Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2014
Bára Tůmová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Arts Management
Alternativní obsah v českých kinech z pohledu distributora a kinaře
Autor diplomové práce:
Bc. Bára Tůmová
Vedoucí diplomové práce:
Mgr. Jan Hanzlík, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Alternativní obsah v českých kinech z pohledu distributora a kinaře“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 27. srpna 2014
Podpis
Název diplomové práce TŮMOVÁ Barbora. Alternativní obsah v českých kinech z pohledu distributora a kinaře. Praha, 2014. s. 67. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.
Abstrakt Diplomová práce sleduje fenomén alternativního obsahu, jehož vzestupný trend reflektují česká kina i distribuční společnosti. Teoretická část si klade za cíl vymezit pojem „alternativní obsah” z pohledu živého představení, přímého přenosu a záznamu a nastínit jeho technologický vývoj. Praktická část se zaměří především na konkrétní aktivity v řetězci subjektů, které s alternativním obsahem pracují: poskytovatel – distributor – kino, zejména pak na rozdíly v péči o alternativní obsah a klasický distribuční film. Na základě dotazníkového šetření mezi českými kiny text potvrzuje domněnku, že i prostřednictvím alternativního obsahu se kina otevírají širšímu okruhu nových diváků a podporují tak funkci kina jako místa události a setkávání. Navzdory tomu, že příjmy z alternativního obsahu zatím pro většinu kin nepředstavují zásadní zdroj financí, se mnoho z nich zaměřuje na nadstandardní péči, která není podmíněna velikostí kina ani města.
Klíčová slova Alternativní obsah Event Cinema Filmová distribuce Kino
Title of the Master´s Thesis TUMOVA Barbora. Event Cinema in the Czech cinemas in the point of view of the distributor and the cinema. Prague, 2014. p. 67. Master thesis. University of Economics, Prague.
Abstract This thesis analyzes Alternative Content in cinema, an emerging area of the film industry which has also been recognized by Czech cinemas and distribution companies. Alternative Content" is defined in terms of live performance, live broadcast and recording, and furthermore its technological development is outlined. The practical aspect of the thesis primarily focuses on specific activities by those that work with Alternative Content: providers, distributors, and cinemas. The differences in distribution between Alternative Content and classic film are discussed. Research was done via a questionnaire survey sent to Czech cinema representatives. The results demonstrate that Alternative Content draw a wider range of new audiences to the theater and moreover support the function of theater as a community space for event and meetings. Despite the fact that Alternative Content does not constitute a major source of income for most theaters, many of them provide Alternative Content as a way of providing superior services to their customers, this trend did not depend on the size of the theater or city in which it resides.
Key words Alternative Content Event Cinema Film distribution Cinema
Poděkování Děkuji vedoucímu práce Mgr. Janu Hanzlíkovi Ph.D za jeho nekončící vstřícnost a podporu, děkuji všem lidem z Aeropolis za jejich ochotné a cenné rady, děkuji babičce a dědovi za jejich nejmilejší péči a děkuji kinům za to, že jsou.
Obsah
1/
ÚVOD ..................................................................................................................................................... 1
1.1. 1.2. 1.3.
Charakteristika problematiky ..............................................................................................................1 Pracovní hypotézy .....................................................................................................................................2 Metody řešení a data .................................................................................................................................2
2/
ALTERNATIVNÍ OBSAH ................................................................................................................... 2
3/
DISTRIBUCE ALTERNATIVNÍHO OBSAHU ............................................................................. 13
4/
ALTERNATIVNÍ OBSAH V KINECH............................................................................................ 29
5/
OVĚŘENÍ PRACOVNÍCH HYPOTÉZ ........................................................................................... 54
6/
ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 55
7/
SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................... 56
8/
SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................ 60
9/
Přílohy ............................................................................................................................................... 61
2.1. Alternativní obsah – definice .................................................................................................................3 2.2. Alternativní obsah versus „Event Cinema” .......................................................................................3 2.2.a. Alternativní obsah ...............................................................................................................................................3 2.2.b. Event Cinema .........................................................................................................................................................3 2.3. Předchůdci AO .............................................................................................................................................4 2.4. Kino – místo střetu AO a filmu ...............................................................................................................6 2.5. AO mimo prostor kina ..............................................................................................................................7 2.6. Živé představení versus přímý přenos versus záznam ................................................................7 2.6.a. Živé představení vs přímý přenos, záznam ..............................................................................................7 2.6.b. Přímý přenos vs záznam ...................................................................................................................................8 2.7. Kulturní instituce a AO .............................................................................................................................9 2.8. Inkluzivní pojetí alternativního obsahu ............................................................................................9 2.9. Vliv digitalizace na AO ........................................................................................................................... 10 2.10. Technologická stránka AO ................................................................................................................ 11 3.1. Distribuce AO vs klasická filmová distribuce ............................................................................... 13 3.1.a. Distribuční film .................................................................................................................................................. 13 3.1.b. Alternativní obsah ............................................................................................................................................ 14 3.2. Čeští distributoři AO .............................................................................................................................. 16 3.3. Činnosti distributora AO....................................................................................................................... 18 3.4. Zahraniční poskytovatelé AO.............................................................................................................. 20 3.5. Dotazník mezi poskytovateli .............................................................................................................. 21 3.5.a. Kritéria výběru distribuovaných obsahů ................................................................................................ 21 3.5.b. Kritéria divácké oblíbenosti ......................................................................................................................... 22 3.5.c. Spolupráce a komunikace s producentem ............................................................................................. 23 3.6. Zahraniční poskytovatel vs distributor .......................................................................................... 23 3.7. Distribuce českého alternativního obsahu.................................................................................... 24 3.8. Specifika propagace AO na straně distributora ........................................................................... 24 3.9. Finanční podpory distribuce AO ........................................................................................................ 26 3.10. AO z hlediska autorského zákona .................................................................................................. 27 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7. 4.8. 4.9.
Dotazníkové šetření v kinech ............................................................................................................. 29 Způsoby programace AO ...................................................................................................................... 29 Důvody programace AO ........................................................................................................................ 36 Vedlejší role AO v kině .......................................................................................................................... 38 Specifika propagace AO v kině ........................................................................................................... 39 Finanční stránka AO v kině.................................................................................................................. 45 AO ve velkých městech a regionálních kinech ............................................................................. 50 AO v klasickém kině a multikině ....................................................................................................... 51 Kapacita, kraj a kategorie kina .......................................................................................................... 52
Seznam použitých zkratek AO | Alternativní obsah DCDC | Digital Cinema Distibution Coalition DCI | Digital Cinema Initiatives DCP | Digital Cinema Package ECA | Event Cinema Association KDM | Key Delivery Message MET: Live in HD | Metropolitan Opera New York Live in HD P&A | Prints and Advertising VoD | Video on Demand
1/ ÚVOD Náplní diplomové práce bude analýza fenoménu alternativního obsahu (dále AO), jehož význam v současné české filmové distribuci a kinech roste. Teoretická část si klade za cíl vymezit pojem „alternativní obsah” jakožto živé představení, přímý přenos a záznam a nastínit jeho technologický vývoj. V praktické části se zaměřím především na konkrétní aktivity v řetězci subjektů, které s alternativním obsahem pracují: poskytovatel – distributor – kino, zejména pak na rozdíly v péči o alternativní obsah a klasický distribuční film. Jelikož se od roku 2012 spolupodílím na koordinaci některých projektů alternativního obsahu, rozhodla jsem se tyto praktické zkušenosti shrnout, doplnit je teoretickým pozadím a zejména pak vlastním výzkumem, jehož výsledky mohou být užitečné pro rozvoj profesionálních distributorských aktivit a snad i pro dotazované kinaře. Díky mému působení ve společnosti Aerofilms s.r.o. velká část používaných dat pochází z interních zdrojů.
1.1.
Charakteristika problematiky
Alternativní obsah je dnes považován za jedno z nejrychleji rostoucích odvětví filmového průmyslu. 1 Postupně se usazuje i v českém prostředí a je alternativou klasické filmové distribuce a programace kin. Nejdříve krátce nahlédnu do historie a prostřednictvím pionýrských pokusů o přenosy skrze různá média se zlehka dotknu jejich společných rysů s dnešním pojetím alternativního obsahu. Dostupné definice i jejich aplikace jsou však dnes stále velmi široké, a proto se poté zaměřím na vymezení vztahů mezi podstatou AO, to jest živým představením a jeho reprodukovanými deriváty – přímým přenosem a záznamem. Teoretickou část uzavřu shrnutím základních používaných technologií a v neposlední řadě i vlivem digitalizace na vývoj AO. V praktické části se na problematiku podívám optikou tří subjektů, které s AO přicházejí do styku – poskytovatel, distributor a kino. Zaměřím se zejména na specifika distribuce AO v kontrastu s klasickou filmovou distribucí. Navážu popisem trhu distribučních společností, které se od roku 2007 objevily na českém trhu AO. Následně představím základní aktivity, jež jsou v kompetenci distributora jednak ve vztahu k poskytovateli obsahu, jednak ke kinu. Mimo to nastíním možnosti distribuce českého alternativního obsahu, který je zatím jen malou kapkou v moři zahraničních nabídek. V další kapitole se zaměřím na funkci poskytovatele AO, zejména pak na výsledky dotazníkového šetření mezi čtyřmi zahraničními poskytovateli. Posledním subjektem na cestě AO k divákovi je kino, jehož přístup jsem zkoumala v dalším dotazníkovém šetření mezi českými kinaři. Soustředit se budu na důvody, proč zařazují AO do svého programu, na specifika
1 A profile of current and future audiovisual audience made by European Commission. s. 223.[online]. 2014-08-
13. Dostupné z World Wide Web:< http://cineuropa.org/el.aspx?el=http%3A//ec.europa.eu/culture/media/media-content/documents/audiovisualaudience-report.pdf>.
1
propagace, finanční stránku, ale také na rozdílné pozice AO ve velkých a regionálních kinech a na rozdílné přístupy v klasickém kině a multikině.
1.2.
Pracovní hypotézy
Na základě prostudované literatury a dalších zjištěných informací jsem stanovila následující hypotézy, jejichž pravdivost v závěru potvrdím či vyvrátím. Uvedené hypotézy jsem zvolila na základě často diskutovaných témat, jako je práce s publikem (audience development), rozšiřování diváckého spektra, větší finanční soběstačnost kina a rozdíly kinoprezentace mezi regiony a Prahou. 1. Česká kina zařazují AO do programu především proto, aby rozšířila divácké spektrum o skupiny, které by do kina jinak nezavítaly. 2. Tituly spadající do AO jsou zásadním finančním zdrojem kina. 3. Oproti pražským kinům jsou představení AO v regionálních kinech pojímána více jako „sváteční” kulturní událost. Snaží se v divákovi navodit pocit, že se nachází v divadle nebo v operním domě.
1.3.
Metody řešení a data
Pro studium tématu a sepsání tohoto textu byly použity metody studia zahraniční a české literatury, popis činnosti a dramaturgie zúčastněných subjektů a zúčastněné pozorování. Součástí praktické části textu je vyhodnocení dvou dotazníkových šetření mezi provozovateli kin a zahraničními poskytovateli alternativního obsahu. Dotazník pro kina vyplnili a odevzdali zástupci 43 českých kin. Položené otázky se dotýkaly různých témat od obecnějších, jako je typologie AO, přes důvody programace a způsoby propagace až ke konkrétním informacím o výsledcích AO v jednotlivých kinech. Druhý dotazník se zaměřil na čtyři zahraniční poskytovatele AO a jeho hlavními tématy byla kritéria výběru distribuovaných titulů, divácké oblíbenosti, spolupráce a komunikace s producenty. Dále jsem v práci využila informace získané jednak z e-mailové komunikace a rozhovorů s řediteli kin Světozor, Aero, Bio Oko, Bio Central a s několika zástupci společnosti Aerofilms s.r.o., jednak z vlastních zkušeností z koordinace projektů iŽIVĚ a Balet v kině v letech 2012– 2014. Rozhovory se týkaly základních postupů práce při styku s AO, specifických problematik tohoto odvětví a jeho rozdílů oproti prezentaci, respektive distribuci klasických filmů do českých kin.
2/ ALTERNATIVNÍ OBSAH Pojem alternativní obsah čím dál tím častěji rezonuje napříč filmovým řetězcem od produkce přes distribuci až po jeho prezentaci v kinech. Představuje nové filmové odvětví, které se postupně usazuje a je alternativou klasické filmové distribuce a programace kin. V poslední době se v odborných kruzích začíná alternativní obsah pojmenovávat jako „Event Cinema”. Pro potřeby tohoto textu budou tyto pojmy brány jako synonyma. Oba budou podrobněji rozebrány v kapitole 2.3. Alternativní obsah versus „Event Cinema“. Z pohledu kina chápeme AO jako jakoukoli variantu nefilmového programu v prostředí kina. Jedná se 2
i o nejrůznější akce (konference, koncerty, diskuze…), které neorganizuje kino, ale pouze jim pronajímá své prostory.
2.1.
Alternativní obsah – definice
Přestože různé formy a projevy toho, co bychom dnes označili jako AO, sledujeme již od konce 19. století, je jeho dnešní vymezení stále poměrně nejednoznačné. Nejširším pojetím AO je uvádění nejrůznějších forem audiovizuálních programů v přímém přenosu nebo ze záznamu odlišných od celovečerních filmů a dalších standardních projekcí v prostorách kina. 2 Patří sem široké spektrum žánrů, např. opera, balet, divadlo, koncerty vážné a populární hudby, komediální představení, či náboženské a politické události. V českém prostředí AO teoreticky vymezil filmový distributor a pedagog FAMU Aleš Danielis. Vedle 3D projekcí považuje AO za jeden z fenoménů digitalizace a definuje jej jako: „Sledování přenosů různých kulturních, společenských a sportovních událostí ve veřejném prostoru.” 3 Následující text rozšíří toto vymezení o záznamy v Danielisově definici zmíněných událostí. Zejména v teoretické části tohoto textu budu častěji na AO nahlížet z perspektivy operních a baletních představení, jelikož jde o nejdéle fungující a zavedené projekty, které si za delší dobu své existence a celosezonním uváděním dokázaly vybudovat relativně pevnou diváckou základnu. Praktická část textu se však zaměří i na ostatní žánry AO, které se postupně stávají pravidelnou součástí programů kin.
2.2.
Alternativní obsah versus „Event Cinema”
2.2.a. Alternativní obsah Obsahové rozpětí a žánrová nejednotnost AO se odráží i v nejasné terminologii, která se v souvislosti s ním používá. Pod pojmem AO si nelze představit konkrétní druh programu. Navzdory tomu, že z dramaturgického hlediska je možné všechny různé žánry přímých přenosů a záznamů (opery, balety, koncerty, sportovní přenosy...) souhrnně považovat za AO, není již toto zobecnění aplikovatelné při propagaci jednotlivých obsahů distributorem nebo kinem. Každý jednotlivý žánr má totiž svůj specifický okruh diváků a není příliš vhodné snažit se najednou oslovit všechny diváky AO. Dalším neduhem pojmu AO je význam slova „alternativní”, který na jednu stranu může v některých divácích vzbouzet zvědavost, na stranu druhou může v provozovatelích kin vyvolávat strach z neznámého a z divácky velmi minoritního programu. 2.2.b. Event Cinema Spolu se zvyšujím se podílem přímých přenosů a záznamů na celkové návštěvnosti i tržbách světových kin, vznikla v roce 2012 ve Velké Británii nezisková profesní organizace Event Cinema Association (ECA), která ve svém názvu nese krátce, avšak mezi DOHNALOVÁ, K.: Alternativní obsah v českých kinech od roku 2002 do roku 2007. Praha: Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, 2012. Bakalářská práce, str. 3. 3 DANIELIS, A.: Svět filmu bez perforace: Hrozby a příležitosti digitální filmové distribuce. Iluminace, č. 2/2013, str. 94. ISSN 0862-397X. 2
3
odborníky čím dál tím hojněji používaný titul „Event Cinema”. Cílem sdružení je zlepšení a posílení pozice rostoucího filmového odvětví, jeho zpřístupnění širšímu publiku skrze marketingové kampaně a nastavení podmínek mezi poskytovateli, distributory a kiny. V neposlední řadě organizace svým členům zajišťuje přístup k odborných datům a statistikám, které podporují a rozvíjejí jejich činnost.4 Pojem „Event Cinema” je sice již konkrétnější než alternativní obsah, na druhou stranu může v divákovi vyvolávat očekávání, že jde o jednu z forem tzv. „Secret Cinema” nebo že zažije v kině nějakou formu zážitkového představení. Význam „Secret Cinema” může být vnímán opačným způsobem. „Secret Cinema” (v ČR fungující pod značkou „Cinema Royal”) je projekce snímku mimo tradiční prostředí kina, přičemž AO naopak představuje přenosy/záznamy žánrově různorodých obsahů v prostorách kina. Co ale mají „Secret Cinema” a „Event Cinema” společné, je přítomnost společenského rozměru obou zážitků (social cinema experience).5 V souvislosti s další pochybností o pojmu „Event Cinema” se nabízí otázka, jestli je možné do něj zahrnout i záznamy, které již nejsou vázány na současně probíhající událost.
2.3.
Předchůdci AO
Historie alternativního obsahu v českém prostředí sahá až na konec 19. století. Za jeho předchůdce můžeme totiž označit již událost, při které ještě nedošlo k přenesení obrazu, ale pouze k přenosu zvuku. Přesto se však tento přenos v mnoha ohledech shoduje se znaky AO. Technika byla představena v roce 1891 na Jubilejní zemské výstavě v Praze a ukazuje neutuchající fascinaci tehdejší společnosti simultánní existencí, jež se prostřednictvím AO v podstatě projevuje i dnes. Tehdy došlo k přenosu zvuku mezi jevištěm Národního divadla směrem do telefonních komor v karlínském elektrotechnickém závodě v Praze.6 Posluchači měli možnost slyšet přesně takové zvuky, jaké by byli schopni slyšet v divadle. Tento proces se označoval jako „mluvení a naslouchání na vzdálenější distance”. Hlavní výhodou tohoto propojení bylo zejména to, že posluchači nemuseli navštívit divadelní sál, aby jasně slyšeli hlasy herců a zpěváků. „Ah – to bude roztomilé. A nebudeme se musiti při tom ani potit ani tlačit, budeme zcela klidně sedět v jedné místnosti mezi ochutnávárnami, která za tím účelem již je rezervována a hezky zticha budeme poslouchati”7 Pravidelněji se těmto zvukovým přenosům na našem území začal věnovat Československý rozhlas. „12. února 1925 se tak uskutečnil první přenos celého divadelního představení – Smetanovy Dvě vdovy z Národního divadla.” 8 . Na rozhlas navázala v 50. letech Československá televize, která 11. února 1955 poprvé přenesla hokejový zápas mezi
Event Cinema Association.[online]. 2014-07-29. Dostupné z World Wide Web:< http://www.eventcinemaassociation.org/event-cinema.html>. 5 A profile of current and future audiovisual audience made by European Commission. s. 223.[online]. 2014-08-13. Dostupné z World Wide Web:< http://cineuropa.org/el.aspx?el=http%3A//ec.europa.eu/culture/media/mediacontent/documents/audiovisual-audience-report.pdf>. 6 Blíže viz ČESÁLKOVÁ, L., SVATOŇOVÁ K.: Mezi malbou a šalbou. Iluminace č. 2/2011, str. 82. ISSN 0862-397X. 7 Příloha Národních listů, 13. 6. 1891, s. 1. Citováno v ČESÁLKOVÁ, L., SVATOŇOVÁ K.: Mezi malbou a šalbou. Iluminace č. 2/2011, str. 82. ISSN 0862-397X 8 KLOUZALOVÁ, P. Přenosy NT Live. Praha: Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze 2014, Bakalářská práce, str. 13. 4
4
pražským týmem a švédským klubem IF Leksand.9 Poohlédneme-li se za hranice našeho státu, pak první událostí, kterou lze do značné míry srovnávat s dnešními přenosy politických meetingů či náboženských ceremonií, byla korunovace královny Alžběty II. v Londýně v roce 1953. Přímý přenos této události sledovalo ve třech kinech na pařížských Champs-Elysées přes 2 500 diváků.10 Nejrůznější série AO v té podobě, jak je známe v kinech dnes11, však odstartovala až v roce 2006 Metropolitní opera v New Yorku. Její ředitel Peter Gelb, motivován slábnoucí návštěvností „stárnoucí” umělecké formy opery a snahou rozšířit divácké spektrum, se rozhodl využít technologického pokroku a spustit projekt Metropolitan opera Live in HD (MET: Live in HD). Dnes se do projektu zapojuje více než 2 000 kin v 67 zemích světa12 a v sezoně 2014/2015 celkem 57 kin v České republice.13 Po úspěšném tahu Metropolitní opery se i další kulturní instituce a subjekty rozhodly otevřít svá jeviště širšímu publiku a nabídnout program do světových kin. V operním světě to chronologicky byly tyto světové instituce: San Francisco Opera (2007), Glyndebourne Festival Opera (2007), Královská opera v Londýně (2011), La Scala (2009), Pařížská opera (2011) a Opera Australia Sydney (2011).14 Nabídka přenosů činohry je oproti opernímu světu znatelně menší. Kinům své dveře otevřelo Národní divadlo v Londýně (2009), Shakespeare's Globe v Londýně (2009) a Stratford Festivalu v kanadském Stratfordu.15 Představení těch nejlepších baletních a tanečních nastudování jsou do kin přenášena či pouštěna ze záznamu z moskevského Bolšovo Těatru (2008), z Královského baletu v Londýně (2011), Baletu Pařížské opery (2011), Mariinského divadla v Petrohradě (2013), Holandského národního baletu v Amsterdamu či madridského Teatro Real.16 Od roku 2010 mají návštěvníci kina možnost vidět i vybrané koncerty Berlínské či Newyorské filharmonie v přímém přenosu. Kromě baletů, oper, divadel a koncertů klasické hudby jsou na plátna kin přenášeny žánrově i divácky značně odlišné tituly. V minulosti jimi byly například David Bowie: Reality – Live & Interactive (2003), Genesis Live from Düsseldorf (2007), Pearl Jam: Imagine in Cornice (2007), Take That: Live from Manchester (2007), Linkin Park One Night Concert Event: Recorded Live in Berlin (2012), The Chemical Brothers: Don't Think (2012), The Rolling Stones Crossfire Hurricane (2012), Bon Jovi Inside Out (2013), Česká televize. [online]. 2014-07-18. Dostupné z World Wide Web:
. 10 COMBIS-SCHLUMBERGER, H.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online].2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:
. 11 Před uváděním sérií AO se objevovaly jednorázové nabídky. Již 8. 9. 2003 byl do kin uveden přímý přenos David Bowie: A Reality Tour. 12 Metopera.org. [online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web:. 13 27 kin, z celkového počtu participujících programuje pouze záznamy. Metopera.cz. [online]. 2014-0809.Dostupné z World Wide Web:. 14 DOHNALOVÁ, K.: Alternativní obsah v českých kinech od roku 2002 do roku 2007. Praha: Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, 2012. Bakalářská práce, str. 14. 15 Tamtéž. 16 ELSÄSSER, K.: DigiTraining Plus 2014: New Technologies for the European Cinemas of the Future. Added content and its role for the enhancement of the social and cultural role of cinemas [online]. 2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:. 9
5
Springsteen & I (2013), Robbie Williams: Take the Crown Stadium Tour (2013), Muse v Římě (2013), Elton John v Las Vegas (2013).17 Operní, baletní i koncertní přenosy a záznamy mají hodně společného s klasickým filmovým představením v kině. Skupina diváků je usazena v hledišti a své zraky upírá na pódium nebo na jemu podobný prostor. Vedle těchto žánrů jsou však do kina přenášeny i zcela jiné umělecké formy, které ve svém originálním provedení nejsou závislé na prožívání teď a tady a které proto díky přenosům do kin nabývají zcela jiných rozměrů. 18 Jsou jimi např. přenosy ze světových výstav. Své galerijní prostory v kinech předvádí např. Národní galerie v Londýně (Leonardo Live, 2012, Vermeer a hudba, 2013), Royal Academy of Arts (Manet: portrétista života, 2012), Národní galerie v Oslu a Munchova galerie (Munch 150, 2013) nebo Britské muzeum v Londýně (Zánik Pompejí z Britského muzea, 2013, Vikingové z Britského muzea, 2014).19
2.4.
