V Ì S T N Í K. všechno nejlepší v roce 2005 a doufám, že Vás budu moci v hojném poètu pøivítat v Lyonu. Malou WEIRICH

ÈÍSLO 2/2004

VÌSTNÍK

ÈESKÉHO ZAHRÁDKÁØSKÉHO SVAZU

Hospodáøsko-finanèní komise RR ÈZS schválila pro základní organizace ÈZS metodický pokyn pøechodu na podvojné úèetnictví od 1. ledna 2005 ve zjednodušeném rozsahu. Hospodáøùm ÚR komise HF doporuèuje Vìstník 2/2004 podrobnì prostudovat, ponìvadž v nìm najdou metodické pokyny a pøíklady i pro úètování územních rad ÈZS.

Vážení pøátelé,

obdrželi jsme dopis Office International v nìmž generální sekretáøka tohoto sdružení evropských zahrádkáøských svazù (nový název pro Evropskou ligu zahrádkáøù) hodnotí rok 2004. Protože obsahuje øadu myšlenek, které se Vám mohou hodit pro jednání s úøady, otiskujeme jej v plném znìní.

Milí zahrádkáøi a zahrádkáøky, rok 2004 se v celé Evropì odehrával ve znamení rozšíøení Evropské unie a pøijetí Evropské ústavy. Cílem je bezpochyby budoucnost v míru a zdraví založená na pocitu sounáležitosti všech obèanù a na spoleèných hodnotách.

Od samého poèátku pøispívá zahrádkáøské hnutí spoleènou kulturou zahrad k pocitu sounáležitosti více než devíti milionù zahrádkáøù v patnácti evropských zemích, ke zdraví všech èlenù, lepší kvalitì života a v neposlední øadì i k sociálnímu míru. Od Severního mysu po Marseille a od Birminghamu po Bratislavu pøináší zahrádka užiteèný a zdravý pøíspìvek k výživì, umožòuje relaxaci a zotavení, podporuje fyzickou vyrovnanost a zdraví, je uèebnicí vedoucí k poznávání souvislostí v pøírodì a nenahraditelným místem setkávání s družností, solidaritou a tolerancí. Mottem Office byla v roce 2004 snaha pøipravit zahrádkáøské hnutí lépe na budoucnost.

A tak byla 17. èervna provedena zmìna Stanov, která nám má umožnit požadovat dotace na úrovni EU a navázat strukturovanou spolupráci se svazy, které se nemohou stát èleny Office. Ještì zøetelnìji byla podtržena sociální, ekonomická a ekologická funkce a jednání ve smyslu Agendy 21.

Studijní zasedání, které se konalo od 16. do 20. èervna ve Varšavì, se zabývalo tématem „Zahrádky a dìti a mládež”. Jak mùžeme pøilákat dìti a mládež k zahrádkám ve spoleènosti, která je zahlcena nabídkami na èinnost ve volném èase, a v níž hrozí, že je virtuální svìt zcela odcizí od jejich pøirozených koøenù? Jak mùže zahrádkáøské hnutí dále žít, jestliže dnes nemotivuje pro tento cenný prvek humánního státu a vyrovnané spoleènosti dìti, které budou zítra vládnout svìtu? Všem zahrádkáøským svazùm se doporuèuje, aby pøedložily svým organizacím výsledky studijního zasedání, informovaly je o aktivitách, které tu byly pøedstaveny, a nabádaly je, aby se i ony v této oblasti angažovaly. Jak se žádá v rezoluci, tyto aktivity by mìly bez jakýchkoli výhrad podpoøit i úøady. Pomáhají totiž øešit mnoho akutních problémù naší spoleènosti jako násilí, „necivilní chování”, nespokojenost, nerozvážnost a absenci tolerance.

V roce 2005 probìhne 34. Kongres Office International v Lyonu pod heslem „Zahrádky v srdci mìsta”. V dobì rostoucího konkurování volných ploch se musí zahrádkáøi stále èastìji bránit proti rušení mìstských areálù. Ale bez aktivních zelených ploch, které levnì umožòují kvalitní život, bez míst, v nichž vládne spoleèný duch a radost ze života, tolerance a solidarita, kde se dají poznávat a souèasnì i v praxi vyzkoušet pøírodní souvislosti – tedy bez zahrádek – mìsto zchudne a zkamení. Když jsou tyto zahrádky navíc i místy, kde se prokazatelnì vyskytuje velice znaèná druhová rozmanitost, pak mùžeme naše požadavky podpoøit dalším velice závažným argumentem: že totiž dnes, ani zítra nelze zahrádky opomíjet nebo zanedbávat jako podstatný prvek mìst. Velký poèet delegátù ze všech 15 svazù na kongresu v Lyonu mùže pak jen zdùraznit naši politickou moc, podtrhnout naše požadavky vùèi úøadùm a pøispìt k tomu, že i pro zahrádkáøe bude platit výrok: „Ce qui du passé vit dans le présent est déterminant pour l’avenir” (což volnì pøeloženo znamená: Minulé úspìchy, které jsou živé a aktuální i v souèasnosti, urèují budoucnost). Pøeji Vám Vánoce plné rozjímání, Vaší rodinì, Vašemu svazu, Vašim organizacím i Office International všechno nejlepší v roce 2005 a doufám, že Vás budu moci v hojném poètu pøivítat v Lyonu. Malou WEIRICH generální sekretáøka 1

vestnik 21.PM6

1

27.10.2004, 10:32

1. Sdìlení Hospodáøsko finanèní komise RR ÈZS

Hospodáøsko-finanèní komise RR ÈZS (dále HFK) se v prvé polovinì roku 2004 podrobnì zabývala pøechodem základních organizací ÈZS z jednoduchého úèetnictví v roce 2004 na úèetnictví (podvojné) od 1.1.2005. Výsledkem projednání je písemný materiál, viz dále, který HFK doporuèuje všem funkcionáøùm ZO ÈZS k podrobnému prostudování. Ve Vìstníku ÈZS è. 1/2004 a 2/2004 najdou funkcionáøi ZO potøebné informace k plynulému pøechodu do nového systému úètování. Níže uvedený písemný materiál byl dán k pøipomínkám revizní skupinì RR ÈZS a projednán s daòovou poradkyní RR ÈZS. KHF RR ÈZS k plynulému pøechodu na nový sytém úètování od 1.1.2005 doporuèuje následující termíny a postupy: 1. Øíjen – listopad 2004 – prostudování Vìstníku è. 1/2004, 2/2004 a pøevzetí deníku ZO od územní rady ÈZS, 2. Listopad 2004 – pøíprava inventarizace, a) doøešení pohledávek a závazkù roku 2004, b) evidenèní (úèetní) odpis majetku tak, aby v r. 2005 mohl být provádìny úèetní odpisy (metodika dále), 3. Listopad 2004 - sestavení vnitøních pøedpisù ZO ÈZS k projednání v orgánu ZO (metodika dále), 4. Prosinec 2004 - pøíprava úèetní závìrky v jednoduchém úèetnictví, - sestavení výkazù o majetku a závazcích, výkazu o pøíjmech a výdajích, - pøíprava pøiznání k dani z pøíjmù právnických osob za r. 2004 (pokud pøichází v úvahu) 5. Leden 2005 - zavedení poèáteèních stavù k 1.1.2005 do deníku ZO na základì výsledku inventarizace, 6. Leden 2005 - zahájení úètování jednotlivých položek do deníku ZO podle Pøíkladù úètování…, 7. Únor 2005 do 10. února - pøedání pøipomínek a poznatkù z prvních krokù pøi úètování ZO hospodáøùm územních rad ÈZS, Dne 19. února 2005 se uskuteèní v Lázních Podìbrady semináø hospodáøù územních rad ÈZS. Na tomto semináøi, mimo jiné, budou projednány i pøípadné pøipomínky k úètování ZO ve zjednodušené formì od základních organizací. Pøehled úkolù pro základní organizace není vyèerpávající. Každá ZO ÈZS podle svých podmínek bude øešit ty úkoly, které pro ni pøicházejí v úvahu. Hospodáøsko-finanèní komise RR ÈZS pøeje všem základním organizacím úspìch v øešení novì vzniklé situace.

2. Úèetnictví v ZO ÈZS v roce 2004 a v roce 2005

Úvod Èeský zahrádkáøský svaz eviduje k 30.9.2004 celkem 3375 základních organizací. Rozsah èinnosti tìchto organizací, z úèetního hlediska, je od nìkolika položek u jedné ZO v kalendáøním roce po tisíce úèetních položek u jiné ZO . Nìkteré údaje pro vytvoøení metodické pomùcky pro organizace ÈZS byly získány z publikace Úètová osnova , Èeské úèetní standardy, úèetní postupy…, vyhlášky, zákony autorù: J. Svobodová, Ing. Z.Šafránek, firma ANAG s.r.o. Tato metodická pomùcka ve zjednodušené formì chce pomoci organizacím ÈZS provést pøechod z úètování v systému jednoduchého úèetnictví do (podvojného) úèetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Metodická pomùcka není vyèerpávající a chybìjící údaje je nutné hledat v pøíslušných zákonech v aktuálním znìní. Nejèerstvìjší informace je ta, že bude v dohledné dobì, ještì v roce 2004, aktualizována vyhláška è. 504/2002 Sb. Byl zpracován Vzorový úèetní pøíklad za mìsíc leden a je souèástí úèetního deníku pro vedení úèetnictví ve zjednodušeném rozsahu organizací ÈZS. Úèetní deník organizací ÈZS obdrží každá základní organizace v jednom vyhotovení zdarma, a to prostøednictvím územní rady ÈZS. Doporuèujeme ZO ÈZS, aby si vyzvedly deník na územní radì od poèátku listopadu.

Legislativa

Zákon o úèetnictví è. 563/1991 Sb., v aktuálním znìní, poslední novela zákon è. 437/2003 Sb. K zákonu vydalo Ministerstvo financí vyhlášku è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání..., pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, jak vyplývá ze zmìn provedených vyhláškou è. 476/2003 Sb. Vyhláška è. 504/2002 Sb., ve znìní vyhlášky è. 476/2003 Sb. byla v plném aktuálním znìní zveøejnìna ve Vìstníku è. 1/2004 pro potøebu organizací ÈZS vèetnì pøílohy è. 3 – Smìrná úètová osnova, pøílohy è. 1 a 2 – uspoøádání a oznaèování položek Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty. Vyhláška è. 504/2002 Sb., v aktuálním znìní. Vyhláška stanoví pro vedení úèetnictví v plném rozsahu a vedení úèetnictví ve zjednodušeném rozsahu: Rozsah a zpùsob sestavení úèetní závìrky, uspoøádání, oznaèování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazkù a jiných pasiv v úèetní závìrce , Uspoøádání, oznaèování a obsahové vymezení nákladù a výnosù a výsledku hospodaøení v úèetní závìrce Uspoøádání a obsahové vymezení vysvìtlujících a doplòujících informací v pøíloze úèetní závìrky Smìrnou úèetní osnovu Úèetní metody Metodu pøechodu z jednoduchého úèetnictví na úèetnictví § 42a vyhlášky (podvojné ve zjednodušeném rozsahu) Ministerstvo financí vydalo s úèinností od 1.1.2004 Èeské úèetní standardy, které obsahují popisy úèetních metod a postupy úètování. Èeské úèetní standardy è. 401 – 413 jsou urèeny pro úèetní jednotky u kterých hlavním pøedmìtem není podnikání a v plném znìní jsou zveøejnìny ve Vìstníku è. 2/2004 pro potøebu organizací ÈZS. Od 1.1.2004 bylo zrušeno novelou zákona 563/1991 Sb., v aktuálním znìní, jednoduché úèetnictví. Pro obèanská sdružení, církve, obecnì prospìšné spoleènosti atd., však platí pøechodné ustanovení, zákona 437/2003 Sb. Èl.II bod.2., kde je øeèeno, že tyto právnické osoby, které ke dni 31.12.2003 úètovaly v soustavì jednoduchého úèetnictví, mohou vést úèetnictví (úèetnictví = podvojné úèetnictví) podle zákona 563/91 Sb. v aktuálním znìní, podle èl.I, až od 1. ledna 2005. Do této doby se na nì vztahují ustanovení dosavadních právních pøedpisù, která upravují úètování v soustavì jednoduchého úèetnictví. Organizace ÈZS ještì v roce 2004 úètují v systému jednoduchého úèetnictví. Jednoduché úèetnictví øeší úètování pøíjmù a výdajù. Podvojné úèetnictví, a to i ve zjednodušením rozsahu, øeší dle § 2 zák. è. 563/1991 Sb. o úèetnictví, v aktuálním znìní, úètování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazkù a jiných pasiv, dále o nákladech (výdajích) a výnosech (pøíjmech) a o výsledku hospodaøení. § 13a) zákona 563/1991 Sb. o úèetnictví, v aktuálním znìní, upravuje Zjednodušený rozsah úèetnictví – úèetní jednotky (ZO ÈZS od 1.1.2005): a) sestavují úètový rozvrh, v nìmž mohou vést pouze úètové skupiny…, b) mohou spojit úètování v deníku s úètováním v hlavní knize, c) provádìjí úèetní odpisy majetku, d) mohou tvoøit rezervy a opravné položky dle zvláštních pøedpisù (v souladu s ustanovením §§ 7,8,8a) zákona è. 593/1992 Sb., o rezervách), f) sestavují úèetní závìrku v rozsahu… stanoveném (pro ZO ÈZS) vyhláškou è. 476/2003 Sb.

I. Postup pøechodu ze soustavy jednoduchého úèetnictví (v roce 2004, nejpozdìji k 31.12.2004)

Doporuèujeme ještì v prùbìhu roku 2004 doøešit, tj. vyrovnat závazky a pohledávky organizace a) za èleny ZO ÈZS z hlediska èlenské známky, úèelového pøíspìvku a úèelové pøíspìvky zúètovat, b) k finanènímu úøadu, úøadu sociálního pojištìní, zdravotním pojišovnám apod., c) vyplatit mzdy a odmìny funkcionáøùm a zamìstnancùm,

2

vestnik 21.PM6

2

27.10.2004, 10:32

d) uhradit došlé dodavatelské faktury a zajistit úhradu nezaplacených pohledávek z odbìratelských faktur, e) doøešit zálohy vydané (zaplacené) i pøijaté od fyzických osob a organizací,

Nejpozdìji k 31.12.2004 je nutno:

1) Provést inventarizaci veškerého majetku a závazkù 2) Uzavøít úèetní knihy v jednoduchém úèetnictví 3) Sestavit výkaz o majetku a závazcích a výkaz o pøíjmech a výdajích. 4) Zpracovat daòové pøiznání právnických osob k 31.12.2004 (pokud pøichází v úvahu) a výsledný vztah ke státu úètovat v knize pohledávek a závazkù. 5) Zpracovat vnitøní pøedpisy ZO, platné od 1.1.2005 Ad 1) Inventarizace majetku vyplývá jako povinnost z § 6, odst. 3 zákona o úèetnictví. Její provedení pak upøesòují §§. 29 a 30 zákona o úèetnictví takto (upraveno pro potøebu organizací ÈZS): § 29, odst.1. – Úèetní jednotky inventarizací zjišují skuteèný stav veškerého majetku a závazkù a ovìøují, zda zjištìný skuteèný stav odpovídá stavu majetku a závazkù v úèetnictví… § 29, odst.3. - Úèetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazkù po dobu 5 let po jejím provedení. § 30, odst.1 - Skuteèné stavy majetku a závazkù úèetní jednotky pøi inventarizaci zjišují: a) fyzickou inventurou u hmotného majetku, popø. u nehmotného majetku, nebo b) dokladovou inventurou u závazkù a pohledávek, popø. u ostatních položek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru, a tyto stavy jsou povinny zaznamenat v úèetních soupisech. § 30, odst.2 – Inventurní soupisy jsou prùkazné úèetní záznamy, které musí obsahovat: a) skuteènosti dle fyzické nebo dokladové inventury (dle odst.1) tak, aby bylo možno zjištìný majetek a závazky jednoznaènì urèit. b) podpisový záznam osoby odpovìdné za zjištìní skuteèností dle písmene a) a podpisový záznam osoby odpovìdné za provedení inventarizace. c) zpùsob zjišování skuteèných stavù d) ocenìní majetku a závazkù k okamžiku ukonèení inventury (toto budou vstupní údaje k 1.1.2005) Zjištìné inventarizaèní rozdíly zachytit do úèetnictví ZO a do pøiznání k dani z pøíjmù právnických osob za r.2004. Jednotlivé položky majetku se oceòují dle § 25 až 27 zákona è. 563/91 Sb. o úèetnictví, v aktuálním znìní. § 25, odst. 1) Z jednotlivých složek majetku a závazkù se oceòují: 1) hmotný majetek kromì zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvoøeného vlastní èinností, poøizovacími cenami 2) hmotný majetek kromì zásob vytvoøený vlastní èinností vlastními náklady, tj. pøímé a nepøímé náklady 3) zásoby, s výjimkou zásob vytvoøených vlastní èinností poøizovacími cenami 4) zásoby vytvoøené vlastní èinností vlastními náklady 5) penìžní prostøedky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami 6) podíly, cenné papíry a deriváty poøizovacími cenami 7) pohledávky pøi vzniku jmenovitou hodnotou, … závazky jmenovitou hodnotou 8) nehmotný majetek kromì pohledávek, s výjimkou nehmot.maj.vytvoøeného vlastní èinností poøizovacími cenami 9) nehmotný majetek kromì pohledávek vytvoøený vlastní èinností vlastními náklady 10) majetek v pøípadech bezúplatného nabytí… reprodukèní poøizovací cenou, tj. cenou za kterou by byl poøízen v dobì, kdy se o nìm úètuje e) okamžik zahájení a ukonèení inventury.

Evidenèní odpisy majetku poøízeného do 31.12.2004 – vzor provedení

V pøípadì, že ZO ÈZS v knize Dlouhodobého majetku eviduje hmotný a nehmotný majetek, je nutné v rámci inventarizace k 31.12.2004 stanovit u každého jednotlivého pøedmìtu, kdy byl zaøazen do evidence, tj. kdy byl poøízen, do jaké míry je tento majetek opotøebovaný a kolik let ještì bude v ZO ÈZS

používán. U každého jednotlivého pøedmìtu je nutné stanovit míru opotøebení a evidenènì provést odepsání, tj. snížení jeho poøizovací ceny o opotøebení. Rozdíl ceny poøízení pøedmìtu a hodnoty evidenèního snížení (odepsání) u jednotlivého pøedmìtu bude tvoøit zùstatkovou hodnotu tohoto pøedmìtu k 31.12.2004. Pøíklad: Budova poøízená v roce 1974 v hodnotì 180.000 Kè. Úèetní odpisy nebyly provádìny. ZO ÈZS stanoví, že budova bude užívána do roku 2024. Od roku 1974 do r. 2024 je celkem 50 let. Pøi inventarizaci k 31.12.2004 bude cena poøízení 180.000 Kè, evidenèní odpis za 30 rokù ve výši 108.000 Kè a zùstatková hodnota budovy 72.000 Kè. Promítnutí pøíkladu o výpoètu evidenèních odpisù do poèáteèních zùstatkù ve zjednodušeném rozsahu  k 1.1.2005 Poøizovací cena - úètová skupina 02 strana MD - 180.000 Kè Oprávky za dobu používání - úètová skupina 08 strana Dal 108.000 Kè Zùstatková hodnota budovy ve výši 72.000 Kè je rozdíl mezi poøizovací cenou a oprávkami, tj. rozdíl úètových skupin MD 02 – 180.000 Kè minus Dal 08 – 108.000 Kè. Ad 2) Uzavøení úèetních knih v jednoduchém úèetnictví K  datu 31.12.2004 je nutné provést sumarizaci jednotlivých údajù, které jsou v deníku organizace sledovány a sestavit pøehledy. Ad 3) Sestavení výkazu o majetku a závazcích a výkazu o pøíjmech a výdajích. Podkladem pro sestavení tìchto výkazù jsou údaje zjištìné pøi uzavírání úèetních knih a inventarizaci majetku a závazkù. Sestavení obou výkazù je povinné (bylo i v minulosti), ale závazný obsah není dle èl. VI. odst. 5 a 6 postupù jednoduchého úèetnictví stanoven (viz. pøíloha Vìstníku è.2/2002). Ad 4) Zpracování daòového pøiznání podle zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, v aktuálním znìní, Výbìr ustanovení zákona, která se vztahují k nevýdìleèným organizacím (nejsou založeny za úèelem podnikání). § 18 Pøedmìt danì - pøíjem z hospodáøské èinnosti (výnosy minus náklady, nebo pøíjmy minus výdaje). § 18 Pøedmìt danì, odst 3 - pøedmìtem danì... je vždy pøíjem z reklam, pøíjem z nájemného (v nákladech jsou náklady spojené s údržbou), pøíjem z èlenských pøíspìvkù (i když jsou osvobozeny podle § 19 odst.1, písm. a), ale jsou pøedmìtem danì). Pokud ÚR, ZO provozuje hospodáøskou èinnost (má živnostenské oprávnìní) a má pøíjmy, které podléhají dani, musí podat daòové pøiznání vždy, a to i v pøípadì ztráty. § 18, odst. 4 Pøedmìtem danì pro nevýdìleèné organizace nejsou: a) Pøíjmy z èinností vyplývajících z poslání organizace dle stanov /hlavní èinnost/ za podmínky, že náklady vynaložené na každou jednotlivou èinnost jsou vyšší než výnosy z této èinnosti. Každá èinnost dle stanov se musí vyhodnocovat samostatnì. K tomu doplòuje upøesnìní §18, odst.6: U poplatníkù, kteøí nejsou založeni... se splnìní podmínky dle odst. 4a) posuzuje za celé zdaòovací období podle jednotlivých druhù èinností. b)Pøíjmy z dotací ze státního rozpoètu a z rozpoètu obcí, jsou-li poskytovány v souladu rozpoètovými pravidly prostøednictvím ministerstev, obecních úøadù, i ústøedí RR ÈZS c) Pøíjmy z úrokù z vkladù na bìžném úètu

Èlenìní èinností pro daòové úèely § 18 odst. 7. Poplatníci ...kteøí nejsou založeni...za úèelem podnikání jsou povinni vést úèetnictví tak, aby nejpozdìji ke dni úèetní závìrky byly vedeny oddìlenì pøíjmy, které jsou pøedmìtem danì (zdaòované), od pøíjmù, které pøedmìtem danì nejsou nebo pøedmìtem danì jsou, ale jsou od danì osvobozeny... (nezdaòované). Pokud jednotlivá èinnost v rámci téhož druhu èinností je provádìna jak za ceny, kdy dosažené pøíjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady vynaložené na jejich dosažení, zajištìní a udržení, tak za ceny, kdy dosažené pøíjmy jsou vyšší než související náklady vynaložené na jejich dosažení..., jsou pøedmìtem danì pouze pøíjmy z tìchto jednotlivých èinností, které jsou vykonávány za ceny pøevyšující související výdaje. Pøi roz3

vestnik 21.PM6

3

27.10.2004, 10:32

boru úèetních položek na èinnosti nezdaòované a zdaòované je nutné vždy posoudit a doložit, které výdaje (náklady) se vztahují k jednotlivým pøíjmùm (výnosùm). § 19 odst.1 Od danì jsou osvobozeny a) èlenské pøíspìvky podle stanov (dobrovolné èlenství)... § 20 odst.7 Daòový základ mohou Obèanská sdružení snížit až o 30 %, max. však o 1 mil. Kè použijí-li prostøedky získané takto dosaženou úsporou daòové povinnosti ke krytí nákladù souvisejících s èinnostmi, z nichž získané pøíjmy nejsou pøedmìtem danì, a to ve tøech bezprostøednì následujících obdobích. Pokud 30 % snížení èiní ménì než 300 tis. Kè, lze odeèíst èástku ve výši 300 tis. Kè, maximálnì však do výše základu danì (snížením daòového základu nelze vytvoøit ztrátu). § 21 Sazba danì – èiní pro rok 2004 28 % (není-li stanoveno jinak). Dùležité upozornìní - § 23 odst.5 zákona o daních z pøíjmù: Náklady (výdaje) související s druhem èinnosti nebo jednotlivou èinností v rámci téhož druhu èinnosti, z níž dosažené pøíjmy (výnosy) nejsou pøedmìtem danì nebo jsou pøedmìtem danì, ale jsou od danì osvobozeny, nelze pøièítat k nákladùm souvisejícím s druhem èinnosti nebo jednotlivou èinností v rámci téhož druhu èinnosti, z níž dosažené pøíjmy jsou pøedmìtem danì a nejsou od danì osvobozeny. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že je nutné k osvobozeným pøíjmùm (výnosùm) nebo pøíjmùm, které nejsou pøedmìtem danì vyèlenit výdaje (náklady), které se k tìmto pøíjmùm vztahují. Takto vyèíslené výdaje (náklady) se uvádìjí v daòovém pøiznání jako pøipoèitatelná položka. Osvobozené pøíjmy nebo pøíjmy, které nejsou pøedmìtem danì, se uvádìjí v daòovém pøiznání jako odpoèitatelná položka. To vyplývá z § 25, odst.1, kde je øeèeno, že za výdaje(náklady) vynaložené k dosažení, zajištìní a udržení pøíjmù pro daòové úèely nelze uznat, mimo jiné, i) výdaje (náklady) vynaložené na pøíjmy od danì osvobozené (èlenské pøíspìvky) nebo nezahrnované do základu danì… Ad 5) Pøipravit vnitøní pøedpisy organizace ÈZS platné od 1.1.2005. Každý vnitøní pøedpis základní organizace má obsahovat : název, sídlo, è.ZO, IÈO a mìl by mít své poøadové èíslo v organizaci, datum platnosti, tj. od kdy pøedpis platí, podpis oprávnìné osoby ZO a datum zpracování pøedpisu.

1. Vnitøní pøedpis o zpùsobu úètování a evidenci majetku ZO ÈZS - návrh

A. Rozdìlení majetku dle ceny poøízení, doby použitelnosti a druhu I. Dlouhodobý majetek evidovaný bez ohledu na cenu poøízení a) budovy, haly, stavby b) umìlecká díla a pøedmìty c) pozemky II. Dlouhodobý majetek dle ceny poøízení a dobou použití delší než 1 rok a) dlouhodobý nehmotný majetek v cenì poøízení nad 60 tis. Kè b) dlouhodobý drobný nehmotný majetek v cenì poøízení jedné položky od 7 tis. Kè c) dlouhodobý hmotný majetek v cenì poøízení nad 40 tis. Kè d) Dlouhodobý drobný hmotný majetek v cenì poøízení jedné položky od 3 tis. Kè III. Dlouhodobý majetek ostatní s dobou použití delší než 1 rok a) dlouhodobý nehmotný majetek v cenì poøízení do 7000 Kè vèetnì (dále dle potøeby rozlišený) b) dlouhodobý hmotný majetek v cenì poøízení do 3000 Kè vèetnì (dále dle potøeby rozlišený) B. Evidence majetku operativní Majetek dle rozdìlení A. bodu I bude oèíslován a zapsán do inventární knihy DHM Majetek dle rozdìlení A. bod II bude oèíslován a zapsán do inventární knihy DNM a DHM Majetek dle rozdìlení A. bod III bude oèíslován a zapsán do inventární knihy drobného DNM a DHM

C. Zaøazení majetku do operativní evidence Provádí se vždy na základì úèetního dokladu o poøízení D. Zaøazení majetku do úèetní evidence Majetek dle rozdìlení A. bodu I – úèet 02 a 03 Majetek dle rozdìlení A. bodu II a) a c) – úèet 01 a 02 Majetek dle rozdìlení A. bodu II b) a d) – úèet 01 a 02 Majetek dle rozdìlení A. bodu III a) a b) – podrozvahová evidence – úèet 99 E. Vyøazení majetku z evidence Mùže povìøený pracovník provést až po odsouhlasení oprávnìnými osobami 2. Vnitøní pøedpis – odpisový plán od 1.1.2005 - návrh a) Odpisový plán ZO stanovuje, jak dlouho budou jednotlivé pøedmìty majetku v rozdìlení dle vnitøního pøedpisu è. 1 úèetnì odepisovány b) Odpisový plán ZO stanovuje, jak bude úèetnì odepisován majetek v roce poøízení c) Odpisový plán ZO stanovuje, jak èasto jsou úèetní odpisy majetku provádìny d) Odpisový plán ZO stanovuje postup evidence úèetních odpisù (inventární karty) 3. Vnitøní pøedpis – (vzory podpisový záznamù) A. Druhy podpisových vzorù a) Podpisové vzory osob oprávnìných vydávat a schvalovat dispozice s rozpoètovými prostøedky organizace u penìžních ústavù b) Podpisové vzory osob oprávnìných schvalovat hospodáøské operace a pracovní cesty c) Podpisové vzory osob oprávnìných provádìt úèetní záznamy a úèetní operace, nakládat s finanèní hotovostí (vést pokladní knihu). B. Charakteristika pravomocí a rozsah odpovìdnosti jednotlivých osob ad A) 4. Vnitøní pøedpis – Archivace úèetních záznamù a) Evidence a oznaèování úèetních záznamù (jakým zpùsobem úèetní jednotka vede úèetní evidenci, druhy dokladù) b) Úschova úèetních dokladù dle druhu a jejich oznaèení pøed uložením do archivu c) Doba uložení úèetních záznamù a dalších dokumentù - úèetní závìrky a výroèní zpráva - 10 let po skonèení úèetního období - úèetní doklady, knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, úètový rozvrh – 5 let po skonèení úèetního období - mzdové listy nebo úèetní záznamy o údajích potøebných pro úèely dùchodového pojištìní – 30 let po skonèení úèetního období - další doklady …

II. Pøechod ze soustavy jednoduchého úèetnictví do soustavy podvojného úèetnictví je povinný …(pro ZO ÈZS) od 1.1.2005.

1. Vysvìtlení nìkterých ekonomických pojmù (zjednodušenì pro potøebu organizací ÈZS): 2. Sestavení úètového rozvrhu úèetní jednotky pøi vedení úèetnictví ve zjednodušeném rozsahu (návrh) 3. Otevøení hlavní knihy zaúètováním poèáteèních stavù pøíslušných skupin úètù v rozvaze. Ad 1. Vysvìtlení nìkterých ekonomických pojmù (zjednodušenì pro potøebu organizací ÈZS): Úèet = technický prostøedek (kolonka, sloupec, øádek apod.) kde organizace sleduje úèetními metodami stav a zmìny jednotlivých položek majetku a jeho zdrojù. Podvojné úèetnictví rozlišuje: - úèty rozvahové - aktivní a pasivní (zahrnuté do Rozvahy) - úèty výsledkové - nákladové a výnosové (Výkaz zisku a ztráty = výsledovka) Aktiva jsou pøehled o majetku z hlediska jeho složení ( majetkové úèty se zùstatkem na MD tøídy 0,1,2 skupiny 31,33,37). Výjimkou jsou oprávky k majetku, které jsou sice pasivní (snižují poøizovací cenu majetku), ale v rozvaze se uvádìjí jako minus v aktivech. Pasiva jsou zdroje majetku (jsou to úèty skupiny 32, 33,34,37 a 90,93,94,95,96 se zùstatkem na Dal).

