Ing. Pavel Jelínek, Ph.D

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Sociálně ekologické aspekty pěstování rýže a jejího dovozu do České republiky Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Pavel Jelínek, Ph.D.

Vypracoval: Tomáš Březina Brno 2010

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Sociálně ekologické aspekty pěstování rýže a jejího dovozu do České republiky zpracoval samostatně a použil jsem pouze prameny, jež uvádím v seznamu literatury. Tímto souhlasím, aby byla moje bakalářská práce uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a přístupná pro studijní účely.

dne………………………………………. podpis autora……………………………

PODĚKOVÁNÍ V tomto místě bych rád poděkoval každému, kdo se jakkoliv podílel na vzniku této bakalářské práce. Především vedoucímu této práce Ing. P. Jelínkovi, Ph.D., za jeho cenné náměty, rady a připomínky. Velký dík patří také mým rodičům, kteří mě podporují v mém studiu a díky nimž mohu studovat na vysoké škole.

ABSTRAKT V práci je charakterizován řád Poales, čeleď Poaceae a rod Oryza. Dále je popsáno stáří rýže, způsoby pěstování rýže, charakteristika pěstitelské oblasti, změny porostu v měnících se stádiích růstu, složení rýže a také produkty rýže (potravinového charakteru i jiné). Část práce je zaměřena na přiblížení tématiky geneticky modifikované rýže z pohledu obhájců, tak i z pohledu reakce společnosti. Lehce je nastíněna i problematika potravinové krize při neúrodách rýže. V práci jsou obsažena i data celosvětové produkce rýže se zaměřením na největší světové producenty se stručným přiblížením stavu jejich ekonomiky a porovnání největších dovozců a vývozců. Dále jsou předkládány statistické údaje o importu do České republiky, je zdůvodněno zastoupení jiných dovozců rýže oproti největším světovým producentům. Důležitá část je věnována sociálně ekologickým aspektům pěstování rýže na obyvatelstvo v domovských státech.

Klíčová slova – rýže, rýže setá, produkce rýže, export rýže, import rýže, sociálně – ekologické aspekty

ABSTRACT The bachelor project work deals with class Poales, family Poaceae and genus Oryza. Next chapters includes description of history, ways of cultivation, description of cultivating areas, changes of plant in different part sof growing, set–up of rice and products (food products and also the others). Part of work discuss about genetically modified rice with both views (positives and negatives too). Short part is dedicated to problems about foodstuff crisis caused by bad harvests of plants. The paper includes statistical data about production of rice all over the world. The biggest producers are shortly described (economic situation etc.) and are compared with main importers and exporters. Next chapter deal about countries which are important from the point of view of the import to the Czech Republic and why main producers are in most missing. The final part completely talks about social ecological aspects of cultivation rice for population of main world producers.

Key words – rice, rice sown, production of rice, rice export, rice import, social – ecological aspects

OBSAH 1. ÚVOD………………………………………………...

9

2. CÍL A METODIKA PRÁCE……………………….

10

3. CHARAKTERISTIKA ŘÁDU POALES A ČELEDI POACEAE…………………………………………….

11

3.1 Všeobecný popis řádu…………………………...

11

3.2 Všeobecný popis čeledi…………………………..

11

3.3 Bližší popis jednotlivých částí plodin z čeledi….

12

4. CHARAKTERISTIKA RODU ORYZA…………...

13

4.1 Historie rýže a jejího pěstování………….……..

13

4.2 Všeobecný popis rodu a jednotlivých částí……

15

4.3 Rozdělení rodu, druhy………………………….

15

4.4 Složení a význam rýžového zrna ve výživě ...….

16

4.4.1 Rýže pěstována v Československu ………..……....

17

5. PĚSTOVÁNÍ RÝŽE………………………………..

19

5.1 Klimatické podmínky…………………………..

19

5.2 Pěstování rýže seté (Oryza sativa)………………

19

5.3 Pěstování rýže horské (Oryza montana)……….

22

5.4 Přidružená výroba a zpracování………………

22

5.5 Produkty z rýže…………………………………

23

6. GENETICKY MODIFIKOVANÁ RÝŽE………..

27

6.1 Důvody jejího vzniku a reakce veřejnosti…….

27

7. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PRODUCENTI RÝŽE……

29

7.1 Čína……………………………………………...

31

7.2 Indie……………………………………………..

32

7.3 Indonésie……………………………….………..

33

7.4 Thajsko…………………………………………..

34

7.5 Bangladéš………………………………………..

35

7.6 Další pěstitelé rýže ………………………………

37

8. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ VÝVOZCI A DOVOZCI…

38

9. DOVOZ RÝŽE DO ČESKÉ REPUBLIKY………

40

10. SOCIÁLNĚ EKOLOGICKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ RÝŽE………………………………………………..

42

10.1 Sociální aspekt pěstování rýže……………….

42

10.1.1 Co je to Fair Trade? …………………………

43

10.1.2 Fair Trade v České republice…………………

43

10.2 Ekologický aspekt pěstování rýže……………

44

11. ZÁVĚR…………………………………………….

46

12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………

47

13. SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ….

50

14. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK……………

52

1. ÚVOD Lidstvo je od pradávna životně závislé na obilninách, které patřily mezi první plodiny, které člověk dokázal obstarávat, pěstovat a získávat z nich úrodu. V různých částech světa během lidské historie získaly obilniny významná postavení. V Evropě si tuto významnou roli zajistila pšenice. V Americe to byla kukuřice. Pro Asii byla a jednoznačně dosud je nejvýznamnější obilninou rýže. Stáří rýže se datuje dle různých pramenů a odrůd rýže. Předchůdci byli nalezeni ve zkamenělé podobě a byli zařazeni do období křídy, což znamená stáří přibližně 100 až 110 milionů let. Vznik zástupců rodu (Oryza), jak je dnes známe, datujeme datem přibližně 4000 let př. n. l. Doba, kdy podle našeho odhadu vznikla kulturní rýže, je datována dle nálezů, například vyobrazením na střepech nádob, starých nákresů, či podle zmínek v písemných pramenech. Opravdové stáří může být tudíž starší. Rýže se stala nejvýznamnější a nejrozšířenější plodinou Asie. Vývojem samotné rostliny a snahou podpořit výhody objevující se u určitých druhů, docházelo k mnoha křížením a vzniku velkého množství druhů rýže. V nedávné historii existovalo jen v samotné Indii na 200 000 různých odrůd. Bohužel, dnešní svět není dalšímu rozšiřování sortimentu nakloněn a současný trend je opačný. Dnes se upouští od pěstování mnohých skupin a je snaha pěstovat spíše menší množství značně výnosnějších zástupců rýže.

9

2. CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem bakalářské práce je pojednat o rýži jako důležité komoditě a plodině. V textu věnovaném botanické klasifikaci je položen důraz na popsání rodu Oryza, který následuje po přiblížení řádu a čeledi. Věnuje se jejímu stáří, historii pěstování a rozšiřování rýžového zrna po světě, rozdělení rodu na jednotlivé důležité druhy a následuje bližší charakteristika jednotlivých částí plodiny, složení rýžového zrna a zdůraznění jeho výživové hodnoty. Další kapitola přibližuje způsoby pěstování dvou nejběžnějších druhů rýže. Proto je odděleně popsáno pěstování rýže seté a rýže horské. Jsou charakterizovány optimální podmínky, za jakých se rýži daří a v nichž plodí. V práci je přiblížena souvislost popisované obilniny s dalšími plodinami či chovem některých druhů hospodářských zvířat. Této problematice se věnuje kapitola „Přidružená výroba“. Samostatná část se věnuje novodobému genetickému inženýrství, které se zabývá rýží. Zde je cílem seznámit se se stavem vývoje, důvodem samotného výzkumu a s názory veřejnosti na tuto problematiku. Dále je v práci uvedeno množství celosvětové produkce rýže, jsou zmíněni největší producenti a jejich podíly na světovém trhu. Jsou doloženy i grafy vyznačující význam rýže v místním hospodářství. V neposlední řadě bylo snahou nastínit sociálně ekologický vliv na místní, většinou velmi početné, obyvatelstvo. Následné stránky jsou věnovány největším exportérům a importérům této obilniny. Dalším cílem bylo zjistit, odkud a v jakém množství se rýže dováží do České republiky. Mezinárodní obchod v podobě exportu, či importu monitoruje Český statistický úřad. Vede statistiku o každém zboží, které vyvážíme nebo dovážíme. Po vyhodnocení výsledků jsem se pokusil některé nejasnosti obchodních statistik vysvětlit. Výsledky jsem zpracoval na základě údajů získaných nejen z internetové databáze zahraničního obchodu na stránkách Českého statistického úřadu, ale také osobní návštěvou na brněnské pobočce. Část informací o Fair Trade jsem získal na veletrhu Salima. Pramenem pro zpracování výše uvedených témat mi byla literatura jak cizojazyčná tak česká. Tato problematika nebyla vůbec jednoduchá, jak se mi na první pohled jevilo. Některé kapitoly jsem v literatuře nenalezl v požadované podrobnosti a aktuální podobě, proto mi byl významným pomocníkem při zpracovávání také internet.

10

3. CHARAKTERISTIKA ŘÁDU POALES A ČELEDI POACEAE Zařazení: Říše:

Rostliny (Planta)

Podříše:

Cévnaté rostliny (Trachebionta)

Oddělení: Krytosemenné (Magnoliophyta) Třída:

Jednoděložné (Liliopsida)

Řád:

Lipnicotvaré (Poales)

Čeleď:

Lipnicovité (Poaceae, Gramineae)

Rod:

Rýže (Oryza)

(KYRAL, 2007, www.rostliny.net),(WIKIPEDIE.CZ)

3.1 Všeobecný popis řádu Řád: Lipnicotvaré (Poales) Nejběžnějšími zástupci jsou byliny a jen zřídka se můžeme setkat s dřevinami. Listy jsou většinou jednoduché, střídavé, přisedlé, zřídka řapíkaté, někdy vytváří přízemní růžice, většinou s listovými pochvami. Čepele jsou nejčastěji čárkovité, nedělené, celokrajné nebo s pilovitým okrajem a se souběžnou žilnatinou. Mohou to být jednodomé i dvoudomé rostliny, květy mohou být jednopohlavné nebo oboupohlavné. Květy jsou většinou v různých jednoduchých nebo složených květenstvích, zřídka jednotlivé. Okvětí je někdy normálně vyvinuto, někdy rozlišeno i na kalich a korunu. Pro řád je však typické velké zastoupení rostlin s okvětím nenápadným, někdy přeměněným,

zakrnělým

až

chybějícím,

např.

lipnicovité,

šáchorovité

aj.

(WIKIPEDIE.CZ).

