N O V É S T A V B Y P R O V E N K O V

V E N K O VA

PROGRAM

OBNOVY

VESNICE N O V É

S T A V B Y

P R O

V E N K O V

Ludmila Kašparová, Eva Rozehnalová a kolektiv

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ýR ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE

8

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

Ludmila Kašparová, Eva Rozehnalová a kolektiv

NOVÉ STAVBY PRO VENKOV

BRNO 2005

EDIýNÍ ěADA VESNICE

SVAZEK 8

AUTORSKÝ KOLEKTIV KOLEKTIV AUTORSKÝ

NOVÉ STAVBY STAVBY PRO PRO VENKOV VENKOV NOVÉ

Garant MMR MMR :: Garant

Ing. JiĜí JiĜí Hladík, Hladík, Ing. Ing. Vilém Vilém Švec Švec Ing.

Hlavní Hlavní Ĝešitelé Ĝešitelé ::

PhDr. PhDr. Ludmila Ludmila Kašparová, Kašparová, Ing. Ing. arch. arch. Eva Eva Rozehnalová Rozehnalová

Autorský Autorský kolektiv: kolektiv:

Ing. Ing. arch. arch. Hana Hana Halasová Halasová Ing. Vladimír Vladimír Hyvnar Hyvnar Ing. PhDr. Lenka Lenka Ježková Ježková PhDr. Ing. Jarmila Jarmila Kršková Kršková Ing. Ing. Ing. Igor Igor Kyselka, Kyselka, CSc. CSc. Ing. arch. Ing. arch. Hana Hana Šimková Šimková Mgr. Mgr. Robert Robert Veselý Veselý Ing. arch. Ing. arch. Dana Dana Viktorinová Viktorinová

Kooperace :: Kooperace

Ing. arch. arch. Helena Helena SklenaĜíková SklenaĜíková – – Koþišová Koþišová Ing. Ing. arch. arch. Stanislav Stanislav Toman Toman Ing.

Fotodokumentace: Fotodokumentace:

Archiv Archiv ÚÚR ÚÚR Ing. Ing. arch. arch. Helena Helena SklenaĜíková SklenaĜíková – – Koþišová Koþišová Mgr. Vít Hrdoušek Mgr. Vít Hrdoušek Ing. Ing. arch. arch. Stanislav Stanislav Toman Toman

PěEDMLUVA PěEDMLUVA

Vážení þtenáĜi, Vážení þtenáĜi,

dostává se Vám do rukou osmý svazek ediþní Ĝady VESNICE, která si klade za cíl podporovat obnovu a rozvoj dostává se Vám do rukou osmý svazek ediþní Ĝady VESNICE, která si klade za cíl podporovat obnovu a rozvoj našeho venkova. našeho venkova. Publikace, pĜipravená ve spolupráci Ústavu územního rozvoje a Ministerstva pro místní rozvoj, se vČnuje citlivé Publikace, pĜipravená Ústavu územního rozvoje a pro Ministerstva pro místní rozvoj, se vvČnuje citlivé oblasti nové výstavby ve na spolupráci venkovČ. Zabývá se nejen zásadami novou výstavbu a pĜestavby jednotlivých oblasti nové výstavby na venkovČ. Zabývá se nejen zásadami pro novou výstavbu a pĜestavby v jednotlivých vesnicích, ale i zásadami pro stavby, které ovlivĖují charakter krajiny. vesnicích, ale i zásadami pro stavby, které ovlivĖují charakter krajiny. Publikace je urþena pĜedevším þlenĤm obecních zastupitelstev a pracovníkĤm obecních úĜadĤ, cenné informace Publikace je urþena pĜedevším þlenĤm zastupitelstev a pracovníkĤm obecních úĜadĤ,acenné informace zde však najdou i þlenové Spolku proobecních obnovu venkova, potenciální stavebníci na venkovČ odborná i širší zde však najdou i þlenové Spolku pro obnovu venkova, potenciální stavebníci na venkovČ a odborná i širší veĜejnost. veĜejnost.

Ing. Alena Navrátilová Ing.Ústavu Alena Navrátilová Ĝeditelka územního rozvoje Ĝeditelka Ústavu územního rozvoje

OBSAH OBSAH

OBSAH OBSAH 1. 1. 2. 2. 3. 3.

4. 4.

Úvod .............................................................................................................................................................. 9 Úvod .............................................................................................................................................................. 9 Zachování hodnot venkova ....................................................................................................................... 11 Zachování hodnot venkova ....................................................................................................................... 2.1 Souþasné hodnoty vesnické zástavby a dĤvody pro jejich ochranu .................................................... 11 2.1 Souþasné hodnoty vesnické zástavby a dĤvody pro jejich ochranu .................................................... 15 11 2.2 Vesnice a okolní krajina ....................................................................................................................... 2.2 Vesnice a okolní krajina ....................................................................................................................... 15 Nová výstavba na vesnici a její problémy ............................................................................................... 19 NováSouþasný výstavbastav na vesnici a její struktury problémy ............................................................................................... 3.1 urbanistické a veĜejných prostranství ........................................................... 19 3.1 Souþasný život stav urbanistické struktury a veĜejných prostranství ........................................................... 19 3.2 obyvatel a jejich požadavky na rozvoj území.............................................................. 21 3.2 Nové Souþasný život obyvatel a jejich požadavky na rozvoj území.............................................................. 21 3.3 požadavky na zpĤsob bydlení .................................................................................................... 3.3 21 3.4 Nové požadavky na zpĤsob zajištČníbydlení služeb .................................................................................................... a obþanského vybavení ............................................................. 22 3.4 Nové požadavky na zajištČní služeb a obþanského vybavení ............................................................. 22 3.5 zpĤsoby podnikání a zajištČní pracovních pĜíležitostí ................................................................ 24 3.5 Požadavky Nové zpĤsoby podnikánía adopravní zajištČnízaĜízení......................................................................................... pracovních pĜíležitostí ................................................................ 24 3.6 na dopravu 26 3.6 na dopravu a dopravní zaĜízení......................................................................................... 27 26 3.7 Požadavky Rozvoj technického vybavení .............................................................................................................. 3.7 technického .............................................................................................................. 3.8 Rozvoj Nové požadavky na vybavení rozvoj rekreace a sportu...................................................................................... 27 3.8 naruchu rozvoj rekreace a sportu...................................................................................... 27 3.9 Nové Rozvojpožadavky cestovního ..................................................................................................................... 29 3.9 Rozvoj cestovního ruchu ..................................................................................................................... 3.10 Požadavky na zajištČní bezpeþnosti staveb a majetku obþanĤ ........................................................... 29 30 3.10 Požadavky na zajištČní bezpeþnosti staveb a majetku obþanĤ ........................................................... 30 Zásady a doporuþení pro novou výstavbu .............................................................................................. 31 Zásady a doporuþení pro novou výstavbu .............................................................................................. 31 4.1 Popis území ........................................................................................................................................ 4.1 4.1.1 Popis území ........................................................................................................................................ 31 Vymezení oblastí typické venkovské urbanistické struktury .................................................... 33 4.1.1 typické venkovské struktury .................................................... 33 4.1.2 Vymezení Specifické oblastí znaky venkovské zástavbyurbanistické ..................................................................................... 37 znaky zástavby ..................................................................................... 4.2 4.1.2 Zásady Specifické a doporuþení provenkovské urbanistické zaþlenČní nové výstavby......................................................... 37 39 4.2 4.2.1 Zásady Výstavba a doporuþení pro urbanistické zaþlenČní nové výstavby......................................................... 41 39 na nových plochách ................................................................................................. 4.2.1 Výstavba na nových plochách ................................................................................................. 41 4.2.2 v prolukách............................................................................................................... 4.2.2 v prolukách............................................................................................................... 41 4.2.3 Výstavba Území pĜestavby...................................................................................................................... 42 pĜestavby...................................................................................................................... 4.3 4.2.3 Zásady Území a doporuþení pro Ĝešení nových objektĤ ................................................................................. 42 44 4.3 Zásady a doporuþení probydlení Ĝešení nových objektĤ 4.3.1 Nové objekty pro – rodinné domy................................................................................. ............................................................................... 44 4.3.1 domy................................................................................. ............................................................................... 44 4.3.2 Nové objekty pro bydlení – rodinné bytové domy 51 4.3.2 Nové objekty pro bydlení – bytové domy ................................................................................. 4.3.3 obþanské vybavení ...................................................................................... 51 52 4.3.3 vybavení 4.3.4 Nové objekty pro obþanské zemČdČlskou výrobu...................................................................................... .................................................................................... 52 55 4.3.4 .................................................................................... 55 4.3.5 Nové objekty pro zemČdČlskou ostatní výrobuvýrobu .............................................................................................. 59 4.3.5 .............................................................................................. 4.3.6 Nové objekty pro ostatní rekreacivýrobu a cestovní ruch............................................................................... 59 61 4.3.6 pro rekreaci ruch............................................................................... 62 61 4.3.7 Nové Využitíobjekty stávajících objektĤ ak cestovní novým úþelĤm............................................................................. 4.3.7 Využití stávajících objektĤ k novým úþelĤm............................................................................. 62

OBSAH OBSAH

OBSAH 5. Zásady a doporuþení pro Ĝešení zelenČ a veĜejných prostranství ........................................................ 67 5.1 ZmČny zelenČ na venkovČ v pováleþném období................................................................................ 67 1. 5.2 ÚvodDosažení .............................................................................................................................................................. 9 souladu s krajinou a další obecné zásady ........................................................................... 69 5.3 Úpravy veĜejných prostranství (návsi, ulice a nábĜeží) a úpravy jejich povrchĤ .................................. 76 2. 5.4 Zachování ....................................................................................................................... 78 11 Parky ahodnot parþíkyvenkova .................................................................................................................................... 2.1 Souþasné hodnoty vesnické zástavby a dĤvody pro jejich ochranu .................................................... 11 5.5 HĜbitovy................................................................................................................................................ 79 2.2 ZeleĖ Vesnice a okolní krajina ....................................................................................................................... 5.6 zemČdČlských výrobních areálĤ................................................................................................. 15 82 5.7 Soukromé zahrady a pĜedzahrádky ..................................................................................................... 83 3. Nová výstavba na vesnici a její problémy ............................................................................................... 19 3.1 Souþasný stav urbanistické struktury a veĜejných prostranství ........................................................... 87 19 6. PĜílohy ......................................................................................................................................................... 3.2 Souþasný život obyvatel a jejich požadavky na rozvoj území.............................................................. 21 6.1 Oblasti typické venkovské urbanistické struktury (Z.Lázniþka)............................................................ 89 3.3 Nové požadavky na zpĤsob bydlení .................................................................................................... 21 6.2 PĜíklady tradiþní zástavby vesnic ve vymezených oblastech............................................................... 90 3.4 Nové požadavky na zajištČní služeb a obþanského vybavení ............................................................. 22 6.3 Spoleþné znaky staré a nové zástavby – pĜíklady ze zahraniþí........................................................... 97 3.5 Nový Nové venkovský zpĤsoby podnikání a zajištČní pracovních pĜíležitostí 6.4 dĤm ocenČný v soutČži Nový domov 2005................................................................ ............................................................... 24 98 3.6 Seznam Požadavky na dopravu a dopravní rezervací zaĜízení......................................................................................... 26 6.5 vesnických památkových a vesnických památkových zón .................................... 99 3.7 Seznam Rozvoj technického vybavení .............................................................................................................. 27 6.6 krajinných památkových zón (KPZ) ................................................................................... 108 3.8 Seznam Nové požadavky na rozvoj rekreace a sportu...................................................................................... 27 6.7 velkoplošných zvláštČ chránČných území (ZCHÚ) ............................................................. 109 3.9 Rozvoj cestovního ruchu ..................................................................................................................... 29 6.8 Celkový potenciál cestovního ruchu v ýR (kartogram) ..................................................................... 110 3.10 Požadavky na zajištČní bezpeþnosti staveb a majetku obþanĤ ........................................................... 30 6.9 Typy celkového potenciálu cestovního ruchu v ýR (kartogram) ....................................................... 111 6.10 Seznam použité literatury a podkladĤ ............................................................................................... 112 4. Zásady a doporuþení pro novou výstavbu .............................................................................................. 31 4.1 Popis území ........................................................................................................................................ 31 4.1.1 Vymezení oblastí typické venkovské urbanistické struktury .................................................... 33 4.1.2 Specifické znaky venkovské zástavby ..................................................................................... 37 4.2 Zásady a doporuþení pro urbanistické zaþlenČní nové výstavby......................................................... 39 4.2.1 Výstavba na nových plochách ................................................................................................. 41 4.2.2 Výstavba v prolukách............................................................................................................... 41 4.2.3 Území pĜestavby...................................................................................................................... 42 4.3 Zásady a doporuþení pro Ĝešení nových objektĤ ................................................................................. 44 4.3.1 Nové objekty pro bydlení – rodinné domy ............................................................................... 44 4.3.2 Nové objekty pro bydlení – bytové domy ................................................................................. 51 4.3.3 Nové objekty pro obþanské vybavení ...................................................................................... 52 4.3.4 Nové objekty pro zemČdČlskou výrobu .................................................................................... 55 4.3.5 Nové objekty pro ostatní výrobu .............................................................................................. 59 4.3.6 Nové objekty pro rekreaci a cestovní ruch............................................................................... 61 4.3.7 Využití stávajících objektĤ k novým úþelĤm............................................................................. 62


1. ÚVOD

1. ÚVOD Pro tradiþní venkovskou zástavbu bylo charakteristické jednotné pĤsobení celku, vytváĜející obraz vesnice v krajinČ. Zachování a obnova obrazu našich vesnic, jejich organického sepČtí s krajinou, specifického rázu venkovské zástavby, jeho pĜirozené a jedineþné pĤsobivosti v místČ a v krajinČ i obnova kulturních památek na venkovČ patĜí proto mezi cíle Programu obnovy venkova. Dosažení takového cíle je nelehké. DĤvodĤ je více. PatĜí k nim narušené vztahy k prostĜedí, snaha stavebníkĤ odlišovat se za každou cenu, i nedostatek informací. Stále jen málo obyvatel si uvČdomuje, že do struktury þeské, moravské þi slezské vesnice bavorské domky ani americké ranþe nezapadnou a nepatĜí. Zatím ještČ na našem venkovČ zĤstalo zachováno mnoho krásné tradiþní architektury. V každém kraji a každé obci stavebníci a architekti mohou najít krásný dĤm, kterým se lze inspirovat. Inspiraci lidé paradoxnČ hledají ve svČtČ, jen málokdy doma. PĜitom si ani neuvČdomují, že v mnoha zemích EU pĤsobivý specifický obraz venkovských obcí se zachoval v dĤsledku pĜísné ochrany. U nás je potĜeba lidem stále pĜibližovat jak typické regionální principy vesnické zástavby, vþetnČ umístČní stavby na pozemku, tak pĜíklady stavebních konstrukcí, které se u nás dlouhodobČ osvČdþily a mají význam i pro budoucnost. Je tĜeba staletími vyzkoušené, že stĜecha se sklonem cca 450 chrání v našich klimatických podmínkách dĤm dobĜe proti vČtru. Pro zachování urbanistické struktury vesnic je u nových staveb velmi dĤležité, zda jsou v souladu s ostatní zástavbou a krajinou. Na Slovácku se napĜíklad stavČly domy okapovitČ orientované, na Valašsku zase štítovČ orientované. Když se tento staletími utváĜený charakter poruší, naruší se obraz obce i celkový ráz krajiny. PodceĖován je i význam veĜejných prostorĤ. Už za Rakouska-Uherska byl sledován uliþní prostor. Stavebníci si nesmČli dovolit všechno, veĜejný prostor byl vskutku veĜejný a lidé nemohli svojí stavbou negovat ostatní zástavbu. Jak budou obce vypadat dnes záleží pĜedevším na pĤsobení zastupitelstev obcí a samotných stavebnících. Co by mČly splĖovat novČ postavené stavby na venkovČ, aby byly v souladu s architektonickými a urbanistickými principy v daném prostĜedí, se pokusí ozĜejmit tato publikace. Publikace je doplnČna množstvím fotodokumentace, která má doporuþovaná Ĝešení þtenáĜĤm ozĜejmit i upozornit na nevhodná Ĝešení. Protože není úþelem publikace hodnotit jednotlivé stavebníky, není u jednotlivých fotografií uvádČno jejich konkrétní situování.

9

1. ÚVOD ÚVOD 1.

NOVÉ STAVBY STAVBY PRO PRO VENKOV VENKOV NOVÉ

Vesnice je je spjata spjata ss krajinou, krajinou, ta ta do do ní ní vstupuje vstupuje svým svým reliéfem, reliéfem, zpĤsobem zpĤsobem využívání využívání ii charakterem charakterem vegetaþních vegetaþních prvkĤ prvkĤ a a naopak naopak obec obec svými svými Vesnice humny humny a a vv oblastech oblastech ss rozptýlenou rozptýlenou zástavbou zástavbou jednotlivými jednotlivými objekty objekty volnČ volnČ pĜechází pĜechází do do krajiny. krajiny.

10 10

NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA ____________________________________________________________________________________________ NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA

____________________________________________________________________________________________

2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA Motto:

Motto: „V souþasné dobČ je velmi obtížné odhadnout koneþnou, novou podobu venkovského osídlení. O tom, že venkov, jeho osídlení, jeho sociálnídobČ struktura, jeho ambice, jeho oþekávání, dČdictví dávnČjší iosídlení. nedávné procházejí složitou „V souþasné je velmi obtížné odhadnout koneþnou,problémy, novou podobu venkovského O minulosti tom, že venkov, jeho osídlení, transformací, není sporu. Není však jasné, zda se venkovské osídlení žádoucímu cíli pĜibližuje nebo vzdaluje. Co je tím žádoucím jeho sociální struktura, jeho ambice, jeho oþekávání, problémy, dČdictví dávnČjší i nedávné minulosti procházejí složitou cílem? Z ne zcela jasných obrysĤ tohotozda cílese jevenkovské to nepochybnČ standard, úroveĖ životních nebo podmínek srovnatelná mČstem. transformací, není sporu. Není však jasné, osídlení žádoucímu cíli pĜibližuje vzdaluje. Co je tímsžádoucím Otázkou i prĤvodní jevy tohoto cíle, urbanistické uspoĜádání, staveb, velikostisrovnatelná parcel, jejich využití, cílem? Zje, nezda zcela jasných obrysĤ tohoto cílekonkrétní je to nepochybnČ standard, úroveĖvýraz životních podmínek s mČstem. vztahy ke staršímu osídlení a starší zástavbČ musí pĜebírat, respektive kopírovat mČstské formace, formy a prostĜedí, Otázkou je, zda i prĤvodní jevy tohoto cíle, konkrétní urbanistické uspoĜádání, výraz staveb, velikosti parcel, jejich využití, zdazástavbČ neexistuje dĤvod sledovat i nadále kopírovat urþitá specifika, která dosavadní vývoj venkova reflektující zpĤsob vztahy ke mČstský staršímu životní osídlení a starší musí pĜebírat, respektive mČstské formace, formy a prostĜedí, doprovázela.“ reflektující mČstský životní zpĤsob zda neexistuje dĤvod sledovat i nadále urþitá specifika, která dosavadní vývoj venkova Miroslav Baše doprovázela.“ Miroslav Baše

2.1 Souþasné hodnoty vesnické zástavby a dĤvody pro jejich ochranu 2.1 Souþasné hodnoty vesnické zástavby a dĤvody pro jejich ochranu

Vesnická sídla, kultivovaná celá staletí lidskou prací, jsou odjakživa nedílnou souþástí krajiny. SepČtí vesnického sídla s pĜírodním prostĜedím tČsné a harmonické, jeho zástavba z dostupných materiálĤ, Vesnická sídla, kultivovaná celábylo staletí lidskou prací, jsou odjakživa nedílnouvycházela souþástí krajiny. SepČtí vesnického tradiþních technologií a konstrukcí strukturu dané lokality. vycházela z dostupných materiálĤ, sídla s pĜírodním prostĜedím byloa odrážela tČsné a sociální harmonické, jeho zástavba tradiþních technologií a konstrukcí a odrážela sociální strukturu dané lokality. Rozmanitost krajiny, sídel a usedlostí, typická pro celou Evropu, je vzácným kulturním statkem. Zájem a snaha o zachování krajiny, regionální se prosazují programĤ Evropské unie i programĤ Rozmanitost sídelmnohotvárnosti a usedlostí, typická pro celouprostĜednictvím Evropu, je vzácným kulturním statkem. Zájem a snaha jednotlivých Ve venkovském prostoru se vyvinuly sociální a kulturní formyEvropské života obyvatel, k jejichž o zachování zemí. regionální mnohotvárnosti se prosazují prostĜednictvím programĤ unie i programĤ charakteristickým patĜilo napĜíklad spoleþenství, spoluzodpovČdnost, projevy rodinného jednotlivých zemí.rysĤm Ve venkovském prostoru se vyvinuly sociální a kulturní formytradiþního života obyvatel, k života, jejichž zvyky a obyþeje, rolnictví jako smysluplná života þispoluzodpovČdnost, vysoký podíl praktických povolání. charakteristickým rysĤm patĜilo napĜíklad forma spoleþenství, projevy tradiþního rodinného života, zvyky a obyþeje, rolnictví jako smysluplná forma života þi vysoký podíl praktických povolání. V polovinČ 20. století u nás v krátkém þasovém úseku došlo v sociálním i stavebním vývoji vesnice k velkému zlomu. PĜíþiny tohoto zlomu, vedoucího ke zhoršování vztahĤ, hodnoti stavebním i specifických znakĤ vesnice, Ĝada V polovinČ 20. století u nás v krátkém þasovém úseku došlo v sociálním vývoji vesnice k velkému odborníkĤPĜíþiny spatĜuje zejména v: vedoucího ke zhoršování vztahĤ, hodnot i specifických znakĤ vesnice, Ĝada zlomu. tohoto zlomu, x kolektivizaci a integraci odborníkĤ spatĜuje zejména v: zemČdČlské výroby, x kolektivizaci pĜerušení kontinuity života, tradic a hospodaĜení, a integraci zemČdČlské výroby, x úplné likvidaci neboživota, narušení života a tradic stovek obcí, osad a samot na územích s dĤlní þinností, pĜerušení kontinuity tradic a hospodaĜení, rozlehlých vojenských újezdech a v pĜíhraniþí apod., obcí, osad a samot na územích s dĤlní þinností, x vúplné likvidaci nebo narušení života a tradic stovek x vvelkém odlivu obyvatelstva pĜedevším z hospodáĜsky rozlehlých vojenských újezdech a v pĜíhraniþí apod.,slabších oblastí do mČst, x velkém odlivu obyvatelstva pĜedevším z hospodáĜsky slabších oblastí do mČst, 11 11

1. 2. ÚVOD ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA


2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA


Malebnost lidové architektury, regionální rozmanitost a soulad s pĜírodou se projevuje v každém roþním období. Vesnice je lidové spjata architektury, s krajinou, taregionální do ní vstupuje svým reliéfem, i charakterem vegetaþních prvkĤ a naopak obec svými Malebnost rozmanitost a souladzpĤsobem s pĜírodou využívání se projevuje v každém roþním období. humny a v oblastech s rozptýlenou zástavbou jednotlivými objekty volnČ pĜechází do krajiny.

12 10 12


____________________________________________________________________________________________ x x x

nerovnomČrném rozvoji vesnic s preferováním pouze tzv. stĜediskových obcí, zanedbání vhodného vývoje vesnic v dĤsledku mechanického nerovnomČrném rozvojistavebního vesnic s preferováním pouze tzv. stĜediskových obcí, pĜenášení mČstských vzorĤ staveb do tradiþního vþetnČ používání stavebních prvkĤ, materiálĤ, propagování zanedbání vhodného prostĜedí, stavebního vývoje vesnic vnevhodných dĤsledku mechanického pĜenášení mČstských vzorĤ špatných provþetnČ rodinné domy anevhodných podpora výstavby bytových nevhodných pro staveb do typových tradiþníhoprojektĤ prostĜedí, používání stavebních prvkĤ, domĤ materiálĤ, propagování prostĜedí špatných vesnice. typových projektĤ pro rodinné domy a podpora výstavby bytových domĤ nevhodných pro prostĜedí vesnice. PĜi posuzování faktorĤ, které vedly ke ztrátČ kulturních i sociálních hodnot vesnice a ekologie krajiny, je nutno zvažovat, které faktorĤ, jevy jsou dĤsledkem obecného civilizaþního vývoje (v tomto pĜípadČ se jedná o problémy PĜi posuzování které vedly ke ztrátČ kulturních i sociálních hodnot vesnice a ekologie krajiny, je nutno stĜedoevropského i celoevropského venkova), a které problémy vývoje jsou specifické þeský se venkov. zvažovat, které jevy jsou dĤsledkem obecného civilizaþního (v tomtopro pĜípadČ jednáJeo nesporné, problémy že hodnoty venkova nepĜedstavují venkova), jen technicky pĜekonané Starépro tradice osídleníJepĜedstavují stĜedoevropského i celoevropského a které problémystandardy. jsou specifické þeskýavenkov. nesporné, prostĜedí, se jednotlivé stavby jennavzájem obdivuhodnČ celky s Ĝádem že hodnotykde venkova nepĜedstavují technicky respektují, pĜekonanévytváĜejí standardy. Staré tradicemalebné a osídlení pĜedstavují soukromých i veĜejných prostorĤ, propojených logickými vazbami mezi sebou i s okolní krajinou. Ztrátou prostĜedí, kde se jednotlivé stavby navzájem respektují, vytváĜejí obdivuhodnČ malebné celky s hodnot Ĝádem venkova tak postupnČ mizí kultura propojených starší než kultura mČst.vazbami mezi sebou i s okolní krajinou. Ztrátou hodnot soukromých i veĜejných prostorĤ, logickými venkova tak postupnČ mizí kultura starší než kultura mČst. PrvoĜadým cílem rozvoje venkova v souþasnosti je zachování, obnova a rozvíjení jeho kulturních, sociálních, ekologických a ekonomických hodnot. Se zĜetelem k existujícímu jde zjeho pohledu urbanistických PrvoĜadým cílem rozvoje venkova v souþasnosti je zachování, obnova stavu a rozvíjení kulturních, sociálních, a architektonických zásad pĜedevším o: ekologických a ekonomických hodnot. Se zĜetelem k existujícímu stavu jde z pohledu urbanistických x odborný pĜístup plánování o: rozvoje obce, formulování rozvojových zámČrĤ a poĜízení (aktualizaci) a architektonických zásadk pĜedevším územnČ plánovací dokumentace jako základního nástroje pro Ĝízení rozvoje území,a poĜízení (aktualizaci) x odborný pĜístup k plánování rozvoje obce, formulování rozvojových zámČrĤ x územnČ zachování místního rázu vesnice, obnovu objektĤ, plánovací dokumentace jako základního nástrojearchitektonických pro Ĝízení rozvoje prvkĤ, území, používání materiálĤ místní specifika, obnovu zelenČ, apod., x vytváĜejících zachování místního rázu vesnice, obnovu vodních objektĤ,prvkĤ architektonických prvkĤ, používání materiálĤ x vytváĜejících zachování prostorového þlenČní a dosavadního mČĜítka vesnické místní specifika, obnovu zelenČ, vodních prvkĤ apod., zástavby, což v praxi þasto znamená její dvoupodlažní hladiny, užívání sedlových valbových stĜech dalších x nepĜekroþení zachování prostorového þlenČní a dosavadního mČĜítka vesnické resp. zástavby, což v praxi þastoaznamená charakteristických tradiþního zastavČní, nepĜekroþení její znakĤ dvoupodlažní hladiny, užívání sedlových resp. valbových stĜech a dalších x charakteristických zachování a obnovu znakĤhodnotné tradiþníhohistorické zastavČní,zástavby, zvláštČ ucelených skupin domĤ, se zĜetelem k pĤdorysné stopČ a architektonickému Ĝešenízástavby, objektĤ, zvláštČ ucelených skupin domĤ, se zĜetelem x zachování a obnovu hodnotné historické x kobnovení objektĤ místnostíĜešení dĜívČjší vybavenosti, pokud je zájem o jejich provoz, pĤdorysné stopČaaprovozních architektonickému objektĤ, úpravy a opravy objektĤ, zdĤraznČní jejich dominantní celkovém obrazu vesnice x obnovení objektĤ dominantních a provozních místností dĜívČjší vybavenosti, pokud je polohy zájem ov jejich provoz, rovnČža vopravy jejím vnitĜním prostoru, x a úpravy dominantních objektĤ, zdĤraznČní jejich dominantní polohy v celkovém obrazu vesnice x a péþe o vysokou zeleĖ, dotváĜející rovnČž v jejím vnitĜním prostoru, siluetu vesnice a její interiér, vþetnČ vysazování nových stromĤ se na spojení zelenČ se zástavbou, provázání zelení vesnice pĜirozené x zĜetelem péþe o vysokou zeleĖ, dotváĜející siluetu vesnice a jejíkrajinné interiér,zelenČ vþetnČ se vysazování novýcha stromĤ se zapojení vesnice do krajiny, zĜetelem na spojení zelenČ se zástavbou, provázání krajinné zelenČ se zelení vesnice a pĜirozené x zapojení pĜi úpravách vodních tokĤ a vodních ploch sledování nutných technických hledisek a rovnocennČ s tím vesnice do krajiny, také hledisek estetických, pĜírodních podmínek, x pĜi úpravách vodních tokĤs aúmČrným vodních zachováním ploch sledování nutných technických hledisek a rovnocennČ s tím také hledisek estetických, s úmČrným zachováním pĜírodních podmínek, 13 13





x x x x

posuzování všech nových investic z hlediska hygieny prostĜedí, zejména obtČžování hlukem, zápachem, exhalacemi, hmotným odpadem, posuzování všech nových investic z hlediska hygieny prostĜedí, zejména obtČžování hlukem, zápachem, posuzování všech návrhĤ závažných úprav a nových staveb také z hlediska zachování pĤsobivé siluety exhalacemi, hmotným odpadem, vesnice a jejích historických dominant. úprav a nových staveb také z hlediska zachování pĤsobivé siluety posuzování všech návrhĤ závažných vesnice a jejích historických dominant. Na prahu nového tisíciletí se rýsuje nový problém, a to globalizace vesnice. V souþasné první fázi se týká vesnic ležících bezprostĜední mČst. Obyvatelé mČst vesnice. využívajíV souþasné výhodnou první nabídku pozemkĤ pro Na prahuvnového tisíciletí blízkosti se rýsuje velkých nový problém, a to globalizace fázi se týká vesnic výstavbu rodinných domĤ a vznikají zde nové urbanistické celky s univerzálním rázem (þasto pejorativnČ ležících v bezprostĜední blízkosti velkých mČst. Obyvatelé mČst využívají výhodnou nabídku pozemkĤ pro pojmenovávaným jakodomĤ „podnikatelské které s tradiþnímcelky charakterem zástavbyrázem obce nemají prakticky výstavbu rodinných a vznikajíbaroko“), zde nové urbanistické s univerzálním (þasto už pejorativnČ nic spoleþného. Dnes je tČžké pĜedvídat, do které jaké smíry nové urbanistické zmČní v budoucnu stavební pojmenovávaným jako „podnikatelské baroko“), tradiþním charakterem celky zástavby obce nemají už prakticky inic spoleþenskou strukturu našich vesnic. Jisté je, že tradiþní zástavba je v obcích v blízkosti mČst na ústupu spoleþného. Dnes je tČžké pĜedvídat, do jaké míry nové urbanistické celky zmČní v budoucnu stavební a hrozí nebezpeþí, že bude stále více oklešĢována. i spoleþenskou strukturu našich vesnic. Jisté je, že tradiþní zástavba je v obcích v blízkosti mČst na ústupu a hrozí nebezpeþí, že bude stále více oklešĢována. Proto je tĜeba promČny krajiny i sídel pozornČ sledovat a všemi dosažitelnými prostĜedky se snažit pozitivnČ ovlivĖovat vztahpromČny lidí ke kulturnímu dČdictví a prácisledovat našich pĜedkĤ a pokusit se vhodnČ usmČrĖovat novou pozitivnČ Proto je tĜeba krajiny i sídel pozornČ a všemi dosažitelnými prostĜedky se snažit ovlivĖovat vztah lidí ke kulturnímu dČdictví a práci našich pĜedkĤ a pokusit se vhodnČ usmČrĖovat novou

Soukromí mají obyvatelé obou lokalit témČĜ stejné, jedna však pĤsobí harmonicky a pĜívČtivČ a druhá, bez jasných pravidel a Ĝádu, nevlídnČ ažspjata nepĜátelsky. Vesnice je s krajinou, ta do ní vstupuje svým reliéfem, zpĤsobem využívání i charakterem vegetaþních prvkĤ a naopak obec svými Soukromí mají obyvatelé obou lokalit témČĜ stejné, jedna však pĤsobí harmonicky a pĜívČtivČ a druhá, bez jasných pravidel a Ĝádu, humny a v oblastech s rozptýlenou zástavbou jednotlivými objekty volnČ pĜechází do krajiny. nevlídnČ až nepĜátelsky.

14 10 14


____________________________________________________________________________________________

výstavbu i obnovu starší kvalitní zástavby na venkovČ. Situace je o to naléhavČjší, že souþasné stavební technologie umožĖují velmi lehce zástavby a rychle na nejen znehodnotit, zniþit tisícileté dČdictví nesmírné výstavbu i obnovu starší kvalitní venkovČ. Situacealeje i oúplnČ to naléhavČjší, že souþasné stavební hodnoty. technologie umožĖují velmi lehce a rychle nejen znehodnotit, ale i úplnČ zniþit tisícileté dČdictví nesmírné hodnoty. Zatímco obcím ležícím v zázemí mČst s aspirací na dynamický rozvoj hrozí nebezpeþí plynoucí z tlakĤ trhu s nemovitostmi, zájmĤ bohatých investorĤ a nedostateþnČ uvážených rozhodnutí obecních zastupitelstev, Zatímco obcím ležícím v zázemí mČst s aspirací na dynamický rozvoj hrozí nebezpeþí plynoucí z tlakĤ trhu malým zájmĤ obcím bohatých ležícím v okrajových - v pĜíhraniþí a mimo mČstské aglomerace - hrozí spíše snČkterým nemovitostmi, investorĤ apolohách nedostateþnČ uvážených rozhodnutí obecních zastupitelstev, zánik. Projevují v nichležícím problémy, které majípolohách také vliv na zachováníahmotného prostĜedí vesnic a jeho stavební nČkterým malýmse obcím v okrajových - v pĜíhraniþí mimo mČstské aglomerace - hrozí spíše a urbanistickou kulturu. Jsou spojeny s nČkterými spoleþenskými jevy, zejména se: zánik. Projevují se v nich problémy, které mají také vliv na zachování hmotného prostĜedí vesnic a jeho stavební x stárnutímkulturu. obyvatelstva, a urbanistickou Jsou spojeny s nČkterými spoleþenskými jevy, zejména se: stČhováním mladých lidí do mČst za pracovními pĜíležitostmi, x stárnutím obyvatelstva, kontinuálním mladých snižováním poþtu trvale bydlících obyvatel a nárĤstem množství osob, které využívají domy x stČhováním lidí do mČst za pracovními pĜíležitostmi, obci (chalupy) jen sezónnČ a krátkodobČ. x vkontinuálním snižováním poþtu trvale bydlících obyvatel a nárĤstem množství osob, které využívají domy Malý poþet znamená ekonomickou nemožnost v obci udržet nČkterá základní zaĜízení obþanského v obciobyvatel (chalupy) jen sezónnČ a krátkodobČ. vybavení (napĜ. školu,znamená hospodu,ekonomickou nČkdy i obchod). Obec takovým vývojem dále ztrácí atraktivitu jak obþanského pro mladou Malý poþet obyvatel nemožnost v obci udržet nČkterá základní zaĜízení generaci, tak proškolu, pĜípadné návštČvníky. vybavení (napĜ. hospodu, nČkdy i obchod). Obec takovým vývojem dále ztrácí atraktivitu jak pro mladou generaci, tak pro pĜípadné návštČvníky. OpatĜení tČchto obcí by se mČla zamČĜit pĜedevším na: x zlepšení napojení a zpĜístupnČní obce, OpatĜení tČchto dopravního obcí by se mČla zamČĜit pĜedevším na: podporu stabilizace generace, x zlepšení dopravníhomladé napojení a zpĜístupnČní obce, existujícíchmladé i nových podnikatelských subjektĤ a s tím související nabídky pracovních míst, x podporu stabilizace generace, hledání nových rozvojových možností, napĜíklad v cestovním ruchu, x podporu existujících i nových podnikatelských subjektĤ a s tím související nabídky pracovních míst, x zvyšování kvality zdravého životního zejména pro mladé rodiny s dČtmi) i estetických hledání nových rozvojových možností,prostĜedí napĜíklad(dĤležité v cestovním ruchu, hodnot vesnice a zdravého krajiny. životního prostĜedí (dĤležité zejména pro mladé rodiny s dČtmi) i estetických x zvyšování kvality hodnot vesnice a krajiny.

