UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy
DIPLOMOVÁ PRÁCE
MÍSTO SLOV Autorská kniha, ilustrace pro děti a mládež
Alžběta Ševelová Učitelství výtvarné výchovy pro SŠ a ZUŠ Vedoucí práce: ak. soch. Tomáš Chorý Olomouc 2010
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla všechnu použitou literaturu.
V Olomouci dne 28. 6. 2010
Alžběta Ševelová
2
Děkuji za odbornou pomoc ak. soch. Tomáši Chorému i všem svým blízkým za podporu a cenné rady.
3
Anotace diplomové práce: Příjmení a jméno:
Alžběta Ševelová
Katedra:
Výtvarné výchovy, učitelství výtvarné výchovy pro SŠ a ZUŠ
Název práce:
Místo slov
Název práce anglicky:
Instead of lyrics
Vedoucí práce:
ak. soch. Tomáš Chorý
Počet stran:
57
Počet příloh:
(13)
Počet titulů použité literatury:
9
Klíčová slova:
ilustrace, kniha, nakladatelství, typografie
Klíčová slova anglicky:
illustration, book, publishing, typography
Resumé: Diplomová práce je zaměřena na ilustraci pro děti a mláděž. Teoretická část přibližuje ilustraci dětských knih v českém prostředí. Zaměřuji se na malá nakladatelství vzniklá po roce 1989, která se věnují hlavně knihám pro děti všech vekových kategorií. Soustředím pozornost na výrazné osobnosti české knihžní ilustrace. Zdůrazňuji práci Petra Nikla, jak knižní, tak jeho interaktivní výstavy pro děti i dospělé. V pedagogické části píšu o projektech na téma ilustrace, které jsem s dětmi prováděla na praxi. V poslední části popisuji praktickou část diplomové práce. Jsou to ilustrace k textům písní od Jaromíra Nohavici. Ty jsou seskupeny do devíti maloformátových knížek podle vydáných CD. Součástí je i reprezentační plakát. My graduation thesis deals with book illustration for children and young people. Teoretical part treats of book illustration in the Czech Republic. I concentrates on the small publishing houses (established after 1989) which release mainly books for children of all ages. I tried to focus on significant characters of czech illustrati-
4
on. I especiall point out the works of Petr Nikl, book illustrations and interactive exhibitions for children and adults too. In pedagogical part I describes illustration projects I did with children on my teaching practices at school. Last part disserts on the practical work of my thesis. This work consists of nine small formated books. Every book contains illustrations to Jaromír Nohavica´s lyrics (every book is one Nohavica´s music album). There is a poster included.
5
Obsah TEORETICKÁ ČÁST Téma
9
Anketa
11
Vymezení pojmu ilustrace
12
Vývoj ilustrace pro děti v ČR
13
Přelom století
16
Současnost
17
Baobab
17
Koprbooks
20
Meander
22
Petr Nikl
22
Divus
30
Labyrint-Raketa
30
Soutěže knih a ilustrací
34
PEDAGOGICKÁ ČÁST Ilustrace ve výtvarné výchově
38
Tématická řada „ilustrace z poslechu“
38
Tématická řada „hudba“
41
Tématická řada „iniciála“
43
PRAKTICKÁ ČÁST Volba tématu
47
Postup práce
47
Výsledek práce
48
Závěr
49
Seznam použitých zdrojů
50
Seznam příloh
51
6
„Dokud se zpívá, ještě se neumřelo.“ Jaromír Nohavica
7
TEORETICKÁ ČÁST
8
Téma Mám ráda krásu jednoduchosti, eleganci, hravost, vynalézavost. Nedělají mi dobře věci uniformní, nemám ráda bezhlavé kopírování. Naprosto respektuji přírodu, obdivuji její zákonitosti a možnost neuvěřitelného množství čerpání inspirace v ní. Jsem od narození stále dítětem, jen obal, v kterém žiji, stárne a mění se. Proto se v mém okolí nachází velké množství věcí barevných, lesklých, tvarově zajímavých, funkčních i nefunkčních. Proto je kolem spousta knih, které ráda čtu a nebo jen do nich jen tak nahlížím. Fascinuje mne možnost vytvořit si vlastní svět a prostředí, ve kterém se děj odehrává. Nejspíš takto jsem se dostala k ilustraci. Začalo to mou absolutorní prací na vyšší odborné škole.Vytvořila jsem cyklus barevných dřevořezů, které byly volně inspirovány knihou od francouzského spisovatele Jeana Giona – Muž, který sázel stromy. Další ilustrační celky vznikly na této vysoké škole. Volně jsem ilustrovala biblické téma sedmi smrtelných hříchů, k postupové zkoušce jsem se inspirovala pro velkoformátové grafické znázornění knihou Kytice, ve třetím ročníku jsem zpracovala texty mého přítele Pavla Preisnera do knižní podoby a to vysunovacích karet s různě plovoucím textem v prostoru s barevnými liniemi a plochami. Toto byla první pohnutka k volbě tématu mé diplomové práce. Dalším impulsem byla setkání s žáky na povinné praxi v rámci studia. Trpké střetnutí s realitou – žáci na základních a středních školách čtou velmi málo, chybí jim přehled o kultuře. Nejsou zvyklí moc přemýšlet, chybí jim trpělivost a bohužel i fantazie. Velká většina čeká na to, co jim bude naservírováno nebo zprostředkováno médii – většinou televizí. Informace hledají raději na internetu než v knihách. Jak se v současnosti ukazuje, nejvíce jsou děti a dospívající schopni vnímat skrze obraz či zvuk. Proto jsem se rozhodla svou práci věnovat ilustraci jako způsobu oslovení mladšího obecenstva současného světa a tím je přitáhnout alespoň trochu do světa krásné literatury a jiného textu. Ilustrace funguje jako prostředník mezi recipientem a textem samotným. Dokáže přitáhnout pozornost, dokreslit atmosféru nebo jen naznačit a nechat čtenáři prostor pro jeho vlastní imaginaci. Jako téma jsem si vybrala hudební texty Jaromíra Nohavici. Jeho hudba je nadčasová a stále může oslovovat spousty posluchačů, je známý širokému věkové-
9
mu spektru. Navíc Nohavicovy texty jsou často spíš básně. A o ty se, jak se domnívám, zajímá čím dál tím méně lidí. Proto jsem se rozhodla Nohavicova CD převést na papír včetně ilustrací, které pomohou i malým dětem přiblížit jeho tvorbu. Tím propojím hudbu s textem, text s obrazem a obraz zpět s hudbou. V teoretické části popisuji počátek zájmu o dětskou knihu v českých zemích, větší část věnuji současné situaci v dětské ilustraci a produkci knih, zaměřuji se na jednotlivé výrazné osobnosti české tvorby pro děti a mládež. Soustředím se na lidi tvořící nevšední autorské knihy, tzn. zpracovávající celou knihu – textový obsah, ilustrace, celkový vzhled knihy. Ty, co přinášejí a poskytují nový pohled na svět, rozvíjejí dětskou (lidskou) fantazii a aktivně s ní pracují. Kromě knih uvádím i projektové aktivity Petra Nikla, které jsou naprosto originálními akcemi pro děti. Vycházejí z myšlenek Jana Amose Komenského. Mluvím o autorech oceněných nejen v tuzemských soutěžích, přesto nepříliš známých širší české veřejnosti. Zaměřuji se na menší nakladatelství vzniklá po roce 1989 a jejich zástupce. Mou snahou je zviditelnit jejich práci a ukázat tak dětem, jejich rodičům a třeba i pedagogům alternativu k „všednosti a stereotypu“.
10
Anketa Text prokládám odpověďmi na svou e-mailovou anketu, kterou jsem si dovolila oslovit řadu známých českých tvůrců z oblasti knižní tvorby, volné grafiky, grafického designu, atd. Anketní otázky zněly takto: 1. Myslíte si, že ilustrace by měla být popisná, zřetelná, či si může dovolit být volná, jen volně inspirovaná textem, hudbou, pocity? V čem je pro Vás důležitá? 2. Setkal jste se někdy s autorem, který byl pro Vás „neilustrovatelný“? 3. Máte zkušenost s „ilustrací“ něčeho jiného kromě textu (jako třeba můj případ ,kdy pracuji i s hudbou)? 4. Pamatujete si z dětství nějakou knihu, jejíž ilustrace Vám učarovaly, případně jste z nich měli strach? 5. Ovlivňuje Vás text ve výběru techniky? 6. Jaký si myslíte, že má význam (přínos) kniha v 21. století? Příjemně mě překvapil počet odpovědí. S laskavostí odepsala větší polovina oslovených. To mi poskytlo širší pohled na vnímání ilustrace a knihy okem lidí zkušených, oboru znalých. Téma ilustrace se nachází jak v mé teoretické, tak i praktické a pedagogické části diplomové práce.