Kino – místo střetu AO a filmu
Kino je kulturní institucí, která velmi často reaguje na změny chování ve společnosti a která si klade otázku, jak konkurovat různým alternativám audiovizuální nabídky, například televizi, domácímu kinu či nejrůznějším formám VoD (Video On Demand).20 Kina divákům nenabízejí exkluzivní obsah, který by nemohli zhlédnout nikde jinde. Daleko více než dřív se tedy kina musí snažit divákům nabídnout různorodý program a jedinečný filmový zážitek s přidanou hodnotou.21 Konkurenční výhodou kin je především sdílení společného zážitku s ostatními diváky ve veřejném prostoru. To potvrzuje i Aleš Danielis v reakci na pravidelná proroctví zániku kin kvůli vzniku televize, videokazety či legálního i nelegálního šíření filmů po internetu a zdůrazňuje, že „tato očekávání nereflektují společenskou funkci kina a vyplývají z nepochopení sociální a kulturní odlišnosti předvádění filmu na veřejnosti od jeho sledování v prostředí domova”. 22 Současně pozorujeme, že zájem se přesunul ze vztahu film – divák ke vztahu film – divák – další diváci, se kterými je možné se po skončení představení (filmu) spojit a o díle diskutovat.23 Kino již tedy není pouze místem setkávání lidí v jednom sále. Díky přímým přenosům se kino navíc stává místem události, dochází ke sdílení společného zážitku v jednom sále, mezi více sály v jedné zemi, v Evropě či na světě. V souvislosti s tímto přesahem se v současnosti odborná obec přiklání k používání termínu „Event Cinema”, který zastřešuje myšlenku nové funkce kina jako místa události.
DOHNALOVÁ, K.: Alternativní obsah v českých kinech od roku 2002 do roku 2007. Praha: Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, 2012. Bakalářská práce, str. 16. 18 COMBIS-SCHLUMBERGER, H.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online].2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:. 19 DOHNALOVÁ, K.: Alternativní obsah v českých kinech od roku 2002 do roku 2007. Praha: Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, 2012. Bakalářská práce, str. 17. 20 ETHIS, E.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online]. 2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:< http://www.franceculture.fr/2012-09-21-le-cinema-relais-du-spectacle-vivant-12>. 21 BOSMA, P.: Digitisation and Diversity of Cinema Programs. [online]. 2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:. 22 DANIELIS, A.: Svět filmu bez perforace: Hrozby a příležitosti digitální filmové distribuce. Iluminace, č. 2/2013, str. 89. ISSN 0862-397X. 23 ETHIS, E.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online]. 2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:< http://www.franceculture.fr/2012-09-21-le-cinema-relais-du-spectacle-vivant-12>. 17
6
2.5.
AO mimo prostor kina
Kromě kin je nicméně možné zhlédnout operní či baletní záznamy i na specializovaných televizních kanálech, např. na francouzsko-německém televizním kanálu Arte24 a kabelové televizi Mezzo TV 25 . Je otázkou, zda je televize pro diváka nejvhodnějším médiem k prezentaci tohoto AO. V případě záznamu může být obsah dokonce velmi podobný, ale díky modernímu vybavení kin digitálními projektory a prostorovým zvukem je kvalita audiovizuálního prožitku v kině a v televizi nesrovnatelná.
2.6.
Živé představení versus přímý přenos versus záznam
2.6.a. Živé představení vs přímý přenos, záznam Tématem, o kterém se v souvislosti s AO často diskutuje, je vztah živých představení a jejich přímých přenosů, respektive záznamů do kin. Benjamin Walter v 30. letech 20. století ve své stati Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti upozorňuje na ztrátu aury a tradice: „I při vysoce dokonalé reprodukci odpadá jedno: „Zde a Nyní” uměleckého díla – jeho neopakovatelná existence na místě, v němž se nalézá. […] Můžeme to, co se ztrácí, shrnout pod pojmem aura a říci: ve věku technické reprodukovatelnosti uměleckého díla zakrňuje jeho aura. Pochod je symptomatický: význam přesahuje oblast umění. Vše by bylo možno obecně formulovat tak, že reprodukční technika vyvazuje reprodukované dílo z dosahu tradice.”26 V současné době některé hlasy říkají, že cílem přímých přenosů není nahradit zážitek z živého představení ani nabídnout víc, nýbrž jinak a jinde. Přímé přenosy ani záznamy si tedy nekladou za cíl nahradit emoce, které se přenášejí mezi divadelním jevištěm a hledištěm. Záměrem není odlákat diváka z operního domu do kina, ale nabídnout mu nový zážitek. Stejně tak není cílem vyvolat v divákovi pocit, že díky výhodnější časové, geografické a finanční dostupnosti by se měl spokojit s možností vidět představení alespoň v kině. Z pohledu kin není naopak třeba vyvolávat v divácích pocit, že zažijí identickou atmosféru, kterou znají z divadel.27 Ve chvíli, kdy komfortně sedíme v kině, pohodlně přejímáme vše, co nám režírované záběry skrze kamery nabízejí. Na jednu stranu díky technickému vybavení vidíme daleko větší detaily, než které bychom viděli v divadle, na straně druhé nám toto „řízené oko” zabraňuje podívat se kamkoli mimo hlavní plán právě probíhajícího záběru.28 Podle ředitele milánské La Scaly Stéphana Lissenera jsou velkým nebezpečím přenosů do kin formátované přenosy, které již v přípravách inscenace ovlivní režii představení ve prospěch projekčního plátna v kině a opačně v neprospěch scénického ztvárnění na pódiu. Arte.tv. [online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web:< http://www.arte.tv/fr/opera/104334.html>. Mezzo.tv. [online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web:< zdroj http://www.mezzo.tv/en>. 26 WALTER, B.: Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti, in: Dílo a jeho zdroj, Odeon, Praha 1979 (19-20). 27 COMBIS-SCHLUMBERGER, H.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online].2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:. 28 HANZLÍK, J.: Přenosy z Metropolitní opery nastavují laťku českým divadl m. Iluminace č. 1/2013, str. 87. (rozhovor s Martinem Cikánkem), ISSN 0862-397X. 24 25
7
Opačný názor zastává ředitel Pařížské opery Christophe Tardieu, který zdůrazňuje, že silné osobnosti operních režisérů jsou schopny udržet si svou uměleckou svobodu a zároveň vnímat technologický pokrok jako příležitost a připravit atraktivní představení jak pro diváky v divadle, tak v kině.29 Podobný názor má i Petr Gelb z Metropolitní opery, který vyzdvihuje snahu o vytvoření scény tak, aby diváci v hledišti divadla i kina měli co nejlepší zážitek. Gelb přirovnává záběrování živého představení k dokumentárnímu filmu, jehož cílem je zejména sledování akce, ne její vytváření.30 Zajímavým pohledem na AO je rozdílné přenášení emocí v závislosti na konkrétním žánru. Zdá se, že je to snazší u vystoupení známých komiků než u opery či baletu. Energie plynoucí z přímého přenosu komického vystoupení francouzské komičky Florence Foresti je přenositelnější než lyrická atmosféra Hoffmannových povídek.31 Je patrné, že prožitky z živého představení, které se odehrává teď a tady, jsou odlišné od pocitů, které vnímá divák v kině, a toto téma si jistě zaslouží pozornost výzkumníků. Předkládaná práce však sleduje jiné cíle, a proto se této problematice podrobněji věnovat nebude. 2.6.b. Přímý přenos vs záznam Je kinodivákovi bližší spontánnost a riziko přímého přenosu nebo preciznější režie za cenu ztráty pocitu živého sdílení v případě záznamu? Přímý přenos s sebou může nést větší emoce a zážitky, které ze záznamu nemusejí být zcela patrné. Mohou to být jednak emoce ze sdíleného zážitku, jednak napětí z případného technického výpadku či zapomenutého textu, které udržují diváka ve střehu. Je však možné přenést emoce z jeviště na plátna stovek kin po celém světě?32 Diváci přímých přenosů mohou před začátkem představení zakoušet velmi zvláštní pocit. Stávají se totiž diváky diváků. Avšak atmosféra napětí z blížícího se představení v divadle se přes satelit těžko přenáší. S tím souvisí i rozdílné projevy vděku během a po skončení představení. Přirozený potlesk v divadle se jen málokdy přenese do kinosálů. V kině můžeme občas pozorovat, že někteří diváci už napřahují ruce, avšak pod tíhou osamocené trapnosti tak k potlesku ve většině případů nedojde. Různé mohou být i motivace diváků rozhodujících se vidět představení v přímém přenosu nebo ze záznamu. Pro diváka, který nemá příliš zkušeností a informací o operním zákulisí, může být důležitější vidět přímý přenos než záznam právě pro ten pocit jedinečnosti celého večera. Podle Thierry
COMBIS-SCHLUMBERGER, H.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online].2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:. 30 STORM, A.: Film Journal International: Alternative Content takes center stage: Lessons in success from those who’ve made it work. [online]. 2014-07-24. Dostupné z World Wide Web:. 31 COMBIS-SCHLUMBERGER, H.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online].2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:. 32 Tamtéž. 29
8
Fontaina33 však zkušenější divák oceňuje především kvalitu nastudování a nedává přednost přímému přenosu před záznamem.34 Podíváme-li se na rozdíly mezi přímým přenosem a záznamem z pohledu producenta, zjistíme, že přímý přenos je z hlediska technického zajištění mnohem dražší než záznam a to kvůli nákladnému pronájmu přenosové satelitní trasy.35
2.7.
Kulturní instituce a AO
V souvislosti s AO můžeme také mluvit o popularizaci opery a baletu jako uměleckých žánrů. Před padesáti lety tyto žánry ztrácely na své oblíbenosti a je to právě i AO, který se podílí na znovuobjevování divadelních sálů jinak netradičními diváky opery a baletu.36 Přenosy a záznamy ze světových kulturních institucí tedy vedou k výraznému posílení jejich značky a celkové popularity. Tento fakt zvyšuje návštěvnost samotných operních a divadelních domů jako je Metropolitní opera v New Yorku, Royal Opera House či Národní divadlo v Londýně. Přímé přenosy do kin tedy značně rozšiřují divácké spektrum a zvyšují počty návštěvníků nejen v kinech, samotných, ale zároveň, v obecnějším pojetí, dochází ke zvýšení zájmu o operní a baletní představení v tradičních kulturních institucích. Podle ředitele Metropolitní opery Petera Gelba se celkový počet platících diváků Metropolitní opery (dohromady za živá představení i přenosy a záznamy v kinech) zčtyřnásobil právě díky celosvětovému rozšíření projektu MET: Live in HD. Současně dodává, že pro všechny respektované instituce jako Metropolitní opera je velkou výzvou najít kompromis mezi uspokojením tradičních diváků, kteří nechtějí přijímat žádné změny a snahou zaujmout nové publikum. 37 Tomuto názoru oponují ti, kteří mluví o kanibalizačním efektu přenosů, jež mohou způsobit odliv tradičních návštěvníků živých představení z divadel do kin. O tomto efektu se mluvilo v souvislosti s Metropolitní operou v New Yorku, které v roce 2013 klesla návštěvnost. I když příčiny tohoto poklesu nejsou potvrzené, někteří lidé vidí projekt MET: Live in HD jako jednu z příčin.38
2.8.
Inkluzivní pojetí alternativního obsahu
Nabízí se myšlenka, že přímé přenosy oper a baletů demokratizují tuto „vysokou“ kulturu. Zpřístupňují ji daleko širšímu publiku, pro které jsou světové operní a baletní scény Thierry Fontaine je ředitel Pathé Live, jednoho z největších poskytovatelů AO. Thierry Fontaine citován v COMBIS-SCHLUMBERGER, H.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online]. 2014-0428. Dostupné z World Wide Web:. 35 Thierry Fontaine citován v COMBIS-SCHLUMBERGER, H.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online]. 2014-0428. Dostupné z World Wide Web:. 36 SUSSFELD, A.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online]. 2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:< http://www.franceculture.fr/2012-09-21-le-cinema-relais-du-spectacle-vivant-12>. 37 STORM, A.: Film Journal International: Alternative Content takes center stage: Lessons in success from those who’ve made it work. [online]. 2014-07-24. Dostupné z World Wide Web:. 38 TOMMASINI, A.: Úspěch v HD, ale za jakou cenu?. Operaplus.cz. [online]. 2014-07-15. Dostupné z World Wide Web: . Citováno v KLOUZALOVÁ, P. Přenosy NT Live. Praha: Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze 2014, Bakalářská práce, str. 27. 33 34
9
z mnoha důvodů nedostupné. Zaměříme-li se na mainstreamové žánry AO (operu, balet a klasickou hudbu), jsme svědky inkluzivního pojetí značně exkluzivního obsahu a tedy demokratizace vysoké kultury. Ještě nedávno byla vstupenka na operní představení výrazem vysoké kulturní úrovně diváka, dnes je tento elitní obsah dostupný daleko širšímu okruhu diváků.39 S přibývajícími kinosály, které pravidelně zařazují do programu nejrůznější operní či baletní představení, přibývají i diváci, kteří konzumují tuto uměleckou formu. Je otázkou, do jaké míry tento přístup dlouhodobě působí na samotnou formu obsahů. Ty byly původně exkluzivně určeny pro omezenou skupinu diváků na jednom místě a v jeden čas. Dalším faktorem proměny vnímání z exkluzivního na inkluzivní obsah je ekonomický rozměr. Dříve mohla být exkluzivita zpoplatněna a drahé vstupenky na operní představení podporovaly exkluzivní pojetí tohoto žánru. Projekt MET: Live in HD je důkazem, že vydělat se dá i inkluzí. Jedním z důvodů spuštění tohoto projektu byla právě snaha o větší finanční soběstačnost Metropolitní opery v New Yorku. Inkluze přinesla ve výsledku větší zisk, jehož by při striktně exkluzivním pojetí nebylo dosaženo.40 Rozvoj digitálních technologií umožňuje konzumaci elitního umění i těm skupinám společnosti, kterým byla dosud z mnoha příčin zapovězena. Mezi tyto důvody patří geografická vzdálenost, nedostatečná kulturní vzdělanost a z ní plynoucí ostych, nedostatečné kapacity v operních/baletních domech a příliš vysoká cena vstupenky. AO umožňuje lidem vidět na plátně to, čeho nemohou z logistických nebo finančních důvodů být přímo součástí. Zaměřuje se i na diváky, kteří zatím nemají vlastní zkušenost s návštěvou operního domu a mohou pociťovat ostych či strach z neznámého prostředí. Méně formální prostory kina jim mohou lépe vyhovovat a umožňovat tyto překážky postupně odbourávat v lokálním a známém prostředí.41
2.9.
