Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Miroslava Hubáčková

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2011

Miroslava Hubáčková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalářské práce:

Marketing firmy prodávající výrobky z konopí

Autor bakalářské práce:

Miroslava Hubáčková

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Marcela Zamazalová, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Marketing firmy prodávající výrobky z konopí“ vypracovala samostatně s vyuţitím literatury a informací, na něţ odkazuji.

V Praze dne 30.5.2011

Podpis

Název bakalářské práce: Marketing firmy prodávající výrobky z konopí

Abstrakt: Bakalářská práce Marketing firmy prodávající výrobky z konopí je zaměřena na marketingovou komunikaci společnosti CANABEST s.r.o. a zjištění povědomí veřejnosti o výrobcích z konopí, který probíhal na základě dotazníkového šetření. Práce je rozdělena na dvě hlavní části – teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou popisovány pojmy související s marketingem, marketingovou komunikací a jejími nástroji, dále je zaměřena na konopí a jeho vyuţití. Praktická část se zaměřuje na marketingovou komunikaci firmy CANABEST s.r.o. a dále jsou zde analyzovány výsledky průzkumu. Výsledky by měly sdělit, zda lidé vědí o výrobcích z konopí, z čeho jsou vyrobeny a zda je vyuţívají nebo si pod nimi představují pouze drogu. Dále by z výsledků mělo být patrné povědomí o firmě CANABEST s.r.o. a jejich výrobcích.

Klíčová slova: Marketing, marketingová komunikace, konopí, výrobky z konopí, CANABEST s.r.o.

Title of the Bachelor´s Thesis: Marketing of a Company Selling Hemp Products

Abstract: The bachelor´s thesis Marketing of a Company Selling Hemp Products is focused on marketing communication of CANABEST Ltd. and detection of public knowledge about hemp products which was based on survey. The thesis is devided into two parts – theoretical and practical. Terms associated with marketing, marketing communication and its tools are described, further it is focused on hemp and its utilization in the theoretical part. The practical part is focused on CANABEST Ltd. marketing communication and further survey results are analyzed. The results should disclose whether people know hemp products and their origin and use them or whether they only consider these products as a drug. Furthermore the survey results should show knowledge about the company CANABEST Ltd. and their products.

Key words: Marketing, marketing communication, hemp, hemp products, CANABEST Ltd.

Poděkování

Chtěla bych především poděkovat vedoucí mé práce paní Ing. Marcele Zamazalové, Ph.D. za ochotu, trpělivost a pomoc při zpracování. Dále mé poděkování patří panu Ing. Stanislavovi Holubovi a paní Ing. Petře Horákové ze společnosti CANABEST s.r.o., kteří mi ochotně poskytli informace a materiál o této společnosti. A v neposlední řadě bych chtěla poděkovat mé rodině, příteli a kamarádům za morální podporu.

Obsah 1

Teoretická část ........................................................................................................................ 9 1.1

Marketing a marketingový mix ........................................................................................ 9

1.2

Trhy B2B ........................................................................................................................ 10

1.3

Komunikace a komunikační mix ................................................................................... 10

1.3.1

Public Relations ...................................................................................................... 11

1.3.2

Veletrhy a výstavy .................................................................................................. 12

1.4

Media relations ............................................................................................................... 13

1.4.1 1.5

Internet ........................................................................................................................... 14

1.5.1

SEO ......................................................................................................................... 14

1.6

Tvorba marketingové komunikace ................................................................................. 15

1.7

Konopí ............................................................................................................................ 17

1.7.1

Historie.................................................................................................................... 17

1.7.2

Konopí v USA ........................................................................................................ 18

1.8

Konopí v České republice .............................................................................................. 19

1.8.1

Legislativa ............................................................................................................... 21

1.8.2

Vyuţití konopí v ČR ............................................................................................... 21

1.9

2

Tisková zpráva ........................................................................................................ 13

Konopí ve stavebnictví ................................................................................................... 22

1.9.1

Konopné domy ........................................................................................................ 23

1.9.2

Konopné izolace ..................................................................................................... 24

Praktická část ........................................................................................................................ 25 2.1

Firma CANABEST s.r.o. a její produkty ....................................................................... 25

2.2

Konkurence firmy CANABEST s.r.o. ........................................................................... 27

2.3

Marketingová komunikace firmy CANABEST s.r.o. .................................................... 27

2.3.1 2.4

Zhodnocení marketingové komunikace firmy CANABEST s.r.o. ......................... 30

Dotazníkové šetření ........................................................................................................ 31

2.4.1

Výsledky jednotlivých otázek ................................................................................. 32

2.4.2

Shrnutí dotazníkového šetření ................................................................................ 44

3

Závěr ..................................................................................................................................... 46

4

Zdroje .................................................................................................................................... 49

5

Seznam obrázků .................................................................................................................... 51

6

Přílohy................................................................................................................................... 52

7

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Marketing firmy vyrábějící výrobky z konopí. Pro výběr toho tématu mám dva důvody. Prvním z nich je ten, ţe jsem v průběhu minulého roku naráţela více na produkty vyrobené z konopí a začala jsem se touto problematikou zajímat. Na českém trhu se objevují konopné výrobky od potravin, přes kosmetiku aţ po stavební materiály. Konopí je uţitečná rostlina stejně jako len nebo bavlna. Tyto rostliny mají tisícileté tradice, avšak konopí je stále zavrhováno. Důvod je jednoduchý – lidé si spíše pod konopím představí drogu neţ zpracovatelskou rostlinu. Druhým důvodem výběru tohoto tématu je zájem zjistit, jakým způsobem firma vyrábějící konopné výrobky komunikuje se svým okolím. Podle mého názoru je pro ni těţší přesvědčit zákazníky, aby si kupovali produkty vyrobené z „drogy“, neţ produkty vyrobené z klasického materiálu. Jako výchozí firmu jsem si vybrala společnost CANABEST s.r.o. zabývající se výrobou konopných izolací. Tato práce je rozdělena do dvou hlavních částí – teoretické a praktické. V teoretické části jsou popisovány pojmy související s marketingem, marketingovou komunikací a jejími nástroji. Dále je zde popsáno konopí jako rostlina, jeho historie a vyuţití, zaměřené zejména na stavebnictví. V praktické části popisuji firmu CANABEST s.r.o. a její marketingovou komunikaci a analyzuji výsledky výzkumu, který se týká povědomí o konopí, konopných výrobcích a společnosti CANABEST. V závěru práce shrnu výsledky průzkumu a navrhnu doporučení pro společnost CANABEST. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem firma CANABEST s.r.o. propaguje své výrobky a komunikuje se svým okolím a zjistit názory lidí (jak kupující, tak nekupující výrobky) na konopnou problematiku. Z výsledku výzkumu se budu snaţit potvrdit či vyvrátit následující hypotézy: -

Lidé povaţující konopí za drogu nevidí rozdíl mezi marihuanou a technickým konopím

-

Lidé povaţující konopí za drogu nekupují nebo by nechtěli zakoupit konopné výrobky

-

„Nekupující“ nebudou vědět o sloţení konopného výrobku (co se konopí týče)

-

Dotazovaní budou mít malé povědomí o konopných výrobcích

-

„Stavebníci“ budou mít větší povědomí o firmě CANABEST a jejich produktech neţ ostatní respondenti

8

1 Teoretická část 1.1 Marketing a marketingový mix Marketing lze vyjádřit jako soubor aktivit, jejichţ cílem je předvídat, stimulovat, zjišťovat a uspokojit zákazníkovy potřeby. Můţeme ho také definovat jako proces, ve kterém jednotlivci a skupiny získávají to, co poţadují prostřednictvím tvorby a směny produktů a hodnot. Zvlášť by měl být kladen důraz na orientaci na zákazníka. V podmínkách trţního hospodářství je dalším důleţitým cílem podniku realizace přiměřeného zisku. Úspěšné podnikání nevyţaduje pouze schopnost přizpůsobit se sloţitým a proměnným podmínkám trhu, ale současně aktivně působit na vztahy mezi nabídkou a poptávkou. Právě k tomu slouţí marketingové nástroje, metody a principy.1 Kaţdá část definice marketingu říká, co marketing je a jak je pouţíván. V B2B (Business to Business) marketingu můţe marketing představovat směnu mezi podobnými skupinami a jednotlivci. Naproti tomu na spotřebních trzích (B2C – Business to Customer) je marketing pro jednu skupinu manaţerským procesem, zatímco druhá skupina jen plní své přání a potřeby.2 Marketingový mix je soubor taktických marketingových nástrojů (cena, produkt, komunikace a distribuce), které firma pouţívá, aby upravila nabídku podle cílových trhů a dosáhla tak silné pozice. Marketingový mix zahrnuje vše, co můţe firma udělat k ovlivnění poptávky po svém produktu. Aby bylo dosaţeno stanovených cílů společnosti, musí se prvky marketingového mixu spojit do koordinovaného programu. Ze zákazníkova pohledu musí kaţdý marketingový nástroj přinášet výhodu. Vítězí takové společnosti, které uspokojí potřeby zákazníka dostupně, ekonomicky a s vyuţitím efektivní komunikace.3 Produkt představuje všechny výrobky a sluţby, které firma na trhu nabízí. Produkt se skládá ze tří vrstev – jádro, hmotné prvky a rozšířený produkt. Jádro představuje základní uţitek, specifickou pozici ve vědomí zákazníka. Hmotné prvky jsou vlastnosti produktu – jeho kvalita, design, balení apod. Rozšířený produkt tvoří sluţby, které jsou zajímavé pro zákazníka. Jedná se například o instalaci, dodání zdarma, prodlouţenou záruku aj. Cena je suma peněz, kterou zákazníci zaplatí za produkt či sluţbu. Jedná se o jediný marketingový nástroj, který nic nestojí a umoţňuje rychlou změnu oproti ostatním prvkům marketingového mixu. Oficiální cenou produktu je tzv. deklarovaná cena, ale můţou se pouţívat různé slevy a výhody, mezi které patří například placení předem, placení v hotovosti, platby splátkami s nízkými úroky apod. 1

BOUČKOVÁ, Jana a kol. Marketing. Praha : C. H. Beck, 2003, s. 3 KOTLER, Philip, et al. Moderní marketing. Praha : Grada, 2007, s. 40 3 KOTLER, Philip, et al. Moderní marketing. Praha : Grada, 2007, s. 70-71 2

9

Pomocí distribuce firma řídí pohyb produktu k zákazníkovi. Zahrnuje dopravu, výběr velko- a maloobchodníků, skladování, rozhodování o umístění produktu a jeho sortimentu v místech prodeje. Marketingová komunikace je nejviditelnější nástroj marketingového mixu.

1.2 Trhy B2B „B2B trh se skládá ze všech společností, které nabývají zboţí a sluţby vyuţívané k tvorbě jiných výrobků nebo sluţeb, jeţ jsou prodávány, pronajímány nebo dodávány jiným.“ 4 Charakteristickými rysy B2B trhů jsou například menší počet odběratelů, který je způsoben tím, ţe společnosti jednají především s menším počtem zákazníků, ale zato jsou mnohem větší, neţ na spotřebním trhu. Nákupy se uskutečňují většinou rovnou u výrobce, neţ přes prostředníky, protoţe se většinou obchoduje s technicky sloţitějším nebo nákladnějším zboţím. Další charakteristikou trhů je těsný vztah dodavatele a odběratele. Od dodavatele se často očekává, ţe přizpůsobí své nabídky podle potřeb odběratelů. S tím souvisí i profesionální přístup k nákupu, který uskutečňují například obchodní zástupci firem. Ti navštěvují své zákazníky i několikrát do roka, aby se zajistily lepší podmínky spolupráce. Odvozená poptávka je další charakteristikou trhů B2B. Poptávka je odvozena od poptávky po spotřebním zboţí. Sledují se také ekonomické faktory, jako jsou investice, spotřební výdaje nebo úrokové sazby. Aby firma prodala své výrobky konečným spotřebitelům, je nutné produkty nejdříve prodat velkoobchodníkům a maloobchodníkům, kteří působí na spotřebních trzích. Můţe se jednat o produkty, které se prodávají nebo nakupují v nezměněné podobě nebo se jedná o produkty, které se u jednotlivých nákupčích zpracovávají a dále prodávají.

1.3 Komunikace a komunikační mix Komunikace představuje aktivity, které sdělují vlastnosti a přednosti produktu a snaţí se přesvědčit cílové zákazníky ke koupi.5 Marketingová komunikace vykonává mnoho funkcí pro spotřebitele. Prostřednictvím komunikace můţe být řečeno nebo ukázáno, jak a proč se výrobek pouţívá, kdy, kde a jakým druhem osob, jaká společnost produkt vyrábí a jaká značka za ním stojí. Marketingová komunikace společnostem umoţňuje spojovat své značky s jinými lidmi, akcemi, místy, záţitky, značkami, věcmi a pocity.6

4

KOTLER, Philip; KELLER, Kevin Lane. Marketing management. Praha : Grada, 2007, s.248 KOTLER, Philip, et al. Moderní marketing. Praha : Grada, 2007, s. 71 6 KOTLER, Philip; KELLER, Kevin Lane. Marketing management. Praha : Grada, 2007, s. 574 5

10

Komunikační mix můţeme definovat jako souhrnný a konkrétní komunikační program firmy, který se skládá z kombinací sloţek: reklama, direkt marketing, podpora prodeje, public relations a osobní prodej. Cílem komunikačního mixu je přesvědčit zákazníky k přijetí produktu, myšlenky apod. nebo informovat část veřejnosti o tom, ţe podnik svou činností přispívá nebo pomáhá k rozvoji určitého regionu nebo společnosti jako celku. Komunikační mix pomáhá upevňovat dlouhodobé vztahy se zákazníky a veřejností, má schopnost zviditelnit určité vlastnosti produktu a vytvořit tak pro něj specifický image k prosazení u cílové skupiny.7 Mezi nejčastější nástroje marketingové komunikace na B2B trzích patří podpora prodeje (výstavy a veletrhy, katalogy, dárkové předměty, vzorky a rabaty), direct marketing (direct mail, telemarketing, e-mailová korespondence), Public Relations a obchodní publikace. 8 Níţe jsou rozvedeny PR a veletrhy a výstavy, jelikoţ tyto dva nástroje vyuţívá firma CANABEST nejvíce. 1.3.1

Public Relations

Firma nemusí vyjadřovat vztahy pouze k dodavatelům, spotřebitelům a obchodním partnerům, ale má vztahy také k širší veřejnosti. Tato veřejnost představuje mnoţinu skupin, které mohou mít určitý vliv na činnost firmy. Patří sem investoři, dárci, potenciální zákazníci, vládní instituce, média a další. Tyto vztahy s veřejností má na starosti Public Relations (PR), které představuje širokou škálu programů, které podporují image firmy nebo jejich produktů.9 Pravděpodobně nejdůleţitější charakteristikou PR je důvěryhodnost, která odlišuje Public Relations od reklamy i od propagandy. Tyto dvě poslední komunikační disciplíny se sice zaměřují na informování a ovlivňování postojů, ale PR své argumenty staví na objektivních informacích (např. fakta, statistiky), neboť reklamní nadsázky nejsou pro PR vhodné a obecně sniţují jejich účinnost.10 PR pracovníci často vyuţívají nezávislých třetích stran, jako jsou novináři, odborníci, celebrity apod. Avšak příliš časté vyuţívání těchto třetích stran vede k negativní charakteristice PR a to je omezená kontrola nad marketingovým sdělením. Na rozdíl od reklamy, podpory prodeje nebo direct marketingu nemají PR pracovníci kontrolu nad sdělením, jak z hlediska času jeho uveřejnění, tak i z hlediska obsahu. Je to důvodem toho, ţe o finální podobě zprávy rozhoduje novinář. Podobně je to tak i u vyjádření odborníků, kteří si vybírají jen ty informace, se kterými se ztotoţní, proto řada sdělení se tak stává nekomunikovatelnými.

