Úvod...5 A) A N A L Y T I C K Á Č Á S T Vymezení území a vazby Vymezení území Poloha a vazby Poloha

Strategie udržitelného rozvoje obce Chrást 2014-2020

Obsah Úvod ................................................................................................................................................................5 A)

A N A L Y T I C K Á Č Á S T ......................................................................................................................6

1.

Vymezení území a vazby .........................................................................................................................6

2.

1.1.

Vymezení území .............................................................................................................................6

1.2.

Poloha a vazby................................................................................................................................8

1.2.1.

Poloha....................................................................................................................................8

1.2.2.

Vazby .....................................................................................................................................8

Obyvatelstvo ...........................................................................................................................................8 2.1.

Prognóza vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje (ÚRS Praha 2009) ...............................................8

2.2.

Obyvatelstvo Plzeňského kraje ....................................................................................................12

2.2.1.

3.

Údaje o okrese Plzeň - město ..............................................................................................13

2.3.

Základní údaje o obyvatelstvu v Chrástu (558966) ......................................................................13

2.4.

Vývoj počtu obyvatel Chrástu ......................................................................................................14

2.5.

Zaměstnanost...............................................................................................................................16

2.6.

Bydlení v Chrástu..........................................................................................................................17

Technická infrastruktura a služby .........................................................................................................19 3.1.

Technická infrastruktura ..............................................................................................................19

3.2.

Rozvoj dopravní infrastrukutry v plánovací dokumentaci Plzeňského kraje................................19

3.2.1.

Silniční síť.............................................................................................................................19

3.2.2.

železniční doprava ...............................................................................................................20

3.2.3.

Cyklotrasy, cyklostezky ........................................................................................................20

3.3.

Dopravní obslužnost.....................................................................................................................20

3.3.1.

Autobusová doprava ...........................................................................................................21

3.3.2.

Železniční doprava...............................................................................................................21

3.4.

Plán dopravní obslužnosti Plzeňského kraje na léta 2012-2016 ..................................................22

4.

Energetická analýza Plzeňského kraje – doporučení pro oblast Chrástu..............................................26

5.

Občanská vybavenost ...........................................................................................................................28 Stránka 2 z 66

Jigarisen a.s.


5.1.

Služby ........................................................................................................................................... 28

5.2.

Školství ......................................................................................................................................... 28

5.3.

Zdravotnická a sociální zařízení.................................................................................................... 28

5.4.

Kulturní zařízení a tradiční slavnosti ........................................................................................... 28

5.5.

Zájmové kroužky, Kluby, sdružení pro dospělé............................................................................ 29

5.6.

Sportoviště a zařízení pro volný čas............................................................................................. 29

6.

přírodní prostředí a kulturní památky .................................................................................................. 30 6.1.

Životní prostředí........................................................................................................................... 30

6.1.1.

Těžba ................................................................................................................................... 30

6.1.2.

Vodstvo ............................................................................................................................... 30

6.1.3.

Ovzduší ................................................................................................................................ 31

6.1.4.

Ochrana přírody a krajiny.................................................................................................... 31

6.1.5.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ......................................... 32

6.1.6.

Nakládání s odpady a staré ekologické zátěže .................................................................... 32

6.2.

Kulturní a architektonické památky ............................................................................................. 33

7.

Cestovní ruch ........................................................................................................................................ 35

8.

SWOT analýza ....................................................................................................................................... 37

B)

S T R A T E G I C K Á Č Á S T.................................................................................................................. 44

9.

Vymezení hlavních přeností a problémových oblastí .......................................................................... 44 9.1.

Přednosti...................................................................................................................................... 44

9.2.

Problémové oblasti k řešení......................................................................................................... 44

10.

Vize a priority ................................................................................................................................... 45

10.1.

MISE a Vize obce chrást ............................................................................................................... 45

10.2.

Priority ......................................................................................................................................... 46

11.

Priority, jejich cíle a opatření............................................................................................................ 47

12.

Indikátory – monitorován plnění cílů ............................................................................................... 53

13.

Analýza rizik...................................................................................................................................... 56

14.

Práce se strategií a akční plán .......................................................................................................... 57

Stránka 3 z 66 Jigarisen a.s.


15.

Možnosti financování .......................................................................................................................58

15.1.

Operační program Životní prostředí (OPŽP).................................................................................59

15.2.

Integrovaný operační program (IROP) .........................................................................................61

15.3.

operační program výzkum, vývoj a vzdělávání.............................................................................62

16.

Soulad se strategickými dokumenty.................................................................................................63

17.

Popis projednávání strategie ............................................................................................................63

18.

Závěrečné doporučení......................................................................................................................64

Použité zkratky ..............................................................................................................................................65 Informační zdroje ..........................................................................................................................................66

Seznam příloh Příloha 1 - Zásobník projektů a Akční plán na 2015

Seznam tabulek Tabulka 1 Vývoj počtu obyvatelstva ve správním obvodě ORP Plzeň - město, POÚ a vybraných obcích Plzeňského kraje v letech 1991-2030 (předchozí rok = 100)...............................................................9 Tabulka 2 Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví v SO ORP Plzeň-město a Plzeňském kraji k 31.12.2030......................................................................................................................................9 Tabulka 3 Chrást (zdroj Malý lexikon obcí, ČSÚ)2012 ............................................................................ 14 Tabulka 4 Počet obyvatel Chrástu v letech 1980, 1990, 2001 a 2004-2012 ............................................ 14 Tabulka 5 Zaměstnanost ....................................................................................................................... 16 Tabulka 6 Statistika bydlení ................................................................................................................... 18 Tabulka 7 Vývoj počtu dokončených bytů v Chrástu v letech 2005 - 2011 .............................................. 18 Tabulka 8 Přehled technické infrastruktury v Chrástu (leden 2012) ....................................................... 19 Tabulka 9 Shrnutí trendů vývoje poptávky po energii v Plzeňském kraji ................................................ 26 Tabulka 10 Způsoby energetického zásobování Chrástu ....................................................................... 27 Tabulka 11 Výměra zemědělské půdy (ha) k 31.12.2012 ........................................................................ 32 Tabulka 12 Lesnatost v Chrástu.............................................................................................................. 32 Tabulka 13 Přehled prioritních os a specifických cílů OPŽP ..................................................................... 59 Tabulka 14 Přehled prioritních os a specifických cílů IROP ..................................................................... 61 Tabulka 15 Přehled prioritních os a specifických cílů OP VVV................................................................. 62



ÚVOD

O strategickém plánování Na rozdíl od územního plánování není strategické plánování v české legislativně explicitně uvedeno. Proto strategický plán nemůže být nikdy závazný ve smyslu vymahatelný jako jsou územní plány. V Nařízení EU jsou formulovány požadavky na Strategie místního rozvoje v článku 29. Strategický plán je dohoda politické reprezentace s představiteli neziskového sektoru, místními podnikateli a dalšími aktivními občany o hlavních směrech rozvoje a hlavních plánech na další období. Všechny strategické dokumenty mají iniciační charakter, tedy nabízejí za splnění určitých podmínek rozvoj, financovaný primárně z vlastních zdrojů za předpokladu propojení soukromých i veřejných prostředků a iniciativ různých skupin obyvatel. Strategie zvyšuje připravenost obce pro čerpání externích finančních zdrojů. Způsob projednání a schválení dokumentu je upraven v §84, odst 2, písm a) zák 128/2000 Sb., zákona o obcích, v platném znění. Zákon formuluje kompetenci zastupitelstva projednat a schválit program rozvoje (strategický plán) aniž by však uvedl povinnost vyhlásit závazné části například vyhláškou obce.


A) A N A L Y T I C K Á Č Á S T 1. VYMEZENÍ ÚZEMÍ A VAZBY

1.1. VYMEZENÍ ÚZEMÍ Obec Chrást s jedinou částí Chrást se nachází 12 km SV od centra Plzně v SO ORP Plzeň. Z hlediska administrativně-správní hierarchie spadá do Plzeňského kraje. V Politice územní rozvoje ČR 2008 je řešené území součástí Rozvojové oblasti Plzeň (OB5). Tato oblast je vymezena územím obcí v působnosti obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) Blovice (obce v severní části), ORP Nýřany (bez obcí v severozápadní části), Plzeň, Přeštice (bez obcí v jižní části), ORP Rokycany (jen obce v západní části), ORP Stod (bez obcí v jihozápadní části). Důvody vymezení Rozvojové oblasti Plzeň OB 5: Území ovlivněné rozvojovou dynamikou statutárního města Plzně. Jedná se o silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má mezinárodní význam; rozvoj oblastí podporuje poloha na dálnici D5 a na III. tranzitním železničním koridoru.

Obec Chrást, katastrální území Chrást u Plzně s jedinou částí Chrást: 2

Rozloha:

9,84 km

Počet obyvatel:

1760 (1815 –k 31.12.2011 dle ČSÚ)

Hustota obyvatel:

179 ob/km

Jigarisen a.s.

2

Stránka 6 z 66


Obr. 1: Vztah Chrástu k rozvojovým plochám a centrům PK (zdroj Regionální plán PK, 2004) Chrást leží v příměstském území a aglomerovaném území Plzeň a je slabým lokálním centrem. Chrást je rozvojové místo pro příměstské bydlení.



1.2. POLOHA A VAZBY 1.2.1. POLOHA Zájmové území leží v okrese Plzeň-město, severovýchodně od Plzně (Obr. 1). Výhody této polohy spočívají především v tom, že je od středu Plzně vzdáleno pouhých 12 km. Plzeň je dobře dostupná veřejnou hromadnou dopravou (vlak, MHD, autobus) i autem. Tato skutečnost má pozitivní vliv na uplatnění obyvatel na trhu práce a pro děti poskytuje možnost vybrat si ze široké škály středních i vysokých plzeňských škol. Pro dopravní propojení zájmového území je důležitá silnice : II/233 a II/180 a Chrástem prochází regionální trať č. 176 (Chrást u Plzně – Radnice a trať č. 170 (Beroun – Plzeň – Cheb) zařazená do evropského železničního systému. Trať č. 170 však bude od Chrástu odkloněna (stavba se realizuje) a hlavní trať na trase Praha – Plzeň Chrástem procházet nebude.

Zájmové území se nachází: •

v rozvojové oblasti Plzeň (OB 5)

•

je obklopená řekami Klabavou a Berounkou

•

v přírodním parku Horní Berounka a přírodní rezervaci Zábělá

1.2.2. VAZBY Nejvýznamnější vazby zájmového území na centra vyššího řádu jsou na krajské město Plzeň, s kterým má Chrást intenzivní regionální vazby, které vyplývají z jeho polohy. Další vazby jsou především na okolní obce, zvláště Dýšina a Kyšice (které původně společně s Chrástem spadaly do okresu Plzeň – sever), dále Smědčice, Bušovice a Radnicko.

Zpět na Obsah

2. OBYVATELSTVO 2.1. PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA PLZEŇSKÉHO KRAJE (ÚRS PRAHA 2009) Vývoj počtu obyvatelstva je jednou z důležitých složek v rámci rozvoje společnosti. Od počtu obyvatel se odvíjí celá řada dalších skutečností, které bezprostředně souvisejí s touto charakteristikou. Pro praxi má velký význam znát očekávaný vývoj obyvatelstva. Proto se zpracovávají prognózy, eventuálně projekce obyvatelstva. Prognózy se mohou zpracovávat za různé územní celky.



Prognóza vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje je zpracována do roku 2030 a obsahuje i pravděpodobné počty obyvatel za roky 2010, 2015, 2020, 2025 a 2030. Z prognózy uvádíme některé kartogramy a tabulky. Z prognózy je zřejmé, že v SO ORP Plzeň-město, do něhož patří Chrást bude docházet k mírnému kolísání počtu obyvatel v obou směrech a k 31. 12. 2030 dojde k mírnému nárůstu počtu obyvatel cca o 1 % (Obr. 2 a Obr. 3). Dále je zřejmé, že se bude zvyšovat podíl počtu obyvatel 65+ na celkovém počtu obyvatel, tedy obyvatelstvo bude stárnout. Stárnutí obyvatelstva Chrástu bude pravděpodobně pomalejší, protože je zde poměrně stálý příliv mladých rodin.

