UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra technické a informační výchovy
Bakalářská práce Tomáš Valach
Využití aplikačního software ve výuce informačních a komunikačních technologií
Olomouc 2014
vedoucí práce: doc. PhDr. Milan Klement Ph.D.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma využití aplikačního software ve výuce informačních a komunikačních technologií vypracoval samostatně a použil jen zdrojů, které cituji a uvádím v přiložené bibliografii.
.………………….. V Olomouci dne: 22. 4. 2014
Podpis autora práce
OBSAH ÚVOD......................................................................................................................................... 5 1 SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE .............................................................. 6 1.1 Primární vzdělávání v České republice ............................................................................ 7 1.2 Úrovně vzdělávání v České republice .............................................................................. 8 1.3 Vzdělávací systém na Slovensku.................................................................................... 10 1.4 Vzdělávací systém ve Velké Británii.............................................................................. 11 1.5 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání ................................................. 13 1.6 Klíčové kompetence v RVP ZV ..................................................................................... 15 1.6.1 Kompetence ICT...................................................................................................... 16 1.7 Charakteristika vzdělávací oblasti ICT .......................................................................... 16 1.7.1 Cílové zaměření vzdělávací oblasti ......................................................................... 17 1.7.2 ICT - obsah vzdělávacího oboru .............................................................................. 17 2 APLIKAČNÍ SOFTWARE ................................................................................................... 21 2.1 Využití AS v hodinách ICT ............................................................................................ 21 2.2 Textový AS ..................................................................................................................... 21 2.3 Tabulkový AS ................................................................................................................. 24 2.4 Prezentační AS ............................................................................................................... 26 2.5 Grafický AS .................................................................................................................... 27 2.5.1 Rastrové grafické editory......................................................................................... 28 2.5.2 Vektorové grafické editory ...................................................................................... 28 2.6 Databázový AS ............................................................................................................... 29 2.7 Obslužný AS ................................................................................................................... 30 2.8 Antivirové programy ...................................................................................................... 31 2.9 Uživatelský AS ............................................................................................................... 31 2.10 Překladače a programovací jazyky ............................................................................... 32 2.11 Programy na zpracování videa ..................................................................................... 32
3 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ....................................................................................................... 34 3.1 Dotazníkové šetření škol v okrese Kroměříž .................................................................. 34 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 44 REFERENČNÍ SEZNAM ........................................................................................................ 45 SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................................. 48 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................. 49 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 50 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 51 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 52 ANOTACE ............................................................................................................................... 58
ÚVOD Předložená bakalářská práce reaguje na současný stav na trhu s aplikačním softwarem, kterého
se
využívá
ve
výuce
informačních
a
komunikačních
technologií.
Na tuto skutečnost poukázat a poskytnout učitelům, žákům či další odborné veřejnosti představu o tom, zda velké množství používaného software na základních školách vyhovuje požadavkům rámcového vzdělávacího programu. V práci je nastíněna problematika rámcového vzdělávacího programu (dále RVP), ve které se autor snaží pomocí dotazníkového šetření zjistit, jakého aplikačního software se využívá na základních školách v okrese Kroměříž a zda RVP vytvořený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) České republiky v roce 2005 plní svoji funkci a očekávaný záměr. Bakalářská práce tedy zhodnocuje, jakým způsobem se základní školy řídí RVP, zda se od něj odklánějí a z jakého důvodu. Dále se zabývá otázkou, zda toto odklonění nemá za následek zhoršení kvality výuky žáků. V úvodu práce je zmíněn RVP jako celek i jeho jednotlivé části a především jeho význam v hodinách informačních a komunikačních technologií (dále ICT). K dokreslení dané skutečnosti je uveden také obsah výuky ICT na prvním a druhém stupni základních škol, který má být vyučován v takové podobě, aby byli žáci po dokončení povinné školní docházky informačně gramotní a znalí. Druhá část bakalářské práce je věnována rozdělení aplikačního software (dále AS), kterého se využívá ve výuce ICT na základních školách. Je zmíněn nejpoužívanější software a jsou rozebrány základní činnosti, které se v tomto software dají vykonávat. Ve výzkumné části bakalářské práce je zpracováno, jak jednotlivé základní školy v okrese Kroměříž dodržují předepsané stanovy rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Stěžejním úkolem bylo zjistit, co tento vzdělávací program přináší žákům základních škol. V práci jsou uvedeny výsledky šetření, jejich rozbor a podstatná informace, zda se základní školy v okrese Kroměříž řídí v hodinách informatiky rámcovým vzdělávacím programem.
5
1 SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Využití AS ve výuce ICT bylo provedeno na základě získání základní představy o současném systému vzdělávací soustavy České republiky. Vzdělávací soustava České republiky obsahuje ve svém primárním vzdělávání oblast ICT, která ukládá základním školám výuku zaměřenou na využívání základního AS. Vzdělávací soustava České republiky se proměnila především díky politickým a ekonomickým změnám, které se uskutečnily v roce 1989. Tyto změny se projevily jak v postupném přijímání nové legislativy, struktury vzdělávacího systému, ale i samotných škol (1). V současné době upravují strukturu českého vzdělávacího systému tyto zákony z roku 2004:
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání,
zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách,
zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních (1).
Současný systém vzdělávání České republiky rozdělujeme do čtyř základních skupin:
preprimární vzdělávání obsahuje předškolní výchovou (mateřské školy a jesle),
primární vzdělávání obsahuje povinnou školní docházku na základních školách nebo gymnáziích,
sekundární vzdělávání tvoří vzdělání na středních školách a získání maturitního vysvědčení nebo výučního listu,
terciální vzdělávání je tvořeno studiem na vysokých školách a na vyšších odborných školách (2).
