1. Úvod do problematiky.. 2

Studie trhu s ojetými pneumatikami

Obsah 1. Úvod do problematiky…………………………………………………………….. 2 1.1 Legislativní prostředí…………………………………………………………………………….. 2 1.2 Celkový počet zařízení na úpravu ojetých pneumatik v ČR…………………. 5 1.3 Celková kapacita všech zařízení na zpracování pneumatik…………………. 6 1.4 Používané technologie úpravy ojetých pneumatik v ČR a v EU………….. 7 1.5 Možné způsoby využití recyklátu…………………………………………………………… 15 2. Analýza…………………………………………………………………………………. 19 2.1 Zařízení……………………………………………………………………………………………………. 19 2.1.1 Zařízení zpracovávající pneumatiky……………………………………………… 19 2.1.2 Protektorovny………………………………………………………………………………… 19 2.1.3 Cementárny…………………………………………………………………………………… 20 2.2 Situace na trhu………………………………………………………………………………………… 22 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5

Souhrnný seznam povinných osob………………………………………………. 22 Zpětný odběr a jeho vazba na zpracovatelská zařízení………………. 22 Seznam odběratelů upravených pneumatik………………………………… 23 Množství a forma ročně odebraného recyklátu……………………………. 23 Legislativní podmínky sousedních státu v oblasti nakládání s pneumatikami……………………………………………………………………………. 24

3. Produkce – zařízení………………………………………………………………… 31 3.1 Vývoj v produkci a zpracování ojetých pneumatik………………………………. 31 3.2 Časová řada vývoje počtu zpracovaných pneumatik za posledních 5 let…………………………………………………………………………………. 38 3.3 Časová řada vývoje počtu hlášených automobilů a produkce ojetých pneumatik za posledních 5 let…………………………………. 39 3.4 Bilanční toky oblasti nakládání s pneumatikami…………………………………… 45 4. Shrnutí, závěr………………………………………………………………………… 48 4.1 Zhodnocení stávajících a kapacit zařízení v ČR + plánovaných v rámci OPŽP……………………………………………………………………. 48 4.2 Závěry a doporučení pro další postup v rámci podpor z OPŽP a pro MŽP ČR……………………………………………………………………………. 50 4.3 SWOT analýza……………………………………………………………………………………….. 52

1 ECO trend s.r.o., Na Dolinách 128/36, 147 00 Praha 4


1.

Úvod do problematiky

1.1

Legislativní prostředí

Problematiku nakládání s pneumatikami v ČR upravuje zákon č. 185/ 2001 Sb., o odpadech a o změ ně ně kterých dalších zákonů, (dále jen zákon) v paragrafu 38. Odpovědnost za nakládání s použitými pneumatikami v podmínkách ČR náleží jejich výrobcům. Pneumatiky patří k výrobkům, na které se v souladu se zákonem vztahuje povinnost zpětného odběru (§ 38 zákona).

Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků nabídnutých ke zpětnému odběru má právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která výrobky uvedené v odstavci 1 (tj. elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, pneumatiky, elektrozařízení pocházející z domácností) vyrábí nebo uvádí na trh v České republice výrobky zahraničního výrobce, (dále jen "povinná osoba"), a to bez ohledu na výrobní značku a do výše, které za vykazované období stanovené podle odstavce 10 vyrobí nebo doveze. Povinná osoba musí prostřednictvím právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která prodává výrobky uvedené v odstavci 1 (tj. elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, pneumatiky, elektrozaříze ní pocházej ící z domácností)spotřebiteli, (dále jen "poslední prodejce") zajistit, aby byl spotřebitel informován o způsobu provedení zpětného odběru těchto použitých výrobků. Výrobce dále zajistí informování spotřebitele o: a) požadavku, aby elektrozařízení nebyla odstraňována spolu se směsným komunálním odpadem, ale byla fyzickými osobami odkládána na místech k tomu určených nebo v místech jejich zpětného odběru, b) jejich úloze v opětovném použití elektrozařízení a materiálovém nebo jiném využití elektroodpadu, c) možných škodlivých vlivech nebezpečných látek obsažených v elektrozařízení na životní prostředí a na lidské zdraví. Povinná osoba může na základě písemné dohody s obcí využít ke splnění své povinnosti systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený touto obcí. Zpětným odběrem se rozumí odebírání použitých výrobků povinnými osobami od spotřebitelů bez nároku na úplatu za účelem jejich využití nebo odstranění. Místa zpětného odběru musí být pro spotřebitele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje. Povinná osoba je povinna zajistit zpětný odběr způsobem odpovídajícím obvyklým možnostem spotřebitele bez jeho nadměrného zatížení. Zpětný odběr použitého výrobku lze odmítnout v případě, že použitý výrobek z důvodu kontaminace ohrožuje zdraví osob, které zpětný odběr provádějí.



Povinnost zpětného odběru splní povinná osoba: samostatně, tj. na vlastní náklady organizačně a technicky zajistí zpětný odběr vyřazených pneumatik jí vyráběných nebo dovážených; nebo přenesením na jinou právnickou osobu nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, která přebírá vyřazené pneumatiky za účelem jejich dalšího uvedení do oběhu v důsledku smluvně přenesené odpovědnosti za zajištění zpětného odběru na tuto osobu. Zpětný odběr vyřazených pneumatik musí být proveden bez nároku na úplatu za tento odběr od spotřebitele a v případě, že ke splnění své povinnosti využívá povinná osoba systému sběru a třídění komunálních odpadů stanoveného obcí, pak i bez nároku na úplatu za tento odběr od obce. Vyřazené pneumatiky jsou právní úpravou odpadového hospodářství v ČR vyloučeny z odstraňování skládkováním. Zákaz ukládání vyřazených pneumatik na skládky je upraven v § 21 odst. 5 zákona o odpadech a Seznamem odpadů podle § 11 odst. 13 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, a to jednak v podobě zákazu ukládání využitelných odpadů, dále v podobě zákazu ukládání odpadů podléhajících povinnosti zpětného odběru a konečně jako zákaz ukládání pneumatik, s výjimkou pneumatik používaných jako technologický materiál pro technické zabezpečení a uzavírání skládky, v souladu s provozním řádem skládky. V tomto případě jsou vyřazené pneumatiky osvobozeny od poplatku za uložení odpadu na skládku. Prioritou nakládání s vyřazenými pneumatikami v souladu s právní úpravou odpadového hospodářství v ČR je jejich využití. Výhled nakládání s vyřazenými pneumatikami je obsažen v zásadách, cílech a opatřeních stanovených v Plánu odpadového hospodářství ČR (příloha k nařízení vlády č. 197/2003 Sb.). Na problematiku nakládání s pneumatikami se vztahují především následující zásady, cíle a opatření v oblasti předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, v oblasti vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení a v oblasti recyklace odpadů. Opatření k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností: iniciovat a podporovat všemi dostupnými prostředky změny výrobních postupů směrem k nízkoodpadovým a bezodpadovým technologiím a v případě vzniku odpadů k jejich vyššímu využívání; minimalizovat objem a hmotnost výrobků při zachování jejich funkčních vlastností; zpracovat Realizační program pro odpady pneumatik. Zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení: navrhovat nová zařízení v souladu s nejlepšími dostupnými technikami jako nedílnou součást integrovaného systému nakládání s odpady na daném území; využívat stávající zařízení, která vyhovují požadované technické úrovni;



podpořit výstavbu zařízení, u kterého bude ekonomicky a technicky prokázána účelnost jeho provozování na celostátní úrovni, vzhledem k přiměřenosti stávající sítě zařízení po předběžném projednání s kraji; požadovat ekonomickou rentabilitu navrhovaného zařízení vzhledem ke kapacitě a provozu zařízení za daných podmínek financování a provozu; neohrožovat provozem zařízení a dopravou odpadů lidské zdraví a jednotlivé složky životního prostředí. Podíl recyklovaných odpadů: zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 ve srovnání s rokem 2000; zpracovat strategii na podporu trhu s recyklovanými výrobky; podporovat oddělený sběr a materiálové využití odpadů tam, kde je to s ohledem na ekologické, technické a sociální podmínky možné; podporovat rozvoj trhu s recyklovanými výrobky, upřednostnit výrobky z recyklovaných materiálů a ekologicky šetrné výrobky při zadávání zakázek na úrovni orgánů veřejné správy. Podíl odpadů ukládaných na skládky: zvýšit provozní a technologickou úroveň provozovaných skládek, dodržovat zákaz ukládání pneumatik na skládky; zajistit pravidelnou kontrolu plnění povinnosti postupného omezování celkového množství odpadů ukládaných na skládky a dodržování zákazu ukládání vybraných druhů odpadů na skládky; vyhodnocovat pravidelně plnění cílů postupného omezování odpadů ukládaných na skládky a zákazu ukládání vybraných druhů odpadů na skládky, v případě potřeby doplnit vyhodnocení o nápravná opatření.



1.2 Celkový počet zařízení na úpravu ojetých pneumatik v ČR V České republice v současné době působí zejména 7 firem, které provozují vlastní zařízení na úpravu ojetých pneumatik. Tyto firmy zpracovávají použité pneumatiky na výrobu pryžového granulátu či drtě (mimo Mydlovary, které patří mezi zařízení využívající odpad): Borovany, závod na recyklaci pneumatik Cleroden s.r.o., Králíky u Nového Bydžova KOVOSTEEL s.r.o., Staré Město MONTSTAV CZ s.r.o., Vřesová Mydlovary, u komunikace Dívčice – Mydlovary III/12227 RENOGUM a.s., Most TASY, Mokrá u Brna Dále jsou v přehledech a studiích o problematice nakládání s ojetými pneumatikami uváděny další tři společnosti, které by měly také vyrábět pryžový granulát z použitých pneumatik. V rámci zpracování této studie se však i přes několikeré kontaktování nepodařilo získat detailní informace o společnosti FÉNIX RECYKLACE s.r.o., a o zbývajících dvou bylo zjištěno ukončení jejich činnosti. Přehled zbývajících tří společností: DARTA s.r.o., Uherský Brod – činnost ukončena (nynější vlastník je společnost Kovosteel s.r.o.) FÉNIX RECYKLACE s.r.o., Beroun – nebyla potvrzena jejich aktivní činnost KAC spol. s.r.o., Uherský Brod – činnost ukončena (nynější vlastník je společnost Kovosteel s.r.o.)

Dále u nás využívají ojeté pneumatiky 4 cementárny jako doplňkové alternativní palivo: Cementárna Cementárna Cementárna Cementárna

Mokrá u Brna Hranice Čížkovice Prachovice

Dalšími zpracovateli ojetých pneumatik jsou protektorovny. V ČR působí asi 20, v rámci této studie ověřených, závodů na protektorování plášťů pneumatik. Jejich seznam je uveden v příloze 1 .



1.3 Celková kapacita všech zařízení na zpracování pneumatik Produkce ojetých pneumatik v České republice se dle odborných odhadů podložených některými informačními zdroji pohybuje v rozmezí cca 80 000 – 120 000 tun ročně. Odhad se odvozuje z množství pneumatik vyrobených v ČR, dovezených a vyvezených z ČR. V následujícím textu je popsána situace v oblasti zpracováním pneumatik v ČR, jednotlivé způsoby nakládání, kapacita jednotlivých zařízení, která slouží ke zpracování ojetých pneumatik: 1. Mechanické zpracování na pryžový granulát (v celé ČR): cca 65 000 tun ojetých pneumatik ročně. 2. Cementárny (spalování) v celé ČR – cca 40 000 tun ojetých pneumatik ročně. Konkrétní uváděná množství v jednotlivých cementárnách jsou následující: Cementárna Mokrá u Brna – cca 15 000 tun ojetých pneumatik ročně Cementárna Čížkovice – cca 10 000 tun ojetých pneumatik ročně Cementárna Prachovice – HOLCIM – 8 500 tun ojetých pneumatik ročně (1 tuna za hodinu při výrobě slínku) Cementárna Hranice – cca 8 000 tun ojetých pneumatik ročně V cementárně Praha – Radotín se pneumatiky nevyužívají. Cementárna Čížkovice: využívají celé pneumatiky, nebo nadrcené do maximální velikosti 4x4 cm, cena nebyla sdělena. Cementárna Mokrá u Brna: přijímají se zde pneumatiky pouze z nákladních automobilů, cena přijímaných pneumatik je 0 Kč. Cementárna Prachovice: Přijímají zde celé a neporušené pneumatiky jak od osobních, tak i nákladních automobilů, cena nebyla zjištěna.

3. Protektorovny v celé ČR – cca 10 000 tun pneumatik. 4. Zbytek ojetých pneumatik putuje na technologické zabezpečení skládek a také se využívá jinými způsoby (např. zabezpečení silážních jam v zemědělství, konstrukce bariér, ohrad a do základů staveb). Na základě těchto informací je možno konstatovat, že celková odhadovaná kapacita existujících zařízení, která zpracovávají pneumatiky v České republice se pohybuje okolo hodnoty 120 000 tun ojetých pneumatik ročně. V příloze č. 5 je uvedena mapa České republiky. Jsou zde barevnými body vyznačeny lokality, kde se nacházejí zařízení na zpracování pneumatik. Růžovou barvou jsou vyznačeny cementárny, modrou barvou jsou značeny protektorovny a zelenou barvou jsou značeny závody na mechanické zpracování pneumatik (výroba pryžového granulátu).



1.4 Používané technologie úpravy ojetých pneumatik v ČR a EU Mechanická úprava pneumatik Spočívá v drcení (konvenčním nebo kryogenním, tj. chlazením kapalným dusíkem nebo podchlazeným vzduchem), ultrajemném mletí nebo obrušování a v klasifikaci drtě podle rozměru. Mechanické úpravy ojetých nepoužitelných automobilových plášťů konvenční technikou i novějšími postupy.

Konvenční drcení ojetých plášťů Nejdříve se uskuteční v drtiči hrubé drcení. Po něm následuje jemné drcení na částice o velikosti přibližně 5 až 15 mm a současně se separují kovové a textilní složky. Ve třetí fázi proběhne mletí na jemné částice. Při jemném mletí se často zvyšuje účinnost podchlazováním drtě. Příkladem je společnost Kovosteel s.r.o.

Kryogenní drcení ojetých plášťů Odváděním tepla, které vzniká při drcení, lze zabránit povrchové degradaci částic. Jednou z hlavních předností kryogenní techniky je možnost mletí ojetých plášťů s ocelovou výztuží. Provádí se kryogenní drcení s kapalným dusíkem při teplotě 80 °C. Pryž je při této teplotě křehká, snadno se drtí a tříští na drobné částice. Plynný dusík je inertní a zabraňuje vzniku výbušných směsí během drcení. Základním článkem celé kryogenní linky je chladicí zařízení. Linka se skládá ze čtyř základních částí: zásobníku kapalného dusíku, mrazícího tunelu, kladivového mlýna a automatického regulátoru. Do linky se též zařazuje mlýn na jemné mletí. Kapalný dusík se skladuje v zásobníku pod tlakem 172 kPa při teplotě 195 °C. Ze zásobníku se vede potrubím do mrazícího tunelu, kde se tryskami nastřikuje do hrubě rozdrcené drtě. Kapalný dusík se po nástřiku mění v plyn a odvádí teplo, odpovídající jeho výparnému teplu. Zmrazené části plášťů se v kladivovém mlýnu rozemelou na drť požadovaných rozměrů. Příkladem je společnost Cleroden s.r.o. Chladicí systém s podchlazeným vzduchem Ve srovnání s kryogenním postupem je zařízení složitější, chladicí schopnost nižší. Kombinované podchlazování Jedná se kombinovaný systém s podchlazeným vzduchem a dochlazování kapalným dusíkem.

