Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2007
Ing. Zdeněk Funda
-1-
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management
Controlling investic zaměřený na výstavbu a obnovu energetických zdrojů ČEZ, a. s., návrh a zavedení procesu
Vypracoval: Ing. Zdeněk Funda Vedoucí diplomové práce: Ing. Hana Mikovcová, Ph.D.
-2-
Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Controlling investic zaměřený na výstavbu a obnovu energetických zdrojů ČEZ, a. s., návrh a zavedení procesu“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Praha 16.12.2007
-3-
Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval za vedení při zpracovávání diplomové práce Ing. Haně Mikovcové, Ph.D. Za poskytnutí tématu, dat a informací k zpracování předkládané diplomové práce patří dík zaměstnancům společnosti ČEZ, a. s. Za trpělivost bych chtěl poděkovat své rodině a okolí.
-4-
Obsah Seznam obrázků................................................................................................................ 7 1 Úvod ......................................................................................................................... 8 2 Investiční projekty v oblasti energetiky.................................................................. 10 2.1 Investiční projekty v oblasti energetiky obecně ............................................. 10 2.2 Hodnocení investičních projektů .................................................................... 15 3 Popis controllingových nástrojů používaných při investiční výstavbě .................. 17 3.1 Definice controllingu a jeho úloha ................................................................. 17 3.2 Strategický controlling ................................................................................... 19 3.3 Operativní controlling .................................................................................... 20 3.4 Strategický a operativní controlling ve vztahu k obnově zdrojů ČEZ a. s. .... 20 3.5 Projektový controlling .................................................................................... 21 3.6 Knowledge management ................................................................................ 23 4 Energetika v České republice ................................................................................. 24 4.1 Výroba elektřiny............................................................................................. 24 4.2 Spotřeba elektřiny........................................................................................... 25 4.3 Konflikt mezi výrobou elektřiny a poptávkou................................................ 29 5 Popis společnosti ČEZ, a. s. ................................................................................... 30 5.1 Základní údaje ................................................................................................ 30 5.2 Struktura akcionářů ČEZ, a. s......................................................................... 32 5.3 Strategie Skupiny ČEZ ...............................Chyba! Záložka není definována. 5.4 Organizační struktura společnosti ČEZ, a. s.Chyba! Záložka není definována. 6 Plánovaná výstavba a obnova zdrojů ve skupině ČEZ........................................... 33 6.1 Elektrárna Tušimice II ................................Chyba! Záložka není definována. 6.2 Elektrárna Prunéřov II ................................Chyba! Záložka není definována. 6.3 Elektrárna Ledvice......................................Chyba! Záložka není definována. 6.4 Elektrárna Počerady....................................Chyba! Záložka není definována. 7 Životní cyklus investičního projektu ve společnosti ČEZ, a. s. ............................. 33 7.1 Etapa přípravy projektu ..............................Chyba! Záložka není definována. 7.1.1 Fáze identifikace projektu ..................Chyba! Záložka není definována. 7.1.2 Fáze analýza projektu .........................Chyba! Záložka není definována. 7.1.3 Fáze detailní analýza a volba variantyChyba! Záložka není definována. 7.2 Etapa realizace projektu..............................Chyba! Záložka není definována. 7.2.1 Fáze veřejnoprávní povolení a výběr hlavních dodavatelůChyba! Záložka není definována. 7.2.2 Fáze stavba, dodávka zařízení a montážChyba! Záložka není definována. 7.2.3 Etapa Uvedení do provozu .................Chyba! Záložka není definována. 7.3 Etapa provozu .............................................Chyba! Záložka není definována. 7.3.1 Etapa provoz – záruční doba ..............Chyba! Záložka není definována. 8 Popis organizace výstavby a obnovy zdrojů ČEZ .................................................. 33 8.1 Dotčené útvary investora ČEZ, a. s. ...........Chyba! Záložka není definována. 8.2 Generální dodavatel a organizace výstavbyChyba! Záložka není definována. 8.3 Riziková analýza ........................................Chyba! Záložka není definována. 8.3.1 Rizika politická...................................Chyba! Záložka není definována. 8.3.2 Rizika finanční a ekonomická ............Chyba! Záložka není definována. 8.3.3 Rizika kontraktační.............................Chyba! Záložka není definována. 8.3.4 Technická rizika .................................Chyba! Záložka není definována. 8.3.5 Technologická rizika ..........................Chyba! Záložka není definována. -5-
8.3.6 Garanční rizika ...................................Chyba! Záložka není definována. 8.3.7 Rizika rozsahu prací ...........................Chyba! Záložka není definována. 8.3.8 Organizační rizika...............................Chyba! Záložka není definována. 8.3.9 Rizika harmonogramu, časové riziko .Chyba! Záložka není definována. 8.3.10 BOZP, PO a EMS rizika.....................Chyba! Záložka není definována. 8.3.11 Povolovací řízení ................................Chyba! Záložka není definována. 8.3.12 Rizika spojená s koordinací................Chyba! Záložka není definována. 8.3.13 Riziko lidského faktoru ......................Chyba! Záložka není definována. 8.3.14 Rizika řízení jakosti ............................Chyba! Záložka není definována. 8.3.15 Závěry analýzy rizik modelového projektuChyba! Záložka není definována. 8.4 Přípravná fáze OZ.......................................Chyba! Záložka není definována. 8.5 Realizační fáze OZ .....................................Chyba! Záložka není definována. 9 Stávající controlling z pohledu centrálního controllingu ČEZ, a. s. ...................... 33 9.1 Základní nástroje controllingu....................Chyba! Záložka není definována. 9.1.1 Čtvrtletní reporting OBNOVA ZDROJŮChyba! Záložka není definována. 9.1.2 Čtvrtletní reporting PÉČE O ZAŘÍZENÍ ELEKTRÁREN ČEZ ...Chyba! Záložka není definována. 9.1.3 Měsíční manažerský reporting skupiny ČEZ .........Chyba! Záložka není definována. 10 Zhodnocení stávajícího stavu controllingu......................................................... 33 10.1 Controlling při realizaci stavby ..................Chyba! Záložka není definována. 