Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Úvěrování malých a středních firem na českém bankovním trhu Diplomová práce
Autor:
Bc. Martin Koula
Vedoucí práce:
doc. Ing. František Pavelka, CSc.
Praha
Duben, 2012
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým, podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 15. dubna 2012
Podpis…………………………… Martin Koula
Poděkování Tímto děkuji svému vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Františku Pavelkovi, CSc. za jeho pomoc a čas, který mi ochotně věnoval při zpracování práce.
Anotace Cílem diplomové práce je analýza moţností malých a středních podniků v ČR v oblasti získávání finančních zdrojů. V první části je analyzována podpora ze strany vlády, druhá část zkoumá moţnosti na bankovním trhu. Poslední část je věnována konkrétním příkladům jednotlivých podniků z hlediska vyuţívání financování.
Annotation The main direction of my thesis is the analysis the possibilities of the small and medium companies in Czech Republic in section of acquirement finacial resources. The first part is analysed the government support and the second part is examined the banking market possibilities. The last part is dedicated to specific examples of individual companies from the point of view of financing use.
Klíčová slova Malý a střední podnik, bankovní úvěr, podnikatel, podnik, financování
Keywords Medium and small enterprise, bank loan, enterpreneur, company, financing
Obsah 1
Úvod .................................................................................................................................... 3
2
Segment malých a středních firem ...................................................................................... 4
3
4
5
2.1
Pojem podnikatel a podnikání...................................................................................... 4
2.2
Základní formy podnikání ........................................................................................... 5
2.3
Moţnosti vstupu do podnikání ..................................................................................... 6
2.4
Vymezení malé a střední firmy .................................................................................... 7
2.5
SWOT analýza MSE podniků...................................................................................... 8
2.6
Význam MSE podniků............................................................................................... 11
2.7
MSE segment z hlediska získávání zdrojů................................................................. 12
2.8
Finanční podpora segmentu MSE ze strany vlády..................................................... 13
2.9
Analýza vhodnosti systému ....................................................................................... 18
Českomoravská záruční a rozvojová banka ...................................................................... 19 3.1
Základní informace .................................................................................................... 19
3.2
Analýza činnosti ........................................................................................................ 20
3.3
Programy pro začínající podnikatele ......................................................................... 20
3.4
Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA ......................................... 21
3.5
Vyuţití programu v praxi ........................................................................................... 23
3.6
Zhodnocení a doporučení ........................................................................................... 26
Nabídka úvěrů komerčních bank ...................................................................................... 27 4.1
Základní informace .................................................................................................... 27
4.2
Základní typy úvěrů ................................................................................................... 31
4.3
Kvantitativní analýza provozních úvěrů v praxi ........................................................ 36
4.4
Kvantitativní analýza ostatních úvěrů v praxi ........................................................... 42
4.5
Projektové financování .............................................................................................. 43
4.6
Analýza vhodnosti systému ....................................................................................... 44
Analýza konkrétních podniků z praxe............................................................................... 45 5.1
Stavební společnost STAVOSTAV s. r. o. ................................................................ 45
5.2
Výrobní společnost Navato s. r. o. ............................................................................. 48
5.3
Financování ţivnostníka – Lucie Novotná ................................................................ 52
5.4
Financování ţivnostníka – Miroslav Polák ................................................................ 53
5.5
Financování nemovitosti hypotečním úvěrem ........................................................... 55
5.6
Financování začínajícího podnikatele ........................................................................ 58 1
6
Závěr ................................................................................................................................. 60
7
Pouţité zdroje .................................................................................................................... 61 7.1
Odborná literatura ...................................................................................................... 61
7.2
Internetové zdroje ...................................................................................................... 61
7.3
Zákony a ostatní pouţité zdroje ................................................................................. 62
2
1 Úvod Hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl pro výběr diplomové práce na uvedené téma, je moje pracovní zkušenost v bankovnictví, konkrétně z České spořitelny a.s. Zde jsem nastoupil v roce 2005 do pobočky v Kralupech nad Vltavou jako firemní poradce. Náplní mojí práce je především poskytování úvěrů podnikatelům a malým firmám a další poskytování ostatních sluţeb spojených s tímto segmentem. Práce je to velmi zajímavá a různorodá. Kaţdý den se setkávám s jiným oborem podnikání, navštěvuji firmy a poznávám zajímavé podnikatelské záměry. Měl jsem moţnost seznámit se s fungováním stavebních firem, developerů, autodopravců, zemědělců, ţivnostníků všech profesí, ale například i s výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Toto zaměstnání mě velmi baví a umoţňuje mi detailní poznání podnikatelské sféry. Práce obsahuje komplexní činnosti, spojené s poskytováním úvěrů. S klientem jednám od úvodního okamţiku, kdy přijde o úvěr ţádat, aţ po samotný podpis úvěrových smluv. Během této doby provádím veškeré činnosti jako je finanční analýza, zpracování úvěrového návrhu, případně dohlídky přímo ve firmě klienta. Za dobu mé kariéry v České spořitelně jsem se podílel na úvěrech v řádech stovek milionů. Jednalo se o úvěry všech druhů – provozní, investiční i hypoteční. Tato práce poskytne analýzu vhodnosti či nevhodnosti současného nastavení systému a procesů.
3
2 Segment malých a středních firem 2.1 Pojem podnikatel a podnikání Na začátku práce je důleţité vymezit pojem malých a středních firem stejně tak jako pojem podnikání. S těmito pojmy se lidé setkávají kaţdý den, je však potřeba je detailněji vymezit. Pod podnikatelem si kaţdý z nás můţe představit někoho naprosto odlišného, stejně tak se můţe odlišovat velikost malé firmy. Jednou z definic podnikatele můţe být pán v křiklavě barevném saku s kufrem a mobilním telefonem velikosti cihly. Takto se dal přesně definovat podnikatel ze začátku devadesátých let dvacátého století. Přesná terminologie pojmy vysvětluje následovně.
Pojem podnikání a podnikatel je zachycen v české legislativě,
konkrétně v zákoně č. 513/1991 – v Obchodním zákoníku. Segmentaci a klasifikaci firem dle velikosti určuje legislativa EU – konkrétně Doporučení Komise 2003/361/ES.
Podnikatel je v České republice fyzická nebo právnická osoba - tuzemská nebo zahraniční, která: 1 a) je zapsána do obchodního rejstříku b) podniká na základě ţivnostenského oprávnění c) podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (např. lékař se soukromou praxí, advokát, daňový poradce) nebo d) která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů (tzv. hospodařící rolník).
Podnikání je Obchodním zákoníkem definováno jako soustavná činnost, prováděná samostatně podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku. 1 Samostatná činnost spočívá v tom, ţe určitá právnická nebo fyzická osoba samostatně rozhoduje o tom jaké statky nebo sluţby bude na trhu poskytovat, jakým způsobem a kde 1
Zákon č. 513/1991 Obchodní zákoník, § 2
4
bude své produkty vytvářet, s kým bude spolupracovat, dále pak jakým způsobem bude provoz financován, jaká bude právní forma podnikání, jakým způsobem se budou tvořit ceny a v neposlední řadě jakého zisku se má dosahovat. Toto vše by měl mít začínající podnikatel promyšleno.
2.2 Základní formy podnikání V ČR mohou lidé podnikat dvěma způsoby – jako fyzická osoba, nebo jako právnická osoba. Typy právních forem podnikání upravuje obchodní zákoník. Ţivnostenský zákon se pak zaměřuje na podnikatelské subjekty provozující svou činnost na základě ţivnostenského oprávnění. Kaţdá právní forma podnikání má svá specifika. Co je výhodou u jedné, je nevýhodou u druhé a naopak. Také kaţdý obor činnosti má svá specifika, kaţdý člověk má jiné představy o svém podnikání, o budoucnosti a dalším směřování své firmy apod. Hlavní výhodou podnikání formou fyzické osoby je snadnější začátek podnikání. Stačí dovršit 18 let věku, získat potřebné oprávnění a podnikání můţe začít. Další výhodou je niţší potřeba vstupního kapitálu, pokud chci například začít podnikat jako instalatér tak nepotřebuji vysokou vstupní investici. Nevýhodné můţe být ručení celým svým majetkem, kdy se v případě krachu podnikání věřitelé budou zajímat i o můj osobní majetek Fyzická osoba můţe na základě ţivnostenského oprávnění, které prokazuje výpisem ze ţivnostenského rejstříku, provozovat ţivnost: ohlašovací – dále se dělí na řemeslnou, vázanou a volnou, koncesovanou. Pro větší podnikání či pro podnikání ve více lidech je vhodnější zaloţit právnickou osobu. Tuzemská i evropská legislativa nabízí několik forem, ze kterých lze vybírat. Hlavní výhodou tohoto podnikání je, ţe se podniká na jméno firmy, nikoliv na jméno vlastníka. Další výhodou je kumulace kapitálu, kdy lze větší částku poskládat z vkladů jednotlivců. Nevýhodou je větší poţadavek na vstupní kapitál či sloţitější legislativa. Z pohledu rizik je výhodnější podnikání formou právnické osoby. Například u společnosti s ručením omezeným jak jiţ název napovídá, ručí společnost za své závazky pouze do výše svého základního kapitálu.
5
Společníci tak ručí pouze svým podílem. U akciové společnosti ručí pouze společnost jako taková, akcionáři za závazky neručí vůbec. Právnická osoba, coby uměle vytvořený subjekt zapsaný do obchodního rejstříku, podniká na území ČR jedním z následujících způsobů: společnost s ručením omezeným (s. r. o.), akciová společnost (a. s.), veřejná obchodní společnost (v. o. s.), komanditní společnost (k. s.), druţstvo. Z mého pohledu je nutné při volbě právní formy MSE podniky brát v potaz plánovanou velikost podniku. Pokud chci zůstat malým ţivnostníkem s minimem zaměstnanců a neplánuji obrat v desítkách milionů, volil bych rozhodně podnikání jako fyzická osoba. Především díky niţší administrativě a vstupním nákladům. Pokud je mým cílem kaţdoročně podnikání rozvíjet a zvyšovat výkony podniku volil bych cestu zaloţení právnické osoby. Obětovat musím vyšší vstupní náklady, lépe mě však vnímá i okolní podnikatelské prostředí.
2.3 Možnosti vstupu do podnikání Dle mého názoru je moţnost vstupu do podnikání celkem otevřená. Legislativa nabízí širokou škálu moţností a kaţdý podnikatelský subjekt si můţe vybrat vhodnou formu. Z praxe mám ověřeno, ţe začít podnikat, či zaloţit další společnost lze celkem snadno. Komplikací zůstává přílišná byrokracie příslušných úřadů, která je z úst podnikatelů velmi často kritizována. Jiţ několik vládních programů chtělo tuto problematiku řešit a celý systém zjednodušit. Hlavní vizí je jedno inkasní místo, které sjednotí výběr daní, zdravotního a sociálního pojištění pod jeden úřad. S tímto krokem má souviset i jedno přiznání ke všem těmto platbám na jednu stranu A4. Ze strany podnikatelů se jedná o velmi pozitivně vnímané zjednodušení jejich kaţdodenní činnosti. Otázkou zůstává, kdy se toto podaří prosadit na vládní úrovni a kdy se toto přenese do praxe. Přes proklamace minulé vlády a Ministerstva průmyslu a obchodu o sniţování administrativní zátěţe podnikatelů je hodnocení podnikatelů v této oblasti zdrcující. 94% respondentů uvádí, ţe nedošlo ke sníţení zmíněné zátěţe. MPO přitom zmíněnou problematiku povaţovalo 6
v posledních dvou letech za významný směr své činnosti. Výsledky průzkumu potvrzuje i nejnovější studie Světové banky a PricewaterhouseCoopers.2 Z hlediska administrativní náročnosti skončila Česká republika v poslední desítce, kdyţ obsadila 168. místo ze 178 zkoumaných zemí. Není se co divit, na splnění daňových povinností potřebují tuzemské firmy 930 hodin ročně. Nejenţe je to nejvíce ze všech zemí Evropské unie, ale i v Bulharsku, které je v rámci EU na předposledním místě, potřebují společnosti “pouze” 600 hodin.
2.4 Vymezení malé a střední firmy Malé a střední firmy lze definovat dle Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 na kterém se usnesla Komise Evropského společenství. Rozdělení pak vychází ze tří kritérií – počet zaměstnanců, roční obrat a roční bilanční suma. Pro účely této práce budeme tedy pod pojmem malý a střední podnik (MSE) uvaţovat podniky, které zaměstnávají 10 aţ 250 zaměstnanců, jejich obrat se pohybuje v rozmezí 2 – 50 mil. Euro nebo jejich bilanční suma v rozmezí 2 – 43 mil Euro.3 Tabulka č. 1: Malé a střední podniky Roční pracovní Kategorie podniku jednotka střední < 250 malý < 50 mikropodnik < 10
Roční obrat
Roční bilanční suma
< 50 mil. Eur < 10 mil. Eur < 2mil.Eur
< 43 mil. Eur < 10 mil. Eur < 2 mi. Eur
Zdroj: Doporučení Evropské komise 2003/361/ES
Poněkud odlišně dělí podniky české banky. Například Česká spořitelna a.s. povaţuje za malý a střední podnik firmu s ročním obratem do 30 mil. Kč ročně. Kritérium počtu zaměstnanců vůbec neuvaţuje. Další skupinu tvoří firmy s obratem mezi 30 mil. Kč a 1 mld. Kč ročně. Tyto jsou nazývány jako velké firmy. Podniky s obratem nad 1 mld. Kč ročně jsou povaţovány za korporace. Komerční banka a.s. rozděluje podniky také podle obratu, bilanční sumu ani počet zaměstnanců neuvaţuje. Malé firmy od velkých odděluje hranicí obratu 60 mil. Kč ročně.
