UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra technické a informační výchovy
Kristýna Hladíková III. ročník – prezenční studium
Obor: Matematika se zaměřením na vzdělávání a Základy technických věd a informačních technologií pro vzdělávání
KONSTUKČNÍ STAVEBNICE V ROZVOJI MOTORIKY ŽÁKŮ Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Martin Havelka, Ph.D.
Olomouc 2012
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Konstrukční stavebnice v rozvoji motoriky žáků vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiložené bibliografii.
……………………………..
V Olomouci dne: 22. června 2012
Podpis autora práce
3
Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat Mgr. Martinu Havelkovi, Ph.D. za vedení této práce a cenné rady při jejím sestavování. Dále bych pak chtěla poděkovat své rodině za podporu při zpracování této práce.
4
Obsah ÚVOD............................................................................................................................................. 7 I. TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................................... 9 1.1 V dětství – novorozenecké, kojenecké, batolecí období .................................................. 11 1.2 V dětství – předškolní věk ................................................................................................ 11 1.3 Dětství - mladší školní věk ................................................................................................ 12 1.4 Dorostenectví - pubescence............................................................................................... 13 1.5 Dorostenectví - adolescence.............................................................................................. 13 2 Technika ................................................................................................................................... 14 2.1 Charakteristika, základní pojmy, zákonitosti .................................................................... 14 2.2 Technická tvořivost ........................................................................................................... 15 2.3 Technické myšlení ............................................................................................................ 17 2.4 Technická výchova ........................................................................................................... 18 3 Stavebnice ................................................................................................................................ 19 3.1 Historie stavebnic .............................................................................................................. 21 3.1.1 Vznik a vývoj stavebnic ve světe ............................................................................... 21 3.1.2 Vznik a vývoj stavebnic v českých zemích ................................................................ 23 II. PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................................... 29 4 Předmět pracovní činnosti ........................................................................................................ 30 5 Zařazení konstrukčních stavebnic do výuky praktických činností na ZŠ ................................ 32 5.1 Přehled stavebnic dle věkových kategorií ......................................................................... 32 5.1.1 Dětství- předškolní věk .............................................................................................. 32 5.1.2 Dětství - mladší školní věk ......................................................................................... 34 5.1.3 Dorostenectví - pubescence........................................................................................ 36
5
5.1.4 Stavebnice, které se uplatňují v období předškolního věku a výše ............................ 37 6 Využití konstrukční stavebnice v matematice na ZŠ ............................................................... 40 ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 42 POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA ................................................................................................. 43 POUŽITÉ OBRÁZKY ...................................................................................................................... 47
6
ÚVOD V dnešních i dřívějších dobách byste jen těžko hledali domácnost, kde by se neobjevila stavebnice, ať už z dřevěného, kamenného, kovového či plastového materiálu. Již před sto lety si děti krátily chvíle hračkami typu Merkur, Edison nebo Märklin, ze kterých se postupem času stal nejen v naší zemi fenomén. Našel si oblibu převážně u mužské části populace. V současné době se na trhu setkáváme s velkým výběrem stavebnic, mezi něž patří např. Lego, Cheva, Seva, či Geomag, které se samozřejmě liší svojí náročností i širokou škálou zaměření.
Mohou být použity k výuce jak v mateřských, tak na
základních, středních a některých vysokých školách. V této práci bych chtěla podtrhnout vliv stavebnic na člověka v jeho vývojových fázích, kdy například v mateřských školách se rozvíjí pomocí nejrůznějších typů stavebnic jemná motorika, tvořivost i fantazie dítěte, na základních, středních či vysokých
školách
se
využívá
kombinace
konstrukčních,
elektrotechnických
a elektronických stavebnic, které mají také vliv na rozvoj psychomotorických dovedností, ale slouží zejména ke zpestření vyučování, posílení vědomostí, rozšíření kreativního a analytického myšlení. Mají příznivý vliv na prostorovou představivost i celkovou technickou gramotnost jedince, což vám dokážu v aplikační části práce, kde se budu zabývat pracovními činnostmi, budu podrobně rozebírat jednotlivé typy stavebnic určené určité věkové kategorii. Součástí bude i mé subjektivní hodnocení vycházející z odborné klasifikace. Zároveň se pokusím doporučit, konstrukční stavebnici, která by se dala uplatnit v předmětu Matematiky. Vzhledem k obsáhlosti tohoto tématu se zaměřím konkrétně na konstrukční stavebnice, které mi jsou bližší. Ne každý ví, co si pod tímto pojmem má vybavit, proto je i část této práce věnována vymezení základních pojmů jako jsou technika, technická tvořivost, technické myšlení, technická výchova a samozřejmě konstrukční stavebnice, jejich historickému vývoji v českých zemích i na mezinárodní úrovni. Domnívám se, že téma konstrukční stavebnice je svým zaměřením a způsobem unikátní, neboť v sobě ukrývá dědictví v podobě individuálního rozvoje motoriky a představivosti. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit zda jsou konstrukční stavebnice důležité v rozvoji motoriky a jaký mají vliv na rozvoj motoriky v jednotlivých věkových fázích.
7
Dílčími cíly je rozbor vybraných konstrukčních stavebnic a jejich hodnocení ve formě kladů a záporů, díky kterým lze určit, zda je vhodné zařadit vybrané typy konstrukčních stavebnic do výuky či ne.
8
I. TEORETICKÁ ČÁST
9
1 Charakteristika dítěte z hlediska rozvoje hrubé a jemné motoriky Chceme-li se zabývat vývojem člověka v průběhu jeho života, měli bychom zohlednit vazbu na fylogenezi lidského druhu jako takového, která trvala miliony let a během níž se vyvinuly specificky lidské motorické znaky, které jsou přenášeny z generace na generaci a jsou společné všem lidem. Naproti tomu musíme také zmínit vývoj individuální, který trvá proti předchozímu řádově desítky let, dělá každého člověka odlišným a jedinečným, což je pro moji bakalářskou práci podstatné (1). Období výstavby a formování celkové lidské osobnosti je spjato s rozvojem motoriky – čím mladší je jedinec, tím pevnější bývá vazba mezi motorikou a formující se psychikou. Kvalitu vnímaní i vývoj motorické koordinace zajišťuje integrace1 smyslových orgánů i motorické činnosti. Stav motoriky přestavuje důležitou roli také v diagnostice normality dětského vývoje, která probíhá zprvu v úrovni reflexů, později cílených volných pohybů. Pro aktivní nabývání dalších a stále nových podmětů, či informací musíme zajistit přiměřený rozvoj poznávacích funkcí. Motoriku nejenže váže vnímání, ale také sociální kontakt, kde lze děti při hře v kolektivu nebo situaci soutěže přimět k vyšším výkonům. Je také dokázáno, že motoricky zdatní žáci jsou v třídním kolektivu oblíbenější (1). Motoriku lze členit na dvě základní – hrubou a jemnou. Hrubá motorika se podílí na pohybech celého těla či pohybech velkých svalových skupin. Patří sem ovládání a držení těla, koordinace dolních i horních končetin a celková plynulost pohybů. U jemné motoriky se jedná o pohyby rukou, uchopování a manipulace s drobnými předměty, je zajišťována malými svalovými skupinami. Podle V. Kouby (1) jemná motorika zahrnuje několik základních pojmů, mezi něž patří : grafomotorika, což je pohybová aktivita objevující se při grafických činnostech; logomotorika, která vymezuje pohybovou aktivitu mluvících orgánů vznikající při artikulované řeči; mimika, jež zahrnuje pohybovou aktivitu obličeje; oromotorika, představující pohyby dutiny ústní; vizuomotorika, která probíhá se zpětnou zrakovou vazbou za pomocí pohybové aktivity.
1
Integrace - proces spojování ve vyšší celek (4)
10
1.1 V dětství – novorozenecké, kojenecké, batolecí období Vývoj jemné motoriky probíhá u dítěte už od počátku jeho narození, kdy jsou pohyby dítěte spontánní a reflexní, to dokazuje i skutečnost, že vložíme-li do dlaně dítěti prst, tak jej pevně sevře. Tento takzvaný uchopovací reflex je neúmyslný a samovolně mizí v období pátého až šestého měsíce (2). První polovina roku je důležitá pro rozvoj koordinace oka i ruky. Dítě musí sjednotit pozorování s dotýkáním, aby se za pomocí dotyků naučilo vzít si to, co vidí, čímž se aktivně zapojuje do života. Ve druhé polovině roku uchopuje takzvaným hrabavým či dlaňovým úchopem, kde dítě využívá k pohybu čtyř prstů bez palce, učí se zvedat malé předměty celou rukou. Ke konci prvního roku dochází k takzvanému klešťovému uchopení, kdy se palec dostává do opozice proti ostatním prstům. Pro dítě je z hlediska náročnosti těžší záměrné pouštění věcí, nežli samotné uchopování předmětů (2). Další fází vývoje je období batolete, trvající od jednoho roku do tří let, kdy manipulace s předměty nabývá smysluplnosti. Tím, že dítě napodobuje a později konstruuje, začíná být koordinace u pohybu ruky přesnější i různorodá. Dvouleté dítě na sebe dokáže umístit dva až čtyři předměty, v jedné ruce udrží hrnek, při svlékání zvládne rozepínat velké knoflíky a umí rozevírat velké zipy. Zde se objevuje takzvané držení v pěstičce, při kterém dítě používá dlaňový úchop – například při držení tužky (2). Dítě se zpočátku zabývá manipulačními hrami, které se postupně rozvíjí do podoby hry konstruktivní, což je markantní i ve fázi předškolního věku. Uvedenou činnost rozvíjí a podporují nejrůznější druhy stavebnic, které jsem blíže rozvedla v kapitole 2.2.1 Přehled konstrukčních stavebnic dle věkových kategorií.
