Stránka | 1
Obsah 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY
4
HISTORIE POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽP POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČEHO CHCEME PROCESEM EIA A SEA DOSÁHNOUT? POVINNĚ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE - INFORMAČNÍ SYSTÉMY TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ MEZI ZÁKLADNÍ PRINCIPY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PATŘÍ: DALŠÍ DEFINOVANÉ PRINCIPY PRINCIP NEJVYŠŠÍ HODNOTY PRINCIP ODPOVĚDNOSTI STÁTU PRINCIP ODPOVĚDNOSTI PŮVODCE PRINCIP KOMPLEXNÍ A INTEGROVANÉ OCHRANY PRINCIP PREVENCE PRINCIP PŘEDBĚŽNÉ OPATRNOSTI PRINCIP INFORMOVANOSTI A ÚČASTI VEŘEJNOSTI PRINCIP EKONOMICKÉ STIMULACE EXISTUJÍ I DALŠÍ PRINCIPY – NAPŘ. ROZMĚR POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽP - SIA A HIA ZÁKLADNÍ SFÉRY SIA A HIA NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ HIA JSOU
4 5 6 7 8 8 10 10 10 10 10 11 11 11 11 11 12 12 12
2. PROCES EIA
14
ZÁKLADNÍ FÁZE PROCESU EIA 14 PROCES EIA MÁ SEDM ZÁKLADNÍCH FÁZÍ 14 ROZDÍLY MEZI VÝZNAMNÝMI ČÁSTMI PROCESU EIA PODLE EHK A ČRFÁZE PROCESU EIA - KROK ZA KROKEM 14 FÁZE PROCESU EIA - KROK ZA KROKEM 15 3. PROCES SEA
16
O PROCESU SEA OČEKÁVANÉ VÝSTUPY SEA ZÁSADY PRO EFEKTIVNÍ POSOUZENÍ VLIVŮ KONCEPCÍ NA ŽP POSTAVENÍ SEA TÝMU MOŽNOSTI POSOUZENÍ Z ČASOVÉHO HLEDISKA - EX–ANTE A EX–POST ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI DO PROCESU SEA DŮLEŽITÉ PRVKY PROCESU ZAPOJENÍ: TECHNIKY ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI PREZENTACE KONCEPCE A VYHODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VEŘEJNOSTI
16 16 17 17 18 19 19 19 20
4. DALŠÍ NÁSTROJE A JEJICH VZTAHY
21
DALŠÍ NÁSTROJE ENVIRONMENTÁLNÍHO MANAGEMENTU ZÁKLADNÍMI PRINCIPY DOBROVOLNÝCH NÁSTROJŮ JSOU: EVROPSKÁ ÚMLUVA O KRAJINĚ
21 21 22
Stránka | 2
SYSTÉM OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY CELOSVĚTOVÝ VÝZNAM CELOEVROPSKÝ VÝZNAM NÁRODNÍ VÝZNAM ROLE VEŘEJNOSTI AARHUSKÁ ÚMLUVA ROLE VEŘEJNOSTI V EIA A SEA - ROZDÍLY ÚČAST VEŘEJNOSTI V PROCESU EIA ÚČAST VEŘEJNOSTI V PROCESU SEA
23 23 23 24 25 25 26 26 27
5. LEGISLATIVA
28
LEGISLATIVA V OBLASTI EIA V EU A ČR LEGISLATIVA V OBLASTI SEA V ČR LEGISLATIVA V OBLASTI SEA V EU DOPLŇUJÍCÍ SEZNAM PŘEDPISŮ V ČR - ČLENĚNÝ DLE OBLASTÍ OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ OCHRANA OVZDUŠÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU OCHRANA HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NAKLÁDÁNÍ S CHEMICKÝMI LÁTKAMI NAKLÁDÁNÍ S GENETICKY MODIFIKOVANÝMI ORGANISMY A PRODUKTY PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ INTEGROVANÁ PREVENCE ZNEČIŠŤOVÁNÍ PŘEDCHÁZENÍ A NÁPRAVA EKOLOGICKÉ ÚJMY
28 29 30 31 31 31 31 31 31 31 32 32 32 32 32 32 32
6. PŘÍKLADY Z PRAXE
33
EIA - POSUZOVÁNÍ ZÁMĚRŮ OZNÁMENÍ O ZÁMĚRU VÝSTAVBY HROMADNÝCH GARÁŽÍ ČZU - SUCHDOL POSUDEK K ZÁMĚRU VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY KLÍNOVEC OZNÁMENÍ O ZÁMĚRU STAVBY SPORTOVNĚ REKREAČNÍHO AREÁLU DOMANÍN SEA - POSUZOVÁNÍ KONCEPCE VYHODNOCENÍ KONCEPCE: PLÁN HLAVNÍCH POVODÍ ČESKÉ REPUBLIKY
33 33 33 34 35 35
7. ZÁVĚR
37
ROZCESTNÍK ODKAZŮ ZDROJE ODBORNÁ LITERATURA PÍSEMNÉ (ELEKTRONICKÉ) ZDROJE INTERNETOVÉ ZDROJE
37 38 38 38 38
Stránka | 3
EIA a SEA - posuzování vlivů na životní prostředí Proces posuzování vlivů na životní prostředí zaujímá jedno z nejdůležitějších míst v systému prevence poškozování životního prostředí. Může pomoci zabránit vzniku nenapravitelných škod a zamezit, či alespoň minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí. V rozvinutých zemích je proces EIA řazen mezi nejvýznamnější nástroje k hodnocení investičních plánů, u nichž je předpokládán výraznější dopad na místo, v němž mají být záměry realizovány.
EIA je používaná zkratka pocházející z anglického "Environmental Impact Assessment" a znamená "posuzování vlivů na životní prostředí". Tento proces je založen na systematickém zkoumání a posuzování záměrů a jejich možného působení na životní prostředí.
SEA "Strategic Environmental Assessment" je proces posuzování vlivů politik, strategií, koncepcí a územně plánovacích dokumentací na životní prostředí
1. Úvod do problematiky Hodnotící procesy EIA a SEA jsou klíčové nástroje v oblasti ekologické prevence, jejichž prostřednictvím jsou posuzovány možné dosud neexistující dopady plánovaných projektů a staveb na životní prostředí.
