Teorie a praxe obchodování na devizovém trhu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Teorie a praxe obchodování na devizovém trhu Bakalářská práce

Autor:

Vojtěch Brožík Makléř, Investiční makléř

Vedoucí práce:

Praha

RNDr. Jaroslav Krabec, Csc., CFA

květen 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databázi elektronických vysokoškolských prací.

podpis autora V Praze 20. 4. 2014

Vojtěch Brožík

Poděkování: V první řadě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce panu RNDr. Jaroslavu Krabcovi, Csc., CFA za příkladné a odborné vedení práce. Dále za jeho drahocenný čas věnovaný konzultacím, ale především za jeho trpělivost, cenné připomínky a odborné rady. Druhou osobou, které děkuji, je paní Mgr. Lucie Fořtová, která byla natolik hodná a podpořila moje limitující slohové nadání. Nepochybně velké díky patří také mé manţelce, Mgr. Šárce Broţíkové, za neustálou podporu nejen při psaní této práce.

Anotace Tato bakalářská práce pojednává o teorii a praxi obchodování na devizovém trhu. Je zaměřena na oblast devizových online sluţeb nabízených široké veřejnosti (tj. neprofesionálním zákazníkům). Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část zahrnuje historii, základní pojmy, současný trend, subjekty devizového trhu, typy devizových operací a jiné. Praktická část je mnohem bohatší a je zaměřena na konkrétní situace v běţné praxi. Vše je navíc doplněno grafickými ukázkami a konkrétními příklady. Autor vyjadřuje svůj názor na základě bohatých zkušeností jak v teoretické, tak i praktické rovině devizových trhů. Mnoho získaných informací autor dále rozvíjel v praxi. Bakalářská práce prezentuje několik základních atributů pro optimalizaci postupů obchodování na FX trhu. Cílem práce je poukázat na to, ţe optimalizace popsané v této práci jsou ve srovnání s konvenčními přístupy efektivnější. Klíčová slova: forex, oběţivo, online obchodování, měnový kurz

Annotation This bachelor thesis describes the theory and practice of trading on the foreign exchange market. It is focused on online FX market that has been offered to public (to non professionals). The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part contains information like history, basic FX information, basic key points, nowadays FX trends, types of forex transactions, etc. The practical part is richer to examples and focused to particular steps including charting in practice. The author expresses his own opinion upon his theoretical knowledge as well as from his long time live trading experience. The bachelor work contains and describes a few attributes to optimize one´s trading process. The main goal of this work is to point out such optimized processes to be more effective compare to the conventional approaches in trading. Key words: forex, currency, online trading, exchange rate

Obsah Obsah ............................................................................................................................................... 5 Úvod ................................................................................................................................................ 7 Zvolené metody zpracování........................................................................................................... 10 1.

Historie .............................................................................................................................. 11

2.

Obecný přehled .................................................................................................................. 12

3.

2.1.

FX v číslech ................................................................................................................. 13

2.2.

Důleţitost devizového trhu .......................................................................................... 14

Základní pojmy .................................................................................................................. 14 3.1.

Devizový kurz ............................................................................................................. 14

3.2.

Kotace měnových párů ................................................................................................ 15

3.3.

Hlavní a cross měnové páry......................................................................................... 18

3.4.

Typy směnných kurzů ................................................................................................. 20

4.

Subjekty ............................................................................................................................. 21

5.

Struktura ............................................................................................................................ 22

6.

Faktory ovlivňující devizový trh ....................................................................................... 23 6.1.

Technická analýza ....................................................................................................... 24

6.1.1.

Typy grafů............................................................................................................ 24

6.1.2.

Technické ukazatele ............................................................................................. 26

6.2.

Fundamentální analýza ................................................................................................ 27

O B CH O D O V Á N Í N A F X T R H U V P R A X I ......................................................... 30 7.

Cena ................................................................................................................................... 32

8.

Grafické formace ............................................................................................................... 34

9.

Zóna poptávky a nabídky .................................................................................................. 35

10. 4 klíčové atributy optimalizace ......................................................................................... 38 10.1. Rychlost pohybu .......................................................................................................... 39 10.1.1. Rozdělení rychlostí .............................................................................................. 39 10.2. Setrvání ceny v zóně .................................................................................................... 41 10.3. Zisková marţe ............................................................................................................. 44 10.3.1. Řízení peněz a obchodní pozice........................................................................... 49 10.4. Analýza časového rámce ............................................................................................. 55 10.4.1. Aplikace analýzy časového rámce ....................................................................... 57 11. Závěr .................................................................................................................................. 66 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A INTERNET. ZDROJŮ ................................................. 72 5

SEZNAM SEMINÁŘŮ A ONLINE KURZŮ .............................................................................. 74 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................................. 75

6

Úvod „Není důležité, jestli pravdu máte či nemáte, ale kolik peněz jste vydělal, když jste pravdu měl a kolik prodělal, když jste ji neměl.“ George Soros Od počátku roku 2011, kdy jsem se po 10 letech vrátil do ČR, jsem byl svědkem nárůstu nabízených sluţeb v oblasti online obchodování. Výrazy typu: finanční trh, akcie, devizový trh, forex, deriváty, komodity, online obchodování, atd. se dostávaly do popředí české veřejnosti. Velice masivní marketingové kampaně vedly např. společnosti HighSky Brokers, Nobles Securities, BOSSA (Dom Maklerski Banku Ochrany Srodowski Spolka Akcyjna), Admiral Markets, apod. Zmíněné společnosti vstoupily na trh právě na přelomu roku 2011-12 a další neustále přibývají. Nemluvě o jiných, v té době jiţ dominantních společnostech na trhu. Jako příklad uveďme X Trade Brokers, asi největší broker pro retailové obchodníky co se FX obchodování týče. Obrázek 1 – Platidla a obchod v čase

Pramen: ČESKÁ SPOŘITELNA, a. s. Dnešní Finanční Svět. [s.l.]: Praha ©TERRA-KLUB 2012

Veškeré spekulativní či investiční záměry mají několik společných znaků. Tím prvním jsou nepochybně peníze. Peníze hrají v hospodářství a v obchodě nezastupitelnou roli. Jsou součástí

7

blahodárného, nadstandardního ţivota ve vyspělých zemích. Jinde tomu můţe být právě naopak jsou součástí boje o přeţití. Druhým společným znakem je to, ţe téměř jakákoliv investice či spekulace na finančním trhu se nyní provádí online. Z obrázku 1. jednoznačné vyplývá, ţe postupem času se dostáváme do modernější, digitalizované a obecně vyspělejší doby. Především pokud jde o peníze, platební, burzovní či měnové systémy a technologie. Vyuţití tzv. barterového obchodu1 je v současné době téměř nemoţné. Přesto se v různých koutech světa barterové obchody stále aplikují. Od zmíněné skutečnosti budeme v této práci abstrahovat a zaměříme se na vyspělé ekonomické celky. V posledních desítkách let, za pomoci telekomunikací, internetu a IT technologií, je svět tak vyspělý, ţe dohromady vytváří gigantickou obchodně-globální online síť. Tato síť je tvořena propojením bankovních, nebankovních, burzovních a jiných systémů, které jsou lokalizované v gigantických datových centrech. Jako příklad bychom mohli uvést hlavní tepnu mezi Evropou a Amerikou. Rychlost přenosu dat mezi Londýnem a New Yorkem se poloţením nových optických kabelů zrychlila o 5,2 milisekundy2. K tématu velikosti datových center uveďme jako příklad CME Group - datové centrum v Auroře na okraji Chicaga, které dosahuje téměř 40000 m2 nebo NYSE - datové centrum v Mahwah, New Jersey, které za Chicagem zaostává o 3000 m2. 3,4 Ať uţ se v dávných dobách směňovalo obilí za obuv, či za cokoliv jiného, docházelo zde ke směně jedné věci za druhou. V dnešní době tomu není jinak. Za jakoukoliv sluţbu či zboţí pochopitelně platíme. Měníme peníze za určitý druh uspokojení – věc nebo sluţbu. Z toho jasně vyplývá, ţe směna jako taková od pradávna nevymizela. Troufám si tvrdit, ţe peníze v posledních 50 letech nejsou jen platebním mediem, ale ojedinělou komoditou. Podívejme se na to z pohledu ekonomických subjektů. Vstupují do zahraničního obchodu a potřebují převést vzniklé zahraniční pohledávky do domácí měny. K úhradě svých zahraničních závazků zase naopak potřebují nakoupit měnu zahraniční. Stejně tak domácí

1

Barterový obchod je výměna zboţí nebo sluţeb za jiné zboţí nebo sluţby bez pouţití peněz, nebo při alespoň částečném započtení hodnoty zboţí nebo sluţby jiným zboţím nebo sluţbou. Citace. Z: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Praha, poslední modifikace 7. 10. 2013 v 10:25 [cit. 12.12.2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Barterov%C3%BD_obchod 2 Citace: Bloomberg by Philips, Mathew [online]. New York (USA), 29. 3. 2012 v 11:00 [cit. 1.2.2013]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/2012-03-29/cable-across-atlantic-aims-to-save-traders-milliseconds.html 3 Citace: Marketsmedia [online]. USA, 18. 12. 2012 [cit. 1.2.2013]. Dostupné z: http://marketsmedia.com/data-centers-connecting-fx-and-other-otc-markets/ 4 Citace: iNET Interactive [online]. USA [cit. 1.2.2013]. Dostupné z: http://www.datacenterknowledge.com/closer-look-nyseeuronexts-nj-data-center/

8

investoři, kteří chtějí investovat v zahraničí, musí svoji domácí měnu převést na měnu hostitelské země a naopak. Z pohledu běţného občana se jedná o věc velmi podobnou. Pokud by běţný občan jel na dovolenou, nakoupí euro nebo jinou měnu příslušného státu za koruny. Další směnu s největší pravděpodobností učiní, kdyţ se vrátí ze zahraniční. Při zpětné směně (pokud by směnoval původní částku), můţe dojít k tomu, ţe bude občan vlastnit více českých korun, neţ za kolik původně nakupoval euro příp. měnu jinou. V tento moment se nabízí jednoznačná příleţitost - na rozdílu vydělat. Představa o tom, ţe se dají nakupovat a prodávat peníze je vskutku zajímavá. V médiích se tvrdí, ţe se obchodováním nejen s penězi dá uţivit. A dá se? Osobně jsem rozvíjel své znalosti a zkušenosti aktivním online obchodováním od počátku roku 2011. Svojí „aktivní kariéru“ jsem ukončil v lednu 2013, kdy jsem nastoupil do zaměstnání. S finančním trhem jsem začínal v roce 2007 čerpáním základních informací. Několik let poté jsem se začal v této oblasti vzdělávat v zahraničí. Především přes mezinárodní specializované společnosti z USA - Online Trading Academy a SMB Capital. Mnoho praktických zkušeností jsem také načerpal jako denní obchodník v první proprietary trading společnosti v ČR - Quinary Capital Trading, kde jsem obchodoval několik vybraných akciových titulů z NYSE5. Rád bych zdůraznil, ţe mé zkušenosti, na kterých jsem „vyrůstal“ v rámci online obchodování, nebyly z bestsellerů, odborných a akademických publikací ani z konvenčních internetových zdrojů. Učil jsem se od mnoha mentorů, kteří měli zkušenosti s vlastním obchodováním v minulosti anebo působili na amerických burzách (CME6, NYBOT7, apod.). To znamená, ţe konvenční a veřejně dostupné metody dle indikátorů běţné technické analýzy či fundamentálních přístupů pro mě nebyly základními kameny. Nechci tím říci, ţe jsou tyto metody špatné či se nedají pro obchodování pouţít. Jen konstatuji fakta a upozorňuji, jak a podle čeho jsem začínal a co bude tedy zrcadlem této práce.

5

NYSE – New York Stock Exchange CME Group – Chicago Mercantile Exchange 7 NYBOT – dříve New York Board of Trade, od roku 2007 InternationalExchange Group, Inc (NYSE: ICE) 6

9

Zvolené metody zpracování Devizový trh je obecně velice rozsáhlé téma, a proto nepředpokládám, ţe by ho tato bakalářská práce celý obsáhla. Jak jiţ z názvu práce vyplývá, zaměříme se na teorii a praxi obchodování devizového trhu s cílem hledat efektivnější postupy při obchodování. Veřejně dostupné obchodní platformy a finanční instrumenty pro veřejnost jsou prozatím ve značné míře nabízeny formou „napákovaných“8 spotových a termínovaných (futures) devizových trhů. Tato práce bude tedy na výše zmíněné nabízené produkty zaměřena. Na sluţby devizového trhu pro neprofesionální zákazníky. Dalším produktům devizového trhu se věnovat spíše nebudeme. Je to z toho důvodu, ţe ostatní devizové nástroje, jako jsou měnové deriváty (swapy, opce a forwardy), nejsou neprofesionálním zákazníkům nabízeny, a tudíţ nejsou, alespoň prozatím, veřejně dostupné u brokerských domů v ČR. Bakalářská práce je rozdělena do několika částí. Přestoţe nebudou nijak číselně odděleny, budou mít určitý postupný charakter informovanosti. Co se teoretických a praktických informací týče a jak jiţ bylo zmíněno výše, délka bakalářské práce je omezena. Můţe se tedy stát, ţe některé kapitoly, které se mohou zdát podstatné, zmíníme a popíšeme pouze v obecné rovině, krátce anebo je dokonce vynecháme. Jsem přesvědčen o tom, ţe hlavní smysl a výsledek této práce nebude výpadky určitých kapitol nijak dotčen. V první části se budeme zabývat historickým obecným náhledem na devizový trh a popisem základních informací. Pochopitelně bude řeč o důleţitosti devizového trhu, o jeho subjektech a struktuře. Podíváme se na tok peněz a vyčíslíme devizové toky v několika kategoriích. Dále se budeme v práci zabývat faktory, které ovlivňují devizový trh. Popíšeme obecně známé technické a fundamentální ukazatele s vyjádřením vlastního názoru. Neopomeneme rizika s obchodováním spojená - money management, trade management. Přestoţe jiné části finančních trhů mohou mít k devizovému trhu daleko, věřím, ţe zkušení obchodníci se z této práce dozvědí něco nového. Jsem hluboce přesvědčen, ţe hledání příleţitostí, jak popsáno v této práci, je naprosto shodné s obchodováním s jinými finančními instrumenty (např. akcie, indexy, komodity). Závěr práce bude shrnutím praktické části. Pokusíme se vyhodnotit a popsat, jaké jsou moţnosti optimalizací postupů při obchodování na FX trhu.

8

Napákované neboli vyuţívání finanční páky (angl. Leverage) Pramen: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Praha, poslední modifikace 18. 3. 2014 v 09:49 [cit. 20.3.2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Finan%C4%8Dn%C3%AD_p%C3%A1kov%C3%BD_efekt

10

DEVIZOVÝ TRH

1. Historie První „peníze“ se začaly odlévat z bronzu v dávné minulosti, v dobách Malé Asie cca 700 let př. Kr.9 My se ovšem zaměříme na dobu nám známější – na dobu první a druhé světové války. Devizový trh v té době byl relativně stabilní a k měnovým spekulacím docházelo jen výjimečně. Britská libra byla dominující světovou měnou v té tobě. Během 2. světové války devizový trh pomalu začínal nabírat na obrátkách a začínal být mnohem více vnímavým a důleţitým mezinárodním faktorem. Proto byla v roce 1944 implementována do systému dohoda v Bretton Woodu, v níţ se nejvyspělejší státy světa dohodly na stabilizaci mezinárodních měn. Americký dolar tímto převzal hlavní slovo za britskou libru a zároveň byl plně směnitelný se zlatem (známo pod pojmem zlatý standard). Nastavil se sice fixní poměr zlata vs USD (35 USD za 1 unci), nicméně mohl být upravován dle potřeby kaţdého státu v rozpětí ±1 %. Bretton Woodská dohoda ve své podstatě poloţila základní kameny pro budoucí IMF10 a IBRD11. Od roku 1960 mělo USA značné rozpočtové problémy, začínala depreciace USD a to zapříčinilo tlak na fixně nastavené poměry evropských měn. Z toho důvodu došlo v roce 1971 k ukončení Bretton Woodské dohody, poněvadţ přestala plnit svůj účel. Evropské státy si v roce 1972 zaloţily tzv. Smithsonian Agreement (znám jako Snake), který byl následně v roce 1979 vyměněn za Evropský měnový systém (EMS). Současně se vznikem EMS byla zavedena košová měna (ECU). ECU slouţila jednak k zaúčtování mezinárodních operací, ale především se kaţdá členská země zavazovala udrţovat kurz své měny v určitém rozpětí (původně ± 2,25 %, později ± 15%) vůči ECU. EMS resp. Evropská měnová jednotka existovala aţ do 31. 12. 1998. Od 1. 1. 1999 vznikl nástupce Evropského měnového systému ERM II, který zrušil návaznost měn na ECU a zavedl novou evropskou měnu euro, která navázala na ECU v poměru 1:1. Fluktuační pásmo bylo (a do dnešní doby je) zachováno na rozpětí ± 15% od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru12.

