UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Pedagogická fakulta. Ústav pedagogiky a sociálních studií MONIKA DOLÁKOVÁ. VI. roník kombinované studium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

MONIKA DOLÁKOVÁ VI. ro ník – kombinované studium

Obor: pedagogika – správní innost

DOPRAVNÍ VÝCHOVA JAKO SOU ÁST KURIKULA ZÁKLADNÍCH ŠKOL

Diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Michaela Prášilová, Ph.D.

OLOMOUC 2011

-1-

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn

a použila jen

uvedených pramen a literatury. V Krom íži, 11. 3. 2011 …………………………………………………..

vlastnoru ní podpis

-2-

Pod kování D kuji PhDr. Michaele Prášilové, Ph.D., za odborné vedení práce, poskytování rad a materiálových podklad , ale i vedoucím pracovník m a pedagog m základních škol m sta Krom íž, kte í mi umožnili provést výzkum mezi svými žáky.

-3-

Obsah Úvod ………………………………………………………………………………….

7

I. Teoretická ást ………………………………………………………………….

10

1

Dopravní výchova ………………………..…………………………..……..

10

1.1

Pojetí dopravní výchovy ……..……………………………………..

12

1.2

Dopravní výchova a rodina ………………………………………...

15

Dopravní výchova v eských kurikulárních dokumentech ………………

17

2.1

Kurikulární dokumenty ……………………………………………...

17

2.2

Dopravní výchova v kurikulu mate ské školy ………….…………

18

2.3

Dopravní výchova v kurikulu základní školy ……………………..

20

2.4

Dopravní výchova v kurikulu st ední školy ……………………….

23

Instituce participující na dopravní výchov ………………………………

26

2

3

3.1

Policie

R a obecní (m stská) policie …………….………………

28

3.2

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ……………..……………….

30

3.3

BESIP …….. …………………………………………………………

31

3.4

D tské dopravní h išt …………..…………………………………

35

Záv r teoretické ásti ………………………………………………………….

38

II. Empirická ást ………………………………………………………………….

40

4

42

Dopravní výchova a bezpe nost ve m st Krom íž …………..……….. 4.1

innost státní a m stské policie v Krom íži …...……………….

43

4.2

D tské dopravní h išt v Krom íži ……………………………….

45

4.3

Tématický plán ………………………………………………………

46

4.3.1 Teoretická ást Tématického plánu …........………………

46

4.3.2 Praktická ást Tématického plánu ….......…….…………..

51

4.3.3 Záv re né p ezkoušení k získání „Pr kazu cyklisty“…….

52

-4-

5

Realizace a výsledky výzkumného šet ení ……………………....………. 5.1

5.2

54

Charakteristika základní školy . 1 a aktivity zam ené na dopravní výchovu ……………………………......………………

55

5.1.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu ………………

56

Charakteristika základní školy . 2 a aktivity zam ené na dopravní výchovu ………………………………………………… 58 5.2.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu ……………….

5.3

5.4

5.5

5.6

5.7

61

Charakteristika základní školy . 3 a aktivity zam ené na dopravní výchovu ………………………………………………..

62

5.3.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu ………………

64

Charakteristika základní školy . 4 a aktivity zam ené na dopravní výchovu ……………………………………………….

66

5.4.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu ………………

66

Charakteristika základní školy . 5 a aktivity zam ené na dopravní výchovu ………………………………………………..

68

5.5.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu ………………

69

Charakteristika základní školy . 6 a aktivity zam ené na dopravní výchovu ………………………………………………..

71

5.6.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu ……………...

72

Charakteristika základní školy . 7 a aktivity zam ené na dopravní výchovu ………………………………………………..

74

5.7.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu ……………...

75

6

Celkové výsledky zkušebního testu a jejich interpretace ……………….

77

7

Záv r ………………………………………………………………………….

83

-5-

Glosá ……………………………………………………………………………….

85

Seznam literatury ………………………………………………………………….

88

Seznam zákon ……………………………………………………………….……

89

Seznam elektronických zdroj …………………………………………….……..

90

Seznam ostatních zdroj ………………………………………………………….

92

Seznam zkratek ……………………………………………………………………

92

Seznam tabulek ……………………………………………………………………

93

Seznam p íloh ………………………………………………………………………

93

-6-

Úvod Rozvojem lidské spole nosti se doprava stala nedílnou sou ástí života, která se dotýká každého jedince již od raného d tství. Dopravní situace je stále komplikovan jší a náro n jší,

ímž vzniká spole enská pot eba klást v tší d raz

na disciplinovanost, ohleduplnost a bezpe nost v dopravním prost edí. Nástrojem k dosažení tohoto optimálního stavu slouží dopravní výchova, kterou lze za adit do celoživotního vzd lávání. Problematika bezpe nosti provozu na pozemních komunikacích je mi blízká, nebo pracuji jako správní referentka odboru dopravy M stského ú adu Krom íž, kde se setkávám s lidmi, kte í nejen svou neopatrností, ale asto i bezohledností, neukázn ností a leckdy i svým úmyslným a riskantním jednáním, vytvá í ostatním ú astník m silni ního provozu situace, p i kterých ohrožují nejen jejich majetek, ale i zdraví a život. Na základ

t chto zkušeností vnímám jako nezbytnou pot ebu p sobit

na jedince v oblasti dopravní výchovy již od raného d tství, kdy si d ti osvojují návyky chování, a proto vítám každou iniciativu, která k tomu p ispívá. Je nutné si uv domit, že vychováváme budoucí ú astníky silni ního provozu, vychováváme chodce a idi e motorových i nemotorových vozidel, kte í ovliv ují a vytvá í situace na pozemních komunikacích. Dopravní výchova se v sou asné dob dostává do pop edí zájmu spole nosti, nebo

si uv domujeme, že každoro n

zbyte n

na následky dopravních nehod umírá

velké množství lidí. Dopravní výchova, spole n

s prevencí, se snaží

tomuto trendu zabránit. Cílem mé diplomové práce je zjistit, do jaké míry je úsp šná výuka dopravní výchovy žák

pátých t íd základních škol, pokud se týká dlouhodobého (trvalého)

zapamatování pravidel provozu na pozemních komunikacích. Teoretická ást diplomové práce mapuje sou asnou situaci v oblasti dopravní výchovy žák

základního vzd lávání v kontinuit

prost edí danou problematikou zabývají.

-7-

s institucemi, které se v eském

Empirická ást diplomové práce zjiš uje, v jakém rozsahu je dopravní výchova uskute

ována ve m st Krom íži a jak trvalé jsou poznatky z dopravní výchovy. Za

st žejní bod ke zjišt ní skute nosti mi poslouží základní školy a instituce, se kterými tyto školy spolupracují. P i psaní diplomové práce užiji metodu analýzy dokument , metodu deskripce stávající situace, uskute ním rozhovory s pracovníky v oblasti dopravy a dopravní výchovy a použiji opakovan zkušební test z dopravní výchovy. Zdrojem informací mi bude i odborná literatura a elektronické zdroje. P ínosem diplomové práce budou informace získané z výsledk zkušebního testu, kterému budou podrobeni všichni žáci pátých t íd základních škol m sta Krom íž. Podrobnou analýzou zkušebního testu zjistím, která oblast dopravní výchovy je pro žáky nejobtížn jší a v jakém rozsahu si žáci osvojili dopravní výchovu, tedy do jaké míry byla napln na didaktická zásada trvalosti poznatk . Diplomová práce za íná teoretickou ástí, která se skládá ze t í kapitol. První kapitolu jsem v novala dopravní výchov a její historii. Vysv tluji, co si pod pojmem dopravní výchova máme p edstavit a co si dopravní výchova klade za cíl. Zmi uji se o rodin , jako o primárním a sou asn nikým neorganizovaném initeli, p sobícím na jedince v oblasti dopravní výchovy. Druhá kapitola je zam ena na pojetí dopravní výchovy v kurikulárních dokumentech dle zákona

. 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním,

vyšším odborném a jiném vzd lávání, ve zn ní pozd ji vydaných p edpis . Zabývá se znalostmi a dovednostmi, které by v jednotlivých stupních vzd lávacího procesu m li žáci zvládnout a jakými možnými vzd lávacími a výchovnými prost edky lze stanovených cíl dosáhnout. T etí kapitola popisuje

innost d ležitých institucí p sobících v oblasti

dopravní výchovy. Popisuji úlohu Policie

R, Obecní (m stské) policie, zam uji se

na organiza ní útvar Ministerstva dopravy – BESIP, na Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Brno a na d tská dopravní h išt . Na teoretickou

ást diplomové práce navazuje empirická

zam ena na dopravní výchovu realizovanou ve m st -8-

ást, která je

Krom íži. Zam uji se na

všechny základní školy okresního m sta Krom íž a na místní organizace poskytující nejv tší sou innost p i výuce dopravní výchovy, k nimž pat í Policie

R, Dopravní

inspektorát Krom íž, M stská policie Krom íž a D tské dopravní h išt v Krom íži. Empirický výzkum je zam en na žáky pátých t íd všech základních škol m sta Krom íž, kte í budou opakovan

podrobeni zkušebnímu testu, který ov í

jejich znalosti z dopravní výchovy. Cílem výzkumu je zjistit, zda jsou žáci schopni, po uplynutí

ty až p ti m síc , op t úsp šn

napsat zkušební test, na základ

kterého získali ve tvrté t íd pr kaz cyklisty. Výsledky, které získám ze zkušebních test , vyhodnotím na úrovni jednotlivých škol i vzhledem ke všem zú astn ným školám. Sou ástí diplomové práce je seznam použité literatury a zdroj , glosá a p íloha obsahující zadávaný zkušební test z dopravní výchovy.

-9-

I. Teoretická ást

1. Dopravní výchova Na po átku dvacátého století došlo k rozvoji automobilové dopravy, která pro spole nost znamenala velký technologický, ekonomický, ale i sociální pokrok. Velmi brzy se ovšem ukázalo, že automobilismus p ináší i negativní stránku v podob nehodovosti a úrazovosti. Tato skute nost vedla v zá í roku 1932 k uspo ádání tzv. týdne bezpe nosti. Cílem týdne bezpe nosti bylo zvýšit pov domí ve ejnosti o bezpe nosti na silnicích a ukázat jí všechny druhy výstražných zna ek. Týden bezpe nosti byl provázen výstavou a m l u ve ejnosti velký úsp ch. Celou akci zajistil Autoklub republiky eskoslovenské. (Doprava a dopravní systémy, 2011) Aktivity Autoklubu pokra ovaly a v roce 1935 byla p ímo v budov Autoklubu realizována Výstava dopravní bezpe nosti, na níž byla prezentována jeho innost vykonaná

v uplynulém

období.

Autoklub

republiky

eskoslovenské

vytvo il

tzv. hodinky bezpe nosti, p i kterých proškolili patnáct tisíc d tí ze t inácti obecných škol m sta Prahy a dvacet tisíc d tí v ostatních m stech. Pro venkov byly tyto hodinky bezpe nosti zajišt ny prost ednictvím vysílání Na výstav

eskoslovenského rozhlasu.

vystoupil F. A. Elstner (1902-1974), který poprvé užil termín dopravní

výchova. (Límová, 2006) „Elstner v význam pro dopravní výchovu tkví p edevším v prosazování myšlenky rozvoje dopravní výchovy (zejména d tí a mládeže) v p edstihu a ve vzájemné kontinuit k rozvoji motorizace spole nosti. Tento p ístup je u Elstnera nad asový.“ (Pavlí ek, Kopecký, 1999, s. 109) S dopravní výchovou a jejím historickým vývojem je nutné zmínit jméno významného

eského psychologa a pedagoga Josefa Váni (1899-1966), který se

zabýval problematikou bezpe nosti v silni ní doprav idi e.

- 10 -

z pohledu profilu osobnosti

Známky

po áte ní

dopravní

výchovy

nacházíme

v u ebních

osnovách

pražských obecných škol pro 1. až 5. ro ník z roku 1934. V první a druhé t íd byly prvky dopravní výchovy soust ed ny do obsahu prvouky, ve t etí t íd do vlastiv dy a ve tvrté t íd do ob anské nauky a kreslení. Preventivní inností se zabýval nejen Autoklub republiky

eskoslovenské, ale

i Elektrické dráhy a autobusy hlavního m sta Prahy a Dopravní ú ad policejního editelství v Praze. Zabývaly se problémem nehodovosti d tí a mládeže. Snažily se vy ešit školní i mimoškolní dopravn ve výchov

idi

výchovné vzd lávání. Shledávaly nedostatky

motorových vozidel a vid ly problémy v metodice výuky

a v náro nosti zkoušek vedoucích k získání idi ského oprávn ní. Již na po átku motorismu byl velkým problémem alkohol a jeho vliv na nehodovost a vliv duševní zp sobilosti k ízení motorových vozidel. Dopravní výchova byla v pop edí zájmu spole nosti až do roku 1989. Poté došlo k jejímu útlumu a za ala být neoprávn n

opomíjena. V sou asné dob

se

dopravní výchova op t dostává do pop edí zájmu spole nosti. Experti z oblasti dopravní výchovy se snaží na tuto skute nost upozornit, nebo tento nedostatek považují za základní problém z hlediska nauky bezpe nosti silni ního provozu. Nad jí pro znovu za azení dopravní výchovy do školních lavic je novela zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání, ve zn ní pozd ji vydaných p edpis , která zavedla systém kurikulárních dokument . Tyto dokumenty dávají školám možnost vytvo it si vlastní školní vzd lávací program, do kterého mohou v rámci vzd lávacích oblastí a tématických okruh vložit prvky dopravní výchovy. Rozhodnutí ponechané na škole, zda dojde k za azení dopravní výchovy do školního vzd lávacího programu, není pro odborníky z oblasti dopravy dosta ující. Tuto skute nost potvrzuje návrh podaný mezirezortní dopravní komisí, kterou tvo í zástupci ministerstev dopravy a vnitra a dopravní experti, kte í objas ují pot ebu dostat dopravní výchovu do rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání dopravní výchovu jako povinnou sou ást u iva. Cílem návrhu je zajistit na základních školách výuku dopravních p edpis

a správného chování na silnicích

i chodnících. O ekávaným výstupem je snížení dopravní nehodovosti. Podle

- 11 -

dosavadního vývoje se p edpokládá, že by se povinná dopravní výchova mohla objevit v osnovách základních škol již ve školním roce 2011/2012. (Dopravní výchova, 2010)

1.1

Pojetí dopravní výchovy

Dopravní výchovu lze považovat za prost edek ke zvýšení bezpe nosti provozu na pozemních komunikacích. Dopravní výchova p ipravuje d ti na bezpe ný pohyb v silni ním provozu a sou asn je p ipravuje na jejich budoucí roli idi

.

„Z pedagogického hlediska by prost ednictvím dopravní výchovy m ly d ti získat schopnost obez etného a sebejistého chování v silni ním provozu, m ly by si uv domit a pochopit nutnost partnerských vztah , nutnost znát pravidla silni ního provozu, nutnost je dodržovat.“ (Votruba, 1995, s. 9) Votruba (1995) dopravní výchovu d lí na

ást výchovnou a naukovou.

Naukovou ást dále d lí na teoretickou a praktickou. V teoretické ásti se snažíme nau it d ti základní pravidla provozu na pozemních komunikacích a v praktické ásti se zam ujeme na výcvik provád ný na d tském dopravním h išti. Výchovná ást dopravní výchovy má za úkol vytvo it u d tí návyky, dodržovat v doprav p i pasivní i aktivní ú asti etické normy chování. Dodržování výchovné a naukové

ásti dopravní výchovy je zárukou

bezpe nosti a plynulosti silni ního provozu. „Bezpe nost silni ního provozu je potencionální stav optimáln

fungujícího systému silni ní dopravy, bez konfliktních

situací p i zaru ené plynulosti a organizaci dopravního provozu na pozemních komunikacích. Jedná se o plynulý, intenzivní dopravní ruch, bez výskytu neúm rn složitých dopravních situací, vytvá ejících na jeho ú astníky úm rnou zát ž a umož ující optimální snížení výskytu kritických situací a dopravních nehod.“ (Kobliha, 1976, s. 72-73) Vzd lávání a výchova ú astník

silni ního provozu by m la za ínat již

od raného d tství, kdy d ti p edškolního v ku se ú astní silni ního provozu jako pasažé i motorových vozidel a jako chodci v doprovodu dosp lých osob. Je nutné si

- 12 -

uv domit, že dopravní výchova pat í do celoživotního vzd lávání, je zam ena jak na d ti p edškolního v ku, tak i na žáky základních a st edních škol i na dosp lé. Jak jsem již uvedla, v pop edí zájmu spole nosti je vytvo it bezpe né dopravní prost edí, ke kterému dosp jeme tehdy, naplníme-li cíle dopravní výchovy. Cílem dopravní výchovy je: nau it bezpe né chování v silni ním provozu, nau it p edvídat rizika, správn vyhodnocovat situace a vhodn jednat, získat a utvo it návyky do budoucna, nau it vážit si života a chránit jej, získat pozitivní životní styl na silnicích. (Cíl, 2010) V pr b hu vzd lávacího procesu je t eba kompetence žák uvedené cíle postupn

rozvíjet a výše

napl ovat. „Kompetence jsou definovány jako souhrn

v domostí, dovedností, schopností, postoj

a hodnot d ležitých pro osobní rozvoj

a uplatn ní každého lena spole nosti.“ (Obst, 2006, s. 38) K optimálnímu

rozvoji

kompetencí

dochází

postupným

napl ováním

výukových cíl za p edpokladu dodržení jejich vlastností, kterými jsou komplexnost, konzistentnost, kontrolovatelnost a p im enost. Dodržení nezam ujeme

komplexnosti pouze

na

znamená, oblast

že

kognitivní,

se

pi ale

výchov sou asn

a

vzd lávání

i

na

oblast

psychomotorickou a afektivní. Výukový cíl by m l tedy zahrnovat všechny t i oblasti osobnosti žáka. (Prášilová, 2006) P i dopravní výchov to znamená, že nejen u íme žáky pravidla provozu na pozemních komunikacích, ale snažíme se je nau it bezpe n ovládat jízdu na jízdním kole a uv domit si nutnost mít cyklistickou p ilbu z d vodu ochrany vlastního zdraví. Konzistentnost znamená pod ízenost nižších cíl

cíl m vyšším a závislost

dosažení vyššího cíle na napln ní cíle nižšího stupn . (Prášilová, 2006) Nutnost dodržovat konzistentnost je z ejmá, nebo nelze dít pustit na vozovku jako idi e - 13 -

nemotorového vozidla, když nezná základní pravidla provozu na pozemních komunikacích. Soudružnost je zachována tehdy, jsou li výukové cíle poskládány od nejobecn jších a nejjednodušších ke konkrétn jším a složit jším. Podle Prášilové (2006) je kontrolovatelnost výukových cíl nedílnou sou ástí celého vzd lávacího procesu, nebo nelze úsp šn pokra ovat ve vzd lávání, pokud nebyly zvládnuty p edchozí témata (díl í cíle). Kontrolovatelnost se provádí na úrovni kognitivní, psychomotorické i afektivní. Kognitivní a psychomotorické výkonnostní rozdíly lze velmi dob e zjistit. Napln ní kognitivních cíl zjistíme v dopravní výchov testem, který zjistí, do jaké míry si žáci zapamatovali pravidla provozu na pozemních komunikacích. Psychomotorické schopnosti lze ov it na d tském dopravním h išti, kdy žáci prokazují zru nost jízdy na jízdním kole. Napln ní afektivních cíl , postoj žáka k dané problematice, lze jen t žko ov ovat, nebo žák se m že projevovat tak, jak se od n ho o ekává a ke skute né zm n Osvojení afektivních cíl

osobního postoje nemusí dojít.

se nejlépe projeví v b žném zp sobu života, a to tehdy,

jestliže žák ve svém volném ase uplatní získané poznatky, nebo neuplatní, nap . užíváním ochranné p ilby p i jízd na jízdním kole. P im enost cíl

se týká náro nosti výukových cíl , které by m ly být

stanoveny tak, aby respektovaly individuální p edpoklady, vstupní úrove

žák

a pot eby ú astník vzd lávání, ale m ly by být i náro né a sou asn pro ú astníky vzd lávání dostupné. P im enost je d ležitá z pohledu motivace žák . P íliš náro né cíle mohou vyvolat pocit bezmocnosti a rezignace. P íliš jednoduché cíle za nou brzy nudit a vedou ke stagnaci. (Prášilová, 2006) P im enost v dopravní výchov

je zachována postupným vzd láváním.

