V
:
ČESKÁ, NIZOZEMSKÁ A AMERICKÁ KOMORNÍ HUDBA DVOU GENERACÍ
ÚTERÝ 28. ČERVNA 2011, 19:30 HODIN KOSTEL SV. VAVŘINCE, HELLICHOVA 18, PRAHA 1 K
C
,D
USA
AH ,
A
C UESDAY
HURCH OF
PRESENTED
T
R
M
:
G
UNE
AWRENCE
ELLICHOVA
UNDER AUSPICES OF THE
ŘEDITELÉ KONCERTU
RTISTIC
RAGUE
U. S . E M B A S S Y , P R A G U E
LAURENCE SHERR, PATRICIA GOOODSON UMĚLEČTÍ
T
P
IRECTORS
ÚVODNÍ
SLOVO
Dnes vám představujeme hudbu dvou generací židovských skladatelů; chceme tak připomenout hrůzy holocaustu, což považujeme za potřebné v každé době. V programu jsou zastoupeni tři skladatelé židovského původu aktivní v období druhé světové války – Ullmann, Weberová a Wertheim. Snažíme se znovu oživit jejich hudbu, a tak uctít oběti i přeživší holocaustu. Vytvářením spojení mezi těmito skladateli a prací věnovanou památce holocaustu, kterou jako dítě jednoho z přeživších vykonávám, budujeme trvalé dědictví. Doufáme, že tento vzpomínkový akt povede současnou i budoucí generaci k odstranění bariér, které nám dodnes brání v postavení mostu tolerance, respektu a porozumění. Děkujeme mnohokrát za vaši účast.
Laurence Sherr Často máme sklon soustředit se jen na strašlivé podmínky, které museli Ilse Weberová, Rosy Wertheimová a Viktor Ullmann snášet během holocaustu. Nesmíme ale zapomínat, že tito tři skladatelé byli významnými umělci již před druhou světovou válkou. Proto jsme do repertoáru dnešního koncertu zahrnuli i jejich předválečné skladby – spolu s těmi, které napsali v těch nejtěžších podmínkách. Doufáme, že představením celého spektra jejich díla docílíme uznání těchto autorů v západním světě. Chceme uctít jejich utrpení, ale nechceme, aby toto utrpení bylo tou jedinou hodnotou. Při sestavování dnešního programu nás potěšilo zejména objevení hudby Rosy Wertheimové, která se dostala na světlo díky úsilí holandských profesorů a hudebníků, v čele s Dr. Helenou Metzelaarovou, Dr. Hansem van Ruthem a Eleonorou Pameijerovou. Některé ze skladeb, které zazní během dnešního večera, budou nahrávány a zpřístupněny ke stažení na stránkách www.patriciagoodson.com, ksuweb.kennesaw.edu/~Isherr. Několik skladeb můžete nalézt i na www.youtube.com. Věříme, že dnešní koncert bude prvním z mnoha dalších podobných projektů.
Patricia Goodsonová
INTRODUCTOR Y
REMARKS
We present the music of two generations of Jewish composers to keep alive lessons of the Holocaust that are still relevant and necessary in our world. Represented on the program are three composers who were active during the Holocaust–Ullmann, Weber, and Wertheim. We bring their music to life to honor and remember them as we commemorate all Holocaust victims and survivors. By establishing a connection that links the contributions of these composers to my Holocaust memorial work as the child of a survivor, we seek to create an enduring legacy. It is our hope that acts of remembrance will lead current and future generations to move beyond the barriers that separate us to build bridges of greater tolerance, respect, and understanding. Thank you for joining us tonight.
Laurence Sherr While we tend to focus on the unimaginable circumstances that Ilse Weber, Rosy Wertheim and Viktor Ullmann endured during the Holocaust, it is important to remember that they had thriving and varied careers before the war. Thus, we include prewar pieces along with those written, incredibly, under the most trying conditions. By presenting the full spectrum of their work, we hope to help these composers regain their rightful place in the Western canon. We seek to honor their suffering, but not to limit their contributions, which transcend the horrors of the Holocaust. Among the many joys of assembling this program, it has been a particular delight to discover the music of Rosy Wertheim, whose work has only recently resurfaced thanks to the efforts of Dutch scholars and musicians such as Dr. Helen Metzelaar, Dr. Frans van Ruth and Eleonore Pameijer. Some of the pieces we perform tonight will be recorded and made available online. Please check our websites www.patriciagoodson.com and ksuweb.kennesaw.edu/~lsherr. You can also find us on youtube.com. We hope that tonight's concert will be the first of many collaborations, and that we can welcome you back to future events.
