V. Soustředění Metody související s udržitelným rozvojem Základy projektového řízení
Ing. Pavel Kajml
Cíl veřejné správy – dělat správné věci správně Udržitelný rozvoj Definice: Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnosti uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Základním výstupem řízení měst a regionů je jejich rozvoj. Pokud je tento rozvoj realizován tak, že není prováděn na úkor budoucích generací, jde o trvale udržitelný rozvoj.
Dimenze udržitelného rozvoje oblast udržitelného rozvoje
ekonomický pilíř
sociální pilíř
environmentální pilíř
12 PRINCIPŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Globální koncept Princip 1 - Udržitelného rozvoje nelze dosáhnout izolovaně od zbytku světa. Obchodní politika, ekonomický a sociální rozvoj a ochrana životního prostředí se musí uvažovat v kontextu mezinárodních důsledků jak pro Evropu, tak rozvojové země. Princip 2 - Rozvojové koncepce, vzorce výroby a spotřeby by měly akceptovat populační hledisko jak v Evropě, tak ve zbytku světa, a nastoupit udržitelnou dráhu udržitelného rozvoje ve světle celosvětových populačních trendů. Limity tradičního modelu růstu Princip 3 - Integrita přírodních systémů – půdy, vody, vzduchu a biologické rozmanitosti – se musí zachovat a tam, kde je to možné, obnovit. Princip 4 - Ekonomický a sociální rozvoj musí respektovat fyzikální limity, které platí pro přírodní zdroje a jejich obnovu.
12 PRINCIPŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ii Sociální spravedlivost a internalizace nákladů Princip 5 - Klady i zápory politik a opatření se musí rovnoměrně rozdělit mezi všechny skupiny společnosti. Dojde-li někde nevyhnutelně k vážnějším nerovnostem, je nutné je kompenzovat. Princip 6 - Politiky a opatření musí mít jasné cíle a musí se zakládat na podrobném hodnocení problému a s ním spojených rizik a dopadů. Dále musí nastolit rozumnou rovnováhu mezi přínosy a náklady tím, že dojde k plné internalizaci nákladů. Princip 7 - Ekonomický a sociální rozvoj, ochrana životního prostředí a sociální spravedlivost jsou vzájemně závislé - dopady všech politik a opatření je nutno hodnotit pro každou oblast, ne však izolovaně. Princip 8 - Hrozí-li možnost vážných nebo nevratných změn, nesmí se používat vědecká nejistota jako argument pro odložení realizace opatření předběžné opatrnosti. Tato opatření jsou finančně efektivní a jsou sama o sobě přínosná.
12 PRINCIPŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE iii Spoluodpovědnost Princip 9 - Rozhodnutí ovlivňující udržitelný rozvoj jsou sdílenou odpovědností. Rozhodnutí musí být otevřena názorům a založena na informované účasti dotčených a zájmových stran. Smysl pro osobní odpovědnost se musí podporovat mezi všemi skupinami společnosti. To vyžaduje informovanou veřejnost, volný přístup k informacím a stejné příležitosti pro přehodnocení rozhodnutí a nápravu. Princip 10 - Vedle vhodných nástrojů přímé regulace je nutné používat i kombinaci nástrojů tržně založených (včetně fiskálních a finančních podnětů). K zapojení a využití soukromé energie a kapitálu do podpory udržitelného rozvoje se musí použít pružný přístup. Dále je nutné podporovat dobrovolné iniciativy, kterými mohou přispět jednotlivci i společnost.
12 PRINCIPŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE iv Výzva k řešení Princip 11 - Jedním klíčem k úspěchu je ochota experimentovat. Předpokládáme-li, že některá řešení budou vyžadovat zásadní změny stávajících praktik, pak se nové musí zavádět po etapách (kde je to možné), aby se minimalizovaly nerovnosti mezi těmi, kteří budou získávat a těmi, kteří budou ztrácet. Princip 12 - Hlavní výzvou pro Evropu je zachování mezinárodní konkurenceschopnosti v období přechodu k ekonomice šetrné k životnímu prostředí – udržitelné ekonomice.