4

vestnik 21.PM6

4

27.10.2004, 10:32

Rozvaha uvádí uspoøádání položek majetku a jiných aktiv – MD , závazkù a jiných pasiv (jmìní,rezervy, fondy) - Dal. Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) uvádí koneèné zùstatky (souèet zaúètovaných položek v období) úètù nákladù (úèty skupiny 50 až 59) – MD a výnosù (úèty skupiny 60-69) – Dal, k urèitému (rozvahovému) dni. Rozvahovým dnem je poslední den v kalendáøním roce, kdy se sestavuje úèetní závìrka. Obratová pøedvaha zahrnuje souhrnné zmìny na jednotlivých úètech na stranì MD a Dal (souhrn pøírùstkù a úbytkù na jednotlivých úètech). Souèet obratù všech úètù na MD i Dal musí být stejný. Jedná se o formální kontrolu správnosti úètování, tj. dodržení metody podvojnosti.. V podvojném úèetnictví jsou dva základní druhy úètování: a) mezi rozvahovými úèty napø. pøíjem penìz z banky do pokladny MD 21 /26 Dal výbìr penìz z banky do poklady MD 26 / 22 Dal úhrada dodavatelské faktury MD 32 / 22 nebo 21 Dal b) mezi rozvahovým a výsledkovým úètem Úèetní jednotky úètují podvojnými zápisy o skuteènostech, které jsou pøedmìtem úèetnictví… Zjednodušenì øeèeno je možné øíci, že zøejmì nejèastìjším podvojným zápisem se úètuje stejná jedna položka souèasnì do rozvahy (nìkterého rozvahového úètu) a souèasnì do výkazu zisku a ztráty (nìkterého úètu výsledkového). Z hlediska technického pak je tato stejná jedna položka vždy zaúètována na MD  v rozvaze a ve výsledovce na Dal, nebo opaènì, podle povahy položky. Pøíklad: nákup tužky - spotøebované nákupy (úèet výsledkový) MD / Dal výdej pokladna (úèet rozvahový) pøijaté nájemné - pøíjem pokladna (úèet rozvahový) MD / Dal tržby za vlastní výkony (úèet výsledkový) Z pøedchozího odstavce logicky vyplývá, že pøi úèetní závìrce, po skonèení úèetního období, musí rozdíl mezi náklady a výnosy (výsledovka) být stejný jako rozdíl mezi aktivy a pasivy (rozvaha).

Ad 2. Sestavení úètového rozvrhu úèetní jednotky pøi vedení úèetnictví ve zjednodušeném rozsahu (návrh) V úètovém rozvrhu úèetní jednotka povinnì vychází z oznaèení a uspoøádání úètových skupin dle smìrné úètové osnovy. Smìrná úètová osnova je stanovena Pøílohou è. 3 k vyhlášce è. 504/2002 Sb.(Vìstník è. 1/2004). Organizace ÈZS do úètového rozvrhu zaøadí ty úèty, které pro své úèetní pøípady použije. Návrh úètového rozvrhu ZO ÈZS viz níže. Hvìzdièkou jsou v návrhu úètového rozvrhu (viz níže) oznaèené ty skupiny úètù, které byly využity pro Pøíklady úètování souvztažností… ÈZS (Vìstník è.2/2004). Oznaèení MD/Dal pøed èíslem skupiny u rozvahových úètù sdìluje, kde má tato skupina zùstatek, tj. zda se jedná o aktivní nebo pasivní úèet. Pro zaøazení do rozvahy a výsledovky ve zjednodušeném rozsahu je do vzorového úètového rozvrhu doplnìno oznaèení (tøídìní) dle § 5, odst.4 vyhlášky è. 504/2002 Sb. (Podle tohoto oznaèení lze správnì sestavit rozvahu a výsledovku) Oznaè. do výkazu zùstatek skupina název úètu ROZVAHA A I MD 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek A I MD * 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný A I MD * 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný A III MD 04 - Nedokonèený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek A III MD 05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek A IV MD 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku (minus) A IV MD * 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku (minus) B I MD * 11 - Materiál B I MD * 12 - Zásoby vlastní výroby B I MD * 13 - Zboží B III MD * 21 - Peníze B III MD * 22 - Úèty v bankách B III * 26 - Pøevody mezi finanèními úèty B I MD * 31 - Pohledávky B III Dal * 32 - Závazky B III Dal * 33 - Zúètování se zamìstnanci a institucemi B III Dal * 34 - Zúètování daní, dotací a ostatní zúètování B I MD * 37 - Jiné pohledávky

B III Dal * 37 - Jiné závazky MD/Dal 38 - Pøechodné úèty aktiv a pasiv MD/Dal 39 - Opravná položka k zúètovacím vztahùm a vnitøní zúètování VÝSLEDOVKA – NÁKLADY (úètování zpravidla na MD) A I. * 50 - Spotøebované nákupy A I * 51 - Služby A III * 52 - Osobní náklady A IV * 53 - Danì a poplatky A V * 54 - Ostatní náklady A VI * 55 - Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek A VII 58 - Poskytnuté pøíspìvky A VIII * 59 - Daò z pøíjmù

VÝSLEDOVKA – VÝNOSY (úètování zpravidla na Dal) B I * 60 - Tržby za vlastní výkony a za zboží B I * 61 - Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob B III * 62 - Aktivace B IV * 64 - Ostatní výnosy B V * 65 - Tržby z prodeje majetku, zúètování rezerv a opravných položek B VI * 68 - Pøijaté pøíspìvky B VII * 69 - Provozní dotace ROZVAHA A I Dal * 90 A I Dal 91 A I Dal * 93 B I Dal * 94 B II Dal 95 Dal * 96 97-99

-

Vlastní jmìní Fondy Výsledek hospodaøení Rezervy Dlouhodobé bankovní úvìry a závazky Závìrkové úèty Podrozvahové úèty

Ad 3. Otevøení hlavní knihy zaúètováním poèáteèních stavù pøíslušných skupin úètù v rozvaze. 1) Na základì výsledkù inventarizace se koneèné stavy majetku v penìžním deníku, pohledávky a závazky uvedené v knize pohledávek a závazkù a majetek zachycený v dalších úèetních knihách (kartách, tj.napø.budovy, pozemky, osobní automobily, stroje apod.) pøevedou jako poèáteèní zùstatky pøíslušných skupin úètù v rozvaze… 2) Pøípadný zùstatek (tj.nevyrovnaný rozdíl) prùbìžných položek penìžního deníku, týkající se pøevodù mezi pokladnou a bankovními úèty, resp. pøevodù mezi bankovními úèty nebo mezi pokladnami, se podle povahy zùstatku (+/-) uvede jako poèáteèní zùstatek úètu 26 – Peníze na cestì. 3) Rozdíl mezi souètem novì otevøených úètù v podvojném úèetnictví, tj. poèáteèních zùstatkù skupin úètù na stranì aktiv a souètem poèáteèních zùstatkù skupin úètù na stranì pasiv, se zachytí na pøíslušném úètu v úètové skupinì…90 – Vlastní jmìní… Pøevedení zùstatkù z výkazù jednoduchého úèetnictví k 31.12.2004 do poèáteèních stavù úètù k 1. lednu 2005 mùže být provedeno takto: Výkazy jednoduchého úèetnictví k 31.12.2004

Úètová skupina 1.1.2005

Kniha dlouhodobého majetku - ceny dle § 25 zákona è. 563/91 Sb. o úèetnictví … 01, 02, 03, 04, Z pøíkladu v bodì I. Postup pøechodu ze soustavy jednoduchého úèetnictví… Ad 1) Inventarizace majetku se jedná o èástku 180.000 Kè. - evidenèní hodnota úèetních odpisù DNaHM k 31.12.2004 07, 08 Z pøíkladu v bodì I. Postup pøechodu ze soustavy jednoduchého úèetnictví… Ad 1) Inventarizace majetku se jedná o èástku 108.000 Kè. Kniha zásob (skladové karty druhù zásob) 11, 12, 13 Penìžní deník - pokladní hotovost 21 - bankovní úèet 22 - prùbìžné položky (pøevod mezi bankou a pokladnou) 26 Kniha cenin 21 Kniha závazkù 32, 37 (pasivní) Kniha pohledávek 31, 37 (aktivní) Rozdíl mezi souètem aktiv a souètem pasiv v rozvaze k 1.1.2005 90 Evidence finanèních zdrojù dle vnitøního pøedpisu 91 Kniha rezerv 94 Rozdíl mezi pøíjmy a výdaji k 31.12.2004 93 Ostatní složky majetku 99

5

vestnik 21.PM6

5

27.10.2004, 10:32

III. Èeské úèetní standardy pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání

(Struèný upravený výbìr pro potøebu organizací ÈZS, doplnìný o pasáže z vyhlášky è.504/2002 Sb. a další upøesnìní). Pokud úèetní standardy – níže upøesòují úètování na úètech, bylo pro potøebu tohoto èlánku použito jen úètování na skupinách úètù (zjednodušené) a použity správné názvy syntetických úètù dle úètové osnovy. Èeské úèetní standardy jsou v plném znìní zveøejnìny ve Vìstníku ÈZS è. 2/2004 . Bod 1. každého úèetního standardu písemnì vymezuje cíl, kterého má být tímto standardem dosaženo. Bod 2. každého úèetního standardu uvádí, kde lze v souèasné legislativì (zákon, vyhláška) najít oporu. è. 401 – Úèty, úètování na úètech a vnitroorganizaèní úèetnictví (struèný výbìr) 2.1. Okamžikem uskuteènìní úèetního pøípadu je den, ve kterém dojde ke splnìní dodávky, vzniku závazku, platbì závazku,… poskytnutí èi pøijetí zálohy, pøevzetí dluhu, zjištìní manka, schodku, pøebytku èi škody, pohybu majetku a k dalším skuteènostem vyplývajícím ze zvláštních pøedpisù nebo vnitøních pomìrù úèetní jednotky. è. 402 – Otevírání a uzavírání úèetních knih a úèetní závìrka (struèný výbìr) 2.2.1. Otevírání úèetních knih se provádí úèetními zápisy. Stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva a pasiva) vykázané na úètu 96 – Koneèný úè.rozvážný (v bìžném roce) musí navazovat na stavy úètu 96 Poèáteèní úè. rozvážný. 2.2.3. Zisk, popø. ztráta, zaúètovaný ve prospìch , popø. na vrub, úètu 96 – Kon.úè.rozvážný se pøi otevírání úètù hlavní knihy zaúètují ve prospìch, popø. na vrub, úètu 93 – Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení se souvztažných zápisem na vrub, popø. ve prospìch, úètu 96 – Poè. úè. rozvážný . 2.2.5. Stav úètu 93 – Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení se vyrovná (po schválení oprávnìného orgánu úèetní jednotky): a) v pøípadì dosažení zisku ve prospìch úètu 90 – Vlastní jmìní nebo úètu 91- Fondy, pøípadnì 93 – Nerozdìlený zisk, neuhrazená ztráta minulých let, b) v pøípadì vzniklé ztráty na vrub úètu 90 – Vlastní jmìní nebo úètu 91 – Fondy, pøípadnì úètu 93 – Ner. zisk… Zpùsob vypoøádání dosaženého zisku nebo vzniklé ztráty je stanoven buï zvláštním pøedpisem nebo statutem, stanovami èi jinou zøizovací listinou úèetní jednotky nebo vlastními pøedpisy o hospodaøení nebo pøedpisy vyšších orgánù, popø. rozhodnutím pøíslušného oprávnìného orgánu úèetní jednotky. 2.3.1. Úèty hlavní knihy se uzavírají úèetními zápisy. è. 403 Inventarizaèní rozdíly 2. Obsahové vymezení.Rozdíly zjištìnými pøi inventarizaci majetku a závazkù jsou a) inventarizaèní rozdíly kdy 1. skuteèný stav je nižší než stav v úèetnictví a rozdíl se oznaèuje jako manko, popø. schodek u penìžních hotovostí a cenin 2. skuteèný stav je vyšší v úèetnictví a rozdíl se oznaèuje jako pøebytek. b) ztráty v rámci norem pøirozených úbytkù zásob, které nejsou mankem. Jedná se o technologické a technické ztráty vzniklé napø. rozplachem nebo vyschnutím v rámci technologických úbytkù… , normy pøirozených úbytkù zásob pro pøíslušné úèetní období úèetní jednotka stanoví ve svém vnitøním pøedpisu (§25, odst. 2 zák. 586/1992 Sb. o daních z pøíjmù, v aktuálním znìní). è. 404 Kursové rozdíly è. 405 Deriváty è. 406 Cenné papíry, podíly a smìnky è. 407 Opravné položky k pohledávkám, rezervy … è. 408 Krátkodobý finanèní majetek a krátkodobé bankovní úvìry 4.2. Na úètech úètové skupiny 21 se úètuje o stavu a pohybu hotovosti na základì pokladních dokladù. Rozdíly vzniklé pøi

inventarizaci pokladní hotovosti a cenin se považují za schodek, popø. pøebytek. 4.3. Na úètech úètových skupin 22 a 23 se úètuje na základì oznámení banky o pøijatých nebo provedených platbách (bankovní výpisy). Vklady nebo výbìry penìz v hotovosti, pøevody mezi bankovními úèty, se úètují prostøednictvím úètu 26 - Peníze na cestì. 4.4. Na úètu 21. Pokladna se úètuje stav a pohyb penìz v hotovosti, šekù, pøijatých místo hotových penìz a poukázek k zúètování. Stav penìz v pokladnì nelze nahrazovat stvrzenkami èi úpisy. Jednotlivé úèetní pøípady musí být doloženy pokladními doklady. 4.5. Na úètu 21 – Ceniny se úètuje stav zejména poštovních známek, kolkù, dálnièních kuponù, karet, èlenských známek, které pøedstavují urèitou majetkovou hodnotu s limitem èerpání, ze které bude moci být po vydání do používání èerpáno. Ceniny svìøené zamìstnancùm, funkcionáøùm a èlenùm na pøedem stanovené úèely se úètují jako pohledávky za zamìstnanci, resp. jiné pohledávky. 4.6. Na úètu 22 – Úèty v bankách se úètuje stav a pohyb penìžních prostøedkù úèetní jednotky v bankách è. 409 Dlouhodobý majetek 1. Bod upøesòuje rozdìlení dlouhodobého majetku celkem do skupin I.- IV. a dále v každé skupinì další rozdìlení dle druhu majetku. Dlouhodobý majetek se dìlí zejména na nehmotný a hmotný. 2. Obsahové vymezení Nehmotný dlouhodobý majetek je rozdìlen do skupin. Jedná se nehmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenìní urèené úèetní jednotkou…. Dle zákona o daních z pøíjmù, v aktuálním znìní, je nutné vést jako dlouhodobý nehmotný majetek od èástky 60 tis. Kè (majetek zaøazený do užívání v r. 2004). Dlouhodobý nehmotný majetek se úèetnì postupnì odepisuje do nákladù. Dlouhodobý hmotný majetek je rozdìlen dle své povahy do skupin: Pozemky – úèetnì se evidují všechny pozemky bez ohledu na výši ocenìní, pokud nejsou zbožím (nejsou zakoupeny za úèelem dalšího prodeje bez úpravy). Pozemky se neodepisují. Samostatné movité vìci a soubory vìcí – jedná se hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenìní urèené úèetní jednotkou… Dle zákona o daních z pøíjmù, v aktuálním znìní, je nutné úèetnì evidovat hmotný majetek od èástky 40 tis. Kè. Dlouhodobý hmotný majetek se úèetnì postupnì odepisuje do nákladù. 6.1. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek se odepisuje na základì odpisového plánu nepøímo prostøednictvím úèetních odpisù, které stanoví úèetní jednotka podle zákona. Zùstatková cena se zjišuje pomocí oprávek k dlouhodobému nehmotnému a hmotnému majetku vytváøených v souladu s úèetními odpisy (Od zùstatku na poèátku roku se odeète hodnota oprávek a získá se zùstatková cena pøedmìtu). 6.2. Úèetní odpisy se poèítají z ceny, za kterou je dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek ocenìn v úèetnictví, a to do její výše. 6.3. Sazby úèetních odpisù si stanoví úèetní jednotka napø. z hlediska èasu, pøedpokládané doby upotøebitelnosti, nebo též z hlediska opotøebení. 6.7. Úèetní odpisy se úètují ve prospìch úètù úètových skupin 07- Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku a na vrub úètu 55 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. è. 410 Zásoby 1. Bod upøesòuje rozdìlení zásob dle druhù Materiál pøi výrobním procesu pøechází zcela nebo z èásti do výrobku a tvoøí jeho podstatu - úèet 11. Výrobky jsou vìci vlastní výroby urèené k prodeji nebo ke spotøebì uvnitø úèetní jednotky – úèet 12. Zboží obsahuje movité vìci nabyté za úèelem prodeje, pokud úèetní jednotka s tìmito vìcmi obchoduje – úèet 13. è. 411 Zúètovací vztahy 1. Bod upøesòuje rozdìlení zúètovacích vztahù dle druhù na pohledávky (nìkdo organizaci dluží), jiná aktiva, závazky (organizace nìkomu dluží), jiná pasiva

6

vestnik 21.PM6

6

27.10.2004, 10:32

2. Obsahové vymezení dále rozlišuje druhy pohledávek, závazkù z hlediska jak a vùèi komu vznikly. è. 412 Náklady a výnosy 1. Bod upøesòuje rozdìlení nákladù - A (výdajù) a výnosù B (pøíjmù) do jednotlivých skupin dle povahy. 3.1. Na vrub úètù (MD) úètové tøídy 5-Náklady se úètuje o nákladech a výdajích vynaložených na èinnosti organizace narùstajícím zpùsobem od poèátku úèetního období. 3.7. Ve prospìch (Dal) úètové tøídy 6- se úètují veškeré výnosy narùstajících zpùsobem od poèátku úèetního období. 4. Postupy úètování – náklady, 5. Postupy úètování – výnosy. Tyto postupy upøesòují na které úèty mají být zaúètovány jednotlivé druhy nákladù a výnosù . è. 413 Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky 1. Bod upøesòuje a rozlišuje jednotlivé druhy zdrojù a závazkù 4.1.1. Vlastní jmìní je vlastním zdrojem krytí majetku úèetní jednotky. 4.2.1. Tvorba a èerpání fondù se øídí … interními pøedpisy úèetní jednotky, pøípadnì rozhodnutím oprávnìného orgánu úèetní jednotky. 4.4. Výsledek hospodaøení vypoøádá úèetní jednotka podle Èeského úèetního standardu è. 402 …

IV. Rozsah a zpùsob sestavování úèetní závìrky (od roku 2005, dle zákonù platných v záøí 2004)

Úèetní závìrka zahrnuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty a pøílohu Rozvaha – položky aktiv a pasiv se uvádìjí v hodnotì neupravené o opravné položky a oprávky, tj. brutto. Opravné položky a oprávky k pøíslušným aktivùm se uvedou v aktivech rozvahy v záporných hodnotách. Hodnoty položek rozvahy se vykazují podle skuteèných zùstatkù zjištìných na jednotlivých syntetických úètech smìrné úètové osnovy buï s kladným nebo záporným znaménkem.

(v tis.Kè)   IÈO:

ROZVAHA ve zjednodušeném rozsahu k……………………….200

AKTIVA A. Dlouhodobý majetek celkem  I. Dlouhodobý nehmotný majetek  II. Dlouhodobý hmotný majetek   III. Dlouhodobý finanèní majetek  IV. Oprávky k dlouhodobému majetku B. Krátkodobý majetek celkem I. Zásoby celkem     II. Pohledávky celkem     III. Krátkodobý finanèní majetek IV. Jiná aktiva     AKTIVA celkem     PASIVA A. Vlastní zdroje celkem I. Jmìní     II. Výsledek hospodaøení B. Cizí zdroje celkem I. Rezervy     II. Dlouhodobé závazky III. Krátkodobé závazky IV. Jiná pasiva   PASIVA celkem   Podpisový záznam: Datum sestavení:

Název,sídlo právní forma pøedmìt èinnosti

 Stav k 1.1.            

   

 

 

 

 

   

   

       

     

Stav k 31.12.

Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky oznaèené velkými písmeny latinské abecedy a øímskými èíslicemi, pokud jedna položka rozvahy obsahuje nìkolik úètových skupin a v rámci skupiny bude existovat nìkolik skupinových úètù, pak bude položka rozvahy úhrnem mezisouètù pøíslušných úètových skupin (viz.návrh úètového rozvrhu bod. II., bod 2. Sestavení úètového rozvrhu…)

Výkaz zisku a ztráty – uvádí k rozvahovému dni koneèné zùstatky syntetických úètù nákladù a výnosù, rozdìlené na hlavní èinnost a hospodáøskou èinnost. Výsledek hospodaøení pøed zdanìním a výsledek hospodaøení po zdanìní se uvede samostatnì za hlavní èinnost a samostatnì za hospodáøskou èinnost. Za úèetní jednotku jako celek se dílèí výsledky hospodaøení sumarizují. Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky oznaèené velkými písmeny latinské abecedy a øímskými èíslicemi. Sumy jednotlivých nákladových a výnosových položek vzniknou sumarizací skupinových úètù v rámci úètových skupin (viz návrh úètového rozvrhu II. Bod 2. Sestavení…)

(v tis.Kè)   IÈO:

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ve zjednodušeném rozsahu k……………………….200 Název položky

A. Náklady     I. Spotøebované nákupy     II. Služby     III. Osobní náklady     IV. Danì a poplatky     V. Ostatní náklady     VII. Odpisy,prodaný majetek,rezervy, opr.polož.  VIII. Poskytnuté pøíspìvky     Náklady celkem

B. Výnosy     I. Tržby za vlastní výnosy a za zboží    II. Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob   III. Aktivace celkem     IV. Ostatní výnosy     V. Tržby z prodeje majetku, rezervy a opr.polož. VI. Pøijaté pøíspìvky     VII. Provozní dotace     Výnosy celkem C. Výsledek hospodaøení pøed zdanìním D. Výsledek hospodaøení po zdanìní 

Název,sídlo právní forma pøedmìt èinnosti Èinnosti

Hlavní 1

Hospodáøské 2

 

 

Podpisový záznam: Datum sestavení:

Pøíloha k úèetní závìrce – se sestavuje popisným zpùsobem nebo ve formì tabulek. Obsah pøílohy pøesnì vyjmenovává § 30 vyhlášky è. 504/2002 Sb., v aktuálním znìní (Vìstník è. 1/2004). Dùležité upozornìní: Pøi podání daòového pøiznání k dani z pøíjmù právnických osob za období, ve kterém došlo k pøechodu z jednoduchého na podvojné úèetnictví, je nutné se øídit èl.II zákona è. 438/03 Sb. èl.II Pøechodná ustanovení, bod 8. (k pøechodu došlo v roce 2005). 7

vestnik 21.PM6

7

27.10.2004, 10:32

Poplatník…(organizace ÈZS) a) zvýší výsledek hospodaøení o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by pøi úhradì byly zdanitelným pøíjmem, a souèasnì b) sníží výsledek hospodaøení o hodnotu pøijatých záloh, hodnotu závazkù, které by pøi úhradì byly výdajem na dosažení, zajištìní udržení pøíjmù, zjištìných k 31. prosinci 2004, a to jednorázovì za zdaòovací období roku 2005, nebo postupnì v prùbìhu nejvýše 3 zdaòovacích období.

V. Pøíklady úètování souvztažností – souèást Vìstníku è. 2/2004 a deník ZO ÈZS

V dalším èlánku tohoto Vìstníku è. 2/2004 jsou uvedeny Pøíklady úètování souvztažností ve zjednodušeném rozsahu. Aby bylo zøejmé, jak mají organizace pøi pøechodu do r. 2005 postupovat, byly poèáteèní zùstatky k 1.1., vyplývající z inventarizace k 31.12.2004, a nìkteré z  položek Pøíkladù úètování souvztažností (dle èísel dokladu) zaúètovány do Vzorového úèetního pøíkladu za mìsíc leden. Vzorový úèetní pøíklad za mìsíc leden je souèástí úèetního deníku organizací ÈZS (poslední dvojlist). Úèetní deník organizací ÈZS obdrží každá základní organizace v jednom vyhotovení zdarma a to prostøednictvím územní rady ÈZS. Doporuèujeme ZO ÈZS, aby si deník na územní radì vèas vyzvedly. Vzorový úèetní pøíklad používá k oznaèování (kódování) druhù úèetních dokladù tyto kódy: Pokladní doklady P P - pokladní doklad pøíjmový P V - pokladní doklad výdajový F D - faktura dodavatelská F O - faktura odbìratelská V V - vnitøní doklad k zúètování B U - bankovní výpis Úèetní doklady se èíslují každý druh samostatnou èíselnou øadou od poèátku roku narùstajícím zpùsobem. Pøi dokladové inventuøe na konci roku je nutné uvést u každého druhu dokladu poèet zaúètovaných dokladù v roce. Vzorový úèetní pøíklad názornì ukazuje zaúètování zùstatkù k 1.1., úètování nìkterých položek z Pøíkladù úètování souvztažností…v mìsíci leden, úèetní závìrku na konci ledna a pøevod zùstatkù k 1. únoru. Pro úètování v deníku ZO ÈZS doporuèujeme dodržovat zásady: a) že strana MD je vždy položka plus a strana Dal je položka se znaménkem minus u slouèeného sloupce (výjimka - úèet 21 pokladna a úèty výnosù, tj. úèty skupiny 60-69) b) volné neoznaèené úèty lze použít (dle vzoru na skupiny 33) na podrobnìjší èlenìní jednotlivých skupin, na evidenci nákladù a výnosù daòovì uznatelných, na evidenci výbìru èlenských známek, pøípadnì na podrozvahové úèty, dle potøeby ZO. c) v zadní èásti úèetního deníku je návrh úèetní závìrky ZO, který byl zpracován jako pomùcka pro hospodáøe. Kontrolu správnosti úètování v úèetním období lze provést tak, že rozdíl mezi souètem nákladù a souètem výnosù (výsledovka) má být stejný jako a rozdíl mezi souètem aktiv a souètem pasiv (rozvaha). Formální kontrola správnosti = souèet obratù MD všech úètù = souèet obratù Dal všech úètù = souèet všech položek ve sloupci Položky (výjimkou je položka VV81 z technických dùvodù ve Vzorovém úèetním pøíkladu)

2. Menší a støední organizace s malým poètem èlenù a  vìtším rozsahem èinnosti, nebo naopak s velkým poètem èlenù, ale malým rozsahem èinnosti (organizace je nebo není plátcem danì z pøíjmù právnických osob, není plátcem DPH). Tìmto organizacím je možné doporuèit úètování v dodaném deníku Èeského zahrádkáøského svazu, který pro potøebu organizací ÈZS byl zpracován a v jednom vyhotovení je pro každou ZO ÈZS k pøevzetí na územní radì. Další deník bude možné si objednat v ekonomickém oddìlení ústøedí ÈZS a bude se prodávat v cenì do 35 Kè. 3. Velké organizace (organizace je plátcem danì z pøíjmù právnických osob, plátcem DPH nebo plátcem danì spotøební) Tyto organizace by mìly používat úètování do úèetních kont, pøípadnì nìkterý ze Software pro vedení úèetnictví na poèítaèi. Souèasný trh se Software (programy pro vedení úèetnictví na poèítaèi) nabízí velké množství rùzných úèetních programù. Je tìžké doporuèit nìkterý konkrétní program pro potøebu základních organizací, protože jejich podmínky jsou znaènì odlišné. Volba konkrétního programu pro PC závisí také na technických možnostech (Hardware) i finanèních možnostech organizací. Ústøedí ÈZS oslovilo nìkolik softwarových firem a které nabídly své úèetní programy. Vìtšina tìchto úèetních programù je ovšem souèástí rozsáhlého balíèku programù, obsluha programù a instalace je nároèná, mnohdy prostøednictvím Internetu. Døíve, než se základní organizace pro nìkterý úèetní program pro vedení úèetnictví na poèitaèi rozhodne, je nutné si pøedem uvìdomit, že se nejedná jen o Hardware (technické vybavení poèítaèe) a Software (programové vybavení). Zakoupený úèetní program je nutné do PC nainstalovat zpravidla pomocí CD nosièe, v poèáteèní fázi je dále nutné doplnit do programu potøebné údaje (èíselníky, úètový rozvrh a pod.) což vyžaduje pomìrnì hodnì èasu. Dle zákonných úprav je nutné mít zajištìnu aktualizaci programu a mít i metodickou podporu od firmy, která úèetní program dodává (proškolení obsluhy). Nìkteré územní rady ÈZS, které úètují podvojnì, v souèasné dobì používají pro podvojné úètování bìžný tabulkový program, který asi pro svou potøebu upravily. Také na internetu je moné najít rùzné úèetní programy, nìkteré z nich lze stáhnout zdarma a používat pøi omezeném poètu položek. Zpracovala: I. Koláøová

VI. Doporuèení k vedení úèetní agendy základní organizace

Èeský zahrádkáøský svaz eviduje k 30.9.2004 celkem 3375 základních organizací. Tyto organizace je možné rozdìlit do tøí skupin a podle toho do které skupiny jednotlivá organizace patøí se mùže rozhodnout jakou formu úètování zvolí: 1. Malé organizace s malým poètem èlenù a malým rozsahem èinnosti. (organizace není plátcem danì z pøíjmù právnických osob, ani plátcem DPH).