9

Pramen: HARTMAN, Ondřej. Jak se stát formovým obchodníkem, naučte se vydělávat na měnových trzích. Praha, Fxstreet © 2009, s 17 10 Angl. The International Monetry Fund 11 Angl. International Bank for Reconstruction and Development. 12 Pramen: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Praha, poslední modifikace 18. 1. 2014 v 09:49 [cit. 20.3.2014]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/European_Monetary_System

11

2. Obecný přehled Devizový trh je i v českém finančním odvětví nazýván, znám a pouţíván pod pojmem „FOREX“ či „FX“. Forex je anglické sousloví sloţené z anglických slov Foreign Exchange. Doslovně můţeme přeloţit jako zahraniční směna. Pokud za foreign exchange přidáme slovíčko market (trh), Foreign Exchange Market, dostáváme: „trh s cizí měnou“ – česky: „devizový trh“ (valutový trh). Jak uţ z názvu vyplývá, jedná se o trh, kde jsou měny vzájemně proti sobě nakupovány a prodávány. Na rozdíl od komoditních či akciových burz, devizový trh nemá fyzické sídlo (budovu / centrálu). Jedná se o organizovanou online síť, která propojuje mnoho účastníků nejmodernějších telekomunikačních a IT technologií. Trh pracuje na 24 hodinové bázi kaţdý den (kromě víkendů). Je to z toho důvodu, ţe kaţdé finanční centrum na světě (nejvýznamnější Londýn, New York) je na zeměkouli dle časových pásem rozmístěno tak, aby kdykoliv během dne bylo někde na světě obchodování moţné. Obrázek 2 – Fluktuace měn po celém světě

Pramen: vlastní tvorba

Nejvyuţívanějšími obchodními systémy pro obchodování v mezibankovním styku jsou platformy EBS a Reuters dealing 300013. Z vlastní praxe vím, ţe například Citibank vyuţívá své platformy CitiVelocity, Citi FX Puls a Citi FX PRO, které jsou nabízeny do korporátní či retailové sféry svých klientů.

13

Citace. Z: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Praha, poslední modifikace 10. 4. 2014 v 16:30 [cit. 20.1.2014] Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Foreign_exchange_market

12

Měny se tedy neobchodují jen fyzicky, ale spíše a pouze elektronicky. U bezhotovostních transakcí vţdy dochází k elektronickému či digitálnímu platebnímu styku. Devizový trh je z větší části povaţován za tzv. OTC14, coţ znamená, ţe dovoluje kupujícímu i prodávajícímu se dohodnout na individuálních podmínkách: a) velikosti obchodu b) času vypořádání obchodu c) ceny. Co se retailových obchodníků týče, kaţdý registrovaný uţivatel u brokera má fixně nastavené minimální objemy měn k obchodování. Konkrétně: 1000 jednotek měny se nazývá microlot, 10000 minilot a 100000 je standardní lot. Existují pochopitelně výjimky, kdy například společnost OANDA dovoluje svému obchodníkovi udělat transakci za pouhou 1 jednotku měny15. Na obchodování FX futures16 (termínované obchody) se vztahují odlišná a oficiální pravidla. Neobchodují se OTC, ale jsou veřejně dostupné přes burzu s jasně definovanými pravidly. U mezibankovních terminálů se obchoduje: co „lot“ to 1 milion jednotek základní měny.

2.1. FX v číslech Mezinárodní organizace BIS (Bank for International Settlements) je hlavním zdrojem informací, co se průtoků a FX transakcí týče. Z tohoto zdroje jsou čerpány veškeré níţe uvedené informace. Report je datován k dubnu 201317. Průzkum BIS ukazuje denní obrat na celkovém FX trhu a to v celkovém objemu 5,3 bilionu USD. Pro srovnání: měsíc duben roku 2010 - 4 biliony USD a 3,3 biliony v roce 2007. Je nutné zdůraznit, ţe tato celková suma je součtem 5 finančních instrumentů celkového koše devizového trhu. Jsou to transakce z následujících instrumentů: FX swapů v objemu 2,228 bilionu USD, spotového trhu v objemu 2,046 bilionu USD, forwardových obchodů v objemu 0,680 bilionu USD, 0,337 bilionu USD opčních a dalších produktů a nakonec 54 miliard měnových swapů (cross currency swap). Pro porovnání - na FX trhu se zobchoduje denně cca 30 krát více USD, neţli například na NYSE. Průměrný denní obrat uskutečněných obchodů na NYSE v roce 2013 byl cca. 169 miliard USD18. Z výše uvedených čísel je jednoznačné, ţe devizový trh je největším a nejlikvidnějším trhem na světě. 14

Angl. Over-the-counter Umoţňuje např. online platforma farade od společnosti OANDA. Citace. Z: OANDA [online] Dostupné z: http://fxtrade.oanda.com/Forex/race-to-the-billionth-transaction 16 Oficiální pravidla obchodování futures kontraktů: Citace. Z: CME Group: Euro FX Futures Contracts Specs [online]. Chicago, © CME Group Inc. [cit. 20.1.2014] Dostupné z: http://www.cmegroup.com/trading/fx/g10/euro-fx_contract_specifications.html 17 Citace. Z: BANK FOR INTERNATIONAL SETTLEMENTS [online] 2013 Dostupné z: https://www.bis.org/publ/rpfx13.htm a aktuální report duben 2013 http://www.bis.org/publ/rpfx13fx.pdf 18 Citace. Z: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Praha, poslední modifikace 7. 4. 2014 v 20:28 [cit. 20.1.2014] Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/NYSE 15

13

Přehled nejvýznamnějších zemí světa, které nejvíce obchodují FX, je dle objemu následující: Velká Británie (40,9 %), USA (18,9 %), Singapur (5,7 %), Japonsko (5,6 %), Hong Kong SAR (4,1 %), Švýcarsko (3,2 %), Francie (2,8 %), Austrálie (2,7 %) a další. Z 53 zkoumaných zemí je ČR na zhruba 35. aţ 40. místě, společně s dalšími zeměmi s participací 0,1 %. Dá se tedy předpokládat, ţe z České Republiky významnější finanční centrum v brzké době určitě nebude.

2.2. Důležitost devizového trhu Jsou dva hlavní důvody, proč devizový trh existuje. Prvním důvodem je, ţe společnosti, které fungují přeshraničně, vyuţívají devizového trhu buď: a) ke směně domácí měny za zahraniční či naopak, tedy k zahraničnímu obchodu anebo b) k zajištění měnového rizika z důvodů jejich potřeb (hedging19 - zajištění). Pochopitelně se můţe jednat i o situaci, kdy dceřiné společnosti repatriují zisky do své vlastní měny (země). Druhým důvodem, který je předmětem této bakalářské práce, je důvod spekulace. Spekulativní obchodování nabralo za posledních pár desítek let obrovský boom. Vzniká v momentě, kdy obchodník věří, ţe se objevila na trhu příleţitost vydělat peníze na budoucím vývoji měnového kurzu. Příkladem můţe být: obchodník očekává, ţe cena amerického dolaru posílí vůči japonskému jenu. Nakoupí proto dolary za jeny s výhledem, ţe po nějakém čase v budoucnosti udělá opačnou transakci. Tj. prodá dolary a nakoupí zpět jeny. Obchodník se na rozdílu nákupní a prodejní ceny snaţí vydělat.

3. Základní pojmy 3.1. Devizový kurz Tak jako na jiných finančních trzích interakce nakupujících a prodávajících (nabídky a poptávky) tvoří cenu. Měnový kurz není výjimkou. Trţní (měnový) kurz je cenou, která popisuje, kolik jednotek jedné měny vyjadřuje počet jednotek měny druhé. Například: Kolik českých korun stojí 1 euro. Nebo kolik japonských jenů stojí 1 australský dolar apod. Proto je vždy potřeba dvou měn k určení toho, kolik jednotek jedné měny stojí měna druhá.

19

Pramen: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Praha, poslední modifikace 7. 2. 2014 v 19:55 [cit. 07.2.2014] Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Hedge_(finance)

14

3.2. Kotace měnových párů Dle mezinárodní normy ISO 421720 má kaţdý stát na světě oficiální označení své měny. Např. Česká republika má pro českou korunu označení CZK, Japonsko JPY, Spojené Arabské Emiráty AED, apod. Stanovení měnového kurzu se nazývá „kotace“. Jsou dva způsoby zobrazení a výpočtu. Obrázek 3 – Zobrazení měnových párů

Pramen: vlasní úprava z online platformy Trading station (FXCM)

V této práci budu popisovat takové kotace a zápisy, které dle mých vlastních zkušeností, uvádí kaţdá platforma nabízející FX online obchodování. Konkrétně po mých analýzách vycházím z platforem společností např.: CMC Markets, Global Futures & Forex, FXCM, OANDA a TradeStation. Na českém trhu je velice známá univerzální platforma pod názvem Meta trader (MT4 a MT5). Vyuţívají je např. společnosti XTB, BOSSA, Colloseum a další. Při kotaci jsou vţdy zobrazeny dvě měny za sebou. Např. AUD/USD. Pro řazení měn v zápisu není ţádný globální předpis. V odborné literatuře se sice mluví o přímé a nepřímé kotaci21, ale v praxi je to zcela jednoduché a jednoznačné. Dle výše uvedených platforem se kotace zapisují v následujícím pořadí: EUR, GBP, AUD, NZD, USD, CAD, CHF, JPY. To znamená, ţe zápis kotace GBP a USD bude GBP/USD. GBP je ve výše uvedeném pořadí před USD.

20

Pramen: the International Organization for Standardization: ISO [online]. Switzerland [cit. 07.2.2014] Dostupné z: http://www.iso.org/iso/home/standards/currency_codes.htm 21 Pramen: KODERA, Jan a MARKOVÁ, Jana. Skript BIVŠ: Devizové Obchody. Praha: s 40 - 41

15

Obrázek 4 – Zápis kotace měnového páru (Level I)

Pramen: vlasní úprava z online platformy Deal Book 360 (od společnosti GFT)

V souvislosti se zápisem je první měna v pořadí, v mém případě GBP, vždy označována jako měna základní. Měna druhá, USD, je měnou kotovanou. Toto potvrzuje i všeobecně známý zdroj wikipedia22. Základní měna má vždy hodnotu 1, ale kotovaná měna je vždy variabilní. Dle mých vlastních průzkumů a zkušeností, kaţdý brokerský dům, jak v ČR, tak ve světě, uvádí kotace tímto způsobem. Dle těchto zápisů kotací je následně jednoduché z grafu vyčíst, jaká měna posiluje či oslabuje. Nechť je příkladem kotace GBP/USD = 1,6481. To znamená, ţe při koupi 1 libry, se zaplatí (prodá) 1,6481 dolaru. V případě, ţe by se hodnota změnila na > 1,6481, tak hodnota základní měny na své hodnotě nabývá. Tento proces funguje pochopitelně i obráceně. Pokud by zápis kotace byl USD/GBP měl by výsledný kurz být jiný, neţli kurz výše uvedené kotace, GBP/USD. Tj. při zápisu USD/GBP by 1 USD (základní měny) stál cca 0,6034 GBP (kotované měny). Tyto zápisy v kombinaci s grafickým zobrazením opravdu mohou být pro laickou veřejnost matoucí. Můj názor a moje analýza kotací u brokerských domů se shodují i s názorem z odborné literatury BIVŠ, cituji: „V praxi se pro vyjádření kurzu pouţívá odlišná konverze“23. Jeden z důkazů odlišných zápisů a kotací jsou příklady web stránek společnosti Patria.cz (viz obrázek 5). Na tuto nesrovnalost jsem narazil jiţ v roce 2011. Shodou okolností, je to stále aktuální.

22

Citace. Z: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Praha, poslední modifikace 7. 2. 2014 v 19:55 [cit. 07.2.2014] http://en.wikipedia.org/wiki/Exchange_rate 23 Citace: KODERA, Jan a MARKOVÁ, Jana. Skript BIVŠ: Devizové Obchody. Praha: s 41

16

Obrázek 5 – Ukázka dvou stejných cen měnových párů s opačným zápisem

Pramen: PATRIA ONLINE, a.s. [online] © 1997 - 2014 [cit. 2014-06-04] Dostupné z: http://www.patria.cz/(X(1)A(cMHPk7j8zAEkAAAAZGNiOWEwNmItZmNhMS00OGIxLWI5YTYtNDc0NjYxOWQ1NDRiJX _vgJprseYsbSRQ3kPXxSjz-gg1))/forex/trading.html

Je třeba si povšimnout, ţe kaţdá zapsaná měnová kotace nemusí mít stejný počet desetinných míst. Zhruba před 3 aţ 4 lety nastala malá revoluce. Dříve bylo standardem, ţe hlavní kotované kurzy byly zobrazeny na 0,0001 (desítitisíciny). Např. EUR/USD = 1,3275. Výjimky tvoří a tvořily měny s JPY, kotovány byly na 0,01 anebo CZK na tisíciny. Tato jednotka v desetinném čísle je nejniţší jednotkou měnového páru a je nazývána jako pip24. Při revoluci v kotacích nastalo to, ţe většina brokerů začala zobrazovat o jednu desetinu více. Např. EUR/USD 1,37854. Toto další desetinné místo pouze zobrazuje 1/10 pipu. V retailovém obchodování je tato kosmetická změna spíše zanedbatelnou ba dokonce pro někoho naprosto nepodstatnou záleţitostí. Na závěr této kapitoly jen připomenu, ţe kotace není jen zobrazením jedné ceny, kterou uvádím v příkladech výše. Z obrázků č. 4 a 5 je zřejmé, ţe kaţdý měnový pár má dvě ceny. Ve směnárnách, bankách anebo online terminálech jsou zobrazeny dvě ceny u kaţdého měnového páru. Vţdy se zobrazuje cena BID a cena ASK. Rozdíl mezi cenou BID a cenou ASK se nazývá spread25 (v online platformách bývá vţdy zobrazen). Nechť je příklad kotace EUR/CZK BID 27,3950 a EUR/CZK ASK 27,4740. (zkráceně EUR/CZK 27,395/474). Spread tedy činí 79 haléřů. Ceny BID a ASK tvoří a zobrazuje tzv. tvůrce trhu (market maker) - více v kapitole 4. Subjekty.

24 25

PIP – Angl. Percentage in point BID-OFFER Spread – česky NÁKUP-PRODEJ spread, je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou instrumentu

17

V níţe uvedené tabulce je zobrazena charakteristika účastníků kotací. Market maker (dále jen MM) a na druhé straně ten, kdo ţádá o nákup či prodej od MM. Tento ţadatel se v anglickém jazyce nazývá market taker. Market taker odebírá likviditu z trhu, kterou MM vytváří. V případě, ţe nabízená cena MM je uspokojivá pro market takera, poté a jen poté, se uskuteční obchod. V jiném případě k obchodu nedochází. Více v kapitole 7. Cena. Pokud odbočím k akciovému trhu, tak u vybraných akciových burz mohou makret makeři být dokonce za přidávání likvidity placeni, tak jako market taker platí za odebírání likvidity z trhu26. U FX trhu tato moţnost pro retailového klienta prozatím není moţná. Obrázek 6 – Celkový přehled a konkrétní pokyny účastníků trhu

Pramen: vlastní tvorba

3.3. Hlavní a cross měnové páry V této kapitole naváţu a doplním pár informací z kapitoly 2.1. Popíši fakta o měnových párech, které se nejvíce obchodují a jakým se přezdívá „crossy“. Hlavní měnou či měnami se označují takové měny, které se nejvíce obchodují. Dle BIS reportu27 je na světě nejvíce obchodovaný USD v neuvěřitelných 87% všech FX transakcí. Na druhé místo se řadí EUR s 33,4%, třetí je JPY s 23% a čtvrtý GBP s 11,8%. Ostatní měny mají méně neţ 10%. Z výše uvedeného vyplývá, ţe hlavní měny jsou: USD, EUR, JPY, GBP, AUD a CHF. Z pohledu měnových párů to jsou: EUR/USD, USD/JPY, GBP/USD, AUD/USD, USD/CAD případně ještě USD/CHF.

