Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2007
Kateřina Wojciková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
Podnikatelský záměr: květinářství
Vypracovala: Kateřina Wojciková Vedoucí práce: Doc. Ing. Jitka Srpová, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Podnikatelský záměr: květinářství“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 7. května 2007
Podpis
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................1 TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................................3 1 SPECIFIKA PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ...............................3 1.1 1.2 1.3 1.3.1 1.3.2
1.4
2
2.4.1 2.4.2
OMEZENÍ MSP...................................................................................................................... 6
DŮVODY PODNIKÁNÍ ............................................................................................................. 9 PROFIL PODNIKATELE........................................................................................................ 12 LEGISLATIVNÍ RÁMEC PODNIKÁNÍ .................................................................................... 15 PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ ............................................................................................... 16 Kritéria volby právní formy ........................................................................................................... 17 Fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění ................................................. 18
ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET ..............................................................................27 3.1 3.2
4
Společenské přínosy......................................................................................................................... 5 Ekonomické přínosy......................................................................................................................... 6
ZAHÁJENÍ PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI...............................................................8 2.1 2.2 2.3 2.4
3
DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ (MSP)............................................................ 3 SPECIFIKA MSP.................................................................................................................... 4 VÝZNAM MSP....................................................................................................................... 5
POTŘEBA STARTOVNÍHO KAPITÁLU .................................................................................. 28 ROZPOČET NÁKLADŮ, VÝNOSŮ A ZISKU ........................................................................... 29
PODNIKATELSKÝ PLÁN ...........................................................................................31 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.5.1 4.5.2 4.5.3
DEFINICE PODNIKATELSKÉHO PLÁNU .............................................................................. 31 FUNKCE PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ................................................................................. 32 ZÁSADY TVORBY ÚSPĚŠNÉHO PODNIKATELSKÉHO PLÁNU .............................................. 32 STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU .......................................................................... 33 ZDROJE FINANCOVÁNÍ ....................................................................................................... 37 Vlastní zdroje financování ............................................................................................................. 37 Cizí zdroje...................................................................................................................................... 38 Další zdroje financování................................................................................................................ 39
PRAKTICKÁ ČÁST ..............................................................................................................40 5
ZAHÁJENÍ PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI.............................................................40 5.1 5.2 5.3 5.4
ZÁKLADNÍ FAKTA ............................................................................................................... 40 DOSTATEČNÁ MOTIVACE A ODHODLÁNÍ........................................................................... 40 ZVÁŽENÍ VŠECH OSOBNÍCH SCHOPNOSTÍ A VLASTNOSTÍ ................................................ 41 PODNIKATELSKÝ NÁPAD A MEZERA NA TRHU .................................................................. 42
5.5
6
ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET ..............................................................................44 6.1 6.1.1 6.1.2
6.2 6.2.1
6.3 6.4
7
OBCHODNÍ JMÉNO .............................................................................................................. 43
POTŘEBA STARTOVNÍHO KAPITÁLU .................................................................................. 44 Kapitál potřebný na zařízení prodejny .......................................................................................... 45 Kapitál potřebný na provozní výdaje............................................................................................. 49
ROZPOČET NÁKLADŮ, VÝNOSŮ A ZISKU ........................................................................... 50 Kalkulace zakázek – příklady ........................................................................................................ 52
ODHAD CASH FLOW V 1. ROCE PODNIKÁNÍ ....................................................................... 57 ODHAD HOSPODAŘENÍ NA NÁSLEDUJÍCÍ 3 ROKY .............................................................. 57
PODNIKATELSKÝ PLÁN ...........................................................................................60 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 7.8 7.8.1 7.8.2
7.9
OBSAH ................................................................................................................................. 60 SHRNUTÍ .............................................................................................................................. 61 VŠEOBECNÝ POPIS FIRMY .................................................................................................. 62 KLÍČOVÉ OSOBNOSTI ......................................................................................................... 63 PRODUKTY A SLUŽBY ......................................................................................................... 63 DODAVATELÉ ...................................................................................................................... 72 ANALÝZA OKOLÍ ................................................................................................................. 74 PRODEJ ................................................................................................................................ 77 Cenová strategie ............................................................................................................................ 77 Zákazníci........................................................................................................................................ 78
FINANČNÍ PLÁN ................................................................................................................... 78
ZÁVĚR ....................................................................................................................................80 LITERATURA .......................................................................................................................82 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ...................................................................................84 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................85
Úvod
Úvod V dnešní době má každý možnost začít se samostatným podnikáním, které mu může pomoci splnit jeho sny nebo realizovat jeho představy. Zároveň mu umožňuje získat finanční i časovou nezávislost. Začínající podnikatel musí ovšem počítat s tím, že bude potřebovat opravdu velkou dávku odhodlání a velmi silnou motivaci, aby své vize dotáhnul do zdárného konce a stal se úspěšným podnikatelem.
Ne všechny
podnikatelské záměry jsou
realizovatelné, a proto by každé rozhodnutí o tom, zda začít podnikat nebo raději ne, mělo být důkladně promyšleno a měly by být také zváženy všechny podstatné skutečnosti. Podnikání znamená vyvinout značné úsilí, a to nejen v počáteční fázi, a obrnit se obrovskou dávkou trpělivosti. Na začátku stojí před podnikatelem úkol zdolat všechny administrativní překážky, které jsou mu kladeny státní správou.
Pro mnoho potenciálních podnikatelů znamenaly
začátek i konec jejich snu o podnikání. Hlavním cílem této diplomové práce je posoudit, zda je v současných legislativních a ekonomických podmínkách možné si založit malé květinářství, které by jeho majitelce zajistilo kromě seberealizace i potřebné finanční prostředky nutné pro uspokojení jejích potřeb i potřeb celé její rodiny. Kromě toho také zhodnotit, jak snadné resp. nesnadné je s podnikáním začít a zda má vůbec smysl se do podnikání pouštět. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní částí : část teoretickou a část praktickou. Teoretická část
je ve své první kapitole zaměřena na vymezení malého a středního
podnikání. Jsou zde popsána specifika malých a středních podniků a také přínosy a omezení těchto podniků. V další části je pozornost soustředěna na zahájení podnikatelské činnosti. Jsou zde vyjmenovány jednotlivé důvody podnikání a nastíněn profil podnikatele. Dále je zde vymezen legislativní rámec soukromého podnikání a definovány jednotlivé formy podnikání se zaměřením na kritéria volby té nejvhodnější. Pozornost je také soustředěna na fyzickou osobu jako podnikatele a s tím související podmínky vydání živnostenského oprávnění. Další část této diplomové práce se věnuje zakladatelskému rozpočtu a jeho významu
v začátcích
podnikání.
Poslední
kapitola
teoretické
části
se
věnuje
podnikatelskému plánu. Je zde uvedena jeho definice, pravidla jeho sestavení a také význam jeho sestavení.
1
Úvod Praktická část je zaměřena na konkrétní podnikatelský záměr, kterým je květinářství paní Evy Kudelové. Úvodní kapitola této části se soustřeďuje především na vše, co souvisí s aktivitami před samotným zahájením podnikatelské činnosti. Jsou zde shrnuta základní fakta o paní Evě, nastíněny její představy a motivace, odhodlání i všechny potřebné schopnosti a dovednosti. V neposlední řadě je zde také zmínka o důležitosti správné volby obchodního jména. Další kapitola je zaměřena na zpracování zakladatelského rozpočtu, jako jednoho z nejdůležitějších kroků začínajícího podnikatele. Je zde sestaven rozpočet startovního kapitálu potřebného na zařízení prodejny a na počáteční provozní výdaje. Dále je pozornost věnována také sestavení rozpočtu nákladů, výnosů a zisku, a to nejen pro počáteční fázi podnikání, ale i s výhledem na několik let dopředu. Na konci této diplomové práce je sestaven nástin podnikatelského plánu výše zmíněného květinářství paní Evy. V něm je všeobecně popsána firma, klíčové osobnosti, produkty, okolí, prodejní strategie a finanční plán.
2
Teoretická část
Teoretická část 1 Specifika podnikání malých a středních podniků 1.1 Definice malých a středních podniků (MSP) Existuje velké množství definic malého a středního podnikání. Jednotlivé země v rámci Evropské unie používaly různá kritéria pro zařazení podniků do kategorie malého a středního podnikání. Pro lepší srovnání jejich ekonomik se rozhodla Evropská komise v roce 1996 zavést jednotnou definici, kterou od roku 2000 používá i Česká republika. Jako základní kriteria pro posuzování byla zvolena:
počet zaměstnanců
roční tržby, resp. příjmy
celková hodnota aktiv, resp. majetku
nezávislost
Z těchto výše uvedených kritérií je rozhodující počet zaměstnanců, ostatní kritéria hrají doplňkovou roli.
Třídění podniků je tedy následující: 1) velmi malý podnik tzv. mikropodnik
do 10 zaměstnanců
obrat nesmí přesáhnout 7 mil. EUR
aktiva nesmí převyšovat 5 mil EUR
2) malý podnik
do 25 zaměstnanců
obrat nesmí přesáhnout 7 mil. EUR
aktiva nesmí převyšovat 5 mil. EUR
3) střední podnik
do 250 zaměstnanců
3
Teoretická část
obrat nesmí být vyšší než 40 mil. EUR
aktiva nesmí přesáhnout 27 mil. EUR
4) velký podnik do 500 zaměstnanců
1.2 Specifika MSP Malé a střední podniky mají ve srovnání s velkými podniky řadu výhod, které lze rozčlenit do následujících oblastí:1 Organizační a řídící – – –
mají jednoduchou organizační a řídící strukturu, která umožňuje přímé vedení a kontrolu majitel je přímým účastníkem řízení bez mezistupňů a přerušování informačních toků jednoduchá organizační struktura znamená nižší náklady na správu firmy a nižší míru byrokracie
–
rychleji reagují na potřeby a přání zákazníků
–
mohou vytvářet sítě mezi firmami v jejichž rámci si předávají své zkušenosti
–
zmírňují důsledky strukturálních změn, a to tím, že absorbují pracovní sílu uvolněnou z neefektivních podniků tzn. že svou činností podporují strukturálně postižené regiony.
Personální –
majitel má přímý, osobní kontakt se všemi zaměstnanci
–
není zde anonymita, zaměstnanci mohou snadno srovnávat své výkony a identifikovat se s firmou, je tak posílen pocit odpovědnosti a také pocit vlastní důležitosti
–
zaměstnanci mají z práce větší uspokojení, jsou více flexibilní a také mají větší osobní nasazení
–
existuje zde možnost vytváření vztahů důvěry
–
vznikají nové pracovní příležitosti
Výrobní 1
specializace na specifický sortiment
Vojík, V.: Vybrané kapitoly z managementu malých a středních podniků - kap. 1.2.
4
Teoretická část –
rychlá adaptace v případě změn výrobního programu
–
možnost členství v družstvech, svazech a účelových organizacích s možností spolupráce
–
působí velmi často jako dodavatelé velkých podniků
–
mají větší pružnost a schopnost improvizace
–
aktivně se účastní inovačního procesu
Obchodní –
možnost zaměření na lokální a okrajové trhy
–
vytvoření specifického okruhu odběratelů
– –
možnost udržování osobního kontaktu se zákazníky a flexibilní uspokojování jejich potřeb přednost v rychlém reagování na změny
Finanční - založení firmy nebývá příliš kapitálově náročné
1.3 Význam MSP Jak je zřejmé ze statistických údajů Ministerstva průmyslu a obchodu, mají malé a střední podniky v České republice značnou převahu. Jsou jedním ze základních kamenů ekonomiky. Podobná situace je i v ostatních Evropských zemích.
1.3.1 Společenské přínosy Malé a střední podniky jsou jakýmsi pomyslným garantem základních lidských svobod. Tuto skutečnost je nutné si při hodnocení společenského významu malých a středních podniku uvědomit.
Dávají lidem možnost svobodně se realizovat a uplatnit plně své
schopnosti a znalosti. Zároveň jsou také protipólem ekonomické a politické moci. Tyto podniky na sebe nemohou díky své velkosti strhnout moc, je pro ně nereálné dosáhnout např. monopolního postavení ani ho tedy nemohou zneužívat k získání moci a nejrůznějších výhod. Lidé z malých a středních podniků nesou na sobě veškerou odpovědnost za svou činnost. ´
5
Teoretická část Dobře vědí, že jakýkoliv omyl může znamenat obrovské ztráty a mnohdy i zánik samotného podniku. Malé a střední podniky jsou i stabilizujícím článkem ekonomiky. Jsou velmi citlivé na politické změny a radikální proudy ve společnosti. Pro tento typ podniků je také málo typické, aby byly vlastněny zahraničními osobami. Malé a střední podniky reprezentují zejména domácí kapitál resp. místní kapitál. Tyto podniky jsou také jedním z nástrojů jak oživit regionu s vážnými problémy jako jsou např. nezaměstnanost. Stát se většinou snaží v těchto problematických regionech ve velké míře podporovat právě malé a střední podnikání. Tyto podniky potom vytvářejí nová tolik potřebná pracovní místa a přinášejí do regionu finance – podnikatelé žijí v regionu. Kromě jiného jsou tyto podniky také velmi často sponzory různých charitativních, sportovních a podobných akcí.
Důležitá je také skutečnost, že jsou tyto
podniky mnohem méně anonymní. Vzhledem k tomu, že je jejich okolí většinou dobře zná, je jejich chování většinou pod veřejnou kontrolou. Mimo to nelze opomenout, že velké množství malých provozoven velmi často urbanisticky dotváří města i vesnice. Zejména ve velkých městech se tak podnikatelský stav prezentuje. Právě podle vzhledu a úpravy provozoven malých a středních podnikatelů lze usuzovat na celkovou úroveň malého a středního podnikání.
1.3.2 Ekonomické přínosy Charakteristickým a také velmi ceněným rysem malých a středních podniků je jejich obrovská flexibilita. Tyto podniky se poměrně velmi snadno a rychle přizpůsobují měnícím se podmínkám. Z hlediska ekonomických přínosů je v době stále se prohlubující globalizace důležité, že malé a střední podniky hrají roli protipólu monopolů. Tyto podniky jsou rovněž nositeli velkého množství malých inovací, a to v nejrůznějších oborech.
1.4 Omezení MSP I když hrají malé a střední podniky v ekonomice důležitou roli, jsou s jejich existencí spojena i určitá omezení: -
mají poměrně malou ekonomickou sílu, která často způsobuje i obtížnější přístup ke kapitálu a tím omezuje i možnosti dalšího rozvoje těchto firem,
6
Teoretická část -
mají výrazně slabší pozici v případě, že se účastní veřejných soutěží o veřejné zakázky,
-
předem jsou vyloučeny z některých typů podnikání, u kterých jsou nutné velké investice,
-
nemohou si dovolit zaměstnávat špičkové vědce, manažery a obchodníky,
-
ačkoliv jsou malé a střední podniky nositeli inovací, jedná se pouze o inovace nižších řádů ,
-
mají problémy monitorovat a zejména využívat existujících dostupných znalostí,
-
velmi často je jejich existence ohrožována chováním velkých, často nadnárodních podniků a obchodních řetězců prosazujících dumpingové ceny,
-
také rostoucí počet právních předpisů a jejich nejasnost a komplikovanost kladou velké požadavky na malé a střední podnikatele.
7
Teoretická část
2 Zahájení podnikatelské činnosti Ten, kdo se rozhoduje zda bude nebo nebude podnikat, se musí vážně zamyslet nad všemi pozitivními i negativními důsledky, které podnikání může přinést. Zaměstnanecký poměr představuje určitou jistotu a je někdy velmi těžké ho opustit. Rozhodnutí zaměstnance, že bude podnikat může mít vliv na celý jeho další život a to nejen ten pracovní. Samozřejmě může mít dobrý podnikatelský záměr a jeho podnikání bude úspěšné, ale i tak riskuje, že bude muset podnikání věnovat veškerý svůj čas a může tak přijít i např. o rodinné zázemí. V horší situaci se ocitne člověk, který se pustí do podnikání se špatným podnikatelským záměrem. Jeho podnikání skončí krachem a může ho to poznamenat na dlouhou dobu. Může se stát, že si přestane věřit a bude mít problém vrátit se do zaměstnaneckého poměru. Aby budoucí podnikatel snížil riziko negativních dopadů podnikání na svůj život a to nejen ten pracovní, musí své rozhodnutí důkladně zvážit a promyslet. Zaměstnanecký poměr i podnikání mají svoje výhody a nevýhody. Zaměstnanecký poměr znamená mít mnohem méně odpovědnosti. Pracovník většinou na pracovišti stráví určitý dohodnutý počet hodin. Pro svoji práci má od zaměstnavatele připravené podmínky. Má poměrně velkou jistotu, že každý měsíc dostane svou mzdu. Na rozdíl od podnikání, kde nic není jisté a dosažení úspěchu stojí většinou velké úsilí. Podnikání je jen velmi výjimečně bez problémů a rizika. Na podnikatele je kladeno obrovské množství požadavků. Podnikatel se musí orientovat v účetních, daňových i ostatních potřebných zákonech. Pokud zaměstnává nějaké zaměstnance nese za ně odpovědnost. Musí zajistit dostatek finančních prostředků na jejich mzdy. Pro podnikatele v žádném případě neexistuje osmi hodinová pracovní doba. Nemůže si „dovolit“ ani nemoc, která může pro mnohé podnikatele znamenat i konec podnikání. Každý začínající podnikatel by si měl uvědomit, že jeho podnikání ovlivní i jeho soukromý život. Aby mohl bez problémů podnikat musí být zdravý, mít dobré zázemí ve své rodině a musí ho jeho podnikání uspokojovat. Podnikatel také na rozdíl od zaměstnance potřebuje pro podnikání mít určité materiální předpoklady. Pro své podnikatelské záměry musí disponovat vhodnými prostory. Musí také počítat, že pro svou firmu bude muset zajistit určité provozní vybavení a bude muset vytvořit administrativní zázemí. Kromě toho bude
8
Teoretická část muset nakoupit i nějaké počáteční zásoby a k tomu bude potřebovat disponovat nějakým kapitálem. Při provozování své firmy bude muset plnit řadu povinností jako např. vedení účetnictví příp. daňové evidence a také dodržovat celou řadu dalších zákonů, vyhlášek a nařízení. A to vše musí mít podnikatel podpořené podnikatelským záměrem. Podnikatel musí mít určitou vizi a za tou si jít. Neexistuje žádný spolehlivý univerzální recept na založení prosperujícího podniku, avšak dá se definovat určitá souslednost klíčových momentů, které tvoří jakousi množinu základních předpokladů úspěchu začínající firmy2:
získání motivace a odhodlání podnikat,
zvážení osobních předpokladů pro podnikání,
objevení podnikatelského nápadu nebo mezery na trhu,
vyjasnění podnikatelského záměru,
vyjasnění potřeby finančních a dalších zdrojů,
vymezení předmětu činnosti a volba vhodné právní formy podnikání,
sestavení zakladatelského rozpočtu,
zpracování podnikatelského plánu.