8

vestnik 21.PM6

8

27.10.2004, 10:32

3.

Pøíklady úètování souvztažnosti ve zjednodušeném rozsahu Text

PZ1 PZ2 PZ3 PZ4 PZ5 PZ6 PZ7 PZ8 PZ9 PZ10 PZ11 PZ12 PZ13 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42

Pokladna Pøíjem Vydání Kè Kè

Banka Pøíjem Vydání Kè Kè

Úètování na úètech MD MD Dal úèet Kè úèet

Otevírání úèetních knih - Úèetní standard è. 402 Stavy rozvahových položek k 1.1. v návaznosti na inventarizaci hotovost v pokladnì 5005 21 5005 96 finanèní prostøedky na BÚ 64002 22 64002 96 DHNM 01,02 524500 96 materiál 11 10008 96 zboží 13 4258 96 pohledávky 31 5900 96 oprávky 96 17220 07,08 dodavatelé 96 5800 32 vlastní jmìní 96 126555 90 rezerva na opravu støechy moštárny 96 80000 94 aktivní úèty(koneèný zùstatek na MD) 33 800 96 pasivní úèty (koneèný zùstatek na D) 96 2500 33 zisk z pøedchozího úèet.období 96 382398 93 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek (DHM aDNM) - Úèetní standard è. 409 nákup pozemku 04 65000 32 úhrada faktury za pozemek 65000 32 65000 22 pozemek pøevedený do užívání 03 65000 04 nákup stroje -DHM dodavatel.faktura (nad 40tis.Kè) 04 50000 32 úhrada faktury za strojní vybavení dodavateli - DHM 50000 32 50000 22 Instalace stroje - uvedení DHM do používání 02 50000 04 roèní úèetní odpis dle odpisového plánu 55 18200 08 vyøazení DHM pro nepoužitelnost po 1.roce odpisu 08 50000 02 doodepsání zùstatkové ceny vyøazeného DNM 55 31800 08 prodej DHM plnì odepsaného - faktura 31 15000 65 úhrada prodaného DHM odbìratelem pøes BÚ 15000 22 15000 31 nákup programu -bezúplatnì darem (nad 60tis. Kè) 01 65000 90 roèní úèetní odpis k (software) dle odpis.plánu 55 14800 07 vyøazení DNM - èásteènì odepsaného 07 69000 01 doodepsání zùstatkové ceny vyøazeného DNM 55 23000 07 Dlouhodobý drobný hmotný majetek (DDHM a DDNM) - Podle vnitøní smìrnice ZO nákup DDNM (program do PC) 01 5500 32 nákup DDHM (monitor) 02 8000 32 úhrada faktur dodavateli za DDNM a DDHM 13500 32 13500 22 odpis úèetní DDNM 55 5500 07 odpis úèetní DDHM 55 8000 08 Materiál,zásoby,zboží - Úèetní standard è. 410 - Materiál (zpùsob A - skladem, zpùsob B - spotøeba) nákup materiálu na fakturu zp.A (10ks x 280,-) 11 2800 32 úhrada faktury za materiál dodavateli 2800 32 2800 22 nákup materiálu za hotové zp.A (5ks x 320,-) 1600 11 1600 21 materiál pøijatý darem zp. A (10ks x 150,-) 11 1500 68 spotøeba materiálu - výdej sklad zpùs.A 50 2000 11 zpùsob B nákup materiálu v roce(do spotøeby) 1500 50 1500 21 zp.B konec roku pøevod stavu úètu k 1.1. 50 10008 11 zp.B konec roku fyzický stav dle inventarizace 11 1500 50 Vlastní výrobky výroba, pøíjem na sklad (10ks x 80,- + 28ks x 100,-) 12 3600 61 vyskladnìní k prodeji (7ks x 50,-) 61 350 12 prodej výrobkù na fakturu 31 30000 60 úhrada faktury odbìratelem 30000 22 30000 31 Zboží nákup zboží za hotové zpùsob A (10ks x 24,-) 2400 13 2400 21 nákup - zboží na fakturu zpùsob A (20ks x 135,-) 13 2700 32 úhrada faktury dodavateli zpùsob A 2700 32 2700 22 prodej zboží zpùsob A (7ks x 300,-) 50 2100 13 zpùsob B nákup zboží bìhem roku 2900 50 2900 22 zp.B konec roku pøevod poèáteè.stavu k 1.1. 50 4258 13 zpùsob B koncem roku stav dle inventarizace 13 2900 50 Inventurní rozdíly materiál,zboží - Úèetní standard è. 403 úbytek do stanovené normy (vnitøním pøedpisem) materiál 50 60 11 zboží 50 120 13 úbytek nad stanovenou normu (vnitøním pøedpisem) materiál 54 85 11

Dal Kè 5005 64002 524500 10008 4258 5900 17220 5800 126555 8000 800 2500 382398 65000 65000 65000 50000 50000 50000 18200 50000 31800 15000 15000 65000 14800 69000 23000 5500 8000 13500 5500 8000 2800 2800 1600 1500 2000 1500 10008 1500 3600 350 30000 30000 2400 2700 2700 2100 2900 4258 2900 60 120 85

9

vestnik 21.PM6

9

27.10.2004, 10:32

43 zboží 44 pøebytek materiál 45 pøebytek zboží

80 95 150

13 64 64

80 95 150

46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72

Pokladna, bìžný úèet - Úèetní standart è. 408, 411, 412 tržby za prodej výrobkù v hotovosti 25000 tržby za prodej služeb v hotovosti 25000 tržby za prodané zboží v hotovosti 25000 tržby za výkony a zboží na podkladì faktury úhrada faktury odbìratelem na bankovní úèet tržba za prodej výrobkù,služeb,zboží bezhotovostnì výpis z banky - pøipsaná hotovost z pokladny hotovost odvedená z pokladny na BÚ pøijaté úroky z BÚ pøijetí peòìžního daru na BÚ na provozní èinnost daò z nemovitosti poplatky za vedení úètu v bance nákup kanceláøských potøeb v hotovosti spotøeba energie,voda,plyn - faktura (úèel. pøíspìvek) spotøeba energie,voda,plyn - platba pøes BÚ oprava stroje a údržba v hotovosti cestovné funkcionáøù ZO v hotovosti náklady na reprezentaci - obèerstvení poštovné, nájem nebytových prostor,ostatní služby vybraná hotovost z BÚ do pokladny pøíjem do pokladny vyybrané hotovosti z BÚ 10000 provozních záloha dodavateli z BÚ (napø. elektøina) faktura za služby vèet.zúèt.zálohy pøijetí zálohy od odbìratele na BÚ (nákup výrobkù) faktura za výrobky vè. zúèt. zálohy v cenì prodeje nákup služeb na fakturu od dodavatele úhrada faktury za služby dodavateli z bìžného úètu

54 11 13 21 21 21 31 22 22 22 26 22 22 53 54 50 50 32 51 51 51 51 26 21 31 51 22 32 51 32

25000 25000 25000 89000 89000 4000 3000 3000 1452 5500 1200 1200 4800 2454 2454 400 185 220 300 10000 10000 2400 2400 3800 3800 4540 4540

60 60 60 60 31 60 26 21 64 68 22 22 21 32 22 21 21 21 21 22 26 22 31 32 31 32 22

25000 25000 25000 89000 8900 4000 3000 3000 1452 5500 1200 1200 4800 2454 2454 400 185 220 300 10000 10000 2400 2400 3800 3800 4540 4540

73 74 75 76

Èlenské známky nákup známek od RR nebo ÚR (1000ks x 60,-) prodej známek èlenùm ZO (700ks x 100,-) vrácení neprodaných známek (300ks x 60,-) zúèt.prodaných známek do výnosù (700ks x 40,-)

37 21 21 37

60000 70000 18000 28000

21 37 37 68

60000 70000 18000 28000

52 52 33 33 33 33 34 21 33

4500 1530 2093 3346 563 591 591 800 2500

33 33 22 21 33 34 22 33 22

4500 1530 2093 3346 563 591 591 800 2500

22 51

3350 3350

69 21

3350 3350

21 37 51

500 500 500

37 21 21

500 500 500

37 37 22 22 54 37

5000 563 5563 10000 1200 11200

22 64 37 37 37 22

5000 563 5563 10000 1200 11200

21 32 21

500 520 20

32 64 32

500 520 20

55 94

50000 80000

94 65

50000 80000

77 78 79 80 81 82 83 84 85

1452 5500

4800

Mzdy hrubé mzdy(z mezd,DPP, DPÈ,funk.odmìn..) soc. a zdrav. pojištìní za firmu - 34% odvod zdr. a soc.pojištìní za firmu (1530+563) výplata mzdy v hotovosti (mzdy, DPP, DPÈ) zdravot.a sociální pojištìní za zamìstnance - 12,5% pøedpis dañ z pøíjmu fyz.osob z mezd odvod z BÚ danì z pøíjmu fyz.osob splátka pùjèky zamìstnance odvod soc.zdrav. pojištìní a daní

70000 18000

Svazová ocenìní 88 vìcný dar - vyznamenání od ÚR, RR ÈZS - pøíjem 89 vìcnýdar, vyznamenání od ÚR,RR - nákup 90 vìcný dar - vyznamenání z prostøedkù ZO

10000 2400 3800 4540

Svépomocný fond SVF - pùjèky pùjèka finanèních prostøedkù do SVF roèní úrok z pùjèky (vkladu) do SVF výbìr pùjèky (vkladu) do SVF vèetnì úrokù pùjèka ze SVF na nákup zaøízení moštárny úrok z pùjèky ze SVF splátka pùjèky ze SVF vèetnì úrokù

60000

2093

3346

591

800

2500 3350

500

Úèelový pøíspìvek na èinnost organizace - za jednu osobu 97 úèelový pøíspìvek na náklady (1 osoba) - záloha 500 98 vyúètování úèel.pøíspìvku - (k položce èíslo 59) 99 doplatek úèelového pøíspìvku 20

1200 1200 2454

400 185 220 300

Náklady, výnosy - Úèetní standart è. 412 -

Dotace ze státního rozpoètu prostøednictvím MZe ÈR 86 pøíjem dotace od ÚR nebo RR (po vyúètování) 87 nájemné výstava (doklad pøedložen k vyúètování )

91 92 93 94 95 96

3000

89000 4000 3000

3350

500 500 5000 5563 10000 11200

Rezervy zákonné (oprava hmot.majetku) - Úèetní sandart è.407 100 tvorba rezervy v 1.roce (na støechu) 101 rozpuštìní rezervy z minulého období

10

vestnik 21.PM6

10

27.10.2004, 10:32

Hospodáøský výsledek (po schválení èlen.schùzí) - Úèetní standard è. 413 102 z,úèt.HV z minulého roku - zisk 103 zúèt. HV z minulého roku - ztráta

;

104 105 106 107

Daò z pøíjmu právnických osob - Úèetní standart è. 411 daò z pøíjmu dle daò pøiznání platba danì z pøíjmu pøes banku (BÚ) penále za opoždìnou platbu danì úhrada penále pøes BÚ Kontrolní souèty PS (poèát.stav k 1.1.) 5005 Obraty na úètech - MD, Dal 179825 KS( koneèný stav k 31.12.)

2000 300 82101 97724

64002 234667 182378 52289

Obraty na MD Obraty na Dal Náklady: 201.090,Výnosy:337.380,-

93 382398 90 0

90 93

382398 0

59 34 54 37

34 22 37 22

2000 2000 300 300

2000 2000 300 300 3101375

3101375

3101375

3101375

201090

337380

Výsledovka - Zisk 136.290,Aktiva: 2.900.285,Pasiva:2.763.995,Rozvaha - Zisk 136.290,Uzavírání úèetních knih - Úèetní standad èíslo 402 koneèné zùstatky (KZ) MD aktivních úètù úèet 21 KZ 97.724,22 KZ 52.289,31 KZ 2.100,01 KZ 526.000,02 KZ 8.000,03 KZ 65.000,07 KZ 8.480,11 KZ 5.350,12 KZ 3.250,13 KZ 5.850,celkem KZ na MD aktivních úètù 774.043,koneèné zùstatky ( KZ) Dal pasivní úèty 32 KZ 5.800,08 KZ 8.000,90 KZ 573.953,94 KZ 50.000,celkem KZ na Dal pasivních úètù 637.753,KZ1 KZ2 KZ3 KZ4 KZ5 KZ6 KZ7 KZ8 KZ9 KZ10 KZ11 KZ12 KZ13 KZ14 KZ15 108 109 110 111 112

tyto koneèné zùstatky budou zároveò poèáteèními stavy k 1.1.2006 hotovost v pokladnì finanèní prostøedky na BÚ pohledávky DHNM DHNM DHNM oprávky materiál zásoby zboží závazky oprávky vlastní jmìní rezervy zisk z pøedchozího úèetního období

21 97724 22 52289 31 2100 01 526000 02 8000 03 65000 07 8480 11 5350 12 3250 13 5850 96 5800 96 8000 96 573953 96 50000 96 136290

96 96 96 96 96 96 96 96 96 96 32 08 90 94 93

97724 52289 2100 526000 8000 65000 8480 5350 3250 5850 5800 8000 573953 50000 136290

Úèetní pøípady z budoucích úèetních období tvorba rezervy v 2. a 3. roce dodavatelská faktura na opravu støechy ve 4. - 5. roce úhrada dodavatelské faktury zúètování celé rezervy po opravì støechy vyúètování úèelového pøíspìvku (podíl jedné osoby)

55 50000 51 156000 32 156000 94 150000 32 480

94 32 22 65 64

50000 156000 156000 150000 480

156000

Zpracovala: Huová

11

vestnik 21.PM6

11

27.10.2004, 10:32

4. Èeské úèetní standardy pro úèetní jednotky,

které úètují podle vyhlášky è. 504/2002 Sb., ve znìní pozdìjších pøedpisù (dále jen „Èeské úèetní standardy pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání“)

Èíslo Název 401 Úèty, úètování na úètech a vnitroorganizaèní úèetnictví 402 Otevírání a uzavírání úèetních knih a úèetní závìrka 403 Inventarizaèní rozdíly 404 Kursové rozdíly 405 Deriváty 406 Cenné papíry, podíly a smìnky 407 Opravné položky k pohledávkám, rezervy a pohledávky po lhùtì splatnosti 408 Krátkodobý finanèní majetek a krátkodobé bankovní úvìry 409 Dlouhodobý majetek 410 Zásoby 411 Zúètovací vztahy 412 Náklady a výnosy 413 Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky   Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 401

Úèty, úètování na úètech a vnitroorganizaèní úèetnictví 1. Cíl Cílem tohoto standardu je obecnì vymezit podle zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „zákon“) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „vyhláška“) úèty, úètování na úètech a vnitroorganizaèní úèetnictví za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami. 2. Obsahové vymezení 2.1. Okamžik uskuteènìní úèetního pøípadu 2.1.1. Okamžikem uskuteènìní úèetního pøípadu je den, ve kterém dojde zejména ke splnìní dodávky, vzniku závazku, platbì závazku, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí èi pøijetí zálohy, pøevzetí dluhu, zjištìní manka, schodku, pøebytku èi škody, pohybu majetku uvnitø úèetní jednotky a k dalším skuteènostem vyplývajícím ze zvláštních pøedpisù nebo z vnitøních pomìrù úèetní jednotky, které jsou pøedmìtem úèetnictví a které v úèetní jednotce nastaly, popø. úèetní jednotka má k dispozici potøebné doklady tyto skuteènosti dokumentující (napø. bankovní výpisy, výpisy ze Støediska cenných papírù). Pro výpoèet kursových rozdílù je dnem uskuteènìní úèetního pøípadu u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odbìratele den pøijetí faktury nebo obdobného dokladu. 2.1.2. Pøi pøevodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se za den uskuteènìní úèetního pøípadu považuje den doruèení návrhu na vklad katastrálnímu úøadu. Dojde-li k povolení vkladu, úèetní zápisy k tomuto dni se nemìní. Není-li vklad povolen, musejí se úèetní zápisy u zúèastnìných stran zpìtnì opravit. Podmínìnost uskuteènìní úèetního pøípadu nabytím právního úèinku vkladu se vyjádøí poznámkou na analytických úètech a pøi inventarizaci v inventurním soupisu. 2.2. Metoda úètování èasového rozlišení 2.2.1. Náklady a výnosy zachycují úèetní jednotky podle tìchto zásad:

a) náklady a výnosy se úètují zásadnì do období, s nímž èasovì a vìcnì souvisí, b) opravy nákladù nebo výnosù minulých úèetních období se úètují na úètech nákladù a výnosù, kterých se týkají, c) náhrady vynaložených nákladù minulých úèetních období se úètují do výnosù bìžného roku, d) náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno èasovì rozlišit ve formì - nákladù pøíštích období (úèet 381), - výdajù pøíštích období (úèet 383), e) výnosy a pøíjmy, které se týkají budoucích období, je nutno èasovì rozlišit ve formì - výnosù pøíštích období (úèet 384), - pøíjmù pøíštích období (úèet 385). 2.2.2. Hlediskem pro úètování úèetních pøípadù èasového rozlišení je skuteènost, že je znám jejich titul (vìcné vymezení), výše a období, kterého se týkají. 2.2.3. Úèty èasového rozlišení podléhají inventarizaci a pøi ní se posuzuje jejich výše a odùvodnìnost. 2.2.4. Èasové rozlišení není nutno používat v pøípadech, pokud tak stanoví zvláštní právní pøedpis. 2.2.5. Postup pøi èasovém rozlišení úèetní jednotka upraví vnitøním pøedpisem, který nesmí každoroènì mìnit. Ke zmìnì mùže dojít jen zcela výjimeènì a je nutné pøitom postupovat podle zákona o úèetnictví. 2.3. Syntetické úèty 2.3.1. V úètové osnovì jsou uplatnìny syntetické úèty konèící èíselnými znaky 1 až 9. 2.3.2. Úèetní jednotky mohou na základì svého rozhodnutí použít analytické èlenìní k syntetickým úètùm podle bodu 2.4.

2.4. Analytické úèty - hlediska pro vytváøení analytického èlenìní úètù 2.4.1. Pøi vytváøení analytického èlenìní úètù berou úèetní jednotky v úvahu následující hlediska, pokud tato nejsou již zohlednìna pøímo syntetickými úèty úètové osnovy: a) èlenìní podle jednotlivých druhù majetku, hmotnì odpovìdných osob a míst uložení èi umístìní pøi úètování o majetku. Oddìlenì se sleduje majetek daný do zástavy, popø. kterým se ruèí za závazky. U pohledávek je èlenìní podle jednotlivých dlužníkù. U cenných papírù se na oddìlených analytických úètech sledují cenné papíry v umoøovacím øízení, b) èlenìní závazkù podle jednotlivých vìøitelù, c) èlenìní podle èasového hlediska u závazkù, tj. zda jde o hodnoty krátkodobé povahy (do jednoho roku vèetnì) nebo dlouhodobé (nad jeden rok), pokud se o nich nemusí úètovat v úètové skupinì 95, d) èlenìní na èeskou a cizí mìnu v pøípadech stanovených zákonem, e) èlenìní podle položek úèetní závìrky, f) èlenìní nákladù a výnosù na èinnosti, z nichž pøíjmy (výnosy) jsou pøedmìtem danì z pøíjmù a v rámci toho èlenìní na èinnosti, z nichž pøíjmy jsou od danì osvobozeny, g) èlenìní pro daòové úèely, tzn. pro transformaci úèetního výsledku hospodaøení ze zdaòované èinnosti pøed zdanìním na daòový základ vymezený zákonem o daních z pøíjmù, zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištìní a udržení pøíjmù a zdaòované pøíjmy, pro potøeby danì z pøidané hodnoty, spotøebních daní apod., h) èlenìní pro potøeby zúètování s institucemi sociálního zabezpeèení a zdravotního pojištìní, i) èlenìní z hlediska potøeb finanèního øízení úèetní jednotky, j) èlenìní podle druhu èinnosti úèetní jednotky, pokud to vyžaduje zvláštní právní pøedpis, k) èlenìní podle požadavkù externích uživatelù údajù z úèetnictví, zejména orgánù státní statistiky. 2.5. Podrozvahové úèty 2.5.1. Na podrozvahových úètech v úètových skupinách 97 až 99 se sledují dùležité skuteènosti, o kterých se neúètuje a jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace úèetní jednotky a jejich ekonomických zdrojù. Jedná se pøedevším o využívání cizího majetku, ke kterému nemá

12

vestnik 21.PM6

12

27.10.2004, 10:32

úèetní jednotka vlastnické právo, popø. právo hospodaøení, dále evidence práv, o kterých se neúètuje (hypotéky), nebo materiálu, jehož poøízení, uchování, udržování a sledování vyplývá z obecnì platných právních pøedpisù, napø. materiál civilní obrany a jiné. 2.5.2. Na podrozvahových úètech se sledují zejména: - pøijatá depozita a hypotéky, - najatý majetek, - majetek svìøený do úschovy, - zásoby pøijaté ke zpracování, - pøísnì zúètovatelné tiskopisy, - materiál ve skladech civilní ochrany a ostatní materiál specifického použití, - program 222, - deriváty, - smìnky k inkasu použité k úhradì do doby jejich splatnosti, - pohledávky, které se odepisují podle zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù ve znìní pozdìjších pøedpisù a zákona è. 593/1992 Sb., o rezervách, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (zejména zákona è. 132/1995 Sb., o rezervách pro zjištìní základu danì z pøíjmù), - závazky ze smluvních pokut a úrokù z prodlení, - pohledávky ze smluvních pokut a úrokù z prodlení, - odepsané pohledávky, - poskytnuté záruky a jiné obdobné závazky, - pøijaté záruky a jiné obdobné pohledávky, - poskytnuté zástavy, pokud se o nich neúètuje podle Èeského úèetního standardu è. 409 Dlouhodobý majetek, - pøijaté zástavy, - závazky z leasingu, - pohledávky z leasingu, - pohledávky z pevných termínových operací, - závazky z pevných termínových operací, - pohledávky z opcí, - závazky z opcí. 2.6. Vnitroorganizaèní úèetnictví - úèty úètové tøídy 7 a 8. 2.6.1. Formu, organizaci a zamìøení vnitroorganizaèního úèetnictví si úèetní jednotka stanoví sama, pøitom musí zabezpeèit pro potøeby finanèního úèetnictví prùkazné podklady: a) o stavu a zmìnì stavu zásob vytvoøených vlastní èinností, b) pro vyjádøení aktivace vlastních výkonù, c) pro ocenìní zásob a ostatních výkonù vytvoøených vlastní èinností. 2.6.2. Vnitroorganizaèní úèetnictví lze organizovat: a) v rámci analytických úètù k finanènímu úèetnictví, b) v samostatném úèetním okruhu, pro který se zvolí úèty v rámci volných úètových tøíd 7 a 8. Obsahovou náplò uvedených úètových tøíd, zvolených úètových skupin a jednotlivých syntetických úètù si urèí úèetní jednotka sama. Úèetní jednotka si v tomto pøípadì zvolí i úèetní období, pokud jím bude kratší období než kalendáøní rok, c) kombinací pøístupù podle bodù a) a b). 2.6.3. Spojovací úèty prokazující návaznost mezi finanèním a vnitroorganizaèním úèetnictvím pøi jeho organizaci v samostatném úèetním okruhu si úèetní jednotka zvolí v rámci úètù úètových tøíd 7 a 8, popø. jejich funkci nahradí technické prostøedky. 2.6.4. Úèty vnitroorganizaèního úèetnictví uvede úèetní jednotka v úètovém rozvrhu. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 402

Otevírání a uzavírání úèetních knih a úèetní závìrka 1. Cíl Cílem tohoto standardu je obecnì vymezit podle zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „zákon“) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují

v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „vyhláška“) otevírání a uzavírání úèetních knih a úèetní závìrku za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami.

2. Obsahové vymezení 2.1. Otevírání a uzavírání úèetních knih se øídí ustanovením § 17 zákona. 2.2. Otevírání úèetních knih. 2.2.1. Úèty hlavní knihy se otevírají úèetními zápisy. Stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva a pasiva) vykázané na úètu 962 - Koneèný úèet rozvažný musí navazovat na stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva a pasiva) úètu 961 Poèáteèní úèet rozvažný. 2.2.2. Úèetními zápisy na vrub úètu 961 a ve prospìch pøíslušných novì otevíraných úètù pasiv a úèetními zápisy ve prospìch úètu 961 a na vrub pøíslušných novì otevíraných úètù aktiv se zaúètují jejich poèáteèní zùstatky. 2.2.3. Zisk, popø. ztráta, zaúètovaný ve prospìch, popø. na vrub, úètu 962 - Koneèný úèet rozvažný se pøi otevírání úètù hlavní knihy zaúètují ve prospìch, popø. na vrub, úètu 931 Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení se souvztažným zápisem na vrub, popø. ve prospìch, úètu 961 - Poèáteèní úèet rozvažný. 2.2.4. Po otevøení úèetních knih se jako úèetní pøípad prvního mìsíce nového úèetního období zruší úèetní zápisy na úètech 386 - Kursové rozdíly aktivní a 387 - Kursové rozdíly pasivní se souvztažným úèetním zápisem na tìch úètech, na nichž se tyto zápisy vytvoøily pøi uzavírání úèetních knih. 2.2.5. Stav úètu 931 - Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení se vyrovná: a) v pøípadì dosažení zisku ve prospìch úètu 901 - Vlastní jmìní nebo úètu 911 - Fondy, pøípadnì úètu 932 - Nerozdìlený zisk, neuhrazená ztráta minulých let, b) v pøípadì vzniklé ztráty na vrub úètu 901 -Vlastní jmìní nebo úètu 911 - Fondy, pøípadnì úètu 932 - Nerozdìlený zisk, neuhrazená ztráta minulých let. Zpùsob vypoøádání dosaženého zisku nebo vzniklé ztráty je stanoven buï zvláštním právním pøedpisem nebo statutem, stanovami èi jinou zøizovací listinou úèetní jednotky nebo vlastními pøedpisy o hospodaøení nebo pøedpisy vyšších orgánù popø. rozhodnutím pøíslušného oprávnìného orgánu úèetní jednotky. 2.2.6. Nevypoøádaná ztráta, pøípadnì nerozdìlený zisk, z minulých úèetních období zaúètovaná na úètu 932 - Nerozdìlený zisk, neuhrazená ztráta minulých let se zaúètuje na vrub nebo ve prospìch úètu 931 - Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení. 2.3. Uzavírání úèetních knih 2.3.1. Úèty hlavní knihy se uzavírají úèetními zápisy. 2.3.2. Koneèné stavy úètù nákladù se pøeúètují na vrub úètu 963 - Úèet výsledku hospodaøení, koneèné stavy úètù výnosù se pøeúètují ve prospìch úètu 963. Výsledný zùstatek úètu 963 se podle své povahy pøeúètuje ve prospìch, pøíp. na vrub úètu 962. 2.3.3. Koneèné zùstatky aktivních úètù se pøeúètují na vrub úètu 962 - Koneèný úèet rozvažný, koneèné zùstatky pasivních úètù se pøeúètují ve prospìch úètu 962. Na vrub nebo ve prospìch úètu 962 se pøeúètuje též zùstatek úètu 963 - Úèet výsledku hospodaøení (podle toho, zda byl dosažen zisk nebo vykázána ztráta). 2.4. Úèetní závìrka a uzavírání úèetních knih 2.4.1. Obsahové vymezení úèetní závìrky úèetní jednotky stanovuje § 18 zákona. 2.4.2. Uzavírání úèetních knih je èinnost, pøi níž se podle ustanovení § 17 zákona: a) zjišují obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických úètù, popøípadì pøi vedení úèetnictví ve zjednodušeném rozsahu obraty úètových skupin, b) zjišují koneèné zùstatky aktivních a pasivních úètù a koneèné stavy úètù nákladù a výnosù, c) zjistí se základ danì z pøíjmù a splatná daòová povinnost úèetní jednotky za úèetní období, 13

vestnik 21.PM6

13

27.10.2004, 10:32

d) zjistí se úèetní výsledek hospodaøení pøevodem nákladových úètù na vrub úètu 963 -Úèet výsledku hospodaøení a pøevodem výnosových úètù ve prospìch úètu 963, e) uzavøe se úèetnictví úèetní jednotky pøevodem zùstatkù rozvahových úètù a zùstatku úètu 963 - Úèet výsledku hospodaøení na úèet 962 - Koneèný úèet rozvažný. 2.4.3. Na podkladì údajù úètu 962 - Koneèný úèet rozvažný, a úètu 963 - Úèet výsledku hospodaøení se sestaví úèetní závìrka. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 403

Inventarizaèní rozdíly 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „zákon“) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „vyhláška“) postupy úètování inventarizaèních rozdílù za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami. 2. Obsahové vymezení Rozdíly zjištìnými pøi inventarizaci majetku a závazkù jsou a) inventarizaèní rozdíly vymezené v § 30 odst. 5 zákona a b) ztráty v rámci norem pøirozených úbytkù zásob, které nejsou podle ustanovení § 30 odst. 5 písm. a) zákona mankem; jedná se o technologické a technické ztráty vzniklé napø. rozprachem nebo vyschnutím v rámci technologických úbytkù ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu do výše ekonomicky zdùvodnìné normy stanovené úèetní jednotkou; normy pøirozených úbytkù zásob pro pøíslušné úèetní období úèetní jednotka stanoví ve svém vnitøním pøedpisu.

