Vysoká škola ekonomická v Praze
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010
Maja Paničová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Body image a jeho dopad na zdraví spotřebitelů
Vypracovala: Maja Paničová Vedoucí práce: Ing. Ondřej Pešek
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Body image a jeho dopad na zdraví spotřebitelů“ vypracovala samostatně s vyuţitím literatury a informací, na něţ odkazuji.
V Praze dne 17. prosince 2010
Maja Paničová
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Poděkování
Ráda bych na tomto místě poděkovala svému vedoucímu práce, kterým byl Ing. Ondřej Pešek, za pomoc a cenné rady při tvorbě bakalářské práce.
Název bakalářské práce:
Body image a jeho dopad na zdraví spotřebitelů
Abstrakt: Cílem bakalářské práce je přiblíţit problematiku body image. Tato práce analyzuje otázku zobrazování muţských a ţenských těl v médiích a také, jak moc jsou spotřebitelé ovlivňováni „kultem štíhlého těla“, pod jehoţ tíhou drţí v mnoha případech pro zdraví nebezpečné diety a čím dál častěji podstupují plastické operace. Cílem praktické části je zjistit prostřednictvím dotazníku, jak spotřebitelé vnímají svůj body image – jak jsou spokojeni se svým tělem a jaký je jejich názor na plastické operace. Druhá část představí názory na body image, plastické operace a jiné zákroky, které byly získány pomocí rozhovorů s odborníky.
Klíčová slova: Body image, Média, Ideál krásy, Zdraví, Spotřebitel, Plastické operace
Title of the Bachelor´s Thesis:
Body image and its impact on consumer health
Abstract: The aim of Bachelor´s thesis is to introduce the issue of body image. This thesis will focus on the problem of displaying male and female bodies in the media and how much are consumers influenced by the "cult of thinness". As a result of this cult, many people are on a diet. In recent years, they are also increasingly undergoing cosmetic surgery. The aim of the practical part will be find out how consumers feel about their physical appearance - how they are satisfied with their body and what is their opinion on plastic surgery. The second part will present views on body image issues, which were obtained through interviews with experts.
Key words: Body image, Media, The beauty ideal, Health, Consumer, Plastic surgery
Obsah 1. Úvod......................................................................................................................... - 3 2. Teoretická část .................................................................................................. - 5 2.1. Vymezení body image ........................................................................................... - 5 2.1.1. Pojem body image .................................................................................. - 5 2.1.2. Pozitivní a negativní body image ........................................................... - 6 2.1.3. Ideál krásy v minulosti a současnosti ..................................................... - 9 2.1.4. Ţeny a body image ............................................................................... - 10 2.1.5. Muţi a body image ............................................................................... - 11 2.2. Marketing a body image ...................................................................................... - 12 2.2.1. Vliv médií na spotřebitele .................................................................... - 12 2.2.2. Zobrazování ţen v médiích................................................................... - 13 2.2.3. Zobrazování muţů v médiích ............................................................... - 14 2.3. Dietní průmysl ..................................................................................................... - 15 2.4. Estetická a kosmetická chirurgie ......................................................................... - 16 2.5. Dopady body image na zdraví spotřebitelů ......................................................... - 17 2.5.1. BMI (Body mass index) ....................................................................... - 17 2.5.2. Anorexie (Anorexia nervosa) ............................................................... - 18 2.5.3. Bulimie (Bulimia nervosa) .................................................................. - 19 2.5.4. Nadměrné cvičení ................................................................................ - 20 2.5.5. Extrémní případy dopadu ideálu krásy na spotřebitele ....................... - 21 -
3. Metodologická část ....................................................................................... - 22 3.1. Dotazník .............................................................................................................. - 22 3.2. Rozhovor ............................................................................................................. - 22 -
-1-
4. Praktická část .................................................................................................. - 23 4.1. Dotazníkové šetření ............................................................................................. - 23 4.1.1.Základní informace ................................................................................. - 24 4.1.2.Body image ............................................................................................. - 25 4.1.3.Zkušenosti se sniţováním váhy............................................................... - 30 4.1.4.Vliv médií na spotřebitele ....................................................................... - 32 4.1.5.Postoje k plastickým operacím................................................................ - 37 4.2.Výsledky rozhovorů s odborníky ......................................................................... - 37 4.2.1.Rozhovor s Petrou Řehořkovou .............................................................. - 40 4.2.2.Rozhovor s MUDr. Vladimír Janečkem.................................................. - 44 -
5. Závěr ..................................................................................................................... - 47 6. Seznam citované literatury ..................................................................... - 49 6.1.Kniţní zdroje ....................................................................................................... - 49 6.2.Internetové zdroje ................................................................................................ - 50 -
7. Seznam obrázků, grafů a tabulek ....................................................... - 49 8. Přílohy .................................................................................................................. - 53 -
-2-
1. Úvod Bakalářská práce na téma „Body image a jeho dopad na zdraví spotřebitelů“ se věnuje otázce body image, která je v dnešní době aktuální a diskutovaná. Tato práce se zaměřuje především na problematiku zobrazování muţských a ţenských těl v médiích a řeší otázku, jak moc jsou spotřebitelé ovlivňováni „kultem štíhlého těla“, pod jehoţ tíhou drţí v mnoha případech zdraví nebezpečné diety a čím dál častěji podstupují plastické operace. Image těla je dnes důleţitým prvkem celkového sebepojetí a dostává se do popředí zájmu veřejnosti. Mnoho lidí se touţí alespoň přiblíţit ideálu krásy, který je umocňován propagací médií. Reklama a média nepochybně ovlivňují naše myšlení a chování a jsou čím dál více kritizována za to, ţe propagují pouze štíhlý ideál těla. První kapitola teoretické části bakalářské práce uvádí do problematiky pojmu body image. Rozebírá faktory, které mají vliv na body image a na to, jak lidé hodnotí svůj zevnějšek – zda mají negativní či pozitivní body image. Dále se zabývá vývojem ideálu krásy, který se v průběhu historie neustále měnil. První kapitola se dále věnuje rozdílnému vztahu ţen a muţů, k jejich tělu a zevnějšku. V druhé kapitole jsou rozebírány prvky body image v marketingu, neboli jakým způsobem jsou ţeny a muţi zobrazováni v médiích a jaký to má dopad na spotřebitele v souvislosti s vnímáním vzhledu. Zvlášť jsou rozebírány ţeny a muţi, jelikoţ u kaţdého pohlaví je problematika body image odlišná. Jsou zde také nastíněny důvody, proč jsou ţeny ve větší míře zasaţeny trendem štíhlé postavy neţ muţi. Poslední část teoretického základu bakalářské práce se zaměřuje na dietní průmysl, estetickou a kosmetickou chirurgii a dopad vlivu body image na zdraví spotřebitelů, kde jsou rozebírány poruchy příjmu potravy u ţen a závislost na cvičení u muţů. Poukazuje i na některé extrémní případy negativního dopadu body image na zdraví spotřebitelů. Praktická část bakalářské práce se formou dotazníků snaţí zjistit názor laické veřejnosti na tuto problematiku. Formou rozhovorů posléze zjišťuje i názory odborníků majitelky estetického a laserového centra a plastického chirurga - na body image a jeho dopad na zdraví spotřebitelů.
-3-
Za cíl si bakalářská práce především klade zjistit, jak spotřebitelé vnímají svůj zevnějšek, neboli jak jsou spokojeni se svým tělem, dále jaký je jejich postoj k plastickým operacím a také, zda by sami přistoupili k úpravě těla pomocí plastické chirurgie. Dalším cílem práce je představit názory odborníků pracujících v oboru, který má bezprostřední vztah k body image. Zdrojů literatury, které rozebírají problematiku body image, je velmi mnoho. Většina pouţitých zdrojů pro bakalářskou práci vychází z odborné literatury, která je převáţně v anglickém jazyce. Nejpřehledněji líčí tuto problematiku autorka Sarah Grogan1 v knize Body Image: Understanding Body Dissatisfaction in Men, Women and Children. Z české literatury věnující se této problematice bych zmínila knihu Body image jako součást sebepojetí člověka od české autorky Ludmily Fialové2. Jako další podklady slouţily odborné články z časopisů, jako jsou například Estetika a Dieta, a v neposlední řadě byly vyuţity internetové zdroje.
1
Profesorka psychologie zdraví na Staffordshire University zabývající se především tělesným vzhledem a jeho dopadem na zdraví a chování jedinců. Podílí se na různých projektech analyzujících vztah body image a kouření, cvičení, plastických operací a uţívání anabolických steroidů. 2 Docentka na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a autorka mnoha vědeckých publikací. Věnuje se především vztahu k vlastnímu tělu, zdraví a sportu.
-4-
2. Teoretická část 2.1. Vymezení body image 2.1.1. Pojem body image Kdyţ se řekne body image, většina lidí si představí fyzický vzhled, přitaţlivost a krásu. Body image je ale něco víc. Je to představa o našem těle a způsob, jak o něm a sobě přemýšlíme. Body image ovlivňuje naše chování, sebeúctu, sebevědomí a v neposlední řadě naše pocity a celkovou psychiku. To, jak vnímáme naše tělo, ovlivňuje náš ţivot více, neţ si myslíme. V posledních desetiletích se stále častěji setkáváme s pojmem body image. Jednou z nejvíce pouţívaných definicí tohoto pojmu v literatuře je: "Body image je způsob, jakým člověk přemýšlí o svém těle, jak ho vnímá a cítí. Uvedená definice zahrnuje všechny prvky pojmu body image: odhad velikosti těla (percepce), hodnocení přitaţlivosti těla (úvaha) a emoce spojené s tvarem a velikostí postavy (pocity).“3 Jiţ od roku 1950 pouţívali vědci pojem body image k označení řady různých významů. Rakouský psychiatr a psychoanalytik Paul Schilder4 definoval způsob vnímání těla jako: „Obraz vlastního těla, který si vytváříme v mysli, to znamená způsob, jakým se tělo jeví nám samým.“5 Tělesné sebepojetí hraje v ţivotě člověka významnou roli. Je subjektivní, těţko měřitelné a má vliv na celkové sebepojetí. Mezi základní sloţky tělesného sebepojetí patří:6
vzhled
zdraví
zdatnost
3
GROGAN, Sarah. Body Image : Psychologie nespokojenosti s vlastním tělem (str.11) Rakouský psychiatr, psychoanalytik, neurolog a vědec ţidovského původu (1886-1940). Autor mnoha vědeckých publikací. Značnou měrou přispěl k zařazení psychoanalýzy do psychiatrické profese a je povaţován za jednoho ze zakladatelů skupinové terapie. 5 GROGAN, Sarah. Body Image : Psychologie nespokojenosti s vlastním tělem (str.11) 6 FIALOVÁ, Ludmila. Body image jako součást sebepojetí člověka (str.40) 4
-5-
Vzhled ovlivňuje naše celkové sebepojetí. To, jak vypadáme, má vliv na náš první dojem u ostatních lidí. V dnešní době řada profesí klade vysoké nároky na vzhled. Je všeobecně známo, ţe spíše ţeny řeší to, jak vypadají, a vzhled je pro ně velmi důleţitý. Zdraví je další důleţitou sloţkou sebepojetí, která přispívá k celkové tělesné i duševní pohodě. V poslední době se soustřeďuje pozornost především na stravovací a pohybové návyky obyvatelstva, které jsou nezbytné pro celkovou zdravotní kondici. Lékaři a výţivoví poradci apelují na to, jak moc důleţité je zvýšit mnoţství pohybu ve volném čase a vychovávat obyvatelstvo k racionální výţivě. Právě fyzické zdraví má velký vliv na zdraví psychické. V dnešní době mnoho ţen a muţů touţí po krásném těle. Vrhají se proto mnohdy do nebezpečných diet, hladoví a nutí svá těla, aby byla štíhlá. „Zdatnost (tělesná kondice) vyjadřuje dosaţení harmonie těla a ducha. Psychická vyrovnanost a duševní svěţest bývá výsledkem tělesných cvičení. Dobrá tělesná kondice dovoluje větší tělesnou zátěţ, účinnější obranu proti nemoci, vede k duševní vyrovnanosti a atraktivnímu vzhledu. Člověk, který se cítí fit, je většinou sám se sebou spokojenější.“7 V současné době dochází ke zvýšení zájmu veřejnosti o body image. Je to také dáno tím, ţe jsou média kaţdodenně touto problematikou zahlcena. Společnost na nás klade vysoké nároky a učí nás, ţe body image jedince má velký význam. Ze všech stran se dozvídáme, jak je krása důleţitá a jak je moţné jí dosáhnout. Tento tlak společnosti, především médií, je velmi silný. V mnoha případech lidé těmto zprávám věří a v důsledku toho přestanou být spokojeni sami se sebou. Mnoho z nich trpí pocity méněcennosti a depresemi. Proto je důleţité, aby lidé přestali pohlíţet na ideály krásy jako na něco, čeho musí za kaţdou cenu dosáhnout a byli spokojeni s tím, jak vypadají.
