Výročí 2016
informativní, v případě zveřejnění ZKONTROLOVAT SPRÁVNOST ÚDAJŮ poznámka
datum
výročí
popis
1411
605
první zmínka o obci Veřovice
1581
435
První písemná zmínka o Čeladné
1661
355
1686
350
kostel sv. Martina
nejstarší socha ve města socha sv.Marie
1816
200
lékařská služba
1.6.1836
180
zřízena ve Frenštátě poštovní sběrna
1836
180
uvedením veselohry V. K. Klicpery Divotvorný klobouk
1851
165
první zmínka o restauraci Rekovice
14.10.1861
155
ustavena ve Frenštátě p. R. Občanská beseda
1876
140
Budova Muzea
pravděpodobně založení obce Veřovice První písemná zmínka o Čeladné pochází až ze samého konce 16. století, kdy je vesnice zapsána v urbáři hukvaldského panství z roku 1581. Podle pověsti je název obce odvozen od čeládky, která docházela na Hukvaldy. Barokní kostel stojí na místě pův. gotického kostela ze 14. stol. Když starší kostel r. 1661 vyhořel, byl na jeho místě r. 1680 postaven kostel nový. Krátce poté byl vypálen. R. 1740 byly k opravovanému kostelu přistavěny dvě boční kaple. Kostel zdobí známý obraz A. Liebschera „Valašská Madonna“.
Socha Panny Marie s Ježíškem byla zhotovena v roce 1686 sochařským mistrem Jiřím Michnou,“ sdělila Marie Chromčáková, vedoucí odboru výstavby a územního plánování MěÚ Frenštát p. R. „Původní socha se však nedochovala a nejsou známy ani podrobnosti jejího zmizení. Kopie této sochy, zhotovená v roce 1936, byla umístěna na stávající pískovcový podstavec na Dolní ulici. Vzhledem k tomu, že pak došlo k jejímu mechanickému poškození, byla demontována a uschována v depozitáři města. V letošním roce se podařilo získat finanční prostředky na opravu této sochy, a to převážně z dotačního programu na obnovu nemovitých kulturních památek z Ministerstva kultury České republiky. Celková cena díla činila 120 000 Kč, z toho dotace představovala 90 000 Kč a zbytek, tedy 30 000 Kč, spolufinancovalo město. Kopie barokní sochy Panny Marie tak mohla být opravena a získat původní podobu. Restaurátorské práce prováděl Tomáš Skalík z Opavy.“
uvedením veselohry V. K. Klicpery Divotvorný klobouk a frašky se zpěvy F. E. Hoppeho Domácí čepička doktora Fausta se počíná psát historie ochotnického divadla v místě Frenštátě. 180 let od prvního představení ochotnického divadla ve Frenštátě p. R. v roce 1836, veselohra V. K. Klicpery, Divotvorný klobouk a fraška se zpěvy F. E. Hoppeho, Domácí čepička doktora Fausta 1861-1931
datum 17.8.1881
výročí 135
popis
poznámka
za spoluúčasti frenštátské Občanské besedy předán veřejnosti rodný domek Františka předán rodný domek Františka Palackého v Hodslavicích Palackého v Hodslavicích
1886
130
počátky běžeckého lyžování
9.8.1891
125
otevřena turistická útulna „Pustevně“
1891
125
budova Radnice
1891
125
Kostel sv. Jana Křtitele
21.7.1896
120
malíř Mikoláš Aleš (1852-1913) navštívil Pustevny
12.8.1906
110
slavnostně otevřena budova Sokolovny
4.11.1911
105
dokončena Knížecí turistická cesta
Počátky běžeckého lyžování a lyžařských sportů v Beskydech spadají až do roku 1886 a pojí se především s Pohorskou jednotou Radhošť, která pro tyto sporty vždy vytvářela podmínky. V oblasti Pusteven tak v letech 1921 až 1923 postupně vznikají první lyžařské běžecké trasy. Následovalo pak budování dalších zimních sportovišť, jako byl skokanský můstek (r. 1926), sáňkařská dráha (r. 1927), sjezdové tratě (r. 1928) a lanová dráha Ráztoka - Pustevny (r. 1940). Již od roku 1921 byly na Pustevnách Pohorskou jednotou Radhošť pořádány lyžařské závody i s mezinárodní účastí. V té době Pohorská jednota Radhošť v zimě spravovala až 130 km lyžařských běžeckých tratí. Úpravu tratí tehdy zajišťovali především zaměstnanci arcibiskupských lesů. otevřena turistická útulna „Pustevně“ (Krčma) Pohorské jednoty Radhošť (založena v r. 1884)
125 let budovy Radnice - V letech 1889 - 91 byla na místě původní radnice z roku 1796 postavena radnice nová. Realizace návrhu Antonína Tebicha z Brna byla svěřena staviteli Staňkovi z Valašského Meziříčí. Tato novorenesanční budova měla stejně jako ta předcházející původně sloužit škole. K tomuto účelu byla přikoupena sousední parcela domu č. 38. V novém objektu budovy byla zřízena také spořitelna, strážnice a obchod. Radnice, dříve v nárožní poloze, je dnes řadová dvoupatrová stavba s podloubím, věží a napříč položeným průchodem. Pod okny prvého patra jsou v kruhových medailonech štukové reliéfy J.A.Komenského, F.Palackého P.Jungmanna a B. Jablonského. Na fasádě je pískovcový znak města - sv. Martin. V interiérech radnice se dochovala reprezentativní štuková výzdoba (vstupní vestibuly), část původních dveřních výplní a interiérových doplňků. Halu radnice zdobí díla Albína Poláška - sousoší Cyrila a Metoděje, Jana Knebla - reliéf Spořivosti, Karla Vašuta - Medailon obětem II.světové války. Na podloubí naproti vchodu do radnice je umístěna pamětní deska Jiřího Rašky, olympijského vítěze ve skocích na lyžích.
