Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2008
Adéla Gregorová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Katedra podnikového a evropského práva Hlavní specializace: Mezinárodní obchod
Název diplomové práce:
Zaměstnávání cizinců v České republice
Vypracovala: Adéla Gregorová Vedoucí diplomové práce: JUDr. Milena Soušková, Ph.D.
2
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Zaměstnávání cizinců v České republice“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne
Podpis
3
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Mileně Souškové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.
Adéla Gregorová
4
Obsah Úvod......................................................................................................................................................................... 7 1
Vymezení pojmů ............................................................................................................................................ 9
1.1
Cizinec ....................................................................................................................................................... 9
1.2
Národnost................................................................................................................................................... 9
1.3
Státní občanství.......................................................................................................................................... 9
1.4
Pobyt cizince v ČR .................................................................................................................................... 9
1.4.1
Občané EU, EHP, Švýcarska a jejich rodinní příslušníci.................................................................... 10
1.4.2
Občané „třetích zemi“......................................................................................................................... 11
1.4.3
Cizinci pobývající na území ČR na základě právní ochrany............................................................... 12
1.4.4
Účely pobytu cizinců v ČR ................................................................................................................. 13
Cizinci na českém trhu práce........................................................................................................................ 14
2
Charakteristika cizinců jako skupiny obyvatel ČR .................................................................................. 14
2.1 2.1.1
Počet cizinců pobývajících v ČR ........................................................................................................ 14
2.1.2
Státní občanství cizinců pobývajících v ČR........................................................................................ 16
2.1.3
Rozložení cizinců v krajích ČR........................................................................................................... 17
2.1.4
Věková struktura a rodinný stav cizinců ............................................................................................. 18
2.1.5
Účel pobytu cizinců ............................................................................................................................ 19
2.2
Ekonomická aktivita cizinců.................................................................................................................... 19
2.2.1
Počet ekonomicky aktivních cizinců................................................................................................... 20
2.2.2
Státní občanství ekonomicky aktivních cizinců .................................................................................. 21
2.2.3
Rozložení ekonomicky aktivních cizinců v krajích ČR ...................................................................... 22
2.2.4
Struktura ekonomické aktivity cizinců................................................................................................ 22
2.2.5
Zprostředkování zaměstnání ............................................................................................................... 24
2.2.6
Nelegální ekonomická aktivita cizinců v ČR ...................................................................................... 24
3
Právní úprava zaměstnávání cizinců............................................................................................................. 26
3.1
Seznam předpisů upravujících zaměstnávání cizinců .............................................................................. 26
3.2
Vymezení pojmů z hlediska předpisů o zaměstnanosti............................................................................ 27
3.3
Typy pracovně právních vztahů............................................................................................................... 28
3.4
Postup zaměstnavatele a zaměstnance-občana EU/EHP/Švýcarska nebo jeho rodinného příslušníka při vstupu do zaměstnání.................................................................................................................................... 29
3.5
Postup zaměstnavatele při zaměstnávání cizince..................................................................................... 30
3.6
Postup cizince při vstupu do zaměstnání ................................................................................................. 31
3.6.1 4
Speciální případy zaměstnávání cizinců ............................................................................................. 32
Získávání víza............................................................................................................................................... 33
4.1
Stav platný před vstupem ČR do Schengenu ........................................................................................... 33
4.2
Stav platný po vstupu do Schengenu ....................................................................................................... 34
4.2.1
Náležitosti krátkodobého pracovního víza .......................................................................................... 35
4.2.2
Náležitosti dlouhodobého pracovního víza ......................................................................................... 36
4.2.3
Vyzvednutí vystaveného víza ............................................................................................................. 36
5
4.2.4 5
Platnost víza ........................................................................................................................................ 37
Zaměstnávání cizinců v praxi – veřejnoprávní instituce............................................................................... 38
5.1
Zahraniční lektoři (počet, původ, struktura) ............................................................................................ 39
5.2
Zaměstnávání anglických lektorů ............................................................................................................ 39
5.3
Hodnocení systému a návrh změn ........................................................................................................... 42
6
Zaměstnávání cizinců v praxi – soukromá sféra........................................................................................... 43
6.1
Zahraniční lektoři (počet, původ, struktura) ............................................................................................ 43
6.2
Fungování agendy zahraničních lektorů ve firmě.................................................................................... 45
6.3
Jak vypadá realita?................................................................................................................................... 46
6.4
Vstup cizince do zaměstnání aneb jak dlouho to trvá a kolik to stojí ...................................................... 47
6.5
Srovnání postupu ve veřejnoprávní instituci a soukromé firmě............................................................... 52
6.6
Návrhy možných změn ............................................................................................................................ 53
6.6.1
Dílčí zlepšení ...................................................................................................................................... 53
6.7
Podstatné změny ................................................................................................................................. 54
6.7.1
Zelená karta......................................................................................................................................... 55
6.7.2
Dopad navržených změn na fungování ve veřejnoprávní instituci a soukromé firmě......................... 58
7 7.1
Očima cizince ............................................................................................................................................... 59 Shrnutí ..................................................................................................................................................... 61
Závěr ...................................................................................................................................................................... 66 Seznam použité literatury a pramenů ..................................................................................................................... 68 Tabulky a přílohy ................................................................................................................................................... 70
6
Úvod S cizinci se v České republice setkáváme stále častěji. Hlavně ve významnějších městech a turistických destinacích. Vždyť se jejich počet od roku 1990 téměř zdesetinásobil! Obzvláště v metropoli se pohybuje obrovské množství občanů cizí státní příslušnosti. Většina z nich zde pobývá jako turisté, nicméně určitá část cizinců buď již přímo přichází na naše území se záměrem tady pracovat či trvale se usadit, nebo během svého turistického pobytu zjistí, že se v České republice chce zdržovat déle. Pak ovšem vyvstává otázka, jak tento pobyt financovat a nejčastějším řešením je práce a vstup do zaměstnání. Zaměstnání je ze strany dospělých jedinců v produktivním věku vnímáno jako něco přirozeného a samozřejmého, nicméně v případě zaměstnávání lidí na území jiného než domovského státu je tento proces v četných aspektech mnohem složitější a zaměstnávání cizinců s sebou pro zaměstnavatele nese rozličná administrativní a finanční břemena a nároky. Tato diplomová práce se věnuje právě těmto specifickým nárokům, které zaměstnávání cizinců na jednotlivé zúčastněné strany klade. Hlavní důraz bude položen na samotný proces získávání zahraničních pracovníků a jejich nástup do zaměstnání. V první teoretické části této diplomové práce budou představeny základními pojmy v oblasti zahraniční zaměstnanosti, momentální situace na českém trhu práce a platné právní předpisy, které tuto oblast upravují. Druhá část práce vykreslí postupy zaměstnávání cizinců v současné praxi. Praktická aplikace bude zúžena na oblast zaměstnávání cizinců ve sféře vzdělávání, jak v sektoru veřejného vzdělávání, tak ve firemní praxi. První kapitola jasně vymezí základní pojmy zahraniční zaměstnanosti, aby bylo zřejmé, o kom, případně o čem, se na tom kterém místě mluví. Stručně budou vysvětleny pojmy cizinec, národnost, státní občanství a pobyt cizince. Druhá kapitola ilustruje pozici cizinců na českém trhu práce. Nejdříve obecně v kontextu skupiny cizinců jako části obyvatelstva ČR a poté již se zaměřením na ekonomicky aktivní cizince. Kapitola přiblíží jednotlivé skupiny cizinců s ohledem na zemi jejich původu a významnost dané skupiny, uvede počet a strukturu cizinců, kteří v ČR pracují. Třetí kapitola vymezí platnou právní úpravu, která se vztahuje k zaměstnávání cizinců, povinnostem zaměstnance a zaměstnavatele. Čtvrtá kapitola se samostatně věnuje otázce víz. Objasňuje, jaké možnosti má cizinec, který se chystá v České republice pracovat.
7
Pátá kapitola již patří do praktické části tohoto pojednání. Ukáže, jak funguje proces zaměstnávání cizinců ve veřejnoprávní vzdělávací instituci VŠE na Katedře anglického jazyka. Zároveň poukáže na možná slabá místa a navrhne jejich změnu spolu s návrhem dalších možných zlepšení. Šestá kapitola představí tento proces v soukromé sféře, konkrétně v jedné české vzdělávací společnosti, která se specializuje na firemní výuku jazyků. Tato část nejlépe čtenáři ukáže, jaké překážky jsou se zaměstnáváním cizinců spojeny a jak je určitá část tohoto procesu náročná. Ani zde nebudou chybět návrhy na možná zlepšení, která by mohla přispět k významnému zjednodušení v podnikání. Sedmá kapitola obsahuje pohled cizinců na celý proces. Ilustruje tedy, jak vstup do zaměstnání prožívají sami cizinci. Cílem této diplomové práce je tedy především analýza stávajícího stavu v oblasti zaměstnávání cizinců a návrh možných pozitivních změn tak, aby byly zachovány náležitosti procesu, ale došlo zároveň i k jeho zjednodušení a zprůhlednění.
8
1 Vymezení pojmů 1.1 Cizinec Cizince definuje zákon o pobytu cizinců. Cizincem je fyzická osoba, která není státním občanem České republiky.1 Za cizince se tedy v obecném slova smyslu považuje i občan EU, dále pak osoby bez státního občanství a také osoby s více občanstvími, z nichž žádné není státním občanstvím ČR.
1.2 Národnost Národnost jedince není totéž jako státní občanství. Národnost znamená příslušnost k určitému národu, případně k národnostní či etnické skupině. Člověk svou příslušnost k určitému národu prohlašuje a je to jeho svobodné rozhodnutí, které se ale zpravidla řídí určitými objektivními znaky. V ČR se údaj o národnosti zjišťuje pouze při Sčítání lidu, domů a bytů.
1.3 Státní občanství Naproti tomu státní občanství se řídí vztahem mezi občanem a státem. Informace o státním občanství se povinně zapisují do osobních a cestovních dokladů a jsou také součástí mnoha evidencí. Státní občan má svá práva a povinnosti. Rozdíl mezi národností a občanství objasním na krátkém příkladě. Američanka, která pobývá v ČR, se provdá za Čecha a vzdá se svého amerického občanství. Tato žena je tedy národností Američanka, ale má české státní občanství. Česká republika totiž umožňuje, aby občan ČR měl pouze jedno občanství. Cizinec může české státní
občanství 3
nabýt
buď
prohlášením
(občané
Slovenska2
a
občané
bývalého
4
Československa ), nebo udělením .
1.4 Pobyt cizince v ČR O tom, zda cizinec smí či nesmí pobývat na území ČR rozhoduje Policie ČR (cizinecká policie), Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Cizinec buď může v ČR pobývat přechodně, nebo trvale. V pravomoci cizinecké policie je cizinci povolení k přechodnému či dlouhodobému pobytu ze zákonných důvodů neudělit. Pobyt cizince je 1 2
3
4
§1 zákon č. 42/2008 Sb., úplné znění zákona o pobytu cizinců na území ČR §18a,b,c zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbýváni státního občanství ČR, ve znění pozdějších úprav zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. §7 zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbýváni státního občanství ČR, ve znění pozdějších úprav
9
regulován zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů či případně azylovým zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších úprav. Vzhledem ke členství ČR v Evropské unii, rozeznáváme tři základní skupiny cizinců: •
občané EU nebo EHP5 či Švýcarska a jejich rodinní příslušníci,
•
občané „třetích zemí“ (neunijní občané),
•
cizinci pobývající na území ČR na základě právní ochrany bez ohledu na vnější hranice Evropské unie.
1.4.1 Občané EU, EHP, Švýcarska a jejich rodinní příslušníci Po vstupu do EU mohou občané EU na území České republiky vstupovat a pobývat bez zvláštních omezení, jen s platným cestovním dokladem, kterým se rozumí i průkaz totožnosti. Občané Evropské unie nepotřebují vízum, k pobytu na území České republiky do 3 měsíců nepotřebují tito občané ani žádné povolení k pobytu. V případě, že občan jiného členského státu EU chce na území ČR pobývat po dobu delší než 3 měsíce, např. z titulu výkonu zaměstnání, studia, podnikání či jiné činnosti, může (ale nemusí) požádat o vydání potvrzení o přechodném pobytu nebo o povolení k trvalému pobytu. Vydání těchto povolení však není podmínkou jeho pobytu na území ČR a to ani v případě výkonu zaměstnání, podnikání či studia. Potvrzení k přechodnému pobytu je pro cizince výhodné při jednání s úřady, například při koupi nemovitosti či podnikání na základě živnostenského listu. Aby mohl občan EU získat povolení k dlouhodobému pobytu, které se vydává na deset let, musí již splnit určité podmínky stanovené v pobytovém zákoně (viz Přílohu č. 1). Dohoda o vytvoření Evropského hospodářského prostoru (EHP), která vstoupila v platnost 1. ledna 1994 uzavřením smlouvy mezi Evropským sdružením volného obchodu (ESVO) a Evropskou unií, zavedla pro občany státu ESVO stejný režim jako platí pro občany EU. Mezi přidružené země v rámci Evropského hospodářského prostoru patří Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Tato dohoda umožnila těmto státním příslušníkům požívat stejné svobody, jaké jsou přiznány občanům EU - volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Občané těchto zemí mají právo se pohybovat svobodně po celém území EHP - žít, pracovat, zakládat podniky, investovat, nakupovat nemovitosti, a to pouze s několika drobnými omezeními v určitých sektorech.6
5 6
Evropský hospodářský prostor (EHP) tvoří státy Norsko, Island a Lichtenštejnsko a EU 27 Businessinfo, 2008. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi/evropskyhospodarsky-prostor-ehp/1000520/7824/
10
V roce 1999 Evropská unie uzavřela se Švýcarskem dohodu o přístupu pracovníků z členských zemí Unie na švýcarský pracovní trh. Bilaterální dohoda mezi Švýcarskem a EU z roku 2002 započala postupné otvírání pracovního trhu v pěti etapách s plnou liberalizací v roce 2014. Jako důsledek bilaterální smlouvy mezi EU a Švýcarskem a vstupu ČR do EU získali švýcarští občané v ČR stejné právní postavení jako občané EU.7 Tato ustanovení se ovšem nevztahují jen na občany EU, EHP či Švýcarska, ale také na jejich rodinné příslušníky.
1.4.2 Občané „třetích zemi“ V rámci přechodného pobytu může občan třetí země na území ČR pobývat v bezvízovém režimu, na základě krátkodobého víza, víza k pobytu nad 90 dnů nebo na základě povolení k dlouhodobému pobytu. Cizinec také může na území ČR pobývat trvale. Bez víza se cizinec ze třetí země může, až na výjimky, na území ČR pohybovat pokud je na tzv. bílém seznamu8. Bezvízový pobyt je maximálně na 3 měsíce. O cizinci v tomto režimu se běžně mluví jako o turistovi. Platí totiž, že turista nemůže v ČR pracovat. Seznam bezvízových zemí je pro úplnost uveden v příloze (Příloha č. 2). Krátkodobé vízum je platné nejdéle 90 dnů a má buď podobu průjezdního víza umožňující průjezd ČR, letištního víza v situaci, kdy je to vyžadováno pro pobyt cizince v tranzitním prostoru na letišti, nebo jde o vízum k pobytu do 90 dnů vydané zastupitelským úřadem ČR za určitým účelem. Pokud chce cizinec v ČR pobývat déle než 3 měsíce, může požádat zastupitelský úřad ČR o udělení víza k pobytu nad 90 dní. Také v tomto případě se dokládá účel pobytu (např. zaměstnání, podnikání či studium). Vízum se vydává nejdéle na jeden rok a neprodlužuje se. Když bude cizinec v ČR pobývat déle než jeden rok, je zároveň držitelem platného víza k pobytu nad 90 dní a jeho pobyt má přitom stejný účel, může si požádat o povolení k dlouhodobému pobytu, které lze potom opakovaně prodlužovat. Pokud získá cizinec ze třetí země od Cizinecké policie povolení k trvalému pobytu, je s ním ve většině situací zacházeno stejně jako s občanem ČR. Obecné možnosti udělení tohoto povolení jsou: •
po 5 letech nepřetržitého pobytu na vízum nad 90 dní nebo na základě povolení k dlouhodobému pobytu,
•
po 4 letech nepřetržitého pobytu v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany,
7 8
Europeum, 2008. Dostupné z: http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=757 nařízení Rady (ES) č. 539/2001
11
•
po 2,5 letech u absolventů projektu MPSV „Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“,
•
bez ohledu na délku pobytu u soužití s rodinným příslušníkem, který je občan ČR s trvalým pobytem v ČR,
•
bez ohledu na délku z humanitárních či zvláštních důvodů.
1.4.3 Cizinci pobývající na území ČR na základě právní ochrany9 Některé mezní životní situace jako hromadný exodus kvůli ozbrojenému konfliktu, živelné katastrofy nebo soustavné porušování lidských práv mohou cizinci ze třetí země umožnit získat v ČR zvláštní ochranu. Takovýto exulant pak může být evidován jako cizinec pobývající na našem území na základě povoleni k dlouhodobému pobytu. Obr. č. 1: Schéma typů pobytu cizinců ze třetích zemí
Zdroj: Ministerstvo práce a sociální věcí: Informační publikace pro cizince v ČR, Praha 2007, str. 18. ISBN 978-80-86878-06-5. Dostupné z: http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=444
9
zákon č. 221/2003 Sb.
12
1.4.4 Účely pobytu cizinců v ČR Česká cizinecká policie zaznamenává různé důvody, z jakých cizinci přicházejí do ČR, respektive proč zde pobývají nebo budou pobývat. Uvádím toto členění podle evidence Českého statistického úřadu10:
1. studium a praxe 2. podnikání na živnostenský list 3. účast v právnické osobě 4. zaměstnání 5. ostatní ekonomické aktivity 6. volné právo usídlení (krajané) 7. usídlení (povoleni k trvalému pobytu) 8. rodinní příslušníci a sloučení rodiny 9. azylanti 10. žadatele o azyl, humanitární statut, dočasná ochrana 11. osoby bez platných povoleni čekající na repatriaci 12. jiné
10
Holá, B. a kol.: Život cizinců v ČR 2007. ČSÚ, Praha 2007. ISBN 978-80-250-1548-3, str. VIII. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/C60046609E/$File/Cizinci_pro%20web_2007.pdf
13
2 Cizinci na českém trhu práce Abychom mohli zkoumat vývoj počtu a struktury cizinců na českém trhu práce, je důležité poznat a pochopit vývoj celé skupiny cizinců u nás, která zde pobývá i z jiných důvodů (účelů pobytu) než je pouze zaměstnání.
2.1 Charakteristika cizinců jako skupiny obyvatel ČR
2.1.1 Počet cizinců pobývajících v ČR Přestože v ČR cizinci tvořili v roce 2007 pouze 2,9 % populace11, což je v evropském kontextu relativně málo, zaujímá zmíněná skupina významné postavení na českém trhu práce. Pro zajímavost uveďme, že u našich sousedů na Slovensku tvořili cizinci v roce 2006 jen 0,5 % populace a naopak nejvyšší podíl cizinců tradičně drželo v roce 2006 Lucembursko, kde se k cizímu původu hlásilo téměř 40 % obyvatel. Graf č. 1: Podíl cizinců na obyvatelstvu ve vybraných evropských státech (2007)
Zdroj:ČSÚ, 2008. Život cizinců v ČR, Praha 2007, str. 3. ISBN 978-80-250-1548-3. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/C60046609E/$File/Cizinci_pro%20web_2007.pdf 11
ČSÚ, 2007.