2.1.2. Pozitivní a negativní body image Existují dva druhy body image – pozitivní a negativní. Lidé s pozitivním body image přijímají svoje tělo takové, jaké je, a celkově jsou se svým vzhledem spokojeni. „Podle výzkumů uvádí přes 90 % testovaných osob, které jsou spokojeny se svým celkovým
7
FIALOVÁ, Ludmila. Body image jako součást sebepojetí člověka (str.44)
-6-
vzhledem, téţ pozitivní psychologické přizpůsobení se světu (pozitivní sebepojetí, ţivotní spokojenost, absenci osamělosti a depresí).“8 Na druhou stranu negativní body image způsobuje, ţe ţeny i muţi vnímají zkresleně velikost i tvar svého těla, velmi často ho srovnávají s ostatníma, drţí nezdravé diety a jsou nespokojeni se svým zevnějškem. Také svému tělesnému vzhledu přisuzují veškeré problémy v partnerských vztazích, v profesním ţivotě apod. Myslí si, ţe vzhled ovlivňuje jejich úspěch či neúspěch. V extrémních případech se lidé s negativním body image straní svému okolí, trpí úzkostí, nízkým sebevědomí, depresemi a v extrémních případech poruchami příjmu potravy. Se vztahem k našemu tělu se nerodíme. Tento vztah se formuje v průběhu našeho ţivota, především v našem dětství a dospívání. Na to, zda budeme mít pozitivní nebo negativní body image, má vliv mnoho faktorů, které na nás působí jiţ od dětství. Mezi ty základní patří:
biologické a psychologické faktory
sociokulturní faktory
rodina
média
Mezi biologické a psychologické faktory, přispívající k negativnímu body image, patří zejména genetické predispozice, deprese, nízké sebehodnocení a nespokojenost s vlastním tělem. Mezi sociokulturní rizikový faktor patří konflikt genderových rolí. „Dospívající dívky jsou vystaveny obrovskému společenskému tlaku akcentujícímu ideál štíhlé krásky. Výsledky kvalitativní studie K. A. Martinové z roku 1996 s více neţ 50 dospívajícími ukázaly, ţe subjektivní vnímání změn v průběhu dospívání se u dívek a chlapců liší. Tato studie ukázala, ţe dívky vnímají pubertu úzkostlivě, zatímco chlapci se těší na to, aţ budou dospělí, a změny v dospívání, jako například růst, změny hlasu či růst vousů, vnímají kladně. Pro chlapce je období puberty obdobím pozitivních změn, zatímco dívky vnímají pubertu jako něco, co samy nemohou ovlivnit a co jejich okolí sleduje a posuzuje.“9
8 9
FIALOVÁ, Ludmila. Body image jako součást sebepojetí člověka (str.94) http://e-psycholog.eu/pdf/rasticova.pdf
-7-
Dívky jsou v pubertálním věku pod větším tlakem neţ chlapci, jelikoţ se jejich tělo mění v rozporu s ideálem krásy. Zatímco se u chlapců mnoţství tuku v těle sniţuje a roste mnoţství svalové hmoty, u dívek se mnoţství tuku v těle zvyšuje a vzniká nepoměr mezi rameny a boky, coţ vede k neţádoucí tělesné disproporci. To můţe jiţ v pubertálním věku vést k nespokojenosti dívek s jejich tělem. Rodina je jedním z faktorů, které na nás mají veliký vliv. Stejně jako ostatní faktory i rodina můţe ovlivnit to, jaký vztah budeme k vlastnímu tělu mít. Představa o našem těle se formuje především v době dospívání. K negativnímu body image mohou přispívat různé poznámky rodičů o hmotnosti a vzhledu, směřované především k dospívajícím dívkám. Právě takové poznámky mohou dívky dostat aţ do stavu zoufalství a nenávisti k vlastnímu tělu. Naopak kladný vliv na psychologické zdraví dospívajících má např. pravidelné společné stravování a vytváření pozitivní atmosféry v rodině. Média nepochybně ovlivňují naše chování a mají vliv na utváření naší body image. Kritici médií tvrdí, ţe média mají přímé účinky, které ovlivňují ţivoty všech. Dnešní populace je příliš závislá na sdělovacích prostředcích a důvěřivá k obsahu sdělovaných zpráv. Škodlivé účinky mohou mít média v případě, ţe jedinci přijímají vše, co je prezentováno v médiích, jako skutečnost. V souvislosti s body image média jasně dokládají, ţe ideálním tělesným typem je štíhlá postava. Veškeré informace o způsobu sniţování váhy jsou sledovány velkou částí populace, převáţně pak ţenským pohlavím. 10 Za zmínku také stojí i některé další faktory, které přispívají k vytváření body image v dětství. V této souvislosti je zajímavé, jak hračka Barbie11 můţe ovlivnit vnímání body image u dívek. Mnoho dívek po celém světě vlastní alespoň jednu panenku Barbie, ke které vzhlíţí a chtěly by vypadat jako ona aţ budou dospělé. Ovšem míry panenky Barbie jsou nerealistické pro většinu ţen. Jestliţe by, panenka Barbie, byla skutečnou ţenou, měla by míry 99-47-86. Podle odborníků má takové míry přibliţně jedna ze stamiliónů ţen. Studie, zabývající se vlivem médií na děti, také ukázala, ţe panenky Barbie mohou u dívek způsobit mylné představy o tělesných mírách a také následně vyvolat nespokojenost s tělem, která můţe vést aţ k poruchám příjmu potravy.12
10
FIALOVÁ, Ludmila. Jak dosáhnout postavy snů: Moţnosti a limity korekce postavy (str.36) Panenka vyráběná jiţ od roku 1959 americkou firmou Mattel, Inc. Odhaduje se, ţe bylo jiţ prodáno přes bilión kusů Barbie panenek ve více neţ 150 zemí světa. 12 http://www.timesonline.co.uk/tol/news/uk/article1083049.ece 11
-8-
Společnost Mattel byla v minulosti často kritizována kvůli nerealistickému tělu této panenky. Do samotných médií se dostaly anti-Barbie kampaně, které byly mířeny proti nerealistickým mírám panenky Barbie. Za zmínku stojí kampaň společnosti The Body Shop (viz. Přílohy), která začala ve svých obchodech vyvěšovat plakáty, na kterých byla panenka Ruby se sloganem „There are 3 billion women who don't look like supermodels and only 8 who do". Měla poukázat na to, ţe panenky Barbie rozhodně nepředstavují tělo normálních proporcí. Na vlnu kritiky reagovala společnost Mattel v roce 2000 tím, ţe změnila míry panenky Barbie, které byly o něco přijatelnější. Neustále však probíhají diskuze o vlivu této panenky na představu dívek o ideálních tělesných mírách.
2.1.3. Ideál krásy v minulosti a současnosti Ideál krásy se neustále měnil a v průběhu historie se můţeme setkat s různými typy postav, které byly povaţovány za ideální. Jiţ staří Egypťané dbali na svůj vzhled. Například na egyptských kresbách jsou lidé zobrazováni jako štíhlí s širokými rameny a úzkými boky. V období gotiky byla ideálem krásy ţena štíhlé postavy a světlé pleti. V době renesance a baroka byly ideální ţeny boubelaté a zdůrazňovala se především prsa, boky a břicho. Zajímavé je, ţe v těchto dobách znamenala tloušťka bohatství, zatímco v dnešní době bohatství znamená naopak starat se o své tělo, podstupovat různé hubnoucí kůry, jezdit do lázní, chodit do fitness klubů apod. Zatímco štíhlost dříve spíše znamenala hlad, bídu a nemoc, dnes představuje zdraví a krásu. K hlavní změně ideálu krásy došlo ve 20. století, kdy se lidé začali bát tloušťky a začali ji spojovat s různými onemocněními, coţ se později ukázalo jako mýtus. Tělesným ideálem byla v 50. letech Marylin Monroe. V 60. letech se stala ideálem krásy modelka Twiggy, kterou mnozí označují za první supermodelku a někdy i jako první pionýrku anorexie. Twiggy váţila něco málo přes 40 kilo. Právě této modelce se dává za vinu, ţe rozpoutala trend vyzáblosti a přiměla mnoho ţen začít drţet diety. „Výsledky Gallupova průzkumu ukazují, ţe v roce 1950 věřilo 44 % ţen, ţe jsou obézní. V roce 1973 věřilo 55 % ţen, ţe moc váţí, a v roce 1980 si to jiţ myslelo 70 % vysokoškolsky vzdělaných ţen. V roce 1990 si téměř 80 % ţen myslelo, ţe jsou obézní. -9-
Ţeny stále ještě věří „ideálním tabulkám“ i rafinovaným a přesvědčivým reklamním kampaním, které tvrdí, ţe normální váha vlastně normální není.“13 Dnešním ideálem krásy jsou bohuţel extrémně štíhlé modelky, které jsou zobrazovány ve většině reklam a časopisech. Dalo by se říci, ţe dnešní ideální ţenou je ta, která má konfekční velikost 36 a míry 90-60-90. I přes to, ţe se odborná veřejnost proti tomuto ideálu bouří, jsou velmi štíhlé modelky všude kolem nás. V posledních letech se ovšem ideály krásy mění a i v médiích dochází stále více k propagování „normálních“ ţen, které nejsou tak štíhlé jako modelky. „O tom, ţe hygienické a kosmetické produkty nemusejí „prodávat“ jen vyzáblé modelky svědčí např. i velmi úspěšná kampaň firmy DOVE ve Velké Británii, kde na billboardech vystupovaly namísto vyhublých modelek civilní ţeny. Úspěchem reklamy byl 700% nárust prodeje výrobku.“14 Dokonce se i na módních molech začínají objevovat ţeny s plnějšími tvary. Jedním z důkazů můţe být například Týden plnoštíhlé módy, který proběhl v červnu tohoto roku v New Yorku. I přes úsilí některých médií a společností zmírnit tento tlak na ţeny, zobrazování štíhlých ţen neustále převládá.
2.1.4. Ženy a body image Ţeny jsou silněji ovlivněny svým tělem neţ muţi. Společenské uznání ţeny je zaloţeno na její body image, především na její tělesné stavbě, zatímco muţi mohou prokázat svoji výkonnost např. úspěchem, penězi, či mocí. V prosperujících západních kulturách je štíhlost vnímaná jako ţádoucí vlastnost ţen a je spojována se sebeovládáním, elegancí, mládím a atraktivitou. Přes veškeré změny, které se v průběhu století objevily, jedna zůstala stejná. Ţeny byly neustále vedeny k tomu, aby svoji postavu přibliţovaly soudobým trendům a ideálům krásy.15 I dnes je problematika body image spíše záleţitostí ţen. Štíhlost je povaţována za dobrou a ţádoucí. Jedním z negativních dopadů tohoto společenského nátlaku na ţeny je 13
CROOKOVÁ, Marion. V zajetí image těla:Jak chápat a odmítat mýty o vzhledu těla (str. 50) http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly2/07_gender/IKV2_07_04_gender_a_media.pdf 15 GROGAN, Sarah. Body Image:Understanding Body Dissatisfaction in Men, Women and Children (str.38 - volný překlad autorkou) 14
- 10 -
fakt, ţe dívky jiţ v pubertálním věku začínají drţet diety a přemýšlet nad tím, jak být štíhlejší. „Ţena je svým tělem více určována neţ muţ, je prezentována především svým tělem, srdcem, expresivitou, zatímco muţ svým rozumem a racionalitou.“16
2.1.5. Muži a body image V posledním desetiletí se psychologové a sociologové stále více zaměřují i na muţe a jejich spokojenost s tělem. Je to také dáno tím, ţe muţské tělo začalo být viditelnější v populární kultuře. Většina muţů touţí po svalnatém těle, které je charakterizováno svaly na paţích, rukách a ramenou a úzkým pasem. Muţi, kteří mají právě takovéto tělo, jsou povaţováni za silné, šťastné a statečné. Vzhledem k této kulturní preferenci není překvapující, ţe mnoho muţů touţí podobat se tomuto ideálu.17 Spíše neţ drţením diet se však muţi snaţí změnit svoji postavu cvičením. Muţi se čím dál více zabývají tím, jak vypadají, a jsou ochotni za kaţdou cenu zlepšit jejich fyzický zjev. Počet muţů, uţívající kosmetické, chirurgické a jiné prostředky ke zlepšení vzhledu těla, narůstá. To je také hlavní důvod toho, ţe fitness a kosmetický průmysl uţ nevnímá jen ţeny jako svoji hlavní cílovou skupinu, ale zaměřuje marketingové strategie také na muţskou populaci.
16
FIALOVÁ, Ludmila. Body image jako součást sebepojetí člověka (str.56.) GROGAN, Sarah. Body Image:Understanding Body Dissatisfaction in Men, Women and Children (str.71 - volný překlad autorkou)
17
- 11 -
2.2. Marketing a body image 2.2.1. Vliv médií na spotřebitele V dnešní době média ovlivňují ve velké míře naše myšlení a chování. Mnoho lidí po celém světě čte denně noviny a časopisy, surfují na Internetu a sledují televizní reklamy. Všechna masová média mají jedno společné - dokáţou předat určitou informaci velkému mnoţství lidí. Dnešní média jsou zahlcena krásnými ţenami i muţi, kteří vypadají dokonale, bezchybně a mají ideální tělesné proporce. Většina lidí má právě takovéto tělesné ideály, kterým se chtějí svým vzhledem alespoň přiblíţit. Samy studie prokazují, ţe muţi a ţeny mají po shlédnutí takovýchto obrazů dokonalých těl horší pocit ze svých vlastních těl. Mediální nátlak přizpůsobit se těmto ideálům krásy je v dnešní době velmi vysoký. Lidé, kteří tomuto ideálu odpovídají, mají lepší sociální status a společnost je lépe přijímá. Jsou povaţováni za atraktivní, předpokládá se, ţe nacházejí lepší partnery a ţe jsou celkově šťastnější. Studie, které se zabývaly zobrazováním muţských a ţenských těl, zjistily, ţe muţi a ţeny jsou zobrazovány odlišným způsobem, pokud jde o tělesnou hmotnost. Je prokázáno, ţe ţeny jsou v médiích zobrazovány jako abnormálně štíhlé, zatímco muţi bývají zobrazováni ve standardní tělesné hmotnosti.18 Důleţité je také zmínit, ţe stále více lidí věří reklamám a mnoho lidí je vystaveno reklamním sdělením, které propagují například zázračné produkty na hubnutí. Kaţdý Američan je průměrně vystaven více neţ 1500 reklamám denně a stráví průměrně jeden a půl roku díváním se na televizní reklamy. Dnešní přehnaná štíhlost ţen je jedním z mnoha příkladů obrovské síly médií ovlivnit kulturní standardy a chování jedince.19 Média jsou také mnohdy kritizována za to, ţe ukazují problematiku pouze z jednoho úhlu pohledu, či dokonce předkládají nepodloţené informace, které mohou být nepřesné a zavádějící.
18 19
GROGAN, Sarah. Body Image : Psychologie nespokojenosti s vlastním tělem FALLON, Patricia; KATZMAN, Melanie; WOOLEY, Susan. Feminist perspectives on eating disorders (str.395 volný překlad autorkou)
- 12 -
2.2.2. Zobrazování žen v médiích „V současné době jsou ve společnosti stanoveny jak ţenské, tak muţské ideály krásy - ţeny mají být krásné a něţné, muţi silní a nezávislí. Kaţdá doba má svůj ideál krásy, který je přirozený do té doby, dokud nezačne poškozovat tělo a psychiku. Přijímat ho je dobré, dokud nám přináší estetický poţitek, a tak nás obohacuje. V dnešní době se ale rozvinul do podoby módního diktátu, který klade obrovské nároky na obě pohlaví.“20 Ţeny jsou tímto trendem zasaţeny více neţ muţi. Právě v ţenských časopisech se objevuje více článků a rad, jak sníţit svoji váhu, jak se oblékat, jak o sebe pečovat apod. Ţeny také více trpí poruchami příjmů potravy neţ muţi a mnohé z nich nejsou spokojené se svým vzhledem. Důvodů, proč právě ţeny trpí tímto problémem více neţ muţi, je mnoho. Prvním můţe být fakt, ţe nároky na muţská těla nejsou tak extrémní jako u ţen. Ideální ţenskou váhu, která je propagována médií, má pouze malé procento ţen. Například u amerických ţen je to pouze 5 - 10 % ţen, zbylých 95 % pociťuje, ţe jejich postava je jiná neţ média zobrazují. To vede k tomu, ţe si velké procento ţen po celém světě myslí, ţe jejich těla nejsou „normální“. Zajímavé je, ţe ačkoliv ţeny těla ostatních posuzují realisticky, svoje vlastní posuzují kriticky. Dalším faktem můţe být ten, ţe módní průmysl je zaloţen především na ţenách. Móda a sledování trendů jsou pro mnohé ţeny velmi důleţité. V mnoha časopisech se dozvídáme, jak se oblékat, jaké oblečení je módní a jaké není. Dnešní ţeny chtějí být štíhlé také proto, aby si mohly koupit vysněné módní oblečení, které je mnohdy navrţeno pouze pro štíhlé modelky. Na trhu s módním oblečením je nedostatečný výběr pro objemné ţeny. To můţe být povaţováno jako určitá diskriminace plnoštíhlých ţen. Velmi důleţitým důvodem k propagování štíhlosti ţen je zajisté důvod ekonomický. V posledních letech se tento trend rozšiřuje po celém světě. Ve Spojených státech amerických, ale i v dalších zemích, je mnoho firem a odvětví, které profitují ze zobrazování dokonalých ţenských těl. Produkty a sluţby spjaté s dosaţením krásného těla vydělávají. Jedná se například o dietní průmysl, fitness průmysl a také kosmetický průmysl. Úspěšnost těchto odvětví je neodmyslitelně spjata s masovým marketingem, extrémně štíhlým ideálem krásy, a také s potřebou ţen nakupovat tyto produkty.