11
Vymezení pojmu ilustrace Lat. „Illustro“ – osvětlovat; objasnit, vysvětlit, dodávat vznešenosti Ilustrací rozumíme vizualizaci za pomoci kresby, obrazu, fotografie či jiného druhu umění, ke zdůraznění, objasnění či dekoraci textu a to jak poezie, prózy, tak i vědecké literatury, učebnic, atd. Přeneseně může znamenat i názorný příklad, nebo obrazové vysvětlení. Ilustrace je termín, který je na jedné straně významově nejednoznačný a na druhé straně se však právě skrze tuto obecnou určenost stává při uměleckohistorickém a kritickém výkladu vícevalenční (vícevazebný). Podle osmdesátiletého vymezení Antonína Matějčka, je pak ilustrací ve speciálním uměleckém (výtvarném slova smyslu) „každý výtvarný projev, jenž doprovází myšlenku literární, ať vědeckou, ať uměleckou, a jenž posiluje názor a představu čtenáře prostředky, jež psanému slovu nejsou dány. V užším smyslu slova jest ilustrace uměleckým projevem inspirovaným sice dílem literárním, avšak ve vztahu k němu projevem umělecky svébytným a jemu rovnocenným.“1 Podle Matějčka je ilustrace projevem malířským a využívá všech jeho prostředků, připíná se těsně k literárnímu dílu – ke knize. Podle něj osvobodila kniha ilustraci od závislosti na malířství, k uvědomění si vlastního poslání. Dnes se objevují takové ilustrační výtvarné autorské intervence a projevy, které se dříve nepoužívaly. Jde o různé svébytné projevy, používání různých tehdy neobvyklých technik, ale také se zde nachází sociální prostor autorova výtvarného zásahu, jak můžeme vidět například v poslední třetině minulého století. Proto lze již mluvit o kontextu mezi ilustrací, autorskou knihou, nebo knižním objektem. Názor Karla Halouna (akademický malíř, vedoucí ateliéru tvorby písma a typografie na VŠUP v Praze) na ilustraci: „Ilustrace by se k textu měla především hodit a nějakým neotřelým způsobem ho subjektivně komentovat. Je zcela na rozhodnutí autora (a libovůli nakladatele, pochopitelně), zda uzná za vhodné postupovat „volně“ nebo „popisně“. Cesta k cíli vede po mém soudu oběma pěšinami. Samozřejmě že poesie snese mnohem větší uvolněnost než příručka, popisující, jak postavit ptačí budku. Jednoduše řečeno – je vždycky lepší, aby autorem ilustrací nebyl idiot, neschopný rozpoznat a respektovat žánr. Nedovedu říct, jestli jsou pro mě ilustrace důležité. Některé (není jich
1. HORÁČEK, R. Fenomén kniha. Výtvarná výchova a umění knihy. Brno 2008, s. 56
12
mnoho) mě dovedou potěšit a zaujmout. Jiné (těch je většina) zůstanou pouhým plevelem, parazitujícím v knize.“ Zájem o českou ilustraci v minulosti měl například František Holešovský. Pracoval v době limitované svobodou projevu. Přesto je jeho práce platná a použitelná pro jeho heuristické úsilí směřované k dokumentaci české ilustrace literatury pro děti a mládež obdivuhodná. Publikoval na konci 40. let 20. století, specializoval se na ilustraci v čítankách, milníkem jeho práce se stala slovensky publikovaná kniha Tvár a reč ilustrácie pre děti (Bratislava 1971).
Vývoj ilustrace pro děti v ČR Dětská kniha vznikla jako mnohaleté úsilí projevené láskou ke knize a jejímu poslání výchovnému a společenskému za podpory významných spisovatelů a výtvarníků. První tyto knihy určené přímo dětem se objevují již na začátku novověku, avšak z pohledu kvalitní typografie a grafické koncepce se dá říct, že sem patří až tituly z počátku 20. století. Jako jeden z prvních umělců tradice dětské knihy byl průkopníkem Mikoláš Aleš, autor mnoha ilustrací pohádek, slabikářů a písniček. Jeho tvorba je nezastupitelným odkazem 19. století. V 90. letech 19. století byly tendence o obrodu umění knihy a o zdůraznění důležitosti estetické výchovy. V této době se problematice ilustrace věnovali například Vojtěch Preissig nebo Adolf Kašpar. Meziválečné období bylo pro dětskou knihu velmi obohacující, objevilo se několik významných osobností, např. Josef Lada, Karel Svolinský, Josef Čapek, Cyril Bouda, Ondřej Sekora, Zdeněk Burian. Na začátku II. světové války se objevil velmi významný ilustrátor, sochař, režisér animovaných filmů, ale i autor scénických divadelních výprav, Jiří Trnka. Je to jeden z mála světově proslulých českých výtvarníků. Jeho dílo zahrnuje jak reklamní či novinové kresby, tak mistrovská díla v knižní podobě. Za svůj velmi aktivní život ilustroval okolo sto padesáti knih. Kompozice jeho ilustrací může být vnímána jako kulisy loutkového divadla, ke kterému měl tak blízký vztah. Nejčastěji spolupracoval s básníkem Františkem Hrubínem a to nejvíce v letech 50. a 60., například v knihách: Pohádky z tisíce a jedné noci (1956), Špalíček pohádek (1957), Říkej si se
13
mnou (1963), a další. Jeho celoživotní láskou byli Karafiátovi Broučci, které ilustroval hned několikrát. Vytvořil i díla pro dospělé, například O smutných očích Hany Karadžičové (1963) od Ivana Olbrachta. Reprezentoval naši republiku na Expo'67 v Montrealu expozicí vývoje pohádky, jako jeden z mála mohl vytvořit svou vlastní expozici. Dokázal malovat oběma rukama, levou figury a pravou pozadí. Byl obdivován takovými velikány výtvarného umění, jako byli Max Ernst, Pablo Picasso nebo Marc Chagall. Jeho synovec Vladimír Franz napsal: „Jak by asi s fenoménem zvaný Trnka naložili Američané nebo Francouzi? Když vyjde velká monografie, jeden z teoretiků se nechá slyšet, že to nebylo tak nutné, neboť Trnka přece nebyl žádný výtvarník. Národ nevážící si svých velikánů by měl zvažovat, je—li opravdu samostatný. „Nešťastná země, cizí země, moje milovaná vlasti.“(Jaroslav Durych).“2 V květnu 1945 došlo k vytvoření specializovaných nakladatelství Mladé fronty a Státního nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros) spolu se Státním pedagogickým nakladatelstvím. Hodnoty výchovné a kulturní se staly tím nejdůležitějším měřítkem pro knižní produkci. Vydávaly se skládačky, omalovánky, knihy hračky. Významní grafici, malíři a typografové zvyšovali kvalitu ilustrací. V 50. letech měla dětská ilustrace velké úspěchy v zahraničí a to díky autorům navazujícím na svou předválečnou činnost. Byli to např. Josef Lada, Václav Fiala, Josef Novák, Zdeněk Burian, Ondřej Sekora, Karel Svolinský, Cyril Bouda, atd. „Velmi jsem se bál ponurých Boudových ilustrací k Andersenovým pohádkám“, odpověděl Karel Haloun na otázku, která kniha vás v dětství děsila svými ilustracemi. Na tuto otázku zmínil stejného autora Michal Cihlář (současný český autor zabývající se technikou linorytu, kapacita ve svém oboru): „Strach jsem měl z Boudovy ilustrace psů se svítícíma očima k Andersenovu Křesadlu.“ Boudův ilustrační doprovod k Andersenovým Pohádkám a povídkám je považován za vrcholně dokonalý. V jeho práci lze vidět smysl pro grotesku a komičnost. V poválečné době se objevily nové přístupy k ilustraci u Heleny Zmatlíkové, Oty Janečka, Zdenka Seydla, atd. V druhé polovině se změnou režimu přicházejí i noví výtvarníci, mezi nimi například Zdeněk Miler a jeho Krteček, Daisy Mrázková, Arnošt Karásek, Stanislav Kolíbal, Květa Pacovská, Adolf Born a jiní. „Utkvěla mi kniha První strom pohádek z celého světa, kterou, jak jsem dodatečně zjis-
2. FRANZ,V. Kocour volá o pomoc. Reflex. 2009, XX, 53, str. 66. ISSN 0862—6634
14
til, ilustroval můj z nejoblíbenějších ilustrátorů Stanislav Kolíbal. Právě Kolíbal je jeden z autorů, kteří technikou vždy individuálně reagují na téma a nesledují programově svůj styl, podle kterého ho čtenář pozná. Je to hledač a hlavně slouží tématu a o totéž se v grafickém designu snažím taky.“ Odpověděl na otázku, zda mu utkvěla v hlavě z dětství nějaká kniha, Petr Babák (grafický designér, Czech grand design 2009 – za komplexní vizuální styl Národní technické knihovny v Praze atd). Dále například Květa Pacovská vytvořila okouzlující ilustrace ke knize Pohádky z bramborových řádků od Carla Sandburga, typické přísným a precizním stylem jemné linky vyplněné. Pracuje s geometrizujícími tvary na bílém pozadí. Umělci začali hledat inspiraci v nových moderních pohádkách, u mimoevropských národů, atd. Začali se věnovat i odvětvím tehdy ještě ne pro ilustraci typickým, např. dobrodružné literatuře, kreslenému humoru nebo i literatuře umělecko – naučné a populárně vědecké. Umělci si přáli více volnosti v tvorbě, pracovali více se zkratkou nebo metaforou, detailem. Ilustrace byly laděny více poeticky, expresivně, nebo naopak humorně. Nakladatelství si sama vybírala umělce podle jejich rukopisu volné tvorby. S tím souvisel i výběr techniky, začaly se používat kombinované techniky, koláže, hra s typografií. Pronikala zde i propagační grafika. V 60. a 70. letech se objevila generace nových tvůrců přinášejících do knižního umění opět nové přístupy. Používali linii, techniky dřevořezu, fotokoláže a fotomontáže. Toto lze vidět například u Jiřího Šalamouna, Václava Kabáta, Pavla Broma nebo třeba Zdeňka Mézla. Jiří Šalamoun je velkou osobností české ilustrace. Přispěl i tím, že v letech 1990 – 2003 vedl studenty v ateliéru grafiky a ilustrace na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Jeho ilustrační tvorba byla oceněna doma i v zahraničí. Zabývá se grafikou jak volnou, tak užitou, animovaným filmem. Ilustroval spousty knih jako Saroyanova Tracyho tygra, Hugův Chrám Matky boží v Paříži, Tolkienova Hobita, ad. „Vždycky jsem chtěl, aby ilustrace nějakým způsobem hrála s autorským pohledem. Dobrý autor umožňuje výtvarníkovi buď se s tím poprat nebo naopak srozumět. Líbí se mi konfliktní, ale i souhlasné kreslení... Ilustrace knihy přináší vlastně zrcadlo sebe sama ve vztahu k té dotyčné věci, a také zrcadlo momentální situace.“3