Bakalářská práce se přednostně zabývá primárním vzděláváním se specializací na základní školy, jelikož tato úroveň vzdělávání je vzhledem k rozsahu výuky ICT nejdůležitější. Výuka ICT je zakotvena především v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání pro první i druhý stupeň základních škol.
6
1.1 Primární vzdělávání v České republice Primární vzdělávání v České republice je zajišťováno pravidelnou docházkou do mateřských a základních škol. Nástup dítěte do předškolního vzdělávání je dán jeho věkem, nejčastěji v rozmezí 3 – 6 let. Dítě se zde učí základním dovednostem, komunikačním schopnostem a sociálním návykům. Po dosažení věku 6 - 7 let dítě nastupuje do základní školy a stává se jejím žákem. V České republice je základní škola povinná. Je devítiletá a je rozdělena na 2 stupně. První stupeň 1. – 5. třída a druhý stupeň 6. – 9. třída. Žáci se po dokončení povinné školní docházky mohou dobrovolně rozhodnout, zda své studium ukončí, nebo zda budou ve svém studiu pokračovat v sekundárním (středním) a dále terciálním (vysokém) stupni vzdělávání (4). Základní vzdělávání obsahuje pět druhů škol, do kterých mohou žáci nastoupit dle svého zaměření nebo potřeb: Základní školy jsou povinné, devítileté a jsou rozděleny na dva cykly (první a druhý stupeň). Speciální školy navštěvují je žáci se zdravotním postižením, kteří by nezvládli výuku na základní škole. Gymnázia jsou osmiletá, nebo šestiletá. Žáci zde mohou plynule přestoupit z primárního vzdělávání na sekundární. Konzervatoře jsou osmileté školy zaměřené na hudbu, tanec a zpěv, které umožňují žákům plynule navázat z primárního na sekundární vzdělávání. Zvláštní a pomocné školy jsou určeny dětem s mentálním postižením (1). Základní vzdělání v České republice probíhá na základní škole (devítiletý program) a na základní škole speciální (desetiletý program). Základní vzdělávání je definováno školským zákonem, zejména § 44 a následujícími, které vymezují základní vzdělávání, jeho cíle a náležitosti průběhu tohoto vzdělávání. Žák získá základní vzdělání absolvováním vzdělávacího programu platného od 1. 9. 2005. Toto vzdělání opravňuje žáka k postupu do středního vzdělávání. Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola pro projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání. (§ 55, odst. 3 školského zákona) (5).
7
Výsledky vzdělávání žáků v České republice se v posledních letech dle mezinárodní studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále OECD) z roku 2012 mírně zhoršily (6). Žáci svými výsledky zapadají do průměru, někdy i do podprůměru. MŠMT se snaží svými reformami zvyšovat kvalitu a úroveň vzdělání žáků v České republice. Úroveň výuky ICT na základních školách v České republice zkoumala Česká školní inspekce v roce 2009. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit nejen úroveň výuky ICT, ale také zajištění materiálního vybavení ICT na základních školách a schopnost učitelů začlenit tyto prostředky efektivně do výuky. Tato studie dospěla k závěru, že na základních školách se úroveň ICT postupně zvedá a žáci jsou stále vice schopni využívat dovedností, které ve škole získali (7). 1.2 Úrovně vzdělávání v České republice Vzdělávání v České republice rozdělujeme na dvě základní úrovně. Státní úroveň vzdělávání a školní úroveň vzdělávání. Tyto skupiny jsou zakotveny v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání žáků (8). Státní úroveň v systému České republiky představují Národní program a Rámcové vzdělávací programy. Státní úroveň programu vzdělávání v České republice stanovuje takzvaná Bílá kniha vydaná MŠMT. Tato reforma obsahuje záměry, programy a různá východiska, která musí být v České republice dodržována. V roce 2004 byla vydána nová reforma vzdělávání. Byly vytvořeny RVP zaměřené na výuku vzdělávání jednotlivých typů škol (8). Školní úroveň v systému České republiky představuje Školní vzdělávací programy vytvořené pedagogickými pracovníky školy na základě Rámcových vzdělávacích programů. Tyto dokumenty jsou veřejně dostupné a mohou být inspirací pro učitele, které Školní vzdělávací programy právě tvoří, aby zlepšili kvalitu své výuky pro své žáky (8).
8
Obr. 1. Schéma systému vzdělávání v ČR (8)
Vzhledem k potřebám dnešní doby je součástí rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání také výuka ICT, která vede žáky k učení novým dovednostem, jako je rychlé a účelné vyhledávání informací na internetu, zpracování informací a dat, ukládání dokumentů na přenosná média. Snaží se naučit žáky pracovat s AS prostřednictvím materiálního vybavení, jakým jsou interaktivní tabule, notebooky, tablety a počítače. Vzdělávací oblast ICT se dotýká všech ostatních oblastí základního vzdělávání. Za cíl si stanovuje především rychlé vyhledávání informací a práci s technickými zařízeními (8). Učivo ICT je rozděleno pro první stupeň (1. -5. ročník) a pro druhý stupeň (6. - 9. ročník). Na každém stupni se skládá z několika celků (8). První stupeň
základy práce s počítačem,
vyhledávání informací a komunikace,
zpracování a využití informací.
9
Druhý stupeň
vyhledávání informací a komunikace,
zpracování a využití informací.
