Komplikace hojení ran u kuřáků Fuad Lotf Alradhi, Petra Trojanová, Drahoslava Hrubá
Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tomešova 12, 602 00 Brno Souhrn Kouření vyvolává mnoho různých škodlivých účinků na zdraví, včetně komplikací při hojení ran. Tvrzení je doloženo četnými epidemiologickými studiemi i poznatky o mechanismech působení nikotinu a dalších chemických látek v cigaretovém kouři. Zanechání kouření může snížit frekvenci pooperačních komplikací a zvýšit šance na dlouhodobou abstinenci. Proto předpoperační intervence k zanechání kouření je významnou částí chirurgické léčby. Klíčová slova: kouření – hojení ran – epidemiologické studie – mechanismy účinků – zanechání kouření Summary Smoking iniciates many different harmful effects on human health, including the wound healing complications. This statement is supported both by many epidemiological studies and by understanding of nicotine and other chemicals in cigarette smoke mechanisms of action. Smoking cessation can lower rates of postoperative complications and increase the chance of long-term abstinence. Thus preoperative anti-smoking intervention is an important part of the surgical treatment. Key words: smoking – wound healing – epidemiologic studies – mechanismus of action – smoking cessation Úvod Podle dostupné literatury spadají počátky studia vlivu kouření na hojení ran do 70. let minulého století. Za první studii, která popsala zhoršení průtoku krve v prstech zdravých dobrovolníků po vykouření jedné cigarety, je považována práce Sarina 1 . Autoři dalších prací dokumentovali zhoršené hojení ran u kouřících pacientů i exponovaných experimentálních zvířat a připisovali tyto souvislosti výraznějším aterosklerotickým změnám u kuřáků 2 . V následujících letech podpořily první pozorování souvislostí mezi kouřením a častějším výskytem různých komplikací provázejících hojení ran další publikované výsledky např. 3, 4 a ke stejným závěrům přicházejí i novější epidemiologické studie 5 . V pooperačním průběhu se u kuřáků častěji vyskytují ranné infekce, nekrózy a epidermolýzy 6, 7 , ruptury stehů 8, 9 , prosakování v anastomozách 10 , jizvy mají sníženou pevnost v tahu 11 . Mnozí plastičtí chirurgové pro obavy z komplikací váhají operovat pacienty, kteří odmítají přestat kouřit 12, 13, 14, 15, 16 . Problémy s hojením ran se vyskytují ve všech typech chirurgických oborů: plastické, břišní, hrudní, ortopedické, zubní, onkologické. Je proto paradoxní, že poznatky o škodlivém vlivu kouření na kůži nejsou stále dostatečné známé široké veřejnosti 17 . Epidemiologické studie Řada epidemiologicko – klinických studií vyjádřila zvýšené riziko komplikací chirurgických výkonů u kuřáků i statisticky, např.:
- ve studii zahrnující 84 pacientů s abdominoplastickou operací se infekce v ráně vyskytla u 15.5 % operovaných, s výjimkou jednoho byli všichni pacienti kuřáci; ve skupině kuřáků dosáhla incidence téměř 29 % a relativní riziko komplikace bylo 12 krát vyšší než u nekuřáků. Výskyt sekundární infekce rány souvisel statisticky významně s počtem denně vykouřených cigaret i s délkou doby kouření 6 ; - riziko prosakování v anastomóze u kolorektálních výkonů bylo v souboru 333 pacientů u kuřáků více než trojnásobně vyšší (OR 3.18, 95% CI 1.44- 7.00) 10 ; - kuřáci měli více než dvojnásobně častější opakovanou hernii v chirurgické jizvě po abdominální operaci během dvouletého sledování 544 operovaných pacientů (OR 2.22, 95% CI 1.19-4.15) 18 ; - v jiné studii analyzující 132 břišních plastických operací se komplikace při hojení ran (nekrózy, infekce, olupování kůže) vyskytovaly u téměř poloviny kouřících pacientů (47.9 %) ve srovnání s necelými 15 % nekuřáků 19 ; - analýza výskytu komplikací u 4855 pacientů po gastrointestinálních výkonech zjistila rovněž vyšší riziko pro kuřáky (OR 1.73-1.76) 20 ; - ve studii na souboru 425 pacientek operovaných pro nádor prsu byl potvrzen vztah dávky (intenzity kouření) k vyššímu riziku různých komplikací: ranné infekce (OR 2.95 u slabých, 3.46 u silných kuřaček), nekrózy v ranách (OR 6.85 až 9.22 u slabých, resp. silných kuřaček), a epidermolýzy (OR 3, 28 až 3.98). Autoři standardizovali ostatní možné rizikové faktory, jako diabetes, obezitu, konzum alkoholu, trvání operačního výkonu a zkušenost operujících 7; - v retrospektivním sledování 402 pacientek operovaných pro redukci prsou se komplikace hojení ran vyskytly u 35 % kouřících a jen 