Mike Adams: Kolaps moderního světa v plném proudu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Tornáda, hurikány, zemětřesení a tsunami Ticho včel Selhání jaderné vědy Stíhání WikiLeaks Zvyšující se frekvence nedostatku potravin Zničení světa energetickými společnostmi Pokračující kontaminace naší planety GMO Tyranie a trestní zásahy zaměřené na opravdové jídlo (syrové mléko) Klesající inteligence mas Eskalace falšování hodnoty peněz Kompletní výroba mainstreamových zpravodajství Probíhající farmaceutické znečištění našeho světa Radioaktivní kontaminace globálních potravinových zásob 8
Společenská odpovědnost organizací (Corporate Social Responsibility - CSR) Je dobrovolné integrování ekonomických, sociálních a ekologických hledisek do každodenních činností organizace. Je považována za součást konceptu UR a je mezinárodně podporována ze strany OSN, EU, OECD a množstvím mezinárodních nevládních organizací. Lokálně je prosazována řadou vládních institucí a národních nevládních organizací. Zahrnuje široké spektrum aktivit od ochrany životního prostředí, zaměstnanecká práva, boj proti diskriminaci, transparentnost až po sociálně investiční politiku. Určujícím znakem CSR je princip dobrovolnosti a to může být důvodem, že neexistuje jedna všeobecně přijímaná definice.
Definicí CSR je celá řada:
„CSR je koncept, kde firmy integrují na dobrovolné bázi sociální a environmentální hlediska do svých podnikatelských činností a do vztahů se svými stakeholders.“ (Evropská Unie, Zelená kniha 2001) „CSR představuje dobrovolný závazek firem chovat se v rámci svého fungování odpovědně k prostředí i společnosti, ve které podnikají.“ (Business Leaders Forum) „CSR je způsob podnikání, který odpovídá či jde nad rámec etických, zákonných, komerčních a společenských očekávání.“ (Business for Social Responsibility) „Společenská odpovědnost organizace je trvalý závazek organizace chovat se eticky a přispívat k ekonomickému růstu a zároveň se zasazovat o zlepšování kvality života zaměstnanců a jejich rodin, stejně jako místního společenství a společnosti jako celku“ (World Business Council for Sustainable Development, 1997).
Sociální dimenze Závazky organizace jsou formulované především pracovně právními předpisy: dodržování pracovně právní legislativy kolektivní smlouvy vnitropodnikové smlouvy zapojení zástupců zaměstnanců do rozhodovacích procesů bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Organizace se dále mohou zapojit do sponzorování sociálních, uměleckých, kulturních nebo sportovních akcí či do regionálních akcí prospívajících společnosti. Navíc by se měly starat o dobrovolnickou práci svých zaměstnanců a tím podpořit identifikaci s místními obyvateli a motivaci zaměstnanců.
Ekonomická dimenze je vnitřní dimenze organizace a proto hlavně zahrnuje její zaměstnance, management či akcionáře. Organizace by měla brát zřetel na nejrůznější požadavky kladené jejími zainteresovanými stranami, jako jsou: ověřené principy pro řízení a kontrolu organizace boj proti zneužití a zneužívání důvěrných informací boj proti korupci, úplatkářství a praní špinavých peněz platební morálka, dodržování smluv, ochrana dat plnění závazků v ochraně spotřebitele potírání kartelových dohod a zneužívání dominantního postavení na trhu boj proti průmyslové špionáži ochrana práv v oblasti duševního vlastnictví.
Environmentální dimenze
Organizace by měla identifikovat všechny přímé i nepřímé aspekty životního prostředí, které jsou relevantní pro provádění jejích aktivit a poskytování jejích služeb. Dále by měla zjistit, které z těchto aspektů mají významný dopad na její činnosti a mohou přispět ke zlepšování výkonnosti organizace v environmentální oblasti. Jako příklad účinného systému managementu životního prostředí lze uvést normu ISO 14001 nebo EMAS II. Organizace, která je má integrované do systému řízení, má vytvořený prostor pro vyrovnávání a integraci ekonomických a environmentálních zájmů a tím mohou vznikat významné ekonomické výhody.