ECO trend s.r.o., Na Dolinách 128/36, 147 00 Praha 4

7


Zpracování plášťů hydraulickým přetlačováním Postup je založen na velké tlakové síle vyvinuté hydraulickým pístem v prostoru válce, ve kterém dochází k deformaci a protlačování pryžového odpadu otvory ve stěně pracovního válce. Deformační prostor válce je dán axiálním posunem hydraulického pístu, kterým se dosáhne požadovaného účinku. Určitá část kordových a ocelových vláken se přetrhne v tlakovém prostoru a vychází s pryžovými výtlačky otvory ve stěně válce. Podstatná část ocelových výztuží a patní lanka vytvoří v čelní zátce slisovanou skruž, která se v určitých intervalech odstraňuje. Spotřeba energie je při tomto procesu nízká, teplota při deformaci pryže se zvyšuje nepatrně jen při pronikání přes otvory. Produktem zpracování ojetých plášťů v hydraulickém zařízení jsou pryžové výtlačky různých tvarů a rozměrů. Výtlačky se dále zpracovávají konvenční nebo kryogenní technikou. Nedestruktivní zhodnocení odpadní pryže Prvním je přímá aplikace opotřebených výrobků po splnění původního účelu (použití ojetých pneumatik k ochraně nebezpečných úseků komunikací a mostních opěr). Druhou možností je primární zhodnocení odpadu, kdy se odpad vrací zpět do výroby. Lze sem zahrnout obnovování (protektorování) ojetých pneumatik a přídavek velmi jemné pryžové moučky do kaučukové směsi. Existuje i sekundární zhodnocení, a to je určeno pro zhodnocení více degradovaných nebo jinak narušených odpadů pryže, jejich směsi a heterogenních odpadů (sběrový odpad, dopravní pásy, kabely nebo heterogenní drť). V sekundárním zhodnocení je nejrozšířenějším způsobem materiálového využití pryžového odpadu výroba drti, granulátu a moučky s následnou vhodnou aplikací produktu. Produkty se aplikují buď přímo nebo se používají k výrobě regenerátu. Jejich využití v technicky náročných výrobcích je omezené, neboť nepříznivě ovlivňují mechanické a dynamické vlastnosti výrobků. Drť a granuláty se hlavně používají ve stavebnictví (tepelná izolace, podlahové krytiny,povrchy hřišť), silničním stavitelství (vozovky z asfaltobetonu plněného pryžovou drtí), zemědělství (suché podestýlky v chlévech), při odstraňování ropných skvrn z vodní hladiny. Granuláty a moučka o zrnitosti pod 1 mm se používají jako plnidlo do směsi při výrobě pneumatik, podlahové krytiny, podešví obuvi, ebonitu apod. Destruktivní zhodnocení pryžových odpadů Destruktivní metody zhodnocení pryžového odpadu jsou takové postupy, při kterých se mění chemické složení materiálu. Destruktivní zhodnocení se též nazývá terciárním zhodnocením odpadu. Energetické Surovinové kombinované Energetické zhodnocení Využívá vysokého spalného tepla pryže 34,2 MJ/kg při vysokoteplotní oxidaci nebo pyrolýze.


8


Spalování ojetých plášťů Vyřazené ojeté pláště představují relativně značné množství materiálu s velkým obsahem energie. Složení a výhřevnost pryže je srovnatelná s kvalitními druhy černého uhlí. Spalování se provádí ve speciálních pecích a v cementářských pecích. Spalování ve speciální peci Pláště pneumatik obsahují kromě pryže i jiné materiály. Spalování plášťů se liší od spalování běžného paliva. Odlišnost se projevuje rozdílnou rychlostí uvolňování tepla při oxidačním procesu. Aby proběhlo spálení bez kouře a zápachu, je třeba dodržet přesný poměr mezi hořícími parami paliva a vzduchem a teplotu spalování nad 1200 °C. Spalovací pec pracuje na principu rotačního ohniště, do něhož jsou pláště podávány na vnější okraj nístěje a po spirálové dráze postupují do středu. Řada olejových hořáků a dmýchadel kolem vnější strany pece vytvoří uvnitř plamenný vír s teplotou 1300 °C, při které se dráty spálí na škváru. Ta se propadá přes rošty do popelníkové šachty uprostřed pece. Spalování ojetých plášťů v cementářských pecích Pláště shoří beze zbytku. Ocelové kordy a patní lana se při teplotách nad 1200 °C taví a převádějí se na oxidy železa, které vstupují do výroby cementu jako surovina. Obsah síry není v odpadní pryži vyšší než v mazutu nebo v zemním plynu. Pneumatiky se spalují buď celé nebo rozřezané na části. Může se jimi nahradit přibližně 10 % plynu na vytápění pece. Pro spalování pryžového odpadu je ve světě přizpůsobeno kolem 30 % cementáren. Spaluje se též tuhý komunální odpad s vysokým podílem pryžového odpadu. Zplyňování Při tomto procesu přechází pryžový odpad tepelným štěpením a nedokonalým spalováním na plynné palivo. K tomuto účelu se používají šachtové nebo rotační pece, trubkové reaktory, fluidní reaktory. Předností zplyňování je vznik menšího množství spalin než při spalování, nižší náklady, možnost rozvodu plynného paliva, méně emisí do ovzduší. Je možné pro využití tuhého komunálního odpadu s menším obsahem pryže. Zplyňování městského odpadu s odpadem z pneumatikáren se nazývá Pyrogas. Pyrolýza Termické štěpení makromolekul. Dlouhodobá pyrolýza (delší než 20 minut) používá tavící kotle, šachtové pece, komorové pece, šnekové reaktory a rotační bubnové pece. Krátkodobá pyrolýza používá fluidní reaktory, reaktory s tekutým ložem, které tvoří např. roztavená sůl. Pyrolýzní proces lze uskutečnit více postupy. Např. teplo je do šachtové pece pro štěpení odpadu (domovní odpad s obsahem plastů a pryže) dodáváno předehřátými pyrolýzními plyny. Pyrolýzní plyn odchází ze šachtové pece s teplotou 400 600 °C. Část plynu je vedena do předehřívače a zpět do šachtové pece. Z přebytečného pyrolýzního plynu se oddělí olej. Plynné produkty pyrolýzy jdou v tomto procesu přes odlučovač sazí do chladiče. Zkondenzovaný podíl tvoří směs uhlovodíků podobnou lehkému topnému oleji. Nezkondenzovaná část se využívá jako zdroj energie jednak pro reaktor, jednak pro sušení rozdrcených pneumatik. Produkty pyrolýzy jsou cenné suroviny dehet, saze, benzin, plynový olej, těžký olej, benzen, toluen, vodík, metan aj. Jedná se o proces, který je použitelný a především efektivní pro využití pneumatik.


9


Tabulka č. 1: Množství a složení pyrolýzních produktů Obsah (kg.t 1) Produkt

Směs plastu Pneumatiky PE:PP:PS = 3:1:1

Pyrolýzní plyn

200

506

Hrubé saze

160

14

Hrubé saze

aktivní uhlí

Jemné saze

200 40

14

Ocel

100

Pyrolýzní oleje Alifatická nafta Čistý benzen Čistý toluen

300 8 32 26

466 12 137 68

Aromáty C8

47

9

Dicyklopentadienové pryskyřice

20

71

4 110

29 97

53

43

Naftalen Oleje pro výrobu sazí Smola

Zdroj: KEPÁK F.: Průmyslové odpady, 1. část, vyd. Univerzita J.E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Ústí nad Labem 2005, Ústí nad Labem, 2005

V tabulce č. 1 je uvedeno množství a složení pyrolýzních produktů, vznikajících z 1 tuny ojetých plášťů a z 1 tuny plastů (polyethylen polypropylen polystyren v poměru 3:1:1). Všechny pyrolýzní produkty jsou hodnotnou surovinou. Jemné pyrolýzní saze mají přímé uplatnění jako gumárenská nebo lékařská surovina. Jsou tvořeny částicemi menšími než 40 m a z pyrolýzních plynů se oddělují v cyklonu při cca 600°C. Příkladem je zařízení pro pyrolytický rozklad pneumatik. Toto unikátní zařízení v uzavřeném cyklu tepelně rozkládá použité pneumatiky případně zbytky z výroby pneumatik a pryží na tyto 3 komponenty: 1) pyrolytický koks (uhlík o čistotě 95 %) – cca 70 objemových procent 2) pyrolytický olej (diesel nebo LTO) – cca 20 objemových procent 3) ocelový kord – cca 10 objemových procent Surovina se může vkládat v celých pneumatikách až do rozměrů 25 palců, větší kusy je možno nařezat.


10


Průběh procesu Pracovní cyklus trvá přibližně 80 min., během něhož je surovina zahřáta na pracovní teplotu, při které dochází k odlučování těkavých složek. Tyto následně procházejí chladičem a jsou zkapalňovány a jímány ve speciální nádobě. Na konci cyklu je pracovní prostor filtračně odvětrán, aby do ovzduší neunikly žádné látky. Dochází také k jímání odpadního tepla do výměníku pro jeho další využití v pracovním cyklu a přebytky jsou využívány k vytápění přilehlých prostor a ohřevu TUV. Následně je surovina vyjmuta a mechanicky se oddělí pyrolytický koks od kordu a produkty pyrolýzy jsou uloženy do produktových zásobníků. Nyní dojde k novému naplnění zařízení a cyklus se opakuje. Vzhledem k tomu, že celý systém je uzavřený a nijak neovlivňuje okolní prostředí, je jedinou komoditou, kterou zařízení dodáváme, elektrický proud pro výrobu tepla. Jak je výše popsáno, výstupy celého procesu jsou tři. 1. Pyrolytický koks má vícero použití: A) vysoce hodnotné palivo s vlastnostmi srovnatelnými s kvalitním koksem B) po mírném zušlechtění je možno jej využít jako aktivní uhlík – náplně čističů vzduchu, vody apod. Hodnota takto zušlechtěného uhlíku je několikanásobně vyšší než v předešlém případě. 2. Pyrolytický olej je tvořen z 95 % lehčí frakcí na úrovni diesel a z 5 % těžší frakcí – mazutem. Pyrolytický olej bez oddělení těchto frakcí je plánováno používat jako palivo k vytápění, ale také jako pohonnou hmotu pro těžší stavební stroje, které jsou schopny tuto surovinu využít jako pohonnou směs. 3. Ocelový kord je běžným kovovým odpadem, který je možno dále hutně zpracovat. Zařízení je možno vyrobit jako stacionární, ale také jako mobilní, které se bude snadno přemisťovat ke zdrojům suroviny. Toto zařízení provozuje firma SIMUL trust a.s., Vratimov. Recyklace pneumatik zkapalňováním Tento proces je ve vývoji. Uskutečňuje se při atmosférickém tlaku a teplotě 400 °C. Jako kapalné topné medium lze využít libovolné levné oleje, zbytky těžkého oleje nebo použitý motorový olej. Předehřátý olej zbavený vody je přečerpán do reaktoru, do kterého se přidávají staré rozřezané pneumatiky "oplachované" dusíkem. Reaktor se uzavře a olej přes síto a vyhřívací zařízení cirkuluje tak, aby se teplota v reaktoru udržovala na 400 °C . Během reakce se uvolňuje plyn bohatý na uhlovodíky. Plyn se odebírá a po ochlazení se získá frakce lehkých kapalných uhlovodíků a nekondenzovatelný plyn. Kondenzát se označuje jako lehký olej z pneumatik. Nezkondenzovatelný podíl má také vysoký energetický obsah a může být použit jako palivo pro topná zařízení. Po uplynutí potřebné reakční doby se olej označovaný jako těžký odčerpá z reaktoru. Ocelový materiál z výztužného pásu pneumatiky zůstane na roštu. Šnekovým zařízením se kousky ocelového kordu transportují do pece, kde z něj vzniká recyklovatelný kovový produkt, uhlíková hmota, další hořlavý plyn a lehký olej. Provozní náklady tohoto procesu jsou však zatím neúměrně vysoké.


11


Surovinové zhodnocení Zahrnuje chemické zpracování, výrobu a využití regenerátu, modifikaci asfaltů a tepelné štěpení. Chemické zpracování Lze sem zahrnout zpracování odpadní pryže na měniče iontů a na reaktivní kapalné kaučuky. Pro chemické zpracování na měniče iontů se používá pryžová drť, ze které lze získat silně kyselé měniče kationtů a silně bazické měniče aniontů. Katex vzniká působením kyseliny chlorosírové (HSO3Cl) na pryžovou drť. Kapalné kaučuky lze připravit z odpadní pryže ozonizací a následující redukcí tetrahydrohlinitanem lithným (LiAlH4). Ze zpracované pryže se získá asi 50 % kapalného kaučuku. Neozonizovatelný zbytek představují hlavně saze. Regenerace Regenerace je proces, kterým se stará pryž nebo vulkanizovaný odpad převádí působením mechanické a tepelné energie do stavu, ve kterém se může znovu mísit, zpracovávat, vulkanizovat. Podstatou regenerace je destrukce vazeb, řetězců a sítí ve struktuře pryže. Odbouráním vazeb v makromolekulami síti se získá látka, která se chová podobně jako kaučuková směs před vulkanizací. Při regeneračních postupech působí zvýšená teplota za přítomnosti kyslíku a pomocných činidel. Všechny regenerační postupy vyžadují převedení pryžového odpadu na drť. Nejstarší způsob regenerace je působení přímé páry (odpad nesmí obsahovat textil). Druhý způsob spočívá v ohřevu vodné disperze pryžové drti (může obsahovat textil) přímou nebo nepřímou parou. Používá se přísada regeneračních činidel jako jsou regenerační oleje, katalyzátory regenerace a pomocné přísady zlepšující zpracovatelnost a lepivost regenerátu. Méně se používají metody rozpouštědlové (rozpouštění pryže pod tlakem v aromatických rozpouštědlech) nebo regenerace velkých kusů pryže v přehřáté páře. Regenerát se přidává do kaučukových směsí v množství asi 10 %. Základní surovinou pro jeho výrobu je stará měkká pryž získaná sběrem (ojeté pneumatiky, hadice, duše, dopravní pásy aj.). I když je tento pojem široce využíván, je třeba zdůraznit, že žádným z regeneračních postupů nelze získat z pryžového odpadu původní kaučuk ani jiné gumárenské suroviny. Po chemické nebo mechanické regeneraci rozdrceného pryžového odpadu, trvající hodiny či jen minuty při teplotách 140 oC až 290 oC za tlaků 0,6 MPa až 7 MPa, se stará pryž stává pouze znovu zpracovatelnou a vulkanizovatelnou. Mechanické vlastnosti pryže z regenerátu jsou však horší než ze surového kaučuku. Proto se regenerát přes řadu zpracovatelských výhod používá především jako přísada do kaučukových směsí a spotřebuje se jej jen kolem 10 % , počítáno na spotřebu surového kaučuku. Při současných trendech dávajících přednost materiálové recyklaci se očekával významný rozvoj regenerace pryže. Skutečnost je však poněkud jiná, došlo ke stagnaci výroby regenerátu. Především proto, že jeho spotřeba se z technických důvodů ustálila, a také proto, že zvětšující se důraz na vysokou kvalitu gumárenských výrobků vede k omezování používaní regenerátu, především při výrobě pneumatik. A tak přes stále se zvyšující objem gumárenské výroby spotřeba regenerátu nevzrůstá.