14
K 31. 12. 2007 bylo dle dat Českého statistického úřadu na základě čísel poskytnutých Ředitelstvím služby cizinecké a pohraniční policie MV ČR na našem území evidováno 392 08712 cizinců, z toho 158 018 cizinců (40 %) mělo status trvalý pobyt, 234 069 cizinců (60 %) mělo pobyt dlouhodobý (nad 90 dnů). Skupina „trvalý pobyt“ obsahuje jak občany EU a jejich rodinné příslušníky tak zároveň občany třetích zemí. Dlouhodobý pobyt nad 90 dnů v sobě zahrnuje: •
občany EU a jejich rodinné příslušníky s potvrzením o přechodném pobytu,
•
občany třetích zemí s vízem nad 90 dnů,
•
občany třetích zemí s dlouhodobým pobytem a cizince v režimu dočasné ochrany.
Jak jsme se dostali na číslo 392 087 cizinců? V roce 1990, tedy v době vzniku nové České a Slovenské federativní republiky, bylo v ČSFR evidováno 35 198 cizích občanů. V devadesátých letech se počet této skupiny obyvatel neustále zvyšoval, a to i přes rozdělení ČSFR. K 31. 12. 1993 byl na území ČR zaznamenán počet 77 668 obyvatel cizí státní příslušnosti. Mezi lety 1994 a 1999 se jejich počet více než zdvojnásobil ze zhruba 100 tisíc až na číslo kolem 200 tisíc pobývajících cizinců. V roce 2000 počet cizinců v ČR poklesl o 30.000 osob znovu na 200 tisíc, přičemž se tento jev obecně přičítá změnám legislativy. 1. 1. 2000 totiž začal platit zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, který výrazně zpřísnil vstupní a pobytový režim většiny cizinců u nás. Některá ustanovení zákona byla zmírněna novelou platnou od července 2001, která měla za následek opětovný mírný nárůst počtu usazených cizinců. Od roku 2005 můžeme sledovat opět růst výraznější, mimo jiné jako dopad vstupu ČR do EU k 1. květnu 2004. V souvislosti se vstupem do Unie došlo k rozšíření kategorií pobytů. Kromě pobytů trvalých a víz nad 90 dnů jsou rozlišovány také pobyty dlouhodobé (pobyty navazující na víza nad 90 dnů) a pobyty přechodné pro občany EU a jejich rodinné příslušníky. Vývoj počtu cizinců dokládá následující graf.
12
Čísla nezahrnují počet cizinců s aktuálně platným azylem
15
Graf č. 2: Vývoj počtu cizinců podle typu pobytu; 1985 - 2006 (31.12.)
Zdroj: ČSÚ, 2008. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tab/B900334F9B
2.1.2 Státní občanství cizinců pobývajících v ČR Mezi roky 1994 - 2006 v ČR pobývali cizinci s původem nejčastěji z těchto zemí: Ukrajina, Slovensko, Vietnam, Polsko, Rusko, Německo, Bulharsko, Srbsko a Černá Hora (bývalá Jugoslávie), Moldavsko, Spojené státy, Čína, Bělorusko. V posledních dekádě, tedy přesněji od roku 1996, se složení cizinců z hlediska státního občanství v první pětici zemí nemění. Do top 5 patří tyto země: Ukrajina, Slovensko, Vietnam, Rusko a Polsko. O první příčku se střídá Slovensko a Ukrajina, přičemž v posledních čtyřech letech vítězí co do počtu cizinců v ČR Ukrajina. Slovensko v posledních letech ztrácí hlavně díky faktu, že po vstupu obou samostatných republik do EU se v ČR změnil pobytový režim pro slovenské státní občany. Ti jako občané EU už nemají povinnost žádat o povolení k pobytu. Mohou o ně požádat, aby mohli snadněji jednat s některými českými úřady, ale nemusí.
16
K 31. 12. 2007 byli v České republice nejčastěji zastoupeni občané Ukrajiny (126 526 osob, 32 %) a Slovenska (67 880 osob, 17 %), následoval Vietnam (50 955 osob, 13 %), dále Rusko (23 303 osob, 6 %) a konečně Polsko (20 607 osob, 5 %). Pro ilustraci vývoje uvádím pořadí zemí z roku 1994. První tehdy bylo Polsko (20 021 osob, 19 %), druhé Slovensko (16 778 osob, 16 %), třetí Ukrajina (14 230 osob, 14 %), čtvrtý Vietnam (9 %) a páté Německo (4 %).13 Graf č. 3: Počet cizinců v ČR - nejčastějších 5 státních občanství cizinců 2007
Ostatní; 27 %
Ukrajina; 32 %
Polsko; 5 % Rusko; 6 % Vietnam; 13 %
Ukrajina Slovensko Vietnam Rusko Polsko Ostatní
Slovensko; 17 %
Zdroj: Vlastní graf na základě dat z ČSÚ. Aktuální hodnoty dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_pocet_cizincu
2.1.3 Rozložení cizinců v krajích ČR V České republice v zásadě existují tři typy krajů. Takové, kde je počet cizinců vysoký, kde je jejich podíl na obyvatelstvu průměrný a kde je velmi nízký. Vysoký podíl cizinců pobývá v Praze, Středočeském kraji, Jihomoravském kraji, Ústeckém kraji a Moravskoslezském kraji. Průměrný počet cizinců žije v kraji Karlovarském, Plzeňském, Královéhradeckém, Libereckém a Jihočeském. Nízký poměr cizinců na populaci čítá Olomoucký a Pardubický kraj, kraj Vysočina a Zlínský kraj. V letech 1996 – 2006 narostl počet cizinců ve všech krajích republiky kromě jediné výjimky, kraje Moravskoslezského. Nejvíce se počet cizinců již tradičně zvýšil v hlavním městě, z 60 tisíc v roce 1996 na 100 tisíc v roce 2006. Všimněme si, že 100 tisíc se rovná téměř jedné třetině všech cizinců v ČR v roce 2006. Zmíněných 100 tisíc cizinců tvořilo necelých 9 % počtu pražského obyvatelstva.
13
Holá, B. a kol.: Život cizinců v ČR 2007. ČSÚ, Praha 2007. ISBN 978-80-250-1548-3, str. 6. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/C60046609E/$File/Cizinci_pro%20web_2007.pdf
17
Tabulka č. 1: Podíl cizinců na obyvatelstvu v krajích ČR – srovnání let 1996 a 2006
Zdroj: Holá, B. a kol.: Život cizinců v ČR 2007. ČSÚ, Praha 2007. ISBN 978-80-250-1548-3, str. 13. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/C60046609E/$File/Cizinci_pro%20web_2007.pdf
2.1.4 Věková struktura a rodinný stav cizinců Oproti české populaci se v populační skupině cizinců projevuje několik zásadních odlišností. Nejpodstatnější je rozdíl v produktivním věku (15 – 64 let), kde u cizinců tato část populace v roce 2006 tvořila téměř 90 % (přesně 89 %), kdežto u Čechů tomu bylo podstatně méně – 71 %. Vysoké procento dokládá důvod pobytu cizích státních příslušníků v ČR, kterým je nejčastěji ekonomická aktivita. V populaci cizinců vzrůstá podíl dětí, v roce 2006 to bylo již 8 %, i když byl tento počet pořád ještě nižší než u českých státních příslušníků (14 %). V kategorii osob nad 65 let také panuje rozdílný stav, u cizinců tvořila tato skupina cca 3 % u Čechů 14 % osob. U rodinného stavu již nepozorujeme takové rozdíly. K 31. 12. 2006 bylo cca 40 % cizinců svobodných, 50 % ženatých/vdaných, 7 % rozvedených a 2 % ovdovělých. V populaci ČR bylo také téměř 40 % osob svobodných, 45 % ženatých/vdaných, 9 % rozvedených a 7 % ovdovělých.14
14
Holá, B. a kol.: Život cizinců v ČR 2007. ČSÚ, Praha 2007. ISBN 978-80-250-1548-3, str. 16. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/C60046609E/$File/Cizinci_pro%20web_2007.pdf
18
2.1.5 Účel pobytu cizinců Cizinci přichází do ČR nebo zde pobývají z různých pohnutek. Tyto pohnutky – účely pobytu – posuzujeme podle toho, zda se jedná o cizince s trvalým pobytem v ČR nebo zda jde o cizince s dlouhodobým pobytem nad 90 dní. U cizinců s trvalým pobytem bylo k 31. 12. 2006 nejčastějším účelem pobytu sloučení rodiny (60 % všech cizinců s trvalým pobytem), dále usídlení (38 % osob) a nakonec ostatní účely (2 %). Druhá skupina, máme na mysli cizince s ostatními typy dlouhodobých pobytů (s pobytem dlouhodobým, přechodným, vízy nad 90 dnů), v ČR pobývala nebo sem přicházela nejčastěji za účelem zaměstnání (70 % všech cizinců s dlouhodobými pobyty nad 90 dnů), pak za účelem podnikání na živnostenské oprávnění (14 %), dále za účelem sloučení rodiny (10 %) nebo za účelem studia či praxe (4 %) viz graf č. 4.
2.2 Ekonomická aktivita cizinců V následujícím textu již svou pozornost zaměříme na užší spektrum cizinců. Budeme zkoumat jen tu část cizinecké populace, která je ekonomicky aktivní a tudíž ovlivňuje trh práce. Pod pojmem ekonomická aktivita jsou zařazeny dvě samostatné kategorie činnosti. Zaprvé mezi ekonomicky aktivní cizince patří ti cizí státní příslušníci, kteří jsou evidováni úřady práce (údaje shromažďuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) a zadruhé ti cizinci, kteří vlastní živnostenské oprávnění (údaje shromažďuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR). O jakých údajích mluvíme? Předně o datech, která eviduje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) - o vydaných platných povoleních k zaměstnání cizinců, dále údaje o počtu nástupů občanů EU/EHP a Švýcarska k výkonu práce a počtu nástupů k výkonu práce cizinců s trvalým pobytem z ostatních zemí. Všechna tato fakta získává MPSV z registrací na úřadech práce. Druhou kategorií vstupních dat tvoří informace poskytnuté Ministerstvem průmyslu a obchodu – jsou to informace o cizincích, kteří v ČR získali živnostenské oprávnění.
Mezi cizince evidované úřadem práce se počítají:
1. cizinci v postavení zaměstnanců 2. cizinci společníci - ti cizinci, kteří jsou společníci, členové a statutáři obchodních společností a družstev a kteří se zároveň kromě účasti na řízení společnosti věnují i plnění běžných pracovních úkolů a musí tudíž žádat úřad práce o povolení k zaměstnání.15
15
§89 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
19
Graf č. 4: Účely pobytu cizinců s dlouhodobými pobyty nad 90 dnů (31. 12. 2006)
Zdroj: Holá, B. a kol.: Život cizinců v ČR 2007. ČSÚ, Praha 2007. ISBN 978-80-250-1548-3, str. 19. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/C60046609E/$File/Cizinci_pro%20web_2007.pdf
2.2.1 Počet ekonomicky aktivních cizinců Pokud bychom se podívali na vývoj počtu cizinců v posledních letech, vysledovali bychom tři různé fáze. V první etapě od roku 1997 – 1999 docházelo k absolutnímu poklesu ekonomicky aktivních cizinců – jak evidovaných na úřadu práce, tak živnostníků. V letech 2000 – 2004 došlo k určité početní stabilizaci, která předcházela růstu, který byl nastartován rokem 2005 a trvá až do současnosti (tzn. včetně roku 2007). V roce 1997 byl počet ekonomicky aktivních cizinců 193 958 (to bylo pro představu přibližně 4 % pracujících v ČR), v roce 2007 pak již 309 027 (přes 6 % pracujících na českém trhu práce). Graf č. 5: Vývoj počtu ekonomicky aktivních cizinců
Zdroj: ČSÚ, 2008. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tab/5E00227C67
20
Z grafu je rovněž patrné, že živnostníků je podstatně méně než cizinců evidovaných úřady práce. Cizinci držící živnostenské oprávnění představovali nejdříve 30 %, od roku 1999 40 % a v posledních třech letech opět jejich podíl klesá až na 22 % na konci roku 2007.
2.2.2 Státní občanství ekonomicky aktivních cizinců Tak jako u cizinců pobývajících v ČR byla nasnadě otázka, z jaké země pocházejí, tak i v případě ekonomicky aktivních cizinců se budeme touto problematikou zabývat. Pokud si vezmeme nejdříve skupinu jako celek – živnostníky i evidované úřadem práce – je struktura země původu cizinců následující. Za poslední dekádu se klíčové země v první pětce z hlediska pozic ani složení téměř neliší. V roce 1998 bylo nejčastější státní občanství slovenské (43 %), ukrajinské (19 %), vietnamské (10 %), polské (7 %) a bulharské (2 %). O šest let později, tedy v roce 2006, bylo pořadí až na jednu výjimku stejné: Slovensko (40 % ekonomicky aktivních cizinců), Ukrajina (27 %), Vietnam (9 %), Polsko (7 %) a Moldavsko (2 %). Samostatný vývoj podskupiny skupiny cizinců evidovaných úřadem práce – zaměstnanci a společníci – do značné míry kopíruje trend celé skupiny. V roce 1998 nejčastěji úřady práce registrovaly u cizích občanů státní občanství slovenské (56 %), ukrajinské (17 %), polské (9 %), bulharské (2 %) a moldavské (2 %). Po šesti letech zůstávalo na prvním místě co do největší četnosti státních občanství cizinců evidovaných úřady práce stále Slovensko, i když s mírným poklesem, na druhém místě Ukrajina naopak s mírným nárůstem, třetí Polsko a čtvrté Moldavsko, obě bez procentuální změny stavu a nově také Mongolsko (2 %).16 Graf č. 6: Nejčetnější státní občanství cizinců dle úřadu práce (31. 12. 2006)
Zdroj: Holá, B. a kol.: Život cizinců v ČR 2007. ČSÚ, Praha 2007. ISBN 978-80-250-1548-3, str. 19. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/C60046609E/$File/Cizinci_pro%20web_2007.pdf 16
Holá, B. a kol.: Život cizinců v ČR 2007. ČSÚ, Praha 2007. ISBN 978-80-250-1548-3, str. 23 - 25. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/C60046609E/$File/Cizinci_pro%20web_2007.pdf
21
Poměrně důležitým faktem je, že v kategorii cizinců majících v ČR živnostenské oprávnění nejpočetnější skupinu cizinců tvořili a tvoří státní občané Vietnamu. Pokud si vzpomeneme na obrázek z městských tržnic, krámků se zeleninou či oděvy a nově například asijské kosmetické salóny, nemůže nás tato skutečnost nijak překvapit. To, že celkově jsou vietnamští státní příslušníci až na třetím místě s 9 % podílem na ekonomicky aktivních cizincích, je důsledek relativně nižšího zastoupení skupiny živnostníků oproti cizincům evidovaným úřadem práce. Živnostníci se státním občanstvím Vietnamu v obou sledovaných letech (1998 a 2006) představovali 35 % všech cizích osob s živnostenským oprávněním. Za nimi následovali Ukrajinci, kteří tvořili 32 % všech cizinců-živnostníků v roce 2006 (v roce 1998 jen 22 %). Třetí se v obou obdobích umístili Slováci s necelými 15 %.