26

Pramen: NYSE EURONEXT: NYSE Arca Equity Trading Fees [online]. New York 2014 [cit. 07.10.2013] https://usequities.nyx.com/markets/nyse-arca-equities/trading-fees#Tape A 27 Pramen: BANK FOR INTERNATIONAL SETTLEMENTS, Report Duben 2013 [online] Dostupné z: http://www.bis.org/publ/rpfx13fx.pdf

18

Obrázek 7 – Tržní podíly všech sledovaných měn dle BIS reportu

Pramen: vlastní tvorba s dodáním dat z reportu BIS (viz výše)

Cross měnové páry jsou obecně takové měnové páry, které neobsahují USD ve své kotaci. Princip zápisů a kotování cross párů je naprosto totoţný, jako u hlavních měnových párů. Otázkou by mohlo být, jak se kurz cross párů vypočítává. Nechť je příkladem CHF/JPY. Cross kurz tohoto měnového páru, tak jak je to v praxi běţné, se počítá přes USD nebo EUR. To znamená, ţe USD/JPY a USD/CHF nebo EUR/JPY a EUR/CHF vypočítají mezi sebou poměr ceny CHF/JPY. Pravidlo pro výpočet je následující: 1) Pokud oba měnové páry nemají stejnou základní měnu (AUD/USD a USD/JPY), potom výsledek AUD/JPY je násobkem těchto kurzů. Např. AUD/USD = 0,8781, USD/JPY = 104,29 => 0,8718 * 104,29 = AUD/JPY je 91,58. 2) Pokud oba měnové páry mají stejnou základní měnu (USD/JPY a USD/CHF), potom výsledek CHF/JPY je podílem, který je vypočítán následovně: CHF je základní měnou a ta musí být ve jmenovateli. Např. USD/JPY = 104,29, USD/CHF = 0,9103 => CHF/JPY = 104,29 / 0,9103 = 114,60.

19

3.4. Typy směnných kurzů S ohledem na téma a cíl práce si můţeme definovat dva základní typy směnných kurzů. 1) Volný směnný kurz (free floating rate) – tento typ měnového kurzu se objevuje v retailových platformách běţně. Nabízí se v rámci brokerských domů v ČR i v zahraničí. Lze ho definovat tak, ţe cena měnových párů se mění kaţdou vteřinou a volatilita můţe být velice výrazná. Jak v krátkých, tak i delších časových horizontech. Cena je především ovlivněna nabídkou a poptávkou samotného trhu. Do této kategorie patří všechny výše uvedené příklady měnových párů. Je nutné ale zmínit, ţe jsou běţné tzv. intervence centrálních bank, které dle svých potřeb mohou vstupovat do volného trhu a dramaticky cenu ovlivnit s ohledem na jejich potřeby (viz např. intervence ČNB koncem roku 2013). 2) Zafixovaný směnný kurz (fixed rate) – lez definovat tak, ţe kurz měnového páru má téměř nulovou volatilitu. V historii to bylo velice běţné, ale v 21. století se najde asi jen několik výjimek. Jako příklad mohu uvést z mé vlastní zkušenosti USD/AED. Emirátský dirham je vázán na USD od roku 1978 a od roku 1997 fixně nastaven v kurzu 3,672528. Pro informaci jsem si dovolil analyzovat volatilitu tohoto páru od roku 2005. Výsledek ukazuje, ţe průměrná volatilita za 9 let je jen cca 20 pipů (počítáno jen z BID ceny z platformy DealBook 360 od společnosti GFT – viz obrázek 8 níţe). Jak jiţ bylo zmíněno na začátku této kapitoly, pro účely této práce není podstatné zacházet u směnných kurzů vice do detailů. Osobně jsem si vědom toho, ţe typy směnných kurzů a jejich problematika jsou více neţ sofistikované a sloţité. Věřím, ţe pro účely této práce však zcela dostačující.

28

Citace. Z: WIKIPEDIA: the free encyclopedia [online]. Praha, poslední modifikace 9. 3. 2014 v 03:34 [cit. 07.2.2014] Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/United_Arab_Emirates_dirham#cite_note-5

20

Obrázek 8 – Volatilita USD / AED od roku 2005

Pramen: Vlastní tvorba s vyuţitím online aplikace Deal Book 360 (od poslečnosti GFT)

4. Subjekty Níţe definuji nejvýznamnější účastníky na devizovém trhu a ve zkratce je popíši: 1) Market makers (Tvůrci trhů) – Market maker (dále jen MM) jak jiţ z názvu vyplývá, je např. FX dealer na oddělení treasury v komerčních a investičních bankách, který kotuje ceny měn, neboli dává čekající příkazy (limit orders29) do mezibankovního měnového systému (např. Reuters dealing 3000). 1a) Proprietary trading – referuje o jakémkoliv obchodování na účet společnosti. Jinými slovy existují společnosti, které pouţívají část svého kapitálu na obchodní aktivity jako investování, zajišťování se proti riziku nebo dokonce na spekulace. Dovolte mi zde předloţit jednu zajímavou informaci. Například Investiční banka Goldman Sachs za rok 2009 vytvořila cca 70%30 svého čistého zisku právě obchodováním na svůj vlastní účet. 2) Brokers (Makléř) – Makléři nedávají kotace na mezibankovní trh, tudíţ nejsou tvůrcem trhu. Spíše fungují jakoţto prostředník mezi nimi a snaţí se uspokojovat nákupní a prodejní příkazy třetích stran, právě za co nejlepší ceny od tvůrců trhu.

29

Limit orders – česky limitní čekající pokyny. Pramen: GOLDMAN SACHS GROUP,INC.: Investor relations, 8 – K form [online]. Washington D.C. 21. 1. 2010 Dostupné z: http://www.goldmansachs.com/investor-relations/financials/archived/8k/pdf-attachments/1-10-8k-revise.pdf 30

21

3) Centrální banky – centrální banky jsou zodpovědné za udrţení správné měnové politiky ve své zemi či regionu. Národní banky jako Česká, Anglická, Japonská nebo ECB (Evropská Centrální Banka), apod. 4) Mezinárodní společnosti – velké společnosti se zahraniční účastí pochopitelně potřebují přístup na mezibankovní trh, aby si řídili svůj cashflow. Řídí si rizika anebo repatriaci zisků. 5) Fund managers – manaţeři fondů jsou jednotliví investoři anebo manaţeři společnosti, kteří řídí určitá portfolia. Buď na jejich vlastní účet anebo na účet klienta. Za předpokladu prodeje či nákupů dluhových mezinárodních nástrojů za akciové či jiné, je nutné konvertovat jednu měnu za jinou, apod.

5. Struktura Dovolte mi kapitolu struktury devizového trhu velice zjednodušit. Věřím, ţe pro dosaţení cíle této práce, zjednodušený popis bude v pořádku a práce tím nebude nijak dotčena. FX trh můţe být členěn podle mnoha zvolených kritérií na jednotlivé segmenty. Výsledná klasifikace pak závisí na tom, jaké kriterium se upřednostní a jaké bude potlačeno. V některých případech však můţe být problém v tom, kde přesně stanovit dělicí čáru mezi jednotlivými segmenty. Pokud, jako kriterium zvolím objem obchodovaných částek, pak devizový trh lze rozdělit na velkoobchodní a maloobchodní. To znamená, ţe velcí hráči na trhu jako banky, investiční společnosti, apod. bezpochyby uskuteční více transakcí a vyšší transakce, neţli retailoví obchodníci. Podle formy organizace je devizový trh neorganizovaný, tedy mimoburzovní (OTC) a organizovaný. Organizovaný je jen v jednom případě, a to je, kdyţ jsou uskutečněné obchody prováděny přes devizovou burzu (termínované obchody - futures). Osobně mám zkušenost s platformou FireTip online, Tradestation a vlastní online aplikací od CME Group. CME Group nabízí obchodování termínovaných FX obchodů a je jedním z největších poskytovatelů termínovaných obchodů ve světě. Pokud dojde k vypořádání FX obchodů do dvou pracovních dnů od jejich uzavření, pak mluvíme o spotových obchodech (USD/CAD do T + 1). Dojde-li k jejich vypořádání v nějakém pozdějším

22

datu, které je dohodnuto v okamţiku jejich uzavírání, jde o obchody termínové. Proto podle techniky prováděných obchodů se FX trh dělí na jiţ zmiňované spotové neboli promptní a termínované obchody neboli futures. Do termínovaných obchodů se zařazují další typy obchodů jako jsou tzv. forwardy, futures, opce, swapy. S ohledem na sluţby dostupné veřejnosti od brokerských domů, forwardové a swapové transkace prozatím nejsou pro retailové klienty nabízeny. Pokud se jedná o opční obchody, tak zde jsou náznaky pokroků. Je několik místních bank (ČSOB, Citibank), které nabízejí speciální forexové sluţby, které v sobě mají zahrnutý derivát (opci). Nicméně tyto obchody není moţné provádět na úvěr (páku) a proto nejsou tolik vyuţívány. Na závěr této kapitoly bych ještě zmínil nové opční obchody, které jako první začala propagovat společnost XTB a těmi jsou tzv. binární opce31.

6. Faktory ovlivňující devizový trh Ceny instrumentů se pohybují v důsledku střetu nakupujících a prodávajících na daném trhu. „Je zřejmé, ţe v odpovědi na otázku, zda je či není trh efektivní, popř. v jaké formě, nejsou ekonomové vůbec jednotní. Výzkumy, testování a diskuse ve vztahu k efektivnosti trhu tedy budou pokračovat i v dalších letech a patrně i v širším spektru trhů, neţ tomu bylo dosud. Výsledky mohou být velice zajímavé a překvapující.“32. Z historie jsou známé 2 základní směry a přístupy jak analyzovat trh. Technickou a fundamentální analýzou. V posledních několika letech se přidává i analýza psychologická. Osobně se s psychologickou analýzou neztotoţňuji, protoţe si myslím, ţe je - alespoň v mých očích - právě součástí analýzy technické. Vzhledem k tomu, ţe obě analýzy jsou tématy velice rozsáhlými, dovolte mi, prosím, zmínit jen základní pohled na jednotlivé typy.

31

Binární opce jsou zjednodušenou verzí klasických (sloţitých) opcí. Obchodník stojí před jednoduchou otázkou, a to, zda pokladové aktivum bude za určitou dobu (minutu, hodinu, den) výš nebo níţ. Je zcela jedno, o kolik se cena pohne. 32 Pramen: VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007. 538 s.

23

6.1. Technická analýza Vývoj ceny můţe být důsledkem výsledků jednotlivých analýz obchodníků vyuţívajících technický přístup. Je mnoho veřejně dostupných definic technické analýzy (dále jen TA). Osobně a v obecné rovině bych ji definoval jako: studii historických dat a) ceny b) objemu obchodů c) otevřených pozic. Při obchodování spotového FX, nejsou pro retailového obchodníka, objemy obchodů a počet otevřených pozic dostupné. Proto je TA závislá pouze na historickou a aktuální cenovou hladinu. Mezi základní a nejvíce vyuţívané konvenční přístupy TA jsou tzv. suporty a rezistence. V návaznosti na to se vyuţívají různé trendové kanály, grafické formace, indikátory, oscilátory apod. Za pomoci těchto přídavných pomůcek se následně obchodníci rozhodují k nákupu či prodeji. Protoţe TA čerpá data pouze z minulosti, a tím se snaţí určitým způsobem předpovědět budoucnost, bylo za mnoho desítek let vyvinuto mnoho technik a nástrojů podporujících TA. TA je nástrojem pro obchodníky, kteří obchodují v kratším časovém rámci (od sekund do několika měsíců). Z toho důvodu je i tato práce zaměřena na technickou analýzu, aby bylo moţné závěrem porovnat konvenční přístupy s vlastní praxí.

6.1.1. Typy grafů Základem cenových hladin FX trhu je grafické zobrazení. Všeobecně platí, ţe klesající cena je většinou označována červenou barvou. Naopak barva modrá či zelená jsou zobrazovány ceny rostoucí. S ohledem na výpočetní techniku a software nabízený pro online obchodování je mnoho platforem opravdu vytvořených velmi specifickým způsobem. Kaţdý z retailových obchodníků si tak můţe nastavit danou platformu zcela dle vlastních potřeb. Vţdy se na trhu najde taková, která obchodníka osloví. Níţe je obecný a základní popis 3 základních typů grafů, které se vyskytují téměř ve všech platformách. 1) Liniový – nejjednodušší graf i pro neznalce finančního trhu. Jedna souvislá čára, která spojuje X bodů v určitém časovém rámci. V praxi slouţí spíše jako orientační indikátor vývoje ceny. Pro podrobnější analýzu není dle mého názoru vhodný, protoţe nemusí být jasné, jaké body jsou v určitém časovém rámci spojeny (open nebo close?).

24

Obrázek 9 – Ukázka liniového grafu


2) Schodový (bar chart) – typ grafu, ze kterého lze vyčíst více údajů oproti grafu liniovému. Schodový graf můţe zobrazovat v jednu časovou periodu 4 údaje. Cenu nejniţší, otvírací, uzavírací a nejvyšší. Obrázek 10 – Ukázka schodového grafu


3) Svícový – tento typ grafu zobrazuje naprosto identické informace jako graf schodový. Jediné, co lze povaţovat za určitou výhodu, je vizuální zobrazení plných těl svíček. To umoţňuje jednodušší a rychlejší čtení.

25

Obrázek 11 – Ukázka svícového grafu


6.1.2. Technické ukazatele Pro běţného obchodníka FX trhu je nejběţnější a nejčastější metodou technické analýzy právě studie výše uvedených grafů v kombinaci s jiným indikátorem či ukazatelem. Mnohým obchodníkům čtení samotných grafů či svíček nic neříká. Elementárně bychom mohli technické ukazatele rozdělit na 2 části. Jednu část tvoří ukazatele opoţděné a druhou ukazatele vedoucí. Pro zjednodušení se ke grafu doplňují například tzv. různé průměrné hodnoty, indikátory a oscilátory (např. MACD, CCI, RSI apod.) a desítky jiných pomocných nástrojů. Některé podpůrné technické ukazatele dokonce nesou jména svých tvůrců (např. Bollinger Bands). Ve výsledku, spojení grafického znázornění a podpůrného grafického ukazatele, se hledají příleţitosti k obchodování – přesněji ke správnému načasování vstupu na trh. K dalším technickým pomůckám pro analyzování budoucího vývoje nepochybně patří hloubka trhu (level II kotování) a tzv. TAS33. Vidět a sledovat aktuální tok nabídky a poptávky, případně v kombinaci se sledováním TAS, můţe být určitou výhodou. Ani objemy obchodů, ani hloubka trhu a TAS nejsou pro retailové obchodníky na FX trhu prozatím nijak dostupné. Existují sice tvrzení, ţe dostupné jsou, ale ve většině případů tyto informace pochází pouze od jejich poskytovatele. Nikoliv však z celého trhu.

33

Angl. Time and Sales data – zobrazuje aktuální informace vypořádaných obchodů

26

6.2. Fundamentální analýza Druhým a bezpochyby významným faktorem, který ovlivňuje cenu FX trhu, jsou makroekonomické informace, které právě fundamentální analýza (dále jen FA) sleduje a analyzuje. Oproti TA je FA z pohledu časového rámce náročnější. Obecně se v akademických příručkách mluví o tom, ţe FA se vyuţívá pro středně aţ dlouhodobé predikce. To znamená, ţe krátkodobí obchodníci (v rámci minut aţ několika dní, či pár týdnů) FA vyuţijí minimálně34. Faktem zůstává, ţe například výhledy měnových úrokových sazeb, ukazatele zaměstnanosti nebo jiných makroekonomických hlášení vychází na veřejnost v řádu periodických týdnů či měsíců. Proto je málo pravděpodobné, ţe se pomocí FA dá analyzovat a předpovídat budoucnost vývoje FX trhu v rámci minut, hodin či dní. I přesto, ţe se mnoho retailových obchodníků - z výše uvedeného

důvodu

-

makroekonomickými

fundamenty

neřídí,

sledování

aktuálních

fundamentálních výsledků je pro veřejnost zásadní. Vyhlašování aktuálních výsledků v předem daný čas je sledováno se zájmem. Veškeré hlášené makroekonomické informace jsou veřejně dostupné. Kaţdý má tedy moţnost seznámit se s tím, kdy a v kolik hodin bude makroekonomické hlášení. S ohledem na to se nedoporučuje v krátkém časovém horizontu několika minut (cca 10 – 30) před a po vyhlášení obchodovat. Můţe dojít aţ k extrémně razantnímu vlivu na stav očekávání vs. vyhlášený výsledek. Důsledkem můţe být extrémně volatilní průběh trhu během několika málo sekund či minut. S pomocí dnešního internetu se i retailový obchodník dostane k téměř aktuálním informacím ze světa, k makroekonomickým výsledkům, které mají vliv na devizový trh. Např. web stránky www.forexfactory.com je asi jedním z nejznámějších zdrojů pro čerpání informací s ohledem na makroekonomické ukazatele v aktuální čas. Existuje také mnoho českých webů, které forexfactory spíše kopírují. Fundamentální zprávy se většinou připravují na týdenní přehledné bázi. Více viz obrázek 12.