7

STEHLÍK, Eduard, a kol. Kapitoly ze základů marketingu. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995 PŘIKRYLOVÁ, Jana; JAHODOVÁ, Hana. Moderní marketingová komunikace. Praha : Grada, 2010. s. 186 9 KOTLER, Philip; KELLER, Kevin Lane. Marketing management. Praha : Grada, 2007, s. 632 10 KARLÍČEK, Miroslav, ZAMAZALOVÁ, Marcela a kol. Marketingová komunikace. Praha: Oeconomica, 2009, s. 134 8

11

Další významnou charakteristikou Public Relations jsou relativně nízké náklady. Ty obvykle pokrývají sluţby interních PR pracovníků nebo pracovníků externí PR agentury, další náklady bývají omezené. V PR se neplatí za reklamní prostor a čas v médiích, namísto toho pracovníci PR zásobují novináře tématy týkající se organizace nebo jejích produktů. Pokud tato témata novinář povaţuje za zajímavé informace pro své čtenáře, diváky či posluchače, pouţije je ve svých zprávách či článcích. Obecně můţeme říci, ţe mezi nejzajímavější zprávy patří skandály, neštěstí a senzace. Vyuţívají se i novinky, trendy, výzkumy, příběhy lidí v nejrůznějších variantách nebo cokoliv nezvyklého či nového. Oceňovány jsou i takové informace, které poskytují čtenářům, divákům či posluchačům uţitečné rady a tipy. 1.3.2

Veletrhy a výstavy11

Výstavy a veletrhy jsou místem, kde se setkávají výrobci a obchodníci určité kategorie výrobků nebo odvětví. Firmy zde prezentují své výrobky nebo sluţby, mohou je na místě i prodávat, navazují kontakty se zákazníky nebo obchodními partnery. Veletrhy a výstavy patří mezi osobní komunikační nástroje a jeho velkou výhodou je to, ţe působí na všechny smysly najednou. Výstavy se dají rozdělit na veřejné a obchodní. Veřejné obecné výstavy prezentují rozsáhlý počet výrobků a sluţeb, intenzivně komunikují a jejich cílem je přilákat co nejvíce kupujících návštěvníků z široké veřejnosti. Existují také specializované veřejné výstavy, které se zaměřují na určitý segment veřejnosti a cílem výstavy je spíše informovat neţ prodávat. Obchodní výstavy slouţí odborníkům z určitých odvětví. Firmy mohou nabízet své produkty jak do stejného nebo odlišného odvětví. Úspěšná výstava je závislá na přípravě a plánování a pro firmu je velmi důleţité, aby si vybraly takovou výstavu, která by byla nejvhodnější pro dosaţení jejich komunikačních cílů. Ve výběru by se společnost měla zaměřit na následující kritéria: -

Kvantitativní (počet návštěvníků) a kvalitativní (profil návštěvníků) dosah výstavy

-

Náklady a odhadovaná návratnost účasti

-

Program výstavy: zda odpovídá svým zaměřením nabídce dané firmy

-

Účast konkurentů

-

Reputace, známost výstavy a jejich organizátorů

-

Počet účastníků

-

Zájem médií o předcházející výstavu

-

Vlastní zkušenosti s předcházející účastí

-

Podpůrné aktivity, workshopy, semináře, konference

11

Následující kapitola je čerpána z knihy: PAVLŮ, Dušan. Veletrhy a výstavy. Příbram : Professional Publishing, 2009.

12

Doba konání veletrhu, vloţení veletrhu do firemního plánu prodeje

1.4 Media relations12 Media relations nebo publicita představují jiný název pro vztahy s médii. Jsou vyuţívány k vyvolávání neplacené pozitivní publicity a předcházení a řízení publicity negativní. Kaţdé médium má svá specifika. Mohou se od sebe odlišovat ve výběru a zpracování témat, například časopisy o stavebnictví budou upřednostňovány jiné informace neţ v časopisech o hudbě. Také média elektronická jako je televize, kde musí být zpráva zajímavá z hlediska obrazu, budou mít jiný přístup k informacím neţ média tištěná. Média se dále mohou odlišovat z hlediska časového zaměření. O nejaktuálnějších zprávách informují rádia, internetové zpravodajské portály, deníky a televizní zpravodajství, které potřebují informace velmi rychle. Naopak u týdeníků nebo měsíčníků jsou témata zpracována více do hloubky s časovým rozestupem. Další specifikum představují specializovaná média, které se zaměřují na různé profesní skupiny (ekonomové, lékaři) nebo na konkrétní koníčky (automobily, počítače). Tato média mají čtenáře, které zajímají informace z dané oblasti, proto se specializovaná média zaměřují více na informační funkci neţ na funkci bavící, jak je tomu u všeobecných médií. Odlišně se k výběru informací staví i regionální média, která jsou zaměřená na určitou lokalitu. Věnují se obyčejným pozitivním zprávám, jako je např. výstavba nového hřiště v určitém městě. Takové zprávy se v celostátních médiích nevyskytují skoro vůbec. Odlišnou skupinu médií představují tiskové agentury, které poskytují informační servis pro novináře. Z hlediska PR pracovníků pak můţe být postačující, kdyţ komunikují přes tiskovou agenturu, skrze niţ se informace dostanou do ostatních médií. 1.4.1

Tisková zpráva

Mezi nejvýznamnější nástroj media relations patří tisková zpráva. Jde o písemné sdělení, které organizace posílá různým médiím, pokud chce veřejnosti sdělit nové skutečnosti či události. Pokud daný novinář shledá tiskovou zprávu zajímavou, pouţije ji jako podklad při přípravě svých zpráv, článků apod. Tisková zpráva by měla obsahovat nějakou atraktivní informaci, jako jsou novinky, srovnání, zajímavé příběhy aj., ale měla by se soustředit vţdy jen na jedno stěţejní téma. Tisková zpráva má pevně danou strukturu – titulek, místo vydání zprávy a datum vydání zprávy. Dále následuje první odstavec (tzv. perex), ve kterém se uvádí všechny základní otázky vztahující se k danému tématu, proto je perex s titulkem nejdůleţitější částí tiskové zprávy. Další 12

Tato kapitola a následující subkapitola je čerpána z knihy: KARLÍČEK, Miroslav, ZAMAZALOVÁ, Marcela a kol. Marketingová komunikace. Praha: Oeconomica, 2009

13

odstavce perex rozpracovávají do podrobností. Na konci zprávy by měly být obsaţeny nejméně důleţité informace, aby mohl novinář krátit text bez změny jeho smysluplnosti. Tisková zpráva bývá zakončena krátkou informací o firmě s kontaktem na pracovníka, který můţe novináři poskytnout doplňující informace. Zpráva by neměla přesahovat jednu aţ dvě strany A4, neboť delší zprávy bývají sloţité, nepřehledné a špatně vyuţitelné. Styl zprávy by měl být věcný, přesný, jednoduchý, jasně formulovaný a musí odpovídat jazyku, kterým píší novináři. Je doporučeno nevyuţívat příliš odborné a cizí výrazy, ţádné reklamní superlativy nebo subjektivní vyjádření.

1.5 Internet Asi nejvýznamnější technologií, která ovlivnila dnešní dobu, je internet, který spojuje osoby i podnikatelské subjekty po celém světě. Jedná se o rozsáhlou, stále se rozvíjející, veřejnou a široce dostupnou počítačovou síť. Není vlastníkem nikoho konkrétního a také není nikým centrálně řízena. Díky internetu můţeme získat informace téměř kdekoliv a kdykoliv, slouţí k zábavě i jako komunikační prostředek.13 Internet výrazně zrychluje komunikaci mezi firmou a jejím okolím. Společnosti mohou oslovit jak konkrétního člověka, tak oslovit najednou tisíce lidí se stejnými zájmy s minimálními finančními prostředky a minimálním úsilím. Obchodování na internetu můţe společnosti zajistit dokonalý informační systém jak pro zákazníky, tak i pro obchodní partnery. Firma můţe vloţit na webovou stránku svou prezentaci firmy či výrobků, které nabízí.14 1.5.1

SEO

Ve velké konkurenci na internetu není snadné najít právě to, co hledáme. Mnohdy narazíme na odkazy, které nemají s danou firmou nebo produktem nic společného a ve většině případů je hledání u konce a tedy neúspěšné. K tomu, aby firmy nebo jejich produkty byly na předních místech ve vyhledávačích a neztratili tak své zákazníky, slouţí SEO. SEO (Search Engine Optimalization, optimalizace vyhledávacích strojů) představuje aktivity, které vedou ke zvýšení cíleného provozu, jenţ přichází z vyhledávačů na konkrétní web firmy. Součástí SEO je také zkoumání, sledování a hodnocení konkurence a jeho cílem je nárůst počtu návštěvníků. SEO je oblast online marketingu, která ovšem nepředstavuje reklamu ani PR, i kdyţ můţe obsahovat reklamní komponenty nebo úlohy komunikace podobné PR.15 13

KOTLER, Philip; ARMSTRON, Gary. Marketing. Praha : Grada Publishing, 2004, s. 56 STUCHLÍK, Petr; PEGNER, Martin; DVOŘÁČEK, Martin. Marketing a reklama na internetu. Praha : Grada Publishing, 1998, s. 14 15 GRAPPONE , Jennifer; COUZIN, Gradiva. SEO – Search Engine Optimization. Brno : ZONER software, s.r.o., 2007, s. 22 14

14

Obecně se SEO hodí spíše pro dlouhodobější kampaně, protoţe projevení výsledků optimalizace trvá delší dobu, neţ je tomu například u bannerové reklamy, která je finančně náročnější a z dlouhodobého hlediska méně výhodná neţ optimalizace. Další nevýhodou internetové reklamy je to, ţe oslovuje zákazníky, kteří nemusí mít o produkt zájem a stává se tak méně efektivní. Naopak výhodou reklamy na internetu je moţnost okamţité změny, rychlý nárůst návštěvnosti a volba více forem oslovení. Přednosti SEO spočívají v efektivnosti pro dlouhodobý přísun návštěvníků, firma nehledá zákazníka, ale naopak zákazník hledá firmu prostřednictvím vyhledávačů. Ale i SEO má své nevýhody. Výsledky se nedostaví ihned, nehodí se pro krátkodobé kampaně a sniţuje se efektivita vloţených prostředků díky konkurenčnímu prostředí.16 Klíčová slova a jejich výběr Nejdůleţitější části SEO je výběr klíčových slov, podle kterých uţivatel najde danou firmu nebo produkt. Samozřejmě platí, ţe pokud se dané slovo na stránce nevyskytuje, nemůţe ji vyhledávač pod tímto slovem najít. Je proto dobré, pokud firma nabízí více druhů výrobků, vytvořit více stránek zaměřených na konkrétní výrobky a kaţdou stránku zoptimalizovat několika klíčovými slovy. Čím více bude oblast konkurenčnější, tím více by měla mít klíčových slov a naopak. Při výběru je nutno mít na paměti, ţe kaţdý uţivatel vyhledává podle jiných slov. Nemělo by se zapomínat ani na skloňování a mnoţná čísla, protoţe ne všechny vyhledávače je umí odvodit. Klíčová slova musí být relevantní k danému webu, jinak se můţeme setkat s kritikou a s minimálním počtem návštěv.17

1.6 Tvorba marketingové komunikace Aby komunikace firmy byla účinná, měla by se skládat z následujících kroků18: -

Určení cílového publika – Cílový segment se vybírá na základě trţního segmentu, na který je firma orientovaná. Někdy se můţe stát, ţe cílových segmentů je více, proto by firma měla zaměřovat svou komunikaci s ohledem na potřeby kaţdého z nich. Měla by rozlišovat, zda se jedná o uţivatele či neuţivatele produktu, zda jejich postoj k produktu je kladný či záporný, protoţe takovéto rozhodování pomůţe firmě jak, kdy, co a komu bude sdělovat.

-

Stanovení cíle komunikace – Marketingová komunikace je vedena odlišně podle toho, jaký cíl firma sleduje. Můţe mít za cíl pouze poskytování informací o firmě nebo produktu, vytvořit a stimulovat poptávku, coţ je povaţováno zpravidla za primární cíl komunikace. Dále můţe diferencovat produkt či firmu. Pokud je nabídka homogenní a zákazník neodlišuje mezi určitými

16

KUBÍČEK, Michal. Velký průvodce SEO. Brno : Computer Press, a.s., 2008. SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače – SEO. Dubany : Jaroslava Smičková, 2004, s. 44 18 KARLÍČEK, Miroslav, ZAMAZALOVÁ, Marcela a kol. Marketingová komunikace. Praha: Oeconomica, 2009, s. 10 17

15

produkty, marketingová komunikace napomáhá odlišit se od konkurence. Firmy mohou mít za cíl také zdůraznění uţitku a hodnotu produktu, nebo se snaţit o stabilizování obratu, jak tomu můţe dojít u sezónního prodeje.

-

Sestavení sdělení – Moţná to vypadá, ţe sestavit komunikační sdělení není vůbec ţádný problém. Avšak firma musí vycházet z pozice značky na trhu a podle toho se rozhodnout, jakým způsobem zaujmout danou cílovou skupinu. S tvorbou sdělením je nezbytnou součástí kreativní strategie, coţ znamená jak sdělení předávat. Je rozdíl mezi spotřebiteli, kteří kladou důraz na řešení problému a spotřebiteli, kteří dávají přednost emocím. Druhá skupina spotřebitelů například dává přednost značkám, které jsou propagovány celebritami a tím produkty získávají na důvěryhodnosti mnohem rychleji.

-

Vybírání komunikační cesty – Firma se v zásadě můţe rozhodnout pro dvě cesty komunikace: osobní a neosobní. Kterou z nich si vybere, záleţí na charakteru trhu, poptávky, produktu, na komunikační strategii, cílové skupině, na strategii konkurence atd. Osobní komunikace představuje reálnou či virtuální komunikaci mezi dvěma či více osobami včetně neverbální komunikace, mezi niţ patří gesta, mimika, pohyby jak na straně zdroje, tak na straně příjemce. Výhodou osobní komunikace je důvěryhodnost a efektivnost, která spočívá v tom, ţe získáme okamţitou zpětnou vazbu a tím ji můţeme také rychleji vyhodnotit a popřípadě přizpůsobit. Nevýhodou osobní komunikace jsou vysoké finanční náklady. Neosobní komunikace spočívá v oslovení více osob najednou. Finanční náklady na komunikaci se tak rozvrhnou a tím se sníţí i náklady na jednu oslovenou osobu. Nevýhodou této komunikace je malá moţnost kontroly sdělení a zpětná vazba se pomalu a obtíţně zjišťuje.

-

Vypracování celkového rozpočtu na komunikaci – Existuje několik metod při sestavení rozpočtu na marketingovou komunikaci: metoda procenta z obratu, podle firemních finančních prostředků, podle konkurence nebo podle cílů firmy.

-

Rozhodnutí o určitém komunikačním mixu – Kaţdý nástroj komunikačního mixu má svá specifika a je jen na podniku, jaké nástroje ke své komunikaci pouţije. Výběr správných komunikačních nástrojů by se měl dělat takovým způsobem, aby firma na kampani neprodělala, spíše naopak, aby získala více prostředků, neţ kolik do komunikace vloţila (synergický efekt).

-

Vypracování systému měření účinnosti komunikace – Vyhodnocení účinků marketingové komunikace je obtíţné, protoţe nemusí jít vidět, zda výsledky pocházejí z právě probíhající kampaně nebo kampaně předchozí. Marketingové oddělení však můţe zjistit dopad komunikace

16

dotazováním osob, zda si něco z kampaně pamatují, jaký u nich zanechává dojem či zda si produkt skutečně zakoupili. Dále mohou marketéři sledovat média, zdali se o nich píše či jinak komunikuje, nebo mohou sledovat růst/pokles trţeb. Ale takovéto dopady mohou mít za následek i jiné faktory, neţ právě probíhající kampaň.

-

Řízení a koordinování integrovaného procesu marketingové komunikace – Integrovaná marketingová komunikace vyuţívá většího mnoţství komunikačních nástrojů a probíhá ve více fázích. Tím je zajištěna větší efektivnost kampaně a dojde k oslovení většího mnoţství potenciálních zákazníků.