Tabulka 1 Vývoj počtu obyvatelstva ve správním obvodě ORP Plzeň - město, POÚ a vybraných obcích Plzeňského kraje v letech 1991-2030 (předchozí rok = 100) SO ORP

Řetězový index vývoje obyvatelstva v letech 19912001

SO POÚ

20012008

20092010

20112015

20162020

20212025

20262030

20092030

96,1

102,4

101,0

101,5

99,7

99,5

99,3

101,0

95,7

102,1

101,1

101,5

99,7

99,5

99,3

101,1

99,8

108,0

100,8

101,2

99,7

99,5

99,4

100,5

100,4

117,0

100,9

101,3

99,7

99,5

99,4

100,8

95,6

101,9

101,1

101,5

99,7

99,5

99,3

101,1

113,7

108,3

99,9

100,3

99,7

99,5

99,4

98,8

98,6

103,4

101,0

101,8

99,6

99,3

99,2

100,9

Vybrané obce SO ORP Plzeňměsto SO POÚ Plzeň Chrást Dýšina

Plzeň ostatní obce SO POÚ Kraj celkem

Tabulka 2 Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví v SO ORP Plzeň-město a Plzeňském kraji k 31.12.2030 Název SO ORP věková kategorie

Obyvatelstvo absolutně celkem

Věková struktura v %

muži

ženy

muži

do 15 let

11 467

10 830

22 297

12,5

15-64 let

60 002

59 313

119 315

65+ let

20 063

25 355

45 418

ženy

Podíl (v %)

celkem

muži

ženy

11,3

11,9

51,2

48,8

65,6

62,1

63,8

50,9

49,1

21,9

26,6

24,3

45,0

55,0

SO ORP Plzeň-město



celkem

91 532

95 498

187 030

100,0

100,0

100,0

48,9

51,1

do 15 let

38 935

36 620

75 555

13,6

12,7

13,2

51,6

48,4

15-64 let

188 513

179 288

367 801

66,1

62,0

64,0

51,3

48,7

65+ let

57 955

73 199

131 154

20,3

25,3

22,8

44,2

55,8

celkem

285 403

289 107

574 510

100,0

100,0

100,0

49,7

50,3

Plzeňský kraj

Obr. 2: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje: do roku 2030 se v SO ORP Plzeň-město předpokládá malý přírůstek obyvatel do cca 1 %. Rok 2009 je brán jako 100 %. (Zdroj: ÚRS Praha 2009).



Obr. 3: Vývoj počtu obyvatel jednotlivých SO ORP Plzeňského kraje. V SO ORP Plzeň - město se předpokládá mírné zvýšení počtu obyvatel o cca 1 % do roku 2030, přičemž rok 2009 je brán jako 100 %. Zdroj: (ÚRS Praha 2009)



2.2. OBYVATELSTVO PLZEŇSKÉHO KRAJE 2

Svou rozlohou 7 561 km (což je 9,6 % rozlohy České republiky) je Plzeňský kraj třetím největším krajem v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí na deváté místo v ČR. Sedm okresů kraje (Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov) představuje územní celky výrazně se odlišující krajinným charakterem, počtem i skladbou obyvatelstva, ekonomickým potenciálem, velikostí i hustotou osídlení. Plzeňský kraj má 510 obcí z toho 15 obcí s rozšířenou působností, viz obr. níže. Obr. 4: Pozice katastru obce Chrást ve správním obvodě Plzeň

Zdroj: ČSÚ Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním, chybí zde města střední velikosti, struktura středisek je v porovnání s ČR atypická. Přírodních podmínky Plzeňského kraje jsou rozmanité, což je dáno především reliéfem kraje: povrch: Plzeňská pahorkatina, Brdská vrchovina, Český les a Šumava podnebí: mírně teplé – chladné vodstvo: většinu území kraje odvodňuje řeka Berounka, která vzniká v Plzni soutokem Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Část Klatovska a Sušicko odvodňuje Otava. Obě povodí náleží k úmoří Severního moře. Na území kraje je řada jezer – ledovcová Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero, Laka a hrazené Odlezelské jezero. ochrana přírody: NP a CHKO Šumava. V roce 2005 byla vyhlášena nová CHKO Český les. Na území se nachází 175 maloplošných chráněných území. Z hlediska věkové struktury patří Plzeňský kraj k územím se starším obyvatelstvem v ČR. Vysoký podíl staršího obyvatelstva v Plzeňském kraji je patrný též z indexu stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 Stránka 12 z 66 Jigarisen a.s.


osob ve věku 0 - 14 let). V roce 2011 zde tento index dosáhl výše 115,1 což je po Praze, Zlínském a Jihomoravském kraji čtvrtá nejvyšší hodnota v ČR (index stáří ČR 107,8). V rámci kraje dosáhl index stáří nejvyšších hodnot v okresech Plzeň-město (135,9), Rokycany (120,9) a Klatovy (116,7), naopak velmi nízký je v okrese Tachov (83,4). Počet obyvatel v Plz. kraji (zdroj ČSÚ):

rok 1991 - 557 444 rok 2001 – 549 600 rok 2006 – 554 537 rok 2010 – 572 045 rok 2011 – 571 709

Pokles obyvatel v období 1991-2001 v Plzeňském kraji o 8000 obyvatel (ø 1,36 ‰ ročně) byl v období 2001-2006 vystřídán růstem téměř o 5000 obyvatel (ø 1,50 ‰ ročně), mezi lety 2006-2010 opět vzrostl počet obyvatel o 17 500 (ø 6,3 ‰ ročně) v v roce 2011 je vidět pokles počtu obyvatel oproti roku 2010 o 336. 2

Hustota obyvatel v kraji je 75 obyv./km , jde o 2. nejřidčeji osídlený kraj v ČR, pro srovnání: hustota 2 obyvatel ČR je 130 obyv. /km . Plzeňský kraj je nejstarším krajem ČR - průměrný věk v kraji v roce 2011 byl 39,2 let.

2.2.1. ÚDAJE O OKRESE PLZEŇ - MĚSTO Od roku 2007 byla obec Chrást převedena do okresu Plzeň-město z okresu Plzeň- sever. Vztahy k okresu Plzeň –sever jsou mezi obyvateli Chrástu stále poměrně pevné a začlenění do okresu plzeň – město je je vnímáno jako umělé, nelogické. Počet obyvatel v okrese Plzeň - město je k 1. 1. 2012 184 871 (z toho Plzeň cca 167 tis). Okres Plzeň-město je nejmenším, ale zároveň nejlidnatějším okresem Plzeňského kraje. K 31. 12. 2011 zde 2 žilo 184 871 (z toho Plzeň 167 tis.) obyvatel na celkové rozloze 261 km . Hustota obyvatelstva je tedy 2 2 708 osob na km (oproti průměrné hustotě obyvatel kraje, která je 75 osob/ km ).

2.3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBYVATELSTVU V CHRÁSTU (558966) Údaje o obyvatelstvu k 20. 11. 2012:

Počet obyvatel

Věková struktura

celkem

muži

ženy

0-14 let

15-64 let

Nad 65 let

1868

925 (=49,5 %)

943 (= 50,5 %)

265

1273

329

Počet ek. aktivních obyv.

Obydlené domy

Obydlené byty

921

523

706

Zdroj: ČSÚ



Údaje o obyvatelstvu k 31.12. 2012: dle evidence OÚ Chrást Počet obyvatel celkem

muži

ženy

1778

868 (=48,8 %)

910 (= 51,2 %) 2

Vysoká hustota obyvatel v okrese Plzeň-město (708 ob./km ) je započítáním obyvatel města Plzeň. Ve 2 srovnání s hustotou obyvatel kraje, která je 75 ob/km je tedy cca 10x vyšší.

984

1815

1226

1

1

1

1

Obydlené byty

1

matrika

1

V obci se nachází

zdrav. zařízení

Plzeň

Počet obyvatel

škola

Katastr ální výměra v ha

pošta

Počet katas trů

ve věku 15-64 let

Poč et část í obc e

celkem

Správní obvod obce s rozšířen ou působn ostí

706

Obydlené domy

Tabulka 3 Chrást (zdroj Malý lexikon obcí, ČSÚ)2012

523

2.4. VÝVOJ POČTU OBYVATEL CHRÁSTU Mezi roky 1980 až 2001 došlo k téměř 10ti % poklesu počtu obyvatel (o 178 lidí). Poté následuje od roku 2001 postupné mírné zvyšování počtu obyvatel. V letech 2001-2012 stoupl počet obyvatel Chrástu o 141 obyvatel tj. o více než 8,4 % (vztaženo k roku 2001), trend pokračuje mírným ročním nárůstem ve výši 0,51,5 %, který je pouze v roce 2011 přerušen poklesem počtu obyvatel o 0,8 %.

Tabulka 4 Počet obyvatel Chrástu v letech 1980, 1990, 2001 a 2004-2012

ROK

Počet obyvatel celkem

1980

1852

1990

1746

2001

1674

muži

ženy

Průměrný věk

Rozdíl v celkovém počtu obyvatel oproti předchozímu roku

Údaje Obecního úřadu o trvale žijících (k 31.12.)

1709 812

862

1678



2004

1700

814

886

41,4

2005

1720

831

889

41,4

+20

1701

2006

1721

835

886

41,6

+1

1706

2007

1750

856

894

41,8

+29

1722

2008

1757

851

906

42

+7

1760

2009

1811

890

921

42

+54

1755

2010

1820

895

925

42

+9

1753

2011

1805

891

914

42,2

-15

1769

2012

1815

898

917

42,5

+10

1778

1696

Zdroj ČSÚ, Obecní úřad Chrást (poslední sloupec)

Graf 1.: Vývoj počtu obyvatel v obci Chrást 2004-2012



2.5. ZAMĚSTNANOST V obci působí řada firem např. Atmos, Firsta, Rustikal, Baumbruk, Plastmetal Ingeering, Elis -Plast, PKS Kovo, zahradnictví, stavebniny ad. Připočítáme-li blízkost Plzně a její vysokou dostupnost veřejnou dopravou, jsou zde podmínky pro uplatnění na trhu práce příznivé. Podíl nezaměstnaných osob v ORP Plzeň –město na konci března 2013 činil 6,2 % což představuje 8009 lidí (nezaměstnanost v ČR je 8 %). Počet nezaměstnaných je nižší než průměr Plzeňského kraje a nižší než celorepubliková nezaměstnanost viz tab. 5. Obrázek 5 ukazuje, že podíl nezaměstnaných dosahuje v námi sledovaném území lepších průměrných hodnot v ČR.

Tabulka 5 Zaměstnanost Podíl nezaměstnaných v % k 31.3.2013

k 31.12.2012

K 31.3.2012

SO ORP – Plzeň město

6,2

6,3

5,8

Plzeňský kraj

6,5

7,3

6,9

8

9,4

8,9

Celkem ČR

zdroj http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes Obr. 5: Podíl nezaměstnaných k počtu obyvatel ve věku 15-64 let



2.6. BYDLENÍ V CHRÁSTU V roce 2011 bylo v Chrástu 508 trvale obydlených domů, 686 trvale obydlených bytů, 115 neobydlených domů a 32 domů užívaných k rekreaci. Zástavba je poměrně stará, to se měří podílem domů postavených před 2. světovou válkou. Cca 33 % domů bylo v Chrástu postaveno před 2. světovou válkou (35,9 % za celé území SO ORP Plzeň). Potřeba nové výstavby je tedy zřejmá. Přírůstek trvale obydlených bytů v posledních 10ti letech je v Chrástu nižší (11 %) oproti jiným obcím v SO ORP Plzeň – město (např. Letkov 115 %) viz Tab. 7. V Chrástu jsou 2 lokality s plánovanou výstavbou rodinných domů, jedná se o soukromé pozemky: Územní studie -Lokalita U Atmosu Místo je určeno k individuálnímu bydlení nikoli k rekreaci. Počítá se s výstavbou 16ti rodinných domků. V současné době se realizuje stavba rodinných domů. Územní studie Chrást – Benátky 2 Jde o území o velikosti cca 13 ha na SZ okraji obce. Území je řešeno územním plánem a je určeno pro bydlení čisté. Lokalita se nachází v přírodním parku Horní Berounka a v ochranném hygienickém pásmu.