Výuka ICT je v RVP postavena tak, že na prvním stupni žáky seznamuje s počítačem a učí je na něm pracovat. Na druhém stupni už rozvijí znalosti dosažené na prvním stupni a vede žáky k práci se složitějším programovým vybavením (8). Aby bylo možno analyzovat komplexně současný stav v oblasti výuky ICT na základních školách, je vhodné jej srovnat s jinými systémy, například z hlediska společného historického vývoje nám nejbližšímu systému na Slovensku. 1.3 Vzdělávací systém na Slovensku Povinné vzdělávání na Slovensku trvá 10 let (od 6 do 16 let). Základní školu na Slovensku navštěvují děti po dobu 9 let. Základní škola je rozdělena stejně jako u nás na dva stupně: první stupeň zahrnuje 1. – 4. ročník, druhý stupeň 5. – 9. ročník. Studium na gymnáziích trvá nejméně 4 roky a nejdéle 8 let. Čtyřleté studium na gymnáziu navazuje na 9. ročník základní školy. Přijetí na 8 leté gymnázium je podmíněno ukončením 4. ročníku základní školy. Oba způsoby studia končí maturitní zkouškou. Dalšími možnostmi středoškolského vzdělání na Slovensku je konzervatoř nebo vyšší odborné vzdělání, které probíhá na středních odborných školách a je ukončeno absolutoriem. Vysoké vzdělání na Slovensku je totožné s našim vzděláním. Česká a Slovenská republika mají společně uzavřenou dohodu o uznávání rovnocennosti dokladů a vědeckých titulů (9). Cíl vzdělávacího obsahu na 1. stupni formuluje školní vzdělávací program
osvojení práce s počítačem a jeho využití,
získání základních schopností při používání počítače,
rozpoznání druhů aplikací a jejich použití na konkrétní činnost,
využívání internetu k hledání potřebných informací (10).
Cíl vzdělávacího obsahu na 2. stupni formuluje školní vzdělávací program
pochopení informačních technologií (dále IT) při práci s informacemi v počítačových systémech,
přesné a jasné vymezení pojmů, metod a postupů,
zdůraznění ochrany před škodlivým software a možnými druhy ohrožení (10).
10
Výuka ICT v základních školách na Slovensku je na obou stupních základních škol zařazena do vzdělávací oblasti nazvané Matematika a práce s informacemi, oproti našemu vzdělávacímu
systému,
který
se
specializuje
přímo
jen
na
informatiku
a zpracování dat (10). Podobné porovnání je možné provést také v rámci ostatních zemí Evropské unie, které jsou však geograficky i „systémově“ poněkud vzdálenější (např. Velká Británie). 1.4 Vzdělávací systém ve Velké Británii Povinná školní docházka ve Velké Británii je zahájena v roce, ve kterém dítě dovrší pěti let. Znamená to, že ve školách ve Velké Británii najdeme i mnoho čtyřletých dětí. Odklad školní docházky není možný. Povinné vzdělání trvá 11 let, kdy je vzdělání rozděleno stejně jako
u
nás
na
první
a
druhý
stupeň.
Středoškolské
vzdělání
je
určeno
pro děti ve věku mezi 16 a 18 lety. Studium je zakončenou závěrečnou zkouškou, která by se dala přirovnat k naší státní maturitě. Vysokoškolské vzdělání je realizováno za pomoci vládní agentury, díky které si studenti mohou podat až pět přihlášek. K přijetí na vysokou školu je potřebné získat doporučení učitele ze střední školy (11). Výuka ICT ve školách ve Velké Británii za poslední roky výrazně pokročila, přitom ještě v 90. letech byla Velká Británie za nedostatečné využívání ICT kritizována (12). Výuka ICT ve Velké Británii je rozdělena do dvou velkých skupin Key Stage 1 (Klíčová fáze 1) a Key Stage 2 (Klíčová fáze 2). Skládají se ze z jednotlivých odvětví informatiky, které jsou detailněji rozděleny do Lesson (lekcí). Pro učitele ICT jsou napsány velice podrobně a doplněny o jednotlivé popisy a výstupy, které by měl žák po jejich prostudování zvládnout. Součástí těchto lekcí jsou také příklady, kterých mohou učitelé využívat tak, aby byla výuka vedena jednotným směrem na všech školách. Cíle lekcí jsou rozděleny do tří skupin. První skupina je určena pro většinu žáků, druhá skupina je pro žáky, kteří jsou v pochopení látky pomalejší a třetí skupina je určena pro nadané žáky rychle a bez potíží zvládající probírané učivo (3). Key stage 1 - odpovídá výuce na přelomu preprimárního a primárního stupně vzdělávání v našem školství. Je rozdělen na 10 lekcí.
úvod do modelování,
používání slovní banky,
informatika kolem nás,
11
označování a třídění,
graficky vyjádřené informace – piktogramy,
porozumění pokynům,
psaní příběhů prostřednictvím textu,
tvorba obrázků,
vyhledávání informací,
cesty – ovládání floor turtle.
Key stage 2 - odpovídá výuce na prvním stupni a je rozdělena na 20 lekcí.
kombinace textu a grafiky,
práce se zvukem,
úvod do databází,
prohlížení simulací,
e-mail,
psaní pro různé čtenáře,
rozvíjení práce s obrázky,
větvení databází,
sběr a prezentace informací,
modelování jevů na obrazovce,
grafické modelování,
analýza dat a pokládání otázek pomocí složitějšího vyhledávání,
vyhodnocování informací, kontrola správnosti a věrohodnosti,
úvod do tabulkového kalkulátoru,
ovladače zařízení,
monitorování životního prostředí a jeho změn,
multimediální prezentace,
modelování pomocí tabulkového kalkulátoru,
řízení a sledování,
používání internetu jako zdroje informací a jejich interpretace.
