Švarc systém a outsourcing

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Švarc systém a outsourcing Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jana Vrtalová

Markéta Černá

Brno 2011

Poděkování Děkuji své vedoucí Ing. Janě Vrtalové za cenné připomínky a hodnotné rady při zpracování mé bakalářské práce. Děkuji Ing. Mileně Otavové, Ph.D za odbornou konzultaci při zpracování praktické části. Děkuji vedoucí uklízeček nemocnice Ivančice paní Králové za poskytnutí informací ke zpracování praktické části mé bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci na téma Švarc systém a outsourcing vypracovala zcela samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 23. května 2011

_______________________

Abstract ČERNÁ, Markéta. Svarc system and outsourcing, Brno, 2011, Bachelor Thesis. Mendel University in Brno. This thesis deals with Svarc system and outsourcing. The theoretical part focuses on the notions like Svarc system and outsourcing, hired labour and illegal labour. In addition, it gives an outline of

the

historical development and shows the current status. This part ends with a summary of the advantages and disadvantages of the concepts. The last part contains practical calculations based on Svarc system and there is a section on outsourcing. At the end there is summary of important results from the practical part and a proposal for solutions to these situations. Keywords Svarc system, outsourcing, illegal labour

Abstrakt ČERNÁ, Markéta. Švarc systém a outsourcing. Brno, 2011. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Bakalářská práce se zabývá problémem Švarc systému a outsourcingu. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmů Švarc systém a outsourcing, pronájem pracovních sil a nelegální práce. Dále na historický vývoj a jejich současný stav. Tato část je zakončena shrnutím výhod a nevýhod daných pojmů. Poslední část se věnuje praktickému výpočtu v tématu Švarcsystém a je zde i část věnovaná outsourcingu. Závěrem shnuji důležité výsledky z praktické části a navrhuji řešení daných situací. Klíčová slova Švarc systém, outsourcing, nelegální práce

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod do problematiky Švarc systému ............................................... 9

1.2

Úvod do problematiky outsourcingu.................................................. 9

1.3

Cíl práce..................................................................................................10

2

Metodika práce

11

3

Teoretická část

13

3.1

Pracovní právo úvodem........................................................................13

3.2

Členění pracovněprávních vztahů .....................................................15

3.3

Základní pojmy......................................................................................16

3.3.1

Pronájem pracovních sil ..............................................................16

3.3.2

Nelegální práce .............................................................................. 17

3.3.3

Švarc systém .................................................................................. 17

3.3.4

Outsourcing ...................................................................................18

3.4

3.4.1

Vývoj právní úpravy Švarc systému v České republice ........ 20

3.4.2

Vývoj outsourcingu...................................................................... 26

3.5

Současný stav....................................................................................... 27

3.5.1

Současný stav Švarc systému ................................................... 27

3.5.2

Současný stav Outsourcingu..................................................... 28

3.6

4

Historický vývoj .................................................................................... 20

Výhody a nevýhody.............................................................................. 33

3.6.1

Výhody a nevýhody Švarc systému .......................................... 33

3.6.2

Výhody a nevýhody outsourcingu............................................. 33

Praktická část

33

4.1

Švarc systém......................................................................................... 34

4.2

Outsourcing .......................................................................................... 38

5

Závěr

44

6

Literatura

46

6

6.1

Použitá literatura ................................................................................. 46

6.2

Použité závěrečné práce...................................................................... 46

6.3

Použité elektronické zdroje ................................................................ 47

7

Seznam obrázků Obr. 1

Princip outsourcingu [2]

19

Obr. 2

Nejčastěji outsourcované oblasti, [5]

29

Obr. 3

Důvody proč podniky outsourcují, [5]

32

Obr. 4

Areál nemocnice Ivančice, [20]

39

8

Seznam tabulek Tab. 1

Vývoj počtu podnikatelů v ČR

27

Tab. 2

Základní výhody a nevýhody Švarc systému

33

Tab. 3

Základní výhody a nevýhody outsourcing

33

Tab. 4

Přehled výpočtu čisté mzdy zaměstnance

36

Tab. 5

Přehled výpočtu čistého výdělku živnostníka

38

Tab. 6

Nejnižší úroveň zaručené mzdy

42

9

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod do problematiky Švarc systému Pracovní právo jako takové, upravuje společenské vztahy vznikající při námezdní prácí a vztahy s nimi úzce související. Dále upravuje a reguluje společenské vztahy, které se týkají závislé pracovní činnosti. Tj. vztahy, kdy se zaměstnanec dle uzavřené pracovní smlouvy zavazuje vykonat práci pro zaměstnavatele. Povinností zaměstnavatele je, mu tuto práci poskytovat a následně ji odměnit. Ve své práci se zabývám především společenskými vztahy, které vznikají na základě obchodněprávní smlouvy. Tyto vztahy nepatří mezi vztahy řídící se zákoníkem práce.

1.2 Úvod do problematiky outsourcingu První outsourcing se objevuje v době dělby práce. Jeho šíření začalo koncem 80. let 20. století. V současné době je to velmi moderní způsob vytěsnění vedlejší činnosti dané firmy. Z pohledu firem bývá některá činnost velmi nákladná, a to jak ze strany nákupu hmotného majetku, tak ze strany školení zaměstnanců. K tématu outsourcing mám velice blízko. Dříve jsem byla na brigádě v nemocnici Ivančice, kde jsem pracovala jako uklízečka. Z tohoto důvodu mě velice zajímalo, jak velkou část tvoří náklady na outsourcingovou firmu a jak velkou část by tvořily náklady při zaměstnání uklízeček nemocnicí.

10

1.3 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je zpracovat základní informace o pojmech pracovní právo, pronájem pracovních sil, nelegální práce, Švarc systém a outsourcing. Stručně zmapovat historický vývoj Švarc systému od prvního zákonného zakotvení až do současnosti. Zmapuji též historický vývoj outsourcingu a popíšu jeho současný stav. Závěrem mé teoretické části přehledně vypíši výhody a nevýhody Švarc systému a outsourcingu. V praktické části bude mým cílem na základě provedené analýzy současného stavu využívání outsourcingu a Švarc systému ve firmách vymezit hlavní přínosy a rizika používání těchto systémů a navrhnout možné způsoby řešení vztahů vznikajících v rámci Švarc systému. Dílčím cílem této práce je na příkladech demonstrovat, která varianta je pro podnikatele z daňového hlediska výhodnější.

11

2 Metodika práce Svoji bakalářskou práci jsem zpracovala díky informacím, které jsem využila z odborné literatury a článků. Tato odborná literatura a články se týkaly dané problematiky. Některé údaje jsem musela čerpat z internetových zdrojů. Veškeré zdroje jsem uvedla v seznamu použité literatury a použitých elektronických zdrojích. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou částí, a to na teoretickou část a praktickou část. Dále jsem teoretickou část rozdělila do podkapitol. Jednotlivé podkapitoly dále dělím na menší části dle pojmů. V kapitole č. 1 se zabývám především pracovním právem, kde uvádím celkový obsah pracovního práva. Dále v kapitole č. 2 jsem rozčlenila pracovněprávní vztahy na kolektivní pracovní právo a individuální pracovní právo. Kapitolu č. 3 jsem věnovala především klasifikaci základních pojmů pomocí metody popisu (deskripce), jedná se o pojmy: pronájem pracovních sil, nelegální práce, Švarc systém, outsourcing. V následující kapitole č. 4 uvádím vývoj právní úpravy Švarc systému v ČR a historický vývoj outsourcingu. V kapitole č. 5 popisuji současný stav, a to jak Švarc systému, tak outsourcingu. V poslední kapitole č. 6 zakončuji teoretickou část shrnutím výhod a nevýhod Švarc systému a outsourcingu v tabulkovém přehledu. Praktickou část mám také rozdělenou na dvě části. Část první obsahuje především téma Švarc systém. Názorné příklady ukazují výpočet mzdy a mzdových nákladů zaměstnance a živnostníka. Údaje u živnostníka jsem zvolila po konzultaci s odborníkem.

