Václav Závěšický, Jiří Schneider Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Zemědělská 3, , Brno

Edited by: Fialova, J Conference: Conference on Recreation and Conservation Location: Kritiny, CZECH REPUBLIC Date: MAY 05-06, 2010 Sponsor(s): Mendel Univ, Forestry & Wood Technol RECREATION AND ENVIRONMENTAL PROTECTION Pages: 23-26 Published: 2010

Hodnocení aktuálního stavu ekosystémů národní přírodní rezervace Žebračka a jejího ochranného pásma Evaluation of current status of ecosystems of national reserve Žebračka and its protection zone Václav Závěšický, Jiří Schneider Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Zemědělská 3, 613 00, Brno

Abstrakt Příspěvek se zabývá zhodnocením aktuálního stavu ekosystémů národní přírodní rezervace (NPR) Žebračka a jejího ochranného pásma. Zájmové území se nachází v Olomouckém kraji severovýchodně od města Přerova. NPR byla vyhlášena v roce 1949. Jedná se o zbytek lužního lesa v nivě řeky Bečvy ležícího na pravém břehu vodoteče. Byly zhodnoceny širší územní vztahy a přírodní podmínky, vyhodnocen stupeň přirozenosti lesních porostů a zmapován aktuální stav krajiny a vegetace v zájmovém území. Byly zhodnoceny negativní i pozitivní vlivy Žebračky. Při práci v terénu byla použita Metodika mapování krajiny Vondrušková, 1994. Terénní průzkum autora probíhal od roku 2008 do roku 2009. Abstract Author´s name: Václav Závěšický Title of the study: The study deals with the assessment of the current status of the ecosystems of the Žebračka national reserve (NPR) and its protection zone. The area of interest is located in the Olomouc region northeast of the Přerov city. NPR was founded in 1949 (Buzinisová, 2004). This area represents the rest of the alluvial forest in the river floodplain of Bečva situated on the right bank of the stream. The wider territorial relations and natural conditions have been assessed in the presented thesis as well as the degrese of naturalness of forest. Also the current state of the landscape and vegetation has been mapped. There have been evaluated both negative and positive effects of the Žebračka too. As the survey methodology Vondrušková, 1994 “Methodology of the landspace mapping” has been used. The field survey has been conducted by author from 2008 to 2009. Klíčová slova lužní les, NPR Žebračka, řeka Bečva, ochranné pásmo, biocentrum Key words alluvial forest, Žebračka national reserve, river Bečva, protection zone, biocentre


Úvod Národní přírodní rezervace (dále jen „NPR“) Žebračka byla vyhlášena v roce 1949. Předmětem ochrany v NPR Žebračka je zbytek lužního lesa v nivě řeky Bečvy Cílem ochrany je zachování těchto přírodě blízkých ekosystémů. Roku 2007 došlo po novém vyhlášení vyhl. č. 265/2007 Sb. (Sagit, 2007) ke změnám hranic a současná výměra je uváděna v soustavě Natura 2000 hodnota 288,6730 ha. V územním systému ekologické stability (ÚSES) plní funkci regionálního biocentra (Polášek, 1999). V Ústředním seznamu ochrany přírody je NPR vedena pod kódem 539 (Ústřední seznam ochrany přírody, 2008). Roku 2007 došlo po novém vyhlášení vyhl. č. 265/2007 Sb. ke změnám hranic a současná uváděná výměra činí 288,6730 ha. V rámci soustavy Natura 2000 je území evidováno jako evropsky významná lokalita CZ0714082 - Bečva - Žebračka. Území spadá do geomorfologické soustavy provincie Západních Karpat (Polášek, 1999), subprovincie Vněkarpatské sníženiny, podsoustavy Západní Vněkarpatské sníženiny, celku Moravská brána, podcelku Bečevská brána a okrsku Bečevská neboli Dolnobečevská niva (Demek, Mackovčin a kol., 2006). Na území NPR Ždebračka se nachází skupina typů geobiocénu UFrc sup 2-3 BC-C (3)4 - Ulmi-fraxineta carpini superiora (habrojilmové jaseniny vyššího stupně). Charakteristické rysy ekotopu Habrojilmové jaseniny vyššího stupně obklopují poměrně nejsušší části říčních niv nejčastěji do 250 m n. m. v teplé klimatické oblasti T 2 ve druhém vegetačním stupni. Záplavy se vyskytují spíše výjimečně při extrémních průtocích. Místa, která podlehla vodohospodářským úpravám, díky nímž poklesla hladina spodní vody, která je obvykle hlouběji než 150 cm, dochází k posunu ekologických podmínek původně vlhčích skupin typů geobiocénů do habrojilmových jasenin. Podloží NPR tvoří nánosy řeky Bečvy v podobě štěrkopísků pleistocénního (Polášek, 1999) až holocenního stáří (Polášek, 1999; Šafář a kol., 2003), ty jsou překryty povodňovými hlínami a v určitých částech lze najít překryv sprašových hlín. Údolí řeky Bečvy je celkově překryto nivními půdami – fluvisoly (Polášek, 1999). V některých místech tvoří výplně mrtvých ramen hnilokaly, jílovité hlíny a vápnité slatiny.V severozápadnější části NPR převažují nivní hlíny až hlinité písky, naproti tomu na jihovýchodě území, které leží blíže korytu řeky Bečvy, to jsou spíše písčité štěrky (Šafář a kol., 2003). Na vodní režim lokality, která se nachází v klimatické teplé oblasti T2 (Bergová, 2008) má vliv kromě řeky Bečvy také skrze území protékající bývalý mlýnský náhon Strhanec. Přírodní stav biocenóz Habrojilmové jaseniny vyššího stupně se vyznačují druhově bohatým společenstvem charakteru lužního lesa na přechodu do okolních listnatých lesů na hydricky normálních stanovištích. Oproti nižšímu stupni se zde nevyskytuje se jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), naopak přibývají javory, zvláště charakteristický je výskyt javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Na kontaktu s karpatskou oblastí se objevuje i kyčelnice