V komparaci českého vzdělávacího systému a zahraničních vzdělávacích systémů můžeme vysledovat značné rozdíly především v době, ve které jsou žáci s problematikou 12
ICT seznamováni. Zatímco v České republice se žáci k výuce informatiky dostanou ve 4. nebo 5. ročníku, ve Velké Británii je tomu tak již na konci preprimárního vzdělávání (3). Další odlišností je, že v britském vzdělávání jsou jednotlivé kapitoly výuky ICT rozepsány do větších a podrobnějších kapitol a podkapitol a učitelé na všech školách mohou učit jednotnou látku. Další výhodou britského systému je, že jednotlivé kapitoly jsou rozděleny do tří stupňů obtížností podle schopností žáků. 1.5 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání vstoupil v platnost 1. září 2005. Základní školy zahájily poprvé výuku svých žáků podle školních vzdělávacích programů, které si vytvořily dle rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. “RVP ZV navazují na RVP PV a jsou východiskem pro koncepci RVP pro střední vzdělávání. Vymezují vše, co je nezbytné v povinném základním vzdělávání žáků, včetně vzdělávání v odpovídajících ročnících víceletých středních škol. Specifikují úroveň klíčových kompetencí, již by měli žáci dosáhnout na konci základního vzdělávání. Stanovují vzdělávací obsah, očekávané výstupy a učivo. Zařazují do výuky průřezová témata s výrazně formativními funkcemi. Snaží se podporovat komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu,
včetně
možností,
jeho
vhodného
propojování,
a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů. Odlišných metod, forem výuky a využití všech podpůrných opatření ve shodě s individuálními potřebami žáků umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jsou závazné pro všechny střední školy při stanovování požadavků přijímacího řízení pro vstup do středního vzdělávání“ (8). “RVP vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě, vycházejí z koncepce celoživotního učení a formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání v neposlední řadě podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání“ (8). Rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání vytvořily jednotné vzdělávání pro všechny žáky v České republice, podle kterého musí učitelé zařazovat učivo do svých hodin. Z RVP si každá škola vytváří svůj Školní vzdělávací program, aby dokázala realizovat požadavky RVP. Tvorbou svého vzdělávacího programu se každá škola snaží profilovat
13
a snaží se nastavit si svou podobu výuky dle svého zaměření a cílů, které chce ve výuce předat svým žákům do života (8). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání je ve své struktuře rozdělen na 9 vzdělávacích oblastí. Jednotlivé oblasti jsou tvořeny jedním nebo více obory, které jsou si blízké svým
obsahem. Obsahují
celé spektrum
znalostí, které by měl žák
na základních školách získat. Učivo každé oblasti je rozděleno do vzdělávacích oborů, kterých se dotýká, navazují tematické okruhy (témata a činnosti), dle kterých jsou po žácích očekávány výstupy. A je zde předpoklad, že je budou ovládat. (8)
Tab. 1. Vzdělávací oblasti a obory (8)
Vzdělávací oblast
Vzdělávací obory
Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura, cizí jazyk
Matematika a její aplikace
Matematika a její aplikace
Informační a komunikační technologie
Informační a komunikační technologie
Člověk a jeho svět
Člověk a jeho svět
Člověk a společnost
Dějepis, výchova k občanství
Člověk a příroda
Fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis
Umění a kultura
Hudební výchova, výtvarná výchova
Člověk a zdraví
Výchova ke zdraví, Tělesná výchova
Člověk a svět práce
Člověk a svět práce
Pro řešení předložené práce se jevila jako obzvláště důležitá vzdělávací oblast „Informační a komunikační technologie“, která je dána výukou ICT. Tato oblast je navzájem propojena s ostatními oblastmi a snaží se žáky prostřednictvím technicky zaměřených předmětů vést k pochopení technické problematiky jako takové. Obsahuje získání základních technických dovedností jako je schopnost práce na počítači, orientace v
základním
aplikačním
software,
vede
žáky k
pochopení
funkce
internetu
a jeho možností využití (8). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání je chápán jako prostředek komplexního osvojení schopností a znalostí, které by si měl žák během studia osvojit. Těmto schopnostem a dovednostem říkáme klíčové kompetence, které jsou cílem RVP. Z tohoto
14
důvodu je dále popíšeme. Zvláštní důraz je přitom kladen na problematiku tvorby kompetencí žáků při práci s ICT. 1.6 Klíčové kompetence v RVP ZV V RVP jsou vytyčeny požadavky na rozvíjení klíčových kompetencí, které jsou úzce využitelné jak v osobním, tak i pracovním životě člověka. Vyjadřuje se tak potřeba připravit žáky
na
změny
na
trhu
práce
i
ve
společnosti
a
na
nutnost
adaptovat
se na změněné podmínky a celoživotně se vzdělávat. Jedná se o vytvoření kompetencí, které často požadují zaměstnavatelé jako součást odborné kvalifikace (13). V RVP ZV jsou za klíčové kompetence považovány:
kompetence k učení,
kompetence k řešení problému,
kompetence komunikativní,
kompetence sociální a personální,
kompetence občanské,
kompetence pracovní,
ICT kompetence.
