Vánoce v EU. Belgie. SPECIÁL Newsletteru č. 6, Europe Direct Most

Vánoce v EU SPECIÁL Newsletteru č. 6 , Europe Direct Most Při vánočních oslavách si každá členská země Evropské unie ponechává své tradice. Ne všude totiž naděluje dárky Ježíšek a nikde nemají na štědrovečerním stole naše tradiční jídla jako je rybí polévka, smažený kapr, bramborový salát a vánoční cukroví. Pojďte s námi nahlédnout do vánočních kuchyní zemí Evropské unie: každý stát má totiž pro vánoční svátky své osobité dobroty a tradiční recepty, které si můžete sami vyzkoušet.

Belgie Belgické děti byly vychovány k víře ve Svatého Mikuláše, tedy Vánoce měly především religiózní charakter, ale v současnosti se o Vánocích v Belgii objevuje i Santa Klaus svým původem ze Spojených Států. V dřívějších dobách byly belgické Vánoce především rodinným religiózním svátkem. Dárky se rozdávaly na Nový rok a děti věděly, že dárky jsou od jejich rodičů a ne od Santa Clause. Belgickým vánočním zvykem je, že všichni mladí i staří po rodinné oslavě 25. prosince jdou odpoledne bruslit na zamrzlé kanály. Další tradicí, která se uchovala především v malých vesničkách, je tradice Tří králů, kdy jsou ve vesnici vybráni tři dospělí muži, ti se převléknou za Tři krále a za zpěvu koled obchází všechny domy. Za to jsou odměňováni drobnými dárky. Pro Belgii je typické, že celý národ si pochutnává na vánočních trzích na vařených mořských šnecích a zapíjí je svařeným vínem. Naprostou raritou proti jiným zemím jsou také vánoční jitrnice - vepřové, jatýrka, jablíčka, hrozinky, mandličky, a to všechno v jednom. Výjimkou je i jakási vánočka ve tvaru děťátka Ježíška, prý podle receptury už z 9. století.

Bulharsko V pravoslavném Bulharsku se vánoční svátky slaví až 6. ledna, a tak si milovníci Vánov mohou nadělovat dárky hned dvakrát – 24. prosince a 6. ledna. V žádné bulharské domácnosti nechybí o Vánocích ozdobený stromeček. Dárky pod něj dává Děda Koleda. Tradičním vánočním jídlem je v Bulharsku vepřové maso, čočka, fazole, rýže a zelí. Místo vánoček, na které jsme zvyklí u nás, připravují Bulhaři ze sladkého kynutého těsta pečivo ve formě kroužků. Na venkově se ještě občas dodržuje starý bulharský zvyk, že hlava rodiny rozloží před štědrovečerní večeří po zemi slámu, připomínající chudobu chléva, ve kterém přišel na svět vyvolený Syn Boží, malý

Europe Direct Most, Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., studijní středisko Most, Pionýrů 2806, 434 01 Most (CZ), Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 , [email protected], www.most.europedirect.cz

1

Ježíšek. Hospodyně rozprostře na slaměnou podestýlku vyšívanou pokrývku a na takto připravený „stůl“ rozloží mísy s jídlem. Nejstarší člen rodiny pokrmu požehná a vánoční hostina může začít.

