Vandalové mezi námi str. 3
Archeologické objevy v Prčici str. 5
S Martinem Schorným nejen o reklamě a fotografii str. 6 - 7
VOTICKÉ NOVINY Bystřice u Benešova • Červený Újezd • Heřmaničky • Jankov • Ješetice • Mezno • Miličín • Neustupov • Olbramovice • Ratměřice • Smilkov • Střezimíř • Vojkov • Votice • Vrchotovy Janovice • Zvěstov Čtrnáctideník pro Voticko a Mikroregion Džbány Vydáno: 09.09. 2011 Cena 10,– Kč • Ročník XXI • Číslo 18
ZÁKLADNÍ ŠKOLA MÁ 41 PRVŇÁČKŮ!
První školní den v 1.A. Foto: J. Spálenková
První školní den v 1.B. Foto: J. Spálenková
Votická MŠ je rozšířená o jednu třídu
ZUŠka je otevřena!
Votice – V tomto roce mateřská škola nově přijala 54 dětí. Vedení města vyslyšelo žádosti rodičů a rozšířilo MŠ o fialovou třídu. Do první třídy základní školy odešlo 34 dětí, předškoláků je 73, asistenta mají dvě holčičky. Celkově navštěvuje školku 177 dítek, pouze 2 děti narozené v roce 2008 a děti mladší tří let (nebyly přijímány ani v minulých letech) nemohly být z kapacitních důvodů přijaty. Regionální operační rada, která poskytla na rozšíření dotaci v roce 2009, s další navrženou úpravou souhlasila. Zároveň se muselo vedení města zavázat, že veškeré náklady, které činily 298 388 Kč, zaplatí ze svého rozpočtu. V rámci rozšíření a vybudování fialové třídy došlo k výměně oken, zpřístupnění únikového požárního schodiště, vybudování nového sociálního zařízení a veškerým dalším pracem s rekonstrukcí spojeným. Navíc byla nakoupena lehátka, nádobí a třída byla vybavena novým nábytkem. Teď už nezbývá než dětem popřát příjemně prožité chvíle a učitelkám pevné nervy. Do nových prostorů MŠ se můžete podívat v Den otevřených dveří 27. září od 14,00 - 16,00 hodin. Jana Pavluková
Votice – Dne 6. září proběhlo slavnostní otevření kompletně zrekonstruované ZUŠ ve Voticích. Úvodní řeči se zhostila starostka Votic Jana Kocurová, která přítomné hosty přivítala a poděkovala všem, kteří se na přestavbě podíleli. Poté předala slovo řediteli ZUŠ Romanu Lajpertovi, který jménem svým a především jménem žáků a učitelů poděkoval za krásné prostory. Pokračoval Ing. Václav Chytil, náměstek ředitele Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Středočeského kraje, který velmi kladně ohodnotil výsledek téměř roční práce. Dále se slavnostního dne zúčastnil poslanec parlamentu ČR - Mgr. Jan Vidím, projektant Ing. Martin Adam, radní, zastupitelé, pracovníci MěÚ Votice, ředitelé partnerských škol v rámci projektu, ředitelé MŠ a ZŠ Votice, zástupci ze ZUŠ Vlašim, Benešov, Čerčany. Po přestřižení pásky čekal návštěvníky program – hostům zahráli učitelé hudebního oboru ZUŠ, Jana Arazimová, Radek Malotín a žesťový kvintet Milana Včeláka. Následně se mohli všichni občerstvit a prohlédnout si nově zrekonstruované a rozšířené prostory základní umělecké školy. Celkové náklady činily 15 240 000 Kč, z toho se město Votice podílelo 3 276 720 Kč a z dotace EU a Státního rozpočtu obdrželo 11 963 280 Kč. Přeji žákům a jejich učitelům příjemně prožité chvíle. Jana Pavluková Více se dozvíte na str. 2, 3 v rozhovoru s ředitelem ZUŠ Romanem Lajpertem
Děti si užívají novou fialovou třídu. Foto: J. Pavluková
Přestřižení pásky. Zleva: Ředitel ZUŠ Votice Roman Lajpert, starostka Votic Jana Kocurová a Ing. Václav Chytil, náměstek ředitele Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Středočeského kraje. Foto: J. Pavluková
Tenisovou raketu střídá s výstavním vodítkem str. 8 - 9
Anketa - Pohádkové léto str. 10
Podblanický hudební podzim začíná str. 11
Votické noviny
2 strana
Informace z úřadů Nezaměstnanost navýší absolventi Benešovsko - Od dubna tohoto roku je Benešovsko pátým okresem s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Nejinak tomu bylo i o prázdninách. První prázdninový měsíc se míra nezaměstnanosti zastavila na 4,87 procenta. K poklesu dopomohly hlavně sezonní práce. Se začátkem podzimu však každoročně navýší nezaměstnanost absolventi. V loňském roce evidoval úřad práce v Benešově na konci srpna 176 absolventů, v září jich pak byl takřka dvojnásobek. Koncem letošního července evidovali úředníci 133 absolventů z celkových 2 565 zájemci o práci. Jim bylo nabízeno 316 pracovních pozic. Podle informací ÚP Benešov připravila Jana Spálenková Do Chorvatska na občanku ČR – Chorvatsko - Od 19. srpna nepožaduje cizinecká policie na jediné české vnější hranici Schengenského prostoru - mezinárodních letištích - po českých občanech cestujících do Chorvatska cestovní doklady (pasy) a cesty do Chorvatska budou možné s občanským průkazem i letecky. Ministerstvo vnitra tak bezprostředně reaguje na odpovědní nótu Ministerstva zahraničních věcí, která byla 19. srpna 2011 předána chorvatské straně spolu se vzory platných českých občanských průkazů jako akceptace předchozí chorvatské nóty. Ta informovala o jednostranném opatření umožňující vstup na území Chorvatska na občanský průkaz. Tímto aktem se změnily podmínky, které umožňují občanům České republiky překračovat vnější hranici s Chorvatskem. To znamená, že policisté cizinecké policie na letištích mohou od dnešního dne odbavovat české občany k cestě do Chorvatska i na platný občanský průkaz. Podle informací Ministerstva vnitra České republiky připravila Jana Spálenková
ročník XXI, číslo 18
Ptáme se za Vás
Ptáme se za Vás
Votice - Votická Základní škola svítí novotou. Její příjemná pastelově žlutooranžová barva zaujme na první pohled. Fasáda není jedinou poprázdninovou novinkou. Tentokrát se za Vás ptáme: „Jaké opravy a rekonstrukce proběhly o prázdninách v Základní škole ve Voticích?“ Na otázku odpovídali starostka města Votice Jana Kocurova a ředitel Základní školy Votice Karel Vinš. Jaké opravy a rekonstrukce proběhly o prázdninách v Základní škole ve Voticích?
Jana Kocurová: „Zajištění energetických úspor ZŠ Votice“ - projekt, na který město obdrželo dotaci ze Státního fondu životního prostředí - byl úspěšně dokončen koncem srpna. Celkové náklady činily 13 368 912,-Kč, z toho dotace 3 784 303,-Kč. V rámci projektu byly zatepleny některé střechy, vyměněna okna, zateplena fasáda. Při té příležitosti se opravila i rampa a schody k zadnímu vchodu školní jídelny, novou fasádu dostaly i menší přístavky u školy. Karel Vinš: Žáci přišli do školy, která během prázdnin prošla rekonstrukcí dvou přístaveb. To určitě přispělo ke zlepšení prostředí, protože i to má vliv na pohodu a klid při práci žáků. Doděláváme tělocvičnu a v průběhu měsíce září bude vybavena nová jazyková pracovna. Takže i pro výuku jazyků se zkvalitní podmínky. Jako takřka ve všech školách, i v té naší probíhalo během prázdnin malování a uklízení. Děti budou určitě překvapené z učebny přírodopisu, na jejíž stěny nám vymalovala paní učitelka Markéta Čiperová ze Základní umělecké školy celý ekosystém. Připravila Jana Spálenková
„Živá“ stěna v učebně přírodopisu. Foto: J. Spálenková
Nová fasáda ZŠ před dokončením. Srpen 2011. Foto: J. Spálenková
Votice NA NÁVŠTĚVĚ V ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLE Votice – Základní umělecká škola se nám během posledních dvanácti měsíců doslova měnila před očima. Více jak sto let stará budova se špatným systémem vytápění a zašlou fasádou se na konci prázdnin změnila v moderní votický dům múz. Byla jsem se přesvědčit, jak je patnáct milionů proinvestovaných korun vidět i uvnitř budovy. Výsledek rekonstrukce mě mile překvapil. Po prohlídce školy mi bylo líto, že nejsem o desetiletí (až dvě) mladší a nemohu ZUŠku navštěvovat. Možná by mě bavila totiž i ta flétna, na kterou jsem v první třídě vydržela hrát jen dva měsíce. Na moje otázky odpovídal ředitel Základní umělecké školy Votice Roman Lajpert. Pane řediteli, jak se škola změnila?
Škola se změnila zásadně, došlo ke kompletní rekonstrukci celé budovy. Nechali se pouze holé zdi. Všechno je teď úplně nové – okna, podlahy, zdi... Navíc, z kdysi neobývané půdy, vzniklo zcela nové patro s učebnami. Škola teď vypadá jako nová, ačkoli jde o budovu postavenou za císaře Josefa.
Ten se změnil poměrně zásadně. Přízemí a první patro zůstalo, co se týče rozložení místností, stejné, třetí patro bylo vybudováno úplně nově. Kolik učeben teď má škola k dispozici?
Mám spočítané, že v budově je čtyřicet pět dveří. V přízemí je v jedné učebně výuka keramiky a učí se také v ředitelně. V prvním patře je učebna ateliéru malby, učebna výuky klavíru a taneční sál se zázemím. No a ve druhém patře najdete učebnu akordeonu a příčné flétny, učebnu výuky teoretických předmětů, učebnu výuky kytary, učebnu výuky žesťových nástrojů a společenský sál s klavírem, který mohou použít při zkoušení skupiny, soubory nebo může být použit pro pořádání koncertů. Jinak máme také sklad, galerii a využít můžeme i zčásti zastřešený prostor na dvoře.
Myslel projektant také na pedagogy?
Ano, ještě před rokem jsme byli školou, která neměla sborovnu. Šlo nám hlavně o prostor pro děti, proto učitelé sborovnu oželeli. Proto jsem rád, že teď zbylo místo i pro sborovnu a malou kuchyňku, kde si učitelé mohou uvařit čaj či kávu.
Máte také nový multifunkční sál. K čemu ho budete využívat?
Sál je příjemný, hezky vypadá díky zrekonstruovanému trámoví. Je tu umístěna také interaktivní tabule, takže sál můžeme využívat k výuce teoretických předmětů. Samozřejmě se přímo nabízí využívat ho ke koncertní činnosti.
Jak se změnila „vizáž“ školy?
Zvenku nešlo o velké stavební úpravy, ale zadní strana školy prošla poměrně velkými změnami. Přestavovalo se předposlední patro, okna jsou na jiných místech, než byla. Jinak se udělaly štíty střech, protože jsme chtěli, aby budova byla jednotná také z architektonického hlediska. A co interiér školy?
Ateliér malby. Foto: J. Spálenková
Mohou teď Základní uměleckou školu ve Voticích navštěvovat i hendikepované děti?
Ředitel ZUŠ Roman Lajpert u piana. Foto: J. Spálenková
Ano, i na to jsme při rekonstrukci mysleli. Máme jak nájezdovou rampu, která vede do přízemí, tak výtah, který obslouží všechna podlaží. Celá škola
Votické noviny
ročník XXI, číslo 18 je tak bezbariérová. Není to usnadnění pouze pro handicapované děti, ale také pro jejich méně pohyblivé rodiče a prarodiče, kteří se mohou podívat na dětská vystoupení a koncerty bez toho, aby jim dělal pohyb po schodišti problémy, jako tomu bylo dříve. Jak se do konečné fáze rekonstrukce zapojili pedagogové a zaměstnanci školy?
Od 15. srpna začalo stěhování. Město Votice nám dalo skupinu lidí, kteří nám s ním pomáhali. Mimochodem jim a celému vedení Městského úřadu patří poděkování. Takové ty práce, jako je věšení obrazů, si pedagogové dělali samozřejmě sami. A bylo to docela náročné – jenom vybalení školního archivu nám trvalo tři dny.
obor (keramika, malba), taneční obor a hudební obor (kytara, klavír, zobcová a příčná flétna, akordeon, klarinet, trumpeta, keyboard a uvidíme, zda bude zájem o další hudební nástroje). Základní umělecká škola má za sebou Den otevřených dveří. Jak proběhl?
Dohodli jsme se s učiteli, že při dni otevřených dveří byl každý ve své třídě a ukázal ji zájemcům. Děti s rodiči si mohli prohlédnout školu, popřípadě si vyzvednout přihlášky. Jana Spálenková
Prvního září začal nový školní rok i v Základní umělecké škole ve Voticích. Jakou má škola kapacitu?
Loni byla kapacita naplněná – měli jsme tři sta žáků, zhruba polovina jich docházela do osmi poboček, které máme po celém Benešovsku. Letos uvidíme, kolik dětí se přihlásí. Bude záležet na zájmu žáků, který, jak doufáme, neopadne. Jak je to tedy s přihláškami?
