ÚZEMNÍ PLÁN SMIŘICE PRŮZKUMY A ROZBORY územně analytické podklady
TEXTOVÁ ČÁST
Zadavatel:
Město Smiřice
Pořizovatel:
Magistrát města Hradce Králové
Projektant:
Ing. arch. Karel Novotný Brožíkova 1684 500 12 Hradec Králové IČO: 44385803 Číslo autorizace: ČKA 2039 Tel.: 604 566 916, 495 265 812 E-mail:
[email protected]
Digitální zpracování:
G PLUS, s.r.o., Pardubice
1
OBSAH Územně analytické podklady – textová část: A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 1. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot 2. Limity využití území 3. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území B. Rozbor udržitelného rozvoje 4. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb 5. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci C. Údaje o území vyplývající z průzkumu území
2
A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 1. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot 1.1 Důvody pro pořízení územního plánu Smiřice Základním důvodem pro pořízení územního plánu Smiřice je zastaralost platné územně plánovací dokumentace, která řešila společně tři správní celky – Smiřice, Holohlavy a Černožice. Nebylo řešené celé správní území jednotlivých celků, pro Rodov byl později zpracován samostatný územní plán. Město Smiřice má vzhledem ke své poloze dobré předpoklady pro rozvoj jednotlivých složek osídlení. Hlavním cílem rozvoje území je stabilizace a rozvoj funkce bydlení, občanského vybavení, výroby a dopravního systému města za předpokladu zajištění ochrany přírody, ekologické stability a technického vybavení území. Úkolem územního plánu je koordinovat všechny funkční složky v území. Územní plán Smiřice bude řešit celé správní území města na mapových podkladech v měřítku 1:5000 v digitálním provedení. 1.2 Hlavní cíle řešení Hlavním cílem pořízení územního plánu je získání přehledu o nabídce ploch pro bydlení, občanské vybavení, výrobu, technické vybavení, podpora rozvoje území, ochrana přírody, koordinace všech funkčních složek území, soulad se zájmy okolních obcí. Hlavní cíle zpracování územního plánu vycházejí z obecných hlavních úkolů územního plánování. Je třeba komplexně řešit funkční využití celého správního území města, stanovit jeho hlavní využití, dále vhodné, přípustné, resp. nepřípustné způsoby využití, navrhnout plochy pro další rozvoj, stanovit hlavní urbanistické a architektonické zásady nejen pro novou výstavbu, ale i zástavbu na případných přestavbových plochách. Dále je třeba posoudit a řešit koncepci dopravy, inženýrských sítí, stanovit limity využívání území, vymezit chráněná území, chráněné objekty, ochranná pásma, vytvořit předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních a civilizačních hodnot v území. 1.3 Přehled zpracované ÚPD a ÚPP Územní plán Smiřice bude vycházet z následující zpracované územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů: • Politika územního rozvoje ČR, schválená vládou ČR dne 17.5.2006 pro územní plánování ve správním obvodu města Hradec Králové, jako obce s rozšířenou působností • Program rozvoje Královéhradeckého kraje (2006) • ÚPN VÚC Hradecko – Pardubická sídelní regionální aglomerace • Rozpracované Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje • Územně analytické podklady pro území obce s rozšířenou působností Hradec Králové jsou jedním z výchozích podkladů pro ÚP Smiřice. 3
• • •
ÚTP nadregionálních a regionálních ÚSES Okresní generel ÚSES Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje
1.4 Vymezení řešeného území podle katastrálních území Správní území města Smiřice je tvořeno dvěma katastry o celkové výměře 1063 ha. Rozloha k.ú. Smiřice je 617 ha, rozloha k.ú. Rodov je 446 ha. Nadmořská výška zastavěného území Smiřic je 240 m, nadmořská výška Rodova je 254 m. 1.5 Základní demografické údaje Demografický vývoj obce je stabilní, v posledních třech desetiletích dlouhodobě mírně stoupající. V současné době žije v celém správním území města cca 3200 obyvatel. Z celkového počtu 3200 obyvatel žije v obci v předproduktivním věku 17,9 % obyvatel, v produktivním 65,8 % obyvatel, v poproduktivním věku 16,3 % obyvatel. Jedním z úkolů ÚP bude napomoci vytvoření podmínek pro ustálení počtu obyvatel ve venkovské části řešeného území – v Rodově a v Trotině. V Rodově byly vytvořeny předpoklady pro růst počtu obyvatel schválenou změnou původního územního plánu. Stabilizaci celkového počtu obyvatel lze předpokládat na cca 3500 - 3700 obyvatelích. V souladu s tím je třeba dimenzovat i plochy pro rozvoj města. Ve Smiřicích je celkem 614 domů, z toho je 535 trvale obydlených. V celkovém počtu 614 domů je celkem 1213 bytů. Neobydlených bytů je 108. Dlouhodobý vývoj stavu obyvatelstva dnešního správního území města je následující: rok Smiřice - počet obyvatel
1869 2218
1900 2834
1930 2961
1950 2765
1961 2828
1970 2653
1980 3118
1991 3086
2001 3182
Podrobnější údaje vyplývají z následujících tabulek, převzatých z posledních výsledků sčítání lidu, domů a bytů: Počet obyvatel v roce 2001: v tom s pobytem Obec
Smiřice
Obyvatelstvo celkem 3182
trvalým
Osoby Osoby dočasně s krátkopřítomné dobým dlouhopobytem dobým
3172
10
4
192
0
Obyvatelstvo ženy muži 1558
abs. 1624
% 51,0
Obyvatelstvo podle věku v r. 2001:
Obec Smiřice
Obyvatelstvo celkem 3182
V tom přibližném věku 15-59 60 + ne0-14 muži ženy celkem muži ženy celkem zjištěn o 569 1060 1034 2094 199 320 519 0
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity: z toho Obec
Smiřice
pracující ženy
z počtu pracujících muži celkem pracoviště v jiné obci ČR abs. % 1) abs. % 2) abs. % abs. % 3182 778 49,9 669 41,2 1447 45,5 905 62,5
Obyvatelstvo celkem
Domovní a bytový fond: v tom
Obec
Smiřice
trvale neobydlen Domy obydlené é Byty úhrne celkem z abs. % celkem m toho rod. domy 614 535 435 79 12,9 1213
v tom trvale neobydlené obydlené abs. % abs. %
1105
91,1
108
8,9
Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti:
Obec
Smiřice
Neobydlené byty na 100 podíl z celk. trvale celkem obydlen. počtu bytů bytů v % 108 9,77 8,9
z toho důvod neobydlenosti obydlen slouží nezpůsobilý přechodně k rekreaci k bydlení abs. % abs. % abs. %
37
34,3
13
12,0
20
18,5
1.6 Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území Historie panství Smiřice První písemná zmínka o Smiřicích pochází z roku 1380, o Rodově z roku 1318, o Trotině z roku 1790. 5