přestavba: Kostel byl postaven v roce 1640, jeho věž byla přistavěna až v roce 1717. Jedná se o jednolodní stavbu s předsazenou hranolovou věží, která je krytá cibulovou bání. Kostel prošel v roce 1891 regotizační přestavbou. Z této doby pochází také interiér kostela.
slavnostně otevřena budova Sokolovny - 110 let od otevření budovy Sokolovny byla v listopadu dokončena Knížecí turistická cesta z Velké Ráztoky na Pustevny
datum 19.12.1926
výročí 90
popis otevřen na Pustevnách hotel Tanečnica
1931
85
ZAKOUPENA AUTOMOBILOVÁ STŘÍKAČKA
1931
85
založení fotbalového klubu v obci Veřovice
1931
85
založení jezdeckého sportu ve Frenštátě p. R.
1931
85
dílo z roku 1931 nazvané Pravěký zápas
5.7.1931
85
odhalena socha Radegasta a Cyrila a Metoděje
poznámka zásluhou Pohorské jednoty Radhošť otevřen na Pustevnách hotel Tanečnica ZAKOUPENA AUTOMOBILOVÁ STŘÍKAČKA - Sboru dobrovolných hasičů. Dne 18. ledna 1878 vznikl ve městě velký požár u barvíře Aloise Petra v Horní ulici č. 124 a brzy po půlnoci vyhořel sousední domek obuvníka Rudolfa Přibyly č. 123. Snad právě tyto dva požáry přiměly obec k usnesení, že poskytne potřebný příspěvek k založení Sboru dobrovolných hasičů. Na pokyn obce vykonali desátníci přípravy a získali 353 občanů pro členství v připravovaném sboru. Ustavující valná schůze se konala 25. března 1878 na Střelnici za řízení tehdejšího starosty, městského lékaře a zemského poslance MUDr. Rudolfa Kallusa. S ním se dostavili na zahajovací shromáždění i další městští radní František Hradečný, Kašpar Bordovský a František Mikš. Velitelem sboru byl zvolen stavitel Ambrož Zapletal, podvelitelem Robert Křenek a jednatelem P. Antonín Parobek. Jinak byli mezi prvními horlivými pracovníky sboru Emil Křenek a lékárník Evžen Bayer. V roce 1889 bylo u horního kostela vybudováno zděné hasičské skladiště nákladem 1800 zlatých. Stavbu provedl stavitel Jan Parma. V roce 1879 si sbor opatřil novou stříkačku. Byla to současně zkouška obětavosti frenštátských občanů, která měla velmi dobrý výsledek. V roce 1904 sbor starou stříkačku prodal a byla zakoupena nová a modernější. Ale i tato byla v roce 1922 prodána sboru v Hodoňovicích a nahrazena již motorovou stříkačkou. Ve zdokonalování hasební techniky a opatřování modernějších přístrojů se dále pokračovalo. Také motorová stříkačka se v třicátých letech prodala a po provedené sbírce mezi občany se v roce 1931 zakoupila automobilová stříkačka.
Nyní připomeňme ještě dílo z roku 1931 nazvané Pravěký zápas, které bylo při oslavách 20. výročí vzniku republiky instalováno před chlapeckou školou ve Frenštátě jako pomník obětem 1. světové války. Velkorysý umělcův dar rodnému městu svým obsahem jakoby souzněl se současnou tíživou atmosférou blížící se další válečné katastrofy. Německá agrese klepala na dveře. Pravěký zápas – statný muž (Slovan) je ohrožen vlkem (Germánem), který zatíná drápy do jeho hrdla a do tváře mu cení ostré zuby. Přesto není zápas zdaleka rozhodnut. Postoj mužebojovníka svědčí o jeho síle, o jeho odhodlání nikdy neustoupit. Socha dostala i svá alternativní pojmenování – Zápas Dobra se zlem, Boj o život, Zápas Slovanstva s Germánstvem. (Albín Polášek) odhalena socha Radegasta a sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Pustevnách, práce sochaře Albína Poláška (1879-1965)
datum
výročí
poznámka
popis
9.12.1936
80
zřízení gymnázia v našem městě
1946
70
vznik sportovního klubu - tenis
1946
70
ustavena Valašská družina ve Frenštátě p.Radh.