Nejd íve se žáci u í základní pravidla provozu na pozemních komunikacích, u í se rozpoznávat dopravní zna ky a znát jejich význam a teprve poté jsou schopni zvládnout náro né situace, ke kterým dochází p i provozu na ízených i ne ízených k ižovatkách. Za významnou dopl ující innost v procesu dopravní výchovy lze považovat prevenci. „Prevence v silni ním provozu je zám rný, specifický, cílený proces, orientovaný na zjiš ování, zkoumání a eliminování subjektivních a objektivních,

- 14 -

prvotních i druhotných p í in, jev , podmínek a okolností snižujících a ohrožujících bezpe nost provozu na pozemních komunikacích.“ (Kopecký, Pavlí ek, 2004, s. 163) Preventivní

innost je zam ena na všechny ú astníky silni ního provozu.

V rámci této innosti vznikají kampan a projekty, které se zam ují na r zné v kové kategorie a dopravní situace.

1.2

Dopravní výchova a rodina

První p sobení výchovy v oblasti dopravy za íná v rodin . „Rodina je zpravidla chápána jako spole enství lidí, svazek dvou rovnoprávných partner , malá sociální skupina

i bu ka, spole enská jednotka, která vzniká na základ

manželského

a pokrevního svazku a p edstavuje komplex specifických vztah

mezi mužem

a ženou, mezi rodi i a d tmi, rodinou a spole ností.“ (Opat il a kol., 1985, s. 191) Aby proces výchovy byl co nejoptimáln jší, je nutné, aby rodi e p evzali roli u itele dopravní výchovy zodpov dn . P i dopravní výchov se musí rodi e zam it na to, aby pravidla provozu a vzory chování nejen teoreticky svým d tem vysv tlovali, ale sou asn vysv tlovat, že na

aby jim dávali zdárný praktický p íklad. Nelze dít ti

ervenou se p es p echod nechodí, když s ním sami, i když

výjime n i nap . z d vodu ujetí autobusu, na ervenou p jdeme. Rodina zajiš uje socializaci dít ti, p edává mu základní hodnoty a u í ho, co je správné a co je špatné. Vliv rodiny na výchovu dít te a jeho budoucí postavení ve spole nosti je nezastupitelné. Jen rodi e mohou pravideln

ovliv ovat morální

vlastnosti a chování d tí a soustavn je ovliv ovat, nebo práv oni jsou ti, co znají své d ti nejvíce a nejlépe. Rodi e p sobí cílen , ale i bezd

n a to je velmi nutné si uv domit. Dít se

s rodi i u í nejzákladn jší pravidla silni ního provozu, u í se chodit p es p echod, je mu vysv tlován princip semafor , u í ho používat ochranné pom cky p i jízd na kole, nedovolí mu jízdu v aut , aniž by užil bezpe nostní pás, vysv tluje mu nutnost d tských autoseda ek. Pravidelné dodržování základních pravidel provozu na pozemních komunikacích již od raného d tství vede dít k automatizaci t chto vzorc

chování. Jestliže rodi - 15 -

k disciplín ,

dodržuje pravidla jen ob as,

vytvá í v dít ti nepochopení situací a nutí ho p emýšlet, pro se n kdy pravidla musí dodržovat a pro

jindy nemusí. Dít

si neuv domí nutnost dodržování pravidel

a jejich nedodržování nebude považovat za závažné. Rodi e by m li své d ti p ed zapo etím povinné školní docházky: nau it chodit do školy tou nejbezpe n jší cestou, i kdyby tato cesta m la být nejdelší, nau it je bezpe n

p echázet p es komunikaci, zastavit p ed silnicí,

rozhlédnout se, užívat p echody pro chodce a vysv tlit signály semaforu, nau it je ch zi na chodníku, vysv tlit jim, že se chodí po pravé stran a nikoliv po obrubníku. Nau it je ohleduplnému chování p i ch zi, tak, aby nep ekáželi protijdoucím, nau it je chovat se ohledupln

ve ve ejných prost edcích, zvládnout

nastupování a vystupování, nau it hrát si na vyhrazených místech a pou it je o d sledcích her na vozovce. (Olšan, Kone ný, 2008) Rodi e jsou ti, kte í mohou svým p sobením z velké míry ovlivnit bezpe í svého dít te. Rozsah znalostí dopravní výchovy a vynaložené úsilí, které svému dít ti poskytují, tvo í základ pro jejich bezpe í. Dopravní výchova ovšem nezahrnuje jen osvojování znalostí pravidel provozu na pozemních komunikacích, ale i osvojování znalostí, jak nejlépe p edejít možné dopravní kolizi a jak ochránit sám sebe. Je proto p ínosné vysv tlit svým d tem výhody reflexních barev s vysokou odrazivostí sv telných paprsk

umíst ných na jejich oble ení a aktovkách. Dít

by m lo

pochopit, že tyto prvky zajiš ují jeho viditelnost p edevším ve dne, nebo zvyšují výraznost nad okolím. Sou asn

by dít

m lo v d t o existenci retroreflexních

materiálech, které p i snížené viditelnosti odrážejí sv tlo ke svému zdroji až na vzdálenost 200m. Chodci a cyklisté tyto dopl ky v posledních letech považují za nezbytné vybavení p i pohybu v provozu v místech, kde není dostate né osv tlení.

- 16 -

2. Dopravní výchova v eských kurikulárních dokumentech 2.1 Kurikulární dokumenty Systém stávajících kurikulárních dokument je tvo en na státní a školní úrovni a je výsledkem nové kurikulární politiky. Kurikulární dokumenty posilují autonomii škol, vymezují nové pravomoci a odpov dnosti, aktivizují u itele, p ispívají k jejích týmové práci a zvyšují jejich profesionalitu. „Kurikulární politika zahrnuje strategie tvorby kurikulárních projekt , p edpisy procedur jejich tvorby, rozd lení kompetencí subjekt , které se na tvorb a zavád ní kurikula podílejí.“ (Pr cha, Walterová, Mareš, 1995, s. 106) Na státní úrovni kurikulárních dokument

existují tzv. rámcové vzd lávací

programy, které jsou vytvo eny pro p edškolní, základní a st ední vzd lávání, které je dále d leno na rámcový vzd lávací program pro gymnaziální vzd lávání, rámcový vzd lávací program pro st ední odborné vzd lávání a ostatní rámcové vzd lávací programy nap . pro jazykové vzd lávání i um lecké vzd lávání. Zd raz ují klí ové kompetence a vzájemn

na sebe navazují. Rámcový vzd lávací program

pro p edškolní vzd lávání navazuje na výchovu v rodin . Na školní úrovni kurikulárních dokument

jsou tvo eny školní vzd lávací

programy, které si vytvá í jednotlivé školy samy na základ rámcového vzd lávacího programu a nesou plnou odpov dnost za jejich realizaci. Všechny kurikulární dokumenty jsou ve ejné dokumenty p ístupné pro pedagogickou i nepedagogickou ve ejnost, tvo í dvoustup ové kurikulum. Kurikulární

reforma

dala

do

pop edí

napln ní

klí ových

kompetencí.

Kompetence jsou d ležité pro harmonický osobní rozvoj a uplatn ní každého lena spole nosti. U ivo se stává druhotné, je to pouze nástroj k tomu, aby bylo dosaženo stanovených výstup .

- 17 -

2.2 Dopravní výchova v kurikulu mate ské školy Mate ská škola je první institucí legitimního systému vzd lávání, kam dít dochází. Je to první místo, kde se pohybuje bez dohledu nejbližších osob, na které bylo doposud zvyklé. Mate ská škola dopl uje rodinnou výchovu a poskytuje dít ti nové prost edí s dostatkem mnohostranných a p im ených podn t k jeho aktivnímu rozvoji a u ení. Legitimní systém vzd lávání je založený na uznávaném zákonném oprávn ní. Legitimitu nacházíme v zákon

. 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním,

vyšším odborném a jiném vzd lávání, ve zn ní pozd ji vydaných p edpis . Vzd lávání v mate ské škole je uskute

ováno v rámci školního vzd lávacího

programu, který je sestaven podle rámcového vzd lávacího programu pro p edškolní vzd lávání (dále i RVP PV). RVP PV je rozd len do p ti vzd lávacích oblastí, které jsou nazvány: dít a jeho t lo, dít a jeho psychika, dít a ten druhý, dít a spole nost, dít a sv t. Dopravní výchovu v RVP PV nalézáme v oblasti Dít a sv t, kde je stanoveno, že dít

seznamujeme s místem a prost edím, ve kterém žije a pomáháme mu

vytvá et si k danému místu pozitivní vztah. V rámci této innosti se snažíme pou it dít o možných nebezpe ných situacích v dopravním prost edí. Dít první poznatky v oblasti dopravní výchovy získává ve své rodin . Všechny d ti, které nastoupí do mate ské školky, nemají v domosti z dopravní oblasti na stejné úrovni. Ve velké mí e záleží na tom, zda rodi e dít te disponují motorovým vozidlem, zda jsou vzhledem k místu pobytu nuceni užívat ve ejné dopravní prost edky, zda dít žije ve m st

nebo na vesnici apod. Mate ská škola by m la

r zné vstupní úrovn v domostí d tí v rámci svého školního vzd lávacího programu - 18 -

rozvíjet, rozší it základy dopravní výchovy získané rodinnou výchovou a p ipravit je na další vzd lávání uskute

ované na základních školách.

U výchovy dít te v p edškolním v ku je d ležité zam it se na pochopení, pro se má v dané situaci ur itým zp sobem chovat. Aby pochopení bylo co nejefektivn jší, necháváme dít

vysv tlovat, pro

nesmí vkro it na p echod, když

svítí ervená; co se m že stát, když se nerozhlédne a vstoupí na vozovku p ed auto; pro se musí ve vozidle poutat bezpe nostním pásem; pro je nutné mít p i jízd na kole cyklistickou p ilbu apod. (Dopravní výchova v p edškolním v ku, 2011) Teoretická výuka dopravní výchovy by m la být co nejpest ejší. Krom vysv tlování je vhodné za adit r zné formy výuky, které d ti zaujmou a zajistí tak optimální zp sob zapamatování. Vhodné jsou hry, které podporují d tskou zvídavost a pot ebu objevovat. Pro d ti p edškolního vzd lávání jsou vytvá eny pom cky ve form skládanek, omalovánek, videokazet, knih, pexesa, po íta ových her apod. Efektivní zp sob uskute

ování dopravní výchovy u d tí p edškolního v ku

nalézáme p i praktické výuce na d tském dopravním h išti. D tské dopravní h išt umož uje dít ti zapojit zrakové vjemy a upoutává pozornost na p edm ty vztahující se k dopravním situacím. Vztah k innosti, k tomu, co dít vid lo a co u toho prožilo, je p edpokladem k zapamatování. V p edškolním v ku nahlížíme na d ti jako na ú astníky dopravní situace v roli chodc

s doprovodem, nebo jako pasažér

v motorovém vozidle. P ed nástupem

d tí do školy by m ly: osvojit si základní vzory chování chodc

na chodníku, zejména

ukázn nosti p i ch zi a opatrnosti p i ch zi ve vztahu k možnému hrozícímu nebezpe í a k ochran svého zdraví, rozvinout vlastnosti pot ebné p i dopravních situacích jako je pozornost, soust ed nost, orientace v prostoru a ase, vnímání možných nebezpe í, ukázn nost a ohleduplnost. (P edškolní v k, 2010)

- 19 -

2.3 Dopravní výchova na základní škole P estože dopravní výchova je v období základního vzd lávání velmi d ležitá, základní školy nemají povinnost se jí v novat. Záleží pouze na jednotlivých školách, zda výuku dopravní výchovy za adí do svého školního vzd lávacího programu, v jakém rozsahu se jí budou v novat a jakou formu výuky zvolí. Základní vzd lávání je rozd leno na dva stupn . První stupe

je založen na

poznávání, respektování a rozvíjení individuálních pot eb, možností a zájm každého žáka. Druhý stupe pomáhá žák m získat v domosti, dovednosti a návyky, které jim umožní

samostatné

u ení

a

utvá ení

takových

hodnot

a

postoj ,

které

vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpov dnému rozhodování a respektování práv a povinností ob ana našeho státu i Evropské unie. (Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání, 2005) Všeobecn lze p edpokládat, že žáci první t ídy základní školy jsou nejmladšími samostatnými ú astníky silni ním provozu, nebo za ínají navšt vovat základní školu a za ínají se osamostat ovat. V provozu na pozemních komunikacích se pohybují jako chodci, i na in-line bruslích, skateboardech, kolob žkách a jsou stále pasažéry motorových vozidel. Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání (dále i RVP ZV) navazuje svým pojetím na RVP PV a rodinnou výchovu a je východiskem pro koncepci RVP pro st ední vzd lávání. Základní vzd lávání je jedinou etapou vzd lávání, které povinn absolvuje celá populace žák ve dvou obsahov , organiza n a didakticky navazujících stupních. V RVP ZV nacházíme dopravní výchovu v oblasti pouze do prvního stupn

lov k a jeho sv t, která spadá

základního vzd lávání. V tématickém okruhu „Místo kde

žijeme“ se žáci zam ují na poznávání nejbližšího okolí s d razem na dopravní výchovu a s praktickým poznáváním místních a regionálních skute ností se zam ením na bezpe nou cestu do školy. Dopravní výchovu lze za adit i do ostatních vzd lávacích oblastí a to r znou formou výuky. Záleží na schopnostech a fantazii u itel , jak si s tématem dopravní výchovy v ur itých p edm tech v r zných oblastech vzd lávání poradí. - 20 -

Dopravní výchova nemusí být a ani by se nem la stát pouhým drilem ve školní lavici, nebo lze ji nabídnout také ve form vycházky po m st , kdy žáci upozor ují na dopravní zna ky, p edpisy a všímají si správného a nesprávného chování ú astník

silni ního provozu. Mohou vytvá et r zné krátkodobé, ale i dlouhodobé

projekty. Výuka m že probíhat p i sledování nau ného nebo zábavného videa s dopravní tématikou, škola m že uspo ádat dopravní sout že t íd, zajistit exkurzi, besedy a p ednášky s odborníky z oblasti dopravy. V nuje-li se základní škola v sou asné dob

dopravní výchov , m la by se

zam it na rozvíjení znalostí a dovedností svých žák

tak, aby se postupn

stali

plnohodnotnými ú astníky silni ního provozu, aby zvládli základní pravidla ch ze a jízdy na jízdním kole, aby na konci prvního stupn

základního vzd lávání byli

schopni složit zkoušky k získání cyklistického pr kazu. Na konci druhého stupn základního vzd lávání by znalost pravidel provozu na pozemních komunikacích a jejich dodržování m la být pro každého již samoz ejmostí. V první t íd

základní školy je doporu ený rozsah dopravní výchovy stanoven tak,

aby žáci: bezpe n zvládli dopravit se do školy a zp t dom , um li se správn pohybovat po chodníku a stezce pro chodce, bezpe n

p echázeli vozovku na rovném a p ehledném úseku, um li

správn užít p echodu pro chodce a pohybovat se v podchodu, rozpoznali význam sv telných signál pro chodce, rozpoznali nebezpe ná místa pro p echázení vozovky, pochopili smysl vid t a být vid n, automaticky užívali cyklistické p ilby, autoseda ky a bezpe nostní pásy, um li se chovat v hromadné doprav a zvládli nastupování, vystupování, v d li, že hrát si sm jí jen na místech ur ených pro d tské hry.

- 21 -

Ve druhé t íd základní školy by m l rozsah dopravní výchovy umožnit nau it žáky: zvládnout ch zi po silnici v míst , kde není chodník, ch zi p es železni ní p ejezd bez závor i se závorami, uv domovat si nebezpe í, která hrozí chodc m za snížené viditelnosti, pomoci starým a nemocným lidem v prost edcích hromadné dopravy, znát zásady kázn

a ohleduplnosti k ostatním ú astník m silni ního

provozu (nep ekážet, neomezovat, neohrožovat ostatní), technicky zvládnout dovednost jízdy na kole.

Ve t etí t íd základní školy by m li žáci: dopl ovat a rozvíjet zásady správného chování chodce získané v nižších ro nících, rozpoznat místa a úseky,kam je chodc m vstup zakázán, rozpoznat sv telné signály a pokyny policist v silni ním provozu, znát pravidla pro bezpe nou jízdu na in-line bruslích, skateboardu a kolob žce, v d t, jak se chovat a jak reagovat na signály p i pohybu vozidel se zvláštními výstražnými znameními, um t p ivolat první pomoc p i dopravní nehod a ošet it drobná poran ní.

Ve tvrté a páté t íd základní školy by m li žáci: upev ovat zásady správného chodce a cyklisty,

- 22 -

prakticky nacvi it pravidla silni ního provozu pro cyklisty – vyjížd ní ze silnice, vjížd ní na silnici, jízda u pravého okraje, zastavení, vyhýbání, p edjížd ní, odbo ování, jízda k ižovatkou apod., znát povinné vybavení kola. (Žáci základní školy, 2010)

Žáci druhého stupn základního vzd lávání: upev ují zásady správného chování chodce a cyklisty, upev ují pravidla silni ního provozu pro cyklisty, prohlubují znalosti získané na I. stupni základního vzd lávání, jsou vedeni k uv domování si hodnot života a zdraví, u í se chránit si tyto hodnoty, u í se být tolerantní a ohleduplní, mít pozitivní vztah k životnímu prost edí a p írod , u í se zvládnout zásady poskytování první pomoci p i úrazech. (Kategorie, 2010) Výuku dopravní výchovy v rámci školního vzd lávacího programu lze uskute nit nejen v p edm tech, ale i prost ednictvím sout ží, ú astí na kampani realizovaných vládními i nevládními institucemi, uskute

ováním besed, kde žáci hovo í na téma

dopravy s odborníky – strážníky m stské policie, policisty Policie pracovníky

R, hasi i,

eského erveného k íže apod.

2.4 Dopravní výchova na st ední škole T etí stupe

vzd lávání získáváme na gymnáziu nebo na st ední odborné

škole. Vzd lávání probíhá na základ RVP vytvo eného pro gymnázia, gymnázia se sportovní p ípravou a pro st ední odborné vzd lávání. RVP navazují na RVP ZV.

- 23 -

St ední školy schválením školského zákona dostaly možnost vytvo it si sv j ŠVP, který si do zna né míry mohou sestavit dle vlastních p edstav. Dopravní výchova m že být zakomponována do školního vzd lávacího programu nejen u odborných škol, které z hlediska studujícího oboru umož ují svým žák m získat idi ské oprávn ní, ale i u ostatních škol st edního vzd lávání. Promítnutí dopravní výchovy v jednotlivých p edm tech všech škol st edního vzd lávání by m lo být p ínosem pro bezpe nost a plynulost silni ního provozu, nebo z údaj Policie

R vyplývá, že nejhoršími idi i jsou mladí lidé ve v kových

skupinách 18-20 let, 21-24 a 25-34 let. (Statistika nehodovosti, 2011) Výuka dopravní výchovy na st edních školách je p izp sobena v kové kategorii žák . Dospívající mládež má své specifické žeb í ky priorit a dominují u nich názory vrstevník . Školní vzd lávací programy by m ly respektovat všechny aspekty dospívajících a p i výuce dopravní výchovy, p i níž dochází zejména k upev ování postoj již získaných znalostí, s nimi pracovat. Vhodným výb rem metody výuky lze zvýšit p itažlivost výuky dopravní výchovy a posílit u ní zájem. Projekty The Action nebo Close to jsou zam eny na žáky vyšších ro ník základního vzd lávání a na žáky st edních škol. Jsou to projekty nehovo ící pouze teoreticky, ale poukazují na negativní dopady silni ního provozu. Cílem je zvýšit bezpe nost silni ního provozu formou zajímavých besed, p i nichž se setkávají žáci s mladými lidmi, kte í prožili dopravní nehodu. Žáci se tak seznamují s nep íjemnými zážitky a následky dopravních nehod, kterými prošli jejich vrstevníci. Projekty si kladou za hlavní cíl ovlivnit postoje rizikových skupin mladých idi

a tím snížit po et

dopravních nehod této v kové skupiny. Cílem dopravní výchovy na t etím stupni vzd lávání je dosažení úrovn , ve kterém studenti: pochopí dopravní provoz jako

ízený systém s právními p edpisy

a zákonnými ustanoveními, které umí zárove uplat ovat, uv domí si morální a právní odpov dnost chování a jednání každého ú astníka silni ního provozu,

- 24 -

uv domí si a uplat ují zásady ú elného a bezpe ného chování a jednání, aktivn p ispívají k bezpe nosti provozu, dokáží poskytnout a p ivolat první pomoc p i dopravní nehod , znají

nebezpe né

d sledky

požívání

alkoholu,

n kterých

lék

a návykových látek, znají negativní vlivy dopravy na životní prost edí a znají zp soby jeho ochrany, znají obecné zásady p edcházení dopravních nehod, nau í se bezpe n ovládat ízení malého motocyklu, získají odpov dnost za ízení motorového vozidla. (Mládež, 2010)

- 25 -

3. Instituce participující na dopravní výchov Na základ

neut šené dopravn

bezpe nostní situace v silni ním provozu

projevujícím se trvalým zvyšováním dopravní nehodovosti a zejména jejich následk , bylo z ejmé, že problém bezpe nosti silni ního provozu je nutné ešit systémov a nikoli díl ím a nekoordinovaným zp sobem. Zastavení r stu dopravní nehodovosti s vytvo ením prostoru pro její následné snižování si vzala za cíl vláda republiky, která usnesením

. 276/1990 z ídila Radu vlády

eské

eské republiky

pro bezpe nost silni ního provozu jako sv j trvalý koordina ní a iniciativní orgán. Rada p ijala koncepci Systémového programu zvýšení bezpe nosti silni ního provozu jako prost edek k ešení dopravn

bezpe nostní situace. (Pavlí ek,

Kopecký, 2004) Systémový program zvýšení bezpe nosti silni ního provozu dopravn cílev dom

bezpe nostní

problematiky.