Česká republika Češi se v 19. století těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny a vůbec jim nevadilo, že peněz je poskrovnu a vánoční dárky, které nadělí Ježíšek, budou nejspíše velmi potřebné věci, které by se tak jako tak musely koupit. Dříve nebyly Vánoce ani tak o dárcích, jako spíše o vzájemné lásce a přátelství, radosti a pocitu sounáležitosti v rodině, která se sešla ke společným oslavám pod rodným krovem. Několik dnů před Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k bochníkům péct také pečlivě upletené, žloutkem potřené a máslem pomaštěné vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí. O Štědrém dnu od časného rána praskal v peci a kamnech oheň. Připravovala se štědrovečerní večeře. Vařil se hrách, čočka, několik druhů polévek, mezi nimiž nechyběla bramboračka a rybí polévka, pekl se kuba z krup a česneku. Mezitím co se hospodyně snažila v kuchyni zabavit děti, přinesl v některých krajích hospodář tajně stromeček a ustrojil ho do slavnostního hávu. Jinde se stavěly betlémy. Lidé se od rána postili, aby večer uviděli “zlaté prasátko”. S přicházejícím soumrakem děti stále častěji vybíhaly ven, pozorovaly nebe a hlídaly, kdy se objeví první hvězdička. S první hvězdou si rodina sedla k slavnostnímu stolu prostřenému bílým ubrusem. Večeři zahajovala společná modlitba, vzpomínka na uplynulý rok a poděkování Bohu za vše dobré, co přinesl, i za to, co vzal. Nejdříve hospodyně postavila na stůl mísu s hrachem. Klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Potom paní domu odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat. Teprve pak si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Po hrachu se podávaly polévky pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba, masitý pokrm nebo ryba pro radost. Kosti se dávaly na jeden talíř a po večeři je hospodář odnesl ve lněném ubrousku pod jabloň. Naposledy se na stole objevila vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, nechybělo ani trochu piva, vína nebo hlt pálenky pro dobré zažití. Když zazvonil zvoneček, přinesl hospodář do místnosti stromeček ověšený jablíčky, sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do barevných papírků, ořechy a řetězy. Na stromečku se zapálily svíčky a všichni zpívali koledy. Ty se pak u stromečku zpívaly každý večer, dokud se neodstrojil a Vánoce neskončily. Někde však stromeček neznali nebo ho považovali za německý zvyk a po starodávném způsobu strojili jesle. O svátku Narození Páně do nich kladli figurku novorozeňátka a přidávali postavičky anděla, pastýřů a darovníků. Postavičky třech králů a jejich průvodu se stávaly součástí betlémského výjevu až 6. ledna.


2

O Štědrém večeru se po večeři věštilo. Na stůl se postavilo umývadlo a pouštěly se v něm lodičky ze skořápek vlašských ořechů. Lilo se olovo. Přes rameno se směrem ke dveřím házela bota. Na venkově děvčata třásla bezem. Vdala se tam, odkud se ozval štěkot psa. Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla půlnoční mše. Lidé se scházeli v kostele, kde vedle oltáře stály jesličky. Venku byla zima, sníh a tma. Uvnitř kostela, ohřátého dechem věřících, zářily svíce. Varhany doprovázely hlasy zpěváků, ke kterým se postupně všichni přidávali. Tak se o půlnoci Štědrého večera narodil v srdcích lidí Kristus. Všichni věřili, že je přítomen na bohoslužbě právě v tom jejich kostele. Cítili přítomnost lásky malého dítěte a s nadějí hleděli do nového roku. zdroj: Malá encyklopedie Vánoc, V. Vavřinová

Dánsko Počátkem adventu se na dveřích domů a v domácnostech objevují první poslové blížících se vánočních svátků - adventní věnce. V zemi Hanse Christiana Andersena se o Vánocích nikdy dárky nešetřilo. Připravují se s několikaměsíčním předstihem a Dánové dělají s jejich nákupy velké tajnosti. Podle starého obyčeje totiž musí být každý dárek pro obdarovaného velkým překvapením. Lidé v Dánsku věří, že čím větší překvapení, tím šťastnější budoucnost je čeká. V některých oblastech Dánska se dodržuje zvyk vítání "vánočního posla". Posel zaklepe na dveře a každému dá speciální dárek: velikou kytici slaměnek, otep sena, obrovskou krabici nebo poštovní balíček zabalený alespoň ve dvaceti vrstvách vánočního papíru. Překvapení je skryto uvnitř a obdarovaní se často zapotí, než dárek najdou. Výběr se řídí vlastnostmi a zvyky příjemce. Dárek musí být vtipný a poukazovat na některou ctnost nebo charakterovou vadu obdarovaného. Ke štědrovečerní večeři se podává husa, kachna, vepřová pečeně s červeným zelím, teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá studeným mlékem, pivní a pšeničný chléb a jako dezert sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí. Komu se poštěstí ji najít, dostane speciální dárek Julemand.

Estonsko Vánoce (Jöulud) patří v Estonsku mezi největší svátky. Děti už od prvního adventní neděle dávají velkou ponožku ke krbu nebo na okenní parapet. A päkapikk (päkk - kus dlaně pod palcem, pikk - dlouhý) neboli trpaslík stále sleduje, jak se dítě chová. Je-li hodné, tak každé ráno v oné ponožce něco je - bonbon, čokoláda, žvýkačka, menší hračka. A je-li prázdná, tak dítě rychle vzpomíná, kde den před tím zlobilo. Nejvýznamnější den je 24. prosinec - ryze rodinný, ulice měst málem vymřou. Jedinou výjimkou je návštěva kostela, hlavně večer. To je vlastně jediný okamžik v roce, kdy jsou kostely plné. Europe Direct Most, Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., studijní středisko Most, Pionýrů 2806, 434 01 Most (CZ), Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 , [email protected], www.most.europedirect.cz

