Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančnictví a ekonomických disciplín
Úvěrový trh v podmínkách soudobých krizí Diplomová práce
Autor:
Monika Svejkovská Bankovní Management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Karel Mráček, CSc.
Duben 2013
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 26. 4. 2013
Monika Svejkovská
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Karlu Mráčkovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
Anotace Diplomová práce se zabývá analýzou úvěrového trhu nefinančních podniků v podmínkách soudobých krizí. V úvodní části jsou vymezeny druhy finančních krizí a charakterizovány hlavní rysy soudobých krizí. Další část se věnuje bankovním rizikům, jejich členění a obezřetnosti bank v úvěrovém procesu. Těţiště práce je v analýze nabídky a poptávky podnikatelských úvěrů u bankovních a nebankovních institucí. Je zde porovnána a celkově vyhodnocena nabídka podobných úvěrových produktů bank včetně podmínek jejich poskytnutí. Důleţitým tématem je statistická analýza dat zaměřená na objemy poskytnutých úvěrů, vývoj úrokové sazby a objemů úvěrů v selhání. Nedílnou součástí práce je zhodnocení poptávky podniků po úvěrech v době krize a porovnání oblastí podnikání s omezeným úvěrováním. V závěru je nastíněn moţný vývoj a predikce úvěrového trhu v závislosti na vývoji ekonomického cyklu. Klíčová slova: finanční krize, bankovní rizika, úvěrové riziko, úvěrový proces, úvěrový trh, podnikatelský úvěr, nefinanční podniky Annotation The thesis deals with the analysis of the credit market of nonfinancial companies in the contemporary crisis. The first part defines types of financial crisis and the main attribute of today´s crisis. Next chapter is devoted to banking risks, their classification and cautiousness in the credit process. The main part is focused on the supply and demand analysis of business loans of banking and non-banking institutions. An integral part of the work is to evaluate and compare total offer of similar bank credit products including the conditions of approval. An important theme is the statistical analysis of the data focused on the volume of credits, changing interest rate and volume of defaulted credits. An important topic is to evaluate the enterprises' credit demand in today´s crisis and comparing business branch in limited credit process. In the conclusion there is an outline and prediction of a possible way of the prospective trend of future development in dependence on the development of the economic cycle. Key words: financial crisis, bank risk, credit risk, credit process, credit market, business loan, nonfinancial enterprises
OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 7 Volba metodologie .................................................................................................................... 9 1.
Charakteristické rysy soudobých krizí ......................................................................... 10 1.1. Charakteristika krize a druhy finančních krizí .............................................................. 10 1.2. Finanční krize a její vznik ............................................................................................. 14 1.2.1. Zárodky krize.......................................................................................................... 14 1.2.2. Příčiny krize, základní souvislosti .......................................................................... 17 1.3. Soudobé krize a jejich charakteristika ........................................................................... 21 1.4. Shrnutí ........................................................................................................................... 23
2.
Rizika pro sektor úvěrových institucí ........................................................................... 24 2.1. Rozdělení úvěrových institucí a jejich regulace ............................................................ 24 2.2. Bankovní rizika a jejich členění .................................................................................... 26 2.2.1. Trţní/obchodní riziko ............................................................................................. 26 2.2.2. Riziko likvidity ....................................................................................................... 27 2.2.3. Úvěrové/kreditní riziko .......................................................................................... 28 2.2.4. Operační/provozní riziko ........................................................................................ 29 2.2.5. Ostatní bankovní rizika........................................................................................... 29 2.3. Obezřetnost v úvěrovém procesu .................................................................................. 30 2.3.1. Poskytnutí úvěru ..................................................................................................... 31 2.3.2. Monitorování úvěrového vztahu a vymáhání ......................................................... 35 2.4. Shrnutí ........................................................................................................................... 36
3.
Analýza a hodnocení úvěrového trhu nefinančních podniků ..................................... 37 3.1. Charakteristika a metodické rozdělení .......................................................................... 37 3.1.1. Trh úvěrových institucí........................................................................................... 37 3.1.2. Trh podnikatelů ...................................................................................................... 40 3.2. Analýza nabídky úvěrových produktů velkých bank .................................................... 42 3.2.1. Československá obchodní banka, a.s. .................................................................... 44 3.2.2. Česká spořitelna, a.s. .............................................................................................. 47 3.2.3. Komerční banka, a.s. ............................................................................................. 50 3.2.4. Zhodnocení nabídky podnikatelských úvěrů bank ................................................. 53 3.3. Oblasti podnikání s omezeným úvěrováním ................................................................. 57
3.4. Zhodnocení poptávky po úvěrech v době krize - vlastní marketingový průzkum ........ 58 3.5. Statistická analýza trhu podnikatelských úvěrů............................................................. 60 3.5.1. Statistická analýza měnových finančních institucí MFI ......................................... 62 3.5.2. Statistická analýza zprostředkovatelů finančních aktiv ZFA ................................. 71 3.5.3. Shrnutí analýzy ....................................................................................................... 75 4.
Moţnosti a otazníky budoucího vývoje na úvěrovém trhu nefinančních podniků ... 76 4.1. Moţný vývoj při rostoucí ekonomice ............................................................................ 76 4.2. Moţný vývoj při recesi .................................................................................................. 77 4.3. Odhady vývoje odborníků ............................................................................................. 77 4.4. Moţné změny v nabídce úvěrů ...................................................................................... 79 4.5. Moţné změny v zákonech a regulacích ......................................................................... 79
Závěr ........................................................................................................................................ 80 Seznam pouţité literatury ...................................................................................................... 84 Seznam tabulek a grafů.......................................................................................................... 88 Přílohy
Úvod Dnešní turbulentní doba je prosycena různými krizemi. Začala jako hypoteční krize ve Spojených státech, přešla v celosvětovou finanční a hospodářskou krizi a dále pokračuje dluhovou krizí, bankovní krizí atd. Mohli bychom jmenovat celý nespočet krizí, kterými dnes pocházejí státy, ekonomiky či občané. V současné době se hovoří i o systémové finanční krizi. Ve všech těchto krizích jsou častým diskutovaným slovem peníze jako symbol bohatství. Peníze někomu chybí, jiný jich má nadbytek, jeden si je půjčí od druhého a část se rozdělí někde v systému. Jednou z dotčených oblastí je také úvěrový trh. Všechny tyto krize způsobují nejistoty a změny v chování spotřebitelů, firem ale i vládních výdajů. Tyto nejistoty a změny nálad působí všemi směry a neustále interagují s různými projevy. Firmy se tak dostávají do neočekávaných situací, odlišných pro odběratele, dodavatele či výrobce. Pro tyto firmy je jedním z moţných východisek půjčka, která dodá firmám potřebnou likviditu k vylepšení cash flow nebo k potřebným investicím. Rovněţ finanční instituce nejsou ušetřeny, musí řešit nezdravá aktiva ve své bilanci, zhoršující se stav úvěrového portfolia a řadu dalších. Stojí tak před otázkou přísnějšího řízení úvěrového rizika na úkor zisku. Cílem této práce je analyzovat a vyhodnotit nabídku a poptávku na úvěrovém trhu v podmínkách soudobých krizí a nastínit moţný vývoj tohoto trhu. Pro uvedení do celého kontextu je první kapitola věnována druhům finanční krize a vzniku té nynější celosvětové. Zárodky a historický vývoj celosvětové finanční krize je zakončen hrubým uvedením dopadů do současnosti. Zároveň jsou zasazeny do historické a ekonomické souvislosti vývoje v České republice. Druhá kapitola uvádí bankovní rizika a jejich případnou eliminaci v obezřetném úvěrování klientů. S nabídkou úvěrů jdou ruku v ruce rizika s nimi spojená. Úvěrový proces tak ukazuje na moţná rizika a jejich eliminaci od vzniku úvěrového vztahu, přes monitorování aţ k ukončení vztahu s klientem.
7
Hlavní část práce je věnována analýze a hodnocení úvěrového trhu nefinančních podniků. Je zde provedeno srovnání podobných úvěrových produktů největších bank s vyuţitím jednotných finančních a nefinančních dat fiktivního klienta. Dále kapitola obsahuje srovnání bank, co se týče omezeného úvěrování v různých oblastech podnikání a nejčastější důvody zamítnutí ţádostí o úvěr. Významnou částí jsou statistické analýzy, které zachycují a hodnotí vývoj úvěrového trhu od roku 2005 do současnosti. Závěrečná kapitola nastíní moţný budoucí vývoj úvěrového trhu nefinančních podniků při rostoucí nebo klesající ekonomice a jak vidí nejbliţší vývoj někteří ekonomové. V práci jsou také ověřovány dvě hypotézy. Za prvé, očekávání, ţe bankovní instituce omezí úvěrování v oblastech, které se historicky projevily jako rizikové. Za druhé, ţe zprostředkovatelé finančních aktiv převezmou část úvěrového portfolia nefinančních podniků díky omezenému úvěrování.
8
Volba metodologie Charakter práce si vyţádal vyuţití metody deskripce, především analytických metod, zejména statistické analýzy. Dále byla vyuţita metoda komparativní, extrapolace a dotazníkové šetření. Komparativní metoda je vyuţita k posouzení nabídky úvěrů bankovních institucí. Statistická analýza vyuţívá časové řady ze systému ARAD České národní banky. Pro zjednodušení a přehlednost jsou přiloţeny grafy vlastního zpracování. Při vyhodnocení časové řady statistických dat je nutno vzít v úvahu i některé metodické problémy, spojené s několika změnami provedenými ČNB v průběhu sběru dat, na které je v textu upozorněno. Při odhadu moţného budoucího vývoje v oblasti úvěrů pro nefinanční instituce je vyuţita metoda extrapolace. Dotazníkové šetření pak doplňuje neúplnost získaných dat ze statistických systémů a dokresluje situaci na úvěrovém trhu mimo jiné z hlediska důvodů zamítnutí ţádostí o úvěr.
9
1. Charakteristické rysy soudobých krizí „Jak je známo, peníze cestují časem. Mohu si půjčit z budoucnosti, anebo naopak si užívat v minulosti našetřenou (peněžní) energii. Z toho plyne druhé ponaučení - vždycky si půjčuješ sám od sebe. Může to sice vypadat, že si půjčujete od banky nebo od kamaráda, ale ve skutečnosti si člověk jen půjčuje od své vlastní budoucnosti. Prostě přeskupujeme svou spotřebu v čase, jak se nám to zdá vhodné.“ 1 Z médií jiţ několik let slyšíme pojem krize v různých variantách: ekonomická krize, finanční krize, vládní krize, hospodářská krize, bankovní krize, dluhová krize, atd. Tyto pojmy mají ještě jedno společné, a tou je „hypoteční krize“. Neznamená to, ţe za všechny krize můţe právě ta hypoteční, nicméně její vyústění urychlilo korekce nerovnováh, které vznikly v předchozím období. Důleţitý je tedy pojem krize, který ve slovníku cizích slov znamená „obrat ve vývoji, vyvrcholení, rozhodná chvíle, nebezpečný stav vývoje nebo svízelná či těţká situace, potíţ, zmatek“. Pro naše účely analýzy úvěrového trhu bude postačující finanční krize. V dalších řádcích bude patrné, proč tomu tak je.
1.1. Charakteristika krize a druhy finančních krizí Pojem finanční krize nemá v dostupné literatuře jednotnou definici. Obecný rámec je však většinou zasazen do kontextu hospodářského cyklu, kde dochází k poklesu ekonomické aktivity. Mezinárodní měnový fond definuje finanční krizi jako potencionálně těţký dopad finančních trhů, který při zhoršení efektivního fungování můţe mít nepříznivé efekty na reálnou ekonomiku 2
1
SEDLÁČEK, T. Blog.aktuálně.cz. HDP a jízda na vlně [online]. 10. 12. 2010 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-sedlacek.php?itemid=11533 2
HELÍSEK, Mojmír. Měnová krize (empirie a teorie). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 180 stran. s.
11-12. ISBN 80-86419-8-27.
10
Komplexnější pojetí tohoto pojmu však uvádí ve své práci Musílek, kde finanční krizi definuje jako „výrazné zhoršení velké většiny finančních indikátorů, projevující se nedostatečnou likviditou finančního systému, rozsáhlou insolventností finančních institucí, nárůstem volatility výnosových měr finančních instrumentů, výrazným poklesem hodnoty finančních a nefinančních aktiv a podstatným snížením rozsahu alokace úspor ve finančním systému“3 Lze také zaznamenat oprávněný pohled na finanční krizi, ţe se jedná o porušení důvěry mezi finančními institucemi a jejich věřiteli. Goldsmith například uvádí, ţe finanční krizi je obtíţné přesně definovat, přičemţ jistá je vţdy skutečnost, ţe finanční krize propukla.4
DRUHY FINANČNÍ KRIZE Finance hýbou světem. Vzhledem k tomu, ţe jsme se historicky posunuli od barterového obchodu ke směně zboţí za peníze, můţeme říci, ţe vzniklé problémy se nenacházejí v ekonomice, ale ve financích, potaţmo ve finančním sytému. Podle Dvořáka lze rozloţit finanční krizi na jednotlivé krize neboli dílčí poruchy finančního systému5: - Měnová krize - Bankovní krize - Dluhová krize - Systematická finanční krize
3
MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech [online]. Praha, 2004. [cit. 2013-
01-05]. Dostupné z: http://nb.vse.cz/kbp/TEXT/Grant_krize_1a.pdf 4
GOLDSMITH, R.W. Comment´on Hyman P. Minsky´s The Financial Instability Hypothesis: Capitalist
Processes and the Behavior of the Economy, s. 42. In: Kindleberger,C.P.-Laffartue,J.P.: Financial Crises: Therory, History and Policy. Cambridge University Press, Cambridge, 1982. 5
DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 343
stran. s. 169. ISBN 978-80-7400-075-1.
11
Musílek tuto škálu doplňuje o Investiční krizi6 Tyto dílčí krize se většinou v průběhu finanční krize prolínají. Je pak obtíţné stanovit její přesné rozdělení5. MĚNOVÁ KRIZE Na pojem měnová krize nelze také najít jednotnou definici. Lze se však shodnout v několika základních charakteristikách. Měnovou krizí neboli devizovou krizí, se většinou rozumí výrazná depreciace nebo vynucená devalvace měnového kurzu. Toto sníţení můţe být výsledkem útoků domácích i zahraničních investoru na měnu z důvodu převodu aktiv. Dalším důvodem můţe být pokles devizových rezerv, změna úrokové sazby, růst inflace nebo propad burzovních agregátů. BANKOVNÍ KRIZE Podle slovníku je označován pojem bankovní krize jako situace na bankovním trhu, kdy se podstatná část subjektů dostává do problémů s likviditou7. Tato poučka je vesměs podobná ve všech literaturách. Dále se můţe jednat o hromadné výběry vkladů, tzv. run na banku, z důvodu ztráty důvěry nebo z obav z insolvence. Ty většinou pak způsobí krach banky. Pokud se dostane těmto bankám pomoci ve formě likvidity, lze tuto situaci jiţ také povaţovat za bankovní krizi. Dále se můţe jednat o návaznost na jiné krize, například dluhové, tj. kdyţ dluţníci nejsou schopni splácet své úvěry. Podle Mezinárodního měnového fondu se tak dá hovořit o bankovní krizi ve chvíli, kdy poměr špatných aktiv k celkovým aktivům bankovního systém překročil 10 %.
MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech [online]. Praha, 2004. [cit. 201301-5]. Dostupné z: http://nb.vse.cz/kbp/TEXT/Grant_krize_1a.pdf 6
7
Slovník Bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů. Nakladatelství Public History, Praha, 1998, s.28
12
DLUHOVÁ KRIZE Dluhová krize je specifikou částí finanční krize, kdy subjekty nejsou schopny splácet své dluhy. Subjektem mohou být firmy, které se dostaly do platební neschopnosti. Platební neschopnost pak řeší převáţně vyšším dluhovým zatíţením. Pokud se to týká v konkrétním státu významné části podniků, roste pak také zadluţení této ekonomiky. Převáţně s tím úměrně roste počet úvěrů v delikvenci a úvěrový trh zamrzá. Takto můţe vzniknout interní dluhová krize. Do této situace se můţe dostat také stát, který není schopen splácet svůj zahraniční dluh. Této situaci se pak říká externí dluhová krize a jako příklad můţe slouţit nedávná krize v Řecku. SYSTEMICKÁ FINANČNÍ KRIZE8 Soudobé krize přináší nový pohled na modely krize. Jiţ se nedá říci, ţe současný stav je způsoben jen měnovou či jinou krizí. Dochází ke stavu, kdy se různé krize prolínají, nastává komplexní finanční porucha s provázanými projevy měnovými, bankovními i dluhovými. V případě, ţe jejich kombinace dosáhne určitého poměru a provázanosti, mohou pak spustit celkovou finanční krizi. Pojem systemická krize tedy chápe finanční krizi ve vzájemných souvislostech jejích měnových, bankovních a dluhových aspektů, dochází také k analýze nejen makroekonomických faktorů, ale také mikroekonomických, k hlubším analýzám jednotlivých kanálů finanční nákazy a propojení měnových a bankovních krizí. Konkrétní okamţik vzniku systemické krize je náhodný a závisí na tom, kdy se objeví některý ze spouštěcích faktorů. Tím jsou většinou události, které mají psychologický dopad. Ten vede k náhlé změně očekávání a panickému jednání investoru.
8
DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008.
ISBN 978-80-7400-075-1
13
1.2. Finanční krize a její vznik K pochopení celé problematiky trhů s úvěry je potřeba znát historické souvislosti. Zárodky krize, její příčiny a předpoklady nám umoţní pochopit celosvětovou provázanost ekonomik a finančního systému a pomůţe nám tak lépe vysvětlit souvislosti s úvěrovým trhem a jeho analýzou v další části práce.
1.2.1. Zárodky krize DOSTUPNOST HYPOTEČNÍCH ÚVĚRŮ Ve Spojených státech v roce 1995 kongres zpřísnil pravidla pro banky poskytující úvěry. Jednalo se o Community Reinvestment Act (CRA), který vznikl jiţ v roce 1977. V roce 1995 byla schválená nová pravidla, která ukládala bankám prokazování poskytování úvěrů nízko příjmových skupin obyvatelstva. Jelikoţ tato informace byla zveřejňována a regulátoři podle dodrţování této podmínky udělovali souhlas s otevírání nových poboček a fúzí bank, bylo dodrţování těchto pravidel pro banky obzvlášť důleţité. Tím byly banky nuceny půjčovat dluţníkům, kteří mají špatnou bonitu 9. Podle slov B.Bernanke, předsedy FEDu10, CRA slouţil jako katalyzátor, který nutil banky ke vstupu na trh, který by byl ignorován11. Vznik hypoték nesolventních klientů však banky nemusel trápit. Tyto hypotéky byly od nich odkupovány institucemi Fannie Mae a Freddie Mac 12.
The financial crisis inquiry report [online]. 2011. [cit. 2013-02-19]. 633 stran. s. 454. Dostupné z: http://www.gpo.gov/fdsys/pkg/GPO-FCIC/pdf/GPO-FCIC.pdf 9
10
11
Federal Reserve System – Americká centrální banka KOŢÍŠEK, Jan. Zdivočelou ekonomiku usměrní regulace [online]. 2009. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z:
http://www.ilist.cz/clanky/zdivocelou-ekonomiku-usmerni-regulace
14
Tyto instituce garantovaly téměř polovinu všech poskytnutých hypoték13. Odkupem hypotečních úvěrů tak zpět bankám vracely potřebnou likviditu a tím také umoţňovaly nízké úroky. Během 13 let aţ do roku 2003 se rozrostly včetně defaultních úvěrů a po neuvěřitelných ztrátách 14 miliard dolarů byly v roce 2008 převedeny pod kontrolu americké vlády. DEREGULACE TRHU Po Velké hospodářské krizi byl ve třicátých letech 19. Století v USA přijat zákon, který rozděloval komerční a investiční bankovnictví, z důvodu moţnosti investovat svěřené peníze do rizikových aktiv. Tato regulace však na nátlak bank kvůli konkurenceschopnosti byla postupně zrušena a banky tak mohly vklady vyuţívat k investičním operacím14. Dalším významným krokem bylo zrušení regulace nad finančními deriváty, jejichţ vrchol můţeme datovat k roku 2008. Do té doby došlo během necelých osmi let k nárůstu hrubé trţní hodnoty OTC15 derivátu o více neţ 6 násobek na 20,3 biliónů16.
12
MORRIS, Charles R. Ztracené bilióny dolarů: levné peníze, rozhazování a velká finanční krize. 1. vyd. Brno:
Computer Press, 2009. [cit. 2013-02-19]. 212 stran. s. 52. ISBN 978-80-251-2526-7. 13
Fannie Mae byla vládní agentura, vzniklá v roce 1938. Odkupovala hypoteční úvěry od zprostředkovatelů
a zajišťovala tím dostačenou likviditu hypotečnímu sektoru a tudíţ také nízké úroky. V roce 1968 byla zprivatizována a rozdělena na dvě části – Fannie Mae a Ginnie Mae (Státní národní hypoteční asociace), která byla vyňata z privatizace a dále fungovala jako vládní agentura. V roce 1970 byla vytvořena společnost Freddie Mac (Federal Home Loan Mortgage Corporation), která měla fungovat jako protipól Fannie Mac a dodat více konkurence. Její cíle byly
podobné, měla obnovit
likviditu lokálním úvěrovým
trhům , a to primárně
prostřednictvím skupováním hypoték od Savings & Loan (S&L) bank.) 14
MUSÍLEK, Petr. Finanční krize a jejich odezvy v institucionálních reformách [online]. 2010. [cit. 2013-02-19].
Dostupné z: http://cfuc.vse.cz/media/2010/cfuc_2010-2_006-017.pdf 15
OTC - over the counter - pultový prodej, obchodování neprobíhá pod záštitou oficiální instituce
16
The financial crisis inquiry report [online]. 2011. [cit. 2013-02-19]. 633 stran. s. 454. Dostupné z:
http://www.gpo.gov/fdsys/pkg/GPO-FCIC/pdf/GPO-FCIC.pdf
15
DOTKOMOVÁ BUBLINA Rozkvět internetu v období 1996-2001 způsobil investice do akcií internetových a počítačových společností a usnadnil přístup k investování přes webové rozhraní. Rychlý rozvoj počítačových technologií způsobil výšený zájem investorů. S počtem investorů však také rostla cena těchto akcií, avšak ta jiţ neodpovídala reálnému ohodnocení společností. V roce 2000 tato bublina splaskla a index technologických akcií se propadl. Domácnosti přišly o své úspory, řada internetových firem zkrachovala, ekonomika se zpomalila a směřovala do recese17. POLITIKA FEDU18 Americký FED reagoval na přicházející recesi a na teroristický útok 2001 sniţováním úrokových sazeb. Ekonomiku tak zaplavily levné peníze, které umoţnily firmám a domácnostem splatit své ztráty úvěry. Tímto krokem se podařilo recesi zmírnit a zkrátit dobu jejího trvání19. Období nízkých úrokových sazeb však díky zvyšující se nezaměstnanosti a z obavy z deflace trvalo déle, levné peníze se tak staly běţným aspektem Američana a dala tak vzniknout hypoteční bublině.
17
REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 2. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010. 659 stran. s. 364. ISBN 978-80-7418-
080-4. 18
Federal Reserve System – Americká centrální banka
19
KRUGMAN, Paul R. Návrat ekonomické krize. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2009. 168 stran. s. 134. ISBN 978-80-
7021-984-3.