2 3
Výsledky průzkumu Asociace malého a středního podnikání 2010 Doporučení Komise 2003/361/ES
7
Nejširší pásmo malých firem pouţívá ČSOB, a.s. Ta za malé a střední podnikání povaţuje podniky s ročním obratem do 300 mil. Kč. Firmy, které tuto hranici přesáhnou, povaţuje za korporátní. Tímto rozdělením se tak nejvíce blíţí metodice EU. Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků ČR (AMSP ČR) je asociací podniků a ţivnostníků registrovaným Ministerstvem vnitra ČR pod č. j. VS/1-1/48 640/01-R. Sdruţuje na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky a ţivnostníky i jejich organizace z celé republiky. Tato asociace respektuje rozdělení dle Doporučení Komise, mezi své členy přijímá podniky všech velikostí. 4 Můj názor je takový, ţe rozdělení segmentu dle českých bank je rozhodně přehlednější a dá se s ním mnohem lépe pracovat. Dělící pásma Komise jsou celkem široká a stejně široké mohou být i rozdíly mezi podniky. Dělení bank vychází z potřeb klientů, kdy banky šijí sluţby na míru danému segmentu. Proto se snaţí menší podniky oddělit od větších, čímţ zaručují přesnou a cílenou nabídku sluţeb. Stejně jako bankovní potřeby tak i další činnosti firmy jsou rozdílné právě podle velikosti firmy. Například malý ţivnostník ocení rychlý platební styk a moţnost výběru hotovosti v bankomatu. Velká korporace potřebuje kvalitně zajistit měnové riziko. Z těchto důvodů povaţuji za praktičtější rozdělení segmentu dle bankovních domů.
2.5 SWOT analýza MSE podniků 2.5.1 Silné stránky Pružné reagování na změny – MSE podnik má oproti korporacím niţší výrobní kapacitu a je tedy jednodušší reagovat na změny na trhu nastalé. Reakce můţe být okamţitá. Velký podnik drţí vysoký objem zásob, má nastaven dlouhodobý výrobní program a snadno se tak stane, ţe vyrábí výrobek, o který jiţ není na trhu zájem. MSE podnik toto riziko můţe eliminovat pruţností a rychlejší orientací jiným směrem. Klasickým příkladem můţe být nadnárodní výrobce mobilních telefonů – NOKIA. Ta díky své nepruţnosti nezachytila nástup nových moderních technologií a dnes jiţ není největším výrobcem mobilních telefonů na světě. Inovativnost – menší podniky obecně musí přinášet nová řešení a nové nápady. Velké koncerny jiţ mají svůj podíl na trhu a své ustálené výrobky. Aby mohl MSE podnik přeţít, 4
Informace z internetových stránek jednotlivých bank – viz. seznam
8
musí nabídnout niţší cenu nebo alternativu. Mnoho dobrých nápadů či vynálezů tak vzniká právě v tomto segmentu. Rychlost přijímání podnikatelských rozhodnutí – zejména díky jednodušší organizační struktuře lze rozhodovat rychleji a efektivněji. Důleţité informace se dostanou rychle od vedení k zaměstnancům, je zde prostor i pro zpětnou vazbu od niţších sloţek směrem nahoru. Odolnost proti recesi – vzhledem k výše uvedeným výhodám se MSE podnik snáze vyrovná s poklesem hospodářství. Včasné a efektivní přijetí rozhodnutí můţe změnit výrobní program, cenovou politiku či pozastavit investice. Toto dokumentuje i neklidné hospodářské období od roku 2008 do současnosti, kdy se dá říct, ţe tento segment podnikání neutrpěl tak výrazné ztráty jako větší podniky. Tvorba nových pracovních míst – důleţitý faktor pro hospodářství země a politiku zaměstnanosti. Dále bude detailněji tento přínos rozebrán – v tom segmentu pracuje přes 60 % všech zaměstnanců.
2.5.2 Slabé stránky Omezené možnosti zaměstnávat TOP manažery a odborníky – nevýhoda plynoucí z velké konkurence, kterou jsou velké podniky. Pro menší podnik je finančně náročně udrţet špičkového odborníka. Můţe konkurovat například menším pracovním týmem, rodinným prostředím či větší moţností realizace. Omezené možnosti výhod z rozsahu produkce – dáno především niţší výrobní kapacitou a uţším výrobním programem Omezené prostředky na reklamu – menší podnik si nemůţe dovolit takovou propagaci jako globální hráči na trhu. Při cenách televizní reklamy je prakticky nemoţné získat prostor v médiích. Lze kompenzovat inovativností. 5
5
NOVOTNÝ, J., SUCHÁNEK, P. Nauka o podniku I. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomickosprávní fakulta, 2004. ISBN 80-210-3090-9.
9
2.5.3 Příležitosti Hospodářský růst – oţivení hospodářství se promítá do všech segmentů od velkých korporací po nejmenší podniky. Dlouhodobý hospodářský růst s klasickým cyklickým vývojem tak skýtá pro náš segment příleţitost. Pokud podnik produkuje kvalitní výrobky a sluţby tak můţe na hospodářském růstu silně profitovat. Podpory ze strany vlád – vzhledem k nezastupitelné roli tohoto segmentu v kaţdém trţním hospodářství lze očekávat podporu ze strany vlád. Ať se jedná o přímé dotace či dotační programy nebo o nejrůznější formy jiných podpor. Můţe se jednat o usnadněný vstup do podnikání či sniţování povinných odvodů za zaměstnance. Kaţdá vláda by si měla uvědomit přínos podnikání pro příjmy i výdaje státního rozpočtu. Sniţování nezaměstnanosti či vyšší výnosy na daních a odvodech jsou pro fungující rozpočet podstatné Technologický vývoj – přináší neustále nové moţnosti a inovativní prostor pro podnikatele. Ať se jedná o přímý vývoj v segmentu MSE či jako subdodavatelské činnosti pro větší korporace, které mají podmínky a finance pro technologická oddělení. Menší podniky pak nemusí vynakládat vysoké prostředky na výzkum, avšak mohou na nových objevech participovat. Rozvoj informačních a digitálních technologií – tento jev provází moderní ekonomiku na kaţdém kroku. Stejně jako přišla průmyslová revoluce a průmysl prošel dynamickým rozvojem tak aktuálně lze hovořit o rozmachu informačních technologií. A rozhodně se nejedná o doménu nadnárodních korporací. Hodně nápadů je vymyšleno na koleni v garáţi a poté úspěšně prodáno a zavedeno s pomocí velkých firem.
10
2.5.4 Hrozby Globalizace a monopolizace – vývoj trţních ekonomik vede ke vzniku velkých firem a nadnárodních korporací. Ty potom díky svému postavení a silnému kapitálu mohou ohrozit segment malého a středního podnikání. V lepším případě velká firma menší koupí a začlení ji do svého holdingu, v horším případě přivede menší firmu dumpingovou cenou ke krachu. Malé a střední podnikání pak nemůţe těmto silám konkurovat. Negativní vývoj EU – v současné době se EU nachází v bezprecedentní politické i ekonomické krizi. Velmi špatné výsledky některých členských zemí, nejednotný názor na řešení nastalé situace či stále hlasitější výzvy k rozpuštění měnové unie. Tyto aspekty mohou přinést globální krizi či při moţných scénářích odpojit Českou republiku od hlavního proudu vývoje Evropy. To by v konečném důsledku mohlo negativně ovlivnit segment malého a středního podnikání.
2.6 Význam MSE podniků Malé a střední podniky hrají nezastupitelnou roli v české ekonomice, vţdyť představují 99,84 % všech podnikatelských subjektů. Jejich pozici podtrhují statistická data, která uvádějí, ţe 2/3 pracovníků zaměstnávají právě malé a střední podniky. Česká vláda a Ministerstvo průmyslu a obchodu si tento fakt velmi dobře uvědomují a proto zaměřují na tento segment podnikatelů své podpůrné nástroje, a to nejen finančního charakteru. Je zřejmé, ţe pro úspěch či neúspěch ekonomiky jako celku je situace v segmentu malého a středního podnikání zásadní. Podle údajů ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. prosinci 2010 v ČR celkem 1 021 280 právnických a fyzických osob, z toho bylo 1 019 595 malých a středních podniků. Oproti roku 2009 je to pokles o 56 400 malých a středních podniků, tj. 5,24 %. U právnických osob spadajících dle definice pod malé a střední podniky došlo k poklesu o 25 203 subjektů, tj. o 10,56 %. U fyzických osob došlo k poklesu o 31 197 subjektů (o 3,73 %) na celkových 806 083 podnikajících fyzických osob. Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2010 byl 99,84 %.6 Data velmi jasně ukazují skutečný význam tohoto segmentu. I 6
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 - MPO
11
přes poklesy podnikatelských subjektů v roce 2010 je stále podíl MSE segmentu nezastupitelný. Jedná se o motor národního hospodářství, na jehoţ výkonu je závislá ekonomika naší země jako celek. Jednou z velmi důleţitých činností těchto podniků je získávání prostředků pro financování svých aktivit. Proto této problematice věnujeme celou diplomovou práci.
Graf č. 1: Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 2000-2010
Zdroj: MIMISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU [online]. Dostupné na: http://www.mpo.cz/
2.7 MSE segment z hlediska získávání zdrojů Z hlediska získávání finančních zdrojů nelze jednoznačně určit, zda je forma MSE výhodnější nebo nevýhodnější. Obecně potřebuje menší podnik niţší kapitál a je tedy jednodušší jej opatřit. Přichází však o určité moţnosti jako je vydání akcií či dluhopisů. Další nevýhodou je poţadavek banky na zajištění úvěru. Pokud nemá MSE podnik vlastní majetek, musí podnikatel do zástavy vloţit vlastní nemovitost. Tím se zbavuje omezeného ručení u s.r.o. Pro některé banky je naopak výhodné úvěrovat ţivnostníky – ručí celým svým majetkem a poţadavky na financování nebývají vysoké. Další nevýhodou můţe být úroková sazba, které obecně klesá s výší obchodu a velikostí klienta. Rozhodně jde však o segment, který je pro všechny bankovní domy zajímavý. Jak uvádí graf tak investiční náklady podniků jsou na vysoké úrovni a většina z těchto nákladů je financována bankovním sektorem.
12
Graf č. 2: Vývoj investičních nákladů MSE segmentu v ČR v letech 2000-2010
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. Dostupné na: http://www.czso.cz/
Investice (hmotné a nehmotné, včetně pozemků) malých a středních podniků dosáhly v roce 2010 hodnotu 296 380 mil. Kč, coţ je o 24 856 mil. Kč méně neţ v roce 2009, tj. o 7,74 %. Graf ukazuje, ţe i v krizových letech se investiční náklady MSE segmentu pohybují okolo 300 000 mil. Kč. Většina těchto nákladů je financována externími zdroji, z nichţ největší roli hrají bankovní úvěry, hypotéky či leasing. Jedná se o velmi zajímavé číslo, které nám pomůţe zmapovat oblast financování MSE segmentu jako celku.
Lze říci, ţe kaţdoročně MSE
segment poţaduje investiční financování ve výši 300 000 mil. Kč. Toto číslo je důleţité z pohledu získávání zdrojů. Jedná se o celkem vysokou částku, kterou MSE segment potřebuje získat – většinou od externích parterů. Dále se budeme zabývat moţnostmi jak tento kapitál opatřit s pomocí bankovních domů.
2.8 Finanční podpora segmentu MSE ze strany vlády Kaţdá vláda si je vědoma důleţitosti tohoto segmentu a snaţí se jej podporovat. Vláda prostřednictvím svých institucí volí různé formy podpory. Obecně lze tuto podporu vyjádřit jako informační, materiální a finanční. Ze strany ministerstva průmyslu a obchodu se jedná především o sniţování administrativní zátěţe, vytváření rovných příleţitostí na trhu či pomoc proniknout na zahraniční trhy. Vzhledem k účelu naší práce se budeme věnovat především podpoře finanční.
13
2.8.1 Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Dne 3. prosince 2007 byl Evropskou komisí schválen Operační program Podnikání a inovace 2007 - 2013 (OPPI), který navazuje na předchozí Operační program Průmysl a podnikání 2004 - 2006. V současnosti je OPPI základním programovým dokumentem resortu průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2007 - 2013. Program je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a podnikání, udrţení přitaţlivosti České republiky a jejích regionů a měst pro investory, na podporu inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, a to zejména stimulací poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje v oblasti malého a středního podnikání, na komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, na podporu podnikatelského ducha a růstu hospodářství zaloţeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních technologií. Tento program reflektuje Lisabonskou strategii EU zaměřením na nástroje nepřímé a přímé podpory podnikatelů, zejména malých a středních, a obecně na řešení otázek překonávání dosavadních bariér přístupu ke kapitálu. Podpora se poskytuje především podnikům s vyšším inovačním potenciálem, na podporu vzniku nových malých podniků a na podporu dalšího rozvoje existujících podniků směřující k podpoře jejich konkurenceschopnosti s důrazem na regiony se strukturálními problémy a vysokou nezaměstnaností. Pro realizaci programu OPPI v období 2007 – 2013 bylo z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) uvolněno 3 041 312 546 EUR. Od roku 2007 bylo k 31. 12. 2010 autorizováno, včetně převodů do úvěrového a záručního fondu, 13,542 mld. Kč na podporu malých a středních podniků. 7 Na jednu stranu je kaţdá podpora vítaná, na druhou stranu si poloţme otázku, jestli je dostatečná. Graf investičních nákladů č. 02 nám říká, ţe investiční náklady malých a středních podniků činí ročně okolo 300 mld. Kč. Na roky 2007-2013 bylo z toho programu uvolněno 75 mld. Kč, přičemţ čerpáno bylo 13,5 mld. Kč. Je tedy zřejmé, ţe se jedná o podpůrný nástroj. Avšak ani ten není ze strany segmentu MSE hojně vyuţíván. O tom svědčí velmi nízké procento čerpání přidělených prostředků. Osobně dozoruji správu cca 600 MSE podniků ve Středočeském kraji a přímo z tohoto programu čerpaly 3 podniky.
7
Operační program Podnikání a inovace – zpráva MPO
14
2.8.1.1 Prioritní osa 1: Vznik firem Je tvořena dvěma oblastmi podpory, které se zaměřují na vytváření podmínek pro vznik nových firem s akcentem podpory na inovačně orientované firmy. Pozornost je věnována problematice dostupnosti vhodných finančních zdrojů s cílem usnadnit přístup začínajících podnikatelů ke kapitálu a rozšířit tím moţnosti pro financování jejich podnikatelských záměrů a předkládaných projektů. Příjemci podpory: výhradně malé a stření podniky. Má napomoci začínajícím podnikatelům firmu nastartovat.
2.8.1.2 Prioritní osa 2: Rozvoj firem Obsahuje dvě oblasti podpory. První se zaměřuje na realizaci rozvojových podnikatelských projektů konkurenceschopných malých a středních podniků, kterým brání niţší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená schopnost poskytnout zajištění úvěru v moţnosti získat externí zdroje financování prostřednictvím bankovních nástrojů. Druhá oblast podpory je zaměřena na zlepšování technické vybavenosti podniků nákupem moderních technologií, včetně informačních a komunikačních technologií a na rozvoj vybraných strategických sluţeb. Příjemci podpory: z převáţné části malé a střední podniky.
