Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2012
Klára Machutová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Arts management
Název diplomové práce:
Problematika ochrany tradičních lidových řemesel na regionální úrovni (Propagace regionu prostřednictvím regionálního produktu)
Autor diplomové práce:
Bc. Klára Machutová
Vedoucí diplomové práce:
PhDr. Zuzana Malcová
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma „Problematika ochrany tradičních lidových řemesel na regionální úrovni (Propagace regionu prostřednictvím regionálního produktu)“ vypracovala samostatně s vyuţitím literatury a informací, na něţ odkazuji.
V Praze dne………………
………………………….
podpis
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí práce paní PhDr. Zuzaně Malcové za její vstřícnost, ochotu, včasné odpovědi a odborné vedení při tvorbě mé diplomové práce, paní PhDr. Kateřině Čadilové, předsedkyni ARZ, za odborné konzultace v oblasti regionálního značení a své rodině za podporu.
Název diplomové práce Problematika ochrany tradičních lidových řemesel na regionální úrovni Abstrakt Diplomová práce se věnuje moţnostem propagace tradičních lidových řemesel a kultury všeobecně na regionální úrovni. Východiskem práce je teoretická část, která se věnuje moţnostem právní ochrany řemeslných výrobků a regionálnímu značení v České republice. Součástí práce je průzkum veřejného mínění. Na základě jeho výsledků je navrţeno regionální značení pro Podbrdský region a vytvořen unikátní systém záţitkového cestovního ruchu na podporu jeho propagace. Klíčová slova regionální produkt, ochranná známka, záţitkový turismus
Title of the Master´s Thesis: The Problems of preservations of traditional folk crafts on regional level Abstract: Diploma thesis deals with the possibilities of promotion the traditional folk crafts and culture in general on regional level. The paper begins with the theoretical part which explains the options of legal protection of craft artefacts and the regional branding in the Czech Republic. The important part of the paper is the public opinion survey. On the basis of its results the regional branding for the region Podbrdsko is designed and the unique system of experience tourism is created. Key words: regional product, trademark, experience tourism
Obsah 1)
Úvod ...................................................................................................................................... 1
2)
Regionální rozdělení ČR ..................................................................................................... 3 2.1)
Členění regionů podle státní správy.............................................................................. 3
2.2)
Národopisné členění ....................................................................................................... 4
2.3)
Členění v rámci diplomové práce ................................................................................. 4
3)
Regionální péče o tradiční lidová řemesla ........................................................................ 4 3.1)
4)
Veřejné oceňování v oblasti tradiční lidové kultury ................................................... 6 Moţnosti právní ochrany řemeslných výrobků ............................................................... 8
4.1)
Autorské dílo.................................................................................................................... 8
4.2)
Průmyslový vzor ............................................................................................................ 10
4.3)
Ochranné známky ......................................................................................................... 10
4.4)
Licenční smlouva........................................................................................................... 11
4.5)
Organizování designérské soutěţe .............................................................................. 13
4.6)
Pořádání výstavy ............................................................................................................ 13
5)
Regionální značení v ČR .................................................................................................. 14 5.1)
Databáze ochranných známek .................................................................................... 14
5.2)
Regionální produkty v ČR............................................................................................ 16
5.2.1) Místní akční skupiny .............................................................................................. 17 5.3)
Regionální produkty v zahraničí.................................................................................. 20
5.3.1) Západní Evropa ..................................................................................................... 20 5.3.2) Střední Evropa........................................................................................................ 22 5.3.3) Jihovýchodní Evropa ............................................................................................. 23 5.3.4) Evropská známka teritoriální kvality ................................................................... 23 6)
Asociace regionálních značek .......................................................................................... 24 6.1)
O sdruţení ...................................................................................................................... 24
6.2)
Historie ........................................................................................................................... 26
6.3)
Současná podoba ........................................................................................................... 28
6.4)
Projekty ........................................................................................................................... 30
6.5)
Moţnosti financování ................................................................................................... 31
6.6)
Propagace ....................................................................................................................... 32
6.7)
Obecné zásady pro udělování a uţívání značky ........................................................ 33
6.8)
Certifikační kritéria ........................................................................................................ 35
6.9)
SWOT analýza ............................................................................................................... 38
7)
Veřejnost a regionální produkty ...................................................................................... 40
8)
Propagace regionu Podbrdska prostřednictvím regionálního produktu ................... 48 8.1)
O Podbrdsku.................................................................................................................. 48
8.1.1) Příroda ..................................................................................................................... 50 8.1.2) Kulturní památky ................................................................................................... 52 8.1.3) Významné osobnosti ............................................................................................. 52 8.2)
Dotazník Regionální produkt Podbrdska .................................................................. 54
8.3)
Podbrdsko - regionální produkt .................................................................................. 64
8.3.1) Logo Podbrdska ..................................................................................................... 64 8.3.2) Potenciální zájemci o regionální produkt ........................................................... 67 8.4)
Podbrdskem od srdce k srdci ...................................................................................... 68
8.4.1) Ţenský kruh - „Mystická tradice ţenství na Podbrdsku aneb po stopách Rusalky, Marie a Tety“ ...................................................................................................................... 70 8.4.2) Muţské semináře - „Cesta poustevníka“ a „Síla boha stád“ ............................ 72 8.4.3) Semináře pro páry - „Noci Karlštejnské“ ........................................................... 74 8.4.4) Programy pro děti „Hrátky s Fabiánem“............................................................ 75 8.4.5) Seminář pro dospívající mládeţ „Ţivot na farmě“ ............................................ 76 8.4.6) Výukové programy pro cizince ............................................................................ 76 8.5)
Plány do budoucna........................................................................................................ 78
9)
Závěr ................................................................................................................................... 80
10)
Přílohy ................................................................................................................................. 82
10.1)
Národopisné oblasti v Čechách .............................................................................. 82
10.2)
Národopisné oblasti Moravy a Slezska .................................................................. 83
10.3)
Příklady výrobků u jednotlivých regionálních značek v systému ARZ ............. 84
10.4)
Zásady pro udělování a uţívání značky „HANÁ regionální produkt® “ ......... 86
10.5)
Certifikační kritéria pro značku „HANÁ regionální produkt®“ ....................... 94
11)
Seznam tabulek a obrázků..............................................................................................101
12)
Pouţité zdroje ..................................................................................................................103
Písemné zdroje ........................................................................................................................103 Internetové zdroje ..................................................................................................................105
1) Úvod Řemesla hrála v ţivotě člověka vţdy velmi důleţitou roli a provázela ho jiţ od pravěku. Člověk prostřednictvím vlastní práce - síly a šikovnosti vlastních rukou - měnil tvář přírody a tvořil tak přidanou hodnotu. Svou vlastní činností si člověk psal své dějiny. Pracovní činností si tříbil své dovednosti a nacházel v ní smysl svého ţivota.1 Tradiční rukodělná výroba má v České republice obrovskou tradici a tvoří velmi důleţitou součást kulturního dědictví naší země. Je důleţitým prvkem pro formování lokálních, regionálních i národních společenských identit a je jedním z hlavních faktorů při rozpoznávání odlišných kultur a společenstev. Zároveň v sobě skrývá i hluboký a současnou společností nepříliš doceněný potenciál stát se jedním z prostředků prezentace ČR na evropském i světovém kulturním poli. Přestoţe lidová řemesla nejsou na rozdíl od hmotné kultury (především nemovitých kulturních památek) tak zjevná, obvykle nemáme moţnost si jich jen tak všimnout, kdyţ jdeme po ulici, mohou v dnešní době zaujímat významný bod propojení minulosti a současnosti. Lidová rukodělná tvorba totiţ vzešla z minulosti z hluboce ukotvené tradice, v níţ je silně zakořeněna, ale má potenciál se v současnosti transformovat a dále rozvíjet podle aktuálních potřeb a poţadavků. Můţe být i vyuţita v řadě různorodých oborů lidské činnosti. Ať uţ v čistě výdělečné sféře nebo jako podpora pomáhajících profesí (v chráněných dílnách, muzikoterapii apod.) Má bakalářská práce se důkladně věnovala významnému a v té době ojedinělém fenoménu „Nositelé tradice lidových řemesel“. Titulům, které jsou na základě příkazu ministra kultury č. 13/2003 a Nařízení vlády ze dne 16. prosince 2002 č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury (§ 25 a § 26), udělovány kaţdoročně nejvýše pěti lidovým řemeslníkům a výrobcům.2 Tento systém ocenění vznikl na základě úmluv a doporučení UNESCO a z důvodu hrozby zániku ohroţených technologií lidové tvorby.3 Tento systém funguje na národní úrovni. Diplomová práce, která na bakalářskou práci navazuje, se věnuje problematice ochrany lidové tvorby na úrovni regionální. Dotýká se moţností, které se lidovým řemeslníkům nabízí, MACHUTOVÁ, Klára. Problematika uchovávání a prezentace tradičních lidových řemesel v současnosti. Praha, 2011. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra Arts managementu. Vedoucí práce PhDr. Zuzana Malcová. 2 K provedení tohoto nařízení vlády (§ 29) vydal ministr kultury příkaz č. 13/2003, jímţ ustavil komisi pro výběr kandidátů k udělení titulu Nositel tradice lidových řemesel a vydal její jednací řád. 3 „Doporučení o ochraně tradiční a lidové kultury“ z r. 1989, „Akční plán na ochranu a rozvoj nehmotného kulturního dědictví“ z r. 1999, „Všeobecná deklarace o kulturní rozmanitosti“ z r. 2001, „Úmluva o ochraně nehmotného kulturního dědictví“ z r. 2003, „Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů“ z r. 2005 1
1
aby mohli vůbec přeţít v neustále se měnícím prostředí na trhu, aby mohli inovovat svou tvorbu, aby se zajistili proti kopírování a aby si jejich výrobky našli své místo na trhu. K tomu všemu slouţí systém regionálního značení. Je to jedna z cest jak pomoci venkovským a slabším regionům, aby našly své silné stránky a mohly se zviditelnit. Zároveň napomáhají k vytvoření, rozvoji udrţitelného cestovního ruchu, neboť nabízejí alternativu ke globálnímu konzumnímu způsobu cestování a ţivota obecně. Zavedení systému regionálního značení má i celou řadu dalších výhod: sniţuje se zátěţ ţivotního prostředí, regiony spolu navzájem spolupracují v rámci země i mezinárodně, oţivuje se místní komunita, můţe dojít k úspěšnému čerpání zdrojů z národních i mezinárodních zdrojů. V teoretické části práce shrnuje dosavadní fungování regionálních značek a produktů v České republice a právní zázemí týkající se této problematiky. V praktické části je na základě vyhodnocení dvou dotazníků vytvořen systém propagace regionu Podbrdska pomocí regionálního značení. Podbrdský region v současné době ještě ţádnou ochrannou známku typu regionální produkt nemá. Prostřednictvím odpovědí respondentů diplomová práce navrhuje balíčky záţitkové trvale udrţitelné turistiky pro různé cílové skupiny.
2
2) Regionální rozdělení ČR 2.1)
Členění regionů podle státní správy
V roce 2000 vstoupil v platnost zákon č. 129/2000 Sb. o krajích známý jako krajské zřízení. Tímto aktem se zrušilo dosavadní regionální zřízení ČR stávající se z okresů a vzniklo 14 krajů: Hlavní město Praha, Jihočeský, Jihomoravský, Královéhradecký, Karlovarský, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Středočeský, Ústecký, Zlínský a Vysočina. Nových 14 krajů zahájilo činnost 1. 1. 2001. Jejich uspořádání v rámci České republiky vykresluje následující obrázek.
Obrázek 1: Kraje ČR (převzato z: Krajské pobočky. Úřad práce ČR [online]. 2012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp
Kraj je územní samosprávná jednotka veřejnoprávního charakteru. Má právo disponovat vlastním majetkem a za podmínek stanovených zákonem můţe hospodařit na základě vlastního rozpočtu. Kraj spravuje zastupitelstvo kraje. Dalšími orgány, které se podílejí na jeho řízení a chodu, jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad. Jejich pravomoci vymezuje zákon.4 Cílem kraje je pečovat o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů. O to se kraj stará samostatně na svoji zodpovědnost. Pouze pokud to vyţaduje ochrana zákona, mohou zasáhnout státní orgány. Kromě samosprávy vykonávají krajské orgány i státní správu v přenesené působnosti.5 V oblasti péče o tradiční lidovou kulturu je kaţdý kraj motivován k samostatné intervenci v této oblasti. V kaţdém kraji je tedy záhodno vytvořit si vlastní systém regionálního oceňování tradiční lidové kultury a spravovat vlastní seznam nemateriálního kulturního dědictví, jak vyplývá 4 5
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění tamtéţ
3
z Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice. O tom více v kapitole Regionální péče o tradiční lidová řemesla.
2.2)
Národopisné členění
Národopisné členění České republiky se zakládá na kulturních specifikách, kterými se jedna oblast odlišuje od druhé. Nejčastěji to jsou lidové kroje, stavitelství, strava a způsoby obţivy, tradice a zvyky a nářečí. Pokud je některé území v rámci výše zmíněných aspektů homogenní a odlišuje se svými projevy od území sousedního, můţeme mluvit o národopisné oblasti či regionu. Velmi důleţitým prvkem je i povědomí místních obyvatel a jejich subjektivní pocit příslušnosti k danému regionu. Vytváření národopisných oblastí v České republice je spojeno především s emancipací venkovského obyvatelstva, která probíhala od 18. století do poloviny 19. století. Vývoj byl přerušen průmyslovou revolucí, která díky urbanizaci narušila původní etnickou skladbu obyvatel i jejich sociální diferenciaci.6 Mapky s národopisnými oblastmi Čech a Moravy a Slezska jsou umístěny v přílohách tohoto dokumentu.
2.3)
Členění v rámci diplomové práce
Členění, kterého je uţito v mé diplomové práci, vychází z konceptu vytvořeného asociací regionálních značek. Vzhledem k tomu, ţe první oblasti, ve kterých se regionální značení v České republice zavádělo, byly národní parky a chráněné krajinné oblasti, byla prvotním jednotícím rysem pro regiony příroda nebo krajiny. Postupně se však od tohoto hlediska ustupovalo. Společným znakem nakonec zůstalo, ţe se jedná o venkovské oblasti, které skýtají velký turistický potenciál, ale potýkají se s řadou ekonomických a sociálních problémů.
3) Regionální péče o tradiční lidová řemesla Podpora a péče plynoucí z veřejné sféry je celorepublikově zakotvena v dokumentu „Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice schválená usnesením vlády č. 571/2003“, který byl schválen 11. června 2003. Na její naplňování dohlíţí Odbor regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury České republiky. V lednu roku 2011 byla tato Koncepce aktualizována usnesením vlády č. 11 z 5. ledna na roky 2011-2015.
VAŘEKA, Josef. Evropský kulturní prostor - jednota v rozmanitosti: sborník z 10. etnokartografického sympozia (Třešt' 25.-29-3.1996). Praha: Ústav pro Etnografii a Folkloristiku, 1997 6
4
Díky tomuto dokumentu byla vytvořena regionální pracoviště tradiční lidové kultury za účelem zajištění funkce informační, školící a dokumentační.7 Tento úkol spadl do kompetence stávajících odborných institucí muzejního typu národní i regionální úrovně. Regionální pracoviště dohlíţí na péči o tradiční lidovou kulturu ve svém regionu, proto pořádají specializovaná školení pro dobrovolné i profesionální dokumentátory, vytvářejí specializované databáze a poskytují informace pro veřejnost a poskytovat pomoc státní správě, samosprávě a odborným institucím v péči o tradiční lidovou kulturu. Od r. 2004 jako národní pracoviště funguje Národní ústav lidové kultury ve Stráţnici, které koordinuje činnost ostatních regionálních pracovišť.8 Naplňování Koncepce se zveřejňuje kaţdým rokem, a to prostřednictvím výročních zpráv NÚLK, které jsou široké veřejnosti dostupné na internetových stránkách: www.nulk.cz
a
www.lidovakultura.cz i na webových stránkách MK ČR. Z Koncepce vyplývá řada úkolů, které se Ministerstvo kultury České republiky a jím pověřená regionální pracoviště tradiční lidové kultury zavazují splnit. Mezi aktuální úkoly na roky 2011-2015 patří především: identifikace a dokumentace tradiční lidové kultury s důrazem na jevy, které jsou bezprostředně ohroţeny (především jevy zapsané v Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO a Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, ale např. i zanikající lidová řemesla) pravidelné zpracovávání přehledu regionálních akcí zacílených na uchování a prezentaci jevů tradiční lidové kultury široké veřejnosti zajištění dostupnosti informací o tradiční lidové kultuře široké veřejnosti (regionální odborná pracoviště, síť knihoven, muzeí, archivů, vědeckých a dalších odborných institucí) podpora mezinárodní spolupráce v oblasti rozšiřování a ochrany tradiční lidové kultury veřejné oceňování jednotlivců, kolektivů, těles a organizací, které významně přispívají k naplňování péče o tradiční lidovou kulturu a k její ochraně nebo šíření9 Tento bod je velmi důleţitý, proto ho dále rozvinu.
7 Hodnocení Koncepce TLK - interní pracovní studie MKČR pro přípravu Koncepce účinnější péče o TLK (usnesení vlády č. 11 z 5. ledna 2011) 8 tamtéţ 9 Plnění Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR 2011-2015 - situační zpráva pro dr. Matouškovou, náměstkyni ministryně kultury – srpen 2012
5
3.1)
Veřejné oceňování v oblasti tradiční lidové kultury
V rámci Ministerstva kultury České republiky dle příkazu ministra č. 13/2003 můţe ministr udělit titul Nositel tradice lidových řemesel. Kaţdý rok můţe titul získat aţ pět řemeslníků. Návrhy podává speciálně ustanovená komise, ministr kultury tyto návrhy schvaluje. Nominace za rok 2012 ještě nejsou schválené. Mimo udělování titulu Nositel tradice lidových řemesel uděluje Ministerstvo kultury dle §13 a §14 Nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, Cenu Ministerstva kultury v oborech zájmových uměleckých aktivit k ohodnocení dlouhodobého působení v jednotlivých oborech. Tato cena se uděluje i v oboru tradiční lidová kultura a folklor - „Cena za tradiční lidovou kulturu a folklor“. Problematika veřejného oceňování za oblast tradiční lidové kultury je kromě cen Ministerstva kultury České republiky s celostátním dosahem zpracována i na úrovni krajů. Kaţdý kraj je motivován k zavedení vlastních systémů ocenění a je oprávněn zvolit si v oblasti tradiční lidové kultury takové aspekty, které jsou pro něj aktuální. Zlínský kraj uděluje hned tři ceny. První cena „Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje“ se uděluje tradičním lidovým řemeslníkům, kteří mají trvalý pobyt na území Zlínského kraje, zdatně ovládají svůj obor rukodělné výroby, předvádějí své výrobky na veřejnosti a předávají své znalosti budoucím nástupcům. V roce 2012 tuto cenu získali Jiří Machaníček z Uherského Hradiště za sekernictví, Ivan Šulák z Velké Lhoty za obor hlína a František Zuska ze Zlína za pletení ze slámy, orobince, proutí a loubky.10 Další cenou je „Pro Amicis Musae“ věnovaná kaţdoročně zpravidla jednomu kandidátovi za přispění k zachování a rozvoji tradiční lidové kultury a zejména folkloru Zlínského kraje. V roce 2012 se v pořadí jiţ osmou drţitelkou stala Eva Urbachová za svou celoţivotní etnografickou práci a vybudování stálé expozice v Muzeu regionu Valašsko.11 Posledním oceněním je Lidová stavba roku na podporu záchrany památek lidového stavitelství a vlastníků těchto staveb na území Zlínského kraje. V roce 2012 cenu převzaly majitelky fojtství v Jasenné - Dana Daňová, Libuše Kovářová a Zdeňka Turková.12 V Jihočeském kraji se uděluje „Cena hejtmana Jihočeského kraje za zachování a rozvoj lidových tradic Jihočeského kraje“, která je určena osobě, kolektivu, obci či městu za mimořádný přínos pro tradiční lidovou kulturu. V roce 2012 ji za celoţivotní činnost získali paní Ivana
10 Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje. Zlínský kraj [online]. 2003 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/mistr-tradicni-rukodelne-vyroby-zlinskeho-kraje-cl-320.html 11 PRO AMICIS MUSAE. Zlínský kraj [online]. 2003 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.krzlinsky.cz/pro-amicis-musae-cl-315.html 12 Lidová stavba roku. Zlínský kraj [online]. 2003 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.krzlinsky.cz/lidova-stavba-roku-cl-317.html
6
Wolková a pan Jiří Drhovský.13 Regionální pracoviště připravuje nominaci Doudlebanu, který je nejstarším souborem v kraji. Funguje jiţ 70 let. V Jihomoravském kraji byli v roce 2012 oceněni první dva řemeslníci cenou „Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje“ (bednář p. Šikula a pletení z orobince p. Kozumplíková).14 Stejná cena se uděluje i v rámci Libereckého kraje. Cena „Mistr tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje“ byla v roce 2012 udělena šesti řemeslníkům. Od roku 2013 bude moţné udělovat jen dvě ceny ročně. Královéhradecký kraj od r. 2002 uděluje cenu „Zlatý kolovrat“, která oceňuje významné tvůrce lidových řemesel v kraji nebo osoby, které se zaslouţili o rozvoj a šíření tradic lidových řemesel. V Karlovarském kraji se koncepce regionálního oceňování tradiční lidové kultury zatím připravuje. Regionální pracoviště v kraji Vysočina jiţ vytvořilo koncept krajského oceňování. Nyní budou následovat jednání s krajským úřadem. Ústecký kraj jiţ ustavil komisi, která se bude systémem krajských cen zabývat. Ve Středočeském a Moravskoslezském kraji jsou uţ připraveny všechny podklady a s oceňováním by se mělo v dohledné době začít. Středočeský kraj uvaţuje o nominaci řezbáře Rickela. Pardubický kraj o zavedení vlastní ceny uvaţuje. Olomoucký kraj uvaţuje o zřízení nové kategorie v rámci Ceny kraje. V Plzeňském kraji byla ocenění začleněna do stávajícího systému kraje. V kraji Praha existuje systém ocenění a uvaţuje se, ţe ceny v oblasti tradiční lidové kultury se do tohoto systému zakomponují.
13 Cena hejtmana Jihočeského kraje za zachování a rozvoj lidových tradic Jihočeského kraje. Jihočeský kraj[online]. 2011 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=1629&par%5Blang%5D=CS 14 Kraj udělil první tituly Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Jihomoravský kraj [online]. 2011 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=191328&TypeID=2
7
4) Moţnosti právní ochrany řemeslných výrobků Díla umělecké a řemeslné výroby mohou být v rámci České republiky chráněna prostřednictvím různých právních institutů. Nejčastějšími formami ochrany jsou autorská díla, průmyslové vzory a ochranné známky, pro úplnost uvádím i další moţnosti: licenční smlouvu, organizování designérské soutěţe a pořádání výstavy. Nejběţnější způsoby ochrany popisuje následující graf:
Autorský zákon - tvůrčí
Ochrana průmyslového
činnost autora
vlastnictví
z kategorie umění
Průmyslový vzor - vnější úprava výrobku Ochranná známka - označení výrobku
Obrázek 2: Moţnosti právní ochrany řemeslných výrobků
4.1)
Autorské dílo
Institut autorského díla je ukotven v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, známém jako autorský zákon. Předmětem ochrany je dílo. V rámci autorského zákona se dílem myslí výsledek jedinečné tvůrčí činnosti autora.15 Jeho povaha musí spadat do tvůrčí kategorie umění (za zvláštní kategorii je povaţováno dílo literární) nebo vědy. Dílo musí být objektivně vnímatelné a nesmí být zákonem vyloučeno. Vymezení autorského díla v českém právním řádu je v souladu s kontinentální právní úpravou zakotvenou v r. 1886 jako Bernská úmluva o ochraně literárních a
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon), v platném znění 15
8
uměleckých děl.16 Autorský zákon z ochrany autorským dílem vylučuje veškerá díla úřední (např. právní předpisy, veřejné listiny), státní symboly a symboly samosprávných jednotek, díla, u nichţ je vyloučení ze zákona veřejným zájmem, politické projevy a projevy v rámci úředního jednání.17 Obvykle bývají vyloučena i díla tradiční lidové kultury, jelikoţ autor většinou není znám. Pokud je tedy autor znám, dílo můţe být autorským zákonem chráněno. Pokud autor znám není, lze výtvor tradiční lidové kultury volně uţívat. Díla demonstrativně vymezená autorským zákonem, která spadají do tvůrčí kategorie umění, jsou např. díla slovesná, hudební, dramatická, hudebně dramatická, choreografická, pantomimická, fotografická, uţitého umění či audiovizuální.18 Vznik autorského práva je vztaţen k okamţiku, kdy je dílo vyjádřeno objektivně vnímatelnou formou. Není nutný ţádný zápis v jakémkoliv rejstříku. Tímto faktem lze autorské právo odlišit od průmyslových práv. Autorské právo je vţdy spjato s osobou autora. Tou pak můţe být jen fyzická osoba (na rozdíl od práva angloamerického, kdy za autora můţeme povaţovat i osobu právnickou).19 Autorská práva dělíme do dvou skupin na práva osobnostní a práva majetková. Práva osobnostní umoţňují osobovat si autorství, díky právům majetkovým můţeme dílo uţívat a rozmnoţovat. Právo osobnostní je nezcizitelné a zaniká smrtí autora. Právo majetkové trvá po dobu ţivota autora a 70 let po jeho smrti.20 Pokud autor vytvoří dílo jako zaměstnanec dle pokynů svého zaměstnavatele, připadají majetková práva (práva dílo uţít) na zaměstnavatele. Se souhlasem autora ho můţe zaměstnavatel postoupit třetím osobám.21 Pokud zaměstnavatel nevykonává majetková práva k dílu řádně nebo je nevykonává vůbec, má autor právo poţadovat od zaměstnavatele udělení licence. Pokud autor vytváří dílo na objednávku, objednatel má oprávnění uţít dílo pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. Autorské dílo je obvykle značeno copyrightovou doloţkou, která se skládá ze znaku ©, jména nositele autorského práva a roku prvého zveřejnění díla.22
16 KOCIÁNOVÁ, Lucie. Problematika právní ochrany lidové kultury, 2006, 15 s. ISBN 80-861-5681-8. 17 Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o zákon), v platném znění 18 tamtéţ 19 tamtéţ 20 KOCIÁNOVÁ, Lucie. Problematika právní ochrany lidové kultury, 2006, 15 s. ISBN 80-861-5681-8. 21 Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o zákon), v platném znění 22 Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o zákon), v platném znění
děl umělecké a řemeslné výroby. Stráţnice: Národní ústav právech souvisejících s právem autorským (autorský
děl umělecké a řemeslné výroby. Stráţnice: Národní ústav právech souvisejících s právem autorským (autorský právech souvisejících s právem autorským (autorský
9
Přestoţe se to týká lidových uměleckých výrobců jen okrajově, pro úplnost uvádím i existenci tzv. kolektivních správců, o jejichţ oprávnění k výkonu rozhoduje Ministerstvo kultury. Zajišťují především majetková práva autorů, výkonných umělců a jiných nositelů práv souvisejících s právem autorských (především se jedná o ochranu práv a vybírání autorských poplatků). Nejznámějšími kolektivními správci jsou OSA (Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním) a Dilia (divadelní a literární agentura).23 Ochrana děl dle autorského zákona nevylučuje souběţnou ochranu poskytovanou ochrannými známkami a průmyslovými vzory.
4.2)
Průmyslový vzor
Působnost průmyslových vzorů je vymezena zákonem č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů. Průmyslovým vzorem se ochraňuje vnější úprava výrobků, buď plošná, nebo prostorová. Prostorovou úpravou se myslí hlavně tvar, obrys, kresba, barevné uspořádání apod. Předmětem ochrany tedy nemůţe být technická, konstrukční, funkční nebo materiálová podstata výrobku.24 Aby mohl být průmyslový vzor udělen, musí být splněno kritérium světové novosti, individuální povahy a průmyslové vyuţitelnosti. Světová novost je splněna, pokud nebyl průmyslový vzor znám před přihlášením z veřejně dostupných pramenů.25 Zákon ze své ochrany výslovně vylučuje např. technická a konstrukční řešení, záměnu materiálu pro vnější úpravu výrobku, architektonické řešené stavby či přenesení známé vnější úpravy výrobku na výrobek jiný.26 O zápisu průmyslového vzoru rozhoduje Úřad průmyslového vlastnictví v Praze. Nejprve musí být podána přihláška a zaplacen správní poplatek ve výši 1000 Kč. 27 Pokud přihlášku podává původce, je poplatek sníţen na polovinu. Průmyslový vzor je platný 5 let od podání přihlášky, můţe se prodluţovat postupně aţ na 25 let.