1.7 Konopí Konopí má nejrůznější podoby. Tou nejznámější bude nejspíše marihuana uţívána ke kouření. Ale konopí se dá i zpracovávat na nejrůznější produkty od papíru, přes kosmetiku, potraviny aţ po oblečení nebo izolační materiály. Z botanického hlediska patří konopí do čeledě konopovitých rostlin, do které řadíme i chmel. Rod konopí zahrnuje tři druhy: konopí indické, konopí seté a konopí plané. Konopí indické (marihuana) dorůstá do výšky 1,5 metru, stonek se značně větví a rostliny jsou velmi husté. Pěstuje se především pro omamné látky, které v sobě obsahuje samičí květ (8 – 12 % THC19). Z pryskyřice se vyrábí hašiš. Konopí seté dorůstá výšek aţ 4 metrů, stonky jsou méně rozdvojeny a má řidší listí. Obsah psychoaktivních látek je velmi nízký nebo se vůbec nevyskytují. Pěstuje se především pro průmyslové účely. Konopí plané je v porovnání s předchozími druhy malé (dorůstá do 60 centimetrů), mají velké listy a obsah psychoaktivních látek je malý aţ střední. Konopí je oproti lnu dvakrát aţ třikrát výnosnější. Dorůstá aţ do výšky 4 metrů, len kolem metru. Konopné vlákno je oproti bavlněnému vláknu několikanásobně delší, trvanlivější a pevnější. Konopí svým zápachem odpuzuje většinu škůdců, roste rychlostí aţ jeden centimetr za den a není náročné na půdu ani hnojení. Kořeny vytahují z půdy těţké kovy a ukládají je do stonku, tím dokáţe konopí vyčistit půdu. Poskytuje pevné vlákno, dřevité pazdeří a semeno. 1.7.1

Historie

Konopí je lidstvu známé jiţ tisíce let. První zmínky přicházejí v Číny okolo roku 6000 př.n.l., kdy se konopné semínko pouţívalo při přípravě stravy. Později se konopí vyuţívalo k výrobě papíru a textilních látek.

19

THC (Tetrahydrocannabinol) je hlavní psychoaktivní sloţka konopí.

17

V roce 2727 př.n.l. pocházejí první záznamy o vyuţití konopí pro léčebné účely. Mezi roky 2000 – 1400 př.n.l. se objevila v Indii první zmínka o nápoji ze sušeného konopí, mléka, cukru a koření. Zde konopí bylo uţíváno pro léčebné účely i jako oběť bohu Šivovi. V Nepálu je tento bůh označován jako Bhangeri Baba, coţ znamená král konopí. V 7. století před Kristem Keltové pocházející z dnešní Marseille vyváţeli konopné lana a koudele do celého Středomoří. Z nálezů dýmek je usuzováno, ţe Keltové věděli o vyuţití konopí také jako látky měnící vědomí. Do severní Evropy přinesli konopí Skythové, kteří dávali konopná semínka do královských hrobek a jako oběť bohům. V roce 70 n.l. se lékař Dioscorides zmiňuje o konopí jako léku v antickém Římě. Mezi roky 900 – 1000 n.l. se rozšířilo uţívání hašiše po arabských zemí. Po roce 1090 se rozšiřuje pověst o starém muţi Hasan ibn al-Sabbahovi, který shromaţďoval mladé muţe, aby pod vlivem hašiše zabíjeli nepřátele. Tato legenda je pravděpodobně jedním z prvních psaných textů, které varují před uţíváním konopí, respektive hašiše. Později tuto legendu vyprávěl v Evropě i cestovatel Marco Polo. Ve 13. století byly ve Španělsku popsány psychoaktivní účinky konopí a arabští obchodníci dováţejí konopí na pobřeţí Afriky (Mozambik). V polovině 16. století si s sebou otroci z Angoly přivezli konopí na cukrové plantáţe do Brazílie. O psychoaktivních účincích věděli a dokonce jim bylo dovoleno na polích konopí pěstovat s cukrovou třtinou a kouřit jej mezi obdobími sklizně. Na počátku 17. století se v Británii a ve Francii začíná pěstovat konopí na výrobu vláken. V roce 1776 byla sepsána americká Deklarace nezávislosti na konopném papíře. Roku 1976 přijalo Nizozemsko politiku tolerance vůči uţivatelům konopí a od roku 1995 se v Amsterodamských coffee-shopech objevuje vybavení pro domácí pěstování nebo hašiš z domácí produkce. V červnu 2003 se Kanada stala první zemí, která nabízí marihuanu jako léčebný prostředek. 1.7.2

Konopí v USA

Pouţívání konopí jako léku se v USA datuje od druhé poloviny 19. století. Konopí obsaţené v tabletách, tinkturách nebo extraktech byly k dostání jak v lékárnách, tak v obyčejných obchodech. Avšak nemoţnost normování jedné dávky a nerozpustnost ve vodě způsobily pokles prodeje těchto léčiv. Od tohoto období také vzrůstá spotřeba konopí pro rekreační účely, především pak pro výrobu hašiše. I navzdory zprávám, ţe marihuana není návyková a nemá ţádné škodlivé účinky, se Amerika této rostliny obávala. Tak v roce 1930 začala kampaň proti marihuaně. Harry Jacob Anslinger, komisař Federálního úřadu pro narkotika, ale dobře věděl, ţe být proti konopí, se kterým mají 18

dlouholetou zkušenost lékaři, by mohlo kampaň ohrozit. Proto v roce 1937 byl přijat zákon na zdanění konopí, který dával obchodníkům povinnost registrovat se a platit roční daň. Později se Anslinger zaslouţil i o vymazání konopí ze seznamu léčiv. V průběhu druhé světové války (1942) vydalo ministerstvo zemědělství program „Konopím k vítězství“, ve kterém nabádala farmáře k pěstování konopí pro armádu (výroba uniforem, lan apod.), ale pořád platil zákon o zdanění konopí. 20 000 farmářů dostalo semínka, instrukce pro pěstování a speciální licenci. Avšak s koncem války pěstování konopí opět kleslo. Při prvním zasedání Organizace spojených národů (OSN) v roce 1946 se Komise pro omamné látky usnesla, ţe není třeba provádět další výzkum ohledně konopí. S tímto vyjádřením však nesouhlasil Anslinger, který vnutil představitelům OSN svůj názor, ţe konopí nemá ţádné léčebné účinky a poţadoval jeho mezinárodní zákaz. V roce 1961 se tak konopí zařadilo mezi celosvětově zakázané drogy (tato úmluva ale povolovala pěstování pro průmyslové účely).

1.8 Konopí v České republice Největšího rozmachu pěstování konopí zaţívá Česká republika v 18. a v první polovině 19. století. Z konopného vlákna se vyráběly motouzy, provazy, pytle, sítě apod. Po první světové válce se zde osevní plochy pohybovaly okolo 9000 ha, v roce 1930 plochy poklesly na polovinu. O pět let později se však osevní plochy navýšily na 7394 ha a bylo k nám dovezeno 3500 tun konopí. O jeho pěstování se rozsáhle mluvilo, odborné časopisy o konopí píšou jako o „nové náhradní plodině“. Problém byl ale v chybějícím zpracovatelském průmyslu a odbytu. V roce 1955 bylo na území České republiky oseto 220 ha konopí a v dalších letech se pěstování přesunulo na Slovensko. V devadesátých letech 20. století zaţilo konopí převrat. V jiných státech pěstovali konopí pro výzkumné účely, zda je vhodné pro průmyslové vyuţití a postupně přecházejí ve volné pěstování konopí. Evropská unie stanovila hranici 0,3 % THC v konopí pro technické vyuţití a počítá tak s nárůstem pěstování pro vyuţití ve stavebnictví, papírenství, automobilovém průmyslu, a pěstováním přispěje ke zlepšení ţivotní prostředí. Avšak tehdejší česká legislativa nesplňovala normy EU o obsahu THC. Od roku 1996 probíhal projekt s názvem „Vhodnost pěstování konopí setého pro průmyslové vyuţití v České republice“, který prováděla výzkumná společnost AGRITEC a podporovala Národní Agentura pro zemědělský výzkum Ministerstva zemědělství. Cílem projektu bylo zpracování metodiky pěstování a doporučení nejvhodnějších odrůd konopí v České republice s cílem jeho vyuţití v textilním a papírenském průmyslu. V závěru zprávy o projektu je řečeno, ţe konopí bylo prokázáno za perspektivní technickou plodinu s uplatněním v různých odvětvích průmyslu. 19

Výstupem se stala jednak metodika na pěstování konopí v ČR a zapsání dvou odrůd konopí (JUSO 11 a BENIKO) do Listiny povolených odrůd. V České republice přetrvával zájem o technické konopí zásluhou několika zájmových organizací a zemědělcům. V roce 1999 vzniklo občanské sdruţení Konopa, které mělo za cíl obnovit pěstování konopí a jeho lékařské vyuţívání. Spolupracuje s nejrůznějšími neziskovými organizacemi, veřejně vystupuje na workshopech, seminářích apod. a také vypracovává projekty. Jedním z projektů je Analýza sektoru konopí v letech 2000 – 2009. Uvádí v něm, ţe od roku 1998 se začalo ověřovat pěstování konopí v ČR a jeho uplatnění pro textilní průmysl i jako energetický zdroj. Plochy konopí postupně narůstaly do roku 2007. Postupný pokles je zdůvodňován váţnými chybami ve sklizni a zpracování vlákna. V České republice v současné době existují dva podniky na zpracování konopného stonku. Jedná se o tzv. tírny, ve kterých se odděluje vlákno od dřevité hmoty stonku (pazdeří). Jednou takovou tírnou je Lenka Kácov, která vyprodukuje ročně 600 – 1200 tun stonku. Druhý podnik patří panu Josefu Benediktu v Chlumu u Rakovníka, kde se vyprodukuje 300 – 500 tun ročně. V následující tabulce jsou uvedeny plochy a produkce konopí v ČR za rok 2000-2008. Tabulka 1: plochy a produkce konopí v ČR za roky 2004- 2008

Rok

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Oseto ha

129

49

93

126

307

159

1156 1537 518

Výnos semene

0,8

0,8

0,85

0,7

0,7

0,6

0,6

0,6

0,7

Výnos stonku

9

9

9,5

9

9

9

8,6

6

8

Výnos vlákna

2,3

2,3

2,4

1,6

1,5

1,5

1,9

1,8

1,6

Výnos biomasy 10

10

10,5

10

10

8,5

9,5

8,5

6,5

Zdroj: Konopa [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Analýza http://www.konopa.cz/index.php?dok=01290000000485,det>.

sektoru

konopí.

Dostupné

z

WWW:

<

V roce 2005 vznikl Konopářský svaz České republiky, který měl podobný cíl jako sdruţení Konopa. Jeho cílem je informovat o pěstování technického konopí, jeho zpracování a vyuţití. Na svých webových stánkách zveřejnili zprávu od ČTK z roku 2010, ve které stojí, ţe by v ČR mohly narůst osevní plochy technického konopí. V roce 2010 činili plochy 280 ha, v příštích letech se očekává nárůst aţ na několik tisíc ha. Velký zájem o konopné materiály mají stavební a automobilové firmy a papírenský průmysl. Avšak nárůst pěstování brzdí nedostatek

20

zpracovatelských kapacit a strojů na sklizeň, které jsou velice nákladné. Další bariéry spočívají ve špatné informovanosti obyvatelstva, které má pod pojmem konopí zafixovanou marihuanu.20 1.8.1

Legislativa

Zákon o pěstování technického konopí upravuje Zákon č. 167/1998Sb., který pojednává o povinnosti pěstitele ohlásit osevní plochu nad 100 m2 u příslušného krajského úřadu. Jiné povolení k získání, skladování a zpracování konopí k průmyslovým účelům není vyţadováno. Konkrétně paragrafy §29, §37(1)b a §24. Dále je o konopí zmiňováno jako o psychotropní látce (obsah THC je vyšší neţ 0,3 %) v Zákonu č. 40/2009Sb. Trestního zákoníku, který stanovuje sankce aţ 5 let odnětí svobody za neoprávněné zacházení a pěstování většího neţ malého mnoţství psychotropních látek (konkrétně §283, §284 a §285). Kolik činí větší neţ malé mnoţství psychotropních látek stanovuje Nařízení vlády č. 467/2009 Sb. U konopí je stanovena hranice 5 rostlin nebo 15 gramů sušiny s obsahem minimálně 1,5 gramů THC. Pokud se do této hranice vejdete, jedná se o přestupek, který můţe být pokutován aţ 15000 Kč. Při překročení se jedná o trestný čin. 1.8.2

Využití konopí v ČR

Jak jiţ bylo zmíněno, konopí má široké výrobní vyuţití, dá se z něj vyrobit na tisíce výrobků21: Textilní průmysl – z konopných tkanin se nevyrábí pouze oblečení, ale také ručníky, pleny, plachty, hadice, koberce či provazy. Krmivo – konopná semena jsou pouţívána jako krmivo například pro exotické ptactvo nebo jako návnada pro ryby. Podestýlka pro zvířata – palety z dřevité části stonky se díky své vysoké savosti perfektně hodí jako podestýlka pro zvířata. Kosmetika – šampóny, krémy či masáţní oleje se vyrábějí z konopného oleje, který má podobné účinky na pokoţku jako olej z avokáda, mandlí nebo jojoby. Papír – dlouhá konopná vlákna slouţí k výrobě velice kvalitního papíru, který můţe být pouţit na knihy, časopisy nebo dokonce bankovky. Kratší vlákna jsou pouţity na výrobu novinového, balícího či toaletního papíru.

20

Aktuálně.cz [online]. c1999-2011 [cit. 2011-04-13]. Proč Česko nepěstuje konopí? Předsudky. Dostupné z WWW: . 21 Konopa [online]. 2011 [cit. 2011-05-24]. Konopí dobývá průmysl. Dostupné z WWW: .

21

Potraviny – Listy a květy konopí slouţí k přípravě nápojů, jako jsou pivo, čaj a různé destiláty. Ze semínek a oleje se vyrábí pomazánky, marinády, mouka, mléko či margarín. Nebo se semínka a olej dají zakoupit samostatně. Stavebnictví – Rozdrcené konopné stonky slouţí k výrobě izolací, řeziv, překliţek nebo dřevotřísek. Konopné vlákno můţe být pouţito také jako náhrada skelné vaty. Palivo – Z dřevité části stonku se vyrábí benzin, biomasové palivo nebo dřevěné uhlí. Z konopného oleje lze zpracovávat na palivo k vytápění. Barvy, laky – Na výrobu laků, netoxických barviv se pouţívá konopný olej. Přidává se také do nátěrů k urychlení schnutí. Plasty – Krátká vlákna konopí lze zpracovávat na recyklovatelné plasty, celofánový obal nebo nádobí na jedno pouţití. Jedna z prvních společností, která se na českém trhu objevila, byla společnost Hempdog zaloţená v roce 1997. Jako první v České republice začala prodávat oblečení z konopí. Lidé o tyto produkty měli zájem a poptávka po zboţí rostla. Počátkem roku 2001 přišli na trh i výrobci alkoholických nápojů z konopí. Navzdory tomu, ţe tyto produkty jsou vyrobeny z technického konopí, Lidové noviny informují, ţe někteří výrobci se na výskyt THC odkazují. Snaţí se tak oslovit především mladší skupinu lidí ţijící alternativním ţivotem a ty, kteří mají zkušenosti s marihuanou. Postupem času přicházely na český trh nové firmy s konopnými produkty, ale také společnosti zabývající se pěstováním. Vznikaly nové internetové portály s prodejem konopných výrobků, informační portály, diskusní fóra, časopisy, noviny a další. V roce 2010 v České republice proběhly dva mezinárodní veletrhy s konopnou tématikou, kde vystavovali své produkty jak čeští, tak zahraniční prodejci. A mimo to se na veletrhu konaly přednášky a semináře.

1.9 Konopí ve stavebnictví V poslední době, kdy se klade velký důraz na ţivotní prostředí a vyuţití obnovitelných přírodních zdrojů, je pro stavebnictví výhodné nabízet produkty z přírodního materiálu. Není to však jediný důvod. Firmy se vracejí k vyuţívání tradičních materiálů, které vyuţívalo lidstvo od nepaměti. Mezi takovéto materiály patří sláma, hlína a samozřejmě i konopí. Existují důkazy, ţe se konopí podílelo ve stavebnictví jiţ v 6. století. Ve Francii archeologové objevili most, který obsahoval konopí. Bylo i součástí původních hrázděných staveb v Alsasku, Německu a Francii.

