.6
Zdroje informací o obchodních partnerech
Při navazování nových kontaktů v JAR si obchodník musí zjistit informace o obchodních partnerech, které poskytují obchodní a průmyslové komory. Pomáhají taky při vyřizování administrativních věcí a ověřování jihoafrických firem. Nejvýznamnější komory se nazývají: • The South African Chamber of Business • National African Federation of Chambers of Commerce • Cape Chamber of Commerce and Industry
57 Do konce 80. let minulého století měla JAR velmi přísný obchodní režim s nejvyššími a nejširšími tarify z rozvojových zemí. 58 Výše celních sazeb: 0-10 % na průmyslové prvovýrobky, 10-15 % na komponenty a 15-30 % na průmyslové produkty s vysokou přidanou hodnotou. 59 Vzájemné vztahy mezi JAR a USA jsou upraveny Úmluvou o růstu a příležitostech Afriky (Agoa=Africa Growth and Opportunity Act). Tato úmluva si klade za cíl zvýšit obchodování a investice mezi USA a africkými zeměmi a rozšiřuje bezcelní výhody na více druhů zboží, než je tomu u ostatních.
44
• Johannesburg Chamber of Commerce and Industry Mezi další zdroje informací patří agentura CzechTrade, Česko-jihoafrické obchodní komory, Hospodářské komory ČR, přední české banky mohou poskytnout bankovní informace o majetkových poměrech a solventnosti jihoafrických společností.
2.5
Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
Jihoafrická republika je nejdůležitějším a největším obchodním partnerem České republiky na africkém kontinentu a dá se předpokládat, že vzájemná obchodní výměna bude nadále výrazně narůstat. Smluvní dokumenty upravující ekonomickou spolupráci JAR a ČR jsou následující: •
Dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci (Trade, Development and Cooperation Agreement – TDCA) – v platnost vstoupila 1.5.2004 společně se vstupem ČR do EU60 (přestala tak platit Obchodní dohoda mezi ČR a JAR)
•
Dohody o vínu a lihovinách – součástí TDCA
•
Dohoda z Cotonou mezi EU a ACP61 z r. 2000
•
Dohoda o spolupráci v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu z r. 1995
•
Smlouva o zamezení dvojího zdanění – v platnosti od r. 1997
•
Smlouva o ochraně investic – v platnosti od r. 1999
•
Dohoda o vzájemné pomoci v celních otázkách – podepsána r. 2000
2.5.1
Vzájemná obchodní výměna
Obchodní styk ČR (resp. ČSR) s JAR sahá daleko do minulosti. Po obsazení tehdejšího Československa v roce 1939 došlo krátce k přerušení styků a později roku 1963 na nátlak Sovětského svazu se obchodní styky znovu přerušily až do roku 1991, kdy došlo opět k jejich obnovení. V současnosti má obchod mezi ČR a JAR rostoucí tendenci a od počátku 90. let jeho obrat vzrostl ze zanedbatelné částky na více než 200 miliónů USD. ČR je ze zemí střední a východní Evropy (SVE) na 2. místě (za Maďarskem) v exportu do JAR, celkově se ČR nachází na 38. místě. Co se týče dovozu z JAR je ČR ze zemí SVE opět na 2. místě, tentokrát za Ruskem, a celkově zaujímá 52. místo.
60
Dne 9.12.2005 ratifikoval jihoafrický Parlament Dodatkový protokol k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi EU a JAR, který upravuje rozšíření platnosti této dohody i na nové členské země EU (tedy i na ČR) a který začal být uplatňován jihoafrickými vývozci a dovozci od ledna 2006. 61 země africké, karibské a pacifické oblasti
45
V komoditní struktuře62 vývozu českých výrobků do JAR převažují stroje a zařízení pro různé účely (např. kancelářské stroje, elektrické zařízení, vědecké přístroje, dopravní prostředky). Položky českého dovozu tvoří zejména suroviny (železo, jiné rudy), materiály (kůže, textilní vlákna, chemikálie), ovoce a zelenina. Jihoafrické a české statistiky o vzájemném obchodě se liší. Je to dáno jednak méně důkladným shromažďováním informací v JAR, jednak vývozem přes třetí země jako pozůstatek z dob apartheidu, kdy přímý vývoz do JAR nešel uskutečnit. Budeme-li se orientovat na české statistiky, pak v tabulce č. 9 vyčteme, že obchodní bilance zůstávala od poloviny 90. let v pasivu a že tento deficit neustále rostl. V roce 2004 export sice vzrostl o 79,04 %, ale import se navýšil ještě více (o enormních 116 %). Deficit bilance se tak prohloubil více než 3krát. Nicméně minulý rok obchodní bilance skončila s přebytkem. Vysvětlení, proč se obchodní bilance najednou tak zlepšila, se mi bohužel nepodařilo najít a je zcela možné, že jiné zdroje z důvodu odlišnosti statistik žádný přebytek ukazovat nebudou. Tabulka č. 9: Bilance vzájemného obchodu za poslední léta (v tis. USD)
Vývoz Dovoz Obrat Bilance
1995 20.765 26.073 46.838 -5.308
1996 130.114 35.138 165.252 94.976
1997 13.130 24.362 37.492 -11.232
1998 19.612 32.766 52.378 -13.154
1999 12.666 28.818 41.484 -16.152
2000 15.246 24.456 39.702 -9.210
Vývoz Dovoz Obrat Bilance
2001 18.239 32.159 50.398 -13.920
2002 37.477 46.608 84.085 -9.131
2003 40.156 61.291 101.447 -21.135
2004 71.899 132.861 204.760 -60.962
2005 159.514 137.302 296.816 22.212
2006-II 31.388 17.899 49.287 13.489
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
2.5.2
Nové příležitosti pro český export
Jihoafrická republika si z důvodu dřívější mezinárodní izolace musela vybudovat vlastní průmyslovou základnu, která by jí zajistila veškeré potřebné zboží. To bylo sice vyráběno s nízkými náklady díky levné pracovní síle, ale často taky při neefektivních technologiích. Tyto technologie musí být postupně nahrazovány za nové a kvalitnější. A právě v technologiích spočívají příležitosti pro české podniky. Na co konkrétně by se tedy měly české podniky orientovat? První možností je zajišťovat dodávky na výstavbu a údržbu železnic. Týká se to
62
podrobnější přehled viz příloha č. 17
46
především dodávek pro projekt rychlodráhy mezi Prétorií, Johannesburgem a letištěm Johannesburg – Gautrain a dodávek lokomotiv pro státní podnik Spoornet. Další příležitostí jsou dodávky zařízení pro energetiku, protože jihoafrické zdroje jsou značně zastaralé a počítá se s jejich obnovou a výstavbou nových. V odvětví letectví a speciální techniky již spolupráce probíhá, ale to samozřejmě neznamená, že nemůže pokračovat. V těchto oborech se uplatní malá dopravní letadla, ultralehká letadla, krátké a lovecké zbraně a střelivo. Roste taky poptávka po výrobcích z oceli. Velká perspektiva se najde ve vývozu automobilových dílů a nákladních automobilů značky Tatra, které se dají lehce využít v méně dostupných terénech a důlním průmyslu (budoucnost mají i speciálně upravené hasičské vozy a vozy se zařízením pro ochranu před nebezpečnými látkami). Perspektivu nemůžeme hledat u lehkých či středně těžkých nákladních aut, jelikož tato kategorie je již zaplněna vozy japonskými a evropskými. Dále lze jako obchodní příležitosti jmenovat dodávky ekologického zařízení (čističky a úpravny vod), kde je ovšem potřeba vyvinout větší aktivitu z české strany. Budoucnost samozřejmě mají i informační a telekomunikační technologie. U výrobků všeobecného strojírenství (tzn. u obráběcích, tvářecích, tiskařských strojů) se spolupráce často nachází na mrtvém bodě. Poslední kategorií, na niž se lze zaměřit, je spotřební zboží. JAR se velmi zajímá o české sklo, bižuterii, obchodovat se může případně i s hračkami, papírenským zbožím, textilem a oděvy. Čeští obchodníci by se mohli zaměřit i na modernizaci státních nemocnic nebo výstavbu a modernizaci sportovních stadionů pro mistrovství světa ve fotbale v roce 2010.
2.5.3
Společnosti zainteresované na česko-africkém obchodě
Poslední dobou do JAR dováží své zboží firmy Foxcom CZ, Valeo Autoklimatizace, Siemens Elektromotory, Matsushita Communication, Robert Bosch CZ, Barum Continental, Metalimex, Moravia Steel, Bohemia Crystalex. Společnosti, které naopak nejvíce dováží jihoafrické zboží, se jmenují Nejdecké česárny vlny, Čerofrucht, Bosal CR, Dres Praha, JAP Trading. Jelikož dělí JAR od ČR veliká vzdálenost a české firmy zatím tolik neoplývají znalostmi o jihoafrickém trhu, nejsou české firmy připraveny uskutečňovat vyšší formy spolupráce. Převažuje zatím spíše zájem o zakládání společných podniků v ČR. Určitým příkladem české a jihoafrické obchodní spolupráce může být u nás velmi známá společnost Plzeňský prazdroj, a.s., která je součástí globální skupiny jihoafrického gigantu SABMiller (South African Breweries).
47
2.6
Očekávaný vývoj v teritoriu
V únoru 2005 přednesl prezident Mbeki při příležitosti zahajovacího společného zasedání obou komor Parlamentu projev, ve kterém zhodnotil desetiletý vývin Jihoafrické republiky, ocenil zejména ekonomický vývoj a nastínil priority pro další rozvoj. Vládní politika bude i v dalších letech klást důraz na rostoucí ekonomický růst a investice, které pomohou vytvořit nová pracovní místa. Vyhlídky na splnění těchto cílů přitom nejsou vůbec špatné – pozitivní vliv na růst hospodářství a příliv investic mohou mít strukturální problémy americké ekonomiky, předpokládaný mírný růst v euro-zóně a nestabilita na Blízkém východě. Příznivě by na jihoafrickou ekonomiku mohl také působit příliv zahraničních turistů, kteří se po loňské přírodní katastrofě v jižní a jihovýchodní Asii budou této oblasti vyhýbat. Vláda se i nadále bude pokoušet rozvíjet „druhořadou“ ekonomiku větší informovaností komunit o jejich ekonomických možnostech. Privatizace státních podniků se bude postupně zpomalovat, privatizovat se bude pouze ne moc významný státní majetek. Stát si uchová určitý podíl v podnicích odvětví dopravy, energetiky a obranného průmyslu. V rámci monetární politiky bude vláda pokračovat v udržování dlouhodobé cenové stability a v podpoře hospodářského růstu, repo sazba zůstane na úrovni 7,5 %. Růst ekonomiky bude podporován zejména turistickým ruchem a vládní spotřebou, kdy se budou vynakládat investice do výstavby a modernizace infrastruktury. Předpokládá se i další příliv zahraničního kapitálu. Jelikož se ekonomika JAR vyvíjí příznivě, budou daňové příjmy v rámci fiskální politiky vyšší než plánované. Systém vybírání daní se bude nadále vylepšovat. U zahraničního obchodu se očekává i nadále růst. Vývoz budou stále ovládat nerostné suroviny a výrobky s vysokou přidanou hodnotou (automobily, chemické a těžební zařízení). Z důvodu silného randu jihoafričtí vývozci budou nicméně muset hodně bojovat o své místo se sílící světovou konkurencí. Jako příklad poslouží textilní odvětví, které ztrácí svoji konkurenceschopnost následkem zaplavování nejen jihoafrického, ale i amerického či evropského trhu levným asijským zbožím. Dovozu budou vévodit nákupy letadel, zvýšená potřeba kapitálového vybavení. Obchodní bilance bude přetrvávat nejspíše v deficitu. Obchodní spolupráce s ostatními africkými zeměmi v regionu se urychlí, předpokládá se liberalizace obchodu, odstranění většiny tarifních omezení a zrušení devizových předpisů. Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž připravuje společně s jihoafrickými podnikateli nový celní sazebník. Trh práce bude silně ovlivňován politikou BEE, která bude nadále usilovat o odstranění nerovností a zlepšení přístupu ke vzdělání pro všechny. Reforma však bude probíhat velmi pomalu. Mě samotnou by zajímalo, jak si politika BEE při odstraňování nerovností povede 48
v budoucnu. Po shlédnutí dokumentu „Běž za Louisou“63 ve mně převládá spíše skepticismus. Dokument vypovídá o černochovi Andreasovi, který se snažil najít práci a bojovat za svá práva, ale nesetkal se s ničím jiným než s neochotou mu pomoci a s nekončící beznadějí. Dalším úkolem pro vládu v příštích letech je taky hledání prostředků ze státního rozpočtu pro pozemkovou reformu64, která nemůže být dobře prováděna bez potřebných financí. Je potřeba odstranit rigiditu systému, zajistit práva pracujících tak, aniž by se to negativně projevilo na ekonomické efektivnosti, která vyžaduje flexibilitu a decentralizaci.
63
Pacek, Grzegorz. Běž za Louisou (IdŜ do Luizy). Poland, 2005, 42 min. Cílem pozemkové reformy je do r. 2014 navrátit v rámci restituce „černým“ farmářům obdělávanou půdu. Vláda hledá zdroje nejen v rozpočtu, ale i u mezinárodních organizací, protože se obává násilného zabrání půdy černochy. Více o pozemkové reformě v podkapitole 3.8 nazvané „Pozemky“. 64
49
3. Podnikatelské a investiční klima 3.1
Důvody pro podnikání v JAR
Důvodů pro realizaci obchodních činností v této zemi existuje nepřeberné množství. Některé jsem již v předchozích kapitolách zmínila, některé budou více rozebrány v následujících kapitolách. Pro přehlednost bych uvedla seznam nejvýznamnějších z nich. Tady jsou: Solidní ekonomická politika Příznivé právní a podnikatelské prostředí Prvotřídní infrastruktura Přístup na ostatní trhy Brána do Afriky Tržní reformy, zóny volného obchodu Náklady a snadnost podnikání v JAR65 Kapacita průmyslu, moderní technologie Konkurenceschopnost
3.2
Zákony a nařízení
Žádné podnikání v dnešní době nemůže fungovat bez patřičných zákonů a nařízení. Každý subjekt (nejen zahraniční), který by rád začal v Jihoafrické republice podnikat, si proto musí zjistit potřebné právní úpravy a postupy, jež je třeba dodržovat. Hodně informací může čerpat z internetových zdrojů oficiálních stránek Ministerstva průmyslu a obchodu JAR a jiných jihoafrických ministerstev a organizací. Užitečné informace lze získat i z jihoafrických ambasád či velvyslanectví. V minulém roce byla dokončena legislativa mimořádných obchodních opatření, jež se týká tří nařízení: Nařízení o anti-dumpingu, Nařízení o ochranných opatřeních a Nařízení o vyrovnávacích clech. Lze očekávat i úpravy u Imigračního zákona, nedostatečně řešícího problémy podnikatelů v otázce imigrace odborníků, kteří jsou v jihoafrických firmách nedostatkovým zbožím. Ministerstvo průmyslu a obchodu JAR rovněž pracuje na nové zákonné úpravě podnikového práva, která má zpřehlednit systém sloučením dosavadních zákonů v jeden.
65
Zpráva Světové banky za rok 2005 umístila Jihoafrickou republiku mezi třicet nejlepších zemí světa, kde se nejsnáze podniká. Do svého průzkumu zahrnula tyto faktory: počet procedur, čas a náklady spojené se začátkem podnikání, s obdržením licencí, najímáním a propouštěním zaměstnanců, registrováním majetku, získáním úvěru, placením daní, s ukončením podnikání atd.
50
Hlavní zákony a předpisy, upravující podnikatelskou a investiční činnost, jsou vyjmenovány v příloze č. 18.
3.2.1
Soutěžní legislativa
Nová úprava soutěžního práva byla dokončena v r. 1998. Komise, nezávislý orgán ustanovený na základě soutěžního zákona, dohlíží na zachovávání konkurenčního prostředí, podniká přísná opatření proti jeho porušování, pokutuje zneužívání dominantního postavení na trhu, monitoruje úroveň tržní transparentnosti v hospodářství. Zároveň musí při těchto aktivitách brát v úvahu témata širšího sociálního a ekonomického rázu (jmenovitě zaměstnanost, mezinárodní konkurenceschopnost a schopnost malých a středních firem a firem vlastněných historicky znevýhodněnými lidmi obstát na jihoafrickém trhu). Soutěžní legislativa zároveň kontroluje, zda nedochází k zneužívání dominantního postavení při fúzích a akvizicích podniků.