20
http://www.anabell.cz/index.php/clanky-a-vase-pribehy/poruchy-prijmu-potravy/16-ideal-krasy/217-ena-a-media
- 13 -
Lze konstatovat, ţe více ţen touţících po krásném těle, znamená více trţeb pro podniky v těchto odvětvích. Dietní průmysl vykazuje aţ 33 biliónů dolarů za rok, kosmetický průmysl 20 biliónů dolarů a estetická chirurgie 300 miliónů dolarů. 21 Pro tyto průmysly je důleţité, aby ţeny věřily, ţe koupí jejich produktů dosáhnou ţádoucí atraktivity.
2.2.3. Zobrazování mužů v médiích V poslední době média nezobrazují jen ţeny, ale i muţe. Mladí, štíhlí a svalnatí muţi se čím dál více objevují v módních magazínech a reklamách. Stejně jako u ţen, také u muţů je štíhlý a svalnatý ideál spojován s vlastnostmi jako je sebedůvěra a sebekontrola. Muţi se objevují v reklamách především jako akční hrdinové, propagující auta, cestování, alkohol, parfémy apod. Muţi s dokonalým tělem mohou mít podle médií všechny ţeny, jsou silní, odolní, rozhodní a aktivní. Jsou zobrazováni velmi často při sportu, aby vynikla jejich aktivita. Není aţ tak důleţité, jak jsou staří, důleţité je, aby působili úspěšným, udrţovaným, rozhodným a sexy dojmem. Muţi se, stejně jako ţeny, stali objekty médií, které určují ideální tělesné míry. Ideálem muţského těla je štíhlá a svalnatá postava ve tvaru V (široká ramena, úzký pas, ploché břicho a úzké boky). „Svědčí o tom i studie, která proběhla v roce 2000, a která provedla obsahovou analýzu fotografií v pánských a dámských lifestylových magazínech v průběhu posledních čtyřiceti let. Její závěr byl jednoznačný. Modelky v průběhu času stále více hubly, zobrazení pánové byli stále svalnatější a vysportovanější.“22 Pro muţe je také důleţitá dobrá kondice a pevné zdraví. Po muţích se, v porovnání s ţenami, nevyţaduje, aby hubli, protoţe hubený muţ je v reklamě neţádoucí. „Štíhlost u muţů je totiţ vnímána jako vychrtlost, která je synonymem pro nemoc, křehkost, narkomanii, kriminalitu nebo deviaci. Samozřejmě, ţe ideální muţ nesmí mít nadváhu, ale ţádoucí je svalnaté, vypracované tělo.“23 Mnoho odborníků ale upozorňuje, ţe posedlost muţů po svalnatém těle můţe být stejně nebezpečná jako drţení drastických diet u ţen. Například podle průzkumu, který
21
FALLON, Patricia; KATZMAN, Melanie; WOOLEY, Susan. Feminist perspectives on eating disorders (str. 62) http://xman.idnes.cz/idealni-muz-podle-magazinu-svaly-a-zase-svaly-faz-/xman-styl.asp?c=A100215_131714_xmanstyl_fro 23 http://xman.idnes.cz/bude-vas-chtit-kazda-staci-zaplatit-aneb-muzi-v-reklame-p13-/xmanstyl.asp?c=A081027_103306_xman-styl_fro 22
- 14 -
proběhl ve Spojených státech amerických, uţívá 4 - 12 % chlapců na středních školách anabolické steroidy. Počet muţů uţívajících anabolické steroidy neustále stoupá.
2.3. Dietní průmysl V dnešní době jsou diety velice populární a téměř kaţdý z nás chtěl někdy shodit přebytečná kila. Ovšem diety jsou v mnoha případech nebezpečné. Tělo je při dietě velice namáháno, jelikoţ neustále dochází k přibývání a ubývání váhy. Pokud se stravovací zvyklosti neustále mění, dochází k narušení přirozeného metabolismu. Výkyvy ve výţivě střídající se s hladověním mohou mít za následek nízký krevní tlak, ztrátu vlasů, tvoření ţlučníkových kamenů, svalovou únavu, chudokrevnost a nevolnost. Po ukončení diety a navrácení se k původním stravovacím návykům můţe dojít k tzv. jojo-efektu24. Kdyţ člověk s dietou skončí, přibere ještě rychleji. Vyváţený stravovací reţim je opravdu to nejlepší, co můţeme svému tělu dát. Komerční dietní programy, ale i stále širší nabídka dietních potravin, navozují představu, ţe jsme bezprostředně ohroţeni nadváhou, a ţe jiné neţ doporučované dietní potraviny jsou nezdravé nebo se po nich tloustne. „Mraky reklam a "poradců" na výţivu lidem tvrdí, ţe s jejich preparáty zhubnou snadno a rychle. Však také jen Češi za ně utrácejí neuvěřitelnou miliardu korun ročně. Přitom jsou stále tlustší.“25 Trh s těmito výrobky je obrovský, ale na rozdíl od léků nikdo nekontroluje jejich účinnost. Většina produktů se prodává v lékárnách, které lidé povaţují za vědecké instituce a věří jim. „Mnohé, zejména komerční diety a přípravky (tj. nejrůznější rady v knihách a časopisech a podpůrné medikamenty v lékárnách), často deklarují, ţe právě po daném výrobku nebo určitých potravinách a účinných látkách v nich obsaţených je moţné zhubnout. Přestoţe existují ověřené studie o skutečných účincích některých látek, které fungují jako katalyzátory neboli urychlovače spalování tuků, jsou všechny dietní postupy zaloţeny na poměru příjmu a výdeje energie.“26 Mnoho lidí si myslí, ţe pokud budou uţívat tablety na hubnutí, mohou jíst cokoliv nebo se dokonce přejídat. Ovšem to je velký omyl, který převáţně vytváří média.
24
Neţádoucí efekt hubnutí, kdy po znatelném sníţení váhy následuje opětovné zvýšení váhy. Vyskytuje se především při výrazném sníţení tělesné hmotnosti ve velmi krátké době. 25 http://ona.idnes.cz/pilulka-proti-obezite-zadna-neexistuje-fcr-/dieta.aspx?c=A100828_1440367_dieta_lf 26 http://www.redukcni-dieta.cz/hubnuti-a-tablety/
- 15 -
Bohuţel v dnešním mediálním světě lidé stále více věří reklamám, které nemusí být aţ tak pravdivé a které propagují zázračné produkty. Trh a média rozhodují o tom, co je vhodné, dobré a zdravé. V mnoha případech se lidé ţenou za ideálem krásy a nepřemýšlí nad tím, ţe to můţe mít negativní dopad na jejich zdraví.
2.4. Estetická a kosmetická chirurgie Dalším dopadem ideálu krásy na lidskou psychiku a na fyzický vzhled jsou chirurgické zásahy do lidského těla. „První zákrok tohoto druhu byl popsán v Indii v prvním tisíciletí před naším letopočtem (rekonstrukce nosu osobám, kterým byl nos useknut jako forma trestu). Kosmetická chirurgie, při které je zákrok prováděn kvůli estetickému vylepšení zdravého těla, se objevuje aţ v polovině 20. století.“27 V období 90. let 20. století byl zaznamenán vysoký nárust v podstupování plastických operací. Především šlo o zvětšování prsou a liposukce. V dnešní době lidé, především ţeny, volí plastickou operaci jako jeden ze způsobů změny tělesných proporcí. Plastické operace se stávají populárními a estetická chirurgie se stala mnohamiliónovým průmyslem. Podle studie portálu www.plasticka-chirurgie.info se v roce 2008 a 2009 v České republice podrobilo plastické operaci 87 % ţen a 13 % muţů z celkového počtu provedených plastických operací. Kaţdý plastický chirurg pak provedl v
roce 2008 průměrně 350 zákroků. Celkový počet plastických operací však nebyl uveden. Nejčastěji prováděné zákroky byly zvětšení prsou, operace víček a liposukce.28 Ve Spojených státech se podle výzkumu The American Society of Plastic Surgeons29 v roce 2009 provedlo celkem 12,5 miliónů plastických operací. Z celkového počtu podstoupilo plastickou operaci 91 % ţen a 9 % muţů.30
27
GROGAN, Sarah. Body Image : Psychologie nespokojenosti s vlastním tělem (str. 211)
28
http://www.plasticka-chirurgie.info/download/studie-2009.pdf Americká asociace plastických chirurgů 30 http://www.plasticsurgery.org/Documents/Media/statistics/2009quickfacts-cosmetic-surgery-minimally-invasivestatistics.pdf 29
- 16 -
2.5. Dopady body image na zdraví spotřebitelů Psychologové tvrdí, ţe média mohou ovlivnit tělesné sebehodnocení muţů a ţen, jelikoţ se staly měřítkem, z něhoţ vychází negativní hodnocení postavy. Zdrojem nespokojenosti je pak rozdíl, mezi ideálním a vnímaným obrazem těla. „Současná společnost nutí ţeny přizpůsobovat se nepřirozenému ideálu krásy, který je však pro většinu nedosaţitelný. Působí negativně na psychiku a potaţmo na fyzické zdraví. Duševní obtíţe začínají sníţením sebevědomí, osobnostní nejistotou a pocity méněcennosti, ústí však do chronických depresí a mohou skončit aţ tak závaţnými onemocněními, jako jsou mentální anorexie a bulimie.“31 Poruchy příjmu potravy mohou být zapříčiněny chorobnou zaměřeností na vlastní tělo a vzhled. Jsou reakcí na rozpor mezi realitou a ideálem, který je nabízen médii všude kolem nás. Výzkumy dokazují, ţe anorexie a bulimie jsou důsledky negativního body image. Dnešní nárust výskytu těchto nemocí je spojován se společenským tlakem, který především ţenám vštěpuje, ţe ideálem je jedině štíhlá postava. Mnoho ţen se snaţí tohoto ideálu dosáhnout, a to za kaţdou cenu. Věk osob, které trpí těmito nemocemi, se sniţuje. Dnes trpí anorexií a bulimií nejen dospívající dívky a dospělé ţeny, ale také malé děti. Jedna z příčin těchto nemocí u malých dětí je nátlak rodičů, kteří chtějí mít krásné a štíhlé děti. Muţi poruchami příjmu potravy trpí méně, jelikoţ společenský ideál u muţů působí proti přílišné hubenosti. Důleţité je podotknout, ţe ne všechny ţeny, které neustále drţí diety, trpí poruchami příjmu potravy. Nespokojenost s vlastním tělem můţe být důleţitým faktorem vzniku poruchy příjmu potravy, ale je zřejmé, ţe k rozvoji těchto nemocí musí působit i další faktory. Patří mezi ně například psychologické, rodinné a genetické faktory.
