SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ (SJM)

SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ (SJM) společné jmění manželů (SJM) vzniká jen mezi manžely a jedná se o jmění jako souhrn veškerých aktiv (majetek, věci, pohledávky, práva a penězi ocenitelné hodnoty) a pasiv (dluhy a závazky) náležejících manželům a majících majetkovou hodnotu nejsou zde stanoveny žádné podíly, každý z manželů má právo k celé věci spadající do SJM, omezené pouze právem druhého manžela obsahem SJM jsou zejména práva a povinnosti manželů ohledně aktiv a pasiv v SJM, která vykonávají manželé společně subjekty SJM jsou pouze manželé po dobu trvání manželství. Okolnost, že spolu fakticky nežijí, pokud jejich manželství stále formálně existuje, nemá zásadně sama o sobě na trvání SJM vliv



  



-

režimy, v nichž existuje SJM : zákonný režim (nejčastější) smluvený režim režim založený rozhodnutím soudu ZÁKONNÝ REŽIM

součástí SJM je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co :  

 



slouží osobní potřebě jednoho z manželů (může jít např. o hygienické potřeby, ošacení, zdravotní pomůcky, apod. Nepůjde např. o mobil či osobní počítač apod.) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl (tzn. pokud mně někdo něco např. daruje, a to jen mně výlučně – kupř. moji rodiče dům, nehraje žádnou roli, že mám manžela a že jsem nabyl majetek za trvání manželství – zde nejde bez dalšího o SJM, ale o mé výlučné vlastnictví) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech (např. pokud útočník zlomil manželovi ruku, náhrada újmy není součástí SJM) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (je potřeba od SJM odlišit tedy i majetek, který jsem např. již sám vlastnil před uzavřením manželství – ten také nepřechází do SJM uzavřením manželství a je pak jen výlučně můj. Jedná se ale i o majetek, který získám později z majetku, který je takto v mém výlučném vlastnictví. Např. před manželstvím vlastním výlučně byt, ten prodám a získaná cena je tak ve výlučném vlastnictví, nikoliv v SJM, stejně tak i třeba chata, kterou za část takto utržených financí pořídím) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení či ztrátu výhradního majetku

součástí SJM je i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (ne tedy celý takový příjem, ale jen zisk, čímž se rozumí čistý výnos po odečtení nákladů) – tedy např. pokud vlastním byt ve výlučném vlastnictví a za trvání manželství z něj pobírám nájemné, pak zisk 1

z tohoto pronájmu je součástí SJM, i když byt je výlučně jen můj (pokud bych ovšem byt prodal, tak kupní cena není součástí SJM, ale je pouze mým výlučným majetkem) součástí SJM je také podíl manžela v obchodní společnosti či družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, vyjma případu, kdy by takový podíl nabyl způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví (tj. např. před uzavřením manželství, nicméně i zisk z takového podnikání by byl součástí SJM obdobně jako z výše uvedeného nájemného z bytu ve výlučném vlastnictví). Součástí SJM je i to, co slouží výkonu povolání jen jednoho z manželů (např. věci, které používá manžel v rámci svého podnikání – kupř. stroje ve firmě, zásoby, materiál apod.) častým příkladem z praxe jsou situace, kdy rodiče spoří na stavební spoření oficiálně napsané na dítě v domnění, že jde o jejich finance. Je třeba si ovšem uvědomit, že se jedná o finanční prostředky dítěte a nikoliv rodičů, nejde tedy ani o součást SJM obvyklé vybavení rodinné domácnosti: věci náležející k obvyklému vybavení rodinné domácnosti, tj. věci sloužící běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů (např. lednička, manželská postel apod.), jsou ve zvláštním právním režimu, pokud jde o nakládání s nimi, kdy cílem je tyto věci ochránit – k tomu, aby např. manžel takovou věc prodal, potřebuje souhlas manželky, jinak se tato může dovolat relativní neplatnosti smlouvy (není tedy možno bez souhlasu např. manželky odvézt ze společného bytu pračku s odůvodněním, že jsem si ji pořídil před manželstvím sám) součástí SJM jsou dluhy převzaté (tzn. smluvně převzaté, nikoliv dluhy vzniklé ze zákona, z rozhodnutí soudu či správního orgánu – např. pokuta z přestupku, či z titulu náhrady škody – toto vše je výlučným dluhem, nikoliv SJM) za trvání manželství, ledaže :  