15.12.1946
70
otevřen MEZ
1971
45
založení zahrádkářů v obci Veřovice
1971
45
založení kynologického klubu v obci Veřovice
Dne 9. prosince 1936 proběhla schůze městského zastupitelstva, na které bylo dohodnuto usilovat o zřízení gymnázia v našem městě. Tenisové kurty se začaly ve Frenštátě budovat za Střelnicí v roce 1946 a od tohoto roku je tedy i vznik sportovního klubu. květen 1946 – ustavena Valašská družina ve Frenštátě pod Radhoštěm Dne 15. prosince 1946 byl ve Frenštátě pod Radhoštěm otevřen závod 05 Moravských elektrotechnických závodů (MEZ) na výrobu elektrických strojů. Dva měsíce poté zde byl vyroben první elektromotor. Rozvoj výroby byl podmíněn dostatečným počtem techniků a řídících pracovníků s odborným vzděláním. Ministerstvo školství proto v roce 1950 rozhodlo o zřízení Vyšší průmyslové školy ve Frenštátě pod Radhoštěm, která měla potřebné odborníky připravovat.
* 4.3.1949, Žije ve Frenštátě p.R. a od 18-ti let je zkušebním jezdcem automobilky Tatra Kopřivnice. V roce 1986 byl poprvé nominován na ralley Paříž – Dakar, v roce 1987 v skončil druhý a v roce 1988 ji vyhrál, což potom ještě čtyřikrát zopakoval. (V roce 1994 byl navíc ještě šestý v absolutním pořadí). V roce 2000 byl druhý v rallye Paříž – Dakar – Káhira. Karel Loprais dodnes reprezentuje a předává zkušenosti mladé generaci.
1986
30
první Dakar Karla Lopraise
17.8.2001
15
slavnostní otevření Aquaparku Frenštát p. R.
26.9.2006
10
SK Valašského království
2006
10
Cyklistický klub Continental Frenštát
2006
10
sportovní klub MTB Ondřejník
o. s. Ondřejník, pod hlavičkou kterého funguje sportovní klub MTB Ondřejník, byl založen v roce 2006
1911
105
od úmrtí Pukovec Frenštíšek - hudebník
(*1835, +1911) Frenštátský tkadlec, otec violoncellisty Raymonda. Houslista a trumpetista, dirigent dechovky a ředitel kůru. V roce 1884 založil ve Frenštátě hudební školu a dva roky na ní vyučoval.
1931
85
od úmrtí Strnadel Karel - muzikant
(*1850 Trojanovice, +1931 Trojanovice) Byl vyhlášeným hudebníkem a hrával na cimbál, housle i basu ve valašských kapelách. Housle pro sebe i kamarády si dělal sám, udělal si i cimbál. Na jeho počest nazvali část obce „Karlovice“.
registrace klubu 26. 9. 2006
datum
výročí
popis
5
od úmrtí HOLUB Vlastislav
3.1.1866
150
od narození– P. Josefa Slavíčka
4.1.1876
140
od narození Jana Michny
20.1.1921
95
od narození Oldřicha Holíčka
4.2.1941
75
od narození Jiřího Rašky
20.2.1901
115
od narození Jaroslava Vojtka
2011
poznámka
akademický malíř, narodil se 1925 v Lichnově u Frenštátu p. R., kde žije a působí. Do veřejného výtvarného života vstupoval v průběhu 50. let, po absolutoriu Akademie výtvarných umění v Praze, kde studoval u profesorů Vladimíra Sychry a Karla Mináře. Tvůrčí aktivitu rozvíjí Vlastislav Holub v několika výtvarných oblastech. Zabývá se krajinomalbou, vytváří zátiší, figurální kompozice a portréty. Kromě volné malířské tvorby se věnuje náročným úkolům monumentálně dekorativního charakteru. S jeho sgrafity, mozaikami, štukolustry či artprotisy se můžeme setkat v četných veřejných budovách a společenských objektech v Lichnově, Rožnově, Novém Jičíně, Kopřivnici a v mnoha dalších místech Severomoravského kraje. Podnikl několik studijních cest do Anglie, Francie, Ruska, Lucemburska, Belgie a Německa. Jako zakládající člen tvůrčí skupiny Bezruč vystavoval v Hradci n. M. (1963). Vystavoval na kolektivních výstavách umělců okresu Nový Jičín v Novellare (Itálie), Novém jičíně, Vsetíně, Praze, Olomouci, v Německu a Polsku atd. Je dlouholetým členem Klubu frenštátských výtvarníků a pravidelně se účastní jeho výstav.