2.5.1. BMI (Body mass index) Odborníci se při posuzování tělesné váhy orientují především podle ukazatele Body mass index. BMI, neboli index tělesné hmotnosti, se v mnoha publikacích pouţívá k určení, zda je váha člověka v normálu nebo se jedná o nadváhu či podváhu. Vychází se 31
http://anabell.cz/index.php/clanky-a-vase-pribehy/poruchy-prijmu-potravy/16-ideal-krasy/217-ena-a-media
- 17 -
z poměru hmotnosti a druhé mocniny výšky a výsledek se porovnává se statistickými tabulkami pro daný věk a pohlaví. Lékaři povaţují ideální BMI hodnotu mezi 18,5 aţ 24,9. BMI méně než 18,5 18,5 - 24,9 25,0 - 29,9 30,0 - 34,9 35,0 - 39,9 40,0 a více
Kategorie podváha norma nadváha obezita 1. stupně obezita 2. stupně obezita 3. stupně
Zdravotní rizika vysoká minimální nízká aţ lehce vyšší zvýšená vysoká velmi vysoká
Tabulka 1: BMI 32
2.5.2. Anorexie (Anorexia nervosa) Anorexie patří mezi poruchy příjmu potravy, která postihuje více ţeny. Ţeny, které trpí anorexií, mají zkreslenou představu o svém body image a děsí se z přibírání na váze. Jde především o psychický problém, jelikoţ si ţeny myslí, ţe jsou tlusté i přes to, ţe je jejich váha podprůměrná. V zrcadle vidí obraz svého těla úplně jinak, neţ jak ve skutečnosti vypadá. Drţí drastickou dietu i přes to, ţe je jejich tělo extrémně štíhlé. Počítají kaţdou kalorii a nesmírně hladoví. Můţe dojít aţ k tomu, ţe nejedí vůbec. „Ţeny trpící anorexií trpí nesnesitelným hladem a odepírají si jídlo. Cítí, jak kaţdý kousek jídla, který snědí, způsobuje tloušťku.“33 Anorexie se neobjevuje pouze u dospělých ţen, ale ve velké míře také u dívek v pubertálním věku. Výjimkou nejsou ani případy třináctiletých dívek, které trpí anorexií. Příčiny anorexie mohou být různé. K těm nejdůleţitějším patří kulturní, rodinné a osobnostní faktory. Oba pohledy, feministický i kognitivně-behaviorální34, zdůrazňují kulturní působení na formování názoru na vlastní tělo. Náchylnější mohou být také ţeny či dívky, které zaţily určitou traumatickou událost (sexuální zneuţívání, problémy v rodině apod.). 35
32
http://www.vypocet.cz/bmi CROOKOVÁ, Marion. V zajetí image těla : Jak chápat a odmítat mýty o vzhledu těla (str. 85) 34 V behaviorální psychoterapii jsou poruchy chování chápány především jako naučené reakce. V Kognitivní psychoterapii se věnuje pozornost poznávacím procesům, především myšlení. 35 CASH, Thomas F.; PRUZINSKY, Thomas. Body Image : A Handbook of Theory, Research, and Clinical Practice (str.298 – volný překlad autorkou) 33
- 18 -
Za zmínku také stojí, jak můţe tato nemoc být ţivotu nebezpečná. Můţe dojít k závaţnému metabolickému rozvratu organismu a posléze k smrti. Dalším nebezpečím můţe být i samotná sebevraţda. „Riziko sebevraţdy je u mentální anorexie aţ 200x vyšší, neţ u jakékoliv jiné psychické poruchy. Přidejme si k tomu oslabené a selhávající orgány a dostaneme číslo 10% úmrtnosti. Samotná léčba je dlouhodobá záleţitost a plně se podaří asi u 40 % pacientek. Zbylé procentní části se buď neustále vrací k hladovění, nebo mají tendenci k bulimii.“36
2.5.3. Bulimie (Bulimia nervosa) V mnoha případech se anorexie dostane do fáze bulimie. Mentální bulimie je porucha příjmu potravy, která postihuje obě pohlaví, především však ţeny. Jde o nemoc, která se projevuje iracionálním chováním vzhledem k jídlu - záchvatovým přejídáním, které vystřídá pocit špatného svědomí a selhání. Následuje zvracení, uţívání laxativ či nadměrné cvičení. Nejprve se jedinci mučí hladem a po té se nekontrolovatelně přejídají. Lidé s bulimií jsou zaujati svým vzhledem a hmotností. „Bulimie významným způsobem narušuje psychickou pohodu, osobní a společenský ţivot nemocného, který se postupně stává nápadným svojí přecitlivělostí, podráţděností a kolísáním nálady.“37 Většinou se nemocní lidé snaţí skrýt svoji posedlost jídlem a pravdu o příjmu potravy tají. Tato nemoc s sebou nese velká zdravotní rizika a fyzické problémy. Můţe dojít k nedostatku vitamínů a minerálů, který se můţe podepsat na špatné funkci orgánů. Mentální bulimie má negativní dopad na psychiku jedince a ve většině případů dochází k pocitu úzkosti a depresi. Existuje několik teorií o příčinách této nemoci. Jedna z nich říká, ţe geny mohou hrát velikou roli. Ţeny, které mají sestry nebo matky s bulimií, jsou vystaveny vyššímu riziku vzniku této nemoci. Další příčinou můţe být negativní sebehodnocení, nízké sebevědomí, nepříznivá ţivotní situace a problémy v rodině. „V kaţdém případě stavy přejídání působí problémy i v sociálním cítění a stejně jako u anorektiček se projevují jistou izolovaností. Pří léčbě je podstatnou součástí spolupráce ze strany pacienta trpícího
36 37
http://anorexie.ordinace.biz/ http://www.ordinace.cz/clanek/bulimie/
- 19 -
bulimií, i přes to se jedná o dlouhodobou záleţitost s nejistým výsledkem, kdy je potřeba změnit stravovací návyky a najít emocionální vyrovnanost.“38
2.5.4. Nadměrné cvičení V dnešní době je módou navštěvovat fitness studia a chodit cvičit. Existují však lidé, kteří jsou cvičením posedlí, a jejich tělu to spíše ubliţuje, neţ pomáhá. Jednou z nemocí je athletica nervosa. Tato nemoc se týká muţů, kteří touţí po svalnatém těle a pro které se cvičení stane posedlostí. Většina médií a reklam muţům vštěpuje, ţe pokud nebudou svalnatí a silní, nemají šanci získat kvalitní partnerku. To se samozřejmě můţe projevit v jejich psychice a tato sdělení můţe vést k touze své tělo změnit. Athletica nervosa je psychická porucha, která vychází z nezdravého zájmu o tělo a která můţe vést k posedlosti cvičením. Postihuje především muţe a v mnoha případech se jí přezdívá muţská verze anorexie. „Pacient pak můţe být sám sobě nebezpečný. Jakmile nemůţe cvičit, pociťuje špatnou náladu, podráţděnost, neklid, nervozitu, které ho nutí například cvičit i se zlomenou nohou. Muţi častěji trpí záchvaty přejídání, ţeny většinou vypustí jídlo úplně a propuká anorexie.“39 Muţi mohou v souvislosti s nadměrným cvičením a touhou po svalnatém těle začít uţívat anabolické steroidy, které podporují tvorbu bílkovin ke zvětšení a zesílení svalů. „Současné výsledky ukazují, ţe steroidy nyní uţívá mnoho mladých muţů, kteří chtějí mít muţnější typ postavy. Steroidy umoţňují uţivateli vytvářet svalovou hmotu mnohem rychleji, neţ by to bylo moţné pouhým posilováním.“40 Uţívání anabolických steroidů můţe způsobit zdravotní problémy, jako například srdeční choroby, poškození ledvin, jater a vysoký krevní tlak. Můţe také dojít k zmenšení varlat, sníţení počtu spermií, neplodnosti a zvýšenému riziku rakoviny prostaty.
38
http://bulimie.ordinace.biz/ http://ona.idnes.cz/je-jim-osm-a-uz-hladovi-anorexii-a-bulimii-trpi-cim-dal-mensi-deti-p81/zdravi.asp?c=A100129_203742_domaci_vel 40 GROGAN, Sarah. Body Image : Understanding Body Dissatisfaction in Men, Women and Children (str.72) 39
- 20 -
2.5.5. Extrémní případy dopadu ideálu krásy na spotřebitele Svět módy a modelingu je neustále kritizován za podporování kultu extrémně štíhlé krásy. Ve světě jsou známy případy, kdy mladé modelky kvůli touze po štíhlém těle zemřely. Jednadvacetiletá brazilská modelka Carolina Reston, která trpěla anorexií, zemřela v roce 2006. Kvůli totálnímu vyčerpání organismu a selhávání ledvin skončila koncem října v nemocnici, v té době při výšce 174 centimetrů váţila 40 kilogramů. Hospitalizována byla ve chvíli, kdy měla odletět kvůli fotografování katalogu do Francie. Přes péči lékařů Restonová kvůli selhávání plic a infekci po třech týdnech zemřela.41 V roce 2007 zemřela další uruguayská modelka Eliana Ramos. Zemřela půl roku poté, co její sestra a také modelka Luisel Ramos, podlehla selhání srdce v důsledku podvýţivy přímo na přehlídkovém mole. Smrt těchto mladých modelek vyvolala ve světě novou diskusi o kultu krásy hubených modelek. Pořadatelé vrcholné španělské módní přehlídky Pasarela Cibeles v roce 2006 odmítli třetinu modelek, protoţe prý byly příliš hubené. Reagovali tak na kritické hlasy, podle nichţ dívky a mladé ţeny zkoušejí napodobovat štíhlý a nezdravý vzhled modelek a riskují tím poruchy příjmu potravy. Za další zmínku stojí případ Solagne Magnano, královny krásy Argentiny z roku 1994, která zemřela ve věku 38 let po plastické operaci, která měla jen vytvarovat její pozadí. Matka osmiletých dvojčat chtěla mít stále postavu královny krásy. Cvičila, drţela diety a neváhala podstoupit i kosmetické operace. Poslední operace jí ale stála ţivot. Po tomto rutinním zákroku začala mít problémy s dýcháním. Solange Magnano, která byla několik dní v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče, zemřela na plicní embolii.42
41 42
http://revue.idnes.cz/brazilska-modelka-zemrela-hlady-dnb/missamodelky.asp?c=A061115_175807_missamodelky_lf http://revue.idnes.cz/byvala-miss-argentina-zemrela-po-operaci-na-zpevneni-pozadi-pql/missamodelky.asp?c=A091202_111144_missamodelky_nh
- 21 -
3. Metodologická část 3.1. Dotazník Dotazník je jedním z nejvyuţívanějších nástrojů sběru dat pro různé typy průzkumů. Skládá se ze série otázek, jejichţ cílem je získat názory a fakta od respondentů. Oproti jiným typům průzkumů (jako například osobní nebo telefonický rozhovor, pozorování, skupinový rozhovor, atd.) je moţné prostřednictvím dotazníku získat informace s mnohem menší námahou a levněji. Dále se výsledná data dají mnohem jednodušeji zpracovávat.43 Pro svoji praktickou část jsem vyuţila dotazník, který jsem vytvořila pomocí internetové aplikace Google dokumenty. Otázky v dotazníku jsem zvolila uzavřené, otevřené i polootevřené s moţností „jiné“. Nejprve jsem rozeslala dotazník pouze několika dotazovaným a zjistila, zda jsou pro respondenty otázky jednoznačné a srozumitelné. Podle jejich zpětné vazby jsem posléze upravila některé otázky. Otázky na pohlaví, věk a vzdělání jsem pouţila na konec dotazníku a některé více osobní otázky (váha, výška) vytvořila jako nepovinné. Celkově jsem v dotazníku pouţila 22 otázek. Myslím, ţe je to přijatelný počet, jelikoţ příliš mnoho otázek spíše respondenty odradí.
3.2. Rozhovor Pro druhou část praktické části jsem zvolila metodu polostandardizovaného rozhovoru, v němţ jsou vyuţity výhody standardizovaného a nestandardizovaného rozhovoru. Především je flexibilní a je moţné klást libovolné doplňující otázky. Předem jsem si stanovila strukturu rozhovoru a připravila otázky, které jsem posléze dotazovaným pokládala. Součástí byly i některé doplňující otázky, které se objevily mimo předem stanovených otázek a které vyplynuly z odpovědí dotazovaných. Všechny provedené rozhovory jsem si nahrávala na diktafon, coţ mi velice usnadnilo práci při formulaci odpovědí.
43
http://www.dotaznik-online.cz/index.htm
- 22 -
4. Praktická část Praktickou část bakalářské práce jsem rozdělila na dvě části. V první části se budu zabývat samotným pohledem spotřebitelů na body image a v druhé části bych představila názory odborníků na tuto problematiku, kteří se ve zkoumaném tématu vyznají.
4.1. Dotazníkové šetření Hlavním cílem dotazníkového šetření bude zjistit postoje spotřebitelů k jejich body image, jak moc jsou spokojeni se svým tělesným vzhledem, a také zjistit zkušenosti spotřebitelů s různými moţnostmi úpravy těla (diety, cvičení, plastické operace). Mým cílem je také zjistit, zda se názory na tuto problematiku výrazně liší u muţů a ţen, a zda jsou odlišné názory na tuto problematiku v souvislosti s věkovými kategoriemi. V návaznosti na teoretickou část jsem si připravila hlavní hypotézy, které budu chtít pomocí dotazníků potvrdit či vyvrátit. V teoretické části bylo zmíněno, ţe svoji body image jsou ovlivněny více ţeny neţ muţi. Proto si myslím, ţe jsou ţeny více nespokojené se svým tělem a mají ve větší míře zkušenosti s dietami, případně s plastickými operacemi. Myslím si, ţe muţi budou spíše se svoji postavou spokojeni, jelikoţ nároky na jejich těla nejsou tak extrémní jako u ţen. Média mají velký vliv na vnímání body image u ţen, v poslední době přibývá i muţů, kteří jsou ovlivněni svalnatým ideálem, který je propagován médii. Nejen časopisy, ale i televize, reklamy, módní průmysl apod. nabízí pouze jeden, pro většinu ţen i muţů nedosaţitelný, vzhled. Také si myslím, ţe postoj k plastickým operacím bude spíše negativní, jelikoţ mnoho lidí tuto variantu úpravy těla spíše odsuzuje. Hlavní hypotézy: H1: Ţeny jsou více nespokojené se svým zevnějškem neţ muţi. H2: Ţeny a muţi jsou ovlivněni dnešním ideálem krásy, který je propagován médii. H3: Postoj k plastickým operacím je u ţen i u muţů spíše negativní.
- 23 -
4.1.1. Základní informace V období od 18. - 26. 11. 2010 se mi podařilo získat odpovědi od 112 respondentů. K rozesílání dotazníků mi poslouţil především e-mail, ale také sociální síť Facebook. Celkem se tohoto průzkumu zúčastnilo 63 ţen (56 %) a 49 muţů (44 %). Respondenty jsem rozdělila do 4 věkových kategorií. Převáţnou část tvořili lidé ve věku 15 - 24 (34 %), kteří jsou převáţně studenty na středních a vysokých školách nebo mladí pracující lidé. Kaţdá z ostatních věkových kategorií (25 - 34, 35 - 49, 50 a více) obsahovala přibliţně stejný počet respondentů (30 %, 21 %, 15 %). V souvislosti s věkem převaţovali svobodní respondenti (70 %), dále status ţenatý/vdaná se objevil u 27 % respondentů a pouze malé procento rozvedených (3 %). Mezi dotazovanými byli nejvíce zastoupeni lidé s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou (54 %) a druhou část respondentů (46 %) tvořili lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním niţšího či vyššího stupně.
Pohlaví
Věk 15%
44% 56%
34%
21%
Muţ Ţena
15-24 25-34
30%
35-49 50 a více
Graf 1: Pohlaví
Graf 2: Věk
Stav 3% Svobodný/á 27% 70%
Ţenatý/Vdaná Rozvedený/Rozvedená
Graf 3: Stav
Výsledky dotazníku jsem si rozdělila na 4 hlavní podkapitoly a to na body image, zkušenosti se sniţováním váhy, dopad médií na spotřebitele a postoje k plastickým operacím.
- 24 -
4.1.2. Body image Nejprve mě zajímalo, jak muţi a ţeny vnímají svůj zevnějšek. Na otázku „Je pro Vás důleţité vypadat dobře?“ odpovědělo 83 % muţů, ţe je to pro ně důleţité. Dalších 14 % muţů se vyjádřilo, ţe jim je to jedno, a pro zbylé muţe (2 %) vzhled spíše není důleţitý. U ţen byla odpověď na tuto otázku jednoznačná, jelikoţ 100 % ţen odpovědělo, ţe je pro ně důleţité vypadat dobře.
Určitě ano Spíše ano Je mi to jedno Spíše ne Ne Celkem
MUŽI ŽENY 20% 48% 63% 52% 14% 0% 2% 0% 0% 0% 100% 100%
Tabulka 2: Je pro Vás důleţité vypadat dobře?
V návaznosti na předchozí otázku jsem chtěla zjistit, co muţi a ţeny dělají pro to, aby vypadali dobře. Tato otázka měla více variant odpovědí, proto jsem vyhodnotila podle četností různých odpovědí, které se objevily. Muţi nejčastěji odpovídali, ţe pravidelně sportují nebo navštěvují fitness centra. Další nejčastější odpovědí u muţů byla, ţe si kupují hezké oblečení a zdravě se stravují. Muţi, kteří v předchozí otázce zmínili, ţe jim je to jedno, jak vypadají, převáţně odpovídali, ţe nic pro to, aby vypadali dobře, nedělají.
Nic pro to nedělám Kupuji si hezké oblečení Navštěvuji kosmetické salóny Ţeny
Kupuji si kvalitní kosmetiku
Muţi
Drţím dietu Pravidelně sportuji nebo navštěvuji fitness centra Jím zdravě 0
10
20
30
Graf 4: Co děláte pro to, abyste vypadal/a dobře
- 25 -
40
50
U ţen převahovala odpověď „Kupuji si hezké oblečení“ a dále „Pravidelně sportuji nebo navštěvuji fitness centra“. Ţeny také ve velké míře navštěvují kosmetické salóny a jí zdravě. Odpovědi u těchto otázek ukázaly, ţe pro většinu ţen a muţů je důleţité vypadat dobře (pro ţeny o něco více důleţité) a vkládají mnoho úsilí, aby tomu tak bylo. Ţena, která o sebe pečuje, není ţádnou výjimkou, stále více však dochází k nárustu počtu muţů, kteří o sebe pečují stejně jako ţeny. Dále jsem chtěla zjistit, v jaké míře jsou spotřebitelé spokojeni se svým tělem a jak vnímají své tělesné proporce. Na otázku „Jste spokojený/á se svojí postavou?“ odpověděla více neţ polovina ţen (52,4 %), ţe jsou spokojeny, ale něco by na sobě změnily. Tuto odpověď jsem nepovaţovala za stoprocentní spokojenost, ale spíše menší nespokojenost. 22,2 % ţen jsou spíše spokojené, 3,2 % zcela spokojené. 20,6 % ţen odpovědělo, ţe jsou spíše nespokojené. Pouze jedna ţena svoji postavu neřeší.