16
1.2.2. Příčiny krize, základní souvislosti VULGARIZACE KEYNESIANISMU20 Během 50. aţ 70. let se hospodářská politika téměř všech zemí ubírala ve směru keynesianismu. Z učení Keynese si však politici přivlastnili poučku o moţnosti deficitního rozpočtu během recese a vhodnosti vládou řízených peněz bez zlatého krytí. Opomněli však na druhou část poučky, ţe v obdobích konjunktury by rozpočty měly být přebytkové. Výsledkem tedy byla myšlenka, ţe je moţné se zadluţovat téměř neomezeně, protoţe reálnou hodnotu veřejného dluhu lze sníţit emisí peněz. Hospodářský růst, který toto období doprovázel, však vycházel převáţně z globalizace, liberalizace světového obchodu, vývoje technologií a příznivé demografie21. VZESTUP MONETARISMU22 Vulgární keynesianismus však postupně ztratil svou účinnost. Expanzivní měnová politika způsobovala inflační tlaky, které se vlády snaţily sníţit pomocí regulace agregátní poptávky. Tím se zvyšovaly jak daně, tak inflace. V osmdesátých letech se tak dostal do popředí monetarismus, s cílem sníţit inflaci. Většina ekonomik takto bez větších výkyvů fungovala aţ do roku 2008. Pavel Kohout se dokonce zmiňuje o politice postmonetarismu jiţ od roku 200123.
20
Keynesianismus – ekonomický směr, který prosazuje zásahy státu do ekonomiky, jelikoţ trhy nejsou efektivní
a dochází k jejich selhání. Doporučuje tedy realizaci fiskální politiky ke stimulaci agregátní poptávky v době deprese a moţného krytí schodku 21
KOHOUT, Pavel. Finance po krizi Evropa na cestě do neznáma. 3. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2011.
328 s. ISBN 978-80-247-4019-5. 22
Mometarismus - Ekonomická teorie, která zdůrazňuje význam svobodného trhu bez státních zásahů. Je zaloţen
na řízení mnoţství peněz v oběhu pomocí řízení výše úrokových sazeb 23
KOHOUT, Pavel. Finance po krizi Evropa na cestě do neznáma. 3. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2011. 328
s. strana 109. ISBN 978-80-247-4019-5.
17
Neustálý spor mezi monetaristy akeynesiánci vyvrcholil příchodem finanční krize. V době krize se vláda aktivně zapojila do jejího zmírnění. Její záchranné opatření a fiskální stimuly se pak projevily na jejím zadluţení. Kritizován je také trţní liberalismus, který převládal od 80. let 20. století. Zastánci silnějších regulací tvrdí, ţe víra v samoregulující schopnosti trţního mechanismu selhala. To naopak vytýkají zastánci trţního liberalismu, ţe uvolněná měnová politika a větší zásahy státu zapříčinily současné problémy. HYPOTEČNÍ BUBLINA Dlouhodobé sníţení úrokových sazeb způsobilo dluhové financování poptávky. To se vyznačuje upřednostněním okamţité spotřeby před spořením. Výsledkem byl rozmach úvěrového financování, převáţně v oblasti spotřebního zboţí a nemovitostí. Nafukování hypoteční bubliny odstartovala v největší míře hypotéka s pohyblivou úrokovou sazbou. Její výše klesla v roce 2004 aţ na 3,25 %24 Od roku 2000 do roku 2005 se tak zvýšilo zadluţení domácností hypotečními úvěry o 75 % a míra zadluţení se tak zvedla na 3,5 násobek HDP, z původního 1,5násobku v 70. letech.25 Zhruba v tomto období také docházelo k nasycení trhu a banky se začaly orientovat také na podřadný trh subprime hypoték 26. Ve výše zmíněném období vzrostl objem subprime hypoték ze 145 na 625 miliard dolarů. Tito dluţníci také často refinancovali z důvodu nedostatků financí svůj úvěr úvěrem. To uţ však existovala hypoteční bublina a cena nemovitostí tak začala postupně od roku 2006 klesat. V průběhu roku 2007 došlo k jejímu splasknutí.
24
MORRIS, Charles R. Ztracené bilióny dolarů: levné peníze, rozhazování a velká finanční krize. 1. vyd. Brno:
Computer Press, 2009. 212 stran. s. 82. ISBN 978-80-251-2526-7. FOSTER, John Bellamy; MAGDOFF, Fred. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Grimmus,2009. 156 stran. s. 46-50. ISBN 978-80-902831-1-4. 25
26
subprime – substandardní, nestandardní nebo podstandardní, subprime hypotéka podřadná trh hypotéka, kde
hrozí větší riziko defaulu, nesplacení úvěru z důvodu špatné bonity klienta
18
Výsledkem byla padající cena nemovitostí, neschopnost dluţníku splácet úvěry a neschopnost bank prodejem zabavených nemovitostí splatit úvěry v plné hodnotě pohledávky. ÚVĚROVÁ EXPANZE FEDU Jak jsme jiţ zmínili, z obavy z deflace a nezaměstnanosti, drţel FED nízké úrokové sazby delší období, i kdyţ jiţ recese pominula. Vzhledem k pokračování růstu ekonomiky tak FED začal od roku 2004 zvyšovat úrokovou sazbu, coţ se promítlo také do ceny hypoték. Splátky dluţníků se tím navýšily a spolu s rostoucí cenou nafty tak začala vznikat hypoteční krize. KOMODITY A PŘÍLIV KAPITÁLU Spekulativní obchody hnaly cenu ropy vzhůru (penzijní a hedgingové fondy nakupovaly komodity, aby sníţily riziko portfolia pramenící z akciových trhů). Deficit běţného účtu Spojených států byl vyrovnán přílivem zahraničního kapitálu. Hlavním věřitelem tak byly asijské ekonomiky a země vyváţející ropu. SEKURITIZACE27 Podpůrné programy, zmíněné v odstavci DOSTUPNOST HYPOTEČNÍCH ÚVĚRŮ, umoţnily bankám nedrţet úvěr v rozvaze po celou dobu splatnosti. Banky tak obdrţely potřebnou likviditu a také otevřely úvěrový trh nebonitním klientům. Z úvěrů se tak vytvářely strukturované finanční nástroje28 . Guvernér ČNB, M. Singer na toto téma v roce 2008 napsal: „Vytvořil se nový standard půjček: základem pro poskytnutí hypotéky nebyla schopnost splácet půjčky vypůjčovatelem,
27
Sekuritizace – označování tvorby strukturovaných derivátů, která má slouţit ke sníţení investičního rizika díky
diferenciaci portfolia 28
Strukturované finanční nástroje - kombinace různého typu úvěru a úvěrové kvality (např. hypotéky,
spotřebitelské půjček, kreditní karty a jiné úvěry
19
ale schopnost poskytovatele hypotéku prodat třetí straně, která ji sekuritizovala a prodala dál.“29 Mezi nejvíce diskutované sekuritizované produkty v souvislosti s finanční krizí, patří zajištěné dluhové obligace30. Jedná se o neregulovaný finanční instrument, který vznikl shromáţděním dluhových aktiv banky, převáţně sloţený z dluhopisů, půjček a hypoték. S těmito instrumenty začali obchodovat po celém světě investoři, kteří vydělávají na rychle se rozvíjejícím nemovitostním trhu. Rozvíjející se trh však nedokázal správně ohodnotit rizika vycházející z drţby CDO a neporozuměním oceňovacích modelů pro CDS způsobilo velké ztráty a přenesení krize do celého světa. Vzhledem k existenci ztrátových aktiv v rozvahách bank, tak banky mezi sebou přestaly obchodovat na mezibankovním trhu, kde se rapidně zvýšila mezibankovní úroková sazba a z důvodu rizika nesolventnosti tak zamrzly úvěry. RATINGOVÉ AGENTURY Jak jsme jiţ zmínili, ratingové agentury přispěly také svým dílem k vypuknutí současné finanční krize. Jejích nesprávné zařazení rizikových aktiv do vyšších kategorií způsobil, ţe jejich hodnota nebyla vyváţena a zajištěna jiným nástrojem, který by rizikovost vyrovnal. Jejich neopomenutelná role pak byla také v ohodnocení klíčových bank. Do hodnocení braly mimo jiné na zřetel míru podpory ze strany matky či regulatorního orgánu. Uplatňovaly pravidlo „too big to fail“ – příliš velká, aby padla. Jenţe regulátor se můţe rozhodnout také jinak, viz případ instituce Lehman Brothers, která nebyla americkou vládou zachraňována. Našli bychom ještě řadu dalších příčin, které se spolupodílely na rozsahu soudobé finanční krize. Výčet těchto nejdůleţitějších je pro tuto práci dostačující.
29
SINGER, M. Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku. ČNB [online]. 2008 [cit. 2013-02-
24]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_p rojevy/download/Singer_20081029_Appia.pdf 30
CDO –– collateralized debt obligations, kolateralizované dluhové obligace
20
1.3. Soudobé krize a jejich charakteristika Poznání zárodků a příčin vzniku celosvětové krize pomáhá zodpovědět řadu otázek a pochopit souvislosti. v chronologické posloupnosti zde tak vidíme, co můţe být determinantem pro vznik finanční krize a lze tak získat základní model jejího objasnění. Tímto způsobem je moţné definovat finanční krizi vyvolanou nadměrnou úvěrovou expanzí, chybnou makroekonomickou politikou, nadměrnou finanční liberalizací, finanční panikou, splasknutím cenové bubliny, selháním trhu, nadměrným přílivem zahraničního kapitálu, institucionální nedokonalostí ekonomiky, hospodářskými cykly a strukturálními problémy a pak finanční krizi vyvolanou skupinou faktorů31. Celosvětový dopad finanční krize je nesporný. Této nákaze dopomohl propojený trh aktiv, bankovních a měnových trhů a zahraniční a zahraniční úvěrové opce32. Propadly se světové burzy, ceny komodit, měnové kurzy zaţívají vysokou fluktuaci a banky se dostávají do výrazných problémů. Z obav rozšíření do celého bankovního sektoru byla řada bank znárodněna. Jiným byly poskytnuty prostředky z vládní pokladny nebo z mezinárodních zdrojů. České banky byly vzhledem ke svému vývoji a strategii více odolné a dopady do toho sektoru byly v první fázi minimální (nízké expozice špatných aktiv, dobrá bilanční likvidita, nízké procento poskytování úvěrů na bydlení v cizích měnách, apod.). Na podzim roku 2008 zasáhla finanční systém druhá fáze krize, a to poklesem důvěry ve stabilitu institucí a nejistotě vůči špatným aktivům zahraničních matek. Omezuje se poskytování úvěrů, střední a východní Evropa ztratila důvěru investorů a stala se tak pro ně vysoce riziková. Krize se přenesla z finančního sektoru do reálné ekonomiky.
31
MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech. Výzkumná studie, Grantová
agentura České republiky. Praha, 2004. Dostupné také z: http://nb.vse.cz/kbp/text/grant_krize_1a.pdf 32
DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-
80-7400-075-1.
21
Výrazné
zhoršení
zaznamenal
průmysl.
V České
republice
se
jedná
především
o automobilový, sklářský a textilní. Pády ve zmíněných dvou posledních odvětvích krize uţ jen urychlila vzhledem k levné konkurenci z ciziny. Podle statistik je patrný pokles v řadě dalších odvětví, včetně stavební produkce; klesají také trţby v maloobchodě. Roste platební neschopnost podniků, insolvence, exekuce apod. Významně poklesl export. Firmy optimalizují a restrukturalizují své náklady a majetek. Vlády byly málo připravené na krizi. Zpočátku Evropa problémy bagatelizovala, nekomunikovala s dohledem a evropští politici byli velmi sebevědomí. Hloubka recese a její dosah pak donutil vlády přijímat nákladná opatření na zmírnění krize.33 Vlády začaly vydávat značné finanční prostředky na záchranu bank, malého a středního podnikání a jinými injekcemi se snaţily stimulovat růst ekonomiky. Fiskální stimulace však zhoršila výrazně stav veřejných financí. Nyní se u řady států projevila nehospodárnost, kdy svůj dosavadní hospodářský růst vykupovaly dluhem. Jejich špatné hospodaření spolu s aktivitami k oţivení domácí ekonomiky jiţ mnohé z nich dovedla do dluhové krize, v níţ je jejich poptávka po financích o to větší a odkup vládního dluhu v některých zemích narazil na dluhovou bariéru (zvýšení ceny za odkup vládního dluhu). Mnohé z nich ztrácí sílu a ţádají o mezinárodní půjčky (Island, Řecko, Kypr,…). Vzniká tak dluhová spirála. Průběh finanční krize způsobil sníţení úrokových sazeb na minimum. Dvoutýdenní repo sazba mnohých centrálních bank se přiblíţila technické nule (ČR 0,05 %). Centrální banky se snaţí podpořit mezibankovní trh a podpořit úvěry. Kvantitativním uvolňováním tak vyuţívají rozvahové nástroje k emisi nových peněz. Důleţitou otázkou centrálních bank je udrţení inflačního očekávání poblíţ inflačních cílů. Finanční stabilitu se snaţí podpořit různými nástroji, přísnějšími regulacemi a vyhláškami. Podpořit důvěru v bankovní sektor se například snaţí zvýšením pojištění vkladů, apod.
33
SINGER, Miroslav. Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku. ČNB [online]. 2008 [cit.
2013-02-24]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_p rojevy/download/Singer_20081029_Appia.pdf
22
Změny v ekonomice, zavádění úsporných opatření, vládní restrukturalizace, vyšší odvody státu, inflace aj, to vše má za následek zhoršení situace občanů států. Ztrácí se sociální jistoty, mzdy klesají, zvyšuje se nezaměstnanost,… a občané se brání. Demonstrují, stávkují a snaţí se hájit svá práva. Lidé mají obavu z budoucnosti a z toho, co dalšího můţe ještě celosvětová finanční krize přinést.
1.4. Shrnutí Soudobé krize probíhají v globalizované ekonomice. Propojenost ekonomik a finančních trhů způsobují přenosy lokálních krizí do celého světa. Korekce nerovnováh způsobené přehřátou ekonomikou dávají vzniknout řadě bublin na trzích, které se pak po dramatických pádech vrací ke svému normálu. Hypoteční bublina, vzniklá nadměrnou úvěrovou expanzí, špatným ohodnocením rizik a rozvoje sekuritizace, dala za vznik světové finanční krizi. Nedůvěra, která začala vznikat, se projevila bankovní krizí a postupně přešla do krize reálné ekonomiky. Vlády pak provádí nákladná opatření na její eliminaci se zpětným dopadem na ekonomiku, podniky a občany. Kruh se tím uzavírá opět další krizí. Soudobé krize se tak stávají běţným aspektem kaţdodenního ţivota.
23
2. Rizika pro sektor úvěrových institucí První kapitola nám nastínila charakteristické rysy soudobých krizí. Roli, kterou v nich sehrávaly a stále sehrávají úvěrové instituce, není náhodná. Dluhové peníze začaly uspokojovat stále zvyšující se potřebu po okamţité spotřebě a firemních investicích. Chybné či nedostatečné ocenění rizik ve finančním sektoru a způsob nakládání s ním z velké části přispěly k hloubce krize a rychlosti jejího šíření. Rizika z půjčování peněz se promítají v úvěrových institucích ve všech úrovních jejich činnosti, setkávají se s nimi např. na produktové úrovni (produkt, cena, marketing, distribuce), procesní (regulace, bankovní rizika, instrukce), a na řadě dalších úrovní jako organizační, strategické aj. Pro tuto práci vyzvedneme oblast rizika, která jde souběţně se základní činnosti těchto institucí, a to je poskytování úvěrů. Riziko zasahuje do úvěrového procesu jiţ od vytváření úvěrového produktu, přes jeho vyuţívání klientem, monitorování a aţ po ukončení. Jak vyplyne z dalších kapitol, nejvýznamnější objemy úvěrů nefinančním institucím jsou poskytnuty v bankách. Vzhledem k této skutečnosti stojí banky v popředí zájmu této práce.
2.1. Rozdělení úvěrových institucí a jejich regulace Hlavním představitelem úvěrových institucí jsou banky. Menší část je pak tvořena spořitelními
a úvěrními
druţstvy.
Specifickou
části
úvěrového
trhu
pak
tvoří
zprostředkovatelé financování aktiv. Nejvíce regulovaným subjektem, z výše zmíněných, jsou banky. Zákon o bankách je hlavní zákon, který upravuje jejich vznik, pravidla pro bankovní činnost, povinnosti auditu, ale také v případě problémů její nucenou správu či likvidaci, aj. Existuje pak celá řada dalších zákonů a vyhlášek (včetně vyhlášek ČNB - České národní banky), které upravují pravidla pro jednotlivé obchodní činnosti banky34. Mezi ně patří např. přiměřenost kapitálu a pravidla
34
Například: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
24
úvěrové angaţovanosti, přiměřenost likvidity, povinné minimální rezervy u ČNB, poţadavky na uveřejňování informací obchodními bankami, pojištění vkladů bankovních klientů a vnitřní kontrolní systémy obchodních bank.35 Dále lze zmínit Zákon proti praní špinavých peněz36. Méně regulovanou oblastí jsou spořitelní a úvěrní druţstva37. U nich také zákon stanovuje podmínky jejich vzniku, upravuje činnosti apod. U koho však regulaci nelze téměř vidět, jsou zprostředkovatelé financování aktiv. Jejich vznik je podmíněn od roku 2011 jen ohlášením ţivnosti volné v kategorii Sluţby v oblasti administrativní
správy
a organizačně
hospodářské
povahy:
“…Služby
organizačně
hospodářské povahy, zejména poskytování úvěrů a půjček nebankovními subjekty z vlastních zdrojů, odkup pohledávek, přebírání závazků a jejich úhrada, postoupení pohledávek, operace směřující k řešení platební neschopnosti, poskytování ručení za bankovní úvěry nebankovními subjekty, vypořádání mezipodnikových závazků a pohledávek…“38 Zprostředkovatele finančních aktiv rozděluje ČNB do třech skupin: společnosti finančního leasingu, společnosti ostatního úvěrování a faktoringové a forfaitingové společnosti. Tyto společnosti nabízení produkty jako jsou finanční leasing, spotřebitelský úvěr, splátkový prodej, faktoring a forfaiting. Tyto instituce nepotřebují jako banky ke své činnosti ţádnou licenci. Nevztahuje se tedy na ně zákon o bankách a tudíţ ani dohled. Řídí se však předpisy, které jsou společné pro ostatní
35
KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank : vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 339
s. ISBN 80-7179-381-7, str. 45 Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů neboli Zákon proti praní špinavých peněz 36
37
Předpis č. 87/1995 Sb. Zákon o spořitelních a úvěrních druţstvech a některých opatřeních s tím souvisejících
Obsahové náplně ţivností volných, Příloha č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých ţivností, v platném znění. 38
25
podnikatelé či obchodní společnosti, a to obchodním zákoníkem, zákonem na ochranu spotřebitele, jiţ zmiňovaným zákonem proti praní špinavých peněz apod.
2.2. Bankovní rizika a jejich členění Banky jsou z titulu vyuţívání finančních nástrojů vystaveny rizikům trţním, likvidity, kreditnímu a operačnímu. Systém řízení rizik je součástí vnitřního řídícího a kontrolního systému banky. Vychází z platné legislativy (Zákon o bankách) a vyhlášek. Jedna z nejdůleţitějších je vyhláška o Pravidlech obezřetného podnikání bank. Tento dokument odkazuje na poţadavky řídícího a kontrolního systému, orgány a prostředí, systémy řízení rizik, mechanismy vnitřní kontroly, informace a komunikace. Dále pak řeší kapitálovou přiměřenost a pravidla pro její výpočet. Jedná se o komplexní pokrytí rizik, které vyplývají ze strategie bank a zajišťuje tak maximální míru ochrany klientů z řad vkladatelů a věřitelů i při negativním vývoji na finančních trzích.
2.2.1. Trţní/obchodní riziko ÚROKOVÉ RIZIKO Rozdílná citlivosti aktiv a pasiv do jejich doby splatnosti nebo do refixace úrokové sazby představuje pro banky úrokové riziko. Změny trţních úrokových sazeb mají negativní dopady do hospodářského výsledku banky a objevují se pak v opravných poloţkách a rezervách k problémovým úvěrům. Banky k eliminování tohoto rizika vyuţívají vhodné strukturování úročení aktivních a pasivních instrumentu, pouţívá analýzy k výpočtu citlivosti a provádí denně stresové testování úrokového rizika. Stres testy aplikují definované nepravděpodobné scénáře pohybu na finančních trzích a zjišťuje jejich dopad. MĚNOVÉ/KURZOVÉ RIZIKO Měnovému riziku jsou banky vystaveny v případech, kdy banky získají prostředky k poskytnutí úvěru v různých měnách. Dochází k nesouladu krátkých a dlouhých pozic v jednotlivých měnách. K řízení tohoto rizika banka vyuţívá stanovování čistých měnových 26
pozic jak na jejich jednotlivé měny tak i skupiny. Dále provádí také středové měření, jak bylo popsáno u úrokového rizika. Slovník pojmů na stránkách ČNB definuje měnové riziko39 jako moţnost změny měnových kurzů (neočekávaný pohyb měnového kurzu). AKCIOVÉ RIZIKO Akciové riziko bank vyplývá z drţby akcií v jejich portfoliích, které je spojeno s vysokou volatilitou cen jednotlivých akcií. Obecně platí, ţe akcie patří mezi nejrizikovější aktiva vzhledem k míře kolísání jejich hodnot. Negativní dopady změny cen pak mají vliv na hospodaření bank. Toto riziko mohou banky řídit diverzifikací a přesným definováním expozic.
2.2.2. Riziko likvidity Riziko likvidity znamená, ţe banky jsou schopny v kaţdém okamţiku dostát svým krátkodobým finančním závazkům – schopnost prodat aktiva za přijatelný čas a cenu. Můţe to také znamenat schopnost financovat aktiva nástroji s vhodnou splatností. Obecně toto riziko vzniká, kdy banky transformují krátkodobé zdroje na dlouhodobé. Zdroje financování jsou obsaţeny ve vkladech klientů, přijatých úvěrů, repooperacích a ve vlastním kapitálu. Dále banky drţí část svých aktiv v likvidních státních pokladničních poukázkách a dluhopisech. Touto diverzifikací a monitorováním změn ve struktuře financování banky řídí likvidní riziko. Slovník České národní banky definuje riziko likvidity40 jako riziko, ţe banka ztratí schopnost dostát svým finančním závazkům v době, kdy se stanou splatnými nebo nebude schopna financovat svá aktiva.