3.2 Všeobecný popis čeledi Čeleď: Poaceae (jiným názvem Gramineae) Trávy této čeledi jsou většinou jednoleté, dvouleté či vytrvalé byliny, ale někdy to mohou být i dřeviny jako bambus i liány (KYRAL, 2007, www.rostliny.net). Obvykle jejich vzrůst může činit jen několik centimetrů, ale mohou dosahovat i výšky přes 30 metrů. (WIKIPEDIE.CZ). Zahrnují dle zdroje od 9000 druhů sdružených do 650 rodů (HEYWOOD, 1996) po více jak 10000 druhů v 668 rodech (PECHAR, 2009, http://rostliny.prirodou.cz). Ačkoliv není nejpočetnější, má tato čeleď naprosto 11

jednoznačný hospodářský význam pro člověka. Poskytuje lidstvu celou úrodu obilovin (řadí se sem pšenice, rýže, kukuřice, oves, ječmen, proso, čirok aj.). Dále do této čeledi řadíme např.: cukrovou třtinu, rákos či bambus. Spadá sem i velké množství trav tvořících přirozené životní prostředí kolem nás (HEYWOOD, 1996). Zástupci jsou celosvětově rozšířeni od oblastí polárního kruhu až k rovníku a od vrcholků hor k mořskému pobřeží. Odhaduje se, že členové této početné skupiny zaujímají přibližně 20% celosvětové vegetace. Zástupci této čeledi dominují především v stepích, prériích a savanách (obecně hojně travnatých plochách), (PECHAR, 2009, http://rostliny.prirodou.cz).

3.3 Bližší popis jednotlivých částí rostlin z čeledi Listy se často nachází v úrovni povrchu země či kousek nad ním a tvoří přízemní růžice nebo trs trávy, jsou střídavé, skoro vždy uspořádané v dvouřadě s listovými pochvami. Čepele jsou celokrajné a ploché, někdy mohou mít žlábkovitý charakter (HEYWOOD, 1996). Květy se skládají v květenství. Pro tuto čeleď je typickým květenstvím klásek, který může být jednokvětý či vícekvětý. Plevy jsou uspořádány střídavě, proto rozlišujeme horní a dolní plevu. Klásky většinou skládají další složená květenství např. klasy, hrozny nebo laty (typické pro rýži). Okvětí u trav je velmi redukované a nenápadné. Vnitřní okvětní lístky jsou přeměněny v plenky, které někdy chybí. Plucha může být osinatá, vzácně může mít osin i více. Blizny a čnělky jsou většinou dvě, vzácně se mohou vyskytovat tři ale i jedna (HEYWOOD, 1996). Plody jsou většinou obilky, ty se mohou vyskytovat buď zralé (při zralosti obalena pluškou), či nezralé (tzv. nahé). Málokdy se objevuje jiný druh plodu – bobule či oříšek. (PECHAR, 2009, http://rostliny.prirodou.cz). Kořenový systém rostlin je tenký, ve tvaru svazečků (PECHAR, 2006, http://rostliny.prirodou.cz), vláknitý občas doprovázený náhodnými kořeny s nižším počtem uzlů stonku (HEYWOOD, 1996). Stébla jsou nevětvená, vzpřímená, dutá, válcovitého tvaru s výraznými kolénky a ve spodní části rozvětvená. Většinou mají bylinný charakter. Vznikající trsy stébel jsou různě husté (PECHAR, 2006, http://rostliny.prirodou.cz). 12

4. CHARAKTERISTIKA RODU ORYZA 4.1 Historie rýže a jejího pěstování Nejstarší doklady rostlin, které by mohly patřit k přímým předchůdcům rýže, jsou známy z křídy, asi před 100 – 110 milióny let, ale i to není zcela jisté. Koncem křídy však už traviny začínaly nabývat svého dominantního postavení. Fosilní pozůstatky klásků jsou známy z třetihor, asi před 55 milióny let (WIKIPEDIE.CZ). Botanik Alphonse de Candolle rozdělil rostliny do šesti skupin podle stáří kultivace. Rýže spadá do nejstarší skupiny rostlin, které člověk dokázal kultivovat před více než 4000 lety. Společně s rýží do této skupiny zařadil mandloň, meruňku, jabloň, ječmen, banány, hlávkové zelí, okurku, lilek, fíkovník, vinnou révu, konopí, pšenici, mango, len, proso, moruši, olivovník, cibuli, hrušku, broskev, čirok, sójový bob, čaj, tuřín a vodní meloun (HILL, 1992). Samotné pěstování rýže je mnohem staršího data, než nejstarší doklady o kultuře praobyvatel jižní a východní Asie. Přesný původ rýže není bezpečně znám. Za její pravlast se považuje Čína a Indie. První zmínky o rýži v Číně jsou zaznamenány v historickém díle Šu-king z 2. století př. n. l., kde se uvádí, že již kolem roku 2700 př. n. l. se každoročně pořádala „Jarní slavnost“, kterou řídil sám císař Šen-nung, zvaný „Božský vladař“. Při slavnosti, které se kromě císaře zúčastnili také členové císařské rodiny a hodnostáři císařského dvora, císař a hodnostáři také orali půdu a zasévali pět nejdůležitějších rostlin: rýži, ječmen, pšenici, proso a sóju. Tímto obřadem se každoročně dostávalo velké pocty těmto nejdůležitějším plodinám (ŽÁČEK, 1981). V díle Šu-king jsou též popisovány zavodňovací kanály na čínské řece ČchangTiang, které byly vybudovány kolem r. 300 až 200 př. n. l. k zavodňování rýžových polí. V nejstarších básních v sanskrtu z doby 2. tisíciletí př. n. l. se ještě o rýži nehovoří. Teprve v pozdějších letech je zmínka o rýži jako „vrkni“ nebo „arunga“. Bezpečné zprávy o rýži z Indie se datují až ve 4. století př. n. l., a to z doby tažení Alexandra Velikého do Asie (ŽÁČEK, 1981). Zprávy o pěstování v Číně podávají řečtí dějepisci Aristoteles a Aristobúlos, kteří doprovázeli Alexandra Makedonského na jeho výpravách v letech 336 až 323 př. n. l. se zmiňují o rýžovém víně, které se smíchané s olejem podávalo k pití zraněným 13

slonům. Řecký spisovatel Claudius Aelinus (175 až 235 n. l.) uvádí, že sloni dostávali před bojem k pití místo vody víno vyrobené z rýže a cukrové třtiny. Mattioli píše, že východní národy pod panstvím Velikého Chána dělají z rýže a rozličného koření nápoj, jejž pijí každodenně a jímž se opíjejí jako vínem (ŽÁČEK, 1981). Theofrastos (372 až 287 př. n. l.) popisuje, že Indové pěstují ve velkém tzv. rýži (oryzon) a z ní vaří kaši, která je lehce stravitelná. Rostlina musí růst ve vodě po dlouhou dobu, netvoří klas, ale latu. Řecký historik a zeměpisec Strabon z Amaseie napsal v 1. století n. l., že Indové jsou velmi střídmí, pijí při oslavách víno, které je vyrobeno z rýže místo z ječmene. Jejich hlavním jídlem je rýžová kaše. Od řeckého historika Diodóra Sicilského se dovídáme, že spolubojovník Alexandra Velikého Eumenes živil svá vojska na perské náhorní rovině pro nedostatek obilí rýží, sezamem a datlemi, jimiž tento kraj oplýval. Římané poznali rýži teprve za císaře Augusta pod jménem „aurisa“ (ŽÁČEK, 1981). V Africe jsou dodnes souvislé porosty planě rostoucí rýže kolem bažin, břehů a jezer. V době zralosti tam přijíždějí domorodci na loďkách a otloukají zralé laty do člunů nebo sbírají zralé spadlé obilky s hladiny vod. Rýže jim slouží k přípravě primitivního jídla (ŽÁČEK, 1981). V roce 640 n. l. přivezli Arabové rýži do Egypta a v roce 711 n. l. se prostřednictvím Maurů dostala na Pyrenejský poloostrov. Ze Španělska se rozšířila za vojenských tažení Karla V. do severní Itálie, kde v roce 1522 založil generál Theodoro Trivulzi u Leri a Pola první rýžovou plantáž v Itálii. Poté následovala Verona a Mantova, takže v roce 1530 bylo pěstování této plodiny v Lombardii již všeobecně rozšířeno. Z Evropy se rýže dostala posléze do Severní Ameriky. Guvernér Virginie sir William Berkeley dostal darem v roce 1647 zrna rýže, která vysel. Ta mu dala bohatou sklizeň. Tak začalo pěstování rýže ve Virginii. Guvernér Karoliny, Thomas Smith získal v roce 1694 od kapitána holandské lodi, která kotvila v přístavu Charleston, darem pytel rýže. Smith vysel zrna na bahnitém místě ve své zahradě, pokus s pěstováním byl úspěšný a stal se základem jejím rozšíření v této zemi (ŽÁČEK, 1981). V Brazílii byl učiněn první pokus s pěstováním rýže v roce 1745 ve státě Maranhao s dobrým výsledkem. V roce 1750 vyseli v Fernambuku na velké horské rovině

14

Garanhunsu rýži. Dodnes se nazývají tamější hory Serra de Areou – v překladu Rýžové hory (ŽÁČEK, 1981).

4.2 Všeobecný popis rodu a jednotlivých částí Co se týče původu plodiny dle rozdělení na světové oblasti, rýže pochází z Indického genového centra. Tato oblast se prakticky kryje s územím dnešní Indie a Bangladéše a je druhově velmi bohatá. Pochází odsud (z obilovin) řada forem a variet rodu rýže (Oryza), kalužince křivoklasé (Eleusine Coracana) a některých forem rodu čirok (Sorghum). Luskoviny jsou zastoupeny například cizrnou beraní (Cicer arietinum), (VALÍČEK, 2002). Rod Oryza je malý, ale významný rod jednodomých rostlin (HEYWOOD, 1996). Rýže je jednoletá nebo víceletá rostlina s poměrně mohutným systémem svazčitých kořenů, vzpřímeným stéblem dosahujícím v průměru výšky 1 – 1,8m a bohatým olistěním (VALÍČEK, 1989). Můžeme se však setkat i se zdrojem, který uvádí výšku dospělé rostliny u většiny odrůd mezi 1,4 – 2,2m a dále uvádí, že v údolích větších asijských řek, jako například Mekong, mohou některé odrůdy dosahovat až do výšky 7metrů (EDLIN, 1982). Listy jsou čárkovité, zašpičatělé s dlouhými pochvami a chlupatými oušky. Čepel je až 35cm dlouhá, 1 – 2cm široká, na okrajích drsná (VALÍČEK, 1989). Květenství – pro rýži je typické zakončení stébla květenství lata různého tvaru a velikosti, v jedné latě bývá 50 – 100 jednokvětých vejčitých klásků (ŽÁČEK, 1981). Vřeteno klásku je velmi krátké (2 – 5mm), plucha kožovitá, chlupatá, pětižilná, často osinatá. V květu je šest tyčinek, dvě plenky a jednopouzdrý semeník se dvěma pérovitými bliznami (VALÍČEK, 1989). Plod – plodem jsou zrna (obilky) 5 – 12mm dlouhá a 2 – 3mm v průměru široká (WIKIPEDIE.CZ). Obilka je okoralá, ze stran zploštělá s tenkým stříbřitě, bíle, žlutě nebo červeně zbarveným oplodím (VALÍČEK, 1989).