Patricia Goodsonová 1
PROGRAM: (1903–1944) Dobrý den / Wiegenlied für Hanička / Ukolébavka pro Haničku / Ich wandre durch Theresienstadt / Procházím se Terezínem / Ade, Kamarad / Sbohem můj příteli / Und der Regen rinnt / A déšť padá / Wiegala Klavírní úprava /
Winfried Radeke
(1953) E l e g i e a v i z e p r o s ó l ov é v i o l o n c e l l o ( 1 9 9 3 ) (1888–1949) Sonatina pro klavír I. Allegretto II. Allegretto quasi andantino III. Allegro
(1898–1944) Wie ist die Nacht / Jako je noc / Herbst (1943) / Zjasněný podzim / Erwachen zu Weihnachten / Vánoční procitnutí / (frag., 1943) Březulinka (Drei jiddische Lieder, op. 53) / Březulinka (Tři jidišské písně op. 53, výběr) / (‚Drei jiddische lieder', Op. 53), (1944) 2. Margarithelech 3. A Mejdel in die Johren přestávka / pause
(1888–1949) Intermezzo II
(1953) / Jazyk plamene pro mezzosoprán a komorní soubor (klarinet, violoncello, klavír a bicí nástroje ad libitum), (2008) 2
mezzosoprán / violoncello klarinet / klavír / dirigentka / 3
Ilse Weberová, narozená ve Vítkovicích, byla uznávaná autorka dětských knih a básnířka, jakož i talentovaná a šikovná hudebnice. Zpívala a hrála na kytaru, loutnu, mandolínu a balalajku. V roce 1942 byla internována v Terezíně, kde pracovala jako noční sestra v dětské nemocnici. Psala pro děti roztomilé písničky a ukolébavky, z nichž některé si dnes můžete vyslechnout. Doprovázela se sama na kytaru, dnes večer ale využijeme klavírní doprovod složený německých skladatelem Winfriedem Radekem. Nechtěla opustit svoji rodinu, proto dobrovolně doprovodila svého manžela a syna při deportaci do Osvětimi. Byla se synem zavražděna ihned po příjezdu. Manžel přežil dalších třicet let. Její terezínské básně jsou sebrány ve sbírce In deinen Mauern wohnt das Leid. (LS/PG)
Laurence Sherr je rezidenčním skladatelem Kennesawské státní univerzity v Atlantě. Mezi jeho nejvyšší ocenění patří ceny ve Skladatelské soutěži Frederika Delia a v soutěži Asociace na podporu soudobé hudby. Nakladatelství EinKlang v Evropě a Capstone Records v USA vydaly CD s jeho skladbami. Vystupoval v Rakousku, Holandsku, Švýcarsku, Německu, Japonsku, Kanadě, Mexiku a na Kubě. Flétnistka Christina Guentherová objednala u skladatele Duo concertante v souvislosti s její disertační prací na Floridské státní univerzitě s názvem Laurence Sherr: Komorní hudba pro flétnu. Dr. Sherr je zakladatelem a klarinetistou klezmerské skupiny ‚Oy Klezmer!'. Ve svém nedávné tvorbě se Laurence Sherr zaměřuje na vzpomínkové skladby na téma holocaustu, orchestrální verze jeho skladby Flame Language (Jazyk plamene) získala nejvyšší 4
umístění v národní soutěži Classical Lounge 2010. Jeho koncerty na téma holocaustu a vzdělávací činnost v Německu ve spolupráci s dětmi generace, která pronásledovala jeho matku a celou rodinu, vede k usmíření a léčení ran. Přednášky a podobné aktivity pořádá po celém Německu a Spojených státech. Nedávno založil univerzitní kurz globálního občanství s názvem „Hudba a holocaust“. Více informací o jeho díle lze získat na:
„Skladba Elegy and Vision (Elegie a vize) byla napsána na památku mého bratra Edwina Neala Sherra, který zemřel ve věku 24 let. Jak napovídá název, skladba si klade za cíl připomenout si jeho život a vyjádřit pocit odhodlání a naděje. Edwin dostal jméno po sestře mé matky Editě, která zemřela v Osvětimi a její uvádění na koncertech souvisejících s tématem holocaustu vedlo k mému zájmu o cílené ztvárňování děl připomínajících holocaust. Flame Language (Jazyk plamene) – německá básnířka Nelly Sachsová, držitelka Nobelovy ceny za literaturu z roku 1966 za svědectví o holocaustu, utekla v roce 1940 na poslední chvíli se svojí matkou do neutrálního Švédska. Válku přežily v chudobě ve svém jednopokojovém bytě ve Stockholmu, kde Nelly vyjádřila tragédii Židů slovy, která představovala pro celý svět symbol utrpení a záchrany celého lidstva. Zvláště se jí dotkla zpráva, že muž, kterého milovala víc než 30 let, zemřel v roce 1943 v koncentračním táboře, což ji vedlo k sepsání cyklu deseti básní Gebete für den toten Bräutigam (Modlitby za mrtvého ženicha). Tyto básně publikovala ve sbírce In den Wohnungen des Todes (V obydlích smrti), vydané v roce 1946. Nechal jsem vypracovat nový překlad první básně z tohoto cyklu do angličtiny, aby anglicky mluvící obecenstvo rozumělo slovům básně, která je zpívána. Metaforičnost úvodních veršů Nelly Sachsové je to, co původně upoutalo moji pozornost: Židé tradičně vyjadřují smutek nad úmrtím milované osoby sedmidenní svící, a každé následující výročí 24 hodinovou svící (Jahrzeitlicht). Chvějící se, roztřesený plamínek je vyjádřením schopnosti současně osvětlovat i ničit. Objevují se zde všechny čtyři živly starověké řecké filozofie, které Nelly Sachsová ve svém díle často zmiňuje (prach, jako metafora země). Další působivost Sachsové vychází z její četby literatury o židovské a křesťanské mystice, včetně Kabaly a Zohar.“
5
6