Ty mají u sebe všichni učitelé, k dostání jsou také v kanceláři školy. Děti by se měly přihlásit co nejdříve. Většinou do poloviny září. Vyučuje se u nás výtvarný
Nová fasáda ZUŠ. Foto: J. Spálenková
VANDALOVÉ MEZI NÁMI Votice – Během prázdninových měsíců přibylo ve Voticích ukázek práce vandalů. Možná je to jenom moje domněnka a počmárané fasády, převržené reklamní stojany a zvýšený výskyt odpadků poblíž shromaždišť naší mládeže s jejím zvýšeným prázdninovým výskytem v ulicích města vůbec nesouvisí. Přesto – existují i jiné možnosti trávení volného času, než sprejování na tabuli u kruhového objezdu. Na první pohled vtipné písmenko musí někdo z tabule pracně odstranit. A to něco stojí. Převržený reklamní stojan musí někdo zvednout. Zkoušela jsem to – ten někdo se s jeho zvedáním docela nadře. Zvlášť, když ho v několika málo dnech zvedá už po několikáté. Z vandalismu nelze samozřejmě vinit bez důkazů votickou mládež – přesto, milí rodiče, připomeňte teď na začátku roku svým (menším i větším) ratolestem pravidla slušného chování. Mezi ně totiž respekt k majetku jiných i k majetku veřejnému rozhodně patří. Jana Spálenková
strana 3
Sloupek Školní sloupek Autobusy jsou našlapané k prasknutí, papírnictví jsou narvaná a ve školách by se dalo jíst z podlahy. Je první školní den. Po osmnácti letech školní docházky jsem se na první školní den vydala do školy poprvé ne jako žák základky, student střední školy nebo pracující vysokoškolák, ale jako úplný neškolák. Bylo mi to líto. Přesto jsem vstávala s šimráním v žaludku už dvě hodiny předem, abych náhodou nezaspala zvonění a stihla nafotit prvňáčky a vyzpovídat pana ředitele. Dokonce mi cestou do školy bylo trochu špatně, tak jako v posledních osmnácti letech na první školní den každoročně. Moc se toho zřejmě nezměnilo. Změnil se ale můj pohled na věc. Třída plná andílků, holčičky mašličky ve vlasech, chlapečci s kšiltovkami (měli je ovšem způsobně sundané), kufříky před sebou, u katedry paní učitelka a vlídná slova pana ředitele. Přede mnou rodiče (ano, už i můj ročník), hrdí na své prvňáčky. Tolik jsem se snažila je na fotky dostat všechny! Bohužel, do objektivu se všichni nevešli (ti, kteří na fotkách nejsou, nebo jsou „ustřižení“, nechť prominou). Letos dokonce nikdo (z dětí) nebrečel a pro pamětní list si až ke katedře došli všichni (hrdinové)! Zřejmě pod vlivem dobré rodičovské rady „Pořád se hlaš!“ se dokonce jeden chlapeček přihlásil i k cizímu jménu... První školní den mezi votickými prvňáky byl prostě zážitkem. Je škoda se o to s Vámi, milí čtenáři Votických novin, nepodělit. Proto se Vám může první poprázdninové číslo Votických novin zdát, jako jeden velký „Školník“. Nečeká Vás to celoročně, ale pro tentokrát prosím přimhuřte oko. Mimochodem – co se týče rubriky „Školník“ v našich novinách... Některým z Vás se zdála před prázdninami příliš rozsáhlá. Někteří byli dokonce pro její zrušení. Nic takového neplánujeme. Redakce byla opravdu (a bohužel) nucená redukovat počet fotografií, které nám školy dodávaly, ale na druhou stranu – kdo z nás by se rád nepodíval na svoje dítě, vyfocené v (byť pouze městských) novinách? A myslím, že z úspěchů votických, jankovských, miličínských, vrchotojanovických a olbramovických dětí se můžeme radovat všichni. A Vy, paní učitelky a páni učitelé, dál směle pište. A pokud máte ve třídě nějakého malého „spisovatele“, pošlete nám i jeho článek! Jana Spálenková
Vystřihovánka rozhledny Velký Blaník Posprejovaná tabule. Foto: J. Spálenková
Převrácený reklamní stojan. Foto: J. Spálenková
Vloupání do Penny Marketu Votice – V sobotu 6. srpna večer, se neznámí pachatelé vloupali do rozestavěného Penny Marketu ve Voticích. Před příjezdem policie se jim bohužel podařilo uniknout. V případě, že by pachatelé svůj čin dokonali a na místě se krádeží obohatili za více než pět tisíc korun, hrozil by jim až pětiletý trest. Pokud by tento čin spáchali mladiství, může jim soud uložit trestní nebo výchovné opatření, čímž se rozumí dohled probačního pracovníka anebo například veřejně prospěšné práce. Nela Mustafov
MKC nově nabízí k prodeji vystřihovánku Velkého Blaníku. Nejenže si postavíte zmenšeninu (1 : 150) rozhledny, ale také se dozvíte něco z přírody, historie a legend tohoto místa. Prodejní cena je 30 Kč. Jana Pavluková, MKC Votice
Votické noviny
4 strana
ročník XXI, číslo 18
Neúcta a vandalismus Votice – 31. srpna jsem byla upozorněna paní Písaříkovou na nepořádek za kostelem sv. Václava. Musím říct, že realita předčila veškerá má očekávání! Opravdu nevzhledná kopa odpadků (některých neidentifikovatelných) na mě vyhlížela několik málo metrů od kostela, dřevo připravené na rekonstrukci věže rozebrané, hromosvody vytrhané až do výšky pro člověka nedostižitelné… Toto je pouze malý výčet dojmů z mé návštěvy v okolí votické domény. Dávno mě nepřekvapuje, že mnohým chybí přinejmenším úcta k víře a historickým památkám, ... alespoň vidíme jaké prostředí některým našim spoluobčanům vyhovuje, kde se jim příjemně tráví volný čas… Věra Písaříková tyto věčné „prázdnináře“ několikrát upozornila na úklid po svých sedáncích – výsledkem zůstala hromada odpadků, také infekčních, na místě. Někteří zřejmě i nahrnutí svých produktů spotřeby ke zdi nazývají úklidem…
PS: „Milí návštěvníci“ možná Vás potěším – na svém dalším dýchánku si budete moci posedět s votickými městskými strážníky! Jana Pavluková
Tzv. úklid u kostela. Foto: J. Pavluková
Chybějící hromosvod. Foto: J. Pavluková
Dívejte se kolem sebe
Procházka ulicemi Votic může potěšit oko i nos. Takhle krásně a voňavě je osázený vchod k jednomu z votických domů. Víte o který dům se jedná? Foto: J. Spálenková
Kronika SRPEN VE VOTICKÉ KRONICE Skončil měsíc srpen, skončily prázdniny a nastal čas podívat se, jakými zápisy se bude právě minulý měsíc reprezentovat v městské kronice. Je jich méně než v předcházejících měsících, některé z nich však svým obsahem daleko převyšují ty minulé. Mám na mysli pokračující přestavbu náměstí a stavbu prodejny Penny. Hlavně ta přestavba hodně rozjitřila veřejnost a rozdělila ji na dva tábory. Přinesla také zajímavé zjištění, že ve Voticích žije velké množství architektů rodu mužského i ženského. Když dovolíte, já bych se pokusil trochu poradit, ale souhlasit se mnou nemusíte: „ Neberme si příklad z hádajících se a navzájem se urážejících politiků koaličních i opozičních stran, nehledejme příklady ani na Pražském hradě! Počkejme si na chvíli, až bude vše hotovo a potom si můžeme v klidu a hlavně slušně pohovořit!“ A nyní nechme řeči řečmi a přečtěme si, čím přispěl srpen 2011 do městské kroniky! 1. Přestavba náměstí. Na náměstí začali pracovat dlaždiči. Archeologové zde objevili stopy dávného požáru a „V Židech“
Pokud ano, pospíchejte do redakce Votických novin v Městském kulturním centru. Na nejrychlejšího čeká odměna – poukaz pro dvě osoby na letošní poslední jízdu Posázavským Pacifikem. Tento poukaz platí na 29. října 2011 „Putování Šternberskou historií“.
různé střepy a prastaré zdivo. Na horním chodníku náměstí zmizely akáty. 2. „Bombardér“ dopaden. Anonym, který 25. července 2011 ohlásil bombu na radnici, od 3. srpna 2011 už není anonymem, ale má své jméno. 3. Další motokros. Na Polském vrchu v části „Panorama“ se v sobotu 6. srpna jel další zajímavý motokrosový závod. 4. Řízené modely. U hasičské zbrojnice bylo v sobotu 13. srpna už třetí setkání modelářů, kteří se věnují stavbě modelů, řízených na dálku. Zároveň probíhala prohlídka zásahové techniky. 5. Nové hasičské auto. Město Votice zakoupilo hasičskému sboru nové zásahové vozidlo v hodnotě přes čtyři miliony korun. Dotace byla pět set osmdesát tisíc korun. 6. Kopaná zahájila. Votické divizní „Áčko“ zahájilo v sobotu 13. srpna novou sezónu pod starým názvem Marila Votice, ale nově jako farma FK Příbram. Porazilo doma SK Čížovou 2:1. 7. Cyklotoulky. Koncem června natáčela ve Voticích TV Barrandov pořad „Cyklotoulky“. Televizní moderátor Michal Jančařík a někdy i jeho pes Rudla navštívili
historické památky Votic i okolí. Pořad byl odvysílán v pátek 12. srpna 2011 odpoledne. 8. Penny se dokončuje. Na velkoprodejně Penny vrcholí práce. Dokončovaly se vnitřky a intenzivně se pracovalo v okolí prodejny. 9. Tři sta osmdesát let klášterního kostela. V neděli 21. srpna 2011 byla v klášterním kostele mše svatá, při které bylo vzpomenuto, že před tři sta osmdesáti lety 20. srpna 1931 kardinál Harrach tento kostel slavnostně vysvětil. 10. Ubyl městský policista. Ze tříčlenné městské policie ubyl v srpnu pan Karel Špáta. Městská policie má nyní pouze dva členy. 11. Památník „V Židech“. Práce na památníku, připomínajícímu tragédii votických židovských občanů ve druhé světové válce, byly téměř dokončeny. Chodníky byly vydlážděny, položeny schody a zaseta tráva. 12. Most u Střelítova hotov. Most mezi Střelítovem a Nazdicemi je už zprůjezdněn, ale stále probíhají dokončovací práce. 13. Počasí. Ráno bylo průměrně 15,7 °C, v 16. hodin 24,7 °C. Srážky se vyskytly v šesti dnech. Pavel Pavlovský, kronikář Města Votice Redakčně upravila Jana Spálenková
Votické noviny
ročník XXI, číslo 18
Fontána byla skutečnou poezií Ratměřice - Ačkoliv nám sobotní počasí nepřálo, Fontána aneb Vodní poezie se živými obrazy dopadla skvěle. Celé odpoledne propršelo, ale naše modlitby byly vyslyšeny, když ve 20:50 přestalo pršet. Hasiči tak nakonec mohli zopakovat skvělý výkon a noční fontána nás opět nadchla! Na velkoleposti fontáně dodaly živé obrazy v podání místního folklorního kroužku. Za účasti velkého počtu diváků, kterým děkujeme, že dorazili i za nepříznivého počasí, zazněly skladby A. Dvořáka, B. Smetany, D. Landy, skupiny Keks a skupiny Stratovarius. Mgr. Viktor Liška, starosta Ratměřic
Živé obrazy. Foto: www.ratmerice.cz
Region
Indiánské léto v Odlochovicích Odlochovice - Ani konec prázdnin není v Odlochovicích důvodem ke smutnění. Na poslední prázdninovou sobotu se děti naopak těší a s prázdninami se loučí zvesela. Již tradičně pro ně členky místní organizace Českého Červeného kříže a členové SDH Odlochovice připravili zábavné odpoledne plné her, tentokrát v indiánském stylu. Kvůli nepřízni počasí se sice plánovaná indiánská stezka se stopováním a lovem zvěře a s přespáním v opravdovém tee-pee neuskutečnila, ale program byl operativně přizpůsoben a přesunut do vlídné náruče odlochovického sálu. Došlo zde i na střelbu z luků a spolu s velkým náčelníkem doufáme, že nás všechny čeká šťastný a úspěšný školní rok. ČČK Odlochovice
Houpací kůň pro nejmenší indiány. Foto: M. Kakos
Archeologické objevy v Prčici
Sedlec – Prčice – Na Prčickém náměstí našli archeologové pradávné sídlo rodu Vítkovců. Na konci 12. století ho zbudoval zakladatel rodu a jeden z nejvýznamnějších mužů českého království Vítek z Prčice. Po jeho smrti zdědil Prčici syn Vítek III. - zakladatel rodu Rožmberků. Průzkum probíhal už začátkem letošního roku při rekonstrukci první etapy, kdy se podařilo objevit stopy po velkém požáru z roku 1701. Současně zkoumaná plocha (v rámci revitalizace druhé etapy) se nachází pod kostelem sv. Vavřince. Mezi další zajímavost patří uherský denár z poloviny 12. století, první mince tohoto druhu, nalezená na území ČR. Dále byly vyzvednuty různé šperky a keramika. Podle nálezů je zřejmé, že Prčice byla významným městem i ve středověku. Jana Pavluková
strana 5
Zkoumaná plocha. Zdroj: Česká společnost archeologická
Hasiči procvičí zásahy v tunelech Voticko – V rámci výstavby IV. koridoru vzniká mezi Benešovem a Voticemi pět dvoukolejných tunelů. Nejdelší z nich měří něco přes kilometr. Přestože jsou tunely plně elektrifikované a vystavěné podle nejmodernějších technologií, musí hasiči a zdravotníci počítat s budoucími možnými zásahy v těchto betonových konstrukcích. Pro zásah u nehod na železniční trati je sice určený specializovaný požární útvar Správy železniční dopravní cesty, který sídlí v Praze, prvotní hašení a vyproštění cestujících však musí zvládnout také hasiči a zdravotníci v regionu. Je totiž více než pravděpodobné, že regionální (popřípadě dobrovolní) požárníci a zdravotníci budou na místě nehody dříve než specializovaný útvar z Prahy. Proto si benešovští profesionální hasiči nacvičí zdolání požáru a evakuaci cestujících ze zadýmených tunelů ještě před jejich uvedením do provozu. Zda se k jejich cvičení připojí i zdravotníci, se redakci zatím nepodařilo zjistit. Jana Spálenková
Děkujeme všem, kteří posílají příspěvky do Votických novin. Příští číslo vyjde 23. září, uzávěrka dalšího čísla bude 15. září. Příspěvky a inzeráty můžete posílat na adresu: MKC Votice, Komenského nám. 177
e-mail do redakce:
[email protected]
Třicet dětí se vydává na indiánskou stezku. Foto: M. Kakos
Lukostřelba. Foto: M. Kakos
ČEKAJÍ NÁS ZASE VÝLUKY Benešovsko – Ani v září a říjnu nás výluky, související se stavbou IV. železničního koridoru, neminou. V září se výluky v úseku Benešov - Olbramovice - Heřmaničky - Sudoměřice u Tábora uskuteční ve dnech 1. až 3., 19. až 21., 29. a 30. září a 1. října vždy od 8.45 do 15.35 hodin. V pátek 2. a 19. až 21. září budou rychlíky nahrazeny autobusovou dopravou až do Tábora, takže nebudou zajíždět k nádraží v Sudoměřicích. U spojů náhradní dopravy za rychlíky bude zastavovat ve stanici Olbramovice u nádražní budovy pouze jeden autobus označený písmenem „O“. Ostatní autobusy budou zastavovat na zastávce linkových autobusů na silnici I/3 v obci. Osobní vlaky jsou nahrazené náhradní autobusovou dopravou mezi stanicemi Benešov a Tábor podle výlukového jízdního řádu. Počítejte s tím, že mohou odjíždět o několik minut dříve, než vlaky! Jana Spálenková
Kniha Toulky Vlašimskem v prodeji v MKC Votice (budova staré radnice)
za 420,- Kč
Votické noviny
6 strana
A zase tatry Martinice – Opět začaly jezdit tatry po silnici, která je rok stará. Dá se říci silnice? Místy je slabá jen 1 centimetr, přesto jsme byli, my občané z poškozených vesnic (Nazdice, Martinice, Nezdice, Bučovice…) rádi, že můžeme jezdit opět po upravené, nové silnici a ne jako na tankodromu. Často jsme ani neprojeli, což způsobily tatry z koridoru minulý rok. Obávám se, že slabá silnice bohužel dlouho nevydrží, jelikož se vrací „prázdné“ z Jankova na Mastník a na silnici už to začíná být hodně znát. Nejdříve začala praskat a nyní už se kameny prodírají zpod asfaltky na povrch. A zhruba před měsícem a půl byla silnice již jednou opravována. Budeme za pár měsíců tam, kde jsme byli minulý rok? Je to smutné, ale takové vyhlídky jsou téměř jisté. Velice by mě zajímalo, kdo škody nahradí, kdo silnici opraví nebo ji udělá úplně novou. Na koho padnou náklady tentokrát? Petra Čiperová
ročník XXI, číslo 18
Nový areál záchranné stanice roste přímo před očima… Hrachov - Během roku 2009 byla připravena projektová dokumentace, na jaře roku 2010 byla naší organizaci Státním fondem životního prostředí schválena dotace a na podzim téhož roku byly zahájeny stavební práce. Zchátralé budovy mění svou tvář každým dnem… Stavební práce, které pomalu finišují, by měly být dokončeny během jednoho, dvou měsíců. Naši zvířecí pacienti se dočkají opravdového komfortu – dostatečně velké voliéry, rozletové haly, vypouštěcí věže, zimoviště a v neposlední řadě veterinární a rehabilitační zázemí přímo v areálu. V Hrachově tak najdou útočiště nejen zaběhnutí psi a týraná hospodářská zvířata, ale i zranění volně žijící živočichové. Lucie Spálenková, Ochrana fauny ČR
Nový areál záchranné stanice roste přímo před očima. Foto: L. Spálenková OFČR
Jak se Vám podniká
S Martinem Schorným nejen o reklamě a fotografii
Rozpraskaná silnice na Martinicku. Foto: P. Čiperová
Bagrování Velkého Mastníka Mastník – Práce na Velkém Mastníku pokračují. I když se léto moc nevyvedlo a bylo deštivo, komplikovalo práci lidem, kteří na rybníce pracují. Vyvést hory bahna bude ještě na dlouhé lokte, ale pokrok je opravdu vidět. Bagrování začalo u samotné hráze a pokračuje směrem k Peklu. Aby bylo možné bahno nakládat do tater, proběhly určité úpravy terénu i hlavně kvůli splavu, který by nápor jízd nemusel vydržet. Petra Čiperová
Votice - Městské kulturní centrum ve Voticích nabízí nově dárkové hodiny s motivem Votic. Další propagační materiály jsou ve výrobě. Netrvalo mi dlouho zjistit, kdo za výrobou hodin stojí. Je to jediné reklamní studio ve Voticích. Provozuje ho Martin Schorný v bývalé Osvětě. Dnešní „podnikatelský rozhovor“ je právě proto s Martinem Schorným. Proč jsi ve Voticích založil právě reklamní studio?