Podle jiného zdroje se Smiřice uvádějí poprvé v roce 1361, kdy ze zdejších polí dostával úrok kostel v Dobrušce. Historie města Smiřic je od prvních zmínek spjata s vlastnictvím zdejšího panství. První doloženou majitelkou Smiřic byla v roce 1380 Eliška, vdova po Sezemovi z Dobrušky. Smiřická tvrz se připomíná poprvé roku 1392 jako součást odúmrti po Markvartovi ze Žlebů a Vartemberka, která měla připadnout Václavovi IV. Tuto odúmrť však získala Žofie z Dobrušky, manželka Petra z Kosti, neboť Smiřice koupila ještě před Markvartovou smrtí. Kolem roku 1406 získal Smiřice příslušník starého zemanského rodu, jehož původní sídlo není známo. Tento Václav, který začal používat nového přídomku ze Smiřic, se stal předkem rodu Smiřických ze Smiřic. Poprvé použil tohoto přídomku v roce 1415 na pečeti připojené ke stížnému listu do Kostnice. V roce 1417 je poprvé zmíněn jeho syn Jan ze Smiřic, pozdější husitský hejtman a politik, který získal svému rodu rozsáhlé majetky, v roce 1453 popravený za zradu. Na Smiřicích sídlili jeho bratranci Jan a Hynek ze Smiřic. Kdy zemřel Jan není známo. Hynek zemřel po r. 1476, neboť v tomto roce vlastnila Smiřice jeho ovdovělá manželka Kateřina, rozená z Miletína. V roce 1495 náležely Smiřice s tvrzí a dvorem a dalšími 17 vesnicemi Haškovi Střížkovi z Lužan. Po Haškově smrti v roce 1495 zdědila panství jeho manželka Lidmila, rozená z Valečova. Od roku 1498 náležely Smiřice Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy. Za vlády Trčků smiřická tvrz přestala být sídlem majitele, sídlili zde jen hospodářští úředníci. V r. 1533 při dělení trčkovských rodinných panství došlo k novému vymezení smiřického panství, k němuž bylo tehdy připojeno 28 vesnic. Panství připadlo Mikulášovu synovi, též Mikuláši Trčkovi. V druhé polovině 16. století došlo k renesanční přestavbě původní tvrze. Jak nasvědčují silné zdi a nepravidelný půdorys, byla tato stavba pojata do východního křídla dnešního zámku. Trčkům náležely Smiřice až do konfiskace jejich majetků v roce 1634. Tehdy se smiřické panství již skládalo ze 46 vesnic. Zkonfiskované panství koupil od královské komory v roce 1636 Matyáš Gallas. Za něho byla smiřická tvrz v roce 1645 vypleněna švédským vojskem. Matyáš Gallas zemřel v roce 1647 a roku 1661 se jeho dva synové rozdělili o otcovské statky. Smiřické panství, skládající se z 22 vesnic tehdy dostal Antonín Pankrác Gallas. Ten dal přestavět tvrz v raně barokní zámek. Tehdy vznikla dnešní dvoupatrová čtyřkřídlá ústřední zámecká budova. Do nevelkého, téměř čtvercového nádvoří se jednotlivá křídla otvírala arkádami na čtyřhranných pilířích. Hlavní průčelí zámku, obrácené k jihu, bylo rozčleněno mělkým středním rizalitem, v němž byl umístěn vstupní portál, ozdobený válečnými emblémy. Přízemí zámku bylo zaklenuto valeně, stropy v patrech byly ploché, zdobilo je štukování, jehož zbytky se zachovaly jen v jedné místnosti druhého patra. V místech původního opevnění tvrze byla vybudována zahrada. Antonín Pankrác Gallas prodal v r. 1685 Smiřice s nově postaveným zámkem Isabele Magdaleně Šternberkové, rozené z Porcia. Za jejího syna Jana Josefa Šternberka, který zdědil Smiřice v roce 1687, byla u zámku dokončena výstavba hospodářských budov, v letech 1696 – 1699 byl postaven zámecký kostel a zároveň s ním mezi kostelem a zámkem spojovací trakt, v němž byl umístěn barokní vstupní portál do zámeckého areálu. Sochařskou výzdobu interiéru kostela provedl J. Pacák, oltářní obraz namaloval P. Brandl. V r. 1715 přešlo smiřické panství sňatkem s dcerou Jana Josefa Šternberka Marií Terezií na Jana Leopolda z Paaru. Jejich syn Jan Václav z Paaru prodal Smiřice r. 1780 císaři Josefu II., který potřeboval některé části panství k výstavbě josefovské pevnosti. Od té doby přestal být zámek panským sídlem. V zámku byla nejprve umístěna vojenská nemocnice pro pacienty ze stavby pevnosti, po jejím zrušení v roce 1789 byly opraveny zámecké interiéry a na počátku 19. století byla v zámku umístěna správa císařského panství a byty jejich úředníků. V zámku bylo tehdy též divadlo a hostinec. V roce 1863 koupil smiřický 6
velkostatek liberecký továrník Jan Liebig. Ten dal zámek opravit a zmodernizovat, neboť zde chtěl bydlet. Opravy se týkaly hlavně střech a fasád, část nádvorních arkád byla zasklena a upravena jako chodby, interiéry byly zmodernizovány a zařízeny nábytkem. Ale již v r. 1881 prodal Jan Liebig opravený zámek zpět správě císařských panství a byly v něm opět jen kanceláře a úřednické byty. V roce 1918 přešel zámek do vlastnictví československého státu. V budově byla umístěna rolnická škola a hospodářské příslušenství změněno ve školní statek. Škola tu byla až do roku 1950. Po tomto roce bylo v zámku umístěno ředitelství smiřického státního statku, později ředitelství závodu 03 oborového podniku Velkovýkrmny Praha. V současné době je většina areálu zámku v soukromých rukou. Zámek stojí na levém břehu Labe ve východní části Smiřic. Zámecké budovy jsou rozložené kolem dvou nádvoří. Na prvním nádvoří, které je přístupné portálem ve spojovacím traktu mezi zámkem a kostelem, jsou zejména přízemní a jednopatrové budovy. V jeho areálu stojí též zámecká kaple. Hlavní zámecká budova je čtyřkřídlá, dvoupatrová a uzavírá druhé nádvoří. Kulturně historické hodnoty území Ve Smiřicích se nalézají objekty, zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Jedná se o následující objekty: • Zámek čp. 1, rejstříkové číslo 37439/6-700 • Spořitelna čp. 106, rejstříkové číslo 40223/6-4769 • Pomník odboje a obětem II. světové války, rejstříkové číslo 46295/6-4920 • Pamětní deska Anežky Malé na domě čp. 284, rejstříkové číslo 46843/6- 4921 V okolí zámku je stanovené ochranné pásmo zámku, které je zobrazené v grafických přílohách č. 2 a 3 průzkumů a rozborů v měřítku 1:5000. V roce 1995 byla prohlášena zámecká kaple ve Smiřicích národní kulturní památkou: • Kaple Zjevení Páně (Tří králů), rejstříkové číslo 209 Přiměřené ochraně je vhodné podřídit půdorysnou stopu obce i hodnotné objekty, dokumentující historický vývoj města. Pro upevnění identity obce bude třeba respektovat dochované stavby a soubory staveb, dokumentující jednotlivá stadia vývoje osídlení. Je třeba respektovat a chránit historicky vzniklou půdorysnou stopu města i vsí. Řešené správní území obce je ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, územím s archeologickými nálezy. Při provádění jakýchkoliv zemních prací je investor povinen podle § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění, již v rámci územního řízení oznámit svůj záměr Archeologickému ústavu Akademie věd ČR, případně i oprávněné organizaci (např. muzeu, Národnímu památkovému ústavu v Pardubicích, archeologickému oddělení, atd.) a při provádění těchto prací je povinen se řídit podmínkami stanovenými organizací oprávněnou k archeologickým výzkumům. Archeologická naleziště jsou zahrnuta do seznamu limitů využití území a jsou zobrazena v grafické příloze č. 3 průzkumů a rozborů v měřítku 1:5000. Přírodní hodnoty území Na území města se uplatňují prvky ÚSES regionálního a lokálního významu. Území obce není zasaženo ochrannou zónou nadregionálního biokoridoru. Územní plán upřesní rozsah a hranice zájmových ploch ÚSES tak, aby bylo možno prosazovat zájmy ochrany přírody, aby bylo možno hospodařit na nezastavěných plochách mimo území ÚSES a aby plochy ÚSES plnily 7
funkci ochrany proti erozi a podporovaly migraci organismů. Je třeba respektovat přírodní podmínky v území. V lokalitách s nebezpečím eroze navrhnout protierozní opatření. V řešeném území je málo ploch lesa, ty jsou hlavně v okrajových částech území. Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa se nedoporučuje navrhovat. Je třeba zvážit zvýšení plochy lesa v návaznosti na dotváření územního systému ekologické stability.