2.1 Důvody podnikání Důvodů proč začít podnikat existuje celá řada a mohou být velmi různé. Někoho k podnikání přivede např. náhoda, jiného třeba osud. Odborná literatura
3
uvádí následující
důvody pro podnikání:
Sebezáchovný přístup Relativně velká skupina nezaměstnaných nebo lidí ohrožených v zaměstnání se upíná k podnikání jako k poslední naději „sebezáchovy“. Značná část z nich má však o podnikání idealistické představy a přijímá větší rizika, než je únosné. Většinou tato skupina občanů není vybavena ani potřebným kapitálem, ani vzděláním vhodným pro podnikání. 2 3
Veber, J. – Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy – kap. 2.3.1 Veber, J; Srpová J. a kol..: Podnikání malé a střední firmy - kap. 2.1.2
9
Teoretická část Romantický přístup Takto většinou začínají nadšenci pro určitou činnost nebo mladí lidé. Na základě jednostranných informací či představ se pustí do podnikání. Často nedocení, že není šíře akceptováno to, co je zajímá. V horším případě může naivnost podnikatele směřovat k objednání velkorysých objemů zboží a dochází k překvapením, že toto zboží nejde na odbyt. Dodavatelé, ale žádají zaplacení faktur atp.
Podnikatel rozsévač Jde o podnikatele, který hýří řadou nápadů, často i originálních. Otázkou je, zda jsou v daných podmínkách realizovatelné. Jsou mu cizí myšlenky omezující jeho jednání, jako je zpracování kalkulace, rozpočetů, vedení účetní evidence, kolik si může dovolit vynaložit na reklamu. Příliš se nestará o dotažení projektu do konce, a pokud se nedaří, přichází s novým nápadem. Košatý strom tohoto typu podnikání má mnoho suchých větví, tedy mnoho ztrátových aktivit, které jsou spíše přáním podnikatele než odrazem reálné potřeby.
Podnikání zkusmo Většinou jde o souběžné podnikání (podle živnostenského zákona, svobodné podnikání umělců apod.) s pracovním poměrem. Příkladem může být příležitostný prodej ( např. kosmetiky), nabídka pojistných produktů, provozování drobných služeb, chov zvířat. Podnětem k podnikání může být snaha zvýšit své osobní příjmy, ověření svých podnikatelských schopností, zvědavost či napodobování jiných apod.
Rentiérské podnikání Typické „podnikání“ vlastníků realit, kteří nemusí mít ani invenci, ani zájem skutečně podnikat. Získali určitou nemovitost a podnikání je formální stránkou legalizace příjmů z jejího pronájmu. Jinou situaci představují podnikatelské projekty investovat finance do nemovitostí s minimálními provozními činnostmi, které by však podnikateli přinášely minimálně srovnatelné ekonomické přínosy jako jiné projekty, např. malé vodní elektrárny.
Podnikání vyslanců Řada začínajících nebo i úspěšných podnikatelů a podniků se nachází v pozici „vyslanců“. Podnikatelé jsou obchodními zástupci domácích a zejména zahraničních firem, které takto
10
Teoretická část postupně získávají pozice na lokálním trhu, regionálním či celostátním trhu. Efekt české firmy je dočasný v podobě relativně vysokého rabatu s malý vlastním rizikem. Firma je však zcela připojena „pupeční šňůrou“ s pilotním subjektem a je na něm plně závislá.
Exkluzivní podnikání Relativně málo podnikatelů – odborníků, umělců a firem je schopno nastavit exkluzivní standard služeb a produktů, např. právníci, návrháři, lékaři, projektanti atd. a dále tento standard udržovat a rozvíjet. Často takto začínají podnikat zaměstnanci některých špičkových pracovišť, kteří opouštějí svou firmu a využívají know-how privátně. Nemívají obvykle ani potíže s počátečním kapitálem. Tento tip podnikání je vždy rizikem pro původní zaměstnavatele.
Expanzivní podnikání Jde o podnikání podložené nápadem a přiměřeným štěstím na dobu zahájení podnikání.Jinými slovy podnikatel přišel v pravou chvíli na pravé místo s pravým produktem, o který byl značný zájem. Během několika let se firma rozvinula do značných rozměrů a často sehrává významnou lokální či celostátní roli.
Podnikání jako poslání Řada občanů začíná podnikání ze stavovské, rodinné či náboženské cti. Tito lidé přes veškeré překážky vidí v podnikání poslání. Pravé příčiny mohou být různé „seberealizační“ momenty - „pracuj sám na sebe, zkus si vést vlastní firmu“. Tito podnikatelé mají obvykle zcela jasnou strategii podnikání, často i vyhraněnou životní filozofii. Jde o určitý životní styl. Jinou příčinou náležející do této skupiny podnikání je udržení tradice rodinného podnikání, pokračování ve vedení rodinné firmy.
Tiché podnikání Existují dvě formy tichého podnikání. Legální podle obchodního zákoníku a neleegální. V obou případech tichý společník vystupuje často jako věřitel, který zapůjčil finanční kapitál a očekává jeho zhodnocení, aniž by se sám přímo podnikání zúčastnil. Možné jsou i příčiny, kdy tichý společník vystupuje jako subdodavatel, nepřímý kupec majetku, poradce, pronajímatel apod. Obvykle nemívá, často ani nepotřebuje, oprávnění k podnikání., které má oficiálně registrovaný podnikatel.
11
Teoretická část
2.2 Profil podnikatele Kromě dostatku kapitálu,
vhodných prostor a znalosti příslušných zákonů musí
podnikatel, aby jeho podnikání mohlo skutečně být úspěšné, mít i určité typické rysy. V odborné literatuře4 jsou uváděny následující:
Aspekt dlouhodobosti Podnikatelské aktivity lze považovat obvykle za záležitost relativně dlouhodobou. Z uvedeného logicky vyplývá , že rozhodne-li se člověk dát se na dráhu podnikání, musí předpokládat, že se tím bude zabývat delší dobu. Podnikateli sice nic nebrání, ani z hlediska právního, založit podnik či živnost s krátkodobým cílem a po uskutečnění určité akce či projektu podnikatelskou činnost ukončit. Ovšem tyto případy nejsou typické. Daleko častěji jsou podnikatelské aktivity spojeny s postupným rozvojem, budováním a posilováním podnikatelských pozic.
Podnikavost Úspěch v podnikání je spojen s vhodným podnikatelským záměrem a jeho prosazením do praxe. Důležitou vlastností člověka v tomto směru je „být podnikavý“, tzn. mít určité dispozice a osobní vlastnosti.
Dispozice představují výkonový potenciál, nazývaný též jako znalosti, kompetence nebo know-how, a schematicky se rozčleňuje na :
schopnosti - jsou převážně vrozené (např. inteligence, organizační schopnosti ..)
vědomosti - získané znalosti odborné, podnikatelské, komunikační atp.
dovednosti - naučené vzorce chování získané tréninkem, jinými slovy je to aplikace vědomostí při řešení konkrétních problémů
Osobní vlastnosti charakterizují osobnost podnikatele. Typické jsou dva druhy osobních vlastností:
nespecifické – všeobecné, např. bezúhonnost, důvěryhodnost, poctivost, čestnost, zásadovost, důslednost, ohleduplnost, přesnost.
4
Veber,J., Srpová J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy - 2.2.1
12
Teoretická část
specifické – rozhodnost, svědomitost, iniciativnost, cílevědomost, vytrvalost, samostatnost, zodpovědnost, vztah k práci, vztah k druhým lidem.
Motivace Výrazným faktorem v podnikání je motivace. Motivy jsou podněty lidského chování. Motivace integruje psychickou a fyzickou aktivitu člověka směrem k vytčenému cíli. Je vázána na vnitřní podněty člověka. Představy, tužby, zájmy a hlavně neuspokojené potřeby vyvolávají psychické napětí, které se stává impulzem k určitému chování jedince.
Iniciativa, aktivita V každé vyspělé společnosti existují statisíce či miliony podnikatelských subjektů. Za této situace má-li být podnikatel úspěšný, nemůže být pasivní. Naopak, typickým rysem charakterizujícím podnikatelskou osobnost jsou takové výrazy, jako je být proaktivní, dynamický, optimistický, kreativní, iniciativní, mít pozitivní myšlení atp. Většina reálných skutečností, produktů měla svůj předobraz v určité ideji, myšlence, nápadu, představě.
Podstupování rizika Většina podnikatelských aktivit je
jednoznačně spojena
s rizikem. Turbulentní,
chaotické prostředí, které je příznačné pro současnost, se promítá prakticky do každodenní činnosti podnikatele. Většina klíčových rozhodnutí má jednoznačně charakter rozhodování za rizika a nejistoty. Z uvedeného důvodu není dráha podnikatele pro ty, kteří neradi rozhodují a neradi přijímají odpovědnost, jsou při rozhodování nejistí, důležitá rozhodnutí odkládají, přenášejí své pravomoci na podřízené apod.
Dobrý zdravotní stav V neposlední řadě bezpochyby profil podnikatele dotváří dobrý zdravotní stav, zejména psychický. Pro podnikatelskou činnost není typická pravidelná pracovní doba, podnikatel je vystaven řadě stresů, mnohdy pracuje pod různými tlaky apod.
Pokud má být podnikatel hlavní hnací silou celé své firmy a úspěšně ji dále rozvíjet nebo i případně rozšiřovat, potom by měl ve své každodenní činnosti uplatňovat určité rysy,
13
Teoretická část které odborníci shrnují do jakéhosi „DESATERA ÚSPĚŠNÉHO PODNIKATELE“5:
vytrvalost - podnikání je běh na delší trať. Případné nezdary nesmí podnikatele odradit, měl by si z nich vzít poučení.
sebedůvěra - podnikatel musí mít důvěru ve vlastní schopnosti. Musí umět zhodnotit rizika a neustupovat před překážkami či dílčími neúspěchy.
odpovědnost - podnikání je spojeno s odpovědností, a to nejen ve formě právního ručení, ale také odpovědnosti morální. Ta mnohdy není právně vymahatelná, ale její nerespektování se může negativně projevit např. v obchodních vztazích s dodavateli,ve ztrátě autority u zaměstnanců apod.
informovanost – i pro podnikatele jednoznačně platí přísloví „štěstí přeje připraveným“. V tomto směru nezastupitelná úloha patří informovanosti podnikatele, jenž by si měl vybudovat a využívat co nejlepší informační kanály o zákaznících, konkurentech, situaci na trzích, vývoji ekonomické situace atp.
iniciativa - podnikatel by měl předvídat a jednat dříve, než k tomu bude událostmi dotlačen. Přizpůsobivé chování je sice pohodlné a zároveň méně rizikové, avšak nemusí přinášet žádoucí efekt.
monitoring a využití příležitostí a svých silných stránek - podnikatel by měl znát své předností a využívat je tak, aby ho to vedlo k rozvoji. Neustále by měl sledovat své okolí a zkoumat nové příležitosti.
koncepce „cena – kvalita – flexibilita“ - v současnosti již nestačí spoléhat na nalákání zákazníků na nižší cenu, samozřejmostí se stává kvalita produkce a stále častěji i schopnost pružného reagování na požadavky zákazníků.
5
Veber, J. – Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy – kap. 2.2.2
14
Teoretická část
úsilí o úspěch - u většiny podnikatelů je důležitý nejen hospodářský výsledek jako objektivní měřítko úspěchu, ale také jeho subjektivní obraz, např. jak podnikatelská činnost naplňuje představy podnikatele či přispívá k jeho realizaci.
racionální chování - tržní ekonomika vyžaduje, aby podnikatel uvažoval ve variantách, zvažoval různé alternativy, predikoval své podnikatelské aktivity, v provozních činnostech důsledně uplatňoval hospodárné přístupy.
respektování okolní reality - podnikatel musí respektovat určité okolní vlivy jako legislativní rámec, daná infrastruktura či globalizace. Je prakticky nemožné tyto skutečnosti změnit, musí jim tedy přizpůsobit své podnikání a případně je využít ve svůj prospěch.
2.3 Legislativní rámec podnikání V počátcích podnikatelské aktivity je nutnou podmínkou alespoň základní orientace v legislativních předpisech týkajících se nejrůznějších oblastí, kterých se podnikání dotkne. Jsou to zejména následující oblasti: účetnictví, daňová problematika, náležitosti smluv, podmínky získání živnostenského oprávnění atp. Vše je upraveno v zákonech, vyhláškách a dalších předpisech a jejich stručný přehled je následující:
Obchodní zákoník - zákon č. 513/1991 Sb. Občanský zákoník - zákon č. 47/1964 Sb. Živnostenský zákon - č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Zákon o účetnictví - č. 563/1991 Sb.
Daňové zákony:
zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty
zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních
zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí
zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční
15
Teoretická část
zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti
Zákony o sociálním a zdravotním pojištění:
zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení
zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
zákon č. 155/1992 Sb., o důchodovém pojištění
zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců
vyhláška ministerstva financí o podmínkách a sazbách zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
K dalším předpisům, které se mohou podnikatelské činnosti dotknout, jsou následující: Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti, Zákon o mzdě; Celní a devizový zákon; Zákon o cenných papírech; Zákon o dluhopisech, Zákon o konkurzu a vyrovnání; Zákon o cestovních náhradách; Stavební řád atp. Ovšem výčet výše uvedených právních norem není úplný. Jde o základních právní norma, ale při podnikání je třeba dodržovat i ustanovení dalších předpisů upravujících např. dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protipožární předpisy, hygienické a ekologické předpisy ad. Dodržování těchto předpisů je vymahatelné pod uvalením sankcí, proto je nutné, aby s nimi byl podnikatel i jeho zaměstnanci detailně seznámeni.
2.4 Právní formy podnikání Podnikatel by si před tím než začne podnikat, měl ujasnit jaká právní forma bude pro jeho podnikatelský záměr nejvhodnější. Typy právních forem jsou upraveny v obchodním zákoníku – zde jsou rozlišeny dvě základní kategorie: fyzické osoby a právnické osoby.
16
Teoretická část Typy právnických osob: –
obchodní společnosti ( právnické osoby založené za účelem podnikání),
osobní obchodní společnosti – charakteristickým rysem je osobní účast na podnikání vedení společnosti a neomezené ručení společníků za závazky společnosti - veřejná obchodní společnost - komanditní společnost
–
kapitálové obchodní společnosti – společníci-zakladatelé mají ze zákona vkladovou povinnost, jejich ručení za závazky společnosti je buď omezené nebo žádné - společnost s ručením omezeným - akciová společnost
družstva
2.4.1 Kritéria volby právní formy To jakou zvolí podnikatel formu podnikání musí řádně zvážit. Může to mít poměrně velký vliv na úspěch jeho podnikání. Volba nevhodné formy může mít za následek spoustu budoucích komplikací. Každá z výše uvedených forem podnikání má svá specifika a pro daný druhu podnikatelské aktivity svoje výhody a nevýhody. Volba právní formy není nezvratný proces, v průběhu podnikání lze provést změnu, je ale třeba počítat, že mohou nastat určité komplikace a že je tento proces spojen s možnou finanční a administrativní náročností. Při volbě je třeba zvážit především tato kritéria6:
počet zakladatelů - budoucí podnikatel si musí promyslet, zda bude podnikat sám, nebo půjde o spojení více osob. I pokud se rozhodne pro samostatné podnikání, musí si promyslet, zda bude podnikat jako fyzická osoba nebo jestli založí obchodní společnost a bude tedy podnikat formou osoby právnické.
nároky na počáteční kapitál - některé formy mají zákonem stanovenou minimální velikost základního kapitálu,
6
Synek, M.: Manažerská ekonomika – kap. 1.3 Veber, J. – Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy – kap. 3.1.1
17
Teoretická část
způsob a rozsah ručení za závazky vzniklé podnikatelskou činností
- omezené ručení – podnikatel ručí jen do výše svého nesplaceného majetkového vkladu - neomezené ručení – podnikatel ručí za závazky podniku celým svým majetkem
administrativní náročnost - obtížnost založení a výdaje s ním spojené,
oprávnění k řízení - jedná se hlavně o to, kdo bude podnik vést a zastupovat navenek, v některých případech je toto ponecháno na uvážení společníků – lze to zakotvit do společenské smlouvy, u některých forem zákon předepisuje povinně vytvářené orgány a jejich kompetence.
účast na zisku (popř. ztrátě) - jedná se hlavně o to, kdo bude podnik vést a zastupovat navenek,v některých případech je toto ponecháno na uvážení společníků – lze to zakotvit do společenské smlouvy, u některých forem zákon předepisuje povinně vytvářené orgány a jejich kompetence.
finanční možnosti - především možnosti zvyšování vlastního kapitálu a přístup ke kapitálu cizímu (zejména bankovní úvěry),úvěrové možnosti se odvíjejí jednak od výše kapitálu, kterým společnost disponuje, ale i od způsobu a míry ručení společníků.
daňové zatížení - zda bude vytvořený zisk podléhat dani z příjmů fyzických osob a odvodům sociálního pojištění nebo dani z příjmů právnických osob,
míra právní regulace činnosti - požadavky na vedení účetnictví, zveřejňovací povinnost, povinnost auditu, povinnost tvořit rezervní fondy ze zisku atd.