4.3)
Ochranné známky
Institut ochranné známky upravuje zákon č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách. Ochrannou známkou se myslí označení, které je schopné grafického znázornění. Toto označení musí být schopno odlišit produktové portfolio od sortimentu poskytovaného jinými subjekty.
tamtéţ Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, v platném znění. 25 Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, v platném znění. 26 KOCIÁNOVÁ, Lucie. Problematika právní ochrany děl umělecké a řemeslné výroby. Stráţnice: Národní ústav lidové kultury, 2006, 15 s. ISBN 80-861-5681-8. 27 tamtéţ 23 24
10
Ochrannou známku mohou získat slovní označení v běţném písmu (tedy slova, jména, čísla a jejich kombinace), slovní označení grafická a kombinovaná, obrazová a prostorová označení, barvy a jejich kombinace.28 O zápisu ochranné známky rozhoduje opět Úřad průmyslového vlastnictví v Praze. Jednání o zápisu začíná podáním přihlášky. Náklady spojené s podáním přihlášky jsou stanoveny ve výši 5000 Kč pro první tři třídy a 500 za kaţdou další třídu.29 Ochranná známka je platná po dobu 10 let a je moţné ji prodlouţit vţdy na dalších 10 let. Poplatek za obnovu v posledním roce platnosti je stanoven ve výši 2500 Kč.
4.4)
Licenční smlouva
Pokud má autor výrobku, jenţ spadá pod ochranu autorského díla, svá autorské právo vyuţít co nejlépe a dílo co nejvíce finančně zhodnotit, můţe vyuţít licenční smlouvu. Ta se poskytuje třetí osobě, která projeví zájem. Příprava licenční smlouvy je poměrně sloţitá záleţitost, proto se vyplatí investovat do konzultací s odborníky. Licence v podstatě znamená oprávnění k uţívání díla, a to buď k jednotlivému způsobu uţití, nebo ke všem, protoţe způsoby uţití díla se mohou lišit rozsahem, místem i časem.30 Licence můţe nabývat dvou forem. První formou je licence výhradní, kdy je autorovi výslovně zakázáno poskytnout licenci další osobě. Nabyvatel je pouze jeden a i sám autor je v uţití díla omezen. Druhou formou je licence nevýhradní. V tomto případě je autorovi umoţněno poskytování licence dalším osobám a nabyvatelů můţe být víc. Výhradní licence musí být uzavřena vţdy písemně. Uzavření licence probíhá vţdy s písemným souhlasem autora. Ve smlouvě o poskytnutí licence je nutné uvést výši odměny, případně alespoň způsob, jakým odměna bude vypočtena. Licence můţe být poskytnuta i bezplatně. Pokud se výše odměny vypočítává na základě výnosů z jejího uţití, musí nabyvatel poskytnout autorovi ke kontrole veškerou účetní dokumentaci.31 Nabyvatel licence nemá právo jakkoliv měnit či upravovat dílo, název nebo autorovo označení. Naopak je povinen autorovi poskytnout jednu kopii díla pořízenou na své náklady na základě licence. Pokud nabyvatel výhradní licence tuto licenci nevyuţívá řádným způsobem, nebo ji neuţívá vůbec, má autor právo od licence ustoupit.
Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, v platném znění. tamtéţ 30 KOCIÁNOVÁ, Lucie. Problematika právní ochrany děl umělecké a řemeslné výroby. Stráţnice: Národní ústav lidové kultury, 2006, 15 s. ISBN 80-861-5681-8. 31 tamtéţ 28 29
11
Po zániku právnické osoby přechází licence na právního zástupce, po smrti fyzické osoby na dědice. K udělení licence na základě autorského zákona není potřeba ţádná registrace v rejstříku. To však neplatí v případě nadstandardní ochrany díla, tedy pokud je dílo chráněno navíc i prostřednictvím průmyslového vzoru nebo ochranné známky. V případě licence k ochranné známce a licence k průmyslovému vzoru je licence účinná vůči třetím osobám aţ po zápisu do rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví v Praze.32 Prostřednictvím smlouvy o dílo (licenční smlouvy) k ochranné známce funguje u nás v České republice i systém oceňování lidových řemeslníků Nositel tradice lidových řemesel. Poskytovatelem je Národní ústav lidové kultury ve Stráţnici, nabyvatelem je řemeslník, kterému byl udělen titul Nositel tradice lidových řemesel. Poskytovatel garantuje nabyvateli nevýlučné právo bezplatně vyuţívat při své hospodářské činnosti na území České republiky ochrannou známku „Nositel tradice", a to pouze pro výrobky vlastní nebo takové, které vznikly pod jeho vedením a na nichţ se podílel rozhodující měrou. Licence je vţdy vypsána na konkrétní třídy výrobků. Obecně je ochranná známka zapsána pro výrobky zahrnuté do tříd: 6 - obecné kovy a jejich slitiny; 14 - vzácné kovy a jejich slitiny a výrobky z těchto látek nebo postříbřeného nebo pozlaceného kovu; 15 - hudební nástroje; 16 - papír, lepenka a výrobky z těchto materiálů; 18 - kůţe, imitace kůţe, výrobky z těchto materiálů; 20 - nábytek, zrcadla, rámy, výrobky nejmenované v jiných třídách ze dřeva, korku, rákosu, vrbového proutí, z rohu, kosti, slonoviny, z kostic, ţelvoviny, jantaru, perleti, mořské pěny; 21 - náčiní a nádoby pro domácnost nebo kuchyň, hřebeny, kartáče, sklo, porcelán a majolika; 24 - tkaniny a textilní výrobky, zařazené v této třídě; 26 - krajky a výšivky, stuhy a tkaničky.33 Licence je pak vypsána na konkrétní třídy výrobků pro určitého řemeslníka.
KOCIÁNOVÁ, Lucie. Problematika právní ochrany děl umělecké a řemeslné výroby. Stráţnice: Národní ústav lidové kultury, 2006, 15 s. ISBN 80-861-5681-8. 33 Licenční smlouva k ochranné známce Nositel tradice lidových řemesel 32
12
4.5)
Organizování designérské soutěţe
Vyhlášení veřejné soutěţe upravuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Soutěţ, kterou pořádá podnikatel, se také můţe řídit podle občanského zákoníku, pokud si to podnikatel tak zvolí. Vyhlašovatelem veřejné soutěţe můţe být právnická i fyzická osoba. Ta vyhlašuje soutěţ jednostranným právním úkonem, přičemţ toto vyhlášení směřuje k neurčitým osobám. Případní zájemci o cenu jsou vyzýváni k určité činnosti, která povede ke splnění podmínek soutěţe, aniţ by s nimi byla uzavřena smlouva o díle. Ve vyhlášení nebo výzvě musí být uvedeno přesné vymezení předmětu soutěţe, lhůta soutěţe, výše ceny, soutěţní podmínky a kdy a kým a jak bude posuzováno splnění podmínek soutěţe.34 Soutěţ se zahajuje uveřejněním výzvy. To můţe být uskutečněno různými prostředky (např. písemně, ústně v rozhlasu či televizi). Po zahájení soutěţe musí vyhlašovatel provádět ocenění soutěţních děl dle předem určených podmínek uvedených ve výzvě a nakonec udělit cenu těm účastním, kteří splnili podmínky soutěţe. Cenu lze udělit jednomu či několika účastníkům, ale ne všem.35 Veřejná soutěţ nemůţe být odvolána, pokud se nejedná o závaţné důvody. Odvolání by mělo být uskutečněno stejným způsobem jako výzva, aby se dostalo ke stejnému okruhu osob. Osobám, jeţ částečně splnily podmínky, musí být poskytnuta náhrada. Pokud v zadaném čase nikdo nesplnil podmínky, veřejná soutěţ zaniká. Soutěţní dílo můţe být uţito jen k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. Pro další účely musí být vyhlašovateli soutěţe udělena licence.
4.6)
Pořádání výstavy
Pod pojmem vystavování díla se rozumí jeho zpřístupnění v hmotné podobě a umoţnění zhlédnutí nebo jiného smyslového vnímání díla. Dílem zde chápeme dílo uţitného umění originál nebo kopii. Pokud pořádáme výstavu, draţbu, veletrh atd. nezasahujeme do autorského zákona, uţijeme-li díla v rozsahu nutném pro propagaci takovéto akce. K zařazení do katalogu není nutný souhlas autora. Souhlas nepotřebujeme ani k rozmnoţování a šíření katalogu.
34 35
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění. tamtéţ
13
5) Regionální značení v ČR Jak uţ bylo uvedeno výše, ochrannou známkou je míněno označení, které je schopné grafického znázornění. V České republice tuto problematiku shrnuje zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Ochranné známky jsou základem a podstatou regionálního značení. Můţeme tvrdit, ţe se jedná o historicky nejstarší ochranu výrobců. Počátky ochranných známek sahají aţ do antiky, kdy si výrobci podepisovali své výrobky, pokračovali středověkými pečetěmi panovníků a erby, kterými se vyznačovala města. Celý tento vývoj vyvrcholil hromadnou průmyslovou výrobou v novověku.36 Historie ochranných známek poukazuje na jejich hlavní funkci. Označením výrobku ochrannou známkou by mělo dojít k odlišení tohoto výrobku od ostatních. Ochranná známka by měla garantovat jeho kvalitu a originalitu, případně i původ, pokud se jedná o zeměpisné označení. Na území České republiky se pouţívají následující typy ochranných známek: národní ochranné známky - známky, které jsou zapsané v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví mezinárodní ochranné známky - zapsané v rejstříku v gesci Mezinárodního úřadu Světové organizaci duševního vlastnictví s účinky pro ČR podle Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ochranné známky společenství - zapsané v rejstříku Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu na základě Nařízení Rady ES č. 40/94 o ochranné známce Společenství všeobecně známé známky - známky všeobecně známé na území ČR podle Paříţské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.37
5.1)
Databáze ochranných známek
Fungování ochranných známek se v současné době jiţ neobejde bez vyuţití elektronických zdrojů informací. Ty slouţí k uspokojení široké škály uţivatelů, kteří mají s ochrannými známkami co do činění. Ať uţ se jedná o přihlašovatele, majitele či příslušné úřady průmyslového vlastnictví. 36 PIČMANOVÁ, Eva. Zdroje informací o ochranných známkách: sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007, 89 s. ISBN 978-808-6855-264. 37 PIČMANOVÁ, Eva. Zdroje informací o ochranných známkách: sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007, 89 s. ISBN 978-8086855-264.
14
V České republice funguje databáze ochranných známek pod záštitou Úřadu průmyslového vlastnictví. Tato databáze poskytuje informace o přihlášených nebo zapsaných ochranných známkách v ČR. Jsou zde zařazeny i informace o komunitárních ochranných a mezinárodních ochranných známkách. Při vyhledávání informací si uţivatel podle účelu hledání můţe zvolit, v které části databáze chce rešerši provádět. Je moţné si zvolit i druh ochranné známky. Zda se bude jednat o slovní, grafickou či kombinovanou ochrannou známku. K dispozici je i rozsáhlá galerie grafických vyobrazení. Toto je výhodné především, kdyţ si chce uţivatel srovnat plány ohledně své připravované ochranné známky se známkami jiţ existujícími. V rámci světových databází je určitě třeba zmínit databázi Romarin.38 Ta funguje pod záštitou Světové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organisation). Přístup do této databáze je poskytován zdarma. Uţivatel můţe vyuţít jednoduché i rozšířené vyhledávání, a to hned v několika jazycích - angličtině, francouzštině a španělštině. Světová organizace duševního vlastnictví poskytuje ještě jednu databázi - Madrid Express.39 Ta je určená pro mezinárodně přihlašované ochranné známky, které se přihlašují v současné době nebo zanikly v posledních šesti měsících. Je moţné zde nalézt i známky, které ještě nebyly zaznamenány do hlavní databáze Romarin.
tamtéţ PIČMANOVÁ, Eva. Zdroje informací o ochranných známkách: sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007, 89 s. ISBN 978-8086855-264. 38 39
15
5.2)
Regionální produkty v ČR
Regionální značení místních výrobků a sluţeb je jev, který se v posledních letech v České republice dynamicky vyvíjí. První značky vznikly díky projektu financovanému z Evropské unie „Lidé přírodě, příroda lidem“ v letech 2005 a 2006. Tato iniciativa byla zaměřena především na vytvoření soustavy chráněných území, jejich cílem je zabezpečit ochranu nejohroţenějších, nevzácnějších či endemických druhů ţivočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť.40 Vytvoření této soustavy, která nese název Natura 2000, ukládají dva nejdůleţitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice 2009/147/ES, o ochraně volně ţijících ptáků („směrnice o ptácích“) směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“).41 V českém právním systému jsou poţadavky plynoucí z obou směrnic ošetřeny zejména prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Cílem iniciativy Natura 2000 je kromě ekologického hlediska, také vytvoření souladu mezi zájmy ochrany přírody a hospodařením v příslušných lokalitách. Natura 2000 je plně v kompetenci Ministerstva ţivotního prostředí a jím pověřené Agentury ochrany přírody a krajiny. První regionální značky tedy vznikly jako vedlejší produkt vytváření chráněných oblastí. Krkonoše, Beskydy a Šumava jako první tři regiony vytvořily svou vlastní značku. Postupem času přibývaly další - Moravský kras, Orlické hory, Moravské Kravařsko, Górolsko Swoboda, Vysočina, Polabí, Podkrkonoší, Haná, Českosaské Švýcarsko a Jeseníky. Všechny tyto regionální značky se potom staly základem pro vznikající zastřešující instituci Asociace regionálních značek (o té podrobněji v následující kapitole). Tato instituce asi nejvýrazněji ovlivňuje dění na poli regionálních produktů a značek. V současné době je v ní sdruţeno celkem 22 regionů. Ve všech jsou značeny především řemeslné výrobky, potraviny, zemědělské a přírodní produkty. V šumavském regionu se navíc certifikují i ubytovací a stravovací sluţby.42 Regionální značení v rámci Asociace regionálních značek ovšem není v České republice jediné. Vzniká i celá řada dalších značek, které se do asociace nezačleňují - Regionální produkt Český ráj, Regionální produkt Jizerské hory, Regionální produkt Luţické hory a Máchův kraj a
40 Co je Natura 2000?. AOPK ČR. Natura 2000 [online]. 2006 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=2102&akce=&ssHledat= 41 tamtéţ 42 Regionální značení napříč Evropou: sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Asociace regionálních značek, 2011, 152 s. ISBN 978-802-5495-063.
16
ochranná známka Tradice Bílých Karpat®.43 Tyto značky fungují na podobných principech jako značky sdruţené v asociaci. Ochranná známka Tradice Bílých Karpat je první ochranná známka ve střední Evropě, která je známkou příhraniční. Získávají ji produkty jak na moravské, tak na slovenské straně Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty (na Slovensku - Tradície Bielych Karpát®)44. O drţitelích regionální značky Tradice Bílých Karpat byl natočen dokument. Reţisérem a kameramanem byl Mgr. Zdeněk Zvonek. Dokument je pojat jako série krátkých medailonků představujících lidi ţijící v Bílých Karpatech.45 Snaţí se vykreslit práci místních lidí a ţivotní filosofii tohoto kraje. Region Bílé Karpaty pořádá i pravidelné konference. V polovině října 2009 proběhla jiţ. 10. mezinárodní Bělokarpatská konference nazvaná „Krajina - Lidé - Hospodaření“.46 Současně to byla jiţ 4. konference Euroregionu Bílé -Biele Karpaty tvořeného Zlínským a Trenčianským krajem. Poslední dobou se objevují i značky, které splňují podobná kritéria, ač ne v takové šíři jako značky výše uvedené (např. Místní výrobek ze Západu Čech, Tradiční výrobek Slovácka, Regionální produkt Jizerské hory).47 Místní výrobek ze Západu Čech uděluje svůj certifikát kromě klasických i výrobkům vzniklých v rámci terapeutické činnosti, např. výrobkům terapeutické dílny pro děti a dospělé s postiţením ve Středisku Víteček v Černošíně.48 Trochu mimo filozofii regionálního značení je ocenění taneční skupiny dobových tanců Romance z Cebivi. Ačkoliv si značku zaslouţí všechny produkty, na které jsou místní lidé hrdí, ostatně i v rámci Asociace regionálních značek jsou nyní oceňovány i záţitky (nově např. v Jeseníkách), tato skupina se na místní folklór nesoustřeďuje a nevychází z místních tradic. Tudíţ si podle mého názoru ocenění „regionální produkt“ nezaslouţí. Téma jsem konzultovala i s národní koordinátorkou Asociace regionálních značek PhDr. Kateřinou Čadilovou, která je stejného názoru.
5.2.1) Místní akční skupiny Řada regionálních značek vzniká díky úsilí lokálních společenství. Dochází k formování místních akčních skupin (v pramenech se často uţívá zkratka MAS) a mikroregionů především za účelem společného prosazování zájmů obcí a místních komunit. K jejich vzniku dochází tamtéţ Ochranná známka Tradice Bílých Karpat. Tradice Bílých Karpat [online]. 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.tradicebk.cz/ochranna_znamka.php?id=100 45 Dobré tradice: zpravodaj regionální značky Tradice Bílých Karpat®. Bojkovice: Občanské sdruţení Tradice Bílých Karpat, 2009. 46 tamtéţ 47 Regionální značení napříč Evropou: sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Asociace regionálních značek, 2011, 152 s. ISBN 978-802-5495-063. 48 Katalog místních výrobců. MAS Český Západ [online]. 2006 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.leader-ceskyzapad.cz/index.php?rubrika=139#ces 43 44
17
nejčastěji seskupením obcí kolem nějakého centra. Vytváří se zde jakési spádové území. Mikroregiony mohou nabývat různých velikostí. Z výzkumu mikroregionů a místních akčních skupin z r. 2007 však vyplývá, ţe zhruba polovina zkoumaných mikroregionů se skládá z oblastí do deseti tisíc obyvatel a do deseti členských obcí (jen zhruba 8,5 procenta má více neţ třicet členských obcí).49 Základními parametry místních akčních skupin jsou: geograficky homogenní území, počet obyvatel od 10 000 do 100 000 mimo města s počtem obyvatel větším neţ 25 000 účast zástupců veřejné správy v MAS je maximálně 50%, zbytek tvoří zástupci podnikatelů a neziskových organizací50 Do vývoje a charakteru místních akčních skupin významně zasáhl program LEADER ČR 2004-2008. Tento program financovaný z prostředků ze státního rozpočtu byl určen především místním partnerstvím venkovských území (místním akčním skupinám) na jedné straně a místním subjektům, které realizují konkrétní projekty, na straně druhé.51 Místní akční skupiny jsou oprávněny ve své územní působnosti vybírat projekty konečných příjemců podpory. Ty musí být v souladu se záměrem místní akční skupiny. Cílem programu LEADER ČR (Liaison Entre Actions Développement de l´Économie Rurale neboli Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku) bylo vyzdvihnout nové formy zlepšení ţivota ve venkovských oblastech se všemi kulturními, ekonomickými a sociálními aspekty. Důraz byl kladen na zkvalitňování organizačních schopností subjektů zde působících. V rámci programu LEADER ČR byla moţná realizace investičních projektů typu: rehabilitace přírodních lokalit, obnova kulturních památek nebo charakteristických stavebních prvků sídel a krajiny, obnova a budování infrastruktury pro cestovní ruch (obchody, restaurace, kuchyně, ubytování), atd.52 V současné době existuje na území ČR více neţ 150 místních akčních skupin. Jejich počty připadající na jednotlivé kraje přibliţuje následující tabulka:
Mikroregiony a místní akční skupiny. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/mikroregiony-a-mistni-akcni-skupiny.aspx 50LEADER ČR. EAgri [online]. 2011 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/leader-cr/ 51LEADER ČR. EAgri [online]. 2011 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/leader-cr/ 52LEADER ČR. EAgri [online]. 2011 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/leader-cr/ 49
18
Kraj
Počet Místních akčních skupin
Středočeský
14
Jihočeský
15
Plzeňský
7
Karlovarský
5
Ústecký
8
Liberecký
6
Královéhradecký
13
Pardubický
7
Vysočina
12
Jihomoravský
11
Olomoucký
14
Moravskoslezský
8
Zlínský
15
Tabulka 1: Místní akční skupiny v jednotlivých krajích53
Součet veškerých MAS v tabulce je 135. Je to tím, ţe některé místní akční skupiny se z nějakého důvodu nehlásí k ţádnému z mikroregionů nebo to alespoň neuvedly v dokumentaci. Místní rozloţení a působnost jednotlivých akčních skupin znázorňuje následující obrázek. Bílá místa na mapě znamenají oblasti bez působnosti místních akčních skupin:
Obrázek 3: Rozmístění místních akčních skupin v rámci ČR (převzato z: Databáze MAS. EAgri [online]. 2011 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/app/eagriapp/MAS/Prehled/Default.aspx?stamp=1367513124353
údaje převzaty z: Databáze MAS. EAgri [online]. 2011 [cit. 2013-03-28]. http://eagri.cz/public/app/eagriapp/MAS/Prehled/Default.aspx?stamp=1367513124353 53
Dostupné
z:
19
5.3)
Regionální produkty v zahraničí
Ačkoliv v České republice je regionální značení poměrně novinkou (funguje zde zhruba sedm let), v jiných zemích Evropy (převáţně ve Velké Británii, Irsku a Nizozemí) tento systém funguje uţ poměrně dlouhou dobu (v Irsku a Velké Británii mají regionální značky jiţ více neţ patnáctiletou tradici). Proto se tvůrci prvních regionálních značek v ČR nechali zahraničím inspirovat. Přestoţe značení regionálních produktů a sluţeb je záleţitost veskrze jedinečná a odlišení se od všeho ostatního je zde hlavním cílem, v mnoha ohledech je moţné se vzájemně inspirovat a spolupracovat se sebou navzájem i na mezinárodní úrovni. Proto byla na téma regionálního značení ve dnech 23. - 24. září 2010 pořádána i mezinárodní konference „Značení a podpora regionálních produktů - sdílení evropských zkušeností“ v Poděbradech. Motivace pro zavedení regionálního značení je obvykle společná všem státům. Hlavním cílem bývá ekonomický aspekt. Pokud se zlepší ekonomická situace místních výrobců, bude z toho těţit celý region. Certifikovaní výrobci totiţ mohou přilákat řadu investorů nebo mohou zvýšit šanci na získání finanční podpory z národních i mezinárodních zdrojů. Tyto ekonomické aspekty přináší i řadu vedlejších pozitivních efektů, např. oţivení místních společenství, které začnou aktivně ovlivňovat existenci celého regionu, větší identifikaci obyvatel s daným regionem, spolupráci mezi jednotlivými regiony nebo vytváření sítě mezi jednotlivými výrobci, spotřebiteli apod.
5.3.1) Západní Evropa Nizozemsko Jedním z prvních států, kde se zavedlo regionální značení, bylo Nizozemsko. Po druhé světové válce investovala nizozemská vláda nemalé částky do agrárního sektoru. Investice plynuly především do relativně velkého a intenzivního zemědělství s velkými výnosy z hektaru. Nizozemsko je zároveň zemí, která má dlouhou tradici v mezinárodním obchodování. Po zaloţení Evropské unie v roce 1952 se tedy stalo druhým největším exportérem potravin na světě.54 Významným sektorem zemědělství v Nizozemsku je ţivočišná produkce a chov koní. Protoţe je Nizozemsko nejhustěji osídlená země Evropy, supermarkety se staly dominantou na trhu. To vedlo k odklonu od malých obchodů. Jako důsledek těchto aspektů vedoucích k vytváření globalizovaných produktů zde před zhruba patnácti lety vznikla silná iniciativa na ochranu a podporu regionálních výrobců a jejich produktů. Regionální značení napříč Evropou: sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Asociace regionálních značek, 2011, 152 s. ISBN 978-802-5495-063. 54
20
Hledají se alternativní rozvojové směry, které nezatěţují ţivotní prostředí (např. agroturistika, bio zemědělství). V Nizozemsku regionální značky slouţí především k rozlišení opravdových místních výrobců a výrobků, které sice místní původ mají na etiketě, ale s regionem nemají prakticky nic společného, ke spojování lidí a organizací na regionální úrovni, k podpoře malých výrobců a obchodníků. V roce 1999 byla ze snahy šesti regionálních rozvojových organizací vytvořena instituce Stichting
Streekeigen Producten Nederland (Nadace pro regionální produkty v Nizozemsku) -
SPN za účelem vytvoření národní značky pro regionální produkty.55 Následně byla vytvořena značka „erkend streekproduct‟ (certifikovaný regionální produkt).56 Hlavními kritérii pro udělení značky je původ surovin z regionu, vytvoření výrobku a zpracování surovin v regionu a trvale udrţitelné výrobní metody, které jsou v souladu s krajinou. Nejznámější regionální značkou v Nizozemsku je značka Waddengoud, která je udělována celé řadě výrobků a sluţeb od udrţitelného rybolovu aţ po techniku produkující energii. Irsko V Irsku je nejznámější regionální značkou West Cork Fuchsia.57 Západní Cork bychom našli na jihozápadním pobřeţí Irska. Je to krajina velmi rozmanitá. Kromě malebného pobřeţí oplývá i bohatým kulturním dědictvím a ţivoucími městy. V tomto regionu je vypěstované silné sepětí komunity, samostatnosti a hrdosti. Region se však potýká s řadou ekonomických problémů, které vznikly především díky jeho periferní poloze a izolace od velkých trhů. Regionální značka se plně rozvinula díky programu od Evropské unie na rozvoj venkova „LEADER“ (fungoval i v ČR, viz kapitola Místní akční skupiny).58 Značka nyní sdruţuje přes 160 potravinářských, turistických a řemeslných firem. V roce 2007 byl publikován komplexní výzkum University College Cork, který se zabýval ekonomickými přínosy značky Fuchsia. Výsledkem bylo, ţe značka se svými přidruţenými aktivitami v roce 2005 vygenerovala celkem 106 milionů eur. Více neţ půlka tohoto výdělku zůstala v regionu. Kolem značky se nakonec vytvořil i Klastr pro inovaci, který má
Regionální značení napříč Evropou: sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Asociace regionálních značek, 2011, 152 s. ISBN 978-802-5495-063. 56volně přeloţeno z: Keurmerk. Erkend Streekproduct [online]. 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.erkendstreekproduct.nl/keurmerk/ 57 Regionální značení napříč Evropou: sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Asociace regionálních značek, 2011, 152 s. ISBN 978-802-5495-063. 58 tamtéţ 55
21
sdruţovat komerční i nekomerční sféru tohoto regionu a komplexně podporovat a zastřešovat místní aktivity.59 Velká Británie Významné postavení v rámci systému regionálního značení ve Velké Británii má společnost Hadrian‟s Wall Heritage Limited (HWHL).60 Byla vytvořena za účelem rozvoje okolí kolem jedné z nejrozsáhlejších památek Světového dědictví UNESCO. Tento region má vybudovaný silný pocit sounáleţitosti místních obyvatel a výrazný příjem z cestovního ruchu. Přesto se potýká s řadou problémů, které plynou především z faktu, ţe se na jeho území nachází řada menších lokalit, z nichţ kaţdá procházela jiným historickým vývojem a tvořila si své vlastní strategie. Cílem společnosti Hadrian‟s Wall Heritage Limited je tedy vytvořit zastřešující organizaci, která tyto jednotlivé lokality spojí a nabídne region kolem Hadriánova valu jako celek. Regionální značka zahrnuje samotnou památku, okolní krajinu a přírodu, outdoorové aktivity, nabídku stravování apod. Společnost vytvořila i vlastní autobus, který je uznáván po celé Británii jako výborný příklad v oblasti udrţitelné dopravy. Návštěvníkům jsou nabízeny jednodenní skupinové výlety. Kromě samotného vytvoření značky, společnost pořádá i celou řadu originálních doprovodných aktivit. Např. akce nazvané „Setkání s výrobcem“.61 Podnikatelé tak mají jedinečnou příleţitost, jak se seznámit se svými dodavateli a výrobci. Např. kuchaři mohou navštívit výrobce sýrů, farmáře chovající neobvyklá zvířata apod. Dochází tak k vytváření sítí produkčního řetězce na místní úrovni a k navázání uţitečných kontaktů zaloţených na osobním setkávání.