10.2 Controlling úseku výstavba a obnova zdrojůChyba! Záložka není definována. 10.3 Centrální controlling skupiny ČEZ ............Chyba! Záložka není definována. 11 Navrhované změny v controllingu investiční akce............................................. 33 11.1 Controller členem projektového týmu........Chyba! Záložka není definována. 11.2 Nastavení metodik pro controllery projektových týmů...Chyba! Záložka není definována. 11.3 Stanovení odpovědných útvarů za aktualizaci a plnění rizikové analýzyChyba! Záložka není definována. 11.4 Sledování jednotlivých projektů centrálním controllingemChyba! Záložka není definována. 11.5 Stanovení KPI pro controlling výstavby a obnovy zdrojůChyba! Záložka není definována. 11.6 Zavedení a uplatňování nástrojů knowledge managementuChyba! Záložka není definována. 12 Závěr................................................................................................................... 33 13 Literatura ............................................................................................................ 34 14 Příloha 1, organizační schéma ČEZ, a.s. k 1. 10. 2007 ...................................... 35
-6-
Seznam obrázků Obr. 2-1 Plánování a rozhodování o investicích............................................................. 13 Obr. 3-1 Cíle podniku a jejich dosahování ..................................................................... 18 Obr. 4-1 Dlouhodobá rovnováha elektřiny v České republice ....................................... 24 Obr. 4-2 Vývoj poptávky po elektřině v České republice .............................................. 27 Obr. 4-3 Trh s elektřinou v rámci Evropy, toky elektřiny.............................................. 28 Obr. 4-4 Bilance vývozu a dovozu elektřiny v ČR......................................................... 28 Obr. 4-5 Porovnání poptávky po elektřině s kapacitou bez obnovy zdrojů ČEZ, a. s.Chyba! Záložka není definována. Obr. 5-1Postavení společnosti ČEZ, a. s., v rámci Evropy ............................................ 31 Obr. 5-2 Struktura akcionářů společnosti ČEZ, a. s, . k 31. 12. 2006 ............................ 32 Obr. 5-3 Strategie skupiny ČEZ .................................Chyba! Záložka není definována. Obr. 5-4 Priority skupiny ČEZ ...................................Chyba! Záložka není definována. Obr. 7-1 Životní cyklus investičního projektu ve společnosti ČEZ, a. s.Chyba! Záložka není definována. Obr. 8-1 Organizace výstavby, vztahy generální dodavatel - investorChyba! Záložka není definována. Obr. 8-2 Přípravná a schvalovací fáze popisovaného investičního projektuChyba! Záložka není definována. Obr. 10-1 Vztahy generální dodavatel – investor pro jednu stavbu Chyba! Záložka není definována.
-7-
1 Úvod Při výstavbě energetických zdrojů či jejich obnově jsou vynakládány značné investiční prostředky - většinou v období delším než jeden rok. Jedná se o rozsáhlé technologické celky, na nichž je zainteresován velký počet zúčastněných stran. Jen namátkou je možné jmenovat úřady státní správy, dodavatele v čele s generálním dodavatelem, financující instituce a v neposlední řadě útvary a osoby zodpovědné za investora a objednatele stavby. Pro zdárný proces výstavby vedoucí k úspěšnému komerčnímu nasazení energetického zdroje je nutné nastavit pro všechny fáze výstavby controllingové procesy, které budou monitorovat výstavbu a pomohou zabezpečit realizaci zdroje v požadovaném čase, nákladech, parametrech a kvalitě. Předkládaná práce poskytuje ve své první části (kapitoly 2 a 3) obecný úvod k problematice investiční výstavby se zaměřením na oblast energetiky včetně výběru vhodné metody vyhodnocení takových investičních projektů. Dále je definován samotný controlling a jsou popsány jeho obecné zásady aplikovatelné při investiční výstavbě. Tato teoretická úvodní část práce poskytuje základnu pro pozdější aplikace popsaných nástrojů na konkrétní připravovaný investiční projekt značné rozsáhlosti ve společnosti ČEZ, a. s. Teoretický úvod byl vypracován s použitím citované literatury a na základě zkušeností autora práce, který se profesně pohybuje v oblasti investiční výstavby energetických zdrojů. V druhé části práce, v podobě kapitoly 5, je podán stručný úvod do problematiky energetiky v České republice. Jedná se hlavně o vysvětlení základních bilancí výroby a spotřeby elektřiny. Tato část práce poskytne základ pro dále popisovaný investiční projekt „Výstavby a obnovy zdrojů v portfoliu společnosti ČEZ, a. s“. Závěrem této části práce je konstatování nutné výstavby energetických zdrojů pro pokrytí rostoucí poptávky po elektřině, jedná se vlastně o popis podnikatelského okolí společnosti ČEZ, a. s. V kapitole 5 je představena společnost ČEZ, a. s., jako nositel projektu „Výstavby a obnovy zdrojů v portfoliu společnosti ČEZ, a. s“. Jmenovaný projekt je podrobně popsán pro možnost pozdější aplikace vhodné controllingové metody v kapitole 6. V kapitole 7 předkládaného dokumentu je proveden popis životního cyklu projektu ve společnosti ČEZ, a. s., podle interních materiálů a předpisů. Životní cyklus projektu je zde členěn do etapy přípravy projektu, etapy realizace projektu a etapy provozu realizovaného zařízení. Etapy jsou dále členěny do jednotlivých fází a jsou popsány podmínky přechodu
-8-
mezi jednotlivými fázemi a etapami projektu vyžadované interními postupy a interními nařízeními. V kapitole 8 je popsáno dosavadní organizační zajištění popisovaného projektu „Výstavby a obnovy zdrojů v portfoliu společnosti ČEZ, a. s“. V první části této kapitoly je proveden popis dotčených útvarů investora, tedy společnosti ČEZ, a. s. V další části je popsán systém generálního dodavatelství zvolený pro popisovaný investiční projekt a samotný generální dodavatel a jeho vztah o objednateli a investorovi, společnosti ČEZ, a. s. Ve třetí části zmiňované osmé kapitoly je popsána podrobná riziková analýza jednoho z připravovaných investičních projektů v rámci akce „Výstavba a obnova zdrojů v portfoliu společnosti ČEZ, a. s.“ ve velmi podrobném členění. Riziková analýza bude v zásadě podobná u všech projektů v portfoliu. Dále je ve čtvrté části osmé kapitoly popsána přípravná fáze realizace popisované investiční akce, v páté části je popsána organizace realizační fáze. V kapitole 9 je proveden popis stávajícího systému controllingu skupiny ČEZ ve vztahu k investiční akci „Výstavba a obnova zdrojů v portfoliu společnosti ČEZ, a. s.“. Jsou zde popsány stávající nástroje controllingu a systém reportingu. V kapitole 10 je provedeno celkové hodnocení stávajícího stavu controllingu investiční akce „Výstavba a obnova zdrojů v portfoliu společnosti ČEZ, a. s.“ na všech úrovních řízení. V této kapitole je analýzou stávajícího stavu vytvořen prostor pro návrh opatření, který je proveden v další kapitole. V kapitole 11 jsou provedeny zmiňované návrhy opatření pro zlepšení controllingu investic se zaměřením na popisovanou investiční akci. Celkově jsou v této kapitole popsána opatření včetně podmínek jejich aplikace.