12

Část druhá obsahuje téma outsourcing. Příklady ukazují náklady nemocnice Ivančice v případě, že část své vedlejší činnosti předá pod outsourcingovou firmu a další část se zabývá náklady nemocnice Ivančice v případě, že by zaměstnávala tyto zaměstnance sama. Na konci práce se nachází závěr, ve kterém vyhodnocuji své výsledky z praktické části. Zde navrhuji, některé možné způsoby řešení dané situace, které vyplynuly z praktické části. Má bakalářská práce je zpracována v programu Microsoft Word, praktickou část jsem počítala především v programu Math Type. Pro překlad zdrojů v cizím jazyce jsem zvolila internetový překladač, vlastní jazykové zkušenosti a znalosti slečny Stehlíkové.

13

3 Teoretická část 3.1 Pracovní právo úvodem Vznik a vývoj práva o práci můžeme zařadit do období, které bylo poznamenáno rozvojem pracovních vztahů. Tyto pracovní vztahy bylo potřeba regulovat právem. Nejčastěji je tento vývoj řazen do období kapitalismu. [1] Některé úpravy výkonu práce však můžeme datovat až do starověkého Říma. Na území České republiky byl nejvýznamnějším dokumentem obsahujícím právní aspekty výkonu práce – lus regale montanorum – horní zákoník Václava II. Největší změny v pracovním právu nastaly na přelomu 18. – 19. století (zrušení nevolnictví). Zaměstnávané osoby nebyly poddané, ale svobodné. První úpravu moderních pracovních vztahů přinesl Všeobecný rakouský občanský zákoník z roku 1811. [1] Počátkem 20. století byl vydán nový zákon č. 57/1903 Zemský zákon český, díky němuž byly zřízeny zprostředkovatelny práce. Mezi rokem 1918 – 1945 se pracovní zákonodárství rozpadá do dvou základních skupin norem. Jedná se o právní normy zahrnované do práva soukromého a do práva veřejného. Do soukromého práva patří především předpisy upravující nájmy pracovních sil. Do veřejného práva patří především předpisy upravující využívání námezdních pracovníků v pracovním procesu, dále předpisy upravující kolektivní smlouvy a závodní zastupitelstva. Do tohoto práva patří také právní úprava služebních poměrů ve státní a veřejné správě. [1] V těchto letech bylo právo zachováno tak, jak bylo obsaženo už z roku 1811. Největší změna nasta-

14

la novelou z roku 1916, která upravila služební smlouvu tím, že se zaměřila na ochranu zaměstnanců. Pracovní zákonodárství nejvíce stagnovalo v roce 1933.

V letech

1939 – 1945 bylo ponecháno v dřívější platnosti. Po únoru 1948 nastal sjednocovací proces v pracovněprávních úpravách – zákony se nahrazovaly novými nebo byly vyplňovány mezery, kde zákony chyběly. Největší problémy nastaly ve sjednocení právní úpravy pracovních poměrů, zejména jeho vzniku, změny, zániku, zde právní úpravy zůstaly rozdílné. Toto sjednocení bylo dosaženo zákoníkem práce, jímž sjednocovací proces vyvrcholil. Zákoník práce byl vydán v roce 1965 s účinností od 1. 1. 1966. Návrh tohoto zákoníku připravila Ústřední rada odborů. Po roce 1989 bylo nově možné zaměstnávat občany fyzickými osobami v rámci soukromého podnikání. Před tímto rokem to bylo naprosto vyloučené. Důležitými zákony po roce 1989 byl především zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, dále to byl zákon č. 120/1990 Sb., kterým byly upraveny některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, a dále to byl zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. V roce 2004 byl přijat nový zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.). Zákoník práce z roku 1965 byl od roku 1991 dále měněn a doplňován. Novele zákoníku práce č. 155/2000 Sb. je třeba věnovat zvláštní pozornost, a to především proto, že promítla příslušné směrnice ES do pracovněprávní s právem ES.

úpravy

a

tím

dosáhla

slučitelnosti

zákoníku

práce

15

Největší změna přišla s projednáváním vládního návrhu nového zákoníku práce od září 2005 do května 2006. Koncem května byl přijat nový zákoník práce a byl publikován pod č. 262/2007 Sb. Nový zákoník vychází z principu „co není zakázáno, je dovoleno“. [1]

3.2 Členění pracovněprávních vztahů Pracovněprávní vztahy rozlišujeme na individuální a kolektivní. Předmětem

individuálního

pracovněprávního

vztahu

je

konání

práce

za odměnu zaměstnancem. [1] Předmětem kolektivního pracovněprávního vztahu, kde subjektem není individuální zaměstnanec, ale subjekty jsou zastupitelské orgány zaměstnanců, je způsob výkonu práce a podmínky výkonu práce. Individuální vztahy se člení na základní a doplňkové (související se základními). [1] Zákoník práce řídí základní pracovněprávní vztahy, patří mezi ně především pracovní poměr a pracovněprávní vztah založený na dohodě o pracovní činnosti nebo dohodě o provedení práce. [1] Za základní pracovněprávní vztah je považována práce na plný pracovní úvazek, za doplňkový lze považovat např. vedlejší pracovní poměr či kratší souběžné pracovní poměry atd. [8] Až toto rozčlenění pracovněprávních vztahů určilo, zda se tyto vztahy řídí zákoníkem práce nebo delegovanými ustanoveními občanského zákoníku. [1] Mezi další pracovní vztahy řídící se pracovním právem jen zčásti, a upravující normy jiných právních odvětví, patří především pracovní poměry státních zástupců, pedagogů vysokých škol, pracovněprávní

16

vztahy vznikající při výkonu veřejné funkce, pracovní vztahy členů družstev nebo služební poměry vojáků z povolání. [7] Činnosti vykonávané v obchodněprávních vztazích společníků obchodních společností či účastníků jiných obchodněprávních smluv, například smlouvy o dílo, příkazní smlouvy, mandátní smlouvy o obstarání věci nebo smlouvy zprostředkovatelské se neřídí zákoníkem práce. [7]

3.3 Základní pojmy 3.3.1

Pronájem pracovních sil

Nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 z roku 2004 vnesl do našeho právního řádu nový pojem a to pronajímání pracovních sil. Pod tímto pojmem si lze představit dočasné přidělování zaměstnanců. [6] Pronájem pracovní síly je chápán jako trojstranný vztah mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem právním, tedy tím, s nímž zaměstnanec vstupuje prostřednictvím institutů pracovního práva do pracovněprávních vztahů, a zaměstnavatelem faktickým, pro nějž je současnou úpravou používán pojem uživatel. Tomuto faktickému zaměstnavateli – uživateli je zaměstnanec pronajímán, u něj vykonává svou práci, která je uživatelem zadávána, řízena a kontrolována. Tento způsob zaměstnávání používají především agentury práce, jsou to právnické nebo fyzické osoby, které mají povolení ke zprostředkování zaměstnání. Jsou tedy právním zaměstnavatelem v trojstranném vztahu. Agentura práce zaměstnance přiděluje k výkonu práce na základě písemné dohody uzavřené s uživatelem. [6]