2.4.2 Fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění Pokud se podnikatel rozhodne pro provozování podnikatelské činnosti menšího rozsahu je vhodné začít podnikat jako fyzická osoba. Do podnikání nejčastěji vstupuje pouze sám podnikatel. Sám také podnik řídí a zastupuje navenek vůči třetím osobám, mnohdy i sám provádí veškerou potřebnou
administrativu. Pro to, aby mohl zahájit podnikání
potřebuje obvykle pouze získat živnostenský list případně koncesní listinu. Výhodou je, že nemá ze zákona povinnost vytvářet základní kapitál a počáteční výdaje jsou tedy relativně
18
Teoretická část
nízké. Nevýhodou může být, že za závazky firmy ručí neomezeně, tj. i svým soukromým majetkem. Na druhé straně mu připadá veškerý zisk, s nímž může po zdanění naložit zcela dle svého uvážení – buď ho použít pro osobní potřebu nebo ho reinvestovat zpět do podnikání. V České republice je tato forma podnikání nejčastější. Na tomto místě jsou shrnuty hlavní výhody a nevýhody podnikání fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění: Mezi hlavní výhody lze zahrnout:
minimum formálně-právních povinností (není nutný zápis do obchodního rejstříku a tak odpadají procedury spojené s tímto krokem a povinnost zveřejňování požadovaných údajů),
velmi nízké správní výlohy nutné pro založení,
podnikatelskou činnost lze, až na výjimky zahájit hned po ohlášení,
případné změny lze vyřešit poměrně rychle,
není vkladová povinnost,
rozhodování je samostatné a volné,
přerušení či ukončení činnosti je poměrně jednoduché,
v mnoha případech není nutné vedení podvojného účetnictví, ale lze vést účetnictví pouze v zjednodušené podobě, jde o tzv. daňovou evidenci,
pro zjištění dílčího základu daně z příjmů lze uplatnit výdaje paušální částkou z dosažených příjmů (je-li to výhodnější),
za určitých podmínek lze požádat o stanovení daně paušální částkou,
zisk z podnikání celý náleží podnikateli, je zdaněn progresivní daní z příjmů fyzických osob, je možno uplatnit nezdanitelné částky a jiné odpočitatelné položky,
k podnikání lze přizvat osobu žijící ve společné domácnosti s podnikatelem jako spolupracující osobu a přerozdělit na ni kromě pracovních povinností také část příjmů a výdajů z podnikání a využít tak možnost daňové úspory.
19
Teoretická část Mezi hlavní nevýhody patří:
poměrně vysoké riziko vyplývající z neomezeného ručení za závazky společnosti celým majetkem podnikatele,
je možné, že se projeví finanční problémy i v rodině podnikatele,
vysoké požadavky na odborné i ekonomické znalosti podnikatele – podnikatel obvykle zastává jak vlastní podnikatelskou činnost, tak nezbytnou administrativu spojenou s podnikáním,
omezený přístup k bankovním úvěrům,
obvykle není v podnikání fyzické osoby mnoho dlouhodobého hmotného majetku, což má za následek, že odpisy nevytvářejí dostatečný zdroj pro reinvestování a hlavním zdrojem financování se tak stává samofinancování,
v obchodních kontraktech může být malý podnikatel v mnoha případech hodně znevýhodněný a bývá často brán jako „méněcenný partner“,
progresivní sazba daně z příjmů fyzických osob je v nejvyšším pásmu vyšší než sazba daně z příjmů právnických osob,
ze zisku z podnikání se platí i pojistné sociálního zabezpečení, a tak při vysokém zisku jsou velmi vysoké odvody,
nemusí být zaručena kontinuita podnikání (existence fyzické osoby je vázána na osobu podnikatele).
2.4.2.1 Získání a vydání živnostenského oprávnění K získání živnostenského oprávnění je nutné učinit potřebné kroky, a ty jsou, jak uvádí odborná literatura, následující7: 1. Ověřit zda činnost v níž chceme podnikat vykazuje znaky živnosti Živnost je definována v Živnostenském zákoně jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za
7
Synek, M.: Manažerská ekonomika – kap. 1.4 Veber, J. – Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy – kap. 3.1.3
20
Teoretická část
podmínek stanovených tímto zákonem. Zákon zároveň taxativně vymezuje činnosti, které živností nejsou – jejich provozování je vyhrazeno státu či určené právnické osobě nebo je upraveno zvláštními právními předpisy. Například se jedná o činnost lékařů, advokátů, notářů, pošt, bank, pojišťoven či o využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti jejich autory.
2. Ověřit, zda jsou splněny podmínky pro provozování živnosti Všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickými osobami: –
dosažení věku 18 let
–
způsobilost k právním úkonům
–
bezúhonnost (výpis z rejstříku trestů)
–
předložení dokladu o splnění všech daňových povinností vůči územním finančním orgánům. Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost.
Odbornou způsobilostí se rozumí především kvalifikační předpoklady pro výkon a praxe, jinou způsobilostí je míněna zejména zvláštní spolehlivost vyžadovaná u koncesovaných živností (se zřetelem na ochranu života, zdraví, majetkových práv a veřejných zájmů).
3. Zjistit do jaké skupiny živností patří činnost, kterou chce podnikatel vykonávat Živnostenský zákon rozděluje živnosti z hlediska dvou kritérií: a) podle předmětu podnikání b) podle požadavků na odbornou způsobilost, které musí žadatel o vydání živnostenského oprávnění splňovat.
ad a) podle předmětu podnikání se živnosti dělí na obchodní, výrobní a poskytující služby.
Obchodní živnosti jsou zejména:
–
koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej ( velkoobchod a maloobchod)
–
provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy,
–
provádění dražeb mimo výkon rozhodnutí.
V zákoně je podrobně vymezen rozsah aktivit a doplňkových činností, které může podnikatel provozovat v rámci vydaného živnostenského oprávnění pro příslušný druh živnosti (zůstane-li zachována povaha živnosti). V rámci provozování obchodní živnosti je podnikatel oprávněn:
21
Teoretická část -
pronajímat zboží,
-
zprostředkovávat koupi a prodej zboží v jednotlivých případech,
-
provádět na zboží drobné změny, jimiž ho přizpůsobí potřebám kupujícího,
-
provádět montáž zboží dodaného zákazníkovi (pokud může být provedena jednoduchými operacemi bez zvláštních odborných znalostí),
-
provádět výměnu vadných součástí u dodaného zboží (pokud může být provedena jednoduchými operacemi bez zvláštních odborných znalostí).
Výrobní živnosti nejsou zákonem podrobně vyjmenovány, pouze je stanoven rozsah
dalších činností přípustných v rámci daného oprávnění: -
nakupovat za účelem dalšího prodeje a prodávat výrobky a příslušenství i jiných výrobců, pokud jsou stejného druhu jako výrobky vlastní (ale rozsah obchodní činnosti by neměl převažovat nad vlastní výrobní činností),
-
vyrábět a potiskovat obaly, etikety a jiné pomocné prostředky umožňující prodej vyrobených výrobků,
-
pronajímat výrobky vlastní i jiných výrobců stejného druhu (včetně příslušenství),
-
provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků.
Živnosti poskytující služby – službami se zde rozumí:
–
poskytování oprav a údržby věcí,
–
přeprava osob a zboží,
–
provozování cestovních kanceláří,
–
poskytování ubytování,
–
hostinská činnost,
–
provozování zastaváren,
–
jiné práce a výkony k uspokojování dalších potřeb.
b) Z hlediska požadavků na odbornou způsobilost se živnosti dělí na ohlašovací a koncesované.
Živnosti ohlašovací mohou být provozovány při splnění stanovených všeobecných, popř.i zvláštních podmínek již na základě ohlášení na živnostenském úřadě. Dále se dělí na:
22
Teoretická část 1. volné – pro jejich provozování se nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti, 2. řemeslné – odborná způsobilost se prokazuje: - výučním listem nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného tříletého učebního oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru, - vysvědčením o ukončení studia příslušného studijního oboru střední odborné školy (s délkou kratší než 4 roky) a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru, - vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště nebo gymnázia s předměty odborné přípravy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru, - diplomem, vysvědčením nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu uskutečňovaného vysokou školou v příslušné oblasti studijních oborů a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, - dokladem o uznání odborné kvalifikace (vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace). Zákon ale umožňuje i náhradní způsob doložení odborné způsobilosti. 3. vázané - podmínkou provozování je odborná způsobilost získaná jinak než vyučením v oboru (praxe, kvalifikační zkouška apod.), je stanovena pro každý jednotlivý druh zvláštními předpisy. Seznamy jednotlivých skupin živností (včetně požadavků na odbornou způsobilost a obsahových náplní jednotlivých živností) jsou uvedeny v přílohách živnostenského zákona a v nařízeních vlády.
Živnosti koncesované mohou být provozovány pouze na základě státního povolení – koncese. Jedná se totiž o činnosti, které mohou zvlášť výrazně ohrozit životy a zdraví lidí, majetková a jiná práva fyzických i právnických osob nebo veřejné zájmy. Proto se další podmínkou jejich provozování (v případech stanovených zákonem) stává i spolehlivost posuzovaná ve vztahu k předmětu podnikání se zřetelem na ochranu zmíněných práv a zájmů (→ čisté lustrační osvědčení).
23
Teoretická část Živnostenské oprávnění vydává místně příslušný živnostenský úřad (podle bydliště fyzické osoby nebo sídla u právnické osoby). Za vydání se platí správní poplatek. Na místně příslušném živnostenském úřadě se podá ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi. Předtištěné formuláře „Ohlášení živnosti“ / „Žádost o koncesi“ lze získat na jakémkoli živnostenském úřadě, příp. jsou volně dostupné na internetu. Náležitosti ohlášení živnosti a žádosti o koncesi jsou specifikovány v živnostenském zákoně.
Spolu s vyplněným formulářem se musí na úřadě předložit tyto dokumenty: -
občanský průkaz pro ověření totožnosti a plnoletosti,
-
výpis z Rejstříku trestů podnikatele, popř. jeho odpovědného zástupce (ne starší 3 měsíců),
-
doklad prokazující odbornou či jinou způsobilost podnikatele, popř. jeho odpovědného zástupce,
-
doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektům a prostorám uvedeným jako místo podnikání (liší-li se od bydliště ohlašovatele),
-
prohlášení odpovědného zástupce (je-li ustanoven), že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem, neučiní-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem, podpis na čestném prohlášení musí být úředně ověřen.
-
výpis z Obchodního rejstříku (ne starší 3 měsíců), je-li v něm fyzická osoba zapsána,
-
doklad o tom, že nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud na území České republiky podnikal nebo podniká (ne starší 3 měsíců),
-
-
doklad o zaplacení správního poplatku:
ohlašované živnosti: 1 000, - Kč,
koncesované živnosti: 2 000,- Kč,
v případě záměru podnikatele provozovat živnost průmyslovým způsobem doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem (zde je správní poplatek 10 000,- Kč).
Živnostenský úřad je povinen vystavit živnostenský list do 15 dnů od doručení ohlášení (pokud jsou splněny všechny náležitosti). K rozhodnutí o udělení koncese má
24
Teoretická část živnostenský úřad 60 dnů, koncesní listina by měla být vydána do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Živnosti ohlašovací mohou fyzické osoby a právnické osoby již zapsané v obchodním rejstříku začít provozovat dnem ohlášení, živnosti koncesované lze začít provozovat až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Opis živnostenského listu či koncesní listiny zasílá živnostenský úřad příslušnému správci daně a orgánu sociálního zabezpečení, organizaci vedoucí registr všech pojištěnců zdravotního pojištění, Českému statistickému úřadu a úřadu práce. Živnostenské úřady vedou živnostenský rejstřík, kde jsou zapsáni všichni držitelé živnostenského oprávnění a některé údaje o nich. Do veřejné části (obsahuje údaje o podnikatelích, kterým trvá živnostenské oprávnění) lze nahlížet a za poplatek pořizovat úřední opisy či výpisy. Živnostenský zákon ukládá podnikateli oznamovací povinnost při změnách údajů, které jsou stanoveny zákonem jako náležitosti ohlášení živnosti či žádosti o koncesi. Neoznámení změn je důvodem pro udělení pokuty.
2.4.2.2 Povinnosti po získání živnostenského oprávnění Registrační povinnosti Po zahájení podnikatelské činnosti se musí podnikatel zaregistrovat8 u správce daně jako poplatník daně z příjmů a jiných daní, u správy sociálního zabezpečení a oznámit změnu své zdravotní pojišťovně. Existuje zde zpětná kontrola splnění těchto povinností, protože živnostenský úřad má, jak již bylo zmíněno, ze zákona povinnost sdělovat údaje o živnostech a podnikatelích správci daně a správě sociálního zabezpečení, organizaci vedoucí registr všech pojištěnců zdravotního pojištění, Českému statistickému úřadu a úřadu práce. –
registrace u finančního úřadu Do 30 dnů od vzniku oprávnění k podnikatelské činnosti či po zahájení provádění
činností, které podléhají zdanění, by se podnikatel měl přihlásit k registraci u místně příslušného finančního úřadu. Registrovat by se měl jako:
8
Cardová, Z.: Účetnictví individuálního podnikatele – kap. 1.2 Veber, J. – Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy – kap. 3.1.5
25
Teoretická část •
plátce daně z příjmů fyzických osob,
•
plátce DPH (dobrovolně nebo při překročení stanoveného obratu),
•
plátce daně z nemovitosti (pokud má v majetku nemovitost),
•
plátce silniční daně (pokud při své činnosti používá osobní či nákladní automobil). Podnikatel vyplní formulář „Přihláška k registraci pro fyzické osoby“ – zde vyznačí
typy daní, ke kterým se registruje, případně další formuláře pro jednotlivé daně: „Přihláška k registraci k DPH“ „Přihláška k registraci k dani z nemovitostí“ atd. Pro ověření údajů předloží podnikatel průkaz totožnosti a živnostenský list či jiný průkaz oprávnění k podnikání. Správce daně provede zaregistrování, přidělí podnikateli daňové identifikační číslo DIČ (u fyzické osoby je tvořeno rodným číslem plátce) a vystaví Osvědčení o registraci. –
Registrace u správy sociálního zabezpečení
Do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo ke vzniku podnikatelského oprávnění, se podnikatel musí zaregistrovat jako osoba samostatně výdělečně činná u místně příslušné správy sociálního zabezpečení k platbě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Stejně jako u registrace na finančním úřadu potřebuje podnikatel s sebou průkaz totožnosti a živnostenský list pro ověření údajů a vyplní formulář „Oznámení o zahájení samostatně výdělečné činnosti“ Po zaregistrování obdrží kopii oznámení a je mu určena výše záloh, kterou bude platit. –
registrace u zdravotní pojišťovny
Podnikatel musí oznámit své vybrané zdravotní pojišťovně zahájení podnikatelské činnosti (tj. registrovat se jako osoba samostatně výdělečně činná) k platbě pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, a to do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo ke vzniku oprávnění podnikat. K přihlášení se dostaví osobně, s občanským průkazem a průkazem oprávnění k činnosti a vyplní zde formulář „Oznámení pojištěnce“ Je mu určena výše záloh, které bude platit, a sděleno číslo účtu pro placení platebním příkazem.
26
Teoretická část
3 Zakladatelský rozpočet Jednou z velmi důležitých součástí všech přípravných prací spojených se zakládáním podniku je zpracování tzv. zakladatelského rozpočtu9. Jeho hlavním cílem je specifikovat a především kvantifikovat finanční prostředky potřebné k zahájení podnikání. Zahrnuje v sobě nejen administrativní náklady spojené se založením, ale především finanční prostředky potřebné při skutečném zahájení podnikatelské činnosti. Z hlediska financování se zahájení podnikatelské činnosti skládá ze tří stadií:
založení firmy,
zahájení podnikatelské činnosti,
stabilizace.
Každému z těchto tří stadií odpovídá i odlišný režim financování. Při založení firmy je použito startovního kapitálu. Ve fázi stabilizace je potom použito režimu financování běžných prostředků. K tomu, aby se podnikatel vyhnul případnému neúspěchu již na samém počátku podnikání, je účelné připravit zakladatelský rozpočet, který bude zahrnovat veškeré aspekty spojené s financováním. Jak je patrné z následujícího obrázku, zakladatelský rozpočet má dvě složky – rozpočet potřeby startovního kapitálu a rozpočet výnosů, nákladů a zisku pro první období stabilizace podnikatelské činnosti. Založení firmy
Zahájení podnikatelské činnosti
Stabilizace podnikatelské činnosti
Režim financování ze startovního kapitálu
Režim běžného financování
Rozpočet potřeby startovního kapitálu
Rozpočet výnosů, nákladů a zisku
Obrázek 1: Stadia zahájení podnikatelské činnosti, režimy financování a finanční rozpočty 9
Synek, M.: Manažerská ekonomika – kap. 1.5 Veber, J. – Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy – kap. 3.3.1
27
Teoretická část
3.1 Potřeba startovního kapitálu Při zahájení podnikání je ve většině případů obvyklé, že náklady převyšují výnosy a podnik tedy vykazuje ztrátu. Při sestavování rozpočtu je nutné s tímto faktem počítat a zahrnout ho do úvah a pokusit se minimalizovat rizika zejména přesným odhadem potřeb finančních prostředků a zajištěním potřebné výše zdrojů financování. Propočet potřebné výše startovního kapitálu lze rozdělit podle účelu jejich vynaložení do dvou skupin: 1. Založení firmy - mezi nezbytně vynaložené finanční prostředky spojené se založením podniku patří zejména složení základního kapitálu a poplatky za vydání živnostenských listů, výpis z rejstříku trestů, ověření listin, popř. za zápis do obchodního rejstříku ad. Vedle toho vzniká řada vyvolaných nákladů, které sice nejsou nezbytné, ale řada podnikatelů je realizuje – návrh loga, razítka, webové stránky, informační materiály apod. 2. Zahájení podnikatelské činnosti - Při zahájení podnikatelské činnosti je nutné si řádně promyslet a vyčíslit jednak výši potřebných finančních prostředků na pořízení dlouhodobého a oběžného majetku, ale také potřebnou výši kapitálu na financování provozní činnosti do doby, než bude zabezpečeno financování z tržeb. Běžný chod firmy se neobejde bez profinancování provozních nákladů – mezd zaměstnanců, náklady na energie, vodu, telekomunikační služby, dopravu, běžnou údržbu apod. Nezanedbatelnou položku mohou činit i náklady na propagační kampaně. Je zde třeba počítat minimálně s obdobím, dokud nepřijdou první platby za dodané zboží či služby od zákazníků. Co se týče pořízení dlouhodobého majetku, je v této oblasti velice důležité správné stanovení nejen celkové výše, ale i potřebné struktury majetkových částí vytvářejících věcné předpoklady pro výkon podnikatelské činnosti. Jedná se o nákup pozemků, budov, technického vybavení apod. Tato rozpočtová položka představuje s ohledem na svou velikost a finanční dopady do budoucna závažný rozhodovací krok, navíc tento soubor majetkových částí určuje výrobní kapacitu. Mnohdy podnikatel část těchto prostředků vlastní, každopádně je však důležité řádně promyslet a zodpovědně rozhodnout, jaký rozsah těchto prostředků s ohledem na zamýšlený předmět a rozsah podnikání bude potřebovat a jakým způsobem si je opatří – zda je nakoupí nebo si je pronajme, pořídí na leasing apod. Nepostradatelnou součástí majetku je i složka oběžných aktiv, zejména zásob zboží, surovin a materiálů. Je důležité
28
Teoretická část nalézt správnou hranici mezi potřebnou výší z pohledu technického a technologického a současně i z pohledu minimalizace vázaných zdrojů v těchto majetkových částech. Faktorů ovlivňujících tento propočet je celá řada – podíl, jakým suroviny, materiály, komponenty či nakoupené zboží vstupují do finálního produktu či služby, dále doba, po kterou jsou vázány ve výrobě či skladech, než jsou prodány zákazníkům, a doba, za kterou jsou produkty či služby zákazníkem zaplaceny. Je nutné vzít v úvahu i dohodnuté lhůty splatnosti faktur za dodané vstupy. Pravděpodobně bude v propočtech nutné uvažovat s pojistnými zásobami pro případ různých výkyvů. Podnikatel se musí rozhodnout, z jakých zdrojů bude výše uvedené majetkové části financovat, zda z vlastních (tj. vkladů podnikatele a případných společníků) či cizích (tj. bankovních úvěrů, půjček, leasingu apod.). Z hlediska času mohou mít tyto zdroje financování charakter zdrojů dlouhodobých (splatnost zpravidla delší než 1 rok) nebo krátkodobých (splatnost do jednoho roku). Tato rozhodnutí na počátku rozhodujícím způsobem ovlivní míru rizika spojenou s podnikáním. Kritériem výběru zdrojů financování bývá jejich dostupnost a také finanční nároky na jejich pořízení a splácení.