Příklady CSR aktivit z ÚMČ Prahy 10 V oblasti ekonomické realizují zásady privatizace bytových domů, zvyšují úspěšnost vymáhání pohledávek, realizují výběrová řízení se zapojením občanů, V oblasti sociální realizují projekt EU „Integrace osob s těžkým zdravotním postižením a jejich rodin z Prahy 10 na trh práce“, který zahrnuje vzdělávací kursy zajišťují činnost Centra komunitní práce Prahy 10, o.p.s. – pomoc v aktuálních případech zabezpečují Azylový dům pro matky s dětmi poskytují služby tzv. Pojízdného Úřadu MČ, který umožňuje vyřízení záležitostí v místě bydliště. poskytují finanční příspěvky na osobní asistenci 14
Příklady CSR aktivit z ÚMČ Prahy 10 ii Ochrana životního prostředí systematická péče o zeleň správa a rekonstrukce dětských hřišť dialog s občany k veřejným prostranstvím, budování cyklostezek projekt „Strom za každé nové dítě“
15
Národní cena ČR za společenskou odpovědnost organizací Rada kvality ČR v rámci své strategie na období 2008 2013 přijala nové programy, kterými rozšířila svoje aktivity o CSR a zařadila je do rámce programů Národní ceny kvality ČR. K hodnocení využívá originální národní metodiku – model KORP. 1. stupeň – „Ocenění za zapojení organizace“ 2. stupeň – „Společensky odpovědná organizace“
Společné evropské indikátory udržitelnosti Indikátory - ukazatelé vývoje určitého jevu získané průběžným sledováním, zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených údajů. Indikátory místního UR mají dvojí roli: Umožňují hodnocení úspěšnosti procesů vzhledem k UR Poskytují komunikační nástroj – základ pro diskusi o směřování komunity mezi různými podílníky, především mezí obcí a veřejností. Správně zvolený indikátor místního UR by měl splňovat obě role, tj. hodnotit směřování města k/od UR a usnadňovat zapojování veřejnosti do rozhodování o tomto rozvoji. Indikátory umožňují vidět problematické oblasti a ukázat cestu k jejich nápravě.
Sada Společných evropských indikátorů udržitelnosti 1. 2. 3. 4. 5.
Spokojenost občanů s místním společenstvím (úroveň spokojenosti občanů - obecně a s ohledem na různé rysy fungování obce) Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu (ekvivalentní emise CO2, celkové množství a odchylka) Místní mobilita a přeprava cestujících (počet každodenních cest a čas strávený cestováním, druh cesty a dopravy, celková průměrná denní vzdálenost na osobu na druh cesty a způsob dopravy) Dostupnost veřejných prostranství a služeb (přístup obyvatel k nejbližším veřejným prostranstvím a jiným základním službám) Kvalita místního ovzduší (počet případů překročení mezních hodnot vybraných látek znečišťujících ovzduší, existence a stupeň zavedení plánu řízení kvality ovzduší)
Společné evropské indikátory udržitelnosti iii 6. 7. 8.
9. 10.
Cesty dětí do školy a zpět (způsob dopravy dětí z domova do školy a zpět) Nezaměstnanost (podíl nezaměstnaných a práceschopného obyvatelstva, celkový počet uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok ku počtu ekonomicky aktivních nezaměstnaných) Zatížení prostředí hlukem (podíl populace vystavené dlouhodobě vysoké hladině hluku z vnějšího prostředí, hlukové hladiny ve vybraných částech obce, existence a stupeň uplatňování akčního protihlukového plánu) Udržitelné využívání území (urbanizovaná území, nezastavěná území, brownfileds, nový rozvoj, intenzita využívání území, chráněné přírodní oblasti) Ekologická stopa (množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, organizace, město spotřebuje v daném roce [globální hektar])
Ekologická stopa školy Představte si naši školu jako velké zvíře. Jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom toto zvíře uživili? Plocha této pastviny je ekologická stopa Její velikost určuje celá řada faktorů: způsob a efektivita vytápění velikost budovy a pozemků používání energeticky šetrných spotřebičů spotřeba potravin v jídelně produkce a třídění odpadů cesta žáků a zaměstnanců do školy Výsledný údaj lze přepočítat na jednoho žáka a udává kolik plochy je zapotřebí k zajištění běžných potřeb tohoto žáka za určité časové období, což lze porovnávat s jinými školami.
Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) je občanské sdružení, jehož posláním je podporovat udržitelný rozvoj měst, obcí a jejich sdružení v ČR zaváděním indikátorů udržitelného rozvoje (Sustainable cities) Působí od roku 2001, v roce 2008 je zapojeno 21 měst a 1 mikroregion. (www.timur.cz)
Místní Agenda 21 Definice MA21 MA21 je nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni.
MA21 vychází z hlavního dokumentu Agenda 21, který byl přijat na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro v roce 1992
Spadají sem činnosti jako např.: obnova památek oživování a zachování tradičních zvyklostí udržitelná turistika územní plánování péče o krajinu péče o starší občany programy pro školy o udržitelném rozvoji ekologické vytápění výsadba stromků, údržba parků
Příklady uplatnění MA21
příprava strategických materiálů – např. Akčního plánu zdraví a kvality života za účasti veřejnosti realizace komunitních kampaní - Den Země, Den bez tabáku, Dny bez úrazů, Evropský týden mobility, Dny zdraví, 30 dnů pro neziskový sektor ... komunitní plánování sociálních služeb za účasti zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů
Rozhodující je role místních úřadů v MA21
zastupují místní společenství a pracují v jeho zájmu mají právní nástroje k regulaci činností v území mají významnou úlohu při plánování realizují, pověřují a ovlivňují mnoho služeb, na kterých závisí kvalita místního životního prostředí mohou podněcovat a ovlivňovat spolupráci mezi různými organizacemi, institucemi a sektory mohou ovlivňovat místní obyvatele pomocí osvěty, poradenství, informací a příkladů
Kriteria MA 21 Rada vlády pro udržitelný rozvoj a její Pracovní skupina pro MA21 vytvořila v roce 2004 sadu 21 kriterií MA21, která poskytuje oficiální nástroj pro měření kvality procesů MA21. Kriteria prokazují na jaké úrovni se v příslušném území realizuji procesy MA21 v praxi (Příručka pro mapování kvality MA 21) Vláda ČR dne 11. 1. 2012 schválila „Koncepci podpory
místní Agendy 21 v ČR do roku 2020“.
Sada je členěna do 5 kategorií Zájemci zahrnuje všechny evidované zájemce o problematiku MA 21 Kategorie D „start“ začátečnická úroveň, organizační zajištění procesu MA 21 Kategorie C „stabilizace“ mírně pokročilá úroveň, aktivní zapojení veřejnosti a politické zastřešení Kategorie B „systém řízení“ pokročilá úroveň, zavedení a řízení systému řízení municipality dle zásad MA 21 kategorie A „dlouhodobý proces“ nejvyšší úroveň, dlouhodobý strategický rozvoj za aktivní účasti veřejnosti, založený na principech udržitelného rozvoje a směřující ke zvyšování kvality života občanů
Příklad kategorie D pro města a obce i kriterium 1 – Organizační struktura MA 21 ukazatel 1.1 – ustanovení zodpovědného politika pro MA 21 ukazatel 1.2 – ustanovení koordinátora MA 21 ukazatel 1.3 – existence neformální skupiny pro MA 21 kriterium 2 – Aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování a rozhodování ukazatel 2.1 – plánování s veřejností (akční nebo komunitní plánování)
Příklad kategorie D pro města a obce ii kriterium 3 – Prezentace činností a výstupů ukazatel 3.1 – aktualizace webové stránky s informacemi o MA 21 ukazatel 3.2 – uveřejňování zpráv o MA 21 v místních/regionálních/celostátních mediích kriterium 4 ukazatel 4.1 společné zapojení zástupců občanského sektoru a podnikatelského sektoru do aktivit v rámci MA 21
kategorie C 5. kriterium – oficiální orgán samosprávy k MA 21 6. kriterium – oficiálně schválený dokument k MA 21 zastupitelstvem 7. kriterium – informace, vzdělávání osvěta
ukazatel 7.1 – pořádání osvětových kampaní (Den Země, Týden mobility) ukazatel 7.2 – realizace osvětových akcí k UR a MA 21