LEDEN 3. 1. 1866 v Milkově u Konice, římskokatolický duchovní mj. v Libhošti, geolog, jako sběratel je významně zastoupen ve sbírce muzea, zemřel na odpočinku 6. 11. 1944 ve Frenštátě p. R. 4. 1. 1876 ve Frenštátě p. R. - pedagog, malíř krajinář a portrétista, početně zastoupen ve sbírce frenštátského muzea, zemřel 1. 1. 1953 v Telči 20. 1. 1921 ve Frenštátě, malíř autodidakt v Praze, zastoupen ve sbírce frenštátského muzea, zemřel 6. 8. 1993 v Praze
ÚNOR
25.2.1976
40
od úmrtí Horečka František
26.2.1921
95
od narození Miloše Zbavitele
4. 2. 1941, frenštátského rodáka, lyžař století, skokana na lyžích, nositele zlaté olympijské medaile ze ZOH v Grenoblu v roce 1968, zemřel 20. 1. 2012 20. 2. 1901 ve Frenštátě p. R. - klavírista a varhaník, zemřel 29. 6. 1978 v Praze (*1894, +1976) Narodil se ve Frenštátě p. R. a zamřel v Novém Jičíně. Působil krátce jako učitel v Kunčicích a Tiché a potom na měšťanské škole ve Frenštátě pod R.. Do literatury vstoupil básnickou sbírkou Drsný živel (1915), po niž následovala povídka Žena kněžova, knihy pohádek Pohádky pro velké děti, Kouzla noci svatojánské a Když rozkvétá kapraď, povídkový soubor My z hor, rozměrnější prózy Daň z lásky, Ševci a hra Ondřej z Janovic. Je také autorem Knihy o památném Radhošti a vlastivědných prací Jak se mluví pod Radhoštěm a Nářečí na Frenštátsku. Byl členem skupiny Koliba, namaloval řadu akvarelů, přispíval do časopisů a věnoval se organizátorské práci. 26. 2. 1921 ve Frenštátě p. R. - režisér, dramaturg, publicista
datum
výročí
popis
poznámka
BŘEZEN 3.3.1851
165
od narození Roberta Františka Křenka
4.3.1906
110
od narození Aleše Parmy
4.3.1986
30
od úmrtí - Josef Strnadel
8.3.1811
205
od narození MUDr. Josefa Jandy
9.3.1996
20
od úmrtí Victora Alphonse Petera
10.3.1891
125
od narození Josefa Milbergra
15.3.1996
20
od úmrtí Pavla Tobiáše
17.3.1896
120
od narození Josefa Sudka
23.3.1911
105
od narození Oty Kunčera
27.3.1896
120
od narození Aloise Popeláře
3. 3.1851 ve Frenštátě p. R. – činovník městské samosprávy, Sokola, hasičské organizace a Pohorské jednoty Radhošť, zakladatel místní Matice školské, zemřel 7. 6. 1928 ve Frenštátě p. R. 4. 3. 1906 ve Frenštátě p. R. - stavitel, architekt, herec a scénograf ochotnického divadla, zemřel 19. 3. 1984 v Novém Jičíně (23. února 1912 Trojanovice – 4. března 1986 Praha) byl český spisovatel a literární teoretik. Psal pod různými pseudonymy. Knižně debutoval románem Rok pod horami (1945). 8. 3. 1811 ve Frenštátě p. R – lékař, kronikář, zakladatel Okrašlovacího spolku v místě, předseda Střeleckého spolku, zemřel 30. 5. 1876 ve Frenštátě p. R. 9. 3. 1996 Houston, obchodník, činovník Společnosti Českého dědictví v Texasu, člen MaVS ve Frenštátě p. R., čestný občan města Frenštátu od r. 1992 10. 3. 1891 ve Frenštátě p. R. - pedagog, hudebník, městský kapelník, zemřel 1. 4. 1957 ve Frenštátě p. R. 15. 3. 1996 v Lichnově, spisovatel a publicista, narozen 28. 4. 1932 v Paskově 17. 3. 1896 v Kolíně - fotograf, častý host ve Frenštátě p. R., zemřel 15. 9. 1976 v Praze 23. 3. 1911 ve Frenštátě p. R. - pedagog, hudebník, houslař, zemřel 28. 7. 1985 ve Frenštátě p. R. 27. 3. 1896 v Kopřivnici - keramik a malíř autodidakt, od 1931 výrobce kameninového nádobí a keramických zahradních plastik ve Frenštátě, zemřel 25. 1. 1971 Frenštátu p. R.
DUBEN
3.4.1956
60
od úmrtí POLÁŠEK Jan Nepomuk
7.4.1826
190
narození Ing. Jana Alberta Kalandry
(*16.4.1873 - +3.4.1956) Byl Janáčkův žák, hudební skladatel a sběratel lidových písní. Janáček mu třikrát vymohl stipendium, aby mohl sbírat písně v Zubří, Solanci, Vidči, na Frenštátsku, Vsacku a Meziříčsku. Učil na valašskomeziříčském gymnáziu, učitelském ústavu a ve vlastní hudební škole. Napsal Stručné základy hudební teorie a 90 úloh, Studium výslovnosti, popěvky, písničky, říkadla a 152 hudebních děl, mezi nimi klavírní skladba Zpod Radhoště a symfonieta Radhošť. Psal opery (Sůl nad zlato), balety (Juliána, krásná panna) a písně. Pro sokolské ochotníky napsal hudbu k více než 25 hrám. S Arnoštem Kubenšou vydal pětidílné Valašské pěsničky a napsal o tom stať O valašských pěsničkách a jejich sbírání. Byl také rybářem a napsal Rybářství ve vodách horských. Je pohřben na Valašském Slavíně. 7. 4. 1826 ve Vysokém Mýtě - stavitel, publicista, dědeček Záviše Kalandry, zemřel na odpočinku 17. 4. 1909 ve Frenštátě p. R.