3.2.2
Ekologická legislativa
Ekologická legislativa nabývá následkem hromadění ekologických problémů na významu. V posledních pěti letech vznikly nové zákony a listiny včetně Zákona o národním managementu životního prostředí a studie o ochraně přírody a udržitelného užití jihoafrické biologické diverzity. Mezi další hlavní právní úpravy věnující pozornost životnímu prostředí patří Zákon o prevenci atmosférického znečištění, Zákon o zdraví a Zákon o vodě. Listina základních práv a svobod zase zaručuje, že každý občan má právo na prostředí, jež neškodí jeho zdraví a blahobytu. Proto osoby, které působí škody na životním prostředí, se nevyhnou přísným pokutám, stejně tak jako bývalí ředitelé firem, za jejichž působení v podniku k poškození prostředí došlo.
3.2.3
Veřejné zakázky
Přestože se hodně podniků privatizuje, stát si stále v některých odvětvích ponechává alespoň částečné vlastnictví. Jedná se zejména o dopravu a telekomunikace (např. státní firmy Transnet a Telcom), energetiku (státní podnik Eskom dodává 95 % elektrické energie JAR), armádu a policii. Účast na veřejných soutěžích je upravena zákonem State Tender Board Act. Zákon vstoupil v platnost roku 1968. Státní rada pro veřejné soutěže zveřejňuje všechny tendry ve věstníku, jež lze najít i na webových stránkách Ministerstva financí JAR. Avšak je bohužel realitou, že z 90 % případů se nepodaří kontrakt získat, protože tendry jsou vypisovány s krátkou lhůtou na prezentaci nabídky. Zájemci tak postrádají dostatečný prostor pro její přípravu. Úspěchu se dosáhne snadněji, pokud se zájemce pohybuje na jihoafrickém trhu, seznámí se 51
s místními poměry a prostřednictvím vhodných kontaktů se dozví podmínky tendru ještě dříve, než jsou zveřejněny. Jinou cestou k získání veřejné zakázky je korupce – jakkoli je tento způsob odsuzující, zůstává smutnou pravdou, že je bohužel značně účinný.
3.3
Řešení obchodních sporů
Chce-li nějaká firma podnikat na trhu JAR, musí se dobře seznámit s legislativou, místními poměry i kulturními odlišnostmi. Neznalost těchto skutečností může vyústit v to, že v průběhu vykonávání své činnosti se podnik ocitne v obchodní rozepři s jihoafrickou nebo jinou zahraniční firmou v JAR. V tomto případě se doporučuje využít poradenství místní právnické kanceláře, která zná místní zvyklosti a právo mnohem lépe. V zemi nalezneme dva druhy právnických kanceláří: advokáty (mohou zastupovat svého klienta u každého soudu) a právní zástupce (vystupují u všech nižších soudů a mohou získat právo předstoupit u soudu vrchního).
3.4
Typy obchodních společností
Zakládání a činnost jihoafrických společností je upravena v Zákoně o společnostech (Companies Act) z roku 1973. I v tomto zákoně je patrný vliv britského práva. Obchodní společnosti, zaměstnávající 20 lidí a více, se musí registrovat podle tohoto zákona, přičemž na jeho dodržování dohlíží Soutěžní komise. Na zahraniční firmy, mající v JAR sídlo, se vztahují stejné zákony jako na podniky domácí. Nejčastěji se vyskytující společnosti v JAR jsou tyto: o Společnost (Company) o Uzavřená společnost (Close Corporation) o Partnerství (Partnership), joint-ventures o Dceřiná společnost (Subsidiary) o Pobočka (Branch)
3.4.1
Společnost
Společnost může být soukromá nebo veřejná. Zahraniční investoři tento typ při svém podnikání v JAR preferují nejvíce. Jedná se o obdobu naší akciové společnosti, kde akcionáři neručí za závazky společnosti. Podmínky pro založení společnosti a její registraci v JAR (stejně jako registrace podnikatelských aktivit zahraničního podniku) jsou stanoveny Zákonem o společnostech. Společnost lze založit s relativně nízkými náklady. Veřejná společnost může veřejně obchodovat s akciemi, proto limit na maximum členů neexistuje (pouze je třeba mít minimálně sedm akcionářů). Nejsou zde ani žádná omezení 52
týkající se převodu podílů akcionářů. Veřejná společnost musí mít minimálně 2 ředitele. Požadavek na minimální základní kapitál (1 mil. ZAR) je dán pouze v případě, že má být veřejná společnost obchodovatelná na burze Johannesburg Stock Exchange. Soukromá společnost může být tvořena maximálně 50 akcionáři, nepřísluší ji veřejně obchodovat s podíly a převody podílů jsou omezeny. Registruje se vyplněním žádosti (uvedeno jméno a adresa společnosti, jmění společnosti při založení, jednotlivé podíly atd.) a přiložením kopie Memoranda společnosti, kde jsou uvedeny cíle a obor podnikání společnosti. Název soukromé společnosti musí obsahovat slovo Proprietary (Pty) na konci zaregistrovaného jména hned před slovem Limited (Ltd.). Obě společnosti mají povinnost provádět audit a platí u nich, že není nutné, aby nějaké akcie držel jihoafrický rezident. Mohou být plně ve vlastnictví zahraničního subjektu. Jak jihoafrické, tak i zahraniční firmy musí registrovat své kanceláře situované v Jihoafrické republice v registru společností (the Registrar of Companies).
3.4.2
Uzavřená společnost
Uzavřená společnost je běžnou formou při uskutečňování menších podnikatelských aktivit, vztahuje se na ni Zákon o uzavřených společnostech66 z r. 1984. Podobá se společnosti (company) s tím rozdílem67, že u této formy společnosti je snazší registrace, která je prakticky bez nákladů a vyžaduje minimální formality. Není zde ani požadavek na minimální základní kapitál (místo o kapitálu se zde spíše hovoří jako o příspěvku), záměry společnosti musí směřovat za získáváním zisku. Uzavřená společnost má do deseti členů, z nichž všichni jsou skutečné osoby („Company“ se nemůže stát členem). Nenajdeme zde žádné ředitele, společnost řídí všichni její členové, čímž na ně spadají práva a povinnosti jak akcionářů, tak ředitelů. Dividendy mohou být vyplaceny pouze v případě, že je uzavřená společnost likvidní a solventní. U uzavřené společnosti není třeba provádět zákonný audit, nicméně zde nesmí chybět účetní, který zodpovídá za shodu ročních finančních výkazů s účetnictvím.
3.4.3
Partnerství, joint-ventures
V případě partnerství jde o spojení dvou a více osob za účelem společného podnikání. Počet partnerů nesmí být větší než dvacet s výjimkou určitých odborných partnerství, kde neexistuje limit na počet partnerů. Partneři ručí za závazky společně a jsou bráni jako samostatné právní i daňové subjekty. U této formy společnosti nejsou dané žádné formality a pravidla pro založení partnerství, proto je třeba, aby partneři sepsali dohodu, v níž se určí jejich 66
Zákon o společnostech a Zákon o uzavřených společnostech dovolují konverzi společnosti v uzavřenou společnost a naopak. 67 Další rozdíly mezi společností a uzavřenou společností uvedeny v tabulce č. 10.
53
práva, podíly v partnerství a závazky. Jihoafrické právo uznává joint-venture jako partnerství pro určitý účel nebo transakci.
3.4.4
Dceřiná společnost
Tento druh obchodní společnosti se považuje za jihoafrickou firmu, přičemž mateřská firma je právně odpovědná jen do výše vloženého vkladu.
3.4.5
Pobočka zahraniční firmy
Pobočka zahraniční firmy je brána jako „vnější“ společnost, jejíž povinností je zaregistrovat se u Registrar of Companies během 21 dní od založení sídla podnikání v JAR. Druhou povinností pobočky je pak provádět každý rok audit. Tabulka č. 10: Rozdíl mezi společností a uzavřenou společností Společnost Povinná setkání předepsaná Smlouvou Management v pravomoci ředitelů Uzavřená společnost může být akcionářem společnosti Povinnost předkládat každoročně finanční zprávu
3.5
Uzavřená společnost Ad hoc setkání Všichni členové se mohou účastnit na řízení Společnost nemůže být členem uzavřené společnosti Audit není požadován
Bankovní a finanční systém
Jelikož finanční a bankovní služby představují velmi moderní a jedno z nejvýznamnějších odvětví jihoafrické ekonomiky, systém bank, pojišťoven a fondů musí být tedy velice dobře rozvinut. Centrální bankou je South African Reserve Bank (SARB), založená roku 1921. Je akciovou společností, v jejímž čele je 14-členná bankovní rada (guvernér a tři viceguvernéři jsou jmenováni prezidentem). Provádí měnové operace (ovlivňuje úrokové míry, kontroluje likviditu bank prostřednictvím jim poskytovaných úrokových měr) nezávisle na státu podobně jako centrální banky vyspělých zemí. Soukromý bankovní sektor čítá přes 50 bank, včetně 15 zahraničních poboček. Banky jsou rozděleny do čtyř skupin: komerční banky, obchodní banky, obecné banky a diskontní banky. Skupinou nejvíce zastoupenou jsou komerční banky. Většinu bank a skoro 90 % všech aktiv mají pod kontrolou čtyři finanční společnosti – ABSA Group Limited, FirstRand Holding Limited, NedcorLimited a Standard Bank Investment Corporation Limited. V oblasti finančnictví nelze přehlédnout jihoafrickou burzu cenných papírů JSE Securities Exchange, která patří k světovým velikánům mezi burzami. I přes pokles aktiv JSE 54
vlastněných pojišťovacími společnostmi z 20-25 % na 17 %, představuje pojišťovnictví významnou součást finančního trhu. Pojistit se lze dlouhodobě (např. životní a zdravotní pojištění) nebo krátkodobě (pojištění proti rizikům spojených s podnikatelskou činností, provozem motorových vozidel atd.). V dlouhodobém pojišťování působí 60 pojišťoven, z nichž dvě největší jsou Mutual a Sanlam.
3.6
Daňový systém
Daňový systém zaznamenal v poslední dekádě velké reformy, při kterých došlo k rozšíření daňového základu, redukci mezních daňových sazeb a vylepšení administrativy při vybírání daní. Reformy tohoto typu probíhaly v souladu s trendem mezinárodních daňových reforem. Smyslem těchto reforem je urychlit ekonomický růst, stimulovat investice, inovace a zaměstnanost, podpořit rozvoj malých podniků a tvorbu nových pracovních míst. Systém daní je jako v ostatních zemích upraven Daňovým zákonem. Ten určuje výši jednotlivých daní a daňové úlevy pro ekonomické subjekty. V období 1997-2000 došlo ke změně ve věci předmětu daně, který od r. 2000 zahrnuje příjmy jihoafrického rezidenta68 vytvořené nejen v JAR, ale i v zahraničí. Základ daně se získá odečtením stanovených položek nepodléhajících zdanění od hrubého příjmu. Výběr daní organizuje South African Revenue Service (SARS). Daně na regionální úrovni vybírají rady krajských služeb (Regional Services Councils).
3.6.1
Daň z příjmu fyzických osob
Tato daň je platná od dubna 2005. Má 6 daňových pásem odvíjejících se od výše příjmu, daňová sazba je progresivní. Daň se skládá ze dvou částí: paušální, která je daná zákonem, a procentní, jež se stanoví ze základu daně. V nejvyšším pásmu je zahrnut příjem nad 400.000 ZAR, přičemž paušál tvoří 86.000 ZAR a daňová sazba je 40 %. Příjem do 80.000 ZAR má sazbu o velikosti 18 %. Nezdanitelné minimum se u daňových poplatníků mladších 65 let zvýšilo z 35 na 40 tis. ZAR a u poplatníků nad 65 let z 60 na 65 tis. randů. Jak již bylo zmíněno v kapitole o státním rozpočtu, díky vyšším příjmům rozpočtu v roce 2004/2005 došlo k průřezovému snížení sazeb, ke změně v rozpětí příjmových skupin a k navýšení paušálních částek.
68
Za rezidenta se považuje každá fyzická osoba, jež v Jihoafrické republice strávila přes 915 dní ve pěti po sobě následujících letech, přičemž daná osoba musí v JAR strávit minimálně 91 dní v jednom roce.
55
3.6.2
Daň ze získávání zkušeností
Tuto daň je povinen odvádět za všechny zaměstnance s trvalým pracovním poměrem zaměstnavatel, který na mzdách ročně vyplácí 500 tis. ZAR a více. Daň dělá 1 % hrubého příjmu. Zaměstnavatel společně se zaměstnancem dále platí po 1 % z platu na Příspěvky na pojištění nezaměstnanosti.
3.6.3
Daň z příjmu právnických osob
Daň z příjmu právnických osob má jednotnou sazbu 29 % (snížena z 35 %), která se uplatňuje na zdanitelné příjmy podniků nad 100 tis. ZAR. Právnické osoby ale ještě podléhají druhotné dani z přerozdělení dividend. Tato daň je stanovena ve výši 12,5 % a ve výsledku zapříčiňuje progresivní zdanění nejen fyzických, ale i právnických osob, neboť záleží na tom, nakolik je zisk po zdanění přerozdělen ve formě dividend (při plném přerozdělení zdaněného zisku ve formě dividend je sazba 36,9 %, při nulovém pouze 29 %). V souvislosti s podporou malých a středních podniků, došlo k jejich zvýhodnění i v oblasti daňové: dosáhnou-li příjmu do 35 tis. ZAR, zdanění se úplně vyhnou, pohybují-li se jejich příjmy mezi 35-300 tis. ZAR, uplatňuje se snížená sazba 10 % a až u příjmů nad 300 tis. ZAR jsou zdaněni 29% sazbou. Na dceřinné společnosti zahraničních firem se vztahuje daň z příjmu zahraničních poboček, jejíž sazba je 34 %. Všechny firmy se musí zaregistrovat k placení daně z příjmů z podnikání v JAR a během jednoho měsíce od začátku podnikatelských aktivit jmenovat referenta69, který bude vyřizovat daňové záležitosti s místními daňovými autoritami a odpovídat za řádné placení daní. Každá obchodní společnost si může zvolit svůj vlastní fiskální rok70. Dvojí platba daňových záloh se odvozuje od odhadu ročního příjmu společnosti, přičemž první záloha je realizována po uplynutí šesti měsíců fiskálního roku, druhá na konci tohoto roku. Třetí platba se uskuteční 6 měsíců po skončení fiskálního roku z důvodu urovnání odhadovaného a skutečného příjmu.
3.6.4
Spotřební daň a DPH
Spotřební daň je uvalena na pivo, víno, lihoviny a tabákové výrobky. Na tyto komodity je v případě dovážených výrobků uplatňováno dodatečné clo. Dále se také platí poplatek za pohonné hmoty a poplatek pro Silniční nehodový fond. Daň z přidané hodnoty je platná od r. 1993, její sazba činí 14 % a uplatňuje se na skoro všechny druhy výrobků a služeb. Na některé
69
Referent musí bydlet v Jihoafrické republice a komisař organizace starající se o výběr daní (South African Reserve Service) musí schválit jmenování onoho referenta. 70 Tato výhoda se nevztahuje na fyzické osoby, jejichž fiskální rok probíhá od 1. března do 28. února následujícího roku.
56
zboží se uplatňuje nulová daňová sazba. Povinnost obchodních společností registrovat se jako plátce DPH nastává v případě, kdy celková hodnota jejich zdanitelných dodávek překročí 150.000 randů ročně. Dříve než se firma zaregistruje, musí si otevřít bankovní účet v JAR. Návrh rozpočtu 2006/2007 počítá se zvýšením spotřební daně u vína (o 12,5 %), u šumivého vína (o 20 %), ostatních alkoholických nápojů - pivo nepočítaje - (o 9-10 %), cigaret (o 10 %), tabáku a doutníků (o 5 %). Spotřební daň na pohonné hmoty zůstala nezměněna, pouze se navýšil poplatek pro Silniční nehodový fond o 5 centů za litr.