1.2 V dětství – předškolní věk Dle V. Kouby (1) se toto věkové období označuje termínem „předškolní dětství“ a trvá v rozmezí od 3 do 6 let. Můžeme jej charakterizovat jako stádium rozvoje nových, převážně ucelených pohybů a prvních pohybových kombinací. Dochází k rychlému rozvoji motoriky, což se samozřejmě projevuje i v chování dítěte. Důležitými motivy jsou smyslové, intelektuální, citové i pohybové podněty. Koordinační schopnosti dosahují značně vysokého stupně rozvoje. V období třetího roku se objevuje takzvaný úchop špetkou, kdy dítě nedrží tužku celou dlaní, ale používá ukazováček, prostředníček a palec. Když si prohlíží knihu,
11
zvládne otáčet stránky po jedné. Ve čtyřech letech začíná být zcela zřejmé, která ruka je dominantní. Ta se dostává do popředí ve složitějších úkolech, náročných na koordinaci a přesnost. Motorika se neustále zdokonaluje, díky opakujícím se činnostem i pohybům. Dítě je schopno z deseti a více kostek postavit věž. Pětileté dítě ovládá manipulaci s tužkou a dokáže stříhat nůžkami, i když nepřesně, podél linie (2). I v tomto období je hra na prvním místě, dítě upřednostňuje manipulační i konstruktivní hry, blíže se o nich rozepisuji v kapitole 2.2.1 Přehled konstrukčních stavebnic dle věkových kategorií.
1.3 Dětství - mladší školní věk Dalšími názvy pro dané období je školní dětství a prepubescence. V tomto stádiu se dítěti dostává zvýšené motorické učenlivosti. Vymezujícím obdobím je zahájení školní docházky dítěte, její konec a začátek pohlavního dospívání, který u dívek nastupuje kolem 11 roku a u chlapců okolo 12 let (1). V tomto stádiu dochází u dětí k rozvoji percepce2, jež představuje vlastní základ pokroku v myšlení, neboť je nerozlučně spjata s pohybovým rozvojem, se kterým vytváří vlastní chování i aktivní přizpůsobování životním situacím. Podíl svalstva na tělesné hmotnosti i růst a osifikace3 kostí, či správná funkce nervové soustavy je přímo závislá na celkovém vývoji motoriky. Toto období se vyznačuje zvyšující se motorickou učenlivostí a patřičnou motorickou citlivostí, dítě má schopnost se snadno a rychle naučit pohybům (1). V posloupnosti činností dítěte se hra dostává až na druhé místo, neboť na prvním místě se ocitá školní práce, i přesto má ale své nezastupitelné místo (1). Žáky baví výtvarné i rukodělné práce (2), převládají hry konstruktivní s výrazným pohybovým obsahem, které se snaží o rozvoj jemnější motoriky (1). V tomto období hraje důležitou roli správný výběr hraček a stavebnic. Při tomto výběru jsou vhodné mozaiky, kostky, lega, stavebnice a další (2), které jsou opět blíže rozebrány v kapitole 2.2.1 Přehled konstrukčních stavebnic dle věkových kategorií.
2 3
percepce - proces vnímání vnějších i vnitřních podnětů smyslovými orgány a receptory (4) osifikace - nebo-li kostnatění, je tvorba kostní tkáně (4)
12
1.4 Dorostenectví - pubescence V tomto období se žáci mění v dospělé jedince a prochází zde rozsáhlými somatickými i motorickými změnami. Pubescence je biologicky vymezena prvními příznaky pohlavního zrání a kalendářně je to období do 11 až 15 roku. Dochází ke zhoršení pohybové koordinace, přičemž jsou plynulé pohyby žáků mladšího školního věku vystřídány těžkopádnějšími pohybovými projevy, kdy bývá narušena plynulost a přesnost pohybu, která je zapříčiněna nadměrným svalovým růstem. Kolektivní hry v tomto období jsou doprovázeny u žáků soutěživostí a emocemi. V pohybové aktivitě jsou rozeznatelné značné bisexuální rozdíly (1). Jemná motorika se s nástupem tohoto období stále rozvíjí. Dosažení vývojové zralosti umožňuje zvládnutí i těch nejjemnějších a nejsložitějších dovedností, což je markantní zejména u výtvarníků nebo hudebníků (1).
1.5 Dorostenectví - adolescence Je to fáze základního rozvoje rozumových funkcí a obdobím emociálního zrání. Intelektuální předpoklady v tomto období je možné využívat při motorickém učení, jednotlivé pohybové schopnosti umožňují provádět i fyzicky náročné aktivity nebo naopak pohyby přesné, plynulé, estetické. V této fázi vývoje se také dostavuje druhý vývoj motorického rozvoje, jenž je pro mnohé (hlavně ženy) kulminací4 motorického a celoživotního vývoje (1). V období adolescence dochází k dotváření rozdílů v motorice, ty se prohlubují a ustalují. U chlapců i dívek se v průběhu dospívání tvoří odlišný postoj jak k pohybové aktivitě, tak i k jejímu zaměření. Jemnou motoriku upřednostňují převážně dívky, neboť je méně namáhavá, chlapci upřednostňují hrubou motoriku, vyznačující se soutěžením (1).
4
kulminace - dosažení nejvyššího stavu, bodu; vyvrcholení. (4)
13
2 Technika 2.1 Charakteristika, základní pojmy, zákonitosti Slovo technika je původně z řeckého slova „techné“, které v překladu znamená řemeslo, umění, manuální zručnost a schopnost vytvářet věci. Dříve byla technika spojována s významem umělecké činnosti, v dnešní době spíše označuje veškerou lidskou činnost v kterémkoli oboru (3). Podle všeobecné encyklopedie (4) pojem technika vyjadřuje pracovní postupy, znalosti i prostředky tj. výrobní nástroje a souhrn lidských činností, jenž nám umožňuje užívat přírodního bohatství v průmyslové produkci, sloužící k výrobě hmotných statků, které dále umožňují uspokojit potřeby lidí. Technika člověku pomáhá odkrýt znalost přírodních zákonů a tím můžeme zdokonalit využití energie a surovin, jakožto zdroje. Je to tedy jakýsi zprostředkující činitel, zároveň bývá označována jako specificky lidský fenomén. V období takzvané průmyslové revoluce (společnost industriální) byl urychlen rozvoj techniky. Techniku můžeme chápat v užším a širším smyslu. Pojem technika v širším smyslu zahrnuje soubor uměle vytvořených prostředků lidské činnosti i souhrn postupů a způsobů činností prováděných při jejich výrobě a užití. V užším smyslu se technika chápe jako souhrn strojů, přístrojů a zařízení, které člověk používá při své činnosti, jak uvádí J. Kropáč (5 str. 5, 6). V této souvislosti může charakterizovat několik základních pojmů, mezi něž patří technizovat, to znamená zavádění nové techniky; technogeneze zahrnující geometrické mineralogické procesy způsobené technickou činností člověka; technokracie označující vládu techniků a sociální vrstvy managementu, která má tendenci zjednodušovat mimoekonomické a netechnické aspekty života ve společnosti (4). Podle J. Kropáče (5), který vychází z práce H. Wolffgramma, můžeme mezi základní techniky začlenit pět formulací zákonitosti, vyjadřujících adekvátní přístupy k technice: jednota působení přírodních a společenských momentů v technice, která vyjadřuje nejobecnější zákonitost, je rozvíjena dalšími zmíněnými zákonitostmi, které se objevují vždy ve vzájemných vazbách a ztrácejí smysl, nejsou-li prvkem určitého systému; jednota objektivně možného a společensky potřebného v pojetí techniky, jež je omezena současným působením společenských i přírodních zákonitostí. Každý
14
technický postup i systém využívá stále dokonalejší přírodní pochody, jevy a zákonitosti, jež nám stanovují možný prostor pro technické řešení, který může být uskutečněn pouze tehdy a v takové podobě, jež se shoduje se společenskými potřebami, vycházejícími z jejich zákonitostí; konečná determinovanost techniky, její myšlenka spočívá v tom, že technika je prostředek, jenž byl vytvořen pro dosažení cílů a účelů měli bychom si tedy položit základní otázku, pro co je technika zhotovena a k jakému účelu by měla být použita. Je to tedy vztah účelu a prostředku; komplexní charakter techniky, který je následkem obvykle velkého počtu působení přírodních i společenských zákonitostí, které reprezentují novou technickou kvalitu za pomoci určitého, účelového či cílevědomě řízeného působení; mnohotvárnost možností technických řešení nám určuje, že určité technické úlohy v praxi mají zpravidla více správných řešení. V celkovém pojetí můžeme říci, že obecné zákonitosti techniky mají výrazný vliv na výuku o technice, ať již hovoříme o vlivu na problémovou výuku, na rozvoj tvůrčího, divergentního myšlení. V současnosti se dbá také na ekonomicko-ekologický přístup v technice, kdy dané přístupy určují obsah i průběh výroby a její hospodárné spotřeby (5). 2.2 Technická tvořivost Tvořivost (latinsky kreativita) je odvozena od slova creo, které znamená, tvořím. Základem tohoto pojmu je tvořivé myšlení a představivost. Tento duševní proces zahrnuje schopnost nalézat nejen správná, ale zároveň původní řešení v kombinaci nových myšlenek i nových vztahů mezi existujícími nápady a představami. Vyznačuje se osobitostí a originalitou, nacházející svá uplatnění nejen ve vědě, technice či umění, ale také v běžném životě (4). Podle J. Maňáka (6) lze stupně tvořivosti vymezit, a to na: expresivní neboli spontánní, jde o živelné produkty vznikající z náhlého vnuknutí, nejsou vždy vyzrálé či originální (např. dětské kresby); inovativní, také jinak zdokonalení či obnovení, znamenající nový vztah k běžnému, záměrně uskutečňuje něco netradičního; inventivní představuje zcela nové řešení s vysokou mírou originality. Je to objektivně uznávaný přínos;
15
posledním stupněm je emergentní tvořivost, ta bývá označována jako projev génia. Výsledkem tvořivosti je dosažení originálních kombinací v technických postupech, myšlenkách či konstrukcích. Zde se dostáváme k rozdílu vědy od technicko-tvůrčího procesu, kde výsledkem práce je vynález nebo zlepšující návrh, zatímco u vědy jde o objev, který nelze přímo zpeněžit a dá se říci, že je vlastnictvím všech (výjimkou je situace, kdy je vynález patentován, je použit v produkci a vynálezce za něj dostává finanční odměnu (7). Technické tvorbě napomáhá metodika technické tvůrčí činnosti. Jde o metody obecné, jenž nám dopomáhá k dosažení správného výsledku. Musíme tedy při tomto procesu dodržet postupy i pravidla. Samotnému tvůrci znalost metodiky napomáhá, avšak nenahradí znalost problému, proto se technické vzdělání musí řídit zdravým rozumem i tvůrčím myšlením. Tyto metodiky nejsou samoúčelné, ale napomáhají také k rozvoji osobnosti jakožto výchovný prostředek (7). Dle P. Beneše a M. Valáška (8) můžeme tvůrčí práci rozdělit do několika základních etap, kdy si nejprve vymezíme technický úkol, a to co nejpřesněji. Druhým bodem je shromáždění znalostí a sběr, hodnocení i klasifikace informací o problému. Dále se snažíme nalézt řešení problému, posléze i konstrukční nebo technologické, které je završeno realizací projektu. Při řešení technických problémů jsou často využity postupy analýzy a syntézy. Analýza neboli rozbor, je myšlenkový proces, při kterém pomocí postupů dochází k rozkladu vymezeného celku na jeho jednotlivé prvky. V obecnějším pojetí můžeme říci, že je to každá metoda, snažící se daný předmět či jev vysvětlit myšlenkovým nebo faktickým rozborem jeho složek. Opakem analýzy je syntéza, také jinak skládání. V tomto myšlenkovém procesu se postupuje od jednodušších pojmů či faktů ke složitějším, tyto části se spojují do celku, navazují na sebe a nacházejí souvislosti, jak uvádí všeobecná encyklopedie (4). Můžeme tedy říci, že analýza a syntéza nemají zdaleka nic společného, neboť se rozchází ve způsobu myšlení a v mnoha ohledech zkoumání se liší. Opak je ale pravdou, protože v každé logické etapě myšlenkového tvoření, se tyto dva pojmy stávají jednotou.