2.2 Vesnice a okolní krajina 2.2 Vesnice a okolní krajina

Vesnice je svou donedávna hlavní hospodáĜskou základnou - zemČdČlstvím - daleko více spjata s okolní krajinou než mČsto. Reliéfdonedávna krajiny, zpĤsob využívání základnou i charakter -vegetaþních prvkĤ, vstupuje obces aokolní naopak obec Vesnice je svou hlavníjejího hospodáĜskou zemČdČlstvím - daleko více do spjata krajinou svými humny a v oblastech s rozptýlenou zástavbou jednotlivými objekty prvkĤ, volnČ pĜechází než mČsto. Reliéf krajiny, zpĤsob jejího využívání i charakter vegetaþních vstupuje do do krajiny. obce a naopak obec svými humny a v oblastech s rozptýlenou zástavbou jednotlivými objekty volnČ pĜechází do krajiny. PĜedstavy o krajinČ pĜed nástupem velkovýrobního zemČdČlství nám zprostĜedkují obrazy našich malíĜĤ a fotografie o(napĜ. þeským svČtem“ þi zemČdČlství monografie Miroslava Spurného). Pro našich mnohémalíĜĤ bývá PĜedstavy krajinČkniha pĜed „Letem nástupem velkovýrobního nám zprostĜedkují obrazy pĜekvapením, že trvalé dĜevinné zelenČ jako celku bývalo v krajinČ o nČco ménČ než dnes, neboĢ veškeré meze, a fotografie (napĜ. kniha „Letem þeským svČtem“ þi monografie Miroslava Spurného). Pro mnohé bývá pĜekvapením, že trvalé dĜevinné zelenČ jako celku bývalo v krajinČ o nČco ménČ než dnes, neboĢ veškeré meze, 15 15





aleje, bĜehové porosty a remízky byly zpravidla peþlivČ vyĜezávány. V krajinČ se pohybovalo dennČ daleko více osob, které mČly k polím, lesĤm byly i cestám opravdový vztah a své se zdroje majetkudennČ peþlivČdaleko udržovaly aleje, bĜehové porosty a remízky zpravidla peþlivČvlastnický vyĜezávány. V krajinČ pohybovalo více a staraly se o nČ jako o vlastní dĤm, tĜeba výsadbou stromu nebo postavením kĜíže. osob, které mČly k polím, lesĤm i cestám opravdový vlastnický vztah a své zdroje majetku peþlivČ udržovaly a staraly se o nČ jako o vlastní dĤm, tĜeba výsadbou stromu nebo postavením kĜíže. Takzvaná socialistická zemČdČlská velkovýroba se svým zrušením vlastnického vztahu k pĤdČ znamenala pro krajinu i vesnici velké zmČny, jejichž vČtšina pĜetrvává dodnes. Spoþívají zejména v:vztahu k pĤdČ znamenala pro Takzvaná socialistická zemČdČlská velkovýroba se svým zrušením vlastnického x existenci rozsáhlých zemČdČlských chovných a skladovacích areálĤ bez v: respektu k tradiþní venkovské krajinu i vesnici velké zmČny, jejichž vČtšina pĜetrvává dodnes. Spoþívají zejména zástavbČ a bez dostateþného ozelenČní, dnes obvykle jen þásteþnČ využitých a chátrajících, x existenci rozsáhlých zemČdČlských chovných a skladovacích areálĤ bez respektu k tradiþní venkovské x pĜetrvávání neúmČrnČ rozsáhlých a nepĜehledných celkĤ orné pĤdy, a to i v polohách znaþnČ ohrožených zástavbČ a bez dostateþného ozelenČní, dnes obvykle jen þásteþnČ využitých a chátrajících, vodní a vČtrnou erozí, rozsáhlých a nepĜehledných celkĤ orné pĤdy, a to i v polohách znaþnČ ohrožených x pĜetrvávání neúmČrnČ x neprĤchodnosti krajiny vodní a vČtrnou erozí, v dĤsledku likvidace velké þásti pĤvodních polních úvozových cest, xx neprĤchodnosti ztrátČ lidského krajiny mČĜítkav idĤsledku krajinného detailuvelké v dĤsledku rušení rozptýlené zelenČ podél likvidace þásti pĤvodních polních úvozových cest, potokĤ a cest, likvidací ekologicky i esteticky významných remízkĤ, drobných vodních nádrží a mokĜadĤ naopakabujení x ztrátČ lidského mČĜítka i krajinného detailu v dĤsledku rušení rozptýlené zelenČ podélapotokĤ cest, dĜevinných náletĤ i bylinných plevelĤ tam, kam velkovýrobní mechanizace pohodlnČ nevjede, likvidací ekologicky i esteticky významných remízkĤ, drobných vodních nádrží a mokĜadĤ a naopak bujení dĜevinných náletĤ i bylinných plevelĤ tam, kam velkovýrobní mechanizace pohodlnČ nevjede,

Typický pĜíklad zanedbaného zemČdČlského chovného a skladovacího bez dostateþné doprovodné zelenČ.obec svými Vesnice je spjata s krajinou, ta do ní vstupuje svým reliéfem, zpĤsobem využívání iareálu charakterem vegetaþních prvkĤ a naopak humny a v oblastech s rozptýlenou zástavbou jednotlivými objekty volnČ pĜechází do krajiny. Typický pĜíklad zanedbaného zemČdČlského chovného a skladovacího areálu bez dostateþné doprovodné zelenČ.

16 10 16


____________________________________________________________________________________________

x napĜimování a zatrubĖování vodních tokĤ, x „racionálním“ þlenitých napĜimování azarovnávání zatrubĖování vodníchokrajĤ tokĤ, mezi lesem a zemČdČlskou pĤdou, x znaþném rozšíĜení neudržovaných zaplevelených ploch kolem hnojišĢ a skládek zbytkĤ agrochemikálií, „racionálním“ zarovnávání þlenitýchaokrajĤ mezi lesem a zemČdČlskou pĤdou, x tvorbČ rozsáhlých holoseþí a atd. znaþném rozšíĜenílesních neudržovaných zaplevelených ploch kolem hnojišĢ a skládek zbytkĤ agrochemikálií, x tvorbČ rozsáhlých lesních holoseþí atd. Po roce 1989 zemČdČlství i lesní hospodáĜství prošly zásadní restrukturalizací, tváĜ naší krajiny se však podstatnČ nezmČnila. Výjimku tvoĜí hospodáĜství þást horskýchprošly oblastí, kde serestrukturalizací, v dĤsledku dovozĤ potravin Po roce 1989 zemČdČlství i lesní zásadní tváĜ dotovaných naší krajiny se však zemČdČlství vyplácí þím dál tímtvoĜí ménČ a bývalá políþka, louky pastviny pomalu zarĤstají víceletými potravin tvrdými podstatnČ nezmČnila. Výjimku þást horských oblastí, kdea se v dĤsledku dovozĤ dotovaných bylinami, keĜivyplácí a lesním pĜípadnČ jsou cílenČ zalesĖovány. V mnoha obcích se rozšíĜil i tzv. prstenec zemČdČlství þímnáletem, dál tím ménČ a bývalá políþka, louky a pastviny pomalu zarĤstají víceletými tvrdými kolem obcí, struktura drobných zemČdČlských vrácená V pĤvodním majitelĤm þi vytvoĜená v rámci bylinami, keĜitedy a lesním náletem, pĜípadnČ jsou cílenČploch zalesĖovány. mnoha obcích se rozšíĜil i tzv. prstenec pĜetrvává krajinný ráz poznamenaný jednoduchých pozemkových úprav. Na zemČdČlských vČtšinČ území však kolem obcí, tedy struktura drobných plochdosud vrácená pĤvodním majitelĤm þi vytvoĜenáintenzivní v rámci socialistickou zemČdČlskou lesní velkovýrobou, spojenou se ztrátou vztahu k pĤdČ. velmi pomalu se daĜí však dosud pĜetrvává krajinný rázJen poznamenaný intenzivní jednoduchých pozemkovýchaúprav. Na vČtšinČ území realizovat komplexní pozemkové úpravy, které do spojenou krajiny pĜinášejí pĤvodní strukturu cest pomalu s doprovodnou socialistickou zemČdČlskou a lesní velkovýrobou, se ztrátou vztahu k pĤdČ.polních Jen velmi se daĜí zelení i nezbytná protierozní a další opatĜení. zájmem každé obce v rámci svých cest možností, pĜípadnČ realizovat komplexní pozemkové úpravy, kteréJedoúkolem krajinyi pĜinášejí pĤvodní strukturu polních s doprovodnou s pomocí Programu obnovya venkova, Programu péþei zájmem o krajinu, Programu revitalizací systémĤ a zelení i nezbytná protierozní další opatĜení. Je úkolem každé obce v rámci svých Ĝíþních možností, pĜípadnČ prostĜedkĤ získaných ze strukturálních EU, a péþe krajinuovekrajinu, svém správním území odpovČdnČ peþovat. s pomocí Programu obnovy venkova,fondĤ Programu Programu revitalizací Ĝíþních systémĤ a prostĜedkĤ získaných ze strukturálních fondĤ EU, a krajinu ve svém správním území odpovČdnČ peþovat. Možnosti a aktivity obcí ve vztahu ke krajinČ jsou dosti ovlivnČny tím, zda obec disponuje alespoĖ þástí pozemkĤ ve svém nejbližším okolí. Ale i ke v krajinČ pĜípadech, že nikoli, existuje pĜíkladĤ dobréalespoĖ spolupráce vlastníkĤ Možnosti a aktivity obcí ve vztahu jsou dosti ovlivnČny tím, Ĝada zda obec disponuje þástí pozemkĤ ve svém nejbližším okolí. Ale i v pĜípadech, že nikoli, existuje Ĝada pĜíkladĤ dobré spolupráce vlastníkĤ

PĜíklad budování biokoridoru. PĜíklad budování biokoridoru.

Výsadba nových stromĤ kolem polní cesty. Výsadba nových stromĤ kolem polní cesty.

17 17





a uživatelĤ (zemČdČlských družstev a spoleþností, správ povodí þi zemČdČlských vodohospodáĜských správ, LesĤ ýR apod.) s obcemi. Tyto aktivityase zamČĜují zejména na: a uživatelĤ (zemČdČlských družstev spoleþností, správ povodí þi zemČdČlských vodohospodáĜských správ, x protierozní opatĜení aktuální zvláštČ tam, kde vodní LesĤ ýR apod.) s obcemi. Tyto aktivity se zamČĜují zejména na:i vČtrná eroze ohrožuje zastavČné území obce. prostĜedkĤ Programu péþe tam, o krajinu lze na základČ projektové zatravĖovat obce. x Pomocí protierozní opatĜení aktuální zvláštČ kde vodní i vČtrná eroze ohrožujedokumentace zastavČné území ohrožené pozemky, budovat na nich meze s doprovodnou zelení apod.; Pomocí prostĜedkĤ Programu péþe o krajinu lze na základČ projektové dokumentace zatravĖovat x vodní hospodáĜství, které s protierozní ochranou souvisí. Sem i ochrana proti povodním, budování ohrožené pozemky, budovat na nich meze s doprovodnou zelenípatĜí apod.; víceúþelových (rekreaþních, ekologických, záchytných) nádrží a revitalizace napĜímených þi zatrubnČných x vodní hospodáĜství, které s protierozní ochranou souvisí. Sem patĜí i ochrana proti povodním, budování vodních tokĤ, které tak mohou znovu obohatit krajinu i centra obcí; víceúþelových (rekreaþních, ekologických, záchytných) nádrží a revitalizace napĜímených þi zatrubnČných x budování územních systémĤ stability. ýetné obce uvádČjí, že již pĜed schválením projektu vodních tokĤ, které tak mohou ekologické znovu obohatit krajinu i centra obcí; komplexních pozemkových úprav mají realizované nČkteré skladebné prvky na vlastních x budování územních systémĤ ekologické stability. ýetné obce uvádČjí, že ÚSES, již pĜed vČtšinou schválením projektu þi smČnČných pozemcích; komplexních pozemkových úprav mají realizované nČkteré skladebné prvky ÚSES, vČtšinou na vlastních x opatĜení pro zvýšení estetické a rekreaþní hodnoty území a obnovení krajinného detailu. Jedná se þi smČnČných pozemcích; o nejrozmanitČjší opatĜení, neboĢ lze zahrnout lip nakrajinného rozcestí þidetailu. u kĜíže, úpravu x opatĜení pro zvýšení estetické a sem rekreaþní hodnoty výsadbu území a dvou obnovení Jedná se obecního lesa na lesopark, vyþištČní studánky, zĜízení místní nauþné stezky, ale i stavbu rozhledny. o nejrozmanitČjší opatĜení, neboĢ sem lze zahrnout výsadbu dvou lip na rozcestí þi u kĜíže, úpravu Podobné a rozvíjejí vztah obyvatel zĜízení k obci amístní jejímu nauþné okolí. stezky, ale i stavbu rozhledny. obecního akce lesa dokladují na lesopark, vyþištČní studánky, Podobné akce dokladují a rozvíjejí vztah obyvatel k obci a jejímu okolí.

Výsadba obecního lesíka na staré skládce. Revitalizace mlýnského náhonu. Vesnice je spjata s krajinou, ta do ní vstupuje svým reliéfem, zpĤsobem využívání i charakterem vegetaþních prvkĤ a naopak obec svými humny a vVýsadba oblastech s rozptýlenou jednotlivými objekty volnČ pĜechází do krajiny. obecního lesíka zástavbou na staré skládce. Revitalizace mlýnského náhonu.

18 10 18


3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY

____________________________________________________________________________________________

3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY 3.1 Souþasný stav urbanistické struktury a veĜejných prostranství Vedle obytné a hospodáĜské zástavby, tvoĜící uzavĜené celky, býval pro vesnici charakteristický její veĜejný prostor – náves. Návsi bývaly mnohdy travnaté, s rybníkem, kostelíkem nebo kapliþkou, se sochami svatých pod skupinami košatých stromĤ. Do tohoto veĜejného prostoru ústily vstupy usedlostí, zde se scházeli „ve stínu lípy“ obyvatelé po práci k hovoru i odpoþinku.

Tradiþní travnatá náves s rybníþkem.

19



____________________________________________________________________________________________ Po roce 1948 však postupnČ docházelo k degradaci tohoto hlavního prostoru i souvisejících staveb. Mnohé kostely byly zavĜeny a zchátraly, fary byly využívány sporadicky nebo vĤbec ne, zaniklo mnoho hospod, bývalé velkostatky se postupnČ promČnily v ruiny. NecitlivČ, bez ohledu na okolí, byla umisĢována technická zaĜízení (napĜ. trafostanice leckde zastiĖuje kapliþku). NovČ budované obþanské vybavení (vesmČs šlo o typizované samoobsluhy a kulturní domy) bylo, bez ohledu na význam hlavního veĜejného prostoru, situováno na volné pozemky. Rušeny byly malé školy a dČti již od první tĜídy musely jezdit do škol v jiných obcích. Objekty zrušených škol byly využívány k jiným úþelĤm, existují i pĜípady jejich úpravy na soukromé rekreaþní chalupy. Rybníky, dávno bez hus, se promČnily v nevzhledné požární nádrže nebo neudržované zarostly þi byly vypuštČny. Návsi byly vybaveny nevhodným typizovaným mobiliáĜem, ze kterého bez pravidelné údržby posléze zĤstaly polorozpadlé nebo zrezivČlé pĜístĜešky autobusových zastávek. ýasto jsou tyto veĜejné prostory nevhodnČ využívány jako neupravená parkovištČ. Lidé se zde pĜestali setkávat, veĜejná prostranství pĜestala fungovat jako dĤležitý prostor pro neformální komunikaci. V obcích, kde špatným demografickým vývojem došlo k výraznČjšímu poklesu poþtu stálých obyvatel a pĜevahu objektĤ dnes tvoĜí rekreaþní chalupy, jsou domy i veĜejné prostory po vČtšinu týdne prázdné, jakoby bez života. Za obcemi byly zemČdČlskými družstvy vybudovány pĜedimenzované hospodáĜské objekty a areály, které jsou dnes mnohdy nepotĜebné, nevyužívané a neudržované Nevhodné a necitlivČ situované technické a dopravní vybavení a nikdo si s nimi neví rady. v tČsné blízkosti historické kapliþky na návsi.

20



____________________________________________________________________________________________ 3.2 Souþasný život obyvatel a jejich požadavky na rozvoj území Ve své podstatČ jsou na našem území kolébkou dnešní civilizace malá sídla. PĤvodní model jednoty místa bydlení a zajišĢování obživy byl vlivem industrializace a s rozvojem dopravy a spojĤ postupnČ opuštČn, avšak i v souþasném venkovském prostĜedí je vnímán jako pĜirozený. ZmČny hospodáĜské struktury po roce 1989 umožnily nČkterým obyvatelĤm venkovských obcí návrat k pĤvodnímu modelu, sdružování bydlení s výdČleþnou þinností, aĢ už ve formČ služeb þi drobných Ĝemeslných provozoven, nebo alespoĖ rozšíĜením vlastního malého domácího hospodáĜství. PĜesto v situaci, kdy zemČdČlská výroba zamČstnává jen 4,8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, vystupuje vesnice pĜedevším jako obytný útvar. I pĜes stále probíhají migraci venkovského obyvatelstva do mČst lze zaznamenat v posledních letech zvýšený zájem i o bydlení na venkovČ, za kterým se skrývá nČkolik odlišných pĜíþin: x Zájem o bydlení na venkovČ je patrný pĜedevším ve vesnicích kolem velkých mČst, kam se stČhují lidé, kteĜí chtČjí bydlet ve vlastním domČ, ve zdravém a klidném prostĜedí a pĜitom pracovat ve mČstČ. Pro venkovské obce tento trend mĤže mít i negativní dopady. Vznikají zde sterilní vilová sídlištČ, postrádající vČtšinou hmotný i duchovní vztah ke svému okolí. StejnČ tak i jejich obyvatelé sem pĜinášejí mČstské sociální chování a postoje, kde velkou roli hraje anonymita, ztrácí se pocit spoleþenství a potĜeba sousedství. Zájem tČchto lidí o obec a krajinu konþí na hranicích jejich pozemkĤ. x Vzhledem k rostoucím životním nákladĤm ve mČstech se, zejména u starších lidí, ukazuje snaha využívat vlastní rekreaþní objekty k trvalému celoroþnímu bydlení. Pro rozvoj venkovských obcí je však pĜínosem spíše pĜíchod mladých rodin s dČtmi. x V posledním desetiletí se objevuje, poþetnČ bohužel zatím nevýznamná, skupina obyvatel se zesíleným ekologickým cítČním, která má zájem o odlehlejší sídla, samoty þi rodinné farmy a zájem o tradiþní zpĤsob života a hospodaĜení. x S rozvojem moderních komunikaþních technologií se objevují lidé (a oþekává se jejich další nárĤst), kteĜí nejsou vázáni pĜíliš na místo pracovištČ (Ĝídící a tvĤrþí pracovníci apod.). NČkteĜí z nich dávají pĜednost kvalitnímu životní prostĜedí a bydlení na venkovČ.

3.3 Nové požadavky na zpĤsob bydlení Souþasné požadavky na funkci a kvalitu bydlení odrážejí mČnící se zpĤsob života. V moderním rodinném domČ na venkovČ ustupuje vČtšinou do pozadí funkce hospodáĜsko-výrobní a význam nabývají požadavky na funkci rekreaþní, regeneraþní a relaxaþní. ZajištČny musí být také prostory vhodné pro studium a pĜípravu dČtí na budoucí povolání, pĜípadnČ i ostatních þlenĤ rodiny.

21



____________________________________________________________________________________________ K základním požadavkĤm na soudobou výstavbu rodinných domĤ patĜí pĜedevším: x optimální dispoziþní Ĝešení domu, v nČmž se spojují funkce domu pro celou rodinu s prostorami pro individuální potĜeby jednotlivých þlenĤ, x propojení vnitĜních prostor domu s venkovními obytnými prostorami jako jsou terasy, obytné a okrasné zahrady, popĜípadČ bazén nebo sportovní plochy, x zajištČní optimální tepelné pohody v domČ a oslunČní vnitĜních prostor, x snižování nákladĤ na provoz domu, x snadná údržba a úklid rodinného domu, x technické a technologické vybavení domu, úþelnČ a esteticky Ĝešený interiér, moderní a funkþní kuchynČ a vysoce kvalitní vybavení hygienického zaĜízení domu (koupelny, WC apod.), v neposlední ĜadČ pak dostatek úložných prostor pro denní potĜebu i sezónní vČci (lyže, kola apod.), x zdravotní nezávadnost bydlení, používání ĜádnČ atestovaných stavebních materiálĤ a prvkĤ, ochrana proti vlhkosti, opatĜení proti pronikání radonu ze zemské kĤry apod. Odhadnout další vývojové trendy a požadavky na bydlení v budoucnosti je velmi obtížné. Významnou roli bude hrát snaha neustále snižovat náklady na provoz a údržbu rodinných domkĤ. Velmi podstatný vliv bude mít další vývoj techniky, elektroniky a informaþních technologií a s tím související možnosti a nároky na vybavení domĤ a domácností. I když nároky na bydlení jsou dnes prakticky univerzální, nelze chápat þeský, moravský a slezský venkov jako jeden venkov s jedním typem objektĤ. I pĜes postupné stírání pĤvodních individuálních regionálních rozdílĤ zĤstává výraznČ diferenciovaný, a to jak územnČ, tak socioprofesnČ. Architektonicky kvalitní nová výstavba by mČla pĜispČt k zachování charakteristického rázu vesnic jako kulturní hodnoty, nikoliv k jeho popĜení a navázat na historii a tradice v jednotlivých regionech. TČmto požadavkĤm bohužel naprosto nevyhovuje vČtšina nabízených katalogových Ĝešení rodinných domĤ.

3.4 Nové požadavky na zajištČní služeb a na obþanské vybavení Obþanské vybavení pĜedstavují rĤzné stavby a úþelovČ upravené plochy, jejichž provozem jsou zajišĢovány služby obyvatelĤm. Charakteru a funkci tČchto zaĜízení odpovídá poloha v centru obce. Svým významem, úþelem i architekturou objekty obþanské vybavenosti významnČ ovlivĖují utváĜení centra vesnice po stránce funkþní, kulturní i spoleþenské.

22



____________________________________________________________________________________________ Jedná se o zaĜízení : x školství a výchovy (napĜ. mateĜské školy, školy základní a stĜední), x kultury a osvČty (napĜ. kulturní sály, místní lidové knihovny), x tČlovýchovy a sportu (napĜ. fotbalová hĜištČ s pĜíslušenstvím, hĜištČ pro mládež a dospČlé, tČlocviþny), x zdravotnictví, sociální péþe (napĜ. domovy dĤchodcĤ, lékárny, ordinace lékaĜĤ), x maloobchodní (v nČkterých pĜípadech i velkoobchodní) sítČ, (napĜ. prodejny potravin, prodejny tabáku a novin), x ubytování (napĜ. malé rodinné hotely a penziony), x veĜejného stravování (napĜ. hostince, bufety, restaurace), x služeb (výrobních, nevýrobních a opravárenských), (napĜ. holiþství a kadeĜnictví, sbČrny þistíren, opravy elektrospotĜebiþĤ, sklenáĜství, zahradnictví), x správy a Ĝízení (napĜ. úĜadovny policie, poboþky spoĜitelny, pošty), x politické a zájmové þinnosti (klubovny spoleþenských a zájmových organizací). Vedle dosud obvyklých druhĤ obþanských zaĜízení pĜináší vývoj požadavky na umístČní nových druhĤ a aktivit, napĜ. speciálních škol, diskoték a noþních klubĤ, internetových kaváren, videopĤjþoven, fitcenter, hĜišĢ pro tenis, minigolf, golf, poboþek bank, smČnáren, skladových, výrobních a obchodních hal a supermarketĤ, þerpadel pohonných hmot s pĜíslušenstvím a parkovištČm (vþetnČ služeb pro motoristy) atp. Pro nČkterá novČ vznikající zaĜízení obþanské vybavenosti je možno využít existující a nepoužívaný stavební fond, jiná je nutno novČ zaþleĖovat do urbanistické struktury. PĜi rekonstrukcích a úpravách stávajících objektĤ mohou vznikat požadavky na jiné uspoĜádání vnČjších prĤþelí, na pĜístavby, úpravy nástupních prostorĤ, odstavných ploch, které vždy ovlivĖují vnČjší veĜejný prostor. V nČkterých pĜípadech mĤže vzniknout i nová dominanta návsi. Úpravy objektĤ vybavení pĜedpokládají: x výraznČjší þlenitost i barevnost prĤþelí s užitím symbolĤ, vývČsních štítĤ, nápisĤ atd., u historických objektĤ zachování pĤvodního tvarosloví, x uplatnČní rĤzného uspoĜádání nástupních prostorĤ, pĜedzahrádek a teras s posezením a mobilní zelení, oživujících prostor ulice nebo návsi, x citlivé Ĝešení stavebních prvkĤ, zvláštČ dveĜí, vstupĤ, oken, výkladĤ, zejména nachází-li se objekt v historické þásti zástavby, x uplatnČní kvČtinové výzdoby, zvláštČ u prodejen, hostincĤ a penzionĤ a trvalou stromovou a kvČtinovou výsadbu v pĜímém okolí, x vyvážení všech úprav s okolní zástavbou z hlediska provozu, architektury a ostatních vazeb na okolí, vhodné umístČní drobné architektury, laviþek, odpadkových košĤ, veĜejného osvČtlení. DĤležitá je také 23



____________________________________________________________________________________________

x

volba materiálĤ – nevhodné je použití umČlých hmot, plastĤ, chromové oceli, zrcadlových ploch atd., tedy materiálĤ, které jsou venkovskému prostĜedí cizí, soulad návrhĤ novostaveb a rekonstrukcí objektĤ vybavenosti s prostorovými a architektonickými podmínkami okolní zástavby (poþet podlaží, tvar stĜechy, þlenČní prĤþelí, prostorové a pohledové vazby k dominantám).

Pro zachování þi obnovu obrazu obce je vždy nutno pĜistupovat k úpravám stávajících a zejména k situování nových objektĤ citlivČ a s respektováním specifických podmínek místa. PĤsobit na situování, vzhled i provoz tČchto zaĜízení, která svým objemem vždy ovlivní celé prostĜedí a která jsou mnohdy zĜizována i provozována soukromými subjekty a na pozemcích v soukromém vlastnictví, je možné pouze prostĜednictvím jednoznaþnČ stanovených regulativĤ ve schválené územnČ plánovací dokumentaci obce. Pokud obce nevČnují pĜi pĜípravČ a schvalování územnČ plánovací dokumentace regulativĤm dostateþnou pozornost, pĜipravují se o dĤležitý legislativní nástroj, kterým mohou usmČrĖovat urbanisticko-architektonický vývoj obce.

3.5 Nové zpĤsoby podnikání a zajištČní pracovních pĜíležitostí S poklesem podílu osob zamČstnaných v zemČdČlství je pro venkov nezbytná podpora vzniku nových pracovních pĜíležitostí, to však pĜináší nejen nové požadavky na hmotné prostĜedí, ale i možná nová rizika. Významné zmČny se týkají i samotného zemČdČlství. ZemČdČlský sektor zĤstává se svou výrobní funkcí nadále velmi významnou souþástí naší krajiny, nejde jen o produkci potravin, ale zejména o údržbu kulturní krajiny a ekonomické a kulturní oživení venkovských regionĤ. Už dnes se þást zemČdČlcĤ orientuje na agroturistiku a služby pro turistiku a cestovní ruch, což zahrnuje nároky na ubytování, stravování, rozvoj rekreaþních a sportovních zaĜízení. Již v minulosti zaþala industrializace venkova, vČtšinou šlo o provozy menšího rozsahu, þasto související se zemČdČlskou výrobou (pivovary, strojní truhláĜství, pily, mlýny apod.). Tento proces pokraþuje, dnes se i na venkovČ zĜizují prĤmyslové zóny, vznikají nové výrobní provozy a jsou zde umísĢovány skladovací prostory. S rozvojem podnikání a novou výstavbou narĤstají i na venkovČ požadavky na rozvoj a modernizaci služeb (napĜ. pošt, bank, spoĜitelen, kadeĜnictví, krejþovství, nejrĤznČjších sbČren a opraven aj.) i Ĝemeslné výroby. Obnovení nČkterých tradiþních Ĝemesel mĤže obci zajistit nejen cenná pracovní místa, ale celkovČ ji oživit a zatraktivnit pro trvalé obyvatele i pro cestovní ruch. Nové informaþní technologie a komunikaþní možnosti se na vesnici projevují vznikem naprosto nových pracovních pĜíležitostí. Rostou tak požadavky na zajištČní vhodných

24



____________________________________________________________________________________________ prostor, napĜ. pro nové provozovny, kanceláĜe a pracovištČ architektĤ, projektantĤ, pracovníkĤ softwarových firem, dealerĤ apod. Na první pohled je výhodné umísĢovat nová pracovištČ v nevyužitých a chátrajících objektech þi pĜímo v rodinných domcích. Vždy je pĜi tom nutné zvažovat, nakolik ovlivní okolní prostĜedí související zvýšená doprava, hluk i další negativní dopady na životní prostĜedí a jaké požadavky kladou zvláštní pĜedpisy, zejména hygienické, požární a bezpeþnostní.

Rekonstruovaná budova Masné výroby.

Nové využití hospodáĜské budovy pro sklad stavebnin.

Obce by pĜi povolování podnikatelských aktivit mČly také peþlivČ zvažovat nejen okamžitý zisk, ale také jejich dlouhodobČjší dĤsledky, napĜ. ekologické. Nové pracovní pĜíležitosti jsou velmi žádoucí, ale kvalita životního prostĜedí a spokojenost obyvatel jsou neménČ dĤležité. Obce by také mČly opatrnČ hospodaĜit s vlastními pozemky a zvažovat jaký vliv bude mít jejich prodej v dlouhodobém horizontu.

25



____________________________________________________________________________________________ 3.6 Požadavky na dopravu a dopravní zaĜízení Také mČnící se nároky na dopravu se projevují v nové výstavbČ. Venkovské obce musí v této oblasti Ĝešit zejména: x zavedení rentabilní hromadné dopravy s vyhovující frekvencí spojĤ, x velký nárĤst rozsahu dopravy osobními automobily, se všemi doprovodnými jevy (nedostatek ploch pro odstavování vozidel, situování garáží, zatížení obcí prĤjezdnou dopravou, situování þerpacích stanic pohonných hmot, servisĤ a prodejen aut, potĜeba oprav místních komunikací, zvýšené nároky na dopravní síĢ, zejména v okolí velkých mČst), x budování cyklistických a tématických turistických stezek, vyžadující rovnČž nárĤst nČkterých pĜidružených služeb. Z objektĤ, sloužících dopravČ, je nutno vČnovat pozornost stavu, vzhledu a využití nádraží, stavu a vzhledu zastávek autobusové dopravy, stavu dopravního znaþení, ale i možnosti orientace návštČvníkĤ obce a znaþení významných staveb, památek a pamČtihodností.

S modernizací železniþních tratí probíhá i rekonstrukce nádraží.

26

Ve vČtšinČ obcí je aktuální budování nových autobusových zastávek.



____________________________________________________________________________________________ 3.7 Rozvoj technického vybavení V úrovni technického vybavení sídel dochází k prudkému rozvoji. Probíhá rozsáhlá plynofikace, kabelizace elektrických a telekomunikaþních vedení. Nové technologické možnosti a tím i snadnČjší realizace a menší prostorové nároky jsou pĜínosem pĜi výstavbČ trafostanic, ýOV a dalších technických zaĜízení. To vše má pozitivní dopad na kvalitu a komfort života obyvatel, ekologickou stabilitu krajiny, estetický vzhled sídel a krajiny. Technické vybavení zahrnuje: x zdroje (prameništČ, vodárenské nádrže, malé vodní elektrárny), x liniová vedení (vodovodní, kanalizaþní, elektrická, plynovodní, teplovodní, telekomunikaþní atd.) x uzlové body (úpravny vody, þerpací a pĜeþerpávací stanice, vodojemy, þistírny odpadních vod, regulaþní stanice plynu, transformaþní stanice atd.) x objekty technického vybavení (trafostanice, ýOV atd.).

Malebnost krajiny a vesnic nemusí narušit ani moderní technické, sportovní þi jiné vybavení.

3.8 Nové požadavky na rozvoj rekreace a sportu Nároky na sportovní vyžití na venkovČ byly v minulosti kompenzovány zejména výstavbou tČlocviþen a sportovních víceúþelových hĜišĢ, kde sportovní aktivity organizovaly zejména Sokol, Orel, ale i další. PozdČji byla budována zejména fotbalová hĜištČ, mnohdy bez vyhovujícího pĜíslušenství. V souþasnosti, se vznikem Ĝady 27



____________________________________________________________________________________________ nových sportĤ a stíráním rozdílĤ mezi trávením volného þasu ve mČstČ a na venkovČ, jsou požadavky na druhy sportovních naĜízení mnohem rozmanitČjší. Roste zájem o budování koupališĢ i krytých bazénĤ, víceúþelových sportovních hal, posiloven, tenisových kurtĤ, kuželen, speciálních drah pro horská kola a mnohých dalších zaĜízení.

CitlivČ zrekonstruované rekreaþní chalupy.

Ani v souþasné dobČ nevymizel zájem o chaty, nemČly by však být povolovány v zastavČném území obce, ani když jde o dobrý projekt jako na tomto snímku.

Ani v souþasné dobČ neutuchá zájem obyvatel mČst o rekreaþní objekty na venkovČ. V oblastech s pĜíznivými podmínkami pro rekreaci jsou mČstskými obyvateli buć upravovány stávající objekty (dnes obecnČ nazývané chalupy), pĜípadnČ jsou stavČny objekty nové a používány pro víkendové a sezónní pobyty. VČtšinou jde o objekty dobĜe udržované, pĜípadnČ dobĜe rekonstruované, majitelé stavební fond vČtšinou zhodnocují, þasto zachránili i historicky cenné stavby. V nČkterých pĜípadech byly v zastavČném území vesnic stavČny i rekreaþní chaty. Existenci chat ve vesnické zástavbČ a v pĜímé návaznosti na ni lze však oznaþit jako zásadní omyl. Chaty, pokud se budou v katastrech obcí vĤbec stavČt, by mČly být situovány v soustĜedČných chatových osadách, pokud možno mimo zastavČné území obce.

28



____________________________________________________________________________________________ 3.9 Rozvoj cestovního ruchu V zájmu prosperity venkovských obcí je systematická podpora jejich atraktivity pro cestovní ruch. Vedle tzv. agroturistiky, která zatím v našich podmínkách zdomácĖuje jen pomalu, jsou to zejména pĜírodní prostĜedí a památkové lokality, které mohou být cílem turistických i poznávacích cest a lákat návštČvníky do typických oblastí. PĜíkladem jsou tĜeba „vinaĜské cesty“ jižní Moravy, cyklistické trasy s tématickým zamČĜením, prohlídky vesnických památkových reservací a zón i krajinných celkĤ. Takové turisticky atraktivní cíle (destinace) pĜinášejí venkovským obcím nová pracovní místa i finanþní prostĜedky. Aby se urþité území stalo cílem cestovního ruchu, musí splĖovat urþité podmínky a pĜedpoklady.

