Územní plán Horní Slavkov. Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí

Územní plán Horní Slavkov

Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí

Ing. Hana Henyšová Poradenství v životním prostředí

prosinec 2009

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Územní plán Horní Slavkov – návrh

Územní plán Horní Slavkov Stupeň:

Návrh

Město:

Horní Slavkov IČ: 00259322

Pořizovatel:

Městský úřad Horní Slavkov odbor výstavby a životního prostředí Dlouhá 634/12 357 31 Horní Slavkov

Vyhodnocení vlivů návrhu Územního plánu Horní Slavkov na životní prostředí Zhotovitel:

Ing. Hana Henyšová autorizovaná osoba podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění č.j. 32407/ENV/06 ze dne 11.5.2006

IČ:

64854931

Adresa:

nám. Krále Jiřího z Poděbrad 32 350 02 Cheb tel.: 354 432 152, 606 406 452 e-mail: [email protected]

Datum:

prosinec 2009

Podpis:


2



OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 4 Předmět posouzení ..................................................................................................................... 5 Obsah vyhodnocení .................................................................................................................... 6 Obsah dokumentace ÚPO .......................................................................................................... 7 1. Zhodnocení vztahu změny územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ............................................................................... 9 1.1. Koncepce na národní úrovni ........................................................................................ 9 1.2. Koncepce na úrovni kraje ............................................................................................ 9 1.3. Koncepce na místní úrovni ........................................................................................ 11 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla zpracována územně plánovací dokumentace............................... 12 2.1. Ovzduší a klima ......................................................................................................... 12 2.2. Půda ........................................................................................................................... 13 2.3. Voda a přírodní léčivé zdroje..................................................................................... 13 2.4. Horninové prostředí ................................................................................................... 13 2.5. Příroda a krajina......................................................................................................... 15 2.6. Kulturní památky ....................................................................................................... 15 2.7. Osídlení a technická infrastruktura ............................................................................ 16 2.8. Hluk ........................................................................................................................... 18 2.9. Staré ekologické zátěže.............................................................................................. 18 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny...................................................................................... 20 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ............................................................................................................ 21 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace na životní prostředí ....................................................................... 22 5.1. Způsob hodnocení...................................................................................................... 22 5.2. Rozsah hodnocení ...................................................................................................... 23 5.3. Výsledky hodnocení .................................................................................................. 26 5.4. Shrnutí výsledků hodnocení....................................................................................... 34 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod hodnocení včetně jejich omezení .......................................................................................................... 35 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí........... 36 8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení................... 37 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí .............................................................................................................. 38 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ....................................................................... 39 Použité podklady a literatura.................................................................................................... 40 Příloha ...................................................................................................................................... 40 Seznam nejčastěji použitých zkratek........................................................................................ 41


3



Úvod Stávající územní plán sídelního útvaru Horní Slavkov /ÚPN SÚ/ již plně neřeší potřeby správního území města Horní Slavkov. Vzhledem k této skutečnosti a s přihlédnutím k ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že územní plány obcí schválené před 1. lednem 2007 lze do 31. prosince 2015 upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti, schválilo Zastupitelstvo města Horní Slavkov usnesením číslo 13/174/XI ze dne 18.12.2007 pořízení nového územní plánu Horního Slavkova /ÚPO/. Stávající ÚPN SÚ byl schválen Městským zastupitelstvem Horní Slavkov dne 29.10.1998 usnesením číslo II/XX 1998. V průběhu platnosti ÚPN SÚ byla vydána pouze jedna změna, která byla schválena usnesením Zastupitelstva města Horní Slavkov číslo l/VII 2004 dne 24.6.2004. V současné době se projednává změna č. 2 ÚPN SÚ. Pořízení této změny bylo schváleno usnesením Zastupitelstva města Horní Slavkov č. 10/31/III ze dne 21.4.2008. Důvodem změny je zájem společnosti SANAKA Industry, a.s. na odtěžení odkalištních písků z pozemku p.p.č. 1436/1 k.ú. Horní Slavkov. Odtěžení písků a následná rekultivace pozemku umožní uvést krajinu v dotčeném území do původního stavu. Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, na základě posouzení obsahu návrhu zadání ÚPO stanovil podle § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 47 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, požadavek na vyhodnocení vlivů ÚPO na životní prostředí; na zpracování variantního řešení Krajský úřad Karlovarského kraje požadavek neuplatnil (stanovisko k návrhu zadání nového ÚPO zn.: 1996/ZZ/09 ze dne 9.6.2009). Vyhodnocení vlivů nového ÚPO na životní prostředí požaduje také Správa CHKO Slavkovský les (vyjádření k návrhu zadání nového ÚPO zn.: 1127/SL/09 ze dne 8.6.2009). Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako orgán ochrany přírody, příslušný podle § 77a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, po posouzení obsahu návrhu zadání ÚPO stanovil, že ÚPO nemůže mít, v lokalitách ležících mimo CHKO Slavkovský les, významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti (na území soustavy Natura 2000). Požadavek na vyhodnocení vlivů nového ÚPO na území soustavy Natura 2000 neuplatnila ani Správa CHKO Slavkovský les, která je příslušným orgánem ochrany přírody na území chráněné krajinné oblasti Slavkovský les podle § 78 zákona č. 114/1992 Sb.


4



Předmět posouzení Předmětem posouzení je územní plán města Horní Slavkov, zpracovaný podle stavebního zákona. Zpracovatelem ÚPO je ing.arch. Miroslav Míka, autorizovaný architekt (Projektová kancelář MARKANT) Mariánské Lázně. ÚPO byl zpracován pro správní území města Horní Slavkov /řešené území/, tvořené základními sídelními jednotkami: - Bošířany (04404) - Horní Slavkov (04405) - Kfely (04406) - Ležnice (04407) - Ležnička (04408) - Údolí I (04409) - Třídomí (04410) - Krušnohorská (30903) - Kounice (30904) - Sídliště IV (30905) - Sídliště I (30906) - Sídliště II (30907) - Sídliště III (30908) - Průmyslový obvod (30909) - Na dole (31797) V řešeném území je šest katastrálních území: - Bošířany 568 ha - Horní Slavkov 1 513 ha - Kfely u Horního Slavkova 658 ha - Ležnice 174 ha - Ležnička 238 ha - Třídomí 531 ha Celková rozloha správního území je 3 682 ha.


5



Obsah vyhodnocení Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územních plánů na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je uveden v příloze stavebního zákona. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí je součástí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Po stránce věcné je ve vyhodnocení vlivů ÚPO na životní prostředí přihlédnuto zejména k následujícím skutečnostem: Podle stanoviska Krajského úřadu Karlovarského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, nemůže mít posuzovaný ÚPO významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti v lokalitách ležících mimo CHKO Slavkovský les. Správa CHKO Slavkovský les vyhodnocení vlivů posuzovaného ÚPO na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti nepožaduje. ÚPO stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, kategorie II (například body 10.7, 10.8, 10.10 apod.). Vyhodnocení vlivů na životní prostředí by mělo být zaměřeno na vyhodnocení vlivů závažných záměrů (sportovní areály, motokrosové sporty, výroba, rekreace, bývalá skládka komunálního odpadu, území kde se zpracovával uran) uvedených v ÚPO zejména na území CHKO Slavkovský les, na hlukovou situaci, vlivy na rostliny a živočichy, ekosystémy, půdu, krajinu, přírodní zdroje, na ovlivnění imisní situace v dané lokalitě, a zejména na rozsah vlivů koncepce vzhledem k zasaženému území a populaci a opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. Správa CHKO Slavkovský les ve svém vyjádření k zadání nového ÚPO nedoporučuje vznik nových sídelních útvarů, požaduje respektovat ÚSES, upustit od plánovaných ploch pro motokrosové sporty, zvážit nezbytný rozsah zakrytí vodoteče Stoka při výstavbě komunikace, respektovat dochovaný vesnický charakter jednotlivých sídel, zapracovat do ÚPO výsledný návrh komplexních pozemkových úprav, respektovat stávající vzrostlou zeleň, v případě těžby na p.p.č. 1436/1 v k.ú. Horní Slavkov posoudit vliv ÚPO na životní prostředí.


6



Obsah dokumentace ÚPO Posuzovaný návrh ÚPO obsahuje část textovou a část grafickou v následujícím členění: Část A. Řešení územního plánu Textová část 1. Vymezení zastavěného území 2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro jejich umisťování 5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, propustnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně 6. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) 7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 8. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo 9. Počet listů územního plánu a počtu výkresů Grafická část A.1. A.2./1–6 A.2.a A.2.b A.2.c A.2.d A.2.e A.2.f A.3./1–6 A.4./1–6 A.5./1–6

Výkres základního členění území Hlavní výkres Detail hlavního výkresu sídla Horní Slavkov Detail hlavního výkresu sídla Bošířany Detail hlavního výkresu Kfely u Horního Slavkova Detail hlavního výkresu Ležnice Detail hlavního výkresu Ležnička Detail hlavního výkresu Třídomí Koncepce dopravní infrastruktury Koncepce technické infrastruktury Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 10 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 2 880 1 : 2 880 1 : 2 880 1 : 2 880 1 : 2 880 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

Část B. Odůvodnění územního plánu Textová část


7



Grafická část B.1./1–6 B.2. B.3./1–6

Koordinační výkres Širší vztahy Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000 1 : 50 000 1 : 5 000

Funkční uspořádání území Posuzovaný ÚPO vymezuje tyto plochy s rozdílným způsobem využití: V zastavěném území a zastavitelných plochách plochy bydlení vesnického plochy bydlení městského plochy bydlení specifického plochy smíšené obytné vesnického typu plochy smíšené obytné městského typu plochy občanského vybavení nekomerční plochy občanského vybavení komerční plochy občanského vybavení sportu plochy občanského vybavení specifického – rozhledna plochy výroby průmyslové plochy výroby drobné a řemeslné plochy výroby specifické plochy výroby zemědělské plochy smíšené výrobní plochy technické infrastruktury plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury železnic plochy rekreace hromadné plochy rekreace individuální plochy rekreace zahrádkářských osad plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství zeleně sídelní plochy veřejných prostranství zeleně hřbitovů

(BV) (BM) (BX) (SV) (SM) (OV) (OK) (OS) (OX.1) (VP) (VD) (VX) (VZ) (VS) (TI) (DI) (DZ) (RH) (RI) (RZ) (PV) (PZ) (PH)

Pro každou plochu s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny základní funkce a druhy staveb a zařízení, které v něm je možno umisťovat, případné nežádoucí vlivy nesmí rušit hlavní funkci. V nezastavěném území plochy zemědělské – orná půda plochy zemědělské – trvalý travní porost plochy zemědělské – zahrady plochy vodní a vodohospodářské – vodoteč, vodní plocha, mokřina plochy lesní plochy těžby nerostů plochy smíšené krajinné zóny – sportovní

(T) (S.s)

Plochy s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území převážně nejsou upravovány a jsou značeny v souladu s funkčním využitím dle druhu pozemku v katastrální mapě.


8



1. Zhodnocení vztahu změny územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Dále jsou uvedeny důležité dokumenty, které mohou mít vztah k posuzovanému ÚPO a k řešenému území.

1.1. Koncepce na národní úrovni

Strategie udržitelného rozvoje České republiky Státní politika životního prostředí České republiky Strategie regionálního rozvoje České republiky Národní rozvojový plán České republiky

Republikové koncepce obsahují z hlediska životního prostředí obecné cíle. Posuzovaný ÚPO není s výše uvedenými celostátními koncepcemi v rozporu, nemá s nimi přímou vazbu.