17

3.3.2

Nelegální práce

Dle § 5 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti se za nelegální práci považuje: •

pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o osobu uvedenou v manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo

•

pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (dále jen „zelená karta“) vydaným podle zvláštního právního předpisu 9a) nebo bez zelené karty, je-li podle tohoto zákona vyžadována; to neplatí v případě převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce. [26]

3.3.3

Švarc systém

Pod pojmem Švarc systém si dle českého právního prostředí lze představit zaměstnávání podnikatele podnikatelem, kteří mezi sebou uzavřou smlouvu obchodněprávní. Avšak pracovníkova práva, která by mu příslušela dle zákoníku práce, jsou omezena či zcela vyloučena. Pracovník nemá nárok na pracovní volno při překážkách v práci, na dovolenou na zotavenou, ani ochranu v případě platební neschopnosti zaměstnavatele. Nemá též nárok na náhradu škody v případě úrazu, který mu při této činnosti vznikne. Zaměstnavatel nemusí řešit otázku výpovědi nebo odstupného. [8]

18

Pracovník si sám dělá daňové přiznání a vede účetnictví, dle toho si může snížit daňový základ např. o náklady na leasing na auto, stravné apod. [22] Současná úprava českého práva ve zvýšené míře chrání zaměstnance. Zaměstnavatelé jsou svázáni zákoníkem práce a tak hledají cestu, jak se z tohoto sevření vymanit, jak ušetřit na daních a odvodech pojistného. [7] Důsledkem této činnosti je únik z daňového systému, neodvedení pojistného na sociální politiku a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, případně krácení odvodu zdravotního pojištění. [7] Švarc systém je pojmenován po benešovském podnikateli Miroslavu Švarcovi. Ten měl v 90. letech stavební firmu, v které poprvé využil mezery v zákoně. Tím ušetřil na daních a odvodech sociálního a zdravotního pojistného a zbavil se tak závazků, které by mu vyplývaly z pracovněprávních vztahů uzavřených dle zákoníku práce. Všichni jeho zaměstnanci se stali osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) a na základě jejich živnostenských listů s nimi uzavřel obchodněprávní smlouvy – dodavatelské.[7,8] Zaměstnavatel od pracovníků odebíral jejich práci. Pracovníci poté svému zaměstnavateli fakturovali svoji práci. [22] 3.3.4

Outsourcing

Bruckner uvádí: Outsourcing je pojem americké obchodní angličtiny. Je hojně využívaný firmami v Severní Americe a v Asii, ne už tak v konzervativní Evropě.[2] Vychází z anglických slov „OUTside reSOURCe usING – neboli používání vnějších zdrojů. [5] Z toho důvodu se pro něj těžko hledá slovní český ekvivalent, a tak se i v češtině používá slovo outsourcing. [5]

19

Pro slovo „to outsource“ se většinou používá blízký výraz „vytěsnit“ nebo „odsunout“. [2] Někdy se pro pojem outsourcing používá „využívání externích služeb“. [2]

Obr. 1

Princip outsourcingu [2]

Pojem outsourcing lze vysvětlit jako stav, kdy firma nakupuje externí službu od jiné firmy, která se na tuto službu specializuje. Firma by tuto službu mohla zajistit vlastními prostředky, ale je pro ně ekonomicky rentabilnější využít externí společnost. [5] Firma tak přenese odpovědnost za určitou funkční oblast na externí firmu. [2] Největším problémem ve firmách bývá stanovení otázky: co vytěsnit a zda to vytěsnit. Funkční oblastí, která se většinou vytěsňuje, je oblast, která nesouvisí bezprostředně s hlavním předmětem činnosti podniku. [2]

20

3.4 Historický vývoj 3.4.1

Vývoj právní úpravy Švarc systému v České republice

Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti z roku 1991“) původně neobsahoval žádné ustanovení, které by danou problematiku řešilo. Daná situace, kdy se využívání Švarc systému velmi

rozmohlo,

vedla

k novele

zákona

o

zaměstnanosti

zákonem

č. 578/1991 Sb., která Švarc systém zakázala. Tu schválilo Federální shromáždění ČSFR k 1. lednu roku 1992. [7, 8, 21] Ustanovení § 1 zákona o zaměstnanosti bylo doplněno o odstavec 4 v následujícím znění: Právo občana na zaměstnání se zabezpečuje především jeho pracovním uplatněním v zaměstnání umožňujícím mu výkon práce v pracovním vztahu. Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomuto účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce; to neplatí o plnění běžných úkolů, které fyzická osoba zajišťuje sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí anebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů. Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely rozumí zejména úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností při podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. [3]

21

Zákon dále tento paragraf upřesňuje a ustanovil výjimku ze zákona o zaměstnanosti z roku 1991 pro plnění běžných úkolů. Plnění běžných úkolů může zajišťovat i jiný subjekt, a to: •

fyzická osoba zajišťuje sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí, nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů,

•

zajišťuje-li je právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů. [10]

Jednou z dalších novel zákona o zaměstnanosti z roku 1991 je novela č. 167/1999 Sb., v které byly do § 1 včleněny dva odstavce týkající se zákazu diskriminace. Díky tomuto byla úprava zákazu Švarc systému přesunuta v nezměněné podobě do odstavce 6 stejného paragrafu. Za Švarc systém se nově nepovažuje skutečnost, kdy právnická nebo fyzická osoba pověří plněním běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti jiného zaměstnavatele. [8] Další

novelou

zákona

o

zaměstnanosti

z roku

1991

je

novela

č. 369/2000 Sb. V ní byla řešena otázka franchisingu a outsourcingu. V roce 2000 se u nás usazovaly zahraniční firmy, které zaváděly nové způsoby organizace práce, které však porušovaly naše zákony. [8] Nový

zákon

o

zaměstnanosti

(č.

435/2004

Sb.)

byl

schválen

v květnu 2004 s účinností k 1. 10. 2004. Úprava zákazu Švarc systému byla přesunuta do § 13. Jeho znění je následující: Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomuto účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.

22

Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti právnické nebo fyzické osoby se rozumí úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Povinnost stanovená odstavci 1 neplatí v případech, kdy plnění běžných úkolů •

zajišťuje fyzická osoba sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů,

•

zajišťuje právnická nebo fyzická osoba dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce (§66), nebo

•

právnická nebo fyzická osoba svěří jinému zaměstnavateli.

Plnění běžných úkolů podle odstavce 3) písmena c lze svěřit jen zaměstnavateli, který má činnosti (úkoly), které mu byly svěřeny, zahrnuty v předmětu své činnosti a bude je zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Oproti původnímu znění textu se ustanovení mnoho nezměnilo. Zákon umožnil další výjimku ze zákazu Švarc systému, a to pro plnění běžných úkolů dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. [8] Kontrolní činnost Švarc systému provádějí úřady práce, které mohou udělit pokutu, a to do výše až dvou miliónů korun. Dříve výše pokut nebyla tak vysoká, u porušení to bylo 250 tisíc korun a při opakovaném porušení až do výše jednoho miliónu korun. Švarc systém mohou posti-