5.3.2) Střední Evropa Polsko V Polsku funguje značka „Údolí Barycze doporučuje“, o kterou se stará místní Nadace údolí Barycze. Údolí řeky Barycz je největším krajinářským parkem v Polsku a je součástí jiţ zmiňované instituce Natura 2000.62 Došlo zde tedy k zajímavému fenoménu, ke kterému došlo i u nás. Nejprve se řešily ekologické problémy spjaté s lokalitou a regionální značka vzešla z tohoto procesu jako vedlejší produkt. Region se tedy na jedné straně snaţí co nejvíce podpořit rozvoj cestovního ruchu, který povede ke zlepšení kvality ţivota a vytvoří pracovní místa pro místní 59 Regionální značení napříč Evropou: sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Asociace regionálních značek, 2011, 152 s. ISBN 978-802-5495-063. 60 tamtéţ 61 tamtéţ 62 volně přeloţeno z: Regionalny System Promocji Dolina Baryczy Poleca. Dolina Baryczy Poleca [online]. 2007 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.dbpoleca.barycz.pl/index_system.php?dzial=3&kat=9&art=1
22
obyvatele. Na druhé straně musí hledat rovnováhu mezi ekonomickými přínosy a ekologickou problematikou, neboť velký příval turistů by mohl nenávratně zlikvidovat údolí s křehkými ekosystémy. Značka má tedy slouţit především k rozvoji trvale udrţitelného a zodpovědného turismu. Slovensko Na Slovensku mají ještě kratší historii regionálního značení, neţ u nás v ČR. Touto problematikou se zde zabývá nezisková organizace Regionálne environmentálne centrum Slovensko (REC Slovensko) v rámci dvou projektů - Parky a ekonomika a GreenBelt.63 Regionální značku mají vytvořenou např. regiony Kysúc, Záhorie a Malé Karpaty.
5.3.3) Jihovýchodní Evropa Rumunsko Významnou oblastí z hlediska regionálního značení je v Rumunsku Transylvánie (Sedmihradsko) rozkládající se na Severozápadě. Transylvánie bývá povaţována za jednu z nejhezčích rumunských provincií. Na území Transylvánie došlo díky historickému vývoji k namíchání několika kultur a etnik. Region oplývá nedotčenou přírodou i nesmírně bohatým kulturním dědictvím. V roce 2007 byl prostřednictvím nadace Partnerství a charitativní organizace prince Charlese (The Prince‟s Charities) vytvořen program Transylvania Authentica za účelem zachování neuvěřitelně bohaté rurální kultury Transylvánie, tradičních potravin i výrobků.64 Regionální známka je udělována výrobcům ve 4 oblastech: ubytování a gastronomie, umění a řemesla, potraviny a nápoje a záţitky.
5.3.4) Evropská známka teritoriální kvality Přestoţe je systém regionálního značení zaloţen na principu originality a odlišnosti, nabývá zde čím dál tím víc na významu spolupráce na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Jedním z výsledků takové spolupráce je vytvoření Evropské známky teritoriální kvality. Tento projekt zastřešuje značení ve Španělsku, Itálii, Řecku a Francii.65 Zmíněná značka sdruţuje různá značení, která mají určitý spojovací prvek. Např. značka Venkovská kvalita spojuje venkovské regiony všech čtyř zemí, které si jiţ nějakou známku vytvořily a mají uţ vypěstovanou vlastní identitu. Cílem je vytvořit trvale udrţitelné fungování zaloţené na environmentálních a sociálních aspektech. Kaţdý region si
63 Regionální značení napříč Evropou: sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Asociace regionálních značek, 2011, 152 s. ISBN 978-802-5495-063. 64 tamtéţ 65 volně přeloţeno z: What is the ETQM?. European Territorial Quality Mark [online]. 2007 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.ruralquality.net/en/content/show/&tid=137.html
23
přitom ponechá své výlučné a originální postavení, navíc je však zaštítěn puncem evropské regulace.
6) Asociace regionálních značek 6.1)
O sdruţení
Asociace regionálních značek, o. s. je zastřešující organizace regionálních značek pro regiony s vlastní značkou v České republice. Funguje na národní úrovni. Asociace je sdruţením právnických i fyzických osob, které se nějakým způsobem podílejí na existenci regionálních značek. Např. se účastní zavádění značky, zasluhují se o její rozvoj nebo jsou zodpovědné za její správu. Asociace dále rozvíjí myšlenku občanské sdruţení Apus1, které v rámci projektu „Natura 2000 - Lidé přírodě, příroda lidem“, financovaném Evropskou komisí, zavádělo regionální značení výrobků ke zvýšení povědomí obyvatelstva o celoevropské soustavě chráněných území Natura 2000.66 Jak uţ bylo mnohokrát zmíněno, účelem vzniku regionálního značení je především zviditelnění venkovských regionů či chráněných území a zvýšení jejich socioekonomického potenciálu. Regionální značky mají přispět k vzniku a rozvoji udrţitelného a zodpovědného turismu, který šetrným způsobem zvýší ekonomické přínosy v těchto kulturně a environmentálně hodnotných regionech. Mají poskytnout turistům alternativní moţnosti vedle tradičního „konzumního“ přístupu. Skupina, na kterou je hlavně zaměřená podpora, jsou zdejší drobní podnikatelé (řemeslníci, zemědělci, malé a střední firmy), kteří jsou s regionem nějakým způsobem silně spjati a prostřednictvím této podpory mají potenciál zvýšit atraktivitu lokality a její dobré jméno. Důleţitá je i environmentální idea postavená na faktu, ţe kratší přepravní vzdálenosti v rámci dané lokality výrazně méně zatěţují ţivotní prostředí na rozdíl od celonárodní a mezinárodní logistiky. Z těchto myšlenek vychází i činnost Asociace regionálních značek. Kaţdá regionální značka v Asociaci regionálních značek má své samostatné a nezávislé postavení. Za její správu je zodpovědný místní subjekt, který v dané lokalitě působí, tzv. regionální koordinátor. Všichni regionální koordinátoři jsou i členem asociace jako právnické osoby. Všem regionálním koordinátorům je nadřazen národní koordinátor, kterého pověřuje valná hromada občanského sdruţení Asociace regionálních značek. Je i členem občanského
66
Vnitřní řád Asociace regionálních značek, o. s., znění platné od 26. 8. 2011
24
sdruţení Apus.67 Národní koordinátor především dohlíţí na plnění poslání ARZ, o. s. a realizaci rozhodnutí valné hromady. Současnou národní koordinátorkou je PhDr. Kateřina Čadilová. Úkoly národního koordinátora jsou především: poradenství pro členy při přípravě zásad, kritérií značení a dalších dokumentů výměna zkušeností, kontaktů a informací mezi členy asociace a organizace společných setkání regionálních koordinátorů správa internetového portálu ARZ (www.regionalni-znacky.cz), zajištění tvorby samostatných podstránek pro jednotlivé regiony v rámci ARZ konzultace a připomínky informačních a propagačních materiálů vytvořených regionálním koordinátorem (vţdy nejdéle do 1 týdne po obdrţení) koordinace společných aktivit členů ARZ na národní a mezinárodní úrovni, zprostředkování nabídek a příleţitostí pro regiony na národní a mezinárodní úrovni zajištění finančních zdrojů pro rozvíjení systému i jednotlivých regionálních značek komunikace s regionálními koordinátory koordinace výroby kompatibilních propagačních materiálů ve více regionech, případně i jejich výroba68 Asociace regionálních značek tedy značení pro jednotlivé regiony sama nevytváří, ale regionům, které si svou značku chtějí zaloţit samy, zajišťuje pomoc prostřednictvím: zázemí při vytváření a rozvoji značky, koordinační činnosti na národní úrovni, zprostředkování informací a zkušeností, podpory propagace, marketingu a reklamy, realizace projektů regionálního rozvoje a spolupráce s dalšími národními a mezinárodními organizacemi regionálního rozvoje.69 Regionální značky jsou určeny pro výrobky, produkty a sluţby, které splňují jednotná certifikační kritéria, která si kaţdý region stanovuje sám tak, aby odpovídala jeho aktuálním potřebám. Vţdy však musí být zahrnut poţadavek na místní původ, jedinečnost, kvalitu a šetrnost k ţivotnímu prostředí. Rozhodování o konkrétním udělení značky má v kompetenci nezávislý orgán, tzv. certifikační komise, tvořená významnými zástupci daného regionu a místními podnikateli. V komisi vţdy musí zasedat regionální koordinátor i národní koordinátor.70 Vnitřní řád Asociace regionálních značek, o.s., znění platné od 26. 8. 2011 tamtéţ 69 Stanovy občanského sdruţení Asociace regionálních značek, o.s. 67 68
70
Vnitřní řád Asociace regionálních značek, o.s., znění platné od 26. 8. 2011
25
6.2)
Historie
S vytvářením regionálních značek v České republice začalo občanské sdruţení Regionální environmentální centrum Česká republika (REC ČR). Od června 2008 toto sdruţení funguje pod novým názvem Apus. První značky byly zaloţeny pod vedením Tomáše Kaţmierského a Ivy Dykové v rámci projektu „Natura 2000 - Lidé přírodě, příroda lidem“, který byl v letech 20042006 financován Evropskou komisí.71 Jako první regiony byly vybrány 3 oblasti soustavy Natura 2000 - Národní park Krkonoše, Národní park Šumava a Chráněná krajinná oblast Beskydy. Všechny tyto regiony oplývají obrovským přírodním bohatstvím a mají k dispozici dostatečné mnoţství místních tradičních výrobků a sluţeb. V průběhu roku 2005 uskutečnilo občanské sdruţení Apus (tehdy ještě Regionální environmentální centrum ČR) ve výše zmíněných regionech sérii setkání s místními výrobci, podnikateli a dalšími subjekty působícími v regionu (např. zástupci obcí, krajů, neziskových organizací). Při této příleţitosti se stanovila podrobná pravidla a kritéria pro značení výrobků, dohodl se název a podoba samotné značky a byli zvoleni místní koordinátoři. Za Krkonoše Místní akční skupina Krkonoše, v Beskydech občanské sdruţení Lidé v Beskydech, o. s. a na Šumavě Regionální rozvojová agentura Šumava.72 Ke konci tohoto roku jiţ byly uděleny první certifikáty výrobkům v Krkonoších. Počátkem roku 2006 se první certifikáty udělily i v Beskydech a v létě 2006 nakonec i na Šumavě. Vzhledem k pozitivní zkušenosti z prvních třech regionů se pravidla certifikace a principy značení brzy aplikovaly i v dalších regionech. V roce 2006 se přidruţil Moravský kras, koordinovaný Místní akční skupinou Moravský kras. V tomto roce získal systém značení i svůj název - Domácí výrobky. V první polovině roku 2007 byla značka pro domácí výrobky zavedena i pro území Orlických hor a Podorlicka. Tento projekt získal finanční podporu z Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje.73 Díky finanční podpoře plynoucí z Evropského hospodářského prostoru a Norska byly v průběhu roku 2007 zavedeny regionální značky v Moravském Kravařsku (oblast Poodří), který byl koordinovaný Místní akční skupinou regionu Poodří, a v prvním přeshraničním mikroregionu Górolsko Swoboda, který se rozkládá na území ČR, Polska a Slovenska. Jeho koordinaci převzala Místní skupina PZKO Jablunkov (Polski Związek Kulturalno-Oświatowy neboli Polský kulturně-
71 O nás. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a sluţeb [online]. 2010 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/arz/cs/o-nas/ 72 tamtéţ 73 tamtéţ
26
osvětový svaz v České republice). V regionu Vysočina došlo ke vzniku osmé značky pod koordinací agentury ZERA (Zemědělská ekologická regionální agentura).74 Zájem o regionální značky byl obrovský. Od lokálních podnikatelů vzešla myšlenka rozšířit značení i na sluţby v cestovním ruchu. To se nakonec díky podpoře z Ministerstva ţivotního prostředí uskutečnilo a od r. 2007 existují certifikační pravidla pro značení ubytovacích a stravovacích sluţeb.75 První certifikáty získaly hotely, penziony a restaurace v r. 2008. V rámci projektu došlo ke spolupráci mezi řadou subjektů: kromě občanského sdruţení Apus i Regionální rozvojová agentura Šumava, Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd, Ministerstvo ţivotního prostředí a agentura CENIA, která se zabývá ekoznačkou pro ubytovací sluţby „Flower“.76 Na počátku roku 2008 konečně vzniká Asociace regionálních značek, o. s. (ARZ), jelikoţ bylo nutné vzhledem k rostoucímu počtu regionálních značek vytvořit zastřešující organizaci, která bude všechny aktivity se značením spojené centrálně koordinovat. Členstvím v asociaci získávají jednotlivé regiony právo podílet se na rozhodování o důleţitých problémech a zároveň si mohou ponechat svoji nezávislost. Zavedení značky v dalších dvou regionech - Polabí a Podkrkonoší jiţ probíhalo pod patronátem ARZ. První certifikáty v těchto regionech byly uděleny na podzim 2008. O rok se připojila Haná, v roce 2010 regiony Českosaské Švýcarsko s regionálním koordinátorem České Švýcarsko o. p. s, Jeseníky koordinované Místní akční skupinou Pomoraví a Prácheňsko.77 V roce 2011 byla značka zavedena i na Broumovsku pod patronátem Agentury pro rozvoj Broumovska, o. s., v Kraji blanických rytířů, Ţelezných horách a v regionu Moravská brána. V roce 2012 se do systému regionální značení pod ARZ zapojilo Zápraţí s regionálním koordinátorem MAS Říčansko, o.p.s., Znojemsko a Toulava.78 Souhrnný přehled všech regionálních značek, které se doposud sdruţily pod hlavičku Asociace regionálních značek mezi lety 2005 – 2012, přináší následující tabulka:
O společnosti. ZERA [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.zeraagency.eu/1-zera-ospolecnosti.html 75 O nás. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a sluţeb [online]. 2010 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/arz/cs/o-nas/ 76 Jak ekoznačení funguje. Cenia: Česká informační agentura ţivotního prostředí [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www1.cenia.cz/www/ekoznaceni/jak-ekoznaceni-funguje 77 O nás. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a sluţeb [online]. 2010 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/arz/cs/o-nas/ 78 tamtéţ 74
27
Značka
Od
Krkonoše originální produkt®
2005 MAS Krkonoše
Šumava originální produkt®
2005 Regionální rozvojová agentura Šumava
Vyrobeno v Beskydech®
2005 Lidé v Beskydech, o. s.
Moravský kras regionální produkt®
2006 MAS Moravský kras
Orlické hory originální produkt®
2007 MAS POHODA venkova, o. s.
Moravské
Regionální koordinátor
Kravařsko
regionální 2007 MAS Regionu Poodří, o. s.
Swoboda
regionální 2007 MS
produkt® Górolsko produkt®
Polského
kulturně-osvětového
svazu
v
Jablunkově
Vysočina regionální produkt®
2007 ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o. s.
Polabí regionální produkt®
2008 MAS Podlipansko, o.p.s.
Podkrkonoší regionální produkt®
2008 Podchlumí, o. s.
Haná regionální produkt®
2008 Občanské sdruţení Aktiv+
Českosaské
Švýcarsko
regionální 2010 České Švýcarsko, o.p.s.
produkt® Jeseníky originální produkt®
2010 MAS Horní Pomoraví, o.p.s.
Prácheňsko regionální produkt®
2010 MAS LAG Strakonicko
Broumovsko regionální produkt®
2011 Agentura pro rozvoj Broumovska, o. s.,
Kraj
blanických
rytířů
regionální 2011 ČSOP Vlašim
produkt® Ţelezné hory regionální produkt®
2011 MAS Ţeleznohorský region, o. s.,
Moravská brána regionální produkt®
2011 Hranická rozvojová agentura, z. s.
Zápraţí originální produkt®
2012 MAS Říčansko o.p.s.,
Znojemsko regionální produkt
2012 MAS Ţivé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko
Toulava regionální produkt
2012 MAS Krajina srdce
Tabulka 2: Přehled jednotlivých regionálních značek v rámci ARZ
Nejprve tedy značky byly zavedeny v chráněných územích, postupně se však od tohoto hlediska ustupovalo. Nakonec se zůstalo u společného znaku venkovských oblastí, které skýtají velký turistický potenciál, ale potýkají se s řadou ekonomických a sociálních problémů.
6.3)
Současná podoba
V současné době má Asociace regionálních značek celkem 22 členů: Krkonoše, Šumava, Beskydy, Moravský kras, Orlické hory, Moravské Kravařsko, Górolsko Swoboda, Vysočina, 28
Polabí, Podkrkonoší, Haná, Českosaské Švýcarsko, Jeseníky, Prácheňsko, Broumovsko, Kraj blanických rytířů, Ţelezné hory, Moravská brána, Zápraţí, Znojemsko, Toulava a Opavsko. Příklady výrobků, které obdrţely jednotlivé regionální značky, uvádím v přílohách. Ač má Asociace regionálních značek jednotně zavedená společná pravidla a vizuální styl, jedná se o výhradně zdola budovanou iniciativu. To znamená, ţe primární odpovědnost za jednotlivé značky (včetně zajištění financování) leţí na jednotlivých regionálních koordinátorech místních neziskových organizacích. Aktuální rozmístění jednotlivých regionů a jimi vytvořených regionálních značek přináší následující obrázek:
Obrázek 4: Mapa s členy ARZ (převzato z: O nás. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a sluţeb [online]. 2010 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/arz/cs/o-nas/
Z obrázku je patrný jednotný vizuální styl. Ochranná známka má vţdy kulatý tvar, ve kterém je umístěn symbol, který je nějakým způsobem spjat s regionem, který znázorňuje. Ten můţe být patrný uţ z názvu, např. přilbice u Kraje blanických rytířů, kráva u Moravského Kravařska, orel u Orlických hor, brána u Moravské brány. Nebo se můţe jednat o symbol, pro jehoţ pochopení musíte jako laik mít dodatečné informace, např. fialový květ jesenického zvonku, který se nevyskytuje nikde jinde, oranţová rozeta jako charakteristický motiv pro zdejší
29
zdobení ve dřevě u regionu Górolsko Swoboda, ječný klas z pověsti o králi Ječmínkovi u Hané. Autorem je Mgr. David Škodný z grafického studia 2123design z Hradce Králové.
6.4)
Projekty
V průběhu let 2009 - 2011 se Asociace regionálních značek stala realizátorem projektu „Sdílení zkušeností a vytvoření mezinárodní platformy v oblasti podpory regionálních produktů“.79 Projekt spolufinancovala Evropská unie z Evropského sociálního fondu v Operačním programu lidské zdroje a zaměstnanost. Akce byla zaměřená na zlepšení schopností regionálních a národních koordinátorů. Projekt fungoval na principu vzájemného obohacování se a předávání si zkušeností mezi různými zeměmi. Výsledkem bylo i vytvoření pravidel pro účinné fungování mezinárodní spolupráce a poloţení základů pro mezinárodní platformu slouţící k výměně zkušeností a pro další spolupráci týkající se regionální produkce. V roce 2010 realizovala ARZ projekt „Zvyšování povědomí o významu regionální produkce“, který z revolvingového fondu podpořilo Ministerstvo ţivotního prostředí. Výsledkem byly celostátní noviny o regionálních výrobcích „Doma v REGIONECH“.80 Navíc se z fondu hradí i informování o systému regionálního značení prostřednictvím tiskových zpráv, článků v médiích a aktivní účasti na odborných konferencích a dalších fórech. V rámci projektu byla podpořena i prezentace drţitelů některé z regionálních značek na vánočních trzích v Praze. V současné době se Asociace regionálních značek spolupodílí společně s Jihočeskou univerzitou a sedmi svazky obcí Dolního Pootaví, Středního Pootaví, šumavského Podlesí, Blanicko-Otavského regionu, severního Písecka, Blatenska a Milevska na projektu realizovaném spolkem OTAVAN „Doma na venkově“.81 Tento projekt, na který připadla část prostředků z Evropského sociálního fondu v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, je zaměřen na hledání moţností smysluplného vyuţití venkovského prostoru. Vzdělávání se skládá z cyklu šesti základních modulů a probíhá od října 2012 do června 2013.82 Na semináře navazuje celá řada doprovodných aktivit - diskuse, brainstorming, interaktivní dílny, exkurze, konference apod. Interaktivní a proţitkový program s sebou přináší v rámci jiţ zmíněných šesti modulů zaměřených vţdy na jeden okruh týkající se ţivota na vesnici (Vesnice a občané, Vesnice jako místo spotřeby, Vesnice jako ţivé společenství, Vesnice jako tvůrčí prostor, Vesnice jako kulturní prostor a Vesnice ve století sluţeb), pohledy na ţivot na vesnici, na jeho kořeny, příleţitosti i O nás. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a sluţeb [online]. 2010 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/arz/cs/o-nas/ 80 tamtéţ 81 O projektu. Doma na venkově [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.na-venkove.cz/oprojektu/1/ 82 O nás. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a sluţeb [online]. 2010 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/arz/cs/o-nas/ 79
30
hrozby. V červenci 2013 bude celý projekt završen festivalem lidové kultury a řemesel na strakonickém hradě. V září bude projekt vyhodnocen na odborné konferenci.83
6.5)
Moţnosti financování
Aby systém regionálního značení mohl řádně fungovat, je třeba vynaloţit značné částky na jeho správu, na propagaci a marketingové aktivity a na personální zajištění jeho chodu. Jelikoţ je regionální značení v rámci Asociace regionálních značek iniciováno zdola, veškerá zodpovědnost spočívá na regionálních koordinátorech, financování se vţdy zajišťuje v dané lokalitě a je součástí rozhodování místních subjektů. Asociace regionálních značek zde působí pouze jako podpůrný a poradní orgán. Jedním z pilířů financování jednotlivých regionálních značek jsou příspěvky od drţitelů, které se získávají z velké většiny prostřednictvím ročních poplatků za značku. Výše příspěvků se v jednotlivých regionech liší a závisí na mnoha faktorech, např. na velikosti celého regionu (region Šumava je zhruba tak pětkrát větší neţ Prácheňsko a asi tak desetkrát větší neţ Podkrkonoší), na délce existence regionální značky (jako jedna z prvních značek začala fungovat beskydská „Vyrobeno v Beskydech®“, zatímco značka „Zápraţí - originální produkt®“ funguje teprve od r. 2012), na počtu výrobců, kterým byla značka udělena, či na lokální úpravě certifikačních pravidel. Všeobecně však platí, ţe roční poplatky získané od drţitelů pokrývají cca 10 % veškerých nákladů.84 Za předpokladu hospodárného a zodpovědného vyuţívání finančních prostředků je jejich výše přímo úměrná úspěšnosti značky. Tedy čím více prostředků můţeme do značky vloţit, tím větší úspěšnosti značky docílíme. První regionální značky (Krkonoše, Šumava a Beskydy) byly financovány především z evropských fondů (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond), jelikoţ jejich vznik souvisel s projektem evropsky významných lokalit Natura 2000. Evropská unie se však do jisté míry přímo či nepřímo (financování propagačních materiálů např. „Doma v regionech“) podílela i na financování ostatních značek. Dalším zdrojem finančních prostředků je státní rozpočet a rozpočty krajských úřadů a místní správy a samosprávy, neboť systém regionálních značení se podílí na zviditelňování daného regionu a na zvýšení cestovního ruchu, tudíţ mají tyto orgány na jeho existenci zájem. Moţnosti financování značek: 83 O projektu. Doma na venkově [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.na-venkove.cz/oprojektu/1/ 84 Regionální značení napříč Evropou: sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Asociace regionálních značek, 2011, 152 s. ISBN 978-802-5495-063.
31
zvýšení ročních poplatků za značku dotace a granty v rámci ČR finanční prostředky z fondů Evropské unie rozpočty krajských úřadů a místní správy a samosprávy sponzoring rozšíření příspěvků jednotlivých drţitelů značky provize z prodeje certifikovaných výrobků a sluţeb např. prostřednictvím e-shopu či rezervačního systému maximální vyuţívání a vyhledávání moţností propagace zdarma (přidruţení k propagaci turismu v daném regionu).
6.6)
Propagace
Kromě řádného financování potřebuje systém regionálního značení pro svou existenci i funkční propagaci. Ta nabývá na důleţitosti uţ jen kvůli faktu, ţe lidé často o problematice a moţnostech regionálního značení ani nevědí. Z průběţných výsledků mého průzkumu „Regionální produkty a značky“ plyne, ţe téměř 30% respondentů o existenci regionálních produktů vůbec netuší a neví, co si pod tímto pojmem má představit. Marketingová osvěta zde tedy neslouţí jen k pouhé propagaci jednotlivé značky, ale k propagaci celého systému regionálního značení, aby lidé věděli o moţných alternativách ke konzumnímu stylu stravování a cestování a ţivota vůbec. Neboť jsem přesvědčena, ţe v důsledku přesycení trhu levnými, ale uniformními výrobky z Asie, poptávka po kvalitním zboţí z kvalitních a ověřitelných surovin existuje a postupně narůstá. Ale často o existenci a dostupnosti takového druhu výrobků se neví. V rámci propagace značky je moţné vyuţít následujících činností: propagační tiskoviny (plakáty, letáčky, informace o akcích…) v rámci místních informačních center, městských úřadů, muzeí, knihoven, památníků, památek, restaurací apod. pravidelné pořady v rámci místních rozhlasových televizních stanic o např. pořad „Seznamte se s pravými šumavskými výrobky“ v Českém rozhlase České Budějovice, který seznamoval místní obyvatele o problematice regionálního značení prostřednictvím krátkých 10 min. reportáţí s výrobci upozornění, reportáţe v místních tiskovinách nebo v regionálních modifikacích MF Dnes, Právo, Deník propagační stánek s vizualizací značky 32
propagace v rámci veletrhů cestovního ruchu, gastronomie a ţivotního stylu o Mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu - veletrh zaměřený na výjezdovou turistiku - REGIONTOUR o Veletrh cestovního ruchu s úsměvem o Veletrh Biostyl internetové bannery umisťované na stránkách spřízněných organizací (internetové stránky městských úřadů, krajských muzeí, knihoven apod.) billboardy nebo informační tabule rozmístěné u hranic jednotlivých regionů reportáţe Toulavé kamery o Toulavá kamera vychutnává Česko - Semilsko o reportáţ o Kateřině Smutné z Broumovska vlastní dokumenty jednotlivých regionů o Mgr. Zdeněk Zvonek - dokument o regionální značce Tradice Bílých Karpat prodejní místa certifikovaných regionálních výrobků o DUHOVÝ DOMOV, Janské Lázně o Mléčný bar a kavárna MILK&COFFEE, Říčany o Lesní ateliér Kuba, Kersko o Prodejní dílna české lidové tradice, Bechlín o Dobrovická muzea o.p.s., Dobrovice internetové obchody certifikovaných výrobků noviny „Doma v regionech“ katalogy certifikovaných výrobků a sluţeb pro daný region
6.7)
Obecné zásady pro udělování a uţívání značky
O udělení regionální značky můţe zaţádat kterýkoliv výrobce (řemeslník, podnikatel, výrobce potravin…), který má sídlo v daném regionu. Můţe se jednat o fyzickou i o právnickou osobu. Uchazeč na základě projeveného zájmu obdrţí od regionálního koordinátora formulář ţádosti o udělení značky, který vyplní a společně s přiloţeným vzorkem výrobku odevzdá zpět regionálnímu koordinátorovi. Pokud není moţné výrobek doručit do sídla regionálního koordinátora, je poslána pověřená osoba, která u výrobce provede místní šetření.
