1 Základní informace o modulu Úvod do problematiky Právní normy Společné jmění manželů Aktiva SJM

[Zadejte text.]

Obsah

1

Základní informace o modulu.....................................................................2

2

Úvod do problematiky .............................................................................3

3

Právní normy ........................................................................................3

4

Společné jmění manželů ..........................................................................3 4.1

Aktiva SJM......................................................................................5

4.2

Pasiva SJM......................................................................................6

5

Likvidace SJM vypořádáním .......................................................................6 5.1

Vypořádání v důsledku zániku SJM .........................................................6

4.2 Vypořádání v důsledku zrušení SJM .......................................................... 11 4.3 Vypořádání v důsledku zúžení SJM ........................................................... 12 6

Ochrana třetích osob ............................................................................ 13

7

Účinky dohody o vypořádání .................................................................... 14

8

Forma dohody o vypořádání .................................................................... 15

9

Vypořádání rozhodnutím soudu ................................................................ 16 9.1

10

Způsoby vypořádání SJM ................................................................... 16 Domněnka vypořádání SJM ................................................................... 18

|Právní vzdělávání|1

1 Základní informace o modulu Časový rozsah výuky: 4 hod. Stručný popis obsahu: Zavedením Nového občanského zákoníku vstoupila v platnost nová úprava majetku manželů a jeho vypořádání v případě rozvodu. Nový kodex pomůže manželům přizpůsobit majetkové uspořádání více svým potřebám a předcházet tak nepříjemným, dlouhotrvajícím soudním sporům v případě vypořádání. Majetek, který manželé vlastní, může nabývat dvou forem a to společného jmění a výlučného vlastnictví. V rámci kurzu budou vysvětleny rozdíly mezi těmito formami a jejich role ve vypořádání. Dále budou vysvětleny režimy společného jmění manželů, jejich výjimky, veřejný seznam a obvyklé vybavení domácnosti. Důležitou součástí nového kodexu je ochrana třetích stran v případě zadlužení domácnosti, stejně tak jako ochrana manžela nedlužníka. V případě rozvodu budou představeny formy dohody manželů o vypořádání a jednotlivé lhůty, které jsou závazné pro rozdělení majetku. Forma výuky: V úvodní části kurzu dojde k hromadné výuce formou přednášky vedené lektorem na téma problematiky společného jmění manželů. Dále budou účastníci rozděleni do menších skupin, v kterých na základě materiálů budou identifikovat jednotlivé druhy majetku a seznámí se s různými typy manželských smluv. V závěrečné části kurzu budou mít účastníci možnost individuálně vypracovat manželskou smlouvu a diskutovat její atributy s lektorem. Na závěr kurzu bude prostor pro dotazy či případné individuální konzultace. Cílová skupina: Cílovou skupinou jsou občané s trvalým pobytem na území České republiky, kteří již ukončili určitý stupeň vzdělání a vstoupili popř. vstupují na trh práce. Blíže je pak kurz určen všem, kteří mají v úmyslu vstoupit do manželského svazku nebo již v manželském svazku jsou. Hlavní přínos pro cílovou skupinu: Kurz si bere za cíl přinést osvětu do režimů společného jmění manželů, za účelem zlepšení ochrany soukromého vlastnictví. Účastníci kurzu tak budou schopni vyhodnotit potřebu a


případně i podniknout nezbytné kroky, ve formě uzavření smlouvy mezi snoubenci či manželi, pro zajištění ochrany svého majetku v případě zániku manželství.

2 Úvod do problematiky Jedním z důvodů, proč probíhají výukové akce, jako je tato, je především fakt, že od 1.1.2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – nový občanský zákoník. Lze říci, že právě občanský zákoník je dnes více než jindy stěžejním právním kodexem soukromého práva a jako takový ovlivňuje každodenní život každého z nás. Od těch nejbanálnějších činností, od samotného narození dítěte, až do chvíle smrti naší či našich blízkých nás provází jednotlivá ustanovení občanského zákoníku. Je tedy důležité, aby každý znal a orientoval se alespoň v tom nejzákladnějším, co nám nový občanský zákoník přinesl. Je však nemožné obsáhnout celou tuto normu během pouhých pár hodin (nestačilo by ani několik týdnů ), a proto jsme vybrali nejpalčivější témata a problémy, se kterými se na nás právníky obrací lidé častěji než s jinými. Zároveň se jedná o témata zcela běžná, nijak mimořádná, se kterými jsme se již setkali, setkáváme nebo v budoucnu jistě setkáme. Dnešní problematikou je vypořádání majetkových vztahů při rozvodu.

3 Právní normy Majetkové poměry manželů upravuje především zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, a to v části Hlava I., oddíl 2 – manželské majetkové právo (§ 708 - § 751). Se specifickými doplňky této úpravy je možné se setkat v dílčím rozsahu v dalších zákonech (např. trestním zákoníku, insolvenčním zákoně, zákoně o zvláštních řízeních soudních, notářském řádu). Vypořádání společného jmění manželů (SJM) pak najdeme v § 736 - § 742.