datum
výročí
popis
26.4.1901
115
od narození Josefa Štefka
40
úmrtí malířky Marie Knězkové-Parmové
12.5.1856
160
od narození Jiřího Felixe
24.5.1951
65
od narození Petra Altrichtra
26.5.1876
140
od úmrtí Františka Palackého
8.6.1926
90
od narození Mojmíra Horečky
17.6.1861
155
od narození P. Jana Blokši
28.6.1926
90
od úmrtí Břetislava Bartoše
30.4.1976
poznámka 26. 4. 1901 ve Frenštátě p. R. - výtvarník autodidakt, písmák, zemřel 6. 7. 1980 v Čeladné
(4. září 1889 - 30. duben 1976) - Marie Knězková-Parmová se narodila ve Frenštátě pod Radhoštěm v rodině tkalce Ferdinanda Parmy, který se později stal hostinským. V letech 19001903 navštěvovala měšťanskou školu, kde si jejího výtvarného talentu všiml učitel J. Felix. Marie Parmová si při starostech o domácnost snažila doplnit výtvarné vzdělání - roku 1906 absolvovala kurzy v brněnské Vesně a později soukromě studovala u F. Engelmüllera v Praze a současně i u B. Bartoše ve Frenštátě. Po nezdařeném pokusu o přijetí na AMU (1919), studovala České vysoké učení technické a docházela na hodiny malování k F. Hladíkovi. Roku 1920 se jí konečně splnil sen a začala studovat na Akademii výtvarných umění u prof. J. Loukoty, J. Obrovského a K. Krattnera.V letech 1925-26 při dvouletého pobytu ve Francii studovala u F. Kubky a v tomto období tvořila svá vrcholná díla - jednalo se především o akvarelové studie, které dýchaly atmosférou okamžiku a místa. Roku 1927 se a vrátila se do Frenštátu, kde se provdala za pedagoga a osvětového pracovníka Vítězslava S. Knězka. Malovala zde portréty, figurální kompozice, zátiší, krojové studie a především beskydskou krajinu a okolí Frenštátu. Ilustrovala Vzpomínky Josefa Kalusa a na pohlednicích vyšly kresby Z Frenštátska. V jejích pracích, oproti studijním letům, převažuje popisnost a mají vysokou dokumentární hodnotu. Vystavovala na řadě samostatných i kolektivních výstav, nejčastěji právě ve Frenštátě p. R. Marie Knězková-Parmová zemřela v Odrách; její syn Libor Knězek je literárním historikem, kritikem a publicistou.
KVĚTEN 12.5.1856 v Domažlicích - pedagog, vlastivědný pracovník, publicista /Město Frenštát p.R., 1904/, zakladatel Národopisného odboru a Sokola v místě, zemřel 8.1.1926 ve Frenštátě p. R. 24.5.1951 ve Frenštátě p.R. – dirigent, publicista 26. 5. 1876 v Praze, historik, politik, frenštátská Občanská beseda umístila v r. 1868 pamětní desku na rodném domě Palackého v Hodslavicích, Frenštát navštívil v roce 1873. Narozen 14. 6. 1798 v Hodslavicích.
ČERVEN 8. 6. 1926 ve Frenštátě p. R. - pedagog, filolog 17. 6. 1861 ve Frenštátě p. R. - duchovní, pedagog, překladatel, esejista, zemřel 30. 6. 1923 v Olomouci 28. 6. 1926 v Mokropsích u Prahy, malíř, příslušník Čsl. legií v Itálii, narozen 7. 5. 1893 ve Frenštátě
datum
výročí
popis
poznámka
ČERVENEC 1.7.1981
35
od úmrtí ZDEŇKA BURIANA
22.7.1996
20
od úmrtí EDUARDA VOJTKA
26.7.1826
190
od narození HYNKA FIALY
90
od narození MAHULENY PARMOVÉ
malíř a ilustrátor, narozen 11. 2. 1905 v Kopřivnici. Byl žákem Jakuba Obrovského. Proslavil se především svou spoluprací s paleontology a archeology při rekonstrukcích dávné minulosti. Velkou část jeho díla tvoří knižní ilustrace. Ve Štramberku je od roku 1992 Muzeum Zdeňka Buriana, dokumentující průřez tvorbou. kulturní pracovník, narozen 16.jeho 11. 1919 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vystudoval učitelský ústav v Příboře a ve Valaškém Meziříčí. Pracoval jako pedagog a kulturní pracovník ve Frenštátě, naposled jako ředitel Domu kultury. Jeho zásluhou se stal Frenštát sídlem Festivalu divadelních ochotníků severní Moravy. Napsal stať Z historie ochotnického divadla ve Frenštátě pod Radhoštěm 1836-1986. Vedle toho hojně publikoval a mj. vydal Malé monografie frenštátských umělců a kulturních pracovníků, v časopise Stator. vlastivědný pracovník, narozen ve Frenštátě pod Radhoštěm. Tkadlec a vlastenec, jeden ze tří křísitelů (s Val. Kostelníkem a Rud. Kallusem) národního probuzení ve Frenštátě. Iniciátor založení měšťanské záložny a vybudování kaple Cyrila a Metoděje na Radhošti (1885), spoluzakladatel Občanské záložny a pojišťovny Radhošť (1869), Sokola (1890), hudební školy (1884) a mateřské školy (1893). Od roku 1860 městský radní. V zápisníku Všelicos na památku zapsal aforismy, epigramy a vzpomínky. Zemřel 3. 4. 1904 ve Frenštátě pod Radhoštěm.