Vliv digitalizace na AO
Ve smyslu podpory různorodého programování kin nabízí digitalizace mnoho možností pro netradiční programování, jako je cinema on demand42 či alternativní obsah. V každém případě samotná instalace digitální techniky ještě automaticky neznamená diverzifikaci programu kina. Pořádání nadstandardních akcí, filmových premiér nebo přenášení AO vyplývá z přehodnocení tradičního programování a vyžaduje značné úsilí na straně kina.43 O procesu digitalizace českých kin mluvíme již od roku 2009. I díky velkým finančním podporám Státního fondu pro podporu a rozvoj kinematografie (v současnosti Státní fond kinematografie) dnes Česká republika zaujímá 12. místo v počtu digitálních sálů Evropské SUSSFELD, A.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online]. 2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:< http://www.franceculture.fr/2012-09-21-le-cinema-relais-du-spectacle-vivant-12>. 40 KUBAŠ, M.: Kreativita a kreativní pr mysly: redefinice ekonomiky a kultury. Praha: 2012. Dizertační práce, str. 82. Dostupné z World Wide Web:< https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/103303/>. 41 STAROSTINA, O.: The Transmission of Live Performances from the Opera House to the Cinema. The Emergence of a Hybrid Art Form? Leeds:2013. Diplomová práce, str. 5. 42 Cinema on demand je forma programace, při které si diváci prostřednictvím on-line hlasování sami vybírají film, který chtějí v jejich oblíbeném kině vidět. V ČR je tento druh programování zastoupen projektem Filmjukebox, který funguje ve 21 českých kinech. 43 BOSMA, P.: (ed.) DiGiTalk : Ideas, Experiences and Figures on Digital Cinema from DigiTraining Plus 2013. Milano : MEDIA Salles 2014, s. 31. ISBN 9788890516634. 39
10
unie, což je vzhledem k velikosti země a celkovému počtu kin relativně dobrý výsledek.44 Do dnešního dne (27. srpna 2014) se v ČR nachází 446 sálů v DCI (Digital Cinema Initiatives) specifikaci.45 Vztah digitalizace a alternativního obsahu je obousměrný a ve své podstatě ambivalentní. Nelze říci, že by jeden bez druhého nemohly existovat, přesto se o jejich souvislosti vedou časté diskuze. Přispěla digitalizace k diverzifikovanějšímu programu kin nebo naopak díky snazší dostupnosti filmů v digitálním formátu46 podpořila kinaře v mainstreamovější programaci vedoucí skrze premiérové blockubustery k unifikaci programu?47 Digitalizace v DCI standardu na jednu stranu není podmínkou pro to, aby se kino mohlo připojit k přímým přenosům48.49 Na druhé straně to často byla nově zdigitalizovaná kina, která se díky nainstalované technice a integrátorským prezentacím začala zajímat o nové způsoby programování. Fungovalo to ale i opačně. „Překvapivě měly přímé přenosy vliv i na digitalizaci. Možnost uvádět přímé přenosy z Metropolitní opery se objevila snad v každém digitalizačním projektu v ČR v posledních letech.”50
2.10. Technologická stránka AO Aby kino mohlo participovat na přímých přenosech či záznamech musí splňovat určité technické předpoklady. Nutné konkrétní technické vybavení kin se liší u přímých přenosů a záznamů. Pokud chce kino uvádět přímé přenosy, musí disponovat obrazem alespoň v HD rozlišení, zvukovým systémem minimálně 5.1 a satelitním kompletem, který je připojen na audio a video systém kina. Satelitní komplet se skládá z digitálního satelitního receiveru a velké parabolické antény na střeše (satelitního talíře).51 „Receiver je propojen s projektorem pomocí DMI kabelu, optickým kabelem je vyveden zvuk, který je ve většině případů prostorový šestikanál 5.1, nicméně u hudebních koncertů se začíná uplatňovat i osmikanálový Dolby Surround 7.1.”52 Během přenášeného představení je před místem dění umístěn přenosový vůz vybavený potřebným technickým zázemím. Na jevišti a v sále je umístěno několik kamer a množství mikrofonů, které snímají zvuk a obraz představení. Obraz poté putuje do přenosového vozu, kde je on-line zpracován střihačem a zvukařem do konečné podoby, jež je poté přenesena do kin. Signál je nejdříve vyslán směrem k družici umístěné na oběžné dráze. Aby mohl poskytovatel AO nabízet různé AO, musí se dohodnout se správcem konkrétní satelitní sítě na podmínkách pronájmu tohoto kanálu. Většina dostupných obsahů v Evropě Marché du Film: Focus 2014. Worls Film Market Trends. [online]. 2014-07-15. Dostupné z World Wide Web:< http://www.marchedufilm.com/en/publications>. 45 Digitální kino.[online]. 2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:< http://www.digitalnikino.cz/>. 46 Před digitalizací byla kina závislá na fyzickém dodání 35mm filmových kopií, které se zvláště do menších kin dostávaly se značným zpožděním. 47 TŮMOVÁ, B.: Dramaturgie a financování artového kina Světozor. Praha: 2012. Bakalářská práce, str.13. 48 Digitalizace kina je však nezbytná pro uvádění záznamů AO na DCP. 49 E-mailová komunikace s Petrem Vítkem, předsedou Rady Státního fondu kinematografie ze dne 22. 7. 2014. 50 HANZLÍK, J.: Prenosy z Metropolitn opery nastavuj la ku ceskym divadlum: Rozhovor s Martinem Cikánkem. Iluminace. 2013, roč. 25, č. 1, s. 81. 51 Podle současného vývoje technologií se předokládá, že kino bude moci využít tuto anténu také pro přenos DCP disků. 52 DOHNALOVÁ, K.: Alternativní obsah v českých kinech od roku 2002 do roku 2007. Praha: Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, 2012. Bakalářská práce, str. 30. 44
11
se do kin dostává přes družice Intelsat 10.02, Intelsat 905 a Eutelsat. Odtud je signál vysílán směrem do participujících kin. Ta pak musí mít na střeše nainstalovanou velkou parabolickou anténu, která je nasměrována na příslušnou družici. V kabině kina je zapojen receiver, který přijímá a zpracovává signál. Jeho součástí je zpravidla integrovaný nebo externí pevný disk, který může obsah i nahrát a uložit.53 Na rozdíl od přímých přenosů je v případě záznamů nutná přítomnost digitálního projektoru v kabině kina. Záznamy jsou distribuovány na pevných discích v DCP formátu (Digital Cinema Package) a mohou nebo nemusí vyžadovat tzv. KDM (Key Delivery Message), který slouží k otevření souboru. Značnou výhodou zařazení AO do programu kina je po technické stránce praktická zkušenost s touto satelitní formou distribuce, která se pravděpodobně v budoucnu rozšíří i do distribuce celovečerních filmů. Cílem velkých filmových studií je existence co největšího množství kin se satelitními přijímači, aby se náklady na distribuci snížily na minimum. 54 Tuto myšlenku rozvíjí projekt Digital Cinema Distribution Coalition (DCDC)55, který funguje jako síť satelitů schopných distribuovat do kin po celém světě nejen celovečerní filmy, ale také reklamní a alternativní obsah od všech poskytovatelů.56 Vidina menších nákladů na distribuci filmových kopii v jakémkoliv formátu je lákavá, avšak velikost těchto digitálních souborů roste a s ní i náklady na tuto satelitní formu distribuce. Proto není zcela jasné, kdy se do ní zapojí i většina českých kin.57 Evropskou obdobou DCDC je projekt DSAT Cinema, což je společný projekt satelitního poskytovatele Eutelsat a Společnosti Dcinex, která je integrátorem většiny českých kinosálů.58 Rozvoj technologií umožnil přizpůsobení obsahu různým potřebám různých diváků. Někdy je možné sledovat AO v kině, v televizi či je dostupný ke stažení na některé VoD platformě. Ve snaze stále rozšiřovat divácké spektrum se nabízí otázka, do jaké míry může vývoj nových technologií ohrozit dnes dobře fungující projekty přímých přenosů do kin. Ředitel italské La Scaly Stephane Lissner nevidí ve vývoji nových médií problém, ale výhodu. „Říkalo se, že opera nepřežije televizi, teď máme éru internetu a jediný rozdíl proti minulosti je, že musíme více přemýšlet o přenosu opery pomocí moderních médií – tabletů, iPhonů a podobně. V Miláně vysíláme představení téměř do celého světa, v New Yorku jsou ještě dál. Jak se otevřít širokému publiku, budu hodně řešit i v Paříži. Mám takovou představu: jednoho dne si pustíte televizi připojenou k internetu, naladíte si Rozhovor se šéfem kabiny pražského Bia Oko Martinem Hanzalem ze dne 21. 8. 2014. E-mailová komunikace s Petrem Vítkem, předsedou Rady Státního fondu kinematografie ze dne 22. 7. 2014. 55 DCDC je skupina třech největších sítí kin v USA (AMC, Regal, Cinemark) a velkých filmových studií Lionsgate, Disney, Paramount, Warner Bros a Universal. Studia Sony a Fox. 56 STEWART, A.: Coming Soon to Theatres: Movies via Satellite. Variety [online].March 7, 2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z WWW:. Citováno v DOHNALOVÁ, K.: Alternativní obsah v českých kinech od roku 2002 do roku 2007. Praha: Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, 2012. Bakalářská práce, str. 31. 57 HANCOCK, D.:North American satellite distribution venture moves step closer to launch . [online], March 2013 [cit. 2014-07-29]. Dostupné z WWW: . 58 Na trhu dále působí tyto integrátorské společnosti, které velmi často zastupují konkrétní značky používaných přístrojů. Jsou jimi Altei, AV Media, DCinema, ACE Cinepost, XCData nebo DCinex... 53 54
12
přenos z opery v Paříži, zaplatíte on-line, a navíc se dozvíte o historii díla, kdo byl jeho autor a spoustu dalších bonusů. Vývoj nových médií nevidím jako problém, ale jako výhodu.”59 Kromě klasických 2D přenosů dnešní technologie umožňuje i přenosy ve 3D. S motivací ještě více rozšířit své operní publikum se English National opera (ENO) společně s televizíním kanálem Sky rozhodly připravit první živý přenos opery ve 3D (Lucrezia Borgia). Tento titul byl se 23. února 2011 přenášen do dvaceti kin ve Velké Británii a současně odvysílán na televizních kanálech Sky 3D. Čeští diváci si měli možnost tento formát vyzkoušet např. během přímého přenosu Labutího jezera z Mariinského divadla v Petrohradě, který se uskutečnil 6. června 2013.
3/ DISTRIBUCE ALTERNATIVNÍHO OBSAHU 3.1.
Distribuce AO vs klasická filmová distribuce
Pro znázornění specifik distribuce AO se nabízí její porovnání s klasickou filmovou distribucí. Výrazné rozdíly najdeme jak na straně filmu (obsahu), který je šířen, tak v nastavení finančních podmínek mezi poskytovatelem (sales) a kinem. Tyto podmínky pak ovlivňují chování a činnosti všech zúčastněných subjektů (poskytovatel, distributor a kino). 3.1.a. Distribuční film Distribuční film se oproti AO odlišuje zejména způsobem nastavení finančních podmínek s poskytovatelem (sales) a délkou držení licence, která se nejčastěji omezuje na jednotlivé dny nebo limitovaná období. Trh s distribučními filmy je výrazně větší než trh s AO. Distributor vybírá z daleko větší nabídky distribučních filmů od velkého množství sales společností, než je tomu v případě trhu s AO. Při rozhodování o novém titulu se distributor rozhoduje podle širokého spektra kritérií. Patří sem například tvůrčí tým a casting, předchozí uvedení na festivalech, vznik na základě knižní předlohy či země původu a s ní spojená možnost žádat o dotaci na distribuci. Tato specifická kritéria dohromady utváří „background” filmu, který je prospěšný pro propagaci a ovlivňuje podobu celé kampaně.60 Rozdíl mezi distribučním filmem a AO titulem může být i v primární motivaci vygenerovat finanční prostředky. Distribuční filmy velmi často nevznikají jen za účelem dosažení co největšího komerčního úspěchu a jejich výroba i distribuce je velmi často závislá na nejrůznějších finančních podporách z veřejných rozpočtů. Distribuční společnosti klasických filmů čerpají z většího rozpočtu, než je tomu v případě AO, s čímž souvisí možnost žádat o různé druhy podpor. Významné jsou automatické podpory vypočítávané podle koeficientů, které jsou určovány na základě země původu snímku (evropské, mimoevropské...). Další formou podpory je selektivní podpora distribuce zahraničních evropských filmů, která má za cíl umožnit distributorům uvádět filmy, jejichž IHNED.CZ. [online]. 2014-07-29. Dostupné z World Wide Web:. 60 Rozhovor se Zuzanou Pudilovou, provozní ředitelkou společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 18. 7. 2014. 59
13
distribuce by byla bez veřejné podpory obtížná. Žádost o podporu může předložit seskupení evropských nezávislých společností, které se zabývají distribucí filmů v kinech a které se musí zavázat ke společnému uvedení alespoň jednoho nebo více zahraničních filmů.61 Tento druh podpory často za skupinu distributorů řeší sales společnost, která ji koordinuje a předkládá jako jednu žádost. Možnost automatické podpory v ČR na státní úrovni zastává Státní fond kinematografie, na evropské program Media, respektive síť kin Europa Cinemas62 a Fond Eurimages63.64 Finanční podmínky při distribuci klasického filmu se odvíjí od nastavené spolupráce mezi sales společností a lokálním distributorem, které se v daném regionu spojí. Tyto dva subjekty se domluví na finančním modelu, nejčastěji založeném na minimální garanci (MG, z anglického minimal guarantee), kterou lokální distributor zaplatí sales. Kromě toho se dále dohodnou na velikosti procentních odvodů, rozdílně za tržby z projekcí v kinech, v televizi či na VoD. Vedle tohoto modelu méně často distributoři pracují s tzv. flat fee, což je fixní částka za „pronájem” filmu a možnost jeho následné distribuce bez dalších poplatků.65 Kromě dohody o tržbách z prodaných lístků v kinech, projekcích v televizi či na VoD se musí distributor a sales dohodnout na rozdělení nákladů. Na začátku spolupráce proto distributor vyplňuje tzv. P&A (Prints and Advertising), což je dokument, ve kterém představí plánované náklady na propagaci a reklamu. Po odečtení uznatelných nákladů od celkových tržeb vznikne částka, ze které se následně počítají jednotlivé procentní odvody za příjmy z kin, televize nebo VoD. 66 Větší rozpočty umožňují distributorovi připravit zajímavější propagaci a poskytnout kinu komplexnější servis za nižší cenu. Za klasický distribuční film totiž kino odvádí 50 % z čistých tržeb distributorovi a 50 % zůstává v kině, přičemž ve většině případů mu nevznikají žádné další náklady.67 3.1.b. Alternativní obsah Titul, který řadíme do AO, se vyznačuje odlišným charakterem obsahu, nastavením modelu spolupráce s poskytovatelem (obdoba sales u distribučního filmu), možnostmi žádat o finanční podporu, velikostí rozpočtu a tedy i propagace a v neposlední řadě i spoluprací s kinem. Programace AO bývá velmi často termínově omezena. V případě přímých přenosů je to jediný den, záznam může být dostupný na delší, ale zpravidla omezenější období.68 Obecně se ale jednotlivé AO neudrží v kinech tak dlouho jako běžné filmy. Dočasná programace může být dána jednak omezeným držením práv poskytovateli, jednak marketingovým cílem zdůraznit exkluzivitu obsahu v limitovaném období. Některé záznamy mohou být Kreativní Evropa. [online]. 2014-07-31. Dostupné z World Wide Web: http://www.mediadeskcz.eu/cz/financovani/vyzvy/zobrazit/15-selektivni-podpora/0>. 62 Program Media podporuje jen ta kina, která jsou členy evropské sítě kin Europa Cinemas. 63 Fond Eurimages je určen pro ty státy, které nemohou využívat podpory programu Media (Albánie, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Makedonie, Turecko). Všichni distributoři však mohou požádat o podporu distribuce filmů, které vznikly v některém z těchto pěti členských států. 64 Ministerstvo kultury ČR.[online]. 2014-07-31. Dostupné z World Wide Web:http://www.mkcr.cz/media-aaudiovize/eurimages/default.htm>. 65 Rozhovor se Zuzanou Pudilovou, provozní ředitelkou společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 18. 7. 2014. 66 Tamtéž. 67 Tamtéž.. 68 Oproti tomu licence na klasické distribuční filmy mohou být poskytovány i na několik let. 61
14
dostupné na delší dobu. U těchto titulů se z pohledu kina i diváka stírá hranice mezi AO a klasickým distribučním filmem. Příkladem může být cyklus Rock v kinech v distribuci projektu iŽIVĚ. Z celkových 17 titulů slavných hudebních jmen (Queen, The Doors, Led Zeppelin, Rolling Stones...)69 bylo celkem čtrnáct záznamů dlouhodobě dostupných pro česká a často i slovenská kina. Tituly The Doors – Live at the Bowl `68 a Queen – Hungarian Rhapsody Live In Budapest '86 si kina mohla programovat od října 2012 do června 2014. Pouze dva tituly – přímý přenos Robbie Williams: Take the Crown Stadium Tour70 a záznam Springsteen & I byly dostupné pouze jeden den.71 Hranice mezi klasickým distribučním filmem a AO je mnohdy opravdu velmi tenká. Často ji tvoří pouze jinak nastavené finanční podmínky mezi poskytovatelem a distributorem. Ty se různí titul od titulu. Standardně si však kino nechává 50 % z čistých tržeb.72 Zbylých 50 % si rozdělí poskytovatel a distributor v libovolném poměru, nejčastěji 40–50 % pro poskytovatele, 0–10 % pro distributora. Ten si kromě procentního odvodu může nastavit fixní zprostředkovatelský poplatek. Kromě procentních odvodů je někdy kino povinno hradit ještě satelitní poplatek, poplatek za KDM či výrobu titulků.73 Na rozdíl od klasického distribučního filmu, jenž se nemusí vyznačovat dosažením maximálního zisku z prodaných vstupenek ani snahou zaujmout co nejširší masu diváků, jsou poskytovatelé AO motivováni a po dramaturgické stránce často limitováni dosažením značného obchodního úspěchu ve formě velkých tržeb a vysoké návštěvnosti. Navíc vzhledem k povaze trhu AO, pro který je charakteristické reprodukování již existujících uměleckých vyjádření formou kinoprezentace, není zatím zvykem dostávat finanční příspěvky na výrobu těchto titulů tak, jak je tomu u klasických filmů. Výše zmíněné argumenty mohou být důvodem, proč se na plátna kin nedostávají nebo se tam dlouho neudrží obsahy, které jsou určeny menšinovým divákům. Rozdílně se chovají producenti a poskytovatelé AO. Z jejich nabídky je patrné, že ty tituly, které nedokáží rychle zaujmout celosvětově široké publikum, si na trhu udrží svou pozici velmi těžce. Příkladem je krátká životnost čtyř přímých přenosů pod hlavičkou Nederlands Dans Theater Live, kterou do evropských kin nabízela francouzská společnost Pathé Live. Navzdory nesporné umělecké kvalitě těchto představení současného tance se na plátnech světových kin udržely pouze jednu sezonu 2012/2013. V ČR byly tyto čtyři večery (Večer s León & Lightfootem, Večer s Crystal Pite, Večer s Kyliánem, Ingerem a Walerskim, Večer s Ekmanem, Eyal & Beharem, Leόn & Lightfootem, Ingerem) přenášeny do pražského kina Aero, kina Art v Ostravě, Radnice v Jablonci, Nadsklepí v Kroměříži a do kina Vesmír v Náchodě.74
Úplný výčet všech koncertních titulů v distribuci iŽIVĚ je na str. 17. Záznam Robbie Williams: Take the Crown Stadium Tour byl po přímém přenosu 20. 8. 2013 dostupný pro kina ještě ze záznamu do konce září 2013. 71 Interní materiály pražského Bia Oko, koordinátora projektu iŽIVĚ. 72 U některých titulů je odvod kina distributorovi větší, např. 55–60 %. 73 Interní materiály pražského Bia Oko, koordinátora projektu iŽIVĚ 74 Interní materiály společnosti Aerofilms s.r.o. 69 70
15
3.2.
Čeští distributoři AO
Následující kapitola se pokusí podat výčet distribučních společností, které se alespoň částečně věnují distribuci AO. U každé z nich jsou zmíněny konkrétní tituly a roky, kdy se tyto obsahy objevily na českém trhu. Vývoj AO je po obsahové stránce velmi rychlý a stále míří kupředu. Odborníci poukazují na to, že trh s AO je jeden z nejrychleji rostoucích odvětví filmového průmyslu.75 Ruku v ruce s tímto vývojem se rozšiřuje i nabídka českých distributorů AO. Vývoj distribuce AO na našem území začal v roce 2007, tedy rok po celosvětovém uvedení přenosů Metropolitní opery z New Yorku. Mezi léty 2007 a 2012 byl trh charakteristický téměř monopolním postavením společnosti Aerofilms s.r.o. V roce 2012 se trh rozšířil o projekt pražského Bia Oko iŽIVĚ a také o nabídku společnosti Cikánek Management s.r.o., pod jejímž vedením vznikl projekt Přenosy do kin. Později prostředí zpestřili další distributoři, kteří se však nezaměřovali na ucelené cykly AO, ale pouze na jednotlivé tituly. Jsou jimi Falcon a.s. a Bioscop a.s. Kromě malého množství distributorů má český trh s AO ještě jednu výraznou charakteristiku a tou je velmi silná pozice Metropolitní opery v konkurenci ostatních operních domů. Oproti ostatním teritoriím totiž na našem území platí pravidlo exkluzivního uvádění Metropolitní opery, tzn. že v případě, že kino participuje na projektu MET: Live in HD, není možné, aby současně programovalo přenosy z jiných operních domů. Při zapojení do projektu se kino dokonce zavazuje, že v období ode dne odehrání Met záznamu do uplynutí 120 dnů, nebude hrát žádný jiný záznam/přímý přenos z jiného operního domu. Zároveň zajistí, aby nebyla v prostorách kina inzerce/propagace k žádnému jinému záznamu/přímému přenosu z jiného operního domu než z Met.76 Stejně tak společnost Aerofilms s.r.o. (držitel licence MET: Live in HD pro ČR) nemůže kvůli striktně sepsané smlouvě distribuovat žádné jiné opery. 77 Dle slov Malvíny Řezáčové, koordinátorky projektu MET: Live in HD v ČR, je velká škoda, že rigidita tohoto nastavení neumožňuje distributorům a poté kinům otvírat své dveře dalším zajímavým přenosům ze světových operních scén či festivalů zvláště, když ostatní západoevropská teritoria toto omezení nemají.78 Co do počtu nabízených titulů, je největším distributorem AO v ČR společnost Aerofilms s.r.o., která na tento trh prorazila v roce 2007 s nabídkou úspěšného projektu přenosů a záznamů z Metropolitní opery v New Yorku. Do ČR tehdy tento nový projekt přinesl Martin Cikánek, absolvent Fellowship Centra Johna F. Kennedyho ve Washingtonu DC, který v ČR oslovil kino Aero ke spolupráci. Aero se později stalo prvním kinem ve střední a východní Evropě, kde 15. prosince 2007 proběhl první přímý přenos z Metropolitní opery v New Yorku – Romeo a Julie.79 Postupně se nabídka Aerofilms s.r.o. rozšířila o ELLINGSON, E.: Event cinema a growing business for movie theaters. [online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web:< http://www.bizjournals.com/losangeles/news/2014/04/11/event-cinema-a-growing-business-formovie-theaters.html?page=all>. 76 Aerofilms.cz. [online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web:< http://www.aerofilms.cz/filmy/247Pridavame-The-Met-Live-in-HD-Encores/ke-stazeni/>. 77 Výjimkou bylo uvedení Janáčkových Příběhů Lišky Bystroušky z Glyndebournského festivalu 10. června 2012. 78 Rozhovor s Malvínou Řezáčovou, koordinátorkou MET: Live in HD v ČR ze dne 1. 8. 2014. 79 Divadlo.cz. V kině Aero začnou v sobotu unikátní přenosy z Metropolitní opery. [online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web:. 75
16
balety – Les balles russes (2009), Plameny Paříže (2010), Bolšoj balet (2010-2012), Nederlands Dans Theater (2012/2013), Flamenco Hoy de Carlos Saura (2013), Královský balet v Londýně (od 2014), divadlo – National Theatre Live od roku 2009), Jára Cimrman: Proso (2012), Divadlo Járy Cimrmana: České nebe (2012), Monty Python živě (převážně) (2014), výstavy – Leonardo Live (2012), Zánik Pompejí z Britského muzea (2013), Vikingové z Britského muzea (2014), koncerty – BBC Electric Proms: Robbie Williams (2009), The Big Four: Metallica, Slayer, Megadeth, Anthrax (2010), Simply Red (2010), Red ot Chili Peppers LIVE: I’m With You (2011), Jamie Cullum: Solo (2011), The Chemical Brothers: Don't Think (2012), Westlife: The Farewell Concert (2012), Muse v Římě (2013), Elton John v Las Vegas (2014), koncerty Berlínské filharmonie (2010– 2012), Bocelli: Love in Portofino (2013). Široké spektrum těchto obsahů zastřešuje značka Víc než film. V roce 2012 vstoupila na trh společnost Cikánek Management s.r.o. pod vedením průkopníka Martina Cikánka, který společně s Aerofilms s.r.o. stojí za prvními přenosy z Metropolitní opery do českých kin. V současné době je v několika zemích střední a východní Evropy držitelem práv pro cykly MET: Live in HD, Bolšoj balet, NT Live, výstavní série Exhibition – Světové malířství na plátnech kin a cyklu Berlínská filharmonie. Všechny obsahy jsou sdruženy pod značkou Přenosy do kin.80 Projekt pražského artového Bia Oko vznikl v polovině roku 2012. Jeho cílem bylo rozšířit nabídku operních a baletních přenosů, která byla do té doby víceméně tvořena pouze přenosy z Metropolitní opery, Bolšovo baletu a nedlouho trvajícího cyklu Palace Classics pod záštitou sítě kin Palace Cinemas. Projekt iŽIVĚ se představil dvěma přenosy ze Salcburského festivalu (Bohéma a Kouzelná flétna) a poté se zaměřil na přenosy baletů a oper z Pařížské opery (2012/2013), italské La Scaly (2012/2013) a Royal Opera House v Londýně (2012-2014). Kromě klasických žánrů rozšířilo iŽIVĚ nabídku o cyklus Rock v kinech. V něm byly uvedeny tyto tituly: Queen – Hungarian Rhapsody Live In Budapest ‘86 (2012–2014), The Doors – Live at the Bowl ‘68 (2012–2014), Led Zeppelin: Live in London 2007 „Celebration Day“ (2012-2013), Pat Metheny: The Orchestrion Project (2013), Hendrix 70: Live at Woodstock (2013), Peter Gabriel: New Blood (2013), Joe Satriani: Satchurated (2013), Paul McCartney & Wings: Rockshow (2013), Robbie Williams: Take the Crown Stadium Tour (2013), Springsteen & I (2013), Rolling Stones: Crossfire Hurricane (2013), Rolling Stones: Some Girls, Live at Texas (2013), Morrissey 25 Live (2013), Aerosmith: Rock for the Rising Sun (2013), Dream Theater Live At Luna Park (2013) a Def Leppard Viva Hysteria (2013).81 AO se nárazově věnují i velké filmové distribuční společnosti, jako je např. Falcon a.s., která v roce 2014 uvedla do kin koncertní snímek Violetta – Koncert či Bioscop a.s., v jehož distribuci byly divácky oblíbené tituly Justin Bieber’s Believe (2013) a One Direction 3D: This is Us (2013). Dalším, avšak výrazným hráčem na poli AO je společnost Blue Sky Film Distribution a.s., která do českých kin nabídla např. titul Benvenuto Cellini. Dále v České republice působí dvě společnosti, které se primárně nesoustředí na Přenosy do kin. [online].2014-08-15. Dostupné z World Wide Web http://www.prenosydokin.cz/index.php/cs/>. 81 Interní materiály Bia Oko, koordinátora projektu iŽIVĚ 80
17
distribuční aktivity, ale na poskytování integrátorských služeb do českých kin. Jednou z nich je společnost Dcinema s.r.o., v jejíž nabídce se objevily tyto tituly Fat Boy Slim From the Big Beach Bootique (2012), Andre Rieu live (2012), Joe Satriani - koncert Satchurated (2012). Vedle Dcinema s.r.o. funguje na podobném principu i společnost Xtreme Cinemas s.r.o., která v březnu 2014 nabídla kinům záznam koncertu Laura a její tygři – Big Bang)82. Další společností, která se částí své nabídky dotkla AO je Forum Film Czech s.r.o. Ta uvedla do kin v roce 2013 záznam koncertu Metallica: Through the Never. Některé projekty AO byly v českých kinech od začátku velmi úspěšné. Důkazem je cyklus MET: Live in HD, který dosud do českých kin přilákal jen na přímé přenosy 216 616 diváků. Naopak jiné projekty si svou pozici na filmovém trhu upevňovaly delší dobu. Přenosy a záznamy z Londýnského Národního divadla sledovali v sezoně 2009/2010 pouze diváci v pražském Aeru, o rok později přibylo navíc kino Světozor. Kvůli malému počtu participujících kin byl celý projekt NT Live v ČR finančně ohrožen a málem ukončen. Velký obrat nastal v sezoně 2011/2012, do které se zapojilo již 10 kin. Značný podíl na tomto zvratu mělo zařazení záznamu inscenace Frankenstein režiséra Dannyho Boyla s Benedictem Cumberbatchem a Johny Lee Millerem v hlavních rolích, který se po přímém přenosu z předešlé sezony 2010/2011 znovu stal součástí programu 83 . I díky velkému zájmu médií se toto představení stalo diváckým fenoménem, bylo proto několikrát v českých kinech reprízováno a celý cyklus se tak dostal do povědomí širšího okruhu diváků. 84 Z výše uvedeného vyplývá, že po spuštění nového projektu se někdy vyplatí počkat na lepší výsledky delší dobu. Úspěch některých obsahů je totiž založen na dlouhodobé práci s dramaturgií, s kiny a v neposlední řadě i s jejich diváky. Distribuce AO nemusí být nutně v kompetenci distribučních společností. V případě, že se v ČR nenajde žádný distributor pro určitý obsah, může částečně jeho roli zaujmout kino či skupina kin. To potvrzuje spolupráce trojice aktivních moravských kin (Hvězda v Uherském Hradišti, kino Oko v Šumperku a kino Vatra ve Vsetíně), která z různých důvodů nezařazují do programu přenosy z Metropolitní opery (nemožnost programovat z důvodu blízkého kina s MET přenosy, nutná podmínka rezervovat si celou sezonu, sobotní termíny...). Jelikož Metropolitní opera je v současné době jedinou nabízenou operou, rozhodla se tato kina spolupracovat a odebírat operní představení z Pařížské opery a milánské La Scaly rovnou od poskytovatele bez prostřednictví českého distributora.85
3.3.