2.8.1.3 Prioritní osa 3: Efektivní energie Obsahuje i oblast podpory, jejímţ cílem je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti sniţování energetické náročnosti výroby a spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podpořit začínající podnikatele v aktivitách vedoucích k vyššímu vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Příjemci podpory: z větší části malé a střední podniky. Pomáhá udrţet rostoucí energetické náklady a tím zefektivnit fungování podniku.
2.8.1.4 Prioritní osa 4: Inovace Obsahuje dvě oblasti podpory, které jsou zaměřeny na podporu technických a netechnických inovací v podnicích, včetně rozvíjení jejich spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi a na podporu jejich vlastních firemních kapacit pro vědu a výzkum a návazných aktivit, zejména pak v sektoru MSP tak, aby se zvýšila inovační aktivita podniků a počet podniků, které provádějí vlastní výzkum a vývoj. Pozornost je rovněţ zaměřena na aktivity spojené s ochranou práv průmyslového vlastnictví. Příjemci podpory: z větší části malé a střední podniky.
15
2.8.1.5 Prioritní osa 5: Prostředí pro podnikání a inovace Obsahuje tři oblasti podpory. Sleduje vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačního podnikání. Je zaměřena na vytváření potřebné infrastruktury pro začínající podnikatele v podobě podnikatelských inkubátorů, na rozšíření a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti vědy a výzkumu. Tato prioritní osa se rovněţ zaměřuje na tvorbu kvalitní infrastruktury pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Pozornost je dále věnována problematice zkvalitnění infrastruktury pro podnikání, hlavně formou vytváření a rozvoje podnikatelských nemovitostí. Příjemci podpory: z větší části malé a střední podniky.
2.8.1.6 Prioritní osa 6: Služby pro rozvoj podnikání Obsahuje dvě oblasti podpory. Je zaměřena na rozvoj a vyuţití kvalitních poradenských a informačních sluţeb pro podnikatelské subjekty, a to i v oblasti vyhledávání nových obchodních příleţitostí a odborné přípravy na posilování pozic českého průmyslu v mezinárodním obchodu. Poskytovaná podpora usnadňuje marketingové aktivity malých a středních podniků na zahraničních trzích. Příjemci podpory: z převáţné části malé a střední podniky.
2.8.2 Program podpory exportu 2.8.2.1 Veletrhy a výstavy Velmi důleţitou částí podpory ze strany vlády je orientace na zahraniční trhy. Naše ekonomika je silně zaměřena na vývozy a v tomto duchu se nese i Program podpory exportu. Ministerstvo průmyslu a obchodu pokračovalo v roce 2010 v podpoře českých firem, zejména malých a středních, při pronikání na zahraniční trhy prostřednictvím oficiálních účastí České republiky na mezinárodních výstavách a veletrzích. V roce 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu zabezpečilo celkem 25 českých oficiálních účastí na mezinárodních akcích, z toho jednu národní výstavu, celkově ve 14 zemích světa. V rámci českých oficiálních účastí byly v roce 2010 poskytnuty finanční příspěvky celkem 410 českým firmám, z toho 361 malým a středním podnikům, a to v celkové výši 52,4 mil. Kč. Podíl malých a středních firem na poskytované podpoře představoval téměř 90 % a finanční příspěvky pro ně dosáhly částky 45,8 mil. Kč. Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc na těchto akcích plně finančně pokrývá 16
náklady na doprovodnou propagaci. Špatná koordinace vládních kroků je vidět v protichůdných opatřeních. Zatímco ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje vývozy tímto programem, ministerstvo zahraničních věcí ruší velvyslanectví a ambasády v zahraničí. Tímto na první pohled úsporným opatřením však ztěţuje vstupy českých firem na tyto trhy.
2.8.3 Program EUREKA Tento program je nástrojem evropské strategie pro mezinárodní spolupráci v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a inovačních aktivit. Cílem programu je podporovat rozvoj mezinárodní spolupráce mezi evropskými průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami a vytváření podmínky pro zvyšování konkurence schopnosti evropského průmyslu a rozvoji infrastruktury. V roce 2010 bylo v rámci účelové podpory v programu EUREKA malým a středním podnikům poskytnuto 108 000 tis. Kč. V roce 2011 bude pokračovat dofinancování běţících projektů v programu EUREKA a malým a středním podnikům bude poskytnuta podpora 76 075 tis. Kč. Současně započne financování projektů v programu EUREKA CZ, který navazuje na program EUREKA, a příjemcům bude vyplacena podpora ve výši 29 481 tis. Kč. Jedná se z mého pohledu o velmi koncepční, krok kdy cíleně směřujeme k transformaci od dílen a montoven k ekonomickým činnostem s vyšší přidanou hodnotou. Obecně lze konstatovat, ţe podpora segmentu MSE ze strany vlády je nedostatečná. Vypsané dotační tituly jsou pro firmy administrativně komplikované, a prostředky z nich těţko dosaţitelné. Směr podpory – vývoz, a výzkum a vývoj povaţuji za správný. Forma, kterou jsou prostředky uvolňovány ne. Doporučil bych programy pro menší podniky, které nepotřebují vysoké dotace, potřebují vhodnou podporu. Často stačí pomoci proniknout na zahraniční trh či pomoci v orientaci v zahraniční legislativě. Jako nejvhodnější podpůrný instrument vidím Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, které budu věnovat následující kapitolu.
17
2.9 Analýza vhodnosti systému Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, ţe právní rámce podnikání a základní podnikatelská infrastruktura jsou v České republice nastaveny dostatečně. Právní bariéry pro vstup do podnikání jsou minimální, restrikce či omezení také. Vláda se snaţí o rozvoj podnikatelského prostředí a uvědomuje si význam tohoto segmentu. Dle mého názoru však chybí jasná koncepce a koordinace veškerých kroků. Podnikatelské prostředí by ocenilo zejména zjednodušení administrativní náročnosti, zpřehlednění legislativní a daňové základny a konkrétně cílenou podporu. Úspěch tohoto segmentu se vládě vrátí na vyšší zaměstnanosti, vyšších daňových odvodech či obecném zvýšení ţivotní úrovně. Vláda však musí zpřehlednit dotační programy, zaměřit se na podporu exportu a podporovat odvětví jako je vzdělávání či věda a výzkum. Základ je zde poloţen slušný, bylo by však výhodnější se přesunout od montoven a distribučních skladů k činnostem s vyšší přidanou hodnotou. Samostatnou kapitolou zůstává vyuţívání prostředků z EU, které jsou pro masový základ MSE segmentu nedostupné. Opět naráţíme na administrativní náročnost, která je z EU vyţadována. Zde by měly vládní instituce více napomáhat konkrétním podnikům.
18
3 Českomoravská záruční a rozvojová banka 3.1 Základní informace Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., je rozvojovou bankou České republiky. Napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyţadujících veřejnou podporu. Banka byla zaloţena v roce 1992. Jejími akcionáři jsou: Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj (72 % akcií), Komerční banka, a. s., Česká spořitelna, a. s., a Československá obchodní banka, a. s. Je řízena pětičlenným představenstvem a devítičlennou dozorčí radou. Banka poskytuje především: podpory malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s vyuţitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů, podpory vlastníkům bytových domů při jejich rekonstrukci, zvýhodněné úvěry pro vodohospodářské projekty. Působí téţ jako finanční manager prostředků poskytnutých České republice na financování rozvoje infrastruktury. Tabulka č. 2: Přehled jednotlivých položek v letech 2006 - 2010 Poloţka
Jednotka
2006
2007
2008
2009
2010
Aktiva
mil. Kč
51 707
57 055
75 431
62 135
58 147
Cizí zdroje
mil. Kč
46 890
52 185
70 309
56 686
52 455
Vlastní kapitál
mil. Kč
4 817
4 870
5 122
5 449
5 692
Základní kapitál
mil. Kč
2 132
2 132
2 132
2 132
2 132
Zisk po zdanění
mil. Kč
738
795
802
815
854
Portfolio záruk
mil. Kč
11 627
11 996
13 952
18 565
23 649
Zdroj: Výroční zprávy ČESKOMORAVSKÉ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÉ BANKY, a. s. [online]. Dostupné na: http://www.cmzrb.cz/ 19
.
3.2 Analýza činnosti Z přiloţené tabulky je zřejmé, ţe zejména v posledních letech narůstá velikost portfolia záruk bankou poskytnutých. To signalizuje pozitivní trend. Banka se snaţí rozšiřovat svou podporu pro segment podnikatelů a malých firem i v krizových letech. Přetrvávající zvýšená obezřetnost bank při poskytování úvěrů v roce 2010, se projevovala zejména u malých a středních podnikatelů, zvláště výrazně u začínajících. Ve struktuře poptávky po nových úvěrech převaţovalo financování provozních potřeb a v poptávce po investičních úvěrech byly velmi výrazně zastoupeny projekty výroby elektřiny, zejména s vyuţitím sluneční energie. Tyto faktory formovaly strukturu portfolia záruk a úvěrů banky vytvořeného v uplynulém roce a ovlivnily téţ průběh jednotlivých programů podpory. Vysoká poptávka po zárukách za provozní úvěry si i přes relativně značný rozsah disponibilních prostředků na financování těchto záruk vynutila jejich zastavení jiţ koncem 1. pololetí 2010. S tím kontrastovalo nízké čerpání prostředků na program záruk pro začínající podnikatele, které jasně potvrdilo, ţe nastavení podmínek programu a poskytovaných záruk vyţaduje změnu.
3.3 Programy pro začínající podnikatele Dnem 15. 6. 2011 byl zahájen příjem ţádostí o zvýhodněné záruky pro začínající podnikatele. Záruční program je realizován z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu. Podnikatelé s méně neţ 10 zaměstnanci registrovaní k dani z příjmu v roce podání ţádosti o podporu nebo v některém ze dvou předchozích let mohou získat zvýhodněnou záruku k úvěru do výše 3 mil. Kč včetně. Úvěr lze pouţít na pořízení investic či zásob. Záruka je poskytována zjednodušeným postupem pouze k úvěrům bank, které mají s ČMZRB uzavřenu smlouvu o podmínkách poskytování záruk zjednodušeným postupem. Toto je velmi důleţitý program podpory segmentu MSE. Komerční banky prakticky začínající podnikatelé úvěrovat nechtějí. V dnešní době je jiţ velmi těţké vymyslet nový podnikatelský záměr nebo vymyslet efektivnější podnikání v zaběhlém sektoru. Proto je kaţdá banka v otázce poskytování prostředků těmto subjektům velmi opatrná. 20
Dle osobního rozhovoru s ředitelem odboru pro schvalování úvěru MSE segmentu v České spořitelně Ing. Radimem Hoškem se na začínající podnikatele pohlíţí velmi přísně. Pro banku to není hlavní zájem podnikání. Ing. Hošek tuto problematiku vysvětluje na pořadu Den D, který vysílá Česká televize. Začínající podnikatelé tam chodí přesvědčovat soukromé individuální investory, kteří se rekrutují z řad úspěšných podnikatelů o výhodnosti investovat právě do jejich podnikání. Průměrná úspěšnost je celkem nízká. Peníze na svůj projekt seţene 1 ţadatel z 15. Investorům se často nelíbí samotný záměr, často je také nepřesvědčí ţadatel. Vedle dokonalého popisu projektu vyţadují i detailní rozbor ekonomické návratnosti a zde často narazí na nedostatečnou připravenost ţádosti. Navíc pokud si projekt vyberou, vyţadují velký podíl ve firmě. Tento podíl se pohybuje v desítkách procent. Do takovýchto projektů komerční banka logicky jít nemůţe. Zde bych osobně viděl velký prostor pro zlepšení podpory tohoto segmentu. Nemusí jít přímo o finanční dotace či záruky. Stát by mohl prostřednictvím svých organizacím nabízet začínajícím podnikatelům podpory například formou školení či konzultací s odborníky na daně, právo či účetnictví. Začínající podnikatel bývá často dobrý stavitel, dopravce či řemeslník. Ekonomické vzdělání či orientace v účetnictví pak nebývá na vysoké úrovni.
3.4 Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA Tento program realizuje Prioritní osu 2 Rozvoj firem Operačního programu Podnikání a inovace. Program je vyhlášen na období 2007 – 2013. Na úvod vysvětlím formální fungování a základní ustanovení a poté představím na konkrétním podniku praktický pohled. Cílem tohoto programu je pomocí zvýhodněných záruk k bankovnímu úvěru usnadňovat realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů. Důraz je kladen na zvyšování konkurenceschopnosti a podporu projektů v regionech kde se soustředí podpora státu. Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu, poskytovatelem podpory je pak Českomoravská záruční a rozvojová banka. Samotná podpora je poskytování z finančních prostředků státního rozpočtu a prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.
21
Podporované aktivity jsou vymezeny seznamem odvětvové klasifikace ekonomických činností – OKEČ. Tento systém přiřazuje kaţdému odvětví podnikání individuální číselné označení, s kterým pracuje evropská legislativa i tuzemské banky, ministerstva atd. Příjemce podpory musí splňovat určité podmínky: a) musí být malým a středním podnikem dle Nařízení komise b) musí být oprávněn k podnikání na území ČR odpovídajícímu podporované ekonomické činnosti c) musí být evidován jako plátce daně z příjmu na příslušném finančním úřadě d) nesmí mít nedoplatky vůči státním institucím e) nesmí mít nedoplatky vůči svým zaměstnancům Z programu jsou financovány pouze takzvané způsobilé výdaje. Jde o prostředky, které jsou vynaloţeny v souladu s cílem programu. Musí plně souviset s realizací projektu. Prokazují se účetním doklady, které musí splňovat běţné náleţitosti. Způsobilými výdaji, ke kterým můţe být čerpán zaručovaný úvěr, jsou: a) pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného majetku b) pořízení dlouhodobého nehmotného majetku c) pořízení zásob d) pořízení drobného nehmotného majetku, pokud je příjemcem podpory vykazován jako náklad/výdaj Daň z přidané hodnoty je součástí příslušného způsobilého výdaje. Podpora je poskytována ve formě zvýhodněné záruky nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru Náleţitosti ţádosti o poskytnutí podpory a) identifikační údaje ţadatele b) charakteristika projektu c) náklady na realizaci projektu a způsob jeho financování d) vyjádření úvěrující banky e) doklad o oprávnění k podnikání f) doklad o registraci k dani z příjmu g) čestná prohlášení o bezdluţnosti 22
3.5 Využití programu v praxi Tato kapitola popíše na konkrétním příkladu z praxe vyuţitelnost tohoto programu. Z důvodu ochrany citlivých údajů jsou jména pozměněny, veškerá čísla jsou reálná. Ţadatelem o úvěr v České spořitelně a.s. byl Jan Novák, který podniká jako fyzická osoba podnikatel od září roku 2003. Sídlo firmy i bydliště jsou ve Středočeském kraji. Předmětem podnikání dle ţivnostenského listu je Velkoobchod – konkrétně se jedná o dovoz kosmetického zboţí ze zahraničí. Jedná se o ručně vyráběnou kosmetiku ve vyšší cenové relaci na bázi přírodních materiálů. Pan Novák má výhradní smlouvu pro východoevropský region a Rusko. Na začátku roku 2010 přišel pan Novák do banky s poţadavkem úvěru ve výši 3 mil. Kč, který chtěl pouţít na realizaci objednávky tohoto zboţí. Doposud pouţíval leteckou dopravu, která zboţí velmi prodraţovala. Pokud uskuteční objednávku za 3 mil. Kč náplní celý kontejner pro lodní dopravu a výrazně tak sníţí podíl dopravních nákladů v prodejní ceně zboţí. Pan Novák vedl daňovou evidenci a předloţil bance následující daňové výkazy, ze kterých banka vyuţila především tyto údaje, které jsou v tabulce.