Byl to nahodilý nápad. Původně jsme sídlili v budově finančního úřadu, dnes jsme v bývalé Osvětě. Proč říkám sídlili. Studio jsem uvedl do provozu se svou přítelkyní Petrou Muchovou, odtud také název MP-Art, která mi velice pomohla (dá se říci, že studio po jistou dobu vedla) a v současné době, kdy má trochu odlišnější zaměstnání, věnuje studiu čas mezi svou prací. Proto se zákazníci mohou setkat i s ní. Původně jsme měli jenom fotografický ateliér. Fotografií se zabývám od dětství, kdy mě k němu přivedl můj děda, vášnivý to fotoamatér, a položil v podstatě základy tomu všemu, co dnes tvořím. Společně s babičkou mne ve všem podporovali a děje se tak dodnes. Vystudoval jsem fotografickou školu a od roku 1996 se fotografování věnuji naplno. Reklamou jsme se začali zabývat poté, co lidé přicházeli s dotazy, zda by na fotografii nešel udělat nápis, emblém nebo, zda bychom mohli fotografii přenést na hrneček nebo tričko. Jaké služby MP - Art nabízí?
Z části vybagrovaný Velký Mastník. Foto: P. Čiperová
Nabízíme komplexní služby fotografického ateliéru, jakožto i reklamního a grafického studia. Dá se říci, že téměř neexistuje odvětví fotografie, z něhož bychom již něco nedělali. Ateliérová fotografie zahrnující portrétní a podobenkové fotografie, stylizované záběry dětí i dospělých
Martin Schorný ve studiu. Foto: J. Spálenková
s patřičnými aranžemi, svatební atelíérovky, fotografie výrobků a produktů do katalogů, renovace starých a poškozených fotografií a podobně. Je toho opravdu hodně. Další částí je reportážní fotografie – svatby, oslavy, jubilea a události. To vše jsme schopni kombinovat s grafikou a přenést případně vytvořit z toho téměř cokoliv. Přináší to pak neuvěřitelné množství variant dárkových, reklamních a upomínkových předmětů a suvenýrů. Nejde ovšem jen o předměty pro radost a potěšení, ale i o velice praktické a užitečné záležitosti. Pracovní vybavení v rozsahu v podstatě od spodního prádla, přes ochranné a pracovní oblečení, různé pomůcky a nářadí až po tužku v kapse. A nemylte se, nejedná se o reklamní textil, ale o velice kvalitní a designově propracované pracovní oděvy a doplňky od firmy CANIS. To vše jsme schopni opatřit emblémem nebo logem firmy. Nově jsme se začali zabývat dodávkami dresů pro sportovní kluby. Jsou to dresy, které jsou hodně kvalitní a za přijatelnou cenu. V neposlední řadě bychom rádi
Občanské združení zdravotně postižených Votice
pořádá pro své členy ZÁJEZD dne 20. září (úterý) 2011 na zámek Dobříš, Sv. Hora Příbram, skanzen Vysoký Chlumec Odjezd: autobus. nádraží v 8,00 hodin Předpokládaný návrat: 17,00 hodin Cena zájezdu: 150,- Kč Kontakt: 776 010 729 nebo v kanceláři: 31. 8., 7., 14. září (středy) Uzávěrka přihlášek do 15. září 2011
Votické noviny
ročník XXI, číslo 18 upozornili na náš meteorologický koutek. Máme zde zastoupeny barometry, teploměry a vlhkoměry (a to i do saun) v různých kombinacích. Samostatné přístroje i jako meteo-stanice v nepřeberném množství povrchových úprav (dřevo, kov) jakožto i tvarových variantách. Rád bych upozornil na to, že je to ryze česká výroba s použitím přírodních materiálů. Z toho vyplývá, že nejde o stanice digitální, ale analogové a svým zpracováním jsou reprezentativním doplňkem do různých interiérů. Grafika v té „serioznější podobě“ je u nás zastoupena tvorbou logotypů, letáků, katalogových listů a dalších firemních a soukromých materiálů. Začal nový školní rok. Co může MP – Art nabídnout školákům?
Toho je opravdu hodně. Máme pexesa, puzzle, samolepky, frisbee, trička s potisky, výšivky na oblečení, odznaky, rozvrhy hodin dle vlastního návrhu. Je toho opravdu hodně… Středoškoláky a vysokoškoláky určitě zaujme naše nabídka vazby prací – zabýváme se především kroužkovou vazbou (plast a kov) a termovazbou. Nabízíme také barevný laserový tisk a kopírování. Máme tady také inkoustový tisk pro fotografickou kvalitu. Jaké služby nabízíte novomanželům?
Jsme schopni zajistit svatební fotografie, blahopřání, pozvánky, cedulky ke svatební tabuli… samozřejmě také různé dárky. S jakými požadavky k Tobě mohou přijít podnikatelé?
Nabízíme výrobu vizitek, reklamních materiálů, polepy aut, výloh, reklamní štíty, bannery… Umíme udělat také loga firem od návrhu až po realizaci. Uděláme firemní razítko a tak dále. Je v reklamním studiu něco speciálního přímo pro Votičáky?
ProVotičáky v současné době připravujeme kolekci předmětů se znakem města a výjevy z Votic, viz. hodiny, které si již zmínila a podobně. Doufáme, že se budou líbit. Jak je to s poradenskými službami?
Poradenské služby samozřejmě nabízíme v oboru reklamy i fotografické techniky, či postupů. Může za námi přijít kdokoli, se svým novým, ale i starším fotoaparátem. Snažíme se vyhovět všem. Doplňkově zajišťujeme i servisní služby fotoaparátů. Studio MP – Art najdete v bývalé Osvětě u votického kina na adrese Husova 383, 259 01 Votice. Kontakty: +420 605 590 371,
[email protected] nebo
[email protected]. Jana Spálenková
Výjimeční mezi námi
Společnost
V rubrice Společnost Vám přinášíme rovnou dva rozhovory o výjimečných lidech. První rozhovor se semtínským rodákem Harrym Pollakem, druhý s votickou tenistkou a chovatelkou teriérů Lenkou Korbelářovou. „Muž, který zachránil značku Aston Martin“. Votice - Tak zní podtitul knihy Můj život, která vyšla v loňském roce v nakladatelství Mladá Fronta. Jejím autorem je dnes osmaosmdesátiletý Harry Pollak, který jen díky sérii náhodám unikl osudu, který Židům přichystal za války Hitler. Unikl také kulkám na frontách druhé světové války – jako sedmnáctiletý se totiž přihlásil do československé zahraničí armády. Ale nepředbíhejme. Důvodem, proč jsem si k rozhovoru vybrala právě Harryho Pollaka je prostý – pochází totiž ze Semtína u Votic. Pane Pollaku, narodil a vyrůstal jste v Semtíně u Votic. Jaké máte na toto místo vzpomínky?
Narodil jsem se v Semtíně, ale vyrůstal jsem jinde. Protože snaha mého otce, Viktora Pollaka, získat v pozemkové reformě v roce 1923 zbytkový statek Semtín, na který měl podle zákona nárok, ztroskotala, museli jsme Semtín opustit. Mně bylo tehdy 9 měsíců. První vzpomínku na Semtín mám, když mi bylo asi 14 let. Můj otec jel do Votic na hřbitov, kde jsou pohřbeni naši předkové a vzal mě s sebou. Při té příležitosti jsme se také zvenčí podívali na Semtín. Tehdy stála ještě klenutá brána do dvora a na komíně nebylo čapí hnízdo. Později jsem navštívil Semtín až v roce 1992, když dvůr o okolí vypadalo zchátrale. Majitelka, paní Jelenová, mně vyšla vstříc a vylíčila mi své tragické zážitky. V roce 2010 jsem byl pozván prostřednictvím Mirka Dvořáka na otevření Farmy Čapí Hnízdo v Semtíně. Byl jsem ohromen, jak se to tam obrátilo k lepšímu. Letos v květnu, po návstěvě hřbitova ve Voticích, jsem se tam znovu zastavil a měl jsem radost, že podnik prospívá. A jak vzpomínáte na Votice? Jak se toto město za osmdesát let změnilo?
Votice jsou pro mě důležité kvůli hrobům tří generací mých předků. Když jsem hřbitov po návratu do vlasti v roce 1945 navštívil, byla tam na zpustošených hrobech neprostupná džungle. Abych se tam dostal, musel jsem přelézt rozpadající se zeď, protože cesta do hřbitova byla prodána místnímu komunistovi. Naštěstí se židovské obci podařilo najít v panu Spálenkovi nadšeného správce tohoto hřbitova. Ten během dalších tří let všechny náhrobky znovu postavil a proměnil hřbitov v opravdový park. S mým finančním příspěvkem vznikla i nová brána do hřbitova. Hroby jsou jediným cílem mých návštěv ve Voticích, kde mám již zajištěné místo, kam náš syn uloží jednou můj popel. Rodiče Vás před válkou poslali studovat do Francie. Dnes je tato praxe mezi studenty poměrně běžná. Před válkou to ale v naší kotlině nebylo zase tak obvyklé. Jak jste si ve Francii zvykal?
I to je práce Martina Schorného. Foto: J. Spálenková
strana 7
Pro moje rodiče bylo poslat mě v mých patnácti letech do ciziny jistě těžké rozhodnutí. Měli jediného syna v tragicky nejisté době. Mně jejich rozhodnutí ale zachránilo život. Nikdo jiný z naší velké rodiny holocaust nepřežil. Pro mě to byla velmi obtížná změna. Francouzskou řeč jsem zvládl za dva měsíce tak, že jsem mohl sledovat školní program ve třídě. Ale doma jsem byl po úkolech na gymnáziu volný a rád jsem se toulal v přírodě. Ve francouzském lyceu v Nimes byl průběh dne zorganizován s důrazem na intenzivní učení. Kromě polední přestávky byli žáci stále v příslušných učebnách a pod dozorem. Jedno odpoledne v týdnu se šlo procesím do bývalého statku, který patřil škole,
Harry Pollak s oceněním London Medal British Institution of Management. Foto: Archiv Harryho Pollaka
kde jsme si směli hrát. Pro mne to bylo jako vězení, ale naučil jsem se tam z dlouhé chvíle učit a zjistil jsem, jak zajímavé učební předměty mohou být, když to není pouze povinnost. Po vypuknutí války jste se přihlásil do československé exilové armády. Měl jste ve Francii a později v Anglii nějaké spojení s domovem?
Ani před začátkem války nebyla korespondence s mými rodiči jednoduchá. Dopisy byly cenzurovány a zprávy měly pouze povrchní obsah. O pronásledování mých rodičů Němci například nebyla v dopisech žádná zmínka. Po vypuknutí války nebyl přímý styk více možný. Dostal jsem jednou oklikou přes Jugoslávii a jednou před Itálii kusé zprávy. Později už nic, protože poštou už jsem byl v armádě nedosažitelný. Po kapitulaci Francie jsme byli navíc evakuováni do Anglie. Po válce jste se do Československa vrátil. Jaký to byl návrat?
Když válka skončila, vrátil jsem se s českou armádou do Československa. Jakmile naše obrněná brigáda dojela do Čechy osídleného území, byli jsme s velkým nadšením vítáni. Taková byla i přehlídka brigády v Praze na Příkopech před prezidentem Benešem. Vystřízlivění přišlo rychle. Co Němci v koncentračních táborech prováděli s židy jsem věděl, ale, že to nikdo z naší velké rodiny nepřežil, se nedalo lehce strávit. Dal jsem se urychleně propustit z armády, abych už v letním semestru mohl pokračovat ve studiích na technice. Aby, kdyby někdo z naší rodiny zázrakem nějak přežil to peklo a měl finanční základ pro živobytí, snažil jsem se o navrácení Němci zkonfiskovaného zemědělského majetku rodiny mé matky v Kounicích u Českého Brodu. Místní národní výbor, aby ten majetek mohl pro sebe rozdělit, mě prohlásil za Němce a kolaboranta. Byla to neuvěřitelná nehoráznost, ale trvalo i to celé tři roky, než jsem se na ministerstvu zemědělství ubránil a ten pod německou vnucenou správou zadlužený majetek dostal zpět. Tři roky jsem horlivě skládal zkoušky z inženýrství na technice, a když přišel den v roce 1948, kdy jsem s ostatními kandidáty měl dostat inženýrský titul, byl mi, jedinému, na základě usnesení akčního výboru na technice, odepřen, protože jsem měl nepřátelský postoj k lidově demokratickému režimu. Zaměstnání jako neuznaný inženýr jsem v komunistickém režimu nemohl dostat, tak jsem
8 strana odešel do Kounic sedlačit. Jeden rok jsem to tam vydržel a přežil nesčetné obtíže. Nakonec jsem byl předvolán před místní národní výbor. Bylo mi oznámeno, že můj majetek je vyvlastněn, protože jako inženýr nejsem schopen jej provozovat. A to přes to, že jsem celý rok všechny předepsané cíle splnil. Nezbylo mi tedy nic jiného, než v listopadu 1949 uprchnout přes Šumavu do Německa. Cesta byla dobrodružná, ale přežili jsme to. Kdy jste se rozhodli pro emigraci a jak cesta za hranice probíhala?