Politika územního rozvoje České republiky

Politika územního rozvoje České republiky 2008 byla schválena usnesením vlády České republiky č. 929 dne 20.7.2009. V politice územního rozvoje se dotýká Karlovarského kraje rozvojová oblast „OB12 Rozvojová oblast Karlovy Vary“, rozvojová osa „OS7 Rozvojová osa Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR/Německo (Nürnberg)“ a koridory dopravní a technické infrastruktury. Řešené území není dotčeno vymezenými rozvojovými oblastmi, rozvojovými osami, specifickými oblastmi ani plochami a koridory dopravní a technické infrastruktury.

1.2. Koncepce na úrovni kraje

Program rozvoje Karlovarského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje

Posuzovaný ÚPO nemá s výše uvedenými krajskými koncepcemi přímou vazbu. Koncepce obsahují z hlediska životního prostředí obecné cíle, opatření zde stanovená se nevztahují k řešenému území.

Územní plán velkého územního celku Karlovarsko – sokolovské aglomerace Územní plán velkého územního celku (zásady územního rozvoje) Karlovarského kraje

Územní plán velkého územního celku /ÚP VÚC/ Karlovarsko – sokolovské aglomerace byl schválen usnesením Zastupitelstva Karlovarského kraje č. ZK/48/01/2001 ze dne 25.10.2001. Zásady územního rozvoje /ZÚR/ Karlovarského kraje jsou v současné době ve stadiu rozpracovanosti. Je schválen koncept řešení. Zpracovává se návrh ZÚR a územně analytické podklady.


9



Požadavky vyplývající ze ZÚR KK pro řešené území: Vytvořit podmínky pro rozvoj území ve všech jeho oblastech při respektování stabilizace případně nárůstu trvale bydlících obyvatel. Při tvorbě celkové koncepce vycházet ze skutečnosti, že struktura osídlení (síť sídel) je stabilizována a nedoporučuje se vznik sídel nových. Vytvářet podmínky pro postupnou stabilizaci venkovského osídlení tak, aby bylo umožněno efektivní hospodaření v území, využití jeho přírodních zdrojů i péče o životní prostředí a krajinu. Z urbanistického hlediska je třeba vytvářet podmínky pro stabilizaci a rozvoj nových programů v nabídce cestovního ruchu v celé oblasti. V návrhu uspořádání území zohlednit specifické podmínky ochrany přírody a krajiny. Jedná se zejména o koordinaci mezi zájmy ochrany přírody, ekonomickými zájmy a rekreačním využíváním území. Využít závěry vyplývající ze schváleného ÚP VÚC Karlovarsko – sokolovské aglomerace, které jsou v souladu s dlouholetou perspektivou rozvoje Karlovarského kraje. Z hlediska struktury osídlení spadá město Horní Slavkov mezi sídla trvalého významu. Funkce města Horní Slavkov je převážně trvalé bydlení v symbióze s ostatními funkcemi – rekreační, vybavenost, výroba, služby a sport. Sídla Bošířany, Kfely, Ležnice, Ležnička a Třídomí nejsou z hlediska širších vztahů nijak významné. Funkce sídel je převážně trvalé bydlení a rekreační. Vazby vytváří síť technické infrastruktury a dopravy. Požadavky pro řešené území: Respektovat vazby týkající se dopravy, technické infrastruktury nadmístního významu, biocentra a biokoridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability krajiny a ostatní limity využití území nadmístního významu. Řešení koordinovat s platnými i rozpracovanými územními plány sousedních obcí bezprostředně navazujícími na řešené území.

Územně analytické podklady

Z územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Sokolov a z průzkumů a rozborů zpracovaných pro správní území města Horní Slavkov vyplývá následující: Řešené území vykazuje stabilní a vyvážené podmínky pro pilíře udržitelného rozvoje a to i přesto, že část území byla dotčena důlní činností a to těžbou stříbra, cínu a uranu včetně ostatních doprovodných chemických prvků a nachází se zde chráněné ložiskové území a dobývací prostory. Téměř celé řešené území se nachází v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les. Požadavky pro řešené území: Posílit trvalý charakter bydlení (převážně v rodinných domech), který bude mít stabilizující účinek a rozšířit pracovní příležitosti ve výrobě, v místních službách a provozovnách. Řešit technickou infrastrukturu a dopravu. Zlepšit životního prostředí a údržbu krajiny včetně krajinotvorných prvků. Využít přírodní potenciál a sportovně rekreační možnosti území.


10



1.3. Koncepce na místní úrovni

Územní plán sídleného útvaru Horní Slavkov

ÚPN SÚ byl schválen Městským zastupitelstvem Horní Slavkov v říjnu 1998. V průběhu platnosti ÚPN SÚ, v roce 2004, byla vydána změna č. 1 ÚPN SÚ. V současné době se projednává změna č. 2 ÚPN SÚ. ÚPN SÚ byl zpracován pouze pro vlastní město Horní Slavkov a jeho bezprostřední okolí. Na rozdíl od ÚPN SÚ řeší posuzovaný návrh ÚPO celé správní území obce Horní Slavkov. Navazuje na ÚPN SÚ Horní Slavkov. Zohledňuje specifické přírodní podmínky řešeného území a specifické podmínky rozvoje jednotlivých samostatných sídel (Horní Slavkov, Bošířany, Kfely, Ležnice, Ležnička a Třídomí). Řešení vychází z požadavků na rozvoj území specifikovaných v zadání.


11



2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla zpracována územně plánovací dokumentace ÚPO byl zpracován pro správní území města Horní Slavkov, tvořené základními sídelními jednotkami: Bošířany, Horní Slavkov, Kfely, Ležnice, Ležnička, Údolí I, Třídomí, Krušnohorská, Kounice, Sídliště IV, Sídliště I, Sídliště II, Sídliště III, Průmyslový obvod a Na dole. Celková rozloha správního území je 3682 ha. V řešeném území je šest katastrálních území – Bošířany, Horní Slavkov, Kfely u Horního Slavkova, Ležnice, Ležnička a Třídomí. Jako prostorově oddělená sídla se budou rozvíjet: Horní Slavkov, Bošířany, Kfely, Ležnice, Ležnička a Třídomí. Cílem kapitoly o stavu životního prostředí řešeného území není provést kompletní analýzu stavu jednotlivých složek životního prostředí, ale popsat řešené území tak, aby bylo možné posoudit jaký vliv na životní prostředí bude mít navrhovaný rozvoj území.

Stávající stav 2.1. Ovzduší a klima Na základě dat za rok 2007 patří řešené území do oblasti s dobrou kvalitou ovzduší (respektive nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, které byly vymezeny odborem ochrany ovzduší MŽP podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů). Kvalita ovzduší v Horním Slavkově je ovlivňována emisemi z velkých, středních i malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a dále z mobilních zdrojů (dopravy). Zcela mimo dopravní a průmyslovou zátěž se nacházejí sídla Ležnice, Ležnička a Kfely. Mezi velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší patří například plynová kotelna společnosti BYTY–TEPLO, s. r. o., která je zdrojem tepla pro město Horní Slavkov a strojírenská výroba v závodě STASIS – ZBA, a. s. Středním zdrojem znečišťování je například sušička a technologická linka na zpracování přírodního a umělého kameniva společnosti Czech Silicat s.r.o. Kvalitu ovzduší ovlivňují i malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší (především zdroje tepla v malých firmách a v domácnostech). Podle údajů z „Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek a energetické koncepce Karlovarského kraje“ se na výrobě tepla v malých zdrojích v Horním Slavkově podílí ze 62,5 % tuhá paliva, z 30,6 % centrální zdroj tepla, z 5,8 % zemní plyn a z 1,1 % elektrické vytápění. Klima – řešené území náleží převážně do mírně teplé oblasti. Podle Quitta jde o oblast MT 7 (okolí Horního Slavkova) a MT 3 (ostatní území). Jen vrcholová plošina Krudumu spadá do chladné oblasti CH 7. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 6 až 6,5 °C, průměrné roční srážky dosahují asi 700 mm, ale v masívu Krudumu až 800 mm. Charakteristickými jevy jsou krátké léto, dlouhá přechodná období a dlouhá mírná zima.


12



2.2. Půda Půdní pokryv tvoří převážně kambizemě modální a dystrické. Na bázích svahů a v terénních depresích přecházejí v kambizemě oglejené až pseudogleje. Mělká údolí lemují gleje, místy přecházející v organozemě. Nivu řeky Teplé pokrývají fluvizemě glejové. Půdy jsou většinou hlinité, na prudších svazích přecházejí v štěrkovité až kamenité. Horní Slavkov /stav k 31.12.2008/ druhy pozemků orná půda zahrady trvalé trávní porosty zemědělská půda celkem lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy celkem

výměra v ha 205 42 801 1 049 2 010 25 41 556 3 682

2.3. Voda a přírodní léčivé zdroje Řešené zemí náleží do povodí řeky Ohře. Nejvýznamnějším vodním tokem v území je řeka Teplá protékající okrajovou východní částí města. Tok byl částečně upraven – břehy byly zpevněné lomovým kamenem. Dalšími významnými toky jsou Komáří a Stříbrný potok a Dlouhá stoka. Komáří a Stříbrný potok mají většinou přírodní charakter. Dlouhá stoka má uměle vytvořené koryto, betonové nebo kamenné. Stejně jako menší Puškařovská stoka sloužila k dovedení vody pro potřeby hornictví. Ostatní toky jsou již jen krátké a v suchých obdobích i vysychají. Vodní plochy – rybníky se zde vyskytují jen výjimečně a jsou menších rozměrů. Byly založeny na vodních tocích. Vodní režim území byl v minulosti místně narušen hornickou činností. Téměř celé řešené území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod /CHOPAV/ Chebská pánev a Slavkovský les (nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy). Na severovýchodě zasahuje do řešeného území ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlovy Vary stupně II B. Ochranná pásma vodních zdrojů se v řešeném území nenacházejí.

2.4. Horninové prostředí Podle geomorfologického členění patří posuzovaná oblast do provincie Česká vysočina, Krušnohorské subprovincie, oblasti Karlovarská vrchovina, celku Slavkovský les, podcelku Hornoslavkovská vrchovina a Bečovská vrchovina.