4 Společné jmění manželů To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí,


zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Společné jmění manželů představuje spolu s výživným mezi manžely a úpravou bydlení základní institut manželského majetkového práva. V porovnání s jinými instituty upravujícími majetkovou pluralitu jsou pro společné jmění manželů charakteristické dva základní znaky: a)

může vzniknout jen mezi manžely. Společné jmění manželů může vzniknout

a existovat jen a pouze mezi manžely, tedy dvěma osobami odlišného pohlaví, které mají uzavřeno trvající existentní manželství, byť by i bylo později prohlášeno za neplatné. Společné jmění manželů nemůže mezi osobami odlišnými od manželů vzniknout ani dobrovolně na smluvním základě (např. mezi snoubenci). Podmínkou existence společného jmění naopak není společné soužití manželů, bydlení ve společné domácnosti či plnění (porušování) jiných manželských povinností (věrnost, vzájemná úcta atd.); b)

druhým určujícím principem společného jmění manželů je rovnost manželů

(§ 687 odst. 1). Projevuje se především v zásadě společné a stejné účasti na nabývání a užívání společného majetku a bezpodílové účasti na výkonu nejen spoluvlastnických práv. Manželé nemají rozsah práva a povinnosti ke společnému jmění vymezený určeným podílem, tak jak je tomu v případě spoluvlastnictví (§ 1115 a násl.). Teprve v případě vypořádání společného jmění manželů se vychází z toho, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné [§ 742 odst. 1 písm. a)]. Existence společného jmění však není nezbytnou podmínkou samotné existence manželství. V právní úpravě je předvídáno hned několik možných situací, kdy společné jmění manželů nebude existovat, přestože existuje mezi manžely uzavřené manželství. Konkrétně se jedná o tyto případy: a) prohlášení konkursu. Prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. Manželství nadále trvá, společné jmění však neexistuje (§ 268 odst. 1 InsZ). b) uložení trestu propadnutí majetku. Je-li jednomu z manželů (nebo oběma) za trvání manželství uložen trest propadnutí majetku v souladu § 66 TrZ, zaniká výrokem o propadnutí majetku společné jmění manželů. c) zrušení společného jmění rozhodnutím soudu. Stávající právní úprava umožňuje, na rozdíl od té předchozí, společné jmění manželů zrušit ještě za trvání manželství přímo podle úpravy občanského zákoníku. Na návrh některého z manželů může být ze závažných důvodů společné jmění zrušeno rozhodnutím soudu (§ 724).


d) smluvní vyhrazení vzniku SJM k okamžiku zániku manželství. Vznik společného jmění lze rovněž odložit až k okamžiku zániku manželství smlouvou (§ 717 odst. 1). Učiní-li tak manželé ještě v předmanželské smlouvě, SJM vůbec nevznikne. e) smluvení režimu oddělených jmění. Smlouvou mezi manžely nebo snoubenci lze sjednat rovněž režim oddělených jmění. V případě, že je taková smlouva sjednána snoubenci, SJM vůbec nevznikne. V případě, že je sjednána manžely, dojde ke zrušení a vypořádání doposud existujícího společného jmění manželů (§ 717 odst. 1). V § 708 odst. 1 je možné najít nejobecnější vymezení součástí společného jmění manželů. Tyto podmínky musí být dány kumulativně. Součástí společného jmění může být jen to, co: a) má majetkovou hodnotu – do společného jmění manželů nikdy nespadají předměty bez majetkové podstaty. Předmětem společného jmění tedy nemohou být například osobnostní práva a pochopitelně ani osoby jako takové; b) není vyloučeno z právních poměrů – součástí SJM nemohou být takové předměty, které jsou vyloučeny z vlastnictví obecně nebo je k nim vyhrazeno (zákonem) vlastnické právo jen určité osobě či více osobám odlišným od manželů; c) náleží manželům – zákonodárce zde používá obecný termín náleží, který lépe postihuje skutečnost, že součástí společného jmění jsou jak aktiva, tak pasiva.

4.1 Aktiva SJM Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu,


stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví.

4.2 Pasiva SJM Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

5 Likvidace SJM vypořádáním Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Vypořádání společného jmění manželů přichází podle zákona v úvahu ve třech situacích: zrušení SJM, zánik SJM a zúžení SJM. Zákonodárce používá obrat likvidace společných povinností a práv. K této likvidaci má dojít vypořádáním. Konkrétní podoba vypořádání společného jmění manželů bude závislá na tom, z jakého důvodu společné jmění manželů zaniklo, bylo zrušeno nebo zúženo.

5.1 Vypořádání v důsledku zániku SJM Jednak zánik SJM spojujeme se skončením manželství a)

v důsledku smrti jednoho z manželů

b)

v důsledku prohlášení jednoho z manželů za mrtvého

c)

rozvodem manželství

d)

v důsledku změny pohlaví

e)

v důsledku neplatnosti manželství.