12


Výroba regenerátu v ČR Využívá modifikovaného vysokotlakého parního způsobu, který se uskutečňuje v rotačním kulovém autoklávu. Technologii výroby tvoří 3 fáze: • příprava pryžové drtě s částicemi o velikosti do 2 mm • regenerace • zjemňování, rafinace regenerátu Do autoklávu se odváží předepsané množství pryžové drtě a regeneračních olejů. Potom se do autoklávu vpustí přímá pára o tlaku 3,5 MPa. Po ukončení regenerace se pára z autoklávu vypustí a drť se vysype do vany pod regenerační nádobou. Odtud se převede k rafinaci na rafinační lince. Regenerovaná drť se potom mechanicky namáhá a válcuje na fólii. Rafinovaný regenerát (fólie) se navíjí na buben a po dosažení tloušťky cca 50 mm se regenerát seřízne nožem a vzniklý plát se po nátěru separačním roztokem ukládá na palety. Podle výchozí zpracovávané suroviny a podle použitých přísad se získají různé druhy regenerátu. V ČR se zabývá regenerací společnost Renogum a.s. Modifikace asfaltů Pryžová drť se přidává do asfaltu nebo živičných směsí pro povrch vozovek. Tepelné štěpení Zahrnuje hydrogenaci, karbonizaci a pyrolýzu. Hydrogenace pryže Hydrogenačním štěpením směsi pryžové drti s olejem při 450 °C byl získán lehký, těžký olej a saze. Lehké a těžké oleje mohou být zpracovány stejně jako odpovídající frakce ropy. Karbonizace Karbonizací se v karbonizačních pecích vyrábějí saze ze směsi pryžové drtě a aromatických olejů. Ozonizace Jedná se opravdu o zcela odlišnou metodu zpracování pneumatik, než v předchozích případech. Jde o nový typ recyklování. Pneumatiky nevyžadují žádné termické zpracování, lámání, dokonce ani rozsekávání, nebo rozemílání. Používání drtičů, lisů a pecí se sebou přináší energetickou náročnost, ať už ve formě tepla nebo příkonu elektrické energie. Princip této recyklace vychází již z výroby pneumatik, při níž je nutno pneumatiku chránit antioxidanty, především antiozonanty. Ozón totiž představuje pro pneumatiku velké nebezpečí ve formě nabourávání dvojitých vazeb, což způsobuje její postupný rozklad a rozpad pneumatiky. Antiozonanty způsobují zpomalení tohoto procesu, ne však jeho plné zastavení. Takže po čase, když leží pneumatika na vzduchu, podléhá vzdušnému ozónu a rozpadá se. Právě pouze tohoto efektu využívá linka této nové technologie. Pneumatiky procházejí vysoce koncentrovanou ozónovou atmosférou, dochází k destrukci pryže a na druhé straně vypadává mimo linku ve formě kousků a drtě, zůstává jen kovová kostra pneumatiky. Celý příkon linky je asi 40 60 kW, zatímco drtiče potřebují tak 300 kW. Plánovaná kapacita je asi 300 kg pneumatik za hodinu. Jelikož je nutné, aby na určitý objem pryže působila přesná dávka ozónu, je


13


potřeba pneumatiky třídit na letní a zimní, také podle šířky a objemu, to znamená na různé druhy pneumatik nákladních aut a zemědělské techniky. Výhoda této linky však není pouze v nižší spotřebě energie. Vzniklá drť lze použít do výrobků z recyklované gumy jako dlaždice, plastifikátor do povrchů vozovek, rohože, protihlukové stěny tedy na produkty, které u nás zatím spíše hledají odbyt. Třídí se v sítech a značný podíl drti (až 40%) však má zrnitost 0 1mm čímž se dostáváme asi k nejvýnosnějšímu artiklu tohoto zpracování a to tomu, že se tento materiál dá využít jako sorbent. Ocelový kord pneumatiky je kovový odpad v běžných cenách. Kombinované zpracování Spojuje energetické a surovinové využití pryže. Zneškodňování Část vyřazených pryžových výrobků je součástí tuhých komunálních odpadů, které jsou po odvozu sládkovány nebo spalovány. Tato forma nakládání s pryžovým odpadem je nejméně výhodná jak z hlediska ekonomického tak i ekologického. Drť a granulát s rozměrem nad 1 mm se používají ve stavebnictví, granulát a moučka s rozměrem pod 1 mm se používají jako plnivo do směsí pro přípravu pneumatik, podešví obuvi, podlahových krytin aj.


14


1.5 Možné způsoby využití recyklátu Z odpadních pneumatik lze získat recyklací kvalitní pryžový granulát, který lze dále zpracovávat do různých typů produktů a způsobů využití. Při této technologii se především využívá elastických vlastností pryže, její stálost, dlouhá životnost při relativně neměnných vlastnostech a v dnešní době velmi ceněná možnost opětovné recyklace, stane li se daný výrobek zastaralým, nepotřebným, či jinak dále nevyužitelným. Možnosti využití recyklátu z ojetých pneumatik jsou dosti široké a vždy se objeví nějaké nové a moderní uplatnění. Z obecného hlediska lze uvést několik nejznámějších a nejběžnějších způsobů použití granulátu (recyklátu). Gumový granulát se po separaci může použít na výrobu regenerátu (devulkanizované gumy), gumových kompozitů nebo modifikovaného asfaltu. Granulát je i surovinou pro výrobu různých předmětů z gumy, jako je gumová zámková dlažba, izolační desky, tlumiče, kde se uplatňují vynikající mechanické, izolační a tlumicí vlastnosti. Ve sportu se používá na sportovní povrchy, obrubníky dětských hřišť, ruční tělocvičná nářadí apod. Byly provedeny i pokusy s využitím jemné frakce jako kypřiče půdy v zemědělství. Granulát se může využívat jako podklad pro dostihové dráhy, na zpevňování břehů nebo na izolování skládek. Granulát je možné rozpustit v chemických rozpouštědlech a výsledný produkt potom použít jako nátěrovou hmotu na ochranu střech a dalších předmětů. Textilní podíl z pneumatik se v průběhu procesu drcení odsává, proto částečně obsahuje i gumový podíl. Je možné ho využít u výrobků zvukové izolace, pro konstrukci protihlukových bariér a pro spalování. Textilní produkt je možné využít i jako náhradu celulózy do živičných směsí. Automobilový průmysl je schopný recyklovat gumový granulát na výrobu nárazníků, jako plnivo při výrobě nových pneumatik, na výrobu interiérových podlahových koberečků, na výrobu třecích častí mechanických brzd, těsnění automobilových oken a dveří a pod. Gumová drť s jemnou frakcí se může využit jako filtrační médium při biofiltraci prchavých organických látek (VOC) z ovzduší. Filtrační schopnost je porovnatelná s jinými filtračními médii. Aplikace gumového granulátu jako mulčovacího materiálu pomáhá zachytávat vlhkost v zemině, působí jako tepelná izolace pro kořenový systém rostlin, omezuje růst plevelů, a tím redukuje použití pesticidů, potřebu zavlažovaní a hnojiv. Mulč vyrobený z drcených pneumatik se velmi těžko rozkládá, a proto ho není potřebné vyměňovat tak často, jako biodegradovatelný materiál. V zemědělství je možné využit gumový granulát jako podsyp pro jezdecké areály, podestýlky nebo výběhy pro hospodářská zvířata. Předností je už vzpomínaná trvanlivost materiálu. U tvárněných a extrudovaných produktů se přidává gumový granulát jako plnivo, které zpevňuje hmotu a redukuje rozpínání matrice. Výrobky získané tímto postupem jsou například dlaždice, rohožky, nárazníky, hadice, rampy, dopravní značení a kužele, bezpečnostní povrchy a protierozní rohože. Jako plnivo je možno granulát využít také při výrobě některých typů pneumatik.


15


Gumový granulát s přídavkem adheziv na bázi polymerů je možné použít na panely protihlukových bariér. Přítomnost gumového granulátu v bariéře zvyšuje absorpční vlastnosti a snižuje odrazivost zvuku od samotné bariéry. Proto jsou o mnoho výhodnější v porovnaní s jinými materiály. Schopnost zvukové pohltivosti a snížení odrazu hluku nejsou však jedinými výhodami jsou to i nízké náklady na výrobu, montáž a údržbu a trvanlivost. Gumové rohože vyrobené z vyztuženého granulátu vytvoří zpevněnou a trvanlivou plochu pro parkování automobilů a mohou tak nahradit mulč, písek nebo štěrk při neasfaltovaných parkovištích. V posledních letech se používají rohože vyrobené z gumového granulátu na zpevnění železničních přejezdů. Výhodou je bezpečnost, trvanlivost a plynulý přechod pro automobily. Tento způsob je možné vidět i na vybraných železničních přejezdech v ČR (úsek koridoru Děčín Nymburk nedaleko Dobříně více než 14 000 m2 těchto rohoží, úsek na hlavním tahu Praha Olomouc u zastávky Starý Kolín, kde se v červenci a srpnu 2001 pokládalo 3.500 m2 podštěrkové rohože). Gumové rohože vyrobené z gumového granulátu mohou na dětských hřištích nahradit povrchy z betonu, asfaltu, štěrku, písku nebo dřevěných hoblin. Při použití pro dětská hřiště je výhodou zejména to, že jde o materiál neabrazivní, netoxický, bezpečný, absorbující nárazy, nebarvící a nešpinivý, redukující prašnost. Velkou příležitost pro recyklovanou pryž nalézáme v přídavcích do asfaltu při budování silnic, kde přídavek pryže výrazně snižuje hlučnost dopravy a prodlužuje trvanlivost povrchu. Využívá se často drti získané kryogenním způsobem. Tato metoda je aplikována i v některých případech v ČR. V poslední době se rozvíjí oblast využití odpadní pryže rozemleté na velmi jemné částice, které lze využít jako plnivo, a to buď běžných kaučukových směsí nebo směsí na základě termoplastických kaučuků. V ČR se termoplastických kaučuků plněných jemnými částicemi z odpadní pryže používá např. v obuvnickém průmyslu. Zajímavou vlastností pryžových částic je jejich sorpční schopnost, zvláště pro uhlovodíky. Ekologicky nejpřínosnějším způsobem využití této vlastnosti pryžové drti představuje její aplikace jakožto univerzálního absorpčního prostředku při likvidaci ekologických havárií spojených s únikem ropných a chemických látek. Materiál, který je k dispozici pod obchodním názvem PETRO EX, se vyrábí z jemné drti opotřebovaných pneumatik a odpadní pryže a vykazuje až 7x vyšší sorpční kapacitu než běžně používané prostředky. PETRO EX absorbuje přírodní i syntetické oleje, naftu, benzin, etanol, glycerin, metanol, parafin, ftaláty a mnoho dalších chemikálií a látek rozlitých při ekologických haváriích na vozovce, provozních plochách i vodní hladině. Tato jemná a netoxická drť je schopna reagovat okamžitě při styku s ropnou látkou. Z povrchu se odstraňuje smetením, z vodních ploch odsátím nebo jemným sítem. Při aplikaci je 1 m3 (tj. 510 kg) tohoto prostředku schopen zadržet až 3 000 litrů benzinu Super nebo 1 730 litrů nafty, či 1 530 litrů oleje.


16


Další možnosti využití: • • • • • • • •

automobilový průmysl (likvidace olejů,benzínů a rozpouštědel) čerpací stanice (vyteklá paliva a oleje ,absorpční prostředek pro odpadní vody při mytí aut) údržbářské firmy (firmy zabývající se úklidem a čištěním) letecká doprava (údržba letišť ) vodní hospodářství (čistírny odpadních vod) údržba komunikací (obalovny) požární techniky (automobilové nehody,ropné havárie) mnoho dalších odvětví

Firma Pragoelast s.r.o. dominuje ČR ve výrobě dílů a tvarovek z recyklované pryže. Jedná se o výrobky jako tlumicí elementy (tlumí vibrace až o 90 %), které mají uplatnění v průmyslové sféře pro útlum vibrací strojů při kotvení do základů a široké využití v městské kolejové dopravě a železniční dopravě při tlumicím obložení kolejí tzv. bokovnice. Další výrobky tvoří dlažba včetně zámkové dlažby v širokém sortimentu rozměru a barvy s uplatnění ve všech oborech. Uplatnění je u telekomunikačních systémů pro pružné uložení kabelů, které splňují požadavky na nevodivost, potlačování vlivu magnetického pole a dlouhou životnost. V následujících odstavcích je shrnuto stručnou formou množství různých způsobů využití výrobků z recyklované pryže, členěno podle oblastí použití. Komunální sféra Výrobky z recyklované pryže spadající do této kategorie mají vesměs takové vlastnosti, které mohou zpříjemnit člověku pohyb nebo i jen pobyt v určitém prostředí nebo na určitém povrchu. Především se zde jedná o zpříjemnění chůze příp. pohybu obecně, sportovních aktivit, rekreačních aktivit apod. Do oblasti komunální sféry můžeme zařadit zejména povrchy různých sportovišť, hřiště, tělocvičny, fitness centra, pěší zóny, rekreační plochy, obložení teras a balkónů, elastické dlažby, obrubníky, schodnice, bezbariérové náběhy, retardéry apod. Oblast elastických povrchů je velmi rozmanitá z hlediska použití (aplikací), rozměrů, tvarů, resp. i barev. Protipádové povrchy opatřené zespodu "změkčovacím profilem" mají stejné použití jako elastické povrchy s garancí bezpečné výšky případného pádu až ze 3 metrů. Zejména v posledních letech či dokonce měsících roste poptávka městských úřadů a investorů obecně na protipádové provedení dětských hřišť s prolézačkami, houpačkami, šplhadly, hrazdami apod. Běžná životnost takových povrchů je 15 20 let, pokud ovšem nejsou poškozeny mechanicky (těžkou technikou, prořezáním) nebo vandaly. Průmysl a stavebnictví Oblast průmyslu je rovněž velmi široká a také zde je především vhodné využít tlumicích a elastických vlastností gumy. ELTEC membrány a pásy se velmi úspěšně používají jako podkladová, dilatační nebo jednoduše dělicí vrstva mezi zdrojem vibrací (hluku) a okolní stavbou, resp. zařízením. Desky nebo membrány FS700 jsou navíc vhodné i z hlediska protihlukového. Elastické desky nebo pásy ELTEC GR850FS nalézají široké uplatnění v oblasti průmyslu, dopravy a stavebnictví, nejlépe jako materiály potlačující vibrace (např. do základů strojů, budov, kolejišť, distanční pásy, protiskluzové pásy apod.