3

Svého času byla na venkově velkým rituálem jízda na saních s pěkným koněm. Pro děti to byl zážitek na celý život. Nyní žije na venkově už málo lidí a když jedou, tak autem. Koně už nejsou. Když přijedou zpět domů, tak usednou ke slavnostnímu stolu. Podávají se obyčejná jídla - jelítka, brambory a vepřové - vše pečené. K tomu kyselé zelí velmi pomalu vařené s tlustým vepřovým a v poměru 50:50 s čerstvým zelím. Otec rodiny postaví na stůl pivo (kdysi vlastní výroby, dnes obyčejně už jen z pivovaru), jen zřídkakdy trochu vodky, pro děti jsou kali (nápoj podobný pivu, ale bez alkoholu, něco jak ruský kvas) anebo nějaký džus, obyčejně domácí výroby z lesních jahod. Na stole jsou brusinky, salát z marinovaných tykví, z hub, slaných okurek atd. Dárky v Estonsku nosí Jöuluvan neboli Vánoční děda. Táhne s sebou velký vak všemožných dárků pro hodné děti i hodné dospělé, což mu pomáhají dovézt trpaslíci a sobi z dalekého Severu, kteří obyčejně vyčkávají venku. Dárky dostávají jen skutečně hodné děti, které před tím musí něco zazpívat, zatančit, nebo odříkat básničku. Po nadílce se pokračuje jednak v hodování, ale také všemožnými hrami, legrací, prohlížením a srovnáváním dárků a podobně. Často až daleko za půlnoc.

Finsko Ve Finsku rozdává radost bělovousý dědeček Velký Ukko a pomáhají mu pidimužící, kteří prý zlobivé děti odnášejí do svého ledového království. Ukka poznáte podle vysoké červené čepice a laskavého pohledu v jeho moudrých očích. Finové, jako my, prožívají vánoční generální úklid. Na Štědrý den ráno se jí rýžová kaše a pije švestkový džus. Často se také na Štědrý den chodí na hřbitov zapálit svíčku svým drahým zesnulým. Před návštěvou Santy se většinou jde rodina ještě na chvíli „ohřát“ do sauny.

Francie Pro vánoční svátky ve Francii je typický bíle oblečený Papa Noël (Otec Vánoc), který dárky přináší 24.prosince večer. Především v Paříži, ale také v dalších městech, se stále ještě mnohde zachovává zvyk, že po rozdání dárků dospělí členové rodiny spěchají na večeři do dobrých restaurací. Doma zůstávají pouze dříve narození a děti. Vánoční večeře nezapře vyhlášenou francouzskou kuchyni a mívá až dvanáct chodů (ústřice, hlemýždě, bílé klobásy, nadívaného krocana a další pochoutky včetně velkého výběru sýrů). Francouzi mají ve zvyku v předvečer 25.prosince navštěvovat všechny příbuzné a známé a oslavovat na večírcích.

Irsko Irové na Štědrý večer dávají do oken svíčky, aby posvítili na cestu Svaté rodině a dalším chudým poutníkům. Po štědrovečerní večeři lidé na stůl umísťují chléb a mléko pro Josefa, Marii a malého Ježíška a dveře domu zůstávají nedovřené. To vše jako symbol pohostinnosti.


4

Itálie V italských městech nepanuje štědrovečerní nálada, jakou známe od nás, protože ulice kypí zdánlivě běžným životem. Hlubokým zážitkem je však půlnoční mše ve Vatikánu v proslulém chrámu sv. Petra. Svátky začínají až obědem na Boží hod po slavném papežově požehnání Urbi et Orbi. Na slavnostním stole je zpravidla pečené jehně nebo krocan. Ze sladkostí nechybí datle či fíky s různými náplněmi a také místní podoba vánočky nazvaná panettone. Tradici klasických velebných vánočních mužů, dědů a dědečků, známých z většiny států Evropy v Itálii narušuje jediná žena. Není nikterak pohledná a už vůbec ne mladá. Říkají jí Befana a dárky roznáší až 7. ledna.