13



Reliéf lze charakterizovat jako členitou vrchovinu se zbytky zarovnaného povrchu na rozvodích. Území je prořezáno postupně se zahlubujícími údolími vodních toků. Specifickým geomorfologickým prvkem je neckovité údolí řeky Teplé s širokou údolní nivou. Nadmořská výška se nejčastěji pohybuje mezi 600 – 700 m n. m. Významnými vrchy jsou Buková (736 m) na severovýchodě a Krudum (838 m) na západě. Nejnižší polohy jsou v nivě Teplé (440 m). Místy jsou výrazné změny reliéfu způsobené historickou těžbou rud (pinky, odvaly, lomy). Geologicky je území tvořeno metamorfovaným krystalinikem Tepelské plošiny a variskými magmatity karlovarského plutonu. V obou případech jde o kyselé typy hornin. Krystalinikum tvoří hlavně dvojslídné pararuly (slavkovská rulová kra). Plášť této kry je budován magmatity a ortorulami. Pluton se skládá z různých typů granitů. Údolí větších vodních toků jsou zčásti zaplněny kvartérními uloženinami – hlínami, písky a štěrky. Území v okolí Horního Slavkova je významné svými bohatými surovinovými zdroji. Nachází se zde především cín, wolfram, měď a živcové suroviny. V řešeném území jsou evidovány: výhradní ložisko cín-wolframové rudy B3 159900 Krásno a B3 244000 Krásno – Horní Slavkov, dobývací prostor 50021 Krásno a chráněné ložiskové území CHLÚ 159901000 Krásno. Oblast mezi Krásnem a Horním Slavkovem byla v období cca 1000 let centrem intenzivní hornické činnosti. Nejdříve byly těženy cínové rozsypy a následně po vyčerpání těchto ložisek pak primární rudy cínu, wolframu a stříbra. Po druhé světové válce zde došlo také k velmi intenzivní těžbě uranových rud. Celkem zde bylo vyhloubeno 23 jam na relativně malém prostoru. Nejhlubší byla č. 5 Ležnice (507 m), další důležité byly Barbora, č. 3 a 4, Zdař Bůh, Bošířany, Pichtova hora a Svatopluk. Na základě usnesení vlády ČSFR č. 440 z 21.6.1990 (vyhlášení programu útlumu rudného hornictví) byla v této lokalitě ukončena těžba a úprava nerostných surovin a v červenci 1991 byla povolena a zahájena likvidace důlních děl. Sanace a rekultivaci prováděla organizace DIAMO, s.p., Příbram. S výskytem uranových rud souvisí i radonové riziko v daném území (radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován do prostředí radon; radon a jeho izotopy při výskytu ve vyšších koncentracích představuje zdravotní riziko pro obyvatele). V řešeném území se nachází poddolovaná území č. 402 Horní Slavkov 9, č. 427 Horní Slavkov 7, č. 442 Horní Slavkov 2, č. 451 Krásný Jez 3, č. 452 Ležnice 4, kde byly těženy po r. 1945 radioaktivní suroviny; č. 324 Třídomí – Hrušková, č. 5255 Ležnička, kde byly těženy do 19. století rudy a nerudy; č. 382 Nadlesí 2, č. 407 Horní Slavkov 1, č. 411 Krásno 1, č. 431 a 437 Bošířany 2 a 3, č. 444 Ležnice 3, č. 466 Kfely – jih, kde byly před i po r. 1945 těženy rudy; č. 435 Kfely – obec, č. 449 Kfely – západ a č. 463 Kfely – zastávka, kde byly v neznámé minulosti těženy rudy. V území byly určeny rozsáhlé stavební uzávěry, které se nacházejí v místech poddolovaných území a starých důlních děl z důvodů poklesů terénu. Nacházejí se převážně v jižní části řešeného území v prostoru mezi Horním Slavkovem a Krásnem, z větší části pod stávajícími průmyslovými podniky, pod částí věznice, v části bývalých uzavřených dolů a u sídla Ležnice (závod STASIS).


14



2.5. Příroda a krajina Téměř celé řešené území se nachází v chráněné krajinné oblasti /CHKO/ Slavkovský les, která byla zřízena výnosem ministerstva kultury ČSR č. 7657/74 ze dne 3. května 1974. Do řešeného území zasahují následující nadregionální a regionální prvky územního systému ekologické stability krajiny /ÚSES/: nadregionální biokoridor K 46, sledující svahy nad údolím Teplé a jeho ochranná zóna, regionální biocentrum č. 1139 Milíře a z něho vycházející regionální biokoridory č. 1016 a 1017. Podle regionálně fytogeografického členění náleží území do oblasti mezofytika, do obvodu Českomoravské mezofytikum. Patří do fytogeografického okresu č. 28 – Tepelské vrchy. Na západní okraj dosahuje oreofytikum s fytogeografickým okresem č. 83 – Slavkovský les. Řešené území je ovlivněno především těžbou rud, výstavbou sídel, zemědělskou a lesnickou činností. Hornická činnost změnila přírodní poměry naprosto zásadním způsobem zejména v okolí Horního Slavkova vytvářením lomů, odvalů, přesypáním údolí. Zemědělská činnost ovlivnila velkou část území. Rysy tradičního zemědělství byly zcela setřeny velkoplošnými úpravami v 70. a 80. letech minulého století. V současné době je zemědělská činnost orientována především na intenzivní využívání trvalých travních porostů (sekání a pastva). Lesní porosty zaujímají především severovýchodní a západní část území v podobě rozlehlých lesních komplexů. Lesy s přirozenou dřevinnou skladbou byly nejčastěji nahrazeny umělými výsadbami smrku ztepilého a borovice lesní s pomístním větším zastoupením modřínu. Jen v malé míře jsou zastoupeny původní listnaté dřeviny. Větší vodní toky mimo zástavbu mají dosud přírodě blízký charakter. Kromě Dlouhé stoky mají toky hojné břehové porosty. Některé vodní toky nebo jejich části byly v minulosti v souvislosti s těžbou rud vážně narušeny (například Slavkovský potok).

2.6. Kulturní památky Až do poloviny 20. století se v Horním Slavkově zachoval zcela ojedinělý ráz renesančního města. Historická městská architektura je však dnes v žalostném stavu. Zachovaly se jen některé významné stavby, soustředěné především v oblasti náměstí Republiky a Pluhovy ulice. Pluhova ulice byla prohlášena v roce 1992 městskou památkovou zónou, poté, co bylo vzhledem k rozsáhlým demolicím zrušeno prohlášení historické části města Horního Slavkova za městskou památkovou rezervaci. V Horním Slavkově se nachází tyto nemovité kulturní památky: kostel sv. Anny (je zapsán ve státním seznamu památek pod rejstříkovým číslem 31525 / 4-574), kostel sv. Jiří (r.č.: 33431 / 4-571), kaple Božího Těla (r.č.: 100279), kaple sv. Jana Nepomuckého (r.č.: 100326), památník na popraviště (r.č.: 26765 / 4-594), sloupková kamenná zádušní svítilna (r.č.: 30033 / 4-572), socha sv. Floriána (r.č.: 45817 / 4-575),


15



socha sv. Jana Nepomuckého s mostkem (r.č.: 15530 / 4-576), sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (r.č.: 21944 / 4-573), měšťanské domy (r.č.: 32210 / 4-578, 21861 / 4-579, 29053 / 4-580, 13914 / 4-581, 30612 / 4-719 a 10764 / 4-5016), děkanství (r.č.: 15095 / 4-4206), škola (r.č.: 44717 / 4-589), rudný mlýn – dům Seidelhaus (r.č.: 31694 / 4-591), měšťanský dům Pflughaus (r.č.: 34123 / 4-592), keramická továrna (r.č.: 45553 / 4-4071), odvodňovací dědičná štola G. Pfluga (r.č.: 44327 / 4-4523), porcelánka včetně mostku, dvou vil a bývalého hotelu (r.č.: 12389 / 4-4773).

2.7. Osídlení a technická infrastruktura Horní Slavkov byl královským horním městem s tradicí těžby cínu, stříbra a řady dalších kovů. Město bylo založeno roku 1333, po roce 1494 bylo rozšířeno v souvislosti s rozvojem těžby cínu. Jeho vrcholný hospodářský rozkvět a výstavba spadají do 16. století. Počet obyvatel v Horním Slavkově a v jeho okolí vždy silně závisel na nerostném bohatství a právě prováděné těžbě. Počet obyvatel se měnil již od středověku. Na poklesu obyvatel se v minulém století podílela druhá světová válka a posléze vysídlení obyvatel německé národnosti z bývalý Sudet. Současné osídlení je soustředěno do Horního Slavkova – sídla městského charakteru a do malých sídel vesnického charakteru – Bošířan, Kfel, Ležnice a Ležničky. Zaniklé Třídomí bylo nahrazeno chatovou osadou.

sídlo Bošířany Horní Slavkov Kfely Ležnice Ležnička Třídomí celkem

rok 1960 neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno 6000

Počet obyvatel rok 1982 rok 1992 6 6045 6047 52 47 9 1 6106 6101

rok 2001 2 5895 15 57 3 5972

rok 2007 neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno 5716

Řešeným územím procházejí tyto dopravně významné silnice: silnice I. třídy č. I/20 Plzeň – Karlovy Vary silnice II. třídy č. II/209 Krásno – Horní Slavkov – Loket – Nová Role silnice III. třídy č. III/2091 od komunikace II/209 – ke Krásnu silnice III. třídy č. III/2093 Horní Slavkov – Kfely – silnice I/20 silnice III. třídy č. III/2094 III/2093 – Bošířany silnice III. třídy č. III/2095 protíná malou část řešeného území na severu Silnice I. třídy je ve vyhovujícím stavu, prochází postupnou rekonstrukcí, problémem je členitost terénu a její trasování údolím Teplé. Frekventovaná silnice II/209 prochází sídlem Horní Slavkov od jihu k severu. Komunikace III. třídy mají místy nevyhovující šířkové parametry pro obousměrný provoz.


16



Řešeným územím prochází elektrifikovaná železniční trať č. 149 Karlovy Vary, dolní nádraží – Mariánské Lázně. Trať protíná východní část území a sleduje trasu komunikace I/20 vedoucí údolím Teplé. Nejbližší funkční zastávka jsou Kfely. V řešeném území se dále nachází nevyužívaná (zrušená) železniční trasa, která se odpojuje u Krásného jezu a vede do Horního Slavkova. K zastavení provozu na traťovém úseku z Krásného Jezu přes Horní Slavkov do Lokte došlo 1. června 1997, kdy byla zavedena dlouhodobá výluka z důvodu špatného technického stavu železničního svršku. Řešeným územím prochází VTL, STL a NTL plynovod. Plynofikováno je pouze město Horní Slavkov. V ostatních sídlech se vedení plynu nenachází. Pro rozšíření bytové výstavby bude rozšířena i stávající STL plynovodní síť (zemní plyn), která bude převážně větvená a částečně zokruhovaná. Na STL plynovod bude napojena i část sídla Ležnice. Správní území města Horní Slavkov je zásobováno elektrickou energií z rozvodny energetické sítě ČEZ. Severozápadním směrem napříč územím prochází trasa linky ZVN 110kV a linky 22kV. Venkovní vedení 22 kV je z prostoru rozvodny zataženo do transformačních stanic, určených pro zásobování distribuční sítě NN. Venkovní vedení je vzdušné nebo je vedeno v zemi. Současný stav primární napájecí sítě je uspokojivý. V okrajových částech sídel Bošířany a Ležnička chybí veřejné osvětlení. Sídla v řešeném území jsou připojena k síti společnosti Telefonica O2 Czech Republick. Přes území vedou trasy dálkových kabelů, převážně podél komunikací. Řešené území je zabezpečeno všemi telefonními operátory. V současnosti je město Horní Slavkov zásobováno vodou z místního zdroje ÚV Krásný Jez na řece Teplá přes vodojem Ležnička (2 x 1000 m3). Staré město je zásobeno z vodojemu DTP Kostelní (2 x 250 m3), areál věznice je zásoben z vodovodu obce Krásno. ÚPO řeší zásobování sídel Ležnice a Kfely novým vodovodním řadem napojeným na hlavní páteřní síť města Horní Slavkov. Ostatní odloučená sídla (Třídomí, Bošířany) budou zásobovány z vlastních studní v části Ležnička doplněnými místním vodovodem. Veřejný vodovod (vodovod města) provozuje firma Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. V sídle Horní Slavkov se předpokládá dostavba oddílné splaškové a dešťové kanalizace pro navrhovanou zástavbu. Odpadní vody budou odvedeny do stávajících páteřních sítí a do stávající čistírny odpadních vod /ČOV/. V Ležnici se předpokládá výstavba oddílné splaškové a dešťové kanalizace a čerpací stanice pro výtlačný řad umožňující napojení na ČOV Horní Slavkov, popřípadě na novou ČOV pod obcí. V Ležničce se předpokládá výstavba jednotné a částečně dešťové kanalizace a gravitační odvádění odpadních vod na stávající ČOV pod obcí. V části obce Kfely (mimo část obce u silnice I/20 Plzeň – Karlovy Vary, kde budou jen žumpy nebo malé domovní ČOV) se předpokládá výstavba oddílné splaškové a dešťové kanalizace a čerpací stanice pro výtlačný řad umožňující napojení na ČOV Horní Slavkov popřípadě na novou ČOV pod obcí.