23

hovat i finanční úřady, a to z pravomoci zákona o správě daní a poplatků. [8] Novela z 1. října 2004 vyvolala mnoho protestů v podnikatelských kruzích. Nejvíce protestovali podnikatelé, kteří Švarc systém zneužívali. Ale na druhou stranu protestovali i podnikatelé, kteří potřebovali najmout samostatně výdělečně činné subdodavatele k zajištění vlastní činnosti. Ve výkladu § 13 vznikla nejistota. Největším problémem této novely byl fakt, že podnikatel mohl uzavřít obchodněprávní vztah pouze s podnikatelem, který má další zaměstnance. Tedy nesměl využívat služeb osoby samostatně výdělečně činné, která podniká samostatně na živnostenský list. Tuto problematiku objasňuji na následujícím příkladu: Představme si drobného podnikatele, který má v předmětu činnosti stavební činnosti a zednické práce. Tento podnikatel zaměstnává tři zedníky a tesaře. S podnikatelem je uzavřena smlouva na zakázku „rekonstrukce domu“. Aby mohl vykonat celkovou rekonstrukci domu, musí uzavřít

smlouvy

s instalatérem,

o

dílo

topenářem,

s dalšími

podnikateli,

pokrývačem,

a

to

elektrikářem,

především podlahářem

a dalšími. Dle novely zákona z roku 2004 tak činí nelegálně, a to z důvodu, že tito další podnikatelé nemají své zaměstnance. Dalo by se uvést mnoho příkladů, u kterých by se našly podobné znaky, kdy nejde o Švarc systém a přesto se to velmi Švarc systému podobá. Je tedy vidět, že výklad § 13 byl velmi složitý. Sdružení podnikatelů a živnostníků varovalo před rostoucí nezaměstnaností a zvyšováním cen produktů pro konečného spotřebitele. A to z toho důvodu, že některé firmy si nemohly dovolit zaměstnávat své zaměstnance celoročně (například ve stavebnictví). [8]

24

Na základě podnětů sdružení se vzniklou situací začalo zabývat ministerstvo práce a sociálních věcí a vyšlo vstříc návrhu Hospodářské komory, která žádala upřesnění paragrafu 13. Dne 19. ledna 2005 se tímto návrhem začala zabývat vláda a na svém jednání jej schválila. [8] V lednu roku 2005 byl podán Poslanecké sněmovně České republiky návrh novely zákona o zaměstnanosti. Sněmovna vyslovila souhlas s tímto pozměňovacím souhlasem. Senát České republiky doporučil zrušení celého § 13, avšak Sněmovna jej přehlasovala a přišla s novou úpravou § 13, s tou však nesouhlasil Senát, vrátil zákon Sněmovně, která Senát opět přehlasovala. Nová právní úprava § 13 byla přijata a prezident ji podepsal v květnu 2005. [15] Dne 27. května 2005 byla pod číslem 202/2005 Sb. vyhlášena novela zákona o zaměstnanosti. Upravuje odstavec 3 písmeno c) a odstavec 4 ruší úplně. V současnosti platné ustanovení § 13 zákona o zaměstnanosti zní takto: (1) Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. (2) Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti právnické nebo fyzické osoby se rozumí úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. (3) Povinnost stanovená v odstavci 1 neplatí v případech, kdy plnění běžných úkolů

25

•

zajišťuje fyzická osoba sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí, nebo

•

právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů,

•

zajišťuje právnická nebo fyzická osoba dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce (§ 66), nebo

•

právnická nebo fyzická osoba svěří jiné právnické nebo fyzické osobě, která má činnosti, které jí mají být svěřeny, zahrnuty v předmětu své činnosti a bude je zajišťovat svými zaměstnanci, nebo

•

jiné fyzické osobě, která má činnosti, které jí mají být svěřeny zahrnuty v předmětu činnosti, a nebude svěřené úkoly zajišťovat v zastřeném pracovněprávním vztahu.

Provozování svěřené činnosti musí naplňovat znaky podnikání (jednat samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, soustavně a za účelem dosažení zisku) ve smyslu § 2 odst. 1 obchodního zákoníku. Ustanovení písmene a) zde platí obdobně. [13] Tato novela pomohla tedy drobným podnikatelům, kteří si mohli najmout služby jiného podnikatele, za splnění určitých podmínek. Naopak podnikatel, který tuto službu pro jiného podnikatele vykonává, musí splňovat předpoklady podnikání, tzn. jednat samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, soustavně a za účelem dosažení zisku. Vše se změnilo až s příchodem přijetí nového zákoníku práce k 1. lednu 2007. Ten zrušil výslovné výjimky ze zákazu Švarc systému v zákonu o zaměstnanosti. Nový zákoník práce upřesnil definici závislé práce a charakterizoval tak její jednotlivé znaky. Vztahy pracovněprávní tak byly označeny jako vztahy při výkonu závislé práce.

26

Tím se upřesnilo, co je pracovněprávním vztahem a má se řídit ustanoveními zákoníku práce a naopak co je obcházením zákona a tím pádem protiprávním. Právě z tohoto důvodu došlo ke zrušení ustanovení § 13 zákona o zaměstnanosti k 1. lednu roku 2007, tj. ke dni nabytí účinnosti zákona č. 262/2006 Sb., nového zákoníku práce.[11] Švarc systém tedy není žádným zákonem zakázán. Avšak zákaz Švarc systému si každý může odvodit z nového zákoníku práce, který stanovuje, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, a definuje pojem závislé práce, která musí být vykonávána jen v pracovněprávních vztazích. [18] 3.4.2

Vývoj outsourcingu

S problematikou outsourcingu se setkáváme už v období dělby práce na jednom výrobku. Můžeme ho zařadit již do období prvních manufaktur. [5] Za

počátek

outsourcingu

se

dají

považovat

především

60.

lé-

ta 20. století. Největšího rozmachu se dočkal však až v posledních šesti letech. [2] Obecně se za zlom v tomto odvětví považuje využití outsourcingu firmou Kodak na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Firma Kodak tak využila outsourcing v oblasti informačních systémů. [9] Outsourcing vznikl v USA a postupně se rozšířil do Asie a do Evropy.

27

3.5 Současný stav 3.5.1

Současný stav Švarc systému

Současná právní úprava znemožňuje využívání Švarc systému firmami. Běžnou praxí však je, že společnosti tento systém využívají, a to ve velké míře i přesto, že je tento způsob zaměstnávání sankciován vysokými pokutami až do výše 300 000 korun českých. Firmy díky němu šetří náklady na zaměstnance. Naučily se totiž přizpůsobit dodavatelské smlouvy a své chování navenek. Před rokem se v rámci protikrizových opatření uvažovalo, zda Švarc systém zlegalizovat. Dle některých zdrojů stojí za rekordním počtem podnikatelů u nás, jak uvádí Tab. 1. Tab. 1

Vývoj počtu podnikatelů v ČR

31. 12. 2008

31. 12. 2009

30. 6. 2010

Počet podnikatelů celkem

2 112 424

2 173 659

2 205 777

- z toho FO

1 826 928

1 868 756

1 889 991

- z toho PO

285 496

304 859

315 786

77 158

87 753

89 445

Cizinci Zdroj: MPO [17]

Při posuzování toho, zda se jedná o Švarc systém či nikoliv, záleží jen na úřednících z úřadu práce. Záleží na tom, jak si daný úředník vyloží zákon. Běžně se Švarc systém v dnešní době používá ve stavebnictví, pohostinství, u programátorů nebo realitních makléřů. [18] Aby nebylo třeba řešit problém Švarc systému, bylo by ideálním řešením snížení sociálního a zdravotního pojistného, které musí odvádět za-

28

městnavatel. Díky této úpravě by se zaměstnavatelům nevyplatilo riskovat obcházení zákona. Dle mého názoru, však jakékoliv budoucí řešení Švarc systému je nutno řešit v rámci širších reforem. 3.5.2