3.6.5
Ostatní daně
Daň z převodu nemovitostí má dvě sazby: 5 % pro nemovitý majetek od 190 tis. do 330 tis. ZAR a 8 % pro nemovitosti o hodnotě nad 330 tis. ZAR. Z důvodu velkého růstu cen nemovitostí během posledních let bylo pro mnohé lidi obtížné si pořídit dům. Snaha zmírnit dopad této skutečnosti vedla k navržení nového rozpětí cen nemovitostí u daných sazeb. Pětiprocentní sazba bude uplatňována na majetek v rozmezí 500 tis. až 1 mil. ZAR a na majetek o hodnotě nad 1 mil. randů se bude vztahovat osmiprocentní sazba plus paušální částka 25 tis. ZAR. Daň z kapitálových výnosů se liší pro fyzické osoby (25% sazba z výnosu), trusty a podniky (vztahuje se na ně stejná 50% sazba). Daň darovací zdaňuje darovaný majetek nad 30 tis. ZAR 20% sazbou, daň z majetku zase majetek o hodnotě vyšší než 1,5 mil. ZAR stejnou sazbou jako u daně darovací. Místní odvody jsou v jednotlivých provinciích odlišné, v průměru jsou ve výši 0,16 % z obratu společnosti a 0,4 % z objemu vyplacených mezd. Kolková daň se zase používá na specifické bankovní operace. Poslední daní, kterou v tomto výčtu uvedu, je daň z převodu cenných papírů ve výši 0,25 % hodnoty cenných papírů.
3.7
Trh práce
Trh práce se v Jihoafrické republice vyznačuje nedostatkem a nesouladem znalostí, kterými oplývají dostupní pracovníci a které naopak potřebují produktivní odvětví. Překypuje nekvalifikovanými pracovníky a naopak postrádá větší počet vysoce vzdělaných pracujících. Na trhu vládne enormní nezaměstnanost, jak je již známo z kapitoly o nezaměstnanosti. Různé regulace a normy situaci nepomáhají zlepšit, protože spíše zvyšují náklady firem a limitují tak poptávku po práci. Mezi hlavní faktory, které omezují vytváření nových pracovních míst, patří beze sporu vliv odborů a legislativa.
57
3.7.1
Legislativa
Jelikož za dob apartheidu většina obyvatelstva nedisponovala téměř žádnými právy, měla před sebou vláda v 90. letech nelehký úkol navrácení práv občanům a usnadnění ekonomické výkonnosti. Legislativa trhu práce zahrnuje dva hlavní zákony: Zákon o pracovních vztazích (the Labour Relationship Act) a Listinu základních podmínek zaměstnání (the Basic Conditions of Employment Act). Zákon o pracovních vztazích byl jedním z prvních zákonů, který vydala nově ustanovená vláda v r. 1994, a obsahoval nejen nařízení z dřívějšího zákoníku práce, ale také nová ustanovení, posilující práva pracujících. Zákon popisuje hlavně procedury, které musí být dodrženy při zaměstnávání lidí a jejich propouštění, týká se i kolektivního vyjednávání a stávek. Zároveň se ustanovila povinnost arbitráže v případě neoprávněného propuštění, což musí být předáno statutárnímu orgánu nazvaným Komise pro smíření, vyjednávání a arbitráž. Listina základních podmínek zaměstnání poskytuje naopak jen minimální ochrannou půdu pro práva pracujících tím, že zakazuje minimum standardů a zaměstnaneckých podmínek včetně minimálních mezd v individuálních sektorech ekonomiky a že reguluje záležitosti jako je pracovní doba, placení přesčasů, dovolená a odstupné. Někteří ekonomové se domnívají, že jihoafrické pracovní právo vnáší na trh práce strnulost, jež nese vinu na nezaměstnanosti. Jako argument dokládají pracovní právo vedoucí k vyšším mzdám, které by byly za jiných podmínek nižší. Dalším argumentem jsou zákony, které tím, že dostatečně chrání práva pracujících, brání firmám pracovníky najímat či propouštět podle toho, jak je zrovna potřebují pro práci. Navíc systém kolektivního vyjednávání zapříčiňuje, že dohody ujednané mezi odboráři a zaměstnavateli svazují i firmy, které se jednání neúčastnily, a že tyto dohody nebývají často přijatelné pro menší firmy, jež tvoří v hospodářství základ pro vytváření nových pracovních míst.
3.7.2
Role odborů
Odbory mají základní ekonomickou úlohu zajišťující rovnováhu ve vyjednávání o mzdě a jiných pracovních podmínkách mezi velkými firmami a jejich zaměstnanci. Pokud ale odbory začnou disponovat přílišnou mocí, mohou negativně ovlivnit schopnost menších firem najímat pracovní sílu. Jihoafrické hospodářství je hodně odborově organizováno – v průměru 35 pracujících patří pod odbory, přičemž míra syndikalizace se liší podle jednotlivých sektorů. Nejznámějším odborovým svazem v JAR je Kongres jihoafrických odborů známý pod zkratkou Cosatu.
58
Jako příklad velkého vlivu odborů by někteří mohli uvést rozdíly v platech. Na první pohled se zdá být obrovská mezera v platech mezi odborovými členy a nečleny, která vzrostla z 60 % (r. 1995) na 140 % (r. 2001). Nicméně tato mezera je dána spíše jinými charakteristikami pracovníků než jejich členstvím v odborech. Některé empirické studie, zahrnující i faktory vzdělání, osídlení města či venkova atd., na takovou platovou propast nepoukazují. Jiný výzkum nám zase ukazuje, že pokud by se syndikalizace snížila na úroveň v dnešní době akceptovanou, nezaměstnanost by poklesla pouze o 4 procentní body a zůstala i nadále vysoká. Tento výzkum zároveň odhaluje skutečnost, že odbory mají vliv pouze na středně vzdělané pracovníky (úředníky, prodavače, řemeslníky, techniky), nikoli na nevzdělance či profesionály. Středně vzdělané obyvatelstvo tvoří až 60 % zaměstnaných a pracuje v odvětvích těžebního, zpracovatelského a energetického průmyslu. Právě v těchto průmyslových odvětvích a oborech je zastoupeno hodně jihoafrických černochů, jejichž účast v odborových svazech se v letech 1995-2001 pohybovala mezi 30-40 %. Z dalších nedávných studiích vyplývá, že odborové svazy působí na vysokou nezaměstnanost v JAR pouze okrajově a že ostatní faktory, jmenovitě vzdělanostní nedostatky a regulace trhu práce, působí daleko více škody.
3.7.3
Zaměstnávání cizinců
Osoby, které nejsou občany Jihoafrické republiky, potřebují pro práci v JAR získat pracovní povolení. To se získává poměrně snadno zejména ve vysoce kvalifikovaných oborech, kde je pracovníků stále nedostatek. Po získání pracovního povolení se na cizince vztahují stejná práva a povinnosti jako na Jihoafričany s tím, že lidé žádající o trvalý pobyt jsou vystaveni přísnějším podmínkám než osoby pracující v JAR pouze na krátké období s dočasným pobytem. Pokud chce cizinec v JAR začít přímo podnikat a imigrovat do JAR, vztahuje se na něj Přistěhovalecký zákon z r. 2003 a jeho pozdější dodatek. Díky tomuto zákonu mohou do JAR imigrovat odborníci různých specializací, s jejichž nedostatkem se potýkají jihoafrické firmy, což jim neumožňuje se dostatečně rozvíjet. Proto aby podnikatel získal povolení podnikat, musí splnit minimálně dvě z podmínek stanovených vládou. Jedná se o tyto podmínky: • uskutečnit investici o hodnotě minimálně 200 tisíc ZAR • informovat o svých předchozích podnikatelských aktivitách • zaměstnávat alespoň 5 jihoafrických občanů či rezidentů • podílet se svým podnikáním na geografickém rozšiřování ekonomických aktivit 59
• podnikat v jednom z oborů jako je oděvní a textilní průmysl, chemický průmysl a biotechnologie, zpracování zemědělských výrobků, kovů a minerálů, automobilový průmysl, cestovní ruch • prokázat životaschopnost projektu • mít exportní potenciál Chce-li podnikatel-cizinec zaměstnat další cizince, je třeba podat žádost o získání pracovního povolení prostřednictvím velvyslanectví JAR v podnikatelově zemi. Musí zároveň doložit, že na dané místo se nenašel vhodný jihoafrický kandidát a že je vybraný uchazeč-cizinec dostatečně kvalifikovaný na danou pozici. Zaměstnávání Jihoafričanů podnikatelem-cizincem se řídí zákony JAR.
3.7.4
Mzdy
V roce 1975 byl přijat mzdový zákon, který stanovil minimální mzdy a podmínky zaměstnání v jednotlivých průmyslových oblastech. Ve většině hlavních odvětvích ekonomiky probíhá dojednávání minimálních mezd mezi odboráři a velkými firmami. Tyto mzdy jsou často vyšší než rovnovážná tržní a to se dotkne i menších a středních firem, jež se odborových jednání původně vůbec neúčastnily. Malé a střední podniky si nemohou dovolit vyplácet vyšší platy a postrádají tak samostatnost při stanovování mezd. Dojednané vysoké mzdy následně zapříčiňují ztrátu jejich konkurenceschopnosti. Odbourání tohoto jevu by vedlo ke snížení nákladů na práci a ke zvýšení schopnosti malých a středních podniků vytvářet nová pracovní místa. V odvětvích, kde nejsou zastoupeny odbory, jako je zemědělství, maloobchod a domácí služby, stanovuje minimální mzdy ministr práce. Tyto mzdy byly v posledních letech několikrát navýšeny o míru inflace. Zákoník práce kromě minimální mzdy stanovuje ještě dodatečné přímé náklady na zaměstnání osob. Přímé náklady zahrnují pravidelné výhody pro zaměstnance, jako je dovolená, a opakované přispívání na pojištění proti nezaměstnanosti či odborná školení. Odhadem tento typ nákladů dělá 12 % základní mzdy. Mezi náklady, které podnik nevynakládá běžně, patří práce přes čas, nemocenská, odstupné a tvoří dodatečných 8-9 % základní mzdy. Firma se nevyhne ani procedurálním nákladům při najímání nebo propouštění pracovníků. Všechny tyto náklady způsobují, že pracovní síla je až třikrát dražší než v nejproduktivnějších oblastech Číny, která je známá svojí levnou pracovní silou. I v oblasti mezd lze spatřit dřívější velký vliv apartheidu. Historicky znevýhodňované obyvatelstvo dostávalo mnohonásobně nižší platové ohodnocení a tento rozdíl mezi mzdami 60
černochů a bělochů přetrvává bohužel dodnes. Nerovnoměrnost v rozdělení příjmů se dá považovat za další velký nedostatek jihoafrického hospodářství. Tento nepoměr v platech dobře zachycuje tzv. Giniho koeficient s hodnotou 0,64 pro JAR71, přičemž hodnota 1 udává úplnou nerovnost v příjmech a hodnota 0 úplnou rovnost. Nepoměr v příjmech je zejména – jak jinak – mezi černochy a bělochy. Jako příklad nám může posloužit srovnání výše jejich průměrných ročních platů. Zatímco běloch v produktivním věku bere průměrně 65.405 randů (9.769 USD) ročně, černoch za rok dostane pouze 12.073 randů (1.803 USD).
3.8
Pozemky
Pozemky hrají samozřejmě významnou roli, chtějí-li podnikatelé v JAR založit podnik či závod. Investorům se při výběru pozemků nabízí nepřeberné množství možností – pro obchodní rozvoj jsou přístupné parcely jak ve vlastnictví soukromém, tak i ve vlastnictví státním, provinčním a okresním. Proces nabytí těchto pozemků a administrativa se tak liší podle druhu vlastnictví a odpovídajících územních celků. Systém získávání nemovitostí v soukromém vlastnictví v městských i odlehlých oblastech se nachází na dobré úrovni, dostupnost průmyslových zón a půdy se liší podle konkrétních území. Investorům mohou ohledně soukromých nemovitostí pomáhat s výběrem místa, leasingem, koupením a prodáním majetku vlastníci, brokeři i manažeři, kteří jsou členy Jihoafrické Rady pro majetek (the Property Council of South Africa). U státní půdy je situace o něco komplikovanější a proces jejího získání trvá déle. Zájem o nákup či pronájem státních pozemků se stává předmětem veřejných zakázek. Vznikají tak dva různé scénáře, jak lze půdu získat: investor podá návrh na užívání pozemku jeho osobou – v tomto případě investor potřebuje detailně zpracovaný návrh o tom, jak bude daný pozemek využívat. V návrhu nesmí chybět popis parcely, charakter investice a její usnadnění rozvoje v regionu, časový rozvrh pro uskutečnění investice a účast jihoafrických občanů v oblasti vlastnictví, řízení a marketingu. investor odpoví na nabídku státu – zde se před nabídnutím pozemku státem určí, zda je výhodnější parcelu dlouhodobě pronajmout nebo prodat do neomezeného vlastnictví. Poté se nemovitost po dobu šesti týdnů nabízí a hodnotí se jednotlivé nabídky uchazečů. Konečný prodej je podepsán ministrem veřejných prací.
71
zdroj: http://southafrica.usembassy.gov
61
Celý proces nabytí státního pozemku trvá 3-6 měsíců. Pozemky a parcely mohou rovněž vlastnit provinční a obecní orgány. V případě nemovitostí provincií se obvykle taky vypisují tendry. Procedura, trvající 6-18 měsíců, je následující: investor musí identifikovat pozemek a písemně zažádat o možnost ho užívat. V žádosti je třeba kromě plánu využití parcely uvést ještě zázemí společnosti, držbu akcií a finanční záměry firmy. Pozemek je pak veřejně nabídnut a komise hodnotí jednotlivé žádosti podle kritérií, jako je proveditelnost plánu, sociální a ekologický dopad atd. Za největší držitele veřejných pozemků můžeme označit místní orgány. Rozvoj pozemků spadá pod příslušné obecní rady, jejichž přístup k rozvoji se značně liší v otázkách legislativy, záměrech a procedur. Jako příklad lze uvést, že některé municipality povolují přímý obchod s pozemky, zatímco jiné vyžadují veřejné soutěže. U převodu nemovitostí je v souvislosti s vlastnictvím situace jiná – nezáleží na tom, zda nemovitost pochází ze soukromých či veřejných zdrojů. Zahraniční investoři nemají často přímý přístup
k jihoafrickým
kancelářím
zprostředkovávajících
převádění
vlastnických
práv
nemovitostí, a tak vyhledávají služby Jihoafričanů, kteří se na to specializují a jsou jakýmsi spojovacím článkem mezi prodejcem a daným investorem. A jaká situace panuje ohledně pozemků přímo mezi Jihoafričany? V důsledku apartheidu došlo k nerovnoměrnému rozdělení pozemků mezi černochy a bělochy, kdy běloši oproti černochům vlastní většinu kvalitní půdy. Tento stav přetrvává dodnes, proto se vláda snaží o provádění pozemkové reformy. Pozemková reforma se opírá o tři základní body, v nichž jsou zahrnuty tyto cíle: •
redistribuce půdy – černochům se zpřístupní větší množství půdy
•
restituce půdy – lidem, kterým byla na základě rasistických zákonů odebrána půda, mají dostat půdu (případně určitou formu kompenzace) zpět
•
držba půdy – zde je cílem zajistit práva lidí, žijících za nejistých podmínkách na půdě, která patří jiným subjektům (včetně státu a soukromých vlastníků)
Redistribuce půdy se již uskutečňuje prostřednictvím dříve zmiňované politiky BEE, otázka restituce půdy by měla být vyřešena v příštím roce, v případě držby půdy se zatím nedosáhlo velkého pokroku. Pomalý posun v uplatňování pozemkové reformy, kvůli němuž sílí levicové návrhy na radikalizaci a urychlené vyvlastňování farem, jejichž majitelé nechtějí spolupracovat, je zapříčiněn nedostatkem finančních prostředků a schopných lidí na úřadech.
