ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ teorie a praxe

MEZINÁRODNÍ CENTRUM KLINICKÉHO VÝZKUMU „TVOŘÍME BUDOUCNOST MEDICÍNY“ KLINICKÉ HODNOCENÍ ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ teorie a praxe

Ing. Jiří Pavlis Biomedicínský inženýr

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Obchodní úsek Odbor přístrojové techniky PARTNERSKÉ FÓRUM Zadávací dokumentace v praxi FNUSA-ICRC 23.4.2014

Co to je klinické hodnocení (KH) zdravotnického prostředku (ZP)=(KHZP)  Klinickým hodnocením zdravotnického prostředku se rozumí jeho odborné hodnocení zkoušejícím podle dostupné odborné literatury, technické dokumentace a dalších písemností pro ověření jeho bezpečnosti pro používání při poskytování zdravotní péče a dodržení jeho určeného účelu použití daného výrobcem.

Kdy je KHZP postačující?

 Pokud jsou předem a v potřebném rozsahu dostatečně a věrohodně dokumentované klinické údaje a zkušenosti týkající se zdravotnického prostředku, je postačující klinické hodnocení.

Hlavní důvody vedoucí k provedení KHZP – uvedení ZP na trh  na trh může být uveden pouze ZP, u kterého byla posouzena shoda jeho vlastností se základními požadavky (§4 zák. 123/2000 Sb.)  pro prokázání shody se základními požadavky je nutné mimo jiné provedení KHZP  KHZP je vyhodnocením klinických údajů na kterých je založeno potvrzení shody s požadavky týkajících se vlastností a funkční způsobilosti ZP, hodnocení vedlejších účinků a přijatelnosti rizika  vhodnost ZP pro určený účel použití musí být ověřena KHZP

Další důvody vedoucí k provedení KHZP – např.

 Vydání Prohlášení o shodě ZP (zmíněno v předchozím bodu)  Registrace ZP na Ministerstvu zdravotnictví ČR (Oznamovací povinnost – oznámení ZP na MZ; MZ přiděluje evidenční číslo každému zdravotnickému prostředku)

 Umístění KHZP na webových stránkách zadavatele pro účely např. zvýšení propagace prodeje ZP, který má již vydané Prohlášení o shodě (např. přístroje pro UZ kavitaci, kryolipolýzu, IPL apod.)

Posouzení shody u ZP: jedním z kroků je nutnost provést KHZP Posouzení shody u zdravotnických prostředků musí být provedeno Autorizovanou osobou v ČR nebo Notifikovanou osobou Evropské unie nebo bez autorizované osoby samotným výrobcem pokud se jedná o zdravotnický prostředek klasifikační třídy I a bylo provedeno dle příslušného nařízení vlády. Prohlášení o shodě vydává výrobce a stvrzuje, že u ZP stanoveným způsobem posoudil shodu. V tomto prohlášení zahrnuje všechny kroky – klinické zkoušky, klinické hodnocení, posouzení shody dle přílohy příslušného nařízení vlády atd.

Posouzení shody u ZP – změna skutečností oproti původnímu Prohlášení o shodě = nové KHZP

Dojde-li ke změně skutečností, za kterých bylo vydáno prohlášení o shodě u zdravotnického prostředku, který má být i po této změně uváděn na trh a do provozu, a pokud tyto změny mohou ovlivnit vlastnosti zdravotnického prostředku z hlediska základních požadavků, výrobce nebo dovozce vydá nové prohlášení o shodě (tzn. nutnost provést nové KHZP). Jiné změny, které nemění určený účel použití, se uvádějí v doplňku k prohlášení o shodě.

Rozhodnutí o provedení klinického hodnocení nebo klinické zkoušky: Klinické hodnocení je nedostatečné v případě:  nového zdravotnického prostředku s dosud neznámými komponentami, vlastnostmi nebo principy (metodou) svého působení

 kdy stávající zdravotnický prostředek je modifikován tak, že tato modifikace může ovlivnit jeho působení na lidský organismus nebo bezpečné použití v klinické praxi  kdy zdravotnický prostředek má být použit pro jiný účel než dosud

 kdy zdravotnický prostředek obsahuje nové nebo neznámé materiály, které přijdou do styku s lidským organismem  kdy známé materiály obsažené ve zdravotnickém prostředku působí v místě dosud dostatečně neodzkoušeném v klinické praxi  kdy zdravotnický prostředek se známými materiály bude na organismus působit výrazně delší dobu než dosud

Rozhodnutí o provedení klinického hodnocení nebo klinické zkoušky:  nového dosud neověřeného výrobce  V případě implantabilních zdravotnických prostředků a zdravotnických prostředků třídy III. se klinické zkoušky provádějí vždy, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy lze spoléhat na existující klinické údaje Poznámka: zadavatel, ale i zkoušející mohou zvolený postup a požadavky na vlastní provedení klinického hodnocení a klinické zkoušky konzultovat s pracovníky sekce zdravotnických prostředků SÚKL.