Historie posuzování vlivů na ŽP V českém jazyce pro vyjádření anglických termínů “impact” a “effect” (což jsou synonyma) používáme nejčastěji slovo vliv, občas se setkáme i s termínem dopad. VLIV VYJADŘUJE ROZDÍL MEZI TÍM , CO NASTANE V PŘÍPADĚ REALIZACE AKTIVITY A TÍM, CO SE ODEHRAJE V PŘÍPADĚ JEJÍ NEREALIZACE . Rachel Carson – Silent Spring Carson ve spolupráci s dalšími americkými biology, entomology, toxikology a jinými vědci shromáždila množství podkladů o zkáze v ptačí rezervaci v důsledku postřiků toxickými pesticidy. V knize upozornila na rizika syntetických chemikálií, jako jsou DDT, toxafen dieldrin či heptachor atd. V roce 1962 vydaná kniha vyvolala vlnu pozitivních i negativních emocí. Většina recenzí byla sice pozitivní, ale autorka byla velmi tvrdě kritizována zejména chemickým průmyslem. Výrobci pesticidů zpochybňovali nejen knihu samotnou, ale také autorku a její odbornost. Na základě této knihy, která si získala laickou veřejnost i odporníky se otevřela společenská debata o negativních účincích průmyslových chemikálií na přírodu a zdraví člověka. Vrcholným zadostiučiněním pro dílo Rachel Carson byla celosvětová Úmluva o eliminaci dvanácti nejvýznamnějších persistentních organických látek - včetně pesticidů, na jejichž rizika spisovatelka upozornila. Úmluva byla připravena Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) a podepsaná ve Stockholmu 23. května 2001. Stránka | 4
Posuzování vlivů na životní prostředí Posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen proces EIA, proces SEA) je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, který nahradil původní zákon č. 244/1992 Sb. Proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. V rámci procesu EIA jsou posuzovány stavby, činnosti a technologie uvedené v Příloze č. 1 výše zmíněného zákona. Projekty posuzované v procesu EIA jsou například:
stavby komunikace výrobní haly těžby nerostných surovin provozy – nově budované, ale i jejich změny, tj. rozšiřování, změny technologií, zvýšení kapacity apod.
Projekty jsou řazené do kategorií dle přílohy č.1, k zákonu č.100/2001 Sb.
Kategorie I. (záměry vždy podléhající posouzení) Kategorie II. (záměry vyžadující zjišťovací řízení)
Stránka | 5
Čeho chceme procesem EIA a SEA dosáhnout? Zjistit, popsat a vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí ve všech rozhodujících souvislostech, zmírnit nepříznivé vlivy realizace hodnoceného záměru na životní prostředí, pro dobře provedenou EIA a SEA je nezbytné zohlednit stanoviska a připomínky od dalších účastníků (příslušných orgánů státní správy a samosprávy, odborných institucí, expertů, nevládních organizací, veřejnosti) procesu posuzování vlivů na životní prostředí, na základě expertního přístupu vyjasnit otázky „slučitelnosti“ záměrů s požadavky ochrany životního prostředí a jeho složek, požadavky ochrany veřejného zdraví a konečně i s požadavky na racionální využití území.
Stránka | 6
Povinně zveřejňované informace - Informační systémy Informační systémy EIA a SEA jsou přístupné i ze stránek Ministerstva životního prostředí. Součástí je seznam autorizovaných osob a část obsahující legislativu, která se vztahuje k procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Informace o probíhajících procesech jsou zveřejňovány na úředních deskách dotčených územně samosprávných celků (krajské úřady, obecní úřady), v místních periodikách a na internetu. Informační systémy EIA/SEA tak umožňují veřejnosti sledovat průběh procesu posuzování záměrů a koncepcí. Informační systém EIA (databáze záměrů) a Informační systém SEA (databáze koncepcí) je centrální pro celou ČR a všechny příslušné úřady zde zveřejňují povinně zveřejňované dokumenty tak, jak ukládá zákon. Informační systém EIA České republiky dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, je určen pro potřeby úřadů vykonávajících funkci příslušného úřadu dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Slouží k vedení evidence posuzovaných záměrů a ke zveřejňování dokumentů souvisejících s procesem posuzování vlivů na životní prostředí na internetu tak, jak ukládá zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. (podrobnější informace naleznete v kapitole EIA) Informační systém o aktivitách posuzovaných dle zákona č. 244/1992 Sb. slouží k vedení evidence aktivit posuzovaných dle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., jejichž posuzování bylo zahájeno před účinností zákona č. 100/2001 Sb. Provoz tohoto systému bude zajišťován i nadále, neboť posouzení zahájená před účinností zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, se dokončí podle zákona č. 244/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Informační systém SEA dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, je určen pro potřeby úřadů vykonávajících funkci příslušného úřadu dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v oblasti SEA. Slouží k vedení evidence posuzovaných koncepcí (úroveň celostátní), ÚPD VÚC (úroveň regionální) a územně plánovacích dokumentací obcí (úroveň místní) a ke zveřejňování dokumentů pořízených v průběhu procesu posuzování koncepcí tak, jak ukládá zákon. (podrobnější informace naleznete v kapitole SEA) V České republice je v resortu životního prostředí v současnosti provozováno asi 40 různých informačních systému, včetně geografických a několik tisíc databází. Většina těchto zdrojů je přímo dostupná široké veřejnosti bez ohledu na použitelnost jejich obsahu. Odkazy na informační systémy najdete na portálu Cenia.cz
Stránka | 7
Trvale udržitelný rozvoj Umíme hodnotit udržitelný rozvoj? (odkaz na pokračování přednášky, viz níže) je rozvoj lidské společnosti (civilizace), který dokáže naplnit potřeby současné generace, aniž by ohrozil uspokojení potřeb generací následujících nebo se uskutečňoval na úkor jiných národů, přičemž neohrožuje podstatu přirozené funkce ekosystémů, nesnižuje biologickou rozmanitost přírody, neohrožuje podstatu přirozených zdrojů přírody a nepřekračuje (asimilační) samočisticí kapacitu přírodního prostředí. Primární význam pro TUR má nepřetěžování ekologického potenciálu planety (samočištění, recyklace, tvorba obnovitelných zdrojů). Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním. Poslední dobou se mluví o sjednocujícím čtvrtém pilíři a tím je bezpečnost. V roce 1987 byla stanovena definice trvale udržitelného rozvoje v tzv. Brundtland report (pojmenované po norské fyzičce a političce Gro Harlem Brundtland, předsedkyni Světové komise pro životní prostředí a rozvoj (World Commission on Environment and Development - WCED). Na Summitu Země v Riu de Janeiru v roce 1992 přešel tento termín do širokého povědomí. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ JE TAKOVÝ ZPŮSOB ROZVOJE , KTERÝ USPOKOJUJE POTŘEBY PŘÍTOMNOSTI , ANIŽ BY OSLABOVAL MOŽNOSTI BUDOUCÍCH GENERACÍ NAPLŇOVAT JEJICH VLASTNÍ POTŘEBY .
Mezi základní principy udržitelného rozvoje patří: propojení základních oblastí života - ekonomické, sociální a životního prostředí; řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní dlouhodobá perspektiva - každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat kapacita životního prostředí je omezená - nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu, předběžná opatrnost - důsledky některých našich činností nejsou vždy známé, neboť naše poznání zákonitostí fungujících v životním prostředí je stále ještě na nízkém stupni, a proto je na místě být opatrní
Stránka | 8
prevence - je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů; na řešení problémů, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem větší množství zdrojů (časových, finančních i lidských) kvalita života - má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další, lidé mají přirozené právo na kvalitní život sociální spravedlnost - příležitostí i zodpovědnosti by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje; proto je až do jejího odstranění naše odpovědnost společná, ale diferencovaná. Sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje se přikládá stále větší význam a udržitelný rozvoj je čím dál častěji chápán jako "Trvalé zlepšování sociálních podmínek v rámci ekologické únosnosti Země". Ekonomika v tomto výkladu hraje roli nástroje k dosažení zlepšení sociálních podmínek zohlednění vztahu "lokální - globální" - činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni - vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit (a naopak), vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (či rovnosti práv), tj. zabezpečení národnostní, rasové i jiné rovnosti, respektování práv všech současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost; mluvíme o morální povinnosti k budoucím generacím - zajišťujeme jim možnost života ve zdravém prostředí demokratické procesy - zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci. Při plánování rozvoje i při řešení problémů jsou současně zohledňovány všechny aspekty problému (sociální, ekonomické, ekologické a další). Pokud upřednostníme jeden ze zmíněných aspektů na úkor druhých, jedná se o dlouhodobě neudržitelné řešení problému. Udržitelný rozvoj pak můžeme přirovnat k míčku balancujícímu na trojnožce. Pokud bude byť jen jedna noha trojnožky kratší (nohy jsou pilíře TUR představující ekonomiku, ŽP a společnost), rozvoj coby kulička se neudrží na ploše a spadne.