Rosy Wertheimová se narodila v prominentní, asimilované židovské rodině bankéře v Amsterdamu. Hluboký zájem o společenské záležitosti jí přivedl k myšlence kariéry v sociální oblasti, ale kvůli jejímu výraznému talentu ji učitelé směrovali k hudební kariéře. Dnes večer uváděné skladby napsala během studia v Amsterdamu. Nikdy se nevzdala své myšlenky práce v sociální oblasti, a vlastně ji kombinovala s hudbou při vedení pěveckého sboru složeného z nejchudších dětí v Amsterdamu, se kterým prováděla kantáty a operety. V roce 1929 se přestěhovala do Paříže, aby studovala u Louise Auberta, a její domov se stal místem setkávání předních skladatelů, včetně Milhauda, Messiaena, Honeggera a Joliveta. Strávila také rok ve Vídni a rok v New Yorku a poté se v roce 1937 vrátila do Amsterdamu. Když nacisté obsadili v roce 1940 Nizozemí, bylo pro ní stále obtížnější pořádat veřejné koncerty, začala proto organizovat koncerty domácí. V roce 1942 se i toto stalo nemožným. Po udání, že ve svém sklepě ukrývá Židy, se musela sama začít skrývat. Podařilo se jí přežít a po válce začala učit. Brzo však onemocněla rakovinou a zemřela v roce 1949. Její kariéra však již nikdy nedosáhla předválečné intenzity. Její díla zahrnují Smyčcový kvartet, Sonátu pro housle a klavír, Divertimento pro komorní orchestr, mnoho písní a Klavírní koncert. (PG)
7
Viktor Ullmann byl žákem Schönberga a Háby a dirigentem a kolegou Zemlinského v Novém německém divadle v Praze. Po pobytech v Curychu, Vídni a Stuttgartu se vrátil do Prahy a roku 1942 byl internován v Terezíně. Jeho práce hudebního kritika pro táborový klub „Tvorby volného času“ (Freizeitgestaltung) je důležitým svědectvím o hudebních aktivitách vězňů. Byl rádcem a instruktorem mladších skladatelů na svých koncertních vystoupeních pořádaných Studiem pro novou hudbu a rovněž byl plodný ve své vlastní tvůrčí práci, složil téměř 20 skladeb, zahrnujících kompozice pro smyčcový kvartet, klavírní sonáty, písňové cykly a operu Der Kaiser von Atlantis (Císař z Atlantidy). Tato opera je lehce skrytou alegorií Hitlera a Třetí říše, kde hlavní postavy představují Císař Überall (Nadřazený nade všemi) a Smrt. Je též parodií v mollové tónině na německou hymnu Deutschlandlied (Deutschland, Deutschland über alles). Satirický tón opery neunikl nacistům při podzimní zkoušce roku 1944 a její produkce byla zastavena. Brzy poté se Ullmann a další umělci dostávají do velkých transportů smrti do Osvětimi. Písně ve dnešním programu nabízejí koncentrovaný pohled na styl a tvorbu Ullmanna. Předválečná báseň „Wie ist die Nacht“ (Jaká je noc), hudební aranžmá poezie švýcarského antropozofického básníka Alberta Steffena, je součástí souboru písní zasvěcených skladatelově druhé manželce Annie. Skladba „Herbst“ (Podzim) byla napsána pro houslové trio, zpěv a klavír. Dílo „Erwachen zu Weihnachten“ (Vánoční procitnutí) je fragmentem – několik taktů klavírního partu jsou črty s pouhým notovým zápisem harmonií. Překypující písně v jazyce jidiš jsou instrumentace, které Ullmann přepracoval z populárních židovských melodií. (LS/PG)
8
Kristýna Valoušková (1966) studovala na Konzervatoři v Praze a na Akademii múzických umění v Praze, kde roku 1991 absolvovala u prof. Naděždy Kniplové. Již během svých studií se stala sólistkou Komorní opery Praha. Později také hostovala na operních scénách v Plzni, Olomouci, Českých Budějovicích a Ústí nad Labem. V roce 1992 získala prestižní cenu Fulbrightovy nadace, na jejímž základě studovala v letech 1992–1993 na Peabody Conservatory of Music v Baltimore (USA) u slavné americké pěvkyně Phyllis Bryn-Julsonové. Po návratu z USA se K. Valoušková věnuje jak operní, tak i koncertní činnosti. V poslední době se stále více zaměřuje na soudobou a barokní hudbu. Účinkovala např. na několika ročnících festivalů „Musica Iudaica“, „Třídenní Plus“ (Ateliér '90), „Forfest Kroměříž“, v rámci festivalu „Starý zákon v umění“, barokního festivalu „Theatrum Kuks“ a dalších. V roce 1996 vyšlo její první sólové CD „Česká píseň 20. století“. Také se podílí na několika autorských discích předního izraelského skladatele Maxe Sterna nebo na CD amerického skladatele Daniela Kessnera. Pravidelně spolupracuje s Českým rozhlasem. Spolupracuje také s významnými sólisty, jako jsou např. Kamil Doležal, Hanuš Bartoň, Karel Hron, Patricia Goodson, Jana Macharáčková, Daniel Wiesner, s ansámbly MoEns, Musica Gaudeans, Moravské kvarteto, Konvergence, Early reflections, ARTN. V sezoně 2007–2008 se významnou měrou podílela na čtyřech koncertech cyklu „S“ Pražské komorní filharmonie, kde mj. uvedla české premiéry vokálních skladeb B. Brittena, L. Beria, W. Waltona, M. Marka. Na loňském festivalu Pražské jaro koncertovala se souborem Konvergence. Od roku 2002 se věnuje také pedagogické činnosti, soukromě i na ZUŠ. Se svými studenty připravuje různé projekty, koncerty k výročí skladatelů či dětskou operu aj. Na soutěži MŠMT 2009 postoupilo dívčí trio z její třídy do celostátního kola.