16
2.3 Technické myšlení Myšlení je nejvyspělejším jevem duševního života, který za pomocí poznávacího procesu nachází vztahy mezi vjemy, představami, pojmy, slovy a symboly. Všechny tyto výrazy uspořádává a vytváří nové nápady a ideje. V průběhu lidského vývoje se myšlení formuje z praktické činnosti, později se rozvíjí v pojmy abstraktní či pojmové myšlení. Myšlení může být induktivní, kdy postupujeme od obecného k jednotlivému, a deduktivní, kde z jednotlivých případů vyvozujeme obecnější pravidlo (4). Technické myšlení bývá označováno jako specifická forma myšlení, je nepostradatelnou součástí výuky technických předmětů a v didaktice předmětů technického zaměření5. Dochází při něm k neustálému rozvoji, pomocí techniky může člověk měnit své okolí a to v něm vyvolává touhu, která hledá nebo objevuje ve svém okolí další a další možnosti zlepšení. Své požadavky má v praktických situacích blíže vymezené a omezené technickou gramotností žáka (9). Tento pojem má řadu dalších jedinečností, jež vyplývají z charakteru techniky. Za významnou vlastnost v technickém myšlení je považována nepřetržitá souvislost praktických i teoretických složek nebo v relaci účelu a prostředku, to znamená využití daného prostředku k dosažení určitého cíle. Dalším důležitým bodem v technice a technickém myšlení je komplexnost, ze které vyplývá, že nelze vynechat žádné podstatné, technické i netechnické souvislosti. Chceme-li dosáhnout určitého cíle nebo splnit nějaký účel, můžeme využít k tomuto dosažení různých prostředků a technických možností, ve kterých se uplatňuje kritické i hodnotící myšlení (10). Z charakteristiky pojmu technického myšlení vyplývá, že toto myšlení má podle L. Tonda (11) dvě související stránky, a to: poznávací, jež je činností, kde dochází k poznávání stavby i funkce nových technických výkresů či výtvorů analytického charakteru; a konstrukční, která charakterizuje myšlenkový proces, který se zaměřuje na tvořivé činnosti, jakými jsou projektování, zlepšování, vynalézání, řešení technických úloh a procesů, je převážně syntetického charakteru.
5
cílem
těchto předmětů je rozvíjet myšlení dospívajícího jedince.
17
2.4 Technická výchova Výchova, jinak také edukace, se snaží díky plánovité, cílevědomé a univerzální práci, směřovat přípravu člověka na osobní život a plnění společenských úkolů. Celý život působí na procesy lidského učení, má za úkol zprostředkovat dovednosti, znalosti i postoje a předat je dalším generacím. Různé pojetí výchovy bylo v čase ovlivněno sociokulturními podmínkami a různými koncepcemi porozumění člověka (12). Podle J. Stoffy (13) lze technickou výchovu chápat jako systematický i řízený proces záměrného formování osobnosti tak, aby se vychovávaný jedinec naučil správné postoje k technice a k jejímu využití v životě. Zároveň by mělo docházet i k poznání techniky z ekonomického, ekologického, energetického, morálního, psychologického či bezpečnostního hlediska, kdy smyslem technické výchovy je naučit jedince schopností a zodpovědného užívání techniky v různých životních situacích (14). Podle J. Kropáče (14), který vychází z práce J. Supa, cílem technické výchovy rozumíme osvojení teoretických východisek a základních součástí techniky, spojení praktické činnosti s poznáním techniky, principy technických zařízení a technologií, osvojení potřebných návyků i technických dovedností, vytvoření technických zájmů, rozvoj technických schopností a myšlení, potřeba techniku poznávat, využívat a její pomocí usměrňovat jiné činnosti.
18
3 Stavebnice Podle Wikipedie, otevřené encyklopedie (15), se stavebnice definuje jako hračka sestavená ze skupiny dílů, které se dají skládat do třírozměrných sestav a tvořit různé modely. Za pomoci stavebnice si lidé rozvíjí své motorické schopnosti, fantazii a prostorovou představivost, jelikož jim systémy sestavování umožňují provést mnoho proměnlivých i různorodých celků. Systém sestavení se může lišit, jde o skládání na sebe, pomocné zámkové úchyty, zacvakávání, šroubování, přichytávání magnety nebo suchým zipem, lepení, pájení atd. Stavebnice mohou být zhotoveny z nejrůznějších materiálů, ať už přírodních či umělých. Mezi stavebnice z přírodních materiálů můžeme zařadit dřevěné (Walachia), papírové (modely hradů, letadel nebo aut) nebo kamenné (Anchor). Mezi ty z uměle vyrobených materiálů patří stavebnice z plastu (Lego) či kovu (Merkur). Tvary těchto stavebnic jsou různorodé (16). Zvláštním druhem jsou stavebnice z poživatelných materiálů (Play-mais), které jsou zhotoveny z kukuřice a potravinářského barviva. Tato stavebnice je biologicky plně odbouratelná a zdravotně nezávadná (17). Většinou jsou stavebnice považovány jako hračky pro kluky, kteří si z ní smí postavit různé druhy automobilů, průmyslových strojů, ale i policejní nebo požární stanici. Nejhezčí modely sestavíte hlavně ze stavebnice Meccano, u které je výhodou, že z jedné krabice můžete postavit více různých modelů najednou. Stejné výhody má i všem známá stavebnice Merkur - již z jedné stavebnice si můžete pomocí návodu sestavit hned několik modelů aut či letadel. Jedná se o kovovou stavebnici, jejíž dílky mají předvrtané otvory a spojují se šroubky a matičkami. Je to stavebnice určená především pro starší děti (18). Z pedagogického hlediska můžeme stavebnici vymezit jako pomůcku, jenž umožňuje dle přiložené předlohy, nebo také vlastní představy, sestavit celek určený danými součástkami i jejich konstrukci (19). Existují
různé
typy
stavebnic,
např.
elektromechanické,
konstrukční, pneumatické, optické a robotické (19).
elektrotechnické,
Speciální stavebnice mívají
uplatnění i u malých techniků, chemiků, fyziků, biologů či radioamatérů (16). Všechny jsou zajímavé, avšak ve své práci se budu podrobněji věnovat pouze konstrukčním stavebnicím.
19
Konstrukční stavebnice U těchto stavebnic jde téměř v každém případě o pomůcku univerzální, která bývá často předem naprogramovaná a obsahuje návodovou knížku, v níž jsou znázorněny obrázky nebo schémata (16). Nejčastěji mívají podobu obdélníků, čtverců, krychlí, kvádrů, kuželů a jiných. Tyto tvary mohou být různě zbarveny. Například u konstrukčních stavebnic z kovových materiálů se při výrobě používá nejčastěji konstrukční ocel, která mívá podobu plechu a tyčí. U papíru se používá tvrdá podložková lepenka, která je lesklá, a to buď obyčejná či dvojitá (16). Žáky práce se stavebnicemi donutí k zamyšlení, jak ověřit vlastní konstrukční modely. Poučuje je hrou, umožňuje jim pochopit základy mechaniky, dále je seznamuje se základními mechanismy i spojovacími částmi, nejen proto je práce se stavebnicemi baví. Díky skládání dílů má stavebnice pozitivní vliv i na rozvoj senzomotorických dovedností (16).