žláznatá (Dentaria glandulosa), hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) (Buček, Lacina, 1999). Na jarní periodické tůně je vázána řada menších živočichů např. žábronožka sněžní (Eubranchipus grubii). Z bezobratlých živočichů zde žije široká škála brouků a motýlů. Zimující lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) byl nalezen 3. 1. 2009. Fauna Strhance je kromě rybí populace také tvořena velevrubem malířským (Unio pictorum). Z obojživelníků zde lze najít několik druhů ropuch, skokanů a čolků spolu se zástupci plazů, jako jsou ještěrky či užovka obojková (Natrix natrix). NPR žebračka je také významným útočištěm pro ptáky, kdy v 70. letech 20. století byl prokázán až 220 druhů ptáků. Ze vzácnějších savců se vyskytuje např. ohrožená veverka obecná (Sciurus vulgaris). Zdejší flóra je tvořena od mechorostů přes cévnaté rostliny až po stromovou vegetaci. Dřevinná skladba se v některých částech blíží přirozenému druhovému složení spolu s duby, lípami a olšemi či topoly. Jehličnaté druhy jsou zastoupeny modřínem opadavým (Larix decidua) a místy nevhodně vysázenými smrky a borovicemi (Šafář a kol., 2003). Jde zde narazit na keře od svídy krvavé, hlohu obecného, přes jedince brslenu obecného až po střemchu obecnou. Metodika práce Ke zjištění současného stavu ekosystému NPR Žebračka bylo nutné území projít, kdy při mapování a následném určování fyziotypů a přiřazování kódů u jednotlivých segmentů byla použita příručka „Metodika mapování krajiny“ (Vondrušková a kol., 1994). Tato metodika umožňuje základní mapování krajiny, sleduje lesy, zemědělskou krajinu a intravilán. Souhrn zjištěných údajů umožňuje lépe posuzovat současný stav krajiny, při opakovaném sledování pak její vývoj, ohrožení a případný návrh změn v jejím užívání (Vondrušková a kol., 1994). NPR Žebračka byla vyhodnocena „Metodikou hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích“ (Svátek, M., Buček A., 2005). Jejím cílem je rychlé získání informací o stavu a péči o hodnotící chráněná území. Metodiku lze aplikovat i na všechna maloplošná území se zvláštním statutem ochrany. Hlavními přednosti této metodiky spočívají v jednoduchosti, rychlosti, univerzálnosti a komplexnosti (Svátek, M., Buček A., 2005). Při zpracování map byla jako použita podklad lesnická mapa obrysová, 1 : 10.000, LHC Litovel, list 61,67 (ÚHÚL 1990), k. ú. Přerov, okres Přerov. Pro dopřesnění hranic segmentů posloužil letecký snímek lokality a jejího nejbližšího okolí pořízený z České informační agentury životního prostředí (Cenia). Dále byl použit podkladový rastr z Oblastního plánu rozvoje lesů pro PLO 34 – Hornomoravský úval. 1999 – 2018. Podkladový rastr poskytl Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), Brandýs Nad Labem, pobočka Olomouc. Pozitivní vlivy na stav a vývoj NPR Žebračka