13 % nekouřících žen. Také tato studie velmi precizně standardizovala všechny možné matoucí faktory, jako věk, hmotnost, BMI, komorbidity a rozsah redukčních výkonů 16 ; - u kouřících pacientek s plastickou redukcí prsou byl výskyt komplikací při hojení ran vázán na vyšší hodnoty kotininu v moči před operací a ještě silněji na hladiny kotininu po operačním zákroku; studie naznačila, že mohou existovat lineární vztahy mezi intenzitou kouření a zhoršenou kvalitou hojení ran 21 ; - v jiné studii mamoplastiky byly u kouřících žen nacházeny čtyřikrát častěji nekrozy než u nekuřaček 22 ; - v retrospektivní studii, která sledovala 224 pacientek s rekonstrukcí převislých prsů, byly pozorovány častější komplikace nejen u aktivně kouřících (OR 5.1), ale i u žen, které kouřit přestaly (OR 4.9) ve srovnání s ženami, které nikdy nekouřily 23 ; - k podobným výsledkům dospěla i jiná studie, která zjistila komplikace hojení plastické rekonstrukce prsů po mastektomii u 39% kouřících žen, 26% bývalých kuřaček a méně než 25% nekuřaček; vyšší frekvence nekróz u kuřaček byla nacházena u všech typů rekonstrukce, zatímco u bývalých kuřaček, pokud zanechaly kouření minimálně 3 týdny před zákrokem, byla četnost podobná jako u nekuřaček 24 ; - synergický účinek kouření a obezity našli i autoři studie pacientů s abdominoplastickými operacemi 14 ; - také ve studii 400 pacientek, u nichž byla prováděna chirurgická rekonstrukce po mastektomii, bylo častěji pozorováno nevhojení implantátu u kuřaček, které byly současně obézní při porovnání s nekuřačkami i kuřačkami s normální tělesnou hmotností 25 ; - ortopedická artroplastika kyčelního nebo kolenního kloubu u 811 pacientů vykázala signifikantně častější komplikace při hojení ran u kuřáků v porovnání s nekuřáky (38 % vs. 19 %) 26 ; - při dentálních transplantačních operacích kostních štěpů se vyskytly poruchy hojení ran u 50 % kuřáků a jen 23.1 % nekuřáků 27 ;
- významně častější hnisavé komplikace se vyskytly u kuřáků i při ambulantních chirurgických zákrocích (3.6 % vs. 0.6 % u nekuřáků); kuřáci měli v porovnání s nekuřáky rovněž častější výskyt respiračních komplikací (OR 1.71; 95% CI 1.03-2.84) 28 ; - studie zahrnující pacienty s otevřenou tibiální zlomeninou (140 kuřáků, 133 nekuřáků) zjistila u kuřáků prodloužení doby srůstu kostí v průměru o 4 týdny. Častěji bylo nutné použít kostní štěpy (u 26 % kuřáků vs. 18 % nekuřáků) a častěji se vyskytly komplikace hojení měkkých tkání (OR 1.6, 95% CI 0.42-6.23). Pacienti v obou skupinách si byli podobní jak v demografických charakteristikách, tak v zastoupení příčin úrazu, v morfologické klasifikaci poškození kosti i v klasifikaci stupně poškození měkkých tkání. Kuřáci před vznikem úrazu konzumovali častěji alkohol, a i průměrná obvyklá konzumace alkoholu byla u kuřáků vyšší (18.5 vs. 11.9 jednotek – drinků); tento faktor však dobu hojení a srůstu kostí neovlivnil 29 . Technika laparoskopie je stále více preferována v různých chirurgických oborech, neboť redukuje potřebu celkové anestézie a významně zkracuje dobu pooperační rekonvalescence. U transplantačních operací, kde dárcem orgánu je žijící osoba, laparoskopie zvyšuje ochotu dárce podstoupit tento výkon. Především u těchto případů je tedy nutné vytipovat všechny rizikové faktory, které by mohly být příčinou nežádoucích komplikací; jedním z významných by mohlo být kuřáctví dárce 30 . Výsledky hodnocení výskytu komplikací laparoskopických výkonů u kuřáků a nekuřáků nejsou zcela jednotné: - u 916 pacientů s laparotomií u gastrointestinálních onemocnění byla incidence hernie v ráně u kuřáků téměř čtyřikrát častější než u nekuřáků (OR 3.93, 95% CI 1.82-8.49) 8 ; - u chirurgické léčby kouřících pacientů s Crohnovou nemocí bylo častěji nutné změnit původně zamýšlenou laparoskopickou techniku za klasický postup 31 ; - naopak mezi 221 pacienty, kteří byli dárci ledvin pro transplantaci, nebyly nalezeny žádné rozdíly mezi současnými, a bývalými kuřáky a nekuřáky při laparoskopických nefrektomiích ani v počtu komplikací, ani v době pooperační péče a rekonvalescence (průměrný čas operace 4.5 hodin, doba pooperačního pobytu v nemocnici 2 dny, ztráta krve 170-188 ml, spotřeba anestetik 0.49 až 0.57 mg/kg hmotnosti ekvivalentu morfia); pooperační infekce rány se vyskytly jen u ojedinělých jedinců v každé skupině 32 . Mechanismus působení kouření: Po poranění se v ráně shlukují krevní destičky a brání ztrátě krve. V