se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž by se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Pokud by tedy závazek učiněný jen jedním z manželů bez souhlasu druhého překračoval tuto definici, nejednalo by se o SJM, ale o závazek jen daného manžela – např. pokud by si manžel bez souhlasu manželky koupil automobil v hodnotě několika set tisíc Kč. Konkrétní hranice není dána a pro každou rodinu může být něco jiného jednání překračující zařizování běžných potřeb rodiny, a to např. podle majetnosti konkrétní rodiny – standardně např. koupě mobilu, objednání opravy auta apod. by tuto míru jistě nepřekračovalo. Podobně výlučnými dluhy a nikoliv součástí SJM by byly např. vysoké dluhy, které bez vědomí manželky „nasekal“ např. manžel v souvislosti s jeho hráčskou vášní. Druhý manžel ovšem musí vůči věřiteli tuto skutečnost účinně namítnout, jakmile se o tom dozví

SPRÁVA SJM V ZÁKONNÉM REŽIMU 

až na shora stanovené výjimky tedy vše ostatní, pokud to splňuje shora uvedenou definici, patří do SJM, což má zejména ten význam, že z právního jednání týkajícího se aktiv či pasiv v rámci SJM jsou oprávněni a zavázáni oba manželé společně a nerozdílně = solidárně a taktéž práva a povinnosti jim patří společně a nerozdílně. Oba manželé, 2









nebo jeden z nich ovšem podle dohody, SJM užívají, udržují, nakládají s ním, hospodaří s ním a spravují jej pokud tedy např. jeden z manželů uzavře kupní smlouvu o koupi sekačky na trávu, vznikne oběma manželům společně závazek zaplatit kupní cenu za uvedenou věc, společně jim také vznikne vlastnické právo k této věci v rámci SJM v záležitostech týkajících se SJM, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden z nich se souhlasem druhého. Pokud by odmítal manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny či rodinné domácnosti, může druhý manžel navrhnout, aby jeho souhlas svým rozhodnutím nahradil soud (tj. aby nedošlo k blokaci důležitého postupu např. pro rodinu jen proto, že zákon vyžaduje souhlas druhého manžela a ten jej odmítá dát) jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého tam, kde je to vyžadováno (např. u nikoliv běžných záležitostí – např. uzavření kupní smlouvy na auto či naopak darování společného auta ze SJM někomu), může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání (viz kapitola základů práva – relativní neplatnost) – proto při každém jednání by nás mělo zajímat mj. zda druhá strana je v manželství a pokud ano, tak zda dal druhý manžel, který se jednání neúčastí, k tomuto jednání souhlas pokud se má součást SJM použít k podnikání jednoho z manželů (včetně např. vkladu do obchodní korporace) a přesahuje-li majetková hodnota toho míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním použití souhlas druhého manžela, jinak lze uplatnit relativní neplatnost jednání