Stránka | 9
Další definované principy Princip nejvyšší hodnoty ŽP je nenahraditelnou hodnotou, na jehož příznivém stavu závisí existence samotného života má ústavní zakotvení v čl. 35 a čl. 11 odst. 3 Listiny nelze jej absolutizovat do zákazu jakékoliv činnosti, která by se mohla dotknout ŽP => je nutná jeho koordinace s ostatními principy ochrany, zejména s principem trvale udržitelného rozvoje nelze jej zaměňovat s principem vysoké úrovně ochrany, který spočívá v požadavku maximalizovat míru ochrany využíváním nejlepších výsledků poznání a technického pokroku (BAT = princip použití nejlepší dostupné techniky) Princip odpovědnosti státu je založen na ustanovení čl. 7 Ústavy, který zavazuje stát, aby dbal šetrného využívání přírodních zdrojů a ochrany přírodního bohatství jen stát má možnost vytvořit a zajistit právní ochranu ŽP tento princip nezakládá právní, ale politickou odpovědnost státu někdy je nahrazován principem sdílené odpovědnosti, resp. jako všeobecné povinnosti, který je založen na povinnosti každého člověka podle svých schopností a možností podílet se na ochraně ŽP => ta však nemůže nahradit odpovědnost státu Princip odpovědnosti původce každý odpovídá za svou činnost, kterou ohrožuje nebo zhoršuje ŽP odpovědnost spočívá v náhradě způsobené škody, resp. v odstranění ekologické újmy a v deliktní odpovědnosti za protiprávní jednání, ale i v povinnosti při nakládání s nechtěnými produkty (odpady) může to být i odpovědnost ve formě různých ekonomických nástrojů (poplatky, odvody, daně a další platby) za jednání jinak právem dovolené podle jiného speciálního principu znečišťovatel platí (PPP) Princip komplexní a integrované ochrany je výrazem poznání, že ohrožování a poškozování jedné složky přechází do složek jiných a způsobuje poškození celého ekosystému komplexnost ochrany odráží jednotu ŽP a nezbytnost překonání původního odděleného pojetí právní ochrany jednotlivých složek ŽP i potřebuje koordinace právní regulace ochrany s prostředky mimoprávními integrovaná ochrana je promítnutím komplexnosti do tvorby právních předpisů a do procesu řízení při jejich aplikaci, zejména při vydávání povolení k určitým činnostem (zákon o integrované ochraně)
Stránka | 10
Princip prevence povinnost předcházet ohrožování a poškozování ŽP přímo u zdroje, minimalizovat důsledky činností na ŽP, posuzovat vlivy činností na ŽP, činit opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků na ŽP (§ 17 a § 18 ZŽP) zvláštním předpisem určeným k zajištění prevence je zákon o posuzování vlivů na ŽP Princip předběžné opatrnosti je zvláštní modifikací principu prevence v ohrožování a poškozování ŽP lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození ŽP, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit (§ 13 ZŽP) projevuje se ve vydávání odpovídajících právních norem (např. podmínky pro registraci nových chemických látek a přípravků) a při jejich praktické aplikaci spočívá v braní do úvahy, resp. ve vycházení z nejhorší možné varianty z těch, které mohou nastat Princip informovanosti a účasti veřejnosti vychází z předpokladu, že je-li ochrana ŽP veřejným zájmem a má-li každý právo na příznivé ŽP, musí mu být právními normami zajištěna možnost se na této ochraně podílet zajišťována prostřednictvím přístupu k informacím o ŽP, účastí v řízeních, přístupem k prostředkům právní ochrany ŽP a účastí na přípravě právních předpisů uplatnění v zákoně o právu na informace o ŽP, v zákoně o posuzování vlivů na ŽP a účasti na projednávání územně-plánovací dokumentace k plnému uplatnění principu by měla přispět úplná realizace Aarhuské úmluvy, jejímž signatářem je ČR Princip ekonomické stimulace vychází z požadavku, aby ekologické chování bylo i ekonomicky výhodné, a naopak jeho uplatnění je spojeno s vytvářením soustavy nástrojů pozitivní a negativní ekonomické stimulace princip má oporu v § 31 a § 32 ZŽP a v některých dalších předpisech práva životního prostředí Existují i další principy – např. o princip vysoké úrovně ochrany o princip sdílené odpovědnosti o princip znečišťovatel platí o princip únosného zatížení území (§ 11 ZŽP) o princip přípustné míry znečišťování ŽP
Stránka | 11
Rozměr posuzování vlivů na ŽP - SIA a HIA Procesy SIA a HIA vyhodnocují možné dopady a doporučují strategii ke zmírnění škodlivých účinků.
SIA - Sociálně - ekonomický dopad projektů/koncepcí (Sustainability Impact Assessment) HIA - Dopad na zdraví lidské populace projektů/koncepcí (Health Impact Assessment)
Základní sféry SIA a HIA
PROCES HIA SE VYVINUL Z VĚDOMÍ , ŽE MNOHO PROJEKTŮ , POLITIK A INICIATIV NEMAJÍ ŽÁDNÝ EXPLICITNÍ ZDRAVOTNÍ CÍL , NICMÉNĚ MAJÍ DOPAD NA ZDRAVÍ OBYVATELSTVA. Hodnocení vlivů na zdraví - HIA je proces, který využívá řadu metod a přístupů k identifikaci a měření možných zdravotních dopadů (pozitivních i negativních), které mohou vyplynout z konkrétní politiky nebo projektu. HIA se snaží spojit tyto dopady na daný segment populace (např. děti, starší dospělí, lidí žijících v chudobě, nebo obyvatelé určité čtvrti). Výsledkem procesu HIA je soubor důkazů, mající za cíl informovat zadavatele a širokou veřejnost o zdravotních dopadech spojených s projektem. Doporučení poskytují praktická řešení, která se snaží zvýšit pozitivní dopady na zdraví a odstranit nebo minimalizovat negativní dopady. Hodnocení vlivů na zdraví (HIA) je definováno Mezinárodní asociací pro posuzování vlivů jako "kombinace metod postupů a nástrojů, které systematicky posuzují program nebo projekt a hodnotí jeho dopad na zdraví populace.” (Quigley et al. 2006). HIA určuje vhodná opatření k řízení těchto účinků. Nedílnou součástí HIA jsou demokracie spravedlnosti udržitelného rozvoje etické využití důkazu analýzy, která zahrnuje řadu vědních oborů a metodik
Stránka | 12
PROCES SIA LZE DEFINOVAT JAKO SYSTEMATICKÝ A INTERAKTIVNÍ PROCES PRO HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH , SOCIÁLNÍCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH VLIVŮ POLITIK , PLÁNŮ , PROGRAMŮ A STRATEGICKÝCH PROJEKTŮ. Proces probíhá už během přípravy těchto dokumentů, a to při aktivním zapojení dotčených osob. Hlavním cílem je zvýšení efektivnosti vytvářené strategie vyzdvihnutím jejích pozitivních a minimalizací negativních efektů. Účelem je také vyhnout se tomu, aby se negativní vlivy přenesly na budoucí generace. Někdy se SIA nazývá také integrované hodnocení vlivu (integrated impact assessment), hodnocení udržitelnosti (sustainability assessment nebo sustainability appraisal). Cílem při vytváření SIA je, aby byly environmentální aspekty měly stejnou váhu jako aspekty sociální a ekonomické. Jak tedy proces SIA a samotný posudek vypadají? Struktura procesu SIA Vytváření posudku a zajištění toho, aby bylo environmentální hledisko v rovném postavení, napomáhají čtyři následující klíčové faktory: 1. 2. 3. 4.