2.2.3 Rozložení ekonomicky aktivních cizinců v krajích ČR Také u rozložení ekonomicky aktivních cizích státních občanů platilo a platí, že nejvyšší koncentrace cizinců je v Praze. V roce 2006 v Praze působila třetina (32 %) všech ekonomicky aktivních cizinců. Za hlavním městem následoval v témže roce kraj Středočeský (15 %), Jihomoravský (10 %), Plzeňský (7 %) a Moravskoslezský (6 %). Mezi kraji samotnými existují samozřejmě určité rozdíly v zastoupení jednotlivých typů ekonomické činnosti. Ve většině krajů dominovali cizinci evidovaní úřadem práce. Výjimku tvořily kraje Karlovarský a Ústecký, kde více než polovinu ekonomicky aktivních cizinců tvořili v roce 2006 živnostníci, v kraji Ústeckém představovali tyto osoby 57 %, v kraji Karlovarském pak 62 %. V ostatních krajích ČR převládali cizinci evidovaní úřadem práce, kteří představovali minimálně 70 % všech ekonomicky aktivních cizinců v daném kraji. Nejvyšší podíl cizinců evidovaných úřadem práce byl zaznamenán v kraji Pardubickém, Středočeském a na Vysočině (podíl okolo 80 % všech ekonomicky aktivních cizinců v kraji).17
2.2.4 Struktura ekonomické aktivity cizinců Dle výsledků klasifikace OKEČ (blíže viz Přílohu č. 3) se dá o struktuře ekonomické činnosti cizinců vyslovit závěr, že nejvíce cizinců bylo v roce 2006 zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu, kde působila více než třetina (35 %) všech cizinců-zaměstnanců. Více jak pětina (22 %) pracovala ve stavebnictví, o něco méně než pětina (17 %) v nemovitostech a pronájmu a konečně poslední významnější skupinou byla kategorie obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (9 %). V rámci všech zaměstnanců na českém 17
ČSÚ, 2008. Popis aktuálního vývoje dostupný z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/o/ciz_ekonomicka_aktivita-popis_aktualniho_vyvoje
22
trhu práce byla v témže roce také třetina lidí zaměstnána ve zpracovatelském průmyslu (31 %), ale v jiném pořadí skupin než u cizinců. Dá se říct, že oblast stavebnictví a nemovitostí je pro cizince velmi specifická a podíly těchto odvětví jsou u všech zaměstnanců na celém českém trhu práce mnohem nižší. Celý český trh je oproti cizinecké části mnohem různorodější a rozmanitější. Z hlediska klasifikace zaměstnání (KZAM, viz Přílohu č. 4) pozorujeme, že převažují hlavně pomocné a manuální práce. Samozřejmě, že jisté rozdíly ještě panují zvlášť mezi muži a mezi ženami, uveďme ale trendy celkem za muže i ženy dohromady. Ke konci roku 2006 bylo nejvíce cizinců zaměstnáno v profesích řemeslník, kvalifikovaný výrobce, zpracovatel a opravář, kam spadala přibližně třetina cizinců (28 %). Další cizinci byli zaměstnáni hlavně jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (27 %) anebo jako obsluha strojů a zařízení (17 %). Profesi vyžadující vyšší vzdělání a kvalifikaci vykonávalo mnohem méně cizinců. Jako technický, zdravotnický či pedagogický pracovník bylo zaměstnáno jen asi 7 % cizinců a podobně i u vědeckých a odborných duševních pracovníků (8 %). Hlavní rozdíl mezi celým trhem práce v ČR a kategorií cizinců je tedy v opačném zastoupení kvalifikovaných a nekvalifikovaných profesí. V celé ČR v roce 2006 pracovala jako nekvalifikovaná pracovní síla pouze celkem čtvrtina zaměstnanců kdežto u cizinců celkem okolo 45 %. A analogicky v témže roce na celém trhu práce v zaměstnání vyžadující vyšší vzdělání a kvalifikaci pracovalo celkem téměř 40 % zaměstnanců, kdežto takové zaměstnání vykonával ani ne každý pátý cizinec. Cizinci se tak uplatňují hlavně na tzv. sekundárním segmentu trhu práce, který je tvořen zaměstnáními, o které nemají čeští občané zájem, či v segmentech trhu práce, které čeští občané nedostatečně obsazují. Jde především o méně kvalifikovaná a hůře placená místa, to platí obzvlášť u cizinců z Ukrajiny s povolením k dlouhodobému pobytu či vízem nad 90 dní. Podíváme se blíže na živnostníky. Téměř polovina cizinců-živnostníků podniká v odvětví zahrnující obchod, opravu motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu (45 % k 31. 12. 2006). Druhou nejvýznamnější činností cizinců-živnostníků bylo stavebnictví (20 % případů), hned v závěsu následovaly činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, resp. podnikatelské činnosti (15 %). Poslední významnější skupinu tvořil zpracovatelský průmysl (8 %) a ubytovací a stravovací služby (4 %). V celé ČR v první čtyřce živnostníci podnikají ve stejných činnostech jako cizinci, ale podíl jednotlivých oborů je v celé ČR nižší než u cizinců. Všichni živnostníci v ČR dohromady podnikají ve větším počtu odvětví a celý trh je pestřejší.18 Cizinci-živnostníci nejčastěji pochází z Vietnamu, případně z Číny a často obsazují segment trhu služeb, který je pro členy majoritní společnosti neatraktivní nebo uzavřený. Mají své známosti 18
Holá, B. a kol.: Život cizinců v ČR 2007. ČSÚ, Praha 2007. ISBN 978-80-250-1548-3, str. 30 - 33. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/C60046609E/$File/Cizinci_pro%20web_2007.pdf
23
avazby a díky nim se mohou začlenit do sítí tvořených krajany, kteří podnikají ve stejné sféře. Vzniká tak určitý paralelní pracovní trh, ve kterém platí pravidla opačná k těm v majoritní společnosti – kulturním kapitálem není jako na běžném trhu práce znalost českého jazyka a vzdělání. Na paralelním trhu je tímto kapitálem znalost vietnamštiny a schopnost pohybovat se ve vietnamském prostředí či vazby na hierarchicky výše postavené krajany. Takové uspořádání velmi posiluje uzavřenost cizineckých komunit vůči českému prostředí.19
2.2.5 Zprostředkování zaměstnání Při sjednávání práce v ČR se ve více než v polovině případů cizinci svěřují do služeb zprostředkovatelské agentury. Zprostředkovatelský servis je v podstatě jediná efektivní služba tohoto typu u nás a v praxi k němu vlastně neexistuje alternativa. Zatím. Ačkoliv jsou mnohé agentury často ne zcela profesionální, hrají významnou roli na českém cizineckém trhu práce a jsou imigranty hojně využívány.20
2.2.6 Nelegální ekonomická aktivita cizinců v ČR Tato práce nemá za cíl nikterak idealizovat české poměry a proto považuji za důležité zmínit i fenomén nelegální ekonomické aktivity cizinců na území ČR. Jak potvrzuje empirická zkušenost i mnohé výzkumy, v ČR někteří cizinci skutečně pobývají a pracují nelegálně. Není přitom rozdíl v tom, zda se jedná o muže nebo ženy, vzdělané či nevzdělané, staré či mladé. Tento jev zasahuje celé spektrum cizinců v produktivním věku. Nejvíce nelegálních ekonomicky aktivních migrantů přichází do ČR z Ukrajiny a dalších bývalých sovětských republik. Druhou velmi významnou skupinu tvoří vietnamští státní příslušníci. Státní občané Ukrajiny a Vietnamu však vzájemně představují odlišné populační skupiny, které se liší v mnoha aspektech. Pro ukrajinské ekonomicky aktivní cizince je typičtější spíše pozice zaměstnance, vietnamští cizinci jsou spíše podnikatelé a živnostníci a jejich komunita je vůči okolní společnosti hodně uzavřená. Potvrzuje se přímá úměrnost počtu výskytu nelegálních ekonomicky aktivních cizinců a počtu legálně pracujících či podnikajících cizinců na území ČR. Nejvíce nelegálních zaměstnanců či živnostníků je proto již tradičně v Praze a Středočeském kraji, dále pak na Karlovarsku, Ústecku a v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Nejčastěji cizinci ilegálně působí ve stavebnictví, pohostinství a ubytování, službách v domácnosti (úklid, pečovatelství), zemědělství a lesnictví, obchodě (maloobchod/velkoobchod), textilním a potravinářském průmyslu. Česká republika se 19
20
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Analýza přístupu žen imigrantek a mužů imigrantů ke vzdělávání a na trh práce v ČR, Praha 2007, str. 70 -71. Dostupné z: http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=484 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Analýza přístupu žen imigrantek a mužů imigrantů ke vzdělávání a na trh práce v ČR, Praha 2007, str. 70 -71. Dostupné z: http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=484
24
v budoucnu pravděpodobně nikdy zcela nevyhne výskytu ilegálních ekonomicky aktivních cizinců. Jde o to, jak nejlépe a nejúčinněji jejich počet v ČR eliminovat.21 Pro zajímavost uveďme tabulku s přehledem odhalených nelegálně pracujících cizinců. Údaje vycházejí ze zjištění při kontrole úřadů. Tabulka č. 2: Odhalení nelegálně zaměstnaní cizinci v ČR (k 31. 03. 2008)
Zdroj: MPSV, 2008. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pracovni-pravo/po-triceti-dnech-dostanoucizinci-zeleno/1000873/48519
21
Drbohlav, D. a kol.: Mezinárodní migrace a nelegální pracovní aktivity migrantů v Česku v širším evropském kontextu, Průběžná zpráva projektu za rok 2007. Přírodovědecká fakulta UK, Praha 2007, str. 16-17. Dostupné z: http://www.natur.cuni.cz/ksgrrsek/illegal.htm
25
3 Právní úprava zaměstnávání cizinců Jak již bylo naznačeno v předchozí kapitole, cizinci mohou být v ČR výdělečně činní (ekonomicky aktivní) dvěma základními způsoby, buď jako zaměstnanci nebo jako podnikatelé. Tato práce se zaměří pouze na část týkající se zaměstnávání ve vlastním slova smyslu, kdy cizinci působí jako zaměstnanci tuzemského zaměstnavatele.
3.1 Seznam předpisů upravujících zaměstnávání cizinců Proces zaměstnávání cizinců upravuje celá řada zákonů, nařízení a vyhlášek. Úplný seznam má na svých stránkách zveřejněno MPSV, které je zároveň institucí, která celou oblast zahraniční zaměstnanosti zaštiťuje, spravuje a spolu s úřadem práce poskytuje cizincům i zaměstnavatelům ucelené informace. Předpisy týkající se zaměstnanců jsou:
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“); Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 42/2008 Sb., dále jen „dále jen zákon o pobytu cizinců“); Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“); Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“); Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (dále jen „zákon o správních poplatcích“); Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška č. 192/1993 Sb., o kolkových známkách, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů; Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; 26
Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968, o svobodě pohybu pracovníků Společenství; Nařízení Rady (EHS) č. 311/76 ze dne 9. února 1976, o sestavování statistik o zahraničních pracovnících; Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.22
Nejdůležitější předpis upravující tuto oblast je zákon o zaměstnanosti, zákoník práce a zákon o pobytu cizinců. Hned na začátku je třeba předeslat, že podmínky pro zaměstnávání cizinců se s neustálou změnou předpisů vytrvale mění. Máme na mysli nový zákoník práce, jeho následnou změnu zákonem č. 362/2007 Sb., změna zákoníku práce a změna souvisejících zákonů a zákon o pobytu cizinců. Tak například zákon o pobytu cizinců se za posledních devět let dvanáctkrát změnil či byl doplněn než vzniklo stávající úplné znění zákona o pobytu cizinců na území ČR.
3.2 Vymezení pojmů z hlediska předpisů o zaměstnanosti Zaměstnávání je forma závislého vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.23 Tuzemským zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává osoby v pracovněprávních vztazích. Zaměstnavatelem může být česká právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu, česká právnická nebo fyzická osoba se zahraniční majetkovou účastí nebo organizační složka zahraničního zaměstnavatele nebo stát. Podmínkou pro rozvíjení této činnosti je zápis do obchodního rejstříku nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, seznamu nebo evidence. Jde-li o právnickou nebo fyzickou osobu zahraniční, která v ČR podniká, je zápis této osoby do obchodního rejstříku povinným, což se netýká fyzických osob, které jsou státními příslušníky členských států Evropské unie nebo jiných států tvořící Evropský hospodářský prostor. Tyto osoby podléhají stejnému právnímu režimu jako české fyzické osoby. Za tuzemského zaměstnavatele se považuje i fyzická osoba, která nepodniká, ale pro svoji osobní potřebu zaměstnává jinou fyzickou osobu. 22 23
Zdroj: MPSV, 2008. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/pravnipredpisy_zz §2 odst. 4 zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce
27
Zahraničním zaměstnavatelem se v tomto kontextu rozumí právnická nebo fyzická osoba se sídlem mimo území ČR, která v ČR trvale nepodniká, své zaměstnance do ČR vyšle za účelem realizace obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou. Vyslaní zaměstnanci jsou v pracovněprávním vztahu k tomuto zahraničnímu zaměstnavateli a po provedení práce, na kterou jím byli do ČR vysláni, se vracejí zpět do sídla zaměstnavatele. Za náležitosti spojené s vysíláním zaměstnanců je odpovědná právnická nebo fyzická osoba, k níž bude cizinec vyslán zahraničním zaměstnavatelem. Cizincem (= „zaměstnancem ze zahraničí“) se v tomto kontextu rozumí fyzická osoba, která není státním občanem ČR, občanem EU/EHP a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem. Cizincem je i osoba bez státní příslušnosti. Cizinci, kteří mají na území ČR trvalý pobyt, mají z hlediska zaměstnávání stejné právní postavení jako občané ČR, nejsou tedy při výběru povolání omezeni s výjimkou některých povolání, kde se podle právních předpisů platných na území ČR vyžaduje státní občanství. Stejně se pohlíží na cizince, kteří požívají dočasné ochrany podle zvláštního zákona. Rodinní příslušníci občana ČR, kteří sami nejsou státními příslušníky ČR ani jiného členského státu EU, mají v právních vztazích stejné právní postavení jako občan České republiky.24 Místně příslušný úřad práce, který rozhoduje o povolení získávat zaměstnance ze zahraničí a o povolení k zaměstnání cizince, je úřad práce, v jehož územní působnosti bude zaměstnávání vykonáváno.25
3.3 Typy pracovně právních vztahů Zaměstnavatel může se zaměstnancem-cizincem uzavírat stejné typy smluv jako se zaměstnancem, který je český státní občan.
Zaměstnavatel se zaměstnancem může uzavřít následující pracovněprávní vztahy:
1. pracovní poměr, 2. dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Pracovní poměr je v podmínkách ČR nejtypičtějším a nejčastějším pracovněprávním vztahem. Jeho obsah tvoří vzájemná práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele. Pracovní poměr se v ČR zakládá zpravidla pracovní smlouvou. Pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. V pracovní smlouvě lze také sjednat zkušební dobu, která činí tři 24 25
§3 odst. 3 zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti §7 odst. 3 zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti
28
měsíce. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují určitý doplněk ke klasickému pracovnímu poměru. Zaměstnanec při nich nepožívá stejné ochrany jako v případě pracovní smlouvy, např. nárok na dovolenou. Jeden pracovník může mít uzavřeno několik dohod, ať už k témuž zaměstnavateli nebo k zaměstnavatelům různým. Rozlišujeme dohodu o pracovní činnosti (DPČ), kterou lze uzavřít maximálně na polovinu stanovené týdenní pracovní doby u konkrétního zaměstnavatele a dohodu o provedení práce (DPP), která se uzavírá tehdy, jestliže předpokládaný rozsah práce nepřesáhne u jednoho zaměstnavatele 150 hodin v kalendářním roce.
3.4 Postup zaměstnavatele a zaměstnance-občana
EU/EHP/Švýcarska nebo jeho rodinného příslušníka při vstupu do zaměstnání Vstupem ČR do EU se pravidla platná pro tuzemského zaměstnavatele a zaměstnance z EU/EHP/Švýcarska či jejich rodinné příslušníky velmi zjednodušila. Povinnost zaměstnavatele se vůči úřadu práce zredukovala jen na dvě věci. Zaprvé zaměstnavatel musí informovat o nástupu cizince úřad práce a zadruhé je povinen vést o takovémto zaměstnanci informační záznam (evidenci). Zaměstnavatel samotný tedy už nepotřebuje žádné povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí (cizinců). Důležité je, že ani takovýto cizinec nežádá úřad práce o povolení k zaměstnání, protože ho ze zákona již nepotřebuje. Zaměstnavatel o nástupu cizince z EU/EHP/Švýcarska nebo jejich rodinných příslušníků musí písemně informovat místně příslušný úřad práce nejpozději v den nástupu cizince do zaměstnání. Informace jsou v rozsahu údajů vedených v evidenci zaměstnanců-cizinců, kterou si zaměstnavatel musí vést. Dále zaměstnavatel informuje úřad práce o ukončení zaměstnání nebo vyslání fyzických osob nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání nebo vyslání k výkonu práce (viz formuláře v Příloze č. 5).26 Zaměstnavatel musí vést evidenci občanů Evropské unie a všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Informace o cizinci zahrnují tyto údaje: identifikační údaje cizince (jméno/jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště),27 adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, pohlaví, zařazení podle OKEČ, nejvyšší dosažené
26 27
§87 zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti §5 písm. a) zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti
29
vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání jednotlivému cizinci a na kterou mu byl povolen pobyt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem.28
3.5 Postup zaměstnavatele při zaměstnávání cizince Pracovněprávní vztahy mezi cizincem a zaměstnavatelem se řídí zejména zákoníkem práce a souvisejícími předpisy obdobně jako u zaměstnanců-občanů ČR. Zákoník práce však umožňuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem-cizincem a zaměstnavatelem upravit odchylně a řídit se právními předpisy mezinárodního práva soukromého.
Podmínky zaměstnávání jsou stanoveny dále zákonem o zaměstnanosti (Část čtvrtá), podle kterého cizinec může být zaměstnán na území ČR za předpokladu, že jsou splněny všechny tři následující požadavky: 1. budoucí zaměstnavatel obdržel povolení získávat zaměstnance ze zahraničí,29 2. cizinci bylo uděleno individuální povolení k zaměstnání, pokud jsou tato povolení podle zákona o zaměstnanosti potřebná, 3. cizinci bylo uděleno povolení k pobytu.30
Prvním krokem v celém procesu je nahlášení volného pracovního místa zaměstnavatelem na úřad práce, což je povinnost, kterou má každý zaměstnavatel, tedy nejen ten, který se chystá zaměstnat cizince.31 Volným pracovním místem se rozumí takové místo, které zaměstnavatel nově vytvořil nebo které se uvolnilo. Charakteristika volného pracovního místa hlášeného úřadu práce musí být totožná s charakteristikou místa, na které zaměstnavatel zamýšlí získávat zaměstnance, tedy i cizince. V případě zaměstnání cizince je zaměstnavatel povinen nabídnout tomuto cizinci rovnocenné pracovní a mzdové podmínky, jaké by nabídl Čechovi. Pokud se zaměstnavateli nepodaří obsadit tato volná pracovní místa uchazeči doporučenými úřadem práce, může zaměstnavatel požádat příslušný úřad práce o povolení získávat zaměstnance ze zahraničí. Žádost o povolení získávat zaměstnance ze zahraničí je pro úplnost v Příloze č. 6. Žádost obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele (název, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, rodné číslo a místo podnikání, jedná-li se o fyzickou 28 29 30 31
§102 odst. 2, § 91 odst. 1 písm. a), b), c) a e) zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti §85 odst. 2 zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti §89 zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti do 10 dnů ode dne následujícího po uvolnění/vytvoření pracovního místa - §35 zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti
30
osobu), údaje o pracovním místě a jeho charakteristice (druh práce, místo výkonu práce, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách), počet požadovaných cizinců, předpokládanou dobu zaměstnání, profesní skladbu budoucích zaměstnanců včetně kvalifikačních požadavků, adresu ubytování a případné další informace zaměstnavatele. K této žádosti musí zaměstnavatel připojit ověřenou kopii dokladu potvrzujícího oprávnění k podnikání (výpis z obchodního rejstříku, živnostenského oprávnění, případně jiné potvrzení statutu organizace) a zaplatí za ni 2 000,- Kč. Povolení zaměstnavateli získávat zaměstnance ze zahraničí vydává úřad práce na dobu určitou.32 Dalším počinem v procesu je povinnost zaměstnavatele oznámit obsazení volného pracovního místa cizincem úřadu práce do 10 kalendářních dnů. Informovat musí zaměstnavatel i pokud cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, nenastoupil do práce, nebo ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno.
3.6 Postup cizince při vstupu do zaměstnání Předpokládá se, že cizinec bude nejčastěji žádat o povolení k zaměstnání ještě před svým příchodem do ČR. Může se v tomto jednání nechat zastoupit svým budoucím zaměstnavatelem nebo jiným jím zplnomocněným zástupcem (písemná plná moc). Samotná žádost cizince o povolení k zaměstnání se skládá z těchto informací: identifikační údaje cizince (výčet viz výše), adresa v zemi trvalého pobytu a adresa pro doručování zásilek, číslo cestovního dokladu a název orgánu, který cestovní doklad vydal, identifikační údaje budoucího zaměstnavatele (název, sídlo, identifikační číslo), druh práce, místo výkonu práce a doba, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, případně další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání (vzor k nahlédnutí v Příloze č. 7). K žádosti se přikládá černobílá fotokopie stránky cestovního dokladu obsahující základní identifikační údaje cizince, vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná (viz Přílohu č. 8), úředně ověřená kopie dokladu o profesní způsobilosti pro obor, ve kterém bude cizinec na území ČR pracovat (výuční list, maturitní vysvědčení, diplom o ukončení vysokoškolského studia apod.), lékařské potvrzení o zdravotním stavu cizince ne starší jednoho měsíce. Přílohy v cizích jazycích se předkládají v originálním znění nebo jejich úředně ověřených kopiích spolu s jejich úředním překladem do českého jazyka. K žádosti se přikládá jedna fotografie a kolek ve výši 500,- Kč. Po 30 zákonných dnech určených na vyřízení povolení je cizinci nebo jím pověřené osobě vydáno rozhodnutí povolující zaměstnání. Povolení k zaměstnání je vždy nepřenosné, to znamená, že platí pouze pro jednoho zaměstnavatele, na sjednané místo výkonu práce a pro sjednaný druh práce. Vydává se na dobu určitou, maximálně však na dobu jednoho roku. Cizinec může žádat o vydání povolení k zaměstnání i opakovaně. Pokud před ukončením
32
§85, §89 zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti
31
platnosti povolení k zaměstnání dojde ke změně některých podmínek uvedených v povolení, cizinec musí požádat místně příslušný úřad práce o vydání nového povolení k zaměstnání. Pokud pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce) skončí dříve, vyprší i platnost povolení k pobytu za účelem zaměstnání.33 Platné povolení k zaměstnání si může cizinec prodloužit a to ve lhůtě nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti současného povolení k zaměstnání. Nutné pro prodloužení povolení k zaměstnání je, že cizinec bude i nadále zaměstnán u téhož zaměstnavatele. Žádost o prodloužení povolení k zaměstnání obsahuje stejné náležitosti jako žádost o povolení k zaměstnání. Již se však nevyžaduje celá řada doplňujících podkladů ale pouze vyjádření zaměstnavatele, že cizince i nadále zaměstná. Cizinec za prodloužení zaplatí kolek 250,- Kč. Úřad práce vydává rozhodnutí o prodloužení vždy s ohledem na situaci na trhu práce (vhodnost uchazečů, kteří jsou na úřadu práce evidováni).