17



V Bošířanech se předpokládá výstavba oddílné splaškové a dešťové kanalizace umožňující napojení na novou ČOV pod obcí. V Třídomí je navržena výstavba dešťové kanalizace a výstavba kořenové ČOV. Komunální odpad je v řešeném území shromažďován a následně odvážen k využití nebo odstranění mimo správní území města. V Horním Slavkově je zřízen sběrný dvůr. Nakládání s komunálním a stavebním odpadem upravuje obecně závazná vyhláška města Horní Slavkov.

2.8. Hluk Hlavním zdrojem hluku v zastavěných územích je hluk z dopravy. Kromě okolí komunikací (v řešeném území zejména okolo komunikace I/20 a II/209) jsou zatíženými oblastmi také okolí komunikací k průmyslovým areálům. Pro snížení negativních vlivů hluku na zdravotní stav obyvatel se navrhuje: optimalizovat návrh funkčních ploch tak, aby nedocházelo k zatěžování zejména obytných zón, dislokovat výrobní areály do samostatných funkčních zón, oddělit je od obytných lokalit a zajistit jejich optické a hlukové odstínění zelení, dopravní přeložky komunikací, které jsou zátěží pro obytná území.

2.9. Staré ekologické zátěže Staré ekologické zátěže souvisí především s těžbou nerostných surovin. V současnosti jsou důlní díla zlikvidována nebo zajištěna ve smyslu platných báňských předpisů a podzemí je zatopeno. Důlní vody z rudného revíru vytékají odvodňovací štolou na povrch. V řešeném území jsou rozsáhlé pozůstatky po historické báňské činnosti (volné důlní prostory v podzemí, poklesy, propady – pinky, odkaliště, důlní vody apod.). Mezi staré ekologické zátěže se řadí následující lokality: kontaminace půdy zářením gama a vývěr radonu – areál firmy STASIS, původní úpravna uranových rud podniku Jáchymovské doly, pozemek s ekologickou zátěží, poddolovaná území – poklesové kotliny, sesuvy a propady v důsledku značného rozsahu hornických prací v přípovrchové části ložisek (nejvýznamnější je propad nadloží Schnödova pně a sesuv horních partií lomu Huberova pně). Přesná lokalizace většiny středověkých důlních děl není známa a nelze prognózovat vznik propadu v konkrétním terénu. Řešením je výzkum a pravidelné sledování ovlivněného území a průběžné sanace vzniklých propadů, odkaliště – likvidace dolu Huber – důlní vody z rudného revíru dolu Huber a průsakové vody z odkaliště Stannum jsou zapouštěny do podzemí vrtem a odváděny do jámy Barbora, kde se míchají s vodami z bývalého revíru uranových dolů, a dále jsou odváděny štolou Barbora a potrubím do čistírny důlních vod v Údolí u Lokte. Kaly z čistírny důlních vod jsou využívány jako sanační materiál pro rekultivaci propadliny Schnödova pně, Mezi staré ekologické zátěže patří i bývalá skládka komunálního odpadu města Horní Slavkov v Bošířanech. Podle ZÚR Karlovarského kraje je třeba provést sanaci skládky včetně odplynění.


18



Předpokládaný vývoj bez uplatnění ÚPO Pokud by nebyl proveden posuzovaný ÚPO nedošlo by pravděpodobně k zásadnímu zhoršení životního prostředí v řešeném území. Rozvoj v území by se řídil platným Územním plánem sídelního útvaru Horní Slavkov. Pro město Horní Slavkov by to však znamenalo řadu omezení, protože ÚPN SÚ již plně neřeší současné potřeby města. Potíže s dalším rozvojem území, zejména v souvislosti s novým stavebním zákonem, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, by měla sídla Bošířany, Kfely, Ležnice, Ležnička i Třídomí, jejichž území ÚPN SÚ Horní Slavkov neřešil.


19



3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Uplatněním posuzované ho ÚPO mohou být významně ovlivněny následující složky a charakteristiky životního prostředí: Půda – především zábor zemědělské půdy, zástavba ostatních ploch, změna využívání území Příroda – poškození rostlinných a živočišných druhů, fragmentace území, poškození biotopů, zásah do významných krajinných prvků, snížení ekologické stability krajiny, zásah do prvků ÚSES, zásah do CHKO Slavkovský les Krajina – vliv na krajinný ráz, ovlivnění dálkových pohledů Voda – zásah do CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les Ovzduší – vznik nových stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Hluk – vznik nových zdrojů hluku stacionárních i liniových


20



4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Převážná část řešeného území se nachází ve zvláště chráněném území – CHKO Slavkovský les. K návrhu zadání nového ÚPO se Správa CHKO Slavkovský les vyjádřila dne 8.6.2009. Problematické plochy a lokality vymezené návrhem ÚPO jsou popsány v následující kapitole. V řešeném území se nenachází evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Podle stanoviska Krajského úřadu Karlovarského kraje nemůže mít posuzovaný ÚPO v lokalitách ležících mimo CHKO Slavkovský les významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Správa CHKO Slavkovský les, která je příslušným orgánem ochrany přírody na území chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, požadavek na vyhodnocení vlivů nového ÚPO na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti neuplatnila.


21



5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace na životní prostředí 5.1. Způsob hodnocení ÚPO, přesněji lokality a plochy navržené pro realizaci urbanistického řešení, jsou hodnoceny z hlediska dopadů na jednotlivé složky životního prostředí. Pro hodnocení byla převzata stupnice hodnocení a soubor kritérií vypracovaný RNDr. Křivancem (soubor kritérií pro hodnocení vlivů je uveden v příloze). Vzhledem k hlavnímu smyslu vyhodnocení (posoudit vhodnost a přijatelnost návrhů) jsou posuzovány pouze negativní vlivy. Pozitivní vlivy mohou být pomocným měřítkem, zpravidla jsou významné v oblastech, které nejsou vyhodnotitelné v rámci životního prostředí (ekonomický rozvoj obce, zaměstnanost). Pro posouzení vlivů byla zvolena pětibodová stupnice (tříbodové stupnice jsou podle autora pro posouzení příliš hrubé a jemnější stupnice nejsou vhodné kvůli příliš velkým neurčitostem). Stupnice hodnocení vlivů je uvedena v následující tabulce: stupnice pro posouzení vlivů – systém rating 0

bez vlivu

-1

velmi mírně nepříznivý vliv

-2

mírně nepříznivý vliv

-3

středně nepříznivý vliv

-4

výrazně nepříznivý vliv

-5

velmi výrazně nepříznivý vliv

Základním výsledkem hodnocení je tabulka, kde každý dílčí návrh nebo soubor návrhů má přiřazeno bodové hodnocení podle předem stanovených kritérií. Jednotlivé stupně jsou interpretovány takto: Stupně -1 a -2 indikují obvyklé vlivy, kterým se není třeba dále věnovat – tzv. standardní záměry. Stupně -3 a -4 upozorňují na situaci, kdy výsledná podoba záměrů může vyžadovat dílčí úpravy nebo podrobnější šetření, pro něž není v současné fázi dostatek informací (např. proces EIA) – tzv. potenciálně problémové záměry. Stupeň -5 ukazuje na záměry, které lze obvykle doporučit jen za určitých podmínek nebo v případě zásadních vlivů je nelze doporučit vůbec – tzv. problémové záměry. U návrhů, kde některé vlivy dosáhly stupně -3 až -5 se posuzuje význam jednotlivých vlivů v celkovém kontextu, zda jsou vlivy technicky či jinak řešitelné, jaké jsou možnosti jejich kompenzace, jaká jsou vyjádření příslušných orgánů apod.


22



5.2. Rozsah hodnocení Předmětem hodnocení vlivů ÚPO na životní prostředí jsou vymezené zastavitelné plochy /ZP/ (plochy nezastavěné, ale k zastavění určené) a lokality navržené pro realizaci urbanistického řešení /LO/, které nejsou součástí výše uvedených zastavitelných ploch. Vymezené zastavitelné plochy jsou hodnoceny individuálně. Lokality navržené pro realizaci urbanistického řešení jsou hodnoceny v blocích. V případě, že vyhodnocení (rating) ukazuje na závažné negativní vlivy na životní prostředí, je lokalita, která tyto vlivy způsobuje vyhodnocena individuálně. Seznam a označení posuzovaných návrhů: Katastrální území Třídomí Plochy rekreace individuální (RI) ZP I. rekreace ZP III. rekreace Plochy veřejných prostranství sídelní zeleně (PZ) ZP II. veřejné prostranství Plochy technické infrastruktury (TI) ČOV ZP IV. Katastrální území Horní Slavkov Plochy veřejných prostranství zeleně (PL) ZP V. lesopark – západ Plochy smíšené výrobní (VS) ZP VI. výroba smíšená – u věznice ZP XIV. výroba smíšená – Stannum ZP XXI. výroba smíšená – Kounice Plochy výroby průmyslové (VP) ZP VII. průmyslová výroba – u věznice ZP IX. průmyslová výroba – pod teplárnou Plochy výroby drobné a řemeslné (VD) ZP VIII. výroba drobná – od Krásna ZP XII. výroba drobná – u teplárny ZP XIII. výroba drobná – od Krásna Plochy bydlení vesnického typu (BV) ZP IX. bydlení vesnické – Větrná ZP X. bydlení vesnické – sever ZP XI. bydlení vesnické – sever ZP XIX. bydlení vesnické – sever ZP XX. bydlení vesnické – Kounice


23



Plochy smíšené obytné městského typu (SM) ZP IX. bydlení smíšené městské – Větrná Plochy výroby specifické (VX) ZP XV. pro fotovoltaické elektrárny – sever Stannum Plochy veřejných prostranství sídelní zeleně (PZ) ZP XVI. veřejné prostranství – pod kostelem Plochy občanského vybavení specifického (OX.1) ZP XVII. rozhledna – nad skládkou Plochy občanského vybavení sportu OS) ZP XVIII. cyklokros – skládka Plochy rekreace zahrádkářských osad (RZ) ZP XXII. zahrádkářská osada – Kounice Plochy smíšené obytné vesnického typu (SV) ZP XXIII. bydlení smíšené vesnické – Kounice u statku Plochy smíšené krajinné zóny – sportovní (S.s) lyžařský areál Plochy těžby nerostů (T) těžba odkaliště u Stannumu Katastrální území Ležnice Plochy občanského vybavení sportu (OS) ZP XXIV. cyklokros – u vjezdu do obce Plochy výroby zemědělské (VZ) ZP XXV. výroba zemědělské – za STASISEM Plochy technické infrastruktury (TI) ZP XXVI. ČOV Plochy bydlení vesnického typu (BV) ZP XXVII. bydlení vesnické ZP XXVIII. bydlení vesnické ZP XXIX. bydlení vesnické Katastrální území Ležnička Plochy bydlení specifického (BX) ZP XXX. bydlení specifické ZP XXXI. bydlení specifické