4.3 Rozdělení rodu, druhy Z přibližně 28 druhů jsou dva považovány za kulturní plodiny, a to rýže setá (Oryza sativa) a rýže horská (Oryza montana), (BARTONICEK, 2005, gymkh.cz). Jen v Indii

15

je známých asi 8000 odrůd rýže a mnoho dalších tisíc vyšlechtili v Číně, Barmě, Thajsku, Japonsku a dalších asijských zemích (JELÍNEK, 2001). Rýže setá se dělí na tři poddruhy (VALÍČEK, 1989):


Rýže setá japonská – (Oryza sativa japonova) – je zastoupena rostlinami kolem 1m vysokými se vzpřímenými odnožemi. Čepel sytě zelená, krátká, širší, po odkvětu vzpřímená. Obilky delší než 4mm, široké. Pluchy hustě chlupaté, osinaté i bezosinné. Rozšířena je především v Japonsku, Číně, Koreji, J. Evropě, J. Americe i v USA (Kalifornie). Moderní, vysoce produktivní kultivary tohoto druhu nahrazují v některých oblastech rýži indickou.




Rýže setá indická – (Oryza sativa indica) – zahrnuje rostliny vyššího vzrůstu s velkým počtem rozkladitých až vzpřímených odnoží. Čepel nejvyššího listu má světle zelenou barvu, je úzká, převislá. Obilky delší než 4mm, úzké. Pluchy řídce chlupaté a zpravidla bezosinné nebo jen s krátkými osinami. Pěstuje se především v Indii, Číně, na Filipínách, v S. Americe, Itálii, Španělsku a v S. Africe.




Rýže setá javánská – (Oryza sativa javanica) – je typická vysokými rostlinami, u nichž čepel nejvyššího listu je světle zelená, dlouhá a široká. Obilky dlouhé 4mm. Pluchy chlupaté a osinaté. Rozšířena hlavně v Indonésii, kde je známa jako tzv. bulu rýže.

4.4 Složení a význam rýžového zrna ve výživě Pokud chceme popsat složení rýžového zrna, musíme být opatrní, v jaké podobě budeme složení popisovat. Běžně se totiž setkáváme s dvojím rozpisem procentuálního zastoupení různých složek v zrnu, a to buď v zrnu ve vyloupané podobě anebo neloupané obilce (VALÍČEK, 1989). Složení obilky rýže v neloupané podobě, označuje se – paddy – obsahuje zhruba 8 – 12% bílkovin, 2,4% tuku, 68 – 72% sacharidů, kolem 10% vlákniny a 4 až 4,9% popelovin, z vitamínů především B1, B2 a PP. Podíl pluch z celkové hmotnosti obilek představuje 18 – 25% (VALÍČEK, 1989). Oproti tomu složení vyloupané obilky má složení 78 – 80% sacharidů, 0,8 – 1,5% vody, 0,5 – 0,8% tuku, 10 – 12% bílkovin, 8,6 – 8,8% vlákniny a dále v malém množství fosfor (111mg), vápník (87mg), draslík (31mg), niacin (6mg), vitamín B2 16

(1,8mg),

sodík

(0,07mg)

a

velmi

malé

množství

vitamínu

B1

(0,02mg)

(OKULTURISTICE.IC.CZ, 2009). Rýže, z pohledu její nutriční hodnoty, je dobrý zdroj vlákniny, která předchází střevním problémům a bojuje proti zácpě. Z dalších živin je rýže bohatá na sacharidy jako zdroje energie, dále obsahuje málo tuku, kolem 10 % bílkovin a v neloupané podobě značné množství vitamínů skupiny B. Rýže je velmi zdravá potravina z mnoha důvodů. Obsahuje komplexní sacharidy, což znamená, že obsahuje škrob a vlákninu. Komplexní sacharidy se tráví pomalu a to dovoluje tělu využít uvolněnou energii po mnohem delší dobu. V rýži je nízké zastoupení sodíku a obsahuje ideální množství draslíku, vitamíny skupiny B – vit. B1 a kyselinu nikotinovou (niacin). Průměrná porce rýže (cca 50g) poskytuje okolo 11% hraniční dávky proteinů, které tělo potřebuje za den. Tato porce obsahuje pouze 245 kcal. Ti, kteří by rádi snížili příjem tuku a cholesterolu, se mohou obrátit na rýži, protože obsahuje pouze minimální množství tuku a neobsahuje žádný cholesterol. Neobsahuje také žádný lepek, takže je to vhodná potravina pro bezlepkovou dietu. Je lehce stravitelná, a proto se výborně hodí pro velmi malé děti, stejně tak i pro staré lidi. Je vhodná také pro vegetariány – obzvláště pak rýže hnědá (z důvodu většího množství bílkovin) (OKULTURISTICE.IC.CZ, 2009). 4.4.1 Rýže pěstována v Československu V roce 1948 se začala rýže pokusně pěstovat v ČSSR, a to v Kolárově na Slovensku u soutoku řek Nitry a Váhu až po Malý Dunaj. Pokus trval 10 let. V roce 1956 dosáhly plochy rýže u nás až 1517 ha. Dosažené výsledky byly uspokojivé, výnosy se pohybovaly od 2,0 do 7,9 t/ha (ŠPALDON, 1982). Tab. 1 Složení rýže (%) vypěstované u nás (ŠPALDON, 1982). druh

Voda

bílkoviny

tuk

škrob

vláknina

popel

Neloupaná

12,76

10,12

2,47

61,64

10,80

4,89

Loupaná

14,05

10,87

0,91

88,36

8,44

0,70

Když porovnáme tabulku složení neloupané rýže vypěstované u nás s rýži vypěstovanou v asijských státech, zjistíme, že bílkoviny, tuk a popel byly téměř shodné, ve škrobu byl rozdíl o 9% ve prospěch rýže z Evropy.

17

Porovnáním složení loupaných obilek rýže zjistíme, že máme téměř shodu v zastoupení sacharidů, bílkovin a popelu. Produkt vypěstovaný u nás má lehce vyšší obsah tuku a nižší obsah vlákniny.

Obr. 1 Americká dlouhozrnná rýže (WIKIPEDIE.CZ)

18

5. PĚSTOVÁNÍ RÝŽE Rýže je náročná na kvalitu půdy. Nejvhodnější pro pěstování jsou hlinitojílovité půdy bohaté na živiny a naplavené půdy říčních údolí. Velmi vhodné jsou půdy oranišť, pastvin, luk a odvodněných močálů, pokud je tam rašelinná vrstva a nepropustný podklad. Půdy s propustnou štěrkovitou nebo písčitou spodní vrstvou neudrží vodu, a proto jsou pro pěstování rýže nevhodné. Z hlediska chemické reakce se vyžadují neutrální až slabě kyselé půdy. Přítomnost aktivního vápníku v půdě výnos rýže značně snižuje. Na inaktivní vápník již citlivá není (VALÍČEK, 1989).

5.1 Klimatické podmínky Pro pěstování rýže je nejvhodnější oblast subekvatoriálního klimatu. Definice tohoto klimatu je střídavě vlhké a suché podnebí tropických zemí již více vzdálených od rovníku. Skládá se jakoby ze dvou samostatných klimatických režimů, kdy jedno různě dlouhé deštivé období je během roku vystřídáno jedním obdobím sucha. Přitom dochází ke změně směru převládajících větrů až o plných 180°. Doba dešťů se dostavuje v letní polovině roku (příslušné polokoule), kdy se klima utváří pod vlivem pronikajícího proudu vlhkého a teplého rovníkového vzduchu, splývajícího v jižní a jihovýchodní Asii s proudem letního dešťonosného monzunu. V této době se podstatně zvyšuje relativní vlhkost vzduchu a dostavují se bohaté srážky z oblaků působením tepelné konvekce. S rostoucí vzdáleností od rovníku a směrem do nitra kontinentů se postupně délka deštivého období zkracuje a množství spadlých srážek zmenšuje. V nízkých polohách převyšují roční úhrny srážek zřídka 2000mm. V oblastech značně vzdálených od rovníku a ve vnitrozemí kontinentů může období dešťů zahrnovat dokonce jen jeden měsíc v roce a roční srážky dosahují potom sotva 200mm. V zimní polovině roku vyvolává pronikající pasát vznik skutečného suchého období a podmiňuje jeho trvání. Pro zemědělce nastává kritické období v jarních měsících, kdy vrcholí sucho, zvláště dojde–li ke zpožděnému nástupu letního dešťonosného monzunu. Tehdy převyšuje průměrná měsíční teplota 30°C a během dne vystupuje teplota vzduchu ve stínu na 40 – 45°C (VALÍČEK, 2002).

5.2 Pěstování rýže seté (Oryza sativa) Rýže setá je nejrozšířenějším druhem, má nejkvalitnější odrůdy a je vhodná pro vaření (LAFOOD.CZ, 2010). 19

Pěstuje se na polích uměle zavlažovaných složitou zavlažovací sítí. Voda pro zavlažování je přiváděna z velkých řek hlavním kanálem do celé sítě menších bočních kanálů a její přítok je regulován zdymadly. Pěstuje se výsevem semene nebo výsadbou předpěstovaných rostlin. Doba výsadby a výsevu záleží na podnebních podmínkách vždy tak, aby doba sklizně nepřipadla do období dešťů. Předpěstované rostlinky se vysazují do rozbahnělého pole. Při výsevu se pole pozvolna zavlhčuje a po vzejití rostliny se kultura stále zavlhčuje. Část stébla je trvale pod vodou. Před sklizní se pozemek nechá vyschnout a vzrostlá kultura se pokosí (EDLIN, 1982). Při pěstování rýže seté v kopcovitém terénu se rýžová pole zřizují terasovitě nad sebou. Výnosy tohoto způsobu jsou však pro nestejnoměrnost zavlažování menší a souvisí s velkou odnožovací schopností rýže, kdy z jednoho zrna vyrůstá 20 až 30 stébel, každé se samostatnou latou. Rýže setá kryje téměř 80% celosvětové produkce (EDLIN, 1982). První prací v sezóně je oprava a čištění vodních kanálů, příkopů a hrází, které určují velikost a tvar rýžových políček. Hráze se vytváří z jílovité utlačené hlíny, hustého bahna a rostlinných stonků, podle výšky hladiny záplavových vod jsou různě vysoké (EDLIN, 1982). Půda pod rýžovými poli se oře pluhem tahaným většinou buvoly. Orba a jiné přípravné práce se většinou dělají tehdy, když půdu pokrývá několik centimetrů vody a dá se lehce orat. Po orbě se půda většinou válcuje válci, které rozdrobí hrudky a promísí bahno (EDLIN, 1982). Jen málokdy se rýže seje rovnou do pole. Vysévá se většinou na předpřipravené a dobře prohnojené políčka – rýžové školky, na hektar asi 20 až 40kg. Předtím se však přibližně na 12 hodin namočí a potom se několik dní nechá na chladném místě naklíčit. Metody pěstování jsou v jednotlivých oblastech různé a to podle klimatických a půdních poměrů, ale i podle místních zvyků. I způsob hnojení je rozdílný. Například v některých částech západní Indie dávají rolníci na řádky tenkou vrstvu větviček, které podestelou suchým kravským trusem. Obojí se potom spálí a popel se před setím zapracuje do půdy (EDLIN, 1982). Semenáčky ve školce zůstávají asi 28 – 50dní podle rychlosti růstu, odrůdy a podle stavu rýžových polí. Čas na výsadbu sazenic je velmi důležitý. Když se zasadí příliš 20

brzo, tak nižší rostliny překryje voda, naopak když se zasadí pozdě, úroda je menší. Semenáčky vhodné pro výsadbu jsou obvykle 15 – 22cm vysoké s pěti až sedmi smaragdově – zelenými listy. Pole na výsadbu sazenic se ořou a kypří současně s pěstováním semenáčků, takže když rostlinky dorostou do optimální výšky, půda je už odplevelená. Semenáčky se vysazují spolu po dvou až šesti ve vzdálenosti 10 – 40cm. Podobně jako u jiných obilnin výnos rýže velmi závisí od množství odnoží, které začnou mladé rostliny vytvářet po přesazení. Správný vývin odnoží zase závisí ve velké míře od vzdálenosti vysazených semenáčků. Když jsou rostliny vysázené moc hustě, odnože jsou slabé a rostlinám vůbec nevyrostou klasy, nebo velmi málo. Pokud jsou rostliny zasazené naopak daleko od sebe, v prázdných plochách půdy se usídli plevel, který ovlivní tvorbu odnoží stejně jako hustá výsadba (EDLIN, 1982). Nejhornější listy a poté i klasy rýže rostou těsně nad hladinou vody. Vodní hladina na rýžovém poli se dá regulovat tak, že se v hrázích udělá několik výpustí. Rostliny v čase větších záplav snesou i úplné ponoření, některé odrůdy vydrží pod vodou až 15 dní, pokud není rychlý proud. Když rýže začne kvést, hladina vody na polích se snižuje uzavřením přívodu z řek a otevřením výpustí v hrázích. V době dozrávání rýže se vypustí voda a pole se nechá vyschnout, čímž se podpoří tvorba zrna na úkor vegetativních částí – kořenů, stonků a listů. Úroda se sbírá ručně (EDLIN, 1982).