Činnosti distributora AO
Obsahem této kapitoly bude krátký popis základních aktivit, které jsou v kompetenci distributora jednak ve vztahu k poskytovateli obsahu, jednak ke kinu. Na začátku spolupráce s poskytovatelem stojí podepsání společné smlouvy, která distributorovi dává právo nabízet specifický obsah v určitém teritoriu na předem sjednané Xtreme Cinemas.[online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web: http://www.xtremecinemas.cz/categoryblog/nabidka-filmu/347-laura-a-jeji-tygri-big-bang>. 83 Přímý přenos 13. 3. 2011 však uvádělo pouze kino Aero. Obrat v počtu kin byl tedy podpořen i větším zájmem médií o tuto úspěšnou inscenaci. 84 Rozhovor s Radkou Urbancovou, PR specialistkou ze společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 28. 7. 2014. 85 E-mailová komunikace s Josefem Korvasem, ředitelem kina Hvězda v Uherském Hradišti ze dne 22.7. 2014. 82
18
období do kin (jeden den, delší rozmezí či celá sezóna). Teritoriálně se distributor nemusí soustředit pouze na vlastní území. Pokud nejsou okolní teritoria v kompetenci jiného poskytovatele či distributora, je možné získat sublicenci i pro další území. Distributor získává licenci, která může mít exkluzivní nebo neexkluzivní charakter. Exkluzivní licence distributorovi zaručuje to, že se neobjeví žádný další distributor, který by mohl poskytovat stejný obsah na jednom území. Opakem je neexkluzivní forma distribuce, která mu toto privilegium nezaručuje.86 Standardní smlouva obsahuje body týkající se obsahu, na který se licence vztahuje, finančních podmínek, konkrétního rozdělení podílů z čistých tržeb ze vstupného mezi distributora a poskytovatele nebo výše satelitního poplatku či poplatku za KDM. Podíl distributora se prostřednictvím jiné smlouvy či její obdoby dále dělí mezi distributora a kino. Smlouva s poskytovatelem obvykle obsahuje i minimální cenu vstupenky, za kterou ji kina mohou prodávat, způsob doručení signálu skrze různé satelitní přijímače či na DCP, seznam participujících kin, termín dodání výsledků (návštěvnost a hrubé tržby očištěné o různé lokální poplatky jako je OSA či poplatek Státnímu fondu kinematografie). V případě nedodání výsledků se poskytovatel může ve smlouvě pojistit a vyúčtovat distributorovi částku, která by korespondovala s podílem z tržeb plynoucích při plné obsazenosti sálu. Distributor se ve smlouvě někdy zavazuje dodávat poskytovateli stav předprodejů nebo používat dostupné marketingové materiály, které po přeložení do českého jazyka poskytuje kinům. V případě jakékoli jiné úpravy těchto podkladů je distributor povinen zažádat o souhlas poskytovatele.87 Zřejmě nejpřísnější podmínky má v tomto ohledu Metropolitní opera, respektive její zástupce společnost By Experience, která poskytuje distributorům přesný grafický manuál a současně přísně kontroluje všechny vzniklé materiály. Metropolitní opera si tak z pozice leadera na trhu střeží své výsadní postavení mezi ostatními kulturními domy, jejichž představení jsou do kin také přenášena. Před přenosy z Metropolitní opery dokonce není možné, aby kino na plátně pouštělo jakoukoli jinou ukázku, než jaká je součástí projektu MET: Live in HD. To samé se týká i dalších propagačních kanálů, které po dobu večera musí promovat pouze Metropolitní operu.88 Důležitou aktivitou distributora je komplexní starost o propagaci a PR distribuovaných titulů či celých cyklů. Jednotlivým specifikům propagace AO se budu podrobněji věnovat v kapitole 3.8. Specifika propagace AO na straně distributora. V agendě distributora je dále i výroba českých titulků, která je například v případě divadelních her velmi nákladná,89 a proto se na jejich výrobě podílí všechna participující kina. Problémem, který v této souvislosti nastává, je nutnost použití titulkovacího podplátna a přítomnost tzv. klikače, který má za úkol synchronně odklikávat na plátno české titulky dle anglického originálu
Interní materiály pražského Bia Oko, koordinátora projektu iŽIVĚ. Interní materiály pražského Bia Oko, koordinátora projektu iŽIVĚ a Aerofilms s.r.o. 88 Rozhovor s Malvínou Řezáčovou, koordinátorkou AO ve společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 2. 8. 2014. 89 Výroba českých titulků k divadelním hrám stojí cca 15 000 Kč. Každé participující kino za ně zaplatilo 1 000 Kč. Titulky k operám stojí cca 7 000 Kč. 86 87
19
nebo z odposlechu. Zajímavostí je, že originální titulky se z 20 participujících zemí překládají pouze v České republice, Polsku a Slovensku.90 Velmi důležitou činností distributora je příprava nabídky a oslovení kina. Oproti klasickým distribučním filmům je třeba kinaře přesvědčit, že i přes nejisté výsledky se někdy vyplatí zariskovat a titul naprogramovat. Zároveň je velmi důležité kinu vysvětlit, že práce na AO je v mnoha ohledech (propagace, finanční podmínky) jiná než na klasickém distribučním filmu. Ideálním stavem je vyvolat značné osobní zaujetí a motivaci kinaře pro společnou práci na propagaci. Zejména operní, baletní či divadelní cykly jsou postaveny na budování okruhu stálých diváků, v nejlepším případě abonentů.
3.4.
Zahraniční poskytovatelé AO
Výše v textu byly uvedeny základní činnosti distributora. Poskytovatel je další nezbytný článek řetězce, který skrze distributora (méně často bez něj) poskytuje obsah do kin. V této kapitole se proto zaměřím na etablované zahraniční poskytovatele AO. Nepůjde však o úplný výčet všech těchto společností a jejich obsahů. Ráda bych se zde věnovala základnímu pochopení činnosti poskytovatele a jeho vazbám na ostatní subjekty v řetězci produkce, distribuce a prezentace AO. Na konci kapitoly představím výsledky dotazníkového šetření mezi čtyřmi poskytovateli AO. Celosvětově působí na trhu alternativního obsahu mnoho společností nabízejících nejrůznější obsahy na plátna kin po celém světě. V případě nového obsahu má zahraniční poskytovatel dvě možnosti. Buď se domluví s lokálním nebo regionálním partnerem (místní filmovou distribuční společností) nebo osloví kina samostatně. Druhý model je z důvodu koordinačních a jazykových překážek méně častý, ale ne nemožný. Na filmovém trhu existují různí poskytovatelé, kteří nabízejí stejný obsah do různých regionů. Příkladem může být nabídka baletních přenosů a záznamů z Královského baletu v Londýně, které v České republice poskytuje společnost Arts Alliance Media Ltd skrze lokálního partnera a držitele licence pro ČR Aerofilms s.r.o., zatímco pro sousední Slovensko vytváří nabídku britská společnost More2Screen Ltd, jejímž partnerem je maďarská Pannonia Entertainment Ltd. Než je však titul připraven na svou cestu na světová plátna kin, musí poskytovatel zajistit následující činnosti. Nejdříve musí na základě časové a teritoriální dostupnosti vyřešit otázku autorských práv, jelikož jde o šíření často chráněného obsahu do tisíců kin po celém světě. Jde zejména o tzv. „Velká práva” (Grand Rights), která odkazují na povolení nezbytná k uvedení opery či jiného hudebního díla.91 Velká práva musí být projednána na jedné straně mezi producentem a vydavatelem a na straně druhé s vlastníkem autorských práv. 92 Na poskytovateli je dále komunikace s agenty autorů, zástupci odborů a v
90
Rozhovor s Malvínou Řezáčovou, koordinátorkou AO ve společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 2. 8. 2014 Emimusicpub. [online]. 2014-07-29. Dostupné z World Wide Web:< http://www.emimusicpub.com/globaloffices/scandinavia/music-services/grand-rights.php>. 92 Autorské právo řeší i kino a to s místními povolanými organizacemi. V České republice to je Ochranný svaz autorský (OSA) a Divadelní, literární, audiovizuální agentura (Dilia). 91
20
neposlední řadě i se zástupci z řad herců a výtvarníků, kteří se na představení podílejí.93 Příprava přenosu po technické stránce je velmi často zajišťována jiným speciálním realizačním týmem a externí firmou, která má na starosti technické zajištění (produkci, zvuk, světla...). Následuje příprava distribuce a propagace včetně finančního nastavení rozdělení tržeb mezi producenta, poskytovatele a distributora.
3.5.
Dotazník mezi poskytovateli
Následující řádky již vycházejí z informací, které jsem získala z odpovědí čtyř zástupců poskytovatelů alternativního obsahu. Účelem dotazníku nebylo podat zobecňující a vyčerpávající přehled aktivit těchto poskytovatelů, ale spíše se dotknout těch témat, která jsem načerpala skrze komunikaci s českými kiny nebo která sama považuji za zajímavé. S jedenácti otevřenými otázkami jsem oslovila čtyři zahraniční poskytovatele, kteří si za českého partnera pro některý ze svých obsahů vybrali společnost Aerofilms s.r.o. nebo projekt iŽIVĚ. Jsou jimi britští More2Screen Ltd (koncerty Queen, The Doors, výstavy Zánik Pompejí z Britského muzea, Vikingové z Britského muzea), Omniverse Vision Ltd (Led Zeppelin: Live in London 2007 „Celebration Day), americká společnost SpectiCast Entertainment (Pat Metheny: The Orchestrion Project, Aerosmith: Rock for the Rising Sun, Dream Theater Live At Luna Park) a MyScreenEvent z Berlína (Gala from Berlin 2012). 94 Jmenovitě jsem oslovila spoluzakladatelku a výkonnou ředitelku More2Screen Ltd Christine Costello, obchodního ředitele Omniverse Vision Ltd Jamese Dobbina, výkonného ředitele SpectiCast Entertainment Marka Ruppa a Jacoba Goldmana, spolumajitele My Screenevent UG. Dotazník se zaměřoval na následující okruhy témat: -
kritéria výběru distribuovaných obsahů, kritéria divácké oblíbenosti, spolupráce a komunikace s producentem. 3.5.a. Kritéria výběru distribuovaných obsahů
Kritéria, podle kterých se poskytovatelé rozhodují o zařazení titulu do své nabídky, jsou různá. Podle Christine Costello by obsah měl být mezinárodně uznávanou značkou a měl by patřit mezi třetinu toho nejkvalitnějšího ve svém žánru (např. Mariinské divadlo, Národní divadlo v Londýně, British Museum, koncerty Rolling Stones nebo Queen). Zároveň v případě příliš exponovaných interpretů je daleko těžší přesvědčit jejich fanoušky, aby je přišli sledovat do kina, když je snadno mohou vidět na živém představení. 95 Dalším faktorem je obsazení hlavních rolí uznávanými hvězdami (Helen Mirren, Jonas Kaufmann nebo Anna Netrebko), které bezpochyby přivedou do kina daleko více diváků. Inscenace Richard II. s Davidem Tennantem v titulní roli přinesla tržby ve KLOUZALOVÁ, P. Přenosy NT Live. Praha: Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze 2014, Bakalářská práce, str. 23. 94 Interní materiály pražského Bia Oko, koordinátora projektu iŽIVĚ a Aerofilms s.r.o. 95 STORM, A.: Film Journal International: Alternative Content takes center stage: Lessons in success from those who’ve made it work. [online]. 2014-07-24. Dostupné z World Wide Web:. 93
21
výši 1,2 milionu liber, zatímco nastudování Jindřicha V. bez známějšího obsazení vydělalo na vstupném „pouze” 300 tisíc liber. Mark Rupp přidává, že důležité je také to, jak moc podpoří událost obsazené hvězdy mimo jeviště, například skrze sociální sítě či média. James Dobbin z Omniverse Vision Ltd si před každým rozhodnutím o zařazení nového titulu do nabídky pokládá otázky: Existuje silná divácká základna obsahu? Mohou se tito diváci účastnit živého představení, existují diváci, kteří to z různých důvodů neudělají? Bude titul atraktivnější v přímém přenosu nebo se vyplatí ho uvést ze záznamu?96 V posledních dvou letech se v nabídce objevovalo velké množství koncertů slavných rockových hudebníků 20. století, proto byla do dotazníku zařazena otázka, co poskytovatele vede k opakovanému nabízení záznamů tohoto typu a proč se v jejich nabídce častěji neobjevují současnější interpreti. Vedou je k tomu různé, níže zmíněné důvody. Jmenované kapely a hudebníci mají i v současné době velké množství velmi loajálních příznivců, na které je možné zaměřit kampaň a které do kina láká atmosféra společného zážitku. Současní interpreti často ještě nemají vytvořeny tak husté a pevné sítě s širokým publikem. Dalším důvodem je fakt, že se jedná o jména, která sama fungují jako etablované značky a nenesou velké finanční riziko neúspěchu. Jelikož se jedná o interprety, kteří v současné době ve většině případů již nekoncertují, odpadá také vyjednávání s koncertním promotérem nebo zastupujícím labelem. Ti se pochopitelně při zapojení tisíců kin do projektu obávají snížení tržeb z živých koncertů. Tuto myšlenku podporuje i James Dobbin z Omniverse Vision Ltd, který zdůrazňuje nezájem hudebních labelů zastupujících současné interprety, kteří všechny finance vkládají do živých představení a koncertních turné. Zástupkyně More2Screen Ltd Christine Costello zastává názor, že většina současných hudebníků si své renomé stále jestě buduje a že na rozdíl od opery a baletu je hudební vkus specifický a rozdílný v závislosti na teritoriu. Jacob Goldman z My Screenevent UG vidí důvod také v tom, že současní interpreti si střeží svá práva a při zapojení do tak masového projektu se bojí případné ztráty své image. 3.5.b. Kritéria divácké oblíbenosti Všichni čtyři dotazovaní poskytovatelé se shodli na tom, že síla přímého přenosu je pro diváka zajímavější než záznam. Christine Costello z More2Screen Ltd dále vyzdvihuje mezinárodní značku a napříč generacemi dlouho etablovanou diváckou základnu. Příkladem takového titulu je přímý přenos jubilejní epizody The Day of the Doctor u příležitosti 50. výročí vzniku britského seriálu Doctor Who. Na přenosu se po celém světě podílelo více než 1 500 kin a jen ve Velké Británii dosáhly tržby 1,8 milionu liber.97 Žánry, u kterých poskytovatelé očekávají nabídkový růst jsou muzikály, současná hudba, přenosy z výstav a stand-up komedie. James Dobbin ze společnosti Omniverse Vision Ltd zdůrazňuje úspěch těch žánrů, které se vyznačují podobnou sociální zkušeností z živého představení jako z přenosu do kina (přijít do instituce, posadit se do hlediště, zhlédnout DOBBIN, J. Informace převzaty z výsledků vlastního dotazníkového šetření mezi zahraničními poskytovateli AO. BARRACLOUGH, L.: Doctor Who’ Earns $2.91 million at U.K. Box Office. [online]. 2014-07-29. Dostupné z World Wide Web:< http://variety.com/2013/film/box-office/doctor-who-earns-2-91-million-at-u-k-box-office1200886064/>. 96 97
22
představení, dát si skleničku na baru, zhlédnout druhou půlku představení, odejít). Všichni čtyři poskytovatelé se shodli na tom, že v budoucnosti bude růst divácká obliba žánrů stand-up komedie a náboženských obřadů. 3.5.c. Spolupráce a komunikace s producentem Někteří poskytovatelé se skrze přímou komunikaci s producenty podílejí na konečné podobě obsahu a mají tedy právo zasahovat do výběru nabízených titulů. Producenti hledají specialisty, kteří jsou schopni produkčně zajistit jednak natočení přenosu/záznamu a jednak jej umí celosvětově distribuovat. Z dotazovaných poskytovatelů mezi ně patří britské společnosti More2Screen Ltd a Omniverse Vision Ltd. V případě přenosů z Královské opery v Londýně jednají zástupci More2Screen Ltd přímo s producentem (Royal Opera House) a na základě vlastních zkušeností jim dávají doporučení, jaké tituly mají v mainstreamovém médiu, jakým kino je, šanci na úspěch. Pode Christine Costello většího úspěchu u kinodiváků dosáhnou tituly typu Bohéma či Popelka než méně známá opera Piková dáma nebo inscenace Nos z Londýnského Národního divadla. My Screenevent UG a SpectiCast Entertainment zastávají roli tzv. přeprodejců. Tyto organizace nemají přímý vliv na obsazení a podobu produkcí, které nabízejí a využívají agenta, jenž je prostředníkem mezi nimi a producentem.
3.6.