Okres LitomČĜice: Rekonstruovaná barokní sýpka a její nové využití jako Muzea þeského venkova.

UmístČní a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v urþitém území musí vycházet z „nabídky“ tohoto území. Do ní se promítá atraktivita místní pĜírody a krajiny, místní kulturní hodnoty a pamČtihodnosti, ale i typické zvyky a obyþeje, místní výrobky. Optimální je kombinace více takových atraktivit. Rozvoj cestovního ruchu ovlivĖuje také dopravní dostupnost, vþetnČ þasové dosažitelnosti, a materiálnČ technické vybavení jako je možnost ubytování, stravování, nabídka sportovního vyžití, kulturních akcí a zábavních pĜíležitostí pro návštČvníky.

29



____________________________________________________________________________________________ Na základČ tČchto kriterií byl pro území ýeské republiky vyhodnocen tzv. „Potenciál cestovního ruchu“, který pro jednotlivé oblasti na základČ existujících podmínek a celkových pĜedpokladĤ odhaduje možnosti rozvoje rĤzných druhĤ cestovního ruchu. Pokud nČkterá obec má zájem si provČĜit, jaké jsou její možnosti rozvoje v oblastí cestovního ruchu, mĤže odpovČć hledat v pĜehledné mapČ „Potenciálu cestovního ruchu“, uvedené v PĜíloze.

3.10

Požadavky na zajištČní bezpeþnosti staveb a majetku obþanĤ

Nebezpeþím, které ohrozilo Ĝadu obcí i celé regiony a odrazilo se i v katastrofálním stavu staveb a struktury obcí, se staly povodnČ. PovodnČ v letech 1997 a 2002 ukázaly, že opatĜení proti škodlivým úþinkĤm velkých vod jsou problémem celé spoleþnosti. Stát je povinen vytváĜet podmínky pro ochranu a obnovu majetku, pĜiþemž vychází ze spoluzodpovČdnosti obþanĤ za ochranu svých životĤ a za ochranu a obnovu svého majetku. Zkušenosti z ýeské republiky i zahraniþí ukazují, že povodĖovou ochranu je nutné Ĝešit zvýšením retenþní schopnosti krajiny v kombinaci s technickými opatĜeními. Vhodné Ĝešení je vždy založené na podrobné znalosti charakteristiky území a postižení vzájemných vazeb. Ochrana pĜed povodnČmi mĤže být komplexnČ Ĝešena pouze v rámci území více obcí. Na této úrovni lze navrhnout ochranu pĜed povodnČmi v celých povodích a stanovit v širších souvislostech, jaká dílþí opatĜení je tĜeba uþinit ve správních územích jednotlivých obcí, aby byla vytvoĜena úþinná a logická soustava ochrany (soubor lokálních opatĜení pro území jednotlivých obcí tuto soustavu ještČ zpravidla nevytváĜí). To vše je nutno zakotvit v pĜíslušné územnČ plánovací dokumentaci.

30

PovodnČ v roce 1997 a 2002 ukázaly, že stanovení záplavových území musí být souþástí základního obsahu územního plánu obce.

NOVÉ STAVBY PRO VENKOV NOVÉ STAVBY PRO VENKOV

4. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU 4. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU

4. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU 4. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU 4.1 Popis území 4.1 Popis území

Podstatný vliv na život v obci, životní prostĜedí, na sociální vztahy i na ekonomické aspekty rozvoje obce má správné staveb, rozmístČní rĤzných þinností v území a jejich vzájemné vztahy vazby, obce dopravní PodstatnýumístČní vliv na život v obci, životní prostĜedí, na sociální vztahy i na ekonomické aspektya rozvoje má dostupnost jednotlivých objektĤ a pozemkĤ a hospodárné využití ploch. Kvalita urbanistického Ĝešení rozvoje správné umístČní staveb, rozmístČní rĤzných þinností v území a jejich vzájemné vztahy a vazby, dopravní obce je dĤležitou podmínkou propozemkĤ možnosta zvýšení atraktivity pro její stálé obyvatele, i pro dostupnost jednotlivých objektĤ a hospodárné využitíobce ploch.jakKvalita urbanistického Ĝešenítakrozvoje potenciální nové obyvatele, podnikatele i pro návštČvníky. obce je dĤležitou podmínkou pro možnost zvýšení atraktivity obce jak pro její stálé obyvatele, tak i pro potenciální nové obyvatele, podnikatele i pro návštČvníky. Koordinovat požadavky a zájmy spoleþnosti v souladu s možnostmi a podmínkami území je úlohou územního plánování. Základními prostĜedky, které umožĖují pĜi aplánování územního uvážlivČ Koordinovat požadavky a zájmy spoleþnosti v souladupostupovat s možnostmi podmínkami území jerozvoje úlohou územního a s respektováním doporuþovaných zásad a zkušeností, jsou nástroje územního plánování: plánování. Základními prostĜedky, které umožĖují postupovat pĜi plánování územního rozvoje uvážlivČ a s xrespektováním doporuþovaných zásad a zkušeností, jsou nástroje územního plánování: územní rozhodnutí, územní rozhodnutí, xx územnČ plánovací dokumentace, územnČ plánovací plánovací podklady. dokumentace, xx územnČ x územnČ plánovací podklady. PĜed realizováním rozvojových zámČrĤ by obce mČly mít zpracovanou a schválenou pĜíslušnou územnČ plánovací dokumentaci. Teprve zámČrĤ schválenábyúzemnČ plánovací dokumentacea se stává základním východiskem PĜed realizováním rozvojových obce mČly mít zpracovanou schválenou pĜíslušnou územnČ stanovujícím zásady a podmínky pro novou územnČ výstavbuplánovací i pĜestavbydokumentace (formou limitĤsea stává regulativĤ) a umožĖuje obcím plánovací dokumentaci. Teprve schválená základním východiskem na jejich správním území regulovat funkþní a prostorové uspoĜádání i stanovit limity jeho využití. Pokud tato stanovujícím zásady a podmínky pro novou výstavbu i pĜestavby (formou limitĤ a regulativĤ) a umožĖuje obcím dokumentace vychází z pro venkov typických a staletími provČĜených zásad, je zárukou správného postupu na jejich správním území regulovat funkþní a prostorové uspoĜádání i stanovit limity jeho využití. Pokud tato stavebního rozvoje v obci. dokumentací, kterou si pro plánování rozvoje poĜizují obce, je dokumentace vychází z pro ÚzemnČ venkov plánovací typických a staletími provČĜených zásad, je zárukou správného postupu územní plánrozvoje obce, pĜípadnČ plán, pokud je potĜeba území nebo jehoplánování þást Ĝešit rozvoje podrobnČji. stavebního v obci. regulaþní ÚzemnČ plánovací dokumentací, kterou si pro poĜizují obce, je územní plán obce, pĜípadnČ regulaþní plán, pokud je potĜeba území nebo jeho þást Ĝešit podrobnČji. Každý objekt v obci je souþástí veĜejného prostoru, souþástí utváĜeného panoramatu sídla, souþástí obytného prostĜedí i krajiny mČl by se veĜejného proto podĜídit urþité urbanistické koncepci vycházející z respektování znakĤ Každý objekt v obcia je souþástí prostoru, souþástí utváĜeného panoramatu sídla, souþástí obytného typických pro dané území a jeho pĜedchozí zástavbu. Proto je také nezbytné nejdĜíve dané území identifikovat, prostĜedí i krajiny a mČl by se proto podĜídit urþité urbanistické koncepci vycházející z respektování znakĤ aby bylo možné pĜesnČ popsat jeho typické znaky. typických pro dané území a jeho pĜedchozí zástavbu. Proto je také nezbytné nejdĜíve dané území identifikovat, aby bylo možné pĜesnČ popsat jeho typické znaky.

31 31

4. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU 4. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU 4. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU

Uliþní ves Uliþní ves Uliþní ves

Lesní návesní ves Lesní návesní ves Lesní návesní ves

32 32 32

NOVÉ STAVBY PRO VENKOV NOVÉ STAVBY PRO VENKOV NOVÉ STAVBY PRO VENKOV

Návesní ves Návesní ves Návesní ves

Údolní lánová (Ĝadová) ves Údolní lánová (Ĝadová) ves Údolní lánová (Ĝadová) ves



4.1.1 Vymezení oblastí typické venkovské urbanistické struktury 4.1.1 Vymezení oblastí typické venkovské urbanistické struktury ýeský a moravský venkov má i pĜes svoji skromnou velikost mnoho tváĜí. Rozdíly jednotlivých regionĤ, které nČkdy a vnímáme jenvenkov podvČdomČ, jsousvoji zpĤsobeny rozmanitým historickým vývojem. ýeský moravský má i pĜes skromnourĤznou velikostgeomorfologií mnoho tváĜí.i Rozdíly jednotlivých regionĤ, které Charakter každého území ovlivnilo klima, nadmoĜská výška, pĜítomnost dobrého dĜeva þi kvalitní pĤdy a nČkdy nČkdy vnímáme jen podvČdomČ, jsou zpĤsobeny rĤznou geomorfologií i rozmanitým historickým vývojem.i národnost každého obyvatel,území kteĜí ovlivnilo zde žili.klima, Tyto nadmoĜská podmínky výška, urþily ráz jednotlivých lokalit natolik, že mĤžeme zcelai Charakter pĜítomnost dobrého dĜeva þi kvalitní pĤdy a nČkdy jednoznaþnČ rozeznat napĜíklad hanáckou náves od návsi na ýeskomoravské vrchovinČ. národnost obyvatel, kteĜí zde žili. Tyto podmínky urþily ráz jednotlivých lokalit natolik, že mĤžeme zcela jednoznaþnČ rozeznat napĜíklad hanáckou náves od návsi na ýeskomoravské vrchovinČ. VČtšina našich vesnic vznikla v dobČ vrcholného stĜedovČku. Sídla, která existovala již dĜíve, byla z dĤvodĤ majetkových i vzhledem k novému obhospodaĜování a držby znovu již založena. Takové jsou VČtšina našich vesnic vznikla v dobČzpĤsobu vrcholného stĜedovČku. Sídla, kterápĤdy existovala dĜíve, byla z dĤvodĤ pĜedevším vesnice jižní Moravy poblíž dolních tokĤ Ĝek. NovČ a o nČco pozdČji vznikaly vesnice majetkových i vzhledem k novému zpĤsobu obhospodaĜování a držby pĤdy znovu založena. Takové jsou v kolonizovaných, do jižní té doby málo osídlených, krajíchtokĤ na vrchovinách. pĜíkladem oblast Vysoþiny. pĜedevším vesnice Moravy poblíž dolních Ĝek. NovČ Typickým a o nČco pozdČji jevznikaly vesnice S urþitým zjednodušením mĤžeme naši republiku rozdČlit na staré a mladé sídelní území. v kolonizovaných, do té doby málo osídlených, krajích na vrchovinách. Typickým pĜíkladem je oblast Vysoþiny. S urþitým zjednodušením mĤžeme naši republiku rozdČlit na staré a mladé sídelní území. Nížinný typ osídlení (staré sídelní území) je pĜedstavován kompaktní zástavbou ve formČ ulice nebo návsi. Jednotlivé kolmo kúzemí) veĜejnému prostoru uvnitĜkompaktní obce, konþily vČtšinou hospodáĜskými Nížinný typpozemky, osídlení dČlené (staré sídelní je pĜedstavován zástavbou vezaformČ ulice neboobjekty návsi. a zahradou u záhumenní cesty. Plužina, která následovala (hospodáĜsky využívaná þást krajiny), byla þlenČna Jednotlivé pozemky, dČlené kolmo k veĜejnému prostoru uvnitĜ obce, konþily vČtšinou za hospodáĜskými objekty va tratích, nezávisle na parcelaci (viz která uliþní následovala ves, návesní (hospodáĜsky ves). zahradou u záhumenní cesty. obce Plužina, využívaná þást krajiny), byla þlenČna v tratích, nezávisle na parcelaci obce (viz uliþní ves, návesní ves). Kolonizaþní typ osídlení (mladé sídelní území) pĜedstavují vesnice s ménČ pravidelnou zástavbou usedlostí þi statkĤ, kterétyp lemovaly potok, neboúzemí) utváĜely menší náves. Domy na sebe vČtšinouzástavbou nenavazovaly tČsnČ, Kolonizaþní osídlenícestu, (mladé sídelní pĜedstavují vesnice s ménČ pravidelnou usedlostí þi parcely které byly širší a za hospodáĜskými budovami pokraþovaly souvislým zahrad, sadĤ, polí þi luk. Typické statkĤ, lemovaly cestu, potok, nebo utváĜely menší náves. Domypásem na sebe vČtšinou nenavazovaly tČsnČ, pro taktobyly þlenČnou jsou soubČžné linie mezí, rozdČlující jednotlivé lány, þasto kolmé svahĤm obcí parcely širší a krajinu za hospodáĜskými budovami pokraþovaly souvislým pásem zahrad, sadĤ,kepolí þi luk.nad Typické (viz lesní návesní ves, údolní lánová /Ĝadová/ ves). pro takto þlenČnou krajinu jsou soubČžné linie mezí, rozdČlující jednotlivé lány, þasto kolmé ke svahĤm nad obcí (viz lesní návesní ves, údolní lánová /Ĝadová/ ves). Ve vyšších - horských polohách (pĜedevším na Valašsku) - vznikalo osídlení ještČ o mnoho pozdČji. PĤvodnČ zde pĜevažovalo pastevectví a sídla(pĜedevším zde mají rozptýlenou formu. ještČ PĜechodný typpozdČji. mezi lesní lánovou Ve vyšších - horských polohách na Valašsku)– - dvorcovou vznikalo osídlení o mnoho PĤvodnČ zde a dvorcovou vsí jsou valašské Ĝadové /ĜetČzové/ vsi (viz–rozptýlená dvorcová ves, valašská Ĝadová pĜevažovalo pastevectví a sídla zde mají rozptýlenou dvorcovou– formu. PĜechodný typ mezi lesní/ĜetČzová/ lánovou ves). a dvorcovou vsí jsou valašské Ĝadové /ĜetČzové/ vsi (viz rozptýlená – dvorcová ves, valašská Ĝadová /ĜetČzová/ ves). Jedním z nejmladších typĤ osídlení jsou raabizaþní osady z tereziánské a josefínské doby s pravidelnými geometrickými tvary pĤdorysu a plužiny. Jiným pĜíkladem jsou úþelovČa zakládané kolonie pro dČlníky, Jedním z nejmladších typĤ osídlení jsou raabizaþní osady z tereziánské josefínské doby s pravidelnými pracující v prĤmyslu, þi dolech raabizaþní založená na konci 18. století, novČ geometrickými tvary pĜedevším pĤdorysu valomech plužiny. Jiným (viz pĜíkladem jsouosada úþelovČ zakládané kolonie pro dČlníky, založená vdČlnická ulice ve valašské vsi s pĤvodnČ ĜetČzovým až hromadným pĤdorysem). pracující prĤmyslu, pĜedevším v lomech þi dolech (viz raabizaþní osada založená na konci 18. století, novČ založená dČlnická ulice ve valašské vsi s pĤvodnČ ĜetČzovým až hromadným pĤdorysem). 33 33

4.4.ZÁSADY ZÁSADYAADOPORUýENÍ DOPORUýENÍ PRO PRONOVOU NOVOUVÝSTAVBU VÝSTAVBU 4. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU 4. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU

Rozptýlená Rozptýlená––dvorcová dvorcováves ves

Valašská ValašskáĜadová Ĝadová(ĜetČzová) (ĜetČzová)ves ves

Rozptýlená – dvorcová ves Rozptýlená – dvorcová ves

Valašská Ĝadová (ĜetČzová) ves Valašská Ĝadová (ĜetČzová) ves

Raabizaþní Raabizaþníosada osadazaložená založenána nakonci konci18. 18.století století Raabizaþní osada založená na konci 18. století Raabizaþní osada založená na konci 18. století

34 34 34 34

NOVÉ NOVÉSTAVBY STAVBYPRO PROVENKOV VENKOV NOVÉ STAVBY PRO VENKOV NOVÉ STAVBY PRO VENKOV

NovČ NovČzaložená založenádČlnická dČlnickáulice uliceve vevalašské valašskévsi vsi ssNovČ pĤvodnČ pĤvodnČ ĜetČzovým ĜetČzovým až až hromadným hromadným pĤdorysem pĤdorysem založená dČlnická ulice ve valašské vsi sNovČ pĤvodnČ ĜetČzovým až hromadným pĤdorysem založená dČlnická ulice ve valašské vsi s pĤvodnČ ĜetČzovým až hromadným pĤdorysem



RĤzné historické, kulturní a pĜírodní podmínky ovlivĖovaly podobu obce i charakter krajiny kolem ní. Její struktura urþila vzhled veĜejného – ulice nebo ovlivĖovaly návsi, i siluetu sídla. chceme tuto kolem jedineþnost RĤzné historické, kulturníprostoru a pĜírodní podmínky podobu obcePokud i charakter krajiny ní. Jejízachovat, struktura musíme pĜi nové výstavbČ respektovat prvky, pĤvodní osídlení urþila vzhled veĜejného prostoru – ulice nebokteré návsi, i siluetu sídla.utváĜely. Pokud chceme tuto jedineþnost zachovat, musíme pĜi nové výstavbČ respektovat prvky, které pĤvodní osídlení utváĜely. Pro vytvoĜení správných pravidel pro novou zástavbu je nezbytné znát odlišnosti a shody v pĤvodním i souþasném osídlení jednotlivých lokalit. vymezení oblasti se stejnými nebo pĜíbuznými znaky je potĜebai Pro vytvoĜení správných pravidel pro PĜi novou zástavbu je sídel nezbytné znát odlišnosti a shody v pĤvodním zohlednit tato kritéria: souþasném osídlení jednotlivých lokalit. PĜi vymezení oblasti sídel se stejnými nebo pĜíbuznými znaky je potĜeba zohlednit tato kritéria: 1. urbanistická struktura jádra obce 1. struktura jádra obce 2. urbanistická typ kulturní krajiny 2. krajiny 3. typ kulturní tradiþního domu. 3. typ tradiþního domu. PĜíkladem aplikace uvedených kriterií je þlenČní Moravy na typická území (H. SklenaĜíková – Koþišová): PĜíkladem aplikace uvedených I. Pomoravsko – panonskákriterií oblastje þlenČní Moravy na typická území (H. SklenaĜíková – Koþišová): I.

II. II.

III. III. IV. IV. V. V.

1. Dyjsko – Svratecko Pomoravsko – panonská 2. Slovácko 1. Dyjsko – Svratecko 3. Haná 2. Slovácko 4. Horní Haná 3. Haná 4. HorníVysoþiny Haná Oblast

oblast

1. Drahanská vrchovina Oblast Vysoþiny 2. TĜebovsko – Svitavsko 1. Drahanská vrchovina 3. Žćársko a NovomČstsko (Horácko) 2. TĜebovsko – Svitavsko 4. Horní Oslavsko a Svratecko (Podhorácko) 3. Žćársko a NovomČstsko (Horácko) 5. Dyjsko – Oslavsko 4. Horní Oslavsko a Svratecko (Podhorácko) 5. Dyjsko – oblast Oslavsko Karpatská 1. Moravskéoblast Kopanice Karpatská 2. Valašsko 1. Moravské Kopanice 3. TČšínské Slezsko 2. Valašsko 3. TČšínské Slezsko oblast Východosudetská 1. Opavsko Východosudetská oblast 2. Jesenicko 1. Opavsko Pooderská 2. Jesenickooblast 1. Ostravskooblast – Karvinsko Pooderská 2. Lašsko 1. Ostravsko – Karvinsko 2. Lašsko

Fotografie pĜíkladĤ zástavby v typických územích Moravy jsou uvedeny v PĜíloze 6.2. Fotografie pĜíkladĤ zástavby v typických územích Moravy jsou uvedeny v PĜíloze 6.2. 35 35


ýlenČní území celé ýeské republiky, zpracované architektury mĤžete v publikaci, Knopp ýlenČní území celé najít ýeské republiky,Alfréd zpracované VESNICE. architektury mĤžete najít v publikaci, Alfréd Knopp VESNICE.

36 36

Z. Lázniþkou, a Stavby Z.kol.: Lázniþkou, a kol.: Stavby


je uvedeno v pĜíloze 6.1. PodrobnČjší informace ajekrajina mají vsvĤj Ĝád, 6.1. ÚÚRPodrobnČjší Brno, 1994, informace která také uvedeno pĜíloze a krajina mají svĤj Ĝád, ÚÚR Brno, 1994, která také

o oblastech lidové vyšla v ediþnílidové ĜadČ o oblastech vyšla v ediþní ĜadČ



4.1.2 Specifické znaky venkovské zástavby 4.1.2 Specifické znaky venkovské zástavby Pokud mají být zachovány specifické kulturní hodnoty venkovských sídel, je nutné usilovat už ve stadiu plánování rozvojemají obce, se návrhy nových staveb pĜestaveb pĜizpĤsobovaly proveúzemí obce, Pokud býtaby zachovány specifické kulturníahodnoty venkovských sídel,znakĤm, je nutnétypickým usilovat už stadiudané plánování region þi venkovskou zástavbu obecnČ. V tomto kontextu lze pak znaky pro každou rozvojovou lokalitu definovat rozvoje obce, aby se návrhy nových staveb a pĜestaveb pĜizpĤsobovaly znakĤm, typickým pro území dané obce, individuálnČ. region þi venkovskou zástavbu obecnČ. V tomto kontextu lze pak znaky pro každou rozvojovou lokalitu definovat individuálnČ. JiĜí Škabrada, autor Ĝady odborných prací, knih, þlánkĤ a studií na toto téma, zformuloval „desatero“ základních zásad (principĤ), které je odborných potĜeba, zejména pĜi výstavbČ domĤ, dodržovat, chceme-li zachovat pĤvab JiĜí Škabrada, autor Ĝady prací, knih, þlánkĤ arodinných studií na toto téma, zformuloval „desatero“ základních našeho(principĤ), venkova. které PatĜí kjenim: zásad potĜeba, zejména pĜi výstavbČ rodinných domĤ, dodržovat, chceme-li zachovat pĤvab našeho venkova. PatĜíurbanistické k nim: 1. Respektování struktury a parcelace. 1. urbanistické 2. Respektování Volba obdélného pĤdorysustruktury domu. a parcelace. 2. Volba obdélného pĤdorysu 3. UmístČní domu na parcele sdomu. respektováním okolní zástavby. 3. UmístČní domu na parcele s respektováním okolní zástavby. 4. ZastĜešení sedlovou stĜechou. 4. Trojdílnost ZastĜešení základního sedlovou stĜechou. 5. pĤdorysného þlenČní. 5. základního pĤdorysného 6. Trojdílnost Situování vstupu do domu v souladuþlenČní. s okolní zástavbou. 6. vstupu do domu v souladu sbezkonfliktního okolní zástavbou. 7. Situování Usazení domu v terénu s umožnČním spojení vnitĜního prostoru se zahradou þi dvorem. 7. VytvoĜení Usazení domu v terénu umožnČním bezkonfliktního spojení vnitĜního prostoru se zahradou þi dvorem. 8. krytého vstupus (zápraží). 8. krytého vstupu (zápraží). 9. VytvoĜení UmístČní komína. 9. UmístČní komína. 10. Dvoutraktové Ĝešení objektĤ. 10. Dvoutraktové Ĝešení objektĤ. Zásady platí pĜedevším pro území ýech, pro území Moravy je lze také aplikovat, i když napĜíklad bod 8. a 10. nebyl vždy všech oblastech pravidlem. dotýkající se urbanistické struktury objektĤ Zásady platívepĜedevším pro území ýech, Uvedené pro územíobecné Moravyzásady, je lze také aplikovat, i když napĜíklad bodi 8. a 10. pro bydlení jejich oblastech þástí, bylypravidlem. v naší tradiþní venkovské uplatĖovány tak dĤslednČ, že byl ivytvoĜen nebyl vždy veavšech Uvedené obecnézástavbČ zásady, dotýkající se urbanistické struktury objektĤ jejichbydlení provázaný systém, VnitĜní strukturazástavbČ domu byla vždy dobĜe zblízka navytvoĜen dálku a pro a jejich þástí,patrný byly vi navenek. naší tradiþní venkovské uplatĖovány takþitelná dĤslednČ, že ibyl staletým užíváním a tisícinásobným opakováním se tyto zásady uložily do povČdomí obyvatel s tím, že pĜinášejí jejich provázaný systém, patrný i navenek. VnitĜní struktura domu byla vždy dobĜe þitelná zblízka i na dálku a pocit útulnosti a bezpeþí i vztah k místu, domovu asezemi. staletým užíváním a tisícinásobným opakováním tyto zásady uložily do povČdomí obyvatel s tím, že pĜinášejí pocit útulnosti a bezpeþí i vztah k místu, domovu a zemi. PĜestože se mĤže zdát, že se jedná o zásady svázané s dávno pĜežitými stavebními zvyklostmi a potĜebami lidí, jejich nerespektování ĜadČ pĜíkladĤ) škodí prostĜedí i stavebníkĤm K aplikaci PĜestože se mĤže zdát,(jak že je semožno jedná oprokázat zásady na svázané s dávno pĜežitými stavebními zvyklostmii adnes. potĜebami lidí, uvedených zásad je (jak ovšem nutné prokázat pĜistupovat vždy citlivČ aškodí tvĤrþím zpĤsobem, s ohledem na specifické jejich nerespektování je možno na ĜadČ pĜíkladĤ) prostĜedí i stavebníkĤm i dnes. K aplikaci podmínky zvyklosti místa.pĜistupovat vždy citlivČ a tvĤrþím zpĤsobem, s ohledem na specifické uvedenýcha zásad je konkrétního ovšem nutné podmínky a zvyklosti konkrétního místa. 37 37

4. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU




Letecký snímek Brodku u PĜerova dokumentuje tradiþní uplatĖování zásad výstavby na moravském venkovČ: respektování okolní zástavby, parcelaci, pĤdorys domĤ, umístČní domu na parcele, zastĜešení, umístČní komína, situování vstupĤ do domĤ v souladu s okolní Letecký snímek Brodku spojení u PĜerova dokumentuje tradiþní uplatĖování zásad výstavby na moravském venkovČ: respektování okolní zástavbou, bezkonfliktní vnitĜního prostoru se zahradou. zástavby, parcelaci, pĤdorys domĤ, umístČní domu na parcele, zastĜešení, umístČní komína, situování vstupĤ do domĤ v souladu s okolní zástavbou, bezkonfliktní spojení vnitĜního prostoru se zahradou.

38 38





4.2 Zásady a doporuþení pro urbanistické zaþlenČní nové výstavby

Pokud je cílem uchovat hodnoty pak plánování nové výstavby musí vycházet jak ze znalosti místa a 4.2 Zásady a doporuþení provenkova, urbanistické zaþlenČní nové výstavby jeho charakteristických znakĤ, zkoumání zpĤsobu zástavby a þlenČní území, znalosti typických znakĤ prostĜedí a staveb,jetak i z jejich provozu a užívání. Pro toto poznání nové je nutné znát musí historiivycházet vzniku venkovských sídel, aby Pokud cílem uchovat hodnoty venkova, pak plánování výstavby jak ze znalosti místa a logika jejich utváĜení nebyla novČ navrhovanou urbanistickou strukturou zbyteþnČ narušována. jeho charakteristických znakĤ, zkoumání zpĤsobu zástavby a þlenČní území, znalosti typických znakĤ prostĜedí a staveb, tak i z jejich provozu a užívání. Pro toto poznání je nutné znát historii vzniku venkovských sídel, aby Na utváĜení vesnice mČla velký potĜeba sedlákĤ mít pokud možno zbyteþnČ zajištČn pĜímý pĜístup k jejich polnostem, logika jejich utváĜení nebyla novČvliv navrhovanou urbanistickou strukturou narušována. nejlépe co nejkratší, ze zadní þásti dvora jejich usedlosti. Dalším požadavkem bylo umožnČní pĜímého kontaktu pĜední - obytné - þásti usedlosti s veĜejným tvoĜícím centrum obce. BČžným typem þeské vesnice Na utváĜení vesnice mČla velký vliv potĜeba prostranstvím, sedlákĤ mít pokud možno zajištČn pĜímý pĜístup k jejich polnostem, je proto návesní útvar, obklopený þely usedlostí, z jejichž dvorĤ se dalo pĜímo vyjíždČt zadem na pole pĜípadnČ nejlépe co nejkratší, ze zadní þásti dvora jejich usedlosti. Dalším požadavkem bylo umožnČní pĜímého kontaktu na záhumenní pĜední - obytnécestu. - þásti usedlosti s veĜejným prostranstvím, tvoĜícím centrum obce. BČžným typem þeské vesnice

je proto návesní útvar, obklopený þely usedlostí, z jejichž dvorĤ se dalo pĜímo vyjíždČt zadem na pole pĜípadnČ Typickým pĤdorysem na záhumenní cestu. objektĤ byl obdélníkový tvar, a to v kolmé pozici k návesní linii, tj. dĤm situovaný svou kratší stranou k veĜejnému prostoru, kam byla obrácena okna obytné svČtnice. Tak byli obyvatelé usedlosti v kontaktu pĤdorysem s veškerým objektĤ dČním venku na návsi. DĤležitým bylo rovnČž zajištČní kontaktu (pĜímého Typickým byl obdélníkový tvar, a to prvkem v kolmévšak pozici k návesní linii, tj. dĤm situovaný svoui vizuálního) obytné þásti usedlosti s hospodáĜským zázemím, dvorem a chlévy. Celé uspoĜádání usedlostí bylo kratší stranou k veĜejnému prostoru, kam byla obrácena okna obytné svČtnice. Tak byli obyvatelé usedlosti dáno provozními požadavky i zpĤsobem využití parcely (nČkdy i o šíĜce cca 20 m), kdy vlastní dĤm byl situován v kontaktu s veškerým dČním venku na návsi. DĤležitým prvkem však bylo rovnČž zajištČní kontaktu (pĜímého i pĜi jejím okraji tak, þásti aby usedlosti pĜed podélnou stranou obdélného hlavního byla co nejvČtší plocha vizuálního) obytné s hospodáĜským zázemím,pĤdorysu dvorem a chlévy. objektu Celé uspoĜádání usedlostí bylo dvora. Sousední objekty byly Ĝazeny k sobČ s tím, že do sousedova dvora se obracel dĤm vždy svou zadní dáno provozními požadavky i zpĤsobem využití parcely (nČkdy i o šíĜce cca 20 m), kdy vlastní dĤm byl situovánpodélnou stranou - bez nebyla narušována intimita vnitĜníchhlavního prostorĤ.objektu Vzhledem tomu, že zástavba pĜi jejím okraji tak, abyoken, pĜed takže podélnou stranou obdélného pĤdorysu bylak co nejvČtší plocha byla se sedlovými pĜi takovém urbanistickém uspoĜádání dvora.pĜevážnČ Sousedníjednopodlažní objekty byly Ĝazeny k sobČ s stĜechami, tím, že do nedocházelo sousedova dvora se obracel dĤm vždy svou zadní kpodélnou problémĤm se vzájemným stranou - bez oken,stínČním. takže nebyla narušována intimita vnitĜních prostorĤ. Vzhledem k tomu, že zástavba

byla pĜevážnČ jednopodlažní se sedlovými stĜechami, nedocházelo pĜi takovém urbanistickém uspoĜádání urbanistický princip byl provČĜen mnoha generacemi a modifikován podle terénních podmínek a místní kTento problémĤm se vzájemným stínČním. stavební kultury. I když na MoravČ byly již od poþátku stavČny domy okapovou stranou do ulice, jejich hospodáĜská þást uzavírala pozemku jako jinde a(domy tvoĜily vpodle pĤdorysu tvar podmínek háku). V oblastech Tento urbanistický princip bylstranu provČĜen mnohatak generacemi modifikován terénních a místní s vyšší nadmoĜskou výškou a jiným zpĤsobem hospodaĜení mČly usedlosti více þi ménČ uzavĜený a stavební kultury. I když na MoravČ byly již od poþátku stavČny domy okapovou stranou do ulice, tvar jejich nevytváĜely s okolními objekty souvislou zástavbu, jejich uspoĜádání však byl obdobné. Uvedený princip se hospodáĜská þást uzavírala stranu pozemku tak jako jinde (domy tvoĜily v pĤdorysu tvar háku). V oblastech i na menších parcelách chudších obyvatel vesnice (chalupníkĤ, domkáĜĤ). sdodržoval vyšší nadmoĜskou výškou a jiným zpĤsobem hospodaĜení mČly usedlosti více þi ménČ uzavĜený tvar a

nevytváĜely s okolními objekty souvislou zástavbu, jejich uspoĜádání však byl obdobné. Uvedený princip se RovnČž osazení objektĤparcelách do terénuchudších bylo - pokud možno - Ĝešeno tak, aby spojení mezi obytnou þástí domu a jeho dodržoval i na menších obyvatel vesnice (chalupníkĤ, domkáĜĤ). hospodáĜským zázemím a dvorem bylo pĜímé a co nejpohodlnČjší. To bylo možné pĜedevším v rovinném území, které proobjektĤ výstavbu vesnic Ve -svažitém terénu bývaly mezi skromnČjší domkáĜĤ a RovnČžbylo osazení do terénu bylopreferováno. - pokud možno Ĝešeno tak, aby spojení obytnoustavby þástí domu a jeho hospodáĜským zázemím a dvorem bylo pĜímé a co nejpohodlnČjší. To bylo možné pĜedevším v rovinném území, které bylo pro výstavbu vesnic preferováno. Ve svažitém terénu bývaly skromnČjší stavby domkáĜĤ a

39 39





chalupníkĤ, které byly nuceny se tČmto podmínkám pĜizpĤsobit napĜ. vysokou podezdívkou, nČkdy i umístČním hospodáĜského pĜíslušenství podlaží. chalupníkĤ, které byly nucenyvesespodním tČmto podmínkám pĜizpĤsobit napĜ. vysokou podezdívkou, nČkdy i umístČním hospodáĜského pĜíslušenství ve spodním podlaží. Preferenci pohodlného spojení obytného provozu domu s okolním terénem lze vysledovat i tam, kde vývoj obytného domu dospČl spojení k patrovému Ĝešení. Hlavní domu obytnés prostory - lze pokud možno - i i tam, zde kde situovány Preferenci pohodlného obytného provozu okolním bývaly terénem vysledovat vývoj vobytného pĜízemí. domu dospČl k patrovému Ĝešení. Hlavní obytné prostory bývaly - pokud možno - i zde situovány v pĜízemí.

Pokud urbanistická struktura nové zástavby nerespektuje zásady tradiþní zástavby, významnČ poznamenává celkový obraz obce. Pokud urbanistická struktura nové zástavby nerespektuje zásady tradiþní zástavby, významnČ poznamenává celkový obraz obce.