3. Postup úètování 3.1. Za inventarizaèní rozdíl vymezený § 30 odst. 5 zákona se považují pøípady, kdy a) skuteèný stav je nižší (manko, popø. schodek u penìžních hotovostí a cenin) než stav na úètech a rozdíl mezi tìmito stavy nelze doložit úèetním dokladem nebo prokázat jiným zpùsobem stanoveným zákonem (mankem nejsou technologické a technické ztráty vznikající napø. rozprachem, vyschnutím v rámci technologických úbytkù ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu - jde o tzv. ztráty v rámci norem pøirozených úbytkù zásob). Rozdíl se dále posuzuje zejména podle pøíslušných ustanovení obèanského a obchodního zákoníku, zákoníku práce o odpovìdnosti za škodu, b) skuteèný stav je vyšší (pøebytek) než stav na úètech a rozdíl mezi tìmito stavy nelze doložit úèetním dokladem nebo prokázat jiným zpùsobem stanoveným zákonem. Rozdíl se dále posuzuje mimo jiné podle pøíslušných ustanovení obèanského zákoníku o vìci ztracené, skryté, opuštìné, majetkovém prospìchu. 3.2. Rozdíly podle bodu 3.1. se úètují podle ustanovení zákona vždy do nákladù, popø. výnosù, úèetního období, za které se inventarizace provádí, s výjimkou a) schodku u pokladní hotovosti a cenin, které se zaúètují vždy jako pohledávka vùèi hmotnì odpovìdné osobì, pokud byla uzavøena dohoda o hmotné odpovìdnosti, b) chybìjících cenných papírù, kdy je nutno úbytek z tohoto titulu uvést na oddìlených analytických úètech „Cenné papíry v umoøovacím øízení“ a zahájit umoøovací øízení, c) pøebytku dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, který se zachytí na vrub úètu majetku a ve prospìch úètu oprávek. Pøebytek neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zachytí na vrub úètu majetku a ve prospìch úètu 901 - Vlastní jmìní.

3.3. Inventarizace zásob pro úèetní jednotky úètující zpùsobem A 3.3.1. Pøi uzavírání úèetních knih se inventarizaèní rozdíly u nakupovaného materiálu a zboží zaúètují takto: - úbytky na vrub úètu 548 - Manka a škody, jde-li o manka nad normy pøirozených úbytkù nebo kdy normy nejsou stanoveny, - úbytky na vrub úètu 501 - Spotøeba materiálu, pøípadnì 504 - Prodané zboží, pokud se jedná o ztráty do normy pøirozených úbytkù, - pøebytky zásob ve prospìch úètu 649 - Jiné ostatní výnosy, popø. ve prospìch úètové skupiny 50 - Spotøebované nákupy, je-li prokázán vznik pøebytku chybným úètováním do nákladù v témže úèetním období. 3.3.2. Pøi uzavírání úèetních knih se inventarizaèní rozdíly zásob vlastní výroby úètují: - na vrub úètù úètové skupiny 61 - Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob, jde-li o ztráty do výše norem pøirozených úbytkù, - na vrub úètu 548 - Manka a škody v pøípadì mank nad normu pøirozených úbytkù nebo nejsou-li normy stanoveny, - u pøebytkù zásob ve prospìch úètù úètových skupin 61 Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob. 3.4. Ustanovení inventarizace zásob pro úèetní jednotky úètující zpùsobem B 3.4.1. Inventarizaèní rozdíly u nakupovaného materiálu a zboží v pøípadì, že se jedná o manka nad normy pøirozených úbytkù, se zachytí na vrub úètu 548 - Manka a škody a ve prospìch pøíslušného úètu zásob, pøebytky zásob se zaúètují ve prospìch úètu 649 - Jiné ostatní výnosy, popø. ve prospìch úètù úètové skupiny 50 -Spotøebované nákupy a na vrub pøíslušného úètu zásob. 3.4.2. Inventarizaèní rozdíly u zásob vlastní výroby v pøípadì, že se jedná o manka nad normy pøirozených úbytkù, se zachytí na vrub úètu 548 - Manka a škody. Pøebytky zásob se zaúètují souvztažnì s pøíslušnými úèty úètové skupiny 61 - Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 404

Kursové rozdíly 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „zákon“) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „vyhláška“) základní postupy úètování kursových rozdílù za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami. 2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení kursových rozdílù uvedené v § 17 a 25 vyhlášky a § 42 vyhlášky - Metoda kursových rozdílù. 3. Postup úètování 3.1. Majetek a závazky vyjádøené v cizí mìnì se pøepoèítávají na èeskou mìnu podle § 24 odst. 6 a 7 zákona smìnným kursem devizového trhu vyhlášeným Èeskou národní bankou. Pøi pøepoètu cizích mìn, které nejsou obsaženy v kursech devizového trhu stanovených Èeskou národní bankou, se pro pøepoèet použijí oficiální støední kursy centrálních bank, popø. aktuální kursy na mezibankovním trhu, k americkému dolaru nebo k EURu. Pro pøepoèet nakoupených nebo prodaných valut a deviz se mùže použít k okamžiku uskuteènìní úèetního pøípadu kurs, za který byl obchod uskuteènìn. 3.2. Na úètech pohledávek a závazkù (úètová tøída 3 a 9), úètù úvìrù a finanèních výpomocí (z úètové tøídy 2 a 9) se úètují

14

vestnik 21.PM6

14

27.10.2004, 10:32

kursové rozdíly vznikající v úèetnictví k okamžiku uskuteènìní úèetního pøípadu z titulu platby závazkù, popø. inkasa pohledávek do výdajù (nákladù), popø. do pøíjmù (výnosù).

3.3. Kursové rozdíly zjištìné k okamžiku stanovenému v § 24 odst. 2 písm. b) zákona na bankovních úètech se úètují: a) na finanèních úètech úètových skupin 21 a 22 a na vrub úètu 545 - Kursové ztráty, popø. ve prospìch úètu 645 Kursové zisky, b) na úètech pohledávek, závazkù, úvìrù, finanèních výpomocí na úètu 067 - Ostatní dlouhodobé pùjèky se souvztažnými zápisy na pøíslušných úètech aktiv a pasiv v úètové skupinì 38, c) kursové rozdíly z cenných papírù znìjících na cizí mìnu ocenìných reálnou hodnotou (tj. cenné papíry k obchodování a k prodeji) se ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k nìmuž se sestavuje úèetní závìrka, považují za souèást ocenìní reálnou hodnotou. V pøípadì, kdy se cenné papíry nebo podíly neoceòují reálnou hodnotou, pak se kursové rozdíly zaúètují na úèet 386 -Kursové rozdíly aktivní nebo na úèet 387 -Kursové rozdíly pasivní.

3.4. 386 - Kursové rozdíly aktivní 3.4.1. Úètují se zde aktivní (ztrátové) kursové rozdíly z pøepoètu dlouhodobého finanèního majetku, pohledávek a závazkù v cizí mìnì vèetnì úètù termínovaných vkladù na úètu 069 - Ostatní dlouhodobý finanèní majetek, úvìrových úètù a úètù finanèních výpomocí se souvztažnými zápisy na pøíslušných úètech dlouhodobého finanèního majetku, pohledávek a závazkù v cizí mìnì. Jako aktivní kursové rozdíly se úètují èástky snížení pohledávek a dlouhodobého finanèního majetku, jakož i èástky zvýšení zùstatkù úvìrù a zvýšení ostatních závazkù, a to v dùsledku pøepoètu podle platného kursu k poslednímu dni daného úèetního období. 3.4.2. V následujícím úèetním období se úèetní zápisy provedené podle pøedcházejícího bodu zruší. 3.5. 387 - Kursové rozdíly pasivní 3.5.1. Úètují se zde pasivní (ziskové) kursové rozdíly z pøepoètu dlouhodobého finanèního majetku, pohledávek a závazkù v cizí mìnì vèetnì úètù termínovaných vkladù na úètu 069 - Ostatní dlouhodobý finanèní majetek, úvìrových úètù a úètù finanèních výpomocí se souvztažnými zápisy na pøíslušných úètech dlouhodobého finanèního majetku, pohledávek a závazkù v cizí mìnì. Jako pasivní kursové rozdíly se úètují èástky zvýšení dlouhodobého finanèního majetku, pohledávek, jakož i èástky snížení zùstatkù úvìrù a snížení ostatních závazkù, a to v dùsledku pøepoètu podle platného kursu k poslednímu dni daného úèetního období. 3.5.2. V následujícím úèetním období se úèetní zápisy provedené podle pøedcházejícího bodu zruší. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 405

Deriváty 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „zákon“) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „vyhláška“) základní postupy úètování derivátù za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami.

2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení položky „A.I.3. Oceòovací rozdíly z pøecenìní majetku a závazkù“ a § 35 a 36 vyhlášky týkající se oceòovacích rozdílù pøi uplatnìní reálné hodnoty u zajišovacích derivátù a derivátù k obchodování.

3. Oceòování 3.1. Deriváty se oceòují podle § 25 a § 27 zákona.

3.2. Není-li k dispozici reálná hodnota (tržní) z veøejného trhu, použije úèetní jednotka odborný odhad nebo posudek znalce. Pro úèely tohoto ustanovení se požaduje zejména, aby byl použit vìrohodný model oceòování a údaje vložené do tohoto modelu byly prokazatelné (napø. kursy ÈNB, zveøejnìné úrokové sazby mezibankovního trhu, kotace organizátorù nebo tvùrcù veøejného trhu, veøejnì dostupné ratingy ratingových agentur apod.). Nesplòuje-li odborný odhad zejména výše uvedené charakteristiky, nelze-li jej provést nebo pokud jsou náklady na získání informace o pøecenìní neúmìrné jejímu významu, pak o reálné hodnotì úèetní jednotka neúètuje, neníli zøejmé, že došlo k významnému znehodnocení derivátu. 4. Postup úètování 4.1. O derivátech úètují úèetní jednotky, pokud to pøipouští pøíslušný právní pøedpis.

4.2. Derivátem se pro úèely tohoto pøedpisu rozumí finanèní nástroj (tj. pro úèely tohoto èlánku smlouva, podle které vzniká finanèní aktivum jedné úèetní jednotky a zpravidla finanèní závazek jiné úèetní jednotky); a) jehož reálná hodnota se mìní v závislosti na zmìnì úrokové míry, kursu cenného papíru, ceny komodity, mìnového kursu, cenového indexu, na úvìrovém hodnocení (ratingu) nebo úvìrovém indexu, resp. v závislosti na jiné promìnné (tzv. podkladová aktiva), b) který ve srovnání s ostatními typy kontraktù, v nichž je zakotvena obdobná reakce na zmìny tržních podmínek, vyžaduje malý nebo nevyžaduje žádný poèáteèní náklad nebo výdaj, c) který bude vypoøádán v budoucnosti, pøièemž doba od sjednání obchodu do jeho vypoøádání je u nìho delší než u obvyklé (tzv. spotové) operace (tj. úèetní pøípady nákupu a prodeje finanèních aktiv s obvyklým termínem dodání). 4.3. Za deriváty se pro úèely tohoto standardu a standardu è. 401 nepovažují zejména: a) repo obchody (tj. úvìry, pùjèky se zajišovacím pøevodem zejména cenných papírù, pùjèky cenných papírù zajištìné pøevodem hotovosti, prodeje cenných papírù se souèasnì sjednaným zpìtným nákupem, nákupy cenných papírù se souèasnì sjednaným zpìtným prodejem), b) smlouvy o nákupu, prodeji, nájmu hmotného majetku a nehmotného majetku, zásob s výjimkou komodit, se kterými se mùže obchodovat na komoditních burzách (napø. zemìdìlské produkty, nerostné suroviny, drahé kovy, energie), kdy dochází k finanènímu vypoøádání. Opce, na jejímž základì má být poøízeno nebo prodáno nefinanèní aktivum, se nepovažuje za derivát podle tohoto standardu a pro úèely standardu è. 401; úètuje se však o ní na úètech 378 - Jiné pohledávky a 379 - Jiné závazky, ale na oddìlených analytických úètech. Reálná hodnota se nezjišuje. Pøi vypoøádání opèní prémie (napø. uplatnìní, neuplatnìní, propadnutí, postoupení) se úètuje podle bodu 4.6., c) smlouvy, které vyžadují úhradu v souvislosti s klimatickými, geologickými nebo jinými fyzikálními faktory, obvykle považované za pojistky.

4.4. Deriváty se pro úèely tohoto standardu a standardu è. 401 èlení na pevné termínové operace (tj. forwardy, futures a swapy) a opce. Opcemi se rozumí, že kupující opce (majitel) má právo u nákupní opce (call opce) koupit nebo finanènì vypoøádat a u prodejní opce (put opce) právo prodat nebo finanènì vypoøádat stanovený podkladový nástroj (finanèní aktivum) za pøedem urèenou cenu k urèitému datu, nebo kdykoliv pøed splatností opce. Na druhé stranì prodávající opce (výstavce) má u nákupní opce povinnost prodat nebo finanènì vypoøádat a u prodejní opce povinnost nakoupit nebo finanènì vypoøádat podkladový nástroj (finanèní aktivum) za pøedem pevnì urèenou cenu. Ostatní deriváty se považují za pevné termínové operace). 15

vestnik 21.PM6

15

27.10.2004, 10:32

4.5. O derivátech je úètováno na podrozvahových, rozvahových a výsledkových úètech. 4.6. V rozvaze jsou u pevných termínových operací zaúètovány až zmìny reálné hodnoty jako pohledávka nebo závazek na úètu 373 - Pohledávky a závazky z pevných termínových operací. V pøípadì opcí je nákup opce zaúètován na samostatném analytickém úètu k úètu 378 - Jiné pohledávky a prodej opce (vystavená opce) na samostatném analytickém úètu k úètu 379 -Jiné závazky. Na tìchto úètech je též úètováno o zmìnách reálných hodnot opcí. 4.7. Zmìny reálné hodnoty derivátù se úètují podle povahy na vrub nebo ve prospìch úètù 373, 378, 379 souvztažnì s úètem 921 - Oceòovací rozdíly z pøecenìní majetku a závazkù. Pøi realizaci kontraktù (napø. vypoøádání, uplatnìní, neuplatnìní, prodej) se pøecenìní zruší stornováním. Bude-li uplatnìna nakoupená nákupní opce, vstupuje její cena do poøizovací ceny aktiva. V ostatních pøípadech bude poøizovací cena opce (ostatní pøípady jsou napø. uplatnìní, neuplatnìní, postoupení, propadnutí) vyúètována do nákladù nebo do výnosù na úèet 549 - Jiné ostatní náklady a 649 - Jiné ostatní výnosy.   5. Analytické a podrozvahové úèty 5.1. Na podrozvahových úètech úètují úèetní jednotky od okamžiku sjednání derivátu do jeho vypoøádání v hodnotì podkladového nástroje. 5.2. Rozvahové pohledávky a závazky se na analytických úètech èlení podle jednotlivých derivátù. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 406

Cenné papíry, podíly a smìnky 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „zákon“) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „vyhláška“) základní postupy úètování operací s cennými papíry a podíly a úètování o smìnkách za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami. 2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení cenných papírù a podílù uvedené v § 9 a 16 vyhlášky a smìnek jako platebního prostøedku uvedené v § 12, 20 a 21 vyhlášky.   3. Oceòování 3.1. Cenné papíry a podíly se pøi poøízení oceòují podle § 25 zákona. Souèástí poøizovací ceny cenného papíru jsou pøímé náklady s poøízením související, napø. poplatky a provize makléøùm, poradcùm, burzám. Souèástí poøizovací ceny nejsou zejména úroky z úvìrù na poøízení cenných papírù a podílù a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu. 3.2. Cenné papíry a podíly uvedené v bodu 4.2. písm. a) se oceòují poøizovací cenou podle § 25 zákona, pøípadnì mohou být ocenìny ekvivalencí (protihodnotou) podle § 27 odst. 7 zákona. 3.3. Cenné papíry uvedené v bodu 4.2. písm. b) se oceòují pøi poøízení poøizovací cenou podle § 25 zákona. K rozvahovému dni se oceòují podle § 27 odst. 7 zákona. 3.4. Cenné papíry uvedené v bodu 4.2. písm. c) a d) se oceòují reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 zákona, která se zjišuje k okamžiku stanovenému v § 24 odst. 2 písm. b) zákona. 3.5. Ocenìním ekvivalencí (protihodnotou) se rozumí, že majetková úèast je pøi poøízení ocenìna poøizovací cenou, která je k okamžiku stanovenému v § 24 odst. 2 písm. b) zákona upravena na hodnotu odpovídající míøe úèasti úèetní

jednotky na vlastním kapitálu ve spoleènosti, v níž má úèetní jednotka majetkovou úèast. Zmìna v ocenìní se úètuje na úèet 921 -Oceòovací rozdíly z pøecenìní majetku a závazkù. Ocenìní úèasti je následnì: - snižováno o pøijaté dividendy, popø. o další pøíspìvky z rozdìlení, (úètuje se na pøíslušný bankovní úèet souvztažnì s úètem 061 nebo 062), - zvyšováno o podíl na zisku nebo snižováno o podíl na ztrátì vzniklých po datu akvizice ve spoleènosti, v níž má úèetní jednotka majetkovou úèast, (úètuje se na úèet 921 souvztažnì s úètem 061 nebo 062), - dále je ocenìní úèasti snižováno èi zvyšováno podíly na zmìnách ve vlastním kapitálu spoleènosti, v níž má úèetní jednotka majetkovou úèast, pøièemž tyto zmìny nebyly zahrnuty do výkazu zisku nebo ztráty, (úètuje se na úèet 921 souvztažnì s úètem 061 nebo 062). 3.6. Úèetní jednotka ocení majetkovou úèast nulou, pokud její podíl na ztrátách ve spoleènosti, v níž má majetkovou úèast, je roven nebo pøevýší ocenìní její úèasti. 3.7. Smìnky jsou cenným papírem a oceòují se pøi poøízení podle § 25 zákona. 4. Postup úètování operací s cennými papíry a podíly 4.1. V prùbìhu poøizování lze složky poøizovací ceny nakupovaných cenných papírù a podílù úètovat na úèet 043 - Poøizovaný dlouhodobý finanèní majetek (v pøípadì dlouhodobého finanèního majetku) nebo na úèet 259 - Poøizovaný krátkodobý finanèní majetek (v pøípadì krátkodobého finanèního majetku). 4.2. Cenné papíry a podíly se pro úèely Èeských úèetních standardù pro úèetní jednotky, které nejsou založeny za úèelem podnikání èlení na: a) majetkové úèasti, to jsou cenné papíry a podíly, které pøedstavují podstatný nebo rozhodující vliv; (úèet 062 Podíly v osobách pod podstatným vlivem a úèet 061 Podíly v ovládaných a øízených osobách), b) dluhové cenné papíry držené do splatnosti, to jsou cenné papíry, které mají stanovenou splatnost a u nichž má úèetní jednotka úmysl a schopnost je držet do splatnosti. Úètuje se zde i o cenných papírech držených do splatnosti se splatností kratší než jeden rok; (úèet 063 - Dluhové cenné papíry držené do splatnosti), c) cenné papíry urèené k obchodování, to jsou cenné papíry držené po dobu kratší než jeden rok za úèelem obchodování a dosahování zisku z cenových rozdílù v krátkodobém èasovém období; (úèet 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování a úèet 253 - Dluhové cenné papíry k obchodování), d) ostatní cenné papíry, které nelze zaøadit pod písm. a) až c); (úèet 069 - Ostatní dlouhodobý finanèní majetek). 4.3. Dluhovým cenným papírem je cenný papír úvìrové povahy, napø. kupónový dluhopis, bezkupónový dluhopis a smìnky (pokud nejsou platebním prostøedkem). 4.4. Zmìna reálné hodnoty se zaúètuje na vrub nebo ve prospìch analytického úètu pøíslušného finanèního majetku a ve prospìch nebo na vrub úètu 921 - Oceòovací rozdíly z pøecenìní majetku a závazkù. Pøi prodeji nebo jiném úbytku se takto zaúètovaný rozdíl zruší souvztažnì s analytickým úètem pøíslušného finanèního majetku. 4.5. Není-li objektivnì možné stanovit reálnou hodnotu nebo pokud náklady na získání informace o reálném ocenìní pøevýší pøínosy plynoucí z této informace, pak úèetní jednotka reálnou hodnotu neoceòuje. Úètuje však o alikvotním úrokovém výnosu podle bodu 4.6. 4.6. U dluhových cenných papírù se úètuje o úrokovém výnosu na vrub analytického úètu k pøíslušnému úètu cenných papírù a ve prospìch pøíslušných úètù v úètové skupinì 65. 4.6.1. O úrokovém výnosu se úètuje ve vìcné a èasové souvislosti (tj. v prùbìhu doby, která uplyne mezi nákupem a splatností cenného papíru). 4.6.2. Úrokovým výnosem u dluhových cenných papírù se rozumí:

16

vestnik 21.PM6

16

27.10.2004, 10:32

a) u dluhových cenných papírù s úrokovou sazbou (kupónové dluhové cenné papíry) výnos stanovený touto sazbou, zaúètovaný podle Èeského úèetního standardu è. 412 Náklady a výnosy bodu 3.9., b) u bezkuponových dluhových cenných papírù a smìnek rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a poøizovací cenou, 4.6.3. U kuponových dluhových cenných papírù držených do splatnosti se rozdíl mezi poøizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou zaúètuje ve vìcné a èasové souvislosti podle své povahy buï na vrub úètu 553 - Prodané cenné papíry a podíly nebo ve prospìch pøíslušného úètu skupiny 65 souvztažnì s úètem finanèního majetku. O nabíhajícím úrokovém výnosu se úètuje podle bodu 4.6.2. písm. a). U bezkuponových dluhových cenných papírù a smìnek držených do splatnosti se ve prospìch pøíslušného úètu v úètové skupinì 65 úètuje ve vìcné a èasové souvislosti rozdíl mezi poøizovací cenou a jmenovitou hodnotou.

5. Postup úètování o smìnkách 5.1. O smìnkách se úètuje: a) o smìnkách jako o cenných papírech v úètových skupinách 06 a 25 podle bodu 4. b) o smìnkách jako o platebních prostøedcích se úètuje u vìøitele na úètu 312 - Smìnky k inkasu. Poøizovací cenou cenného papíru je hodnota pohledávky. Hodnota cenného papíru na úètu 312 - Smìnky k inkasu se zvyšuje o alikvotní úrokový výnos. Úèetní jednotka postupuje pøi jeho úètování analogicky jako u smìnek v písm. a) (úrokový výnos úètuje v brutto èástce). U dlužníka se o tìchto smìnkách úètuje na úètech 322 - Smìnky k úhradì a 958 - Dlouhodobé smìnky k úhradì, c) o smìnkách jako o zajišovacích prostøedcích se úètuje na podrozvahových úètech. 5.2. Smìnky jako platební prostøedek, vyúètované na úètu 312 - Smìnky k inkasu, se pøi prodeji úètují obdobnì jako postoupení pohledávky. 5.3. Pøi eskontu smìnky bankou se smìnka pøevede na úèet 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry v ocenìní smìneènou sumou (jmenovitou hodnotou), vzniklý rozdíl bude zaúètován ve vìcné a èasové souvislosti ve prospìch výnosù. Do doby splacení eskontované smìnky smìneèným dlužníkem trvá závazek prodávajícího vùèi bance. O tomto závazku se úètuje ve prospìch úètu 232 - Eskontní úvìry, jde-li o závazek dlouhodobý, úètuje se ve prospìch úètu 951 - Dlouhodobé bankovní úvìry.   6. Analytické a podrozvahové úèty 6.1. Cenné papíry se úètují na pøíslušný úèet v analytickém èlenìní minimálnì podle druhu cenných papírù a dále podle emitentù a jmenovitých hodnot, popø. podle mìn, na které cenné papíry znìjí. Podíly se sledují na pøíslušném úètu v analytickém èlenìní minimálnì podle mìny, na kterou znìjí, a podle spoleèností, ve kterých má úèetní jednotka podíl. 6.2. Ruèení pozdìjším majitelùm smìnky, které vzniklo z titulu pøevodù (indosamentu) smìnky, s výjimkou eskontu, se úètují na podrozvahových úètech, a to od okamžiku pøevodu do dne vyinkasování smìnky. Ruèení se snižuje o splacené èástky pøi èásteèném splácení. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 407

Opravné položky k pohledávkám, rezervy a pohledávky po lhùtì splatnosti 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „zákon“) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „vyhláška“) základní postupy úètování opravných položek

k pohledávkám, rezerv a pohledávek po lhùtì splatnosti za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami.