22

V současné době se ve stavebnictví konopí vyuţívá na izolace, stavební materiál pro stěny a omítky, dále se pouţívá jako náhraţka dřeva (překliţka, dřevotříska), z konopí lze také vyrobit i instalační materiály (potrubí, kolena) nebo se z něj dá i postavit dům. Směs konopného vlákna s vápnem se pouţívá jako výplň zdí, povrch podlahy nebo jako omítka. Základem materiálu je konopná drť obalená mineralizovanou směsí. Takováto směs má výborné tepelné i hlukové izolační vlastnosti, propouští páry, nehoří, je odolná proti hlodavcům, termitům a hmyzu, je lehká, trvanlivá a odvádí vodu. Směs s maltou tuhne během několika hodin a i poté v ní probíhá další tvrdnutí. V pevnosti se podobá cementu, ale je mnohem lehčí. Konopí se také uplatňuje v kombinaci s jílem a to v podobě jílovo-konopných stavebních kamenů. Produkt se skládá ze tří čtvrtin z jílu a zbytek tvoří konopné pazdeří. Slouţí zejména jako vnitřní zdivo, které má dobré izolační vlastnosti, nepotřebuje ţádnou další vrstvu a stěnu je moţné pokrýt omítkou bez mezivrstvy. Ale na stavbu nosných zdí se nehodí. 1.9.1

Konopné domy

Konopné domy se staví zejména v zahraničí (Francie, Belgie, Švýcarsko, Německo), neţli u nás. Ve Francii bylo v posledních letech postaveno okolo 500 domů. U nás jsou známy tři takovéto domy (například dům ekologa Petra Ţáčka nedaleko Litoměřic). Výhody konopných domů spočívají především v nízké energetické náročnosti zpracování konopí oproti výrobě cihel a cementu, jedná se o obnovitelný zdroj, vznikají energetické úspory při pozdější likvidaci a vytváří se mělčí základy pro lehčí stavbu. Cenově jsou konopné domy draţší neţ klasické. Odhadem byly zjištěny náklady na stavbu jednoho čtverečního metru a u konopného domu se jednalo o částku přibliţně 526 liber, u pouţití klasické technologie činily náklady asi 478 liber. „Stavba domu z konopí se zahajuje klasickými základy, na kterých se postaví dřevěná kostra, v níţ jsou rozvedeny veškeré elektrické a další instalace. Výplň (stěny), popřípadě stropy, se provádí nastříkáním směsi vápna, vody a pazdeří z konopí na bednění aţ do poţadované tloušťky. Přečnívající materiál se stáhne latí, jak to dělají zedníci při klasickém omítání. Nastříkaná hmota do dvou hodin zatvrdne tak, ţe lze provést odstranění bednění. Vzniklá stěna je velmi homogenní (nemá spáry) a omítá se klasickou maltou.“22 Testy konopných domů prokázaly následující výsledky:

22

-

Konopné domy odolaly větrné zátěţi

-

Podlahové konstrukce odolaly domácímu provozu

-

Stavbu před erozí ochránil mineralizační proces při výrobě konopných prvků

MENOUŠEK, Jiří. Vyuţití konopí v současném stavebnictví. Stavitel. 7.3.2011, 3, s. 18

23

-

Díky lepším izolačním vlastnostem konopí bylo trvale dosaţeno vyšší vnitřní teploty o 1 aţ 2 stupně oproti cihlovým stavbám

-

Po dobu 96 hodin, kdy byl dům kropen vodou, nebyl nalezen důkaz o průniku vody dovnitř konstrukcí

-

Konopné domy se lépe vyrovnávají s odvodem vnitřní vlhkosti neţ cihlové domy

-

Svislá zatíţení musí být nesena dřevěnými rámy

1.9.2

Konopné izolace

Konopná izolace je tvořena především konopným vláknem (85 %), BiCo vláknem (10 %), coţ je zdravotně nezávadné pojivo, a dalšími sloţkami bývají chemické látky zpomalující hoření a zvyšující odolnost vůči plísním (nejčastěji je pouţívána soda). Do izolačních desek pouţívaných na fasády nebo do podlah se do konopného vlákna přidává konopné pazdeří, které zvyšuje tuhost izolace. Postup zpracování izolace je velice jednoduchý a energetický nenáročný. Na technologické lince je směs vlákna a pojiva několikrát promíchána a prohřívá se na přibliţnou teplotu 135 °C. Při dosaţení této teploty se propojuje konopné vlákno s pojivem. Vzniklá hmota se jiţ pouze naseká na poţadované rozměry a zabalí. Při výrobě se také klade důraz na tzv. GWP (Global warming potencial), který udává mnoţství CO2 uvolněné při výrobě. Na rozdíl od běţných stavebních materiálů má izolace z konopí zápornou hodnotu GWP, která je získávána spotřebou CO2 při růstu rostliny. Konopné izolace (stejně jako i celulózové izolace) jsou schopny přijímat a následně uvolňovat vzdušnou vlhkost a tím přispívají ke zdravému klimatu v místnostech. Jsou zdravotně nezávadné, neškrábou, nedráţdí dýchací cesty (na rozdíl například od skelné vaty) a při práci z izolací není třeba pouţívat ţádné ochranné pomůcky. Avšak nevýhodou takovýchto izolací je to, ţe bez patřičné úpravy by velice rychle mohly podlehnout poţáru. Důleţité je krytí poţárně odolným materiálem, například sádrokartonem. Izolace z konopí se můţe pouţívat do střešních konstrukcí, lehkých obvodových plášťů nebo do příček. Izolace s vyšší tuhostí lze pouţít na fasády nebo do podlah.

24

2 Praktická část 2.1 Firma CANABEST s.r.o. a její produkty CANABEST s.r.o. sídlící v Břeclavi je první českou firmou vyrábějící izolace z konopného vlákna jiţ od roku 2008. „Společnost byla zaloţena s cílem vyvrátit společenský mýtus, ţe izolovat znamená utěsnit dům sice levnými, ale neprodyšnými a ne příliš přátelskými izolacemi ze skla, kamene či polystyrenu. Počet zákazníků, kteří se jiţ nespokojí s těmito konvenčně pouţívanými materiály, neustále roste. Naším záměrem je obohatit současný trh s izolacemi o českou konopnou izolaci, která je svými vlastnostmi plnohodnotně srovnatelná s běţně pouţívanými izolanty, avšak naprosto unikátní tím, jak si poradí s vlhkostí.“23 Společnost CANABEST je malou firmou do deseti zaměstnanců. Oddělení marketingu má na starosti paní Ing. Petra Horáková, která je zodpovědná za výrobu bannerů, letáků a jiných reklamních předmětů, konečný výběr tištěných titulů, zaměření PR článků a jejich korektury. Dále zodpovídá za průběh veletrhů (objednání plochy, sluţeb, koordinace a realizátorem stánku, schvalování grafiky stánku apod.) a aktualizaci webových stránek. Na přípravu článků, propagačních materiálů nebo náročnějších úprav webových stránek společnost vyuţívá sluţeb agentury. Výroba izolací probíhá v jednosměnném provozu na jedné výrobní lince. V průměru výrobní linka vyrobí 30 000 m3 materiálu za rok. Sezóna pro prodej izolací je v období od března do listopadu, v období od prosince do února firma omezuje výrobu. Podle magazínu Legalizace, se velikost českého trhu s izolacemi pohybuje okolo 6 miliard Kč ročně, objemově se jedná přibliţně o 5,5 milionů metrů krychlových. Většinou jde o izolace z polystyrénu, minerálních nebo skelných vat. Jednatel společnosti CANABEST Vojtěch Jelínek by chtěl mít na tomto trhu podíl 1 % a prodávat tak izolace za 60 milionů Kč ročně. V současné době dosahuje firma trţeb okolo jednoho milionu Kč měsíčně. Zhruba 50 % své produkce firma vyváţí do zahraničí (Rakousko, Německo, Belgie, Francie, Slovensko). Například v Nizozemí má podíl na trhu s izolacemi okolo 6 % (částku v Kč časopis neuvádí).24 V současné době společnost vyrábí produkty s názvy CANABEST BASIC a CANABEST PLUS. Obě tyto izolace jsou vyrobeny z konopného vlákna (88 - 90 %) s příměsí pojivých

23

CANABEST [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. O společnosti. Dostupné z WWW: . 24 Byznys postavil na konopí, českého dodavatele stále hledá. Legalizace [online]. 12. 8. 2010, [cit. 2011-05-18]. Dostupný z WWW: .

25

vláken BiCo (8 - 12 %). Mohou se vyuţít ve střešních vestavbách, mezi krokvemi, v podlahách, v dřevěných rámových stavbách, v trámových stropech, ve vnějších a vnitřních stěnách v konstrukcích z dřevěných nebo hliněných panelů. Dále firma nabízí technické fólie švýcarské společnosti Ampack, které jsou s konopnými izolacemi plně kompatibilní. Jako přednosti konopných izolací CANABEST, uvádí společnost ve svých propagačních materiálech: -

Prověřený materiál – konopí představuje kulturní plodinu, pomocí níţ utěsňovali i naši předkové.

-

Tepelně efektivní – konopné izolace dosahují stejných tepelně-izolačních hodnot jako běţně pouţívané izolanty.

-

Kontrola vlhkosti – konopné vlákno je schopno absorbovat vlhkost a opět ji uvolnit.

-

Zdraví – neobsahuje ţádné škodlivé látky a zachovává zdravé mikroklima domu.

-

Důraz na kvalitu bydlení – tlumí hluk, odpuzuje hmyz a hlodavce a absorbuje pachy. Firma je certifikována Centrem stavebního inţenýrství Praha.

-

Poţární bezpečnost – izolace mají poţární odolnost nad 45 minut.

-

Snadná instalace – s izolacemi lze pracovat bez ochranných pomůcek, nedráţdí dýchací cesty ani pokoţku.

-

Odolnost – kvalitní konopná vlákna prodluţují ţivotnost izolace

-

Chrání ţivotní prostředí – proces výroby nezatěţuje ţivotní prostředí a je energeticky nenáročný. Jak jiţ bylo zmíněno v předchozí části, konopné izolace mají zápornou hodnotu GWP.

-

Světový trend – přírodní materiály poskytují přirozené a zdravé ţivotní prostředí, proto jsou čím dál více oblíbené.

Nevýhodou konopné izolace je vysoká hořlavost, se kterou se dá vypořádat například poţárně odolným podkladem.25 Další nevýhodou můţe být vyšší cena oproti klasickým polystyrenovým izolacím.

25

ASB [online]. 07.05.2010 [cit. 2011-05-26]. Tepelná izolace z technického konopí – pohled z hlediska stavební fyziky. Dostupné z WWW: .

26

2.2 Konkurence firmy CANABEST s.r.o. Jelikoţ je společnost CANABEST s.r.o. jediným výrobcem konopných izolací v České republice, mnoho konkurentů nemá. Avšak můţeme zmínit dvě zahraniční firmy, které zde dováţejí izolace z konopí. Jedná se o německé společnosti Hock a Steico, které mají v ČR své zástupce. Společnost Hock vyrábí konopné izolace a dále nabízí hliněné produkty, difúzní fólie, spojovací prostředky a nářadí. Je zde zastoupena firmou Izolace konopí CZ, s.r.o. Izolace TERMO-KONOPÍ je dodáváno v podobě rohoţí, rolí nebo je lze vyrobit na zakázku, ale to aţ od 40 ks a výše. Společnosti Izolace konopí CZ byla zastoupena na veletrzích jako For Arch 2010, Dřevostavby 2011, Ekoworld 2011 nebo Pasivní domy 2010. Dále do České republiky dováţí konopné izolace firma německá firma Steico pro svého zástupce firmu AKASTAV s.r.o., která se zabývá výstavbou rodinných domů. Společnost Steico patří mezi největší výrobce dřevovláknitých izolací v Evropě. Nabízí jak izolace z konopí, tak dřevovláknité izolace a I-nosníky. Firma AKASTAV s.r.o. vystavovala na veletrzích Dřevostavby 2010 a For Arch 2006. Ceny izolací z konopí těchto dvou konkurentů se pohybují na stejné nebo niţší úrovni neţ izolace firmy CANABEST. Ceníky společností CANABEST a Izolace konopí CZ jsou uvedeny v přílohách č. 1. a č. 2. Kvalitou jsou si izolace podobné: výborné tepelně-izolační vlastnosti, jednoduchá montáţ, pouţití k izolaci střech, stropů, stěn i podlah, nedráţdí pokoţku ani dýchací cesty apod.

2.3 Marketingová komunikace firmy CANABEST s.r.o. Následující část je výsledkem implementace jednotlivých bodů úspěšné marketingové komunikace popsané v teoretické části. Odpovídá na otázky kdo je cílová skupina, co, kdy, kde, jak a za kolik budeme komunikovat. Určení cílového publika Firma se především zaměřuje na komunikaci B2B (business-to-business), tedy na komunikaci mezi firmami. V případě firmy CANABEST se jedná o komunikaci přes obchodní partnery v jednotlivých regionech zemí, kde firma působí. Jedná o Českou a Slovenskou republiku, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo, Belgii, Itálii a Francii. V zahraničí je nutné mít speciální certifikáty, aby mohla společnost dodávat větší mnoţství produktů. Firma CANABEST v současné době pracuje na získání těchto certifikátů a plánuje tak větší expanzi do zahraničních států. 27

Do cílové skupiny firmy patří projektanti, výrobci dřevostaveb, prodejci stavebnin, architekti, ale i lidé, kterým není lhostejné, v jakém prostředí bydlí. Pokud mají zákazníci zájem o konopné izolace, firma je odkáţe na zástupce v daném regionu nebo je moţné, aby si zákazník přijel pro materiál přímo do sídla společnosti. Rozdíl mezi zahraničními a domácími zákazníky je především v tom, ţe v zahraničí mají s přírodními materiály větší zkušenosti a lidé o nich více vědí. V České republice se firma z počátku své působnosti setkávala s názory lidí, kteří si mysleli, ţe izolace jsou vyrobeny z marihuany, a dají se proto kouřit apod. V současné době se s podobnými domněnkami setkává také, ale ne v takové míře jako z počátku. Povědomí o konopných izolacích se podle firmy zvyšuje, ale i tak se setkává s lidmi, kterým je nutné vysvětlit vyuţití izolací z konopí. Stanovení cíle komunikace Cíl komunikace vychází z hlavního cíle firmy a to je nabízet kvalitní přírodní izolace, které jsou srovnatelné s běţně pouţívanými izolacemi. Jelikoţ je společnost na trhu nová a lidé v České republice nemají velké povědomí o konopných izolacích, marketingová komunikace je také zaměřena na zvýšení povědomí veřejnosti o moţnostech vyuţití těchto izolací, jejich vlastnostech a výhodách do budoucna. Sestavení sdělení Sdělení komunikace se zakládá především na zdůraznění vlastností konopných izolací – přírodní materiál, pevný a pruţný, dokáţe absorbovat vlhkost a uvolňovat ji (dům tak stále dýchá), vhodný pro alergiky, výborné tepelně-izolační a akustické vlastnosti, snadná aplikace bez ochranných pomůcek. Klade důraz na zdravé prostředí domu a tím tak působí na veřejnost, které není lhostejné, jakým způsobem bydlí. Dále vyuţívá výhody první a jediné domácí firmy vyrábějící tyto produkty. Vybírání komunikační cesty Firma praktikuje oba způsoby komunikace – osobní i neosobní. Osobní spočívá v komunikaci s obchodními partnery, které probíhá mimo jiné formou osobních schůzek. Celý proces začíná s oslovením určitého obchodního partnera, dále se sepíše rámcová kupní smlouva, ve které jsou stanoveny podmínky obchodu (ceny, dodávky, slevy, bonusy apod.). Nakonec se provede fakturace a dodání zboţí.