24



Katastrální území Kfely u Horního Slavkova Plochy technické infrastruktury (TI) ZP XXXII. ČOV Plochy bydlení specifického (BX) ZP XXXIII. bydlení specifické Katastrální území Bošířany Plochy výroby zemědělské (VZ) ZP XXXIV. výroba zemědělská – rozcestí Plochy bydlení specifického (BX) ZP XXXV. bydlení specifické


25



5.3. Výsledky hodnocení Posuzovaný ÚPO je předložen pouze v jedné variantě. Předmětem hodnocení vlivu ÚPO na životní prostředí jsou jednotlivé dílčí návrhy (vymezené zastavitelné plochy a lokality navržené pro realizaci urbanistického řešení). Předpokládané negativní vlivy dílčích návrhů ÚPO na složky životního prostředí jsou uvedeny v následujících tabulkách. 5.3.1. Katastrální území Třídomí Hodnocení vlivů na životní prostředí k.ú. Třídomí

dílčí návrh (zastavitelná plocha, číslo lokality)

ovzduší a klima

vodu

půdu a území

fragmentaci krajiny

biotopy, rostlinné a živočišné druhy

ekologickou stabilitu

ÚSES

VKP

krajinný ráz

geomorfologické a geologické lokality

ZCHÚ

vlivy širšího dosahu

vlivy na

ZP I. – rekreace ZP III. – rekreace PZ ZP II. – zeleň TI ZP IV. – ČOV

-1 -1 0 0

-1 -1 0 -2

-1 -1 -1 -1

-1 0 0 0

-1 -1 -1 -1

-1 -1 -1 -1

0 0 0 0

0 0 -

-1 -1 0 0

0 0 0 0

0 -2 0 -2

-1 -1 0 0

RI

Komentář Všechny dílčí návrhy, včetně ZP IV. (plocha pro kořenovou ČOV), patří mezi standardní záměry, které není třeba v rámci posuzované koncepce dále zkoumat. Výstavba ČOV podléhá řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (příloha č. 1 k zákonu, kategorie II, bod 1.9). Před vydáním územního rozhodnutí na stavbu ČOV, bude třeba vyhodnotit její vliv na životní prostředí a navrhnout opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů stavby na životní prostředí.


26



5.3.2. Katastrální území Horní Slavkov Hodnocení vlivů na životní prostředí k.ú. Horní Slavkov



ZCHÚ


zastavitelné plochy ZP V. – lesopark 0 0 -2 -1 -2 -1 0 ZP VI. – výroba smíšená -2 -2 -3 -1 -1 -1 0 VS ZP XIV. – výroba smíšená -2 -2 -5 -1 -1 -1 0 ZP XXI. – výroba smíšená -2 -2 -1 -1 -1 -1 0 ZP VII. – průmysl -2 -2 -3 -1 -1 -1 0 VP ZP IX. – průmysl -2 -2 -4 -1 -1 -1 0 ZP VIII. – drobná výroba -2 -2 -1 0 -1 -1 -2 VD ZP XII. – drobná výroba -2 -2 -1 -1 -2 -2 0 ZP XIII. – drobná výroba -2 -2 -1 -2 -2 -2 0 ZP IX. – bydlení -2 -1 -5 -1 -1 -1 0 ZP X. – bydlení -1 -1 -1 0 -1 -1 0 BV ZP XI. – bydlení -1 -1 -1 0 -1 -1 0 ZP XIX. – bydlení -2 -2 -5 -1 -2 -2 0 ZP XX. – bydlení -2 -2 -1 0 -2 -2 -2 -2 -2 -2 0 -1 -1 0 SM ZP IX. – bydlení -2 -1 -5 -2 -2 -2 -2 VX ZP XV. – specifická výroba 0 -1 -2 0 -2 -2 0 PZ ZP XVI. – zeleň 0 -1 -1 -1 -1 -1 0 OX.1 ZP XVII. – rozhledna -2 0 -2 -1 -2 -2 0 OS ZP XVIII. – sport -1 -1 -1 0 -1 -1 -2 RZ ZP XXII. – zahrádky -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 SV ZP XXIII. – bydlení lokality navržené pro realizaci urbanistického řešení 0 -1 -4 -1 -2 -2 0 S.s LO 7 – sportovní areál 0 0 -1 0 -2 -2 0 PL LO 8,9 -1 -1 -1 -1 -1,-2 -1,-2 0 OS LO 10-11, 16, 22, 42, 77 -1 -1 -1 0 -1 -1 0 PV LO 12, 69 LO 15, 24-27, 29-31, 34, 36, 43, 76, 79, 80, 85-90, 93, -1,-2 -1,-2 -1,-2 0,-1 -1,-2 -1,-2 0, -2 BV 95-99 LO 19 -2 -1 -3 0 -1 -1 0 -1 -1 -1 0 -1 -1 0 BM LO 20 -2 -2 -2 0 -1 -1 0 SM LO 21 LO 23, 33, 38, 39, 51, 5356, 60, 71, 72, 74, 75, 84, -1,-2 -1,-2 -1,-2 0,-1 -1,-2 -1,-2 0 DI 100, 101, 104, 105 LO 60 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -3 -1 -1 -1 0 -1 -1 0 RZ LO 17, 18, 94 0 0 -1,-2 0,-1 -1,-2 -1,-2 0 PZ LO 28, 32, 44 -2 -2 -1 0,-1 -2 -2 0 VD LO 40, 41, 45 -2 -2 -1 0 -1 -1 0 VP LO 46 -1 -1 -1 0,-1 -1 -1 0 SV LO 59, 73, 81, 82, 91, 92 těžba odkaliště u Stannumu -3 -2 -2 -2 -2 -2 -2 T PL

krajinný ráz

ÚSES



fragmentaci krajiny

půdu a území

vodu


ovzduší a klima

vlivy na

0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -1 0 -2 -1 -1 -1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

-2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

0 -2 -3 -2 -4 -4 -2 -2 -2 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 -1 -1 -1 -1

-1 0 -1 0

0 0 0 0

-2 -2 -2 -2

0 0 -1 -1

-1

0

-2

-1

-1 -2 -2

0 0 0

-2 -2 -2

-1 -1 -1

0,-1

0

-2

-1,-2

-1 -1 0 -1 -1 -1 -2

0 0 0 0 0 0 0

-2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

-4 -1 0 -2 -4 -2 -4

27



Komentář Dílčí návrhy ZP V., VIII., IX., X., XI., XII., XIII., XVI., XVII., XVIII., XX., XXI., XXII., XXIII. a všechny lokality navržené pro realizaci urbanistického řešení, které nejsou uvedeny dále patří mezi standardní záměry, které není třeba v rámci posuzované koncepce dále zkoumat. Dílčí návrhy ZP VI., VII, IX. (VP) a LO 7, 19, 46, 60 a T náleží do potenciálně problémových návrhů. Podle výsledku hodnocení budou mít dílčí návrhy ZP VI., VII. a LO 19 středně nepříznivý vliv a ZP IX. a LO 7 výrazně nepříznivý vliv na půdu (v souvislosti s výstavbou dojde k velkým záborům zemědělské půdy). V případě dílčích návrhů ZP VII., IX. a LO 7 se jedná o návrhy schválen již ÚPN SÚ. V souvislosti s navrhovanou zástavbou ostatních ploch, ale i léta neobhospodařovaných zemědělských pozemků, vzniknou požadavky na kácení nelesní zelně. Zástavbu těchto ploch je třeba řešit tak, aby hodnotná nelesní zeleň zůstala zachována. Plochy pro průmyslovou výrobu (dílčí návrhy ZP VII., IX. a LO 46) mohou mít výrazně nepříznivý vliv na okolí v souvislosti s těžkou nákladní dopravou (hluk a emise) a dále v souvislosti s technologií výroby. Doporučuji proto na hranici ploch pro bydlení, které se nacházejí v blízkosti ploch pro průmyslovou výrobu nebo některých ploch technické infrastruktury, vyčlenit pás (plochu) pro ochranou zeleň. Konkrétně se jedná o následující dílčí návrhy: okraj ZP IX. (BV) směrem k ZP IX. (VP) a LO 37 (DI – parkoviště), okraj ZP XIX. (BV) směrem ke STASISU (VP) a okraj LO 19 a 20 směrem k teplárně (VD a VP). Silnice (LO 60) mezi kamenolomem v Krásně a závodem Czech Silicat s.r.o. bude působit středně nepříznivě, protože prochází navrhovaným místním biocentrem č. 7 „Za továrnou“ (přerušení biocentra není v rozporu s platnou metodikou ÚSES a nejsou nutné žádné korekce). Výrazně nepříznivě bude působit v souvislosti s těžkou nákladní dopravou. Navrhovaná komunikace odlehčí komunikaci vedoucí kolem věznice a naváže na schválenou komunikaci z k.ú. Krásno nad Teplou a to v rámci schválených komplexních pozemkových úprav Krásno. Po dokončení sníží stávající provozní zatížení na dosud používaných komunikacích o cca 50 procent. Vzhledem k tomu, že navrhovaná silnice vede mimo obytnou zástavbu, lze předpokládat, že nebude mít významný vliv na zdraví obyvatel. Samostatnou problematiku tvoří dílčí návrh T na těžba písku z odkaliště u Stannumu. Odkaliště, jako pozůstatek těžby, představuje starou ekologickou zátěž a ohrožení pro okolí. Při špatném zabezpečení hrozí nebezpečí znečištění povrchových vod. Nebezpečná je i prašnost z odkaliště a jeho vysušených částí. Vytěžení odkaliště a následná rekultivace by bylo pro danou lokalitu přínosem. Před povolením těžby je však nutné vyřešit dopravní trasy, tak aby při odvozu vytěženého písku nedocházelo k poškozování životního prostředí a zdraví obyvatel v souvislosti s emisemi a hlukem z dopravy. V případě, že nebude možné odkaliště u Stannumu odtěžit, je nutné provést řádnou rekultivaci tohoto zdevastovaného území. Ponechání území sukcesnímu vývoji (postupnému samovolnému zarůstání volných ploch) není vhodné, vzhledem k blízkosti lokality k obydlené části města.


28



Dílčí návrhy ZP IX. (BV), XIV., XV. a XIX patří mezi problémové návrhy. Podle výsledku hodnocení budou mít tyto zastavitelné plochy velmi výrazně nepříznivý vliv na půdu – dojde k velkým záborům zemědělské půdy. Zábor půdy pro tyto dílčí návrhy byl z větší části schválené již ÚPN SÚ. Dílčí návrhy ZP XVIII. XXIV. a XXV. se nachází v těsné blízkosti lokalit se starou ekologickou zátěží. ZP XVIII. je situována na hranici bývalé skládky komunálního odpadu města Horní Slavkov v Bošířanech, kde je doporučeno provést sanaci skládky a její odplynění. ZP XXIV. a XXV. se nachází u STASISU, kde byla původní úpravna uranových rud podniku Jáchymovské doly a vyskytují se zde půdy kontaminované zářením gama a vývěry radonu. Před realizací plánovaných záměrů bude nutné každou lokalitu individuálně posoudit (například zpracovat studii „Hodnocení zdravotních rizik“ apod.) a prokázat nebo vyloučit vliv staré ekologické zátěže na zdraví v souvislosti s využitím dotčeného území dle návrhu ÚPO. Většina potenciálně problémových, problémových, ale i některé standardní dílčích návrhy, bude podléhat řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (například parkoviště, sportovní areály, průmyslové areály, těžba atd.). Jednotlivé záměry bude možné realizovat pouze za předpokladu, že budou splněny všechny oprávněné požadavky na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví.