2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení opravných položek uvedené v § 15 vyhlášky a rezerv uvedené v § 19 vyhlášky.   3. Postup úètování 3.1. Postup tvorby a použití opravných položek stanoví § 37 vyhlášky. Postup tvorby a použití rezerv stanoví § 40 vyhlášky. 3.2. Opravné položky se vytváøejí pouze k úètùm majetku v pøípadech snížení jejich ocenìní v úèetnictví prokázaném na podkladì údajù inventarizace majetku podle § 26 odst. 2 zákona. Tyto položky se vytváøejí jen v pøípadech, kdy snížení ocenìní majetku v úèetnictví není trvalého charakteru. V pøípadì trvalého snížení ocenìní majetku se vyúètuje snížení na vrub nákladù (napø. odpis pohledávky na základì soudního rozhodnutí o jejím vyrovnání podle zákona o konkursu a vyrovnání), popø. se u dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku provede mimoøádný odpis a upraví se odpisový plán. 3.3. Pøijatá úhrada odepsané pohledávky se vyúètuje ve prospìch úètu 643 - Platby za odepsané pohledávky. O èástku provedené úhrady se sníží zùstatek pohledávky zaúètované na podrozvahových úètech. 3.4. Tvorba opravných položek se provádí na vrub nákladù na základì inventarizace a pøi ní zjištìného snížení ocenìní majetku v pøípadech, kdy takto zjištìná hodnota je nižší než cena majetku vedená v úèetnictví na pøíslušných majetkových úètech. 3.5. Opravné položky k pohledávkám se vytváøejí za dlužníky v konkursním a vyrovnacím øízení a k nepromlèeným pohledávkám, vzniklým z titulu zdaòované èinnosti, které jsou zaúètovány v úèetnictví a jsou splatné po 31. 12. 1994, a to ve výši stanovené zákonem è. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištìní základu danì z pøíjmù, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Tvorba opravných položek se zaúètuje na vrub úètu 559 - Tvorba opravných položek a ve prospìch úètu 391 -Opravná položka k pohledávkám. Snížení nebo zrušení vytvoøené opravné položky se vyúètuje ve prospìch úètu 659 - Zúètování opravných položek a na vrub úètu 391 - Opravná položka k pohledávkám. 3.6. Na úètu 941 - Rezervy se úètuje o tvorbì a použití rezerv souvztažnì s úèty 556 - Tvorba rezerv a 656 - Zúètování rezerv. Rezervy se vytváøejí na tituly a ve výši, kterou ukládají pøíslušné obecnì platné právní pøedpisy, pøedevším daòové zákony, popø. zvláštní zákony. 3.7. Rezervy se èerpají v souladu s obecnì platnými právními pøedpisy. 3.8. Pohledávky po lhùtì splatnosti 3.8.1. Zákon o daních z pøíjmù umožòuje úèetním jednotkám vybrané pohledávky po lhùtì splatnosti uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištìní a udržení pøíjmù. V úèetnictví se zajistí podklady pro daòové úèely buï postupem podle bodu 3.8.2 nebo 3.8.3. 3.8.2. U vybraných pohledávek, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, lze uplatnit jako výdaj roènì nejvýše zákonem stanovené procento z neuhrazené èásti hodnoty pohledávky nebo poøizovací ceny u pohledávky nabyté postoupením. Odpis uvedené výše pohledávky se úètuje na jednotlivých analytických úètech uvedených pohledávek vždy z jejich neuhrazené èásti, bez ohledu na v minulých úèetních obdobích uplatnìný odpis. V pøípadì úhrady pohledávky, která již byla plnì nebo èásteènì odepsána, se odepsaná èást vyúètuje jako ostatní výnos. 3.8.3. Vybrané pohledávky, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, lze soustøedit na jednom souhrnném analytickém úètu k úètu 311 -Odbìratelé a odpis provádìt z celkové èástky neuhrazených pohledávek bez ohledu na v minulých úèetních obdobích uplatnìný odpis. Pøehled o jednotlivých úètech dlužníkù poskytují v tomto pøípadì podrozvahové úèty, v nichž se kromì stavu pohledávek zachycují pouze 17

vestnik 21.PM6

17

27.10.2004, 10:32

jejich úhrady, nikoliv procentní odpis podle zákona. Místo zøízení podrozvahových úètù mùže úèetní jednotka postupovat i tak, že zachová pøehled o jednotlivých úètech dlužníkù v rámci analytických úètù k pøíslušnému souhrnnému analytickému úètu vybraných pohledávek a pro procentní odpis zøídí dále k souhrnnému analytickému úètu vybraných pohledávek samostatný analytický úèet, na kterém bude úètovat souhrnný odpis na stranì Dal. V tomto pøípadì se úhrady úètují na souhrnném analytickém úètu vybraných pohledávek a i na analytických úètech jednotlivých dlužníkù k tomuto úètu. 3.8.4. V pøípadì úhrady vybraných pohledávek zahrnutých na úètu vybraných pohledávek se snižuje uvedený úèet o úhradu bez ohledu na to, jaká èást z uhrazených pohledávek již byla odepsána. Jako ostatní výnos se úètuje až ta èást úhrady, kterou již nelze zaúètovat jako úhradu na uvedený souhrnný analytický úèet vybraných pohledávek, protože by úhrada pøevýšila výši pøípadného aktivního zùstatku tohoto úètu. 3.8.5. V pøípadì, že v souboru pohledávek jsou i pohledávky za dlužníky, kteøí vstoupili do konkursu a vyrovnání, je nutno pøeúètovat pùvodní hodnotu pohledávky na samostatný analytický úèet dlužníka a k této pohledávce lze vytvoøit opravnou položku jen ve výši, která nebyla již odepsána. 3.8.6. U pohledávek, které lze podle § 24 odst. 2 písm. y) zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, ve znìní pozdìjších pøedpisù, plnì odepsat, se do nákladù zahrne ta èást pohledávek, která nebyla odepsána procentním odpisem a zároveò se tato pohledávka odúètuje z podrozvahových úètù, resp. z analytických úètù dlužníkù. 3.8.7. U pohledávek, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994 a je u nich zákonem umožnìn procentní odpis, se pøi uzavírání úèetních knih nezjišují ani neúètují kursové rozdíly. 3.8.8. K vybraným nepromlèeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 lze vytváøet opravné položky ve výši stanovené zákonem o rezervách pro zjištìní základu danì z pøíjmù jako výdaj na dosažení, zajištìní a udržení pøíjmù. Opravné položky se vytváøejí k jednotlivým pohledávkám na základì inventarizace. U pohledávek v cizí mìnì, ke kterým se tvoøí zákonná opravná položka, se pøi uzavírání úèetních knih nezjišují ani neúètují kursové rozdíly. 3.8.9. Opravné položky lze vytváøet a procentní odpis lze uplatnit pouze u pohledávky, vzniklé z titulu zdaòované èinnosti.   Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 408

Krátkodobý finanèní majetek a krátkodobé bankovní úvìry 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „zákon“) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „vyhláška“) základní postupy úètování krátkodobého finanèního majetku a krátkodobých bankovních úvìrù za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami v položkách B. III. Krátkodobý finanèní majetek celkem 1. Pokladna 2. Ceniny 3. Úèty v bankách 4. Majetkové cenné papíry k obchodování 5. Dluhové cenné papíry k obchodování 6. Ostatní cenné papíry 7. Poøizovaný krátkodobý finanèní majetek 8. Peníze na cestì B. III. Krátkodobé závazky celkem 18. Krátkodobé bankovní úvìry 19. Eskontní úvìry vykazovaných za podmínek stanovených § 3 a 4 vyhlášky.

2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení krátkodobého finanèního majetku uvedené v § 16 a ostatních závazkù uvedené v § 24 vyhlášky.   3. Oceòování Krátkodobý finanèní majetek a krátkodobé bankovní úvìry se oceòují podle § 25 a § 27 zákona a § 33 vyhlášky.   4. Postup úètování 4.1. Finanèní úèty v cizích mìnách se vedou v úèetnictví v èeských korunách i v cizích mìnách. 4.2. Na úètech úètové skupiny 21 se úètuje o stavu a pohybu hotovosti na základì pokladních dokladù. Rozdíly vzniklé pøi inventarizaci pokladní hotovosti a cenin se považují za schodek, popø. pøebytek. 4.3. Na úètech úètových skupin 22 a 23 se úètuje na základì oznámení banky o pøijatých nebo provedených platbách (bankovní výpisy). Vklady nebo výbìry penìz v hotovosti, pøevody mezi bankovními úèty, se úètují prostøednictvím úètu 261 - Peníze na cestì. 4.4. Na úètu 211 - Pokladna se úètuje stav a pohyb penìz v hotovosti, šekù pøijatých místo hotových penìz a poukázek k zúètování (napø. poukázky na odbìr zboží, služeb apod.). Stav penìz v pokladnì nelze nahrazovat stvrzenkami èi úpisy. Souèástí pokladní hotovosti jsou nasáèkované výplaty, depozita, pokud nebyly ve výplatní den pøedány pøíjemcùm. Jednotlivé úèetní pøípady musí být doloženy pokladními doklady. 4.5. Na úètu 213 - Ceniny se úètuje stav zejména poštovních známek, kolkù, dálnièních kupónù, karet (benzinových, telefonních), které pøedstavují urèitou majetkovou hodnotu s limitem èerpání, ze které bude moci být po vydání do používání èerpáno). Na tomto úètu se úètují rovnìž stravenky do provozoven veøejného stravování. Ceniny svìøené zamìstnancùm, funkcionáøùm a èlenùm na pøedem stanovené úèely se úètují jako pohledávky za zamìstnanci resp. na úètu 378 - Jiné pohledávky. Úèetní jednotka mùže stanovit, které druhy cenin (s výjimkou telefonních, benzinových karet a stravenek) pøi jejich nákupu nebo vydání ke spotøebì bude pøímo zahrnovat do provozních nákladù. 4.6. Na úètu 221 - Úèty v bankách se úètuje stav a pohyb penìžních prostøedkù úèetní jednotky v bankách. Úèty v bankách mají zpravidla aktivní zùstatek. Pasivní zùstatek mùže být vykázán u bìžného úètu, pokud je to umožnìno v souladu s postupem banky. V rozvaze je pasivní zùstatek vykazován jako poskytnutý bankovní úvìr. 4.7. Na úètu 231 - Krátkodobé bankovní úvìry se úètují úvìry poskytnuté bankou na dobu jeden rok a kratší se souvztažným zápisem na vrub úètu 221 - Úèty v bankách. Uhradíli banka platební doklad, napø. fakturu dodavatele, pøímo z bankovního úvìru, vyúètuje se poskytnutý úvìr ve výši provedené úhrady ve prospìch pøíslušného bankovního úvìru se souvztažným zápisem na vrub pøíslušného úètu závazku, napø. 321 -Dodavatelé. 4.8. Na úètu 232 - Eskontní úvìry se úètují úvìry poskytované bankou na eskontované smìnky, popø. jiné cenné papíry, které do doby jejich splatnosti pøevzala banka k inkasu. Na vrub úètu 232, po obdržení avíza od banky o úhradì smìnky èi jiného cenného papíru dlužníkem, vyúètuje úèetní jednotka úhradu úvìru se souvztažným zápisem ve prospìch úètu 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry. Na vrub úètu 232 se úètuje i o vrácení neuhrazené smìnky nebo jiného cenného papíru bankou, a to se souvztažným zápisem ve prospìch úètu 221 - Úèty v bankách (splacení eskontního úvìru). 4.9. Na úètu 241 - Vydané krátkodobé dluhopisy se úètuje o krátkodobých dluhopisech, které mají dobu splatnosti do 1 roku. 4.10. Na úètu 249 - Ostatní krátkodobé finanèní výpomoci se úètuje o pøijatých krátkodobých finanèních výpomocích (pùjèkách) poskytnutých úèetní jednotce ostatními osobami,

18

vestnik 21.PM6

18

27.10.2004, 10:32

s výjimkou bank, na základì smluv popø. úèetní jednotkou vystavených cenných papírù, s výjimkou krátkodobých dluhopisù (úèet 241). Jedná se napø. o finanèní výpomoci úèetní jednotce poskytnuté na základì jí vystavených hypoteèních zástavních listù, komerèních papírù. 4.11. Na úètu 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování se úètuje o krátkodobých vkladových cenných papírech majetkové povahy, které v dobì poøízení jsou splatné, popø. urèené k prodeji, a to nejpozdìji do 1 roku od jejich poøízení. Jsou jimi napø. akcie, podílové listy investièních spoleèností. 4.12. Na úètu 253 - Dluhové cenné papíry k obchodování se úètuje stav, poøízení, úbytek cenných papírù úvìrové povahy, které má úèetní jednotka v držení pøevážnì za úèelem obchodování s nimi. Nakoupeným dluhovým papírem je napø. dluhopis, obligace, vkladový list, pokladnièní poukázka, úvìrový a dividendový kupon, smìnka poøízená za úèelem obchodování apod. 4.13. Na úètu 255 - Vlastní dluhopisy úètuje úèetní jednotka o vlastních dluhopisech, které mùže mít v držení v souladu s právními pøedpisy. 4.14. Na úètu 256 - Ostatní cenné papíry úètuje úèetní jednotka o cenných papírech, které nelze zaøadit do jiných úètù úètové skupiny 25. Úètují se zde i nakoupené opèní listy. Pokud nakoupené opèní listy jsou v držení až do dne uplatnìní pøednostního práva, odepíší se v tento den do nákladù na úèet 549 - Jiné ostatní náklady, a je právo uplatnìno èi nikoliv. 4.15. Na úètu 259 - Poøizovaný krátkodobý finanèní majetek úètuje úèetní jednotka podle Èeského úèetního standardu è. 406 Cenné papíry, podíly a smìnky. 4.16. Úèet 261 - Peníze na cestì se používá pro pøeklenutí èasového nesouladu mezi vklady a výbìry penìz, šekù a pøijetím bankovních výpisù pøi pøevodech mezi jednotlivými úèty vedenými bankou.

5. Analytické a podrozvahové úèty 5.1. Analytické úèty: a) stavu a pohybu valut, šekù a poukázek k zúètování znìjících na cizí mìnu na úètu 211 - Pokladna se vede oddìlenì podle jednotlivých mìn, b) k úètu 213 - Ceniny se vedou podle jednotlivých druhù cenin, c) k úètùm skupiny 22 se vedou podle jednotlivých úètù otevøených úèetní jednotce v bankách, d) k úètu 231 - Krátkodobé bankovní úvìry (resp. 232 Eskontní úvìry) se vedou podle jednotlivých druhù poskytnutých úvìrù, e) k úètu 241 - Vydané krátkodobé dluhopisy se vedou podle jednotlivých dluhopisù, f) k úètu 249 - Ostatní krátkodobé finanèní výpomoci se vedou podle jednotlivých vìøitelù, g) k úètu 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování a 253 - Dluhové cenné papíry k obchodování se vedou podle jednotlivých druhù cenných papírù, h) k úètu 255 - Vlastní dluhopisy se vedou podle jednotlivých druhù dluhopisù, i) k úètu 256 - Ostatní cenné papíry se vedou podle jednotlivých druhù cenných papírù. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 409

Dlouhodobý majetek 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „zákon“) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „vyhláška“) základní postupy úètování dlouhodobého ma-

jetku za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami v položkách

A. Dlouhodobý majetek celkem I. Dlouhodobý nehmotný majetek 1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 2. Software 3. Ocenitelná práva 4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek 5. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek 6. Nedokonèený dlouhodobý nehmotný majetek 7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem 1. Pozemky 2. Umìlecká díla, pøedmìty a sbírky 3. Stavby 4. Samostatné movité vìci a soubory movitých vìcí 5. Pìstitelské celky trvalých porostù 6. Základní stádo a tažná zvíøata 7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek 8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek 9. Nedokonèený dlouhodobý hmotný majetek 10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek III. Dlouhodobý finanèní majetek celkem 1. Podíly v ovládaných a øízených osobách 2. Podíly v osobách pod podstatným vlivem 3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti 4. Pùjèky organizaèním složkám 5. Ostatní dlouhodobé pùjèky 6. Ostatní dlouhodobý finanèní majetek 7. Poøizovaný dlouhodobý finanèní majetek IV. Oprávky k dlouhodobému majetku celkem 1. Oprávky k nehmotným výsledkùm výzkumu a vývoje 2. Oprávky k softwaru 3. Oprávky k ocenitelným právùm 4. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku 5. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku 6. Oprávky ke stavbám 7. Oprávky k samostatným movitým vìcem a souborùm movitých vìcí 8. Oprávky k pìstitelským celkùm trvalých porostù 9. Oprávky k základnímu stádu a tažným zvíøatùm 10. Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku 11. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku vykazovaných za podmínek stanovených v § 3 a 4 vyhlášky.   2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení dlouhodobého majetku uvedené v § 7, 8, 9 a 43 vyhlášky.   3. Ocenìní dlouhodobého majetku 3.1. Dlouhodobý majetek se oceòuje podle § 25 a 27 zákona a § 32 a 33 vyhlášky. 3.2. Reprodukèní poøizovací cenou se oceòuje a) dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek poøízený bezúplatnì (darováním), b) dlouhodobý majetek vytvoøený vlastní èinností v pøípadech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoøení nelze zjistit, nebo pokud je reprodukèní poøizovací cena nižší než vlastní náklady, c) dlouhodobý hmotný majetek bezúplatnì poøízený z finanèního leasingu; úètuje se souvztažným zápisem na pøíslušný úèet oprávek, d) dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek novì zjištìný a v úèetnictví dosud nevedený (napø. inventarizaèní pøebytek); úètuje se souvztažným zápisem na pøíslušný úèet oprávek, v pøípadì neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se souvztažným zápisem ve prospìch úètu 901 - Vlastní jmìní, e) vklad dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, s výjimkou pøípadù, kdy vklad je ocenìn jinak, napø. pod19

vestnik 21.PM6

19

27.10.2004, 10:32

le zakladatelské smlouvy, nebo obdobného dokumentu o založení úèetní jednotky. 3.3. Ocenìní dlouhodobého nehmotného majetku se zvyšuje o náklady (výdaje) na technické zhodnocení, pokud u jednotlivého majetku pøevýšily èástku stanovenou zákonem o daních z pøíjmù a technické zhodnocení je v tomto roce uvedeno do užívání. Ocenìní odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o náklady (výdaje) na technické zhodnocení, pokud v úhrnu za rok pøevyšují èástku stanovenou zákonem o daních z pøíjmù a technické zhodnocení je v tomto roce uvedeno do užívání. 3.4. Pokud ocenìní technického zhodnocení je nižší než stanovená èástka a úèetní jednotka je nezahrne do výdajù na poøízení dlouhodobého majetku, zaúètuje se na úèet 549 Jiné ostatní náklady v pøípadì hmotného majetku nebo na úèet 518 - Ostatní služby v pøípadì nehmotného majetku. 3.5. Poøizovací cena souboru movitých vìcí se zvýší o poøizovací cenu vìci do souboru dodateènì zaøazené. Pøi vyøazení èásti souboru movitých vìcí se poøizovací cena souboru sníží o poøizovací cenu vyøazené èásti, pøièemž míra odepsanosti vyøazené èásti je shodná s mírou odepsanosti souboru. 3.6. Dlouhodobý finanèní majetek se oceòuje poøizovací cenou. Jsou-li však cenné papíry a majetkové úèasti nabyty protihodnotou za nepenìžitý vklad vložený do obchodní spoleènosti nebo družstva, oceòují se u vkladatele zùstatkovou (úèetní) cenou vloženého majetku, bez ohledu na pøípadné jiné ocenìní tohoto vkladu v obchodní spoleènosti nebo družstvu. Tato zùstatková (úèetní) cena se zvyšuje o daò z pøidané hodnoty, pokud zákon o dani z pøidané hodnoty považuje tento vklad za zdanitelné plnìní. Pokud by úèetní cena vkladu, s ohledem na závazky, pøecházející souèasnì s vkladem, dosáhla záporných hodnot, je na úètech cenných papírù a vkladù nulové ocenìní a rozdíl je zúètován do výnosù (cenný papír a vklad je úètován na podrozvahových úètech). 3.7. Dlouhodobý majetek bezúplatnì získaný v rámci delimitací složkami vlastní organizace se oceòuje poøizovací cenou, ve které byl veden u pøedávající úèetní jednotky, je-li správná a prokazatelná; v opaèném pøípadì se oceòuje reprodukèní poøizovací cenou. 3.8. Ocenìním ložiska nacházejícího se na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi poøizovací cenou jednotlivého pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního pøedpisu platného v dobì poøízení. 3.9. Do poøizovací ceny pozemku se zahrne hodnota koupeného lesa. Poøizovací cenou koupeného pozemku osázeného stromy nebo keøi, které nejsou pìstitelským celkem trvalých porostù1), je cena vèetnì osázení. 3.10. Úèetní jednotka mùže rozhodnout vnitøním pøedpisem o snížení stanovené dolní hranice ocenìní u drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku stanovené ve vyhlášce. 3.11. Pøíslušenstvím2) dlouhodobého hmotného majetku jsou pøedmìty, které tvoøí s hlavní vìcí jeden majetkový celek a jsou souèástí jeho ocenìní a úètování. Pøíslušenství je souèástí dodávky hlavní vìci nebo se k hlavní vìci pøiøazuje dodateènì. Pokud pøíslušné pøedmìty netvoøí s hlavní vìcí jeden majetkový celek, jde o samostatné movité vìci. 3.12. O zvýšení ocenìní dlouhodobého majetku, pokud tak nestanoví tento standard èi zvláštní právní pøedpis, se neúètuje. 3.13. O trvalém snížení ocenìní dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se úètuje prostøednictvím oprávek (úèty úètových skupin 07 a 08); pøitom je nutné upravit odpisový plán. 1) § 26 zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, ve znìní pozdìjších pøedpisù 2) § 121 odst. 1 obèanského zákoníku è. 40/1964 Sb., § 42 zákona è. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

4. Úètování 4.1. V úètové tøídì 0 - Dlouhodobý majetek, úètuje úèetní jednotka o majetku, ke kterému má právo vlastnické a dále zejména: a) o koupeném dlouhodobém movitém majetku, jehož vlastnictví kupující nabývá zaplacením a do nabytí vlastnictví (zaplacení) kupující majetek užívá, b) o souborech movitých a nemovitých vìcí pronajímaných jako celek podle § 28 zákona o daních z pøíjmù, pokud smlouva byla sjednána pøed 1. lednem 2001 do sjednaného ukonèení smlouvy, nejpozdìji však do 31. prosince 2005, c) která je nájemcem, o technickém zhodnocení, jež odpisuje za podmínek stanovených v § 28 zákona o daních z pøíjmù, d) o technické rekultivaci, která není souèástí poøizovací ceny dlouhodobého majetku a úèetní jednotka ji provádí na pozemcích ve vlastnictví jiné osoby, e) o nehmotném majetku, k nìmuž úèetní jednotka nabyla právo užívání od jiné osoby, f) o vypùjèeném dlouhodobém hmotném majetku, jehož vlastnictví zajištìním závazku pøevodem práva pøešlo na pùjèitele, avšak tento majetek na základì smlouvy o výpùjèce po dobu zajištìní závazku odpisuje vypùjèitel. Ocenìní majetku pøevodem práva a výpùjèkou se nemìní, g) nájemce o najatém podniku nebo jeho èásti podle § 488b a násl. obchodního zákoníku, pokud se tak pronajímatel s nájemcem ve smlouvì dohodli. 4.2. Dlouhodobým majetkem nejsou a)zásoby (vèetnì náhradních dílù), b)krátkodobý (obìžný) finanèní majetek (úètovaný na úètech úètové tøídy 2 - Finanèní úèty). 4.3. Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek, který byl zaúètován do 31. 12. 1995 na majetkové úèty, se vede na tìchto úètech až do vyøazení. 4.4. Jedná-li se o a) pøedmìty z drahých kovù, pokud nejsou dlouhodobým finanèním majetkem, b) vìci z finanèního leasingu koupené nájemcem, popøípadì bezúplatnì pøevzaté a ocenìné reprodukèní poøizovací cenou, nepøevyšující výši ocenìní urèené úèetní jednotkou (§ 8 odst. 4 vyhlášky), úètují se jako drobný dlouhodobý majetek vždy, bez ohledu na výši poøizovací ceny.   5. Poøizování dlouhodobého majetku 5.1. Dlouhodobý majetek se poøizuje zejména koupí, vytvoøením vlastní èinností, nabytím práv k výsledkùm duševní tvoøivé èinnosti, bezúplatným nabytím (vèetnì darování), pøevodem podle právních pøedpisù. Dlouhodobým nehmotným nebo hmotným majetkem se stává též technické zhodnocení drobného nehmotného nebo hmotného majetku (§ 7 odst. 5 a § 8 odst. 8 vyhlášky), který úèetní jednotka zaúètovala do nákladù nebo do zásob. 5.2. Dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem se stávají vìci uvedené do používání. Uvedením do používání se rozumí zabezpeèení všech technických funkcí potøebných k užívání a splnìní všech povinností stanovených právními pøedpisy, napø. stavebními, ekologickými, požárními, bezpeènostními a hygienickými. 5.3. Dlouhodobým finanèním majetkem se stávají vìci uvedené v § 9 vyhlášky okamžikem uskuteènìní úèetního pøípadu. 5.4. Na úètu 041 - Nedokonèený dlouhodobý nehmotný majetek a 042 - Nedokonèený dlouhodobý hmotný majetek se úètuje poøízený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek do doby jeho uvedení do užívání vèetnì výdajù spojených s jeho poøízením. 5.5. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek vytvoøený vlastní èinností se vyúètuje na vrub úètu úètové skupiny 04 - Nedokonèený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, poøizovaný dlouhodobý finanèní majetek a ve prospìch úètù 623 -

20

vestnik 21.PM6

20

27.10.2004, 10:32

Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku a 624 - Aktivace dlouhodobého hmotného majetku. 5.6. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek nabytý bezúplatnì (vèetnì darování) se vyúètuje na vrub úètové skupiny 04 - Nedokonèený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, poøizovaný dlouhodobý finanèní majetek a ve prospìch pøíslušného úètu úètové tøídy 9. 5.7. Dlouhodobý nehmotný majetek, u kterého nevznikají výdaje spojené s jeho poøízením a který se ihned uvádí do užívání, je možno úètovat pøímo na pøíslušné úèty úètové skupiny 01 -Dlouhodobý nehmotný majetek. 5.8. Dlouhodobý hmotný majetek, u kterého nevznikají náklady spojené s jeho poøízením a který se ihned uvádí do užívání, je možno úètovat pøímo na pøíslušné úèty úètové skupiny 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný nebo 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný. 5.9. Na úètech úètové skupiny 05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek se úètují zálohy dlouhodobé i krátkodobé. 5.10. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek se pøi poøízení úètuje na vrub úètu 018 - Drobný dlouhodobý nehmotný majetek a ve prospìch úètu 078 - Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku. Poøizovací cena tohoto majetku se hradí vždy jako provozní výdaj a úètuje se na vrub úètu 518 - Ostatní služby. 5.11. Drobný dlouhodobý hmotný majetek se úètuje na vrub úètu 028 - Drobný dlouhodobý hmotný majetek a ve prospìch úètu 088 - Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku. Poøizovací cena tohoto majetku se hradí vždy jako provozní výdaj a úètuje se na vrub úètu 501 - Spotøeba materiálu. 5.12. Pøi poøízení dlouhodobého hmotného majetku smìnnou smlouvou je nákladem každé strany zùstatková cena majetku ke smìnì pøedaného a výnosem je cena majetku smìnnou smlouvou poøízeného, tj. buï poøizovací cena, jsouli ceny ve smlouvì sjednány, anebo reprodukèní poøizovací cena, nejsou-li ceny ve smlouvì sjednány. 5.13. Je-li souèástí výdajù spojených s poøízením (§ 7 odst. 3 a 4 vyhlášky) zhotovování vìcí materiální povahy (napø. modelù, prototypù a vzorkù), na kterých se práce zkoušejí nebo ovìøují, úètují se na samostatném analytickém úètu. V pøípadì, že vìci materiální povahy pro další práce jsou nepotøebné, naloží se s nimi podle toho, budou-li prodány, likvidovány nebo využity ve vlastní èinnosti; v posledním pøípadì se zaúètují na pøíslušný majetkový úèet. 5.14. Úèetní jednotka, která po 1.1.1997 koupí pozemek s ložiskem nevyhrazeného nerostu nebo jeho èástí (dále jen „ložisko“), vyúètuje zvl᚝ pozemek a zvl᚝ ložisko (úèet 029 - Ostatní dlouhodobý hmotný majetek). 6. Odpisování dlouhodobého majetku 6.1. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek se odpisuje na základì odpisového plánu nepøímo prostøednictvím úèetních odpisù, které stanoví úèetní jednotka podle zákona. Zùstatková cena se zjišuje pomocí oprávek k dlouhodobému nehmotnému a hmotnému majetku vytváøených v souladu s úèetními odpisy. 6.2. Úèetní odpisy se poèítají z ceny, za kterou je dlouhodobý nehmotný nebo hmotný majetek ocenìn v úèetnictví (bod 3), a to do její výše. 6.3. Sazby úèetních odpisù si stanoví úèetní jednotka napø. z hlediska èasu, pøedpokládané doby upotøebitelnosti nebo též ve vztahu k výkonùm (napø. u dopravních prostøedkù). 6.4. Pøi odpisování zvíøat základního stáda a tažných zvíøat lze postupovat tak, že se úèetní odpisy vyjádøí podílem poøizovací ceny snížené o pøedpokládanou tržbu pøi brakaci (èitatel) a pøedpokládaného poètu let chovu základního stáda (jmenovatel). Tažná zvíøata, dostihoví a plemenní konì se odpisují individuálnì, ostatní zvíøata základního stáda lze odpisovat skupinovì.

6.5. V pøípadì dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v podílovém spoluvlastnictví provádí každý spoluvlastník úèetní odpisy ze svého vlastnického podílu. 6.6. Ložisko tìžené podle vyhlášky è. 175/1992 Sb. se odpisuje odpisovou sazbou na jednotku tìženého množství na základì skuteèné tìžby. Odpisová sazba na jednotku tìženého množství (Kè/t, Kè/m3) je podíl poøizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m3) prokázaných geologickým prùzkumem na tomto pozemku. 6.7. Úèetní odpisy se úètují ve prospìch úètù úètových skupin 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku a na vrub úètu 551 -Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. 6.8. Úèetní odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

7. Vyøazování dlouhodobého majetku 7.1. Dlouhodobý majetek se vyøazuje zejména prodejem, likvidací, bezúplatným pøevodem (darováním), pøevodem na základì právních pøedpisù, vkladem dlouhodobého majetku do obchodní spoleènosti èi družstva, a v dùsledku manka nebo škody. 7.2. Pøi èásteèné likvidaci jednotlivého dlouhodobého hmotného majetku trvalým vyøazením vìci, aniž by se majetek znehodnotil nebo ztratil zpùsobilost užívání, a vyøazená vìc byla souèástí ocenìní majetku a po vyøazení má povahu samostatné movité vìci, ocenìní majetku se sníží o poøizovací cenu vyøazené vìci. Míra odepsanosti vyøazené vìci je shodná s mírou odepsanosti pùvodního majetku. Obdobnì se postupuje v pøípadì dlouhodobého nehmotného majetku. 7.3. Je-li úèetní jednotka povinna bezúplatnì pøevést dlouhodobý hmotný majetek podle právních pøedpisù, jednorázovì odepíše poøizovací cenu do nákladù a jako plnì odepsaný bezúplatnì pøevede nabývající organizaci, která jej neodpisuje. 7.4. Zùstatková cena odpisovaného dlouhodobého majetku a poøizovací cena neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se vyúètuje na vrub úètù a) 551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v pøípadì jeho likvidace, b) 548 - Manka a škody v pøípadì manka nebo škody, c) 546 - Dary, jde-li o darování majetku, d) 552 - Zùstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v pøípadì prodeje, e) 367 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papírù a vkladù pøi nepenìžním vkladu do obchodní spoleènosti èi družstva, f) 901 - Vlastní jmìní pøi vyøazení neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku v poøizovací cenì. 7.5. Pøi prodeji dlouhodobého finanèního majetku (cenných papírù a vkladù) se cena, ve které se úètuje na pøíslušných úètech úètové skupiny 06 -Dlouhodobý finanèní majetek, vyúètuje na vrub úètu 553 - Prodané cenné papíry a podíly. 7.6. Poøizování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, které je trvale zastaveno a vlastníkem v nìm nebude pokraèováno, jakož i dodávky prací, které se v prùbìhu poøizování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku staly neupotøebitelné v dùsledku následnì vydaných právních pøedpisù, se odepíší na vrub úètu 549 - Jiné ostatní náklady.   8. Úètování o pronájmu 8.1. Pøi úètování pronajatého majetku odpisovaného nájemcem podle § 28 zákona o daních z pøíjmù se postupuje takto: a) majetek pøenechaný k užívání pronajímatel pøevede z úètu úètových skupin 01, 02, 03, 07 a 08 na vrub úètu 069 Ostatní dlouhodobý finanèní majetek. Dále se majetek ze strany Dal úètu 069 - Ostatní dlouhodobý finanèní majetek vyúètuje na vrub úètu 378 - Jiné pohledávky, b) majetek pøenechaný k užívání nájemce vyúètuje na vrub úètu úètových skupin 01, 02 a 03 a ve prospìch úètu 954 - Závazky z pronájmu, v ocenìní majetku u pronajímatele a uvedeném ve smlouvì, 21

vestnik 21.PM6

21

27.10.2004, 10:32

c) majetek vrácený po zániku nájemní smlouvy nájemce vyúètuje ve prospìch úètù úètových skupin 01, 02 a 03, na vrub úètù úètových skupin 07 a 08 a na vrub úètu 954 - Závazky z pronájmu, d) majetek vrácený po zániku nájemní smlouvy pronajímatel vyúètuje na vrub úètových skupin 01, 02 a 03 a ve prospìch úètù úètových skupin 07, 08 se souvztažným zápisem ve prospìch úètu 378 - Jiné pohledávky. Pokud by mìl být vrácený majetek znovu pronajat, vyúètuje se na vrub úètu 069 - Ostatní dlouhodobý finanèní majetek a ve prospìch úètu 378 - Jiné pohledávky.