Primárním pozitivním vlivem je vyhlášení lokality Žebračka za národní přírodní rezervaci a z toho vyplývající péče o lokalitu, směřující k zachování a zlepšování stavu lužního lesa. Mj. došlo k odstranění stanovištně nevhodných jehličnatých porostů s následným zalesněním dřevinami přirozené dřevinné skladby. Dalším pozitivním vlivem je síť kanálů, napájená z toku Strhanec, který významně obohacuje hladinu spodní vody v okolí a tím přispívá ke stabilitě lužních ekosystémů. Prokopané příkopy podél toku Strhance přivádějící vodu do starých koryt, dnes už jen málo průtočných, pozitivně ovlivňují celkový vodní režim území. Zrušení veřejných toalet u výstaviště a začlenění této plochy společně se starými zahradami do chráněného území umožňuje přirozený vývoj vegetace. Rozšíření území NPR Žebračka o zamokřené bývalé pole na západním cípu NPR Žebračky rozšiřuje její biodiverzitu o další, odlišný biotop. Jako pozitivní vliv lze také chápat zřízení sítě hydrologických objektů, které mají své ochranné pásmo, v němž jsou zakázány některé škodlivé činnosti. Z hlediska osvěty je přínosem procházející naučná stezka Přerovským luhem. Umístěním závor na bývalých příjezdových lesních cestách znemožňuje vjezd motorových vozidel. Prospěšné jsou připevněné ptačí budky, které zvyšují hnízdící možnosti ptactva. Negativní vlivy na stav a vývoj NPR Žebračka Prvořadým negativním vlivem na ekosystémy NPR Žebračka byla regulace koryta řeky Bečvy, která nepříznivě působí na stav podzemních vod, převážně ve východní části NPR. Dalším negativem je opakovaný nedovolený vstup do porostu mimo vyznačené stezky, čímž dochází k různým antropogenním činnostem, vykopávání a přemisťování zeminy (segm. č. 5), nepovolenému přikrmování zvěře v přikrm. zařízení (segm. č. 7), stavění různých přístřešků a s tím spojené poškozování vegetace a půdního krytu (segm. č. 6). Nezanedbatelným negativem je také volné přikrmování v blízkosti zahrádek. Jako negativní antropogenní dopad se může brát v úvahu nedostatečná regulace počtů zvěře, kdy její zvýšené stavy ohrožují přirozenou obnovu porostu. Nevyužívané oplocené zahrady ztěžují pohyb zvěře po území NPR Žebračka. Působí jako bariéra a tím snižují přirozené potravní příležitosti zvěře. Živelné ukládání odpadu převážně organického, ale i neorganického původu je nejvíce rozšířené v blízkosti zahrádek (segm. č. 7; 45). Dochází tak mj. i k zanášení jarní periodické tůně. Organický odpad zvyšuje trofnost půdy a tím se podporuje růst nežádoucích ruderálních druhů např. kopřivy dvoudomé. Tradičním negativním jevem českého konzervativního lesnictví jsou uměle vysázené jehličnaté porosty na stanovištích lužního lesa. Negativní dopad má na Žebračku obec Lýsky, která je zdrojem hlukového popř. světelného znečištění a jejími obyvateli může docházet k vynášení dřevní hmoty z lesa. V případě rozsáhlejší opravy představuje potenciální hrozbu kanalizace, procházející napravo od silnice ve směru z Přerova do Prosenic. Podzemní potrubí odvádí odpadní vodu z cukrovaru a z části obytné zóny Prosenic.