aktivní zapojení dotčených zájmových skupin, transparentnost (průhlednost) celého procesu, ospravedlnění náhradních variant řešení a zdokonalení a rozšiřování monitoringu (hodnocení)
V procesu SIA jsou tři stádia, kdy je třeba vzít v úvahu všechny tři oblasti udržitelného rozvoje vyváženě, aby nedošlo k podemletí environmentálních aspektů. Těmito stádii jsou:
SEA se možná časem vyvine ve srozumitelnější SIA. Pokud budou aspekty environmentální, sociální a ekonomické zohledňovány v posudcích a rozvojových procedurách rovnocenně, bude dosaženo udržitelných a dlouhodobých strategií. Rizikem je, že aspekty životního prostředí jsou často nahrazovány "silnějšími" socio-ekonomickými argumenty.
Stránka | 13
2. Proces EIA Proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí zkoumá možné působení na životní prostředí. EIA probíhá vždy dříve, než jsou záměry povoleny a než se započne s jejich vlastní realizací. Bez závěru procesu EIA nesmí povolující úřad rozhodnout o povolení záměru.
Základní fáze procesu EIA Účelem posuzování je získání objektivního a odborného podkladu pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření a přispět k udržitelnému rozvoji společnosti. Předmět posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je v Příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Proces EIA má sedm základních fází 1. předběžné projednání 2. oznámení 3. zjišťovací řízení 4. dokumentace 5. posudek 6. veřejné projednání 7. stanovisko Pro každou etapu zákon stanovuje příslušné lhůty pro zveřejňování a zasílání připomínek a upravuje podrobnosti projednávání záměru s jednotlivými úřady a veřejností. Přílohy zákona definují náležitosti, jež jednotlivé dokumenty musí obsahovat. Rozdíly mezi významnými částmi procesu EIA podle EHK a ČR
Stránka | 14
Fáze procesu EIA - krok za krokem
Stránka | 15
3. Proces SEA Posuzovaní vlivů koncepcí na životní prostředí zajišťuje soulad koncepce s požadavky na ochranu životního prostředí a navíc umožňuje zapojení veřejnosti, které legislativa pro koncepční činnosti až na stavební zákon nezajišťuje. Hlavním rysem SEA musí být zajištění environmentální integrity výsledné koncepce, tedy zejména respektovaní referenčních dokumentů přijatých na evropské a národní úrovni, podpora udržitelného rozvoje a prevence závažného nebo nevratného poškození životního prostředí a lidského zdraví (aplikace principu předběžné opatrnosti).
O procesu SEA SEA zajišťuje soulad koncepce s požadavky na ochranu ŽP (6. akční program Evropských společenství pro životní prostředí – Brusel 2002, Státní politika životního prostředí, a další koncepční dokumenty celostátní, regionální či lokální úrovně). Navíc zajišťuje zapojení veřejnosti, které legislativa pro koncepční činnosti nezajišťuje.
Provázanost SEA se zpracováním koncepce je velmi důležitá neboť umožňuje
Průběžně analyzovat podkladové materiály Průběžně podávat návrhy na optimalizaci jednotlivých částí koncepce Minimalizovat časové nároky Minimalizovat časové a finanční ztráty
Očekávané výstupy SEA Posouzení kvality, popisu a hodnocení trendů ve vývoji ŽP, které souvisí s dosavadním rozvojem koncepce Posouzení, zda byly zpracovány cíle ochrany ŽP do cílů koncepce Posouzení souladu navrhovaného řešení problémů dané koncepce s cíli ochrany ŽP Posouzení vlivu specifických aktivit a projektů na ŽP dle požadavku zákona Posouzení systému sledování reálných vlivů dokumentu a návrh pro zajištění jeho environmentálně šetrné realizace.
Stránka | 16
Zásady pro efektivní posouzení vlivů koncepcí na ŽP 1. Zpracovatel SEA dokumentace má předem jasně vymezené postavení 2. Předkladatel zajistí průběžný přístup k informacím a zapojení veřejnosti 3. Příslušný úřad zajišťuje průběžný obsahový a procedurální dozor v průběhu celého procesu 4. Zpracování dohody o provedení procesu SEA a způsobech zveřejňování mezi předkladatelem koncepce a příslušným úřadem Postavení SEA týmu Jedním z hlavních předpokladů kvalitního zhodnocení vlivu na ŽP je sestavení kvalitního SEA týmu. Základní zásady pro výběr a vymezení postavení zpracovatele SEA jsou
Výběr vhodného zpracovatele SEA
Vedoucí týmu a pokud možno i jeho členové by měli být autorizované osoby dle zák. 100/2001 Sb. SEA tým by měl profesně odpovídat zaměření posuzované koncepce. Jeho členové by měli zaručit široké spektrum znalostí a názorů v oblasti ŽP. V případě vlivů přesahujících hranice by měl být SEA tým jazykově vybaven pro možnost čerpání informací z cizojazyčných podkladů.
Účast zpracovatele SEA při přípravě koncepce
V rámci přípravy koncepce může dojit k neshodě mezi zpracovatelem SEA a zpracovatelem koncepce v takovém případě je třeba zahájit dialog. V případě, že nedojde ke shodě zpracovatel koncepce, musí uvést důvod, proč nevyhověl požadavku zpracovatele SEA a zpracovatel SEA tuto skutečnost uvede v Dokumentaci SEA.
Zajištění výměny zpracovatelem SEA
informací
mezi
zpracovatelem dokumentů
a
V praxi se osvědčil postup, při kterém se zpracovatel SEA účastní pracovních jednání se zpracovateli koncepce. Je tak zajištěn přístup k informacím, jak pro zpracovatele SEA, tak pro zpracovatele koncepce. Zároveň existuje možnost informování zpracovatele koncepce o průběhu hodnocení SEA a dále možnost předávání a zapracovávání připomínek. Stránka | 17
Možnosti posouzení z časového hlediska - Ex–ante a Ex–post V převážné většině případů je interaktivní způsob SEA posouzení tzv. „ex-ante“ nejefektivnějším přístupem, lze v opodstatněných případech použít i způsob tzv. „x-post“ posouzení, tedy až po zpracování koncepce.