3.6.1 Speciální případy zaměstnávání cizinců Existuje několik výjimek, kdy zákon po cizinci nepožaduje, aby měl od úřadu práce povolení k zaměstnání. Povolení k zaměstnání se nevyžaduje u cizince, který má v ČR trvalý pobyt, nebo je rodinný příslušníkem diplomata, či mu byl udělen v ČR azyl. Cizinec nemusí mít povolení k zaměstnání, jedná-li se o umělce, pedagoga, vědce, studenta nebo sportovce, a zároveň práce v ČR nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dní, nebo celkem 30 dní v celém roce. Povolení k zaměstnání nepotřebuje záchranář, pracovník mezinárodní dopravy, novinář, personál ozbrojených sil vyslaných do ČR, pracovník v rámci studentské stáže nebo zaměstnanec, který byl do ČR vyslán svým zaměstnavatelem z EU, aby zde provedl určitou službu. Výjimku tvoří i cizinec, který pobývá v ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, nebo který na území ČR pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu EU za účelem zaměstnání. V poslední řadě také pracovní povolení není vyžadováno od cizince, který provádí soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné výzkumné instituci.34
33 34
§89 - §92, §94, §100 - §101 zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti § 98 písm. a) až n) zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti
32
4 Získávání víza Před konkrétním pohledem do firemní praxe bychom se podívali na praktickou stránku získávání víz. V první kapitole již byly objasněny základní typy pobytů a proto nyní upřesním, jakým způsobem získat konkrétní vízum za účelem zaměstnání a za jakých podmínek.
4.1 Stav platný před vstupem ČR do Schengenu Česká republika vstoupila 21. 12. 2007 do tzv. Schengenského prostoru a typy udělovaných víz doznaly určitých změn. Před vstupem ČR udělovala české krátkodobé vízum letištní vízum (typ A),35 průjezdní vízum (typ B)36, vízum k pobytu do 90 dnů (typ C)37 a dlouhodobé vízum - vízum k pobytu nad 90 dnů (typ D) s platností maximálně na jeden rok.38 Když chtěl cizinec v ČR pracovat, požádal si buď o krátkodobé vízum do 90 dnů za účelem zaměstnání nebo o dlouhodobé vízum za účelem zaměstnání. Obě tato víza se vydávala na zastupitelských úřadech – ambasádách – v zahraničí, takže např. nejblíže na Slovensku v Bratislavě, v Německu v Drážďanech, v Rakousku ve Vídni. Krátkodobé vízum opravňovalo cizince k práci v ČR max. na 90 dní, stálo 800,- Kč (jednorázové) nebo 3 000,- Kč (vícenásobné) v měně příslušného státu, kde cizinec o ně žádal. Vízum samotné se vyřizovalo na příslušné ambasádě a jeho vydání trvalo maximálně 30 dní, zpravidla však kratší dobu, týden či čtrnáct dní. Dlouhodobé vízum si budoucí zaměstnanec vyřizoval, pokud měl domluvenu delší dobu, kdy bude pro českého zaměstnavatele pracovat, maximálně však 1 rok. Toto vízum stálo 1 500,Kč39 opět v měně příslušného státu, na jehož území cizinec žádal. Vízum nad 90 dní vyřizovala cizinecká policie v ČR, takže vízum se z ambasády posílalo do ČR a zase zpět na ambasádu, kde bylo podáno. Vízum za účelem zaměstnání nad 90 dní se vyřizovalo 90 – 120 dní, u pedagogických pracovníků v 60 – 90 dnech. Obecnou velmi rozšířenou praxí cizinců ze třetích zemí před vstupem ČR do Schengenu bylo, že po uplynutí 90 dní bezvízového režimu vyjeli za hranice ČR a nechali si do svého pasu dát nové razítko a začalo jim plynout nových 90 dní bezvízového režimu. Cizinec ze třetí země, který měl už podanou žádost o vydání víza a zároveň mu vypršelo jeho 90 bezvízových dní,
35
36
37
38
39
§ 24 - 25 zákon č. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů § 22 - 23 zákon č. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů § 26 - 29 zákon č. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů § 30 - 34 zákon č. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů § 186 zákon č. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
33
mohl vyjet za hranice ČR, nechat si dát razítko a vrátit se do ČR, kde pokračoval v čekání na vízum. Je třeba si uvědomit, že podání žádosti o udělení víza pro cizince nic neznamená a je na něj do doby, než mu je jeho nové vízum uděleno, pohlíženo dál jako na cizince, kterému plyne jeho 90 dní. Na udělení víza neexistuje právní nárok!
4.2 Stav platný po vstupu do Schengenu Schengen40 představuje především tzv. schengenský prostor, tedy území, v němž nejsou na společných státních hranicích prováděny hraniční kontroly a hranice lze kdykoli a na jakémkoli místě překračovat. Dne 21. prosince 2007 se schengenských prostor rozšířil o 9 nových států na celkový počet 24 zemí. Součástí Schengenu se staly státy, které jsou od 1. května 2004 členy EU: Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Hraniční kontroly mezi těmito státy a „starými" členy Schengenu byly zachovány až do doby, kdy Rada EU potvrdila splnění náročných podmínek a rozhodla o zrušení kontrol na vnitřních hranicích (tj. hranicích mezi schengenskými státy). Konečné rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních hranicích bylo přijato na jednání Rady EU 6. prosince 2007. Ministři vnitra schválili právně závazné rozhodnutí, na jehož základě začalo všech 9 nových států 21. prosince plně provádět všechna ustanovení schengenského acquis. V případě vnitřních letů mezi státy Schengenu bylo dohodnuto, že hraniční kontroly zůstanou zachovány až do 30. března 2008 a od tohoto data budou kontroly prováděny pouze při letech do/z destinací mimo Schengen.41 Po vstupu do Schengenu ČR nadále uděluje krátkodobá víza typu A, B a C. Navíc na svých zastupitelských úřadech mimo Schengen začala také vydávat jednotné schengenské vízum - typu A (letištní průjezdní vízum), jednotné schengenské vízum - typu B (průjezdní vízum) a jednotné schengenské vízum - typu C (krátkodobé vízum). Jednotná schengenská víza platí ve všech smluvních schengenských státech. Kromě vízové novinky s územně omezenou platností ČR nadále vydává české dlouhodobé vízum - typu D (vízum k pobytu nad 90 dnů) a to na zastupitelských úřadech v Schengenu i mimo něj a ještě druhou novinku, dlouhodobé vízum typu D+C (vízum k pobytu nad 90 dnů + první 3 měsíce zároveň schengenské krátkodobé vízum typu C) pouze na ambasádách mimo Schengen. K zaměstnávání cizinců je opět potřeba buď krátkodobé vízum - typu C za účelem zaměstnání nebo vízum typu D či případně D+C. Za krátkodobé vízum, které vyřizuje ambasáda
40
41
Od 21. 12. 2007 tvoří Schengen 24 států: 22 členských zemí EU - Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko a 2 nečlenské země EU- Island a Norsko Euroskop, 2008. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/57770/clanek/zakladni-fakta-/
34
zaplatí cizinec 60 EURO (= 1 500,- Kč).42 Vyřízení trvá 30 dní. O dlouhodobé vízum – typ D nad 90 dní je možné žádat jak v Schengenu (Německo, Slovensko, Rakousko atd.), tak i mimo něj (nejblíže Velká Británie, Švýcarsko či Ukrajina). Za dlouhodobé vízum cizinec ze třetí země zaplatí 99 EURO (= 2 500,- Kč).43 Za D+C vízum cizinec musí zaplatit 159 EURO (= 4 000,Kč). Víza nejsou nikterak levnou záležitostí. Velmi zajímavým aspektem pro cizince se stal fakt, že po vstupu ČR do Schengenu se změnil i jejich pobytový režim. Mohou v zemích Schengenu sice dál pobývat 90 dní (čtvrt roku) v bezvízovém režimu, ale platí pravidlo, že jde o 90 dní ve 180 dnech v celém Schengenu. To prakticky znamená, že během půl roku může cizinec pobývat v jakémkoliv schengenském státě, ale po uplynutí těchto 90 dní musí na zbývající dobu do naplnění oněch 180 dní celý Schengen opustit. To velmi komplikuje pozici cizinců ze třetích zemí, kteří si žádají o dlouhodobé vízum nad 90 dní za účelem zaměstnání a přitom momentálně pobývají v ČR. Pokuta za překročení délky pobytu 90 dní je maximálně 3 000,- Kč spolu s možným vykázáním ze země. Vyhoštění by bylo trestem za prohřešky vážnější. V souvislosti s touto časovou mezerou, kterou po vstupu do Schengenu pocítili obzvláště ti, kteří buď již měli podáno vízum před 19. březnem 2008 (den uplynutí prvních 90 dní ČR v Schengenu), nebo se ho chystali právě podat, se Ministerstvo vnitra ČR rozhodlo do konce června 2008 udělit všem těmto žadatelům o české dlouhodobé vízum určité „období milosti“, takže nebudou na území ČR při případné kontrole pasu za překročení 90 dní nijak stíháni.44
4.2.1 Náležitosti krátkodobého pracovního víza Kromě žádosti o krátkodobé vízum (viz Přílohu č. 9) musí žadatel – cizinec – osobně na ambasádě doložit platný cestovní pas, účel pobytu, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území ČR, výpis z trestního rejstříku a jednu fotografii. Cestovní pas musí být platný alespoň na dobu, na kterou se žádá o vízum. Účel pobytu se v případě zaměstnání dokládá vystaveným pracovním povolením od úřadu práce. Ubytování žadatel prokazuje nájemní smlouvou, smlouvou o ubytování či jiným dokumentem potvrzujícím, že má žadatel v ČR zajištěné ubytování. Nájemní smlouva musí být platná na celou dobu, na kterou se žádá o vízum. Pokud má některý z dokumentů kratší platnost, než na jakou se žádá o vízum, je přihlédnuto k této
42
43
44
Ministerstvo vnitra, 2008. Informace pro pobyt cizinců na území České republiky. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/rady/cizinci/info.html#213 Euroskop, 2008. Přehled víz vydávaných Českou republikou. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/admin/gallery/38/192cb334a1e7519e56d02991a23ac47b.pdf U.S. Embassy in Prague, 2008. Dostupné z: http://prague.usembassy.gov/grace_period_approved_by_the_minister_of_interior_for_americans_awaiting _longterm_visas.html
35
kratší lhůtě a vízum se vystaví na dobu shodnou s nejkratší lhůtou v přikládaných dokumentech. Například pokud cizinec žádá o vízum do konce prosince, ale jeho nájemní smlouva platí jen do října, vízum se vystavuje s platností do října. Všechny dokumenty musí být vždy buď v originále nebo v podobě ověřené kopie originálního dokumentu. Pokud by některý z dokumentů byl pouze v cizím jazyce, třeba nájemní smlouva v angličtině, je třeba ho nechat úředně přeložit do češtiny. Kvůli žádosti o krátkodobé vízum se není třeba na ambasádě objednávat, vyhotovení trvá týden a vyřízení zajistí sama ambasáda bez spoluúčasti cizinecké policie ČR.
4.2.2 Náležitosti dlouhodobého pracovního víza Dlouhodobé vízum má podobné náležitosti jako krátkodobé. Spolu s žádostí (viz Přílohu č. 9) musí žadatel osobně na ambasádě doložit platný cestovní pas, účel pobytu, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území ČR, výpis z trestního rejstříku a dvě fotografie. Účel pobytu u zaměstnání prokazuje pracovní povolení od úřadu práce, v tomto případě stačí pouze originál čísla jednacího žádosti z úřadu práce. Ostatní požadavky zůstávají stejné. Na rozdíl od krátkodobého víza je nutné si telefonicky dojednat schůzku na dané ambasádě. Vyhotovení trvá 90 – 120 dní (u pedagogických pracovníků 60 dní) a podaná žádost je vždy zaslána k zpracování do ČR na úřad cizinecké policie a následně vrácena zpět na ambasádu.45
4.2.3 Vyzvednutí vystaveného víza Poté, co cizinec osobně podal žádost o vízum a byl kontaktován ambasádou s tím, že je vízum připraveno k vyzvednutí, čeká cizince další osobní návštěva na ambasádě. Zde musí doložit, že má zdravotní pojištění. To je možné provést dvěma způsoby. Buď cizinec předloží svou pracovní smlouvu platnou na celé období, na které je vízum udělováno, a tak doloží, že ho zaměstnavatel zdravotně pojistí. Druhým způsobem, jak prokázat zdravotní pojištění, je předložení zdravotní kartičky VZP či jiné smlouvy o cestovním zdravotním pojištění opět na dobu shodnou s dobou, na kterou je udělováno vízum. Jiná smlouva o zdravotním pojištění než je pojištění u VZP musí zahrnovat repatriaci a krytí minimálně v hodnotě 30 000 EURO. Bez předložení dokladu o zdravotním pojištění nemá cizinec na vydání víza nárok a v takové situaci mu vízum není do pasu uděleno. Vízum fakticky tvoří jednostránkový štítek, který je cizinci vlepen do pasu.
45
Ministerstvo vnitra, 2008. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/rady/cizinci/index.html#pobyt
36
4.2.4 Platnost víza Jako právní předpisy určují platnost povolení k zaměstnání, upravují i platnost víza. Striktní výklad pravidel týkajících se pracovního povolení zní, že pokud dojde ke změně některých podmínek uvedených v povolení, cizinec musí požádat místně příslušný úřad práce o vydání nového povolení k zaměstnání. Jenže na povolení k zaměstnání se váže udělené vízum. To znamená, že pokud není platné stávající pracovní povolení, přestává platit i vízum udělené za účelem zaměstnání na základě daného povolení k zaměstnání. V praxi to znamená, že zaměstnanec nemůže v rámci platnosti svého povolení k zaměstnání vůbec nic měnit. V žádném případě pak nemůže měnit zaměstnavatele a zachovat si přitom stále stejné vízum. Pro srovnání si zkusme představit, jak často někdy vlivem nejrůznějších okolností „běžně“ měníme zaměstnání. Pro cizince se ovšem taková změna rovná ztrátě pracovního víza, povolení k pobytu, a nutí cizince opustit ČR. Závěrem tedy shrňme: pokud pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce) skončí dříve, vyprší i platnost povolení k pobytu za účelem zaměstnání.
37
5 Zaměstnávání
cizinců
v praxi
–
veřejnoprávní
instituce46 Tato část práce se bude zabývat přiblížením fungování procesu získávání a zaměstnávání cizinců v praxi. Nejprve se soustředíme na zaměstnávání cizinců ve veřejnoprávní vzdělávací instituci. Tato kapitola přiblíží daný proces na Katedře anglického jazyka na Vysoké škole ekonomické. VŠE byla zřízena ke dni 1. září 1953 zákonem č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládním nařízením č. 40/1952 Sb., o dalších změnách v organizaci vysokých škol, jako samostatná právnická osoba, státní rozpočtová, později státní příspěvková organizace. Předchůdcem VŠE byla Vysoká škola politických a hospodářských věd, která byla zřízena zákonem č. 227/1949 Sb., a na základě nařízení vlády č. 40/1952 Sb. došlo k jejímu rozdělení na několik samostatných škol, konkrétně pak z hospodářské fakulty této školy byla vytvořena VŠE. Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) v paragrafu 5 zavedl kategorii „veřejných vysokých škol“, kam byla tímto zařazena i VŠE. VŠE je univerzitní vysokou veřejnou školou uskutečňující bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. V souvislosti s tím rozvíjí vědeckou, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost. VŠE je právnickou osobou a jejím statutárním orgánem je rektor. VŠE zaměstnává několik kategorií zaměstnanců – akademické pracovníky, vědecké pracovníky, ostatní zaměstnance a hostující profesory. Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Vědečtí a výzkumní pracovníci na rozdíl od pedagogů, kteří na vysoké škole plní funkci učitelů, neučí. Podmínkou přijetí akademických pracovníků na VŠE je výběrové řízení. Vedle akademických pracovníků zabezpečují činnost VŠE a jejích součástí další zaměstnanci. Hostujícím profesorem VŠE může být významný spolupracovník VŠE přednášející odbornou problematiku v rámci semestrální výuky, výuky v intenzivní formě, výuky ucelené části předmětu na VŠE nebo v rámci dlouhodobé spolupráce s VŠE. Hostujícím profesorem se může stát vysokoškolský učitel, významný vědecký pracovník či jiný významný odborník. Jmenování hostujícím profesorem provádí rektor, nebo děkan a informaci o jmenování předá Oddělení zahraničních styků VŠE, které zároveň vede evidenci těchto profesorů a administrativní agendu spojenou s jejich pobytem
46
VŠE, Katedra anglického jazyka, 2008
38
a činností na VŠE. Pracovněprávní vztahy hostujícího profesora se řídí zvláštními právními předpisy.47
5.1 Zahraniční lektoři (počet, původ, struktura) K 12. 5. 2008 na Katedře anglického jazyka působilo celkem osm zahraničních lektorů. Tři z nich pocházeli z Velké Británie, zbytek ze Spojených států. Všichni tito lektoři měli dosažen alespoň určitý stupeň vysokoškolského vzdělání. Tři lektoři bakalářské, čtyři magisterské a jeden doktorandské. Z údajů vyplývá mírná převaha amerických lektorů nad britskými a větší zastoupení rodilých mluvčích s vyšším vysokoškolským vzděláním. V příštím akademickém roce 2008/2009 se katedra bude muset vypořádat s odchodem čtyř dlouhodobých lektorů, jež má v plánu nahradit třemi novými. Tabulka č. 3: Rozložení státní příslušnosti a dosažené vzdělání lektorů (12. 5. 2008) Státní příslušnost
Počet lektorů
USA
5
Velká Británie
3
Celkem
8
Dosažené vzdělání
Počet lektorů
PhD
1
MA
4
BA
3
Celkem
8
Zdroj: VŠE, Katedra anglického jazyka 2008
5.2 Zaměstnávání anglických lektorů Všichni lektoři, kteří jsou na VŠE zaměstnáni, mají status akademického pracovníka a je s nimi uzavřena řádná pracovní smlouva. Podle vnitřního mzdového předpisu jsou pak zařazení do mzdové třídy a podle praxe i do mzdového stupně. V závislosti na délce úvazku je jim určen mzdový tarif, případně osobní příplatek nebo příplatek za vedení, pokud jsou vedoucími
47
Úplné znění Statutu Vysoké školy ekonomické v Praze. VŠE, Praha 2007. Dostupné z: http://www.vse.cz/predpisy/116
39
pracovníky. Samozřejmě musí splňovat určité vnitřní předpoklady, např. vzdělání. Novelou zákona o zaměstnanosti ve znění č. 57/2008 Sb., která vstoupila v platnost v prosinci 2007, se do paragrafu 98 (viz kapitola 3.6.1), kde jsou uvedeny osoby, které může zaměstnavatel zaměstnat bez povolení k zaměstnání, dostali i pedagogové vysokých škol a vědeckovýzkumní pracovníci vysokých škol. V závislosti na této úpravě a následné přímé konzultaci s úřadem práce upustila letos VŠE od žádání o povolení k zaměstnávání na úřadě práce. Budoucím lektorům, kteří nastoupí na katedru k 1. 9. 2008, vydá VŠE pouze potvrzení, že daného cizince od určitého data zaměstná. Toto potvrzení je pak podkladem k jeho žádosti o dlouhodobé pracovní vízum a dalším náležitostem. Do letošního roku VŠE postupovala stejně jako soukromí zaměstnavatelé a i ona musela žádat úřad práce o povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí. Poté, co toto maximálně roční povolení k zaměstnávání určitého počtu zaměstnanců ze zahraničí obdržela, mohla v zastoupení žádat o individuální povolení pro své budoucí lektory. Výběrové řízení pro nový akademický rok tak probíhalo již v lednu či únoru předchozího akademického roku, a to z důvodu zdlouhavých lhůt nezbytných k vyřízení pracovního povolení a víza. Pokud se budoucí lektor nenacházel v ČR, zástupkyně katedry mu zde musela vyřídit jeho pracovní povolení. Bylo potřeba si od něj ze zahraničí nechat zaslat diplom prokazující jeho dosažené vzdělání, který se musel v ČR nechat přeložit do českého jazyka. Dále budoucí lektor ze zahraničí posílal potvrzení o zdravotní způsobilosti. Musíme vzít v úvahu, že například budoucí lektorce, která přicházela ze smluvní americké univerzity, byl vystaven bakalářský diplom až na konci stávajícího akademického roku a měla nastupovat již v září následujícího roku v ČR! Se všemi podklady (výčet viz kapitolu 3.6) zástupce VŠE požádal o pracovní povolení a po jeho obdržení ho následně zaslal do zahraničí lektorovi, aby si tam požádal o pracovní vízum. Pro pedagogického pracovníka bylo vízum vyřizováno ve lhůtě 60 dní. V tomto předchozím režimu bylo vždy velmi náročné stihnout všechny procedury tak, aby nový lektor mohl nastoupit na své místo již se začátkem nového akademického roku a měl vyřízeny všechny náležitosti. Nynější proces vstupu zahraničního lektora do zaměstnání se sestává z několika základních kroků.