„Systémový

program

eší aktuální

definujeme

jako

uspo ádaný soubor tématických okruh , navzájem spojených vztahy

mezi jejich integrovanými vlastnostmi tvo ícími jednotný celek, jehož funk ním ú elem je ú inná ochrana život , zdraví a majetku v provozu na pozemních komunikacích.“ (Pavlí ek, Kopecký, 2004, s. 43) Systémový program je napl ován vládními i nevládním institucemi, které zobrazuji na níže uvedeném schématu funk ního systému bezpe nosti silni ního provozu v

eské republice (Pavlí ek, Kopecký, 2004, s. 42)

Vláda

R

ministerstva a úst ední orgány ministerstvo vnitra ministerstvo dopravy

BESIP – odd lení ministerstva dopravy - ministerstvo školství - policejní prezídium a další

- 26 -

Krajské a místní iniciativy BESIPu

ostatní orgány a samosprávy - Policie

státní

správy

R

- krajské ú ady - m sta a obce - magistráty, obecní a obvodní ú ady - obecní a m stská policie

ob anská sdružení - profesní spole enství - autokluby -

eský

ervený k íž, aj.

- nadace

Školství, v da a dopravní výzkum P edškolní za ízení, základní, st ední a vysoké školy, výzkumné ústavy (Centrum dopravního výzkumu) Autoškolství Integrovaný záchranný systém Pojiš ovny Zastoupení automobilek, prodejci vozidel Podnikatelské aktivity v oblasti bezpe nosti silni ního provozu

Vládní i nevládní organizace se snaží úrove

bezpe nosti silni ního provozu

realizovat v n kolika tématických oblastech. Svou innost se snaží spojit se strategií udržitelného rozvoje spole nosti, což znamená provád t s ochranou životního prost edí. (Pavlí ek, Kopecký, 2004)

- 27 -

innosti v souladu

V další ásti této kapitoly se zam ím na vládní i nevládní instituce, které se podílejí na zvyšování bezpe nosti a plynulosti provozu v oblasti dopravní výchovy na školách. Jedná se zejména o Policii dopravy

R a Obecní (m stskou) policii, Ministerstvo

R a jeho integrovanou sou ást BESIP, Centrum dopravního výzkumu v.v.i.

Brno, d tská dopravní h išt .

3.1

Policie

„Policie zákonem

R a obecní (m stská) policie

eské republiky je jednotný ozbrojený bezpe nostní sbor z ízený

eské národní rady ze dne 21.6. 1991. Slouží ve ejnosti. Jejím úkolem je

chránit bezpe nost osob a majetku, chránit ve ejný po ádek a p edcházet trestné innosti. Plní rovn ž úkoly podle trestního ádu a další úkoly na úseku vnit ního po ádku a bezpe nosti sv ené jí zákony, p edpisy Evropského spole enství a mezinárodními smlouvami, které jsou sou ástí právního ádu

eské republiky.“

(Vokuš, 2010, s. 3) Policie

eské republiky (dále i Policie

R) je pod ízena Ministerstvu vnitra

R.

Tvo í ji policejní prezidium, útvary s celostátní p sobností, krajská editelství policie a útvary z ízené v rámci krajských editelství. Zákon z izuje 14 krajských editelství policie, jejichž územní obvody se shodují s územními obvody 14 kraj republiky. Úkoly Policie

R plní p ibližn

47 000 policist

eské

a 11 000 zam stnanc

policie. (Vokuš, 2010, s. 3) Policie

R má nepochybn

d ležitou roli v oblasti dohledu nad bezpe ností

a plynulostí silni ního provozu. Ministerstvo vnitra se této problematice ve zvýšené mí e v nuje od roku 2004, kdy byla schválena Národní strategie bezpe nosti silni ního provozu, jejíž cílem je snížit do roku 2010 po et usmrcených osob p i dopravních nehodách o 50 % oproti po tu usmrcených osob z roku 2002. K napln ní stanoveného cíle p ispívá i novelizace zákona

. 361/2000 Sb., o provozu na

pozemních komunikacích a o zm nách n kterých souvisejících zákon , ve zn ní pozd ji vydaných p edpis , která vstoupila v ú innost 1.7.2006, zavedla bodové hodnocení idi

a výrazným zp sobem zp ísnila represivní opat ení.

- 28 -

Stejn významnou roli zastává Policie

R i v dopravn výchovném procesu,

nebo se p i výkonu své innosti zapojuje do oblasti prevence. K tomuto ú elu byla v prosinci roku 2006 zahájena innost Centra dopravní prevence Ministerstva vnitra R a Policie

eské republiky p i Muzeu Policie

eské republiky. Cílem centra je

nejen p sobit v oblasti dopravní výchovy, ale i zajistit technickou dopravní prevenci (m i e rychlostí, fluorescen ní podklady u zna ek, nasvícení p echod

apod.)

a v kone né fázi zajistit informování ve ejnosti formou vydávání leták , brožur, CD a DVD, reklamní a výchovných spot v motoristických po adech v TV aj. (Muzeum Policie

R, 2011)

Preventivní aktivity jsou zam ovány na základ

analýz statistických údaj

a jsou zam eny jak na celostátní úrovni tak i na regionální úrovni. Nej ast jšími cílovými skupinami v oblasti sociální a situa ní prevence jsou d ti a mládež. Policisté za nimi docházejí p ímo do škol, na d tské dopravní h išt

a v letních m sících

na tábor. S dopravn

výchovným p sobením ze strany policie je nutné zmínit i innost

Obecní (m stské) policie, která je z izována obcemi a p sobí v jejich územním obvodu. Jejím hlavním úkolem je zabezpe ování místních záležitostí ve ejného po ádku. Obecní (m stská) policie dohlíží mimo jiné na dodržování pravidel ob anského soužití, p ispívá k ochran a bezpe nosti osob a majetku a sou asn dohlíží na bezpe nost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. (Obecní policie, 2011) Policisté p sobí ve výchovném procesu d tí jako odborní specialisté se vzbuzujícím respektem, který podtrhuje uniforma a potenciální právo ud lovat sankce za nedodržování pravidel silni ního provozu. Policisté se ú astní dopravní výchovy p ímo v základních školách, kde vedou s d tmi besedy, provádí dohled p i výcviku na d tském dopravním h išti, kde poskytují d tem p i jejich pochybení okamžitou zp tnou vazbu.

- 29 -

3.2

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. je ve ejnou výzkumnou institucí a jedinou dopravní v deckovýzkumnou organizací v p sobnosti Ministerstva dopravy z ízeno v roce 1992 jako právní nástupce

eských

R. Bylo

ástí Výzkumného ústavu

dopravního v Žilin . Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., tak úsp šn

pokra uje

v innosti, jež má již tradici 55 let. (Profil firmy, 2010) Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. (dále i CDV) je uznávanou a odborn nezávislou organizací, jejíž výsledky práce jsou p ínosné pro rozvoj dopravního sektoru. Zabývá se výzkumnou, vývojovou a expertní inností s celostátní p sobní pro všechny obory dopravy. Je rozd lena do t í divizí: Divize rozvoje dopravy - provádí výzkumné, expertní a servisní innosti p i rozvoji dopravního sektoru. Poskytuje konzulta ní, informa ní a

poradenské

služby.

Tvo í

dopravní

politiku,

navrhuje

ešení

problematiky dopravní obsluhy. Divize dopravní infrastruktury a životního prost edí – eší výzkumné úkoly zam ené na racionalizaci návrhu, výstavby, údržby a oprav pozemních komunikací drážních staveb a mostních objekt . Zabývá se výzkumnou a odbornou

inností v oblasti hodnocení dopad

dopravy na životní

prost edí. Divize bezpe nosti dopravního inženýrství - zahrnuje adu odborných oblastí, jejíchž integrujícím prvkem je bezpe nost dopravy. Odborný tým, který tvo í dopravní inžený i, psychologové, sociologové, urbanisté i pedagogové, umož uje multidisciplinární p ístup k ešeným úkol m. (Divize, 2010) Dopravní výchovou a vzd láváním všech skupin

idi

v etn

následného

vzd lávání se zabývá zejména divize bezpe nosti a dopravního inženýrství a to v oblasti humanitních v d. V oblasti humanitních v d eší problematiku sociologie, psychologie, výchovy a vzd lávání v doprav . Mimo jiné se zabývá výzkumem v oblasti rizikového chování d tí a mládeže a související prevencí, vlivem na vnímání rizikových faktor - 30 -

i interperosonálních a situa ních faktor na chování zkoumané skupiny. Na základ zjišt ných skute ností jsou navrhovány didaktické a metodické materiály, nám ty pro

implementaci

dopravní

výchovy

do

školních

vzd lávacích

program

a jednotlivých vzd lávacích oblastí, didaktické a edukativní hry a osv tové materiály. Problematika vzd lávání je

ešena komplexn . Pro u itele a nepedagogické

pracovníky odborníci realizují vzd lávací programy zam ené na integraci prvk dopravní výchovy do blokové, projektové, ale i standardní výuky. V oblasti vzd lávání není opomenuta ani problematika autoškolství, tak, aby byly v praxi uplatn ny co nejvhodn jší metody výchovy a výcviku žadatel

o idi ské oprávn ní. (Oblast

humanitních v d, 2010)

3.3

BESIP

Národní koordina ní orgán pro bezpe nost silni ního provozu, který se v sou asnosti nazývá „Rada vlády pro bezpe nost silni ního provozu“ vznikl v roce 1963 jako reakce na vzr stající po et dopravních nehod. Jeho výkonný orgán p sobí pod všeobecn

známou zkratkou BESIP a byl z ízen 1. kv tna 1967. BESIP

se zabýval a stále se zabývá zejména dopravní výchovou a p sobením na ve ejnost prost ednictvím sd lovacích prost edk . BESIP je autorem tém pro dopravní výchovu d tí p edškolního v ku a žák se podílí na výchov

nových žadatel

o

všech publikací

základních škol a aktivn

idi ská oprávn ní formou podpory

nepovinného p edm tu „ ízení motorových vozidel“ na st edních školách. (Historie Besip, 2010) V sou asnosti se BESIP, vyjma dopravní výchovy, zabývá preventivní inností v oblasti bezpe nosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích v souladu se zákonem o silni ním provozu. Provádí propagaci na veletrzích, výstavách a celospole enských akcích, vysílá v televizních po adech a vytvá í filmy – TV seriál STOP, TV po ady pro BESIP. Všechny tyto aktivity ze strany BESIP sm ují ke snížení nehodovosti a k napln ní cíle stanoveného v Národní strategii bezpe nosti silni ního provozu. Národní strategie bezpe nosti silni ního provozu vznikla jako reakce na stále vysoký po et usmrcených lidí na silnici. Strategický dokument byl schválen vládou - 31 -

eské republiky v souladu s cílem EU. Primárním cílem je snížit po et usmrcených na eských silnicích do roku 2010 o 50% oproti roku 2002. (Národní strategie, 2010) Aby tohoto cíle mohlo být skute n

dosaženo, snaží se Ministerstvo dopravy

v sou innosti s BESIP u init nezbytná opat ení jak v oblasti zvýšení bezpe nosti vozidel

(vyšší

bezpe nostní

standardy

konstrukce

a

vybavení),

infrastruktury (modernizace, zavád ní dopravn -inženýrských prvk nehod), tak zejména v d razu na problematiku lidského a zvýšení ú innosti výchovy a výcviku idi

dopravní k eliminaci

initele (zdokonalení

).

Z dosavadního vývoje dopravní nehodovosti v

R vyplývá, že v roce 2010

nebylo bezpe nostního cíle dosaženo, nebo z dostupných statistických údaj

je

známo, že v roce 2010, zem elo na silnicích 753 osob. (Statistika nehodovosti, 2011) Tabulka . 1 Vývoj po tu usmrcených od roku 2002 Rok

Po et usmrcených osob do 24 hod

2002

1314

2003

1319

2004

1215

2005

1127

2006

956

2007

1123

2008

992

2009

832

2010

753 Zdroj: Policejní prezidium R

- 32 -

K napln ní strategického plánu by za celý rok 2010 nesm l po et usmrcených osob na silnicích p esáhnout hranici 657 osob. O pln ní Strategie bezpe nosti silni ního provozu informuje Ministerstvo dopravy vládu, vždy k 30. dubnu každého kalendá ního roku. Dopravní výchovou se BESIP zabývá od roku 1969. Jde o jednu z hlavních inností v rámci preventivního p sobení. Hlavním cílem je zajistit výchovné p sobní od rodiny po mate skou, základní a st ední školu. V rámci dopravní výchovy organizuje dopravní sout že mladých cyklist , které jsou uskute

ovány na úrovní

základní, okrskové, oblastní, krajské a celostátní úrovn . Sout ží

se

prov ují teoretické

a

praktické

znalosti

pravidel

provozu

na pozemních komunikacích, jízda zru nosti a první pomoc. Nejlepší družstvo se ú astní mezinárodní dopravn

výchovné sout že FIA, ve které se eské družstvo

v roce 2009 umístilo na 2.míst p i ú asti 23 družstev z evropských zemí a v roce 2010 na 5.míst p i ú asti 22 družstev. (Dopravní sout ž, 2011) Dopravní výchova je zabezpe ována prost ednictvím Koordina ního týmu složeného z krajských koordinátor . Jednou z hlavních

inností je spolupráce

s d tskými dopravními h išti (dále i DDH) a organizace cyklistických sout ží. Každoro n zajiš ují: konání a financování výchovného programu Dopravní sout ž mladých cyklist

od základních kol, p es okrsková, oblastní, krajská kola

a celostátní finále, dopravní výchovu dle metodiky Ministerstva dopravy, dohlíží na zpracování harmonogram

a garantují pln ní harmonogram

výuky

DDH, provádí kontroly DDH spolufinancování kraj a obcí na provozování DDH, seminá e pro instruktory na DDH a u itele dopravní výchovy k metodice výuky na DDH, distribuci propaga ních a výukových materiál

na ú ady, školy, DDH

a další spolupracující subjekty v oblasti bezpe nosti silni ního provozu, - 33 -

spolupráci na mediálních kampaních a spolupráci s regionálními médii. (Komplexní informace, 2010) Do oblasti dopravní výchovy spadá preventivní innost, kterou pro Ministerstvo dopravy – BESIP, zabezpe oval n kolik let Úst ední automotoklub

eské republiky

(ÚAMK R). V sou asné dob

jeho úlohu p evzalo Centrum služeb pro silni ní dopravu.

BESIP spolupracuje i s ostatními úst edními orgány státní správy a prost ednictvím svých

regionálních

pracovník

(koordinátor )

zajiš uje

preventivní

aktivity

v regionech, m stech a obcích. Mezi nejznám jší preventivní kampan

zam ené na bezpe nost a plynulost

silni ního provozu v p sobnosti BESIP, do které dle Komplexní informace o aktivitách odd lení BESIP ( 2009) pat í: Nemyslíš, zaplatíš Tato kampa oslovuje ú astníky silni ního provozu formou prezentace reálné tvá e dopravní nehody bez vtipné pointy. Využívá principu zlo inu a trestu – pokud n kdo nedodržuje pravidla a riskuje, musí za to nést následky a tím si uv domit zodpov dnost nejen za sv j život, ale i za životy ostatních. Klí ová témata se týkají dodržování rychlosti, omezení agresivity, používání zádržných systém , alkoholu a psychotropními látkami za volantem. P ipoutáš m ? Automobilka Škoda Auto, a.s. bezúplatn zap j uje na d tská dopravní h išt s celoro ním provozem pro ve ejnost automobily, do kterých firma Piccollo, s.r.o. bezplatn poskytla všechny typy d tských autoseda ek. Tento projekt má jednak u it d ti správnému poutání v automobilu a zárove

má pomoci rodi

nejvhodn jšího typu autoseda ky pro jejich dít a hmotnosti.

- 34 -

m p i výb ru

vzhledem k jeho velikosti

Domluvme se! Kampa je zam ená na mladé lidi ve v ku 17-25 let a zakládá se na statutu domluveného idi e, který na sebe dobrovoln vezme roli abstinujícího, aby zajistil odvoz svým p átel m ze zábavy. Kampa probíhá na koncertních turné hudebních kapel v rámci

R. Kampa

vznikla na základ

statistických výsledk , které

vykazovaly velký po et dopravních nehod pod vlivem alkoholických nápoj . Nap . v roce 2009 bylo zp sobeno celkem 1 295 dopravních nehod, které zavinili idi i ve v ku do 25 let pod vlivem alkoholických nápoj . P i t chto nehodách zem elo celkem 23 osob. The Action Kampa je zam ena na mladé za ínající idi e. Cílem projektu je varovat p ed hazardováním na silnici. Je to ukázka reality životních tragédií zavin ných zbyte nými dopravními nehodami. Mládeži je prezentována realita, životní tragédie zavin né zbyte nými nehodami. Projekt m že pozorovatele šokovat, ale to není cílem kampan . Cílem je mluvit srozumiteln

sm rem k mladým lidem tak, aby

si uv domili následky dopravních nehod. Preventivní vlak bezpe né železnice Cílovou skupinou je mládež ve v ku 13-19 let. Projekt je zam en na prevenci dopravních nehod na železni ních p ejezdech, na úrazy elektrickým proudem z troleje, zachycení lov ka vlakem na širé trati nebo p ímo ve stanici.

3.4

D tské dopravní h išt Výcvik na d tském dopravním h išti probíhá v rámci celé

R podle

metodiky vydané Ministerstvem dopravy, jeho výkonným orgánem BESIP. Metodika je zpracovaná do Tématického plánu a je zam ena p evážn na žáky 4. a 5. t íd základních škol. Skládá se z teoretické a praktické ásti a je zakon ena zkouškou k získání cyklistického pr kazu. P i teoretické výuce se d ti seznámí v rámci 5-ti hodinové výuky s vybranými ustanoveními pravidel silni ního provozu, nau í se rozum t významu dopravních zna ek a signál . V praktické ásti výuky d ti získávají - 35 -

návyky, jak se v silni ním provozu bezpe n pohybovat jako chodci, nebo cyklisté. (D tské dopravní h išt , 2010) Pr kaz cyklisty je osv d ení, které získá žák základní školy ve 4. t íd úsp šn

absolvované

teoretické

a

praktické

zkoušce,

prokazující

po

znalosti

a dovednosti bezpe né jízdy na jízdním kole v silni ním provozu. Jedná se o dobrovolnou

innost, do které se zapojují základní školy dle jejich školního

vzd lávacího programu. Možnost získat cyklistický pr kaz p sobí p i výuce dopravní výchovy jako silný motiva ní prvek. První dopravní h išt vznikla již ve 30.letech 20. století, nedlouho po zavedení dopravního zna ení a signalizace. K v tšímu rozmachu došlo v 80. letech 20. století. Dochází k obnovování stávajících a ke z izování nových DDH. V eské republice existuje sí

dopravních h iš

pro d ti, jejichž po et dle

zve ejn ného seznamu BESIP je 179. DDH vlastní r zní provozovatelé, nap . Automotokluby, D tské domovy mládeže, M stská policie, obce, autoškoly, základní školy, magistráty a m stské ú ady,

eský

ervený k íž, ale i privátní osoby.