Pro emigraci jsme se nerozhodli. Byla nám vnucena. A dnes mohu říci, že jsem těm dobrým komunistům, kteří mě v Československu pronásledovali, celkem vděčný. Jejich zásluhou se můj další život utvářel tak, jak by to v tehdejším Československu nikdy nebylo možné. To by ty dobré duše určitě mrzelo, kdyby si to uvědomili. Ty by mě, pro blaho vlasti, nejraději viděli dožít jako dělníka v uranových dolech v Jáchymově. Po emigraci jste se usadil v Anglii. Proč jste zvolil pro nový život právě tuto zemi? Byla v něčem podobná tehdejšímu Československu?
Proč jsem chtěl jako uprchlík bezdomovec do Anglie? Za prvé jsem mluvil perfektně anglicky. Z dlouhé chvíle v armádě jsem se naučil anglicky a potom jsem si korespondenčním kurzem udělal anglickou maturitu na londýnské univerzitě a stejným způsobem jsem tam začal studovat inženýrství. Za druhé jsem byl přesvědčen, že Angličané, na rozdíl od Čechů, budou mít uznání, že pět let v armádě ve válce proti německému nepříteli, bude jiným způsobem uznáno. Což se také stalo. Zaplať Pán Bůh nebyla Anglie tehdy v ničem důležitém podobná tehdejšímu Československu. Jak je to tedy se slavnou značkou Aston Martin – jak to bylo s její záchranou?
Na odpověď na tuto otázku bych potřeboval dalších pět stránek. Tedy ve zkratce: Začal jsem pracovat jako kreslič v kanceláři podniku v oboru výroby klimatizací. Stal jsem se ředitelem továrny vyrábějící klimatizační přístroje mojí konstrukce v severní Anglii. Dostal jsem zaměstnání jako poradce vedení podniků u americké poradní společnosti u její filiálky v Německu. Stal jsem se vedoucím interní poradní kanceláře světové společnosti Dunlop, která zaměstnávala 105 000 lidí. Konečně mi bylo nabídnuto místo ředitele u investiční banky v City of London, která se zabývala asanací churavých společností. Co jsem se v této strmé cestě kariéry k sanaci churavých podniků naučil, jsem se potom snažil použít jako samostatný specialista na asanaci ve světě. Jedna z takových společností byla Aston Martin v Anglii, kterou se její majitel, Sir David Brown, rozhodl prodat nebo zavřít, aby se zbavil každoročních ztrát. Finančně silná společnost v Birminghamu, se kterou jsem tehdy úzce spolupracoval, Aston Martin podle mého plánu v únoru 1972 koupila a já jsem jí jako člen správní rady a CEO dal tak do pořádku, že na podzim 1972 vykázala poprvé ve své existenci zisk. Od roku 1975 žijete ve Švýcarsku. Vracíte se rád do České republiky?
Do Švýcarska jsem byl roku 1975 povolán provést sanaci papírny v Netstalu. Což se mi podařilo. Za dvanáct let ve funkci ředitele jsem zvýšil výkonnost toho podniku devětkrát. Ta papírna se stala nejvýkonnější papírnou ve Švýcarsku a exportovala 96% své výroby filtračního papíru do celého světa. My jsme prodali náš krásný dům na okraji Londýna a usadili se v Nestalu. Společenský život zde není pro nás lehký, ale je tu krásná krajina, báječné lyžování v okolních horách a v porovnání s jinými zeměmi, pořád ještě lepší pořádek a jistota. Jakmile jsme zase politicky mohli, jezdili jsme s rodinou autem na dlouhé dovolené do Československa a učili se znát kulturní poklady, které
Votické noviny
ročník XXI, číslo 18
jako zázrakem přežily německou a komunistickou okupaci. Tři roky jsem na VŠE studoval a znovu skládal zkoušky. Na základě mých zkušeností s asanací churavých podniků jsem obhájil mojí disertaci „Symptomatologie, diagnóza a terapie churavých podniků“ a 2003 jsem docílil titulu PhD. Bylo mi osmdesát let a jsem nejstarší úspěšný doktorand na VŠE. Teď na VŠE o tom dvakrát do roka přednáším. Pro koho jste psal Vaši vzpomínkovou knihu?
Rukopis mého životopisu jsem napsal anglicky v roce 1993 pro našeho syna, aby se dozvěděl, odkud naše rodiny pocházejí a co všechno jsme v našem životě zažili a přežili. Těch osmnáct plodných let mezi roky 1993 a 2011 jsem doplnil stručným dodatkem. V knihkupectví v České republice lze obdržet životopis Můj život pod ISBN 78-80-2042303-0 (vyšlo v nakladatelství Mladá Fronta). Rozhovor s panem Pollakem jsem se rozhodla ukončit citací z jeho knihy „Muž, který zachránil značku Aston Martin“ : „Člověk může projít celým životem, aniž by si uvědomil jednoduché poučení, že má pouze jeden život. A když se mu nepodaří uskutečnit předsevzatý cíl, tak to nikoho nezajímá.“ Rozhovor vznikal po mailu na vzdálenost 502 kilometrů. Pana Harryho Pollaka a jeho život jsem čtenářům mohla představit jenom díky panu Miroslavu Dvořákovi ze Semtína. Tímto bych mu ráda poděkovala. Jana Spálenková
Harry Pollak. Život jako hra. Foto: xman.idnes.cz
Kniha Harryho Pollaka Můj život. Foto: Archiv Harryho Pollaka
Tenisovou raketu střídá s výstavním vodítkem… Votice - Lenka Korbelářová úspěšně reprezentuje naše město nejen na tenisových kurtech, ale i ve výstavních kruzích po celé České republice. V sobotu 20. srpna se ve velice příjemném prostředí Konopišťského parku konala Klubová výstava jack russel teriérů (JRT) a parson russel teriérů (PRT). 91 přihlášených jack russel teriérů posuzoval rakouský rozhodčí Mag. Gerhart Pöllinger, který většinu přítomných vystavovatelů i diváků v průběhu výstavy několikrát překvapil svým nekompromisním posudkem a rozhodnutím. Zadání známky velmi dobrá ve třídě šampionů chce opravdu kuráž… Obrovského úspěchu se na této klubové výstavě dočkal Bataloo Happy Florén, který byl oceněn známkou výborná 1 a poté i vítězstvím ve své třídě, tedy titulem CAJC. Bataloo nakonec v obrovské konkurenci ostatních vítězů jednotlivých tříd vybojoval prestižní titul BOJ (Best of junior – nejúspěšnější mladý pes dne). Další skvělý úspěch získal na Mezinárodní výstavě psů v Mladé Boleslavi i Tvůj druhý pes Don Pedro od Bobří řeky alias Donýsek. Je pravda, že jste si přivezli základ na Českého šampiona?
„Ano, opravdu je to tak, byla to první výstava, kde jsme se pokusili získat titul CAC (Čekatelství šampionátu ČR) a hned napoprvé se nám povedlo uspět. Posuzoval slovenský rozhodčí Tibor Havelka a Donýsek nastoupil do třídy pracovní v konkurenci dalších čtyř psů, kde nakonec získal známku výborná 1, CAC a tím máme splněný první krok k udělení titulu Českého šampiona, druhým krokem je získání titulu CAC i v příští výstavní sezóně. Výstavní předpoklady má Donýsek nadělené od obou rodičů, zejména pak ze strany otce, který je do ČR importovaný z Austrálie a jako první JRT v ČR splnil podmínky pro udělení titulu Grandšampion ČR a jako druhý splnil podmínky pro udělení titulu Mezinárodní šampion krásy. Dále je šampionem Švýcarska, Lucemburska, Holandska, Rakouska,
Lenka Korbelářová a Bataloo Happy Flóren. Foto: L. Spálenková
Polska, Maďarska, Slovenska, Chorvatska, Makedonie, Bulharska, několikanásobným Klubovým vítězem v několika zemích a mohla bych pokračovat nespočtem dalších úspěchů.“ Po celou dobu se bavíme jen o výstavách, co aktivity mimo výstavní kruh? Dost dobře si nedovedu představit soužití se třemi „nezaměstnanými“ teriéry pod jednou střechou…
„To si nedovedu představit ani já, protože teriéři jsou opravdu velice aktivní psi, kteří se neumí válet doma na gauči a nic nedělat (i když občas to také umí, ale ne příliš dlouho). Potřebují být zaměstnaní nějakou aktivitou, ať už je to dlouhá vycházka, aportování míčku, plavání, sportovní kynologie, zkrátka něco, u čeho se dostatečně unaví a pak nevymýšlí, co by kde vyvedli za lumpárnu J. Také nesmím zapomenout, že jsou to psi určeni pro lovecké účely, a proto jsem se rozhodla složit s nimi zkoušky z bezkontaktního norování, které se konaly 18. června 2011 ve Strojeticích. Zkouškám samozřejmě předcházely nácviky, na kterých již bylo jasné, že ani Donýsek, ani Bataloo nebudou
ročník XXI, číslo 18 mít se zkouškou problém a mají v sobě ty správné lovecké pudy. Na zkouškách se sešlo celkem 19 psů různých plemen, mohli jsme tak shlédnout práci jezevčíků, foxteriérů nebo jagteriérů. Náš Batulín dosáhl plného počtu bodů a norou proběhl za neuvěřitelných 10 s, které již nikdo nepřekonal, a tak se stal nejúspěšnějším účastníkem norovacích zkoušek.“ Jeden úspěch za druhým, gratuluji! Máš tedy ještě další pomyslné mety? Nebo snad plánujete přírůstek do psí smečky…
„Dalšími plány do budoucna je začít se intenzivněji věnovat sportovní kynologii a složit s Donýskem zkoušku ZOP (základní ovladatelnost psa), na kterou se chystáme v blízké době a v příštím roce ZZO (zkouška základní ovladatelnosti). Bataloo na poslušnost příliš není, ale o to větší nadání má při stopování, v tom bych ho chtěla podpořit a zkusit ho připravit na stopařské zkoušky FPR1 a také barvářské zkoušky. Přírůstek do psí smečky
Středověk ve „fauně“ Votice - Příměstské tábory jsou oblíbeným programem pro děti o letních prázdninách. V Ochraně fauny ČR ve Voticích proběhly letos dva turnusy. Zájem rodičů i dětí je veliký a proto, na koho se nedostalo, ten ať nezoufá a přihlásí se příští rok. Srpnový týden naše základna ve fauně ožila Středověkou atmosférou. Vžili jsme se do příběhu o statečných rytířích, kteří měli za cíl dostat se ke svému rodnému hradu, ze kterého je před lety vyhnal mor. Děti soutěžily a bojovaly o zlaťáky, kterými si každé odpoledne vykoupily cestu k nejkrásnějšímu hradu v širokém okolí, o který se na konci strhla velká bitva. O ctnostech všech rytířů vypovídaly splněné úkoly, jako střelba z luku, jízda na koni, výtvarné činnosti, tak i schopnost dětí si pomáhat, domluvit se a být oddaní svému království. Není divu, že si každý z nich rytířský titul a pasování zasloužil a mohli jsme všichni na závěr usednout ke středověké žranici. Ing. Jitka Boušková, OFČR
Votické noviny v blízké budoucnosti neplánujeme, protože myslím, že dva teriéři v pubertě mi stačí a chci se věnovat hlavně jim a i tak toho je občas až nad hlavu, ale díky podpoře mého přítele a mých rodičů se vše nechá zvládnout tak, aby to klapalo a za to jim patří moje velké poděkování. Vím jistě, že v mém životě JRT již nikdy chybět nebude, protože je to opravdový přítel člověka, jehož přítomnost nadevše zbožňuje a nedokáže být zavřený sám na zahradě, je nebojácný, sebevědomý, pro každou špatnost a do všeho jde po hlavě, člověk se s nimi opravdu nenudí. Samozřejmě nesmí chybět důkladná a přísná výchova, protože i tak malý pejsek by mohl lehce přerůst majiteli přes hlavu a stát se z něj pes terorizující své okolí…ne nadarmo se o nich říká, že je to velký pes v malém těle, což mohu z vlastní zkušenosti potvrdit. Pokud se chcete dozvědět více o nás a o tom, jak naše plány nakonec dopadly, podívejte se na naše internetové stránky www.donpedro-joy.webnode.cz“ Lucie Spálenková
strana 9
Bataloo. Donýsek, a Joy. Foto: Archiv L. Korbelářové
Prázdninové tvoření v Ochraně fauny ČR Votice - O letošních letních prázdninách jsme uspořádali nejen dva termíny příměstských táborů, ale také jsme vyzkoušeli tvořivost jak malých, tak i odrostlých dětí na „Prázdninových dílničkách pro šikovné ručičky“. Na dílnách si děti udělaly nejen pěkná letní trička, ale mohly si vyzkoušet další techniky, jako například výrobky z FIMA, malování na sklo, ubrouskovou techniku, zkrášlení starých květináčů a výrobu už teď tak potřebných školních rozvrhů z lékařských špachtlí. Neunikly ani mistru dráteníkovi a spolu s ním si odrátovaly sklenici a vznikl i nějaký ten prsten. Účast na dílnách byla velice překvapující a snad i právě proto, chystá Ochrana fauny ČR další dílny pro děti a to už o podzimních prázdninách… Za OFČR Jana Volková
Na dílničkách se děti opravdu nenudily. Foto: L. Spálenková OFČR
V kasičce to zatím moc necinká! V Městském kulturním centru ve Voticích můžete od poloviny srpna přispět do kasičky na potřeby Psího útulku v Maršovicích. Další kasičky najdete v prodejně Chovatelských potřeb Zdeňka Váni, v prodejně JIKO Jiřiny Korbelářové a v Areálu Základní kynologické organizace Slavkov.