Co to je zdravotnický prostředek Zdravotnickým prostředkem se rozumí nástroj, přístroj, zařízení, programové vybavení, materiál nebo jiný předmět, použitý samostatně nebo v kombinaci, spolu s příslušenstvím, včetně programového vybavení určeného jeho výrobcem ke specifickému použití pro diagnostické nebo léčebné účely a nezbytného k jeho správnému použití, určený výrobcem pro použití u člověka za účelem

a) stanovení diagnózy, prevence, monitorování, léčby

nebo mírnění choroby, b) stanovení diagnózy, monitorování, léčby, mírnění nebo kompenzace poranění nebo zdravotního postižení, c) vyšetřování, náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického procesu, nebo d) kontroly početí, a který nedosahuje své hlavní zamýšlené funkce v lidském těle nebo na jeho povrchu farmakologickým, imunologickým nebo metabolickým účinkem, jehož funkce však může být takovými účinky podpořena.

Za zdravotnický prostředek se rovněž považuje výrobek, který není zdravotnickým prostředkem dle uvedené definice, ale je určen výrobcem specificky k použití společně se zdravotnickým prostředkem tak, aby umožnil jeho použití v souladu s účelem, který mu výrobce určil (tzv. „příslušenství“).

Současná česká legislativa a navazující dokumenty ve vztahu ke KH

Současná česká legislativa je uvedena v souhrnu požadavků pro KHZP v legislativních požadavcích, které jsou zaslány zadavateli, který požaduje provedení KHZP, spolu se vzorem smlouvy o provedení KHZP a obsahuje mimo jiné následující:

Současná česká legislativa a navazující dokumenty ve vztahu ke KHZP – zasílaná zadavateli žádajícím o provedení KHZP 

zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – vyhláška č. 316/2000 Sb., kterou se stanoví náležitosti závěrečné zprávy o klinickém hodnocení zdravotnického prostředku, – nařízení vlády č. 342/2000 Sb., kterým se stanoví zdravotnické prostředky, které mohou ohrozit zdraví člověka – vyhláška č. 501/2000 Sb., kterou se kterou se stanoví formy, způsoby ohlašování nežádoucích příhod zdravotnických prostředků, jejich evidování, šetření a vyhodnocování, dokumentace a její uchovávání a následné sledování s cílem předcházení vzniku nežádoucích příhod, zejména jejich opakování (vyhláška o nežádoucích příhodách zdravotnických prostředků), ve znění vyhláška č. 304/2003 Sb. – vyhláška č. 356/2001 Sb., o povolování výjimek ze splnění technických požadavků na zdravotnický prostředek pro jeho použití při poskytování zdravotní péče a o rozsahu zveřejňování údajů o jejich povolení – vyhláška č. 11/2005 Sb., kterou se stanoví druhy zdravotnických prostředků se zvýšeným rizikem pro uživatele nebo třetí osoby a o sledování těchto prostředků po jejich uvedení na trh

Současná česká legislativa a navazující dokumenty ve vztahu ke KH 

zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, v souladu se směrnicí 93/42/EHS – nařízení vlády č. 154/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále IVD), – nařízení vlády 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky – nařízení vlády č. 245/2009 Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky

Současná česká legislativa a navazující dokumenty ve vztahu ke KH 

Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů,



Vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů



Zákon 477/2001 Sb. o obalech



Zákon 89/2012 Sb. občanský zákoník v platném znění

Normy vztahující se ke klinickému hodnocení  ČSN EN ISO 141551-1:2003 Clinical investigation of medical device for human subjects – Part 1: General requirements  ČSN EN ISO 14155-2: 2003 Clinical investigation of medical device for human subjekt – Part 2: Clinical investigation plans

Zkoušející

je osoba, která odpovídá zadavateli či poskytovateli za činnosti spojené s prováděním klinického hodnocení.

Zadavatel

je osoba, která zadává provedení klinického hodnocení nebo klinických zkoušek, je odpovědná za zahájení, řízení, organizování, kontrolu, popřípadě financování i za škody způsobené zvláštní povahou klinicky zkoušeného zdravotnického prostředku.