Před rekonstrukcí ČOV Benátky nelze realizovat souvislou zástavbu tohoto území. Další komplikací je existence mnoha drobných vlastníků pozemků. Navrženo je zde umístění 93 nových rodinných domů. Statistika ČSÚ uvádí, že v roce 2012 bylo v Chrástu 706 obydlených bytů a 523 obydlených domů.

Tabulka 6 Statistika bydlení Rok

Trvale domy

obydlené

Trvale byty

2001

466

619

2011

508

686

obydlené

Neobydlené domy

Domy k rekreaci

115

32

Tabulka 7 Vývoj počtu dokončených bytů v Chrástu v letech 2005 - 2011

Chrást

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Celkem 2005-2011

7

3

0

4

3

2

1

20


3. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY Stav a vybavenost území technickou infrastrukturou zásadním způsobem podmiňují jeho ekonomický rozvoj a kvalitu životních podmínek.

3.1. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Tabulka 8 Přehled technické infrastruktury v Chrástu (leden 2012)

Chrást

Pitná voda

Kanalizace, čistička

Plzeňská úpravna vody Homolka.

2 ČOV Benátky a Vilov

Zdroje: Úhlava, soukromé studny

Vodovod v části dolejší Chrást se staví.

Odpady

(kapacita ČOV Benátky není dostačující pro plánovanou přístavbu v lokalitě Benátky II, ČOV vlastní vodárenská společnost).

Skládka odpadů Chotíkov, provozuje Plzeňská teplárenská, a.s.

Kanalizace není všude zavedena a je nutná rekonstrukce staré sítě z roku 1967-1982.

Obec má vlastní sběrný dvůr.

Elektřina

Dostačující. Rozvodna. 1 MVE V Hamru.

Zemní plyn

Plynofikována. V současné době chybí napojení v místní části dolejší Chrást .

Smíšená kanalizační síť.

3.2. ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKUTRY V PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI PLZEŇSKÉHO KRAJE

V České republice jsou stavebním zákonem definovány 3 druhy územně plánovací dokumentace, a to Zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Mimo ně, je jako nadřazený dokument, zpracovávána Politika územního rozvoje České republiky.

3.2.1. SILNIČNÍ SÍŤ Chrástem prochází silnice II. třídy : II/233 a II/180 Sčítáním dopravy v roce 2010 byla zjištěna intenzita dopravy na silnicích II. třídy procházejících Chrástem: 3001-5000 vozů/24 hodin.

Jigarisen a.s.

Stránka 19 z 66


Dle ZUR se na silnici II/180 plánuje přeložka se západními obchvaty sídel Kyšice, Dýšina, Chrást. Dolanský most představuje jediný hlavní průjezd z Plzně na Radnicko, a tak ani realizací obchvatu, nedojde k zásadnímu snížení automobilové dopravy v Chrástu.

3.2.2. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Chrástem prochází (dočasně) trať č. 170 (Beroun – Plzeň – Cheb) zařazená do evropského železničního systému a regionální trať č. 176 – Chrást u Plzně – Radnice. V rámci ZUR navrženo: Trať č. 176 Chrást – Radnice vybudování přeložky (obec Břasy, mimo sledované území). Nový železniční tunel na trati 170: Byla dokončena optimalizace trati č. 170 v úseku Cheb – Plzeň a probíhá modernizace mezi Plzní a Prahou. Na trati 170 se realizuje stavba železničního tunelu (délka 4 km) mezi Kyšicemi a Plzní. Trať nepovede přes obec Chrást, mezi Ejpovicemi a Doubravkou bude přeložka a úsek mezi Chrástem a Plzní-Doubravkou bude zrušen. Bude zachována pouze část trati, která navazuje na regionální trať 176 do Radnice. Zde se nabízí přeložit železniční stanici více do centra Chrástu (využití starých železničních budov – rekonstrukce).

3.2.3. CYKLOTRASY, CYKLOSTEZKY Značená cyklotrasa: č. 2153 začíná (končí) v obci Chrást. Průběh cyklotrasy: • • • • • • • • • •

0.00km Cheznovice 5.00 km Kařízek, žst. 7.50 km Mýto 11.50 km Těškov 15.50 km pod Radčem, rozcestí 22.50 km Volduchy 25.00 km Osek 27.50 km Litohlavy 33.50 km Smědčice 35.50 km Chrást

Dálková cyklotrasa č. 3 (Praha – Plzeň – Regensburg) tato trasa vede jižně od sledovaného území, nejbližší bod leží v Bukovci (některé úseky této dálkové cyklotrasy mají již parametry cyklostezky).

3.3. DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý Stránka 20 z 66 Jigarisen a.s.


automobil. Při dostatku spojení veřejnou dopravou jsou i vlastníci osobních automobilů motivováni k upřednostňování veřejné dopravy, protože je to finančně méně nákladné a navíc šetří i životní prostředí. To přispívá ke snižování intenzity silniční dopravy a všech negativních jevů s ní spojených (hluk, prašnost, znečištění ovzduší výfukovými plyny). Níže uvedené dvě kapitoly jsou věnovány spojení s krajským městem, které je pro obyvatele Chrástu klíčové. Z Plzně pak navazují spoje do dalších částí ČR. Podle počtu níže uvedených autobusových a vlakových spojení je dopravní obslužnost Chrástu dobrá.

3.3.1. AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Počet autobusových spojení je dostatečný, doba jízdy je cca 30 minut do centra, řada dalších, zde neuváděných spojů končí na zastávce Chrást – rozvodna, tj. 2,5 km od centra Chrástu (všední den 15x a neděle 10x).

Plzeň – Chrást

Chrást – Plzeň

Linkové autobusy

MHD

Linkové autobusy

MHD

všední den

11

18

10

19

So, ne a svátky

0

8

0

8

3.3.2. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Vlaky na trase Plzeň-Chrást jezdí v hodinových intervalech, doba jízdy je 11 minut.

Plzeň - Chrást

Chrást - Plzeň

počet spojů denně

19

19

popis spojení

Hodinový interval 5 až 20 , pak 3 noční spoje

32

32

16

16

Hodinový interval 5 až 21 , pak 2 noční spoje

Po vybudování tunelu (2015) bude spojení zajištěno do Ejpovic a zde se přestoupí na rychlovlak do Plzně – doba jízdy bude delší jen nepatrně (jednotky minut). Spojení na regionální trati Chrást - Radnice

počet spojů všední den

Radnice- Chrást

Chrást - Radnice

9

9



So, ne a svátky

8

8

3.4. PLÁN DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI PLZEŇSKÉHO KRAJE NA LÉTA 2012-2016 Plán dopravní obslužnosti Plzeňského kraje (dále jen PDO) je jedním ze strategických dokumentů Plzeňského kraje. Cílem je vytvořit v návaznosti na Koncepci dopravy Plzeňského kraje (2007) podmínky pro hospodárné, efektivní a účelné zajišťování dopravní obslužnosti Plzeňského kraje v letech 2012 - 2016. Dopravní obslužností Plzeňského kraje se rozumí zabezpečení dopravy občanů po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu. PDO definuje také takové infrastrukturní kroky a opatření na území PK, které se jeví z hlediska funkčnosti dopravního systému ve vazbě na přenos přepravních vztahů a s ohledem na rozvoj území, trvale udržitelné a současně z hlediska cílového stavu jako potřebné. Za nejvýraznější rozvojová území Plzeňské aglomerace byla v Územním plánu velkého územního celku Plzeňské aglomerace (2003) mim jiné označena tato lokalita: •

Povodí Klabavy v ose Chrást – Dýšina – Kyšice – Ejpovice

- navazuje na východní okraj Plzně s vazbou na Rokycany, napojení na D5, aglomerační okruh silnice č. II/180 a železniční trať č. 170.

Plán je z časového hlediska rozdělen do tří úseků: •

Horizont do roku 2016

•

Střednědobý plán do 2020 - tunelová přeložka v úseku Ejpovice – Plzeň Doubravka, trať 170

•

Dlouhodobý plán do 2030 - v tomto období je v našem zájmovém území navržena revitalizace trati č. 176 s modernizačními prvky úseku Chrást u Plzně – Radnice

V rámci Integrované dopravy Plzeňska (dále jen IDP) byl Chrást zapojen do 1. pásma zón IDP, tj. do zón sousedících se zónou 001 Plzeň. Chrást je v zóně označené 041 viz obr. 6. V roce 2014 je převeden do zóny 2. což představuje zhoršení.

Obr. 6: Pozice Chrástu v IDP k 31.12.2013 (zdroj: Plán dopravní obslužnosti Plzeňského kraje 2012-2016)



SILNIČNÍ SÍŤ Našeho sledovaného území se týká dotvoření radiálně okružního systému v oblasti zázemí administrativních hranic statutárního města Plzně s intenzivním územním rozvojem a s vysokou dopravní zátěží. Významným nástrojem je aglomerační okruh – dostavba, přestavba a modernizace silnice II/180.

ŽELEZNIČNÍ SÍT Železniční trať č. 176 Chrást u Plzně – Stupno – Radnice Cílový stav •

Regionální železniční trať obsluhující Chrástecko a Radnicko.

•

Rychlá příměstská hromadná drážní osobní doprava.

•

Zavedení 60 min. taktu regionálních vlaků. Stránka 23 z 66

Jigarisen a.s.


•

Předpokládá se zachování rozsahu nákladní dopravy – nepravidelné manipulační vlaky.

Návrh opatření •

Optimalizace železniční tratě, zejména zvýšení traťové rychlosti, zabezpečení nechráněných přejezdů a modernizace zabezpečovacího zařízení s nezbytnou studijní a projektovou přípravou trasy v plném rozsahu.

•

Výstavba přeložky Stupno – Břasy (nezbytné studijně prověřit) za účelem odstranění úvratě a zrychlení spojení Chrást u Plzně – Radnice.

•

Po zprovoznění Ejpovické přeložky na III. TŽK se úsek Ejpovice – Chrást u Plzně (dnes na trati č. 170) stane součástí železniční trati č. 176. Úsek zůstane pouze jednokolejný.

•

Nové umístění zastávky Dýšina, nová zastávka Břasy na přeložce železniční trati.

•

Železniční stanice Chrást u Plzně by měla být redukována pro potřeby místní nákladní zátěže a křižování osobních vlaků (stanice jako taková by neměla dále sloužit cestujícím).

Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Dlouhodobé, tj. do roku 2030: Revitalizace s modernizačními prvky úseku Chrást u Plzně – Radnice.

Železniční trať č. 170 Praha – Plzeň – Cheb Cílový stav: •

Železniční trať je součástí III. Tranzitního železničního koridoru, její význam je celorepublikový a mezinárodní.

•

V rámci Plzeňského kraje je tato železniční trať klíčová pro aplikaci integrálního taktového grafikonu.

•

Železniční trať by měla být kapacitní pro dálkovou veřejnou drážní osobní i nákladní dopravu i pro dopravu příměstskou.

•

Traťová rychlost by měla být co nejvyšší.

•

30 min. takt dálkových vlaků v úseku Praha – Plzeň, 60 min. v úseku Plzeň – Cheb, 120 min. takt mezinárodních vlaků vyšší kategorie v úseku Praha – Plzeň.

•

60 min. takt vlaků regionálních, v úseku Rokycany – Kozolupy 30 min. takt.

•

Traťový úsek Praha – Plzeň je a bude dvoukolejný, bude poskytovat dostatek kapacity pro veškerou veřejnou drážní osobní i nákladní dopravu. Jediným možným konfliktem na železničních tratích podobného charakteru je sladění požadavků příměstské a dálkové dopravy tak, aby pokud možno nedocházelo ke zdržení osobního vlaku z důvodu jeho předjíždění vlakem vyšší důležitosti. V tomto konkrétním případě se předpokládá u zastávkových vlaků takt 30 min. v úseku Plzeň – Rokycany, dále 60 min. takt. Za předpokladu 30 min. taktu vlaků dálkové dopravy, se jedno předjetí zastávkového vlaku delšího ramena (do Berouna) v obou směrech jeví jako nevyhnutelné.