Lucembursko Schéi Chrëschtdeeg je pozdrav, kterým se lidé zdraví v Lucembursku a dal by se přeložit jako "hezké vánoční svátky". Koncem listopadu můžete v ulicích potkat Mikuláše, kterému se v Lucembursku říká Kleeschen a 6. prosince obdarovává děti různými drobnými dárky. V předvánočním čase se ulice osvětlují a zdobí svítícími vánočními stromy, vzduch je cítit horkým kořeněným vínem, speciální polévkou s uzeninou a typickými crepes. V Lucembursku jsou Vánoce také rodinným a religiózním svátkem (dárky roznáší Ježíšek a ne Santa Klaus); rodina se schází k typickému zimnímu jídlu, kterým je černý puding s mačkanými bramborami a jablečnou omáčkou.

Maďarsko V Maďarsku jsou Vánoce nejen církevním, ale i národním svátkem, neboť svatý Štěpán je jmenovcem maďarského Otce vlasti. Je již dlouholetou tradicí, že koláč upečený o první adventní neděli musí do Tří králů vydržet ležet na okraji stolu. Zrnka obilí vložená začátkem adventu pod ubrus mají vyjádřit vděčnost hospodáře přírodě za její dary a zajistit bohatou úrodu do dalšího roku.

Německo Německem na Štědrý den prochází Christkind neboli Ježíšek, ale zejména v severních oblastech obchází tradiční Weihnachtsman, který má zrzavé vousy i vlasy, dlouhý plášť a kapuci. Německá vánoční kuchyně nabízí mnoho pokrmů z ryb (pečená štika, candát na roštu, plněný kapr,.). Oblíbená je konšelská mísa, ať již teplá nebo studená, na níž jsou plátky vepřové pečeně, uzeného masa, pečené kachny nebo husy, pečené krůty a kusy smetanových klobás. Nechybí ani tradiční jablečný závin, do kterého se přidávají i kompotované třešně. Lahůdkou na závěr večeře je ovocný salát s příchutí šampaňského nebo likéru. Europe Direct Most, Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., studijní středisko Most, Pionýrů 2806, 434 01 Most (CZ), Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 , [email protected], www.most.europedirect.cz

5

Na německých vánočních stolech nechybí ani cukroví - zhruba od 18. století se peče vaječné cukroví, které má různé názvy. Nejčastěji se mu říká "marcipán chudých" nebo "Springle". Rýnský Spekulantius 700 g hladké a 100 g hrubé mouky, 100 g moučkového cukru, 200 g másla, 100 g medu, 0,5 dl smetany, 2 žloutky, 1 lžičky soli, 1 balíček prášku do pečiva, 1 lžičkajemně umletého perníkového koření: 24 g skořice, 4 g hřebíčku, 3 g kardamonu, 10 g vanilky, 5 g badyánu. Důkladně umícháme cukr s máslem, postupně přidáme ostatní suroviny a koření a dobře vypracujeme. Tuhé těsto vyválíme na tenký plát. Vykrajujeme různé vánoční tvary a upečeme v mírně vyhřáté troubě do růžova.

Nizozemsko Nizozemský Mikuláš se jmenuje Sinterklaas. Děti věří, že k nim přijíždí na parníku ze Španělska několik dní před 5. prosincem. Tato událost odehrávající se v dokách je velkou slavností, kterou díky televiznímu přenosu mohou sledovat miliony dětí a jejich rodičů. Sinterklaas přijíždí na koni a je doprovázen družinou. 4. prosince v noci objíždí se svým pomocníkem Černým Petrem střechy domů a do připravených bot dětem komínem posílá drobné dárky. Ve východní části Nizozemska se během Adventu udržuje tradice troubení na ručně vyrobené rohy.

Polsko V Polsku nesmí chybět bohatá tabule o 12 chodech a večeře musí začínat lámáním posvěcené oplatky. Na stole se kromě kapra objevuje i sleď v oleji a také boršč a makový koláč.

Portugalsko Portugalci mají svůj svátek zvaný consoda, který se slaví na Štědrý den ráno. Na stůl prostírají talíře pro duše mrtvých a servírují jim jídlo. Věří, že tento skutek jim v příštím roce přinese štěstí. Oslavy Vánoc jsou spojeny se silným náboženským založením Portugalců.