62
3.9
Věda a výzkum & technologie
Vědě a výzkumu se v dnešní době věnuje značná pozornost, protože nové technologie a metody urychlují rozvoj země, její produktivnost a obstání v celosvětové konkurenci. Věda a výzkum zahrnuje tři hlavní aktivity: základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální rozvoj. Základní a aplikovaný výzkum představují zkoumání, při němž se získávají nové znalosti. Liší se v tom, že základní výzkum na rozdíl od aplikovaného nesměřuje k žádnému specifickému a praktickému záměru. Experimentální rozvoj je systematická práce, která čerpá ze zkušeností a znalostí, získaných z výzkumu, a která je určena k vytváření nových výrobků, materiálů, k instalování nových systémů a služeb, nebo ke zlepšení toho, co již bylo vyrobeno a instalováno. Hlavní veličinou, jež ukazuje důležitost vědy a výzkumu pro zemi a zároveň umožňuje mezinárodní srovnání, jsou hrubé domácí výdaje na vědu a výzkum. Ty zahrnují celkové výdaje na vědu a výzkum realizované domácími společnostmi, výzkumnými instituty, univerzitami a vládními laboratořemi. Nepočítají se do toho výdaje financované sice tuzemskými firmami, ale použité na výzkum v zahraničí. Jelikož data o výdajích Jihoafrické republiky z většiny chybí, vybrala jsem jenom roky, kde data uvedena jsou. Ze srovnání s Českou republikou lze vidět, že výdaje na vědu a výzkum v JAR jsou velmi malé (přestože je podíl výdajů na HDP České republiky téměř o polovinu větší, stává se terčem kritiky pro nedostatečné vynakládání výdajů na vědu). Na obranu Jihoafrické republiky může sloužit fakt, že údaje Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD o jihoafrických výdajích na vědu jsou dosti podhodnoceny. Jihoafrický výzkum a jeho kvalita je totiž celosvětově proslulý – země vyvinula množství vedoucích technologií, zvláště v oboru energetickém, těžebním, výroby oceli, telekomunikacích a informačních technologiích. Tabulka č. 11: Hrubé domácí výdaje na vědu a výzkum (% HDP)
JAR ČR
1991 0,84 1,9
1993 0,61 1,14
1997 0,60 1,09
2001 0,73 1,26
Zdroj: OECD Factbook 2006: Economic, Environmental and Social Statistics
Ukazatel, který nám dává přehled o úrovni technologií, se týká vývozu informačních a telekomunikačních technologií. Tabulka č. 12 zachycuje jejich nárůst v posledních letech jak v JAR, tak i v naší republice, což svědčí o čím dál větším významu těchto technologií ve světě.
63
Tabulka č. 12: Vývoz informačních a telekomunikačních technologií (v mil. USD) 2000 521 2128
JAR ČR
2001 545 3201
2002 493 4790
2003 615 5922
2004 760 9104
Zdroj: OECD Factbook 2006: Economic, Environmental and Social Statistics
3.9.1
Výzkumní pracovníci
Výzkumní pracovníci jsou profesionálové věnující se vytvářením nových technologií, výrobků, systémů a metod, nebo lidé přímo zapojeni do řízení projektů, a jsou základním článkem v oblasti rozvoje. Čím více kvalifikovaných pracovníků země má, tím je schopnější vyvíjet nové technologie a metody a tím konkurenceschopnější je potom ve světě. Bohužel číslo ukazující počet jihoafrických pracovníků ve výzkumu je k dispozici pouze za rok 2001, ostatní nejsou dostupná. Pro srovnání alespoň uvádím počet českých vědců, přičemž z roku 2001 lze usuzovat, že jejich počet je téměř třikrát větší u nás než v JAR. Tabulka č. 13: Počet pracovníků ve výzkumu v letech 2000-2004 (na tis. zaměstnaných) 2000 N/A 2,9
JAR ČR
2001 1,3 3,1
2002 N/A 3,1
2003 N/A 3,3
2004 N/A 3,5
Zdroj: OECD Factbook 2006: Economic, Environmental and Social Statistics
3.9.2
Patenty
Patenty představují výsledek výzkumu v zemi a udělují se za vynálezy, které do té doby nebyly ještě známy a které se odlišují od vynálezů ze stejného oboru. Metodologie sčítání patentů může přinášet v důsledku rozdílných patentových hodnot odlišné výsledky. Proto organizace OECD přišla s indikátorem navrženým tak, aby zachytil všechny důležité vynálezy a byl mezinárodně srovnatelný. Indikátor se nazývá „trojitá patentová třída“72, kdy pod patentovou třídou rozumíme skupinu patentů z různých zemí ochraňujících stejný vynález. Trojitá patentová třída pak představuje souhrn patentů zaregistrovaných ve třech hlavních patentových kancelářích – Evropské a Japonské patentové kanceláři a Americké kanceláři pro patenty a obchodní známky. Patenty z trojité patentové třídy se připisují zemi, kde byly prvně registrovány. Tabulka č. 14 nám ukazuje, jak je na tom JAR a ČR ohledně patentů z této trojité patentové třídy.
72
Anglický název je triadic patent family. (zdroj: OECD Factbook 2006: Economic, Environmental and Social Statistics)
64
Tabulka č. 14: Počet patentů v rámci trojité patentové třídy 1990 13 7
JAR ČR
1999 33 603
2000 38 640
2001 38 670
2002 38 661
Zdroj: OECD Factbook 2006: Economic, Environmental and Social Statistics
V souvislosti s patenty nelze ještě nezmínit Smlouvu o patentové spolupráci. Ta formuje mezinárodní registrační systém, jež umožňuje jedinci podat žádost o mezinárodní registraci patentu a zároveň hledat ochranu pro patent v ostatních signatářských státech. Mezi výhody této mezinárodní smlouvy patří např. skutečnost, že ochrana patentů je garantována ve 109 signatářských státech a že občanům a rezidentům JAR se poskytuje 75% sleva na poplatky. V Jihoafrické republice trvá proces vystavení patentu mezi 12 až 18 měsíci, patenty se registrují v registru v Pretorii. Existuje také možnost vystavení patentu s platností jednoho roku. V Jihoafrické republice se samozřejmě nesetkáme s patenty jako s jediným typem průmyslového vlastnictví. A přestože je tato podkapitola nazvána „Patenty“, zaměřím svoji pozornost i k dalším druhům průmyslového vlastnictví, jako jsou obchodní známky, autorská práva a průmyslové designy. Zákony a doba týkající se jejich ochrany jsou více rozebrány v následující kapitole o „Ochraně vlastnických práv“. Obchodní známky Pod obchodní známku spadá jméno nebo logo firmy v souvislosti s prodávaným výrobkem či poskytovanou službou. Může sem náležet dokonce i tvar speciálního kontejneru. Obchodní známka se musí zaregistrovat stejně jako patenty, zástupce není vyžadován. Je vyňata z registru v případě úmrtí žadatele, zániku firmy nebo nepoužívání po dobu 5 let. Autorská práva Autorská práva se týkají děl literárních, hudebních, uměleckých, dokumentárních a celovečerních filmů, televizních a rozhlasových vysílání, počítačových programů. Vznikají automaticky vydáním díla (nemusí být tudíž nikde registrovány73) a vyprší až 50 let po smrti autora.
73
Ve výjimečném případě video nahrávek a kinematografických filmů mohou být autorská práva registrována.
65
Průmyslové designy Pod pojmem „průmyslové designy“ chápeme vizuální a estetický vzhled zboží. Designy se dále dělí na estetické a funkční. Může o ně zažádat každý jednotlivec a žádný zástupce v tomto případě není nutný.
3.9.3
Ochrana vlastnických práv
Systém ochrany vlastnických práv a průmyslového vlastnictví (patenty, obchodní známky, autorská práva a průmyslové designy) dosahuje dobré úrovně. Jihoafrické zákony upravující tuto oblast odpovídají mezinárodním předpisům, JAR je signatářem Pařížské konvence o ochraně průmyslového vlastnictví a Bernské konvence o ochraně literárních a uměleckých děl. JAR je také členem Světové organizace duševního vlastnictví. Existuje několik zákonů upravujících jednotlivé formy průmyslového vlastnictví a zajišťujících jejich ochranu: Zákon o patentech u patentových práv, Zákon o obchodních známkách, Zákon o designech a v neposlední řadě Zákon o autorských právech. Rok účinnosti zákonů je uveden v seznamu jednotlivých zákonů uvedených v příloze č. 18. Patenty jsou chráněny po dobu 20 let (neexistuje možnost prodloužení). U obchodních známek stanoví zákon dobu jejich ochrany na 10 let s možností obnovení na dalších 10 let. Ochrana průmyslových designů trvá u estetických designů 15 let, u funkčních o pět let méně s tím, že u obou druhů existuje možnost prodloužení.
3.9.4
Přístup domácností k telefonu, počítači a internetu
Telefonní systém se nachází na velmi dobré úrovni, je nejmodernější z celé Afriky. Za rok 2003 se využívalo téměř 5 miliónů telefonních pevných linek, přičemž více se preferují mobilní telefony (v r. 2004 se jich používalo přes 19 miliónů). Počet mobilních telefonů (pevných linek) však není nijak vysoký, vezmeme-li v úvahu, že v JAR žije přes 44 mil. lidí. Např. Česká republika má čtyřikrát méně obyvatel, nicméně mobilních telefonů je zde pouze o 9 miliónů méně, pevných linek je méně dokonce jen o 1,5 milión. Tato skutečnost nejspíše vyplývá z jihoafrické nízké životní úrovně historicky znevýhodněných obyvatel a venkovských oblastí, kde často není zavedena ani elektřina, tím spíše telefonní síť. K počítači se dostanou spíše lidé vzdělanější, na vyšších pracovních pozicích a žijící ve městech. Od přístupu k počítači se odvíjí přístup k internetu. Počet uživatelů internetu je ještě nižší než u telefonů, a to 3,6 mil. lidí za rok 2005, čímž Česká republika s 4,8 mil. uživateli dokonce JAR předstihne.
66
3.10 Politika v oblasti zahraničních investic Jihoafrická republika je ekonomické, finanční a technologické centrum subsaharské Afriky. Ovlivňuje hospodářské dění v celé Africe a představuje bránu do ostatních afrických zemí. To vše z ní dělá velmi vhodné prostředí pro umístění investic74. Mnozí zahraniční podnikatelé, začnou-li se o JAR více zajímat, si uvědomují její ohromný potenciál a vyspělou úroveň některých odvětví (např. již zmiňovaná infrastruktura a finančnictví). To, co jim ale často vyrazí dech, bývají velmi pevné tržní podmínky, úroveň dobré informovanosti o světě a úroveň závazků potřebných pro vstup na zdejší trh, kdy se obtížnost vstupu na trh dá srovnat s tou, jaká panuje na vyspělých trzích. Rozvoj JAR docela dost závisí na přílivu zahraničního kapitálu. V roce 1996 tak vznikla společnost na podporu obchodu a investic Trade and Investment South Africa, což se dá srovnat s našimi agenturami CzechTrade a Czechinvest. Pro podporu přímých zahraničních investic vznikla Mezinárodní investiční rada, jejíž schůze se konají 1-2x ročně a jejímž úkolem je hodnotit ekonomický rozvoj země a vytyčovat kroky vedoucí ke zlepšení jihoafrického investičního klimatu. V minulém roce si vláda dala v oblasti zahraničních investic za cíl přilákat ročně do JAR přímé zahraniční investice ve výši 2 % HDP75, čímž by se podpořil další růst ekonomiky. Co vláda tedy dělá proto, aby se investice do JAR jen hrnuly? Poskytuje daňové prázdniny po dobu obvykle 2 let od uskutečnění investice, jsou povoleny rychlejší odpisy nákladů na stavby a půdu (10 let) a nákladů na stroje a zařízení (3 roky), vznikly podpůrné programy pro různé obory. Mezi nejdůležitější z nich patří: program na podporu automobilového průmyslu, program na podporu středních, malých a mikro podniků, finanční proexportní program. Nejvýznamnějším programem je program na podporu automobilového průmyslu, díky kterému lze bezcelně dovážet automobilové součástky a díly a naproti tomu vyvážet ve stejném objemu montované automobily nebo náhradní díly. Program na podporu středních, malých a mikro podniků, dávající pomoc v podobě poskytování zdrojů, informací a referenčních služeb, se vztahuje na firmy, jejichž objem investic nepřekročí 100 mil. ZAR. Poslední z vyjmenovaných programů, tedy finanční proexportní program, se vyznačuje asymetrickým charakterem (větší podpora je poskytována menším subjektům a naopak) a je určen pro firmy s ročním obratem menším než 15 mil. ZAR, základním jměním 5 mil. ZAR a počtem zaměstnanců do 200 osob. Program
74
Jihoafrická republika byla Světovým ekonomickým fórem 2004 označena jako nejkonkurenceschopnější ekonomika v subsaharském regionu a jako nejatraktivnější africká země k umístění investic. 75 V r. 2003 činil příliv přímých zahraničních investic 5,7 mld. randů, což představovalo přibližně 0,5% HDP.
67
nahrazuje výdaje investorů spojené: s průzkumem zahraničního trhu, s účastí na zahraničním veletrhu, se založením exportní rady a s pojištěním exportu. Jihoafrické Ministerstvo průmyslu a obchodu vytvořilo pro usnadnění orientace potenciálních investorů a obchodníků v oblastech, kam by mohly investice směřovat, přehled těch nejvýznamnějších. Jedná se o:
zpracování zemědělských výrobků
chemický a farmaceutický průmysl
kovozpracující průmysl
důlní průmysl
tzv. „kulturní“ průmysl (výroba uměleckých předmětů a suvenýrů, filmová tvorba)
cestovní ruch
doprava, dopravní prostředky
textilní a oděvní průmysl
informační a telekomunikační technologie
3.10.1
Zahraniční investice
Podle studie Mezinárodního měnového fondu je na tom JAR ve srovnání s ostatními rozvojovými zeměmi lépe ohledně přílivu portfoliových investic než investic přímých, které znamenají pro rozvíjení se ekonomiky větší přínos. Do Jihoafrické republiky se za rok 2004/2005 podařilo přilákat přímé zahraniční investice o výši 5,4 mld. dolarů, přičemž většina investic plynula do důlního, kovozpracujícího a automobilového průmyslu a do oblasti cestovního ruchu. Tabulka č. 15: Příliv a odliv přímých zahraničních investic v období 2002-2004 (v mil. USD)
JAR
Příliv přímých zahraničních investic 2002 2003 2004 757 720 585
Odliv přímých zahraničních investic 2002 2003 2004 -399 577 1.606
zdroj: World Investment Report 2005
68
Co se investorů týče, jsou nejvýznamnějším investorem v Jihoafrické republice nesporně Spojené státy americké76 a Velká Británie. Mezi dalšími důležitými investory najdeme dále Malajsii, Švýcarsko, Japonsko, Francii, Itálii, Kanadu, Dánsko a Německo. A jaká je situace v případě českých a jihoafrických investic? V r. 1999 vstoupila v platnost Smlouva o vzájemné ochraně investic mezi ČR a JAR, která poskytuje právní rámec pro české investice směřující do Jihoafrické republiky. Jihoafrické právní prostředí dosahuje vysoké úrovně a investor se z této strany nemusí obávat rizika, pokud si zjistí právní předpisy včas. Ve statistikách se přesto neuvádí, zda nějaká česká firma uskutečnila přímou investici do JAR. Ohledně jihoafrických investic do ČR byli do roku 2001 zaznamenáni dva jihoafričtí investoři – South African Breweries, které od Nomury odkoupily podíl v Plzeňských pivovarech (Prazdroji, Radegastu a Velkopopovickým kozlu), a společnost Mondi Flexibles, která přes svoji rakouskou dceřinnou společnost vložila investice do nákupu části papíren ve Štětí (výrobce balícího papíru). Do roku 2002 v ČR byl ještě jeden velký investor, a to společnost Ster-Kinekor, jejíž investice plynuly do výstavby multikin. Společnost pak ale vše odprodala americkým společnostem Paramount Picture a Universal Studios.