SHRNUTÍ Plán dopravní obslužnosti neřeší chybějící propojení až do Rokycan, kde je historicky spádová nemocnice.


4. ENERGETICKÁ ANALÝZA PLZEŇSKÉHO KRAJE – DOPORUČENÍ PRO OBLAST CHRÁSTU Povinnost zpracovat Územně energetickou koncepci kraje je dána zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a zpracovává se na 20 let. Obec má právo (nikoli povinnost) pořídit si vlastní energetickou koncepci. V této kapitole čerpáme z Územně energetické koncepce Plzeňského kraje 2030 a Regionálního plánu Plzeňského kraje, 2004. Všechny energetické koncepce sledují efektivnost a hospodárnost využívání energie, dostatek energie pro budoucnost a vliv na životní prostředí (snižování emisí).

Tabulka 9 Shrnutí trendů vývoje poptávky po energii v Plzeňském kraji Sektor

Trend vývoje poptávky po energii v období 2002 - 2022

Počet obyvatel

Stagnace, mírný pokles

Bytová sféra

Mírný přírůstek

Terciární sféra

Stagnace, mírný přírůstek

Průmyslová sféra

Stagnace, mírný přírůstek

Územní rozvoj

Mírný přírůstek

V rámci využívání OZE pro zlepšení kvality ovzduší PK jsou stanoveny tyto priority: •

Spalování biomasy ve velkých a středních stacionárních zdrojích jako náhrady za spalování hnědého uhlí.

•

Spalování biomasy ve velkých a středních stacionárních zdrojích znečišťování pro zajišťování energetických potřeb nově budovaných územních zón, zejména tam, kde není plynofikace.

•

Spalování biomasy v malých stacionárních zdrojích jako náhrady za spalování hnědého uhlí.

•

Využití sluneční energie pro ohřev TUV v obytných domech.

•

Využití geotermální energie na bázi suchého zemského tepla je vhodné především v lokalitách s rozptýlenou zástavbou, je nutné respektovat kapacitu geotermální energie v dané oblasti.

•

Využití energie okolního vzduchu je možné na celém území PK – tepelná čerpadla vzduch – vzduch pro individuální vytápění.

Jigarisen a.s.

Stránka 26 z 66


•

Využití energie povrchové vody na bázi čerpadel voda – vzduch je vhodné pro individuální spotřebitele v blízkosti vodních toků nebo ploch.

Chrást je zařazen do oblasti s přednostním využití zásobování zemním plynem. Pro individuální vytápění je možné akceptovat také využívání biomasy jako náhrady za spalování hnědého uhlí a využití sluneční energie pro individuální ohřev teplé vody nebo využití geotermální energie. Jako nepřípustné se jeví kombinovaná výroba elektřiny a tepla na bázi spalování odpadů. Pro větrnou energetiku nejsou na území Plzeňského kraje vhodné podmínky, průměrná rychlost větru se pohybuje okolo 4m/s.

Regulativ pro stanovení způsobu energetického zásobování Chrástu

Tabulka 10 Způsoby energetického zásobování Chrástu Přípustné

Podmíněně přípustné

Podmínka podmíněnosti

Zásobování zemním plynem na bázi lokálních objektových a okrskových zdrojů tepla

Zásobování dodávkovým teplem ze systému CZT

Přijatelnost z hlediska ochrany zdraví Ekonomická efektivnost Ekologická přijatelnost

Zásobování biomasou na bázi lokálních a objektových zdrojů tepla

Ekonomická efektivnost

Zásobování OZE na bázi geotermální a solární energie

Ekonomická efektivnost

Zásobování kapalnými palivy na bázi lokálních, objektových a okrskových zdrojů tepla

Ekologická přijatelnost Ekonomická efektivnost

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla o výkonu do 90 kWe

Ekonomická efektivnost Přijatelnost z hlediska ochrany zdraví

Zásobování pevnými fosilními palivy (tříděné hnědé uhlí a koks) na bázi lokálních, objektových a okrskových zdrojů tepla

Ekologická přijatelnost Přijatelnost z hlediska ochrany zdraví

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla o výkonu nad 90 kWe

Ekologická přijatelnost Přijatelnost z hlediska ochrany zdraví Ekonomická efektivnost

Nepřípustné

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla na bázi spalování komunálních odpadů



Zpět na Obsah

5. OBČANSKÁ VYBAVENOST 5.1. SLUŽBY Obec je poměrně dobře vybavená službami. Je zde pošta, lékárna, zdravotní středisko (budovu vlastní obec), sběrný dvůr (ve vlastnictví obce), kompostárna (soukromý vlastník), obchody s potravinami, se smíšeným zbožím, cukrárna, několik restaurací a výrobců hotových jídel, výrobna cukrovinek, železářství, kadeřnictví, kosmetika, solárium, elektro, oděvy, truhlárny, stavebniny, autoservis, pneuservis.. Rozmanitost služeb se samozřejmě odvíjí od schopnosti obyvatel, či návštěvníků tyto služby využívat. Obyvatelé Chrástu, kteří pracují v blízké Plzni si často svoje nákupy obstarají přímo tam.

5.2. ŠKOLSTVÍ V Chrástu je mateřská škola s kapacitou 75 dětí. Budova školky byla v roce 2009 kompletně rekonstruována a modernizována. Projekt byl financován za podpory ERDF. Základní škola Chrást má I. a II stupeň vzdělávání, je vybavena družinou, tělocvičnou, nově vybavenými učebnami a jídelnou. Škola také zajišťuje řadu zájmových kroužků pro děti (sportovní hry, výtvarná dílna, angličtina, ad.) Základní umělecká škola Chrást s hudebními tělesy od malých dětí po dospělé. Má pobočky v Dýšině, Kyšicích a Volduchách. Jde o jednooborou hudební a výukou hry na hudební nástroje a pěveckou hlasovou výchovou.

5.3. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ Obec má na náměstí Čsl. legií zdravotní středisko, kde funguje praktický lékař, dětský lékař, zubař a lékárna. Za ostatními specialisty se dojíždí do Plzně. Od roku 2003 poskytuje obec pečovatelskou službu, kterou zajišťuje vlastními silami. Obec Chrást má dům s pečovatelskou službou. Kapacita 23 lidí (20 bytů). Problematika sociálních služeb ve krajském městě Plzeň je řešena Komunitním plánem rozvoje sociálních služeb města Plzně na období 2008 – 2015. V Plzni jsou 4 domovy pro seniory a 4 domovy se zvláštním režimem. Další domy pro seniory jsou v Horní Bříze a Liblíně.

5.4. KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ A TRADIČNÍ SLAVNOSTI Knihovny: Místní knihovna sídlí v budově Obecního úřadu. Měsíčník: Kulich – Kulturní informace pro Chrást Kulturní dům – prostor pro setkávání (zábavy, plesy apod.), špatný stav budovy. Stránka 28 z 66 Jigarisen a.s.


Tradiční slavnosti: •

Tradiční pochod „Chrástecké ručičky“

•

Chrástecký den (kveten/červen) – den pro děti a večer pro dospělé

•

Cykloberan pořádá celorepublikovou akci v cyklokrosu

•

Na sportovním hřišti – bike park pro děti

•

Podzimní sousedské posezení s hudbou

•

Plesy sdružení (rybářský, myslivecký ….), dětské maškarní plesy

•

Akce, které pořádá sdružení matek Sluníčko – pro děti

•

Adventní odpoledne – trh, ohňostroj…

•

Sportovní turnaje ve fotbalu, lukostřelbě, volejbalu a tenis

5.5. ZÁJMOVÉ KROUŽKY, KLUBY, SDRUŽENÍ PRO DOSPĚLÉ V obci funguje Český rybářský svaz, Český svaz žen, FC Spartak Chrást, Myslivecké sdružení, Sbor dobrovolných hasičů, Farní sbor, ZUŠ.

5.6. SPORTOVIŠTĚ A ZAŘÍZENÍ PRO VOLNÝ ČAS. Projekt Dětské hřiště v Chrástu finančně podpořila Nadace ČEZ (jedná se o dětské hřiště u panelových domů) Dobře udržované víceúčelové sportoviště ( 2 fotbalová hřiště, volejbalové hřiště, tenisové kurty, bikepark pro děti). Naučná stezka Chrást vede okolo Chrástu, měří 6 km a je vybavena 9ti tabulemi na téma historie obce, flóra a fauna.

Zpět na Obsah



6. PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ A KULTURNÍ PAMÁTKY 6.1. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Shrnutí: Lokalita leží v pěkné zvlněné krajině tvořené mozaikou luk, lesů, polí a vodních toků. Na katastru se nachází přírodní rezervace Zábělá a přírodní park Horní Berounka. Hlavním předmětem ochrany je krajinný ráz a ochrana biologické rozmanitosti. Z hlediska ekologické stability se jedná o území mírně stabilní (KES 1,1). Lesy pokrývají 37,9 % rozlohy katastru a jde většinou o lesy hospodářské. Vlivem především vysoké intenzity dopravy a částečně i lokálního topení je v Chrástu zhoršená kvalita ovzduší, k tomu přispívají i časté mlhy mezi řekami. Příčinou nižší schopnosti krajiny odolávat povodním je 5,4 % sklonité orné půdy z orné půdy na katastru celkem. Obec má vyřešené nakládání s odpady a na jejím katastru se nachází jedna stará ekologická zátěž (bývalá skládka Na Závrtku).

6.1.1. TĚŽBA Do roku 1997 se na území Chrástu těžily cihlářské hlíny vysoké kvality (bílá a červená). V současné době se ruší dobývací prostor a obec přebírá pozemky. Z tohoto období zde zůstala sesuvná a poddolovaná území, která zasahují v blízkosti obce Chrást do bezprostřední blízkosti zástavby nebo pod ní. Plocha poddolovaného území na katastru obce Chrást je 10,6 ha a v současnosti nepředstavuje pro obec problém.

6.1.2. VODSTVO Všechny vodní zdroje na území SO ORP Plzeň zasahují do povodí Berounky. Celé území SO ORP Plzeň zaujímá 261,238 km2 oblasti povodí. Chrást leží na soutoku mezi Berounkou a Klabavou. Na katastru obce není ochranné pásmo vodního zdroje a není zde vyhlášena oblast přirozené akumulace vod. Část katastru patří do záplavových území obou řek a někde zasahuje i do zastavěných částí obce: Rozsah záplavových území stanovený vodoprávním úřadem je na katastru obce: Berounka zaplavená plocha při Q100 je

42,66 ha (tok Berounky v Chrástu je rizikový)

Klabava zaplavená plocha při Q100 je

51,85 ha (nad obcí Klabavou je vybudována na této řece přehrada)

85 ha na katastru Chrástu je určeno k rozlivům. Vlčka - soustava 3 rybníků (jeden s poškozenou hrází) se nachází na JZ od obce a slouží k akumulaci vod stékajících z okolních polí. Tyto rybníky byly vybudovány v 19. století a jsou propojeny potrubím s návesním rybníkem.



Dolanský most přes Berounku jako jediný v roce 2002 odolal povodni a stal se tak jediným použitelným mostem. T o způsobilo obrovskou dopravní zátěž obce neboť tudy projížděla veškerá doprava. Schopnost akumulovat vodu a zpomalit odtok je v krajině snižovány mnoha faktory, např. vysoké zornění půdy, nevhodná skladba dřevin v lesích ad., nejhorší kombinací je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území (tj. sklon půdy nad 7°). Chrást má 18,4 ha sklonitých pozemků tj. 5,4 % sklonité orné půdy (plocha orné půdy je 341 ha). To zhoršuje schopnost území odolávat povodním. Oblast je označena z hlediska kvality vody jako „Zranitelná“, tzn. že se zde vyskytují: •

povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout,

•

nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdroj dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

Je zde geologické podloží s „proplástky“, které zhoršují schopnost propouštět vodu, v důsledku toho se voda často hromadí ve sklepích domů.