8.2. Pøi úètování nájemného v pøípadì pronajatého majetku podle bodu 8.1. se postupuje tak, že celková èástka za pronájem sjednaná ve smlouvì se rozdìlí na dvì èásti: a) na složku odpovídající výši odpisù, popøípadì èástce na budoucí odkoupení majetku, o které úètuje nájemce na vrub úètu 954 -Závazky z pronájmu, a pronajímatel ve prospìch úètu 378 - Jiné pohledávky, b) na složku nájemného, o které úètuje nájemce na vrub úètu 518 - Ostatní služby a ve prospìch úètu 321 - Dodavatele’, pokud nájemcem je úèetní jednotka, která vede úèetnictví podle této úètové osnovy, a pronajímatel na vrub úètu 311 - Odbìratelé a ve prospìch úètu 657 Výnosy z dlouhodobého finanèního majetku.

8.3. Vypoøádání pøípadných závazkù a pohledávek podle bodu 8.2. po zániku nájemní smlouvy, tj. v pøípadì zùstatku úètu 954 - Závazky z pronájmu a 378 - Jiné pohledávky, se provede v souladu s ujednáním ve smlouvì. 8.4. Pøi úètování technického zhodnocení odpisovaného nájemcem podle § 28 zákona o daních z pøíjmù se pøi zániku nájemní smlouvy postupuje takto: a) nájemce vyúètuje zùstatkovou cenu technického zhodnocení na vrub úètu 551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ve prospìch úètové skupiny 08, popø. podle nájemní smlouvy jako úhradu závazku z pronájmu, b) pronajímatel vyúètuje technické zhodnocení na vrub úètové skupiny 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný a ve prospìch úètu 649 - Jiné ostatní výnosy, popø. podle nájemní smlouvy jako úhradu pohledávky z pronájmu. 8.5. Podle bodù 8.1. až 8.3. se postupuje pouze u smluv sjednaných pøed 1. lednem 2001 do sjednaného termínu ukonèení smlouvy, nejpozdìji však do 31. prosince 2005. Obdobnì podle bodù 8.1. až 8.3. se úètuje v pøípadì smlouvy o pronájmu podniku nebo jeho èásti podle § 488b a násl. obchodního zákoníku, pokud se pronajímatel s nájemcem ve smlouvì dohodli, že o najatém podniku nebo jeho èásti bude úètovat nájemce. 9. Analytické a podrozvahové úèty 9.1. Analytické úèty vede a) úèetní jednotka podle jednotlivých složek dlouhodobého majetku. V pøípadì souboru movitých vìcí a majetkové složky, v jejímž ocenìní je pøíslušenství, se rovnìž uvádìjí jednotlivé èásti souboru a jednotlivé kusy pøíslušenství vìcnì a v hodnotovém vyjádøení. Pokud se k souboru pøiøadí další vìc a k majetkové složce pøíslušenství pøiøadí nebo naopak vyøadí, uvádí se datum pøiøazení této vìci nebo pøíslušenství, b) úèetní jednotka podle úèelu stanoveného právními pøedpisy nebo vyplývajícího z požadavkù vlastního øízení, c) nájemce oddìlenì za majetek uvedený v bodì 4.1. písm. b) a c).

9.2. Analytické úèty podle jednotlivých složek dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku slouží k jeho identifikaci, zejména obsahují název nebo popis majetku, popø. èíselné oznaèení, datum a zpùsob jeho poøízení a uvedení do používání, datum zaúètování na úèet úètové skupiny 01, 02 a 03, ocenìní, údaje o zvoleném postupu úèetního a daòového odpisování, roèní sazby úèetních a daòových odpisù za zdaòovací období, datum a zpùsob vyøazení. Dále obsahují analytické úèty údaje o výši odpoètu danì z pøidané hodnoty. Plátci

DPH, kteøí ve smyslu pøíslušných pøedpisù neuplatnili nárok na odpoèet DPH a mají uvedený majetek ocenìný vèetnì DPH, sledují èástku DPH na analytických úètech. Na analytických úètech je nutno uvádìt vlastníka majetku, pokud k uvedenému majetku nemá úèetní jednotka vlastnické právo. 9.3. Analytické úèty dlouhodobého finanèního majetku se vedou podle jeho jednotlivých složek; u záloh a pùjèek podle jednotlivých dlužníkù. Obsahují údaje potøebné k identifikaci dlouhodobého finanèního majetku, popø. údaje stanovené zvláštními pøedpisy.   Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 410

Zásoby 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „zákon“) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „vyhláška“) základní postupy úètování zásob za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami v položkách B. I. Zásoby celkem 1. Materiál na skladì 2. Materiál na cestì 3. Nedokonèená výroba 4. Polotovary vlastní výroby 5. Výrobky 6. Zvíøata 7. Zboží na skladì a v prodejnách 8. Zboží na cestì 9. Poskytnuté zálohy na zásoby vykazovaných za podmínek stanovených v § 3 a 4 vyhlášky.   2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení zásob uvedené v § 11 vyhlášky.   3. Oceòování 3.1. Zásoby se oceòují podle § 25 zákona a § 33a vyhlášky. 3.2. Pøíchovky zvíøat se oceòují vlastními náklady, nelze-li je zjistit, reprodukèními poøizovacími cenami, které si stanoví podle zákona úèetní jednotka sama. 3.3. Zásoby poøízené bezúplatnì, nalezené (pøebytky zásob), odpad a zbytkové produkty vrácené z výroby èi jiné èinnosti se ocení reprodukèní poøizovací cenou. 3.4. Poøizovací cenou se rozumí cena, za kterou jsou zásoby skuteènì poøízeny vèetnì nákladù s jejich poøízením souvisejících (napø. pøeprava, provize, clo, pojistné, skonto). 3.5. Vlastními náklady u zásob vytvoøených vlastní èinností se rozumí pøímé náklady na nì vynaložené, popø. i èást nepøímých nákladù, která se k této èinnosti vztahuje. Finanèní náklady související s použitím cizích zdrojù (napø. úroky), mohou být zahrnuty do vlastních nákladù pouze tehdy, spadají-li do období jejich vytváøení. 3.6. Náklady podle bodu 3.5. se rozumí buï skuteèná výše nákladù nebo výše podle operativních (plánových) kalkulací. Náklady podle operativních (plánových) kalkulací jsou náklady stanovené v konkrétních technických, technologických, ekonomických a organizaèních podmínkách urèených technickou pøípravou výroby pro uskuteèòování výkonù. 3.7. Zásoby stejného druhu lze vést na skladì v ocenìní cenou zjištìnou váženým aritmetickým prùmìrem z poøizovacích cen nebo vlastních nákladù nebo zpùsobem, kdy první cena pro ocenìní pøírùstku zásob se použije jako první cena pro ocenìní úbytku zásob. Vážený aritmetický prùmìr je nutné poèítat nejménì jednou za mìsíc. V rámci jednoho analytického úètu zásob je nutno používat buï ocenìní cenou zjištì-

22

vestnik 21.PM6

22

27.10.2004, 10:32

nou váženým aritmetickým prùmìrem nebo zpùsobem, kdy první cena pro ocenìní pøírùstku zásob se použije jako první cena pro ocenìní úbytku zásob. 3.8. Poøizovací cenu zásob lze na analytických úètech rozdìlit na cenu zásob, za kterou byl majetek poøízen a náklady s poøízením související nebo na pøedem stanovenou cenu zásob a odchylku od skuteèné ceny zásob a náklady s poøízením související. Pøi vyskladnìní zásob se tyto náklady, popø. odchylky rozpouštìjí zpùsobem závaznì stanoveným úèetní jednotkou. 3.9. Vyskladnìní zásob úèetní jednotka provede v cenách, v nichž jsou zásoby oceòovány na skladì (viz bod 3.1. až 3.3. a 3.7.). 3.10. Dodávky nevyúètované dodavatelem se ocení podle uzavøené smlouvy, popø. odborným odhadem.   4. Postup úètování 4.1. Úètování poøízení a úbytku zásob se provádí podle zpùsobu A nebo B. 4.2. V pøípadì úètování zpùsobem A postupuje úèetní jednotka zpùsobem uvedeným v bodu 4.2.1 až 4.2.2. 4.2.1. Nákupy od jiných subjektù a aktivace materiálu a zboží 4.2.1.1. V prùbìhu úèetního období se složky poøizovací ceny nakupovaných zásob úètují na vrub úètu 111 - Poøizovaný materiál nebo 131 - Poøizované zboží se souvztažným zápisem na pøíslušných úètech zúètovacích vztahù, popø. na finanèních úètech. Vnitroorganizaèní služby, které souvisejí s pøepravou dodávek zásob se aktivují. Aktivace materiálu, služeb a zboží se úètuje na vrub pøíslušných úètù zásob a ve prospìch pøíslušných úètù úètové skupiny 62 - Aktivace. 4.2.1.2. Pøevzetí materiálu a zboží na sklad provádí úèetní jednotka v poøizovacích cenách u nákupù a ve vlastních nákladech u zásob vlastní výroby úèetním zápisem na vrub úètu 112 - Materiál na skladì nebo 132 - Zboží na skladì a v prodejnách a ve prospìch úètu 111 -Poøizovaný materiál nebo 131 - Poøizované zboží. Spotøeba materiálu se úètuje na vrub úètu 501 - Spotøeba materiálu, prodej materiálu na vrub úètu 554 - Prodaný materiál. Hodnota prodaného zboží se úètuje na vrub úètu 504 - Prodané zboží. 4.2.2. Zásoby vlastní výroby V prùbìhu úèetního období se pøírùstky zásob ocenìné vlastními náklady zaúètují na vrub pøíslušného úètu úètové skupiny 12 - Zásoby vlastní výroby se souvztažným zápisem ve prospìch úètù úètové skupiny 61 - Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob. Pøi vyskladnìní zásob se úètuje na vrub úètové skupiny 61 - Zmìny stavu vnitro-organizaèních zásob a ve prospìch pøíslušných úètù úètové skupiny 12 - Zásoby vlastní výroby. 4.3. V pøípadì úètování zpùsobem B postupuje úèetní jednotka zpùsobem uvedeným v bodu 4.3.1 až 4.3.3. 4.3.1. Nákupy od jiných subjektù a aktivace materiálu a zboží 4.3.1.1. V prùbìhu úèetního období se složky poøizovací ceny nakupovaných zásob úètují na vrub úètù úètové skupiny 50 -Spotøebované nákupy se souvztažným zápisem na pøíslušných úètech zúètovacích vztahù nebo na finanèních úètech. Vnitroorganizaèní služby, které souvisejí s pøepravou dodávek zásob, se aktivují. Aktivace materiálu, služeb a zboží se úètuje na vrub úètù úètové skupiny 50 - Spotøebované nákupy souvztažnì s pøíslušným úètem úètové skupiny 62 - Aktivace. 4.3.1.2. Pøi uzavírání úèetních knih se poèáteèní stavy úètù 112 - Materiál na skladì a 132 - Zboží na skladì a v prodejnách pøevedou na vrub úètù 501 - Spotøeba materiálu a 504 - Prodané zboží. Stav zásob podle skladové evidence se zaúètuje u materiálu na vrub úètu 112 - Materiál na skladì souvztažnì s úètem 501 - Spotøeba materiálu a na vrub úètu 132 -Zboží na skladì a v prodejnách souvztažnì s úètem 504 - Prodané zboží. 4.3.2. Zásoby vlastní výroby 4.3.2.1. V prùbìhu úèetního období se v úètové skupinì 12 - Zásoby vlastní výroby neprovádìjí žádné úèetní zápisy a vynaložené náklady na výrobu se bìžnì úètují na pøíslušných úètech úètové tøídy 5 - Náklady. 4.3.2.2. Pøi uzavírání úèetních knih se poèáteèní stavy zásob úètované na pøíslušných úètech úètové skupiny 12 - Zásoby

vlastní výroby pøevedou na vrub úètù úètové skupiny 61 - Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob. Stav zásob podle inventarizace se zaúètuje na vrub pøíslušných úètù úètové skupiny 12 - Zásoby vlastní výroby a ve prospìch úètù úètové skupiny 61 -Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob. 4.3.3. Pøi uplatnìní zpùsobu B je nutné vést skladovou evidenci bìžnì, aby bylo možno zjistit a prokázat stav zásob v prùbìhu úèetního období a složky poøizovací ceny zásob (napø. na skladních kartách, v datových souborech poèítaèe apod.). 4.4. Spoleèná ustanovení k úètování zásob 4.4.1. Pøi uzavírání úèetních knih se u obou zpùsobù úètování zásob úètují zásoby na cestì na vrub úètu 119 - Materiál na cestì nebo 139 - Zboží na cestì. Dodavatelem nevyúètované dodávky se úètují ve prospìch úètu 389 - Dohadné úèty pasivní. 4.4.2. Pøi zpùsobu A lze nákupy materiálu úètovat pøímo na úèet 112 - Materiál na skladì, nákupy zvíøat na úèet 124 - Zvíøata a nákupy zboží na úèet 132 - Zboží na skladì a v prodejnách. 4.4.3. O zásobách daných ke zpracování jiné úèetní jednotce, do konsignaèních skladù èi zapùjèených mimo úèetní jednotku musí být vedeny analytické úèty s uvedením místa uložení. 4.4.4. O vyúètovanou cenu za zpracování materiálu èi o vlastní náklady na zpracování materiálu provedené vlastní èinností se zvyšuje ocenìní zásob na skladì. 4.4.5. O zásobách pøevzatých úèetní jednotkou ke zpracování, vypùjèených, došlých omylem a o konsignaèním zboží se vedou podrozvahové úèty s uvedením druhu zásob a jejich ocenìní. 4.4.6. Renovace náhradních dílù a úprava zásob provádìná ve vlastní režii se vyúètuje jako aktivace a náklady na renovaci a úpravu jsou složkou ocenìní náhradních dílù a zásob na skladì. 4.4.7. Úèetní jednotka mùže stanovit svým pøedpisem vždy pro pøíslušné úèetní období normy pøirozených úbytkù zásob a též rozhodne o druzích materiálu úètovaných pøímo do spotøeby, tj. bez zaúètování na sklad, vždy však se zøetelem k tomu, že potøeba materiálu vykázaná v úèetní závìrce musí odpovídat skuteèné spotøebì materiálu. 4.4.8. Pøevod zásob vlastní výroby do vlastních prodejen se úètuje prostøednictvím úètu 621 - Aktivace materiálu a zboží. 4.4.9. Inventarizaèní rozdíly zásob se úètují podle § 30 zákona a Èeského úèetního standardu è. 403 Inventarizaèní rozdíly.   5. Analytické a podrozvahové úèty 5.1. Analytické úèty se vedou podle druhù èi skupin zásob na skladních kartách èi v datových souborech poèítaèe (u zásob zboží v maloobchodní èinnosti alespoò podle hmotnì odpovìdných osob èi podle míst uložení). 5.2. Analytické úèty podle druhù èi skupin zásob slouží k jejich identifikaci a obsahují zejména oznaèení, datum poøízení, datum vyskladnìní, ocenìní, údaje o množství. 5.3. V rámci analytických úètù podle míst uskladnìní (odpovìdných osob) však mùže být uplatnìn pouze zpùsob A nebo B. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 411

Zúètovací vztahy 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „zákon“) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „vyhláška“) základní postupy úètování zúètovacích vztahù za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami v položkách 23

vestnik 21.PM6

23

27.10.2004, 10:32

B. II. Pohledávky celkem 1. Odbìratelé 2. Smìnky k inkasu 3. Pohledávky za eskontované cenné papíry 4. Poskytnuté provozní zálohy 5. Ostatní pohledávky 6. Pohledávky za zamìstnanci 7. Pohledávky za institucemi sociálního zabezpeèení a veøejného zdravotního pojištìní 8. Daò z pøíjmù 9. Ostatní pøímé danì 10. Daò z pøidané hodnoty 11. Ostatní danì a poplatky 12. Nároky na dotace a ostatní zúètování se státním roz poètem 13. Nároky na dotace a ostatní zúètování s rozpoètem orgánù územních samosprávných celkù 14. Pohledávky za úèastníky sdružení 15. Pohledávky z pevných termínových operací 16. Pohledávky z vydaných dluhopisù 17. Jiné pohledávky 18. Dohadné úèty aktivní 19. Opravná položka k pohledávkám B. IV. Jiná aktiva celkem 1. Náklady pøíštích období 2. Pøíjmy pøíštích období B. III. Krátkodobé závazky celkem 1. Dodavatelé 2. Smìnky k úhradì 3. Pøijaté zálohy 4. Ostatní závazky 5. Zamìstnanci 6. Ostatní závazky vùèi zamìstnancùm 7. Závazky k institucím sociálního zabezpeèení a veøejného zdravotního pojištìní 8. Daò z pøíjmù 9. Ostatní pøímé danì 10. Daò z pøidané hodnoty 11. Ostatní danì a poplatky 12. Závazky ze vztahu k státnímu rozpoètu 13. Závazky ze vztahu k rozpoètu orgánù územních samosprávných celkù 14. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírù a podílù 15. Závazky k úèastníkùm sdružení 16. Závazky z pevných termínových operací 17. Jiné závazky 20. Vydané krátkodobé dluhopisy 21. Vlastní dluhopisy 22. Dohadné úèty pasivní 23. Ostatní krátkodobé finanèní výpomoci B. IV. Jiná pasiva celkem 1. Výdaje pøíštích období 2. Výnosy pøíštích období vykazovaných za podmínek stanovených v § 3 a 4 vyhlášky.   2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení pohledávek z obchodních závazkových vztahù, pohledávek z pracovnìprávních vztahù, pohledávek z titulu daní a dotací a ostatních pohledávek uvedené v § 12 až 15 vyhlášky, závazkù z obchodních závazkových vztahù, závazkù z pracovnìprávních vztahù, závazkù z titulu daní a dotací a ostatních závazkù uvedené v § 21 až 24 vyhlášky, jiných aktiv a jiných pasiv (èasové rozlišení) uvedené v § 11 a25 vyhlášky.   3. Oceòování Pohledávky a závazky vymezené v bodu 2 se oceòují podle § 25 zákona a § 33b vyhlášky.   4. Postup úètování 4.1. Pohledávky 4.1.1. Na úètu 311 - Odbìratelé se pohledávka za odbìratelem vyúètuje pøi splnìní závazku vùèi odbìrateli ve smyslu

pøíslušných ustanovení smlouvy v oblasti obchodních závazkových vztahù. Neúètují se sem pohledávky smìneèné. 4.1.2. Na úètu 312 - Smìnky k inkasu se úètuje pøíjem smìnek cizích a smìnek cizích na vlastní øad od odbìratelù a od jiných dlužníkù. 4.1.3. Na úètu 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry se úètují pohledávky za smìnky pøedané bance k proplacení do doby splatnosti smìnky, jakož i jiné cenné papíry pøedané k eskontu bance. Ve prospìch úètu se úètují smìnky a jiné cenné papíry bankou zinkasované a smìnky a jiné cenné papíry neproplacené, bankou vrácené. 4.1.4. Na úètu 314 - Poskytnuté provozní zálohy a zálohy na zásoby se úètují zálohy poskytnuté dodavatelùm pøed splnìním smlouvy ze strany dodavatele. 4.1.5. Na úètu 315 - Ostatní pohledávky se úètují ostatní pohledávky z obchodních vztahù, napø. reklamace vùèi dodavatelùm. 4.2. Závazky 4.2.1. Závazek vùèi dodavateli se na úètu 321 - Dodavatelé vyúètuje pøi vzniku závazku ve smyslu pøíslušných ustanovení smlouvy v oblasti obchodních závazkových vztahù. Na tento úèet se neúètují závazky smìneèné. 4.2.2. Na úètu 322 - Smìnky k úhradì se úètují smìnky vlastní i akceptované smìnky cizí pøi jejich použití k uspokojování závazkù vùèi dodavateli, kde smìneèný závazek pro úèetní jednotku je jeden rok a kratší. 4.2.3. Na úètu 324 - Pøijaté zálohy se úètují pøijaté krátkodobé zálohy od odbìratelù pøed splnìním závazkù vùèi odbìratelùm. 4.2.4. Na úètu 325 - Ostatní závazky se úètují ostatní krátkodobé závazky z obchodních vztahù, napø. uplatnìné reklamace odbìrateli. 4.3. Zúètování se zamìstnanci a institucemi 4.3.1. Na úètu 331 - Zamìstnanci se úètují závazky z pracovnìprávních vztahù vèetnì sociálního zabezpeèení a zdravotního pojištìní k zamìstnancùm, popøípadì jiným fyzickým osobám a jejich zúètování. Mzdová evidence se vede podle jednotlivých zamìstnancù. 4.3.2. Na úètu 333 - Ostatní závazky vùèi zamìstnancùm se úètují rùzné závazky vùèi zamìstnancùm, napø. nárok zamìstnancù na náhradu cestovních výdajù, pokud se pøímo neproplácejí. 4.3.3. Na úètu 335 - Pohledávky za zamìstnanci se úètují rùzné pohledávky za zamìstnanci, napø. poskytnuté zálohy na cestovní výdaje, zálohy k vyúètování, uplatnìní náhrady za zamìstnanci. 4.3.4. Na úètu 336 - Zúètování s institucemi sociálního zabezpeèení a veøejného zdravotního pojištìní se ve prospìch tohoto úètu úètují závazky ze sociálního zabezpeèení a zdravotního pojištìní k pøíslušným institucím, jak ze zákonné výše, tak z dobrovolného plnìní, a sice se souvztažnými zápisy buï na vrub úètu 524 - Zákonné sociální pojištìní nebo na úèet 525 - Ostatní sociální pojištìní u èástek hrazených zamìstnavatelem. Èástky hrazené zamìstnancem se vyúètují na vrub úètu 331 - Zamìstnanci. Na vrub úètu 336 se úètují nároky na výplaty sociálních dávek souvztažnì se zápisem ve prospìch úètu 331 - Zamìstnanci. 4.4. Zúètování daní, dotací a ostatní zúètování 4.4.1. Na úètu 341 - Daò z pøíjmù se úètují placené zálohy na daò z pøíjmù v prùbìhu roku a sražená daò z pøíjmù zdanìných zvláštní sazbou danì v pøípadech, kdy ve smyslu zákona o daních z pøíjmù lze sraženou daò zapoèíst na celkovou daòovou povinnost. Pøi uzavírání úèetních knih se zde vyúètuje závazek úèetní jednotky ze splatné danì k finanènímu orgánu za zdaòovací období podle daòového pøiznání, a to se souvztažným zápisem na vrub úètu 591 - Daò z pøíjmu. 4.4.2. Na úètu 342 - Ostatní pøímé danì se úètuje daò z pøíjmù, jejíž odvod finanènímu orgánu zajišuje úèetní jednotka jako plátce danì za daò vybranou od poplatníkù nebo sraženou poplatníkùm danì, napø. zamìstnancùm. 4.4.3. Ve prospìch úètu 343 - Daò z pøidané hodnoty se úètuje podle daòových dokladù daòová povinnost úèetní jednotky, pokud je plátcem danì, ze splatné danì z pøidané hod-

24

vestnik 21.PM6

24

27.10.2004, 10:32

noty (dále jen DPH) za zdaòovací období vùèi finanènímu orgánu, a to se souvztažným zápisem na vrub úètu 311 - Odbìratelé, 315 - Ostatní pohledávky, 335 - Pohledávky za zamìstnanci, 378 - Jiné pohledávky, resp. na vrub úètù v úètových tøídách 0, 1 a 5, jestliže zdanitelné plnìní bylo uskuteènìno pro vlastní potøebu úèetní jednotky nebo pøi bezúplatném plnìní ve prospìch jiných osob. Úètuje se zde i daòový dobropis (snížení danì) a vrubopis (zvýšení danì) pøi opravì základu danì, podle nìhož byl pùvodní závazek vyúètován. Na vrub úètu se úètuje podle daòových dokladù nárok vùèi finanènímu orgánu na odpoèet DPH ve zdaòovacím období, ve kterém plátce danì daò na vstupu zaúètoval, a to se souvztažným zápisem ve prospìch úètù 321 - Dodavatelé, 325 -Ostatní závazky, 379 - Jiné závazky, 954 - Závazky z pronájmu, 959 - Ostatní dlouhodobé závazky. Dále se zde úètuje nárok na vrácení danì pøi uplatnìní nadmìrného odpoètu danì, jakož i vrácení danì. Oprávnìný vývozce prokazuje finanènímu orgánu výše uvedené údaje oddìlenì pro vývoz zboží do zahranièí. Úètování na tomto úètu musí být uspoøádáno tak, aby úèetní jednotka na jeho podkladì prokázala finanènímu orgánu v návaznosti na daòové pøiznání: - daòový závazek za zdaòovací období na výstupu, - odpoèet danì v èlenìní nároku na nadmìrný odpoèet podle zdaòovacích období, - zaplacené zálohy na daò, - zúètování DPH, kterým se vyjádøí celkový výsledný vztah vùèi finanènímu orgánu za zdaòovací období, se zøetelem k postupu pøi nadmìrném odpoètu, jakož i k postupu pøi uplatnìní nároku na vrácení danì, dojde-li k pøesunu nadmìrného odpoètu do dalších zdaòovacích období. 4.4.4. Ve prospìch úètu 345 - Ostatní danì a poplatky se úètuje podle daòových dokladù daòová povinnost úèetní jednotky ze spotøebních daní za zdaòovací období vùèi finanènímu orgánu, a to se souvztažným zápisem na vrub úètu 311 - Odbìratelé, 315 - Ostatní pohledávky, 335 - Pohledávky za zamìstnanci, 378 - Jiné pohledávky, resp. na vrub úètù v úètové tøídì 1 a 5, jestliže zdanitelné plnìní bylo uskuteènìno pro vlastní potøebu úèetní jednotky nebo pøi bezúplatném plnìní ve prospìch jiných osob, jakož i pøi vzniku manka a škody na vybraných výrobcích. Na vrub úètu se úètuje odvod danì nebo zálohové pevné èástky a vyrovnání daòové povinnosti ze spotøebních daní. Dále se na vrub úètu úètuje podle daòových dokladù nárok vùèi finanènímu orgánu na vrácení danì za zdaòovací období, a to se souvztažným zápisem ve prospìch úètù 321 - Dodavatelé, 325 - Ostatní závazky, 379 - Jiné závazky, 959 - Ostatní dlouhodobé závazky. Úètování o spotøebních daních musí být uspoøádáno tak, aby úèetní jednotka na jeho podkladì prokázala finanènímu orgánu, v návaznosti na daòové pøiznání: - daòový závazek za zdaòovací období, - nárok na vrácení danì za zdaòovací období, - zúètování spotøebních daní, kterým se vyjádøí celkový výsledný vztah vùèi finanènímu orgánu za zdaòovací období. Úètuje se zde i o dalších daních ve vztahu k pøíslušným daòovým pøedpisùm, napø. o dani silnièní, dani z nemovitostí, dani dìdické, dani darovací, dani z pøevodu nemovitostí. Poplatky se úètují ve prospìch tohoto úètu (pøíslušného pøíjemce poplatkù) se souvztažným zápisem na vrub úètu 538 - Ostatní danì a poplatky. Placení poplatkù se vyúètuje na vrub tohoto úètu. Poplatky se úètují ve prospìch tohoto úètu (pøíslušného pøíjemce poplatkù) se souvztažným zápisem na vrub úètu 538 - Ostatní danì a poplatky. Placení poplatkù se vyúètuje na vrub tohoto úètu. 4.4.5. Na vrub úètù 346 - Nároky na dotace a ostatní zúètování se státním rozpoètem a 348 - Nároky na dotace a ostatní zúètování s rozpoètem územních samosprávných celkù se úètují nároky úèetní jednotky na dotace poskytované ze státního rozpoètu nebo rozpoètu orgánù územních samosprávných celkù. Nároky na dotace na poøízení dlouhodobého majetku se úètují na vrub tìchto úètù a ve prospìch úètu 901 - Vlastní jmìní, nároky dotací na provozní èinnost ve prospìch úètu 691 - Provozní dotace. O nároku se úètuje souèasnì s úhra-

