VĚCNÁ PRÁVA Vlastnictví, SJM Pojmy vlastnické právo o právní panství nad věcí o všeobecné, přímé a výlučné právo vlastník o vlastnická triáda: právo věc držet, nakládat s ní, užívat a pobírat plody a užitky, které z ní plynou vlastnictví a) právní institut – souhrn všech právních norem týkajících se vlastnického práva b) totožné s vlastnickým právem subjektivním – právem chovat se k věci (NOZ – vykonávat vl. právo), a to jakýmkoli způsobem, který není zakázán nebo kterým jsem si smlouvou s jinou osobou nezakázala sama Vlastnictví = právní titul, který umožňuje vlastnit - držet určitou věc, svobodně s věcí nakládat a užívat ji - představuje nejvyšší a úplnou moc nad věcí. Obsah vlastnického práva a) oprávnění věc držet – tzn. mít věc u sebe, což je předpokladem, aby vlastník mohl vykonávat další dílčí práva b) oprávnění věc užívat – tzn. využívat vlastností věci k uspokojení svých potřeb, ale také naopak (neužívat ji, ponechat ji neupotřebenou a nechat ji zkazit) c) oprávnění věc požívat – tzn. brát si z ní plody a jiné užitky-přírůstky (výnosy z polí, plody stromů, mláďata zvířat, úroky z vkladů) d) oprávnění s věcí disponovat – tzn. rozhodovat o jejím osudu → smluvně ji přenechat do nájmu, půjčit ji, darovat nebo vyměnit za jinou (dáváme najevo, že již nechceme být jejím vlastníkem), opustit ji nebo dokonce zničit Vlastník - je oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s nimi - všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti - vyvlastnit lze věc nebo vlastnické právo omezit jen ve veřejném zájmu, na základě zákona za náhradu, a pokud nelze účelu nedosáhnout jinak Držba: - držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní (držet lze nejen věci, ale i práva) - oprávněný držitel = je v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří o zákonné podmínky: nepřetržitá držba, nakládá s ní jako se svou - má stejná práva jako vlastník, má vůči vlastníkovi nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložil na věc po dobu oprávněné držby (na náhradu obvyklých nákladu však nárok nemá)stává se vlastníkem, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 3 let, a nemovitost po dobu 10 let Nabývání vlastnictví = je právní skutečnost na jejimž základě dochází ke vzniku vlastnického práva
1
- ve vlastnickém právu neexistuje věc bez vlastníka kromě určitých výjimek (přírodní bohatství – nelze ho prodat, vyvlastnit apod.) Osoba se stane vlastníkem následujícími způsoby: 1) smlouvou - převodem vlastnického práva - kupní, darovací nebo jinou smlouvou (dohodou o zrušení podílového spoluvlastnictví) 2) děděním - přechodem vlastnického práva - ze zákona, ze závěti 3) na základě jiných skutečností stanovených zákonem - originálně - původní nabytí k věci, která předtím nebyla ve vlastnictví žádné osoby - např. zpracováním, vydržením (3 roky u movitého, 10 let u nemovité), nálezem 4) rozhodnutím státního orgánu - restituce, rozhodování soudů - zrušení spoluvlastnictví, rozhodování správních orgánů - vyvlastnění Okamžik nabytí vlastnického práva: 1) Rozhodnutím státního orgánu - dnem v něm určeným nebo právní mocí rozhodnutí 2) Na základě smlouvy: a) u movitých věcí - převzetím věci b) u nemovitých věcí - nemovitosti evidované v katastru nemovitostí,, dnem vkladu do katastru nemovitostí - nemovitosti neevidované v k.n. - okamžikem účinnosti smlouvy Ochrana vlastnického práva - subjektivní VP je chráněno: právními normami - LZPS " odvětvími - trestní, správní, občanské občanské právo - především žalobami na vydání věci (věc se nenachází u faktického vlastníka, ale u osoby, která ji odmítá vydat - zloděj) a zápůrčí žalobou (u sousedských práv, žalobce se domáhá, aby žalovaná se zdržel jednání, kterým neoprávněně zasahuje do VP) Zánik vlastnického práva 1. z vůle vlastníka a) převedením vlastnictví smlouvy b) spotřebováním c) zničením d) vědomým opuštění věci 2. nezávisle na vůli vlastníka a) rozhodnutí státního orgánu – vyvlastněním b) ztrátou věci c) vydržením d) zánikem věci e) smrtí vlastníka Spoluvlastnictví - je vlastnictví jedné věci v rukou jedné či více osob a) podílové spoluvlastnictví = věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků b) společné jmění manželů = může vzniknout pouze mezi manžely Podílové spoluvlastnictví Podíl - vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci → nevyjadřuje část věci, ale podíl na užívání - spoluvlastníci - podíly jsou stejné, není-li smlouvou stanoveno jinak - z právních úkonů jsou oprávněni a povinni všichni sp. společně a nerozdílně - vystupují společně jako 1 vlastník k jinému subjektu
2