“Vymezení jednotlivých klíčových kompetencí v RVP představuje optimální stav, ke kterému by vzdělávání mělo cíleně a systematicky směřovat. U některých klíčových kompetencí jde však o takové kvality osobnosti, jejichž dosažení je výrazně podmíněno individuálními schopnostmi a osobnostními vlastnostmi jedince. Žáci si je tedy osvojí na úrovni odpovídající jejich individuálním předpokladům. Na tom, jak se škole bude dařit rozvíjet u žáků klíčové kompetence, má vliv především celkové pojetí výchovy a vzdělávání výchovy a vzdělávání ve škole, přístup pedagogů k výuce i k žákům, otevřenost jejího klimatu vůči žákům i veřejnosti“ (14). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání stojí mimo jiné na myšlence, že je nutné v průběhu vzdělávání vybavit žáky vedle předmětových vědomostí a dovedností také znalostmi a hodnotami, které budou moci využít nejen ve škole, ale především v běžném osobním životě, při studiu a později i ve své profesní kariéře. Právě tyto znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty se v rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání označují
15
souhrnně jako klíčové kompetence a každý žák je může ve svém životě zužitkovat a uplatnit bez ohledu na to, co mu ve škole jde, o co se zajímá a co chce v budoucnu dělat (14). 1.6.1 Kompetence ICT Kompetence
ICT
zahrnují
schopnost
vyhledávání
a
zpracování
informací
prostřednictvím internetu. Žáci by se měli naučit používat základní počítačové programy, jako jsou textové, tabulkové, prezentační, grafické nebo databázové systémy. Měli by být schopni ovládat programy pro obsluhu počítače a měli by zvládat ukládání dat na různá média. Měli by pochopit potencionální hrozbu napadení počítače a umět se před ní bránit (15). Žáci by se měli tyto dovednosti učit postupně, od první třídy základní školy, dále na střední škole, ale také v profesním životě, nebo na dalším studiu na vysoké škole. Informace, které učitelé žákům sdělují, by měly být úměrné jejich věku a měly by přicházet postupně. Propojení jednotlivých klíčových kompetencí jde v tomto případě krásně využít, protože jedna věc se dá spojit s druhou a vytvořit jednotný ucelený celek znalostí, které by měl žák během svého studia získat. Jednotlivé kompetence by se tedy neměly rozvíjet každá samostatně, ale měly by na se navzájem propojovat tak, aby učitel při konkrétních činnostech rozvíjel více kompetencí najednou, protože to odpovídá přirozenému učení žáků (14). Vzhledem k tématu bakalářské práce budeme dále podrobněji zkoumat oblast, která se zabývá výukou ICT, popíšeme vzdělávací oblast ICT, aby bylo zřejmé, co přesně obsahuje a jaké jsou její cíle. 1.7 Charakteristika vzdělávací oblasti ICT Vzdělávací oblast ICT umožňuje všem žákům 1. a 2. stupně základních škol dosáhnout určitého stupně informační gramotnosti, která je v dnešní době počítačů a IT systémů důležitá. Student by si měl během výuky IT osvojit základní práci s počítačem, znát komponenty, ze kterých je počítač složen. Umět počítač zapojit, zapnout a vypnout. Měl by získat schopnost využívat internetu jako obrovského shromaždiště zdroje informací a měl by umět na internetu rychle, snadno a efektivně potřebné informace vyhledávat. Měl by zvládnout pracovat v textových, tabulkových a grafických programech na základní úrovni (8). Dovednosti získané ve vzdělávací oblastí ICT umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních zdrojů ve všech 16
vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání (4). Tato vzdělávací oblast přesahuje možnosti, které mohou žáci během studia získat, a stává se tak nedílnou součástí života studenta, který se musí téměř celý život vzdělávat, aby v této oblasti nezůstal pozadu. 1.7.1 Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání směřuje k utváření rozvíjení informační gramotnosti žáka a vede ho k:
poznání úlohy informací a informačních činností a k využívání moderních IT,
porozumění toku informací, počínaje jejích vznikem, uložením na médium, zpracováním a jeho vyhledáváním a praktickým využitím,
získání schopnosti formulovat svůj požadavek při interakci s počítačem,
tvořivému využívání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci výsledků své práce (8).
1.7.2 ICT - obsah vzdělávacího oboru " 1. stupeň základní školy Základy práce s počítačem Očekávané výstupy – 1. a 2. období Žák
využívá základní standartní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie,
respektuje pravidla bezpečné práce s hardware i software a postupuje poučeně v případě jejich závady,
chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím.
Učivo
základní pojmy informační činnosti – informace, informační zdroje, informační instituce,
struktura, funkce a popis počítače a přídavných zařízení,
operační systémy a jejich základní funkce,
seznámení s formáty souborů (doc, gif).
multimediální využití počítače,
Jednoduchá údržba počítače, postupy při běžných problémech s hardware a software,
17
zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s dlouhodobým využíváním výpočetní techniky.
Vyhledávání informací a komunikace Očekávané výstupy – 1. a 2. období Žák
při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty,
vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích,
komunikuje prostřednictvím internetu či jiných běžných komunikačních zařízení.
Učivo
společenský tok informací (vznik, přenos, transformace, zpracování distribuce informací),
základní způsoby komunikace (e-mail, chat, telefonování),
metody a nástroje vyhledávání informací,
formulace požadavků při vyhledávání na internetu, vyhledávací atributy.
Zpracování a využití informací Očekávané výstupy – 1. a 2. období Žák
pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru.
Učivo
základní funkce textového a grafické editoru.
Žák by měl být schopen po absolvování učiva ICT na prvním stupni pracovat s formáty souborů doc a gif. Nejčastější programy, kterých může při své činnosti využít, jsou popsány ve druhé kapitole bakalářské práce.
18
2. stupeň základní školy Vyhledávání informací a komunikace Očekávané výstupy Žák
ověřuje věrohodnost informací a informačních zdroj, posuzuje jejich závažnost a vzájemnou návaznost.
Učivo
vývojové trendy informačních technologií,
hodnota a relevance informací a informačních zdrojů, metody a nástroje jejich ověřování,
internet.
Zpracování a využití informací Očekávané výstupy Žák
ovládá práci s textem a grafickými editory i tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací,
uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem,
pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví,
používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji,
zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě.