dou, ke dni úèetní závìrky se úètuje o pøedpisu vždy, je-li nárok právnì doložen. Na tìchto úètech úèetní jednotka vypoøádá pøípadnou povinnost vrátit èást dotace (nepoužité nebo použité neoprávnìnì) a ostatní závazky finanèního charakteru se státním rozpoètem a rozpoètem územních samosprávných celkù, pokud pro nì nejsou stanoveny samostatné syntetické úèty. 4.5. Pohledávky ke sdružení Na úètu 358 - Pohledávky za úèastníky sdružení se úètují pohledávky pøi sdružování podle smlouvy o sdružení v pøípadech, kdy z tohoto titulu nevzniká právnická osoba. 4.6. Závazky ke sdružení 4.6.1. Na úètu 367 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papírù a vkladù se úètují závazky úèetní jednotky, jako akcionáøe v jiné spoleènosti, za pøevzaté a dosud nesplacené akcie nebo zatímní listy. 4.6.2. Na úètu 368 - Závazky k úèastníkùm sdružení se úètují závazky pøi sdružování podle smlouvy o sdružení v pøípadech, kdy z tohoto titulu nevzniká právnická osoba. 4.7. Jiné pohledávky a závazky 4.7.1. Na úètu 373 - Pohledávky a závazky z pevných termínových operací se úètují pohledávky a závazky podle Èeského úèetního standardu è. 405 Deriváty. 4.7.2. Na úètu 375 - Pohledávky z vydaných dluhopisù úètuje emitent dluhopisù. Na vrub úètu se úètuje upsání - dlouhodobých dluhopisù souvztažnì k úètu 953 - Vydané dluhopisy, - krátkodobých dluhopisù souvztažnì k úètu 241 - Vydané krátkodobé dluhopisy. Ve prospìch úètu se úètuje úhrada dluhopisù od majitele. 4.7.3. Na úètech 378 - Jiné pohledávky a 379 - Jiné závazky se úètuje o krátkodobých pohledávkách a závazcích, které nejsou obsaženy na pøedcházejících úètech pohledávek a závazkù v úètové tøídì 3, napø.: - pohledávka na náhradu škody za odpovìdnou osobou, souvztažnì s úètem 649 - Jiné ostatní výnosy, - závazek z odpovìdnosti za zpùsobenou škodu se souvztažným zápisem na vrub úètu 548 - Manka a škody, - závazek vùèi celnímu orgánu z titulu cel, DPH a závazek ze spotøebních daní pøi dovozu. Dále se zde úètují vztahy k vlastním funkcionáøùm a èlenùm (napø. zálohy na cestovné). Na úètu 378 se úètují nakoupené opce (opèní prémie). Cena opce se v okamžiku realizace, resp. propadnutí vyúètuje do nákladù jako „jiné ostatní náklady“, v pøípadì uplatnìní opce její cena vstupuje do poøizovací ceny èi ceny podkladového aktiva. Na úètu 379 se úètují prodané opce (opèní prémie). Cena opce se v okamžiku uplatnìní, resp. propadnutí vyúètuje ve prospìch výnosù jako „jiné ostatní výnosy“. 4.8. Pøechodné úèty aktiv a pasiv 4.8.1. Na úètech úètové skupiny 38 se èasovì rozlišují náklady a výnosy v urèité známé výši v souvislosti s konkrétním titulem (pøechodné položky - úèty 381 - Náklady pøíštích období, 383 - Výdaje pøíštích období, 384 - Výnosy pøíštích období, 385 -Pøíjmy pøíštích období, 386 - Kursové rozdíly aktivní, 387 - Kursové rozdíly pasivní), jakož i v dohadné výši v souvislosti s konkrétním titulem (úèty 388 - Dohadné úèty aktivní a 389 -Dohadné úèty pasivní), a sice mezi dvìma nebo více za sebou jdoucími úèetními obdobími. 4.8.2. Èasovì rozlišovat nelze pokuty, penále, manka a škody. 4.8.3. Na úètu 381 - Náklady pøíštích období se úètují výdaje bìžného úèetního období, jež se týkají nákladù v pøíštích obdobích, a sice konkrétních jednotlivých úètù v úètové tøídì 5, nájemné placené pøedem, pøedplatné. Zúètování nákladù pøíštích období na pøíslušný úèet nákladù se provede v úèetním období, s nímž èasovì rozlišené náklady vìcnì a èasovì souvisejí, a to nejpozdìji do ètyø let od zaúètování nákladù na úèet 381, s výjimkou nájemného a dalších pøípadù vyplývajících ze smluv, resp. platných pøedpisù. 4.8.4. Prostøednictvím úètu 383 - Výdaje pøíštích období se vyúètují náklady, jež s bìžným úèetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na nì nebyl dosud uskuteènìn. Lze vyúètovat pouze èástky, u nichž je známo, že se v budoucích obdobích vyna25

vestnik 21.PM6

25

27.10.2004, 10:32

loží na pøíslušný úèel a v urèité výši. Úètuje se zde napø. nájemné placené pozadu, prémie a odmìny zúètované po uplynutí úèetního období. 4.8.5. Na úètu 384 - Výnosy pøíštích období se úètují pøíjmy v bìžném úèetním období, které hospodáøsky patøí do výnosù v pøíštích obdobích, napø. nájemné pøijaté pøedem, èástky pøijatých paušálù na zajištìní servisních služeb pøedem, a sice se souvztažným zápisem na vrub úètù penìžních prostøedkù, nebo úètù úètové tøídy 6, pokud byly již na tyto úèty zaúètovány. Zúètování výnosù pøíštích období se provede v období, s kterým hospodáøsky souvisejí. 4.8.6. Na úètu 385 - Pøíjmy pøíštích období se úètují výnosy, které souvisejí s bìžným úèetním obdobím, avšak nebyly doposud vyúètovány jako pohledávky. Jako pøíklad pøíjmù pøíštích období lze uvést napø. úrok ze státních cenných papírù za bìžné úèetní období splatný pozadu v následujícím úèetním období. 4.8.7. Na úètu 388 - Dohadné úèty aktivní se úètují k poslednímu dni daného úèetního období dohadné položky aktivní, které nelze vyúètovat jako obvyklé pohledávky, pøièemž výnos z tìchto položek pøísluší do daného úèetního období, resp. je prokazatelnì protipoložkou k vyúètovaným nákladùm. Jde napø. o pohledávku za pojišovnou v dùsledku pojistných událostí v pøípadech, kdy nebyla ještì poskytnuta pojistná náhrada a pojišovna nepotvrdila do data uzavírání úèetních knih koneènou výši náhrady. Patøí sem i úrokové výnosy, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúètování za bìžné úèetní období, resp. toto bankovní vyúètování bylo chybné, jakož i odhad èástek poplatkù za pronajímání licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není ještì známa výše poplatkù. Výše uvedené pøípady se vyúètují se souvztažným zápisem ve prospìch úètù 644 - Úroky, 649 - Jiné ostatní výnosy. 4.8.8. Na úètu 389 - Dohadné úèty pasivní se úètují k poslednímu dni daného úèetního období dohadné položky pasivní, které nelze vyúètovat jako obvyklý závazek, jako napø. nevyfakturované dodávky. Úètují se sem i nákladové úroky s výjimkou úrokù z prodlení, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúètování za dané úèetní období, resp. toto bankovní vyúètování je chybné, závazek k úhradì z odpovìdnosti za zpùsobenou škodu v pøípadech, kdy není možno pøi uzavírání úèetních knih stanovit koneènou výši závazku, a to se souvztažným zápisem na vrub úètù 544 - Úroky a 549 - Jiné ostatní náklady a na vrub úètù nehmotného a hmotného majetku, resp. nákladù v pøípadì nevyfakturovaných dodávek. Úètuje se zde i náhrada za nevybranou dovolenou, pokud bude proplacena v pøíštím roce.

4.9. Opravné položky k zúètovacím vztahùm, vnitøní zúètování, spojovací úèet 4.9.1. Opravné položky k zúètovacím vztahùm (resp. pohledávkám) upravuje Èeský úèetní standard è. 407 Opravné položky k pohledávkám, rezervy a pohledávky po lhùtì splatnosti. 4.9.2. Na úètu 395 - Vnitøní zúètování se úètuje o vztazích mezi jednotlivými organizaèními útvary úèetní jednotky v závislosti na pojetí úèetního systému úèetní jednotky. Tento úèet pøi uzavírání úèetních knih nemá zùstatek. 4.9.3. Na úètu 396 - Spojovací úèet pøi sdružení se úètuje pøevod nákladù a výnosù mezi úèastníky sdružení na základì smlouvy o sdružení v pøípadech, kdy z tohoto titulu nevzniká právnická osoba. Pøípadný zùstatek tohoto úètu se koncem úèetního období vyrovná vyúètovanou pohledávkou èi závazkem za pøíslušnými úèastníky sdružení (úèet 358 nebo 368). 5. Analytické a podrozvahové úèty 5.1. Analytické úèty k úètùm úètové tøídy 3 - Zúètovací vztahy se vedou podle jednotlivých dlužníkù a vìøitelù a podle jednotlivých druhù mìn.

5.2. Analytický úèet k úètu 346 - Nároky na dotace a ostatní zúètování se státním rozpoètem a 348 - Nároky na dotace a ostatní zúètování s rozpoètem územních samosprávných celkù se vede podle jednotlivých druhù dotací a jejich poskytovatelù.

5.3. Analytický úèet k úètu 375 - Pohledávky z vydaných dluhopisù se vede podle jednotlivých emisí. 5.4. V pøípadì závazku vùèi celnímu orgánu z titulu cel, DPH a závazku ze spotøebních daní pøi dovozu se analytické úèty k úètùm 378 - Jiné pohledávky a 379 - Jiné závazky vedou zvl᚝ pro úètování cel a zvl᚝ pro úètování DPH a jednotlivých spotøebních daní pøi dovozu. V návaznosti na daòové pøiznání k DPH a ke spotøební dani musí být úètování v rámci analytických úètù k úètu 379 uspoøádáno tak, aby se prokázalo placení DPH a spotøebních daní celnímu orgánu a nárok na odpoèet DPH a na vrácení spotøebních daní vùèi finanènímu orgánu. 5.5. Analytické úèty k úètech 378 a 379 v pøípadì úètování o opcích se vedou v èlenìní na nákupní opce a prodejní opce.   Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 412

Náklady a výnosy 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „zákon“) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „vyhláška“) základní postupy úètování nákladù a výnosù za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami v položkách A. Náklady I. Spotøebované nákupy celkem 1. Spotøeba materiálu 2. Spotøeba energie 3. Spotøeba ostatních neskladovatelných dodávek 4. Prodané zboží II. Služby celkem 5. Opravy a udržování 6. Cestovné 7. Náklady na reprezentaci 8. Ostatní služby III. Osobní náklady celkem 9. Mzdové náklady 10. Zákonné sociální pojištìní 11. Ostatní sociální pojištìní 12. Zákonné sociální náklady 13. Ostatní sociální náklady IV. Danì a poplatky celkem 14. Daò silnièní 15. Daò z nemovitosti 16. Ostatní danì a poplatky V. Ostatní náklady celkem 17. Smluvní pokuty a úroky z prodlení 18. Ostatní pokuty a penále 19. Odpis nedobytné pohledávky 20. Úroky 21. Kursové ztráty 22. Dary 23. Manka a škody 24. Jiné ostatní náklady VI. Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek celkem 25. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 26. Zùstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 27. Prodané cenné papíry a podíly 28. Prodaný materiál 29. Tvorba rezerv 30. Tvorba opravných položek VII. Poskytnuté pøíspìvky celkem 31. Poskytnuté pøíspìvky zúètované mezi organizaèními složkami 32. Poskytnuté èlenské pøíspìvky

26

vestnik 21.PM6

26

27.10.2004, 10:32

VIII. Daò z pøíjmù celkem 33. Dodateèné odvody danì z pøíjmù B. Výnosy I. Tržby za vlastní výkony a za zboží celkem 1. Tržby za vlastní výrobky 2. Tržby z prodeje služeb 3. Tržby za prodané zboží II. Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob celkem 4. Zmìna stavu zásob nedokonèené výroby 5. Zmìna stavu zásob polotovarù 6. Zmìna stavu zásob výrobkù 7. Zmìna stavu zvíøat III. Aktivace celkem 8. Aktivace materiálu a zboží 9. Aktivace vnitroorganizaèních služeb 10. Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 11. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku IV. Ostatní výnosy celkem 12. Smluvní pokuty a úroky z prodlení 13. Ostatní pokuty a penále 14. Platby za odepsané pohledávky 15. Úroky 16. Kursové zisky 17. Zúètování fondù 18. Jiné ostatní výnosy V. Tržby z prodeje majetku, zúètování rezerv a opravných položek celkem 19. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 20. Tržby z prodeje cenných papírù a podílù 21. Tržby z prodeje materiálu 22. Výnosy z krátkodobého finanèního majetku 23. Zúètování rezerv 24. Výnosy z dlouhodobého finanèního majetku 25. Zúètování opravných položek VI. Pøijaté pøíspìvky celkem 26. Pøijaté pøíspìvky zúètované mezi organizaèními složkami 27. Pøijaté pøíspìvky (dary) 28. Pøijaté èlenské pøíspìvky VII. Provozní dotace celkem 29. Provozní dotace vykazovaných za podmínek stanovených v § 3 a 4 vyhlášky.

 2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení nákladù uvedené v § 26 vyhlášky a výnosù uvedené v § 27 vyhlášky.

3. Postup úètování nákladù a výnosù - úvodní ustanovení 3.1. Na vrub úètù úètové tøídy 5 - Náklady se úètuje o nákladech a výdajích vynaložených na èinnosti organizace. Souèástí tìchto nákladù (výdajù) jsou i výdaje hrazené na vrub fondù vytváøených organizací. 3.2. Na úètech úètové tøídy 5 se neúètují externí náklady vynaložené na poøízení dlouhodobého majetku. 3.3. Úètová tøída 5 obsahuje prvotní a ve vybraných pøípadech i druhotné náklady. Na jednotlivé úèty této úètové tøídy se úètují úèetní pøípady narùstajícím zpùsobem od poèátku úèetního období. 3.4. Výèet nákladù u jednotlivých syntetických úètù není vyèerpávající. Na jednotlivé syntetické úèty se mohou úètovat další náklady, které svou povahou odpovídají ekonomické náplni tìchto úètù. 3.5. Pokud ve vyúètováních za pøijaté služby nebo nákladech zúètovaných podle jiných dokladù budou zahrnuty také èástky, které nepatøí do nákladù úèetní jednotky (napø. soukromé telefonní hovory, pøepravné, nájemné, elektrický proud apod.), lze postupovat takto: a) zjistí-li se pøed zaúètováním pøíslušných vyúètování nároky, které mají zamìstnanci, popø. úèetní jednotky uhradit, èástky takových nárokù se zaúètují pøímo na pøíslušné úèty v úètové tøídì 3 - Zúètovací vztahy,

b) nezjistí-li se tyto èástky pøed zaúètováním pøíslušných vyúètování, zaúètují se èástky na pøíslušné úèty úètové tøídy 5. O dodateènì pøijaté náhrady nebo vyúètované nároky na nì na úètech v úètové tøídì 3 se sníží zaúètované náklady v úètové tøídì 5. 3.6. Zùstatky úètù v úètové tøídì 5 se pøi uzavírání úèetních knih pøevádìjí na vrub úètu 963 - Úèet výsledku hospodaøení. 3.7. Ve prospìch úètové tøídy 6 se úètují veškeré výnosy narùstajícím zpùsobem od zaèátku úèetního období. Daò z pøidané hodnoty vyznaèená na vystaveném daòovém dokladu není souèástí tržeb, ale úètuje se pøímo ve prospìch úètu 343 -Daò z pøidané hodnoty. 3.8. Slevy a srážky jsou u dodavatele souèástí tržeb, mohou však být pro nì zøízeny samostatné analytické úèty. Za slevy a srážky se považují všechny položky bez zøetele k tomu, zda zákazník mìl pøedem na slevu nárok, èi zda jde o slevu dodateènì uznanou, napø. pro špatnou jakost. 3.9. V pøípadì pøíjmù (výnosù), které se ve smyslu zákona o daních z pøíjmù zdaòují zvláštní sazbou danì a sraženou daò je možno zapoèíst na celkovou daòovou povinnost, se sražená daò vyúètuje na vrub úètu 341 - Daò z pøíjmù a brutto úrok ve prospìch úètu 644 - Úroky. V ostatních pøípadech se úrokový výnos (pøíjem) úètuje v netto èástce; pokud se uvedený úrokový výnos (pøíjem) úètuje v brutto èástce, je nutno vyúètovat èástku srážkové danì, odpovídající vyúètovanému úrokovému výnosu, na úèet 591 - Daò z pøíjmù. Dividendy, podíly na zisku, vypoøádací podíly, podíly na likvidaèním zùstatku nebo jim obdobná plnìní ze zahranièí se úètují v brutto èástce a plynou-li z tuzemska, úètují se v netto èástce. 3.10. Právnì zaniklé závazky se vyúètují na pøíslušný úèet ostatních výnosù (s výjimkou splnìní, zapoètení, dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, splynutí, narovnání). 3.11. Zùstatky úètù v úètové tøídì 6 se pøi uzavírání úèetních knih pøevádìjí ve prospìch úètu 963 -Úèet výsledku hospodaøení.

4. Postupy úètování - náklady 4.1. Úètová skupina 50 - Spotøebované nákupy 4.1.1. Na úètech této úètové skupiny se úètuje v závislosti na zvoleném zpùsobu úètování o zásobách. 4.1.2. Pøi uplatnìní zpùsobu A se postupuje takto: - v prùbìhu úèetního období spotøebovávané položky materiálu a zboží se bìžnì vyúètovávají na vrub úètù 501 Spotøeba materiálu a 504 - Prodané zboží se souvztažným zápisem ve prospìch úètù zásob, - pøi uzavírání úèetních knih se pøípadné rozdíly mezi fyzickým stavem zásob zjištìným pøi inventarizaci a úèetním stavem na pøíslušných úètech zásob vyúètují podle své povahy podle Èeského úèetního standardu è. 410 Zásoby a è. 403 Inventarizaèní rozdíly, 4.1.3. Pøi uplatnìní zpùsobu B se postupuje takto: - v prùbìhu úèetního období náklady, které tvoøí poøizovací cenu jednotlivých položek nákupu, se úètují na vrub úètù 501 - Spotøeba materiálu a 504 - Prodané zboží, - pøi uzavírání úèetních knih poèáteèní zùstatky úètù 112 Materiál na skladì a 132 -Zboží na skladì a v prodejnách se vyúètují souvztažným zápisem na vrub úètù 501 - Spotøeba materiálu a 504 - Prodané zboží. Koneèné stavy zásob materiálu a zboží ovìøené inventarizací se vyúètují na vrub úètù 112 - Materiál na skladì a 132 - Zboží na skladì a v prodejnách a ve prospìch úètù 501 - Spotøeba materiálu a 504 - Prodané zboží. Pøehled o stavu a pohybu zásob, jakož i mankách, pøebytcích a škodách poskytuje skladová evidence. 4.1.4. Na úètech 502 - Spotøeba energie a 503 - Spotøeba ostatních neskladovatelných dodávek se úètují neskladovatelné nákupy. 4.2. Úètová skupina 51 - Služby 4.2.1. Na úètech této úètové skupiny se úètují prvotní náklady za externí služby, tj. výkony od jiných úèetních jednotek. Výjimku tvoøí úèet 513 -Náklady na reprezentaci, kde se úèelovì 27

vestnik 21.PM6

27

27.10.2004, 10:32

shromažïují náklady týkající se reprezentace a kde se úètuje i o vlastních výkonech, které se použijí pro úèely reprezentace. 4.2.2. Na úètu 518 - Ostatní služby se úètuje také drobný dlouhodobý nehmotný majetek podle § 7 odst. 5 vyhlášky. 4.3. Úètová skupina 52 - Osobní náklady 4.3.1. Na úètu 521 - Mzdové náklady se úètují veškeré požitky zamìstnancù ze závislé èinnosti. Na tomto úètu se úètují mzdy zásadnì v hrubých èástkách. Do hrubé mzdy musí být zahrnuta také naturální mzda, je-li souèástí mzdy. Nepenìžní plnìní mezd (naturální mzda) se úètuje v cenách obvyklých, které uznává zákon o daních z pøíjmù. Na tomto úètu se úètují i náklady na civilní službu patøící do mzdových nákladù, vyplácené v souladu se zvláštními právními pøedpisy. 4.3.2. Na vrub úètu 524 - Zákonné sociální pojištìní se úètují závazky z titulu zákonné povinnosti zamìstnavatele platit na sociální a zdravotní pojištìní. 4.3.3. Na úètu 525 - Ostatní sociální pojištìní se úètují závazky k pøíslušným institucím z titulu dobrovolného plnìní sociálního pojištìní. 4.3.4. Na úètu 527 - Zákonné sociální náklady se úètují náklady podle § 24 odst. 2, písm. j), zákona o daních z pøíjmù. 4.3.5. Na úètu 528 - Ostatní sociální náklady se úètují ostatní sociální náklady. Na tomto úètu se úètují i ostatní náklady na civilní službu, vyplácené v souladu se zvláštními právními pøedpisy. 4.4. Úètová skupina 53 - Danì a poplatky 4.4.1. V této úètové skupinì se zachycují danì, odvody a podobné platby charakteru nákladù v pøípadech, kdy je úèetní jednotka poplatníkem, s výjimkou danì z pøíjmù, která se úètuje na vrub úètù úètové skupiny 59 - Daò z pøíjmù. 4.4.2. Na úètu 538 - Ostatní danì a poplatky se úètují též domìrky tìchto daní za minulá zdaòovací období vèetnì danì z pøidané hodnoty za minulá zdaòovací období v pøípadech, kdy o tuto daò již nelze zvýšit hodnotu hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, zásob, pohledávek apod. Dále se zde úètují domìrky spotøební danì vztahující se k vlastní spotøebì vybraných výrobkù v souladu se zákonem o spotøebních daních. 4.5. Úètová skupina 54 - Ostatní náklady 4.5.1. Na vrub úètu 541 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení se úètují èástky závazkù bez ohledu na to, zda byly zaplaceny èi nikoliv, a to - smluvní pokuty a úroky z prodlení ve smyslu pøíslušných ustanovení Obchodního zákoníku s výjimkou úrokù z prodlení podle smlouvy o úvìru, - poplatky z prodlení ve smyslu pøíslušných ustanovení Obèanského zákoníku, - penále, popø. jiné sankce ze smluvních vztahù, - postižní èástky ve smyslu pøíslušných ustanovení zákona smìneèného a šekového, - odstupné podle Obchodního zákoníku. Smluvní pokuty a úroky z prodlení ve smyslu pøíslušných ustanovení Obchodního zákoníku, vèetnì úrokù z prodlení podle smlouvy o úvìru, poplatky z prodlení ve smyslu pøíslušných ustanovení obèanského zákoníku, penále, popø. jiné sankce ze smluvních vztahù, postižní èástky ve smyslu pøíslušných ustanovení zákona smìneèného a šekového, odstupné podle § 355 Obchodního zákoníku, o kterých bylo ve smyslu pøíslušných ustanovení postupù úètování do 31. 12. 2000 úètováno až pøi zaplacení nebo pøijetí a do té doby byly úètovány na podrozvahových úètech, budou zaúètovány do rozvahy a hospodáøského výsledku až okamžikem zaplacení, pøijetí nebo zapoètení. Ke dni platnosti zapoètení se zaúètuje závazek nebo pohledávka z výše uvedených titulù na pøíslušný úèet nákladù a výnosù, a to pouze ve výši, v jaké byla skuteènì zapoètena. V pøípadì postoupení podrozvahových pohledávek a závazkù z výše uvedených titulù se tyto pohledávky a závazky pouze odúètují z podrozvahových úètù (tj. nedochází k jejich „aktivaci“ v rozvaze a výkazu zisku a ztráty). 4.5.2. Na vrub úètu 542 - Ostatní pokuty a penále se úètují èástky závazkù podle pøíslušných dokladù bez ohledu na to, zda byly zaplaceny èi nikoliv.

4.5.3. Na vrub úètu 543 - Odpis nedobytné pohledávky se ve zdaòované èinnosti úètují pøípady odpisu pohledávky v souladu s § 24, odst. 2 zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Dále se na úètu 543 úètuje ve zdaòované èinnosti odpis pohledávky v souladu s èl. V (pøechodná ustanovení k èl. I) bod 1 zákona è. 149/1995 Sb., kterým se mìní a doplòuje zákon è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Na tomto úètu se úètují i ztrátové položky, k jejichž úhradì nestaèí likvidaèní podstata dlužníkù podle zákona o konkursu a vyrovnání. Na tento úèet se úètují i postoupené pohledávky z hospodáøské èinnosti. 4.5.4. Na úètu 544 - Úroky se úètuje platební povinnost z titulu úrokù vùèi bankám nebo jiným vìøitelùm vèetnì úrokù z prodlení podle smlouvy o úvìru, v pøípadì pùjèek, finanèních operací (napø. eskont cenných papírù). Nepatøí sem kapitalizované úroky, které se zahrnují do poøizovací ceny nehmotného a hmotného dlouhodobého majetku. Kapitalizace úrokù se zahájí prvním použitím úvìru nebo pùjèky na tento úèel. Jeli úvìr nebo pùjèka použit i na jiný úèel, a to doložený vìcnì i hodnotovì, úètují se úroky proporcionálnì na jednotlivé úèely. 4.5.5. Na vrub úètu 545 - Kursové ztráty se úètují kursové rozdíly vznikající na úètech pohledávek a závazkù pøi inkasu èi platbì a na finanèních úètech (úètech úètových skupin 21, 22, 24, 25, 26), vznikajících pøi uzavírání úèetních knih. 4.5.6. Na vrub úètu 546 - Dary se úètuje bezúplatné pøedání majetku. Jedná se zejména o darování zásob, zùstatkovou cenu darovaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Neúètuje se zde o neodpisovaném dlouhodobém hmotném majetku a o zaplacených èlenských pøíspìvcích. 4.5.7. Na vrub úètu 548 - Manka a škody se úètují manka a škody na majetku s výjimkou schodku u pokladní hotovosti a cenin, které se zaúètují vždy jako pohledávka vùèi hmotnì odpovìdné osobì, a dále èástky chybìjících cenných papírù, kdy je nutno vést tyto položky na oddìlených analytických úètech k pøíslušnému úètu v úètových skupinách 06 a 25 „Cenné papíry v umoøovacím øízení“ a zahájit umoøovací øízení. Nároky na náhradu mank a škod se úètují ve prospìch úètu 649 - Jiné ostatní výnosy. V pøípadì rozhodnutí o zrušení pøipravované nebo rozestavìné výstavby (zmaøené investice) se výdaje vztahující se k této výstavbì a zaúètované na vrub úètu 042 - Nedokonèený dlouhodobý hmotný majetek jednorázovì odepíší na vrub úètu 549 - Jiné ostatní náklady, a to v okamžiku rozhodnutí o zrušení výstavby. Jsou-li stanoveny normy pøirozených úbytkù zásob, o tìchto úbytcích se neúètuje na úètu 548. Úbytek zásob v rámci stanovených norem pøirozených úbytkù se úètuje podle charakteru zásob na vrub úètu 501 - Spotøeba materiálu, 504 - Prodané zboží nebo na vrub pøíslušného úètu úètové skupiny 61 - Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob. 4.5.8. Na vrub úètu 549 - Jiné ostatní náklady se úètují ostatní položky neúètované na pøedcházejících úètech, které se týkají provozní èinnosti, dále náklady penìžního styku, tj. bankovní výlohy, pojistné, náklady spojené se získáváním bankovních záruk a obdobné bankovní výlohy, jakož i depozitní poplatky s výjimkou pøípadù, kdy se tyto položky stávají souèástí poøizovací ceny majetku, odstupné za uvolnìní bytù. 4.6. Úètová skupina 55 - Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek. 4.6.1. Na úètu 551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se úètují úèetní odpisy podle odpisového plánu a zùstatková cena dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku pøi jeho fyzické likvidaci v dùsledku opotøebení. Zùstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se úètuje na vrub úètu 552 - Zùstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Zùstatková cena vyøazeného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v dùsledku manka a škody se úètuje na vrub úètu 548 - Manka a škody. 4.6.2. Na úètu 553 - Prodané cenné papíry a podíly se úètuje úbytek cenných papírù souvztažnì se zápisy na úètech úètové skupiny 06 - Dlouhodobý finanèní majetek, 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování, 253 - Dluhové cenné papíry k obchodování a 255 - Vlastní dluhopisy v ocenìní vedeném

28

vestnik 21.PM6

28

27.10.2004, 10:32

na tìchto úètech a 385 - Pøíjmy pøíštích období v pøípadech prodeje dlužných cenných papírù, k nimž je na úèet 385 vyúètován alikvotní úrokový výnos. 4.6.3. Na úètu 554 - Prodaný materiál se úètuje v souvislosti s prodejem úbytku materiálu v ocenìní, které vychází z ocenìní tohoto materiálu na pøíslušných úètech v úètové tøídì 1. 4.6.4. Na vrub úètu 556 - Tvorba rezerv se úètuje tvorba rezerv se souvztažným zápisem ve prospìch úètu 941 - Rezervy. Použití nebo zrušení rezerv se zaúètuje na vrub úètu 941 a ve prospìch úètu 656 -Zúètování rezerv. 4.6.5. Na vrub úètu 559 - Tvorba opravných položek se úètuje souvztažnì ve prospìch úètu 391 -Opravná položka k pohledávkám. Snížení nebo zrušení opravných položek se úètuje ve prospìch úètu 659 - Zúètování opravných položek souvztažnì s úètem 391 - Opravná položka k pohledávkám. 4.7. Úètová skupina 58 - Poskytnuté pøíspìvky 4.7.1. Na úètech úètové skupiny 58 - Poskytnuté pøíspìvky se úètují pøíspìvky v rámci vlastní èinnosti úèetní jednotky poskytnuté právnickým osobám k okamžiku jejich úhrady. 4.7.2. Na vrub úètu 581 - Poskytnuté pøíspìvky zúètované mezi organizaèními složkami se zaúètují pøíspìvky na provoz poskytnuté organizaèním složkám, pokud jsou úèetními jednotkami, se souvztažným zápisem ve prospìch úètu 221 -Úèty v bankách nebo 211 - Pokladna. 4.7.3. Na vrub úètu 582 - Poskytnuté èlenské pøíspìvky se zaúètují zaplacené èlenské pøíspìvky vyplývající z nepovinného èlenství, se souvztažným zápisem ve prospìch úètu 221 - Úèty v bankách nebo 211 - Pokladna. 4.8. Úètová skupina 59 - Daò z pøíjmù 4.8.1. Na vrub úètu 591 - Daò z pøíjmù se úètuje výše splatných daní podle daòového pøiznání pøi uzávìrce úèetního období, se souvztažným zápisem ve prospìch úètù 341 - Daò z pøíjmù. 4.8.2. Na vrub úètu 595 - Dodateèné odvody danì z pøíjmù se úètují domìrky danì za minulá období a ve prospìch tohoto úètu vratky danì za minulá období.