6.1.3. OVZDUŠÍ Oblast Chrástu patřila v roce 2010 do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území obce je překračován imisní limit pro ochranu zdraví. Příčinou je intenzivní automobilová, především nákladní doprava. Okolí hlavních silnic jsou ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území (resp. obyvatel) je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci (plynulosti), složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na snižování negativních vlivů dopravy. V obci přichází v úvahu zeleň v okolí silnice. Dalším znečišťovatelem ovzduší jsou průmyslové objekty na okraji obce a zejména lokální vytápění. Plánovaná výstavba západního obchvatu Chrástu by samozřejmě situaci zlepšila. Na druhou stranu, obchvat by určitě negativně ovlivnil některé podnikatelské subjekty v obci.

6.1.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V řešeném území se nenachází velkoplošně zvláště chráněná území typu národní park nebo chráněná krajinná oblast. Nevyskytují se zde ani maloplošná zvláště chráněná území jako jsou národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památky. Do severní části zasahuje přírodní park Horní Berounka, do jižní části katastru obce Chrást zasahuje přírodní rezervace Zábělá. Oba slouží k ochraně krajinného rázu a druhové rozmanitosti. Přírodní rezervace Zábělá (od 1969) - dubohabrový les s bohatou hájovou květenou. Rozloha 31,9 ha, obec Plzeň (k.ú. Bukovec) a většina leží v jižní části katastru obce Chrást (27,096 h). Přírodní park Horní Berounka - geomorfologické členění přírodního parku je velmi rozmanité, území je rozčleněno údolími a složitá stavba se promítá i do rozmanitosti biotopů, které tu jsou chráněny. Území je rekreačně využíváno. Koeficient ekologické stability je 1,10 – území mírně stabilní (KES je plocha ekologicky stabilních ploch ke ploše ekologicky nestabilních ploch). Pozn.: Stránka 31 z 66 Jigarisen a.s.


Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Na území nejsou vyhlášeny žádné památné stromy. V minulosti byl podán návrh, ale nebyl odsouhlasen úřady.

6.1.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Ve srovnání s ostatními obcemi SO ORP Plzeň se řadí Chrást na druhé místo s nejnižším podílem ZP k celkové ploše katastru (první jsou Šťáhlavy 34,5 %) viz tab. 11. V Chrástu mezi lety 2005-2012 klesla výměra zemědělské půdy o 1,5 % a v posledních letech nedošlo k většímu záboru ZP (větší než 1 ha). Některé pozemky např. stráně nad řekami jsou porostlé dřevinami a akátem.

Tabulka 11 Výměra zemědělské půdy (ha) k 31.12.2012 Celková plocha

Orná půda

Zahrady

Ovocné sady

TTP

Zeměd. půda

Podíl ZP k celk. ploše obce

Chrást

983,7

296

51

0

42

390

37,6 %

SO ORP Plzeň

27075,3

9112

1503

77

1967

12658

46,8

Lesnatost SO ORP Plzeň je 24,2 %, což je méně než lesnatost Plzeňského kraje (39,5 %). Nejlesnatější oblastí je v rámci SO ORP obec Šťáhlavy (56,2 %), Chrást má pátou nejvyšší lesnatost - 37,9 %. Většinu lesů tvoří lesy hospodářské (87 %), menší část lesy zvláštního určení a lesy ochranné.

Tabulka 12 Lesnatost v Chrástu Katastr celkem (ha)

Plocha LPF (ha)

Podíl LPF v %

Chrást

983,7

373

37,9

SO ORP Plzeň

27075,3

6556

24,2

LPF je na dobré úrovni a nemění se.

6.1.6. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V obci existuje Sběrný dvůr (Benátky) a 15 stanovišť pro ukládání tříděného odpadu. Svoz tříděného odpadu a provozování sběrného dvoru zajišťuje firma AVE CZ odpadového hospodářství s.r.o. Stránka 32 z 66 Jigarisen a.s.


Kovové odpady se odnášejí do sběren, nebo na sběrné dvory. V obci probíhají pravidelné mobilní svozy kovového odpadu v intervalu 2x ročně. Kompostárna je provozována v ulici Na Jarově, provozuje ji firma JVV Ginkgo. Na katastru obce se nachází stará ekologická zátěž – bývalá skládka „Na Závrtku“, viz mapka níže.

Zdroj: Studie starých ekologických zátěží Plzeňského kraje, 2005

6.2. KULTURNÍ A ARCHITEKTONICKÉ PAMÁTKY

Zpět na Obsah Chrást má bohatou historii, poprvé je zmíněn v listině krále Václava I. v roce 1242. Z textu této listiny je ale patrné, že ves je mnohem starší, neboť v listině jmenovaný Adam ji zdědil po otci. Níže uvádíme památky nacházející se na katastru obce, kromě nich se v okolí katastru obce nachází řada dalších historických památek. Škola - první školní budova byla vystavěna v letech 1807–1808. Na jejím místě byla v letech 1905– 1906 vystavěna současná budova školy. Kaplička z roku 1802 - (opravy 2002 a 2004)



Pomník padlých občanů v I. světové válce a pomník popravených a umučených občanů ve II. světové válce na návsi (obnoven 2011) Vedle budovy OÚ je umístěna plaketa, která připomíná osvobození obce americkou armádou Pomník chrásteckých sportovců, Železniční most pře řeku Klabavu, výška 387 metrů, z roku 1983.

Venkovská usedlost: č.p. 35, Jílkův vodní mlýn - 1839, řeka Klabava Soutok řek Berounky a Klabavy Vila Josefa Skupy Nádražní budova Staré štoly



7. CESTOVNÍ RUCH Historický, kulturní a přírodní potenciál vytváří z oblasti celkem atraktivní území pro rekreaci. Stěžejními faktory pro cestovní ruch jsou řeky, cyklostezky, cyklotrasy a pamětihodnosti v katastrech okolních obcí. Potenciální rekreační plocha (tj. podíl rekreačně využitelných ploch ku ploše katastru obce) Chrástu je 52,4 %, 2 13 rekreačních lůžek na km . Z toho plyne, že zde jsou průměrné přírodní podmínky pro rekreaci. Dle „Rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Plzeň“, 2012 zde nehrozí překročení limitů udržitelnosti a Chrástecko můžeme považovat za rozvojovou oblast pro rekreaci. Vzhledem ke své poloze, vhodnému silničnímu, autobusovému i železničnímu spojení s Plzní a Prahou se stala obec odpočinkovou zónou Plzně. Od dubna do září se Chrást stává druhým domovem chatařům. V létě sem jezdí turisté a hlavně vodáci. Tábořiště „Na Závrtku“ u řeky Berounky je nejznámějším východiskem pro splutí řeky Berounky. Rekreační atraktivitu zvyšuje cyklostezka 2153, která spojuje Chrástecko s Rokycanskem, dále dobře udržovaná sportoviště, možnost rybaření, dobrá občanská vybavenost obce, která poskytuje nezbytný komfort pro návštěvníky. Obcí prochází červená a modrá turistická trasa a okolo obce je vedena naučná stezka Chrást viz. mapka níže. Nevýhodou je neexistence hromadného ubytovacího zařízení. V sousední Dýšině jsou dle ČSÚ 2 hromadná ubytovací zařízení s celoročním provozem. Ubytovací kapacitu zde nově od roku 2012 nabízí soukromý penzion – 22 lůžek v 8 pokojích. V okruhu do 20 km je mnoho zajímavých historických a architektonických památek a přírodních zajímavostí např. hradiště, zříceniny hradů, chráněné přírodní památky, NPR, Bolevecké rybníky, pomníky, rozhledny – Chlum, Sylvánský vrch a Krkavec ad.



Zdroj: http://mapy.kr-plzensky.cz/arcims/turistika_cs/viewer.htm



8. SWOT ANALÝZA SWOT analýza vychází ze SWOT analýzy uvedené v dokumentu: „Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Plzeň 2. úplná aktualizace“ , který byl upraven a doplněn dle připomínek zastupitelů obce. a) Horninové prostředí Silné stránky

Slabé stránky - vyšší míra poddolovaného území – omezení zástavby (u nádraží) -nepříliš úrodná jílovitá půda s proplástky

Příležitosti

Hrozby

- nalezení vhodného využití ploch po těžbě surovin k rekreaci, zalesnění apod.

Záplavy, ujíždění svahů

- možnost využít pěkné ukázky rekultivace za bývalou cihelnou - zajistit přesnou lokalizaci poddolovaných území - možnost zpřístupnit štoly veřejnosti

b) Vodní režim Silné stránky

Slabé stránky - zranitelná oblast vodního toku Klabavy

-protékající řeky a potoky jsou přínosné z hlediska vzhledu krajiny a rekreace

- zranitelná oblast z hlediska kvality vody - stanovené záplavové území - stanovené aktivní zóny záplavových území - na celém území jsou podzemní vody hodnoceny jako nevyhovující (nitráty)

Příležitosti

Hrozby

- realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.

- udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody - povodně – splavování půdy

-podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě



- probíhají KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy) - čištění studní - využít Vlčku k rekreaci – koupání, vycházková trasa

c)

Urbanistická hygiena prostředí

Silné stránky

Slabé stránky

- nepřekračování imisních limitů (PM10 , SO2, NO2 a benzen…)

- hluková zátěž z dopravy - přítomnost staré ekologické zátěže - špatný stav vozovek - nelze se vyhnout dopravní zátěži směrem na Radnicko (jediné spojení)

Příležitosti

Hrozby

- na úrovni ÚPD řešit obchvat

- nárůst intenzity silniční dopravy

- sanace SEZ

- nárůst emisí v důsledky neekologického vytápění (lokální zdroje)

- realizace protihlukových opatření ( zeleň)

d) Přírodní prostředí - biota a krajina a jejich ochrana Silné stránky

Slabé stránky

- území ekologicky mírně stabilní - KES 1,10

- v rámci ÚAP nejsou mimo město Plzeň vymezeny významné krajinné prvky registrované ani dle zákona, což může do budoucna způsobit střety mezi zájmy ochrany přírody a rozvojem obcí.

- přírodní park Horní Berounka - Přírodní rezervace Zábělá - na území SO ORP je vymezen územní systém ekologické stability, který posiluje ekologickou stabilitu v území

-nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření existence staré ekologické zátěže (bývalá skládka Na Závrtku)

Příležitosti - vymezení VKP na území

Hrozby -

urbanizace volné krajiny, fragmentace Stránka 38 z 66

Jigarisen a.s.


krajiny především liniovými dopravními stavbami (problém celé ČR)

- obnova alejí – propojení a využití jako biokoridory - ochrana území sloužící k akumulaci vod Vlčka

-

rozšíření invazních rostlin

e) Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa Silné stránky

Slabé stránky

- vysoký podíl lesů - cca 38 %

- úbytek zeměď. půdy

- vysoký podíl( 53 %) půdy v 1. a 2. bonitě

- pokračující zábor zeměď. půdy (plánovaný obchvat) - znehodnocování půdy intenzivním hospodařením (řepka, kukuřice) -neobhospodařované soukromé pozemky

Příležitosti

Hrozby

- podpora zalesnění – zeměď. pozemky, které nejsou využívané, zahrady, sady, pastviny

- zvýšený výskyt podkorního hmyzu ve smrkových lesích

- Podpora realizace biokoridorů, interakčních prvků (výsadba alejí, zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd), zejména tam, kde je lesnatost podprůměrná

- problémy při zalesňování v důsledku srážkového deficitu

- snažit se využívat stávajících ploch, které již vyjmuty ze ZPF

f)

- pokračující zábor zeměď. půdy - neobhospodařování pozemků spojené s výskytem invazních rostlin (bodlák, křídlatka, bolševník)

Dopravní a technická infrastruktura

Silné stránky

Slabé stránky

- dobrá dostupnost

- absence silničního obchvatu obce

- plynofikace

-stav silnic

- dobrá úroveň zásobování elektřinou

- nedostatek cyklotras



- nedokončená kanalizační síť a část kanalizační sítě je zastaralá Příležitosti

Hrozby

- zajištění silničního obchvatu

- nárůst nákladní automobilové dopravy, negativní vliv na životní prostředí

- dobudovat a rekonstruovat kanalizační síť - možnost využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní infrastruktury - růst využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie (fotovoltaika na střechách, využívání biomasy jako náhrady za hnědé uhlí) - v rámci územních plánů jednotlivých obcí vymezit vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže - využít zrušenou žel. trať přes Zábělou do Plzně pro stavbu cyklostezky