39
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Slovník pojmů. [online]. 2003-2013 [cit. 2013-01-25]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/
27
2.2.3. Úvěrové/kreditní riziko Úvěrové riziko patří mezi jedno z nejzákladnějších bankovních rizik, které vyplývá z předmětu činnosti bank. Vyplývá tedy z poskytování úvěrů. Můţe však jít také o riziko selhání dluţníka dostát svým závazkům a nebo nedodrţením smluvních podmínek. Podobnou formulaci vidí stejně více autorů, jako např. Jílek, Dvořák, Sekera41. Ve slovníku ČNB nalezeme vysvětlení pojmu úvěrové riziko42 jako riziko ztráty banky vyplývající ze selhání smluvní strany tím, ţe nedostojí svým závazkům podle podmínek smlouvy, na základě které se banka stala věřitelem smluvní strany. Úvěrové riziko lze členit na externí a interní podle oblasti, kde můţe vzniknout. Externí riziko oproti internímu vzniká nezávisle na rozhodnutích banky. Interní úvěrová rizika banka řídí pomocí soustavy vnitřních předpisů a nařízení. Na tomto procesu závisí úspěch činnosti banky. Primárně jde o nastavení úvěrové politiky, která v sobě implementuje zákony a nařízení, pravidla přijatelnosti klienta, dále se pak jedná o stanovení postupů a principů schvalování, zajištění, stanovení produktové kategorie, monitorování, oceňování, metodiku výpočtu opravných poloţek, nástroje řízení úvěrového rizika a řadu dalších. Eliminace úvěrového rizika je také moţná pomocí pojišťovacích instrumentů či sekuritizace.
40
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Slovník pojmů. [online]. 2003-2013 [cit. 2013-01-25]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/ 41
SEKERA, B..: Řízení bankovních rizik. 1. Vyd. Praha: Profess Consulting, s. r. o., 1998. 203s. ISBN 80-
85235-56-0. JÍLEK, J.: Finanční rizika. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 640 s. ISBN 80-7169-579-3. DVOŘÁK, P.: Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 1. Vyd. Praha: Linde a. s., 1999. 475 s. ISBN 807201-141-3. 42
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Slovník pojmů. [online]. 2003-2013 [cit. 2013-01-25]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/
28
2.2.4. Operační/provozní riziko Operační riziko vzniká, jak jiţ samotný název vypovídá, z provozní činnosti bank. Jedná se o rizika vzniklá v důsledku selhání osob nebo interních procesů, či rizika ztráty vlivem vnějších událostí, včetně rizika v důsledku porušení či nenaplnění právního předpisu, řízením provozních nedostatků a chyb. Slovník ČNB definuje operační riziko43 jako riziko ztráty banky vlivem nedostatků či selhání vnitřních procesů, lidského faktoru nebo systémů či riziko ztráty banky vlivem vnějších událostí, včetně rizika ztráty banky v důsledku porušení či nenaplnění právní normy. Operační riziko se dá rozdělit do třech oblastí: - riziko systému – jedná se o riziko z důvodu chyb nebo ztrátou dat v systémech, aplikacích nebo programech - riziko operačního řízení – vzniká při pohybech aktiv, jako jsou neoprávněné účetní transakce, padělání, praní peněz, apod. - transakční riziko – vzniká z provádění operací v důsledku chyb, vyplývá ze sloţitosti produktů a chyb systémů, které je provádějí. Řízení operačního rizika je stanoveno bankovními předpisy a nařízeními, které zasahují do všech oblastí. Jedná se o veškerá opatření vedoucí k eliminaci lidského faktoru, systémového a transakčního rizika. V praxi to pak znamená školení zaměstnanců a získání různých certifikátů, seznámení s interními předpisy a stanovením způsobu jejich kontroly, apod. Banka můţe mít zřízené speciální oddělení k řízení bezpečnosti.
2.2.5. Ostatní bankovní rizika Mezi ostatní bankovní rizika lze začlenit například kapitálové riziko, právní riziko, modelové, inflační, strategické riziko či regulační. Mezi často jmenované lze zařadit také reputační
43
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Slovník pojmů. [online]. 2003-2013 [cit. 2013-01-25]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/
29
riziko. Všechna tato rizika spolu s výše uvedenýma banka řeší v rámci oddělení řízení rizik, které tato rizika podchycuje, eliminuje a vytváří podklady pro změnu procesu k jejich předcházení.
2.3. Obezřetnost v úvěrovém procesu Jak bylo jiţ zmíněno, banky se vystavují v oblasti poskytování úvěrů celé řadě rizik, kterým musí čelit ke zdárnému dosaţení cíle. Jelikoţ jsou banky podnikatelské subjekty, hlavním cílem akcionářů je dosaţení zisku a zvyšování finanční i nefinanční hodnoty podniku. Oblast rizika a jeho řízení je velice obsáhlá a vystačila by na samostatnou práci. Pro naše potřeby se zaměříme na rizika v úvěrovém procesu a jeho řízení formou obezřetného úvěrování. Jedná se o zapracování poţadované legislativy, strategických cílů a řízení rizika do úvěrového produktu a procesu. Tyto poţadavky jsou začleňovány do průběhu úvěrového procesu podle jednotlivých fází a potřeb. Úvěrový proces tak lze rozčlenit na tři oblasti: proces poskytnutí úvěru, proces monitorování úvěrového vztahu a proces vymáhání při defaultu klienta (viz Tab. 1). Tab. 1: Úvěrový proces
LEGISLATIVA + STRATEGIE + RIZIKA - úvěrové - operační - reputační - kreditní - trţní - ...ostatní…
Proces poskytnutí úvěru
Ţádost o úvěr Úvěrový návrh
Proces monitorování
Schvalovací proces Smlouvy a podpisy
Proces vymáhání
Čerpání
Zdroj: vlastní zpracování
30
2.3.1. Poskytnutí úvěru Tato fáze je pro banku nejrizikovější. Zde se rozhoduje o kvalitě úvěrového portfolia a setkáme se zde s většinou známých bankovních rizik. ŢÁDOST O ÚVĚR Úvěrová politika Banky si vnitřním předpisem stanoví pravidla a postupy k jednotlivým úvěrovým produktům a procesům. Všechny úvěrové ţádosti klientů pak musí splňovat obecné zásady týkající se financování. Mezi ně patří především: Schopnost klienta splácet úvěr Pro zpracovatele úvěru (klientského pracovníka/firemního bankéře apod.) to znamená, ţe velikost úvěrových linek/limitů musí odpovídat finanční situaci klienta, jeho schopnosti splácet úvěrovou angaţovanost; toto je jeden z hlavních parametrů pro poskytnutí úvěru. Schopnost splácet musí prokazovat výsledky dosaţené v minulosti formou daňového přiznání s příslušnými výkazy, ale musí ji rovněţ dokládat dluţníkovy projekce cash flow. Znalost klienta Podrobná znalost podnikatelské činnosti, finanční situace, trhu, na němţ klient působí, jsou jednou z velmi důleţitých součástí úvěrového procesu. Takové informace musí být podloţeny fakty a ne vycházet z informací získaných z doslechu (i kdyţ neformální informace mohou někdy pomoci dozvědět se ta správná fakta). Osobní jednání u klienta také nemůţe nahradit např. telefonní rozhovor; četnost takových osobních jednání musí být větší, kdyţ se zvýší počet problémů zjištěných při monitoringu, jakoţ i objem nesplacené angaţovanosti. Mezi další důleţité informace, získávané pracovníkem banky ke zvýšené obezřetnosti při poskytování úvěrů, mohou být následující - management a jeho zkušenosti, pozice firmy na trhu, ekonomicky spjaté skupiny dle zákona, poskytování úvěrů holdingovým společnostem, restrukturalizace společnosti, neobvyklá expanze, noví klienti, začínající firmy či podnikatelé, 31
apod. Při posuzování vhodnosti klienta je kladen na zaměstnance banky důraz na dodrţování Etického kodexu bank. Obezřetnost bank v podnikatelských sektorech Banky při financování svých klientů dále posuzují celou řadu aspektů, které by v konečném důsledku mohly poškodit jméno banky (reputační riziko). Mezi nejčastější aspekty můţeme zařadit např. firmy vystavující se ekologickým rizikům, společensky nepřijatelné činnosti, které jsou spjaty s pojmy, jako jsou zbraně, drogy, prostituce, pornografie, nelegální činnosti, apod. Banka tedy financuje konkrétní oblasti činnosti podnikání klienta omezeně nebo je příslušný segment striktně zakázán. Můţe se jednat o činnosti, které jsou vzhledem ke své sloţitosti pokládané za příliš rizikové, nebo by finální rozhodnutí muselo být přijato na úrovni top managementu. Na seznamu se tak mohou objevit například politické strany, biotechnologie, velvyslanectví, hazardní průmysl, internetové společnosti, vývoj softwaru, sportovní kluby, výrobci tabáku, hotelový průmysl, zábavní, filmový a hudební průmysl, apod. Seznam činností a výsledky průzkumu omezených/zakázaných oblastí lze nalézt v kapitole 3.3 Oblasti podnikání s omezeným úvěrováním.
Produktová mapa a kategorizace podnikatelů Banky nejčastěji dělí své úvěrové produkty podle zákazníka, kterému je daný produkt určen. Jednotlivé skupiny klientů však mají jiné parametry, neţ uvádí řada odborných publikací nebo neţ definuje Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 (více viz kapitola 3.1.2 Trh podnikatelů). Parametry pro členění jednotlivých kategorií banky přizpůsobují tak, aby splňovaly podmínky pro řízení rizika a aby produktový proces a monitoring byl co nejefektivnější. Danou skupinu pak obsluhuje příslušná úroveň pracovníků s adekvátním zaškolením. Nejčastější členění je blíţe specifikováno v kapitole 3.2. Podle výše uvedených parametrů tak vznikají produkty, které banka nabízí svým klientům. Nejčastější produkty a jejich charakteristika je uvedena v Příloze č. 1 32
Cenotvorba Úroková sazba a její typy Úroková sazba je cena zapůjčených peněz. Udává se ročně v procentech z celkové dluţné částky. Odráţí se v ní také výše rizika, dále pak závisí na typu úvěru (např. zdali je úvěr poskytovaný jako účelový nebo neúčelový), na době splatnosti úvěru, případně i na jiných okolnostech, které banka při stanovení výše úrokové sazby zohledňuje. Ke stanovení ceny úvěrových produktů pro podnikatelské úvěry můţe banka vyuţívat různé přístupy. Úrokové sazby pak většinou nabývají těchto rozměrů: - pohyblivé sazby s pravidelnou fixací na bázi ...IBOR + marţe - fixní sazby s plnou fixací na celou dobu trvání úvěru tj. aţ do konečné splatnosti - fixní sazby s částečnou fixací, kdy se doba fixace nerovná době trvání úvěru tj. obvykle na 3, 5 let Konkrétní typy úrokových sazeb banky uvádí v předpisech a instrukcích, podle kterých se pracovníci banky řídí. v současné době se úroková sazba úvěrů můţe pohybovat v rozpětí od 9,5 aţ do 19 % p. a. Poplatky Kromě úroku, který banka stanovuje k jednotlivým úvěrovým produktům, můţe banka stanovit poplatky. Jedná se o částku určenou sazebníkem, lze rozlišit následující typy: - jednorázové poplatky - poplatky, které jsou klientem hrazeny za úkony v souvislosti s obstaráním úvěrové angaţovanosti (např. poplatek za vystavení bankovní záruky apod.) - pravidelně se opakující poplatky - poplatky účtované v daných termínech např. měsíčně (např. poplatek za správu úvěru) - ostatní poplatky - poplatky, a další odměny, které je banky účtují v souladu s aktuálně platným sazebníkem.
33
Úrok z prodlení a smluvní pokuty Úrok z prodlení můţe poţadovat věřitel, pokud dluţník rádně a včas nesplní svůj peněţitý závazek. Banky jej mohou počítat z neuhrazeného poplatku nebo úroku. Jeho výše se uvádí v sazebníku a můţe být také uvedena ve smlouvě. Smluvní pokuta se sjednává pro případy, kdy dojde k porušení smluvní povinnosti. Její uplatnění je jedním ze standardních sankčních nástrojů bank. Jedná se o obvyklé ustanovení obsaţené ve smlouvě uzavírané s klientem (konkrétní výše smluvní pokuty by však měla být vţdy adekvátní k výši úvěru). Smluvní pokuty musí být sjednané písemně nebo je stanovena v konkrétní výši či stanoven způsob určení její výše.
ÚVĚROVÝ NÁVRH Úvěrový pracovník vytváří na základě získaných informací od klienta úvěrový návrh. Jedná se o dokument, který obsahuje kompletní informace k posouzení ţádosti ve schvalovacím procesu, jako jsou: - nefinanční data - popis klienta a charakter jeho podnikání, dodavatelé, odběratelé, zaměstnanci, postavení podniku na trhu, apod. - finanční data - finanční analýza, údaje z daňového přiznání, rozvaha, výsledovka, cash-flow, - ostatní informace - volba adekvátního zajištění pokud není standardizováno, informace k předchozím ţádostem, apod.
SCHVALOVACÍ PROCES V této části dochází k posuzování ţádosti podle interních schvalovacích procesů: - posouzení souladu s úvěrovou politikou, rizika klienta, - náhled do bankovních a nebankovních registrů, - posouzení limitu a parametrů produktu, smluvních podmínek, - stanovení procesní skupiny klienta a dalšího postupu schvalování. 34
SMLOUVY A PODPISY V souladu s metodikou příslušný pracovník vyhotovuje smluvní dokumentaci k úvěru a k zajištění a předává klientovi k podpisu. Správné právní náleţitosti smlouvy pak zajišťují moţnost vymáhání dluţné částky v případě selhání klienta. Zde se banky mohou setkat s právním rizikem. ČERPÁNÍ ÚVĚRU Čerpání úvěru probíhá v souladu se smluvními podmínkami. Banky zpřístupňují schválenou částku najednou nebo postupně, a to na účet klienta nebo dodavatele po splnění podmínek k čerpání. Čerpání podléhá zvýšené kontrole nejen na straně klienta, ale také na straně bankovních pracovníků, kteří tuto činnost provádějí (řízení rizika operačního řízení a transakčního rizika).
2.3.2. Monitorování úvěrového vztahu a vymáhání Kaţdý poskytnutý úvěr podléhá kontrole. Systém kontroly zajišťuje dodrţování smluvních podmínek jak finančních, tak nefinančních parametrů a v případě zjištění negativního vývoje navrhuje nápravná opatření. Důleţité jsou pro banku také externí informace, jako je zhoršení situace klienta nebo zhoršení v daném sektoru podnikání. Úvěry v selhání jsou pak předávány do oddělení správy ohroţených úvěrů nebo inkasním společnostem k vymáhání. Banky mají na základě Opatření ČNB o zásadách klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby opravných poloţek44 povinnost klasifikovat úvěry a vytvářet opravné poloţky. Tato klasifikace se provádí podle doby zpoţdění klienta se splátkou jistiny úvěru, úroků a poplatků.
44
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, Předpis č. 193/1998 Sb., kterým se stanoví
zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby opravných poloţek k těmto pohledávkám.
35
SKUPINY KLASIFIKOVANÝCH POHLEDÁVEK Standardní
– všechny závazky klienta jsou plněny, zpoţdění max. 1 měsíc
Sledované
– zpoţdění v plnění 1-3 měsíce, pravděpodobnost splacení v plné výši úvěru
Nestandardní – zpoţdění je 3-6 měsíců, pravděpodobnost částečného splacení (banky tvoří 20% opravných poloţek) Pochybné
– zpoţdění v plnění závazků 7-12 měsíců, velmi nízká pravděpodobnost splacení, (50% opravné poloţky)
Ztrátové
– zpoţdění nad 12 měsíců, návratnost nulová (100% opravné poloţky)
2.4. Shrnutí Řízení rizika prostupuje celou finanční institucí a celým ţivotem úvěru, včetně úvěrového procesu. Druhá kapitola tak dává základní stavební kameny pro následující analýzu a pomůţe odhadnout, jak dál budou nefinanční instituce reagovat ve změnách procesů řízení rizika.
36
3. Analýza a hodnocení úvěrového trhu nefinančních podniků Úvěrový trh je charakterizován jako trh, kde se setkává nabídka a poptávka po úvěrech. Tato práce se zaměřuje především na část poptávky ze strany firem a podnikatelů a nabídky institucí, které tuto poptávku mohou uspokojit. Poptávajícími tedy mohou být obchodní firmy a fyzické osoby podnikatelé a ze strany nabídky především banky, finanční instituce a finanční zprostředkovatelé. Vzhledem ke skutečnosti, ţe významnou část nabídky tvoří měnové finanční instituce, potaţmo bankovní sektor, je tato oblast důkladněji analyzována. Také z této oblasti lze provést komplexnější analýzu, neboť vzhledem k tomu, ţe se jedná o regulovaný sektor, je k dispozici větší mnoţství různorodých dat.
3.1. Charakteristika a metodické rozdělení 3.1.1. Trh úvěrových institucí Úvěrovou institucí je právnická osoba, jejíţ činnost spočívá v přijímání vkladů od veřejnosti a v poskytování úvěrů anebo osoba oprávněná k vydávání elektronických peněţních prostředků. V ČR pojmu úvěrová instituce odpovídají banky, spořitelní a úvěrní druţstva (druţstevní záloţny)45. Úvěrové instituce jsou součástí finančních institucí, které ČNB upravuje podle ESA95. Jejich členění je následovné:
45
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Slovník pojmů [online]. 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/u.html
37
FINANČNÍ INSTITUCE46 1. Centrální banka S.121 2. Ostatní měnově finanční instituce S.12200 - tato skupina zahrnuje všechny finanční korporace akvazikorporace, které se zabývají finančním zprostředkováním a jejichţ základní funkcí je přijímat depozita od jiných institucionálních jednotek (které nejsou měnově finančními institucemi) a na svůj vlastní účet poskytovat úvěry (půjčky) nebo investovat do cenných papírů Jedná se o banky (komerční, univerzální, všeobecné), spořitelny, poštovní banky, ţirobanky, venkovské úvěrové a zemědělské banky, druţstevní úvěrové banky, úvěrové unie, specializované banky, hypotekární banky, úvěrová druţstva, obecní úvěrová instituce 3. Ostatní finanční zprostředkovatelé, s výjimkou pojišťovacích společností a penzijních fondů S.12300 - jedná se o skupinu, která zahrnuje všechny finanční korporace a kvazikorporace, které se zabývají finančním zprostředkováním; vytvářejí pasiva jiná neţ depozita; přijímají splatné prostředky od jiných institucionálních jednotek. Jsou to zejména finanční instituce, které se zabývají dlouhodobým financováním. (investiční fondy a společnosti, včetně podílových fondů kolektivního investování, finanční leasing, faktoring a forfaiting, splátkový prodej, obchodníci s cennými papíry, apod.)
46
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Ekonomické sektory podle ESA95 v úpravě ČNB [online]. 2013 [cit. 2013-01-
10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/predpisy_CNB_statistika/predpisy_menove_b ank_stat/vykazy_metodika_2012/cast_V/download/5_BA0036_1201.pdf
38
4. Pomocné finanční instituce S.12400 - jedná se o korporace a kvazikorporace, které provádějí činnost související s finančním zprostředkováním, ale samy je neprovádějí (makléři pojišťovací, v půjčkách, investiční poradci, asociace apod.) 5. Pojišťovací společnosti a penzijní fondy S.12500 - jedná se o korporace a kvazikorporace, které provádějí činnost finančního zprostředkování ve formě přebírání rizik
S výjimkou subsektoru centrální banky se kaţdý z nich dále rozděluje na: - veřejné finanční instituce - soukromé finanční instituce (národní) - finanční instituce pod zahraniční kontrolou. Česká národní banka z výše uvedeného členění vytváří kategorie, které vyuţívá pro potřeby měnové a finanční statistiky: MĚNOVÉ FINANČNÍ INSTITUCE (MFI)47 - zahrnují centrální banku, rezidentské banky a všechny ostatní rezidentské finanční instituce, jejichţ předmětem činnosti je přijímat vklady nebo od jiných subjektů neţ měnových finančních institucí a na vlastní účet poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů. Statistiky uvedené v této práci jsou očištěny o data centrální banky.
47
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Seznam měnových finančních institucí [online]. 2013 [cit. 2013-01-10].
Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/seznamy_mbs/seznam_mfi/index.html
39
ZPROSTŘEDKOVATELÉ FINANČNÍCH AKTIV (ZFA)48 Česká národní banka sestavuje statistiku zprostředkovatelů financování aktiv na základě vyhlášky č. 307/2004 Sb. ze dne 4. května 2004, o předkládání informací a podkladů České národní bance osobami, které náleţí do sektoru finančních institucí. Jedná se o instituce: Společnosti finančního leasingu – nebankovní finanční instituce, které se jako svou rozhodující nebo podstatnou činností zabývají poskytováním sluţby finančního leasingu. Společnosti ostatního úvěrování – nebankovní finanční instituce, které se jako svou rozhodující nebo podstatnou činností zabývají poskytováním úvěrů nebo půjček, včetně spotřebitelských úvěrů, úvěrů z kreditních karet a splátkových prodejů. Faktoringové a forfaitingové společnosti – nebankovní instituce, které se jako svou rozhodující nebo podstatnou činností zabývají průběţným odkupem pohledávek před jejich splatností.