3.11 Rizikové faktory podnikání Největšími nedostatky, kvůli kterým investoři váhají s umístěním svého kapitálu do jihoafrických firem, je vysoká kriminalita a korupce v zemi, problém HIV/AIDS a politická nestabilita sousední Zimbabwe. Mezi další faktory, které mají nepříznivý vliv na rozhodování investorů o uskutečnění investice do JAR, lze zařadit horší dovednosti a vzdělání pracovníků, kursová nestabilita a regulace na trhu práce. Nepolitická kriminalita od pádu apartheidu vzrostla. Násilné kriminální činy dokonce o 33 %. JAR bohužel hraje prim ve světových statistikách míry vražd – číslo je dokonce pětkrát vyšší než v Brazílii – v zemi s druhou největší mírou vražd. V r. 2004 vláda JAR zveřejnila statistiky, podle kterých má kriminalita sestupnou tendenci. Přesto někteří lidé tato čísla zpochybňují. Interpol např. tvrdí, že skutečná čísla jsou dvojnásobná. Kriminalita se může závažně promítnout do nákladů firem – ať už se jedná o ztráty vzniklé vandalismem nebo krádeží, či o výdaje vynaložené na zabezpečení a ochranu svých firem, závodů a domů. Zajímavostí beze sporu je, že podle jedné studie výkonní manažeři sice sdílí názor, že kriminalita představuje velký problém a překážku v podnikání, kterou je třeba řešit, nicméně si nemyslí, že
76
V roce 1993 došlo k podepsání bilaterální dohody Spolupráce při zámořských soukromých investicích, která poskytovala americkým investorům na jihoafrickém trhu podporu ve formě garance půjček a pojištění proti politickým rizikům.
69
je rozhodujícím faktorem pro neuskutečnění investičního plánu. V realitě investory kriminalita od provedení investice neodradí, berou ji jako nevyhnutelný fakt, pouze navíc zapracují do svého investičního plánu náklady na dodatečné zabezpečení. To může být nesporně pro JAR příjemné zjištění, neměla by se s ním však spokojit. Pandemie HIV/AIDS byla dostatečně popsána již v části o obyvatelstvu, proto další rozebírání se mi jeví zbytečné. Je pochopitelné, že investoři mohou mít podvědomý strach z nákazy sebe nebo svých zaměstnanců, kteří by pak s postupujícím stadiem nemoci nemuseli být schopni efektivně pracovat. Korupce nejen v obchodním styku, ale i v politice představuje pro JAR závažný a stále narůstající problém. Pro rok 2005 se nachází na 46. místě ze všech zemí světa (ČR bohužel zaujímá místo hned za JAR). Index vnímání korupce neboli CPI (Corruption Perception Index) je spočítán pro JAR 4,577, přičemž index 0 značí vysoce korumpovanou zemi. V roce 2004 se JAR umístila ještě na o deset míst lepší pozici (tedy na 36. místě). Prezident Mbeki tenkrát vystoupil na protikorupční konferenci pořádané v Pretorii se stanoviskem, že metoda používaná pro stanovení indexu je chybná a jen negativně působí na zahraniční investory. Nicméně jak je vidět z loňského umístění, korupce představuje problém, který se stále prohlubuje. Riziko pro vývoj jihoafrické ekonomiky ze strany Zimbabwe hrozí z důvodu nedávných parlamentních voleb, ve kterých si nepochybné vítězství připsala strana prezidenta Mugabeho, což by se mohlo v případě krize projevit masivním nárůstem uprchlíků v JAR. S určitými problémy a rizikem lze počítat i v souvislosti s další sousední zemí – Svazijskem. Zde absolutisticky vládne král Mswati III., proti čemuž se lidé bouří a stávkují. Jihoafričtí podnikatelé tak tlačí na svoji vládu, aby byla razantnější při vytváření tlaku na své partnery ze Zimbabwe a Svazijska, až se bude snažit najít řešení pro jejich vnitropolitické a hospodářské problémy. Třetina podnikových manažerů tvrdí, že nestabilita jihoafrického randu, který v posledních letech zejména značně posílil, představuje určitou bariéru pro zahraniční investice. Jako důvod uvádí skutečnost, že exportéři obdrží platby za své zboží v dolarech nebo eurech a platit musí své zaměstnance a dodavatele v randech, což pro ně není výhodné. O regulaci na trhu práce, o vzdělanosti pracujících a nákladech na pracovní sílu jsme se dozvěděli o pár řádků dříve, proto je zbytečné se tím znovu zabývat.
77
Zdroj: http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi/2005
70
Někteří podnikatelé, beroucí Jihoafrickou republiku jako rozvojovou zemi a nemající o ní dostatečné informace, by mohli za určité riziko považovat platební morálku. Skutečnost je ale zcela opačná. Co se týká platební morálky, dá se JAR totiž charakterizovat jako velmi solidní země. Velké renomované podniky si nesolidní chování nedovolí. Je jen potřeba si dávat pozor u nových, malých a středních firem a věnovat čas a energii na zjištění informací o solventnosti potenciálního obchodního partnera. Pokud se podnik obává nesolventnosti, lze platby ze strany jihoafrických firem zajistit vhodně zvolenými platebními podmínkami. Při vyvážení spotřebního zboží do JAR, je nejlepší zvolit akreditiv potvrzený bankou. Pokud svého klienta podnikatelé znají velmi dobře, lze použít placení proti dokumentům nebo krátkodobý úvěr. A, přestože jsem na začátku zmínila, že je JAR v otázce placení solidní země, doporučuje se vždy v případě poskytování úvěru postupovat obezřetně a chtít záruky.
71
4. Specifika obchodního jednání Každá země, či oblast má své zvláštní tradice, zvyklosti a postupy, které je třeba se při obchodování s dotyčnou zemí naučit respektovat, chceme-li, aby obchodní spolupráce měla dlouhodobější charakter. Je dobré být připraven na to, že každý náš obchodní partner se může odlišovat od ostatních svým chováním a jednáním – mít jiný styl jednání, způsob myšlení a vyjadřování a přístup k rozhodování. V posledních letech se začal klást důraz na poznávání kulturních odlišností a uplatňování získaných poznatků během obchodní spolupráce, čímž se země stane do určité míry konkurenceschopnější a má větší šance uplatnit se na zahraničních trzích. Zároveň tyto poznatky pomohou lidem poznat možná úskalí, nedorozumění a překážky v obchodní komunikaci, čímž se zmírní „kulturní šok“ při styku s odlišnými kulturami. Jak je to tedy v Jihoafrické republice? I JAR má samozřejmě svá obchodní specifika, které se musí vzít v úvahu, chceme-li s Jihoafričany obchodovat. Podnikatelské prostředí bylo a stále je ovlivněno evropskými zeměmi (hlavně Velkou Británií), které JAR kolonizovaly. Při obchodním jednání se tak setkáme se zvyklostmi a postupy při jednáních podobných těm ve Velké Británii (typická je britská zdvořilost a určitý konzervatizmus). Důvodem, proč se jedná podle evropských pravidel, je dozajista i to, že většina jednání ze strany Jihoafričanů je stále v rukou bělochů. Původní černošské obyvatelstvo není britskou kulturou tak zasaženo a dá se předpokládat, že jejich jednací styl by se od toho britského do určité míry lišil (spíše neformální styl). Jelikož je JAR jednou z nejvíce multikulturních zemí světa a populace je složena z rozdílných etnických skupin, není snadné zobecnit jihoafrickou etiketu a tak si musíme uvědomit, že i když získáme všechny informace o kulturních specifikách Jihoafričanů, setkáme se zde s mnoha rozdíly vyplývajícími z etnické a náboženské příslušnosti.
4.1
Individualismus a interpersonální vzdálenost
Jihoafrická republika je po vzoru anglo-saských zemí kulturou individualistickou (zaměřenou na jedince). To se projevuje snahou jednat a rozhodovat samostatně, podstupovat rizika a nevyhýbat se konfliktům. Co se týče interpersonální vzdálenosti, řadíme JAR spíše do zemí nekontaktních (černoši oplývají více kontaktní náturou než běloši). Jihoafričané nevstupují příliš často do osobní zóny svého partnera.
72
4.2
Verbální a neverbální komunikace
Majoritní část Jihoafričanů mluví dvěma jazyky – angličtinou a afrikánštinou. Běloši zvládají konverzaci v obou jazycích, černoši (zejména ti, co mají pouze základní vzdělání) mluví ve svém rodném jazyce a mají praktickou znalost angličtiny a afrikánštiny. V obchodním styku používají Jihoafričané jako jednací jazyk angličtinu, která se nijak výrazně neliší od té spisovné. Za neznalost cizích jazyků (zejm. angličtiny) bývají naopak kritizováni čeští jednatelé, i když se již i u nich situace pomalu zlepšuje. Jihoafričani se vyjadřují jasně a přesně, nebojí se jít přímo k věci, gesty při rozhovorech a jednáních moc neplýtvají (množství gest použitých při konverzaci je dobrým indikátorem toho, jak hodně se Jihoafričan zajímá o dané téma či návrh). Podání ruky je v JAR stejně běžné jako v Evropě – partneři si podávají ruce jak při setkání, tak při loučení (přátelé si mohou vyměnit tři lehké polibky střídavě na obě tváře). Některé jihoafrické ženy ruku nepodávají, pouze kývnou hlavou. Je proto lepší počkat, až nám žena sama nabídne ruku k podání.
4.3
Oblékání a vzhled
Muži nosí kvalitní střízlivé obleky (upřednostňována košile s dlouhými rukávy, košile s krátkými rukávy se nosí spíše při setkáních po pracovní době). Jdou-li na večerní společenskou akci, zvolí tmavý oblek s kravatou. Jihoafričané mají rádi značkové oblečení, obuv a doplňky, jako jsou hodinky, zlaté předměty. Dámy přes den hodně nosí oblečení pastelových barev nebo pestrých vzorů (černošky si potrpí na oblečení výrazných barev, různě vázané tkaniny a šaty inspirované africkou kulturou). Častým doplňkem bývají různé druhy šál. Jejich večerní róba bývá bohatěji ozdobena, vezmou si např. výraznější bižuterii či šperky.
4.4
Jídlo a stolování
Jihoafričani jsou nefalšovaní masožravci, vegetariáni se stávají terčem posměchu. Tradičním masem je hovězí a jehněčí, ale jedí dokonce i pštrose, hrocha, žirafu, krokodýla, a zvěřinu. Na hostitelské večerní party se servíruje hovězí a skopové maso, dýně, rýže, zelenina. Salát se podává po hlavním jídle a dezert (možné i čerstvé ovoce) následuje po chodu se sýry. Káva se pije v jiném pokoji současně s drinkem po večeři78. Nedojedené jídlo na talíři si může Jihoafričan vyložit jako nemilé gesto ze strany hosta. V JAR je hlavním jídlem dne večeře a trvá déle. Obchodních večeří se nezúčastňují manželky jednatelů (obzvláště to platí v černošské komunitě). Jednání může taky probíhat na
78
Z Kapského regionu pochází jedna místní specialita – Van Der Hum – likér z mandarinek.
73
pracovním obědě (nejčastěji v restauraci s mezinárodní kuchyní), v případě bližších obchodních partnerů je možné i pozvání v podobě neformálního setkání při grilování masa. Pracovní snídaně nebývají pro JAR typické a setkáme se s nimi zřídka kdy. Jste-li pozváni k Jihoafričanovi domů, sluší se přijít včas a přinést květiny či čokoládu pro paní domu a nějaké kvalitní jihoafrické víno pro hostitele. Většinou si můžete obléci neformální oblečení, ale pro jistotu se na to přeptejte u vašeho hostitele. Považuje se také za velmi zdvořilé nabídnout svoji pomoc při přípravě či sklízení ze stolu.
4.5
Dárky
Jihoafričani si dávají dárky o narozeninách a Vánocích. Dvoje narozeniny – 21 a 40 let – jsou spojeny s velkou oslavou a štědrým dárkem, na nějž se obvykle kamarádi společně složí. Pěkně zabalený dárek vyjadřuje snahu, dárky se rozbalují při obdržení. Cení se dárky v podobě českého skla či klasické české hudby, kvalitního pera či sady golfových míčků s jménem obdarovávaného.
4.6
Význam času
Jihoafričané si potrpí na dochvilnost, i když oni sami klidně na schůzku mohou přijít s 20minutovým zpožděním. Udělala-li by to ale druhá strana, je zle. Obecně platí, že čím větší je jihoafrická společnost, tím pravděpodobněji jednání začne a skončí přesně na čas. V menších firmách (speciálně v těch vlastněných černochy) si tolik s časem hlavu nelámou. Pokud zahraniční jednatel čeká na začátek jednání příliš dlouho, je lepší se zeptat, zda se schůzka nedá přeložit na další den, hlavně neukazovat netrpělivost. Schůzku si je třeba domluvit předem (klidně i o dva měsíce dříve) a termín jejího konání potvrdit79. Při sjednávání schůzky by se obchodníci měli vyhnout létu, týdnu před Velikonocemi a židovským svátkům, neboť v Johannesburgu existuje značná židovská komunita. Je-li již schůzka domluvena, musí se počítat s tím, že může být i několikrát odložena (její zrušení na poslední chvíli se hlavně díky mobilním telefonům stává pomalu skoro rutinou). Z počtu zrušených schůzek se dá odvodit, nakolik je obchodník pro Jihoafričany důležitým obchodním partnerem. Platí samozřejmě, že čím častěji se setkání posune, tím nižší důležitost je mu přikládána.
79
Úsměv se nám může vloudit na tvář při poznání, že pokud při domlouvání schůzky navážeme přátelské vztahy se sekretářkou podnikatele, máme větší šanci uspět. Má často totiž hroznou moc nad rozvrhem podnikatelových schůzek.
74
Z hlediska času lze zmínit i dva výrazy80, které Jihoafričané používají: •
„Udělám to hned teď.“ („I will do it now-now.“) – znamená to, že daný úkol spěchá a jeho vyřešení je prioritou.
•
„Udělám to právě teď.“ („I will do it just now.“) – v tomto případě úkol nepospíchá a vykoná se někdy v budoucnu.
4.7
Hodnoty a normy
Odlišný žebříček hodnot a zvyklosti se zjišťují proto, abychom nehodnotili partnera podle svých měřítek, protože pak bychom se mohli setkat s nepochopením, v horším případě by mohlo dojít i k nějakému konfliktu. Hodnoty se liší podle toho, zda člověk žije na venkově či ve městě. Farmáři žijící na venkově mají trošku užší pohled na svět a dávají přednost slušnému chování a dobrým životním podmínkám před materialismem. U lidí žijících ve spěchu velkoměst převládají hodnoty materialistické – zajímá je spíše to, co mají, než to, co jsou. Jednou z nejdůležitějších hodnot je pro Jihoafričany rodina. Anglicky mluvící bělošská komunita klade důraz na nejbližší příbuzné, v tradiční africké společnosti považují za rodinu celý kmen, který má pro ně stejnou váhu jako národ a který jim poskytuje jak emociální, tak i finanční bezpečí. Přestože se mnoho lidí stěhuje do měst za prací, snaží se udržovat rodinné vazby a finančně podporují rodinu, jež zůstala na venkově. Jihoafričani si také nepotrpí na uvádění titulů (s výjimkou titulu Dr.).
4.8
Víra a postoje
Téměř každý Jihoafričan je nábožensky založený. Z toho zhruba dvě třetiny Jihoafričanů vyznává křesťanství. Anglicky mluvící Jihoafričané jsou rezervovaní, hrdí na jejich kulturní dědictví. Mají dobré způsoby, jsou elegantní a vyhýbají se konfliktům. Naproti tomu Afrikánci jsou obvykle hrubí a odměření, často i netaktní – prostě řeknou to, co zrovna mají na srdci. S Jihoafričany se můžete bavit o společenských tématech jako je kultura, přírodní krásy země, sport (před zahájením jednání je dobré si najít nějaké informace o jihoafrických národních sportech golfu, ragby a kriketu). Jihoafričané jsou zcela otevření při diskuzi o rasách. Je přijatelné o tomto tématu mluvit a pokládat otázky, ale raději jim nevnucovat své názory.