krevní sraženině se začínají vylučovat speciální růstové faktory, které vytvoří povrch, po němž se mohou k poraněné tkáni dostávat ostatní buňky 33, 34 . V zánětlivé fázi mají klíčovou úlohu makrofágy, které jednak pomáhají odstranit cizí tělíska v ráně, jednak vylučují další růstové faktory (vaskulární endoteliální růstový faktor a bazální fibroblastický růstový faktor); jejich hlavní význam se uplatňuje ve fázi granulační 35, 36 . Následně jsou mobilizovány fibroblasty, které aktivují a stimulují keratinocyty k proliferaci v bazální membráně a podporují i jejich migraci z okolních tkání. Produkce nové extracelulární matrix nahrazuje poškozenou bazální vrstvu kůže. Dochází k diferenciaci a morfogenesi nové kožní tkáně. Současně se formují nové kapiláry v procesu angiogenese 37 . V experimentální studii na kultuře keratinocytů byly sledovány změny jejich migrační aktivity po expozici nikotinu. Inhibiční účinek se projevoval snížením migrační vzdálenosti buněk, s následným prodloužením času re-epitelizace. Delší období nedostatečné epidermální bariéry zvyšuje riziko kontaminace rány a lokální infekce 38 . Tato fáze hojení rány vyžaduje adekvátní zásobování krví, která přináší kyslík, živiny a buňky potřebné k formování nové tkáně 39 . Proto za hlavní příčinu zhoršeného hojení ran u kuřáků je pokládána hypoxie kožních tkání, která má komplexní charakter. Vlivem nikotinu se aktivuje sympatické nervstvo s následným vyplavením epinefrinu a také nadledviny, z nichž se vylučuje adrenalin. Tyto procesy vyvolávají vasokonstrikci cév v různých tělesných
orgánech, včetně kůže 40 . Katecholaminy působí také jako kofaktor při tvorbě polypeptidu chalonu,který působí inhibici mitóz s následným snížením epitelizace 17 . Nikotin má ještě další účinky a přispívá ke vzniku ischemie i prostřednictvím snížení fibrinolytické aktivity, zvýšení adhesivity krevních destiček, snížení proliferace erytrocytů 6 a snížení hladiny prostacyklinu, který je významným fyziologickým vasodilatátorem 21 . Oxid uhelnatý snižuje kapacitu krve pro transport kyslíku tím, že se váže na hemoglobin. Kyanovodík, který je rovněž přítomný v cigaretovém kouři, redukuje utilizaci kyslíku ve tkáních 17 . V experimentální studii se u dobrovolníků po vykouření jediné cigarety významně snížil průtok krve měřený Dopplerovou laserovou metodou (o téměř 24 %) a po 10 dalších minutách dosahoval pouze poloviční hodnoty průtoku změřeného před kouřením 41 . Vzhledem k tomu, že vasokonstrikce vyvolaná nikotinem přetrvává po vykouření každé jednotlivé cigarety téměř hodinu a blokáda hemoglobinu oxidem uhelnatým dokonce 6 až 8 hodin, mohou být kůže a ostatní orgány kuřáka kouřícího denně krabičku cigaret vystaveny hypoxii po většinu dne a odezní plně až po 24, resp. 48 hodinové abstinenci 4 . Účinky hypoxie vyvolané cigaretovým kouřem na kůži byly potvrzeny i ve studiích na experimentálních zvířatech 42 . Kouření rovněž urychluje proces aterosklerózy, vznik a progresi chronické obstrukční plicní nemoci, což jsou další mechanismy přispívající k hypoxii 17 . Kuřáci mají dvakrát až šestkrát častěji pooperační pulmonální komplikace 43 , kardiovaskulární a imunitní dysfunkce 5 . Chemické látky obsažené v cigaretovém kouři rovněž ovlivňují řadu dalších buněčných struktur zahrnutých do fyziologických procesů hojení ran. Kouření snižuje kontrakce okrajů rány zprostředkované myofibroblasty. V experimentální studii u fibroblastů kuřecího embrya došlo ke změně jejich morfologie a snížení migračních schopností už po expozici dávkám, kterým jsou vystaveni pasivní kuřáci 44 . Také syntéza a degradace kolagenu, který determinuje pevnost tahu v ráně, je u kuřáků narušena 11 . Kuřáci mají sníženou tvorbu kolagenu, prokolagenů I a III i hydroxyprolinu, který je markerem produkce kolagenu 45 . Ve studii dobrovolníků byly nalezeny i vztahy dávky a účinku, konkrétně statisticky významné negativní korelace mezi počtem vykouřených cigaret a množstvím deponovaného hydroxyprolinu 46 . Charakter komplikací pozorovaných při hojení ran u kuřáků také svědčí o tom, že mají zvýšenou degradaci extracelulární matrix, vyvolanou vyššími hladinami metaloproteináz nacházenými v kožním transudátu 47 . V novější studii analyzující hodnoty různých metaloproteináz (MMP) u kouřících, abstinujících a nekouřících dobrovolníků se našly významné rozdíly pouze u MMP-8, jejíž hodnoty byly u kuřáků 2,3 krát vyšší než u nekuřáků a bývalých