3.1.2. Trh podnikatelů Podnikatelský trh se v praxi rozkládá na celou řadu forem podnikání. Podniky tak lze členit podle velikosti, předmětu činnosti, právní formy apod. Velikost se dá měřit na základě počtu zaměstnanců, velikosti obratu či kapitálu nebo zisku. Součástí Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 je definice podniků následovná: Mikrofirma - do 10 zaměstnanců, obrat nebo celková bilance do 2 mil. EUR Malá firma - do 50 zaměstnanců obrat nebo celková bilance do 10 mil. EUR Střední firma - do 250 zaměstnanců, obrat do 50 mil. EUR nebo celková bilance do 43 mil. EUR
48
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Metodický list, Statistika zprostředkovatelů financování aktiv [online]. 2013
[cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/zfa_cs.pdf
40
České banky většinou řadí podniky do kategorie malé a střední s horní hranicí obratu do 300 mil. Kč. Ty jsou představeny kolem 90 % z celkového počtu podniků a zaměstnávají převáţně 70 % všech zaměstnaných. Pro výběr vhodných statistických dat bylo pouţito nejčastěji obecné dělení formy podnikání na fyzické osoby podnikatele, neboli OSVČ a právnické osoby. NEFINANČNÍ PODNIKY S.1149 Sektor S.11 obsahuje korporace a kvazikorporace (resp. podniky, kvazipodniky, instituce apod.), které jsou trţním výrobcem a jejichţ základní činnost spočívá ve výrobě zboţí a v poskytování nefinančních sluţeb (tj. sluţeb mimo peněţnictví a pojišťovnictví). Jejich rozdělovací a finanční transakce jsou oddělené od transakcí jejich vlastníků. Dělí se do třech skupin: Nefinanční podniky veřejné - státní podniky, příspěvkové organizace, obecně prospěšné a veřejně právní společnosti Nefinanční podniky soukromé národní - obchodní společnosti, obecně prospěšné společnosti, neziskové organizace Nefinanční podniky soukromé pod zahraniční kontrolou - zahraniční osoby právnické osoby a fyzické osoby
49
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Ekonomické sektory podle ESA95 v úpravě ČNB [online]. 2013 [cit. 2013-02-
15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/predpisy_CNB_statistika/predpisy_menove_b ank_stat/vykazy_metodika_2012/cast_V/download/5_BA0036_1201.pdf
41
3.2. Analýza nabídky úvěrových produktů velkých bank Cílem analýzy nabídky úvěrových produktů je porovnat nejen produkty jako takové (dle úrokové sazby, poplatků), ale také moţnosti schválení individuálních parametrů bankou či smluvních podmínek produktu, zhodnotit přístup pracovníků poboček, jejich znalost produktů, přístup k informacím pomocí internetu a celkový dojem z pohledu klienta. Jak jsme uvedli výše, z praxe je patrné, ţe banky vyuţívají odlišnou segmentaci klientů. Banky, které, jsou vybrané pro analýzu, člení své klienty podle obchodního obratu do několika skupin. Dané skupině pak přísluší konkrétní nabídka produktů a výjimečně lze po splnění parametrů financovat klienta ve skupině jiné. Tímto banky šetří náklady na propagaci produktů, školení zaměstnanců, proces a schvalování a také eliminuje úvěrové riziko (stanovením standardizovaného procesu). Základní obsluha – jedná se o klienty fyzické osoby podnikatelé (FOP) a právnické osoby (PO), kteří vykazují svůj obchodní obrat do 30 mil. Těmto klientům pak banky nabízí základní produkty, které jsou standardizované a nenáročné na nabídku, skórování, schvalování a monitorování. Mohou zde existovat také přesně dané výjimky (například sníţení úrokové sazby, odpuštění poplatku za zřízení, apod.). Náklady na tento produkt by měly být nízké. Obsluha tohoto segmentu příslušní firemním poradcům se základní znalostí parametrizovaných úvěrových produktů pro segment malých a středních podniků (SME). Při porovnání nabídky vybraných bank jsou tyto úvěrové produkty zařazeny do kategorie Nabídka úvěrových produktů – základní. v této práci se budeme zabývat především touto skupinou. Specializovaná obsluha – zde se zpravidla jedná o klienty převáţně právnické osoby a případně velkých FOP. Jejich obrat se pohybuje do 300 mil. Kč. Zde jsou klienti obsluhování firemními bankéři, kteří mají znalosti v oblasti ekonomie a účetnictví a jsou schopni samostatně klienta ohodnotit. Toto hodnocení se skládá nejen z analýzy finančních dat (finanční analýza), ale také z nefinančních údajů zjišťovaných z poskytnutých dat klientem a z externích zdrojů (internet, registry, reference,…). Vzniká tak ucelený pohled na klienta a jeho zařazení do procesní skupiny a na základě těchto dat nabídnou klientovi poţadovaný produkt s příslušnými parametry a typem zajištění. Při porovnání nabídky 42
vybraných bank jsou tyto úvěrové produkty zařazeny do kategorie Nabídka úvěrových produktů - rozšířená. Korporátní obsluha – korporátní bankovnictví je u sledovaných bank řešeno mimo klasické pobočky. Je to speciální oddělení pro obsluhu klientů s obratem převáţně nad 300 mil. Zde jde jiţ o specifický přístup ke klientům. Ostatní – do této kategorie můţeme zařadit například neziskové organizace, vládní instituce, finanční instituce, developery apod. Tato sekce většinou vyuţívá samostatnou úvěrovou politiku a také speciálně vyškolené zaměstnance. Bezriziková sekce – jedná se o instituce, které banka řadí do skupiny s nízkým úvěrovým rizikem na základě zkušeností, statistických dat či jiných aspektech. Díky tomu jsou schopné této skupině klientům nabídnout výhodné úvěrové produkty. Tato výhoda se promítá ve sníţené úrokové sazbě, moţnosti získat produkt bez zajištění a s vyšší úvěrovou angaţovaností. Můţe se jednat o oblasti: -
komorové profese – profese typu daňový poradce, lékař, veterinář, architekt, apod.
-
společenství vlastníků jednotek (SVJ)
-
obce a městské části, a jiné.
PŘÍPADOVÁ STUDIE Případová studie má pomoci srovnat konkrétní produkty banky, spadající do základní obsluhy, při stanovení základních vstupních dat. Zaměřuje se na provozní a investiční financování. Klient – klientem je fyzická osoba podnikatele (FOP)l, který vede daňovou evidenci, má hospodářský výsledek kladný a obchodní majetek také (při předběţné analýze všechny banky potvrdily, ţe pokud jsou tyto poloţky záporné, nelze klienta úvěrovat). Konkrétní údaje o fiktivní FOP jsou uvedeny v příloze č. 2. Provozní úvěr – poţadavek na provozní povolené přečerpání účtu ve výši 100 000,- Kč 43
Investiční úvěr – ţádost o investiční bezúčelný úvěr ve výši 300 000,- Kč, na 3 roky, fixní sazba na celou dobu trvání úvěru
3.2.1. Československá obchodní banka, a.s. 50 Československá obchodní banka, a.s. (dále jen „ČSOB“) byla zaloţena v roce 1964 státem. Měla poskytovat sluţby v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V roce 1999 došlo k její privatizaci a majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Banka. V roce 2000 došlo k převzetí Investiční a poštovní banky (IPB). Jediným akcionářem ČSOB se pak KBC stala po odkupu minoritních podílů v roce 2007. Oddělením slovenské pobočky v roce 2008 působí ČSOB jen na českém bankovním trhu. Banka působí pod značkou ČSOB a Poštovní spořitelna. Poštovní spořitelna obsluhuje převáţně retailovou klientelu prostřednictvím finančních center a obchodních míst České pošty. Od roku 2010 zavedla produkty pod značkou Era. Univerzální banka ČSOB nabízí prostřednictvím svých poboček sluţby široké škále klientů v různých segmentech: fyzické osoby (retailová klientela), malé a středně velké podniky, korporátní klientela a nebankovní finanční instituce, finanční trhy a privátní bankovnictví. ČSOB můţe být zařazena do sekce bankopojišťoven. Na svých pobočkách nabízí současně se svými produkty a sluţbami i produkty a sluţby ČSOB Pojišťovny a také celé Skupiny ČSOB. Ucelená nabídka sluţeb tak kromě bankovních sluţeb zahrnuje i pojistné a penzijní produkty (ČSOB Pojišťovna a penzijní fondy Stabilita a Progres), financování bydlení (Hypoteční banka a Českomoravská stavební spořitelna), kolektivní investování a správu majetku (ČSOB Asset Management) a poskytování dalších specializovaných sluţeb (ČSOB Leasing a ČSOB Factoring).
50
Československá obchodní banka [online]. 2013 [cit. 2013-01-15]. Úvodní stránka. Dostupné z:
http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx
44
NABÍDKA ÚVĚROVÝCH PRODUKTŮ - ZÁKLADNÍ Povolené přečerpání účtu – provozní financování, poskytuje se jen v CZK, čerpání i splácení se provádí automaticky prostřednictvím běţného účtu klienta. Pro nízké limity je charakteristické, ţe se poskytuje bez zajištění, u vyšších částek je pak vyţadována blankosměnka s avalem Kreditní karta – provozní financování, jen v CZK, moţnost vyuţít bezúročného období aţ do 45 dní. Zajištění vyšších limitů je prováděno blankosměnkou s avalem Malý úvěr pro podnikatele – investiční úvěr, poskytuje se jen v CZK, a to na účely nákupu nemovitosti, technologie, motorová vozidla, dále pak bezúčelný úvěr a rychlý úvěr na podnikání, zajištění je pevně dáno vţdy ke konkrétnímu produktu – nemovitost, vinkulace pojištění, blankosměnka s avalem
NABÍDKA ÚVĚROVÝCH PRODUKTŮ - ROZŠÍŘENÁ Provozní financování – kontokorentní úvěr, kreditní karta Účelové financování – je prováděno širokou škálou produktů připravených individuálně na míru a vyuţívajíc rozdílného úročení, výpočtu sazby, zajištění apod. Jedná se o produkty, kterými lze financovat nemovitosti (nákup/rekonstrukce), technologické a jiné vybavení, postupování pohledávek, bankovních záruk a akreditivů apod. k zajištění je vyuţíváno všech dostupných zajišťovacích instrumentů, jako například zástavní právo k movitým či nemovitým věcem, bankovních záruk, ručení osob, směnek, cenných papírů apod.
PŘÍPADOVÁ STUDIE Povolené přečerpání na 100 000,- Kč -
FOP nad 18 let, do cca 68 let
-
základní podmínku je zřízení podnikatelského účtu v ČSOB 45
-
nutnost doloţit Výpis z ţivnostenského rejstříku, ověřenou kopii daňového přiznání minimálně za poslední ucelené účetní období, výpisy za posledních 6 měsíců z podnikatelského účtu v jiné bance, doklad o zaplacení daně z příjmu za uplynulý rok, 2 doklady totoţnosti jednající osoby
-
schválená částka 93 000,- Kč, úroková sazba 14,5 % p. a., měsíční poplatek 100,-, poplatek za zřízení 0,-Kč, úvěr je bez zajištění.
Rychlý úvěr na podnikání na 300 000,- Kč -
věk ţadatele nad 18 let aţ do cca 68 let
-
základní podmínkou je zřízení podnikatelského účtu v ČSOB
-
nutnost doloţit Výpis z ţivnostenského rejstříku, ověřenou kopii daňového přiznání minimálně za poslední ucelené účetní období, výpisy za posledních 6 měsíců z podnikatelského účtu v jiné bance
-
i přesto, ţe se jedná o bezúčelný úvěr, banka vyţaduje sepsání účelu do smlouvy, ten však pak jiţ nepoţaduje dokládat
-
schválená částka 300 000,- Kč, úroková sazba 11,9 % p. a., fixní úroková sazba na celou dobu, měsíční poplatek 200,-, poplatek za zřízení 2 000,-Kč, úvěr je zajištěn blankosměnkou s avalem manžela.
Schválení výjimek -
banka ČSOB má moţnost schválit výjimky, které umoţní v případě nabídky konkurence jejich sníţení a být tak konkurenceschopná. Zde pak záleţí nejen na parametrech klienta, ale také na firemním poradci, který si na moţných výjimkách trvá a schvalovatel je takto schválí
Návštěva pobočky (Lidická, Praha 5) -
pobočka působí příjemným dojmem, dominuje ji modrá barva. Nevýhodou jsou čekací doby, které byly v obou případech přes 10 minut. v případě domluvení schůzky by tato nepříjemnost odpadla. Provozní úvěr byl řešen s pracovníky na přepáţce, podali dostatek informací a byli schopni převzít ţádost a zpracovat ji aţ do konce. Investiční úvěr však byl jiţ řešen s pracovníky Specializované obsluhy. Zde jiţ schůzka trvala 46
krátce, neboť pracovník měl jiţ příslušnou osobu FOP identifikovanou v systému. Nevýhodou je však délka schvalování a zpracování smluvní dokumentace, která trvala aţ do doby fiktivního podpisu 3 dny. Provozní úvěr šlo podepsat tentýţ den na konci hodinové schůzky. -
Všichni pracovníci byli vstřícní, ale chyběl jim obchodní duch
Internet -
Stránky banky jsou přehledné, vše potřebné bylo rychle k dohledání
-
Provozní a investiční úvěr jsou přehledně rozepsány, po ruce jsou odkazy na sazebníky popř. úrokové sazby, nevýhodou je nemoţnost si úvěr spočítat přes kalkulačku. Tuto moţnost mají pracovníci na pobočce, kteří ještě před oficiální ţádostí jsou schopni podat přibliţné údaje k úrokové sazbě, limitům a cenám.
3.2.2. Česká spořitelna, a.s.51 Česká spořitelna (dále také „ČS“) vznikla v roce 1825. V roce 1992 byla transformována na akciovou společnost a navázala tak na tradici českého spořitelnictví. v roce 2000 se stala členem skupiny Erste Group a od té doby kontinuálně zkvalitňuje své produkty a sluţby a zefektivňuje své vnitřní procesy. Česká spořitelna se orientuje na sluţby poskytované drobným klientům, malým a středním podnikům, městům a obcím. Dále obsluhuje velké korporace a poskytuje sluţby v oblasti finančních trhů. Nezastupitelnou roli hraje také ve financování velkých korporací a v poskytování sluţeb v oblasti finančních trhů. Má největší počet klientů na českém trhu. Na svých pobočkách nabízí produkty z finanční skupiny jako například stavební spoření, širokou škálu pojištění a investiční produkty. Na českém kapitálovém trhu patří Česká spořitelna mezi významné obchodníky s cennými papíry.
51
Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-01-15]. Úvodní stránka. Dostupné z: http://www.csas.cz
47
NABÍDKA ÚVĚROVÝCH PRODUKTŮ - ZÁKLADNÍ Kontokorenty – s různými podmínkami a cenou (Firemní kontokorent ČS, Firemní kontokorent ČS – Startovací, Kontokorent Profesionál nebo Standard) jsou schopné pokrýt základní potřeby provozního financování, čerpání i splácení se provádí automaticky prostřednictvím běţného účtu klienta. Pro nízké limity je charakteristické, ţe se poskytuje bez zajištění, u vyšších částek je pak vyţadována blankosměnka bez avalu a s avalem Provozní úvěry – v České spořitelně jsou zaměřeny na nákup zásob, na mzdy faktury či další pokrytí dalších nákladů. Zajištění limitů záleţí na výši úvěrové angaţovanosti. Investiční úvěry – s doloţením nebo bez dokládání účelu (Firemní úvěr ČS, Investiční úvěr 5PLUS, Investiční úvěr, Profesionál), slouţí nejen k investičním účelům ale také na provoz, záleţí na zvoleném produktu. Zajištění je provedeno směnkou nebo individuálně podle předmětu financování.
NABÍDKA ÚVĚROVÝCH PRODUKTŮ - ROZŠÍŘENÁ Provozní financování – pro plynulý chod firmy banka vyuţívá produktů šitých na míru a vycházející z kontokorentního úvěru, provozního úvěru a faktoringu. Financování investic – zajišťuje Česká spořitelna svým klientům pomocí individuálních investičních úvěrů, leasingů a spolupráce s Evropskou Investiční bankou. Individuální nabídka je vytvořena na základě dodaných dat o klientovi, na jejichţ základě je klientovi nabídnut produkt s danou cenou (úrokem, poplatky,…), zajištěním a smluvními podmínkami. Ostatní – Trade&Export Finance, Projektové financování, Cross Border loan, Emise dluhopisů, Strukturované financování - jedná se o produkty, kterými lze financovat technologické a jiné vybavení, postupování pohledávek, bankovních záruk a akreditivů apod. k zajištění je vyuţíváno všech dostupných zajišťovacích instrumentů, jako například zástavní právo k movitým či nemovitým věcem, bankovních záruk, ručení osob, směnek, cenných papírů apod. 48
PŘÍPADOVÁ STUDIE Povolené přečerpání na 100 000,- Kč -
Věk ţadatele nad 18 let, do cca 65 let
-
základní podmínkou je zřízení běţného účtu v České spořitelně
-
nutnost doloţit Výpis z ţivnostenského rejstříku, ověřenou kopii daňového přiznání minimálně za poslední 2 účetní období, výpisy za posledních 12 měsíců z podnikatelského účtu v jiné bance, doklad o zaplacení daně z příjmu za uplynulý rok, 2 doklady totoţnosti jednající osoby
-
schválená částka 80 000,- Kč, úroková sazba 16,5 % p. a., měsíční poplatek 100,-, poplatek za zřízení 0,- Kč, úvěr je bez zajištění.
Firemní úvěr ČS na 300 000,- Kč -
FOP nad 18 let, do cca 65 let
-
základní podmínkou je zřízení podnikatelského účtu v ČS
-
nutnost doloţit Výpis z ţivnostenského rejstříku, ověřenou kopii daňového přiznání minimálně za poslední 2 účetní období, výpisy za posledních 12 měsíců z podnikatelského účtu v jiné bance
-
schválená částka 300 000,- Kč, úroková sazba 13,5 % p. a., fixní úroková sazba na celou dobu, měsíční poplatek 300,-, poplatek za zřízení 1 800,-Kč, úvěr je zajištěn směnkou bez avalu.
Schválení výjimek -
Česká spořitelna má moţnost schválit výjimky, které umoţní v případě nabídky konkurence jejich sníţení a být tak konkurenceschopná. Zde pak záleţí nejen na parametrech klienta, ale také na firemním poradci, který si na moţných výjimkách trvá a schvalovatel je takto schválí.
49
Návštěva pobočky (Štefánikova, Praha 5) -
Pobočka je dobře dostupná v nákupním centru, nevýhodou je mnoţství klientů čekajících na obslouţení. Při hledání firemního pracovníka je značení velmi nepřehledné a odkazuje do jiných pater budovy, kde řeší spíše velké firmy a úvěry šité na míru. Čekání na volnou přepáţku zabralo 15 min, 5 minut navíc bylo potřeba se vrátit ze špatných pater zpět do haly. Pracovnice na přepáţce neměla potřebné informace a často telefonovala kolegům pro zjištění dané informace. Předběţnou kalkulaci limitu provedla v počítači. Zpracování kontokorentního úvěru zvládla pracovnice České spořitelny sama. Řešení investičního úvěru jiţ řešil pracovník v patře, kde vše jiţ proběhlo hladce.
-
Schválení a podpis smlouvy byl moţné do následujícího dne, od podání ţádosti.
Internet -
Stránky jsou přehledné, podnikatel najde informace k úvěrům velice rychle. Nicméně jejich obsah je velice skromný. Z informací nelze zjistit nic konkrétního a neexistuje také ţádná kalkulačka, která by slouţila k výpočtu limitu a úrokové sazbě. Klient se nevyhne opakované návštěvě banky, aby doloţil všechny potřebné dokumenty.
3.2.3. Komerční banka, a.s. 52 Komerční banka (dále „KB“) byla zaloţena v roce 1990 jako státní instituce. Transformací v roce 1992 se stala akciovou společností. Banka Société Générale odkoupila v KB státní podíl ve výši 60% v roce 2001. Od této chvíle zaměřovala své aktivity směrem k individuálním zákazníkům, mezi něţ patří také podnikatelé. Retailové aktivity pak KB posílila nákupem 60% podílu v Modré pyramidě. V roce 2010 pak došlo k fúzi s Komerční
52
Komerční banka [online]. 2013 [cit. 2013-01-15]. Úvodní stránka. Dostupné z: http://www.kb.cz
50
bankou Bratislava a banka tak pokračuje v aktivitách také na Slovensku prostřednictvím své pobočky. Komerční banka, a.s. je mateřskou společností Skupiny KB, a patří do mezinárodní skupiny Société Générale. Jedná se o univerzální banku nabízející širokou škálu sluţeb v oblasti bankovnictví retailového, podnikatelského a investičního. Finanční skupina Komerční banky nabízí dále sluţby penzijního připojištění, stavebního spoření, faktoring, spotřebitelské úvěry a pojištění, které jsou klientům dostupné prostřednictvím sítě poboček KB, přímého bankovnictví a vlastní distribuční sítě.
NABÍDKA ÚVĚROVÝCH PRODUKTŮ - ZÁKLADNÍ Povolené přečerpání účtu – provozní financování, poskytuje se v USD, EUR a CHF, čerpání i splácení se provádí automaticky prostřednictvím běţného účtu klienta. Nový klient musí vţdy sepsat blakosměnku s avalem a doloţit účetní výkazy, moţnost nepřetrţitého čerpání po dobu 180 dnů Kreditní karta – provozní financování, jen v CZK, moţnost vyuţít bezúročného období aţ do 45 dní. Zajištění u tohoto produktu není ţádné. Investiční financování – Profi úvěr, Profi úvěr FIX, Podnikatelské provozní a investiční úvěry, jedná se o provozní nebo investiční financování podnikatelských potřeba klienta, moţnost čerpat jednorázově nebo postupně, variabilita v typech úrokové sazby, ve splácení – jednorázové, měsíční apod. Moţnosti zajištění jsou blankosměnka, ručení, zástavní právo k věcem movitým, nemovitým či k pohledávce.
51
NABÍDKA ÚVĚROVÝCH PRODUKTŮ - ROZŠÍŘENÁ Provozní financování – kontokorentní úvěr, provozní úvěr Účelové financování – je prováděno širokou škálou produktů připravených individuálně na míru a vyuţívajíc rozdílného úročení, výpočtu sazby, zajištění apod. Jedná se o produkty, kterými lze financovat nemovitosti (nákup/rekonstrukce), technologické a jiné vybavení, postupování pohledávek, bankovních záruk a akreditivů, dále úvěry pro bytová druţstva a úvěry ze zdrojů evropských a jiných fondů apod. k zajištění je vyuţíváno všech dostupných zajišťovacích instrumentů, jako například zástavní právo k movitým či nemovitým věcem, bankovních záruk, ručení osob, směnek, cenných papírů apod.
PŘÍPADOVÁ STUDIE Kontokorentní úvěr na dobu neurčitou na 100 000,- Kč -
Fyzická osoba nad 18 let aţ do cca 60 let
-
základní podmínkou je zřízení podnikatelského účtu v KB
-
nutnost doloţit Výpis z ţivnostenského rejstříku, ověřenou kopii daňového přiznání minimálně za poslední ucelené účetní období, výpisy za posledních 3-6 měsíců z podnikatelského účtu v jiné bance, doklad totoţnosti jednající osoby
-
schválená částka 100 000,- Kč, úroková sazba 14,0 % p. a., měsíční poplatek 200,-, poplatek za zřízení 0,-Kč, úvěr je bez zajištění.
PROFI úvěr FIX na 300 000,- Kč -
věk ţadatele nad 18 let do cca 60 let
-
základní podmínkou je zřízení podnikatelského účtu v KB
-
nutnost doloţit Výpis z ţivnostenského rejstříku, ověřenou kopii daňového přiznání minimálně za poslední 2 účetní období, výpisy za posledních 3 měsíce z podnikatelského účtu v jiné bance
52
-
schválená částka 300 000,- Kč, úroková sazba 12,6 % p. a., fixní úroková sazba na celou dobu, měsíční poplatek 200,-, poplatek za zřízení 0,-Kč, úvěr je zajištěn blankosměnkou s avalem manžela.
Schválení výjimek -
banka KB má moţnost schválit výjimky, které umoţní v případě nabídky konkurence jejich sníţení a být tak konkurenceschopná. Výjimky jsou parametrizované a přesně dané dle pozice.
Návštěva pobočky (Štefánikova, Praha 5) -
pobočka působí konzervativně, trochu smutně. V době návštěvy nebylo v hale moc klientů. Pozitivní byla tedy krátká čekací doba. Pracovníci na přepáţce neposkytli poţadované informace, neměli k dispozici ani předběţné kalkulačky k výpočtu. Převedením do Specializované obsluhy došlo jiţ k obchodnímu rozhovoru. Nevýhodou je nemoţnost při dodání všech podkladů na první schůzce podepsat tentýţ den smlouvu (ani k provoznímu úvěru).
-
Všichni pracovníci byli vstřícní a ochotní
Internet -
Stránky banky jsou přehledné, ceníky se však otevírají ve stejném okně jako základní informace a nelze se překliknout zpět. To je veliké mínus v dohledávání informací.
-
Provozní a investiční úvěry jsou přehledně rozepsány, není však hned patrné z názvu, jaký typ investičního úvěru lze daným produktem financovat. Není zde ani ţádná kalkulačka pro předběţný výpočet.