80
Zdroj: http://www.executiveplanet.com/business-etiquette/South+Africa.html#
75
Tématu o rasismu je však potřeba se úplně vyhnout. Doporučuje se také nezmiňovat o citlivých tématech týkající se politiky a náboženství. Jihoafričané jsou celkem prudérní povahy a považují za nezdvořilé vtipkovat o vztazích mužů a žen či snižovat autoritu ženy.
4.9
Duševní proces
Duševní proces zahrnuje způsob myšlení, který je u Jihoafričanů logický a analytičtější než u Asiatů. Chtějí-li Jihoafričané vyřešit nějaký problém, rozeberou ho nejdříve na co nejmenší dílky a pak se snaží přijít na řešení. Podobné to je i u způsobu uzavření dohody, kdy postupují systematicky bod po bodu a konečná dohoda potom reprezentuje součet všech postupných dohod.
4.10 Proces vyjednávání 4.10.1
Tempo jednání
I co se týká tempa jednání, projevuje se zde vliv angloamerické kultury. Jednání probíhá v rychlejším tempu než např. v arabských zemích. Úvodní fáze vyjednávání, neboli seznámení se s obchodním partnerem, je zde velmi krátká, rychle přejdou k jednání samotnému a tomu pak věnují více času.
4.10.2
Způsob vyjednávání
U Jihoafričanů bílé pleti se setkáme s formálním stylem jednání, u Jihoafričanů černé pleti převládá spíše neformální styl (projevy přátelství, mezi které patří např. oslovení „příteli“ nebo vzetí kolem ramen, si nelze vykládat jako příliš důvěrná gesta). Jednání je věcné a zdvořilé, dobře organizované, mělo by být vedeno v přátelském tónu a klidným hlasem (zvýšený hlas je brán jako urážka). Nestává se často, že by se již během jednání přešlo na oslovování křestními jmény – je vždy raději lepší vyčkat, než k tomu vyzve obchodní partner. Na jednání chodí Jihoafričané dobře připraveni, s určitou strategií v hlavě. Nejsou to bezohlední vyjednavači. Mají smysl pro fair play a snaží se vždy dojít ke kompromisu, z kterého získají obě strany (win-win styl). Obecně Jihoafričani neradi přiznávají, že neznají odpověď. Tato skutečnost má hodně co dočinění s tradicí pohostinnosti a přáním hosta nezklamat. Správné informace tak pak obvykle bývají nějak předávány partnerům při dalších setkáních. Pro jednání je třeba si ponechat dostatek času a prostor pro ústupky. Pro jejich poskytování je typický zdráhavý a pomalý postup. Ultimátum by mělo být použito až jako poslední pokus. Pokud ani to nezabere, je na čase odejít – obchod je u konce.
76
4.10.3
Charakter komunikace
Jihoafričani patří mezi lidi hovorné. V komunikaci převládá přímý způsob vyjadřování s malým významem kontextu, tolerance ticha je malá. Pokud v průběhu konverzace nastane ze strany Jihoafričana odmlka, je to znamení, že buď se situace stala těžkopádnou, anebo je něco jiného špatně. Obchodníci by také měli stále udržovat oční kontakt se svými partnery, jinak by to mohlo být chápáno jako neupřímnost a zatajování pravdy. Dále by měli dát najevo zájem při poslouchání druhé strany (ať již tichým přitakáním nebo vyslovením souhlasu), usmívat se. Hovořit s rukama v kapsách či přerušovat toho, kdo mluví, v půlce věty se považuje za velmi neslušné a reakcí na to je při nejmenším káravý pohled. Vzdálenost mezi partnery při normální konverzaci je podobná jako v Evropě (cca 50-60 cm).
4.10.4
Charakter vzájemných vztahů
V JAR je důležité postavení ve společnosti, lidé tu mají velkou úctu a respekt ke stáří81, neboť moudrost zde bývá spojena se zvyšujícím se věkem a zkušenostmi. Je tedy vhodné, aby obchodní jednání vedla osoba starší. Pošle-li se na jednání žena, musí počítat s tím, že se střetne s povýšeným jednáním a bude zkoušena způsoby, jakých by byl mužský protějšek ušetřen, protože postavení žen ve vrcholových pozicích není ještě v JAR obvyklé. Většina Jihoafričanů má zájem o dlouhodobější obchodní spolupráci. Pro ni je třeba utvořit přátelské osobní vazby a důvěru mezi partnery, která posune obchod dopředu mnohem rychleji než nabídnutí hotovostní odměny. Je dobré dát partnerovi najevo, že si ho vážíme a ceníme si jeho zkušeností. Pro Jihoafričany je nezbytný osobní kontakt, při kterém svého partnera lépe poznají. Jihoafričan raději uzavře průměrný obchod s přítelem, místo aby dal přednost super obchodu s člověkem, kterého nikdy v životě neviděl. Chtějí udržovat harmonické pracovní vztahy a snažit se vyhýbat konfrontacím. Pro firmu, která dostala nálepku „ničitele obchodu“, je těžké získat znovu důvěru Jihoafričanů a tak i svoji reputaci zpět.
4.10.5
Způsob rozhodování
Hierarchie v jihoafrických firmách se podobá té ve firmách evropských či amerických, začíná se čím dál více uplatňovat americký systém v řízení podniku. Rozhodování probíhá na úrovni vrcholového managementu a rozhodnutí jsou učiněna po konzultaci s podřízenými. Proces rozhodování tak může být velmi zdlouhavý.
81
Přestože kvůli urbanizaci tento trend zeslabuje, na venkově je úcta ke stáří stále velmi silná.
77
Se způsobem rozhodování je spojen i fakt, zda se předtím jedná v týmech či nikoli. Jednání v týmech někdy může dostat přednost, čímž zejména soukromé firmy chtějí omezit korupční praktiky.
4.10.6
Smluvní a administrativní faktory
Do smluvních a administrativních faktorů patří to, zda potřebujeme při obchodním styku zprostředkovatele, zda se uzavírá pouze ústní, či písemná dohoda, jak hodně je smlouva podrobná, zda je nutné mít program jednání a jak moc nás pohltí byrokracie a papírování. Služeb zprostředkovatele, který nás provede počátečním papírováním, se zvláště v „bílé“ jihoafrické komunitě nevyužívá. Předpokládá se, že zahraniční obchodníci sami kontaktují obchodní komory, konzulární obchodní služby, obchodní komise či ambasády ve svých zemích, aby si zjistili informace o podnikání v JAR a navázali obchodní kontakty. Jihoafričané kladou velký důraz na právní stránku smluvního dokument, přičemž smlouvy bývají dosti podrobné. Přestože Jihoafričani jsou plni snahy vyjít svému partnerovi vstříc, smluvní podmínky nemusejí být vždy dodrženy. Např. přístup k uzávěrkám je dosti laxní, přestože JAR patří mezi velmi výkonné země. Chce-li se tedy podnikatel pojistit, že lhůta se z jihoafrické strany dodrží, musí to hned na začátku ujasnit a napsat do smlouvy. Úroveň byrokracie a množství papírování je pro mě těžké zcela jasně posoudit. Podle některých zdrojů je důležitá trpělivost s ohledem na byrokratické průtahy jak ve státním, tak i soukromém sektoru, podle jednoho Jihoafričana není papírování v JAR tak hrozné a daleko horší je prý tady v České republice. Jinou otázkou samozřejmě zůstává, nakolik je toto srovnání právě s ČR, která se potýká s velkými byrokratickými překážkami, relevantní.
4.11 Příprava na jednání a jeho průběh První osobní setkání se iniciuje žádostí, která by měla obsahovat specifické informace o společnosti zájemce o obchod s Jihoafričany, jeho kvalifikaci, osoby, které se zúčastní jednání, a návrh jednání. Dříve než se začne vyjednávat, vymění si obchodní partneři vizitky, které bývají v angličtině. První setkání slouží jako jakési omrknutí obchodního partnera. Pokud je shledán jako důvěryhodný, přechází se k dalším bodům jednání. Jednání je lepší začít s realistickými čísly, protože Jihoafričané neradi smlouvají o ceně. Taky nemají v lásce dlouhé prezentace. Prezentace by měla být krátká a výstižná s konkrétními představami o právním systému a okolnostech podnikání v JAR (logistika a financování obchodu je pro Jihoafričany často důležitější než předmět obchodu). 78
Po setkání by měl obchodní partner poslat Jihoafričanovi dopis shrnující základní body, k nimž se došlo, a další kroky ve spolupráci.
5. Kulturní rozdíly mezi jihoafrickými manažery černé a bílé pleti Jak jsem již uvedla výše, v JAR existují kulturní rozdíly mezi různými skupinami obyvatel (konkrétně mezi černochy a bělochy). Uvědomění si těchto rozdílů nám s nimi samozřejmě velmi ulehčí jednání. Jaké odlišnosti mezi nimi panují, zkoumala UNISA, největší univerzita Jihoafrické republiky82. Zaměřila se na tyto faktory: a) nízká nebo vysoká schopnost tolerovat nejistotu a změny a vypořádat se s nimi nízká nebo vysoká troufalost (přílišné sebevědomí) b) rozdílnost či rovnost pohlaví – přílišné sebevědomí a rovnost v pohlaví může být sjednoceno pod širší pojem zvaný mužnost a ženskost (vysoké sebevědomí a nízká rovnost v pohlaví značí mužnost, opačně to platí pro ženskost) c) nízká či vysoká orientace na budoucnost d) nízké či vysoké využívání moci – rozsah, v jakém se společnost snaží minimalizovat rozdíly mezi jedinci a skupinami nebo naopak zachovává nerovnost pomocí moci a postavení e) individualismus či kolektivismus f) orientace na člověka – zda společnost podporuje spíše poctivost, altruismus, slušnost a velkorysost, či agresivní a nepřátelské konání g) nízká či vysoká orientace na výkon Nyní rozeberu výsledky jednotlivých faktorů, ke kterým se došlo.
5.1
Vypořádání se s nejistotou
Přestože se obě skupiny ocitly v hodnocení tohoto faktoru nad průměrem, z nějakého důvodu vykazují běloši nižší míru tolerance vůči nejistotě než černoši. Černoši tuto nejistotu tolik neřeší, nevadí jim riskovat. Naopak běloši, kteří mají vyšší skóre, dávají přednost strukturovaným organizacím, četným pravidlům a regulacím zajišťující jim bezpečnost a méně nestálé prostředí. Cítí se sklíčeně a nepohodlně v nestálých a nejistých situacích, proto více plánují a snaží se zajistit si určitou stabilitu.
82
zdroj: http://www.unisa.ac.za/contents/faculties/sbl/PdfDocs/2.4.1.pdf
79
Shrnout by se to dalo takto: běloši jsou málo flexibilní, v podnikání více formální a restriktivní, černoši chtějí svobodu a přizpůsobivost, mohou být bráni jako rebelové.
5.2
„Mužnost či ženskost“
„Mužnost“ se projevuje agresivní soutěživostí, hnaním se za zisky a zvyšováním podílu na trhu, upřednostňováním těch nejschopnějších, respektem k vyšším pozicím. „Ženskost“ poznáme podle rozdělení moci, konsensu, spolupráce a týmové práce. Důraz je kladen na city, intuici a vztahy. U tohoto faktoru panuje shoda mezi černochy a bělochy. Obě skupiny se přiklánějí k maskulinismu.
5.3
Orientace na budoucnost
Běloši jsou více zaměřeni na budoucnost (tzn. hodně plánují, připravují se na budoucí události, investují do výzkumu a vývoje), černoši zase na současnost (žijí pro okamžik dnešního dne, pro potěšení a nedávají důraz na plánování).
5.4
Využívání moci
U tohoto faktoru se nevyskytuje žádný výrazný rozdíl mezi bělochy a černochy. Při hledání vysvětlení, proč obě skupiny mají v této kategorii podobné hodnoty, si musíme uvědomit, že výzkum byl prováděn pouze na manažerech, kteří vždy disponují určitým srovnatelným stupněm moci a mají podobné příjmy na dané pozici.
5.5
Individualismus či kolektivismus
Individualismus se vyznačuje nezávislým chováním a rozhodováním, svobodou, vlastním zájmem jedince, následováním individuálních cílů, dokonce i nedostatkem sociálních vazeb mezi zaměstnanci. Naproti tomu v kolektivismu se setkáme s týmovým duchem, neexistencí soutěživosti mezi jedinci, podporou spolupráce, rozhodováním formou konsensu, důležitá je sociální harmonie ve skupině. Management více podporuje zaměstnance a stará se o ně, nevidí je pouze jako prostředek k vydělání peněz. Mezi individualisty můžeme zařadit bělochy, kteří se zaměřují na dovednosti a samotné jedince. Černoši jsou, jak jinak, pravým opakem. Nadřazují tým nad jedince, berou odpovědnost jako celá skupina, spojují se při řešení problémů, vůdcem je většinou starší a zkušenější osoba, jsou společenští.
80
5.6
Orientace na člověka
Orientace na člověka se odráží v podpoře lidí a jejich štědrého, spravedlivého a přátelského chování, v dobrých pracovních podmínkách a respektu k zaměstnancům. Opakem je chování nepřátelské, až agresivní, kde jsou zaměstnanci viděni pouze jako „nástroje“ a zachází se s nimi vykořisťovatelsky. Pozitivní přístup k člověku jako osobnosti převažuje u černochů, běloši se soustředí spíše na úkoly než lidi a méně vychází zaměstnancům vstříc.
5.7
Orientace na výkon
Společnosti orientující se na výkon kladou důraz na vzdělání, podporování mírného riskování a na odměny za vynikající vědecké a podnikatelské úspěchy. Jak běloši, tak i černoši dosáhli skóre, které svědčí o velké orientaci na výkon. Přesto černoši se tolik neženou za výsledky jako běloši a soustředí se více na lidi než na znalosti.
5.8
Shrnutí
Jaký z toho plyne závěr? Management bělochů se shoduje se systémy západoevropskými – kladou důraz na soutěživost, liberalismus, svobodu podnikání, materialismus, soběstačnost a seberozvoj, plánování a strukturu. Černošský management inklinuje k opačnému systému, a to managementu africkému. Zde se považuje za důležité společenská solidarita, orientace na skupinu, spolupráce, konsensus, zájem o lidi, respekt a čestnost. Pokud chtějí jihoafrické organizace přežít, musí skloubit jak západoevropský, tak africký pohled na management.