9
Jana Lahodná, jedna z nejtalentovanějších mladých českých klarinetistek se narodila v Praze, vystudovala hudební Gymnázium Jana Nerudy ve třídě Jiřího Krejčího a Pražskou konzervatoř ve třídě Ludmily Peterkové a Milana Poláka. V současné době je posluchačkou Hudební Akademie múzických umění v Praze ve třídě prof. Jiřího Hlaváče a prof. Vlastimila Mareše. Zatím jeden z největších úspěchů přišel v roce 2008, kdy získala 3. cenu v Mezinárodní interpretační soutěži Pražské jaro, spolu s cenou za nejlepší interpretaci povinné skladby Karla Husy a cenou Nadace Život umělce. Mezi další soutěžní úspěchy patří například 1. cena z mezinárodní soutěže v italské Brescii (2000), či 2. cena ze soutěže konzervatoří České Republiky (Ostrava 2003). Sólově vystupuje s Pražskou komorní filharmonií, Pražským komorním orchestrem, Českým komorním orchestrem aj. Od roku 2006 je členkou Filharmonie Hradec Králové a pro sezóny 2009–2010 a 2010–2011 stážistkou Pražské komorní filharmonie. Spolupracuje s klavíristy Irenou Černou nebo Martinem Filou.
10
Petr Nouzovský je absolventem Pražské konzervatoře (Jan Páleníček, Jiří Bárta), HAMU v Praze (Miroslav Petráš), drážďanské Vysoké hudební školy C. M. von Webera (Wolfgang Emanuel Schmidt) a Královské konzervatoře v Madridu (Iagoba Fanló). Své umění si zdokonalil u více než deseti violoncellistů na mistrovských kurzech po celém světě (Mstislava Rostropoviče, Borise Pergamenščikova, Davida Geringase, Franze Helmersona ad.). Soukromě studoval u Stanislava Apolína. Mezi jeho zahraniční debuty jmenujme pozvání na festivaly Kammermusik festival v Bolzanu, Kyoto International Music Festival, Sommer Classics a Hohenloher Kultursommer v Německu, Pavla Gililova, Pablo Casals Festival El Vendrell, Bratislavské hudobné slávnosti, Moritzburg festival či recitály a koncerty s orchestrem v sálech Moskevské konzervatoře, Glinkově sále v Petrohradě, Moscow International Performing Arts Center (pod vedením Vladimira Spivakova), Jekatěrinburské filharmonie, Theater Diligentia v Den Haagu, Concertgebouw v Amsterdamu, Teatro Coliseo v Buenos Aires, Rudolfina či Obecního domu. Je také vyhledávaným komorním hráčem. Z jeho komorních partnerů jmenujme Václava Hudečka, Martina Kasíka, Mariána Lapšanského, Martinu Jankovou, Gerarda Wysse, Kateřinu Englichovou, Jiřího Hlaváče, Zemlinského kvarteto a Stamicovo kvarteto. Do současnosti natočil nebo se spolupodílel na nahrání jedenácti CD pro firmy CUBE Bohemia, Multisonic, Albany Records, Parma Records či Radioservis. V současné době vychází jeho CD s harfenistkou Kateřinou Englichovou. Pro Český rozhlas do této doby natočil přes 20 hodin hudby. V roce 2011 Petra Nouzovského čekají koncerty v Německu, Rakousku, Rusku, Ukrajině, Švýcarsku, Číně, Anglii, Skotsku nebo v České republice. V roce 2010, v němž hrál na více než sto pódiích po celém Světě, vystoupil na svém osmistém koncertě. Hraje na violoncella „Miroslav Komár 2008“ a „Jean Baptiste Vuillaume 1835“.