3.2.4. Zhodnocení nabídky podnikatelských úvěrů bank Ke zhodnocení úvěrové nabídky bank lze vyuţít různé srovnávací metody. Jednoduchou metodou porovnání můţe být raiting, který srovnává data pouze podle jednoho kritéria nebo lze zvolit Bodovací metodu, která zohledňuje více porovnávacích kritérií. Pro účely této 53
diplomové práce však není zapotřebí pro zhodnocení nabídky vyuţívat výše popsané metody. Je to dáno tím, ţe preference ţadatelů o úvěr mohou být zcela odlišné. Srovnání bude tedy provedeno komparativně v oblastech, které by ţadatele pravděpodobně zajímaly, a to jsou úroky a poplatky bank, moţnosti sjednat slevu, přístup a znalost produktů zaměstnanců bank, dostupnost informací (především internet) a celkový dojem z prodejní schůzky. Příloha č. 3 zaznamenává přehledně všechna získaná data k úvěrům. PRODUKTOVÉ SROVNÁNÍ Na úvěrovém trhu neexistuje unifikovaný produkt, který by měl naprosto stejné parametry. Jak jsem jiţ uvedla výše, klienti spadající do sektoru Základní obsluhy mají k dispozici v drtivé většině parametrizované produkty. Na základě dodaných finančních dat banka ČSOB a ČS sníţila poţadovaný limit kontokorentu pod 100 000,-Kč. Všechny vybrané banky účtují svým klientům poplatek za vedení úvěrového účtu. Nejdraţší jej má KB, která poţaduje 200,Kč měsíčně. Za posouzení ţádosti o provozní úvěr banky neúčtují poplatek ţádný. Nejniţší úrokovou sazbu nabídla Komerční banka ve výši 14,0 %. Bez vyuţití výjimek bych se tedy jako klient rozhodovala mezi niţším schváleným limitem v ČSOB, vyšší úrokovou sazbou, ale niţším poplatkem a produktem v Komerční bance. Zde by záleţeno na odhadu průměrné výše čerpaného limitu k danému měsíčnímu poplatku. Ţádná z bank nepoţadovala zajištění. Graf 1: Provozní financování (vlevo limit v Kč, vpravo úroková sazba v %) 120,000 100,000
20 14.5
16.5
14.0
80,000 60,000 40,000
5.5
5.3
15
schválený limit
10
úroková sazba
5
úroková sazba výjimka
6.3
20,000 0
0 ČSOB
KB
ČS
Vlastní zdroj
U investičního úvěru banky vyţadují poplatek za zřízení a vyţadují zajištění formou směnky. Poplatek za zřízení je stanoven procentuelně, výjimkou byl konkrétní investiční úvěr 54
v Komerční bance, kde činil 0 Kč. Při porovnání dalších vybraných ukazatelů bych si jako klient vybrala investiční úvěr v ČSOB, která sice má nejdraţší poplatek za zřízení, ale má nejniţší úrokovou sazbu ve výši 5,9 % p. a. s měsíčním poplatkem 200 Kč.V případě, kdy klient poţaduje mimořádnou splátku, největší poplatek zaplatí v ČSOB ve výši 2 %, min. 5000,- Kč a nejméně v České spořitelně. Graf 2: Investiční financování (vlevo měsíční poplatek v Kč, vpravo úroková sazba v %) 350 300 250 200 150
11.9
12.6
15
13.5
měsíční poplatek
8.9
10
5.9
úroková sazba
7.0 5
100 50 0
úroková sazba výjimka
0 ČSOB
KB
ČS
Vlastní zdroj OBCHODNÍ SCHŮZKA Návštěva poboček byla neohlášena, dala se tedy předpokládat určitá doba čekání, v konkrétních případech nebyla delší neţ 10 minut. U všech bank byla moţnost se objednat dopředu s konkrétním pracovníkem. Podat správné informace a zpracovat provozní úvěr uměli na retailové pobočce jen v ČSOB. Jinde byli pracovníci špatně zaškoleni anebo neznali problematiků vůbec. Vysvětluji si to segmentací pracovníků, kde pracovníci na retailových pobočkách nejsou zaškoleni na prodej úvěrových produktů podnikatelů. Pracovník, který byl určen jako specialista na úvěrové produkty pro podnikatele, pak vykazoval u KB a ČS jiţ dostatečné znalosti. Celkový přístup pracovníků bank je profesionální a příjemný. Neshledala jsem zde ţádné negativní reakce. VÝJIMKY A INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP Zvláštní přístup mají banky k výjimkám. Jejich aplikace je vyuţívaná aţ po předloţení konkurenční nabídky. Výše slevy je ovlivněna celkovou bonitou klienta a omezeným rozpočtem pobočky. Musím říci, ţe po aplikování výjimek mě celkový výsledek docela 55
překvapil. Rozdíly v úrokových sazbách jsou aţ desetiprocentní, z měsíčního poplatku jsou schopny banky upustit aţ na jeden rok. Provozní úvěr se tak pohyboval mezi 5 - 6 % a investiční úvěr mezi 6 – 9 % p. a. Moţné jsou také výjimky na poplatek za mimořádnou splátku, kde ČS a KB jsou schopné zajistit splátku bez poplatku. Smluvní podmínky aţ na některé výjimky nešlo změnit či zcela vypustit. DOSTUPNOST INFORMACÍ – INTERNET Na webových stránkách lze u všech bank rychle a přehledně najít informace zaměřující se na podnikatele a jejich financování. Jejich obsah a kvalita však není stejná. Největší nedostatek vidím v absenci kalkulačky, kde by si klient mohl spočítat cenu, zda vůbec dosahuje na limit, popřípadě další podmínky. Vzhledem k této nedostatečnosti bych očekávala, ţe budou jednotlivé úvěrové produkty dobře rozepsány, aby si klient mohl udělat představu o daném produktu, jeho ceně a především podmínek poskytnutí a náleţitosti k ţádosti. Komerční banka a ČSOB popisují produkty detailně, v ceníku lze dohledat vyhlašovanou sazbu. Česká spořitelna však na svých stránkách uvádí velice obecné popisy produktů, kde chybí také, jaké doklady má klient s sebou přinést. Nevyhnete se tedy druhé schůzce. Graf 3: Srovnání bank na bodové škále 1-5 (5 nejlepší) 6 5 4 3
ČSOB
2
KB ČS
1 0 úrokovásazba měsíční po slevě poplatek po slevě
dostupnost informací internet
znalost produktu zaměstnanci
Vlastní zdroj
56
rychlost zpracování
celkový dojem
ZÁKLADNÍ POSTŘEHY - rozdíly v úrokových sazbách při aplikaci výjimek jsou aţ desetiprocentní - moţnosti úvěru bez poplatku za vedení úvěrového účtu jsou moţné na výjimku - neexistence kalkulaček na webových stránkách nutí klienty navštívit pobočku - k úvěrovému účtu musí být veden v dané bance účet běţný - mimořádné splátky u investičního úvěru jsou moţné vţdy s poplatkem, výjimka bez poplatku moţná dle schválení- nemoţnost klientů spadajících do segmentu Základní obsluhy získat produkt šitý na míru
VÝZKUM AMSP ČR Zde je příhodné zmínit dílčí výsledky výzkumu Asociace malých a středních podniků a ţivnostníku ČR (AMSP ČR). Tento výzkum proběhl v květnu loňského roku a uvádí také výsledky z oblasti úvěrů. Výsledky průzkumu říkají, ţe výběr úvěru nejčastěji závisí na úrokové sazbě (80 %), dalším parametrem je pak výše poplatků, jednoduchost a rychlost vyřízení. Přes polovinu dotázaných uvedlo, ţe plánuje investice do podnikání, především do technologií a distribuce. Třetina bude řešit investice do nemovitostí. Téměř 3/4 jich pak tuto investici zaplatí ze svých zdrojů. Investiční úvěr by vyuţilo 36 % firem a provozní úvěr 62 % respondentů. Ve srovnání s podniky bez zkušenosti s podnikatelským úvěrem by ty společnosti, které s ním jiţ zkušenost mají, jako formu komunikace s bankou více preferovaly osobní návštěvu na pobočce a firemního bankéře, naopak internetovou komunikaci statisticky významně více volily podniky bez zkušeností s úvěrem.
3.3. Oblasti podnikání s omezeným úvěrováním Úvěrové politiky bank vymezují pravidla pro realizování činnosti, s nimiţ je v největší míře spojeno úvěrové a reputační riziko. Cílem těchto činností je přispívat k naplňování celkové strategie bank. Mezi zmiňovaná pravidla mimo jiné také patří nepovolené činnosti či sektory podnikání nebo odvětví, sektory podnikání či činnosti. 57
Historie finanční krize, popsána v první kapitole, uvádí několik rizikových sektorů, které se podílely na vzniku krize, anebo které krizí velice utrpěly. Je zajímavé posoudit, jak banky k těmto oblastem přistupují, zdali je mají začleněny mezi úvěrované oblasti, nebo je financují omezeně (např. speciální oddělení či vysoká schvalovací úroveň) nebo je mají zařazené do sektoru neúvěrovatelné/zakázané. Dotázáním se pracovníků bank vznikl seznam oblastí a činností v podnikání, které banky úvěrují omezeně nebo je daný sektor zakázaný. Celkový přehled je k nahlédnutí v Příloze č 4. Z ní je patrné, ţe banky nefinancují podniky, které spadají do kategorie: zbrojní průmysl, výbušniny, politické strany, hazardní průmysl, vývoj softwaru, syndikované úvěry, a dále pak podnikatelské činnosti, které by mohly pro banky znamenat reputační a ekologické riziko. Z oblastí, které jsou často zmiňované v období krize, banky opravdu obezřetně úvěrují stavební odvětví, internetové společnosti a nemovitosti.
3.4. Zhodnocení poptávky po úvěrech v době krize - vlastní marketingový průzkum K objektivnímu posouzení vývoje nabídky a poptávky po úvěrech byl vytvořen dotazník pro respondenty z řad podnikatelů, kteří během období krize ţádali banku o úvěr (2008-2012). Tato potřeba vznikla také ze skutečnosti, ţe statistiky disponují časovými řadami k předem určeným účelům, a tudíţ z nich nelze vyčíst řadu dalších zajímavých skutečností. Především z nich není patrné, kolik z posuzovaných ţádostí banky zamítly, jaký byl hlavní důvod zamítnutí, preference klientů, kolik úvěrových produktů spadá na jednoho klienta, aj.
58
Dotazníkového šetření53 se zúčastnilo celkem 308 respondentů. Dotazovány byly právnické osoby (PO) a fyzické osoby podnikatelé (FOP) se sídlem či provozovnou převáţně v Praze, popřípadě středních Čechách, ţádající banku o provozní či investiční úvěr (Příloha č. 5). Z celkového počtu bylo FOP 61% a PO 39%. Převáţná většina z nich má do 5 zaměstnanců (80%) a převáţně se jednalo o firmy podnikající déle neţ 5 let. 13% z dotázaných podnikalo kratší dobu. Vyjmenované obory podnikání v dotazníku byly vybrány tak, aby bylo moţné posoudit rizikové sektory, které sehrály v počátcích krize významnou roli a které na ni reagovaly citlivě. Největší procento bylo zastoupeno klienty podnikající v oblasti obchodu (19 %), dále řemesel (17 %), sluţeb (14 %). Stavebnictví bylo zastoupeno 10%, vývoj softwaru 4 %, internetové společnosti 3 % a nemovitosti 5 %. Většina podnikatelů preferovala od počátku krize úvěr na pokrytí provozních potřeb. Průměrně se jednalo o 91 % respondentů. Zbývající část pak poţadovala investiční úvěr. Největší procento zamítnutých ţádostí je v roce 2008, kdy schválením neprošlo celkem 56 % ţádostí. Poměr jejich zamítnutí se pak postupně sniţoval aţ k 24 % v roce 2012. Poptávka po investičních úvěrech stoupla v roce 2009 (11 %) a po pětiprocentním propadu se opět pomalu zvyšovala aţ k osmi procentům v roce 2012. Zvýšení počtu schválených ţádostí z 56 % v roce 2009 na 73 % je moţné vysvětlit sníţením poptávky po investičním úvěrování a zvýšením poptávky po provozních úvěrech (93 %). Obecně je pro firmy jednodušší získat provozní úvěr, který je zaměřen převáţně na schopnosti průběţného splácení, tudíţ na obchodním obratu, neţli na hospodářském výsledku. V době podání ţádosti o úvěr uvedlo 84 % respondentů, ţe obchodní majetek firmy, či vlastní kapitál, byl kladný. Řada bank řeší záporný vlastní kapitál firem trojstrannou smlouvou o podřízení vkladu společníka. Tím firmy získají lepší kreditabilitu a jsou lépe úvěrovatelné. Nejvyšší procento respondentů vykazovalo dílčí základ z podnikání, popř. hospodářský výsledek, do 300 000 Kč a obchodní obraty se nejvíce pohybovaly mezi 1 - 5 mil. Kč (43 %).
53
elektronický dotazník zaslaný emailem, papírová forma osobní schůzkou a telefonicky
59
Podrobnější důvody zamítnutí se dají shrnout do následujících oblastí: aktuální debet (nepovolený debet na běţném účtu), nový podnik (firma je v podnikání nová nebo krátký čas), věk podnikatele (věk podnikatele je nad stanoveným maximem pro úvěrování), záznamy v registru (staré/nové záznamy v registru, zpoţděné splátky, niţší splátky neţ stanovené), platební kapacita (nedostatečná finanční data na splácení daného úvěru, vysoký poţadovaný limit), vysoká rizikovost (zamítnutí z důvodu neslučitelného oboru podnikání, sníţení počtu odběratelů, zvýšení nákladů, sníţení obratu na účtu, zhoršující se podmínky v sektoru či jiné uvedené změny v podnikání, které mohou mít za následek zvýšení rizika úvěrování), finanční situace (všechny formy špatných výsledků v daňovém přiznání), ostatní (jinde nezařazené). Nejvyšší počet zamítnutých ţádostí mají důvody, kde lze firmy charakterizovat za vysoce rizikové. I přes jejich klesající tendenci, kdy v roce 2008 bylo s tímto důvodem zamítnuto přes 44 % poţadavků aţ k roku 2012 se 22 %, je to stále nejpočetnější důvod zamítnutí. Mezi další početný důvod patří platební kapacita a finanční situace podniku. Bez udání důvodu bylo zamítnuto průměrně 15 % ţádostí. Tento důvod se také od roku 2008 neustále zvyšoval.
Obecně lze ze získaných dat říci, ţe největší poţadavek v době krize byl na úvěr v podobě provozního financování. Jednalo se převáţně o podniky s delší podnikatelskou historií. Celkově bankami kalkulovaná rizikovost firem byla postupně v průběhu let sniţována, avšak zůstala mezi hlavními důvody zamítnutí ţádostí, spolu s platební kapacitou a finanční situací klienta.
3.5. Statistická analýza trhu podnikatelských úvěrů Primární rozklíčování trhu podnikatelských úvěrů lze provést aţ analýzou časových řad. Zde vidíme trendové linie, posloupnosti a zákonitosti, se kterýma pak mohou dále pracovat ekonomové, bankovní specialisté a řada dalších. Data se dají vyuţít ke strategickému řízení pohledávek z úvěrů, ke tvorbě úvěrového produktu, apod.
60
Jedním ze zdrojů statistických jsou časové řady systému ARAD, zveřejněné na stránkách České národní banky. Ty jsou pouţity v následujících analýzách. Časové řady většinou zachycují jiţ rok 2005 k moţnému porovnání trendu před krizí a v době krize. Období jsou kvartální, přehlednost vývoje doplňují grafy. Poměrná
část
celkového
objemu
úvěrů
patří
Měnovým
finančním
institucím.
Zprostředkovatelé finančních aktiv mají asi 4,5 krát menší objemy. Vzhledem k odlišnému vykazování jsou tedy tyto dvě oblasti rozděleny do dvou kapitol a analyzovány odděleně. Graf 4 přehledně ukazuje, ţe úvěrová krize přišla do podnikatelského sektoru v druhé polovině roku 2008. Do tohoto roku objemy poskytovaných půjček měly růstový trend. Ke konci roku 2008 činily objemy úvěrů nefinančním podnikům a podnikatelům u Měnových finančních institucí a Zprostředkovatelů finančních aktiv 1,15 bilionů korun. Během následujícího roku a půl tento trh klesal o jedno aţ dvě procenta. Počátek roku 2011 jako by zaznamenal dobré zprávy a objemy opět rostly s indexem 1,6 %. Rok 2012 oproti tomu spíše stagnuje v celkové výši objemu 1,16 biliónu Kč. Jak vidíme, oproti počátku krize došlo k nárůstu "jen" o 2,7 miliard Kč (za 4 roky), coţ pro srovnání za tři roky do počátku krize byl nárůst o 400 miliard Kč v objemu úvěrů. Graf 4: Úvěry měnových finančních institucí (MFI) a půjčky zprostředkovatelů finančních aktiv (ZFA) nefinančním podnikům a domácnostem - ostatní (v mil. Kč)
MFI úvěry
ZFA půjčky
12/12
9/12
6/12
3/12
12/11
9/11
6/11
3/11
12/10
9/10
6/10
3/10
12/09
9/09
6/09
3/09
12/08
9/08
6/08
3/08
12/07
9/07
6/07
3/07
1,200,000.0 1,000,000.0 800,000.0 600,000.0 400,000.0 200,000.0 0.0
MFI a ZFA celkem
Poznámka: Půjčky nefinančním podnikům – půjčky poskytnuté subjektům náležejícím do sektoru nefinančních podniků, Půjčky domácnostem ostatní – ostatní půjčky domácnostem nezařazené jinde, zejména půjčky poskytnuté OSVČ pro podnikatelské účely. Zdroj: ČNB, vlastní zpracování.
61
3.5.1. Statistická analýza měnových finančních institucí MFI Jak bylo jiţ zmíněno dříve, do MFI spadá, centrální banka (CB), rezidentské banky, fondy peněţního trhu a spořitelní a úvěrová druţstva. Pro tyto instituce ustanovil Evropský systém centrálních bank ECB postupy průběţného sledování, ověřování a aktualizace jejich seznamu. Cílem je zajistit aktuální, přesný stejnorodý a stabilní seznam pro moţnosti vykazování rozvahové statistiky pro účely měnových analýz. Dle moţností jsou data MFI očištěna o data centrální banky. Pro přehlednost jsou Měnové finanční instituce a jejich analýza členěny následovně: 1. MFI - podnikatelské úvěry dle členění - stavy - podnikatelské úvěry - úrokové sazby úvěrů a vkladů 2. BANKY - podnikatelské úvěry - podnikatelské úvěry - časové hledisko CZK/cizí měna - podnikatelské úvěry - v selhání - podnikatelské úvěry - podle odvětví (CZ-NACE) MFI - PODNIKATELSKÉ ÚVĚRY DLE ČLENĚNÍ - STAVY Ke dni 31. 12. 2012 Měnové finanční instituce disponují objemem úvěrů podnikatelského sektoru celkem (nefinanční podniky a OSVČ) ve výši 973 mld. Tento sektor zaznamenal v průběhu roku 2009 jistou míru stagnace. Bliţším rozklíčováním dat však můţeme říci, ţe vývoj průměrného nárůstu objemů úvěrů byl rozdílný v sektoru nefinančních podniků a OSVČ. Sektor OSVČ, který je nyní asi 6x menší objemem, zaznamenal v době nástupu krize silný růst (kvartální index 5,91 %) aţ do poloviny roku 2009, kde se zpomalil na roční klouzavý pololetní růst 2,47 %. Naproti tomu výše uvedené výkyvy způsobil sektor nefinančních podniků, který na konci roku 2008 klesal, mírné zvýšení je patrné v polovině 2011, ale rok 2012 osciluje průměrně více méně kolem nuly. Více viz Graf 5.
62
Graf 5: Úvěry MFI podnikům (vlevo) a OSVČ (vpravo) členěné dle splatnosti (v mil. Kč) 900,000 800,000 700,000 600,000 500,000 400,000 300,000 200,000 100,000 0
140,000 120,000 100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 12/05 3/06 6/06 9/06 12/06 3/07 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 6/09 9/09 12/09 3/10 6/10 9/10 12/10 3/11 6/11 9/11 12/11 3/12 6/12 9/12 12/12
0
OSVČ - do 1 roku OSVČ - nad 5 let Nefinanční podniky - od 1 roku do 5 let Nefinanční podniky - celkem
OSVČ - od 1 roku do 5 let Nefinanční podniky - do 1 roku Nefinanční podniky - nad 5 let
Zdroj: ČNB, vlastní zpracování, data k grafu viz Příloha č. 6.
Graf 6, který je přehlednější, ukazuje, ţe objemy úvěrů jsou nejvyšší s původní dobou splatnosti nad 5 let. Druhé nejvyšší objemy jsou v úvěrech do jednoho roku. Obecně lze také říci, ţe největší růst objemu je zaznamenán právě u úvěrů nad 5 let. Graf 6: Úvěry MFI nefinanční podniky vlevo a OSVČ vpravo 15,261
Nefinanční podniky do 1 roku 262,142 424,737 153 755
OSVČ - do 1 roku
9,060
Nefinanční podniky od 1 roku do 5 let
108,864
Nefinanční podniky nad 5 let
OSVČ - od 1 roku do 5 let OSVČ - nad 5 let
Zdroj: ČNB, vlastní zpracování
63
MFI - PODNIKATELSKÉ ÚVĚRY - ÚROKOVÉ SAZBY ÚVĚRŮ A VKLADŮ Krize s sebou přinesla kromě poklesu objemu úvěrů také pokles úrokových sazeb. Vzhledem k tomu, ţe Česká národní banka neustále reviduje statistické záznamy a vznikají nové nároky na jejich obsahy, jsou některá data mladšího vydání a tudíţ je nelze porovnat v delším časovém horizontu. Graf 7 ukazuje, jak se vyvíjely úrokové sazby úvěrů, které poskytly Měnové finanční instituce nefinančním podnikům. V porovnání k nim je zde uveden také pohyb úrokových sazeb vkladů spořících a termínových účtů. Nejvyšší úrokové sazby splátkových úvěrů jsou patrné v roce 2008, kde činily aţ 5,24 %. Od té doby klesaly aţ k současným 2,61 %. Mezi nejdraţší úvěry patří úvěry do 7,5 mil. Kč, jejich sazba se v roce 2012 pohybovala mezi 4 - 5 %, coţ je asi jednou tolik neţ úvěrů mezi 7,5 - 30 mil. Kč. Ze statistických dat také vyplývá skutečnost, ţe u úvěrů bez rozdělení podle jejich objemů jsou nejniţší úrokové sazby u floating a fixace sazby do 1 roku. Graf 7: MFI - Úrokové sazby úvěrů a vkladů poskytnutých bankami nefinančním podnikům (v %)
6.00 5.00 4.00 3.00 2.00 1.00
Splátkové úvěry celkem
do 7,5 mil. CZK
7,5 - 30 mil. CZK
KTK, KK, revolving
VKLADY s dohodnutou splatností
VKLADY s výpovědní lhůtou
Graf obsahuje Úrokové sazby MFI
12/12
9/12
6/12
3/12
12/11
9/11
6/11
3/11
12/10
9/10
6/10
3/10
12/09
9/09
6/09
3/09
12/08
9/08
6/08
3/08
12/07
9/07
6/07
3/07
12/06
0.00
- nové obchody v oblasti vkladů a úvěrů (Úrokové sazby
korunových úvěrů a vkladů poskytnutých bankami nefinančním podnikům v ČR a úrokové sazby korunových vkladů přijatých bankami od rezidentů ČR). Položka Splátkové úvěry celkem zahrnuje úvěry celkem bez kontokorentů, revolvingových úvěrů a pohledávek z kreditních karet. Zdroj: ČNB, vlastní zpracování
64
BANKY - PODNIKATELSKÉ ÚVĚRY 54 Banky zaujímají velice významnou pozici na trhu s úvěrovými produkt pro nefinanční podniky a ţivnostníky. Z celkového mnoţství poskytnutých úvěrů těmto subjektům MFI zabírají téměř 90 % banky. Přesněji je to 871 mld. Kč v objemech úvěrů. Nefinanční podniky vč. ostatních institucí zabírají z celkového objemu úvěrů podnikům, vládám a finančním a jiným institucím přes 3/4 procenta, názorně to ukazuje Graf 8. Graf 8: Klientské úvěry v bankách podle sektorového hlediska 4Q/2012 v mil. Kč (Kč+cizí měna) 61,502
2,294
Nefinanční podniky
116 363 Domácnosti - ţivnosti 51,117
Ostatní domácnosti - SVJ
36 131 Finanční instituce 835,415
Vládní instituce Neziskové instituce
Zdroj: ČNB, vlastní zpracování
Vývoj objemů úvěrů obchodním společnostem55 a ţivnostníkům rezidentům zachycuje Graf 9. Zde jsou patrné rozdíly v jejich vývoji. Úvěry ţivnostníků sice tvoří jen nepatrnou část těchto úvěrů, nicméně jejich trend je od konce roku 2009 jen klesající. Počátky krize se projevily jen určitou stagnací aţ do konce roku 2009. Vrchol osciloval rok a půl kolem 42 a 43 miliardami Kč objemu úvěrů. Naproti tomu úvěry obchodním společnostem, jejichţ objemy na konci roku činí 570 mld., měly před obdobím krize vyšší kvartální nárůsty neţ
54
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Metodický list, Úvěry klientské [online]. 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/tuvob_cs.pdf 55
nefinanční podniky soukromé národní
65
úvěry ţivnostníkům, ale také byly citlivější na krizi. Svůj vrchol v podobě 591 mld. dosáhly za 3Q roku 2008 a do konce roku 2012 jej ještě nepřekonaly. Nejniţší objemy byly poskytnuté ve výši 514 mld. ve 1Q roku 2010. Pozvolný vzestup se však na konci roku 2012 zastavil. Bude se jednat o známé W? Graf 9: Srovnání objemů úvěrů nefinančním podnikům a ţivnostníkům (v mil. Kč) a jejich kvartální indexy (v %) (Kč+cizí měna) 700,000
8.00 6.00
600,000
4.00
500,000
2.00 0.00
400,000
-2.00 -4.00 03/06 06/06 09/06 12/06 03/07 06/07 09/07 12/07 03/08 06/08 09/08 12/08 03/09 06/09 09/09 12/09 03/10 06/10 09/10 12/10 03/11 06/11 09/11 12/11 03/12 06/12 09/12 12/12
300,000
1100200 - Nefinanční podniky soukromé národní index - nefinanční podniky
Domácnosti - ţivnosti index - domácnosti ţivnosti
Zdroj: ČNB, vlastní zpracování
Nefinanční podniky celkem měly podobný růst jako nefinanční podniky soukromé národní. Jejich růst se zastavil na 848 mld. Kč na konci 4Q 2008, klesl aţ na 769 mld. ve 3Q 2010 a jejich růst také nepřekonal na konci roku 2012 svůj vrchol (835 mld. Kč 4Q 2012). Je zajímavé, ţe také rozdílný vývoj najdeme u úvěrů pro nerezidenty v oblasti nefinančních podniků a domácností. Od konce roku tento sektor rychle rostl a to aţ do 1Q roku 2009, kde zaznamenal výkyvy, nicméně jiţ v roce 2010 překonala svůj vrchol 102 mld. a skokově roste aţ do konce roku 2012, kde zaznamenal také pokles. Svůj nejvyšší vrchol v 2Q 2012 má ve výši 161 mld. Kč objemu úvěrů.