1.7 Urbanistická struktura a architektura Město Smiřice má příznivou polohu ve struktuře osídlení Královéhradeckého kraje. Je situováno v severní části okresu Hradec Králové, na trase silnice I/33, která prochází správním územím mimo zastavěné území. Smiřice leží na trase železniční trati ČD 031, která spolu se silnicí I/33 vytváří důležitý dopravní koridor, propojující Hradec Králové se severní částí Královéhradeckého kraje. V nadcházejících letech bude tento koridor posílen vybudováním dálnice D11 ve směru na Jaroměř. Město má částečně dochovanou půdorysnou stopu s ulicovou zástavbou podél hlavní ulice, vedoucí od zámku k železniční stanici. Půdorys města v minulosti ovlivnila regulace toku řeky Labe, která ovlivnila podobu města zejména v okolí zámku. Dále byla podoba města ovlivněna průmyslovou výstavbou v 19. a 20. století (cukrovar, lihovar…) a přestavbou části městského centra v 2. polovině 20. století. V 60. až 80. letech došlo k nejvýznamnějšímu plošnému rozšíření zastavěného území Smiřic díky hromadné výstavbě bytovek a rodinných domů v okrajových částech města. Díky překotné výstavbě a přestavbě došlo k likvidaci řady hodnotných staveb v městské zástavbě i technických staveb (např. bývalý vodní mlýn poblíž dnešní Dvorany). Z tohoto důvodu zde zůstalo kromě zámeckého areálu minimum staveb, o které má zájem památková péče.
1.8 Doprava Silniční doprava Základní koncepce silniční dopravy na území města je ustálená. Ve správním území města jsou silnice 1. a 3. třídy č. I/33, III/2997, III/2999, III/3089, III/30811, III/30812, III/30813. Ze silnic 3. třídy je přímo obsluhována zástavba, obklopující průtahy silnic 3. třídy městem i venkovskou částí řešeného území, ostatní zástavba je dopravně prostřednictvím místních komunikacích s převážně zpevněným povrchem, různých délek a parametrů. ÚPSÚ Smiřice-Černožice-Holohlavy řešila návrh přeložky silnice III/3089 severně od centra města. Schválená změna č. 4 ÚPSÚ tento návrh přeložky zahrnula do seznamu veřejně prospěšných staveb. Nový ÚP Smiřice bude respektovat trasu dálnice D11 podle platné projektové dokumentace. Dále je třeba řešit dopravní závady na silnicích, vytvořit předpoklady pro doplnění chodníků podél silnic v zastavěném území a navrhnout způsob dopravní obsluhy lokalit navrhované zástavby, umožnění rozvoje cyklistické dopravy v řešeném území. ÚP Smiřice bude vytvářet předpoklady pro dodržení těchto podmínek: 8
-
budou respektovány podmínky dané zákonem č. 13/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a souvisejících ČSN, TKP a TP
-
návrh zástavby bude řešen tak, aby nebylo třeba provádět opatření proti škodlivým vlivům ze silničního provozu
-
inženýrské sítě budou v území mimo současně zastavěné území umístěny mimo silniční tělesa, bude umožněno odvedení povrchových vod mimo silniční těleso
Železniční doprava Ve správním území obce je železniční doprava na železniční trati ČD 031. Na území města je jedna železniční stanice. Letecká doprava Na území obce není letecká doprava. Území obce je zasaženo ochranným pásmem letiště Hradec Králové. Zásady návrhu dopravních opatření - budou respektována ochranná pásma dopravních staveb - budou minimalizovány počty vjezdů na silniční síť a počty křižovatek s místními komunikacemi - nebude rozvíjena zástavba podél silnice 1. třídy - změny komunikační sítě budou zařazeny do seznamu veřejně prospěšných staveb - budou zakresleny stávající i navrhované cykloturistické trasy.
1.9 Vodní hospodářství Zásobování vodou Současný stav: Město Smiřice má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí Vodárenské soustavy Východních Čech. Smiřice jsou zásobovány pomocí hlavního zásobního řadu ze dvou věžových vodojemů Smiřice 2x200 m³ (282,0 / 287,0 m n.m.), které jsou umístěné mimo správní území města. U těchto vodojemů se nachází čerpací stanice a věžový vodojem Smiřice – 2x250 m³. Do zemního vodojemu je veden přívod DN 200 a odtud je voda čerpací stanicí přečerpávána do věžových vodojemů. Z hlavního řadu odbočují rozvodné řady pro zásobování zástavby ve městě. Městská zástavba je v tlakovém pásmu věžových vodojemů Smiřice. Na systém veřejného vodovodu jsou napojeni téměř všichni obyvatelé. Na rozvodu umístěné požární hydranty plní požadavky požárního zabezpečení. Rodov i Trotina jsou rovněž napojené na vodovod v rámci VSVČ. Výhled: V návrhovém období PRVK budou na vodovod napojovány podle potřeby nově zastavované lokality prodloužením stávajících řadů a prováděna běžná údržba. Rozvodná vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace je poměrně nová a vyhovuje. V návrhovém období PRVK se počítá pouze s eventuelním drobným doplněním rozvodů podle potřeb obyvatel. 9
V roce 2000 bylo na vodovod napojeno cca 164 trvale bydlících obyvatel, v roce 2015 se uvažuje o 150 napojených obyvatelích. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou: Při vyřazení celého vodovodu bude město zásobováno pomocí cisteren nebo vody balené. U objektů s vlastní studní bude voda ze studny použita pouze jako voda užitková. Kanalizace a čištění odpadních vod Současný stav: Ve Smiřicích je vybudována jednotná kanalizační síť, která je v dobrém technickém stavu. Na kanalizační síť Smiřic se napojuje kanalizace z obcí Holohlavy a Černožice, všechny odpadní vody jsou odvedeny kmenovým sběračem DN 1100 do centrální čistírny odpadních vod. Tato ČOV leží v jižní části města na levém břehu Labe. Jedná se o mechanicko biologickou čistírnu odpadních vod, která má projektovanou kapacitu 3100 EO, Qd = 866 m³/den a 186 kg BSK5/den. V Rodově je realizována splašková kanalizace. Odpadní vody jsou svedeny gravitačně do čerpací stanice umístěné pod obcí. Z této ČS pokračuje výtlačný řad, kterým jsou odpadní vody z Rodova zaústěny do kanalizační sítě města Smiřic. V Trotině je řešeno odkanalizování individuálně. Výhled: Ve Smiřicích zbývá dokončit odkanalizování některých okrajových částí města. V budoucnu je možno podle PRVK po roce 2015 uvažovat o zvětšení kapacity ČOV ve Smiřicích, v současnosti a v nejbližší budoucnosti však stávající kapacita postačuje. 1.10 Elektrorozvody Současný stav zásobování elektrickou energií: Řešené území je zásobováno el. energií napětím 35 kV z transformace (TR)110/35 kV Všestary. Rozvodný systém VN je provozován odbočkami z vedení VN 377, které prochází východním okrajem katastrálního území města. Obec Rodov, která je součástí řešeného území je zásobována z vedení VN 371. V současné době se podílí na zásobování elektrickou energií 24 transformačních stanic (TS) s celkovým instalovaným transformačním výkonem 11400 kVA. Z výše uvedeného počtu transformačních stanic a instalovaného výkonu připadá na zásobování obyvatelstva a služeb 13 TS (4280 kVA), na podnikatelský odběr s vlastní transformační stanicí 11 TS (7120 kVA). Provozovatelem elektrického systému VN a NN je ČEZ Distribuce, a.s. Děčín. Mimo rozvodný systém a.s.ČEZ spolupracuje se systémem 35 kV, malá vodní elektrárna (MVE) Smiřice situovaná na řece Labi s instalovaným el. výkonem 3,2 MVA. Majitelem elektrárny je Energo – Pro Czech, s.r.o, Smiřice. V následujícím přehledu stávajících stanic, jsou uvedeny názvy průmyslových TS dle evidence provozovatele energetického systému (ČEZ a.s.), který neodpovídá současným provozovatelům: Číslo TS 317 469 474