17


Doprava Oblast tlumení vibrací a hluku v dopravě představuje jeden z hlavních výrobních směrů. Jedná se především o tlumení vibrací u železničních a tramvajových tratí (rekonstrukce tramvajové trati a vozovky v ulici Letenská v Praze na Malé Straně, rekonstrukce vozovky a tramvajové trati v Praze 6 kolem Památníku písemnictví a hotelu Savoy až ke smyčce Dlabačov), tvarové tlumící díly do kolejnic všeho druhu uzpůsobené na typ upevnění kolejnice k pražci, resp. základu. K těmto systémům patří též zálivky paty kolejnic, spárové bitumenové zálivky pro povrch vozovek, opláštění rozchodnic, polyuretanové podložky paty kolejnice odolné proti stárnutí a další. Běžné garance u těchto typů jsou 5 let a životnost dosahuje až 25 let při dodržení stanovených podmínek technologie montáže.


18


2 Analýza 2.1 Zařízení 2.1.1 Zařízení zpracovávající pneumatiky Na území ČR působí 10 různých firem, které se zabývají zpracováním ojetých plášťů pneumatik. Z toho 7 firem nám potvrdilo svoji aktivitu, zbývající 3 firmy s námi nekomunikovaly, přičemž dvě ukončily činnost a o jedné nemáme žádné informace. Mezi podniky, které potvrdily činnost ve sféře zpracování a granulaci pneumatik jsou následující: Borovany, závod na recyklaci pneumatik Cleroden s.r.o., Králíky u Nového Bydžova KOVOSTEEL s.r.o., Staré Město MONTSTAV CZ s.r.o., Vřesová Mydlovary, u komunikace Dívčice – Mydlovary III/12227 RENOGUM a.s., Most TASY, Mokrá u Brna Zbývající společnosti: DARTA s.r.o., Uherský Brod – činnost ukončena FÉNIX RECYKLACE s.r.o., Beroun – nebyla potvrzena jejich aktivní činnost KAC spol. s.r.o., Uherský Brod – činnost ukončena Všechny provozovatele firem jsme oslovili a zaslali společně s dopisem stručný a jednoduchý dotazník, kde jsme požadovali odpověď na následující dotazy: • současná provozní kapacita zařízení, • maximální kapacita, • původci přijímaných pneumatik • forma vstupní suroviny, • forma výchozího produktu zařízení, • koneční odběratelé produktu, • povolení zařízení dle zákona o odpadech dle §14 (1), §14 (2), • počet schválených žádostí z Operačního programu životního prostředí. Odpovědi nám přišly ze 7 firem, bohužel ve většině případů, podnik neodpověděl důsledně na všechny otázky a možná i záměrně se některým vyhnul, pole v tabulce zůstala nevyplněná a místo údaje je zde uveden otazník. Tabulka se získanými informacemi o podnicích zpracovávajících pneumatiky je uvedená v příloze č. 2 této studie.

2.1.2 Protektorovny V rámci studie byla dále sestavena databáze protektoroven, která čítá 49 společností, zabývajících se protektorováním pneumatik. S pomocí Svazu výrobců protektorů ČR, jmenovitě Ing. Jiřím Machačem, byla ověřena pravdivost a především činnost a aktivita firem ve vytvořeném seznamu protektoroven.


19


Celkem 19 podniků potvrdilo, že provozují linku na protektorování pneumatik, dalších 19 podniků sdělilo, že se zabývají pouze obchodem s protektory a zajišťují drobný servis. Poslední skupina, čítající 11 podniků, obsahuje jak podniky o kterých jsme nemohli získat žádné informace, tak podniky, které ukončili svoji činnost či protektory vůbec nevyrábí. Další aktivitou, týkající se protektoroven bylo zjišťování podrobnějších informací o činnostech firem. Všem 49 ti firmám byl zaslán spolu s žádostí stručný formulář s otázkami, které jsme po zástupcích firem požadovali zodpovědět. Bohužel byla úspěšnost vrácených dotazníků velice malá. Z celkového počtu 49 oslovených firem, se nám vrátily pouze 4 odpovědi, které ještě neobsahovaly odpovědi na všechny dotazy. Prioritou bylo zjistit odpověď na následující otázky: • • • • •

kapacita protektorovací linky podíl přijímaných pneumatik (nákladní a osobní pneu), počet pneumatik skutečně zpracovaný za rok zdroj získávaných pneumatik (ČR či zahraničí), projekty schválené v rámci výzev OPŽP.

Jelikož se nepodařilo zjistit odpovědi na předchozí otázky, musíme například celkovou kapacitu protektorovacích zařízení v ČR pouze odvodit ze známých dat a vycházet například z informací, které nám poskytl Svaz výrobců protektorů České Republiky. Z námi zjištěných informací plyne, že protektorovací linky nejsou využívány ze 100%, např. ve firmě Protektory Praha spol. s.r.o. mají celkovou maximální kapacitu na 120 tisíc kusů osobních a 60 tisíc kusů nákladních pneumatik za jeden rok, přičemž minulý rok protektorovali pouze 50 tisíc kusů osobních a 20 tisíc kusů nákladních pneumatik, dalším dokladem je firma CYBI s.r.o. Děčín, jejichž maximální kapacita činí 12 tisíc kusů pneumatik a z toho využijí pouze 1 200 kusů pneumatik. Toto tvrzení potvrzuje i výše zmíněný Svaz výrobců protektorů ČR, kde jsme se dozvěděli, že kapacita zařízení v našem státě opravdu převyšuje poptávku, nebo mírněji řečeno „plně kryje poptávku“. Souhrnný seznam protektoroven v České republice je uveden v příloze č. 1.

2.1.3 Cementárny Celkový počet cementáren v ČR V České republice je v současné době celkem 5 cementáren, které jsou registrovány pod čtyřmi koncerny. Prvním z nich je Českomoravský cement a.s., koncern Heidelberg Cement Group, pod který spadá provoz cementárny Mokrá u Brna a cementárny Praha – Radotín. Druhým členem působícím v ČR je koncern Buzzi Unicem, pod který spadá Cement Hranice a.s. provozovna Hranice I Město. Třetím je koncern Lafarge Cement, pod který patří cementárna Čížkovice a čtvrtým je koncern Holcim, kam patří cementárna Prachovice.


20


Cementárny využívající pneumatiky Mezi cementárny využívající pneumatiky patří cementárna Mokrá u Brna, cementárna Čížkovice, cementárna Prachovice, cementárna Hranice. V cementárně Praha – Radotín se pneumatiky nevyužívají. Cementárna Čížkovice: využívají celé pneumatiky, nebo nadrcené do maximální velikosti 4x4 cm, cena nebyla sdělena. Cementárna Mokrá u Brna: přijímají se zde pneumatiky pouze z nákladních automobilů, cena přijímaných pneumatik je 0 Kč. Cementárna Prachovice: Přijímají zde celé a neporušené pneumatiky jak od osobních, tak i nákladních automobilů, cena nebyla zjištěna. Množství využívaných pneumatik Cementárny v celé ČR – cca 40 000 tun ojetých pneumatik ročně Cementárna TASY Mokrá u Brna – cca 15 000 tun ojetých pneumatik ročně Cementárna Praha – Radotín – pneumatiky se nevyužívají Cementárna Hranice

cca 8 000 tun ojetých pneumatik ročně

Cementárna Čížkovice – cca 10 000 tun ojetých pneumatik ročně Cementárna Prachovice – HOLCIM – 8 500 tun ojetých pneumatik ročně (1 tuna za hodinu při výrobě slínku)

Výhledová situace Cementárna Čížkovice: Bylo nám doslova řečeno: „Budeme spalovat pneumatiky do té doby, pokud to bude stejně ekonomicky výhodné jako je to v této době“. Cementárna Prachovice se vyjádřila v tomto smyslu: „Energetické využívání celých pneumatik je v cementárnách běžnou záležitostí a doba jeho využívání je dána pouze legislativními podmínkami a vztahem mezi nabídkou a poptávkou. Pneumatiky jsou pouze jedním z mnoha druhů energeticky využívaných odpadů, takže v případě jejich nedostatku nebo změně cenových relací je možno využívat stávající zařízení i pro jiné druhy odpadů“. Ostatní cementárny, jako Mokrá u Brna a Hranice se k této problematice odmítli vyjádřit, tudíž nám chybí jejich stanovisko.


21


2.2 Situace na trhu 2.2.1 Souhrnný seznam povinných osob Hlavním podkladem pro zpracování seznamu povinných osob je stávající seznam povinných osob, který zpracovává CENIA. Tato databáze obsahuje necelých 60 subjektů. Velkým současným problémem oblasti nakládání s ojetými pneumatikami je právě rozšířit, upravit, doplnit tento seznam povinných osob zpětného odběru pneumatik. S použitím kontaktů na osoby působící v této oblasti, vyhledáváním firem na internetu, použitím databáze autoservisů a pneuservisů v České republice, nahlížení do databází živnostenských úřadů, atd. Po vyhodnocení výsledků z našeho výzkumu se nám podařilo seznam rozšířit na necelých 300 subjektů působících v oblasti distribuce pneumatik, jejich uvádění na trh a prodejem pneumatik. Není pravidlem, že každá osoba uvedená v našem seznamu zákonitě musí být i osobou povinnou, seznam by měl sloužit jako určitý krok dopředu v tomto směru, vodítko či návrh pro Ministerstvo životního prostředí. Seznam je uveden v příloze tohoto dokumentu č. 3. U jména subjektu je často uváděn otazník, který značí určitou nejistotu zařazení firmy či subjektu do tohoto seznamu. U každé položky je uvedena poštovní adresa sídla firmy, webová adresa a kraj, ve kterém se firma nachází. Detailní informace, jako např. zodpovědné osoby, roční obrat, dodavatelé těchto osob jsme zjišťovali u vzorku 20 povinných osob, reakce na naše požadavky byla z jejich strany nulová. Po této zkušenosti jsme dále nezjišťovali podrobné informace, pro časovou náročnost tohoto úkonu a i pro reálně předpokládanou neochotu ze strany povinných osob.

2.2.2 Zpětný odběr a jeho vazba na zpracovatelská zařízení Ačkoliv vysloužilé pneumatiky představují významný zdroj energie i druhotných surovin, neexistuje u nich centrálně organizovaný systém zpětného odběru. Jednotliví prodejci i výrobci obvykle zaručují svým zákazníků zpětný odběr pneumatik, většinou však pouze těch, které byly u nich zakoupeny, případně pouze odběr výměnou za pneumatiky nové. Velké společnosti jako Barum Continental, ale třeba také Michelin, Goodyear, Bridgestone, Pirelli, Nokian či Matador tak ve své prodejní síti a v provozovnách svých smluvních obchodních partnerů zajišťují zpětný odběr pneumatik a jejich následné zpracování. Jednu z největších "privátních sítí" u nás provozuje právě společnost Barum Continental, která slibuje zákazníkům bezplatný odběr upotřebených pneumatik v rámci své obchodní sítě ve sběrných místech na území celé republiky. Na vlastní náklady pak zajišťuje jejich další využití. Společnost Barum Continental má v České republice celkem 286 sběrných míst, kde odebírají opotřebené pneumatiky zdarma a bez ohledu na značku (výrobce).


22


Další, pravděpodobně nejvíce rozšířenou a známou, domácí síť zpětného odběru zajišťuje firma TASY s.r.o., která zajišťuje sběr pneumatik z celé České republiky i ze Slovenska. V současné době tak kromě Barumu, o který se TASY s.r.o. dělí napůl s dánskou firmou Marius Pedersen, spolupracuje společnost prakticky se všemi většími importéry. Jmenovat můžeme Michelin, Goodyear, Bridgestone, Matador, Pirelli, Nokian Tyres či domácího výrobce Mitas tak i s menšími importéry či fyzickými osobami dovážejícími pneumatiky. Společnost má po celé ČR rozmístěno více než 100 kusů velkoobjemových kontejnerů (objem 4 – 5 tun starých pneumatik) a zajišťuje detailní sběr v podstatě od všech zákazníků povinných osob, se kterými má uzavřenou smlouvu. Vybrané pneumatiky jsou spalovány v cementárně Mokrá. Jedna tuna pneumatik zde nahradí kolem 750 m3 zemního plynu, navíc v cementářské peci dochází i k materiálovému využití železa obsaženého v pneumatikách. Síra z pneumatik se v silně zásaditém prostředí navazuje na vápenité prvky a neuniká proto do ovzduší. Při spalování v jiném zdroji (např. v elektrárně) by bylo nutné ji složitě odstraňovat ze spalin. Dále pneumatiky firma využívá po drcení na pryžový granulát jako druhotnou surovinu, firma je majitelem též menší protektorovny pneumatik. Dalším způsobem je shromažďování pneumatik od obyvatel ve sběrných dvorech města a obcí, kde za ně musejí občané většinou zaplatit poplatek kolem 25 Kč za jednu pneumatiku. Nejde o poplatek recyklační, ani za zpětný odběr žádný z nich by si sběrný dvůr nemohl účtovat. Proto je tento poplatek deklarován vesměs jako manipulační z důvodu velkého objemu a váhy pneumatik.

2.2.3 Seznam odběratelů upravených pneumatik V rámci této studie byl také vytvořen seznam odběratelů upravených pneumatik, čili pryžového granulátu. Seznam tvoří 12 firem v České republice, které jsou odběrateli pryžového granulátu a zjistili jsme jejich činnost. Samozřejmě nevylučujeme existenci námi nezjištěných podnikatelských subjektů. Databáze odběratelů pryžového granulátu je uvedena v příloze č. 4 této studie.

2.2.4 Množství a forma ročně odebraného recyklátu Jelikož tento problém je otázkou především specializovaných firem, které právě recyklát (pryžový granulát) odebírají a následně ho zpracovávají k výrobě mnoha různorodých produktů, zkusili jsme se obrátit o pomoc na tyto firmy. Byla několikanásobně oslovena většina známých firem, bohužel ze žádné z nich nebyla kladná odezva a většinou přímo požadované informace odmítli sdělit. Na druhou stranu tyto údaje zcela jistě patří do oblasti obchodního tajemství jednotlivých společností. Jiné zdroje dat, ze kterých bychom mohli čerpat, nám nejsou bohužel známé.