29



5.3.3. Katastrální území Ležnice Hodnocení vlivů na životní prostředí k.ú. Ležnice



ÚSES

krajinný ráz


ZCHÚ


DI

fragmentaci krajiny

BV

ZP XXIV. – sport ZP XXV. – zemědělství ZPXXVI. – ČOV ZP XXVII. – bydlení ZP XXVIII. – bydlení LO 109, 111, 112, 113 LO 110 – doprava

půdu a území

OS VZ TI

vodu


ovzduší a klima

vlivy na

-2 -2 -1 -1 -1 -1 -1

-2 -2 -1 -1 -1 -1 -1

-1 -1 -1 -1 -1 -1 -1

0 -1 -1 -1 0 0 0

-1 -2 -2 -1 -1 -1 0

-1 -2 -2 -1 -1 -1 0

-2 -2 0 0 0 0 0

0 0 -1 -1 -1 0 0

0 0 0 0 0 0 0

-2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

-1 -2 0 -1 -1 -1 -1

Komentář Všechny dílčí návrhy i všechny lokality navržené pro realizaci urbanistického řešení patří mezi standardní záměry, které není třeba v rámci posuzované koncepce dále zkoumat. ČOV podléhá řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jedná se o podlimitní záměr.


30



5.3.4. Katastrální území Ležnička Hodnocení vlivů na životní prostředí k.ú. Ležnička



ÚSES

krajinný ráz


ZCHÚ


PV

fragmentaci krajiny

DI RI TI

ZP XXIX. – bydlení ZP XXX. – bydlení ZP XXXI. – bydlení LO 117 – doprava LO 119, 120 – rekreace LO 121 – stávající ČOV LO 123 – veřejné prostranství

půdu a území

BX

vodu


ovzduší a klima

vlivy na

-1 -1 -1 -1 -1 -1

-1 -1 -1 -1 -1 -1

-1 -1 -1 -1 -1 -1

0 0 0 0 0 0

-1 -1 -1 0 0 0

-1 -1 -1 0 0 0

0 0 0 0 0 0

-1 -1 -1 0 0 0

0 0 0 0 0 0

-2 -2 -2 -2 -2 -2

-1 -1 -1 -1 -1 0

-1

-1

-1

0

-1

-1

0

0

0

-2

0

Komentář Všechny dílčí návrhy i všechny lokality navržené pro realizaci urbanistického řešení patří mezi standardní záměry, které není třeba v rámci posuzované koncepce dále zkoumat.


31



5.3.5. Katastrální území Kfely u Horního Slavkova Hodnocení vlivů na životní prostředí k.ú. Kfely u Horního Slavkova



ÚSES

krajinný ráz


ZCHÚ


DI

fragmentaci krajiny

BX

ZP XXXII. – ČOV ZP XXXIII. – bydlení LO 125 – 131, 133, 135 LO 136 – doprava

půdu a území

TI

vodu


ovzduší a klima

vlivy na

-1 -1 -1 -1

-1 -1 -1 -1

-1 -1 -1 -1

1 0 0 0

-1 -1 -1 -1

-1 -1 -1 -1

-2 0 0 0

-1 -1 -1 0

0 0 0 0

-2 -2 -2 -2

0 -1 -1 -1



32



5.3.6. Katastrální území Bošířany Hodnocení vlivů na životní prostředí k.ú. Bošířany



ÚSES

krajinný ráz


ZCHÚ


TI

fragmentaci krajiny

BX

ZP XXXIV. – zemědělství ZP XXXV. – bydlení LO 139-143, 145-148 LO 144 – ČOV

půdu a území

VZ

vodu


ovzduší a klima

vlivy na

-2 -1 -1 -1

-2 -1 -1 -1

-1 -1 -1 -1

-1 -1 0 0

-1 -1 -1 -1

-1 -1 -1 -1

-2 -2 0 0

-1 -1 -1 -1

0 0 0 0

-2 -2 -2 -2

-2 -1 -1 0



33



5.4. Shrnutí výsledků hodnocení Na základě provedeného hodnocení dopadů dílčích návrhů ÚPO na složky životního prostředí byly zjištěny záměry standardní, potenciálně problémové i problémové. Většina dílčí návrhů i lokalit navržených pro realizaci urbanistického řešení nebude mít významný vliv na životní prostředí. Některé dílčí návrhy budou mít středně až výrazně nepříznivý vliv na zemědělskou půdu. V případě realizace záměrů na těchto plochách dojde k velkým trvalým záborům, často velmi úrodné, zemědělské půdy. Přesto není navrhováno zmenšení ploch těchto dílčích návrhů. Důvodem je skutečnost, že řešené území je velmi silně dotčeno těžbou různých nerostných surovin a jsou zde vyhlášeny rozsáhlé stavební uzávěry, které se nacházejí v místech poddolovaných území a starých důlních děl. K zajištění rozvoje města jsou proto potřeba daleko větší plochy než je běžné. Záměry na plochách pro průmyslovou i drobnou výrobu mohou mít výrazně nepříznivý vliv na okolí v souvislosti s hlukem a emisemi především z nákladní dopravy a dále v souvislosti s technologií výroby. Doporučuji proto na hranici ploch pro bydlení, které se nacházejí v blízkosti ploch pro výrobu a některých ploch technické infrastruktury, vyčlenit plochu pro ochranou zeleň. Komunikace mezi kamenolomem v Krásně a závodem Czech Silicat s.r.o. po dokončení sníží stávající dopravní zatížení na dosud používaných komunikacích kolem věznice. Těžba písku z odkaliště u Stannumu pomůže odstranit starou ekologickou zátěž, která představuje potenciální nebezpečí pro životní prostředí i zdraví obyvatel. V případě, že těžba odkaliště nebude možná (nepodaří se nalézt dopravní trasy k odvozu písku, které nebudou mít vliv na zdraví obyvatel), bude nutné provést řádnou rekultivaci tohoto zdevastovaného území. Před realizací záměrů navržených na plochách, které se nachází v těsné blízkosti lokalit se starou ekologickou zátěží (bývalá skládka komunálního odpadu v Bošířanech a půdy kontaminované zářením gama a vývěry radonu u STASISU), bude nutné každou lokalitu individuálně posoudit z hlediska možných zdravotních rizik. Většina potenciálně problémových, problémových, ale i některé standardní dílčích návrhy, bude podléhat řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (například parkoviště, sportovní areály, průmyslové areály, těžba atd.). Na základě podrobného technického řešení jednotlivých záměrů bude třeba provést vyhodnocení vlivu záměru na životní prostředí a veřejné zdraví a stanovit případná opatření. Záměry bude možné realizovat pouze za předpokladu, že budou splněny všechny oprávněné požadavky na ochranu životního prostředí a veřejné zdraví a nebude docházet k poškozování životního prostředí.


34



6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod hodnocení včetně jejich omezení Návrh ÚPO je předložen pouze v jedné variantě, projednávané dle platné legislativy. Jedinou další možnou variantou je varianta nulová. V případě nulové varianty by se rozvoj města řídil platným Územním plánem sídelního útvaru Horní Slavkov z roku 1998. Z hlediska vlivů na životní prostředí jsou obě varianty přijatelné. Varianta dle návrhu ÚPO je přijatelná jen při splnění navržených opatření a doporučení. Stávající ÚPN SÚ Horní Slavkov však již nevyhovuje současným potřebám na rozvoj města a neřeší celé správní území města. Použitá metoda hodnocení vlivů na životní prostředí (rating systém) je podrobně popsána v předchozí kapitole a v příloze tohoto hodnocení. Obecně se používá v procesu EIA, kde přináší dobré výsledky i při porovnávání variant. Metoda je dobře srozumitelná i pro veřejnost.


35



7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Opatření, podmínky a návrhy, za kterých se doporučuje akceptovat posuzovaný návrh ÚPO, jsou podrobně popsány v kapitole 5.


36



8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Posuzovaná dokumentace je zpracována pouze v jedné variantě. Koncepce na národní úrovni – obsahují z hlediska životního prostředí obecné cíle. Posuzovaný ÚPO není s výše uvedenými celostátními koncepcemi v rozporu, nemá s nimi přímou vazbu. Karlovarského kraje se dotýká Politika územního rozvoje ČR 2008, schválena v roce 2009. Řešené území však není zde vymezenými rozvojovými oblastmi, rozvojovými osami, specifickými oblastmi ani plochami a koridory dopravní a technické infrastruktury dotčeno. Koncepce na úrovni kraje – vazbu na řešené území má ÚP VÚC Karlovarsko – sokolovské aglomerace a ZÚR Karlovarského kraje. Vazby vytváří zejména síť technické infrastruktury, dopravy, územního systému ekologické stability krajiny atd. Posuzovaný ÚPO Horní Slavkov akceptuje požadavky vyplývající z těchto koncepcí. Koncepce na místní úrovni – koncepcí na místní úrovni je platný ÚPN SÚ Horní Slavkov. Posuzovaný návrh ÚPO na ÚPN SÚ navazuje. Zohledňuje specifické přírodní podmínky řešeného území a specifické podmínky rozvoje jednotlivých samostatných sídel (Horní Slavkov, Bošířany, Kfely, Ležnice, Ležnička a Třídomí). Řešení vychází z požadavků na rozvoj území specifikovaných v zadání ÚPO.


37



9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Vzhledem k rozmanitosti návrhů, jejich rozmístění na správním území města a jejich charakteristice je obtížné stanovit vhodný soubor ukazatelů pro sledování vlivů ÚPO na životní prostředí. Ukazatele by měly být snadno zjistitelné, jednoduše interpretovatelné a srozumitelné i pro veřejnost. Jako vhodné indikátory je možné použít emise látek znečišťujících ovzduší za určité časové období (např. PM10, SO2, NOx, NH3, VOC, CO2 v t/rok) a hladinu hluku (akustického tlaku) ve vybraných referenčních bodech u obytné zástavby. Sledování kvality místního ovzduší a místní hlukové situace je však poměrně nákladné. Pro ochranu přírody nejsou podobné monitorovací ukazatele ani přímo stanovitelné. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se pro sledování vlivů ÚPO navrhuje následující omezený soubor ukazatelů: rozsah záboru zemědělské, lesní a ostatní půdy rozsah nově zastavěných a zpevněných ploch rozsah sanace starých ekologických zátěží stav stávajících a nově založených ploch zeleně (počet druhů, zdravotní stav, nepůvodní druhy apod.) počet vykácených dřevin a počet náhradních výsadeb Sledování vlivu ÚPO na životní prostředí by mělo být prováděno periodicky po celou dobu platnosti územně plánovací dokumentace.