Jednak k zániku SJM může dojít za trvání manželství a)

výrokem trestního soudu o uložení trestu propadnutí majetku,

b)

prohlášením konkursu.


Zánik SJM smrtí jednoho z manželů Společné jmění manželů zaniká vždy v okamžiku smrti jednoho z manželů (popřípadě v okamžiku smrti obou manželů najednou). K vypořádání majetkového společenství manželů dochází v rámci pozůstalostního řízení (dle § 764 odst. 1, ještě v souladu se starší terminologií, v řízení o dědictví). Zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud (tedy pravidelně notář v pozici soudního komisaře) usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele. Současně schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů. Dohoda dědiců a manžela je preferovaným způsobem vypořádání (§ 764 odst. 1). Nedojde-li k uzavření dohody, soud usnesením (autoritativně), podle zásad uvedených v občanském zákoníku, určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří výlučně pozůstalému manželovi, popřípadě též stanoví pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění. Soud by měl především usilovat o takové uspořádání, aby se do pozůstalosti, resp. do výlučného majetku pozůstalého manžela dostala vždy konkrétní součást zaniklého SJM jako celek. Není-li to možné, přikáže do pozůstalosti, resp. do výlučného vlastnictví pozůstalého manžela, ideální podíl na těchto součástech. Pokud se dědici s pozůstalým manželem nedohodnou na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se při takovém vypořádání nepřihlíží. Jak postupovat, když zemřou současně oba manželé (např. při autonehodě), zákon blíže neřeší. Okruh dědiců po obou manželech může být přitom vymezen různě. Může se jednat o osoby totožné – například společné děti manželů – pak nebude mít otázka vypořádání většího praktického významu. Dědicové po každém z manželů však mohou být i zcela odlišné osoby. Z pohledu vypořádání SJM po zániku manželství má pak zásadní význam možnost manželů či snoubenců sjednat do značné míry zcela specifický smluvený režim dle § 718 odst. 2. V tomto ustanovení je počítáno se smlouvou manželů, kterou budou uspořádány jejich majetkové poměry pro případ zániku manželství. Takto může být uzavřena i smlouva, upravující uspořádání pro případ zániku manželství smrtí. Úprava dědické smlouvy a jejích náležitostí je zakotvena v § 1582 a následujících. Zůstavitel jí povolává


druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. U dědické smlouvy se vyžaduje, stejně jako u smlouvy manželů uzavřené dle § 718 odst. 2, forma veřejné listiny, a to pod sankcí neplatnosti. Zvláštní ustanovení o dědické smlouvě uzavřené mezi manžely pak zákonodárce zakotvil v § 1592 a 1593. Bude-li smlouva uzavřená mezi manžely o uspořádání poměrů pro případ zániku manželství smrtí splňovat formální i obsahové náležitosti dědické smlouvy, je třeba na ni pohlížet jako na specifický typ dědické smlouvy uzavřené mezi manžely. Specifickou situaci z pohledu vypořádání SJM po smrti jednoho z manželů představuje případ, kdy bylo společné jmění zůstavitele a jeho manžela zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a nebylo dosud k okamžiku smrti vypořádáno. V takovém případě, shodně s předchozí úpravou, nedochází k vypořádání SJM v rámci pozůstalostního řízení. K vypořádání může dojít dohodou mezi dědici a pozůstalým manželem, rozhodnutím soudu mimo řízení o pozůstalosti, popřípadě uplynutím doby při současném nastoupení účinků nevyvratitelné domněnky dle § 741. Zánik SJM v důsledku prohlášení jednoho z manželů za mrtvého Na člověka, který byl prohlášen za mrtvého, se hledí, jako by zemřel. Prohlášením manžela za mrtvého zaniká manželství dnem, který se pokládá za den jeho smrti (§ 71 odst. 2). V případě prohlášení jednoho z manželů za mrtvého bude situace obdobná jako v případě zániku společného jmění manželů a manželství v důsledku smrti jednoho z manželů. Zánik SJM manželů rozvodem manželství Společné jmění manželů zaniká v okamžiku nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Podle § 765 zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů. Vždy je počítáno s dohodou o vypořádání SJM (pokud SJM existuje), současně mohou být vypořádána i další majetková práva. Nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu (§ 765 odst. 2). Je zjevné, že vedle toho je možné v případě, že o vypořádání SJM neusiluje (dohodou, rozhodnutím) ani jeden z manželů, vypořádání na základě nevyvratitelné právní domněnky dle § 741 (viz dále).