Jsem zcela spokojený/á Jsem spíše spokojený/á Jsem spokojený/á, ale něco bych na sobě změnil/a Jsem spíše nespokojený/á Jsem zcela nespokojený/á Neřeším to Celkem
ŽENY 2 14
MUŽI 2 16
ŽENY 3,2% 22,2%
MUŽI 4,1% 32,7%
33
21
52,4%
42,9%
13 0 1 63
3 2 5 49
20,6% 6,1% 0,0% 4,1% 1,6% 10,2% 100,0% 100,0%
Tabulka 3: Spokojenost s postavou
Muţi odpovídali podobně jako ţeny. 42,9 % muţů je spokojeno, ale něco by na sobě změnilo. Další většina muţů je zcela nebo spíše spokojena (celkem 36,8 %). Muţi jsou v porovnání s ţenami více spokojeni se svoji postavou. Také je zajímavé, ţe 10,2 % muţů odpovědělo, ţe svoji postavu neřeší.
- 26 -
10,2%
Neřeším to
1,6% 4,1%
Jsem zcela nespokojený/á
0,0% 6,1%
Jsem spíše nespokojený/á
20,6% 42,9%
Jsem spokojený/á, ale něco bych na sobě změnil/a
52,4% 32,7%
Jsem spíše spokojený/á
22,2% 4,1% 3,2%
Jsem zcela spokojený/á 0% Muţi
20%
40%
60%
Ţeny
Graf 5: Spokojenost s postavou – všichni respondenti
Zajímavé také bylo, podívat se na spokojenost s postavou v souvislosti s BMI (Indexem tělesné hmotnosti). Otázky na váhu a výšku jsem zvolila jako nepovinné, jelikoţ jsou velice osobní. Byla jsem velice překvapená, ţe většina dotazovaných odpověděla bez jakýchkoliv problémů. Moţná to bylo také tím, ţe dotazník byl rozesílán přes Internet, coţ je více anonymní varianta, neţ kdybych ho distribuovala v papírové podobě. Pomocí jednoduchého vzorečku (podíl váhy v kg a výšky v metrech na druhou) jsem spočítala BMI zvlášť pro ţeny a muţe. Posléze jsem je podle tabulky roztřídila do 4 kategorií – podváha, norma, nadváha a obezita 1.stupně. Ostatní kategorie BMI se ve zkoumaném vzorku nevyskytovaly. BMI ženy
BMI muži 2% 2%
14% 10%
norma 76%
podváha
podváha
norma
47%
49%
nadváha
nadváha obezita 1.stupně
Graf 6: BMI ţeny
Graf 7: BMI muţi
Z tohoto výpočtu vyplynulo, ţe 76 % ţen má svoji váhu v normě, 14 % má nadváhu a 10 % ţen podváhu. Naopak 49 % muţů má normální váhu a 47 % muţů - 27 -
nadváhu, coţ je o mnoho více neţ u ţen. To můţe být způsobeno tím, ţe se ţeny ve větší míře soustřeďují na udrţování své váhy. Pouze jeden z muţů měl podváhu a jeden dotazovaný obezitu 1. stupně. Důleţité je však zmínit, ţe ukazatel BMI je zjednodušený a pouze orientační. Nelze s přesností říci, ţe kaţdý, kdo má BMI ukazující nadváhu či podváhu, má problémy s tělesnou váhou. „Problém je v tom, ţe tato stupnice nezohledňuje individuální charakteristiky a měří stejně mladého sportovce i sedmdesátiletého muţe. BMI není schopno rozpoznat tuk od svalů, takţe například sportovci jsou při tomto druhu měření extrémně znevýhodněni.“44 Přesnější posouzení tělesné váhy by bylo moţné určit po důkladném lékařském vyšetření a zahrnutí dalších parametrů, jako je například objem svalové hmoty, tuku a zohlednění typu postavy. Přestoţe mají dotazovaní podle BMI váhu v normě, tak převáţně odpovídali, ţe jsou spokojeni, ale něco by na sobě změnili. Ze skupiny ţen, které mají váhu v normě, je 23% spíše nespokojeno. Muţi, kteří mají váhu v normě, jsou spokojeni nebo spokojeni s tím, ţe by něco změnili. U muţů a u ţen, kteří neuvedli svoji váhu a věk (nebylo tedy moţné spočítat BMI), převaţovala odpověď „Jsem spokojený/á, ale něco bych na sobě změnil/a“.
ŽENY
podváha norma nadváha
Jsem zcela spokojený/á Jsem spíše spokojený/á Jsem spokojený/á, ale něco bych na sobě změnil/a Jsem spíše nespokojený/á Jsem zcela nespokojený/á Neřeším to CELKEM
1 1
1 11
0 1
4
21
4
0 0 0 6
10 0 1 44
3 0 0 8
Tabulka 4: Spokojenost s postavou - ţeny
44
http://ona.idnes.cz/tloustici-jsou-pohodari-aneb-nejvetsi-myty-o-obezite-pd2/zdravi.aspx?c=A101201_083915_zdravi_bad
- 28 -
MUŽI
0 0
0 9
2 3
obezita 1.stupně 0 0
1
8
11
0
0 0 0 1
2 1 2 22
0 2 3 21
0 1 0 1
podváha Norma nadváha
Jsem zcela spokojený/á Jsem spíše spokojený/á Jsem spokojený/á, ale něco bych na sobě změnil/a Jsem spíše nespokojený/á Jsem zcela nespokojený/á Neřeším to CELKEM
Tabulka 5: Spokojenost s postavou - muţi
Tyto odpovědi ukázaly, ţe muţi a ţeny nejsou stoprocentně spokojeni se svojí postavou i přes to, ţe mají podle indexu tělesné hmotnosti váhu v normě či dokonce podváhu. Jelikoţ jsem předpokládala, ţe většina ţen a muţů nebude stoprocentně spokojena se svoji postavou, chtěla jsem v další otázce zjistit, co by muţi a ţeny na sobě chtěli změnit. V této otázce bylo umoţněno zaškrtnout více odpovědí, proto jsem ji vyhodnotila na základě četnosti výskytu odpovědí. Ţeny nejvíce uváděly, ţe by chtěly zhubnout. Dále nejčastěji odpovídaly, ţe by chtěly být hezčí a třetí nejčastější odpověď byla „Chtěl/a bych být svalnatější“. Tato otázka byla polouzavřená a ţeny se mohly vyjádřit u varianty „Jiné“. Nejčastěji zde bylo zmíněno, ţe by chtěly mít větší prsa nebo to, ţe si uvědomují, ţe nejsou dokonalé, ale jejich partneři je berou takové, jaké jsou.
Jiné Nic bych neměnil/a Chtěl/a bych být vyšší Muţi
Chtěl/a bych přibrat
Ţeny
Chtěl/a bych být hezčí Chtěl/a bych být svalnatější Chtěl/a bych být hubenější 0
5
10
15
20
25
Graf 8: Co byste na sobě změnil/a?
- 29 -
30
35
40
45
Nejvíce muţů odpovědělo na tuto otázku, ţe by chtěli být svalnatější. Potvrzuje to skutečnost, ţe muţi vzhlíţejí k svalnatému ideálu krásy a jsou tímto ideálem ovlivněni. Ve stejném počtu se u muţů, jako další nejčastější odpověď objevila „Chtěl/a bych být hubenější“ a „Nic bych neměnil/a“.
4.1.3. Zkušenosti se snižováním váhy Dále mě zajímalo, jaké zkušenosti mají respondenti se sniţováním váhy pomocí diet, cvičení a uţívání pilulek na hubnutí. Nejen diety, ale i přehnané cvičení můţe mít negativní vliv na tělesné zdraví. Přál/a jste si někdy zhubnout? Ano, drţel/a jsem dietu Ano, více jsem cvičil/a Ano, uţíval/a jsem pilulky na hubnutí Ano, zkoušel/a jsem všechny výše uvedené kombinace Ne, zatím jsem nepotřeboval/a zhubnout Celkem
MUŽI ŽENY 4 22 16 22 0 0 3
9
26
10
49
63
Tabulka 6: Zkušenosti se sniţováním váhy
Pro lepší ohodnocení výsledku této otázky jsem vypracovala tabulku, ve které jsou srozumitelněji vyjádřeny odpovědi respondentů z různých věkových kategorií. Lépe zde můţeme vidět, ţe 53 % ze všech muţů zatím nepotřebovalo zhubnout. Pokud odpověděli, ţe ano, pak 33 % muţů se pokoušelo sníţit svoji váhu cvičením. Se všemi uvedenými kombinacemi má zkušenost 6 % muţů, kteří jsou převáţně ve věku 50 a více let. Myslím, ţe je to způsobeno především tím, ţe ve vyšším věku muţi spíše přibírají na váze, jelikoţ dochází k nerovnováze mezi příjmem a výdajem energie. Proto se snaţí nějakým způsobem sníţit svoji váhu. Dalším faktem můţe být ten, ţe muţi začnou řešit svoji nadváhu aţ s nástupem zdravotních potíţí. Strach o zdraví je jeden z hlavních důvodů drţení diet u muţů v pozdějším věku. Ţeny mají zkušenosti s dietami jiţ v mladistvém věku. 35 % ze všech ţen odpovědělo, ţe mají zkušenosti s dietami a také se cvičením (také 35 % ţen). Se všemi uvedenými kombinacemi (dieta, cvičení, pilulky na hubnutí) má zkušenost 14 % ţen,
- 30 -
podobně jako u muţů, převáţně ve věku 50 a více let. Pouze 16 % ţen zatím nepotřebovalo zhubnout. Ano, drţel/a jsem dietu
Ano, více jsem cvičil/a
Ano, uţíval/a jsem pilulky na hubnutí
8% 0% 22%
35% 43% 22%
0% 0% 0%
8% 0% 0%
50% 57% 56%
100% 100% 100%
0%
29%
0%
14%
57%
100%
8%
33%
0%
6%
53%
100%
15-24
33%
42%
0%
8%
17%
100%
25-34 ŽENY 35-49 50 a více Celkem
33% 43%
41% 36%
0% 0%
7% 14%
19% 7%
100% 100%
30%
10%
0%
40%
20%
100%
35%
35%
0%
14%
16%
100%
Věk
15-24 25-34 35-49 50 a více
MUŽI
Celkem
Ano, zkoušel/a Ne, zatím jsem všechny jsem Celkem výše uvedené nepotřebova kombinace l/a zhubnout
Tabulka 7: Zkušenosti se sniţováním váhy – procentuální vyjádření
Pomocí těchto otázek v dotazníku se mi podařilo potvrdit hypotézu H1: Ţeny jsou více nespokojené se svým zevnějškem neţ muţi. Pro všechny ţeny je důleţité vypadat dobře a ve větší míře řeší to, jak vypadají a působí na ně mnohem větší tlak v souvislosti s váhou, postavou a krásou. Z 63 ţen se celkově 41krát objevilo, ţe by chtěly být hubenější a 13krát, ţe by chtěly být hezčí, coţ je podstatně více neţ u muţů, kteří převáţně odpovídali, ţe by chtěli být svalnatější. V porovnání s muţi mají ţeny více zkušeností s drţením diet, ale i s uţíváním pilulek na hubnutí. To, ţe muţi nedrţí diety, můţe být způsobeno i tím, ţe muţský ideál krásy je muţ, který má spíše svalnatou postavu. Muţi také nemají dostatečnou motivaci k tomu, aby drţeli diety. Muţská obezita je přitom podle lékařů mnohem více nebezpečná neţ ţenská, jelikoţ dochází k hromadění tuku především v oblasti břicha, coţ s sebou nese vyšší riziko kardiovaskulárních a metabolických problémů. Ţeny podle výsledků dotazníku věnují mnoho času úpravě svého zevnějšku. Navštěvují kosmetické salóny, fitness centra a kupují si hezké oblečení.
- 31 -
To, ţe je pro ţeny důleţité být štíhlé a krásné více, neţ cokoliv jiného, potvrzuje i mnoho psychologů, kteří se zabývají touto problematikou. „Pracovala jsem s mnoha ţenami s nadváhou a na tělesnou váhu myslí stále. Ţijeme totiţ ve společnosti, kde se neustále hodnotí a řeší tvar, velikost a atraktivita. Lidé, kteří jsou obézní, jsou stigmatizováni lidmi, kteří si myslí, ţe jsou hloupí, líní nebo se o sebe nestarají, tvrdí psycholoţka Pam Spurrová.“45
4.1.4. Vliv médií na spotřebitele V další části dotazníku jsem se snaţila zjistit, zda mají média vliv na muţe a ţeny v souvislosti s kultem štíhlého (u ţen) a svalnatého těla (u muţů), případně potvrdit či vyvrátit hypotézu H2, která se týká vlivu ideálu krásy na muţe a ţeny. Na otázku „Myslíte si, ţe média (časopisy, reklamy apod.) převáţně zobrazují nedosaţitelný vzhled?“ 17 % muţů odpovědělo určitě ano a 63 % si myslí, ţe spíše ano. Ţeny na tuto otázku odpovídaly nejčastěji určitě ano (24 %) a spíše ano (59 %). Celkem si tedy více jak polovina muţů a ţen myslí, ţe jsou v médiích zobrazovány příliš štíhlé modelky a nepřirozeně svalnatí muţi. Muži
Ženy 1%
12%
8%
17%
Určitě ano Spíše ano
16%
0% 24%
Spíše ne 63%
Určitě ano Spíše ano Spíše ne
Určitě ne
59%
Nevím
Určitě ne Nevím
Graf 9: Zobrazovaný vzhled v médiích - muţi
Graf 10: Zobrazovaný vzhled v médiích - ţeny
Jak jiţ bylo zmíněno, módní průmysl a média představují muţské a ţenské tělo odlišným způsobem. Ţeny jsou zobrazovány jako extrémně štíhlé, chlapecké postavy. Muţi jsou převáţně zobrazováni s normální tělesnou hmotností, ale svalnaté postavy. Na otázku „Chtěl/a bych vypadat jako krásní/é muţi/ţeny vystupující v reklamách“ odpovědělo 14 % muţů určitě ano, 31 % spíše ano a 41 % muţů se s tímto
45
http://ona.idnes.cz/stihla-postava-je-pro-zenu-dulezitejsi-nez-spokojeny-milostny-zivot-1k1/dieta.aspx?c=A101006_121451_dieta_lf
- 32 -
výrokem neztotoţnilo. 16 % ţen by určitě chtělo vypadat jako ţeny v reklamách, 59 % spíše ano a na rozdíl od muţů se pouze 17 % ţen neztotoţnilo s tímto výrokem.