40 40





4.2.1 Výstavba na volných plochách

Pokud si obce chtČjí zachovat svĤj vesnický urbanismus jako nenahraditelnou kulturní hodnotu, nejdĤležitČjší 4.2.1 Výstavba na volných plochách zásadou pro plánování je vesnici rozvíjet tak, aby nová výstavba respektovala a navazovala na stávající urbanistickou Pokud si obcestrukturu. chtČjí zachovat svĤj vesnický urbanismus jako nenahraditelnou kulturní hodnotu, nejdĤležitČjší zásadou pro plánování je vesnici rozvíjet tak, aby nová výstavba respektovala a navazovala na stávající V souþasnostistrukturu. jsme svČdky þastého nedodržování této urbanistické zásady, napĜ. porušením zpĤsobu urbanistickou parcelace, zavedením pro vesnici netypického þtvercového pĤdorysu objektĤ (mnohdy doporuþovaného v katalozích vzorových Ĝešení),þastého situování budov do stĜedu parcely, cožzásady, v porovnání tradiþním zpĤsobem V souþasnosti jsme svČdky nedodržování této urbanistické napĜ. sporušením zpĤsobu zástavby pĜináší celou Ĝadu nevýhod a narušuje zásadnČ rytmus i Ĝád urbanistické struktury vĤbec. Jako þastý parcelace, zavedením pro vesnici netypického þtvercového pĤdorysu objektĤ (mnohdy doporuþovaného v problém jeví navázání na situování tradiþní obdélníkový tvar objektĤ a osazení na parcelách. katalozíchsevzorových Ĝešení), budov do stĜedu parcely, což vobjektĤ porovnání s tradiþnímNevýhodami zpĤsobem oplývající þtvercový pĤdorys domĤ, situovaných uprostĜedrytmus parcel, je do znaþné míry dán souþasnČ platnými zástavby pĜináší celou Ĝadu nevýhod a narušuje zásadnČ i Ĝád urbanistické struktury vĤbec. Jako þastý legislativními pĜedpisy a stanovením odstupĤ od sousedních parcel a objektĤ. Vznikající „kostkovité“ novostavby problém se jeví navázání na tradiþní obdélníkový tvar objektĤ a osazení objektĤ na parcelách. Nevýhodami jsou však vþtvercový rozporu spĤdorys obrazemdomĤ, starší zástavby. oplývající situovaných uprostĜed parcel, je do znaþné míry dán souþasnČ platnými legislativními pĜedpisy a stanovením odstupĤ od sousedních parcel a objektĤ. Vznikající „kostkovité“ novostavby Tradiþní mezis obrazem vesnickým domem a hospodáĜským zázemím a chlévem s dobytkem již není ve vČtšinČ jsou všakvazba v rozporu starší zástavby. objektĤ tím nejdĤležitČjším požadavkem, význam pĜímého a snadného kontaktu obytného prostoru s terénem však zĤstává i v souþasnosti a právČ tento aspekt þiní bydlení na venkovČ tak atraktivní. však Tradiþní vazbazachován mezi vesnickým domem a hospodáĜským zázemím a chlévem s dobytkem již není veJak vČtšinČ nová výstavba a její situování do terénu ukazuje, velké procento objektĤ tuto výhodu nejen nevyužívá, ale Ĝada objektĤ tím nejdĤležitČjším požadavkem, význam pĜímého a snadného kontaktu obytného prostoru s terénem zvšak nichzĤstává je navrhována tak, že pĜímý pĜístup z terénu mají garáže, dílny a další provozy a hlavní obytné prostory zachován i v souþasnosti a právČ tento aspekt þiní bydlení na venkovČ tak atraktivní. Jak však jsou zahradyaodtrženy. Zcela tak popĜena zásada nejpohodlnČjšího provozu obyvatele. nováod výstavba její situování dojeterénu ukazuje, velkéco procento objektĤ tuto výhodupro nejen nevyužívá, ale Ĝada z nich je navrhována tak, že pĜímý pĜístup z terénu mají garáže, dílny a další provozy a hlavní obytné prostory jsou od zahrady odtrženy. Zcela je tak popĜena zásada co nejpohodlnČjšího provozu pro obyvatele. 4.2.2

Výstavba v prolukách

Jestliže dodržování základních zásad a principĤ pro venkovskou výstavbu je žádoucí pĜi plánování rozvoje na 4.2.2 Výstavba v prolukách volných plochách, ještČ dĤležitČjší je respektování vazeb a vztahĤ stávající urbanistické struktury pĜi dostavbČ proluk. stavbyzákladních by mČly brát ohled na mČĜítko, napojení navýstavbu komunikaci, orientaci prĤþelí na Jestliže Nové dodržování zásad a principĤ pro venkovskou je žádoucí pĜi hlavního plánování rozvojei na použití materiálĤ, tvar stĜechy, soulad objektu s okolím, vztahstávající k širšímuurbanistické okolí, vztahstruktury k dominantám obce volných plochách,barev, ještČ dĤležitČjší je respektování vazeb a vztahĤ pĜi dostavbČ atd. proluk. Nové stavby by mČly brát ohled na mČĜítko, napojení na komunikaci, orientaci hlavního prĤþelí i na použití materiálĤ, barev, tvar stĜechy, soulad objektu s okolím, vztah k širšímu okolí, vztah k dominantám obce Místo atd. samo urþuje, co je zde nutno respektovat a proþ. Jednou z užiteþných pomĤcek pro posouzení vhodnosti jsou v tomto pĜípadČ zákresy rozvojových zámČrĤ do fotografií a jejich odborné posouzení. Místo samo urþuje, co je zde nutno respektovat a proþ. Jednou z užiteþných pomĤcek pro posouzení vhodnosti jsou v tomto pĜípadČ zákresy rozvojových zámČrĤ do fotografií a jejich odborné posouzení. 41 41





Výsledkem porušení architektonických a urbanistických zásad lokality je nesoulad. Výsledkem porušení architektonických a urbanistických zásad lokality je nesoulad.

Nedodržení stavební þáry poruší harmonii uceleného návesního prostoru. Nedodržení stavební þáry poruší harmonii uceleného návesního prostoru.

Chaotický dojem je zpĤsoben situováním domĤ šikmo vĤþi ulici nedodržením stavební þáry. Chaotický dojem je zpĤsoben situováním domĤ šikmo vĤþi ulici nedodržením stavební þáry.

StĜídání rĤznČ velkých objektĤ s rĤznými sklony stĜech a rĤzné velikosti plotĤ z rozmanitých materiálĤ nemĤže vytvoĜit StĜídání rĤznČ velkých objektĤ s rĤznými sklony stĜech a rĤzné harmonický obraz ulice. velikosti plotĤ z rozmanitých materiálĤ nemĤže vytvoĜit harmonický obraz ulice.

42 42





Respektování pĤvodní zástavby pĜi výstavbČ v prolukách a pĜi rekonstrukcích se projeví zachováním harmonie prostĜedí, stavby pĜi tom splĖují všechny soudobé požadavky na bydlení. Respektování pĤvodní zástavby pĜi výstavbČ v prolukách a pĜi rekonstrukcích se projeví zachováním harmonie prostĜedí, stavby pĜi tom splĖují všechny soudobé požadavky na bydlení.

43 43





4.2.3 Území pĜestavby 4.2.3 Území pĜestavby Nová výstavba na plochách, které již byly zastavČné, je vždy citlivý problém. V souþasné dobČ se dotýká pĜedevším obcí, na které se vzpamatovávají z následkĤ povodní. PrávČ zde je nezbytné postupovat Nová výstavba plochách, které již byly zastavČné, je vždy citlivý problém. V souþasné dobČ pĜi se obnovČ dotýká urbanistické struktury uvážlivČ, pokud možno ve spolupráci s odborníky za pomoci územnČ pĜi plánovací pĜedevším obcí, které se vzpamatovávají z následkĤ povodní. PrávČ zde jeanezbytné postupovat obnovČ dokumentace. JedinČ tento postup, i když je nároþnČjší na þas i na finanþní prostĜedky, mĤže plánovací zachovat urbanistické struktury uvážlivČ, pokud možno ve spolupráci s odborníky a za pomoci územnČ venkovský ráz obcí i zajistit pro budoucnost vČtší bezpeþnost lidem o stavbám . dokumentace. JedinČ tento postup, i když je nároþnČjší na þas i na finanþní prostĜedky, mĤže zachovat venkovský ráz obcí i zajistit pro budoucnost vČtší bezpeþnost lidem o stavbám . ÚzemnČ plánovací dokumentace Ĝeší problémy území pĜestavby komplexnČ, vychází z oborových dokumentĤ a podkladĤ a její souþástí je i vytvoĜení pro ochranu území. ÚzemnČ plánovací dokumentace Ĝeší podmínek problémy území pĜestavby komplexnČ, vychází z oborových dokumentĤ a podkladĤ a její souþástí je i vytvoĜení podmínek pro ochranu území.

Východní Maćarsko: Po povodních si mohli obyvatelé postižených obcí vybrat architekturu, typickou pro region do poloviny 20. století. Výstavba jednotlivých domĤ Východní Maćarsko: povodních si postižených mohli obyvatelé obcí vybrat po povodních. Výsledek Po oceĖují obyvatelé obcí postižených i návštČvníci. architekturu, typickou pro region do poloviny 20. století. Výstavba jednotlivých domĤ po povodních. Výsledek oceĖují obyvatelé postižených obcí i návštČvníci.

44 44

z dvanácti projektĤ, které navazovaly na byla hrazena ze státních prostĜedkĤ v rámci z dvanácti projektĤ, které navazovaly na byla hrazena ze státních prostĜedkĤ v rámci

lidovou pomoci lidovou pomoci





Ústí, okres PĜerov: Úprava prostranství po povodních: pĜestavba domu na Obecní úĜad (nejdĜíve využitý jako byty pro postižené povodnČmi), výsadba zelenČ a umístČní informaþních tabulí pro uživatele cyklostezky. Ústí, okres PĜerov: Úprava prostranství po povodních: pĜestavba domu na Obecní úĜad (nejdĜíve využitý jako byty pro postižené povodnČmi), výsadba zelenČ a umístČní informaþních tabulí pro uživatele cyklostezky.

PĤvodní stav prostranství s nevhodnou výsadbou a postiženými budovami. PĤvodní stav prostranství s nevhodnou výsadbou a postiženými budovami.

45 45





Usazení domu na terén

Situování vstupu

Usazení domu na terén

Situování vstupu

Druhý trakt Druhý trakt 46 46

Zápraží a umístČní komína vzhledem ke vstupu. Zápraží a umístČní komína vzhledem ke vstupu.





4.3 Zásady a doporuþení pro Ĝešení nových objektĤ

V dobČ venkovská zástavba (statky, usedlosti a soubory obytných i hospodáĜských budov) 4.3nedávno Zásadyminulé a doporuþení pro Ĝešení nových objektĤ prošla zásadními zmČnami. HospodaĜení se pĜesunulo do nových areálĤ zemČdČlské výroby, obytné budovy byly pĜestavovány, jejich dobČ hospodáĜské þástizástavba – mnohdy(statky, bez vhodného – chátraly nebo byly demolovány. budov) Vzhled V nedávno minulé venkovská usedlostivyužití a soubory obytných i hospodáĜských domĤ se mČnil nejen vnČjšími úpravami (brizolitové omítky), ale i doplĖováním, napĜ. garážemi, nástavbami prošla zásadními zmČnami. HospodaĜení se pĜesunulo do nových areálĤ zemČdČlské výroby, obytné budovy byly a dostavbami. jejich Zásahy byly i tak velké, se v nČkterých obcích postupnČ pĤvodní obytné þásti ze pĜestavovány, hospodáĜské þásti – že mnohdy bez vhodného využití – chátraly neboorientace byly demolovány. Vzhled „štítové“ zmČnila na „okapovou“, s dĤsledky pro celou urbanistickou strukturu. domĤ se mČnil nejen vnČjšími úpravami (brizolitové omítky), ale i doplĖováním, napĜ. garážemi, nástavbami a dostavbami. Zásahy byly i tak velké, že se v nČkterých obcích postupnČ pĤvodní orientace obytné þásti ze Vedle toho se objevovaly stavbys nové, které odrážely v období socialismu propagovanou cestu „štítové“ zmČnila na „okapovou“, dĤsledky proþasto celounecitlivČ urbanistickou strukturu. vývoje venkova, tj. pĜibližování se mČstu. Tyto novostavby se vymykají venkovu a jeho tradicím formou, velikostí, výškou, orientací, situováním na parcelách, stavebnív období þáry, využitím pozemkĤ, tvarem stĜech Vedle toho se objevovaly stavby nové, kterénerespektováním þasto necitlivČ odrážely socialismu propagovanou cestu ivývoje detaily. venkova, tj. pĜibližování se mČstu. Tyto novostavby se vymykají venkovu a jeho tradicím formou, velikostí, výškou, orientací, situováním na parcelách, nerespektováním stavební þáry, využitím pozemkĤ, tvarem stĜech „Zkušenosti s poznáváním naší historické vesnické architektury, její jednoduché logiky a výtvarných kvalit, a i detaily. naopak její porovnání s neradostnými výsledky snažení souþasných stavebníkĤ i projektantĤ vedou v podstatČ vždy k poznání, že nová stavba dopadla vesnické pro vnČjšího pozorovatele i uživatele lépe, kdyby se inspirovala tČmi „Zkušenosti s poznáváním naší by historické architektury, její jednoduché logiky a výtvarných kvalit, a zpĤsoby Ĝešení daného problému, které uplatĖovala zdejší tvorba v minulosti. Nejedná se o Ĝešení detailní a naopak její porovnání s neradostnými výsledky snažení souþasných stavebníkĤ i projektantĤ vedou v podstatČ povrchové, ale ože zásady tvorby a jejípro základní znaky“ upozorĖuje JiĜí Škabrada. vždy k poznání, nová tradiþní stavba by dopadla vnČjšího pozorovatele i uživatele lépe, kdyby se inspirovala tČmi zpĤsoby Ĝešení daného problému, které uplatĖovala zdejší tvorba v minulosti. Nejedná se o Ĝešení detailní a povrchové, ale o zásady tradiþní tvorby a její základní znaky“ upozorĖuje JiĜí Škabrada. 4.3.1

Nové objekty pro bydlení – rodinné domy

V kapitole 4.2,objekty vČnované struktuĜe vesnic, jsou uvedeny dĤvody, proþ i nové domy na venkovČ by 4.3.1 Nové pro urbanistické bydlení – rodinné domy mČly mít obdélný pĤdorys a popsáno, jak by mČly být situovány na parcele. K tČmto zásadám patĜí doporuþení navázat na4.2, osvČdþené trojdílné þlenČnístruktuĜe pĤdorysu.vesnic, jsou uvedeny dĤvody, proþ i nové domy na venkovČ by V kapitole vČnované urbanistické mČly mít obdélný pĤdorys a popsáno, jak by mČly být situovány na parcele. K tČmto zásadám patĜí doporuþení Dispozice domu se vyvíjela od þlenČní pĤdorysu na pĜibližnČ stejné tĜi þásti, z nichž prostĜední byla navázat navenkovského osvČdþené trojdílné þlenČní pĤdorysu. vstupní a z ní se vcházelo do obou þástí krajních, obytných. Schéma pĤdorysu a jeho varianty se pĜizpĤsobovaly situaci domu na parcele,domu orientaci ke svČtovým stranám, vztahuna kepĜibližnČ komunikacím, obytné þásti, Dispozice venkovského se vyvíjela od þlenČní pĤdorysu stejné možnosti tĜi þásti, zoslunČní nichž prostĜední byla atd. PĤdorysné uspĜádání se stávalo postupnČ stále složitČjší, u vČtších domĤ se v nČkterých oblastech dospČlo vstupní a z ní se vcházelo do obou þástí krajních, obytných. Schéma pĤdorysu a jeho varianty se pĜizpĤsobovaly velmi brzy na ve parcele, smČru orientaci pĜíþné ke osysvČtovým k dvoutraktovému v podélném dispozice situaci domu stranám, vztahuuspoĜádání, ke komunikacím, možnosti smČru oslunČní se obytné þásti, atd. PĤdorysné uspĜádání se stávalo postupnČ stále složitČjší, u vČtších domĤ se v nČkterých oblastech dospČlo velmi brzy ve smČru pĜíþné osy k dvoutraktovému uspoĜádání, v podélném smČru se dispozice 47 47





prodlužovala a narĤstala. Avšak trojdílné obytné jádro domĤ (zejména na pĤvodnČ þesky mluvícím území) bylo snadno rozeznatelné jak v Avšak pĤdorysném uspoĜádání, tak domĤ pĜi vnČjším pohledu. prodlužovala a narĤstala. trojdílné obytné jádro (zejména na pĤvodnČ þesky mluvícím území) bylo snadno rozeznatelné jak v pĤdorysném uspoĜádání, tak pĜi vnČjším pohledu. PĜevládajícím a osvČdþeným tvarem stĜechy na našem území, který vyhovuje klimatickým podmínkám, je stĜecha sedlová, se sklonem kolem tvarem 42 až stĜechy 45 stupĖĤ podleúzemí, použité krytiny a specifických v jednotlivých PĜevládajícím a osvČdþeným na našem který vyhovuje klimatickýmzvyklostí podmínkám, je stĜecha oblastech. PĤvodní krytiny (slamČné došky a štípané dĜevČné šindele) byly od poþátku 19.století, kdy se zaþala i sedlová, se sklonem kolem 42 až 45 stupĖĤ podle použité krytiny a specifických zvyklostí v jednotlivých na venkovČPĤvodní uplatĖovat zdČná výstavba, keramickou krytinou. urþitém19.století, stavebním bylai oblastech. krytiny (slamČné doškynahrazovány a štípané dĜevČné šindele) byly od V poþátku kdyobdobí se zaþala þasto používána i tzv. „valbiþka“ nebo polovalba. Nasazení stĜechy doznalo rovnČž od konce 19.století (a nČkde na venkovČ uplatĖovat zdČná výstavba, nahrazovány keramickou krytinou. V urþitém stavebním období bylai dĜíve) zmČnu: oproti (vycházející konstrukþnČ staré tradice staveb s trámovými þasto používána i tzv.dosavadní „valbiþka“zvyklosti nebo polovalba. Nasazení stĜechyzedoznalo rovnČždĜevČných od konce 19.století (a nČkde i stropy, kdy stĜecha byla na spodní stavbČ položena bez nadezdívky), se zaþaly objevovat domy s pĤdními dĜíve) zmČnu: oproti dosavadní zvyklosti (vycházející konstrukþnČ ze staré tradice dĜevČných staveb s trámovými nadezdívkami (sýpkové patro), jejichž prostory jsou pĜisvČtlovány typickými obdélnými okénky. stropy, kdy stĜecha byla na spodní stavbČ položena bez nadezdívky), se zaþaly objevovat domy s pĤdními nadezdívkami (sýpkové patro), jejichž prostory jsou pĜisvČtlovány typickými obdélnými okénky. Vstup býval (pĜedevším u štítovČ orientovaných staveb) umístČn ve stĜední þásti pĤdorysu, kde ústil do vstupní sínČ a býval spolu(pĜedevším s pruhem podél vstupní strany domu tvoĜil nejfrekventovanČjší þást pĤdorysu, plochy dvora celédo usedlosti, Vstup u štítovČ orientovaných staveb) umístČn ve stĜední þásti kde iústil vstupní jako spojnice domu s hospodáĜským zázemím i s návsí. Architektura takových domĤ þasto reagovala na tyto sínČ a spolu s pruhem podél vstupní strany domu tvoĜil nejfrekventovanČjší þást plochy dvora i celé usedlosti, provozní požadavky vytvoĜením zápraží chránČného pĜesahem stĜechy. To zajišĢovalo nejen krytí vstupních jako spojnice domu s hospodáĜským zázemím i s návsí. Architektura takových domĤ þasto reagovala nadveĜí tyto pĜed nepohodou, alevytvoĜením i ochranu lidí pĜi bČžném hospodáĜském nabízelo dobrénejen podmínky pro posezení provozní požadavky zápraží chránČného pĜesahemprovozu stĜechy.aTo zajišĢovalo krytí vstupních dveĜí a hovory rodiny, aale to ii za deštČ.lidí pĜi bČžném hospodáĜském provozu a nabízelo dobré podmínky pro posezení pĜed nepohodou, ochranu

a hovory rodiny, a to i za deštČ. Zkoumáme-li vlastnosti a typický vzhled pĤvodního venkovského obytného domu v detailu, je jedním ze základních znakĤ vnČjšího výrazu vzhled umístČnípĤvodního komína. Na rozdíl od napĜ. anglických západofrancouzských Zkoumáme-li vlastnosti a typický venkovského obytného domunebo v detailu, je jedním ze území, kde komín obytného domu býval, vzhledem k umístČní krbĤ, ve vrcholu štítu, je u venkovských domĤ základních znakĤ vnČjšího výrazu umístČní komína. Na rozdíl od napĜ. anglických nebo západofrancouzských vúzemí, našichkde zemích typickým místem komína, jako dĤsledek situování kuchynČ, nebo þastČji až komín obytného domuvyústČní býval, vzhledem k umístČní krbĤ, ve vrcholu štítu,vjehĜebeni u venkovských domĤ za hĜebenem stĜechy (vzhledem k vstupní þásti domu). Do dnešních dnĤ je podvČdomČ považována strana v našich zemích typickým místem vyústČní komína, jako dĤsledek situování kuchynČ, v hĜebeni nebo þastČji až domu, kde vyúsĢuje za stranu „zadní“, v „pĜední“, je pĜedpokládáno za hĜebenem stĜechy komín, (vzhledem k vstupní þásti zatímco domu). Do dnešníchopaþné dnĤ je þásti podvČdomČ považovánasituování strana vstupu. domu, kde vyúsĢuje komín, za stranu „zadní“, zatímco v „pĜední“, opaþné þásti je pĜedpokládáno situování

vstupu. PĜedevším v ýechách nebo na ýeskomoravské vrchovinČ se postupnČ vyvíjelo dvoutraktové Ĝešení dispozice. PĜidávání traktu pĜi zadní podélné stranČ mnohdyĜešení jako dodateþná PĜedevšímdruhého v ýechách nebosenauskuteþĖovalo ýeskomoravskévždy vrchovinČ se postupnČ vyvíjelodomu, dvoutraktové dispozice. dostavba, þasto nižší a s použitím odlišného materiálu než u hlavní stavby (napĜ. zdČná pĜístavba ke stavbČ PĜidávání druhého traktu se uskuteþĖovalo vždy pĜi zadní podélné stranČ domu, mnohdy jako dodateþná dĜevČné). pĜední þásti bylaodlišného vždy situována hlavní menšízdČná místnost na ni navazující dostavba, V þasto nižší a sdomu použitím materiálu než obytná u hlavnímístnost, stavby (napĜ. pĜístavba ke stavbČ vdĜevČné). druhém traktu byla rovnČž obytná s doplĖující funkcí (svČtniþka) a sloužila nČkdy starší generaci V pĜední þásti domu byla vždy situována hlavní obytná místnost, menší místnost narodiny. ni navazující v druhém traktu byla rovnČž obytná s doplĖující funkcí (svČtniþka) a sloužila nČkdy starší generaci rodiny. Dostavba druhého traktu se pak projevila i navenek, proto se na našem území vyskytuje nČkdy i nesymetrický obraz prĤþelí domu,traktu kdy jsou þela projevila svČtnice ianavenek, svČtniþkyproto odlišné materiálem, poþtemnČkdy okenních os a jejich Dostavba druhého se pak sevelikostí, na našem území vyskytuje i nesymetrický obraz prĤþelí domu, kdy jsou þela svČtnice a svČtniþky odlišné velikostí, materiálem, poþtem okenních os a jejich 48 48





uspoĜádáním. PĜesto pĜi spolupĤsobení asymetricky nasazené stĜechy, vytváĜející pĜi podélné stranČ domu zápraží a pĜi popsaném nasazení komína na „zadní“ stranČ domu pod hĜebenem, vzniká velmi vyvážený a klidný celek. uspoĜádáním. PĜesto pĜi spolupĤsobení asymetricky nasazené stĜechy, vytváĜející pĜi podélné stranČ domu

zápraží a pĜi popsaném nasazení komína na „zadní“ stranČ domu pod hĜebenem, vzniká velmi vyvážený a klidný Za období socialismu nastal zásadní zlom v rozvoji venkovské struktury i pojetí rodinného domu. Zpoþátku celek. nebyla podporována výstavba rodinných domĤ vĤbec, ani na venkovČ, ani ve mČstech. PotĜeba bydlení mČla být Ĝešena prostĜednictvím typizovaných domĤ. Za období socialismu výstavby nastal zásadní zlom vnájemních rozvoji venkovské struktury i pojetí rodinného domu. Zpoþátku

nebyla podporována výstavba rodinných domĤ vĤbec, ani na venkovČ, ani ve mČstech. PotĜeba bydlení mČla být Od konce šedesátýchvýstavby let byla typizovaných povolována nájemních pouze výstavba Ĝešena prostĜednictvím domĤ. tzv. „skupinových“ rodinných domĤ, Ĝešených mnohdy na hranici plošné i provozní únosnosti jak objektĤ, tak jejich úzkých parcel. Tyto Ĝadové domy byly propagovány prostĜednictvím katalogĤ vzorových Ĝešení, bez ohledu na to, zda budou realizovány na Ĝešených venkovČ, Od konce šedesátých let byla povolována pouze výstavba tzv. „skupinových“ rodinných domĤ, vmnohdy pĜímČstských obcích nebo ve mČstČ. PĜi jejich výstavbČ nebyla respektována stávající zástavba, parcelace, na hranici plošné i provozní únosnosti jak objektĤ, tak jejich úzkých parcel. Tyto Ĝadové domy byly ani zvyklosti aprostĜednictvím potĜeby venkova.katalogĤ Dokonce docházelo i k narušení samých stĜedĤ se stavČlonanavenkovČ, volných propagovány vzorových Ĝešení, bez ohledu na to, zda obcí, budoukde realizovány místech bez ohledu na urbanistickou strukturu a pokud se volné místo nenašlo, mnohde bylo vytvoĜeno demolicí v pĜímČstských obcích nebo ve mČstČ. PĜi jejich výstavbČ nebyla respektována stávající zástavba, parcelace, starší zástavby. ani zvyklosti a potĜeby venkova. Dokonce docházelo i k narušení samých stĜedĤ obcí, kde se stavČlo na volných místech bez ohledu na urbanistickou strukturu a pokud se volné místo nenašlo, mnohde bylo vytvoĜeno demolicí PostupnČ byly do katalogových Ĝešení zahrnuty i individuální rodinné domy. Jejich vzhled i Ĝešení vycházelo starší zástavby. vČtšinou z rodinných domĤ, vzniklých v období první republiky v pĜímČstských obcích a v okrajových þástech mČst. Tyto byly typy domĤ se od tradiþní zástavby venkova velmi odlišují pĤdorysem, situováním parcel i PostupnČ do katalogových Ĝešení zahrnuty i individuální rodinné domy. Jejich vzhled iuprostĜed Ĝešení vycházelo velikostí, výjimkou nejsou ani ploché stĜechy, pro venkov zcela cizorodý prvek. Respektovány nebyly ani další vČtšinou z rodinných domĤ, vzniklých v období první republiky v pĜímČstských obcích a v okrajových þástech znaky typické pro náš venkov. Projekty nepoþítaly s drobným hospodaĜením obyvatel venkova a tak brzy bylyi mČst. Tyto typy domĤ se od tradiþní zástavby venkova velmi odlišují pĤdorysem, situováním uprostĜed parcel pozemky takových domĤ „vyzdobeny“ kĤlnami, chlívky a dalšími drobnými stavbami, které domácnosti velikostí, výjimkou nejsou ani ploché stĜechy, pro venkov zcela cizorodý prvek. Respektovány nebyly ani další potĜebovaly propro svĤj provoz. znaky typické náš venkov. Projekty nepoþítaly s drobným hospodaĜením obyvatel venkova a tak brzy byly

pozemky takových domĤ „vyzdobeny“ kĤlnami, chlívky a dalšími drobnými stavbami, které domácnosti PĜi plánování rodinného domu je potĜeba zvažovat vhodné Ĝešení nejen z hlediska úþelnosti a logiky potĜebovaly pronového svĤj provoz. provozu, ale i z hlediska vhodnosti pro dané prostĜedí. Jeho typické znaky by mČly ovlivnit vzhled nové stavby, velikost, osazení na parcele, použité zanedbány nemČly být ani navrhovaného PĜi plánování nového rodinného domumateriály, je potĜeba zvažovat by vhodné Ĝešení nejendetaily z hlediska úþelnosti aobjektu. logiky Nová stavba by mČla nejen uspokojovat potĜeby stavebníka, ale nemČla by poškodit okolní ani provozu, ale i z hlediska vhodnosti pro dané prostĜedí. Jeho typické znaky by mČly ovlivnit vzhled prostĜedí nové stavby, panorama obce. velikost, osazení na parcele, použité materiály, zanedbány by nemČly být ani detaily navrhovaného objektu. Nová stavba by mČla nejen uspokojovat potĜeby stavebníka, ale nemČla by poškodit okolní prostĜedí ani panorama obce.

49 49





Novostavby reagující na místní stavební typ Novostavby reagující na místní stavební typ

KromČĜížsko: PĤvodní koncový Ĝadový dĤm byl nahrazen novostavbou reagující svým vzhledem na okolní prostĜedí. KromČĜížsko: PĤvodní koncový Ĝadový dĤm byl nahrazen novostavbou reagující svým vzhledem na okolní prostĜedí.

HorĖácko: I novému domu by však více slušela jednoduchá šabrána. HorĖácko: I novému domu by však více slušela jednoduchá šabrána.

50 50





HorĖácko HorĖácko

Valašsko Valašsko

HorĖácko

Valašsko

Telþsko Telþsko

Telþsko Telþsko

Telþsko

Telþsko

51 51 51





JindĜichohradecko: Ukázka dobĜe urbanisticky zaþlenČného a architektonicky ztvárnČného obytného objektu JindĜichohradecko: Ukázka dobĜe urbanisticky zaþlenČného a architektonicky ztvárnČného obytného objektu

52 52

Stav po rozsáhlé pĜestavbČ.

PĤvodní objekt.

Stav po rozsáhlé pĜestavbČ.

PĤvodní objekt.





4.3.2

Nové objekty pro bydlení – bytové domy

Uspokojení po bydlení bydlení –nabytové venkovČ pomocí nájemních domĤ a bytĤ bylo podporováno zejména 4.3.2 Novépoptávky objekty pro domy v období socialismu. Kapacity i rozmČry tČchto objektĤ postupnČ narĤstaly. Takzvanými „bytovkami“ je poznamenána urbanistická struktura poþtu vesnic. ZpoþátkudomĤ pro nČa bylo i urþité hospodáĜské Uspokojení poptávky po bydlení navelkého venkovČ pomocí nájemních bytĤbudováno bylo podporováno zejména zázemí formou pomocných staveb (napĜ. pro chov drobného domácího zvíĜectva), v pozdČjší dobČ se už je o v období socialismu. Kapacity i rozmČry tČchto objektĤ postupnČ narĤstaly. Takzvanými „bytovkami“ takových doplĖkových zaĜízeních ani neuvažovalo. Typizované „bytovky“ bývaly þasto situovány zcela poznamenána urbanistická struktura velkého poþtu vesnic. Zpoþátku pro nČ bylo budováno i urþité hospodáĜské nahodile, tam, kde právČ bylostaveb volné (napĜ. místo, pro bez chov respektování stávající parcelace. zázemí formou pomocných drobnéhoprostĜedí domácíhoa zvíĜectva), v pozdČjšíNavíc dobČpostupnČ se už o vtakových jejich okolídoplĖkových vyrostly rĤznézaĜízeních pĜístavky a ani objekty, nahrazující chybČjící hospodáĜské zázemí. neuvažovalo. Typizované „bytovky“ bývaly þasto situovány zcela nahodile, tam, kde právČ bylo volné místo, bez respektování prostĜedí a stávající parcelace. Navíc postupnČ Domácí Ĝemeslné aktivity, drobného domácího zvíĜectva, zvýšené nároky nazázemí. skladovací prostory atp. patĜí v jejich okolí vyrostly rĤznéchov pĜístavky a objekty, nahrazující chybČjící hospodáĜské ke specifickým potĜebám venkovského života dodnes. V tradiþní zástavbČ byly potĜebné prostory samozĜejmostí. Tam, kdeĜemeslné se s nimiaktivity, nepoþítá – nejen pĜi výstavbČ domĤ, ale i nároky pĜi výstavbČ nových rodinných domĤ – Domácí chov drobného domácíhobytových zvíĜectva, zvýšené na skladovací prostory atp. patĜí hrozí, že prostĜedí bude nevhodnČ dotváĜeno ke specifickým potĜebám venkovského života dodnes. V tradiþní zástavbČ byly potĜebné prostory samozĜejmostí. nahodilým seskupením pĜístavkĤ a druhotných staveb, Tam, kde se s nimi nepoþítá – nejen pĜi výstavbČ bytových domĤ, ale i pĜi výstavbČ nových rodinných domĤ – mnohdy diskutabilní kvality. hrozí, že prostĜedí bude nevhodnČ dotváĜeno nahodilým seskupením pĜístavkĤ a druhotných staveb, Bydlení bytových domech mnohdy vdiskutabilní kvality. nebylo na venkovČ nikdy oblíbené a každý obyvatel – pokud mu to finanþní situace – dává pĜednost v rodinném Bydlení dovoluje v bytových domech nebylobydlení na venkovČ nikdy domČ. Bytové domy se proto na venkovČ nestaly nikdy oblíbené a každý obyvatel – pokud mu to finanþní typickou zástavbou. Pokud je nezbytné je stavČt (napĜ. situace dovoluje – dává pĜednost bydlení v rodinném vdomČ. pĜímČstských obcích), pak na je venkovČ potĜeba nestaly citlivČ uvážit Bytové domy se proto nikdy jejich situování, velikost pozemku a podle jejich úþelu typickou zástavbou. Pokud je nezbytné je stavČt (napĜ. (pro mladé rodiny, propak seniory) zajistit nezbytné v pĜímČstských obcích), je potĜeba citlivČ uvážit zázemí. jejich situování, velikost pozemku a podle jejich úþelu (pro mladé rodiny, pro seniory) zajistit nezbytné I bytové domy by mČly respektovat ráz vesnice a její zázemí. urbanistickou strukturu, neboĢ svými rozmČry zpravidla ovlivĖují blízké okolí,respektovat tak siluetu obce z dálkových I bytové jak domy by mČly ráz vesnice a její pohledĤ a jejich zaþlenČní je znaþnČ nároþné. Cílem urbanistickou strukturu, neboĢ svými rozmČry zpravidla by mČlo jak být,blízké aby objekty bytových vĤþi ovlivĖují okolí, tak siluetudomĤ obce zĤstaly z dálkových tradiþní zástavbČ a struktuĜe alespoĖ neutrální. Bytovými domy, které se na venkovČ jistČ budou stavČt, jsou pohledĤ a jejich zaþlenČní je znaþnČ nároþné. Cílem penziony pro seniory. by mČlo být, aby objekty bytových domĤ zĤstaly vĤþi tradiþní zástavbČ a struktuĜe alespoĖ neutrální. Bytovými domy, které se na venkovČ jistČ budou stavČt, jsou penziony pro seniory.

53 53





Není nutné bránit se vstupĤm nového architektonického projevu, ten by však mČl vycházet z tvoĜivé aplikace tradiþních prvkĤnového a zásad venkovských staveb z hluboké daného místa aplikace a jeho Není nutné strukturálních bránit se vstupĤm architektonického projevu,aten by však znalosti mČl vycházet z tvoĜivé specifických podmínek. tradiþních strukturálních prvkĤ a zásad venkovských staveb a z hluboké znalosti daného místa a jeho specifických podmínek. Obyvatelé bytových domĤ mČli mít zajištČno pohodlí bydlení v mČstském bytČ, spojené s výhodami bydlení na venkovČ na zahradu a pĜírodu, pĜípadnČ hospodáĜské zázemí, pokud je dĤm projektován Obyvatelé- návaznosti bytových domĤ mČli mít zajištČno pohodlí pĜimČĜené bydlení v mČstském bytČ, spojené s výhodami bydlení na pro domácnosti, u kterých se taková þinnost dá pĜedpokládat. venkovČ - návaznosti na zahradu a pĜírodu, pĜípadnČ pĜimČĜené hospodáĜské zázemí, pokud je dĤm projektován pro domácnosti, u kterých se taková þinnost dá pĜedpokládat. 4.3.3 Nové objekty pro obþanské vybavení 4.3.3 Nové objekty pro obþanské vybavení Významné objekty veĜejného charakteru, tvoĜící zaĜízení obþanského vybavení obce, bývaly zpravidla soustĜedČny v prostoru návsi, tj.charakteru, v nejexponovanČjším a nejvýznamnČjším Byly to zpravidla zejména Významné objekty veĜejného tvoĜící zaĜízení obþanského prostoru vybavení vesnice. obce, bývaly radnice (obecní úĜad), kostel, hostinec, prodejny základních potravin i ostatních potĜeb (papírnictví, soustĜedČny v prostoru návsi, tj. v nejexponovanČjším a nejvýznamnČjším prostoru vesnice. Byly to zejména domácí nČkteré kostel, provozovny Ĝemeselprodejny (pekaĜství, stolaĜství), potravin nČkdy zde situována i škola. radnice potĜeby) (obecníi úĜad), hostinec, základních i byla ostatních potĜeb (papírnictví, domácí potĜeby) i nČkteré provozovny Ĝemesel (pekaĜství, stolaĜství), nČkdy zde byla situována i škola.