28

Neosobní komunikace, určená široké veřejnosti, představuje především komunikaci na internetu, formou výstav a veletrhů a dále pomocí PR článků v odborných časopisech o stavebnictví. Firma má své webové stránky a nezapomněla na jejich optimalizaci. Ve vyhledávačích Google a Seznam se pod zadáním slov konopné izolace, izolace z konopí a přírodní materiály objevují na prvních místech. Dále svým zákazníkům rozesílá e-maily o novinkách a výhodách. Vypracování celkového rozpočtu na komunikaci Rozpočet na marketing se pohybuje okolo 800 tisíc Kč za rok a představuje asi 3 % z celkového rozpočtu firmy. Rozhodnutí o určitém komunikačním mixu Jak jiţ bylo výše zmíněno, firma vyuţívá především komunikaci přes PR články, internet a výstavy a veletrhy. Komunikaci přes billboardy, rozhlas i televizi zamítla z důvodu vysoké nákladnosti. Články o firmě a jejich produktech se objevily v časopisech jako Stavebnictví, Dřevo&stavby, Stavitel, Podlahy a interiér. Dále se články objevily i na internetovém portálu věnující se architektuře Archiweb nebo v Hospodářských novinách. Časopis Stavitel popsal izolační materiály firmy CANABEST jako inovativní produkt, který je zdravotně nezávadný přírodní materiál. Má srovnatelné tepelně-izolační vlastnosti jako minerální izolace. Dokáţe odvádět vlhkost a je odolná vůči plísním, bakteriím a jiným alergenům, díky těmto vlastnostem dům „dýchá“. Plné znění článku je obsaţeno v příloze č. 3. Cena jednoho článku v odborných časopisech na stranu A4 vychází na 25 – 40 tisíc Kč. Zpětná vazba na články byla podle Petry Horákové téměř nulová, proto dali v letošním roce přednost prezentace na veletrzích. Firma prezentovala své produkty na veletrhu For Arch 2010, na veletrzích Dřevostavby v letech 2010 a 2011 a dále na VOŠ ve Volyni, kde se koná kaţdoročně mezinárodní seminář na téma dřevostavby. Návštěvnost veletrhu For Arch se pohybovala okolo 75 tisíc návštěvníků a počet vystavovatelů činil 812, z toho vystavovatelů z oblasti stavění ze dřeva bylo 28. Na veletrhu Dřevostavby v roce 2010 vystavovalo 184 firem a navštívilo jej 50 600 lidí. Informace z letošního ročníku zatím nejsou zveřejněny. Návštěvnost stánku se odhadem pohybuje kolem 100 návštěvníků za den, kteří se aktivně zajímají o konopné izolace a mají nějaké dotazy. Návštěvníků, kteří si pouze vezmou leták, je za den odhadem 200 a více. 29

Firma prostřednictvím výstav a veletrhů získá přibliţně desítky nových kontaktů a z těchto kontaktů uzavře asi 10 % smluv. Společnost CANABEST má své internetové stránky, na kterých poskytuje informace jak o firmě samotné a jejich produktech, tak i informace o pouţití izolací, jejich výrobě a kvalitě. Dále zde má zveřejněný seznam prodejců a je moţno si stáhnout produktovou prezentaci. Vypracování systému měření účinnosti komunikace Firma nemá ţádný konkrétní systém vyhodnocování účinnosti komunikace. Na webových stánkách pouze sledují návštěvnost. Na výstavách jsou většinou zástupci firmy zaneprázdněni, aby dotazovali lidi o povědomí svých výrobků a ţádné další výzkumu doposud neprováděli. Obtíţné je také vyhodnocovat účinnost komunikace přes odborné články. Patrně jediným indikátorem, který odráţí účinnost komunikace, je sledování trţeb.

2.3.1

Zhodnocení marketingové komunikace firmy CANABEST s.r.o.

Firma CANABEST s.r.o. vyuţívá především komunikaci přes internet, veletrhy a výstavy a PR články. Veletrhy a výstavy jsou především uskutečňovány v Praze a ve Volyni a jsou zaměřeny na stavebnictví a dřevostavby. Doporučovala bych vystavovat také v jiných městech, například v Brně nebo Ostravě. Za uváţení by také stálo, zda by nebylo výhodné prezentovat i na výstavách/veletrzích zabývající se bydlením. Avšak musely by se posoudit vynaloţené náklady na takovou výstavu a také návštěvnost cílové skupiny (architekti, projektanti, prodejci stavebnin, výrobci dřevostaveb). PR články byly publikovány v odborných časopisech jako Stavebnictví, Dřevo&stavby, Stavitel, Podlahy a interiér. I kdyţ je tato publicita nákladově náročná, doporučila bych publikovat například v časopisech zaměřené na bydlení nebo v novinových přílohách týkající se stavebnictví nebo bydlení, aby i široká veřejnost měla povědomí o konopných izolacích. Na internetu firma komunikuje přes své webové stránky a dále prostřednictvím direct emailu. Webové stránky jsou zoptimalizované a kvalitně zpracované. Nalezneme na nich informace o společnosti, jejich produktech včetně produktové prezentace ke staţení, schémata pouţití izolací, informace o technologii a jiné. V sekci Servis – Výstavy, veletrhy bych doporučila doplnit všechny výstavy, kterých se společnost účastnila, ale také ty, na které se chystá. Podobně bych tak učinila v sekci Servis – Semináře, školení, kde chybí například mezinárodní seminář ve Volyni. Kromě neosobní komunikace firma vyuţívá i osobní komunikaci, která je zaloţená na komunikaci s obchodními partnery především ve formě osobních schůzek. 30

Vyhodnocování marketingové komunikace je pro společnost slabou stránkou. Firma by například měla zveřejnit průzkum mezi čtenáře odborných časopisů, ptát se návštěvníků veletrhu na povědomí o konopných izolacích apod. Z takovýchto výsledků by poté mohla vyhodnotit účinnost komunikace a popřípadě změnit komunikační nástroje.

2.4 Dotazníkové šetření Součástí mé práce bylo i zpracování dotazníkového šetření, které mělo za cíl zjistit povědomí o konopí, konopných výrobcích a společnosti CANABEST a jejich produktech mezi širokou veřejností i lidmi, kteří pracují v oboru souvisejícím se stavebnictvím. Dotazník byl zpracován pomocí Google dokumentů a dotazování probíhalo přes internet od dubna do poloviny května 2011 na diskusních fórech Lidé.cz, Konopí je lék a Free Grower, dále byl rozeslán mým kamarádům a známým, kteří dotazník rozesílali dalším lidem. Jelikoţ dotazování probíhalo na internetu, předpokládala jsem větší zastoupení mladší skupiny respondentů a omezila jsem věkovou skupinu na 15 – 60 let. Věkové rozloţení respondentů je zobrazeno na obrázku 1. Dotazníkového šetření se celkem zúčastnilo 112 osob, z toho 64 muţů a 48 ţen. Strukturu respondentů podle bydliště znázorňuje obrázek 2, podle vzdělání pak obrázek 3.

15 - 18 8 5 9

19 - 26

11

27 - 35 36 - 44

19 60

45 - 53

Obrázek 2: Struktura respondentů podle bydliště

Počet respondentů

Obrázek 1: Struktura respondentů podle věku

100 80 40 20

31

0 vesnice Místo bydliště

54 - 60 Zdroj: Autor

81

60

město

Zdroj: Autor

Dotazník obsahoval 25 otevřených i uzavřených otázek. Otevřené otázky měly především za cíl zjistit, zda lidé znají rozdíl mezi marihuanou a technickým konopím, jaké konopné výrobky lidé znají, jaké vyuţívají a zda jsou s nimi spokojeni. Dále měly zjistit povědomí o firmě CANABEST, jejich produktech a zda by si zakoupili konopné izolace. Uzavřené otázky měly za cíl zjistit, zda lidé povaţují konopí za drogu, zda mají povědomí o konopných výrobcích, jaké by si popřípadě zakoupili a zda ví, z jakého druhu konopí jsou vyrobeny. Dále otázky měly zjistit, kde se s výrobky setkali poprvé, co je přimělo ke koupi a zda si dotazovaní myslí, ţe by konopné výrobky měly být více propagovány. 31

Obrázek 3: Struktura respondentů podle vzdělání

Počet respondentů

60 50 40 30

50

20 10

34 10

10

8

základní

vyučen/a bez maturity

vyučen/a s maturitou

0 středoškolské s vysokoškolské maturitou

Typ vzdělání Zdroj: Autor

Na závěr potvrdím nebo vyvrátím hypotézy, ţe: -

Lidé povaţující konopí za drogu nevidí rozdíl mezi marihuanou a technickým konopím

-

Lidé povaţující konopí za drogu nekupují nebo by nechtěli zakoupit konopné výrobky

-

„Nekupující“ nebudou vědět o sloţení konopného výrobku (co se konopí týče)

-

Dotazovaní budou mít malé povědomí o konopných výrobcích

-

„Stavebníci“ budou mít větší povědomí o firmě CANABEST a jejich produktech neţ ostatní respondenti

2.4.1

Výsledky jednotlivých otázek

Povaţujete konopí za drogu? Tato otázka je spojována s dalšími otázkami v souvislosti o znalosti marihuany a technického konopí a dále o kupování konopných výrobků. Měla za cíl zjistit, zda lidé, kteří vnímají konopí jako drogu, vidí rozdíl mezi marihuanou a technickým konopím a zda mají zkušenosti s konopnými výrobky. K těmto hypotézám se budu vyjadřovat níţe v textu u otázek zabývající se touto problematikou. Z celkového počtu 112 dotazovaných, povaţuje konopí za drogu 70 respondentů (61 %). Překvapivým výsledkem je, ţe 20 respondentů z této skupiny bydlí na vesnici a 50 bydlí ve městě. Na základě těchto výsledků mohu předpokládat, ţe lidé ţijící ve městech mají o konopí negativnější mínění, neţli lidé ţijící na vesnici. Můţe to být způsobeno například tím, ţe lidé z měst mají větší zkušenosti s uţíváním konopí a mají s ním špatné zkušenosti. Nebo si lidé z města pod pojmem konopí představují pouze marihuanu a ne průmyslovou rostlinu. Lidé 32

z vesnice mohou nepovaţovat konopí jako drogu proto, ţe na ně nepůsobí tolik protidrogových reklam jako ve městech nebo proto, ţe nemají ţádné nebo malé zkušenosti s marihuanou. Z věkového hlediska povaţují konopí za drogu nejvíce lidé ve věku 19 – 26 let a to v počtu 38 respondentů (54 %). Je to způsobeno hlavně tím, ţe tato věková skupina byla nejvíce zastoupená (celkem 60 respondentů z celkových 112). Jako z předchozího textu mohu usuzovat, ţe tito mladí lidé povaţují konopí za drogu proto, ţe s ním mají negativní zkušenosti nebo ţe nevědí o jejím zpracování. Vysoký podíl lidí, kteří povaţují konopí za drogu, můţe být ovlivněn také zněním otázky, která má sugestivní charakter. Vidíte rozdíl mezi marihuanou a technickým konopím? Rozdíl mezi technickým konopím a marihuanou vidí 94 respondentů (82 %), naopak ţádný rozdíl nepociťuje 18 respondentů (16 %). Pokud se vrátím k předchozí otázce, ze 70 lidí, kteří povaţují konopí za drogu, z nich 55 vidí rozdíl mezi marihuanou a technickým konopím a zbylých 15 ne. Tudíţ moje hypotéza, ţe lidé povaţující konopí za drogu nebudou vidět rozdíl mezi ním a marihuanou, je na základě těchto výsledků vyvrácena. Mohu tedy předpokládat, ţe tito respondenti vědí o technickém zpracování konopí a povaţují jej za drogu z jiného důvodu, například ţe obsahuje psychotropní látky. Důvodem můţe být i to, ţe kdyţ se řekne konopí, lidem se nejdříve vybaví droga. Zdůvodněte svou odpověď V této otevřené otázce zdůvodňovali respondenti odpověď, v čem vidí nebo nevidí rozdíl mezi marihuanou a technickým konopím. Respondenti, kteří odpověděli kladně (82 %), zdůvodňovali většinou svou odpověď správně, tedy ţe technické konopí se vyuţívá ke zpracovatelským účelům a má malý podíl THC nebo ţe se nedá kouřit, jako marihuana. Asi ve třech případech byly zaznamenány nejisté nebo nespecifické odpovědi. Například zdůvodnění „kaţdé se pouţívá k výrobě něčeho jiného“ nemůţe jasně říci, zda respondent skutečně rozdíl vidí. Ţádné chybné odpovědi se u této skupiny nevyskytovaly. Mezi těmi, kteří nevidí rozdíl mezi technickým konopím a marihuanou (16 %) se shromáţdili různorodé odpovědi. Většina z nich (11 z 18) se nezajímala o tuto problematiku, tudíţ rozdíl nemohli popsat. 6 z 18 případů nevidí ţádný rozdíl mezi technickým konopím a marihuanou a povaţují je za stejné. Jeden respondent i navzdory své záporné odpovědi uvedl, ţe sice nezná přesný rozdíl, ale o technickém konopí se domnívá, ţe slouţí k průmyslovému vyuţití a marihuana se pěstuje nezákonně jako droga. 33

Slyšel/a jste někdy o výrobcích z konopí? Tato otázka měla za cíl zjistit, zda lidé mají povědomí o výrobcích z konopí. Podle této otázky se dále respondenti rozdělovali na ty, kteří o konopných výrobcích jiţ slyšeli a na ty kteří ne. Ti, kteří o výrobcích měli povědomí, pokračovali následujícími otázkami. Respondenti, kteří o výrobcích ještě nikdy neslyšeli, pokračovali na otázku „Vyberte, v jaké míře byste si koupil/a výrobek z konopí“. O konopných výrobcích slyšelo 104 (93 %) respondentů. Zbylých 8 respondentů (2 ţeny a 6 muţů), kteří o konopných výrobcích ještě neslyšeli, bydlí 7 ve městě a 1 na vesnici. Věkově se jedná o lidi od 15 do 44 let, kde nejvíce je zastoupena skupina ve věku 27 - 35 let. Z takového malého vzorku respondentů je těţké vyjádřit závěr, ale na základě těchto údajů mohu konstatovat, ţe o konopných výrobcích nevědí spíše starší lidé, především muţi, ţijící ve městě. Očekávala bych, ţe o výrobcích spíše nebudou vědět lidé ţijící na vesnici, kde výskyt takovýchto produktů není příliš rozšířen. Z těchto dosaţených výsledků lze usuzovat, ţe většina lidí má povědomí o konopných výrobcích, tudíţ moje hypotéza, ţe dotazovaní budou mít malé povědomí o konopných výrobcích, je vyvrácena. Jaké výrobky z konopí znáte? Následujících 5 otázek je určeno pouze pro ty respondenty, kteří jiţ slyšeli o konopných výrobcích. Tato otevřená otázka měla za cíl zjistit, jaké nejčastější výrobky z konopí znají. Většinou se jednalo o kosmetické produkty (83 %), dále o textil (31 %), stavební materiály (12 %), potraviny a nápoje (29 %), ale někteří také uváděli papír, palivo nebo plasty.26 Našli se i takové odpovědi, které souvisely s marihuanou, jako například výroba hašiše, cigaret apod. Někteří respondenti uvedli jako výrobek i tzv. Fénixovy slzy, coţ je přípravek z marihuany slouţící k léčbě různých nemocí. Jelikoţ jsou Fénixovy slzy vyrobeny z konopí, které obsahuje vysoké procento THC, nejsou legálním výrobkem a neprodávají se na trhu. Kde jste se s výrobky setkal/a poprvé? Respondenti měli na výběr celkem ze sedmi odpovědí: internet, tisk, výstavy/veletrhy, televize, obchod, kamarád/známý a poslední odpověď byla „jiné“, kde respondenti mohli uvést,

26

Jelikoţ mohli respondenti uvést několik odpovědí, nerovná se výsledek 100 %

34

kde jinde se setkali s konopnými výrobky. Na obrázku 1 můţeme vidět, kde a v jaké míře se lidé setkali s konopnými výrobky poprvé. Obrázek 4: První setkání s konopnými výrobky

11% internet

21%

tisk výstavy/veletrhy 8% 39%

televize obchod

4%

kamarád/známý

4%

jiné 13%

Zdroj: Autor

Na základě těchto údajů lze konstatovat, ţe nejvíce lidí se setkalo s výrobky poprvé u svých známých nebo kamarádů. Pravděpodobně se jedná o výrobky vyrobené z marihuany nebo konopnou kosmetiku prodávanou na českém trhu. Dále se nejvíce setkávali s konopnými výroby na internetu a v obchodech. Podle těchto výsledků je patrné, ţe na internetu je více informací o výrobcích z konopí neţ v tisku nebo v televizi. Na výstavách nebo veletrzích se setkalo poprvé s konopnými výrobky 4 % dotazovaných. Tento výsledek můţe naznačovat, ţe je málo výstav/veletrhů s konopnou problematikou nebo můţe říkat, ţe lidé málo chodí na výstavy tohoto typu. V odpovědi „jiné“ odpovědělo 11 % dotazovaných, coţ představuje 12 respondentů z celkových 112. 8 respondentů neodpovědělo, kde jinde se s výrobky setkalo. 2 z nich se s nimi setkalo v zaměstnání, jeden o nich slyšel v rozhlase a poslední uvedl „vlastní“, z čehoţ usuzuji, ţe si výrobky vyrábí sám. Co Vás přimělo ke koupi výrobku? Respondenti

měli

opět

na

výběr

z několika

moţností,

které

představovali

kamaráda/rodinu/známého, zvědavost, články v tisku, reportáţe, internet, moţnost „jiné“ a měli také na výběr moţnost „nezakoupil/a jsem si výrobek“. Na obrázku 2 můţeme opět vidět jednotlivá rozpoloţení odpovědí. Z něj lze vyčíst, ţe 51 % respondentů si výrobek nezakoupila, ale pouze se s nimi setkala. Pokud se vrátím k mojí hypotéze, ţe lidé, povaţující konopí za drogu 35

nekupují konopné výrobky, z 57 dotazovaných, kteří nekupují tyto výrobky, 44 z nich povaţuje konopí za drogu. Na základě tohoto výsledku tedy mohu potvrdit svou hypotézu. Obrázek 5: Důvody ke koupi konopného výrobku