3.2 Rozpočet nákladů, výnosů a zisku Ale nejen znalost potřeb startovního kapitálu je nutná k tomu, aby měl začínající podnikatel při zahájení podnikatelské činnosti představu o tom, jakých ekonomických výsledků bude dosahováno v prvních obdobích po zahájení podnikatelské činnosti. Plánované výnosy, náklady a zisk se zjišťují sestavením tzv. rozpočtové výsledovky.. S ohledem na plánovací období (zpravidla rok, popř. výhled na příští rok či další roky) se určí předpokládané výnosy,
náklady a zisk, a to na základě rozpočtů. Východiskem bývá
předpokládaný objem prodeje ve fyzických jednotkách a očekávaná úroveň cen. Obdobně se provede propočet nákladů (přímé náklady např. podle plánových kalkulací, náklady režijní podle očekávaných nákladů na provoz dílny, prodejny apod., dále náklady na údržbu, dopravu a ostatní činnosti). Pokud možno se tyto propočty provádějí v několika variantách, a to obvykle ve variantě pesimistické, optimistické a realistické. Zejména v případě, kdy výpočty signalizují ztrátu nebo nízký zisk, se hledají možnosti zvyšování zisku, zvažují se cesty zvyšování výkonů a tržeb, nebo naopak možnosti úspor nákladů.
29
Teoretická část Zisk10 se běžně užívá jako vyjádření výsledku podnikatelské činnosti, v praxi je však nutné si uvědomit, že výnos v mnoha případech není totožný s příjmem peněžních prostředků a obdobně ani náklad nemusí být souběžně spojen s peněžním výdajem. V účetnictví lze zisk měřit dvěma způsoby: na akruální bázi nebo na bázi peněžních toků. Při použití akruální báze se zisk vypočte z rozdílu výnosů a nákladů, bez ohledu na to, zda mají výnosy podobu peněžních příjmů či nikoli a obdobně zda jsou náklady současně peněžními výdaji či nikoli. Naproti tomu při použití metody založené na peněžních tocích by se transakce spojené s výnosy a náklady zúžily na ty, u nichž proběhla současně změna ve výši peněžních prostředků, tj. na případy, kdy byly peníze přijaty či vydány. Při tomto pojetí je zisku dosaženo tehdy, převyšují-li příjmy nad výdaji. V opačném případě je vykázána ztráta. Rozpočtová výsledovka je založena na akruální bázi, vykázaný plánovaný zisk sám o sobě tedy nevypovídá nic o schopnosti podniku generovat peněžní prostředky, vyjadřuje pouze převahu aktiv nad pasivy, a ta nemusí být vázána v peněžních prostředcích, ale např. v zásobách. Mnohdy tedy může nastat situace, že podnik je sice ziskový, ale nemá dostatek peněžních prostředků na úhradu svých závazků a může se dostat do problémů. Proto by se měl podnikatel věnovat i řízení peněžních toků a součástí jeho výchozích úvah vedle plánovaného rozpočtu výnosů, nákladů a zisku by mělo být i sestavení očekávaného toku peněžní hotovosti (cash flow). Ten bude referovat o očekávaném pohybu peněz a jejich ekvivalentů za dané období.
10
KOVANICOVÁ, D. a kol.: Finanční účetnictví, světový koncept – kap. 2.4
30
Teoretická část
4 Podnikatelský plán Podnikatel, který se rozhodne podnikat, by měl své rozhodnutí podpořit dokumentem v písemné podobě. Jde sepsání tzv. podnikatelského plánu (resp. podnikatelského záměru), který by měl plnit funkci jakéhosi strategického plánu, v němž podnikatel nastíní své představy a doplní je i výhledem do budoucnosti. Čtenář tohoto dokumentu by se měl mimo jiné také dozvědět v jaké oblasti bude podnikatel podnikat, jak by měl obstát se svým produktem resp. službou na trhu, jaká je konkurence a jak s ní hodlá bojovat atp. Podnikatel by také měl nastínit odhad prostředků potřebných do začátku podnikání a také by měl být schopen vyčíslit budoucí přínosy. Své propočty by měl porovnat se svou případnou mzdou a zvážit jestli pro něj bude podnikání opravdu skutečně přínosem. Jenom nadšení a odhodlání totiž k úspěšnému podnikání nestačí. Začínající podnikatel by si měl uvědomit, že špatným odhadem svých sil a možností (ať už osobních, finančních či konkurence) může způsobit sobě i své rodině a případným společníkům řadu problémů, které mohou vést až k zániku podniku či dokonce ke kriminalizaci jeho činnosti a opovržení okolí. Odrazovým můstkem pro každý podnikatelský plán jsou bezpochyby první myšlenky o způsobu a formě podnikání v podnikatelově hlavě. Pokud jsou příznivé okolnosti a dojde k jejich správnému vyhodnocení, může vytvořit z myšlenek realitu podnikatelské činnosti a uskutečnit své záměry v praxi.
4.1 Definice podnikatelského plánu Podle odborné literatury11 představuje podnikatelský plán programový dokument, jehož podoba a účel se do jisté míry liší v závislosti na velikosti organizace. U velkých organizací
představuje
podnikatelský plán
jeden
z typických
praktických
výstupů
strategického managementu. Pro malou firmu slouží jako střízlivý odhad jeho budoucí pozice. Podnikatelský plán má sloužit jako cenný materiál pro rozhodování o činnosti organizace v budoucím období. Podnikatelský plán by měl popisovat všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti.
11
Veber, J.: Management: základy, prosperita, globalizace - kap. 15
31
Teoretická část Podnikatelský plán je sestavován před započetím podnikatelských aktivit a má následující funkce a přínosy:
přispívá k hledání a řešení mnoha potenciálních problémů, které mohou při podnikání vzniknout
eliminuje mnoho potenciálních chyb
je zdrojem informací o tom, kdy vznikne potřeba finančních prostředků, jak bude velká a jaký bude její časový horizont
sestavením podnikatelského plánu se obvykle zvýší důvěra v jeho realizovatelnost
4.2 Funkce podnikatelského plánu Podnikatelský plán se sestavuje zejména před započetím podnikatelských aktivit, ale může dobře posloužit i v případě, kdy podnik např. žádá o bankovní úvěr. Podle odborné literatury 12 má podnikatelský plán následující funkce:
-
přispívá k hledání a řešení
mnoha
potencionálních problémů a podporuje tak
zvyšování výkonnosti firmy -
eliminuje mnoho potencionálních chyb, které vzniknou pouze teoreticky, ale ne ve skutečnosti
-
při jeho zpracování se tvůrce naučí procesu plánování, což je nutné pro dlouhodobé přežití firmy a schopnosti reagovat na změněné podmínky
-
je zdrojem informací o tom, kdy vznikne potřeba finančních prostředků, jak bude velká a jaký bude její časový horizont
-
sestavením plánu se obvykle zvýší důvěra v jeho realizovatelnost
-
pomáhá zaměstnancům pochopit podnikovou kulturu a osvojovat si ji.
4.3 Zásady tvorby úspěšného podnikatelského plánu V odborné literatuře13 jsou definovány 4 zásady, které by měl úspěšný podnikatelský plán splňovat. Zásady jsou definovány takto: 12
Veber, J.: Management: základy, prosperita, globalizace – kap. 15.2.
32
Teoretická část 1) Orientace plánu na trh - tato zásada říká, že je nutno mít kromě dobrého nápadu i představu na, kterém trhu se nacházejí potenciální zákazníci daného výrobku nebo služby a jak je tento trh velký. Existuje-li možnost praktického ověření jako např. zkušební prodej, demonstrace atp., doporučuje se jí využít ještě před sestavováním plánu.
2) Prokázání prodejnosti výrobku –
podnikatelský plán by měl zdůraznit alespoň jeden nebo dva prvky, které mohou být zdrojem komparativních výhod a tím tak zvýšit šance na úspěch. Důležité je se na tuto výhodu zaměřit a rozvíjet ji.
3) Věrohodnost a průkaznost předpokladů –
všechny předpoklady, cíle a závěry uvedené v podnikatelském plánu musí být reálné a realizovatelné. Každá skutečnost uvedená v plánu by měla být zdůvodněna objektivními údaji.
4) Práce s rizikem –
pokud např. firma předpokládá, že bude žádat o úvěr v bance a je nutné banku získat na svou stranu, potom by podnikatelský plán měl mít jasně definovanou oblast podnikání a poslání firmy a měl by také podat jasný důkaz o marketingových schopnostech firmy.
5) Kromě výše zvedených skutečností by měl být podnikatelský plán také srozumitelný, logický, uváženě stručný, pravdivý a reálný.
4.4 Struktura podnikatelského plánu Podnikatelský plán by měl obsahovat tři základní části:
13
popis podnikatelského záměru
ekonomické propočty
přílohy
Veber, J.: Management: základy, prosperita, globalizace – kap. 15.3.
33
Teoretická část V popisné části podnikatelského plánu musí být představeny základní fakta o firmě, stručný vývoj, hodnocení současné situace, plánované aktivity, strategie dosažení plánovaných cílů, odhady a hodnocení rizika. Velmi důležitým bodem je popis strategie vedoucí k vytvoření komparativních nebo konkurenčních výhod. Ekonomické propočty by měly podpořit tvrzení předchozího části podnikatelského plánu podrobnými kalkulacemi a číselnými údaji. Přílohy by měly být tvořeny nákresy, fotografiemi apod.
Forma podnikatelského plánu Rozsah podnikatelského plánu by měl být přibližně 40-50 stran plus příloha v rozsahu dalších 40-50 stran. Na první straně by měly být uvedeny některé důležité informace jako např. název a adresa firmy, jméno a telefon kontaktní osoby apod. Profesionálně působí je-li na první stránce i logo, které se dále opakuje v záhlaví
Podnikatelský plán je vhodné rozčlenit následovně:
Obsah
Shrnutí
Všeobecný popis firmy
Klíčové osobnosti a firma
Výrobky a služby
Analýza trhu a prognóza obratu
Odbyt
Výroba
Personální otázky
Finanční plán
Příloha
Obsah Měl by být na začátku každého podnikatelského plánu, protože zjednodušuje hledání v něm. Obsah by měl být krátký a měl být omezen na jednu až jednu a půl strany formátu 4. Měl by být omezen pouze na tři úrovně nadpisů. Větší podrobnost není nutná.
34
Teoretická část Shrnutí Nesmí být chápáno jako úvod, ale mělo by se jednat o zhuštěnou představu toho, co je na dalších stránkách popsaná jednodušeji. Shrnutí by v čtenáři mělo vzbudit zvědavost a zájem přečíst si i zbytek plánu a zabývat se podrobnostmi. Záměrem je podat přesvědčivý obraz o cílech firmy a cestách k jejich dosažení. Jako hrubá osnova mohou následující otázky: -
obor podnikaní ?
-
Jaké výrobky/ budou vyráběny/ poskytovány ?
-
Proč je daný produkt lepší než jiné, tzn. v čem spočívá jeho konkurenční výhoda ?
-
Komentář k trhu a tržním trendům a také ke konkurenci ?
-
Kdo jsou klíčové osobnosti ?
-
V jakém stadiu rozvoje se firma nachází ?
Všeobecný popis firmy Na začátku popisu firmy bývá krátký historický nástin. Z něho by mělo být patrné jak datum založení, tak i motivace vedoucí k založení firmy. Potom je nutné definovat budoucí vizi, ústřední myšlenku, od které se pak odvodí cíle organizace. Kromě cílů je také třeba stručně uvést i strategie jejich dosažení.
Klíčové osobnosti firmy V této části je nutné představit klíčové osobnosti firmy. Při představování klíčových osobností se začíná popisem jejich vzdělávání a dosavadních praktických zkušeností. Obvykle se uvádí dosažené vzdělání a pracovní zkušenosti. Úplné životopisy nejsou nutné. V této fázi je vhodné také uvést základní organizační schéma.
Výrobky a služby Nyní následuje popis produktů, které firma plánuje zařadit do svého portfolia. Popis by se měl začít tím produktem, u kterého se předpokládá, že bude přinášet největší obrat.
Analýza trhu – okolí firmy Firma by měla své vnější prostředí znát velmi dobře, protože právě tam na ni čekají možné příležitosti, ale také ohrožení. Podnikatel by měl nejen analyzovat parametry prostředí,
35
Teoretická část sledovat jejich vývojové trendy, ale snažit se je i účelně využít pro další úspěšný rozvoj své firmy. Jedná se zejména o:
-
ekonomické činitele (jako např. ekonomická situace země, tempo růstu ekonomiky, inflační tendence, daňové podmínky, úrokové sazby atp.)
-
technologické činitele
-
přírodní faktory
-
politickou situaci a její předpokládaný vývoj
-
legislativní podmínky
Firma by neměla zapomenout ani na analýzu konkurence. Prvním úkolem je zjistit, kdo prodává srovnatelné výrobky resp. poskytuje podobné služby. Správně by měli být uvedeni všichni konkurenti, ale blíže zkoumat je třeba pouze ty, kteří vůči nám stojí ve skutečně konkurenčním vztahu.
Odbyt – prodej Prodej zahrnuje ty činnosti, které mají vztah k trhu jako např. plánování obratu , prodeje, distribuci produktu i opatření podporující prodej, jako je reklama, účast na veletrzích a práci s prospekty. Na níže uvedené otázky hledá investor odpověď při posuzování prodeje: –
Jaké kroky budou potřebné od prvního kontaktu se zákazníkem až po vyřízení zakázky?
–
Kdo u zákazníka rozhoduje o koupi produktu?
–
Jak dlouho zákazníkovi rozhodovací proces trvá?
–
Která opatření na podporu prodeje jsou plánována, proč a kdy?
–
Kolik pracovníků se bude zabývat odbytem a kolik to bude stát?
Výroba V této části půjde nejen o popis výrobních postupů, ale především o vyzdvižení konkurenčních výhod firmy. Vhodné je popsat, jak výroba přispívá k úspěchu firmy. V této části bychom také měli objasnit vztahy s dodavateli. Firma by měla prokázat orientaci v následujících okruzích: –
cenové výkyvy surovin a materiálů
–
počet dodavatelů
–
konkurenční prostředí na trhu dodavatelů
36
Teoretická část –
dodržování termínů ze strany dodavatelů
–
dostupnost surovin a materiálů do budoucna Firma by měla v této části také jasně prezentovat svůj vztah k jakosti.
Personální otázky U začínajících a menších firem postačí, když ke každé z předchozích částí na závěr uvedeme řešení personálních otázek v jednotlivých útvarech. Je vhodné zmínit i situaci na trhu práce v daném regionu. Výklad lze doplnit tabulkou, ze které bude zřejmé, kolik osob bude na konci každého roku v jednotlivých oblastech zaměstnáno, včetně informace o jejich kvalifikaci. V soupisu by měly být uvedeny i hrubé mzdy a platy.
Finanční plán Finanční plán transformuje předchozí části podnikatelského plán do finanční podoby. Prokazuje reálnost podnikatelského záměru. Výstupy finančního plánu tvoří: –
plánovaný výkaz zisku a ztráty
–
plánovaná rozvaha
–
plán peněžních toků.
Příloha V příloze je možné uvést např. výpisy z obchodního rejstříku, životopisy klíčových osobností, fotografie, výsledky průzkumů trhu, výsledky propagačních akcí, získané certifikáty, reference významných osobností aj.
4.5 Zdroje financování Pro podnikání je možné využít jak vlastní, tak i cizí zdroje financování. V mnoha případech je použití cizího kapitálů vhodnější a často i levnější.
4.5.1 Vlastní zdroje financování Jedním z možných vlastních zdrojů financování je zisk firmy. V případě jeho použití hovoříme o tzv. samofinancování. Výhodou použití zisku je to, že nevznikají náklady na
37
Teoretická část externí zdroje, nezvyšuje se tak objem závazků a snižuje se podstupované riziko. Tímto způsobem lze tedy financovat i velmi rizikové projekty. Naopak nevýhodou je, že zisk není zcela stabilním zdrojem. U projektů „na zelené louce“, jež znamenají vznik nové organizace, není takový postup možný. K dalším zdrojům vlastního podnikání patří odpisy, které jsou peněžním vyjádřením postupného opotřebení majetku za určité období. Jejich hlavní funkcí je zabezpečit proces postupného přenosu ceny tohoto majetku do nákladů na externí zdroje. Z hlediska finančního hospodaření organizace jsou odpisy stabilním interním finančním zdrojem. K výše uvedeným vlastním zdrojům se také řadí vklady podnikatelů, které představují externí zdroj financování. Prakticky žádné podnikání se neobejde bez počátečního vkladu osob, které se rozhodnou podnikat. Může jít o jednoho podnikatele, může to být ale i více osob, ať už fyzických nebo právnických. Pokud tyto osoby založí za účelem podnikání novou právnickou osobu, nazýváme je společníky.