SRPEN 11.8.1926
15.8.1941
75
od narození DRAHOMÍRA STRNADLA
21.8.1991
25
od úmrtí JOSEFA LANKOČIHO
27.8.1936
80
od narození ROMANA HAVRLANTA
31.8.1861
155
od narození ANDĚLÍNA HURTA
členka Pohorské jednoty Radhošť, funkcionářka Českého svazu bojovníků za svobodu. pedagog, starosta, vlastivědný pracovník. Starosta Trojanovic, iniciátor Památníku bratří Strnadlů aj. Knebla v Trojanovicích a vydání mnoha tisků o této obci. Zabývá se převážně tématikou vystěhovalectví a na toto téma publikoval např. Vystěhovalectví z Frenštátska do Texasu v druhé polovině minulého století na základě nových pramenů, Hlad na Frenštátsku v polovině 19, století příčinou vystěhovalectví a Tam za mořem je Amerika. archivář, učitel, narozen 17. 2. 1911 v Příboře. Jako člen Obrany národa byl v letech1941-5 vězněn. Od roku 1946 byl spolupracovníkem A. Turka, v padesátých letech jako novojičínský archivář zachraňoval písemné památky. V letech 1957-60 byl nucen pracovat jako dělník, v letech 1960-71 byl archivářem ve Frenštátě a v archivu pomáhal až do roku 1986. Je autorem inventáře Archivu města Frenštátu pod Radhoštěm. dlouholetý funkcionář Pohorské jednoty Radhošť. Aktivní spolurealizátor společenských akcí. pedagog, vlastivědný pracovník, narozen ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vykonával vzdělávací činnost v rodišti a okolí, byl činný ve spolcích a přednášel o výchovné práci. Psal o minulosti Frenštátu, uveřejňoval drobné národopisné články., propagoval turistiku. Zemřel 20. 6. 1944 ve Frenštátě pod Radhoštěm.
datum 31.8.1921
výročí 95
popis od narození JAROMÍRA ZEMANA
poznámka propagační výtvarník, narozen ve Frenštátě pod Radhoštěm. Zemřel 17. 1. 1972 ve Frenštátě pod Radhoštěm.
ZÁŘÍ
9.9.1906
15.9.1976
60
40
od narození PUSTĚJOVSKÝ František
(*9.9.1906 - †1974) malíř, narodil 9. září 1906 v Lichnově. V roce 1921 se vyučil malířem pokojů, v letech 1935 až 1937 navštěvoval malířskou školu v Praze. Po roce 1945 pracoval v propagačním oddělení Tatry Kopřivnice a po částečné ztrátě zraku odešel na invalidní důchod. Nesložil však ruce v klín a začal se plně věnovat své zálibě - malování. Z tohoto období se nám dochovalo několik desítek jeho perokreseb půvabných lichnovských dřevěnic. Najdeme je především v lichnovské kronice, kterou téměř třicet let pečlivě vedl. Zemřel 5. dubna 1974.
od úmrtí JOSEFA SUDKA
Klasik české fotografie. Je mj. autorem fotopublikace Janáček – Hukvaldy (1971) a jeho beskydské motivy jsou součástí knihy Josefa Strnadla Vyhnal jsem ovečky až na Javorníček (1963). Obdivovaný soubor Praha panoramatická nafotil přístrojem z roku 1894, který dostal ve Frenštátě od Pavla Parmy. V letech 1948-1970 častý host ve Frenštátě p. R. Narodil se 17. 3. 1896.
17.9.1951
65
od narození PAVLA STRNADLA
malíř, pedagog. Vystudoval výtvarnou výchovu na FF UP v Olomouci u prof. F. Nováka, V. Navrátila, A. Berana a M. Štolfa. Pracoval jako asistent na katedře výtvarné výchovy PedF v Ostravě a od roku 1980 učí na gymnáziu a ZUŠ ve Frenštátě, kde také žije. Ve svých obrazech zachycuje proměny krajiny Frenštátska. Vystavuje doma i v zahraničí.