12%

kamarád / rodina / známý

14%

zvědavost články v tisku reportáže

19%

internet nezakoupi/a jsem si výrobek

1% 51% 2%

1%

jiné

Zdroj: Autor

Respondenti, kteří si zakoupili výrobek, dali nejvíce na radu kamarádů/rodiny/známých nebo je ke koupi výrobku lákala jejich zvědavost. Z těchto výsledků mohu usuzovat, ţe pro lidi je důleţité doporučení známých, ale také vlastní zkušenost si výrobek vyzkoušet. Z celkových 14 odpovědí „jiné“ jsem v 9 případech nedostala ţádnou konkrétní odpověď. Ve zbývajících odpovědích ve třech případech respondenti uvedli, ţe jim výrobky doporučil lékárník, další respondent vyhrál produkt v soutěţi a jiný musel vyuţít produkt jako těsnění. Z výsledků na odpovědi „internet“, „reportáţe“ a „články v tisku“ lze usuzovat, ţe tyto prostředky nemají příliš motivační účinek na koupi výrobku. Avšak tyto odpovědi byli zanedbatelné. Zajímavostí je, ţe i kdyţ se s konopnými výrobky na internetu poprvé setkalo 21 % dotazovaných, byl pouze pro jednoho respondenta internet důvod ke koupi výrobku. V dalších případech se jednalo o koupi ze zvědavosti nebo na základě doporučení. Jaké výrobky z konopí vyuţíváte? V této otevřené otázce mohli dotazovaní vypsat všechny výrobky, které vyuţívají. Většinou se jednalo o kosmetiku, jako masti, šampóny, mýdla aj. Dále pouţívají textilní výrobky, těsnění a v několika málo případech potraviny. Někteří respondenti uvedli i Fénixovy slzy nebo podomácku vyrobené masti. Z těchto odpovědí mohu říct, ţe nejvíce pouţívané jsou kosmetické přípravky. 36

Jste s výrobky spokojen/a? Tato otevřená otázka umoţňovala dotazovaným vyjádřit svou spokojenost nebo nespokojenost s jednotlivými výrobky. Ve většině případů jsou uţivatelé velice spokojeni. Několik respondentů spokojeno nebylo, jelikoţ kosmetika prodávaná na českém trhu není tak účinná, jako masti nebo tinktury vyrobené z marihuany. Avšak navzdory několika špatným zkušenostem dotazovaných mohu na základě těchto odpovědí konstatovat, ţe lidé vyuţívající konopné výrobky jsou spokojeni. Vyberte, v jaké míře byste si zakoupil/a výrobek z konopí V této otázce měli dotazovaní na výběr 4 moţnosti u pěti různých druhů konopných výrobků. Šlo o výrobky typu potraviny, nápoje, kosmetiku, izolační materiály a oblečení. Na výběr byli moţnosti: určitě bych nekoupil/a, určitě bych koupil/a, spíše bych koupil/a a spíše bych nekupil/a. Výsledky otázky „v jaké míře byste si koupil/a výrobek z konopí – potraviny“ můţeme vidět v příloze č. 4 na obrázku 8. Odpovědi jsou poměrně vyrovnané, ale z těchto výsledků převládá názor, ţe lidé by měli zájem o konopné potraviny. Vysoký počet dotazovaných, kteří by si výrobky nekoupili, můţe být způsoben například chybnou domněnkou, ţe potraviny z konopí mohou vyvolat stav podobný kouření marihuany. Avšak důvody mohou být i například v neatraktivnosti produktu či jeho ceně. Z celkových 50 respondentů, kteří odpověděli záporně, povaţuje 41 z nich (82 %) konopí za drogu. Naproti tomu z celkových 62 respondentů, kteří odpověděli kladně, povaţuje konopí za drogu 29 z nich (47 %). Z tohoto výsledku mohu konstatovat, ţe je větší podíl dotazovaných, kteří povaţují konopí za drogu a nechtěli by si zakoupit konopné potraviny, neţ takových respondentů, kteří konopí za drogu povaţují a měli by zájem o koupi konopných potravin. Na otázku „v jaké míře byste si koupil/a výrobek z konopí – nápoje“ zde opět převládá ochota si koupit konopné nápoje (graf je zobrazen v příloze č. 4 na obrázku 9). Součet kladných a záporných odpovědí je stejná jako v předchozím případě, z čeho lze usoudit, ţe lidé mají podobný názor jak na konopné potraviny tak i konopné nápoje. Z hlediska dotazovaných, kteří povaţují konopí za drogu, byly dosaţeny stejné výsledky jako v předchozím případě. Tedy ţe z 50 respondentů, kteří odpověděli záporně, povaţuje 41 z nich konopí za drogu. Z 62 kladných odpovědí z nich povaţuje za drogu 29. Tím se potvrzuje výše zmíněná domněnka, ţe lidé mají podobný názor na konopné potraviny a nápoje.

37

Odlišné rozpoloţení odpovědí na otázku „v jaké míře byste si koupil/a výrobek z konopí – kosmetika“ můţeme vidět v příloze č. 4 na obrázku 10. Zde jasně převládají kladné odpovědi, tudíţ lze z těchto výsledků usuzovat, ţe zatím nejvíce oblíbeným konopným produktem k zakoupení je kosmetika. Můţe to být z důvodu nejvíce známého výrobku z konopí či povědomí o dobrých léčivých účincích výrobků. Z celkových 30 respondentů, kteří odpověděli záporně, 25 z nich (83 %) povaţuje konopí za drogu a z celkových 82 respondentů, kteří odpověděli kladně, 45 z nich (55 %) povaţuje konopí za drogu. Na základě tohoto výsledku mohu říci, ţe i kdyţ většina kladně odpovídajících respondentů povaţuje konopí za drogu, o konopnou kosmetiku by měli zájem. Obrázek 6 znázorňuje míru nákupu konopných izolací. Lze z něj vyčíst, ţe opět převládají kladné odpovědi a dotazovaní by měli zájem o izolace z konopí. Respondenti, kteří pracují v oboru souvisejícím se stavebnictvím, odpověděli většinou kladně (8 z 11). I kdyţ je tento vzorek „stavebníků“ velmi malý a nemůţeme s přesností říci, zda se v jejich oboru setkávají s těmito izolacemi, mohu na základě těchto výsledků říci, ţe „stavebníci“ by měli zájem o koupi konopných izolací. Co se týče dotazovaných, kteří odpověděli záporně a povaţují konopí za drogu, z celkových 43 respondentů povaţuje za drogu 30 z nich (70 %). Ti, kteří by měli zájem o konopné izolace, a přesto povaţují konopí za drogu, představuje 40 respondentů (58 %) z 69 kladných odpovědí. Na základě tohoto výsledku mohu říci, ţe i lidé povaţující konopí za drogu by měli zájem o konopné izolace. K této otázce se vrátím později, v návaznosti na jiné otázky související s konopnými izolacemi.

počet odpovědí

Obrázek 6: Míra nákupu konopných izolací

40 35 30 25 20 15 10 5 0

40

32

29 11 dotazovaní

odpovědi Zdroj: Autor

38

Na otázku „v jaké míře byste si koupil/a výrobek z konopí – oblečení“ byl součet kladných a záporných odpovědí stejný jako v předchozí otázce (viz obrázek 11 v příloze č. 4). Z takovýchto výsledků mohu usuzovat, ţe respondenti mají podobný názor na koupi izolačních materiálů jako oblečení. Z celkových 43 dotazovaných, kteří odpověděli záporně, z nich 34 (79 %) povaţuje konopí za drogu. Z 69 respondentů, kteří odpověděli kladně, povaţuje konopí za drogu 36 z nich (52 %). U skupiny odpovídající záporně, převaţuje počet respondentů, kteří konopí za drogu povaţují. Avšak tito lidé tvoří téměř polovinu z celkových 70 dotazovaných, kteří povaţují konopí za drogu. Na základně těchto výsledků nemohu jasně stanovit, zda fakt, ţe lidé povaţují konopí za drogu, ovlivňuje jejich rozhodnutí ke koupi konopného oblečení. Pokud shrneme dílčí výsledky z jednotlivých otázek, zda lidé povaţující konopí za drogu nemají zájem o konopné výrobky, nemohu přesně posoudit, zda hypotéza, ţe lidé povaţující konopí za drogu nebudou mít zájem o konopné výrobky, je potvrzena či vyvrácena. U otázky konopných potravin jde spíše o potvrzení hypotézy, jelikoţ větší část dotazovaných, povaţující konopí za drogu by neměla zájem o tyto výrobky. U kosmetických výrobků a izolací jde naopak o vyvrácení hypotézy, protoţe větší část respondentů povaţujících konopí za drogu by měla zájem o koupi výrobků. U poslední otázky nelze jasně stanovit, zda lidé povaţující konopí za drogu, by měli nebo neměli zájem o koupi oblečení z konopí. Na základě těchto výsledků nemohu přesně stanovit, zda existuje vazba mezi vnímáním konopí jako drogy a nákupu konopných výrobků. Z čeho jsou vyrobeny výrobky z konopí? Tato otázka měla za cíl zjistit, zda lidé vědí, z jakého konopí se vyrábějí konopné produkty. Na výběr měli ze 4 odpovědí: marihuana, technické konopí, kombinace obou a odpověď „nevím“. Na obrázku 7 můţeme vidět strukturu jednotlivých odpovědí. Je zřejmé, ţe respondenti si správně myslí, ţe konopné výrobky jsou vyrobeny z technického konopí. Z celkového počtu 112 dotazovaných, 57 si nezakoupila konopný výrobek. Z těchto 57 respondentů odpovědělo 38 z nich, ţe produkty jsou vyrobeny z technického konopí, 13 odpovědělo kombinace obou, 2 si myslí, ţe jsou vyrobeny z marihuany a 4 nevědí. I navzdory tomu, ţe dotazovaní nekupují konopné výrobky, vědí o jejich sloţení (co se konopí týče). Na základě tohoto výsledku mohu vyvrátit svou hypotézu, ţe lidé nekupující výrobky nebudou vědět, z čeho jsou vyrobeny. Ze 47 dotazovaných, kteří si jiţ koupili výrobek z konopí, má povědomí o sloţení konopných výrobků 34 z nich, 10 z nich si myslí, ţe jsou vyrobeny z kombinace technického konopí a marihuany, jeden respondent označil odpověď „marihuana“ a zbývající dva nevědí. Z těchto 39

výsledků je překvapivé, ţe i dotazovaní, kteří vyuţívají konopné výrobky, neví přesně o jeho sloţení. Výsledky naznačují, ţe obě skupiny respondentů (jak kupující, tak nekupující konopné výrobky), mají povědomí o sloţení konopných výrobků (co se konopí týče). Obrázek 7: Složení konopného výrobku

3% 9%

marihuana

20%

technické konopí kombinace obou nevím 68%

Zdroj: Autor

Strukturu odpovědí podle vzdělání můţeme vidět v příloze č. 4 na obrázku 12. Z tohoto obrázku je vidět, ţe všechny skupiny bez ohledu na vzdělání mají povědomí o sloţení konopných výrobků. U skupiny respondentů, kteří jsou vyučeni s maturitou, jsou odpovědi poměrně těsné, ale je to způsobeno především malým počtem těchto dotazovaných. Jedinými skupinami, kde se objevují odpovědi „nevím“, jsou respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Je to způsobeno tím, ţe 4 z 10 těchto respondentů nikdy neslyšelo o výrobcích z konopí a další 4 respondenti si nezakoupili konopný výrobek. Překvapivým výsledkem je to, ţe dva ze tří respondentů, kteří odpověděli „marihuana“, mají vysokoškolské vzdělání. Slyšel/a jste někdy o firmě CANABEST? Tato otázka měla za cíl zjistit povědomí o firmě CANABEST jak u respondentů, kteří pracují v oboru související se stavebnictvím, tak i u těch, kteří nepracují v tomto oboru. Z celkových 112 dotazovaných o společnosti CANABEST slyšelo 15 z nich (13 %). Překvapivým výsledkem je, ţe pouze jeden respondent, který má povědomí o této firmě, pracuje v oboru souvisejícím se stavebnictvím. Tento výsledek vyvrací mou hypotézu, ţe o firmě 40

CANABEST budou mít povědomí především lidé pracující ve stavebnictví. Avšak jak jsem jiţ zmínila, tito lidé nemusí přímo pracovat nebo se setkávat s izolacemi. Vysoké procento dotazovaných (87 %), kteří nikdy neslyšeli o firmě CANABEST, nasvědčuje tomu, ţe lidé nemají o této firmě povědomí. Pokud jste slyšel/a o firmě CANABEST, co se Vám vybaví? U většiny respondentů se vybavily izolace a stavební materiály, některým se vybavila reklama nebo účast na veletrhu, ale dva dotazovaní uvedli mastičky a kosmetické přípravky. Z těchto odpovědí mohu konstatovat, ţe si sice lidé vybaví izolace nebo stavební materiály, ale také mohou mít problém se zařazením firmy, co se týče produktů. Víte, jaké produkty firma CANABEST vyrábí? U této otázky byla struktura odpovědí odlišná. O produktech této firmy má povědomí 11 respondentů (10 %) z celkových 112.

Z těchto 11 dotazovaných dva pracují v oboru

souvisejícím se stavebnictvím. Pokud se vrátím k otázce, zda lidé slyšeli o firmě CANABEST, z 15 respondentů odpovídajících kladně 7 neví, které produkty firma vyrábí. Z odpovědí respondentů lze usuzovat, ţe si pouze všimli reklamy nebo stánku na veletrhu, ale o výrobky se jiţ nezajímali. Pokud víte, které produkty firma vyrábí, uveďte. V této otázce všichni respondenti, kteří znají produkty firmy CANABEST, odpověděli správně, ţe se jedná o izolační materiály kromě jednoho, který uvedl, ţe se jedná o produkty pečující o pokoţku. Na základě těchto výsledků lze konstatovat, ţe lidé, kteří slyšeli o produktech firmy CANABEST, vědí, o jaké výrobky se jedná. Pracujete v oboru souvisejícím se stavebnictvím? Tato otázka mi napomáhala ve zjištění, zda „stavebníci“ mají větší povědomí o firmě CANABEST a jejich výrobcích. Z celkového počtu 112 dotazovaných pouhých 11 pracuje v oboru souvisejícím se stavebnictvím. Máte zateplený dům/byt? Tato otázka měla za cíl zjistit, zda lidé svůj dům/byt zateplují a dále v následující otázce zjistit, z jakého materiálu je izolace. Výsledky by měly zjistit, zda lidé upřednostňují klasické izolační materiály nebo přírodní. 41

Z celkových 112 respondentů má zateplený dům/byt 55, 48 dotazovaných zateplení nemá a zbývajících 9 respondentů neví. Ve skupině respondentů, kteří nevědí, zda mají zateplený dům/byt, převládají mladší respondenti ve věku 15 – 26 let, kteří podle mého názoru nemají vlastní dům či byt a tudíţ se nezajímají o zateplování domu. Pokud máte zateplený dům/byt, z jakého materiálu je izolace? Z celkových 55 respondentů, kteří mají zateplený dům/byt, jich 31 má zateplený dům/byt polystyrenem, dva z těchto respondentů odpověděli, ţe kromě polystyrenu zateplují minerální vatou. 3 dotazovaní zateplují skelnou vatou, jeden minerální vlnou a jeden respondent sádrokartonem, dalších 15 dotazovaných neví a 4 neodpověděli. Z těchto výsledků je patrné, ţe nejvíce lidé zateplují polystyrenem a klasickými izolačními materiály (skelná vata, sádrokarton) a málo upřednostňují přírodní izolace, jako je minerální vata. Uvaţoval/a byste o koupi izolačního materiálu z konopí do svého domu/bytu? Pod touto otázkou byly vysvětleny vlastnosti konopných izolací a izolací z polystyrenu, aby si respondenti mohli porovnat jednotlivé parametry. Na výběr poté byli moţnosti: ano, ne, moţná. Z celkových 112 respondentů odpovědělo kladně 28, záporně 26 a zbylých 58 moţná. Nyní se vrátím k otázce „v jaké míře byste si koupi/a výrobek z konopí – izolační materiály“. Spíše by si tyto materiály koupilo 40 dotazovaných, avšak u současné otázky odpovědělo 5 respondentů záporně. Jejich důvody byly: špatná dostupnost materiálu, nedostatek financí, nepříliš velká zajímavost a u dvou případů respondenti jiţ měli zateplený dům. Respondentů, kteří by si určitě koupili konopné izolace, bylo 29, ale v pozdější odpovědi 6 z nich uvedlo, ţe by o takovýchto izolacích neuvaţovali. Jeden respondent měl jiţ dům/byt zateplený, další zatím neuvaţuje o stavbě domu. Ostatní respondenti uvedli, ţe polystyren je lepší volba, konopné izolace nejsou tak známy jako ostatní materiály a jiný respondent nemůţe o výběru izolací rozhodovat. V předešlé otázce by si spíše nekoupilo konopné izolace 32 dotazovaných. Avšak svůj názor v pozdější otázce změnili 4 respondenti, kteří uvedli, ţe by o koupi izolacích z konopí uvaţovali. Jako důvody uváděli přednosti přírodního materiálu a estetické důvody. Určitě by nekoupilo izolační materiály 11 respondentů. U současné otázky svůj názor potvrdilo 5 dotazovaných, zbylých 6 odpovědělo „moţná“ s tím, ţe by záleţelo hlavně na ceně. Tyto výkyvy odpovědí jsou způsobeny především pozdějším vysvětlením konkrétních vlastností izolací a dále odpovědi ovlivňuje i fakt, ţe lidé jiţ zateplený dům/byt mají. 42