Funk nost a možnosti DDH závisí na finan ních prost edcích, které jsou provozovatelé schopni pro svou

innost získat. Na financování DDH se podílejí

z nejv tší ásti krajské ú ady a obce. BESIP financuje výuku na DDH dle zmín ného Tématického plánu ur eného pro žáky 4. a 5. ro níku základního vzd lávání. Další prost edky pro d tské dopravní h išt

získávají jejich provozovatelé od investor ,

které si sami musí sehnat. Z tohoto d vodu je úrove jednotlivých DDH r zná. Jedno mají ale spole né, slouží zejména k výuce dopravní výchovy pro p edškolní a základní vzd lávání a ve v tšin

p ípad

jsou p ístupné i ve ejnosti. (D tské

dopravní h išt , 2010) Výcvik na d tském dopravním h išti je považován za nejú inn jší formu výuky. DDH nabízí prost edí napodobující reálné situace v silni ním provozu. Bezpe nou formou se d ti seznamují jak s rolí chodce, tak i cyklist . P i výcviku je nutný odborný dohled, nebo bezcílné ježd ní po DDH je neú elové. P i výcviku se lze zam it nejen na dodržování pravidel silni ního provozu, ale m že být inscenována i dopravní nehoda, p i které bude d tem vysv tleno

a

ukázáno,

jak

v takových - 36 -

situacích

reagovat

a

postupovat.

P i nesprávném pohybu na d tském dopravním h išti vyúst ném do simulované dopravní nehody m žeme rozebrat p í iny dopravní nehody a upozornit na základní povinnosti, které p edchází t mto kolizním situacím. DDH umož uje reagovat na individuální chyby jednotlivce a vede k upev ování správných návyk .

- 37 -

Záv r teoretické ásti V první ásti práce jsem zd raznila pot ebu realizovat dopravní výchovu již od raného d tství, nebo co nejv asn jší podchycení a formování model chování v dopravním prost edí považuji za prost edek, jak vytvo it ohleduplné a bezpe né prost edí v silni ním provozu. Z tohoto d vodu jsem na za átku teoretické

ásti diplomové práce nazvané

Dopravní výchova jako sou ást kurikula základních škol zmínila rodinu jako primární instituci p sobící v dopravní výchov . Nastínila jsem její nezastupitelnou úlohu a sou asn jsem uvedla, v jakém rozsahu by m la rodina zajistit dopravní výchovu, aby bylo možné v mate ské škole a na základní, p ípadn

st ední škole ve výuce

dopravní výchovy plynule pokra ovat. Konzistentnost výukových cíl

dopravní

výchovy promítnutá v postupném rozši ování a prohlubování znalostí a dovedností je pro úsp šnost výuky nezbytná. Úsp šná dopravní výchova za íná prvotní výchovou chodc , která dále pokra uje výchovou cyklist , jako idi mládeže, jako potencionálních idi

nemotorových vozidel a výchovou dospívající motorových vozidel.

Popsala jsem nový systém kurikulárních dokument

a možnosti školních

institucí za adit dopravní výchovu do vzd lávacích oblastí dle svých schopností a vzd lávacích pot eb. Uvedla jsem, jakých cíl by m ly dosahovat d ti p edškolního v ku p ed nástupem do základní školy a jakým zp sobem by m ly dále tyto znalosti rozvíjet na prvním a druhém stupni základního vzd lávání a pokra ovat na st ední škole. Vzhledem k tomu, že v sou asné dob

výuka dopravní výchovy není pro

základní školy povinná, záleží pouze na uvážení

editel

a u itel

škol, zda

poskytnou možnost d tem, které navšt vují jejich školu, vzd lávat se v této oblasti. O tom, že dopravní výchova je z hlediska bezpe nosti na silnicích d ležitá, nejsou pochybnosti. Sou asn

je nutné si uv domit, že výchovou mládeže jako budoucích idi

motorových vozidel není dopravní výchova ukon ena. Vládní i nevládní instituce vytvá í kampan zam ené na r zné v kové kategorie ob an , s cílem ovlivnit jejich - 38 -

chování v dopravních situacích. Je proto z ejmé, že dopravní výchova pat í do celoživotního procesu vzd lávání, na kterém se podílejí r znorodé instituce, které pospolu vytvá í komplexní ucelený systém dopravní výchovy a prevence. Dopravní výchova za íná v rodin , kde p sobí neorganizovan . Organizovaná ást dopravní výchovy v rámci kurikulárních dokument

nastává ve školách, kde se s ní žáci

seznamují tak, jak chronologicky prochází vzd lávacím systémem od mate ské školy, p es základní školu až ke st ední škole. Po ukon ení studia na st ední škole pokra uje dopravní výchova v rámci preventivních inností. Preventivní inností se zabývají instituce, které provádí kampan zam ené na jednotlivé dopravní situace, na všechny ú astníky silni ního provozu a na r zné v kové kategorie ú astník silni ního provozu. Komplexnost institucí spo ívá ve funk ním systému bezpe nosti silni ního provozu, do kterého jsou zapojeny vládní i nevládní instituce. Zam ila jsem se na Policii

R a Obecní (m stskou) policii, která p i dopravní výchov

respekt. Popsala jsem

budí u žák

innost útvaru Ministerstva dopravy BESIP, který svou

dlouholetou praxí a propracovaností poskytuje cenné odborné rady a pom cky a Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. v Brn , který na základ

svého vysoce

odborného týmu zkoumá a analyzuje situace za ú elem nalezení nejoptimáln jších prost edk

a zp sob

k vytvo ení zdravého a bezpe ného prost edí v doprav .

Zam ila jsem se na d tská dopravní h išt , která poskytují žák m bezpe né prost edí pro získávání praktických zkušeností.

- 39 -

II.

Empirická

ást

V této empirické ásti práce se zam uji na m sto Krom íž a popisuji aktivity sm ující k vytvo ení bezpe ného prost edí v silni ním provozu. Zkoumám, zda základní školy m sta Krom íže za lenily dopravní výchovu do svých školních vzd lávacích program , v jakém rozsahu se jednotlivé školy dopravní výchov v nují a zda spolupracují s organizacemi poskytujícími participaci na dopravní výchov . Poté realizuji výzkumné šet ení a zjiš uji trvalost znalostí v oblasti dopravní výchovy a to u všech žák pátých t íd základních škol m sta Krom íže. Cílem šet ení je zjistit, zda žáci pátých t íd základních škol jsou schopni opakovan

složit test

k získání cyklistického pr kazu, kterému byli podrobeni na konci

tvrté t ídy

základního vzd lávání a který všichni úsp šn vykonali. K získání

pot ebných

informací

využívám

metody

nestrukturovaného

rozhovoru, pozorování, analýzy písemných dokument , zkušebního testu. Orienta ní rozhovor mi poskytl vedoucí odboru školství, kultury a státní památkové pé e M stského ú adu Krom íž, vedoucí odd lení odboru dopravy, pod jejíž spadá chod DDH v Krom íži, vedoucí dopravního inspektorátu Policie

innost

R Krom íž,

editel M stské policie Krom íž, krajský koordinátor Zlínského kraje a pracovnice CDV v Brn , která mi poskytla materiály a zdroje k diplomové práci. Rozhovor na téma dopravní výchovy jsem uskute nila i s editeli nebo zástupci základních škol m sta Krom íž, u kterých jsem provedla výzkum. Metodu pozorování jsem využila p i sledování výuky teoretické ásti dopravní výchovy na d tském dopravním h išti v Krom íži, která byla realizována dle Tématického plánu. (D tské dopravní h išt , 2010) P i použití zkušebního testu jsem vycházela ze skute nosti, že žáci 4. t íd všech základních škol v Krom íži absolvovali výuku dopravní výchovy na DDH podle Tématického plánu v rámci ŠVP jednotlivých škol. Po úsp šném ukon ení dopravní výchovy a zdolání zkušebního testu získali žáci cyklistický pr kaz. V p ípad , že se jim nepoda il zkušební test napoprvé úsp šn dodate n

napsat, byli

svými u iteli dou ováni až do doby, kdy si vše pot ebné osvojili

a zkušební test úsp šn

složili. P i testování tedy vycházím z úsp šného - 40 -

absolvování zkušebního testu všemi žáky

tvrtých t íd. Zkušebnímu testu

a opakovanému – kontrolnímu ešení zkušebního testu podrobuji žáky, kte í jsou v sou asnosti již v páté t íd .

- 41 -

4. Dopravní výchova a bezpe nost ve m st Krom íž M sto Krom íž je nazýváno „Hanáckými Aténami“ a je charakterizováno jako m sto historických památek, škol, um ní a kultury. V roce 1997 byla Krom íž vyhlášena nejkrásn jším historickým m stem

eské republiky. Komplex historických

zahrad a Arcibiskupského zámku byl v prosinci roku 1998 zapsán do seznamu sv tového d dictví UNESCO. Ve m st a v jeho okrajových ástech žije bezmála 30 tisíc obyvatel. M sto Krom íž je

lenem Národní sít

Zdravých m st

eské republiky

a Mezinárodní sít Bezpe ných komunit WHO. Do Národní sít Zdravých m st

eské republiky bylo m sto Krom íž p ijato

v roce 1996. Projekt Zdravé m sto Krom íž napl uje zásady a cíle základních dokument , které se zabývají oblastmi udržitelného rozvoje, zdraví a kvality života v souladu se Sv tovou zdravotní organizací (WHO), dle které je zdraví stavem celkové fyzické, duševní a sociální pohody a ne pouze absencí nemoci nebo t lesné slabosti. Mezinárodní sí Bezpe ných komunit WHO p ijala m sto Krom íž v roce 2003. M sto Krom íž se tak stalo pilotním m stem pro

eskou republiku. Tím bylo

ztvrzeno, že Krom íž obhájila sv j dlouhodobý program zam ený na snižování množství i závažností úraz

svých obyvatel a napl uje kriteria mezinárodních

Bezpe ných komunit. Je z ejmé, že pro m sto Krom íž je prioritou vytvo it pro své ob any bezpe né místo pro život. Doprava a dopravní bezpe nost jsou nedílnou sou ástí bezpe ného života. M sto se zam ilo podrobn ji na své nejmladší ob any v roce 2009 a provedlo zmapování bezpe nostn

dopravní situace v okolí krom ížských škol.

K této problematice byl p izván certifikovaný bezpe nostní auditor Ing. Jaroslav Heinrich, pracující v CDV, v.i.i., který poskytl odborné posouzení stávající situace a navrhl doporu ení ke zlepšení stavu. (M sto Krom íž, 2010)

- 42 -

4.1

innost státní a m stské policie v Krom íži

Na bezpe nost a plynulost provozu na pozemních komunikacích dohlíží ve m st Krom íži Policie

R a M stská policie. Spolupráce mezi státní a m stskou

policií je na velmi dobré úrovni. Do p sobnosti státní policie nepat í pouze m sto Krom íž, ale i okolní obce, a proto dohled nad m stem Krom íž p evzala z velké ásti M stská policie. M stská policie Krom íž byla z ízena v roce 1992 v souladu se zákonem 553/1991 Sb., o obecní policii, ve zn ní pozd ji vydaných p edpis . Její inností je zabezpe it místní záležitosti ve ejného po ádku, kdy zejména strážníci: dohlíží na dodržování obecn

závazných právních p edpis

o ochran

ve ejného po ádku, p ispívají k ochran bezpe nosti osob a majetku, dohlíží na dodržování pravidel ob anského soužití, odhalují p estupky a v rozsahu stanoveným zákonem též ukládají a vybírají v blokovém ízení pokuty za p estupky, upozor ují fyzické a právnické osoby na zjišt né nedostatky a podle konkrétní situace iní opat ení k jejich odstran ní, ukládají a vybírají v blokovém

ízení pokuty za p estupky proti

bezpe nosti a plynulosti silni ního provozu spáchané neuposlechnutím zákazu, který vyplývá z místní úpravy silni ního provozu. (Vyhláška m sta Krom íž, 2010) Na po átku p sobení M stské policie v Krom íži (dále i MP Krom íž) zabezpe ovalo její innost celkem šest strážník . V pr b hu let se pravomoc obecní (m stské) policie rozší ila, což m lo za následek i rozší ení po tu strážník . V sou asné dob

innost zabezpe uje celkem 41 strážník , kte í jsou

ádn

proškoleni a mají zp sobilost k výkonu této innosti. M stská policie Krom íž se pro obec stala nepostradatelným orgánem obce, nebo zajiš uje dohled nejen p i b žném chodu života, ale je i ú astníkem všech - 43 -

spole enských akcí po ádaných ve m st

Krom íž. P i zvláštních p íležitostech

svou p ítomností zajiš uje nejen po ádek v obci, ale vytvá í i záruku dodržování zákon

a v neposlední ad

p i zvýšené dopravní situaci zajiš uje její bezpe nost

a plynulost. Svým p sobením se snaží být pot ebná všem ob an m a nezapomíná ani na nejmenší ob any m sta. M stské policie Krom íž navázala spolupráci s d tským dopravním h išt m, kam pravideln

vysílá své strážníky, aby se ú astnili praktické

ásti výuky dle Tématického plánu. P i praktické výuce zajiš ují odborný dozor. Jejich úkolem je provést d ti celým dopravním h išt m, vysv tlit jim dopravní zna ky, k ižovatky a možné dopravní situace, které na n

na dopravním h išti

ekají.

Následn sledují po ínání žák p i praktické jízd a poskytují jim okamžitou zp tnou vazbu nejen p i chybném, ale i správném jednání. Strážníci M stské policie se na dopravním h išti vyskytují i ve chvíli, kdy žáci skládají zkoušky k získání cyklistického pr kazu. P ítomnost uniformovaných strážník

zaru uje u d tí v tší

disciplínu na h išti, soust ed nost a zvýšenou pozornost, nebo strážníci p sobí autoritativn a budí v d tech p irozený respekt. Mimo dopravní h išt se MP Krom íž angažuje v rámci dalších preventivních inností. Disponuje dv ma strážníky, kte í jsou pravideln

vysíláni na školení

a seminá e, kde získávají další cenné zkušenosti a novinky týkající se nejen dopravní výchovy. Tito proškolení strážníci své znalosti ší í ve školách a jiných institucích, kde vedou p ednášky, besedy a diskuse na r zná témata z oblasti kriminality, dopravy a sociáln patologických jev . Vizí M stské policie Krom íž je v pr b hu roku 2011 z ídit v budov

MP

Krom íž technicky vybavenou místnost, ve které by žák m byly p ednášeny tématické celky jak z dopravní výchovy, tak i z ostatních oblastí preventivní innosti sociáln

patologických jev . Technicky vybavená místnost s r znými metodickými

pom ckami má zajistit nejen v tší komfort výuky, ale sou asn i kvalitn jší výsledky žák . M stská policie ve spolupráci se státní policií si rozd lila resort p echod pro chodce a každé ráno v reflexních vestách strážníci hlídkují u p echod pro chodce a dohlíží na bezpe nost d tí. Tato

innost ze strany policie je pro bezpe nost

- 44 -

a plynulost provozu velmi ú inná, nebo na první pohled lze poznat, že idi i motorových vozidel jsou b hem jízdy mnohem tolerantn jší a mén agresivní. Policie R i M stská policie Krom íž tuto innost ob as spojí s preventivn

výchovným

p sobením na mladé chodce, kdy u p echod s nimi hovo í v rámci kampan „Zebra se za tebe nerozhlédne“ a rozdává jim letá ky, kde zebra ve ty ech bodech radí, jak nejlépe p echázet p es silnici. Okresní editelství Policie

R má z ízenou Preventivn

informa ní skupinu

Krom íž, která rovn ž nabízí preventivní programy v r zných oblastech. Preventisti navšt vují d ti v základních školách, p ednáší jim témata zam ená vždy na ur itou problematiku z dopravního prost edí a vedou s nimi debaty.

4.2

D tské dopravní h išt v Krom íži

D tské dopravní h išt provoz zabezpe ují dv

v Krom íži je v kompetenci M sta Krom íž. Jeho

pracovnice

eského

erveného k íže ve spolupráci

s útvarem BESIP v zastoupení koordinátora Zlínského kraje. Sou ástí d tského dopravního h išt

je budova, ve které se nachází zázemí pro teoretickou výuku

a plocha napodobující zmenšený reálný model dopravního prost edí na pozemních komunikacích. DDH bylo v Krom íži vybudováno v 80. letech 20. století a v pr b hu jeho existence došlo k jeho velké rekonstrukci, zejména co se týká vybavenosti a opravy povrchu vozovky. H išt

je vybaveno svislými a vodorovnými dopravními zna kami, fungujícími

semafory, p echody pro chodce, železni ním p ejezdem a kruhovým objezdem, aby si d ti vyzkoušely všechny možné dopravní situace. Na h išti je p istaven z automobilky Škoda Auto, a.s. automobil, ve kterém jsou zabudovány zádržné systémy – autoseda ky, kde si nejmenší d ti se svými rodi i mohou vyzkoušet pro n vhodné seda ky. U ebna je vybavena metodickými pom ckami v etn

osmi po íta

, které

napomáhají sou asným pot ebám p i výuce jak žák m, tak i pedagog m. Softwarový program do po íta

zabezpe uje BESIP.

- 45 -

D tské dopravní h išt je otev ené každodenn po celou dobu školního roku. Prostory d tského dopravního h išt

neslouží jen školám, ale jsou p ístupné

i ve ejnosti. V m síci ervenci a srpnu je na d tském dopravním h išti provozován p ím stský tábor. D tské dopravní h išt

je financováno zejména z rozpo tu M sta Krom íž

a z rozpo tu Krajského ú adu, který rovn ž na provoz DDH p ispívá. Výuku dle Tématického plánu žák

tvrtých t íd na DDH financuje Ministerstvo dopravy –

BESIP. Ostatní finance jsou získány jako dary od r zných organizací. Odbor dopravy M stského ú adu Krom íž má na starosti chod DDH. Zajiš uje efektivní využití získaných finan ních prost edk a podílí se na tvorb harmonogramu výuky žák

všech základních škol okresu Krom íž. Jak bylo zjišt no, s DDH

spolupracují všechny základní školy, tudíž výuky dopravní výchovy na DDH v Krom íži se ú astní všechny d ti základních škol.

4.3

Tématický plán

Výuka žák

na d tském dopravním h išti probíhá v souladu s Tématickým

plánem dopravní výchovy pro žáky 4. t íd základních škol. Tématický plán byl vydán jako metodická pom cka ministerstvem dopravy, jeho integrovanou sou ástí BESIP. Má sloužit jako pom cka p i teoretické výuce a praktickém výcviku na d tském dopravním h išti, nebo

innost d tských dopravních h iš je zcela v kompetenci

jejich provozovatel , personálu a závisí samoz ejm

i na finan ních možnostech.

Tématický plán dopravní výchovy stanovuje minimální obsah teoretické výuky a praktického výcviku, v etn

metodiky p ezkoušení znalostí pro získání „Pr kazu

cyklisty“. (D tské dopravní h išt , 2010)

4.3.1

Teoretická ást Tématického plánu

Teoretická

ást je stanovena v rozsahu 5 hodin a je rozd lena do patnácti

obraz BESIP Neboj se silnice.

- 46 -

Obraz

. 1 je zam en na technické požadavky jízdního kola a na jízdy

na jízdním kole. Žáci získávají informace: O povinném vybavení jízdního kola, do kterého pat í dv

na sob

nezávislé ú inné brzdy, zadní odrazka ervené barvy, p ední odrazka bílé barvy, odrazky oranžové barvy na obou stranách pedál , na paprscích p edního nebo zadního kola nebo obou kol nejmén jednou bo ní odrazkou oranžové barvy na každé stran kola. O vybavení jízdního kola pro jízdu za snížené viditelnosti, kdy je nutné mít sv tlomet svítící dop edu bílým sv tlem a zadní svítilnou

ervené

barvy a o povinnosti mít za jízdy tato sv tla rozsvícena. O povinnosti používat do v ku 18-ti let ochrannou p ilbu, kterou musí mít za jízdy nasazenou a ádn p ipevn nou na hlav . O nutnosti mít p i jízd na pozemní komunikaci dohled osoby starší 15-ti let, jestliže nedovršili v ku 10-ti let. O zákazu jezdit na jednomístném jízdním kole ve dvou, jezdit bez držení idítek, držet se za jízdy jiného vozidla, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ru ní vozík, psa nebo jiné zví e a vozit p edm ty, které by znesnad ovaly

ízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné ú astníky

provozu na pozemních komunikacích.