-9-
2 Investiční projekty v oblasti energetiky 2.1 Investiční projekty v oblasti energetiky obecně Z hlediska účetnictví se jedná při investiční výstavbě většinou o pořizování hmotného majetku v podobě nových budov, technologií, strojů, apod. S investiční výstavbou bývá nedílně spojeno i pořízení nehmotného majetku v podobě licencí a softwaru k provozování investované technologie, případně podpůrného softwaru pro personál obsluhující investici. Investiční projekty v energetice spadají do všech tří hlavních skupin investičních projektů: •
Rozvojové projekty: Jedná se o rozšiřování výrobní kapacity pro výrobu elektřiny nebo tepla, připojování nových zákazníků, zvyšování účinnosti výroby produktů a v neposlední řadě zvyšování spolehlivosti výroby pro zvýšení disponibility zdrojů. Do této kategorie investičních projektů může být zahrnuta také výstavba zcela nových energetických zdrojů.
•
Obnovovací projekty: Tyto projekty jsou v oblasti energetiky zastoupeny výměnou dožitých zařízení nebo jejich částí. Bude se jednat nejčastěji o ucelené technologické celky, většinou s výměnou za technologický celek se stejnými parametry, neboť provázanost energetických systémů zpravidla nedovoluje změnu parametrů jednoho celku, který je součástí komplexního fungujícího systému. Pro příklad je možné jmenovat výměny parních kotlů (nebo jejich částí), výměny částí parních turbín, výměny motorických pohonů, čerpadel, ventilátorů, řídících systémů atd.
•
Regulatorní projekty: Takové projekty byly ve velkém množství realizovány v devadesátých letech minulého století. Jednalo se projekty přispívající ke snížení emisí škodlivin produkovaných z energetických zařízení výstavbou odlučovačů prachových částic z proudu spalin a odsířením spalin. Jednalo se o investičně a organizačně velmi náročné projekty, které přispěly nemalou měrou ke zlepšení životního prostředí v České republice a měly dokonce pozitivní přeshraniční dopad.
- 10 -
Z hlediska cash flow projektu se jedná nejčastěji o projekty s konvenčním peněžním tokem, kdy v relativně krátkém období výstavby dochází k výdajům a po dokončení výstavby dochází převážně k příjmům plynoucích z realizace investice. V průběhu provozní fáze investovaného celku je nutné realizovat různé opravy a na konci životnosti je nutné počítat s náklady na likvidaci dožité technologie. Náklady na likvidaci technologie dožitého energetického zdroje jsou vysoké hlavně u zdrojů využívajících jaderné palivo. Životnost energetických zdrojů je relativně dlouhá, při dodržování všech zásad údržby až 35 let. U investičních projektů je možné identifikovat v průběhu života projektu následující fáze1: •
Předinvestiční fáze. o Identifikace
projektů,
kdy
dochází
k neustálému
sledování
podnikatelského prostředí s vyhledáváním podnikatelských příležitostí. Ke sledování okolí lze použít interní i externí zdroje informací. Součástí okolí podniku je legislativní prostředí zákonů, vyhlášek a norem. o Předběžný
výběr
představuje
mezistupeň
mezi
vyhledáváním
příležitostí a jejich podrobnou analýzou. Je nutné z dalšího posuzování vyřadit
příležitosti
neshodující
se
s nastavenou
strategií
a
dlouhodobými cíli společnosti, příležitosti jen obtížně realizovatelné a příležitosti s nejistými ekonomickými parametry nebo zatížené velmi vysokým rizikem bez adekvátního potenciálu riziku odpovídajícímu výnosu. Předběžný výběr investičních projektů je nutné provádět i z kapacitních
důvodů
vyhodnocovatele
investičních
projektů.
S vyhodnocením projektů jsou spojeny nemalé náklady na straně finančních prostředků a lidských zdrojů. o Studie proveditelnosti (Feasibility Study) je dokument, ve kterém by se měly soustředit veškeré podklady potřebné pro rozhodnutí o realizaci investice. Jedná se o odborný souhrn všech dostupných technických i ekonomických parametrů investice vypracovaný týmem složeným z odborníků z
relevantních oborů. Většinou je součástí týmu
zpracovatelů ekonom, technolog, marketingový specialista a osoba 1
Zpracováno podle KISLINGEROVÁ Eva a kol. Manažerské finance. Praha : C. H. BECK 2004. ISBN 80-7179-802-9. Str. 251 až 254.
- 11 -
garantující právní aspekty projektu ve všech jeho fázích. Studie proveditelnosti by měla analyzovat rizika investice a navrhnout jejich adekvátní zajištění. Závěrem studie proveditelnosti je doporučení investice k realizaci nebo její zamítnutí orgánu, který je za rozhodování v rámci společnosti zodpovědný. Výstupem studie proveditelnosti může být také podmíněné doporučení projektu k realizaci po splnění odkládacích podmínek. •
Investiční fáze. o Znamená již vlastní realizaci projektu. o Tato fáze se skládá z: − Vytvoření potřebné právní, finanční a organizační základny projektu, případně začlenění do existujících struktur společnosti (včetně zajištění financování investice). − Výběrového řízení na dodavatele technologií investice. Může se jednat o více dodavatelů nebo investor volí jednoho generálního dodavatele. Je nutné respektovat zákonné požadavky na výběr dodavatele (energetika je většinou svým rozsahem investic a charakterem podnikání veřejný zadavatel podle zákona o veřejných zakázkách). − Získání technologie a technické dokumentace související s jejím provozem. − Zajištění personální stránky projektu. − Uvedení do provozu a záběhového provozu, protokolárního předání technologií a budov do majetku investora .