- nekvalitní údržba silnic - - snaha o další „optimalizaci“ systému veřejné dopravy za účelem šetření finančních prostředků, která bude mít v konečném důsledku za následek zhoršování celého systému revitalizace vedení NP – dát do země - zastarávání technické infrastruktury - výstavba rozsáhlých pozemních fotovoltaických elektráren

- MVE

g) Sociodemografické podmínky Silné stránky

Slabé stránky

- vysoká úroveň vzdělávací soustavy

- obyvatelstvo stárne

- zvyšuje se počet VŠ vzdělaných obyvatel - existence domu s pečovatelskou službou

- nedostatek sociálních bytů, podpora obce v případě katastrof, sociální potřebnosti a startovacích bytů

Příležitosti

Hrozby

- zaměřit se na služby pro seniory a rozvoj bytového fondů pro mladé -

-růst podílu sociálně problémových skupin

-startovací byty, sociální byty - rozvoj zájmových a volnočasových aktivit

h) Bydlení



Silné stránky

Slabé stránky

- atraktivní oblast pro trvalé bydlení

- vysoký podíl neobydlených domů - nemožnost stavět na soukromých pozemcích např Benátky II

Příležitosti

Hrozby

- využití evropských i národních dotačních programů pro zlepšení kvality bytového fondu a technické infrastruktury obcí

- pokračující stárnutí či chátrání domovního a bytového fondu

- aktivizace místních autorit (veřejná, podnikatelská i nezisková sféra) a zvýšení iniciativy občanů s využitím komunitního strategického plánování

i)

- nedostatek financí na nákup pozemků - snižující se podpora státních orgánů na rozvoj bydlení (startovací byty)

Občanská vybavenost

Silné stránky Dobrá vybavenost službami

Příležitosti - potenciální plochy a objekty pro rozvoj veřejné vybavenosti

Slabé stránky -

část služeb chybí (např. ubytovací zařízení)

-

špatný stav některých budov (zdravotní středisko, kulturní dům)

Hrozby -

chátrání staveb občanské vybavenosti – nezájem obyvatel

- rekonstrukce a modernizace budov v majetku obce (zdravotní středisko, kulturní dům)

j)

Rekreace a cestovní ruch

Silné stránky

-

přírodní prostředí vhodné pro turistiku, rybaření, cykloturistiku a

Slabé stránky

-

neexistence hromadného ubytovacího zařízení



vodáctví -

Dostatek restaurací a jídelen

-

žil zde Skupa- letní sídlo

-

vybavené centrum obce

-

dobré zázemí pro sport

-

naučná stezka Chrást

-

velký počet tradičních akcí – kulturních i sportovních

Příležitosti

-

růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku.

-

dovybudování sportovního zázemí

-

možnost spojení obce s Plzní cyklostezkou vybudovanou na zrušené trati Chrást - Plzeň -po stavbě nového tunelu na trase Plzeň – Kyšice (2014-2015)

-

využití bývalých štol jako atrakce

-

využít dobrého terénu pro cykloturistiku kolem Berounky – stavba cyklostezky nad Berounkou (Plzeň – Liblín)

-

malá propagace – nepropojenost s Plzní

Hrozby

-

pokračující centralita města Plzně na poli cestovního ruchu a zaostávání okolních venkovských obcí

k) Ekonomická základna Silné stránky

Slabé stránky

- vysoká míra podnikatelské aktivity v Chrástu

- špatný stav infrastruktury (komunikací, kanalizace, vodovodu a některých obecních budov)

- poměrně nízká míra nezaměstnanosti - dobrá dopravní obslužnost



- Plzeň silné průmyslové, vzdělávací a obchodní centrum Příležitosti

Hrozby

- území pro rozvoj cestovního ruchu

západní obchvat

- území pro rozvoj bydlení -území pro rozvoj příměstských aktivit pro Plzeň (sport)

Zpět na Obsah



B) S T R A T E G I C K Á Č Á S T 9. VYMEZENÍ HLAVNÍCH PŘENOSTÍ A PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ 9.1. PŘEDNOSTI Přednosti obce Chrást vidíme především v její strategické poloze. Blízkost Plzně, výborné dopravní spojení s Plzní a pěkné venkovské prostředí jsou dobrou kombinací, která je předpokladem pro rozvoj příměstského bydlení. Obyvatelé tak využívají klidu venkova a zároveň jsou všechny možnosti krajského města „na dosah“. To znamená možnosti zaměstnání, docházka do středních a vysokých škol, kulturní vyžití, služby atd. V obci samotné je bohatý společenský a kulturní život. Pořádají se tradiční slavnosti a sportovní akce, funguje zde řada spolků a zájmových kroužků. V zájmovém území působí řada ekonomicky aktivních firem. Sídlo má vlastní rozvinutou ekonomickou základnu, občanskou vybavenost a služby místního významu. Poloha na soutoku Berounky a Klabavy, okolní památky a krásná příroda a krajina vytvářejí předpoklady pro využívání lokality k rekreaci, sportu a odpočinku.

9.2. PROBLÉMOVÉ OBLASTI K ŘEŠENÍ Hlavní problémové oblasti, které je třeba řešit vyplývají ze SWOT analýzy. Jde především o dovybudování či rekonstrukci infrastruktury technické, dopravní, protipovodňové i turistické, zabezpečení péče o území - např,. obhospodařování pozemků, využít či obnovit stávající i historické zajímavosti – památky, cesty, aleje, toky řek a jejich okolí, staré budovy, štoly, drobné památky. Pokračovat v rekonstrukci obecních budov a udržování tradic. Zástavba Chrástu je poměrně stará a je zde hodně neobydlených domů (viz kapit. 2.6). Obyvatelé obce jsou zatíženi vysokou intenzitou silniční dopravy, především na silnících II. třídy č. 180 a 233. Řešením bohužel není ani vybudování západního silničního obchvatu, které je navrženo v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje. Významnou změnou v budoucnosti bude přeložka železniční trati mezi Chrástem a Plzní. Výstavba přeložky by měla být dokončena v roce 2015. Již nyní se uvažuje o vybudování cyklostezky na místě původní železniční trati trati Chrást – Plzeň Doubravka.



10.

VIZE A PRIORITY

10.1.

MISE A VIZE OBCE CHRÁST

MISE obce Chrást

Zajišťujeme činnosti uložené nám zastupitelstvem v rámci samostatné působnosti ke zkvalitňování života místních obyvatel, plníme činnosti svěřené obecního úřadu státem v rámci přenesené působnosti. Aktivně spolupracujeme s Plzeňským krajem a okolními obcemi.

CÍLOVÉ SKUPINY

Úředníci obecního úřadu, obyvatelé a podnikatele Chrástu, úředníci vyšších samosprávních celků (Plzeň).

VIZE Chrást – místo pro komfortní bydlení ve zdravém venkovském prostředí. Chrást – vyhlášená odpočinková a rekreační oblast u Plzně. ROZŠÍŘENÁ VIZE Chceme být rozvinutou obcí, která zajišťuje svým obyvatelům příjemné a zdravé venkovské prostředí pro bydlení v blízkosti Plzeňské aglomerace. Chrást má rozvinutou infrastrukturu, sociální, zdravotní a volnočasové služby odpovídající moderním standardům a potřebě obyvatel. V obci je kvalitní dopravní infrastruktura a obyvatelé mají zajištěnou spolehlivou dopravní obslužnost. Při aktivitách obce je Stránka 45 z 66 Jigarisen a.s.


10.2.

PRIORITY

Na základě Vize a SWOT analýzy bylo stanoveny 4 hlavní priority. Ke každé prioritě jsou stanoveny cíle a doporučená opatření k jejich naplnění. Postupná realizace opatření zajistí naplňování priorit a přibližování se k dosažení VIZE.

Priorita 1

Infrastruktura

Priorita 2

Kvalitní život místních obyvatel

Priorita 3

Atraktivní prostředí pro rekreaci a odpočinek

Priorita 4

Životní prostředí

Schéma znázorňuje vztah priorit, cílů a opatření

PRIORITA

Cíl 1

Cíl 2

Cíl 3

OPATŘENÍ

OPATŘENÍ

OPATŘENÍ

OPATŘENÍ

OPATŘENÍ

OPATŘENÍ

PRIORITA



11.

PRIORITY, JEJICH CÍLE A OPATŘENÍ

Priorita 1 – Infrastruktura Kvalita infrastruktury má klíčový vliv na ekonomický, sociální i environmentální pilíř udržitelného rozvoje. Přímo ovlivňuje kvalitu života v lokalitě. Její zanedbání tak může mít negativní dopad na hospodářský rozvoj, lidské zdroje i rozvoj území. Obec Chrást je si této skutečnosti vědoma a v oblasti infrastruktury již byla řada projektů realizována. Nicméně není možné realizovat vše najednou, brzdícím faktorem pro realizace investic jsou obvykle omezené finanční zdroje. Přínosem by mohl být Akční plán, který představuje přehled připravených a plánovaných projektů, což je výhodné při vyhledávání zdrojů financování. Cíl

Opatření

1.1. Dobudování vodohospodářské infrastruktury a rozvodu plynu. 1.1.1. Vybudování vodovodu v části dolejší Chrást (napojení Smedčic) – projekt ve stadiu stavebního povolení. 1.1.2. Vybudování kanalizačního sítě v části dolejší Chrást. 1.1.3. Připojení části dolejší Chrást na plynovod.

Cíl

Opatření

1.2. Zlepšení dopravní infrastruktury 1.2.1. Oprava veřejného osvětlení. 1.2.2.Vybudování chybějících chodníků a opravy stávajících. 1.2.3.Kompletní revitalizace cest části dolejší Chrást. 1.2.4.Opravy místních komunikací. 1.2.5.Přeložka železniční stanice (trať 176) blíže k centru obce – rekonstrukce stávajících železničních budov. 1.2.6. Průtah obcí směr Radnicko (kruhový objezd nebo nová křižovatka u školy).

Cíl

Opatření

1.3. Zlepšení vzhledu a funkcí obce 1.3.1. Budování parkovacích ploch (projekt Řešení Vnitrobloku „ U Bytovek“). 1.3.2.Budování odpočinkových míst.



1.3.3.Péče o veřejnou zeleň – protihluková funkce. 1.3.4.Řešení vlakové dopravy a železničních stanic.

Priorita 2 – Kvalitní život místních obyvatel Obec Chrást chce být místem pro pohodlné příměstské bydlení s dobrým spojením do metropole. Přírůstek nových bytů v Chrástu je nižší než v okolních obcích, důvodem je skutečnost, že obec nevlastní dostatek vhodných pozemků, které by nabídla novým rezidentům. V lokalitách U Atmosu a Benátky II je výstavba závislá na soukromých zájmech. Naopak v obci je hodně neobydlených starších domů. Pro kvalitní život místních obyvatel je důležité také rozšíření možností trávení volného času, poskytování služeb a udržování místních tradic. Vztah obec – občané musí být obousměrný, tzn. obec pečuje o svůj majetek, vzhled, zajišťuje fungování služeb a místní obyvatelé přispívají svým zájmem o dění, aktivní účastí a pomocí na akcích obce, náměty na zlepšení – komunikace se zastupitelstvem, práce s mládeží, seniory atd. Priorita má návaznost na Prioritu 3 - atraktivní prostředí pro rekreaci a odpočinek Cíl

Opatření

2.1. Zvýšení počtu bytů a domů k trvalému bydlení 2.1.2. Podpora výstavby nových bytů (na pozemcích obce). 2.1.3. Vybudování sociálních bytů (mj. i pro případy přírodních katastrof jako možnost náhradního ubytování.) 2.1.3. Zajištění infrastruktury pro nové byty. 2.1.4. Řešit starou zástavbu – neobydlené domy. 2.1.5. Zachovat územní plán a ovlivňovat vzhled nových budov . 2.1.6. Propagace bydlení na Chrástecku .

Cíl

Opatření

2.2. Zlepšení stavu obecních budov 2.2.1. Kompletní rekonstrukce hasičárny, včetně obnovy zařízení. 2.2.2. Rekonstrukce Lidového domu. 2.2.3. Rekonstrukce sportovních zařízení. 2.2.4. Rekonstrukce a výstavba hudební školy.