Terezín, okr. Hodonín: PĜi zdaĜilé rekonstrukci budovy obecního úĜadu byly provedeny nejen architektonické úpravy vlastního objektu (pĤvodní plochá stĜecha Terezín, okr. Hodonín: byla nahrazena stĜechou sedlovou, byla zmČnČna velikost a tvar oken, význam budovy byl zdĤraznČn instalováním hodin), ale novČ bylo PĜi zdaĜilé rekonstrukci budovy bylo obecního úĜadudĜevČným, byly provedeny nejen architektonické úpravy vlastního (pĤvodní plochá stĜecha Ĝešeno i okolí (kovové oplocení nahrazeno byla vysázena nová zeleĖ, opravené chodníkyobjektu byly doplnČny laviþkami). byla nahrazena stĜechou sedlovou, byla zmČnČna velikost a tvar oken, význam budovy byl zdĤraznČn instalováním hodin), ale novČ bylo Ĝešeno i okolí (kovové oplocení bylo nahrazeno dĜevČným, byla vysázena nová zeleĖ, opravené chodníky byly doplnČny laviþkami).

54 54





V nČkterých typech obcí pĜebírá funkci centrálního prostoru napĜ. rozšíĜená ulice nebo prostor kolem nejvýznamnČjší kĜižovatky, kde je, podobnČ jako v prostoru návsi, soustĜedČno obþanské vybavení. V nČkterých typech obcí pĜebírá funkci centrálního prostoru napĜ. rozšíĜená ulice nebo prostor kolem Úprava a vzhled tohoto centrálního prostoru odedávna kulturní a hospodáĜské nejvýznamnČjší kĜižovatky, kde je, podobnČ jako byla v prostoru návsi,vizitkou soustĜedČno obþanské vybavení.úrovnČ obce. Obþanské vybavení v tomto prostoru situované bylo budováno postupnČ vždy v úmČrném rozsahu i velikosti tak, aby uspoĜádání a architektura objektĤ prostoru odpovídala dané funkci i typické místa. Dominantní Úprava a vzhled tohoto centrálního byla odedávna vizitkouurbanistické kulturní a struktuĜe hospodáĜské úrovnČ obce. objekty (kostely, kaple, významné budovy, pĜípadnČ malé zámky) byly umísĢovány na významných místech Obþanské vybavení v tomto prostoru situované bylo budováno postupnČ vždy v úmČrném rozsahu i velikosti tak, hlavního prostorua aarchitektura obvykle je doprovázela vzrostládané zeleĖ. aby uspoĜádání objektĤ odpovídala funkci i typické urbanistické struktuĜe místa. Dominantní

objekty (kostely, kaple, významné budovy, pĜípadnČ malé zámky) byly umísĢovány na významných místech V druhé polovinČ století jese výraznými vzrostlá objekty centrálních prostorĤ nČkterých obcí stala, vedle historických hlavního prostoru 20. a obvykle doprovázela zeleĖ. dominant, typizovaná nákupní stĜediska nebo rozsáhlé kulturní domy. V pĜevažujících pĜípadech jde o rušivé stavby, kontextu ostatní zástavby. Jejich architekturu výraz možné pĜizpĤsobovat V druhé vymykající polovinČ 20.sestoletí se výraznými objekty centrálních prostorĤi celkový nČkterých obcí jestala, vedle historických prostĜedí vesnice jen obtížnČ. Navíc jejich objemový rozsah i finanþní nároþnost provozu jsou v souþasné dobČ dominant, typizovaná nákupní stĜediska nebo rozsáhlé kulturní domy. V pĜevažujících pĜípadech jde o rušivé mnohde dĤvodem malého zájmu ze strany podnikatelĤ (provozovatelĤ), proto jsou v nČkterých obcích tyto stavby, vymykající se kontextu ostatní zástavby. Jejich architekturu i celkový výraz je možné pĜizpĤsobovat objekty (polo)prázdné a chátrají. prostĜedí vesnice jen obtížnČ. Navíc jejich objemový rozsah i finanþní nároþnost provozu jsou v souþasné dobČ mnohde dĤvodem malého zájmu ze strany podnikatelĤ (provozovatelĤ), objekty (polo)prázdné a chátrají.

proto jsou v nČkterých obcích tyto

PĜíklady zdaĜilé rekonstrukce venkovských domĤ na zaĜízení obþanské vybavenosti, v tomto pĜípadČ na zámeþnictví a autoopravnu. PĜíklady zdaĜilé rekonstrukce venkovských domĤ na zaĜízení obþanské vybavenosti, v tomto pĜípadČ na zámeþnictví a autoopravnu.

55 55





Výstavba dominantních objektĤ v centrech obcí není v souþasné dobČ pĜíliš þastá, nČkde jsou budovány napĜíklad nové kostely aobjektĤ kaple. Pro chybČjícíobcí obþanskou jsou vČtšinou rekonstruovány Výstavba dominantních v centrech není vvybavenost souþasné dobČ pĜíliš þastá, nČkde jsounevyužívané budovány objekty, nebytové prostory i rodinné domy atp. napĜíklad nové kostely a kaple. Pro chybČjící obþanskou vybavenost jsou vČtšinou rekonstruovány nevyužívané objekty, nebytové prostory i rodinné domy atp. Velkým problémem se však stává budování super a hypermarketĤ ve správních územích venkovských obcí poblíž mČst,sekde je možno levnČjia získat pozemkyve než ve mČstech, a kdevenkovských i projednávání a Velkýmvelkých problémem však stává snadnČji budováníasuper hypermarketĤ správních územích obcí schvalování tČchto rozvojových zámČrĤ se jeví investorĤm snadnČjší. To se vztahuje i na zĜizování nČkterých poblíž velkých mČst, kde je možno snadnČji a levnČji získat pozemky než ve mČstech, a kde i projednávání a dalších druhĤ zaĜízení obþanského vybavení, nejþastČji þerpacích rozsáhlými a dalšími schvalování tČchto rozvojových zámČrĤ se jeví investorĤm snadnČjší. stanic To se svztahuje i naparkovišti zĜizování nČkterých službami. dalších druhĤ zaĜízení obþanského vybavení, nejþastČji þerpacích stanic s rozsáhlými parkovišti a dalšími službami. Vývoj v oblasti obþanského vybavení není možné zastavit a je potĜeba reagovat na nové požadavky obyvatel i na podnikatelské zámČry. Zájmem obcínení v oblasti obþanského mČlo býtna pĜedevším : Vývoj v oblasti obþanského vybavení možné zastavit a vybavení je potĜebabyreagovat nové požadavky obyvatel i x zajistit obyvatelĤm i návštČvníkĤm pĜimČĜené služby a zásobování alespoĖ základním sortimentem zboží, na podnikatelské zámČry. Zájmem obcí v oblasti obþanského vybavení by mČlo být pĜedevším : xx zajistit zajistit obyvatelĤm pĜimČĜenou dostupnost zaĜízení obþanského vybavení, i návštČvníkĤm pĜimČĜené služby a zásobování alespoĖ základním sortimentem zboží, udržet atraktivitu centra obce azaĜízení soustĜedit vhodná zaĜízení obþanského vybavení do tohoto místa, xx zajistit pĜimČĜenou dostupnost obþanského vybavení, xx zamezit nadmČrnému pĜetČžování obcí projíždČjící automobilovou dopravou pĜi návštČvách a udržet atraktivitu centra obce a soustĜedit vhodná zaĜízení obþanského vybavení do tohoto místa, zásobování nČkterých zaĜízení obþanského vybavení. x zamezit nadmČrnému pĜetČžování obcí projíždČjící automobilovou dopravou pĜi návštČvách a zásobování nČkterých zaĜízení obþanského vybavení. Obce by si mČly, pokud chtČjí ovlivnit rozmístČní i dimenzování zaĜízení obþanského vybavení, poĜídit aktualizovat územnČ plánovací dokumentaci. Již i ve fázi pĜípravy je nutné vČnovat vybavení, zvláštní pozornost Obce by si -mČly, pokud chtČjí ovlivnit rozmístČní dimenzování zaĜízení obþanského poĜídit formulování potĜeb a možností situování a dimenzování obþanských zaĜízení. Východiskem jsou pozornost odborné aktualizovat - územnČ plánovací dokumentaci. Již ve fázi pĜípravy je nutné vČnovat zvláštní analýzy území a jeho možností, analýzy kupní síly obyvatel, zájmu o provozování (výstavbu) zaĜízení, formulování potĜeb a možností situování a dimenzování obþanských zaĜízení. Východiskem jsou odborné sortimentního atd. Takové analýzy, nezávislými by mČly být poĜízeny analýzy územízamČĜení a jeho možností, analýzy kupnízpracované síly obyvatel, zájmu odborníky, o provozování (výstavbu) zaĜízení,i v pĜípadČ, že obec má schválenou územnČ plánovací dokumentaci, ale problematika nČkterých nových druhĤi sortimentního zamČĜení atd. Takové analýzy, zpracované nezávislými odborníky, by mČly být poĜízeny obþanského vybavení (napĜ. supermarketĤ, benzinových þerpadel atd.) v ní není dostateþnČ Ĝešena. ZávČry v pĜípadČ, že obec má schválenou územnČ plánovací dokumentaci, ale problematika nČkterých nových druhĤ odborných mohou vyvolat i nutnost dokumentaci aktualizovat. obþanskéhoanalýz vybavení (napĜ. supermarketĤ, benzinových þerpadel atd.) v ní není dostateþnČ Ĝešena. ZávČry odborných analýz mohou vyvolat i nutnost dokumentaci aktualizovat. Obce, pokud chtČjí ovlivnit lokalizaci a rozsah sítČ obþanských zaĜízení, vedle poĜízení územnČ plánovací dokumentace, mohouovlivnit využít lokalizaci i další opatĜení, která provozování výstavbu potĜebných zaĜízení. PĜi Obce, pokud chtČjí a rozsah sítČmotivují obþanských zaĜízení,a vedle poĜízení územnČ plánovací rozhodování o tČchto opatĜeních je nutné vycházet opČt ze znalosti území a potĜeb obyvatel, znalosti dokumentace, mohou využít i další opatĜení, která motivují provozování a výstavbu potĜebných zaĜízení. PĜi souþasného a deficitĤ obþanského vybavení a urbanistických i technických v obci. Vyplatí se rozhodování stavu o tČchto opatĜeních je nutné vycházet opČt ze znalosti území podmínek a potĜeb obyvatel, znalosti posoudit i možnosti se sousedními obcemi. V rámci této þinnosti mohou obcev na svém území, souþasného stavu a spolupráce deficitĤ obþanského vybavení a urbanistických i technických podmínek obci. Vyplatí se pĜípadnČ i na území mikroregionu, vytipovat lokality, které by bylo vhodné nabídnout potenciálním zájemcĤm posoudit i možnosti spolupráce se sousedními obcemi. V rámci této þinnosti mohou obce na svém území, z Ĝad investorĤ. Mezi nejefektivnČjší ovlivnČníkteré sítČ obþanského vybavení obcí patĜí: pĜípadnČ i na území mikroregionu, nástroje vytipovatk lokality, by bylo vhodné nabídnout potenciálním zájemcĤm z Ĝad investorĤ. Mezi nejefektivnČjší nástroje k ovlivnČní sítČ obþanského vybavení obcí patĜí: 56 56





x xx x

xxx xx x x x

realitní politika ( napĜ. stanovení podmínek, za kterých budou prodány pozemky, které obec vlastní, možnost výhodného pronájmu vhodných pozemkĤ pro urþité obþanské vybavení atd.), realitní ( napĜ. stanovení podmínek, za kterých budou pozemky, kteréaktivit obec vvlastní, nepĜímápolitika podpora podnikání v oblasti obþanského vybavení (napĜ.prodány podpora obchodních centru realitní politika ( napĜ. stanovení podmínek, za kterých budou prodány pozemky, které obec vlastní, možnost výhodného pronájmu vhodných pozemkĤ pro urþité obþanské vybavení atd.), obce formou daĖových úlev, nízké nájmy pro urþité aktivity atd.), možnost výhodného pronájmuv vhodných pozemkĤ pro urþité obþanské vybavení atd.), nepĜímáobce podpora podnikání oblasti obþanského vybavení (napĜ. podpora obchodních v centru úþast v rozvojových projektech (napĜ. pozitivní ovlivĖování výstavby chybČjícíaktivit vybavenosti nepĜímá podpora podnikání v oblasti obþanského vybavení (napĜ. podpora obchodních aktivit v centru obce formou daĖových úlev, nízké nájmy pro urþité aktivity atd.), ve vybraných lokalitách úlev, spoluúþastí obce pro na budování technické infrastruktury), obce formou daĖových nízké nájmy urþité aktivity atd.), úþast obce v rozvojových (napĜ. pozitivní ovlivĖování vybavenosti regulativy územnČ plánovací projektech dokumentace (jednoznaþné, srozumitelné výstavby a pĜesnČ chybČjící formulované regulaþní úþast obce v rozvojových projektech (napĜ. pozitivní ovlivĖování výstavby chybČjící vybavenosti ve vybraných lokalitáchvyjádĜení spoluúþastížádoucí obce navelikosti budovánírozvojových technické infrastruktury), zásady, jednoduché ploch, vyjádĜení pĜedmČtu a rozsahu ve vybraných lokalitách spoluúþastí obce na (jednoznaþné, budování technické infrastruktury), regulativy územnČ plánovací dokumentace srozumitelné a pĜesnČ formulované regulaþní regulace, stanovení limitĤ atd.). regulativyjednoduché územnČ plánovací dokumentace (jednoznaþné, srozumitelné pĜesnČ formulované zásady, vyjádĜení žádoucí velikosti rozvojových ploch, avyjádĜení pĜedmČtu a regulaþní rozsahu zásady, jednoduché vyjádĜení žádoucí velikosti rozvojových ploch, vyjádĜení pĜedmČtu a rozsahu regulace, stanovení limitĤ atd.). regulace, stanovení limitĤ atd.).

PĜíklady nových þerpacích stanic pohonných hmot, které jsou v souladu s okolní zástavbou.

4.3.4

PĜíklady nových þerpacích stanic pohonných hmot, které jsou v souladu s okolní zástavbou. PĜíklady nových þerpacích stanic pohonných hmot, které jsou v souladu s okolní zástavbou.

Nové objekty pro zemČdČlskou výrobu

4.3.4 Nové objekty Architektura staveb pro pro zemČdČlskou zemČdČlskou výrobu výrobu vyplývala vždy logicky z jejich funkce. Vyznaþovala se 4.3.4 Nové objekty pro zemČdČlskou výrobu jednoduchostí forem i detailĤ a byla v dokonalé harmonii s okolní pĜírodou i zástavbou. Navázat na tyto tradice Architektura zemČdČlskou výrobu výstavby, vyplývalaalevždy logicky z jejich preferování funkce. Vyznaþovala se bylo zpoþátkustaveb snahoupro i pováleþné zemČdČlské pozdČji - v dĤsledku ekonomických Architektura zemČdČlskou výrobuharmonii vyplývala vždy logicky z jejich funkce. Vyznaþovala se jednoduchostístaveb forem i pro detailĤ a byla v dokonalé s okolní pĜírodou i zástavbou. Navázat na tyto tradice jednoduchostí forem i detailĤ a byla v dokonalé harmonii s okolní pĜírodou i zástavbou. Navázat na tyto tradice bylo zpoþátku snahou i pováleþné zemČdČlské výstavby, ale pozdČji - v dĤsledku preferování ekonomických bylo zpoþátku snahou i pováleþné zemČdČlské výstavby, ale pozdČji - v dĤsledku preferování ekonomických 57 57 57





pĜístupĤ - se postupnČ vytrácely ( byly potlaþovány) potĜeby estetického vzhledu zemČdČlských objektĤ i ohledy na specifické urbanistické a krajinné podmínky místa.potĜeby estetického vzhledu zemČdČlských objektĤ i ohledy pĜístupĤ - se postupnČ vytrácely ( byly potlaþovány) na specifické urbanistické a krajinné podmínky místa. Se zmČnou pĜístupu k hospodaĜení a s postupem kolektivizace zemČdČlství vyrostly v blízkosti vesnic zemČdČlské mnohdy typizované,akteré se svým mČĜítkem i vzhledem zcela vymykají venkovské Se zmČnou areály, pĜístupu k hospodaĜení s postupem kolektivizace zemČdČlství vyrostly typické v blízkosti vesnic architektuĜe. Tyto stavby byly mnohdy v provozu pĜes celou Ĝadu závad provozních, hygienických zemČdČlské areály, mnohdy typizované, které se svým mČĜítkem i vzhledem zcela vymykají typické venkovskéi zootechnických, údržby. SoubČžnČ však zĤstaly bez hygienických využití mnohéi architektuĜe. Tyto které stavbyještČ bylystupĖovala mnohdy zanedbanost v provozu pĜes celou Ĝadu závad provozních, hospodáĜské þásti starších venkovských usedlostí a postupnČ zchátraly. zootechnických, které ještČ stupĖovala zanedbanost údržby. SoubČžnČ však zĤstaly bez využití mnohé hospodáĜské þásti starších venkovských usedlostí a postupnČ zchátraly.

PĜíklady citlivČ rekonstruovaných zemČdČlských usedlostí využívaných pro agroturistiku. PĜíklady citlivČ rekonstruovaných zemČdČlských usedlostí využívaných pro agroturistiku.

ZmČna života na vesnici po roce 1989, návrat pĤdy a majetku vlastníkĤm v restituci, novČ se utváĜející názory mladých lidí a na omezené jejich pracovního místČ pĜináší nČkteré zmČny v hospodaĜení ZmČna života vesnici možnosti po roce 1989, návrat pĤdyuplatnČní a majetkuvvlastníkĤm v restituci, novČ se utváĜející názory imladých v pojetí zemČdČlských objektĤ a staveb. lidí a omezené možnosti jejich pracovního uplatnČní v místČ pĜináší nČkteré zmČny v hospodaĜení i v pojetí zemČdČlských objektĤ a staveb. V souþasnosti lze doporuþit vhodný pĜístup k úpravám a výstavbČ zejména pro následující typy hospodáĜských objektĤ: V souþasnosti lze doporuþit vhodný pĜístup k úpravám a výstavbČ zejména pro následující typy hospodáĜských x hospodáĜské pĜíslušenství vesnického rodinného domu, které je s obytnou þástí situováno na jednom objektĤ: x pozemku, hospodáĜské pĜíslušenství vesnického rodinného domu, které je s obytnou þástí situováno na jednom pozemku, 58 58





x hospodáĜská usedlost (statek), x rodinná farma, ležící mimo intravilán obce na obdČlávané pĤdČ, xx stĜedisko zemČdČlské výroby, skladování a služeb, využívající areál bývalého zemČdČlského družstva hospodáĜská usedlost (statek), (státního statku). x rodinná farma, ležící mimo intravilán obce na obdČlávané pĤdČ, x stĜedisko zemČdČlské výroby, skladování a služeb, využívající areál bývalého zemČdČlského družstva HospodáĜské pĜíslušenství rodinného domu nemá charakter výroby a slouží k samozásobení rodiny. Vedle (státního statku). prostorĤ pro chování domácích zvíĜat mívá pĜíruþní sklady krmiva a steliva, prostory pro domácí porážku a zpracování masa, sklady nezbytné pĜíruþní techniky a náĜadí, pĜípadnČ skleník a sklad zahradních HospodáĜské pĜíslušenství rodinného domuzemČdČlské nemá charakter výroby a slouží k samozásobení rodiny. Vedle plodin. K existenci hospodáĜského pĜíslušenství, zejména k chovu domácích zvíĜat, se vztahuje Ĝada prostorĤ pro chování domácích zvíĜat mívá pĜíruþní sklady krmiva a steliva, prostory pro domácí porážku a legislativních pĜedpisĤ. Tyto pĜedpisy je nutné pĜi rekonstrukcích stávajícího pĜíslušenství i výstavČ nového zpracování masa, sklady nezbytné pĜíruþní zemČdČlské techniky a náĜadí, pĜípadnČ skleník a sklad zahradních zaĜízení týkající sepĜíslušenství, architektonického ĜešeníkobjektĤ hospodáĜského a jejich plodin. Kdodržet. existenci Zásady hospodáĜského zejména chovu domácích zvíĜat,pĜíslušenství se vztahuje Ĝada zaþlenČní do urbanistické struktury jsou stejné jako pro rodinné domy (viz kapitola 4.3.1). legislativních pĜedpisĤ. Tyto pĜedpisy je nutné pĜi rekonstrukcích stávajícího pĜíslušenství i výstavČ nového zaĜízení dodržet. Zásady týkající se architektonického Ĝešení objektĤ hospodáĜského pĜíslušenství a jejich spotĜebu rodiny jsou domy vhodné pĤvodní statky a usedlosti Pro zemČdČlskou þinnoststruktury pĜesahující zaþlenČní do urbanistické jsou stejné jako pro rodinné (viz pĜedevším kapitola 4.3.1). s dalšími hospodáĜskými objekty. Vzhledem k jejich stáĜí, pĜípadnČ zhoršenému stavebnímu stavu i zastaralým provozním podmínkám, nutné jespotĜebu modernizovat a dostavovat. Dostavba musí spojovat i nové rodiny jsou vhodné pĜedevším pĤvodní statky staré a usedlosti Pro zemČdČlskou þinnost jepĜesahující objekty usedlosti do provoznČ, stavebnČ i architektonicky uceleného logického souboru, kde þást hospodáĜská je s dalšími hospodáĜskými objekty. Vzhledem k jejich stáĜí, pĜípadnČ zhoršenému stavebnímu stavu i zastaralým oddČlena od þásti obytné, a kde jsou provozním podmínkám, je nutné je modernizovat a dostavovat. Dostavba musí spojovat staré i nové respektovány souþasné hygienické i další objekty usedlosti do provoznČ, stavebnČ i architektonicky uceleného logického souboru, kde þást hospodáĜská je podmínky a pĜedpisy. oddČlena od þásti obytné, a kde jsou respektovány souþasné hygienické i další Rodinná je hospodáĜský soubor objektĤ podmínkyfarma a pĜedpisy. s obydlím, kde hospodaĜí jedna rodina sRodinná pĜípadnými zamČstnanci. farma jedalšími hospodáĜský soubor objektĤ V oblastech vhodných pro turistický ruch s obydlím, kde hospodaĜí jedna rodina (agroturistiku) je možno využívat prostory s pĜípadnými dalšími zamČstnanci.i pro ubytování hostĤ. proAby byla farma V oblastech vhodných turistický ruch rentabilní, osvČdþuje se podle zahraniþních (agroturistiku) je možno využívat prostory i zkušeností její specializace napĜ.byla na chov a pro ubytování hostĤ. Aby farma výkrm skotu, prasat, ovcí, drĤbeže atd. nebo rentabilní, osvČdþuje se podle zahraniþních na pČstování nČkolika základních plodin, zkušeností její specializace napĜ. na chov a zelináĜství atd. Rozsah a vzhled objektĤ musí výkrm skotu, prasat, ovcí, drĤbeže atd. nebo vycházet z funkce a zamČĜení farmy. plodin, Tento na pČstování nČkolika základních druh hospodáĜských zaĜízení nejþastČji vzniká Nové hospodáĜské pĜíslušenství. zelináĜství atd. Rozsah a vzhled objektĤ musí vycházet z funkce a zamČĜení farmy. Tento druh hospodáĜských zaĜízení nejþastČji vzniká Nové hospodáĜské pĜíslušenství. 59 59





modernizací a dostavbou pĤvodních dvorcĤ v krajinČ, budovány jsou však i objekty a areály zcela nové. Vedle vlastních objektĤ je nezbytné zvažovat i komunikaþní napojení tohoto komplexu, je anutno respektovat veškeré modernizací a dostavbou pĤvodních dvorcĤ v krajinČ, budovány jsou však i objekty areály zcela nové. Vedle hygienické požadavky a pĜedpisy, požadavky na bezpeþnost i rentabilitu provozu. Pamatovat je potĜeba i na vlastních objektĤ je nezbytné zvažovat i komunikaþní napojení tohoto komplexu, je nutno respektovat veškeré manipulaþní prostory, požadavky požární bezpeþnosti, hygieny práce, veterinární ochrany zvíĜat atd. hygienické požadavky a pĜedpisy, požadavky na bezpeþnost i rentabilitu provozu. Pamatovat je potĜeba i na manipulaþní prostory, požadavky požární bezpeþnosti, hygieny práce, veterinární ochrany zvíĜat atd. Rodinné farmy v krajinČ vyžadují vysoce odborný pĜístup a citlivé architektonické Ĝešení, neboĢ jsou þasto viditelné dálkových pohledĤ. I v pĜípadČ novČ pĜístup budovaného komplexu je nutno respektovat danéjsou prostĜedí. Rodinné zfarmy v krajinČ vyžadují vysocezcela odborný a citlivé architektonické Ĝešení, neboĢ þasto ObecnČ lze doporuþit zejména : viditelné z dálkových pohledĤ. I v pĜípadČ zcela novČ budovaného komplexu je nutno respektovat dané prostĜedí. x sklonité stĜechyzejména s jednotnými sklony na všech budovách, ObecnČ lze doporuþit : xx jednoduché ztvárnČní obvodových sklonité stĜechy s jednotnými sklonystČn, na všech budovách, xx jednoduché þlenČní prĤþelí na jednoduché tvary, ztvárnČní obvodových stČn, xx sjednocení otvorĤ prĤþelí, tvary, þlenČní prĤþelí na vjednoduché pĜiznání, nebo i zvýraznČní xx sjednocení otvorĤ v prĤþelí,typických konstrukþních detailĤ, xx doplnČní siluety farmy vysokou zelení.konstrukþních detailĤ, pĜiznání, nebo i zvýraznČní typických x doplnČní siluety farmy vysokou zelení. StĜediska zemČdČlské výroby, skladování a služeb (soukromá i jiná) mohou být zamČĜena na živoþišnou nebo rostlinnou zemČdČlské výrobu nebovýroby, na zemČdČlské služby (výrobu krmnýchi smČsí, smČsí být na hnojení a ochranu pĤd, opravy nebo StĜediska skladování a služeb (soukromá jiná) mohou zamČĜena na živoþišnou zemČdČlské techniky atd.). Zpravidla využívají stavební fond budovaný pro družstevní a státní zemČdČlské rostlinnou výrobu nebo na zemČdČlské služby (výrobu krmných smČsí, smČsí na hnojení a ochranu pĤd, opravy organizace, který je atd.). však Zpravidla nutné stavebnČ upravit, abyfond vyhovoval soudobým podmínkám a požadavkĤm. zemČdČlské techniky využívají stavební budovaný pro družstevní a státní zemČdČlské Prostorové uspoĜádání odpovídá dobČ vzniku a úrovni údržby, architektonická hodnota staveb a bývá organizace, který je však nutné stavebnČ upravit, aby vyhovoval soudobým podmínkám a prostĜedí požadavkĤm. velmi nízká. Prostorové uspoĜádání odpovídá dobČ vzniku a úrovni údržby, architektonická hodnota staveb a prostĜedí bývá velmi nízká. Hlavními zásadami pro modernizaci a dostavbu tČchto stĜedisek jsou : x odstranČní zchátralých a závadných objektĤjsou a staveb, pĜístavkĤ a provizorií, Hlavními zásadaminefunkþních, pro modernizaci a dostavbu tČchto stĜedisek : xx opravy a modernizace zbylých objektĤ a jejich úpravy pro nové využití (vhodné je maximálnČ využit odstranČní nefunkþních, zchátralých a závadných objektĤ a staveb, pĜístavkĤ a provizorií, stávající nosné konstrukce, upravit vnitĜní prostory, opravit obvodové pláštČ a obnovit vybavení), x opravy a modernizace zbylých objektĤ a jejich úpravy pro nové využití (vhodné je maximálnČ využit x promyšlená dostavba chybČjících objektĤ a zaĜízení, stávající nosné konstrukce, upravit vnitĜní prostory, opravit obvodové pláštČ a obnovit vybavení), úþinná likvidace odpadních vod, objektĤ a zaĜízení, xx promyšlená dostavba chybČjících xx úprava vnitĜních komunikací, úþinná likvidace odpadních vod, xx obnova a nová výsadba zelenČ. úprava vnitĜních komunikací, x obnova a nová výsadba zelenČ. Zásahy a úpravy je nezbytné provádČt v souladu s dobĜe promyšlenou provozní koncepcí, která se zabývá iZásahy vazbamia aúpravy pĤsobením stĜediska na širšívokolí a v souladu územnČ plánovací dokumentací je nezbytné provádČt souladu s dobĜe s promyšlenou provozní koncepcí,(pĜípadnČ která se územnČ zabývá i vazbami a pĤsobením stĜediska na širší okolí a v souladu s územnČ plánovací dokumentací (pĜípadnČ územnČ 60 60



NOVÉ STAVBY PRO VENKOV NOVÉ NOVÉ STAVBY STAVBY PRO PRO VENKOV VENKOV

4. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU 4. 4. ZÁSADY ZÁSADY A A DOPORUýENÍ DOPORUýENÍ PRO PRO NOVOU NOVOU VÝSTAVBU VÝSTAVBU

plánovacími podklady) obce. Spojení logiky provozu, efektivity zaĜízení a dalších technických podmínek s požadavky na estetiku je pro prostĜedí nutné. plánovacími podklady) obce. Spojení logiky provozu, efektivity zaĜízení a dalších technických podmínek plánovacími podklady) Spojení efektivity zaĜízení dalších podmínek splánovacími požadavky na estetiku obce. je pro prostĜedí nutné. provozu, podklady) obce. Spojení logiky logiky provozu, efektivity zaĜízení a apozemkové dalších technických technických V této souvislosti je potĜeba pĜipomenout nezbytnou návaznost na komplexní úpravy, kterépodmínek mají vést ss požadavky na estetiku je pro prostĜedí nutné. požadavky na estetiku je pro prostĜedí nutné. k posílení ekologické stability krajiny a zlepšení její dopravní prostupnosti. V jejich rámci je potĜeba Ĝešit snížení V této souvislosti je potĜeba pĜipomenout nezbytnou návaznost na komplexní pozemkové úpravy, které mají vést zatížení obce prĤjezdnou dopravou, kteránezbytnou je vyžadována pro obsluhu stĜediska.pozemkové úpravy, které mají vést V této je návaznost na k posílení ekologické stabilitypĜipomenout krajiny a zlepšení její dopravní prostupnosti. V jejich rámci jeúpravy, potĜebakteré Ĝešitmají snížení V této souvislosti souvislosti je potĜeba potĜeba pĜipomenout nezbytnou návaznost na komplexní komplexní pozemkové vést kzatížení posílení ekologické stability krajiny a zlepšení její dopravní prostupnosti. V jejich rámci je potĜeba Ĝešit snížení obce prĤjezdnou která je vyžadována pro obsluhu stĜediska. kNení posílení ekologické stability krajiny a zlepšení její dopravní prostupnosti. V jejich rámci je snížení pravdČpodobné, že dopravou, by se podobné areály a komplexy budovaly novČ. Naopak sepotĜeba zdá, Ĝešit že nČkteré zatížení obce dopravou, která je pro obsluhu stĜediska. zatíženíbudou obce prĤjezdnou prĤjezdnou dopravou, která je vyžadována vyžadována obsluhu stĜediska. objekty ještČ uvolĖovány a bude možné je využívatpro k jiným úþelĤm než pro zemČdČlskou výrobu, napĜ. pro Není pravdČpodobné, že by se podobné areály a komplexy budovaly novČ. Naopak se zdá, že nČkteré Ĝemeslnou výrobu, služby nebo skladování. Není že areály komplexy budovaly Naopak se že nČkteré objekty budou ještČ uvolĖovány bude možné k jiným úþelĤmnovČ. než pro zemČdČlskou výrobu, pro Není pravdČpodobné, pravdČpodobné, že by by se se apodobné podobné areályje a avyužívat komplexy budovaly novČ. Naopak se zdá, zdá, že napĜ. nČkteré objekty budou ještČ uvolĖovány a bude možné je využívat k jiným úþelĤm než pro zemČdČlskou výrobu, napĜ. Ĝemeslnou výrobu, nebo skladování. objekty budou ještČslužby uvolĖovány a bude možné je využívat k jiným úþelĤm než pro zemČdČlskou výrobu, napĜ. pro pro Ĝemeslnou výrobu, služby nebo skladování. Ĝemeslnou výrobu, služby nebo skladování. 4.3.5 Nové objekty pro ostatní výrobu 4.3.5 4.3.5 4.3.5

Nové objekty pro ostatní výrobu Nové objekty objekty pro pro ostatní ostatní výrobu výrobu Nové

Sušárna. Sušárna. Sušárna. Sušárna.

V návaznosti na zmČny ve zpĤsobu hospodaĜení, ceny pozemkĤ i tlaku V návaznosti na zmČny ve zpĤsobu na vytváĜenínanových pracovních V zmČny ve hospodaĜení, ceny pozemkĤ i tlaku V návaznosti návaznostise na zmČny ve zpĤsobu zpĤsobu pĜíležitostí dá oþekávat, že hospodaĜení, ceny pozemkĤ ii tlaku na vytváĜení ceny nových pracovních hospodaĜení, pozemkĤ tlaku vna nČkterých obcích, zejména v okolí pracovních pĜíležitostí se nových dá oþekávat, že na vytváĜení vytváĜení nových pracovních mČst, budesezájem stavČt nové pĜíležitostí dá oþekávat, že v nČkterých obcích, zejména v okolí pĜíležitostí se dá oþekávat, že výrobní objekty. zejména V takových v nČkterých obcích, v okolí mČst, budeobcích, zájemzejména stavČt v nové v nČkterých okolí pĜípadech je nutno obcím mČst, zájem stavČt nové výrobní V takových mČst, bude budeobjekty. zájem stavČt nové jednoznaþnČ doporuþit poĜízení výrobní objekty. V takových pĜípadech je nutno obcím výrobní plánovací objekty. dokumentace, V takových územnČ pĜípadech je nutno obcím jednoznaþnČ doporuþit poĜízení pĜípadech je nutno obcím která odbornČ doporuþit vyhodnotí poĜízení pĜínosy, jednoznaþnČ územnČ plánovací dokumentace, jednoznaþnČ doporuþit poĜízení rizika a plánovací dĤsledkydokumentace, související územnČ která odbornČ vyhodnotí pĜínosy, územnČ plánovací dokumentace, skterá realizací jednotlivých odbornČ vyhodnotí pĜínosy, rizika a dĤsledky související která odbornČ vyhodnotí podnikatelských zámČrĤ související a pĜínosy, stanoví rizika a dĤsledky s realizací jednotlivých rizika a dĤsledky související podmínky, zásady a regulativy, s podnikatelských zámČrĤjednotlivých a stanoví s realizací realizací které mohou zámČrĤ ovlivnitjednotlivých koneþné podnikatelských stanoví podmínky, zásady a regulativy, podnikatelských zámČrĤ i a a funkþnČ stanoví objemovČ prostorové podmínky, zásady a regulativy, které mohou ovlivnita regulativy, koneþné podmínky, zásady provozní Ĝešení. ovlivnit koneþné které mohou objemovČ prostorové funkþnČ které mohou ovlivnit i koneþné objemovČ prostorové provozní objemovČĜešení. prostorové ii funkþnČ funkþnČ provozní provozní Ĝešení. Ĝešení.

61 61 61 61





Táborsko: Objekty nové pily nenarušují urbanistickou strukturu obce. Táborsko: Objekty nové pily nenarušují urbanistickou strukturu obce.