33
Regionální koordinátor zkontroluje formální správnost a úplnost vyplněné ţádosti. Můţe poţádat výrobce, aby případné nedostatky opravil či doplnil údaje nejpozději však do 2 týdnů před zasedáním komise.85 Ţádost můţe být formulována pro konkrétní výrobek nebo skupinu výrobků. U skupiny výrobků je třeba, aby všechny výrobky splňovaly kritéria uvedená v ţádosti. Ţádosti se přijímají v průběhu celého roku. Ty, co mají být posouzeny následující komisí, musí být dodány nejpozději 1 měsíc před jejím zasedáním. Regionální koordinátor doručí ţádosti certifikační komisi alespoň 7 dní před jejím zasedáním.86 Komise pak posuzuje, zda výrobce i výrobek splňují certifikační kritéria, a rozhodne, jestli certifikát bude nebo nebude udělen. Rozhodnutí obratem sdělí regionálnímu koordinátorovi. Pokud je v záleţitosti rozhodnuto kladně, je výrobci udělen certifikát a je s ním uzavřena smlouva o uţívání značky. Pokud je ţádost zamítnuta, je výrobce o tomto rozhodnutí uvědomen a jsou mu uvedeny důvody, proč tomu tak je. Jak uţ jsem zmínila, rozhodování o udílení certifikátu má v kompetenci nezávislý orgán, tzv. certifikační komise. Ta se skládá z významných zástupců daného regionu a místních podnikatelů. Komise má zpravidla 10 členů.87 Ačkoliv se sloţení můţe region od regionu lišit, vţdy zasedá regionální a národní koordinátor. Komise můţe přizvat další hosty (s poradním hlasem). Komise zasedá obvykle 2x ročně a řídí se při svých jednáních vlastním jednacím řádem. Termíny zasedání a lhůta příjmu ţádostí by měly být Asociací regionálních značek zveřejněny minimálně 2 měsíce předem na internetových stránkách.88 Pokud by bylo udělení značky pro nějaký výrobek v rozporu s cílem značky (např. by to bylo v rozporu s morálními a etickými zásadami, či proti obecnému estetickému cítění), můţe certifikační komise ţádost zamítnout. Pokud je značka udělena, výrobce získává právo značku uţívat (deklarováno certifikátem). Toto právo je nepřenosné a neprodejné a platné po dobu 2 let od data vystavení. Výrobce se zavazuje, ţe po dobu platnosti certifikátu bude splňovat veškerá kritéria uvedená v ţádosti. K tomu patří i hlášení o všech změnách, které poskytne regionálnímu koordinátorovi nejpozději do 3 týdnů od jejich vzniku.89 MAS MORAVSKÁ CESTA, o.s. Zásady pro udělování a uţívání značky „HANÁ regionální produkt®“. Červenka, 2011. 86 tamtéţ 87HOŠEK, Karel. Komunikace po e-mailu. 3. 12. 2012 Message-ID: DC9B78DBD0AF3B4FBCAD70A587798E1B4566128072@EX-DB.kr-olomoucky.int 88 taméţ 89 HRANICKÁ ROZVOJOVÁ AGENTURA, z.s. Zásady pro udělování a uţívání značky MORAVSKÁ BRÁNA regionální produkt®. Hranice, 2012. 85
34
Výrobce má dále povinnost výrobek řádně označit (např. opatřit etiketu či obal výrobku logem na základě grafického manuálu, samolepkou nebo visačkou se značkou, u výrobků, které nejdou individuálně označit, se značí prodejní pult či regál). Na druhou stranu je výrobce oprávněn uţívat značku i dalšími způsoby (např. hlavičkový papír, reklamní materiály, vizitky, internetové stránky). Vhodné je doplnit logo textem ve smyslu „Jsme drţiteli certifikátu k uţívání značky“, ideálně v kombinaci s logem daného regionu. Pokud má výrobce zájem si certifikát prodlouţit, musí o něj znovu zaţádat nejpozději 1 měsíc před uplynutím lhůty dosavadního certifikátu. Osoba, kterou pověřuje certifikační komise, provádí kontrolu plnění certifikačních kritérií a zásad. Drţitel certifikátu musí s touto osobou spolupracovat, poskytnout jí veškeré potřebné materiály a umoţnit jí přístup do provozovny. Pokud se při kontrole zjistí, ţe drţitel certifikátu zásady nebo certifikační kritéria porušil, je vyzván regionálním koordinátorem k nápravě nebo je rozhodnuto o odebrání certifikátu. Pokud dojde k odejmutí certifikátu, zaniká výrobci právo na uţívání značky. Zaplacené poplatky se nevrací. Pokud se značka uţije neoprávněně, řeší se celá věc soudní cestou. Registrační poplatek za uvedení značky je stanoven ve výši 2 000 Kč.90 Je určen na krytí nákladů spojených s administrativním zázemím udělování značky. Pokud výrobce jiţ drţitelem platného certifikátu je a ţádá o certifikát nový (např. pro jiný výrobek, nebo v případě prodlouţení platnosti stávajícího certifikátu), poplatek je sníţen na 500 Kč. Zároveň drţitelé certifikátu platí roční poplatky, které slouţí ke krytí nákladů na propagaci a prezentaci značky. Tyto poplatky jsou rozděleny podle druhu výrobce. Drobní ţivnostníci (OSVČ) platí 500 Kč, firmy s méně neţ 10 zaměstnanci nebo neziskové organizace 1 000 Kč a firmy s 10 a více zaměstnanci 2 000 Kč.91 Kompletní zásady pro udělování a uţívání značky jsou uvedeny v příloze (pro regionální produkt Haná®).
6.8)
Certifikační kritéria
Regionální značky jsou udělovány výrobkům, produktům a sluţbám splňujícím jednotná certifikační kritéria. Ta si stanovuje kaţdý region sám tak, aby odpovídala jeho aktuálním potřebám. Vţdy však musí být zahrnut poţadavek na místní původ, jedinečnost, kvalitu a šetrnost k ţivotnímu prostředí.
HRANICKÁ ROZVOJOVÁ AGENTURA, z.s. Zásady pro udělování a uţívání značky MORAVSKÁ BRÁNA regionální produkt®. Hranice, 2012. 91 tamtéţ 90
35
Certifikační komise posuzuje jednak kritéria pro výrobce a jednak kritéria pro jejich výrobky. Kritéria pro výrobce zahrnují: poţadavek na místní původ o výrobce musí mít svojí provozovnu v daném regionu - ověřuje se pomocí kopie ţivnostenského listu, výpisu z rejstříku firem, adresy v ţivnostenském listu o zemědělec musí hospodařit na území daného regionu - ověřuje se předloţením kopie výpisu z katastru nemovitostí nebo nájemní smlouvy nebo výpisem z ústřední evidence Svazu chovatelů ČR o včelař musí mít svá včelstva umístěna v daném regionu - ověřuje se předloţením potvrzení o umístění včelstev o chovatel nebo pěstitel musí být registrovaný u oficiálních chovatelských, zahrádkářských či zájmových organizací poţadavek na kvalifikace pro příslušnou výrobu: o platný ţivnostenský list pro danou výrobu o zápis v evidenci místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností o průkaz člena Českého svazu včelařů poţadavek na bezdluţnost - na firmu není vyhlášen konkurz, nemá nedoplatky na daních ani sociálním a zdravotním pojištění a není proti ní vedeno řízení ze strany České obchodní inspekce poţadavek na standardní kvalitu výroby - plnění zákonných předpisů a norem pro daný provoz (hygienické a technické normy, bezpečnost práce apod.). poţadavek na environmentální aspekty výroby - dodrţování zásad šetrnosti k ţivotnímu prostředí: o šetrné nakládání s vodou o šetrné nakládání s energiemi o odpady o preference znovu vyuţitelných, recyklovatelných a recyklovaných materiálů o minimalizace chemických přípravků, etické zacházení se zvířaty
36
Kritéria pro výrobky: poţadavek na druh výrobku - spotřební zboţí, zemědělské a přírodní produkty nebo umělecká díla vyrobená v regionu (nutné předloţit certifikační komisi vzorek výrobku, fotografii a popis) poţadavek na standardní kvalitu - výrobek splňuje všechny předpisy a normy, které jsou pro něj stanoveny poţadavek na environmentální aspekty výrobku - výrobek ani jeho obal nepoškozují ţivotní prostředí v ţádné fázi svého ţivotního cyklu a splňují zásady šetrnosti vůči ţivotnímu prostředí: o materiál - výhodou jsou recyklovatelné či biologicky odbouratelné suroviny o obal - nejlépe vratný nebo recyklovatelný o charakter výrobku o poţadavek na jedinečnost - výrobek musí být jedinečný ve svém vztahu k danému regionu. Pro splnění tohoto kritéria je třeba dosáhnout alespoň 10 bodů celkově za následující sub-kritéria:
tradiční místní výrobek
produkt z místních surovin
ruční, řemeslná nebo duševní práce
díla s hlavním motivem regionu /výrobky specifické pro region
výjimečné (nadstandardní) vlastnosti výrobku.
Pro kaţdé sub-kritérium jsou stanoveny škály. Následující tabulka uvádí ohodnocení pro podíl ruční, řemeslné nebo duševní práce. Výrobek je vyráběn alespoň z části ručně, řemeslnou nebo duševní prací. To znamená, ţe autor do kaţdého výrobku vkládá své osobité pojetí a kaţdý kus je tím pádem originál. Neznamená to, ţe by se nejrůznější nástroje a přístroje nesměly vůbec pouţívat, ale výsledek závisí na autorově řemeslné zručnosti. Uvedená procenta v levém sloupci tabulky představují podíl doby, po kterou se autor přímo podílí na procesu výroby daného výrobku, přičemţ se do celkového trvání nezapočítává doba, kdy je výrobek v klidu (např. chladnutí, uleţení, tuhnutí).92
92 ČESKÉ ŠVÝCARSKO O.P.S. Certifikační kritéria pro značku „ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO regionální produkt®“: Příloha č. 1 Zásady pro udělování a uţívání značky „ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO regionální produkt®“. Krásná Lípa, 2010.
37
% podíl ruční, řemeslné nebo duševní práce na celkové výrobě
Bodové ohodnocení
méně neţ 10 % (plně automatizovaný provoz)
0 bodů
10-34 %
1 body
35-59 %
2 body
60-74 %
3 body
75-99 %
4 bodů
téměř nebo úplných 100 %
5 bodů
Tabulka 3: Ohodnocení sub-kritéria "Podíl ruční, řemeslné nebo duševní práci"93
Regiony, které umoţňují certifikovat i ubytovací a stravovací sluţby, případně i záţitky, mají vypracovaná kritéria udělování značek i pro tyto oblasti. Kompletní certifikační kritéria uvádím v příloze (pro regionální produkt Haná®).
6.9)
SWOT analýza
V této kapitole se pokusím shrnout silné a slabé stránky, které s sebou regionální značení zprostředkované Asociací regionálních značek nese. Poukáţu na příleţitosti, které nám jeho existence dává, a na hrozby, kterým je třeba čelit a které by se měly eliminovat v samém zárodku, aby dalšímu fungování celého systému nic nebránilo. K silným stránkám (Strengths) patří především podpora šetrného podnikání (důleţité obzvláště v chráněných krajinných oblastech), garance původu surovin z daného regionu, uchování místních tradic, podpora trvale udrţitelného cestovního ruchu a rozšíření turistické nabídky, zvýšení konkurenceschopnosti daného regionu a kvality místních výrobků a sluţeb nebo větší identifikace obyvatel s regionem. Slabé stránky (Weaknesses) jsou především uvádění nepřesných nebo nepravdivých informací v ţádostech, které se pak obtíţně a zdlouhavě ověřují a kontrolují, nedostatečné nebo chybějící povědomí o dané regionální značce a o regionálním značení všeobecně, nákladná propagace, nedostatečná podpora z veřejných zdrojů či sloţitě strukturovaná ţádost, která můţe odradit případné zájemce. Jako velkou příleţitost (Opportunities) jednoznačně spatřuji v moţnosti spolupráce s organizacemi působícími v oblasti cestovního ruchu, gastronomie a pohostinství, které by plošně zvýšily efektivitu propagace a zároveň by sníţily náklady připadající na kaţdý subjekt. Další příleţitostí můţe být i navázání spolupráce se zahraničními organizacemi zabývajícími se
MAS HORNÍ POMORAVÍ O.P.S. Certifikační kritéria pro značku „JESENÍKY originální produkt®“: Příloha č. 1.1 Zásad pro udělování a uţívání značky „JESENÍKY originální produkt®“. Hanušovice, 2010. 93
38
regionálním značením, které si budou navzájem předávat své znalosti, nápady a zkušenosti. Tato spolupráce jiţ byla započata v rámci projektu „Sdílení zkušeností a vytvoření mezinárodní platformy v oblasti podpory regionálních produktů“, spolufinancovaného Evropskou unií. Regionální značení zatím není vystaveno ţádnému přímému ohroţení. Do budoucna by se ale mohl hrozbou (Threats) stát nezájem podnikatelů a drobných ţivnostníků o udělení certifikátu, takový stupeň globalizace, který potírá jakékoliv regionální odlišnosti či nedostatek finančních prostředků a nemoţnost je získat.
39
7) Veřejnost a regionální produkty Součástí mé práce byl i výzkum veřejného mínění, který zkoumal povědomí veřejnosti o regionálních produktech a značkách. Probíhal od 21. 03. 2013 - 20. 04. 2013. Dotazník byl vystaven v elektronické podobě na sociální síti Facebook. Zodpovědělo ho celkem 137 respondentů. Dotazník se skládal z 20 otázek, které byly zaměřeny všeobecně na problematiku regionálních produktů. Zkoumala jsem, zda lidé vědí, co regionální produkty a značky vlastně jsou, jaké mají lidé o regionálních produktech povědomí, zda si myslí, ţe je existence regionálních značek pro rozvoj daného regionu důleţitá, zda lidé v dnešní době regionálnímu značení důvěřují, zda je pro lidi regionální značení jakousi zárukou kvality, originality a místního původu a zda existence regionálních značek nějak výrazně ovlivňuje jejich spotřebitelské chování. Výsledky dotazníku jsou dostupné i v elektronické podobě: Machutová, K. - Regionální produkty a značky (výsledky průzkumu), 2013. Dostupné online na http://regionalni-produkty-aznacky.vyplnto.cz. Otázka č. 1: Víte o existenci ochranných známek typu regionální produkt (např. Vyrobeno v Beskydech, Toulava-regionální produkt, Regionální potravina…)? Respondenti mohli odpovědět buď ano nebo ne, a podle toho se jim zobrazily další otázky. Pokud odpověděli ano, pokračovali na další otázky, pokud odpověděli ne, dotazník se ukončil. Tím bylo zabráněno zkreslení, neboť na další otázky o regionálních produktech odpovídali jen lidé, kteří o nich jiţ něco vědí. Z dotazníku vyplynulo, ţe o existenci regionálních produktů ví 66 % respondentů, zatímco 34% z nich o tomto fenoménu ještě nikdy neslyšelo.
Obrázek 5: Graf k otázce č. 1 v dotazníku "Regionální produkty a značky“
40
Otázky č. 2 - 7 Následující okruh otázek byl zaloţen vţdy na nějakém tvrzení, nejčastěji „Regionální produkt příznivě ovlivňuje…“ a respondenti se měli rozhodnout, zda s tvrzením „souhlasí”, „spíše souhlasí”, „spíše nesouhlasí”, „nesouhlasí” nebo „neví“. V tomto okruhu otázek byla nejčastější odpověď „spíše souhlasím“. Respondenti se aţ na jednu výjimku nepřikláněli přímo k jednomu nebo k druhému pólu. Tou výjimkou je otázka č. 6, kdy s výrokem respondenti výrazně souhlasili, proto u této otázky uvádím i její grafické znázornění. U dalších otázek by se grafické znázornění příliš nelišilo. Můţeme tedy tvrdit, ţe s výroky v tomto okruhu otázek měli respondenti tendence s drobnými výhradami souhlasit, k ţádnému z výroků neprojevili výrazný nesouhlas. Otázka č. 2: Regionální produkt příznivě ovlivňuje zájem investorů o daný region. Účelem bylo zjistit, zda respondenti věří ve schopnost regionálních produktů vzbudit zájem investorů (buď z regionu nebo z oblastí mimo region), který by mohl v budoucnosti kulminovat v rozšíření investičních pobídek a tím k oţivení regionu jako celku. S tvrzením 42% respondentů spíše souhlasilo, 27% souhlasilo, 18% nesouhlasilo a 13% spíše nesouhlasilo. Otázka č. 3: Regionální produkt příznivě ovlivňuje zájem rezidentů o daný region. Tato otázka měla podobný cíl jako otázka předchozí, ale byla zaměřena na místní obyvatele. Zda regionální produkty zvyšují zájem místních obyvatel o daný region a zda regionální produkty vytvářejí silnější pouto mezi místními obyvateli a regionem jako celkem. S výrokem spíše souhlasilo 42% respondentů, souhlasilo 27%, spíše nesouhlasilo 13% a nevědělo 18%. Otázka č. 4: Regionální produkt příznivě ovlivňuje fungování místních akčních skupin, občanských sdruţení a jiných občanských aktivit. Tato otázka rozšiřovala otázku minulou a šla do větší hloubky. Cílem tedy nebylo, zda regionální produkty zvyšují zájem rezidentů o daný region, ale zda i přímo zvyšují aktivitu místních občanů ve formě zakládání a rozšiřování řad občanských sdruţení, místních akčních skupin apod. S výrokem spíše souhlasilo 47% respondentů, souhlasilo 25% respondentů, spíše nesouhlasilo 9% a nevědělo 19%. Otázka č. 5: Regionální produkt příznivě ovlivňuje cestovní ruch v daném regionu. Cílem bylo zjistit, zda existence regionálních produktů v daném regionu zvyšuje turistický ruch. Zda mají regionální produkty sílu přilákat do regionu nové návštěvníky.
41
S tímto výrokem spíše souhlasilo 44% respondentů, souhlasilo 36%, spíše nesouhlasilo 9% a nevědělo 11%. Otázka č. 6: Regionální produkt příznivě ovlivňuje poptávku po místních výrobcích. Otázka měla zjistit, zda „nálepka“ regionální produkt je schopná zvýšit poptávku po těchto produktech. Zda mají lidé tendenci upřednostňovat značené výrobky před běţnou produkcí. S výrokem souhlasilo 55% respondentů, spíše souhlasilo 33%, spíše nesouhlasilo 1% a nevědělo 11%.
Obrázek 6: Graf k otázce č. 6 v dotazníku "Regionální produkty a značky"
Otázka č. 7: Regionální produkt příznivě ovlivňuje moţnosti čerpání různých forem podpory z národních i mezinárodních zdrojů. Cílem bylo zjistit, zda je v moţnostech regionálního značení, zvýšit šance daného regionu čerpat různé formy podpory, ať uţ by se jednalo přímo o dotace nebo o formu investičních pobídek apod. S výrokem spíše souhlasilo 43%, souhlasilo 34%, spíše nesouhlasilo 2% a nevědělo 21%. Otázky č. 8 - 16 Okruh otázek od č. 8 do č. 16 byl zaloţen vţdy na otázce formulované „Myslíte si, ţe…?“ nebo „Je podle Vás…?“ Respondenti si mohli vybrat mezi odpověďmi ano, nevím a ne.
42
U téměř všech otázek odpověděla nadpoloviční většina respondentů ano. U otázky č. 9 sice většina respondentů souhlasila, ale uţ ne tak rozhodně, a u otázky č. 12, která se týkala šetrnosti výrobků k ţivotnímu prostředí, reagovali respondenti spíše negativně. U těchto dvou otázek uvádím pro ilustraci i jejich grafické znázornění. Otázka č. 8: Povaţujete existenci regionálních produktů z hlediska regionální politiky za důleţitou? Cílem bylo zjistit, zda je pro regiony strategicky významné tvořit vlastní regionální značky. Zda to regionu pomůţe se lépe zviditelnit a navázat i uţší spolupráci s ostatními subjekty v rámci státní správy a jiných regionů. 87% respondentů odpovědělo ano, 8% nevím a 5% ne. Otázka č. 9: Je podle Vás ochranná známka typu regionální produkt dostatečnou garancí kvality výrobku? Cílem bylo zjistit, zda respondenti povaţují certifikační kritéria pro daný regionální produkt za natolik přísná, aby prošly jen opravdu kvalitní výrobky. 44% respondentů odpovědělo ano, 29% ne a 27% nevím.
Obrázek 7: Graf k otázce č. 9 v dotazníku "Regionální produkty a značky"
Otázka č. 10: Je podle Vás ochranná známka typu regionální produkt dostatečnou garancí místního původu? Otázka je obměnou předchozí otázky. Účelem bylo zjistit, zda je při udělování certifikátu pro regionální produkt kladen důraz na místní původ surovin a na to, aby výrobky opravdu vznikaly v tom daném regionu. 43
82% respondentů odpovědělo ano, 14% nevím a 4% ne. Otázka č. 11: Je podle Vás ochranná známka typu regionální produkt dostatečnou garancí originality a výjimečnosti výrobku? Otázka je obdobou předchozích dvou otázek. Jaký důraz je při udělení certifikátu kladen na originalitu a výjimečnost výrobku. Zda se opravdu jedná o produkt, který nedělá úplně kaţdý, který je vyroben podle vlastní receptury či vlastním postupem. 63% respondentů odpovědělo ano, 21% ne a 16% nevím. Otázka č. 12: Myslíte si, ţe výrobky certifikované ochrannou známkou typu regionální produkt jsou šetrné k ţivotnímu prostředí? Cílem bylo zjistit, zda výrobky, které splňují určité kvalitní standardy a jsou třeba i nějakým způsobem výjimečné, jsou zároveň i šetrné k ţivotnímu prostředí a jsou vyráběny ekologickými výrobními postupy bez zbytečných neodbouratelných odpadů apod. 64% respondentů odpovědělo nevím, 19% ne a 17% ano.
Obrázek 8: Graf k otázce č. 12 v dotazníku "Regionální produkty a značky"
Otázka č. 13: Myslíte si, ţe moţnost získání ochranné známky typu regionální produkt příznivě ovlivňuje chování místních výrobců? Otázka měla ověřit, zda moţnost získání certifikátu pro své výrobky je pro výrobce natolik lákavá, ţe jsou ochotni zlepšit své výrobní postupy, zkvalitnit své výrobky, vyuţít pro výrobu místních surovin apod., aby tento certifikát mohli získat. Zda tedy regionální značení ve větší či menší míře podporuje zdravou konkurenci mezi výrobci. 64% respondentů odpovědělo ano, 27% nevím a 9% ne. 44
Otázka č. 14: Myslíte si, ţe ochranná známka typu regionální produkt je účinnou formou propagace? Účelem bylo zjistit, zda je získání certifikátu pro výrobce dobrou reklamou, jestli je moţné, ţe se výrobce získáním certifikátu zviditelní a bude lidmi lépe vnímán, neţ před jeho udělením. 89% respondentů odpovědělo ano, 7 % ne, 4% nevím. Otázka č. 15: Myslíte si, ţe ochranná známka typu regionální produkt zvyšuje konkurenceschopnost výrobku? Cílem bylo zjistit, zda výrobek, jenţ je označen ochrannou známkou typu regionální produkt, je schopen lépe obstát v trţním konkurenčním prostředí neţ výrobek, který toto značení nemá. 83% respondentů odpovědělo ano, 14% odpovědělo nevím, 3% ne. Otázka č. 16: Ovlivní existence ochranné známky Vaše chování při výběru zboţí? Cílem bylo zjistit, zda jsou výrobky označené jako regionální produkty u spotřebitelů více oblíbené a zda jsou nakupovány častěji. 75% respondentů odpovědělo ano, 16% ne a 9% nevím. Otázky č. 17 - 20. Následující okruh otázek se týkal demografického zařazení respondentů. Otázky byly směřovány na jejich věk, pohlaví a zaměstnání. Otázka č. 17: Pohlaví 80% respondentů byly ţeny a 20% byli muţi.
Obrázek 9: Graf k otázce č. 17 v dotazníku "Regionální produkty a značky"
45
Otázka č. 18: Věk Jako odpověď měli respondenti uvést kladné číslo. Průměrný věk byl 24, 54 let. Nejniţší byl 22 let a nejvyšší 53 let. Nejčastěji byl uváděn věk 24 let.
Obrázek 10: Graf k otázce č. 18 v dotazníku "Regionální produkty a značky"
Otázka č. 19: Dosaţené vzdělání Respondenti si měli vybrat z nabízených moţností. Kromě základního vzdělání, které nebylo uvedeno ani jednou, byly uvedeny všechny moţnosti. Respondentů s vysokoškolským vzděláním bylo 83%, se středoškolským s maturitou 16% a se středoškolským bez maturity 1%.
Obrázek 11: Graf k otázce č. 19 v dotazníku "Regionální produkty a značky"
46
Otázka č. 20: Zaměstnání Poslední otázka výzkumu „Regionální produkty a značky“ byla zaměřena na zaměstnání respondentů. Drtivá většina byli studenti (73%), 20% byli zaměstnanci, 4% podnikatelé a 3% byli nezaměstnaní.
Obrázek 12: Graf k otázce č. 20 v dotazníku "Regionální produkty a značky"
Z dotazníku vyplývá, ţe valná většina lidí o existenci regionálních produktů ví. Přesto je v této oblasti velký prostor pro zlepšování. Mají-li se do budoucna stát regionálním produkty významným prvkem regionálního rozvoje, mělo by se číslo 37% sníţit na minimum. Svůj úkol by musí sehrát propagace regionálního značení, hledání nových forem propagace a osvěty. Ve většině případů hodnotili respondenti fungování a kvalitu regionálních produktů kladně. Moţná by bylo vhodné do budoucna klást větší důraz při vytváření certifikačních pravidel na kvalitu a výrobků a na jejich šetrnost k ţivotnímu prostředí. V obou případech byli respondenti skeptičtí. Jinak jsem ale na vyloţeně negativní postoj k regionálnímu značení ze strany respondentů nenarazila.
47
8) Propagace
regionu
Podbrdska
prostřednictvím
regionálního produktu 8.1)
O Podbrdsku
„Podbrdský kraj náleţí, pokud jde o velikost, mezi prostřední kraje, ale posvátností míst, bohatstvím a různými vzácnostmi si nezadá s ţádným jiným krajem.“ (Bohuslav Balbín, úvodní slova k popisu Podbrdského kraje v díle Miscellanea historica regni Bohemiae)94 Podbrdským regionem se rozumí rozsáhlé území na úpatí Brdské vrchoviny, která je jediným skutečným pohořím Středočeského kraje. Jedná se o pozoruhodnou část České republiky. Ačkoliv se větší část Podbrdska nachází na území středních Čech, svými okraji se dotýká i Čech jiţních a západních. Jednotícím prvkem je tedy zmiňované brdské pohoří, jehoţ nejvyšší vrcholy přesahují výšku osmi set metrů. Zároveň se jedná o nejrozsáhlejší souvislý lesní porost v rámci České republiky.95 Podbrdsko se skládá z několika značně odlišných krajinných charakterů - hluboké smrkové lesy, vlhká rašelinná údolí, syrové horské prostředí, přívětivé povodí řek Vltavy a Litavky či vápencové stěny v okolí řeky Berounky. Součástí regionu je geologicky a paleontologicky bohatý Český kras a mnohá naleziště minerálů, z nichţ nejznámějším je to v příbramské rudní oblasti.96 Kromě přírodního bohatství region oplývá i řadou významných kulturních památek (hrad Karlštejn, poutní místo Svatá Hora, památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami atd.) a bezpočtem dalších drobných míst spjatých s historií této země. Jan Čáka ve své knize Obrázky z Podbrdska popisuje jedinečný pohled, který se člověku naskytne z vrcholu Vraní skály, buliţníkového útvaru nedaleko vesnice Svaté na Podbrdsku, odkud je moţné přehlédnout téměř celý region: „Začneme stranou severní, kde z lesů vystupuje táhlý hřbet Krušné hory. Úbočí tohoto vrchu bývalo významným zdrojem ţelezné rudy jak pro Karlovu huť v Králově Dvoře, tak i pro mladší ţelezárny v Novém Jáchymově. Dále - budeme obzírat směrem k východu – na sebe zvlášť upozorňuje hrot Hudlické skály. Za ním ţ vidíme vlastní Hudlice, výšina rýsující se nad kostelem je keltské oppidum Stradonice. V pokračujících lesnatých převzato z: ČÁKA, Jan. Obrázky z Podbrdska. Vyd. 1. Beroun: Baroko, 1997, 190 p. ISBN 80-856-4226-3. ČÁKA, Jan. Podbrdskem od městečka k městu. Vyd. 1. V Praze: Středočeské nakl. a knihokupectví, 1988, 285 p. ISBN 80-705-7000-8. 96 ČÁKA, Jan. Obrázky z Podbrdska. Vyd. 1. Beroun: Baroko, 1997, 190 p. ISBN 80-856-4226-3. 94 95
48
pásmech se nejvyšším jeví Děd, záplava střech pod ním je Beroun. Dýmající Králův Dvůr nás nezmýlí, za ním vystupuje vrch Damil nad Tetínem a v jeho pozadí kopce kolem Svatého Jana pod Skalou a Karlštejna. A je tu začátek Brd, věţ na Cukráku, a nic jiného neţ Brdy uţ nám pro dalších 180 stupňů horizont kreslit nebude. Mnohé ovšem shlédneme ještě před ním, například Koukolovu horu s kapličkou na skalnatém vrcholu, za ní pověstného Zlatého koně a Lejškov nad Tmaní, rozeznáváme hřbet Housiny, pod níţ byl doma vladyka Horymír. Táhlá hradba brdských Hřebenů se jen mírně vlní - tam je Stoţec, Hradec a Studený vrch, za průsmykem nad Hostovicemi vykukuje rozeklaný hřbítek Kuchyňky. Pak Baba, kde sídlí lesní duch Fabián, jakýsi brdský Krakonoš, Písky s věţí radaru, a konečně velkolepý, s ţádným jiným kopcem nezaměnitelný Plešivec. Jeho niţším protějškem je hrotitý Ostrý a nad ním uţ vystupují centrální Brdy. Zrovna nad střechami Hořovic vidíme táhlou plošinu Toku, nejvyšší polohy tohoto pohoří, jeţ pak pozvolna klesá do svatodobrotivské kotliny. Rozeznáváme ţelezářský Komárov a nad ním vrch Jivinu. Dál naše zraky přivádějí na Rokycansko. To je hřbet Bílé skály a další vrcholy kolem Strašic, a konečně výrazný Ţďár. Mírně vlevo před ním - zdá se, ţe docela blízko - se rýsuje palác na Točníku ve zcela nezvyklém pohledu. Nejvyšší a nejzazší z dalších pásem je Radeč s radiokomunikační věţí. Dobíhající kruh nás znovu přivádí do křivoklátských lesů s jejich nejvyšším, ne však nápadným vrcholem Vlastcem. Bliţší povědomá silueta patří Velízu. Krušnou horou se panoráma uzavírá.“97 V současnosti jsou pro region důleţité i středočeské komunikace - dálnice Praha-Plzeň a Praha-Příbram s návazností na silnici Příbram-Roţmitál pod Třemšínem. Následující obrázek ukazuje současnou podobu Podbrdského regionu. Korunkou jsou označena města královská (Ţebrák, Beroun), pokud je u korunky i symbol zkříţených kladiv, jedná se o královská horní města (Příbram, Nový Knín).