Interaktivní způsob SEA posouzení umožňuje zapracovat připomínky SEA týmu a veřejnosti do dokumentu již během jeho přípravy. Napomáhá tak kvalitnímu zpracování dokumentu včetně minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. Současně se tímto způsobem předchází konfliktům při schvalování koncepce. Výsledné stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí pak již nemusí obsahovat výhrady či podmínky souhlasu a může se omezit na potvrzení souladu se zájmy na ochranu životního prostředí. Interaktivní SEA posouzení podává předkladateli a zpracovateli koncepce informace o možných dopadech dokumentu na životní prostředí a o možnostech optimalizace koncepce z pohledu ochrany životního prostředí průběžně. Tyto informace jsou předkladateli a zpracovateli dokumentu – ale současně i veřejnosti – poskytovány ve všech fázích přípravy koncepce. Od počátku jeho přípravy, tedy od rozhodnutí zpracování koncepce, až do doby jeho předložení schvalovateli k vydání stanoviska.
Stránka | 18
Zapojení veřejnosti do procesu SEA Stávající praxe v ČR i EU ukazuje, že je vhodné sjednotit zapojení veřejnosti do posuzování vlivu koncepcí se zapojením veřejnosti do přípravy koncepce samotné. Z procesních i praktických důvodů je tedy výhodná existence jednotného systému zapojení veřejnosti. Důležité prvky procesu zapojení: Přístup veřejnosti k informacím Aktivní průběžné informování veřejnosti Konzultace s občany Kvalitní vypořádání připomínek veřejnosti Identifikace cílových skupin na samotném počátku procesu SEA Analýza potřeby různých typů informací, které mají být předloženy různým skupinám Informace o procesu SEA a praktických zkušenostech Techniky zapojení veřejnosti
Internetová stránka - Zveřejňované informace na internetové stránce by měly obsahovat:
o
Harmonogram zpracování koncepce
o
Harmonogram SEA procesu
o
Složení poradní skupiny – včetně uvedení kontaktních informací
o
Základní informace o zpracovávané koncepci (popis, účel)
Stránka | 19
o
Základní informace o zpracovateli SEA
o
Pravidla podávání připomínek
o
Termíny veřejných setkávání, veřejných projednání
o
Související legislativu ČR a EU
Připomínkový list – včetně informace kam je možné připomínky zasílat (email, fax, poštovní adresa)
o
Aktuální verze koncepce
o
Úřední deska – informační tabule úřadu
o
povinný informační prostředek k průběžnému informování o jednotlivých fázích SEA. Při umísťování je třeba dbát na aktuálnost poskytovaných informací, na jejich srozumitelnost a jednoduchost.
o Informační materiál Média , plakát
Prezentace koncepce a vyhodnocení vlivu na životní prostředí veřejnosti Veřejné slyšení - Účelem je sdělení informací o dané problematice bez možnosti přímých vstupů veřejnosti. Doporučený počet účastníků je přibližně 5. Výhoda: Nízká finanční náročnost. Nevýhoda neexistující zpětná vazba. Veřejné projednání - Panelu se účastní zástupci zpracovatele, předkladatele a zpracovatele SEA, který vysvětlují občanům daný problém. Veřejnost může aktivně vstupovat do jednání. Moderátor je najatý buď veřejností, nebo zpracovatelem koncepce. Workshopy, malé pracovní skupiny, semináře - Veřejná setkání ve formě projednání a slyšení jsou omezena na jedné straně časovým rámcem a na druhé straně příliš velkým počtem účastníků. Tento fakt omezuje možnost jednak představit občanům všechny aspekty daného problému, dále pak možnost detailně prodiskutovat jejich náměty a připomínky. Proto je obvykle k podrobnějšímu rozboru jednotlivých problémových okruhů využívaná metoda workshopů, kde se malé pracovní skupiny setkají v rámci jednoho veřejného setkání. Při rozdělování účastníků do menších pracovních skupin je nutné dodržovat relevantní počet diskutujících ve skupině, aby se zachovala schopnost efektivní diskuse ( např. 7 – 15 osob ). Další možností je organizace seminářů formou kulatých sto. V tomto případě jsou zpravidla osloveni odborníci z různých oborů, kterých se zpracování daného strategického dokumentu dotýká. Mají tak možnost se vyjádřit v menší skupině k danému dokumentu v jednotlivých fázích procesu SEA. Stránka | 20
4. Další nástroje a jejich vztahy Procesy hodnocení EIA a SEA jsou aplikovatelné společně. K dispozici jsou další příbuzné procesy hodnocení - kromě nám již známých EIA a SEA existují i HIA, SIA. Procesy EIA a SEA mají i vztah také k dalším příbuzným environmentálním nástrojům.
Další nástroje environmentálního managementu Za nástroje označujeme takové aktivity podnikatelských a jiných subjektů, které směřují ke snižování negativních dopadů jejich činnosti na životní prostředí. Základními principy dobrovolných nástrojů jsou: dobrovolnost - v legislativě není nikde stanovena povinnost jejich uplatňování; prevence - soustředí se na odstraňování příčin environmentálních problémů, nikoliv jejich důsledků (odstraňování škod); dohody systematický přístup - záměrné působení na ty oblasti a činnosti organizace, které mají negativní vliv na životní prostředí.
Stránka | 21
Evropská úmluva o krajině Účelem EUK je docílit jednoty mezi evropskými státy
Týká se přírodní, venkovské, městské a příměstské oblasti. Zahrnuje plochy pevninského rázu, vnitrozemské vodní plochy a mořské oblasti. Týká se jak krajin, které mohou být považovány za pozoruhodné, tak krajin běžných a narušených. Týká se přírodní, venkovské, městské a příměstské oblasti. Zahrnuje plochy pevninského rázu, vnitrozemské vodní plochy a mořské oblasti. Týká se jak krajin, které mohou být považovány za pozoruhodné, tak krajin běžných a narušených CÍLEM TÉTO ÚMLUVY JE PODPOŘIT OCHRANU , SPRÁVU A PLÁNOVÁNÍ KRAJINY A ORGANIZOVAT EVROPSKOU SPOLUPRÁCI V TÉTO OBLASTI .