23.9.1901
115
od narození Jaroslava Seiferta
23. 9. 1901 v Praze - básník, nositel Nobelovy ceny, v padesátých letech byl hostem ve Frenštátě p. R., kterému věnoval řadu příležitostných veršů, zemřel 10. 11. 1986 v Praze
24.9.1881
135
od narození JOHANA ŠPAČKOVÉ
30.9.1891
125
od narození Leopolda Parmy
malířka kraslic, narozena v Lichnově. O její kraslice byl velký zájem, kresbu prováděla čistým včelím voskem a používala přírodní barvy - červenou, žlutou a černou. Zemřela 17. 10. 1953. 30. 9. 1891 v Tiché - pedagog, malíř a grafik - “kronikář Beskyd”, zemřel 30. 9. 1968 v Brně
datum
výročí
popis
poznámka
ŘÍJEN
10.10.1956
60
od narození STIBORKOVÁ Karla
11.10.1856
160
od narození Leopolda Svitáka
20.10.1866
150
od narození KARLA BUDÍKA
110
od narození BOHUMÍRA ČETYNY (vl. jm. STRNADEL)
11.11.1896
120
od narození Arnošta Kohna–Karstena
11.11.1891
125
od úmrtí VALENTINA KOSTELNÍKA
29.10.1906
Narodila se 10. října 1956 ve Frýdku - Místku, v tomtéž městě studovala Gymnázium Petra Bezruče (1971 - 1975), poté pedagogickou fakultu v Ostravě (1975 - 1979). Od roku 1991 začala studovat na Katedře výtvarné tvorby Ostravské univerzity. Vliv na její umělecké zaměření měli především akad. mal. Rabenseifner, Dr. Vorel, Doc. Terčová a Doc. Holý. Časté motivy získává ze studijních cest po Itálii. Zabývá se rovněž studiem cizích jazyků a historie. Je členkou Literárního klubu Petra Bezruče. Publikuje v klubových časopisech a almanaších. Žije a tvoří ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde je ředitelkou ZŠ Záhuní. Pro její tvorbu je charakteristická malba, grafika a tapiserie. Z motivů převažuje abstrakce reflektující lyrické nebo konstruktivní zázemí prožitků, často se rovněž ve své tvorbě nechává ovlivňovat přírodou. Malbu občas obohacuje o asamblážové prvky. Malířka hledá své pojetí světa, probíjí se k němu přes podněty z literatury, přes své úvahy o mystice světa a bytí. Možná, že její cyklus obrazů "Katedrály" je jednou z cest, jak jít dál. Vystavuje v různých částech regionu. Je dlouholetou členkou Klubu frenštátských výtvarníků, pravidelně se účastní jeho výstav, a v poslední době také jeho předsedkyní 11. 10. 1856 ve Frenštátě p. R. - automobilový konstruktér, jeden z tvůrců automobilu President (1897), zemřel 10. 12. 1926 v Kunovicích hudební skladatel a kritik. Vystudoval varhanickou školu v Brně a stal se divadelním kapelníkem a v letech 1891-9 byl ředitelem kůru ve Frenštátě, kde působil i v Občanské besedě. Potom odešel do Ostravy, kde byl také ředitelem kůru, dirigentem pěveckého sboru Lumír, učil na učitelském ústavu, spolu zakládal Ostravské noviny a založil a redigoval Hudební obzor. Psal i do řady dalších časopisů a složil četné církevní sbory, zvláště pohřební. Zemřel 25. 2. 1915 v Ostravě. spisovatel, vlastivědný pracovník, narozen v Trojanovicích. Bratr A. aj. Strnadlových. Byl archivářem ve Frenštátě pod Radhoštěm. Zajímal se o historii. Vydal několik svazků básní a povídek, tetralogii zobrazující Valašsko v 17. a 18. století Hukvaldské rebelie (Valašský vojvoda, Jednou za slunovratu, Zbojníci a Živly) a románový cyklus Velká ráztoka (Koliby v soumraku, Drvaři a Ráztoka). Psal i knihy humorné Valchař se směje aneb Tutlanci a pozorníci (později Besedy na staré valše) a knihy pro děti (Sedmikvitek). Je autorem řady historických studií a editorem archivních dokumentů z dějin Trojanovic a Frenštátu. Zemřel 11. 1. 1974.
LISTOPAD 11. 11. 1896 ve Frenštátě p. R., hudebník a komponista, zastřelen v r. 1942 ve Volyni politik, narozen 15. 11. 1815 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Tkalcovský obchodník a osvícený politik. Frenštátský starosta v letech 1863-9 a poslanec Zemského sněmu za Frenštát, Příbor a Fulnek, zakladatel a od roku 1861 také předseda Občanské besedy.
datum
výročí
popis
poznámka
25.11.1921
95
od úmrtí EDUARDA PARMY
společenský pracovník, narozen 20. 7. 1853 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Gymnázium studoval v Příboře a v Olomouci, práva ve Vídni. Od roku 1885 byl advokátem ve Frenštátě. Byl spoluzakladatelem a předsedou Pohorské jednoty Radhošť, k jejímuž výročí vydal spis Třicet let práce Pohorské jednoty Radhošť. V letech 1891 poslancem Moravského zemského sněmu. Psal do novin a časopisů články o turistice.