20
3.1 Historie stavebnic 3.1.1 Vznik a vývoj stavebnic ve světe Za první stavebnice, jež přišly na svět, jsou považovány stavebnice z dřevěného materiálu. Tyto stavebnice vznikly z podnětu německého pedagoga Friedricha Froebela (1782-1852), který svou myšlenkou přispěl k zhotovení trojrozměrných dílů ve tvarech krychle, kvádru a kužele. V malém zastoupením se vyráběla konstrukční stavebnice vyrobená z kamene, která byla patentována roku 1880 pod názvem Anchor (15). Dalším typem konstrukční stavebnice, jejíž prvky byly zhotoveny z umělého kamene, byla stavebnice "irin and stone Constructions", kterou si v roce 1890 dali patentovat bratři Kellerové z německého Rudolstadtu ve Velké Británii (16). Za vznikem první výroby v oblasti dětských konstrukčních stavebnic stál německý podnikatel Gustav Lilienthal, bratr slavného aviatika6 Otto Lilienthala. Svůj vynález nedokázal ve sporu s firmou F. Ad Richtter und Cie patřičně prosadit, a proto skončil na dně bez finančních prostředků. Nicméně do popředí se dostává již zmiňovaný bratr Otto, který za pomocí podnikavějšího ducha tento vynález obhájil, a v roce 1888 mu byl udělen patent pro dřevěnou stavebnici Lilienthal-Baukasten. Tato stavebnice obsahovala kromě dřevěných dílů i díly z tvrzeného papírového kartonu. Byla zhotovena ve dvou velikostech a obsahovala prvky pravidelně děrovaných lišt i desek. Lišty byly navrženy v rozměrech od 200 - 1500 mm. Rozteč otvorů byla 101,2 mm. U menšího typu stavebnice se jednalo o menší konstrukce s roztečí otvorů 25,4 mm. Z větší stavebnice se daly stavět dětské zahradní domečky aj. (16). Firma Richter, taktéž z německého Rudolstadtu, vyráběla kovovou stavebnici Brückenbaukasten. Stavebnice byla určena k simulaci výstavby mostů. O její patent se zasloužil v roce 1892 Julius Weiss z Hamburku. V důsledku nevyhovující tržní poptávky se výroba po pouhém roce zastavila (19). Roku 1895 si nechal Emil Jenss z Lübecku patentovat první stavebnici, obsahující ocelové prvky, které se podobaly dnešnímu Merkuru. Stavebnice obsahovala ve své době velmi oblíbené "kamenné kostičky", které se daly kovovými díly propojovat nebo zastřešovat střešními konstrukcemi, dále šroubovatelné pásky a také díly se spojovacími háčky, podobně je tomu i u novodobého systému lešení "HAKI". Tyto spojovací háčky byly použity v trochu jiné podobě ve stavebnici Inventor o 20let později (16). 6
aviatik - letec (4)
21
V listopadu roku 1901 nastal zlomový okamžik ve vývoji mechanických kovových stavebnic po celém světě, neboť si anglický konstruktér a vynálezce Frank Hornby patentuje mechanický systém konstrukční stavebnice. Tento systém se vyrábí pro děti v téměř nezměněné podobě a je znám pod názvem Meccano. Základem mechanického systému jsou kovové pásky a plotničky s otvory 4,2 mm o rozteči 12,7 mm. Dalším konstrukčním prvkem je propracovaná soustava koleček různých průměrů, která slouží k rozličnému použití, včetně kol s vodící drážkou pro lanko nebo kolejničku (16). Ve Vídni si známý výrobce hraček Johann Korbuly přihlašuje v listopadu roku 1901 svůj systém dřevěné stavebnice "Matador". V ní se jako v první stavebnici na světě objevují i dřevěná ozubená kolečka. A podobně jak tomu bylo u předešlého stavebnicového systému, se tento systém vyrábí takřka v nezměněné podobě dodnes (16). V roce 1904 si nechává německý podnikatel Franz Waltherem patentovat masivní stavebnici "Walthers Ingenieur Bauspiel". Tato stavebnice umožňovala sestavovat zcela funkční stroje, jakými byly například strojní pily či brusky, děti s nimi mohly opracovávat některé měkké materiály. Dále pak sloužily jako demonstrační pomůcky, zvláště pak ve školách či jiných vzdělávacích zařízeních (16). Na americkém kontinentu ve státě USA (United States of America) vznikaly podobné stavebnice. Hlavním představitelem ve výrobě byl Francis Wagner, který v roce 1912 stvořil konstrukční stavebnici "American Model Builder". Tento systém děrovaných ocelových pásků a plotniček obohatil o další kovové konstrukční díly, a to řetězovými i ozubenými koly či šnekovými hřebenovými a čelně ozubenými převody. Z několika druhů základních stavebnic bylo možné sestavovat funkční modely velkých strojů i celých továren. Posléze tyto nové součástky převzali do svých stavebnic všichni významní výrobci, mezi něž patří například Meccano, Märklin, Trix nebo Merkur (16). Do roku 1914 byly součástky stavebnic vyráběny především z oceli či mosazi, jen malou část výroby tvořilo dřevo, tvrzený papír nebo umělý kámen bez povrchové, například lakované úpravy. První firmou, která prováděla barevnou úpravu u některých součástek, byla německá firma TRIX Blechstreifen (16). Prudký rozvoj výroby stavebnic, včetně nárůstu firem, nastal po první světové válce, kdy principy stavebnic zůstali stejné, různé byly jen tvary a velikosti součástek, a samozřejmě kvalita jejich zpracování. Ke společnostem s nejvyšší kvalitou zpracování i nápaditosti se zařadila německá firma bratří Märklinů z Göpingenu (16).
22
V roce 1949 přišla na svět za pomocí plastové hmoty první kostka zvaná LEGO, jejíž název je odvozen z dánského výrazu „Leg godt!“ (česky „Hraj si dobře!“). Přišla s ní stejnojmenná společnost LEGO Group, jejímž výkonným ředitelem byl pan Christeansen. Předchůdcem LEGO kostky byla její dřevěná verze, kterou zhotovil v roce 1932 tamější tesař Ole Kirk Christiansen, pocházející z Dánského městečka Billund, který nezaznamenal velký úspěch - prodejci zboží vraceli, neboť zaklapávání jednotlivých kostek bylo dosti omezené (20). V současné době je výroba kostek LEGO nadnárodní záležitostí. Své působení ve výrobě zaznamenává ve dvou továrnách v Dánsku, dále pak ve Švýcarsku, USA (United States of America), Jižní Koreji, Maďarsku a od roku 2000 i v České Republice a v Kanadě. Pro zajímavost, celkový roční objem vyrobených kostek činí přibližně dvacet miliard, toto množství odpovídá 600 dílkům vyrobených za sekundu (20). 3.1.2 Vznik a vývoj stavebnic v českých zemích Počátky výroby konstrukčních stavebnic v českých zemích jsou datovány koncem 19.století a jsou spjaty se jmény Filipa a Jaroslava Vanclových. V tehdejším Československu byla po stavebnicích zvýšená poptávka, proto pan Vancl připravil plány dětských hraček a založení firmy Inventor na sebe nenechalo dlouho čekat. První stavebnice této firmy byla vyrobena v Nádražní ulici v Polici nad Metují, neobsahovala žádné šroubky a nesla jméno firmy (21). V poválečné době bylo nutností zabývat se širším výrobním programem, proto stavebnice nebyly jediným výrobkem firmy. Stavebnice Inventor se kvůli spojovacímu systému pomocí háčků jako hračka pro děti neosvědčila. Díly měly velice omezenou variabilitu pro tvorbu modelů a celkově byla stavebnice pro děti příliš složitá. I přes velmi zdařilou a poutavou přední stranu víka krabice (viz obr. č. 1) se nepodařilo dětského zákazníka zaujmout, a tak pan Vancl musel výrobu Inventoru zrušit (16). Do Československa se konstrukční stavebnice ze světa nedovážely, ale i tak pan Vancl musel vědět o jejich výrobě. Našel v nich inspiraci při hledání náhrady za inventor. Převážně v pohraničí se začaly na českém trhu objevovat kovové stavebnice Märklin, a ty byly téměř totožné s konstrukčními prvky značky Meccano. Modely těchto stavebnic byly poměrně těžké, nemotorné a obsahovaly robustní prvky. Některé z větších stavebnic vážily i přes 15 kg, proto se mohly stát pro dětskou hru i nebezpečné.