34

Pramen: DVOŘÁK, P., MUSÍLEK, P., VESELÁ, J., MÁLEK, J., RADOVÁ, J., PŮLPÁNOVÁ, S., WALTER, J., DUCHÁČKOVÁ, E., Metodologie a aplikace ohodnocení finančních instrumentů na českém finančním trhu.Praha, KBP, VŠE Praha 2000, 2001

27

Obrázek 12 – Detailní přehled makroekonomických hlášení

Pramen: Vlastní tvorba, zdroj: www.forexcactory.com

Na kaţdý den máme několik makroekonomických zpráv. Z různých koutů světa, v jiném čase a na jiné měny. Kaţdá zpráva je označována barvou, poněvadţ ne všechny zprávy mají stejnou důleţitost a vliv na danou měnu. Červená barva by měla mít větší důleţitost, oranţová střední důleţitost a ţlutá důleţitost minimální. V tabulce lze také nalézt historický vývoj dané informace a velice zajímavé komentáře a odkazy na detailní informace z hlavních zdrojů. Stejně tak se v tabulce zobrazuje očekávaná hodnota a poslední vyhlášená hodnota. Je zcela zásadní, aby obchodník věděl, kdy se jaké zprávy vyhlašují, protoţe obchodování přes vyhlašování zpráv můţe mít i nemilé následky. Jako příklad uvádím pohyb EUR/CHF z roku 2010.

28

Obrázek 13 – Ukázka reakcí na vyhlášení zpráv EUR/CHF


29

O B CH O D O V Á N Í N A F X T R H U V P R A X I Mnoho ekonomických a finančních analytiků zveřejňuje názory či výhledy v médiích, kdyţ predikují anebo vyjadřují svůj názor na vývoj světových měn. Je sice hezké, ţe známe výhledy, ale občas se stane, ţe jedna instituce vydá pozitivní výhled a jiná opačný. Co to potom znamená? Jak by takovou informaci měl obchodník uchopit? A měl by ji vůbec poslouchat? Online obchodování je na první pohled velice jednoduchá a praktická záleţitost. Jedním klikem myší se přes počítač nakoupí a druhým kliknutím se prodá. Následně obchodník uvidí svůj výsledek P/L35. Je však otázkou, proč tato jednoduchost obchodování oslovila desítky národů. Mnohokrát jsem dostal otázku, cituji: „Jakým směrem se bude vyvíjet EUR/USD?“ Je aţ zaráţející, ţe analytici se neobávají a v klidu odpovídají – EUR bude posilovat či oslabí, apod. Moje odpověď je také naprosto jasná, cituji: „Já to neumím předpovědět a nevím, kam trh půjde. Navíc, je mi to jedno.“ Tuto větu jsem převzal od jednoho z mých mentorů z USA, kterého si velice váţím. Bohuţel nechtěl být jakýmkoliv způsobem jmenován, za coţ se velice omlouvám. V momentě, kdy jsem jeho odpověď slyšel poprvé, jsem vůbec nerozuměl, proč to říká. Vţdyť do té doby jsem ve všech zprávách, novinách a televizních zpravodajstvích slýchával pouze názory na oslabení anebo posílení měny apod. Ţe makro ukazatele vykazují takové a onaké výsledky, ţe ekonomická situace bude taková a onaká. Ţe státní banky budou intervenovat a zasahovat do trhu, atd. Nikdy nikdo neříkal, ţe neví, případně ţe jim je to při obchodování jedno. Kdyţ nyní sleduji jakékoliv finanční zpravodajství ve světě, tak si uvědomuji, ţe kdyby všichni říkali, ţe neví, kam trh půjde, asi by to nebyl vhodný marketingový impuls a nezapadalo by to do atraktivity dnešního kapitalistického prostředí. Následně jsem se svého mentora dotazoval, kdy a jak se dostal k obchodování. V 80. a 90. letech pracoval na burze nynější CME Group, v Chicagu. Měl na starosti řízení pokynů na nákup a prodej finančních instrumentů a veškeré příkazy shromaţďoval, neţli se burza otevřela. Měl příkazy na BUY a SELL a všechny si srovnal podle ceny. On měl ty reálné příkazy od velkých bank, hedgových fondů, podílových fondů, investičních společností, velkých firem i od individuálních investorů. On byl ten, kdo viděl a věděl, kde a kdy se minimálně cena zastaví anebo dokonce otočí svůj směr. On měl srovnané příkazy podle ceny a věděl, kde jsou ty reálné příkazy na nákup a prodej. Paradoxem prý vţdy

35

Angl. Profil / Loss – česky Zisk / Ztráta

30

bylo, ţe kdyţ určitý VIP retailový obchodník dělal nějaké příkazy, tak většina těchto obchodů byla vţdy v opačném směru trhu. Kdyţ jsem se ho dotazoval, jak je to moţné, tak nevěděl. Důkazy na pravdivost jeho tvrzení a celého příběhu bohuţel nemám, ale níţe se pokusím jeho názory a tvrzení překlopit do teorie, kterou jsem dále rozvíjel v praxi. Většina níţe uvedených informací a jeho výroky do sebe opravdu zapadají. Dále bych rád zmínil druhého člověka, který je mým vzdáleným známým. Pracoval také v 80. a 90. letech, ne sice v Chicagu, ale ve společnosti Bear Stearns, jako broker-dealer na akcii Apple. Apple, který se obchoduje na burze NASDAQ, je jedna ze zásadních akcií na americké burze. Kdyţ jsem se tohoto člověka dotazoval, jak probíhal jeho obchodní den a jak se dá obchodovat apod., tak reagoval, cituji: „Nevím, čím to bylo, ale většina retailových obchodníků téměř vţdy obchodovala na opačnou stranu neţ velké instituce. Učil mě člověk, který měl 20 let zkušeností. Učil nás jak obchodovat. Téměř vţdy to bylo jen na základě citu z aktuální ceny v grafu. Jakmile koukáte 15 let na graf, tak je jasné, ţe s tím začnete opravdu ţít. Snaţili jsme se zachytit, kdy byla na trhu chamtivost a kdy obavy. Ani fundamentální analýza ani klasická TA nebyla povolena. Jen se sledoval aktuální vývoj a na ten jsme reagovali. Buď jsme nakoupili do vlastní knihy, anebo jsme zprostředkovali obchod.“ Pokud bych sumarizoval výše uvedené, tak první zmíněný obchodník měl v ruce reálné příkazy a věděl, kde se cena přinejmenším zastaví. Druhý reagoval jen na to, co se aktuálně děje a snaţil se zjistit, jak na trh reagují retailoví a velcí hráči. Tato kapitola by měla detailněji popsat a podpořit obě tvrzení. Přestoţe mnoho obchodníků můţe být názoru jiného a klást větší důraz na fundamenty, nevidím to jako problém. Zůstává ovšem otázkou, od jakého časového rámce mají fundamenty váhu a smysl k aplikaci. Je přeci bez diskuze, ţe denní obchodování, či tzv. scalperské, má málo společného s fundamentálními vlivy. Další otázkou je, jak případně nastavit rizika s obchodováním při aplikaci FA? Níţe se zaměřím na praktickou část s mnoha technickými grafickými příklady. Budu tedy vycházet pouze a jen z TA. Výsledkem níţe uvedených kapitol bude mnoho odpovědí na otázku: jak - a pokud moţno, co nejefektivněji - postupovat při obchodování na FX trhu. Popisuji tedy vlastní názor a zkušenosti z několikaleté praxe v kombinaci s informacemi získanými ze vzdělávacích mezinárodních seminářů a informacemi od zkušených jednotlivců / obchodníků. Pokusím se popsat či porovnat různé optimalizace oproti konvenčním přístupům dostupných v běţných literaturách a na Internetu. 31

7. Cena Nejprve je nutné zdůraznit tu nejzákladnější a nejpodstatnější záleţitost. Cenu měnového páru, případně pohyb měnového páru. Pro jednoduchost budu pohyb ceny definovat takto: „Jedná se o odebrání většího počtu jednotek stranou odebírající likviditu (trţní pokyn), od strany, co likviditu vkládá na trh (tvůrce trhu).“ Obrázek 14 – Výhledy algoritmického obchodování v praxi

Pramen: Vlastní tvorba Zdroj: ECONOMIST.COM, The fast and the furious, High-frequency trading seems scary, but what does the evidence show?, [online] 25.2.2012 [citace] 07.09.2012, Dostupné z: http://www.economist.com/node/21547988

Jeden z důkazů důleţitosti pohybu historické ceny a důvod proč se zaměřuji na vyuţívání TA v této práci, je narůstající trend algoritmických či vysoko-frekvenčních (dále je HFT) společností na finančních trzích (viz obrázek 14). Je zřejmé, ţe HFT společnosti vycházejí především a jen z historického cenového vývoje. Můţeme tedy usuzovat, ţe by technické parametry předpovědí opravdu mohly být zásadní při predikování vývoje ceny? Trţní cena či pohyb měnového páru se, nejen na akademické půdě, definuje jako výsledek poptávky a nabídky po daném instrumentu. Ví se vůbec, jak ten výsledek či střet poptávky a nabídky detailně funguje? Bohuţel jsem ţádné detailní popisy pohybu finančních instrumentů nedohledal. Udělal jsem proto svůj vlastní souhrnný zdroj informací. Uvedený obrázek 15 popisuje hloubku trhu termínovaných kontraktů EUR/USD na trhu CME. Z obrázku je zřejmé, ţe

32

jen 3 kontrakty36 jsou nabízené k prodeji za 1,2486. Pokud by přišla poptávka (tj. BUY market order) na 3 anebo vyšší počet jednotek, pak je důsledkem této nerovnováhy následující: Cena 1,2486 na straně ASK doslova zmizí na několik málo desetin či setin sekundy z trhu. Vznikne tím na trhu spread o 1 tick větší neţli byl původní. V momentě, kdy tato situace nastane, se mohou stát 2 různé věci: Obrázek 15 – Ukázka hloubky trhu EUR futures

Pramen: Vlastní tvorba s vyuţitím online aplikace Firetip trading platform

a) Cena BID se automaticky dotáhne a začne se kotovat na ceně původní ASK, tedy na 1,2486, a to s určitým počtem nabízených kontraktů od market makera. b) Cena BID se nepohne, zůstane na cenové hladině 1,2485, ale spread ze 2 ticků se opět vrátí do normy jednoho. To znamená, ţe nějaký market maker je ochotný prodávat a situace se bude opakovat. Stejný průzkum jsem udělal i s obchodováním akcií na NYSE. Potvrdilo se, ţe výše uvedené platí i pro akciový trh. Mohu se tedy domnívat, ţe spotový FX trh bude naprosto totoţný, co se funkčnosti pohybu ceny týče. Bohuţel jsem neměl moţnost tyto informace nijak a nikde doloţit a

36

Kontrakt ve smyslu standardizované velikosti EUR/USD futures (125 000 EUR za kontrakt)

33

zanalyzovat. Spotový trh, jak jsem jiţ zmiňoval, není centralizován na burze a přístup k mezibankovním terminálům je téměř nemoţný. Z logiky věci nicméně vyplývá, a není to nutné dokazovat, ţe pokud je cena v nerovnováze, pak se cena musí posunout (nahoru nebo dolu) o minimálně 1 anebo dokonce o libovolný počet pipů (ticků). Vše záleţí na aktuálním stavu ochotných prodávajících na trhu. Dokonce na regulovaném trhu NYSE jsou tvůrci trhu či obchodníci přidávající likviditu placeni za to, ţe právě přidávají likviditu (limit orders) na trh. Naopak ti, kteří odebírají likviditu (market orders), musí za obchod dokonce zaplatit37. Z odborného hlediska při poklesu kurzu (znehodnocení měny), hovoříme o depreciaci. Opačný pohyb (zhodnocení měny) nazýváme apreciace. Opakem apreciace a depreciace, které způsobují trţní faktory, je devalvace a revalvace. Devalvace znamená pokles úředně stanoveného poměru dvou měn, tj. měnové parity. Revalvace pak znamená růst úředně stanoveného poměru38. Z profesionálního pohledu na výše uvedeném popisu asi není nic významného a objevného, ale v souvislosti s dalšími atributy, které zmíním a popíši níţe, je pohyb ceny základním kamenem pro optimalizaci postupů při obchodování.

8. Grafické formace Výsledky obchodů v cenové historii jsou vţdy velice přehledné a viditelné. Především na svícových grafech. Uvaţujme, ţe se všechny finanční trhy pohybují v kaskádovitých zákonitostech. To znamená, ţe trh nabízí pouze 4 grafické formace, které jsou uvedené níţe. Ty se neustále v čase opakují a vytvářejí celou časovou řadu historických formací ke kaţdému měnovému kurzu. Mnou zvolené formace A, B, C a D představují opravdu základní pohled na věc. Mohlo by se zdát, ţe jsou aţ primitivně zakresleny a popsány, nicméně s praxí obchodník zjistí, ţe takto zjednodušené formace se opravdu dají - v obecné rovině - pochopit a vhodně vyuţít.

37

Pramen: NYSE EURONEXT: NYSE Arca Equity Trading Fees [online]. New York 2014 [cit. 07.10.2013] https://usequities.nyx.com/markets/nyse-arca-equities/trading-fees#Tape A 38 Pramen: Liška, V. a kol.: Makroekonomie, Professional Publishing, Praha 2002 34

Obrázek 16 – Čtyři základní grafické formace

Pramen: Vlastní tvorba s ohledem na vzdělávací kuzy Online Trading Academy

Hlavním předpokladem pro kaţdou formaci je: POHYB – KONSOLIDACE - POHYB. Kaţdá z těchto částí musí být správně identifikována, případně ohodnocena. POHYB: pohyby ceny jsou v kaţdé grafické formaci dva. Jeden na začátku formace a druhý na konci formace. Oba dva pohyby je nutné vnímat, především jejich rychlost. Dále se ceny vyuţívají k tomu, aby se určila tzv. zisková marţe a dále se určily případné cenové hladiny na výstupech z pozice. Ţlutá místa, tam kde se cena drţí v rovném cenovém pásmu (konsolidace), jsou v mé práci označována a nazývána zónou. ZÓNA (konsolidace): Zóna je také nutná k identifikaci, případně k hodnocení. Cena v zóně můţe trávit dlouhý čas, ale také velice krátký čas. Zóna můţe být širší či uţší. Všechny tyto aspekty opět musí být vnímány, aby obchodník identifikoval vhodnou zónu a z ní si mohl řídit money, trade a risk management. V dalších kapitolách se pokusím uvedené popsat a vysvětlit detailněji. Cílem této kapitoly je popsat komplexní základ pro optimalizaci postupů, ze kterých vycházím. Obecně platí, ţe grafická formace, tedy zóna, musí splňovat mnoho poţadavků, aby byla pro obchodníka vhodná pro potenciální obchodování.

9. Zóna poptávky a nabídky Budeme navazovat na tuto kapitolu a kapitolu 8. Budeme hovořit podrobněji o 4 atributech pro optimalizaci obchodování, které mají s grafickými formacemi a zónou mnoho společného. Neţ všechny atributy popíšeme a následně doloţíme příklady, musíme konkrétněji popsat a definovat, jak pochopit pojem „zóna“ a její fungování.