Rakousko Rakouské Vánoce začínají vlastně už 1. prosince, kdy děti otevřou první dvířka v adventním kalendáři. V samotné Vídni však přicházejí Vánoce už 18. listopadu, kdy se otevírají brány prvních adventních trhů. Voní to tam punčem, klobásami, pečenými kaštany a svařeným vínem. V prvním prosincovém týdnu, kdy se také na adventním věnci zapaluje první ze čtyř svící, si Rakušané - ostatně jako další kulturně spřízněné národy - opatřují podle prastarého zvyku na svatou Barboru snítky třešní s nalitými poupaty. V Dolních Rakousech dostává takovou snítku každý člen rodiny a dívky věří, že čím více jejich barborka kvete, tím dříve se vdají. Adventní věnce nechybějí u žádného vchodu do domu nebo bytu. O adventu je také nejvyšší čas na pečení tradičních rakouských vánoček, štol, protože tyto sladké, Europe Direct Most, Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., studijní středisko Most, Pionýrů 2806, 434 01 Most (CZ), Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 , [email protected], www.most.europedirect.cz

6

vůbec velmi nedietní výtvory, se musejí nechat řádně uležet. V předvečer svatého Mikuláše se v ulicích rakouských měst i na vesnicích stále ještě ozývá výhružné řinčení čertovských řetězů a děti po odříkání básničky dostanou nadílku. Nejrozšířenějším štědrovečerním pokrmem jsou ryby a drůbež v rozmanitých úpravách. I v rakouských domovech se po večeři zapálí svíčky na stromku a rozdávají se dárky.

Řecko Řekové jsou velice nábožensky založený národ a od toho se také odvíjí oslava vánočních svátků. Důležitým patronem Řeků je Svatý Mikuláš, který má ochraňovat námořníky od rozbouřeného moře. Na Štědrý večer obchází děti na vesnici všechny domy a zpívají vánoční koledy - tzv. kalanda. Za to dostávají malé sladké odměny. Dárky se rozdávají až 1. ledna, na den sv. Basileje, který je obdobou Santa Clause. Na tento den se koná také slavnost "obnova vod", během které se všechny džbány na vodu v domě vyprázdní a naplní se svatobasilejskou vodou. Tento rituál je doprovázen obětí naiadám, bohyním pramenů a fontán. Vánoční oslavy končí 6. ledna, kdy kněz smočí krucifix v moři a uděluje požehnání.

Slovensko Vánoce jsou obdobím, kdy se Slováci nejvíce obracejí k tradicím a ke svým kořenům. "Vánoční oplatky patří ke štědrovečernímu obřadu jako typické jídlo, kterým v některých rodinách večeře začíná, jinde končí," řekla etnoložka Katarína Koštialová, podle které tradice oplatek přetrvala dodnes ve všech regionech Slovenska. Sváteční večeře Bohatě prostřené štědrovečerní tabule vždy patřily k vánočním svátkům, a to i v chudých oblastech, které si "dopřály" jen jednou za rok. V mnohých příbytcích ještě i dnes voní tradiční vánoční zelná polévka, takzvaná kapustnica. Ta se v různých regionech připravovala na mnoha způsobů; někde se smetanou, jinde s houbami nebo i se sušenými švestkami. Kde nemají zelí rádi, tam se vaří luštěnina. Na stolech nechybí ani moučná jídla - pirohy nebo vánoční koláče z kynutého těsta; to vše s mákem nebo ořechy. Ty totiž symbolizují hojnost. A také to, co je sice malé, ale je toho hodně. Stromek a dárky V současnosti se symbolem Vánoc stal pro Slováky vánoční stromek s ozdobami. Ten ale podle etnoložky patří k novodobým tradicím, i když ani v příbytcích předků nemohly chybět zelené větvičky, které visely ze stropu. Ozdoby byly však mnohem jednodušší - jehličí zdobily ořechy, jablíčka nebo Europe Direct Most, Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., studijní středisko Most, Pionýrů 2806, 434 01 Most (CZ), Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 , [email protected], www.most.europedirect.cz

7

slaměné ozdoby. Ty se těší svému "znovuzrození" i nyní, kdy se jako "moderní zboží" dají opět koupit v obchodech. Také tradice obdarovávání se váže k minulosti. Tato část svátků asi nejvíce podlehla komercializaci, tak typické pro naší dobu. V minulosti se obdarovávali koledníci například nějakým jablíčkem nebo cukrovím. O Vánocích se vždy myslelo na ty druhé - na blízké, na koledníky, na zesnulé předky, na žebráky, na pastýře nebo na zvířata. A k tomu se váží i různé zvyky. Dodnes například některé hospodyňky prostírají jeden talíř navíc, kdyby šel náhodou kolem pocestný, kdyby zaklepal na dveře žebrák nebo jako symbolickou památku na předky. Mnohem intenzivněji vnímají lidé o Vánocích také své blízké a rodinu. Zatímco v minulosti byly svátky téměř společenskou událostí, během níž se lidé scházeli, nyní jsou spíš rodinnou záležitostí. Rodinu spojuje nejen Štědrý večer ale také přípravy na něj. Ty dostaly v současnosti zcela jinou podobu. Kromě pečení a úklidu, na které je hlavně v městech čím dál méně času, se lidé honí za dárky a propadají nákupní horečce.zesnulé předky, na žebráky, na pastýře nebo na zvířata.