Název Smiřice - závlaha Smiřice - Dřevotvar Smiřice - Lihovar
Druh TS 3sl. bet. příhradová zděná
Rok výstavby 1965 1973 1982 10
Transformátor v kVA instalovaný výhledový 250 400 250 400 2x1000 2x1000
Majitel cizí cizí cizí
476 514 701 736 817 891 915 944 1033 1118 1129 1198 1305 1306 164 418 419 826 866 890 406
Smiřice - Gigant zděná Smiřice - Zámek 2sl. bet. Smiřice - Silo zděná Smiřice - Jelínek příhradová Smiřice – elna vl. sp. v budově Smiřice - Zderaz příhradová Smiřice - Nývltova kabelová Smiřice - skládka 2sl.bet. Smiřice – ČOV lih. příhradová Smiřice – ČOV Gigant 1sl.bet. Smiřice – ČSD žst. příhradová Smiřice - Obora příhradová Smiřice - bytovky 1sl.bet. Smiřice – Povodí Labe příhradová Smiřice - Sídliště kabelová Smiřice – U nádraží kabelová Smiřice – U vlečky kabelová Smiřice – U MŠ kabelová Smiřice – U Kovomatu kabelová Trotina - obec příhradová Rodov 4sl.bet. Instalovaný transformační výkon v kVA
1988 1985 1968 1969 1952 1980 2007 1981 1986 1991 1992 1996 2003 1979 2003 1953 1979 1981 1980 1961
1000 630 2x1000 250 100+160 100 400 630 160 630 160 160 100 160 400 400 400 400 400 100 160 4280/7120
1000 630 2x1000 400 100+160 400 630 630 400 630 630 630 250 630 630 630 630 630 630 400 400 7120/8750
cizí ČEZ cizí cizí cizí ČEZ ČEZ ČEZ cizí cizí cizí cizí ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ/cizí
Systém VN zásobující předmětné území je z podstatné části řešen nadzemním vedením 35 kV. Ve střední část města Smiřic je uplatněn zemní kabelový rozvod systému VN (35 kV), který zahrnuje 6 stanic. Kabelový rozvod 35 kV je rozšířen až do obce Holohlavy. S ohledem na blízkost zásobovací TR 110/35 kV Všestary a přímou návaznost na výše uvedená kmenová vedení (VN 377 a 371) je zásobování řešeného území elektrickou energií z hlediska systému VN plně vyhovující. Mimo zmíněná vedení VN prochází západním okrajem území vedení 2x110 kV (V1155-6) a vedení 110 kV (V 1981) v trase TR Všestary – TR Neznášov. Rozvod nízkého napětí v území je proveden normalizovanou soustavou 230/400 V, 50 Hz (TN-C) s ochranou nulováním. Kabelový rozvod NN je uplatněn ve velkém rozsahu především v nové bytové výstavbě a v centrální části města. Z přenosového i technického hlediska je stávající NN síť plně vyhovující. Současný příkon území: Stanovení současného příkonu řešeného území je provedeno u podnikatelské sféry odhadem vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici měření o maximálním zatížení jednotlivých TS. Současný příkon odběru obyvatelstva a služeb je odvozen z bytového fondu s využitím podkladů provozovatele energetického systému, stanovující současný odběr el. výkonu ve výši 0.96 kW/byt a 0,35 kW/byt pro služby. V současné době je v oblasti řešeného území 614 domů s celkovým počtem 1213 trvale obydlených bytů. Na odběru el. energie v podnikatelské oblasti se podílí průmyslová výroba, sezónní odběr zemědělské činnosti (závlahy) a řemeslné služby. Při stanovení podnikatelského odběru vychází se z předpokladu 35% využití instalovaného transformačního výkonu a cosφ = 0,95.
řešené území Smiřice a Rodov
byty a služby
odhadovaný el. příkon řešeného území podnikatelský odběr (odhad) 11
celkem
celkem
1600 kW
2400 kW
4000 kW
Celkový el. příkon řešeného území je odhadován na cca 4000 kW. Posouzení stávajícího stavu: S ohledem na technické možnosti stávajících TS, lze současné výkonové požadavky obyvatelstva a podnikatelských aktivit zásobovaných ze sítě VN zajistit ze stávajících stanic zvýšením transformačního výkonu. Případné vyšší výkonové požadavky u odběru obyvatelstva a služeb v rámci rozvoje obce, vyžádají si výkonové posílení místní sítě NN, realizací další TS. Podnikatelský odběr je rovněž výkonově zajištěn ze stávajících stanic s možností 22% výkonové rezervy při navýšení transformačního výkonu. Koncepce zásobování systémem 35 kV zůstane i ve výhledu zachována. Rozvod systému VN, bude dle potřeby rozvoje území dále rozšiřován nejen v rozvodu nadzemního vedení, ale i kabelového systému VN. Ochranná pásma elektrizační soustavy: Dle zákona č. 458/2000 Sb, ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), s platností od 1.1.2001, §46 a v souladu s §98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb, §19 (s účinností od 1.1.1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma: Zařízení
nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV,vč. měřící a zabezpečovací techniky elektrické stanice stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV
Dle zákona č. 79/1957 Sb. 10
Dle zákona č. 222/1994 Sb. 7
Dle zákona č.458/2000 Sb. 7
1 30 10
1 20 7
1 7
Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. Ochranné pásmo pro podzemní kabelová vedení elektrizační soustavy do 110 kV, včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu. Vzhledem k tomu, že zák. č. 222/1994 zahrnoval pojem elektrické stanice, jako všeobecný, nebylo ochranné pásmo děleno dle provozního napětí, proto se jeho vymezení vztahovalo pro napětí od VN až po VVN. Dle potřeb rozvoje obce je třeba v řešení ÚP posoudit případnou potřebu návrhu nových trafostanic včetně přípojek na hlavní vedení. Je třeba respektovat ustanovení §4 odst. 5) vyhl. č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu v platném znění, podle kterého se rozvodné energetické a telekomunikační vedení v zastavěných částech obcí umísťuje pod zem. Jako zemní vedení budou řešeny nové trasy NN i vedení NN, která budou předmětem obnovy. ÚP bude respektovat ustanovení zákona 458/2000 Sb. v platném znění, včetně jeho ustanovení o ochranných a bezpečnostních pásmech rozvodů energií a připojovacích podmínkách.