35

Obchodník si vyhledá aktuální trţní cenu jakéhokoliv měnového páru. Následně postupuje doleva po historickém vývoji ceny a hledá jednu ze 4 grafických formací. V momentě, kdy ji najde, je nutné zakomponovat a vyhodnotit ještě ony zmiňované 4 atributy. To proto, aby si zónu mohl zakreslit a vyhodnotit ji jako vhodnou. Obrázek 17 – Ukázka zóny poptávky

Pramen: Vlastní tvorba s ohledem na vzdělávací kuzy Online Trading Academy

Zóna, konsolidace či zhuštění ceny, ve vodorovném směru, je definována jako vyrovnaná nabídka s poptávkou – rovnovážný stav. V případě, ţe cena opustí zónu, je to vyhodnoceno jako ukončení rovnováhy – nerovnováţný stav. Pokud je pohyb ceny (ze zóny) směrem vzhůru, je jasné, ţe aktuální nakupující (poptávka - BUY market orders) odebrali více likvidity z trhu, neţli bylo trţních pokynů na sell. Cena pak musí opustit příslušnou zónu směrem nahoru. Pokud by mé tvrzení nebylo pravdivé, tak by cenová rovnováha pokračovala do nekonečna. Coţ nelze. Víme, ţe je prakticky nemoţné, aby poptávka s nabídkou byla dokonale v rovnováze. V mém pojetí však nahlíţím na slovo rovnováha ve smyslu takové konsolidace, která je svým pohybem do strany v omezeném cenovém pásmu (zóny). Rovnováţný stav se poté ohraničí horní a spodní čárou. Rovnoběţky se z této zóny musí následně vynést do budoucna (tam, kde aktuální cena ještě nebyla). Pokud budou ostatní atributy vyhodnoceny obchodníkem jako vhodné, zónu si zakreslí. Příklady:

36

Obrázek 18 – Správná zóna (č.1) vs špatná zóna (č.2)

Pramen: Vlastní tvorba s vyuţitím online aplikace Trading Station (od poslečnosti FXCM)

Pokud cena ze zóny směřuje vzhůru, pak je zóna nazvána zónou poptávky. V opačném případě je to zóna nabídky. Z názvu zóny také vyplývá, ţe obchodník se v zóně poptávky chystá nakupovat a v zóně nabídky bude vstupovat do krátké pozice. Při vyhledávání zóny, jak jiţ bylo zmíněno, obchodník postupuje od aktuální ceny do minulosti. Nicméně však platí, ţe musí najít takovou grafickou formaci (zónu), která v minulosti - pokud moţno - ještě nebyla testována cenou. Měla by to být „čerstvá úroveň“. Na obrázku 18 vidíme černou šipku. Představme si, ţe nám indikuje aktuální trţní cenu v aktuální čas (budoucí vývoj ceny momentálně přehlíţíme – „nevidíme“). Pokud by obchodník musel zakreslit nějaké zóny, tak zóna č.1 byla zakreslena, protoţe cena se v budoucnu kdykoliv po opuštění ze zóny na tuto úroveň nedostala. Ovšem pokud by obchodník zkreslil v tuto chvíli zónu č. 2, která prozatím splňuje základní poţadavek grafické formace, byla by to špatná volba, protoţe rovnoběţky zóny nesmí procházet budoucí cenou. To, ţe se postupem času cena pohybovala tak, jak se pohybovala, neovlivníme, ale můţe to být jedna z indicií k faktu, ţe špatně zvolená zóna opravdu neměla vypovídací hodnotu. 37

Pokud v tento moment spatříme na grafech takovýchto (správných či nesprávných) zón mnoho, tak je to v pořádku. Určení správné zóny má svá pravidla a specifika. Ještě jednou zopakuji, kaţdá zóna musí být či měla by být tzv. čerstvá. To znamená, ţe cena by na této úrovni být neměla anebo výjimečně jednou. Nicméně zóna nesmí mít před sebou ţádný budoucí vývoj ceny. Určení a zakreslení vhodné zóny je zcela zásadní a není lehké. Jen upozorním a připomenu, ţe v této kapitole popisuji základ toho, co je zóna poptávky či nabídky a jak ji pro začátek porozumět a vyhledat. Samotné určení vhodné zóny pro správnou volbu a zakreslení musí obchodník vyhodnotit pomocí 4 atributů, které popisuji v dalších kapitolách. Pokusím se postupně odkrýt a vysvětlit, jak se vyhodnocuje zóna vhodná či nevhodná. Určování správné zóny opravdu vyţaduje několikaměsíční či dokonce několikaletou praxi. Závěrem si je potřeba pamatovat, ţe zóna poptávky či nabídky je pouze indikátor pro obchodníka k budoucímu rozhodování. Není aktuálním ukazatelem či signálem nakoupit či prodat.

10. 4 klíčové atributy optimalizace Jeden z přístupů TA je zakreslování konvenčních suportů, rezistencí, trendových kanálů, grafických formací, apod. Následně musíme v kombinaci s indikátory, oscilátory časovat trh a vstupovat do obchodů či z nich vystupovat. Věřím, ţe i takovéto přístupy obchodování mají své opodstatnění. Nicméně my se zaměříme na odlišné postupy. Pro vyhodnocení vhodné zóny je nutné zakomponovat několik atributů. Mezi tyto atributy, které by se měly vzájemně podpořit a doplňovat, patří: a) rychlost pohybu ceny b) analýza časového rámce c) zisková marţe d) setrvání ceny v zóně. Přestoţe jsou atributy uvedeny v určitém pořadí, jejich důleţitost je vzájemná. Výše uvedené pořadí je tedy čistě formální a na důleţitost nemá ţádný vliv. Nyní popíši kaţdý atribut samostatně a podrobněji. Pro zjednodušení této práce a z důvodu pochopení látky budu kaţdý z atributů hodnotit určitou numerickou hodnotou (např. 1 - 5)39.

39

Hodnoty mají vypovídací hodnotu, jako ve školním známkování

38

10.1.Rychlost pohybu Výše uvedené grafické formace (kapitola 8.) a v nich zakreslené zóny, nikdy nebudou v reálných grafech dokonale shodné. Nicméně zákonitost pohyb – konsolidace - pohyb je v obecné rovině platná a na grafech viditelná. Platí to pro kaţdý měnový pár, i pro jakýkoliv časový rámec. Prvním atributem k vyhodnocení a kvantifikaci je právě rychlost pohybu měnového páru. Jak rychle se cena pohybovala z určité cenové hladiny, neţ začala konsolidovat a jak rychle se cena pohybovala poté, co zónu opustila. To jsou první a základní znaky pro vhodný výběr zóny. V další kapitole (10.1.1) je rozdělení rychlostí uvedeno a kvantifikováno. Je nutné dodat a pamatovat si, že na atribut rychlosti pohybu ceny se pohlíží 2x (má dvě fáze). V prvním případě na úplném začátku při vyhodnocení a zakreslení zóny, coţ jsme si výše uvedli a v kapitole 10.1.1. si blíţe popíšeme. V dalším případě to je v momentě, kdy je zóna jiţ vybrána a zakreslena. Obchodník v budoucnu čeká na potenciální vstup do obchodu. Pak přichází druhá fáze. Je to poslední úkon, který je nutný sledovat (pokud moţno online), a sice jak rychle se cena blíţí k jiţ zakreslené zóně v minulosti.

10.1.1. Rozdělení rychlostí Pohyb-konsolidace-pohyb či nerovnováha kupujících a prodávajících nám udává rychlost. Jak rychlost vnímat a jak ji kvantifikovat? Rozdělíme ji do 3 základních skupin: a) Extrémní Extrémní pohyb ceny na FX trhu bych definoval jako souvislý a extrémně strmý cenový pohyb jedním směrem. V lepším případě podpořený tzv. gapy40. V grafu to bývá znázorněno několika nadprůměrnými grafickými svícemi za sebou. Příklad viz obrázek 19. - popisuje extrémní poptávku i nabídku. Moţno klasifikovat známkou 1 nebo 2.

40

Angl. Gap - česky Mezera: Gapem je myšleno takové cenové rozpětí na grafu, které vzniklo rychlým pohybem instrumentu nahoru nebo dolu a kde neproběhl ţádný obchod.

39

Obrázek 19 – Extrémní pohyb ceny

Pramen: Vlastní tvorba

b) Významná Významný pohyb definuji jako částečně extrémní pohyb. Bez gapů a bez nadprůměrných hodnot svíček. To znamená takový pohyb, kde jsou, pokud moţno, všechny grafické svíce po sobě jdoucí ve stejné barvě. Průměrné či podprůměrné velikosti jsou prokládané občas opačnou barvou svíčky. Zde se hodí známka 2 a 3. Obrázek 20 – Významný pohyb ceny


40

c) Nevýznamná Nevýznamná nerovnováha je normální situace, kdy se cena pohybuje standardně v klidu s ohledem na svoji spíše podprůměrnou historii volatility. Cena, která opustila zónu, nijak nepřekvapila svým pohybem. Ţádné značné nerovnováhy nejsou viditelné, k ţádným gapům pochopitelně nedochází a náznaky dlouhých a nadprůměrných svíček jsou minimální či ţádné. Zcela nevyhovující situace a tedy známka 4 či 5. Obrázek 21 – Nevýznamný pohyb ceny


10.2.Setrvání ceny v zóně V předchozí kapitole jsme si řekli, ţe první a klíčový atribut pro optimalizaci a výběr vhodné zóny, je právě rychlost ceny. Víme, ţe při velké volatilitě na trhu docházelo k velkým nerovnováhám mezi nakupujícími a prodávajícími. To je jeden z důleţitých a klíčových předpokladů pro výběr zóny a budoucí příleţitosti do trhu vstoupit. Na to navazuje časové setrvání ceny v zóně. Pokud se cena „neohřeje“ na určité cenové úrovni dostatečně dlouho, pak víme, ţe se „něco na trhu stalo“. Není zásadní co a proč, ale jak na to reagovala cena. Jak dlouho cena setrvá v zóně, můţe hrát podstatnou roli a zároveň představovat neopakovatelnou příleţitost v rozhodování obchodníka. Na příkladech si ukáţeme 3 základní rozdělení. Víme, ţe trh nikdy nebude dokonale ukázkový a nenabídne vţdy perfektní formace. Proto čas a praxe tvoří dva základní předpoklady pro rozpoznávání nejvhodnějších zón. A jak dlouho by měla cena v zóně být? Rozdělme si dobu setrvání na:

41

1) krátkou – pokud je cena na určité úrovni opravdu jen velmi krátkou dobu (např. 1 – 4 svíčky), je to důkaz toho, ţe nerovnováha na trhu byla extrémní. Vzniká tedy velká pravděpodobnost, ţe se bude celá situace v budoucnu opakovat. Lze vycházet i z toho, ţe pokud by níţe uvedená formace (obrázek 22) představovala historické maximum, tak pravděpodobnost otočení, pokud se cena vrátí na podobnou úroveň, je velká. Proč by se cena měla na stejné úrovni otočit, ba dokonce se k zóně vrátit? Nemusí. Ale většina vhodně označených zón opravdu poukazuje na místa, kde se cena přinejmenším zastaví. Například proto, ţe některé limitní příkazy nemusely být v první fázi uspokojeny a stále čekají na trhu. Také například proto, ţe mnoho retailových obchodníků v první fázi růstu nastoupilo do dlouhých pozic a mohou na této hranici mít nastavené čekající či „mentální stop pokyny“ na prodej (zkušený obchodník jim musí dělat protistranu). Mnoho větších či menších institucí chce jít také ve směru pohybů velkých hráčů, kteří právě tyto velké pohyby vyvolají. Obrázek 22 – Setrvání v zóně krátkou dobu


Pamatujme si, ţe pokud se cena opět vrátí na původní hodnotu zóny, coţ se téměř vţdy stane, tak se s velkou pravděpodobností bude opakovat podobný scénář. Toto by si obchodník měl pamatovat. Ze zkušenosti vím, ţe se cena lépe odráţí (otáčí) od grafických formací typu A a C, ale na druhou stranu jsou hůře identifikovatelné. Zároveň je důleţité vnímat to, co se děje na „té druhé straně“. To znamená, ţe začínající obchodník nebo dokonce retailový obchodník, který nastoupil do dlouhé pozice někde u samotného vrcholu (obrázek 22), zaregistroval rostoucí trend a zareagoval na to pochopitelným 42

nákupem. Cena s největší pravděpodobností půjde proti němu a jeho P/L bude záporné. Nevím, proč se tak stává, ale bohuţel to tak je. A jak dlouho půjde cena proti němu? Úspěšný obchodník musí tato místa v trhu vyhledat a snaţit se na tuto otázku odpovědět. Nelze najít jasnou odpověď. Profesionální obchodník by měl prodat tomu, kdo je ochoten, v tomto konkrétním případě, draze nakoupit. Vţdyť ten, kdo nakoupil „low“, musí někomu prodat. Proto je nutné vnímat a představovat si, ţe pokud se cena na určité úrovni nějak pohybuje (nejlépe rychle), s velkou pravděpodobností jde trh proti začínajícím obchodníkům (retailu). Tato místa jsou na trhu tam, kde se pro zkušeného obchodníka teprve tvoří zóna. Zónu, kde cena tráví minimálně času, hodnotíme známkou 1 aţ 2. 2) střední – pokud se cena začne zdrţovat na určité úrovni déle (přibliţně: 4 – 6 svíček), začínají být kupující a prodávající vyrovnanější. Muselo jiţ být uskutečněno více obchodů, neţli za výše uvedené situace. Je proto stále pravděpodobné, ţe by se situace mohla opakovat, ale obchodník musí být více obezřetný. Opět je nutné vnímat a představit si, kdo je v opačné pozici obchodu a jak se cena vyvíjí. Jak na to reaguje cena a ten, kdo jiţ v trhu určitým způsobem figuruje oproti tomu, kdo se chystá do trhu vystoupit. Hodnotíme známkami 2 aţ 3. Obrázek 23 – Setrvání v zóně střední dobu


43

3) dlouhou – pokud je nabídka s poptávkou velice vyrovnaná a cena se na určité úrovni drţela dlouho (více jak 7 aţ 8 svíček), není to dobrá zpráva do budoucna. To indikuje stav, kdy nakupující a prodávající byli natolik vyrovnáni, ţe jak jedna, tak druhá strana jiţ bude natolik oslabena, ţe nebude mít v budoucnu dostatek nových zástupců pro opakování stejného posunu ceny na stejné hranici. Je stále potřeba vnímat, kdo je jiţ v otevřených pozicích a podle toho dále uvaţovat. Hodnocení této situace není pozitivní. Kvůli dlouhé délce stráveného času v zóně hodnotíme známkou 4 aţ 5. Obrázek 24 – Setrvání v zóně dlouhou dobu


10.3.Zisková marže Zisková marţe je předposledním a důleţitým atributem pro celkovou optimalizaci. Dovolím si tvrdit, ţe nejvíce vypovídajícím o potenciálním zisku. Má v sobě dva důleţité úhly pohledu, které nelze opominout. Tím prvním je jiţ několikrát zmíněné vyhodnocení vhodné zóny. Dále ovšem nastavení risk a money managementu (popsáno v dalších kapitolách). Zisková marţe znamená, kolik obchodník riskuje oproti tomu, co očekává získat. V angličtině je to označováno jako RRR (Risk Reward Ratio). Nastavení správného či optimálního RRR je nutné. Pokud ho obchodník podcení, můţe mít na jeho finanční prostředky katastrofický dopad. V momentě, kdy obchodník přijde o malou část peněz, existuje ještě cesta zpět a peníze je stále moţné vydělat. Pokud by obchodník přišel o veškeré volné finanční prostředky, je v koncích. Z profesionálního hlediska to, co popisujeme, asi není nic nového. Nicméně zisková marţe je

44

nutným komponentem ke zvýšení pravděpodobnosti výběru zóny pro vstup do obchodu a výstup z něj. Základním pravidlem je nastavit optimální RRR. To můţe být nastaveno variabilně. Podle osobního nastavení kaţdého obchodníka a jeho zvolené strategie, řízení pozic a řízení rizik. Obecně by to mělo být v poměru minimálně 1:2, optimálně 1:3, maximálně 1:5. Je potřeba připomenout, ţe zvolené RRR není závislé na časovém rámci obchodovaného měnového páru. Proto vyhodnocení desetiminutového, hodinového anebo denního časového grafu není podstatné. Princip nastavení RRR je popsán na obrázcích níţe. Obrázek 25 znázorňuje, ţe si obchodník vyhodnotil nákupní zónu - RISK (chystá se v rámci zóny poptávky nakupovat). Obrázek 25 – Příklad ziskové marže


Obchodník ví, ţe maximálně můţe riskovat šíři zóny včetně co nejmenšího libovolného počtu pipů pod zónou, kde se umísťuje Stop příkaz (dále jen stop loss). Pokud má obchodník spočítáno, ţe šíře zóny (včetně stop lossu) je například 50 pipů (tj. celkový risk), pak jeho cíl (uzavření pozice) by měl být minimálně 100 pipů. Obchodník tedy riskuje 50 pipů, aby získal 100 pipů. Pochopitelně kaţdý pip musí mít svoji měnovou hodnotu. Tu si kaţdý obchodník musí vypočítat dle svého apetitu rizikovosti s ohledem na velikost investičního účtu, finanční páku, řízení obchodů, časový horizont, atd.