Standardně mezi ně patří: •
získávání,
•
výběr,
•
přijímaní lektorů ze zahraničí.
40
Lektoři přicházejí na VŠE buď sami nebo v rámci meziuniverzitní spolupráce. V prvním případě lektoři sami anebo na doporučení kontaktují školu, která je zařadí mezi své uchazeče o místo lektora. VŠE sama cíleně nikde neinzeruje, že by hledala lektora, pouze v tisku informuje o chystaném výběrovém řízení na tuto pozici. Druhým zdrojem lektorů angličtiny je Randolph-Macon Woman’s College ze Spojených státu, s níž má VŠE uzavřenou určitou rámcovou smlouvu o spolupráci. Díky této spolupráci vysílá americká univerzita na VŠE dvě až tři čerstvé absolventky (jedná se o univerzitu vyhrazenou ženám) s bakalářským titulem ročně, aby v ČR rok vyučovaly anglický jazyk, k čemuž mají aprobaci. Tyto lektorky v ČR pobývají buď jeden či maximálně dva roky a získávají zde svou první dlouhodobější pedagogickou praxi. Aby mohl být lektor na VŠE zaměstnán, musí projít výběrovým řízením. Výběrové řízení je oznámeno v denním tisku, konkrétně v Lidových novinách. Potenciální lektoři, ať už z vlastní iniciativy nebo prostřednictvím americké univerzity, adresují tajemnici fakulty své přihlášky do výběrového řízení a posílají na fakultu své životopisy. Pokud životopis naznačuje, že by mohlo jít o lektora s hledaným profilem, je lektor pozván na osobní pohovor s vedoucím katedry. Tento pohovor trvá zhruba 30 minut a kromě bližších informací o praxi či referencích poskytuje vedoucí katedry také cenné informace o jazykové úrovni daného rodilého mluvčího. Všichni uchazeči jsou následně zařazeni do výběrového řízení. Každý uchazeč samostatně předstupuje před výběrovou komisi. V rámci řízení má potenciální lektor patnáct až dvacet minut na to, aby se představil výběrové komisi a vysvětlil důvod svého zájmu o místo na VŠE. Lektorky z americké univerzity zastupuje většinou vedoucí katedry, která je ostatním členům komise představí a zhodnotí uchazečky. Ke každému uchazeči se komise vyjádří, uvede své stanovisko a dojmy. Provádí se vždy zápis o výběrovém řízení. Výběrová komise se skládá z vedoucí Katedry anglického jazyka, proděkana, zástupce akademického senátu a tajemnice fakulty. Poté, co komise vyslechne všechny uchazeče, provede výběr na místo lektora a informuje úspěšného uchazeče o jeho přijetí. Následně se spustí proces přijímání lektora. VŠE udělí lektorovi potvrzení o tom, že ho od určitého data zaměstná a lektor si už sám může vyřídit dlouhodobé pracovní vízum. Po jeho obdržení lektor přichází na VŠE, kde je s ním sepsána pracovní smlouva a ve lhůtě do jednoho měsíce od nástupu je zdravotně a sociálně pojištěn. Lektoři jsou stejně jako ostatní akademičtí pracovníci zařazeni do určité mzdové třídy. Pokud jsou bez praxe, pak většinou do 10. či případně 11. třídy. Pokud má lektor určitou alespoň minimální praxi, může mu být třída o celou jednu třídu navýšena, v případě, že má lektor jen určitou část praxe, je mu přiznáno zvýšení o polovinu mzdové třídy. Na VŠE se nástupní mzda lektora pohybuje zhruba mezi 10 000,- až 15 000,- Kč. To není mnoho peněz. Bohužel. Po prvním semestru lze lektorovi přiznat osobní příplatek, který tvoří pohyblivou složku mzdy a může tak dojít ke zvýšení mzdy. 41
5.3 Hodnocení systému a návrh změn Velmi pozitivní změnou, která se v letošním roce v praxi na VŠE projevila, je zařazení akademických pracovníků do skupiny zahraničních osob, které nepotřebují povolení k zaměstnání. Jde o veliké usnadnění a zkrácení doposavad velmi náročného procesu. V tomto případě zákonodárci rozhodně trefili do černého. Velmi limitujícím faktorem zaměstnávání zahraničních lektorů je samozřejmě výše jejich mzdy. Na rozdíl od soukromého sektoru se pohybuje až o desítku tisíc níže. Proto na VŠE dlouhodobě učí jen opravdoví nadšenci a většina rodilých mluvčí po určité době odchází buď učit do soukromého sektoru nebo dělat úplně něco jiného. To je ale problematika, která se prolíná celým školským systémem. Na druhou stranu VŠE rodilým mluvčím nabízí dobrý zvuk svého jména. Reference, kterou si rodilí mluvčí do svého CV připojí, je rozhodně velmi prestižní. Tento faktor prestiže samozřejmě působí už na začátku celého procesu, kdy rodilí mluvčí zvažují jednotlivé nabídky zaměstnání v ČR a podle nich se o daná místa uchází.
42
6 Zaměstnávání cizinců v praxi – soukromá sféra Nyní pozornost zaměříme na oblast vzdělávání v soukromém sektoru. Společnost, která teď bude čtenáři přiblížena, se zabývá výukou jazyků ve firmách a pořádá odborné kurzy, školení a jiné vzdělávací akce včetně lektorské činnosti. Mezi vyučované jazyky patří angličtina, ruština, čeština a španělština. Jde o pražskou firmu, která byla založena v roce 1997 a po přeměně názvu z důvodu rozšíření činnosti funguje od roku 2006. Společnost má sídlo v Praze a její lektoři kromě Prahy, kde vyučuje naprostá většina z nich, působí i v Brně a Ostravě. Dva jednatelé firmy zaměstnávají čtyři stálé administrativní zaměstnance a také několik externistů zajišťujících podporu chodu společnosti. Lektoři jsou jak z řad Čechů tak i cizinců. Čeští lektoři převažují, jsou jich asi dvě třetiny.
6.1 Zahraniční lektoři (počet, původ, struktura) Ve sledovaném tří měsíčním období během roku 2008 ve firmě působilo až 20 zahraničních lektorů. Jeden z nich pocházel ze států EU, čtyři měli na území ČR trvalý pobyt, pět lektorů vlastnilo živnostenské oprávnění a zbytek, tedy desítka lektorů, přišel ze třetích zemí. Vysvětlení naprosté převahy lektorů ze třetích zemí má dva základní rozměry, stránku ekonomickou a kulturní. Pro Američana či Kanaďana představuje pobyt v Evropě často první cestu do zahraničí. Takový pobyt je pak pro cizince velmi přitažlivý a cizinec si od něj slibuje neobyčejný zážitek. Evropa samotná má v uších Američana až legendární zvuk. Naopak pro občana EU již práce v ČR nemusí být tak zajímavá, protože jednak z Evropy sám pochází a do jisté míry ji zná, například přichází-li z Velké Británie. Zadruhé finanční podmínky pro EU občana v ČR jsou průměrně vždy horší než odměna za práci v zemi původu. Ano, je pravdou, že lektor, a zvláště občan ze třetí země, který má v souvislosti s pobytem na našem území nezanedbatelné náklady, si na moc velké peníze zaměstnáním v ČR nepřijde. Měsíční odměna se v soukromém sektoru pohybuje průměrně něco přes 20 tisíc Kč hrubého, někdy více jindy méně, podle počtu fakticky odučených hodin v daném měsíci. Finančně zajímavé destinace momentálně tvoří exotická místa jako je třeba Jižní Korea či Thajsko, kam se snaží vlády a organizace přilákat rodilé mluvčí pomocí značných finančních pobídek či benefitů a nabízejí cizincům velmi zajímavé peněžité ohodnocení. Shrneme-li důvody, z jakých cizinci v ČR pobývají, můžeme vysledovat dvě základní skupiny. Zaprvé v ČR cizinci žijí jednak z kulturních důvodů (typu „Praha je krásné historické či magické město“) nebo zadruhé z pohnutek rodinných (typu „poznal jsem krásnou Češku a budeme se brát“).
43
Graf č. 7: Zastoupení cizinců ve firmě podle režimu (31. 3. 2008)
25%
3. země 50%
EU TP ŽL
20%
5%
Zdroj: vlastní graf dle údajů o zaměstnancích (Evidence cizinců, občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků)
Tabulka č. 4: Rozložení státní příslušnosti lektorů (31. 3. 2008) Státní příslušnost
Počet lektorů
Mexiko
1
USA
11
Kanada
1
Ukrajina
1
Kazachstán
1
Velká Británie
3
Nigérie
1
Rusko
1
Zdroj: vlastní tabulka dle údajů o zaměstnancích (Evidence cizinců, občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků)
Z dosavadního popisu je patrné, že struktura zahraničních zaměstnanců je velmi pestrá. Ti pracovníci, kteří vlastní živnostenských list, podléhají zcela jinému režimu než „klasičtí zaměstnanci“. Tyto fyzické osoby mající živnostenské oprávnění po ukončení daného měsíce výuky fakturují své služby přímo zaměstnavateli. Sami si platí zdravotní a sociální pojištění, sami si zpracovávají daňové přiznání. Skutečnost, zda se jedná nebo nejedná o tzv. švarcsystém, není předmětem zkoumání této práce. S lektory, kteří mají na území ČR trvalý pobyt, je 44
zacházeno stejně jako s českými zaměstnanci a nevyžaduje se, aby měli povolení k zaměstnání od úřadu práce.48 Snadnou záležitostí z pohledu firmy bylo jednání s lektorem z Velké Británie, kdy stačilo v den nástupu lektora do práce písemně informovat místně příslušný úřad práce o jeho nástupu a dále postupovat v souladu s typem pracovněprávního vztahu, v tomto případě dohody o provedení práce. Nejproblematičtější skupinu pro firmu představují zahraniční lektoři ze třetích zemí, kteří pro práci ve firmě potřebují jednak povolení k zaměstnání a současně i určitou formu povolení k pobytu.
6.2 Fungování agendy zahraničních lektorů ve firmě Před mým příchodem do firmy se agendou spojenou se vstupem cizince do zaměstnání zabývala recepční a jeden ze dvou jednatelů. Po příchodu lektora se vždy pořizovala kopie jeho pasu se základními identifikačními údaji. Existoval seznam všech lektorů, složky jednotlivých lektorů s kopiemi stránky z pasu a šanony obsahující informace týkající se procesu získávání pracovního povolení a víz. Kromě těchto speciálních složek ve firmě existovala elektronická databáze kontaktů studentů a lektorů, kde se nacházely kromě informací týkajících se rozvrhů i kontaktní údaje jednotlivých lektorů. Databáze obsahovala adresu bydliště cizince v zahraničí i v ČR. To, co bylo potřeba zavést, byla strukturovaná evidence odpovídající požadavkům zákona o zaměstnanosti potažmo MPSV. Mým dalším úkolem bylo také provést revizi databáze kontaktů a kontaktních osob zapojených do celého procesu – lékaře udělující zdravotní potvrzení, notáře, překladatelskou agenturu, úřední hodiny jednotlivých úřadu atd. Hodiny pro veřejnost se průběžně mění jak na úřadu práce, ať už místním či pobočce společné pro hlavní město Prahu, tak úřední hodiny inspektorátu cizinecké policie v Praze. Záludností je, že tyto aktuální informace nemusí být mnohdy aktuální ani na internetových stránkách úřadů, proto není neobvyklé, že člověk bývá po příchodu na některý z úřadů nemile zaskočen. Pro zdárnost průběhu podávání žádosti o pracovní povolení bylo třeba zaktualizovat všechny relevantní informace z úřadu práce, Ministerstva práce a sociálních věcí i cizinecké policie a zkatalogizovat je. Pro usnadnění a zrychlení spuštění procesu vstupu cizince do zaměstnání bylo potřeba vytvořit určité „to do“ listy, které v tabulkové formě obsahovaly jednotlivé nutné kroky k úspěšnému absolvování celého procesu, tak aby mohli ostatní zaměstnanci firmy v případě potřeby ihned spustit celý proces předcházející vstupu cizince do zaměstnání. Jak se ukázalo, tak příprava informační evidence cizinců, revize informací a tvorba tabulek postupů byl ten nejmenší problematický bod práce. Háček se totiž ukrýval, jak jsem brzy zjistila, mimo firmu –
48
§ 98 písm. a) zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti
45
v nastavení zákonných lhůt a podmínek požadovaných po zaměstnavateli a cizinci. Jako největší problém se ukázaly právě lhůty a změna prostředí po vstupu ČR do Schengenu.
6.3 Jak vypadá realita? Proces vstupu cizince do zaměstnání se skládá z několika kroků. Mezi podstatné etapy zaměstnávání cizince patří: •
získávání,
•
výběr,
•
přijímání a vstup do zaměstnání.
Jako v každé běžné firmě, která působí v ČR, začíná i ve zkoumané společnosti proces získávání zaměstnanců jejich kontaktováním. Ve zmiňované společnosti se při recruitmentu používají tištěná média i internetové servery. Dříve společnost uveřejňovala inzeráty v denících (např. Mladá fronta), dnes inzeruje na internetových serverech – www.jobs.cz a dále některých serverech určených výhradně cizincům v ČR (www.expats.cz). V současnosti si spíše sama vybírá ze zveřejněných inzerátů na těchto serverech, než aby sama aktivně lákala nové lektory. Dalším zdrojem zahraničních uchazečů o práci lektora jsou TEFL kurzy. Existují firmy nabízející cizincům, kteří v ČR krátkodobě pobývají, možnost absolvovat intenzivní třítýdenní jazykový kurz metodiky pro učitele zakončený testem a udělením diplomu. Tento diplom, tzv. TEFL certifikát, člověka opravňuje k tomu, aby sám mohl vyučovat anglický jazyk. Firmy, které TEFL kurzy zajišťují, se snaží svým absolventům a studentům shánět budoucí zaměstnání a uplatnění, proto samy posílají životopisy lektorů jazykovým školám. Velmi důležitým postřehem, který pozornému čtenáři jistě neunikl je jeden zásadní fakt. Cizinec, potenciální zaměstnanec, se při hledání zaměstnání už v ČR nachází!!! Neplatí zákonný předpoklad, že cizinec zpravidla žádá o povolení k zaměstnání ve své domovské zemi. Samozřejmě, že existují odvětví, kde firmy budoucího zaměstnance kontaktují ještě když pobývá v zahraničí, nebo budoucí zaměstnanec v zahraničí kontaktuje firmu v ČR, případně dojde k vyslání zaměstnance zahraniční firmy do ČR. Ve většině případů v sektoru firemního vzdělávání cizinci nejdřív přicházejí do ČR, tady nějakou dobu pobývají jako turisté a teprve tady se rozhodnou začít pracovat. Pak absolvují kurz pro učitele a hledají práci. V momentě, kdy je kontaktují zaměstnavatelé, už určitou dobu, někdy i několik měsíců, v ČR pobývají.
46
Poté co mají zaměstnanci společnosti mající na starosti získávání nových lektorů k dispozici několik či desítku CV,49 provádí výběr vhodného uchazeče, aby ho mohli pozvat na pohovor. Na pohovoru se kromě předchozích pedagogických zkušeností také zjišťuje, jak bude lektor reagovat v konkrétní situaci při výuce. Pro tento účel lektor „odučí“ ukázkovou hodinu. Uchazeč-cizinec, který nejlépe splní sledovaná kritéria a prokáže, že je schopen dobře vést výuku, je společností přijat. Zahraniční lektoři jsou najímaní jak na základě dohody o provedení práce, z čehož vyplývá, že si poté lektoři sami musí hradit zdravotní pojištění, tak na základě pracovní smlouvy. Pracovní smlouva zakládá pracovněprávní vztah, v němž má zaměstnavatel povinnost hradit zaměstnanci-lektorovi zdravotní a sociální pojištění, takže lektor si už sám zdravotní pojištění neplatí.