3. MATASOVÁ, J. Jiří Šalamoun. Font. 2007, XVII., 93, str.6.
15
Přelom století Konec 20. století se nesl ve znamení svobody a demokracie, ale i zmatku a chaosu. Dětská kniha zaznamenala nebývalou produkci, konečně bylo možné vydávat i dříve zakázané autory.Vznikala nová nakladatelství, která produkovala spousty titulů ještě zpočátku za ceny podobné jako před listopadem 1989. Díky velké poptávce čtenářů se začala situace znepřehledňovat a vzniká podhoubí pro knižní brak. Systém hlídající stav knižního trhu se rozpadal.Výjimkou byla jen velká nakladatelství, mezi nimiž se udržel i Albatros. Od počátku 90. let fungovala literární soutěž Zlatá stuha zaměřující se na původní tituly a překladovou produkci. Získala tím u nás renomé, které však na přelomu tisíciletí lehce upadá. Až začátkem 21. století se situace prolomila a soutěž si opět získala jméno za účasti organizace Obce spisovatelů, České sekce IBBA, Klubu ilustrátorů a Obce překladatelů. Vznikají další menší i větší nakladatelství. Od roku 1990 vychází časopis Ladění věnující se teorii a kritice dětské literatury.V rámci literární vědy se soustředí na literaturu pro děti v mezinárodním měřítku. Původně se jednalo o časopis vydávaný katedrou Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jež založil Zdeněk Zapletal. K pedagogické fakultě se v 90. letech v zájmu o literaturu pro děti a mládež připojují ještě další akademická pracoviště. Dětskou literární tvorbu zařazuje do svého zájmu i mediální soutěž Magnesia litera. Podporuje ji i projekt Česká knihovna pod záštitou Ministerstva kultury České republiky. Důležité jsou i další granty poskytované Ministerstvem kultury, i když objem financí do nich vkládaný není příliš vysoký. „Výtvarná dimenze dětské knihy plní už svou vizuální podstatou a možností bezprostředního pedagogického zhodnocení naprosto nezastupitelnou roli. Největším problémem při sumarizaci počinů uplynulého desetiletí se ukazuje být nejasné povědomí o výtvarné kvalitě. Stejně neradostná zjištění by se dala vyslovit i o grafické a typografické kvalitě knih pro děti a mládež i o stavu kritické obce. Pozoruhodným výkonům v dobrém i špatném slova smyslu se soustavně nevěnuje žádné kritické uskupení ani odborné periodikum; navíc pracoviště, která by svým zaměřením mohla tyto kritické bilance aspoň dočasně zastoupit (galerie, uměnovědné nebo výtvarné katedry univerzit či muzea), neprojevila v posledním desetiletí o obor výraznější zájem.“4 4. HORÁČEK, R. Fenomén kniha. Výtvarná výchova a umění knihy. Brno 2008, s. 56
16
Současnost Jedním z hlavních přispěvatelů do knižní tvorby je v současné době ateliér ilustrace a grafiky na VŠUP v Praze (ale samozřejmě i studenti, kteří ateliér absolvovali mnohem dříve). Zaměřuje se na činnost od kreslení po autorskou knihu, přemýšlení nad tématem až po zhotovení konečného výsledku. Důraz se klade na iniciativu, hledání vlastních témat, výrazu. Kniha je vnímána jako celek. Současným studentům je dána možnost spolupracovat s malými nakladatelstvími jako je například Baobab, Koprbooks,atd. Po Jiřím Šalamounovi vede ateliér od roku 2003 Mgr.A. Juraj Horváth spolu s Mgr.A. Michaelou Kukovičovou, svou asistentkou od roku 2008.
Baobab Na přelomu 20. a 21. století vzniklo alternativní nakladatelství Baobab. Vydávají texty původní, překlady, spolupracují s mladými výtvarníky. Vede ho Juraj Horváth se svou ženou Terezou. Juraj Horváth je mladý výtvarník narozený roku 1974 v Bratislavě. Studoval u prof. Jiřího Šalamouna na VŠUP v ateliéru ilustrace a grafiky, kde je od roku 2003 sám vedoucím. Do jeho repertoáru patří kresba, grafika, grafický design, ilustrace a je zakladatel a spolumajitel nakladatelství Baobab. Obdržel několik cen v soutěži Nejkrásnější kniha roku. Je grafikem festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Stojí za projektem z roku 1999 Poprosvět (POpulární PROpaganda a oSVĚTa). „Byla to parodie na ruskou avantgardu a zároveň vážně míněná angažovanost, jako populární propaganda a osvěta.“5 Ilustruje jak literaturu pro děti, tak kultovní četbu pro dospělé. Používá klasické techniky linorytu, práce s tužkou, štětcem, šablony, ale moderní počítačové techniky. Rád fotografuje a dál s fotografiemi pracuje. Sám říká, že nemá vyloženě nějaký rukopis, nechává se ovlivnit textem. Na otázku, zda se někdy setkal s autorem pro něj „neilustrovatelným“, odpověděl: „Doslovně vzato nesnáším ilustrovanou poesii. Osobně jsem vytvořil obrazový doprovod (to zní jak hudební doprovod – eh)
5. MATASOVÁ, J. Juraj Horváth. Font. 2006, 90, s.8
17
k Morgensternovým Šibeničním písním – neilustroval jsem – do knihy jsem na samostané stránky zalomil obrazové mapy složené s rytmizovaných linií, znaků a poťouchlostí... Je mnoho autorů prozaických, kterým bych se bál do knih vstoupit. Určitě je lepší mít míň ilustrovaných knih než víc, to je podobný případ jako sochy na veřejných prostranstvích. Prostě je dobré si všechno neoznačkovat. Než knihu ilustruju, prožívám muka.“
1. Juraj Horváth: Modrý tygr
2. Juraj Horváth: ilustrace ke knize Krátká hra o Petrušce
Z jeho tvorby pro děti můžeme zmínit Modrého tygra. Jde o poetickou pohádku či příběh, který napsala Tereza Horváthová roku 2004. Zde vytvořil ilustrace kresbou lehce laděnou až do secesní linky a japanizujícího výrazu. Z dalších jsou to třeba Roches a Bžunda (2001) plné divoké hry a fantasie, další Slepice a televize (2003) jsou nazvány bajkami nebajkami. Z dalších zástupců Baobabu zmiňuji Petra Šmalce ročník 1974. Studoval na VŠUP u prof. Šalamouna. Je to jeden z výrazných českých ilustrátorů současné české scény, výborný kreslíř a grafik. Žije a pracuje jako grafický designér v Olomouci pro Muzeum umění. Jeho styl je typický svým jasným jednoduchým a humorným ruko-
3. Petr Šmalec: karetní hra Černý Petr
4.Petr Šmalec: Šmalcova ABECEDA
18
pisem. Uvádím jeho autorskou knihu s ABECEDOU, za kterou v roce 2005 získal cenu Nejkrásnější česká kniha – Šmalcova ABECEDA. „Šmalcova ABECEDA je jednoduchá, a přitom pestrá interaktivní kniha. Malé děti se v ní naučí poznávat písmena, nová slova, věci, zvířata, lidi i tvary. Zábavné obrazové hádanky zase procvičí důvtip a básničky napoví příběhy schované za obrazy. Současná a zároveň poctiva kniha pro nejmenší, která zde od časů Ladových a Sekorových nebyla.“6 Vytvořil také Šmalcovo pexeso s ABECEDOU a hru Černý Petr, kde dvojice karet zobrazuje nějaké povolání a druhá prostředí, ve kterém se práce vykonává. K jeho dalším pracem patří ilustrace ke knize Ferda Páv fotograf z roku 2002, veršovaným mikropříběhům Christiana Morgensterna, kde se titulní postava Ferdy Páva dostává do Afriky. Kniha dětem nabízí hravé, legrační básně tohoto autora a tím třeba první setkání s poezií.