S ohledem na možné varianty rozvodů, které v zásadě kopírují dřívější právní úpravu, je pro vypořádání společného jmění manželů určující, za jakých podmínek a podle jakých ustanovení bylo manželství rozvedeno. Dochází-li k rozvodu manželství bez zjišťování příčin rozvratu manželství, musí být společné jmění manželů obligatorně vypořádáno na základě dohody. Společné jmění manželů zde bude vždy vypořádáno s účinky k okamžiku nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Půjde-li o rozvod se zjišťováním příčin rozvratu manželství, budou přípustné všechny varianty vypořádání. Dohoda o vypořádání společného jmění může být i v tomto případě uzavřena již před samotným rozvodem manželství. V takovém případě nabude pravidelně účinků k okamžiku právní moci rozsudku o rozvodu manželství (stejně jako v předchozím případě). Dohoda může být uzavřena také až po nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. V souladu s § 738 odst. 1 bude mít i tato dohoda účinky ke dni zániku SJM, tedy k okamžiku zániku manželství rozvodem. K vypořádání společného jmění manželů může u tohoto typu rozvodu dojít i na základě soudního rozhodnutí (§ 740). Poslední možností je popř. vyvratitelná právní domněnka vypořádání (§ 741). Vedle dohody o vypořádání uzavřené ve smyslu § 736 a násl. je třeba připomenout i možnost uzavření smlouvy o manželském majetkovém režimu dle § 718 odst. 2, jejímž obsahem bude uspořádání poměrů pro případ zániku manželství. Je patrné, že tato smlouva může i nemusí mít, s ohledem na variabilitu možného obsahu, povahu smlouvy o vypořádání společného jmění manželů. Zánik SMJ v důsledku změny pohlaví Občanský zákoník nově v § 29 výslovně řeší problematiku změny pohlaví a jejích právních následků. O právech a povinnostech bývalých manželů platí obdobně ustanovení o povinnostech a právech rozvedených manželů. Bude tedy možné vypořádání společného jmění všemi třemi výše zmíněnými způsoby. I zde lze uvažovat o tom, že případná dohoda o vypořádání společného jmění bude předcházet okamžiku zániku manželství, tedy dni změny pohlaví uvedenému v potvrzení, které bylo vydáno poskytovatelem zdravotnických služeb, který chirurgický zákrok vedoucí ke změně pohlaví provedl. Zánik SJM v důsledku neplatnosti manželství Neplatnost manželství představuje do jisté míry specifický případ zániku společného jmění manželů. Soud prohlásí manželství za neplatné, pokud jeho uzavření bránila zákonná


překážka dle § 672 až 676, resp. pokud se v projevu vůle, který vedl k jeho uzavření, vyskytla některá z vad předvídaných v § 680. Bylo-li manželství prohlášeno za neplatné, považuje se za neuzavřené. I v neplatném manželství vzniká společné jmění manželů. Nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné společné jmění manželů zaniká. Zákoník neobsahuje pro tento případ žádnou speciální úpravu vypořádání takto zaniklého společného jmění manželů. Společné jmění manželů nezaniká od počátku manželství, ale až od okamžiku prohlášení manželství za neplatné. Zvoleno je tedy podobné řešení jako v případě zániku manželství na základě změny pohlaví, tedy obdobné použití úpravy o rozvodu manželství. V § 686 odst. 2 je pouze doplněno speciální pravidlo, které má být použito, je-li o majetkových právech a povinnostech po prohlášení manželství za neplatné rozhodováno v soudním řízení. Bylo-li totiž manželství prohlášeno za neplatné podle § 684, je třeba brát ohled na to, kdo z manželů jednal při uzavření manželství v dobré víře. V dobré víře nebude například ten, kdo jiného k uzavření manželství donutil užitím násilí nebo vyhrožováním násilí, popřípadě jej uvedl v omyl v totožnosti snoubence nebo v povaze sňatečného právního jednání atp. Tyto okolnosti bude však možné zohlednit jen v případě, že majetková práva a majetkové povinnosti budou vypořádány v rámci soudního řízení. Dojde-li k vypořádání dohodou, bude zcela na obou „manželech“, jakým způsobem své majetkové poměry uspořádají. Zánik SJM za trvání manželství výrokem trestního soudu o uložení trestu propadnutí majetku Za trvání manželství může SJM zaniknout v případě, je-li jednomu z manželů (nebo oběma) za trvání manželství uložen trest propadnutí majetku v souladu § 66 TrZ. Společné jmění manželů v takovém případě zaniká výrokem o propadnutí majetku. Není přitom podstatné, zda trest postihuje celý majetek odsouzeného nebo jen jeho soudem určenou část. Společné jmění manželů tu zaniká přímo ze zákona. Dohoda manželů o jeho zániku není možná. Soudní výrok o uložení trestu propadnutí majetku nemá vliv na trvání samotného manželství. To nadále trvá (nedojde-li k jeho zániku jinak), neexistuje však společné jmění manželů. Společné jmění manželů může být obnoveno rozhodnutím soudu (§ 726). Zánik SJM za trvání manželství prohlášením konkursu