Zdůvodnění předchozích odpovědí V následující otevřené otázce respondenti měli zdůvodnit svůj důvod, proč by měli nebo neměli zájem o konopné izolace. Některé odpovědi jiţ byly zmíněny výše, ale jednalo se pouze o vysvětlení různorodých odpovědí ve dvou podobných otázkách. Jako důvody pro nejčastěji respondenti uváděli přednosti přírodního materiálu a jeho ekologičnost, dále levnější způsob financování, dobré vlastnosti izolací a v neposlední řadě vhodnost pro alergiky. Nejčastější důvody proti spočívaly v tom, ţe většina respondentů má jiţ svůj dům/byt zateplen. Dále byly uváděny vysoká cena, špatná dostupnost materiálu, odlišné návrhy projektantů a malá známost materiálu. Podle respondentů, kteří odpověděli „moţná“, by hodně záleţelo na ceně, kvalitě, museli by znát více technických parametrů a poradit se s projektantem, aby si izolaci koupili. Mnohým se zamlouvá fakt, ţe jde o přírodní konopný materiál, který se zdá být kvalitní. Z těchto výsledků převládá názor, ţe by respondenti o izolace z konopí měli zájem, avšak nemohu to říci s jistotou, protoţe záleţí na lidech, jak posoudí cenu a případné technické parametry. Z celkových 11 dotazovaných, kteří pracují v oboru souvisejícím se stavebnictvím, by 3 uvaţovalo o koupi izolací z důvodů dobré kvality a příznivé ceny. Další 3 respondenti uvedli „moţná“ s tím, ţe by museli znát přesnější technické parametry. A ostatních 5 by neuvaţovalo o konopných izolací z důvodů neznámosti materiálu, z finančních důvodů a z důvodu malého vyuţívaní na českém trhu. I kdyţ u této skupiny respondentů převládá negativní názor ke koupi izolací, mohu předpokládat, ţe by se jejich názor změnil, pokud by znali více vlastností izolací z konopí a pokud by byl produkt více rozšířený. Myslíte si, ţe by měly výrobky z konopí více propagovány? Tato otázka měla za cíl zjistit, zda lidé chtějí, aby tyto výrobky byly více propagovány. Kladně odpovědělo 85 respondentů, zbývajících 27 dotazovaných nemá pocit, aby byly konopné výrobky více propagovány. Výsledek odpovědí naznačuje, ţe lidé chtějí větší propagaci konopných výrobků. Z 27 respondentů povaţuje konopí za drogu 25 z nich. Z tohoto výsledku mohu usuzovat, ţe lidé, kteří si nepřejí větší propagaci konopných výrobků, povaţuje převáţná většina z nich konopí za drogu. Z těchto 25 dotazovaných ví o sloţení konopných výrobku 14 z nich, zbylých 11 neví nebo se domnívá, ţe jsou kombinací marihuany a technického konopí. Tento výsledek 43

můţe naznačovat, ţe těchto 11 respondentů si nepřeje větší propagaci konopných výrobků jakoţto propagaci drogy.

2.4.2

Shrnutí dotazníkového šetření

Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit povědomí o konopí, konopných výrobcích, společnosti CANABEST a jejich produktech. Na základě výsledku, který říká, ţe 93 % dotazovaných jiţ slyšelo o výrobcích z konopí lze usuzovat, ţe lidé mají povědomí o těchto produktech a tím byla vyvrácena moje hypotéza, ţe dotazovaní budou mít malé povědomí o konopných výrobcích. Dotazovaní slyšeli především o kosmetice, textilních výrobcích, potravinách a nápojích a stavebních materiálech. Nejvíce dotazovaných se s těmito výrobky setkalo u známých/kamarádů (39 %), ale nemohu s jistotou říct, zda se jednalo o výrobky z marihuany nebo technického konopí. Dále se respondenti s konopnými výrobky nejvíce setkávali na internetu (21 %). I kdyţ povědomí o konopných výrobcích je vysoké, polovina z respondentů, která jiţ o výrobcích z konopí slyšela, si výrobek nezakoupila. Jednalo se především o dotazované, kteří povaţují konopí za drogu (44 z 57 dotazovaných, kteří si nezakoupili výrobek) a tím se potvrdila část mé hypotézy, ţe lidé povaţující konopí za drogu nekupují konopné výrobky. Avšak na základě výsledků otázek o míře zakoupení konopných výrobků nemohu přesně posoudit, zda by tito lidé měli nebo neměli zájem si takové výrobky v budoucnu koupit, tudíţ nemohu hovořit o existenci vazby mezi vnímáním konopí jako drogy a nákupu konopných výrobků. Překvapivým výsledkem je, ţe i kdyţ byl internet druhou nejčastější odpovědí, kde se lidé setkali s konopnými výrobky, není internet důvodem ke koupi těchto výrobků. Nejčastějším důvodem je zvědavost a poté doporučení známých/rodiny/kamarádů, z čehoţ lze usuzovat, ţe pro lidi je důleţitější doporučení a vlastní zkušenost si výrobek vyzkoušet, neţ informace na internetu. Dotazovaní nejčastěji pouţívají konopnou kosmetiku, včetně Fénixových slz, které jsou vyrobeny z marihuany a neprodávají se na českém trhu. Navzdory několika špatným zkušenostem respondentů s konopnými výrobky, je většina z nich velice spokojena s uţíváním výrobků. Respondenti mají také povědomí o sloţení konopných výrobků (co se konopí týče), dokonce i ti, kteří konopné výrobky nevyuţívají. Na základě tohoto výsledku byla vyvrácena moje hypotéza, ţe „nekupující“ nebudou vědět o sloţení konopného výrobku. Dále respondenti, včetně těch, kteří povaţují konopí za drogu, vnímají rozdíl mezi marihuanou a technickým

44

konopím (82 %). Hypotéza, ţe lidé povaţující konopí za drogu nebudou vidět rozdíl mezi marihuanou a technickým konopím, je na základě těchto výsledků vyvrácena. Povědomí o firmě CANABEST je na základě výsledků dotazníkového šetření malé (13 %). Překvapivým výsledkem bylo, ţe pouze jeden dotazovaný, který pracuje v oboru souvisejícím se stavebnictvím, o této společnosti slyšel. Tento výsledek vyvrátil mou hypotézu, ţe „stavebníci“ budou mít větší povědomí o této firmě neţ široká veřejnost. O produktech firmy CANABEST má povědomí 11 dotazovaných (10 %), z nichţ dva pracují v oboru souvisejícím se stavebnictvím. Na základě těchto výsledků lze konstatovat, ţe povědomí o firmě CANABEST a jejich výrobcích je malé i mezi „stavebníky“. Avšak musíme brát v úvahu malý vzorek dotazovaných a fakt, ţe skupina „stavebníků“ nemusí přímo pracovat s izolacemi.

45

3 Závěr Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem firma CANABEST s.r.o. propaguje své výrobky a komunikuje se svým okolím a dále zjistit názory lidí (jak kupujících, tak nekupujících konopné výrobky) na konopnou problematiku. Na základě získaných informací od pracovníků společnosti CANABEST a internetových zdrojů se mi podařila první část cíle naplnit a mohu v následujících odstavcích shrnout propagaci a komunikaci firmy. Jak propagace výrobků, tak komunikace s okolím jsou zaloţeny především na výstavách a veletrzích v Praze. Tyto výstavy/veletrhy jsou zaměřeny na stavebnictví a dřevostavby a firma se tak snaţí oslovit největší podíl své cílové skupiny – architekti, výrobci dřevostaveb, prodejci stavebnin a projektanti. Na těchto akcích firma získá přibliţně desítky nových kontaktů a s 10 % z nich uzavře následně smlouvu. Vyhodnocování úspěšnosti stánku nebo zjišťování povědomí o firmě a produktech firma z důvodu velké zaneprázdněnosti na veletrzích/výstavách neprovádí. Dále firma propaguje své produkty pomocí PR článků v odborných časopisech o stavebnictví. Tuto formu propagace však společnost omezuje z důvodu velké nákladnosti a téměř nulové odezvy. V neposlední řadě komunikuje firma na internetu přes své webové stránky a zasíláním emailů svým obchodním partnerům ohledně novinek. S obchodními partnery firma komunikuje i ve formě osobních schůzek. Co se webových stránek týče, společnost vyuţívá optimalizace na serverech Google a Seznam, kde po zadání slov konopné izolace, izolace z konopí a přírodní materiály se stránky firmy objeví na prvních místech. Své webové stránky má kvalitně zpracované. Nalezneme na nich jak informace o firmě samotné, tak informace o jejích produktech včetně produktové prezentace a ceníku, informace o technologii nebo schémata pouţití izolací. Firma má také nejrůznější formy propagačních materiálů, jako jsou letáky, prospekty a jiné, které nabízí především na veletrzích/výstavách. Na základě těchto informací bych navrhla firmě CANABEST několik doporučení. Prvním z nich je zaměření se na výstavy/veletrhy v jiných městech, například v Brně nebo Ostravě. I kdyţ se společnost prezentuje na velkých výstavách/veletrzích v Praze, neznamená to, ţe i lidé ze vzdálenějších oblastí České republiky se o této společnosti dozvědí. Tímto způsobem by mohli oslovit více potencionálních zákazníků. Dále bych doporučila, co se výstav/veletrhů týče, se zamyslet nad moţností prezentovat na výstavách/veletrzích v oblasti bydlení, aby i široká veřejnost měla povědomí o zateplení domu/bytu z konopných izolací.

46

Dále bych doporučila firmě CANABEST inzerovat do časopisů nebo novinových příloh týkající se bydlení nebo stavebnictví, aby opět široká veřejnost měla povědomí o konopných izolacích. Dalším doporučením bych navrhla uskutečňovat více seminářů nebo školení po České republice s vyuţitím například známých architektů nebo odborníků z praxe. V úvahu stojí například Petr Ţáček, který si staví ekologický dům z přírodních materiálů včetně konopí. Tyto semináře/školení by měly za cíl přilákat „stavebníky“ a širší veřejnost a informovat je o vyuţití a výhodách konopných izolací. Tím by se opět zvýšilo povědomí o firmě CANABEST a jejich výrobcích. V předposlední řadě bych doporučila firmě, aby upravila své webové stránky. V sekci Servis – Výstavy a veletrhy bych doplnila všechny výstavy/veletrhy, na kterých firma prezentovala, ale také ty, na které se v budoucnosti chystá. Podobně bych tak učinila v sekci Servis – Semináře a školení, kde chybí i mezinárodní seminář ve Volyni. Jako poslední doporučení bych navrhovala zpracovat systém vyhodnocení komunikace, jelikoţ firma bohuţel ţádné průzkumu neuskutečňuje. Za zváţení stojí například průzkumy v odborných časopisech, na internetu nebo se dotazovat návštěvníků veletrhů/výstav. Tyto výsledky by mohly zjistit účinnost komunikace a firma by se tak zamyslela se nad výběrem komunikačních nástrojů, zda jsou správné nebo je pozmění. Jelikoţ nemám k dispozici ţádné výsledky marketingové komunikace firmy CANABEST, nemůţu přímo zhodnotit, zda výběr těchto nástrojů je správný či nikoliv. Druhá část cíle práce byla zaměřena na zjištění názoru lidí na konopnou problematiku. Toto zjišťování probíhalo na základě průzkumu, který měl za cíl zjistit povědomí o konopí, konopných výrobcích a také povědomí o firmě CANABEST a jejich produktech. Z výsledků průzkumu jsem zjistila názory široké veřejnosti na konopnou problematiku a tímto se mi podařilo naplnit i druhou část cíle mé bakalářské práce. Na základě výsledků průzkumu mohu říci, ţe široká veřejnost má povědomí o konopných výrobcích, jelikoţ 93 % z nich jiţ o těchto výrobcích slyšelo. Tímto jsem vyvrátila mou hypotézu, ţe lidé nebudou mít velké povědomí o konopných výrobcích. Dotazovaní slyšeli především o kosmetických přípravcích, dále oblečení, potravinách a nápojích a stavebních materiálech. Nejvíce dotazovaných o těchto výrobcích slyšelo poprvé od svých známých, ale nemohu s jistotou posoudit, zda se jedná o konopné výrobky prodávané na českém trhu nebo „domácí“ výrobky z marihuany. Dále se s výrobky nejčastěji setkali na internetu a v obchodech. I kdyţ většina dotazovaných o konopných výrobcích slyšela, 51 % z nich si výrobek nezakoupila. Z těchto 57 „nekupujících“ povaţuje 47 konopí za drogu a tím potvrdila část mé 47

hypotézy, ţe lidé povaţující konopí za drogu nebudou kupovat konopné výrobky. Avšak z výsledků otázek týkajících se míry moţnosti zakoupení konopného výrobku jsem nemohla přesně posoudit, zda existuje vazba mezi nákupem těchto výrobků a povaţování konopí za drogu, tudíţ moje hypotéza není ani potvrzena ani vyvrácena. Respondenti mají také povědomí o sloţení konopných výrobků (co se konopí týče). Povědomí o sloţení mají i ti, kteří výrobek nekupují, a na základě tohoto výsledku jsem vyvrátila svou hypotézu, ţe „nekupující“ nebudou mít povědomí o sloţení konopného výrobku. Dotazovaní, včetně těch, kteří povaţují konopí za drogu, vnímali rozdíl mezi technickým konopím a marihuanou (82 %). Hypotéza, ţe lidé povaţující konopí za drogu nebudou vidět tento rozdíl, byla vyvrácena. Na základě těchto výsledků mohu konstatovat, ţe i kdyţ je povědomí o konopných výrobcích velké, lidé nekupují tyto produkty. Důvodem můţe být například vyšší cena v porovnání s klasickými produkty, malá dostupnost výrobků nebo nedostatek informací o výhodách uţívání výrobků z konopí. Ti, kteří kupují konopné výrobky, jsou s nimi spokojeni (aţ na několik výjimek) a vyuţívají zejména kosmetiku, oblečení a potraviny. Dotazovaní v některých případech uváděli i Fénixovy slzy, které jsou vyrobeny z marihuany, neprodávají se na trhu, ale díky svému sloţení mají lepší účinky, neţli prodávaná konopná kosmetika. Povědomí o firmě CANABEST a jejich produktech je na základě výsledků průzkumu velmi malé. O společnosti slyšelo 15 dotazovaných (13 %), z nichţ pouze jeden pochází z oboru souvisejícím se stavebnictvím. O produktech firmy CANABEST má povědomí 11 dotazovaných (10 %), z nichţ 2 pocházejí z oboru souvisejícím se stavebnictvím. Tyto výsledky vyvrátily mou hypotézu, ţe „stavebníci“ budou mít větší povědomí o této firmě a jejich produktech, neţ široká veřejnost. Avšak musíme brát v úvahu, ţe tento vzorek respondentů byl příliš malý a „stavebníci“ nemusí přímo pracovat s izolacemi. Přesto bych společnosti CANABEST doporučila více informovat o konopných izolacích především stavební firmy.