Cíl

Opatření Cíl

Opatření

2.3. Udržení současného stavu vlakových i autobusových spojů 2.3.1. Zajištění finančních prostředků pro udržení spojení – MHD.

2.4. Posílení dobrého vztahu místních obyvatel k místním tradicím a posílení sounáležitosti obyvatel s obcí 2.4.1. Zajištění informovanosti občanů o dění v obci (Kulich, internet, SMS zprávy.) 2.4.2. Motivovat občany, aby našli odvahu a připojili se k místním lídrům, zvláště při práci s mládeží a seniory. 2.4.3. Zastupitelstvo využívá nápadů místních lidí a firem pro tvorbu nových regionálních produktů, které probouzejí zájem o život v obci a jsou atraktivní i pro návštěvníky. 2.4.4. Rozvoj „venkovanství“ – zahrádkaření, chovatelství, zaměřit se na děti. 2.4.5. Zaměřit se na seniory (služby, akce, spolky). 2.4.6. Vyhláškami obce regulovat nevhodné aktivity, chování.

Cíl

Opatření

2.5. Snížit počet neobydlených domů 2.5.1.Pořídit soupis neobydlených domů (a ve spolupráci s místní realitní kanceláří oslovit majitele domů, zda by dům prodali….popř . prostřednictvím inzerce RK nebo na základě znalostí místních poměrů najít investory, kteří mají zájem o bydlení v Chrástu). Viz také cíle Priority 3

Priorita 3 – Atraktivní prostředí pro rekreaci a odpočinek Katastr Chrástu je tvořen venkovskou krajinou s průměrnými přírodními podmínkami pro rozvoj rekreace. Poloha Chrástu mezi dvěma řekami a jeho okolí bohaté na historické památky a přírodní zajímavosti jsou přednostmi, které je možné využít k rozvoji cestovního ruchu v oblasti. V současné době je obec využívána chataři, chalupáři a druhou velkou skupinu návštěvníků tvoří vodáci. Ubytování je možné v soukromí – 1 penzion nebo v kempu. Plnění turisticko-rekreační funkce je zde zatím malé a nabízí se možnost dalšího rozvoje aniž by došlo k překročení limitů udržitelnosti. Pro rozvoj cestovního ruchu, který je zde chápán jako rozvoj příměstských aktivit pro Plzeň je třeba Stránka 49 z 66 Jigarisen a.s.


rozšířit ubytovací a stravovací kapacity v obce a toto dále doplnit vybudováním doplňkové infrastruktury cestovního ruchu – pěší trasy, cyklotrasy, nové turistické cíle, venkovní zařízení, sportoviště, možnosti trávení volného času při nepříznivém počasí. Cíl

Opatření: Cíl

Opatření

3.1. Rozšíření ubytovacích kapacit 3.1.1. Viz Opatření 2.2.2. Rekonstrukce Lidového domu – vznik ubytovacích prostor.

3.2. Rozvoj vzdělávacích a kulturních aktivit 3.2.1.Modernizace a rozvoj knihovny . 3.2.2. Rozvoj činnosti infomačního střediska (přednášky pro místní, environmentální osvěta, tvořivé dílny, besedy se zajímavými lidmi, promítání.. nejen pro turisty).

Cíl

Opatření

3.3. Zvýšení počtu atraktivit pro návštěvníky i místní obyvatele 3.3.1.Vybudování lesoparku“ Stráň“ nad Klabavou (lanové centrum, venkovní posilovna, odpočinková místa…). 3.3.2. Rozhledna (nad Jílkovým mlýnem nebo Chrástecký vrch 385 m) možná 1 spolupráce s obcí Smědčice . 3.3.3. Zpřístupnění starých šachet. 3.3.4.Ukázka úspěšné rekultivace za cihelnou. 3.3.5. Využít staré železniční budovy např. vybudování muzea .

Cíl:

3.4. Zlepšení prostupnosti krajiny pro pěší a cyklisty 3.4.1.Obnova starých polních cest (výsadba v okolí cest - zvýšení biologické rozmanitosti), návaznost na probíhající komplexní pozemkovou úpravu. 3.4.2. Výstavba cyklostezky na zrušené železniční trati Chrást- Zábělá –Plzeň. 3.4.3. Výstavba cyklostezky nad Berounkou – trojstezka voda, pěší, cyklo.

1

Pozn: V SO ORP Plzeň se nacházejí tři rozhledny, dvě v katastrálním území města Plzně - na kopci Chlum nedaleko centra Plzně byla postavena ve 20. letech 20. století rozhledna Chlum dnes dostupná pouze sezónně. Další rozhlednou v oblasti je rozhledna na Sylvánském vrchu (402 m n. m.) veřejnosti přístupná v letní sezóně. Třetí rozhledna leží na vrchu Krkavec (504 m n. m.) v katastru obce Ledce a po rekonstrukci Stránka 50 z 66 Jigarisen a.s.


Cíl:

Opatření

3.5. Rozšíření a modernizace stávajících sportovních areálů a hřišť Zasíťování sportovního areálu. Rozšíření a výstavba dětských hřišť (min. u bytovek a u sport. areálu).

Cíl:

Opatření

3.6. Propagace Chrástecka Propagace akcí (webové stránky, místní rozhlas, měsíčník Kulich). Propagace regionu a jeho možností (web, letáky, příručka pro návštěvníky Chrástecka – srozumitelnou formou informovat o možnostech jak trávit volný čas, tipy na výlety atd., propojení s informačními středisky v Plzni a okolních obcí, účast na veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje - ITEP).

Priorita 4 – Životní prostředí Ve strategické oblasti životní prostředí zaměřuje obec Chrást pozornost na úsporu energií v budovách ve veřejném vlastnictví, na opatření připívající ke zlepšení odolnosti krajiny vůči povodním a na odstranění staré ekologické zátěže. Dále se zabývá zlepšením kvality ovzduší, které znečišťováno především intenzivní automobilovou dopravou. S touto prioritou pak souvisí také opatření 3.4.1. obnova starých polních cest, které nejen přispěje ke zvýšení turistické atraktivity, ale bude mít pozitivní vliv i na zvýšení rozmanitosti krajiny a biologické rozmanitosti. Cíl

Opatření

4.1. Snížení energetické náročnosti veřejných budov 4.1.1. Zateplení obvodových zdí a střechy obecního úřadu. 4.1.2. Zateplení sportovní haly.

Cíl

Opatření

4.2. Omezení rizika povodní 4.2.1.Zvýšení schopnosti krajiny akumulovat vodu – projekt revitalizace návesního rybníčku, projekt revitalizace Vlčky – ve fázi schválení dotace. 4.2.2.Realizace komplexního systému protipovodňových opatření.



Cíl

Opatření

4.3. Zlepšení kvality ovzduší 4.3.1.Sledování a analýza limitů místního znečištění ovzduší včetně realizace nutných opatření. 4.3.2.Vybudování západního obchvatu obce – viz opatření cíle 1.2. zlepšení dopravní infrastruktury

Cíl

4.4. Odstranění starých ekologických zátěží 4.4.1.Odstranění staré skládky „Na Závrtku.“

Cíl

Opatření Cíl

Opatření

4.5. Zamezit rozšiřování invazních rostlin (křídlatky, bolševník, bodlák) 4.5.1.Řádně obhospodařovat pozemky.

4.6. Ekologická osvěta pro obyvatele Je součástí rozvoje knihovny a informačního centra – opatření 3.2.2.



12.

INDIKÁTORY – MONITOROVÁN PLNĚNÍ CÍLŮ

Monitorování probíhá ve dvou liniích – první je linie pravidelné roční hodnocení Akčního plánu, které slouží pro nastavení nového Akčního plánu pro další rok. Druhá linie monitorování sleduje naplňování strategie jako celku pomocí nastavených indikátorů. K monitorování a hodnocení účinnosti navržených cílů celé Strategie slouží indikátory. Strategie byla formulována v čtyřstupňové soustavě – Vize -priority – cíle – opatření. Každý cíl je v zásadě sledován 1 až 3indikátory, aby se zabránilo předimenzování indikátorové soustavy a byla podpořena její praktická využitelnost. Byly upřednostněny takové charakteristiky, pro které jsou snadno dostupné zdroje např. ČSÚ, údaje zjistitelné na OÚ.

Indikátory pro Prioritu 1 : Infrastruktura Cíle 1.1. Dobudování vodohospodářské infrastruktury a rozvod plynu

1.2. Zlepšení dopravní infrastruktury

1.3. Zlepšení vzhledu a funkcí obce

Indikátory

Frekvence měření

a)

Kolaudace vodovodu v části dolejší Chrást

ročně

a)

Kolaudace kanalizace v části dolejší Chrást

ročně

b) Kolaudace plynovodu v části dolejší Chrást.

ročně

a)

Revitalizace části dolejší Chrást

ročně

b)

Opravy chodníků

ročně

c)

Opravy veřejného osvětlení

ročně

a)

Vybudování nových 2 parkovacích ploch (m )

ročně

b) Péče o zeleň, odpočinková místa

ročně



Indikátory pro Prioritu 2 : Kvalitní život místních obyvatel Cíle 2.1. Zvýšení počtu bytů a domů k trvalému bydlení

2.2. Zlepšení stavu obecních budov

Indikátory

Frekvence měření

b) Počet nových bytů (i sociálních)

ročně

c)

Vybudování infrastruktury pro nové domy, byty

ročně

a)

Počet opravených obecních budov

ročně

2.3. Udržení současného stavu vlakových i autobusových spojů 2.4. Posílení dobrého vztahu místních obyvatel k místním tradicím a posílení sounáležitosti obyvatel s obcí

ročně

a)

Nové volnočasové aktivity (zájmové kroužky apod.)

b) Počet akcí zaměřených přednostně pro seniory 2.5. Snížit počet neobydlených domů

a)

Počet neobydlených domů v obci

ročně

ročně

2015 a 2020

Indikátory pro Prioritu 3 : Atraktivní prostředí pro rekreaci a odpočinek Cíle

Indikátory

Frekvence měření

3.1. Rozšíření ubytovacích kapacit

a)

Počet nových lůžek

3.2. Rozvoj vzdělávacích a kulturních aktivit

a)

Počet akcí informačního střediska a knihovny

ročně

3.3. Zvýšení počtu atraktivit pro návštěvníky i místní obyvatele

a)

Nová místa pro aktivní odpočinek - počet

ročně

2016 a 2020



3.4. Zlepšení prostupnosti krajiny pro pěší a cyklisty

a)

Nové cesty pro pěší a cyklisty – počet km

ročně

3.5. Rozšíření a modernizace stávajících sportovních areálů a hřišť

a)

Počet modernizací, rekonstrukcí či nových sportovišť

ročně

3.6. Propagace Chrástecka

x

Indikátory pro Prioritu 4: Životní prostředí Cíle

Indikátory

Frekvence měření

4.1. Snížení energetické náročnosti veřejných budov

a)

Počet budov s min. „C“ hodnotou energetického štítku

ročně

4.2. Omezení rizika povodní

a)

Provedení revitalizace Vlčky a návesního rybníčku

2015

b) Počet vybudovaných protipovodňových opatření 4.3. Zlepšení kvality ovzduší

2017-2020

x

4.4. Odstranění starých ekologických zátěží

a)

Odstranění skládky Na Závrtku

4.5. Zamezení rozšiřování invazních rostlin

a)

Počet nalezišť invazních rostlin a jejich velikost

4.6. Ekologická osvěta pro obyvatele

a)

Počet přednášek, akcí

2020

2017 a 2020

ročně



13.

ANALÝZA RIZIK

Před začátkem realizace strategie je vhodné zamyslet se nad riziky, která ohrožují její realizaci a těmto předem vytipovaným rizikům předejít nebo je alespoň výrazně snížit vhodnými opatřeními. Níže uvádíme možná rizika a doporučení, zda je nutné přijmout opatření ke snížení nebo je riziko tak malé, že přijímat opatření není nutné, nicméně i malé riziko v určité menší míře projekt ohrožuje.