23


2.2.5 Legislativní podmínky sousedních státu v oblasti nakládání s pneumatikami Tabulka č. 2: Systémy a nástroje nakládání s pneumatikami ve vybraných zemích Země

Odpovědný subjekt Způsob realizace odpovědnosti

Charakteristika hlavních nástrojů dobrovolná dohoda finanční příspěvek průmyslových do systému, svazů s vládou o účtovaný odděleně zpětném odběru (z při nákupu nové r.2002) pneumatiky a stanovený jednotně pro konkrétní druh

Cíle a způsoby nakládání

Belgie

výrobci a dovozci pneumatik povinnost zpětného odběru bez úplaty

cíle: protektorování 25% přijatých pneu, recyklace 20% z nevyužitých do roku 2005, energetické využití zbytkových.

Finsko

výrobci a dovozci pneumatik a vozidel mají povinnost zpětného odběru bez úplaty

Německo

výrobci a dovozci pneumatik a vozidel povinnost zpětného odběru bez úplaty

Nizozemsko Recyklační schéma VUŽ (vozidel s ukonč.životností), výrobci a dovozci vozidel povinnost zpětného odběru bez úplaty Norsko

Polsko

výrobci a dovozci pneumatik povinnost sběru pneumatik v množství odpovídajícím množství nově uvedených na trh výrobci a dovozci pneumatik

dobrovolná sdružení výrobců a dovozců (Autonrengasliitto a Finnish Tyre Recycling Ltd., od r. 1996) systém založený na tržním principu (od r. 1992)

příspěvek účtovaný odděleně při nákupu nové pneumatiky a stanovený jednotně pro konkrétní druh (min. 5 EUR/ks)

dobrovolná dohoda dovozců a prodejců automobilů s vládou

snižování množství protektorovaných pneumatik (vyšší kvalitativní požadavky, stáří pneu do 4 let)

(od r. 1994) příspěvek účtovaný při nákupu nové a protektorované pneumatiky ve výši 60 centů/ks zákonem o Povinnosti hospodářských subjektů

Rakousko


Požadovaná míra využití a recyklace je 75% dobrovolná dohoda cementářského průmyslu a ministerstva o

24


Slovensko

výrobci a dovozci pneumatik

zákonem o odpadech daná povinnost výrobců a dovozců odvádět příspěvky do Recyklačního fondu (RF)

příspěvek je zakalkulován v ceně nového výrobku (výše příspěvku je 8,20 Sk/kg)

Švédsko

systém shody směrnice o skládkách a o vozidlech s ukončenou životností (evidenční systém) výrobci a dovozci nezisková pneumatik povinnost společnost SDAB sběru za účelem opětovného použití a recyklace (od r. 1994)

Švýcarsko

95 % účinnost sběru pneu do roku 2005, vytvořit podmínky pro využití pneu,

(od 1.1.2002, za rok 2003 celkem téměř 42 mil. Sk) Spojené království

energetickém využití pneumatik Cíl komoditního programu RF:

podpořit separovaný sběr v obcích.

příplatek na bezplatně odebírané pneumatiky

Sběr prostřednictvím sběrných dvorů

návrh sdružení prodejců autom. na povinné zavedení poplatku 1,7 2,4 EUR/osobní pneu, v současnosti část autom.průmyslu účtuje v ceně poplatek ve výši 2 ChF/pneu,

Sběr prostřednictvím autoservisů, prodejců pneumatik, demontážních středisek autovraků

Zdroj: ECO trend s.r.o.

Belgie V roce 1998 byla podepsána regionální dohoda mezi Bruselem a Valonským regionem na jedné straně a sdružením výrobců a prodejců na straně druhé s cílem dosáhnout prakticky 100 % využití pneumatik v těchto regionech. Dohoda se zakládá na těchto hlavních principech: • sdílená odpovědnost všech součástí řetězce včetně spotřebitelů • vzájemná souhra tržních mechanismů s ohledem na minimalizaci nákladů transakcí a služeb spojených s použitými pneumatikami • přijetí hierarchie odpadového hospodářství EU (1. prevence, 2. recyklace, 3. využití, 4. odstranění) při realistickém ekonomickém přístupu • integrace environmentálních, ekonomických a sociálních aspektů. • Kromě toho byly uplatněny následující technické nástroje: • neziskové organizace mají za úkol zavést potřebné prvky, tj. cíle sběru a recyklace pneumatik, oprávnění ke sběru a způsob řízení toku použitých pneumatik • akční plán umožňující informovanost úřadů a monitorování dobrovolných aktivit organizací.


25


10. října 2002 schválila valonská vláda po prvním čtení Projekt environmentální úmluvy o povinnosti zpětného odběru starých pneumatik. Úmluva byla přijata na základě řady předpisů, mj. na základě Nařízení valonské vlády z 25. dubna 2002 k zavedení povinnosti ke zpětnému odběru určitých odpadů s ohledem na jejich využití nebo hospodaření s nimi, na základě shora uvedené dohody (Rámcové úmluvy) z 9. února 1998 o sběru a zpracování starých pneumatik. Podle Nařízení vlády jsou prodejci povinni odebírat od spotřebitelů bezplatně zpět pneumatiky při koupi nových. Projekt environmentální úmluvy o povinnosti zpětného odběru starých pneumatik uzavírá valonská vláda se zástupci (svazy) průmyslových odvětví, kterých se nakládání s pneumatikami dotýká. Úmluva se týká pneumatik pro osobní automobily (kategorie M1), všechny nákladní automobily, traktory, zemědělské stroje, stavební stroje a autobusy. Úmluva musí vést k tomu, že budou sbírány všechny pneumatiky nacházející se na trhu. Maximálně se musejí vytřídit pneumatiky, které se mohou přímo použít jako použité pneumatiky nebo se mohou protektorovat. Cílem je protektorování nejméně 25 % přijatých pneumatik. Pneumatiky, které není možné znovu použít, se musejí přednostně recyklovat. Od roku 2005 musí dosáhnout kvóta recyklace 20 %. Ostatní pneumatiky se musejí využít především energeticky. Výrobci a dovozci platí správní organizaci příspěvek na pneumatiku, kterou uvedli na belgický trh za účelem financování činností správní instituce. tento příspěvek může být různý podle druhu pneumatiky. Finsko Ve Finsku se ročně produkuje přibližně 30 000 t použitých pneumatik. V současné době je 90 % těchto pneumatik sebráno a recyklováno. Systematická recyklace použitých pneumatik byla ve Finsku zahájena v r. 1996 na základě Rozhodnutí Státní rady č. 246/1995. Bylo vytvořeno dobrovolné sdružení dovozců a výrobců – Autonrengasliitto. Odpovědnost za využití a odstranění pneumatik spočívá jak na výrobcích, tak i na dovozcích pneumatik i vozidel. Prodejci pneumatik musejí pneumatiky bezplatně odebírat zpět. Odpovědnost výrobců je sdílena též společností Finnish Tyre Recycling Ltd, která byla založena obchodníky s pneumatikami, kteří mají uzavřené kontrakty s výrobci. Schéma zahrnuje 97 % veškerého obchodu s pneumatikami ve Finsku. Francie Ve Francii se každoročně prodá 29 mil. pneumatik pro osobní vozidla a 2,3 mil. pneumatik pro nákladní vozidla, tj. asi 400 000 t pneumatik. Odpadní pneumatiky jsou spalovány s využitím energie, využívány na sportovních hřištích a protektorovány. Protektorování jako nejšetrnější způsob vzhledem k životnímu prostředí představuje 80 % úsporu materiálu. V závodě Pneu Laurent v Avallonu se denně vyrobí 4 500 protektorů pro domácí potřebu i na vývoz. Z celkového počtu spotřebovaných pneumatik ve Francii se protektoruje 8 %. Německo V Německu funguje tržní systém nakládání s pneumatikami a jsou zde obavy, aby zákonodárce do tohoto systému nezasáhl. Systém je jednoduchý a účinný: konečný spotřebitel zaplatí poplatek, pokud starou pneumatiku odevzdává při nákupu nové. Poplatek se řídí velikostí pneumatiky, činí od 5 Euro za kus. Za pneumatiku na nákladní automobil se zaplatí více než na osobní automobil. Tímto poplatkem financuje obchod s pneumatikami ekologicky šetrné odstraňování a recyklaci, jsou jím financováni přepravci a zneškodňovatelé. Pro materiál z pneumatik je mnoho možností využití od využití jako přídavného paliva po


26


použití granulátu do řady výrobků. V současnosti se jako náhradní palivo v cementárnách využívá asi 40 % všech pneumatik. Největším výrobcem pneumatik v Německu je Reifen Entsorgungsgesellschaft mbH (REG), dceřinná společnost Continental AG v Hannoveru. Firma REG byla založena v říjnu 1992 v souvislosti s uplatňováním nařízení o zpětném odběru vozidel s ukončenou životností. Hlavním cílem firmy je zabezpečit environmentálně šetrný sběr, odstraňování a recyklaci vyřazených pneumatik v Německu a uplatňovat celkovou koncepci odstraňování odpadů z gumárenství. Na podporu myšlenky recyklace vznikl v r. 1994 nový obchodní sektor k zajišťování odbytu recyklátu z Německa i dalších evropských zemí. Velké množství vyřazených pneumatik a gumy se běžně spaluje za účelem výroby tepla. U odpadu technické gumy rozlišuje REG: kontaminovaný gumový odpad a čistý vulkanizovaný odpad nekontaminovaný Kontaminovaná guma obsahuje kovové a vláknité prvky včetně barvené gumy. Tento druh odpadu se drtí v partnerských zařízeních firmy REG při dodržení spolkového zákona o ochraně před emisemi. Při opakovaném drcení lze velikost částic odpadu snížit až na 20 mm. V různých dávkách se pak drcená guma spaluje v cementárnách, ve kterých se dosahuje teplota potřebná k produkci škváry nebo se používá jako palivo v elektrárnách k výrobě elektrické energie. Materiál lze též využít k pyrolýze s cílem regenerovat těžké oleje obsažené v gumě. Čistý vulkanizovaný gumový odpad neobsahuje kovy ani textilní vlákna a používá se k výrobě granulátu. Nizozemsko Recyklační postupy v Nizozemsku vyplývají z recyklačního schématu Nizozemska pro vozidla s ukončenou životností (ARN – Automobile Recycling Netherland). V r. 1994 byla sjednána dobrovolná dohoda mezi dovozci a prodejci automobilů. Společnost ARN uzavírá kontrakty s firmami, které provádějí demontáž vozidel s ukončenou životností. Současné době je těchto kontraktů uzavřeno celkem 266 a demontážní firmy zpracovávají 90 % vozidel s ukončenou životností v Nizozemsku. Vzhledem k tomu, že cena pneumatik klesá, je obtížné zajistit odbyt pro protektorované pneumatiky. Kromě toho se zpřísňují požadavky na stáří pneumatik a pneumatiky k protektorování nesmí být starší než 4 roky. Tím se zvyšuje množství nepoužitelných pneumatik. Odpadní pneumatiky jsou granulovány a používány na výrobu sportovních podlah a dlaždic, anebo jsou spalovány s obnovou energie. Norsko Předpisem ke skládkování, sběru a opětnému využití starých pneumatik z března 1994 byla zavedena odpovědnost za výrobek, za pneumatiky. Výrobci a dovozci musejí podle tohoto předpisu sebrat a využít právě tolik pneumatik, kolik jich prodají. Skládkování starých pneumatik je zakázáno. Spotřebitel může své staré pneumatiky odevzdávat u obchodníka s pneumatikami, který je dále odvádí do dalšího sběrného místa. K financování sběru a využití se při prodeji nové a protektorované pneumatiky příspěvek ve výši 60 centů.


27


Výsledky uplatňování principu odpovědnosti výrobce u komodity pneumatiky: Využití energie (v tunách) 15 605

Využití energie (v %) 51

Značné množství použitých pneumatik vývozcem je společnost NOCAS AS (ltd).

je

z Norska

vyváženo.

Největším

Rakousko Ročně se v Rakousku vyprodukuje cca 55 000 t pneumatik. To odpovídá přibližně 7 milionům pneumatik z motorových vozidel. Rakouský cementárenský průmysl na sebe převzal dobrovolnou povinnost přebírat kontinuálně staré pneumatiky, aby je předal k energetickému využití. Už mnoho let zde existuje dohoda mezi Spolkovým ministerstvem zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství a cementářským průmyslem ustanovující spolupráci při tepelném zpracování starých pneumatik. Tato dohoda je stále v platnosti. Rakouský cementářský průmysl se zavázal průběžně přijímat staré pneumatiky a energeticky je využívat. Kapacity tepelného využití jsou však v Rakousku nedostatečné. Tímto způsobem se ročně využívá asi 51 % vznikajících starých pneumatik, tj. cca 28 000 tun. Pouze malé množství, cca 5 % pneumatik, je recyklováno v zahraničí. Zbytkové množství je stále ukládáno na skládky nebo dočasně skladováno. Slovensko Podle odborných odhadů vzniká na Slovensku ročně přibližně 12 300 tun ojetých osobních a nákladních pneumatik. Zákon o odpadech stanovil s účinností od 1. 1. 2002 povinnost výrobců a dovozců pneumatik pro motorová a nemotorová vozidla přispívat na recyklaci už při uvedení těchto výrobků na slovenský trh. Sběr použitých pneumatik se v současnosti realizuje prostřednictvím prodejní sítě Matador Slovakia, a. s., Matador Púchov. Použité pneumatiky výrobce Matador se odevzdávají ke zneškodnění bezplatně, přičemž v ceně nového výrobku je zabudovaný i tzv. recyklační poplatek. Pneumatiky jiných výrobců se odevzdávají za přiměřený recyklační poplatek. Matador Púchov vlastní technologickou linku, jejíž kapacita je projektovaná na 11 až 13 tisíc použitých pneumatik ročně. Spojené království Počet subjektů zabývajících se ve Spojeném království výrobou, dovozem nebo zpracováním pneumatik je uveden v tabulce 16. Tabulka č. 3: Nakládání s pneumatikami ve Spojeném království subjekt Výrobci pneumatik Dovozci pneumatik Dovozci protektorů Dovozci použitých kordů Prodejci pneumatik Výrobci protektorů Prodejci částečně opotřebovaných pneumatik

počet 5 40 < 50 < 50 > 20 000 40 > 2 000

Zdroj: ECO trend s.r.o.