Muži
Ženy
14% 14% 14% 31% 27%
Určitě ano
1% 8%
Spíše ano
16%
Určitě ano
16%
Spíše ano
Spíše ne
Spíše ne
Určitě ne
59%
Nevím
Určitě ne Nevím
Graf 11: Vliv médií na muţe
Graf 12: Vliv médií na ţeny
V další části této podkapitoly bylo zajímavé podívat se na závislost spokojenosti s postavou a touhou vypadat jako krásné osoby vystupující v reklamách a médiích, neboli jak jsou muţi a ţeny, kteří odpovídali, ţe by chtěli vypadat jako krásní/krásné muţi/ţeny vystupujících v reklamách, spokojeni se svoji postavou. Ţeny, které odpovídaly, ţe by chtěly vypadat jako krásné ţeny v reklamách, převáţně odpovídaly, ţe jsou spokojené, ale něco by na sobě změnily. Další nejčastější odpovědí u ţen byla „Jsem spíše nespokojená“. To potvrzuje, ţe ţeny, které nejsou spokojené se svým tělem, by chtěly vypadat jako ideálně krásné ţeny v médiích. Právě ţeny mají horší pocit ze svého těla při porovnání s ideálně krásnými ţenami. Ve své snaze o ideální vzhled se často uchylují ke krokům, které mohou mít nepříznivý vliv na jejich zdraví. V mnoha případech si neuvědomují, ţe přiblíţit se ideálu krásy je pro devadesát procent ţen nemoţné z toho prostého důvodu, ţe s určitými tělesnými proporcemi nelze nic udělat, jelikoţ jsou dané genetickými predispozicemi. Chtěl/a bych vypadat jako krásní/é muţi/ţeny vystupující v reklamách Jste spokojený/á se svojí postavou? Jsem zcela spokojený/á Jsem spíše spokojený/á Jsem spokojený/á, ale něco bych na sobě změnil/a Jsem spíše nespokojený/á Celkem
Spíše Určitě ano ano 3% 19%
10% 20%
57%
40%
22% 30% 100% 100%
Tabulka 8: Závislost spokojenosti s postavou a touhou vypadat jako krásné ţeny v médiích - ţeny
- 33 -
U muţů, kteří by chtěli vypadat jako ideálně krásní muţi v reklamách, převahovala odpověď „Jsem spokojený, ale něco bych na sobě změnil“. Ti, kteří odpovídali „Určitě ano“ jsou spíše nespokojeni se svojí postavou. Chtěl/a bych vypadat jako krásní/é muţi/ţeny vystupující v reklamách Jste spokojený/á se svojí postavou? Jsem spíše spokojený/á Jsem spokojený/á, ale něco bych na sobě změnil/a Jsem spíše nespokojený/á Celkem
Spíše ano
Určitě ano
40%
17%
53%
50%
7% 100%
33% 100%
Tabulka 9: Závislost spokojenosti s postavou a touhou vypadat jako krásní muţi v médiích - muţi
Podle výsledků dalších otázky „Jaká postava se Vám líbí u ţen/muţů?“ vyplynulo, ţe ţenám se nejvíce líbí u ţen štíhlá postava (celkem 52 %) a u muţů střední postava, která není ani štíhlá ani plnoštíhlá (51 %). Dále u muţů preferují sportovní postavu s vypracovanými svaly (42 %). Jaká postava se Vám líbí všechny 15-24 u žen? Velmi štíhlá 3% 0% Štíhlá 52% 75% Ani štíhlá ani plnoštíhlá 34% 25% něco mezi Plnoštíhlá 0% 0% Plnější tvary 0% 0% Sportovní 10% 0% CELKEM 100% 100%
4% 52%
8% 38%
50 a více 0% 43%
32%
38%
57%
25-34 35-49
0% 0% 0% 0% 0% 0% 12% 15% 0% 100% 100% 100%
Tabulka 10: Jaká postava se Vám líbí u ţen? - ţeny
Jaká postava se Vám líbí všechny 15-24 25-34 u mužů? Velmi štíhlá 0% 0% 0% Štíhlá 3% 0% 4% Ani štíhlá ani plnoštíhlá 51% 30% 42% něco mezi Plnoštíhlá 0% 0% 0% Plnější tvary 3% 10% 4% Sportovní s 42% 60% 50% vypracovanými svaly CELKEM 100% 100% 100%
0% 8%
50 a více 0% 0%
54%
90%
0% 0%
0% 0%
38%
10%
35-49
100% 100%
Tabulka 11: Jaká postava se Vám líbí u muţů? - ţeny
- 34 -
Zatímco se mladým muţům ve věku 15-24 let líbí štíhlé ţeny, muţi v ostatních věkových kategorií dávají přednost ţeně, která není ani moc štíhlá ani plnoštíhlá. Ze všech muţů se 42 % líbí u ţen postava ani štíhlá ani plnoštíhlá, ale nějaká mezi a 31 % muţů preferuje u ţen štíhlou postavu. U muţů se jim nejvíce líbí sportovní postava s vypracovanými svaly. Tyto odpovědi potvrdily, ţe mnoho muţů vzhlíţí ke svalnatému ideálu a většina muţů by chtěla mít svalnatou postavou. Jaká postava se Vám všichni 15-24 25-34 líbí u žen? Velmi štíhlá 4% 0% 14% Štíhlá 31% 40% 29% Ani štíhlá ani plnoštíhlá 42% 36% 43% něco mezi Plnoštíhlá 4% 4% 14% Plnější tvary 2% 0% 0% Sportovní 17% 20% 0% CELKEM 100% 100% 100%
11% 11%
50 a více 0% 29%
56%
43%
35-49
0% 0% 11% 0% 11% 29% 100% 100%
Tabulka 12: Jaká postava se Vám líbí u ţen? - muţi
Jaká postava se Vám všichni 15-24 25-34 líbí u mužů? Velmi štíhlá 0% 0% 0% Štíhlá 18% 21% 33% Ani štíhlá ani plnoštíhlá 21% 5% 17% něco mezi Plnoštíhlá 3% 0% 0% Plnější tvary 0% 0% 0% Sportovní s 58% 74% 50% vypracovanými svaly Ostatní 0% 0% 0% CELKEM 100% 100% 100%
0% 0%
nad 50 0% 17%
29%
67%
14% 0%
0% 0%
57%
17%
35-49
0% 0% 100% 100%
Tabulka 13: Jaká postava se Vám líbí u muţů? - muţi
Pro ţeny jsou časopisy jedním z největších zdrojů informací o vzhledu, dietách a zdraví. Ţenské časopisy však vysílají k ţenám rozporuplné signály. Existuje mnoho časopisů, které na jedné straně zvyšují ţenám sebevědomí, především v článcích o tom, jak být krásná, úspěšná a sexy, jak se prosadit, a na druhé straně však ţenám říkají, ţe ideálem je ţena štíhlé postavy. V jednom časopisu lze najít články o tom, ţe mít jiné míry neţ 90-60-90 není nic špatného, a na dalších stranách je uvedeno, jak zhubnout. Výzkumy prokázaly, ţe většina dívek v pubertě velmi rychle ztrácí sebevědomí, protoţe neodpovídá - 35 -
mediálnímu obrazu dokonalé ţeny, a jejich pokusy o dosaţení takového vzhledu pak často končí váţnými zdravotními poruchami. Psychické problémy mohou přetrvat i celý ţivot.46 U doplňující otevřené otázky „Jaké je Vaše oblíbené tištěné médium?“ převáţná část ţen uváděla časopisy, ve kterých se ve velké míře objevují fotografie úspěšných a nepřirozeně hubených modelek (např. Elle, Cosmopolitan, Harper´s Bazar). Ţeny se v těchto časopisech dočtou o tom, jak účinně hubnout, o různých preparátech, které zajistí štíhlý vzhled apod. V mnoha případech chybí informace o neţádoucích účincích či různému působení. Na druhou stranu muţi jako oblíbené tištěné médium nejčastěji uváděli noviny (MF Dnes, Hospodářské noviny apod.). Z časopisů se nejčastěji objevoval Týden a Reflex. Těmito otázkami se mi podařilo potvrdit hypotézu H2: Ţeny a muţi jsou ovlivněni dnešním ideálem krásy, který je propagován médii. Otázkou však nadále zůstává, zda média mohou přímo způsobovat nespokojenost s vlastním tělem nebo pouze prohlubují jiţ existující nespokojenost. Bezpochyby jsou média velmi silným nástrojem pro ovlivňování myšlení mnoha muţů a ţen. Můţe k tomu přispívat i nízké sebevědomí jedinců, které znamená větší důvěřivost a ovlivnitelnost médii.
46
http://www.anabell.cz/index.php/clanky-a-vase-pribehy/poruchy-prijmu-potravy/16-ideal-krasy/217-ena-a-media
- 36 -
4.1.5. Postoje k plastickým operacím V další části dotazníku jsem chtěla zjistit názory dotazovaných na plastické operace. Plastickou operaci podstoupil pouze dva muţi, a to operaci očních víček. Jednalo se o muţe ve věku 50 a více let. U ţen toto procento bylo větší a celkově podstoupilo plastickou operaci 14 % ţen. U ţen převaţovala operace očních víček (opět především u starších ţen), otoplastika (plastická operace učí) a dále např. odstranění jizev, botox a chemický peeling. Spíše se tedy jednalo o menší kosmetické úpravy.
Muži
Ženy 14%
2%
Ano
Ano 98%
86%
Ne
Graf 13: Zkušenost muţů s plastickými operacemi
Ne
Graf 14: Zkušenost ţen s plastickými operacemi
Odpovědi na otázku „Co si myslíte o plastických operacích?“ jsem rozdělila podle toho, zda jedinci jiţ postoupili plastickou operaci, či ne. Předpokládala jsem, ţe respondenti, kteří podstoupili úpravu těla, budou mít spíše pozitivní názor a ti, kteří ne, spíše negativní. Tato otázka byla opět pootevřená a respondenti se mohli vyjádřit u poloţky „Jiné“. Jsem pouze pro drobné úpravy 40% 60%
Je to skvělá moţnost jak si zvýšit sebevědomí
Graf 15: Respondenti, kteří podsoupili plastickou operaci
Respondenti, kteří podstoupili plastickou operaci, odpověděli 60 %, ţe jsou pouze pro drobné úpravy. Dalších 40 % odpovědělo, ţe je to skvělá moţnost, jak si zvýšit sebevědomí.
- 37 -
U respondentů, kteří plastickou operaci nepodstoupili, se objevily různé odpovědi na tuto otázku. 34 % muţů si myslí, ţe jsou plastické operace záleţitostí především ţen. Dalších 30 % muţů odpovědělo, ţe by se plastické operace měly vyuţívat pouze ze zdravotních důvodů. 14 % muţů si také myslí, ţe je to rozmar, bez kterého se dá ţít. 16 % muţů je pouze pro drobné úpravy. Podle výsledku této otázky si myslím, ţe názor muţů na plastické operace je spíše negativní. Je to skvělá moţnost jak si zvýšit sebevědomí
Muži
Jsem pouze pro drobné úpravy 0% 0% 14%
Nejsem proti, ale jsou příliš drahé
2% 16%
Je to záleţitost především ţen
4%
Myslím, ţe by se měly vyuţívat pouze ze zdravotních důvodů Je to rozmar, bez kterého se dá ţít
30% 34%
Jsou zdraví nebezpečné Jiné Graf 16: Respondenti, kteří nepodsoupili plastickou operaci - muţi
Největší procento ţen (31 %) odpovědělo, ţe jsou pro drobné úpravy jako např. operace očních víček, vyhlazení vrásek, odstranění akné apod. 23 % ţen přiznalo, ţe nejsou proti, ale ţe je pro ně hlavní překáţkou vysoká cena plastických operací. 16 % ţen si také myslí, ţe je to skvělá moţnost jak si zvýšit sebevědomí. V porovnání s muţi je názor na plastické operace u ţen více pozitivní. Je to skvělá moţnost jak si zvýšit sebevědomí
Ženy 0% 12%
Jsem pouze pro drobné úpravy
0%
Nejsem proti, ale jsou příliš drahé
16% Je to záleţitost především ţen
16%
Myslím, ţe by se měly vyuţívat pouze ze zdravotních důvodů Je to rozmar, bez kterého se dá ţít
31%
2% 23%
Jsou zdraví nebezpečné Jiné Graf 17: Respondenti, kteří nepodsoupili plastickou operaci - ţeny
- 38 -
Dále mě zajímalo, zda by muţi a ţeny podstoupili plastickou operaci. Na otázku „Podstoupil/a byste plastickou operaci (pokud jste jiţ podstoupil/a, případně znova)?“ odpovědělo 45 % muţů „Ano, ale pouze ze zdravotních důvodů či po úraze“. U 20 % muţů se objevila odpověď „Nikdy bych nic takového nepodstoupil“. Ţeny (35 %), na rozdíl od muţů, moţnost plastické operace v budoucnosti nevylučují. 24 % ţen je pouze pro drobné úpravy, jako např. vyhlazení vrásek, operace očních víček apod. a 22 % ţen by podstoupilo plastickou operaci pouze ze zdravotních důvodů či po úraze. 45% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
35% 24% 10% 4%
8%
22%
20% 10%
12% 6%
3%
Muţi Ţeny
Ano, šel/šla Ano, ale pouze Ano, ale pouze V budoucnosti Nikdy bych nic bych do toho drobné úpravy ze zdravotních tuto moţnost takového (operace víček, důvodů či po nevylučuji nepodstoupil/a vyhlazení úraze vrásek, odstranění akné apod.)
Nevím
Graf 18: Podstoupil/a byste plastickou operace?
Hypotézu H3: Postoj k plastickým operacím je u ţen i u muţů spíše negativní se mi z odpovědí na tyto otázky nepodařilo potvrdit, jelikoţ názor ţen na plastické operace nebyl jednoznačně negativní. Ţeny jsou pro drobné úpravy a plastické operace vidí jako výbornou moţnost ke zvýšení sebevědomí. Muţi se přiklánějí k názoru, ţe jsou plastické operace záleţitostí ţen a ţe by se měly vyuţívat pouze ze zdravotních důvodů. Zajímavé je, ţe si ţádný z respondentů nemyslí, ţe by plastické operace mohly být zdraví nebezpečné. To můţe být způsobeno tím, ţe se v médiích málokdy objevují texty, které poukazují na nebezpečí takovýchto zákroků do těla.
- 39 -
4.2. Výsledky rozhovorů s odborníky 4.2.1. Rozhovor s Petrou Řehořkovou Dne 27. 10. 2010 jsem se zúčastnila prezentace paní Petry Řehořkové na Vysoké škole ekonomické v rámci předmětu Marketing malých a středních podniků. Samotná přednáška mě velmi zaujala, proto jsem se rozhodla paní Řehořkovou osobně kontaktovat a domluvit si osobní setkání, které by mi pomohlo k vypracování bakalářské práce. S paní Řehořkovou jsem se osobně setkala 8. 11. 2010 v estetickém a laserovém centru Petra Clinic.