Současný stav Outsourcingu

V České republice už outsourcing našel své místo. Mnoho firem v dnešní době využívá externích dodavatelů v oblastech, které by mohly být jinak zajišťovány vlastními silami. Nejčastěji se služby externím firem využívají v oblastech: správy nemovitostí, poskytování stravovacích služeb v podnicích či v administrativě jako je vedení účetnictví či personální agendy. [9] Největší rozvoj u nás byl především po pádu komunismu. Rozmach outsourcingu začal v oblasti závodního stravování. Tyto jídelny využívaly služeb outsourcingových společností Sodexho (dnes Sodexo) a Eurest. [5] Je pravdou, že mnoho firem outsourcing využívat nechce a to z toho důvodu, že nechtějí svěřit části svých podniků do rukou jiných firem. Přesto především v oblasti IT využívá mnoho společností služeb jiných firem. Společnosti zjistily, že by vývoj a údržba jejich informačního systému byla pro ně z ekonomického hlediska nevýhodná. [5] Outsourcing v budoucnosti Předpovědí do budoucna je, že v příštích pěti letech bude stále více firem předávat své aktivity externím dodavatelům. Dle Mummert Consulting a F.A.Z. Institut vzroste rozpočet nákladů firem na outsourcingové projekty ve zmiňovaném období o 50 % a bude představovat částku 200 miliard USD. [5]

29

Co outsourcovat Dnešní firmy stojí před těžkým problémem a to je stanovení, co vytěsnit a zda to vytěsnit. Jak už jsem psala na konci kapitoly 3. 3. 4, funkční oblastí, která se většinou vytěsňuje, je oblast, která nesouvisí bezprostředně s hlavním předmětem činnosti podniku. [2] V následujícím grafu je přehled nejčastěji outsourcovaných oblastí:

Obr. 2

Nejčastěji outsourcované oblasti, [5]

poznámka: Pětiletý outsourcingový index, některé společnosti označily více oblastí Oblast vedení účetnictví, mzdové a daňové agendy Uplatnění outsourcingu v této oblasti je časté u malých a středních podniků. Je možné v celé šíři. Přestože uvedené činnosti nepřináší přidanou hodnotu, negenerují přímý zisk, jsou zcela nezbytné pro chod podniku. Důvody pro outsourcování: snížení nákladů na zpracování, úspory na pořizování speciálního softwaru, včasnost zajištění potřebných činností, standard ve kvalitě poskytovaných služeb.

30

Oblast logistiky Uplatnění outsourcingu v této oblasti je časté u malých a středních podniků. Firma poskytující logistické služby většinou dosahuje na rozdíl od menšího podniku výhodnějších nákupních cen, dopravních sazeb atd. Důvody pro outsourcování: rostoucí tlak na náklady logistického řetězu, neustálé zvyšování nároků na logistické služby, požadavky na velmi krátké reakční doby, vysokou spolehlivost a kvalitu služeb. Oblast informačních systémů Tato oblast byla využívaná jako jedna z prvních již v roce 1989. Firmy nedokázaly držet krok s vývojem informačních systémů a technologií. Z tohoto důvodu firmy tuto část oblasti outsourcovaly. Oblast lidských zdrojů Nejčastěji jsou tyto lidské zdroje outsourcovány prostřednictvím personálních

agentur.

Tyto

agentury

zaměstnávají

vlastní

pracovníky

za účelem jejich poskytování na trhu práce. Pracovníci nemají uzavřenou pracovní smlouvu se zadavatelem požadavku, ale se společností, která jejich „práci“ zprostředkovává. Výhodou je, že si zadavatel pronajímá jen odpracovaný čas bez absencí, nemocí či dovolené. Nevýhodou je práce s citlivými daty. Oblast životního prostředí Nazývá

se

environmentálním

či

ekologickým

outsourcingem.

V České republice tato oblast outsourcování není dosud rozšířena. Jedná se především o zajišťování činností zahrnující provoz vodního a odpadového hospodářství podniků a energetických systémů.

31

Uplatnění outsourcingu v této oblasti je časté u malých nebo středních podniků. Pro tyto podniky není výhodné zaměstnávat vlastního ekonoma, který monitoruje produkci a nakládání s odpady, zpracovává dokumentaci a statistické přehledy o odpadu. Oblast vědy a výzkumu, transferu technologií Uplatnění outsourcingu v této oblasti je časté u malých a středních podniků. Při transferu technologií či spolupráci v samotném výzkumu je jednou z nejvýznamnějších bariér spolupráce univerzit a výzkumných organizací s podniky obava o únik informací. Oblasti použití outsourcingu vědy a výzkumu v podniku se odvíjejí od jeho předmětu podnikání. Pro posílení oblasti výzkumu v malých a středních podnicích byl pro období 2007 až 2013 vyhlášen cílený program Kapacity, který je podporovaný prostřednictvím 7. rámcového programu Evropského společenství. Dalšími, hojně využívanými oblastmi, které firmy outsourcují jsou: ochrana podnikových objektů, úklid budov, stravování – kantýny a další. Mezi nově vzniklé oblasti, které jsou využívány v 21. století, patří: montáže, služby zákazníkům, logistika, integrace činností jako facility management,

komplexní

služby

poskytované

logistickými

podniky

a systémovými integrátory. [4] Proč outsourcovat Průzkum Institutu pro strategickou změnu společnosti Accenture prováděný mezi 38 podniky a organizacemi, které praktikovaly BPO (business process outsourcing) odhaluje důvody, proč tyto podniky outsourcovaly některou ze svých činností. V průzkumu uváděly podniky pri-

32

mární a sekundární cíl, který je vedl k outsourcingu. Tyto údaje jsem vložila do grafu, který je v podobě obr. č. 3 znázorněn zde.

Obr. 3

Důvody proč podniky outsourcují, [5]

poznámka: některé společnosti označily více cílů

33

3.6 Výhody a nevýhody 3.6.1

Výhody a nevýhody Švarc systému

Tab. 2

Základní výhody a nevýhody Švarc systému

Výhody daňové zatížení, sociální a zdravotní pojištění

Nevýhody nelegální činnost přenos části administrativy ze zaměstnavatele na zaměstnance OSVČ nemá nárok na dovolenou na zotavenou OSVČ nemá nárok na příplatky za přesčasy OSVČ nemá nárok na mzdové náhrady, nemocenskou, mateřskou dovolenou OSVČ nemá nárok na opětovné zaměstnání po jejím skončení OSVČ dostává minimální podporu v nezaměstnanosti, min. nemocenskou a nízký starobní důchod složitější pozice OSVČ při žádosti o hypotéku nebo vyšší půjčku

Zdroj: [10] 3.6.2

Výhody a nevýhody outsourcingu

Tab. 3

Základní výhody a nevýhody outsourcing

Výhody přístup ke světové úrovni nové technologie bez vedlejších nákladů rychlejší nástup nových technologií odpadá odpovědnost za oblast a za její řízení rozložení nákladů (plateb za služby) a redukce investic přísun peněz možnost snadnější fúze podniků Zdroj: [2]

Nevýhody nízká operabilita nevratnost rozhodnutí vyšší náklady případné změny nutnost řízení vztahu rizika zadavatele (nízká úroveň služeb, krach dodavatele, zastaralá technologie) nekontrolovatelné toky vnitřních informací mimo podnik obtížně kvantifikovatelné přínosy