kuřáků, pokud doba abstinence bývalých kuřáků trvala alespoň 4 týdny. Po čtyřtýdenní abstinenci se hodnoty MMP-8 u bývalých kuřáků snížily na úroveň nikdy nekouřících osob. Naopak hodnoty MMP-1 nebyly kouřením ovlivněny. Hladiny MMP-8 pozitivně korelovaly s počtem neutrofilů, který byl rovněž u kuřáků vyšší v průměru o 42 % a také se snížil na úroveň nekuřáků během 4 týdenní abstinence 47 . MMP-8 je intersticiální kolagenáza, secernovaná především neutrofily, v menším množství i makrofágy, fibroblasty a keratinocyty. Je významným enzymem, který se podílí na degradaci kolagenu I, vyskytujícího se v kůži, kde je hlavním faktorem ovlivňujícím pevnost tahu v ráně ve fázi proliferace a remodelování rány. Zvýšení hladin MMP-8 pozorované u kuřáků je tedy zcela jistě zahrnuto do mechanismů, které vedou k degradaci kolagenu a následně k rupturám v chirurgických jizvách. Zjištěná korelace k počtu neutrofilů je v souladu s nálezy systémového účinku kouření na tyto buňky, jejichž zvýšený počet u kuřáků se mimo jiné dává do souvislosti s akutními zánětlivými procesy v dýchacích cestách 48 .
V kontrastu s rychlým účinkem zanechání kouření na pokles MMP-8, hojení epidermálních ran bylo u kuřáků zpomalené a k úpravě nedošlo ani po tříměsíční abstinenci 47 . Podobné zkušenosti popsali autoři studie pacientů s operacemi páteře, z nichž ti, kteří přestali kouřit v době operace, i po šestiměsíční abstinenci vykazovali častěji nedostatečnou syntézu jizvy než nekuřáci (17% vs. 14%), i když v nižším počtu, než kuřáci (27%) 49 . Zatím není jasné, ve které fázi začíná proces poruchy hojení ran u kuřáků. Zdá se, že je negativně ovlivněna systémová zánětlivá odpověď buněk na poranění, při níž jsou narušeny funkce fibroblastů a snížena schopnost migrace 50 . Odborníci nevylučují, že změny vedoucí ke zpomalení hojení ran vyvolané kouřením, mohou být irreverzibilní. Pokud bude tato hypotéza správná, znamená to, že kromě hypoxie tkání, jejíž mechanismy byly zmíněny výše, se uplatňuje i vliv reaktivních kyslíkových radikálů, které jsou buď přímo přítomny v cigaretovém kouři, nebo vznikají při metabolismu některých z cca 5.000 chemických škodlivin, které kuřák vdechuje. Mají silný mutagenní, karcinogenní a imunomodulační potenciál a také narušují proteolytické reakce včetně regulace matrixových metaloproteináz, vyplavování cytokinů a růstových faktorů 51 . V této souvislosti je vhodné zmínit úlohu antioxidantů, zejména kyseliny askorbové. Je všeobecně známo, že mezi četné účinky vitaminu C v organizmu patří nejen antioxidační působení, ale i podpora tvorby koleganu 52 . Kuřáci mají obecně nižší sérové hladiny vitaminu C jednak proto, že obvykle nekonzumují v dostatečném množství jeho přirozené zdroje 53 , ale i proto, že mají větší spotřebu kyseliny askorbové pro reakci na zvýšený oxidační stres spojený s expozicí chemickým látkám v cigaretovém kouři. Kuřáci mají sníženou imunologickou odpověď na infekční zánětlivé podněty: proliferace neutrofilů je sice zvýšena, ale jejich antibakteriální aktivita je nižší, stejně jako počet monocytů a makrofágů 54 , cytotoxická aktivita T buněk a produkce interleukinu I 7 . Účinky kouření na snížení aktivity neutrofilů a monocytů (o téměř 70 %) přetrvávaly až 20 dní, pak se zvolna dostávaly na úroveň nekuřáků 54 . Infekční komplikace ran jsou asi největším problémem v plastické chirurgii, protože ohrožují konečný estetický výsledek zákroku; objevují se u 2 až 7 % klientů plastických chirurgů 55 . V reparaci poraněné kůže má svoji úlohu i sekrece intersticiální tekutiny, která má různé enzymatické vlastnosti 56 . Změny v tvorbě transudátu se mohou měřit pomocí ztráty transepidermální vody (TEV), která vyjadřuje tlak odparu v modelu odsávání tekutiny z puchýře. Rozdíly v hojení epidermis u kuřáků a nekuřáků byly skutečně provázeny různými hodnotami ztrát TEV ve studii u dobrovolníků. Bezprostředně po vzniku modelového poranění epidermis v blízkosti bazální membrány byly hodnoty ztráty TEV vysoké u všech sledovaných subjektů. Už po týdnu se nekuřáci významně lišili od kuřáků i abstinujících kuřáků: ztráty TEV se nekuřákům radikálně snížily, což svědčí o tom, že u nich došlo k regeneraci epidermis a bariéry ve stratum corneum. Naopak, jak u kuřáků tak i u abstinujících kuřáků zůstaly hodnoty ztrát TEV stále vysoké 47 . Účinky izolovaného nikotinu Vzhledem k tomu, že izolovaný nikotin podávaný v různých formách náhradní