Každá smluvní strana se zavazuje:
právně uznat krajinu jako základní složku prostředí zavést a provádět krajinné politiky zavést postupy pro účast veřejnosti začlenit krajinu do svých politik územního a urbánního plánování
Stránka | 22
Systém ochrany přírody a krajiny Celosvětový význam Biosférické rezervace V r. 1970 byl na generální konferenci UNESCO vyhlášen mezivládní program ekologické spolupráce v planetárním měřítku Man and Biosphere (Člověk a biosféra). Akronym MAB se stal symbolem integrovaného přístupu v ochraně přírody a v péči o kvalitu životního prostředí. MAB má za cíl "rozvinout v rámci přírodních a socioekonomických věd základnu pro racionální využívání přírodních zdrojů biosféry a pro zlepšení vztahů mezi člověkem a přírodním prostředím; předpovídat důsledky dnešních aktivit na zítřejší svět a tím posilovat lidskou schopnost účinně hospodařit s přírodními zdroji biosféry". Biosférické rezervace v Česku
Bílé Karpaty Krkonoše Křivoklátsko Šumava Třeboňsko Biosférická rezervace Dolní Morava
Celoevropský význam NATURA 2000 = Soustava chráněných území evropského významu Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Na základě směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti - PO (v anglickém originále: Special Protection Areas – SPA) a podle směrnice o stanovištích evropsky významné lokality – EVL (v anglickém originále Sites of Community Importace SCI). Dohromady ptačí oblasti a evropsky významné lokality tvoří soustavu chráněných území Natura 2000. Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody:
směrnice 2009/147/ES O ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“) směrnice 92/43/EHS O ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“)
Obě směrnice byly v naší legislativě implementovány do zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Stránka | 23
Národní význam
Velkoplošná chráněná území:
Národní park, Chráněná krajinná oblast
Maloplošná chráněná území:
Národní přírodní rezervace, Národní přírodní památka, Přírodní rezervace, Přírodní památka
Ostatní:
Přírodní park, Významný krajinný prvek, Památný strom
Stránka | 24
Role veřejnosti Aarhuská úmluva Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, známá jako Aarhuská úmluva, je přelomovým dokumentem pro životní prostředí a demokracii. Mezinárodní úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí. Byla podepsána 25. června 1998 v dánském městě Aarhus. Signatáři úmluvy jsou většinou členy EU. Úmluva vstoupila v platnost 30. října 2001 a Česká republika ji ratifikovala v roce 2004. PŘISPĚT K OCHRANĚ PRÁVA KAŽDÉHO PŘÍSLUŠNÍKA SOUČASTNÉ I BUDOUCÍ GENERACE NA ŽIVOT V PROSTŘEDÍ PŘÍZNIVÉM PRO JEHO ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ POHODU , KAŽDÁ SMLUVNÍ STRANA ZARUČÍ PRÁVO NA PŘÍSTUP K ENVIRONMENTÁLNÍM INFORMACÍM , PODÍL VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVÁNÍ V OTÁZKÁCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A PŘÍSTUP K PRÁVNÍ OCHRANĚ V ZÁLEŽITOSTECH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.
Veřejnost je v duchu Aarhuské úmluvy postavena jako partner veřejné správy s právem:
získávat srozumitelné informace o životním prostředí (každý jedinec má právo žít v prostředí zajišťujícím jeho zdraví a životní pohodu a má povinnost, jako jednotlivec i spolu s ostatními, chránit a zlepšovat životní prostředí ve prospěch současných i budoucích generací). účastnit se rozhodování mít zajištěnu právní ochranu
Stránka | 25
Role veřejnosti v EIA a SEA - rozdíly Účast veřejnosti v procesu EIA Úřad je povinen průběžně zveřejňovat informace o výsledcích jednotlivých etap procesu (dle § 16 zákona) - na úřední desce, na internetu – v informačním systému EIA. Občané se však nemusí omezit pouze na sledování těchto dokumentů, ale mohou aktivně ovlivnit jejich přípravu – pomocí připomínek, prostřednictvím komunikace se zpracovatelem dokumentace či posudku nebo konzultací s příslušným úřadem. Oproti jiným řízením má proces EIA z hlediska zapojení občanů jednu velkou přednost - procesu se totiž může účastnit každý, a to zasláním svého písemného vyjádření nebo účastí na veřejném projednání. Jedinou podmínkou účasti je dodržení zákonem stanovených lhůt. Pokud úřad obdržel nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo k posudku, je povinen zajistit veřejné projednání dokumentace i posudku. Na tomto projednání se může k posudku a dokumentaci opět každý vyjádřit. Z projednání se pořizuje zápis, který se zveřejňuje na internetu. Není-li na veřejném projednání přítomen ten, kdo podal oznámení, nebo zpracovatel dokumentace či posudku, může jej úřad ukončit – stanovit náhradní termín. Navazující řízení Výsledek procesu EIA představuje odborný podklad pro další řízení, nejčastěji územní řízení a stavební řízení. Navazujících řízení se však již nemůže účastnit každý občan jednotlivě, ale za veřejnost pouze občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, jejichž hlavní činností je podle stanov ochrana přírody a krajiny a přihlásily se do řízení nebo se zúčastnily procesu EIA, a dotčené obce.
V rámci procesu EIA a SEA se posuzují vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti.
Stránka | 26
Účast veřejnosti v procesu SEA Ze zákona se veřejnost může zapojit: při zjišťovacím řízení – můžete podávat vyjádření k oznámení koncepce při zveřejnění koncepce a dokumentace vyhodnocení jejích vlivů na životní prostředí – můžete podávat vyjádření k oběma dokumentům v rámci veřejného projednání koncepce a dokumentace vyhodnocení jejích vlivů na životní prostředí – můžete se vyjádřit přímo v průběhu veřejného projednání nebo poslat své vyjádření příslušnému úřadu do 5 dnů od veřejného projednání Zpracovatel SEA však může (a je mu doporučeno) rozšířit tento minimální rámec o další aktivity zapojující veřejnost
obecně může zveřejňovat relevantní podklady a informace a získávat názor veřejnosti i v jednotlivých fázích procesu.
Jde především o tyto fáze:
posouzení a analýza stavu a vývoje daného území / odvětví posouzení návrhu strategických cílů a priorit (doporučen je i veřejný seminář) posouzení navrhovaných opatření a aktivit koncepce (doporučen je i veřejný seminář) posouzení implementace a monitoringu koncepce.
Stránka | 27
5. Legislativa Jak je ukotveno posuzování vlivů na životní prostředí v českém a evropském právu? Jakou roli má Ministerstvo životního prostředí? Kromě odpovědí na tyto otázky je k dispozici složka se soubory platných (i neplatných) právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, metodik, směrnic Evropské unie a dalších doplňujících dokumentů.
Legislativa v oblasti EIA v EU a ČR POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČR JE UPRAVENO VÍCEKRÁT NOVELIZOVANÝM ZÁKONEM Č . 100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ . Poslední novela přinesla změnu především v oblasti posuzování podlimitních záměrů, ze které vyplývá povinnost předložit „Oznámení podlimitního záměru“ dle přílohy č. 3a zákona č. 100/2001 Sb. Podle oficiální rétoriky zákon přispívá ke zvýšení úlohy preventivních opatření na ochranu životního prostředí a současně ke snížení nákladů spojených s procesem odstraňování škod na životním prostředí. Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonává Ministerstvo životního prostředí ČR a orgány kraje. Zákon:
definuje druhy záměrů, které je nutné posoudit podle procedury EIA připravované stavby, jejich změny a změny v jejich užívání, činnosti, technologie, rozvojové koncepce a programy, a výrobky určuje orgány státní správy příslušné k posuzování vlivů na životní prostředí definuje základní dokumenty při posuzování vlivů o dokumentace o posudek o stanovisko a účastníky procesu posuzování o oznamovatel¨ o osoba s osvědčením odborné způsobilosti o příslušný orgán o příslušné obce o různé formy veřejnosti - jednotlivec, občanská iniciativa a sdružení občanů vymezuje základní fáze posuzování o oznámení záměru o zveřejnění a projednání dokumentace o veřejné projednání posudku o vydání stanoviska o způsoby zapojení zainteresované veřejnosti Stránka | 28
Legislativa v oblasti SEA v ČR V zákoně 100/2001 je definován obsah a rozsah koncepce a postup při posuzování vlivu na ŽP.