BYDLENÍ MANŽELŮ   





manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost manželé se mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně pokud je obydlím manželů dům či byt, ke kterému má výhradní právo zde bydlet jeden z manželů a je-li to jiné právo než závazkové (tj. ne např. nájemní smlouva, ale kupř. vlastnictví či věcné břemeno – tedy např. dům je ve výlučném vlastnictví tedy jen jednoho manžela např. proto, že jej obdržel jen on sám darem od svých rodičů), vznikne druhému z manželů právo bydlení – toto pravidlo má za cíl chránit druhého z manželů, potažmo i děti, aby se neocitli na ulici v případě, že manžel např. vlastnící výlučně dům by chtěl svůj souhlas s bydlením odvolat. V případě nájemního práva pro jednoho z manželů vzniká společné nájemní právo i druhému z manželů zákon také řeší ochranu druhého z manželů v rámci ustanovení, co nesmí např. manžel vlastnící byť výlučně nemovitou věc, v níž je rodinná domácnost manželů (dům, byt), činit bez souhlasu druhého manžela, zj. nesmí ohrozit či znemožnit společné bydlení manželů (tj. ani např. takovou nemovitost prodat bez souhlasu druhého manžela, aniž by zajistil adekvátní jiné bydlení rodině, byť jde o jeho výlučné vlastnictví) v případě rozvodu má právo manžel, který se má odstěhovat z domu proto, že je ve výlučném vlastnictví druhého manžela, bydlet do doby zajištění adekvátní bytové náhrady, pokud o tom soud takto rozhodne, případně pokud je danému manželovi svěřeno nezletilé dítě, tak soud může založit na určitou dobu i právo věcného břemene bydlení v dané nemovitosti (za běžné nájemné, zpravidla do doby než se děti budou schopny samy živit) REŽIM SMLUVENÝ A ZALOŽENÝ ROZHODNUTÍM SOUDU 3

jedná se o varianty ke standardnímu režimu podle zákona tak, jak je uvedeno výše SMLUVENÝ REŽIM 

   

snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od shora popsaného zákonného režimu, a to formou veřejné listiny (notářský zápis), čímž vylučují, aby během manželství působila mezi nimi právní úprava SJM (každý z manželů nabývá aktiva a pasiva jen pro sebe) může jít např. o oddělená jmění (kdy manžel smí nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela), vyhrazení vzniku SJM až ke dni zániku manželství nebo o zúžení či rozšíření SJM může jít jak o existující jmění, tak jmění do budoucna u snoubenců jde o tzv. předmanželskou smlouvu taková smlouva nesmí ve svých důsledcích vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se svým obsahem nebo účelem dotknout zásadně práv třetí osoby (např. věřitelů), jinak vůči takové osobě nemá účinky (např. v případě, kdy by veškerý majetek přecházel na jednoho z manželů, zatímco na druhého naopak všechny dluhy)

REŽIM ZALOŽENÝ ROZHODNUTÍM SOUDU  

je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela SJM zruší nebo zúží jeho rozsah závažným důvodem je vždy skutečnost: - že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu - že manžela lze považovat za marnotratného (tj. například požívá nadměrně alkohol a hraje automaty, čímž utrácí marnotratně příjmy rodiny apod.) - že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika (např. v rámci svého podnikání, kdy je nebezpečí, že by podnikatelské aktivity mohly výrazně ohrozit veškerý majetek rodiny)  jako závažný důvod lze také shledat to, že manžel začal podnikat nebo se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby VYPOŘÁDÁNÍ SJM SJM zaniká nejpozději se zánikem manželství – tj. nejčastěji smrtí či rozvodem. Zrušení společné domácnosti nebo odstěhování se nemá automaticky za následek zánik či zrušení SJM. Vypořádání SJM pak probíhá ve všech případech po zániku SJM vysvětlení : zánik a vypořádání se časově nekryjí. SJM např. zanikne rozvodem, ale pak je třeba ještě toto SJM vypořádat. Rozvodem tedy SJM formálně zanikne, ale pořád zde existují např. nemovité věci, movité věci, peníze na účtech, dluhy, půjčky apod. a je třeba se dohodnout (anebo o tom soudně rozhodnout) kdo co konkrétně z aktiv a pasiv přebírá, kdo co bude užívat a nadále výlučně vlastnit, kdo bude odpovídat za ten který dluh apod. vypořádání SJM = uspořádání majetkových vztahů mezi manžely ke jmění, které bylo předmětem SJM v době jeho zániku – provedení likvidace dosud společných povinností a práv 4