4.5.2 Cizí zdroje K nejběžnějším a také nejvýznamnějším používaným cizím zdrojů financování patří zejména úvěry. Můžeme je dělit na úvěry finanční, spočívající v poskytnutí určité peněžní částky, a úvěry zbožové (dodavatelské). Finanční úvěry se pak nejčastěji dělí na úvěry krátkodobé ( s dobou splatnosti do 1 roku), střednědobé (s dobou splatnosti maximálně 5 let) a dlouhodobé (s dobou splatnosti nad 5 let). Finanční instituce, které poskytují úvěr, sjednávají s firmou úvěrovou smlouvu. Ve smlouvě obvykle požadují majetkové záruky či záruky jinou právnickou osobou, určují lhůtu splatnosti úvěru, podíl interních zdrojů podniku na krytí projektu.
Velkou pozornost věnují analýze očekávaných finančních efektů
příslušného projektu, který má přispět k finanční stabilitě firmy a k zajištění splacení úvěru. Dále se využívají
obligace (dluhopisy).
Obligace je cenný papír, který
vyjadřuje závazek dlužníka vůči majiteli. Obligace jako zdroj financování jsou výhodné zejména v tom, že úrok z nich je položkou snižující zisk pro účely zdanění, že placený úrok je zpravidla nižší než dividenda akcií a že akcionáři neztrácejí svou kontrolu nad činností firmy. Jejich nevýhodou je riziko změn podmínek, ze
kterých byly emitovány, a zvyšování
finančního rizika firmy. Rovněž lze použít i směnka, která nepatří k nejběžnějším způsobům financování. Přesto může organizace jejím prostřednictvím obdržet nemalé finanční zdroje. Výstavce směnky obdrží finanční prostředky ve výši která je maximálně rovna částce uvedení
38
Teoretická část na směnce. Tyto prostředky pak musí výstavce u směnky vlastní, respektive směnečník u směnky cizí ve stanovenou dobu vrátit směnečnému věřiteli.
4.5.3 Další zdroje financování Do této skupiny zdrojů financování, lze zařadit leasing. Na leasing získávají firmy stále více movitého i nemovitého majetku, Firma sice bezprostředně nezíská peníze, ale obdrží zařízení, aniž by za ně musela ihned zaplatit plnou cenu. Z dalších zdrojů financování lze také použit faktoring a forfaiting, jejichž podstatou je odkup pohledávek. Potřebuje-li firma finanční zdroje, může odprodat své pohledávky, a tak financovat své potřeby. Faktoringová společnost odkupuje pohledávky, které vznikají z dodávek na otevřený účet, nejsou tedy zajištěny žádným ze záručních instrumentů. Jde především o odkup krátkodobých pohledávek, zpravidla s dobou splatnosti 90-120 dní. Forfaitingové firmy odkupují od svých klientů pohledávky, které jsou nějakým způsobem zajištěny (zejména bankovní zárukou, akreditivem, směnkou s bankovním ručením). Dále sem lze zařadit i tiché společenství, které může být velmi zajímavým zdrojem financování. Firma od konkrétní osoby, která se nazývá tichý společník, získává vklady, jež může používat ke svému podnikání. Protože tichým společníkem může být kdokoli, fyzická i právnická osoba, jde tímto způsobem získat i relativně vysoké částky peněz, zvláště v případě, kdy jsou ostatní zdroje financování obtížně dostupné. Je možné také využít i tzv. rizikový kapitál, který se využívá zejména u velmi rizikových projektů. Rizikový kapitál vstupuje zásadně do jmění organizace, které svým vkladem posílí, a to na omezenou dobu 4-5 let, aby při budoucím vystoupení z firmy vysoce zpeněžil svůj vklad a použil jej v jiných projektech. Kromě výše zmíněných zdrojů lze také využít projektové financování, a to zejména v souvislosti s realizací rozsáhlých projektů. Jeho základním rysem je zřetelné oddělování financování projektu od ostatních činností organizace. Splátky cizího kapitálu se plánují tak, že zdroje pro ně jsou vytvářeny provozem
projektu samého a projekt není „dotován“
ostatními činnostmi firmy. Takové oddělení financování projektu lze doporučit vzhledem k průhledné evidenci všech finančních toků souvisejících s projektem. Projekt lze pak posuzovat samostatně.
39
Praktická část
Praktická část 5 Zahájení podnikatelské činnosti 5.1 Základní fakta Než se v této praktické části diplomové práce soustředím na sestavení samotného zakladatelského rozpočtu a podnikatelského plánu ráda bych shrnula všechny výchozí informace o budoucím podnikání paní Evy Kudelové. Paní Eva vystudovala Střední školu hotelovou a služeb v Kroměříži obor zahradník/ květinář. Už během studia se účastnila floristických soutěží a dostalo se jí uznání od předních českých floristů. Po absolvování střední školy se rozhodla pracovat ve floristice a nastoupila do jednoho malého květinářství, kterému se díky její práci poměrně značně zvedl odbyt a dokonce byla díky zvýšené poptávce založena provozovna
v jiné lokalitě. Ovšem tato práce paní Evu
dlouho
neuspokojovala a rozhodla se odejít do Prahy, která pro floristu, podle jejího názoru, poskytuje mnohem více možností, jak najít uplatnění. Pracovala v několika menších květinářstvích na různých místech Prahy a nakonec zakotvila v jednom středně velkém, kde měla poměrně zajímavé příležitosti jako např. příprava květinové výzdoby na několik velkých svateb známých osobností, výzdoba několika firem, připravovala květiny i například pro předávání různých cen v televizi, květinová výzdoba pro ministerstvo kultury atp. Paní Eva pravidelně navštěvuje floristické veletrhy v Německu, kde čerpá inspiraci. Čím více zkušeností má, tím více jí nevyhovuje svázanost pracovním poměrem a především má jinou představu o tom, jak květiny nabízet a prodávat. Z tohoto důvodu začala uvažovat o založení vlastní firmy, která by jí umožnila realizovat svou vlastní představu.
5.2 Dostatečná motivace a odhodlání Paní Evě rozhodně nechybí tolik potřebná počáteční motivace a nadšení pro její práci. Má svoji vizi a tu je odhodlaná realizovat. Během své několikaleté praxe měla možnost poznat, co který zákazník požaduje a jaké se jí nabízejí možnosti potřeby zákazníků
40
Praktická část uspokojit. Zjistila, že má vždy dobré výsledky, když se zaměří na důkladné
poznání
zákazníka a jeho přání. Bohužel v dosavadní praxi neměla možnost více se věnovat svým zákazníků individuálně a přinášet jim tak větší uspokojení. Paní Eva je rozhodnutá jít svou vlastní cestou a dosavadní praxe jí potvrdila, že tato cesta by mohla vést k úspěchu. Podle názoru paní Evy by květiny měly vnášet do života radost a měly by lidem pomáhat vyjadřovat jejich city k ostatním. Zároveň by se měly stát součástí interiérů, protože do nich vnášejí pozitivní energii.
5.3 Zvážení všech osobních schopností a vlastností Než se paní Eva pustí do podnikání, měla by si ujasnit velké množství věcí, a to především jestli vůbec bude schopná stát se podnikatelkou – jestli splňuje předpoklady kladené na osobu podnikatele a jestli má i vhodné vrozené osobní vlastnosti. Paní Eva se zamyslela nad svými odbornými i osobními dispozicemi a zjistila, že by mohla podnikání zvládnout bez větších potíží. Paní Eva má velmi dobré organizační schopnosti. Umí si výborně zorganizovat svoji práci, zakázky i např. zajištění kvalitních surovin. Má také velmi dobré odborné znalosti, které prokázala i získáním nejrůznějších uznání na floristických soutěžích, kterých se měla možnost zúčastnit. V neposlední řadě má určité charisma a dar trefit se zákazníkům do vkusu. Dokáže vycítit, co by se zákazníkovi mohlo líbit např. u svateb velmi často žádá budoucí nevěstu o fotografii šatů i ženicha a navrhuje typ květin podle toho jak ladí s párem a celkovým pojetím svatby. Většinou sklízí nemalý úspěch. Kromě toho má velmi dobré komunikační dovednosti. Pokud se týká osobních vlastností, tak ty tzv. nespecifické splňuje beze zbytků a jde zejména o důvěryhodnost, poctivost, zdvořilost, ohleduplnost, čestnost apod. Nechybí jí ani rozhodnost, svědomitost, cílevědomost a velmi dobrý vztah k práci i zákazníkům. Kromě toho je paní Eva velmi kreativní a nebojí se experimentovat. Neustále sleduje nové trendy ve floristice a ty se snaží nenásilně aplikovat. Riziko si uvědomuje, ale přistupuje k němu se zdravým nadhledem.
41
Praktická část
5.4 Podnikatelský nápad a mezera na trhu Podnikatelský nápad paní Evy spočívá v otevření poměrně malého květinářství, ve kterém se bude snažit, jak už bylo uvedeno výše, dobře poznat své zákazníky a nabízet jim přesně to, co se jim líbí a udělá radost jim samotným, jejich blízkým, přátelům nebo jejich např. i obchodním partnerům. Právně individuální přístup k jednotlivým zákazníkům by měl být hlavní konkurenční výhodou. Paní Eva si myslí, že právě tento přístup na trhu v jejím oboru chybí.
Sortiment plánuje mít poměrně široký. Kytice chce být schopná připravit
skutečně pro každou příležitost. Bude nabízet zejména kytice z čerstvých řezaných rostlin na svatby, pro různá výročí, na výzdobu firemní prostor i bytů, na pohřby, pro učitele na konci roku atd. Více budou nabízené produkty specifikovány v podnikatelském plánu. Své květinářství chce paní Eva otevřít v Praze na Petřinách. Jde o místo, kde paní Eva už několik let v Praze bydlí a kde také před tím pracovala. Dobře tuto lokalitu i potenciální zákazníky zná. A samozřejmě dobře zná i svou budoucí konkurenci. Jejími konečnými zákazníky budou zejména lidé ve věku od 30-55 let, kterých je v dané lokalitě převaha. Paní Eva předpokládá, že si udrží část svých zákazníků, kteří si její práci oblíbili v době jejího dřívějšího působení. Má už několik zakázek zejména na svatby a výzdobu firemních prostor. Zpočátku neplánuje žádnou velkou a nákladnou reklamní kampaň. Bude spíše využívat dobrých referencí, které o ní šíří její současní zákazníci. Větší částku do reklamy hodlá investovat jen do katalogu firem, který nabízejí matriky budoucím novomanželům. Práce na svatebních kyticích a výzdobě ji poměrně hodně baví a také s ní sklízí největší úspěchy. Důkazem toho je nabídka od svatební agentury z Ruska. Tato agentura zajišťuje svatby ruským párům na území České republiky a hledá jednoho spolehlivého dodavatele svatebních kytic i ostatní svatební květinové výzdoby. Z počátku tzn. v prvních dvou až třech měsících paní Eva nepočítá, že by zaměstnávala nějakého zaměstnance. Ale potom chce zaměstnat velmi šikovnou a nadanou studentku.
Dobře si uvědomuje, že sama by nestíhala uspokojit všechna přání svých
zákazníků. Do budoucna počítá, že by mohla mít ještě jednu posilu. Vizí paní Evy, jak už bylo uvedeno výše je udržet si všechny stávají zákazníky a pomalu jejich okruh rozšiřovat. Předpokládá, že by jí měly pomoci už výše zmiňované dobré reference od spokojených zákazníků. Uvědomuje si všechna rizika, která sebou podnikání přinese. Největší riziko vidí v případném nedostatku finančních prostředků, a to zejména
42
Praktická část v počáteční fázi podnikání. Ale i přesto paní Eva věří, že se jí podaří vybudovat malé, příjemné květinářství s početnou skupinou spokojených zákazníků, kteří se sem budou rádi vracet.
5.5 Obchodní jméno Před zahájením podnikání by si paní Eva měla také zvolit vhodné obchodní jméno pro svoji firmu. Volba obchodního jména může mít pro podnikání zásadní význam. Pokud nebude zvoleno dobře zvoleno, může negativně ovlivnit celé podnikání a případná změna nevhodného jména může způsobit celou řadu komplikací. Volba obchodního jména se jeví jako poměrně snadný proces, ale jeho náležitosti a také náležitosti případných změn a převodů jsou striktně vymezeny v obchodním zákoníku. Obchodní jméno není jen název, pod kterým podnikatel činí právní úkony, ale zároveň také to, co jej specifickým způsobem identifikuje a odlišuje od jiných podnikatelů a pomáhá vytvářet jeho podnikatelskou pověst. Jedná se vlastně o nehmotný, právem chráněný statek. Obchodní jméno by mělo, kromě zákonem předepsaných náležitostí, splňovat i další velmi důležitá kritéria jako jsou např. snadná vyslovitelnost, zapamatovatelnost a výstižnost ve vztahu k předmětu podnikání. Paní Eva se rozhodla pojmenovat svoji firmu FLOREN. Toto obchodní jméno je jednoduché i snadno zapamatovatelné. Vychází z latinského pojmenování květin a tím pádem má i vztah k předmětu podnikání.
43
Praktická část
6 Zakladatelský rozpočet Paní Eva ví v jakém oboru chce podnikat, ujasnila se jakým způsobem, je si jistá, že ví jak zaujmout a získat zákazníky. Zvážila své osobní vlastnosti i schopnosti a samozřejmě i rizika plynoucí z podnikání. Přesto se zatím nenechala odradit a chce dál pokračovat v cestě za svým snem. Na řadu tedy přichází jedna z vůbec nejdůležitějších věcí, která musí být provedena před samotným začátkem podnikání
a to je úvaha
o tom, jak bude své
podnikatelské aktivity financovat. Měla by si rozmyslet kolik, chce do podnikání vložit vlastních prostředků případně jaký hmotný majetek (např. auto) a jestli jich bude mít dostatek. V případě, že existuje riziko, že vlastní finanční prostředky nebudou dostatečné, by si měla zjistit jaké má možnosti získat případně úvěr. Úvahy o financování by měla začít propočtením potřeby startovního kapitálů, které by měla následně doplnit výhledem na prvních pár měsíců, než se jí podaří získat nějaké tržby a také by si měla udělat odhad tržeb na nejbližší období. Kromě toho by měla také sestavit výhled hospodaření svého květinářství na několik let dopředu.
6.1 Potřeba startovního kapitálu Paní Eva se rozhodla do obchodního majetku vložit osobní automobil v hodnotě 215 000 Kč a finanční hotovost v celkové výší 450 000 Kč, kterou částečně naspořila a částečně získala z dědictví po své babičce. Cizími zdroji krytí bude podnikatelský úvěr ve výši 250 000 Kč. Dalším zdrojem financování pak bude nákup chladícího zařízení na leasing, a to v celkové hodnotě 140 000 Kč. Podnikatelský úvěr má paní Eva možnost získat u banky, kde si založila podnikatelský účet a to ve výši 250 000 Kč. Podmínkou pro získání úvěru ovšem je najít ručitele nebo vložit nějaký nemovitý majetek do zástavy. Rozhodla se pro druhou variantu. Do zástavy hodlá vložit chalupu po babičce. Má ještě možnost získat záruku za úvěr od Českomoravské záruční a rozvojové banky, ale odrazuje ji od tohoto kroku velká administrativní náročnost. Úvěr bude paní Eva splácet 7 let. Úrokovou sazbu jí banka navrhuje 7,2% za rok. Vše bude muset ještě doložit zpracovaným podnikatelským plánem doplněným o rozpočet
44
Praktická část předpokládaných nákladů a výnosů v počáteční fázi podnikání. Rozpis splátek je uveden v následující tabulce.
Bankovní úvěr - rozpis splátek
Podnikatelský úvěr:
Jo = 250 000 Kč
Úrok:
i = 7,2 %
Splatnost:
n = 7 let
anuita:
a = Jo*i*(1+i)/ [(1+i)n - 1] a = 250 000 * 0,072 * (1 + 0,072)7/ [(1 + 0,072)7- 1)] = 46 713 Kč
n Jistina (J)
Anuita (a) úmor+
Úrok (J*i)
úrok
Úmor
Zůst. Dluhu
(a - úrok)
(J - úmor)
1
250 000,00
46 713,0013,0018 000,00
28 713,00
221 287,00
2
221 287,00
46 713,00
15 932,66
30 780,34
190 506,66
3
190 506,66
46 713,00
13 716,48
32 996,52
157 510,14
4
157 510,14
46 713,00
11 340,73
35 372,27
122 137,87
5
122 137,87
46 713,00
8 793,93
37 919,07
84 218,80
6
84 218,80
46 713,00
6 063,75
40 649,25
43 569,55
7
43 569,55
46 713,00
3 137,01
43 569,55
0,00
Tabulka 1: Umořovací schéma bankovního úvěru
6.1.1 Kapitál potřebný na zařízení prodejny Prodejna bude o velikosti cca 50 m2 . Je tvořena samotnou prodejnou a technickým zázemím, které je tvořeno WC s umyvadlem, malou kanceláři a malým příručním skladem s velkým dřezem. Do prodejny je nutné zajistit základní vybavení.
Největší a jednou
z nejdůležitějších součástí vybavení prodejny bude chladící zařízení. Toto zařízení bude vestavěno do rohu prodejny. Je složeno z chladící jednotky a prosklené stěny. Chladící zařízení bude sloužit k uchování řezaných květin. Řezané květiny takto skladované si déle zachovávají svoji čerstvost. Výhodou také je to, že je možné mít přímo v prodejně poměrně
45
Praktická část širokou nabídku a také to, že zákazník má možnost si přes skleněnou stěnu prohlédnout nabízené zboží a vybrat si. Chladící zařízení představuje, jak už bylo výše zmíněno, největší položku při zařizování prodejny a nejvíce by zatížilo počáteční rozpočet. Paní Eva se rozhodla toto zařízení nakoupit prostřednictvím leasingu. Tudíž prozatím nebude chladící zařízení vstupovat do dlouhodobého hmotného majetku. Do počátečních výpočtů je ovšem nutné zahrnout akontaci leasingu, která představuje i tak jednu z větších položek. Dále bude pouze ovlivňovat provozní náklady v podobě pravidelných měsíčních leasingových splátek, jejichž výpočet je znázorněn v níže uvedených tabulkách. Splátky: akontace
32 620,00
1. rok (od 1.9. 2007)
4 * 3 624
14 498,00
2. rok
12 * 3 624
43 493,00
3. rok
12 * 3 624
43 493,00
4. rok
8 * 3 624
28 996,00
celkem:
163 100,00
Tabulka 2: Přehled leasingových splátek
Leasingové splátky - splátkový kalendář Předmět leasingu:
Chladící zařízení
Pořizovací cena:
140 000 Kč
Doba nájmu:
36 měsíců
Splátky:
měsíční k 10. dni
Akontace:
20%
Leasingový koeficient:
1,165
Výpočet leasingové splátky: Celková cena leasingu:
140 000 * 1,165 =
163 100 Kč
Akontace:
163 100 * 20% =
32 620 Kč
Zbývá splatit:
163 100 - 32 620 =
Měsíční splátka:
130 480 : 36 =
Tabulka 3 : Výpočet leasingových splátek
46
130 480 Kč 3 624 Kč
Praktická část Většina dalšího zařízení prodejny spadá do kategorie dlouhodobého drobného hmotného majetku (jedná se zejména o nábytek a další zařizovací prvky, vývěsní štít, pokladnu, počítač atp.) Cena jednotlivých kusů této skupiny majetku je pod hranicí 40 000,Kč a vstupuje do nákladů jednorázově v roce pořízení. Dále je na počátku nutné zajistit do prodejny první zboží, které by mělo zároveň sloužit i jako dekorace prodejny a přitáhnout tak zákazníky.