•
Provozní fáze. o Jedná se o uplatnění provedené investice na trhu. o V provozní fázi budou ověřeny technicko-ekonomické předpoklady přijaté ve studii proveditelnosti a při samotné investiční fázi. o Je nutné sledovat proměny na okolním trhu a neustále tomu přizpůsobovat provoz investované technologie, případně zahájit úpravy vyžadované okolním trhem.
- 12 -
Investiční výstavba v oblasti energetiky je charakterizována několika specifickými znaky: •
Rozsáhlé projekty s vysokou investiční náročností v řádech miliard Kč.
•
Velké množství zúčastněných útvarů investora, dodavatelů technologií a staveb většinou zaštítěných generálním dodavatelem.
•
Investiční prostředky jsou vynakládány v několika letech, což komplikuje jejich plánování a řízení čerpání.
•
Dlouhá návratnost investice a komplikovaná predikce budoucích toků generovaných investicí. Návratnost na úrovni 12 až 15 let.
•
Do značné míry cyklické odvětví s obdobími výstavby energetických zdrojů vždy s koncem životnosti dříve budovaných zdrojů.
Schéma procesu plánování a rozhodování o investicích vhodné pro rozsáhlé investiční projekty podle ESCHENBACHA následuje. V schématu jsou patrné všechny výše popsané fáze rozhodování o investičním projektu.
Obr. 2-1 Plánování a rozhodování o investicích2
2
Zpracováno podle ESCHENBACH Rolf a kol. Controlling. Praha : ASPI 2004. ISBN 80-7357-035-1. Str. 375
- 13 -
V současné době dochází ke značnému boomu výstavby energetických zdrojů v celosvětovém měřítku. V Evropě je dán hlavně dožívající zdrojovou základnou a politicky motivovanou snahou o odstavení jaderných elektráren. V Asii je velmi intenzivní výstavba energetických zdrojů způsobena zvýšenou poptávkou po elektřině vlivem bouřlivého ekonomického rozvoje celého regionu. Vzhledem k razantnímu růstu celosvětové poptávky po technologiích energetických zdrojů jsou plně obsazeny výrobní kapacity dodavatelů energetických zařízení. Stejně tak je možné pozorovat růst nabídkových cen dodavatelů energetických zařízení. Toto specifikum výstavby energetických zdrojů v současné době vysoké poptávky bude uvedeno a zohledněno dále v analýze rizik projektů v portfoliu společnosti ČEZ, a. s.
- 14 -
2.2 Hodnocení investičních projektů3 V podnikohospodářské praxi existuje značné množství postupů pro hodnocení efektivnosti investice. Ve vyhodnocení investice figurují vždy následující parametry : •
Investiční výdaj.
•
Cash flow plynoucí z investice v jednotlivých letech hodnoceného období.
•
Délka hodnoceného období, může být kratší než samotná životnost technologií, které byly součástí investice.
•
Vážené podnikové náklady na kapitál (WACC), které zohledňují faktor rizika, čí jiné zohlednění faktoru času a rizika.
Metody vyhodnocení investic je možno rozdělit do dvou základních skupin: •
Statické metody, které zcela opomíjejí faktor rizika a faktor času. Tyto metody nejsou vhodné pro hodnocení rozsáhlých investičních projektů s dlouhou dobou hodnocení, které jsou většinou realizovány v oblasti energetiky.
•
Dynamické metody přihlížejí k faktoru času a rizika. Základem dynamických metod je diskontování budoucích finančních toků plynoucích z realizace investice většinou k období investičních výdajů realizovaných při výstavbě. Jde zejména o tyto metody: o Čistá současná hodnota (Net Preset Value). o Vnitřní výnosové procento. o Index ziskovosti. o Doba návratnosti (diskontovaná). o Průměrný výnos z účetní hodnoty.
Při hodnocení rozsáhlých investičních projektů s dlouhou dobou hodnocení se používají výhradně dynamické metody hodnocení investic. Jako základní metoda je používána metoda čisté současné hodnoty (NPV). Výklad výpočtu NPV není předmětem předkládané práce, zde se soustředíme na výběr vhodné metody vyhodnocení investičního 3
Zpracováno podle KISLINGEROVÁ Eva a kol. Manažerské finance. Praha : C. H. BECK 2004. ISBN 80-7179-802-9. Str. 254 až 276.
- 15 -
projektu z pohledu jeho charakteristických vlastností. Metoda je vhodná pro hodnocení rozsáhlých investičních projektů v oblasti energetiky hlavně z následujících důvodů: •
Bere v úvahu časovou hodnotu peněz – investice v oblasti výstavby energetických zdrojů jsou dlouhodobé.
•
Závisí pouze na prognózovaných hotovostních tocích plynoucích z realizace investice a alternativních nákladech kapitálu – jedná se o značné množství investičních prostředků.
•
NPV je aditivní, lze slučovat s ostatními projekty investora – investice v oblasti energetiky realizují většinou velké společnosti disponující ve svém portfoliu více projekty.
Z výše jmenovaného je pro stanovení čisté současné hodnoty projektu zřejmá náročnost na kvalitní data a informace k výpočtu předikovaných finančních toků plynoucích z investice a ke stanovení alternativních nákladů kapitálu. Také je evidentní, že rozsáhlé investiční projekty jsou většinou součástí dlouhodobé strategie a jsou dlouhodobými cíli společností podnikajících v oblasti výroby a dodávky různých forem energií. S tímto vědomím je nutné přistoupit k řízení investic v oblasti energetiky a ke controllingu investičních akcí na všech úrovních realizace.