97
ČÁKA, Jan. Obrázky z Podbrdska. Vyd. 1. Beroun: Baroko, 1997, 190 p. ISBN 80-856-4226-3.
49
Obrázek 13: Současná podoba regionu Podbrdska (převzato z: ČÁKA, Jan. Podbrdskem od městečka k městu. Vyd. 1. V Praze: Středočeské nakl. a knihokupectví, 1988, 285 p. ISBN 80-705-7000-8.)
8.1.1) Příroda Podbrdský region je bohatý na rozmanité přírodní útvary. Dominantou je samotné brdské pohoří, které tvoří páteř celého regionu. Vzniklo v prvohorách hercynským vrásněním a je tedy jedním z nejstarších evropských pohoří. Především pro střední část Brd jsou typické rozsáhlé, takřka jednolité lesy. Převaţující dřevinou je smrk, který je i původní dřevinou na mokřinatých náhorních pláních, většinou zde však byl vysazen uměle.98 Byla tím narušena přirozená skladba brdských lesů, tvořil ji totiţ vţdy buk. Nejvyšší brdskou horou je vrch Tok, který dosahuje výšky 865 m. n. m.
98
DVOŘÁK, Otomar. Tajemné stezky: Pustinami středních Brd. 1. vyd. Praha: Regia, 2012. ISBN 978-80-
87531-10-5.
50
Brdy samotné se skládají z několika odlišných celků. Severní Hřebeny tvoří úzké pásmo s výraznou vrcholovou linií, střední Brdy svým tvarem připomínají vějíř, rozbíhající se od severu k jihu.99 V centrální části Brd se nachází největší koncentrace vrchů dosahujících výšky osm set metrů (kromě Toku ještě Praha - 862 m, Malý Tok - 843, Hradiště - 840, Brdce - 839 m, Koruna 832 m, Jordán - 826 m a Paterák - 813 m).100 Brdské kopce mají příznačný táhlý a oblý tvar, ale najdeme zde i řadu skalnatých vrcholů (Třemošná, Klobouček či Beran). Mezi další zajímavé hory patří bájemi a legendami opředená hora Velíz spjatá se slovanským bohem stád Velesem, pět horských stráţců hradu Karlštejna - Kněţí hora, Haknovec, Haknová, Plešivec a Javorka, hora Radeč ukrývající poklad či Ţďár. V Podbrdsku se nacházejí i dvě významné národní přírodní rezervace - Karlštejn a Koda. Karlštejn je svou rozlohou 1547 hektarů nejrozsáhlejším zvláště chráněným územím Českého krasu. Pro svůj celoevropský význam byl oceněn v roce 2000 prestiţním Diplomem Rady Evropy. S vedlejší Kodou tvoří evropsky významnou lokalitu Karlštejn-Koda. Geologický podklad v obou rezervacích tvoří vápenec.101 Obě lokality jsou pak bohaté na řadu významných rostlinných a ţivočišných druhů. V lokalitě Karlštejn roste vstavač nachový, okrotice bílá či jinde se nevyskytující jeřáb krasový. Ze zástupců ţivočišné říše můţeme jmenovat vzácného ledňáčka říčního. V kodském polesí pak najdeme koniklec luční načernalý a kavyl Ivanův známější pod jménem Vousy svatého Ivana. Z říše hmyzu je zajímavý motýl otakárek fenyklový a smaragdově zelený zlatohlávek skvostný.102 Významným přírodním útvarem Podbrdska je i Zlatý kůň a Koněpruské jeskyně. Ty se sice svou výzdobou nemohou rovnat velkoleposti a nádheře jeskyní Moravského krasu, ale nachází se zde rarity, které jinde nenajdeme (např. krápníky, které rostou vychýleny do stran). V Bytízu najdeme na několika místech skupiny balvanů pozoruhodných tvarů obsahujících zvláštní prolákliny. Vyhlíţejí jako díla lidských rukou. Do největšího balvanu pojmenovanému Ivanův kámen je zasazen kamenný kříţ s lucernou a obrázkem poustevníka Ivana.103 Kromě toho bylo Podbrdsko významnou hornickou a rudní oblastí.
DVOŘÁK, Otomar. Za poklady brdských Hřebenů. 1. vyd. Praha: Regia, 2011, 223 s. Tajemné stezky. ISBN 978-80-87531-05-1. 100 DVOŘÁK, Otomar. Tajemné stezky: Pustinami středních Brd. 1. vyd. Praha: Regia, 2012. ISBN 978-8087531-10-5. 101 ČÁKA, Jan. Obrázky z Podbrdska. Vyd. 1. Beroun: Baroko, 1997, 190 p. ISBN 80-856-4226-3. 102 tamtéţ 103 VOKOLEK, Václav. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko: průvodce skrytými dějinami země. Praha: Eminent, 2005, 225 s. ISBN 80-728-1176-2. 99
51
8.1.2) Kulturní památky Kromě přírodních pozoruhodností je region Podbrdska bohatý i na řadu kulturních památek. V následujícím textu zmíním jen ty nejvýznamnější. Mariánským poutním místem nadnárodního významu je Svatá Hora. Jedná se o barokní národní kulturní památku. Tyčí se nad Příbramí ve výšce bezmála 590 metrů.104 První písemná zmínka pochází z roku 1406, rozhodující však byl aţ rok 1647, kdy do té doby poměrně skromnou kapli získali jezuité a podle plánů Carla Luraga a P. Benjamina Šlajera ji začali přebudovávat na honosný chrám.105 Tuto mimořádně cennou památku českého baroka 17. století vyzdobila svými díly řada umělců v čele se sochaři Matějem Hueberem, Janem Brokoffem, Janem Jiřím Bendlem. Nechyběli ani věhlasní malíři Petr Brandl, Karel Škréta a další. Významnou církevní památkou je i poutní místo Skalka nedaleko Mníšku pod Brdy. Areál nechal zbudovat hrabě Servác Ignác Engel z Engelflussu po smrti své sestry, aby zde mohl rozjímat o věcech ţivota a smrti. Základem duchovního prostoru je osa mezi kaplí a poustevnou, kaple je na nejniţším místě, poustevna celému areálu vévodí. Pěšina spojující tyto dvě stavby je lemována osmi výklenkovými kaplemi kříţové cesty. Celý prostor doplňuje jezírko s lekníny ve výšce bezmála 535 m. n m.106 Podbrdsku dominuje i turisticky atraktivní hrad Karlštejn vystavěný na popud českého krále a římského císaře Karla IV. v 14. století. Byl zaloţen za účelem úschovy královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Slouţil i jako místo rozjímání. Během své existence byl Karlštejn několikrát přestavěn, nejznámější je přestavba Josefa Mockera. Pro region je významná i existence dvou památníků - památník Karla Čapka ve Staré Huti a památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami. Dále můţeme jmenovat zámek v Březnici a v Hořovicích, hrady Ţebrák a Točník, hrádek Valdek či kostel sv. Jakuba Většího v Příbrami.
8.1.3) Významné osobnosti S Podbrdským regionem je spjata i řada významných osobností kulturního a společenského dění. Jedná se o osoby, které z Podbrdska buď přímo pocházely, nebo byly tímto regionem natolik přitahovány, ţe se sem často vracely za zábavou či odpočinkem.
104 VELFL, Josef. Památky Příbrami v obrazech: The sights of Příbram in pictures = Die Denkmäler der Stadt Příbram in Bildern. 1. vyd. Příbram: Město Příbram, 2008, 203 s. ISBN 978-80-254-0974-9. 105 tamtéţ 106 VOKOLEK, Václav. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko: průvodce skrytými dějinami země. Praha: Eminent, 2005, 225 s. ISBN 80-728-1176-2.
52
František Drtikol je známým příbramským rodákem. Proslavil se jako výtvarník a mystik s niterným zájmem o duchovno a posvátno. Narodil se v Příbrami, po studiích ve Vídni si otevírá fotografický ateliér v Příbrami a později i v Praze. V r. 1925 se účastnil Mezinárodní výstavy moderního dekorativního a průmyslového umění v Paříţi, kde obdrţel cenu Grand Prix.107 Poté se začal stále více klonit k osobní duchovní cestě. Zajímal se o studium východních filosofií a náboţenských učení, ale i o praktické cvičení jógy. Další výraznou příbramskou osobností je Jan Čáka. Ačkoliv se narodil v Praze, byly Brdy jeho celoţivotním niterným tématem, kterému se věnoval ve svém výtvarném i spisovatelském díle (např. publikace „Po Brdech se chodí pěšky“, „Brdské toulání“, či „Obrázky z Podbrdska“). Za svůj přínos, zásluhy a nezištnou pomoc pro region Příbramska byl jmenován příbramskými zastupiteli čestným občanem města. Podbrdsko oslovilo i českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka, který si pořídil letní sídlo ve Vysoké nedaleko Příbrami. Zde rád trávil svůj volný čas, chodil na četné procházky po okolí a naslouchal zpěvu ptáků. U místního jezírka obklopeného věkovitými porosty vznikla údajně i inspirace k napsání dnes jiţ nesmrtelné „Rusalky“.108 Jan Čáka ve své knize Podbrdskem od městečka k městečku píše o vztahu českého skladatele k městu Příbrami: „Ze svého zákoutí na Vysoké sem nejraději přicházel v sobotu, kdyţ byl na náměstí trh. S potěšením procházel davem lidí, poškádlil babky zelinářky a pak zpravidla zamířil do hostince U Modrého hroznu. Při sklenici piva našel vţdy přátele, mezi něţ patřili i zdejší horníci. Moţná, ţe právě tady se zrodila myšlenka na novou operu. Rozpracované dílo se mělo jmenovat Horymír a Mistr prohlašoval, ţe na premiéře nesmí přední sedadla patřit nikomu jinému neţ příbramským havířům. Bohuţel operu jiţ nestačil dokončit.“109 Stejně jako si Antonín Dvořák oblíbil Vysokou, zaujala spisovatele Karla Čapka Stará Huť, kde má dodnes svůj památník. Okolí Příbrami, konkrétně ves Hluboš, měl za oblíbené místo k odpočinku i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, neţ se pro prezidentův letní pobyt zakoupil zámek v Lánech. S městem Roţmitál pod Třemšínem je bytostně spjato jméno hudebního skladatele „České mše vánoční“ Jakuba Jana Ryby. Ţebráckým rodákem je pak malíř Jaroslav Hněvkovský, někdy přezdívaný „český Gauguin“, neboť i on pracoval s jásavými barvami, exotickými tvary a výstředními náladami.
107MLČOCH,
Jan. František Drtikol [online]. 2004 [cit. 2013-04-25]. Dostupný z WWW:
108 ČÁKA, Jan. Obrázky z Podbrdska. Vyd. 1. Beroun: Baroko, 1997, 190 p. ISBN 80-856-4226-3. 109 ČÁKA, Jan. Podbrdskem od městečka k městu. Vyd. 1. V Praze: Středočeské nakl. a knihokupectví, 1988, 285 p. ISBN 80-705-7000-8.
53
8.2)
Dotazník Regionální produkt Podbrdska
Součástí návrhu regionálního produktu pro region Podbrdska byl i výzkum veřejného mínění, cílený především na obyvatele tohoto regionu. Probíhal od 21. 3. do 25. 4. 2013. Dotazník byl vyvěšen jednak v elektronické podobě na internetových stránkách a sociálních sítích největších měst v regionu, jednak byl fyzicky umístěn v informačním a turistickém centru v Berouně a v knihovně Jana Drdy v Příbrami. Zodpovězeno bylo přesně 60 dotazníků. Dotazník obsahoval celkem 20 otázek, které zahrnovaly otázky z předchozího dotazníku (jaké mají lidé o regionálních produktech povědomí, zda jim důvěřují a zda nějak ovlivňují jejich spotřebitelské chování) zaměřené uţ konkrétně na region Podbrdska. Další otázky pak směřovaly konkrétně na Podbrdský region, kdy mě např. zajímalo, který symbol nejlépe vyjadřuje region jako celek apod. Tyto otázky měly zkonkretizovat budoucí návrh značky regionálního produktu pro Podbrdský region. Otázka č. 1: Víte o existenci ochranných známek typu regionální produkt (např. Vyrobeno v Beskydech, Toulava - regionální produkt, Regionální potravina…)? Otázka byla poloţena stejně jako u dotazníku „Regionální produkty a značky“. Cílem bylo zamezit nevěrohodným výpovědím, pokud respondenti odpověděli ne, dotazník se ukončil. 67% respondentů o existenci regionálních produktů vědělo, 33% ne. Zajímavé je, ţe ačkoliv se lišil způsob dotazování a počet respondentů, procentuálně je tato otázka zodpovězena shodně s předchozím výzkumem. Lze tedy tvrdit, ţe povědomí lidí o regionálním značení se v rámci různých míst v České republice neliší. Moţná bude o něco vyšší v regionech, které jiţ svou regionální značku mají.
Obrázek 14: Graf k otázce č. 1 k dotazníku "Regionální produkt Podbrdska"
54
Otázky č. 2 – 7 Okruh otázek od č. 2 do č. 7 byl zaloţen vţdy na otázce formulované „Myslíte si, ţe…?“ nebo „Je podle Vás…?“ Respondenti si mohli vybrat mezi odpověďmi ano, nevím a ne. Otázky byly formulovány stejně jako u všeobecného dotazníku „Regionální produkty a značky“, jelikoţ jsem potřebovala zjistit, jaký mají lidé v Podbrdsku na současnou podobu regionálních značení názor a na co je tedy třeba se především soustředit při zavádění vlastní regionální značky. Kromě otázky č. 3 týkající se kvality regionálních produktů, kde byli respondenti dost skeptičtí a jejich odpovědi byly výrazně negativní, byla nejčastější odpověď ano. Otázka č. 2: Povaţujete existenci regionálních produktů z hlediska regionální politiky za důleţitou? 90% respondentů odpovědělo ano, 7% nevím a 3% ne. Pozitivní ohlas je tedy ještě výraznější neţ u dotazníku „Regionální produkty a značky“. Zavedení vlastní regionální značky je tedy v očích místních obyvatel jednoznačně dobrým krokem.
Obrázek 15: Graf k otázce č. 2 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska"
Otázka č. 3: Je podle Vás ochranná známka typu regionální produkt dostatečnou garancí kvality výrobku? Odpovědi na tuto otázku se výrazně lišily od odpovědí z dotazníku „Regionální produkty a značky“. Tam lidé reagovali s menšími výhradami spíše pozitivně. Zde aţ 45% lidí odpovědělo záporně, 27,5% nevědělo a 27,5% odpovědělo kladně. Při tvorbě certifikačních pravidel pro Podbrdský region je třeba dbát na vytvoření průhledných a důvěryhodných standardů kvality podpořené mediální kampaní, aby si obyvatelé regionu vytvořili
55
k regionálním produktům důvěru a věděli, ţe kdyţ se řekne regionální produkt, jedná se skutečně o zboţí mimořádné kvality.
Obrázek 16: Graf k otázce č. 3 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska"
Otázka č. 4: Je podle Vás ochranná známka typu regionální produkt dostatečnou garancí místního původu? Zde se odpovídalo téměř shodně s dotazníkem „Regionální produkty a značky“, ačkoliv kladná odpověď nebyla tak výrazná. 65% respondentů odpovědělo ano, 17,5% ne a 17,5% nevím. Otázka č. 5: Je podle Vás ochranná známka typu regionální produkt dostatečnou garancí originality a výjimečnosti výrobku? Poměrově téměř shodně s dotazníkem „Regionální produkty a značky“ 47,5% respondentů odpovědělo ano, 27,5% odpovědělo ne, a 25% nevím. Otázka č. 6 - 9 Následující okruh otázek byl zaloţen vţdy na nějakém tvrzení, nejčastěji „Myslíte si, ochranná známka typu regionální produkt…?“ a respondenti se měli rozhodnout, zda s tvrzením „souhlasí”, „spíše souhlasí”, „spíše nesouhlasí”, „nesouhlasí” nebo „neví“. V tomto okruhu otázek byla nejčastější odpověď „spíše souhlasím“. Kromě otázky č. 8 týkající se propagace, kdy drtivá většina respondentů s výrokem výrazně souhlasila. Otázka č. 6: Myslíte si, ţe výrobky certifikované ochrannou známkou typu regionální produkt jsou šetrné k ţivotnímu prostředí? Odpovědi nebyly tak negativní jako u dotazníku „Regionální produkty a značky“, 47,5% respondentů s výrokem spíše souhlasilo, 37,5% nevědělo, 12,5% spíše nesouhlasilo a 2,5% 56
souhlasilo. Přesto ale z odpovědí vyplývá, ţe místní obyvatelé nejsou o šetrnosti regionálních produktů k ţivotnímu prostředí přesvědčeni. Při vytváření certifikačních pravidel je tedy nutné zohlednit i tento aspekt.
Obrázek 17: Graf k otázce č. 6 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska"
Otázka č. 7: Myslíte si, ţe moţnost získání ochranné známky typu regionální produkt příznivě ovlivňuje chování místních výrobců? Téměř shodně s dotazníkem „Regionální produkty a značky“ s výrokem spíše souhlasilo 62,5% respondentů, souhlasilo 30% respondentů a nevědělo 7,5%. Zde byly odpovědi ještě o něco pozitivnější, nenašel se nikdo, kdo by s výrokem vyloţeně nesouhlasil. Otázka č. 8: Myslíte si, ţe ochranná známka typu regionální produkt je účinnou formou propagace? S tvrzením souhlasila polovina respondentů, spíše souhlasilo 32,5%, spíše nesouhlasilo 10% a nevědělo 7,5%, tedy podobně jako u dotazníku „Regionální produkty a značky“. Otázka č. 9: Myslíte si, ţe ochranná známka typu regionální produkt zvyšuje konkurenceschopnost výrobku? 45% respondentů odpovědělo „spíše souhlasím“, 37,5% „souhlasím“, 10% „nevím“, 5% „spíše nesouhlasím“ a 2,5% „nesouhlasím“. Odezva nebyla uţ tak výrazně pozitivní jako u dotazníku „Regionální produkty a značky“, ale nesetkala jsem se ani s vyloţeně negativními reakcemi. Otázka č. 10 - 15 Následující okruh otázek byl ve formě výroku „Myslíte si, ţe regionální produkt by příznivě ovlivnil…?“ a respondenti se museli rozhodnout mezi odpověďmi „souhlasím”, „spíše 57
souhlasím”, „nevím”, „spíše nesouhlasím” a „nesouhlasím”. Otázky na rozdíl od dotazníku „Regionální produkty a značky“ byly směřovány uţ konkrétně na region Podbrdska. Nejčastější odpovědí bylo „spíše souhlasím“. Výjimkou byla otázka č. 11 týkající se zvýšení zájmu rezidentů Podbrdska o svůj vlastní region. Zde byla nejčastější odpověď „nevím“. Na otázky týkající se občanských aktivit místní obyvatelé reagovali vlaţně, jak můţeme pozorovat u otázky č. 12. Regionální značení zřejmě podle obyvatel Podbrdského regionu není dostatečně silným popudem, který by zvýšil zájem obyvatel o vlastní region a zvýšil jejich občanskou aktivitu ve formě zakládání a rozšiřování občanských sdruţení, místních akčních skupin apod. Otázka č. 10: Myslíte si, ţe regionální produkt by příznivě ovlivnil zájem investorů o region Podbrdska? 37,5% respondentů odpovědělo „spíše souhlasím“, nevědělo 30%, spíše nesouhlasilo 15%, souhlasilo 12,5% a nesouhlasilo 5%. Poměrově odpovědi kopírují odpovědi z dotazníku „Regionální produkty a značky“. Myslím si, ţe odpovědi nejsou tak výrazně pozitivní, jelikoţ lidé si plně neuvědomují potenciál regionálního značení. Regionální produkty totiţ u zainteresovaných firem mohou výrazně posílit obraz celého regionu a přilákat tak investiční aktivity. Je to moţná dáno i tím, ţe regionální značení v České republice je relativně nová záleţitost, tudíţ se řadu investičních aktivit ještě nepodařilo uskutečnit. Otázka č. 11: Myslíte si, ţe regionální produkt by příznivě ovlivnil zájem rezidentů o region Podbrdska? Odpovědi na tuto otázku se výrazně lišily od odpovědí v dotazníku „Regionální produkty a značky“, tam s výrokem většina respondentů buď souhlasila, nebo souhlasila s menšími výhradami. Zde 45% respondentů nevědělo, 25% respondentů spíše souhlasilo, 15% souhlasilo, 7,5% nesouhlasilo a 7,5% spíše nesouhlasilo. Můţe to být opět tím, ţe regionální značení je nové, tudíţ místní obyvatelé nevědí, jak a jestli vůbec je schopné ovlivnit jejich vztah k regionu.
58
Obrázek 18: Graf k otázce č. 11 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska"
Otázka č. 12: Myslíte si, ţe regionální produkt by příznivě ovlivnil fungování místních akčních skupin, občanských sdruţení a jiných občanských aktivit? Zde se sešlo více pozitivních reakcí neţ u předchozí otázky. 32,5% respondentů spíše souhlasilo, 32,5% nevědělo, 22,5% souhlasilo, 7,5% spíše nesouhlasilo a 5% nesouhlasilo. Přesto byly reakce spíše neutrální neţ výrazně pozitivní jako dotazníku „Regionální produkty a značky“. Nejspíše je to dáno tím, ţe místní obyvatele nepovaţují regionální značení za podnět ke zvýšení občanské aktivity. Podle obyvatel Podbrdska zřejmě se občanská aktivita a fungování různých sdruţení odvíjí z jiných popudů.
Obrázek 19: Graf k otázce č. 12 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska"
59
Otázka č. 13: Myslíte si, ţe regionální produkt by příznivě ovlivnil cestovní ruch v regionu Podbrdska? Zde uţ byly odpovědi hodně podobné odpovědím z dotazníku „Regionální produkty a značky“. 50% respondentů spíše souhlasilo, 20% souhlasilo, 15% spíše nesouhlasilo a 15% nevědělo. Z reakcí je patrné, ţe místní obyvatelé věří, ţe vytvoření regionálního produktu by mohlo učinit region atraktivnější a tím pozitivně ovlivnit cestovní ruch v Podbrdsku. Otázka č. 14: Myslíte si, ţe regionální produkt by příznivě ovlivnil poptávku po místních výrobcích? Zde byly reakce velmi pozitivní. Polovina respondentů spíše souhlasila, 42,5% respondentů souhlasilo a 7,5% nevědělo. Obdobně tomu bylo i u dotazníku „Regionální produkty a značky“ Otázka č. 15: Myslíte si, ţe regionální produkt by příznivě ovlivnil moţnosti čerpání různých forem podpory z národních i mezinárodních zdrojů? Shodně s dotazníkem „Regionální produkty a značky“ se vyskytly spíše pozitivní reakce i zde. 35% respondentů spíše souhlasilo, 30% souhlasilo, 30% nevědělo a 5% spíše nesouhlasilo. Otázka č. 16 a 17: Následující dvě otázky byly věnovány přímo regionu Podbrdska. Cílem bylo zjistit, v jaké rozloze místní obyvatelé chápou svůj region a který symbol v očích místních obyvatel nejlépe vyjadřuje Podbrdský region, a tudíţ by se mohl objevit v logu Podbrdského regionálního produktu. Respondenti museli zvolit alespoň jednu z nabízených odpovědí i dopsat svou vlastní odpověď, pokud jim ţádná z nabídky nevyhovovala. Otázka č. 16: Jaké území by mělo odpovídat regionu Podbrdska? Cílem otázky bylo zjistit, jak místní obyvatelé vnímají svůj vlastní region. Podbrdský region je v literatuře samozřejmě jiţ vymezen (v textu uţívám definici od Jana Čáky, kterému odpovídá i členění Místní akční skupiny Podbrdsko a Svazku obcí Podbrdského regionu), pro účely mé práce mě ale zajímalo, jak region vnímají jeho vlastní obyvatelé. Uvedla jsem čtyři moţnosti, respondent měl moţnost přidat i vlastní odpověď. „Správné“ členění odpovídá moţnosti „Hořovicko, Berounsko, Rokycansko, Příbramsko“ (do regionu Podbrdska zasahuje i část Rokycanska), kterou vybralo 45% respondentů, 27,5% vybralo „Hořovicko, Berounsko, Příbramsko“, 17,5% „Hořovicko, Příbramsko, Rokycansko“, 5% „Hořovicko, Příbramsko“, 5% uvedlo vlastní odpověď, z toho jeden respondent odpověď nevyplnil a druhý uvedl „to co do Podbrdska patří - okolí Podbrd“. Z odpovědí vyplývá, ţe si většina místních obyvatel si
60
uvědomuje svůj region v celé jeho šíři, někde však převládají formy lokálního patriotismu, kdy je jako region brána jen část, ze které respondent pochází.
Obrázek 20: Graf k otázce č. 16 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska"
Otázka č. 17: Jaký symbol podle Vás nejlépe vystihuje region Podbrdska? Cílem bylo zjistit, co pro místní obyvatel symbolizuje Podbrdský region a co by se tedy případně mohlo objevit v logu podbrdského regionálního produktu. Navrhla jsem 6 moţných odpovědí, respondenti si dle uváţení mohli doplnit své vlastní návrhy. 77,5% bylo pro brdské vrchy a jejich typický protáhlý tvar, 10% bylo pro vojenský újezd, 7,5% pro hornictví, 7,5% pro Fabiána, 2,5% pro klády dřeva (těţbu dřeva) a objevil se jeden vlastní návrh - brdská vločka (2,5%). Lidé si tedy Podbrdský region spojují nejčastěji se siluetou brdských vrchů. Problematiku symbolů a loga rozvinu podrobně v další kapitole Podbrdsko - regionální produkt.
Obrázek 21: Graf k otázce č. 17 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska"
61
Otázka č. 18 - 20 Následující tři otázky uţ se týkaly pouze demografického zařazení respondentů: pohlaví respondentů, jejich věku a zaměstnání. Otázka č. 18: Vaše pohlaví Shodně jako u dotazníku „Regionální produkty a značky“ bylo 80% všech respondentů ţen a 20% muţů.
Obrázek 22: Graf k otázce č. 18 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska"
Otázka č. 19: Váš věk Stejně jako u dotazníku „Regionální produkty a značky“ měli respondenti napsat kladné číslo. Průměrný věk byl 44, 08 let. Nejniţší věk byl 23 let a nejvyšší 59 let. Nejčastější věk byl 36let. Věk se zde poměrně výrazně zvyšuje, coţ bude nejspíše dáno tím, ţe mezi uţivateli internetu a sociálních sítí, kde byl vystaven dotazník „Regionální produkty a značky“, je nejvíce mladých lidí okolo 30 let. Zatímco knihovny a městské úřady, kde byl nejvíce exponován dotazník „Regionální produkt Podbrdsko“, navštěvují nejvíce lidé starší 40 let.
62
Obrázek 23: Graf k otázce č. 19 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska"
Otázka č. 20: Vaše zaměstnání Respondenti mohli zaškrtnout minimálně jednu z nabízených moţností, aby bylo moţné evidovat i souběhy student-zaměstnanec, zaměstnanec - podnikatel apod. 80% respondentů bylo zaměstnaných, 7,5% bylo studentů, 7,5% bylo na volné noze, 5% bylo podnikateli a 1 byl důchodce.