Obr. 2 Stádia růstu rýže – vodní hladina je znázorněna modře (EDLIN, 1982) 21

5.3 Pěstování rýže horské (Oryza montana) Druhým nejdůležitějším zástupcem rodu Oryza je rýže horská (Oryza montana), která snáší nižší teploty než rýže setá, vyžaduje vlhkou půdu, ale obejde se za vegetace bez zavlažování. Pěstuje se obdobným způsobem jako u nás obilí, ponejvíce v lesnatých krajinách, které zajišťují kultuře dostatečné množství vláhy. Od zasetí zrna až do doby zrání nevyžaduje zvláštní péči ani ošetření. Pěstuje se hlavně v Thajsku, v západní Indii, na Sumatře a Borneu, a to ve výšce od 1200 do 1600 m. n. m. V Himaláji dokonce i nad 2000 m. n. m. (ŽÁČEK, 1981). Poskytuje však nižší výnosy a zrno horší kvality (KLUBHANOI.CZ, 2006).

5.4 Přidružená výroba a zpracování Rýžové pole můžeme také využít k živočišné výrobě. V posledních letech se k pěstování rýže ve světě přidružuje i chov ryb, což umožňuje získat kromě výnosu rýže i 150 – 180kg ryb z hektaru. Ryby pomáhají na rýžovém poli zvyšovat výnos až o 20%. Na 1 ha je vhodné nasadit asi 300 kusů kaprů. Každý z nich má vážit 0,30 – 0,40kg. Do konce vegetačního období rýže dosáhnou kapři 0,60 – 0,70kg, někteří až 1,20kg. Ryb na rýžovém poli se ceníme i proto, že pomáhají v boji proti komárům, neboť požírají jejich larvy (ŠPALDON, 1982). Dále můžeme pole využít v období od odnožování do voskové zralosti vháněním kachen do porostu. Kachny čistí rýži v řádcích od plevele a zejména od povlaků zelených řas. Kromě toho se doporučuje vysadit na hráze rýžových polí ovoce a zeleninu. Výborně se zde daří banánům, liči, citrónům, zelí, paprice, rajčatům apod. Výnos zeleniny zlepšuje často rentabilitu pěstování rýže (LAFOOD.CZ, 2010). Ve Vietnamu, na Filipínách a velmi často i v Indonésii se rýže sklízí ručně a to ke konci voskové zralosti. Rostliny jsou při ruční sklizni jen minimálně vystaveny mechanickým nárazům a není velké nebezpečí výdrolu. Posečené nebo vytrhané rostliny se ihned svazují do menších snopů, které se v některých oblastech ponechají v zavodněném rýžovišti, jindy se vynášejí na hráze, aby dostatečně proschly. Vlastní výmlat ve Vietnamu a v jiných tropických zemích se provádí ručně nebo na stacionárních mlátičkách. Většinou převládá ruční výmlat, který jen minimálně poškozuje zrno. Mnohdy se rýže mlátí i na betonových plochách či vozovkách za pomoci buvolů či přejížděním automobily. Po výmlatu se zrno dosouší na skladovací 22

vlhkost, ve Vietnamu se toto dosoušení mnohdy děje na okrajích silnic a vozovek. Tropické slunce rychle sklizené zrno prosuší, vrstva zrna se udržuje 8 – 10 cm (KLUBHANOI.CZ, 2006). Vymlácené obilky rýže se nazývají „paddy“ a zpracovávají se ve mlýnech přímo v produkční zemi nebo ve větších vývozních přístavech podobně jako u nás obilí. Obilky se zbavují povrchové tuhé slupky a získá se tak loupaná rýže zvaná „kargo“. Po loupání se rýže ještě leští a políruje, tj. zbavuje se osemení, oplodí a klíčků. Takto upravená rýže, jak ji známe v domácnosti, je jen škrobová obilka ochuzená o povrchové bílkoviny, tuky a vrstvy bohaté na minerální látky a vitamíny, zejména vitamín B1. Vitamín C rýže neobsahuje (ŽÁČEK, 1981).

Obr. 3 Neuvařená, vyleštěná dlouhozrnná rýže (WIKIPEDIE.ORG) Na světových trzích se loupaná rýže označuje podle provenience a jakosti. Jakost určují vlastnosti zrna, zejména barva a tvar, tvrdost lomu, vyrovnanost, dále přítomnost příměsí a zlomků a konečně vařivost, při které se hodnotí zejména soudržnost zrna. Nejkvalitnější rýže má zrna jehličkového tvaru, sklovitý povrch a tvrdý lom. Vyniká velmi dobrými vlastnostmi po uvaření (ŽÁČEK, 1981).

5.5 Produkty rýže Využití rýže jako potraviny je mnohostranné. Nejjednodušší a nejrozšířenější je rýže vařená (ŽÁČEK, 1981). Dle vyhlášky se rýže dělí do tří skupin (LAFOOD.CZ, 2010): •

Dlouhozrnná rýže – má délku 6 – 8mm – je asi 3 – 4 krát delší než je tlustá. Endosperm je tvrdý a sklovitý, když ji uvaříte, tak je suchá a zrnitá. Nejlepší druhy

23

dlouhozrnné rýže se pěstují v Thajsku, jihu USA, Indie, Pákistánu, Indonésie a Vietnamu. •

Středně dlouhá rýže – je dlouhá 5 – 6mm, ale tlustší než rýže dlouhozrnná. Endosperm je měkký a křídový. Během vaření ze sebe zrníčka vyloučí asi 15% škrobu. Pěstuje se hlavně v Číně, Egyptě a Itálii.

•

Krátkozrnná a oválná rýže – je dlouhá 4 – 5mm a pouze 1,5 – 2 krát delší než tlustší. Endosperm je také měkký a křídový. Vaří se skoro stejně jak rýže středně dlouhá. Tato varianta rýže roste hlavně v subtropických oblastech – Kalifornie, Japonsko, Korea, Španělsko a Portugalsko. Nejušlechtilejší odrůda rýže pěstovaná již po stovky let na úpatí Himalájí se jmenuje

Basmati. Tato odrůda je šlechtěna a pěstována pouze v Indii a Pákistánu na místech, kde jsou pole zavlažována vodou přímo z ledovců (vládami bylo zajištěno používání názvu Basmati pouze pro rýži pocházející z této oblasti). Obě tyto země mají svůj vlastní druh. V Pákistánu se jí říká Super Kernel Basmati, indická odrůda se nazývá Dehra Dun. Kvalita této rýže však nespočívá pouze v jejím původu a přesné odrůdě, ale také v jejím věku. Správně by Basmati měla být po sklizni alespoň na rok a půl až dva roky uskladněna v suchu a temnu. Poté se očistí a prodá. Tato doba je nezbytná pro vysychání rýže a nízký obsah vody v zrnech je zárukou lepší chuti, nižší lepivosti a také kratší doby přípravy. Zrno je po uvaření mnohem delší než širší, pevné a celkově je rýže sypká, nelepí se a lépe chutná (VEDRAL, 2009, BASMATI.CZ). Rýže Basmati má nižší glykemický index, tzn. méně kalorií, než běžné druhy rýže a je přirozeně bezlepková. Díky tomu je vyhledávanou potravinou u zastánců zdravé výživy, sportovců a nedílnou součástí redukce váhy a diet (VEDRAL, 2009). V hindštině Basmati znamená doslova "královna vůní" a tento přídomek vznikl díky jejímu jedinečnému aroma a chuti připomínající oříšek (VEDRAL, 2009). Basmati

má

různé

názvy

dle

druhu

či

zpracování

(VEDRAL,

2009,

BASMATI.CZ).: •

Kernel Basmati – rýže této odrůdy pěstovaná na území Pákistánu.

•

Super Kernel Basmati – prémiová značka Basmati, tento druh je po vyloupání ze slupek očištěn a dvakrát vyleštěn a ponechán plné dva roky dozrávat v silech. 24

•

Silky Polish – konečná úprava rýže leštěním ve speciálních bubnech. Díky této úpravě je Basmati rýže krásně bílá, přirozená barva rýže po vyloupání ze slupek je hnědožlutá.

•

Natural Basmati – vyloupaná ze slupek, ale dál již neleštěná rýže typická pro svůj vysoký obsah živin.