23
V roce 1925 byla na světě první malá stavebnice, pro kterou pan Vancl zvolil menší metrický rozměr dílů a použil důmyslnějších tvarů, jež byly spojovány za pomocí šroubů a matiček. Tato stavebnice byla prodávána pod ochrannou známkou Merkur. I když zatím obsahovala jen malé množství různých druhů součástek, šlo z ní sestavit i několik typů modelů. Do roku 1930 se stavebnice zhotovovala ve čtyřech velikostech. Merkur se na trhu osvědčil, a to ve 30. letech znamenalo pro továrnu rozvoj. Prodejci hraček časem volali po rozsáhlejší nabídce součástek, neboť se stavebnice Merkur velice dobře prodávala. Došlo tedy k rozšíření stavebnice o 30 nových součástí, sortiment se v průběhu dvou let obohatil o 3 velikosti (16). V roce 1931 připravil pan Vancl novou stavebnici budov, která měla název Metropol, na trh se dostala společně se stavebnicí vláčků s dílů Merkur na konci roku. Došlo ke komerčnímu propadu, což pana Vancla přimělo k rozhodnutí pověřit svého zetě, mladého konstruktéra, výrobou kompletního vláčku pro děti. Ten se dostal na trh o rok později v podobě osobního vlaku "Mikado". Následně na to se do obchodů dostala rychlíková souprava největší stavebnice Metropol č. 3 a nová stavebnice Merkur Elektrus (16). Výrobky pana Vancla zaznamenaly na trhu velký úspěch, stavebnice se staly pro dětský svět takzvanou kultovní záležitostí. Všechny tyto stavebnice obsahovaly propracované knihy předloh k modelům a návody pro sestavování. Firma Inventor s přidělenou válečnou výrobou přečkala i období druhé světové války, za které jí bylo umožněno vyrábět v omezeném množství hračky. Jednalo se zejména o vláčky, výroba byla určena výhradně pro Německo. I možná proto jsou válečné vláčky Merkur z dané doby v dnešní době velmi ceněným sběratelským kouskem (16). Po ukončení druhé světové války se výroba pozvolna rozvíjela, ale materiál se dostával na příděl. Došlo k nahrazení mosazi méně kvalitní ocelí, rotační součástky byly černěny brynýrováním. Tato poválečná opatření bránila výraznému rozvoji firmy (16). Po roce 1948 byla továrna znárodněna. Výroba stavebnice Merkur byla zachována v původním rozsahu, ale přední strana krabice prošla designovými změnami, a to v podobě barevných vyobrazení všech dílů. Díky přítomnosti pana Vancla a vysoko nastavené laťce kvality si i nadále firma držela pověstnou přesnost výroby. Výroba se rozšiřovala, tím se zvětšila nabídka modelů vláčků a u Merkuru vznikla nová verze dopravních prostředků Merkur, obohacená o nové součástky (16). Na trhu se objevila i nová verze Merkuru Elektro. V téže době bohužel došlo k zániku stavebnic budov Metropol a s ní zanikla i stavebnice doplňků Populár(16). 24
Na začátku šedesátých let byly lepenkové přihrádky v krabicích nahrazeny nekvalitními plastovými výlisky. Ve stejném období začala nešťastná éra náhrad kovů za plasty. Stavebnice Merkur se v malé míře objevovaly i na mezinárodních výstavách. U nás se staly tyto stavebnice klasickým podpultovním zbožím, díky zvyšující se poptávce v zahraničí. Z těchto důvodů se u nás na trhu objevily méně kvalitní stavebnice z ostatních socialistických států, které byly většinou z produkce Německé demokratické republiky, Polska či Sovětského svazu (16). V druhé polovině osmdesátých let došlo v poličské továrně, za pomocí takzvané „nové vlny“, jimiž bylo hnutí ZENIT a KRB, k mnoha inovacím, které se odrazily v bohatší součástkové základně, ve vylepšeném grafickém zpracování loga i víka obálky, či v nových koncepcích samotných stavebnic. Plastické hmoty zastoupily značnou část součástek, obzvláště ozubených koleček. Pro export, tedy vývoz, byla image stavebnic změněná, a to od základu. Byly navrženy stavebnice řady 300 až 340, ty spojovaly předcházející typy č. 1-7 i dopravní prostředky v jedno. U těchto dvou typů došlo i k obohacení o nové součástky, avšak zůstaly kompatibilní se všemi stavebnicemi vyrobenými od roku 1925. Dále byly vyvinuty i takzvané jednoúčelovky, taktéž určené pro zahraniční trh, které se v jednodušší formě prodávaly i v českých zemích (16). S nadcházejícím pokrokem a s přílivem prvních počítačů se stalo malou zvláštností, a dá se říci velkým významem, zavedení první jehličkové tiskárny, jež byla postavena právě z Merkuru roku 1988 (16). Po sametové revoluci v roce 1989 vypracovali tamější zaměstnanci privatizační projekt. Pod novým názvem firma KOMEB nějaký čas pokračovali ve výrobě, ale již v roce 1993 byla výroba ukončena pro nedostatek odbytu. Nechybělo mnoho a stavebnice Merkur skončila navždy jen ve vzpomínkách, na firmu KOMEB byl vyhlášen první konkurzu. Nebylo možné si ji v likvidaci ani pronajmout, jak měl v plánu pan Ing. Jaromír Kříž. Tento pán se i přes všechny obtíže domluvil se správcem konkurzní podstaty a firmu odkoupil. Během tří let došlo k úplnému obnovení výroby a nejznámější česká hračka byla zachráněna. V té době projevila zájem o koupi firmy pana Kříže i francouzská firma Meccano, tímto počinem se v rámci celé Evropy chtěla zbavit největšího konkurenta (16). Pod vedením rodiny Křížů a firmou Cross se dále Merkur rozvíjí a stavebnice malých i velkých produktových řad, úspěšně expandují na tuzemském i zahraničním trhu. Firma dále otevřela dvě továrny s osmdesáti stálými zaměstnanci, jednu sídlící v Polici nad Metují a druhou v Hronově. Vedení firmy se rozhodlo, že každý rok 25
navrhnou stavebnici s novým typem, a tu pak dají na trh. Mezi ty největší patří stavebnice o velikosti č. 8 (Merkur Farmer Set), po ní následovala stavebnice Merkur Fire set. Na český i zahraniční trh se dostává i řada stavebnic Merkur Elektro E1 a Elektronic E2, určené pro pokusy z oblasti elektřiny, elektroniky a magnetizmu. Roku 1996 a 1997 byla stavebnice Merkur vyhlášena „Hračkou roku“. Stavebnice je vyvážená především do západní Evropy (země Beneluxu, Německo) i do zámoří (16). Začíná vyrábět i speciální stavebnici pro společnost ČEZ, tou je elektronická demonstrační stavebnice EMA, která bude použita v rámci vzdělávacího programu Energie pro každého (16). Do novodobější historie rodina Křížova vstupuje s rozhodnutím založit druhou firmu, jež by měla název Merkur Toys, s. r.o., což se uskutečňuje po roce 2000. V roce 2001 a 2002 se firma Merkur Toys zúčastnila výstav hraček „Toys Fair“, které se konaly v New Yorku a v kanadském Torontu (16). Firma Merkur Toys se v současné době začala zabývat i výrobou setů na objednávku. Mezi prvními stavebnicovými sety, jež byly zhotoveny pro firmu John Deere, byl set traktoru. Sortiment nově vyráběných setů se rozrostl i o řadu velkých stavebnic, obohacenou o v zahraničí vyžadovaný Merkur Army set, po kterém potom následoval Merkur Classic, jenž je svým námětem pojat v duchu takzvaného „retra“ (16). Při vymýšlení jednotlivých námětových nápadů ke zhotovení stavebnicového setu neuniklo konstruktérům ani stoleté výročí vzletu prvního letadla bratří Wrightů a v roce 2003 mohli rodiče ve všech státech USA koupit pro své děti stavebnici Merkur Kitty Hawk, která v sobě ukrývala možnost stavby až sta modelů letadel, včetně legendárního letadla, a to prvního Glideru. Firma Merkur Toys nezapomíná ani na milovníky zvířat a roku 2004 přijde na trh se stavebnicí Merkur Safari, jejíž díly jsou nově zbarveny (16). Tato firma velice úspěšně dokázala navázat na vzniklou tradici, trvající něco přes osmdesát let, i za pomocí využití nových výrobních technologií. Ručně malované kresby vystřídaly obrázky zhotovené za pomocí počítačové techniky. V této firmě i nadále přetrvává širší záběr výroby, jak tomu bylo za dob pana Vancla. Mimo stavebnic se firma podílí i na výrobě modelů parních strojů, dětského nářadí, tříkolky či kola. V neposlední řadě se obnovuje výroba plechových elektrických vláčků Merkur, rozšířenou o větší i nápaditější škálu (16). Roku 2004 v Městském muzeu v Polici nad Metují byla nainstalována výstava historických i současných stavebnic Merkur. Zde mohli návštěvníci shlédnout 26
historický vývoj této fenomenální české hračky. Pro velký úspěch se vedení městské rady v Polici nad Metují rozhodlo zřídit stálou expozici v budově bývalé zemědělské školy (16). Dalším mezníkem ve vývoji českých stavebnic patří stavebnice bratří Vašků. Jejich společnost začala prodávat své stavebnice kolem roku 1939 a do roku 1948 se sídlem firmy stala ulice Jiřího z Poděbrad v Praze. Vzorem jim byla ve věcech technických i součástkových stavebnice Märklin. Po roce 1948 převzalo společnost výrobní družstvo IGRA, kdy byla společnost bratří Vašků zlikvidována a výroba byla přesunuta do města Slaný. Zde v prostorách znárodněné firmy Paur výroba pokračovala ve stejné podobě až do roku 1960, kdy byla ukončena (16). V Roudnici nad Labem ve Stadické ulici si pan Ladislav Antonín Veselý kolem roku 1922 zřídil malou továrnu, kde se svými zaměstnanci vyráběl dřevěné hračky, a mimo jiné i kovové mechanické stavebnice. Inspiraci pro tyto stavebnice našel taktéž u německé firmy Märklin, a není proto divu, že jím patentovaná stavebnice Edison byla té německé velice blízká. Současně se zabýval výrobou dřevěné stavebnice nazvané Archimédes, ta byla obdobná jako stavebnice firmy Korbully. Pan Veselý spolupracoval s tamějšími roudnickými základními školami a získával tak důležité informace k vylepšení stavebnic (16). Začátkem třicátých let dobývá stavebnice Edison i Archimédes československý trh. Obálky i knihy těchto stavebnic obsahovaly vtipné verše i ručně malované modely, jako například „Archimédes Edison stavebnice, nejkrásnější hračky v Československé Republice“. Některé stavebnicové modely byly poháněny za pomocí hodinářského strojku, které fungovaly tak zvaně na klíček. Stavebnice ještě nadále obsahovaly velká kola s rameny, jež byly odlité z hliníkové slitiny, dále pak menší kola, včetně těch ozubených, šroubky, matičky, stavěcí šroubky a spojky, ty byly zhotoveny z mosazi. Vznikaly i další stavebnice jako Elektro Edison či zajímavý Edison Motorek, jež se z původních čtyř velikostí rozšířily o další tři (16). Jak šel čas, výroba se neustále rozšiřovala. Došlo i ke zřízení menší výrobní filiálky ve Štěstí. Situace na trhu si ovšem žádala vylepšení vzhledu obálky, a tak pod vedením profesionálního malíře vznikla jedna z nejhezčích stavebnicových obálek nejen v ČSR (Československá Republika), ale snad i na celém světě. Velké změny nastaly i ve výrobě součástek. Velká kola změnila svůj tvar i materiál, jenž byl nahrazen lisovaným plechem, a mosaz nahradila ocel. Došlo i k rozšíření hlavní budovy sídlící ve Stadické ulici, neboť stávající výroba nestíhala pokrýt poptávku (16). 27
Po roce 1948 došlo ke znárodnění a továrnu převzal Sdružený komunální podnik při ONV v Roudnici. Pro nezájem ONV se stavebnice vyráběla do roku 1952, potom byla její výroba ukončena. A jelikož se této kvalitní české hračkářské výroby nikdo neujal, byl to definitivní konec éry stavebnice Edison. Dřevěný Archimédes měl větší štěstí, neboť pod názvem „Technostav“ přežil o dvacet let déle (16).