66
BANKY - PODNIKATELSKÉ ÚVĚRY - ČASOVÉ HLEDISKO CZK/CIZÍ MĚNA Sníţil se na počátku finanční krize objem úvěrů v cizí měně v bankovním sektoru?56 Tuto otázku můţe zodpovědět Graf 10. Z něj je patrné, ţe výrazné změny zaznamenaly úvěry střednědobé, jejich nárůst z počátku krize (objem úvěrů v cizí měně k celkovému objemu činil do 25 %) se zvýšil na 36 % v posledním kvartálu loňského roku. Dlouhodobé úvěry cizích měn k celkovým klesají nezávisle na krizi. Jen v jejich počátcích došlo ke zvýšení poměru o 10 %. Krátkodobé úvěry od roku 2008 si svůj poměr více méně zachovávají a oscilují mezi 15 a 20 %. Na konci roku 2008 zaznamenaly úvěry nefinančním podnikům - rezidentům v cizí měně nejvyšší objem 155 mld. a stejně jako objemy úvěrů celkem (Kč + cizí měna) od té doby poklesly o 24 mld. k polovině roku 2010 a dále pak skokově rostly přes 150 miliard ke 150 miliardám na konci roku 2012. Graf 10:
Nefinanční podniky celkem (rezidenti) - Úvěry podle časového hlediska
v procentech (Kč+cizí měna) 45.0
krátkodobé
40.0
střednědobé
35.0
dlouhodobé
30.0 25.0 20.0 15.0 10.0 11/12
7/12
3/12
11/11
7/11
3/11
11/10
7/10
3/10
11/09
7/09
3/09
11/08
7/08
3/08
11/07
7/07
3/07
11/06
7/06
3/06
11/05
7/05
3/05
5.0
Zdroj: ČNB, vlastní zpracování
56
Úvěry a pohledávky za klienty (Kč+cizí měna) - Nefinanční podniky celkem (rezidenti) - Úvěry podle
časového hlediska (Kč+cizí měna)
67
BANKY - PODNIKATELSKÉ ÚVĚRY - V SELHÁNÍ57 Česká národní banka také ve svých statistikách eviduje úvěry v selhání v bankovním sektoru. Zde můţeme porovnat úvěry v selhání v oblasti nefinančních podniků a domácností - ţivnosti (OSVČ). Hrubým odhadem podíl úvěrů v selhání je vyšší u OSVČ, kde ke konci loňského roku činila jejich výše přes 13 % z celkových úvěrů ţivnostníkům. Kdeţto u nefinančních podniků od roku 2005 nepřekročily úvěry v selhání 10 % z objemu úvěrů. Graf 11 ukazuje, jak kvartální indexy úvěrů v selhání vyskočily přes 13 % u nefinančních podniků a u ţivnosti přes 10 %. Jejich poměr však k celkovému mnoţství úvěrů spíše klesal (nefinanční podniky klesly z 5,1 % ve 4Q 2005 na 3,4 % a ţivnosti z 10,7 % na 7,8 %). Největší nárůst úvěrů v selhání lze zaznamenat do konce roku 2010, kdy růst poměrů úvěrů v selhání k celkovému objemu roste téměř o jedno procento za kvartál. Taktéţ indexy jsou zde nejvyšší. Poté dochází u nefinančních podniků k poklesu objemu úvěrů v selhání z 9 % aţ na 7,4 % za 4Q 201258. I přesto, ţe objem úvěrů ţivnostníkům od roku 2009 klesá, roste jejich objem v selhání. Poslední půlrok zaznamenal jistou stagnaci v obou sektorech, můţeme doufat, ţe ozdravný proces podnikatelského sektoru je u konce.
57
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Metodický list, Úvěry klientské [online]. 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/tuv_kl_cs.pdf 58
Vhledem ke skutečnosti, ţe ČNB neeviduje rozklad dat z oblasti nefinančních podniků v selhání na
subsegmenty (Nefinanční podniky veřejné, soukromé národní a pod zahraniční kontrolou), nelze odhadnout příčinu daného vývoje tohoto segmentu.
68
Graf 11: Klientské úvěry v selhání podle kategorizace a sektorů, jejich objemy (vlevo) a indexy kvartálních změn (vpravo) (CZK+cizí měna) 80,000
30.00 20.00 10.00 0.00 -10.00 -20.00
60,000 40,000 20,000 12/05 3/06 6/06 9/06 12/06 3/07 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 6/09 9/09 12/09 3/10 6/10 9/10 12/10 3/11 6/11 9/11 12/11 3/12 6/12 9/12 12/12
0
Nefinanční podniky - se selháním Domácnosti ţivnosti - se selháním
Poznámka k položce Nefinanční podniky - nefinanční podniky (vč. ostatních institucí). Zdroj: ČNB, vlastní zpracování
BANKY - PODNIKATELSKÉ ÚVĚRY - PODLE ODVĚTVÍ (CZ-NACE)59 Největší objem úvěrů najdeme v oblasti nemovitostí, zpracovatelského průmyslu a ve velkoobchodě a maloobchodě (od 150 do 280 mld. Kč jednotlivě). Objemy úvěrů v činnosti v oblasti nemovitosti do roku 2008 měly výraznou růstovou tendenci, kdy se v této době jejich objem zdvojnásobil. Poté došlo ke sníţení a opětovnému pozvolnému růstu. Podobný vývoj měl zpracovatelský průmysl (se stagnací v roce 2012) a profesní a vědecké činnosti (se sviţným růstovým trendem v roce 2012). Kontinuální poklesy v době krize zaznamenaly oblasti, doprava a skladování kulturní, zábavní a rekreační. Stagnaci v době krize nalezneme v oblastech stavebnictví, zemědělství. Téměř kontinuální křivku růstu od roku 2005 nalezneme v u činnosti výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla vzduchu a vody. Pro porovnání objemu úvěru a objemu úvěrů v selhání jsou vybrané oblasti, které jsou často zmiňované v období krize a které banky označují za rizikové. Graf 12 ukazuje, ţe po klesajícím trendu do doku 2008, výrazně roste objem úvěrů v selhání u oblastí ubytování,
59
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Metodický list, Úvěry klientské [online]. 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/tuvob_cs.pdf
69
stravování, pohostinství, stavebnictví, činnosti v oblasti nemovitostí (ty v roce 2012 spíše stagnují). Růstovou tendenci úvěrů v selhání v počátcích krize mají také velkoobchody a maloobchody, profesní a vědecké činnosti a kulturní a zábavní činnosti. Tyto oblasti však mají poslední dva roky poměr objemu úvěrů v selhání k celkovému objemu spíše klesající. Graf 12: Podíl úvěrech v selhání na celkových úvěrech podle odvětví (CZ-NACE) vybrané sekce (Kč+cizí měna) (v %) A. zemědělství, lesnictví, rybářství F. stavebnictví G. Velkoobchod a maloobchod; opravy a údrţba motor. vozidel I. Ubytování, stravování, pohostinství 30.0
L. činnosti v obl. nemovitostí
25.0
M,N,J. profesní, vědecké, technické, informační, komunik., administ. činn. R,S. kulturní, zábavní, rekreační činn.
20.0 15.0 10.0 5.0
3/05 6/05 9/05 12/05 3/06 6/06 9/06 12/06 3/07 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 6/09 9/09 12/09 3/10 6/10 9/10 12/10 3/11 6/11 9/11 12/11 3/12 6/12 9/12 12/12
0.0
Zdroj: ČNB, vlastní zpracování
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by si zaslouţily některé oblasti hlubší analýzu k budoucímu odhadu vývoje a moţnosti bank vyhnout se úvěrovému riziku. Jedná se o oblasti stavebnictví,
činnosti
v oblasti
nemovitostí,
a maloobchod.
70
ubytování
a stravování,
velkoobchod
3.5.2. Statistická analýza zprostředkovatelů finančních aktiv ZFA Zprostředkovatelé finančních aktiv generují 4,5 krát menší objemy úvěrů neţli měnové finanční instituce. Jejich funkce je však nepostradatelná. Vyplňují úvěrový trh variantami produktů, které v bankovním sektoru chybí nebo kde jsou poţadavky klientů nestandardní. Vzhledem k absenci svazujících regulací a nařízení se rychleji dokáţou přizpůsobit a zavést nový produkt. Tato skutečnost také přispívá k tomu, ţe analýzu lze provést jen u společností, které své data zveřejňují. Analýza statistických dat ZFA je tedy provedena z dat poskytnutých Českou leasingovou a finanční asociací60.
Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA) 61 Jedná se o zájmové sdruţení společností, převáţně dcer velkých bank nebo nadnárodních výrobních koncernů, které se zabývají úvěry a splátkovými prodeji pro domácnosti a podnikatele, finančním a operativním leasingem a faktoringem. Byla zaloţena v roce 1991 jako leasingová asociace, v dalších letech se rozšířila o členy poskytující spotřebitelské úvěrů, splátkového prodeje a faktoringu. Nyní má 50 členů. Asociace prosazuje zájmy svých členů a zároveň spolupracuje při řešení problémů odpovídajících sektorů finančního trhu. Napomáhá přípravě, výkladu a aplikaci právních předpisů. Prosazuje naplňování Etického kodexu jednání členských společností. Dále podává informace o svých členech, sbírá jejich statistická data, z nichţ pak tvoří analýzu a následně je prezentuje veřejnosti.
60
ČLFA. PRO MEDIA. Tiskové zprávy ČLFA [online]. © 2003-12 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z:
http://www.clfa.cz/index.php?textID=72 61
ČLFA. ČLFA se představuje [online]. © 2003-12 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z:
http://www.clfa.cz/index.php?textID=1
71
ČLFA hraje důleţitou roli v zastupování svých členů navenek, převáţně v nekomerčních vztazích a se zahraničními subjekty. Je členem v Evropské federace leasingových asociací, Evropské federace asociací finančních domů EU federace pro faktoring a komerční financování. Pořadí jednotlivých společností nelze jednoznačně říci. Je to dáno tím, velikost se většinou počítá podle velikosti vstupních dluhů a řada z nich se specializuje na konkrétní produkt. Tudíţ v celkových výsledcích objemů můţe být jejich význam nepatrný. Největší společností podle celkové výše vstupního dluhu při financování všech komodit a u všech produktů byl v roce 2012 CETELEM ČR s 10,3 mld. Kč, viz Tab. 2. Z této tabulky je také patrné, ţe druhé místo zaujímal ČSOB Leasing s objemem menším o 1,2 mld. Kč, v závěsu pak najdeme Home Credit, ŠkoFIN a UniCredit Leasing CZ. Tab. 2: Pořadí členských společností ČLFA podle výše vstupního dluhu při financování všech komodit a u všech finančních produktů (leasing + úvěry) v r. 2012 VSTUPNÍ DLUH v mil. Kč
NÁZEV SPOLEČNOSTI 1
CETELEM ČR, a.s.
10 365,3
2
ČSOB Leasing, a.s.
9 137,5
3
Home Credit, a.s.
8 926,8
4
ŠkoFIN s.r.o.
8 419,0
5
UniCredit Leasing CZ, a.s.
8 304,7
Zdroj: data ČLFA
Podrobnějším rozklíčováním přístupných dat lze však zjistit, ţe ze všech sledovaných produktů mají nejvyšší objemy faktoringové společnosti (Factoring ČS 47,9 mld., ČSOB Factoring 29,5 mld., Transfinance 20 mld. a Factoring KB 19,5 mld.). Tyto společnosti jiné produkty nenabízí. Vyjma nich patří mezí významné 3 hráče ČSOB Leasing se 17,5 mld., ŠkoFIN s 15,5 mld. a UniCredit Leasing s 15,5 mld. Objemy jsou sumou objemů produktů v oblasti úvěrů do nemovitostí, silničních vozidel, operativního a finančního leasingu, podnikatelských úvěrů, strojů a zařízení. (Příloha č. 7)
72
ČSOB Leasing, a.s.62 Společnost patří do skupiny ČSOB. Poskytuje zákazníkům širokou škálu produktů k financování pořízení nebo uţívání produktivního majetku (finanční a operativní leasing, releasing, full-service leasing, zákaznická úvěr apod. Její klienti jsou z řad právnických osob, fyzických osob podnikatelů i fyzických osob. ŠkoFIN s.r.o.63 ŠkoFIN patří mezi společnosti zaměřující se na financování a podporu prodeje aut. Mezi jejich produktovou nabídku patří úvěr na auto, leasing, operativní a zpětný leasing, dále pak různé druhy pojištění vozidel a doplňkové pojištění. UniCredit Leasing CZ, a.s.64 Tato společnost patří do bankovní skupiny UniCredit. Nabízí svým klientům leasingové a úvěrové produkty k financování osobních vozidel, dopravních strojů, techniky a zařízení. Mezi své klienty řadí jak fyzické osoby, tak podnikatele či městské a obecní samosprávy. Taktéţ zprostředkovává pojištění prostřednictvím své dceřiné společnosti.
Podle tiskové zprávy65 poskytli členové ČLFA klientům 118 miliard korun. Z toho bylo určeno pro financování investic a provozu podnikatelů 82,5 mld. korun. I přes přetrvávající
62
ČSOB Leasing. Profil společnosti [online]. ©2010 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z:
http://www.csobleasing.cz/cz/spolecnost/Profil 63
ŠkoFIN. O společnosti [online]. © 2010 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.skofin.cz/o-skofinu/o-
spolecnosti/ 64
UniCredit Leasing CZ. O společnosti [online]. © 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://
www.unicreditleasing.cz/o-nas 65
ČLFA. PRO MEDIA. Tiskové zprávy ČLFA [online]. © 2003-12 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z:
http://www.clfa.cz/index.php?textID=72
73
recesi rostl zájem o operativní leasing. Firmy se tak snaţí efektivněji řídit své náklady. Vzhledem k omezené státní podpoře fotovoltaiky zaznamenali členové ČLFA pokles poptávky po leasingu movitých věcí o 10,4 % (měřeno výsledy 15 největších společností. Tento vývoj byl kompenzován zvýšením objemů podnikatelských úvěrů o 6,8 %. Po hlubokém propadu na počátku recese vykázal oţivení leasing nemovitostí (růst o 14 %, souhrn pořizovacích cen: 3,1 miliardy korun). Zprostředkovatelé finančních aktiv evidují největší počet uzavřených smluv na nákup vozu. Objemem, jak bylo jiţ zmíněno výše, převyšuje faktoring, který činí téměř polovinu objemů poskytnutých prostředků patnácti největšími společnostmi, viz Graf 13. Poté následují úvěry na vozy, podnikatelské úvěry a finanční leasing. Graf 13: Objemy úvěrů podle kategorie v roce 2012 (v mil.Kč) 4,059
15,876 17,084 18,159
116,997
20,208 32,206
nemovitosti silniční vozidla nad 3,5t operativní leasing stroje a zařízení finanční leasing podnikatelské úvěry osobní, uţitková auta factoring
37,289
Zdroj: data ČLFA, vlastní zpracování
Růstový trend, který je zaznamenán u leasingových a faktoringových obchodů byl výrazně přerušen krizí v roce 2008. Nejvyšší pokles utrpěl leasing, který se k roku 2009 propadl o téměř 60 %. Výrazný růst podnikatelských úvěrů, jehoţ meziroční přírůstek od roku 2005 činil aţ 50 %, se v roce 2008 zpomalil a rostl průměrně ročně o necelé 2 %. Podle Jiřiny Tapšíkové, předsedkyní představenstva ČLFA, statistika roku 2012 potvrdila, ţe v době recese nabízí sektor ZFA specifické alternativní produkty, díky nimţ dokáţou zákazníci flexibilněji korigovat dopady recese na své hospodaření. Říká, ţe široká produktová škála členů ČLFA sehrává v restartu ekonomiky důleţitou roli, zvláště sektor malých a středních firem, které oţivují poptávku po produktech. 74
3.5.3. Shrnutí analýzy Analýza dat od roku 2005 má dvě zajímavé fáze cyklu, které výrazně odděluje příchod americké krize na evropský kontinent. Milníkem v objemu podnikatelských úvěrů, poptávky a dalších zkoumaných dat je většinou konec roku 2008. Objemy úvěrů do té doby měly růstový charakter, který se právě v tomto roce zlomil, klesal aţ do roku 2010, kde zase začal růst. Mnohdy však nový růst ještě nedosáhl bývalých nejvyšších hodnot. Rok 2012 je spíše ve znaku stagnace. S průlomovým rokem 2008 se také zvyšuje podíl úvěrů v selhání. Objemy fyzických osob podnikatelů, které jsou objemem asi 6x menší, mají růstovou tendenci od počátku měření dat. Dlouhodobé úvěry ztrácejí svůj objem a do popředí se dostávají střednědobé úvěry. Na poli českých bank se krize zapsala zvýšením úvěrů v selhání jiţ na konci roku 2007. Poměr těchto úvěrů k celkovém objemů u nefinančních podniků akumuloval na konci roku 2010, kde činil 9 %. Poté začal klesat. V době nástupu krize však tato oblast zaznamenala pouze 3,8 % defaultních úvěrů. Podíly úvěrů v selhání ţivnostníků naopak kontinuálně rostou jiţ od roku 2007, kde začaly na 7,2 % a nyní činí 13,7 %. Statistická data také ukazují, ţe banky mají stále největší procento pohledávek u podniků z oblasti nemovitostí a zpracovatelského průmyslu, dále přibývá úvěrů v selhání v sektoru ubytování, pohostinství a stavebnictví. Nemovitosti ke konci roku 2012 spíše stagnují. Zprostředkovatelé finančních aktiv doplňují svými produkty nabídku úvěrů nefinančním podnikům. Růstový trend u leasingových a faktoringových obchodů byl výrazně přerušen krizí v roce 2008. Objemy úvěrů u ZFA poslední 2 roky spíše stagnují. Celkovým objemem poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům jsou zprostředkovatelé finančních aktiv 4,5 krát menší neţli měnové finanční instituce (82,5 mld. korun v oblasti financování investic a provozu podnikatelů).
75
4. Moţnosti a otazníky budoucího vývoje na úvěrovém trhu nefinančních podniků Propojenost světových ekonomik a zvláště finančních trhů způsobuje snadný přenos „nálad“ z jedné země do druhé. Zvyšuje se tak seznam proměnných, které mají vliv na domácí trhy včetně úvěrového. Zároveň je ekonomika cíleně ovlivňována zásahy centrálních bank, vládami a mezinárodními institucemi. Vzniká tak široká škála moţného budoucího vývoje, kterou lze analyzovat sofistikovaným modelem. Obsahová náplň takové predikce by pak vystačila na samostatnou práci. Pro naše účely bude dostačující nastínění moţného budoucího vývoje, které má podobu poměrně jednoduchého modelu.