5. Petr Šmalec: Ferda Páv fotograf
Další mladou autorkou spolupracující s nakladatelstvím Baobab je Darja Čančíková. Je narozena roku 1982 v Moskvě. Studovala u Juraje Horvátha v ateliéru ilustrace a grafiky. Autorka se věnuje autorské knize, ilustraci, grafice volné, atd. Získala několik cen v soutěži Nejkrásnější kniha roku. V roce 2005 to bylo za 3. místo s knihou Snítky.Tu tvoří její vlastní sny sbírány a zapisovány do deníku.Tech-
6.Darja Čančíková: Snítky
6. ŠMALEC, P. Šmalcova abeceda. Baobab. Praha 2005
7. Darja Čančíková: Snítky
19
nikou se pro ni stalo vyšívání. Na mou anketní otázku, jakou roli pro ni má kniha ve 21. století, odpověděla: „Kniha je naštěstí pořád aktuální a čtení z knihy je nejdůležitější hlavně pro děti a dospívající – číst, číst a ještě jednou číst.“ Nakladatelství Baobab čítá něco okolo dvaceti členů. Zmínila jsem autory pro mne nejvýraznější.Ale i ostatní tvorba každopádně stojí za zhlédnutí a je velkým přínosem pro českou knižní ilustraci.
Koprbooks Přesným vysvětlením je: „KoPr – Kooperativní Práce, vznikla v roce 2007 jako volné sdružení grafiků a ilustrátorů. Jejich cílem je společnými silami vytvářet knihy s důrazem na jejich výtvarnou a grafickou tvář.“7 Do tohoto seskupení spadá Alžběta Skálová, Darja Čančíková, Dora Čančíková, Dora Dutková, Jan Čumlivský, Martin Kubát, Martina Nováková a hosté. Autoři absolvovali grafické ateliery VŠUP v Praze, převážně ateliéry Ilustrace a Typografie. Alžběta Skálová je talentovaná dcera slavného otce Františka Skály, českého svérázného výtvarníka mimojiné také ilustrujícího několik knižních titulů, například kultovní autorské komiksové knihy Velké putování Vlase a Brady. Absolvovala VŠUP u Juraje Horvátha.Většinu ilustrací tvoří pro děti. Mimo to se věnuje i malbě, volné grafice a tvorbě světelných objektů. Spolupracuje s nakladatelstvím Baobab. Za rok 2007 získala cenu 3. místo Nejkrásnější knihy roku a nominaci na Zlatou stuhu s knihou Poklad starého brouka od Olgy Černé. Kniha je jemně a hravě ilustrována, určena především dětem, které si v lese staví domečky z klacíků a mechů. Další cenu a to 1. místo získala za svou autorskou knihu Péťa Medánek roku 2009.
8.Alžběta Skálová: Péťa Medánek
7. http://koprbooks.org/koprbooks
9. Alžběta Skálová: Poklad starého brouka
20
Z oceněných lidí zastupujících Koprbooks bych jestě znínila Jana Čumlivského. V roce 2006 získal cenu za knihu Ni čest, ni slávu. Sám pro sebe ji nazval „Social Fiction“. Zajímá se v ní o začátky komunismu. Texty poezie pocházejí od Julia Bartoška z počátku jeho tvorby. V knize se nacházejí autorské linoryty. Je ručně vázaná. Jan Čumlivský mi odpověděl na otázku, jaká by podle něj měla být ilustrace, takto: „Ilustrace by měla být různá. K některému tématu je nutná popisná, některému vyhovuje abstraktní. Já osobně (jako čtenář) mám raději ilustraci volnou, která mi dovoluje přemýšlet. Popisná mě chtě nechtě nutí srovnávat detaily textu s detaily ilustrace, což nevyhnutelně končí jejich diskrepancí.“ A také, co pro něj znamená kniha ve 21. století, řekl: „Po atomové válce ztichnou počítače...“
10. Jan Čumlivský: Ni čest, ni slávu
Občanské sdružení Ilustrátoři „Sdružení vzniklo v roce 2009 na základě potřeby vytvořit chybějící platformu pro české ilustrátory. Klade si za cíl především informovat o dění v oboru ilustrace odbornou i širokou veřejnost. Plán činnosti sdružení obsahuje pořádání výstav ilustrační tvorby, workshopy, soutěže na poli ilustrace apod. Svým snažením chceme podpořit činnost českých ilustrátorů a pomoci ilustraci pronikat do knižní tvorby, do novin a časopisů i do různých oblastí designu.“8 Patří sem spoustu předních českých ilustrátorů v zastoupení Baobabu, Koprbooks a jiných, jmenovitě jsou například Juraj Horváth, Kateřina Šachová – 1.místo a cena Arna Sáňky v Nejkrásnější kniha roku 2007, dále výše zmíněná Alžběta Skálová, Eva Volfová a její „textilní přístup“, Jaromír Plachý a jeho počítačová grafika, Nikola Čulík a jeho typická „tužka na papíře“ a spousta dalších.
8. http://www.ilustratori.net/default.html
21
Meander „Našim úsilím jsou knihy, z nichž bude dětem jasné, proč se vůbec říká krásná literatura. Krásné knihy chytrým dětem i jejich rodičům!“9 Nakladatelství založeno v roce 1995 se zaměřuje na autorské knihy pro děti a mládež. Spolupracuje s výbornými českými výtvarníky jako je Petr Nikl, František Skála, Jiří Sopko, Kateřina Šedá, ale třeba i Nicolasem de Crécy – předním tvůrcem komiksu francouzského původu – a mnoho dalších. Vydává leporela a knihy současných českých i světových autorů. Modrý slon je umělecká edice zaměřena na prvních sto autorem signovaných knih, další je edice Pražské legendy a edice Pro Emu se specializuje na český i světový komiks.
Petr Nikl Jedna z nejvýraznějších osobností zastupující nakladatelství Meander. Pro něj vytvořil logo umělecké edice Modrý slon a vydává zde své autorské knihy. Tento umělec je velkým přínosem pro literaturu a iniciátorem dětského vnímání vůbec. Proto mu věnuji velkou část své práce. „V čase krátce před Gagarinovým plutím vesmírem. Jeho první kresby byly vyryty v červených cihlách balkónu čtvrtého patra, letícího nad funkcionalistickým urbanismem Baťových domků. Extrémní introvert, fixovaný v útulném prostředí umělecké rodiny.V kolektivu byl vždy poněkud stranou, i když už od raného dětství se v jeho povaze mísil pud sebezáchovné bázlivosti s jemně přidrzlými provokacemi. Tvořivé prostředí domova mu vtisklo smysl pro hru a zábavu všeho druhu, jež neopadla pubertou, proběhla – li tato vůbec. Často bylo slýchat jeho vysoce položený přednes i zpěv, ale taky tlukot kladívka o betonové schody, kde s chutí zabíjel mravence. Základní devítiletou školou prošel bez větších problémů, kolapsem skončila pouze hra na klavír, kam docházel po 4 roky. Ze sportu měl rád tenis a všechny míčové hry, nabízející překvapivé situace. Za míčem se dokázal fanaticky honit až do úplného vyčerpání.Výtvarný kroužek pod vedením Jiřího Pekárka se však stal jeho základním zdrojem uspokojení. Zde i doma pak upřesňoval své výsledky pozorování. Neboť štastné okolnosti dětství v něm vypěstovaly především smysl vášnivého pozorovatele. Představivost a inspirace se v něm odvíjela z tří hlavních rodinných aktivit:
9. http://www.meander.cz/php/page.php?IDPAGE=1&JAZYK=CZ
22
Otec – akademický malíř, v jeho ateliéru, prosyceném směsí terpetýnu, damary a včelího vosku často napodoboval jeho stylizaci. Za zvuků hudby z filmu Sněhurka a sedm trpaslíků a tehdy ještě Skupova Spejbla a Hurvínka kreslil v devíti letech kubisticky deformované tváře. Jeho pozdější vztah ke kulovitým tvarům zřejmě vychází z tehdejšího prostředí zakulaceného desingu 60. let a také především z vlivu výtvarné stylizace maminky – návrhářky hraček.