nikotinové terapie (žvýkačky, náplasti, tablety, inhalátory) se široce používá při léčbě kuřácké závislosti, studuje se jeho vliv na organismus samostatně. Je to alkaloid, vyskytující se přirozeně zejména v tabáku a v nízkých koncentracích má stimulační účinky, které vyvolávají příjemnou náladu a jsou hlavním důvodem kuřáctví. Je pokládán za silnou drogu, schopnost nikotinu vyvolat závislost se srovnává s potentností heroinu a kokainu 57 . V experimentálních studiích měl nikotin v dávkách, kterým jsou exponováni aktivní kuřáci, na hojení ran podobné negativní účinky jako komplexní cigaretový kouř 58 . Ve studii in vitro na lidských tkáňových kulturách však nikotin podávaný v nižších koncentracích
zvyšoval buněčnou proliferaci, migraci, adhezivitu a schopnost formovat nové cévy 59 . Také v klinických studií u lidí vyvolaly dávky nikotinu užívané v terapii kuřácké závislosti angiogenezi a zvýšenou syntézu kolagenu 60 . V přehledové studii Miseryho 61 jsou však zahrnuty i studie, jejichž výsledky byly zcela opačné: nikotin inhiboval buněčnou migraci i apoptosu. Podle současného mínění odborníků je dvojí účinek nikotinu podmíněn velikostí použitých dávek a dobou aplikace: vyšší chronické užívané dávky zhoršují, nižší a jen krátkodobě aplikované naopak zlepšují hojení ran 62 . Schopnosti nikotinu ovlivňovat angiogenezi jsou studovány v experimentálních podmínkách jednak na modelech ischemizovaných tkání, ale také u tkání aterosklerotických a nádorových. Stimulace re-vaskularizace nikotinem má podpůrný vliv ve všech modelech, hustota nových kapilár se zvyšuje až o 75% při celkovém podání a o cca 46% při lokální aplikaci 63 . Systémové účinky nikotinu na progresi aterosklerózy a nádorové tkáně jsou významným limitujícím faktorem při úvahách nad jeho případným terapeutickým použitím při hojení ran nebo tkání postižených ischemií 64 . Nezanedbatelné jsou rovněž jeho nepříjemné vedlejší účinky u neadaptovaných osob: nauzea až zvracení, poruchy spánku, bolesti hlavy a na hrudníku, alergické kožní reakce. Doporučení Pacienti, kteří mají podstoupit chirurgický výkon, by měli být varováni před zvýšeným rizikem komplikací při hojení ran a kuřáci by měli být po operačním zákroku déle hospitalizováni, aby měli ztížený přístup ke kouření 19 . Nekouřící pacienti by měli vědět, že i tzv. pasivní kouření může mít škodlivý vliv na hojení jejich ran a že by se proto měli vyvarovat expozice v zakouřeném prostředí 65 . Při motivaci kuřáků k rozhodnutí zanechat kouření a jeho úspěšné realizaci je vhodné zvolit správný čas jejich oslovení 66 . K situacím, při nichž je kuřák více motivován a ochoten změnit své rizikové chování, nesporně patří i období před operací, případně bezprostředně po ní 67 . Přehledná analýza výsledků 4 randomizovaných kontrolních studií publikovaných v USA a v Kanadě v letech 2004-2005 a zahrnujících celkem 610 kouřících pacientů jednoznačně potvrdila smysl intervence odborníků na chirurgických pracovištích. Pacientům intervenovaných souborů bylo poskytnuto jak behaviorální poradenství (cca 5 až 15 minutový rozhovor), tak i medikamentózní léčba (náhradní nikotinová terapie, bupropion). Kontrolní skupina pacientů s podobnou terapeutickou indikací nebyla oslovena. Předoperační intervence signifikantně zvýšila šanci kuřáků abstinovat po dobu 3 až 6 měsíců po operaci o téměř 60% (OR 1.58; 95% CI 1.02-2.45) 68 . Závěr Kouření vyvolává mnoho různých škodlivých účinků na zdraví, včetně širokého spektra komplikací při hojení ran. Různé typy zdravotních poškození kuřáků je způsobeno především obsahem až 5000 chemických látek v cigaretovém kouři, mezi nimiž dochází k různým interakcím, které zvyšují potenciál rizikového působení. Kuřáci, u nichž je plánován jakýkoliv operační výkon, by měli být rutinně upozorňováni na zvýšená rizika komplikací v důsledku kouření a motivováni k zanechání kouření. Nikotin, který vyvolává u většiny kuřáků závislost, může ovlivňovat řadu vasomotorických a intracelulárních procesů a to rozdílným způsobem při akutním terapeutickém či chronickém patologickém užívání. Je možné, že bude používán v individuálních indikacích při krátkodobém dávkování k podpoře hojení ran u osob, které budou schopny tolerovat jeho četné vedlejší účinky. Nicméně vzhledem k dosavadním poznatkům o škodlivých vlivech nikotinu se zdá, že riziko převyšuje jeho prospěšné vlivy a proto se širší terapeutické využití nikotinu zatím nepřepokládá.