Obrázek 24: Graf k otázce č. 20 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska"
63
8.3)
Podbrdsko - regionální produkt
Z dotazníku „Regionální produkt Podbrdska“ vyplynulo, ţe obyvatelé Podbrdského regionu příliš nedůvěřují kvalitě regionálních produktů. Zároveň ani nepředpokládají, ţe by se zavedením regionálního značení v Podbrdsku mohl zlepšit jejich vztah k regionu a mohla by se zvýšit jejich občanská aktivita v rámci regionu (zakládání různých druhů neziskových organizací a občanských iniciativ apod.). Místní obyvatelé si ani nemyslí, ţe regionální produkty jsou vyráběny ekologickými postupy a jsou šetrné k ţivotnímu prostředí. Při přejímání základního vzoru certifikačních pravidel a jeho přetváření pro konkrétní podmínky Podbrdského regionu tedy bude třeba zdůraznit právě tyto dva aspekty - kvalitu výrobků a jejich ekologickou nezávadnost a šetrnost k ţivotnímu prostředí. V rámci bodové škály, budou tato hodnocená subkritéria, nastavena přísněji, neţ je tomu ve vzoru. Celý systém regionálního značení Podbrdského regionu musí být podpořen kvalitní marketingovou kampaní, pro kterou je vhodné vyuţít regionální média (příbramská TV Fonka, místní tiskoviny nebo regionální modifikace MF Dnes, Právo, Deník, propagační materiály, reportáţe apod.). Více moţností a způsobů propagace regionálních produktů jsem uvedla v kapitole 6.6 Propagace. Vzhledem k tomu, ţe na zavádění, fungování a správu regionálního produktu je nutno vynaloţit nemalé finanční částky, je třeba si předem zajistit potřebné zdroje, které tyto výdaje budou schopné pokrýt. O moţnostech financování se více rozepisuji v kapitole 6.5 Moţnosti financování. Za nejlepší řešení povaţuji, aby se správy regionálního produktu ujalo občanské sdruţení, místní akční skupina či jiná zainteresovaná nezisková organizace působící v regionu. Regionální produkt pak bude zajištěn tzv. zezdola, tedy z iniciativy občanů, a jeho fungování pak bude mít hlubší dopad na celý region. Není tomu tak vţdy, ale většinou fungování neziskových organizací vylučuje jakékoliv protiprávní manipulace s penězi (zpronevěry apod.). Je tedy větší jistota, ţe peníze, investované do tohoto projektu, budou vynaloţeny efektivně. V tomto ohledu by se organizace mohla ujmout Místní akční skupina Podbrdsko, o. s., sídlící v Březnici, která se jiţ nyní pokouší organizovat občanské aktivity na podporu a rozvoj regionu Podbrdska. Měla by tedy pro všechny činnosti související s problematikou regionálního značení vhodné zázemí a zkušenosti.
8.3.1) Logo Podbrdska Nejvíce respondentů v dotazníku „Regionální produkt Podbrdska hlasovalo pro brdské vrchy jako symbol, který dokonale vystihuje celý region. Brdské vrchy mají specifický charakter. 64
Jsou typické svým oblým a protáhlým tvarem. Připomínají rozvlněné moře. Následující obrázek přináší můj návrh loga kopírující styl jiţ existujících značek navrţených Mgr. Davidem Škodným. Logo zobrazuje brdské vrchy stylizované do podoby rozbouřeného moře. Logo je ve fialové barvě, která poukazuje na jistou tajemnost aţ mystičnost podbrdského regionu, se kterou více pracuje integrovaný program „Podbrdskem od srdce k srdci“ (viz. dále).
Obrázek 25: Podbrdsko regionální produkt - logo
Dalšími moţnými symboly, které reprezentují Podbrdsko a které by šly zároveň graficky zpracovat do podoby loga, jsou: brdská vločka - často se objevuje na starých mapách z Podbrdského regionu hornický znak - zkříţené kladivo a skalní klín, často přidáván na mapách k názvům horních měst lesní duch Fabián - jakási brdská obdoba Krakonoše, sloţeného ze šišek kůň - symbol oblasti Zlatého koně a Koněpruských jeskyní, zároveň je symbol koně spjatý i s pověstí o Horymírovi a Šemíkovi, oba údajně pocházeli z Neumětel leţících v Podbrdském regionu
65
Kavyl Ivanův neboli lidově Vousy svatého Ivana - v ČR ohroţený druh chráněný zákonem permoník - pohádková bytost spjatá s hornictvím Rusalka - odkaz na nejznámější dílo Antonína Dvořáka, který se inspiroval jezírkem u Vysoké u Příbrami Následující obrázky ukazují další moţné varianty loga Podbrdska: logo s Vousy svatého Ivana a logo s koněm.
Obrázek 26: Podbrdsko regionální produkt - verze loga s Kavylem Ivanovým
Obrázek 27: Podbrdsko regionální produkt - verze loga s koněm
66
8.3.2) Potenciální zájemci o regionální produkt V této kapitole uvádím řemeslníky, zemědělce a výrobce potravin, kteří by v případě vytvoření regionálního produktu Podbrdsko mohli získat certifikát. Řemesla Linda Trunečková, Dobříš o šití dekorací, doplňků a dárků (kosmetické taštičky, vánoční ozdoby, oblečení pro děti) o pečení vánočního cukroví, velikonočních beránků a perníčků o výroba domácích marmelád Martin Říha, Praskolesy o brašnářství (tašky, pouzdra, opasky) a obuvnictví (obuv historická, holínky, střevíce) Antonín Matus, Beroun o výroba dřevěných doplňků (řetěz z jednoho kusu dřeva apod.) Eva Vozková, Příbram o tkalcovství truhlářství Pavel Šindelář, Roţmitál pod Třemšínem o výroba stylového dřevěného nábytku KS Kachlová kamna s. r. o., Chodouň o výroba kachlů, kachlových kamen a krbů Zemědělství a potraviny: včelařství Langer, Nová Ves pod Pleší (drţitel zlaté medaile za med květový a medovicový z brdských lesů v roce 2011) o produkce medu z brdských lesů, propolisu a včelího vosku pivovar Vysoký Chlumec o výroba piva a chmelových produktů ekofarma Latifundie, Obořiště o ekologické pěstování zeleniny a bylinek farma A. T. Ostrov s.r.o., Dobříš o chov hospodářských zvířat, prodej ţivočišných produktů Wegrowflowers, Cerhovice o prodej ekologicky pěstovaných řezaných květin
67
včelařská farma Vyštejn, Hořovice (drţitel zlaté medaile v soutěţi Český med v r. 2009) o chov včel, produkce medu a prodej včelích produktů Dýňová farma Bykoš, Bykoš o pěstování a prodej dýní, dýňové speciality Ing. Petr Svátek, Buková u Příbramě o produkce medu a prodej včelích produktů ekologická farma Novák, Sirá o ekologický chov skotu a ovcí, prodej ekoobilovin, ekotelat, prasat a jehňat
8.4)
Podbrdskem od srdce k srdci
„Podbrdskem od srdce k srdci“ je integrovaný program na podporu a propagaci Podbrdského regionu jako celku. Funguje směrem dovnitř i ven. Tudíţ cílovou skupinou jsou jednak místní obyvatelé, kteří se prostřednictvím tohoto programu více seznámí se svým vlastním regionem a vytvoří si díky němu k Podbrdsku uţší vztah, pokud ho uţ vytvořený nemají. Program je ale zacílen i vně - na potenciální turisty, investory, lektory, neziskové organizace a subjekty územních samospráv v jiných regionech a další strany, které by jím mohly být osloveny a kteří by mohly s Podbrdskem navázat spolupráci. Program je koncipován jako balíček několika záţitkových kurzů a seminářů, které jsou vţdy zaměřeny na určitou cílovou skupinu (ţeny, muţi, páry, děti, dospívající mládeţ a cizinci). Kaţdý kurz se bude konat vţdy na jednom konkrétním místě v regionu a bude se snaţit celostně propagovat krásy Podbrdska a soustředit se na jeho jednotlivé aspekty. Během všech seminářů si tedy účastníci seznámí jak s přírodními krásami Podbrdska, tak s jeho kulturními památkami a s některými certifikovanými výrobci (potraviny nebo řemesla podle druhu semináře). Program tak bude nenásilně doplňovat fungování regionálního značení v Podbrdském regionu, bude rozšiřovat propagaci a bude fungovat i jako unikátní zdroj příjmů pro region. Jednotlivé kurzy budou záţitkové, to znamená, ţe bude kladen důraz na autentický a unikátní individuální proţitek účastníka. Účastník si z kaţdého kurzu odnese osobní zkušenost a kromě toho, ţe si region Podbrdska opravdu proţije na vlastní kůţi, se můţe i emočně, duševně či duchovně někam posunout. Většina seminářů bude klást důraz na individuální rozvoj kaţdé osobnosti. To je velice dynamicky se rozvíjející se styl, za který jsou lidé ochotni platit nemalé částky. Za večerní seberozvojové semináře se platí průměrně od 200-600 Kč, obvyklá cena za víkendový seminář se pohybuje v řádu tisíců (běţně 1200-6000 Kč). Kurzy, které probíhají na
68
nějakém vzdáleném či odděleném místě, jsou oceňovány více, protoţe proţitek a zkušenost z kurzu jsou daleko větší, ucelenější a trvalejšího charakteru. Domnívám se, ţe se jedná o opravdu autentický a výjimečný systém propagace, jelikoţ regiony, které si nějaký systém propagace uţ vytvořily, se většinou spoléhají na tradiční marketingové postupy. Největší posun tímto směrem zaznamenávají prohlídkové trasy na hradech a zámcích určené pro děti, kdy je také kladen důraz více na individuální proţitek, neţ na prostý výklad faktů. Podbrdský region bude prostřednictvím programu „Podbrdskem od srdce k srdci“ představen jako posvátný region obestřený mýty a bájemi, kde se střetává keltská pohanská tradice s křesťanskou mystikou. Místo, ze kterého vzešla nebo jím byla minimálně ovlivněna řada geniálních umělců a nesmírně tvůrčích lidí. Místo, ve kterém se snoubí různé druhy pohádkových krajinných celků, které lákají k prozkoumání. Místo hlubokých lesů a tajemných vrchů, které ještě není tolik turisticky exponované a tudíţ narušené. Místo téměř ve středu České republiky, které nyní otevírá své brány pro lidi, kteří mají zájem vydat se na tajuplnou cestu od srdce k srdci. Pro program jsem navrhla i následující logo, které vychází z loga Podbrdsko regionální produkt.
Obrázek 28: Podbrdskem od srdce k srdci - logo
69
Program „Podbrdskem od srdce k srdci“ se bude skládat ze šesti základních programů. Je ale tvárný, můţe se libovolně doplňovat podle konkrétních potřeb, které budou během jeho fungování vyvstávat. V následujícím textu popisuji detailněji jednotlivé záţitkové kurzy, ze kterých se bude program skládat.
8.4.1) Ţenský kruh - „Mystická tradice ţenství na Podbrdsku aneb po stopách Rusalky, Marie a Tety“ „Chodím lesem a mluvím se zvířaty, nahá a bosá tančím v dešti, putuji po svých vlastních cestách tak, jak se to mně líbí nejvíc, mé instinkty jsou ve střehu a ostré jako břitva, má intuice a můj čich zrovna tak, otevřeně projevuji svou ţivotní sílu, absolutní nekonečnou radost tak, aby to těšilo mě, protoţe je to přirozené a právě tak to má být. Jsem divoká radostná síla.“110 V současné době dynamicky stoupá oblíbenost ţenských kurzů a seminářů. Jedná se o různé formy pohybových terapií (břišní tance, taneční koncept Loona dance od Lucie Kupcové apod.), které kladou důraz spíše na osobní proţitek , neţ na taneční choreografii, ţenské tantrické cvičení Mohendţodáro, jenţ přejímá řadu asán z jógy a upravuje je speciálně pro ţenské potřeby (důraz je kladen především na posilování svalů pánevního dna), přednášky o ţenských tématech či ţenské kruhy, kde můţou ţeny vzájemně sdílet své pocity a zkušenosti a otevírat různá ţenská tabu, o kterých se ve společnosti příliš nemluví (menstruace, ţenská sexualita, porody a potraty). Vzniká i řada center, která sdruţuje lektory a lektorky (např. Maitrea, A-centrum, Barevný svět v Praze, meditační centrum Laţánky u Brna, centrum Skalka 22 u Doks) a pořádají se i různé zájezdy po Čechách či do zahraničí (cesty do Avalonu v Glastonbury a Po stopách Máří Magdalény do Provence s Liliou Khousnoutdinovou a Andreou Sobotovou, Mystérium bohyně na Krétě s Kateřinou Kramolišovou apod.). V ţenských proţitkových seminářích a kurzech se často vytváří řada rituálů, které ţenám pomáhají více si uvědomovat vlastní tělo, které je pro ţenu prostředkem iniciace a spirituality. Navazuje se na řadu pohanských kultů bohyň (keltské, řecké, indické apod.), jsou znovu objevovány ţenské archetypy (dívka, milenka, matka, stařena apod.). „Opakující se cyklus v ţenském těle se připodobňuje do tradičního modelu dívky, matky, milenky a stařeny vzhledem k tomu, v jaké části menstruačního cyklu se ţena právě nachází. Pracujeme tedy s těmito archetypy. A zároveň s Kolem roku, které se odvíjí od opakujících se cyklů v přírodě, od slunovratů a rovnodenností, protoţe kaţdé roční období má svou bohyni
MARASHINSKY, Amy Sophia. Karty Bohyně. 1. vyd. v českém jazyce. Ilustrace Hrana Janto. Praha: Maitrea, 2012, xix, 204 s. ISBN 978-80-87249-31-4. 110
70
patronku, nositelku určitých kvalit, se kterou se mohou ţeny v různých fázích svého ţivota potkávat a ztotoţnit.“111 Proţitková část programu „Podbrdskem od srdce k srdci“ pro ţeny s názvem „Mystická tradice ţenství na Podbrdsku aneb po stopách Rusalky, Marie a Tety“ se bude skládat z cyklu tří proţitkových víkendů, kdy kaţdý bude věnován jednomu aspektu ţenství. Cyklus bude navazovat na pohanskou tradici trojí bohyně, která znázorňuje všechny tváře ţeny v jednom - pannu, matku a stařenu nebo čarodějku (v keltské mytologii např. bohyně Brighid - Boann - Cerridwen, ve slovanské bohyně Zora - Jitřenka, Polednice, Večernice). Tři aspekty boţského ţenství jsou aplikovány na místní tradici Podbrdska. Pannu zastupuje Rusalka, matku Marie a stařenu, moudrou ţenu či v tomto případě spíše čarodějku kněţna Teta. Kaţdá ze tří ţen je spjata s určitou částí Podbrdského regionu a právě v této části bude kurz probíhat. Rusalka je spojená s jezírky a lesy v okolí Vysoké u Příbramě. Mariánský kult je pevně ukotven v Příbrami a kněţna Teta je spjata se svým dnes jiţ neexistujícím hradištěm Tetínem, které bychom našli nedaleko města Beroun. Kurzy je moţné absolvovat zvlášť nebo všechny najednou. Celý cyklus se bude během roku několikrát opakovat (maximálně 3 krát). Kaţdý kurz bude mít předem určenu osnovu, která se ale můţe variabilně upravovat dle nároků a potřeb účastnic. Součástí bude vţdy moonlodge, neboli měsíční chýše, kde se dříve ţeny scházely během menstruace, uctívaly své Bohyně, čekaly na vize, odpočívaly a navzájem si vyprávěly své příběhy. Dnes v přeneseném významu je to bezpečný kruh, ve kterém mohou ţeny navzájem sdílet své zkušenosti, aniţ by je kdokoliv hodnotil. „V současných ţenských společenstvích, tedy v ţenských kruzích, si ţeny mohou zaţít, jaké to je být bez muţe a nespoléhat se, ţe sebe sama a svou hodnotu budou definovat skrze něj nebo skrze své děti, coţ se také často děje! Jakmile jsou ţeny spolu a zacítí svou vlastní ţenskou hodnotu, kterou bytí v ţenské komunitě podporuje, začnou se na ostatní ţeny dívat jinak; uţ pro ně nejsou konkurentky.“112 V kaţdém kurzu se bude probíhat jiné téma (Rusalka - menstruace, Marie - mateřství, těhotenství, porod a potrat, Teta - ţenská sexualita). Dále se bude kurz skládat z různých uměleckých činností - pohyb a tanec, malování, zpěv apod., kdy bude důraz kladen na samotný léčebný proces tvorby a sebevyjádření se a výsledek bude brán jen jako vedlejší produkt. Součástí bude i řada rituálů a meditací, které účastnicím pomohou soustředit se na proţívání tady a teď. Do kurzu bude nenásilně začleněna i skrytá propagace regionálních produktů. Výrobci, jejţ pro své produkty získají označení regionální produkt, budou mít moţnost účastnit se 111 KOMORÁDOVÁ, Rina. Posvátnost ţenského těla a jeho cykličnosti: rozhovor s Liliou Khousnoutdinovou.Maitrea [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://magazin.maitrea.cz/posvatnostzenskeho-tela-a-jeho-cyklicnosti/ 112 KOMORÁDOVÁ, Rina. V kruhu ţen vyţivujeme sebe samu: rozhovor s Katkou Kramolišovou. Maitrea [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://magazin.maitrea.cz/v-kruhu-zen-vyzivujeme-sebe-samu/
71
konkrétního kurzu jako lektoři a učit účastnice svému řemeslu nebo oboru. Spektrum takovýchto lektorů bude průběţně obměňováno, aby byly kurzy stále atraktivní. S Rusalkou neboli aspektem panny je spojena magická moc a léčení. Součástí tohoto semináře tedy bude práce s bylinkami (sběr bylin, jejich sušení, výroba čajů, esenciálních olejů, kadidlových směsí a mýdel, po dohodě můţe být i vaření piva). Marii jakoţto matce budou náleţet oblasti spojené s výţivou (výroba keramických nádob, práce s hrnčířským kruhem, výroba chleba, pletení z pedigu apod.). S Tetou neboli moudrou ţenou, jsou pak spjaté řemeslné textilní činnosti - předení, tkaní, barvení látek apod. Drţitelé certifikátu Podbrdsko regionální produkt tak budou mít jedinečnou moţnost získat nové kontakty, rozšířit povědomí o svých výrobcích a svém oboru prostřednictvím osobního setkání. Budou moci některé výrobky v rámci kurzu i za zvýhodněné ceny prodávat. Cena jednoho kurzu se bude pohybovat kolem 3500 Kč za celý víkend (v ceně bude zahrnuto ubytování, lektorné, materiál na řemeslné činnosti, strava a doprava v rámci kurzu). Ubytování bude zajištěno vţdy v daném místě. V případě Rusalky, která se bude konat v blízkém okolí Vysoké u Příbramě, je moţné ubytování v Hotelu U Bílého lva v nedalekém Roţmitále pod Třemšínem, nebo v Penzionu ILDAM v Bohutíně. Ideální by bylo vytvoření partnerství s jedním z hotelů předem a zamluvit si kromě ubytovacích místností i společenskou místnost pro společné akce. V případě druhého semináře ve znamení Marie by bylo moţné ubytování v exercičním domě na Svaté Hoře. Ubytování na třetí semináře by byl moţný na faře v Tetíně. Za hezkého počasí je moţné spát venku pod stanem. Ideální počet členek semináře je od 15 do zhruba 30 lidí, kdy je moţné ještě s lidmi pracovat individuálně.
8.4.2) Muţské semináře - „Cesta poustevníka“ a „Síla boha stád“ Kromě ţenských kruhů se začaly významně rozvíjet i kruhy muţské. Nejsou v současnosti tolik navštěvované jako kruhy ţenské, jelikoţ muţi většinou nejsou tak ochotní pracovat na svém duchovním rozvoji jako ţeny. Ale situace se postupně mění a zájem o muţské kruhy rok od roku narůstá. Jan Bílý, lektor muţských skupin a rodinných konstelací, řekl na téma důleţitosti muţských skupin toto: „Osobně si myslím, ţe zrovna v současné době je práce s muţi velmi důleţitá! Uţ delší dobu nabízím semináře o peněţních přesvědčeních a pracuji v semináři, který se nazývá Cesta krále, dost často i se špičkovými manaţery a manaţerkami. A došel jsem postupně k přesvědčení, ţe současná krize, která začala
72
krizí finanční, úvěrovou a přerostla v krizi bankovní a ekonomickou, je hodně krize muţského principu, muţské energie.“113 Podbrdský region kromě řady ţenských archetypů přináší i archetypy muţské. Pro integrovaný program „Podbrdskem od srdce k srdci“ jsem zvolila archetyp askety a světce svatého Ivana a slovanského boha stád Velese, po kterém je údajně pojmenována hora Velíz nedaleko Kublova na rozhraní Podbrdska a Křivoklátska. Pro muţe budou připraveny dva semináře. První seminář bude transformační proţitková cesta poustevníka Ivana nazvaná „Cesta poustevníka“. Tato cesta navazuje na duchovní cestu svatého Ivana, která byla v minulosti skutečně absolvována a vedla od kamene svatého Ivana na Bytízu přes Pičín, Bykoš, Tobolku a Kodskou rokli aţ do Svatého Jana (Ivana) pod Skalou u Srbska. Tato cesta bude dále prohlubovat tradici duchovních cest a poutí. V Čechách existuje např. poutní cesta Via Nova, která navazuje na cestu vedoucí přes Německo a Rakousko a končí na Svaté Hoře v Příbrami. Celosvětově proslulá je Svatojakubská cesta vedoucí ke katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. Kromě věřících, kteří poutě absolvují z náboţenských důvodů, cestu postupuje i řada ateistů z důvodů duchovní proměny, hledání smyslu ţivota či vize. Cesta bude určena především muţům, kteří v současnosti hledají své poslání, smysl ţivota. Pro muţe, kteří nevědí, kam se v současnosti posunout, a hledají vize či nápady. Cesta bude téměř kopírovat původní pouť, bude ale obsahovat dvě zacházky. Jedna bude na hrad Valdek a druhá do Neumětel k Šemíkovu kameni. Cesta bude trvat zhruba 10-14 dní. Účastníci kurzu, kterých by mělo ideálně být mezi 5-20 muţi, absolvují celou cestu pod odborným vedením průvodce. Cesta bude pojata v duchu tradice „odchodu do divočiny“, kdy se účastníci na chvíli oprostí od zázemí svého současného ţivota a vrátí se zpátky ke svým kořenům, ke své vnitřní pravdě. Součástí budou skupinové meditace a rituály, noc hledání vizí strávená na Valdeku a rituál spojení se svým vnitřním muţem u Šemíkova kamene v Neumětelích. Kromě poznání místní přírody a památek si v rámci cesty účastníci budou moci vyrobit v rámci řemeslných činností jako upomínkové předměty na své záţitky a vize během cesty výrobky z kovu a ze dřeva. Vše bude organizováno formou zastávek na cestě, kdy jednotlivé řemeslné činnosti budou lektorovány drţiteli certifikátu.
CHVÁTALOVÁ, Helena. Pracovat s muţi je extrémně důleţité: rozhovor s Janem Bílým. Maitrea [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://magazin.maitrea.cz/pracovat-s-muzi-je-extremnedulezite/ 113
73
Cena, jeţ bude zahrnovat stravu, lektorné, materiál na výrobky, stravu, se bude pohybovat okolo 4000 za celý seminář. Cesta se bude pořádat maximálně 2 krát ročně. Druhým seminářem určeným pro muţe bude proţitkový muţský kruh na hoře Velíz pojmenovaný „Síla boha stád“. Víkendový seminář se bude odehrávat na hoře Velízu a v jejím blízkém okolí. Jako je moonlodge nedílnou součástí ţenských kruhů, v muţských kruzích má své nenahraditelné místo sweatlodge, neboli potní chýše. I zde dochází ke sdílení muţských proţitků a zkušeností. Součástí bude i téma rodinných konstelací, kdy si budou moci jednotliví účastníci pomocí jednoduchých cvičení vyřešit vztahy se svými rodiči a předky, která je pro muţe v jejich rozvoji dost důleţitá. Jonáš Koukl, facilitátor muţských kruhů, uvádí: „Já osobně mohu cítit svou muţskou sílu především díky tomu, ţe jsem si vyřešil svůj vztah s otcem a skrze něj vztah s mnoha dalšími předky. Také díky rodinným konstelacím jsem se dokázal svému otci naprosto váţně poklonit a všechno pustit, doslova od-pustit, všechny myšlenky, za co bych ho mohl mít rád nebo co se mi na něm nelíbí…Také jsem pochopil, ţe všechny potíţe, které muţi mají, se stejně vţdycky stočí k jejich vztahu s otcem nebo dědečkem.“114 Seminář bude obsahovat i řadu meditací a praktických cvičení, práci s hlasem a pohybem, v rámci seznámení se s archetypem boha Velese budou vykonávány i různé zemědělské činnosti pastevectví, setba apod., které budou lektorovány drţiteli certifikátů. Při zájmu bude moţné navštívit blízké hrady Ţebrák a Točník. Ubytování bude moţné v obci Kublov, za pěkného počasí ve stanech v přírodě. Cena kurzu se bude pohybovat okolo 3500 Kč za víkend.
8.4.3) Semináře pro páry - „Noci Karlštejnské“ Součástí programu „Podbrdskem od srdce k srdci“ bude i víkendový seminář pro páry bez rozdílu věku. Seminář bude určený pro dvojice, které se ocitly v krizi a chtějí k sobě znovu nalézt cestu a obnovit svůj vztah. Kurz je inspirován filmem Noc na Karlštejně, kdy k sobě vzájemně hledali vztah Karel IV. a tehdy velmi mladičká Eliška Pomořanská. Kurz bude probíhat v penzionu U Královny Dagmar, který se nachází v městysu Karlštejn. Součástí budou celostní a tantrické masáţe, práce s tělem a dotekem, aromaterapie, cvičení na rozvíjení všech smyslů, meditace, rodinné konstelace apod. Účastníci si prostřednictvím doteku, masáţí a aromaterapeutických cvičení budou hledat cestu zpět ke své sebedůvěře a sebelásce, která je základem všech funkčních vztahů. Změna prostředí, která v rámci tohoto kurzu proběhne, je často nezbytná i pro změnu myšlení a pohledu. KOMORÁDOVÁ, Rina. I ty jsi součástí smečky: rozhovor s Jonášem Kouklem. Maitrea [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://magazin.maitrea.cz/i-ty-jsi-soucasti-smecky/ 114
74
Pro účastníky semináře bude přichystána i speciální proţitková prohlídka hradu Karlštejn, která se bude absolvovat se zavázaným očima. Bude tedy klást větší důraz na ostatní smysly, bude se zde pracovat se zvuky a vůněmi. Cena celého semináře, která bude zahrnovat ubytování, stravu, lektorné, speciální prohlídku hradu Karlštejn, aromatické oleje a jiný materiál, se bude pohybovat okolo 4000 na osobu za víkend.
8.4.4) Programy pro děti „Hrátky s Fabiánem“ Program „Podbrdskem od srdce k srdci“ bude mít speciální programy i pro předškolní děti a děti z prvního stupně základních škol. Budou zaloţeny na místních pohádkách a pověstech, hrách a moţnostech vše si prakticky vyzkoušet. Programy budou jednodenní. To je optimální doba, po kterou děti ještě udrţí pozornost. Cena programu se bude pohybovat od 200 do 800 Kč (v ceně je doprava, stravné, lektorné, materiál na hry apod.). Programy budou uskutečňovány především v přírodě v blízkosti různých památek. Program „Fabiánovo království“ bude spjatý s okolím Hostomic, kde se údajně Fabián zrodil. Odtud také pochází většina pověstí o tomto duchu brdských hor. Děti budou během dne plnit různé úkoly, hrát hry a věnovat se různým řemeslným a uměleckým činnostem v okolí památných hor Plešivce, Písku a Baby. Na hoře Plešivec, kam během odpoledne vystoupají, pak získají drobné ceny. Tento program bude určen pro předškolní děti, které ještě neumí číst a psát. Program „Krajem permoníků“ je určen pro děti prvních aţ třetích tříd základní školy. Bude se odehrávat nedaleko městyse Komárov (kousek od města Hořovice) v okolí Červeného potoka, který získal své jméno díky obsahu ţeleza, které ho zbarvilo natolik, ţe se zdálo, ţe v něm teče krev. Celá oblast je ale mýty přímo opředena. Hlavní program bude probíhat u Dědovy hory, kde byly hloubeny štoly, a těţila se ţelezná ruda. Právě zde mají sídlit permoníci. Děti budou opět plnit řadu úkolů a hrát si. Program pro děti čtvrtých a pátých tříd základních škol „Beroun - medvědí město“ bude jako jediný uskutečňován ve městě. Beroun má stejně jako např. Praha velké mnoţství pověstí o vzniku města, o svých památkách (např. o hodinách na berounské radnici), ulicích a strašidlech přebývajících v berounských městech. Děti budou rozděleny do skupin a během dne budou plnit různé úkoly, postupovat mezi jednotlivými stanovišti, zjišťovat údaje a navazovat kontakty s místními obyvateli. Nakonec budou moci získat drobné ceny. Cílem bude poznat město Beroun (jeho historii a kulturu) prostřednictvím zábavných her a osobní zkušenosti, naučit se reagovat na různé situace a nebát se oslovit cizí lidi.