Obr. č. 1 (1).
28
II. PRAKTICKÁ ČÁST
29
4 Předmět pracovní činnosti Dle učební osnovy (22, str. 5) předmět praktické činnosti svými formami výuky a vymezeným obsahem učiva, využíváním znalostí získaných v jiných oblastech vzdělávání i zkušeností nabytých v běžném životě umožňuje žákům získat nezbytný soubor vědomostí, pracovních dovedností a návyků potřebných v běžném životě a formuje jejich osobnosti rozvíjením některých vlastností, motorických i tvořivých schopností a dovedností. Předmět praktické činnosti, přivádí žáky k tomu, aby získali základní a praktické pracovní návyky a dovednosti z odlišných oblastí, především při ručním opracování vhodných a dostupných materiálů, základních činnostech v domácnosti, pěstitelských prácích a elektrotechnických činnostech. Dále je vede k tomu, aby poznaly různé druhy materiálů a jejich vlastnosti, plodiny, suroviny, naučili se dobře zvolit a pracovat s vhodnými nástroji, pomůckami, nářadím, pracovat s dostupnou výpočetní technikou a osvojili si jednoduché pracovní postupy potřebné pro běžný život. Slouží také k vytvoření si vztahu k ochraně a tvorbě životního prostředí a pozitivnímu postoji k řešení ekologických problémů. Je důležitý v osvojování si zásad ochrany a bezpečnosti zdraví při práci (22). V roce 1996 schválilo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vzdělávací program základní školy.(4) Je nutné dát vyučujícímu možnost pracovat s obsahem učiva tvůrčím způsobem, proto je obsah učiva uvedený v osnovách širší. Učitel však musí dbát na podmínky a vybavenost školy.(3) Předmět Praktické činnosti je součástí učebního plánu v 1. - 9. ročníku v rozsahu 1 hodina týdně ve všech ročnících. Pro tento předmět byl vydán soubor 8 učebnic, jehož první vydání se vydalo roku 1997.(23) U 1. - 5. ročníku tvoří obsah učiva 8 tematických celků. Mezi tyto celky patří práce s drobným materiálem (ohýbání, spojování, propichování, určování druhu materiálu), práce s papírem a kartonem (skládání, stříhání, trhání, lepení, obkreslování podle šablony), práce s modelovací hmotou (hnětení, válení, stlačování), práce s textilem (odměřování a navlhčení nitě, šití stehem, rozlišování textilií), práce montážní a demontážní (seznámení se s návodem a předlohami stavebnice, sestavování jednoduchých modelů podle předlohy), pěstitelské práce (ošetřování pokojových květin, pěstování některých plodin, pokusy a pozorování), lidové zvyky, řemesla a tradice (výroba vánočních ozdob, batika, zdobení kraslic) a téma u nás doma (základní
30
vybavení kuchyně, potraviny a jejich jednoduchá úprava, úprava stolu a stolování). U 6. - 9. ročníku praktické činnosti zahrnutí 7 okruhů. Tyto okruhy jsou pěstitelství (poznávání hlavních druhů okrasných rostlin, poznávání osiva zeleniny, sadby a výpěstků), práce s počítačem (základní informace o počítači, ovládání klávesnice, obsluha přídavných zařízení), elektrotechnika kolem nás (práce s elektrickými a elektrotechnickými stavebnicemi), práce s technickými materiály (rozeznávání různých druhů materiálů dřevo, plasty, kov, technický náčrt, měření, práce s vhodnými nástroji a nářadím), svět práce (drobné podnikání, technologie a systémy), provoz a údržba domácnosti (úklid domácnosti, údržba oděvů a textilií, zámečnické, instalatérské, zednické, malířské a elektrikářské práce ), příprava pokrmů (výběr nákup a skladování poživatin, úprava pokrmů za studena, základní způsoby tepelné úpravy). Kompetence školy je určit jejich rozsah a zařazení do ročníků při respektování Standardu základního vzdělávání. Klade se důraz na to, aby jednotlivé dílčí oblasti byly zařazeny tak, že bude možno využít mezipředmětových vztahů k chemii, přírodopisu, fyzice a rodinné výchově (23). Tematické celky a obsah učiva jsou určeny všem žákům, proto není nutné je dělit na chlapce a dívky, rozdělují se do skupin s respektování bezpečnostních předpisů. Z pedagogických hledisek se doporučuje práce ve skupinách, kde žáci plní problémové úkoly. K práci by měli mít žáci vhodné prostředí, vybavené potřebnými pomůckami a nářadím (22).
31
5 Zařazení konstrukčních stavebnic do výuky praktických činností na ZŠ Konstrukční stavebnice využíváme především v předmětu pracovní činnosti a to v tematickém okruhu "práce montážní a demontážní". Pracujeme zde s jednoduchými stavebnicemi z plastů, stavebnicemi z kartonových prvků, konstrukčními stavebnicemi se spojovacími prvky a konstrukčními stavebnicemi umožňující uplatnit pohyblivé prvky. Žáci se seznámí s předlohami a návodem stavebnice, jednotlivými částmi a možností užití. Z jednoduchých stavebnic mohou dle návodu či představivosti sestavovat různé modely. Ze stavebnicových prvků a volného materiálů si vytvářejí vlastní plošné i prostorové kompozice. Z konstrukční stavebnice se spojovacími prvky a díly mohou sestavit jednoduché někdy i pohyblivé modely (22). V kapitole 2.2.1 vybrané konstrukční stavebnice zařadím dle věkových kategorií a u každé z nich se pokusím zhodnotit jejich
klady a zápory, které bývají často
rozhodující v otázce zda dané stavebnice využít ve školní praxi či nikoli.
5.1 Přehled stavebnic dle věkových kategorií Vynaložila jsem veliké úsilí při zařazování různých druhů stavebnic, kde jsem zohledňovala věkovou kategorii, jenž danou skupinu rozvíjí a s nímž je možné se při výuce seznámit. Avšak některé druhy stavebnic jsou svým konstrukčním řešením natolik kreativní, že se mohou v určitých věkových kategoriích prolínat. Proto bych nejprve vymezila stavebnice, které jsou pro věkové skupiny specifické, a závěrem bych se zabývala stavebnicemi s širším uplatněním. 5.1.1 Dětství- předškolní věk Na současném trhu je možné zakoupit velké množství stavebnic, vzhledem k jejich velkému výčtu jsem se rozhodla vybrat ty, které jsou doporučovány většinou internetových obchodů či kamenných prodejen, jedná se o stavebnici Kiditec, chevu a sevu. Kiditec (viz obr. č. 2) jsou švýcarské konstrukční stavebnice nejvyšší kvality, které se vyznačují svou atraktivitou. Součástí stavebnice jsou velké zaoblené i hranaté bloky vyrobené z velmi kvalitního plastu ABS. Bloky mohou být ve čtyřech základních barvách a třech, eventuelně čtyřech velikostech. Jednotlivé typy stavebnic se dají kombinovat. Stavebnice obsahují spojovací prvky originálních tvarů (matky, šrouby, 32
atd.), jež umožňují sestavovat unikátní 3-D modely. Některé vybrané sady mimo jiné obsahují i velká kola (24). S touto stavebnicí jsem neměla možnost se osobně seznámit, avšak dle literatury, která mi pomáhala při mé práci a poskytla mi potřebné informace, bych tuto stavebnici do výuky zařadila nejen z ekonomického hlediska, neboť se řadí mezi ty finančně dostupnější, ale i díky schopnosti napomoci rozvoji motoriky - u dětí podporuje a rozvíjí koordinaci očí a rukou, koncentraci a matematické myšlení, manuální zručnost, dovednost a přesnost, obrazotvornost a kreativní myšlení.
Obr. č. 2 (2). Cheva (viz obr. č. 3) je česká plastová stavebnice, kterou vyrábí firma Chemoplast od roku 1991. Na první pohled je velmi podobná Legu. Její kostky se vyrábějí z termoplastu a na rozdíl od Lega jsou o něco větší a liší se způsobem uchycení. Z Chevy můžeme vytvářet hrady, rozmanité domy, auta a složité modely (25). Dle mého názoru je stavebnice Cheva vhodná k rozvoji jemné motoriky a dětské kreativity. Její výhodou je cenová dostupnost, bohužel její konstrukční možnosti jsou omezené oproti jiným konkurenčním stavebnicím.
33
Obr. č. 3 (3). Seva (viz obr. č. 4) je konstrukční stavebnice, která dětem umožňuje vytvářet funkční sestavy velice širokého námětového rozsahu. Vyrábí ji česká firma Vista. Princip stavění je velice jednoduchý a snadno pochopitelný. U této stavebnice se nejprve sestaví kostra z modrých dílků, které se spojují bílými kostičkami. Vzniklé velké plochy modelu se dají ozdobit červenými nebo žlutými čtverci (26). Stavebnice mě velice zaujala. Díky její koncepci, z ní lze postavit v podstatě cokoliv, a tudíž záleží pouze na fantazii jedince, jak z danými dílky naloží. Do výuky bych ji určitě zařadila dá totiž žákům možnost projevit vlastní kreativitu. Jejím kladem je i cenová dostupnost.