Společné jmění manželů zaniká i prohlášením konkursu na majetek manžela-dlužníka. Manželství nadále trvá, společné jmění však neexistuje). Byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství. Po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nemůže vzniknout nové společné jmění manželů, a to ani v případě, uzavře-li dlužník nové manželství. Vypořádání společného jmění manželů řeší řada samostatných pravidel zakotvených v § 268 až 276 insolvečního zákona, které mají k občanskému zákoníku speciální povahu. Poté co došlo k prohlášení konkursu, musí se provést vypořádání společného jmění manželů. Vypořádáno musí být jak SJM, které zaniklo přímo prohlášením konkursu, tak SJM, které zaniklo ještě před prohlášením konkursu, ale nebylo dosud vypořádáno. Stejně tak bude vypořádáno i společné jmění, které bylo zúženo smlouvou nebo rozhodnutím soudu, ale do prohlášení konkursu nedošlo k jeho vypořádání. Prohlášení konkursu má i přímý důsledek na platnost smluv a dohod uzavíraných dle občanského zákoníku mezi manžely. Podle § 269 InsZ se smlouvy mezi manžely, které byly uzavřeny po podání insolvenčního návrhu dlužníkem, resp. poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jde-li o insolvenční návrh věřitele, stávají prohlášením konkursu neplatnými. Konkrétně se jedná o smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů; smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění manželů, jestliže se na jejich základě stal součástí společného jmění manželů majetek do té doby náležející jen dlužníku; smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění manželů, jestliže se na jejich základě staly součástí společného jmění manželů závazky náležející do té doby jen manželu dlužníka; a dohody o vypořádání společného jmění manželů včetně soudem schváleného smíru. Zvláštní postup je pak nastaven pro samotné vypořádání SJM v rámci insolvenčního řízení. Zákonodárce zbavuje manžela-dlužníka možnosti ovlivnit vypořádání společného jmění. Dohody o vypořádání společného jmění manželů uzavřené dlužníkem po prohlášení konkursu jsou neplatné

4.2 Vypořádání v důsledku zrušení SJM Společné jmění manželů může být rovněž za trvání manželství zrušeno. Rozlišení mezi zánikem společného jmění a jeho zrušením za trvání manželství je poněkud neostré. Základní odlišnost je třeba spatřovat především v tom, že zatímco zánik je vedlejším


důsledkem určité právní skutečnosti, která primárně směřuje k jiným cílům (např. potrestání v případě uložení trestu propadnutí majetku či vyřešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v případě prohlášení konkursu), zrušení je důsledkem právní skutečnosti, která k danému cíli (tedy zrušení SJM) přímo směřuje. K takové situaci dochází v případě: a) zrušení společného jmění rozhodnutím soudu (§ 724 odst. 1) – Jde o možnost, kterou ObčZ z roku 1964 nepřipouštěl. Společné jmění manželů je zrušeno ještě za trvání manželství přímo podle úpravy občanského zákoníku. Po zrušení SJM musí následovat jeho vypořádání. K vypořádání může dojít všemi způsoby předvídanými v § 738 až 742. Jsou-li splněny podmínky podle § 726, může soud posléze společné jmění manželů znovu obnovit, rozhodne tak především tehdy, pominou--li důvody, které vedly k jeho zrušení. b) smluveného režimu oddělených jmění (§ 717 odst. 1) – V případě sjednání režimu oddělených jmění za trvání manželství dochází de facto ke zrušení stávajícího SJM. Manželé jsou nadále majetkově odděleni. K vypořádání i zde může dojít jakýmkoliv způsobem předvídaným v § 738 až 742. c) smluveného režimu vyhrazujícího vznik SJM ke dni zániku manželství (§ 717 odst. 1) – Rovněž ke sjednání tohoto režimu může dojít za trvání manželství, byť častěji bude ujednán již v předmanželské smlouvě. Pokud bude tento režim dohodnut za trvání manželství a existujícího SJM, bude mít stejné právní účinky jako režim oddělených jmění. Dojde tedy ke zrušení SJM a jeho vypořádání.

4.3 Vypořádání v důsledku zúžení SJM Vypořádání společného jmění manželů musí následovat i v případě zúžení stávajícího rozsahu již existujícího SJM. Ke zúžení může dojít v zásadě dvěma způsoby. Zúžit lze primárně smlouvou manželů (§ 717 odst. 1). Jde o jeden z typů smluveného manželského majetkového režimu, kterým se modifikuje rozsah společného jmění manželů. Druhou možností je zúžení rozsahu společného jmění manželů na základě soudního rozhodnutí (§ 724 odst. 1). Soud tak učiní vždy pouze na návrh a jen v případě, jsou-li splněny podmínky předvídané v § 724 a násl. V obou uvedených situacích musí po zúžení následovat vypořádání těch majetkových hodnot, které přestaly být součástmi SJM. K vypořádání je možné užít všechny způsoby předvídané v § 738 až 742.