Zahraniční poskytovatel vs distributor
Klíčovou výzvou pro distributora je zajistit co největší množství participujících kin, kde se bude obsah uvádět. Představy poskytovatele (někdy zkreslené neznalostí lokálního prostředí) o tomto počtu se však mohou lišit od reálné situace, která se na začátku spolupráce nedá s jistotou předvídat. Snahou distributora je samozřejmě zapojení co největšího počtu kin. Některé obsahy, jako například osvědčené přenosy z Metropolitní opery jsou od začátku velmi divácky velmi oblíbené a tedy i hojně distribuované, pro některé je však cesta do kin delší. Například na cyklu Balet v kině v sezoně 2013/2014 participovalo pouze pět kin. O rok později se do projektu zapojilo již 27 českých kin.98 Při pocitu nenaplněných očekávání je důležité umět poskytovateli popsat mechanismy místního trhu a vysvětlit mu vzniklou situaci. Další třecí plochy se mohou objevit v komunikaci mezi distributorem a poskytovatelem ohledně dostupnosti propagačních materiálů. Distributor se ocitá v roli prostředníka mezi kinem (právem požadujícím komplexní balíček propagačních materiálů) a poskytovatelem, který je naopak závislý na dodání těchto dokumentů producentem obsahu.99
Interní materiály pražského Bia Oko, koordinátora projektu iŽIVĚ. Film Journal. Alternative opinions: Leading exhibitors reflect on new forms of programming. [online].2014-0803.Dostupné z World Wide Web: http://www.filmjournal.com/filmjournal/content_display/esearch/e3i200f2c7d232226fcdffc3a5595c145c>. 98 99
23
3.7.
Distribuce českého alternativního obsahu
Drtivá většina AO je zahraniční, nejčastěji evropské provenience. Více než polovina všech poskytovatelů pochází z Velké Británie, Francie nebo Ruska. 100 Postupně se však i na českém trhu začínají objevovat tuzemské obsahy, které se kromě českých kin mohou dostat i na plátna zahraničních biografů. Dvojroli distributora a poskytovatele se v ČR výrazněji věnuje zatím pouze společnost Aerofilms s.r.o., která dosud na plátna kin uvedla dva regulérní přímé přenosy divadelních představení (Divadlo Járy Cimrmana: České nebe živě v D, Jára Cimrman: Proso). Kromě toho stojí za modely, který přímo nespadají do AO, ale minimálně stojí na jeho hranici. Byly jimi závěrečná slavnostní ceremonie z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech 2014 a přímý přenos koncertu Plastic People of The Universe z pražského kina Aero u příležitosti premiéry dokumentárního filmu Olga). 101 Čeští kinaři dosud měli možnost nasadit do kin přímý přenos divadelní hry z repertoáru Divadla Járy Cimrmana České nebe. Komedie byla 4. října 2012 přenášena do 63 kin, kde ji za jeden večer vidělo rekordních 10 713 diváků, ze záznamu pak dalších 905 diváků při devíti projekcích. Divadlo Járy Cimrmana navázalo na úspěch Českého nebe a premiérově do kin poslalo Cimrmanovu operetu Proso. I přes četnou programaci v 54 kinech se divácký úspěch Českého nebe nezopakoval. Přenos vidělo 13. července 2013 jen 2 508 diváků.102 Pro svůj lokálně specifický humor nejsou výše uvedená představení vývozním artiklem. Společnost Aerofilms s.r.o. si tedy položila otázku, o jaký ryze český obsah špičkové úrovně by měla zájem jak česká, tak zahraniční kina. Výsledkem je nový projekt s názvem „Česká filharmonie živě v kinech”, který bude uveden Dvořákovou Novosvětskou a Rybovou Českou mší vánoční pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. Jako první se 25. října 2014 představí symfonie Z Nového světa, následovat bude 20. prosince 2014 Česká mše vánoční. Tóny České filharmonie uslyší diváci v českých a pravděpodobně i slovenských a polských kinech.103
3.8.
Specifika propagace AO na straně distributora
Jak již bylo zmíněno v několika předchozích kapitolách, AO je podobně široký pojem jako samotný „film” a není proto možné jej efektivně propagovat pod značkou „alternativní obsah” či „Event Cinema”. Nejlepší cestou je zaměřit kampaně na specifické skupiny diváků dle jednotlivých žánrů. 104 Na tomto principu staví i společnost Aerofilms s.r.o., jejíž přístupy a příklady propagace budou náplní této kapitoly. Aerofilms s.r.o. má v nabídce různé žánry AO, které sdružuje pod jednu značku s příznačným titulem Víc než film, zároveň zachovává jedinečnost všech žánrů, které jsou samostatně komunikovány pod značkami MET: Live in HD, NT Live, Balet v kině a Koncerty v kině.105
ELLINGSON, E.: Event cinema a growing business for movie theaters. [online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web:< http://www.bizjournals.com/losangeles/news/2014/04/11/event-cinema-a-growing-business-formovie-theaters.html?page=all>. 101 Interní materiály společnosti Aerofilms s.r.o. 102 Tamtéž. 103 E-mailová komunikace se šéfem akvizic společnosti Aerofilms s.r.o. Ivem Andrlem, ze dne 4. 8. 2014. 104 Rozhovor s Radkou Urbancovou, PR specialistkou ze společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 28. 7. 2014. 105 Jednotlivé weby mají i vlastní webové stránky www.metopera.cz, www.ntlive.cz, www.baletvkine.cz a www.koncertyvkine.cz. Na všechny weby se internetový uživatel dostane skrze „rozcestník" www.vicnezfilm.cz. 100
24
Propagace AO se v mnoha ohledech podobá propagaci distribučního filmu. Rozdíly se odvíjí od specifických podmínek, které jsou nastaveny mezi poskytovatelem a kinem. Vzhledem k tomu, že distributorův finanční podíl z tržeb je v případě AO podstatně menší, než je tomu u distribučního filmu, liší se i dostupné rozpočty na propagaci. Distributor AO si zpravidla nemůže dovolit poskytnout obsahu stejný servis jako v případě distribučního filmu.106 Rozpočet na propagaci cyklu Balet v kině pro celou sezonu 2013/14 byl 30 000 Kč, zatímco rozpočet propagace klasického distribučního filmu v distribuci Aerofilms s.r.o. se pohybuje kolem 100 000 Kč, v případě komerčnějšího titulu dosahuje tato částka až 300 000 Kč. Distributor AO proto obvykle nedisponuje velkými finančními prostředky na plošnou outdoorovou reklamu, ani do kina zpravidla neposílá žádné tištěné materiály, ale pouze je kinu zpřístupní ke stažení on-line. 107 Placená reklama Baletu v kině je založena na inzercích v pražském metru, tramvajích a autobusech, umístění banneru na spřízněných webových stránkách. Fungují i nepravidelné facebookové kampaně. 108 Propagace AO je tedy spíše založena na mediálních partnerstvích, barterovém plnění a PR strategiích. Jelikož tituly AO, které se uvádí v českých kinech, nejsou novým uměleckým žánrem a pro diváky není třeba chodit daleko, je nasnadě propojení distributora s kulturním domem, který uvádí živá představení (opera, balet, divadlo...). Ilustrací může být partnerství cyklu NT Live a Divadla Na zábradlí. Vedle toho je nezbytné, aby jednotlivé cykly měly i své mediální partnery, skrze které lze promovat tiskové zprávy a jiné PR články. Mediálním partnerem Baletu v kině je např. časopis a internetový portál o tanci Taneční aktuality.109 Podle Radky Urbancové z Aerofilms s.r.o. jsou rozhovory v médiích s hlavními hvězdami promovaných představení dalším velmi funkčním nástrojem propagace. Touto cestou se informace o přenosu může dostat ze specializovaných periodik a portálů do celostátních deníků a tedy k širokému publiku. V neposlední řadě je velmi důležité oslovovat potenciální diváky i přímou cestou, např. pravidelným rozesíláním newsletterů.110 Kromě finančních podmínek se liší i podoba promo materiálů, které jsou pro obsah/film dostupné. Sales poskytují distributorovi klasického distribučního filmu zpravidla pouze základní artwork, ze kterého si pak distributor na svoje náklady vytvoří jednotlivé propagační nástroje (plakát, leták, slide, banner...). Na druhé straně poskytovatel AO předkládá distributorovi téměř plný servis v podobě předpřipravených promo materiálů, které distributor musí víceméně pouze přeložit a předat kinu.111 Specifikem propagace AO je tedy silná vazba a kontrola poskytovatele. Díky snadnému prostorovému šíření AO prostřednictvím satelitu se různé obsahy velmi rychle dostávají do všech koutů světa. Aby si kulturní instituce udržely kontrolu nad svou značkou, je pro ně velmi důležité, aby kina prostřednictvím distributorů dodržovala zásady užívání marketingových materiálů. Určitým nebezpečím není jen nesprávné zacházení s grafickým manuálem, ale i opakované Rozhovor s Radkou Urbancovou, PR specialistkou ze společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 28. 7. 2014. Výjimkou je soběstačnější cyklus MET: Live in HD. Společnost Aerofilms s.r.o. k němu od sezony 2011/2012 posílá do kin desky na vložení večerního programu, od sezony 2012/2013 pak i A1 plakát a letáky k předprodeji. 108 Interní materiály společnosti Aerofilms s.r.o. 109 Rozhovor s Radkou Urbancovou, PR specialistkou ze společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 28. 7. 2014. 110 Mailing listy společnosti Aerofilms s.r.o. obsahují 5118 kontaktů na operní příznivce, 2774 kontaktů na baletní fanoušky a 259 e-mailových adres na milovníky divadla. 111 Rozhovor s Radkou Urbancovou, PR specialistkou ze společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 28. 7. 2014. 106 107
25
zanedbání propagace, což může zapříčinit dlouhodobě nízkou návštěvnost a ohrožení pověsti značky. Podle Malvíny Řezáčové má nejpřísnější pravidla vzhledem ke svému výsadnímu postavení Metropolitní opera v New Yorku. Distributor Aerofilms s.r.o. musí obeznámit participující kina se všemi náležitostmi, které musí jednotlivé propagační materiály obsahovat.112 Vzhledem k sezónnímu charakteru různých cyklů AO (MET: Live in HD, Balet v kině, NT Live, Rock v kinech, Výstavy v kině...) se propagační kampaň velmi často připravuje ještě před začátkem sezony. Kampaň je dlouhodobá a obsahuje několik „highlightů” sezony, jako je např. spuštění předprodeje, či tisková konference). 113 Obecně lze říci, že média reagují s větším zájmem na přímé přenosy než na záznamy. Exkluzivita přímého přenosu plyne z neopakovatelného uvedení v jeden den, což přitahuje pozornost většího počtu médií, než vyvolá záznam. Výhodou přímých přenosů je mimo jiné i možnost stát se součástí celosvětové kampaně, kterou má na starosti poskytovatel.
3.9.
Finanční podpory distribuce AO
Vzhledem k nedlouhé tradici a velmi široce definovanému pojmu alternativní distribuce není finanční podpora tohoto odvětví dosud jasně nastavená. Státní fond kinematografie vyhlásil 25. srpna 2014 výzvu k podávání žádostí o podporu kinematografie – Podpora alternativní distribuce. Celkový objem podpory je 2 miliony Kč. Plné znění této výzvy je: „Podpora je určena takovým projektům alternativní distribuce, které napomáhají širší distribuci neziskových, nezávislých, nízkorozpočtových hraných filmů, dokumentů, autorských animovaných a experimentálních filmů a na podporu projektů širšího využití kinematografických děl ve školách a mimoškolní činnosti dětí a mládeže. Jedná se o podporu projektů, které nespadají do okruhu podpory Filmová výchova.” 114 Z citace vyplývá, že se spíše jedná o alternativní distribuci filmového obsahu než o distribuci alternativního obsahu a že ji tedy nebude možné využít pro distribuci AO do kin. Další možností, která se ale stejně jako výzva Státního fondu kinematografie netýká kinodistribuce, je program Evropské unie Kreativní Evropa – MEDIA. Konkrétně je to výzva Podpora online distribuce, „jejímž cílem je podpora marketingu, branding a distribuce audiovizuálních děl jinde než v kině a podpora nových způsobů distribuce vedoucí k ustavení nových obchodních modelů.” 115 Alternativní obsah je součástí Podpory VoD služeb s cílem zlepšit přítomnost a viditelnost evropských audiovizuálních děl a rozšířit jejich publikum. Alternativní obsah může tvořit až 40 % obsahu, který VoD služby nabízejí ve svém katalogu, 60 % musí tvořit tzv. „core content”, kam řadíme hrané, dokumentární nebo animované filmy, včetně TV seriálů a krátkých filmů. Projekt dále musí splňovat podmínku minimální evropské dimenze – obsah musí pocházet nejméně z
Rozhovor s Malvínou Řezáčovou, koordinátorkou MET: Live in HD v ČR ze dne 1. 8. 2014. Rozhovor s Radkou Urbancovou, PR specialistkou ze společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 28. 7. 2014. 114 Státní fond kinematografie. [online]. 2014-08-12. Dostupné z World Wide Web: http://www.fondkinematografie.cz/assets/media/files/vyzvy/vyzvy%20cervenec%202014/2014-3-521%20vyzva%20distribuce%20alternativni%20distribuce.pdf>. 115 Mediadesk.eu. [online]. 2014-08-12. Dostupné z World Wide Web: http://www.mediadeskcz.eu/cz/financovani/vyzvy/zobrazit/31-video-on-demand-a-digitalni-kinodstribuce/0>. 112 113
26
pěti zemí MEDIA116, pokrývat minimálně pět různých úředních jazyků EU a maximálně 40 % obsahu může pocházet z jediné země. Díla musí být vyrobená s významným podílem profesionálů ze zemí MEDIA a jejich majoritním producentem musí být společnost v zemi MEDIA.117
3.10. AO z hlediska autorského zákona V České republice působí na ochranu autorského práva AO dvě organizace – Ochranný svaz autorský (OSA) a Divadelní, literární, audiovizuální agentura (Dilia). OSA se vztahuje pro práva k dílům hudebním a zpracovává osobní údaje za účelem výkonu kolektivní správy majetkových autorských práv. Dilia zastupuje autory děl literárních, dramatických, hudebně dramatických, choreografických a pantomimických, dále autory scénické hudby zvlášť vytvořené pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém a dále dabingové režiséry. Za hudebně dramatické dílo OSA považuje „hudebně dramatický útvar jako je opera, opereta, muzikál, balet apod., který sestává minimálně ze dvou složek (prvků), které byly buď vytvořeny za účelem společného užití v rámci hudebně dramatického díla, anebo které byly posléze spojeny v jeden celek za účelem společného užívání v rámci hudebně dramatického díla. Je jím též hudebně dramatický útvar jako je oratorium, zpívaná mše apod. za předpokladu, že je užit v doprovodu dalších složek, kterými jsou např. dialog, tanec, jevištní scénická dekorace včetně kostýmů.“ 118 Vyřizování případných odvodů kolektivnímu správci není v kompetenci distributora. Ten pouze zjistí, jestli je dílo chráněno a kino poté samostatně nahlašuje a odvádí OSA. Tyto odvody jsou zpravidla oddělené od licencování čtvrtletního hlášení kina, do kterého spadají běžné odvody za promítání chráněného audiovizuálního díla ve výši 0, 8 % z čisté tržby provozovatele kina.119 V případě AO se často, zejména u operních a baletních představení stává, že tituly nejsou autorským zákonem chráněny, jelikož jsou považovány za tzv. volná díla, jimž již uběhla doba ochrany (tj. 70 let od smrti autora).120 Na plátnech se však objevují i novější tituly, které jsou stále chráněny. K těmto dílům se vztahuje ochrana, která je dána hromadnou licenční smlouvou o užití hudebních děl s textem i bez textu při promítání audiovizuálních děl v kinech, kterou mají kina uzavřenou s OSA. Platí to pro všechny „přenosy provozování hudebních děl v jiném místě, než kde k provozování hudebních děl dochází, a
Program MEDIA má v současné době 34 členských zemí: členské státy Evropské unie, státy patřící do Evropského hospodářského prostoru (EHP) a účastnící se programu MEDIA 2007 (Island, Lichtenštejnsko a Norsko), Švýcarsko a Chorvatsko, Bosna a Hercegovina. 117 Mediadesk.eu. [online]. 2014-08-12. Dostupné z World Wide Web: http://www.mediadeskcz.eu/cz/financovani/vyzvy/zobrazit/31-video-on-demand-a-digitalni-kinodstribuce/0>. 118 Ochranný svaz autorský. [online]. 2014-08-17. Dostupné z World Wide Web:< http://www.osa.cz/hlavn%C3%AD-menu/tiskov%C3%A9-centrum/slovn%C3%AD%C4%8Dekpojm%C5%AF.aspx>. 119 Unie filmových distributorů. [online]. 2014-08-17. Dostupné z World Wide Web:. 120 Ochranný svaz autorský. [online]. 2014-08-17. Dostupné z World Wide Web:< http://www.osa.cz/hlavn%C3%AD-menu/tiskov%C3%A9-centrum/slovn%C3%AD%C4%8Dekpojm%C5%AF.aspx>. 116
27
to v případech, kdy hudební složka netvoří dominantní či podstatnou část přenosu, je provozovatel povinen zaplatit OSA autorské odměny ve výši 2 % z čisté tržby.“121 Na poli autorského zákona ve vztahu k AO působí další organizace a to DILIA (Divadelní, literární, audiovizuální agentura), jejímž úkolem je zjišťování, kdo je vlastníkem práv pro daný titul v České republice v tom případě, že zahraniční poskytovatel neošetřil autorské právo globálně (nezajistil Velká práva). U některých představení nemusí být chráněn pouze původní autor, ale také např. choreograf nového nastudování baletního představení či jakýkoliv jiný zásah do původní podoby představení. V kompetenci distributora je zjištění této informace u některého z kolektivních správců a její předání do kin.122
Unie filmových distributorů. [online]. 2014-08-17. Dostupné z World Wide Web:< http://www.ufd.cz/system/files/clanky/ramcovadohodaospolupraciosacfk2492012.pdf>. 122 Rozhovor s Malvínou Řezáčovou, koordinátorkou AO ve společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 2. 8. 2014. 121
28
4/ ALTERNATIVNÍ OBSAH V KINECH 4.1.
Dotazníkové šetření v kinech
Informace, které tvoří tuto část textu, jsou vlastní interpretací výsledků dotazníkového šetření. Připravila jsem dotazník s 29 otevřenými a uzavřenými otázkami, který jsem rozeslala 200 českým kinům, z toho 193 digitalizovaným. Kontakty jsem čerpala z databáze společnosti Aerofilms s.r.o. V období od 4. do 29. května 2014 jsem celkově sesbírala 43 odpovědí, které tvoří jádro následujících stránek. Všichni respondenti mají zkušenost s uváděním AO. Dle vlastních zkušeností považuji tento soubor za dostatečně široký vzhledem k tomu, že alternativní obsah není ještě plošně rozšířen do všech kin v ČR. Výstupní data byla zpracována numericky a následně převedena do grafů. Vzhledem k celkovému počtu odpovědí, který je menší než 100, jsem se rozhodla pro interpretaci výsledků v celých číslech. Vyhnula jsem se tak na první pohled matoucí informaci, že 1 % kin zastává určitý názor, ve skutečnosti totiž 1 % neznamená ani půlku kina. Abych se vyhnula čistému a strohému popisu získaných výsledků, použila jsem excelového nástroje kontingenčních tabulek. Ty mi byly nápomocny při zkoumání potenciální závislosti jednak mezi jednotlivými otázkami, jednak mezi zvolenými kritérii, kterými jsou např. velikost města, kapacita kina, konkurence dalších kin, spokojenost diváků s nabídkou nebo podíl tržeb plynoucích z AO a návštěvníků AO. Pro potřeby kontingenčních tabulek jsem v případě otevřených otázek významově shlukla stejné nebo podobné odpovědi kinařů a vytvořila tak menší soubor proměnných.
4.2.
Způsoby programace AO
Alternativní obsah souvisí s netradičním programováním. Vedle klasických distribučních filmů má kinař možnost zpestřit program kina a zařadit do něj některý z alternativních obsahů. AO může sloužit k rozšiřování diváckého spektra v kinech o nové skupiny diváků, které dosud nenavštěvovaly běžné filmové projekce. Často mezi ně patří diváci z generace, která naposledy chodila do kina před 40 lety a teď se tam vrací sledovat zcela jiný druh obsahu. Tito „noví” diváci se však zároveň stávají novou cílovou skupinou. Totiž těmi, jejichž pozornost si provozovatelé kin chtějí udržet a snaží se je zaujmout i standardními filmovými projekcemi. 123 Česká kina se čím dál tím více zapojují do různých cyklů i jednorázových projekcí či přenosů, které jsou prozatím dostupné na našem území. Vzhledem k rostoucímu trhu AO, lze očekávat, že v budoucnu budou experimentovat i s dalšími druhy obsahů. Na základě několikaletých zkušeností124 s programací AO umí již kinaři vyjádřit spokojenost se stavem distribuce AO i navrhnout možné změny k jejímu zlepšení.
SUSSFELD, A.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online]. 2014-07-15. Dostupné z World Wide Web:< http://www.franceculture.fr/2012-09-21-le-cinema-relais-du-spectacle-vivant-12>. 124 Některá kina participují na programaci AO již od roku 2007. 123
29
Obrázek 1: Jaké žánry AO zařazujete do programu Vašeho kina?