23
Tabulka č. 3: Přehled účetních výsledků za roky 2008 a 2009 Poloţka výkazu
Rok 2008
Rok 2009
Trţby celkem Náklady celkem Přidaná hodnota Provozní zisk EBIT Čistý zisk
3 323 2 709 614 502 427
5 169 4 861 308 196 192
Stálá aktiva Oběţná aktiva Zboţí Pohledávky Finanční majetek Vlastní kapitál Cizí zdroje
0 1 049 739 310 0 314 735
0 1836 1460 216 160 1 510 326
Zdroj: vlastní tabulka vytvořená z výkazů klienta ČS, a.s. Finanční výkazy zejména menších ţivnostníků je třeba brát s určitou rezervou. Velmi často jsou v nich zjevné nesrovnalosti. Velmi častým jevem je také daňová optimalizace dani z příjmů, kdy dochází různými operacemi ke sniţování daňového základu. Pan Novák nabídl jako zajištění poţadovaného úvěru směnku a vlastní stavební pozemek v hodnotě 3,2 mil. Kč. Banka posoudila moţnosti pana Nováka a vydala rozhodnutí, ţe takto vysoký úvěr nelze poskytnout z důvodu nedostatečného zajištění. Pan Novák jiný majetek vhodný do zástavy neměl tak banka doporučila záruku ČMZRB. Ţadatel předloţil podobné doklady jako do banky také ČMZRB a ta rozhodla o poskytnutí bankovní záruky ve výši 70 % z poţadovaného úvěru tedy maximálně do výše 2,1 mil. Kč. Podmínky poskytnutí záruky ze strany ČMZRB a) smlouva o úvěru mezi dluţníkem a věřitelem bude 3,0 mil. Kč b) úvěr je účelově určen k financování zásob c) splatnost jistiny úvěru nastane maximálně do 12 měsíců Česká spořitelna pak přehodnotila své rozhodnutí a schválila pro klienta financování ve výši 3,0 mil. Kč s kombinací zajištění – směnka, pozemek, bankovní záruka.
24
Klient tak mohl úvěr vyuţít a realizovat jednu velkou objednávku s vyuţitím lodní dopravy. Došlo tím k výrazné úspoře na nákladech, coţ se projevilo v následujících letech zvýšenou ziskovostí. Toto ilustruje vývoj účetních výsledků za roky 2010 – 2011. Tabulka č. 4: Přehled účetních výsledků za roky 2010 a 2011 Poloţka výkazu
Rok 2010
Rok 2011
Trţby celkem Náklady celkem Přidaná hodnota Provozní zisk EBIT Čistý zisk
5 629 4 683 946 808 712
6 312 5 283 1 029 852 748
Stálá aktiva Oběţná aktiva Zboţí Pohledávky Finanční majetek Vlastní kapitál Cizí zdroje
864 3 840 2 754 243 843 1 346 3 358
258 3 019 88 2 529 402 -38 3 315
Zdroj: vlastní tabulka vytvořená z výkazů klienta ČS, a.s. Z vývoje účetnictví firmy je vidět, ţe poskytnutý úvěr pomohl firmě výrazně vylepšit její hospodářský výsledek. Došlo k výrazné úspoře dopravních nákladů a to se projevilo v růstu zisku. Firmě mírně rostl i obrat. Pro vládu měl tento obchod dva efekty: pomohl udrţet firmu na trhu – stát tak nemusí vyplácet ţádné dávky ani podnikateli ani jeho zaměstnancům daňový efekt – nárůst zisku přinesl do státní kasy vyšší odvody daně z příjmů, sociálního i zdravotního pojištění. Nárůst obrat pak vyšší odvody daně z přidané hodnoty. Pro Českou spořitelnu se jedná také o dobrý obchod, klient řádně hradí úroky dle smlouvy o úvěru, vede v bance platební styk, čímţ banka získává další příjmy z poplatků. Klient s bankou aktivně spolupracuje. Spokojený je i klient, jeho podnikání se dále rozvijí a vyšší objem provozních prostředků mu umoţňuje další růst a rozvoj jeho podnikání. Mohl se začít orientovat na další produkty a tím diverzifikovat riziko podnikání. Rozhodně vzrostla jeho konkurenceschopnost na trhu.
25
3.6 Zhodnocení a doporučení Lze jednoznačně říci, ţe tento typ podpory MSE segmentu je velmi vhodný. Z praktického příkladu je vidět, ţe dosáhnout na podporu je velmi jednoduché i pro menšího ţivnostníka. Jde o velmi snadnou formu jak rozvinout podnikání. Proces není administrativně ani časově náročný. Jedinou komplikací tak zůstává nedostatek finančních prostředků, které ČMZRB do těchto záruk můţe uvolňovat. Mým doporučením tak je soustředit více prostředků do podobných typů bankovních záruk na úkor širokého spektra nejrůznějších typů dotací či podpor, ve kterých je velmi sloţitá orientace. V podobných projektech jako je tento navíc komerční banky plní i velmi důleţitou roli posuzovatele projektu. ČMZRB má tak určitou záruku kvality projektu. Značně konzervativní komerční banky, které mají s ČMZRB smlouvu o spolupráci, by financování velmi rizikových projektů neschválily.
26
4 Nabídka úvěrů komerčních bank 4.1 Základní informace S pojmem úvěr nebo půjčka se setkal kaţdý z nás. Obzvláště v dnešní době je nabídka nejrůznějších finančních sluţeb a úvěrů velmi pestrá a reklamní kampaně jsou stále hlasitější. Pro snadnější orientaci v konkrétních produktech bude slouţit tato kapitola. Představím základní bankovní úvěrové obchody včetně jejich výhod a nevýhod, případně z pohledu vyuţití v praxi. „Úvěrové obchody jsou nejvýznamnější částí bankovních aktivních obchodů, tj. obchodů, které jsou účetně zobrazeny na straně aktiv rozvahy banky. Aktivní bankovní obchody uvádí do pohybu jak vlastní, tak svěřené prostředky se záměrem docílit výnosu, respektive zisku. Toho banka dosahuje zejména poskytováním úvěrů, investicemi do cenných papírů a dalšími operacemi. Banka při těchto obchodech vystupuje v pozici věřitele.“ 8 „Úvěr je možné definovat jako časově omezené, úplatné zapůjčení peněz k volnému nebo smluvně vázanému použití.“ 9 Úvěrových produktů je velké mnoţství a podnikatel nebo firma se často musí rozhodnout, jaký typ úvěru bude pro něj nejvhodnější. Správný výběr správného produktu je pro podnikatele zásadní. Nevhodně zvolené financování můţe citlivě ovlivnit cash – flow a tím způsobit i existenční potíţe. Dalo by se říci, ţe úvěry pomáhají podniku vyrovnávat časový nesoulad mezi likviditou jednotlivých sloţek aktiv a strukturou pasiv. Pokud například zakoupím nový stroj a nezajistím dostatečné financování vstupního materiálu tak investici předem odsoudím k neúspěchu.
8
9
PIVRNEC, J. Finanční management. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, 1995. ISBN 80-85623-92-7 KALABIS, Z. Bankovní služby v praxi. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0882-1
27
4.1.1 Členění podle využití 4.1.1.1 Zbožové úvěry Úvěry zboţové jsou poskytovány ve zboţí. Nejčastěji jsou poskytovány výrobci nebo obchodníky. Nerozšířenější z nich je obchodní úvěr. Vedle něj se za zboţový úvěr povaţuje také prodej zboţí na splátky. Zboţový úvěr se někdy také nazývá dodavatelský. Jde o to, ţe výrobce daného zboţí nebo poskytovatel sluţby předá výkon své činnosti, ale peněţní prostředky od odběratele vyţaduje s časovou prodlevou. Příjemce výkonu je tak po tuto dobu ze strany svého dodavatele svým způsobem úvěrován. Podnikatel tak nevyjednává o financování v bance, ale se svým obchodním partnerem. Aktuálně se velmi hojně vyuţívá v praxi. Při domlouvání kontraktu tak stále větší roli hraje vedle ceny a kvality také splatnost vystavených faktur. Protistrana tak musí řešit zajištění svých nákladů do doby zaplacení. Například velké stavební firmy dnes nemají dostatek stavebních zakázek od státu a začínají se orientovat i na menší projekty. Často nabízejí jako konkurenční výhodu rovnou i dodavatelský úvěr. Investor stavební akce pak nepotřebuje bankovní financování a stavební firma vedle zakázky získá i úrokový výnos z navýšení.
4.1.1.2 Peněžní úvěry Úvěry peněţní jsou poskytovány v penězích. Peníze v tomto smyslu chápeme jako hotovostní i jako bezhotovostní (účetní) formu. Tyto úvěry nejčastěji poskytují obchodní banky. Především touto skupinou se budeme dále detailněji zabývat.
4.1.2 Členění podle účelu Podle objektu financování na účelové a neúčelové. Mezi neúčelové bankovní úvěry patří klasický spotřebitelský úvěr, úvěrové platební karty, kontokorentní úvěr nebo tzv. americká hypotéka. Neúčelovost spočívá především v tom, ţe banka nezkoumá účel pouţití. Podnikatelské úvěry bývají většinou účelové. V praxi to znamená, ţe peněţní prostředky odcházejí z úvěrového účtu rovnou na účty příjemců. Banka tím má jednoznačně zajištěnu účelovost, tzn. například v případě financování koupě nemovitosti, peníze odešle dle kupní smlouvy na příslušný účet. Nutno podotknout, ţe náš segment stále častěji vyţaduje i menší a neúčelové úvěry. Pro menší ţivnostníky tak můţe být uţitečná kreditní karta s limitem 50 000 tis. Kč nebo moţnost čerpat svůj účet do debetu. 28
4.1.3 Členění podle zajištění Podle zajištění obchodu lze úvěry rozdělit na zajištěné a nezajištěné. Záruky za úvěr mohou být věcné (majetek) nebo osobní (ručení). Často se vyuţívá kombinovaná forma záruky. Nejčastějšími zajišťovacími instrumenty jsou:
4.1.3.1 Nemovitý majetek Velmi častý instrument, u některých typů úvěrů dokonce povinný. Cena nemovitosti se určí dle znaleckého ocenění (posudku), který zpracuje kvalifikovaný odhadce. Pro své účely si banka můţe hodnotu ještě poníţit určitým koeficientem například v závislosti na kvalitě nebo typu nemovitosti. Zástavní právo se zapisuje do evidence katastru nemovitostí a je patrné z listu vlastnictví. Po doplacení úvěru banka vydá prohlášení, na základě kterého se zástavního práva vzdává a můţe dojít k výmazu z listu vlastnictví.
4.1.3.2 Movitý majetek Bankovní úvěr lze zajistit i movitým majetkem (stroj, automobil, výrobní linka). Zde je nevýhoda v tom, ţe movitý majetek se velmi rychle opotřebovává a tudíţ dochází k rychlému poklesu jeho ceny. Zástavní právo vzniká zápisem do rejstříku movitých zástav, který je veden a spravován notáři. Podobně jako u nemovitostí, tak i movitý majetek oceňují kvalifikovaní znalci. Banky si však dnes jiţ mnohem pečlivěji vybírají majetek, který do zástavy přijmou. Po známých aférách, kdy byly zfalšovány znalecké posudky a banka tak vzala do zástavy oproti úvěru bezcenné drahokamy, jsou banky mnohem obezřetnější.
4.1.3.3 Finanční majetek Také finančním majetkem lze zajistit úvěr. Vyuţívají se cenné papíry, zde je však riziko moţného kolísání ceny cenného papíru. Některé typy bankovních obchodů se dokonce zajišťují i blokací prostředků na běţném účtu klienta (bankovní záruky).
29
4.1.3.4 Směnka Směnky jsou velmi častým nástrojem bankovního jištění. Jedná se o zaangaţování ţadatele do úvěrového procesu. U právnických osob se vyuţívá tzv. aval směnky, kdy se vedle společnosti zavazují například společníci.
4.1.3.5 Zástava obchodního podílu U některých typů úvěru lze pouţít i zástavu samotného obchodního podílu ve společnosti. Bance to přinese jistotu, ţe majitel podílů se nemůţe zbavit své zodpovědnosti za úvěr.
4.1.3.6 zástava pohledávek
4.1.3.7 Záruky a garance Například za firmu A se můţe zaručit její mateřská firma B. Častějším a zajímavým instrumentem je garance Českomoravské záruční a rozvojové banky. Jedná se o státní banku, která poskytuje úvěry i garance pro podnikatele a firmy. Jejím účelem je podpora podnikání. Stát tímto způsobem pomáhá podnikatelské sféře získat úvěry na své projekty. Problém je časová a finanční omezenost těchto velmi výhodných záruk. Pro banku se jedná o velmi silný argument při poskytování úvěru ţadateli. Je však zřejmé, ţe se nemůţe dostat na všechny ţadatele o tuto garanci.
Další specifické záruky poskytuje vláda například v oblasti
zemědělství.