62 62





4.3.6

Nové objekty pro rekreaci a cestovní ruch

Také zájmu o výstavbu objektĤ pro rekreaci 4.3.6 pĜi Nové objekty pro rekreaci a cestovní ruch a cestovní ruch je vhodné vyhodnotit rizika a dopady podnikatelských zámČrĤ a v územnČ plánovací dokumentaci stanovit podmínky, zásady a regulativy, které budou usmČrĖovat prostorové a funkþní Ĝešení.pro Žádoucí a podporovaný rozvojjecestovního ruchu bohužel Také pĜi zájmu o výstavbu objektĤ rekreaci a cestovní ruch vhodné vyhodnotit rizikadoprovázejí a dopady nČkdy i velmi negativní jevy. Tendencí je napĜíklad budovat v rekreaþních a pĜírodnČ atraktivních oblastech podnikatelských zámČrĤ a v územnČ plánovací dokumentaci stanovit podmínky, zásady a regulativy, které budou megalomanské penziony a malé venkovských chaloupky pĜestavovat na velké ubytovací kapacity. Jejich usmČrĖovat prostorové a funkþní Ĝešení. Žádoucí a podporovaný rozvoj cestovního ruchu bohužel doprovázejí vzhled i využití se tak zcela vymyká charakteru pĤvodní vesnické zástavby. nČkdy i velmi negativní jevy. Tendencí je napĜíklad budovat v rekreaþních a pĜírodnČ atraktivních oblastech megalomanské penziony a malé venkovských chaloupky pĜestavovat na velké ubytovací kapacity. Jejich Zejména v pĜíhraniþních prĤvodním pĤvodní jevem rozvoje turistického vzhled i využití se tak zcelaoblastech vymyká charakteru vesnické zástavby. ruchu jsou i více-ménČ provizorní tržnice a shluky stánkĤ, nabízející podivné zboží, rĤzné noþní kluby a podniky, urþené turistice zcela speciálního zamČĜení. Existence oblastech takových Zejména v pĜíhraniþních prĤvodním jevem rozvoje turistického ruchu jsou i více-ménČ provizorní pĜíhraniþních nákupních a zábavních tržnice a shluky stánkĤ, nabízející podivné zboží, rĤzné noþní kluby a podniky, urþené turistice zcela speciálního zaĜízení obcí zamČĜení. je vČtšinou Existenceobyvatel takových vnímána spíše negativnČ. PĜínosem pĜíhraniþních nákupních a zábavních podobných pro obce je však zaĜízení je aktivit vČtšinou obyvatel obcí pĜíjem z daní a poplatkĤ, plynoucí do vnímána spíše negativnČ. PĜínosem jejich rozpoþtu, pĜípadnČ i nabídka podobných aktivit pro obce je však pracovních Je však pĜíjem z daní pĜíležitostí. a poplatkĤ, plynoucí do nezbytné tyto aktivity kultivovat a jejich rozpoþtu, pĜípadnČ i nabídka nedopustit pĜekroþení únosnosti. pracovních pĜíležitostí. Je však nezbytné tyto aktivity kultivovat a Žádoucí smČrování a únosnosti. podpora rozvoje nedopustit pĜekroþení cestovního ruchu by mČlo vycházet z poznánísmČrování a vyhodnocení potenciálu Žádoucí a podpora rozvoje cestovního ruchu v pĜíslušné oblasti cestovního ruchu by mČlo vycházet (viz PĜíloha 6.5, 6.6). z poznání a vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu v pĜíslušné oblasti (viz PĜíloha 6.5, 6.6). Restaurace na Valašsku, dobrý dojem kazí pouze Ĝešení odvodu dešĢové vody. Restaurace na Valašsku, dobrý dojem kazí pouze Ĝešení odvodu dešĢové vody.

63 63





To pomĤže urþit a zĜetelnČji ukázat rozvojové možnosti daného souvislostech. Jednotlivé regionyukázat a oblasti pak mohou zamČĜit na To pomĤže urþit a zĜetelnČji rozvojové možnosti daného budou nejlépe odpovídat konkrétním místním podmínkám. souvislostech. Jednotlivé regiony a oblasti pak mohou zamČĜit na

území v širších prostorových i vČcných ty smČry rozvoje prostorových cestovního ruchu, které území v širších i vČcných ty smČry rozvoje cestovního ruchu, které

budou nejlépe odpovídat konkrétním místním podmínkám. Plánování a realizace objektĤ a služeb pro cestovní ruch by mČlo vycházet z komplexní rozvahy obce (pĜípadnČ více obcí, pokud se dohodnou vzájemné spolupráci), která stanoví jakáz zaĜízení a služby v zájmu obce Plánování a realizace objektĤ a na služeb pro cestovní ruch by mČlo vycházet komplexní rozvahyjeobce (pĜípadnČ podporovat. více obcí, pokud se dohodnou na vzájemné spolupráci), která stanoví jaká zaĜízení a služby je v zájmu obce podporovat. 4.3.7 Využití stávajících objektĤ k novým úþelĤm 4.3.7 Využití stávajících objektĤ k novým úþelĤm Problémem mnoha venkovských obcí Problémem mnoha v souþasné dobČ jsou venkovských obcí neudržované objekty, které v souþasné dobČ jsou již nesloužíobjekty, pĤvodnímu neudržované které úþelu, ani nejsou jinak již neslouží pĤvodnímu využívány. Tyto chátrající úþelu, ani nejsou jinak nevyužívané objekty využívány. Tyto chátrající zhoršují prostĜedí obcí. nevyužívané objekty Pokud jsou to hospodáĜské zhoršují prostĜedí obcí. objekty, které byly Pokud jsou to hospodáĜské pĤvodnČ JZD objekty, v majetku které byly nebo státu (státního statku) pĤvodnČ v majetku JZD bývají navíc(státního þasto zatíženy nebo státu statku) dlouhodobou ekologickou bývají navíc þasto zatíženy zátČží, což ekologickou odrazuje dlouhodobou pĜípadné zájemce o zátČží, což odrazuje podnikání. Obtížná pĜípadné zájemce bývá o nČkdy i identifikace podnikání. Obtížná bývá majetkoprávních vztahĤ, nČkdy i identifikace ani jednání s pĤvodními majetkoprávních vztahĤ, vlastníky o novém využití ani jednání s pĤvodními nebývá bez obtíží. vlastníky o novém využití nebývá bez obtíží. 64 64

Bývalá škola, novČ využitá jako penzion pro seniory. Bývalá škola, novČ využitá jako penzion pro seniory.





Prvním krokem, který obec mĤže uþinit ke zjednání nápravy, je zmapování nevyužívaných objektĤ, zjištČní majetkoprávních vztahĤ a zhodnocení nabídky ploch a objemu objektĤ, ale i rozsahu škod a ekologických zátČží. Prvním krokem, který obec mĤže uþinit ke zjednání nápravy, je zmapování nevyužívaných objektĤ, zjištČní majetkoprávních vztahĤ a zhodnocení nabídky ploch a objemu objektĤ, ale i rozsahu škod a ekologických PĜi využití a úpravách chátrajících objektĤ a areálĤ, zejména historicky cenných nebo dokonce památkovČ zátČží. chránČných þi situovaných ve venkovských památkových rezervacích a zónách (viz PĜíloha 6.4) nutné respektovat vyplývající ochrany. Omezení se mohou týkat jakpamátkovČ objemovČ PĜi využití avšechna úpraváchomezení chátrajících objektĤ zapamátkové areálĤ, zejména historicky cenných nebo dokonce prostorových úprav, tak i možného funkþního využití. chránČných þi situovaných ve venkovských památkových rezervacích a zónách (viz PĜíloha 6.4) nutné respektovat všechna omezení vyplývající z památkové ochrany. Omezení se mohou týkat jak objemovČ PĜi hledání nového využití, pĜípadnČ vhodnévyužití. úpravy stávajících objektĤ pro nové úþely, je dobrým úvodním prostorových úprav, tak i možného funkþního krokem také zpracování nebo aktualizace územnČ plánovací dokumentace, která pomĤže posoudit možnosti jejich využití nového odbornČ, komplexnČ a vhodné ve všech souvislostech. PĜi hledání využití, pĜípadnČ úpravy stávajících objektĤ pro nové úþely, je dobrým úvodním krokem také zpracování nebo aktualizace územnČ plánovací dokumentace, která pomĤže posoudit možnosti Využití starých objektĤ kkomplexnČ novým úþelĤm pro vesnici žádoucí, prospČšné a potĜebné, neboĢ zabrání chátrání jejich využití odbornČ, a vejevšech souvislostech. objektĤ, zlepší a zkvalitní prostĜedí obce a umožní úsporu volných pozemkĤ a ploch, které jsou cenným pĜírodním bohatstvím pomĤže uchovat cenné historické Využití starých objektĤvenkova, k novýmpĜípadnČ úþelĤm je pro vesnici žádoucí, prospČšnéhodnoty. a potĜebné, neboĢ zabrání chátrání objektĤ, zlepší a zkvalitní prostĜedí obce a umožní úsporu volných pozemkĤ a ploch, které jsou cenným pĜírodním bohatstvím venkova, pĜípadnČ pomĤže uchovat cenné historické hodnoty.

65 65





Stará zemČdČlská usedlost novČ využívaná jako hospoda. Stará zemČdČlská usedlost novČ využívaná jako hospoda.

66 66


5. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO ěEŠENÍ ZELENċ A VEěEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 5. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO ěEŠENÍ ZELENċ A VEěEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

5. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO ěEŠENÍ ZELENċ A VEěEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 5. ZÁSADY A DOPORUýENÍ PRO ěEŠENÍ ZELENċ A VEěEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 5.1 ZmČny charakteru zelenČ a veĜejných prostranství 5.1 ZmČny charakteru zelenČ a veĜejných prostranství

PĜi srovnávání snímkĤ venkovských obcí poĜízených do roku 1950 (u menších obcí ještČ do roku 1960) se PĜi srovnávání snímkĤ venkovských obcí poĜízených roku 1950 (u menších obcívþetnČ ještČ do rokuvenkovské 1960) se souþasným stavem nás upoutá, že charakter zástavby ido utváĜení veĜejných prostorĤ, trvalé souþasným stavem nás upoutá, že charakter zástavby i utváĜení veĜejných prostorĤ, vþetnČ trvalé venkovské zelenČ, doznaly podstatnČjších zmČn než za nČkolik pĜedchozích století. Pokusme se blíže popsat rozdíly mezi zelenČ, doznaly zmČn než za nČkolik pĜedchozích století. Pokusme se blíže popsat rozdíly mezi pĤvodním stavempodstatnČjších a dnešním obrazem venkovské zelenČ: pĤvodním stavem a dnešním obrazem venkovské zelenČ:

Vesnická veĜejná prostranství mívala þasto zemČdČlský charakter, nČkde se zachoval dodnes. Vesnická veĜejná prostranství mívala þasto zemČdČlský charakter, nČkde se zachoval dodnes.

67 67



a) VeĜejná prostranství i soukromé zahrady vesnic mČly zemČdČlštČjší charakter a jejich vegetace byla bližší a) pĜirozené VeĜejná prostranství soukromé charakter se a jejich vegetace že bylavČtšina bližší vegetaci vi okolí obcezahrady než je vesnic tomu mČly dnes.zemČdČlštČjší Souvisí to zejména skuteþností, pĜirozené vegetaci v okolí obce než vjezemČdČlství. tomu dnes. Návsi, Souvisíulice to zejména se skuteþností, že vČtšina venkovského obyvatelstva pracovala a okolí vodních ploch a tokĤ v obci venkovskéhozejména obyvatelstva pracovala v zemČdČlství. Návsi, ulicesloužily a okolíjako vodních tokĤ vvodní obci odpovídaly potĜebám hospodáĜského provozu, pĜípadnČ volnýploch výbČh,a napĜ. odpovídaly zejména potĜebám hospodáĜského provozu, pĜípadnČ sloužily jako volný výbČh, napĜ. vodní drĤbeži. Tím byl rovnČž dán ráz vegetace. KeĜové patro bylo zastoupeno ménČ, zato se vyskytovalo více drĤbeži. Tím byl rovnČž dán ráz vegetace. KeĜové bylo zastoupeno ménČ,bylo zato se typické vyskytovalo více solitérních stromĤ, jak ovocných, tak i dalších dĜevin,patro jejichž druhové zastoupení vždy pro urþitý solitérních ovocných, druhové zastoupenídále byloovždy typické urþitý region. Šlo stromĤ, zejménajak o lípy, jejich tak i dalších dĜevin, spojeníjejichž s návsí je až pĜíznaþné, jeĜáby, bĜízy,pro javory a region.z nepĤvodních Šlo zejména ohlavnČ lípy, jejich spojenístromĤ s návsí je až pĜíznaþné, dále o jeĜáby, bĜízy, javoryna a jilmy, jírovce a akáty. UmístČní mČlo svou zákonitost a bylo vázáno obvykle jilmy, z nepĤvodních hlavnČ jírovce akáty. kapli, UmístČní mČlo svou zákonitost a bylo vázáno obvykle na významné stavby a prostory obce, akostel, kĜíž,stromĤ hĜbitov, faru, školu, hospodu, rozcestí, hráz rybníka významné stavby aseprostory obce, kostel, kapli,uplatĖovat kĜíž, hĜbitov, faru,pozdČji, školu, hospodu, rozcestí, hráz rybníka apod. Jehliþnany v prostoru návsí zaþaly daleko v souvislosti se zmČnou jejich apod. Jehliþnany se v prostoru návsí zaþaly uplatĖovat daleko pozdČji, v souvislosti se zmČnou jejich hospodáĜské funkce na parkovou. Z ovocných dĜevin byly vysazovány zvláštČ vysokokmeny jabloní, hrušní, hospodáĜské funkce na parkovou. Z ovocných dĜevin byly vysazovány zvláštČ zpĤsobem vysokokmeny jabloní, hrušní, tĜešní a švestek, v teplejších oblastech pak oĜešákĤ. Vegetace pĜirozeným propojovala obec tĜešní švestek, zejména v teplejších oblastech pak oĜešákĤ. Vegetace pĜirozeným propojovala obec s okolnía krajinou, formou vegetaþních doprovodĤ cest a vodních tokĤ,zpĤsobem ale i porosty vrb na hrázích s okolní krajinou, vegetaþních doprovodĤ cest humnech. a vodníchVegetace tokĤ, ale obecnČ i porostynemČla vrb naparkový, hrázích rybníkĤ, drobnýmizejména selskými formou lesíky, loukami a sady na obecních rybníkĤ, drobnými selskými její lesíky, loukami a sady však na obecních humnech. Vegetace nemČla parkový, nýbrž pĜirozený charakter, estetická hodnota byla vysoká, neboĢ dĜeviny obecnČ byly obvykle udržovány nýbrž pĜirozený charakter, její estetická hodnota však byla vysoká, neboĢ dĜeviny byly obvykle udržovány pravidelným Ĝezem a prĤklestem. V porovnání s dnešním stavem tehdejší zeleĖ a venkovská veĜejná pravidelným podstatnČ Ĝezem a více prĤklestem. porovnání s dnešním stavem tehdejší zeleĖ a venkovská veĜejná prostranství odrážela V pĜírodní i etnografická specifika jednotlivých regionĤ. prostranství podstatnČ více odrážela pĜírodní i etnografická specifika jednotlivých regionĤ. b) Pokud se uplatnila zámČrná estetická funkce zelenČ, pak zejména jako kvČtinová výzdoba soukromých b) pĜedzahrádek Pokud se uplatnila zámČrná estetická funkcea zelenČ, zejména jako kvČtinová výzdoba soukromých þi popínavé rostliny na fasádách loubích. pak StejnČ jako u dĜevin se i zde regionálnČ lišilo použití pĜedzahrádek þi popínavé rostliny na fasádách a loubích. StejnČ jako u dĜevin se i zde regionálnČ použití jednotlivých druhĤ. Použití sluneþnic, jiĜin, meþíkĤ, záhonových rĤží, slézĤ, nejrĤznČjších aster, lišilo chryzantém jednotlivých Použití sluneþnic, jiĜin, meþíkĤ, záhonových rĤží, slézĤ, nejrĤznČjších aster, chryzantém nebo þetnýchdruhĤ. druhĤ cibulovin však lze charakterizovat jako všeobecné. nebo þetných druhĤ cibulovin však lze charakterizovat jako všeobecné. c) V obcích se nacházelo celkovČ více vodních prvkĤ, jejich rozloha bývala také vČtší. Vodní prvky mČly c) pĜirozenČjší V obcích se charakter, nacházelonebyly celkovČ více vodních prvkĤ,(betonovány, jejich rozlohaopevĖovány bývala takékamenem, vČtší. Vodní prvky mČly technicky upravovány napĜimovány þi pĜirozenČjší charakter, nebylybyly technicky upravovány (betonovány, opevĖovány kamenem, napĜimovány þi zatrubĖovány). BĜehy rybníkĤ þlenitČjší, obrostlé vrbami, puškvorcem a orobincem, toky byly širší, nČkdy zatrubĖovány). BĜehy rybníkĤ byly þlenitČjší, obrostlé vrbami, puškvorcem a orobincem, toky byly širší, nČkdy meandrující, s bohatým dĜevinným doprovodem. meandrující, s bohatým dĜevinným doprovodem. d) Zvláštní kapitolou jsou zámecké parky. Pokud jsou zpĜístupnČné, stávají se dĤležitým prvkem veĜejné d) zelenČ Zvláštnív obci. kapitolou jsou zámecké parky. Pokud jsoumálo zpĜístupnČné, stávají se dĤležitým prvkemzaĜízení. veĜejné Bývají v nich napĜíklad, þasto bohužel citlivČ, umísĢována výletištČ a sportovní zelenČ v obci. Bývají v nich napĜíklad, þasto bohužel málo citlivČ, umísĢována výletištČ a sportovní zaĜízení. PĜes uvedené nedostatky si mnohé obce zachovaly dobrou tradici péþe o zeleĖ. K obnovČ PĜes uvedené nedostatky si pozvaly mnohé odborníky, obce zachovaly o zeleĖ. obnovČ prostranství si nČkteré z nich kteĜí sicedobrou rovnČž tradici pracujípéþe s rĤznou mírou Krespektu prostranství nČkteré zpravidla z nich pozvaly odborníky, kteĜí sice rovnČž pracují s rĤznou podmínkám asitradicím, však jejich návrh podobu veĜejné zelenČ v obci zlepší.mírou respektu podmínkám a tradicím, zpravidla však jejich návrh podobu veĜejné zelenČ v obci zlepší.

68 68

veĜejných kveĜejných lokálním k lokálním



Velmi opatrnČ a s citem je však potĜeba postupovat pĜi obnovČ zejména v obcích, kde nebyl dlouhá léta povolen Velmi opatrnČ citemsejezachovala však potĜeba postupovat pĜi obnovČ v obcích, kde nebyl dlouhá léta povolen stavební rozvoja as kde pĤvodní struktura zelenČ z zejména období pĜed socializací vesnice. Tyto obce nyní stavební rozvoj a kde se zachovala pĤvodní struktura zelenČ z období pĜed socializací vesnice. Tyto obce nyní potĜebují najít cestu mezi zachováním pĤvodních hodnot a tradic a zohlednČním souþasných potĜeb. potĜebují najít cestu mezi zachováním pĤvodních hodnot a tradic a zohlednČním souþasných potĜeb.

Barevné, bohatČ kvetoucí tradiþní pĜedzahrádky. Barevné, bohatČ kvetoucí tradiþní pĜedzahrádky.

5.2 Dosažení souladu s krajinou a další obecné zásady 5.2 Dosažení souladu s krajinou a další obecné zásady 5.2.1 Použití vzrostlých stromĤ 5.2.1 Použití vzrostlých stromĤ Chystají-li se v obci zásadní nebo i dílþí úpravy veĜejných prostranství a zelenČ území, je potĜeba vČdČt, které Chystají-li v obci dílþítypické úpravy aveĜejných a zelenČ Ĝešení území,nechybí. je potĜeba vČdČt, jde které prvky byly se a jsou prozásadní obec a nebo daný ikraj sledovat,prostranství zda v navrhovaném Zejména o prvky byly a jsou pro obecstromĤ, a danýkteré kraj typické a sledovat, zda (oĜešáky, v navrhovaném Zejména jde o tradiþní použití vzrostlých je jiné na jižní MoravČ akáty),Ĝešení jiné nanechybí. VysoþinČ (lípy, javory, tradiþní použitíavzrostlých stromĤ, (slivonČ, které je jiné na jižní MoravČ (oĜešáky, akáty),najdeme jiné na pochopitelnČ VysoþinČ (lípy, jilmy, jablonČ) jiné na Valašsku jasany, jeĜáby). Jmenované dĜeviny ve javory, všech jilmy, jablonČ) jiné naobrazu Valašsku jeĜáby). Jmenované dĜeviny najdemerespektovat. pochopitelnČ ve všech oblastech, pro aobnovu obce(slivonČ, je všakjasany, pĜínosné jejich pĤvodní a tradiþní používání oblastech, pro obnovu obrazu obce je však pĜínosné jejich pĤvodní a tradiþní používání respektovat. 69 69



Obnovení historických Obnovení výsadeb velmi historických závisí na výsadeb závisí na názorech velmi zastupitelstva názorech zastupitelstva i obþanĤ. Málokdy je však Málokdy ijecelkové však zi obþanĤ. dĤvodĤ zastínČní z dĤvodĤ zastínČní údržby ploch reálná i celkové obnova údržby plochpoþtu reálnávzrostlých obnova pĤvodního pĤvodního poþtu vzrostlých dĜevin, zejména ovocných, dĜevin, zájem zejména ovocných, neboĢ o ovoce mimo neboĢ zájem o ovoce mimo soukromé zahrady je nízký. soukromé zahrady je nízký. Vysoké dĜeviny mají také Ĝadu Vysoké dĜeviny Ĝadu nepĜátel, kteĜí mají si také nejþastČji nepĜátel, na kteĜí padající si nejþastČji stČžují listí, stČžují na padající zastínČní obytných budovlistí, a zastínČní obytných budov a ztížení dopravní situace.Tento ztížení situace.Tento problémdopravní lze do jisté míry Ĝešit problém lzemalokorunných do jisté míry Ĝešit použitím þi použitím malokorunných þi úzkokorunných kultivarĤ, kultivarĤ, vúzkokorunných pĜípadČ ovocných dĜevin je v pĜípadČvysazovat ovocných dĜevin je možné bezplodé možné vysazovat bezplodé nebo maloplodé odrĤdy, které nebo maloplodé které alespoĖ v obdobíodrĤdy, kvČtu vytvoĜí alespoĖ vatmosféru období kvČtu vytvoĜí tradiþní rozkvetlé tradiþní rozkvetlé venkovskéatmosféru ulice þi návsi. venkovské ulice þi návsi. HrušnČ na návsi, bohužel již dožívající. HrušnČ na návsi, bohužel již dožívající.

5.2.2 Použití jehliþnanĤ 5.2.2 Použití jehliþnanĤ Výsadbu jehliþnanĤ nelze odmítat vždy a všude. V mnoha obcích byly vysazovány již tČsnČ po válce, jinde Výsadbu již jehliþnanĤ odmítat vždystromy a všude. V mnoha obcích rozmČrĤ byly vysazovány již tČsnČ po válce, jinde dokonce za první nelze republiky. NČkteré dosáhly úctyhodných a dominantního postavení v obci a dokonce první republiky. NČkteré stromy výsadbách dosáhly úctyhodných rozmČrĤrozhodnČ a dominantního v obci je potĜebajižjezarespektovat. V novČ zakládaných by však jehliþnany nemČlypostavení pĜevažovat, mČlya je potĜeba je respektovat. V novČ zakládaných výsadbách by však jehliþnany rozhodnČ nemČly pĜevažovat, mČly

70 70



by být vysazovány spíše výjimeþnČ. Využita by pĜi tom mČla být jejich charakteristická vlastnost, sezónní i by být vysazovány spíše výjimeþnČ. by pĜi mČlastromy, být jejich vlastnost, sezónní vývojová stabilita vzhledu. PĜednost byVyužita však mČly míttom listnaté jsoucharakteristická promČnlivé, mČní se nejen bČhemi vývojová stabilita vzhledu. PĜednost by však mČly mít listnaté stromy, jsou promČnlivé, mČní se nejen bČhem svého rĤstu, ale i bČhem roku. V horkých letních dnech poskytují lidem dostatek stínu, v zimČ a v þasném jaĜe svého rĤstu, ale i bČhem roku. V horkých letních dnech poskytují lidem dostatek stínu, v zimČ a v þasném jaĜe zase nebrání sluneþním paprskĤm okolní prostranství prosvČtlit, prohĜát a zútulnit. ZvláštČ dĤležitá je výsadba zase nebrání sluneþním paprskĤm okolní prostranství prosvČtlit, prohĜát a zútulnit. ZvláštČ dĤležitá je výsadba nejrĤznČjších kvetoucích stromĤ i keĜĤ, které do prostor venkovské zelenČ pĜinášejí potĜebnou pestrost. nejrĤznČjších kvetoucích stromĤ i keĜĤ, které do prostor venkovské zelenČ pĜinášejí potĜebnou pestrost.

Letité listnaté stromy na návsi v létČ poskytují dostatek stínu, v zimČ a pĜedjaĜí umožní, aby sluneþní paprsky prostor ohĜály. Letité listnaté stromy na návsi v létČ poskytují dostatek stínu, v zimČ a pĜedjaĜí umožní, aby sluneþní paprsky prostor ohĜály.

71 71



5.2.3 RĤžové a kvČtinové záhony 5.2.3 RĤžové a kvČtinové záhony Zejména v 50. – 70. letech byly v mnoha obcích na nejexponovanČjších místech, kolem církevních staveb, Zejména 50. – 70. domĤ letech apod., byly vzakládány mnoha obcích namísty nejexponovanČjších místech,i letniþkové kolem církevních staveb, pomníþkĤ,v kulturních rĤžové, i kvČtinové - trvalkové - záhony. Tyto pomníþkĤ, kulturních domĤ apod., zakládány rĤžové, místy i kvČtinové trvalkové i letniþkové záhony. Tyto úpravy mají dodnes opodstatnČní. Využít jich je možné zejména tam, kde jsou v rozpoþtu obce dostateþné úpravy majínadodnes opodstatnČní. Využít údržbu jich je možné zejména tam, kde jsou v ochotni rozpoþtu se obce dostateþné prostĜedky jejich pomČrnČ nákladnou nebo kde jsou místní obþané o tyto úpravy prostĜedky na jejich pomČrnČ nákladnou údržbu nebo kde jsou místní obþané ochotni se o tyto úpravy dobrovolnČ postarat. dobrovolnČ postarat.

DvČ Ĝešení návesního prostoru: I když údržba kvČtinového záhonu je nároþnČjší, výsledek pĤsobí živČji a pĜíjemnČji než prostranství sDvČ jehliþnany. Ĝešení návesního prostoru: I když údržba kvČtinového záhonu je nároþnČjší, výsledek pĤsobí živČji a pĜíjemnČji než prostranství s jehliþnany.

5.2.4 Vodní toky a plochy 5.2.4 Vodní toky a plochy PĜíjemné oživení do veĜejných prostorĤ vždy pĜinesou vodní toky a vodní plochy. VhodnČjším Ĝešením než PĜíjemné oživení do tokĤ, veĜejných prostorĤ pĜinesou toky a þasto vodní málo plochy. VhodnČjším než zatrubnČní vodních pĜípadnČ jejich vždy zahloubení do vodní opevnČných, vzhledných koryt,Ĝešením tak oblíbené vodních tokĤ, pĜípadnČ jejich zahloubení opevnČných, málo vzhledných koryt, staknavrženou oblíbené vzatrubnČní nedávné minulosti, je vybudovat nČkolik stupĖĤ, do které vzhledovČ þasto i zvukovČ zapojí tok spolu v nedávné minulosti, vybudovat doprovodnou zelení do je obrazu obce. nČkolik stupĖĤ, které vzhledovČ i zvukovČ zapojí tok spolu s navrženou doprovodnou zelení do obrazu obce. 72 72



Také rybníky vypadají mnohem lépe, mají li pĜirozené bĜehy. Pokud byly v minulosti zmČnČny v betonové požární Také rybníky vypadají lépe, mají litedy pĜirozené Pokud byly v minulosti zmČnČny v betonové požární nádrže, stojí za úvahumnohem jejich revitalizace, zpČtnébĜehy. vytvoĜení sypaných nepravidelných bĜehĤ, nebo alespoĖ nádrže, stojí za úvahu jejich revitalizace, tedy zpČtné vytvoĜení sypaných nepravidelných bĜehĤ, nebo alespoĖ zaþlenČní do prostoru návsi vhodnČ volenými výsadbami napĜ. rĤzných vrb, které nádrži dodají ménČ technický zaþlenČní charakter. do prostoru návsi vhodnČ volenými výsadbami napĜ. rĤzných vrb, které nádrži dodají ménČ technický charakter. 5.2.5 Trávníky 5.2.5 Trávníky Kvalitní trávník je základem všech dobĜe založených zahradních úprav. Ve venkovských obcích však má typicky Kvalitní je þizákladem všech dobĜe založenýchjen zahradních úprav. Ve venkovských obcích však má typicky mČstskýtrávník parkový kobercový trávník opodstatnČní na nejvýznamnČjších parkových plochách. mČstský parkový þi kobercový trávník opodstatnČní jen na nejvýznamnČjších parkových plochách. Pro ostatní drobná zákoutí v obci, zejména okolí dČtských hĜišĢ, sportovišĢ þi zemČdČlských výrobních stĜedisek Pro ostatní drobná v obci, zejména okolí dČtských sportovišĢ þi zemČdČlských výrobních stĜedisek je vhodnČjší druhovČzákoutí pestĜejší trávník, kosený jedenkrát za 3hĜišĢ, - 6 týdnĤ. je vhodnČjší druhovČ pestĜejší trávník, kosený jedenkrát za 3 - 6 týdnĤ.

DČtská hĜištČ a sportovištČ by nemČla být umístČna blízko frekventovaných komunikací. Kolem by mČl být kvalitní trávník. DČtská hĜištČ a sportovištČ by nemČla být umístČna blízko frekventovaných komunikací. Kolem by mČl být kvalitní trávník.

73 73



5.2.6 Úpravy dosud nevyužívaných ploch 5.2.6 Úpravy dosud nevyužívaných ploch V mnoha obcích lze najít nevyužité a neupravené plochy. ýasto jde o zarostlá místa plná odpadkĤ, mohou to V mnoha lze strže, najít nevyužité a neupravené plochy.lomy ýasto jde o zarostlá odpadkĤ, mohou to být rĤznáobcích skaliska, tĤnČ, mokĜady, bývalé selské þi cihelny. Takové místa plochyplná je potĜeba také vyþistit být rĤzná skaliska, strže, tĤnČ, mokĜady, bývalé selské lomy þi cihelny. Takové plochy je potĜeba také vyþistit a prosvČtlit. NČkdy je možné je upravit pro aktuální potĜeby obyvatel obce, zĜídit na nich hĜištČ pro nejmenší i a prosvČtlit. NČkdy je možné je upravit pro aktuální potĜeby obce, zĜídit na nich hĜištČ pro nejmenší pro teenagery, instalovat laviþky pro starší obþany nebo naobyvatel vhodných plochách okrajích obce vybudovati pro teenagery, laviþky pro prosvČtlit starší obþany nebojenapotĜeba vhodných plochách na okrajích obcekde vybudovat sportovní plochyinstalovat þi výletištČ. Vyþistit, a upravit i drobná zákoutí mezi domy, nČkolik sportovní plochy prosvČtlit a upravit je potĜeba i drobná zákoutí mezi domy, kde nČkolik stávajících stromĤþia výletištČ. keĜĤ staþíVyþistit, doplnit laviþkou. stávajících stromĤ a keĜĤ staþí doplnit laviþkou. Tyto nenároþné, þasto však nejvyhledávanČjší plochy zelenČ je vhodné navzájem propojovat a to jak prostorovČ, Tytoi funkþnČ, nenároþné, þasto všaka nejvyhledávanČjší je vhodné navzájem propojovat tak napĜ. dČtská robinzonádní hĜištČplochy spojitzelenČ se sportovišti þi školními hĜišti apod. a to jak prostorovČ, tak i funkþnČ, napĜ. dČtská a robinzonádní hĜištČ spojit se sportovišti þi školními hĜišti apod. 5.2.7 5.2.7

Úpravy pĜedzahrádek a tradiþních oplocení Úpravy pĜedzahrádek a tradiþních oplocení

VratČnín: Obþané po vzájemné domluvČ zrušili oplocení u svých pĜedzahrádek. Trávníky a kvČtinová výzdoba pĤsobivČ VratČnín: Obþané po vzájemné domluvČ zrušilivelmi oplocení u svých prostranství. pĜedzahrádek.dotvoĜily TrávníkyveĜejná a kvČtinová výzdoba velmi pĤsobivČ dotvoĜily veĜejná prostranství.

74 74

Tradiþní pĜedzahrádka s oplocením. Tradiþní pĜedzahrádka s oplocením.



Efektní pozitivní zmČnou veĜejných prostorĤ jsou úpravy pĜedzahrádek, vþetnČ jejich oplocení. V krajích pozitivní zmČnou(Sudety, veĜejných prostorĤ jsou vþetnČdĜevČných jejich oplocení. V krajích sEfektní rozptýlenou zástavbou Valašsko) ploty být úpravy nemusípĜedzahrádek, vĤbec, ale obnova tyþkových plotĤ sa rozptýlenou zástavbou (Sudety, Valašsko) ploty být nemusí vĤbec, ale obnova dĜevČných tyþkových plotĤ kvČtinových zahrádek napĜíklad ve vysoþinských obcích však úžasnČ zvedne celkový vzhled veĜejných a kvČtinových zahrádek napĜíklad ve vysoþinských obcích však úžasnČ zvedne celkový vzhled veĜejných prostranství. prostranství. 5.2.8 Obnova pomníþkĤ a drobných sakrálních staveb, úprava jejich okolí 5.2.8 Obnova pomníþkĤ a drobných sakrálních staveb, úprava jejich okolí Kaple, kĜíže, boží muka, sochy svČtcĤ patĜí k tradiþním objektĤm nejen venkovských návsí, ale i okrajĤ obcí Kaple, kĜíže, boží sochy svČtcĤrozcestí, patĜí k tradiþním objektĤm nejen i okrajĤ obcí a významných místmuka, ve volné krajinČ, vrcholĤ, mostkĤ, ohbí cestvenkovských apod. Velminávsí, þasto ale bývají pomníþky a významných míst ve volné krajinČ, rozcestí, vrcholĤ, mostkĤ, ohbí cest apod. aVelmi þastosakrální bývají pomníþky drobné stavby a drobné dvČma, sakrální nČkdy stavbyi doplnČny doplnČny dvČma, nČkdy tĜemi þi þtyĜmi stromy (ménČi tĜemi þi þtyĜmi stromy (ménČ obvykle keĜi), které podtrhují obvykle keĜi), které podtrhují význam tČchto staveb a jejich význam tČchto staveb a pozici jejich þasto dominantní þasto pozici v daném dominantní prostoru. UmístČní v daném staveb prostoru. UmístČní takových má vždy svĤj takových vždy svĤj historický staveb má i symbolický historický význam, protoi symbolický je velmi význam, je velmi nevhodné je proto pĜemísĢovat. Je nevhodné je pĜemísĢovat. Je - li to opravdu nezbytnČ -nutné, li to opravdu nezbytnČ mČl by být nutné, mČl by objekt být pĜemísĢovaný pĜemísĢovaný instalován vobjekt jiném instalován památkovém prostĜedí,v jiném napĜ. památkovém prostĜedí, napĜ. u kostela. PamátkáĜsky u kostela. PamátkáĜsky peþlivá obnova tČchto objektĤ peþlivá tČchto objektĤ by mČlaobnova zahrnovat i doplnČní by mČla zahrnovat dĜevinami, i doplnČní zmínČnými zmínČnými pĜípadnČ laviþkami. dĜevinami, pĜípadnČ laviþkami. Pokud je nutné pĜemísĢovat sochy, kĜíže nebo jiné objekty sakrální architektury, je potĜeba instalovat vsochy, dĤstojném, nejlépe památkovém prostĜedí. Pokud je nutné je pĜemísĢovat kĜíže nebo jiné objekty sakrální architektury, je potĜeba je instalovat v dĤstojném, nejlépe památkovém prostĜedí.

75 75


PamátníkĤm obČtí obou svČtových válek je potĜeba zajistit viditelnost a kvalitnČ upravit park (parþík) kolem. PamátníkĤm obČtí obou svČtových válek je potĜeba zajistit viditelnost a kvalitnČ upravit park (parþík) kolem.