6 Ochrana třetích osob Vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Právo třetí osoby by tak nemělo být dotčeno ani při vypořádání na základě rozhodnutí soudu, ale ani tehdy, dojde-li k vypořádání na základě nevyvratitelné domněnky vymezené v § 741. V případě soudního rozhodnutí bude o práva třetích osob dbát při svém rozhodnutí přímo soud, který vypořádá SJM takovým způsobem a v souladu s § 737, aby práva třetích osob dotčena nebyla. V případě vypořádání na základě zákonné nevyvratitelné domněnky jde o způsob vypořádání stanovený přímo zákonem, vliv vůle obou manželů na vypořádání je minimální. Změnou oproti dosavadní úpravě je jasné vymezení důsledků, ke kterým vede případné dotčení práv třetích osob. Platí, že pokud bylo právo třetí osoby vypořádání dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že vypořádání je vůči ní neúčinné. Obecně tedy zůstává provedené vypořádání v platnosti (tedy např. i dohoda o vypořádání zůstává platným právním jednáním), přestože odporuje § 737 odst. 1 věta první. Vypořádání si navíc uchovává své účinky i vůči všem ostatním třetím osobám, které se neúčinnosti nedovolaly. Relativní neúčinnost ve vztahu k třetí osobě je ve stávající úpravě vždy spojena s aktivitou dotčené osoby, nenastupuje automaticky, jak tomu bylo podle dřívějšího výkladu. Ustanovení § 737 odst. 2 dopadá na situace, v nichž jsou předmětem vypořádání dluhy náležející do SJM. Zákonodárce zakotvuje stručné pravidlo, podle kterého má vypořádání dluhů účinky jen mezi manžely, respektive rozvedenými manžely. Manželé si mohou společné dluhy vypořádat na základě dohody jakýmkoliv způsobem, a to i tak, že veškeré dluhy převezme jeden z manželů. Jiné rozvržení dluhů než rovným dílem je možné i při jejich vypořádání na základě rozhodnutí soudu. Takto provedené vypořádání bude platné, oba manžele (respektive bývalé manžele) bude zavazovat, nicméně účinky takovéhoto vypořádání budou pouze mezi nimi samotnými. Neúčinnost je zde založena přímo zákonem, není třeba se jí domáhat v soudním řízení. Současně je automaticky založena ve vztahu ke všem osobám s výjimkou samotných manželů. Z pohledu všech ostatních osob jsou tedy společné dluhy stále ve stejném režimu, jako by dosud byly součástí SJM, zůstávají společné. Otázka, jakým způsobem byl dluh vypořádán, ať již dohodou nebo rozhodnutím soudu, nabude významu teprve v případě následného


regresivního vypořádání mezi oběma manžely. Věřitel tak může i po skončení manželství a vypořádání SJM vymáhat dluh po kterémkoliv z manželů bez ohledu na to, který z nich se stal dlužníkem při vzájemném vypořádání.

7 Účinky dohody o vypořádání Dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu. Platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv. Základním limitujícím faktorem pro uzavření dohody o vypořádání zaniklého, zrušeného či zúženého společného jmění manželů je lhůta pro její uzavření vyplývající z § 741. Dohoda musí být uzavřena nejpozději do 3 let od zrušení, zúžení nebo zániku společného jmění, jinak nastupují účinky vypořádání SJM (resp. jeho části) na základě zákonné nevyvratitelné domněnky. Převzít lze závěr dosavadní judikatury, dle kterého lze mimosoudní dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů uzavřít i po uplynutí tří let od zániku společného jmění, probíhá-li v okamžiku jejího uzavření soudní řízení o vypořádání tohoto společného jmění, které bylo zahájeno ještě před uplynutím tříleté lhůty. Současně platí, že dohoda může být uzavřena ještě před zánikem, zrušením či zúžením SJM. Dřívější úprava možnost uzavření dohody o vypořádání před zánikem manželství obecně původně nepřipouštěla. Nevýhodou dopředu uzavřené dohody o vypořádání může být podstatná změna okolností mezi uzavřením dohody a okamžikem zániku (zrušení, zúžením) SJM. V tomto mezidobí může do SJM přibýt nový majetek, na který dohoda nepamatuje, současně může dojít k pozbytí majetku ze SJM, jehož vypořádání je dohodou řešeno. Osobou, která je oprávněna uzavřít dohodu, jsou primárně manželé, popřípadě bývalí manželé, dochází-li k uzavření dohody až po zániku manželství. Dohodu o vypořádání mohou uzavřít i budoucí manželé (snoubenci). V případě vypořádání dohodou lze využít jakýkoliv způsob vypořádání. Vychází se ze zásady autonomie vůle. Je tedy ponecháno zcela na vůli smluvních stran, jakou dohodu (jakého obsahu) uzavřou. Zákon nestanovuje žádná omezující ani zpřesňující kritéria.