Povinností zadavatele v souvislosti s klinickým hodnocením je:

 zajištění zkoušejícího, který musí mít odpovídající kvalifikaci, zkušenosti a znalosti o použití příslušného zdravotnického prostředku a je oprávněn vykonávat odpovídající odbornou činnost. Na žádost zadavatele může hlavního zkoušejícího splňujícího výše uvedené požadavky, doporučit a pověřit poskytovatel zdravotní péče, u něhož je zkoušející zaměstnán.  příprava, uchovávání, bezpečnost a úplnost dokumentů, zejména závěrečné zprávy o klinickém hodnocení  poskytnutí technické dokumentace a specifikace (pokynů, návodů, případně instruktáže zaměřené k určenému účelu použití zdravotnického prostředku, technické a další údaje o hodnoceném zdravotnickém prostředku, klasifikace zdravotnického prostředku)

Povinností zadavatele v souvislosti s klinickým hodnocením je:

 poskytnutí písemností pro ověření bezpečnosti ZP  poskytnutí kopie výpisu z obchodního rejstříku  poskytnutí seznamu dostupné odborné literatury odpovídající době, v níž má být klinické hodnocení provedeno

Dokumentaci klinického hodnocení zdravotnického prostředku tvoří zejména:

 písemná smlouva mezi zadavatelem (např. výrobcem, dovozcem) a poskytovatelem (např. nemocnicí)  soubor příslušných informací o ZP známých před zahájením KHZP

 soubor dokumentů obsahující potřebné údaje o zdravotnickém prostředku, který má být hodnocen  závěrečná zpráva o klinickém hodnocení

Dokumentace zadavatele KHZP musí obsahovat minimálně následující:

 Návod v českém jazyce  V případě zvýšení propagace prodeje přístroje, který je již ZP, Prohlášení o shodě nebo CE certifikát s uvedením, že přístroj je zdravotnický prostředek (ZP)-(Medical Device) dle evropské direktivy 93/42/EEC respektive její novely 2007/47/EC  Prohlášení výrobce o třídě ZP, pokud není uvedena v Prohlášení o shodě nebo CE certifikátu

Dokumentace zadavatele KHZP musí obsahovat minimálně následující:

 Další podklady, jako popis výrobku, popř. materiálové složení, prospekt, katalog, analýzu rizika, kontraindikace, elektrický atest, články z odborné literatury a tisku o přístroji či přístrojích rovnocenného typu, odkazy na webové stránky týkající se přístroje apod.  K provádění KH není potřeba dodat přístroj či zařízení samotné, stačí jen dokumentace.  Přínosem je možnost přístroj shlédnout u výrobce, na výstavě, účast na zaškolení k přístroji apod., není to ale podmínkou.

Po ukončení klinického hodnocení zdravotnického prostředku zkoušející vypracuje závěrečnou zprávu o klinickém hodnocení, ve které uvede zejména: (body budou rozvedeny v praktické ukázce KHZP)

          

Název hodnoceného zdravotnického prostředku Kód kategorie dle ČSN EN ISO 15225 a třída ZP Identifikace zadavatele Identifikace poskytovatele Identifikace výrobce Jméno zkoušejícího, kvalifikace, praxe, trvalý pobyt Identifikace asistenta, bydliště (pokud je asistent) Datum zahájení a ukončení hodnocení ZP Plán hodnocení ZP Určený účel ZP Vlastnosti ZP

Po ukončení klinického hodnocení zdravotnického prostředku zkoušející vypracuje závěrečnou zprávu o klinickém hodnocení, ve které uvede zejména: (body budou rozvedeny v praktické ukázce KHZP)

         

Popis ZP Hodnocení ZP Seznam použité literatury Seznam zkratek, definic Obsah Počet stran, příloh, dodatků Datum vypracování zprávy Razítko zadavatele, poskytovatele Podpisy zadavatele, poskytovatele Podpis (popř. razítko) zkoušejícího

Provádění klinického hodnocení zdravotnických prostředků na odborném pracovišti – průběh z praxe FN u sv. Anny v Brně

1. Zadavatel zkontaktuje Oddělení klinických studií (OKS) nebo přímo zkoušejícího (osobně, telefonicky, e-mailem, faxem, písemně) s žádostí o provedení KHZP a uvede o jaký typ ZP se konkrétně jedná (např. elektricky ovládané lůžko, lymfodrenážní přístroj, měřič saturace krve kyslíkem /SpO2/, snímač SpO2, sterilizátor apod.) s uvedením důvodu proč vyžaduje provedení KHZP 2. OKS nebo přímo zadavatel se dohodne se zkoušejícím, zda je schopen a ochoten KH provést, v jakém časovém horizontu a za jakou finanční částku