11
Americká klavíristka Patricia Goodsonová působí jako sólistka v recitálech a komorní klavíristka po celé Evropě a v Severní Americe. Její hudební projev, oceňovaný kritiky jako „intenzivně svůdný“ a „úchvatně virtuózní“, byl představen v rozhlase (NPR, BBC, Český rozhlas a jinde) i v televizi. Jako dlouhodobá obyvatelka Prahy uvádí kromě tradičních mistrovských děl i hudbu českých skladatelů, jako je Fibich, Suk, Tomášek, Janáček, Fišer, Kapr, Loudová, Matoušek a Dvořák. Působí rovněž na Klavírní fakultě New York University v Praze.
12
Michaela Rózsová se narodila v Bratislavě v rodině profesionálních hudebníků. V roce 2001 byla přijata na Konzervatoř v Bratislavě jako mimořádný student do dirigentské třídy prof. Z Bílka, žáka V. Talicha. Zároveň začala studovat sborové dirigování ve třídě I. Viskupové a klavír ve třídě E. Hlinkové. V roce 2003 založila studentský orchestr New Orchestra, který se specializuje na interpretaci současné hudby. V roce 2005 byla přijata na Akademii múzických umění v Praze, kde studuje třetím rokem pod vedením J. Bělohlávka, T. Koutníka, S. Vavřínka a H. Farkače orchestrální dirigování a dirigování sboru pod vedením L. Mátla a J. Chvály. V současnosti působí jako sbormistryně v Dětské opeře Praha. Michaela Rózsová was born in Bratislava into a family of professional musicians. In 2001 she entered the conductor's class at Konzervatorium in Bratislava as an exceptional student under the guidance of Prof. Z. Bilek, a student of Václav Talich. Simultaneously she began her studies in conducting in the class of Iveta Viskupová as well as studying piano under Elena Hlinková. In 2003, Michaela founded a student orchestra, the New Orchestra, which specializes in the interpretation of contemporary music. She graduated from the Conservatory in 2005. In the same year she entered the Prague Academy of Music and Performing Arts, where she is currently in her third year studying orchestra conducting under Professors Jiří Bělohlavek, Tomáš Koutnik, S. Vavrinek, and H. Farkac and choir conducting under L. Matl and J. Chvala. Currently she is the choir-master of the Prague Children's Opera.
13
TEXTY
PÍSNÍ
/ SONG
Dobrý den nám Bože dej, všechny lidi požehnej, abychom se rádi měli, všeho zlého zapomněli. Dobrý den nám Bože dej, všechny lidi požehnej.
God grant us a good day, and bless us one and all, that we may be happy and forget all evil.
Die Nacht schleicht durchs Ghetto schwarz und stumm, schlaf ein vergiss nun alles rings um; schmieg fest dein Köpfchen in meinen Arm. Bei Mutter schläft sich's wohlig und warm. Schlaf über Nacht kann vieles geschehn, über Nacht kann aller Kummer vergehn. Mein Kind, du wirst sehn: einst wenn du erwacht, ist Frieden gekommen über Nacht.
Noc se vplížila do černého a ztichlého ghetta Teď spi a zapomeň na všechno kolem sebe Nech spočinout hlavičku na mém rameni Spi u maminky blaženě a v teplíčku. Spi. Hodně se toho může v noci stát. Všechen smutek může pominout Mé děťátko, uvidíš, až se probudíš Že přes noc k nám přijde mír a klid
Night creeps through the ghetto black and silent, sleep now, forget everything around you; nestle your head on my arm. With mother sleep blissfully and warm. Sleep – a lot can happen overnight, 14
TEXTS overnight, all sorrow may pass My child, you'll see: when you awake, Peace will have come during the night.
Ich wandre durch Theresienstadt, das Herz so schwer wie Blei. Bis jäh meine Weg ein Ende hat, dort knapp an der Bastei. Dort bleib ich auf der Brücke stehn und schau ins Tal hinaus: ich möcht so gerne weiter gehn, ich möcht so gern nach Haus! Nach Haus! – du wunderbares Wort, du machst das Herz mir schwer. Man nahm mir mein Zuhause fort, nun hab ich keines mehr. Ich wende mich betrübt und matt, so schwer wird mir dabei: Theresienstadt, Theresienstadt, wann wohl das Leid ein Ende hat, wann sind wir wieder frei?
Procházím Terezínem Moje srdce je těžké jako olovo. Najednou moje cesta končí, Těsně u opevnění. Stojím na mostě A koukám se dolů do údolí. Tak moc bych si přála jít dál a dál, Tak moc bych chtěla jít domů. Domov – to zvláštní slovo, Kvůli kterému je mi tak těžko. Můj domov mi byl odebrán, Teď už žádný nemám.
Odvracím se s obrovským zármutkem a vyčerpaná.
I wander through Theresienstadt, my heart is heavy as lead. Till suddenly my path ends right there by the bulwark. I stand there on the bridge and look down into the valley: I'd like so much to go farther, I'd like so much to go home! Home! – You strange word, you make my heart feel heavy. My home has been taken away from me now I no longer have one. I turn away, saddened and weary, how hard it is to do so! Theresienstadt, Theresienstadt, when will our suffering end? When shall we again be free?