Manželé se tedy mohou dohodnout především volně na tom, která majetková hodnota náležející do SJM připadne konkrétnímu manželovi, respektive který dluh bude uhrazen tím nebo oním manželem (s výhradou účinnosti takového ujednání o dluzích jen mezi manžely – § 737 odst. 2). Není vyloučena ani dohoda manželů o tom, že některé předměty jim zůstanou společné, a že tedy přetransformují své dosavadní majetkové společenství manželů na obecné spoluvlastnictví (podílové). Zásadě smluvní volnosti bude odpovídat i dohoda, podle které připadne veškerý majetek do vlastnictví jen jednoho z manželů, či naopak dohoda, na základě které jeden z manželů převezme veškeré dluhy vzniklé za trvání SJM. Na základě dohody lze rovněž provést vypořádání zpeněžením veškerého majetku nebo jeho části a následné rozdělení výtěžku. Stejně tak je možné některé součásti SJM rozdělit na více částí, ke kterým každý z manželů získá výlučné vlastnické právo. V souladu s § 1164 je možné při vypořádání společného jmění rozdělit společná práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám. Jednotlivé způsoby vypořádání lze vzájemně kombinovat. V § 738 odst. 2 je výslovně zakotveno tradiční pravidlo, podle kterého platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv.

8 Forma dohody o vypořádání Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva. Nevyžaduje-li dohoda o vypořádání písemnou formu a požádá-li o to jeden z manželů, doručí mu druhý manžel potvrzení, jak se vypořádali. Zákonodárce počítá se dvěma základními možnostmi, kdy je vyžadována písemná forma dohody o vypořádání vždy, bez výjimek. Konkrétně se jedná o následující situace: a) Dohoda je uzavírána ještě za trvání manželství – V tomto případě není podstatné, co je konkrétně předmětem vypořádání a zda je u vypořádávaných hodnot jinak k převodu vyžadována písemná smlouva nebo nikoliv. b) Předmětem vypořádání je věc, u které se písemná forma vyžaduje i v případě jejího převodu – Na rozdíl od předchozí situace je zde obligatornost písemné formy svázána s předmětem, a nikoliv s okamžikem uzavření dohody. V praxi půjde samozřejmě nejčastěji o situace, kdy předmětem vypořádání je věc nemovitá.


Ve všech ostatních případech, kdy není vyžadována písemná forma, může být dohoda o vypořádání SJM uzavřena v jakékoliv formě, přípustné je tedy ústní ujednání, ale i forma konkludentní. Nicméně i tam, kde zákon přímo písemnou formu nevyžaduje, je možné ji doporučit, zejména s ohledem na možné potřeby pozdějšího dokázání. Povinnost uzavřít dohodu o vypořádání SJM v písemné formě i ohledně těch součástí SJM, u nichž jinak písemná forma k vypořádání vyžadována není, může být stanovena rovněž dohodou obou manželů. Takové vzájemné ujednání lze jistě zařadit už do předmanželské smlouvy. V případě, kdy není vyžadována písemná forma dohody o vypořádání, může přesto požádat jeden z manželů, aby mu bylo druhým manželem doručeno potvrzení o tom, jak se vypořádali.

9 Vypořádání rozhodnutím soudu Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Vypořádání SJM na základě soudního rozhodnutí přichází na řadu tehdy, nedohodnou-li se manželé na vypořádání celého společného jmění manželů nebo jeho části (např. v případě zúžení rozsahu SJM). Návrh (žalobu) na vypořádání společného jmění soudem může podat kterýkoliv z manželů, respektive bývalých manželů. V případě zániku SJM v důsledku prohlášení konkursu na majetek jednoho z manželů může dát návrh na vypořádání SJM rovněž správce konkursní podstaty. V případě uložení trestu propadnutí majetku může návrh podat rovněž Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jenž jménem státu zajišťuje výkon rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen. Za určitých podmínek mohou dát návrh na zahájení řízení na vypořádání SJM i dědicové zemřelého manžela. Žaloba musí být podána do 3 let od zániku, zrušení nebo zúžení SJM, začalo-li však řízení běžet před uplynutím této lhůty, může skončit i v době pozdější. Soud je vázán rozsahem majetku, který je mu předložen k vypořádání. Může rozhodnout jen o majetku, který mu oba manželé, resp. samostatně každý z nich k vypořádání navrhnou.