- 16 -
3 Popis controllingových nástrojů používaných při investiční výstavbě 3.1 Definice controllingu a jeho úloha „V ekonomické teorii i praxi je stále silněji vnímána potřeba a nutnost rozvíjet nové metody řízení s cílem zajistit dlouhodobou úspěšnou existenci podniku. V současné době se v této souvislosti stále častěji můžeme setkat s pojmem controllingu. V praxi se controlling chápe ze zúženého pohledu především jako kontrola, ve skutečnosti a z pohledu širšího je controlling chápán ve smyslu řízení, přičemž kontrola je jeho složkou.“4 Existuje mnoho různých definic, které se snaží vystihnout cíle, náplň a nástroje controllingu. Jako jednu z nejvýstižnějších definic controllingu lze uvést definici MANNA a MAYERA: „Controlling je systém pravidel, který napomáhá dosažení podnikových cílů, zabraňuje překvapením a včas rozsvěcuje červenou, když se objeví nebezpečí, vyžadující v řízení přísná opatření“, či HORVÁTHA:„…jde o komplexní propojování plánování, koordinace a kontroly“.5 Obě výše zmíněné definice je možno rozšířit do základní úlohy controllingu, kterou je plnění podnikových cílů, poskytování servisu vedení podniku spočívajícího v monitorování a následném doporučování návrhů k zefektivnění procesů, které v podniku probíhají. „Primárním cílem řízení podniku je tedy životaschopnost jako vlastnost systémů: − přizpůsobit se aktivně a reaktivně měnícímu se okolí (schopnost přizpůsobení), − zachovat a rozvinout svou identitu přijímáním a uplatněním zkušeností, učením se a vyzráváním (schopnost pokroku).“6
Z výše citovaného vychází cíl vedení podniku tak, aby dokázal reagovat na podněty zvenčí podniku změnou řízenou zevnitř a orientovanou navenek. Graficky je možné výše zmíněné znázornit takto:
4
SYNEK, Miroslav a kol.: Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha:Grada Publishing 2003, str. 412 SYNEK, Miroslav a kol.: Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha:Grada Publishing 2003, str. 412 6 ESCHENBACH Rolf a kol. Controlling. Praha : ASPI 2004. ISBN 80-7357-035-1. Str. 33 5
- 17 -
Obr. 3-1 Cíle podniku a jejich dosahování7
Úspěšnost jakéhokoliv projektu je dána dostatečnou přípravou projektu v podobě kvalitního plánu projektu. Controlling může pomoci vedení společnosti nalézt správné a vhodné metody prognózování a plánování projektu včetně finančního plánu. Nicméně základní funkcí controllingu je kontrola dosažených hodnot zvolených klíčových indikátorů projektu a jejich porovnání s predikovanými hodnotami v procesu plánování a přípravy projektu. Při kontrole jsou obvykle používány tyto metody: •
Porovnání v čase.
•
Odvětvové porovnání.
•
Porovnání plánu se skutečností.
Vzhledem k dále popisovanému a zkoumanému projektu „Výstavba a obnova zdrojů v portfoliu společnosti ČEZ, a. s.“ je nutné vymezit controllingové přístupy vhodné pro tento projekt. Obecně je při investiční výstavbě nutné monitorovat a kontrolovat následující čtyři oblasti určující úspěšnost investičního projektu. Tyto čtyři oblasti definují čtyři okruhy otázek controllera realizujícího monitoring a kontrolu: •
Je projekt realizován v souladu s dlouhodobými cíli společnosti a podporuje tyto cíle?
7
•
Jsou realizační náklady shodné s náklady odhadovanými v přípravné fázi?
•
Je dodržován předpokládaný harmonogram realizace projektu?
•
Je projekt realizován v odpovídající kvalitě?
ESCHENBACH Rolf a kol. Controlling. Praha : ASPI 2004. ISBN 80-7357-035-1. Str. 34
- 18 -
Z výše popsaných metod práce controllingu (porovnání v čase, odvětvové porovnání, porovnání plánu se skutečností) je tedy v řízení investičních projektů použito převážně poslední jmenované porovnání plánu se skutečností reprezentované zmíněnými čtyřmi hlavními otázkami controllera při investiční výstavbě rozsáhlých technologicko-stavebních celků. Projekt obnovy „Výstavba a obnova zdrojů v portfoliu společnosti ČEZ, a. s.“ je tak komplexním úkolem, že se při jeho přípravné, realizační a vyhodnocovací fázi uplatní celé spektrum controllingových nástrojů a přístupů. V investiční výstavbě je controlling chápán jako účinný nástroj k monitoringu a kontrole dosaženého stavu a eliminaci rizik souvisejících s projektem.
3.2 Strategický controlling Controlling jako takový je možné z hlediska podrobnosti a časového úseku, který zkoumá, rozdělit na strategický a operativní. Strategický controlling se zaměřuje na dlouhodobé cíle podniku, pro jejich dosažení volí na základě průzkumu příležitostí a hrozeb nejlepší možnou strategii. Strategický controlling je chápán jako podpora pro tvorbu strategických rozhodnutí vedení společnosti a zaměřuje se na vzdálenější budoucnost. Strategický controlling se uplatní hlavně v úvodní fázi přípravy investičních projektů, a to při jejich posuzování ve vztahu k dlouhodobé strategii a vytýčeným cílům společnosti. Strategický controlling by měl zajistit konzistentnost připravovaných investičních projektů a deklarovaných cílů společnosti. Z pohledu strategického controllingu je nevhodné realizovat velmi ziskový projekt, který však není v souladu se strategií společnosti a nenaplňuje její hlavní dlouhodobé cíle.
- 19 -
3.3 Operativní controlling Operativní controlling napomáhá k naplnění cílů a strategie vytýčených vedením společnosti s pomocí strategického controllingu. Operativní controlling se zaměřuje na bližší budoucnost a konfrontuje dosažené hodnoty zvolených ukazatelů s hodnotami požadovanými. Ještě před samotným pozorováním zvolených ukazatelů nastavuje operativní controlling jejich strukturu a podobu tak, aby byla vypovídající vzhledem ke sledovanému projektu. Součástí konfrontace požadovaných a dosažených hodnot klíčových ukazatelů je také vysvětlování příčin případné odchylky a hledání opravných mechanismů, které příště pomohou eliminovat nebo alespoň minimalizovat odchylku od požadované hodnoty ukazatele. Většinou je zjištěná odchylka signálem negativních efektů v realizovaném projektu.
3.4 Strategický a operativní controlling ve vztahu k obnově zdrojů ČEZ a. s.
- 20 -
3.5 Projektový controlling „Projektový controlling je systémem podpory a doplnění podnikového řízení pro projektové manažery, s jehož pomocí se optimalizují cíle a dosažení cílů procesů managementu, které probíhají v projektech. Úlohy projektového controllingu je třeba na jedné straně vidět jako část úloh projektového managementu, na druhé straně je třeba je plnit jako doprovodnou funkci – od počátku až k závěru projektu.“8 Projektový controlling zahrnuje tyto úlohy9: •
Podporu projektového manažera projektovým controllerem při formulaci cílů projektu a formulaci kritérií úspěchu.
•
Vývoj a definice ukazatelů k zajištění měřitelnosti úspěchu projektu.