30
4.2 Základní typy úvěrů 4.2.1 Provozní úvěry Provozní úvěry jsou úvěry, jejichţ pomocí podniky financují běţný provoz, nákup, výrobu nebo prodej svých výrobků. Je z nich tedy financován přednostně oběţný majetek, především zásoby, zboţí nebo mzdy. Ve většině případů se jedná o krátkodobé úvěry. Toto je zřejmé v souvislosti s krátkodobou povahou oběţného majetku. Provozní úvěry banky ještě dále člení z následujících hledisek: Z hlediska metody poskytování se dělí na úvěry případové (jednorázové), které jsou posuzovány jednorázově na základě jednotlivých ţádostí, a na úvěry kontinuální (průběţné), které jsou dluţníkem průběţně čerpány podle jeho potřeb a průběţně spláceny dle jeho moţností. Jednorázovou záleţitostí můţe být například mimořádná zakázka. Uvaţujme podnik, který vyrábí nábytek a dostal mimořádnou objednávku na větší mnoţství zboţí. V bance si sjedná jednorázové financování, které pouţije výhradně na tuto zakázku a z této zakázky jednorázově splatí. Průběţná moţnost spočívá například v permanentním kontokorentním úvěru, který podnik vyuţije v případě potřeby. Z hlediska účelu se dělí na účelové, u nichţ je moţné určit, na co byly pouţity (např. úvěr na zásoby) a neúčelové, u nichţ nejde jednoznačně říci, na co byly pouţity (např. kontokorentní úvěr). Z hlediska způsobu zajištění úvěru je rozlišujeme na zajištěné, tedy úvěry, které jsou zajištěné konkrétní zajišťovací hodnotou, např. směnečné nebo lombardní, na úvěry kryté, jejichţ návratnost je zajištěna kvalitou hospodaření dluţníka (např. úvěry kontokorentní) a na úvěry nekryté, coţ jsou zejména úvěry typu úvěrových výpomocí, např. úvěry na mzdy, na pokrytí ztráty atp. Provozní potřeby jsou tedy potřeby plynoucí z běţného provozu – základem je financování oběţných aktiv.
31
4.2.2 Využití provozních úvěrů v praxi Provozní financování je kaţdodenní součástí kaţdého podniku. Drtivá většina všech podnikatelských subjektů musí finančně zajišťovat chod svého podnikání. Jednotlivé případy se liší finanční náročností daného provozu, rozsahem výroby či obchodními podmínkami. Aktuální praxe přináší do obchodních vztahů stále větší důraz na podmínky splatnosti. Dodavatelé poţadují co nejkratší lhůty splatnosti, odběratelé přesně naopak. Zajímavá zakázka se tak vedle ceny dá získat i podmínkami splatnosti. Pokud vedle sebe postavím srovnatelné nabídky a jedna z nich mi nabídne moţnost zaplatit za odebrané zboţí či sluţby později tak je volba jasná. Tato volba pro mě můţe být výhodnější dokonce i za předpokladu vyšší ceny. Pokud si propočítám nutné náklady na získání externího financování tak mohu zvolit i draţší kontrakt. Podmínky provozního financování se stanovují velmi individuálně
4.2.2.1 Úvěry na zásoby Pomocí úvěrů na zásoby se financuje nákup výrobních zásob, surovin a energie určených ke spotřebě ve výrobě nebo při poskytování sluţeb, na financování nákladů vloţených do nedokončené výroby nebo na financování zásoby hotových výrobků vlastní výroby před jejich prodejem. Splatnost těchto úvěrů bývá navázána na výrobní nebo obchodní cyklus, tzn., ţe úvěr je splatný okamţikem příchodu prostředků na účet podniku. Jsou vyuţívány především výrobními nebo obchodními podniky. Náklady na drţbu zásob či nákladové úroky by se měly promítnout do finální ceny produktu. Specifičnost jejich zajištění spočívá v tom, ţe zásoby zůstávají v podniku a banka má k jejich kontrole relativně obtíţnější přístup, a proto provádí tzv. dohlídky na místě, tj. kontroluje stav zásob přímo v prostorách klienta. Další problém zajištění těchto úvěrů spočívá v oceňování zásob, tedy ve stanovení maximální výše, do které lze úvěrování poskytnout. Hodnota zásob můţe v čase výrazně kolísat a proto je pro věřitele důleţité ocenění těchto zásob. Pro financování nákupu se pouţívá tzv. cena pořízení, u zásob k prodeji cena prodejní, u výrobních zásob se pouţívají tzv. nákladové ceny, které zahrnují veškeré vynaloţené náklady. Jde o pojetí cen v podobě tzv. prix de revient, tedy reprodukční ceny, která zajišťuje, ţe dostaneme zpět alespoň to, co do nákupu vloţil.
32
4.2.2.1.1 Metody úvěrování zásob a) Metoda úvěrování podle stavu Úvěr je poskytován tehdy, kdyţ stav zásob roste, splácen je tehdy, kdyţ stav zásob klesá. Úvěr je poskytován aţ následně, po vzniku potřeby, b) Metoda úvěrování podle obratu Banka z úvěrového účtu proplácí za podnik všechny faktury, které souvisejí s úvěrovanými zásobami, a dluţník splácí úvěr tak, ţe dohodnutou část svých trţeb průběţně odvádí zpět na úvěrový účet, tj. ve prospěch úvěru. Hlavní nevýhodou u úvěrování zásob zůstává jejich komplikovanější zajistitelnost. Nemovitost si banka zajistí zástavním právem k nemovitosti, u zásob podobný instrument neexistuje. Jejich movitá povaha a většinou i rychloobrátkovost neumoţňuje kvalitní pouţití jako zajišťovací instrument.
4.2.2.2 Úvěr na pohledávky Jedná se o úvěry na pohledávky za odběrateli, na pohledávky za jiţ prodané zboţí nebo za poskytnuté sluţby. Pokud nejsou tyto pohledávky splaceny, jedná se o úvěry na pohledávky po lhůtě splatnosti – jsou to rizikové úvěry a patří do skupiny úvěrových výpomocí. Jedním z velkých problémů současnosti je druhotná platební neschopnost. Konkrétně firma A nezaplatí firmě B, protoţe jí nezaplatila firma C. Úvěr na pohledávky bývá obvykle zajištěn tzv. cesí neboli postoupením pohledávky bance. Tím se přibliţuje z hlediska techniky klasickému eskontnímu úvěru, kdy úvěr bance nesplácí její hlavní dluţník, který bance pohledávky postoupil, ale odběratel, coţ je dluţník mimo přímého dluţníka, tedy dluţník vedlejší. Při otevřené cesi oznamuje dluţník situaci svým odběratelům (poddluţníkům) a ti jsou povinni od okamţiku oznámení hradit přímo úvěrující bance. Při skryté cesi je postoupení pohledávek oznamováno poddluţníkům aţ v případě, kdy hlavní dluţník, tj. postupitel pohledávek, není schopen svůj úvěr bance splatit. Pod pojmem pohledávky se zde rozumí skutečně likvidní pohledávky, které vznikají v dlouhodobém obchodním styku. V případě pronájmu nemovitostí si banka můţe vzít do zástavy
33
i pohledávky z nájmu či z případného pojistného plnění z pojistné smlouvy na případné škody na nemovitém majetku.
4.2.2.3 Revolvingový úvěr „Revolvingový úvěr je úvěr, u kterého banka stanovuje maximální výši jeho čerpání, tzv. úvěrový rámec, a termín, k němuž bude úvěr po splnění předem dohodnutých podmínek opětovně obnoven.“ 10 Úvěrový rámec je neustále obnovován ve stejné nebo jiné výši. Proměnlivý úvěrový rámec banka pouţívá především tam, kde má výrobní cyklus daného klienta proměnlivý charakter. Revolvingový úvěr je obvykle poskytován na dobu kratší neţ jeden rok. Při poskytování bonity vychází banka především z výše obratu. Myšleno ve smyslu, ţe výše revolvingového rámce musí korespondovat s potřebou. Proto se dále sleduje výše a splatnost pohledávek a závazků. U tohoto typu úvěru také banky velmi pruţně reagují na vývoje ekonomické situace. Pokud je doba příznivá, očekává se hospodářský růst a banky chtějí začít více úvěrovat tak mohou přistoupit k navyšování revolvingových rámců. Pokud má naopak banka signál o negativním vývoji můţe klientům limity čerpání sniţovat. Velmi operativně tak lze řídit bilanční sumu. Hlavní výhody pro klienta a) čerpání i splácení dle potřeby klienta b) rychlý přístup k penězům c) niţší úrokové sazby neţ u kontokorentních úvěrů
10
KALABIS, Z.: Bankovní služby v praxi, Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0882-1
34
4.2.2.4 Úvěr kontokorentní Na rozdíl od ostatních úvěrů, které jsou poskytovány na úvěrových účtech, jsou kontokorentní úvěry poskytovány na běţném nebo kontokorentním účtu – banka umoţňuje jít klientovi na tomto účtu do debetu (do mínusu). Vyčerpaný úvěr je často nutné splatit nejpozději do jednoho roku. Největší výhodou těchto úvěrů je rychlost a jednoduchost. Prostředky jsou neustále k dispozici a jejich pouţití můţe být okamţité. Navíc firma si do určité míry sama ovlivňuje, kolik prostředků vyčerpá a tím pádem i jaké budou náklady za úvěr. Jedná se o neúčelový úvěr, často zde bývají i niţší náklady na zajištění. Tím pádem se však jedná o rizikovější typ úvěru a tato rizikovost je kompenzována vyšším úrokem. Základním předpokladem pro vznik kontokorentního úvěru je existence běţného účtu. Tento účet vyuţívá klient banky pro bezhotovostní platební styk, tj. pro zúčtování závazků a pohledávek s obchodními partnery. Jestliţe porovnáním všech příjmů a úhrad zbývá na účtu kladný zůstatek, vzniká na účtu peněţitý vklad. Klient je ve vztahu k bance věřitel, banka je v dluţnickém postavení a vyplácí věřiteli za tento vklad úrok. Jestliţe vznikne záporný zůstatek, vzniká majiteli účtu ve vztahu k bance úvěrový vztah. Majitel účtu je vůči bance v dluţnickém postavení a musí za tento záporný zůstatek bance platit úroky. Záporný zůstatek tak vyjadřuje úvěr. Pro srovnání uvedu orientační výši úroků. Kladný zůstatek úročen obvykle do 1 % p.a., záporný zůstatek pak 10 aţ 15 % p.a.11 Nevýhody pro klienta a) vyšší úroková sazba b) chybí pevný stimul pro sniţování úvěrové angaţovanosti
11
BLAŢEK, J., UKLEIN, J. Bankovnictví. 1. vydání. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 1997. ISBN 80-210-1715-5
35
4.3 Kvantitativní analýza provozních úvěrů v praxi Tato analýza byla provedena na konkrétním bankovním portfoliu. Česká spořitelna a.s. dělí svá úvěrová portfolia dle oblastí. V oblasti Kralupsko bylo v březnu 2011 evidováno celkem 201 provozních úvěrů, které jsou dále děleny na: a) Provozní úvěry – jedná se o pevně stanovené limity, které jsou spláceny měsíční splátkou. Úvěrový rámec tak kaţdý měsíc klesá. Provozní úvěry jsou vhodné pro klienty, kterým vyhovuje sniţování limitu, i pro případy delšího výrobního cyklu. Úroková sazba je individuální, pohybuje se v rozmezí 5 – 8 % p. a. b) Kontokorentní úvěry – klasická moţnost čerpání úvěru do debetu. Jedná se o neúčelové prostředky. Jsou oblíbené pro svou jednoduchost a operativnost. Vzhledem k vyšší rizikovosti jsou úročeny v rozmezí 8 – 13 % p. a. c) Revolvingové úvěry – Kombinace předchozích dvou. Klient čerpá i splácí průběţně, dokladuje však účelovost prostředků. Niţší rizikovost neţ u kontokorentů umoţňuje niţší úrokovou sazbu. Obvykle 6-8% p. a. Tabulka č. 5: Přehled celkových úvěrů a jejich využitelnost Počet v ks
Objemy
Vyuţitelnost v % dle objemů
Vyuţitelnost v % dle kusů
Provozní úvěry
38
46 892 000 Kč
33 %
19 %
Kontokorentní úvěry
98
43 780 000 Kč
30 %
48 %
Revolvingové úvěry
27
55 000 000 Kč
37 %
13 %
201
145 672 000 Kč
100 %
100 %
Úvěry celkem
Celkem
Zdroj: dotaz do interní databáze České spořitelny a.s. Lze říci, ţe aktuálně jsou v MSE segmentu nejvyuţívanější revolvingové úvěry. Toto dokazuje i výše uvedená tabulka. Nejniţší vyuţitelnost dle kusů je způsobena niţšími limity u kontokorentních úvěrů, které lze získat jiţ od 50.000,- Kč.
36
Obecně je nabídka pro MSE segment ze strany bankovních domů dostatečná. Kaţdá firma má moţnost si najít typ úvěru, který ji vyhovuje. Banky přistupují k těmto úvěrům individuálně a kaţdý podnik tak můţe do svého úvěru promítnout své specifické podmínky.
4.3.1 Investiční úvěry Investiční úvěry jsou úvěry určené na financování projektů, které řeší dlouhodobější perspektivu firmy, tj. na financování investic. Investice se rozdělují do tří základních skupin: a) investice kapitálové, tedy investice do hmotného investičního majetku, tj. nemovitostí, strojů a technologií b) investice nehmotné, tedy investice do know – how c) investice finanční, tedy investice do cenných papírů majetkového (akcie) nebo dluhového (dluhopis) charakteru Investiční majetek můţe slouţit jako kvalitní fixní záruka za splacení úvěru. Naproti tomu zdroje na splácení investičních úvěrů se nemohou vytvořit najednou. Zde je jeden z patrných rozdílů oproti předchozí skupině provozních úvěrů. Investiční úvěry bývají spojeny také s nárůstem provozních nákladů – jde o to, ţe po dokončení investice dochází k nárůstu výroby. Tento nárůst výroby je doprovázen růstem zásob, pohledávek nebo rozpracované výroby s dopady na nárůst poţadavků na další provozní úvěry. I tyto skutečnosti si podnikatel, který ţádá o úvěr, musí uvědomit. Investice, která by nebyla pokryta dostatečnou vybaveností provozním kapitálem, by mohla být velmi riziková a místo pozitivního dopadu do hospodaření podniku by mohla podnik ohrozit.
37
4.3.2 Klasické investiční úvěry Klasické investiční úvěry banky poskytují na výstavbu nebo na pořízení investičních celků, tedy na nákup pozemků, výstavbu inţenýrských sítí nebo budov, nákup strojů a zařízení atp. Postup při poskytování se liší v závislosti na tom, zda jde o úvěr na nákup (jednorázové poskytnutí úvěru), rekonstrukci nebo modernizaci nebo na výstavbu. Při rekonstrukci či výstavbě uvolňuje banka prostředky postupně v návaznosti na prováděné práce. Samotné čerpání úvěru se tak můţe protáhnout například na 1 rok.