•

Wild Basmati – tato rýže Basmati není vyloupaná ze slupek ani nijak čištěna či leštěna, má nejvyšší obsah živin. Je zcela přírodní. Rýže Arborio – tato rýže je kulatozrnná, perličkovitá, která po uvaření vytváří

krémovitou hmotu. Velmi hojně vstřebává vodu. Tato rýže se pěstuje především v Itálii a z převážně z této rýže připravují Italové rizota. Její uvaření trvá 18 minut a rýže bude napovrch jemná a uprostřed pevná – al dente (DIA-POTRAVINY.CZ, 2006). Jasmínová rýže je velice podobná odrůdě basmati, ale má velice lepivou strukturu. Tato voňavá rýže se používá nejčastěji v čínské kuchyni a pěstuje se v Thajsku. Kromě toho, že má žlutohnědou barvu a ovesnou vůni, snižuje hladinu cholesterolu. Divoká – planá rýže je ve skutečnosti semena severoamerické vodní trávy. Její zrna jsou dlouhá a tmavá. Obsahuje vysoké množství vitamínu B a používá se do salátů ve směsi s basmati (DIA-POTRAVINY.CZ, 2006). Bhútánská rudá rýže je starověká krátkozrnná rýže pěstovaná ve vysoké nadmořské výšce v himalájském pohoří na území Bhútánu. Rýžová pole jsou zde zavlažována tisíc let starým viaduktem, který přepravuje kvalitní vodu bohatou na stopové prvky. Tato rýže má příjemnou ořechovou vůni, jemnou texturu a červenohnědou barvu (DIA-POTRAVINY.CZ, 2006). Rýže Carnaroli je krátkozrnná, velmi podobná odrůdě Arborio. Také dobře vstřebává vodu a je vhodná pro přípravu rizota. Pěstuje se také v Itálii, je bílá, baculatá a při vaření ještě více zbuclatí (DIA-POTRAVINY.CZ, 2006). V mnoha státech Jihovýchodní Asie se z rýže produkují alkoholické nápoje. Spařené obilky se zkvašují např.: na japonské „saké“; čínské „džu“ a javánský „arak“ (ŽÁČEK, 1981). Saké pochází z Japonska a Číny a je připravováno z fermentované rýže. Saké obsahuje více alkoholu než pivo nebo víno. Má dlouho tradici, vyrábí se již přes 2600 let, první zmínka o něm pochází z roku 90 př. n. l. Z rozmělněných rýžových 25

obilek se připravuje rýžový škrob, který se využívá ve farmacii, ke škrobení i k různým technickým účelům (HILL, 1992). Rýžový lepek se používá k výrobě polévkového koření. Ze slámy se vyrábí kvalitní papír a jiné užitkové předměty. Rýžové pluchy se ke krmení nehodí, jsou nestravitelné (ŽÁČEK, 1981). Rostliny také můžeme sklízet nezralé za účelem výroby stuh a splétání do slaměných copů pro výrobu klobouků, známé jsou např.: Leghorn či Toskánský klobouk (HILL, 1992). Z rýže se také mele mouka, z klíčků se lisuje olej, používá se také k výrobě rohoží, košíků a jemného papíru. Ze slupek rýže se vyrábí lepenka. Populární jsou také burizony, což jsou nabobtnalá rýžová zrna namočená v oslazené vodě a nafouklá krátkým napařením (JELÍNEK, 2001).

Obr. 4 Rýže (BIGMENU.CZ)

Obr. 5 Rýžová pole v Číně (FOTOAPARÁT.CZ) 26

6. GENETICKY MODIFIKOVANÁ RÝŽE Odhady říkají, že v ranném neolitu, což je asi 10000 let před naším letopočtem žilo na zemi jen něco kolem jednoho milionu lidí. Kolem roku 2000 před naším letopočtem jich bylo pět až deset milionů. V prvním století našeho letopočtu žilo na naší planetě asi tři sta milionů lidí. V době, kdy Kolumbus objevil Ameriku, tedy roku 1492, dosáhl počet obyvatelstva již pět set milionů lidí. Dále počet lidí stoupl na jednu miliardu na počátku 19. století, dvě miliardy v polovině 20. století. Poté již byl nárůst velmi rychlý. V roce 1975 naši planetu obývaly již čtyři miliardy lidí, v roce 1997 pět miliard lidí. V prosinci 1999 bylo ohlášeno, že počet lidí překročil šest miliard. Za nedlouho by nás mělo být kolem 10 miliard. Přitom už dnes rýži konzumuje 3,8 miliardy lidí, většina jako hlavní potravinu. Rýže je hlavní světovou plodinou a sytí nejvíce lidí. Nejvíce jsou na ní odkázáni obyvatelé málo rozvinutých zemí (PAZDERA, 2005; GREENPEACE, 2005).

6.1 Důvody jejího vzniku a reakce veřejnosti Asie je kontinent, kde je velké množství států, které řadíme mezi chudší státy světa. S touto problematikou je přímo spojena životní úroveň a možnost kupovat si stravu s dostatkem vitamínů pro plnohodnotnou výživu (PAZDERA, 2005). Extrémní nedostatek vitamínu A může způsobovat až slepotu. Kvůli nedostatku základních kvalitních potravin je slepotou odhadem ohroženo na půl milionu dětí ročně. Proto vznikla snaha vytvořit rýži, která by měla geneticky zvýšený obsah vitamínu. V roce 1999 se to úspěšně podařilo. Němečtí a švýcarští vědci společně vytvořili rýži, do které byly vloženy geny zajišťující tvorbu vitaminu. Byla vytvořena tak, aby produkovala

betakarotén

(účinná

látka

proti

nádorům,

chorobám,

dně

a překyselování, je nezbytný pro kvalitní zrak) a z něj v těle vzniká vitamin A, který působí antioxidačně, dále chrání tělo před UV zářením a ochraňuje tělní buňky kůže a sliznice (PAZDERA, 2005). Postupem doby byla vytvořena už i další „novější“ verze geneticky modifikované rýže. Došlo k výměně genu, který v původní rýži nedosahoval očekávaných výsledků. Původní gen pro tvorbu betakarotenu byl z narcisu, novější gen pochází z kukuřice, který dokáže velmi výrazně zvýšit produkci vitamínu – až dvacetkrát! (PAZDERA, 2005).

27

Kritikové od počátku argumentovali tím, že hladina provitaminu v první verzi geneticky upravené rýži bylo 1,6mikrogramů na gram rýže. Přitom doporučený denní příjem je 500 – 850mikrogramů na den. Tato dávka chrání tělo před klinickými příznaky avitaminózy a je potřebná pro normální vývin a růst. Dále argumentovali tím, že pokud by žena zkonzumovala 3 porce po 100gramech rýže (průměrná dávka) a neměla jiný zdroj vitamínu A, získala by pouze 8% denního příjmu. Většina argumentů padla s příchodem druhé „silnější“ verze zlaté rýže. Její nová odrůda dokáže vytvořit místo 1,6mikrogramu vitaminu 37 mikrogramů provitaminu na gram potraviny (GREENPEACE, 2005). Ekologičtí aktivisté např. Greenpeace, či například představitelé katolické víry mají podle očekávání odmítavé stanovisko. Podle článků na českých stránkách Greenpeace se lze dočíst, že projekt zlatá rýže nemá prakticky smysl. Přepočetli, že aby dostala žena plně potřebné množství vitamínu A, musela by denně sníst 3,75kg rýže (PAZDERA, 2005; GREENPEACE, 2005).

Obr. 6 U zlaté rýže je zvýšený obsah betakarotenu ihned patrný (OSEL.CZ)

28

7. NEJVĚTŠÍ PRODUCENTI RÝŽE Rýže se dnes pěstuje na všech kontinentech Země. Proto rýžoviště najdeme ve více jak 112 státech světa. Přesto se přibližně 90 % rýže vypěstuje a zkonzumuje v Asii (JELÍNEK, 2001). Přestože ze všech obilovin je statisticky na světě nejrozšířenější pšenice, zůstává rýže na prvním místě v produkci zrna, protože v mnoha oblastech jsou získávány dvě až tři sklizně do roka a pokrývá 80 – 90% energetické spotřeby obyvatelstva Asie (BARTONÍČEK, 2005, gymkh.cz). Produkce rýže v celosvětovém dlouhodobém měřítku jednoznačně roste. V roce 1961 20 největších producentů světa vyprodukovalo 207 412 896 tun, roku 1981 to bylo 390 360 444 tun, roku 1991 již 494 606 380 tun, roku 2001 bylo vypěstováno 568 072 143 tun v roce 2007 – 622 651 890 tun. V roce 2009 svět vyprodukoval více jak 678 mil. tun rýže (FAOSTAT.FAO.ORG, 2009). Graf 1 Seřazení největších producentů světa dle produkce (FAOSTAT.FAO.ORG)

Tab. 2 Největší producenti a jejich produkce za rok 2007 (FAOSTAT.FAO.ORG) Pořadí Stát Produkované množství (tun) 1. Čína 187 397 460 2. Indie 144 570 000 3. Indonésie 57 157 436 4. Bangladéš 43 057 000 5. Vietnam 35 942 700 6. Thajsko 32 099 401 7. Barma (Myanmar) 31 450 000 29

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Filipíny Brazílie Japonsko Spojené státy americké Pákistán Egypt Kambodža Jižní Korea Nepál Nigérie Srí Lanka Madagaskar Írán

16 240 194 11 060 700 10 893 000 8 999 230 8 345 100 6 876 830 6 727 000 6 038 000 3 680 839 3 186 000 3 131 000 3 000 000 2 800 000

Součet za rok 2007 – 622 651 890 tun

Obr. 7 Zobrazení poměrného zastoupení největších producentů rýže (WIKIPEDIE.CZ) Graf 2 Zastoupení producentů (%) rýže na světových trzích (NATIONMASTER.COM)

30

7.1 Čína Tento komunistický stát je nejlidnatějším státem světa, avšak zároveň velmi ekonomicky nevyrovnaný. Města jsou „bohatá“ v porovnání s velmi chudým zemědělským venkovem, což zcela jasně vyplývá z popisu ekonomické síly. Čína je třetí nejsilnější ekonomika světa, avšak při přepočtu HDP na jednoho obyvatele se řadí na 127. místo (CIA, The World Factbook, 2009). Reliéf Čínské lidové republiky je většinou hornatý s náhorními plošinami a od východu na sever se táhnou pouště. Zemědělství je v této zemi chudé, spíše je protěžován průmysl a v posledních letech se otvírá trh se službami. Obyvatel – 1,338,612,968 (údaj z květen 09) HDP na obyvatele – 6500$ Ekonomický růst HDP – 8,4% Zemědělství se na HDP podílí – 10,9%. HDI státu – 0,762 (meziroční pohyb +0,008; 94. místo na světě) (MARTIN, 1997; CIA, The World Factbook, 2009). Graf 3 Nejvíce produkované plodiny v Číně, r. 2007. (FAOSTAT.FAO.ORG)

Z grafu vyplývá, že rýže je pro Čínu nejpěstovanější plodinou s náskokem před kukuřicí a zeleninou. Čína je největší producent rýže na světě (v celkovém množství), ale pokud graf seřadíme dle exportérů, tak ji nalezneme až na šesté příčce (většina produkce

je

spotřebována

na

vlastním

187 397 460 tun rýže a vyvezla 1 320 731 tun. 31

trhu).

V roce

2007

vyprodukovala

7.2 Indie Tato bývalá anglická kolonie je v současné době druhý nejlidnatější stát světa. Indická republika se skládá z 28 států a 7 teritorií, což znamená, že státní zřízení je federativní republika. Stát na poloostrově Přední Indie je většinou nížinatý, hornatina je pouze na jihu, na západě u hranic s Pákistánem je poušť. Pro zemědělství jsou nejvýznamnější nížinaté oblasti podél řek Ganga a Indus. Obyvatel – 1,156,897,766 HDP na obyvatele – 3100$ Ekonomický růst – 6,1% Zemědělství se na HDP podílí – 17,5% HDI státu – 0,609 (meziroční pohyb +0,009; 132. místo na světě) (MARTIN, 1997; CIA, The World Factbook, 2009). Graf 4 Nejvíce produkované plodiny v Indii, r. 2007. (FAOSTAT.FAO.ORG)

Indie byla roku 1962 sesazena z pomyslného trůnu největšího producenta rýže na světě Čínou. Tento stav dodnes platí. Tato dvě hospodářství spolu každoročně vyprodukují přibližně stejné množství rýže, jako zbytek světa. V roce 2007 vypěstovala 144 570 000 tun rýže a v exportu byla druhá s množstvím 6 143 344 tun.