75
8.4.5) Seminář pro dospívající mládeţ „Ţivot na farmě“ V současné době je do výuky na základních a středních školách čím dál více začleňována ekologická výchova spojená s pobyty na různých zemědělských usedlostech. Takový pobyt bude i součástí integrovaného programu „Podbrdskem od srdce k srdci“. Pobyt bude určen pro ţáky základních a středních škol, po domluvě je moţnost účasti i studentů vysokých škol podobného zaměření. Týdenní pobyt se můţe odehrávat na ekologické farmě Novák v Siré, rodinné farmě A.T. Ostrov s. r. o. v Dobříši, Dýňové farmě v Bykoši či Včelařské farmě Vyštejn v Hořovicích. Kaţdá z těchto farem operuje v některém specifickém zemědělském oboru, tudíţ by záběr projektu byl velmi různorodý a kaţdá škola by si mohla vybrat přesně tu farmu, která by nejvíce vyhovovala jejím potřebám. Pobyt se můţe uskutečnit i na farmě Čapí letka v Mokřicích. Ta sice místně do Podbrdského regionu nespadá, ale na akcích v tomto regionu se hojně podílí a je tu hodně známá. Navíc na rozdíl od výše zmíněných farem je uţ na školní pobyty připravená a zvyklá. Ostatní farmy by se tomuto účelu musely trochu uzpůsobit. Čapí letka je farma s chovem huculských koní, koz a bernských salašnických psů, která nabízí ubytování v dřevem obloţených domcích nebo stanech. Celoročně se věnuje agroturistice a organizuje pobyty pro rodiny a jiné skupiny. Ţáci si během pobytu osvojí řadu zemědělských činností, ke kterým by jinak v dnešní přetechnizované společnosti neměli přístup. Zkusí si zasít a sklidit obilí, pěstovat zemědělské plodiny, upéct chleba, starat se o domácí zvířata a zpracovávat ţivočišné produkty (tlučení másla, výroba sýrů apod.). Součástí bude i návštěva blízkého zámku Orlík, jízda na koních a řada uměleckých činností (malování, modelování, keramika apod.). Po večerech budou probíhat různé přednášky na téma ekologického zemědělství a regionu Podbrdska. Kurz je určen především pro studenty z Podbrdského regionu, ale v případě zájmu je moţná účast kterýchkoliv studentů. Cílem je vzbudit v ţácích kladný vztah k přírodě, lidské práci a k regionu. Cena pobytu se bude pohybovat okolo 2000-3000 na osobu za týden.
8.4.6) Výukové programy pro cizince V rámci programu „Podbrdskem od srdce k srdci“ by mohl region spolupracovat s řadou jazykových škol, kde probíhá výuka českého jazyka a provádět jazykové pobyty pro cizince v regionu. Během intenzivního pobytu se totiţ jazyk nejlépe naučí, studenti dosahují maximálních úspěchů.
76
Program pro cizince bude probíhat v obci Hudlice nedaleko Berouna, jenţ je rodištěm národního buditele Josefa Jungmanna, který se během epochy Národního obrození o vývoj českého jazyka zasazoval. Výuka samotná bude probíhat v obci Hudlice a jejím okolí, zde bude účastníkům poskytnuto i ubytování a strava. V okolí je moţnost výletů na nedaleké buliţníkové skály, moţná je po domluvě i jednodenní návštěva Berouna. Cena týdenního pobytu (zahrnuje lektorné, ubytování, stravu a dopravu) je 8000 Kč za osobu na týden. Následující obrázek ukazuje mapu Podbrdska, kde jsou zakresleny jednotlivé semináře a kurzy v rámci integrovaného programu „Podbrdskem od srdce k srdci“.
77
Obrázek 29: Mapa Podbrdska s integrovaným programem "Podbrdskem od srdce k srdci"
8.5)
Plány do budoucna
Diplomová práce, především část s výzkumem a plány na realizaci regionálního produktu pro Podbrdský region a integrovaného programu „Podbrdskem od srdce k srdci“, bude 78
předloţena místně příslušným úřadům Podbrdského regionu a aktivním občanským subjektům, které v regionu působí. Realizace regionálního značení v Podbrdském kraji se můţe chopit MAS Podbrdsko (viz výše, v případě nezájmu můţe být za tímto účelem zřízeno jiné občanské sdruţení. Pokud by se realizoval program „Podbrdskem od srdce k srdci“ bylo by vhodné zřídit další subjekt, neboť realizace obou projektů je časově i personálně náročná a dalece přesahuje kompetence jednoho sdruţení. Ideálně by spolu tyto dva subjekty úzce spolupracovaly a vzájemně si pomáhaly s propagací, koordinací a finančními aspekty obou projektů. Moţnosti financování a propagace byly jiţ uvedeny v kapitolách „6.6 Propagace“ a „6.5 Moţnosti financování“. Ale v případě realizace programu „Podbrdskem od srdce k srdci“ by bylo alespoň z počátku vhodné spolupracovat s organizacemi a lektory, kteří v oblasti osobního rozvoje fungují (v předchozím textu jsem uváděla Maitreu, A-centrum, Barevný svět v Praze, meditační centrum Laţánky u Brna a centrum Skalka 22 u Doks). Bylo by vhodné i aktivně vyhledávat lektory působící v Podbrdském regionu, kteří by se prostřednictvím tohoto programu mohli realizovat. Museli by samozřejmě dodrţet základní kostru, kterou kaţdý individuální program obsahuje, ale mohli by kurzy obohatit svým jedinečným postojem a přístupem. Programy pro děti by mohly být nabízeny učitelům z mateřských a základních škol z regionu. Do budoucna by byla ideální spolupráce mezi jednotlivými regiony, které by se příkladem Podbrdska mohly inspirovat, která by mohla vést k vytvoření národní sítě záţitkové turistiky.
79
9) Závěr Vzhledem k tomu, ţe se celá Česká republika skládá z mnoha nesourodých částí, z nichţ kaţdá prošla ojedinělým historickým, společenským a kulturním vývojem, je neustále těţší propagovat ji jako celek. Poslední dobou se spíše osvědčuje přístup regionální politiky, která přistupuje ke kaţdému region zvlášť a tím mnohem citlivěji. Kaţdý region má moţnost nastavit si pravidla vlastního rozvoje dle své aktuální potřeby a soustředit se na to, co je třeba. V rámci ochrany tradiční lidové kultury to platí o to více, neboť její jednotlivé projevy se regionálně významně liší. V České republice se dbá na to, aby si kaţdý kraj vytvářel své vlastní seznamy nemateriálních statků tradiční lidové kultury a krajských systémů oceňování jednotlivců v této oblasti. Významný zlom ve vývoji jednotlivých regionů nastal se zavedením systému regionálního značení, který postupně vedl k vytvoření „Asociace regionálních značek“ - koordinačního subjektu na národní úrovni. Regionální značení odráţí potřeby jednotlivých regionů tím, ţe si kaţdý region zvlášť můţe individuálně upravit certifikační kritéria. Kromě toho přináší i řadu dalších výhod. Vytváří alternativní portfolio výrobků ke globální unifikované nabídce, napomáhá vytvářet a rozvíjet udrţitelný cestovní ruch, sniţuje se zátěţ ţivotního prostředí, vytváří prostor pro vzájemnou spolupráci mezi jednotlivými regiony v rámci země i na mezinárodní úrovni, oţivuje místní komunitu, zvyšuje aktivitu místních výrobců a napomáhá úspěšnému čerpání zdrojů z národních i mezinárodních zdrojů. Tento převratný způsob regionálního rozvoje však v České republice nefunguje příliš dlouho, tudíţ zde ještě nemá vydobyto své pevné postavení. Vyplývá to i z výsledků dvou výzkumů veřejného mínění „Regionální produkty a značky“ a „Regionální produkt Podbrdska“, které jsou součástí diplomové práce. Ze zmiňovaných výzkumů vyplývá, ţe pojem „regionální produkt“ nezná zhruba 34% respondentů. To je dle mého názoru stále vysoké číslo. Do budoucna je tedy třeba především vyvinout větší aktivitu směrem k účinnější osvětě a propagaci. Moţnosti další propagace jsou téţ součástí práce. V závěru práce přináší i unikátní návrh integrovaného programu pro Podbrdský region „Podbrdskem od srdce k srdci“, který bude navazovat na značku „Podbrdsko regionální produkt“ a bude propagovat Podbrdsko jako celek. Program reaguje na současný dynamický vývoj v oblasti osobního rozvoje (ţenské kruhy a semináře, tantra, meditace apod.), který ještě zdaleka nedosáhl svého vrcholu. Je tedy moţné počítat s tím, ţe se poptávka po podobně zaměřených kurzech bude do budoucna ještě zvyšovat.
80
Program „Podbrdskem od srdce k srdci“ se skládá z několika druhů seminářů a kurzů pro různé cílové skupiny. Originálním způsobem představuje Podbrdsko jako neokoukaný, tajemný region plný duchovního poselství, a to jednak místním obyvatelům, jednak potenciálním návštěvníkům. Důraz je kladen na osobní proţitek a zkušenost. Realizací obou projektů bude mít Podbrdský region moţnost intenzivnější a důslednější propagace, lepší spolupráce s dalšími regiony. Zvýší se zájem místních obyvatel, kteří se s regionem budou moci lépe identifikovat a v neposlední řadě se rozšíří okruh pracovních a investičních příleţitostí.
81
10) Přílohy 10.1)
Národopisné oblasti v Čechách115
Obrázek 30: Národopisné oblasti v Čechách
Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Vyd. 1. Editor Stanislav Brouček, Richard Jeřábek. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007, 2 sv. ISBN 978-80-204-1450-2 115
82
10.2)
Národopisné oblasti Moravy a Slezska116
Obrázek 31: Národopisné oblasti Moravy a Slezska
Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Vyd. 1. Editor Stanislav Brouček, Richard Jeřábek. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007, 2 sv. ISBN 978-80-204-1450-2 116
83
10.3)
Příklady výrobků u jednotlivých regionálních značek
v systému ARZ Značka
Výrobky
Krkonoše originální produkt®
Rozálie Mládková Sosnová - Šité hračky Daniela Roudná - Šperky z mědi a drahých kovů Lenka Máslová Špetlová - Podvinky, paličkovaná a háčkovaná krajka
Šumava originální produkt®
Hedvika Zahálková - Páteříky a vinuté perly Jiřina Petergáčová - Háčkovaná krajka Ing. Pavel Sarauer - Šumavská holubička
Vyrobeno v Beskydech®
Ondřej Hladký - Pekařství - Valašský trdelník Jan Brlica - Dřevořezby Petra Pilná - Ručně tkané výrobky
Moravský kras regionální produkt®
Pavel Zouhar - Originální umělecká litina Soňa Čermáková - Dekorativní kameny Vladislav a Emilie Vítkovi - Ovčí produkty
Orlické hory originální produkt®
Ladislav Hemrlík - Brašnářské výrobky Karel Jirsa - Dřevěné hračky Jana Štefková - Paličkovaná krajka
Moravské Kravařsko regionální produkt®
GERLICH ODRY s.r.o. - Kolekce výrobků ze dřeva pro děti Alena Jermářová - Biţuterie z minerálů a skla Květoslava Bartošová - Ručně malované sklo
Górolsko Swoboda regionální produkt®
Jozef Zajac - Výroba dlabaných nádob Janina Kukuczka - Kroje Slezských Goralů a výšivka Mária Húšťavová - Krojované bábiky z Kysúc
Vysočina regionální produkt®
Miloslav Dvořák - Skleněné výrobky tvořené technologií FUSING Jana Kratochvílová - Slaměné vánoční ozdoby a dekorativní předměty ze slámy Hana Čihalová - Ručně malované hedvábné výrobky
Polabí regionální produkt®
Alois Točík - Intarzovaná dřevovýroba Bronislav Kuba - Kočka z Kerska Lubomír Dunaj - Drátenické výrobky
Podkrkonoší regionální produkt®
Kámen Ostroměř s.r.o. - Ručně opracované
84
kamenické výrobky z hořického pískovce Stanislav Rygl - Kovářské výrobky Vladimír Kulhánek - Keramické výrobky Haná regionální produkt®
Miluše Hlavinková - Keramika z Litovle Věra Doleţalová - Hanácké kraslice Jiří Tomanec - Bronzové šperky
Českosaské Švýcarsko regionální produkt®
Karel Kříţ - Dřevěné spony a hřebeny Jaroslav Šafr a Jan Král - Keramické modely podstávkových domů Chráněná dílna u Markétky - Tkané výrobky
Jeseníky originální produkt®
Petr Slavkovský - Ruční výroba a zpracování skla Martin Pospíchal - Lovecké uţitkové noţe Janovy roubenky s.r.o. - Hrubá stavba roubenek
Prácheňsko regionální produkt®
Irena Pribelská - Výrobky ze sena Eva Drančáková - Frivolitková krajka Daniela Hanušová - Lidové panenky
Broumovsko regionální produkt®
Jaromír Beran - Broušené sklo Kateřina Smutná - Dekorace a uţitné předměty ze ţelezného drátu Ines Šťovíčková - Výrobky z ovčího rouna
Kraj blanických rytířů regionální produkt®
Ateliér EH Vlašim - Stavebnice loutek Ivana Syslová - Uţitková keramika Dagmar Hulmáková - Patchwork
Ţelezné hory regionální produkt®
Ludmila Sadílková - Bojanovská krajkovaná kresba Vlasta Jozífová - Tácky, košíčky, vázy Olga Široká - Ruční dřevořezba ze Seče
Moravská brána regionální produkt®
Sochařský ateliér DŘEVOTVOR - Sochy Jaroslav Juráň - Svíčky z pravého včelího vosku Ing. Marián Kolařík - Košíkářské výrobky z pedigu
Zápraţí originální produkt®
Mgr. Miroslava Jeníčková - Ručně malované oděvní doplňky z hedvábí Irena Pudíková - Turkovická keramika Anna Demartini - Cínované šperky
Znojemsko regionální produkt
zatím nemá drţitele certifikátu
Toulava regionální produkt
zatím nemá drţitele certifikátu
Tabulka 4: Příklady výrobků u jednotlivých regionálních značek ARZ
85
10.4)
Zásady pro udělování a uţívání značky „HANÁ
regionální produkt® “ 1. Značka „ HANÁ regionální produkt ®“ 1.1 Cíl značky Značka „ HANÁ regionální produkt®“ (dále jen „značka“) byla vytvořena v rámci systému regionálních značek, který rozvíjí Asociace regionálních značek, o. s. (ARZ). Uděluje se výrobkům spotřebního charakteru, přírodním, zemědělským produktům a uměleckým dílům, která splňují certifikační kritéria. Jejím cílem je zviditelnit region Haná včetně chráněných území a vyuţít jeho socioekonomických výhod. Značka má podpořit místní producenty (zemědělce, ţivnostníky, malé a střední firmy), kteří v tomto přírodně hodnotném, zdravém území hospodaří šetrně, tradičně a v souladu se zájmy ochrany přírody. Dalším cílem značky je přispět k udrţitelnému cestovnímu ruchu – zkvalitněním rekreačního záţitku turistů tím, ţe značka garantuje původ výrobku v regionu, šetrnost k ţivotnímu prostředí, kvalitu a přímou návaznost na dané území. Nákup místních výrobků a vyuţívání místních surovin také sniţuje zátěţ ţivotního prostředí vzhledem ke kratším přepravním vzdálenostem. 1.2 Vzhled značky Podoba značky je určena grafickým manuálem schváleným MAS Moravská cesta a ARZ. Logo je tvořeno grafickou částí, která znázorňuje motiv obilného klasu v oranţové barvě, doplněnou textem „HANÁ regionální produkt®“ (viz obrázek). 2. Kompetence / uspořádání 2.1 MAS Moravská cesta – regionální koordinátor značky Moravská cesta (Litovelsko – Pomoraví), o. s. (dále jen MAS Moravská cesta) zajišťuje a koordinuje celý systém značení v regionu Haná. Má právo poskytovat značku. Zodpovídá za udílení a odejímání práv k uţívání značky producentům, zajišťuje komunikaci a poskytování informací uţivatelům značky a novým zájemcům. Zveřejňuje aktuální znění pravidel a kritérií pro udělování značky a také seznam udělených a odejmutých certifikátů. Zajišťuje kontrolu plnění zásad pro udělování a uţívání značky a certifikačních kritérií. Stará se spolu s ARZ a účastníky memoranda o spolupráci o propagaci značky, a tedy výrobků, výrobců, prodejních míst, sluţeb a jejich poskytovatelů. Spolu 86
s ARZ vyhledává finanční zdroje pro fungování systému značení. Koordinuje společné aktivity uţivatelů značky. Koordinátor značky zastupuje předsedu při jednáních týkajících se značení „HANÁ regionální produkt®“. 2.2 Certifikační komise / Předseda certifikační komise O udělení práv k uţívání značky (certifikátu) pro určitý výrobek rozhoduje Certifikační komise (dále jen „komise“). Komise má 11 členů, její sloţení se řídí Memorandem o spolupráci v rámci projektu HANÁ regionální produkt® (viz Příloha č. 3). Komise můţe přizvat další hosty (s poradním hlasem). Komise zasedá nejméně 2x ročně (nebo dále dle potřeby), při jednáních se řídí vlastním jednacím řádem. Termíny zasedání budou zveřejněny alespoň 14 kalendářních dní předem na stránkách www.regionalni-znacky.cz a www.moravska-cesta.cz. Komise si ze svých řad volí předsedu certifikační komise, který řídí jednání certifikační komise, je odvolacím orgánem proti rozhodnutí certifikační komise, garantem za předávání certifikátů a ověřovatelem zápisu. Předseda certifikační komise je volen na tříleté funkční období. 2.3 Asociace regionálních značek, o.s. Asociace regionálních značek, o.s. (ARZ) zajišťuje koordinaci systémů značení místních výrobků na národní úrovni – tzv. systém Domácí výrobky. Pomáhá MAS Moravská cesta ve vyhledávání finančních zdrojů pro systém značení, v marketingu, propagaci a prezentaci značky. Spravuje společné webové stránky systému Domácí výrobky. Zajišťuje výměnu zkušeností mezi regiony, které jsou členy systému, a také propagaci a prezentaci systému i jednotlivých značek na národní a mezinárodní úrovni. MAS Moravská cesta, komise, ARZ a účastníci memoranda společně rozvíjí certifikační kritéria a Zásady pro udělování a uţívání značky „HANÁ regionální produkt®“ (dále i „zásady“). 3. Postup při udílení certifikátu a uţívání značky 3.1 Proces udílení certifikátu pro výrobky Drţitelem certifikátu můţe být právnická i fyzická osoba. Certifikát bude udělen, jestliţe výrobek i jeho výrobce splní certifikační kritéria (viz příloha č. 1). Certifikační komise však můţe zamítnout udělení značky výrobku, který je v rozporu s cílem značky, odporuje morálním a etickým zásadám, obecnému estetickému cítění nebo by mohl jinak poškodit dobré jméno značky, MAS Moravská cesta nebo ARZ.
87
Zájemce o značku (výrobce) obdrţí od MAS Moravská cesta formulář ţádosti o značku (viz příloha č. 2), který vyplní a odevzdá MAS Moravská cesta společně se vzorkem výrobku, případně dodá vzorek výrobku k datu zasedání Certifikační komise. Vzorek výrobku bude na poţádání výrobce vrácen. V případě, ţe není moţné předloţit vzorek výrobku Certifikační komisi, nebo nastanou pochybnosti o kvalitě předloţeného výrobku, bude výrobek posouzen pověřeným členem Certifikační komise přímo na místě u výrobce. Výrobce umoţní přístup člena komise do provozovny. Výrobce se můţe zúčastnit jednání Komise. MAS Moravská cesta zkontroluje formální správnost a úplnost vyplněné ţádosti a případně poţádá výrobce o její doplnění nejpozději do 10 dnů po jejím obdrţení. Ţádost se podává pro konkrétní výrobek nebo jednotně definovanou skupinu výrobků, kde všechny výrobky shodně plní kritéria uvedená v ţádosti (tj. kaţdé kritérium musí plnit i ten „nejslabší“ výrobek ve skupině). Pokud je výrobce jiţ drţitelem platného certifikátu pro jiný svůj výrobek, nemusí v ţádosti o certifikát pro další výrobek dokládat splnění kritérií pro výrobce. MAS Moravská cesta předá všechny ţádosti Certifikační komisi alespoň 5 dní před jejím zasedáním. Komise posoudí, jestli výrobce i výrobek splňují certifikační kritéria, a rozhodne o udělení nebo neudělení certifikátu. Svá rozhodnutí sdělí MAS Moravská cesta. V případě kladného rozhodnutí udělí MAS Moravská cesta výrobci certifikát pro daný výrobek a uzavře s ním smlouvu o uţívání značky. V případě záporného rozhodnutí uvědomí MAS Moravská cesta výrobce a sdělí mu důvody zamítnutí ţádosti. Proti rozhodnutí se můţe výrobce do 14-ti dnů odvolat k předsedovi Certifikační komise. Na udělení značky není právní nárok. Všechny údaje uvedené v ţádosti budou povaţovány za důvěrné a budou pouţity pouze pro účely certifikace výrobků; MAS Moravská cesta i komise budou postupovat v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, a se zákonem č. 148/1998 Sb. o ochraně utajovaných skutečností. 3.2 Uţívání značky Právo na uţívání značky (certifikát) je nepřenosné a neprodejné. Certifikát platí po dobu 2 let od data vystavení. Nejpozději 1 měsíc před uplynutím této lhůty je nutné podat ţádost o certifikát znovu; v případě včasného podání ţádosti se platnost certifikátu automaticky prodluţuje do nejbliţšího zasedání komise.
88
Po dobu platnosti certifikátu garantuje výrobce nepřetrţité plnění kritérií, která uvedl v ţádosti, a je povinen hlásit MAS Moravská cesta jakékoli změny skutečností uvedených v ţádosti, a to písemně, nejpozději do 3 týdnů od vzniku změny. V případě závaţných změn MAS Moravská cesta postoupí informaci o změně komisi, která při nejbliţším zasedání rozhodne o nutnosti vystavení nového certifikátu i o tom, jestli certifikát bude vystaven. Výrobce zajistí, aby certifikovaný výrobek byl řádně označen: Výrobky mohou být označeny: začleněním značky (loga) do etikety nebo na obal výrobku na základě grafického manuálu označením výrobku (nebo jeho obalu) samolepkou nebo visačkou se značkou, kterou si zakoupí od MAS Moravská cesta za reţijní cenu v případě výrobků, které nelze jednotlivě značit (např. pečivo), budou způsob a podmínky značení stanoveny individuálně po dohodě MAS Moravská cesta s výrobcem, např. označením prodejního pultu či regálu apod. Koordinátor můţe s výrobcem individuálně dojednat zvláštní podmínky, např. pokud výrobce nemá zájem značit část své produkce určenou pro specifické odběratele. Tyto poţadavky by se měly objevit jiţ v ţádosti o značku (ve specifikaci výrobku) a budou součástí smlouvy s výrobcem o uţívání značky. Certifikovaná ubytovací nebo stravovací zařízení označí budovu na viditelném místě z venku smaltovanou tabulí s logem značky, kterou si zakoupí od MAS Moravská cesta za reţijní cenu (aktuální cena bude vţdy sdělena). Máli drţitel certifikátu vlastní webové stránky, kde prezentuje své certifikované výrobky, je povinen umístit logo značky (nebo banner o značce) na úvodní stranu, spolu s hypertextovým odkazem na www.regionalni-znacky.cz. Drţitel certifikátu můţe pouţívat značku také dalšími způsoby dle grafického manuálu, např. na hlavičkovém papíře, reklamních materiálech, vizitkách, webových stránkách apod., spolu s textem ve smyslu „Jsme drţiteli certifikátu k uţívání značky „HANÁ regionální produkt®“. Drţitel certifikátu je povinen na vyzvání MAS Moravská cesta dodávat podklady pro propagaci svého výrobku a to bez zbytečného odkladu a bez nároku na odměnu. Jedná se zejména o fotografie, texty pro webovou prezentaci výrobku, tištěný katalog a další tiskoviny.
89
3.3 Kontroly Kontrolu plnění certifikačních kritérií a zásad (např. řádné označení výrobků) provádí osoba pověřená Certifikační komisí (tímto pověřením se musí prokázat). Uţivatel značky je povinen s touto osobou spolupracovat a poskytnout jí k nahlédnutí potřebné dokumenty. Z kontroly bude proveden zápis. Všechny skutečnosti zjištěné při kontrole budou povaţovány za důvěrné a budou pouţity pouze pro účely certifikace výrobků; MAS Moravská cesta i komise budou postupovat v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, a se zákonem č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností. 4. Poplatky za udělení a uţívání značky 4.1 Registrační poplatek Za udělení značky zaplatí výrobce registrační poplatek ve výši 1 500,- Kč v případě značky pro výrobky. Poplatek je určen na částečné pokrytí nákladů spojených s vyřizováním a posuzováním ţádosti a s udělením značky a části nákladů na propagaci značky. Pokud je výrobce jiţ drţitelem certifikátu a ţádá o nový certifikát (pro jiný svůj výrobek nebo před uplynutím platnosti certifikátu), poplatek se sniţuje na 1 000,- Kč. Poplatek je hrazen při předání certifikátu a je příjmem MAS Moravská cesta. 4.2 Poplatek za uţívání značky Pro částečné pokrytí nákladů na propagaci a prezentaci značky hradí její uţivatelé roční poplatek za uţívání značky v následující výši: - drobní ţivnostníci (OSVČ): 1000,- Kč - firmy s méně neţ 10 zaměstnanci nebo neziskové organizace: 2 000,- Kč - firmy s 10 a více zaměstnanci: 5 000,- Kč Poplatek je hrazen (hotově nebo převodem na účet) vţdy v plné výši k aktuálnímu datu certifikace. Pro stanovení výše poplatku je rozhodující počet zaměstnanců k tomuto datu. Poplatek je příjmem MAS Moravská cesta. 5. Prezentace značky Pro značku bude zajištěna jednotná prezentace a marketing, a to zejména těmito způsoby: prezentace v médiích na mezinárodní, národní i regionální úrovni vytvoření katalogu výrobků a jeho pravidelná aktualizace vytvoření informačního letáku aj. tiskovin (noviny Doma na Hané) 90
webová prezentace, případně (výhled do budoucna) elektronický obchod nebo elektronický rezervační systém ubytování prezentace výrobců, výrobků a značky na regionálních i národních akcích (jarmarky, veletrhy cestovního ruchu, Den MAS apod.) 6. Prodejní místa Místa prodeje certifikovaných výrobků se mohou stát oficiálními prodejními místy, která mají právo nést speciální označení (samolepku, certifikát, plakát apod.) s logem značky a textem ve smyslu „Zde prodáváme originální hanácké výrobky“. Oficiální prodejní místa jsou propagována spolu s výrobky na internetových stránkách www.regionalni-znacky.cz a stránkách www.moravska-cesta.cz, případně v dalších informačních a propagačních materiálech. A dle dohody i na webových stránkách ostatních MAS zapojených do systému značení HANÁ. Prodejní místa musí splňovat tyto podmínky: Malé nebo střední obchody (kamenné, informační centra, muzea, prodej v hotelích nebo přímo u výrobce apod.). Supermarkety a hypermarkety pouze v případě, ţe mají místo prodeje certifikovaných výrobků speciálně označené. Vhodnost obchodu jako prodejního místa posoudí individuálně MAS Moravská cesta. Garance prodeje certifikovaných výrobků: stabilní prodej certifikovaných výrobků minimálně od jednoho výrobce. Místní obchody: prodejní místo se nachází na území regionu Haná. Mimo tento region můţe označení získat pouze obchod prodávající převáţně certifikované výrobky. Prodejním místům bude také doporučeno: mít k dispozici pro zákazníky informace o výrobku, o značce a producentech certifikovaných výrobků (např. letáky, noviny, katalog výrobků) odlišit certifikované výrobky přímo v prodejně – podle moţností speciálně označit místo (regál, box, místo na pultu apod.) s certifikovanými výrobky Míra propagace jednotlivých prodejních míst bude záleţet na moţnostech koordinátora a také na tom, do jaké míry plní podmínky (počet certifikovaných výrobků, plnění doporučení atd.)