38
4.3.3 Leasing Jako leasing je v českém prostředí označován finanční produkt, kterým je moţné financovat pořízení většinou movité věci. Je charakterizován především vazbou na financovaný předmět. Je to produkt, který se objevil v České republice teprve po roce 1989 a má za sebou několik let poměrně rychlého rozvoje. Existuje několik druhů leasingu, obvykle rozlišujeme finanční leasing, operativní leasing, nebo zpětný leasing Základním typem je finanční leasing, kdy financovaný předmět je po celou dobu majetkem financující společnosti a teprve po zaplacení posledních leasingové splátky a zůstatkové ceny přechází vlastnictví na zákazníka. Vlastnictví předmětu financování významně sniţuje riziko leasingové společnosti. Ta má v případě nedobytnosti pohledávky v ruce silný nástroj, umoţňující vyuţít §185 trestního zákoníku o „neoprávněném uţívání cizí věci“. Riziko odcizení nebo zničení při havárii je kryto havarijním pojištěním. Naše legislativa pojem„leasing“ přímo neobsahuje, ale mluví o něm jako o „finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci“. Při dodrţení minimální délky (leasingové) smlouvy je moţné leasingové splátky započítat přímo do daňově uznatelných nákladů, délka smlouvy je přitom většinou podobná době odepisování předmětu při jeho vlastnictví. Operativní leasing se od finančního liší zejména tím, ţe předmět nájmu (nejčastěji vozidlo) zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti i po skončení smlouvy. To umoţňuje leasingovým společnostem započítat do splátek pouze rozdíl mezi pořizovací a zůstatkovou hodnotou předmětu nájmu. Díky tomu, klient během leasingu zaplatí pouze reálně amortizovanou část ceny předmětu nájmu. Minimální délka leasingu je 12 měsíců, maximální je 60 měsíců (kdy nejčastěji volená délka je 36 měsíců). Pro výpočet výše splátky je důleţitý i počet km, které klient s vozem během leasingu najezdí. Leasing obecně je velmi častým zdrojem financování MSE segmentu. Podniky financují v drtivé většině svůj vozový park, případně stroje či zařízení. Některé banky nabízejí i leasing nemovitostí. Hlavní výhody pro klienta: a) snadná dostupnost (stačí 10 % vlastních zdrojů) b) široká nabídka leasingových společností 39
c) daňově uznatelný náklad (při splnění podmínek)
4.3.4 Hypoteční úvěry Hypoteční úvěr je dlouhodobý úvěr na investice do nemovitostí, jehoţ splacení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti. Pro hypoteční úvěry je typické, ţe jsou zajišťovány nemovitostmi a financovány ze zdrojů získaných zvláštní formou dluhopisů – hypotečními zástavními listy. Toto je vyţádáno především dlouhou splatností hypotečních úvěrů. Ve většině zemí mohou HZL vydávat pouze banky se zvláštním povolením – hypoteční banky. Můţe se jednat jak o banky univerzální, tak i o banky specializované. Splatnost hypotečních úvěrů pro klienty MSE segmentu je většinou maximálně 15 let. V okamţiku podpisu úvěrové smlouvy banky vyţadují, aby na zastavované nemovitosti nevázlo ţádné jiné zástavní právo. Toto je samozřejmě z důvodu ochrany banky jako věřitele. Při případném uplatnění pohledávky a zástavního práva by banka, která by byla tzv. druhá v pořadí, přišla zkrátka. Výjimku tvoří zástavní právo dceřiné společnosti banky. Např. první v pořadí je Stavební spořitelna České spořitelny a.s. a druhá v pořadí je Česká spořitelna a.s. Nemovitosti slouţící jako jištění hypotečních úvěrů nesmí banky pouţít jako zástavu ke svým jiným obchodním aktivitám.
4.3.4.1 Americká hypotéka Speciálním produktem hypotečního úvěrování je tzv. americká hypotéka. Jedná se o úvěr, který lze nazvat hypotékou naruby. Podnik, který vlastní nemovitost (halu, pozemky, rodinný dům, byt) dá tuto do zástavy bance a ta mu oproti tomu poskytne finanční prostředky. Na rozdíl od klasické hypotéky se nesleduje účel úvěru a tak jej lze pouţít na cokoliv. V České republice tento typ úvěru získává stále větší popularitu. Výhodou jsou celkem výhodné podmínky a moţnost rozloţit splatnost na 15 let. Hlavní výhodou pak zůstává neúčelovost. Podnik tak získá volné zdroje, které můţe pouţít na projekty, které by banka běţně nefinancovala.
40
Tabulka č. 6: Porovnání investičního a hypotečního úvěru Parametr
Investiční úvěr
Hypoteční úvěr
Účel
nemovitý i movitý majetek
pouze nemovitosti
Splatnost
8 – 12 let
Aţ 15 let
Splácení
degresivně
anuitně
Zajištění
lze i směnkou
výhradně nemovitostí
Zdroj: vlastní úprava
4.3.5 Další typy bankovních úvěrů 4.3.5.1 Bankovní záruka „Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.“ 12 Samozřejmostí je to, ţe banka, která se za svého klienta zaručuje, potřebuje znát detailně jeho finanční situaci a bonitu. Je jasné, ţe záruku nelze poskytnou za klienta, který očividně nebude schopen dostát svým závazkům. Pro banku vzniká poskytnutím záruky i určité riziko, které je kryto tzv. zajištěním. Za poskytnutí a platnost záruky se platí bankám poplatky. Fungování bankovní záruky (dále jen BZ) budu demonstrovat na v současné době nejčastějším pouţití BZ. Ředitelství silnic a dálnic, jako provozovatel mýtných bran na tuzemských dálnicích a vybraných silnicích I. třídy vyţaduje od jednotlivých uţivatelů mýtného systému (podnikatelů a firem) dvě základní formy placení. První variantou jsou platby v hotovosti, kdy se mýtné zařízení nabije určitou částkou, která se automaticky odečítá v závislosti na počtu ujetých km. Druhá moţnost vyţaduje právě bankovní záruku. Podnikatel vyuţívá dálnice a mýtné brány mu sčítají kilometry a například jednou měsíčně odešlou fakturu, kterou musí podnikatel zaplatit. Aby se ŘSD krylo pro případ nezaplacení, vyţaduje od podnikatelů bankovní záruku. V praxi si tedy podnikatel vyřídí v bance BZ, která funguje jako jistota 12
KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 978-80-7400194-9
41
zaplacení. Banka prohlásí, ţe v případě nezaplacení faktury podnikatelem zaplatí za svého klienta (za splnění ostatních podmínek). Další typy bankovních záruk jsou záruky za jistoty do soutěţe, za provedení díla, za odstranění nedostatků, záruky za celní dluh a další.
4.4 Kvantitativní analýza ostatních úvěrů v praxi Opět na základě reálného portfolia porovnáme vyuţívání jednotlivých typů úvěrů v praxi. Tabulka č. 7: Porovnání využívání jednotlivých typů úvěrů Počet úvěrů v portfoliu
Sjednaný objem
Průměrná výše úvěru
Investiční
62
187 710 020 Kč
3 027 580 Kč
Hypoteční
18
97 250 000 Kč
5 402 777 Kč
Bankovní
8
3 250 000 Kč
406 250 Kč
Typ úvěru
Zdroj: dotaz do interní databáze České spořitelny a.s. Lze konstatovat, ţe hypoteční úvěry se poskytují v průměrně vyšších objemech. To je dáno cenou nemovitostí, která bývá vyšší neţ cena strojů či automobilů. Oproti provoznímu financování jsou investiční i hypoteční úvěry poskytování s niţší úrokovou sazbou. Obecně jsou tyto úvěry méně rizikové, a proto si banka můţe dovolit niţší sazbu. U těchto typů úvěrů se sazby pohybují v rozmezí 4 – 6 % p. a.
42
4.5 Projektové financování Projektové financování lze definovat jako získávání zdrojů pro financování podnikatelského záměru – projektu. Projekt musí být tzv. samofinancovatelný, tzn., ţe musí generovat dostatek zdrojů pro pokrytí všech závazků s ním spojených. Nejčastěji se tento typ financování pouţívá při výstavbě rezidentních čtvrtí, bytových domů nebo administrativních či obchodních center. Jelikoţ se jedná o projekt, vyţadují financující banky specifické podmínky. Ţadatelem o úvěr je vţdy SPC (single purpose company), tedy jednoúčelová společnost. Projekt musí sám vygenerovat dostatek zdrojů, proto společnost nemusí vykazovat ţádnou historii. Banky toto poţadují především z důvodu, aby ostatní závazky firmy neohrozily realizaci financovaného projektu. Konkrétní pouţití lze ukázat na následujícím případě. Pan Novák podniká v oblasti stavebnictví, vlastní stavební firmu Stavby Novák s.r.o. Nyní se rozhodl zakoupit starý, zdevastovaný bytový dům a rekonstrukcí zde vybudovat 10 bytových jednotek. Cena starého domu je 4 mil. Kč, rekonstrukce si vyţádá 6 mil. Kč. Prodejní cena jednoho bytu po rekonstrukci bude 1,5 mil. Kč. Pan Novák se obrátil na bankovní dům s poţadavkem financování svého projektu. Velmi zjednodušeně lze říci, ţe banka by projekt financovala takto. Pan Novák zaloţí SPC – např. formou s.r.o s názvem Byty – Novodvorská s.r.o. Banka dále bude po klientovi poţadovat vlastní zdroje, tzn. to, aby do projektu nešly pouze peníze banky, ale i klienta. Vlastní zdroje budou stanoveny ve výši 20 % celkových rozpočtových nákladů a musí být do projektu investovány klientem jako první. V praxi tedy společnost zaplatí polovinu kupní ceny domu a zbytek bude financovat banka formou úvěru ve výši 8 mil. Kč. Další podmínkou banky je předprodanost projektu ve výši 30 %. To znamená, ţe před poskytnutím peněz musí společnost mít zájemce na 3 bytové jednotky. Toto se v praxi zajišťuje tím, ţe developerské společnosti a realitní kanceláře prodávají projekty pomocí vizualizací s velkým předstihem před samotnou stavbou. Občané si tak kupují byt, který se začne stavět např. za půl roku. Společnost Byty – Novodvorská tedy splnila základní podmínky banky a vystavěla 10 bytových jednotek. Banka si jako jištění vzala do zástavy vedle samotné nemovitosti i pohledávky z prodeje jednotlivých bytů. Tzn., ţe veškeré kupní ceny za prodané byty jsou směřovány na bankovní účet a jsou výhradně pouţity na splácení poskytnutého úvěru. Společnosti stačí prodat 6 bytových jednotek, aby vrátila poskytnutý úvěr, zbytek zůstane společnosti. Výsledek projektu bude následující. Celkové náklady 10 43
mil. Kč (koupě a rekonstrukce) a celkové výnosy 15 mil. Kč (příjmy z prodeje bytů). Celkový zisk je tedy 5 mil. Kč. Jedná se o velmi zjednodušený model financování, v praxi je nutno uvaţovat i další náklady jako marketing projektu, finanční náklady, poplatky realitním kancelářím a daňovou povinnost. Jako popis fungování projektového financování je příklad však dostačující. Obdobným způsobem se financují veškeré developerské projekty, které zaţily hlavní boom v letech 2005 – 2008.
4.6 Analýza vhodnosti systému Z výše uvedeného je zřejmé, ţe nabídka bankovních úvěrů a produktů je dostatečná. Bankovní trh je dostatečně rozvinut a bankovní domy nabízejí opravdu široké spektrum financování. Velké banky mají segment MSE jako jednu ze svých hlavních priorit a proto se dá i do budoucna očekávat další rozvoj bankovnictví v této oblasti. Dle mého názoru není potřeba v této oblasti větších úprav či zásahů. Tyto produkty jsou postupně upravovány a přizpůsobovány potřebám segmentu. Celý systém nabídky bankovních produktů funguje dobře. Pokud se v podnikatelském prostředí objeví nová potřeba tak banky velmi rychle reagují a zavádějí vhodné produkty. Prostor pro zlepšení by se dal najít v ochotě bank půjčovat respektive v posuzování rizikovosti klientů. Této problematice se bude věnovat poslední kapitola.
44
5 Analýza konkrétních podniků z praxe V této kapitole představím několik konkrétních MSE podniků z pohledu získávání finančních zdrojů. Jedná se o naprosto reálné případy včetně reálných finančních výsledků. Pro zachování bankovního tajemství opět pozměním názvy a jména.
5.1 Stavební společnost STAVOSTAV s. r. o. Jedná se o stavební firmu, která byla zaloţena v roce 2003. Firma byla zaloţena dvěma společníky, kteří ji doposud vlastní. Oba společníci jsou fyzické osoby. Firma se zabývá veškerou stavební činností, výstavbou nových domů, rekonstrukcí stávajících objektů i jinými zakázkami. Tabulka č. 8: Přehled účetních výsledků v letech 2008 - 2010 Poloţka výkazu
Rok 2008
Rok 2009
Rok 2010
43 919
38 627
38 267
479
745
1526
79
301
1 139
3 467
2 940
3 604
10 327
11 536
5 433
7 224
10 612
4 605
605
0
378
Vlastní kapitál
1 531
3 900
2 813
Krátkodobé záv. o.s.
6 807
7 779
3 248
12 263
10 576
6 224
3 841
2 507
2 216
Trţby celkem Provozní zisk EBIT Čistý zisk Stálá aktiva Oběţná aktiva Pohledávky z obch. st. Finanční majetek
Cizí zdroje Bankovní úvěry
Zdroj: vlastní tabulka z výkazů klienta Jedná se o stavební firmu. V tomto oboru je celkem náročné financovat provozní potřeby. Firma realizuje například zakázku na výstavbu rodinného domu, kde na začátku obdrţí minimální zálohu a většinový doplatek po kolaudaci. Veškerý materiál i ostatní náklady tak musí hradit ze svého.