Literatura 1. Sarin, O.L.: Effects of smoking on digital blood flow velocity. JAMA, 1974; 229: 13271331. In: Bartsch, RH. et al.: Crucial aspects of smoking on wound healing after breast reduction surgery. Journal of Plastic, Reconstructive, Aestetic Surgery, 2007; 60: 1045-1049 2. Mosely, L.H., Finseth, F.: Cigarette smoking: Impairment of digital blood flow and wound healing in the hand. Hand 1977; 9: 97. In: Araco, A. et al.: Wound infections in aesthetic abdominoplasties: The role of smoking. Plast. Reconstr. Surg. 2008; 121: 305e – 310e doi: 10.1097/PRS.0b013e31816b13c2 3. Rees, T.D., Livereu, D.M., Guy, C.L.: The effect of cigarette smoking in skin-flap survival in the face lift patients. Plast. Reconstr. Surg., 1984, 73: 911. In: Araco, A. et al.: Wound infections in aesthetic abdominoplasties: The role of smoking. Plast. Reconstr. Surg., 2008; 121: 305e – 310e doi: 10.1097/PRS.0b013e31816b13c2 4. Jensen, J.A., Goodson, W.H., Hopf, H.W., Hunt, T.K.: Cigarette smoking decreases tissue oxygen. Arch. Surg., 1991; 126 (9): 1131-1134 5. Delgado-Rodriguez, M., Medina-Cuadros, M., Martinez-Gallego, G. et al.: A prospective study of tobacco smoking as a predictor of complications in general surgery. Infect. Control. Hosp. Epidemiol., 2003; 24: 37-43 6. Araco, A., Gravante, G., Sorge, R., et al.: Wound infections in aesthetic abdominoplasties: The role of smoking. Plast. Reconstr. Surg., 2008; 121: 305e – 310e doi: 10.1097/PRS.0b013e31816b13c2 7. Sorensen, L.T., Horby, J., Fritis, E. et al.: Smoking as a risk factor for wound healing and infection in breast cancer surgery. Eur. J. Surg. Oncol., 2002 (a); 28: 815-820 8. Sorensen, L.T., Hemmingsen, U.B., Kirkeby, L.T. et al.: Smoking is a risk factor for incisional hernia. Arch. Surg., 2005 (a); 140: 119-123 9. Nickelsen, T.N., Jorgensen, T., Kronborg, O.: Lifestyle and 30-day complications to surgery for colorectal cancer. Acta Oncol., 2005; 44: 218-223 10. Sorensen, L.T., Jorgensen, T., Kirkeby, L.T. et al.: Smoking and alcohol abuse are major risk factors for anastomotic leakage in colorectal surgery. Br. J. Surg., 1999; 86: 927-931 11. Sorensen, L.T.: Effect of lifestyle, gender and age on collagen formation and degradation. Hernia, 2006; 10: 456-461 12. Goldminz, D., Bennett, R.G..: Cigarette smoking and flap and full-thickness graft necrosis. Arch. Dermatol., 1991; 127 (7): 1012-1015 13. Krueger, J.K., Rohlich, R.J.: Clearing the smoke: the scientific ratable for tobacco abstention with plastic surgery. Plast. Reconstr. Surg., 2001; 108: 1063-1066
14. Rogliani, M., Silvi, E., Labardi, L. et al.: Obese and nonobese patients: Complications of abdominoplasty. Ann. Plast. Surg., 2006; 57: 336-341 15. Rohlich, R.J.: Cosmetic surgery and patients who smoke: Should we operate? Plast. Reconstr. Surg., 2002; 109: 350-355 16. Bikhchandani, J., Varma, S.K., Henderson, H.P.: Is it justified to refuse breast reduction to smokers? J.Plast. Reconstr. Aesthet. Surg. 2007; 60: 1050-1054 17. Chulhyun, A., Mulligan, P., Saldido, R.: Smoking. The bane of wound healing: Biomedical interventions and social influences. Adv. Skin Wound Care, 2008; 21: 227-236 18. Sorensen, L.T., Fritts, E., Jorgensen, T. et al.: Smoking is a risk factor for recurrence of groin hernia. World J. Surg., 2002 (b); 26 (4): 397-400 19. Manassa, E.H., Hertl, C.H., Olbrish, R.R.: Wound healing problems in smokers and nonsmokers after 132 abdominoplasties. Plast. Reconstr. Surg., 2003; 111: 2082-2086 20. Sorensen, L.T., Hemmingsen, U., Kallehave, F. et al.: Risk factors for tissue and wound complications in gastrointestinal surgery. Ann. Surg., 2005 (b), 241: 654-658 21. Bartsch, R.H., Weiss, G., Kastenbauer, T. et al.: Crucial aspects of smoking on wound healing after breast reduction surgery. Journal of Plastic, Reconstructive, Aestetic Surgery, 2007; 60: 1045-1049 22. O´Grady, K.F., Thoma, A., Dal Cin, A.: A comparison