91
7. Čestné udělení značky pro výrobky V individuálních případech můţe Certifikační komise udělit tzv. čestnou značku výrobkům, které nemají komerční charakter (např. umělecká díla, výtvory lidových řemeslníků) a mají vysoký potenciál reprezentovat region. Pro tyto výrobky platí stejné zásady a certifikační kritéria jako při řádném udělovaní značky – s těmito výjimkami: výrobky musí získat minimálně 13 bodů v podmínce jedinečnosti (viz. Certifikační kritéria - příloha č. 1, část B) výrobce (autor) nemusí mít ţivnostenský list výrobce nebude platit poplatky za udělení a uţívání značky výrobky nemusí být zahrnuty do všech forem propagace značky (tak jako řádně certifikované výrobky) vhodnost posoudí MAS Moravská cesta individuálně podle druhu propagačního materiálu 8. Uţívání značky dalšími subjekty Značku mohou pouţívat na základě smlouvy s MAS Moravská cesta i další subjekty (instituce státní správy, samosprávy, nevládní organizace apod.) sídlící v regionu, které tak mohou podpořit propagaci nebo dobré jméno značky. Značka můţe být v tomto případě umístěna na informačních a propagačních materiálech subjektu, na internetových stránkách (s odkazem, prolinkem na oficiální stránky projektu značení), hlavičkových papírech apod., a to s doprovodným textem ve smyslu: „Podporujeme místní výrobky označené značkou HANÁ regionální produkt®“. O moţnosti a podmínkách uţívání značky bude jednat MAS Moravská cesta s kaţdým subjektem individuálně. 9. Postup při porušení zásad Při zjištění porušení zásad nebo certifikačních kritérií vyzve MAS Moravská cesta uţivatele značky k nápravě v přiměřené lhůtě nebo rozhodne o odebrání certifikátu. Rozhodnutí o odebrání certifikátu potvrdí komise při nejbliţším zasedání. Detailní postup bude řešen ve smlouvě s výrobcem. Po odejmutí certifikátu zaniká právo na uţívání značky, uţivatel nemá nárok na vrácení zaplacených poplatků. Při neoprávněném uţití značky bude postupováno soudní cestou.
92
10. Závěrečná ustanovení Tyto zásady vstupují v platnost dne 1. 4. 2011. Případné změny zásad a certifikačních kritérií mohou být provedeny po dohodě s MAS Moravská cesta a na základě doporučení Certifikační komise. Změny vstupují v platnost po potvrzení ze strany ARZ.
Schválili:
……………………………………
……………………………………..
Moravská cesta (Litovelsko - Pomoraví), o. s.
Asociace regionálních značek, o. s.
Julie Zendulková
PhDr. Kateřina Čadilová
předsedkyně
předsedkyně
93
10.5)
Certifikační kritéria pro značku „HANÁ regionální
produkt®“ A. Kritéria pro výrobce: 1) Místní subjekt a, Ţivnostník, firma, organizace s provozovnou v regionu Haná (v hranicích regionu Haná a okolí, viz přiloţená mapa). Způsob ověření: předloţení kopie ţivnostenského listu, výpisu z rejstříku firem, registrace organizace. Nemá-li subjekt provozovnu, určující je adresa v ţivnostenském listu. b, Zemědělec hospodařící na území Haná (viz přiloţená mapa). Způsob ověření: předloţení kopie výpisu z katastru nemovitostí nebo nájemní smlouvy nebo výpis z ústřední evidence Svazu chovatelů ČR. c,
Včelař, jehoţ včelstva jsou umístěna v regionu Haná (v hranicích regionu Haná a okolí, viz přiloţená mapa). Způsob ověření: předloţení potvrzení o umístění včelstev.
d, Chovatel nebo pěstitel registrovaný u oficiálních chovatelských (např. ČSCH, SCHOK) zahrádkářských (např. ČZS) či zájmových organizací (např. ČMJ, ČRS). Způsob ověření: předloţení potvrzení o umístění chovu či rostlinné výroby. e, Fyzická osoba nepodnikající, s trvalým bydlištěm na Hané za předpokladu, ţe součet příjmů (bez odečtení výdajů) z jejích příleţitostných činností nezakládá daňové a odvodové povinnosti v souladu s platnou legislativou ČR (viz přiloţené čestné prohlášení). 2) Kvalifikace pro příslušnou výrobu Výrobci musí mít platný ţivnostenský list pro danou výrobu nebo předloţí čestné prohlášení, ţe činnost, kterou provozují, je příleţitostná a součet příjmů (bez odečtení výdajů) z vyjmenovaných činností nepřesahuje v kalendářním roce finanční limit daný pro vznik daňových a odvodových povinností v souladu s platnou legislativou ČR. Zemědělci musí mít ţivnostenský list nebo být vedeni v evidenci místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, včelaři, kteří vlastní do 40 včelstev musí mít průkaz člena Českého svazu včelařů. Způsob ověření: předloţení kopie uvedených dokumentů.
94
3) Bezdluţnost Ţadatel o značku deklaruje, ţe na jeho firmu není vyhlášen konkurz, nemá nedoplatky na daních ani sociálním a zdravotním pojištění a není proti němu vedeno řízení ze strany České obchodní inspekce. Způsob ověření: čestné prohlášení ţadatele.
4) Zaručení standardní kvality výroby Ţadatel o značku zaručuje, ţe plní zákonné předpisy a normy pro daný provoz (hygienické a technické normy, bezpečnost práce apod.). Způsob ověření: čestné prohlášení ţadatele. 5) Proces výroby nepoškozuje přírodu Ţadatel při své podnikatelské činnosti nepoškozuje ţivotní prostředí ani jeho sloţky nad míru stanovenou platnými právními předpisy117 a podle svých technických a finančních moţností dodrţuje (nebo bude v budoucnu dodrţovat) zásady šetrnosti vůči ţivotnímu prostředí: šetrné nakládání s vodou – úsporné chování, zařízení na úsporu vody, oddělené uţívání uţitkové a pitné vody (kde je to technicky moţné), pouţití šetrných (biologicky odbouratelných) čisticích prostředků, náleţité zneškodňování odpadních vod šetrné nakládání s energií – úsporné chování, vyuţití energeticky efektivních spotřebičů (třídy A nebo B), úsporných ţárovek, efektivní vytápění (regulace topení, niţší teplota v neobývaných prostorách), zateplení budov, snaha vyuţívat obnovitelné nebo alternativní zdroje energie (kde je to technicky moţné) odpady – minimalizace odpadů a obalů, důsledné třídění odpadů (zejména papír, plasty, sklo a nebezpečný odpad, případně kompost) materiál,
suroviny
–
preference
znovuvyuţitelných,
recyklovatelných
a
recyklovaných materiálů (i pro obaly), uţívání místních surovin, minimalizace nakládání s nebezpečnými látkami (toxické, hořlavé, rakovinotvorné apod.) a jejich řádné zneškodňování
117 Zejména zákony: 114/1992 Sb. (zákon o ochraně přírody a krajiny), 254/2001 Sb. (vodní zákon), 185/2001 Sb. (zákon o odpadech), 86/2002 Sb. (zákon o ochraně ovzduší), 289/1995 Sb. (lesní zákon), 334/1992 Sb. (zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu), 353/1999 Sb. (zákon o prevenci závaţných havárií), 477/2001 Sb. (zákon o obalech), 258/2000 Sb. (zákon o ochraně veřejného zdraví), 356/2003 Sb. (zákon o chemických látkách a chemických přípravcích)
95
zemědělci – minimalizace chemických přípravků (hnojiv, pesticidů apod.), etické zacházení se zvířaty Proti ţadateli není vedeno řízení ze strany České inspekce ţivotního prostředí. Způsob ověření: čestné prohlášení ţadatele; Certifikační komise posoudí plnění zásad šetrnosti, v pochybnostech moţné vyjádření Správy CHKO Litovelské Pomoraví. B. Kritéria pro výrobek: 1) Spotřební zboţí, zemědělské a přírodní produkty nebo umělecká díla vyrobená na Hané Pro posouzení charakteru výrobku Certifikační komisí předloţí ţadatel vzorek výrobku, kde to není moţné nebo vhodné, předloţí fotografii, popis apod. V případě, ţe určité fáze výroby výrobku probíhají mimo Hanou, posoudí Certifikační komise individuálně podle popisu způsobu výroby, zda lze výrobek povaţovat za vyrobený na Hané. Tj. zda lze fázi výroby, která probíhá na Hané, povaţovat za hlavní vzhledem k charakteru výrobku. Způsob ověření: posouzení Certifikační komise podle vzorku výrobku, případně podle popisu výroby.
2) Zaručení standardní kvality Ţadatel o značku zaručuje, ţe výrobek splňuje všechny předpisy a normy, které jsou pro něj stanoveny. Způsob ověření: čestné prohlášení ţadatele, posouzení kvality Certifikační komisí. 3) Šetrnost k přírodě Výrobek ani jeho obal nepoškozují ţivotní prostředí, jeho sloţky ani zdraví lidí nad míru stanovenou platnými právními předpisy118, a to v ţádné fázi svého ţivotního cyklu (výroba, pouţívání, likvidace), a podle technických a ekonomických moţností splňují (nebo budou v budoucnu splňovat) zásady šetrnosti vůči ţivotnímu prostředí: materiál – přednostně z recyklovaných, recyklovatelných nebo znovupouţitelných materiálů,
biologicky
odbouratelných,
přednostně
z místních
surovin,
minimalizace nebezpečných látek obal – co nejúspornější, pokud moţno vratný nebo recyklovatelný
Zejména zákony: 477/2001 Sb. (zákon o obalech), 258/2000 Sb. (zákon o ochraně veřejného zdraví), 356/2003 Sb. (zákon o chemických látkách a chemických přípravcích) 118
96
charakter výrobku – výrobek není svým charakterem nešetrný vůči ţivotnímu prostředí nebo lidskému zdraví, výrobek není určen na jedno pouţití (ve smyslu alternativy k obdobným výrobkům s dlouhodobým vyuţitím) Způsob ověření: čestné prohlášení ţadatele; Certifikační komise posoudí plnění zásad šetrnosti, v pochybnostech moţné vyjádření Správy CHKO Litovelské Pomoraví.
4) Jedinečnost spojená s regionem: Výrobek musí být jedinečný ve svém vztahu k Hané. Toto kritérium lze splnit dosaţením nejméně 10 bodů v celkovém součtu bodů získaných v následujících pěti sub-kritériích: a, Tradiční hanácký výrobek Výrobek nebo výrobní technologie nebo firma existuje na Hané: 5 let nebo méně
body:
0
6 - 10 let
body:
1
11 - 20 let
body:
2
21 - 50 let
body:
3
51 - 100 let
body:
4
déle neţ 100 let
body:
5
Tradice se můţe týkat buďto daného konkrétního typu výrobku, nebo výrobní technologie (i kdyţ samotný výrobek jiţ můţe být nový), nebo firmy (působí Hané po uvedenou dobu, ačkoli výrobky nebo technologie můţe mít nové). Způsob ověření: předloţení písemného dokumentu nebo historického pramene, který existenci výroby, technologie nebo firmy dokazuje. b, Produkt z místních surovin Výrobek je vyroben alespoň částečně z místních surovin, tedy surovin pocházejících z území Hané (viz přiloţená mapa). Suroviny uvedené jako místní nesmí být nikdy nahrazovány, míseny nebo kombinovány s jinými surovinami. Výrobek obsahuje:
97
méně neţ 10 % místních surovin
body:
0
10-34 % místních surovin
body:
1
35-59 % místních surovin
body:
2
60-74 % místních surovin
body:
3
75-99 % místních surovin
body:
4
pouze místní suroviny (téměř nebo úplných 100 %)
body:
5
Procentní zastoupení se můţe týkat hmotnosti výrobku, objemu, počtu jednotlivých součástí apod., záleţí na charakteru výrobku; do hodnocení není zahrnut obal výrobku. Do výpočtu se nezahrnují nezbytné vedlejší přísady, které v daném regionu nelze získat (např. sůl). Určité potraviny a produkty musí v této části získat 5 bodů, tedy splnit 100% zastoupení místních surovin. Jedná se o: med, mléko, vejce, maso, ovoce/zeleninu, minerální vodu, byliny aj. čisté přírodní produkty. Způsob ověření: předloţení popisu výrobku a seznamu pouţitých surovin s udáním místa původu; Certifikační komise posoudí procentní zastoupení. c, Ruční, řemeslná nebo duševní práce Výrobek je vyráběn alespoň z části ručně, řemeslnou nebo duševní prací. Takovou prací se zde rozumí to, ţe řemeslník/autor vnáší do kaţdého výrobku/díla vlastní osobitost – kaţdý kus je originál. Při takové výrobě můţe např. řemeslník pouţívat nejrůznější nástroje a přístroje (např. i s elektrickým pohonem), pokud výsledný produkt závisí na jeho řemeslné zručnosti. Mezi výrobními postupy je následující podíl ruční / řemeslné / duševní práce: méně neţ 10 % (plně automatizovaný provoz)
body:
0
10-34 %
body:
1
35-59 %
body:
2
60-74 %
body:
3
75-99 %
body:
4
téměř nebo úplných 100 %
body:
5
Uvedená procenta vyjadřují podíl doby, po kterou se výrobce/autor osobně a přímo podílí na procesu výroby daného výrobku. Do celkového trvání výroby se nezapočítává doba, kdy je výrobek v klidu a pracuje „sám“ (např. doba chladnutí, uleţení, tuhnutí apod.). U produktů duševní práce se započítává doba práce autora (nikoli jen výroba nosiče díla – jako např. knihy nebo CD).
98
Způsob ověření: posouzení Certifikační komise podle popisu výrobního postupu.
d, Díla s hlavním motivem Hané / výrobky specifické pro Hanou U uměleckých děl (dekorační, upomínkové a propagační předměty, fotografie, knihy, tiskoviny, apod.) můţe k jedinečnosti přispět jejich hlavní motiv nebo obsah, jestliţe souvisí s regionem:
Motiv vůbec nesouvisí s regionem (letadlo, slon…) Motiv souvisí s regionem, ale není specifický - zcela obecně či
venkovský
motiv,
který
1
body:
příroda, venkovský ţivot (kočka, pampeliška, chalupa) Přírodní
0
body:
souvisí
s
něčím
3
body:
charakteristickým pro region (jabloň, lidové stavení, řeka) Motiv přímo z regionu – konkrétní krajina hora, řeka, město,
4
body:
památka, osobnost, legenda apod. Motiv přímo z regionu včetně popisu/vysvětlení/nadpisu (anebo
5
body:
tak charakteristický motiv, který jednoznačně popis nepotřebuje)
Uţitný výrobek či produkt můţe získat body za svoji specifičnost pro Hanou: Výrobek
vůbec
nesouvisí
s
regionem
(letadlo,
mobil,
desinfekce…)
Zemědělský/přírodní produkt nebo uţitný výrobek, který souvisí s ţivotem na venkově (chleba, mrkev, pivo, hrneček…)
v Podkrkonoší, sněţnice v Krkonoších)
3
body:
Výrobek je pro region zcela typický a jinde se nevyrábí (jako např. Štramberské ucho pro Beskydy, Hořické trubičky pro Podkrkonoší)
1
body:
Zemědělský/přírodní produkt nebo uţitný výrobek, který souvisí s něčím charakteristickým pro region (např. ovčí sýr v Beskydech, ovoce
0
body:
5
body:
Jsou-li uţitné výrobky díky zpracování spíše uměleckými díly (motiv a umělecké zpracování převaţují významem nad uţitnými vlastnostmi), lze je hodnotit podle stupnice pro díla s motivem. To platí i pro suvenýry a reklamní předměty určené hlavně na propagaci regionu (např. klíčenka s logem značky atd.). Komise můţe udělit body navíc (avšak vţdy lze udělit max. 5 bodů za toto subkritérium): - uměleckým dílům i uţitným výrobkům/produktům za regionální název (např. Loštické tvarůţkové moučníky) – 1 bod, 99
- uţitným výrobkům/produktům za konkrétní motiv přímo z regionu zobrazený na samotném výrobku, na jeho obalu či etiketě – 1 bod. Způsob ověření: posouzení Certifikační komise podle vzorku/fotografie/popisu výrobku. e)
Výjimečné (nadstandardní) vlastnosti výrobku
Výrobek svou kvalitou nebo jinými výjimečnými vlastnostmi dobře reprezentuje region. Kvalita výrobku bude posouzena certifikační komisí na základě vzorku výrobku (v odůvodněných případech na základě fotografie nebo popisu vlastností výrobku v ţádosti). Komise udělí podle vlastního uváţení 0 aţ 5 bodů. Certifikační komise bude posuzovat výrobek (vč. obalu) z hlediska preciznosti zpracování, funkčnosti, originality, estetických a smyslových vlastností (vůně, chuť apod.) a šetrnosti vůči ţivotnímu prostředí (ve srovnání se standardem u daného druhu výrobku). Jestliţe výrobek získal ocenění pro svoji kvalitu či inovaci, popř. šetrnost vůči ţivotnímu prostředí, získává automaticky min. 3 body. Jestliţe se jedná o české (národní) nebo evropské certifikáty kvality a/nebo šetrnosti vůči ţivotnímu prostředí (EŠV, Czech made, norma Český med, BIO, ISO, Flower, Nositel tradice, Klasa), získává výrobek automaticky 5 bodů (plný počet). Jestliţe zemědělský nebo lesní podnik hospodaří na území CHKO Litovelské Pomoraví v souladu s předpisy Správy CHKO Litovelské Pomoraví a výrobek nebo suroviny pocházejí alespoň z části z uvedeného území, získává automaticky min. 3 body. Jestliţe je výrobek vyráběn v chráněné dílně nebo handicapovanými spoluobčany, získává min. 3 body. Způsob ověření: předloţení vzorku výrobku (v odůvodněných případech jen fotografie výrobku) a písemného popisu výjimečných vlastností výrobku, případně kopie certifikátů nebo ocenění
Certifikační komise má právo zamítnout udělení značky výrobku, který je v rozporu s cílem značky a odporuje morálním a etickým zásadám, obecnému estetickému cítění nebo by mohl jinak poškodit dobré jméno značky, koordinátora – MAS Moravská cesta nebo ARZ.
100
11) Seznam tabulek a obrázků Obrázek 1: Kraje ČR ...................................................................................................................... 3 Obrázek 2: Moţnosti právní ochrany řemeslných výrobků ...................................................... 8 Obrázek 3: Rozmístění místních akčních skupin v rámci ČR ................................................ 19 Obrázek 4: Mapa s členy ARZ .................................................................................................... 29 Obrázek 5: Graf k otázce č. 1 v dotazníku "Regionální produkty a značky“....................... 40 Obrázek 6: Graf k otázce č. 6 v dotazníku "Regionální produkty a značky" ....................... 42 Obrázek 7: Graf k otázce č. 9 v dotazníku "Regionální produkty a značky" ....................... 43 Obrázek 8: Graf k otázce č. 12 v dotazníku "Regionální produkty a značky" ..................... 44 Obrázek 9: Graf k otázce č. 17 v dotazníku "Regionální produkty a značky" ..................... 45 Obrázek 10: Graf k otázce č. 18 v dotazníku "Regionální produkty a značky"................... 46 Obrázek 11: Graf k otázce č. 19 v dotazníku "Regionální produkty a značky"................... 46 Obrázek 12: Graf k otázce č. 20 v dotazníku "Regionální produkty a značky"................... 47 Obrázek 13: Současná podoba regionu Podbrdska ................................................................. 50 Obrázek 14: Graf k otázce č. 1 k dotazníku "Regionální produkt Podbrdska" ................... 54 Obrázek 15: Graf k otázce č. 2 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska" ................... 55 Obrázek 16: Graf k otázce č. 3 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska" ................... 56 Obrázek 17: Graf k otázce č. 6 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska" ................... 57 Obrázek 18: Graf k otázce č. 11 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska" ................. 59 Obrázek 19: Graf k otázce č. 12 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska" ................. 59 Obrázek 20: Graf k otázce č. 16 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska" ................. 61 Obrázek 21: Graf k otázce č. 17 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska" ................. 61 Obrázek 22: Graf k otázce č. 18 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska"................. 62 Obrázek 23: Graf k otázce č. 19 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska" ................. 63 Obrázek 24: Graf k otázce č. 20 v dotazníku "Regionální produkt Podbrdska"................. 63 Obrázek 25: Podbrdsko regionální produkt - logo .................................................................. 65 Obrázek 26: Podbrdsko regionální produkt - verze loga s Kavylem Ivanovým.................. 66 Obrázek 27: Podbrdsko regionální produkt - verze loga s koněm ........................................ 66 Obrázek 28: Podbrdskem od srdce k srdci - logo .................................................................... 69 Obrázek 29: Mapa Podbrdska s integrovaným programem "Podbrdskem od srdce k srdci" ....................................................................................................................................................................... 78 Obrázek 30: Národopisné oblasti v Čechách ........................................................................... 82 Obrázek 31: Národopisné oblasti Moravy a Slezska ............................................................... 83
101
Tabulka 1: Místní akční skupiny v jednotlivých krajích........................................................... 19 Tabulka 2: Přehled jednotlivých regionálních značek v rámci ARZ ..................................... 28 Tabulka 3: Ohodnocení sub-kritéria "Podíl ruční, řemeslné nebo duševní práci" .............. 38 Tabulka 4: Příklady výrobků u jednotlivých regionálních značek ARZ ................................ 85
102
12) Pouţité zdroje Písemné zdroje Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, v platném znění. Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, v platném znění. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon), v platném znění ČESKÉ
ŠVÝCARSKO
O.P.S. Certifikační
kritéria
pro
značku
„ČESKOSASKÉ
ŠVÝCARSKO regionální produkt®“: Příloha č. 1 Zásady pro udělování a uţívání značky „ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO regionální produkt®“. Krásná Lípa, 2010. Dobré tradice: zpravodaj regionální značky Tradice Bílých Karpat®. Bojkovice: Občanské sdruţení Tradice Bílých Karpat, 2009. Hodnocení Koncepce TLK - interní pracovní studie MKČR pro přípravu Koncepce účinnější péče o TLK (usnesení vlády č. 11 z 5. ledna 2011) HRANICKÁ ROZVOJOVÁ AGENTURA, z.s. Zásady pro udělování a uţívání značky MORAVSKÁ BRÁNA regionální produkt®. Hranice, 2012. Licenční smlouva k ochranné známce Nositel tradice lidových řemesel MAS HORNÍ POMORAVÍ O.P.S. Certifikační kritéria pro značku „JESENÍKY originální produkt®“: Příloha č. 1.1 Zásad pro udělování a uţívání značky „JESENÍKY originální produkt®“. Hanušovice, 2010 MAS MORAVSKÁ CESTA, o.s. Zásady pro udělování a uţívání značky „HANÁ regionální produkt®“. Červenka, 2011 Plnění Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR 2011-2015 - situační zpráva pro dr. Matouškovou, náměstkyni ministryně kultury – srpen 2012 Regionální značení napříč Evropou: sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Asociace regionálních značek, 2011, 152 s. ISBN 978-802-5495-063 Stanovy občanského sdruţení Asociace regionálních značek, o.s. Vnitřní řád Asociace regionálních značek, o.s., znění platné od 26. 8. 2011 ČÁKA, Jan. Obrázky z Podbrdska. Vyd. 1. Beroun: Baroko, 1997, 190 p. ISBN 80-8564226-3 ČÁKA, Jan. Podbrdskem od městečka k městu. Vyd. 1. V Praze: Středočeské nakl. a knihokupectví, 1988, 285 p. ISBN 80-705-7000-8 103
DVOŘÁK, Otomar. Tajemné stezky: Pustinami středních Brd. 1. vyd. Praha: Regia, 2012. ISBN 978-80-87531-10-5 DVOŘÁK, Otomar. Za poklady brdských Hřebenů. 1. vyd. Praha: Regia, 2011, 223 s. Tajemné stezky. ISBN 978-80-87531-05-1 HOŠEK,
Karel.
Komunikace
po
e-mailu.
3.
12.
2012
Message-ID:
DC9B78DBD0AF3B4FBCAD70A587798E1B4566128072@EX-DB.kr-olomoucky.int KOCIÁNOVÁ, Lucie. Problematika právní ochrany děl umělecké a řemeslné výroby. Stráţnice: Národní ústav lidové kultury, 2006, 15 s. ISBN 80-861-5681-8 MACHUTOVÁ, Klára. Problematika uchovávání a prezentace tradičních lidových řemesel v současnosti. Praha, 2011. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra Arts managementu. Vedoucí práce PhDr. Zuzana Malcová. MARASHINSKY, Amy Sophia. Karty Bohyně. 1. vyd. v českém jazyce. Ilustrace Hrana Janto. Praha: Maitrea, 2012, xix, 204 s. ISBN 978-80-87249-31-4. PIČMANOVÁ, Eva. Zdroje informací o ochranných známkách: sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007, 89 s. ISBN 978-808-6855-264 VAŘEKA, Josef. Evropský kulturní prostor - jednota v rozmanitosti: sborník z 10. etnokartografického sympozia (Třešt' 25.-29-3.1996). Praha: Ústav pro Etnografii a Folkloristiku, 1997 VELFL, Josef. Památky Příbrami v obrazech: The sights of Příbram in pictures = Die Denkmäler der Stadt Příbram in Bildern. 1. vyd. Příbram: Město Příbram, 2008, 203 s. ISBN 978-80-254-0974-9 VOKOLEK, Václav. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko: průvodce skrytými dějinami země. Praha: Eminent, 2005, 225 s. ISBN 80-728-1176-2
104
Internetové zdroje Cena hejtmana Jihočeského kraje za zachování a rozvoj lidových tradic Jihočeského kraje. Jihočeský
kraj[online].
2011
[cit.
2013-04-14].
Dostupné
z:
http://www.kraj-
jihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=1629&par%5Blang%5D=CS Co je Natura 2000?. AOPK ČR. Natura 2000 [online]. 2006 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=2102&akce=&ssHledat= CHVÁTALOVÁ, Helena. Pracovat s muţi je extrémně důleţité: rozhovor s Janem Bílým. Maitrea [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://magazin.maitrea.cz/pracovats-muzi-je-extremne-dulezite/ Jak ekoznačení funguje. Cenia: Česká informační agentura ţivotního prostředí [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www1.cenia.cz/www/ekoznaceni/jak-ekoznaceni-funguje Katalog místních výrobců. MAS Český Západ [online]. 2006 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.leader-ceskyzapad.cz/index.php?rubrika=139#ces Keurmerk. Erkend
Streekproduct [online].
2013
[cit.
2013-03-28].
Dostupné
z:
http://www.erkendstreekproduct.nl/keurmerk/ KOMORÁDOVÁ,
Rina.
I
ty
jsi
součástí
smečky:
rozhovor
s
Jonášem
Kouklem. Maitrea [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://magazin.maitrea.cz/i-ty-jsisoucasti-smecky/ KOMORÁDOVÁ, Rina. Posvátnost ţenského těla a jeho cykličnosti: rozhovor s Liliou Khousnoutdinovou.
Maitrea [online].
2013
[cit.
2013-05-01].
Dostupné
z:
http://magazin.maitrea.cz/posvatnost-zenskeho-tela-a-jeho-cyklicnosti/ KOMORÁDOVÁ, Rina. V kruhu ţen vyţivujeme sebe samu: rozhovor s Katkou Kramolišovou. Maitrea [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://magazin.maitrea.cz/vkruhu-zen-vyzivujeme-sebe-samu/ Kraj udělil první tituly Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Jihomoravský kraj [online].
2011
[cit.
2013-04-14].
Dostupné
z:
http://www.kr-
jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=191328&TypeID=2 LEADER
ČR. EAgri [online].
2011
[cit.
2013-03-28].
Dostupné
z:
http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/leader-cr/ Lidová stavba roku. Zlínský kraj [online]. 2003 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/lidova-stavba-roku-cl-317.html MACHUTOVÁ, K. Regionální produkty a značky (výsledky průzkumu), 2013. Dostupné online na http://regionalni-produkty-a-znacky.vyplnto.cz.
105
MACHUTOVÁ, K. Regionální produkt Podbrdska (výsledky průzkumu), 2013. Dostupné online na http://30805.vyplnto.cz. Mikroregiony a místní akční skupiny. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-03-28].
Dostupné
z:
http://www.mvcr.cz/clanek/mikroregiony-a-mistni-akcni-
skupiny.aspx Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje. Zlínský kraj [online]. 2003 [cit. 2013-0414]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/mistr-tradicni-rukodelne-vyroby-zlinskeho-kraje-cl320.html MLČOCH, Jan. František Drtikol [online]. 2004 [cit. 2013-04-25]. Dostupný z WWW: O nás. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a sluţeb [online]. 2010 [cit. 201303-29]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/arz/cs/o-nas/ O projektu. Doma na venkově [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.navenkove.cz/o-projektu/1/ O
společnosti. ZERA [online].
2013
[cit.
2013-03-29].
Dostupné
z:
http://www.zeraagency.eu/1-zera-o-spolecnosti.html Ochranná známka Tradice Bílých Karpat. Tradice Bílých Karpat [online]. 2013 [cit. 2013-0328]. Dostupné z: http://www.tradicebk.cz/ochranna_znamka.php?id=100 PRO AMICIS MUSAE. Zlínský kraj [online]. 2003 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/pro-amicis-musae-cl-315.html Regionalny System Promocji Dolina Baryczy Poleca. Dolina Baryczy Poleca [online]. 2007 [cit.
2013-03-28].
Dostupné
z:
http://www.dbpoleca.barycz.pl/index_system.php?dzial=3&kat=9&art=1 What is the ETQM?. European Territorial Quality Mark [online]. 2007 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.ruralquality.net/en/content/show/&tid=137.html
106