Obraz

. 2 je zam en na dopravní zna ení, které informuje cyklisty, kam

nesmí vjížd t. Žáci jsou seznámeni se zna kami: Zákaz vjezdu všech vozidel v obou sm rech, zákaz vjezdu všech vozidel do jednosm rné pozemní komunikace, zákaz vjezdu jízdních kol, zákaz vjezdu vyzna ených vozidel, dálnice, silnice pro motorová vozidla, stezka pro chodce a p ší zóna.

- 47 -

Obraz

. 3 je zam en na pravidla provozu na pozemních komunikacích

zam ených na: Vjížd ní na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci. Vyjížd ní od okraje vozovky. Znamení o zm n sm ru jízdy. Kdy je ú astník povinen dávat znamení o zm n sm ru jízdy, jakým zp sobem se dává znamení o zm n sm ru jízdy, o nutnosti dávat znamení o zm n sm ru jízdy v as.

Obraz . 4 se zabývá praktickou jízdou na jízdním kole. Žák m jsou: Vysv tleny dopravní zna ky „Stezka pro cyklisty“ a „Stezka pro chodce a cyklisty“ a je jim vysv tlena povinnost užít vyzna ené prostory pro jízdu na jízdním kole. Vysv tleny základní pravidla jízdy na pozemních komunikacích (jízda p i pravém okraji vozovky, jízda více cyklist

jednotliv

za sebou, právo

p edjížd t nebo objížd t z pravé strany vozidla za sebou stojící nebo pomalu se pohybující, p ejížd ní vozovky za p edpokladu, že neohrozí ani

neomezí

ostatní

idi e,

jízda

v jízdních

pruzích,

vyhýbání

s protijedoucími vozidly v situaci, kdy na jedné stran je p ekážka nebo zúžená vozovka, ch ze s jízdním kolem). Vysv tleny pojmy nesm t ohrozit a nesm t omezit.

Obraz . 5 se zabývá praktickou jízdou na jízdním kole. Žák m jsou: Vysv tleny dopravní zna ky: jednosm rný provoz, zákaz zastavení, zákaz stání a z nich vyplývající povinnosti, kde smí a nesmí idi zastavit a stát a jak bezpe n zvládnout tyto situace. Vysv tleny pojmy stát, zastavit, zastavit vozidlo. - 48 -

Obraz . 6 se zabývá praktickou jízdou na jízdním kole. Žák m jsou: Vysv tleny dopravní zna ky: zúžená vozovka z jedné strany a z obou stran, p ikázaný sm r objížd ní, p ednost protijedoucích vozidel, p ednost p ed protijedoucími vozidly. Vysv tleny situace p i objížd ní, p edjížd ní, vyhýbání.

Obraz . 7 a 8 se zabývá praktickou jízdou na jízdním kole. Žák m jsou: Vysv tleny dopravní zna ky sm rové šipky a adící pruhy, p ikázaný sm r jízdy vpravo, vlevo, p ikázaný sm r jízdy p ímo, p ímo a vpravo p ímo a vlevo, zákaz odbo ování vpravo a vlevo. Vysv tleny základní pravidla p i odbo ování v provozu na pozemních komunikacích a povinnosti idi e nesm t ohrozit p i odbo ování chodce.

Obraz

. 9 se zabývá praktickou jízdou na jízdním kole k ižovatkou. Žák m

jsou: Vysv tleny dopravní zna ky: hlavní pozemní komunikace, konec hlavní pozemní komunikace, k ižovatka s vedlejší pozemní komunikací, dej p ednost v jízd , dej p ednost v jízd tramvají,st j, dej p ednost v jízd !, dodatková tabulka – tvar k ižovatky. Vysv tleny dopravní situace v návaznosti s dopravními zna kami.

Obraz

. 10 a 11 se zabývá praktickou jízdou na jízdním kole k ižovatkou.

Žák m jsou: Vysv tleny dopravní zna ky: k ižovatka upozor ující na k ižovatku, kde p ednost v jízd není upravena svislými dopravními zna kami, dodatková tabulka – tvar k ižovatky, pozor,kruhový objezd. - 49 -

Vysv tleny pravidla jízdy k ižovatkou bez dopravního zna ení v etn procvi ení ešení dopravních situací na k ižovatce a pravidla jízdy p es kruhový objezd.

Obraz . 12 se zabývá praktickou jízdou na jízdním kole k ižovatkou. Žák m je: Vysv tlena dopravní zna ka zákaz otá ení. Vysv tlen princip otá ení a couvání, sd leny situace, kdy se idi nesmí otá et a kdy couvat a možnost využití zastavení a stání p i otá ení za použití celé ší e vozovky.

Obraz . 13 se zabývá sv telnou signalizací. Žák m jsou: Vysv tleny

principy

ízení

provozu

sv telnými

signály,

význam

jednotlivých signál , seznámení se se situací v p íslušném regionu m sta.

Obraz . 14 se zabývá vodorovnými dopravními zna kami. Žák m je: Vysv tlen význam t chto vybraných vodorovných dopravních zna ek z pohledu za ínajícího cyklisty.

Obraz . 15 se zabývá provozem ízeným pokyny policisty. Žák m jsou: Vysv tleny pokyny policist platné pro idi e i chodce.

- 50 -

4.3.2

Praktická ást Tématického plánu

Praktická ást je stanovena v rozsahu 5 hodin a je rozd lena do p ti ástí : 1.

ást

Žáci jsou seznámeni s prostorovým uspo ádáním d tského dopravního h išt , s jednotlivými svislými a vodorovnými dopravními zna kami, se zd razn ním na jejich význam a požadavek na jejich d sledné dodržování. 2.

ást

Následuje praktická ukázka úkon . Žáci jsou provedeni po h išti a je jim ukázáno správné chování v souladu se zákonem o silni ním provozu. Jsou seznámeni i s možnými chybnými postupy a jejich následky tak, aby byla zd razn na jejich nebezpe nost. 3.

ást

Samostatný praktický výcvik na d tském dopravním h išti za dozoru a kontroly dodržování pravidel silni ního provozu. 4.

ást

Jízda zru nosti pro zkvalitn ní techniky jízdy a vlastního ovládání jízdního kola. Jízda zru nosti obsahuje p ímou jízdu složeným koridorem, slalom mezi kuželi, sout ž o nejpomalejší jízdu na ur itou vzdálenost. 5.

ást

Záv re né p ezkoušení praktického výcviku, které se doporu uje v trvání asi 10 až 15 min. V p ípad , že se žák dopustí v tšího množství chyb, nesplní podmínky pro získání „Pr kazu cyklisty“ a to i p esto, že splnil podmínky testového p ezkoušení z pravidel provozu na pozemních komunikacích.

- 51 -

4.3.3

Záv re né p ezkoušení k získání „Pr kazu cyklisty“

Záv re né p ezkoušení probíhá na záv r tématického celku. Vzhledem k tomu, že výuka je rozd lena na dv

ásti, kdy první ást probíhá na za átku školního roku

tvrté t ídy a druhá ást probíhá na konci školního roku

tvrté t ídy, je nezbytná

spolupráce s u itelem školy, který v pr b hu výuky na DDH vykonává pedagogický doprovod. V mezidobí od podzimu do jara je pot eba, aby pedagog s žáky procvi oval pravidla provozu na pozemních komunikacích. Z toho vyplývá, že je p ímo žádoucí, aby se ve ŠVP pro

tvrté t ídy k výuce dopravní výchovy vytvo il prostor.

P edpokladem úsp šného zakon ení výuky dopravní výchovy a získání cyklistického pr kazu je pr b žné opakování b hem celého školního roku. Na konci školního roku

tvrté t ídy si žáci na dopravním h išti znovu

ve stru nosti zopakují základní pravidla provozu na pozemních komunikacích a následn vyplní zkušební test1 z otázek, které jsou sestaveny s ohledem na v k žák (10 let). Žák, který p i záv re ném zkušebním testu chyboval nanejvýše t ikrát , absolvoval test úsp šn . Zkušební test z dopravní výchovy je složený z dvaceti otázek s výb rem t í nabídnutých odpov dí. Každá otázka obsahuje jednu správnou odpov

. Zkušební

test z dopravní výchovy vytvo il BESIP a slouží jako standardizovaný test, ov ující znalosti žák

tvrtých t íd základních škol.

Zkušební test lze p i ov ování znalosti, v domostí a dovedností v oblasti dopravní výchovy rozd lit na t i níže uvedené ásti: první

ást je složena z dvanácti otázek zam ených na ov ení

v domostí

v oblasti

obecných

pravidel

provozu

na

pozemních

komunikacích, druhá ást je složena ze ty otázek zam ených na ov ení znalosti dopravního zna ení,

1

P íloha . 1

- 52 -

t etí

ást je složena op t ze

ty otázek ov ujících dovednost d tí

aplikovat získané znalosti a v domosti v dopravní situaci a to tím zp sobem, že se musí správn

rozhodnout, v jakém po adí ú astníci

silni ního provozu opustí k ižovatku. Po teoretické zkoušce následuje praktická

ást, p i níž se žáci na d tském

dopravním h išti pod dohledem MP Krom íž, stanou ú astníky silni ního provozu a musí správn

ešit dopravní situace, které se vyskytnou b hem jízdy na jízdních

kolech. Žáci, kte í nesplnili podmínky testového p ezkoušení, nebo podmínky praktického p ezkoušení, cyklistický pr kaz nedostávají a jsou ve škole svými u iteli dou ováni a znovu p ezkoušeni.

- 53 -

5. Realizace a výsledky výzkumného šet ení Cílem výzkumu bylo zjistit, zda si žáci po uplynutí ty až p ti m síc

pamatují

získané znalosti z dopravní výchovy a zda jsou schopni zkušební test k obdržení cyklistického pr kazu úsp šn napsat a získaný pr kaz cyklisty obhájit. Díl ím cílem bylo analyzovat zkušební test a poznat, ve které oblasti dopravní výchovy žáci nej ast ji chybují. Ve m st

Krom íž se nachází sedm základních škol. Jedna škola zajiš uje

vzd lávání pouze prvního stupn

základního vzd lávání, zbývajících šest škol

poskytují základní vzd lávání prvního i druhého stupn . Zkušebnímu testu jsem v íjnu roku 2010 podrobila celkem 226 žák pátých t íd základního vzd lávání. Abych mohla na základních školách u žák pátých t íd zrealizovat výzkumnou ást spo ívající v psaní zkušebního testu, navštívila jsem krom ížské d tské dopravní h išt , kde mi pracovnice z dopravní výchovy, na základ

eského erveného k íže dala zkušební testy

kterých získávají žáci cyklistický pr kaz. Dále mi

poskytla karti ky, do kterých se zaznamenávají správné odpov di. Sd lila mi, že žáci by m li mít zkušební test vypracovaný p ibližn

za dvacet minut a za úsp šn

napsaný zkušební test mohu považovat ten test, u kterého po et chyb nep esáhne t i nesprávné odpov di. Zkontaktovala jsem se s editeli a zástupci jednotlivých škol, kterým jsem nastínila sv j zám r provést na všech základních školách m sta Krom íž zkušební test s cílem zjistit, zda si žáci dlouhodob zapamatovali znalosti z dopravní výchovy a zda jsou schopni opakovan složit zkušební test k získání cyklistického pr kazu. Po napsání zkušebních test

provedu analýzu s cílem zjistit, ve kterých otázkách

žáci nej ast ji chybují. O pr b hu šet ení na jednotlivých školách v jednotlivých subkapitolách této kapitoly se vždy zam ím na konkrétní základní školy, popíši charakteristiku školy, uvedu zjišt né aktivity probíhající ve škole v oblasti dopravní výchovy a sd lím výsledky zjišt né ze zkušebního testu. Jednotlivým školám jsem náhodn po adová ísla, abych zachovala jejich anonymitu.

- 54 -

p id lila

5.1

Charakteristika základní školy . 1 a aktivity zam ené na dopravní výchovu.

Základní škola (dále i ZŠ) byla založena 1.10.1905 a disponuje školní družinou, školním klubem a školní jídelnou. Základní škola zajiš uje na 1. stupni základní vzd lání v 5 t ídách a na 2. stupni zajiš uje základní vzd lání v 8 t ídách s celkovou kapacitou 450 žák . ZŠ je za azena mezi Školy podporující zdraví, je lenem sít Tvo ivých škol, je zapojena do projektu Motýl aneb výlety trochu jinak a je držitelem titulu Bezpe ná škola, ímž se za adila do sít

Mezinárodních bezpe ných škol, která je sou ástí

programu Sv tové zdravotnické organizace Bezpe ná komunita. Základní škola vzd lává své žáky na základ ŠVP ZV „Most do života“, který byl vytvo en podle RVP ZV. Níže uvedené motto vyjad uje základní filozofii školního vzd lávacího programu. Motto: „…Jsme mostem spojujícím u itele, d ti, rodi e i ve ejnost, všestranný rozvoj osobnosti s rozvíjením individuálního talentu, teorii s praxí, p írodní zákony s technikou, uznávané mravní hodnoty s demokratickými ob anskými postoji, zdravý zp sob života s kulturním a estetickým vnímáním…“. Z výro ní zprávy o innosti školy za školní rok 2009/2010, bylo zjišt no, že škola se zam uje na prevenci sociáln systematická výuka a výchova žák

patologických jev , jejím cílem je

ke zdravému životnímu stylu, informovanost

o ú incích drog a jejich vlivu na psychiku a t lesné zdraví a na zapojení d tí i dosp lých do primární prevence. Besedy a programy realizuje základní škola ve spolupráci zejména s Policií

R, M stskou policií, K-centrem a

erveným k ížem

Krom íž. Z hlediska dopravní výchovy bylo z výro ní zprávy zjišt no, že škola: Zajistila ve školním roce 2009/2010 žák m prvního stupn Bezpe n na p echodu. Zajistila projektový den Dopravní výchova pro žáky 8. t íd.

- 55 -

besedu

P i školní družin provozovala celoro n dopravní kroužek. Spolupracovala s d tským dopravním h išt m. Základní škola má dopravní výchovu zapracovanou ve ŠVP ZV „Most do života“ a to následovn : 1. ro ník

lov k a jeho sv t; Lidé kolem nás.

2. ro ník

Místo, kde žijeme;

lov k a jeho zdraví.

3. ro ník

Místo, kde žijeme;

lov k a jeho zdraví.

4. ro ník

T lesná výchova – výchova cyklisty.

5. ro ník

T lesná výchova - výchova cyklisty.

6. ro ník

Výtvarná výchova – osobní bezpe í.

7. ro ník

Výtvarná výchova - osobní bezpe í a Výchova ke zdraví – osobní bezpe í.

5.1.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu Základní školu jsem navštívila na základ

dohody s editelkou školy dne

25.10.2010. Základní škola má v pátém ro níku jednu t ídu, ve které v dob psaní zkušebního testu bylo 22 žák . Psaní zkušebního testu byla p ítomna i paní u itelka, která m la v danou chvíli ve t íd vyu ovat. P ed zapo etím psaní zkušebního testu jsem d tem p ipomn la test, který psaly ve tvrté t íd na d tském dopravním h išti. Sd lila jsem jim, že tentýž zkušební test z dopravní výchovy napíší znovu dnes se mnou, a to zejména z toho d vodu, abychom zjistili, do jaké míry si znalosti z dopravní výchovy ješt

pamatují. D tem bylo e eno, že zkušební test bude

napsán anonymn . Anonymita d tem zajistila v tší uvoln nost a samostatnost p i práci i ve chvíli, kdy si s otázkou nev d li p íliš rady. Sou asn jsem jim zd raznila, že k napsání zkušebního testu mají tolik asu, kolik budou pot ebovat. Žáci zkušební test vyplnili p ibližn ve lh t dvaceti minut.

- 56 -

Zkušebního testu se zú astnilo 22 žák páté t ídy základního vzd lávání. Na základ

vyhodnocených test

pr kaz, nebo

bylo zjišt no, že 32% žák

obhájilo sv j cyklistický

napsali test s maximálním po tem povoleným chyb. Test se

stoprocentní úsp šností napsali dva žáci. Celkem bylo zodpov zeno 440 otázek, z toho bylo 100 chybných odpov dí. V procentuálním vyjád ení se jedná o 23% chybných odpov dí. Pr m rný po et chyb v testu byl 4,5. V první ásti testu zam eném na teoretické znalosti bylo celkem 264 odpov dí, z toho 58 chybných odpov dí, což p edstavuje neúsp šnost 22 %. Ve druhé ásti testu zam eném na znalost dopravních zna ek bylo celkem 88 odpov dí, z toho bylo 10 chybných odpov dí, což p edstavuje neúsp šnost 11,3%. Ve t etí ásti testu zam eném na ešení dopravní situace v k ižovatce bylo celkem 88 odpov dí, z toho bylo 32 chybných odpov dí, což p edstavuje neúsp šnost 36 %.

Tabulka . 2 Výpo et pr m rného po tu chyb v kontrolním testu základní škola .1 Po et chyb v testu

etnost ni

n . xi

0

2

0

1

1

1

2

1

2

3

3

9

4

3

12

5

4

20

6

4

24

7

2

14

8

1

8

- 57 -

10

1 22

10 100

Pr m rný po et chyb ve zkušebním testu na základní škole . 1 je: 100 : 22 = 4,5

5.2

Charakteristika základní školy . 2 a aktivity zam ené na dopravní výchovu

Základní škola . 2 byla založena 3.7.1973. V rámci své innosti zabezpe uje pro své žáky školní družinu, školní klub a školní jídelnu. Základní škola zajiš uje na 1. stupni základní vzd lání ve 20 t ídách a na 2. stupni zajiš uje základní vzd lání v 15 t ídách s celkovou kapacitou 1200 žák . ZŠ je nositelkou designace Zdravá škola a Bezpe ná škola. Z výro ní zprávy o innosti školy za školní rok 2009/2010, bylo zjišt no, že dopravní výchov byla v nována pozornost jak na prvním stupni vzd lávání, tak i na druhém stupni vzd lávání. Pro své žáky škola p ipravila níže uvedené aktivity. První stupe základního vzd lávání Pro 1. ro ník byla ur ena kampa BESIP zam ená na d tské zádržné systémy Pásovec. Prost ednictvím figurky zví átek pásovce byly d ti a jejich rodi e zábavnou formou motivováni k správnému používání d tských autoseda ek. Projekt Ajax za azuje škola do 2. a 3. ro níku a zahrnuje besedy s odborníky z ad policie a plní úkoly v Ajaxov

zápisníku. Projekt se zam uje zábavnou

a p edevším v kov p izp sobenou formou na dopravní výchovu d tí v roli chodce a cyklisty. Dopravní výchov

se v nuje i školní družina, která zajiš uje návšt vy

d tského dopravního h išt

a vrcholí tzv. závodem v p írod , kde d ti mají

možnost p edvést vše co se v oblasti dopravní výchovy nau ili. - 58 -

Dopravní výchova je zakon ena ve 4. ro níku, do kterého je za azen volitelný p edm t Dopravní kroužek.

innost v tomto kroužku je završena zkušebními testy

a jízdami zru nosti realizovanými na dopravním h išti, jejich výsledkem je obdržení pr kazu cyklisty. Další preventivn výchovné akce : Kampa

„Vidíš m “ – zam ená na podporu nošení reflexních

materiál . Kampa „Na kolo jen s p ilbou“. Jízdy zru nosti na kole, kolob žce, kole kových bruslích dopln né stanovišti s dopravními testy a stanovišti pro nácvik první pomoci. Dopravn Policii

bezpe nostní akce

„Jezdíme s úsm vem“, p i níž žáci asistují

R p i silni ní kontrole a odm

ují idi e bez p estupku usm vavým obrázkem

a idi e s p estupky mra ícím obrázkem.

Druhý stupe základního vzd lávání Na druhém stupni byla dopravní výchova za len na v preventivních aktivitách projektu Bezpe ná škola. Ro níkový projekt byl zpracován do ty pracovních sešit a všechny ty i projekty se vztahovaly k dopravní výchov : 6. ro ník

vyhledává nebezpe né dopravní situace ve svém bezprost edním okolí

7. ro ník

se zamýšlí nad následky nehod na silnicích

8. ro ník

vychází z metodiky Centra dopravního výzkumu Bezpe ná cesta do školy a je sm rována k žák m z nižších ro ník .