5.3 Úpravy veĜejných prostranství a úpravy jejich povrchĤ 5.3 Úpravy veĜejných prostranství a úpravy jejich povrchĤ


PodobnČ je potĜeba PodobnČ je zacházet také potĜebas zacházet také pomníþky obČtem obous pomníþky válek, obČtem obou svČtových které (aþ svČtových válek, které (aþ rĤzné umČlecké úrovnČ) rĤzné umČlecké úrovnČ) jsou neopomenutelnými jsou neopomenutelnými prvky stĜedĤ obcí a již pĜi prvky stĜedĤ obcí abývaly již pĜi svém postavení svém postavení obklopeny více þi bývaly ménČ obklopeny þi ménČ rozsáhlými víceparkovými rozsáhlými parkovými úpravami promČnlivé úpravami promČnlivé kvality. Související kvality. úpravy dnes Související zpravidla úpravy zpravidla vyžadují dnes omezení poþtu vyžadují poþtu vČtšinou omezení již pĜerostlých vČtšinou zajištČní již pĜerostlých dĜevin, jejich dĜevin, zajištČní jejich viditelnosti a viditelnosti a zpĜístupnČní. Parková zpĜístupnČní. Parková úprava by pak mČla být úprava by nejjednodušší, pak mČla být co co nejjednodušší, souvislý trávník i keĜe ve souvislý trávník i plochách keĜe ve vČtších vČtších plochách umožĖují racionálnČjší umožĖují racionálnČjší údržbu. údržbu.

5.3.1 Zásady vegetaþních úprav venkovských veĜejných prostranství 5.3.1 Zásady vegetaþních úprav venkovských veĜejných prostranství Základem dobré a tradici odpovídající úpravy obecních návsí a ulic je založení kvalitního trávníku, který má být Základem dobré a tradici odpovídající úpravy obecních návsí poþtem a ulic jestromĤ založení kvalitního který mátvoĜit být dle charakteru a regionální tradice doplnČn menším þi vČtším a keĜĤ. Jejichtrávníku, základ by mČly dle charakteru regionálníotradice þi dĜeviny vČtším poþtem stromĤ by a keĜĤ. Jejichbýt základ by mČly tvoĜit dĜeviny domácí,a doplnČné zažité,doplnČn zejménamenším kvetoucí cizí. V zásadČ však mČly chránČny veškeré o zažité, zejména kvetoucí dĜeviny cizí.a VpĜestárlých. zásadČ by Významné však mČly staré být chránČny veškeré dĜeviny domácí, stávající,doplnČné s výjimkou porostĤ nemocných, pĜehoustlých stromy by mČly dĜeviny stávající, s výjimkou porostĤ nemocných, pĜehoustlých a pĜestárlých. Významné staré stromy by mČly 76 76



být odbornČ ošetĜeny. Probírky a dosadby nových dĜevin je nutno provádČt citlivČ s ohledem na to, které budovy být odbornČ Probírky a dosadby dĜevin nutno provádČt s ohledem to, které a pohledy je ošetĜeny. tĜeba zakrýt a které naopak nových zdĤraznit. PĜi je výsadbách keĜĤ citlivČ je potĜeba zvážit,najaké druhybudovy budou a pohledy je tĜeba zakrýt a které naopak zdĤraznit. PĜi výsadbách keĜĤ je potĜeba zvážit, jaké Stromy druhy budou použity i jejich poþet, aby nedošlo k úplnému zahoustnutí parteru a optickému roztĜíštČní prostoru. i keĜe použity i jejich poþet, aby nedošlo k úplnému zahoustnutí parteru a optickému roztĜíštČní prostoru. Stromy i keĜe by mČly, s ohledem na optimální pomČr svČtla a stínu i na snadnČjší údržbu, tvoĜit ucelené skupiny stĜídané by mČly, s ohledem na optimální pomČr svČtla a stínu i na snadnČjší údržbu, tvoĜit ucelené skupiny stĜídané volnými travnatými plochami. volnými travnatými plochami. V ulicích je nejpĤsobivČjší, když stromy tvoĜí pravidelnou alej. Podle šíĜky komunikací a v závislosti na V ulicích je budov nejpĤsobivČjší, kdyžzvolit stromy alej. Podle šíĜky Ohled komunikací a vvždy závislosti vzdálenosti od ní lze pak vČtší tvoĜí þi jenpravidelnou malo- a úzkokorunné dĜeviny. je nutno brát na vzdálenosti budov od ní lze pak zvolit vČtší þi jen maloa úzkokorunné dĜeviny. Ohled je nutno vždy na podzemní i nadzemní vedení inženýrských sítí, které þasto pĜedstavuje pro použití vČtších dĜevin brát zásadní podzemní ěešením i nadzemní vedení inženýrských sítí, þasto pro použití dĜevin zásadní pĜekážku. je kabelizace sítí, ta je však prokteré mnoho obcí pĜedstavuje zatím z finanþních dĤvodĤvČtších nedostupná. pĜekážku. ěešením je kabelizace sítí, ta je však pro mnoho obcí zatím z finanþních dĤvodĤ nedostupná. 5.3.2 Zásady úprav návsí a ulic 5.3.2 Zásady úprav návsí a ulic PĜi úpravách návsí by mČly být, vedle terénních úprav, zlikvidovány veškeré nevzhledné plochy rumištního þi PĜi úpravách návsí by mČly být, nevzhledných vedle terénních úprav, zlikvidovány veškeré plochy rumištního þi zboĜeništního charakteru, vþetnČ a nevhodnČ umístČných staveb,nevzhledné napĜ. þekáren, zídek, poutaþĤ, zboĜeništního vþetnČ nevhodnČ umístČných staveb, napĜ. þekáren, poutaþĤ, vývČsek apod.charakteru, NČkteré z nich svénevzhledných opodstatnČní amají, nicménČ jejich podoba a umístČní musí býtzídek, souþástí nové vývČsek apod. NČkteré z nich své opodstatnČní mají, nicménČ jejicharchitektonické podoba a umístČní musí daného být souþástí nové koncepce prostoru. architektonické koncepce daného prostoru. Pokud mají být souþástí návsi a širších ulic Pokud být hĜištČ, souþástí a širších ulic rovnČž mají dČtská je návsi potĜeba dbát, aby rovnČž dČtská hĜištČ,dojenejexponovanČjších potĜeba dbát, aby nebyla umísĢována nebyla umísĢována do nejexponovanČjších þástí, tj. k významným a historickým þástí, tj. k významným a historickým budovám. budovám. Velkou pozornost je nutno vČnovat Velkou pozornost nutnoþasto vČnovat zpevnČným plochám,je které tvoĜí zpevnČným plochám, které þasto stĜed parkovČ upravených ploch tvoĜí þi stĜed parkovČ upravených budovami ploch þi prostranství pĜed významnými a prostranství pĜed významnými budovami a pomníþky. NepĜíliš vhodné je na venkovČ pomníþky. NepĜíliš vhodné na venkovČ použití zámkové dlažby jakojeprvku typicky použití zámkové dlažby jako indiferentního. prvku typicky mČstského a regionálnČ mČstského a regionálnČ indiferentního. Výjimkou snad mohou být nČkteré ryze Výjimkou snad mohou být nČkteré ryze úþelové plochy jako vjezdy a odstavné úþelové plochy jako vjezdy a odstavné PĜi úpravách veĜejných prostranství lze s úspČchem uplatnit rĤzné druhy kamennýchlze dlažeb. PĜi úpravách veĜejných prostranství s úspČchem uplatnit rĤzné druhy kamenných dlažeb.

77 77



plochy u výrobních a obchodních objektĤ. Mnohem vhodnČjší a tradiþnČjší je použití kvalitního mlatu, který pĜi plochy u výrobních a obchodních vhodnČjší a tradiþnČjší použití kvalitního mlatu, který pĜi dnešních technologiích lze založit objektĤ. tak, aby Mnohem nebyl rozježdČný a nestála v nČmjevoda. Málo trvanlivé pro venkovní dnešních technologiích lze založit tak, aby nebyl rozježdČný a nestála nČm kamenných voda. Málo dlažeb trvanlivé pro venkovní použití jsou dlažby keramické a terakotové. DobĜe lze uplatnit rĤzné vdruhy (žulové kostky, použití jsou dlažby keramické a terakotové. DobĜe lze uplatnit rĤzné druhy kamenných dlažeb (žulové kostky, pískovec apod.), jejichž použití závisí vždy na tradiþním používání v okolí a rovnČž míĜe památkového pískovec apod.), jejichž použití závisí vždy na tradiþním používání v okolí a rovnČž míĜe památkového charakteru místa. charakteru místa. V souvislosti s používáním kamenné dlažby chceme upozornit na vhodné využití plochého lomového kamene V souvislosti kamennécestních dlažby chceme na vhodné plochého lomového kamene k obkladu dnas používáním a bokĤ otevĜených pĜíkopĤ. upozornit Po vysázení nízkýchvyužití kobercových rostlin do spár mezi k obkladu dna atento bokĤ otevĜených cestních pĜíkopĤ. Po vysázení nízkých kobercových rostlin do spár mezi kameny pĤsobí prvek velmi esteticky. kameny pĤsobí tento prvek velmi esteticky. O obnovČ vodních tokĤ a ploch i o uplatnČní rĤžových a kvČtinových záhonĤ byla již Ĝeþ v minulé kapitole. O obnovČ vodních tokĤ a ploch i o uplatnČní rĤžových a kvČtinových záhonĤ byla již Ĝeþ v minulé kapitole.

5.4 Parky a parþíky 5.4 Parky a parþíky

Parky a parþíky bývají vyhledávaným místem setkávání zejména starších obþanĤ. Parky a parþíky bývají vyhledávaným místem setkávání zejména starších obþanĤ.

78 78

Na hlavních návsích i jinde, nejþastČji u Na hlavních návsíchdopravy, i jinde, unejþastČji u zastávek hromadné drobných zastávek hromadné drobných staveb mimo hlavní dopravy, návsi þi ukomunikace staveb mimo hlavní þi komunikace atp., vznikají parky návsi a parþíky. NČkteré, atp., vznikají parky a parþíky. NČkteré, zejména situované pĜi okraji obce, tvoĜí pak zejména do situované pĜi okraji pak pĜechod volné krajiny. Jdeobce, þastotvoĜí o velmi pĜechod volné krajiny. þasto o velmi hodnotnédo drobné plochyJdezelenČ, které hodnotné drobnés rozptýlenou plochy zelenČ, které zvláštČ obcím zástavbou zvláštČ obcíms drobnými s rozptýlenou zástavbou a v kombinaci stavbami vtiskují a v kombinaci drobnými stavbami vtiskují zcela specifickýs charakter. zcela specifický charakter. Plochy parkĤ a parþíkĤ by mČly být živým Plochy parkĤ a parþíkĤ by mČly být živým plotem þi dalšími vzrostlými dĜevinami plotem vzrostlými dĜevinami oddČlenyþiod dalšími intenzivních dopravních tahĤ. oddČleny od skladbu intenzivních tahĤ. Pro druhovou jejichdopravních výsadby platí již Pro druhovou skladbu jejich výsadby platí již popsané zásady. popsané zásady.



V hlavních, reprezentativních prostorách obce by mČly dominovat vyšší dĜeviny domácí, exotické druhy by mČly V hlavních, reprezentativních prostorách obce by mČly dominovat dĜeviny domácí, ale exotické druhy by mČly sloužit jen jako zajímavý doplnČk. Každé zákoutí mĤže mít svĤj vyšší specifický charakter, cizorodé dĜeviny by sloužit jen jako pĜevažovat. zajímavý doplnČk. zákoutí mĤže mítkrajová svĤj specifický cizorodé by nikde nemČly ZvláštČ Každé je nutno respektovat specifika.charakter, Tradiþní ale veliké obce dĜeviny s širokými nikde nemČly pĜevažovat. ZvláštČ je nutno respektovat krajová specifika. Tradiþní veliké obce s širokými ústĜedními návsemi na Moravském Slovácku mají pĜirozenČ daleko vČtší podíl cizích dĜevin, zejména velikou ústĜednímipestrost návsemi na Moravském Slovácku pĜirozenČ vČtší podíl cizíchvdĜevin, zejména velikou druhovou okrasných keĜĤ a kvČtin a lišímají se tak od obcí daleko pĜírodnČjšího charakteru horských i podhorských druhovou pestrost okrasných keĜĤ aby a kvČtin a liší byly se tak od obcí pĜírodnČjšího charakteru v horských i podhorských oblastech. V zásadČ þasto staþí, trávníky dobĜe udržovány a plochy na vhodných místech doplnČny oblastech. V zásadČ staþí, aby trávníky byly lze dobĜe udržovány plochy vhodných doplnČny laviþkami. Tam, kde toþasto prostorové podmínky dovolí, umísĢovat herníaprvky prona dČti, které bymístech však programovČ laviþkami. kde to prostorové podmínky dovolí, lze pĜedevším umísĢovat herní prvkyobþany. pro dČti,Laviþky které bya však nemČly býtTam, kombinovány s plochami vyhledávanými staršími stoly,programovČ osvČtlení, nemČly být koše kombinovány s plochami pĜedevším staršími obþany. Laviþky a stoly, osvČtlení, odpadkové a herní prvky by mČly vyhledávanými být z hlediska designu materiálĤ a barev voleny obezĜetnČ s ohledem na odpadkové koše a herní prvky by mČly být z hlediska designu materiálĤ a barev voleny obezĜetnČ s ohledem na míru venkovské autenticity okolních ploch. míru venkovské autenticity okolních ploch. Zásady pro úpravu parkĤ a parþíkĤ kolem pomníkĤ a drobných sakrálních staveb jsou popsány již v kapitole Zásady 5.2.8. pro úpravu parkĤ a parþíkĤ kolem pomníkĤ a drobných sakrálních staveb jsou popsány již v kapitole 5.2.8.

5.5 HĜbitovy 5.5 HĜbitovy

V souþasných venkovských obcích se setkáváme V souþasných venkovských obcích se setkáváme hĜbitovy novČjšími, situovanými zpravidla na okraji hĜbitovy novČjšími, na okraji komunikací a hrobĤ,situovanými které je tĜebazpravidla respektovat. komunikací a hrobĤ, které je tĜeba respektovat.

jak s pĤvodními jak s pĤvodními obce. Oba typy obce. Oba typy

staršími hĜbitovy kolem kostelĤ, tak i se staršími kolempravidelné kostelĤ, tak i se hĜbitovĤ hĜbitovy mají obvykle þlenČní hĜbitovĤ mají obvykle pravidelné þlenČní

5.5.1 Úpravy nepoužívaných hĜbitovĤ a nepoužívaných þástí hĜbitovĤ 5.5.1 Úpravy nepoužívaných hĜbitovĤ a nepoužívaných þástí hĜbitovĤ Úpravy nepoužívaných hĜbitovĤ nebo nepoužívaných þástí hĜbitovĤ jsou aktuální zvláštČ v pohraniþních Úpravy hĜbitovĤ nebo nepoužívaných þástí aktuální zvláštČ v pohraniþních oblastechnepoužívaných s bývalou pĜevahou nČmeckého obyvatelstva a tam,hĜbitovĤ kde jsoujsou rušeny pĤvodní malé hĜbitovy kolem oblastech pĜevahou nČmeckého obyvatelstva a tam,ýasto kde jsou rušeny pĤvodní hĜbitovy kolem kostelĤ pros bývalou pĜeplnČnost a nevyhovující hygienické aspekty. zde nalezneme více malé þi ménČ romanticky kostelĤ pro pĜeplnČnost a nevyhovující hygienické aspekty. ýasto zde nalezneme více þi ménČ romanticky chátrající a zarĤstající mnohdy i historicky a umČlecky cenné hrobky a náhrobky. Nepoužívané hĜbitovy nebo chátrající a zarĤstající mnohdy historicky a umČlecky cenné hrobky a náhrobky.souþástí Nepoužívané þásti hĜbitovĤ se mohou, zvláštČi pokud navazují na kostel apod., stát významnou veĜejnéhĜbitovy zelenČ.nebo þásti hĜbitovĤ se mohou, zvláštČ pokud navazují na kostel apod., stát významnou souþástí veĜejné zelenČ. Takové hĜbitovy a þásti hĜbitovĤ je potĜeba na základČ odborného prĤzkumu a projektové dokumentace vyþistit Takové hĜbitovy a þásti hĜbitovĤ potĜebazde na komunikace, základČ odborného prĤzkumu projektové dokumentace vyþistit od náletĤ a pĜehoustlých porostĤ,jeobnovit instalovat laviþky, azakonzervovat stávající náhrobky, od náletĤ a pĜehoustlých porostĤ, obnovit zde komunikace, instalovat laviþky, zakonzervovat stávající náhrobky, s výjimkou tČch nejpoškozenČjších, odstranit veškeré rovy a celý prostor oset trávníkovou smČsí. V nejstinnČjších spartiích výjimkou nejpoškozenČjších, odstranit veškeré rovybĜeþĢanem a celý prostor oset trávníkovou smČsí. V nejstinnČjších lze tČch trávník nahradit pokryvnými rostlinami (napĜ. þi brþálem barvínkem). partiích lze trávník nahradit pokryvnými rostlinami (napĜ. bĜeþĢanem þi brþálem barvínkem). PodobnČ mohou být upraveny i židovské hĜbitovy, které se však ve venkovských obcích vyskytují pomČrnČ PodobnČ vzácnČ. mohou být upraveny i židovské hĜbitovy, které se však ve venkovských obcích vyskytují pomČrnČ vzácnČ. 79 79



5.5.2 Zakládání a rozšiĜování hĜbitovĤ 5.5.2 Zakládání a rozšiĜování hĜbitovĤ Dochází-li k rozšiĜování stávajících hĜbitovĤ, je vhodné starou þást oddČlit živým plotem þi stromoĜadím. Starou Dochází-li k rozšiĜování stávajících hĜbitovĤ, je svhodné starou þástalejí. oddČlit živým plotem þi stromoĜadím. Starou a novou þást hĜbitova, jakož i samotný hĜbitov obcí lze propojit StromoĜadí je rovnČž vhodné vysazovat a novou þást hĜbitova, jakož i samotný hĜbitov s obcí lze propojit alejí. StromoĜadí je rovnČž vhodné vysazovat jako doprovod hlavních hĜbitovních komunikací. Stromy a keĜi vysazenými uvnitĜ hĜbitova i vnČ hĜbitovní zdi by jako být doprovod komunikací. Stromy a keĜi vysazenými uvnitĜ hĜbitova i vnČ hĜbitovní zdi by mČl hĜbitov hlavních zaþlenČnhĜbitovních organicky do okolní krajiny. mČl být hĜbitov zaþlenČn organicky do okolní krajiny. PĜi zakládání nových hĜbitovĤ je samozĜejmČ nezbytné respektovat veškeré hygienické a další právní pĜedpisy PĜi zakládání nových hĜbitovĤ je samozĜejmČ nezbytné respektovat veškeré hygienické a další právní pĜedpisy týkající se pohĜbívání. týkající se pohĜbívání.

PČkný polní hĜbitov, chybí mu jen více doprovodné vysoké zelenČ. PČkný polní hĜbitov, chybí mu jen více doprovodné vysoké zelenČ.

Komunikace spojující hĜbitov s obcí by mČla být doplnČna stromoĜadím. Komunikace spojující hĜbitov s obcí by mČla být doplnČna stromoĜadím.

5.5.3 UspoĜádání hĜbitova 5.5.3 UspoĜádání hĜbitova UspoĜádání hĜbitovĤ i novČ zakládaných ploch by mČlo být v rámci tradice pravidelné. PĜi vstupu na hĜbitov UspoĜádání hĜbitovĤ i novČ by mČlo být svkĜížem rámci tradice pravidelné. PĜi vstupu na laviþky, hĜbitov nebo ve stĜedu prostoru je zakládaných úþelné zĜídit ploch rozšíĜenou plochu þi pomníkem a instalovat zde nebo ve stĜedu prostoru je úþelné zĜídit rozšíĜenou plochu s kĜížem þi pomníkem a instalovat zde laviþky, osvČtlení a nižší zeleĖ. Takový prostor dobĜe slouží k obĜadĤm rozlouþení þi k dušiþkovým pobožnostem. osvČtlení a nižší zeleĖ. Takový prostor dobĜe slouží k obĜadĤm rozlouþení þi k dušiþkovým pobožnostem.

80 80



Vzhledem k tomu, že mezi návštČvníky hĜbitova pĜevažují starší lidé, mČly by být po celé ploše hĜbitova Vzhledem k tomu, že mezi návštČvníky pĜevažují mČly byPamatováno být po celémusí ploše rovnomČrnČ rozmístČny laviþky, zejména hĜbitova v místech, kde jestarší vidČt lidé, do krajiny. býthĜbitova kromČ rovnomČrnČ laviþky, zejména v místech, kde je parkovací vidČt do krajiny. Pamatováno musí být kromČ osvČtlení i narozmístČny kontejner na odpadky, zdroje vody a na úmČrnou plochu pĜed vstupem do hĜbitova. osvČtlení i na kontejner na odpadky, zdroje vody a na úmČrnou parkovací plochu pĜed vstupem do hĜbitova. Vysoká a stĜední zeleĖ by nemČla být jen kolem cest, ale mČla by doplĖovat i místa posezení, pĜípadnČ tvoĜit VysokáparkovČ a stĜední zeleĖ by nemČla jen kolem cest, hrobĤ. ale mČlaPochmurnost by doplĖovatscenérie i místa posezení, pĜípadnČ tvoĜit malé, upravené plochy na být místech zrušených není dobré zdĤrazĖovat malé, parkovČ upravené pĜevislých plochy na smuteþních místech zrušených hrobĤ.konifer Pochmurnost nenídruhové dobré zdĤrazĖovat nadmČrným používáním odrĤd dĜevin, þi cesmín,scenérie ale pĜi volbČ skladby lze nadmČrným pĜevislých smuteþních odrĤd cesmín, ale pĜi volbČ druhové skladby lze vycházet z jižpoužíváním popsaných zásad pro výbČr druhĤ prodĜevin, tvorbu konifer ostatníþivenkovské zelenČ. Dobrým Ĝešením, které vycházet z již popsaných zásad pro výbČr druhĤ pro ostatníjevenkovské Dobrým vede k zvČtšení plochy zelenČ hĜbitova i ke zvýšení jehotvorbu pĜívČtivosti, zatravnČnízelenČ. vedlejších cest. Ĝešením, které vede k zvČtšení plochy zelenČ hĜbitova i ke zvýšení jeho pĜívČtivosti, je zatravnČní vedlejších cest. ýást hĜbitova, která ýást není hĜbitova, která zatím využívána, zatím není využívána, mĤže být volnČ mĤže volnČ parkovČ býtupravena. parkovČ upravena. Hodí se sem kvČtnatá Hodí louka,se sem kvČtnatá solitéry, louka, solitéry, stromoĜadí, laviþky, stromoĜadí, nicménČ laviþky, osvČtlení, osvČtlení, nicménČ tato úprava musí tato musí umožnitúprava pozdČjší umožnit pozdČjší þlenČní komunikacemi þlenČní komunikacemi na pravidelná hrobová na pravidelná hrobová pole. pole. Vlastní úprava hrobĤ Vlastní úprava hrobĤ je pochopitelnČ je pochopitelnČ soukromou vČcí vkusu soukromoumajitele, vČcí vkusu každého je každého majitele, je však vhodné regulovat však vhodné regulovat maximální výšku maximální výšku hrobových pomníkĤ hrobových pomníkĤ a podpoĜit použití a podpoĜittypického použití kamene pro kamene typického pro blízké okolí. blízké okolí. PravidelnČ uspoĜádaný hĜbitov s centrální travnatou plochou pro obĜady. Chybí vysoká zeleĖ. PravidelnČ uspoĜádaný hĜbitov s centrální travnatou plochou pro obĜady. Chybí vysoká zeleĖ.

81 81



5.5.4 Moderní formy pohĜbívání 5.5.4 Moderní formy pohĜbívání Urnové háje, rozptylové louþky, kolumbária a další moderní zpĤsoby pohĜbívání nejsou dosud na našem venkovČ UrnovébČžné. háje, rozptylové a další moderní zpĤsoby pohĜbívání nejsou je dosud na našem zcela Pokud se louþky, urnové kolumbária háje mají stát souþástí novČ zakládaných hĜbitovĤ, vhodné docílit venkovČ urþitého zcela bČžné. Pokud se urnové háje mají stát souþástí novČ zakládaných hĜbitovĤ, je vhodné docílit urþitého sjednocení velikosti hrobĤ a oddČlit, napĜ. výsadbou živého plotu, urnový háj od ostatní plochy hĜbitova. sjednocení velikosti hrobĤ a oddČlit, napĜ. výsadbou živého plotu, urnový háj od ostatní plochy hĜbitova. Kolumbária jsou zejména na venkovských hĜbitovech neestetickým prvkem (ne nadarmo se jim Ĝíká posmrtné Kolumbáriaa jejich jsou zejména na venkovských paneláky) stavbu nelze doporuþit. hĜbitovech neestetickým prvkem (ne nadarmo se jim Ĝíká posmrtné paneláky) a jejich stavbu nelze doporuþit. Ve vzácném pĜípadČ, kdy se obec rozhodne zĜídit rozptylovou louþku jako souþást hĜbitova, ji lze koncipovat Ve vzácném pĜípadČ, kdy se úpravu obec rozhodne zĜídit rozptylovou louþku plochami jako souþást hĜbitova, ji lze koncipovat jako nepravidelnou parkovou s drobnými cestiþkami, balvany, trvalek a skupinami stromĤ a jako nepravidelnou parkovou úpravu s drobnými cestiþkami, balvany, plochami trvalek a skupinami stromĤ a keĜĤ. keĜĤ. 5.5.5 Lesní hĜbitovy 5.5.5 Lesní hĜbitovy Lesní hĜbitovy jsou dosud spíše výsadou mČst s lesnatým okolím, pomalu však pĜibývají i na venkovČ. V zásadČ Lesní hĜbitovy jsou spíše pokud výsadou mČstrozvolnČného, s lesnatým okolím, pomalu však pĜibývají i na venkovČ. V zásadČ jde o pohĜbívání dodosud vzrostlého, možno nejlépe smíšeného lesa. Úprava cest, hrobĤ i jejich jde o pohĜbívání do vzrostlého, pokud možno rozvolnČného, nejlépe smíšeného lesa. Úprava cest, hrobĤ i jejich rozmístČní musí svou neokázalostí odpovídat danému pĜírodnímu prostĜedí. Cesty mohou být tedy nepravidelné, rozmístČní musí svou neokázalostí odpovídat danému pĜírodnímu prostĜedí. Cesty mohou být tedy nepravidelné, travnaté nebo s nášlapnými kameny, stejnČ jako nepravidelné mĤže být i rozmístČní hrobĤ jednotlivČ nebo ve travnaté nebo s nášlapnými stejnČ mĤže být i maximálnČ rozmístČní lze hrobĤ nebo ke ve skupinkách, pod stromy þi nakameny, paloucích. Neníjako zde nepravidelné vhodná výsadba kvČtin, užítjednotlivČ trvalky vhodné skupinkách, podoživující stromy þi na však paloucích. Není zde vhodná výsadba kvČtin, maximálnČ užítvýsadba trvalky vhodné ke zplanČní. Velmi jsou výsadby alejí podél hlavních hĜbitovních cest, stejnČlze jako solitérĤ na zplanČní. Velmi oživující jsouodvšak výsadby alejí podél hlavních hĜbitovních cest,efektĤ stejnČlze jako výsadba isolitérĤ na okrajích porostĤ odlišných dominantního druhu stromĤ v lese. Zajímavých dosáhnout terénními okrajích porostĤ odlišných od dominantního druhu stromĤ v lese. Zajímavých efektĤ lze dosáhnout i terénními úpravami, napĜ. teráskami, schody apod. úpravami, napĜ. teráskami, schody apod. Vždy je potĜeba poþítat s tím, že lesní hĜbitovy vyžadují podstatnČ vČtší plochu než hĜbitovy klasické. Vždy je potĜeba poþítat s tím, že lesní hĜbitovy vyžadují podstatnČ vČtší plochu než hĜbitovy klasické.

5.6 ZeleĖ zemČdČlských výrobních areálĤ 5.6 ZeleĖ zemČdČlských výrobních areálĤ

StĜediska zemČdČlské výroby a chovu hospodáĜských zvíĜat jsou dnes již pro vesnice typické, bohužel však StĜediska výroby a chovu zvíĜatsenážní jsou dnes proi rozsáhlé vesnice typické, však témČĜ vždyzemČdČlské narušují jejich obraz. VysokéhospodáĜských ocelokolny, sýpky, vČže,jižsila soubory bohužel budov chovu témČĜ vždy narušují jejich obraz. Vysoké ocelokolny, sýpky, senážní vČže, sila i rozsáhlé soubory budov chovu zvíĜat jen málokdy zapadají do mČĜítek tradiþní venkovské zástavby a ve volné krajinČ pĤsobí dosud velmi cize. zvíĜat jen zapadají mČĜítek areálĤ tradiþníjevenkovské a vedo volné pĤsobí velmi cize. Jedním zemálokdy spoleþných znakĤdotakových jejich malázástavby zaþlenČnost okolíkrajinČ pomocí trvalédosud dĜevinné zelenČ. Jedním ze spoleþných znakĤ takových areálĤ je jejich malá zaþlenČnost do okolí pomocí trvalé dĜevinné zelenČ. ParadoxnČ až dožívající a þasto opouštČné výrobní areály dostávají zelený kabát v podobČ všudypĜítomných ParadoxnČ až dožívající þasto opouštČné výrobní areály dostávají zelený kabát v podobČ všudypĜítomných lopuchĤ, kopĜiv, merlíkĤ a aþerných bezĤ. lopuchĤ, kopĜiv, merlíkĤ a þerných bezĤ. 82 82



Hlavní funkce zelenČ v tČchto areálech spoþívá v pomČrnČ rychlém estetickém zaþlenČní farem do okolní krajiny, Hlavní funkce zelenČ tČchto areálech spoþívá pomČrnČdoplnČní, rychlém estetickém farem do okolní krajiny, pohlcování pachĤ a vstínČní hnojišĢ. Pro její vzaložení, þi obnovu zaþlenČní je potĜeba poĜídit jednoduchou pohlcování a stínČní hnojišĢ. Pro její založení, þi obnovu je potĜeba poĜíditanijednoduchou projektovou pachĤ dokumentaci. ZeleĖ tČchto areálĤ nemá býtdoplnČní, napodobeninou vesnických parþíkĤ funkcí, ani projektovou ZeleĖ tČchto areálĤ nemá být napodobeninou vesnických parþíkĤ ani funkcí, ani uspoĜádánímdokumentaci. a druhovou skladbou. uspoĜádáním a druhovou skladbou. Každý návrh musí vycházet z provozu v areálu a respektovat vnitĜní dopravu, vedení podzemních i nadzemních Každý návrh musí vycházet z provozu v areálu a respektovat dopravu, vedeníplochu podzemních i nadzemních inženýrských sítí, protipožární aspekty, souþasnČ však musívnitĜní maximálnČ využít pro výsadbu dĜevin inženýrských sítí, protipožární aspekty, souþasnČ však musí maximálnČ využít plochu výsadbu dĜevin a k založení travnatých ploch. Návrh by také mČl vytvoĜit podmínky pro racionální údržbu,pro kterou umožní jen a k založení ploch. Návrh skupin. by takéPo mČl vytvoĜit podmínky pro stĜedisko racionálnízemČdČlské údržbu, kterou umožní stromy a keĜetravnatých sesazované do vČtších vnČjším obvodu je nutné výroby osaditjen až stromy a keĜe sesazované do vČtších skupin. Po vnČjším obvodu je nutné stĜedisko zemČdČlské výroby osadit až pČtimetrovým polopropustným pásem izolaþní zelenČ, kombinovaným ze stromĤ a keĜĤ. ŠíĜka pásu je závislá na pČtimetrovým polopropustným pásem izolaþní zelenČ, kombinovaným ze stromĤ a keĜĤ. ŠíĜka pásu je závislá na vzdálenosti od lidských sídel, poþtu chovaných zvíĜat, technologii chovu a smČru a intenzitČ pĜevládajících vČtrĤ. vzdálenosti od lidských sídel, poþtu chovaných zvíĜat, technologii chovu a smČru a intenzitČ pĜevládajících vČtrĤ. V druhové skladbČ mají pĜevládat domácí dĜeviny odpovídající pĜirozené druhové skladbČ okolní krajiny. PĜitom V druhové skladbČ mají pĜevládat domácí druhĤ dĜeviny pĜirozené okolní PĜitom je nutno pĜihlédnout i k citlivosti nČkterých naodpovídající ménČ kvalitní pĤdy po druhové terénníchskladbČ úpravách þi nakrajiny. škodlivé látky je nutno pĜihlédnout i k citlivosti nČkterých druhĤ na ménČ pĤdy po úpravách þi na škodlivé látky jako fekálie, silážní šĢávy, rĤzné chemikálie, ropné látky kvalitní þi posypové soli,terénních kvĤli alergiím je nutné dát pozor na jako fekálie, silážní šĢávy, rĤzné chemikálie, ropné látky þi posypové soli, kvĤli alergiím je nutné dát pozor na tvorbu pylĤ. SouþasnČ lze využít i schopnosti nČkterých dĜevin k zachycování pachĤ a hluku þi odpuzování tvorbu pylĤ. SouþasnČ lze využít i schopnosti nČkterých dĜevin k zachycování pachĤ a hluku þi odpuzování hmyzu. K takovým dĜevinám patĜí napĜ. oĜešáky, stĜemchy a jírovce, omezenČ lze použít i vČtšinu jalovcĤ. hmyzu. K takovým dĜevinám patĜíspíše napĜ.doplĖkovČ oĜešáky, astĜemchy a jírovce, místech omezenČ lzeu použít vČtšinu jalovcĤ. Jehliþnany by mČly být používány na významnČjších jako vstupu,i správních budov Jehliþnany by mČly být používány spíše doplĖkovČ a na významnČjších místech hospodáĜských jako u vstupu, správních budov apod. Jehliþnany rovnČž nelze z dĤvodĤ protipožární ochrany sázet do blízkosti budov, zejména apod. rovnČž nelze zrychlého dĤvodĤ protipožární ochrany sázet do blízkosti hospodáĜských budov, zejména skladĤ.Jehliþnany Pro splnČní požadavku zakrytí nČkterých nevzhledných objektĤ lze využívat výplĖové dĜeviny skladĤ. Pro topoly), splnČní požadavku nČkterých nevzhledných objektĤpak lzemusí využívat dĜeviny (pĜedevším které však rychlého musí býtzakrytí doplnČny dĜevinami cílovými. Topoly být výplĖové podle aktuálního (pĜedevším topoly), které však musí být doplnČny dĜevinami cílovými. Topoly pak musí být podle aktuálního zdravotního stavu a dorĤstání dĜevin cílových zavþas postupnČ odstraĖovány. Za jistých okolností lze k zakrytí zdravotního stavudĜeviny a dorĤstání dĜevin cílových podražec, zavþas postupnČ odstraĖovány. Za jistých okolností lze k zakrytí využít i popínavé (loubinec, plamének, rdesno apod.). využít i popínavé dĜeviny (loubinec, plamének, podražec, rdesno apod.). I u zemČdČlských areálĤ platí, že jejich alejové propojení s obcí je pĤsobivé o úþelné. I u zemČdČlských areálĤ platí, že jejich alejové propojení s obcí je pĤsobivé o úþelné.