Bude nakoupen základní
sortiment řezaných květin. Z nich bude vytvořeno několik kytic různých typů na ukázku. Nakoupeny budou také hrnkové rostliny, tak aby vhodně doplnily interiér prodejny a vytvořily tak příjemné prostředí v prodejně. Vše bude doplněno keramikou a různými dekoračními předměty. K dispozici bude velký výběr stuh, balících papírů a také několik katalogů pro případnou inspiraci. Přehled potřebného zařízení včetně pořizovacích cen je shrnut v následujícím přehledu, ze kterého vyplývá, že na zařízení prodejny bude paní Eva potřebovat celkem 211 tisíc korun.
Dlouhodobý hmotný majetek Chladící zařízení - akontace leasingu (do majetku vstoupí až po 32 620,00
splacení leasingových splátek)
32 620,00 Dlouhodobý drobný hmotný majetek Vázy na květiny 20 ks
4 000,00
Sada nůžek a nožů
7 500,00
Vývěsní štít
8 500,00
Kalkulačka
500,00
Mobilní telefon a pevná linka
5 500,00
Pokladna
11 500,00
Počítač včetně SW
29 350,00
Nábytek do prodejny
42 000,00
108 850,00
47
Praktická část Oběžný majetek zboží do prodejny - řezané květiny
20 000,00
zboží do prodejny - hrnkové rostliny
15 000,00
zboží do prodejny - dekorace, květináče, vázy na prodej atp.
25 000,00
materiál do prodejny - stuhy, papír, přízdoby do kytic atp.
8 000,00
katalogy - např. svatebních kytic, keramiky - od dodavatelů
1 000,00 69 000,00
CELKEM :
210 470,00
Tabulka 4: Kapitál potřebný na zařízení prodejny
Počáteční rozvaha Paní Eva by také měla na počátku svého podnikání sestavit počáteční rozvahu, která přehledně shrnuje na jedné straně dostupný kapitál a na straně druhé to, jak byl tento kapitál vynaložen resp. bude vynaložen. Z počáteční rozvahy plyne, že bude mít paní Eva k dispozici vlastní kapitál v hodnotě 665 tisíc korun (hotovost 450 tisíc korun a do podnikání vložený osobní automobil v hodnotě 215 tisíc korun) a že tento kapitál bude použit na úhradu zřizovacích výdajů, majetku potřebného na zařízení prodejny a materiálu.
AKTIVA v tis. Kč
PASIVA v tis. Kč
Dlouhodobá aktiva
Vlastní kapitál
Zřizovací výdaje osobní auto
8 Základní kapitál 215 Cizí kapitál
Krátkodobá aktiva Drobný dlouhodobý majetek Materiál
665
Bankovní úvěr dlouhodobý
250
109 69
Běžný účet
514
CELKEM
915 CELKEM
Tabulka 5: Počáteční rozvaha
48
915
Praktická část
6.1.2 Kapitál potřebný na provozní výdaje V počáteční fázi podnikání je také nutné počítat s výdaji na provoz v prvních měsících a zahrnout je do rozpočtů a
mít na ně finanční rezervu.
Důvodem k tomuto kroku
je
skutečnost, že chvíli potrvá než bude možné hradit tyto provozní náklady z tržeb. Paní Eva odhaduje, že toto období bude dlouhé asi 2 měsíce. K těmto výdajům se musí připočíst ještě prvotní náklady související se zahájením podnikání, jako je např. poplatek za vydání živnostenského listu atp. V následující tabulce jsou tyto výdaje přehledně shrnuty.
Provozní výdaje za 2 měsíce Nájem (včetně el. Energie)
12 000,00
Mzdy včetně odměny pro podnikatelku + SP, ZP
80 000,00
Účetnictví
4 000,00
Reklama
5 000,00
Internetové stránky
3 000,00
Kurýrní služby
2 800,00
Zboží
100 000,00
PHM
7 000,00
Poplatky za telefon
2 400,00
Leasing chladícího zařízení
7 248,00
Pojištění
500,00
Splátka úvěru
7 786,00 231 734,00
Zboží a materiál na 2 měsíce provozu zboží do prodejny - řezané květiny
60 000,00
zboží do prodejny - hrnkové rostliny *
10 000,00
zboží do prodejny - dekorace, květináče, vázy na prodej atp. *
8 000,00
*pozn. část zboží už je zahrnuta v zařízení prodejny, jde jen o doplnění
78 000,00
49
Praktická část
Jednorázové poplatky Vydání živnostenského listu
1 000,00
Poplatek za zřízení podnikatelského konta
500,00
Poplatek za zřízení pevné linky
3 000,00
Poplatek za uzavření leasingové smlouvy
3 000,00 7 500,00
CELKEM provozní náklady:
317 234,00
Tabulka 6 : Kapitál potřebný na provozní výdaje – 2 měsíce
Z výše uvedených výpočtů
a informací vyplývá, že paní Eva bude do začátku
podnikání potřebovat 211 tisíc korun na zařízení prodejny a 317 tisíc korun na zaplacení všech nákladů spojených s prvními dvěmi měsíci provozu a s prvním nákupem zboží. Celkem bude tedy potřebovat 528 tisíc korun,. K dispozici má 450 tisíc korun z vlastních prostředků a 250 tisíc korun z podnikatelského úvěru tzn. dohromady má k dispozici 700 tisíc korun. Tato částka pokrývá celou potřebu startovního kapitálu a paní Eva má dokonce určitou rezervu.
6.2 Rozpočet nákladů, výnosů a zisku Paní Eva by kromě rozpočtu startovního kapitálu měla také sestavit odhad nákladů a samozřejmě také výnosů na nejbližší rok, aby si udělala představu o tom, jestli jí tržby budou dostatečně pokrývat náklady. Odhad paní Eva připravila na základě svých několikaletých zkušeností. O nákladech má velmi dobrou představu. Na nájem už má podepsanou smlouvu. Má zajištěnou i smlouvu s paní účetní. Dokáže odhadnout kolik bude muset vložit do tvorby např. internetových stránek nebo do reklamy. Ví kolik projezdí benzínu a kolik jí budou stát poplatky za telefon a internet. Stejně tak ví, kolik musí nakoupit zboží a kolik ho zároveň bude schopná prodat. Není ve svém oboru nováčkem. Dobře se orientuje v nabídkách všech dodavatelů. Pomáhá jí v tom i skutečnost, že ví přesně, co chce a zatím si jde.
50
Praktická část
Odhad nákladů v 1. roce podnikání (od 09/2007 do 08/2008 tzn. 12 měsíců) Zboží – přihlédnuto k sezónním výkyvům např. vánoce
750 000,00
Mzdové náklady na zaměstnance a SP, ZP za podnikatelku
450 000,00
Nájem (včetně el. Energie)
144 000,00
Účetnictví
48 000,00
Reklama
30 000,00
Internetové stránky
36 000,00
Kurýrní služby
33 600,00
PHM
84 000,00
Poplatky za telefon
28 800,00
Leasing chladícího zařízení
43 488,00
Pojištění
3 000,00
Dlouhodobý drobný hmotný majetek
108 850,00
Silniční daň
3 000,00
Jednorázové poplatky
7 500,00
Roční odpis automobilu
71 667,00
Ostatní materiál - kancelářské potřeby, balící papír atp.
30 000,00
Úrok z úvěru
18 000,00 CELKEM náklady:
1 889 905,00
Odhad výnosů - předpokládané týdenní tržby Prodej kytic v cenové kategorii 500-1000 Kč
8 000,00
Prodej kytic v cenové kategorii do 500 Kč
9 000,00
Prodej květináčů
3 000,00
Prodej dekorativních předmětů
2 500,00
Květinová výzdoba firem
15 000,00
Dodávky do hotelu
3 000,00
Svatby - průměr
4 500,00
Pohřby
3 500,00
Konec školního roku
7 000,00
Jiné události - plesy, výzdoba interirů
5 000,00
Celkem za 1 týden:
60 500,00
51
Praktická část Výnosy za 1 měsíc
242 000,00
12 měsíců
2 904 000,00
Vánoce
45 000,00
Dušičky
30 000,00
Více svateb v létě
25 000,00
Konec školního roku
15 000,00 CELKEM výnosy za rok:
3 019 000,00
rozdíl mezi celkovými výnosy a náklady za 1. rok podnikání
1 129 095,00
Tabulka 7: Odhad nákladů, výnosu a zisku v 1. roce podnikání
Z výše uvedených výpočtů vyplývá, že podnikání paní Evy by, pokud jsou dané odhady správné, mělo být ziskové. A paní Eva by měla počáteční, na finance nejnáročnější fázi, zvládnout bez větších potíží. Finančních prostředků by měla mít dostatek.
6.2.1 Kalkulace zakázek – příklady Pro představu jak budou vypadat zakázky a jaké tržby přinesou, sestavila paní Eva cenové kalkulace několika už předem smluvených zakázek (viz. Příloha č. 10). Paní Eva pro svoje výpočty používá už cen včetně marže. V kalkulaci je tedy uvedena vždy cena, kterou konkrétní zákazník zaplatí. Každá kalkulace je upravená podle potřeb a požadavků zákazníka. Paní Eva je bude sestavovat v případě každé větší zakázky. Má dobrou zkušenost s tím, že když tuto cenovou kalkulaci připraví a dodrží ji, tak si získává u zákazníků dobré jméno. Zákazník ví přesně co dostane a kolik za to zaplatí. Praxe paní Evy je taková, že každou takovou kalkulaci si nechá zákazníkem schválit a v případě větší zakázky požádá o zálohu, která bude při dodání celé zakázky zúčtována. Systém záloh se jí osvědčil, protože zákazník, který složí zálohu už většinou zakázku neodřekne, což se mnohdy stávalo. Zákazník si nechal připravit kalkulaci velmi často se na základě jeho požadavků i objednalo zboží, ale zákazník si to nakonec rozmyslel.
52
Praktická část
Cenová kalkulace zakázky č. 1:
SVATBA Konopiště, 8.9.2007 (malá svatba)
kytice nevěsty (11 červených růží s dozdobením) kytka do klopy pro ženicha
2 500,00 Kč 150,00 Kč
kytice pro maminky (malá kytka z 5 růží stejné barvy jako má nevěsta) 2 ks
1 000,00 Kč
drobné růže do účesu nevěsty
250,00 Kč
kytice na auta
1 200,00 Kč
malé kytice pro družičky( jedna růže se zelení) 6 ks
990,00 Kč
květinová výzdoba v restauraci - květiny na stůl (20 ks růži, růžové lístky)
1 000,00 Kč
- dekorační předměty na stůl (svícny, dekorační kamínky, svíčky)
650,00 Kč
květinový polštářek na prstýnky
450,00 Kč
doprava, dekorační práce
550,00 Kč Celkem
8 740,00 Kč
Tabulka 8: Cenová kalkulace zakázky č. 1
Tato kalkulace je sestavena pro malou svatbu, která se bude konat za Prahou. Jde o poměrně typickou zakázku. Takto vypadá kalkulace na většinu menších svateb, kterých je podle zkušeností paní Evy převaha. Největší položku tu většinou představuje kytice nevěsty a v součtu potom ostatní dekorace jako jsou kytice na auta a výzdoba restaurace, zejména stolu. Paní Eva většinou realizaci výzdoby auta a restaurace zajišťuje sama. Z tohoto důvodu doplňuje do kalkulace i položku doprava a dekorační práce. Ale na přání zákazníka často zajišťuje jen materiál a o výzdobu se postará např. personál restaurace nebo někdo z rodiny.
53
Praktická část
Cenová kalkulace zakázky č. 2:
SVATBA kostel sv. Jakuba v Praze, 21.9.2007 (velká svatba) kytice nevěsty ( velká převislá kytice, kombinace více druhů)
3 600,00 Kč
kytka do klopy pro ženicha
250,00 Kč
kytice pro maminky ( středně velká míchaná kulatá kytice v barvách kytice nevěsty) 2 ks
1 600,00 Kč
myrtičky pro všechny hosty 70 ks
2 450,00 Kč
malé kytice pro družičky 4 ks
1 000,00 Kč
květinová výzdoba v hotelu - květinové vazby n a stůl
(4 košíky)
2 000,00 Kč
- dekorační předměty na stůl (svícny, dekorační kamínky, svíčky)
1 500,00 Kč
výzdoba kostele (myrtové věnečky doplněné stuhami 40 ks)
8 000,00 Kč
doprava, dekorační práce
1 500,00 Kč CELKEM
21 900,00 Kč
Tabulka 9: Cenová kalkulace zakázky č. 2
Výše uvedená kalkulace už není typická. Svateb jako je tato se během roku dle zkušeností paní Evy uskuteční asi jen 5-6. Jde většinou o velmi náročnou zakázku pro velmi náročné klienty. Nicméně paní Eva moc dobře ví, že tento typ zakázek jí může zajistit
54
Praktická část výborné reference a proto k nim přistupuje velmi zodpovědně. Tohoto typu svateb se většinou účastní velké množství hostů a kromě šatů nevěsty se většinou nejvíce hodnotí a komentuje kytice a celková výzdoba. K zajímavým zakázkám patří i ty, které jsou pro firmy. Paní Eva už z minulosti má ve firmách velmi dobré kontakty a reference, kterých se snaží využít. Každá zakázka pro firmu je specifická. Někdo chce jen pravidelně dodávat kytičku na recepci, někdo chce zajistit i hrnkové rostlin do kanceláří atp. Paní Eva má zkušenost, že pokud se její práce libí, začínají přicházet objednávky i od samotných zaměstnanců firmy. Objednávají si tak květiny pro nejrůznější příležitosti jako jsou např. narozeniny příbuzných, svatby atp. Tito zákazníci většinou sází na jistotu. Práci paní Evy kolem sebe pravidelně vidí a ví, že se mohou spolehnout na kvalitu. Stačí jim jen zvednout telefon, či se případně vydat do květinářství a objednat si. Níže jsou uvedeny příklady kalkulací pro firmy.
Cenová kalkulace zakázky č. 3: společnost Philips - divize CEEE ceny za 1 rok každý týden čerstvá míchaná kytice do vázy na recepci (52 týdnů, cena jedné kytice dohodnuta na 23 400,00 Kč
450 Kč) kytice k narozeninám zaměstnanců (bude dodán rozpis termínů a počet zaměstnanců, dodání bude vždy potvrzeno 2 dny před termínem, míchaná kytice střední velikosti do cca 500 Kč/ks) - 23 zaměstnanců
11 500,00 Kč
kurýr
7 500,00 Kč CELKEM:
Tabulka 10: Cenová kalkulace zakázky č. 3
55
34 900,00 Kč
Praktická část
Cenová kalkulace zakázky č. 4: síť kaváren - Praha, Brno, Ostrava
cena na 2 měsíce dodávka hrnkových květin - včetně navržení druhů a rozmístění - materiál cca 35 ks hrnkových rostlin různých druhů a velikostí
12 000,00 Kč
- ozdobné obaly na hrnkové květiny cca 35 ks
20 000,00 Kč
- návrh rozmístění, realizace
7 000,00 Kč
- doprava
15 000,00 Kč
pravidelná týdenní dodávka živých květin na bar (menší kytička - 8 týdnů, 3 bary tzn. 24 kytic, jedna v hodnotě cca 400 Kč)
9 600,00 Kč
jedna drobná kytka do vázičky na každý stůl
(celkem 70 stolů ve všech pobočkách , výměna
každý týden, tzn. 560 kytiček v hodnotě cca 100 Kč)
56 000,00 Kč
realizace, doprava
10 000,00 Kč CELKEM:
POZN: chtějí otestovat spolupráci, v případě spokojenosti bude uzavřena smlouva na delší období)
Tabulka 11: Cenová kalkulace zakázky č. 4
56
129 600,00 Kč
Praktická část
6.3 Odhad cash flow v 1. roce podnikání Také odhad budoucího cash flow tzv. toku peněz je velmi důležité před započetím podnikání sestavit. Dává podnikateli informaci o tom, jestli mu budou na financování jeho podnikatelských aktivit stačit finanční prostředky. Paní Eva ho připravila následovně:
Vklad podnikatele v hotovosti
450 000.00
Podnikatelský úvěr
250 000.00
Roční výdaje Nákup dlouhodobého drobného hmotného majetku
-108 850.00
Jednorázové poplatky
-7 500.00
Nájem, účetnictví … - provozní výdaje
-1 773 555.00
Roční příjmy Předpokládaný zůstatek na podnikatelském účtu (odvod tržeb do 3 019 000.00
banky) CELKEM
1 829 095.00
Tabulka 12: Odhad cash flow v 1. roce podnikání
Z uvedených výpočtů vyplývá, že paní Eva by neměla mít problém s nedostatkem finančních prostředků. Nabízí se také možnost pokusit se rychleji splatit úvěr.
6.4 Odhad hospodaření na následující 3 roky Pro lepší představu jak by se mohlo podnikání vyvíjet je vhodné si sestavit i odhad hospodaření na několik následujících let. U paní Evy tento výhled vypadá následovně:
57
Praktická část Odhad hospodaření firmy - výhled na 3 roky: 2. rok
2. rok
3. rok
Tržby
3 019 000
3 320 900
3 471 850
Výnosy celkem
3 019 000
3 320 900
3 471 850
750 000
900 000
975 000
450 000
450 000
450 000
1 200 000
1 350 000
1 425 000
144 000
148 320
152 028
30 000
33 000
34 500
Poplatky za telefon
28 800
30 240
30 528
Účetnictví
48 000
49 500
50 000
Reklama
30 000
32 000
34 000
Internetové stránky
36 000
36 000
36 000
Kurýrní služby
33 600
36 960
40 656
PHM
84 000
92 400
96 600
Leasing chladícího zařízení
43 488
43 488
43 488
3 000
3 100
3 250
108 850
15 000
15 000
3 000
3 000
3 000
71 667
71 667
71 666
7 500
0
0
18 000
15 933
13 717
689 905
610 608
624 433
1 129 095
1 360 292
1 422 417
Daň z příjmů fyzických osob
283 388
357 372
377 276
Čistý zisk
845 707
1 002 920
1 045 141
28 713
30 780
32 997
816 994
972 140
1 012 144
Přímé náklady Přímý materiál (zboží) Mzdové náklady na zaměstnance a SP, ZP za podnikatelku Přímé náklady celkem Režijní náklady Nájemné (včetně energie, vody atp.) Spotřeba materiálu (kancelářské potřeby, balící papír atp.)