12
1.11 Zásobování plynem Město je plynofikováno středotlakým a částečně nízkotlakým plynovodem. Řešeným územím prochází vysokotlaký plynovod, na který jsou vysokotlakou přípojkou napojeny dvě VTL/STL regulační stanice, situované při severní a severozápadní hranici k. ú. Smiřice. Rodov je plynofikován středotlakým plynovodem, Trotina plynofikována není. Lokality, které budou předmětem urbanistického návrhu rozvoje zastavitelného území, budou v případě potřeby a zájmu investorů na stávající středotlakou plynovodní síť napojeny. 1.12 Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a pro jeho technické zajištění, sesuvná území, poddolovaná území V území řešeném v rámci ÚP se nalézá těžené ložisko štěrkopísku č. 3046800 (v jižní části k. ú. Smiřice). Na území města nejsou sesuvná ani poddolovaná území. Ze sousedního k.ú. Holohlavy zasahuje do severozápadního okraje k.ú. Smiřice dříve těžené ložisko cihlářských surovin č. 5187100. 1.13 Ochrana přírody, návrh místního územního systému ekologické stability Pro zabezpečení trvale udržitelného rozvoje, úrodnosti a zajištění kvalitního životního prostředí v obci je třeba řešit revitalizační úpravy krajiny, vodních toků a obnovu retenční schopnosti krajiny v úzké vazbě na řešení územního systému ekologické stability. ÚSES bude zapracován do ÚP v návaznosti na ÚTP nadregionální a regionální ÚSES, v souladu se zpracovaným okresním generelem ÚSES a lokálním ÚSES. Na území obce se uplatňují prvky ÚSES regionálního a lokálního významu. Plochy ÚSES regionálního významu jsou představovány regionálním biokoridorem RK 1264, jehož osu tvoří řeka Labe. Ostatní plochy ÚSES na k.ú. Smiřice a k. ú. Rodov jsou lokálního významu. Území obce není zasaženo ochrannou zónou nadregionálního biokoridoru. Územní plán upřesní rozsah a hranice zájmových ploch ÚSES, aby bylo možno prosazovat zájmy ochrany přírody, aby bylo možno hospodařit na nezastavěných plochách mimo území ÚSES, a aby plochy ÚSES plnily funkci ochrany proti erozi a podporovaly migraci organismů. Na území k. ú. Smiřice je registrován památný strom – dub letní, na p. p. č. 611/5 v území východně od města mezi Labem a silnicí směr Čibuz. ÚP bude podporovat ochranu stávající zeleně v obci, bude zváženo navrhnout další plochy pro využití jako veřejná zeleň. ÚP bude obsahovat textovou, tabulkovou i grafickou přílohu ZPF, ve které budou zábory půdy zdůvodněny a vyhodnoceny. Ke stavebnímu využití bude navržena především nezemědělská půda, proluky a nedostatečně využité pozemky v současně zastavěném území, bude respektována kvalita půdy. V ÚP bude navrženo z hlediska ochrany ZPF nejvhodnější řešení. Změny funkčního využití území budou navrhovány pro potřebu stavebního využití přednostně uvnitř zastavěného území na dosud nevyužitých plochách a v prolukách, dále pak v území navazujícím na zastavěné území v souladu s urbanistickou strukturou obce.
13
1.14 Životní prostředí Ochrana vod Zájmové území se nachází v základním povodí Labe, dílčím povodí Mlýnského náhonu. K.ú. Smiřice je protkáno sítí melioračních svodnic, které odvodňují lokality s vysokou hladinou podzemní vody. Převážná část Smiřic se nachází v záplavovém území řeky Labe. Záplavové území je v dokumentaci vymezeno dle aktuálního přepočtu správce toku – povodí Labe, s. p. Při výstavbě v lokalitách schválených již změnou č. 4 ÚPSÚ a při zahušťování zastavěného území se doporučuje zachovat místní drenážní systémy. Voda v Labi má velmi rozkolísanou hladinu a zpětným vzdutím drží hladinu podzemní vody na vysoké úrovni. Ochrana ovzduší Smiřice i Rodov jsou plynofikovány středotlakým a nízkotlakým plynovodem. Koncentrace znečištění ovzduší je dána produkcí zdrojů v aglomeraci a momentální meteorologickou situací. Vlastní město může ovlivnit pouze produkci exhalátů místních zdrojů. Plnění emisních a imisních limitů a nezhoršování kvality ovzduší oproti současnému stavu bude posouzeno podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v územním řízení každé jednotlivé stavby. Ochrana proti hluku Hluk z dopravy po průjezdných silnicích je za stávajícího stavu zástavby složité řešit, není však pro město zásadním problémem. Problém hluku ze silniční dopravy se týká zejména průtahu silnice 3. třídy III/3089 zastavěným územím. Silnice I/33 prochází řešeným územím zcela mimo zastavěné území. Ve Smiřicích je potravinářský průmysl, lehká průmyslová dřevozpracující výroba, zpracování a skladování zemědělské produkce a areály zemědělské výroby, které svým provozem významně neovlivňují sousední funkční plochy určené pro bydlení a občanské vybavení. V chráněných lokalitách určených pro bydlení a občanskou vybavenost, ovlivněných dopravním hlukem musí být dán jednoznačný průkaz naplnění hygienických limitů hluku daných nařízením vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. Chráněné prostory jsou definovány v § 30 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V ÚP bude uplatněn požadavek na dodržení naplnění hygienických limitů hluku daných nařízením vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. Bude zahrnut požadavek na taková opatření, aby byla v souladu s § 30 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zajištěna ochrana chráněného venkovního prostoru, chráněného vnitřního prostoru staveb a chráněného venkovního prostoru staveb tak, aby v budoucnu nevznikaly nároky na jakákoli technická, organizační a další opatření ze strany vlastníka popř. správce komunikace. 14
Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa V řešeném území je málo ploch lesa, zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa se nedoporučuje navrhovat. Je třeba zvážit zvýšení plochy lesa v návaznosti na dotváření územního systému ekologické stability. Radonové riziko Dle předpovědní mapy radonového rizika je v obci radonové riziko střední.