34

4 Praktická část 4.1 Švarc systém Mezi nejčastější důvod, pro který je Švarc systém využíván, patří především ekonomická výhodnost. A to nejen pro zaměstnance (živnostníka), ale i pro „zaměstnavatele“ (spíše smluvní partner). Živnostník je osoba samostatně výdělečně činná, která má vymezenou pracovní dobu, vykonává práci dle příkazů, pracuje s pracovními prostředky v objektech jiného subjektu a to vše na základě obchodní smlouvy. Je zde tedy Švarc systém. Nejvíce se díky Švarc systému ušetří na straně zaměstnavatele především na sociálním a zdravotním pojištění. Zaměstnanci odvádějí 11 % z vyměřovacího základu, tj. z hrubé mzdy a zaměstnavatel odvádí 34 % z vyměřovacího základu, tj. ze souhrnu hrubých mezd všech zaměstnanců, tedy ne živnostníků. Živnostník je od smluvního partnera obvykle odměňován více než partnerovi zaměstnanci. Smluvní partner tímto kompenzuje výdaje, které nese živnostník sám. Živnostník si může své příjmy pro účely výpočtu daně z příjmu snížit o prokázané výdaje (např. materiál, služby, propagace, jízdné apod.), popř. může uplatnit tzv. výdajový paušál. Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 stanovuje v § 7 odst. 9 a 10 (tj. příjmy z podnikání) a také §9 odst. 4 (pronájem) procentní výši výdajů, které poplatník může uplatnit, pokud se rozhodne neuplatňovat výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu. Poplatník vede pouze evidenci svých příjmů a pohledávek, nemusí tudíž vést účetnictví či daňovou evidenci. Tím se mu zlehčuje administrativní činnost, kdy nemusí evidovat velké množství pokladních dokladů

35

na drobná vydání, výdaje na pracovní cesty, zapisovat počet ujetých kilometrů, vést knihu jízd apod. Živnostník si tedy sám platí celé sociální a zdravotní pojištění, avšak díky nižšímu základu pro výpočet může i zde ušetřit. Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění u OSVČ je 50 % příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení. Sociální pojistné zahrnuje pojistné na nemocenské pojištění, na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Ušetřit může především na sociálním pojištění, jehož součástí je nemocenské pojištění, které je dobrovolné. Zde by tedy ušetřil 2,3 % z vyměřovacího základu. Z nemocenského pojištění je poskytováno nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Výši zdravotního pojištění snížit nelze, jeho výše činní 13,5 % z vyměřovacího základu. [24, 23, 25, 19, 7] Srovnání rozdílů při práci na živnostenský list a práce vykonávané na základě pracovní smlouvy: •

zaměstnanec firmy ZZ, kde pobírá 16 000 Kč hrubého měsíčně

•

pracující pro firmu ZZ na základě živnostenského oprávnění

Pan Petržela jako zaměstnanec Mzdové náklady pro zaměstnavatele na pana Petržely při hrubé mzdě 16 000 Kč představují 21 440 Kč (mzdové náklady tvoří pro zaměstnavatele přibližně 39 %). Čistá mzda činí 12 985 Kč ze 16 000 Kč (mzdové náklady činí pro zaměstnance přibližně 19 %).

36

Státu bude odvedeno ze strany zaměstnavatele 5 440 Kč, a ze strany zaměstnance 3 015 Kč. Tab. 4

Přehled výpočtu čisté mzdy zaměstnance

Hrubá mzda Sociální pojištění (placené zaměstnavatelem – 25 %) Zdravotní pojištění (placené zaměstnavatelem – 9 %) Daňový základ (zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru) Záloha na daň ze superhrubé mzdy Sleva na dani (na poplatníka) Záloha na daň Hrubá mzda Zdravotní pojištění (4,5 %) Sociální pojištění (6,5 %) Záloha na daň z příjmů Čistá mzda Zdroj: vlastní práce

16 000 Kč 16 000 * 0,25 = 4 000 Kč 16 000 * 0,09 = 1 440 Kč 16 000 + 4 000 + 1 440 = 21 440 Kč =>21 500 Kč 21 500 * 0,15 = 3 225 Kč 1 970 Kč 3 225 – 1 970 = 1 255 Kč 16 16 000 * 0,045 = 16 000 * 0,065 = 1 1 12

000 720 040 255 985

Kč Kč Kč Kč Kč

Pan Petržela jako živnostník Za předpokladu, že • pan Petržela má živnost neřemeslné povahy a fakturovaná částka se bude rovnat mzdovým nákladům v předchozím příkladu. • pan Petržela uplatní paušální výdaje. V mém případě tvoří paušální výdaje ve výši 60 % příjmů. Po odečtení těchto výdajů může být stanoven vyměřovací základ pro odvody sociálního a zdravotního pojištění, který představuje 50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji. • pan Petržela bude platit pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a pojistné na státní politiku zaměstnanosti, které tvoří celek sociálního pojištění.

37

21 440 * 12 = 257 280 Kč Fakturovanou částku mzdových nákladů z předchozího příkladu jsem vynásobila počtem měsíců. Vyšel mi roční základ ze kterého budu i nadále vycházet. Paušální výdaje tvoří 60 % této částky 257 280 * 0,6 = 154 368 Kč. Musíme zjistit rozdíl mezi příjmy a výdaji. Rozdíl mezi příjmy a výdaji se rovná 102 912 Kč za rok (257 280 – 154 368 = 102 912 Kč). Z této částky je možné vypočítat vyměřovací základ pro zdravotní a sociální pojištění. Vyměřovacím základem pro zdravotní a sociální pojištění je 51 456 Kč. 102 912 * 0,5 = 51 456 Kč Výpočet sociálního pojistného: 51 456 * 0,315 = 16 208, 64 Kč, pan Petržela nepřevyšuje min. zálohy pojistného, a tak jej bude platit ve výši minimálních měsíčních záloh 1 807 Kč. Sociální pojistné je ve výši 25 % a 6,5 %, tato čísla mi dala součet 31,5 %. Výpočet zdravotního pojistného: 51 456 * 0,135 = 6 946,56 Kč, pan Petržela nepřevyšuje min. zálohy pojistného, a tak jej bude platit ve výši minimálních měsíčních záloh 1 670 Kč. Zdravotní pojistné je ve výši 9 % a 4,5 %, tato čísla mi dala součet 13,5 %. Daň bude nulová => sleva na poplatníka v roce 2011 činí 23 640 Kč.

38 Tab. 5

Přehled výpočtu čistého výdělku živnostníka

Fakturovaná částka Sociální pojištění (záloha z vyměřovacího základu) Zdravotní pojištění (záloha z min. vyměřovacího základu) Předpokládaná daň snížená o slevu na poplatníka Čistý výdělek Zdroj: vlastní práce po konzultaci s odborníkem

21 440 Kč 1 807 Kč 1 670 Kč 0 Kč 17 963 Kč

Pan Petržela obdrží čistý výdělek ve výši 17 963 Kč z přijatých 21 440 Kč (mzdové náklady činí pro živnostníka 16 %). Procentuální výše mzdových nákladů vychází z rozdílu mezi čistým výdělkem a fakturovanou částkou. Mzdové náklady pro smluvního partnera jsou ve výši 21 440 Kč. Státu bude odvedeno ze strany živnostníka 3 477 Kč, ze strany smluvního partnera nulová částka. [12, 25]

4.2 Outsourcing Pro praktickou outsourcingovou část jsem zvolila Nemocnici Ivančice, příspěvkovou organizaci. Nemocnice Ivančice je příspěvková organizace. Nachází se v městě Ivančice a je jedinou komplexní nemocnicí v okrese Brno – venkov. Její komplexnost spočívá především v zajištění akutní lůžkové péče v šesti oborech, následné lůžkové péče, ambulantní péče a lékárenských službách. Kromě těchto činností zajišťuje i specializovaná vyšetření externími lékaři, kteří v této nemocnici mají své ordinační hodiny.