Č.

název rizika

1

Nedostatek finančních prostředků

2

Nepřidělení dotace

3

Riziko, že strategie nebude realizována, nezájem o její realizaci

váha rizika

Přijmout opatření ke snížení rizika

P1

M1

pravděpodobnost výskytu

dopad rizika

(1-5)

(1-5)

P1 x M1

3

5

15

ANO

3

5

15

ANO

2

3

6

NE

celkem

ANO/NE

4 5 (Vysvětlivky: hodnocení pravděpodobnosti a dopadu rizika na stupnici 1 až 5: 1 – velmi malá, 2 – malá, 3 – střední, 4 – velká, 5 – velmi velká; hodnocení váhy rizika: do 9 – malá, 10-17 střední, 18-25 vysoká)



14.

PRÁCE SE STRATEGIÍ A AKČNÍ PLÁN

Přestože by se dobře zpracovaná Strategie neměla po dobu své platnosti měnit v nejvyšších patrech (tj. Prioritách a v jednotlivých Cílech), je to živý dokument, který musí reagovat na podněty, které vývoj může přinášet. Strategie tedy není strnulým, zcela neměnným dokumentem, ale spíše svými Prioritami a Cíli ukazuje směr dalšího rozvoje obce. K její pravidelné aktualizaci dochází s tvorbou každého Akčního plánu, který se připravuje na 1-2 roky a kdy mohou být přidány nové aktivity či projekty, případně může být vznik nových aktivit iniciován, například vypsáním grantů. Dalším důvodem změny strategie můžou být legislativní změny nebo nové podněty od občanů, pak se tato změna může promítnout až do Cílů a v tomto případě je třeba udělat revizi Strategie. Definice Akčního plánu Těžiště akčního plánu je v projektech, které odpovídají strategickým oblastem, prioritám a konkrétním opatřením pro jejichž realizaci má obec na dané období předpoklady. To znamená, že v případě získání dostatečných finančních prostředků disponuje kapacitami na zajištění realizace projektů a je schopna v případě potřeby zajistit jejich spolufinancování v požadované výši. Jedním z hlavních cílů akčního plánu je umožnit získávání prostředků na realizaci projektů z vnějších zdrojů (zejména, ale nejen) ze strukturálních fondů EU. Akční plán nelze chápat jako jednoznačně závazný rozpis přesně stanovených akcí, ale spíše jako zásobník kvalitně připravených a předběžně schválených projektových námětů, jehož existence umožní na jedné straně efektivně vyhledávat existující finanční zdroje na realizaci projektů a na druhé straně rychle využívat příležitostí, které se v tomto směru budou objevovat. Vzhledem k tomu, že některé důležité informace o dotačních zdrojích zatím nejsou k dispozici, nemusí být specifikace provedení a financování projektů v tomto dokumentu ve všech případech zcela úplná. V těchto případech bude nutné průběžně příslušné specifikace doplňovat a je možné, že do akčního plánu budou zařazeny i další projekty, odpovídající daným kritériím.

Praktické využití akčního plánu: •

aktivní vyhledávání vhodných finančních zdrojů, zejména z fondů EU, na realizaci navržených projektů podle jejich vazeb na příslušné strategické a programovací dokumenty a odpovídající dotační tituly

•

v doplňování a aktualizaci údajů o projektech, jejichž realizace je perspektivní z hlediska dostupnosti finančních prostředků a připravenosti realizace ze strany obce, včetně požadované finanční spoluúčasti

•

ve zpracovávání a podávání žádostí o poskytnutí finančních prostředků na realizaci projektů

•

ve sledování a vyhodnocení průběhu realizace projektů a pravidelné aktualizaci akčního plánu

Skutečný přínos akčního plánu, a tedy celého strategického plánování závisí na tom, jak se podaří vytvořit podmínky pro získávání dostupných dotačních finančních prostředků a pro efektivní využití vlastních zdrojů obce na realizaci prioritních projektů.



Akční plán se zásobníkem projektů viz Příloha 1

15.

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ

Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) – Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu. Proces přípravy programů probíhá souběžně na úrovni EU a na národní úrovni. Návrh financování z externích zdrojů pro jednotlivé aktuální projektové záměry uvádím v příloze 1 v zásobníku projektů. Programy pro programové období 2014 – 2020 byly vymezeny usnesením vlády ČR č. 867 ze dne 28. listopadu 2012. Jedná se o následující programy: 1. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu; 2. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; 3. Operační program Zaměstnanost, řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí; 4. Operační program Doprava, řízený Ministerstvem dopravy; 5. Operační program Životní prostředí, řízený Ministerstvem životního prostředí; 6.

Integrovaný regionální operační program, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj;

7. Operační program Praha - pól růstu ČR, řízený Magistrátem hlavního města Prahy; 8. Operační program Technická pomoc, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj;  Operační program Rybářství 2014-2020, řízený Ministerstvem zemědělství; 9. Program rozvoje venkova, řízený Ministerstvem zemědělství; a další

Pro obec je relevantní OP Životní prostředí, Integrovaný regionální OP a OP výzkum, vývoj a vzdělávání. Níže uvádíme přehled (tabulky 13, 14 a 15) jejich prioritních os a specifických cílů. Vycházíme z aktuálních verzí programových dokumentů.



15.1.

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (OPŽP)

Tabulka 13 Přehled prioritních os a specifických cílů OPŽP Prioritní osa

Specifický cíl

Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní

1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství 1.2 Snížit vnos znečišťujících látek z průmyslu a zemědělství do povrchových a podzemních vod 1.3 Zajistit povodňovou ochranu v intravilánu a ve volné krajině 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření

Prioritní osa 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech

2.1 Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek 2.2 Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší, počasí a klimatu a ozonové vrstvy Země

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

3.1 Předcházet vzniku odpadů a snížit vliv nebezpečných vlastností odpadů 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů 3.3 Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky



3.4 Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže 3.5 Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení

Prioritní osa 4 : Ochrana a péče o přírodu a krajinu

4.1 Posílit biodiverzitu na majetku státu 4.2 Posílit biodiverzitu 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech

Prioritní osa 5: Energetické úspory

5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie

Prioritní osa 6: Technická pomoc

není relevantní



15.2.

INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM (IROP)

Tabulka 14 Přehled prioritních os a specifických cílů IROP Prioritní osa/ typy příjemců

Specifický cíl

Prioritní osa 1:

1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T

Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof

Prioritní osa 2:

2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi

Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví 2.4. Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení 2.5. Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení

Prioritní osa 3:

3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví

Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT

Prioritní osa 4 : Komunitně vedený místní rozvoj

4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu.



Prioritní osa 5: Technická pomoc

15.3.

není relevantní

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

Tabulka 15 Přehled prioritních os a specifických cílů OP VVV Prioritní osa/ typy příjemců

Specifický cíl

Prioritní osa 1:

není relevantní

Posilování kapacit pro kvalitní výzkum

Prioritní osa 2:

není relevantní

Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj

Prioritní osa 3:

3.1 Vzdělávání k sociální integraci dětí a žáků se SVP()speciální vzdělávací potřeby)

Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání (zdroj ESF tzn. neinvestiční tzv. měkké projekty)

3.2 Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ

3.3 Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích 3.4. Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání 3.5.Zkvalitnění přípravy budoucích a začínajících pedagogických pracovníků 3.6.Zvyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy včetně posílení jejich relevance pro trh práce



Prioritní osa 4 :

není relevantní

Technická pomoc

16.

SOULAD SE STRATEGICKÝMI DOKUMENTY

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Plzeň 2. úplná aktualizace – 2012 Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, 2008 Politika územního rozvoje ČR, 2008 Územně energetická koncepce Plzeňského kraje, Tebodin Czech Republic, s.r.o., 2003 Koncepce rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Plzeňském kraji, 2012

17.

POPIS PROJEDNÁVÁNÍ STRATEGIE

•

Schůzka 25. červen 2013 (se starostou a kronikářem obce) – připomínky k analytické části a doplnění SWOT analýzy

•

Revize dokumentu a návrh strategické části

•

Připomínkování analytické a strategické části– PhDr. Eva Koubová, zastupitelka, připomínky byly předány písemně a v 8. července 2014 se uskutečnil rozhovor k doplnění informací

•

Doplnění informací, dále doplněn zásobník projektů, akční plán, indikátorová soustava

•

Odeslání k závěrečné kontrole 24.7.2014



18.

ZÁVĚREČNÉ DOPORUČENÍ

Obec Chrást velmi aktivně pracuje na svém rozvoji a využívá možností financování svých záměrů z různých dotačních zdrojů. Dochází tak postupně ke zlepšování stavu infrastruktury, která je prvotním základem pro zlepšení života obyvatel a naplnění vize. Záměr obce, soustředit se na zlepšování sportovního zázemí a rozvoj venkovských aktivit je vzhledem k poloze a historii ideální. V obci již probíhá řada tradičních akcí, ale stále je tu prostor pro rozšiřování a také pro větší informační (marketingové) propojení s Plzní. K tomuto navrhujeme iniciovat založení nestátní neziskové organizace, která bude na obci nezávislá, ale finančně samostatná a bude pro obec zaštiťovat některé měkké aktivity. Tyto organizace mají dobrý přístup k čerpání dotačních titulů. Zaměření by se mohla na komunitní aktivity, životní prostředí, provozování měkkých aktivit pro různé cílové skupiny apod.

Strategii doporučujeme projednat na zastupitelstvu.



POUŽITÉ ZKRATKY

CR

Cestovní ruch

EFRR

Evropský fond pro regionální rozvoj

EU

Evropská unie

IROP

Integrovaný operační program

KES

Koeficient ekologické stability

LPF

Lesní půdní fond Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského

Nařízení EU

námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006, říjen 2011

OP

Operační program

OPŽP

Operační program životní prostředí

OP VVV

Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání

ORP OZE PDO PK SO VCHÚ VÚSC SFŽP TTP ZCHÚ ZPF ZP

Obec s rozšířenou působností Obnovitelné zdroje energie Plán dopravní obslužnosti Plzeňský kraj Správní obvod Velkoplošné chráněné území Velký územní správní celek Státní fond životního prostředí Trvalé travní porosty Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Zemědělská půda



INFORMAČNÍ ZDROJE Při zpracování tohoto dokumentu bylo využito následujících zdrojů: -

Aktualizovaný program rozvoje Plzeňského kraje, 2008

-

Hana Kotyzová: Spolupráce měst a obcí v mikroregionu Horní Berounka, povodí Klabavy, bakalářská práce

-

Koncepce rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Plzeňském kraji, 2012

-

Informace a podklady poskytnuté obcí Chrást

-

Integrovaný regionální operační program, programový dokument k 30.5.2014

-

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006, říjen 2011

-

Operační program Životní prostředí 2014-2020, programový dokument, verze 5, MPŘ

-

Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání, programový dokument, verze k 5.5.2014

-

Plán dopravní obslužnosti Plzeňského kraje 2012-2016, dostupný na www.plzensky-kraj.cz

-

Politika územního rozvoje ČR, 2008

-

Prognóza vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje, ÚRS Praha, a.s., 2009, dostupná na http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/prognoza-vyvoje-obyvatelstva-plzenskehokraje?sekce=verejna-sprava

-

Regionální plán Plzeňského kraje, RRA Plz. kraje o.p.s., 2004

-

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Plzeň 2. úplná aktualizace – 2012

-

Rozbor udržitelného rozvoje území pro Plzeň a jednotlivé obce SO ORP Plzeň

-

Spolupráce měst a obcí v mikroregionu Horní Berounka, povodí Klabavy. Bakalářská práce. Plzeň: Fakulta ekonomická ZČU v Plzni, 47 s., 2011

-

R. Perlín, I. Bičík: Strategický plán mikroregionu metodická příručka pro zájemce o strategické plánování ve venkovských mikroregionech a obcích, 2006

-

Studie starých ekologických zátěží Plzeňského kraje, 2005

-

Územně energetická koncepce Plzeňského kraje, Tebodin Czech Republic, s.r.o., 2003

-

Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, 2008




Úvod...5 A) A N A L Y T I C K Á Č Á S T Vymezení území a vazby Vymezení území Poloha a vazby Poloha

Recommend Documents