9. ro ník

zpracovává záv re nou práci asto v oblasti dopravní výchovy, nap . statistické zpracování dopravních údaj zjišt ných v okolí školy

- 59 -

Pro žáky ve vyšších ro nících druhého stupn pro získání prvního

škola zajiš uje p ípravu

idi ského oprávn ní na jednostopé motorové vozidlo

prost ednictvím psaní aktuálních test a ešení dopravní situace na PC. Pro žáky 9. ro níku zajiš uje projekt s názvem The Action2. Jedná se o specifický projekt nabízející silný emotivní prožitek a náhled na reálný dopad dopravní nehody, na ob

a na osoby v její blízkosti. Žáci jsou seznámeni s možným

trvalým zdravotním postižením, které m že provázet ú astníky dopravní nehody po zbytek života. P i realizaci projektu vystupují všichni zástupci složek IZS (integrovaného záchranného systému), které se podílejí na likvidaci následk dopravních nehod – policisté, hasi i a zdravotní záchraná i. Preventivní p sobení je specifické z toho pohledu, že se nesnaží pou ovat o tom, jak

se má ú astník

silni ního provozu chovat, neur uje pravidla chování, nebo záv r si po zhlédnutí vytvá í každý sám. Žáci druhého stupn

v kroužku mladých zdravotník

zdravotnickou školou Krom íž a

spolupracují se St ední

K, kde se žáci seznamují s poskytováním první

pomoci. Spolupráce žák prvního a druhého stupn základního vzd lávání Škola se zam uje na rozvoj spolupráce mezi žáky I. a II. stupn . Starší žáci fungují jako vzd lávající, organizáto i nebo pomocné dozory. Nap .: akce Semafor je zam ena na otázky bezpe nosti silni ního provozu, žáci se zamýšlí nad zodpov dností ke své bezpe nosti a bezpe nosti ostatních ú astník provozu. akce Bezpe ná cesta do školy – žáci 8. t íd vysv tlují žák m první t ídy možné dopravní situace v okolí školy. Škola spolupracuje s Bezpe nou komunitou Krom íž, IZS, ZZS (zdravotnická záchranná služba), s hasi i, s

2

eským erveným k ížem, Policií

srov. v kapitole 3, subkapitola 3.3

- 60 -

R, M stskou policií.

5.2.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu Základní školu jsem navštívila na základ

dohody s editelem školy dne

18.10.2010. Základní škola má v pátém ro níku dv t ídy, ve kterých v dob psaní zkušebního testu bylo celkem 49 žák . P i psaní zkušebního testu jsem byla v jedné t íd zcela sama a ve druhé t íd jsem zkušební test napsala v p ítomnosti u itele, který m l t ídu vyu ovat. Abych zajistila stejné podmínky na všech školách, op t jsem p ed zapo etím psaní zkušebního testu p ipomn la d tem test, který psaly ve tvrté t íd na d tském dopravním h išti. Sd lila jsem jim, že tentýž test z dopravní výchovy napíší znovu dnes se mnou, a to zejména z toho d vodu, abychom zjistili, do jaké míry si znalosti z dopravní výchovy ješt pamatují. D tem bylo sd leno, že zkušební test bude napsán anonymn . Anonymita d tem zajistila v tší uvoln nost a samostatnost p i práci i ve chvíli, kdy si s otázkou nev d ly p íliš rady. Sou asn jim bylo

e eno, že k napsání zkušebního testu mají tolik

asu, kolik budou

pot ebovat. Žáci test napsali p ibližn ve lh t dvaceti minut. Zkušebního testu se zú astnilo 49 žák

páté t ídy základního vzd lávání.

Na základ vyhodnocených test bylo zjišt no, že 53 % žák obhájilo sv j cyklistický pr kaz, nebo napsali test s maximálním po tem povoleným chyb. Žádnému žákovi se nepoda ilo napsat zkušební test bez jediné chyby. Celkem bylo zodpov zeno 980 otázek, z toho bylo 188 chybných odpov dí. V procentuálním vyjád ení se jedná o 19 % chybných odpov dí. Pr m rný po et chyb v testu byl 3,8. V první ásti testu zam eném na teoretické znalosti bylo celkem 588 odpov dí, z toho 104 chybných odpov dí, což p edstavuje 17,6 % chyb. Ve druhé ásti testu zam eném na znalost dopravních zna ek bylo celkem 196 odpov dí, z toho bylo 13 chybných odpov dí, což p edstavuje 6,6 % chyb. Ve t etí ásti testu, který byl zam en na ešení dopravní situace v k ižovatce, bylo celkem 196 odpov dí, z toho bylo 71 chybných odpov dí, což p edstavuje 36 % chyb.

- 61 -

Tabulka . 3 Výpo et pr m rného po tu chyb ve zkušebním testu základní škola .2 Po et chyb v testu

etnost ni

n . xi

1

8

8

2

6

12

3

12

36

4

5

20

5

6

30

6

8

48

7

1

7

8

1

8

9

1

9

10

1

10

49

188

Pr m rný po et chyb ve zkušebním testu na základní škole . 2 je: 188 : 49 = 3,8

5.3

Charakteristika základní školy . 3 a aktivity zam ené na dopravní výchovu

Základní škola byla z ízena 1978 a zabezpe uje pro své žáky školní družinu a školní jídelnu. Škola poskytuje výuku ve 22 t ídách, p i emž deset t íd je prvního stupn

a dvanáct t íd je na druhém stupni. Škola má kapacitu 660 žák . Od roku

1994 se zam uje na práci s d tmi s vývojovými poruchami u ení. Na škole jsou z izovány specializované t ídy, v sou asnosti t ídy pro žáky se speciálním vzd lávacími pot ebami, žáky se zdravotním postižením, vývojovými poruchami

- 62 -

u ení. Sou ástí školy je školní družina, kterou navšt vují žáci prvního stupn základního vzd lávání a školní jídelna. Z výro ní zprávy o innosti školy za školní rok 2009/2010, bylo zjišt no, že dopravní výchov byla v nována pozornost jak na prvním stupni vzd lávání, tak i na druhém stupni vzd lávání. Pro své žáky škola p ipravila níže uvedené aktivity. Pro žáky prvního stupn základního vzd lávání byly zorganizovány: besedy p íslušník Policie

R na téma „Bezpe nost v silni ní doprav “,

jednodenní projekt BESIP – povinná výbava jízdního kola, pro pátý ro ník den bez aut realizovaný na, d tském dopravním h išti v Krom íži, dopravní výchova pro tvrtý ro ník provád na na d tském dopravním h išti, den BESIP ´pro žáky 1.až 5. t íd.

Pro žáky druhého stupn základního vzd lávání byl zorganizován: projekt „Cesta do školy“, projekt The Action – BESIP TOUR 2009.

Žáci školy byli ú astníky sout že: Jezdíme

bezpe n

v sou innosti

s

eským

a Hasi ským sborem. Cyklistické sout že na úrovni okresního kola. Zdravotnické sout že.

- 63 -

erveným

k ížem

Základní škola do svého Školního vzd lávacího programu, který nemá specifický název, za adila r zná témata dopravní výchovy. Témata se objevují v prvním i druhém stupni základního vzd lávání. V pr b hu prvního stupn základního vzd lávání jsou žáci seznamování s orientací v míst

svého bydlišt

a s prost edím kolem školy. D raz je kladen na bezpe nou cestu do školy. Žáci se u í základy první pomoci a jak se bezpe n chovat v silni ním provozu. Na druhém stupni základního vzd lávání pokra uje prohlubování znalostí v dopravní výchov v oblasti správného chování v dopravních situacích, dodržování pravidel silni ního provozu, dodržování pravidel bezpe nosti a ochrany zdraví, zásadní zásady poskytnutí první pomoci. Dále jsou seznámeni s integrovaným záchranným systémem. V posledním ro níku základního vzd lávání si žáci osvojují nejen odpov dnost za své bezpe í, ale i bezpe í ostatních ú astník

silni ního

provozu, je jim zd raz ován význam první pomoci, d ležitost úsp šného poskytnutí první pomoci v návaznosti na životn d ležité funkce lidského organismu.

5.3.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu Základní školu jsem navštívila na základ

dohody s editelem školy dne

19.10.2010. Základní škola má v pátém ro níku dv t ídy, ve kterých v dob psaní zkušebního testu bylo celkem 33 žák . Jedna t ída je speciální se zam ením na žáky s diagnostikou dyslexie a dysgrafie. P i psaní zkušebního testu jsem byla ve t íd

s u itelkami, které m ly v daných t ídách vyu ování. Abych zajistila stejné

podmínky na všech školách, op t jsem p ed zapo etím psaní zkušebního testu p ipomn la d tem test, který psaly ve

tvrté t íd

na d tském dopravním h išti.

Sd lila jsem jim, že tentýž zkušební test z dopravní výchovy napíší znovu dnes se mnou, a to zejména z toho d vodu, abychom zjistili, do jaké míry si znalosti z dopravní výchovy ješt

pamatují. D tem bylo e eno, že zkušební test bude

napsán anonymn . Anonymita d tem zajistila v tší uvoln nost a samostatnost p i práci i ve chvíli, kdy si s otázkou nev d li p íliš rady. Sou asn jim bylo sd leno, že k napsání testu mají tolik asu, kolik budou pot ebovat. Žáci test napsali p ibližn ve lh t dvaceti minut.

- 64 -

Zkušebního testu se zú astnilo 33 žák páté t ídy základního vzd lávání. Na základ vyhodnocených test pr kaz, nebo

bylo zjišt no, že 18 % žák

obhájilo sv j cyklistický

napsali test s maximálním po tem povoleným chyb. Test se

stoprocentní úsp šností nebyl na této škole napsán. Celkem bylo zodpov zeno 660 otázek, z toho bylo 187 chybných odpov dí. V procentuálním vyjád ení se jedná o 28 % chybných odpov dí. Pr m rný po et chyb v testu byl 5,7. V první ásti testu zam eném na teoretické znalosti bylo celkem 396 odpov dí, z toho 99 chybných odpov dí, což p edstavuje 25 % chyb. Ve druhé ásti testu zam eném na znalost dopravních zna ek bylo celkem 132 odpov dí, z toho bylo 18 chybných odpov dí, což p edstavuje 13,6 % chyb. Ve t etí ásti testu zam eném na ešení dopravní situace v k ižovatce, bylo celkem 132 odpov dí, z toho bylo 70 chybných odpov dí, což p edstavuje 53 % chyb.

Tabulka . 4 Výpo et pr m rného po tu chyb ve zkušebním testu základní škola .3 Po et chyb v testu

etnost ni

n . xi

1

1

1

2

1

2

3

4

12

4

4

16

5

4

20

6

5

30

7

9

63

8

2

16

9

2

18

- 65 -

10

1

10

33

188

Pr m rný po et chyb ve zkušebním testu na základní škole . 3 je: 188 : 33 = 5,7

5.4

Charakteristika základní školy . 4 a aktivity zam ené na

dopravní výchovu Základní škola byla z ízena roku 1993 a zabezpe uje pro své žáky školní družinu, školní klub a školní jídelnu. Škola poskytuje výuku v 19-ti t ídách, p i emž dvanáct t íd je prvního stupn

a sedm je na druhém stupni. Školní vzd lávací

program – „Škola pro život“ je zam ený na osobnost dít te a podporu cizích jazyk . Škola je zapojena do projektu Klub ekologické výchovy (KEV), Klub mladých debrujár , ASP UNESCO a spolupracuje s nadací TEREZA. Škola je od roku 2001 sou ástí celonárodní sít jako první škola v

Škola podporující zdraví a v roce 2005 byla za azena

R do mezinárodní sít Bezpe ných škol.

Ve výro ní zpráv

o innosti školy za školní rok 2009/2010 jsem zjistila, že

škola se zabývá r znorodou inností, nicmén o dopravní výchov mnoho napsáno nebylo, p estože o této škole je obecn

známo, že se do aktivit v oblasti dopravy

a její bezpe nosti zapojuje. Ve výro ní zpráv osmých t íd zajistila ve spolupráci s

jsem poznala, že škola pro žáky

K besedu o první pomoci a že se žáci

zú astnili Olympiády bezpe né jízdy v nované žák m prvního stupn

základního

vzd lávání.

5.4.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu Základní školu jsem navštívila na základ

dohody s editelkou školy dne

22.10.2010. Základní škola má v pátém ro níku dv t ídy, ve kterých v dob psaní zkušebního testu bylo celkem 37 žák . P i psaní zkušebního testu jsem byla ve t íd - 66 -

s u itelkami, které m ly v daných t ídách vyu ování. Abych zajistila stejné podmínky na všech školách, op t jsem p ed zapo etím psaní zkušebního testu p ipomn la žák m test, který psali ve tvrté t íd na d tském dopravním h išti. Sd lila jsem jim, že tentýž zkušební test z dopravní výchovy napíší znovu dnes se mnou, a to zejména z toho d vodu, abychom zjistili, do jaké míry si znalosti z dopravní výchovy ješt pamatují. D tem bylo sd leno, že zkušební test bude napsán anonymn . Anonymita jim zajistila v tší uvoln nost a samostatnost p i práci i ve chvíli, kdy si s otázkou nev d li p íliš rady. Sou asn jim bylo sd leno, že k napsání testu mají tolik asu, kolik budou pot ebovat. Žáci test napsali p ibližn ve lh t dvaceti minut. Zkušebního testu se zú astnilo 37 žák

páté t ídy základního vzd lávání.

Na základ vyhodnocených test bylo zjišt no, že 43 % žák obhájilo sv j cyklistický pr kaz, nebo

napsali test s maximálním po tem povoleným chyb. Test se

stoprocentní úsp šností nebyl na této škole napsán. Celkem bylo zodpov zeno 740 otázek, z toho bylo 159 chybných odpov dí. V procentuálním vyjád ení se jedná o 21,5 % chybných odpov dí. Pr m rný po et chyb v testu byl 3,9. V první ásti testu zam eném na teoretické znalosti bylo celkem 444 odpov dí, z toho 90 chybných odpov dí, což p edstavuje 20 % chyb. Ve druhé ásti testu zam eném na znalost dopravních zna ek bylo celkem 148 odpov dí, z toho bylo 8 chybných odpov dí, což p edstavuje 5,4 % chyb. Ve t etí ásti testu, který byl zam en na ešení dopravní situace v k ižovatce, bylo celkem 148 odpov dí, z toho bylo 70 chybných odpov dí, což p edstavuje 47 % chyb.

Tabulka . 5 Výpo et pr m rného po tu chyb ve zkušebním testu základní škola .4 Po et chyb v testu

etnost ni

n . xi

0

1

0

1

4

4

- 67 -

2

6

12

3

5

15

4

5

9

5

5

25

6

4

24

7

1

7

8

4

32

9

2

18

37

146

Pr m rný po et chyb ve zkušebním testu na základní škole . 4 je: 146 : 37 = 3,9

5.5 Charakteristika základní školy . 5 a aktivity zam ené na dopravní výchovu Základní škola byla z ízena v roce 1939 a zabezpe uje pro své žáky školní družinu a školní jídelnu. Škola poskytuje výuku ve 13-ti t ídách, p i emž osm t íd je prvního stupn a p t t íd je na druhém stupni. D tem jsou poskytovány prostory ve školní družin a ve školním klubu a školní jídelna jim zabezpe uje stravovací režim. Základní školní vzd lávání probíhá v rámci Školního vzd lávacího programu „Škola pro budoucnost“. Škola je od roku 2002 za azena do sít Zdravých škol, stala se pilotní školou Klubu ekologické výchovy a nadace Tereza. Škola se za adila do projektu GLOBE a aktivn

p ispívá k realizaci dekády udržitelného rozvoje vyhlášené OSN. V roce

2010 se škola za adila do mezinárodní sít Bezpe ných škol a pat í i do sít ASP UNESCO. Je držitelem certifikátu spolupráce s Hasi ským záchranným sborem Zlínského kraje p i realizaci výchovn

vzd lávacího programu Hasík CZ. Ve škole

p sobí Klub malých debrujár . - 68 -

Ve výro ní zpráv

o innosti školy za školní rok 2009/2010 jsem zjistila, že

škola se zabývá r znorodou inností, nicmén o dopravní výchov mnoho napsáno nebylo. Bylo zjišt no, že škola pro žáky zabezpe ila ve spolupráci s Policií

R

a s M stskou policií besedy na blíže nespecifikovaná témata a že se žáci druhého stupn zú astnili Dopravní sout že.

5.5.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu Základní školu jsem navštívila na základ

dohody s editelkou školy dne

21.10.2010. Základní škola má v pátém ro níku jednu t ídu, ve které v dob psaní zkušebního testu bylo p ítomno celkem 24 žák . P i psaní zkušebního testu jsem byla ve t íd s u itelkou, která m la v dané t íd vyu ování. Abych zajistila stejné podmínky na všech školách, op t jsem p ed zapo etím psaní zkušebního testu p ipomn la žák m test, který psali ve

tvrté t íd

na d tském dopravním h išti.

Sd lila jsem jim, že tentýž zkušební test z dopravní výchovy napíší znovu dnes se mnou, a to zejména proto, abychom zjistili, do jaké míry si znalosti z dopravní výchovy ješt

pamatují. D tem bylo sd leno, že zkušební test bude napsán

anonymn . Anonymita jim zajistila v tší uvoln nost a samostatnost p i práci i ve chvíli, kdy si s otázkou nev d li p íliš rady. Sou asn jim bylo e eno, že k napsání testu mají tolik

asu, kolik budou pot ebovat. Žáci test napsali p ibližn

ve lh t

dvaceti minut. Zkušebního testu se zú astnili 24 žáci páté t ídy základního vzd lávání. Na základ vyhodnocených test pr kaz, nebo

bylo zjišt no, že 33 % žák

obhájilo sv j cyklistický

napsali test s maximálním po tem povoleným chyb. Test se

stoprocentní úsp šností nebyl na této škole napsán. Celkem bylo zodpov zeno 480 otázek, z toho bylo 129 chybných odpov dí. V procentuálním vyjád ení se jedná o 26,8 % chybných odpov dí. Pr m rný po et chyb v testu byl 5,4. V první ásti testu, který byl zam en na teoretické znalosti, bylo celkem 288 odpov dí, z toho 75 chybných odpov dí, což p edstavuje 26 % chyb.

- 69 -

Ve druhé ásti testu zam eném na znalost dopravních zna ek bylo celkem 96 odpov dí, z toho bylo 11 chybných odpov dí, což p edstavuje 11,5 % chyb. Ve t etí ásti testu zam eném na ešení dopravní situace v k ižovatce bylo celkem 96 odpov dí, z toho bylo 43 chybných odpov dí, což p edstavuje 44,8 % chyb.

Tabulka . 6 Výpo et pr m rného po tu chyb ve zkušebním testu základní škola .5 Po et chyb v testu

etnost ni

n . xi

1

1

1

2

5

10

3

2

6

4

1

4

5

5

25

6

1

6

7

3

21

8

2

16

9

3

27

13

1

13

24

129

Pr m rný po et chyb ve zkušebním testu na základní škole . 5 je: 129 : 24 = 5,4

- 70 -

5.6 Charakteristika základní školy . 6 a aktivity zam ené na dopravní výchovu Základní škola byla z ízena v roce 1952 a poskytuje výuku pro žáky 1. až 5. ro níku základního vzd lávání. D tem jsou poskytovány prostory ve školní družin a školní jídelna jim zabezpe uje stravovací režim. Základní školní vzd lávání probíhá v prvním až t etím ro níku v rámci Školního vzd lávacího programu „Škola pro d ti“, tvrtý a pátý ro ník byl vyu ován podle vzd lávacího programu „Obecná škola“. Ze školního vzd lávacího programu bylo zjišt no, že dopravní výchova se objevuje v oblasti Místo, kde žijeme, lov k a jeho zdraví, kde je cílem u iva BESIP získat schopnosti uplatnit základní pravidla ú astník

silni ního provozu. Za cíl si

škola klade nau it žáky znát pravidla pro chodce, seznámit žáky se základními dopravními zna kami a to zejména v okolí školy, vysv tlit žák m význam reflexního oble ení pro svoji bezpe nost. Dalším cílem je seznámit žáky s nutností mít p i jízd na jízdním kole ochrannou p ilbu a vysv tlit žák m, co vše je sou ástí správného vybavení cyklisty. Škola klade d raz na pochopení a uv dom ní si nebezpe í úrazu na silnici, s d razem, že silnice není h išt . Z výro ní zprávy školy vyplývá, že základní škola

. 6 se v oblasti dopravní

výchovy zam ila na: spolupráci s p íslušníky Policie

R, kte í pro žáky uspo ádali besedy,

zorganizovali ukázku výcviku policejních ps

a p edvedli práci jízdní

policie, cyklistické výlety do blízkých obcí, které uspo ádali pro žáky spole n s rodi i, dopravní výchovu na DDH a zapojení žák do dopravní sout že na DDH, projekt Ajax, který realizují ve spolupráci s Policií

R.