39

Její historie sahá až do roku 1859, kdy byla poprvé v březnu otevřena. S postupem času byly dostaveny různé pavilony a lůžková oddělení. V roce 2002 byla zahájena rekonstrukce a dostavba nemocnice, která skončila v roce 2005. V roce 2006 byla sloučena s Bakešovou nemocnicí Brno, příspěvkovou organizací. V dnešní době v rámci finančních úspor zajišťuje lékařskou službu první pomoci pro spádovou oblast Rosice a Ivančice (v některých případech i pro spádovou oblast Moravský Krumlov). Obr. 4

Areál nemocnice Ivančice, [20]

Mezi hlavní činnosti této nemocnice se řadí:


léčebně preventivní lůžková péče provedená v oborech: chirurgie, interna, gynekologie a porodnictví, dětské lékařství, rehabilitace a intenzivní péče na jednotce sdružené intenzivní a resuscitační péče




léčebně preventivní ambulantní péče poskytována v pěti základních ambulancích: chirurgická všeobecná, gynekologická všeobecná, dětská všeobecná, interní všeobecná, rehabilitační




léčebně preventivní ambulantní péče poskytována v deseti specializovaných ambulancích: interní kardiologická, hematologická, angiologická, gastroenterologická, dětská nefrologická a alergolo-

40

gická, chirurgická traumatologická, rehabilitace – LTV, elektroléčba, vodoléčba včetně bazénové terapie


kompletní služby, a to na oddělení radiodiagnostickém, oddělení klinické biochemie, mikrobiologie




zajištění lékařské služby první pomoci (LSPP) pro spádovou oblast Ivančic a Rosic (tuto službu využívají i obyvatelé spádové oblasti Moravský Krumlov).

Mezi vedlejší činnosti patří především provozní činnosti, a to z oddělení:


vrátnice




telefonní ústředna




sběrna a sklad prádla




úklidové práce




úklid a úprava areálu nemocnice




stravování




podatelny




pokladny. [20]

Pro praktickou část jsem si vybrala oddělení zaměřené na úklidové práce. Toto oddělení bylo svěřeno firmě ServiceMASTER CR, a. s., která se v loňském roce přejmenovala na EuroServis Clean CR, a. s. Tato firma zajišťuje komplexní úklidový servis včetně nadstandardních pohotovostních úklidů, péče o zeleň a venkovní prostory, třídění odpadu apod. [14] Náklady na úklidové práce v roce 2010 byly na úrovni 6 381 213 Kč. Z výroční zprávy nemocnice vyplývá, že tyto náklady se oproti roku 2009 snížily, a to v důsledku částečného uzavření chirurgického oddělení během roku 2010. V roce 2010 se též ušetřilo na mimořádném úklidu, který nemusel být v takovém rozsahu jako v roce 2009. I přesto budu vycházet při svém porovnání z částky 6 381 213 Kč.

41

Obsazených pracovních míst na pozici uklízečka je 30. Tyto uklízečky mají pracovní dobu rozdělenou na „dlouhý a krátký týden“. Dlouhý týden začíná v pondělí a končí v neděli. Služby jsou následující: •

pondělí

8 hodin

•

úterý

8 hodin

•

středa

8 hodin

•

čtvrtek

volno

•

pátek

volno

•

sobota

11 hodin

•

neděle

11 hodin

Krátký týden začíná v pondělí a končí v neděli. Služby jsou následující: •

pondělí

volno

•

úterý

volno

•

středa

11 hodin

•

čtvrtek

11 hodin

•

pátek

volno

•

sobota

volno

•

neděle

8 hodin

Všechny spadají pod vedení paní Králové, která mi poskytla daná data. Roční náklady na čisticí prostředky a jiné prostředky potřebné pro výkon úklidových prací jsou ve výši 360 333 Kč. Po

odečtení

nákladů

na

čisticí

prostředky

mi

z roční

částky

6 381 213 Kč, zbylo 6 020 880 Kč. Tato částka představuje veškeré mzdové náklady.

42

Celkové mzdové náklady za jeden rok za 30 uklízeček a vedoucího jsou: •

30 x

16 010 Kč (superhrubá mzda)

•

1x

21 440 Kč (superhrubá mzda)

Nyní spočítám celkové náklady na úklidové práce v případě, že by nemocnice zaměstnávala svoje uklízečky na pracovní smlouvu. Vycházím z aktuálních sazeb minimální mzdy, kde profese uklízečky spadá pod skupinu prací č. 1. Tab. 6

Nejnižší úroveň zaručené mzdy

Skupina prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1.

48,10 Kč

8 000 Kč

2.

53,10 Kč

8 900 Kč

3.

58,60 Kč

9 800 Kč

4.

64,70 Kč

10 800 Kč

5.

71,50 Kč

12 000 Kč

6.

78,90 Kč

13 200 Kč

7.

87,10 Kč

14 600 Kč

8.

96,20 Kč

16 100 Kč

Zdroj: [16] Při zachování 160 hodin měsíčně by se mzda jedné uklízečky pohybovala ve výši 8 000 Kč. Zaměstnaná uklízečka by tedy pobírala 8 000 Kč hrubé mzdy měsíčně. Celkové roční mzdové náklady by na 30 zaměstnankyň tvořily (30*8 000)*12 = 2 880 000 *0,34 = 3 859 200 Kč. Výše zdravotního a sociálního pojištění, které platí zaměstnavatel je 34 %. Těmito procenty jsem musela vynásobit celkové roční hrubé mzdy všech zaměstnankyň.

43

Vedoucí uklízečka by měla mít na starosti veškerý chod úklidových prací, rozpisy prací a dovolených, vedení účetní agendy. Dle sazeb minimální mzdy, se profese na úrovni vedoucí uklízečky nachází v 8. skupině prací. Při zachování 160 hodin měsíčně by se mzda této vedoucí pohybovala ve výši 16 100 Kč hrubé mzdy měsíčně. Celkové roční mzdové náklady na vedoucí uklízečku by tvořily (12*16 100) = 193 200 * 0,34 = 258 888 Kč. Výše zdravotního a sociálního pojištění, které platí zaměstnavatel, je 34 %. Těmito procenty jsem musela vynásobit celkovou roční hrubou mzdu vedoucí uklízečky. Při použití těchto parametrů vychází celkové náklady nemocnice Ivančice, při zaměstnávání vlastních uklízeček a jedné vedoucí uklízečky na 4 118 088 Kč Roční náklady na čistící prostředky a jiné prostředky potřebné pro výkon úklidových prací jsem ponechala ve výši 360 333 Kč. Celkové náklady, které by nemocnice Ivančice měla v případě, že by si úklidové práce zajišťovala pomocí svých zaměstnankyň by byly ve výši (4 118 088 + 360 333) = 4 478 421 Kč. Nemocnice Ivančice by tedy ušetřila 1 902 792 Kč. Dle mého názoru si však myslím, že by daná ušetřená částka byla mnohem nižší. V mém příkladě používám pouze minimální částky platu. Měla jsem šanci si práci vyzkoušet osobně a myslím si, že outsourcingová firma EuroServis Clean tyto pracovnice odměňuje dostatečně.