Jaké žánry AO zařazujete do programu Vašeho kina? 40 35 30 25 20 15 10 5 0
37 31 25
22 17
16 3
koncerty populární, rockové hudby
opera
divadlo
balet
výstavy
koncerty sportovní vážné hudby akce
Zdroj: autor
Z obrázku 1 vyplývá, že 37 ze 43 kin zařazuje do programu koncerty populární nebo rockové hudby. Důvodem tohoto „prvenství“ je několik. Koncerty jsou nejčastěji nabízeným žánrem, zpravidla jsou dostupné ze záznamu (tedy je mohou programovat i kina bez satelitní techniky) a z hlediska divácké návštěvnosti jsou snad nejméně rizikovým žánrem, který má své publikum i v menších městech. Dalším žánrem dle četnosti nasazení v kině je opera (31 kin), sestupně následovaná divadlem (25 kin), baletem (22 kin), výstavami (17 kin), koncerty vážné hudby (16 kin) a sportovními akcemi, které v odpovědi uvedla pouze tři kina. Poslední údaj není úplně přesný, jelikož 20 kin v roce 2012 a 2013 uvedlo záznam motorkářské show Nitro Circus 3D v distribuci projektu iŽIVĚ, aniž by se to odrazilo v jejich odpovědi. To může být způsobeno nepochopením, že šlo sportovní akci nebo i tím, že nabídek sportovních akcí je tak málo, že byl tento titul kinaři opomenut.
30
Obrázek 2: Jaké další druhy AO byste nejraději zařadil/a do programu?
Jaké další druhy AO byste nejraději zařadil/a do programu? 35
31
30 23
25 20 15
12
12
10
6
5
6
4
0 muzikály
sportovní akce
stand-up komedie
významné vědecké náboženské konference události
výjimečné operace politické lidského těla události
Zdroj: autor
Odpovědi na otázku, jaké další žánry AO by kinaři nejraději zařadili do programu znázorňuje Obrázek 2. Je zde vidět evidentní zájem kin o muzikály, celkem 31 kinařů by si přálo, aby se v nabídce objevily tyto formy, které jsou v ČR velmi hojně navštěvované i jako živá představení. Distributoři tento zájem sice registrují, avšak v nabídce poskytovatelů se objevují tituly, které podle nich nejsou dostatečně kvalitní na to, aby je zařadili do svých nabídek. Společnost Aerofilms s.r.o. se v poslední době rozmýšlela nad zařazením muzikálu Jekyll and Hyde z americké Broadwaye s Davidem Hasselhoffem v hlavní roli, nabídku však odmítli.125 Je škoda, že se v nabídce neobjevují slavné a zároveň hodnotné muzikály jako např. Jesus Christ Superstar, Hair, All that jazz nebo třeba Rocky Horror Picture Show. Bohužel i na Broadwayi se v současné době uvádějí tituly jako Rock of Ages, Spider Man, Mamma Mia, nebo Fantom opery, které dle mého nesplňují podmínku poskytovatelů, že přenášená představení by měla patřit mezi to nejhodnotnější ve svém žánru. Dvanáct kin by rádo do programu zařadilo žánr tzv. stand-up komedie, který je založen na charizmatu a vtipu jednoho, zpravidla monologem se prezentujícího vystupujícího. Živá představení těchto komiků jsou dnes velmi oblíbená a jejich veřejná show jsou okamžitě vyprodaná. To potvrzují čtyři během pár minut vyprodaná vystoupení irského komika Dylana Morana v Praze v roce 2013.126 Kromě něj existuje mnoho dalších jmen současné stand-up comedy, která by pravděpodobně diváky do kin přivedla. Jsou jimi např. Louis C.K., Jimmy Carr, Ricky Gervais, Gabriel Iglesias, Gad Elmaleh Ed Byrne nebo Florence Foresti, jejíž „výstup” v pařížském Bercy 12. září 2012 sledovalo v přímém přenosu
Rozhovor s Malvínou Řezáčovou, koordinátorkou AO ve společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 2. 8. 2014. Marast Music. [online]. 2014-08-13. Dostupné z World Wide Web:. 125 126
31
celkem 86 000 diváků ve více než 200 plných kinosálech ve Francii, Belgii a Švýcarsku.127 Překážkou je fakt, že tito komici mají dnes tolik fanoušků a tak lukrativní živá představení, že nemají zatím potřebu svůj humor posílat do tisíců dalších sálů. Vzhledem k nízkým produkčním nákladům jejich živých vystoupení je pro ně velmi snadné zorganizovat show téměř kdekoliv na světě, kde o ni projeví fanoušci zájem.128 Na celosvětovém trhu AO se však objevují i nové žánry AO, které ve v českém prostředí dosud neusadily. Jsou jimi zejména přenosy sportovních, náboženských (Svatořečení Jana Pavla II.) a politických událostí (Inaugurace Baraca Obamy), vědecké konference129 nebo diskuze se známými osobnostmi a odborníky na různá témata. Zajímavý cyklus „Science on Screen” byl v roce 2008 spuštěn zatím pouze ve Spojených státech amerických. Jde o sérii filmů tématicky propojených s přednáškami. Po filmu 8. míle například následovala diskuze na téma Aktivita mozků improvizujících muzikantů vedená chirurgem z Johns Hopkins Univerzity.130 V kuloárech se dále mluví o přenosech operací lidského těla, které byly krátce uváděny v dánských kinech do té doby, než je místní etická komise zakázala.131 Obrázek 3: Preferujete tituly ve 2D nebo ve 3D?
Preferujete tituly ve 2D nebo ve 3D? 35
32
30 25 20 15
11
10 5 0 2D
3D
Zdroj: autor
Alternativní obsah je ve většině případů dostupný ve dvourozměrném formátu. V nabídce se však objevilo i několik titulů v přímém přenosu ve 3D, např. Čajkovského Labutí jezero z Mariinského divadla nebo záznam z motorkářské show Nitro Circus 3D. Obrázek 3 ukazuje, že více než tři čtvrtiny kin však dávají přednost klasickému 2D formátu před 3D.
BABLÉE, E.: Florence Foresti: Présidente du Festival du Film de Comédie de L'Alpe d'Huez. [online]. 2014-08-13. Dostupné z World Wide Web:< http://www.cinemovies.fr/actu/florence-foresti-presidente-du-festival-du-filmde-comedie-de-l-alpe-d-huez/20997>. 128 E-mailová komunikace se zástupcem společnosti Omniverse Vision Ltd Jamesem Dobbinem ze dne 24. 1. 2014. 129 Výjimkou byl přenos zkonference TEDGlobal 2012 z Edinburghu 27. 6. 2012 v do pražského Bia Oko, Tento přenos však nebyl realizován přes satelit, ale pouze formou on-line streamování. 130 Collidge Corner Theater. [online]. 2014-08-13. Dostupné z World Wide Web:< http://www.coolidge.org/programs/science-on-screen>. 131 Rozhovor s Malvínou Řezáčovou, koordinátorkou AO ve společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 2. 8. 2014. 127
32
Obrázek 4: Preferujete přímé přenosy nebo záznamy?
Preferujete přímé přenosy nebo záznamy? 30
28
25 20 15
15 10
5 0 přímé přenosy
záznamy
Zdroj: autor
Následující Obrázek 4 demonstruje 28 kin, která upřednostňují přímé přenosy před záznamy. Tato většina potvrzuje výše zmíněné výhody přímých přenosů spojených s pocitem společného a exkluzivního zážitku. Zbylých patnáct kin raději programuje záznamy, přičemž část z nich nemusí mít nainstalovanou satelitní techniku a části může vyhovovat volnější termín programace a snížení rizika ze selhání techniky. Obrázek 5: Jste spokojeni s šíří nabídky AO od distributorů v ČR?
Jste spokojeni s šíří nabídky AO od distributorů v ČR?
ano, nabídka je dostatečně široká
21 22
ne, nabídka je v porovnání se zahraničím příliš úzká
Zdroj: autor
33
Obrázek 6: Jak by se distribuce AO v České republice mohla podle Vás zlepšit?
Jak by se distribuce AO v České republice mohla podle Vás zlepšit? 15
16 14 12 10 8 6 4 2
6 4
3
3
2
2
2
0
Zdroj: autor
34
2
1
1
1
1
Na Obrázku 6 je vidět, že téměř stejný počet kin je spokojen, respektive nespokojen s šíří distributorské nabídky na našem území. Šest kin uvedlo jako jeden z návrhů pro zlepšení rozšíření žánrové nabídky, zejména pak o muzikály a sportovní akce. Část kin by preferovala více nabídek ze záznamů. Velkým tématem zlepšení distributorského servisu jsou titulky ideálně dostupné přímo v obraze. Při přímém přenosu i záznamu si totiž kina standardně musí obstarat přídavné titulkovací podplátno a projektor. Navíc si musí zajistit potřebně jazykově vybaveného „klikače“. Distributoři si tento nedostatek svého servisu uvědomují, avšak výdaje na jeho odstranění jsou v současné době příliš vysoké. Náklady na vložení českých titulků do obrazu v případě Metropolitní opery by i přes velké množství participujících kin znamenaly zakoupit software potřebný k aplikaci titulků do obrazu za 3 000 dolarů. Vedle toho by distributor musel za možnost uvedení českých tiulků v obraze uhradit dalších 3 500 dolarů za každé představení. Velký počet kin nenavrhl žádné řešení ke zlepšení nabídky distributorů. Jsou to ve většině případů ta kina, která jsou s nabídkou spokojena. Jen dvě kina cítí problém v nemožnosti programovat libovolné kombinace všech dostupných obsahů a upřednostňovala by volnější výběr. Touto odpovědí reagují na exkluzivně nastavené smlouvy s distributory MET: Live in HD, NT Live a Bolšovo baletu, které neumožňují kinu programovat jakékoliv jiné opery, divadla a balety. Další dvě kina by o obsazích chtěla být informovaná s větším časovým předstihem a dvě kina by měla zájem o český obsah. Mezi dalšími návrhy na zlepšení práce distributora byla možnost delšího držení práv na nabízené tituly, poskytování komplexnějšího servisu v propagaci, nastavení výhodnějších finančních podmínek a rovnoměrnější rozvržení jednotlivých nabídek v průběhu roku.
35
Důvody programace AO
4.3.
Důvody programace a vztah kin k AO se liší podle právnické formy kina, velikosti města nebo přítomností zapáleného jedince v podobě kinaře, městského zastupitele či kulturního arbitra. Některá kina přistupují k AO stejným způsobem jako ke klasickým filmovým projekcím, jiná v souvislosti s ním pořádají různé nadstandardní akce. Obrázek 7: Jaké důvody Vás vedou k zařazení AO do programu Vašeho kina?
Jaké důvody Vás vedou k zařazení AO do programu Vašeho kina? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
39
rozšíření programové nabídky
12
10
8
7
rozšíření diváckého spektra
výhoda oproti konkurenci blízkého multikina
výhoda oproti konkurenci blízkého jednosálového kina
splnění úkolu od městské správy
Zdroj: autor
Motivace kin zařadit AO do programu jsou různé. Podle Obrázku 7 je nejčastěji uváděným důvodem rozšíření programové nabídky. To potvrzuje i výše zmíněný fakt, že ve většině žádostí o dotaci na digitalizaci kina byl AO uveden v souvislosti s motivací zpestřit program a rozšířit divácké spektrum. Relativně hodně kin (10) uvádí AO, aby lépe konkurovala blízkým multikinům, která, jak bylo zmíněno výše, AO příliš často nenasazují. Dohromady osm kin takto konkuruje i okolním jednosálovým kinům. Jistý vliv na přítomnost AO v českých kinech mají i městské správy. Digitalizační projekty městských kin byly totiž přibližně z poloviny financovány z městských pokladen. V některých případech proto městští zastupitelé sledují dodržování závazku o zpestření programu a ovlivňují tak zařazení AO do programu kin. Tento důvod vidíme sice až na chvostu grafu v Obrázku 7, přesto může mít tato odpověď vliv na řadu dalších aktivit souvisejících s AO. Všech sedm kin, která uvedla jako jeden z důvodů zařazení AO do programu „splnění úkolu městské správy”, shodně vyplnila, že v souvislosti s AO nepořádají žádné nadstandardní akce. Většina z nich (5 kin ze 7) navíc uvedla, že nevyužívá jiné než běžné propagace pro zviditelnění AO a 6 kin ze 7 nijak nepracuje s diváckou základnou. Celkem pět kin, která uvedla vliv městské správy na zařazení AO do programu, je zřizováno obcí, tři z nich označila navíc splnění úkolu od města jako motivaci k zařazení AO do programu kina. Zdá se, že pakliže je splnění úkolu hlavním důvodem k zařazení AO do programu, ztrácí kinaři odpovědnost a chuť o obsah více pečovat a rozvíjet jeho diváckou základnu.
36
Obrázek 8: Přistupujete k představením AO jinak než k běžným projekcím?
Přistupujete k představením AO jinak než k běžným projekcím? 7 Ano
Ne
36
Zdroj: autor
V předešlých kapitolách bylo nastíněno, že pro úspěch AO v kině je třeba mu poskytnout zvláštní péči, ať již jde o propagaci nebo práci na budování stálé divácké základny. Celkem 36 kin (viz Obrázek 8) tuto myšlenku potvrzuje a v souvislosti s AO pořádá různé nadstandardní akce. Obrázek 9: Jaké nadstandardní akce v souvislosti s AO pořádáte?
Jaké nadstandardní akce v souvislosti s AO pořádáte? 11
12
9
10 8
8 6
6
5
4 2 0 rauty, speciální občerstvení
slavnostní výzdoba kina
žádné
živá hudební nebo slavnostní taneční oblečení uvaděčů vystoupení
Zdroj: autor
Aby se kinům vyplatila nadstandardní péče o AO a přilákala do kina více diváků, se některá z nich rozhodla organizovat akce, které jim zajistí komplexní zážitek ze sledovaného představení. Dle Obrázku 9 třetina kin zajišťuje rauty a jiná speciální občerstvení. Některá kina připravují slavnostní výzdobu či pořádají hudební a taneční vystoupení. Díky speciálním výzdobám a akcím se prostor kina může proměnit v salónní prostředí artových kin a nabídnout návštěvníkům šatnu, živou hudbu nebo tlumené osvětlení. Tyto proměny vytvářejí intimnější atmosféru, naladí diváky na divadelní
37
atmosféru a podporují tak jejich celkový dojem z návštěvy kina. 132 Celkem osm kin nepořádá žádné nadstandardní akce, což koresponduje s tím, že tato kina přistupují k AO jako k běžnému distribučnímu filmu. Podíváme-li se na tuto otázku vzhledem k velikosti města, kde se kino nachází, zjistíme, že jediné kino, které zastupuje nejmenší obec do dvou tisíc obyvatel, nepořádá žádné nadstandardní akce. Stejně tak se jim nevěnuje 15 z 20 kin z obcí o velikosti 5–20 tisíc obyvatel. Oproti původnímu předpokladu, že kina v menších městech jsou aktivnější než ta ve větších, je překvapivě podíl neaktivních kin větší v malých městech. Žádným speciálním akcím se nevěnuje pouze čtvrtina kin z měst s počtem obyvatel mezi 20–50 tisíc obyvatel, jedno ze čtyř měst o 50–100 tisíci obyvatelích a dvě ze sedmi kin z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel. Výše zmíněné výsledky vyvracejí hypotézu, že v menších regionálních kinech je AO pojímán slavnostnějším způsobem než ve větších městech a že se skrze nadstandardní akce snaží divákovi přiblížit divadelní zážitek (operu, balet, divadlo, koncert klasické hudby). Obrázek 10: Využíváte externích služeb pro práci na alternativním obsahu?
Využíváte externích služeb pro práci na alternativním obsahu?
2
11 ano, pro dramaturgii ano, pro propagaci
ano, pro koordinaci ne, řešíme si vše sami 38
Zdroj: autor
Pouze čtyři kina využívají pro práci na AO externí služby na koordinaci, dramaturgii, či propagaci. Tento malý počet potvrzuje to, že kino zpravidla nemá volné finanční prostředky na to, aby posílilo svůj tým speciálním pracovníkem. Je však pravděpodobné, že i další kina využívají při sestavování programu rady různých místních odborníků a kulturních arbitrů.
4.4.
Vedlejší role AO v kině
Vzhledem ke dnešní široké nabídce nejrůznějších možností programace kin, stojí kinaři před nelehkou výzvou najít rovnováhu mezi dvěma extrémy – příliš malou variabilitou programu a příliš velkým zastoupením nefilmových programů v nabídce kina.133 WILINSKY, B.: Sure Seaters. The Emergence of Art House Cinema. Minnesota: University of MinnesotaPress, 2001. ISBN 0-8166-3562-5. 132
38
Zájem o programaci AO ze strany kinařů každým rokem roste, a to jak o přímé přenosy, tak o záznamy. Navzdory této pozitivní tendenci zůstávají standardní filmové projekce srdcem a motorem provozu kina. Podle ředitele pražského Bia Oko Davida Beránka: „příliš častá nabídka alternativních programů a jiných speciálních projekcí v kinech dlouhodobě nesvědčí jeho pověsti ve smyslu naplňování hlavního poslání kina, kterým bezpochyby zůstává prezentace klasických kinematografických děl.“ Dodává však, že tato hranice v letenském kině stále zdaleka překročena nebyla. Podle dotazníkových výsledků se ani další česká kina nezdají být nabídkou AO přehlcena. V každém případě je dobré, aby zařazení AO bylo v souladu s celkovou dramaturgií kina. Před kinem stojí výzva, jak komunikovat AO směrem k těm divákům, kteří AO nevyhledávají a které jeho zařazení do programu kina překvapuje. Vzhledem k vyšší ceně vstupenky mohou kina podezírat, že motivací pro zařazování AO do programu je pouze vyšší zisk. Obrázek 11: Jak často uvádíte ve Vašem kině představení AO?
Jak často uvádíte ve Vašem kině představení AO? dle nabídky
1 3
Jednou za 3 měsíce 9
14
Jednou za měsíc Jednou za půl roku Jednou za rok
1
5
10
Více než jednou za měsíc Výjimečně - méně než jednou za rok
Zdroj: autor
Podle Obrázku 11, nejvíce, čtrnáct kin, uvedlo, že AO zařazuje do programu kina více než jednou mesíčně. Deset kin uvádí AO jednou za měsíc. Další výsledky jsou dle četnosti kin sestupné vzhledem k méně častému uvádění AO. To svědčí o tom, že čeští kinaři se v nabídce AO orientují a relativně často jej zařazují na plátna svých kin.
4.5.
Specifika propagace AO v kině
Tato kapitola úzce koresponduje se specifiky propagace na straně distributora. Vzhledem k jinému nastavení podmínek mezi poskytovatelem a distributorem, nevynakládá distributor prostředky na stejně velkou propagační kampaň, jako je tomu v případě klasického distribučního filmu. Omezený rozpočet často distributorům ani nedovoluje zasílat do všech kin vytištěné propagační materiály včetně plakátů. I proto se aktivita částečně přesouvá na BOSMA, P.: (ed.) DiGiTalk : Ideas, Experiences and Figures on Digital Cinema from DigiTraining Plus 2013. Milano : MEDIA Salles 2014, s. 31. ISBN 9788890516634. 133
39
kino, které do propagace AO vkládá více energie i peněz a nestačí mu vylepit plakát, nasadit trailer a přidat titul do programu kina. Kino má k dispozici balíček promo materiálů, se kterými je ale třeba dál pracovat a to ve smyslu grafické úpravy, distribuce do lokálních médií, mezi místní partnery atd. Některá kina nepracují se všemi dostupnými materiály, jelikož nemají dostatek pracovníků, kteří by se mohli soustředit výhradně na propagaci kina. Tituly AO jsou žánrově různorodé a často nemají stejné cílové skupiny diváků. Pro úspěch alternativního obsahu je důležité, aby kino navázalo užší vztah s jednotlivými diváckými skupinami dle různých žánrů. Zvláště v menších městech se tyto vazby stavějí prostřednictvím spolupráce a sítí jiných místních kulturních organizací (divadla, galerie, lidové školy umění...). Kino ale nemůže aplikovat jednu kampaň na všechny tituly z AO v programu a snažit se najednou oslovit diváky baletu a rockového koncertu. Na jednu stranu je tu vícežánrová různorodost obsahu, na druhou stranu mají tyto jednotlivé žánry poměrně úzce definované a segmentované cílové skupiny diváků, které lze oslovit přímou cestou.134 V případě operních, baletních či divadelních cyklů je pro kino ideální vytvořit předplatitelské skupiny tak, jako je tomu zvykem v divadelních či operních domech. Pro sezonní obsahy v kinech se zvláště vyplatí práce s oslovováním, péčí o abonenty a budování stále divácké základny, což může pozitivně ovlivnit vývoj návštěvnosti i tržby. 135
134 135
Rozhovor s Radkou Urbancovou, PR specialistkou ze společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 28. 7. 2014. E-mailová komunikace s Josefem Korvasem, ředitelem kina Hvězda v Uherském Hradišti ze dne 22.7. 2014.
40
Obrázek 12: Využíváte jiné než běžné propagace (trailer+plakát) pro zviditelnění AO?
Využíváte jiné než běžné propagace (trailer+plakát) pro zviditelnění AO? 9
8
8
8
8
8 7
7
6
6
5
5
5
4
3
3
2
2 1 0 PR články do lokální lokálních kabelová TV a médií rozhlas
outdoorová reklama
sociální sítě
direct marketing
on-line reklama
spolupráce s další institucí
soutěže o vstupenky
nevyužíváme bez odpovědi
Zdroj: autor
Z obrázku 12 vyplývá, že vždy osm kin využívá pro propagaci AO kromě běžných prostředků (plakát a trailer) různé další kanály a to PR články v lokálních médiích, lokální kabelové televize, rozhlas a outdoorové reklamy ve městě. Pouze sedm kin navíc pracuje se sociálními sítěmi. Celkem šest kinařů oslovuje své diváky přímo a to buď rovnou na projekci AO, předáním večerního programu s patřičnými informacemi a nebo rozesíláním pravidelných newsletterů. Pouze dvě kina uvedla, že nevyužívají žádnou formu nadstandardní propagace.