Kasička v MKC. Foto: J. Spálenková
10 strana
Kulturní kalendář VÝSTAVY 21. 7. - 15. 9. MKC Votice Vás srdečně zve na výstavu Podblanické motivy Kde: MKC Votice, budova staré radnice 10. 7. - 30. 10. Výstava pískovaného skla „Solar Polvo“ Kde: Ambit sázavského kláštera OSTATNÍ KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ AKCE Každé pondělí Výtvarný kroužek Kde: v tvůrčí dílně ArtTeck v budově FÚ, 15 - 17,00 hodin, modelářský kroužek se otevře při vyšším počtu zájemců - hlaste se nadále na tel.: 603 468 654, budete včas informováni Každá středa 15,30 - 17,30 Dancing Crackers
Dny evropského dědictví
10. 9. Galerie sakrálního umění sv. Františka Kde: zahájení v bývalé rajské zahradě kláštera ve Voticích Od: 14,00 - 19,00 hodin 11. 9. Koncert Vivat Carolus Quartus Účinkují: Štěpán Rak a Alfred Strejček Kde: v klášterním kostele ve Voticích Od: 18,00 hodin Vstup: 50,- Kč 17. 9. Přednáška „Mozek a myšlení“ prof. MUDr. J. Faber DrSc. Kde: v klášteře ve Voticích Od: 10,00 hodin 17. 9. Táborské voříškiády a umísťovací výstavy psů z Domova fauny Kde: Housův mlýn v Táboře Vstup: 50,- Kč 17. 9. Zlaté ruce 2011 Vystoupí skupina Poprask Kde: areál zámku Odlochovice Od: 10,00 - 16,00 hodin 17. 9. Prčické bábení 2011 Kde: v Ateliéru Prčice Vstup: děti - 40,- Kč, dospělí - 70,- Kč, rodinné vstupné - 150,- Kč 27. - 28. 9. Chovatelská výstava Kde: chovatelský areál nad benzínkou Votice Od: 8,00 - 17,00 hodin Vstup: dospělí - 30,- Kč, děti od 10 let a ZTP 10,- Kč MKC Votice Vás srdečně zve na 24. 9. Svatováclavská zábava Kde: sokolovna Votice Hraje: Horváth Band Vstup: 80,- Kč 28. 9. Svatováclavské slavnosti Kde: lukostřelecký areál Začínáme v 10,00 hodin průvodem přes město 24. 9. Svatováclavské střílení XVI. ročník Kde: v Záhoří u Miličína Od: 8,00 hodin 26. 10. - 27. 10 Podzimní dílničky pro šikovné ručičky Kde: Votice, v areálu Záchranné stanice Od: 8,00 - 14,00 hodin
Votické noviny Poplatek: 100,- Kč 28. 9. Den otevřených dveří v Záchranné stanici Kde: Votice, v areálu Záchranné stanice Od: 8,00 - 15,00 hodin KINO VOTICE Kino Votice - prodej vstupenek 1 hodinu před představením, jednotné vstupné 74,- + 1,-. Informace na tel.: 736 245 607 Sobota 10. 9. od 20,00 hodin Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna - Johnny Depp se vrací ve své ikonické roli kapitána Jacka Sparrowa ve filmu nabitém akcí a dobrodružstvím Sobota 17. 9. od 20,00 hodin V peřině
ročník XXI, číslo 18
- Hudební film v rozverném letním stylu Mamma Mia - Muzikál ČR Středa 21. 9. od 16,00 hodin Medvídek PÚ - Malí diváci se vrací do Stokorcového lesa, kde znovu ožívají nadčasová kouzla, vtip a žertovná atmosféra Sobota 24. 9. od 20,00 hodin Zkažená úča - Učitelka, která by za chování dostala přinejmenším dvojku. Je sprostá, zlá a chová se naprosto nevhodně... Středa 5. 10. od 16,00 hodin Šmoulové - Nejšmoulovatější dobrodružství všech dob
Pohádkové léto skončilo Votice – Všichni mohli využít také v letošním roce pestrou nabídku pohádek a koncertů U Modré kočky ve Dvorku. Od června do září proběhlo 11 pohádek, 1 divadlo pro dospělé a 4 koncerty. I přesto, že byly čas zahájení, cena a prostor zachovány z let minulých, zájem o program mělo letos o polovinu méně návštěvníků. Velice mě to mrzí a z tohoto důvodu budete moci v tomto čísle VN vyplnit anonymní anketu, která nám umožní upravit program pro příští rok tak, aby vám co nejlépe vyhovoval. Budeme se těšit na vaše podněty. Za MKC, Jana Pavluková
Kultura
Příběhy čmeláka Brundibára. Foto: J. Pavluková
Anketa – Pohádkové léto: 1. Co byste na programu změnili v příštím roce? 2. Jaká je pro vás přijatelná cena vstupného? 3. Na jakém místě byste chtěli představení navštěvovat (např. Dvorek U Modré kočky, náměstí, prostor za knihovnou,…) 4. Čas zahájení představení? 5. Jak často by měla divadla probíhat?
Vaše odpovědi můžete anonymně vhazovat do schránky v prostorách budovy staré radnice.
Votické noviny
ročník XXI, číslo 18
strana 11
Podblanický hudební podzim začíná! Benešovsko - Hudební festival Podblanický hudební podzim patří k milovníky vážné hudby nejvyhledávanějším hudebním festivalům ve Středočeském kraji. V roce 2011 se uskuteční jeho 27. ročník. Letos se Podblanický hudební podzim koná pod záštitou Ministerstva kultury ČR a prof. MUDr. Josefa Kouteckého, DrSc. V rámci festivalu bude v době od 23. září do 2. prosince zorganizováno dvacet koncertů, z nichž pouze v Benešově se uskuteční dva, z toho jeden slavnostní, zahajovací. I letos patří Votice do seznamu měst a obcí, v nichž se jeden z koncertů každoročně tradičně odehraje. V klášterním kostele sv. Františka z Assisi ve Voticích uslyšíme koncert Jihočeské komorní
filharmonie. Koncert má krásnou dramaturgii. Představí pouze dva skladatele, W. A. Mozarta, jako představitele klasicismu, a raného romantika F. Schuberta. Koncert otevírá Mozartova skladba, předehra k Figarově svatbě, která je pro svou krásu a líbivost často uváděna samostatně. Je to hudba melodická i dramatická, skladatel v ní využil celého zvuku klasického orchestru. Další jeho skladba, Koncert pro housle a orchestr, je velice ceněná. Má klasicky tři věty a v podání významného sólisty Jana Talicha, který hraje na housle A. Stradivarius z roku 1729, její zpěvnost, stylová dokonalost a zvuková barevnost, posluchače naprosto oslní. Koncert je zakončen Schubertovou 5. symfonií, která přináší jasnou,
působivou a melodickou hudbu. Vychází ještě hodně z klasicismu, zároveň již předjímá nový umělecký sloh – romantismus, s vroucími, radostnými melodiemi, lyričností pomalých vět a virtuozitou ve větách rychlých. Slovem koncert provází jedna z nejoblíbenějších českých hereček, Hana Maciuchová. Jako sólistu uslyšíme předního českého houslistu, šéfdirigenta Jihočeské komorní filharmonie Jana Talicha. Koncert ve Voticích si nenechte ujít v sobotu 8. října od 19. hodin. Podrobně o programech jednotlivých koncertů budou informovat plakáty nebo již nyní informují webové stránky festivalu na www.podblanickypodzim.cz. Jana Spálenková
Školník
ŽÁKŮM ZAČAL NOVÝ ŠKOLNÍ ROK Votice – Ve čtvrtek 1. září začal žákům Základní školy ve Voticích nový školní rok. Společně se starostkou Janou Kocurovou a paní Jaroslavou Trachtovou jsme se byly podívat na prvňáčky. Do lavic ve dvou třídách jich letos usedlo čtyřicet jedna. A kdo že se titulem „prvňáček“ může celý rok chlubit? Do lavic v 1. A usedli David Pudil, Barbora Daňková, Milan Janač, Kristýna Kocábová, David Kocura, Václav Kokšal,Tereza Kupská, Zdeněk Kužel, Linda Lhotáková, Jan Malý, Kateřina Rillová, Monika Růzhová, Laura Růžičková, Kamila Skořepová, Michal Slavík, Dominik Soudný, Tomáš Stuchlík, Marika Stuchlíková, Katka Šašinková, Magdaléna Vaňousová a Viktorie Votrubová. Nejvíce času s nimi bude ve třídě trávit paní učitelka Miluše Kachlíková.
Paní učitelka 1. B Hana Poskočilová, ředitel školy Karel Vinš, starostka města Jana Kocurová a Jaroslava Trachtová. Foto: J. Spálenková
Policisté dávali pozor na děti Votice – Ke školám vyrazili 1. září také policisté. Nejinak tomu bylo ve Voticích, kde na děti dávali pozor městští strážníci.
Na děti, jdoucí 1. září do Základní školy, dával u přechodu pozor městský policista Martin Prokeš. Foto: J. Spálenková
Do 1. B chodí Anna Bébrová, Dominik Fořter, Adam Filip, Jiří Holický, Dominik Janovják, Ivana Jíšová, Zuzana Klímová, Vít Kučera, Vladislav Rašek, Aneta Schizmannová, Tomáš Sigmund, Eliška Strnadová, Michal Svoboda, Nikola Svobodná, Tomáš Syrový, Lucie Štamfrová, Natálie Trojášková, Eliška Trýblová, David Vávra a Anna Kateřina Vitáčková. Děti mají za třídní učitelku Mgr. Hana Poskočilovou. Redakce Votických novin přeje prvňáčkům veselé a šťastné vykročení do školních let, ať se jim pořád daří a cítí se ve škole dobře a příjemně. Paním učitelkám přejeme hodné děti a pevné nervy! Jana Spálenková
Třídní učitelka 1. A Miluše Kachlíková se zapisuje do Pamětní knihy. Foto: J. Spálenková
Nový školní rok v Mateřské Škole ve Voticích Votice – Mateřská škola ve Voticích zahájila nový školní rok. Na děti i rodiče zde čeká několik příjemných změn. Z důvodu nedostatečné kapacity volných míst, z hudební třídy vznikla třída s novým označením „fialová“. Ve staré budově mateřské školy proběhla rekonstrukce dětských umýváren a toalet. Původní kapacita byla 157 dětí, po rozšíření o jednu třídu se zvýšila na 177 dětí. Děti jsou rozděleny do sedmi tříd. Další změnou pro letošní rok jsou třídy předškoláků, které jsou pro tento školní rok tři. Předškoláci se budou pomocí výukových programů na interaktivních tabulích připravovat na přechod do základní školy. Provozní řád zůstává stejný a všichni se zde již těší na nově příchozí děti. Ivana Vávrová, osoba pověřená řízením školy, touto cestou děkuje investorovi za zajištění a finanční podporu při realizaci rekonstrukce. Nela Mustafov
Chcete zlepšit svou angličtinu? Volejte 723 662 490 Od základů k maturitě
Votické noviny
12 strana
Se džbánky po Džbánech Votice - Základní škola ve Voticích zve širokou veřejnost na 1. ročník putování po Mikroregionu Džbány. Jedná se o sportovně kulturní akci pro děti i dospělé, jejímž cílem bude osada Budenín. Start pěšího putování bude od 11.30 hod. do 13.00 hod. Pro méně zdatné turisty pojede ve 13.30 hod. autobus od základní školy (vchod šatny), dopravné bude zdarma. Autobus bude též zajišťovat cestu zpět do Votic, poslední pojede z Budenína kolem 18.00 hod. Žáci školy dostanou před cestou „střepy“ džbánků svých tříd. Součástí programu v cíli bude složení třídních džbánků a prezentace jednotlivých tříd. Pro všechny účastníky putování bude zajištěn doprovodný program, občerstvení a upomínkový předmět s datem akce, logem organizátora a Mikroregionu Džbány. Touto akcí chce Základní škola ve Voticích podpořit poznání Mikroregionu Džbány, přiblížit přírodní a kulturní zajímavosti a tím posilovat vztah dětí k jejich bydlišti. V dalších letech budou cílem putování další městské části, osady města Votice a Mikroregionu Džbány. Mgr. Jaroslava Pospíšilová, učitelka ZŠ Votice
ročník XXI, číslo 18
Na školním hřišti v Miličíně se budovalo Miličín - Během prázdnin proběhlo na školním hřišti a v jeho okolí několik změn. Škole se podařilo získat finanční prostředky z grantového programu firmy T-mobile na vybudování chodníku od školy k budově školní družiny, mateřské školy a gymnastického sálu. Poskytnuté finance stačily na nákup potřebného materiálu, o práce se postaraly škola, Obec Miličín a přihlášení dobrovolníci. Jana Spálenková
Petice za novou školku Vrchotovy Janovice – Radě městyse byla začátkem července doručená Petice, v níž někteří občané Vrchotových Janovic žádali, aby byla vybudována Mateřská škola v budově Základní školy z důvodu zdlouhavého vyřizování dotací na novou Mateřskou školu. Jako důvod k petici uvedli občané fakt, že matky nepřijatých dětí přicházejí o pracovní místa a zároveň si nemohou hledat nová pracovní místa, jelikož nemají hlídání pro své děti. K petici byly připojeny 2 podpisové archy se 34 podpisy rodičů. Městys Vrchotovy Janovice se peticí občanů zabýval, a v prohlášení otištěném v srpnovém zpravodaji přiznal, že si uvědomuje nedostatečnou kapacitou mateřské školy ve Vrchotových Janovicích. Zastupitelé však již rozhodli vyřešit problém s nedostatečnou kapacitu současné mateřinky výstavbou nové budovy dvoutřídní MŠ a podáním žádosti o finanční dotaci na výstavbu do programu ROP (Regionální Operační Program). Výsledek žádosti o dotaci, podané do programu ROP, by měl být znám nejpozději v listopadu letošního roku. Rada městyse Vrchotovy Janovice projednala i alternativní řešení pro případ, že by městys dotaci nezískal. Připravuje se proto varianta rozšíření kapacity MŠ ve vlastních prostorách. Jana Spálenková
Občanské sdružení Valkýra uvítá jakýkoliv zbytkový i nezbytkový stavební materiál, co se dřeva týká (prkna, prkýnka, trámy, trámky, palety a pod.) za účelem stavby zázemí pro převážně dětské akce. Pomozte dobré věci. Předem děkujeme za jakoukoliv pomoc. Tel.: 605 590 371