Školní družina v oblasti dopravní výchovy se zam ila na níže uvedené aktivity: návšt va dopravního h išt , - 71 -

realizace projektu „Bezpe n do školy“, cyklistické výlety, spolupracovala s Policií

R a M stskou policií Krom íž –ukázky práce,

návšt va sídla policie, besedy,

5.6.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu Základní školu jsem navštívila na základ

dohody s editelem školy dne

18.10.2010. Základní škola má v pátém ro níku dv t ídy, ve kterých v dob psaní zkušebního testu bylo celkem 40 žák . P i psaní zkušebního testu jsem byla ve t íd sama bez pedagogického dozoru. K zajišt ní stejných podmínek jsem p ed zapo etím psaní zkušebního testu p ipomn la d tem test, který psaly ve tvrté t íd na d tském dopravním h išti. Sd lila jsem jim, že tentýž zkušební test z dopravní výchovy napíší znovu dnes se mnou, a to zejména proto, abychom zjistili, do jaké míry si znalosti z dopravní výchovy ješt pamatují. D tem bylo sd leno, že test bude napsán anonymn . Anonymita jim zajistila v tší uvoln nost a samostatnost p i práci i ve chvíli, kdy si s otázkou nev d li p íliš rady. Sou asn

jim bylo sd leno, že

k napsání zkušebního testu mají tolik asu, kolik bude zapot ebí. Žáci test napsali p ibližn ve lh t dvaceti minut. Zkušebního testu se zú astnilo 40 žák páté t ídy základního vzd lávání. Na základ vyhodnocených test pr kaz, nebo

bylo zjišt no, že 37 % žák

obhájilo sv j cyklistický

napsali test s maximálním po tem povoleným chyb. Test se

stoprocentní úsp šností nebyl na této škole napsán. Celkem bylo zodpov zeno 800 otázek, z toho bylo 175 chybných odpov dí. V procentuálním vyjád ení se jedná o 21,8 % chybných odpov dí. Pr m rný po et chyb v testu byl 4,4. V první ásti testu zam eném na teoretické znalosti bylo celkem 480 odpov dí, z toho 110 chybných, což p edstavuje 23 % chyb.

- 72 -

Ve druhé

ásti testu, který byl zam en na znalost dopravních zna ek bylo

celkem 160 odpov dí, z toho byly 3 chybné odpov di, což p edstavuje 1,8 % chyb. Ve t etí ásti testu zam eném na ešení dopravní situace v k ižovatce, bylo celkem 160 odpov dí, z toho bylo 60 chybných odpov dí, což p edstavuje 37,5 % chyb.

Tabulka . 7 Výpo et pr m rného po tu chyb ve zkušebním testu základní škola .6 Po et chyb v testu

etnost ni

n . xi

1

1

1

2

5

10

3

9

27

4

8

32

5

5

25

6

6

36

7

5

35

9

1

9

40

175

Pr m rný po et chyb ve zkušebním testu na základní škole . 6 je: 175 : 40 = 4,4

- 73 -

5.7 Charakteristika základní školy . 7 a aktivity zam ené na dopravní výchovu Základní škola zahájila svou

innost v zá í roku 1994 a je úplnou základní

školou s devíti ro níky. Je jednou ze 120 církevních škol, které jsou otev eny všem bez ohledu na náboženské p esv d ení. P ijímá i ty žáky, kte í nemají žádné náboženské pov domí, jsou však ochotni p ijmout její duchovní rozm r. Škola nabízí nejen vzd lání a výchovu k obecn

platným zásadám civilizované spole nosti, ale

navíc umož uje svým žák m vzd lání a výchovu v k es anském duchu. Škola provozuje svou innost na dvou místech v centru m sta. První stupe základního vzd lávání je realizován v rekonstruovaném m š anském dom , který svým útulným interiérem vytvá í ideální podmínky pro mladší školní v k. Žáci druhého stupn

se vzd lávají ve t ídách budovy Arcibiskupského gymnázia

v Krom íži. Ob budovy jsou nedaleko od sebe. Výuka probíhá podle školního vzd lávacího programu nazvaného „Naše cesta“. Žáci prvního stupn mají možnost využívat školní družinu. Zjistila jsem, že ve školním vzd lávacím programu školy je dopravní výchova zahrnuta v oblasti Místo kde žijeme a to v tématickém celku

lov k a jeho zdraví.

Dopravní výchovou se škola zabývá pouze na prvním stupni základního vzd lávání. Z výro ní zprávy školy vyplývá, že základní škola

. 7 v oblasti dopravní

výchovy: spolupracuje s Policií R na projektu Ajax, navšt vují d tské dopravní h išt , zorganizovala pro své žáky projektový den s Policií

R. Policisté hovo ili

o své práci a demonstrovali prost edky sloužící k výkonu své innosti – nap . dechový analyzátor na zjišt ní alkoholu v dechu, p edvedli policejní vozidlo, nepr st elnou vestu, pouta a došlo i k p ipomenutí základních pravidel provozu na pozemních komunikacích, umožnila žák m 8. a 9. t ídy ú astnit se projektu The Action, - 74 -

žáci se ú astnili dopravní sout že na d tském dopravním h išti a sout že Hlídka mladých zdravotník , kde získali první místo. Za cíl si škola klade nau it žáky znát pravidla pro chodce, seznámit žáky se základními dopravními zna kami, zejména v okolí školy, vysv tlit žák m význam reflexního oble ení pro vlastní bezpe nost. Seznámit žáky s nutností mít p i jízd na jízdním kole ochrannou p ilbu a vysv tlit žák m, co vše je sou ástí správného vybavení cyklisty. Škola klade d raz na pochopení a uv dom ní si nebezpe í úrazu na silnici, s d razem, že silnice není h išt .

5.7.1 Realizace a vyhodnocení zkušebního testu Základní školu jsem navštívila na základ

dohody s editelkou školy dne

20.10.2010. Základní škola má v pátém ro níku jednu t ídu, ve které v dob psaní zkušebního testu bylo celkem 21 žák . P i psaní zkušebního testu jsem byla ve t íd s u itelkou, která m la v dané t íd

vyu ování. Abych zajistila stejné podmínky

na všech školách, op t jsem p ed zapo etím psaní zkušebního testu p ipomn la d tem test, který psali ve tvrté t íd na d tském dopravním h išti. Sd lila jsem jim, že tentýž zkušební test z dopravní výchovy napíší znovu dnes se mnou, a to zejména z toho d vodu, abychom zjistili, do jaké míry si znalosti z dopravní výchovy ješt pamatují. D tem jsem ekla, že zkušební test bude napsán anonymn . Anonymita jim zajistila v tší uvoln nost a samostatnost p i práci i ve chvíli, kdy si s otázkou nev d li p íliš rady. Sou asn jsem jim sd lila, že k napsání testu mají tolik asu, kolik budou pot ebovat. Žáci test napsali p ibližn ve lh t dvaceti minut. Zkušebního testu se zú astnilo 21 žák páté t ídy základního vzd lávání. Na základ vyhodnocených test pr kaz,

nebo

napsali

test

bylo zjišt no, že 33 % žák s maximálním

po tem

obhájilo sv j cyklistický povoleným

chyb.

Test

se stoprocentní úsp šností nebyl na této škole napsán. Celkem bylo zodpov zeno 420 otázek, z toho bylo 104 chybných odpov dí. V procentuálním vyjád ení se jedná o 24,7 % chybných odpov dí. Pr m rný po et chyb v testu byl 4,9.

- 75 -

V první ásti testu zam eném na teoretické znalosti bylo celkem 252 odpov dí, z toho 60 chybných odpov dí, což p edstavuje 23,8 % chyb. Ve druhé ásti testu zam eném na znalost dopravních zna ek bylo celkem 84 odpov dí, z toho bylo 7 chybných odpov dí, což p edstavuje 8,3 % chyb. Ve t etí ásti testu, který byl zam en na ešení dopravní situace v k ižovatce, bylo celkem 84 odpov dí, z toho bylo 37 chybných odpov dí, což p edstavuje 44 % chyb.

Tabulka . 8 Výpo et pr m rného po tu chyb ve zkušebním testu základní škola .7 Po et chyb v testu

etnost ni

n . xi

3

7

21

4

4

16

5

2

10

6

5

30

8

1

8

9

1

9

10

1

10

21

104

Pr m rný po et chyb ve zkušebním testu na základní škole .7 je: 104 : 21 = 4,9

- 76 -

6. Celkové výsledky zkušebního testu a jejich interpretace V této ásti práce jsem se zam ila na základní školy m sta Krom íž. Zjistila jsem, že všechny základní školy za adily do svého školního vzd lávacího programu výuku dopravní výchovy. Dopravní výchovou se zabývají nejintenzivn ji na prvním stupni základního vzd lávání, do kterého za azují zejména kroužky dopravní výchovy a na druhém stupni dopravní výchovu vyu ují formou projektové výuky, za izují besedy s odborníky z oblasti dopravy, nebo se ú astní celostátních projekt jako je nap . The Action ur ená pro starší žáky. Všechny základní školy spolupracují s pracovníky d tského dopravního h išt v Krom íži, kte í umož ují žák m vyzkoušet si své znalosti v praktické jízd . Ve tvrté t íd

základního vzd lávání umož ují žák m ov it si své znalosti na DDH

a získat sv j první idi ský pr kaz, oprav ující ídit jízdní kolo bez dozoru osoby starší patnácti let. Jak je uvedeno v p edcházející kapitole, provedla jsem následné šet ení pomocí zkušebního testu, abych si ov ila trvalost osvojených poznatk test ,

které

byly

zam eny

na

ov ení

zapamatování, se podrobilo celkem 226 žák

znalostí

žák . Zkušebních

z hlediska

dlouhodobého

pátých t íd základních škol m sta

Krom íž. Zkušební test se skládal z dvaceti otázek s výb rem t í nabídnutých odpov dí. Zkušební test jsem se žáky napsala v období od 18.10.2010 do 25.10.2010. Každý žák obdržel identický test a karti ku, do které zaznamenával správné odpov di. Žáci ve všech školách m li p i psaní zkušebního testu stejné podmínky spo ívající v nelimitovaném ase a v anonymit psaní. Byli vyzváni, aby pracovali samostatn , za ú elem zjišt ní skute ných a nezkreslených výsledk . U psaní zkušebních test

jsem byla vždy p ítomna a zajistila jsem, aby stejné

podmínky pro respondenty byly skute n dodrženy. Získaná data jsem uspo ádala do tabulky získala informace o tom, kolik žák

etností nam ených dat, abych

obhájilo sv j cyklistický pr kaz. K obhájení

cyklistického pr kazu bylo zapot ebí napsat zkušební test s maximálním po tem t í chybných odpov dí. Z celkového po tu 226 napsaných zkušebních test obhájilo 85 žák cyklistický pr kaz, což v procentuálním vyjád ení znamená úsp šnost 37,6 %.

- 77 -

Následn

jsem se zam ila na podrobnou analýzu zkušebního testu, abych

zjistila zjišt ní co nejvíce informací o zvládnutých i nezvládnutých úlohách tohoto testu bez ohledu na to, zda žáci splnili kritéria pro získání cyklistického pr kazu. Zjistila jsem, že 226 žák odpov d lo celkem na 4520 otázek, p itom chybn odpov d lo na 1040 otázek, což z celkového po tu znamená 23% chybných odpov dí. První ást zkušebního testu je zam ena na pravidla provozu na pozemních komunikacích. Skládá se z 12 - ti otázek. Z celkového po tu 2712 zodpov zených otázek ud lali žáci celkem 596 chyb, což znamená pochybení ve 22 %. Druhá

ást zkušebního testu je složena ze

ty otázek a je zam ena na

znalost dopravních zna ek. Žáci celkem zodpov d li 904 otázek, ve kterých ud lali celkem 70 chyb. Procentuální pochybení v této

ásti

iní celkem 8 % chybných

odpov dí. T etí ást zkušebního testu je rovn ž složena ze ty otázek a tentokrát je zam ena na aplikaci znalostí p i rozhodování u situacích vzniklých na k ižovatce. Žáci zodpov d li na 904 otázek, p itom ud lali celkem 374 chyb. V procentuálním vyjád ení chybných odpov dí se jedná o 41 %. Na základ

zjišt ných skute ností vyplývá, že žáci zvládli nejlépe u ivo

v oblasti dopravních zna ek, následn v obecných pravidlech provozu na pozemních komunikacích a nejsložit jší je pro n

ást obsahující dopravní situace vzniklé na

k ižovatkách. Aby analýza zkušebního testu byla dostate ným zp sobem vypovídající, zam ila jsem se na otázky, které d laly všem žák m nejv tší problémy. Na základ árkovací metody jsem sestavila tabulku zobrazující etnost vyskytujících se chyb v jednotlivých otázkách.

- 78 -

Tabulka . 9

etnost chybných odpov dí v jednotlivých otázkách

otázka .

ZŠ

ZŠ

ZŠ

ZŠ

ZŠ

ZŠ

ZŠ

.1

.2

.3

.4

.5

.6

.7

1

3

5

4

9

5

8

3

37

10

2

-

3

1

-

1

-

-

5

16

3

-

1

1

1

2

-

-

5

16

4

8

6

12

9

3

12

8

58

8

5

1

2

3

-

5

4

1

16

12

6

3

4

8

2

3

4

1

25

11

7

2

2

-

1

3

3

2

13

13

8

8

7

10

16

7

18

8

74

7

9

8

19

8

12

12

9

10

78

6

10

11

21

24

14

13

21

12

116

2

11

9

18

11

10

11

13

12

84

5

12

5

16

17

16

10

18

3

85

4

13

-

1

2

2

4

-

-

9

15

14

8

7

9

4

4

1

4

37

10

15

2

3

4

1

1

1

1

13

13

16

-

2

3

1

2

1

2

11

14

17

6

12

10

7

4

2

1

42

9

18

4

13

19

15

10

12

11

84

5

19

9

19

20

18

14

15

12

107

3

20

13

27

21

21

15

31

13

141

1

- 79 -

etnost

Po adí obtížno sti

Do první tvrtiny nejsložit jších otázek pat í t i k ižovatky ze ty , což potvrzuje skute nost, že

ást zkušebního testu obsahující situace na k ižovatkách pat ila

do nejh e zvládnuté ásti. V ásti pravidel provozu na pozemních komunikacích nejh e dopadla otázka . 10, která zní: Cyklista, který p ijíždí na k ižovatku po hlavní komunikaci a) má p ednost v jízd

pouze p ed všemi motorovými vozidly, která p ijížd jí

po vedlejší komunikaci b) má p ednost v jízd p ed všemi vozidly, která p ijížd jí po vedlejší komunikaci c) musí dát p ednost v jízd všem vozidl m, která p ijížd jí zprava Jak z podstaty otázky vyplývá, jedná se rovn ž o otázku související se situací na k ižovatce, což podtrhuje skute nost, že žáci nejsou schopni situace na k ižovatkách adekvátním zp sobem zvládat. Jedná se o obtížnou úlohu, která vyžaduje složit jší myšlenkové operace. P i podrobné analýze zkušebního testu jsem vyhodnotila samostatn jednotlivé základní školy, aby m ly pro své ú ely p ehled o úsp šnosti svých žák . Výsledky žák

jednotlivých základních škol jsou uvedeny v subkapitolách páté kapitoly, kde

jsem popsala charakteristiku zú astn ných škol a jejich aktivity zam ené na dopravní výchovu. Z t chto díl ích zjišt ní vyplývá následující tabulka úsp šnosti zkušebního testu na jednotlivých školách, ve které jsem u každé školy uvedla pr m rný po et chyb žák , po et celkem napsaných zkušebních test , z toho po et úsp šných test vyjád ených v kusech a procentech.

- 80 -

Tabulka . 10 Úsp šnosti zkušebního testu v jednotlivých školách Základní škola

Pr m rný po et chyb

Po et napsaných test

Po et úsp šných Po et úsp šných test (ks) test (%)

.1

4,5

22

7

32

.2

3,8

49

26

53

.3

5,7

33

6

18

.4

3,9

37

16

43

.5

5,4

24

8

33

.6

4,4

40

15

37

.7

4,9

21

7

33

226

85

Z uvedené tabulky vyplývá, že nejlépe zvládli zkušební test žáci navšt vující základní školu

. 2, kde se nacházel nejnižší pr m rný po et chyb na žáka

a sou asn cyklistický pr kaz obhájilo celkem 53 % žák . P i práci s dokumenty jednotlivých základních škol, zejména p i analýze jejich výro ních zpráv, jsem zjistila, že základní škola . 2 se dopravní výchov

hodn

v nuje, nebo o dopravní výchov a aktivitách v této oblasti se ve své výro ní zpráv rozepisuje nejvíce. Dopravní výchovou a její problematikou se zabývají intenzivn nejen na prvním stupni základního vzd lávání, ale i na druhém stupni. Na druhém stupni základního vzd lávání dopravní výchovu procvi ují zejména formou ro níkových projekt . Za p ínosné shledávám spolupráci žák

prvního i druhého

stupn základního vzd lávání, kde starší žáci p ebírají roli vzd lávajících, organizují innost a p sobí jako pomocný dozor. Nejmenší úsp šnost p i psaní zkušebního testu m la základní škola . 3, kde byl pr m rný po et chyb na jednoho žáka 5,7. Z celkového po tu napsaných test obhájilo sv j cyklistický pr kaz pouze 18 % žák . Ve výro ní zpráv

školy . 3 je

uvedeno, že dopravní výchovou se zabývají jak v rámci prvního, tak i v rámci - 81 -

druhého stupn . Nelze tedy v žádném p ípad konstatovat, že by škola svým žák m neposkytovala p im enou výuku dopravní výchovy. P í iny podílející se na úsp šnosti jednotlivých škol je nutné hledat i v jiných oblastech, než jen v rozsahu poskytované výuky. Je nutné zmínit, že na výsledcích se podílí i struktura žák , která m že být výb rová, nebo i nahodile složená z nadpr m rn

úsp šných žák

a naopak. Nap . na základní škole

. 3 byla

zkušebnímu testu podrobena t ída s žáky, u kterých byla diagnostikována dyslexie a dysgrafie, což mohlo ovlivnit výsledky zkušebního testu. Jedním z faktor by mohla být i skute nost, že struktura žák a jejich schopnosti u it se mají vliv na výsledcích, což potvrzuje i fakt, že p i realizaci zkušebního testu na základní škole . 4, která je považována dle výsledk kontrolního testu za druhou nejúsp šn jší školu, jsem byla p ímo upozorn na, že testu budou podrobeni žáci ze t ídy, která je ve všech p edm tech považována za velmi úsp šnou. Naopak na mén

úsp šný ro ník

z hlediska výsledk žák jsem byla upozorn na na základní škole . 6. P í iny

v tší

i

menší

úsp šnosti

nenacházíme

jen

v kognitivních

p edpokladech žák , ale sou asn i v sociálním prost edí, ve kterém se pohybují. Skute nost, že záleží na rodinném prost edí a na ekonomickém zázemí rodiny, sv d í o tom, že žáci, jejichž rodi e vlastní motorové vozidlo, se do situací v dopravní oblasti dostanou mnohem ast ji, než žáci, jejichž rodi e vozidlo nevlastní. Bohužel není výjimkou ani skute nost, že n které d ti nevlastní ani jízdní kolo. Vliv na výsledky kontrolního testu m že mít i prost edí, ve kterém se žáci pohybují. N které základní školy navšt vují žáci žijící pouze ve m st a n které školy navšt vují žáci žijící na vesnici, kde pravidla provozu na pozemních komunikacích nejsou z d vodu nízké frekvence silni ního provozu tak d sledn dodržována. Z globálního pohledu na výsledky zkušebního testu lze konstatovat, že žáci pátých t íd zkušební test napsali uspokojiv , nebo zvládli u ivo na 77 %. Z bližšího pohledu je z ejmé, že je velmi nutné se zam it na procvi ování dopravních situací na k ižovatce, a to nejlépe metodou názorn

– demonstra ní, situa ní metodou

a inscena ní metodou, což m že být podn tem pro pedagogické pracovníky konkrétních škol, ale i rodi e a zaangažované organizace.