9.1 Způsoby vypořádání SJM 1) Přikázání konkrétní věci do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. Tento způsob vypořádání by měl být preferován a využíván vždy, pokud to okolnosti daného případu umožňují. Je samozřejmé, že soud bude vycházet z návrhů účastníků, ze shodných tvrzení, a zejména ze shodně projevené vůle. Konečné rozhodnutí o přenechání věci do


vlastnictví jednoho z manželů je však ponecháno na soudu. Několik obecných pravidel pro tyto situace zformulovala judikatura. Jedním z hledisek při rozhodování o přikázání věci ze SJM konkrétnímu účastníkovi je účelné využití věci. Je-li to možné, a to zvláště s ohledem na dobu, která uplynula od rozvodu manželství do vypořádání SJM, má soud přihlédnout zejména k tomu, který z účastníků měl věc naposledy v držbě, který ji užívá a u kterého došlo k amortizaci takové věci. Jednou ze zásad, z níž by měl soud při vypořádání vycházet, je i zásada, podle které se věci ze zaniklého společného jmění mají mezi rozvedené manžele rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší. Při rozhodování může soud rovněž zohlednit, jak byl majetek nabyt, zda patřil původně jen jednomu z manželů (např. nemovitosti historicky po mnoho generací patřící rodině žalované, později vložené do SJM), kdo v nemovitosti, která je předmětem vypořádání, bydlí podstatnou část svého života a má k ní, resp. k danému místu citový vztah atp. 2) Přikázání věci do vlastnictví jednoho z manželů s finanční kompenzací pro druhého. Toto řešení bude namístě v situaci, kdy není možné provést prosté přikázání jednotlivých věcí manželům tak, aby bylo spravedlivě na základě principu stejné velikosti jejich rozděleno celé SJM. Představit si lze například situaci, kdy je ve společném jmění manželů hodnotná věc (např. nemovitost), která svojí cenou přesahuje v souhrnu hodnotu všech ostatních předmětů. V takovém případě přikázáním uvedené věci (nemovitosti) jednomu z manželů dojde k založení nepoměru mezi oběma manžely. Soud může tuto nerovnost kompenzovat stanovením povinnosti vyplatit příslušnou část podílu druhému manželovi v penězích. Kompenzace může být provedena také tím, že tomu z manželů, který získá do výlučného vlastnictví hodnotnější věc, a tím i větší část SJM, budou také přikázány větší dluhy, které spadají do SJM. 3) Přikázání celého SJM do vlastnictví jednoho z manželů. Soud může rovněž přikázat do výlučného vlastnictví jen jednoho z manželů celý majetek s tím, že bude provedena kompenzace (vyplacení) druhého manžela. Tato varianta bude namístě například v případech, kdy do SJM spadá jen jedna věc (např. nemovitost), popřípadě v situaci, kdy všechny společné věci užívá jen jeden z manželů pro sebe nebo pro potřeby společných dětí, které mu byly svěřeny do péče. Možnost přikázat veškerý majetek náležející do zaniklého společného jmění jen jednomu z manželů využije soud často také tehdy, pokud tomuto manželovi přikáže k zaplacení dluhy ze společných závazků ve výši,


která dosahuje hodnoty podstatné části přikázaného majetku, a druhý manžel prostředky na zaplacení dluhů nemá. 4) Rozdělení věci. V rámci vypořádání SJM lze rovněž přistoupit k rozdělení věci na dvě části, z nichž každá bude přikázána jednomu z manželů. Tato možnost bude přicházet v úvahu jen tehdy, bude-li se jednat o věc dělitelnou, současně by měl soud zohlednit, zda je rozdělení takové věci účelné. 5) Přikázání věci do spoluvlastnictví obou manželů. Soud zde zakládá stav obdobný tomu, který, minimálně k některým předmětům, nastane, když se manželé nedohodnou a ani jeden z nich nepožádá soud o vypořádání SJM. Ponechání věci ve spoluvlastnictví obou manželů, kteří ohledně vypořádání nebyli schopni najít shodu prostřednictvím dohody, není žádoucí. Je třeba si uvědomit, že je zde zakládáno nové majetkové společenství mezi osobami, u kterých jsou velmi často značně narušeny či zcela rozvráceny jejich osobní vazby, je omezena schopnost vzájemné komunikace, možnost nalezení shody atp. 6) Prodej věci a rozdělení výtěžku. Z dosavadní judikaturní praxe plyne spíše zamítavý postoj k takovému způsobu vypořádání. Smyslem řízení o vypořádání společného jmění manželů podle Nejvyššího soudu není, aby se manželé, resp. bývalí manželé zbavovali vlastnictví k věcem, jež nadále nechtějí vlastnit. Pokud však sami s prodejem věci a rozdělením výtěžku souhlasí, není asi důvodu takovému postupu bránit. Lze zmínit například situaci, kdy je předmětem vypořádání věc značné hodnoty, kterou nelze rozdělit, přitom ani jeden z manželů nemá na vyplacení druhého. Oba shodně tvrdí, že nechtějí nabýt věc do spoluvlastnictví, oba současně uvádějí, že v případě přikázání věci do spoluvlastnictví ihned zahájí řízení o jeho zrušení a vypořádání. Vztahy mezi manžely jsou přitom natolik rozvrácené, že efektivní fungování spoluvlastnictví nelze očekávat. V takovém případě není zjevně zpeněžení věci a rozdělení výtěžku v rozporu se smyslem úpravy.

10 Domněnka vypořádání SJM Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že


a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.


1 Základní informace o modulu Úvod do problematiky Právní normy Společné jmění manželů Aktiva SJM

Recommend Documents