•
Implementaci controllingových postupů na zjišťování odchylek.
•
Srovnání projektových plánů s dílčími výsledky projektu pro různé stupně realizace projektu. Konstatovat odchylku až po ukončení projektu je pozdě.
•
Interpretaci výsledků a návrh řídícího opatření na dosažení požadovaných hodnot ukazatelů, které budou popisovat požadovaný stav projektu.
•
Průběžné vypracovávání projektových zpráv a jejich předložení na relevantní místa.
•
Zachycení a uplatnění zkušeností pro další projekty obdobného charakteru.
Projekt jako takový je nutno před jeho vlastním zahájením po rozhodnutí o jeho realizaci definovat v několika zásadních položkách. Hlavní složky definice projektu jsou:
8 9
•
Název projektu a interní číslo projektu.
•
Výchozí situace projektu.
•
Cíle projektu.
•
Popis projektu (hlavní úlohy, obsah…).
•
Kritické faktory úspěchu projektu.
•
Plánovaný rozpočet projektu včetně plánovaného platebního kalendáře.
ESCHENBACH Rolf a kol. Controlling. Praha : ASPI 2004. ISBN 80-7357-035-1. Str. 411 Zpracováno podle ESCHENBACH Rolf a kol. Controlling. Praha : ASPI 2004. ISBN 80-7357-035-1. Str. 413
- 21 -
•
Harmonogram projektu s milníky ve vazbě na platební kalendář projektu.
•
Zodpovědné osoby projektu, schéma odpovědností.
•
Definice sledovaných ukazatelů pro monitorování a kontrolování průběhu projektu.
U investičních projektů bývá harmonogram prací velmi pevně svázaný s plánovaným platebním kalendářem. Obojí je většinou součástí smluv s dodavateli (nebo v ideálním případě s jedním generálním dodavatelem). Uvolňování finančních prostředků je zpravidla pevně vázáno na milníky v harmonogramu projektu. Investiční akce v oblasti energetiky je možné chápat jako solitérní projekty, i když se jedná o investiční projekty v portfoliu jedné společnosti. Jednotlivé investiční projekty mohou totiž být tak odlišné, že je nutné řízení těchto investičních akcí vždy přizpůsobit jejich specifikům. V aplikační části této práce bude přistupováno k jednotlivým investičním akcím na určité úrovni jejich řízení jako k solitérním projektům investiční výstavby. Projektový controlling v oblasti investiční výstavby nerealizuje controller osamocen. Controller bývá členem projektového týmu a v odborných oblastech spoléhá na těsnou spolupráci se svými kolegy. Projektový controlling je týmovou záležitostí. Toto však nesmí být zaměňováno s kolektivní zodpovědností. Zodpovědnosti musí být definovány zcela konkrétně a adresně, jen takový přístup k jejich definici umožňuje jejich kontrolu a případné vymáhání.
- 22 -
3.6 Knowledge management Knowledge management je nutné překládat a chápat jako management zkušeností. V oblasti investiční výstavby se během přípravné, realizační i provozní fáze nastřádá velké množství osobních zkušeností u jednotlivých zaměstnanců investora, u zaměstnanců a subdodavatelů generálního dodavatele investice. Tyto osobní zkušenosti nejsou většinou žádným způsobem formalizovány a v případě opětovného výskytu problému je jeho řešení jiným pracovníkem vystaveno možnému opakování stejných chyb jako dříve. Knowledge management v sobě zahrnuje systematický přístup ke sběru relevantních osobních zkušeností získaných členy projektového týmu a dodavatelského celku k zlepšení příštích investičních projektů. Knowledge management musí být podporován vrcholovým vedením společnosti a musí být pro jeho aplikaci pěstována kultura společnosti. Pro aplikaci knowledge managementu existují podpůrné softwarové nástroje. Aplikace knowledge managementu na oblast investiční výstavby v energetice je možná a v zahraničí již proběhla u několika podnikatelských subjektů v oblasti energetiky. V aplikační části této práce budou zavedeny nástroje pro aktivní aplikaci knowledge managementu pro přenos osobních zkušeností při investičním procesu. Osobní zkušenosti je možné zachytit, a tak je mohou aplikovat i jiní členové týmu na další investiční projekty.
- 23 -
4 Energetika v České republice Oblast energetiky je v České republice vymezena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů.10 Na základě legislativy je elektroenergetika v České republice liberalizovaná. Na poli výroby elektřiny zaujímá majoritní postavení společnost ČEZ, a. s., následovaná s velkým odstupem nezávislými výrobci z řad elektráren a tepláren vyšších výkonů. Detailní popis elektrizační soustavy ČR přesahuje rámec předkládané práce. Dále bude pojednáno stručně o výrobě a spotřebě elektřiny spolu s predikcemi budoucího vývoje. Bude komentováno dožívání stávající výrobní základny společnosti ČEZ, a. s., a budou vyvozeny závěry ve vztahu k programu „Výstavba a obnova zdrojů v portfoliu společnosti ČEZ, a. s.“.
4.1 Výroba elektřiny Elektroenergetika České republiky je založena na výrobě elektřiny z domácího hnědého uhlí v kondenzačních elektrárnách, teplárnách a na výrobě elektřiny ve dvou jaderných elektrárnách. Majoritním výrobcem elektřiny je společnost ČEZ, a.s. V roce 2006 bylo vyrobeno v České republice celkem 77,8 TWh elektrické energie, z toho bylo na území České republiky spotřebováno 59,4 TWh elektřiny. Cca 25% výroby elektřiny bylo
GWh
vyvezeno.11 62 60 58 56 54 52 50 48 46
000 000 000 000 000 000 000 000 000
7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 čistá spotřeba elektřiny
HDP v %
Obr. 4-1 Dlouhodobá rovnováha elektřiny v České republice 12
10
Vypracováno podle internetového portálu Ministerstva průmyslu a obchodu. www. mpo.cz Vypracováno s využitím prezentace: Dlouhodobá rovnováha elektřiny v České republice, Prezentace MPO, Mělník, 31. května 2007. 12 Převzato z: Dlouhodobá rovnováha elektřiny v české republice, prezentace MPO, Mělník, 31. května 2007. 11
- 24 -
V současné době je celkově na trzích v Evropě poptávka po elektřině velmi vysoká, ve stávajících energetický zdrojích tedy dochází k maximalizaci výroby (je-li maximalizace výroby ekonomická – což se v podmínkách ČR potvrzuje). Výroba elektřiny je potom dána disponibilním palivem v podobě těžitelného hnědého a černého uhlí, možností nákupu jaderného paliva ve formě palivových článků a instalovaným výkonem zdrojů k výrobě elektřiny spolu s jejich disponibilitou, která je dána jejich technickým stavem. Kolem prolomení Vládou ČR stanovených ekologických limitů hnědého uhlí se vedou politické diskuse v médiích, komentáře k existujícím a těžitelných zásobám překračují rámec tohoto dokumentu a nebudou zde dále diskutovány. Výstavba zdrojů v rámci projektu „Výstavba a obnova zdrojů v portfoliu společnosti ČEZ, a. s.“ nebude posuzována z hlediska disponibilního paliva v lokalitě zdroje. Už kolem roku 2010 bude dodatečně budované odsíření většiny uhelných bloků ve výrobním portfoliu společnosti ČEZ, a. s., u konce své technické životnosti. Nutným krokem je tedy obnova výrobní základny společnosti ČEZ, a. s.