11. Hračky od Libuše Niklové pro Fatru Napajedla
12. Hračky od Libuše Niklové pro Fatru Napajedla
Její modely i realizované hračky z Fatry Napajedla jsou pro něj dnes fascinujícimi syntézami tvorů a tváří do kulovitých kompozic, plných na jedné straně mazlivé stylizace a na druhé straně pocitu jakýchsi kosmických těles. Navíc jsou buď z gumy nebo nafukovací z plastu a jejich měkkost se mu vtlačila do těla. Byl první, kdo je na rybníku testoval ještě předtím, než se začaly sériově vyrábět. „Bylo jim třeba vždy nafouknout ,duši“, aby se zjevil jejich tvar. Některé má dnes stále nafouklé tehdejším dechem.“ Třetím inspiračním zdrojem byl sklep, kde pobýval dědeček – zlepšovatel a dřevomodelář. Pracoval celý život u Bati, za války například vylepšil design plynové masky. Odtud zřejmě Niklova pozdější záliba v maskách. Sklep voněl kostním klihem a dřevem. V něm poznal kluzkost umakartu, pichlavost hobry a práci např. s hoblíkem. Později většinu svých loutek vytvořil právě v tomto sklepě.“10 Krásný popis osobnosti Petra Nikla na stránkách skupiny Tvrdohlaví. Narodil se ve Zlíně v roce 1960. Vystudoval AVU v Praze v ateliéru profesora Arnošta Paderlíka a Jiřího Ptáčka. První ilustrace kreslil k dílu Christiana Morgensterna. Tvoří makety knížek, skládá nonsensové pohádky a písně. V roce 1985 založil se svými přáteli podobného smýšlení loutkový spolek Mehedaha. Loutková představení se skládala z baletu, skečů, různých hudebně – dramatických absurditek.
10. http://www.tvrdohlavi.cz/petr_nikl.html
23
V roce 1987 se stal členem skupiny Tvrdohlaví. Petr Nikl je držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého (1995). Je to velmi všestranný umělec, věnuje se malbě, vyrábění loutek, hraní, psaní a zpěvu. Kromě pro něj typické tvorby knih, je nutno zmínit jeho interaktivní výstavy vznikající zhruba od roku 2000.
Hnízda her První z nich, Hnízda her, bylo možno navštívit v roce 2000 v Rudolfinu v Praze. Výstava zaznamenávala rekordní počty návštěvníků. Podílelo se na ní kolem padesáti umělců. Niklovi šlo o způsob hry jako o neukončený proces možností.Všechna zákoutí galerie byla využita. Nainstalovány byly různé objekty vizuální a zvukové. Dávaly smysl těm, kteří si s nimi hráli. Účinkovaly zde předměty jako je kajak, zubařské křeslo, balóny, sekyra na kolečkách, různé tyče, zvonečky... Součástí výstavy byly také různé performance, improvizace a hry. Petr Nikl přispěl i na Expo 2005 v Japonsku instalací Zahrada fantazie a hudby.
Orbis pictus aneb Brána do světa tvořivé lidské fantazie Je další Niklův počin, kde hlavní inspirací je dílo Jana Amose Komenského a scénář vychází ze zkušeností nabytých ve Hnízdech her. „Výstava Orbis pictus aneb Brána do světa tvořivé lidské fantazie je souborem výtvarných interaktivních děl, vytvořených českými a zahraničními výtvarníky. Jednotlivá díla jsou představena jako nástroje, které využívají mechanismů kinetického pohybu,
13. Z výstavy Orbis Pictus
14. Z výstavy Orbis Pictus
24
světla a stínu a hudebních a zvukových tónů, přičemž každý objekt má svůj originální charakter a formu interakce s návštěvníky.Výstava se tím stává prostorem pro hru, jejímž prostřednictvím ožívá a získává tak další výjimečný rozměr. Při instalaci a prezentaci celého souboru není kladen důraz na autorství jednotlivých děl, naopak, jednotlivá díla na sebe funkcí i instalací navazují. Objekty instalujeme vždy novým způsobem v závislosti na výstavním prostoru, a tím pokaždé vzniká unikátní a překvapující umělecký celek.“11 Výstava putovala po několika českých městech a vyrazila i do zahraničí – Belgie, Bulharska, atd.
Labyrint světla „Expozice Labyrint světla je interaktivní instalací vizuálních a světelných nástrojů a objektů, založených na principu vnímání světa a jeho znovuobjevování prostřednictvím hry a fantazie. Koncepci výstavy připravili Petr Nikl a Ondřej Smeykal. Na výstavě se opět podílí mezinárodní skupina výtvarníků, participujících na společných projektech již od r 2000. Návštěvník se ocitne ve scenérii světelných interakcí ve ztišeném prostoru, s měnícími se světelnými proudy barev a tvarů. Sám se stane aktérem, a bude spoluvytvářet unikátní prostor pro vzájemnou komunikaci a tvořivost. Pojícím faktorem je interaktivita, dotykovost a otevřenost pro aktivní účast návštěvníka. V roce 2009 proběhla velmi úspěšná pražská premiéra výstavy Labyrint světla v Ekotechnickém muzeu, kam po dva měsíce svého trvání přilákala více než 40 000 návštěvníků.V letošním roce se výstava bude prezentovat od 9. 4. do 18. 7. v Domě Umění v Ostravě. Výstava v Ostravě bude doplněna bohatým hudebním doprovodným programem.“12
15. Koule – Čestmír Suška
11. http://www.petrnikl.cz/ 12. http://www.petrnikl.cz/
16.Vizuální snímač pohybu – Quido Sen
25
Ve všech svých projektech pracuje Nikl s nekonečnou fantazií, především dětskou. Nikl chce, aby lidé neviděli umění jako nějaký nesmyslný proces.
Leporelohra Je nejnovějším projektem přístupným v Českém centru Praha od 13.5.-5.6.2010. „Nevšední výstava Leporelohra, která vznikla pod vedením Petra Nikla a Ondřeje Smeykala je koncipovaná jako permanentní tvůrčí dílna. Hrát si, kreslit, muchlat, stříhat, protrhávat, trhat je dětem a dospělým nejen dovoleno, ale přímo doporučeno. Expozice byla vytvořená pro prostor knihovny, pro umocnění fenoménu knihy, jako objektu propojujícího text a obraz. Hlavním smyslem výstavy je zaznamenávání neustále rodícího se tvůrčího procesu. Návštěvníci jsou vtahováni do děje prostřednictvím různých forem a možností záznamu. Hlavním médiem Leporelohry je papír. Papír je představen nejen jako záznamové medium, ale také jako plocha pro obraz, jako zvukový nástroj, jako kinetický objekt, ale také jako měkký absorpční prostor pro vrypy a údery, stejně jako pro stopu tuhou a zároveň jako masivní hmota a nástroj pro zvukovou komunikaci. Završením této interaktivní expozice bude sběrný dokument, knížka, sestavená ze spontánních záznamů návštěvníků.“13
17. Z výstavy Leporelohra v Praze
13. http://www.petrnikl.cz/
18. Z výstavy Leporelohra v Liberci
26
Práce Petra Nikla na jeho autorských knihách je pozoruhodná. V ilustracích se nachází motivy můr a kukel, různých zámotků. Kresby působí velmi křehkým dojmem, bývá srovnáván s tvorbou symbolistní, ale i s obrazy Jana Zrzavého. Autor rád používá automatickou kresbu umožňující volné nezáměrné tvary. V roce 1997 získal cenu Ministerstva kultury za knihu Vyhnání z ráje v soutěži Nejkrásnější kniha roku.
19. Petr Nikl: O rybitince
20. Petr Nikl: O rybabě a mořské duši
O Rybabě a Mořské duši je kniha, za kterou získal cenu za nejkrásnější knihu roku 2002. Celá je laděna do barev modro – zelené, použita je technika mezzotinty docilující atmosféru hloubky moře. Téma pod vodní hladinou je podobné jako u předešlé knihy O rybitince (2001).
21. Petr Nikl: Lingvistické pohádky
Lingvistické pohádky vydané roku 2006 získaly ocenění jak za textovou část, tak za ilustrace v soutěžích Zlatá stuha IBBY, Nejkrásnější kniha roku 2006 a další. Nejedná se o klasické pohádky, ale o hru se slovy. Je plná drobných literárních útvarů, hádanek a slovních hříček. Slova autora na úvod knihy: „Klidně je zasuňte do police a oprašte za pár let... Proto jsou pro trochu starší, ale ne zas tak moc staré. Totiž zároveň i pro ty mladší, i když ne zas tak úplně mladé. Ale vlastně i pro ty nejmladší
27
z nejstarších. Zkrátka, myslím to jakože pro ty, kterým nevadí číst ty blbinky i později, nebo naopak dřív...“14 Záhádky z roku 2007 navazují na Lingvistické pohádky. Je to autorská kniha se vším všudy. Čtenář nemůže čekat standardní knihu. Petr Nikl ji posunuje opět někam dál, čtenář si může poskládat různá fantaskní zvířata a tvory. Listy uprostřed knihy jsou totiž rozstříhány na tři části. S textem zachází obdobně jako dadaisté. Za knihu opět získal ceny jako Magnesia Litera, Nejkrásnější kniha roku 2007, Zlatá stuha.