6.4 Vstup cizince do zaměstnání aneb jak dlouho to trvá a kolik to
stojí Na tomto místě přichází na řadu moje „oblíbená část“, tedy alespoň ta, se kterou jsem osobně nejvíc přišla do styku, protože jsem ji v nejmenované firmě 6 měsíců vykonávala. V momentě, kdy se společnost s cizincem dohodne o nástupu na místo lektora a on nespadá ani do jedné z bezproblémových skupin (trvalý pobyt, živnostenský list, občan EU), je třeba mu pro výkon zaměstnání získat povolení k zaměstnání (označované v běžné konverzaci jako pracovní povolení) a povolení k pobytu tak, aby co nejdříve mohl začít pracovat – legálně. Cizinec musí o povolení k pobytu – pracovní vízum – požádat, vyzvednout si ho a vízum registrovat. Vezměme to pěkně od začátku. Aby mohl zaměstnavatel zaměstnat zaměstnance ze zahraničí, musí nejdřív sám mít od úřadu práce povolení získávat zaměstnance ze zahraničí. Aby takové povolení získal musí nejdříve nahlásit volné pracovní místo. Některé pražské pobočky úřadu práce jsou benevolentnější a jiné ne. Někde se běžně setkáme s tím, že není nutné po nahlášení volného pracovního místa 30 dní čekat, jestli se přihlásí uchazeč z úřadu práce, jinde to vyžadováno je. Ve skutečnosti není pravděpodobné, že by mezi uchazeči v evidenci nezaměstnaných, kterou vede úřad práce, byla osoba, která by ovládala anglický jazyk na stejné úrovni jako rodilý mluvčí. Ale aby bylo zákonu učiněno zadost, čeká se po ohlášení volného pracovního místa 30 dní. Poté může zaměstnavatel podat žádost o povolení získávat zaměstnance ze zahraničí. Na vyřízení žádosti má místně příslušný úřad práce ze zákona 30 dní, ale většinou to trvá dobu kratší, cca 14 dní až tři týdny. Kolek na povolení zaměstnavatele stojí 2 000,- Kč. V momentě, kdy zaměstnavatel povolení získá, jeho platnost činí 1 rok. Součástí povolení je však i povolení k náboru zaměstnanců, bez kterého nelze nové pracovníky nabírat, 49
CV = „curriculum vitae“ je synonymem českého výrazu životopis
47
a to je platné jen 3 – 4 měsíce. S povolením lze prodlužovat již stávajícím zaměstnancům z řad cizinců jejich pracovní povolení (individuální povolení k zaměstnání), ale nelze po uplynutí zmíněných 3 měsíců již nabírat nové zaměstnance. V praxi si proto firmy musí povolení zajišťovat i třeba dvakrát za rok a zaplatí tedy ne dva ale čtyři tisíce korun. Po měsíci a půl, minimálně, je konečně možné žádat o individuální povolení k zaměstnání pro konkrétního cizince. V tomto konkrétním případě jsem byla žadatelem já osobně jako zástupce zaměstnavatele a zároveň zmocněnec cizinců. Vyhotovení povolení k zaměstnání pro cizince se vyřizuje v zákonné lhůtě 30 dní a taková je i čekací doba v praxi, protože z důvodu množství žádostí se dřívější vyřízení nestíhá. Kolek zaměstnance stojí 500,- Kč, ale náklady za lékařské potvrzení, fotografii a soudní překlad diplomu se celkem spolu s kolkem pohybují okolo 1 000,až 1 500,- Kč. Výše konečné částky pak záleží na počtu stránek přeloženého diplomu. Následuje pobytové povolení. U cizince, který má být u zaměstnavatele zaměstnán, vždy záleží na tom, na jak dlouho je takové zaměstnání plánováno a domluveno. U lektora, který by ve firmě učil jen pár měsíců, například jen do konce školního roku, připadá v úvahu krátkodobé pracovní vízum za účelem zaměstnání. Zde je ale potřeba si uvědomit, jaké jsou časové nároky na vyřízení tohoto 90 denního víza. Pouze vyřízení pracovního povolení trvá měsíc a k žádosti o krátkodobé vízum nelze přikládat jen číslo jednací jako u víza nad 90 dní, ale již vystavené hotové pracovní povolení. U vystavení krátkodobého 90 denního víza platí sice 30 denní zákonná lhůta, ale v praxi se proces zkracuje na týden. Přesto oba kroky dohromady zaberou minimálně měsíc a půl. V tomto okamžiku si musíme uvědomit, že cizinec v ČR už obvykle nějakou dobu pobýval, poté si teprve udělal třítýdenní TEFL kurz a nato se rozhodl sehnat si práci. Takže personalista nemusí mít k dispozici celý měsíc a půl na to, aby stihl toto krátkodobé vízum pro budoucího lektora vyřídit ještě v jeho bezvízovém režimu v rámci turistického pobytu do 90 dní. Pokud nelze vše úspěšně stihnout z ČR, je cizinec nucen o vízum nejen v zahraničí požádat, ale zároveň si tam na něj i počkat, protože by již po vypršení svých 90 dní nebyl bez víza zpátky do ČR vpuštěn. Protože vyřízení krátkodobého pracovního víza trvá zhruba týden až dva, nejsou náklady na pobyt v zahraničí, tedy mimo Schengen, horentní. Přesto rozhodně nejsou ani zanedbatelné a vzhledem k platnosti víza na 90 dní nejde o příliš lukrativní záležitost, v porovnání s vynaloženými náklady. Praktická kalkulace nám může pomoci si věc lépe představit. Pracovní povolení průměrně stojí 1 500,- Kč, krátkodobé vízum stojí 1 500,- Kč, zpáteční letenka do Londýna kupovaná dva týdny před odletem cca 5 000,- Kč a týdenní ubytování v hostelu v anglickém hlavním městě cca 4 000,- Kč, celkem tedy 12 000,- Kč. Hezká částka vzhledem k předpokládaným příjmům na maximálně tří měsíční období. 48
Přejdeme k druhé možnosti cizince, jak získat pracovní vízum. Druhou variantou je dlouhodobé pracovní vízum. Žádat se dá v Schengenu i mimo něj. Žádost lze doplnit číslem jednacím žádosti o pracovní povolení, což ušetří žadateli cca jeden měsíc. Přesto jeho vyhotovení trvá dva až čtyři měsíce a proto se jeho vybavení během 90 denního turistického pobytu cizince v ČR nedá stihnout. To ještě umocňuje fakt, že termín podání dlouhodobého víza je třeba na každé ambasádě alespoň dva až tři týdny dopředu rezervovat a sjednat si schůzku. Ministerstvo vnitra kvůli vstupu ČR do Schengenského prostoru zavedlo pro žadatele o dlouhodobé vízum časově omezenou výjimku. Tato výjimka v praxi znamenala, že pokud lektor, nebo jakýkoliv jiný cizinec ze třetí země, podal žádost o dlouhodobé pracovní povolení do 19. března 2008, a jeho žádost nebyla do tohoto data kompletně vyřízena, nebyl do 30. června 2008 na území ČR nijak stíhán, ačkoliv překročil 90 dní vymezených k pobytu v ČR a celém Schengenu. Tato výjimka se však týkala pouze území ČR. Co to znamená? Když budoucí lektor pobýval v ČR a požádal o dlouhodobé vízum do 19. března na ambasádě v Schengenu, pak se vrátil zpět do ČR a následně mu vypršelo 90 dní pobytu a jeho vízum nebylo ještě vyřízeno, mohl zůstat bez obav v ČR. Nicméně problém nastal při vyzvedávání hotového víza. Na nejbližší ambasádu, v našem případě například ve Vídni, se musí cestovat přes Rakousko, tedy jiné území než ČR, kde žádná výjimka pro cizince zavedena nebyla. Proto bylo nutné zplnomocnit Čecha či občana EU, v našem případě jednatelku firmy, aby vízum vyzvedla namísto cizince. Naštěstí stačilo předložit jen notářsky ověřenou plnou moc cizince zmocňující jednatelku k vyzvednutí víza, přesto šlo o komplikaci v procesu. Jaké byly náklady? Jejich výše byla již únosnější, protože cizinec získal povolení k práci na dobu delší než tři měsíce jako v případě krátkodobého víza. Pro názornost náklady vyčíslím. Pracovní povolení pro cizince stojí 1 500,- Kč, dlouhodobé pracovní vízum 2 500,- Kč, dvě zpáteční jízdenky do Vídně a zpět 1 200,- Kč. Celkem tedy 5 200,- Kč. Udělené vízum svou platností pokrývá zhruba tři čtvrtě roku, protože limitujícím faktorem je vždy délka platnosti pracovního povolení lektora, které je zase limitováno délkou pracovního povolení zaměstnavatele. Takže v praxi nikdy nelze získat roční pracovní povolení a tudíž ani roční vízum. Samozřejmě budoucí lektor mohl rovnou o své vízum požádat mimo Schengen a tam si na něj pár měsíců počkat, což se ale snadno řekne, ale hůře provede, pokud si uvědomíme, že si cizinec v ČR musí zajistit ubytování, které k žádosti o vízum dokládá. Takže v takovém případě by platil ubytování v ČR i v cizině zároveň.
49
Tabulka č. 5: Náklady zaměstnavatele a cizince na získávání víza Náklady zaměstnavatele Položka Povolení získávat zaměstnance ze zahraničí
Částka 2 000 Kč
Náklady cizince - krátkodobé vízum Schengen Pracovní povolení 1 500 Kč Krátkodobé vízum 1 500 Kč Zpátečmí jízdenka busem Praha - Vídeň (2x) 1 200 Kč Celkem 4 200 Kč
Náklady cizince - dlouhodobé vízum Schengen Pracovní povolení 1 500 Kč Dlouhodobé vízum 2 500 Kč Zpátečmí jízdenka busem Praha - Vídeň (2x) 1 200 Kč Celkem 5 200 Kč
Náklady cizince - krátkodobé vízum mimo Schengen Pracovní povolení 1 500 Kč Krátkodobé vízum 1 500 Kč Zpáteční letenka do Londýna Ubytování v Londýně (týden) Celkem
5 000 Kč 4 000 Kč 12 000 Kč
Náklady cizince - dlouhodobé vízum mimo Schengen Pracovní povolení 1 500 Kč Dlouhodobé vízum 2 500 Kč Zpáteční letenka do Londýna Ubytování v Londýně (x dní) Celkem
5 000 Kč ??? 9 000 Kč +
Zdroj: vlastní výpočty
Nemohu nezmínit proceduru, která čeká na každého cizince, který si úspěšně vyzvedl jakékoliv vízum na zahraniční ambasádě. Po příjezdu do ČR se totiž cizinec musí zaregistrovat na místní cizinecké policii a nahlásit zde místo bydliště v ČR. Bez tohoto tzv. registračního razítka totiž vízum nevstoupí v platnost. Obdržení registračního razítka nejlépe vystihuje charakteristika, že jde o „krásný celodenní, v lepším případě půldenní, výlet na úřad“. Alespoň to platí
v hlavním
městě
Praze,
kde
pražský
inspektorát
cizinecké
policie
sídlí
na
Praze 3 v Koněvově ulici. Cizinecká policie je vůbec velkým fenoménem v celém procesu získávání víz. Na úřadě téměř nikdo nemluví jakýmkoliv cizím jazykem, někdy se poštěstí narazit na jazykového začátečníka. Nejlépe shrnuje povahu pražského úřadu cizinecké policie dvousloví čekání a bezmoc. I pro obyčejné registrační razítko je cizinec nucen vystát ranní několikahodinovou frontu před budovou policie, než je vpuštěn k přepážce, kde pracovníci úřadu vydávají pořadová čísla. Pokud by cizinec frontu od ranních hodin nevyčekal, již prakticky nemá šanci, že se na něj daný den vůbec dostane řada, protože po určité dopolední hodině (například deváté) už pořadová čísla vůbec nejsou a není je již možné daný den získat. 50
Čekání na úřadě se počítá na hodiny, nikoliv minuty a klíčovou dovedností je znalost češtiny, trpělivost a štěstí dostat se vůbec do správně fronty a hlavně mít všechny podklady. Někdy se také v praxi stává, že na vydané číslo v daný den nedojde a cizinec je přesunut do druhého dne, kdy je během dopoledne odbaven na oddělené přepážce. Pokusím se dokreslit situaci na úřadě pomocí reportáže, která se objevila v červnu letošního roku na jedné z televizních stanic. Reportér přijel před budovu cizinecké policie v brzkých ranních hodinách a zpovídal přítomné cizince, kteří čekali před úřadem ve frontě na pořadové číslo. Z výpovědí dotázaných cizinců zjistil, že byli mezi nimi i tací, kteří již ve frontě čekali od druhé hodiny ranní, i když úřední hodiny začínají až v 7:00 nebo 7:30. Jiní se ve frontě ocitli již třetí den po sobě díky tomu, že se v předchozích dnech na ně vůbec nedostaly pořadové lístky. Jedna cizinka, která ve frontě neměla nikoho známého, nemohla vlastně ani odejít na toaletu, protože musela hodiny čekat na své číslo. Celému čekání přihlíží uniformovaní příslušníci cizinecké policie, kteří musí dohlížet na to, aby se lidé nepředbíhali či nějak nezranili v tlačenici. Mimo jiné se tito policisté snaží zabránit vzájemnému prodeji pořadových čísel mezi cizinci. Během natáčení se před úřadem vytvořila několika set metrová fronta čekajících cizinců, která vedla až za druhý roh do vedlejší ulice. V reportáži byl archivní vstup ze situace v roce 2006, kdy vše probíhalo podle záběrů ještě brutálněji a cizinci se v tlačenici chovali jako stádo. Na otázku, jakým způsobem se cizinecká policie v Praze v roce 2008 chystá nastalou situaci vyřešit, odpověděla mluvčí Cizinecké policie Praha paní Nela Gajdošová tak, že úřad hledá nové pracoviště, které by přineslo více prostoru. Pro doplnění uvádím, že momentálně je na pražském úřadě maximálně v provozu 20 přepážek, které mají být schopny vyřídit požadavky 130 000 cizinců pobývajících v Praze. Jako bonbonek ještě doplním, že v rámci projektu dostupnosti výpisu z rejstříku trestů reportér uvedl, že úřad cizinecké policie bude muset od července 2008 ještě provozovat elektronický výpis z rejstříku trestů.50 Na cizineckou policii musí žadatel přicházet již se všemi podklady a dokumenty, jinak zbytečně ztratí celý den, aby zjistil, že mu chybí jeden podklad. K dobru úřadu je třeba ale přiznat, že v letošním roce byly významně prodlouženy úřední hodiny (nově na Po – Čt 7:00/7:30 – 18:00). Přínosně hodnotím také fungování telefonické informační linky cizinecké policie, která většinou vše potřebné sdělí žadateli telefonicky a bez čekání – pokud se člověk dovolá. Problémem zůstává striktně česky mluvící osazenstvo telefonické infolinky.
50
Zdroj: TV Nova, relace Televizní noviny ze dne 26. 6. 2008. Kratochvíl, M.: Rozčílení cizinci: hodinové fronty na úřadě.
51
6.5 Srovnání postupu ve veřejnoprávní instituci a soukromé firmě Obecně můžeme říci, že oba systémy mají svá specifika. Obě sféry se vyznačují určitými výhodami oproti druhému systému, ale také čelí určitým nepříjemnostem. Veřejnoprávní instituce, které v této práci zastupovala VŠE, mají od letošního roku lepší výchozí pozici jako zaměstnavatel. Nemusí totiž kvůli zaměstnávání osoby ze zahraničí žádat úřad práce o povolení. Nicméně jde o výhodu, která platí až od začátku roku 2008. Soukromé subjekty, které může reprezentovat např. zmiňovaná jazyková škola, za současného stavu musí naproti tomu podstupovat poměrně zdlouhavou proceduru vážící se k povinnosti zaměstnavatele získat povolení získávat zaměstnance ze zahraničí. V rámci fungování veřejnoprávní vysoké školy je patrná mnohem větší rigidita vnitřních postupů a nařízení, a proto škola musí postupovat s větší obezřetností a své kroky koordinovat déle dopředu než soukromá jazyková škola. V soukromé jazykové škole panuje větší flexibilita, která je výsledkem měnících se požadavků klientů ve výuce, její četnosti či struktuře. V soukromé jazykové škole se vyskytuje mnohem větší fluktuace učitelů, než jak je tomu na vysokých školách. Právě vysokým školám se spíše může dařit vytvářet stabilní personál skládající se z rodilých mluvčí, byť je vysoké školství značně limitováno možnostmi v odměňování za vykonanou práci. Rozdíl ve stabilitě či rigiditě, podle úhlu pohledu, je do značné míry dán i samotnou strukturou studentů, které oba tyto subjekty mají. Vysokoškolští studenti zapsaní do určitého kurzu zpravidla absolvují výuku během celého semestru. Naopak studenti z řad zaměstnanců soukromé firmy nutně nemusí být tak stabilní. Studenti-zaměstnanci jsou vystaveni různým změnám, které mohou v jejich pracovně právním vztahu k zaměstnavateli nastat. Zaměstnanec může být přeřazen na jiné pracoviště či povýšen, může být dlouhodobě tak zavalen prací, že již výuku z časových důvodů nestíhá. Také se může stát, že ukončí svůj pracovní poměr. Všechny zmíněné faktory působí na vyšší měnlivost kurzů soukromé jazykové školy. Obzvláště pokud jde o individuální výuku, tak každá zásadnější změna znamená úpravu kurzu nebo jeho zrušení, případně sloučení s jiným individuálním kurzem. Na vysoké škole vznikají rozvrhy platné celý semestr, tedy tři měsíce a nedochází k jejich změně. Naproti tomu u soukromých jazykových škol neustále klienti mění své požadavky a pokud jde o individuální výuku, tak se často mění i rozvrh učitelů. Vzhledem k vysokým nárokům na flexibilitu je tudíž stávající systém získávání povolení k pobytu pro soukromé subjekty krajně nevýhodný. To, čím mohou soukromé subjekty vyvažovat nižší jistoty oproti vysoké škole, je zajisté výše mzdy. Mzda v soukromé sféře může být totiž až téměř o 100 % vyšší než ve sféře veřejné, v závislosti na počtu konkrétně odučených hodin.
52
6.6 Návrhy možných změn Zlepšení, která by se dala v procesu provést lze v zásadě rozdělit do dvou skupin, jednak existují určité kosmetické změny, které by mohly pomoct zlepšit fungování systému v té podobě, jak je nyní nastaven. Zadruhé lze zvažovat změnu celého konceptu udělování pracovních povolení a víz. Nejdříve se soustředíme na izolované změny ve stávajícím systému.
6.6.1 Dílčí zlepšení Zlepšení, která by firmám pomohla, se týkají hlavně zlepšení pružnosti úřadů, zjednodušení administrativy a také zkrácení celého procesu. Budeme zvažovat zvlášť každou ze tří institucí, které v procesu hrají svou roli. Navržené změny se dotknou procedur úřadu práce, zastupitelského úřadu a cizinecké policie. U úřadu práce nelze počítat se změnou praktik v tom, že se musí hlásit volná pracovní místa, takové očekávání by bylo asi nereálné. U žádosti zaměstnavatele o povolení získávat zaměstnance ze zahraničí, existuje jedna věc, která mi připadá velmi problematická. Působí velmi nelogicky, že povolení zaměstnávat zaměstnance ze zahraničí je platné jeden rok, ale povolení k náboru těchto zahraničních zaměstnanců, které je součástí povolení zaměstnavatele, je platné pouze maximálně 4 měsíce. Po jejich uplynutí povolení zaměstnavatele k zaměstnávání zahraničních zaměstnanců sice platí dál, ale již není možné získávat nové zaměstnance. To v praxi znamená potřebu zaměstnavatele podstupovat danou proceduru, která již byla popsána v kapitole 5.3, několikrát do roka. Bylo by velmi žádoucí, aby se povolení k zaměstnání i náboru sjednotilo a platilo po stejnou dobu – 1 rok. Cizinec, který žádá o povolení k zaměstnání, se střetává s větším počtem významných zádrhelů. Zaměstnanci úřadu práce nejsou dostatečně jazykově vybaveni, což by se mělo v odboru zahraniční zaměstnanosti, již z logiky věci, čím se útvar zabývá a s kým úředníci jednají, změnit. Tento nedostatek se v současnosti dá suplovat pomocí zmocnění, kdy cizinec zplnomocní českého jednatele firmy, kde bude v budoucnu působit nebo jeho zaměstnance, aby ho zastupoval na úřadu práce. Přesto stav není úplně ideální. Co by se v každém ohledu mělo změnit je fungování informační linky. Na informační lince má mít cizinec nebo jím zmocněná osoba možnost zjistit stav své žádosti, jestli se ji už podařilo vyřídit a zda je možné si pracovní povolení vyzvednout, či ještě ne. Na kontrolním ústřižku, který každý žadatel o pracovní povolení dostane je sice uvedeno číslo telefonní infolinky, ale v praxi není možné se na úřad vůbec dovolat a tak se informovat. Žadateli tak nezbývá než čekat zákonných 30 dní, byť by již povolení bylo připravené k vyzvednutí dříve, anebo může zkusit si jej vyzvednout před vypršením 30 denní lhůty s rizikem, že povolení nemusí být ještě vyhotoveno a žadatel jen na 53
úřadě ztratí čas. Jinak celkově úřad práce pracuje relativně rychle a automatizovaný systém pořadových čísel je velmi názorný a spolehlivý. Žádné dílčí změny v chodu zastupitelských úřadů bych nenavrhovala, protože úřady provádějí udělování na základě zákona v součinnosti s cizineckou policií. To, co by bylo dobré, aby všechny ambasády zlepšily, je informovanost. Některým zastupitelských úřadům chybí informace o probíhajících změnách a proto nedokáží prostřednictvím svých zaměstnanců spolehlivě a hlavně konstantně informovat žadatele. Běžně se stává, že každá ambasáda provádí udělování víz trochu odlišně a může se různit rozsah předkládaných dokumentů. Bylo by zapotřebí opravdu sjednotit postupy na všech zastupitelských úřadech a hlavně ze strany ministerstva vnitra či zahraničí o změnách dopředu a jasně zaměstnance ambasád informovat tak, aby byli schopni fundovaně předávat tyto informace dál k žadatelům o vízum. Celkově hodnotím zastupitelské úřady spolu s úřadem práce pozitivně jako vstřícné články v celém procesu. Nejzásadnější nedostatky pozoruji na straně cizinecké policie. To je bohužel dáno nastavením zákona o pobytu cizinců. Návštěva cizinecké policie může být nejen pro cizince, pro ně však rozhodně především, noční můrou. Proč tomu tak je? Jak již bylo zmíněno, úřednické osazenstvo cizinecké policie, informační linku nevyjímaje, cizí jazyky ovládá jen velmi sporadicky. Nejzásadnějším problémem je, že na cizinecké policii se čekají hodinové fronty na všechno – na registrační razítka, na podání žádostí, na vyzvednutí přechodného pobytu či jen na informace. Bylo by dobré rozhodně zvýšit kapacitu úřadu a zlepšit jazykovou vybavenost pracovníků, což samozřejmě vyžaduje vyšší platy. Nemyslím si, že by několikahodinové fronty ukazovaly na pružně fungující úřad. Dalším kritickým problémem je kromě dlouhých hodin strávených ve frontě na samotném úřadu také délka lhůt pro vyřízení dlouhodobého víza. Sto dvacet dní, které ze zákona má úřad na vyřízení víza je dlouhá doba a buď by ji bylo potřeba zkrátit ideálně na 60 dní či maximálně 90 dní, nebo prodloužit turistický tříměsíční režim cizinců na měsíce čtyři. V současném nastavení lhůt vznikají mezery, které způsobují cizincům pobývajícím v ČR jako turisté značné potíže. Základním a nejožehavějším bodem celého procesu je tedy jeho délka. Od počátku do konce vše trvá 4 až 5 měsíců, což je vzhledem k následné 8 měsíční platnosti víza příliš dlouho a tento fakt nejde ničím ospravedlnit.