4.1. Moţný vývoj při rostoucí ekonomice V případě, ţe dojde k oţivení ekonomiky a nastane hospodářský růst, se dá očekávat rostoucí trend v objemech úvěrů. Předpoklad je také na růst úrokových sazeb. Je to patrné z grafu č. 4, kde růst křivek objemů úvěrů v době růstu HDP končí v roce 2008. Tentýţ vývoj je patrný pro úrokové sazby v grafu č. 7. Banky uvolní restriktivní úvěrování a firmy budou disponovat solidními výkazy. Zlepší se jejich platební morálka a bankám klesnou úvěry v selhání. Úvěry podle časového členění měly historicky zastoupeny v době růstu nejvyšší objem v dlouhodobých úvěrech. Jejich trend byl však klesající. Vzhledem ke skutečnosti, ţe v době krize převýšily střednědobé úvěry svým objemem dlouhodobé, je pravděpodobné ţe při oţivení ekonomiky budou podnikatelé přemýšlet v dlouhodobém horizontu a zvýší se tak investice dlouhodobého charakteru. Uvolněním bankovní politiky můţe dojít k opětovnému zvýšení financování oblastí omezeného úvěrování, jako jsou kulturní, zábavní a rekreační činnosti a ostatní činnosti, které banka v době krize povaţovala za rizikové. Pokud by došlo k oţivení reálné ekonomiky, dle mého názoru budou tyto oblasti úvěrování financovány velice pozvolna. Data zprostředkovatelů finančních aktiv se vyvíjela v době růstu velmi podobně. Společnosti se tak mohou těšit na návrat obliby leasingu, který v krizi utrpěl nejvíce. 76
4.2. Moţný vývoj při recesi V případě, ţe by se naše ekonomika nacházela na rozhraní mezi recesi a růstem, dala by se predikce provést podle časové řady od nástupu krize. Skutečnost je však taková, ţe krize nás více méně suţuje jiţ od roku 2008 a trvá tak 4 roky. Tudíţ neexistují data, na kterých bychom odhad mohli uskutečnit. Lze tak jen pokračovat ve křivkách recese minulých let. Pokud by došlo k dalšímu ochlazení ekonomiky, lze trendové linie přetáhnout do budoucích let. Stagnující objem úvěrů se tak bude propadat, poroste objem úvěrů v selhání a banky budou rozšiřovat oblast podnikatelských činností s omezeným či zakázaným úvěrováním. Úrokové sazby v historii při recesi klesaly, nicméně centrální banka měla kam ještě se sníţením repo sazby jít. Technická nula repo sazby pomohla sníţit úroky podnikatelských úvěrů, nicméně není jisté, jestli banky budou dále ve sniţování úrokové sazby pokračovat. Vzhledem k vyššímu riziku v době krize a zachování, případně zvýšení, rizikové marţe lze předpovědět spíše stagnace úrokových sazeb. Z předcházejících kapitol je patrné, ţe sníţení úrokových sazeb je častokrát prováděno smluvně, nicméně v obecných nabídkách (Sazebníkách bank) jsou stále úrokové sazby dosti vysoké. Podobný vývoj lze opět očekávat u ZFA. Podnikatelé by i nadále mohli v době recese vyuţívat krátkodobé a střednědobé úvěrové nástroje k restrukturalizaci a pokrytí provozních potřeb. Řada z nich nalezne útočiště u společností ZFA, neboť jejich výkazy a rizikovost bude bankami hůře přijatelná. Nicméně podle historických dat nelze předpokládat významný nárůst objemů úvěrů u ZFA jako náhradu za pokles zprostředkování bankovními institucemi. Data ukazují, ţe poklesy objemů jsou na obou stranách a ani v době recese nedošlo k očekávanému růstu objemů úvěrů u ZFA.
4.3. Odhady vývoje odborníků Odhady ekonomů na vývoj hospodářství se různí. Neustále přibývají nové a nové informace, na jejichţ základě dochází ke zpětné interpretaci důvodů současného vývoje. Guvernér ČNB Singer na toto téma uvádí, ţe rok 2013 nebude moc odlišný od roku 2012. Spotřebitelé 77
odloţili svou spotřebu a jsou obezřetní v investování větších objemů. Tato obezřetnost také vychází z poklesu cen například nemovitostí, kde dochází k oddálení nákupu s nadějí lepší koupě za rok. Z toho také vyplývá jeho optimistický postoj k roku 2014, kde očekává oţivení poptávky bez inflačních tlaků a neočekává ţádné významnější problémy ve finančním sektoru.66 Analytici členských bank české bankovní asociace (ČBA) očekávají v roce 2013 mírnější tempo oţivení ekonomiky, neţ je původní očekávání. Důvodem je nejistota ohledně nastavení klíčových ekonomických politik, jako jsou daně nebo důchodová reforma. Navzdory poklesu ekonomiky bankovní sektor letos udrţí kladný růst úvěrů. ČBA odhaduje jejich růst na +2,6 %, bankovních úvěrů nefinančním podnikům na 1,8 %67. Dle mého názoru bude pokračovat recese, která se ještě prohloubí z důvodu zhoršení hospodářské a politické situace vyspělých států. Zavádění šetřících balíčků, zvyšující se nezaměstnanost a hrozby krachu států bude mít negativní dopad do oblasti úvěrů. Všechny tyto projevy se také promítnou do českého úvěrového trhu. Banky budou omezovat úvěrování dalších rizikových sektorů a lze předpokládat zvýšení úrokových sazeb z důvodu zvýšení rizikových marţí. Dočasně můţou stoupnout objemy úvěrů ZFA, nicméně vyšší podíl úvěrů v selhání donutí také tyto instituce ještě více zpřísnit podmínky úvěrování.
66
PARLAMENTNÍ MAGAZÍN. Exkluzivní rozhovor s guvernérem ČNB Miroslavem Singerem: Na rok 2014
hledíme
s
mírným
optimizmem
[online].
©
2013[cit.
2013-04-18].
Dostupné
z:
http://www.parlamentnimagazin.cz/exkluzivni-rozhovor-s-guvernerem-cnb-miroslavem-singerem-na-rok-2014hledime-s%C2%A0mirnym-optimizmem/ 67
INVESTUJEME.CZ. Česká bankovní asociace: Oživení ekonomiky nastane v roce 2013, porosteme pak
rychleji než EMU [online]. © 2006 – 2013 [cit. 2013-03-06]. ISSN 1802-5900. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/ceska-bankovni-asociace-oziveni-ekonomiky-nastane-v-roce-2013-porosteme-pakrychleji-nez-emu/
78
4.4. Moţné změny v nabídce úvěrů Současná zkušenost říká, ţe zprostředkovatelé finančních aktiv jsou více dynamické a lépe se přizpůsobují přáním a potřebám klientů. Bankovní domy jsou pod přísnější regulací a jsou v v tomto ohledu nepruţné. Vzhledem k současné krizi a restrukturalizaci podniků lze očekávat, ţe úvěrové instituce budou hledat moţnosti dalšího úvěrování při zvýšeném úvěrovém riziku. Převáţně jde o zavedení či zefektivnění kontrolního systému stávajících produktů a moţnost modifikovat a nabízet produkty nové dle aktuálních potřeb. V současné době všechny sledované banky v této práci, měly omezené moţnosti nabídky produktů přes internet. Vzhledem k technickému vývoji elektronických aplikací by bylo zajímavé umoţnit klientům nejen moţnost si v kalkulačce daný produkt spočítat, ale také moţnost elektronicky poţádat o úvěr bez osobního kontaktu s bankou. Nebankovní domy by mohly vyplnit mezeru na trhu mezi bankovními produkty, kdy klienti poţadují produkt šitý na míru, ale finančně nespadají do této kategorie úvěrování a musí tak slevit ze svých poţadavků.
4.5. Moţné změny v zákonech a regulacích K regulaci je moţné říci snad jedenu velkou změnu, a to zavést regulaci a dohled nad úvěrovým trhem obecně i pro nebankovní instituce a rozšířit vykazování i na další data pro moţnosti vytváření podrobnějších statistik.
79
Závěr Celosvětová provázanost států, ekonomik a toku informací zrychluje vývoj společností, a tak dochází k jejímu dynamickému rozvoji a projevuje se ve všech oblastech. Dochází k přelévání kapitálů, z jednoho státu do druhého, zrychluje se technologický rozvoj a mění se rychle bohatství a blahobyt ekonomických subjektů. Posledních pár let jsme však svědky citlivosti těchto změn na vývoj celé ekonomiky. Čím jsou systémy sloţitější, tím jsou ohroţenější z hlediska dalšího fungování a ukazuje nutnost plně vyuţívat všech nástrojů řízení rizik. Jednou z hlavních příčin propuknutí krize bylo splasknutí hypoteční bubliny ve Spojených státech. Banky poskytovaly vysoký objem hypoték nízko příjmovým skupinám obyvatelstva. Nízké úrokové sazby a moţnost bank sekuritizovat hypoteční úvěry podporovaly významný růst těchto špatných úvěrů. S moţností ţít levně na dluh tak rostla spotřeba a také tlak na cenu nemovitostí. S rostoucím nemovitostním trhem také zaţívaly rozkvět nové finanční instrumenty a spolu s nimi investoři, kteří začali rychle vydělávat. Rozvíjející se trh však nedokázal správně ohodnotit rizika z drţby těchto instrumentů. Ratingové agentury nesprávně zařazovaly riziková aktiva do vyšších kategorií. Vzhledem k pokračujícímu růstu ekonomiky se začaly zvedat také úrokové sazby. Méně bonitní klienti bank tak přestali splácet své úvěry a zvýšilo se mnoţství úvěrů v selhání. Projevila se zde také nedostatečná kontrola úvěrového procesu. Neúměrně navýšené ceny nemovitostí začaly klesat a hypoteční bublina splaskla. Finanční balíčky, v nichţ byly obsaţeny také špatné úvěry, jiţ byly po celém světě a také v bilancích bank. Jejich hodnota výrazně klesla a na bankovním trhu zapanovala nedůvěra. Začaly mít problémy s likviditou a zhoršovala se jim bilance. Banky si mezi sebou přestaly půjčovat a omezilo se poskytování úvěrů klientům. Vznikla řetězová reakce a přenos do reálné ekonomiky. Řada bank byla z obav rozšíření do celého bankovního sektoru znárodněna nebo se jim dostalo finančních injekcí z jiných zdrojů. České banky byly vzhledem ke svému vývoji více odolné a dopady byly v první fázi minimální. Druhá fáze, která znamenala pokles nedůvěry a nejistoty vůči špatným aktivům zahraničních matek, omezila poskytování úvěrů na několik let. 80
Banky přehodnocují rizika a zavádějí nařízené regulace a omezení. Mezi základní bankovní rizika patří úrokové, měnové, akciové, riziko likvidity, úvěrové a operační. V úvěrovém procesu tak banky vyhodnocují jednotlivá rizika formou omezení či splnění konkrétních podmínek klientem. Nejrizikovější je fáze poskytnutí úvěru, kde je potřeba eliminovat největší počet moţných rizik. Správným zařazením klienta do procesní skupiny, vyuţitím adekvátního zajišťovacího instrumentu a práci s rizikovou marţí, lze předcházet případnému úvěrovému selhání. Monitorovací proces při vzniklém úvěru pak s dostatečným předstihem dokáţe předvídat změnu v chování klienta a předejít tak větším ztrátám. Ze statistických dat je patrné ţe úvěrový trh nefinančních podniků a ţivnostníků v ČR byl rostoucí aţ do nástupu krize v polovině roku 2008, kde činily objemy úvěrů nefinančním podnikům a podnikatelům u měnových finančních institucí a zprostředkovatelů finančních aktiv 1,15 bilionů korun. Poté objemy úvěrů klesaly aţ do roku 2010, kde začal pozvolný růst, který však v roce 2012 spíše stagnuje. Další vývoj je odvislý od vzniklého scénáře. Úrokové sazby měnových finančních institucí po roce 2008 významně klesly. Úroky z vkladů však pokles zaznamenaly hlubší. Úrokové sazby splátkových úvěrů se sníţily z 5,2 % na průměrné 2,7 % za rok 2012. Nejvýznamnější objemy úvěrů nefinančním podnikům a ţivnostníkům ve výši 873 mld. Kč jsou zastoupeny v bankách. Z toho je 606 mld. Kč zastoupeno podniky68 a ţivnostníky. Úvěry ţivnostníkům od poloviny roku 2009 jiţ jen klesají. Oţivení zaznamenaly podniky, které po poklesu od 2008 a začaly počátkem roku 2010 růst. Objemy obou v obou oblastech však jiţ nedosahují svých dřívějších maxim. Od poloviny roku 2012 a ke konci je patrná jistá míra stagnace, u ţivnosti dokonce pokles. Co se týče časového hlediska úvěrů, je patrný pokles objemů v dlouhodobých úvěrech a míra růstu střednědobých69.
68
Nefinanční podniky soukromé národní - obchodní společnosti, obecně prospěšné společnosti, neziskové
organizace 69
Nefinanční podniky celkem (rezidenti), Kč + cizí měna
81
Na poli českých bank se krize zapsala zvýšením úvěrů v selhání jiţ na konci roku 2007. Poměr těchto úvěrů k celkovému objemu u nefinančních podniků akumuloval na konci roku 2010 a poté začal klesat (7,4 % 3Q 2012). V době nástupu krize však tato oblast zaznamenala o polovinu méně defaultních úvěrů. Ţivnostníci se s krizí potýkali hůře. Podíly úvěrů v selhání kontinuálně rostou jiţ od roku 2007 a nyní činí 13,7 %. Statistická data také ukazují, ţe banky mají stále největší procento pohledávek u podniků z oblasti nemovitostí a zpracovatelského průmyslu. Nedá se však říci, ţe by se objemy poskytovaných úvěrů do těchto oblastí zvlášť zastavily. Poklesy v době krize nalezneme v oblastech stavebnictví a zemědělství.
Úvěrů v selhání přibylo v sektoru ubytování,
stravování, pohostinství, stavebnictví. Nemovitosti ke konci roku 2012 spíše stagnují. Zprostředkovatelé finančních aktiv doplňují svými produkty nabídku úvěrů nefinančním podnikům. Zde se nepotvrdila domněnka, ţe v průběhu krize dojde k růstu podílu zprostředkování nebankovních subjektů. Naopak jejich vývoj je od počátku krize do začátku roku 2010 klesající a poté spíše stagnující. Celkovým objemem poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům jsou zprostředkovatelé finančních aktiv 4,5 krát menší neţli měnové finanční instituce (82,5 mld. korun v oblasti financování investic a provozu podnikatelů). Růstový trend u leasingových a faktoringových obchodů byl výrazně přerušen krizí v roce 2008. Nejhlubší poklesy utrpěl leasing. Růst podnikatelských úvěrů se zpomalil a rostl průměrně ročně o necelé 2 %. Oblibu si v dobách krize našel operativní leasing. Analýza úvěrové nabídky 3 největších bank přinesla zajímavé zjištění. Vyhlašované úrokové sazby těchto institucí překračují hranici 10 % a téměř u všech je poţadován poplatek za vedení úvěrového účtu. Při předloţení konkurenční nabídky jsou však banky schopny výrazně slevit z původní úrokové sazby, a to aţ o 30 % a vést úvěrový účet bez poplatku. Malé podniky a podnikatelé nemají šanci získat produkt na míru, vyměnit zajištění nebo nechat upravit smluvní podmínky ke svému obrazu. Taktéţ je klient nucen vţdy přijít do banky pro předběţnou kalkulaci ceny a zjištění podrobnějších podmínek úvěru. Z dotazníku, předloţeného bankám, se potvrdila hypotéza, ţe podnikatelské sektory často zmiňované v období vzniku krize, jsou zakázané nebo je jejich úvěrování omezeno. Mezi
82
zakázané sektory patří oblasti vývoje softwaru a obezřetné úvěrování je aplikováno na stavební odvětví, internetové společnosti a nemovitosti. Dostupná statistická data neobsahují veškeré údaje, které by pomohly vytvořit si ucelený obrázek o poskytování úvěrů klientům v době krize. Nejsou k dispozici počty úvěrových smluv, kolik z nich je na jednoho klienta, nejčastější důvody zamítnutí a hlavně, zdali poptávka po úvěrech je v době krize vyšší či nikoliv. Částečně měl tento nedostatek vyřešit dotazníkové šetření. Bohuţel se z něj nepodařilo zjistit všechny informace, nicméně lze z něj zachytit řadu zajímavých informací. V době krize převaţovala mezi klienty bank poptávka po provozních úvěrech. Nejvyšší procento zamítnutých ţádostí je datováno k počátkům krize. Pak počet zamítnutí k celkovému poskytnutí úvěrů klesá. Mezi nejčastějšími důvody zamítnutí úvěru je rizikovost klienta. Do této skupiny zamítnutí patří například zakázaná oblast podnikání, sníţení počtu odběratelů, zvýšení nákladů či sníţení obratu na účtu nebo zhoršující se podmínky v daném sektoru. Dalším významným důvodem zamítnutí byla platební kapacita. Celkový pohled na úvěrový trh nefinančních podniků doplňuje predikce jeho dalšího vývoje. Podle přístupných dat lze předpokládat, ţe při oţivení ekonomiky dojde k uvolnění úvěrování a objemy tak porostou a zlepší se platební morálka dluţníků. V opačném případě, při pokračující recesi, nepředpokládám další sniţování úrokových sazeb v oblasti úvěrů. Naopak, mohlo by dojít k zavedení striktnějších úvěrových politik a úvěry v selhání pravděpodobně budou nadále stoupat. Ekonomové se domnívají, ţe rok 2013 bude ve znamení stagnace či recese a oţivení ekonomiky bude následovat v roce 2014.
83
Seznam pouţité literatury Odborné publikace: 1.
KRUGMAN, Paul R. Návrat ekonomické krize. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2009. 168 stran. s. 134. ISBN 978-80-7021-984-3
2.
DVOŘÁK, P.: Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 1. Vyd. Praha: Linde a. s., 1999. 475 s. ISBN 80-7201-141-3.
3.
DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-075-1.
4.
FOSTER, John Bellamy; MAGDOFF, Fred. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Grimmus,2009. 156 stran. s. 46-50. ISBN 978-80-902831-1-4.
5.
GOLDSMITH, R.W. Comment´on Hyman P. Minsky´s The Financial Instability Hypothesis: Capitalist Processes and the Behavior of the Economy, s. 42. In: Kindleberger,C.P.-Laffartue,J.P.: Financial Crises: Therory, History and Policy. Cambridge University Press, Cambridge, 1982
6.
HELÍSEK, Mojmír. Měnová krize (empirie a teorie). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 180 stran. s. 11-12. ISBN 80-86419-8-27.
7.
JÍLEK, J.: Finanční rizika. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 640 s. ISBN 80-7169579-3.
8.
KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank : vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006. 339 s. ISBN 80-7179-381-7, str. 45
9.
KOHOUT, Pavel. Finance po krizi Evropa na cestě do neznáma. 3. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2011. 328 s. ISBN 978-80-247-4019-5.
10. KOŢÍŠEK, Jan. Zdivočelou ekonomiku usměrní regulace [online]. 2009. [cit. 2013-0219]. Dostupné z: http://www.ilist.cz/clanky/zdivocelou-ekonomiku-usmerni-regulace 11. MORRIS, Charles R. Ztracené bilióny dolarů: levné peníze, rozhazování a velká finanční krize. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. 212 stran. ISBN 978-80-251-2526-7. 12. MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech [online]. Praha, 2004. [cit. 2013-01-5]. Dostupné z: http://nb.vse.cz/kbp/TEXT/Grant_krize_1a.pdf
84
13. MUSÍLEK, Petr. Finanční krize a jejich odezvy v institucionálních reformách [online]. 2010. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://cfuc.vse.cz/media/2010/cfuc_2010-2_006017.pdf 14. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 2. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010. 659 stran. s. 364. ISBN 978-80-7418-080-4. 15. SEKERA, B..: Řízení bankovních rizik. 1. Vyd. Praha: Profess Consulting, s. r. o., 1998. 203s. ISBN 80-85235-56-0.
Internetové zdroje: 16. SEDLÁČEK, T. Blog.aktuálně.cz. HDP a jízda na vlně [online]. 10. 12. 2010 [cit. 201301-05].
Dostupné
z:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-sedlacek.php?
itemid=11533 17. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Ekonomické sektory podle ESA95 v úpravě ČNB [online]. 2013
[cit.
2013-01-10].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/miranda2/export
/sites
/www.cnb.cz/cs/statistika/predpisy_CNB_statistika/predpisy_menove_bank_stat/vykazy_ metodika_2012/cast_V/download/5_BA0036_1201.pdf 18. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Metodický list, Statistika zprostředkovatelů financování aktiv [online]. 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY /MET_LIST/zfa_cs.pdf 19. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Metodický list, Úvěry klientské [online]. 2013 [cit. 201301-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/tuvob_cs.pdf 20. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Seznam měnových finančních institucí [online]. 2013 [cit. 2013-01-10].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/
seznamy_mbs/seznam_mfi/index.html 21. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-01-15]. Úvodní stránka. Dostupné z: http://www.csas.cz 22. Československá obchodní banka [online]. 2013 [cit. 2013-01-15]. Úvodní stránka. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx 23. ČLFA. ČLFA se představuje [online]. © 2003-12 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=1 85
24. ČLFA. PRO MEDIA. Tiskové zprávy ČLFA [online]. © 2003-12 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=72 25. ČSOB Leasing. Profil společnosti [online]. ©2010 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.csobleasing.cz/cz/spolecnost/Profil 26. INVESTUJEME.CZ. Česká bankovní asociace: Oţivení ekonomiky nastane v roce 2013, porosteme pak rychleji neţ EMU [online]. © 2006 – 2013 [cit. 2013-03-06]. ISSN 18025900.
Dostupné
z:
http://www.investujeme.cz/ceska-bankovni-asociace-oziveni-
ekonomiky-nastane-v-roce-2013-porosteme-pak-rychleji-nez-emu/ 27. Komerční banka [online]. 2013 [cit. 2013-01-15]. Úvodní stránka. Dostupné z: http://www.kb.cz 28. MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech. Výzkumná studie, Grantová agentura České republiky. Praha, 2004. Dostupné také z: http://nb.vse.cz/kbp/text/grant_krize_1a.pdf 29. PARLAMENTNÍ MAGAZÍN. Exkluzivní rozhovor s guvernérem ČNB Miroslavem Singerem: Na rok 2014 hledíme s mírným optimizmem [online]. © 2013[cit. 2013-0418]. Dostupné z: http://www.parlamentnimagazin.cz/exkluzivni-rozhovor-s-guverneremcnb-miroslavem-singerem-na-rok-2014-hledime-s%C2%A0mirnym-optimizmem/ 30. SINGER, M. Finanční krize: příčiny a moţné dopady na českou ekonomiku. ČNB [online]. 2008 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/ sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/downl oad/Singer_20081029_Appia.pdf 31. ŠkoFIN.
O
společnosti
[online].
©
2010
[cit.
2013-01-10].