45

Nyní však nastává pro začínajícího obchodníka seznamujícího se s touto optimalizací jedna důleţitá věc. Jak zjistí, zdali je moţné získat ziskovou marţi 100 pipů? Obchodník má před sebou aktuální vývoj ceny (označeno krouţkem obr. 25). Pojďme si projít následující příkladovou studii. Na obrázku vidíme, ţe aktuální cena měnového páru je momentálně tam, kde je modrý kruh. Cena se na této hladině po značném růstu momentálně drţí. Kam se cena následně vydá? Obchodník neví. Obchodník však ví, ţe předchozí cena (nerovnováha v zóně poptávky) mu ukázala signál k potenciálnímu nákupu. Vybral zónu poptávky, která splňuje jednu z grafických formací (pohyb dolů – konsolidaci – strmý pohyb nahoru). Cena ze zóny pokračovala značnou rychlostí vzhůru (hodnotíme jedničkou) a nesetrvala v zóně příliš mnoho času (také moţno hodnotit 1). Ideální předpoklad pro vhodnou zónu. Obchodník si ji však ještě nemůţe zvolit jako vhodnou. Ať uţ si zónu nakreslí či nikoliv, ještě se musí zaměřit právě na RRR. I přesto, ţe obchodník ví, kolik pipů činí jeho riskovaná část, musí mu graf nabídnout minimálně 2x tolik k potenciálnímu zisku. Jak to zjistí? Nyní musí obchodník pečlivě vyčkávat a analyzovat, co cenový vývoj nabídne dál. Obrázek 26 - Příklad ziskové marže


46

Pokud bude cena z konsolidovaného stavu (tam, kde byl modrý krouţek) pokračovat směrem vzhůru, nic není ztraceno. Jen musí obchodník čekat déle a následně opět analyzovat aktuální situaci, zdali je situace vhodná a splňuje i nadále veškeré podmínky ke spokojenosti obchodníka a k vhodnosti zóny. Pojďme raději k jinému scénáři, kdy cena půjde rychle směrem dolů (obrázek 26). Pokud se cena vydá směrem dolů, tak to obchodníkovi indikuje, ţe prodávající mají nadvládu. Za předpokladu, ţe by cena padala do nákupní zóny bez jakéhokoliv zaškobrtnutí, pak by byla celá tato délka jejího pádu povaţována za celkovou ziskovou marţi. Chápeme to tak, ţe růstu ceny zpět na původní vrcholek (hodnotu) jiţ nestojí nic v cestě. Také lze na tuto situaci pohlíţet tak, ţe všichni prodejci, kteří prodávali od shora aţ po zónu, v trhu jiţ nejsou a nebudou. Stlačili cenu dolů, ti chytřejší prodávali na samém vrcholku a ti méně chytří prodávali v zóně poptávky (to je mimochodem nejčastější chyba retailových klientů). Následně se ti chytřejší v oblasti zóny začali zbavovat svých krátkých pozic (odebírali likviditu nákupními pokyny) a tím pádem uzavírali své zisky. Ti méně chytří začínali také uzavírat své pozice (nejspíše záporné) a pomohli tak nakupujícím. Pak ceně nezbývá nic jiného, neţ aby šla opět nahoru, musí. Vracíme se k základům pohybu ceny. Kdyţ nejsou prodávající, tak tam pochopitelně musí být kupující. Ukončení ziskové marţe je vţdy taková cenová hranice, která je vhodnou či nevhodnou zónou. Je to hranice, kde by obchodník měl či mohl provádět opačnou pozici (v našem případě vstup do krátké pozice, kde byl modrý krouţek). Červené šipky naznačují potenciální místo v trhu, kde by bylo vhodné ukončit dlouhou pozici. Za ideálních předpokladů obchodník vstoupí do obchodu v oblasti zóny na buy. Pokud půjde trh v jeho prospěch, obchod uzavře v oblasti označené „ukončení pozice“. V opačném případě ukončí obchod se ztrátou anebo uzavře pozici s nulovým ziskem – záleţí na řízení otevřené pozice a na samotném vývoji ceny po zasaţení zóny.

47

Obrázek 27 – Příklad ziskové marže


Pokud by v našem modelovém případě cena padala také dolů (viz obrázek 27), ale ne konzistentně, pak musí obchodník zpozornět. Viděl by, ţe cena učinila grafickou formaci typu A (pohyb dolů – konsolidaci – pohyb dolů), neţli dorazila do zóny poptávky. Tato situace je pro obchodníka nyní velice důleţitá. Obchodník vidí, ţe v polovině poklesu se cena zastavila a následně došlo k opětovnému prodeji. Tuto situaci by obchodník měl řešit a vyhodnocovat velice obezřetně, poněvadţ trh mu nenabízí hladkou cestu k jeho cíli (ukončení pozice na vrcholu). Je tam překáţka (zóna) grafické formace A, která můţe být jeho dřívějším cílem a překáţkou v dalším pohybu nahoru. To by znamenalo, ţe v tomto konkrétním případě by své RRR nenaplnil. Risk by byl „téměř“ shodný s tím, co by mohl do 1. cíle získat. Proto se u určování RRR vţdy pohlíţí na 1. moţný signál ukončení pozice. I přesto, ţe by byl obchodník pozitivní na dlouhé pozici, tak by kaţdou další překáţku počítal jako moţné ukončení. Jinými slovy na kaţdé bariéře by si mohl nastavit své cíle. Pokud by otevřel jednu pozici s 60 miniloty, tak by na kaţdé pozici bariéry mohl plánovat částečné uzavření celkové pozice (více v kapitole 10.3.1).

48

10.3.1. Řízení peněz a obchodní pozice Propojme si ziskovou marţi s řízením rizik a s řízením obchodní pozice. Řízení rizik Vstup do pozice je dán rozmezím zóny. Zóna můţe být různě široká, záleţí na tom, jaký časový rámec obchodník sleduje a kolik chce riskovat. Čím vyšší časový rámec, tím pochopitelně větší počet pipů bude riskovat. Protoţe kaţdý obchodník chce riskovat co nejméně, musí vědět, jak si toto minimum nastavit, a zdali je smysluplné. Uvedeme si příklad z reálného grafu (viz obrázek 28). Obrázek 28 – Příklad řízení rizika v kombinaci se ziskovou marží


49

Na obrázku 28 vidíme cenový vývoj a aktuální cenu (černá šipka). Obchodník se zaměří na aktuální cenu a sleduje historický vývoj. Hledá vhodnou formaci pro budoucí zónu. Zakreslíme a označíme zónu č. 2 a č. 1. Jen pro rekapitulaci zmíníme, ţe obě zóny mají ukázkovou grafickou formaci (zóna 1 typ A a zóna 2 typ D). Pokud bychom hodnotili tuto situaci, tak pohyb ceny ze zóny 1 (i do zóny) byl rychlý. Nicméně je zřejmé malé zaváhání (modrá svíčka) po opuštění zóny, toto je moţno hodnotit známkou 2. Avšak ze zóny 2 cena vyletěla poměrně rychle (hodnotíme známkou 1). Doba setrvání ceny v zónách je téměř shodná (cca 4 svíčky). Záleţí jaký má obchodník nastavený časový rámec, ale moţno hodnotit 1 aţ 2. Nyní má obchodník 2 moţnosti jak postupovat s ohledem na aktuální situaci. V obou případech hodnocení (moţno počítat jako průměr anebo hodnotit porovnávací metodou) jsou výsledky velice dobré a nic nám nebrání pokračovat. Obchodník se rozhoduje, zdali bude vstupovat do krátké pozice v zóně č. 1 (pokud se tam cena dostatečnou rychlostí dostane) anebo si počká a bude vstupovat do dlouhé pozice v zóně č. 2 (pokud se tam cena opět rychle dostane po odrazu ze zóny č. 1). Obchodník pochopitelně nyní neví, jak se cena bude vyvíjet, ale má připravený scénář toho, jak bude na vývoj ceny reagovat a co mu cena v minulosti ukázala. Pro následující ukázku řízení rizika a celého obchodu si dovolím vybrat vstup na základě dlouhé pozice v zóně 2, přestoţe zóna 1 (obecně tato grafická formace) ve většině případů nabízí lepší vstupy na sell, neţ formace zóny 2. Za předpokladu, ţe by se cena dostala do zóny 1, by byl stav velice příznivý. Byla by to indikace toho, ţe zóna 2 má mnoho nakupujících. Zisková marţe by mohla být od spodu (zóna 2) aţ nahoru (zóna 1), coţ se ale musí potvrdit. Posuňme se v čase a sledujme další průběh.

50

Obrázek 29 – Příklad řízení rizika v kombinaci se ziskovou marží


Zvolili jsme si potenciální nákupní pokyn na zóně č. 2 a nyní vidíme, ţe se nám potvrdila domněnka nakupujících, kteří vytáhli cenu na předchozí úroveň prodávajících (zóna 1). Ve stejném okamţiku se musíme zamyslet nad tím, kdo je jiţ v obchodě a kde. Kdo vydělává a kdo prodělává. Kdo vstoupil do dlouhé pozice v zóně 1? Retail. Ti jednotlivci, kteří ustáli záporný P/L do zóny 2, bedlivě čekali, zdali se trh otočí. A otočil. Nyní ovšem musejí čekat, zdali jim trh začne platit peníze (cena se pohybuje u jejich vstupu). S největší pravděpodobností trh vyplácet nebude a cena se s největší pravděpodobností otočí kolem break even pozic. Pokud toto nastane, je to důkaz toho, ţe je mnoho obchodníků v dlouhých pozicích na zóně 1. Pokud se cena ze zóny 2 přeci jen vyšplhala k zóně 1, můţeme hodnotit známkou 2 případně 3, poněvadţ pohyb nebyl uspokojivý. Nyní docházíme k důleţitému momentu. Všimněme si, ţe tloušťka zóny 2 je velmi široká. Na první pohled není jednoznačné, zda by naplnila podmínku RRR. Kdyby si obchodník dopočítal konkrétní šíři a šíře by s ohledem na RRR stále nebyla vyhovující, pak můţe obchodník postupovat následovně. Šíři zóny 2 (jako celku) zredukuje na menší – zcela libovolně. Tím pádem si obchodník poníţí zónu na menší počet pipů (horní čáru 51

posune níţe). Například posunutím na knoty svíček (pod těla svíček = růţová čára). Takováto optimalizace zúţením zóny je velice efektivní. Indikuje to situaci, ţe pokud obchodník vstoupí do nákupní pozice v budoucnu, tak právě na větším extrému. Bude nakupovat za niţší, výhodnější cenu. Jaké můţe mít tedy redukování zón důsledky? Spíše jen pozitivní. Buď obchodník do obchodu nevstoupí, protoţe cena nedosáhne na jeho extrémnější nákupní pokyny (nevydělá, ale ani neprodělá), anebo naopak obchodník vystihne niţší cenový extrém s menším rizikem neţli v původním nastavení. Takovéto „zoomování“ zón a nastavování rizika je velice přínosné. Tímto způsobem obchodník minimalizuje rizika a zvyšuje si potenciál zisků. Vraťme se ale zpět k obrázku 29. Obchodník nyní stále neví, jakým směrem a jak rychle se bude cena vyvíjet. Obchodník tedy vyčkává. Čím rychleji cena půjde k jeho zóně, tím se pro obchodníka zlepšují podmínky pro vstup do dlouhé pozice. Obrázek 30 – Příklad řízení rizika v kombinaci se ziskovou marží


52

Závěrečný obrázek 30 ukazuje, ţe cena velice dramaticky spadla ze zóny č. 1, coţ bylo nutné pro budoucí nákup (moţno známkovat 1 – 2). To indikuje právě takovou budoucí situaci, při které ţádný prodávající nebude na cestě vzhůru. Obchodník tedy mohl nakoupit kdekoliv v zóně 2 a ukončit pozici v zóně 1. Obchodník měl moţnost redukovat zónu na menší, aniţ by porušil svou prvotní strategii a smysl optimalizací. Ten obchodník, který by si redukoval zónu na cca polovinu, by shodou okolností nákupní pokyn získal také. Jak bylo řečeno na větším extrému a s větší pravděpodobností otočení ceny. Cena si totiţ jen sáhla na své minimum a poté vyletěla vzhůru. Podstupoval by tedy menší riziko (v počtu pipů) s větší pravděpodobností. Ten, kdo by zónu neredukoval, by také případně vydělal, ale podstupoval by větší riziko a menší zisk oproti tomu, kdo riskoval méně. S ohledem na počet riskovaných pipů si následně kaţdý obchodník nastaví své vlastní řízení peněz. To je zcela individuální záleţitost a nemyslím si, ţe je namístě navrhovat mnoho variant. Ať je jiţ velikost zóny jakákoliv, dopočítání velikosti obchodů je základním matematickým úkonem pro kaţdého obchodníka. Je to pochopitelně velice důleţité, ale zcela individuální a závislé na veškerých podmínkách obchodníka. Opravdu nelze paušalizovat. Vše záleţí na individuálních podmínkách. Závěrem této kapitoly je důleţité připomenout, ţe pokud má obchodník zvolenou zónu a je připraven vstoupit do obchodu, musí si uvědomit důsledek spreadu. Kaţdý měnový pár má jiný spread a ten nesmí být opomenut při řízení peněz. Kaţdá vstupní pozice obchodníka stojí spread. Je nutné si zkalkulovat, jak velké bude obchodník dělat obchody, jaké měnové páry bude obchodovat a na jak velkých časových horizontech. Čím menší časový horizont, tím je důleţitější spread neopominout. Pokud obchodník ví, ţe ihned po vstupu do pozice je 3 pipy v mínusu a jeho risk by měl být celkově 5, tak jednoznačně s ohledem na pravděpodobnost, statistiku a matematiku svému riziku moc nepomáhá. Pokud by obchodník riskoval 5 (z toho 3 pohltí vstup), tak de facto riskuje jen 2 pipy, ale cíl RRR je určen například na 1:3, tedy 15 pipů. Pak by riskoval pouze 2 pipy na 15. Coţ je hezké, ale spíše nepravděpodobné. Většina retailových obchodníků nemá finanční prostředky na to, aby otevírala denně obchody s 1 standardním lotem, a proto bych velikost spreadu nepovaţoval za zásadní. Většina obchodníků si dle svého způsobu obchodování zvolí příslušného brokera, který splňuje jejich očekávání. Někdo preferuje důleţitost vyplnění obchodů, jiný velikost spreadu a jiný například kompatibilitu softwaru se smartphone apod. 53

Řízení obchodní pozice Co se řízení obchodní pozice týče, je to pochopitelně také zcela individuální téma a je potřeba si i tuto pozici nastavit k obrazu svému. Řízení obchodní pozice vychází ze základních charakteristik: 1) VŠE DO – VŠE Z: Klasický způsob obchodování. Obchodník si zanalyzuje, ţe má vstoupit např. 1 lotem (VŠE DO) a vystoupí opět 1 lotem (VŠE Z). Ať uţ s pozitivním nebo negativním P/L. Vstupuje celou pozicí a vystupuje celou pozicí. 2) VŠE DO – ČÁST Z: Obchodník vstoupí celou částkou do pozice. Předem má nadefinováno několik (2 – 5) budoucích cílů RRR na uzavření pozic (v libovolných poměrech např. 1/3, 1/3, 1/3). Je to proto, ţe kdyby zvolil variantu VŠE DO a VŠE Z, nemusel by dosáhnout na plánovaný cíl. Proto si obchodník můţe zvolit strategii řízení obchodu takovou, ţe ve které bude částečně odprodávat ze své celé pozice na předem zvolené hladině. Jak se říká: „je lepší mít vrabce v hrsti, neţli holuba na střeše“. 3) ČÁST DO – ČÁST Z: obchodník, který si vyhodnotí zónu vhodnou, ale např. rychlost ceny nevykazuje dobré známky dostatečně rychlého pohybu, si podtrţené smazat můţe zvolit opatrnou strategii. Vstoupí do obchodu jen s částečným objemem z plánovaného celku. Následně dle aktuálního vývoje na trhu bude přikupovat do celkové hodnoty. V opačném případě uzavře pozici částečně a v nejhorším scénáři jen s minimální ztrátou. 4) ČÁST DO – VŠE Z: jak z názvu vyplývá, jedná se o přikupování pozic. Jakékoliv ukončení pozice je v celkovém obejmu nakoupených pozic. Ve všech výše uvedených případech lze aplikovat takové pravidlo, ţe při zasaţení prvního cíle anebo pohybu ceny na dvojnásobek risku, si obchodník můţe posunout stop loss na break even41.

41

Angl. Break even – česky bod při kterém obchodník dosahuje nulového zisku

54

Případně ho ponechá na původním místě anebo vyuţije tzv. trailing stopu42. To vše opět záleţí na individuálním přístupu kaţdého obchodníka.