81
Závěr Řekla-li jsem někomu, že píši diplomovou práci o Jihoafrické republice a o podnikání tam, hodně lidí si ještě v dnešní době představilo pod pojmem Afrika pouze chudobu, život v chatrčích bez elektřiny uprostřed pouští, negramotnost obyvatel, někde i války. To nejspíše platí o většině afrických zemí, avšak ne o Jihoafrické republice. Ta představuje výjimku, jakýsi diamant uložený nikoli v srdci kontinentu, ale na jeho cípu. Diamant plný diamantů a jiného bohatství, ať už přírodního či nerostného. V dobách apartheidu byla JAR mezinárodně izolována. Oddělena od světa stejně jako kdysi komunistické Československo, a přece jinak. Jaký byl rozdíl? Čeští občané nemohli vycestovat, vstoupit na půdu západních zemí, ale mohli alespoň obchodovat se zeměmi východního bloku. Jihoafrická republika nemohla obchodovat s nikým, přestože vycestovat občané převážně mohli. JAR tak musela být soběstačná v otázce potravin a nerostných surovin. Cokoli nemohla dovážet, musela se naučit vyrábět. Tato nevýhoda se v pozdějších letech obrátila v její plus. Uplynulo již více než deset let od historicky prvních demokratických voleb v Jihoafrické republice. Za tu dobu se JAR stala hospodářskou velmocí, motorem celé Afriky. Vyrostlo z ní politické, finanční a technologické centrum se stabilním politickým systémem, stálou mírou růstu a prvotřídní infrastrukturou. Od 90. let, kdy mezinárodní izolace skončila, mnoho zemí v JAR objevilo trh s novými příležitostmi – trh, jež má nadbytek přírodních zdrojů, dobře vyvinuté finanční, právní, komunikační, energetické a dopravní odvětví, moderní infrastrukturu s efektivní distribucí zboží po celém regionu, burzu cenných papírů patřící mezi deset největších na světě. Jaká tedy Jihoafrická republika je? Jejím klíčovým znakem, se kterým se v této zemi setkáváme na každém kroku, je její rozdílnost. Mluví se zde jedenácti oficiálními jazyky, existují tři hlavní města, životní úroveň se liší téměř ve všem – v dostupnosti vzdělání, lékařské péče, zaměstnání, v úrovni bydlení, kde se setkáme od honosných, leč zamřížovaných paláců bělochů po zablácené chýše. Zemi vede jedna politická strana (Africký národní kongres) v čele s prezidentem Mbekim. Po ekonomické stránce se JAR daří poměrně dobře. Hospodářství vykazuje stabilní růst kolem 4 %, inflace se dlouhodobě drží na nízké úrovni a kolísá mezi 4-6 %, rand se stává čím dál silnější měnou. Silný rand ale nelze brát pouze jako výhodu. Představuje totiž určitou bariéru pro zahraniční investice, neboť podnikatel na mzdách v randech vyplatí vlastně více, než dostane za 82
zboží v dolarech. Příznivý trend jinak vykazuje i zahraniční obchod, který tvoří významný podíl na HDP. Díky silné světové a domácí poptávce dochází k růstu jak vývozu, tak i dovozu, přičemž nárůst dovozu je o něco vyšší. Obchodní bilance bude nejspíše i v následujících letech setrvávat v deficitu, vývozu budou vévodit nerostné suroviny, automobily, chemické a těžební zařízení, dovozu zase nákupy letadel a kapitálového vybavení. Hlavními obchodními partnery JAR zůstane hlavně Evropa, USA a africké země z regionálních seskupení. Problémy jihoafrické ekonomiky přetrvávají v otázce nezaměstnanosti, která činí podle mezinárodních výpočtů téměř 40%. Paradoxně v tom lze ale spatřovat určitou výhodu pro zahraniční subjekty, jejichž podnikatelské aktivity budou v JAR vítány, neboť s sebou přinesou nová pracovní místa. Trh práce je hodně ovlivňován politikou „Black Economic Empowerment“. Ta se snaží odstranit sociální nerovnosti a pozůstatky apartheidu. Je ale otázkou, nakolik je v tomto odstraňování úspěšná. Stále častěji lze totiž slyšet hlasy, že se v JAR začíná uplatňovat obrácený apartheid (tzn. utlačování bělochů). Možná ale jen Jihoafričané potřebují čas, aby se naučili zacházet se svobodou a demokracií. Nebo budou muset jednotlivé strany omezit své sobectví, jinak změna k lepšímu těžko nastane a apartheid bude trvat i nadále. Podnikání je i v JAR upraveno legislativou, přičemž hodně zákonů bylo přijato nebo upraveno po pádu apartheidu. Pracuje se na nové zákonné úpravě podnikového práva, kvůli zhoršujícímu se životnímu prostředí začíná na významu nabývat ekologická legislativa. Vláda rovněž chce ulehčit podmínky pro podnikání zejména menším subjektům, což se promítlo v úpravě daní (zejména ve snížení sazeb u daní z příjmů). Probíhá pozemková reforma, která se má postarat o spravedlivější rozdělení půdy mezi obyvatele. Co se týče oblasti technologií a výzkumu, JAR rozhodně v tomto ohledu za rozvinutými zeměmi nezaostává. Její výzkum se považuje za kvalitní, země má na svém kontě několik vedoucích technologií, zejména v energetickém a těžebním průmyslu, v telekomunikačních a informačních technologií. Je jihoafrické podnikatelské prostředí a jednání s partnery odlišné od toho, na co jsme zvyklí z Evropy? Odpověď zní ano i ne. Záleží na tom, s kým jednáte. U bělocha se setkáte s britským stylem jednání – typická je britská zdvořilost, konzervatizmus, věcnost. Kultura je individualistická a nekontaktní, zaměřená na jedince a ochotná podstupovat rizika. Jednání bývá věcné, rychlé a dobře organizované. Černošský styl jednání se podobá více africkému a je méně formální. Černoši patří do kultury více kontaktní, při jednáních používají více gesta a emoce, více se orientují na kolektiv. Neočekávejte, že přijdou na jednání včas. Černoši a běloši se mohou při jednáních lišit jako noc a den, přesto mají jednu důležitou věc společnou. Nutnost osobního a přátelského kontaktu se svým obchodním partnerem. Chcete-li tedy v JAR podnikat, 83
mějte na paměti, že utvoření osobních vazeb bývá základním kamenem, na kterém se dá dále stavět. Jihoafrická republika se snaží vytvářet velmi dobré prostředí pro podnikání a přilákat tak zahraniční investory. Výhody pro podnikání v JAR byly již několikrát zmíněny a nemá smysl je omílat neustále dokola. Existují samozřejmě i nevýhody a rizika (v podobě vysoké korupce, pandemie HIV/AIDS, politiky sousední Zimbabwe), které ale podle mého názoru zdaleka nepřeváží pozitivní věci. Jihoafrická republika představuje zemi perspektivní a mnoho lidí ji vidí při projednávání východisek z celoafrické chudoby jako maják naděje. Mezinárodní organizace ji zase berou jako odrazový můstek, kterým se dostanou ke zbytku subsaharské Afriky. To není málo. Jihoafrická republika si oprávněně zaslouží více pozornosti. A také se jí pozornosti dostává čím dál větší. Firmy stěhují svá sídla z Londýna a Paříže právě do Jihoafrické republiky. Mnoho lidí si stále více uvědomuje, že nastal čas začít v Jihoafrické republice podnikat.
84
Seznam literatury Knižní literatura 1) „OECD Factbook 2006: Economic, Environmental and Social Statistics“. Paris: Organization for Economic Co-operation and Development, 2006. 266 s. ISBN 92-6403561-3 2)
„Revenue Statistics, 1965-2004: special feature: tax revenues in Argentina, Russia and South Africa“. Paris: Organization for Economic Co-operation and Development, 2005. 336 s. ISBN 92-64-01284-2
3) „World Investment Report 2005: Transnational Corporation and the Internationalization of R&D“. New York: United Nations, 2005. 332 s. ISBN 92-1-112667-3 4) Zamykalová, M.: Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Professional Publishing, 2003. str. 163-165, ISBN 8086419282 Noviny a časopisy 1) Krištofová, S.: „Země Dobré naděje“. Týden. 1994, č. 11, str. 36 2) Linder, T.: Narozen pro politiku (Prezident Jihoafrické republiky Thabo Mbeki je nejrespektovanějším státníkem Afriky). MF Dnes, 26/7/2005, s. B4 Internetové zdroje 1) Ministerstvo průmyslu a obchodu JAR, dostupné z: www.dti.gov.za (15/6/2006) 2) Ministerstvo zahraničních věcí ČR, dostupné z: http://www.mzv.cz/servis/upload/sti/{45ED718E-2C6C-4377-B48F-667B94723020}.doc (2/11/2005) 3) „Kurz randu a vývoj jihoafrické ekonomiky“. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 4/8/2004, dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/jihoafricka-republika/kurzrandu-a-vyvoj-jihoafricke-ekonomiky/1001053/17680/ 4) Mezinárodní měnový fond, dostupné z: http://www.imf.org/external/country/ZAF/index.htm (20/3/2006) 5) Nowak, M., Ricci L.A.: Post-Apartheid South Africa: The First Ten Years. Washington D.C.: International Monetary Fund, 2005, dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/nft/2006/soafrica/eng/pasoafr/pasoafr.pdf 6) World Economic Outlook Databáze. International Monetary Fund, 2005, dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2005/02/data/dbcoutm.cfm?SD=1980&ED=200 6&R1=1&R2=1&CS=3&SS=2&OS=C&DD=0&OUT=1&C=199&S=NGDP_RPCH85
NGDP_R-NGDP-NGDPD-NGDP_D-NGDPRPC-NGDPPC-NGDPDPC-PPPWGTPPPSH-PPPEX-PPPPC-PCPIPCH-PCPI-BCA_NGDPD-BCA&CMP=0&x=7&y=11 7) Světová banka, dostupné z: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/AFRICAEXT/SOUTHA FRICAEXTN/0,,menuPK:368082~pagePK:141159~piPK:141110~theSitePK:368057,00. html (27/4/2006) 8) South African Reserve Bank, dostupné z: www.resbank.co.za/ (centrální banka JAR) (5/6/2006) 9) „Quarterly Bulletin (March 2006)“. South African Reserve Bank, dostupné z: http://www.reservebank.co.za/internet/Publication.nsf/LADV/B1E5D401AC67DC60422 57133004EAB9E/$File/QB032006.pdf (20/4/2006) 10) „Monetary Policy Review (November 2005)“. South African Reserve Bank, dostupné z: http://www.reservebank.co.za/internet/Publication.nsf/LADV/1180A4494782FDCF4225 70B2003C485B/$File/MPRBNov2005.pdf (20/4/2006) 11) Statistics South Africa, dostupné z: http://www.statssa.gov.za/ (2/6/2006) 12) „Labour Force Survey (September 2005)“. Statistics South Africa, 24/1/2006, dostupné z: http://www.statssa.gov.za/publications/P0210/P0210September2005.pdf 13) Lehohla, P.: Census 2001: Stages In The Life Cycle Of South Africans. Statistics South Africa, 2005, dostupné z: http://www.statssa.gov.za/census01/html/C2001Stages.pdf 14) Oficiální portál pro podnikání a export BusinessInfo, dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/jihoafricka-republika/1001053/ (20/4/2006) 15) The World Factbook: South Africa, dostupné z: https://www.cia.gov/cia/publications/factbook/geos/sf.html (30/4/2006) 16) Encyklopedie NationMaster, dostupné z: http://www.nationmaster.com/country/sf-southafrica (14/3/2006) 17) Otevřená encyklopedie Wikipedia (české stránky), dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika (20/4/2006) 18) Otevřená encyklopedie Wikipedia (anglické stránky), dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/South_africa/ (20/4/2006) 19) Souhrnné informace o Jihoafrické republice, dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/jihoafricka-republika-souhrnneinformace/1001508/ (10/12/2005)
86
20) Doing Business (Explore Economies), dostupné z: http://www.doingbusiness.org/ExploreEconomies/Default.aspx?economyid=172 (18/2/2006) 21) Etiketa obchodního jednání. Executive Planet, dostupné z: http://www.executiveplanet.com/index.php?title=South_Africa (8/6/2006) 22) Kulturní zvyklosti a etiketa v Jihoafrické republice, dostupné z: http://www.kwintessential.co.uk/resources/global-etiquette/south-africa-countryprofile.html (8/12/2005) 23) Kulturní odlišnosti, dostupné z: www.labourmobility.com/individuals/cultmandiff/index.html (1/8/2006) 24) BOOYSEN, L.: Cultural Differences Between African Black and White Managers in South Africa. Jihoafrická Univerzita, 2/11/2000, dostupné z: http://www.unisa.ac.za/contents/faculties/sbl/PdfDocs/2.4.1.pdf (Kulturní rozdíly mezi jihoafrickými manažery bílé a černé pleti) 25) South Africa´s Official Gateway, dostupné z: http://www.southafrica.info/doing_business/ (18/2/2006) 26) U.S. Commercial Service, dostupné z: http://www.buyusa.gov/southafrica/en/293.html (18/2/2006) 27) South African Government Information, dostupné z: http://www.info.gov.za/aboutgovt/symbols/anthem.htm (1/8/2006) 28) Economist, dostupné z: http://www.economist.com/countries/SouthAfrica/?CFID=90270067&CFTOKEN=396f8 86-7ac55df1-b127-47aa-b7f9-105e7be2cc1b (18/2/2006) 29) „Lion Case Highlights Farm Tensions“. BBC News, 28/4/2005, dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/4493623.stm 30) „Country Profile: South Africa“. BBC News, 10/8/2006, dostupné z: http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/africa/country_profiles/1071886.stm 31) „Světovým podnikatelem roku 2006 se stal Jihoafričan Bill Lynch“. MF Dnes, 12/6/2006, dostupné z: http://data.idnes.cz/soubory/proku/A060620_DAP_TZ_SVETOVY_PODNIKATEL.DOC
Jiné zdroje 1) Pacek, Grzegorz. Běž za Louisou (IdŜ do Luizy). Poland, 2005, 42 min.
87
2) rozhovor s p. Davidem Udalem (Jihoafričan, manažer společnosti South African Breweries, Praha 1), dne 2.září 2005 3) účast na semináři pro podnikatele, pořádaný velvyslanectvím Jihoafrické republiky, Ceeli Institute, Havlíčkovy sady 58, Praha 2, dne 3.5.2006
88
Seznam příloh Příloha č. 1: Ukázka uplatňování apartheidu v JAR Příloha č. 2: South Africa Population Pyramid Příloha č. 3: Graf demografického vývoje v JAR za období 1961-2003, Graf počtu lidí různých věkových skupin podle různých menšin v roce 2001 Příloha č. 4: Stupeň dosaženého vzdělání lidí nad 20 let rozdělených podle národnostní menšiny a pohlaví za rok 1996 a 2001 Příloha č. 5: Kurz ZAR/USD každých 10 let, Kurz ZAR/USD v průběhu posledních 10 let Příloha č. 6: Složení jihoafrické vlády Příloha č. 7: Členství země v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních, Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách, Přehled bilaterálních smluv s ČR Příloha č. 8: Souhrnný přehled vývoje základních ekonomických ukazatelů za posledních 7 let, Vývoj v budoucích letech 2007-2009 Příloha č. 9: Růst HDP Příloha č. 10: Grafy znázorňující vývoj inflace Příloha č. 11: Graf s ekonomicky aktivním i neaktivním obyvatelstvem za rok 2000-2005, Oficiální nezaměstnanost podle pohlaví za rok 2000-2005 Příloha č. 12: Souhrnné údaje o (ne)zaměstnanosti s rozdělením obyvatel podle jednotlivých kategorií za rok 2000-2005 Příloha č. 13: Procento lidí zaměstnaných v zemědělství, těžebním a zpracovatelským průmyslu, Procento lidí zaměstnaných ve vybraných odvětvích Příloha č. 14: Státní rozpočet Příloha č. 15: Graf deficitu státního rozpočtu Příloha č. 16: Graf největších obchodních partnerů Jihoafrické republiky za rok 2005, Obchodní bilance JAR s jejími partnery za rok 2005, Grafy zaznamenávající obchod se zbožím s vybranými integračními seskupeními za 1990-2003 Příloha č. 17: Komoditní struktura českého vývozu a dovozu v nomenklatuře SITC 2 Příloha č. 18: Hlavní zákony a předpisy, spojené s podnikatelskou a investiční činností
89
Příloha č. 1 Ukázka uplatňování apartheidu v JAR a) pláž pouze pro „bílé“
zdroj: Encyklopedie Wikipedia
b) pas pouze pro „černé“
zdroj: Internetové stránky encyklopedie NationMaster
Příloha č. 2 South Africa Population Pyramid83 1. pro rok 1990
2. pro rok 2000
3. pro rok 2005*
83
Zdroj: Internetové stránky encyklopedie NationMaster
4. pro rok 2010*
5. pro rok 2020*
6. pro rok 2050*
*
odhad
Příloha č. 3 Graf demografického vývoje v JAR za období 1961-2003
Zdroj: http://www.nationmaster.com/encyclopedia/Image:South_africa_demography.png
Graf počtu lidí různých věkových skupin podle různých menšin v roce 2001 Z grafu je zřejmé, že černoši převažují ve všech kategorií životního cyklu a proporce jejich zastoupení ve srovnání s ostatními se zvyšuje s růstem věku.
zdroj: http://www.statssa.gov.za/publications/C2001Stages/C2001Stages.pdf
Příloha č. 4 Stupeň dosaženého vzdělání lidí nad 20 let rozdělených podle národnostní menšiny a pohlaví za rok 1996 a 2001
zdroj: http://www.statssa.gov.za/publications/C2001Stages/C2001Stages.pdf
Příloha č. 5 Kurz ZAR/USD každých 10 let
Kurz ZAR/USD
7
6
5
4 Kurz ZAR/USD 3
2
1
0 1976
1986
1996
2006
Zdroj: Jihoafrická centrální banka (South African Reserve Bank)
Kurz ZAR/USD v průběhu posledních 10 let Kurz ZAR/USD
12
10
8
6
Kurz ZAR/USD
4
2
0 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Zdroj: Jihoafrická centrální banka (South African Reserve Bank)
2003
2004
2005
2006
Příloha č. 6 Složení jihoafrické vlády84 T. M. Mbeki – prezident J. G. Zuma – viceprezident Dr. E. G. Pahad – ministr v Úřadu prezidenta pí Dr. N. C. Dlamini Zuma – ministryně zahraničních věcí M. G. P. Lekota – ministr obrany C. Nqakula – ministr veřejné bezpečnosti pí N.Mapisa-Nqakula – ministryně vnitra T. A. Manuel – ministr financí M. Mpahlwa – ministr obchodu a průmyslu pí A. T. Didiza – ministryně zemědělství a pozemkových záležitostí P. Jordan – ministr umění a kultury M. Mangena – ministr vědy a technologií pí Dr. I. Matsepe-Casaburri – ministryně spojů N. Balfour – ministr vězeňství pí N. Pandor – ministryně školství M. van Schalkwyk – ministr životního prostředí a cestovního ruchu pí Dr. M. E. Tshabalala-Msimang – ministryně zdravotnictví pí L. N. Sisulu – ministryně bytové výstavby R. Kasrils – ministr pro zpravodajské služby pí B. Mabandla – ministryně spravedlnosti a ústavního vývoje M. M. S. Mdladlana – ministr práce pí P. Mlambo – Ngcuka – ministryně nerostných surovin a energetiky F. S. Mufamadi – ministr pro provinční a místní vlády A. Erwin – ministr státních podniků pí G. J. Fraser-Moleketi – ministryně veřejné správy a administrativy pí S. N. Sigcau – ministryně veřejných prací pí Dr. Z. S. T. Skweyiya – ministryně sociálního rozvoje M. Stofile – ministr sportu a rekreace J. T. Radebe – ministr dopravy pí B. P. Sonjica – ministryně vodního hospodářství a lesů
84
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Příloha č. 785 Členství země v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních •
OSN a její agentury (UNCTAD, UNESCO a pod.)