Představení 47 Petra Řehořková je majitelkou estetického a laserového centra Petra Clinic, které sídlí na Václavském náměstí v Praze a které bylo otevřeno v roce 2007. Dlouholeté zkušenosti a vzdělání v oblasti zdravotnictví, rehabilitace, rekonvalescence a lázeňské péče, úspěšně vyuţívá při činnosti kliniky. Je autorkou celé řady programů a postupů zaměřených na hubnutí, zdravou výţivu, krásu a estetiku. Vlastní certifikát Mezinárodní cvičitelky aerobiku a Cvičitelky step aerobiku. Dále je drţitelkou certifikátů Fitness instruktor a osobní trenér, Výţivový poradce, Spinning instruktor a Cvičitel pilates. Od roku 2002 provozuje Women fitness Petra Clinic (dříve Salon Slunečnice) s originálním cvičením pomocí zeštíhlovacích rehabilitačních stolů a je také autorkou výjimečného zeštíhlovacího programu, známého pod názvem Zelená Míle. Úspěšné metody Petry Řehořkové a výborná profesní pověst její kliniky se dostávají do podvědomí široké veřejnosti. Ve svém oboru se postupně stává vyhledávanou odbornicí. Proto se také od roku 2009 pravidelně objevuje v televizních pořadech a časopisech zaměřených na hubnutí, zdravou výţivu, krásu a estetiku. Zmínila bych například pořady televize Prima Nahá jsi krásná a také pořad Mladší o pár let. Petra Řehořková patří k vyhledávaným odbornicím v oboru estetické péče. Zaměřuje se především na metody tvarování problematických částí těla, bez nutnosti chirurgických výkonů. Na klinice, kterou provozuje, je klientům poskytovaná vysoká úroveň odborné péče. 47
http://www.bezbolestna-liposukce.cz/o-nas/
- 40 -
Připravené otázky
Pohled na ideál krásy se v průběhu dějin mnohokrát měnil. Jaký Váš názor na dnešní ideál krásy?
Myslíte si, ţe média ovlivňují to, jak hodnotíme své vlastní tělo?
Myslíte si, ţe je pro ţivot důleţité, aby byl člověk krásný?
Navštěvují Vaši kliniku pouze ţeny, nebo chodí i muţi?
Jaký je průměrný věk Vašich zákazníků? Chodí spíše mladé ţeny nebo i starší?
Jaký je Váš názor na plastické operace?
Setkala jste se někdy ve své praxi s nepovedenými plastickými operacemi?
Myslíte si, ţe i plastické operace mohou škodit našemu zdraví?
Setkala jste se někdy s někým, kdo by trpěl poruchou příjmu potravy?
V dnešní době je velkým hitem navštěvovat fitness studia. Myslíte si, ţe nadměrné cvičení můţe být pro zdraví škodlivé?
Výsledky rozhovoru Mnoho lidí se v dnešní době snaţí přiblíţit ideálu krásy. Především ţeny jsou nespokojené s tím, jak vypadají. Média na nás neustále působí a propagují především štíhlé a krásné ţeny. To samozřejmě přispívá k nespokojenosti s naším tělem a s tím, jak vypadáme. Paní Řehořková podotkla, ţe například v tištěných médiích dochází ve velké míře k retušování obrázků ţen. Sama zmínila, ţe v jedné ze svých tištěných reklam také došlo k menší úpravě fotografie grafikem. Pomocí Photoshopu, či jiných profesionálních programů, lze ubrat člověku aţ 10-30 let, vyhladit vrásky, celulitidu, zvětšit prsa. To samozřejmě můţe vést ke zkreslené představě o tom, ţe všichni modelové a modelky v médiích jsou dokonale krásní. Mnoho ţen se chce vyrovnat štíhlému ideálu krásy, proto drţí diety a chodí na zeštíhlující procedury. Na druhou stranu stále existují ţeny, které se cítí dobře i přes to, ţe mají nějaká kila navíc. Důleţité je, aby člověk působil příjemně, štíhlost rozhodně není podle paní Řehořkové hlavní kritérium krásy. Zdravé sebevědomí a povaha člověka jsou mnohdy v ţivotě důleţitější, neţ vypadat jako model či modelka. - 41 -
Zákazníky Petra Clinic tvoří jak ţeny, tak přibliţně z jedné třetiny muţi, coţ mě velice překvapilo. Muţi se nejčastěji zajímají o moţnosti zlepšení problematické pleti, bezbolestnou liposukci a permanentní depilace hrudníku. U ţen je nejoblíbenější bezbolestná liposukce, která je radiofrekvenční, probíhá bez anestezie a nezpůsobuje jizvy. Dále se ţeny zajímají o odstranění celulitidy, akné a permanentní depilace. Do Petra Clinic přicházejí hubnout i relativně štíhlé ţeny, kterým by nikdo nehádal nějaký problém s váhou. Kaţdému klientovi je věnována na klinice individuální péče. Na kliniku přichází ţeny i muţi všech věkových kategorií. Na ošetření problematické pleti chodí i sedmnáctileté dívky, ostatní procedury jsou od 18 let výše. Jak paní Řehořková podotkla, výjimkou jsou pouze mladší dívky, které závodně cvičí aerobik. Názor paní Řehořkové na normální plastické operace je spíše negativní. Konkrétně zmínila tumescentní liposukci, kterou porovnala s metodou bezbolestné liposukce prováděnou na její klinice. Do Petra Clinic chodí na korekci partií těla velké mnoţství klientek, které klasickou liposukci podstoupily, ale po nějaké době přestaly být s výsledkem spokojené. „Je to rozhodně veliký zásah do těla a po tumescentní liposukci často dochází k nerovnostem v dané partii těla. Je to dáno tím, ţe se odsaje část tukových buněk, ale ostatní tam zůstanou a pokud se nedodrţuje správná ţivotospráva, tak se tuk uloţí jinde, nebo se z jiných buněk vytvoří opět buňka tuková.“48 Paní Řehořková také zmínila embolii jako jedno z největších rizik těchto operací. V této souvislosti také poukázala na případ, který se stal na klinice, kterou vede jeden z nejlepších plastických chirurgů v České republice – pan Doc. MUDr. Jan Měšťák CSc. V roce 2009 došlo právě na této klinice k úmrtí jedenatřicetileté pacientky, která podstoupila, pro většinu plastických chirurgů „banální“, plastickou operaci prsou. Při ní zřejmě došlo k embolii, kdy se uvolnil kus krevní sraţeniny a ucpal plicní cévy, coţ vedlo k smrti pacientky. I tento případ je důkazem toho, ţe plastické operace a jakékoliv jiné zásahy do těla mohou být nebezpečné a i přes zkušené a výborné plastické chirurgy mohou dopadnout tragicky. Jedinou operací, kterou by paní Řehořková doporučila, je operace očních víček. Není to pouze operace, která ve výsledku nese estetický efekt, ale pomůţe od určitých zdravotních problémů jako například slzení, zvýšená únava a zhoršené vidění. Podstupují ji nejen ţeny, ale i muţi, kteří mají tento zdravotní problém.
48
Z rozhovoru s paní Petrou Řehořkovou
- 42 -
Anorexie a bulimie jsou nemoci, které se týkají mnoha ţen. Problémem je, ţe jsou velmi těţko rozpoznatelné, jelikoţ se ţeny tyto problémy s příjmem potravy snaţí ve velké míře skrývat. Kolem nás existuje mnoho ţen, které trpí těmito nemocemi a potřebují odbornou lékařskou pomoc. Paní Řehořková se sama setkala s mnoha ţenami, které těmito nemocemi trpí nebo trpěly. Bohuţel u bulimie příznaky nejsou tak zjevné, kdeţto u anorexie nemocné ţeny viditelně ztrácí svoji váhu, jsou slabé a mohou trpět vypadáváním vlasů. Nejen anorexie a bulimie, ale dokonce i nadměrné cvičení, které se týká převáţně muţského pohlaví, můţe našemu zdraví škodit. Pokud např. člověk navštěvuje sedmkrát týdně fitness centrum, dá se opravdu mluvit o závislosti, jelikoţ tělo si na cvičení brzy zvykne a neustále ho vyţaduje. Je to podobné, jako kdyţ je někdo závislý na návykových látkách – tělo potřebuje stále více cvičení a člověk není schopen celý den myslet na nic jiného, neţ na cvičení. Takovíto jedinci mohou poškodit svoje zdraví nejen fyzicky, ale i psychicky. Jsou ve stresu, tělo můţe hladovět pro nedostatek ţivin a můţe dojít k celkovému kolapsu organismu. Paní Řehořková zmínila, ţe zná jedince, kteří opravdu tráví ve fitness centrech například 3 hodiny denně, sedm dní v týdnu. V tomto případě se opravdu dá mluvit o závislosti na cvičení. Samozřejmě je pravidelný pohyb pro tělo velmi důleţitý, ale je třeba dávat pozor, aby se láska ke cvičení nestala posedlostí.
- 43 -
4.2.2. Rozhovor s MUDr. Vladimírem Janečkem Představení 49 Pan MUDr. Vladimír Janeček se narodil v roce 1959. Po absolvování lékařské fakulty Univerzity Karlovy začal pracovat v oboru všeobecné chirurgie. Do roku 2005 působil ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové na oddělení plastické chirurgie. Dnes působí MUDr. Janeček na Chirurgické klinice Krajské nemocnice Pardubice a dále ve zdravotnickém zařízení, zaměřeném na poskytování poradenské a léčebné péče v oborech plastické, estetické a cévní chirurgie, v Hradci Králové. Pan MUDr. Janeček má velké zkušenosti i ze zahraničí, jelikoţ absolvoval zahraniční stáţe v USA, např. v roce 1998 v Houstonu a Baltimoru a v roce 2007 v Tampě. Je také členem mnoha odborných společností jako například Česká společnost plastické chirurgie ČLS JEP, Společnost estetické chirurgie ČLS JEP, Společnost popáleninové medicíny ČLS JEP, Společnost chirurgie ruky a rehabilitace ČLS JEP. S panem MUDr. Janečkem jsem se, po domluvení schůzky, sešla 24. 11. 2010 v místě mého bydliště – v Pardubicích.
Připravené otázky
Jaký Váš názor na dnešní ideál krásy?
Předpokládám, ţe většinu Vašich zákazníků tvoří ţeny. Myslíte si, ţe na ţeny působí větší mediální tlak, co se týče jejich vzhledu a postavy, neţ na muţe?
Jaký je věk Vašich zákazníků? Chodí na plastické operace spíše mladší ţeny nebo i starší?
Jaké jsou nejčastější zákroky na Vaší klinice?
Byl jste někdy svědkem nepovedené plastické operace?
Myslíte si, ţe plastické operace mohou být v nějakých případech zdraví nebezpečné?
Jaká jsou největší rizika plastických operací?
49
http://www.liposukce.cz/
- 44 -
Výsledky rozhovoru Ideál krásy se v průběhu historie měnil, a to v širším společenském kontextu. Například v baroku byly ţádoucí plnější tvary, dnes je ideálem krásy štíhlá ţena. Krása a štíhlost se staly hlavními kritérii, podle kterých jsou především ţeny ve společnosti hodnoceny. Dominantní působení na ţeny mají v dnešní době média, která tento štíhlý ideál neustále propagují. „Mediální tlak, působící na jedince v souvislosti s postavou a krásou, je na ţeny silnější neţ na muţe. Stačí nahlédnout do většiny časopisů určeným ţenám. Otázkou je, zda je to hlavní faktor pro jejich rozhodnutí podstoupit plastickou operaci. Jistě se však najdou ţeny, které podlehnou společenskému tlaku a rozhodnou se operaci podstoupit.“50 Pan Mudr. Janeček se setkal i s řadou ţen, které chtěly plastickou operaci nejen kvůli estetickému efektu, ale především ze zdravotních důvodů. V této souvislosti pan doktor zmínil operaci očních víček, která zlepší vidění a která uleví od mnoha problémů. Také ţeny s velkým poklesem prsů mohou po operaci jednodušeji sportovat, netrápí je bolesti zad kvůli velikosti poprsí. Po operaci převisu břicha se cítí lépe nejen v plavkách, ale i v běţném oblečení, které třeba dříve nemohly nosit. Byla jsem velice překvapená, kdyţ pan doktor Janeček podotkl, ţe jeho nejstarší pacientkou byla 72letá ţena, která podstoupila liposukci. Jak pan doktor zmínil, kaţdý rok jezdí do Alp, ţije aktivním společenským ţivotem a vypadá o dvacet let mladší. Na druhou stranu, nejmladší pacientkou byla sedmnáctiletá dívka, která čekala 3 měsíce na plnoletost. Převáţná většina pacientek je ve věku 20-40 let, ale i vyšší věk pacientek není nijak zvláštní výjimkou, jen početnost je menší. Mezi nejčastěji prováděné estetické zákroky na klinice pana MUDr. Janečka patří liposukce, operace víček, zvětšování a zmenšování prsů a operace břišní stěny. Dále je také prováděna řada zákroků „léčebné“ plastické chirurgie jako např. syndrom karpálního tunelu51, koţní nádory, dekubity52, následky poranění atd. Jak pan doktor zmínil, existují dvě základní skupiny ţen, které uvaţují o zlepšení prsů. Mladší ţeny, které trpí pocitem nedostatečně vyvinutého poprsí a ţeny kolem 30-40 let věku, které ztratily objem a tvar 50
Z rozhovoru s MUDr. Vladimírem Janečkem Syndrom karpálního tunelu je tzv. útlakový syndrom. Způsobuje ho postiţení či poškození středního nervu v karpálním tunelu. Tlakové poškození můţe vzniknout např. po úrazu zápěstí, zánětu šlach a vazů. 52 Dekubity čili proleţeniny jsou rány (poškození tkáně) vyvolané tlakem, vznikají většinou v místech s malou vrstvou tukové, svalové tkáně nebo také tlakem z vnějšího prostředí proti kosti. Dá se říci, ţe čím je slabší vrstva zmíněných podkoţních tkání, tím je větší nebezpečí vzniku proleţenin. 51
- 45 -
prsů v důsledku těhotenství. Získání ţádoucích tělesných proporcí můţe u ţen zlepšit sebevnímání a spokojenost s vlastním fyzickým stavem. Pokud někdo podstoupí plastickou operaci, neznamená to však, ţe ho okolí automaticky začne lépe vnímat. Plastické operace mohou mít zejména důsledek ve zvýšení sebedůvěry člověka, s čímţ mohou být spjaté následné úspěchy v ţivotě. Pan doktor Janeček také upozornil na to, ţe liposukce rozhodně není náhraţkou zdravých stravovacích návyků a dostatečné fyzické aktivity. Mnoho lidí si myslí, ţe pokud podstoupí liposukci, bude uţ navţdy bez jakýchkoliv problémů. Samozřejmě to není pravda. Pokud se, po liposukci, výrazně zvýší příjem kaloricky vysoké potravy, mohou zbylé tukové buňky podstatně zvětšit svůj objem a tuková vrstva se opět zvětší. Termín „nepovedená operace“ by, podle pana doktora, bylo nutno přesněji definovat. Výsledek operace můţe být vyjádřen na škále 1-5, stejně jako ve škole, či v procentech spokojenosti pacienta nebo operatéra, navíc je do jisté míry zatíţen subjektivním hodnocením. V kaţdém případě lze říci, ţe ţádný chirurg, ani plastický, ani všeobecný, po sobě nezanechal jen samé stoprocentně pozitivní výsledky. To samozřejmě platí pro jakoukoliv lidskou činnost. Podle pana doktora mohou být plastické operace zdraví nebezpečné. „V podstatě kaţdá operace můţe být potencionálně nebezpečná. Před kaţdou operací je nutno s klientem tato rizika probrat. Mezi hlavní rizika plastických operací bych zmínil krvácení, plicní embolii, vysokou krevní ztrátu a nevzhledné jizvy vlivem individuálního hojení u kaţdého klienta. Riziko plastických operací se zvyšuje nedodrţením obecných doporučení pro konkrétní zákrok (nebo jejich kombinaci). Jelikoţ jsou ale biologické pochody příliš sloţité, a tudíţ ne zcela předvídatelné, můţe být nebezpečný jakýkoli, i banální zákrok. Soudní spory mezi pacienty a zdravotnickými zařízeními rozhodně nejsou ničím výjimečným.“53 Plastické operace, stejně jako všechny jiné operaci, přináší svá rizika, která je důleţité zohlednit. Na závěr našeho rozhovoru pan doktor poznamenal, dle mého názoru velmi důleţitou, poznámku. Plastické operace mohou zlepšit tělesný vzhled a sebevědomí, rozhodně však nejsou zázračnými metodami, které vyřeší jiné osobní problémy. V moţnostech plastických operací je podstatné zlepšení tělesného vzhledu, nikoli však nutně dosaţení dokonalosti a obecného ideálu krásy.