6.7 Podstatné změny Je celkem patrné, že dosavadní praxe v zaměstnávání cizinců je velmi komplikovaná a zároveň dost neutěšená. Tento fakt naštěstí neunikl ani českým politikům a proto ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas se svým týmem odborníků od počátku svého působení na ministerstvu připravoval změnu stávajícího systému.
54
Návrh jeho ministerstva novelizující zákon o zaměstnanosti prošel v říjnu 2007 vládou a pokud projde parlamentem, začne platit od 1. ledna 2009.51 Tento návrh zákona počítá kromě jiného i s úplnou novinkou týkající se zaměstnávání cizinců – tzv. zelenou kartou.
6.7.1 Zelená karta V mnoha zemích světa funguje systém udělování pracovních povolení a víz nazývaný zelená karta. Jde o velké zjednodušení celého procesu, protože zelená karta má tzv. duální charakter.52 Duální charakter znamená, že cizinci, který má zájem o zaměstnání v zahraničí, bude společně uděleno pracovní povolení i povolení k pobytu v rámci jediného oprávnění – zelené karty. Nejde o žádnou novinku, zelené karty se běžně používají ve Spojených státech, Německu či Holandsku. Například ve Spojených státech se zelené karty v podstatě týkají jen špičkových expertů nebo umělců. Ostatní zahraniční pracovníci dostávají sezónní povolení na několik měsíců. I tak země neustále bojuje s přílivem nelegálních pracovníků.53 Právě na toto nebezpečí v ČR upozorňuje opozice, protože se bojí stejně obtížné situace jako je momentálně například v Německu s tureckými přistěhovalci. Odpůrci vládní předlohy tvrdí, že až se české ekonomice přestane dařit, nebudeme najednou vědět, co si počít s velkým počtem zahraniční pracovní síly z východu. Český návrh vtělený do novely zákona o zaměstnanosti se hlavně snaží usnadnit proces zaměstnávání zaměstnavatelům i potenciálním zahraničním zaměstnancům. Už teď je totiž na českém trhu práce nedostatek pracovních sil v některých technických profesích. V budoucnu se situace má vlivem populačních změn ještě přiostřovat a proto je nutné věc zásadně řešit. Součástí návrhu novely zákona o zaměstnanosti je i novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a právě ona má zavést nový druh povolení k dlouhodobému pobytu cizinců na území České republiky, a to povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“. Novela zákona o zaměstnanosti počítá s úplným zrovnoprávněním občanů EU na roveň českých zaměstnanců. Kromě toho se zabývá stěžejní změnou postupu u zahraničních zaměstnanců ze třetích zemí. Nepůjde však o úplně všechny země. „Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku, v níž budou uvedeny země, jejichž občané se mohou zapojit do programu zelených karet. Určí se po vzájemných konzultacích ministerstev vnitra a zahraničí. Ta vezmou
51 52 53
Zdroj: MPSV, 2008 Hospodářská komora České republiky, 2008 Němeček, J: Po třiceti dnech dostanou cizinci zelenou. Profit, 14. 4. 2008. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pracovni-pravo/po-triceti-dnech-dostanou-cizincizeleno/1000873/48519
55
samozřejmě v potaz bezpečnostní otázky. O naši zelenou kartu ale určitě budou moci požádat občané většiny členských zemí OSN,“ řekl ministr Petr Nečas.54 Proces by měl fungovat tak, že zaměstnavatel nejdříve nahlásí úřadu práce volné pracovní místo, které se dostane do centrální celorepublikové evidence vedené ministerstvem práce a sociálních věcí. Pokud toto nahlášené místo neobsadí Čech nebo EU občan, bude k dispozici zájemci ze třetí země.55 Český zaměstnavatel pak bude moci toto konkrétní pracovní místo nabídnout uchazeči ze zahraničí. Zahraniční uchazeč pak se souhlasem svého budoucího potenciálního zaměstnavatele kontaktuje český zastupitelský úřad ve své zemi. Ambasáda s ním provede pohovor. Poté odešle informační podklady o žadateli do ČR na ministerstvo práce a sociálních věcí, které bude zjišťovat, zda žadatel splňuje kvalifikační požadavky pro danou pozici a do 15 dnů věc rozhodne. Po vyřízení ministerstvo zpátky kontaktuje zastupitelský úřad, který zelenou kartu vydá. Samozřejmě budou existovat i určité profesní výjimky, třeba lékaři a zdravotní sestry, kteří budou posuzovány až ve lhůtě 90 dní. Cizinec, který projde tímto sítem, nakonec dostane zelenou kartu. Držitel zelené karty dostane průkaz podobný občanském průkazu. Po roce práce si může pracovník požádat o dlouhodobé povolení. Když cizinec nenastoupí do práce do 45 dnů od vydání povolení, pozbude zelená karta platnosti. Platit nebude ani zelená karta cizince, který z nějakého důvodu přijde o práci, a nenajde si do dvou měsíců nové zaměstnání. Počítá se s maximální platností zelené karty po dobu tří let.
Podmínky pro jednotlivé účastníky procesu jsou navrženy následujícím způsobem:
Firmy •
30 dní evidovat na úřadu práce nabízené místo bez zájemců z Česka nebo EU
•
nedlužit pracovníkům ani státu na mzdách, pojistném a daních
•
souhlasit se zaměstnáním cizinců
Pracovníci
54
55
56
•
podstoupit pohovor na zastupitelském úřadě
•
předložit doklady o požadovaném vzdělání
•
mít platný cestovní doklad56
Škodová, H: Petr Nečas: Na zelené karty přijdou do České republiky desítky tisíc lidí. Právo, 7. 4. 2008. Dostupné z: http://www.modrasance.cz/media/clanek.php?ID=6515 Desperát, O.: Nečasův plán: Zelená karta bude pro všechny cizince. Aktuálně.cz, 6. 9. 2007. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=500389 Němeček, J: Po třiceti dnech dostanou cizinci zelenou. Profit, 14. 4. 2008. Dostupné z:
56
Další zajímavostí z připravované novely je i fakt, že bude možné zaměstnat také cizí studenty, kteří se v Česku právě vzdělávají. Pokud ovšem podnikatel zaměstná cizince na černo, hrozí mu oproti dnešním dvěma milionům až pětimilionová pokuta. Osobně hodnotím návrh novely velmi kladně. Je dobré, že si na ministerstvu uvědomili, že stávající situace není ani ideální ani dlouhodobě únosná. Systém zelených karet je rozhodně krokem správným směrem. Velmi kladně hodnotím délku navržených lhůt. V podstatě zůstává praxe, že předtím, než může český zaměstnavatel začít shánět zahraničního zaměstnance, musí místo na měsíc nabídnout českým uchazečům. Naprosto z říše snů je však lhůta 15 dní, ve které má být po odeslání podkladů ze zastupitelského úřadu na ministerstvo rozhodnuto o přidělení zelené karty. Toto zkrácení je opravdu významné a rozhodně celý proces naprosto zrychlí. Mohou ovšem nastat dvě situace. Na jednu stranu může určitě systém nádherně a pružně fungovat a to by bylo zajisté přáním všech zúčastněných stran. Nicméně v rámci krátké lhůty 15 dnů vyvstává otázka, zda budou čeští úředníci schopni stihnout posoudit oprávněnost žádosti cizince. Těchto patnáct dní opravdu může vytvářet prostor pro nekontrolovatelný přísun pracovníků z východu, protože pokud se do 15 dnů MPSV k žádosti nevyjádří, bude žádost považována za kladně vyřízenou. Pro úplnost je nutno podotknout, že ani v dnešní situaci nelze vždy spolehlivě posoudit způsobilost cizince, který se uchází o práci, protože vždy jde jen o to, aby jeho dokumenty byly v pořádku po formální stránce a splňovaly předepsané náležitosti. Jinými slovy tomu, kdo chce dnes podklady zfalšovat, v tom stejně nic nezabrání. Ráda bych se ještě zastavila u jedné věci týkající se připraveného novely. Jestli opravdu vejde v platnost, pak vznikne obrovský nával žádostí adresovaných ministerstvu či cizinecké policii, v závislosti na tom, kdo bude v praxi tyto žádosti o zelené karty vyřizovat nebo udělovat registraci po příjezdu na území ČR. Už dnes je úřad cizinecké policie víc než přetížen a pokud výrazně nenavýší svou kapacitu, tak cizince čeká tak jako tak pokračování noční můry v podobě návštěvy úřadu cizinecké policie. A pokud už je dnešní stav tragický, dovedu si představit, že by takovýto nával cizinců mohl způsobit kolaps cizinecké policie. Bude potřeba rozhodně situaci ošetřit a to pokud možno předtím, než novela vstoupí v platnost.
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pracovni-pravo/po-triceti-dnech-dostanou-cizincizeleno/1000873/48519
57
6.7.2 Dopad navržených změn na fungování ve veřejnoprávní instituci a soukromé firmě Co se týče veřejnoprávní instituce typu vysoké školy, rozhodně se navrhované změny odrazí v procesu zaměstnávání cizinců. Nejzásadněji se určitě předpokládané změny dotknou samotných cizinců, kteří se ucházejí o místo lektora. Pokud výše uvedené změny vejdou v platnost, bude pro cizince, kteří byli ve výběrovém řízení vybráni na místo lektora mnohem snazší získat vízum, tedy lépe řečeno zelenou kartu. Poté, co totiž od vysoké školy obdrží potvrzení, že se stanou od určitého data jejími zaměstnanci, budou si moci během relativně krátké doby zažádat ve své domovské zemi o zelenou kartu. A nejen to, kromě toho, že si v klidu ve své rodné zemi požádají, během 15 dní si ho tamtéž také budou moci vyzvednout. Tím se celý dosavadní postup nesmírně urychlí a také zúčastněné strany nebudou ve stresu, že by se celá procedura nestihla do začátku nastávajícího akademického roku. Pokusím se nastínit, jaký dopad budou mít navrhované zákonné změny na fungování jazykové školy. Pravděpodobně zůstane nezměněna finanční a časová náročnost procesu zaměstnávání cizinců pro zaměstnavatele samotného. Bude muset i nadále ohlašovat volné pracovní místo, na které bude chtít přijmout lektory ze třetích zemí. Také se asi nezmění finanční náročnost získání povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí a zůstane i potřeba jejich častého obnovování. Naopak dojde k výraznému usnadnění situace pro budoucí lektory. Myslím si, že v praxi budou muset na dva až tři týdny opustit ČR a odjet do svého domovského státu. V této cizí zemi podají žádost o zelenou kartu. Oproti dnešnímu stavu si tuto zelenou kartu budou moci během této jediné cesty také rovnou vyzvednout. Lektoři stejně občas letí navštívit svou rodinu, takže si myslím, že celý nový proces pro ně bude únosný a v podstatě hrozně jednoduchý, alespoň oproti stávající situaci. Problém může podle mého názoru nastat až v chvíli, kdy se lektor vrátí zpět do ČR a tady si bude muset nějakým způsobem vízum zaregistrovat. Již v předchozím odstavci jsem naznačila, jaký svízel se může vyskytnout při návštěvě cizinci na úřadě cizinecké policie. Záleží na tom, jak dobře bude cizinecká policie na nový systém a zvýšenou kapacitu připravena. Vzhledem k současné situaci je na místě se této finální části procesu obávat. Uvidíme, jak vše bude fungovat v praxi.
58
7 Očima cizince Na závěr této práce bych ráda věnovala i určitý prostor pro pohled z druhé strany barikád, tedy jak prožívají proces zaměstnávání v ČR samotní cizinci, kteří zde pracují či shání zaměstnání. Pohled nás Čechů může být relevantní, nemusí však nutně přinášet komplexní a úplně objektivní obraz dané problematiky. Mezi výběrovým vzorkem 30 cizinců jsem provedla průzkum mapující jejich nejvýraznější dojmy v souvislosti s procesem vstupu do zaměstnávání v ČR. Převážně se jednalo o pedagogické pracovníky anebo osoby, které v nedávné minulosti takovou práci v ČR vykonávali. Vzorek zahrnoval jak příslušníky třetích zemí, tedy například občany USA či Kanady, tak občany EU. Skupina se skládala jak z osob pobývajících v ČR na základě dlouhodobého pracovního víza, tak osob s přechodným či trvalým pobytem či občanů EU, případně osob, které proces vstupu do zaměstnání v ČR začali, ale nedokončili. Všichni účastníci ankety, které jsem oslovila měli za úkol odpovědět na následující otázky:
1. Uvést jméno a státní příslušnost. 2. Co jste během procesu získávání zaměstnání v ČR pokládali za nejhorší zážitek a proč? 3. Která věc se Vám během procesu získávání zaměstnání v ČR zdála nejpříjemnější a proč? 4. Uvést druh pobytu v ČR.
Odpovědi kontaktovaných respondentů byly velmi zajímavé. Uvedu některá vyjádření jednotlivých účastníků ankety. Nejprve se budeme zabývat negativními dojmy.
Když jsem žádala o pracovní vízum, ČR ještě nebyla v EU. Žádala jsem o pracovní vízum se svým americkým pasem. Abych mohla získat vízum, musela jsem cestovat až do Bratislavy. Do Bratislavy jsem se i musela vrátit, abych si tam vízum vyzvedla. Po návratu jsem musela na cizinecké policii ještě získat další razítko. Bylo kolem toho spousta potíží. Když jsem začala pracovat jako učitelka v mateřské škole, musela jsem si změnit své pobytové vízum na pracovní vízum a to během školního roku znamenalo dvakrát opustit svou třídu a narušit její zaběhnutý režim. Charity R. H., Německo/USA, momentálně trvalý pobyt v ČR
59
Když jsem hledal v ČR práci, nejvíc mi vadilo, že mnoho zaměstnavatelů a agentur mi včas nedalo vědět, jak jsem dopadl nebo se neozvali vůbec. Joel W., Nizozemí, občan EU mající trvalý pobyt v ČR
Vadí mi, když zavolám do jazykovky a řeknou mi „všechno je ok“, až budeme mít nepokryté kurzy nebo kurzy španělštiny, tak se ozveme a přitom pro mě nemají vůbec práci. Enrique R. A., Mexiko, trvalý pobyt v ČR
Získat práci je jednoduché, ale udržet se v ní už je kvůli vízu dost těžké. Pořád ještě nemám vyřízené vízum. Celý proces je prostě příliš dlouhý a protahuje se to. Paul C., USA, turista
Při získávání místa lektorky jsem měla největší problém s cizineckou policií. Stát už v pět hodin ráno ve frontě na pořadové číslo není podle mě příliš velká zábava. Lisa P., Kanada, držitelka dlouhodobého pracovního víza za účelem zaměstnání, v současnosti žádá o udělení přechodného pobytu na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu
Po dávce skeptických nebo negativních zážitků, uveďme nakonec také pozitiva, jejichž četnost nakonec v rámci celého průzkumu převažovala nad negativními výpověďmi.
Byla jsem ráda, že jsem získala práci v mateřské škole na základě svých předchozích praktických zkušeností a ne díky vzdělání či diplomu. Dostala jsem příležitost pracovat a mí nadřízení viděli potenciál v mých schopnostech, i když mi chybělo specializované pedagogické vzdělání. Charity R. H., Německo/USA, momentálně trvalý pobyt v ČR
Protože jsem Brit, neměl jsem žádný problém získat práci jako lektor. Opravdu se mi líbila široká nabídka zaměstnání v ČR. V Praze je mnoho míst pro lektory. Absolvoval jsem čtyři pohovory během dvou dnů a zároveň jsem měl ještě další nabídky. Dokonce i teď, sedm měsíců poté, co jsem se ucházel o práci, mi pořád chodí nabídky na nové místo! Paul W., VB, občan EU
Přirozeně se mi nejvíc líbilo, když se mi lidé zpátky ozvali ve slíbeném čase a i když jsem třeba dané místo nezískal, tak dostat zprávu je mnohem lepší než donekonečna jen čekat na zavolání. Joel W., Nizozemí, občan EU mající trvalý pobyt v ČR 60
Byla jsem příjemně překvapená z pohovoru. Ti, kdo mě vybírali, zkoumali spíš moje schopnosti, než že by se rozhodovali na základě toho, jestli mám akademický titul a nevadil jim ani můj původ. Ekaterina M., Kyrgystán, trvalý pobyt v ČR
Zamlouval se mi celý pohovor. Enrique R. A., Mexiko, trvalý pobyt v ČR
Přišel jsem do jazykové školy, kde opravdu nutně potřebovali nového lektora a byli ochotni mě najmout, i když jsem neměl v pořádku všechny dokumenty a ještě jsem nemohl začít v ČR legálně pracovat. Paul C., USA, turista
Velmi jsem uvítala, že při získávání práce lektora jsem měla na výběr z mnoha nabídek. Mnoho jazykových škol shání učitele angličtiny a já jsem měla možnost je díky několika pohovorům porovnat. Měla jsem příležitost si vybrat takové prostředí, které by mi vyhovovalo. Neustále mě překvapuje, kolik lidí má zájem o soukromé hodiny. Nemůžu uvěřit, kolik lidí se chce naučit anglicky! Lisa P., Kanada, držitelka dlouhodobého pracovního víza za účelem zaměstnání, v současnosti žádá o udělení přechodného pobytu na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu
7.1 Shrnutí Pokusme se shrnout dojmy a výpovědi cizinců pracujících v ČR, které zde byly uvedeny. Můžeme pozorovat obrovský rozdíl v dojmech příslušníka EU a občana ze třetí země. Zatímco občané EU se momentálně už s žádnými vážnějšími překážkami při vstupu do zaměstnání nesetkávají, jejich kolegové ze třetích zemí mají opačnou zkušenost. Na jedné straně stojí státní příslušníci zemí EU případně cizinci s trvalým pobytem v České republice. Tito lidé si velmi chválí velké možnosti a bohatou nabídku volných pracovních pozic. Oceňují nenáročnost celého procesu vstupu do zaměstnání a připadají si rovnocenně, jako kdyby se ucházeli o místo ve svém domovském státě. Naopak občané ze třetích zemí se cítí až diskriminováni zdlouhavými a úmornými procedurami spojenými se získávání pracovního povolení a víza. Tuto skupinu cizinců nejvíce zaráží délka celého procesu a náročnost jednotlivých úkonů, mimo jiné i náročné cestování mimo ČR.