Dobrovolníci při práci. Foto: Věra Maršálková
VÍTE, KDY BUDOU MÍT VAŠE DĚTI PRÁZDNINY? Školní rok právě začal, a proto na přání některých z Vás opakujeme již jednou otištěný přehled prázdnin. Benešovsko – Období vyučování ve školním roce 2011/2012 začalo ve všech základních školách, středních školách a základních uměleckých školách na Benešovsku ve čtvrtek 1. září 2011. Podzimní prázdniny připadnou na středu 26. října a čtvrtek 27. října 2011. Vánoční prázdniny začnou v pátek 23. prosince 2011 a skončí v pondělí 2. ledna 2012. Vyučování začne v úterý 3. ledna 2012. Vyučování v prvním pololetí skončí v úterý 31. ledna 2012. Jednodenní pololetní prázdniny připadnou na pátek 3. února 2012. Jarní prázdniny v délce jednoho týdne jsou pro Benešovsko stanovené od 12. do 18. března. Velikonoční prázdniny připadnou na čtvrtek 5. dubna, pátek 6. dubna a pondělí 9. dubna 2012. Období školního vyučování ve druhém pololetí bude ukončené v pátek 29. června 2012. Hlavní prázdniny budou trvat od soboty 30. června 2012 do neděle 2. září 2012. Období školního vyučování ve školním roce 2012/2013 začne v pondělí 3. září 2012. Jana Spálenková
Novinky ve vrchotojanovické škole Vrchotovy Janovice – Také v Základní škole ve Vrchotových Janovicích se o prázdninách malovalo. Opravovaly se také okapy a prostor před vchodem do školy. V novém školním roce škola rozšíří možnosti využívání informačních a komunikačních technologií. Od České spořitelny získala škola deset počítačů, které budou se dvěma dataprojektory umístěny v některých třídách. Za získané dotace byla také kompletně vybavena nová počítačová učebna. Jana Spálenková
Votické noviny
ročník XXI, číslo 18
strana 13
Mohlo by vás zajímat
Nevidomý vers. nevědomý Být nevidomým je asi nejhorší postižení, které si nedovedeme představit, čímž nechci tvrdit, že nevědomost je postižení svou závažností méně zkázonosné. Zkuste si večer před spaním dát na oči černou pásku a ráno se probuďte už jako slepí, proveďte ranní hygienu, udělejte si svoji oblíbenou kávu, dejte si snídani, pak se pokuste třeba něco vykorespondovat a dojděte na poštu podat doporučený dopis, skočte si na nákup a uvařte oběd, atd., atd. Já to na popud jednoho nevidomého známého zkusil, a když jsem po čtyřiadvaceti hodinách pásku z očí sundal, uvědomil jsem si, co to znamená vidět. Později jsem došel k názoru, že ani rakovina není tak nejhorší. Buď se podaří ji porazit, nebo se to nepodaří a pak už je to stejně všechno jedno. A tak nebude od věci to, když se okolí, čímž myslím spoluobčany a obce, budou snažit naším nevidomým všestranně pomoci. Když si odmyslím prostou empatii, měli bychom myslet na to, že taková životní rána může potkat kohokoliv z nás. Nejenom, že být slepým omezí člověka ve všech směrech jeho konání, ale být slepým ve Voticích a ocitnout se konkrétně na nároží Masarykova náměstí a ulice
Riegrovy, může být sebevražedné. Nejspíš s velkou pompou zde byla provedena před již dlouhým časem oprava chodníků, které byly opatřeny zámkovou dlažbou a do této dlažby byly osazeny naváděcí prvky určené právě pro nevidomé. Ty slouží k tomu, aby nevidomý při chůzi po chodníku rozpoznal, na základě změny povrchu, že se blíží k přechodu přes silnici a věděl, kudy má jít. Zodpovědní si poplácali po zádech, jak se pěkně postarali a co všechno pro slepce udělali. To, že platí zásada, že se ulice přechází kolmo a že na uvedeném místě provedený vodící pás naznačuje nutnost diagonálního přechodu přes křižovatku, bych možná se skřípěním zubů nechal stranou. Ale to, že je takto postižená osoba navedena přímo do propadlého kanálu, už je nepřehlédnutelné. Je to nepřehlédnutelné asi jenom pro mě, nikoliv pro ty, kteří se s takto řešenou záležitostí spokojili. Zkuste si, drazí tehdy odpovědní, zavázat oči, vezměte si do ruky místo bílé hole třeba klacek a běžte se do těch míst projít. Až vkročíte do nečekaně propadlého kanálu a seknete sebou, vstaňte, klacek vytáhněte z kanálu a hned si s ním nařežte. Budete mít za co.A ocitnete-li se s nasazenou čer-
nou páskou třeba v místě nacházejícím se asi tak 17 kroků za Fortunou směrem ke „kulaťáku“ a ucítíte-li pod nohama změnu povrchu naznačující možnost přechodu na chodník protější, tak si ho nevšímejte. Už několik let navádí k přechodu do nikam, protože na druhé straně žádný chodník ani není (třeba někdy bude, ale někdy) a možná tak můžete nanejvýš narazit na auto zaparkované pár metrů za zákazem zastavení. Ale parkování, to už je jiná písnička. Na tomto místě je vůbec zaděláno na „dobrý“ právnický oříšek. Procházející nevidomý ucítí pod nohama špunty, očekává nejen na druhé straně chodník, ale i přechod vyznačený vodorovným značením, tzv. zebrou a vkročí. Projíždějící řidič žádnou zebru nevidí, tak jede. Rána a…. To by nevyřešil ani právník z Plzně. Byl by problém ty ošpuntované kusy z chodníku vyjmout do doby, než tam nějaký přechod bude? Když jsem se čistě náhodou jednou zeptal jednoho policisty (viděl jsem ho tu poprvé, takže nenarážím na žádného místního) jak by takovou věc řešil, odpověděl, že jako dopravní nehodu. A tím jsem byl dočista odzbrojen. Miroslav Frayer, www.stavebni-pravo.cz
Kolik že má ten den hodin??? A je to tady. S hrůzou jsem v neděli obracela kalendář, aby na mě vykouklo osudné datum. Osudné pro mne, pro staršího i pro mladší ho syna. Starší do první třídy, mladší poprvé do školky. Už jsem živě viděla ty rána, kdy zaspím, za nohy budu tahat jednoho po druhém z postele (samozřejmě po tom, co vytáhnu sebe). Už se vidím, ječící, se zubním kartáčkem v puse, aby koukali chvátnout, jinak že přijdeme pozdě, případně nám ujede autobus nebo jiná obdobná katastrofa. První den jsme nezaspali. Ani jsme nemohli, protože já, typický „nervák“ sledovala hodinky od půl páté ráno. Mladší syn, který se do té doby do školky těšil, natahoval moldánky už při obouvání botiček. A pak se naplnila katastrofická scéna, kdy ještě za dveřmi školky k mým uším doléhal srdcervoucí řev. Z oka mi ukáplo pár slz. Zařazení staršího proběhlo celkem v poklidu, což mi ovšem nezabránilo v uronění dalších pár slaných krůpějí (a neslaného make-upu). Horší je ten scénář, co mě čeká během dalšího roku. Všude si dnešní matky mohou přečíst spousty titulků, které hlásají, jak být dokonalou matkou, uklízečkou, jak být zaměstnanou ženou s úsměvem na dokonale nalíče-
ných rtech. Snažím se. Pravidelně uklízím (počítám, že i snaha se cení), musím se ale přiznat, že leckdy mě ani hromada špinavého nádobí neodvolá z polohy vleže s tím, že nádobí přece není zajíc- naštěstí. To, že u něj po takovémto dokonalém nočním zasychání strávím dvakrát tak delší dobu, mi opět dojde, až když si u toho dřezu druhý den po několikáté protahuji záda. Před dvěma roky jsem i já, tak jako letošní prvňáčci, zasedla opět do školní lavice. Paráda, říkala jsem si. Studovat mě bavilo. Na účet mi co měsíc chodil rodičovský příspěvek. Na studium zbýval čas. Asi moc, protože mě lákalo ještě jít do práce, což se uskutečnilo loňského listopadu. Zářijový scénář, naplánovaný do příštího června mi pořádně došel až teď. Jako zdravotní sestra pracuji na denní a noční směny. Takže-ráno bude potřeba vypravit kluky do školy a školky (velké poděkování patří mým nadřízeným, že můžu chodit do práce na sedmou hodinu), přes den v práci, paní na hlídání (z nouze ctnost) vyzvedne děti, z práce se dostrkám domů okolo půl sedmé- a další super kolotoč- domácí úkoly, čtení, koupání, vaření a vše to obvyklé, co přece každá matka běžně stíhá (mimo jiné
Šťastné dětství V minulých Vzpomínkách nám Pavel Linhart přiblížil dění v roce 1968. Jelikož je toto číslo Votických novin věnované z části školám a školákům, podívejme se, jak se dětem (a třeba i Vám) dařilo v desetiletích předcházejících. Na dětství dávno minulé vzpomíná v jedné internetové diskusi anonymní autor takto: Auta neměla bezpečnostní pásy, opěrky hlavy a žádný airbag, na zadním sedadle bylo veselo a ne nebezpečno. Dětské postýlky a hračky byly barevné a natřené jedovatými nebo přinejmenším pochybnými laky. Neexistovaly žádné dětské pojistky na zásuvkách, dveřích aut, dózách s léky a čisticích prostředcích. Na kole se jezdilo bez helmy. Pili jsme vodu ze zahradních hadic a jiných pochybných zdrojů a ne minerálku ze sterilních lahví. Stavěli jsme motokáry. A ti z nás, kteří měli to štěstí, že měli u domu asfaltovou silnici, zkoušeli lámat rychlostní rekordy, aby potom v polovině tratě zjistili, že zapomněli přimontovat na „káru“ brzdu. Směli jsme ven jen s jednou podmínkou - že budeme do tmy zase doma. Neexistovaly mobilní telefony, nikdo
nevěděl, kde jsme a co děláme. Neuvěřitelné. Školní vyučování bylo pouze dopoledne a na oběd jsme byli doma. Měli jsme modřiny a odřená kolena, zlámané kosti a někdy i také vyražené zuby, ale nikdy, nikdy nebyl kvůli tomu někdo obviněn - i když došlo k neshodám a rvačkám. Jedli jsme „čokoládové“ sladkosti, chleby s máslem, pili jsme nápoje se skutečným cukrem a nikdy jsme neměli problémy s nadváhou. Dělilo se nás pět nebo šest o jednu limonádu, pili jsme ze stejné sklenice a nikdo z nás neonemocněl. Mléko se v krámě nalévalo litrovou naběračkou z mlékárenské konve, na svačinu byl chleba se sádlem, k večeři brambory s mlékem. Po dvorku běhaly všechny druhy domácího zvířectva, přesto bylo maso k obědu jen v neděli. Kdo měl sourozence, hrál ve dvou překopávanou o „donaldy“(což byly pro nepamětníky obrázky od žvýkaček), hokej se hrál s bruslema na kličku, zlomená hokejka se spravila plechem z krabičky od sardinek. Ve škole se sedělo s rukama za zády, o polední přestávce se hrály kuličky a čára, za zlobení se zůstávalo po škole. Chodila se okopávat řepa, sbírat brambory a foukat sláma do
ještě stihne jít na večerní cvičení nebo manikúru, což se mně samozřejmě netýká). Dobře, ještě to beru, ale jedno velké ALE… Představa takovéhoto kolotoče, skloubeného se šesti týdny povinné praxe ze školy během podzimu a s ultimátem konce roku, kdy je nutné odevzdat hotovou teoretickou část bakalářské práce, s následujícími hektickými Vánocemi (přiznávám, že již okukuji recepty) a hned na to navazujícím zkouškovým obdobím, na to hned další semestr bez odpočinku, další zkouškové a ihned na to státnice. Mezitím výzkum k bakalářce a samozřejmě pořád ještě moje práce, děti a jejich škola, domácnost, přednášky a tak pořád dokola…A kde jsou takové ty nutnosti, jako tu a tam vyřídit nějaké papírování, kadeřnici(kterou jsem neviděla minimálně rok a po které se mně i mým vlasům už notně stýská), k zubaři nestíhám se ani objednat(po tom se mi rozhodně nestýská,ale prevence je prevence, že?). Nedej Bože, kdyby si na mě nebo na děti pomýšlela nějaká ta viróza nebo podobné zákeřné neřádstvo. Tak tedy- řekne mi někdo, kolik hodin by ten jeden běžný den měl mít??? Květa Janačová
Vzpomínky na minulost jézédé či státního statku, sušit seno na záhumenek, nebo sbírat rybíz na zahradu... Neměli jsme Playstations, Nintendo, videohry, 99 televizních kanálů, videa, dolby surround, počítače, mobilní telefony nebo internet... Hráli jsme fotbal na jednu bránu, a když někdo nevyhrál, neměl z toho psychické trauma a nezbořil se proto svět. Někteří žáci nebyli možná tak dobří jako jiní, a když zůstali sedět, tak prostě opakovali jeden rok. Nikdo nebyl proto posílán k psychiatrům nebo psychologům. Nikdo neměl dyslexii, problémy s koncentrací, nikdo nebyl hyperaktivní. Prostě si jenom zopakoval jeden rok. Každý dostal svoji šanci. Měli jsme volnost a čas na hraní, úspěchy, neúspěchy, úkoly... A učili jsme se s tím žít. Zůstává nezodpovězena otázka, jak jsme tohle všechno mohli přežít? Redakčně upravila Jana Spálenková Vzpomínáte rádi na své dětství? Podělte se o své vzpomínky se čtenáři Votických novin. Příspěvky přijímáme mailem na adrese
[email protected] nebo v redakci Votických novin v Městském kulturním centru. Příspěvky přijímáme i v ručně psané podobě.
Votické noviny
14 strana
Ztracený kamarád
Agapornis fischeri
Příroda léčí...