Ade, Kamerad, hier teilt sich der Pfad, denn morgen mussi ch fort. Ich scheide von dir, man treibt mich von hier, ich geh mit dem Polentransport. Du gabst mir oft Mut, treu warst du und gut, zum Helfen immer bereit. Ein Druck deiner Hand Hat die Sorgen gebannt, wir trugen gemeinsam das Leid. Ade, Kamerad, um dich ist es schad,
der Abschied wird mir schwer. Verlier nicht den Mut, ich war dir so gut, jetzt sehn wir uns nimmermehr.
Sbohem můj příteli, Zde se naše cesty rozcházejí, Protože zítra musím jít. ¨ Odcházím od tebe, Odjíždím odsud. Odjíždím s polským transportem. Často jsi mi dodal odvahu, Byl jsi spolehlivý a dobrý, Pomáhal jsi mi se připravit. Dotyk tvé ruky rozptyloval mé obavy. Spolu jsme zaháněli trápení. Sbohem můj příteli, Rozloučení je pro tebe tak smutné a pro mě tak těžké. Neztrácej odvahu! Byli jsme si tak drazí, Ale už se nikdy víc neuvidíme.
Farewell, comrade Here the path branches, because tomorrow I have to go. I depart with the Polish transport. You gave me courage often, you were faithful and good, Helping to get ready. A touch of your hand dispelled concerns, together we bore our suffering. Farewell, comrade for you it is sad, the parting is difficult for me. Do not lose your courage, I was so good to you,
15
now we will see each other no more.
Und der Regen rinnt, und der Regen rinnt... Ich denk im Dunklen an dich, mein Kind. Hoch sind die Berge und tief ist das Meer, mein Herz ist müd und sehnsuchtsschwer. Und der Regen rinnt, und der Regen rinnt... Warum bist du so fern, mein Kind? Und der Regen rinnt, und der Regen rinnt... Gott selbst hat uns getrennt, mein Kind. Du sollst nicht Leid und Elend sehn, sollst nicht auf steinigen Gassen gehn. Und der Regen rinnt, und den Regen rinnt... Hast du mich nicht vergessen, Kind?
A déšť padá, padá Ve tmě myslím na tebe, mé dítě. Hory jsou vysoké a moře je hluboké, Moje srdce je znavené a obtěžkané touhou. A déšť padá a déšť padá, Proč jsi tak daleko, mé dítě? A déšť padá a déšť padá. Bůh sám nás oddělil, mé dítě. Tys nemělo vidět všechnu tu bolest a utrpení, Tys nemělo chodit po kamenných cestách. A déšť padá a déšť padá Nezapomnělo jsi na mě, mé dítě?
And the rain falls, and the rain falls, In the darkness I'm thinking of you, my child. The mountains are high, and the sea is deep, My heart is tired and weighted with longing. And the rain falls, and the rain falls, Why are you so far away, my child? And the rain falls, and the rain falls, God himself has separated us, my child. You are not to see pain and suffering,
16
[You are] not to walk upon stony streets. And the rain falls, and the rain falls, Have you not forgotten me, my child?
Wiegala, wiegala, weier, der Wind spielt auf der Leier. Er spielt so süß im grünen Ried, die Nachtigall, die singt ihr Lied. Wiegala, wiegala, weier, der Wind spielt auf der Leier. Wiegala, wiegala, werne, der Mond ist die Lanterne, er steht am dunklen Himmelszelt und schaut hernieder auf die Welt. Wiegala, wiegala, werne, der Mond ist die Lanterne. Wiegala, wiegala, wille, wie ist die Welt so stille! Es stört kein Laut die süße Ruh, schlaf, mein Kindchen, schlaf auch du. Wiegala, wiegala, wille, wie ist die Welt so stille!
Wiegala, wiegala, weier, Vítr hraje na lyru. V tom zeleném rákosí hraje tak sladce. Slavík zpívá svou píseň. Wiegala, wiegala, weier. Vítr hraje na lyru. Wiegala, wiegala, werne, Měsíc je lucerna Na nebeské klenbě. Shlíží dolů na celý svět. Wiegala, wiegala, werne, Měsíc je lucerna. Wiegala, wiegala, wille, Jak tichý je celý svět!
Žádný zvuk neruší sladké ticho. Spi, mé dítě, spi i ty. Wiegala, wiegala, wille, Jak tichý je celý svět!
Wiegala, wiegala, weier, The wind plays on the lyre. It plays so sweetly in the green reeds. The nightingale sings its song. Wiegala, wiegala, weier, The wind plays on the lyre. Wiegala, wiegala, werne, the moon is a lantern. It stands in the darkened firmament nd gazes down on the world. Wiegala, wiegala, werne, the moon is a lantern. Wiegala, wiegala, wille, how silent is the world! No sound disturbs the lovely peace. Sleep, my little child, sleep too. Wiegala, wiegala, wille, how silent is the world!