5. Postupy úètování - výnosy 5.1. Úètová skupina 60- Tržby za vlastní výkony a za zboží Ve prospìch úètù této úètové skupiny se úètují na základì pøíslušných dokladù tržby se souvztažným zápisem na vrub úètù úètové skupiny 31 - Pohledávky, popø. úètu 211 - Pokladna. 5.2. Úètová skupina 61 - Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob 5.2.1. Na úètech této úètové skupiny se úètují v závislosti na zvoleném zpùsobu úètování zásob pøírùstky a úbytky zásob vlastní výroby, popø. zmìna stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob nedokonèené výroby, polotovarù, výrobkù a zvíøat ke konci a k poèátku úèetního období, popø. mìsíce, ètvrtletí èi pololetí. Souvztažnými úèty jsou pøíslušné úèty v úètové tøídì 1. Je-li hodnota zásob koncem pøíslušného období vyšší než na poèátku období, vyúètuje se rozdíl ve prospìch pøíslušných úètù úètové skupiny 61, v opaèném pøípadì se rozdíl vyúètuje na vrub pøíslušných úètù této úètové skupiny. 5.2.2. V pøípadì použití vlastních výrobkù k úèelùm reprezentace úètuje se na vrub úètu 513 -Náklady na reprezentaci a ve prospìch pøíslušných úètù úètové skupiny 61. 5.3. Úètová skupina 62 - Aktivace 5.3.1. Ve prospìch úètu 621 -Aktivace materiálu a zboží se úètuje hodnota vyrobeného materiálu a zboží ve vlastní režii se souvztažným zápisem na vrub úètù zásob, popø. úètu 501 - Spotøeba materiálu nebo úètu 504 - Prodané zboží v závislosti na zvoleném zpùsobu úètování zásob. 5.3.2. Ve prospìch úètu 622 - Aktivace vnitroorganizaèních služeb se úètuje napø. vnitroorganizaèní pøeprava se souvztažným zápisem na vrub úètù 111 - Poøizovaný materiál, 131 - Poøizované zboží, 041 - Nedokonèený dlouhodobý nehmotný majetek, 042 - Nedokonèený dlouhodobý hmotný majetek, 501 - Spotøeba materiálu, 504 - Prodané zboží, popø. na vrub úètu 513 - Náklady na reprezentaci, jde-li o použití vnitroorganizaèních služeb pro úèely reprezentace.

5.3.3. Ve prospìch úètù 623 - Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku a 624 - Aktivace dlouhodobého hmotného majetku se úètuje aktivace dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vyrobeného ve vlastní režii se souvztažným zápisem na vrub úètù 041 - Nedokonèený dlouhodobý nehmotný majetek a 042 - Nedokonèený dlouhodobý hmotný majetek.

5.4. Úètová skupina 64 - Ostatní výnosy 5.4.1. Ve prospìch úètù 641 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení se úètují èástky pohledávek bez ohledu na to, zda byly zaplaceny èi nikoliv, a to - smluvní pokuty a úroky z prodlení ve smyslu pøíslušných ustanovení Obchodního zákoníku s výjimkou úrokù z prodlení podle smlouvy o úvìru, - poplatky z prodlení ve smyslu pøíslušných ustanovení Obèanského zákoníku, - penále, popø. jiné sankce ze smluvních vztahù, - postižní èástky ve smyslu pøíslušných ustanovení zákona smìneèného a šekového, - odstupné podle Obchodního zákoníku. Smluvní pokuty a úroky z prodlení ve smyslu pøíslušných ustanovení Obchodního zákoníku, vèetnì úrokù z prodlení podle smlouvy o úvìru, poplatky z prodlení ve smyslu pøíslušných ustanovení obèanského zákoníku, penále, popø. jiné sankce ze smluvních vztahù, postižní èástky ve smyslu pøíslušných ustanovení zákona smìneèného a šekového, odstupné podle § 355 Obchodního zákoníku, o kterých bylo ve smyslu pøíslušných ustanovení postupù úètování do 31. 12. 2000 úètováno až pøi zaplacení nebo pøijetí a do té doby byly úètovány na podrozvahových úètech, budou zaúètovány do rozvahy a výsledku hospodaøení až okamžikem zaplacení, pøijetí nebo zapoètení. Ke dni platnosti zapoètení se zaúètuje závazek nebo pohledávka z výše uvedených titulù na pøíslušný úèet nákladù a výnosù, a to pouze ve výši, v jaké byla skuteènì zapoètena. V pøípadì postoupení podrozvahových pohledávek a závazkù z výše uvedených titulù se tyto pohledávky a závazky pouze odúètují z podrozvahových úètù (tj. nedochází k jejich „aktivaci“ v rozvaze a výkazu zisku a ztráty). 5.4.2. Ve prospìch úètu 642 - Ostatní pokuty a penále se úètují èástky pokut a penále, neuvedené v bodì 5.4.1., bez ohledu na to, zda byly zaplaceny èi nikoliv. 5.4.3. Ve prospìch úètu 643 - Platby za odepsané pohledávky se úètují úhrady pohledávek, které byly v minulosti odepsány na vrub nákladù a od tohoto okamžiku se v úèetnictví neúètovaly. Na tento úèet se úètují i výnosy z postoupení pohledávek z èinností, z nichž pøíjmy jsou pøedmìtem daní z pøíjmù. 5.4.4. Ve prospìch úètu 644 - Úroky se úètují v souladu s výpisem banky úrokové výnosy pøijaté od banky a jiných dlužníkù a obdobná plnìní. 5.4.5. Ve prospìch úètu 645 - Kursové zisky se úètují kursové rozdíly vznikající na úètech pohledávek a závazkù, pøi inkasu èi platbì, a na finanèních úètech (na úètech úètových skupin 21, 22, 24, 25, 26) vznikají pøi uzavírání úèetních knih. 5.4.6. Ve prospìch úètu 648 - Zúètování fondù se zúètuje snížení fondù podle Èeského úèetního standardu è. 413 Vlastní zdroje a dlouhodobé’ závazky bod 4.2.4. 5.4.7. Ve prospìch úètu 649 - Jiné ostatní výnosy se úètuje nárok na náhradu za manka a škody od fyzických i právnických osob, pøebytky na majetku s výjimkou pøebytkù dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ostatní výnosy nezaúètované na pøedcházejících úètech této úètové skupiny. 5.5. Úètová skupina 65 - Tržby z prodeje majetku, zúètování rezerv a opravných položek. 5.5.1. Ve prospìch úètu 652 - Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se úètují tržby, jakož i odhad èástek poplatkù za pronajímání licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není známa výše poplatkù, se souvztažným zápisem na vrub úètu 311 - Odbìratelé, 315 - Ostatní pohledávky, popø. 388 - Dohadné úèty aktivní. 5.5.2. Ve prospìch úètu 653 - Tržby z prodeje cenných papírù a podílù se úètuje prodej cenných papírù dlouhodobého 29

vestnik 21.PM6

29

27.10.2004, 10:32

i krátkodobého charakteru, úètovaných na úètech úètové skupiny 06 - Dlouhodobý finanèní majetek a úètové skupiny 25 -Krátkodobý finanèní majetek. 5.5.3. Ve prospìch úètu 654 - Tržby z prodeje materiálu se úètují èástky vyfakturované odbìratelùm za prodaný materiál. 5.5.4. Ve prospìch úètu 655 - Výnosy z krátkodobého finanèního majetku se úètují napø. dividendy èi úroky, vyplývající z vlastnictví tohoto majetku vedeného na úètech úètové skupiny 25 - Krátkodobý finanèní majetek. 5.5.5. Ve prospìch úètu 656 - Zúètování rezerv se úètuje rozpuštìní rezerv se souvztažným zápisem na vrub úètu 941 - Rezervy. 5.5.6. Ve prospìch úètu 657 - Výnosy z dlouhodobého finanèního majetku se úètují napø. dividendy èi úroky, vyplývající z vlastnictví tohoto majetku vedeného na úètech úètové skupiny 06 - Dlouhodobý finanèní majetek. 5.5.7. Ve prospìch úètu 659 - Zúètování opravných položek se úètuje èásteèné nebo úplné rozpuštìní opravných položek, když pominuly dùvody pro jejich existenci, se souvztažným zápisem na vrub úètu 391 - Opravná položka k pohledávkám. 5.6. Úètová skupina 68 - Pøijaté pøíspìvky 5.6.1. Pøijaté pøíspìvky na provozní èinnost od organizaèních složek, pokud jsou úèetními jednotkami, se zaúètují ve prospìch úètu 681 - Pøijaté pøíspìvky zúètované mezi organizaèními složkami a na vrub úètu 221 - Úèty v bankách nebo úètu 211 - Pokladna. 5.6.2. Pøijaté pøíspìvky (dary) od právnických a fyzických osob na provozní èinnost úèetní jednotky se úètují ve prospìch úètù 682 - Pøijaté pøíspìvky (dary) a na vrub úètu 221 - Úèty v bankách nebo úètu 211 - Pokladna. 5.6.3. Pøijaté èlenské pøíspìvky dle stanov, statutu, zøizovacích nebo zakladatelských listin se úètují ve prospìch úètu 684 - Pøijaté èlenské pøíspìvky a na vrub úètu 211 - Pokladna nebo úètu 221 -Úèty v bankách. Pokud se na èlenských pøíspìvcích podílí vyšší (popø. nižší) organizaèní složka (úèetní jednotka), úètuje se její podíl na stejných úètech, ale na obrácených stranách. Pøípadný pøedpis podílu se zachytí v úètové tøídì 3 - Zúètovací vztahy. 5.7. Úètová skupina 69 - Provozní dotace 5.7.1. Ve prospìch úètu 691 - Provozní dotace se úètují dotace na provozní èinnost úèetní jednotky. Pøedpis nároku na dotaci na provozní èinnost se úètuje ve prospìch úètu 691 a na vrub úètu 346 Nároky na dotace a ostatní zúètování se státním rozpoètem nebo na vrub úètu 348 - Nároky na dotace a ostatní zúètování s rozpoètem územních samosprávných celkù až k okamžiku pøijetí finanèních prostøedkù. Pøípadný závazek k poskytovateli dotace z dùvodu vrácení dotace nebo její èásti se zaúètuje na vrub úètu 691 a ve prospìch úètu 346 nebo 348. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 413

Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „zákon“) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen „vyhláška“) základní postupy úètování vlastních zdrojù a dlouhodobých závazkù za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami v položkách A. I. Jmìní celkem 1. Vlastní jmìní 2. Fondy 3. Oceòovací rozdíly z pøecenìní majetku a závazkù A. II. Výsledek hospodaøení celkem 1. Úèet výsledku hospodaøení 2. Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení 3. Nerozdìlený zisk, neuhrazená ztráta minulých let

B. II. Dlouhodobé závazky celkem 1. Dlouhodobé bankovní úvìry 2. Vydané dluhopisy 3. Závazky z pronájmu 4. Pøijaté dlouhodobé zálohy 5. Dlouhodobé smìnky k úhradì 6. Dohadné úèty pasivní 7. Ostatní dlouhodobé závazky vykazovaných za podmínek stanovených v § 3 a 4 vyhlášky.   2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení vlastních zdrojù uvedené v § 18 vyhlášky a dlouhodobých závazkù uvedené v § 20 vyhlášky.   3. Oceòování Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky se oceòují podle § 25 zákona.

4. Postup úètování 4.1. Vlastní jmìní 4.1.1. Vlastní jmìní je vlastním zdrojem krytí majetku úèetní jednotky. 4.1.2. Na tomto úètu úètují všechny úèetní jednotky, které mají vlastní majetek jako zdroj krytí dlouhodobého a krátkodobého majetku, podle pøedpisù platných pro jednotlivé druhy úèetních jednotek. 4.1.3. Ve prospìch úètu 901 - Vlastní jmìní se úètuje zejména vklad zakladatele, pokud tak stanovuje zvláštní právní pøedpis, pøijatá dotace nebo finanèní dar na poøízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, urèených pro vlastní èinnost úèetní jednotky, - bezúplatnì pøevzatý dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, urèený pro vlastní èinnost úèetní jednotky, - pøevod zisku (nebo jeho èásti) za minulé úèetní období z úètu 931 - Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení, pokud se nepøevádí do fondù, - pøevod zdrojù z fondù pøi jejich použití na nákup dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, pokud jsou zøízeny, pøevod zdrojù pøi zrušení nebo snížení fondù, poøizovací cena novì zjištìného a v úèetnictví doposud nezaúètovaného neodpisovaného dlouhodobého majetku. 4.1.4. Na vrub úètu 901 se úètuje zejména pøevod ztráty za minulé úèetní období (maximálnì však do výše zùstatku vykázaném na tomto úètu) z úètu 931 - Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení, povinnost finanèního vypoøádání dotace poskytnuté v minulých letech v pøípadech, pokud se vztahovala k vlastní èinnosti, - poøizovací cena bezúplatnì pøedaného dlouhodobého majetku snížená o vyúètované oprávky, - tvorba fondu pokud to umožòuje zvláštní právní pøedpis (napø. fond reprodukce investièního majetku u vysokých škol) - pomìrná èást odpisù majetku poøízeného z dotace zúètovaná do výnosù. 4.2. Fondy 4.2.1. Tvorba a èerpání fondù se øídí pøíslušnými právními pøedpisy,1) stanovami, statutem èi jinými zøizovacími listinami, interními pøedpisy úèetní jednotky, pøípadnì rozhodnutím oprávnìného orgánu úèetní jednotky. Fondy se tvoøí ze zisku po zdanìní, pokud není stanoveno jinak. 4.2.2. O úroky se zvyšuje stav fondu jen v pøípadì, kdy je tak stanoveno statutem fondu. Úèty úètové skupiny 91 - Fondy nemohou vykazovat aktivní zùstatek. Prostøedky fondu lze èerpat pouze do výše vytvoøených fondù. 4.2.3. Ve prospìch fondù se úètuje zejména - majetek a finanèní prostøedky nabyté za úèelem darování jiným osobám v souladu s hlavní èinností úèetní jed1) Napø. zákon è. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o zmìnì a doplnìní dalších zákonù, zákon è. 248/1995 Sb., o obecnì prospìšných spoleènostech.

30

vestnik 21.PM6

30

27.10.2004, 10:32

notky, se souvztažným zápisem na vrub pøíslušných majetkových úètù nebo úètu 221 - Úèty v bankách pøípadnì 211 - Pokladna, - tvorba fondù ze zisku po zdanìní, se souvztažným zápisem na vrub úètu 931 - Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení, - tvorba fondù podle pøíslušných právních pøedpisù (napø. fond reprodukce investièního majetku u vysokých škol), - ostatní tvorba fondù podle bodu 4.2.1. 4.2.4. Na vrub fondù se úètuje zejména - pøevod zdrojù na poøízení dlouhodobého majetku pro vlastní èinnost úèetní jednotky souvztažnì ve prospìch úètu 901 - Vlastní jmìní (napø. fond reprodukce investièního majetku u vysokých škol), - darovaný majetek a finanèní prostøedky jiným osobám v souladu s hlavní èinností úèetní jednotky, souvztažnì se zaúètuje ve prospìch pøíslušných majetkových úètù nebo úètù 221 - Úèty v bankách, pøípadnì 211 - Pokladna. Pokud se z darovaných finanèních prostøedkù pro jiné osoby poøídí majetek nebo služby, zúètuje se snížení fondu ve prospìch úètu 648 - Zúètování fondù, - ostatní pøevod zdrojù podle bodu 4.2.1. 4.2.5. Bìhem úèetního období je možno tvorbu fondù vyúètovat na vrub úètu 901 - Vlastní jmìní nebo úètu 932 - Nerozdìlený zisk, neuhrazená ztráta minulých let, v souladu s pøedpisy platnými pro jednotlivé druhy úèetních jednotek. 4.3. Oceòovací rozdíly Na úètu 921 - Oceòovací rozdíly z pøecenìní majetku a závazkù úètuje úèetní jednotka podle Èeských úèetních standardù è. 405 Deriváty a è. 406 Cenné papíry, podíly a smìnky. 4.4. Výsledek hospodaøení Výsledek hospodaøení vypoøádá úèetní jednotka podle Èeského úèetního standardu è. 402 Otevírání a uzavírání úèetních knih a úèetní závìrka. 4.5. Dlouhodobé bankovní úvìry a závazky 4.5.1. Na úètech úètové skupiny 95 - Dlouhodobé bankovní úvìry a závazky se úètuje o - úvìrech, které mají dlouhodobý charakter (delší než jeden rok). Rovnìž se zde úètuje o dlouhodobých bankovních úvìrech, které se poskytují pøi eskontu smìnek. - dlouhodobých pùjèkách a závazcích z obchodního i neobchodního styku s dobou splatnosti delší než jeden rok. 4.5.2. Na úètu 951 - Dlouhodobé bankovní úvìry se úètuje stav a pohyb dlouhodobých úvìrù poskytovaných úèetní jednotce. 4.5.3. Na úètu 953 - Vydané dluhopisy úètuje emitent vydané dluhopisy ve výši emise souvztažnì s úètem 375 - Pohledávky z vydaných dluhopisù. 4.5.4. Úèet 954 - Závazky z pronájmu se používá pøi pronájmu nehmotného a hmotného majetku, který vytváøí soubor zahrnující zároveò vìci movité i nemovité a který je využíván na základì písemné smlouvy nájemcem pro zajištìní pøíjmù po celé zdaòovací období jako celek (§ 28 zákona o daních z pøíjmù). Výše závazku k pronajímateli se zachytí ve výši zùstatkové ceny pronajatého pøíslušného dlouhodobého majetku a umoøuje se v zásadì ve výši odpisù vyúètovaných za pøíslušný dlouhodobý majetek do nákladù s pøihlédnutím k platebním podmínkám podle smlouvy. V pøípadì, kdy roèní nájemné dle smlouvy je nižší než odpisy, sníží se závazek z pronájmu o rozdíl odpisù a nájemného pøi úèetní závìrce do výnosù. Takto bude postupováno pouze u nájemných smluv uzavøených pøed 1.1.2001 do sjednaného ukonèení smlouvy, avšak nejpozdìji do 31. 12. 2005. 4.5.5. Na úètu 955 - Pøijaté dlouhodobé zálohy se úètují pøijaté zálohy od odbìratelù pøed splnìním závazku vùèi odbìrateli. 4.5.6. Na úètu 958 - Dlouhodobé smìnky k úhradì se zachycují smìnky vlastní a akceptované smìnky cizí. 4.5.7. Na úètu 959 - Ostatní dlouhodobé závazky se zachycují ostatní dlouhodobé závazky, pro které není v úètové skupinì 95 urèen samostatný syntetický úèet.

4.6. Závìrkové úèty Na úètech 961 - Poèáteèní úèet rozvažný, 962 - Koneèný úèet rozvažný a 963 - Úèet výsledku hospodaøení se úètuje podle bodu 4.4. 5. Analytické a podrozvahové úèty Analytické úèty úètové skupiny 95 - Dlouhodobé bankovní úvìry a závazky se vedou podle jednotlivých bankovních úvìrù poskytnutých úèetní jednotce, jednotlivých pùjèek, závazkù a nebankovních úvìrù.

5.

Montហtermostatických ventilù.

6.

Svazové informace a oznámení

Majitelé budov musí do konce tohoto roku splnit jednu dùležitou povinnost – nainstalovat v kanceláøích a provozovnách termostatické ventily, které automaticky regulují teplotu v místnostech. Pokud to neudìlají, hrozí jim pøísné pokuty od Státní energetické inspekce. Záležitost se týká objektù s ústøedním vytápìním s výjimkou tìch, v nichž jsou všechny prostory v užívání jedné právnické nebo fyzické osoby, která je souèasnì vlastníkem budovy. Náklady na instalaci jednoho ventilu v prùmìru èiní 1100 až 1500 korun, a to vèetnì projektové pøípravy a vyregulování otopné soustavy. Pro správnou funkènost ventilù je velmi dùležité, aby vše zajišovala odborná firma. Povinnost instalovat ventily ukládá zákon è. 406/2000 Sb., o hospodaøení energií a vyhláška ministerstva prùmyslu a obchodu è. 152/2001Sb.

Podìkování za práci v ÈZS Hubert Košál je èlenem ÈZS již 47 let. Ve funkci místopøedsedy a pøedsedy okresní organizace byl 32 let. Pøátelé z ÚR ÈZS v okrese Vyškov dìkují pø. Košálovi, za jeho obìtavou práci, kterou vìnoval po dlouhá léta všem zahrádkáøùm i obèanùm v okrese.

Odešli z našich øad Územní rada ÈZS Tachov oznamuje, že 24. bøezna 2004 náhle zemøel ve vìku 62 let Jaroslav Hepfel, dlouholetý èlen a funkcionáø v osadì Stadion a pøedseda ZO Tachov støed. Jeho odchod je pro tachovské zahrádkáøe velkou ztrátou. Èest jeho památce. Významná výroèí Dne 26. listopadu se dožívá 85 let pø. Josef Laòka, èestný pøedseda ZO Èerèany a dlouholetý èlen výboru ZO a ÚR Benešov. Do dalších let mu pøejí kolegové z ZO Èerèany mnoho zdraví a elánu. Zmìny adres a telefonu ÚR ÈZS Brno venkov oznamuje zmìnu adresy Nová adresa: Areál Lanarest, Køenova 19, 602 00 Brno tel: 543 530 189, tajemnice p. Vyskoèilová 777 719 876 úøední den - pondìlí, 10 - 14 hod. Územní rada Svitavy má nový telefon: 461 540 103, úøední den - støeda, 9 - 13 hod.

7.

Rukovì zahrádkáøe 2005

Tak, jako v minulých letech byla pro èleny ÈZS opìt vydána drobná odborná publikace - Rukovì zahrádkáøe 2005, na kterou má bezplatnì nárok každý èlen v rámci svého èlenství v roce 2005. Rukovì byla koncem øíjna rozeslána na územní rady a nyní je již na každé ZO, aby si ji vèas pro své èleny vyzvedla. Doufáme, že se Vám i tentokráte bude Rukovì líbit, a že vám pøinese užiteèné rady pro vaši zahrádkáøskou zálibu. Zároveò žádáme pøípadné autory z øad ÈZS se zajímavými nápady, pøíspìvky a obrázky vhodnými do pøíští Rukovìti, aby se obrátili na Ing. Nejedla z odborného oddìlení ÈZS, který již nyní shromažïuje námìty na rok 2006. Zpracoval Ing. M. Kožešník 31

vestnik 21.PM6

31

27.10.2004, 10:33

OKsystem

Úèetní program pro neziskové organizace OKbase One — vhodný i pro základní organizace Èeského zahrádkáøského svazu

OKbase One je cenovì dostupný úèetní program od spoleènosti OKsystem, speciálnì vytvoøený pro neziskové organizace, neplátce DPH, kterým je „šitý na míru”. Je urèen pro úèetní jednotky, které dosud vedly jednoduché úèetnictví a na základì zákona pøecházejí od 1. 1. 2005 na vedení podvojného úèetnictví. Ošetøuje kromì bìžného zpracování úèetní agendy mj. i následující položky:

l èlenské pøíspìvky, l dotace, l granty, l evidenci majetku aj., aniž by bylo zapotøebí dalších speciálních modulù. Zadávání údajù je jednoduché, øádek po øádku, podobnì jako v penìžním deníku. Hardwarové požadavky: bìžné PC - rychlost procesoru min. 200 MHz, 64 MB pamìti RAM, 50 MB místa na disku, Windows 98 a vyšší.

OKsystem zajišuje prùbìžné zasílání aktualizovaných verzí v dùsledku legislativních zmìn, hotline a další vývoj programu.

„S naším programem je podvojné úèetnictví jednodušší než jednoduché.”

Cena licence: 2 900,- Kè bez DPH. V pøípadì hromadných odbìrù jsou poskytovány množstevní slevy. Pro bližší informace kontaktujte obchodní oddìlení: OKsystem, spol. s r. o., Na Pankráci 125, 140 21 Praha 4 Ing. Petr Polanský — tel.: 244 021 184, fax: 244 021 112 [email protected]; www.oksystem.cz, [email protected]

8.

Úèetní program pro neziskové organizace

Èeský zahrádkáøský svaz byl mimo jiné osloven i firmou OKsystem, spol. s.r.o. Firma nabídla a prezentovala úèetní program pro úèetnictví ve zjednodušeném rozsahu (program není urèen pro plátce DPH). Nabídka firmy OKsystem, spol. s.r.o. (viz výše) je urèena mimo jiné i pro nevýdìleèné organizace. Èeský zahrádkáøský svaz projednal množstevní slevu pro odbìr programu OKbase One od organizací ÈZS za podmínky: - odbìr do 50 licencí - 2.500 Kè, - do 100 licencí - 2.200 Kè, - nad 100 licencí - 1.900 Kè V pøípadì, že se ZO ÈZS pro odbìr programu OKbase One rozhodne doporuèujeme následující postup: 1. Objednat pøímo u firmy OKsystem dle reklamního letáku zveøejnìného ve Vìstníku è. 2/2004 program OKbase One a kopii objednávky odeslat na ústøedí ÈZS k rukám paní Koláøové (pro kontrolu poètu dodávek z dùvodu uplatnìní množstevní slevy pro ÈZS). 2. ZO obdrží instalaèní CD a dokumentaci vèetnì manuálu v elektronické podobì, licence je pro jednu úèetní jednotku (IÈO) 3. Instalace programu na PC, hardwarové požadavky: 50 MB místa na disku, Windows 98 a vyšší. 4. Zaplacení dodávky ve výši 2.500 Kè (bez DPH)

5. Seznámení s programem, doplnìní èíselníkù dle podmínky každé ZO, úètování Další podmínky dohody mezi firmou OKsystem, spol. s.r.o. a ÈZS a) Firma OK System garantuje technickou a další podporu (aktualizace dle legislativy, hotline) pro r. 2005 zdarma b) Cena technické a další podpory pro r. 2006 dosud není stanovena, nepøesáhne však 1500 Kè (bez DPH). Obdobnì tomu tak bude v dalších letech. V pøípadì, že ÈZS odebere více licencí než 50, bude množstevní sleva uplatnìna z èástky technické podpory v roce 2006. Zapsala: Koláøová Obsah

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Dopis generální sekretáøky Sdružení evropských zahrádkáøských svazù (ELZ) ........ 1 Sdìlení Hospodáøsko finanèní komise RR ÈZS ........... 2 Úèetnictví v ZO ÈZS v roce 2004 a v roce 2005 .............. 2 Pøíklady úètování souvztažnosti ve zjednodušeném rozsahu ........................................... 9 Èeské úèetní standardy pro úèetní jednotky ................ 12 Montហtermostatických ventilù. .................................... 31 Svazové informace a oznámení .................................... 31 Rukovì zahrádkáøe 2005. ........................................... 32 Úèetní program pro neziskové organizace ................... 32

Vìstník vydává a rozšiøuje ústøedí ÈZS, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3, tel.: 222 782 710, 222 783 225, e-mail: [email protected], web: www.zahradkari.cz pro potøebu organizaèních složek ÈZS v nakladatelství Kvìt. Technický redaktor Ing. Miloš Kožešník. Za obsahovou a vìcnou stránku pøíspìvkù odpovídají autoøi. Sazba: Bohuslav Køeèek, Polygrafická èinnost, Praha. Vytiskla tiskárna VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., Praha 10 – Uhøínìves. Dáno do tisku 26.10.2004. Podáno u Èeské pošty – støedisko POSTSERVIS. 32

vestnik 21.PM6

32

27.10.2004, 10:33