Votice - Minulý měsíc naše záchranná stanice přijala australskou ještěrku, která je již v současné době u původních majitelů. Tentokrát naše výjezdová služba jela odchytit papouška – na rozpáleném parkovišti u supermarketu poskakoval zcela vyčerpaný agapornis fischeri, jehož původní domovinou je Tanzanie, jižní Keňa. Populace tohoto afrického papouška se ve volné přírodě odhaduje na 100 000 exemplářů. V České republice patří s agapornisem růžovohrdlým a škraboškovým k poměrně běžně chovaným druhům. Jsou to velice aktivní, temperamentní a hlavně „upovídaní“ papoušci. Lucie Spálenková, Ochrana fauny ČR
Okolo silnice, vedoucí od Martinic dále na Křenovice, se line Mastnický potok. Při vycházkách za krásami naší přírody (a vážek) jsem předloni zavítala i v tato místa, abych zjistila, zda i jiné části Voticka oplývají bohatostí odonatofauny. Také jsem, přiznám se, dostala tip od pana Kovaříka, který se mapování těchto živočichů věnoval před více než třiceti lety. Krajina je zde jaksi klidnější a nemá převýšení jako třeba na Buchově či Oldřichovci, ale je stejně krásná a jak jsem měla časem možnost zjistit, z hlediska vážek velmi, velmi zajímavá. Druhové zastoupení je zcela jiné, protože určité skupiny vyžadují specifické podmínky, v tomto případě hraje důležitou roli tekoucí, velmi čistá, tzv. pstruhová voda, do čehož Mastnický potok přesně zapadá. „Uhnízdila“ jsem se u prvního můstku za Bučovicemi a vyčkávala, copak se objeví a ... objevilo. Mimo motýlic – obecných a lesklých (Calopteryx virgo a C.splendens) a šidélek brvonohých (Platycnomis pennipes) zhruba po hodině (trpělivost, trpělivost a zase trpělivost...) prolétl první „torpédoborec“, klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia), která je dle Červeného seznamu ohrožených druhů ČR zařazena jako ohrožená, dle údajů v aktuální databázi zranitelná - její nejbližší výskyt je u řeky Blanice. Loni, „namlsána“ tímto nálezem, jsem opět zavítala na již známé místo. Tentokrát se mnou vyrazil i pan Kovařík, abychom potvrdili či „škrtli“ výskyt jiné klínatky, a to obecné (Gomphus vulgatissimus), kterou již před již zmiňovanými více jak třiceti lety nalezl právě on. Měli jsme štěstí, ihned po příchodu jsme uviděli k. rohatou a zhruba po necelé hodince
Agapornis fischeri. Foto: L. Spálenková OFČR
Poštolky dostaly svobodu
Votic - Během letošního roku naše záchranná stanice přijala téměř 30 mláďat poštolky obecné, která se ocitla v nesnázích. Nejčastějším důvodem příjmu byl pád ještě nepřepeřených mláďat z hnízda. Poštolky v posledních letech čím dál častěji využívají k hnízdění městské výškové budovy (panelové domy, kostelní věže apod.), kde často zahnízdí na nedostatečně velké hnízdní ploše, z které během růstu vypadnou. 29. srpna v odpoledních hodinách jsme za účasti široké veřejnosti vypustili první část odchovaných mláďat. Ty se k nám ještě budou několik dní vracet na „sváču“, než se zcela osamostatní. Největší zájem byl ze strany dětí, které si mohly našeho nejčastějšího sokolovitého dravce zblízka prohlédnout. Lucie Spálenková, Ochrana fauny ČR
Mládě poštolky v prachovém peří. Foto: L. Spálenková OFČR
ročník XXI, číslo 18
Z přírody očekávanou klínatku obecnou, která je dle Červeného seznamu zařazena také jako zranitelná. Žijeme v kraji, ve kterém se vážkám, ale nejen jim, velmi daří a nálezy posledních let jsou velmi překvapivé v tom nejpozitivnějším slova smyslu. Je důležité naše přírodní poklady rozumně chránit a neničit jejich stanoviště zcela zbytečně a nesmyslně, aby za několik málo let naše děti,vnoučata či pravnoučata nemusely určité živočichy hledat pouze v odborných encyklopedíích. Jana Pavluková st.
Motýlice obecná. Foto: J. Pavluková st.
Klínatka rohatá. Foto: J. Pavluková st.
Dopisy čtenářů Do schránky na dveřích MKC Votice byl vhozen dopis tohoto znění: „Jsme zvědaví, co udělá Městský úřad s bahnem pana Vondrušky? Po hlíně, kamení, písku a betonu znečišťuje Táborskou, Husovu i Klášterní ulici teď ještě bahno z Mastníku! Přitom ulice nikdo nečistí! Proč policie nepokutuje tyto řidiče? Za co platíme městu daně? Rozzlobení obyvatelé.“ Ačkoli se pisatel „schoval“ za podpis „Rozzlobení obyvatelé“, poprosili jsme Městský úřad Votice o vyjádření k dané problematice. Na otázku odpovídala starostka města Jana Kocurová a právník úřadu Jiří Čáp. „Rybník Malý a Velký Mastník se v současné době odbahňuje na základě stavebního povolení, ve kterém je zapracováno i nakládání se sedimentem, který je rozvážen na pozemky v k. ú. Jankov ve vlastnictví pana Vondrušky .Pravidelně se konají kontrolní dny na stavbě a zde se porušování podmínek stavebního povolení zatím neukazuje.Město spolupracuje s Krajskou správou a údržbou silnic ( správcem silnice Martinice - Jankov), s Policií ČR a Dopravním inspektorátem v Benešově - vozidla jsou namátkově kontrolována ze stránky čistoty , dodržování rychlosti i zatížení vozidel. Za nedodržování těchto povinností bylo již uloženo několik pokut, tato situace se stále sleduje.“ Věřím, že daná problematika zajímá více občanů, než pouze pisatele dotazu. Přesto prosím, abyste napříště své příspěvky - ať už dotazy či připomínky - PODEPISOVALI! Anonymní příspěvky nezveřej-
Publikace „Kam na výlet“ v prodeji v MKC Votice 50 Kč
ňujeme, „schovávání se“ pod označením „občané“, „obyvatelé“, „sousedé“ a tak dále nemůžeme napříště tolerovat. Za redakci Votických novin Jana Spálenková, šéfredaktorka Tak jsme se dočkali Konečně. Po pěti letech a třech měsících se spojení občanů z Nazdic, Martinic a Bučovic s Voticemi vrátilo na svojí obvyklou trasu díky novému mostu přes trať. Sice s drobným omezením a nedodělávkami, ale nutno poděkovat. DĚKUJEME. A teď kalkulačku do ruky a pojďme sčítat, co nás, občany, tato sranda stála. Objížďka byla delší o 7 km. Pokud budu počítat, že ročně jelo auto do Votic 200x a po dobu 5ti let najezdilo každé auto navíc 14 tisíc kilometrů, což při spotřebě 5 l/100km představuje 700 l benzínu nebo nafty. A převedeno na koruny je to přes 20 tisíc. Taková pětiletá nepříjemnost za pakatel. Ale dostali jsme na výběr. Město Votice pro nás upravilo zkratku pod viaduktem okolo tratě po polní cestě a snažilo se ji udržovat ve sjízdném stavu. Občas. Ve většině případů to byl rozčvachtaný tankodrom. Nevím, kolik stála Město údržba polní zkratky kolem trati, nevím, kolik stály opravy zničených tlumičů a utržených výfuků nás, občany dotčených vesniček, ale je mi z toho smutno a nový most jsem nebyla otvírat s mávátkem v ruce a úsměvem na tváři. Výstavba nového mostu trvala necelý půlrok. Je krásný, široký a pěkně narovnaný. A já stále nemůžu pochopit, proč to muselo trvat přes pět let. Dana Hachlová, Martinice Děkujeme za Váš příspěvek. Věřte, že doba výstavby mostu nevrtá hlavou jen Vám. Jelikož se Vaše otázka „Proč to trvalo tak dlouho?“ týká krajské stavby, požádejte o vyjádření Středočeský kraj. Z vlastní zkušenosti však vím, že na odpověď si několik týdnů (v lepším případě) počkáte. Za redakční radu Votických novin Jana Spálenková
ročník XXI, číslo 18
Policejní okénko
Vykradená dodávka Votice - V době okolo oběda ve středu 24. srpna vykradl zatím neznámý zloděj dodávku, zaparkovanou v Javorské ulici ve Voticích. Z dodávky zmizela pila a elektrocentrála.
Ženu okradli na Chodově
Praha – Sedlec Prčice - Zřejmě při návštěvě rychlého občerstvení v obchodním centru Chodov přišla šestačtyřicetiletá žena ze Sedlce o peněženku, platební karty a další věci z příruční tašky. Způsobenou škodu okradená žena vyčíslila na 2 300 korun.
Pátrání po dítěti skončilo šťastně
Bystřice - V neděli 28. srpna odpoledne začali rodiče v Bystřici postrádat dítě, které nereagovalo na volání. Kvůli podezření, že by mohlo spadnout do rybníka, byli povoláni policisté i hasiči. Než však hlídky stačila dorazit na místo, nalezli rodiče dítě schované za skříní. Zda akce skončila výpraskem, se redakci Votických novin nepodařilo zjistit.
Rychlík najel do stáda koní Ješetice - Do stáda devíti koní najel v pondělí 29. srpna ranní rychlík. Nehoda se stala poblíž železniční stanice Ješetice. Hříbata zřejmě utekla svému majiteli z výběhu a na kolejích se dostala do skalní soutěsky, z níž nebylo úniku. Podle policejních svodek připravila Jana Spálenková
Votické noviny
Votický fotbal
strana 15
Sport
20. - 21. srpna: Muži A: FK Hořovicko – SK Marila Votice 2:0 (1:0) Branky: 45. Rampa, 61. Vokáč. Rozhodčí: Aubrecht - Pešek, Henych. ŽK: Rampa, Bežó, Pivoňka – Šorna, Veselý. Diváci: 270. Sestava: Novák - Šorna, Faitl, Kvída, Čupr - Viskup, Andrejevič (46. Krameš), Polodna, Walter (69. Bareš) - Veselý, Haas. Od začátku měli častěji míč na svých kopačkách hosté z Votic a hned ve 3. minutě musel Mojžíš zasahovat proti střele Waltera. Hořovicku se nedařilo v útočné fázi podržet míč, z čehož také vyplývala převaha hostů. Jenže když už se hráči Votic dostali do šance, narazili na spolehlivého Mojžíše, na němž si vylámali zuby Haas i kapitán Votic Polodna. Po půlhodinovém tlaku hostů se Hořovicku podařilo vyrovnat hru, Chrdle a poté i Šmíd ale nedokázali z dobré pozice zakončit. Gólu se nakonec diváci v Hořovicích dočkali až ve 45. minutě. Hrbáč podržel míč na hranici šestnáctky, následně pak přihrál nabíhajícímu Rampovi, který s přehledem přehodil Nováka. Gól do šatny Hořovicko evidentně nabudil a víceméně celý druhý poločas se hrálo v režii domácích. V úvodu druhé půle sice Votice ještě chvíli zlobily, jenže kromě šance Veselého, který mířil mimo tyče, se k ohrožení domácí branky nedostaly. Zhruba od 55. minuty na hřišti naprosto kralovalo Hořovicko. V 57. minutě se do vyložené šance dostal Vokáč, místo střely ale volil přihrávku, kterou hosté zblokovali. O čtyři minuty později již domácí slavili druhý gól. Viskup předvedl velkou chybu ve vápně, Chrdle následně parádně přešel přes dva protihráče, aby předložil Vokáčovi míč před prázdnou branku - 2:0. Ve zbylé půlhodině klidně mohli Hořovičtí přidat další dva góly. Hlavičku Rampy ovšem vykopl z brankové čáry Viskup, Nademlejnský, který prošel až k rohu malého vápna, míč do branky nedotlačil a branku nepřinesl ani vydařený brejk dvojice Kolář - Štěpnička, protože zaúřadoval brankář Novák. „Byl to zápas dvou různých poločasů. V prvním jsme měli hru ve své režii, hráli jsme fotbal, který jsme chtěli a soupeře do ničeho nepustili. Bohužel jsme pět nebo šest vyložených šancí neproměnili a doplatili na nezkušenost mladíků. V 45. minutě jsme vyřešili špatně snadnou situaci, hloupou přihrávkou dozadu jsme připravili brejkovou situaci pro soupeře, kterou zakončil gólem. A hned poté ukončil rozhodčí poločas. Ve druhém poločase jsme chtěli zazlobit, což se nám dařilo asi deset minut. Poté ale přišla hrubá chyba staršího hráče Mariána Viskupa, po které dali domácí druhý gól, což nás dostalo do kolen. Zápas otáčejí silné osobnosti, ty ale v mužstvu moc nemáme a zatím je hledáme. Máme na klíčových postech devatenáctileté kluky, kteří situaci za stavu 0:2 nezvládli, totálně jsme odpadli a soupeř toho využil, vypracoval si další šance, dohrál zápas v pohodě, a zaslouženě vyhrál. Doplatili jsme na nezkušenost, chyběl klid a hráči nezvládli tlak zápasu,“ zlobil se kouč Votic Ivan Pihávek. 27. - 28. srpna: Muži A: SK Marila Votice - Bohemians 1905 B 5:0 (2:0) Branky: 30. Andrejevič, 45. Jurdík, 54, Polodna, 67. Čupr, 86. Walter. Rozhodčí: Štefan. ŽK: Viskup – Valenta, Janda, Ludvík. Diváci: 140. Sestava: Novák – Čupr, Faitl, Andrejevič, Djuketič (82. Kvída) – Walter, Mojdl (79. Viskup), Bareš - Jurdík, Pilík (74. Krameš). Po úvodním oťukávání a několika propagačních střelách se do vedení dostala Marila, když si na trestný kop Waltra nejvýše naskočil Andrejevič a hlavou skóroval. Gólem do šatny poslal Jurdík domácí do dvoubrankového vedení. Krátce po změně stran přidal třetí gól střelou pod břevno votický Polodna a domácí až do konce zápasu hru kontrolovali. Po rozehraném trestném kopu se k tyči parádně trefil Čupr, čtyři minuty před závěrem přetavil Jurdíkovu přihrávku v pátou brankou Walter a stanovil tak konečný výsledek. „Trochu jsme se báli deště, který spustil těsně před utkáním, že bude vyhovovat soupeři. Dvacet minut se lámal chleba. Bohemka, když měla prostor, tak zlobila. První branku jsme však vstřelili my a mužstvo bojovných mladíků jsme zatlačili na jejich půlku až do konce zápasu. Tento zápas by nám měl pomoci k získání sebevědomí,“ uvedl trenér Votic Ivan Pihávek. Muži B: Sokol Teplýšovice – SK Marila Votice 1:2 (1:1) Branky: 29. Chomát – 2. Hájek, 87. Haas. Rozhodčí: Zdeněk. ŽK: Ottl, Kukač – Hájek. Diváci: 50. Sestava: Soukup – Vinduška, Doležal, Šorna, Říha (56. Slabý) – Houška, Kolář, Pohan, Homolka – Hájek (82. Jonszta), Haas. Do zápasu, který provázela zima a deštivé počasí, vlétli jako uragán hosté a na hřišti vládli. K tomu jim také pomohl rychlý gól kapitána Hájka, který lobem z trestného kopu ze 40 metrů nachytal na hruškách nepřipraveného brankáře Vejvodu. „Chtěl jsem střílet na bližší tyč, protože jsem tam viděl volné místo. Míč se ale nakonec snesl na zadní a brankář už na něj nedosáhl,“ popsal gólový moment střelec. Gólman Teplýšovic ale následně dvakrát chybu napravil, když zhatil sóla Houšky a Haase. Domácí dvacet minut plnili hostům roli sparingpartnera. Až poté se probudili a začali také ohrožovat do té doby zmrzlého Soukupa. Ottlův trestný kop skončil nad a Podhorský zakončil v dobré pozici slabě. Přesto se Teplýšovičtí dočkali vyrovnání. V 29. minutě si naskočil Chomát na roh Ottla a bylo vyrovnáno. O chvíli později se řítil Dřízal sám na Soukupa, udělal mu kličku, ale balón z úhlu do prázdné branky nedopravil. V závěru poločasu se hra vyrovnala a hrálo se mezi šestnáctkami. Ve druhém poločase se zmrzlá hrstka diváků nudila. Tak, jak skončil první poločas, tak se odehrál skoro celý druhý. Mužstva dopředu nic nevymyslela, brankáři měli minimum práce a zápas spěl k remíze. Jenže přišla 87. minuta, Houška na dlouhou nohu prodloužil míč pro Haase, který po krátkém sólu přehodil vyběhnuvšího Vejvodu – 1:2. V závěru vrhli domácí všechny síly do útoku, ale vypracovali si jen jednu šanci, ale Král si po dlouhém pasu špatně míč zpracoval a Soukup byl u míče dříve. „Vyhráli jsme zaslouženě. První půle byla z naší strany velmi dobrá. Ve druhé jsme přestali běhat, hra byla vyrovnaná a hrálo se spíše takticky. Nakonec jsme v závěru dali druhý gól. Šancí nebo pološancí jsme měli v zápase víc než domácí, proto je naše výhra zasloužená. Teplýšovice, i když prohrály, mají dobrý mančaft a myslím si, že se s nimi budeme prát o přední pozice,“ měl radost po zápase kapitán votického béčka Tomáš Hájek.