„Wie ist die Nacht so weich und warm, wie sind die Seelen nah, wie du so ruhst in meinem Arm, bist du schon nicht mehr da, ich sehe dich am Himmelsdom von Stern zuese sternen ziehn, ein bläulich schimmerndes Phantom, willst du die Liebe fliehn, hinwandeln mit geschloßnem Lid, du Geisterkolonist, bist du der dunklen Erde müd, weil du so heilig bist? Du hast dich weit von mir gewandt. Jetzt trittst du in den Mond.“ „Ich gehe nur in jenes Land,
wo deine Seele wohnt.“ „O wie der wundersame Glanz gewaltiger erwacht!“ „Geliebter, ach, ich bin so ganz in deiner Liebes macht.“ „Nun hebst du dich zum hehrsten Raum, wie bist du still und blaß.“ „Es trennt mich noch ein schmaler Saum vom seligsten Gelaß.“ „Du fliegst, du fliegst, du bist so fern. Ich sehe dich noch mehr.“ „Ich habe dich für ewig gern, ach viel, ach viel zu sehr.“ (Albert Steffen)
Jako je noc měkká a teplá a duše jsou si tak blízko, tak jako odpočíváš v mém náručí, brzy tu nebudeš, vidím tě v nebeské klenbě mezi prvními hvězdami; jsi jako modravý chvějící se duch. Chceš utéci před láskou a putovat se zavřenýma očima, ty kolonizátore duše, jsi unaven temnou zemí, protože jsi tak svatý? Odešel jsi daleko a teď vstupuješ na měsíc. „Půjdu jen do té země, kde bydlí tvoje duše.“ „Ó jak nádherný lesk se probouzí!“ „Milovaný, jsem tak úplná tvou láskou.“ „Teď, když stoupáš do nejřidších sfér jsi tichý a bledý.“ „Jen tenká hrana mě dělí od nejvyššího blaha.“ „Letíš, letíš, jsi tak daleko. Přece tě však ještě vidím.“ „Mám tě navždy rád - tak, tak moc.“ (Albert Steffen)
“As the night is so soft and warm, and souls are close, as you rest in my arms,
17
you will soon be gone, I see you in the vault of heaven among the first stars, a bluish shimmering phantom. Do you want to flee love and wander with closed eyes, you colonist of the soul, are you tired of the dark earth, because you're so holy? You've wandered far away from me. and now step onto the moon.“ „I only go to that country, where your soul resides. „Oh how the wondrous splendor awakes!“ „Beloved, oh, I'm made complete in your love.“ „Now as you raise yourself to the most rarified sphere, you are quiet and pale.“ "Only a thin line separates me from bliss.” „You fly, you fly, you're so far away. I see you more.“ „I love you forever, oh so much, oh too much.“ (Albert Steffen)
Gewaltig endet so das Jahr Mit goldnem Wein und Frucht der Gärten. Rund schweigen Wälder wunderbar Und sind des Einsamen Gefährten. Da sagt der Landmann: Es ist gut. Ihr Abendglocken lang und leise Gebt noch zum Ende frohen Mut. Ein Vogelzug grüßt auf der Reise. Es ist der Liebe milde Zeit. Im Kahn den blauen Fluß hinunter Wie schön sich Bild an Bildchen reiht Das geht in Ruh und Schweigen unter. (Georg Trakl)
Slavnostně přichází konec ročního období Spolu se zlatým vínem a zahradami plnými ovoce To lesní ticho, které mě obklopuje, Léčí osamělost všech poutníků. Teď říká farmář: „Vše bylo v pořádku.“
18
Tiché večerní zvony, jak dlouho budete muset zvonit, Než moje duše bude znovu odhodlaná? Hejno ptáků zdraví svými křídly. To je ten mírný čas lásky. Na člunu na modré řece Se řadí obraz za obrazem – Až v ticho upadá. (Georg Trakl)
So grandly arrives the season's end with golden wine and garden fruit. Around, the silent woods attend to lonely wanderers' solitude. Now says the farmer, “It was good.” Soft evening bells, how long you ring to make my soul feel resolute. A flock of birds greets on the wing. This is the milder time of love. From boats adrift on river's blue each image will the other shove until in silence ends the queue. (Georg Trakl)
Augen noch im Schlaf geschlossen schauen wie auf Purpurschwingen Engel goldne Schalen bringen. Schon von Sonne überflossen sehn sie, wie die erdenschweren lasten immer wiederkehren. Prüfe mit dem Himmelsblicke deinen Leib im Tageslichte: Abwärtsziehende Gewichte einst verschultdeter Geschicke. Wer erkennt im Reich der Sterne, trägt das Leid der Erde gerne.