4.2 Spotřeba elektřiny Vývoj
poptávky
po
elektřině
ve
společnosti
vychází
z vývoje
hlavních
makroekonomických ukazatelů národního hospodářství České republiky, vývoje poptávky v jednotlivých sektorech národní ekonomiky, z demografických ukazatelů a z očekávaného vývoje životní úrovně obyvatelstva.13 Tuzemskou spotřebu elektřiny je možné rozdělit podle velikosti odběru a jeho charakteru na: •
Velkoodběr.
•
Podnikatelský maloodběr.
•
Maloodběr obyvatelstva.
Z národohospodářského hlediska je spotřeba elektřiny členěna na spotřebu v: •
Domácnostech.
•
Průmyslu.
•
Stavebnictví.
13
Vypracováno podle: Hlavní faktory a rizika, ovlivňující rozvoj české elektroenergetiky, JEŽ, PTÁČEK, LIEDERMANN, Technický týdeník, 5.12.2006.
- 25 -
•
Zemědělství.
•
Dopravě.
•
Službách.
Zhotovování scénářů vývoje spotřeby elektřiny je velmi náročná úloha, budoucí spotřeba
elektřiny
je
predikována
ve
třech
různých
scénářích
podle
vývoje
makroekonomického prostředí České republiky a situace na okolních trzích s elektřinou v rámci Evropy: •
Nízký scénář poptávky po elektřině.
•
Referenční scénář poptávky po elektřině.
•
Vysoký scénář poptávky po elektřině.
Právě třetí referenční scénář je průměrem vysokého a nízkého scénáře spotřeby elektřiny v České republice. V následujícím grafu je jasně vidět, že referenční scénář spotřeby elektřiny cca do roku 2015 strmě roste, po roce 2015 dochází k zvolnění růstu. Ze současné spotřeby na úrovni cca 59 TWh14 dojde k růstu spotřeby na cca 68 TWh a v roce 2025 překročí spotřeba podle referenčního scénáře hodnotu 75 TWh. V roce 2045 překročí spotřeba elektřiny v ČR podle referenčního scénáře hodnotu 80 TWh. Graf byl převzat z citovaného zdroje, nevhodně použité měřítko na svislé ose budoucí poptávku po elektřině poněkud dramatizuje, bylo by vhodnější volit stupnici začínající na nule.
14
Zdroj: Dlouhodobá rovnováha elektřiny v České republice, Prezentace MPO, Mělník,31. května 2007.
- 26 -
95 90 85
(TWh)
80 75 70 65 60 55 50 1995
2000
2005
2010
Historie přep.
2015
2020
N - září 2006
2025
R - září 2006
2030
2035
2040
2045
V - září 2006
Obr. 4-2 Vývoj poptávky po elektřině v České republice 15
Scénáře vývoje poptávky po elektřině jsou tvořeny v celé Evropě, nadále se předpokládá rostoucí poptávka po elektřině. Elektrizační soustava ČR je prostřednictvím elektrických sítí propojena s okolními soustavami, a to jak na úrovni přenosové soustavy, tak i na úrovni distribuce. Otázka zapojení soustavy ČR do mezinárodní spolupráce v rámci systému UCTE má v současnosti širší souvislosti, kdy se nelze zaměřit pouze na problematiku exportu a importu elektřiny. Zatímco dříve byla zahraniční spojení orientována spíše na výpomoci, v současnosti probíhá mezinárodní spolupráce a obchod v daleko větším měřítku. Z následujících grafik16 je zřejmá role ČR jako vývozce elektrické energie. S dožívající výrobní základnou bude však tato role ohrožena. V některých scénářích budoucího vývoje dostupnosti paliva, spotřeby energie a instalovaného výkonu se stává ČR po dožití zdrojové základny dokonce významným dovozcem elektřiny. Výrobní bilance elektřiny v Evropě bude ovlivněna plánovaným odstavováním jaderných energetických zdrojů v Německu a na Slovensku.
15 16
Převzato z prezentace: Dlouhodobá rovnováha elektřiny v české republice, prezentace MPO, Mělník, 31. května 2007. Zdroj: Dlouhodobá rovnováha elektřiny v České republice, Prezentace MPO, Mělník,31. května 2007.