32

7.3 Indonésie Všechna fakta o Indonésii se pohybují ve velkých číslech. Rozkládá se na největším souostroví, respektive se skládá z 13 677 ostrovů, z nichž je jen okolo 1500 obydlených. Ostrovy jsou roztaženy přes 3 časová pásma, od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod má 5150km. Obyvatelstvo hovoří více než 250 jazyky a skládá se z 362 národů. Reliéf je na hlavních ostrovech (Sumatra, Jáva a Celebes – jiným názvem Sulawesi) hornatý s množstvím sopek překračujících nadmořskou výšku 3000 m. n. m. Nedaleko hlavního města Jakarty se nachází známá sopka Krakatoa proslavená svým výbuchem roku 1883. Obyvatel – 240,271,522 HDP na obyvatele – 4000$ Ekonomický růst – 4,4% Zemědělství se na HDP podílí – 14,4% HDI státu – 0,726 (meziroční pohyb +0,007; 109. místo na světě) (MARTIN, 1997; CIA, The World Factbook, 2009). Graf 5 Nejvíce produkované plodiny v Indonésii, r. 2007. (FAOSTAT.FAO.ORG)

Z grafu jednoznačně vyplývá význam plodiny pro místní hospodářství. Rýže je jednoznačně nejpěstovanější komoditou na indonéském trhu a přináší největší příjmy ze zemědělského sektoru. Indonésie v roce 2007 vypěstovala 57 157 436 tun rýže, což ji řadí na třetí místo mezi světovými producenty. Marně bychom ji však hledali

33

mezi největšími 20 exportéry rýže na světě, velká většina produkované rýže končí v místním jídelníčku.

7.4 Thajsko Thajské království (původně Siamské království) vzniklo ve 13. století a zachovalo si samostatnost po celou svoji historii. Země nikdy nebyla jako jediná v oblasti kolonií Velké Británie či Francie. Současné Thajsko patří v posledních letech k hospodářsky úspěšným státům, i když se na růstu nyní podepisuje ekonomická krize. Thajsko je pro Evropany oblíbeným exotickým turistickým cílem. Sever, západ a východ země jsou hornaté a málo zalidněné. Střed Siamu tvoří úrodná a hustě zalidněná nížina. Thajsko bylo původně pokryto lesy, ale jejich kácení dosáhlo takové úrovně, že je kácení lesů dnes již zakázáno. Obyvatel – 65,998,436 HDP na obyvatele – 8100$ Ekonomický růst – -3,5% Zemědělství se na HDP podílí – 12,3% HDI státu – 0,786 (meziroční pohyb +0,004; 81. místo na světě) (MARTIN, 1997; CIA, The World Factbook, 2009). Graf 6 Nejvíce produkované plodiny v Thajsku, r. 2007. (FAOSTAT.FAO.ORG)

34

Místní hospodářství se téměř jako jediné z největších pěstitelů rýže ocitlo v záporném ekonomickém růstu. K tomu navíc zemi v první polovině roku 2008 jako jednoho z nejvíc postihly důsledky potravinářské krize. Thajsko je největším producentem rýže na světě, pokud budeme producenty řadit v množství vyprodukované rýže (určené na export, či na osobu). Sice rýže není nejvíce pěstovaná plodina této buddhistické země (nejvíce je cukrová třtina), ale přináší jednoznačně největší zisk. Thajsko roku 2007 vyprodukovalo 32 099 401 tun rýže, z toho na export 7 860 371 tun. Nárůst ceny rýže byl kvůli potravinářské krizi značný, cena thajské rýže se během pár let zvedla na vyšší úroveň, než je cena americké rýže. Vliv na nejistotu a kolísání mají zásahy státu, v průběhu roku 2008 byl vyhlášen zákaz exportu rýže ve snaze uchovat dostatečné množství rýže pro potřebu vlastního státu, což se postupem doby ukázalo, jako chybné řešení, neboť to omezilo přísun peněz lidem z prodeje do zahraničí (kde dostanou vyšší cenu než na místních trzích) a tudíž to mělo opačný efekt (AGRIS.CZ, 2009). Thajské království se snaží vytvořit rýžový kartel po vzoru Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Stalo se tak po summitu pořádaném v Thajsku, kterého se zúčastnili také Vietnam, Indie a Čína. Zástupci Indie přitom podporu tomuto projektu vyslovili ihned na summitu. Důvodem k uspořádání summitu i návrhu na založení kartelu je podle Thajska globální krize cen potravin a zamezení jejího návratu. Další významní producenti rýže zatím jasnou podporu nevyslovili, avšak z jejich

dosavadních

vyjádření

vyplývá,

že

se

k návrhu

staví

pozitivně

(AKTUÁLNĚ.CZ, 2008).

7.5 Bangladéš Bangladéš neboli tzv. Východní Pákistán patří k nejhustěji zalidněným státům světa. Tento stát je často sužován cyklony a pravidelnými záplavami kvůli nízké nadmořské výšce. To jsou důvody, které tento stát dělají jedním nejchudších zemí světa. Obyvatel – 156,050,883 HDP na obyvatele – 1600$ Ekonomický růst – 5,7% Zemědělství se na HDP podílí – 18,7% HDI státu – 0,524 (meziroční pohyb +0,007; 147. místo na světě) (MARTIN, 1997; CIA, The World Factbook, 2009).

35

Graf 7 Nejvíce produkované plodiny v Bangladéši, r. 2007. (FAOSTAT.FAO.ORG)

Bangladéš je stát, pro který je typická velmi nízká nadmořská výška a časté, rozsáhlé záplavy, které mají vliv na množství produkované rýže. Rýže je pro produkci zemědělství naprosto klíčová, což jednoznačně vyplývá z grafu produkce v zemědělství. Bangladéš v roce 2007 vyprodukoval 43 057 000 tun rýže, ale tento stát většinu své produkce sám spotřebuje. Bohužel, stejně jako Thajsko, se vláda rozhodla zakázat export do zahraničí (pro část roku 2008) a výsledkem bylo zvýšení ceny rýže (na dvojnásobek) a Bangladéš musel čelit nezvyklé krizi způsobené ze značné části katastrofálním cyklónem, který zemi zasáhl v listopadu 2007 a postaral se o zničení části úrody. Sice se tento stát v deltě řek Ganga a Brahmaputra v posledních letech proslavil spíše stavěním továren na výrobu levného oblečení např. pro obchodní řetězce Carrefour, Tesco nebo Walmart (což do státní kasy přináší na 9 miliard dolarů ročně – mimochodem to jsou přibližně ¾ státního exportu), ale pracovníci se začali bouřit, protože většina zaměstnanců dostává minimální plat 25 dolarů a při ceně 1kg rýže za 50 centů (1kg rýže zajistí čtyřčlenné rodině obživu na jeden den) to znamenalo, že většina bangladéšských domácností utrácela pouze za jídlo až 70 procent ze svých příjmů. Výsledkem byly příspěvky firem dělníkům na rýži ve výši 30% ceny z trhu na 4 kilogramy týdně. Podle agentury AFP by mělo být takto nakrmeno okolo 200 tisíc pracovníků, což je ¼ z celkového počtu (AKTUÁLNĚ.CZ, 2008).

36

7.6 Další pěstitelé rýže Austrálie: Rekordní propad v produkci rýže zaznamenalo australské ministerstvo zemědělství (v roce 2008). Tato zpráva přišla na už tak napnutý trh, kde cena rýže v poslední době rekordně roste. Pokles produkce rýže v Austrálii (konkrétně ve státu Nový Jižní Wales) je o 99% v porovnání s rekordní sklizní v roce 2001, kdy se sklidilo 1,64 mil. tun rýže. V roce 2008 to bylo „pouze“ 19 tisíc tun, což znamená nejhorší sklizeň od roku 1928 z důvodu přetrvávaného sucha a nedostatku zavlažování. Přitom v minulosti (v periodě do roku 2003) byla Austrálie větší producent než Japonsko či Brazílie (MESEC.CZ, 1998 – 2010). Egypt: Egypt je největším producentem a exportérem rýže na Africkém kontinentě – ročně 4,6 mil. tun a domácí spotřeba – 3,2 mil. tun. Díky několikanásobnému zdražení ceny na domácím trhu, vlivem potravinové krize, byl vývoz rýže na 6 měsíců od dubna 2008 zakázán, aby bylo zajištěno pokrytí domácí poptávky (BUSINESSINFO.CZ, 2009). Stejný krok napodobily později například Thajsko, Vietnam či Kambodža (což se ukázalo jako kontraproduktivní opatření). Filipíny: Filipíny se řadí na osmé místo světa podle množství vyprodukované rýže, avšak Filipíny mají velký problém s úrovní a kvalitou zemědělství i přesto, že zde sídlí Mezinárodní institut pro výzkum rýže (IRRI). Stále nedosáhly soběstačnosti, zatímco například nedaleký Vietnam, který kdysi patřil k ekonomicky nejzaostalejším státům v Asii, je nyní po Thajsku druhý největší vývozce rýže v Asii (přepočteno na osobu). Důvody, proč zůstávají Filipíny pozadu, jsou dva. Zastaralé zavlažovací systémy, které v šedesátých letech patřily ke špičkovým, jsou nyní bez dlouhodobých investic téměř k nepoužití. Zatímco tedy farmáři a rolníci v ostatních asijských státech postupně modernizují metody obdělávání půdy, Filipínci se museli vrátit k osvědčeným pomocníkům – vodním buvolům. Druhý důvod je selhání agrární reformy. Naprostá většina chudých rolníků nedokáže bez podpůrných programů vlády zúrodnit půdu a se ziskem prodat. Má na tom také vliv korupce vládních představitelů, která brání větším investicím do reformy pozemků (PALMER, 2000; AKTUÁLNĚ, 2008). 37

8. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ VÝVOZCI A DOVOZCI Ačkoliv státy Čína a Indie dohromady vyprodukují téměř polovinu světové produkce, na export do zahraničí jde jen malá část z jejich objemu produkce. Jsou to nejpočetnější státy světa a značná část jejich produkce skončí na domácím trhu, neboť se jí musí uživit více jak 2,3 miliardy lidí. Největším vývozcem rýže je Thajsko, které je přitom v tabulce s celkovou produkcí až na šestém místě. Vlastní hodnoty a z toho důvodu také celá tabulka největších exportérů světa, jsou zkresleny, neboť se do exportu započítává i rýže, která není v daném státě vyprodukována ale například jen zpracována, zabalena a přitom dovezena odjinud. Díky této metodické nepřesnosti můžeme v tabulce najít státy jako Singapur, Spojené arabské emiráty, Francii či Velkou Británii. Tab. 3 Pořadí vývozců rýže a objem exportu za rok 2007 (FAOSTAT.FAO.ORG) Pořadí Stát Množství exportu (tun) 1. Thajsko 7 408 299 2. Indie 6 143 344 3. Vietnam 4 558 000 4. Spojené státy americké 3 144 587 5. Pákistán 2 994 571 6. Čína 1 158 731 7. Egypt 1 123 494 8. Itálie 553 490 9. Uruguay 551 767 10. Argentina 274 229 11. Austrálie 171 777 12. Španělsko 117 767 13. Ekvádor 93 003 14. Singapur 74 872 15. Řecko 69 061 16. Brazílie 56 784 17. Francie 40 292 18. Velká Británie 39 763 19. Spojené arabské emiráty 38 353 20. Paraguay 36 437 Tabulka dovozců je taktéž zajímavá. Dokazuje při hlubším zamyšlení občasnou zbytečnost v dopravě, kdy je stát velkým producentem a přitom tu stejnou surovinu taktéž dováží (např. USA, Čína, Brazílie). Dále jsou v tabulce uvedeny státy, které sami produkují značné množství rýže a jsou zastoupeny v tabulce 20 největších producentů světa, avšak i přesto nemají dostatečné množství rýže pro uživení vlastního obyvatelstva a musí dokupovat tuto komoditu ze zahraničí (např. Filipíny či Bangladéš). 38