Denn das Kreuz ist zu ertragen, seit die Gottheit dran gehangen. Licht in uns ist aufgegangen und der Himmel lässt sich fragen. Schau, es leuchten im Geäste die Gestirne jetzt zum Feste. (Albert Steffen)
Oči stále přivřené v polospánku Vypadají jako andílci s růžovými křídly a zlatými miskami, Přemoženy sluncem I těžkým pozemským osudem, který se stále vrací. Podívej se za rozbřesku na své tělo jejich nebeskýma očima Na závaží, táhnoucí tě dolů a řídící tvůj osud Ti, co poznali hvězdou říši Ochotně snáší své pozemské utrpení. Kříž se musí nést, protože ho Bůh na nás zavěsil. Světlo v nás stoupá k nebesům a ta nám dovolí vyslovit naši prosbu. Podívej, právě svítí hvězdné větve k té slavnosti. (Albert Steffen)
Eyes still closed in sleep look like purple-winged angels bearing golden bowls. Overflowing straight from the sun like heavy earth, ever returning. Look with heaven's eyes at your body in daylight: The downward-pulling weight engineering destiny. Those who recognize the realm of the stars, bear their sufferings on earth gladly. The cross is to be borne, because the deity hung it. Light within us has risen and heaven allows us to ask. Look, it now lights the branches of the stars for the Feast. (Albert Steffen)
In veldl baym taykhl, dort zaynen gevaksn Margarithelech elent un kleynVi kleyninke zunen mit vaysinke shtraln Mit vaysinke, tra-la-la-la. Gegangen iz Chavele shtil un farkholemt, Tselozn di gold-blonde tsepDos heldzl antbloyzt un gemurmlt, gezungen A lidele: tra-la-la-la. Do kumt ir antkegn a bokher a shvartser, Mit lokn mit shvartse, vi pekh. Er flamt mit di oygn un entfert ir lustik, Un entfert ir: tra-la-la-la. Vos zukhtstu do, meydl? Vos hostu farlorn? Vos vilstu gefinen in groz? Ich zukh margaritkes, farroytlt zikh Chave Farroytlt zikh: tra-la-la-la. Du zukhst nokh? Un ikh hob shoin take gefunen Di shenste margaritke in vald. A margaritke mit tsep un mit oygn safirn, Mit eygelech - tra-la-la-la. Oy, loz mich, men tor nisht; di mame zogt men tor nisht. Mayn mame iz alt un iz beyz. - Vu mame? Vos mame? Do zaynen nor beymer, Nor beymelekh- tra-la-la-la. - Du libst mikh? - Ikh lib dikh! - Du shemst zikh? - Ikh shem zikh! Oy lib mikh un shem dikh un shvayg. Un ze vi es mishn zikh pekh-shvartse kroyzn Mit goldene. . . Tra-la-la-la. Di zun iz fargangen, der bokher - farshvundn, Un Chavele zitst nokh in vald. Zi kukt in der vaytns un murmult farkholemt Dos lidele: Tra-la-la-la. (Zalman Shneour)
V lesíku u potoka rostou kopretiny Jsou jako malá sluníčka s bílými paprsky Chavele prošla kolem, tiše a zasněně s rozpuštěnými vlasy si zpívá
19
písničku Sluníčko zašlo a mládenec odešel Chavele dál sedí v lese a dívá se do dálky zasněnýma očima a zpívá si písničku. (Zalman Shneour)
and perhaps really have a wedding. You promised to take me, and I waited for you; why should you, sweetheart, put me to shame, or did you just want to deceive me?
In the little woods by the creek there grew daisies lonely and small, like little suns with white rays, with white tralala, like white tralala! Chavele walked quietly and dreamy-eyed, her gold-blond pigtail loosened, her neck uncovered, and she hummed, sang a little song, tralala, a little song, tralala. The sun has set, the young man has disappeared, and Chavele still sits in the wood. She gazes into the distance and hums dreamy-eyed the little song, tralala, the little song, tralala. (Zalman Shneour)
The candle that I have lit for you
Ich bin schejn a Mejdel in die Johren, wos hostu mir den Kopf fordreht? Ich wolt schejn lang a Kale geworen un efscher take Chassene gehat. Du host mir zugesogt zu nehmen, un ich hob ejf Dir gewart; farwos solstu, Duschenju mich farschejmen. Zi hostu Dich in mir genart?
Už nejsem mladé děvče Ukradl jsi mé srdce a nevzal sis mne Dlouho jsem se chtěla vdát a mít opravdovou svatbu Slíbil jsi, že si mne vezmeš a já dlouho čekala Proč bys mi měl, miláčku, udělat ostudu, Nebo jsi mne chtěl jen oklamat?
The candle that I have lit for you Speaks quakes with the air of flame language, And water drops from the eye; from the grave Your dust distinctly calls to life eternal. Oh exalted meeting place in poverty's room. If I only knew, what the elements mean; They strive to understand you, for everything points always To you; I can do nothing but cry. (Nelly Sachs) © Copyright by Suhrkamp Verlag. All rights reserved. English translation by Drs. Sabine Smith and Laurence Sherr. Used by permission of Suhrkamp Verlag.
Svíce, kterou jsem zapálil za tebe Svíce, kterou jsem zapálil za tebe Hovoří se vzduchem chvějivou řečí plamene, A voda kape z oka; z hrobu Tvůj prach zřetelně volá po věčném životě. Ó výsostné místo setkání v příbytku chudoby Kdybych jen býval věděl, co znamenají živly; Znamenají tebe, protože všechno stále ukazuje na Tebe; já mohu jen plakat. Překlad: Dr. Zuzana Jurková
I am an unmarried girl, no-longer young, why did you steal my heart? I've wanted to be a bride for a long time,
20
Viktor Ullmann