Pojištění Dlouhodobý drobný hmotný majetek Silniční daň Roční odpis automobilu Jednorázové poplatky Úroky z úvěru Režijní náklady celkem Hrubý zisk
Splátka úvěru Zůstatek pro podnikatele Tabulka 13: Odhad hospodaření firmy - výhled na 3 roky
58
Praktická část V případě paní Evy je zřejmé, že by se do finančních problému dostat neměla. Do podnikání
chce vložit
poměrně vysokou částku vlastních prostředků, které společně
s úvěrem získaným od banky tvoří dostatek prostředků pro počáteční i následnou fázi podnikání. Samozřejmě, že zde existuje riziko, že nebude dosahovat odhadovaných tržeb, ale paní Eva vycházela ze svých letitých zkušeností a počítala pouze se skupinou zákazníků, které má „jisté“. Tudíž je pravděpodobné, že by budoucí tržby mohly být i o něco vyšší, protože v propočtech nejsou zahrnuti potenciální noví zákazníci.
59
Praktická část
7 Podnikatelský plán První kroky má tedy paní Eva všechny úspěšně za sebou. Ujasnila si vše podstatné. Má jasnou představu, co a jak chce nabízet. Zvolila si obchodní jméno. Nic ji neodradilo a ani jí neubralo na motivaci a nadšení. Zvážila i své finanční možnosti a sestavila si zakladatelský rozpočet. Zjistila, že by jí finanční prostředky do začátku měli bohatě stačit a že ani odhady do budoucna nejsou špatné. V neposlední řadě by si měla vybrat jakou formu by mělo mít její podnikání. Paní Eva nad tím dlouho přemýšlela a rozhodla se začít podnikat jako fyzická osoba. Tato varianta jí nejvíce vyhovuje. Má tak možnost začít poměrně rychle, nemusí vynakládat velké množství prostředků na správní výlohy nutné pro založení některé z obchodních společností a také v případě, že by
se jí v podnikání nedařilo tak,
jak si představuje, má možnost svoji
podnikatelskou činnost poměrně snadno a rychle ukončit. Teď přichází na řadu sestavení podnikatelského plánu, který představuje souhrnný dokument komplexně prezentující podnikatelský záměr pani Evy. Jeho sestavení je pro paní poměrně důležité. Podnikatelský plán by jí měl posloužit jako nástroj pro realizaci jejích představ. Představuje totiž shrnutí všech podstatných fakt a skutečností o podnikatelském záměru paní Evy i jejích budoucích podnikatelských aktivitách. Kromě toho by měl také společně se zakladatelským rozpočtem např. posloužit jako podklad při schvalování podnikatelského úvěru v bance. Vzhledem k poměrně malému rozsahu podnikání paní Evy bude podnikatelským plán sestaven v zjednodušené podobě. Přesto bude obsahovat všechny předepsané náležitosti zmíněné v teoretické části.
7.1 Obsah 1. Shrnutí (kap. 7.2) 2. Všeobecný popis firmy (kap. 7.3) 3. Klíčové osobnosti (kap. 7.4) 4. Produkty a služby (kap. 7.5) 5. Dodavatelé (7.6)
60
Praktická část 6. Analýza okolí (kap. 7.7) 7. Prodejní strategie (kap. 7.8) 8. Finanční plán (kap. 7.9)
7.2 Shrnutí -
oborem podnikání je poskytování floristických služeb (vazba řezaných květin pro různé příležitosti, prodej hrnkových rostlin, realizace výzdoby interiérů – bytů i firem, objednávkový systém přes internet)
-
budou nabízeny tyto produkty: •
řezané kytice pro nejrůznější příležitosti
•
svatební servis (kytice i dekorace)
•
smuteční servis
•
výzdoba interiérů (řezanými květinami i hrnkovými rostlinami)
•
letničky, bylinky
•
keramika – různá (květináče, hrnky, talíře atp.)
•
různé věnce dle sezóny.
•
užitková keramika značka ASA
•
doplňkový prodej dekorativních předmětů (např. svíčky, proutěné koule, kamínky atp.
-
•
možnost objednávek přes internet
•
rozvoz zboží
konkurenční výhodou bude snaha, co nejvíce porozumět přání zákazníka a umožnit mu realizovat jeho představy a také snaha využívat netradiční způsoby vazeb květin a také netradičních materiálů
-
květinářství existuje na Praze 6 (místo kde je zamýšleno uskutečnit podnikatelský záměr) několik – žádné nemá srovnatelnou nabídku a přístup k zákazníkům, dle průzkumu
patří darování kytice k různým výročím a událostem k zakořeněným
tradicím, tudíž je pravděpodobné, že o nabízené zboží a služby zájem bude
61
Praktická část -
klíčovou osobností bude samotná podnikatelka paní Eva, která má příslušné vzdělání v oboru a několikaleté zkušenosti a praxi (v příloze je k nahlédnutí profesní životopis)
-
firma se nachází ve stádiu vzniku, předpokládané datum zahájení podnikatelské činnosti je 1.9. 2007, podnikatelka bude podnikat jako fyzická osoba
7.3 Všeobecný popis firmy Paní Eva svoji nově vznikající firmu pojmenovala Floren. Hlavní náplní jejího podnikání bude prodej květin a poskytování floristických služeb. Podnikat bude v Praze. Její prodejna se bude nacházet na Petřinách. Předpokládá, že svoji podnikatelskou činnost zahájí od 1. září roku 2007.
Jedinou majitelkou bude paní Eva. Podnikat bude na základě
živnostenského oprávnění, o které už požádala a jeho vydání by mělo proběhnout bez problémů. Zvažovala i jinou formu podnikání, ale zjistila, že jako fyzická osoba může začít podnikat téměř okamžitě a to rozhodlo. Paní Eva se rozhodla prozatím nezakládat obchodní společnost, ale bude podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Budoucí podnikatelka paní Eva vystudovala obor zahradník na Střední škole hotelové a služeb v Kroměříži.
Má několikaletou praxi ve svém oboru.
Podílela se na mnoha
zajímavých projektech a zúčastnila se mnoha floristických přehlídek a soutěží. Už v současné době má vybudovanou síť stálých zákazníků, kteří si její služby oblíbili a stále se vracejí. Získala tímto způsobem i velmi dobré reference. Po dobu co pracuje ve svém oboru měla možnost poznat několik způsobů, jak přistupovat k práci floristky. Zjistila, že na trhu nefunguje žádná firma, která by poskytovala služby přesně na míru svým klientů a zajišťovala by široký rozsah služeb. Jejím hlavním cílem je přinášet prostřednictvím květin lidem do života radost a pohodu. Chce aby se lidi zastavili a uměli si užít krásu a načerpat z ní energii. Chce nabízet kytice doslova šité svým klientům na míru a chce jim také nabídnout možnost aktivně se na tvorbě kytice podílet. Absolvovala studijní pobyt v Holandsku a zalíbilo se jí také, jak holandské ženy chodí v sobotu nakupovat na trh a pravidelně kromě sýrů, ovoce a zeleniny nakupují i řezané květiny a zdobí si jimi své domy či bytu. Tento zvyk by chtěla dostat pod kůži i českým ženám.
62
Praktická část
7.4 Klíčové osobnosti Klíčovou osobností bude samozřejmě paní Eva, se svým vzděláním, zkušenostmi, vizemi i nadšením. Uvědomuje si však, že dlouhodobě pracovat sama pro ni bude neúnosné. Má rodinu a také spoustu zájmů, které jí pomáhají odreagovat se a načerpat novou energii do práce. Rozhodla se tedy přijmout jednu zaměstnankyni. Vybrala si velmi schopnou čerstvou absolventku (Klára) stejné školy, kterou sama před časem vystudovala. Klára má podle Evy všechny předpoklady pro to, aby se stala skvělou floristkou. Eva kromě jiného oceňuje i Klářinu povahu. Klára je velmi pohodová a nekonfliktní osoba. Dále Eva uvažuje o tom, že zaměstná spolehlivého studenta resp. spolehlivou studentku vysoké školy na rozvoz květin po Praze. Pomoc s účetnictvím a veškerou administrativou přislíbila za pouze symbolickou odměnu paní Evě její sestra. Pracuje mnoho let jako účetní a částečně se zaměřuje i na daňovou oblast. Když to shrneme ve firmě paní Evy bude zaměstnána paní Eva a slečna Klára. Účetnictví bude zpracovávat sestra paní Evy a s posílkami bude vypomáhat jeden student.
7.5 Produkty a služby Produktová řada by měla být hodně široká a rozmanitá. Paní Eva hodlá nabízet např. netradiční druhy vazeb, netradiční kombinace řezaných květin a vše zamýšlí doplňovat ne příliš tradičními stuhami a dekoracemi.
Nabízená keramika by také neměla být úplně
standardní. Paní Eva zamýšlí nabízet jednoduchou a nadčasovou keramika, která je zároveň velmi vkusná. Mimo to bude paní Eva nabízet i služby, jako je například navržení dekorace na svatby, navržení dekorace interiérů apod.
Vše je shrnuto v níže uvedeném přehledu
nabízeného zboží a služeb a také doplněno ukázkami prací paní Evy.
63
Praktická část • Kytice z řezaných květin – 3 kategorie 1) v cenovém rozpětí do 300 Kč (barevně v Příloze č.2 )
Obrázek 2: Ukázka produktů č. 1
2) v cenovém rozpětí 300-500 Kč (barevně v Příloze č. 3)
Obrázek 3: Ukázka produktů č. 2
64
Praktická část
3) v cenovém rozpětí nad 500 Kč (barevně v Příloze č. 4)
Obrázek 4: Ukázka produktů č. 3
Tyto kytice budou pro různé příležitosti – zvláštní kategorii budou tvořit svatební kytice. • Svatební kytice (barevně v Příloze č. 5) - kulaté
Obrázek 5: Ukázka produktů č. 4
65
Praktická část - převislé
Obrázek 6:Ukázka produktů č. 5
- netradiční
Obrázek 7: Ukázka produktů č. 6
- dále budou nabízeny kytice pro maminky, svědkyně, družičky
66
Praktická část •
Ostatní svatební dekorace
- korsáž pro ženicha (barevně v Příloze č. 6)
Obrázek 8: Ukázka produktů č. 7
- květinový polštářek na prsteny (barevně v Příloze č. 6)
Obrázek 9: Ukázka produktů č. 8
67
Praktická část - myrtičky do klop svatebních hostů
(barevně v Příloze č. 6)
Obrázek 10: Ukázka produktů č. 9
- výzdoba svatebních stolů
(barevně v Příloze č. 7)
68
Praktická část
Obrázek 11: Ukázka produktů č. 10
- výzdoba svatebních aut (barevně v Příloze č.8)
Obrázek 12: Ukázka produktů č. 11
69
Praktická část - dále bude nabízena výzdoba místa obřadu (např. kostel, zámek nebo obřadní síň), dozdobení účesu nevěsty květinami a další požadavky (např. svatební ozdoba kolem krku psa atp.) • Různé věnce dle sezóny (barevně v Příloze č. 9) -
adventní
-
velikonoční
-
smuteční
Obrázek 13: Ukázka produktů č. 12
• Výzdoba interiérů – bytů i firem – dodání květin i s vázou -
na přání zákazníka se mu připraví kytice včetně předem vybrané vázy, která kytici bude vhodně doplňovat, váza bude pouze pronajatá
70
Praktická část • Nabídka letniček a různých bylinek do truhlíků příp. na zahrádky -
bylinky budou nabízeny v ozdobných keramických květináčích nebo jen v přepravních květináčcích k zasazení do truhlíku nebo přímo do zahrádky
• Hrnkové květiny – různé druhy od malých až po obrovské -
v nabídce budou základní druhy hrnkových rostlin, ale dle přání zákazníků bude možné zajistit v zásadě všechno na co si vzpomenou včetně vhodných keramických obalů
• Keramika - různé druhy květináčů a misek
Obrázek 14: Ukázka nabízené keramiky
• Možnost objednávek zboží přes internet -
na internetových stránkách bude telefonický kontakt a ukázky prací, zákazník bude moci přes telefon vyslovit své přání a přes kurýrní službu bude kytice doručena v požadovaném čase na požadované místo
• Rozvážková služba -
paní Eva bude využívat kurýrních služeb, má s nimi ty nejlepší zkušenosti , v případě potřeby bude sama rozvážet významnější a větší objednávky
71
Praktická část • Navržení interiéru -
dle přání zákazníka si prohlédne zvolený interiér a navrhne jaké rostliny by se do prostor hodily, nabízet bude i případnou péči o tyto rostliny jako je např. přesazení nebo zalívání. Nepředpokládá ovšem, že zakázek tohoto typu bude hodně.
• Doplňkový prodej – např. vonné svíčky, různé dekorační předměty jako např. proutěné koule, kamínky nebo dekorativní dýně -
tyto různé dekorační předměty bude požívat k různým vazbám, ale i k přímému prodeji
• Užitková keramika značky ASA – talíře, šálky, mísy atp. -
jde o ucelenou řadu vkusné jednoduché keramiky, která vhodně doplňuje interiér prodejny, v případě zájmu zákazníků bude možnost si objednat i větší množství toho zboží
7.6 Dodavatelé Zboží bude paní Eva nakupovat zejména u těchto dodavatelů: • Tulipa Praha, s.r.o. , Jinonická 707/90, Praha – Košíře (www.tulipapraha.com ) -
nabízejí : řezané květiny, hrnkové květiny, floristické potřeby a rozvoz
-
podle názoru i zkušeností paní Evy mají nejlepší výběr řezaných květin v celé Praze.
-
zboží rozvážejí řidiči po Praze, ale mají většinou jen základní sortiment
-
pro speciální zboží je nutné jezdit přímo do skladu společnosti
-
pokud jde o zboží hodně netypické je dobré se informovat telefonicky je –li na skladě a v případě potřeby si dohodnout objednávku
-
platby je nutné tomuto dodavateli z počátku platit hotově
72
Praktická část • FLORA TON PRAHA, spol. s r.o. , Pod Táborem 17, Praha 9 – Malešice (www.floraton.cz ) -
nabízejí: řezané i pokojové rostliny a doplňkové zboží jako jsou např. balící papír nebo různé stuhy
-
nabízejí zejména řezané rostliny z Holandska
-
také rozvážejí zboží po Praze, výhodou je, že mají v autě širší sortiment než např. Tulipa
-
mají velký výběr hrnkových rostlin různých druhů i velikostí
• Fleura Bohemia, s.r.o. , K Radotínu 492 (Velkotržnice Lipence), Praha – Lipence -
nabízejí: kompletní servis pro floristy
-
mají srovnatelný výběr zboží jako Tulipa, ale zboží vůbec nerozvážejí, je nutné si do velkoobchodu vždy zajet
-
nevýhodou je také to, že je nutné nakoupit velké množství zboží, paní Evě se to vyplatí pouze v případě větších zakázek
• Z-TRADE, s.r.o. , Soukenická 76, Broumov (www.ztrade.cz ) -
jde o malou rodinnou firmu, která prostřednictvím svého internetového obchodu nabízí poměrně širokou nabídku různých druhů vkusných svíček, svícnů a dalších drobných dekoračních předmětů
-
nejvíce bude paní Eva využívat tohoto dodavatele zejména v předvánočním období, kdy se poptávka po podobném druhu zboží výrazně zvyšuje
Ostatní doplňkový sortiment jako jsou květináče nebo keramika bude nakupovat paní Eva především v Německu, kde má velmi dobré kontakty. Doplňkové zboží bude prodávat zejména od značkových výrobců jako je např. ASA, Nici nebo Leonardo.
73
Praktická část
7.7 Analýza okolí V Praze existuje velké množství nejrůznějších květinářství. Jejich kvalita je samozřejmě rozdílná a liší se i cenová hladina. Ale i tak je konkurence poměrně silná. K nejvýznamnějším pražským květinářstvím patří:
1) Floraservis, majitelku je paní Jarmila Pejpalová – sídlí na Bubenském nábřeží 9, Praha 7 (http://www.flora-servis.cz/)
Nabídka •
maloobchodní prodej - řezané květiny – široký výběr dle ročního období - hrnkové rostliny - keramika – obaly, vázy, hrnky, talíře - floristické doplňky – oasis, drátky atp. - svíčky, aroma oleje - sezónní ozdoby – velikonoce, vánoce, Valentýn
•
květinová výzdoba interiéru i exteriérů
•
svatební výzdoba
•
smuteční výzdoba
•
realizace výstav
•
Interflora – Fleurop – mezinárodní zásilková služba
•
pronájem rostlin – živých i umělých
Jde o poměrně malé květinářství, které má velmi širokou nabídku. Díky různým referencím (zakázky s výborným ohlasem pro Ministerstvo zemědělství, Úřad vlády ČR, Policejní prezídium, pro různé významné firmy a hotely) má i dostatek zajímavých zakázek. Paní Eva má v úmyslu vybudovat květinářství v podobném duchu. K přímé konkurenci mezi ní a Floraservisem by, ale nemělo díky různým lokalitám docházet.
74
Praktická část 2) Květinové studio paní Růženy Bubeníčkové – sídlí na Újezdě 25, Praha 1 (http://www.kvetstudio.cz/)
Nabídka: –
květinové vazby nejrůznějších typů
–
svatební kytice – kulaté, převislé, extravagantní, pro družičky a svědkyně
–
výzdoba slavnostních rautů a banketů
–
pohřební vazby
–
vánoční výzdoba
–
zajímavá pracovní doba, otevřeno i neděli a to od 12 do 18 hodin
–
součástí květinářství je i svatební studio, které nabízí půjčení i prodej svatebních šatů, přípravu a organizaci svatby na klíč
Toto květinářství představuje pro paní Evu větší konkurenci než to předcházející. I paní Eva se poměrně hodně zaměřuje na svatby a rozhodně nemůže poskytnout tak dokonalý servis, jako nabízí květinové studio paní Bubeníčkové.