Učivo
počítačová grafika, rastrové a vektorové programy,
tabulkový editor, vytváření tabulek, porovnávání dat, jednoduché vzorce,
prezentace informací (webové stránky, prezentační programy, multimédia),
ochrana práv k duševnímu vlastnictví, copyright, informační etika“ (8).
19
Po dokončení výuky na druhém stupni by měl být žák schopen využívat prezentační programy. Jejich podrobný přehled a využití jsou popsány v kapitole nazvané Prezentační AS. Dále by měl být žák poučen o možnostech používání AS a o ochraně práv, které se k jednotlivým programům vztahují. Měla by být rozšířena i jeho znalost tabulkových, textových, grafických programů na vyšší úrovni, než tomu bylo doposud. SHRNUTÍ: Vzdělávací systém ČR, který vstoupil v platnost 1. 9. 2005 a ustanovil RVP, ve kterých je zakotvena výuka vzdělávacího oboru ICT, se od prvního stupně základní školy snaží formou výuky ICT u žáků formovat jejich vědomosti tak, aby obsáhly celé spektrum informací potřebných v dnešním světě IT. Je ovšem otázkou, zda je tento systém dostačující, protože především
systém
výuky ICT,
jenž
je zaveden ve
Velké
Británii,
je pro žáky a učitele detailnější a propracovanější. Snaží se žákům vštípit znalosti ICT již od útlého věku a přihlíží k schopnostem jednotlivých skupin žáků. V další kapitole bakalářské práce se zaměříme na rozdělení a popis nejvyužívanějšího AS na základních školách, abychom si mohli udělat představu o tom, v čem se od sebe jednotlivé druhy AS odlišují.
20
2 APLIKAČNÍ SOFTWARE Školy v České republice využívají pro svou výuku ICT různého AS. Školy nemají v rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání pevně určeno, v jakém software by měli vyučovat jednotlivá témata AS. Z tohoto důvodu se v této kapitole zaměříme na popis nejvyužívanějšího AS na základních školách v České republice. Pod pojmem AS rozumíme veškeré programové vybavení počítače, které slouží uživateli při práci s počítačem. AS rozdělujeme nejčastěji do 10 velkých skupin (16).
textový AS,
tabulkový AS,
prezentační AS,
grafický AS,
databázový AS,
obslužné programy,
antivirové programy,
uživatelský AS,
překladače a programovací jazyky,
programy na zpracování videa.
2.1 Využití AS v hodinách ICT Z výše uvedeného rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání pro hodiny ICT je patrné, že je potřeba využívat co nejširší škály AS. Ve výuce se tedy pedagog neobejde bez textového, tabulkového, prezentačního, databázového, grafického AS, obslužných managerů a dalšího software. 2.2 Textový AS Textový editor je program pro vytváření prostého textu bez formátování (bez jakýchkoliv úprav). Tento software nahradil v dnešní době již zastaralé psací stroje. Nejznámějším textovým editorem je poznámkový blok, který je součástí operačního systému Microsoft Windows. Je to jednoduchý, přehledný program, se kterým by se měl každý žák seznámit a naučit se v něm pracovat (17).
21
Obr. 2. Ukázka prostředí Poznámkového bloku
Dalšími textovými editory, avšak ne již tak používanými, jsou například: TextPad, Vim, Emacs, Ted Notepad a PSPad. Textový procesor je program, který slouží k vytváření textu, jenž je možno uživatelem libovolně formátovat. Textové procesory pracují v příjemném uživatelském prostředí. Je zde také možnost vkládat do dokumentu různé obrázky, tabulky a vytvářet grafy. V současné době
je
na
trhu
mnoho
výrobců,
kteří
vyvíjejí
tyto
programy.
Pro běžnou práci ve školách a v domácnostech se využívají programy především od dvou výrobců.
Prvním,
avšak
placeným,
je
program
Microsoft
Word,
který
je součástí kancelářského balíku Microsoft Office a je nejrozšířenějším textovým procesorem.
22
Obr. 3. Ukázka prostředí Microsoft Word
Druhým, poměrně také často používaným textovým procesorem, je program Writer, který je součástí kancelářského balíku Open Office. Jde o levnější variantu textového editoru, protože Writer je šířen pod otevřenou licencí a je komukoliv dostupný zdarma. Má podobné grafické prostředí jako program Microsoft Word a stejné funkce, ale není ani zdaleka tak používán jako Microsoft Word od společnosti Microsoft.
Obr. 4. Ukázka prostředí Writer
23
Práce v textovém editoru je pro žáka, úplně tou nejzákladnější dovedností, kterou by se měl při studiu v hodinách ICT naučit a zvládnout. Žák by měl po ukončení výuky práce v textových editorech být schopen:
zvolit vhodný textový editor nebo procesor pro svou práci,
být schopen tento software nainstalovat a spustit na svém počítači,
zvládnout vytvoření textového dokumentu v daném prostředí,
měl by umět upravit text a jeho strukturu dle svých požadavků,
v poslední řadě by měl umět vytisknout svůj dokument, aby bylo vidět, že opravdu ovládá práci s textovým editorem.
2.3 Tabulkový AS Tabulkové procesory neboli spreadsheety jsou programy, které slouží k práci s velkými, vzájemně provázanými číselnými údaji, jenž se dají dále číselně nebo graficky zpracovávat pomocí matematických, finančních, statistických a mnoha dalších funkcí. Výstupem těchto hodnot může být zpracování do grafu. Grafické prostředí tabulkových procesorů je téměř stejné u všech typů programů. Jedná se o stabilní program, jehož pracovním prostorem jsou jednotlivé buňky rozdělené do mnoha řad a sloupců, z nichž každá má své jasné označení, umístění a obsah. Mezi nejznámější a nejpoužívanější tabulkové procesory řadíme program Microsoft Excel z kancelářského balíku Microsoft Office. Jedná se o placený program, což možná mnoho škol může odradit, protože si může pořídit svými funkcemi téměř totožný program Calc (18).