Španělsko Ve Španělsku přicházejí tři králové, kteří sice slaví svůj svátek až v lednu, ale nadělují o Štědrém dnu. Děti jim jdou ulicemi v ústrety s rozsvícenými lampiony. Turróns 250 g mandlí, 250 g jemného cukru krupice, 3 žloutky, 1/2 bílku a olej. Mandle spaříme, oloupeme, vysušíme, necháme zchladnout a jemně umeleme. Přidáme cukr, také rozšlehané žloutky a dobře promícháme. Z poloviny bílku ušleháme tuhý sníh, který přidáme k mandlové směsi a opatrně promícháme. Plech vyložíme alobalovou fólií, potřeme olejem, v síle asi 5 mm na ni rozetřeme mandlovou směs a přikryjeme dalším alobalem potřeným olejem. Zatížíme dřevěnou destičkou se závažím a necháme 3 dny v chladu stát. Turróns nakrájíme na 6 cm dlouhé a 5 mm široké proužky.

Švédsko Ve Švédsku obchází domy stařeček Jultomten v doprovodu skřítků a trpaslíků. K vánočním tradicím však ve Švédsku patří více než kdekoli na světě oslava svátku svaté Lucie, která připadá na 13. prosinec. Mladé dívky se už od nepaměti oblékaly do bílých splývavých šatů a na hlavu si dávaly věnec s hořícími svíčkami. Při večeři obsluhovaly u stolu své rodiče, aby jim tak vyjádřily dík za jejich pozornost a péči. Švédská vánoční kaše 250 g rýže, 1 lžíce másla, 1 lžíce cukru, 1 l mléka nebo smetany, 2 dl vody, 1 lžička soli, nastrouhaný muškátový oříšek, trochu mleté skořice, 1 spařená a oloupaná mandle. Europe Direct Most, Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., studijní středisko Most, Pionýrů 2806, 434 01 Most (CZ), Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 , [email protected], www.most.europedirect.cz

8

Rýži dobře propereme, zalijeme vařící vodou, přidáme polovinu uvedeného množství másla a vaříme, až se všechna voda vyvaří. Zalijeme vařícím mlékem nebo smetanou, osolíme, ochutíme muškátovým oříškem a uvaříme hustou kaši, kterou dochutíme zbytkem másla a posypeme skořicí s cukrem. Podle staré tradice se do vánoční kaše dává jedna spařená a oloupaná mandle a kdo ji najde ve svém talíři, ten se určitě v příštím roce vdá nebo ožení.

Velká Británie Původně bylo vánoční veselí v ostrovní říši jedním velkým karnevalem. Puritáni Vánoce okleštili o lidovou veselici a proměnili je ve svátky rodiny za zavřenými dveřmi, ale tradiční zvyky pálení vánočního polena, zdobení příbytků větvičkami cesmíny a jmelí, přípravy tučné husy, vykrmeného krocana a vánočního pudingu se jim vymýtit nepodařilo. Vánoce ve Velké Británii začínaly prvním adventním dnem a končily o svátku Tří králů, kdy anglická královna na paměť jejich daru obětovala na oltář královské kaple v paláci Saint-James zlato, kadidlo a myrhu, které od ní slavnostně přijal londýnský anglikánský biskup. Hlavní vánoční svátek připadá na 25. prosince. O Vánocích nenavštěvuje děti ve Velké Británii Ježíšek, ale sv. Mikuláš. Znají ho tu pod jménem Santa Claus a důkladně se na jeho příchod připravují. Do krbu nebo za okno zavěsí punčochu, aby jim do ní mohl v noci z 24. na 25. prosinec nadělit drobné dárky a cukroví. Zvyk strojení vánočních stromečků se do Anglie rozšířil z kontinentu a byl přijat spolu s protestantskou vírou. K vánočnímu stromu se ve Velké Británii váže krásná legenda. Podle ní v horách přebývá dobrácký a štědrý vládce Vánoc. Vchod do jeho jeskyně hlídají trpaslíci. Je jich třiašedesát. Když nastanou Vánoce, vykřikne třiašedesátý trpaslík před vchodem do jeskyně: "Vánoce!" a trpaslíci vyběhnou do lesů kácet jedle. Stromky slavnostně ozdobí a v žádném domě potom nemůže chybět vánoční stromeček. Puding vánoční Tradičním vánočním jídlem je ve Velké Británii vánoční puding (Christmas pudding), na kterém si o Vánocích od nepaměti pochutnávaly mlsné jazýčky anglických panovníků i chudáků z londýnského předměstí. Můžete si ho připravit i vy, tady je recept: 80 dkg hovězího loje, 45 dkg zkaramelizovaného cukru, 12 dkg citrónové kůry, 12 dkg kandovaného ovoce, 1 kávová lžička muškátového ořechu, 45 dkg strouhané housky, 22,5 dkg prosévané mouky, 45 dkg vajec (vážíme ve skořápce), 1 sklenice (na bílé víno) koňaku, 1/2 litru mléka Do dobře ušlehaných vajec zpracujte přísady, přidejte mléko a vše dobře umíchejte. Celé nechte stát 18 hodin v chladu, přidejte koňak a těsto potom vlijte do dobře tukem vymazané pudingové formy a vařte v páře 8 hodin. Udané množství stačí na přípravu pudingu pro 20 až 28 osob. Vánoční puding vydrží při dobrém uskladnění rok i déle.