vypořádáním SJM nesmí být dotčeno právo třetí osoby, jinak se může domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné (tzv. relativní neúčinnost – viz kapitola základů práva). Jedná se např. o věřitele za situace, kdy by oba manželé dlužili společně za úvěr bance a vypořádali se tak, že všechny nemovité věci připadají manželovi a všechny dluhy včetně onoho úvěru naopak manželce, která by pak dluh nesplácela a banka by měla výrazně zkráceny možnosti jak se domoci úhrady dluhu. S tím souvisí také další zásada, a sice že vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely dohodu o vypořádání SJM lze uzavřít po rozvodu manželství, ale v případě nesporného rozvodu i před tím, ovšem s účinky až k právní moci rozsudku o rozvodu (pokud je obsahem dohody vypořádání i nemovitostí, je nutný navíc vklad dohody do katastru) dohoda o vypořádání SJM vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství (tj. např. u nesporného rozvodu dohodou) nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva (např. nemovitost). I v případech, kdy písemná forma vyžadována není, se však doporučuje z důvodu právní jistoty smlouvu ústně neuzavírat postup a možnosti vypořádání SJM: a) dohoda b) rozhodnutí soudu c) zákonná domněnka

zákon dává přednost vypořádání dohodou, ovšem nedojde-li k uzavření dohody, rozhodne o vypořádání SJM soud na návrh jednoho z manželů (tedy jeden z manželů musí podat k soudu žalobu)  pokud nedojde do tří let od zániku SJM k jeho vypořádání (tj. např. do 3 let od rozvodu) a ani nebyl podán návrh na vypořádání soudem, pak platí nevyvratitelná zákonná domněnka vypořádání SJM : - hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá - ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví s rovnými podíly - ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma a podíly jsou opět stejné 





v praxi často bývalí manželé podceňují vypořádání SJM, když se po rozvodu nevypořádají nebo mají pocit, že ani není co vypořádávat – často si ovšem neuvědomují, že do SJM může patřit i např. bankovní účet byť vedený na jméno jednoho z manželů, auto byť psané na jednoho z manželů apod., případně mají pocit, že ústní domluva mezi nimi postačuje. Omyl takového přístupu se může ovšem projevit v budoucnu v rámci např. exekucí vedených byť jen proti jednomu z manželů za určitých podmínek připomíná se (nejen na tomto místě) osvědčená právnická zásada, že dohoda, v rámci které se byť ustoupí rozumně a adekvátně z některých původních požadavků, bývá mnohdy výhodnější, než soudní rozsudek v nedohlednu a s nejistým výsledkem

pokud nedojde k dohodě nebo se neuplatní fikce, tak platí následující PRAVIDLA VYPOŘÁDÁNÍ SJM SOUDEM : 5

 





podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné = obecné pravidlo zápočty : každý z manželů nahradí to, co ze SJM bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek a naopak každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na SJM (např. prodal se byt ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů a pořídil se za to a za další finance dům v SJM anebo např. finanční prostředky jako součást SJM se použily jako investice do rekonstrukce do domu patřícího výlučně jednomu z manželů) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí - zejména se to projeví v přiřknutí konkrétních věcí tomu z manželů, který má svěřeny děti do výchovy (např. vybavení dětského pokoje apod.) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost a dále k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do SJM : zde hrají roli okolnosti jako zvýšené výdaje jednoho z manželů, naopak vysoké příjmy jednoho z manželů, bezdůvodné opuštění společné domácnosti, péče o děti a obstarávání společné domácnosti – fakticky je zásadně postavena naroveň výdělečná činnost jednoho z manželů a péče o domácnost a děti ze strany druhého. Zásadně tak platí, že pokud manžel např. vydělává 40.000 Kč a manželka jen 10.000 Kč, ale přitom se stará o domácnost a o děti, pak oba „přispívají“ jakoby do manželství a SJM stejně a mají tudíž nárok každý zjednodušeně řečeno na polovinu, tj. jakoby 25.000 Kč

6