Tab. 4 Pořadí dovozců rýže a objem importu za rok 2007 (FAOSTAT.FAO.ORG) Pořadí Stát Množství importu (tun) 1. Filipíny 1 900 000 2. Indonésie 1 001 432 3. Jižní Afrika 943 347 4. Írán 934 614 5. Saudská Arábie 924 713 6. Benin 922 457 7. Korejská lidově demokratická republika 785 000 8. Mexiko 755 957 9. Irák 735 810 10. Spojené arabské emiráty 734 584 11. Pobřeží Slonoviny 613 568 12. Malajsie 600 138 13. Spojené státy americké 582 053 14. Bangladéš 572 252 15. Nigérie 563 877 16. Čína 500 393 17. Brazílie 494 599 18. Mozambik 425 600 19. Hong Kong 342 742 20. Jemen 327 935

Obr. 8 Rýžové pole v Indonésii (MONGABAY.CZ)

39

9. DOVOZ RÝŽE DO ČESKÉ REPUBLIKY Na stránkách czso.cz najdeme databázi zahraničního obchodu, kde po přesnějším zadání můžeme sledovat vývoj dovozu rýže do ČR v průběhu let. Vstupem České republiky do EU (1. května 2004) se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu i metodika jejího provádění a zpracování jejích výsledků v důsledku čehož se změnila úroveň provádění dopočtů pro zboží. Od roku 2006 již není monitorováno množství dovážené rýže, ale už je řazena do celkového množství obilovin bez rozlišení, ale pouze hodnota dovážené rýže v CZK. Databáze nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů Intrastat a Extrastat. Vývoj dovozu se v průběhu let mění, v období let je nestálý, v období delších časových intervalů se dovoz rýže do naší republiky zvyšuje. Tab. 5 Množství (v kg a CZK) dovozu rýže v průběhu let do ČR (CZSO.CZ) Období od - do Netto dovozu (kg) Státní hodnota (tis.CZK) 1. 1. 1999 31. 12. 1999 57 273 406 651 199 1. 1. 2000 31. 12. 2000 55 189 608 611 865 1. 1. 2001 31. 12. 2001 48 230 582 488 711 1. 1. 2002 31. 12. 2002 55 517 643 475 962 1. 1. 2003 31. 12. 2003 59 821 632 466 209 1. 1. 2004 31. 12. 2004 59 716 898 586 986 1. 1. 2005 31. 12. 2005 47 242 902 555 768 1. 1. 2006 31. 12. 2006 --750 568 1. 1. 2007 31. 12. 2007 --884 515 1. 1. 2008 31. 12. 2008 --1 092 311 1. 1. 2009 31. 12. 2009 --985 679 Dnešní tržní politika ovlivněná propojením trhů přináší možnost převážet téměř jakékoliv zboží přes celý svět a zpracovávat jej v opačných koncích světa. Asijští prodejci většinou rýži prodávají neupravenou, případně v očištěné podobě. Poté se ve velkém množství převáží do Evropy, kde se zpracuje, povaří, pytlíkuje a zabalí. Právě tato situace nám velmi často zkresluje tabulky světových exportérů a stejně tak i ovlivňuje tabulku států, odkud se do ČR dováží rýže. Proto tedy nemáme tabulku států, odkud rýže pochází (kde byla vypěstována), ale odkud se k nám dováží. Díky takto zkresleným údajům se nám v tabulce objevují typicky zpracovatelské země a ne pěstitelské (např.: Polsko, Francie, Slovensko, Nizozemsko, Belgie, Bulharsko, Rakousko či Velká Británie). V tabulce import z období 1. 12. 2008 – 30. 11. 2009.

40

Tab. 6 Nejvýznamnější státy dovážející rýži do ČR (CZSO.CZ) Pořadí Stát Množství dovezené rýže (tis. CZK) 1. Itálie 595 772 2. Thajsko 132 717 3. Polsko 95 179 4. Francie 33 203 5. Slovensko 27 899 6. Indie 23 676 7. Maďarsko 19 998 8. Řecko 14 948 9. Nizozemsko 11 770 10. Belgie 10 456 11. Spojené státy 7 584 12. Bulharsko 7 480 13. Pákistán 7 196 14. Německo 7 118 15. Španělsko 7 070 16. Tchaj-wan 6 228 17. Vietnam 3 334 18. Argentina 3 263 19. Uruguay 3 224 20. Rumunsko 1 688 21. Velká Británie 875 22. Čína 446 23. Egypt 198 24. Rakousko 164 25. Japonsko 97 26. Turecko 91 27. Korea 59 28. Laos 13 29. Nepál 7 30. Dánsko 7 31. Kanada 2

Obr. 9 Rýžová pole ve svahu (PIXMAC.CZ)

41

10. SOCIÁLNĚ EKOLOGICKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ RÝŽE Rýže je základní potravinou pro téměř polovinu lidstva, proto má význam, který je nenahraditelný.

10.1 Sociální aspekt pěstování rýže Díky cenové dostupnosti a vícenásobné roční úrodě je rýže jako potravina dostupná i pro chudé obyvatelstvo. Díky nízké ceně a rozšíření, je dostupnost této plodiny velmi důležitá pro udržení sociálního klidu obyvatelstva. Tento efekt je nejvýznamnějším sociálním aspektem, který nám rýže přináší. Člověk jako jedinec má čím dál větší potřebu přeměňovat rýži do podoby, kterou si sám určuje a přestává brát ohledy na přírodní zákony. U geneticky modifikované rýže je snaha uměle zvyšovat množství vitamínů a tím i nutriční význam pro člověka, od čehož si obchodníci a politici hodně slibují. V knize antropologa Gladwella, který studoval zvyky a život tradiční jihočínské vesnice, je uveden výrok: „Rýže je život“. Rýže je ukazatelem bohatství a statutu ve společnosti. Podmiňuje prakticky každý pracovní okamžik každého dne. Chcete–li v chudších krajích Číny nebo Indie něco znamenat, musíte mít rýži. Kolem rýže se točí celý svět. Pěstitelé prodávají svoji rýži na trhu, aby si mohli koupit jiné zboží denní spotřeby. Na snídani jedí například v jižní Číně takzvané kandží – rýžovou kaši s hlávkovým salátem, rybí pastou a bambusovými výhonky. Na oběd často rovněž kandží. A na večeři rýži s „přílohou“ (GLADWELL, 2009). Práce na rýžových polích je většinou rodinným podnikem, čili na produkci polí jsou všichni životně závislí. Rýže se z větší části produkuje na menších farmách (ať už v Číně, Indii, Indonésii nebo Madagaskaru) a poté je skupována obchodníky. Ti dále obstarávají opracování, leštění a další úpravy zrn a dále ji prodávají na export do celého světa. Jejich zisk bývá obvykle mnohonásobně vyšší než samotných malých producentů. V rozvinutém světě vznikla snaha zavést spravedlivý způsob obchodu, aby vlastní producenti (v drtivém množství chudí obyvatelé zaostalých států v Africe, Asii a Jižní Americe) získali opravdovou cenu za svoji plodinu a práci. Takto vznikla myšlenka pro vznik Fair Trade obchodu.

42

10.1.1 Co je to Fair Trade ? Myšlenka Fair Trade (v překladu spravedlivý obchod) byla založena

jako

snaha

o

zavedení

alternativního

řešení

mezinárodního obchodu, jehož cílem je klást důraz na sociální a ekologický směr výroby. Malí pěstitelé jsou při odbytu své produkce zcela odkázáni na prostředníky, kteří od nich vykupují zboží za značně nevýhodných podmínek, protože je jejich pozice nepřiměřeně silná a pěstitelé jsou na ně naprosto odkázáni

Obr. 10.Značka FT

pro nedostatek kapitálu, informací nebo zkušeností. (FAIRTRADE.CZ, 2005 – 2006). Společnost pro Fair Trade je nevládní nezisková organizace – má status občanského sdružení a mimo prodeje produktů ze zemí globálního Jihu (Afriky, J. Ameriky a Jihovýchodní Asie) se snaží zvyšovat povědomí o Fair Trade mezi lidmi jako nástroj k prosazování udržitelného rozvoje v zaostalých zemích (FAIRTRADE.CZ, 2005 – 2006). 10.1.2 Fair Trade v České republice V souvislosti s historií a vývojem hnutí Fair Trade dnes ve většině zemí včetně České republiky vedle sebe paralelně existují dvě základní větve Fair Trade: prodej Fair Trade výrobků ve specializovaných Fair Trade obchůdcích a prodej Fair Trade výrobků v běžných maloobchodech, které kromě Fair Trade nabízejí i konvenční zboží. Pokud spotřebitel zavítá do specializovaného Fair Trade obchůdku je samotná identita těchto obchůdků dostatečnou zárukou férového původu zboží, které se v nich prodává – tyto obchůdky odebírají výrobky výhradně od důvěryhodných Fair Trade dodavatelů (nejčastěji členů mezinárodní asociace Fair Trade organizací IFAT), jejich provozovateli jsou nevládní neziskové organizace (v případě ČR navíc členové české Asociace pro Fair Trade). Zisk z těchto specializovaných obchůdků je použit na účely v souladu s myšlenkou Fair Trade (FAIRTRADE.CZ, 2005 – 2006). Každý Fair Trade produkt je označen speciálním logem, které je jedinou zárukou férového původu zboží (viz obr.10), (ASOCIACE PRO FAIR TRADE, 2009). Kromě toho všeho přináší do Společnosti pro Fair Trade do České republiky inovativní formy rozvojového vzdělávání pro skupiny, již od věku mateřských škol. 43

Při snaze vypátrat pomocí statistik domovský stát vypěstované rýže, která se prodává ve Fair Trade obchodech, narazíme na stejný problém, jako v prodeji běžné (ne Fair Trade) rýže. V ročence najdeme pouze státy, ve kterých jsou zpracovatelské závody pro zpracování rýže dovezené ze států převážně třetího světa. Z toho vyplývá, že se musíme spokojit s vědomím, že rýže se k nám dováží z Rakouska, Francie a Německa (ASOCIACE PRO FAIR TRADE, 2009).