48

4 Zdroje Publikace 1. BOUČKOVÁ, Jana a kol. Marketing. Praha : C. H. Beck, 2003. 432 s. ISBN 80-7179577-1 2. GRAPPONE , Jennifer; COUZIN, Gradiva. SEO – Search Engine Optimization. Brno : ZONER software, s.r.o., 2007. 328 s. ISBN 978-80-86815-85-5 3. KARLÍČEK, Miroslav, ZAMAZALOVÁ, Marcela a kol. Marketingová komunikace. Praha: Oeconomica, 2009. 176 s. ISBN 978-80-245-1601-1 4. KOTLER, Philip; ARMSTRON, Gary. Marketing. Praha : Grada Publishing, 2004. 855 s. ISBN 80-247-0513-3 5. KOTLER, Philip, et al. Moderní marketing. Praha : Grada, 2007. 1048 s. ISBN 978-80247-1545-2 6. KOTLER, Philip; KELLER, Kevin Lane. Marketing management. Praha : Grada, 2007. 792 s. ISBN 978-80-247-1359-5 7. KUBÍČEK, Michal. Velký průvodce SEO. Brno : Computer Press, a.s., 2008. 318 s. ISBN 978-80-251-2195-5 8. PAVLŮ, Dušan. Veletrhy a výstavy. Příbram : Professional Publishing, 2009. 380 s. ISBN 978-80-86946-38-2 9. PELSMACKER, Patrick De, GEUENS, Maggie, VAN DEN BERGH, Joeri. Marketingová komunikace. Praha: Grada, 2003. 581 s. ISBN 80-247-0254-1 10. PŘIKRYLOVÁ, Jana; JAHODOVÁ, Hana. Moderní marketingová komunikace. Praha : Grada, 2010. 320 s. ISBN 978-80-247-3622-8 11. SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače – SEO. Dubany : Jaroslava Smičková, 2004. 126 s. ISBN 80-239-2961-5¨ 12. STEHLÍK, Eduard, a kol. Kapitoly ze základů marketingu. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. 145 s. ISBN 80-7079-222-1 13. STUCHLÍK, Petr; PEGNER, Martin; DVOŘÁČEK, Martin. Marketing a reklama na internetu. Praha : Grada Publishing, 1998. 198 s. ISBN 80-7169-630-7 Internetové zdroje 14. www.konopa.cz 15. www.konopijelek.cz 16. www.legalizace.cz 49

17. www.konopi.info 18. www.canabest.cz 19. www.mzcr.cz 20. www.anopress.cz 21. www.citace.com Odborné časopisy a noviny 22. MOHAPL, Martin. Konopí znovu objevené. DŘEVO&Stavby [online]. 22.11.2010, 6, [cit. 2011-03-20]. Dostupný z WWW: . 23. MENOUŠEK, Jiří. Vyuţití konopí v současném stavebnictví. Stavitel [online]. 07.03.2011, 3, [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: . 24. Hlína, sláma, konopí? Ţádné anachronismy!. Bydlení Stavby Reality. 16.04.2009, 5, s. 58. 25. PAVELKA, Jan; MENSCHIK, Tomáš. Nový reklamní trik obchodníků: popularita marihuany. Lidové noviny. 6. 8. 2001 26. Aktuálně.cz [online]. c1999-2011 [cit. 2011-04-13]. Proč Česko nepěstuje konopí? Předsudky.

Dostupné

z

WWW:


ekonomika/clanek.phtml?id=118443&tro1164_0_0>. 27. Zelené řešení pro zdravé bydlení. Stavitel [online]. 6. 8. 2010, 8, [cit. 2011-05-20]. Dostupný z WWW: .

50

5 Seznam obrázků Obrázek 1: Struktura respondentů podle věku ... Obrázek 2: Struktura respondentů podle bydliště ...................................................................................................................................................... 31 Obrázek 3: Struktura respondentů podle vzdělání ........................................................................ 32 Obrázek 4: První setkání s konopnými výrobky ........................................................................... 35 Obrázek 5: Důvody ke koupi konopného výrobku ....................................................................... 36 Obrázek 6: Míra nákupu konopných izolací ................................................................................. 38 Obrázek 7: Sloţení konopného výrobku ....................................................................................... 40

51

6 Přílohy Příloha č. 1 Ceník konopné izolace CANABEST

Zdroj: CANABEST [online]. c2010 [cit. 2011-05-26]. Ceník. Dostupné z WWW: .

52

Příloha č. 2 Ceník konopné izolace Izolace konopí CZ

Zdroj: Thermo-Hanf [online]. [cit. 2011-05-26]. Ke stažení. Dostupné z WWW: .

53

Příloha č. 3

Zelené řešení pro zdravé bydlení Zdroj: Zelené řešení pro zdravé bydlení. Stavitel [online]. 6. 8. 2010, 8, [cit. 2011-05-20]. Dostupný z WWW: . Pod pojmem moderní dům si mnoho lidí vedle bydlení vybaví šetrnost k ţivotnímu prostředí a ochranu klimatu. Sem nepochybně patří ochrana zdraví jednotlivců i celé rodiny, k němuţ přispívá vhodná volba stavebních materiálů a způsobu výstavby. CANABEST, s.r.o., je první český výrobce přinášející na trh izolaci z konopného vlákna s vynikajícími tepelně izolačními i akumulačními vlastnostmi, ověřenými certifikovanou zkušebnou. Jde o inovativní produkty špičkové kvality z prvotřídního konopného vlákna. Obohacují trh s izolačními materiály o přírodní alternativu pro náročné a uvědomělé stavebníky, kteří přijali zdravé bydlení jako součást svého ţivotního stylu. CO ZPŮSOBUJE ALERGIE Ten, kdo se rozhodne stavět, má především v úmyslu vytvořit domov nejen pro sebe, ale i místo, kde své trvalé zázemí najdou budoucí generace. V centru pozornosti je tedy způsob výstavby, protoţe nic nemůţeme z hlediska našeho zdraví ovlivnit tolik, jako vlastní bydlení. Bohuţel velmi často skloňovaným slovem, a to i v souvislosti s bydlením, je alergie. Je mnoho příčin podílejících se na jejím vzniku nebo zhoršení a jednou z nich jsou plísně. To dokazuje fakt, ţe díky nim trpí zhruba jedna třetina alergiků. Plísní existuje mnoho druhů a není snadné se jich zbavit, plíseň je totiţ nenáročná. Ke svému ţivotu nepotřebuje světlo. Nevadí jí chlad a ani vysoké teploty. Ţiví se látkami, které se vyskytují všude - ve dřevě, v prachu, v půdě nebo dokonce i v plastech. Většina plísní vyţaduje vlhkost - nejlépe se jim daří při relativní vlhkosti nad šedesát procent a teplotě nad dvacet stupňů Celsia. Ne vţdy jsou viditelné pouhým okem. V obytných prostorech, které jsou málo vytápěné, špatně větrané nebo jsou vystavené vysoké vlhkosti, jako například v koupelně či kuchyni, vznikají plísně, nejčastěji na stěnách v rozích a koutech. NEJLEPŠÍ CESTA PRO ZDRAVÝ DOMOV Jednou z moţností, jak předcházet alergiím zapříčiněným plísněmi, je postavit "zdravý" dům. Je třeba na to myslet uţ při plánování výstavby. Dnešní stavební trh nabízí mnoho ekologických a zdravých materiálů, které to umoţňují. Je samozřejmě nutné, aby zdravotně nezávadný stavební materiál splňoval i ostatní technické a normativní poţadavky, ale přitom zbytečně stavbu neprodraţil. Mezi inovativní produkty, splňující náročné poţadavky (ověřeno certifikovanou zkušebnou) na zdravotně nezávadné přírodní materiály, patří konopná izolace CANABEST. Tento materiál z přírodního vlákna má srovnatelné tepelně izolační vlastnosti jako minerální izolace, přičemţ jeho výhodami jsou výraznější letní tepelná ochrana díky vysoké schopnosti akumulovat teplo, jedinečná schopnost regulovat vlhkost a příznivější ekologická bilance. Díky konopné izolaci 54

dům "dýchá", odvádí vlhkost a tím se vytváří v objektu zdravé prostředí a dobré mikroklima s přirozenou ochranou proti plísním, bakteriím a jiným alergenům. Samozřejmou vlastností je také odolnost proti napadení škůdci a nepodléhání hnilobám. Konopná izolace se dá pouţít jak v novostavbách, tak i ve starších domech. Díky svým výborným vlastnostem se s oblibou uplatňuje při výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů. Osvícený stavebník s odpovědným chováním vůči svému zdraví a potaţmo i celé rodiny snadno dojde k závěru, ţe pokud ke stavbě domu pouţije vhodný stavební materiál, který mu zajistí v interiéru optimální klima, zamezí zbytečným tepelným ztrátám, minimalizuje výskyt nepříjemných a zákeřných plísní, a tím i hrozbu zhoršení, případně vytvoření alergií. Všechny izolační materiály CANABEST jsou oficiálně zapsané v Seznamu výrobků a technologií programu Zelená úsporám, a je tedy moţné na ně čerpat dotace. CANABEST MYSLÍ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Výroba tepelně izolačních rohoţí z konopného vlákna byla oceněna v 19. ročníku soutěţe "Cena zdraví a bezpečného ţivotního prostředí", kterou organizuje neziskové sdruţení mezinárodních a českých firem Business Leaders Forum s cílem zviditelnit a ocenit organizace a společnosti, které jsou ohleduplné k ţivotnímu prostředí, podporují zdraví zaměstnanců či kladou důraz na bezpečnost při práci. Společnost CANABEST získala 1. místo v soutěţi a stala se tak firmou, která svou výrobou myslí na ţivotní prostředí. Více na www.canabest.cz. PŘEDNOSTI KONOPNÉ IZOLACE > Prověřený materiál: Konopí je nejstarší kulturní plodinou, po staletí se jím utěsňovaly roubenky. > Tepelně izolační efektivnost: Tepelně izolační parametry konopné izolace dosahují stejných hodnot jako běţně pouţívané izolanty. > Kontrola vlhkosti: Konopné vlákno má jedinečnou schopnost absorbovat vlhkost a opět ji uvolnit - to je jeho největší deviza oproti jiným materiálům. > Přínos pro zdraví: Díky vysoké prodyšnosti a vlhkostní vodivosti zachovává konopná izolace zdravé mikroklima domu bez mnoţících se bakterií, plísní a jiných mikroorganismů, které způsobují alergie a další zdravotní problémy. > Kvalita bydlení: Absorbuje a tím tlumí hluk, má tedy skvělé akustické vlastnosti.Absorbuje také pachy a odpuzuje hmyz a hlodavce. > Poţární bezpečnost: Tepelně izolační rohoţe a desky obsahují příměs pojivových vláken a roztoku sody jako ochrany proti hoření. CANABEST je certifikován Technickým a zkušebním ústavem stavebním (TZÚS) s deskami FERMACELL v konstrukci nosné stěny s poţární odolností do 45 min. > Snadná instalace: S konopnou izolací lze pracovat bez ochranných pomůcek, nedráţdí dýchací cesty, nesvědí a neškrábe.

55

> Univerzálnost: Konopná izolace je pro svou vysokou schopnost teplotní a vlhkostní akumulace ideálním materiálem do difuzně otevřených konstrukcí. Má široké vyuţití v krovech, stropech, podlahách, vnitřních i vnějších stěnách. > Odolnost: Při výrobě jsou pouţívány kvalitní konopná vlákna, speciální příměsi a osvědčená pojiva, která maximálně prodluţují ţivotnost izolací. > Ochrana ţivotního prostředí: Proces výroby je energeticky nenáročný a nezatěţuje ţivotní prostředí. To spolu s jeho biologickou rozloţitelností a pohlcováním CO2 při růstu konopí z něj dělá jeden z nejzelenějších výrobků na trhu. > Ve světovém trendu: Přírodní materiály zaţívají renesanci, protoţe poskytují přirozené a zdravé ţivotní prostředí.

56

Příloha č. 4 Grafické zobrazení otázek Obrázek 8: Míra nákupu konopných potravin

37

21

20 15 10 5

20

dotazovaní

určitě bych nekoupil/a

určitě bych koupil/a

spíše bych nekoupil/a

spíše bych koupil/a

23

spíše bych koupil/a

dotazovaní

0

30

odpovědi

určitě bych nekoupil/a

25

25

39

určitě bych koupil/a

29

30

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

spíše bych nekoupil/a

počet odpovědí

35

počet odpovědí

40

Obrázek 9: Míra nákupu konopných nápojů

odpovědi Zdroj: Autor

Obrázek 10: Míra nákupu konopné kosmetiky

Obrázek 11: Míra nákupu konopného oblečení

45

49

35 počet odpovědí

33 21 9

30 20

18

15 10 5

dotazovaní

dotazovaní spíše bych koupil/a spíše bych nekoupil/a určitě bych koupil/a určitě bych nekoupil/a

0

určitě bych nekoupil/a

určitě bych koupil/a

25 26

25

odpovědi Zdroj: Autor

43

40

spíše bych nekoupil/a

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

spíše bych koupil/a

počet odpovědí

Zdroj: Autor

odpovědi Zdroj: Autor

57

Obrázek 12: Složení konopného výrobku podle vzdělání

35 30

32

Počet odpovědí

25 24

20

technické konopí 15 10

kombinace obou 13

odpověď nevím odpověď marihuana

9 5

7 5

0

3

5

2

1 0 0

4 3 0 1

3 0 0

vyučen s maturitou

základní

0 středoškolské vysokoškolské vyučen bez s maturitou maturity vzdělání Zdroj: Autor

58

Příloha č. 5 Dotazník 1. Povaţujete konopí za drogu? a) Ano b) Ne 2. Vidíte rozdíl mezi marihuanou a technickým konopím? a) Ano b) Ne 3. Zdůvodněte svou odpověď 4. Slyšel/a jste někdy o výrobních z konopí? a) Ano b) Ne (pokračujte na otázku č. 10) 5. Jaké výrobky z konopí znáte? 6. Kde jste se s výrobky setkal/a poprvé? a) Internet b) Tisk c) Výstavy/veletrhy d) Televize e) Obchod f) Kamarád/známý g) Jiné 7. Co Vás poprvé přimělo ke koupi produktu? a) Kamarád/rodina/známý b) Zvědavost c) Články v tisku d) Reportáţe e) Internet f) Nezakoupil/a jsem si výrobek g) Jiné 8. Jaké výrobky z konopí vyuţíváte? 9. Jste s nimi spokojen/a? 10. Vyberte, v jaké míře byste si koupil/a výrobek z konopí. a) Potraviny jako např. olej, těstoviny, čokoláda apod. (spíše bych koupil/a, určitě bych koupil/a, spíše bych nekoupil/a, určitě bych nekoupil/a) 59

b) Nápoje jako např. čaj, pivo (spíše bych koupil/a, určitě bych koupil/a, spíše bych nekoupil/a, určitě bych nekoupil/a) c) Kosmetika (spíše bych koupil/a, určitě bych koupil/a, spíše bych nekoupil/a, určitě bych nekoupil/a) d) Izolační materiály (spíše bych koupil/a, určitě bych koupil/a, spíše bych nekoupil/a, určitě bych nekoupil/a) e) Oblečení (spíše bych koupil/a, určitě bych koupil/a, spíše bych nekoupil/a, určitě bych nekoupil/a) 11. Myslíte si, ţe výrobky z konopí jsou vyrobeny z: a) Marihuany b) Technického konopí c) Kombinace obou d) Nevím 12. Slyšel/a jste někdy o firmě CANABEST? a) Ano b) Ne 13. Pokud ano, co se Vám vybaví 14. Víte, jaké produkty firma CANABEST vyrábí? a) Ano b) Ne 15. Pokud ano, o jaké produkty se jedná? 16. Pracujete v oboru související se stavebnictvím? a) Ano b) Ne 17. Máte zateplený dům/byt? a) Ano b) Ne c) Nevím 18. Pokud ano, z jakého materiálu je vyrobena izolace? 19. Uvaţoval/a byste o koupi izolačního materiálu do svého domu/bytu?

a) Ano b) Ne c) Moţná 60

20. Zdůvodněte svou odpověď 21. Myslíte si, ţe by měly být výrobky z konopí více propagovány? a) Ano b) Ne 22. Pohlaví a) Muţ b) Ţena 23. Věk a) 15 – 18 b) 19 – 26 c) 27 – 35 d) 36 – 44 e) 45 – 53 f) 54 – 60 24. Bydlíte: a) Na vesnici b) Ve městě 25. Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? a) Základní b) Vyučen bez maturity c) Vyučen s maturitou d) Středoškolské s maturitou e) Vysokoškolské

61