2. Limity využití území 2.1 Seznam limitů využití území na k. ú. Smiřice a k. ú. Rodov: Ve správním území města Smiřice se uplatňují následující limity využití území: • ochranné pásmo silnice 1. třídy - 50 m od osy vozovky • ochranné pásmo silnic 3. třídy - 15 m od osy vozovky • ochranné pásmo železniční dráhy 60 m od osy krajní koleje, 30 m od hranice obvodu dráhy • ochranné pásmo VPP letiště Hradec Králové • ochranné pásmo vodní elektrárny • ochranné pásmo nadzemního vedení VN el. energie 35 kV - 7 (10) m od krajního vodiče • ochranné pásmo el. stanice s transformací VN/NN - 7 m • ochranné pásmo vysokotlakého plynovodu – 4 m na obě strany od půdorysu • ochranné pásmo VTL/STL regulační stanice – 4 m na všechny strany od půdorysu • bezpečnostní pásmo vysokotlakého plynovodu do DN 250 – 20 m od objektů zástavby • bezpečnostní pásmo vysokotlakého plynovodu nad DN 250 – 40 m od objektů zástavby • ochranné pásmo středotlakého plynovodu – 1 m na obě strany v zastavěném území, u ostatních 4 m na obě strany od půdorysu • ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru 500 mm vč. – 1,5 m • ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm vč. – 1,5 m, nad průměr 500 mm 2,5 m • ochranné pásmo radioreléových tras • ochranné pásmo dálkového telekomunikačního kabelu – 1,5 m u podzemního telekomunikačního vedení • záplavové území řeky Labe při průtoku Q100 • nezastavitelný pás v šířce 8 m od břehové čáry u významného vodního toku • nezastavitelný pás v šířce 6 m od břehové čáry u drobného vodního toku • ochranné pásmo areálu zemědělské výroby (vyhlášené pro chov slepic) • ochrana nemovitých kulturních památek • ochranné pásmo zámeckého areálu ve Smiřicích • ochrana národní kulturní památky kaple Zjevení Páně • ochranné pásmo lesa – pásmo 50 m od okraje pozemku lesa • chráněné ložiskové území • ložisko štěrkopísků • stanovený dobývací prostor štěrkopísku • ÚSES – regionální biokoridor • ÚSES – lokální biokoridor • ÚSES – lokální biocentrum • ochrana významných krajinných prvků 15
Celé správní města Smiřice je územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. v platném znění. Řešené území se nachází v ochranném pásmu VPP letiště Hradec Králové. Územní a stavební činnost podléhá omezení dle podmínek územního rozhodnutí č. 2950 úřadu města Hradec Králové č.j. ÚHA/1059/98/Kh ze dne 19. 10. 1998. Smiřice se nachází v ochranném hlukovém pásmu letiště Hradec Králové.
2.2 Územně analytické podklady podle sledovaných jevů Řádek číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37.
Sledovaný jev zastavěné území - bude vymezeno územním plánem Smiřice plochy výroby – na území města jsou plochy výroby plochy občanského vybavení – jsou plochy komerčního vybavení i veřejné infrastruktury plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území - jsou památková rezervace včetně ochranného pásma – není památková zóna včetně ochranného pásma – není krajinná památková zóna - není nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma - ano nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma - ano památka UNESCO včetně ochranného pásma - není urbanistické hodnoty – částečně dochovaný původní půdorys sídla, zámecký areál region lidové architektury - ne historicky významná stavba, soubor – NKP zámecká kaple Zjevení Páně architektonicky cenná stavba, soubor – ano, zámecký areál vč. kaple, budova spořitelny významná stavební dominanta – zámecká kaple Zjevení Páně území s archeologickými nálezy – celé území obce je územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. v platném znění oblast krajinného rázu a její charakteristika – není místo krajinného rázu a jeho charakteristika – není místo významné události – není významný vyhlídkový bod – není územní systém ekologické stability – na území obce jsou plochy ÚSES regionálního a lokálního významu významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou – není významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou – není přechodně chráněná plocha - není národní park včetně zón a ochranného pásma – není chráněná krajinná oblast včetně zón - není národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma – není přírodní rezervace včetně ochranného pásma – není národní přírodní památka včetně ochranného pásma – není přírodní park - není přírodní památka včetně ochranného pásma – není památný strom včetně ochranného pásma – Dub letní v poli východně od města, parc.611/5 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO – není NATURA 2000 - evropsky významná lokalita – není NATURA 2000 - ptačí oblast – není lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem - není lesy ochranné 16
Řádek číslo 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76.
Sledovaný jev les zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa – na území obce je ochranné pásmo lesa 50 m bonitovaná půdně ekologická jednotka – jsou zakresleny v mapové příloze v měřítku 1:5000 hranice biochor – územím obce neprochází investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti – nebyly provedeny vodní zdroj povrchové , podzemní vody včetně ochranných pásem – na území města nejsou zdroje vody, využívané VSVČ chráněná oblast přirozené akumulace vod – ne zranitelná oblast – podstatná část zastavěného území města je zasažena záplavovým územím řeky Labe vodní útvar povrchových, podzemních vod – ne vodní nádrž – ve správním území města jsou vodní plochy jako následek těžby štěrkopísku povodí vodního toku, rozvodnice – území obce leží v povodí řeky Labe záplavové území – na území obce je stanovené záplavové území řeky Labe při průtoku aktivní zóna záplavového území – ano území určené k rozlivům povodní – není specifikováno území zvláštní povodně pod vodním dílem – ne objekt/zařízení protipovodňové ochrany - ano přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem - není lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa – není dobývací prostor – dobývací prostor ložiska štěrkopísku, těžba provozována chráněné ložiskové území – ano, CHLÚ štěrkopísku chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry – není ložisko nerostných surovin – ložisko štěrkopísku poddolované území - není sesuvné území a území jiných geologických rizik – není staré důlní dílo - není staré zátěže území a kontaminované plochy – ??? oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší – není odval, výsypka, odkaliště, halda - není technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma – jsou mimo řešené území vodovodní síť včetně ochranného pásma – na území obce je proveden rozvod pitné vody – obecní vodovod v majetku VAK Hradec Králové, a.s., VAK je současně provozovatelem vodovodu technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma – obecní ČOV, ochranné pásmo není stanovené síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma – kanalizace ve správě VAK Hradec Králové, a.s., zakončená ČOV výrobna elektřiny včetně ochranného pásma – výroba elektřiny v MVE, ochr. pásmo - ano elektrická stanice včetně ochranného pásma – na území obce jsou elektrické transformační stanice VN/NN vč. ochranných pásem nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma – na území obce jsou nadzemní vedení VN i NN el. energie technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma – na území města je VTL/STL regulační stanice vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma – na území obce je proveden středotlaký a nízkotlaký rozvod zemního plynu, napojený na VTL/STL regulační stanice při hranici k. ú. Smiřice technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma - není 17
Řádek číslo 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 4)
Sledovaný jev ropovod včetně ochranného pásma - ??? produktovod včetně ochranného pásma - není technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma – ano teplovod včetně ochranného pásma - ano elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma – radioreléové trasy komunikační vedení včetně ochranného pásma – dálkový telekomunikační kabel jaderné zařízení - není objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami4) - ??? skládka včetně ochranného pásma – není spalovna včetně ochranného pásma - není zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma – není dálnice včetně ochranného pásma - není rychlostní silnice včetně ochranného pásma – není silnice I. třídy včetně ochranného pásma – I/33 silnice II. třídy včetně ochranného pásma - není silnice III. třídy včetně ochranného pásma – silnice III/2997,III/2999,III/3089,III/30811, III/30812, III/30813 místní a účelové komunikace - ano železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma – ano, ČD 031 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma – ne koridor vysokorychlostní železniční trati- ne vlečka včetně ochranného pásma – ano lanová dráha včetně ochranného pásma - není speciální dráha včetně ochranného pásma – není tramvajová dráha včetně ochranného pásma – není trolejbusová dráha včetně ochranného pásma – není letiště včetně ochranných pásem – letiště na území obce není, celé území obce leží v ochranném pásmu letiště Hradec Králové letecká stavba včetně ochranných pásem – není vodní cesta – není hraniční přechod - není cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická sezka – na území obce jsou značené cyklotrasy, samostatné cyklostezky nejsou, na území obce jsou značené turistické pěší trasy objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma – není vojenský újezd - není vymezené zóny havarijního plánování – ? objekt civilní ochrany – ? objekt požární ochrany - ano objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky – ? ochranné pásmo hřbitova, krematoria – ochranné pásmo hřbitova nebylo vyhlášeno jiná ochranná pásma – ne ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k 31.12. každého roku – průměrně do 10 zastavitelná plocha – budou stanovené Územním plánem Smiřice
Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). 18
Řádek číslo Sledovaný jev 118. jiné záměry – nejsou známé další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle 119. katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území – nejsou známé
3. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území Na území obce se předpokládá rozvoj ploch určených pro bydlení, občanské vybavení, výrobu, technickou infrastrukturu a dopravu.