Obr. 5. Ukázka prostředí Microsoft Excel
24
Druhým nejrozšířenějším zástupcem tabulkových procesorů je již výše zmíněný program Calc z kancelářského balíku Open Office. Jde o tabulkový procesor, který je šířen zcela zdarma a je tak komukoliv dostupný. Má téměř všechny funkce stejné jako Microsoft Excel a pro výuku ICT je zcela dostačující. Dalšími používanými tabulkovými procesory jsou: Quattro Pro a Gnumeric.
Obr. 6. Ukázka prostředí Calc
Naučit se pracovat v tabulkovém editoru je pro žáka důležitou součástí výuky ICT. Žák by měl pochopit správně jeho funkci a využití. Měl by správně pracovat s buňkami a využívat uvedené funkce k usnadnění práce s čísly, tabulkami a hodnotami. Žák by měl být schopen po absolvování disciplíny tabulkového AS schopen:
vybrat si vhodný tabulkový editor pro sovu práci,
být schopen tento software nainstalovat a spustit na svém počítači,
zvládnout vytvoření tabulkového dokumentu v daném prostředí,
měl by umět upravit text a jeho strukturu dle svých požadavků,
měl by umět správně používat základní funkce tabulkového editoru.
25
2.4 Prezentační AS Prezentační programy jsou programy, které slouží k prezentování vlastních projektů či realizací. Prezentační programy se v dnešní době využívají téměř v každé sféře. Ve školách, ve firmách, v různých společnostech i na akademické půdě. Prezentační program umožňuje vytvořit na dané téma program - prezentaci, která je rozvrstvená do určitého počtu snímků. Jednotlivé snímky je možné libovolně upravovat a formátovat. Do prezentace se mohou také přidávat různé animace, zvuky nebo videa. Nejznámějším prezentačním program je program PowerPoint z kancelářského balíku Microsoft Office. Jde se o program placený, jeho cena v rámci kancelářského balíku se pohybuje kolem 2000,- Kč.
Obr. 7. Ukázka prostředí Microsoft PowerPoint
Mezi často používané prezentační programy můžeme také zařadit program z volně šiřitelného kancelářského balíku Open Office, který se jmenuje Impress. Tento program má téměř všechny funkce, které nabízí i program PowerPoint. Dalšími často používanými prezentačními programy jsou Beamer, Prezi a SlideRocket.
26
Obr. 8. Ukázka prostředí Impress
Disciplína výuky v prezentačních editorech je pro žáky lehce zvládnutelná. Práce s programy je jednoduchá a každý ji pochopí téměř ihned. Důležitějším faktorem je vytvoření správného obsahu prezentace, která by svým tématem a pojetím zaujal a byl přínosem pro ty, jimž je určen. Žák by měl být po absolvování disciplíny prezentačního AS schopen:
vybrat si vhodný prezentační editor pro sovu práci,
nainstalovat a spustit software na svém počítači,
zvládnout vytvoření prezentačního dokumentu v daném prostředí,
měl by umět vytvořit zajímavou prezentaci doplněnou o animační prvky a funkce, které prezentační systémy nabízejí,
měl by být schopen postavit se před třídu a vyzkoušet si prezentovat svůj vlastní projekt.
2.5 Grafický AS Grafický AS je software pro zobrazení a zpracování obrazové informace. Pro zobrazování grafiky slouží grafické prohlížeče. Mezi nejlepší a nejznámější patří Zoner Photo Studio, integrovaný prohlížeč operačního systému Microsoft Windows, XnView a IrfanView.
27
Grafické programy se dají dále rozdělit na rastrové (bitmapové) a vektorové editory (19). 2.5.1 Rastrové grafické editory Rastrové grafické editory jsou programy, které se zabývají tvorbou a úpravou rastrové grafiky. Rastrová grafika je jednou ze dvou možností, jak ukládat informace popisující dvourozměrné obrázky. Na rozdíl od vektorové grafiky tvoří rastrový obrázek pravidelná mřížka (rastr), jejíž každý bod má určenou svou barvu. Výsledný obrázek pak využívá nedokonalosti lidského oka, které rastr nevnímá, a vidí pouze barevné plochy, přechody a hrany. Hlavní výhodou rastrové grafiky je vysoká realističnost obrazu, proto se také využívá mnohem častěji než vektorová grafika (20). Mezi nejčastěji používanými programy pro úpravu rastrové grafiky je Adobe Photoshop.
Obr. 9. Ukázka prostředí Adobe Photoshop
Mezi další programy určenými na úpravu rastrové grafiky můžeme uvést například Gimp, Irfanview a Zoner photo studio. 2.5.2 Vektorové grafické editory Vektorová grafika je způsob zobrazování informací, kdy je vektorový obrázek složen z předem definovaných útvarů - přímek, křivek a bodů (19). Vektorovou grafiku si můžeme představit tak, že při vykreslování vektorového obrázku čte počítač informace složené z geometrických údajů, které určí skutečný obraz (22). Mezi nejčastěji používané programy pro tvorbu a úpravu rastrové grafiky patří CorelDraw, Zoner Callisto, Adobe Illustrator.
28
Obr. 10. Ukázka prostředí CorelDraw
Žák na konci výuky o grafických editorech by měl být schopen rozhodnout se, v jakém grafickém formátu bude chtít tvořit nebo upravovat svou práci a kterého grafického programu
nejlépe
využít.