10.4.Analýza časového rámce Analýza časového rámce je posledním atributem, který je potřebný pro celkovou optimalizaci. Obrázek 31 – Neidentifikovaný časový rámec A

Obrázek 32 – Neidentifikovaný časový rámec B

42

Je takový pohyblivý příkaz v trhu, kde se nastaví pevná vzdálenost od aktuální tržní ceny instrumentu. V případě pohybu ve prospěch obchodníka, vzdálenost od tržní ceny se nemění. V opačném případě se cena blíží ke stop lossu. 55

Obrázek 33 – Neidentifikovaný časový rámec C

Pramen: Obrázek 31, 32, 33 jsou vlastní tvorbou s vyuţitím online aplikace Trading Station (od poslečnosti FXCM)

Dovolím si nyní lehce odbočit od tématu. Podpůrci teorie náhodné procházky (random walk theory)43 tvrdí, ţe vývoj cenového instrumentu je čistě nahodilým jevem, který nelze nijak predikovat. Naopak analytici (TA) tvrdí, ţe lze cenový vývoj předpovídat s ohledem na jeho historický vývoj. Bez ohledu na to, zdali teorie náhodné procházky je, či není zcela naplněna, vţdy má graf jednu fascinující vlastnost - formování vývoje ceny. U minutového grafu bude toto formování naprosto „shodné“, jako na grafu s jiným časovým rámcem. Pokud se podíváme na obrázky 31, 32, 33 ani jeden není označen hodnotou časového rámce, a ani v jednom není popsáno, o jaký finanční instrument se jedná. Je moţné vţdy s jistotou určit, jaký časový rámec patří ke kaţdému z obrázků? Zcela jistě to nelze. Avšak výhodou je, ţe cena vţdy osciluje kolem své střední hodnoty. Ze statistických dat či z grafů v kombinaci s indikátorem průměrných hodnot to lze jednoznačně zjistit. Obecně je proto známo, ţe čím delší historická data obchodník analyzuje, tím větší vypovídací hodnotu dostává. To znamená, ţe by se kaţdý instrument vţdy měl přibliţovat své střední hodnotě v čase. Delší časová řada tedy má větší vypovídací hodnotu, neţli řada kratší. Z technické analýzy tedy vyplývá, ţe čím vyšší časový rámec obchodník analyzuje, tím je větší pravděpodobnost správné predikce vývoje finančního instrumentu (FX páru) v čase. Analytické předpovědi, prezentované široké veřejnosti, bývají různé. Od předpovědí jakým směrem se cena vydá, přes udávání časových intervalů v rámci dnů, aţ po předpovědi na rok

43

Citace. Z: WIKIPEDIA: the free encyclopedia [online]. Praha, poslední modifikace 13. 3. 2014 v 03:34 [cit. 20.3.2014] Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Random_walk_hypothesis 56

dopředu. Je velice zajímavé, ţe riziko a volatilitu mnoho analytiků v těchto předpovědích neřeší. Jaký smysl má pro retailového obchodníka, kdyţ nakoupí měnový pár, aby naplnil myšlenku předpovědi, a tedy růstu nakoupené měny, kdyţ k růstu dojde aţ poté, co jeho měna oslabila o x %? Pokles o x % můţe zapříčinit v napákovaném obchodu uzavření obchodníkovy otevřené pozice. Daný obchodník v tomto konkrétním obchodě jiţ dávno být nemusí. Anebo musí opět otevírat novou pozici. Pokud obchodníkova strategie neumoţňuje opětovné vstupy, tak se ani otočení ceny jiţ rozběhnutého obchodu nedočká. Z toho vyplývá, ţe analytické a předpovídající aparáty většinou nezahrnují konkrétní rizika, stop lossy a volatilitu, a ani o nich obchodníka neinformují. Otázkou ovšem zůstává, zdali by analytici měli budoucí investory / spekulanty o těchto záleţitostech informovat. To samé platí pro otázku, na jaké cenové hladině uzavírat jiţ otevřené pozice pro kladné P/L? Docházíme tedy k závěrům, ţe se obchodníci mohou dělit na ty, kteří riskují svůj kapitál bez zadávání tzv. stop lossů, a na ty, kteří risk při kaţdém obchodu vţdy dodrţují. To jaká skupina to dělá dobře nebo špatně, dle mého názoru nelze jednoduše zodpovědět. V obou případech je obchodování moţné. Vše závisí na mnoha faktorech a podmínkách strategie kaţdého obchodníka. Kaţdý brokerský dům nabízí online retailovým klientům pákové obchody. Z logiky věci usuzujeme, ţe většina FX obchodníků nemá dostatečný kapitál na nepákové (1:1) FX obchody. Potom aplikovat obchodování bez stop lossů je doslova hazardem. Obchodník není manaţerem fondu, který potřebuje peníze (AUM) navýšit a fond poté případně prodat. Obchodník má své peníze, které potřebuje zhodnotit. Proto 1:1 obchodování a zisky by z praktického pohledu mohli dosahovat mnoha procent, ale tato procenta s největší pravděpodobností nebudou stačit na základní náklady a výdaje běţné domácnosti běţného retailového obchodníka s finančními prostředky 200 000 CZK na obchodním účtu.

10.4.1. Aplikace analýzy časového rámce Jak předpovídat, zdali očekávaný vstup nezhatí jiný časový rámec? Jak případně podpořit ziskové marţe a RRR? Na uvedené otázky si odpovíme v této kapitole, která popisuje poslední atribut do naší optimalizace. Popišme si následující ukázkový příklad. Obchodník si vybral libovolný časový rámec (standardně můţeme uvaţovat 1 hodinový graf). Z obecného pohledu, pro pochopení této kapitoly, to není podstatné. Na obrázku 34 vidíme klesající trend, který je podloţen 57

exponenciálním klouzavým průměrem 50. Obrázek je rozdělen na 3 barevné díly. Ţlutý popisuje jednoznačný klesající trend. V tomto pásmu by obchodník (dle zvolené strategie) mohl hledat příleţitosti pro hledání prodejních zón. Zelené pásmo označuje cenu. Jsou zde zřetelná maxima a minima v konsolidačním kanálu. Pokud by se obchodník rozhodl hledat příleţitosti dle tohoto pásma, tak s největší pravděpodobností půjde do krátké pozice na maximech a nakupovat bude na minimech. My však víme, ţe zóny musí být čerstvé a na obrázku vidíme, ţe cena jiţ byla 2x na spodní hranici a na horní je po třetí. Obchodník pouţívající metody optimalizace by v zeleném pásmu příleţitosti jiţ asi nehledal. Šedé pásmo naznačuje prostor, kde cena není. Můţe cena klesat níţe? Jak víme, zda cena v minulosti byla, či nebyla v tomto šedém pásmu? Obrázek 34 – Příklad analýzy časového rámce


Případně můţe cena stoupat nad ţluté maximum, které je zřejmé z obrázku? Z pouhého pohledu na obrázek 34 na tyto otázky nelze odpovědět. Proč? Protoţe nevíme, jaký časový rámec hodnotíme, ale především nevíme, jaké moţnosti nám nabízí vyšší časové rámce. To je princip a základní smysl pouţívání analýzy časového rámce. 58

Podívejme se na další obrázek 35. Co nám napovídá? Nyní vidíme, ţe označená 3 pásma jsou zobrazena z „ptačí perspektivy“. Nyní je moţné klást si otázku, kde se nacházíme s aktuální cenou oproti původnímu časovému rámci (obrázek 34). Podpoří nám vyšší časový rámec očekávání, anebo nás upozorní, ţe naše domněnky jsou spíše ohroţeny? Obrázek 35 – Příklad analýzy časového rámce


Abstrahujme od toho, jak jsou barevná pásma široká, jaký hodnotíme měnový pár, apod. Snaţíme se pochopit a vnímat analýzu jako funkční celek. Obrázek 35 nám napovídá, jak se cena pohybovala na vyšším časovém rámci. Ukazuje, ţe v minulosti se cena pohybovala na historických minimech. Cena se odráţí od minim jiţ potřetí či počtvrté. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o vyšší časový rámec, tak by se cena měla spíše blíţit ke své průměrné hodnotě. Navíc víme, i kdyţ to není čerstvá úroveň, ţe v minulosti na podobné úrovni bylo mnoho nakupujících. Dalo by se tedy očekávat, ţe by opět mohl nastat nákupní tlak a cena by se šplhala směrem vzhůru (pokud by si obchodník zakomponoval hodnocení i na počty zobrazení v minulosti, tak by známka tohoto příkladu byla spíše 3 či 4). Takovýto způsob zoomování je velice důleţitý. Pokud vyšší časový rámec podporuje směr trendu a nic mu „nestojí“ v cestě, je to příleţitost, kde se při nastavování RRR meze nekladou. 59

Obchodník můţe analyzovat zcela bez zábran a následovat trend. Naopak, jako v našem případě, který jsme popsali na obr. 34, pokud by obchodník hledal ve ţlutém anebo dokonce v zeleném pásmu příleţitosti vstupovat do krátkých pozic, určitě by to nebyla nejšťastnější volba. Obchodník by se soustředil pouze na krátké pozice a časový rámec. A to jen z toho důvodu, ţe zanedbal nahlíţení na vyšší časový rámec. Aplikace analýzy časového rámce je nutné vnímat i při sledování a vyhlašování fundamentálních informací. Obchodníci, kteří se řídí především makroekonomickými ukazateli, by měli vnímat tuto analýzu jako hodně důleţitou. Není nic horšího, neţli se vydat na cestu nákupu či prodeje podle makroekonomických výsledků a následně zjistit, ţe to byla pouze dočasná záleţitost, poněvadţ vyšší časový rámec nabízí opačnou pozici pro vstup do obchodu. Uvědomme si, ţe i media jsou schopná dav dostatečně zmanipulovat tak, aby reagoval na trh. Podívejme se na další příklad (obrázek 36), více aktuální a specifický. Vybrali jsme EUR/USD, nejvyšší moţný časový rámec (měsíční). Je zřejmé, ţe vyšší nelze z běţných online platforem získat, a proto je měsíční graf povaţován za maximální. Obrázek 36 – Příklad analýzy časového rámce (nejvyšší časový rámec)


60

Na obrázku je měnový pár EUR/USD s aktuální cenou cca 1,3800, a to blízko modré průměrné hodnoty, která je o něco málo níţe. Vybrali jsme 2 zóny, jednou z nich je ta nejčerstvější, kde cena ještě nebyla - zóna nabídky, grafická formace – typ B (tj. vzestup-konsolidace-sestup). Pokud si ji zanalyzujeme, tak vzestup ceny nebyl tak strmý jako sestup, ale oba dva pohyby jsou v pořádku a naplňují grafickou formaci a pohyb ceny. Co se pohybu ze zóny týče, ten je extrémní. Hodnotit lze známkou 1. Setrvání v zóně spíše minimální, tudíţ je opět moţné ohodnotit jedničkou, případně dvojkou. Pokud bychom si zónu označili, tak cena se sice v několika případech blíţila zóně, ale prozatím se tam nedostala. To technicky indikuje, ţe tato zóna, pokud se naplní poslední podmínka přibliţování se k zóně, nabídne zónu vhodnou na zobchodování krátké pozice. Hodnocení RRR by mohlo být také hodnocené 1 aţ 2 a analýza časového rámce je maximální, takţe určitě hodnocení 1. Z celkového průměru nám opravdu tato zóna vychází jako velice vhodná. Zaměřme se ještě na zvolenou zónu, která je označena v modrém kruhu. Důleţitost analýzy časového rámce byla částečně zmíněna – 1) risk management 2) potvrdit či vyvrátit domněnku, ţe vhodně vypadající zóna na niţším rámci je opravdu vhodná s ohledem na rámec vyšší. Bod 2 jsme si jiţ popsali, podívejme se nyní na řízení rizik. Protoţe jsme RRR jiţ diskutovali, upřesníme si pouze podobnou situaci. Pokud by obchodník zůstal u původního nastavení (obrázek 36), tak by prakticky ţádnou analýzu časového rámce neaplikoval. Poněvadţ není moţné se na vyšší rámec podívat a analyzovat ho. Pokud by si tuto zónu vyhodnotil jako vhodnou, pak bude čekat, aţ se aktuální cena z cca 1,3800 vyšplhá k jeho vhodné zóně. Ta však začíná aţ na ceně 1,5394. Osobně se domnívám, ţe to brzy nebude. Zaprvé protoţe průměrná hodnota je níţe, a zadruhé protoţe předchozí 2 vrcholy (bariéry) cenu strmě nahoru zřejmě příliš snadno nepustí. Obchodník si touto zónou vybral úţasný extrém, kde je mnoho prodejních pokynů a mnoho účastníků trhu se tam asi chystá prodávat. Jak dlouho to bude trvat, neţ se tam cena dostane? Obchodník můţe z historického vývoje předpokládat, ţe pokud cena vyletí extrémní rychlostí (viz 3 rychlosti kvantifikace) k jeho zóně, pak by mohl vstupovat do trhu bez jakýchkoliv problémů. To ovšem není příliš pravděpodobné. Vnímejme ale risk management. Měl by si obchodník zachovat celou zónu a riskovat cca 650 pipů? Je to reálné? Kolik by pak měla činit jeho zisková marţe? Dosáhl by na ní? 61

Obrázek 37 – Příklad analýzy časového rámce (střední časový rámec)


Pokud se na zónu podíváme v menším časovém rámci (1 den – viz obrázek 37), tak uvidíme odlišnou grafickou situaci (sloţení svíček) neţli na původním měsíčním grafu. Ţlutá zóna nyní představuje zcela jinou grafickou podobu, neţ jakou představovala na vyšším rámci. Pokud by obchodník nechtěl zůstat u měsíčního časového rámce a nebyl ochoten riskovat 650 pipů, musel by analyzovat niţší rámec (obrázek 37). V tomto případě nestačí jen posunutí zóny, jako v případě RRR v předešlé kapitole. Na obrázku 37 je viditelné, ţe si obchodník vybere nějakou vhodnou menší zónu (označená červeně) z jiţ původní (ţluté) zóny. Ţlutá následně zanikne a vznikne platná nová. Pokud by obchodník stále přemýšlel o tom, ţe jeho risk zůstává stále moc velký, pak by musel přibliţovat graf více a nahlédnout na niţší časový rámec (viz obrázek 38). Z těchto přibliţovacích či oddalovacích postupů jasně vyplývá, ţe sledování časových rámců je opravdu důleţité a musí být určitým způsobem zakomponováno do celkové optimalizační strategie.

62

Obrázek 38 – Příklad analýzy časového rámce (nižší časový rámec)


U analýzy časových rámců zůstává velkou otázkou a je zároveň velice diskutabilní, jak optimalizovat tento postup a co nejefektivněji ho vyhodnotit. Na jaké časové rámce se zaměřit více a na jaké méně? Jakým dát větší prioritu a jakým menší? I kdyţ to prakticky samozřejmě moţné je, bylo by zcela neefektivní přibliţovat si měsíční časový rámec aţ do minutového. Pokud si obchodník počká na jeden extrémní obchod za x měsíců s domněnkou, ţe mu to zhodnotí kapitál např. o 10% (s rizikem 3%), pak by jistě bylo vhodné tak učinit a čekat. Ale jediné co obchodníka potká je, ţe uskuteční jen např. 1 – 2 obchody během dlouhých několika měsíců. Prodělat 3% za půl roku, je vţdy lepší, neţli se vehementně tlačit do obchodů na malých časových rámcích, kde lze 3% ztratit za 3 dny. Navíc na úkor toho, ţe hodnocení příleţitostí nebude zdaleka nad průměrem 2. Kdyţ trh příleţitosti nenabízí, tak by obchodník opravdu neměl nic uspěchat. Kaţdý obchodník musí vnímat pozitiva i negativa pohledů na vyšší a niţší časové rámce a s tím spojit strategie obchodování. Vyhodnotit potenciální zónu v menším časovém rámci (např. 1 hodina) a naplnit tak ostatní podmínky pro vstup se jeví s ohledem na vyšší rámce časově efektivnější. Bezesporu to ale nezajišťuje větší zhodnocení kapitálu. 63

Níţe je zobrazen důkaz toho, ţe úţasně vypadající vzestupný trend, můţe vést k rozhodnutí nenakupovat. Zóny k potenciálnímu nákupu na obrázku 39 jsou pouze indikativní. Obrázek 39 – Příklad analýzy časového rámce (nižší vs vyšší časový rámec)


64

Obrázek 40 – Příklad analýzy časového rámce (nižší vs vyšší časový rámec)


Na obrázku je viditelné, jak jednodenní časový rámec znázorňuje ukázkovou grafickou formaci typu A. Zóna ţlutě, kde je jádro mnoha prodávajících. Cena ze zóny raketově letěla směrem dolů. Tato situace nastala začátkem 10. měsíce 2013. Jiţ v té době se tedy dalo usuzovat, ţe se bude podobná situace opakovat v budoucnu. I přesto, ţe se cena vyšplhala na tuto úroveň o 3 týdny později, obchodník ji měl sledovat. Pokud by neanalyzoval vyšší rámce, mohlo by docházet k nákupním obchodům s kombinací ve směru trendu (viz obrázek 39).