•
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)
•
Mezinárodní měnový fond (IMF)
•
Britské společenství národů (Commonwealth)
•
Světová organizace obchodu (WTO) – zakládající člen
•
Světová celní organizace (WCO)
•
Hnutí nezúčastněných (NAM)
•
Africká unie (AU)
•
Africká rozvojová banka (ADB)
•
Nové partnerství pro africký rozvoj (NEPAD)
•
Jihoafrická celní unie (SACU)
•
Společná měnová oblast (CMU)
•
Jihoafrické společenství rozvoje (SADC)
•
Asociace pro regionální spolupráci zemí lemujících Indický oceán (IOR-ARC)
Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách •
Marakešská dohoda o založení WTO z r. 1994 a další dohody v rámci WTO
•
Dohoda o SACU z r. 2002 (JAR, Botswana, Lesotho, Svazijsko a Namibie) – dosud nevstoupila v platnost, protože nebyla ratifikována všemi účastnickými zeměmi
•
Mnohostranná měnová dohoda z r. 1992 (JAR, Lesotho, Svazijsko a Namibie) – smluvní úprava vztahů v rámci Společné měnové oblasti CMU
•
Smlouva o založení SADC – JAR přistoupila v srpnu 1994
•
SADC obchodní protokol z r. 1996 – předpokládá sjednání Dohody o volném obchodu
•
Dohoda o volném obchodu (v rámci SADC) – vstoupila v platnost r. 2000 (podepsalo ji pouze 11 členských zemí SADC – Botswana, Lesotho, Malawi, Mauritius, Mozambik, Namibie, JAR, Svazijsko, Tanzanie, Zambie a Zimbabwe, neúčastní se Angola, Demokratická republika Kongo a Seychelly).
85
zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
•
Dohoda z Cotonou mezi EU a zeměmi ACP (Afrika, Karibská oblast a Pacifická oblast) z r. 2000, jejíž je JAR pouze členem s výhradami – je vyloučena z rozhodovacího procesu a netýkají se jí ustanovení o ekonomické a obchodní spolupráci. Je jí umožněna účast ve společných institucích Dohody a jihoafrické firmy se mohou účastnit dodávek financovaných na základě Evropského rozvojového fondu.
•
Konvence o mezinárodním obchodě s ohroženými druhy fauny a flory (CITES)
•
Dohoda o Mnohostranné investiční garanční agentuře (MIGA) – v rámci MMF
Přehled bilaterálních smluv s ČR •
Ujednání o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů (podepsáno r. 1991, kdy zároveň vstoupilo v platnost)
•
Dohoda o letecké dopravě (podepsaná r. 1993, vstoupila v platnost o měsíc později)
•
Dohoda o spolupráci v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu (mezirezortní dohoda podepsaná v březnu 1995 a platná od data podpisu)
•
Smlouva o zamezení dvojího zdanění (podepsaná v r. 1995, vstoupila v platnost o dva roky později)
•
Smlouva o ochraně investic (podepsaná v r. 1998, vstoupila v platnost roku 1999)
•
Smlouva o spolupráci mezi ministerstvy obrany ČR a JAR (mezirezortní dohoda podepsána v r. l999 a platná od data podpisu)
•
Dohoda o vzájemné pomoci v celních otázkách (podepsána v roce 2000)
5.9
Příloha č. 8
5.10 Souhrnný přehled vývoje základních ekonomických ukazatelů za posledních 7 let 2000
2001
HDP – stálé ceny 922,14 947,37 (v mld. ZAR) HDP – běžné ceny 922,14 1020,00 (v mld. ZAR) HDP – běžné ceny 132,96 118,56 (v mld. USD) HDP/ob. – stálé 20711,9 21037,5 ceny (v ZAR) HDP/ob. – běžné 20711,9 22650,4 ceny (v ZAR) Růst HDP (v %) 4,2 2,7 Inflace (v %) Míra nezaměstnanosti (v %) Národní dluh (v % HDP) Zahraniční dluh (v % HDP)
2002
2004
2005
2006
981,10 1008,64 1046,08 1091,01 1133,77 1164,94 1251,46 1374,47 1505,42 1648,78 110,77
165,43
213,10
234,12
248,28
21543,3 21922,4 22515,4 23266,6 23974,2 25580,2 27199,9 29583,5 32104,3 34864,4 3,6
2,8
3,7
4,3
3,9
5,4
5,7
9,2
5,8
1,4
3,9
5,3
25,4
26,4
29,7
31,2
27,9
26,6
24,0
N/A
41,4
37,1
35,7
35,8
35,1
N/A
N/A
26
29,5
22,4
19,8
19,1
N/A
zdroj: Mezinárodní měnový fond
Vývoj v budoucích letech 2007-2009
HDP – stálé ceny (v mld. ZAR) HDP – běžné ceny (v mld. ZAR) HDP – běžné ceny (v mld. USD) Růst HDP (v %) Inflace (v %) Míra nezaměstnanosti (v %)
2003
2007 1174,7
2008 1217,3
2009 1259,5
1652,3
1768,8
1884,2
241,2
249,1
254,6
3,8 4,7 23,2
3,6 4,2 22,9
3,5 4,0 23,0
zdroj: Ekonomické internetové zpravodajství ViewsWire
Příloha č. 9 Růst HDP86 8
7
6
5
4
3 růst HDP 2
1
0 1980
1982
1984
1986
1988
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
-1
-2
-3
8
7
6
5
4
3 růst HDP 2
1
-1
-2
-3
86
zdroj: Mezinárodní měnový fond
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
19 99
19 98
19 97
19 96
19 95
19 94
19 93
19 92
19 91
19 90
19 89
19 88
19 87
19 86
19 85
19 84
19 83
19 82
19 81
19 80
0
Příloha č. 10 Grafy znázorňující vývoj inflace
Zdroj: Světová banka
Inflace (v %) 14
12 10
8
CPI HDP deflátor
6
4 2
0 1984
Zdroj: Světová banka
1994
2003
2004
Příloha č. 11 Graf s ekonomicky aktivním i neaktivním obyvatelstvem za rok 2000-2005
zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu JAR
Oficiální nezaměstnanost podle pohlaví za rok 2000-2005
zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu JAR
Příloha č. 12 Souhrnné údaje o (ne)zaměstnanosti s rozdělením obyvatel podle jednotlivých kategorií za rok 2000-2005 (v tis.)
Zaměstnaní (a) – z toho: Černoši Běloši Indiáni/Asiaté Míšenci Nezaměstnaní (b) – z toho: černoši běloši Indiáni/Asiaté míšenci Ekonomicky neaktivní (c) – z toho: černoši běloši Indiáni/Asiaté míšenci Pracovní síla (a+b) – z toho: černoši běloši Indiáni/Asiaté míšenci Lidé produktivního věku (a+b+c) – z toho: černoši běloši Indiáni/Asiaté míšenci Míra nezaměstnanosti87 (v %) – z toho: černoši běloši Indiáni/Asiaté míšenci
2000 12 238 9 373 2 097 408 1 335 4 162 3 645 131 77 303
2001 12 275 8 466 2 067 410 1 323 4 413 3 817 153 82 356
2002 11 617 7 787 2 095 407 1 314 4 897 4 227 146 102 417
2003 11 304 7 507 2 045 412 1 331 5 116 4 470 142 119 385
2004 11 392 7 550 2 025 420 1 390 4 415 3 921 104 83 306
2005 11 907 8 089 2 014 423 1 369 4 283 3 745 107 93 335
11 407
11 408
11 819
12 337
13 324
13 334
9 207 997 298 888 16 400 12 019 2 229 485 1 638
9 192 1 024 297 885 16 688 12 283 2 210 492 1 679
9 638 997 330 846 16 514 12 014 2 241 509 1 731
10 155 959 320 894 16 420 11 976 2 187 530 1 716
11 026 1 002 332 957 15 807 11 470 2 129 504 1 695
11 026 977 324 993 16 190 11 834 2 121 516 1 693
27 807
28 096
28 333
28 756
29 131
29 524
21 226 3 225 783 2 526
21 475 3 234 790 2 585
21 651 3 328 839 2 577
22 132 3 146 860 2 610
22 496 3 131 836 2 659
22 860 3 097 839 2 687
25,4
26,4
29,7
31,2
27,9
26,6
30,3 5,9 15,8 18,5
31,1 6,9 16,7 21,2
35,2 6,5 20,1 24,1
37,3 6,5 22,4 22,4
34,2 4,9 16,5 18,0
31,6 5,1 18,0 19,8
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu JAR
87
Nezaměstnanost = počet nezaměstnaných/pracovní síla
Příloha č. 13 Procento lidí zaměstnaných v zemědělství, těžebním a zpracovatelským průmyslu
Zdroj: http://www.thedti.gov.za/econdb/index.html
Procento lidí zaměstnaných ve vybraných odvětvích
Zdroj: http://www.thedti.gov.za/econdb/index.html
H:\VSE\ZVLÁŠTNOSTI_PODNIKAT_PROSTREDI_V_JAR.DOC
Příloha č. 14 Státní rozpočet (v % HDP)
Příjmy Daně z příjmů fyzických osob Daně z příjmů právnických osob Nepřímé daně Ostatní Výdaje Mzdy Transfery Kapitálové výdaje Úroky Bilance Mimorozpočtové fondy Sociální zabezpečení Prevence kriminality Zdraví Vzdělávání Rozvoj bydlení Celkové sociální výdaje Obrana Administrativa Ekonomické služby
1992/93 21,8
1998/99 24,5
2002/03 24,2
2003/04 24,5
8,9
10,3
8,2
8,1
3,4
3,0
5,4
5,5
7,7 1,8 29,3 11,1 8,6 2,0 4,3 -7,5
8,8 2,4 26,8 10,9 6,4 1,8 5,7 -2,3
8,5 2,1 25,3 9,5 8,7 1,2 4,1 -1,1
9,0 1,9 26,9 9,9 9,9 1,3 3,9 -2,4
3,0 2,7 3,1 6,0 1,1 15,8 2,6 2,2 4,3
3,4 3,0 3,3 6,1 1,0 16,8 1,6 1,6 2,5
3,7 2,9 3,0 5,4 1,1 16,1 1,8 1,7 3,3
4,2 2,9 3,2 5,7 1,3 17,4 1,8 1,9 3,7
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu JAR
H:\VSE\ZVLÁŠTNOSTI_PODNIKAT_PROSTREDI_V_JAR.DOC
Příloha č. 15 Graf deficitu státního rozpočtu (jako % HDP)
2005
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
1982
1980
Deficit státního rozpočtu (% HDP)
0 -1 -2 -3 -4 -5 -6
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu JAR
H:\VSE\ZVLÁŠTNOSTI_PODNIKAT_PROSTREDI_V_JAR.DOC
Deficit státního rozpočtu
Příloha č. 16 Graf největších obchodních partnerů Jihoafrické republiky za rok 2005
zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu JAR
Obchodní bilance JAR s jejími partnery za rok 2005
zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu JAR
Grafy zaznamenávající obchod se zbožím s vybranými integračními seskupeními za 1990-2003
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu JAR
Příloha č. 17 Komoditní struktura českého vývozu a dovozu v nomenklatuře SITC 288 Vývoz Kód 75 78 77 74 64 87 71 79 72 65 69
Název nomenklatury SITC Kancelářské stroje a zařízení k autom. zprac.dat Silniční vozidla (díly a příslušenství) Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu Papír, lepenka a výrobky z nich Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení Stroje a zařízení k výrobě elektrické energie Ostatní dopravní a přepravní prostředky Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich Kovové výrobky
podíl v % 15,39 14,87 11,35 9,15 6,90 4,64 3,70 3,51 3,50 3,33 3,22
mil. USD 11,35 10,96 8,37 6,74 5,09 3,42 2,73 2,59 2,58 2,46 2,37
Název nomenklatury SITC Textilní vlákna a jejich odpad (vlna potní, střižní) Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. Anorganické chemikálie Zelenina, ovoce Železo a ocel Kůže, kožené výrobky, j.n. a vydělané kožky Rudy kovů a kovový odpad Surová hnojiva a surové nerosty (mimo uhlí a ropy) Silniční vozidla (díly a příslušenství) Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich, j.n. Léčiva a farmaceutické výrobky
podíl v % 29,83 22,07 12,19 11,00 4,14 4,13 2,19 1,50 1,31 1,29 1,27
mil. USD 40,46 29,93 16,53 14,91 5,61 5,60 2,97 2,03 1,77 1,75 1,73
Dovoz Kód 26 74 52 05 67 61 28 27 78 65 54
88
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Příloha č. 18 Hlavní zákony a předpisy, spojené s podnikatelskou a investiční činností: Banks Act (1990) Business names Act (1960) Close Corporations Act (1984) Companies Act (1973) Compensation for Occupational Injuries and Diseases Act (1993) Competition Act (1998) Consumer Affairs (Unfair Business Practices) (1988) Copyright Act (1978) Credit Agreements Act (1980) Designs Act (1993) Employment Act (1997) Employment Equity Act (1998), Skills and Training Bill Environment Conservation Act Exchange Control Regulations Immigration Act (2002) Income Tax Act (1962) Insolvency Act (1936/1996) Intellectual Property Law Amendment Act (1997) Labour Relations Act (1995) Merchandise Marks Act (1941/1987) National Small Business Act (1996) Occupational Health and Safety Act (1993) Patents Act (1978) Promotion of Equality and Prevention of Unfair Discrimination Bill Protection of Business Act (1978) South African Law of Delict Trade Marks Act (1993) Unemployment Insurance Act (1966) Value Added Tax Act (1993
Dokumentační záznam
Autor Název práce Fakulta Hlavní specializace Vedlejší specializace Rok obhajoby Počet stran Počet příloh Vedoucí práce
Šárka Rychetská Zvláštnosti podnikatelského prostředí v Jihoafrické republice Mezinárodních vztahů Mezinárodní obchod Veřejné finance 2005/2006 89 s. 18 Ing. Františka Müllerová
Anotace
základní charakteristika země, ekonomická situace, podnikatelské klima, zvyklosti při obchodním jednání
Klíčová slova
apartheid, významnost, rozdílnost, duální ekonomika, reformy, ekonomické a finanční centrum