41
Obrázek 13: Jaké kanály se Vám v propagaci AO nejvíce osvědčily?
Jaké kanály se Vám v propagaci AO nejvíce osvědčily? 30 27 25
25
20
14
15
15
10 6 5
5 2
0 plakát
sociální sítě
spolupráce s místními divadly
newsletter
rádiová reklama
tento ukazatel nesleduji
whispermarketing
Zdroj: autor
Z Obrázku 13 je zřejmé, že nejužitečnější kanály propagace jsou plakáty a sociální sítě, skrze které je možné cíleně oslovit diváky prostřednictvím zájmových skupin (opera, balet, hudba...) nebo placené reklamy na Facebooku. Jedna třetina kin spolupracuje na propagaci operních, baletních a divadelních představení s místními divadly, se kterými si navzájem poskytují volné či zlevněné vstupenky do obou míst. Pouze dvěma kinařům se osvědčila metoda tzv. „šeptandy“ (word-of-mouth).
42
Obrázek 14: Daří se Vám budovat stálou diváckou základnu?
Daří se Vám budovat stálou diváckou základnu AO? 35
31
30 25
20 15
12
10 5 0 ano
ne
Zdroj: autor Obrázek 15: Z kolika „členů" se přibližně tato základna skládá?
Z kolika „členů" se přibližně tato základna skládá? 14 18
0 - 50 diváků 50 - 100 diváků 150 - 600 diváků bez odpovědi
5 6
Zdroj: autor
Podle Obrázku 15 se více než dvěma třetinám kinům daří budovat stálou diváckou základnu, která má do 50 členů. Dalších šest kin pracuje se skupinou o 50–100 členech. Nejvíce členů má divácká základna v pěti kinech, kde čítá mezi 150–600 pravidelných diváků. Dvě z těchto pěti kin se nachází ve velkých městech nad 100 000 obyvatel. Z dotazníku vyplynulo, že všem sedmi kinům, kterým AO přináší vždy kladný zisk, se také daří budovat stálou diváckou základnu. Celkem čtyři z těchto kin (Světozor, Aero, Bio Oko v Praze a Scala v Brně) jsou napojena na společnost Aerofilms s.r.o a patří do
43
neformálního seskupení Aeropolis, které sdružuje kina, filmové soutěže, obchod, festivaly, on-line portál a distribuční, vzdělávací i Site specific projekty.136 Celkem 18 kin, kterým se daří budovat diváckou základnu, uvedlo, že se někdy dostávají do ztráty. Navzdory ztrátě tato kina zařazují AO do programu a to z různých důvodů, které znázorňuje níže uvedený Obrázek 21: Proč AO zařazujete do programu Vašeho kina, i když to pro kino znamená ztrátu?. Obrázek 16: Jak pracujete se skupinou stálých diváků AO?
Jak pracujete se skupinou stálých diváků AO? 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
16
15
9
5 3
newslettery
slevy
nepracuji
osobní komunikace v kině
2
dotazníky a ankety
bez odpovědi
Zdroj: autor
Z Obrázku 16 je vidět, že stálou diváckou základnu si kina nejčastěji vytvářejí a udržují pravidelným informováním v newsletterech. Kromě toho poskytují někteří kinaři svým věrným divákům slevy na vstupenky či je oslovují přímo v kině osobně nebo prostřednictvím dotazníku.
Aeropolis. [online]. 2014-08-24. Dostupné z World Wide Web:< http://www.aeropolis.cz/polis/aeropolis.html>. 136
44
Obrázek 17: Jaký sledujete vývoj návštěvnosti AO?
Jaký sledujete vývoj v návštěvnosti AO? 25 20
20 15
13
10
7
5
3
0 rostoucí
stagnující
klesající
dle titulu
Zdroj: autor
Obrázek 17 dokazuje, že téměř polovina kin sleduje rostoucí návštěvnost různých titulů AO. Třináct kin registruje stagnaci a sedm kin dokonce pokles v návštěvnosti. Tři kina pozorují kolísavě proměnlivou návštěvnost v závislosti na titulu. Obrázek 18: Jaký podíl na celkové návštěvnosti má návštěvnost titulů AO?
Jaký podíl na celkové návštěvnosti má návštěvnost titulů z AO? 0-5% 6
1
6 - 10 %
3
6
20 - 30 % nad 60 %
26
nejasná nebo žádná odpověď Zdroj: autor
Podle Obrázku 18 se v relativních číslech návštěvnost AO na celkové návštěvnosti 26 kin pohybuje v intervalu 0–5 %. Šest kin uvedlo tento podíl mezi 6 a 10 %, tři mezi 20 a 30 %. Šedesáti procentní podíl diváků AO sledují jen v jednom kině.
4.6.
Finanční stránka AO v kině
Zisk, který plyne z programace AO, nepředstavuje pro kino jednoznačný ukazatel. Podíl tržeb z AO na celkových tržbách nelze hodnotit čistě dle dosažených procentuálních výsledků. V kině totiž zůstává pouze 40–50 % tržeb ze vstupného, odvod distributorovi 45
proto činí 50–60 % z čistých tržeb. 137 Navíc oproti klasickému distribučnímu filmu vznikají kinařům další náklady. Zejména pak vynakládají více prostředků na propagaci, na poplatky za titulky a klikače či silnější personál pro větší pohodlí diváků. Někdy je nezbytné zaplatit poplatek za přenos nebo za klíč (KDM) k záznamu. Navzdory vyšší minimální ceně vstupenky a tedy většímu výdělku z jednoho kusu by si kino před možnou ztrátou mělo hlídat výši fixních nákladů, které u běžných distribučních filmů nevznikají v tak velké míře. Na rozdíl od producentů a poskytovatelů AO není však pro mnoho kin hlavním cílem dosahovat maximálního zisku. Pro kinaře není finanční stránka AO to nejdůležitější, mnohým z nich jde především o zpestření programu, a proto AO programují i přesto, že dosahují červených čísel.138 Kina ve větších městech mají vzhledem k větší návštěvnosti a vyšší ceně vstupenky standardně větší tržby než biografy v malých městech. V období od ledna do června 2014 se příjmy z AO pražského kina Aero podílely na celkových tržbách 36 %, z toho 25 % těchto příjmů plynulo z projektu MET: Live in HD (5 představení), 9 % z cyklu NT Live (4 představení) a 2 % z Baletu v kině (2 představení). 139 Další pražské kino Světozor uvedlo 18% podíl tržeb z AO na celkových tržbách. Podle ředitele Petra Jiráska bylo však toto sledované období specifické, jelikož klasické distribuční filmy tehdy dosahovaly nadstandardně vysokých návštěvností, což způsobilo pokles podílu AO na celkových tržbách oproti jiným obdobím.140 V závislosti na konkrétních grantových systémech měst mohou některá kina žádat o finanční podporu obec, město nebo městskou část. Například v roce 2014 pražské kino Aero získalo 120 000 Kč z grantového a podpůrného fondu141 od Prahy 3 na koordinaci projektu NT Live.142
Čisté tržby jsou hrubé tržby očištěné o DPH, poplatek 1 % do Státního fondu kinematografie a o odvod OSA nebo DILIA jehož výše jsou různé v závislosti na přímém přenosu nebo záznamu. 138 SUSSFIELD, A.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online]. 2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:< http://www.franceculture.fr/2012-09-21-le-cinema-relais-du-spectacle-vivant-12>. 139 Informace jsem čerpala ze statistik poskytnutych reditelkou kina Aero Zuzanou Kameníkovou ze dne 18. 7. 2014. 140 Informace jsem čerpala ze statistik poskytnutych reditelem kina Světozor Petrem Jiráskem ze dne 19. 7. 2014. 141 Dotace byla vypsána v rámci podpory jednotlivých divadelních, hudebních, tanečních, výtvarných a filmových projektů realizovaných na území Prahy 3. 142 E-mailová komunikace s ředitelkou kina Aero Zuzanou Kameníkovou ze dne 9. 8. 2014. 137
46
Obrázek 19: Jaký podíl z celkových tržeb kina tvoří prostředky, které kino získá díky AO?
Jaký podíl z celkových tržeb kina tvoří prostředky, které kino získá díky AO? 0-5% 10
10 - 20 % 19
20 - 30 %
2 1
50 - 60 % 11
nejasná nebo žádná odpověď
Zdroj: autor
Podle Obrázku 19 je podíl tržeb, které plynou z přenosů nebo projekcí AO vzhledem k celkovým tržbám, v 19 kinech v intervalu 0–5 %. Jedenáct kin sleduje tento faktor v rozmezí mezi 10 a 20 %, jedno kino mezi 20–30 % a dvě kina v intervalu 50–60 %. Takto vysoká čísla mohou být buď způsobena tím, že tato kina nepromítají příliš často a když, tak téměř výhradně AO. Některá kina neodpověděla nebo místo podílu uvedla trend růstu nebo poklesu tržeb a jejich odpovědi nejsou proto relevantní. Obrázek 20: Stává se Vám, že představení AO jsou pro Vaše kino finančně ztrátová?
Stává se Vám, že představení AO jsou pro Vaše kino finančně ztrátová? 30 25
25 20 15 10
6
5
5
7
0 Ano, vždy
Ano, někdy
Jsme na nule
Zdroj: autor
47
Ne, vždy jsme v plusu
Obrázek 21: Proč AO zařazujete do programu Vašeho kina, i když to pro kino znamená ztrátu?
Proč AO zařazujete do programu Vašeho kina, i když to pro kino znamená ztrátu? 20
19
18 16 14 12 10 8 5
6 4 2
1
2
2
0
Zdroj: autor
48
2
1
2
3
2
Navzdory tomu, že pro 25 kin jsou některá uvedení AO ztrátová, je i tak dál do programu zařazují. Sedm kin je po uvedení AO vždy v zisku, šest kin zase vždy utrží ztrátu. Pět z nich dosahuje nulového zisku. Co ale vede kinaře k tomu, že zařazují AO do programu i přes to, že jsou poté ve ztrátě? Většina z nich odpověděla stejně jako na otázku, co je motivuje k programaci AO. Tím důvodem je zpestření nabídky pro různé cílové skupiny. Další motivy jsou zkušenost s novým formátem, posilování image kina jako multifunkčního prostoru či smluvní vazba, ze které plyne povinnost dodržet minimální počet vybraných titulů. To nutí kinaře k tomu, že programují i tituly, u nichž předpokládají ztrátu. Zajímavou odpovědí dvou kinařů je názor, že spokojenější divák je důležitější než výdělek. Tato odpověď v sobě skrývá upřímnou a zásadní myšlenku, že někdy se zkrátka „vyplatí“ otevírat dveře neziskovým projektům, které sice nepodpoří kino finančně, ale pozitivně se podílejí na rozšiřování kulturní nabídky v regionu stejně tak jako obzorů jeho diváků. Jinak formulovaný, ale v zásadě velmi podobný cíl v sobě skrývají i odpovědi „žánrová různorodost pro různé cílové skupiny, naplňování instituce veřejné služby a posilování image“.
49
4.7.
AO ve velkých městech a regionálních kinech
Uvádění AO je snazší pro kinaře ve velkých městech než v malých obcích. Vzhledem k různorodosti diváků je výhodou větší počet obyvatel a tedy i potenciálních kinodiváků. U operních, baletních a divadelních obsahů je tato myšlenka podpořena tím, že jejich obyvatelé častěji tíhnou k oblibě těchto žánrů a také tu fungují národní nebo oblastní divadla, která dlouhodobě vytvářejí „podhoubí“ a připravují své diváky pro obdobná představení v kinech. V menších městech je proto ještě důležitější pracovat s pravidelnými diváky a snažit se v nich vyvolat pocit divadelního abonenství, které stále funguje na principu pravidelného setkávání se s přáteli podobných zájmů. Problémem v menších městech je relativně vyšší cena vstupenky oproti klasickému filmu. Distributor zpravidla musí dodržovat minimální cenu lístku, která je nastavena poskytovatelem. U koncertů to bývá 150 Kč, u operních, baletních a divadelních představeních se minimální cena pohybuje mezi 200–300 Kč. Mimořádně dobře funguje AO v trojici pražských artových kin (Světozor, Aero, Bio Oko), v brněnském kině Scala a královéhradeckém Biu Central. Tato kina jsou částečně personálně propojena se společností Aerofilms s.r.o., což jim umožňuje se vzájemně koordinovat a připravovat společnou propagaci.143 Obrázek 22: Kdo je provozovatelem kina?
Kdo je provozovatelem kina? 3
2
obec soukromá fyzická nebo právnická osoba
11
občanské sdružení, spolek nebo ústav
27
příspěvková organizace města
Zdroj: autor
Z Obrázku 22 plyne, že většina kin je pod správou obce. Jedna třetina patří soukromých fyzickým nebo právnickým osobám, zatímco tři kina jsou provozována občanskými sdruženími, respektive spolkem. 144 Pouze dvě kina patří pod správu příspěvkové organizace.
Rozhovor s Radkou Urbancovou, PR specialistkou ze společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 28. 7. 2014. Podle platného Občanského zákoníku s účinností od 1. 1. 2014 se všechna občanská sdružení automaticky stala spolky, pokud se netransformovala na jinou právní formu (ústav, o.p.s., sociální družstvo). 143 144
50
Obrázek 23: V jak velké obci se nachází Vaše kino?
V jak velké obci se nachází Vaše kino? 4
1
7 Více než 100 tisíc obyvatel 4
50 - 100 tisíc obyvatel 20 - 50 tisíc obyvatel 5 - 20 tisíc obyvatel
15
2 - 5 tisíc obyvatel
Méně než 2 tisíce obyvatel
12
Zdroj: autor
4.8.
AO v klasickém kině a multikině
AO je v ČR častěji uváděn v klasických kinech než v multikinech. Multikina mohou mít problém oslovit diváky, kteří běžně nejsou jejich pravidelnými návštěvníky. Multikina obecně fungují na standardním ziskovém principu. Jsou tedy zvyklá inkasovat finance a ne dotovat nejisté projekty a na rozdíl od klasických filmů platit satelitní či jiné poplatky. Více pracovní energie vkládají do aktivit, které jim vygenerují více financí. U AO to ale často může být naopak – kino vloží více energie a času do projektu, který celkově vydělá méně peněz než dlouhodobější nasazení klasických distribučních filmů. Na rozdíl od klasických kin, která jsou často příjemci dotací a grantů, si multikina nemohou dovolit být ztrátová. V nabídce distributorů je však pár titulů nebo cyklů, o které se zajímají i multikina. Je to například projekt MET: Live in HD, ke kterému se v roce 2010 připojil řetězec multikin Cinestar. Velmi dobře fungují přímé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku v pražském multikině Cinestar na Andělu a to i přes konkurenci přímých přenosů ve Světozoru a Aeru.145 Multikina jsou tedy obecněji motivována k zařazení titulů, u kterých tuší možný komerční úspěch. Bylo tomu například u přímého přenosu posledního společného vystoupení britské skupiny Monty Python s titulem Monty Python živě (převážně), na kterém 20. července 2014 participovalo kromě 41 klasických kin i deset českých multikin Cinema City146. Je zajímavé, že některé tituly multikina odmítla i přes jejich evidentní komerční potenciál. Na přímém přenosu koncertu Robbie Williams: Take the Crown Stadium Tour se 20. srpna 2013 podílelo celkem 40 českých kin a mezi nimi žádné multikino.
Rozhovor s Malvínou Řezáčovou, koordinátorkou AO ve společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 2. 8. 2014. Zájem Cinema City mohlo ovlivnit i fakt, že britský poskytovatel obsahu Picturehouse Entertainment a Cinema City jsou vlastnicky provázáni. 145 146
51
Ve společnosti Aerofilms s.r.o. se primárně zaměřují na distribuci AO do klasických kin, se kterými je zpravidla snazší domluva a spolupráce. Jednosálová kina jsou ochotnější se obsahem více zabývat a pečovat o něj než multikina. Navíc AO do programu zařazují i přes riziko nejistého výdělku.147 V případě operních, baletních a divadelních představení se nabízí otázka, zda diváci raději navštíví multikino, které se příliš nepodobá divadelním kuloárům nebo zavítají do prostředí s příjemnější atmosférou a zpravidla nižším vstupným. V roce 2010 se dnes již neexistující síť multikin Palace Cinemas148 rozhodla zařadit pod hlavičkou Palace Classics do programu pražské a brněnské pobočky sérii přímých přenosů v rámci mezinárodního projektu Opera in Cinema přenosy oper z Pařížské opery, La Scaly, Mariinského divadla v Petrohradě či letního Salcburského festivalu. Kvůli nepříliš výrazné propagaci a nezkušenosti se specifickým publikem fungoval tento ze začátku slibný projekt pouze jeden rok.149
4.9.
Kapacita, kraj a kategorie kina
Alternativní obsah je v ČR uváděn v různě velkých kinech různého zaměření ve všech třinácti krajích. Obrázek 24: Jaká je kapacita Vašeho kina?
Jaká je kapacita Vašeho kina? 2
3
Více než 500 míst 15
300 - 500 míst 100 - 300 míst
23
Méně než 100 míst
Zdroj: autor
Podle Obrázku 24 je nejvíce středně velkých kin s kapacitou 100–300 míst. Následují kina s kapacitou 300–500 míst. Nejméně početná jsou největší (více než 500 míst) a nejmenší (méně než 100 míst) kina. Dotazník nevyplnilo žádné multikino. Z 23 kin o kapacitě 100–300 míst jich osm programuje AO jednou za měsíc. Z patnácti kin o kapacitě 300–500 míst osm uvádí AO dokonce více než jednou za měsíc. Jedno ze dvou kin s kapacitou sálu menší než 100 míst programuje AO více než jednou za měsíc. Z těchto dat je vidět, že velikost sálu nijak zásadně neovlivňuje četnost nasazení AO. Rozhovor s Malvínou Řezáčovou, koordinátorkou AO ve společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 2. 8. 2014. V roce 2011 koupila všechna kina společnosti Palace Cinemas společnost Cinema City. 149 Rozhovor s Malvínou Řezáčovou, koordinátorkou AO ve společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 2. 8. 2014. 147 148
52
Obrázek 25: V jakém kraji se nachází Vaše kino?
V jakém kraji se nachází Vaše kino? 7 6 5 4 3 2 1 0
6 5 4
4
4
4
3 2
3
2
2
2
1
Zdroj: autor
Jak naznačuje Obrázek 25, nejvíce z respondentních kin sídlí v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Pouze jedno kino se nachází ve Středočeském kraji, což může být vysvětleno blízkostí hl. města Prahy, kde se jednak nachází kina, která tradičně AO programují, jednak je zde více možností různorodých kulturních aktivit. Obrázek 26: Do jaké kategorie spadá Vaše kino?
Do jaké kategorie spadá Vaše kino? 40
34
35
30 25 20 15 10
4
5
2
2
1
0 Vícesálové kino, Jednosálové kino Jednosálové kino s Multifunkční sál Nekinový prostor ale ne multikino se stálým občasným provozem provozem Zdroj: autor
Většina kin (34 kin) se označila jako jednosálové kino se stálým provozem. „Nekinový“ prostor zde zastupuje brněnské divadlo Reduta, které uvádí přímé přenosy z Metropolitní opery.
53
5/ OVĚŘENÍ PRACOVNÍCH HYPOTÉZ Hypotéza č.1: Česká kina zařazují AO do programu především proto, aby rozšířila divácké spektrum o skupiny, které by do kina jinak nezavítaly. Pro silnou většinu kin je motivací uvádění AO rozšíření programové nabídky, což úzce souvisí s rozšířením diváckého spektra. Stejnou motivaci má i většina kulturních domů, odkud se obsahy přenášejí. Zdá se tedy, že kino se chová podobným způsobem a vyznačuje se čím dál tím větší otevřeností vůči různým skupinám diváků, které dosud nebyly tradičními návštěvníky kina a se kterými se učí pracovat skrze cílené kanály propagace. Hypotéza č. 2: Tituly spadající do AO jsou zásadním finančním zdrojem kina Platnost této hypotézy závisí na konkrétním případě každého kina a také velikosti města, přičemž velikost města pozitivně ovlivňuje návštěvnost a tedy i tržby z AO. Pokusíme-li se o zobecnění, můžeme uvést, že vzhledem k jednorázovému charakteru projekcí, užší nabídce AO oproti klasickým distribučním filmům a dlouhotrvajícímu procesu budování stálé divácké základy, se příjmy z AO zatím ve většině případů výrazněji neodráží na celkových příjmech kina, a proto je zatím nelze považovat za zásadní. To ale neznamená, že pro kina, kterým se daří mít dobré návštěvnosti, není AO velmi příjemným zpestřením nabídky a vzhledem k vyšší ceně vstupenky také značným finančním přínosem z jednotlivých projekcí. Hypotéza č. 3: Oproti pražským kinům jsou představení AO v regionálních kinech pojímána více jako „sváteční” kulturní událost. Snaží se v divákovi navodit pocit, že se nachází v divadle nebo v operním domě. Tato hypotéza výzkumem potvrzena nebyla. Všechna tři pražská kina, která dotazník vyplnila, přistupují k AO jinak než ke standardním projekcím. Výzkum ani nepotvrdil myšlenku, že kina v menších městech pečují o AO více než ta ve velkých městech. V tomto případě dokonce sledujeme spíše opačnou tendenci, což může být způsobeno možnostmi větších kin zapojit více pracovníků do péče o tento specifický druh programu.