Votické noviny
16 strana
Muži C: SK Pyšely – SK Marila Votice C 4:2 (2:0) Branky: Bursík, Kratochvíl (z PK). Rozhodčí: Šimáček. Dorost: SK Marila Votice - Sokol Sedlec-Prčice 6:0 (2:0) Branky: Bauer 3, Kramný, Říha a Boukal. Rozhodčí: Šimáček. Diváků: 30. Sestava: Dvořák - Procházka, Bursík, Váňa - Boukal, Klos, Bradáč, Říha (60. Molčík) - Bauer, Holub, Kramný. Hráno za stálé převahy domácího družstva, ve kterém se střelecky prosadil Honza Bauer, autor třech branek. Podle www.skvotice.cz připravil Zbyšek Kupský
Regionální kopaná 27. - 28. srpna: I. B třída skupina D: Teplýšovice – Votice B 1:2. Okresní přebor: Olbramovice – Popovice 3:2, Jírovice – Jankov 0:3, V. Janovice – Teplýšovice B 1:2
ročník XXI, číslo 18
III. A třída: Pyšely – Votice C 4:2 (2:0), Bursík, Kratochvíl (z PK). Miličín – Zaječice 3:3, Bystřice – Krhanice 2:2. III. B třída: Tichonice – Ratměřice 0:4, D. Kralovice – Mezno 4:0. IV. A třída: Poříčí B – Bystřice B 5:0, Čerčany – Heřmaničky A 7:1. IV. B třída: Budenín – Jankov B 4:1, Ratměřice B – V. Janovice B 1:7, Heřmaničky B – Maršovice B 1:0, Miličín B – Drachkov 3:3, Mezno B – Sedlec–Prčice B 1:2, Olbramovice B – SK Přestavlky 4:3. Dorost – I. A třída skupina D: Votice – Sedlec-Prčice 6:0. Pohár OFS Benešov 1. kolo: Struhařov B - Budenín 1:2, Miličín A - Popovice 2:5, Libež – Ratměřice 1:2, Neveklov B - Jankov 0:5 (0:3), V. Janovice B - Pyšely 1:2, Velíš - Olbramovice B 6:8, Miličín B - Bystřice 0:7. Tučně vytištěné týmy postupují do druhého kola, které se hraje ve středu 14. září v 17.30. Podle http://nv.fotbal.cz/ připravil Zbyšek Kupský
TJ Sokol Votice Milé sestry a bratři. Oznamujeme vám, že cvičební sezóna 2011/2012 bude zahájena pravidelným cvičením dle rozvrhu dne 12. září 2011. Těšíme se na vás a zveme nové členy. Některé oddíly se zapojí po nácviku sletových skladeb. Vrcholem pro nás bude XV. Všesokolský slet, konaný v Praze v červenci 2012.
Nazdar, Soňa Bursíková
MEMORIAL
V sobotu 10. září se na tenisových kurtech ve Voticích koná XI. ročník Memoriálu Václava Seidla. Bude se hrát na nově zrekonstruovaných dvorcích o nový putovní pohár. Co zůstává je určitě bramboračka ředitele turnaje. Začíná se v 8:30 prezentací a snídaní. Startovné také již po léta stejné - 250 CZK. Osobní informace na tel.: 603 171 172
ročník XXI, číslo 18
Votické noviny
Prodlužte si léto
Přijďte si k nám vybrat svoji dovolenou! Nabízíme zájezdy do celého světa - letadlem, autobusem i vlastní dopravou. Denně nová nabídka zájezdů na poslední chvíli. Katalogy od více jak 50-ti cestovních kanceláří. Osobní přístup a snaha pomoci vybrat tu nejlepší dovolenou. Těším se na Vás. Po, Út,Čt 10:00-12:30, 13:30-17:00, Pražská 610, Votice, tel.:604 443 736, 312 310 255
[email protected], www.eventtour.cz
[email protected]
Lenka Hrdinová
strana 17
18 strana
Votické noviny
ročník XXI, číslo 18
ročník XXI, číslo 18
Votické noviny
strana 19
Stavební a zahradnické práce Nově výroba dětských houpaček, zahradních domků, pískovišť atd. Tel.: 728 923 079 www.pavelneckar.cz
Votice, Komenského nám. Solárium masáže
tel.: 728 501 297
Manikúra pedikúra
tel.: 736 206 835
Tetování
tel.: 728 501 297
Permanentní make-up Tetování 2011 Termíny: 14. 9. 6. 11. 15. 12.
Votické noviny
20 strana
Autoškola Krampera středisko Votice
zahajuje podzimní kurz výcviku řidičů motorových vozidel skupiny B Termín zahájení výcviku je 16. září a 23. září 2011 Bližší informace v informačním středisku Votice Komenského náměstí nebo na učebně ZŠ Votice
Každý pátek 15.00 - 16.00 nebo na tel.: 606 366 413 - Muller K. 728 506 194 - Krampera Z.
Prodej dřevěných briket z tvrdého dřeva Balení 10 kg, 20 kg, paleta Příznivá cena Vojkov - budova špejcharu Tel.: 603 837 146, 604 250 944
ročník XXI, číslo 18
Mezinárodní výzkum dospělých Piaac (Programme for the international assessment of adult competencies) Je nejkomplexnější mezinárodní výzkum, který byl kdy proveden. Probíhá v 26 ti zemích světa a pokud budete osloveni, stali jste se součástí výběrového souboru našeho národa, zastupujete vzorek obyvatelstva a jste nenahraditelní! Výběr určuje metodika náhodného výběru Žádáme vás o spolupráci, osobní rozhovor je jediný možný způsob pro kvalitní zjištění informací Po splnění celého dotazníku budete honorováni částkou 500,- Kč. Výzkum se zaměřuje na klíčové dovednosti, které jsou potřebné pro úspěšné zapojení lidí do společnosti a její ekonomiky v 21. století. Studie vznikla na základě spolupráce mezi vládami účastnických zemí mezinárodního konsorcia organizací a organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
V ČR výzkum zastřešuje ústav pro informace ve vzdělávání, příspěvková organizace MŠMT. Výzkum provede konsorcium národního vzdělávacího fondu a výzkumné společnosti SC&C. Pokud Vám byl doručen informační dopis, neváhejte kontaktovat tazatele pro tuto oblast: Jana Bloudková – tel.: 606 889 019 (16,00 – 20,00) Těšíme se na rozhovor s Vámi, předem Vám děkujeme za podporu tohoto významného mezinárodního projektu.
MOTOCENTRUM - VOJKOV, PRODEJ - SERVIS
Motocykly LONCIN - LEHNY,MOTARDY XM - 125, XM - 250 od 30 000,- Kč. Skútry LONCIN, MOTOWELL - od 19 900,- Kč. Elektroskútry GUEWER 2-KW - dojezd 40 km - od 25 000.- Kč Motokoloběžky - NITRO SCOOTERS (s odnímacím sedlem) benzín/aku - dosahují běžně 50km/h, odpružená velká kola, není třeba řidičák - od 9 900,-Kč. Elektrokola GUEWER - není třeba řidičák, nejlepší cena na trhu, GUEWER GRAND dojezd 40 km - 12 500,- Kč. Novinka RIKŠA - 200 ccm: skvělý pomocník pro kutily a zahrádkáře. Skvělá cena - 45 000,- Kč. Čtyřkolky - sportovní, pracovní, cestovní. Pracovní MAD MAX 300 automat v základní výbavě tažné zařízení, naviják, kufry, brašny, radlice na sníh, alu nájezdy cena 99 900,- Kč, veškeré příslušenství - sklápěcí vozíky, dvounápravové, sekačky i bagry. Gumy, lanka, baterie a náhradní díly i na starší stroje. Seženeme téměř vše. Po - pá: 9,00 - 15,00 So - ne: 8,00 - 13,00 Tel.: 731 862 915
ročník XXI, číslo 18
Votické noviny
Zahrady Maja
Též nabízíme vertikulaci a vyčesávání trávníků
strana 21
Votické noviny
22 strana Prodám
4Prodám sporák Rekreant – kouřovod pravý – cena
3 000,- Kč, při rychlém jednání možná sleva. Okr. JH. Tel.: 608 311 425 4Prodám chalupu na Benešovsku. Tel.: 604 283 777 4Prodám byt 3+1, 2 lodžie, cihlový. Tel.: 723 531 589 4Prodám garáž. Tel.: 723 531 589 4Prodám půdní byt 2+1 ve Voticích. Blízko centra, školy. Tel.: 774 371 383 4Prodám štěňata jezev. hlad. st. červená s příměsí černé. O. ICH. Norník, ZV, ZN, LZ, VZ, BZ vítěz práce. M. ZN-1. Cena, JZ. oba hlasití. Pro myslivost nebo pro radost, cena dohodou, odběr ihned. Tel.: 606 424 311 4Prodám Jawu 350 r.v. 1992. Barva černá, najeto 7 800 km. Platná STK+doklady. Velmi slušný stav. Cena dohodou. Tel.: 728 264 390 4Prodám byt 2+1 ve Voticích. Po rekonstrukci, ihned k nastěhování. Tel.: 739 064 920 4Prodám levně Volkswagen Golf 1.9. diesel. Rok výroby 1992, technická do ledna 2012. Dobrý motor. 604 407 260 nebo večer 317 802 212 4Prodám pěkný stav. pozemek v Nesvačilech u Bystřice, sítě u hranice! Cena 750 000 Kč. Tel.: 736 124 401 po 16.00 hodině. Děkuji.
byt 2+kk v centru Votic. Tel.: 605 877 845 4P r o d e j s l e p i č e k Drůbež Červený Hrádek, firma Dráb, opět prodává slepičky snáškových plemen Tetra hnědá a Dominant žíhaný, kropenatý, černý, žlutý a bílý. Slepičky pouze z našeho chovu!! Neprodáváme kuřice, ale slepičky těsně před snáškou. Stáří slepiček 18-20 týdnů - cena 138-148 Kč / ks, starší 20 týdnů-155 Kč/ks Prodeje se uskuteční: v pátek 16. září 2011 Votice - u bývalého autobus. nádraží - v 10,15 hod. Případné bližší informace: tel 728605840 728165166 415740719
ročník XXI, číslo 18
4Prodám
4Pronajmu byt 3+1 ve Voticích. Nájem 5 000,-
Různé 4Nabízím zámečnické práce, vrata, brány, branky, zábradlí, různé ocelové konstrukce. Zdarma ocenění, zaměření. Tel.: 737 627 631 4Jawa 50 typ 20 – Pionýr 2 sed. Bez dokladů vyměním za el. motor 3 kw nebo prodám. Tel.: 602 945 404 4Ubytování v soukromí (krátko i dlouhodobě), zařízený jedno a dvoulůžkový pokoj. TV+hifi. Tel.: 608 841 770
Koupím 4Vykoupíme jakékoliv osobní i nákladní vozidlo – autovrak. V případě dokladů zajistíme ekolikvidaci. Odvoz na naše náklady. Tel.: 775 069 604 4Koupím obytný přívěs bez SPZ. Tel.: 607 770 907
Kč + poplatky. Tel.: 731 584 764 4Pronajmu byt ve Voticích 3+1, 86m2, kompletně zařízený, možnost garáže. Modernizován. Tel.: 606 660 821 4Truhlářství Budenín přijme truhláře (pracovníka se znalostí práce se dřevem). Nabízíme dobré platové podmínky, požadujeme zručnost a samostatnost. Tel.: 777 080 742 4Pronajmu garáž ve Voticích 300 Kč/měsíc. Tel.: 607122120 4Potřebujete peníze? Stačí zavolat, rychlé vyřízení, smart půjčka. Tel.: 603 710 649 října 4Pronajmu rod. dům ve Voticích od 1. částečně zařízený, velikost cca 100 m2. Tel.: +421 917 708 090,
[email protected]
MKC Votice nabízí předplatné na podzimní divadelní sezonu 2011/2012 Předplatné zahrnuje 5 divadelních představení od září do ledna. Zahájení 90. divadelní sezony proběhne v pondělí 12. září
divadelní adaptací jedné z nejproslulejších českých filmových komedií z doby, kdy Vašek měl v hlase smích, Helena slunce a Marta slzy...
Světáci (Malované děti)
Lístky a podrobné informace získáte v MKC Votice, v budově staré radnice nebo na tel.: 775 683 306
Kupón pro řádkovou inzerci ve Votických novinách MKC Votice, Komenského náměstí 177, 259 01 Votice, tel., fax: 317 812 505
15,-
5,-
5,5,-
0,Prosíme vyplňte následující údaje. Pokud nejsou uvedeny výše nebudou otištěny, vyžaduje je však tiskový zákon.
Jméno: Adresa:
Telefon: Podpis:
q 1x opakování
20,-
q 2x opakování
30,,-
Cena celkem
Votické noviny, čtrnáctideník pro Voticko·Vydává Město Votice, Komenského nám. 700, 259 17 Votice·IČ0: 00232963·Adresa redakce: MKC Votice, Komenského nám. 177, 259 01 Votice, telefon: 317 813 071, 317 812 505, e-mail:
[email protected]·Šéfredaktor: Jana Spálenková, Redakční rada: Jana Pavluková, Zbyšek Kupský, Jan Žaloudek, Jiří Peška, Kateřina Cerinová. Grafický design: Petra Čiperová, Jana Pavluková. Tisk: TRIA v. o. s. Olbramovice 31·Nevyžádané příspěvky nevracíme, jména autorů působících pod značkou nesdělujeme·Redakce si vyhrazuje právo na krácení a jazykovou úpravu příspěvků·Distribuce prostřednictvím prodejen tisku a drobných prodejců·Registrováno MK ČR pod číslem MK ČR E 10767·Toto číslo bylo dáno do tisku 08. 09. 2011·Toto číslo vyšlo 09. 09. 2011. Redakční uzávěrka příštího čísla: čtvrtek 15. 09. 2011 Další číslo vyjde: 23. 09. 2011·Názory přispěvatelů a autorů článků se nemusí shodovat s názory vydavatele.
Náklad 1300 kusů
Vytištěno na recyklovaném papíře