Jako fragmentace krajiny působí silnice z Přerova do Prosenic, kde pravidelně dochází k usmrcení živočichů automobily. Další využívání území Jedním z významných účelů je, aby lužní les zachytil co nejvíce množství vody při povodních a působil tak jako opatření na snížení povodňových škod. Žebračka jako příměstský les bude i nadále svými funkcemi sloužit jak pro rekreaci a odpočinek, tak i pro vědecko-výzkumnou činnost. Vhodné by bylo odkoupit oplocenou zahradu (segm. č. 42) a společně s další oplocenou zahradou (segm. č. 43) území zalesnit vhodnými dřevinami, přičemž by se využilo stávajícího plotu k ochraně sazenic před okusem zvěří. Po zajištění porostu se doporučuje plot odstranit. Jehličnaté porosty by bylo dobré zavčas vytěžit a buď tuto plochu zalesnit dřevinami původní dřevinné skladby tvrdého luhu. Ochranné pásmo Ochranné pásmo je zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny stanoveno na 50-ti metrovou hranici. Je také nutno konstatovat, že orientace, kde končí, či kde začíná hranice NPR je v terénu velmi problematická. Pruhové značení na stromech je zastaralé a místy špatně umístěné. Kromě zástavby různými objekty je Žebračka obklopena zemědělsky využívanou půdou a také silnicí. Díky vysokému stupni utilizace krajiny v okolí je v celkovém souhrnu ochranné pásmo na většině území NPR Žebračky nedostatečné a nesplňuje tak hlavní účel, který především spočívá v tlumení nežádoucích jevů z vnějšího okolí. Závěr Studie na téma „Hodnocení aktuálního stavu ekosystémů národní přírodní rezervace Žebračka a jejího ochranného pásma“ byla vypracována v roce 2009. Terénní průzkum probíhal v roce 2008 a 2009. Mapováním terénu se zjistilo, že Žebračka v celkovém měřítku představuje přírodě blízký ekosystém lužního lesa. Přírodní prostředí populací zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů je stabilizované. Díky své relativně velké rozloze pro ni nepředstavuje přímo navazující zástavba města Přerova výraznou hrozbu. Do budoucna by se měla po obvodu správně vyznačit hranice chráněného území a na přístupových cestách zrekonstruovat informační tabule s návštěvním řádem. Odstraněním nevhodných porostů a vyřešením vlastnických vztahů se přispěje k ucelenosti tohoto jedinečného přírodního úkazu v přerovském regionu. Rozdílné postoje mezi zemědělstvím a ochranou přírody, respektive nedokonalou komunikací mezi těmito složkami je třeba vyřešit jednoznačným dodržováním podmínek ochranného pásma dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Všechna tato opatření by měla směřovat k naplnění cíle ochrany a zvýšení přírodní hodnoty lužních ekosystémů NPR Žebračka.


Poděkování Článek vznikla jako výstup řešení projektu MŠM 6215648902 – „Les a dřevo – podpora funkčně integrovaného lesního hospodářství a využívání dřeva jako obnovitelné suroviny“. Seznam citovaných prací Bergová, K. (2008): Ochrana přírody a krajiny na Přerovsku, Bakalářská práce, Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, Olomouc, on-line text (http://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2008/2008_Bergova.pdf), ověřeno k 14. 6. 2009. Buček, A., Lacina, J. (1999): Geobiocenologie II, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 1999. Buzinisová, J. (2004): Vliv srnčí zvěře na stav a vývoj přirozené obnovy na území NPR Žebračka, Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 2004. Demek, J., Mackovčin, P. a kol., (2006): Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny, AOPK ČR, Brno 2006. Hradílek, Z., (2005): Inventarizační průzkum NPR Žebračka z oboru botanika (cévnaté rostliny), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Olomouc. Polášek, V. (1999): Plán péče o maloplošné zvláště chráněné území na období 2000 – 2009 Žebračka národní přírodní rezervace, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Olomouc. Sagit (2007): Předpis č. 265/2007 Sb., Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava, Sagit a.s., Ostrava Hrabůvka, on-line text (http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb07265&cd=76&typ=r), ověřeno k 22. 6. 2009. Svátek, M., Buček, A. (2005): Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 2005. Šafář, J. a kol. (2003): Olomoucko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, Praha 2003. Vondrušková, H. a kol. (1994): Metodika mapování krajiny, Český ústav ochrany přírody ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Praha 1994. Závěšický, V. (2009): Hodnocení aktuálního stavu ekosystémů národní přírodní rezervace Žebračka a jejího ochranného pásma, Bakalářská práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny, Brno 2009. Kontakt Bc. Václav Závěšický [email protected]


Václav Závěšický, Jiří Schneider Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Zemědělská 3, , Brno

Recommend Documents