44

5 Závěr Problémy v oblasti Švarc systému jsou velmi rozsáhlé. Riziko zde představuje především samotný fakt obchodně-právního vztahu, ze kterého živnostníkovi neplyne dovolená na zotavenou, OSVČ je ve složitější pozici při žádosti o hypotéku, nemá nárok na příplatky za přesčasy, dostává minimální podporu v nezaměstnanosti, minimální nemocenskou a nízký starobní důchod, veškerá administrativa zde přechází právě na živnostníka. Ač je Švarc systém stále nelegální a vláda České republiky se snaží tomuto zaměstnávání bránit, jedná se o možnost zaměstnávání, která je v České republice hojná. Jeho zlegalizováním by ochrana, kterou poskytuje zákoník práce, vyšla vniveč.

Další

protiargumentem

proti

zlegalizování,

jsou

ztráty

ve veřejných rozpočtech. Dle mého názoru je snaha o kontrolu nad Švarc systémem marná. Spíše by bylo přínosnější odstranit důvody, pro které je Švarc systém používán. Ideálním řešením by bylo snížení sociálního a zdravotního pojistného, které musí odvádět zaměstnavatel. Díky této úpravě by se zaměstnavatelům nevyplatilo riskovat obcházení zákona. Otázkou však zůstává, zda by bylo toto řešení únosné pro náš stát, kde i teď bývá státní rozpočet každoročně nevyrovnaný. Dalším problémem je zastaralý zákoník práce, který nedává dostatečný prosto pro vzájemný konsens mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

45

Dle mého názoru, jakékoliv budoucí řešení Švarc systému je nutno řešit v rámci širších reforem. Využití externích firem (outsourcing) je v dnešní době velmi moderní způsob vytěsnění vedlejší činnosti dané firmy. Pro firmy je dobré vytěsnit vedlejší činnost a více se soustředit na činnost vlastní, což je v tomto případě ošetřování nemocných a zraněných. Před využitím outsourcingu je třeba provést důkladnou analýzu nákladů a výnosů. Z předchozí kapitoly vyplývá pro nemocnici Ivančice velmi jasný výsledek. Zrušením outsourcingové části by mohla ušetřit 1 902 792 Kč. Naskytuje se však otázka, zda-li je toto vyhodnocení stejně výhodné pro zaměstnankyně, tak jako pro nemocnici. Tuto část jsem propočítávala pomoci minimálních mezd. Dle mého názoru jsou však minimální mzdy nedostatečným ohodnocením této práce. Největším problémem při využití outsourcingu je zneužití vztahu dodavatelem služby. Částky, které bude vykazovat za vlastní práci, mohou být těžko kontrolovatelné. Doporučila bych, věnovat velkou pozornost při uzavírání smluv a každou smlouvu konzultovat s odborníkem.

46

6 Literatura 6.1 Použitá literatura [1] BĚLINA, Miroslav , et al. Pracovní právo. Praha : C. H. Beck, 2001. 474 s. ISBN 80-7179-521-6. [2] BRUCKNER, Tomáš; VOŘÍŠEK, Jiří. Outsourcing a jeho aplikace při řízení informančího systému podniku. Praha : Ekopres, s. r. o., 1998. 119 s. ISBN 80-86119-07-6. [3] JOUZA, JUDr. Ladislav . Zákon o zaměstnanosti a předpisy souvisící. Praha : Linde Praha, a. s., 1999. 204 s. ISBN 80-7201-193-6. [4] RYDVALOVÁ, Petra; RYDVAL, Jiří. Outsourcing ve firmě : Průvodce pro manažera s tipy pro české prostředí. Brno : Computer Press, a. s. , 2007. 99 s. ISBN 978-80-251-1807-8.

6.2 Použité závěrečné práce [5] FLORYÁN, David. Využití outsourcingového řešení na veřejné vysoké škole [online]. Brno, 2007. 51 s. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. [6] KOSTELECKÝ, Jiří. Pronájem pracovních sil. Brno, 2006. 76 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. [7] KUČERA, Lukáš . Právní úprava tzv. Švarcsystému : (historie, současnost, úvahy de lege ferenda) [online]. Brno, 2006. 58 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: . [8] PROCHÁZKOVÁ, Lenka. Právní úprava tzv. Švarcsystému : (historie, současnost, úvahy de lege ferenda) [online]. Brno, 2006. 60 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: . [9] SMUTNÝ, Jiří. Outsourcing jako nástroj zvyšování konkurenceschopnosti podniku. Brno, 2007. 40 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. [10] VONDRA, Martin. Švarc systém. Hradec Králové, 2009. 8 s. Seminární práce. Univerzita Hradec Králové.

47

6.3 Použité elektronické zdroje [11] BARTŮŇKOVÁ, Anna. Švarcsystém. Epravo [online]. 17. 10. 2006, č. 10, [cit. 2011-02-11]. Dostupný z WWW: . [12] ČSSZ - Novinky [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Novinky . Dostupné z WWW: . [13] Epravo [online]. 27. 5. 2005 [cit. 2011-02-02]. ZÁKON ze dne 3. května 2005, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z WWW: . [14] EuroServis, a. s. [online]. 2010 [cit. 2011-05-09]. O společnosti. Dostupné z WWW: . [15] JOUZA, JUDr. Ladislav. Nová úprava zákazu Švarc systému. Právní rádce : Pracovní právo [online]. 22. 6. 2005, č. 6, [cit. 201102-02]. Dostupný z WWW: . [16] Minimální mzda [online]. 1998-2011 [cit. 2011-05-09]. Minimální mzda. Dostupné z WWW: . [17] MORÁVEK, Daniel. V Česku podniká rekordní počet lidí. Stojí za rozmachem podnikání švarcsystém?. Podnikatel [online]. 20. 7. 2010, č. 7, [cit. 2011-02-11]. Dostupný z WWW: . [18] MORÁVEK, Daniel. Za švarcsystém hrozí pokuta až 300 000 korun. Jak se mu vyhnout a přesto ušetřit?. Podnikatel [online]. 7. 9. 2010, č. 9, [cit. 2011-02-11]. Dostupný z WWW: . [19] Nemáte náklady? Využijte výdajové paušály! - Finance.cz [online]. 2000-2011 [cit. 2011-05-09]. Nemáte náklady? Využijte výdajové paušály!. Dostupné z WWW:

48

. [20] O nemocnici [online]. 2006 [cit. 2011-05-09]. O nemocnici. Dostupné z WWW: . [21] Švarcsystém – účinný, geniální, ale stále nelegální. IDNES [online]. 26. 07. 2006, č. 7, [cit. 2011-02-11]. Dostupný z WWW: . [22] ŠVIDRNOCHOVÁ, Karolina; HŮLA, Libor. Koho okrádá Švarc systém. IDNES : Finance [online]. 24. 3. 2004, č. 3, [cit. 2011-02-02]. Dostupný z WWW: . [23] Vyměřovací základ zdravotního pojištění - Finance.cz [online]. 2000-2011 [cit. 2011-05-09]. Vyměřovací základ zdravotního pojištění. Dostupné z WWW: . [24] Základ a sazby pojistného u sociálního pojištění OSVČ - Finance.cz [online]. 2000-2011 [cit. 2011-05-09]. Základ a sazby pojistného u sociálního pojištění OSVČ. Dostupné z WWW: . [25] Zákon o daních z příjmů - Část I. - Daň z příjmů fyzických osob [online]. 1998-2011 [cit. 2011-05-09]. Zákon o daních z příjmů . Dostupné z WWW: . [26] Zákon o zaměstnanosti : Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti . In §5 [online]. ČR : [s.n.], 2004 [cit. 2011-02-11]. Dostupné z WWW:. [27] Zákon o zaměstnanosti : Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. In Zákon ze dne 3. května 2005 [online]. ČR : [s.n.], 3. května 2005 [cit. 2011-02-11]. Dostupné z WWW: .