28


Model odpovědnosti výrobců pneumatik ve Spojeném království: Model diskutovaný ve Spojeném království se uplatní u výrobců pneumatik i v automobilovém průmyslu. Jeho základním předpokladem je kompatibilní evidenční systém umožňující shodu směrnic o skládkách a o vozidlech s ukončenou životností. Švédsko Ve Švédsku vzniká každý rok 6 miliónů ojetých pneumatik. To představuje asi 68 000 tun vyřazených pneumatik, z nichž většina byla dříve skládkována. Zákonem z roku 1994 o odpovědnosti výrobců za staré pneumatiky se stanoví povinnost pneumatikářského průmyslu (výrobců a dovozců) sbírat staré pneumatiky za účelem následné obnovy, nebo recyklace. Cílem zákona bylo, aby po 31. prosinci 1996 nebylo skládkováno více než 40 % starých pneumatik a po 31. prosinci 1998 ne více než 20 %. Záměrem je, aby významná část starých pneumatik byla recyklována a aby bylo možné recyklovanou gumu použít jako surovinu pro jiné účely. Nicméně dokud se dostatečně nerozvine trh s recyklovanou gumou, byla jako dočasné řešení přijata obnova energie spálením. Výrobci, dovozci a protektorovací společnosti založily neziskovou společnost SDAB, která je odpovědná za recyklaci pneumatik. Tato společnost zvýšila cenu nových a protektorovaných pneumatik o příplatek, ze kterého financuje obnovu starých pneumatik, a ty pak mohou být po ukončení své životnosti vráceny majitelem k recyklaci bezplatně. V r. 1996 činil příslušný poplatek asi 1 GBP pro pneumatiku k osobnímu vozidlu a 7 GBP pro nákladní vozidlo včetně daně. Švýcarsko Skládkování starých pneumatik není ve Švýcarsku od 1. 1. 2000 dovoleno. Staré pneumatiky se sbírají prostřednictvím autoservisů a regionálních podniků na recyklaci autovraků a přes obchodníky s pneumatikami se předávají k využití a úpravě. Pneumatiky bez kvalitativních vad se mohou protektorovat, nepoužitelné pneumatiky se mohou spalovat v cementárnách s využitím energie. Spalování v cementárnách je v současnosti nejlepší způsob zneškodňování, protože projekty mletí za studena dosud ztroskotaly z finančních důvodů. Financování: část automobilového průmyslu vybírá poplatek na pokrytí nákladů spojených se zneškodněním ve výši 2 CHF na pneumatiku. Financování systému není transparentní Koalice švýcarských dovozců pneumatik a sdružení pro obchod s automobily (AGVS) navrhuje zavést odvody ze starých pneumatik. Chce tak eliminovat ilegální odstraňování pneumatik, které je odhadováno na 20 % z celkového počtu odpadních pneumatik a stále narůstá. Švýcarská agentura pro ochranu životního prostředí již toto opatření navrhla dříve a očekává zavedení v r. 2005. Podle návrhu by řidiči měli platit 1,70 – 2,40 EUR na jednu pneumatiku nebo 5,0 –7,50 EUR na nákladní či sportovní pneumatiku. Poplatek by pokrýval náklady na sběr, dopravu a spálení pneumatik v cementárnách. Návrh vyžaduje schválení obou komor parlamentu. Podporováno bude také protektorování jako způsob využití, který nejvíc šetří zdroje. BUWAL (Bundesamt für Umwelt, Wald und Landschaft) zvažuje, že zařadí pneumatiky v rámci revize nařízení o přepravě zvláštních odpadů mezi odpady s povinnou kontrolou, protože se množí pochybnosti o tom, že se s pneumatikami vyváženými ze Švýcarska v zahraničí nakládá ekologicky šetrně. Kontaktními společnostmi jsou Reifen Verband Schweiz (RVS, Hotelgasse 1, Bern 7) a Cemsuisse (Marktgasse 53, 3001 Bern)


29


Polsko Podle návrhu Národního plánu odpadového hospodářství 2010 je hlavním cílem v oblasti nakládání s použitými pneumatikami především vývoj a neustálé zdokonalování tohoto systému, včetně dosažení cílů ve využití a recyklaci pneumatik, stanovené v zákoně o Povinnosti hospodářských subjektů ze dne 11. května 2001. Požadované využití a recyklace stanovené pro rok 2007 je 75%. Následující tabulka uvádí množství použitých pneumatik v období 2000 2004 vyprodukovaných v Polsku. Rok

2000

2001

2002

2003

2004

Množství použitých pneumatik (v tisících tun)

114

118

121

127

131

Zdroj: "Ekoguma" Association, 2005

Míra využití použitých pneumatik dosažená v roce 2004 v Polsku činí asi 58,9% a míra recyklace 11,45%. Povinná osoba, která nesplní zákonné požadavky na zajištění míry využití, zejména tedy recyklaci a druhotné využití odpadů, je jí uložena pokuta (či poplatek), který se počítá zvlášť jak za nesplnění recyklace, tak i při nedostatečném využití jako druhotné suroviny. Zákon stanovuje metody či technologie pro nakládání s pneumatikami, které jsou nejvýhodnější pro splnění těchto závazků: • protektorování, • výroba gumového granulátu • spalování v cementárnách využití energie Podle čl. 55 odst. 1 bod 5 zákona o Odpadech, je skládkování pneumatik nebo jejich částí přísně zakázáno, kromě kol a pneumatik s vnějším průměrem, který je větší než 1400 mm. Toky pneumatik Z předchozích informací vyplývá, že v každém sousedním státě České republiky je nastaven jistý systém nakládání s ojetými pneumatikami. Pravděpodobně by tedy nemělo docházet k přesunům či převozům ojetých pneumatik ze zahraničí do našeho státu. Nemluvíme zde o vývozu nových pneumatik jako obchodní komodity. Určité riziko by plynulo z nevyužité kapacity českých zpracovatelských zařízení, kdy majitelé těchto zařízení by měli velký zájem na nelegálním převozu ojetých pneumatik k nám do země.


30


3. Produkce – zařízení 3.1 Vývoj v produkci a zpracování ojetých pneumatik Graf č. 1: Vývoj produkce pneumatik (podle CENIA, CeHO)

Vývoj produkce pneumatik (dle CENIA, CeHO) 140 000

111 760

112 559

120 000

Tuny

100 000

Neznámá hodnota

80 000

55 071

60 000

49 511

60 023

2006

2007

40 000 20 000 0 2002

2003

2004

2005 Roky

Zdroj: ECO trend s.r.o. (využití dat CENIA, CeHO)

Graf č. 1 uvádí celoroční produkce pneumatik v České republice za období 2002 – 2007. V roce 2003 je produkce nedohledatelná a proto je sloupec označen červenou barvou. Celková produkce pneumatik se počítá dle níže uvedeného vzorce, kdy je množství celkové produkce.

∆ = (mDOVOZ − mVÝVOZ ) + mVÝROBA Je zřejmé, že největší produkce pneumatik v ČR byla v roce 2005 a 2002, naopak nejnižší produkci zaznamenáváme v roce 2006, kdy se pohybovala okolo 50 tisíc tun za rok.


31


Graf č. 2:

Množství pneumatik, na které se vztahuje zpětný odběr (zdroj závěrečné zprávy o zpětném odběru vytvořené CENIA, CeHO) Množství PNEUMATIK, na které se vztahuje ZO (CENIA,CeHO)

90 000 80 000

Tuny

50 000

72 786

76 375

2005

2006

2007

66 080

70 000 60 000

71 227

43 857

46 949

2002

2003

40 000 30 000 20 000 10 000 0 2004 Roky


Množství pneumatik, na které se vztahuje zpětný odběr se každým rokem pravidelně zvyšuje. Největší meziroční nárůst byl vykázán mezi lety 2003 a 2004, kdy množství vzrostlo o cca 20 tisíc tun pneumatik. V posledních letech se toto množství drží na poměrně stejném množství. Graf č. 3:

Skutečné množství zpětně odebraných pneumatik za roky 2002 – 2007 (zdroj: závěrečné zprávy o zpětném odběru CENIA, CeHO)

Skutečné množství zpětně odebraných PNEUMATIK 2002 - 2007 (CENIA, CeHO) 60 000 50 000

Tuny

44 392

2006

2007

37 070

40 000

29 792

30 000 20 000

43 520

20 082 10 951

10 000 0 2002

2003

2004

2005 Roky



32


Na předchozím grafu č. 3 je zřejmé, že každoročně roste počet či množství zpětně odebraných pneumatik. Pokud srovnáme hodnotu v roce 2002, kdy bylo zpětně odebráno téměř 11 000 tun pneumatik s rokem 2007, vidíme více jak 4 násobný vzrůst na hodnotu blížící se 45 tisícům tun. Tuto skutečnost ještě v jiné podobě znázorňuje i nadcházející graf č. 4. Graf č. 4: Skutečné množství zpětně odebraných pneumatik 2002

2007

Tuny

Skutečné množství zpětně odebraných PNEUMATIK 2002 2007 (CENIA,CeHO) 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

44 392 37 070

43 520

29 792

20 082

10 951

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Roky Zdroj: ECO trend s.r.o. (využití dat CENIA, CeHO)

Graf č. 5: Úroveň zpětného odběru v letech 2002 – 2007 (CENIA, CeHO) Úroveň zpětného odběru 2002 - 2007 (CENIA,CeHO) 70% 60% Procento %

50%

43%

45%

2003

2004

60%

58%

2006

2007

52%

40% 30%

25%

20% 10% 0% 2002

2005 Roky


Předchozí graf č. 5 vypovídá o procentuální hodnotě zpětného odběru v jednotlivých letech. Srovnává množství zpětně odebraných pneumatik vůči


33


množství pneumatik, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje. V posledních dvou letech jsou tyto hodnoty zpětného odběru vyrovnané a to okolo 60%, což je se srovnáním s jinými komoditami zpětného odběru úspěchem. Následující graf č. 6 uvádí stejnou informaci v jiném provedení. Graf č. 6: Úroveň zpětného odběru v letech 2002

2007

Úroveň zpětného odběru 2002 - 2007 70%

58%

60%

52%

Procento %

50%

60%

43%

40%

45%

30%

25%

20% 10% 0% 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Roky


Graf č. 7: Způsoby nakládání s pneumatikami v letech 2002

2007

Způsoby nakládání s PNEUMATIKAMI 2002 - 2007 (CENIA,CeHO) 100% 90%

Opak.Použití

80% Procent %

70%

Materiálově

60% 50%

Jiný

40% 30% 20%

Energeticky

10% 0% 2003

2004

2005

2006

2007

Roky


Z grafu č. 7 vyplývají následující fakta: procentuální zastoupení energetického využití pneumatik je v posledních letech na srovnatelné hladině, snižuje se procento opakovatelného použití pneumatik čili tzv. protektorování. Za příznivou informaci, kterou odvozujeme z předcházejícího grafu, je také neustálý růst


34


materiálového využití pneumatik, které dosáhlo v posledním roce 2007 asi 14% hranice. Jiné zobrazení způsobů nakládání s pneumatikami je možné vidět v následujícím grafu č. 8. Graf č. 8: Způsoby nakládání s pneumatikami v letech 2002

2007

Způsoby nakládání s PNEUMATIKAMI 2002 - 2007 80 70

Energeticky

Procent %

60 50

Materiálově

40

Opak.Použit í Jiný

30 20 10 0 2003

2004

2005

2006

2007

Roky


Potřebná data pro vytvoření příslušných grafů, byla převzata ze závěrečných zpráv zpětného odběru roků 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007. Bohužel v době zpracování této studie nebyla ještě připravena závěrečná zpráva za rok 2008. Následují tabulky č. 4 a 5 uvádějí údaje a hodnoty, které jsme sestavili do grafických podob. Tabulka č. 4: Údaje ze závěrečných zpráv zpětného odběru za roky 2002 až 2007

Rok

Množství výrobků, na které se zpětný odběr vztahuje [t]

Množství zpětně odebraných výrobků [t]

Úroveň zpětného odběru [%]

2002

43 857

10 951

25

2003

46 949

20 082

42,8

2004

66 080

29 792

45,1

2005

71 227

37 070

52

2006

72 786

43 520

59,5

2007

76 375

44 392

58,1

Zdroj: ECO trend s.r.o. (využití dat CeHO, CENIA)


35


Tabulka č. 5: Množství produkce pneumatik ze závěrečných zpráv zpětného odběru za roky 2002 až 2007 Rok

Produkce odpadu ( )

2002

111 761 t

2003

?

2004

55 071 t

2005

112 559 t

2006

49 511 t

2007

60 023 t

Zdroj: ECO trend s.r.o. (využití dat CeHO, CENIA)

∆ = (mDOVOZ − mVÝVOZ ) + mVÝROBA


36


Za rok 2007 bylo MŽP ČR zasláno celkem 56 ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru za 61 povinných osob, 5 z nich tvořily zprávy za více komodit tj. kromě pneumatik zajišťují tyto povinné osoby i zpětný odběr jiných komodit – např. minerálních olejů a/nebo baterií a akumulátorů. Jako místa zpětného odběru byl využit obchod (76,6 %) a průmysl (23,3 %). Ve způsobu nakládání převažovalo energetické využití (73 %). Ostatní způsoby nakládání jsou mnohem méně využívány: materiálové využití (12 %), jiný způsob nakládání 9,5 % a opakované použití 5 %. Zůstatek na skladu tvořil 0,4 %. Podrobnější informace jsou pro přehlednost znázorněny na obr.č. 5 6. Úspěšnost zpětného odběru pneumatik celkově byla 58,1 %. Čtvrtina povinných osob vykázala zpětný odběr nulový (v některých případech se jedná o pneumatiky, které se zpětně neodevzdávají například pneumatiky přívěsných vozíků, zahradní a manipulační techniky), ale naopak 24 % povinných osob dosáhlo vyšší úspěšnosti než 50 %. Zvýšilo se množství pneumatik uvedených na trh při stagnaci ZOV, což způsobilo nižší podíl zpětně odebraných pneumatik k celkovému množství pneumatik uvedených na trh. Stále se úplně nedaří do ZOV zapojit sběrné dvory, které musí odstraňovat pneumatiky jako odpad s poměrně vysokými náklady, přičemž pneumatiky jsou žádanou surovinou. Problémem je obecně ekonomické zabezpečení, konkrétně logistika, neboť se jedná o objemný materiál jehož zpracování je relativně náročně. Využitelné jsou všechny tři složky (guma, textil, kov) jak materiálově tak energeticky. Z 69 povinných osob vykazuje 12 povinných osob nulové množství ZOV, 28 povinných osob dosáhlo úspěšnosti vyšší než 20 % ZOV (pro porovnání v komoditě minerální oleje pouze 12 povinných osob překonalo tuto hranici). Nejsou přesně specifikovány druhy pneumatik podléhající (osobní automobily), resp. nepodléhající zpětnému odběru (nákladní automobily a jiná technika). Povinné osoby uvádějící na trh pneumatiky např. pro manipulační a zahradní techniku (rudly, sekačky) vykazují nulový ZOV.