38



10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Předmětem posouzení je územně plánovací dokumentace, Územní plán Horní Slavkov, zpracovaná podle stavebního zákona. ÚPO je zpracován pro správní území města Horní Slavkov tvořené samostatnými sídly Horní Slavkov, Bošířany, Kfely, Ležnice, Ležnička a Třídomí. Návrh ÚPO je zpracován pouze v jedné variantě. ÚPO stanoví koncepci rozvoje území města, urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny, koncepci veřejné infrastruktury a dalšího občanského vybavení včetně podmínek pro jejich umisťování. Vymezuje zastavěné území, územní systém ekologické stability krajiny, veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. Stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití atd. V rámci „Vyhodnocení vlivů návrhu Územního plánu Horní Slavkov na životní prostředí“ byly hodnoceny vlivy ÚPO na jednotlivé složky životního prostředí (ovzduší, klima, vodu, půdu, území, přírodu a vlivy širšího dosahu). Vyhodnocení předpokládaných vlivů ÚPO na životní prostředí bylo provedeno pomocí bodového systému (rating) podle předem připravených kritérií pro jednotlivé vlivy. Sledovány byly pouze negativní vlivy, pozitivní vlivy nemají vliv na případné úpravy. Byly hodnoceny jednotlivé dílčí návrhy ÚPO – vymezené zastavitelné plochy a lokality navržené pro realizaci urbanistického řešení. Na základě provedeného hodnocení dopadů dílčích návrhů ÚPO na složky životního prostředí byly zjištěny záměry, které nebudou mít vliv na životní prostředí, ale i záměry s významným dopadem na životní prostředí. Podrobný popis jednotlivých dílčích návrhů je uveden v kapitole 5 tohoto hodnocení. Z výše uvedeného vyplývá, že Územní plán Horní Slavkov není v rozporu s cíli ochrany životního prostředí za předpokladu, že budou dodržena navržená doporučení a příslušné právní předpisy. Územní plán je možné schválit a vydat souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb.


39



Použité podklady a literatura 1. Územní plán Horní Slavkov – návrh, ing.arch. Miroslav Míka, autorizovaný architekt, prosinec 2009 2. Územní plán Horní Slavkov – průzkumy a rozbory, ing.arch. Miroslav Míka, autorizovaný architekt, prosinec 2009 3. Zadání územního plánu Horní Slavkov, Městský úřad Horní Slavkov, odbor výstavby a životního prostředí, březen 2009 4. Územní plán sídelního útvaru Horní Slavkov, ing.arch Mauritz, autorizovaný architekt, říjen 1998 5. Vyhodnocení vlivů návrhu změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Horní Slavkov na životní prostředí (SEA), Ing. Hana Henyšová, červenec 2009 6. Územní plán velkého územního celku Karlovarského kraje, Průzkumy a rozbory, U-24 s.r.o., Atelier pro urbanismus a územní plánování Praha, duben 2003 7. Územní plán velkého územního celku Karlovarského kraje, Koncept řešení, Ing.arch. Pavel Koubek, UK-24, Urbanistický ateliér, Praha červen 2005 8. Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek a energetická koncepce Karlovarského kraje, III. etapa – návrhová část, ATEM – Ateliér ekologických modelů, září 2003 9. Plán péče CHKO Slavkovský les, Správa chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, červen 1999 10. Základní statistická data, obec Horní Slavkov, Český statistický úřad, Portál veřejné správy, prosinec 2009 11. Veřejně dostupné informace o dotčeném území a řešené problematice (webové stránky Karlovarského kraje, města Horní Slavkov, MŽP ČR, MSp ČR /obchodní rejstřík/, ČÚZK /katastr nemovitostí/, Portál veřejné správy atd.) a příslušné právní předpisy

Příloha Soubor kritérií pro hodnocení vlivů ÚPO na životní prostředí


40



Seznam nejčastěji použitých zkratek BC BK BM BPEJ BV

biocentrum biokoridor plochy bydlení městského bonitovaná půdně ekologická jednotka plochy bydlení vesnického

ČOV ČHMÚ DI DZ EVL CHKO CHOPAV LO NN NTL OV OK OS OX.1 PH PV PZ RH RI RZ SM S.s STL SV TI ÚPO ÚPN SÚ ÚP VÚC ÚSES VD VN VP VS VTL VX VZ ZCHÚ ZP ZPF ZÚR

čistírna odpadních vod Český hydrometeorologický ústav plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury železnic Evropsky významné lokality chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod lokality navržené pro realizaci urbanistického řešení ÚPO nízké napětí nízkotlaký (plynovod) plochy občanského vybavení nekomerční plochy občanského vybavení komerční plochy občanského vybavení sportu plochy občanského vybavení specifického – rozhledna plochy veřejných prostranství zeleně hřbitovů plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství zeleně sídelní plochy rekreace hromadné plochy rekreace individuální plochy rekreace zahrádkářských osad plochy smíšené obytné městského typu plochy smíšené krajinné zóny – sportovní středotlaký (plynovod) plochy smíšené obytné vesnického typu plochy technické infrastruktury územní plán obce územní plán sídelního útvaru územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability krajiny plochy výroby drobné a řemeslné vysoké napětí plochy výroby průmyslové plochy smíšené výrobní vysokotlaký (plynovod) plochy výroby specifické plochy výroby zemědělské zvláště chráněné území zastavitelné plochy (plochy nezastavěné, ale k zastavění určené) zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje


41


PŘÍLOHA

HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (RNDr. Jan Křivanec, srpen 2008 ) Výběr vhodného systému hodnocení územně plánovací dokumentace je poměrně nesnadnou záležitostí související s extrémní rozdílností jednotlivých dokumentací. Byl proto vybrán jako nejvhodnější a pro veřejnost nejpochopitelnější systém relativních jednotek (systém rating). Systém spočívá v tom, že každému očekávanému vlivu je přiřazena číselná hodnota podle předem stanovených kritérií. Vzhledem k hlavnímu smyslu vyhodnocení (posoudit vhodnost a přijatelnost návrhů) jsou posuzovány pouze negativní vlivy. Pozitivní vlivy mohou být pomocným měřítkem, zpravidla jsou významné v oblastech, které nejsou vyhodnotitelné v rámci životního prostředí (ekonomický rozvoj obce, zaměstnanost). Pro posouzení vlivů byla zvolena pětibodová stupnice – tříbodové stupnice jsou pro posouzení příliš hrubé a jemnější stupnice nejsou vhodné kvůli příliš velkým neurčitostem.

STUPNICE PRO POSOUZENÍ VLIVŮ – SYSTÉM RATING: 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivu velmi mírně nepříznivý vliv mírně nepříznivý vliv středně nepříznivý vliv výrazně nepříznivý vliv velmi výrazně nepříznivý vliv

Kritéria pro zařazení vlivu do určitého stupně byla zpracována tak, aby bylo v maximální míře omezeno subjektivní vnímání a posuzování vlivů. Soubor kritérií zahrnuje všechny základní vlivy na složky životního prostředí – např. ovzduší, vodu, půdu a území, přírodu, krajinu a další. Do hodnocení nejsou zařazeny vlivy, které v současné fázi nelze objektivně ohodnotit a jejich hodnocení by bylo jen spekulativní (např. vlivy na veřejné zdraví).

SOUBOR KRITÉRIÍ PRO HODNOCENÍ VLIVŮ Vlivy na ovzduší a klima 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů vlivy jednotlivých vytápěných objektů soustředění jednotlivých vytápěných objektů, zastavěná a zpevněná plocha ≥ 1 ha plošně rozsáhlé objekty s možnými vlivy technologie, zastavěná a zpevněná plocha ≥ 2 ha, vlivy studených startů vozidel plošně rozsáhlé objekty s předpokládanými vlivy technologie, zastavěná a zpevněná plocha ≥ 2 ha, vlivy studených startů vozidel plošně rozsáhlé objekty s předpokládanými vlivy technologie, zastavěná a zpevněná plocha ≥ 10 ha, vlivy studených startů vozidel

1


PŘÍLOHA

Vlivy na režim a kvalitu povrchových a podzemních vod 0 -1 -2

-3

-4

-5

bez vlivů jednotlivé objekty na místě stávajícího vsakování dešťových vod soustředění jednotlivých objektů na místě stávajícího vsakování dešťových vod, možnost vzniku technologických odpadních vod, možnost znečišťování dešťových vod, činnosti snižující nepravidelně průtoky vodních toků s vracením vody do oběhu plošně rozsáhlé objekty, možnost vzniku technologických odpadních vod, možnost znečišťování dešťových vod, činnosti snižující nepravidelně průtoky vodních toků se spotřebou vody plošně rozsáhlé objekty, vznik technologických odpadních vod, znečišťování dešťových vod, činnosti snižující dlouhodobě průtoky vodních toků s vracením vody do oběhu plošně rozsáhlé objekty, zastavěná a zpevněná plocha ≥ 10 ha, vznik technologických odpadních vod, znečišťování dešťových vod, činnosti snižující dlouhodobě průtoky vodních toků se spotřebou vody

Vlivy na půdu a území 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů zábor ostatních ploch ≥ 1 ha, zábor ZPF nebo odlesnění ≤ 0,9 ha zábor ZPF ≥ 1 ha, nevyužívané nebo udržované, odlesnění ≥ 1 ha na přírodní plochu zábor ZPF ≥ 1 ha, produkčně využívané, odlesnění ≥ 1 ha na zpevněnou nebo zastavěnou plochu zábor ZPF ≥ 5 ha, nevyužívané nebo udržované, se vzácnými nebo jinak cennými půdními typy či druhy, odlesnění ≥ 5 ha zábor ZPF ≥ 5 ha, produkčně využívané, se vzácnými nebo jinak cennými půdními typy či druhy, odlesnění ≥ 10 ha nebo odlesnění ≥ 5 ha na nepříznivých stanovištích

Souhrn vlivů na přírodu Vlivy na fragmentaci krajiny 0 -1 -2 -3 -4 -5

plocha obklopena z více než 50 % stávající zástavbou či komunikacemi plocha obklopena z méně než 50 % stávající zástavbou či komunikacemi, nedělí nebo neizoluje přírodní prvky plocha obklopena z méně než 50 % stávající zástavbou či komunikacemi, dělí nebo izoluje přírodní prvky plocha je ve volné krajině, nedělí nebo neizoluje přírodní prvky plocha je ve volné krajině, dělí nebo izoluje přírodní prvky plocha je ve volné krajině, tvoří bariéru s rozměry delšími než 1 km

Vlivy na biotopy, rostlinné a živočišné druhy 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů zásah do biotopů umělých, druhově chudých zásah do biotopů umělých, druhově bohatších; možnost zasažení přilehlých přírodních biotopů zásah do biotopů přírodních, druhově chudších zásah do biotopů přírodních, druhově bohatších zásah do biotopů přírodních, se vzácnými nebo zvláště chráněnými druhy

2


PŘÍLOHA

Vlivy na ekologickou stabilitu 0 -1 -2 -3 -4 -5

poškození ploch ekologicky bezvýznamných poškození ploch ekologicky málo významných, bez perspektivy nebo s velmi vzdálenou perspektivou zvýšení ekologické stability poškození ploch ekologicky málo významných, s perspektivou zvýšení ekologické stability poškození ploch ekologicky středně významných, bez perspektivy nebo s velmi vzdálenou perspektivou zvýšení ekologické stability poškození ploch ekologicky středně významných, s perspektivou zvýšení ekologické stability poškození ploch ekologicky významných

Vlivy na územní systémy ekologické stability 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů bez kontaktu s prvkem ÚSES, ale s možností nepřímého ohrožení v kontaktu s prvkem ÚSES, možnost přímého i nepřímého ohrožení zásah prvku ÚSES nepřesahující 50 % plochy (u biokoridoru šířky) prvku, bez zásahu do jádrového či jinak cenného území zásah prvku ÚSES přesahující 50 % plochy (u biokoridoru šířky) prvku nebo zásah do jádrového či jinak cenného území likvidace prvku ÚSES