3) Mario Wild, Vinohradská 23, Praha 2 (http://www.wildflowers.cz) - relativně krátce otevřené květinářství, které si velmi rychle získalo široký okruh stálých zákazníků –
květinářství s velmi zajímavým a netradičním přístupem k práci s květinami
–
propojení rostlin s moderními materiály
Nabídka: –
řezané květiny
–
exotické květiny
–
vázy, svíčky
–
sezónní dekorativní předměty
Paní Eva je stejně jako Mario Wild zastáncem moderních přístupů k vazbám a aranžování květin. Práce Mario Wild se jí líbí a nechává se jimi inspirovat. Mario Wild, ale
75
Praktická část není přímým konkurentem paní Evy. Zaměřuje se na jinou cílovou resp. příjmovou skupinu, která je ochotná za jeho práci platit vysoké částky a bere jeho práci spíše jako umění. Co se týká lokality, kam zamýšlí své květinářství umístit paní Eva, má velmi dobrý přehled o své konkurenci. V okolí funguje několik květinářství, ale většina z nich není podle paní Evy schopných jí konkurovat. Kromě kytic, které vážou stále v jednom klasickém stylu z pořád stejných materiálů, nabízejí v obchodech tzv. všehochuť jako jsou např. umělé rostliny a květiny, kýčovitá keramika (podivné sošky zvířátek atp.) a také dětské hračky. Paní Eva se této konkurence nebojí. Má v úmyslu vybudovat květinářství v naprosto odlišném duchu. Jediným konkurentem by mohlo být jen Zahradnictví
Chládek
-
Zahradnické
centrum Chládek – zahradnictví, Střešovická 458/47, Praha 6 (www.zahradnictvichladek.cz )
Nabídka: - vše pro zahradu - široký sortiment okrasných keřů a stromů - trávy, vodní rostliny atp. - okrasné rostliny - ovocné stromy - jehličnany - zahradnické potřeby - hrnkové rostliny - řezané rostliny - floristické služby
Paní Eva tuto firmu dobře zná. V některých případech si sem čas od času jezdívala pro zboží. Zahradnictví Chládek nepovažuje za svoji konkurenci. Poskytuje sice floristické služby, ale paní Eva se přesvědčila, že v nepříliš velké kvalitě.
Lidé toto zahradnictví
vyhledávají z jiných důvodů než je koupě vkusné kytice vázané z řezaných květů. Spíše sem chodí zahrádkáři a nakupují zde rostliny, keře a stromy pro své zahrady.
76
Praktická část
7.8 Prodej Paní Eva spoléhá na to, že si udrží své stávající zákazníky, kteří jsou s její prací spokojeni a věří, že dál, tak jako tomu bylo doposud, budou šířit ve svém okolí dobré reference. Ale paní Eva si také dobře uvědomuje, že bude potřebovat i nové zákazníky a ty musí nějakým způsobem zaujmout. Rozhodla se oslovit se svojí nabídkou svatební studia po celé Praze. Zaslala jim elektronicky svoji nabídku. Stejným způsobem se rozhodla oslovit i několik firem a hotelů. Jediným jejím větším nákladem na reklamu bylo zapsání do katalogu, který poskytují matriky snoubencům při zamlouvání terminu. Nicméně její hlavní zbraní budou dobré reference, jak už byly zmíněny u cenových kalkulací zakázek. Má s nimi jen tu nejlepší zkušenost. Na začátku se na ně chce spoléhat. Baví ji práce, když přijde zákazník a řekne, že od ní viděl na svatbě nádhernou kytice a výzdobu a že touží po něčem podobném. Až v případě, že by tento způsob získávání zákazníků nepřinášel žádoucí výsledky je připravená přemýšlet o vynaložení větších nákladů na reklamu a prezentaci. Možností se nabízí několik např. prezentace na svatebním veletrhu nebo v katalogu svatebních šatů.
7.8.1 Cenová strategie Pokud jde o cenovou strategii, tak na základě své praxe i zkušeností, se rozhodla nasadit ceny o něco nížeji než je tomu u nejvýznamnějších pražských květinářství, ale na druhou stranu zase vyšší než standardní květinářství v dané lokalitě. Paní Eva zastává názor, že kdo chce něco netradičního, ale taky přesně podle svého vkusu, měl by být ochoten malinko si připlatit. Ceny bude tvořit víceméně tak jak byla zvyklá u svého posledního zaměstnavatele. K nákupní ceně bude účtovat přirážku v průměru cca 75% a to následovně:
řezané rostliny
100%
hrnkové rostliny
80-100%
sezónní hrnkové rostliny
50%
keramika - značková
30%
ostatní keramika a dekorační předměty
100%
77
Praktická část Jde o běžnou praxi většiny květinářství v Praze. Nicméně jak už bylo uvedeno výše chce paní Eva udržet ceny níže než je tomu u nejvýznamnějších pražských květinářství, ale nabízet hodlá srovnatelné produkty stejně vysoké kvality.
7.8.2 Zákazníci Typickým zákazníkem paní Evy na základě jejího zkoumání resp. zkušeností by měl být muž nebo žena ve věku 30 až 35 let ze střední a vyšší příjmové vrstvy. Tito zákazníci budou podle odhadů tvoři asi 50 % všech zákazníků. Menší skupinu budou tvořit mladí lidé z okolí ve věku do 30 let, a to asi 15 %. Zákazníci v podobě firem budou představovat asi 20% z celkového počtu a zbylých 10% by měli představovat cizinci (zejména Rusové) různých věkových kategorií žijící v luxusních bytech nově postavených v sousedství lokality, kam paní Eva zamýšlí umístit své květinářství. Zbylých pět procent budou představovat nahodilé zakázky jako jsou např. kytice pro Ministerstvo kultury České republiky , kytice pro manželku mongolského velvyslance, výzdoba vojenského plesu nebo např. kytice pro předávání ceny Auto roku.
7.9 Finanční plán Paní Eva jako hlavní zdroj financování svého podnikání použije úspory v celkové výši 450 tisíc. Tyto úspory částečně získala z dědictví po babičce a částečně skutečně uspořila. Dále bude do podnikání vkládat své osobní vozidlo. Jde o Škodu Fabii combi, kterou si koupila před třemi lety. Auto bude vkládat za cenu 215 tisíc korun. Jde o průměrnou cenu za kterou se přibližně stejně staré vozy prodávají v různých autobazarech po Praze. Když to shrnu tak paní Eva bude z vlastních zdrojů vkládat do podnikání celkem 665 tisíc korun.
Vlastní zdroje financování finanční hotovost
450 000,00 Kč
vklad osobního automobilu Škoda Fabia combi
215 000,00 Kč CELKEM:
Tabulka 14: Vlastní zdroje financování
78
665 000,00 Kč
Praktická část Vzhledem k obavám, že by vlastní finanční prostředky paní Evě k rozběhnutí nestačily, se rozhodla zajistit si úvěr. Jako začínající podnikatel není jednoduché získat podnikatelský úvěr. Paní Eva využila nabídky banky, kde si uzavřela smlouvu na podnikatelský účet. S ohledem na zůstatek na účtu jí byla navržena částka úvěru do výše 150 tisíc Kč a nemusela by už nic dokládat. Paní Eva ovšem uvažovala o částce vyšší, a to konkrétně o 250 tisíc korun. Nakonec se s bankou dohodla, že úvěr zajistí zástavou. Dala bance do zástavy chalupu po babičce a získala celou částku 250 tisíc korun. Doba splatnosti úvěru je 7 let a úroková sazba je poměrně nízká ve výši 7,2 p.a.. Z toho plyne, že jediným cizím zdrojem v podnikání bude podnikatelský úvěr.
Cizí zdroje financování
podnikatelský úvěr
250 000,00 Kč
(doba splatnosti 7 let, úrok 7,2% p.a., zaručen zástavou nemovitosti CELKEM:
250 000,00 Kč
Tabulka 15: Cizí zdroje financování
Z výše uvedeného vyplývá, že do podnikání bude vloženo celkem 915 tisíc korun. Tato částka je více než dostačující, jak plyne ze zakladatelského rozpočtu. Paní Eva by si dokonce ani nemusela brát tak vysoký úvěr. Ale vzhledem k tomu, že chtěla mít jistotu, že se její podnikání bez problému rozběhne, tak trvala na úvěru ve výši 250 tisíc korun. Do budoucna,
pokud se bude její podnikání vyvíjet podle výhledu uvedeného
v zakladatelském rozpočtu by mohla uvažovat o rychlejší splacení úvěru.
79
Závěr
Závěr Snad každému z nás čas od času proběhne hlavou myšlenka, jestli by nebylo lepší než se trápit v práci nad spoustu mnohdy nesmyslných úkolů
a poslouchat věčně
nabručeného šéfa, začít s vlastním podnikáním. Mnoho lidí tato myšlenka nadchne natolik, že začnou uvažovat a snít dál, jaký by to byl život být sám sobě šéfem a řídit si svůj život podle vlastních představ. Horší už je situace, když přijde na to v jakém oboru začít podnikat. Není to jednoduché správně zvolit. A už v tomto bodě spousta nadšenců ztroskotá a vrátí se k jistotě a pohodlí zaměstnaneckého poměru. To ovšem není příklad paní Evy. Taky si prošla podobným výše zmíněným myšlenkovým procesem, ale pro ni byl výběr oboru podnikání jasný. Svůj obor zahradník/florista vystudovala. Pracovala v řadě květinářství a nakonec zakotvila v jednom pražském a zjistila, že by to mohla dokázat i sama. Dlouho váhala a bála se kroku do neznáma, ale nakonec myšlenka založit si malé květinářství u ní na celé čáře zvítězila. Měla štěstí, že ji v jejím rozhodování podpořila rodina a slíbila jí podporu i do začátku podnikání. Začala si ujasňovat všechna základní fakta a také přemýšlet, co všechno bude muset zařídit a zajistit, aby mohla začít. Neměla vůbec představu, kam si zajít pro živnostenský list, jak si založit podnikatelský účet, jak požádat o podnikatelský úvěr, jak si nají vhodné prostory, jak si včas zajistit potřebné dodávky, jak zajistit všechny možné i nemožné registrace na úřadech. Najednou měla pocit, že je v celé té administrativě ztracená. Ale nevzdala se. Právě teoretická část této práce se věnuje všem podstatným věcem, které by měl budoucí podnikatel
než se pustí do samotného podnikání zvážit. Bere v úvahu veškeré
aspekty s tím související, jako je zvážení osobních předpokladů, promyšlení podnikatelského záměru, zvážení výběru právní formy podnikání a samozřejmě také velmi důležitou volbu správného obchodního jména. Nechybí tu ani vymezení legislativního rámce podnikání. Právě velké množství zákonů, psaných nepříliš srozumitelně bývá pro mnohé začínající podnikatele velkým problémem. Dále je zde také nastíněno, jak postupovat při zahájení podnikání, jak a kde lze získat živnostenský list a jaké jsou následné registrační a další povinnosti.
V předposlední kapitole je zde specifikován zakladatelský rozpočet jako
pomůcka pro stanovení výše finančních prostředků potřebné k založení podniku a zahájení
80
Závěr
samotné podnikatelské činnosti. V závěru je definován podnikatelský plán, jaká by měla být jeho struktura a jaké by měl plnit funkce. Praktická část této práce je věnována zpracování konkrétního podnikatelského záměru paní Evy, o které už byla zmínka výše. Paní Eva už má za sebou rozhodnutí, zda podnikat nebo ne. Je pevně rozhodnutá, že ano. Ale asi jako většina běžných zaměstnanců příliš netuší, co všechno založení vlastní firmy obnáší.
Přiznala se, že jí nahání hrůzu ta spousta
administrativy, kterou je nutné vyplnit a odevzdat na úřadech a také spousta pro ni nepřehledných právních předpisů, kterými by se měla řídit. Právě praktická část této práce ji postupně krok za krokem provádí počáteční fází podnikání. Na začátku jí pomáhá ujasnit si základní fakta o budoucím podnikání, zvážit všechny její osobní schopnosti a vlastnosti, zamyslet se nad tím jsou-li její počáteční motivace a odhodlání dostatečné a také zvolit vhodný název pro její nově vznikající firmu. V další části je jí nápomocna při sestavení zakladatelského rozpočtu, který je jedním z nejdůležitějších kroků vůbec. Na nedostatku financí už ztroskotalo nemálo podnikatelských záměrů. Právě výsledek výpočtů může ukázat jestli je daný podnikatelský záměr vůbec realizovatelný. Jednoduše řečeno, zda se podnikání vyplatí. Paní Eva sestavuje rozpočet startovního kapitálu i rozpočet nákladů, výnosů a zisku. Z výsledků je zřejmé, že by se rozhodně neměla bát začít podnikat a nemusí se bát také nedostatku finančních prostředků na úplném začátku ani v následujících třech letech. V poslední kapitole této praktické části je paní Eva postupně provedena podnikatelským plánem, který ji nutí ještě jednou si ujasnit všechny podstatné aspekty jejího podnikání. Je sestaven stručný všeobecný popis firmy. Jsou popsány klíčové osobnosti vznikající firmy. Poměrně detailně jsou popsány všechny produkty a k tomuto přehledu jsou doplněny i ukázkové fotografie. Doplněn je také přehled dodavatelů a jednoduchá analýza trhu a okolí firmy. Vše je uzavřeno shrnutím způsobu financování. Tato diplomová práce může být důkazem toho, že v současných legislativních a ekonomických podmínkách není, i přes určité administrativní překážky, problém založit si vlastní firmu a začít podnikat. Příklad paní Evy to potvrzuje, i když v jejím případě je nutné podotknout, že získala velkou výhodu v tom, že disponuje dostatečným množstvím vlastního kapitálu a podařilo se jí relativně snadno získat podnikatelský úvěr.
81
Literatura
Literatura Odborné publikace BRENNEROVÁ,M.: Podnikatelský záměr včelí farma. Diplomová práce VŠE, Praha 2005 FOTR, J.: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Grada Publishing, Praha 1999. ISBN 80-7169-812-1. KOVANICOVÁ, D. a kol.: Finanční účetnictví, světový koncept. Polygon, Praha 2002. ISBN 80-7273-062-2. KEŠNER, M.: Marketingový výzkum internetového trhu s květinami. Diplomová práce VŠE, Praha 2006. KYSELOVÁ, P.: Založení firmy individuálního podnikatele. Diplomová práce VŠE, Praha 2006.. SYNEK, M.: Manažerská ekonomika. Grada Publishing, Praha 2003. ISBN 80-247-0515-X. VEBER, J.: Management : základy, prosperita, globalizace. Management Press, Praha 2000. ISBN 8072610295. VEBER, J. – SRPOVÁ, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy. Grada Publishing, Praha 2005. ISBN 80-2471069-2. VOJÍK, V.: Vybrané kapitoly z managementu malých a středních podniků. Nakladatelství Oeconomica, Praha 2004. ISBN 80-245-0781-1. WÖHE, G.: Úvod do podnikového hospodářství. C. H. Beck, Praha 1995. ISBN 80-7179-014-1.
Webové stránky
www.mpo.cz – Ministerstvo průmyslu a obchodu www.czso.cz – Český statistický úřad www.euroinfocentrum.cz - Euro Info Centra www.podnikame.cz – Poradenský server pro podporu malých a středních podniků www.csob.cz – Československá obchodní banka www.cmtrb.cz – Českomoravská záruční a rozvojová banka www.mfcr.cz – Ministerstvo financí www.aspi.cz – databáze právní předpisů www.kdpcr.cz – Komora daňových poradců
Literatura
Ostatní podklady
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
83
Seznam tabulek a obrázků Tabulka 1: Umořovací schéma bankovního úvěru ...................................................................45 Tabulka 2: Přehled leasingových splátek.................................................................................46 Tabulka 3 : Výpočet leasingových splátek................................................................................46 Tabulka 4: Kapitál potřebný na zařízení prodejny..................................................................48 Tabulka 5: Počáteční rozvaha..................................................................................................48 Tabulka 6 : Kapitál potřebný na provozní výdaje – 2 měsíce ..................................................50 Tabulka 7: Odhad nákladů, výnosu a zisku v 1. roce podnikání ..............................................52 Tabulka 8: Cenová kalkulace zakázky č. 1 ...............................................................................53 Tabulka 9: Cenová kalkulace zakázky č. 2 ...............................................................................54 Tabulka 10: Cenová kalkulace zakázky č. 3 .............................................................................55 Tabulka 11: Cenová kalkulace zakázky č. 4 .............................................................................56 Tabulka 12: Odhad cash flow v 1. roce podnikání..................................................................57 Tabulka 13: Odhad hospodaření firmy - výhled na 3 roky.......................................................58 Tabulka 14: Vlastní zdroje financování....................................................................................78 Tabulka 15: Cizí zdroje financování ........................................................................................79
Obrázek 1: Stadia zahájení podnikatelské činnosti, režimy financování a finanční rozpočty .27 Obrázek 2: Ukázka produktů č. 1 .............................................................................................64 Obrázek 3: Ukázka produktů č. 2 .............................................................................................64 Obrázek 4: Ukázka produktů č. 3 .............................................................................................65 Obrázek 5: Ukázka produktů č. 4 .............................................................................................65 Obrázek 6:Ukázka produktů č. 5 ..............................................................................................66 Obrázek 7: Ukázka produktů č. 6 .............................................................................................66 Obrázek 8: Ukázka produktů č. 7 .............................................................................................67 Obrázek 9: Ukázka produktů č. 8 .............................................................................................67 Obrázek 10: Ukázka produktů č. 9 ...........................................................................................68 Obrázek 11: Ukázka produktů č. 10 .........................................................................................69 Obrázek 12: Ukázka produktů č. 11 .........................................................................................69 Obrázek 13: Ukázka produktů č. 12 .........................................................................................70 Obrázek 14: Ukázka nabízené keramiky ..................................................................................71
84
Seznam příloh Příloha č. 1: Životopis Příloha č. 2: Kytice z řezaných květin v cenovém rozpětí do 300 Kč Příloha č. 3: Kytice v cenovém rozpětí 300 – 500 Kč Příloha č. 4: Kytice z řezaných rostlin v cenovém rozpětí nad 500 Kč Příloha č. 5: Svatební kytice Příloha č. 6: Ostatní svatební dekorace I. Příloha č. 7: Ostatní svatební dekorace II. Příloha č. 8: Ostatní svatební dekorace III. Příloha č. 9: Různé věnce dle sezóny – adventní Příloha č. 10: Seznam předem smluvených zakázek
85