54
6/ ZÁVĚR Alternativní obsah je dnes považován za jedno z nejrychleji rostoucích odvětví filmového průmyslu, které čím dál tím častěji rezonuje napříč filmovým řetězcem od produkce přes distribuci až po jeho prezentaci v kinech. Postupně se usazuje i v českém prostředí a je alternativou klasické filmové distribuce a programace kin. Navzdory různým možnostem sledování audiovizuálních děl zůstává kino tím místem, kde si diváci uspokojují přirozenou lidskou potřebu po sdíleném zážitku. Zařazení AO do programu kina tuto funkci podtrhuje tím, že rozšiřuje společenství v kině o obecenstvo v dalších tisících sálech včetně diváků sledujících dané představení naživo. AO je jednou z několika variant pro oživení programu kina, které již dávno nemá pouze roli místa k promítání filmů, ale plní i funkci společenského centra v dané lokalitě. Díky AO kino rozšiřuje programovou nabídku, kterou se snaží zaujmout nové skupiny diváků. V souladu s celosvětovým trendem zaznamenává i český trh AO rostoucí poptávku i nabídku různých druhů AO. Jeho specifikem je poměrně malý počet společností, které se distribucí AO zabývají. Nejvýrazněji se projevuje společnost Aerofilms s.r.o., která čerpá výhody z velmi dobré znalosti kinařského prostředí a různých skupin diváků a která se pustila i do produkce a distribuce českých obsahů. Teprve příští měsíce ukáží, jak se bude tomuto ryze českému obsahu v tuzemských kinech dařit a jestli o něj budou mít zájem i diváci zahraničních kin. Celkově se distributorské portfolium postupně rozšiřuje z operních, baletních a divadelních představení na koncerty vážné i populární hudby nebo výstavy. I přes toto relativně široké spektrum existuje v zahraničí mnoho žánrů, které se v našich kinech dosud neobjevily jako např. muzikály, vědecké konference či sportovní, politické a náboženské události. Z výzkumu mezi českými kinaři vyplývá patrný zájem o další rozvoj tohoto odvětví včetně přání rozšíření žánrové nabídky. V souvislosti se stále pevnějším zakotvením AO ve filmovém trhu se v budoucnosti předpokládá vytvoření takových podmínek spolupráce mezi poskytovateli, distributory a kiny, které na jedné straně podpoří poskytovatele v nabízení méně komerčních titulů a na druhé straně povzbudí kinaře k četnějším programacím bez většího finančního rizika. Na závěr se nabízí myšlenka, že různorodější nabídka v rámci jednotlivých žánrů, je otázkou domluvy a upuštění od exkluzivních smluv mezi některými poskytovateli a distributory, což umožní českým kinům programovat ještě širší paletu AO.
55
7/ SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ KNIŽNÍ ZDROJE
BOSMA, P.: (ed.) DiGiTalk : Ideas, Experiences and Figures on Digital Cinema from DigiTraining Plus 2013. Milano : MEDIA Salles 2014, s. 31. ISBN 9788890516634.
CHRISTENSEN, Mads Egmont (ed.) DiGiTalk : Ideas, Experiences and Figures on Digital Cinema from DigiTraining Plus 2012. Milano: MEDIA Salles 2013, s. 24. ISBN 9788890516627.
WALTER, B.: Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti, in: Dílo a jeho zdroj, Odeon, Praha 1979 (19-20).
WILINSKY, B.: Sure Seaters. The Emergence of Art House Cinema. Minnesota: University of MinnesotaPress, 2001. ISBN 0-8166-3562-5.
ČLÁNKY
HANZLÍK, J.: Přenosy z Metropolitní opery nastavují laťku českým divadlům. Iluminace č. 1/2013, str. 87. (rozhovor s Martinem Cikánkem), ISSN 0862-397X.
ČESÁLKOVÁ, L., SVATOŇOVÁ K.: Mezi malbou a šalbou. Iluminace č. 2/2011, str. 82. ISSN 0862-397X.
DANIELIS, A.: Svět filmu bez perforace: Hrozby a příležitosti digitální filmové distribuce. Iluminace, č. 2/2013, str. 94. ISSN 0862-397X.
ROZHOVORY A E-MAILOVÁ KORESPONDENCE
Rozhovor s Malvínou Řezáčovou, koordinátorkou AO ve společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 2. 8. 2014.
Rozhovor se Zuzanou Pudilovou, provozní ředitelkou společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 18. 7. 2014.
Rozhovor s Radkou Urbancovou, PR specialistkou ze společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 28. 7. 2014.
Rozhovor s Martinem Hanzalem, šéfem kabiny pražského Bia Oko ze dne 21. 8. 2014.
E-mailová komunikace s Ivem Andrlem, šéfem akvizic společnosti Aerofilms s.r.o. ze dne 4. 8. 2014.
E-mailová komunikace s Petrem Vítkem, předsedou Rady Státního fondu kinematografie ze dne 22. 7. 2014.
E-mailová komunikace s Josefem Korvasem, ředitelem kina Hvězda v Uherském Hradišti ze dne 22.7. 2014.
56
E-mailová komunikace se zástupcem společnosti Omniverse Vision Ltd Jamesem Dobbinem ze dne 24. 1. 2014.
E-mailová komunikace s ředitelkou kina Aero Zuzanou Kameníkovou ze dne 9. 8. 2014
JINÉ ZDROJE
A profile of current and future audiovisual audience made by European Commission. s. 223.[online]. 2014-08-13. Dostupné z World Wide Web:< http://cineuropa.org/el.aspx?el=http%3A//ec.europa.eu/culture/media/mediacontent/documents/audiovisual-audience-report.pdf>.
Arte.tv. [online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web:< http://www.arte.tv/fr/opera/104334.html>.
BARRACLOUGH, L.: Doctor Who’ Earns $2.91 million at U.K. Box Office. [online]. 2014-07-29. Dostupné z World Wide Web:< http://variety.com/2013/film/box-office/doctor-who-earns-2-91-million-at-u-k-boxoffice-1200886064/>.
Česká televize. [online]. 2014-07-18. Dostupné z World Wide Web:.
COMBIS-SCHLUMBERGER, H.: Le cinéma, relais du spectacle vivant. [online]. 2014-04-28. Dostupné z World Wide Web:.
Collidge Corner Theater. [online]. 2014-08-13. Dostupné z World Wide Web:< http://www.coolidge.org/programs/science-on-screen>.
Divadlo.cz. V kině Aero začnou v sobotu unikátní přenosy z Metropolitní opery. [online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web: http://host.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=15108>.
DOHNALOVÁ, K.: Alternativní obsah v českých kinech od roku 2002 do roku 2007. Praha: Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, 2012. Bakalářská práce.
ELLINGSON, E.: Event cinema a growing business for movie theaters. [online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web:< http://www.bizjournals.com/losangeles/news/2014/04/11/event-cinema-a-growingbusiness-for-movie-theaters.html?page=all>.
ELSÄSSER, K.: DigiTraining Plus 2014: New Technologies for the European Cinemas of the Future. Added content and its role for the enhancement of the social and cultural role of cinemas [online]. 2014
57
Emimusicpub. [online]. 2014-07-29. Dostupné z World Wide Web:< http://www.emimusicpub.com/global-offices/scandinavia/music-services/grandrights.php>.
Event Cinema Association.[online]. 2014-07-29. Dostupné z World Wide Web:< http://www.eventcinemaassociation.org/event-cinema.html>.
Film Journal. Alternative opinions: Leading exhibitors reflect on new forms of programming [online]. 2014-08-03. Dostupné z World Wide Web:http://www.filmjournal.com/filmjournal/content_display/esearch/e3i200f2c7d 232226fcdffc3a5595c145c2>.
HANCOCK, D.:North American satellite distribution venture moves step closer to launch . [online], March 2013 [cit. 2014-07-29]. Dostupné z WWW:
IHNED.CZ. [online]. 2014-07-29. Dostupné z World Wide Web:.
Marast Music. [online]. 2014-08-13. Dostupné z World Wide Web:.
KLOUZALOVÁ, P. Přenosy NT Live. Praha: Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze 2014. Bakalářská práce.
Kreativní Evropa. [online]. 2014-07-31. Dostupné z World Wide Web: http://www.mediadeskcz.eu/cz/financovani/vyzvy/zobrazit/15-selektivnipodpora/0>.
KUBAŠ, M.: Kreativita a kreativní průmysly: redefinice ekonomiky a kultury. Praha: 2012. Dizertační práce. Dostupné z World Wide Web:< https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/103303/>.
Marché du Film: Focus 2014. Worls Film Market Trends. [online]. 2014-07-15. Dostupné z World Wide Web:< http://www.marchedufilm.com/en/publications>.
Mediadesk.eu. [online]. 2014-08-12. Dostupné z World Wide Web: http://www.mediadeskcz.eu/cz/financovani/vyzvy/zobrazit/31-video-on-demand-adigitalni-kinodstribuce/0>.
Metopera.org. [online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web:.
Mezzo.tv. [online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web:< zdroj http://www.mezzo.tv/en>.
Ministerstvo kultury ČR.[online]. 2014-07-31. Dostupné z World Wide Web:http://www.mkcr.cz/media-a-audiovize/eurimages/default.htm>.
Přenosy do kin. [online].2014-08-15. Dostupné z World Wide Web http://www.prenosydokin.cz/index.php/cs/>.
58
STAROSTINA, O.: The Transmission of Live Performances from the Opera House to the Cinema. The Emergence of a Hybrid Art Form? Leeds:2013. Diplomová práce.
Státní fond kinematografie. [online]. 2014-08-12. Dostupné z World Wide Web:http://www.fondkinematografie.cz/assets/media/files/vyzvy/vyzvy%20cerven ec%202014/2014-3-521%20vyzva%20distribuce%20alternativni%20distribuce.pdf>.
STEWART, A.: Coming Soon to Theatres: Movies via Satellite. Variety [online].March 7, 2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z WWW:.
STORM, A.: Film Journal International: Alternative Content takes center stage: Lessons in success from those who’ve made it work. [online]. 2014-07-24. Dostupné z World Wide Web:.
TOMMASINI, A.: Úspěch v HD, ale za jakou cenu?. Operaplus.cz. [online]. 201407-15. Dostupné z World Wide Web: .
TŮMOVÁ, B.: Dramaturgie a financování artového kina Světozor. Praha: 2012. Bakalářská práce.
Unie filmových distributorů. [online]. 2014-08-17. Dostupné z World Wide Web:.
Xtreme Cinemas.[online]. 2014-08-15. Dostupné z World Wide Web: http://www.xtremecinemas.cz/category-blog/nabidka-filmu/347-laura-a-jeji-tygribig-bang>.
59
8/ SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1: Jaké žánry AO zařazujete do programu Vašeho kina?
Obrázek 2: Jaké další druhy AO byste nejraději zařadil/a do programu?
Obrázek 3: Preferujete tituly ve 2D nebo ve 3D?
Obrázek 4: Preferujete přímé přenosy nebo záznamy?
Obrázek 5: Jste spokojeni s šíří nabídky AO od distributorů v ČR?
Obrázek 6: Jak by se distribuce AO v České republice mohla podle Vás zlepšit?
Obrázek 7: Jaké důvody Vás vedou k zařazení AO do programu Vašeho kina?
Obrázek 8: Přistupujete k představením AO jinak než k běžným projekcím?
Obrázek 9: Jaké nadstandardní akce v s souvislosti s AO pořádáte?
Obrázek 10: Využíváte externích služeb pro práci na alternativním obsahu?
Obrázek 11: Jak často uvádíte ve Vašem kině představení AO?
Obrázek 12: Využíváte jiné než běžné propagace (trailer+plakát) pro zviditelnění AO?
Obrázek 13: Jaké kanály se Vám v propagaci AO nejvíce osvědčily?
Obrázek 14: Daří se Vám budovat stálou diváckou základnu?
Obrázek 15: Z kolika „členů" se přibližně tato základna skládá?
Obrázek 16: Jak pracujete se skupinou stálých diváků AO?
Obrázek 17: Jaký sledujete vývoj návštěvnosti AO?
Obrázek 18: Jaký podíl na celkové návštěvnosti má návštěvnost titulů AO?
Obrázek 19: Jaký podíl z celkových tržeb kina tvoří prostředky, které kino získá díky AO?
Obrázek 20: Stává se Vám, že představení AO jsou pro Vaše kino finančně ztrátová?
Obrázek 21: Proč AO zařazujete do programu Vašeho kina, i když to pro kino znamená ztrátu?
Obrázek 22: Kdo je provozovatelem kina?
Obrázek 23: V jak velké obci se nachází Vaše kino?
Obrázek 24: Jaká je kapacita Vašeho kina?
Obrázek 25: V jakém kraji se nachází Vaše kino?
Obrázek 26: Do jaké kategorie spadá Vaše kino?
60
9/ Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník pro česká kina. Alternativní obsah v českých kinech Příloha č. 2: Dotazník pro zahraniční poskytovatele. Event Cinema in the Czech Republic Příloha č. 1: Dotazník pro česká kina. Alternativní obsah v českých kinech. Zdroj: autor
Alternativní obsah v českých kinech Tento dotazník je součástí diplomové práce zpracovávané v rámci magisterského studia Arts Managementu na VŠE v Praze. Tématem dotazníku je alternativní obsah (AO) v českých kinech. AO chápejme jako jakékoliv audiovizuální dílo, které je odlišné od celovečerního filmu a bežné projekce a které je uvedeno v prostorách kina v přímém přenosu či záznamu. Veškerá konkrétní data budou použita pouze pro účely tohoto výzkumu a nebudou poskytována třetím stranám. Prosím, pokuste se odpovědět na otázky níže podle Vašich vlastních zkušeností. Čím obsáhlejší budou odpovědi a komentáře, tím lépe. Pokud Vás tlačí čas, prosím, pokuste se odpovědět alespoň heslovitě. Otázky označené hvězdičkou je nutné zodpovědět, aby bylo možné ve vyplňování dotazníku pokračovat. V případě, že ani jedna z nabízených možností nevystihuje Váš názor či Vaši zkušenost, neváhejte, prosím, Vaši odpověď specifikovat v nabízeném prostoru pro komentář (možnost „jiné“). Po vyplnění poslední otázky zvolte prosím kliknutím pole „odeslat“. Po skončení dotazníkového šetření ráda Všem zájemcům poskytnu celkové získané výsledky. Děkuji za pomoc i spolupráci. Bára Tůmová * Required
Jaké žánry alternativního obsahu zařazujete do programu Vašeho kina? * Je možné vybrat více odpovědí.
o
Opera
o
Balet
o
Koncerty populární a rockové hudby
o
Koncerty vážné hudby
61
o
Sportovní akce
o
Výstavy
o
Divadelní představení
o
Other:
Jaké druhy AO byste nejraději zařadil/a do programu, kdybyste si mohl/a vybrat i z jiných žánr než dnes nabízených oper, balet , divadel, koncert a výstav? * Je možné vybrat více odpovědí.
o
Muzikály
o
Sportovní akce
o
Operace lidského těla
o
Vědecké konference
o
Významné náboženské události ( např. Svatořečení Jana Pavla II.)
o
Stand-up komedie
o
Přenosy z výjimečných politických událostí
o
Other:
Jak často uvádíte ve Vašem kině představení AO? o
Více než jednou za měsíc
o
Jednou za měsíc
o
Jednou za 3 měsíce
o
Jednou za půl roku
o
Jednou za rok
o
Výjimečně - méně než jednou za rok
o
Other:
Jaké d vody Vás vedou k zařazení AO do programu Vašeho kina? Je možné vybrat více odpovědí.
o
Rozšíření diváckého spektra
o
Rozšíření programové nabídky
o
Splnění „úkolu“ od městské správy
o
Získávání vyšších tržeb
o
Výhoda oproti konkurenci jiného blízkého jednosálového kina
o
Výhoda oproti konkurenci blízkého multikina
o
Other:
Přistupujete k představením AO jinak než k běžným projekcím? * Myšleno formou příprav projekce, propagace...
o
Ano
o
Ne
62
Jaké nadstandardní akce v souvislosti s AO pořádáte? * Je možné vybrat více odpovědí.
o
Rauty
o
Slavnostní výzdoba kina
o
Živé hudební nebo taneční vystoupení
o
Uvaděčky v baletních kostýmech
o
Žádné
o
Other:
Využíváte jiné než běžné propagace pro zviditelnění titul AO? Pokud ano, jaké? Běžnou propagací se myslí plakát, trailer....
Jaké kanály se Vám v propagaci AO nejvíce osvědčily? * Je možné vybrat více odpovědí.
o
Plakáty
o
Sociální sítě (Facebook, Twitter, Google+...)
o
Rádiové reklamy
o
Přímé oslovování diváků newsletterem
o
Spolupráce s divadelními/operními/baletními domy či galeriemi v okolí
o
Tento ukazatel nesleduji.
o
Other:
Daří se Vám budovat stálou diváckou základnu AO? * o
Ano
o
Ne
Z kolika „člen " se přibližně tato základna skládá? Stačí odhad
Jak pracujete se skupinou stálých divák AO? Např. pravidelné zasílání newsletterů, pořádání speciálních projekcí, slevy...
Jaký sledujete vývoj v návštěvnosti AO? * o
Silně rostoucí
o
Rostoucí
o
Stagnující
o
Klesající
o
Silně klesající
o
Other:
Jaký podíl na celkové návštěvnosti má návštěvnost titul z AO? * stačí odhadem
Jaký podíl z celkových tržeb kina tvoří prostředky, které získá díky projekcím/přenos m AO? * stačí odhadem
63
Stává se Vám, že představení AO jsou pro Vás finančně ztrátová? o
Ano, vždy
o
Ano, někdy
o
Jsme na nule
o
Ne, vždy jsme v plusu
Proč AO zařazujete do programu Vašeho kina, i když to pro kino znamená ztrátu? Odpověze prosím jen, pokud jste na minulou otázku odpověděli ANO.
Využíváte externích služeb pro práci na alternativním obsahu? o
Ano, zejména pro dramturgii
o
Ano, pro koordinaci
o
Ne, řešíme si vše sami
o
Other:
Jaké další organizace ovlivňují zařazení AO do programu kina? * Je možné vybrat více odpovědí.
o
Městská správa
o
Divadlo
o
Žádné další organizace
o
Other:
Preferujete tituly ve 2D nebo ve 3D? * Preferujete přímé přenosy nebo záznamy? * Jste spokojeni s šíří nabídky AO od distributor v ČR? * o
Ano, nabídka je dostatečně široká
o
Ne, nabídka je v porovnání se zahraničím příliš úzká
Jak by se distribuce AO v České republice mohla podle Vás zlepšit? Navrhněte prosím možné změny.
Kdo je provozovatelem kina? * o
Obec
o
Občanské sdružení, spolek nebo ústav
o
Soukromá fyzická nebo právnická osoba
o
Other:
V jak velké obci se nachází Vaše kino? * o
Více než 100 tisíc obyvatel
o
50 - 100 tisíc obyvatel
o
20 - 50 tisíc obyvatel
o
5 - 20 tisíc obyvatel
64
o
2 - 5 tisíc obyvatel
o
Méně než 2 tisíce obyvatel
Prosím uveďte město a jméno kina, za které dotazník vyplňujete V jakém kraji se nachází Vaše kino? o
Hlavní město Praha
o
Středočeský kraj
o
Jihočeský kraj
o
Plzeňský kraj
o
Karlovarský kraj
o
Ústecký kraj
o
Liberecký kraj
o
Královéhradecký kraj
o
Pardubický kraj
o
Kraj Vysočina
o
Jihomoravský kraj
o
Olomoucký kraj
o
Moravskoslezský kraj
o
Zlínský kraj
Do jaké kategorie spadá Vaše kino? * o
Multikino
o
Vícesálové kino, ale ne multikino
o
Jednosálové kino se stálým provozem
o
Jednosálové kino s občasným provozem
o
Multifunkční sál
o
Nekinový prostor (např. divadlo...)
Jaká je kapacita Vašeho kina? * o
Více než 500 míst
o
300 - 500 míst
o
100 - 300 míst
o
Méně než 100 míst
Budete mít zájem o dodání výsledk právě vyplněného dotazníku? o
Ano, mám zájem.
o
Ne, nemám zájem.
65
Příloha č 2: Dotazník pro zahraniční poskytovatele. Event Cinema in the Czech Republic. Zdroj: autor
Event Cinema in the Czech Republic This questionnaire is part of a Master’s Degree thesis in Arts Management at the University of Economics in Prague and is about Event Cinema in Czech cinemas. One part of the thesis text is focuses on the role of producers, distributors and sub-distributors of Alternative Content. Any specific data will be used only for the research purposes and will not be provided to third parties. Thank you very much for your cooperation. Bara Tumova Which criteria do you use to choose the titles for "your content" which you distribute then? Do you have any influence on the range of titles which are offered by arts organizations? If so, how? How does the producer/distributor choose a particular performance in the terms of cast? For Example: Do you require a big star to be in the cast? For screenings of live events such as opera and ballet, do you communicate directly with the institutions or do you use an agent? Do you collaborate with external companies? If so, which ones? For example: technical support companies, advertising agencies, etc. Which type of the "event cinema" do you believe has the potential to attract the largest audience? Which of these emerging genres of the Event Cinema has the greatest chance to attract people to the cinema? o
Medical operations
o
Stand-up comedy
o
Political meetings
o
Religious services or festivals
o
Science conferences
66
Mostly, the distributors offer classic rock titles. Why is this so, in your opinion? For example: concerts featuring Queen, Led Zeppelin, The Doors etc. Why do you believe there are not more contemporary names offered by distributors in terms of music shows? What do you believe is the future of the Event Cinema in next 10 years? In terms of production costs is the live transmission more expensive than the recording? If yes, why? If you had any other interesting thoughts related to the Event Cinema please feel free to express yourself
67