30.11.1976
40
od narození Martina Kasíka
nar. 30. 11. 1976, frenštátský rodák, světový klavírista, v r. 2015 oceněn Cenou sv. Martina
PROSINEC
8.12.1881
135
od narození JANA UHLÍŘE
poštovní úředník, hudební skladatel. Po studiu na brněnské reálce pracoval na poštách. V letech 1928-38 působil v Kopřivnici, kde ustavil pěvecké sdružení, orchestr a komponoval. V roce 1939 byl penzionován a žil ve Frenštátě, kde jeho sbor a orchestr byly základem Pěveckého sdružení Radhošť. Složil zde kantátu Srdce v podzimu, suitu Frenštátské Horečky a další skladby, napsal také hudbu k Malíkově operetě Námořník Teddy, uvedené v Ostravě pod názvem Ostrov lásky. Zemřel 21. 2. 1963 ve Frenštátě pod Radhoštěm.
8.12.1926
90
od narození FRANTIŠKA PITUCHY
sportovec, narozen ve Frenštátě pod Radhoštěm. Lyžař – sjezdař, mistr republiky ve sjezdu v letech 1951 a 1952.
10.12.1931
85
od úmrtí LEOPOLDA SVITÁKA
13.12.1886
130
od narození MILANA BALCARA
19.12.1941
20.12.1896
75
120
od úmrtí BOŽETĚCHA PARMY
od narození VÍTĚZSLAVA KNĚZKA
konstruktér, narozen 11. 10. 1856 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jeden z tvůrců automobilu President (1897). hudební skladatel, učitel hudby. Po absolvování pražské konzervatoře působil jako hudební pedagog v Jugoslávii. Byl mj. učitelem hudby ve Frenštátě. Skládal hlavně písně a sbory, z nichž k Valašsku mají vztah Beskydské písně, Písně z Horeček, Valašská múza, Město pod Radhoštěm, Pozdrav Horečkám a dechový kvintet Frenštátská idyla. Zemřel 16. 4. 1954 ve Frýdku-Místku. společenský pracovník, narozen 16. 7. 1884 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Studoval gymnázium v Místku a práva ve Vídni. Za první světové války byl legionářem v Rusku. Po válce převzal advokátní praxi po svém otci ve Frenštátě, kde byl předsedou Pohorské jednoty Radhošť, předsedou České obce legionářské, členem Sokola i výboru Krajinské výstavy moravskoslezského Pobeskydí ve Frenštátě. Publikoval řadu článků v místních i krajových novinách, hlavně v Lubině a v Moravských novinách. Zahynul v koncentračním táboře. vlastivědný pracovník, pedagog, ředitel muzea, narozen ve Frenštátě pod Radhoštěm. Absolvoval učitelský ústav v Ostravě a učil v Morávce-Lípovém, v Místku a v letech 1919-55 ve Frenštátě (s výjimkou let 1941-5, kdy učil ve Frýdlantu nad Ostravicí). Potom působil dva roky v Lichnově a od roku 1957 vedl Okresní muzeum ve Frenštátě. Pracoval v Sokole, byl členem Okresního osvětového sboru. Klubu přátel umění, státním knihovnickým instruktorem a členem redakčního kruhu Vlastivědy Frenštátska. V letech 1945-55 byl kronikářem města a knižně vydal v roce 1949 Průvodce Frenštátem pod Radhoštěm a okolím. Zemřel 13. 1. 1962 ve Frenštátě pod Radhoštěm.
datum
výročí
popis
25.12.1966
50
od úmrtí VLADIMÍRA ZAHRADNÍKA
30.12.1941
75
od narození Ing. Jana ŠRUBAŘE CSc.
31.12.1866
31.12.1976
150
40
od narození JANA KNEBLA
od úmrtí LEOPOLDA GENSERA
poznámka publicista a vydavatel, narozen 2. 9. 1887 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Majitel realitní kanceláře, dopisovatel řady novin a časopisů, vydavatel Nového reklamního listu, informativních publikací, kalendářů a telefonních seznamů. Vydal také Adresář majitelů domů ve Frenštátě pod Radhoštěm a Rádce letním hostům ve Frenštátě pod Radhoštěm. Předseda Pohorské jednoty RADHOŠŤ sochař a malíř, narozen v Trojanovicích. Studoval na Odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, uměleckoprůmyslové škole ve Vídni a akademii výtvarných umění v Budapešti. Po studiích se usadil ve Frenštátě pod Radhoštěm. Kromě mnoha komorních plastik jsou známa jeho veřejná díla: Spořivost ve Frenštátě, Pieta v Bílovicích, Věrnost v Trojanovicích, Vděčnost v Janovicích a náhrobní pomník J, Kaluse a pomník Dr. J. Jandy ve Frenštátě. Obsáhlé je jeho dílo malířské a grafické. Zemřel 22. 11. 1962 ve Frenštátě pod Radhoštěm. vlastivědný pracovník, narozen 26. 6. 1909 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Byl ředitelem základní školy ve Frenštátě a zasloužil se o budování frenštátských škol. Byl organizátorem tradičních národopisných slavností, které se konaly pravidelně na frenštátských Horečkách. Slavnosti byly obnoveny roku 2000 jeho dcerou Janou Šamánkovou. Slavnosti se konají na náměstí ve Frenštátě pod Radhoštěm.