Návrh se nevztahuje na koncepce sloužící národní obraně, koncepce zpracované pro případ živelných pohrom a ostatních mimořádných událostí. Posouzení územních plánů. Předkladatelem je správní úřad předkládající nebo zpracovávající danou koncepci. V případě posuzování koncepcí se nově uplatňuje zjišťovací řízení, ze kterého plyne jasný závěr. Při posouzení je třeba zohlednit všechny varianty včetně nulové. Koncepce se hodnotí na celou dobu její platnosti. Bereme v úvahu také synergický efekt. K posouzení pouze autorizované osoby dle zákona 100/2001 Sb. Autorizace uděluje a odjímá MŽP. Posuzovatele si najímá a jeho náklady hradí předkladatel. Na základě požadavků směrnice SEA usiluje zákon o včasné zapojení veřejnosti, orgánů samosprávy i správních úřadů. V souladu s Arhuskou úmluvou je účast směřována již do raných fází procesu (oznámení). Jednotlivá vyjádření shromažďuje příslušný úřad a na jejich základě pak rozhoduje v jednotlivých fázích procesu. Stanovisko je neopomenutelným podkladem pro schválení koncepce. Jeho závěry je třeba se řídit při schvalování. Stanovisko (kladné x záporné) Při posuzování vlivu přesahujícího hranice státu vycházíme ze stejného postupu je zde však možnost prodloužení lhůt uvedených v zákoně. Je doporučeno, aby v tomto případě bylo příslušným a zároveň odpovědným úřadem MŽP.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) stanovuje, aby součástí obsahu koncepce (plánu povodí) bylo také posouzení vlivu na ŽP. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Jakákoliv koncepce, jež může závažně ovlivnit území NATURA, musí být posouzena z hlediska jejího vlivu na ŽP. Toto se nevztahuje na plány péče zpracované orgánem ochrany přírody a dále na LHP a LHO. Při hodnocení se postupuje dle zákona 100/2001 Sb. Předkladatel koncepce je povinen návrh předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení vliv na NATURA. Orgán ochrany vydá stanovisko do 15 dnů. Pakliže orgán ochrany nevyloučí negativní vliv je třeba posoudit lokalitu dle SEA a vytvořit dostatečné množství variant, jež negativní vliv odstraní nebo alespoň minimalizují. V případě převažujícího veřejného zájmu lze koncepci schválit i v případě neodstranění negativního vlivu. Pokud je to možné je nutno vytvořit kompenzační náhrady. Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy lze koncepci schválit pouze z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu na ŽP.
Stránka | 29
Legislativa v oblasti SEA v EU Směrnice 2001/42/ES přijata v roce 2001
Tato směrnice zdůrazňuje, aby byly případné nežádoucí vlivy na ŽP zohledněny před přijetím koncepce. Princip subsidiarity.
Aarhuská úmluva (V ČR podepsána červen 1998)
Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, známá jako Aarhuská úmluva, je přelomovým dokumentem pro životní prostředí a demokracii.
SEA Protokol EHK OSN
V ČR vstoupil v platnost 27. 5. 2001. Řeší zejména posuzování vlivu přesahujících hranice ČR. Podepsán na Kyjevské konferenci ministrů ŽP společně se 32 dalšími zeměmi. Je otevřen i stranám, které nepřistoupili k ESPO úmluvě. Zároveň řeší posuzování vlivu na zdraví obyvatel – HIA a upravuje také možnosti posuzování politik a legislativy.
Směrnice 92/43/EHS
ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Nutnost posoudit koncepce, jež mají významný vliv na území NATURA 2000.
Stránka | 30
Doplňující seznam předpisů v ČR - členěný dle oblastí ZNĚNÍ VŠECH ZÁKONŮ A JEJICH PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ SI MŮŽETE STÁHNOUT NA P ORTÁLU VEŘEJNÉ SPRÁVY ČR ( ZÁLOŽKA ZÁKONY ) Obecně závazné právní předpisy ZÁKON č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů. státní správy České republiky - vybraná ustanovení ZÁKON č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa ZÁKON č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky ZÁKON č. 17/1992 Sb., o životním prostředí ZÁKON č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí Vodní hospodářství ZÁKON č. 305/2000 Sb., o povodích ZÁKON č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 254/2001 Sb. ZÁKON č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 274/2001 Sb. Ochrana ovzduší ZÁKON č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 86/2002 Sb. ZÁKON č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 695/2004 Sb. Ochrana přírody a krajiny ZÁKON č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 114/1992 Sb. ZÁKON č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 115/2000 Sb. Ochrana zemědělského půdního fondu ZÁKON č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 334/1992 Sb. Ochrana horninového prostředí ZÁKON č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 44/1988 Sb. ZÁKON č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 61/1988 Sb. ZÁKON č. 62/1988 Sb., o geologických pracích Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 62/1988 Sb.
Stránka | 31
Odpadové hospodářství ZÁKON č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 185/2001 Sb. ZÁKON č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 477/2001 Sb. Posuzování vlivů na životní prostředí ZÁKON č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 100/2001 Sb. Nakládání s chemickými látkami ZÁKON č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 356/2003 Sb. Nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty ZÁKON č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 78/2004 Sb. Prevence závažných havárií ZÁKON č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 59/2006 Sb. Integrovaná prevence znečišťování ZÁKON č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 76/2002 Sb. Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečisťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 25/2008 Sb. Předcházení a náprava ekologické újmy Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 167/2008 Sb. Stránka | 32
6. Příklady z praxe Prohlédněte si dokumentaci EIA a SEA na konkrétních příkladech. Další případy z praxe naleznete v Informačním systému EIA a SEA, dostupného na stránkách informační agentury Cenia.cz
EIA - posuzování záměrů Oznámení o záměru výstavby Hromadných garáží ČZU - Suchdol V červenci 2009 podala Česká zemědělská univerzita v Praze Oznámení záměru na stavbu Hromadných garáží v areálu ČZU - Suchdol v rozsahu přílohy č. 4 zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Záměrem je vybudovat v areálu ČZU komplex více patrových garáží o celkové kapacitě 471 stání. Zmiňovaná plocha je v územním plánu rezervována pro vysoké školy a vysokoškolské koleje, k jejichž doplňkovému funkčnímu využití náleží parkovací, odstavné plochy a garáže pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí. Objekt garáží lze považovat za stavbu trvalého charakteru v rámci daného areálu. Nosná konstrukce je prefabrikovaná železobetonová. Z povahy dotčeného území a charakteru záměru lze vyloučit kumulaci s jinými záměry
Posudek k záměru Větrné elektrárny Klínovec Výstavba 5 ks větrných elektráren na parc. č. 1526/1, 1539, 1540 a 1542/1 v k.ú. Jáchymov je projekt směřující k využití větrné energie na vhodných lokalitách Krušných hor. Posuzovaným záměrem je novostavba 5 větrných elektráren NORDEX N80 a dále i navazující infrastruktury (úprava a stavba obslužných komunikací, pokládka kabelové trasy, výstavba trafostanic) na území vrcholové partie Krušných hor, v západní části hřbetu Klínovce, při východním okraji lokality s místním názvem Neklid, 1,8 – 3 km vých. od Božího Daru.