Vlivy na významné krajinné prvky 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů bez kontaktu s VKP, ale s možností nepřímého ohrožení v kontaktu s VKP, možnost přímého i nepřímého ohrožení zásah VKP nepřesahující 50 % plochy prvku, bez zásahu do jádrového či jinak cenného území zásah VKP přesahující 50 % plochy prvku nebo zásah do jádrového či jinak cenného území likvidace prvku

Vlivy na krajinný ráz 0 -1 -2

-3 -4 -5

bez narušení krajinného rázu v kontaktu nebo těsné blízkosti stávajících přírodních nebo kulturních krajinných znaků, bez projevu v dálkových pohledech dílčí zakrytí dominantních míst nebo narušení stávajících přírodních nebo kulturních krajinných znaků z méně než 25 %, místní narušení dálkových pohledů bez změny krajinného obrazu částečné zakrytí nebo poškození dominantních míst nebo krajinných znaků z méně než 50 %, místní narušení dálkových pohledů bez změny krajinného obrazu zakrytí nebo poškození dominantních míst nebo krajinných znaků z více než 50 %, výrazné narušení dálkových pohledů se změnou krajinného obrazu úplné zakrytí nebo zničení dominantních míst nebo krajinných znaků, zásadní narušení dálkových pohledů s úplnou změnou krajinného obrazu

3


PŘÍLOHA

Vlivy na geologické, paleontologické a geomorfologické lokality 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů bez kontaktu s lokalitou, ale s možností nepřímého ohrožení v kontaktu s lokalitou, možnost přímého i nepřímého ohrožení zásah lokality nepřesahující 50 % plochy, bez zásahu do jádrového či jinak cenného území zásah lokality přesahující 50 % plochy nebo zásah do jádrového či jinak cenného území likvidace lokality

Vlivy na zvláště chráněná území 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů bez kontaktu s územím, ale s možností nepřímého ohrožení v kontaktu s územím, možnost přímého i nepřímého ohrožení zásah území nepřesahující 50 % plochy, bez zásahu do jádrového či jinak cenného území zásah lokality přesahující 50 % plochy nebo zásah do jádrového či jinak cenného území likvidace lokality

Vlivy širšího dosahu 0 -1 -2 -3

-4

-5

bez vlivů zátěž způsobuje téměř výhradně osobní doprava zátěž způsobuje převážně osobní doprava v kombinaci s lehkou nákladní dopravou zátěž způsobuje osobní a lehká nákladní doprava, možnost vlivu technologií, možnost vyvolání místně omezených nebezpečných jevů (požárů, eroze, sesuvů, povodní apod.) zátěž způsobuje těžká nákladní doprava, předpoklad vlivu technologií, možnost vyvolání nebezpečných jevů (požárů, eroze, sesuvů, povodní apod.) na rozsáhlých územích zátěž způsobuje těžká nákladní doprava, předpoklad průjezdu přes centrum obce nebo obytné a rekreační lokality, předpoklad vlivu technologií

KOMENTÁŘ Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na ovzduší sledují předpokládaný rozsah vytápění a možnosti znečišťování ovzduší vlivem technologií nebo soustředěného výskytu studených startů vozidel. Vlivy na klima sledují předpokládaný rozsah zastavěných a zpevněných ploch. Hodnotí se jen vlivy vznikající přímo na místě, emise z dopravy jsou zařazeny do vlivů širšího dosahu. Vlivy na vodu Nehodnotí se vznik splaškových vod, jejichž likvidace je technicky snadno řešitelná. Hodnoceny jsou technologické odpadní vody vzhledem k očekávaným složitějším způsobům jejich čištění.

4


PŘÍLOHA

Ovlivnění režimu vod se hodnotí podle očekávaného rozsahu zástavby – ve všech případech jde o místa, kde v současné době probíhá vsakování dešťové vody a tento stav bude narušen. Dále se sleduje i odběr vody a jeho charakter (trvání, spotřeba vody nebo vracení vody do oběhu). Vlivy na půdu a území Hodnotí se nejprve plocha záboru půdy a následně u zemědělské půdy způsob jejího využívání. Jako nejmenší ztráta se hodnotí zábor nevyužívané nebo jen udržované zemědělské půdy, která neslouží k zemědělské produkci. Významnými ztrátami jsou potom zábory produkčně využívané (nebo využitelné) půdy a zábory půd se vzácnými charakteristikami. U odlesnění se sleduje hlavně rozsah, kromě rozsahu dále i charakter odlesněných ploch. Souhrn vlivů na přírodu a krajinu Vlivy na fragmentaci krajiny Sleduje se nejprve návaznost na stávající zástavbu a komunikace, tím se hodnotí, nakolik záměr expanduje do volné krajiny. Dále se sleduje rozdělování do té doby souvislých přírodních prvků (ploch nebo linií) a vytváření bariér mezi nimi. Přírodními liniovými prvky se rozumí např. meze, vodní toky, stromořadí, pásy křovin, za přírodní plochy se považují lesy, louky a pastviny, vodní plochy a mokřady, nálety dřevin, travnatá lada. Vlivy na biotopy, rostlinné a živočišné druhy Sledují se biotopy rozdělené na umělé a přírodní. Za umělé se považují pole, intenzivní louky a pastviny, lesní monokultury, plochy zeleně v sídlech, vodní toky a plochy se zpevněnými břehy. Přírodními biotopy jsou extenzivní a kulturní louky a pastviny, lada, lesy a rozptýlená zeleň s převahou původních dřevin, porosty křovin, vodní toky a plochy bez zpevněných břehů, skály, sutě, mokřady. Vlivy na ekologickou stabilitu Ekologický význam jednotlivých ploch byl určen dle metodiky vymezování ÚSES pomocí standardní stupnice, kde stupeň 0 znamená plochy zcela nestabilní (např. zpevněné) a 5 označuje plochy nejstabilnější (např. skalní útvary). Pro zjednodušení a lepší vysvětlení pro veřejnost byly použity termíny plochy ekologicky bezvýznamné, málo a středně významné a významné. Vzhledem k tomu, že ekologická stabilita se může v čase rychle měnit, je do hodnocení agregováno i časové hledisko – sleduje se možnost a pravděpodobnost zvýšení ekologické stability v případě, že by se způsob využívání nebo nevyužívání plochy nezměnil. Vlivy na územní systém ekologické stability Sleduje se možnost ohrožení prvků ÚSES zvnějšku a intenzita případného přímého zásahu, kde se hodnotí rozsah zasaženého území a ohrožení funkce prvku (zasažení jádrového území). Vlivy na významné krajinné prvky Hodnotí se stejným způsobem jako vlivy na ÚSES.

5


PŘÍLOHA

Vlivy na krajinný ráz Hodnocení vlivů na krajinný ráz je obecně obtížně uchopitelnou disciplínou, dokladem toho je i existence a vytváření četných metodických návodů a postupů. Pro posouzení dotčených lokalit není zcela vhodný žádný stávající postup. Problematické je hodnocení estetických hodnot jako vysoce subjektivní záležitost. Extrémně subjektivní by dále bylo i hodnocení vlivů nové zástavby, o níž mnoho nevíme („má větší hodnotu stávající louka nebo horská chata?“). Větší důraz než na krajinný ráz by měl být následně věnován architektonickým kvalitám budoucích staveb. Z výše uvedených důvodů bylo hodnocení upraveno tak, aby byly co nejvíce eliminovány subjektivní náhledy. Hodnotí se vlivy na dominantní místa, stávající přírodní a kulturní krajinné znaky a narušení dálkových pohledů. Přírodními krajinnými znaky jsou lesy, louky a pastviny, vodní toky s přírodě blízkým charakterem, mokřady, rozptýlená zeleň, skály a sutě. Kulturními krajinnými znaky jsou kromě památek a historických míst i tradiční zástavba místa nebo krajinné úpravy (historické cesty, pomníky, kříže). U dominantních míst a krajinných znaků se hodnotí stupeň zakrytí, poškození nebo zničení. Ovlivnění dálkových pohledů se hodnotí podle rozsahu „zakryté“ krajiny (která už po výstavbě nebude viditelná) a podle intenzity změny krajinného obrazu. Krajinným obrazem je vlastně charakter viditelné části krajiny. Příklad změny krajinného obrazu: nezastavěná zemědělská krajina se může změnit na krajinu průmyslovou, městskou apod. u krajinného obrazu se zjednodušeně sleduje, kolik zůstane z původní krajiny. Vlivy na geologické, paleontologické a geomorfologické lokality Hodnotí se stejným způsobem jako vlivy na ÚSES. Vlivy na zvláště chráněná území Hodnotí se stejným způsobem jako vlivy na ÚSES. Vlivy širšího dosahu Tyto vlivy jsou zaměřeny na ovlivnění širšího území, a to na zatěžování emisemi a hlukem z dopravy a technologií. Hodnotí se očekávaný převažující způsob silniční dopravy (osobní, lehká a těžká nákladní) a u těžké nákladní se posuzují i předpokládané hlavní směry příjezdů ve vztahu k centru obce a hlavním obytným a rekreačním územím. Dále je sledována možnost vzniku nebezpečných jevů podle jejich očekávaného rozsahu.

6


PŘÍLOHA

VÝSLEDKY Základním výsledkem rating systému je tabulka, kde každý dílčí návrh nebo soubor návrhů má přiřazeno bodové hodnocení podle výše uvedených kritérií. Jednotlivé stupně jsou interpretovány takto: Stupně -1 a -2 indikují obvyklé vlivy, kterým se není třeba dále věnovat – tzv. standardní záměry. Stupně -3 až - 4 upozorňují na situaci, kdy výsledná podoba záměrů může vyžadovat dílčí úpravy nebo podrobnější šetření, pro něž není v současné fázi dostatek informací (např. proces EIA) – tzv. potenciálně problémové záměry. Stupně -4 a -5 ukazují na záměry, které lze obvykle doporučit jen za určitých podmínek nebo v případě zásadních vlivů je nelze doporučit vůbec – tzv. problémové záměry. Návrhy nebo soubory návrhů (standardní záměry), které dosáhly u všech vlivů pouze stupňů 1 a -2, se dále nesledují. V těchto případech jde o běžné vlivy objevující se u každé nové činnosti, pro jejichž posuzování není proces SEA určen. Tyto změny se proto považují za přijatelné v té podobě, v které byly uvedeny v návrhu územního plánu. U ostatních se dále posuzuje význam jednotlivých vlivů v celkovém kontextu, zda jsou vlivy technicky či jinak řešitelné, jaké jsou možnosti jejich kompenzace, jaká jsou vyjádření příslušných orgánů apod. Konečným výsledkem hodnocení je výrok ve smyslu: A) návrh nebo soubor návrhů se považuje za akceptovatelný v rozsahu dle návrhu územního plánu při splnění případně navrhovaných podmínek nebo opatření, B) návrh nebo soubor návrhů není v plném rozsahu dle návrhu územního plánu akceptovatelný, pro jeho akceptování se považuje za nutné provést navrhovanou úpravu, C) návrh nebo soubor návrhů není v navržené podobě akceptovatelný a navrhuje se jeho vypuštění nebo přesunutí.

7

Územní plán Horní Slavkov. Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí

Recommend Documents