37


3.2

Časová řada vývoje počtu zpracovaných pneumatik za posledních 5 let

Pro přesné znázornění a vyjádření výsledků v této kategorii bychom potřebovali efektivní spolupráci s provozovateli zpracovatelských zařízení na použité pneumatiky. Ke spolupráci jsme oslovili všech 19 protektoroven, které jsme žádali o souhrnná data množství zpracovaných pneumatik za jednotlivé roky. Bohužel odpověděli pouze zástupci 4 protektoroven a z těchto výsledků se závěry tvořit nemohou. Oslovili jsme i zástupce firem na mechanické zpracování pneumatik, jejich vstřícnost v odpovědích nebyla větší a proto jedinou hodnotou, která z výsledků vyšla je množství zpracovaných pneumatik za rok 2008, a to cca 65 000 tun ojetých pneumatik. A poslední oslovení byli zástupci cementáren, opět byla odezva pouze strohá a bez většího zájmu. Získali jsme pouze data z roku 2008, kdy po sečtení současných kapacit cementáren jsme získali hodnotu okolo 40 000 tun zpracovaných ojetých pneumatik za rok. Na zástupcích všech oslovených zpracovatelských zařízení je cítit obrovská nechuť spolupracovat a podle toho také vypadají zpětné odpovědi firem. Oslovené firmy si především stěžují, že jednotlivé údaje již po mnoho let poskytovali řešitelům různých projektů a studií jak ze státního, tak soukromého sektoru a i přesto do této doby nenastala jakákoli změna v systému nakládání s vyřazenými a nepoužitelnými pneumatikami a jejich ochota spolupráce a vstřícnosti již dávno vymizela.


38


3.3

Časová řada vývoje počtu hlášených automobilů a produkce ojetých pneumatik za posledních 5 let, výhled do roku 2015

Graf č. 9: Vývoj počtu hlášených vozidel v České republice 2003

2007

Vývoj počtu hlášených vozidel v ČR (zdroj: ČSÚ) 6500000 5 978 368

Kusy

6000000

5 677 308 5 411 201

5500000 5 011 860

5 170 661

5000000 4500000 4000000 2003

2004

2005

2006

2007

Roky Zdroj: ECO trend s.r.o. (využití dat ČSÚ)

V grafu č. 9 je znázorněna časová osa vývoje počtu hlášených či registrovaných vozidel v našem státě v předcházejících 5 ti letech. Data byla získána z Českého statistického úřadu.


39


Graf č. 10: Vývoj počtu hlášených vozidel v České republice

Vývoj počtu hlášených vozidel v ČR (zdroj: ČSÚ) 6500000 6000000

Kusy

5 978 368 5500000 5 170 661

5000000

5 677 308

5 411 201

5 011 860

4500000 4000000 2003

2004

2005

2006

2007


Graf č. 11: Vývoj počtu registrovaných vozidel v České republice Vývoj počtu registrovaných vozidel v ČR (zdroj SAP)

5 800 000 5 600 000

7 091 963

6 806 332

6 490 393

6 000 000

6 375 548

6 200 000

6 231 601

6 400 000

5 997 306

Kusy

6 600 000

6 689 393

6 800 000

6 995 373

7 000 000

7 081 145

7 200 000

31.12.04 31.12.05 30.06.06 31.12.06 30.06.07 31.12.07 30.06.08 31.12.08 30.06.09

5 400 000 Roky

Zdroj: ECO trend s.r.o. (využití dat SAP)

V grafu č. 11 vidíme časovou osu vývoje počtu registrovaných vozidel v České republice od roku 2004 do roku 2009. Od roku 2006 jsou zde hodnoty uváděné vždy za půlrok, tedy k datu 30.6. a k 31.12. Zdrojem dat je Svaz


40


automobilového průmyslu ČR. V jiném znázornění jsou zmíněná data na následujícím grafu č. 12. Graf č. 12: Vývoj počtu registrovaných vozidel v České republice

Vývoj počtu registrovaných vozidel v ČR (zdroj: SAP) 7 200 000

7 091 963

6 995 373

7 000 000

7 081 145

6 800 000

6 689 393

6 600 000

6 806 332

6 375 548

6 400 000

6 490 393

6 200 000

6 231 601

6 000 000

5 997 306

5 800 000 5 600 000

červen 09

prosinec 08

červen 08

prosinec 07

červen 07

prosinec 06

červen 06

prosinec 05

červen 05

prosinec 04

5 400 000

Zdroj: ECO trend s.r.o. (využití dat SAP)

Graf č. 13: Vývoj celkového počtu registrovaných vozidel (1950 – 2009)

Zdroj: SAP

V předchozím grafu č. 13 je znázorněna časová osa vývoje počtu vozidel jednotlivých kategorií (osobní, nákladní, motocykly, zemědělské traktory a přípojná vozidla) od roku 1950 do roku 2009.


41


Graf č. 14: Produkce ojetých pneumatik v České republice (ČSÚ)

Produkce ojetých pneumatik v ČR (přepočteno dle ČSÚ) 56 000

53 805

54 000

51 095

52 000 48 700

Tuny

50 000 48 000 46 000

46 535 45 106

44 000 42 000 40 000 2003

2004

2005

2006

2007


Graf č. 14 představuje vyjádření produkce či množství pneumatik v České republice za období 2003 – 2007. Výsledné hodnoty v tunách jsou přepočteny z množství vozidel v ČR za každý rok ze statistických údajů Českého statistického úřadu. Přepočet vycházel z úvahy, že k opotřebení pneumatik u automobilu, které musí vést k jejich výměně je přibližně po ujetí 50 – 60 tisíc kilometrů. Průměrně tuto vzdálenost vozidlo najede za 4 roky. Tudíž jednou za 4 roky vznikne odpad zahrnující 4 ojeté pneumatiky, čili jedna pneumatika ze 1 rok. Dalším číselným údajem byla průměrná váha jedné pneumatiky (zjištěno z váhy průměrného počtu osobních a nákladních aut), která nám po výpočtu vyšla cca 15 kg a tu jsme používali při našich dalších výpočtech. Následně, dle údajů ze Statistického úřadu, nám vyšla hodnota v posledním možném roce, za který jsme znali data, čili rok 2007 téměř 54 tisíc tun ojetých pneumatik. Tabulka č. 6: Hmotnost pneumatik dle typu dopravního prostředku skupina plášťů (pneumatik) Osobní Dodávkové Nákladní Autobusové Ostatní

rozsah hmotnosti (kg) 4,5 – 13,9 8,1 – 22,4 20,7 – 96,5 39,8 – 70,0 1,0 – 430,0

Zdroj: INVEST projekt

Průměrná hmotnost pneumatik se uvažuje pro osobní automobily cca 7 kg, lehké nákladní automobily cca 11 kg, těžké nákladní 50 kg, kamiony cca 70 kg, zemědělské 100 kg. V průběhu používání se u pneumatiky otírá a obrušuje vrchní část – běhoun. Postupně se tak snižuje jejich hmotnost o cca 10 –15 %.


42


Tyto výsledné údaje jsme použili k vytvoření následujícího grafu č. 15, který zjištěné hodnoty vyjadřuje v časové přímce. Graf č. 15: Produkce ojetých pneumatik v ČR

Produkce ojetých pneumatik v ČR (přepočteno dle ČSÚ) 56 000 54 000

53 805

52 000 Tuny

50 000

51 095

48 000

48 700

46 000 44 000

46 535 45 106

42 000 40 000 2003

2004

2005

2006

2007


Graf č. 16: Množství ojetých pneumatik v České republice (přepočet z údajů SAP)

Množství ojetých pneumatik v ČR (přepočteno dle SAP) 66 000

63 730

64 000 61 257

62 000

Tuny

60 000

58 414

58 000 56 000

56 084 53 976

54 000 52 000 50 000 48 000 2004

2005

2006

2007

2008

Roky Zdroj: ECO trend s.r.o. (využití dat SAP)

Pro sestavení grafu č. 16 byla použita data ze statických údajů Sdružení automobilového průmyslu. Princip přepočtu byl totožný s principem přepočtu u grafu č. 14: Produkce ojetých pneumatik v České republice (ČSÚ), čili ze


43


zjištěných počtů registrovaných vozidel v ČR jsme vypočítali hodnoty vyjadřující hmotnost ojetých pneumatik za jeden rok. Následující grafy č. 17 a 18 s prognózami vývoje do roku 2015, týkající se produkce pneumatik, jsou sestaveny na základě údajů o množství pneumatik uváděných na trh v ČR a počtu registrovaných a vyřazovaných motorových vozidel v minulých letech. K vytvoření prognóz byla použita metoda regresní analýzy časové řady a na jejím základě provedena extrapolace analyzovaných údajů. Graf č. 17: Vývoj produkce pneumatik do roku 2015

Tuny

Vývoj produkce pneumatik do roku 2015 83000 80000 77000 74000 71000 68000 65000 62000 59000 56000 53000 50000

odhad regresivní přím ka

realita

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Rok

Zdroj: ECO trend s.r.o., vycházející z dat SAP

Graf č. 18: Vývoj množství pneumatik, na které se vztahuje ZO do roku 2015

Tuny

Vývoj množství pneumatik, na které se vztahuje zpětný odběr do roku 2015 140 000 130 000 120 000 110 000 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000

odhad regresivní

realita

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Roky

Zdroj: ECO trend s.r.o., vycházející z dat CeHO a CENIA


44


3.4 Bilanční toky oblasti nakládání s pneumatikami Do sekce studie 3.4 jsme k vytvoření grafů použili údaje ze statistických dat vytvořených Svazem dovozců automobilů (SDA). Graf č. 19: Vývoz nových vozidel českých výrobců v letech 2004

2008

Vývoz nových vozidel českých výrobců 1 200 000 878 645

959 413

2007

2008

1 000 000 782 102

Kusy

800 000 535 379 600 000 392 599 400 000 200 000 0 2004

2005

2006 Roky

Zdroj: ECO trend s.r.o., vycházející z dat SDA

Na předchozím grafu č. 19 je naznačen vývoz nových vozidel pocházejících od tuzemských výrobců mimo Českou republiku. Je zde zřejmý každoroční přírůstek okolo 100 tisíc vyvezených nových vozidel mimo náš stát. Graf č. 20: Dovoz ojetých vozidel do České republiky v letech 2004 – 2008

Dovoz ojetých vozidel do ČR 350 000

274 567

300 000

251 450

Kusy

250 000 200 000 150 000

211 738 140 147

164 061

100 000 50 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

Roky Zdroj: ECO trend s.r.o., vycházející z dat SAP


45


Graf č. 20 uvádí počty ojetých vozidel dovezených do České republiky, opět můžeme sledovat každoroční nárůst okolo 30 tisíc vozidel, tento trend můžeme čekat i v letech následujících. V posledním roce 2008 bylo do ČR dovezeno přes 274 tisíc ojetých vozidel. Graf č. 21: Dovoz nových vozidel cizích značek do České republiky 2004

2008

Dovoz nových vozidel do ČR 350 000 300 000 Kusy

250 000

218 576

239 127

2005

2006

273 159

286 986

2007

2008

200 417

200 000 150 000 100 000 50 000 0 2004

Roky Zdroj: ECO trend s.r.o., vycházející z dat SAP

Graf č. 21 uvádí počty nových vozidel, která byla dovezena do České republiky. Nejméně nových vozidel bylo importováno v roce 2004 a to přes 200 tisíc, naopak největší počet dovezených nových vozidel zaznamenáváme v roce 2008 v počtu přes 286 tisíc kusů. Průměrně je dováženo každým rokem o 15 tisíc kusů vozidel více než v roce přecházejícím.


46


Graf č. 22: Vývoz ojetých vozidel z České republiky Vývoz ojetých vozidel z ČR 25 000

Kusy

20 000

19 581

19 912

2007

2008

14 633

15 000 10 000 5 000 0

2006

Roky


V grafu č. 22 je uvedeno kolik ojetých vozidel se každoročně vyváží mimo naší republiku. Maximum je v roce 2008, kdy bylo exportováno skoro 20 tisíc ojetých vozidel. V grafu chybí údaje za roky 2004 a 2005, které nejsou bohužel u zdroje datových podkladů k dispozici.

Graf č. 23: Počet odstraněných autovraků (vozidla vyřazená z CRV) Počet odstraněných autovraků (Vozidla vyřazená z CRV - zrušená) 250 000 185 229

222 139

Kusy

200 000 150 000 77 288

97 748

2006

2007

100 000 50 000 ?

?

2004

2005

0 2008

2009 (k 5.10.)

Rok


Graf č. 23 uvádí kolik vozidel z celkového počtu vozidel vyřazených z Centrálního registru vozidel bylo určeno k odstranění. Hodnoty v roce 2004 a 2005 jsou neznámé, jelikož statistika Svazu dovozců automobilů začíná až rokem 2006.


47


4. Shrnutí, závěr 4.1

Zhodnocení stávajících kapacit zařízení v ČR + plánovaných v rámci OPŽP

Z analýz uvedených výše při započítání značných nepřesností, odchylek a především potenciálu neevidovaných, nezpracovaných či neodevzdaných kusů vyplývá, že celková produkce ojetých pneumatik v České republice se pohybuje v rozmezí cca 80 000 – 120 000 tun ročně. Celková produkce ojetých pneumatik je v současné době využívána z větší části materiálově, z menší části energeticky. Souhrnně uvádíme, jaké způsoby využití existují a jaká je kapacita jednotlivých zařízení, která slouží ke zpracování ojetých pneumatik:

1. Mechanické zpracování na pryžový granulát (v celé ČR): cca 65 000 tun ojetých pneumatik ročně

2. Cementárny (spalování) v celé ČR – cca 40 000 tun ojetých pneumatik ročně. Rozpis po jednotlivých cementárnách je následující:

-

Cementárna Mokrá u Brna – cca 15 000 tun ojetých pneumatik ročně

-

Cementárna Čížkovice – cca 10 000 tun ojetých pneumatik ročně

-

Cementárna Prachovice – HOLCIM – 8 500 tun ojetých pneumatik ročně (1 tuna za hodinu při výrobě slínku)

-

Cementárna Hranice – cca 8 000 tun ojetých pneumatik ročně

3. Protektorovny v celé ČR – cca 10 000 tun pneumatik

4. Zbytek ojetých pneumatik jde na skládky a využívá se také při stavbě silážních jam, bariér, ohrad a do základů staveb.

Z uvedeného přehledu jednotlivých zpracovatelů pneumatik vyplývá, že aktuální celková (maximální) kapacita existujících zařízení, která zpracovávají pneumatiky v České republice se pohybuje okolo hodnoty 120 000 tun ojetých pneumatik ročně.


48


Dále k tomu musíme připočítat kapacitu zařízení, jejichž výstavba byla schválena v rámci projektových žádostí Operačního programu Životní prostředí. Tato plánovaná kapacita zařízení se pohybuje okolo 83 000 tun ojetých pneumatik za jeden rok. Mezi společnosti, kterým byl schválen projekt a získají finance na rozšíření kapacity jejich zařízení, patří závod Borovany, Kovosteel s.r.o., společnost Sycorex a PKF Enviro s.r.o. Z toho lze soudit, že celková kapacita, po výstavbě plánovaných zařízení na zpracování pneumatik (asi za 5 let) plus stávajících zařízení, bude okolo 200 000 tun za rok. Pokud porovnáme vzhledem ke stavu a nepřesnostem evidence v ČR pouze odhadované rozmezí celkové produkce pneumatik v ČR za jeden rok v hodnotě 80 – 120 tisíc tun pneumatik a porovnáme ho s budoucí kapacitou zařízení (stávající + schválené projekty OPŽP) v ČR, která činí 200 tisíc tun pneumatik za jeden rok, dojdeme k výsledku, že kapacita zařízení v ČR bude převyšovat cca o 80 tisíc tun roční produkci ojetých pneumatik z území ČR.