8. kriterium – sledování a hodnocení procesu MA 21 (projednání zprávy zastupitelstvem ) 9. kriterium – finanční podpora aktivit od samosprávy 10. kriterium – pravidelné veřejné fórum k rozvoji města
kategorie B 11. kriterium – strategický plán rozvoje města respektující UR 12. kriterium – dílčí koncepce, která naplňuje principy UR (alespoň 1) 13. kriterium – systém finanční podpory města pro realizaci opatření MA 21 14. kriterium – získávání externích zdrojů 15. kriterium – stanovení a sledování vlastních indikátorů 16. kriterium - sledování mezinárodně stanovených indikátorů 17. kriterium – certifikované proškolení koordinátora MA 21 18. kriterium – výměna zkušeností a přenos příkladů dobré praxe v oblasti MA 21
kategorie A 19. kriterium – oficiální orgán samosprávy pro sledování stavu UR 20. kriterium – management kvality (ISO, CAF, EMS, EMAS) 21. kriterium – principy UR jsou ve městě prakticky uplatňovány
ukazatel 21.1 – udržení/zlepšování stávajícího stavu a vlivu na UR (dle vlastních nebo standardizovaných indikátorů) (min. 1 x za 3 roky) ukazatel 21.2 – spokojenost obyvatel s kvalitou života v městě a s procesem MA 21 (min. 1 x za 3 roky)
Národní síť zdravých měst ČR Asociace měst, obcí a regionů (založena 1994), která podporuje realizaci MA21 a projektu Zdravé město v ČR prostřednictvím širokého spektra služeb (www.nszm.cz/ma21). V současnosti je zapojeno 78 municipalit, 19 mikroregionů a 4 kraje Výsledky hodnocení jednotlivých měst jsou v databázi MA21, slouží pro jejich prezentaci (www.cenia.cz/ma21/databaze) Dataplán NSZM – webové prostředí pro řízení, tvorbu strategie a sdílení dobré praxe (www.dobrapraxe.cz)
Environmentální řízení environmental management systém EMS je řízení, které do svých rozhodovacích procesů ve všech prováděných činnostech a aktivitách uplatňuje šetrný přístup k životnímu prostředí a přírodním zdrojům, a to:
jak v běžném operativním rozhodování tak ve strategickém plánování
Pro zavedení EMS slouží nejčastěji:
normy řady ISO 14000 systém EMAS – dle Nařízení EP a Rady č. 761/2001
Znaky EMS úvodní environmentální přezkoumání (zjištění výchozího stavu) dokumentace systému (koncepce, příručka šetrnosti k přírodě, směrnice, mapy procesů, záznamy ...) environmentální zásady pro zaměstnance (např. oboustranný tisk, nakupovat jen výrobky s dlouhou životností a recyklovatelných materiálů, třídit odpad, šetřit energií, zateplení budov, využívat místní služby ...) registr environmentalních aspektů – činnosti mající vliv na životní prostředí, vč. stanovení jejich rizika a zabezpečení rizika zapojení zainteresovaných stran - komise Rady k životnímu prostředí či MA 21, správci sítí (plyn, voda, elektřina, teplo) informování občanů projekty v oblasti životního prostředí Příručka systému EMAS
Základy projektového řízení
Projekt – organizované plnění jednorázového úkolu využívající lidské a materiální zdroje k dosažení stanoveného cíle, který je obvykle definován specifikací provedení (co se má udělat), časovým plánem (do kdy se to má udělat) a finančním rozpočtem (za kolik se to má udělat). Každý projekt je jedinečný. Každý proces začíná projektem. Řízení rizik projektu – odhad rizik, stanovení jejich závažnosti a pravděpodobnosti nastání, formulování opatření k jejich eliminaci 37
Schéma veřejného projektu společnost cílová skupina cíle (SMART): • pro dopady • pro výsledky • pro výstupy
vedení organizace realizační tým
vstupy
činnosti Efektivnost (Efficiency)
Hospodárnost (Economy)
Účelnost (Effectivenes)
dopady
výsledky
výstupy
externí vlivy
Log Frame Matrix – tabulka logického rámec • Logický rámec se používá nejčastěji při přípravě projektu. • Stanoví, čeho by mělo být realizací projektu dosaženo, obsahuje objektivně ověřitelné ukazatele, kterými lze měřit dosažení cílů a provádět efektivní monitoring a tvoří základ pro následné hodnocení projektu (ex-post).