3. Pokud je nejprve zkontaktován zkoušející, nasměruje zadavatele na Oddělení klinických studií, kam si zadavatel podá písemně či e-mailem oficiální požadavek na provedení KHZP s uvedením o jaký přístroj se jedná 4. Oddělení klinických studií oficiálně kontaktuje zkoušejícího, zda souhlasí s provedením KHZP v případě že ano


5. OKS odešle zadavateli dokumentaci, tj.: - vzor smlouvy o provedení KHZP, do které zadavatel doplní vyznačené požadované údaje (název a identifikační údaje zadavatele, název hodnoceného ZP, podpis smlouvy)

- souhrn požadavků pro KHZP (seznam zákonů, norem, vyhlášek)


6. Zadavatel doplní smlouvu a originál zašle na OKS spolu s dokumentací k přístroji a KHZP (v tištěné nebo elektronické podobě). Po kontrole právním oddělením je smlouva předána k podpisu zkoušejícímu a řediteli nemocnice (Po dohodě zadavatele se zkoušejícím je v praxi rychlejší zaslat dokumentaci přímo zkoušejícímu před podepsáním smlouvy. Na KHZP může zkoušející již v předstihu pracovat, popř. si vyžádat doplnění dokumentace od zadavatele, opatřit si literaturu a tím někdy podstatně zkrátit dobu hodnocení.)

7. Po podpisu může začít zkoušející oficiálně pracovat na KHZP


(Se zadavatelem je užitečné být v kontaktu v průběhu hodnocení a jeho průběh konzultovat.) 8. Před oficiálním předáním zprávy o KHZP právnímu oddělení, které je posílá nejprve OKS ke kontrole a poté zadavateli k podpisu, je užitečné je nejprve zaslat „neoficiálně“ zadavateli elektronicky k posouzení. Tím se mohou eliminovat případné drobné nesrovnalosti, popř. KHZP ještě doplnit o další údaje


9. Tři stejnopisy-originály zprávy o KHZP OKS zkontroluje a postoupí je zpět právnímu oddělení, které je předá k podpisu zadavateli. Zadavatel podepíše 3 stejnopisy, které zašle zpět právnímu oddělení, následně je podepíše zkoušející a ředitele nemocnice. 10. Právní odd. zašle jeden stejnopis zadavateli, druhý k uložení na OKS a třetí zkoušejícímu 11. Finanční účtárna zašle zadavateli fakturu za provedení KHZP, faktura zahrnuje náhradu nákladů poskytovatele a odměnu zkoušejícího

Délka provádění KHZP Celková finanční částka za provedení KHZP  Délka provádění KHZP závisí na typu ZP (jeho „složitosti“) a včasném dodání kompletní dokumentace zadavatelem. V praxi se pohybuje v rozmezí cca 3 až 6-ti týdnů.

 Celková finanční částka za provedení KHZP závisí také na typu ZP (jeho „složitosti“), na tom, zda si zkoušející musí sám opatřit další potřebnou literaturu nedodanou zadavatelem (placené služby knihoven za sehnání a tisk odborných článků, klinických studií apod.), na délce doby potřebné k prostudování dokumentace zkoušejícím, na počtu konzultací s odborníky a pohybuje se v rozmezí cca 6 až 20 tisíc Kč vč. DPH .

Následuje ukázka konkrétních provedených klinických hodnocení zdravotnických prostředků ve FN u sv. Anny v Brně

 První ukázka: KHZP bylo provedeno na žádost zadavatele z důvodu ohlášení ZP na MZ (konkrétní údaje jsou proto začerněny)  Další dvě ukázky: KHZP si zadavatel vyžádal pro účely propagace prodeje a leasingu ZP, který měl již označení CE (KHZP je umístěno na webových stránkách zadavatele, proto uvádím i konkrétní údaje)

Před ukázkou konkrétních příkladů „TVOŘÍME BUDOUCNOST MEDICÍNY“ KHZP si dovoluji poděkovat za vaši pozornost Kontakt:

MEZINÁRODNÍ CENTRUM KLINICKÉHO VÝZKUMU

[email protected] Tel.: 543 184 039 Mobil: 724 809 972

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Pekařská 53, Brno 656 91 Česká republika Tel: + 420 543 181 111

www.fnusa.cz

ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ teorie a praxe

Recommend Documents