of complication rates in large and small inferior pedicle reduction mammaplasty. Plast. Reconstr. Surg., 2005; 115: 736-739 23. Spear, S.L., Ducic, I., Cuoco, F., Hannan, C.: The effect of smoking on flap and donor-site complications in pedicied TRAM breast reconstruction. Plast Reconstr Surg 2005; 116: 18731880 24. Padubidri, A.N., Yetman, R., Browne, E. et al.: Complications of postmastectomy breast reconstruction in smokers, exsmokers and nonsmokers. Plast. Reconstr. Surg., 2001; 107: 342-346 25. Woerdeman, L.A., Hage, J.J., Hofland, M.M. et al.: A prospective assessment of surgical risk factors in 400 cases of skin-sparing mastectomy and immediate breast reconstruction with implants to establish selection criteria. Plast. Reconstr. Surg., 2007; 119: 455-463 26. Moller, A.M., Pedersen, T., Villebro, N., Munksgaard, A.: Effect of smoking on early complications after elective orthopaedic surgery. J. Bone Joint Surg. Br., 2003; 85: 178-181 27. Levin, L., Schwartz-Arad, D.: The effect of cigarette smoking on dental implants and relate surgery. Implant. Dent., 2005; 14: 357-361 28. Myles, P.S., Iacono, G.A., Fletcher, H. et al.: Risk of respiratory complications and wound infection in patients undergoing ambulatory surgery – Smokers versus nonsmokers. Anesthesiology, 2002; 97 (4): 842-847
29. Adams, C. I., Keating, J.F., Court-Brown, C.M.: Cigarette smoking and open tibial fractures. Injury, Int. J. Care Injured, 2001; 32: 61-65 30. Montgomery, R.A., Cooper, M., Kraus, E. et al.: Renal transplantation at the John Hopkins Comprehensive Transplant. Center. Clin. Transpl., 2003; 199-213 31. Bayles, T.: Laparoscopic surgery for Crohn´s disease: reasons for conversion. Ann. Surg., 2001; 233: 733-739 32. Taber, D.J., Ashcraft, E., Cattanach, L.A. et al.: No difference between smokers, former smokers or nonsmokers in the operative outcomes of laparoscopic donor nephrectomies. Surg. Laparosc. Endosc. Percutan. Tech., 2009; 19: 153-156 33. Singer, A.J., Clark, R.A.: Cutaneous wound healing. N. Engl. J. Med., 1999; 341: 738-746 34. Gibbs, S., Silva Pinto, A.V.N., Murli, S. et al.: Epidermal growth factor and keratinocyte growth factor differentially regulate epidermal migration, growth, and differentiation. Wound Repair Regen., 2000; 8: 192-203 35. Guillitzer, R., Goebeler, M.: Chemokines in cutaneous wound healing. J. Leukoc. Biol., 2001; 69: 513-521 36. Diegelman, R.F., Evans, M.C.: Wound healing : an overview of acute, fibrotic and delayed healing. Front. Biosci., 2004; 9: 293-289 37. El-Ghalbzouri, A., Gibbs, S., Lamme, E. et al.: Effect of fibroblasts on epidermal regeneration. Br. J. Dermatol., 2002; 147: 230-243 38. Zia,S., Ndoye, A., Lee, T.X. et al: Receptor-mediated inhibition of keratinocyte migration by nicotine involves modulation of calcium influx and intracellular concentrations. J. Pharmacol. Exp. Ther. 2000; 293, (3): 973-981 39. Werner, S., Krieg, T., Smola, H.: Keratinocyte-fibroblast interactions in wound healing. J. Invest. Dermatol., 2007; 127: 998-1008 40. Freiman, A., Bird, G., Metelitsa, A.I. et al.: Cutaneous effects of smoking. J. Cutan. Med. Surg., 2004; 8: 415-423 41. Van Adrichem, L.N.A., Hovius, S.E.R., van Strik, R., van der Meulen, J.C: Accute effects of cigarette smoking on microcirculation if the Thumb. Br. J. Plast. Surg., 1992; 45(1): 9-11 42. van Adrichem, L.N.A., Hoegen, R., Hovius, S.E.R. et al.: The effect of cigarette smoking on the survival of free vascularized and pedicied epigastric flaps in the rat. Plast. Reconstr. Surg., 1996; 97: 86-89 43. Moller, A.M., Villebro, N., Pedersen, T. et al.: Effect of preoperative smoking intervention on postoperative complications: a randomised clinical trial. Lancet, 2002; 359: 114-117