22. Petr Nikl: Zahádky
„jedná o titul, který zaujme i – ne-li především – dospělé. Žánrový rozptyl a neuchopitelnost Záhádek může na čtenáře očekávajícího „klasickou“ knihu pro děti znepokojovat, nicméně v této knize dal Petr Nikl definitivně novou podobu české nonsensové literatuře.“16
23. Petr Nikl: Jělěňovití
14. NIKL, P. Lingvistické pohádky, Praha 2006 15. NIKL, P. Jělěňovití. Praha 2008, s. 8 16. http://www.czechlit.cz/autori/nikl-petr/
24. Petr Nikl: Jělěňovití
28
Kniha Jelenovití se nachází mezi poezií a prózou, nazváno také „jelení lyrika“. Je zde cítit odkaz německého básníka Christiana Morgensterna. Hluboce modré listy zdobí fantaskní tvorové tištěni technikou mezzotinty. Součástí je CD se zvuky, zpěvem, hrou...Kniha takovým multimediálním artefaktem. Niklův Blázníček je poslední kniha vydaná roku 2009. „Deníček, neobyčejný atlas neobyčejných bytostí – sbírka podivínů, které autor v průběhu let potkal, ať už v životě, nebo ve své fantazii. Veršované panoptikum různorodých lidí, seskládané z postav bláznivých, postav něčím vyčnívajících, postav zvláštně činorodých nebo postav zcela obyčejných. Krátké, groteskní útvary, vzdáleně podobné limerickům, mnohdy s absurdními či převrácenými pointami či jazykovými hrátkami, určené dětem i dospělým.“17 Po Petru Niklovi je nutno zmínit v souvislosti s nakladatelstvím Meander také originálního a uznávaného umělce Františka Skálu, který s ním spolupracuje jako ilustrátor.Vydal zde autorskou knihu Jak Cílek Lídu našel. Příběh z lesa a mýtin plný tajemných zákoutí ilustrován fotograficky a tak působí jako animovaný příběh.
25. Petr Nikl: Niklův blázníček
26. Petr Nikl: Niklův blázníček
17. http://www.meander.cz/shop/php/book.php?IDBOOK=65&STAV=1&JAZYK=CZ
29
Divuss Je malé nakladatelství, ve kterém František Skála vydal svůj věhlasný komiks Velké putování Vlase a Brady. Bylo založeno v roce 1992 Ivanem Mečlem jako umělecké nakladatelství kulturně aktivní, mimojiné nakladatelství vydávající časopis Umělec. „V roce 1998 vytvořil Divus s týmem Jana Svobody edici knížkohraček TAKITAK. Řada knižních objektů – uměleckých děl pro děti i dospělé je určena k pochopení tvůrčího procesu.Vyšla tak díla Františka Skály, Petra Nikla a Kateřiny Vincourové.“18
27. František Skála:Velké putování Vlase a Brady
28. František Skála:Velké putování Vlase a Brady
Labyrint – Raketa Nakladatelství vydávající prózu, poezii, odbornou literaturu, nebo také kultruní revue Labyrint – časopis o literatuře české i světové, o výtvarném umění, o umění divadelním, filmu. Raketa vznikla v roce 2004 jako samostatný label nakladatelství Labyrint pro malé čtenáře. Mottem je: Knihy pro děti chytrých rodičů. Vydává 2 – 3 knihy ročně, současnou původní českou tvorbu a také knihy Petra Síse. Knihy z Rakety získaly několikrát ocenění Zlatá stuha české IBBY a rovněž se umístily v soutěži Nejkrásnější knihy ČR. S nakladatelstvím spolupracuje například Petr Sís, Michal Cihlář (proslulý svým nadšením a uměním linorytu), David Böhm. Poslední jmenovaný je mladý tvůrce narozen roku 1982.Vystudoval pražskou AVU a věnuje se ilustraci, grafickému designu, ale i designu interiérovému – kresby
18. http://www.divus.cz/divus/cz/index.htm
30
a malby v prostoru.V edici Raketa vyšla kniha s názvem Ticho hrocha. Jedná se o sesbírané texty slohových prací dětí ze střední Afriky, které mu poslala jeho sestra. Je to “trochu jiná pohádka”, pro děti možná lehce šokující, pro dospělé osvěžující komiks. David Böhm za ni získal druhé místo v Nejkrásnější knize roku 2009 a také Zlatou stuhu. David mi odpověděl na jednu z mých anketních otázek: „Ilustrace, tak jak jí vnímám já, je: popsání (znázornění) něčeho jinak, než už to někdo udělal. A je tedy v zásadě jedno, jestli ilustrujeme knížku, nebo třeba hudbu. Jako ilustraci hudby chápu například videoklip nebo ilustrací filmu může být soundtrack. Tedy ilustrace nemusí být vždy dvojrozměrná v knížce. Ale to už je asi mimo rámec Vaší diplomky. Samozřejmě si myslím, že ilustrace (jakákoli) nemusí být popisná a doslovná. Naopak osobně si cením právě takové, která nabízí jiný, nepředvídatelný, překvapivý, asociativní a originální pohled na obsah textu.“
29. David Böhm:Ticho hrocha
31
Petr Sís Nakladatelství Labyrint vydalo v čestině sedm z dvaadvaceti autorských knih Petra Síse, brněnského rodáka, žijícího od roku 1984 ve Spojených státech. Petr Sís je uznávaný autor knih pro děti, které oslovují i dospělé. Ilustroval téměř padesát knih a je držitelem několika cen The New York Times Book Review atd. Spolupracoval třeba s Milošem Formanem – plakát k Amadeovi, s Jacqueline Kennedyovou – Onassisovou, atd. Kniha Strom života pojednává o životě Charlese Darwina, který neuměl malovat, ale uměl psát. A tak Petr Sís z jeho deníků, zápisků, náčrtů a map dal dohromady knihu představující jeho evoluční teorii. Získala mnoho ocenění ve světě, v České republice pak ocenění za nejkrásnější ilustrace v Nejkrásnější knize roku 2004.
30. Petr Sís: Zeď
31. Petr Sís:Tibet/Tajemství červené krabičky
32. Petr Sís: Strom života
Tibet/Tajemství červené krabičky je kniha seskládaná ze vzpomínek a snů cesty do Tibetu od Sísova otce. Hrej, Mozarte, hrej je podání života slavného hudebního skladatele pro malé děti vydané k výročí 250. výročí narození W. A. Mozarta. Ožívají hudební nástroje i roztodivné postavy. Tři zlaté klíče kniha o milované Praze. Klíče otevírající zámky k starodávným pověstem pražským o Golemovi, Brunclíkovi a o mistru Hanušovi a staroměstském
32
orloji. Redaktorkou knihy byla Jacqueline Kennedyová – Onassisová, která ovšem předčasně zemřela, dala však Petru Sísovi radu: „Knížka o Praze, to by mělo být absolutní vyznání lásky. A udělejte ji jak chcete, Petře.“19 Jednou z velmi přínosných a ojedinělých knih pro děti je ta z roku 2007 Zeď/Jak jsem vyrůstal za železnou oponou. Dětem a nejen jim přibližuje léta 1948 -1989. Je skladbou autentického deníku, kreseb a komiksu. Autor ji pojal jako osobní svědectví minulosti. Současně je to však i varování, co by mohlo opět stát „Zdi se stavějí pořád dál, ať je to v Izraeli na Mexické hranici nebo v Ústí nad Labem“20, řekl Petr Sís o své knize. Václav Havel zase pravil, že: „Knížka Petra Síse je povinnou četbou pro děti (i jejich rodiče), které si myslí, že svoboda je jednoznačně daná věc.“21 A významný režisér Miloš Forman žijící po roce 1968 v Americe míní, že je to: „Úžasná četba pro každého, kdo se chce dozvědět více o světě, v němž jsme žili:“22
19. http://hn.ihned.cz/c1-37187080-delam-tecky-a-zivot-mi-utika 20., 21., 22. http://www.labyrint.net/kniha/104/zed-jak-jsem-vyrustal-za-zeleznou-oponou
33
Soutěže knih a ilustrací Česká sekce IBBY „Právo dítěte na všeobecné vzdělání a přímý přístup k informacím je jednou ze zásad Mezinárodní konvence o právech dítěte. Produkce a rozšiřování kvalitní literatury pro děti a mládež toto právo dětí výrazně ovlivňuje a napomáhá k jeho realizaci. Protože literatura pro děti a mládež má svá specifika, bylo založeno Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu (IBBY – International Board on Books for Young People), které se k Mezinárodní konvenci o právech dítěte plně hlásí a chce se podílet na realizaci jejích cílů.“23 V minulosti byla součástí Společnost přátel knihy pro mládež (SPKM) a Priatelia detskej knihy. Po rozdělení Československa vznikly samostané IBBY. Od roku 1993 tedy Česká sekce IBBY vyhlašuje Zlatou stuhu, což je ocenění českých ilustrátorů, společně s Klubem ilustrátorů dětské knihy, Obcí spisovatelů a Obcí překladatelů. Financuje Ministerstvo kultury ČR. Nejkrásnější kniha roku Roku 1928 byla poprvé uspořádána soutěž o krásnou knihu. Celostátní soutěž Nejkrásnější kniha roku byla ustanovena až v roce 1965 a organizoval ji Památník národního písemnictví. O dva roky později začala být udělována cena Arna Sáňky (známý sběratel a bibliofil), tu získávají posluchači středních a vysokých výtvarných škol. V současné době má soutěž tyto kategorie: Odborná liretatura, Krásná literatura, Literatura pro děti a mládež, Učebnice a didaktické pomůcky, Obrazové publikace, Katalogy, Studentské práce, Cena SČUG Hollar, Cena TypoDesignClubu, Cenu Svazu polygrafických podnikatelů a Cena Vojtěcha Preissiga. Bienále Brno Bylo založeno v roce 1963 a co dva roky dělá přehlídku grafického designu. Střídá tak téma plakát a knižní grafika. Poslední uskutečnené bienále 23. se konalo v roce 2008 a bylo věnováno knižní tvorbě a to grafickému designu, typografii a ilustracím, novinám atd. Bylo zde prezentováno přes 600 děl z 27 zemí. Dobře přístupnou instalaci na židlích připravil