Obr. č. 4 (4). 5.1.2 Dětství - mladší školní věk Mezi nejoblíbenější stavebnici, určenou dětem ve věku 6 až 11, případně 12 let, patří geomag a polydron.
34
Geomag Pro (viz obr. č. 5) je konstrukční stavebnice, která si mezi dětmi získala oblibu pro svou jednoduchost a zároveň možnost vytvoření rozmanitých konstrukcí. Pomocí této stavebnice se u dětí rozvíjí fantazie a tvořivost. Stavebnice využívá tří základních elementů (ocelové kuličky, magnetické tyčinky a plastové destičky), díky nim můžeme vytvářet velké množství především prostorových útvarů. Byla vybrána jako jedna z pomůcek k rozvoji tvořivosti v projektu „Zlepšení podmínek pro výuku technických předmětů“(27). Jelikož mám mladšího sourozence, měla jsem možnost pracovat s touto stavebnicí a tvořit nejrůznější tvary a můžu říci, že i v mém věku mě hra s touto stavebnicí bavila. Díky ní dochází ke zvýšení motivace ke vzdělávání se v technických předmětech. I když je jednou z těch dražších, tak ji vřele doporučuji.
Obr. č. 5 (5).
Polydron je řada originálních didaktických a konstrukčních stavebnic, vyráběných v Anglii, jejíž díly jsou zhotoveny z kvalitního plastu ABS. Stavební prvky tvoří základní geometrické tvary, mohou být buď plné, nebo ve formě rámečků, mezi tyto tvary patří trojúhelník, čtverec, obdélník, pětiúhelník, šestiúhelník aj. Některé vybrané sady obsahují kladky, ozubená kola, čepy, osy, atd., umožňují tak sestavovat pohyblivé modely (auta, jeřáby, kolotoče). Všechny prvky stavebnice Polydron jsou 100% kompatibilním (28). Na první stupeň základní školy bych doporučila řadu "Stavitel strojů" (viz obr. č. 6). Stavebnice je vhodná, k rozvoji kreativního myšlení, manuální zručnosti, koncentrace a obrazotvornosti, ale hlavním důvodem mého výběru je, že stavebnice žáky uvede do
35
světa mechaniky a umožní jim sestavit si pomocí ozubených kol a kladek s gumičkami pohyblivé modely, které znají z každodenního života.
Obr. č. 6 (6). 5.1.3 Dorostenectví - pubescence Lego je konstrukční stavebnice vyráběná v Dánsku rodinnou společností LEGO Group. Ta vyrábí řadu stavebnicových systému. Lego stavebnice se skládá z kostiček, které využívají systém zacvakávání se do sebe. Stavebnice obsahuje velké množství různobarevných i různě velikých dílů. Z Lega lze sestavit prakticky cokoliv, například modely automobilů, vlaků, domů, hradů či zámků. Záleží na typu, který zvolíme (20). Pro druhý stupeň základní školy bych určitě zvolila typ Lego Technic (viz obr. č. 7). Jde o náročnější stavebnici, kde sestavujeme dokonalé modely reálných funkčních strojů a aut. Jejich funkcionalita odpovídá reálným funkcím předlohy. Určitě bych stavebnici ve výuce využila. Nejen že si žáci pomoci ní zdokonalují své motorické schopnosti, ale mohou si zlepšit i své znalosti v oblasti mechaniky. Model lze oživit doplněním motorové sady. Jediným záporem může být její cenová dostupnost.
Obr. č. 7 (7).
36
5.1.4 Stavebnice, které se uplatňují v období předškolního věku a výše V této podkapitole bych chtěla zohlednit fakt, že určité druhy stavebnic nachází své uplatnění hned v několika věkových kategoriích. Jsou jimi Meccano a Eitech. Meccano je specialista na stavebnice, kterým se věnuje již 100 let. Jde o první patentovaný stavebnicový systém na světě. Stavebnice podporuje dětskou pečlivost, logické myšlení, fantazii a smysl pro přesnost. K dostání jsou různé řady stavebnic, které jsou mezi sebou kompatibilní (30). Stavebnice je určitě vhodná do výuky v mateřských a na základní škole, kde je důležité rozvíjet manuální zručnost a logické myšlení žáků. V mateřské škole bych zvolila typ stavebnice "build and play" (viz obr. č. 8). Stavebnice obsahuje díly, které jsou poměrně velké a montují se pomocí jednoduchého šroubování. Na základní škole bych využila typ "multi models" (viz obr. č. 9) ta je o něco složitější. Obsahuje i flexibilní součástky, které se dle fantazie dají přizpůsobit (31).
Obr. č. 8 (8).
Obr. č. 9 (8). Eitech jsou německé konstrukční stavebnice. Její součástky jsou vyrobeny z kovu a plastu. Jsou známé vysokou kvalitou a bezpečností. Od jednoduchých modelů se 37
můžeme dostat až po reálné stavby. Starším i mladším dětem přiblíží hravou formou svět techniky a procvičí si motoriku, technickou představivost a základy elektrotechniky. Díly se spojují křížovými šrouby, díky nim výsledná stavba dobře drží. Stavebnice Eitech se vyrábí v několika stupních obtížnosti. Stavebnice nejlehčí obtížnosti je určena pro děti v předškolním věku. Děti montují modely z velkých plastových dílů pomocí nástrojů, které odpovídají jejich zručnosti. Ve stavebnici je přiložený návod, kde je popsán krok za krokem. Mezi další obtížnosti patří Eitech předškoláci, začátečníci, pokročilý. V některých modelech se žáci seznámí z funkcí různých typů pohonů (32). Obsahuje tři typy obtížnosti a to "předškoláci" (viz obr. č. 10), "začátečníci" (viz obr. č. 11) a "pokročilí" (viz obr. č. 12) (33). Myslím si, že díky výběru typu obtížnosti je využití stavebnice Eitech vhodné jak v mateřských tak i na základních školách. Žáci při konstruování jednotlivých modelů využívají jednoduchých nástrojů, což je přínosem pro rozvoj jejich manuální zručnosti. Dále je stavebnice vhodná pro posílení logického myšlení, kreativity, a vlastní fantazie.
Obr. č. 10 (9).
Obr. č. 11 (9). 38
Obr. č. 12 (9).
39
6 Využití konstrukční stavebnice v matematice na ZŠ Jelikož studuji základy technických věd a informačních technologií v oborové kombinaci s matematikou zaměřenou na vzdělávání, chtěla bych se v této kapitole zabývat konstrukčními stavebnicemi, které lze v matematice prakticky využít. Nejvíce mě zaujala konstrukční stavebnice
Polydron. Jelikož jsem ji zmínila v předešlé
kapitole, nebudu ji představovat, pouze poukážu na jejich uplatnění v předmětu matematika. Stavebnici, které se budu věnovat v této kapitole, bych určitě zařadila do výuky matematiky. Žáci si díky této stavebnici zdokonalují svou prostorovou představivost a zároveň je učivo baví. Souhlasím s názorem J. A. Komenského, když řekl "Škola hrou". Pro lepší představu ke stavebnici uvedu praktický příklad jejího využití.
Polydron - "Frameworks" "Frameworks" (viz obr. č. 13) je druh stavebnice Polydron, který je ideální jako učební pomůcka v matematice. Stavebnice se skládá z prvků, kterými jsou základní plošné tvary (trojúhelníky, obdelníky, pětiúhelníky, atd.). V matematice ji využijeme v oblasti planimetrie a stereometrie. Lze z ní snadno demonstrovat plošné sítě jednotlivých těles. Stavebnice využívá metodu cvičení žáků ve skupinách s podporou trojrozměrných pomůcek sestavených ze stavebnice. Žáci si pomocí stereometrických těles procvičují získané dovednosti výpočtem jejich objemů a povrchů. Sestavit je možné jednoduchá tělesa, která jsou vhodná pro žáky na prvním stupni, tak i složitější struktury pro žáky na druhém stupni (33).
Obr. č. 13 (10)
40
Praktický příklad Téma : Krychle její objem a povrch Prostřednictvím výkladu a obrazové prezentace se žáci seznámí se základním tělesem krychle. Model tělesa si mohou sami sestavit, prozkoumat i rozložit, díky tomu pak lépe chápou problematiku objemu a povrchu tělesa. Pomůcky: stavebnice "Frameworks", která obsahuje model tělesa a sadu průhledných i neprůhledných dílů Postup: Učitel žákům představí základní těleso krychle nákresem a prostorovým modelem. Pro konstrukci modelu vybere ze stavebnice učitel počet a typy dílů, které odpovídají svým tvarem sestavení k sestavení krychle. Před žáky z vybraných dílů utvoří model tělesa. Učitel rozdělí žáky do skupin po čtyřech, kdy každé skupině nechá vybrat ze stavebnice potřebné díly k vytvoření modelu. Učitel přestaví žákům, že nejčastěji bude předmětem výpočtu objem a povrch tělesa. Vysvětlí jim, v jakých případech se bude jednat o výpočet povrchu a kdy půjde o výpočet objemu. Vyzve žáky, aby se pokusily vypočítat objem a povrch na základě získaného prostorového vjemu. Výsledky je nechá zapisovat do sešitu. Dále zadá délku hrany a a nechá žáky, aby zkusily zapsat výpočet obecným předpisem. Závěrem vyzve učitel žáky, aby si své vzorce porovnali se vzorci v tabulkách a postupně si je zapamatovali (34).