9

Vánoční zajímavosti Česká nej: nejdelší papírový řetěz v Čechách vytvořili v r. 2005 v Karviné. Měřil 16 kilometrů a 905 metrů nejmenší betlém vytvořila paní Jarmila Brhlíková. Je vymodelovaný z perníkového těsta a vešel se do pistáciové skořápky největší betlém naopak postavil řezbář pan Jiří Halouzka.Skládá se z 50ti figur v životní velikosti. Měřítkem je postava sv. Josefa, který stojí v jesličkách a má 2 metry na výšku. Na každou figuru padl jeden celý strom. Na jednu z figur dokonce stromy dva, a to na slona, který měl 1,5 t. nejmenší ozdobně zabalený dárek vytvořila Radka Křivánková. Jednalo se o miniaturní australský opál o rozměrech 1 x 1 mm. Ona na něj dokázala vyrobit krabičku o rozměrech 4 x 3 x 1 mm a dokonce jej zabalila do hedvábného papíru a ozdobných stužek největší česká vánoční svíčka měří 301 cm a má průměr 15 cm. Můžete ji vidět v Muzeu rekordů a kuriozit. Vánoční pohlednice Za jejich vznik vděčíme jednomu pohodlnému anglickému obchodníkovi. Jmenoval se Henry Cole a už ho velice unavovalo každoroční vypisování blahopřejných vánočních dopisů Jeho nechuť k psaní mu vnukla geniální nápad. V roce 1843 navštívil malíře Johna Caiicota Horsleye, jehož ručně kolorovaný obrázek natištěný na papíře se stal hitem anglických Vánoc roku 1843. Pro začátek si jich sir Cole nechal vytisknout rovnou tisíc kusů. Rozeslal jich 400 a zbytek ještě úspěšně prodal.


10

Víte že: Dva největší vánoční stromy v Evropě bylo možno obdivovat ve dvou městech: Varšavě a Lisabonu. Svou výškou 72 metrů byly vysoké jako dům o 20 poschodích. Ozdobeny byly 2 miliony světel, nikdo proto nemohl tušit, že se za nimi skrývá lešení. Montáž lešenářských věží trvala v obou případech dva týdny.

Největší sbírku vykrajovátek a formiček na vánoční cukroví vlastní Wanda Borowiková z Krakova. Kolekce obsahuje 2000 exemplářů z 11 zemí. Mezi nejzajímavější patří tvořítka Spejbla a Hurvínka, vyrobená v Rakousku. U nás se stejnému koníčku upsal sběratel Kamil Čečura z Kroměříže. Nejdelší papírový řetěz v Čechách vytvořili v r. 2005 v Karviné. Měřil 16 km a 905 metrů. Nejmenší betlém vytvořila paní Jarmila Brhlíková. Je vymodelovaný z perníkového těsta a vešel se do pistáciové skořápky. Nejmenší ozdobně zabalený dárek vytvořila Radka Křivánková. Jednalo se o miniaturní australský opál o roměrech 1x1mm. Ona na něj dokázala vyrobit krabičku o rozměrech 4x3x1mm a dokonce jen zabalila do hedvábného papíru a ozdobných stužek. Největší česká vánoční svíčka měří 301cm a má průměr 15cm. Můžete ji vidět v Muzeu rekordů a kuriozit.