65

11. Závěr Cílem této bakalářské práce měla být optimalizace postupů při obchodování na devizovém trhu. Především se zaměřením na retailové neprofesionální zákazníky obchodující FX sluţby dostupné v ČR, tj. spotový forex (popř. měnové futures). V předchozích kapitolách byly popsány 4 atributy, které je nutné vzájemně propojovat a analyzovat proto, aby obchodník mohl efektivně optimalizovat veškeré postupy a aplikovat tak obchody s co nejmenším rizikem, a zároveň s co největším potenciálem zisku. Pro začátek je nutné vyhodnotit si kaţdý atribut známkou a následně si výsledky analyzovat. Postupem času by obchodník měl být schopen tyto metody vyuţívat samostatně a jednat dle svých vlastních instinktů a zkušeností. Dále by obchodník neměl zapomínat na to, jaký obchodník je jiţ v trhu a jak na trh aktuálně reaguje. Případně kdo a proč doporučuje konvenční postupy k obchodování. Tyto závislosti je potřeba neustále propojovat. Dovolte mi citovat: „Pro konstrukci platné trendline potřebujeme platný trend, určený vyššími cenami v uptrendu nebo niţšími cenami v downtrendu. Po určení trendu nakreslíme přímou čáru, která se dotkne nebo přibliţně dotkne minimálně 2 highs při uptrendu nebo 2 lows při downtrendu“44. Z citované části jednoznačně vyplývá, ţe obchodník, který by sledoval tímto způsobem trend, vstoupí do nákupního pokynu aţ poté, co se trend vytvořil. To znamená, ţe bude vstupovat aţ na konci anebo v průběhu daného trendu. Neříkáme tím, ţe jakmile je trend vytvořen, tak se do trendu vstupovat nemá. Chceme tím říci, ţe pokud dokáţeme identifikovat místa v trhu, kde se cena moţná otočí, vstupujeme do trendu ještě předtím, neţ se vytvoří. Ve své podstatě na úplném začátku trendu. Oproti konvenčnímu obchodníkovi získáváme výhodu. Pokud my v trhu jsme, tak vţdy najdeme likviditu na prodej, poněvadţ protistranou naší uzavřené ziskové pozice je protipozice nezkušeného obchodníka. Druhý fenomén je nutné také citovat: „Čím více cena otestuje resistenci nebo support bez proraţení, tím silnější je oblast rezistence nebo supportu.“45. Toto je jedna z nejznámějších konvenčních informací, jak reagovat na supporty a rezistence.

44

Pramen: HARTMAN, Ondřej. Jak se stát formovým obchodníkem, naučte se vydělávat na měnových trzích. Praha, Fxstreet © 2009, s 76 45 Pramen: HARTMAN, Ondřej. Jak se stát formovým obchodníkem, naučte se vydělávat na měnových trzích. Praha, Fxstreet © 2009, s 74

66

Je důleţité si uvědomit, ţe čí vícekrát se cena zobrazí na jedné cenové hladině, tak tím méně nakupujících či prodávajících si zachová svoji sílu. Proto osobně s tímto tvrzením spíše nesouhlasím. Optimalizace, které popisuji v této práci se mnoha konvenčním myšlenkám vyhýbají, případně se o to snaţí. Nevím, jestli to je správně anebo naopak. Podívejme se na následujících pár reálných příkladů z praxe, moţná nám pomohou najít odpovědi. Pozitivní zprávy ve veřejných zdrojích na EUR, negativní zprávy na USD, nekonečně dlouhý růstový trend. Jaký to dává impuls? Kdo by shortoval pozice, kdyţ cena letí vzhůru? Obrázek 41 – Shortovaná pozice po významném trendu s reálnými výsledky


67

Obrázek 41 popisuje 3 obrázky v jednom. V levé spodní části je denní graf, zde byl velice silný růstový trend. Bylo očekáváno, ţe se cena někde nahoře otočí? Nemusela. Mohla jiţ dříve nebo později. Po analýze se vytvořila vhodná zóna a vstoupilo se do short pozice (zóna není na denním grafu viditelná, aplikoval se „zoom in“ na niţší časový rámec). Otočení ceny bylo s velikou pravděpodobností zachyceno téměř na pip správně !!! (popisuje obrázek vpravo dole). Byla to náhoda? Veškeré parametry optimalizace byly dodrţeny (reálný účet). Další obrázek č. 42 popisuje můj osobní, velice rizikový obchod u společnosti BOSSA, zde jsem dosáhl 2. místa v soutěţi nejziskovějšího obchodu měsíce září 2012 (na reálném účtu). Tento obchod není zcela ukázkový, poněvadţ jsem v danou chvíli krátce prezentoval a popisoval posluchačům ve společnosti BOSSA můj obchodní záměr. Aţ po příchodu k počítači jsem obchod uskutečnil na ţivo, ale jiţ za horších podmínek (většího rizika). Nicméně atributy byly platné a veškerá strategie byla dodrţena. Měl jsem velké štěstí, poněvadţ jsem v dané chvíli riskoval 2,5% na jeden obchod, coţ bylo velice riskantní. Nicméně se to vyplatilo a získal jsem 5%. Obrázek 42 – 2. Nejziskovější obchod měsíce září 2012 soutěže společnosti BOSSA

Pramen: Vlastní tvorba z aplikace MT4 (BOSSA) a obchodní platformy FXCM

68

Obrázek 43 – Osobní doporučení a výsledek od mého kamaráda


Obrázek 43 ve spodní části popisuje grafické znázornění měnového páru EUR/USD a v něm zeleně označenou zónu, kterou jsem navrhoval jako vhodnou, při konferenčním hovoru s kamarády. Na prvním vrcholku bylo doporučeno, kde si zónu zakreslit a proč. Jak případně sníţit risk a zvýšit RRR. Kdy do obchodu vstupovat a kdy ne a proč. Můj kamarád z Austrálie se rozhodl obchod uskutečnit. Výsledek popisuje v emailu. Vstoupil aktuálně do krátké pozice v zóně.

69

Obrázek 44 – Technická analýzy brokerského domu BOSSA

Pramen: http://bossa.cz/cs/analyzy/zpravy-z-trhu/-/news/id/266318

Obrázek 45 – Technická analýza brokerského domu XTB

Pramen: http://www.fxstreet.cz/zpravodajstvi-64073.html

70

Obrázek 46 – Konvenční zakreslení suportů a rezistenci vs optimalizace zón


Obrázky č 44, 45 a 46 bych tuto bakalářskou práci ukončil. Všimněte si obrázků 44 a 45. Jsou to technické analýzy významných FX brokerů v ČR, kteří nabízejí analýzy pro klienty. Kaţdý obchodník si musí udělat vlastní názor, zdali mu mnohobarevné čáry a grafy podávají co nejvíce podpůrných informací k obchodu. Na obrázku 46 jsme zakreslili konvenční suporty a rezistence, ale také jednu jedinou zónu (zelené čáry). Za předpokladu, ţe by nějaký obchodník legitimně vstupoval do krátké pozice po průrazu suportu (označeno č. 4), měl by přesně ten problém, ţe by vstupoval do prodejní pozice téměř v zóně poptávky. Obchodník by dříve nebo později z obchodu vystoupil a tím by pomohl cenu posunout výše. S ohledem na mé teoretické i praktické zkušenosti věřím, ţe výše uvedené optimalizace jsou velice efektivní a lze je aplikovat na jakýkoliv finanční trh.

71

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A INTERNET. ZDROJŮ Použitá literatura [1] ALDRIDGE, Irene. High-Frequency Trading: A Practical Guide to Algorithmic Strategies and Trading System. NJ, USA:John Wiley & Sons © 2010 by Irene Aldridge. 339 s. ISBN: 978-0470-56376-2 [2] BASSAL, Omar. Swing Trading for Dummies. NJ, USA: Wiley Publishing © 2008. 330 s. ISBN: 978-0-470-29368-3 [3] BENEŠ, Václav a MUSÍLEK, Petr. Burzy a Burzovní Obchody. Praha: Informatorium, 1991. 229 s. ISBN 80-85427-00-1 [4] DUARTE, Joe. Futures & Options for Dummies: How to manage risks and reap the rewards of futures and options trading. NJ, USA: Wiley Publishing © 2006. 364 s. ISBN-10: 0-47175283-5 [5] GRAHAM, Benjamin a ZWEIG, Jason. The Intelligent Investor, The definitive Book on Value Investing, Revised Edition [online]. New York: HarperCollins, © 1973, 2003. 623 s. [cit. 20.12.2011]. eISBN 0-06-058328-2 Dostupné z: http://www.amazon.com [6] HARTMAN, Ondřej. Jak se stát formovým obchodníkem: Naučte se vydělávat na měnových trzích.. Praha: Fxstreet, 2009. 230 s. ISBN 978-80-904418-0-4 [7] LEVINSON, Mark. Guide to Financial Markets, Fourth Edition [online]. London: The Economist Newspaper, © 1999, 2000, 2002, 2006 [cit. 20.10.2012]. eISBN 1-86197-956-8 Dostupné z: http://www.profilebooks.com [8] MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. Praha: Ekopress, 2002. 459 s. ISBN 80-86119-55-6

72

[9] SNELLGROVE, Don. SELECTIVE FOREX TRADING: How to Achieve Over 100 Trades in a Row without a Loss. NJ, USA: John Wiley & Sons © 2008 by Don Snellgrove. 142 s. ISBN: 978-0-470-12083-5 [10] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007. 703 s. ISBN 978-80-7357-297-6 [11] VESELÁ, Jitka. Analýza trhu cenných papírů. Díl II, Fundamentální analýza. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2003. 361 s. ISBN 80-245-0506-1 [12] VOBOŘIL, Tomáš a COLOSSEUM, a.s. Forex eBook, co byste měli vědět, než začnete obchodovat [online]. Praha: Colosseum, 2011. 183 s. [cit. 13.1.2012]. Dostupné z: http://www.colosseum.cz Internetové zdroje http://www.bis.org/ - Bank for International Settlements http://www.euromoney.com/ - Euro money magazine http://cs.wikipedia.org/ - Wikipedia Encykkopedie http://www.bloomberg.com/tv/ - Televize Bloomberg http://www.cnb.cz/ - Česká Národní Banka http://www.ebs.com/ - Online trading platform http://www.oanda.com/ - Online trading platform a FX broker http://www.xtb.cz/ - Online trading platform a FX broker http://www.forexfactory.com/ - Online FX kalendář (makroekonomické ukazatele) http://www.wsj.com/ - Zpravodajský servis the Wall Street Journal http://www.batstrading.com/ - ECN Americká akciová burza http://www.nbcnews.com/ - Zpravodajský servis NBC NEWS http://www.cmegroup.com/ - Komoditní a Opční Burza CME GROUP http://www.youtube.com/ - video portal YOUTUBE

73

SEZNAM SEMINÁŘŮ A ONLINE KURZŮ CITIGROUP, Citibank. Citi learning (Remote traning). Foreign Exchange, Forwards and Futures, Introducing to Financial Markets and Derivatives. [vzdělávací kurzy online]. New York: 2013 - 2014. Dostupné z: http://www.citigroup.net/functionallerning/catalog.html ONLINE TRADING ACADEMY. Professional Forex Trader – part I and II. [vzdělávací kurz]. Dubai, London, New York: 2009, 2010. Dostupné z: http://www.tradingacademy.com/ education/forex-trading-courses.aspx ONLINE TRADING ACADEMY. XLT – Forex Trading. [vzdělávací ţivý online kurz]. USA (New York), GBR (London): 2009 - 2014. Dostupné z: http://www.tradingacademy.com/ education/xlt-forex-trading.aspx ONLINE TRADING ACADEMY. XLT – Futures Trading. [vzdělávací ţivý online kurz]. USA, GBR: 2009 - 2014. Dostupné z: http://www.tradingacademy.com/education/xlt-futurestrading.aspx ONLINE TRADING ACADEMY. Stocks / Professional Trader course [DVD]. Irvine (CA, USA) 2010. Dostupné z: http://www.tradingacademy.com/education/stock-trading-courses.aspx SMB CAPITAL. SMB Foundation – Prop Trader Training Course (Remote traning). [vzdělávací kurz online]. New York: 2011. Dostupné z: http://www.smbtraining.com/ overview/stocktraining

74

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 – Platidla a obchod v čase .............................................................................................. 7 Obrázek 2 – Fluktuace měn po celém světě .................................................................................. 12 Obrázek 3 – Zobrazení měnových párů......................................................................................... 15 Obrázek 4 – Zápis kotace měnového páru (Level I) ..................................................................... 16 Obrázek 5 – Ukázka dvou stejných cen měnových párů s opačným zápisem .............................. 17 Obrázek 6 – Celkový přehled a konkrétní pokyny účastníků trhu ................................................ 18 Obrázek 7 – Trţní podíly všech sledovaných měn dle BIS reportu .............................................. 19 Obrázek 8 – Volatilita USD / AED od roku 2005 ......................................................................... 21 Obrázek 9 – Ukázka liniového grafu ............................................................................................. 25 Obrázek 10 – Ukázka schodového grafu ....................................................................................... 25 Obrázek 11 – Ukázka svícového grafu .......................................................................................... 26 Obrázek 12 – Detailní přehled makroekonomických hlášení ........................................................ 28 Obrázek 13 – Ukázka reakcí na vyhlášení zpráv EUR/CHF ......................................................... 29 Obrázek 14 – Výhledy algoritmického obchodování v praxi ........................................................ 32 Obrázek 15 – Ukázka hloubky trhu EUR futures .......................................................................... 33 Obrázek 16 – Čtyři základní grafické formace .............................................................................. 35 Obrázek 17 – Ukázka zóny poptávky ............................................................................................ 36 Obrázek 18 – Správná zóna (č.1) vs špatná zóna (č.2) .................................................................. 37 Obrázek 19 – Extrémní pohyb ceny .............................................................................................. 40 Obrázek 20 – Významný pohyb ceny ........................................................................................... 40 Obrázek 21 – Nevýznamný pohyb ceny ........................................................................................ 41 Obrázek 22 – Setrvání v zóně krátkou dobu.................................................................................. 42 Obrázek 23 – Setrvání v zóně střední dobu ................................................................................... 43 Obrázek 24 – Setrvání v zóně dlouhou dobu ................................................................................. 44 Obrázek 25 – Příklad ziskové marţe ............................................................................................. 45 Obrázek 26 - Příklad ziskové marţe .............................................................................................. 46 Obrázek 27 – Příklad ziskové marţe ............................................................................................. 48 Obrázek 28 – Příklad řízení rizika v kombinaci se ziskovou marţí .............................................. 49 Obrázek 29 – Příklad řízení rizika v kombinaci se ziskovou marţí .............................................. 51 Obrázek 30 – Příklad řízení rizika v kombinaci se ziskovou marţí .............................................. 52 Obrázek 31 – Neidentifikovaný časový rámec A .......................................................................... 55 Obrázek 32 – Neidentifikovaný časový rámec B .......................................................................... 55 Obrázek 33 – Neidentifikovaný časový rámec C .......................................................................... 56 75

Obrázek 34 – Příklad analýzy časového rámce ............................................................................. 58 Obrázek 35 – Příklad analýzy časového rámce ............................................................................. 59 Obrázek 36 – Příklad analýzy časového rámce (nejvyšší časový rámec) ..................................... 60 Obrázek 37 – Příklad analýzy časového rámce (střední časový rámec)........................................ 62 Obrázek 38 – Příklad analýzy časového rámce (niţší časový rámec) ........................................... 63 Obrázek 39 – Příklad analýzy časového rámce (niţší vs vyšší časový rámec) ............................. 64 Obrázek 40 – Příklad analýzy časového rámce (niţší vs vyšší časový rámec) ............................. 65 Obrázek 41 – Shortovaná pozice po významném trendu s reálnými výsledky ............................. 67 Obrázek 42 – 2. Nejziskovější obchod měsíce září 2012 soutěţe společnosti BOSSA ................ 68 Obrázek 43 – Osobní doporučení a výsledek od mého kamaráda ................................................. 69 Obrázek 44 – Technická analýzy brokerského domu BOSSA ...................................................... 70 Obrázek 45 – Technická analýza brokerského domu XTB ........................................................... 70 Obrázek 46 – Konvenční zakreslení suportů a rezistenci vs optimalizace zón ............................. 71

76

Teorie a praxe obchodování na devizovém trhu

Recommend Documents