44. Wong, L.S., Green, H.M., Feugata, J.E. et al.: Effects of „second-hand“ smoke on structure and function of fibroblasts, cells that are critical for tissue repair and remodeling. BMC Cell. Biol., 2004 (a); 5-13 45. Knuutinen, A., Kokkonen, N., Risteli, J. et al.: Smoking affects collagen syntesis and extracellular matrix turnover in human skin. Br. J. Dermatol., 2002; 146(4): 588-594 46. Jorgensen, L.N., Kallehave, F., Christensen, E. et al: Less collagen production in smokers. Surg. 1998; 123: 450-455 47. Sorensen, L.T., Zillmer, R., Agren, M. et al.: Effect of smoking, abstention, and nicotine patch on epidermal healing and collagenase in skin transudate. Wound Rep. Reg., 2009; 17: 347-353 48. Hsich, M.M., Everhart, J.E., Byrd-Holt, D.D. et al.: Prevalence of neutropenia in the U.S. population: age, sex, smoking status and ethnic differences. Ann. Intern. Med., 2007; 146: 486-492 49. Glassman, S.D., Anagnost, S.C., Parker, A. et al.: The effect of cigarette smoking and smoking cessation on spinal fusion. Spine, 2000: 8 – 11 50. Wong, L.S., Martins-Green, M.: Firsthand cigarette smoke alters fibroblast migration and survival: implications for impaired healing. Wound Repair Regen., 2004 (b); 12: 471-484 51. Pryor, W.A., Houk, K.N., Foote, C.S. et al.: Free radical biology and medicine: it´s a gas man! Am. J. Physiol. Regul. Integr. Comp. Physiol., 2006; 291: R491-R511 52. Francheschi, R.T.: The role of ascorbic acid in mesenchymal differentiation. Netr.Res., 1992; 50: 65-70 53. McClure, J.B., Divine,G., Alexander,G. et al: A comparison of smokers and nonsmokers fruit and vegetable intake and relevant psychosocial factors. Behav. Med., 2009; 35: 14-22 54. Sorensen, L.T., Nielson, H.B., Kharazmi, A., Gottrup, F.: Effect of smoking and abstention on oxidative burst and reactivity of neutrophiles and monocytes. Surgery, 2004; 136: 1047-1053 55. Kryger, Z.B., Fine, N.A., Mustoe, T.A.: The outcome od abdominoplasty performed under conscious sedation: Six-year experience in 153 consecutive cases. Plast. Reconstr. Surg., 2004; 113: 1807-1812 56. Raitio, A., Tuomas, H., Kokkonen, N. et al.: Levels of matrix metalloproteinase-2, -9, and –8 in the skin, serum and saliva of smokers and nonsmokers. Arch. Dermatol. Res., 2005; 297: 242-248 57. Picciotto, M.R.: Nicotine as a modulator of behavior: beyond the inverted U. Trends Pharmacol. Sci., 2003; 24: 493-499 58. Hollinger, J.O., Schmitt, J.M., Hwang, K., Buck, D.: Impact of nicotine on bone healing. J. Biomed. Mater. Res., 1999; 45: 294-301
59. Wank, X., Zhu, J., Chen, J., Shang,Y.: Effects of nicotine on the number and activity of circulationg endothelial progenitor cells. J. Clin. Pharmacol., 2004; 44: 881-889 60. Sorensen, L.T., Jorgensen, T., Zillmer, R. et al.: Transdermal nicotine patch enhances type I collagen synthesis in abstinent smokers. Wound Repair Regen., 2006 (b); 14: 247-251 61. Miseri, I.: Nicotine effects on skin: are they positive or negative? Exp. Dermatol., 2004; 13: 665-670 62. Morimoto, N., Takemoto, S., Kawazoe, T., Suzuki, S.: Nicotine at a low concentrations promotes wound healing. J. Surg. Res., 2008; 145: 199-204 63. Heeschen, C., Chang, E., Aicher, A., Cooke, J.P.: Endothelial progenitor cells participate in nicotine-mediated angiogenesis. J. Am. Coll. Cardiol., 2006; 48: 2553-2560 64. Martin, J.W., Mousa, S.S., Shaker, O., Mousa, S.A.: The multiple faces of nicotine and its implementations in tissue and wound repair. Exp. Dermatol., 2009; 18: 497-505 65. Kean, J.: The effect of smoking on the wound healing process. J. Wound Care, 2010; 19 (1): 5- 8 66. Hrubá, D., Matějová, H.: Způsob života u onkologických pacientů – kdy a jak jej měnit? Klin. Onkol., 2009; 22(6): 291-293 67. McBride, C.M., Ostroff, J.S.: Teachable moments for promoting smoking cessation: the context of cancer care and survivorship. Cancer Control., 2003; 10: 325-333 68. Zaki, A., Abrishami, A., Wong, J., Chung, F.F.: Interventions in the preoperative clinic for long term smoking cessation: a quantitative systematic review. Can. J. Anesth., 2008; 55: 1121