45
5.1.1 Investiční financování Firma si do roku 2007 pronajímala kancelářské prostory a dále prostory pro uskladnění materiálů, dopravní techniky a stavební mechanizace. V roce 2007 poskytla banka investiční úvěr ve výši 3,5 mil. Kč na koupi vlastního areálu. Jedná se o investiční úvěr se splatností 8 let, úrokovou sazbou 6,4 % p. a. pevnou po celou dobu splatnosti úvěru. Měsíční splátka jistiny činí 38.900 Kč, úvěr je zajištěn kupovaným areálem a směnkou s avaly obou společníků. Poskytnutý úvěr se promítl do účetnictví společnosti nárůstem stálých aktiv, oproti tomu na straně pasiv narostla poloţka bankovní úvěry. Poskytnutí úvěru mělo pro firmu dva efekty: a) úspora na provozních nákladech – měsíční nájemné, které firma hradila, se pohybovalo okolo 50 tis. Kč měsíčně. b) získání levných prostředků – uvolnění měsíčního cash – flow firmy. Firma si investičním úvěrem uvolnila měsíčně 50 tis. Kč, které můţe vyuţít do provozního financování, které je obecně draţší. Lze tedy říci, ţe vhodně zvolené investiční financování přináší MSE podnikům určité výhody. Získáním dlouhodobého majetku se podnik stabilizuje a získá bonitu v očích bankovních domů či konkurence. Důleţité je dodrţování pravidla financovat dlouhodobý majetek dlouhodobými zdroji. Při dodrţení tohoto pravidla nemůţe dojít k situaci, kdy se firma dostane do platební neschopnosti z titulu nesouladu v cash - flow. Důleţité je zvolit i správnou dobu splatnosti. V našem případu je z mého pohledu 8 let ideálních. Při delší splatnosti by firma platila úvěr déle a zaplatila by bance vyšší částku na úrocích. Při splatnosti 8 let, které firma při svém obratu zvládne splácet, není úroková sluţba výrazná. Dokonce je v dalších letech vidět i nárůst ziskovosti, který je způsoben několika faktory. Firma se mohla nadále rozrůstat a nabírat i větší zakázky, které vyţadovaly solidní zázemí. Dále došlo k úspoře nákladů na nájem, nově hrazené úroky a odpisy jsou niţší.
46
5.1.2 Provozní financování firmy STAVOSTAV, s. r. o. Jak jiţ bylo zmíněno, stavebnictví obecně je náročné na provozní zdroje. Firma STAVOSTAV s.r.o. vyuţívá od roku 2004 kontokorentní úvěr ve výši 1,0 mil. Kč, který je zajištěn směnkou s avaly obou společníků. Úvěr je poskytnut vţdy na 12 měsíců s automatickou
obnovou.
Úroková
sazba
je
vzhledem
k nedostatečnému
zajištění
a neúčelovosti prostředků vyšší – konkrétně 13 % p. a. Jak je vidět z přiloţených výsledků firmy tak měsíční obrat se pohybuje v průměru přes 3,0 mil. Kč. Při splatnostech 30 – 60 dní tak musí firma neustále vykrývat provozní kapitál ve výši 3 – 6 mil. Kč. Je tedy zřejmé, ţe pouze tento kontokorentní úvěr firmě nestačí. Proto se obrátila na svou banku s poţadavkem dalšího provozního financování. Na základě předloţených výkazů banka provozní financování v roce 2011 schválila s poţadavkem zajištění nemovitostí. Firma tak mohla pouţít zakoupený areál, který jiţ 4 roky splácela a tak bylo moţné jej pouţít pro zástavu dalšího úvěru. Nově schválené financování bylo poskytnuto ve výši 1,3 mil. Kč formou revolvingového úvěru se splatností 12 měsíců s kaţdoroční obnovou. Vzhledem k zajištění nemovitostí a účelovostí prostředků činí úroková sazba 5,9 % p. a. Bankou posuzované parametry nového úvěru: a) dosavadní výbornou úvěrovou zkušenost z předchozího úvěru b) stabilní výše trţeb i přes pokles odvětví jako celku c) kvalitní a bance známe zajištění d) krátkodobé pohledávky převyšují krátkodobé závazky e) firma výrazně sniţuje měsíční dluhovou angaţovanost vůči bance f) vedlejší aspekt – neposkytnutí úvěru by znamenalo nedostatek provozních zdrojů a mohlo by ohrozit splácení dosavadních úvěrů
47
5.1.3 Zhodnocení a doporučení Dle mého názoru se jedná o velmi racionálně úvěrovanou firmu. Investiční sloţka je dobře rozloţena na delší časové období a přináší firmě jednoznačně pozitivní efekt. Provozní financování si ţádá obecná situace na trhu a společnost ho má dobře rozloţené. Při průběţném vyuţívání kontokorentního i revolvingového úvěru nedochází k výpadkům v cash - flow. Důleţité je zmínit to, ţe veškeré financování je poskytnuto na rozvoj podnikání, firma tímto nesanuje ţádné problémy. Do budoucna bych doporučil sloučení KTK a RVG úvěru do jednoho, zajištěného nemovitostí a tudíţ s lepší úrokovou sazbou. Při zachování úvěrového rámce by tak došlo k úspoře na úrokových nákladech.
5.2 Výrobní společnost Navato, s. r. o. Jedná se o společnost s ručením omezeným jednoho společníka, který je zároveň jednatelem. Společnost byla zaloţena v roce 1993. Firma se zabývá konzervárenskou výrobou, výrobou koření a kořenících směsí. Firma zaměstnává 14 zaměstnanců. Podstatou je nákup surovin a následná výroba koření určeného pro maloodběratele i velkoodběratele. Paleta výrobků je celkem široká od běţných balení, které známe z obchodů po mega balení pro gastronomické provozy, školní jídelny či velkovýrobce potravin.
48
Tabulka č. 9: Přehled účetních výsledků v letech 2008 - 2010 Poloţka výkazu
Rok 2008
Rok 2009
Rok 2010
14 597
16 013
26 707
Provozní zisk EBIT
-611
418
852
Čistý zisk
-824
486
1 947
Stálá aktiva
1 568
1 166
2 761
Oběţná aktiva
5 166
5 928
6 829
Pohledávky z obch. st.
2 417
1 705
3 395
Finanční majetek
417
1 314
6
Vlastní kapitál
294
780
2 727
Krátkodobé záv. o.s.
3 146
2 819
4 965
Cizí zdroje
6 440
7 653
9 517
Bankovní úvěry
1 127
2 694
3 307
Trţby celkem
Zdroj: vlastní úprava Předmět podnikání je z hlediska získávání zdrojů náročný jak v oblasti investičního tak provozního financování. Jedná se o provoz, který vyţaduje strojové vybavení, míchací stroje, drtiče, balící techniku, dopravní techniku atd. Jelikoţ se jedná o potravinářskou výrobu, je třeba splňovat přísné hygienické normy, coţ nese zvýšenou potřebu investičních nákladů. Firma tak musí značně investovat do obnovy strojového zařízení i do stavebních úprav vlastního objektu. Z provozního hlediska jsou velkým problémem splatnosti vystavených faktur. Firma při nákupu zásob nucena platit zahraničním dodavatelům dokonce dopředu. Její odběratelé však vyţadují splatnost minimálně 90 dní. Aby firma udrţela stávající zakázky a získala nové tak musí na tyto splatnosti přistoupit. Po celou dobu výrobního procesu pak musí zajistit financování provozních potřeb.
49
5.2.1 Provozní financování společnosti Navato s. r. o. Společnost dlouhodobě vyuţívala kontokorentní úvěr ve výši 0,8 mil. Kč, zajištěný směnkou s avalem společníka. Toto financování poskytovala banka za 13 % p. a., jedenkrát za rok přehodnocovala podmínky, především výši limitu. Značný nárůst obratu v letech 2009 – 2010 vedl firmu k dalšímu úvěru. Společnost si zřídila revolvingový úvěr ve výši 3,0 mil. Kč, který zajistila pro banku výrobním areálem společnosti a směnkou s avalem společníka. Tento úvěr banka poskytla za úrokovou sazbu 6,3 % p. a. Obdobně jako u KTK úvěru banka po 12 měsících přehodnocuje situaci a upravuje výši limitu. Ve spojitosti s KTK úvěrem a novým investičním úvěrem, který popíši v další kapitole, rozhodla banka v roce 2011 o pravidelném měsíčním sniţování limitu RVG úvěru o 20 tis. Kč měsíčně. Přijatelnou variantou pro obě strany tak bude docházet k postupnému sniţování úvěrové angaţovanosti. Banku k tomuto kroku vedlo především: a) vylepšení pozice jako věřitele b) sniţování dluhové zátěţe vylepšuje finanční zdraví firmy c) sniţování nákladových úroků vylepší ziskovost firmy
5.2.2 Investiční financování společnosti Navato, s. r. o. Dopravní techniku, stroje či výrobní zařízení firma financuje pomocí leasingu. Prodejce těchto strojů většinou spolupracuje s leasingovou společností a pro klienta vyřídí vedle prodeje i financování. V roce 2011 však firma přišla do banky s poţadavkem na úvěr na přístavbu nového skladu. Firmě rapidně rostou objednávky a v současných prostorech jiţ není schopna uspokojit poptávku po svých sluţbách. Rozhodla se proto přistavit ke stávající budově nový sklad v investičních nákladech 3,0 mil. Kč. 0,5 mil. Kč firma dá ze svého jako vlastní zdroje do projektu. Ţádala tak o úvěr ve výši 2,5 mil. Kč.
50
Důvody poţadování vlastních zdrojů: a) tím, ţe firma investuje vlastní prostředky, zvyšuje důvěryhodnost projektu - nebojí se investovat = věří svému záměru b) banka zvyšuje realizovatelnou hodnotu zajištění. Při případném zpeněţení zastaveného majetku si vytváří určitou rezervu mezi zůstatkem úvěru a prodejní cenou c) vlastní zdroje sniţují měsíční dluhovou povinnost a tím pádem vylepšují cash – flow projektu Banka schválila investiční úvěr ve výši 2,5 mil. Kč se splatností 10 let. Úvěr bude zajištěn celou budovou včetně nově vzniklých prostor. Dále pak směnka s avalem společníka. Jako podmínka nového úvěru bylo stanoveno pravidelné měsíční sniţování stávajícího revolvingového úvěru. Parametry sledované bankou: a) úvěr pomůţe firmě rozšířit výrobu, zvýšit obrat a vylepšit ziskovost b) vzroste hodnota majetku firmy c) vzroste hodnota zajištění pro banku – nemovitost bude cennější d) firma rapidně roste včetně nárůstu zisku e) odběratelské spektrum je velmi široké, případný výpadek několika odběratelů neohrozí firmu jako celek f) jedná se o necyklické odvětví
5.2.3 Zhodnocení a doporučení Jedná se o firmu, která i přes celkově krizové hospodářské období roste. Nárůst trţeb mezi rokem 2009 a 2010 činil 10 mil. Kč. Dle předloţené projekce poroste firma i do budoucnosti. Racionálním úvěrováním si tak banka vychovává zajímavého klienta. Takovýto růst přirozeně nese zvýšenou potřebu externího financování. Celková úvěrová angaţovanost byla pro banku jiţ na hraně, tak navrhla sniţování limitu RVG úvěru. Po předloţení aktuálních výkazů lze tento limit operativně navýšit. Investiční úvěr je dlouhodobý a je pouţit na vydělání nových peněz. Na takovouto investici by firma musela šetřit a čekat aţ 5 let. Při vyuţití bankovního úvěru můţe podnikání rozšířit prakticky okamţitě.
51
Osobně bych doporučil hledat další cesty získávání provozních peněz. Při současném vývoji bude firma potřebovat další prostředky a je otázkou, zda bude chtít banka úměrně růstu navyšovat limity. Vzhledem k velmi širokému spektru odběratelů bych doporučil factoring.
5.3 Financování živnostníka – Lucie Novotná Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, velmi podstatnou část podnikatelského prostředí tvoří drobní ţivnostníci. Na rozdíl od větších firem mají specifické poţadavky. Často jim k provozu postačují niţší částky, mají omezené moţnosti zajištění a ne vţdy zcela průkazné a vypovídající účetní výkazy. Lucie Novotná podniká od roku 1996 jako fyzická osoba podnikatel v oblasti správy nemovitostí a zabezpečení úklidových sluţeb. Na práci si najímá převáţně agenturní pracovníky. Tabulka č. 10: Přehled účetních výsledků v letech 2008 - 2010 Poloţka výkazu
Rok 2008
Rok 2009
Rok 2010
Trţby celkem
4 255
5 680
9 243
Provozní zisk EBIT
1 063
1 391
1 471
948
1 391
1 471
0
0
0
Oběţná aktiva
563
1 285
2 002
Vlastní kapitál
500
1 209
1 465
63
76
107
0
0
430
Čistý zisk Stálá aktiva
Krátkodobé záv. o.s. Bankovní úvěry
Zdroj: vlastní tabulka z výkazů klientky ČS, a. s. Hlavní činností firmy jsou úklidové práce v komerčních objektech. Jde o investičně nenáročnou činnost, firma dlouhodobý majetek nemá. Nakupuje pouze úklidové prostředky a jednou měsíčně hradí fakturu za agenturní zaměstnance.
52
5.3.1 Provozní financování I v tomto oboru platí delší splatnosti vystavených faktur. Paní Novotná poskytuje své sluţby velkým firmám, které poţadují splatnosti 45 dnů. Podnikání tak opět naráţí na časový nesoulad mezi okamţitým hrazením nákladů a dlouhou splatností trţeb. Firmě se v posledních letech mimořádně daří, mezi lety 2009 a 2010 téměř zdvojnásobila své trţby. Podnikání je mimořádně ziskové, čistý zisk ve výši 1,47 mil. Kč je u ţivnostníka méně častý. Především vysoké daňové zatíţení a hlavně odvody na zdravotní a sociální pojištění vedou podnikatele tohoto typu k nejrůznějším formám daňové optimalizace. Strmý růst podnikání v roce 2009 vedl klientku do banky s poţadavkem provozního financování. Jelikoţ šlo o dlouhodobou klientku, která vedla veškerý platební styk v bance, a její výkazy byly velmi solidní, schválila jí banka revolvingový úvěr v maximální výši 430 tis. Kč. Úvěr je zajištěn pouze blankosměnkou, úroková sazba 6,1 % p. a. Po 12 měsících banka podmínky přehodnocuje. Vzhledem k dalšímu růstu v roce 2010 se banka dokonce rozhodla limit navýšit na 560 tis. Kč při zachování zajištění pouze směnkou.
5.3.2 Zhodnocení a doporučení Je vidět, ţe i pro malé ţivnostníky mají banky připraveno financování. Z mého pohledu za velmi rozumných úrokových podmínek, poskytla banka celkem vysoký úvěr bez nutnosti zástavy nemovitého majetku. Banka tak umoţnila klientce růst jejího podnikání. V dnešní době firma nadále roste a jiţ uvaţuje o vlastní nemovitosti, která by slouţila jako sklad potřebného vybavení. Jedná se o krásný příklad postupného růstu firmy za pomoci racionálního úvěrování ze strany banky.