23. http://www.ibby.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=52
34
Radim Babák a Ondřej Tobola, vizuální styl vytvořil Petr Štěpán ze Studia Najbrt. Mezinárodní porota vyhlašovala držitele cen, kde se umístila i Česká republika – Cenu primátora města Brna získal Ateliér ilustrace a grafiky VŠUP Praha. V dalších kategoriích se umístili většinou autoři ze zahraničí. Další ročník ( 24.) mezinárodního bienále 2010 bude věnován plakátu, firemní a propagační grafice. Fenomén kniha Je mezinárodní soutěž pořádaná katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. „Výstava soutěžních prací se stala malým svátkem mladých výtvarníků. Pro diváky je zároveň i ukázkou toho, jak dnes mladá generace umělecky vnímá a komunikuje jev, který jsme byli zvyklí vidět jako papírový předmět, přinášející sumu tištěných slov a vět určených pro zábavu i poučení. Jakkoli jsou proměny knihy v uměleckém chápání stále překvapivé a originální, tradiční jádro naší představy o knize zůstává zachováno.“
24
Soutěž má několik kategorií a to Knižní typografie, Kniha – objekt a volná tvorba. Do soutěží zabývajících se knihami pro děti a mládež patří i Magnesia litera. Ta se soustředí na propagaci kvalitní a dobré knihy. Do hodnocení je zapojena spousta organizací, které mají co dočinění s knihou, např. Akademie věd ČR, Obec překladatelů a spisovatelů, ale i česká sekce IBBY. Ceny Litera se snaží být stejně mediálně viditelné jako třeba Český lev, Ceny Thálie atd. Cílem soutěže je mimo jiné to , aby nezůstala kniha opomíjena a stále připomínala svou důležitost a platnost v současné době. Další akcí je Svět knihy – mezinárodní knižní veletrh a literární festival. Poslední proběhl nedávno 13. – 16.5.2010. Hlavním tématem byla právě literatura pro děti a mládež (Rosteme s knihou) a Literatura a sbližování kultur. Rosteme s knihou – v roce 2010 soustředěno na knihy pro děti a mládež. Součástí byly různé doprovodné akce – filmy, setkání s ilustrátory, výtvarné dílny, výstavy ilustrací, knihovna s mezinárodní literaturou pro děti.
24. http://www.ped.muni.cz/warts/FenKnih/2009/index.html#awards
35
V teoretické části mé diplomové práce jsem chtěla především přiblížit současnou dětskou ilustraci, která se realizuje v nakladatelstvích vzniklých po roce 1989 v České republice. Tato nakladatelství se na trhu snaží prosadit vedle velkého množství zahraničních dětských knih, mezi nimiž je dost publikací nevkusně ilustrovaných a hýřících růžovými panenkami či nestvůrami všech druhů. Nabízejí proti nim knížky s ilustracemi, které v dětech provokují kreativitu, abstrakci, ne jen jednoduché obkreslování. Probouzejí v nich fantazii. A té je nám všem potřeba, jelikož fantazie je pohonnou látkou života.
36
PEDAGOGICKÁ ČÁST
37
Ilustrace ve výtvarné výchově Ilustraci vnímáme především jako součást knih. Ale stejně my sami, aniž bychom si to uvědomovali, používáme ilustrace denně. Jsme schopni popisovat vjemy optické, čichové, hmatové, sluchové... Ilustrujeme čili vysvětlujeme pomocí slov, obrazů nebo třeba gest. Schopnost ilustrovat v obrazech nám poskytuje fantazie. Téma ilustrace jsem zvolila na mé třítýdení praxi na gymnáziu.Vytvořila jsem několik tematických řad, na kterých většinou žáci pracovali několik vyučovacích jednotek. Pracovali jsme s hudbou a pohádkou od Jana Wericha. Studenti se učili zjednodušovat tvary, ale i vypracovávat detail. Naučili se grafickou techniku tisku z výšky od zhotovení návrhu až po samotný tisk na lisu. Vytvářeli iniciálu, atd.
Tematická řada „ilustrace z poslechu“ Námět: tematická řada „ilustrace“ Věková skupina: 14 – 17 let Časový plán: 4 vyučovací hodiny Cíle hodiny: – schopnost vnímat poslech – výběr podstatného prvku – stylizace – cit pro kompozici – tisk z výšky Technika: kresba, lepení, tisk z výšky Materiál: tužka, papír, lepenka, nůžky, lepidlo, vodou ředitelné barvy na tisk z výšky Na začátku prvního dvouhodinového bloku jsem žákům vysvětlila cíl hodiny – stylizaci vybraných námětů. Objasnila jsem pojmy ilustrace, stylizace a kompozice. Úkolem bylo si při poslechu audio nahrávky – Fimfárum od Jana Wericha, dělat náčrtky a vybírat podstatné momenty z děje. Pohádku poslouchali dvakrát pro doplnění informací.
38
Děti se učily najít důležité prvky, které jsou schopny ilustrovat děj. Následně kresby, které mnohdy byly příliš složité, zjednodušovaly. Vytvořily plošné obrysové tvary věcí či kompozice situací. V druhém dvouhodinovém bloku byli žáci seznámeni s technikou tisku z výšky. Používali předloh, které si připravili v minulých hodinách. Stylizovanou kresbu zbavenou detailů přenesli na lepenku a vystřihali plošné obrazce, které následně lepili na podložku. Byli poučeni při umisťování matrice do formátu papíru, vytvořili si každý pokladový papír s náčrtem přesného umístění papíru a matrice. Připrapravili lis a barvy, každý si techniku tisku vyzkoušel. Pracovali samostatně. Reflexe: Prvotní návrhy byly dost drobnopisné, bylo potřeba ukázat možnosti zjednodušování tvarů a odstraňování detailů. Ve výsledku všichni úkol pochopili a zdárně udělali několik kresebných návrhů.V druhém bloku výtvarné výchovy žáci citlivě pracovali s kompozicí. Byli nadšeni technikou tisku a vše dokonale zvládli.
Tematická řada: Ilustrace z poslechu – vyrábění matrice
39
Tematická řada: Ilustrace z poslechu – vytištěné grafiky
Tematická řada: Ilustrace z poslechu – vytištěné grafiky
40
Tematická řada „hudba“ Námět: tematická řada „ilustrace hudby“ Věková skupina: 15 – 19 let Časový plán: 4 vyučovací hodiny Cíle hodiny: – vnímání neznámé hudby – abstraktní uvažování – spolupráce – cit pro kompozici – užitá grafika Technika: kresba, sazba Materiál: pastelky, papír, barevný papír, nůžky, lepidlo
Tematická řada: Hudba – kresba hudby
V první dvouhodině žáci poslouchali pro ně neznámou hudbu – islandská skupina Sigur Rós. Měli za úkol se nechat hudbou inspirovat a v liniích vyjádřit její rytmus, melodii, vše co vnímali. Používali pastelky. Po určité době jsem jim výkresy vzala a dala je jiným spolužákům. Ti dokreslovali jinou barvou svůj záznam hudby, který jim tam chyběl. Došlo tedy k jakési náhodné spolupráci. Po té se kresba vrátila zpět k původnímu tvůrci. Ten měl za úkol vystřihnout do papíru otvor 12x12 cm a srkze něj vybírat zajimavá místa v kresbě. A výsledný detail překreslovali v různých barevných kombinacích.
41
V dalším bloku měli žáci za úkol vymyslet si fiktivní kapelu. Pro tuto kapelu vymysleli název a styl hudby. Po té za pomoci geometrických tvarů vytvářeli booklet pro CD. Učili se umisťovat vhodně písmo, které vystřihovali z barevných papírů. Podmínkou bylo, aby obal upoutával pozornost a byl tím například dobře prodejný. Na konci hodiny si studenti návrhy a jejich účinnost vzájemně zhodnotili. Reflexe: Žáci si v první fázi vyzkoušeli abstraktní myšlení, při ztvárňování hudby pomocí linií, následně spolupráci se spolužákem a také cit pro detail. V druhé fázi se přiblížili problematice grafického designu.Většina z nich tento úkol hodnotila velmi pozitivně a práce je bavila.