- o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo, když se nedohodnou, rozhodne soud. - při převodu spoluvlastnického podílu mají spoluvlastníci předkupní právo. To ovšem neplatí, pokud by se jednalo o osobu blízkou Pro obsah podílového spoluvlastnictví jsou důležité tři skupiny vztahů: a) Vzájemný vztah mezi spoluvlastníky – je rozhodující velikost podílu jednotlivých spoluvlastníků, která určuje, do jaké míry se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví. Při hospodaření se společnou věcí je rozhodná většina počítaná podle výše podílů. b) Vztahy při úkonů týkajících se společné věci – zde jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně (solidárně). c) Vztahy při převodu spoluvlastnického podílu –se dělí podle vztahu převádějícího spoluvlastníka a nabyvatele. Spoluvlastník může převést svůj podíl na blízké osoby bez omezujících podmínek. Jde-li o převod na jiné, vzniká ostatním spoluvlastníkům předkupní právo. Zánik podílového spoluvlastnictví Zrušení spoluvlastnictví a vzájemné vypořádání: 1) dohodou - pokud je předmětem nemovitost, musí být písemná dohoda - každý spoluvlastník je povinen vydat ostatním spoluvlastníkům písemné potvrzení o tom, jak se vypořádal s ostatními 2) soud - na návrh některého spoluvlastníka, pokud nedojde k dohodě - přihlédne k velikosti podílu a účelnému využití věci - nelze rozdělit věc - přikáže za přiměřenou náhradu 1 nebo více spoluvlastníkům, pokud by ji nikdo nechtěl, nařídí její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů Ke zrušení může dojít dohodou nebo rozhodnutím soudu a musí po něm následovat vypořádání. Veřejnoprávní omezení vlastnického práva vyvlastnění = užití vlastníkovy věci ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře, pokud účelu nelze dosáhnout jinak, na základě zákona + za plnou náhradu o nejčastěji jako omezení vlastnictví rozhodnutím orgánu veřejné moci o základ úpravy v LZPS čl. 11 odst. 4, dále v zákoně č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) a §§ 1037 – 1039 NOZ o pouze na základě zákona a za plnou náhradu dotčeného majetku (v penězích = tehdy, když se strany nedohodnou jinak) starý OZ – tržní cena, NOZ – plná náhrada s mírou dotčení vlastnického práva Smluvní omezení vlastnického práva věcně právní = vlastnické právo je omezeno jiným věcným právem – omezení služebnostmi, právem stavby, reálnými břemeny, zástavním právem závazkově právní = obligační poměr – nájemní smlouva, smlouva o výpůjčce
MAJETKOVÉ PRÁVO MANŽELŮ Společné jmění manželů (dále jen SJM) součást tvoří to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. Do 31. 12. 2013 bylo SJM součástí občanského zákoníku, nikoli zákona o rodině. Od 1. 1. 2014 zařazen do NOZ, do částí týkající se rodinného práva. Nová právní úprava dává možnost lépe si uspořádat své majetkové poměry
3
vzhledem ke svým potřebám. Upravuje také ochranu třetích osob v souvislosti se společným jměním a práva a povinnosti při zániku manželství. SJM (dříve bezpodílové vlastnictví manželů) vzniká uzavřením manželství. Patří tam vše, co za trvání manželství manželé nabyli, s výjimkou taxativně vymezených věcí: dar, dědictví, věci osobní potřeby aj. NOZ: Společné jmění manželů:
To, co manželům náleží. Má majetkovou hodnotu. Není vyloučeno z právních poměrů. Součástí je to, čeho jeden nebo oba nabyli za trvání manželství.
Režimy SJM:
Režim zákonný. Režim založený rozhodnutím soudu. Smluvený režim.
Zákonný režim Manželé mají právo SJM: Užívat, Brát z nich plody a užitky, Udržovat je, Nakládat s nimi, Hospodařit s nimi. Mohou tak činit oba manželé nebo jeden z nich dle dohody. Smluvený režim Majetkové uspořádání lze upravit: Dohodou snoubenců (tzv. předmanželskou smlouvou). Dohodou manželů (tzv. manželská smlouva). Tyto dohody vyžadují formu veřejné listiny (tzn. notářský zápis). NOZ počítá se zavedením veřejného seznamu, do kterého se budou zapisovat smlouvy o modifikaci majetkového režimu: V případě, že tak bylo ve smlouvě dohodnuto. Oba manželé o to požádají. Zapisovat se budou i soudem zaslaná rozhodnutí o majetkovém režimu. Zveřejněním ve veřejném rejstříku se smlouva stává účinnou vůči třetím osobám. Lze si dohodnout: Režim oddělených jmění. Vyhradit si vznik SJM ke dni zániku manželství. Rozšířit nebo zúžit rozsah SJM v zákonném režimu. Vypořádání pro případ rozvodu dohodou. Režim založený rozhodnutím soudu Soud SJM zruší nebo zúží: • V případě vážného důvodu, • Na návrh jednoho z manželů. Soud také může zrušené nebo zúžené SJM obnovit. Na návrh jednoho z manželů může soud rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno. Režim oddělených jmění V tomto režimu smí manželé nakládat se svými majetku bez souhlasu toto druhého. V případě, že v rámci tohoto režimu podnikají společně nebo jeden z nich s pomocí toho druhého, rozdělí si vzniklé příjmy: Dle dohody, kterou si ujednaly.
4
V ostatních případech rovným dílem.
Vypořádání SJM Jedná se provedení likvidace společných povinností a práv manželů v případě, že je SJM: Zrušeno, Zaniklo Obsah je zúžen. Dohoda o vypořádání musí být písemná Pokud byla uzavřena za trvání manželství. Předmětem je věc, která vyžaduje písemnou formu. Když se manželé nedohodnou na vypořádání, na návrh rozhoduje soud. Když nedojde k vypořádání Do 3 let od zúžení, zrušení nebo zániku SJM, se manželé nedohodli nebo nepodali návrh na vypořádání soudem. Má se za to, že se vypořádali následovně: Hmotné věci movité: patří tomu, kdo je jako výlučný vlastník užívá. Ostatní hmotné věci movité a nemovité: ze SJM se stává podílové spoluvlastnictví a podíly obou jsou stejné. Ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy jsou společné oběma a podíly jsou stejné.
5