Největší půst o vánocích 1987 zažila paní Brigitte Pierrová, která strávila týden v obchodním domě Lorda and Taylor ve Washingtonu. Tato trochu zapomnětlivá jednasedmdesátiletá dáma se v něm zamotala 21. prosince a našli ji až v pondělí 28. prosince večer. Seděla na zadním schodišti a policisty požádala o šálek čaje. Po převezení do nemocnice se všichni divili, jak mohla vydržet sedm dní bez jídla a tekutin.


11

Asi nejznámější koledou rozšířenou po celém světě je TICHÁ NOC. Existuje mnoho verzí o vzniku této koledy. Podle jedné z nich se krátce před vánočními svátky roku 1818 v kostele sv. Mikuláše v hornorakouském městečku Obernsdorf porouchaly varhany a bylo zřejmé, že se je do Štědrého dne nepodaří opravit.”Jaká to bude bez varhan půlnoční” zoufal si pomocník tamního faráře Joseph Franz Mohr. Na něm bylo aby vymyslel náhradní hudební program, který by zaujal místní farníky.24.prosince 1818 text dodaný J.F.Mohrem zhudebnil varhaník kostela Franz Xaver Gruber a večer tedy poprvé zazněla Tichá noc ještě pod názvem Píseň z nebes. Vesničané ji zprvu nepřijali příliš vlídně. Byli zvyklí na zvuk varhan a "Tichá noc" byla s doprovodem kytary. Na Tichou noc se začalo zapomínat. Po nějakém čase se Tichá noc dostala do Ameriky, kde se stala nedílnou součástí tamních vánoc.

Still the night -AJ

Stille Nacht - NJ

Sainte nuit - FJ

Still the night, Holy the night, Sleeps the world, hid from sight, Mary and Joseph in stable bare, Watch o'er the child, beloved and fair, /: Sleep in heavenly peace. :/

1. Stille Nacht! Heil'ge Nacht! Alles schläft; einsam wacht Nur das traute hoch heilige Paar. Holder Knab' im lockigten Haar, |: Schlafe in himmlischer Ruh! :|

Ô nuit de paix, Sainte nuit Dans le ciel L'astre luit Dans les champs tout repose en paix Mais soudain dans l'air pur et frais Le brillant coeur des anges Aux bergers apparaît

Still the night, Holy the night, Shepherds first saw the light, Heard resounding clear and strong, Far and near, the Angels song, /: Christ the Redeemer is here. :/ Still the night, Holy the night, Son of God, love's pure light, Love is smiling from thy face, Strikes for us now the hour of grace, /: Saviour since thou art born. :/

2. Stille Nacht! Heil'ge Nacht! Gottes Sohn, o wie lacht Lieb' aus deinem göttlichen Mund, Da uns schlägt die rettende Stund'. |: Jesus in deiner Geburt! :| 3. Stille Nacht! Heil'ge Nacht! Die der Welt Heil gebracht, Aus des Himmels goldenen Höhn, Uns der Gnaden Fülle läßt sehn, |: Jesum in Menschengestalt! :| 4. Stille Nacht! Heil'ge Nacht! Wo sich heut alle Macht Väterlicher Liebe ergoß, Und als Bruder huldvoll umschloß |: Jesus die Völker der Welt! :| 5. Stille Nacht! Heil'ge Nacht! Lange schon uns bedacht, Als der Herr vom Grimme befreit In der Väter urgrauer Zeit |: Aller Welt Schonung verhieß! :|

Ô nuit de foi, Sainte nuit Les bergers sont instruits Confiants dans la voix des cieux Ils s'en vont adorer leur Dieu Et Jésus, en échange Leur sourit radieux Ô nuit d'amour, Sainte nuit Dans l'étable, aucun bruit Sur la paille, est couché l'enfant Que la Vierge endort en chantant Il repose en ses langes Son Jésus ravissant Ô nuit d'espoir, Sainte nuit L'espérance a reluit Le Sauveur de la terre est né C'est à nous que Dieu l'a donné Célébrons ses louanges Gloire au Verbe incarné

6. Stille Nacht! Heil'ge Nacht! Hirten erst kundgemacht Durch der Engel Alleluja, Tönt es laut bei Ferne und Nah: |: "Jesus der Retter ist da!" :|


12

Vánoce v EU. Belgie. SPECIÁL Newsletteru č. 6, Europe Direct Most

Recommend Documents