Logický rámec je nástroj umožňující
organizaci a systematizaci celkového myšlení o projektu upřesnění vztahů mezi cíli na úrovni výstupů, výsledků, dopadů a aktivitami projektu jasné stanovení výkonnostních ukazatelů a kritérií pro jejich hodnocení provádění kontroly dosažení cílů udržovat rychlý a srozumitelný přehled o obsahu, rozsahu a zaměření projektu
Logický rámec projektu Popis cílů
Objektivně ověřitelné indikátory
Zdroje ověření indikátorů Rizika / předpoklady
Dopady (Cíle na úrovni dopadů) Výsledky (Cíle na úrovni výsledků)
Výstupy (Cíle na úrovni výstupů)
Aktivity
Časový rámec aktivit
Prostředky
Předpoklady
Předběžné podmínky
Projekt na získání kategorie B v MA 21 ve městě Lhota Dopad projektu Kvalitativní posun procesu MA 21 ve Lhotě, rozšíření aktivit vedoucích k UR
Indikátory
Zdroje k ověření
Posun do kategorie B
závěrečná zpráva projektu, internetové stránky MA 21 Předpoklady a rizika
Splnění všech indikátorů Výsledek projektu kategorie B MA21, Splnění podmínek pro dosažení vyšší separace odpadů o kategorie B, 10% Větší zapojení veřejnosti do aktivit k UR
závěrečná zpráva projektu, web MA21, web Lhoty
zájem cílových skupin, podpora samosprávy, spolupráce města Lhota a dalších partnerů, získání grantu na pokrytí části nákladů projektu
Výstupy projektu - 1) stanovení 3 vlastních i 2 evropských indikátorů, 2) 1 vyškolený koordinátor MA 21, 3) převzaté zkušenosti a příklady dobré praxe, 4) zaktualizovaný strategický plán rozvoje města, 5) 6 kampaní pořádaných pro veřejnost (např. Den bez úrazů, Evropský týden mobility, Den Země)
1 vyškolená osoba, 20 účastníků seminářů dobré praxe, 6 kampaní pro 120 účastníků, 1 DVD a dalších školících a propagačních materiálů, 20 kontejnerů na separovaný odpad
strategický plán rozvoje města Lhota, monitoring projektu závěrečná zpráva, oficiální internetové stránky města Lhota, městská televize
provedení školících, propagačních materiálů, seminářů, kampaní v požadované kvalitě dle projektu, zájem veřejnosti na participaci, zastupitelnost členů týmu v případě personálního výpadku
Aktivity projektu 1) proškolení koordinátora MA 21, 2) uspořádání semináře pro obce mikroregionu , 3) uspořádání komunitních kampaní pro veřejnost,4) vydání mapy bezbariérových tras pro handicapované občany, 5) vydání výukového DVD o separaci odpadů ve Lhotě, 6) nákup kontejnerů na tříděný odpad
Prostředky/vstupy vlastní finanční prostředky, koordinátor MA 21, personál na zajištění seminářů a kampaní (lidské zdroje), prostorové kapacity, školící a propagační materiály
Časový harmonogram aktivit – leden až prosinec 2008
zajištění finančních zdrojů pro spolufinancování, vybrání kvalitního dodavatele zboží a služeb, vytvoření kvalitních školicích a propagačních materiálů, vytvoření kvalitního obsahu kampaní pro veřejnost
Předběžné podmínky - dosažení a obhájení kategorie C, vyhlášení grantu na podporu MA 21 z revolvingového fondu, získání grantu
Dobrá praxe z projektového řízení
Při přípravě nových projektů vždy požádovat od projektových manažerů zpracování Logframe Matrix Je to druhá etapa schvalování projektů po schválení projektového záměru Pokud to nejsou projektoví manažeři schopni zpracovat, většinou není chyba v nich, ale v nejasném / nekonkrétním zadání.