- 27 -
Bilanční salda ES
Švédsko
1,2
Dosažený export
Dánsko Irsko
+2,8
2,1
Litva Bělorusko
Velká Británie Nizozemí
-10,7
-21,5 Belgie
10,0
UCTE
8,6
1,8
Německo
Švýcarsko
7,2
1,4
-7,2 Slovinsko
+61,8 23,5
Itálie
5,4
+0,2
+4,0
4,8
0,9
1,4
-7,2
Rumunsko
1,5
5,8
3,0
-44,9
-5,6
tuga lsko
Španělsko
1,6
Maďarsko
Chorvatsko
14,2 4,4
+1,6
0,6 5,5
0,2
-3,7
SR
8,6
Bosna
+2,1 0,9
3,0
0,4
-2 Albánie
5,3
+2,7
-0,6
-5,3
0,5
1,9
+4,2
3,3
Srbsko Č. Hora
0,4
2,8
Obr. 4-3 Trh s elektřinou v rámci Evropy, toky elektřiny
Obr. 4-4 Bilance vývozu a dovozu elektřiny v ČR
Bulharsko
2,1
+7,7
Makedonie
0.9
-1,8 1,2
1,0
-4,2 Řecko
Údaje za rok 2006 Maroko
- 28 -
o sk av
9,2
6,1 5,2
Rakousko
old
9,0
Ukrajina
M
10.7
3,4
ČR
+12,6
0,9 Ukrajina
10.1 11,4
15,3
1,0
+11,0
+19,7
4,3
0,8 -3,5
NORDEL Francie
Polsko
22,0
0,6
-10,0
Spolupráce s UCTE UKTSO UPS/IPS
1,2
0,5
0,3
Synchronní zóny
P or
Rusko
Lotyšsko
+4,5
Dosažený import Toky el. energie Nad 15 TWh 10 - 15 TWh 5-10 TWh 0 - 5 TWh
1,2
4,5
Turecko
4.3 Konflikt mezi výrobou elektřiny a poptávkou
- 29 -
5 Popis společnosti ČEZ, a. s. 5.1 Základní údaje Akciová společnost ČEZ byla založena v roce 1992 Fondem národního majetku ČR, jenž je doposud majoritním vlastníkem jejích akcií. Hlavním předmětem činnosti ČEZ, a. s., je výroba a prodej elektřiny a s tím související podpora elektrizační soustavy. Zároveň se společnost zabývá výrobou, rozvodem a prodejem tepla. V roce 2003 vznikla spojením ČEZ, a. s., s distribučními společnostmi (Severočeská energetika, Severomoravská energetika, Středočeská energetická, Východočeská energetika a Západočeská energetika) Skupina ČEZ, která se tak stala nejvýznamnějším energetickým uskupením regionu střední a východní Evropy. Skupina ČEZ patří do evropské desítky největších energetických koncernů a je nejsilnějším subjektem na domácím trhu s elektřinou. V České republice je Skupina ČEZ největším výrobcem elektřiny a tepla, na většině území provozovatelem distribuční soustavy a nejsilnějším subjektem na velkoobchodním i maloobchodním trhu s elektřinou. Většina výrobních kapacit je soustředěna v mateřské společnosti ČEZ, a. s. Název firmy:
ČEZ, a. s.
Ulice:
Duhová 2/1444
Město:
Praha 4
PSČ:
140 53
Telefon:
211 041 111
Fax:
211 042 001
E-mail:
[email protected]
www stránka:
www.cez.cz
Odvětví:
Energetika, OKEČ 40.10
IČ:
45274649
DIČ:
CZ45274649
Bankovní spojení:
KB Praha 1, č. ú. 24003-011/0100
- 30 -
Předmět činnosti:
Výroba a rozvod elektřiny Výroba a rozvod tepla
Auditor:
Ernst & Young Audit s.r.o.
Ocenění CZECH MADE:
Ne
Ratingová hodnocení
A- (Standard & Poor's) A2 (Moody's)
Úspěšné akvizice distribučních firem v Bulharsku a Rumunsku, jakož i elektráren v Polsku a Bulharsku, otevřely Skupině ČEZ cestu na nové trhy. V průběhu roku 2006 přibyly do Skupiny ČEZ nové dceřinné společnosti v Srbsku, Kosovu, Republice Srbské v Bosně a Hercegovině a na Ukrajině. Byly zahájeny přípravy na povinný unbundling v Bulharsku, které úspěšně vyvrcholily začátkem roku 2007 jeho provedením. Společnost ČEZ, a. s., patří do první desítky evropských energetik podle počtu zákazníků. V České republice dodává společnost ČEZ, a. s., elektřinu pro ca 3,5 mil. zákazníků, v Bulharsku a Rumunsku prostřednictvím lokálních společností dodává elektřinu pro 1,9 a 1,4 milionu zákazníků.
Obr. 5-1Postavení společnosti ČEZ, a. s., v rámci Evropy17 17
Vypracováno na základě dokumentu: Strategie SKUPINY ČEZ, prezentace, Praha, listopad 2006.
- 31 -
5.2 Struktura akcionářů ČEZ, a. s. Celková výše základního kapitálu ČEZ, a. s., zapsaná v obchodním rejstříku k 31. 12. 2006 činila 59 221 084 300 Kč.
Obr. 5-2 Struktura akcionářů společnosti ČEZ, a. s, . k 31. 12. 200618
18
Zdroj: Internetové stránky společnosti ČEZ, a. s., dostupné na www.cez.cz
- 32 -
6 Plánovaná výstavba a obnova zdrojů ve skupině ČEZ 7 Životní cyklus investičního projektu ve společnosti ČEZ, a. s. 8 Popis organizace výstavby a obnovy zdrojů ČEZ 9 Stávající controlling z pohledu centrálního controllingu ČEZ, a. s. 10 Zhodnocení stávajícího stavu controllingu 11 Navrhované změny v controllingu investiční akce 12 Závěr
- 33 -
13 Literatura KISLINGEROVÁ, Eva a kol.: Manažerské finance. Praha: C. H. BECK 2004. ISBN 807179-802-9. ESCHENBACH, Rolf a kol.: Controlling. Praha: ASPI 2004. ISBN 80-7357-035-1. SYNEK, Miroslav a kol.: Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing 2003. ISBN 80-247-0515-X FOTR, Jiří: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing 2003. ISBN 80-7169-812-1. TOMEK, Gustav: Marketing v energetice. Praha: Grada Publishing 2002. ISBN 80-247-0370X Internetový portál Ministerstva průmyslu a obchodu, www. mpo.cz. Prezentace Ministerstva průmyslu a obchodu: Dlouhodobá rovnováha elektřiny v české republice, prezentace MPO, Mělník, 31. května 2007. JEŽ, PTÁČEK, LIEDERMANN, Hlavní faktory a rizika, ovlivňující rozvoj české elektroenergetiky, Technický týdeník, 5.12.2006. Strategie SKUPINY ČEZ, Praha, listopad 2006. Na základě dat společnosti EGÚ Brno. Internetové stránky společnosti ČEZ, a. s., www.cez.cz. Internetové stránky společnosti ŠKODA PRAHA, www.skodapraha.cz Interní dokumenty společnosti ČEZ, a. s., a zápisy z rozhovorů s odpovědnými zaměstnanci společnosti.
- 34 -
14 Příloha 1, organizační schéma ČEZ, a.s. k 1. 10. 2007
- 35 -