Stránka | 33
Oznámení o záměru stavby Sportovně rekreačního areálu Domanín Obec Domanín v červenci 2010 objednala vypracování Oznámení o záměru stavby Sportovně rekreační areálu Domanín v rozsahu přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Záměrem investora je vybudovat v obci Domanín sportovně rekreační areál, který bude využíván především pro školní i mimoškolní vyžití mládeže, včetně pořádání společenskokulturně sportovních akcí (dětský den, hasičské soutěže sportovní turnaje atd.). Jedná se o dětské, tenisové, víceúčelové a fotbalové hřiště se zázemím pro sportovce, ve kterém je navržena i víceúčelová místnost pro fitness, aerobic, jógu a stolní tenis. Záměr bude tvořen klubovnou, víceúčelovým hřištěm, fotbalovým hřištěm, hříštěm na tenis, dětským hřištěm, tribunou a parkovištěm pro návštěvníky. Účelem záměru je vybudování moderního sportovně rekreačního vybavení obce Domanín, které povede k snadnějšímu přístupu ke sportovnímu vyžití všech obyvatel, a tudíž i k zlepšení kvality života respektive životní úrovně obyvatel v obci Domanín.
Stránka | 34
SEA - posuzování koncepce Vyhodnocení koncepce: Plán hlavních povodí České republiky Plán hlavních povodí České republiky představuje hlavní rámec jednotné politiky České republiky v oblasti vod pro šestileté období 2007-2012, integrující záměry a cíle rezortních politik ústředních vodoprávních úřadů. Plán hlavních povodí České republiky (pro 3 hlavní povodí Labe, Odry a Moravy vč. dalších povodí přítoků Dunaje), je podle vodního zákona strategickým dokumentem státní politiky v oblasti vod a je závazným podkladem pro zpracování plánů oblastí povodí. Pořizuje ho Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a dalšími ústředními vodoprávními úřady (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany), 13 krajskými úřady, schvaluje vláda, která závazné části vyhlásí nařízením. Úkolem plánu hlavních povodí České republiky je stanovit na strategické úrovni státní politiku v oblasti vod pro základní účel plánování v oblasti vod zakotvený ve vodním zákoně - vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy:
ochrany vod jako složky životního prostředí ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.
Plány oblastí povodí (pro 8 oblastí povodí - pro oblast povodí Horního a středního Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje) jsou základní koncepční dokumenty, které stanoví:
konkrétní cíle veřejných zájmů pro dané oblasti povodí podle „zadání“ Plánu hlavních povodí, zjištěného stavu vod, potřeb užívání vod, omezení pro nakládání s vodami a limity pro využití území v konkrétních povodích, stanoví programy opatření k dosažení specifikovaných cílů.
Dne 23. května 2007 schválila Vláda ČR usnesením č. 562 Plán hlavních povodí České republiky a prohlédnout si můžete i Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, které vypracoval tým odborníků ze ZČU FŽP KEK.
Stránka | 35
Stránka | 36
7. Závěr Rozcestník odkazů
CENIA - Portál informací o životním prostředí integrovaný registr znečišťovatelů - IRZ a podle něj sestavené přehledy největších znečišťovatelů český informační portál k Úmluvě o biologické rozmanitosti Clearing-House Mechanism of the Convention on Biological Diversity Integrovaná prevence a omezování znečištění - IPPC Agentura pro ochrana přírody a krajiny - AOPK ČR GEOFOND Česká geologická služba Český hydrometeorologický ústav - ČHMÚ Český statistický úřad - ČSÚ Systém evidence kontaminovaných míst Informační systém kvality ovzduší - ISKO Informační systém o odpadech - ISOH IAIA - International Association for Impact Assessment Stránky Mezinárodní asociace pro posuzování vlivů na životní prostředí EIA Wiki - EIA Wiki byla založena Univerzitou Organizace spojených národů. Obsah částečně čerpá z EIA Training Manual, vydaný UNEP. Wiki poskytuje užitečný zdroj informací pro odborníky pracující v oboru EIA a umožňuje, aby se podělili o své znalosti a poznatky s komunitou EIA. Wiki zahrnuje mj. popis systémů EIA z celého světa a také podrobnosti o procesu EIA řazené podle různých odvětví - doprava, energetika, atd. EIA - Course module - volně dostupný eLearnový kurz ze stránek Mezinárodní asociace pro posuzování vlivů na životní prostředí SEA Information Service - Stránky provozované TRL - centre for sustainability. Rozcestník aktuálních informací o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a hodnocení trvalé udržitelnosti (SA) Impact Assessment and Project Appraisal - Časopis o posuzování vlivů na životní prostředí vydávaný Mezinárodní asociací pro posuzování vlivů na životní prostředí EIA Review - časopis (v anglickém jazyce) o posuzování vlivů na životní prostředí posuzování na stránkách Arniky - O EIA a SEA z pohledu občanského sdružení Arnika European Commission - Environment - Impact Assessment - Stránky Evropské komise o posuzování vlivů na životní prostředí EKOLIST - životní prostředí, příroda, ekologie, klima, biodiverzita, energetika, krajina, doprava, cestování ... Výkladový slovník http://slovnik.ekopolitika.cz/ obsahuje přes 400 hesel z oblastí: UR, strategické a územní plánování, indikátory TUŽ, udržitelná výroba a spotřeba, environmentální ekonomik a integrovaná ochrana ŽP. Zkratky http://www.zkratky.cz Stránka | 37
Zdroje Odborná literatura ŘÍHA, J.: Posuzování vlivů na životní prostředí. Metody pro předběžnou rozhodovací analýzu EIA. Praha, Vydavatelství ČVUT, 2001, MORGAN, R.K.: Environmental Impact Assessment. London, Kluwer Academic Publishers, 1998, GREMLICA, T.: Přehled environmentálního práva ES, právní úpravy a technických norem v oblasti životního prostředí ČR. Praha, MŽP, 2002 Dusík J., Kouba Z.: EIA, Principy procesu posuzování vlivů na životní prostředí, PEAC, Praha, 1994 Collins J, Koplan JP. Collins J, Koplan JP. Health impact assessment: A step toward health in all policies. JAMA 2009; 302(3):315-317. Quigley R, L de Broeder, P Furu, A. Bond, B . Cave, R. Bos. (2006). Health Impact Assessment International Best Practice Principles. S pecial Publication Series No. 5. Fargo, USA: South Dakota, International Association for Impact Assessment. World Health Organization (1986). Ottawa Charter for Health Promotion. First International Conference on Health Promotion. Ottawa, Canada Jan Jeník: Biosférické rezervace ČR; Praha, 1996, ISBN 80-85779-31-5 Písemné (elektronické) zdroje ČZU FŽP KEK, Zdeněk Keken - veškeré použité výukové prezentace, včetně příloh Internetové zdroje Ministerstvo životního prostředí ČR http://www.env.cz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy http://www.msmt.cz Environmental Impact Assessment http://eia.unu.edu Ecology.com http://www.ecology.com Životní prostředí a jeho ochrana: http://sites.google.com/site/tomaspitner Tomáš Pitner, MU Brno EIA - SEA http://www.eia-sea.com Jiří Bělohlávek HabitatCorp http://www.habitatcorp.com Georgia Institute of Technology http://www.gatech.edu Science Shop http://www.scienceshop.cz MF Dnes, Ota Jiránek http://zpravy.idnes.cz/, http://www.jiranek.cz ROOT.cz, http://www.root.cz Portál Občanská společnost - návod k použití, http://obcan.ecn.cz
Stránka | 38
Stránka | 39