5.4 Financování živnostníka – Miroslav Polák Pan Polák podniká na základě ţivnostenského listu od roku 2003 v oblasti ubytování a pohostinských sluţeb. Pronajímá několik ubytovacích zařízení v horách. Firma nemá ţádné zaměstnance. Příjmy firmy tvoří příjmy z pronájmu, výdaje jsou provozního charakteru. Firma má potřebu investičních prostředků na zakoupení či rekonstrukce objektů. Trţby jsou
53
hrazeny v hotovosti nebo na krátkodobé splatnosti – potřeba provozního financování je tak minimální. Tabulka č. 11: Přehled účetních výsledků v roce 2008 a 2009 Poloţka výkazu
Rok 2008
Rok 2009
Trţby celkem
343
1 753
Provozní zisk EBIT
240
1 220
Čistý zisk
220
1 053
Zdroj: vlastní tabulka na základě výkazů klienta ČS, a.s.
5.4.1 Investiční financování – Miroslav Polák Ze zjednodušené tabulky je vidět rapidní nárůst trţeb. To bylo způsobeno otevřením nového provozu v roce 2009. V roce 2010 chtěl klient zakoupit další nemovitost, kterou by následně pronajímal. Kupní cena nemovitosti byla 1,5 mil. Kč. Obrátil se pro na banku s poţadavkem investičního úvěru. Na základě předloţených výkazů a podnikatelského záměru banka schválila investiční úvěr ve výši 1,0 mil. Kč se splatností 8 let. Zajištění úvěru byla směnka a kupovaná nemovitost. Úroková sazba 6,2 % p. a. – fixovaná na první 2 roky úvěrového vztahu. Parametry sledované bankou: a) schopnost splácení – dosavadní výsledky + plánované příjmy z nové nemovitosti b) značný podíl vlastních zdrojů – klient evidentně projektu věří, investuje vlastní prostředky c) kvalitní zajištění d) stabilní poptávku po ubytovacích sluţbách na horách Rizika banky: a) velká konkurence v tomto oboru b) klient podniká sám – pokud se s ním něco stane nemá podnikání kdo řídit c) sezónnost – hlavní trţby zima a léto d) závislost na počasí – ani v zimě při špatném počasí nemusí ubytování vydělávat
54
5.4.2 Zhodnocení a doporučení Další příklad drobného ţivnostníka, který rozšiřuje své podnikání za pomoci bankovních úvěrů. Je zajímavé, ţe i při trţbách ve výši 1,7 mil. Kč schválila banka financování ve výši 1,0 mil. Kč. Při rozloţení na delší dobu však klient zvládne měsíční dluhovou povinnost hradit. Bez externího financování by se podnikání prakticky rozšiřovat nedalo. Konkrétně na nákup nemovitostí neexistuje srovnatelná alternativa k bankovnímu úvěru. Proto hodnotím vyuţitý investiční úvěr jako vhodnou variantu.
5.5 Financování nemovitosti hypotečním úvěrem Pro financování komerčních nemovitostí určených k pronájmu vyţadují banky zaloţení nové, jednoúčelové společnosti. Nemovitost by měla být samofinancovatelná, tzn., příjem z pronájmu by měl plně pokrýt splátku úvěru i ostatní náklady s nemovitostí spojené. Další činnost společnosti by mohla tyto příjmy odklánět jinam a splácení úvěru by mohlo být ohroţeno. Není tedy problém pouţít úplně nově zaloţenou společnost nebo i starší společnost, která nevyvíjela doposud ţádnou činnost. Banky poté posuzují případ především podle znaleckého posudku, který vypracuje certifikovaný odhadce nemovitostí. Ten zohlední kvalitu nemovitostí, moţné příjmy, moţnou obsazenost nemovitosti, ale i náklady s nemovitostí spojené. Jde především o: a) daň z nemovitosti b) pojištění nemovitosti c) opravy a údrţba d) správa nemovitosti e) ostatní
55
5.5.1 Financování společnosti H reality, s. r. o. Jedná se o jednoúčelovou společnost, která byla zaloţena v roce 2011 za jediným účelem – zakoupení komerční nemovitosti v Praze, která generuje příjmy z pronájmu. Společnost se obrátila na banku s poţadavkem hypotečních úvěru se splatností 15 let. Kupní cena nemovitosti činila 50 mil. Kč, poţadovaná výše úvěru 30 mil. Kč. Zbytek prostředků společnost získala půjčkou od společníka – mateřské společnosti. Jelikoţ se jedná o firmu s velmi krátkou historií, bude banka při posuzování úvěru vycházet z vypracovaného znaleckého posudku. Znalecký posudek stanovil ceny následovně: a) porovnávací metodou porovnal obdobné nemovitosti v dané lokalitě a určil cenu ve výši 50.064.333,- Kč b) výnosovou metodou – 49.929.689,- Kč c) věcnou hodnotou – 50.641.469,- Kč Cenu obvyklou pro účely bankovního úvěru tak stanovil na 50.000.000,- Kč. Vedle hodnoty samotné pak zajímá bank především čistý výnos z nemovitosti. K tomu znalec ve spolupráci s bankou došel dle přiloţené tabulky Tabulka č. 12: Přehled jednotlivých položek výkazu Poloţka výkazu Roční nájemné za m2
2 249 Kč
Hrubé roční nájemné
7 710 764 Kč
Procento pronajímatelnosti Upravené výnosy celkem
80 % 6 168 611 Kč/rok
Náklady za rok Daň z nemovitosti Pojištění
9 459 Kč 64 057 Kč
Opravy a údrţba
1 601 423 Kč
Náklady celkem
1 674 939 Kč
Čisté roční nájemné
4 493 672 Kč
Čisté měsíční nájemné
374 472 Kč
Zdroj: vlastní tabulka, která čerpá ze znaleckého posudku 56
Vedle znaleckého posudku předloţil ţadatel i stávající nájemní smlouvy. Banka tyto smlouvy důkladně prověřuje s přihlédnutím k určitým parametrům: a) stabilita nájemců – dlouhodobost nájemních vztahů b) kvalita nájemců – odvětví, ve kterém podnikají, velikost, bonitu c) strukturu nájemců – jeden majoritní nájemce představuje vyšší riziko v porovnání se širším spektrem drobných Tabulka č. 13: Porovnání jednotlivých údajů bankou Měsíční nájemné dle znaleckého posudku
374 472 Kč
Měsíční nájemné dle předloţených smluv
454 000 Kč
Měsíční anuita zvaţovaného úvěru
257 000 Kč
Zdroj: vlastní úprava Je patrné, ţe měsíční dluhová povinnost je dostatečně kryta i v případě výpadku některého ze smluvních vztahů. Zajištěnost úvěru je také v pořádku, vzhledem k investici vlastních zdrojů klienta má banka v zástavě nemovitost v hodnotě 50 mil. Kč, půjčuje 30 mil. Kč. Banka tak schválila hypoteční úvěr na 15 let ve výši 30 mil. Kč. Úroková sazba 3 M Pribor + marţe banky 4,92 % p. a. Zajištění bude tvořit nemovitost, směnka s avalem společníka, pohledávky z nájmů a blokace tří splátek na běţném účtu klienta.
5.5.2 Zhodnocení a doporučení Jde o klasický případ financování komerčních nemovitostí. Podobným způsobem se financuje většina komerčních prostor, skladovacích hal či nákupních středisek. Hodně také záleţí na konkrétní lokalitě. Některé regiony jsou jiţ nasyceny, někde se realitní trh ještě nevyvinul. Dle mého názoru není potřeba výraznější úprava podmínek či vládní podpora. Projekty takto fungují a obchody se realizují.
57
5.6 Financování začínajícího podnikatele Jak jiţ bylo zmíněno, financování začínajících podnikatelů ze strany bank je celkem komplikované. Banka nemůţe posoudit finanční výsledky klienta. Posuzuje se pouze podnikatelský záměr. Výhodou bank je to, ţe mají dokonalý přehled o všech odvětvích. Banky tak dobře vědí, kterému oboru se daří, kterému se nedaří či kde je nebo není šance na úspěch. Začínající podnikatel vţdy svému záměru bezmezně věří a je o svém úspěchu přesvědčen. Často to bývá aţ banka, která klienta upozorní na moţná rizika.
5.6.1 Podnikatelský záměr – autodopravce Klient Milan Havlík je zaměstnán jiţ 10 let jako profesionální řidič nákladního vozidla. V oblasti autodopravy má dostatečnou praxi, obor zná. Rozhodl se osamostatnit se a začít v tomto odvětví podnikat. Vyřídil si potřebná oprávnění a vyrazil do banky s poţadavkem na provozní úvěr ve výši 300 000 Kč na rozjezd podnikání. První vozidlo pořídí na leasing, který má jiţ domluvený. Jelikoţ nemá ţádné výsledky, zpracoval stručný podnikatelský záměr. Tabulka č. 14: Předpokládané měsíční příjmy a náklady Měsíční příjmy Předpokládaný počet najetých km Uvaţovaná cena za 1 km Předpokládaná měsíční fakturace Měsíční náklady Pohonné hmoty Leasingová splátka Opravy a údrţba Administrativní poplatky Ostatní náklady Měsíční náklady celkem Měsíční příjmy celkem Měsíční zisk Roční zisk
6 000 km 22 Kč 132 000 Kč 40 000 Kč 35 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 90 000 Kč 132 000 Kč 42 000 Kč 504 000 Kč
Zdroj: vlastní tabulka z podnikatelského záměru klienta
58
Z předloţeného podnikatelského záměru by se dalo uvaţovat, ţe podnikání bude generovat dostatečný zisk ke krytí dluhové sluţby. Klient má detailně propočítány i náklady a počítá i s případnou rezervou.
5.6.2 Stanovisko banky Banka detailně prostudovala podnikatelský záměr klienta a vydala negativní stanovisko. Banka ze svého portfolia ví, ţe většina autodopravců je v současné době v problémech. Narůstající cena nafty, DPH a mýtného neúměrně zvyšuje dopravní náklady. Naproti tomu tvrdý konkurenční boj nedovolí navýšení přepravních cen. Banka má také zkušenosti s problematikou splatností faktur v dopravě. Běţná praxe je 90 aţ 120 dní a to přináší vysoké poţadavky na vybavenost provozním kapitálem. S tímto mají problémy větší a stabilnější firmy, proto se dá předpokládat, ţe začínající podnikatel by se dostal do existenčních problémů.
5.6.3 Zhodnocení a doporučení V tomto případě musím se stanoviskem úvěrující banky souhlasit. Banka je podnikatelský subjekt jako kaţdý jiný a má na takovéto rozhodnutí právo. Banka podniká se svěřenými prostředky (vklady) nejrůznějších subjektů. Proto musí velmi důsledně hlídat svá rizika. Kaţdý nesplácený úvěr pak znamená růst nákladů a opravných poloţek. Konkrétně v autodopravě je situace opravdu celkem kritická. Problémy mají dlouholeté renomované společnosti, proto bych vstup nového subjektu viděl jako silně rizikový. Doporučení pro praxi je jednoznačné. Banky se obecně bojí začínající podnikatele úvěrovat. Pokud tedy má vláda zájem na rozšiřování podnikatelského prostředí, měla by pro tyto subjekty vypisovat mnohem více podpůrných programů. Ať jde o záruky za úvěry, přímé úvěry či programy v oblasti vzdělávání a kvalifikace. Investované prostředky se pak vládě vrátí v podobě daní, sociálního a zdravotního pojištění či v podobě úspor na vyplácených podporách v nezaměstnanosti.
59
6 Závěr MSE podniky tvoří páteř národního hospodářství. Jejich význam je nezastupitelný. Jedním z největších problémů při podnikání je zajištění financování. Většina subjektů nemá dostatek vlastních zdrojů a tak musí prostředky opatřit externě. Z této diplomové práce je vidět, ţe nabídka komerčních bank je dostatečná. Banky jsou na klienty připraveny, chtějí úvěrovat. Pokud má podnikatelský záměr základní parametry, není problém bankovní úvěr získat. Výhodné jsou pro ţadatele i podmínky financování. Ať jde o finanční stránku, podmínky zajištění nebo poţadované podklady. Bankovní financování je celkem vyuţíváno, vzhledem ke krizi v minulých letech je na ţadatele nahlíţeno přísněji. Prostor pro zlepšení vidím v úloze vlády v oblasti podpory MSE segmentu a podpory začínajících podnikatelů. Zefektivnit by se mělo i čerpání prostředků z fondů EU. Často neúměrná administrativní zátěţ potenciálního klienta odradí. Podnikatelské prostředí by ocenilo dlouhodobou a srozumitelnou koncepci celého segmentu, která by umoţnila další rozvoj. Vládě se investice vrátí formou zvýšených výběrů daní či niţších nákladů na sociální dávky.
60
7 Použité zdroje 7.1 Odborná literatura 1. BLAŢEK, J., UKLEIN, J. Bankovnictví. 1. vydání. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 1997. ISBN 80-210-1715-5. 2. KALABIS, Z. Bankovní služby v praxi. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80251-0882-1. 3. KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manaţerské finance. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 978-80-7400-194-9. 4. KOULA, M. Bakalářská práce. Úvěrování podnikatelů a malých firem na českém bankovním trhu. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2009. 5. NOVOTNÝ, J., SUCHÁNEK, P. Nauka o podniku I. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004. ISBN 80-210-3090-9. 6. PIVRNEC, J. Finanční management. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, 1995. ISBN 80-85623-92-7.
7.2 Internetové zdroje 1. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, [online]. Dostupné na: http://www.cnb.cz/ 2. ČESKÁ SPOŘITELNA, a. s. [online]. Dostupné na: http://www.csas.cz/ 3. ČESKOMORAVSKÁ OBCHODNÍ BANKA, a. s. [online]. Dostupné na: http://www.csob.cz/ 4. ČESKOMORAVSKÁ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA, a. s. [online]. Dostupné na: http://www.cmzrb.cz/ 5. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. Dostupné na: http://www.czso.cz/ 6. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČR, [online]. Dostupné na: http://www.komora.cz/ 7. KOMERČNÍ BANKA, a. s. [online]. Dostupné na: http://www.kb.cz/ 8. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU [online]. Dostupné na: http://www.mpo.cz/
61
7.3 Zákony a ostatní použité zdroje 1. Doporučení Evropské komise 2003/361/ES 2. Výsledky průzkumu Asociace malého a středního podnikání 2010 3. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 4. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 – MPO
62