Dostupné
z:
http://www.skofin.cz/o-skofinu/o-spolecnosti/ 32. The financial crisis inquiry report [online]. 2011. [cit. 2013-02-19]. 633 stran. s. 454. Dostupné z: http://www.gpo.gov/fdsys/pkg/GPO-FCIC/pdf/GPO-FCIC.pdf 33. UniCredit Leasing CZ. O společnosti [online]. © 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http:// www.unicreditleasing.cz/o-nas Legislativa: 34. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, neboli Zákon proti praní špinavých peněz 86
35. Obsahové náplně ţivností volných, Příloha č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých ţivností, v platném znění. 36. Předpis č. 87/1995 Sb. Zákon o spořitelních a úvěrních druţstvech a některých opatřeních s tím souvisejících 37. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, Předpis č. 193/1998 Sb., kterým se stanoví zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby opravných poloţek k těmto pohledávkám
Slovníky: 38. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Slovník pojmů. [online]. 2003-2013 [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/ 39. Slovník Bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů. Nakladatelství Public History, Praha, 1998, s.28
87
Seznam tabulek a grafů Tab. 1: Úvěrový proces Tab. 2: Pořadí členských společností ČLFA podle výše vstupního dluhu při financování všech komodit a u všech finančních produktů (leasing + úvěry) v r. 2012 Graf 1: Provozní financování (vlevo limit v Kč, vpravo úroková sazba v %) Graf 2: Investiční financování (vlevo měsíční poplatek v Kč, vpravo úroková sazba v %) Graf 3: Srovnání bank na bodové škále 1-5 (5 nejlepší) Graf 4: Úvěry měnových finančních institucí (MFI) a půjčky zprostředkovatelů finančních aktiv (ZFA) nefinančním podnikům a domácnostem - ostatní (v mil. Kč) Graf 5: Úvěry MFI podnikům (vlevo) a OSVČ (vpravo) členěné dle splatnosti (v mil. Kč) Graf 6: Úvěry MFI nefinanční podniky vlevo a OSVČ vpravo Graf 7: MFI - Úrokové sazby úvěrů a vkladů poskytnutých bankami nefinančním podnikům (v %) Graf 8: Klientské úvěry v bankách podle sektorového hlediska 4Q/2012 v mil. Kč (Kč+cizí měna) Graf 9: Srovnání objemů úvěrů nefinančním podnikům a ţivnostníkům (v mil. Kč) a jejich kvartální indexy (v %)(Kč+cizí měna) Graf 10: Nefinanční podniky celkem (rezidenti) - Úvěry podle časového hlediska v procentech (Kč+cizí měna) Graf 11: Klientské úvěry v selhání podle kategorizace a sektorů, jejich objemy (vlevo) a indexy kvartálních změn (vpravo) (CZK+cizí měna) 88
Graf 12: Podíl úvěrech v selhání na celkových úvěrech podle odvětví (CZ-NACE) - vybrané sekce (Kč+cizí měna) (v %) Graf 13: Objemy úvěrů podle kategorie v roce 2012 (v mil.Kč)
89
Přílohy Příloha č. 1
Základní charakteristika podnikatelských úvěrů Obchodní zákoník se o úvěru zmiňuje v části třetí Obchodní závazkové vztahy a definuje Smlouvu o úvěr jako smlouvu, kterou se zavazuje věřitel, ţe na poţádání dluţníka poskytne v jeho prospěch peněţní prostředky do určité částky, a dluţník se zavazuje poskytnuté peněţní prostředky vrátit a zaplatit úroky70 ČLENĚNÍ A POPIS Neexistuje pevné členění podnikatelských úvěrů. Záleţí, z jakého úhlu na ně pohlíţíme. Níţe uvádím moţné druhy dělení: 1. podle doby splatnosti - krátkodobé úvěry - doba splatnosti do 1 roku - střednědobé úvěry - splatnost do cca 5 let - dlouhodobé úvěry - splatnost nad 5 let 2. Podle teritoria poskytnutí: - vnitrostátní, zahraniční, mezinárodní 3. Podle měny: - korunové, cizoměnné 4. podle typu výplaty - hotovostní úvěry - poskytnuté finanční prostředky jsou vyplaceny v hotovosti - bezhotovostní úvěru - peníze jsou zaslány klientovi na jeho bankovní účet
70
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
1
5. podle zajištění - zajištěné úvěry - zajištění se provádí věcí movitou nebo nemovitou - nezajištěné úvěry - lze poskytnout do určité výše úvěrového limitu nebo u vyšších částek lze nabídnout významným klientům 6. podle účelovosti Tento typ dělení je bankami nejčastěji vyuţíván. Jedná se o produktové dělení, které popisuje charakter produktu.
- provozní - slouţí k překlenutí krátkodobého nedostatku financí: - kontokorentní úvěr – jedná se o propojení běţného účtu klienta s úvěrovým. J jsouli peněţní výdaje klienta větší, neţ je zůstatek na jeho běţném účtu, přečerpává se potřebná částka s úvěrového účtu a klient se dostává se do mínusu (tzv. debetu) na účtu běţném. Toto debetní saldo představuje poskytnutí kontokorentního úvěru, přičemţ výhodou je, ţe lze čerpat prostředky v rámci schváleného limitu dle potřeby, příchozí poloţky automaticky vyrovnání debet. Úroky se platí za skutečně čerpanou částku na konci kaţdého kalendářního měsíce, pokud není smluvně dohodnuto jinak - revolvingový úvěr – úvěr, podobný jako kontokorentní, kde dochází k automatické obnově v původní výši v rámci schváleného limitu sjednaného mezi bankou a dluţníkem, jakmile dluţník část úvěru splatí. - Investiční – finanční prostředky jsou vyuţity za účelem nákupu nebo renovace střednědobého nebo dlouhodobého aktiva - nemovitost – na nákup, výstavbu či rekonstrukci nemovitosti. Objektem financování musí být nemovitost výrobní či administrativní povahy v souladu s předmětem podnikáním - technologie – na nákup strojů - motorová vozidla - a další dle konkrétní strategie banky
2
- Postupování pohledávek - alternativní forma financování dodavatelských úvěrů a je definováno jako financování dosud nesplatných pohledávek Postupitelů tj. dodavatelů za jejich dluţníky (tj. odběrateli) prostřednictvím jejich postoupení za úhradu na banku. - Kreditní karta – prostředky jsou převáţně čerpány pomocí karty, kde se čerpá výběrem nebo platbou u obchodníka. Často je vyuţívaná pro své bezúročné období. - Úvěrový příslib - představuje závazek poskytnout klientovi úvěr. Banka úvěrovým příslibem vyjadřuje svoji ochotu a moţnost poskytnout klientovi úvěr za předpokladu, ţe se nezhorší jeho finanční situace a budou splněny příp. další podmínky. Postup hodnocení klienta a schvalování příslibu probíhá za stejných podmínek, jako by šlo o schvalování úvěru stejného typu, zajištění a s/platnosti pro daného klienta. - Bankovní záruka - Bankovní záruka (Letter of Guarantee = L/G) je zajišťovací instrument, který je definován obchodním zákoníkem (konkrétně v § 313). Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, ţe uspokojí věřitele do výše určité peněţní částky podle obsahu záruční listiny, jestliţe určitá třetí osoba (dluţník=klient) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Ve smyslu této instrukce rozumíme pod pojmem záruka vydanou záruku, kterou banka vystaví na ţádost nebankovních klientů. - Příslib bankovní záruky - je ve své podstatě prohlášení banky, ţe je připravena klientovi vystavit bankovní záruku, za předpokladu, ţe např. vyhraje veřejné výběrové řízení. Příslib bankovní záruky tak poskytuje klientovi jistotu, ţe za předpokladu splnění poţadovaných podmínek mu bude vystavena bankovní záruka (která tak nahradí následně příslib). - Dokumentární akreditiv importní – (Letter of Credit = L/C) představuje písemný závazek banky, vystavený na základě ţádosti klienta - odběratele, ţe poskytne třetí osobě určité plnění, jestliţe budou do určité doby splněny akreditivní podmínky a předloţeny předepsané dokumenty. Banka vstupuje do závazku v případě otevření akreditivu z příkazu klienta odběratele.
3
- Závazkový limit na bankovní záruky a akreditivy - klientovi můţe být schválen závazkový limit (a uzavřena odpovídající smlouva), který můţe být čerpán formou vystavování bankovních záruk/příslibů bankovních záruk/úvěrových příslibů a otevírání dokumentárních akreditivů. - na management buy-out - vyplacení společníků apod. - Programy s dotacemi či s fondy EU - a další jako např. Předexportní úvěr, Vývozní odběratelský, Bankovní záruka za 3. osobu aj.
4
Příloha č. 2
Údaje o fiktivní FOP FOP
Eva Pokusná Horymírova 45, Praha 5, 15000 IČ 69236887 RČ 7858105013 SOCIODEMOGRAFICKÁ DATA Dosaţené vzdělání Rodinný stav Společné jmění manţelů Způsob bydlení Délka pobytu na adrese od Počet členů domácnosti Počet dospělých bez přímu Počet nezaopatřených dětí
DATA K PODNIKÁNÍ maturita vdaná ANO osobní vlastn. 05/1995 3 0 1
Obor činnosti vznik podnikání od počet zaměstnanců počet dodavatelů počet odběratelů kreditní obrat na podnik. účtě
kadeřnice 1.1.2011 1 5 150 900 000
angaţovanost mimo podnikání Kreditní karta klient nemá v bance vedený ţádný účet
30 000 nový klient
FINANČNÍ DATA Datum podávání přiznání k DzP Klient uplatňující výdaje paušálem
31.3. ne
Začátek období finančních dat Konec období finančních dat Počet měsíců v období Měna
1.1.2011 31.12.2011 12 CZK
Příjmy a výdaje Příjmy z podnikání Výdaje ve vztahu k podnikání Sníţení daňového základu Podíl na výsledku společnosti Příjmy z pronájmů Náklady z titulu pronájmu Příjmy za zaměstnání
900 000 500 000 0 0 0 0 0
Informace z daňového přiznání Dílčí základ ze závislé činnosti Dílčí základ z podnikání Dílčí základ z kapitálového majetku Dílčí základ z pronájmu Dílčí základ z ostatních příjmů Úhrn nezdanitelných částí
0 400 000 0 0 0 6 000
Majetková situace Dlouhodobý hmotný majetek Peněţní prostředky v hotovosti Peněţní prostředky na bankovních účtech Zásoby Pohledávky včetně poskytnutých úvěrů Ostatní majetek Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček Rezervy Obchodní majetek celkem doba obratu zásob
5
1 000 000 30 000 260 000 100 000 60 000 0 30 000 0 1 420 000 52
Příloha č. 3
Přehled zjištěných informací k podnikatelskému úvěru PROVOZNÍ FINANCOVÁNÍ
ČS OB
KB
ČS
schválený dostupný limit úroková sazba měsíční poplatek poplatek za zřízení
NABÍDKA 93 000 93 000 14,5 100 0
výsledek po slevě VÝJIMKA N/A N/A 5,5 0 N/A
zajištění (např. BS)
bez zajištění
N/A
bez zajištění
N/A
bez zajištění
N/A
smluvní podmínky minimální obrat clean-up předkládání DP
74 000 180 dní ano
nelze 360 dní nelze
50 000 180 dní ano
nelze nelze nelze
40 000 N/A ano
nelze N/A nelze
podpis smlouvy (do kolika dnů/hod) čekací doba doba trvání návštěvy vstřícnost a ochota znalost produktu celkový dojem
1 hodiny 20 min 1 hodina 1 1 1
kontokorent 100 000,-
výsledek po výsledek po slevě slevě NABÍDKA VÝJIMKA NABÍDKA VÝJIMKA 100 000 N/A 80 000 N/A 115 000 N/A 80 000 N/A 14 5,3 16,5 6,3 200 0 100 nelze 0 N/A 0 N/A
2 dny 1 min 45 min 2 1 1
1 den 15 min 50 min 3 2 2
INVES TIČNÍ FINANCOVÁNÍ bezúčelový investiční úvěr 300 000,na 3 roky, 36 měsíců, měsíční splátky schválená částka dostupný limit úroková sazba měsíční poplatek poplatek za zřízení
300 000 490 000 11,9 200 2 000
N/A N/A 5,9 0 0
300 000 510 000 12,6 200 0
N/A N/A 8,9 0 N/A
mimořádná splátka
2 %, min. 5 000,-
nelze
0,6 %, min. 5 000,-
0
300 000 480 000 13,5 300 1800 0,3% z aktuálního zůstatku, min. 2.500,-
zajištění (např. BS)
BS s avalem
bez zajištění
směnka
nelze
směnka
30 000 ano 0
nelze nelze nelze
50 000 ano N/A
nelze nelze
30 000 ano N/A
nelze nelze
ano
nelze
N/A
ano
nelze
5 dní 7 min 40 min 1 1 1
1 den 5 min 1 hodina 1 1 1
smluvní podmínky minimální obrat předkládání DP HV nesmí klesnout pod…Kč potvrzení/prohlášení o bezdluţnosti jiná podpis smlouvy (do kolika dnů/hod) čekací doba doba trvání návštěvy vstřícnost a ochota znalost produktu celkový dojem
3 dnů 10 min 45 min 1 1 1
6
N/A N/A 7 100 0
0
Příloha č. 4
Oblasti činnosti omezeného úvěrování bank Oblasti činnosti omezeného nebo zakázaného úvěrování OBLAST ČINNOSTI Zbrojní průmysl, výbušniny Politické strany Biotechnologie Velvyslanectví Hazardní průmysl Leasingové a faktoringové společ. Pojišťovací společnosti Internetové společnosti Vývoj softwaru Sportovní kluby Tabákový průmysl Poskytovatelé rizikového kapitálu Telekomunikační společnosti Hotelový průmysl Obchodníci v pravém slova smyslu Syndikované úvěry Zemědělství a lesnictví Těţba a úprava nerostných surovin Potravinářský průmysl Zábavní, filmový a hudební průmysl Financování pohledávek ve skupině Akviziční financování Projektové financování Textilní průmysl Nemovitosti a developerský průmysl Tiskařský/polygrafický průmysl Ubytovací zařízení Lyţařská centra Distribuce zábavy, filmů a hudby Sportovní infrastruktura a volná čas Neziskové organizace Restaurace Cestovní kanceláře Poradenské firmy Zprostředkovatelé sluţeb Nová firma, nemá ucelené DP zahraniční společnosti, nerezidenti přefinancování úvěrů od jiných bank obchod hrozící reputačním rizikem obchod hrozící ekologickým rizikem N/A - neuvádí
ČSOB KB ČS nefinan nefinan nefinan omezeně omezeně omezeně cuje cuje cuje x x x x x x N/A x N/A x x N/A x x x x x N/A x x N/A x x x x x x x x x x N/A x x N/A x x x N/A x x x N/A x N/A x x x x x x N/A N/A x x N/A N/A x x x x x x x x x N/A x N/A x x x x x x x x x x x x x x x x x N/A x x x x x x x x x x x x x x x x x N/A x x x x x x x N/A x x x x x x x
7
Příloha č. 5
Průzkum - podnikatelské úvěry
typ společnosti počet zaměstnanců délka podnikání obor podnikání
vyuţití úvěru jiţ minulosti (před krizí - do 06/2008) v procentech ţádost o úvěr v roce poţadovaný typ úvěru provozní investiční výsledek ţádosti o úvěr schváleno zamítnuto důvod zamítnutí bez udání důvodů aktuální debet nový podnik věk podnikatele záznamy v registru platební kapacita vysoká rizikovost finanční situace ostatní Souběh jiných podnikatelských úvěrů v jiné bance
ÚDAJE K PODNIKATELI fyzická osoba podnikatel právnická osoba 0-5 80% 5 - 15 18% 15 a více 2% do 5 let 13% nad 5 let 87% zemědělství stavebnictví vývoj SW internetové společnosti textilní průmysl nemovitosti FINANCOVÁNÍ PODNIKU provozní investiční
61% 39%
7% 10% 4% 3% 1% 5%
No. 308
řemesla sluţby obchod profesní ostatní
17% 14% 19% 8% 12%
89% 11%
2008 12,3
2009 8,4
2010 19,2
2011 28,2
2012 31,8
92,1 7,9
88,4 11,6
93,2 6,8
93,1 6,9
91,8 8,2
43,7 56,3
56,7 43,3
73,0 27,0
74,7 25,3
75,4 24,6
12,8 1,3 0,2 0,3 1,8 20,8 44,6 16,9 1,3 7%
11,4 1,4 0,4 0 3,9 10,7 34,5 19,9 17,8
12,73 0,78 0,3 0,1 5,0 15,6 32,4 22,7 10,3 provozní investiční
15,9 0,5 0,5 0 6,0 13,3 30,4 16,5 17,0 98% 2%
20,9 1,5 0,2 0,1 3,4 16,3 22,7 12,7 22,2
FINANČNÍ SITUACE V době ţádosti o úvěr byl: obchodní majetek/vlastní kapitál dílčí základ z podnikání / hospodářský výsledek obchodní obrat
kladný záporný záporný, 0 do 300 000 nad 300 000 do 1 mil Kč do 5 mil Kč nad 5 mil Kč
84% 16% 6% 82% 12% 28% 43% 29%
aktuální debet (nepov. debet na běžném účtě), nový podnik (firma je v podnikání nová, nebo krátký čas), věk podnikatele (věk podnikatele je nad stanoveným max. pro úvěrování), záznamy v registru (staré/nové záznamy v registru, zpožděné splátky, nižší splátky než stanovené), platební kapacita (nedostatečná finanční data na splácení daného úvěru, vysoký požadovaný limit), vysoká rizikovost (zamítnutí z důvodu neslučitelného oboru podnikání, snížení počtu odběratelů, zvýšení nákladů, snížení obratu na účtu, zhoršující se podmínky v sektoru), finanční situace (špatné finanční výsledky v DP), ostatní (jinde nezařazené)
8
Příloha č. 6
Úvěry MFI podnikům a OSVČ členěné dle splatnosti Jednotky v mil. Kč Období 31.12.2012 30.9.2012 30.6.2012 31.3.2012 31.12.2011 30.9.2011 30.6.2011 31.3.2011 31.12.2010 30.9.2010 30.6.2010 31.3.2010 31.12.2009 30.9.2009 30.6.2009 31.3.2009 31.12.2008 30.9.2008 30.6.2008 31.3.2008 31.12.2007 30.9.2007 30.6.2007 31.3.2007 31.12.2006 30.9.2006 30.6.2006 31.3.2006 31.12.2005
Nefinanční OSVČ Nefinanční Nefinanční OSVČ podniky Nefinanční OSVČ od 1 podniky podniky od 1 roku podniky - do 1 roku roku do nad 5 let do 1 roku nad 5 let do 5 let celkem 5 let
262 142 279 754 271 604 270 106 255 200 269 213 259 846 250 012 246 232 254 260 251 989 257 517 254 510 283 756 291 234 303 868 329 377 368 161 349 918 314 049 298 042 287 375 257 888 243 218 236 602 240 602 228 301 218 303 209 137
153 755 151 106 153 929 151 315 156 946 148 689 144 625 145 283 146 054 151 265 153 569 162 509 169 388 173 727 179 669 183 308 176 262 168 549 160 450 158 979 161 773 174 281 171 564 157 547 153 423 146 392 145 368 132 155 132 296
424 737 418 668 420 588 415 586 419 059 411 132 410 198 398 995 391 252 372 497 366 058 355 599 360 172 351 446 347 629 348 011 345 126 315 034 301 924 291 552 285 982 278 502 268 599 253 137 246 429 221 538 211 913 197 387 185 314
840 634 849 528 846 121 837 007 831 206 829 033 814 669 794 290 783 538 778 022 771 617 775 625 784 069 808 929 818 531 835 187 850 765 851 744 812 291 764 580 745 797 740 157 698 051 653 901 636 454 608 532 585 582 547 845 526 747
9
15 261 15 579 15 472 15 658 15 855 15 791 15 824 15 924 15 719 15 739 15 028 14 803 14 624 14 971 14 824 14 627 14 995 16 928 16 559 15 792 15 189 14 085 13 421 14 421 14 504 15 362 14 335 14 149 14 288
9 060 8 926 9 070 9 002 9 344 9 319 9 653 9 439 9 272 9 670 9 878 10 004 10 204 10 450 10 363 10 274 10 430 10 547 10 461 9 922 9 850 9 739 9 992 10 044 9 855 10 572 10 371 10 347 10 044
108 864 107 443 106 275 106 528 106 356 102 786 98 996 97 485 93 217 89 298 86 564 83 978 80 958 77 836 75 344 73 758 65 960 58 470 54 127 50 316 47 763 44 717 40 849 36 998 31 881 28 936 25 996 23 354 21 787
OSVČ celkem
MFI celkem
133 184 131 947 130 816 131 188 131 555 127 896 124 472 122 848 118 209 114 707 111 471 108 785 105 786 103 258 100 531 98 659 91 385 85 946 81 147 76 029 72 802 68 541 64 263 61 462 56 240 54 870 50 702 47 850 46 118
973 819 981 475 976 938 968 195 962 760 956 929 939 141 917 138 901 746 892 729 883 087 884 410 889 855 912 187 919 062 933 846 942 150 937 689 893 438 840 609 818 599 808 698 762 314 715 363 692 694 663 402 636 284 595 695 572 865
Příloha č. 7
Pořadí členských společností ČLFA podle objemu pořizovacích cen úvěrů v roce 2012 PC nemovitosti vozidla nad 3,5t OL Factoring ČS, a.s. ČSOB Factoring, a.s. Transfinance, a.s. Factoring KB, a.s. ČSOB Leasing, a.s. 2 210,0 1 244,4 ŠkoFIN s.r.o. 424,0 2 955,0 UniCredit Leasing CZ, a.s. 305,4 1 072,3 1 489,9 SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o. 2 516,4 964,0 VB Leasing CZ, s.r.o. 2 351,7 818,0 Mercedes Benz Financial Services Česká republika s.r.o. 2 865,5 1 669,4 s Autoleasing, a.s. 186,0 141,4 Deutsche Leasing ČR, spol. s r.o. 152,3 Credium, a.s. S MORAVA Leasing, a.s. 115,4 636,5 GE Money Auto, s.r.o. ALD Automotive s.r.o. 17,3 1 475,8 IKB Leasing ČR s.r.o. 18,8 494,1 LeasePlan Česká republika, s.r.o. 25,1 1 753,4 IMPULS-Leasing-AUSTRIA s.r.o. 70,4 664,7 Raiffeisen Leasing, s.r.o. 682,3 119,0 127,8 Erste Group Immorent ČR s.r.o. 2 327,9 UNILEASING, a.s. 42,0 297,0 ARVAL CZ s.r.o. 1 359,2 ESSOX, s.r.o. SCANIA FINANCE Czech Republic, spol. s r.o. 1 115,0 304,0 VFS Financial Services Czech Republic s.r.o. 1 158,8 642,8 Oberbank Leasing spol. s r.o. 12,0 284,0 BUSINESS LEASE s.r.o. 856,0 PSA FINANCE ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o. Home Credit, a.s. CETELEM ČR, a.s. 42,8 FCE Credit, s.r.o. AGRO LEASING J. Hradec s.r.o. 162,2 Toyota Financial Services Czech s.r.o. Credium, a.s. 245,4 ING Lease (C.R.), s.r.o. **/ 10,4 90,5 ECONOCOM Czech Republic, s.r.o. 206,0 IMPULS-Leasing -AUSTRIA s.r.o. 166,8 Servis Leasing a.s. 80,3 D.S. Leasing, a.s. 36,9 12,8 Celkový součet 4 059,0 15 875,7 17 084,2
stroje
FL
3 119,6 69,0 2 058,4 2 981,6 1 330,8
úvěry
287,0 2 561,5 6,0 1 168,0
3 016,1 252,0 2 084,0 2 504,2 2 323,0 1 353,6 604,9 1 692,9 109,3 336,8
4,9 1 779,6
426,6 474,9
802,1 696,4
835,1 1 088,3
611,0
1 077,0
4 658,8 3 972,0 3 705,7 3 404,5 1 805,7 1 473,7 1 638,8 1 181,4 2 181,0 1 827,3 1 362,5
osobní, užitkováfactoring auta 47 909,0 29 489,0 20 068,0 19 531,0 3 349,3 7 880,0 4 745,8 1 045,0 1 537,3 2 847,1 2 946,6 2 452,5 1 769,3
910,6 1 728,3
76,1
521,0
785,5 208,7 578,2 487,0 721,8
871,0 448,8 448,0
233,6 164,6
25,9
96,4
24,0 18 158,9
20 207,5
10
210,0 1 359,2 1 573,3
574,0 495,4
25,8 10,4
174,1
862,1 738,3 771,2 708,5 309,0 282,0
32 206,1
37 288,9
116 997,0
Celkový součet 47 909,0 29 489,0 20 068,0 19 531,0 17 598,2 15 552,0 15 461,3 12 370,7 9 674,2 8 899,6 5 705,1 5 588,1 5 242,9 4 084,1 3 815,0 3 693,9 3 678,0 3 506,8 3 157,8 3 096,4 2 906,1 2 724,0 2 718,3 2 371,1 2 290,0 2 250,4 1 839,0 1 718,1 1 233,7 771,2 751,3 542,6 352,7 292,4 245,4 223,2 206,0 166,8 80,3 73,6 261 877,3
11
12