5.7 Soukromé zahrady a pĜedzahrádky 5.7 Soukromé zahrady a pĜedzahrádky

DĤležitou souþástí vzhledu obce je i zeleĖ soukromá. Zejména tam, kde kompaktní zástavba ulicových obcí DĤležitou souþástí vzhledu obceneposkytuje. je i zeleĖ soukromá. tam,uplatní kde kompaktní zástavba ulicových obcí mnoho prostoru veĜejné zeleni PrávČ zdeZejména se nejvíce pĜedzahrádky. V takových obcích mnoho prostoru veĜejné zeleni neposkytuje. PrávČ zde se nejvíce pestrého uplatní pĜedzahrádky. V takových obcích (typických napĜ. pro vinorodé kraje jižní Moravy) se ustálilo používání sortimentu rostlin jako topolovky, (typických napĜ. pro rezeda vinorodévonná, kraje jižní ustálilo používání rostlin jako topolovky, mČsíþek zahradní, lilie,Moravy) hledíky,sestraþky, sluneþnicepestrého apod. asortimentu nČkteré rostliny aromatické a mČsíþek zahradní, rezeda vonná, lilie, hledíky, straþky, sluneþnice apod. a nČkteré rostliny aromatické a léþivé.Tradiþní se stalo i používání rĤží, zejména stromkových a popínavých s typickými ozdobnými prvky. léþivé.Tradiþní se stalo i používání rĤží, zejména stromkových a popínavých s typickými ozdobnými prvky. PĜedzahrádky byly obvykle velmi pestré a dodávaly vesnickému prostĜedí radostný ráz. Tím, že vČtšinou nemČly PĜedzahrádky byly obvykle velmi pestré a dodávaly vesnickému prostĜedí radostný ráz. Tím, že vČtšinou nemČly 83 83



Krásné venkovské pĜedzahrádky s kvČtinami a tyþkovým plotem. PĜíjemné prostĜedí dotváĜejí i kvČtiny v oknech. Krásné venkovské pĜedzahrádky s kvČtinami a tyþkovým plotem. PĜíjemné prostĜedí dotváĜejí i kvČtiny v oknech.

84 84



ploty, stávaly se pĜirozenou souþástí veĜejné zelenČ ulice. Ve vinorodých krajích se uplatnila þasto i vinná réva, ploty, stávaly pĜirozenou souþástí veĜejné vinorodýchi ovocné krajích se uplatnila þasto i vinná réva, jinde psí víno.seV širších pĜedzahrádkách bývalyzelenČ kromČulice. kvČtinVe vysazovány stromy. jinde psí víno. V širších pĜedzahrádkách bývaly kromČ kvČtin vysazovány i ovocné stromy. V ĜadČ obcí je tento charakter ještČ zachován, aþkoliv v posledních letech se prosazuje ménČ pČkný trend V ĜadČ obcíkvČtiny je tento charakter udržovatelnými ještČ zachován,keĜi, aþkoliv v posledních letech se prosazuje ménČ pČkný trend nahrazovat jednodušeji pokryvnými dĜevinami a jehliþnany. I souþasné venkovské nahrazovat kvČtiny jednodušeji udržovatelnými keĜi,místa. pokryvnými dĜevinami jehliþnany. I souþasné venkovské pĜedzahrádky by mČly vyjadĜovat charakter daného DoplĖkové použitíadrobných a stĜedních konifer mĤže pĜedzahrádky mČly vyjadĜovatzahrada charakter DoplĖkové použití být oživením, byale koniferová nadaného návsi místa. je nepochybnČ rušivýmdrobných prvkem,a stĜedních využíványkonifer mohoumĤže být být oživením, þástech ale koniferová návsi obcí je nepochybnČ rušivýmbližší prvkem, využívány mohou být v soukromých zahrad zazahrada domem. na V þástech s novČjší zástavbou mČstskému typu pĜedstavuje v soukromých þástech zahrad za domem. V þástech obcí s novČjší zástavbou mČstskému typu pĜedstavuje použití jehliþnanĤ menší problém, i zde však pĜedzahrádkám více sluší pestrábližší a promČnlivá kvČtinová výsadba. použití jehliþnanĤ menší problém, i zde však pĜedzahrádkám více sluší pestrá a promČnlivá kvČtinová výsadba. Tradiþní souþástí pĜedzahrádek bývaly rostliny v nádobách (agáve, fuchsie, oleandry aj.) a v oknech (pelargonie, Tradiþní souþástí pĜedzahrádek bývaly rostliny v nádobách (agáve, fuchsie, oleandry aj.) a v oknech (pelargonie, petunie, voskovky apod.). Tento zpĤsob kvČtinové výzdoby se velmi dobĜe uplatní i v nové zástavbČ. petunie, voskovky apod.). Tento zpĤsob kvČtinové výzdoby se velmi dobĜe uplatní i v nové zástavbČ. Tam, kde je to typické, napĜ. na VysoþinČ, je velmi estetické používání dĜevČných tyþkových plotĤ. ObnovČ Tam, kde to typické, na VysoþinČ, je velmi estetické používání dĜevČných tyþkových plotĤ. ObnovČ obrazu obcíje také pomĤženapĜ. využívání tradiþní tyþkových plotĤ v zadní (humenní) þásti venkovských zahrad, kde obrazu obcí také pomĤže využívání tradiþní tyþkových plotĤ v zadní (humenní) þásti venkovských zahrad, bývaly vysazovány ovocné stromy, pČstována zelenina a v podhorských oblastech na nČ pĜímo navazoval kde pás bývaly vysazovány ovocné stromy,vysokou pČstována zelenina a v podhorských oblastech na nČ pĜímo navazoval pás lesa, takže vesnice byla obklopena zelení. lesa, takže vesnice byla obklopena vysokou zelení. Možnosti obce v ovlivĖovat podobu pĜedzahrádek a soukromé zelenČ jsou pomČrnČ omezené. Motivovat Možnosti obce v ovlivĖovat podobu soukromé zelenČ jsou pomČrnČ omezené. Motivovat jednotlivé vlastníky však mohou tĜeba pĜedzahrádek pomocí vhodnČazamČĜených výstav, exkurzemi za zdaĜilými pĜíklady (i do jednotlivé zahraniþí). vlastníky však mohou tĜeba pomocí zamČĜených výstav, exkurzemi za zdaĜilými pĜíklady (ijisté do blízkého Stimulující mohou být i vhodnČ rĤzná finanþní zvýhodnČní, strpí li vlastník pĜedzahrádky blízkého zahraniþí). Stimulující mohou být i rĤzná finanþní zvýhodnČní, strpí li vlastník pĜedzahrádky jisté sjednocující úpravy þi alespoĖ realizuje výsadbu nČkteré z cílových dominantních dĜevin. sjednocující úpravy þi alespoĖ realizuje výsadbu nČkteré z cílových dominantních dĜevin.

85 85

6. PěÍLOHY

NOVÉ NOVÉ STAVBY STAVBY PRO PRO VENKOV VENKOV

6. PěÍLOHY 6. PěÍLOHY


6. PěÍLOHY

6.16.1 Oblasti Oblasti typické typické venkovské venkovské urbanistické urbanistické struktury struktury (Z.(Z. Lázniþka) Lázniþka) 6.1 Oblasti typické venkovské urbanistické struktury (Z. Lázniþka)

89 89 89

6. 6. PěÍLOHY PěÍLOHY 6. PěÍLOHY

NOVÉ NOVÉ NOVÉ STAVBY STAVBY STAVBY PRO PRO PRO VENKOV VENKOV VENKOV

6. PěÍLOHY


6.2 6.26.2 PĜíklady PĜíklady PĜíklady tradiþní tradiþní tradiþní zástavby zástavby zástavby vesnic vesnic vesnic ve veve vymezených vymezených vymezených oblastech oblastech oblastech 6.2 PĜíklady tradiþní zástavby vesnic ve vymezených oblastech

Slovácko Slovácko Slovácko Slovácko

90 90 90 90



NOVÉ STAVBY VENKOV NOVÉ STAVBY PROPRO VENKOV


Valašsko Valašsko

OkrajovČ OkrajovČ – pĜechodná – pĜechodná forma forma mezimezi Valašskem Valašskem a Hanou a Hanou

Valašsko Valašsko

OkrajovČ – pĜechodná forma Valašskem a Hanou OkrajovČ – pĜechodná forma mezimezi Valašskem a Hanou

Haná Haná Haná Haná

91 91 91 91





Horní Horní Haná Haná Horní Haná Horní Haná

Drahanská Drahanská vrchovina vrchovina Drahanská vrchovina Drahanská vrchovina

92 92 92 92





TĜebovsko TĜebovsko – Svitavsko – Svitavsko TĜebovsko – Svitavsko TĜebovsko – Svitavsko

93 93 93 93





Žćársko Žćársko a NovomČstsko a NovomČstsko Žćársko a NovomČstsko Žćársko a NovomČstsko

Dyjsko Dyjsko – Svratecko – Svratecko Dyjsko – Svratecko Dyjsko – Svratecko

94 94 94 94




6. 6. PěÍLOHY PěÍLOHY

Horní Horní Oslavsko Oslavsko a Svratecko a Svratecko Horní Oslavsko a Svratecko Horní Oslavsko a Svratecko

95 95 95 95





Opavsko Opavsko Opavsko Opavsko

JižníJižní ýechy ýechy Jižní ýechy Jižní ýechy

96 96 96 96

NOVÉ NOVÉ NOVÉ NOVÉ STAVBY STAVBY STAVBY STAVBY PRO PRO PRO PRO VENKOV VENKOV VENKOV VENKOV

6. 6. PěÍLOHY 6. PěÍLOHY 6. PěÍLOHY PěÍLOHY


6. PěÍLOHY

6.3 6.36.3 6.3 Spoleþné Spoleþné Spoleþné Spoleþné znaky znaky znaky znaky staré staré staré staré aa nové nové aa nové nové zástavby zástavby zástavby zástavby –– pĜíklady pĜíklady –– pĜíklady pĜíklady ze zeze ze zahraniþí zahraniþí zahraniþí zahraniþí (Francie, (Francie, (Francie, (Francie, Anglie) Anglie) Anglie) Anglie) 6.3

Spoleþné znaky staré a nové zástavby – pĜíklady ze zahraniþí (Francie, Anglie)

97 9797 97 97



6. PěÍLOHY


6.46.4Nový Nový venkovský venkovský dĤm dĤm ocenČný ocenČný v soutČži v soutČži Nový Nový domov domov 2005 2005 6.4 Nový venkovský dĤm ocenČný v soutČži Nový domov 2005

98 98 98


6. PěÍLOHA 6. PěÍLOHA

6.5 Seznam vesnických památkových rezervací a vesnických památkových zón 6.5 Seznam vesnických památkových rezervací a vesnických památkových zón Vesnické památkové rezervace (VPR) Vesnické památkové rezervace (VPR) ýíslo Kraj Okres ýíslo Kraj Okres (obvod) (obvod) 1. Praha Praha 5 1. Praha Praha 5 2. Praha 6 2. Praha 6 3. StĜedoþeský Kladno 3. StĜedoþeský Kladno 4. MČlník 4. MČlník 5. 5. 6. 6. 7. 7. 8. Mladá Boleslav 8. Mladá Boleslav 9. 9. 10. Nymburk 10. Nymburk 11. Praha-západ 11. Praha-západ 12. PĜíbram 12. PĜíbram 13. Jihoþeský ýeské BudČjovice 13. Jihoþeský ýeské BudČjovice 14. 14. 15. 15. 16. 16. 17. 17. 18. Prachatice 18. Prachatice 19. 19. 20. 20. 21. 21. 22. Strakonice 22. Strakonice 23. Tábor 23. Tábor 24. 24. 25. 25. 26. 26. 27. 27. 28. 28.

Obec Obec

Lokalita Lokalita

Praha Praha

StodĤlky StodĤlky RuzynČ RuzynČ TĜebíz TĜebíz DobĜeĖ DobĜeĖ Nosálov Nosálov Nové Osinalice Nové Osinalice Olešno Olešno Mužský Mužský Víska Víska Bošín Bošín Dobrovíz Dobrovíz Drahenice Drahenice Holašovice Holašovice Malé ChrášĢany Malé ChrášĢany Mazelov Mazelov Plástovice Plástovice ZáboĜí ZáboĜí Dobrá Dobrá Stachy Stachy Vodice Vodice Volary Volary NahoĜany NahoĜany Kleþaty Kleþaty Komárov Komárov Mažice Mažice VlastiboĜ VlastiboĜ Zálší Zálší Záluží Záluží

TĜebíz TĜebíz DobĜeĖ DobĜeĖ Nosálov Nosálov Želízy Želízy Mšeno Mšeno BoseĖ BoseĖ BĜezovice BĜezovice Bošín Bošín Dobrovíz Dobrovíz Drahenice Drahenice Jankov Jankov Sedlec Sedlec Mazelov Mazelov Sedlec Sedlec ZáboĜí ZáboĜí Stožec Stožec Stachy Stachy Lhenice Lhenice Volary Volary ýestice ýestice Zálší Zálší Komárov Komárov Mažice Mažice VlastiboĜ VlastiboĜ Zálší Zálší VlastiboĜ VlastiboĜ

99 99

6. PěÍLOHA


ýíslo

Kraj

29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60.

Karlovarský

100

PlzeĖský

Liberecký

Okres (obvod) Cheb Klatovy PlzeĖ - mČsto Rokycany ýeská Lípa

Jablonec n.N. Ústecký

DČþín LitomČĜice Ústí n.L. Pardubický Chrudim Královéhradecký Jiþín Náchod Semily Jihomoravský

BĜeclav Hodonín KromČĜíž TĜebíþ Uh.HradištČ

Vysoþina

Žćár n.Sázavou

Olomoucký

Olomouc Bruntál

Obec

Lokalita

Aš TĜebeĖ Dobršín Božkov ýernice Koterov Ostrovec-Lhotka Janovice v Podj. Dubá KravaĜe Doksy KoĜenov Železný Brod Rumburk ÚštČk Zubrnice Hlinsko Veliš KĜinice Benecko Lomnice n.Popelkou Pavlov Petrov Blatnice pod sv.Ant. Rymice Dešov Veletiny Vlþnov SnČžné KĜižánky PĜíkazy HeĜmanovice

Doubrava Nový Drahov Dobršín Božkov ýernice Koterov Ostrovec Janovice Lhota Rané Žćár Jizerka Trávníky Šmilovského ul. Starý Týn Zubrnice Betlém Vesec KĜinice Horní ŠtČpanice Karlov Pavlov Plže Stará Hora Hejnice Dešov Stará Hora Kojiny Krátká KĜižánky PĜíkazy HeĜmanovice


ýíslo ýíslo 61. 61.


Kraj Kraj

Okres Okres (obvod) (obvod) Moravskoslezský Opava Moravskoslezský Opava

Vesnické památkové zóny (VPZ) Vesnické památkové zóny (VPZ) ýíslo ýíslo

Kraj Kraj

1. 1. 2. 2. 3. 3. 4. 4. 5. 5. 6. 6. 7. 7. 8. 8. 9. 9. 10. 10. 11. 11. 12. 12. 13. 13. 14. 14. 15. 15. 16. 16. 17. 17. 18. 18. 19. 19. 20. 20. 21. 21. 22. 22. 23. 23. 24. 24. 25. 25.

Praha Praha

StĜedoþeský StĜedoþeský

Okres Okres (obvod) (obvod) Praha 5 Praha 5 Praha 6 Praha 6 Praha 7 Praha 7 Praha 8 Praha 8 Praha 9 Praha 9 Praha 10 Praha 10 Beroun Beroun

Kutná Hora Kutná Hora MČlník MČlník

Ml. Boleslav Ml. Boleslav

Nymburk Nymburk

Obec Obec

Lokalita Lokalita

Lipina Lipina

Lipina Lipina

Obec Obec

Lokalita Lokalita

Praha Praha

Bućánka Bućánka StĜešoviþky StĜešoviþky RybáĜe RybáĜe Bohnice Bohnice Ćáblice Ćáblice Kralovice Kralovice HostivaĜ HostivaĜ KleštČnice KleštČnice Korno Korno MoĜinka MoĜinka Olešná Olešná Losiny Losiny JestĜebice JestĜebice StĜezivojice StĜezivojice Lobeþ Lobeþ Vrbno Vrbno Vidim Vidim Sitné Sitné BĜezinka BĜezinka Kluky Kluky Loukov Loukov Skalsko Skalsko StĜehom StĜehom Pojedy Pojedy Sovenice Sovenice

Komárov Komárov Korno Korno MoĜinka MoĜinka Olešná Olešná Petroviþe II Petroviþe II DobĜeĖ DobĜeĖ Lobeþ Lobeþ HoĜín HoĜín Vidim Vidim Želízy Želízy BČlá p.Bezd. BČlá p.Bezd. Kluky Kluky Loukov Loukov Skalsko Skalsko Dolní Bousov Dolní Bousov Žitovlice Žitovlice KĜinec KĜinec

101 101

6. PěÍLOHA


ýíslo

Kraj

26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58.

StĜedoþeský

102

Okres (obvod) Nymburk Praha-východ Praha-západ PĜíbram Rakovník

Jihoþeský

ý. BudČjovice

ýeský Krumlov

JindĜichĤv Hradec

Obec

Lokalita

MČstec Králové KalištČ Dolany Drahenice - Raþany Petrovice

Vinice Lensedly Debrno Raþany Kojetín Porešín Rousínov Skryje Bavorovice Bošilec Božejov BĜehov Dobšice Dynín Kojákovice Lipanovice Munice Opatovice Rožnov Vitín Zbudov Rojšín ýertynČ Krnín Mirkovice Pernek Zlatá Koruna Nová Ves Malíkov nad Nežárkou HospĜíz Lutová Pístina Plaþovice

Slabce Skryje Hluboká n.Vlt. Bošilec Žár BĜehov Dobšice Dynín Jílovice ZáhoĜí Hluboká n.Vlt. HrdČjovice Rožnov Vitín Dívþice Brloh Dolní TĜebonín Chlumec Mirkovice Horní Planá Zlatá Koruna ýeský Rudolec Horní PČna Hrutkov Chlum u TĜebonČ Pístina Dešná


ýíslo ýíslo

Kraj Kraj

59. 59. 60. 60. 61. 61. 62. 62. 63. 63. 64. 64. 65. 65. 66. 66. 67. 67. 68. 68. 69. 69. 70. 70. 71. 71. 72. 72. 73. 73. 74. 74. 75. 75. 76. 76. 77. 77. 78. 78. 79. 79. 80. 80. 81. 81. 82. 82. 83. 83. 84. 84. 85. 85. 86. 86. 87. 87. 88. 88. 89. 89. 90. 90.

Jihoþeský Jihoþeský


Okres Okres (obvod) (obvod) JindĜichĤv Hradec JindĜichĤv Hradec Písek Písek

Prachatice Prachatice

Strakonice Strakonice

Tábor Tábor

PlzeĖský PlzeĖský

Domažlice Domažlice

Obec Obec

Lokalita Lokalita

PonČdrážka PonČdrážka PĜíbraz PĜíbraz Žíteþ Žíteþ Skály Skály ýížová ýížová KvČtov KvČtov Putim Putim Písek Písek Oslov Oslov Varvažov Varvažov Kostelec n.Vlt. Kostelec n.Vlt. KováĜov KováĜov Stachy Stachy LažištČ LažištČ Radhostice Radhostice Mahouš Mahouš Lhenice Lhenice VitČjovice VitČjovice Babice Babice ýepĜovice ýepĜovice Pohorovice Pohorovice ýepĜovice ýepĜovice VodĖany VodĖany Kváskovice Kváskovice VolynČ VolynČ Hlavatce Hlavatce Jistebnice Jistebnice SobČslav SobČslav SudomČĜice u Bech. SudomČĜice u Bech. VlastiboĜ VlastiboĜ Kanice Kanice Klenþí p.ýerch. Klenþí p.ýerch.

PonČdrážka PonČdrážka PĜíbraz PĜíbraz Žíteþ Žíteþ Budiþovice Budiþovice Krašovice Krašovice KvČtov KvČtov Putim Putim Smrkovice Smrkovice Tukleky Tukleky Varvažov Varvažov Zahrádka Zahrádka Žebrákov Žebrákov Chalupy Chalupy LažištČ LažištČ LibotynČ LibotynČ Mahouš Mahouš TĜešĖový Újezdec TĜešĖový Újezdec VitČjovice VitČjovice ZvČĜetice ZvČĜetice JiĜetice JiĜetice Kloub Kloub Kojeþín Kojeþín KĜtČtice KĜtČtice Kváskovice Kváskovice Zechovice Zechovice Debrník Debrník Ounuz Ounuz NedvČdice NedvČdice BechyĖská Smoleþ BechyĖská Smoleþ Svinky Svinky Kanice Kanice Klenþí p.ýerch. Klenþí p.ýerch. 103 103

6. PěÍLOHA


ýíslo

Kraj

91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120. 121. 122. 123.

PlzeĖský

104

Okres (obvod) Domažlice Klatovy

PlzeĖ - mČsto

PlzeĖ - jih

PlzeĖ - sever

PlzeĖ - sever

Rokycany

Obec

Lokalita

Pocinovice u Kd. Stráž u Domažlic Trhanov BĜežany Hradešice Chanovice OstĜetice PoleĖ Velké Hydþice Bolevec Bukovec ýervený Hrádek KĜimice Lobzy Radþice Újezd Spálené PoĜíþí Nové Mitrovice Kasejovice Tymákov ýížkov Dolany Dýšina Hlince Hromnice ChĜíþ Jarov Kyšice Lochouzice ManČtín Studená Úterý DobĜív

Pocinovice u Kd. Stráž u Domažlic Trhanov BĜežany Hradešice Chanovice OstĜetice PoleĖ Velké Hydþice Bolevec Bukovec ýervený Hrádek KĜimice Lobzy Radþice Újezd Lipnice Mítov ěesanice Tymákov Zahrádka Dolany Dýšina Hlince Nynice Lhota Jarov Kyšice Lochouzice RadČjov Studená Olešovice DobĜív


ýíslo ýíslo

Kraj Kraj

124. 124. 125. 125. 126. 126. 127. 127. 128. 128. 129. 129. 130. 130. 131. 131. 132. 132. 133. 133. 134. 134. 135. 135. 136. 136. 137. 137. 138. 138. 139. 139. 140. 140. 141. 141. 142. 142. 143. 143. 144. 144. 145. 145. 146. 146. 147. 147. 148. 148. 149. 149. 150. 150. 151. 151. 152. 152. 153. 153. 154. 154. 155. 155.

PlzeĖský PlzeĖský


Okres Okres (obvod) (obvod) Rokycany Rokycany

Tachov Tachov

Karlovarský Karlovarský

Cheb Cheb Karlovy Vary Karlovy Vary Sokolov Sokolov

Ústecký Ústecký

DČþín DČþín

LitomČĜice LitomČĜice

Louny Louny Liberecký Liberecký

ýeská Lípa ýeská Lípa

Obec Obec

Lokalita Lokalita

Lhota pod Radþem Lhota pod Radþem Podmokly Podmokly Vejvanov Vejvanov Zbiroh Zbiroh Chodský Újezd Chodský Újezd Chodský Újezd Chodský Újezd Bezdružice Bezdružice ProstiboĜ ProstiboĜ Zadní Chodov Zadní Chodov Lipová Lipová Toužim Toužim Teplá Teplá Dolní Žandov Dolní Žandov Dolní Rychnov Dolní Rychnov Královské PoĜíþí Královské PoĜíþí JetĜichovice JetĜichovice Krásná Lípa Krásná Lípa Melbortice Melbortice RĤžová RĤžová ŠtČtí ŠtČtí LibČšice LibČšice ChotinČves ChotinČves ÚštČk ÚštČk Slatina Slatina LibČšice LibČšice LibČšice LibČšice Blšany Blšany Zálužice Zálužice Blatce Blatce Doksy Doksy

Lhota pod Radþem Lhota pod Radþem Podmokly Podmokly Vejvanov Vejvanov Jableþno Jableþno Horní Jadruž Horní Jadruž Chodský Újezd Chodský Újezd Paþín Paþín ProstiboĜ ProstiboĜ Zadní Chodov Zadní Chodov Dolní Lažany Dolní Lažany Kosmová Kosmová Popovice Popovice Salajna Salajna Dolní Rychnov Dolní Rychnov Královské PoĜíþí Královské PoĜíþí Vysoká Lípa Vysoká Lípa Dlouhý dĤl Dlouhý dĤl Melbortice Melbortice Kamenická StráĖ Kamenická StráĖ Brocno Brocno Dolní Nezly Dolní Nezly ChotinČves ChotinČves Rašovice Rašovice Slatina Slatina SobČnice SobČnice Srdov Srdov SobČchleby SobČchleby Steklík Steklík Tubož Tubož Kruh Kruh Vojetín Vojetín Bukovec Bukovec

Dubá Dubá

105 105

6. PěÍLOHA


ýíslo

Kraj

156. 157. 158. 159. 160. 161. 162. 163. 164. 165. 166. 167. 168. 169. 170. 171. 172. 173. 174. 175. 176.

Liberecký

177. 178. 179. 180. 181. 182. 183. 184. 185. 186. 187. 106

Okres (obvod) ýeská Lípa

Liberec Jablonec nad Nisou Semily Pardubický Chrudim Svitavy Ústí nad Orlicí Královéhradecký Jiþín

Hradec Králové Náchod Trutnov

Vysoþina Vysoþina Jihomoravský

HavlíþkĤv Brod Jihlava TĜebíþ PelhĜimov Žćár n.Sázavou Blansko Brno - mČsto Hodonín

Obec

Lokalita

KravaĜe Kruh Sloup Velenice Kryštofovo údolí Železný Brod SyĜenov Vysoþina Telecí Javorník Stará Paka StĜevaþ OstromČĜ Radim MČník Nový Bydžov ýeská Metuje Jivka Malá Úpa Pec pod SnČžkou

KravaĜe Doksy Sloup Velenice Kryštofovo údolí Železný Brod Újezdec Svobodné Hamry Telecí Vysoká Karlov Štidla Nové Smrkovice StudeĖany LibeĖ Vysoþany Skalka Dolní VernéĜovice Šímovy Chalupy Radvanice Velké Tippeltovy Boudy Radvanice ChotČborky Petrovice Praskolesy BoĖov ZhoĜ Ubušínek Veselka TuĜany-B. Ivanovice Javorník-Kopánky Vápenky

Radvanice Vilantice Štoky Mrákotín JaromČĜice n.Rok. Pacov Ubušínek KnČževes TuĜany-B. Ivanovice Javorník-Kopánky Nová Lhota


ýíslo ýíslo

Kraj Kraj

188. 188. 189. 189. 190. 190. 191. 191. 192. 192. 193. 193. 194. 194. 195. 195. 196. 196. 197. 197. 198. 198. 199. 199. 200. 200. 201. 201. 202. 202. 203. 203. 204. 204. 205. 205. 206. 206. 207. 207. 208. 208. 209. 209.

Jihomoravský Jihomoravský


Okres Okres (obvod) (obvod) Vyškov Vyškov Znojmo Znojmo

Olomoucký Olomoucký

Jeseník Jeseník Olomouc Olomouc PĜerov PĜerov Šumperk Šumperk

Zlínský Zlínský

Vsetín Vsetín

Moravskoslezský Bruntál Moravskoslezský Bruntál

Frýdek-Místek Frýdek-Místek

Obec Obec

Lokalita Lokalita

Lysovice Lysovice RostČnice RostČnice Šatov Šatov VratČnín VratČnín Zlaté Hory Zlaté Hory Zlaté Hory Zlaté Hory TČšetice TČšetice Seniþka Seniþka Lhotka u PĜerova Lhotka u PĜerova Stará Ves Stará Ves Dlouhomilov Dlouhomilov Jakubovice Jakubovice Palonín Palonín Huslenky Huslenky Velké Karlovice Velké Karlovice ZdČchov ZdČchov Malá Morávka Malá Morávka MČsto Albrechtice MČsto Albrechtice Karlova Studánka Karlova Studánka Petrovice Petrovice Stará Ves Stará Ves Komorní Lhotka Komorní Lhotka

Lysovice Lysovice Zvonovice Zvonovice Šatov Šatov VratČnín VratČnín Rejvíz Rejvíz Údolí Údolí Rataje Rataje Seniþka Seniþka Lhotka u PĜerova Lhotka u PĜerova Stará Ves Stará Ves Dlouhomilov Dlouhomilov Jakubovice Jakubovice Palonín Palonín Kychová Kychová PodĢaté PodĢaté ZdČchov ZdČchov Malá Morávka Malá Morávka PiskoĜov PiskoĜov Karlova Studánka Karlova Studánka Petrovice Petrovice Žćárský Potok Žćárský Potok Komorní Lhotka Komorní Lhotka

107 107

6. PěÍLOHA


6.6 Seznam krajinných památkových zón (KPZ) ýíslo

Kraj

Okres

Lokalita

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

StĜedoþeský

okr. Beroun okr. Kutná Hora okr. ýeské BudČjovice

Karlovarský Ústecký

okr. Strakonice okr. Klatovy okr. PlzeĖ - sever okr. Karlovy Vary okr. Ústí n.Labem

12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.

Liberecký

okr. ýeská Lípa

Královéhradecký Pardubický Vysoþina Jihomoravský

okr. Hradec Králové okr. Chrudim okr. TĜebíþ okr. BĜeclav okr. Vyškov, Brno okr. Znojmo, TĜebíþ

Osovsko Nové Dvory ěímovsko Nové Hrady Orlicko ýimelicko - Rakovicko LibČjovicko - Lomecko Chudenicko Plasko Valeþsko Areál bojištČ bitvy u PĜestanova, Chlumce a Varvažova Zahrádecko Lembersko Areál bojištČ bitvy u Hradce Králové SlatiĖansko - Slavicko NámČšĢsko Lednicko - Valtický areál Areál bojištČ bitvy u Slavkova Vranovsko - Bítovsko

108

Jihoþeský

okr. Písek PlzeĖský

Jihomoravský Vysoþina

6. PěÍLOHA

____________________________________________________________________________________________

6. PěÍLOHA

____________________________________________________________________________________________ 6.7 Seznam velkoplošných zvláštČ chránČných území (ZCHÚ) Národní parky (NP) 6.7 Seznam velkoplošných zvláštČ chránČných území (ZCHÚ) 1. Krkonošský národní park Národní parkyŠvýcarsko (NP) 2. ýeské 3. 1. Podyjí Krkonošský národní park 4. 2. Šumava ýeské Švýcarsko 3. Podyjí ChránČné krajinné oblasti (CHKO) 4. Šumava 1. Beskydy ChránČné 2. Bílékrajinné Karpaty oblasti (CHKO) 3. Beskydy Blaník 1. 4. Blanský les 2. Bílé Karpaty 5. Blaník Broumovsko 3. 6. ýeské 4. BlanskýstĜedohoĜí les 7. ýeský kras 5. Broumovsko 8. 6. ýeský ýeské les stĜedohoĜí 9. 7. ýeský ráj kras 10. 8. Jeseníky ýeský les 11. 9. Jizerské ýeský rájhory 12. Jeseníky KokoĜínsko 10. 13. Jizerské KĜivoklátsko 11. hory 14. KokoĜínsko Labské pískovce 12. 15. KĜivoklátsko Litovelské Pomoraví 13. 16. hory 14. Lužické Labské pískovce 17. Moravský 15. Litovelské kras Pomoraví 18. Lužické Orlické hory 16. hory 19. Pálava 17. Moravský kras 20. Orlické PoodĜí hory 18. 21. Slavkovský les 19. Pálava 22. Šumava 20. PoodĜí 23. 21. TĜeboĖsko Slavkovský les 24. Šumava Žćárské vrchy 22. 25. TĜeboĖsko Železné hory 23. 24. Žćárské vrchy 25. Železné hory

109 109

6. PěÍLOHY

6.8

110

Celkový potenciál cestovního ruchu v ýR (kartogram)



6.9

6. PěÍLOHY

Typy celkového potenciálu cestovního ruchu v ýR (kartogram)

111

6. PěÍLOHY


6.10 Seznam použité literatury a podkladĤ ýeskoslovenská vČdeckotechnická spoleþnost DĤm techniky Brno Rozvoj bydlení na venkovČ Sborník 1989 BAŠE, Miroslav Ing.arch. Kvalita zástavby na venkovČ Sborník pĜíspČvkĤ z celostátního semináĜe „Vesnice-krajina-lidé“ poĜádaného SÚPP v Praze, PÚ v Ústí n.L. a Muzeem lidové architektury v Zubrnicích v záĜí 1998, str.23 – 28 BÍNA, Jan Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích ýeské republiky Urbanismus a územní rozvoj þ.1/2002, str.2 - 11 KNOPP, Alfred a kol. Vesnice - stavby a krajina mají svĤj Ĝád ÚÚR ediþní Ĝada „Vesnice“ Brno 1994 MAXA, Miloslav Ing.arch. Stavby našeho venkova Moderní obec þ.10 / 1997, str. 36 MEJSNAROVÁ, Jitka Ing.arch. a TUNKA, Martin Ing.arch. Stavba pro venkov 95 Sborník prací 2.roþníku soutČžní ankety, pĜednášek ze semináĜe pro starosty a výsledkĤ studentské urbanistické dílny, str. 21 – 23 PAVLASOVÁ, Marie Ing.arch. TváĜ vesnice – jaká bude ? Sborník pĜíspČvkĤ z celostátního semináĜe „Vesnice-krajina-lidé“ poĜádaného SÚPP v Praze, PÚ v Ústí n.L. a Muzeem lidové architektury v Zubrnicích v záĜí 1998, str. 28

112


6. PěÍLOHY

PERLÍN, Radim RNDr. Stavba pro venkov 95 Sborník prací 2.roþníku soutČžní ankety, pĜednášek ze semináĜe pro starosty a výsledkĤ studentské urbanistické dílny, str. 23 – 30 ŠKABRADA, JiĜí 1 / ěeþ chalup Novostavba a rekonstrukce (nejen) na vesnici Domov þ.1 / 1993, str. 54 – 55 ŠKABRADA, JiĜí Novostavba a rekonstrukce (nejen) na vesnici Obdélný pĤdorys Domov þ.2 / 1993, str.14 - 15 ŠKABRADA, JiĜí Novostavba a rekonstrukce (nejen) na vesnici Sedlová stĜecha Domov þ.3 / 1993, str.26 - 28 ŠKABRADA, JiĜí Novostavba a rekonstrukce (nejen) na vesnici Trojdílný pĤdorys Domov þ.4 / 1993, str.28 - 29 ŠKABRADA, JiĜí Novostavba a rekonstrukce (nejen) na vesnici Vstup do domu Domov þ.5 / 1993, str.28 – 29 ŠKABRADA, JiĜí Novostavba a rekonstrukce (nejen) na vesnici Usazení domu v terénu Domov þ.6 / 1993, str.26 – 27

113

6. PěÍLOHY


ŠKABRADA, JiĜí Novostavba a rekonstrukce (nejen) na vesnici Nasazení stĜechy Domov þ.7 / 1993, str.24 – 25 ŠKABRADA, JiĜí Novostavba a rekonstrukce (nejen) na vesnici Zápraží Domov þ.8 / 1993, str.24 – 25 ŠKABRADA, JiĜí Novostavba a rekonstrukce (nejen) na vesnici Komín Domov þ.9 / 1993, str.34 – 35 ŠKABRADA, JiĜí Novostavba a rekonstrukce (nejen) na vesnici Dvoutraktové Ĝešení Domov þ.10 / 1993, str.30 – 31 ŠKABRADA, JiĜí Novostavba a rekonstrukce (nejen) na vesnici Opakování pravidel Domov þ.11 / 1993, str.36 – 37 ŠKABRADA, JiĜí Novostavba a rekonstrukce (nejen) na vesnici Historismy Domov þ.12 / 1993, str.46 – 47 SOUýKOVÁ, Eliška PhDr. Stavba pro venkov 95 Sborník prací 2.roþníku soutČžní ankety, pĜednášek ze semináĜe pro starosty a výsledkĤ studentské urbanistické dílny, str. 86 - 88

114


6. PěÍLOHY

TvrdoĖ, Marek Lidové stavby mizí, lidé chtČjí novostavby MF Dnes, Jižní Morava, 3.9.2002 TvrdoĖ, Marek PČkné stavby hledají lidé všude, jen ne doma MF Dnes, Jižní Morava, 3.9.2002

115

Autor:

Ludmila Kašparová a Eva Rozehnalová

Název publikace:

Nové stavby pro venkov

Vydává:

Ústav územního rozvoje

Garant:

Ministerstvo pro místní rozvoj

Místo a rok vydání:

Brno 2005

Vydání:

první

Náklad:

1000 výtiskĤ

Stran:

114

Tisk:

Grafex-Agency s.r.o.

Distribuce:

Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 601 00 Brno

119

N O V É S T A V B Y P R O V E N K O V

Recommend Documents