B. Rozbor udržitelného rozvoje 4. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Výsledky analýz jsou na území města Smiřice ovlivněny následujícími silnými a slabými stránkami, příležitostmi a hrozbami: 4.1 Silné stránky řešeného území: 1. Poloha ve významné rozvojové ose 2. Existence ploch ÚSES regionálního a lokálního významu 3. Kvalitní urbanistická koncepce osídlení 4. Možnosti vyváženého rozvoje jednotlivých složek osídlení 5. Předpokládaný dostatečný rozsah pozemků pro rozvoj 6. Blízkost významnějších středisek osídlení 7. Dobrá dopravní dostupnost po silnicích 1. a 3. třídy a po železnici 4.2 Slabé stránky: 1. Absence většího množství pracovních příležitostí 2. Úbytek stavu trvale bydlícího obyvatelstva ve venkovských částech řešeného území 3. Nevybavenost venkovského území stavbami občanského vybavení 4. Nedostatek příležitostí pro využití volného času 5. Nedostatečné poznání limitů využití krajiny 6. Dílčí poškození krajiny (snížená druhová rozmanitost, eroze, velká zorněnost půdy) 7. Malá výměra lesů, špatná druhová skladba lesů a nešetrné hospodaření v lesích 8. Změny v zemědělství (úbytek prac. míst, nejisté postavení, omezení živočiš. výroby) 4.3 Příležitosti: 1. Dostatečná informovanost o regionu 2. Rozvoj informačních technologií, služeb, dostupnost internetu 3. Využití místních zdrojů 4. Využití volných prostor, objektů a pozemků 5. Podchycení kvalifikovaných a schopných lidí 6. Změna organizace zemědělské výroby 19
7. Zvýšení podílu krajiny využívané pro turistiku, sport, krajinotvorné programy 8. Změna struktury volné krajiny 9. Využití programů, grantů a investic ze soukromých , národních a dalších zdrojů 10. Rozšíření a prohloubení spolupráce s okolními regiony 11. Rozvoj občanských aktivit 12. Využití možností daných územním plánem 4.4 Hrozby, rizika: 1. Nedostatek finančních prostředků na realizaci staveb veřejné infrastruktury 2. Nevyužití příležitostí 3. Spekulace s nemovitostmi, hlavně se zemědělskou půdou 4. Znehodnocování krajiny (nevhodné stavby, nešetrné hospodaření) 5. Destabilizace zemědělství 6. Uzavírání se vnějším podnětům 7. Stagnace rozvoje školství a vzdělanosti 8. Stagnace rozvoje sociální péče a zdravotnictví 9. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve veřejném sektoru 10. Úpadek významných zaměstnavatelů 11. Nedostatečná spolupráce uvnitř regionu 4.5 Vize: 1. Město s kvalitním životním prostředím 2. Město s dostatkem ploch pro rozvoj vyhledávaná pro trvalé bydlení 3. Město s dostatečným vybavením veřejnou infrastrukturou i komerční vybaveností 4.6 Vyhodnocení udržitelného rozvoje území: Město Smiřice má příznivé podmínky pro trvale udržitelný rozvoj území z hlediska životního prostředí za předpokladu, že: • nedojde k výraznému zhoršení klimatických podmínek pro život v globálním měřítku • nedojde ke zvýšení frekvence průjezdné dopravy ve městě v souvislosti s realizací dálnice D11 • nedojde k úpadku průmyslové a zemědělské výroby Město Smiřice má příznivé podmínky pro trvale udržitelný rozvoj území z hlediska hospodářského rozvoje za předpokladu, že: • nebude docházet ke zhoršování ekonomických podmínek venkova • nebude docházet zhoršování dopravní dostupnosti • nebude docházet k rušení dopravních spojů • nebudou zhoršovány podmínky pro poskytování zdravotní a sociální péče • dojde ke zlepšení struktury občanské vybavenosti • nebude se měnit struktura pracovních příležitostí v neprospěch venkova Město Smiřice má příznivé podmínky pro trvale udržitelný rozvoj území z hlediska soudržnosti společenství obyvatel za předpokladu, že: • obyvatelům města i venkova bude zbývat volný čas na společenský život • budou mít prostředky na provozování svých zájmů a koníčků
20
5. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci • • • • •
navrhnout rozvoj města tak, aby nebyl v kolizi s aktivním záplavovým územím navrhnout dostatek ploch pro bydlení, veřejnou i komerční občanskou vybavenost do řešení ÚP zapracovat aktuální trasu dálnice D11 prověřit, zda trvá požadavek na řešení severního obchvatu centra města silnicí III/3089 upřesnit řešení ploch ÚSES regionálního a lokálního významu
C. Údaje o území vyplývající z průzkumu území Ve Smiřicích se nalézají objekty, zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Jedná se o následující objekty: • Zámek čp. 1, rejstříkové číslo 37439/6-700 • Spořitelna čp. 106, rejstříkové číslo 40223/6-4769 • Pomník odboje a obětem II. světové války, rejstříkové číslo 46295/6-4920 • Pamětní deska Anežky Malé na domě čp. 284, rejstříkové číslo 46843/6- 4921 V okolí zámku je stanovené ochranné pásmo zámku, které je zobrazené v grafických přílohách č. 2 a 3 průzkumů a rozborů v měřítku 1:5000. • V roce 1995 byla prohlášena zámecká kaple Zjevení Páně (Tří králů), rejstříkové číslo 209 ve Smiřicích národní kulturní památkou. Řešené správní území obce je ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, územím s archeologickými nálezy. Město Smiřice má příznivou polohu ve struktuře osídlení Královéhradeckého kraje. Je situováno v severní části okresu Hradec Králové, na trase silnice I/33, která prochází správním územím mimo zastavěné území. Smiřice leží na trase železniční trati ČD 031, která spolu se silnicí I /33 vytváří důležitý dopravní koridor, propojující Hradec Králové se severní částí Královéhradeckého kraje. V nadcházejících letech bude tento koridor posílen vybudováním dálnice D11 ve směru na Jaroměř. Ve správním území města jsou silnice 1. a 3. třídy č. I/33, III/2997, III/2999, III/3089, III/30811, III/30812, III/30813. Nový ÚP Smiřice bude respektovat platnou trasu dálnice D11 podle platné projektové dokumentace. Ve správním území obce je železniční doprava na železniční trati ČD 031. Na území města je jedna železniční stanice. Území města Smiřice je zasaženo ochranným pásmem letiště Hradec Králové. Město Smiřice má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí VSVČ. Rodov i Trotina jsou rovněž napojené na vodovod v rámci VSVČ. Ve Smiřicích je vybudována jednotná kanalizační síť, která je v dobrém technickém stavu. Na kanalizační síť Smiřic se napojuje kanalizace z obcí Holohlavy a Černožice, všechny odpadní vody jsou svedeny na ČOV Smiřice. V Rodově je realizována splašková kanalizace. Odpadní vody jsou svedeny gravitačně do čerpací stanice umístěné pod obcí. Z této ČS pokračuje výtlačný řad, kterým jsou odpadní vody z Rodova zaústěny do kanalizační sítě města Smiřic. V Trotině je řešeno odkanalizování individuálně. Řešené území je zásobováno el. energií napětím 35 kV z transformace (TR)110/35 kV Všestary. Rozvodný systém VN je provozován odbočkami z vedení VN 377, které prochází východním okrajem katastrálního území města. Ves Rodov, která je součástí řešeného území je zásobována z vedení VN 371. V současné době se podílí na zásobování elektrickou energií 24 21