41
ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce je zhodnotit zda jsou konstrukční stavebnice důležité v rozvoji motoriky, jaký mají vliv na rozvoj motoriky v jednotlivých věkových fázích a jestli je lze využít ve školní výuce technických nebo jiných předmětů. V teoretické části jsem rozebrala jemnou a hrubou motoriku, rozdělila jsem její vývoj do pěti věkových kategorií, kde jsem se v každé z nich pokusila zaměřit na motorický rozvoj vlivem konstrukčních stavebnic. Dále jsem se zaměřila na techniku, kde jsem prokázala souvislost mezi rozvojem technického myšlení, kreativitou jedince, technickou výchovou a využíváním stavebnic. Tyto dané prvky lze jednoduše propojit výukovou metodou řešení problémových úkolů žáky. V poslední části jsem se zabývala stavebnicí obecně. Uvádím její definici, typy a historický vývoj, kde jsem se zvlášť zaměřila na vývoj u nás a v cizině. Přiblížila jsem pojem konstrukční stavebnice, který je důležitý pro praktickou část této práce. V praktické části jsem se zaměřila na využití konstrukčních stavebnic ve výuce praktických činností a v matematice. Stavebnice vhodné pro výuku praktických činností, jsem se pokusila zařadit do jednotlivých věkových kategorií, ne vždy je to však možné. Zvolila jsem konstrukční stavebnice Kiditec, Cheva, Seva. Polydron, Lego, Geomag, Eitech
a Meccano. K výuce matematiky jsem využila speciální typ
konstrukční stavebnice Polydron tzv. "frameswork", kde jsem její uplatnění demonstrovala na praktickém příkladu. Dospěla jsem k závěru, že všechny jmenované konstrukční stavebnice jsou velkým přínosem pro výuku. Nejen že, rozvíjí u žáků jemnou motoriku, prostorovou představivost, kreativitu a fantazii také podporují koncentraci, matematické myšlení a zábavnou formou uvádí žáky do světa mechaniky, matematiky, chemie či fyziky. Je škoda, že se některé z nich nikdy ve výuce neobjeví, díky značným ekonomickým nákladům.
42
POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA [1]
KOUBA, Václav. Motorika dítěte. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita,
[2]
Pedagogická fakulta, 1995, 100 s. ISBN 80-704-0137-0.
Vývoj hrubé a jemné motoriky dětí od 0-4 let | Rady pro (na) stávající maminky. Rady pro (na) stávající maminky [online]. 2009 [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://mimirady.blog.cz/0910/vyvoj-hrube-a-jemne-motoriky-detiod-0-4-let
[3]
Technika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Technika
[4]
Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999, 518 s. ISBN 80-902-5552-3
[5]
KROPÁČ, Jiří. K základním pojmům techniky a technické výchovy: Určeno pro posl. aprobace techn. výchovy na pedag. fak. Univerzity Palackého. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1992, 35 s. ISBN 80-706-7158-0.
[6]
MAŇÁK, Josef. Stručný nástin metodiky tvořivé práce ve škole. Brno: Paido, 2001, 46 s. ISBN 80-731-5002-6.
[7]
Technická tvorba a tvůrčí myšlení. KIP - Katedra managementu, inovací a projektů [online]. 6.7.2001 [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/2_soubory/2_4.html
[8]
BENEŠ, Pavel a VALÁŠEK, Michael. Metody tvůrčí práce: zvyšující tvůrčí potenciál. 2., rozš. vyd., (1. vyd. BEN - technická literatura). Praha: BEN technická literatura, 2008. 151 s.ISBN 978-80-7300-192-6.
[9]
SERAFÍN, Čestmír. Technické myšlení. Technické myšlení ve vztahu k výuce podporované a realizované elektrotechnickými stavebnicemi [online]. č. 2009 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.jtie.upol.cz/clanky_2_2009/serafin.pdf
43
[10]
ŠKÁRA, Ivan. Úvod do teorie technického vzdělávání a technické výchovy žáků základní školy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, 33 s. ISBN 80-210-0743-5.
[11]
TONDL, Ladislav. Technologické myšlení a usuzování: kapitoly z filozofie techniky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1998. 263 s. ISBN 80-7007-105-2
[12]
Výchova. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDchova
[13]
STOFFA, Ján, ed. Terminológia v technickej výchove. 2., opr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. 161 s. ISBN 80-244-0139-8
[14]
KROPÁČ, Jiří. Vybrané kapitoly z didaktiky technických předmětů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1996. 107 s. ISBN 80-7067-617-5.
[15]
Stavebnice. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stavebnice
[16]
Dětská kovová stavebnice: květen - červen 2005: [katalog výstavy. V Roudnici nad Labem: Podřipské muzeum, 2005. 27 s. ISBN 80-86924-00-9.
[17]
PlayMais basic - large výhodně od Zažeň nudu. Zažeň nudu - kreativita, hry, hlavolamy [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://www.zazennudu.cz/tvoreni-pro-deti/kreativni-stavebnice/play-mais-basic-large
[18]
Stavebnice pro děti | darovánek.cz. Dětské hračky – Darovánek.cz [online]. © 2006 - 2011 [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://www.darovanek.cz/kategorie/stavebnice/
[19]
Stavebnice. Elektrotechnické stavebnice [online]. [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.elektrotechnickestavebnice.xf.cz/stavebnice.htm
44
[20]
Lego. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lego
[21]
Od počátku k současnosti. Merkur [online]. 2012 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.merkurtoys.cz/historie-a-muzeum
[22]
Praktické činnosti: učební osnovy pro 1. až 9. ročník: vzdělávací program Základní škola. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1996. 16 s
[23]
VODÁKOVÁ, Jitka et al. Speciální pracovní výchova a ergoterapie: pro studenty pedagogických fakult. Vyd. 2., upr. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2007. 94 s. ISBN 978-80-7290-322-1
[24]
Stavebnice kiditec® pro mateřské školy. Učební pomůcky [online]. [cit. 201206-22]. Dostupné z: http://www.ucebnipomucky.net/katalog/zbozi/materskeskoly/stavebnice-kiditec_164
[25]
Stavebnice cheva. Svět stavebnice [online]. 2009-2012 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.svet-stavebnice.cz/cheva-3/
[26]
Stavebnice seva. Svět stavebnice [online]. 2009-2012 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.svet-stavebnice.cz/seva-2/
[27]
Geomag Pro. Geomag [online]. [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.geomagworld.cz/geomag_pro.php
[28]
Polydron. Polydron -Revolution [online]. © 2009 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.polydron.ucebnipomucky.net/polydron-revolution.htm.
[29]
Merkur (stavebnice). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Merkur_(stavebnice)
[30]
Meccano Sajdkára. Chytré IQ hračky [online]. 2008-2012 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.iqhracky.cz/stavebnice-cz/mechanickecz/meccano/meccano-sajdkara.html 45
[31]
Stavebnice Meccano. PlanetaLega [online]. [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.planeta-lega.cz/stavebnice-meccano-c-94.html
[32]
Stavebnice Eitech. Eitech [online]. [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.eitech.cz/index.php?action=eitech
[33]
Polydron® – frameworks. Polydron [online]. © 2009 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.polydron.ucebnipomucky.net/polydron-frameworks.htm
[34]
Využití stavebnice při výuce matematiky na základní škole. Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 13. 12. 2011 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/13341/VYUZITI-STAVEBNICE-PRI-VYUCEMATEMATIKY-NA-ZAKLADNI-SKOLE.html/
46
POUŽITÉ OBRÁZKY [1]
Od počátku k současnosti. Merkur [online]. 2012 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.merkurtoys.cz/historie-a-muzeum
[2]
Stavebnice kiditec® pro mateřské školy. Učební pomůcky [online]. [cit. 201206-22]. Dostupné z: http://www.ucebnipomucky.net/katalog/zbozi/materskeskoly/stavebnice-kiditec_164/produkt/stavebnice-kiditec--pro-materske-skoly--12-kol
[3]
Stavebnice cheva. Svět stavebnice [online]. 2009-2012 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.svet-stavebnice.cz/cheva-3/
[4]
Stavebnice Seva. Blog pro děti a rodiče [online]. 29.10.2006 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://deti.blog.cz/0610/stavebnice-seva
[5]
Geomag Pro color 100. Magnetický obchůdek [online]. [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.magnetickyobchudek.cz/detail.php?zbozi=2521708
[6]
Polydron® – frameworks. Polydron [online]. © 2009 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.polydron.ucebnipomucky.net/polydron-frameworks.htm
[7]
Lego Technic. PlanetaLega [online]. © 2009 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.planeta-lega.cz/lego-technic-odtahovy-pickup-p-1880.html
[8]
Stavebnice Meccano. Planeta Lega [online]. [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.planeta-lega.cz/stavebnice-meccano-c-94.html
[9]
Eitech [online]. [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.eitech.cz/index.php?action=eitech
[10]
Polydron® – frameworks. Polydron [online]. © 2009 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.polydron.ucebnipomucky.net/polydron-frameworks
47
ANOTACE Jméno a příjmení:
KRISTÝNA HLADÍKOVÁ
Katedra:
TECHNICKÉ A INFORMAČNÍ VÝCHOVY
Vedoucí práce:
Mgr. Martin Havelka, Ph.D.
Rok obhajoby:
2012
Název práce:
Konstrukční stavebnice v rozvoji motoriky žáků
Název v angličtině:
Constructional brick-box in development motive scholar
Anotace práce:
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická část přináší zavedení a specifikaci pojmů motorika, technika a stavebnice a jejich vzájemné vazby. V praktické části se zabývám využitím konstrukční stavebnic k rozvoji motoriky v předmětech Praktické činnosti a Matematika.
Klíčová slova:
Motorika, technika, konstrukční stavebnice
Anotace v angličtině:
The bachelor thesis consists of two parts - theoretical and practical. The theoretical part presents the introduction and specification of terms motor skills, technology and brick-box, and their mutual relations. The practical part is devoted to usage of design kits to develop motor skills in the subjects Practical activities and Mathematics.
Klíčová slova v angličtině:
Motor skills, technology, constructional brick-box
Přílohy vázané v práci: Rozsah práce:
48 s. (59 700 znaků)
Jazyk práce:
CZ
48