61
České zaměstnavatele, až na jisté výjimky, jak unijní cizinci tak cizinci ze třetích zemí hodnotí kladně. Váží si vstřícnosti českých zaměstnavatelů, se kterou se vůči cizincům chovají. Shodují se, že české zaměstnavatele zajímají hlavně konkrétní dovednosti a schopnosti, teoretické vzdělání hraje až druhořadou roli. Šanci získat práci v ČR mají tak i ti uchazeči, kteří by v dané profesi ve své domovské zemi měli jen velmi nepatrnou naději. Tento přístup považuji za výsledek pragmatického jednání českých zaměstnavatelů. Pravděpodobně uvažují tak, že je pro ně lepší, aby přijali alespoň nějakého lektora, byť by neměl odpovídající teoretické znalosti, než mít neobsazené volné pracovní místo. Někteří zaměstnavatelé dokonce cizincům vycházejí natolik vstříc, že je jsou ochotni zaměstnat cizince, i když nesplňuje zákonné podmínky přijetí do zaměstnání a jeho práce je z právního hlediska ilegální. Tím se tito zaměstnavatelé i zaměstnanci vystavují riziku nemalých finančních postihů. Zaměstnavateli hrozí podle stávající úpravy pokuta ve výši 2 000 000,- Kč, cizinci pak 10 000,- Kč. Co z daného stavu vyplývá? Jednak že se zaměstnavatelé nebojí případných kontrol ze strany úřadů, které by mohly zjistit závažné nesrovnalosti či ilegální zaměstnávání cizinců. To znamená, že kontroly zřejmě působí jen velmi málo či nejsou dostatečně přísné. Situace však ukazuje ještě na jeden zásadnější jev a to, že je v České republice značný převis poptávky po zahraničních zaměstnancích, v tomto případě lektorech, nad jejich nabídkou. Zaměstnavatelé se snaží získat lektory za každou cenu, a neváhají jim slibovat modré z nebe. Jinými slovy zaměstnají cizince, ačkoli by to udělat neměli a cizinec pak mnohokrát dlouho netuší, že vlastně pracuje načerno. To se skutečně stává, pokud se například
cizinec osobně nijak nesnaží z dalších zdrojů získat informace o svých právech
a povinnostech v pozici zaměstnance českého zaměstnavatele. Stačí pak, aby mu zaměstnavatel řekl, že všechno je v naprostém pořádku, že se sám o všechny formality postará a ať si cizinec s ničím nedělá starosti. Z různých informačních pramenů jsem se mohla přesvědčit, že tato praxe zaměstnání cizince na černo a teprve následné vyřizování pracovního povolení a víza za účelem zaměstnání není v soukromé sféře žádnou raritou. Běžně se takové praktiky provádí a v mnohých případech za to dokonce zaměstnanci svému zaměstnavateli platí, a nemalé obnosy. Doslechla jsem se například o firmě, kde nové lektorce z Austrálie slíbili okamžité zaměstnání a následné vyřízení pracovního povolení a víza za 12 000,- Kč. Suma se hradila formou srážky ze mzdy lektorky. Ve zmíněném případě se navíc stalo, že daná lektorka z určitých důvodů z firmy po třech měsících odešla – bez peněz, ale i bez víza, které již nebylo možné v dané situaci vyřídit. Problémem, který stojí na straně samotných cizinců, je fakt, že si vstup do zaměstnání v České republice představují velmi jednoduše a idylicky. Málo z nich má alespoň přibližné informace o tom, co vlastně budou muset podstoupit. Po pravdě, kdyby asi dopředu věděli, co všechno na ně čeká, možná by do zaměstnání vůbec nechtěli vstoupit. 62
Jak se ovšem má cizinec o podmínkách zaměstnání informovat, když mnoho českých informačních zdrojů funguje jen v českém jazyce? Nebo pokud už jsou informace přeloženy do cizího jazyka, cizinci zase o nich nevědí, protože odkazy na takové stránky se na internetových serverech určených pro cizince či stránkách jejich domovských ambasád prostě nevyskytují. Jako ilustrativní příklad mohou sloužit stránky ministerstva vnitra, kde se vyskytují souhrnné informace pro cizince, ale bohužel jen v češtině. Pokud si na úvodní stránce ministerstva uživatel změní českou verzi na anglickou, dostane se mu pohled na anglický přehled všech možných informací, které stránky obsahují, vedle odkazů je pak v drtivé většině uvedena zkratka CZ a odkaz dále pokračuje na české stránky. V angličtině je pouze veden například archiv či představení úřadu. A na tento rozcestník bohužel vede odkaz ze stránek ambasád, například americké ambasády v Praze. Obr. č. 2: Anglická verze stránek Ministerstva vnitra ČR
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR, 2008.
63
Pozitivní změnu v tomto směru slibují nové stránky ministerstva vnitra, které budou spuštěny od 1. 7. 2008. Měla jsem možnost shlédnout zkušební verzi těchto stránek. Je na místě jim rozhodně přiznat některé nebývalé kvality. Stránky se jeví mnohem jednodušší a uživatelsky přehlednější. Obsahují i řadu názorných ikon. Novinkou je i oddělení webů – budou existovat samostatné stránky ministerstva vnitra a zvlášť stránky policie (http://www.policie.cz/), kde bude sekce určená cizincům. Ve zkušební verzi ještě nebyl dostupný obsah této sekce. Zatím bohužel ani nefunguje cizojazyčná verze stránek, přesněji ani není v nabídce. Není zřejmé, jestli se vůbec počítá s jazykovými mutacemi těchto stránek. Současně s novými stránkami bude po určitou dobu v provozu archiv stránek původních pro ty, kteří nebudou moci hned od počátku najít všechny informace na novém webu. Některé servery sloužící výlučně cizincům obsahují informace, které cizincům pomohou lépe se orientovat v problematice zaměstnání v ČR. Převážně se daří těmto informačním zdrojům přinášet kontaktní údaje jednotlivých ambasád či jsou místem četných diskuzí a vzájemných rad uživatelů na téma vízum a podobně. Diskuze, které na daná témata na stránkách probíhají, ale přináší spíše kusé informace a osobní zkušenosti jednotlivých cizinců. Málokdy se stane, že by se objevil příspěvek nějakého odborníka. A pokud už odborník nějak přispěje, pak jde většinou o obecný článek v odlišné sekci, který mnoho praktických a spolehlivých rad neobsahuje. To je způsobeno tím, že tito odborníci pochází většinou z firem, které se zabývají vyřizováním pracovních povolení a víz a proto se nechtějí připravit o potencionální klienty z řad bezradných cizinců tím, že by jim napsali přesnější rady, jak mají postupovat, aby si vše vyřídili sami nebo jen s malou pomocí Čechů. To, co na stránkách typu Expats.cz chybí, jsou ucelené informace, jak při vstupu do zaměstnání v ČR postupovat. Na obhajobu zmíněného internetového webu je však třeba uvést, že subjekt vydává tištěného průvodce pro cizince, tzv. Survival Guide, který již nejzákladnější informace o zaměstnání v ČR obsahuje. Postavení cizinců ze třetích zemí vrhá stín na stávající členství ČR v rámci schengenského prostoru. Schengen přinesl českým a unijním občanům mnoho výhod. To samé se ovšem nedá tvrdit o cizincích přicházejících do Schengenu ze třetích zemí mimo EU. Uvnitř Schengenu byly zrušeny vnitřní hraniční kontroly občanů států patřících do tohoto prostoru, mnohé se tak pro nás zjednodušilo. Cizinci ze třetích zemí již mají podmínky těžší. Tato práce navíc ani nemapovala problémy s cestováním, které těmto neunijním občanům v souvislosti s schengenským prostorem vznikly. V rámci nových pravidel se podstatně zkomplikovaly možnosti cizince ze třetí země svobodně v rámci EU cestovat. V této otázce ale v současnosti dochází k určitým změnám a zmírnění striktního režimu. Pokud se ve svých úvahách přesunu k navrhovaným změnám v rámci zelené karty, domnívám se, že by s jejím zavedením mohlo dojít k zásadnímu zlepšení stávající situace. 64
Výsledkem zkrácení celého procesu by pak mohl být také úbytek ilegálních zaměstnanců ze zahraničí pracujících v České republice. A také úbytek zakázek firem, které se specializují na poskytování služeb cizincům vstupujícím v ČR do zaměstnání. Tyto firmy za současného stavu za úplatu vyřizují svým klientům jejich pracovní povolení a vízum za účelem zaměstnání. Ono není divu, že stávající situace se všemi svými složitostmi a právními kličkami vyžaduje opravdové odborníky znalé věcí, kteří by mohli cizinci „obyčejné“ pracovní vízum zajistit.
65
Závěr Tato diplomová práce s názvem Zaměstnávání cizinců v České republice se pokusila rozebrat otázku vstupu zahraničních osob do zaměstnání v ČR. Přinesla pohled jak zevnitř systému, tak zvenčí prostřednictvím výpovědí cizinců samotných. Úvodní kapitoly práce byly věnovány vymezení pojmů a situaci na českém trhu práce zahraničních osob. Uvedly, že ke konci roku 2007 v ČR pobývalo téměř 400 000 cizinců, z nichž 300 000 bylo ekonomicky aktivních. Potvrdily převládající dojmy z praxe, nejvíce cizinců totiž do ČR přichází z Ukrajiny a nejčastěji se zdržují v Praze. Další část se zaměřila na současnou platnou právní úpravu a z ní plynoucí povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance ze zahraničí. Uvedla postup, který zaměstnavatel absolvuje, aby získal povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí a také proceduru, kterou podstupuje samotný cizinec, aby obdržel povolení k zaměstnání a zároveň povolení k pobytu za účelem zaměstnání, bez něhož nelze legálně práci v ČR vykonávat. Čtvrtá část práce přiblížila náležitosti a možnosti, které cizinec má, když chce získat vízum za účelem zaměstnání v České republice. V praktické části této diplomové práce jako ilustrativní vzorek sloužila jedna veřejnoprávní instituce – VŠE a její Katedra anglického jazyka a jeden soukromoprávní subjekt – jazyková škola specializující se na výuku jazyků ve firmách. Tyto dvě části měly za cíl blíže proniknout do praxe, která panuje v oblasti získávání lektorů z řad cizinců. Poslední část práce byla vyhrazena bezprostředním svědectvím cizinců pracujících v ČR. Doložila, jak vstup do zaměstnání prožívají sami cizinci. Výsledkem zkoumání bylo zjištění, že existuje diametrální odlišnost v postavení občanů EU a příslušníků třetích zemí v celém procesu. Práce doložila komplikovanost a náročnost, které cizinci ze třetích zemí i jejich zaměstnavatelé musí čelit. Pokud vejdou v platnost připravované systémové změny v rámci novely zákona o zaměstnanosti a zavedení tzv. zelených karet, máme naději, že dojde k výraznému zlepšení dané situace a také k omezení nelegálních praktik, které se v praxi běžně vyskytují. Závěrem bych ráda zmínila, že jsem samotná byla velmi překvapena, do jakých složitých situací se může cizinec ve snaze získat v ČR zaměstnání dostat. Naprosto chápu frustraci některých cizinců, kteří prostě nechápou, jak je vůbec možné, že lze takto nastavit celý systém. Cizincům ze třetích zemí mohu momentálně jen doporučit, aby vždy během vyřizování svých náležitostí nutných ke vstupu do zaměstnání přizvali na pomoc nějakého česky mluvícího občana či přítele. Nesmí zapomenout obrnit se trpělivostí a hlavně se nenechat ničím odradit, protože 66
jinak „systémem“ neprojdou a toužené pracovní povolení a vízum nikdy nezískají. Skutečně nezbývá než doufat, že změna legislativy přinese lepší časy. Věřím, že navrhovaná novela či případné další změny v systému nakonec pomohou všem, kteří mohou a chtějí v ČR pracovat, aby opravdu své místo právoplatně obsadili a v ČR pracovali – legálně a bez komplikací. Na druhou stranu se není možné domnívat, že ve kterékoliv zemi, tedy i v ČR, se někdy podaří nastavit podmínky zaměstnávání cizinců naprosto na roveň podmínkám vlastních státních občanů. Cizinci by tudíž neměli očekávat, že najít si v České republice práci a vstoupit do ní bude tak jednoduché a samozřejmé jako by to pro ně bylo v jejich domovské zemi. Z povahy statutu, který vždy budě dělit cizince a občana daného státu, to prostě není dost dobře možné.
67
Seznam použité literatury a pramenů 1. Desperát, O.: Nečasův plán: Zelená karta bude pro všechny cizince. Aktuálně.cz, 6. 9. 2007. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=500389 2. Drbohlav, D. a kol.: Mezinárodní migrace a nelegální pracovní aktivity migrantů v Česku v širším evropském kontextu, Průběžná zpráva projektu za rok 2007. Přírodovědecká fakulta UK, Praha 2007, str. 16-17. Dostupné z: http://www.natur.cuni.cz/ksgrrsek/illegal.htm 3. Holá, B. a kol.: Život cizinců v ČR 2007. ČSÚ, Praha 2007. ISBN 978-80-250-1548-3. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/C60046609E/$File/Cizinci_pro%20web_2007.pdf 4. Hospodářská komora České republiky, 2008. Dostupné z: http://www.komora.cz 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Analýza přístupu žen imigrantek a mužů imigrantů ke vzdělávání a na trh práce v ČR, Praha 2007. Dostupné z: http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=484 6. Ministerstvo práce a sociální věcí ČR: Informační publikace pro cizince v ČR, Praha 2007. ISBN 978-80-86878-06-5. Dostupné z http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=444 7. Němeček, J: Po třiceti dnech dostanou cizinci zelenou. Profit, 14. 4. 2008. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pracovni-pravo/po-triceti-dnech-dostanou-cizincizeleno/1000873/48519 8. Škodová, H: Petr Nečas: Na zelené karty přijdou do České republiky desítky tisíc lidí. Právo, 7. 4. 2008. Dostupné z: http://www.modrasance.cz/media/clanek.php?ID=6515 9. Úplné znění Statutu Vysoké školy ekonomické v Praze. VŠE, Praha 2007. Dostupné z: http://www.vse.cz/predpisy/116
Internetové zdroje 1. www.tn.cz 2. www.businessinfo.cz 3. www.euroskop.cz 4. www.mvcr.cz 5. www.mpsv.cz
68
Další použité prameny 1. zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů 2. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 3. zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 42/2008 Sb.) 4. zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbýváni státního občanství ČR, ve znění pozdějších úprav 5. zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
69
Tabulky a přílohy Příloha č. 1: Podmínky udělení povolení k trvalému pobytu občanovi EU Informace o povolení k trvalému pobytu Inspektorát Cizinecké policie vydá občanu Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu za těchto podmínek: •
po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,
•
jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku a o tento důchod přiznávaný před dosažením důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let,
•
jestliže skončil zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost z důvodu vzniku plné invalidity a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na plný invalidní důchod z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
•
jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let, nebo
•
jde-li o občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu.
Zdroj: Ministerstvo vnitra, 2008. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/rady/cizinci/info.html#11
70
Příloha č. 2: Seznam zemí bez vízové povinnosti Společný seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti ve všech členských státech, pro něž je závazné nařízení ES č. 539/2001. 1) STÁTY Andorra Argentina Austrálie Bolívie Brazílie Brunej Bulharsko Česká republika Ekvádor Estonsko Guatemala Honduras Chile Chorvatsko Izrael Japonsko Jižní Korea Kanada Kostarika Kypr Litva Lotyšsko Maďarsko Malajsie Malta Mexiko Monako Nikaragua Nový Zéland Panama Paraguay 71
Polsko Rumunsko Salvador San Marino Singapur Slovensko Slovinsko Spojené státy americké Švýcarsko Uruguay Vatikán Venezuela 2) ZVLÁŠTNÍ SPRÁVNÍ JEDNOTKY ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY ZSJ Hongkong [2] ZSJ Macao [3] [2] Osvobození od vízové povinnosti platí pouze pro držitele pasu "Hong Kong Special Administrative Region". [3] Osvobození od vízové povinnosti platí pouze pro držitele pasu "Região Administrativa Especial de Macau". Zdroj: EUR-Lex, 2008. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32001R0539:CS:HTML
72
Příloha č. 3 Odvětvová klasifikace ekonomických činností – OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností se skládá ze 17 následujících základních kategorií: B Rybolov a chov ryb C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F Stavebnictví G Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje J Finanční zprostředkování K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti L Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení M Vzdělávání N Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby P Činnosti domácností Q Exteritoriální organizace a instituce Zdroj: ČSÚ, 2008. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/odvetvova_klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(okec)
73
Příloha č. 4 Přehled a charakteristika hlavních tříd klasifikace KZAM Hlavní třídy KZAM: 1
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci
2
Vědečtí a odborní duševní pracovníci
3
Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech
4
Nižší administrativní pracovníci (úředníci)
5
Provozní pracovníci ve službách a obchodě
6
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení)
7
Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení)
8
Obsluha strojů a zařízení
9
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
0
Příslušníci armády
Zdroj: ČSÚ, 2008. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/prehled_a_charakteristika_hlavnich_trid_klasifikace_kzam
74
Příloha č. 5 Formuláře občana EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinného příslušníka
75
Zdroj: MPSV, 2008. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy/informace_o_nastupu_zamestnani__o_vyslani_k_vykonu_prace.pdf
76
77
Zdroj: MPSV, 2008. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy/inf_o_ukonceni_zamestnani.pdf
78
Příloha č. 6 Formulář žádosti zaměstnavatele získávat zaměstnance ze zahraničí
Zdroj: MPSV, 2008. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy/zz_o_povoleni_ziskavat_zam_ze_zahr.pdf
79
Příloha č. 7 Formulář Žádost o povolení k zaměstnání
80
Zdroj: MPSV, 2008. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy/zc_o_povoleni_k_zamest.pdf
81
Příloha č. 8 Zaměstnání cizince – Příloha k žádosti cizince „Vyjádření zaměstnavatele“
Zdroj: MPSV, 2008. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy/vyjadreni_zamestnavatele.pdf
82
Příloha č. 9 Formulář Žádost o udělení víza
83
84
85
Zdroj: MPSV, 2008. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/rady/formulare/index.html#cizinci
86