49


4.2

Závěry a doporučení pro další postup v rámci podpor z OP Životní prostředí a pro MŽP ČR

Zhodnocení potřeby budování nových zařízení na úpravu pneumatik vychází především ze stávající kapacity zařízení a z plánované kapacity, která bude naplněna po ukončení výstavby zařízení, podpořených v posledních letech z prostředků Operačního programu Životního prostředí. Zásadním faktorem pro doporučení další podpory z prostředků EU či jiných veřejných zdrojů je disproporce mezi poptávkou po ojetých pneumatikách a jejich nabídkou. I při zvážení nepřesností v evidenci, trendů v dalším vývoji na automobilovém trhu v Evropské unii, legislativních restrikcí při materiálovém a zejména energetickém využití této komodity, bude zde v budoucích letech evidentně převis poptávky v řádu desítek procent a hrozí nevyužití budovaných kapacit. Z těchto důvodů výstavbu nových velkokapacitních zařízení s finanční podporou z evropských a dalších veřejných zdrojů není možno doporučit. To však v žádném případě neznamená neschvalovat či nedoporučovat výstavbu nových zařízení či technologií na efektivní recyklaci pneumatik založených na bázi podnikatelského záměru bez vstupu veřejných finančních prostředků. Dalším možným závěrem, pokud jde o výstavbu zařízení na zpracování ojetých pneumatik, je snaha o podporu zařízení využívajících a spadajících do kategorie „nejlepší dostupná technologie”, tzv. BAT, jež představují nejlepší dosud vynalezené technologie dostupné z hlediska technického a ekonomického. Možným rizikem dalšího vývoje je rovněž eventuelní orientace provozovatelů nových i stávajících zařízení na dovoz ojetých pneumatik do ČR ze zahraničí za účelem naplnění kapacity zpracovatelských zařízení a jejich hospodářské efektivity. Na tuto eventualita by měl být v dalším vývoji situace brán zřetel ze strany kompetentních zainteresovaných subjektů. Na druhou stranu, jak lze vysledovat z mapy rozmístění jednotlivých zařízení (příloha č. 5) na zpracování ojetých pneumatik v České republice, jsou zpracovatelské kapacity rozmístěny z titulu logistiky u velkých komunikací a průmyslových center. Logicky i reálně tak nepokrývají rovnoměrně všechny regiony ČR. V „bílých místech“, vzdálených od zpracovatelských kapacit, je možno z důvodů jako je ekonomická náročnost zabezpečení recyklace (dopravní náklady) či lidský faktor (neochota zainteresovaných osob vstoupit do systému recyklace pneumatik) očekávat problémy systému, jako je zvýšený výskyt „černých skládek“ pneumatik, nižší funkčnost systému zpětného odběru apod. Velmi efektivním řešením pro eliminaci těchto rizik je podpořit malé, nebo ještě lépe modulární mobilní či semimobilní jednotky, které budou schopny vykrýt bez


50


logistické zátěže kapacitní potřeby regionů vzdálenější od stabilních recyklačních center. Zpracování analytických podkladů také velmi jednoznačně poukázalo na jedno velké úskalí celého systému zpětného odběru pneumatik a následné recyklace tohoto cenného materiálu. Je jím velmi nepřehledná situace v oblasti datových zdrojů dané problematiky (systém evidencí, statistik, vykazování a vyhodnocování). To prokázala i SWOT analýza připojená v závěru této studie. V současné době neexistují žádné oficiální a spolehlivé datové zdroje, ze kterých by bylo možno spolehlivě stanovit primární množstevní údaje o produkci, materiálových tocích, vstupech a výstupech do celého systému zpětného odběru pneumatik v ČR. Konkrétně se jedná například o oblast produkce ojetých pneumatik v ČR, dovoz a vývoz pneumatik ať už jako odpadu či materiálu k další úpravě, nebo i samotný seznam a počet zákonem definovaných povinných osob z dané oblasti. Většinu údajů je tudíž nutné částečně doplňovat kvalifikovanými odbornými odhady, vycházejících z korelace dostupných údajů i ze znalosti problematiky. I když tato oblast nebyla primárním předmětem, na který se měla zpracovaná studie zaměřit, je nutné jednoznačné doporučit reálně se zabývat problematikou datových zdrojů systému zpětného odběru pneumatik a zvážením možností finanční podpory systémových opatření vedoucích k nápravě současného stavu.


51


4.3

SWOT analýza

Silné stránky - dostatečná stávající + rozestavěná kapacita zpracovatelských zařízení - relativně vysoké vykazované procento zpětného odběru (okolo 60%) oproti dalším komoditám, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru - propracované a efektivní technologie pro využití ojetých pneumatik (protektorování, cementárny, drcení) - dotační možnosti v minulosti i současnosti využívané efektivně pomohly některým součástem celkového systému - ojeté pneumatiky jsou materiálově i energeticky „zajímavou” surovinou Slabé stánky - nedostatečné datové zdroje s nízkou vypovídající schopností - špatně nastavená legislativa (výrazná složitost, není zavedena povinná registrace dovozců, distributorů a osob uvádějících komoditu na trh) - špatné poměry mezi státní správou a předními odborníky či majiteli zpracovatelských zařízení (poskytování přesných dat a údajů o jejich činnosti) - celkově nízká vymahatelnost zavedených legislativních opatření a nízká míra kontrolní činnosti Příležitosti - výzkum a vývoj nových technologií recyklace pneumatik i použití získávaných materiálů - možnost zavedení povinného používání protektorovaných nákladních pneumatik pro řidiče kamionové dálkové přepravy - zavedení povinnosti registrace pro povinné osoby zpětného odběru pevně ukotvenou v české legislativě - vyjmout ZOV ze zákona o odpadech a vytvořit samostatný zákon komplexně a přehledně upravující celkovou problematiku zpětného odběru - zvýšit kontrolu povinných osob, které neplní své povinnosti, za pomoci kontrolní činnosti České inspekce životního prostředí a České obchodní inspekce Rizika - možnost orientace provozovatelů nových i stávajících zařízení na dovoz ojetých pneumatik do ČR ze zahraničí za účelem naplnění kapacity zpracovatelských zařízení a jejich hospodářské efektivity - absolutní nepřehlednost v produkci pneumatik, v dovozu pneumatik při stávajících legislativních podmínkách bude přetrvávat i v budoucnosti - vysoká míra procentuelního poměru množství pneumatik, které mohou za současných podmínek „unikat” mimo systém - nízké informační povědomí některých skupin zainteresovaných subjektů i veřejnosti o povinnostech a možnostech zpětného odběru


52


Seznam zkratek CeHO

Centrum pro hospodaření s odpady

CENIA

Česká informační agentura životního prostředí

CRV – Centrální registr vozidel ČR – Česká republika ČSÚ EU

Český statistický úřad Evropská unie

MŽP ČR OPŽP

Ministerstvo životního prostředí České republiky

Operační program Životního prostředí

PE, PP, PS SAP

polyetylen, polypropylen, polystyren

Sdružení automobilového průmyslu

SDA – Svaz dovozců automobilů SFŽP – Státní fond životního prostředí SWOT

analýza řešené problematiky, určují se silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats)

VÚV T.G.M. – Výzkumný ústav vodohospodářský Tomáše Garrigua Masaryka ZO ZOV

zpětný odběr zpětný odběr výrobků


53


Literární rešerše ECO trend s.r.o.: Projekt VaV/720/4/03, Stanovení procenta recyklace pneumatik ve vazbě na technické a ekonomické možnosti získaných produktů, Praha 2004 ECO trend s.r.o.: Projekt VaV 720/4/01, Recyklační programy, Praha 2003 KEPÁK F.: Průmyslové odpady, 1. část, vyd. Univerzita J.E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Ústí nad Labem 2005 Svaz dovozců automobilů, 2009: Statistiky prodeje a registrací vozidel (2004 – 2009), online aplikace, přístup z internetu http://portal.sda cia.cz/stat/, citace 23.9.2009 Sdružení automobilového průmyslu, 2009: Výroba a registrace vozidel v České republice (2004 – 2009), online aplikace, přístup z internetu http://www.autosap.cz/default2.asp?page={4A86501A BBD5 4B8F AE57 397BC8051C9A}, citace 23.9.2009 VÚV T.G.M – Centrum pro hospodaření s odpady: Analýza zpětného odběru některých výrobků 2002, Praha 2003 VÚV T.G.M – Centrum pro hospodaření s odpady: Analýza zpětného odběru některých výrobků, Zpráva pro zpětný odběr některých výrobků za rok 2003, Praha 2004 VÚV T.G.M – Centrum pro hospodaření s odpady: Analýza zpětného odběru některých výrobků, Zpráva pro zpětný odběr některých výrobků za rok 2004, Praha 2005 VÚV T.G.M – Centrum pro hospodaření s odpady: Analýza zpětného odběru některých výrobků, Zpráva pro zpětný odběr některých výrobků za rok 2005, Praha 2006 VÚV T.G.M – Centrum pro hospodaření s odpady: Analýza zpětného odběru některých výrobků, Zpráva pro zpětný odběr některých výrobků za rok 2006, Praha 2007 CENIA, Česká informační agentura životního prostředí: Zpětný odběr vybraných výrobků, Závěrečná zpráva za rok 2007, Praha 2008 Český statistický úřad: Statistické ročenky České republiky 2001 – 2008, Doprava a spoje, online aplikace, přístup z internetu http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statisticke_rocenky_ceske_republiky, citace 23.9.2009 Výzkumný ústav maltovin Praha: IDENTIFIKACE MOŽNOSTÍ SPOLUSPALOVÁNÍ ODPADŮ, ZEJMÉNA Z MBÚ V CEMENTÁRNÁCH ČR, VÚMP, Praha 2009 Houdek, Miloš: Odpady vznikající při dopravě, semestrální práce, Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Penera, Pardubice 2004


54


Pneu revue: Databáze pneuservisů, Databáze dodavatelů pneuservisů, online aplikace, přístup z internetu http://www.pneurevue.cz/casopis/index.php citace 5.10.2009 Adamcová D., Kotovicová J.: RESEARCH OF POSSIBILITIES OF UTILIZATION OF SELECTED SORTS OF COMMUNAL WASTES FOCUSED ON WASTE TIRES, Agronomická fakulta, Mendlova Univerzita Brno Gemrich J.: Historie a budoucnost alternativních paliv a materiálů, Výzkumný ústav maltovin Praha s.r.o., Praha Novák M., Bartoš D.: Recyklace opotřebených pneumatik v ČR, Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Penera


55


Seznam gr afů Graf č. 1: Graf č. 2:

Graf č. 3:

Graf č. 4: Graf č. 5: Graf Graf Graf Graf

č. č. č. č.

6: 7: 8: 9:

Graf Graf Graf Graf

č. č. č. č.

10: 11: 12: 13:

Graf č. 14: Graf č. 15: Graf č. 16: Graf č. 17: Graf č. 18: Graf č. 19: Graf č. 20: Graf č. 21: Graf č. 22: Graf č. 23:

Vývoj produkce pneumatik (podle CENIA, CeHO)……………………….. 31 Množství pneumatik, na které se vztahuje zpětný odběr (zdroj závěrečné zprávy o zpětném odběru vytvořené CENIA, CeHO)………………………………………………………………. 32 Skutečné množství zpětně odebraných pneumatik za roky 2002 – 2007 (zdroj: závěrečné zprávy o zpětném odběru CENIA, CeHO)……………………………………………………………………. 32 Skutečné množství zpětně odebraných pneumatik 2002 – 2007………………………………………………………………………………….. 33 Úroveň zpětného odběru v letech 2002 – 2007 (CENIA, CeHO)………………………………………………………………………………. 33 Úroveň zpětného odběru v letech 2002 – 2007…………………………… 34 Způsoby nakládání s pneumatikami v letech 2002 – 2007…………. 34 Způsoby nakládání s pneumatikami v letech 2002 – 2007…………. 35 Vývoj počtu hlášených vozidel v České republice 2003 – 2007………………………………………………………………………………….. 39 Vývoj počtu hlášených vozidel v České republice………………………. 40 Vývoj počtu registrovaných vozidel v České republice………………… 40 Vývoj počtu registrovaných vozidel v České republice……………….. 41 Vývoj celkového počtu registrovaných vozidel (1950 – 2009)……………………………………………………………………………….. 41 Produkce ojetých pneumatik v České republice (ČSÚ)………………. 42 Produkce ojetých pneumatik v ČR……………………………………………….. 43 Množství ojetých pneumatik v české republice (přepočet z údajů SAP)………………………………………………………………………………….. 43 Vývoj produkce pneumatik do roku 2015……………………………………. 44 Vývoj množství pneumatik, na které se vztahuje ZO do roku 2015………………………………………………………………………………… 44 Vývoz nových vozidel českých výrobců v letech 2004 – 2008……. 45 Dovoz ojetých vozidel do České republiky v letech 2004 – 2008………………………………………………………………………………….. 45 Dovoz nových vozidel cizích značek do České republiky 2004 – 2008………………………………………………………………………………….. 46 Vývoz ojetých vozidel z České republiky……………………………………… 47 Počet odstraněných autovraků (vozidla vyřazená z CRV)…………….47


56


Seznam tabulek Tabulka č. 1: Tabulka č. 2: Tabulka č. 3: Tabulka č. 4: Tabulka č. 5: Tabulka č. 6:

Množství a složení pyrolýzních produktů………………………………….10 Systémy a nástroje nakládání s pneumatikami ve vybraných zemích……………………………………………………………….. 24 Nakládání s pneumatikami ve Spojeném království………………. 29 Údaje ze závěrečných zpráv zpětného odběru za roky 2002 až 2007………………………………………………………………. 35 Množství produkce pneumatik ze závěrečných zpráv zpětného odběru za roky 2002 až 2007…………………………………. 36 Hmotnost pneumatik dle typu dopravního prostředku…………… 42

Seznam příloh Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5:

Závody na protektorování ojetých plášťů v ČR Podniky zpracovávající ojeté pneumatiky (mechanické zpracování) Souhrnný seznam povinných osob Seznam odběratelů upravených pneu (pryžového granulátu) Mapa rozmístění zařízení zpracovávajících ojeté pneumatiky v České republice


57


Evropská unie Spolufinancováno z Prioritní osy 8 – Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti

Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky www.opzp.cz Zelená linka 800 260 500 [email protected]


58

1. Úvod do problematiky.. 2

Recommend Documents