transformačních stanic (TS) s celkovým instalovaným transformačním výkonem 11400 kVA. Město je plynofikováno středotlakým a částečně nízkotlakým plynovodem. Řešeným územím prochází vysokotlaký plynovod, na který jsou vysokotlakou přípojkou napojeny dvě VTL/STL regulační stanice. Rodov je plynofikován středotlakým plynovodem, Trotina plynofikována není. V území řešeném v rámci ÚP se nalézá těžené ložisko štěrkopísku č. 3046800 (v jižní části k. ú. Smiřice). Na území obce se uplatňují prvky ÚSES regionálního a lokálního významu. Plochy ÚSES regionálního významu jsou představovány regionálním biokoridorem RK 1264, jehož osu tvoří řeka Labe. Ostatní plochy ÚSES na k.ú. Smiřice a k. ú. Rodov jsou lokálního významu. Území obce není zasaženo ochrannou zónou nadregionálního biokoridoru. Z hlediska demografického lze konstatovat, že nadále pokračuje dlouhodobý trend mírného růstu počtu obyvatel, ve venkovské části pokračuje trend úbytku trvale bydlícího obyvatelstva. Právě jedním z úkolů územního plánu je vytvořit podmínky pro zvrácení dlouhodobého trendu úbytku obyvatel na venkově. Vymezení zastavěného území Územní plán Smiřice vymezí zastavěné území v katastrálním území Smiřice a v katastrálním území Rodov. Hranice zastavěného území bude v územním plánu vymezena v grafických přílohách v měřítku 1:5000. Při stanovení zastavěného území je výchozí hranice intravilánu, stanovená v roce 1966. Návrh členění území obce na plochy s rozdílným způsobem využití včetně podmínek pro využití těchto ploch a koridorů Pro potřebu územně plánovací dokumentace je celé území obce rozčleněno na následující plochy s rozdílným způsobem využití: − Plochy bydlení v bytových domech (BH) − Plochy bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) − Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) − Plochy občanského vybavení – komerční zařízení (OM) − Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) − Plochy občanského vybavení – hřbitov (OH) − Plochy veřejných prostranství, místní komunikace (PV) − Plochy smíšené obytné – v centru města (SC) − Plochy smíšené obytné – městské (SM) − Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) − Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) − Plochy dopravní infrastruktury – drážní (DZ) − Plochy technické infrastruktury (TI) − Plochy výroby a skladování – lehký průmysl (VL) − Plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba (VD) − Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) − Plochy skladování (VK) − Plochy systému sídelní zeleně – zeleň na veřejných prostranstvích (ZV) − Plochy systému sídelní zeleně – soukromá a vyhrazená (ZS) − Plochy systému sídelní zeleně – zeleň ochranná a izolační (ZO) − Plochy vodní a vodohospodářské (W) − Plochy lesní (NL) − Plochy přírodní (NP) 22
− − −
Plochy zemědělské (NZ) Plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské (NSz) Plochy těžby nerostů (NT)
Plochy s rozdílným způsoben využití území budou v grafické části územního plánu pokryty souvisle barvou, ke každé funkční ploše je přiřazena určitá barva. Navržené lokality určené pro rozvoj obce budou v grafické části územního plánu vyznačeny odlišným způsobem ve stejné barvě. Požadavky na řešení územního plánu Územní plán Smiřice vymezí zastavěné území. Územní plán bude zpracován tak, aby byla respektována dosavadní urbanistická koncepce rozvoje tohoto sídla. Zastavitelné plochy, určené pro rozvoj obce budou navržené tak, aby navazovaly na zastavěné území. Územní plán vymezí ve stávajícím rozsahu současné funkční plochy bydlení, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a skladování, technické infrastruktury a dopravní infrastruktury, dále plochy zeleně, plochy vodní a vodohospodářské, plochy zemědělské a plochy lesní. Územní plán bude řešit návrh ploch pro stavby pro bydlení v takovém rozsahu, aby byly pokryty požadavky pro naplnění předpokládaného přírůstku obyvatelstva. Územní plán bude současně řešit návrh ploch pro občanské vybavení formou veřejné infrastruktury i komerčních zařízení. Bude zvážena možnost návrhu ploch pro tělovýchovná a sportovní zařízení. Budou zohledněny a respektovány limity využití území, z nichž nejzávažnější jsou záplavové území, ochranné pásmo památek, ochranná pásma dopravních koridorů, ochranná pásma nadzemních i podzemních inženýrských sítí … Lokality pro rozvoj obce budou navržené tak, aby nedošlo k narušení urbanistické koncepce, životního prostředí ani krajinného rázu okolí města. Územní plán bude respektovat původní založení města. Bude respektována urbanistická struktura města i venkovského území, územním plánem nebudou navrhovány nové samoty. V případě návrhu zástavby venkovského prostředí se doporučuje navrhovat stavby s výrazně obdélnou dispozicí, o jednom nadzemním podlaží s možností obytného podkroví. Při umísťování staveb pro bydlení i hospodářských objektů bude respektována skutečnost, že jsou situovány do hodnotného urbanistického celku a že je jimi dotvářeno venkovské prostředí s řadou více či méně dochovaných venkovských usedlostí. Územní plán bude svým řešení podporovat zachování krajinného rázu Rodova a jeho okolí. Textová část územního plánu bude obsahovat stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. ÚP Smiřice bude řešit napojení navržených zastavitelných ploch na stávající dopravní infrastrukturu, bude řešit dopravní závady. Z ÚAP obce vyplývá, že Smiřice mají vybudovanou technickou infrastrukturu (vodovod, kanalizace zakončená obecní ČOV, elektrorozvody a rozvod zemního plynu) v rozsahu vyhovujícím současným potřebám obce. Územní plán Smiřice bude řešit napojení ploch zastavitelného území na sítě technické infrastruktury, bude řešit i dopravní napojení lokalit na stávající dopravní infrastrukturu. Veřejná prostranství v obci budou zachována, případně rozšířena o vhodné pozemky. Pro situování staveb občanské vybavenosti veřejné infrastruktury budou prověřeny volné pozemky v okolí centra obce. Řešení územního plánu bude jednoznačné, nepředpokládá se řešení ve variantách, z tohoto 23
důvodu se nepředpokládá zpracování konceptu řešení.
24