42
Tematická řada „iniciála“ Námět: tematická řada „ilustrace hudby“ Věková skupina: 15 – 19 let Časový plán: 6 vyučovacích hodin Cíle hodiny: – vymýšlení příběhu – stylizace x perokresba – fantazie – cit pro kompozici Technika: kresba, lepení Materiál: tužka, papír, barevný papír, nůžky, lepidlo, tuš, pero V první dvouhodině si žáci vylosovali jedno písmeno. A měli za úkol vymyslet co nejvíce slov začínajících tímto písmenem. Ze slov komponovali příběhy. Udělali si návrh a podle něj z barevných papírů lepili koláž.
Tematická řada: Iniciála – lepení koláží
43
V druhém bloku výtvarné výchovy si žáci opět vylosovali písmeno. Byli seznámili s pojmem iniciála a tu měli ztvárnit tak, aby se skládala ze slova začínajícího na toto písmeno. Tedy aby tvar písmene byl zachován a nějak vtipně zkomponován. Používaly se barevné papíry kvůli zjednodušené formě oproštěné od detailu.
Tematická řada: Iniciála – lepení koláží
44
V dvouhodinovém bloku dělali studenti opět iniciálu, ale tentokrát pracovali s opačným přístupem. Vylosovali si písmeno, vymysleli přiběh začínající na toto písmeno a pak měli za úkol tvar písmene naplnit detailní perokresbou. Inspirarovali se zdobným písmen z knih Františka Muziky.
Tematická řada: Iniciála – kresba tuší
Reflexe: Žáci používali vlastní fantazii k vymyšlení vtipných příběhů. Učili se zjednodušovat tvary a volit vhodnou kompozici. Při vytváření iniciál dopadla práce výborně. Děti tvorba bavila, někteří stihli i více kusů. Kontrastem s perokresbou pochopili rozdíl mezi detailem a stylizací.
45
PRAKTICKÁ ČÁST
46
Volba tématu Při rozhodování, jaké téma zvolit pro svou diplomovou práci, se mi do rukou dostaly texty, které napsala kamarádka pro své potenciální debutové album. Začala jsem tedy vymýšlet způsob práce s texty a jejich prezentací. Nakonec jsem od této volby upustila a zvolila přístupnější tvorbu Jaromíra Nohavici. Původní plán byl udělat ilustrace k vybraným námětově podobným textům. Po konzultaci jsem se rozhodla zpracovat všechna vydaná CD, jelikož takto uceleně Nohavicovy texty ještě nebyly zpracovány. Pro ilustraci věnovanou dětem jsem se následně rozhodla po své zkušenosti z praxe a reflexi okolí. Všimla jsem si, že děti a mladí lidé čím dál tím méně čtou a kulturně se vzdělávají. Možnost propojení textu, hudby a obrazu mi připadala zajímavá. Jak jsem již zmiňovala výše, v současné době jsou děti schopny vnímat nejvíce skrze obraz či zvuk. Proto jsem začala vymýšlet obrazy Nohavicovým textům tak, aby byly poutavé pro děti. Poetika jeho textů je jednoduchá a přitom velmi lidská. Mnohdy, snad kromě alba Tři čuníci, může jeho hudba působit melancholicky, ale myslím, že do výběru dětské hudby se klidně může zařadit. Z vlastního „průzkumu“, zda mé kamarádky maminky doma poslouchají Nohavicu, tím pádem i jejich děti, jsem zjistila, že ano a že se dětem hudba líbí. Já sama si z dětství libé tóny harmoniky a kytary pamatuji dost živě. Mám za to, že texty a celkově Nohavicova hudba může člověka provázet celý život. Považuji tuto českou muziku za jednu z těch kvalitnějších. A v rámci písničkářské produkce je asi nejvíce vstřebatelná pro většinu lidí. Postup práce Původní návrhy byly jednotahové kresbičky perem a tuší.Vymyslela jsem ale nakonec, myslím, poutavější způsob. Ilustrace jsem komponovala pomocí různých druhů písem. Používala jsem spíše dobou ověřená a kvalitní písma, která jsou krásná pro svou kresbu. Ze skladby různých druhů vznikaly zajímavé kompozice, kde hrál roli každý detail a záhyb písmene. Každá ilustrace byla dosti náročná. Bylo potřeba zkoušet mnoho způsobů.
47
Použití typografie v ilustraci považuji za vhodné i z důvodů didaktických. U těch nejmenších dětí budou ilustrace pouze obrázkem, ale ti, kteří již poznali abecedu, mohou hledat jednotlivá písmena a tak se pro ně prohlížení stává i hrou. Dokonce i dospělí mají potřebu jednotlivá písmena hledat, což mě těší. Písmo jsem používala v jeho skutečné podobě, nijak jsem ho nedeformovala, pouze v několika případech jsem vytvořila outline nebo písmo obarvila. Z použitých fontů mohu jmenovat například Optima, Helvetica, Lucida, Century Gothic, Bauhaus, Stencil a další. Texty písní jsou sázeny písmem Gill sans – regular a bold italic. Toto písmo je hodnoceno jako jedno z nejlepších pro sazbu dětských knih. Je dobře čitelné a jednoduché. V textech je použita velikost 12 pt, což je ideální velikost pro četbu dětí. Není používána diakritika, jde o přímo převzaté autorské texty, kde nebylo použito čárek v souvětích a teček na konci věty. Pro sazbu knih jsem používala grafický program Adobe InDesign CS5. V programu Acrobat Distiller jsem soubory vyexportovala do formátu PDF. Následně byly vytištěny archy na laserové tiskárně a knížečky svázány v knihařství. Výsledek práce Výsledkem práce je soubor devíti knížeček formátu 15 x 15 cm, který má připomínat tvar CD obalu a tím evokovat hudební nosič. Každá kniha obsahuje texty z jednoho alba. První je z roku 1990 a poslední z roku 2008. Jsou to alba V tom roce pitomém, Mikymauzoleum, Osmá barva duhy, Tři čuníci, Darmoděj, Divné století, Moje smutné srdce, Babylon a Ikarus. Každý svazek má svou barvu vazby. Barevnost je většinou odvozována od té, která je použita v provedení reálných vydaných CD. Jejich odstíny jsou použity vždy i uvnitř knih, kde se nachází texty a ilustrace. Na deskách je slepotiskem vytištěn název. Součástí souboru knih je reprezentační plakát formátu B1.
48
Závěr Od chvíle, kdy jsem začala rozum brát, můj život provázejí knihy. Zpočátku předčítány mámou a babičkou. Později jsem v nich hledala inspiraci, poučení, tajemno i krásno sama. Mým snem bylo a zůstává ilustrovat mně nějaký milý text. Svojí diplomovou prací jsem si ho kousek splnila. Snad bude někdy naplněn celý. Udělalo by mi radost, kdyby tato práce potěšila i jiné lidi... Ráda bych přispěla k tomu, aby se děti vracely ke knihám. Snad jsem nabídla možnost, jak tomu pomoci.
49
Seznam použitých zdrojů: Použitá literatura: BERAN,V. a kol. Typografický manuál. Praha: Kafka design, 2003 FRANZ VLADIMÍR. Kocour volá o pomoc. Reflex. 2009, XX, 53 HORÁČEK, R. Fenomén kniha.Výtvarná výchova a umění knihy. Brno: Albert, 2008 MATASOVÁ, J. Juraj Horváth. Font. 2006, 90 MATASOVÁ, J. Jiří Šalamoun. Font. 2007, XVII., 93 NIKL, P. Lingvistické pohádky. Praha: Meander, 2006 NIKL, P. Jělěňovití. Praha: Meander, 2008 STEHLÍKOVÁ, B. Současná ilustrace dětské knihy. Praha: Odeon, 1979 ŠMALEC, P. Šmalcova abeceda. Praha: Baobab, 2005
Internetové zrdroje: http://www.ilustratori.net/default.html http://www.meander.cz/php/page.php?IDPAGE=1&JAZYK=CZ http://www.tvrdohlavi.cz/petr_nikl.html http://www.petrnikl.cz/ http://www.czechlit.cz/autori/nikl-petr http://www.meander.cz/shop/php/book.php?IDBOOK=65&STAV=1&JAZYK=CZ http://www.divus.cz/divus/cz/index.htm http://hn.ihned.cz/c1-37187080-delam-tecky-a-zivot-mi-utika http://www.labyrint.net/kniha/104/zed-jak-jsem-vyrustal-za-zeleznou-oponou http://www.ibby.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=52 http://www.ped.muni.cz/warts/FenKnih/2009/index.html#awards http://koprbooks.org/koprbooks
50
Seznam příloh: 1. Původní návrhy ilustrací
52
2.Vnitřní vzhled
53
51
Původní návrhy ilustrací:
52
Vnitřní vzhled:
53
54
55
56
57