10.2 Ekologický aspekt pěstování rýže Počátkem roku 2010 se objevily zprávy o hrozícím jistém ekologickém problému v Číně. Sice nesouvisí pouze s rýží, ale její pěstování to může také velmi ovlivnit. Čínská půda se totiž příliš intenzivním hnojením nečekaně rychle okyseluje. Musíme si uvědomit, že jde o nejlidnatější zemi světa a jednoho z největších producentů zemědělských plodin včetně rýže. Stoupající kyselost půdy by mohla vážně narušit zemědělskou produkci a způsobit velmi vážné problémy a nedostatky potravin. Někteří vědci sice kritizují postup hodnotit půdu jako celek v celém státě a upřednostňují teritoriální výsledky okyselování půdy, ale celkově zhoršující se stav nadužíváním hnojiv za účelem vysokých výnosů nemůže popřít nikdo. Od 80. let kyselost půdy stoupla až o 0,8 jednotky. Většina rostlin přitom optimálně roste při neutrálním pH 6 – 8, další pokles by pro ně mohl mít fatální důsledky. Přírodě přitom změna pH o 1 stupeň zabere až stovky let (NOVINKY.CZ, 2010). Způsob pěstování této plodiny má také další neblahé důsledky. Rýže roste na polích, která se periodicky zaplavují. Pod vodou probíhá rozklad odumřelých částí rostlin a živočichů na metan, který patří mezi skleníkové plyny. Metan je ale na rozdíl od CO2 mnohem účinnější skleníkový plyn, uvádí se až v poměru 21:1. Vzhledem k ohromné rozloze rýžových polí jde zřejmě o největší zdroj metanu, na němž se člověk podílí. Odhaduje se, že z celkem 130 milionů hektarů polí ročně unikne 50 až 100 milionů tun metanu. Východiskem může být pěstování na sucho. To však nabízí zatím nižší výnosy (LIDOVÉ NOVINY, 9. 2008). Do koncepce pěstování, konzumace a prodeje rýže začíná velmi zasahovat problém globalizace. Situace je velmi složitá. Co se týká situace u pěstitelů rýže v Indii, setkal jsem se s článkem „Svět v zrnku rýže“ (SHIVA, 2001), který zasvěceně pojmenovává problémy a stav. V úvodu článku nás autorka seznamuje s významem rýže v asijských kulturách a s tím, že tato plodina znamená více než jen zdroj kalorií a potravinu. Dále 44

se zabývá ožehavými tématy snížení biodiverzity, trendem monopolizace v obchodu s rýží,

genovými

manipulacemi

s genofondem

rýže,

patentovými

bariérami

a biopirátství některých západních společností aj. Nejvýznamnějším ekologickým aspektem je skutečnost, že se rýže pěstuje na velkých plochách jako monokultura. Pěstuje se již po několik tisíciletí., dnes ve vhodném klimatickém pásu na několika kontinentech a jako monokultura nepřímo likviduje původní ekosystémy, které se nacházely dříve v místech dnes osázených rýží. Přeměnou ploch na rýžové plantáže dochází k likvidaci nebo výraznému potlačení širokého druhového spektra rostlinstva a jeho nahrazením jednou rostlinou. Zkáza původního ekosystému bere až na malé výjimky živočichům domov (např. prakticky zrušení hnízdišť ptáků, možnosti úkrytů aj.) a možnost jejich obživy. Tyto ekosystémy (plodné nížiny kolem řek) jsou všude na světě právě pro svoji úrodnost velmi vzácné.

Obr. 11 Rýžové pole na ostrově Luzon (WIKIPEDIE.ORG)

Obr. 12 Sázení semenáčků na Filipínách (MONGABAY.COM) 45

11. ZÁVĚR Bakalářská práce se v úvodu zabývá botanickým zatříděním rýže, historií samotné plodiny i jejího pěstování, její kultivace, pěstováním různých odrůd. Je nastíněna problematika geneticky modifikované rýži. Následující kapitoly jsou věnovány ekonomickému hledisku. Práce pojednává i o rýži jako zboží na světových trzích. Pozornost je věnována největším světovým producentům, největším exportérům a importérům. Samostatná část je věnována podmínkám importu rýže do České Republiky a komentáři hodnotám uvedeným v tabulkách. Je zdůrazněn význam sociálně – ekologických aspektů pěstování rýže. Moderní trendy v pěstování rýže, v její distribuci a celosvětovém obchodu, jsou bohužel vedeny maximalizací zisku. Toto je jedna ze stinných stránek globalizace, která mění tvář současného světa.

46

12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Agris - agrární www portál [online]. 2000-2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . ASOCIACE PRO FAIR TRADE. Výroční zpráva 2008. Praha : [s.n.], 2009. 40 s. Aktuálně.cz [online]. 1999-2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . Aktuálně.cz [online]. 1999-2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . Aktuálně.cz [online]. 1999-2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . BARTONÍČEK, Rudolf. Gymnázium Jiřího Ortena : Sherwood, expozice č. 2: Rostliny a jejich význam pro člověka [online]. 03.11.2005 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . Businessinfo.cz [online]. 1997-2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . CIA World Factbook [online]. 2009 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . ISSN 1553-8133. Dia potraviny : PPL Racio a bio potraviny [online]. 2006 [cit. 2010-03-11]. Rýže. Dostupné z WWW: . EDLIN, Herbert. L´udia a rastliny. RNDr. Viera Feráková. Košice : Mladé letá, 1982. 305 s. ISBN 66-217-82. Fair Trade [online]. 2005-2006 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . Fair Trade [online]. 2005-2006 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . Fair Trade [online]. 2005-2006 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . GLADWELL, Malcolm. Mimo řadu. 2009 : Praha, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7363249-6.

47

Greenpeace Česká republika [online]. 13.02.2005 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . HEYWOOD, Vernon H. Flowering Plants of the World. London: B T Batsford Ltd, 1996. 335 s. ISBN 0-7134-7422-X. HILL, Albert F. Economic botany. Delhi : McGraw-Hill Book Company, 1992. 318 s. ISBN 0-07-099351-3. HOMOLA, Jiří. Klub Hanoi : Pěstování rýže [online]. 16.10.2006 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . JELÍNEK, Petr. Rýže. Ekologický zpravodaj. 2001, 9. KYRAL, Aleš. Rostliny.net [online]. 2007-2010 [cit. 2010-02-11]. Dostupný z WWW: . LA Food [online]. 2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . Lidové noviny : I při pěstování rýže vzniká skleníkový plyn [online]. 9.9.2008 [cit. 201002-08]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-1385. MARTIN, Terry. Zeměpis světa. RNDr. Mojmír Šlachta. Praha: Slovart, 1997. 303 s. ISBN 80-7209-027-5. Mesec.cz [online]. 1998-2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . ISSN ISSN 1213-441. O kulturistice [online]. 11.02.2009 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . PALMER, John. Všechno o zemi. Pavel Červinka a kolektiv. Praha: Reader´s Digest Výběr, 2000. 768 s. ISBN 80-86196-17-8. PAVLIŠ, J. -- KOBLÍŽEK, J. -- JELÍNEK, P. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 2002. 122 s. 1946. ISBN 80-7157-627-1. PAZDERA, Josef. OSEL - Objective Source E-learning [online]. 03.04.2005 [cit. 201002-08]. Dostupný z WWW: .

48

PECHAR, Luboš. Přírodou.cz [online]. 2006-2009 [cit. 2010-02-11]. Dostupný z WWW: . ŠPALDON, Emil. a kol. Rostlinná výroba. Bratislava: SZN, 1982. 720 s. ISBN 07-12486. VALÍČEK, Pavel. a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. 486 s. ISBN 80-200-0939-6. VALÍČEK, Pavel. a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 1989. 416 s. ISBN 80-200-0000-3 VEDRAL, Radovan. Basmati [online]. 2009 [cit. 2010-03-11]. Rýže Basmati. Dostupné z WWW: . Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 10.10.2009 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 6.12.2009 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 8.12.2009 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 26.12.2009 [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: . Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje. Dostupné z WWW: . ŽÁČEK, Zdeněk. Plody dalekých krajů. Praha: Merkur, 1981. 197 s. ISBN 51-354-81. Čína je kyselejší, příliš mnoho hnojiv ničí půdu nejlidnatější země. Novinky.cz [online]. 2010, 1, [cit. 2010-02-23]. Dostupný z WWW: .

49

13. SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ Seznam tabulek: Tabulka 1: Složení rýže vypěstované u nás …………………………………..

17

Tabulka 2: Největší exportéři a jejich produkce za rok 2007………………...

29

Tabulka 3: Pořadí vývozců rýže a objem exportu za rok 2007……………….

38

Tabulka 4: Pořadí dovozců rýže a objem importu za rok 2007………………

39

Tabulka 5: Množství (v kg a CZK) dovozu rýže v průběhu let do ČR………...

40

Tabulka 6: Nejvýznamnější státy dovážející rýži do ČR………………………

41

Seznam grafů: Graf 1: Seřazení devíti největších producentů světa dle produkce…………….

29

Graf 2: Zobrazení poměrného zastoupení největších producentů rýže ………..

30

Graf 3: Nejvíce produkované plodiny v Číně, r. 2007………………………...

31

Graf 4: Nejvíce produkované plodiny v Indii, r. 2007………………………...

32

Graf 5: Nejvíce produkované plodiny v Indonésii, r. 2007…………………....

33

Graf 6: Nejvíce produkované plodiny v Thajsku, r. 2007……………………..

34

Graf 7: Nejvíce produkované plodiny v Bangladéši, r. 2007………………….

36

Grafy vygenerovány z databáze: http://faostat.fao.org/site/339/default.aspx

Seznam obrázků: Obrázek 1: Americká dlouhozrnná rýže http://en.wikipedia.org/wiki/File:US_long_grain_rice.jpg ……….. 18 Obrázek 2: Stádia růstu rýže – vodní hladina je znázorněna modře (EDLIN,1982) …………………………………………………… 21 Obrázek 3: Neuvařená, vyleštěná dlouhozrnná rýže, http://en.wikipedia.org/wiki/File:Rice_p1160004.jpg …………… 23 Obrázek 4: Rýže http://www.bigmenu.cz/wimg/ryze1.jpg ................................ 26 Obrázek 5: Rýžová pole v Číně http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=559307&gal=photo 26 Obrázek 6: U zlaté rýže je zvýšený obsah betakarotenu ihned patrný http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=500&img=1112516264.jpg ………………………………………………………………….… 28 50

Obrázek 7: Zobrazení procentuálního zastoupení největších producentů rýže http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/0/09/2005 rice_%28paddy%29.PNG/800px-2005rice_%28paddy%29.PNG .. 30 Obrázek 8: Rýžové pole v Indonésii http://world.mongabay.com/photos/indonesia/p7530p.html ........... 39 Obrázek 9: Rýžová pole ve svahu http://www.pixmac.cz/fotka/rice-fields/000000664415 .................. 41 Obrázek 10: Značka FT http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=74 …….... 43 Obrázek 11: Rýžové pole na ostrově Luzon http://en.wikipedia.org/wiki/File:Banaue_Rice_Terrace_ Close_Up_%282%29.JPG ….…………………………………...

45

Obrázek 12: Sázení semenáčků na Filipínách http://world.mongabay.com/photos/laos/p26783p.html ................. 45

51

14. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CIA

Central Intelligence Agency (Ústřední zpravodajská služba)

CZK

Česká koruna (označení měny)

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

FT

Fair Trade

HDI

Human Development Index (Index lidského rozvoje)

HDP

Hrubý domácí produkt

Obr.

Obrázek

Tab.

Tabulka

USA

Unites States of America (Spojené státy Americké)

UV

Ultrafialové (Ultraviolet) záření

52