53
Z rozhovoru s MUDr. Vladimírem Janečkem
- 46 -
5. Závěr Body image je velice rozsáhlé téma, kterému je v poslední době, jak v odborné literatuře, tak v médiích, věnována veliká pozornost. Především v souvislosti s kultem štíhlého těla, který neustále přetrvává a ovlivňuje náš postoj k vlastnímu tělu. Důvodů k propagaci štíhlých ţen a svalnatých muţů je v dnešní době mnoho. Především je na tomto ideálu závislých mnoho odvětví (kosmetický průmysl, plastická chirurgie, fitness centra). Lidé si, při porovnání s ideálně krásnými osobami, mohou začít myslet, ţe jejich tělo není normální. Přitom krása člověka je především v tom, ţe nejsme všichni stejní, ale kaţdý jsme originál. Prvním cílem mé práce bylo získat názory laické veřejnosti neboli zjistit, jak moc jsou lidé spokojeni se svým zevnějškem, jaké jsou jejich postoje k plastickým operacím a zda by přistoupili k úpravě těla pomocí plastické chirurgie. Jak jsem jiţ zmínila, dotazník realizovaný přes Internet jsem zvolila především díky vysoké anonymitě a snadnějšímu vyhodnocování získaných dat. Ukázalo se, ţe respondenti nemají problém s uváděním ani tak osobních údajů, jako je například váha a výška. Z výsledků dotazníku vyplynulo, ţe ţeny jsou více nespokojené se svým tělesným vzhledem, neţ muţi. Ţeny by chtěly být hubenější, kdeţto muţi by preferovali svalnatější postavu. Co se týče plastických operací, ţeny je vidí jako moţnost zvýšení sebevědomí a samy se v budoucnosti nebrání podstoupení nějaké plastické operace, spíše ale drobné úpravy. Ţeny mají také s plastickými operacemi větší zkušenosti neţ muţi. Názor muţů na plastické operace je spíše negativní. Mnoho muţů si myslí, ţe jsou plastické operace především záleţitostí ţen a jsou pro ţeny prostředkem ke zvýšení sebevědomí. Pokud se muţi přiklonili k pozitivnímu názoru na plastické operace, tak pouze ze zdravotních důvodů a odstranění poúrazových následků. Cílem mé práce také bylo prostřednictvím rozhovorů zjistit názory odborníků, kteří rozumí této problematice. Názory paní Řehořkové a MUDr. Janečka se shodují v tom, ţe plastické operace a jiné úpravy těla mohou zvýšit sebevědomí. Důleţité je však vzít v potaz zdravotní rizika, která mohou plastické operace, stejně jako jakékoliv jiné operace, přinést. Jedním z nebezpečí dopadu body image na naše zdraví mohou být neodborně provedené plastické operace. Existuje mnoho plastických chirurgů, kteří jsou odborníky - 47 -
ve svém oboru. Na druhou stranu se najdou i tací, kteří nemají nejen dostatečné zkušenosti, ale ani potřebné atestace. Kdyţ uţ se někdo pro plastickou operaci rozhodne, rozhodně by neměl podceňovat výběr kliniky a plastického chirurga. Hlavní nebezpečí dopadu ideálu krásy osobně vidím zejména v poruchách příjmu potravy, které mohou ohrozit psychické i fyzické zdraví jedinců. Podle lékařů nejsou těmito nemocemi ohroţeny pouze mladé dívky v pubertálním věku, ale i ţeny ve vyšším věku, např. v období přechodu. Myslím, ţe by se problematika body image rozhodně neměla podceňovat. Zejména ţeny jsou pouţívány jako lákadlo nejen na obálky časopisů, ale i pro reklamní fotografie, které inzerují nejrůznější zboţí. Reklama (mnohdy vylepšená profesionálními grafiky) vytváří idealizovaný obraz ţenství v mnoha případech záměrně, aby v ţenách vzbudila pocit nedostatečnosti a nedokonalosti. Zároveň tyto produkty naznačují, ţe tuto nedostatečnost lze zakoupení produktu zlepšit. Na této myšlence je zaloţeno mnoho produktů, se kterými se denně setkáváme. Dle mého názoru by se o této problematice mělo otevřeně mluvit, především o jiţ zmíněných nebezpečí, které „kult štíhlého těla“ s sebou přináší. Jedná se o důleţitý problém naší společnosti, který ovlivňuje ţivoty mnoha ţen a muţů po celém světě. Jako další východisko této problematiky vidím ve zpřísnění určitých pravidel pro vyuţívání ţenských a muţských těl. Stejně tak, jako se zpřísňují normy pro kuřáky, poţivatele alkoholu apod., by se měly zpřísnit i normy pro reklamní sdělení, která vyuţívají tělesného vzhledu a propagují různé dietní programy, produkty na sniţování váhy apod. V médiích, reklamních sděleních a časopisech by se měly objevovat nejen světlé stránky těchto produktů, medikamentů a plastických operací, ale i nebezpečí, která mohou přinést. Na závěr své bakalářské práce bych ráda zmínila svoji oblíbenou pasáţ z kníţky Ludmily Fialové, která vystihuje to, jakým způsobem by se lidé, při posuzování svého tělesného vzhledu, měli ubírat. „Naše kultura neříká, ţe kdyţ zůstaneme sami sebou, budeme krásní. Ale my to musíme říkat sami sobě a hlavně svým dětem. Protoţe aţ se stanou chirurgické, kosmetické a další zákroky běţnou, denní záleţitostí, budou jiţ tak kruté normy, jak by mělo lidské tělo vypadat, ještě přísnější. Nezapomínejme proto, ţe tělo je domovem duše a mysli, a co uděláme svému tělu, dotkne se i naší duše.“54
54
FIALOVÁ, Ludmila. Body image jako součást sebepojetí člověka (str.216)
- 48 -
6. Seznam citované literatury 6.1. Knižní zdroje 1. CASH, Thomas F.; PRUZINSKY, Thomas. Body Image : A Handbook of Theory, Research, and Clinical Practice. New York : The Guilford Press, 2002. 552 s. ISBN 9781572307773 2. CROOKOVÁ, Marion. V zajetí image těla : Jak chápat a odmítat mýty o vzhledu těla. Ostrava : Oldag, 1995. 138 s. ISBN 80-85954-02-8 3. FALLON, Patricia; KATZMAN, Melanie; WOOLEY, Susan. Feminist perspectives on eating disorders. New York : The Guilford Press, 1994. 465 s. ISBN 0-89862-1801 4. FIALOVÁ, Ludmila. Body image jako součást sebepojetí člověka . Vyd. 1. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2001. 269 s. ISBN 80-246-0173-7 5. FIALOVÁ, Ludmila. Jak dosáhnout postavy snů:Moţnosti a limity korekce postavy. Praha : Grada Publishing, 2007. 136 s. ISBN 978-80-247-1622-0 6. FIALOVÁ, Ludmila. Moderní body image:Jak se vyrovnat s kultem štíhlého těla . Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2006. 98 s. ISBN 80-247-1350-0 7. FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana. Marketingový výzkum : Jak poznávat své zákazníky. První vydání. Praha : Grada Publishing, 2003. 160 s. ISBN 80-247-0385-8 8. GROGAN, Sarah. Body Image : Psychologie nespokojenosti s vlastním tělem. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 1999. 184 s. ISBN 80-7169-907-1 9. GROGAN, Sarah. Body Image : Understanding Body Dissatisfaction in Men, Women and Children. [s.l.] : Routledge , 1999. 238 s. Dostupné z WWW:
. ISBN 9780203134979 10. KOTLER, Philip; KELLER, Kevin Lane. Marketing management. 12.vydání. Praha : Grada Publishing, 2007. 720 s. ISBN 0131457578 11. VYSEKALOVÁ, Jitka; KOMÁRKOVÁ, Růţena. Psychologie reklamy. První vydání. Praha:Grada Publishing, 2001. 228 s. ISBN 80-247-9067-X 12. WYKES, Maggie; GUNTER, Barrie. The media and body image : If looks could kill . 1st. London:SAGE Publications, 2005. 256 s. ISBN 0761942483
- 49 -
6.2. Internetové zdroje 1. Anorexie [online]. 2009 [cit. 2010-11-13]. Mentální anorexie. Dostupné z WWW: 2. BBC News [online]. 2009 [cit. 2010-11-20]. What would a real life Barbie look like?. Dostupné z WWW: 3. Gender a média [online]. 2005 [cit. 2010-12-3]. Dostupné z WWW: 4. Media awarness network [online]. 2009 [cit. 2010-10-14]. Beauty and Body Image in the Media. Dostupné z WWW: 5. Média frustrují ţeny neskutečnými ideály krásy [online]. 2001 [cit. 2010-11-10]. Feminismus.cz. Dostupné z WWW: 6. Muscle Dysmorphia and Eating Disorders in Men [online]. 2010 [cit. 2010-12-1]. Suite.101.com. Dostupné z WWW: 7. National Eating Disorders Association [online]. 2010 [cit. 2010-10-18]. Dostupné z WWW: 8. Občanské sdruţení Anabell [online]. 2002 - 2010 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: . 9. Plastická-chirurgie.info [online]. 2006 - 2010 [cit. 2010-12-1]. Dostupné z WWW: 10. Psychology Today [online]. 1997 [cit. 2010-11-28]. Survey Says: Body Image Poll Results. Dostupné z WWW: 11. RAŠTICOVÁ, Martina. Prediktory nespokojenosti s tělem a souvislost s depresí v adolescenci [online]. 2009 [cit. 2010-10-14]. Dostupné z WWW: . 12. The American Society of Plastic Surgeons [online]. 2010 [cit. 2010-12-2]. Dostupné z WWW: - 50 -
7. Seznam obrázků, grafů a tabulek Grafy: Graf 1: Pohlaví .................................................................................................... - 24 Graf 2: Věk .......................................................................................................... - 24 Graf 3: Stav .......................................................................................................... - 24 Graf 4: Co děláte pro to, abyste vypadal/a dobře ................................................ - 25 Graf 5: Spokojenost s postavou – všichni respondenti ........................................ - 27 Graf 6: BMI ţeny ................................................................................................. - 27 Graf 7: BMI muţi ................................................................................................ - 27 Graf 8: Co byste na sobě změnil/a? ..................................................................... - 29 Graf 9: Zobrazovaný vzhled v médiích - muţi .................................................... - 32 Graf 10: Zobrazovaný vzhled v médiích – ţeny .................................................. - 32 Graf 11: Vliv médií na muţe ............................................................................... - 33 Graf 12: Vliv médií na ţeny ................................................................................ - 33 Graf 13: Zkušenost muţů s plastickými operacemi ............................................. - 37 Graf 14: Zkušenost ţen s plastickými operacemi ................................................ - 37 Graf 15: Respondenti, kteří podsoupili plastickou operaci ................................. - 37 Graf 16: Respondenti, kteří nepodsoupili plastickou operaci – muţi .................. - 38 Graf 17: Respondenti, kteří nepodsoupili plastickou operaci – ţeny .................. - 38 Graf 18: Podstoupil/a byste plastickou operaci? .................................................. - 39 -
Tabulky: Tabulka 1: BMI ................................................................................................... - 18 Tabulka 2: Je pro Vás důleţité vypadat dobře? ................................................... - 25 Tabulka 3: Spokojenost s postavou ..................................................................... - 26 Tabulka 4: Spokojenost s postavou – ţeny ......................................................... - 28 Tabulka 5: Spokojenost s postavou – muţi ......................................................... - 29 Tabulka 6: Zkušenosti se sniţováním váhy......................................................... - 30 Tabulka 7: Zkušenosti se sniţováním váhy – procentuální vyjádření................. - 31 Tabulka 8: Závislost spokojenosti s postavou a touhou vypadat jako krásné ţeny v médiích – ţeny ................................................................................. - 33 Tabulka 9: Závislost spokojenosti s postavou a touhou vypadat jako krásní muţi - 51 -
v médiích – muţi ................................................................................. - 34 Tabulka 10: Jaká postava se Vám líbí u ţen? – ţeny .......................................... - 34 Tabulka 11: Jaká postava se Vám líbí u ţen? – ţeny .......................................... - 34 Tabulka 12: Jaká postava se Vám líbí u ţen? – muţi.......................................... - 35 Tabulka 13: Jaká postava se Vám líbí u muţů? – muţi....................................... - 35 -
Obrázky: Obrázek 1: Kampaň The body shop .................................................................... - 53 Obrázek 2: Kampaň The body shop .................................................................. - 53 Obrázek 3: Dotazník ............................................................................................ - 54 -
- 52 -
8. Přílohy
Obrázek 1: Kampaň The body shop 55
Obrázek 2: Kampaň The body shop56
55 56
http://cae2k.com/iss-photos-0/anti-barbie.html http://pumapac.org/2009/04/05/girls-against-the-boys/
- 53 -
- 54 -
- 55 -
Obrázek 3: Dotazník
- 56 -