- 82 -

7. Záv r V úvodu diplomové práce jsem uvedla, že situace v provozu na pozemních komunikacích je stále komplikovan jší a náro n jší, a proto je nutné vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby ú astníci silni ního provozu dodržovali pravidla provozu na pozemních komunikacích, chovali se ohledupln

a ukázn n . Nástrojem

k dosažení optimálního stavu v dopravním prost edí slouží dopravní výchova a prevence, která permanentním p sobením ovliv uje chování ú astník silni ního provozu. V diplomové práci jsem se zam ila na dopravní výchovu, na historii dopravní výchovy a vysv tlila tento pojem. Uvedla jsem, že dopravní výchova probíhá již od raného d tství v rodin

a pokra uje nástupem do p edškolního a školního

vzd lávacího procesu. Zam ila jsem se na rozsah znalostí, které by si m li žáci v jednotlivých stupních vzd lávacího procesu osvojit. Uvedla jsem, že dopravní výchovou a prevencí se zabývají r zné vládní i nevládní instituce, které p sobí jako ucelený funk ní systém, jejichž cílem je vytvo it bezpe né prost edí v silni ním provozu. Zam ila jsem se na státní a m stskou policii,

Ministerstvo

na integrovanou

dopravy

a

Centrum

dopravního

výzkumu

v.v.i.

Brno,

ást Ministerstva dopravy – BESIP, na d tské dopravní h išt

a popsala jsem jejich p sobení v oblasti dopravní výchovy. Cílem diplomové práce bylo zjistit, do jaké míry si žáci pátých t íd základních škol m sta Krom íž osvojili a zapamatovali poznatky z dopravní výchovy. Ke zjišt ní jsem využila zkušební test. Na základ

analýzy výsledk

zkušebního testu lze

konstatovat, že žáci pátých t íd výuku dopravní výchovy zvládli uspokojiv . Nedostatky, které byly zjišt ny, zejména aplikace teoretických znalostí do praktické jízdy p i dopravních situacích vzniklých na k ižovatkách, lze v pr b hu dalšího vzd lávání odstranit, nebo jak bylo zjišt no, v tšina škol se dopravní výchov v nuje i na druhém stupni základního vzd lávání. Na zlepšení situace se také mohou podílet další organizace, nebo v Krom íži participuje na dopravní výchov Policie R, M stská policie Krom íž a d tské dopravního h išt , které uskute

uje dopravní

výchovu dle Tématického plánu vydaného Ministerstvem dopravy – BESIP.

- 83 -

Zpracováním empirické ásti diplomové práce zam ené na dopravní výchovu jednotlivých základních škol m sta Krom íž a na ov ení znalostí žák

t chto

základních škol v oblasti dopravní výchovy jsem získala cenné informace, které poskytnou základním školám, ale i provozovatel m d tského dopravního h išt zp tnou vazbu o výsledcích jejich innosti. P ínosem nejsou jen informace o tom, kolik žák

bylo schopno svými znalostmi obhájit získaný pr kaz cyklisty, ale

i informace poskytující údaje o tom, která oblast dopravní výchovy se u žák jeví jako nejproblemati t jší. Na základ

zjišt ných informací

mohou základní školy

p izp sobit pojetí dopravní výchovy pot ebám svých žák . Opomenout nelze ani skute nost, že prezentovaný p ehled informací o tom, jak je na jednotlivých školách realizována dopravní výchova, m že být zdrojem cenných informací pro z izovatele škol, ale i další spolupracující organizace.

- 84 -

Glosá Tvo ivá škola je program, který nabízí postupy jak realizovat školní vzd lávací program.

erpá z odkazu J. A. Komenského, reformní pedagogiky eské inné školy,

ze sou asných výzkum vzd lávání a p edevším z mnohaletých zkušeností eských u itel . Cílem programu ve vztahu k systému vzd lávání je inovace systému základního vzd lávání v

R, zavád ní a rozvoj moderních metod innostního u ení,

inovace a ší ení Modelového školního vzd lávacího programu Tvo ivá škola, vytvá ení sít

Tvo ivých škol zam ených na využití

vytvá ení školních vzd lávacích st edisek a školních lektor fakultách v

innostního u ení v praxi,

innostního u ení, vzd lávání u itel

innostního u ení, rozvoj praktické ásti studia na pedagogických

R. Cílem programu ve vztahu k výuce je celkové zvyšování kvality

vzd lávání d ti a mládeže, vnit ní prom na škol, aktivní zapojení žák

do výuky

a jejich motivace pro celoživotní u ení, rozvoj samostatnosti, odpov dnosti, tolerance a kritického myšlení žák , integrace d tí z etnických skupin a žák s individuálními pot ebami, rozvoj spolupráce u itel základních a st edních škol, rozvoj spolupráce u itel a rodi

žák .

Zdravá škola je projekt, který vstoupil do pov domí eské pedagogické ve ejnosti v rozmezí let 1991-1993. Podstatou projektu je vytvo ení zdravého prost edí v našich školách a výchova d tí ke zdravým životním návyk m a zdraví podporujícímu chování. Projekt se opírá o t i pilí e (pohodu prost edí, zdravé u ení a otev ené partnerství). Hlavním a dominantním cílem projektu je zdraví ve své fyzické, psychické a sociální dimenzi, což se promítá ve výchovných i vzd lávacích aspektech celého projektu.

Bezpe ná škola je mezinárodní projekt Sv tové zdravotní organizace WHO, který vznikl v roce 2001 jako sou ást projektu Bezpe ná komunita a je podporován Ministerstvem školství mládeže a t lovýchovy. Princip fungování a vytvá ení Mezinárodních bezpe ných škol spo ívá ve vytvo ení sít

škol, které propagují

bezpe í, jsou ochotné p ihlásit se do sít ISS a schopné své výsledky a poznatky sdílet a prezentovat ostatním školám i zástupc m komunit. Filozofií školy je myslet - 85 -

na prevenci úraz , fyzického a psychického násilí a vytvo it tak p íjemné psychosociální klima pro d ti a ostatní leny školní komunity. Pro získání designace jsou stanovena kritéria a na základ

jejich spln ní škola postupuje v designa ním

procesu p es lokální, regionální, národní až k Mezinárodní bezpe né škole. Projekt je velmi mladý a v sou asné dob získalo na celém sv t designaci jen 25 škol. Mezi prvních 5 škol pat í dv školy z Krom íže. V eské republice jsou v sou asnosti jen ty i školy nositeli designace Bezpe ná škola a všechny se nacházejí v Krom íži.

Klub ekologické výchovy pat í mezi kuby UNESCO a rozvíjí komplexní pojetí ekologického vzd lávání a výchovy v zájmu podpory udržitelného rozvoje. Hlavním úkolem je ešit otázky související s prohlubováním a rozši ováním ekologického vzd lávání a výchovy v celé populaci, zejména pak d tí a mládeže ve školách. Ší í informace a p ispívá ke zvyšování odborné a metodické p ipravenosti u itel a dalších pedagogických pracovník

pro ekologické vzd lávání a výchovu. Vytvá í

organiza ní základnu pro vytvá ení regionálních sítí.

Klub mladých debrujár

sdružuje chlapce a d v ata ve v ku od 7 do 14-ti let

a rozvíjí jejich zájem o v du a techniku. P i své innosti se snaží stále n co vymýšlet, objevovat nové v ci a r zn experimentovat. Žáci jsou seznamováni se zajímavými pokusy, které si následn

sami vyzkoušejí. Pokusy jsou velmi jednoduché

a rozmanité. Rozvíjejí u d tí intelektuální schopnosti, rozvíjí zv davost, upev ují jejich smysl pro spolupráci, zodpov dnost a kritiku. V da je pro n pou ením, ale i zábavou a uv domují si, že v da je zp sob myšlení, kultury, zp sob vytvo ení skute ného obrazu sv ta.

ASP UNESCO je organizace sdružující školy za ú elem vzbudit v mladých lidech zájem o tvo ivost a p im t je k ú asti na akcích týkajících se ochrany životního prost edí a studia kultur jednotlivých zemí a jejich vzájemného p sobení. Formou díl ích projekt a jejich prezentací dochází k evropské spolupráci ve všech oborech lidské innosti. Škola se v rámci ASPnet zam ila na výchovu k dodržování lidských - 86 -

práv, na výchovu k ochran

životního prost edí, na výchovu k ochran

kulturního

d dictví.

Nadace TEREZA se pomocí školních ekologických projekt snaží o to, aby se jejich ú astníci nau ili aktivn jednat ve prosp ch dlouhodobé ochrany životního prost edí. D ti si vlastním konáním rozvíjejí kritické myšlení a u í se týmové spolupráci. Vizí nadace TEREZA je vytvo it spole nost lidí, která bude mít ráda p írodu a místo, kde žije, bude rozum t životnímu prost edí a bude jednat v souladu s udržitelným rozvojem. Posláním nadace je vzd lávat d ti, nebo práv ony budou tuto spole nost vytvá et.

Globe je program realizující aktivity zam ené na rozvoj p írodov dné gramotnosti žák

a inovaci výuky p írodních v d. Žáci využívají výzkumné metody a výsledky

vlastního bádání k identifikaci a ešení environmentálních problém ve svém okolí.

Tématický plán je zpracován na minimální rozsah požadovaných znalostí pravidel provozu na pozemních komunikacích k získání „Pr kazu cyklisty“ pro žáky 4. t íd základních škol. K výuce je užito deseti obraz BESIPu „Neboj se silnice“. Sou ástí výuky je záv re né p ezkoušení pravidel provozu na pozemních komunikacích pomocí test , jejich obsah je sou ástí tohoto plánu.

- 87 -

Seznam literatury: GRECMANOVÁ, H., HOLOUŠOVÁ, D., URBANOVSKÁ, E. Obecná pedagogika I. Olomouc: HANEX, 2002. ISBN-80-85783-20-7. GRECMANOVÁ, H., HOLOUŠOVÁ, D., URBANOVSKÁ, E., B ŽEK A. Obecná pedagogika II. Olomouc: HANEX, 2003. ISBN-80-85783-24-X. HEINRICHOVÁ, J. Bezpe ná cesta do školy : [projekt pro dopravní výchovu d tí]. Brno: Centrum dopravního výzkumu, 2006. ISBN: 80-86502-32-5 (brož.) HOLOUŠOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M. Diplomové a záv re né práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-1237-3. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. KONE NÝ, J., PLHÁKOVÁ, A. P ehled sociální psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. ISBN-80-244-0929-1. KOPECKÝ, Z., PAVLÍ EK, K. Dopravn bezpe nostní innost policie, Praha: PA R, 1999. ISBN 80-7251-020-7. KOPECKÝ, Z., PAVLÍ EK, K. Dopravn bezpe nostní innost (obecná ást), Praha: Police history, 2005. ISBN 8086477-24-X. KOPECKÝ, Z., PAVLÍ EK, K. Dopravn bezpe nostní innost (zvláštní ást), Praha: Police history, 2006. ISBN 8086477-32-0. LÍMOVÁ, L. Teorie dopravní výchovy. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1157-0. LIŠKOVÁ, J. Kolo a d ti. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. ISBN 80-247-1134-6. OBST, O. Didaktika sekundárního vzd lávání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1360-4. OLŠAN, M. Senio i v silni ní doprav . Praha: Ministerstvo dopravy, 2009.

- 88 -

OLŠAN, M., KONE NÝ M. Bezpe í dít te v doprav , pomocník a rádce rodi

m,

Praha: Ministerstvo dopravy, 2008. brožura PRÁŠILOVÁ, M. Tvorba vzd lávacího programu. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254712-7 PR CHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-029-4. ŠIMÍ KOVÁ- ÍŽKOVÁ, J. P ehled sociální psychologie, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. ISBN 80-244-0929-1. ŠIMÍ KOVÁ- ÍŽKOVÁ, J. a kol. P ehled vývojové psychologie, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-0629-2. VOKUŠ, J. Policie

eské republiky. Praha: Policejní prezidium

eské republiky,

2010. ISBN 978-80-254-6099-3. VOTRUBA, J. Policie a dopravní výchova d tí. Praha: Fortuna, 1994. ISBN 80-7168232-2. VOTRUBA, J. Cyklista pot ebuje pomoc. Praha: Fortuna, 1996. ISBN 80-7168-295-0. VOTRUBA, J. Dopravní výchova pro 2. a 3. ro ník základní školy I. Díl Chodec. Praha: Fortuna, 2003. ISBN 80-7168-246-2. VOTRUBA, J. Dopravní výchova pro 4. a 5. ro ník základní školy II. Díl Cyklista. Praha: Fortuna, 2003. ISBN 80-7168-247-0.

Seznam zákon : Zákon . 553/1991 Sb., o obecní policii, ve zn ní pozd ji vydaných p edpis . Zákon

. 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném

a jiném vzd lávání, ve zn ní pozd ji vydaných p edpis .

- 89 -

Zákon

. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o zm nách

n kterých souvisejících zákon , ve zn ní pozd ji vydaných p edpis .

Seznam elektronických zdroj : Doprava a systémy dopravní výchovy 1. [online]. [2011-1-15]. Dostupné z WWW: http://www.ped.muni.cz/winf/teach/Dopravn%C3%ADV1.pdf Dopravní výchova bude povinná už možná za rok. [online]. [2010-10-9]. Dostupné z WWW: http://www.ct24.cz/doprava/103773-dopravni-vychova-bude-povinnamozna-uz-za-rok/ Cíl. [online]. [2010-9-15]. Dostupné z WWW: http://www.ibesip.cz/142_Cil Dopravní výchova v p edškolním v ku. [online]. [2011-1-21]. Dostupné z WWW: http://www.czrso.cz/index.php?id=455 P edškolní v k. [online]. [2010-9-15]. Dostupné z WWW: http://www.ibesip.cz/Dopravni-vychova/Predskolni-deti Žáci základní školy. [online]. [2010-9-15]. Dostupné z WWW: http://www.ibesip.cz/Dopravni-vychova/Zaci-zakladni-skoly Kategorie. [online]. [2010-9-15]. Dostupné z WWW: http://www.ibesip.cz/144_Kategorie Statistika nehodovosti. [online]. [2011-1-21]. Dostupné z WWW: http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti900835.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d Mládež. [online]. [2010-9-15]. Dostupné z WWW: http://www.ibesip.cz/Dopravnivychova/Mladez Muzeum Policie

R. [online]. [2011-1-21]. Dostupné z WWW:

www.muzeumpolicie.cz Obecní policie. [online]. [2011-1-21]. Dostupné z WWW: www.obecnipolicie.cz - 90 -

Profil firmy. [online]. [2010-9-15]. Dostupné z WWW: http://www.cdv.cz/profil-firmy/ Oblast humanitních v d. [online]. [2010-9-15]. Dostupné z WWW: http://www.cdv.cz/oblast-36/ Divize. [online]. [2010-9-15]. Dostupné z WWW: http://www.cdv.cz/divize-3/ Historie Besip. [online]. [2010-9-15]. Dostupné z WWW: http://www.ibesip.cz/Kdojsme/Historie-BESIPu Národní strategie. [online]. [2010-9-15]. Dostupné z WWW: http://www.ibesip.cz/Narodni-strategie-BESIP Statistika nehodovosti. [online]. [2011-2-22]. Dostupné z WWW: http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti900835.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d Dopravní sout ž. [online]. [2011-1-18]. Dostupné z WWW: http://www.ibesip.cz/Dopravni-vychova/Dopravni-soutez-mladych-cyklistu Komplexní informace. [online]. [2010-11-14]. Dostupné z WWW: http://www.ibesip.cz/Informace-BESIP/Informace-BESIP/Komplexni-informace-oaktivitach-oddeleni-BESIP-za-rok-2009 D tské dopravní h išt . [online]. [2010-9-15]. Dostupné z WWW: http://www.ibesip.cz/Dopravni-vychova/Detska-dopravni-hriste Národní sí Zdravých m st

R. [online]. [2010-12-15]. Dostupné z WWW:

http://www.nszm.cz/index.shtml Projekt Bezpe ná komunita Krom íž. [online]. [2010-12-15]. Dostupné z WWW: http://sites.google.com/site/bezpecnakomunita/Home M sto Krom íž. [online]. [2010-12-15]. Dostupné z WWW: http://www.mestokromeriz.cz/stranka.asp?kod=2&modul=navstevnik&map=10 Vyhláška m sta Krom íž. [online]. [2010-12-29]. Dostupné z WWW: http://www.mesto-

- 91 -

kromeriz.cz/dokument.asp?orgstr=0&typ=5&dokumentid=156&modul=obcan&map=1 06 Ministerstvo vnitra

R. [online]. [2010-10-11]. Dostupné z WWW:

http://www.mvcr.cz Ministerstvo dopravy

R. [online]. [2010-10-11]. Dostupné z WWW:

http://www.mdcr.cz BESIP. [online]. [2010-10-11]. Dostupné z WWW: http://www.ibesip.cz Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy

R. [online]. [2010-10-11]. Dostupné

z WWW: http://www.msmt.cz/

Seznam ostatních zdroj : Výro ní zpráva o innosti školy . 1, Školní rok 2009-2010 Výro ní zpráva o innosti školy . 2, Školní rok 2009-2010 Výro ní zpráva o innosti školy . 3, Školní rok 2009-2010 Výro ní zpráva o innosti školy . 4, Školní rok 2009-2010 Výro ní zpráva o innosti školy . 5, Školní rok 2009-2010 Výro ní zpráva o innosti školy . 6, Školní rok 2009-2010 Výro ní zpráva o innosti školy . 7, Školní rok 2009-2010

Seznam zkratek: RVP – Rámcový vzd lávací program RVP PV – Rámcový vzd lávací program pro p edškolní vzd lávání RVP ZV – Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání - 92 -

ŠVP – Školní vzd lávací program ZŠ – Základní škola DDH – D tské dopravní h išt CDV – Centrum dopravního výzkumu

Seznam tabulek: Tabulka . 1 – Vývoj po tu usmrcených od roku 2002 Tabulka . 2 – Výpo et pr m rného po tu chyb v kontrolním testu základní škola . 1 Tabulka . 3 – Výpo et pr m rného po tu chyb v kontrolním testu základní škola . 2 Tabulka . 4 – Výpo et pr m rného po tu chyb v kontrolním testu základní škola . 3 Tabulka . 5 – Výpo et pr m rného po tu chyb v kontrolním testu základní škola . 4 Tabulka . 6 – Výpo et pr m rného po tu chyb v kontrolním testu základní škola . 5 Tabulka . 7 – Výpo et pr m rného po tu chyb v kontrolním testu základní škola . 6 Tabulka . 8 – Výpo et pr m rného po tu chyb v kontrolním testu základní škola . 7 Tabulka . 9 –

etnost chybných odpov dí v jednotlivých otázkách

Tabulka . 10 – Úsp šnost testu v jednotlivých školách

Seznam p íloh: P íloha . 1 – Zkušební test

- 93 -

ANOTACE Jméno a p íjmení:

Monika Doláková

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

PhDr. Michaela Prášilová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2011

Název práce:

Dopravní výchova jako sou ást kurikula základních škol

Název v angli tin :

Traffic Rules As part of Curricula at Elementary and Middle Schools

Anotace práce:

Diplomová práce popisuje sou asnou situaci v oblasti dopravní výchovy žák

v kontinuit

s institucemi, které se v eském

prost edí danou problematikou zabývají. Cílem práce je zjistit, do jaké míry je úsp šná výuka dopravní výchovy žák pátých t íd základního vzd lávání, pokud se týká dlouhodobého (trvalého)

zapamatování

pravidel provozu

na

pozemních

komunikacích.

Klí ová slova:

dopravní výchova, kurikulum, rámcový vzd lávací program, školní vzd lávací program, Policie dopravní

h išt ,

bezpe nost

R, M stská policie, d tské provozu

na

pozemních

komunikacích, zkušební test

Anotace v angli tin :

This thesis considers students of elementary / middle schools and their education about traffic rules. The main goal is to investigate the extent to which schools are successful in educating 5th grade students -- in particular, whether the students can recall traffic rules when needed, and whether they can remember them over the long-term.

- 94 -

Klí ová slova

traffic rules, education, curriculum, students, elementary school,

v angli tin :

middle school, 5th grade, Police of the Czech Republic, Municipal Police, road safety, practice tests, practice track

P ílohy vázané v práci:

CD

Rozsah práce:

93 stran

Jazyk práce:

eský

- 95 -