Měl
by
umět
vytvořit
jednoduchý
vektorový
i rastrový obrázek a orientovat se v grafickém prostředí základních grafických editorů. 2.6 Databázový AS Databázový AS obsahuje programy, které shromažďují velká množství dat. Tato data jsou zadávána uživatelem. Uživatel s nimi může libovolně pracovat, seřazovat je, přemisťovat, vypisovat atd. Každý databázový software pracuje na bázi nějakého programovacího jazyku. Mezi nejpoužívanější databázové systémy patří například programy Microsoft Access, FoxPro a Base.
29
Obr. 11. Ukázka prostředí Microsoft Access
2.7 Obslužný AS Obslužný AS je program, který uživateli zjednodušuje práci se soubory, složkami, adresáři, diskovými jednotkami. Základní obslužný software, který je součástí nejpoužívanějšího operačního systému Microsoft Windows, se jmenuje „průzkumník Windows“. Dalším obslužným software, ovšem již pod různými licencemi, je například Total Commander, Salamander a Volkov Comannder.
Obr. 12. Ukázka prostředí Total Commander
30
2.8 Antivirové programy Antivirový program je software, který se snaží eliminovat a odstraňovat potencionální hrozby, které mohou na uživatele čekat na internetu nebo v různých aplikacích. Viry jsou pro počítač uživatele velice škodlivé a neměly by v počítači být. Každý antivirový program má svoji virovou databázi, kterou pravidelně aktualizuje, aby mohl odhalit nové viry, kterou jsou hackery neustále vylepšovány a čím dál více zdokonalovány. Antiviry jsou dostupné ve dvou verzích - shareware nebo freeware. Mezi nejčastěji používané antivirové programy můžeme zařadit ESET NOD32 Antivirus, AVAST, AVG a Kaspersky Anti-Virus.
Obr. 13. Ukázka prostředí ESET NOD32 Antivirus
2.9 Uživatelský AS Uživatelský AS zahrnuje veškeré programy, které uživatel využívá ve svém počítači. Můžeme jej rozdělit do několika skupin:
počítačové hry - stvořené pro zábavu uživatele, neustále se vyvíjejí a kladou stále vyšší nároky na hardware počítače,
ekonomické programy - vytvořené pro firmy dle zakázek (program pro vedení účetnictví firmy),
konstrukční programy - využívané pro technickou oblast (navrhování různých částí strojů, nebo technických výkresů),
31
počítačová grafika - určená pro interaktivní zpracování map jednotlivých měst, dopravních spojení atd.,
vědecko-matematické a technické výpočty – kalkulačky (16).
2.10 Překladače a programovací jazyky Překladačem je program, který předává informace ve strojovém kódu a převádí je na instrukce, jenž je schopen počítač realizovat. Počítač je schopen realizovat programy napsané v jeho tzv. strojovém jazyce. Programovací jazyk je způsob pro zápis algoritmů, výsledek těchto algoritmů se nazývá program. Programovací jazyk je komunikačním nástrojem mezi programátorem a počítačem, který program interpretuje technickými prostředky. Programovací jazyk je soubor pravidel pro zápis algoritmu. Programovací jazyky dělíme na:
jazyky strojově orientované - Assembler,
vyšší programovací jazyky - Turbo Pascal,
objektově orientované jazyky - Visual Basic.
Obr. 14. Ukázka prostředí Turbo Pascal
2.11 Programy na zpracování videa Programy na zpracování videa se nejvíce používají na střih videa a jeho úpravu. Nejčastěji používanými programy na střih videa jsou například doplněk operačního systému Microsoft Windows program MovieMaker nebo Adobe Premiere, či program Sony Vegas Movie Studio. Dalším odvětvím, které patří také do programů na zpracování videa, jsou
32
video přehrávače. Tyto programy slouží pouze ke zhlédnutí videa, nelze s nimi video upravovat nebo stříhat. Mezi nejznámější zástupce můžeme zařadit Windows media Player, Winamp, Km player a další. SHRNUTÍ: V kapitole č. 2 bylo popsáno rozdělení a použití jednotlivých druhů AS, kterého školy nejčastěji využívají při výuce ICT. Na trhu se software jsou dva typy licencí, poskytovaných k AS. Placené licence a volně dostupné. Dle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání si školy mohou zvolit, v jakém AS budou výuku ICT realizovat. Snahou MŠMT by v tomto případě mělo být sjednocení AS tak, aby všechny školy v České republice využívaly pouze jednoho typu. A to především toho, který bude do budoucna pro absolventy škol nejpraktičtější. V další části bakalářské práce je popsán výzkum využití jednotlivých druhů AS na základních školách v okrese Kroměříž.
33
3 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ Z důvodu velkého množství AS, kterého trh IT nabízí, jsme se v bakalářské práci snažili vyhodnotit, jakého software školy v okrese Kroměříž využívají. Zda při své výuce ICT preferují volně dostupný nebo placený AS a z jakého důvodu se pro tuto volbu rozhodly. 3.1 Dotazníkové šetření škol v okrese Kroměříž Dotazníkové šetření škol v okrese Kroměříž proběhlo z větší části prostřednictvím online internetové aplikace www.survio.cz. Pomocí této aplikace byl vytvořen dotazník se čtrnácti otázkami, které se zabývaly problematikou využívání AS v okrese Kroměříž. V okrese Kroměříž se dle rejstříku škol a školských zařízení zřizovaným MŠMT nachází v současné době 49 základních škol. Do všech škol byl doručen dotazník - do některých škol formou e-mailu, do škol v blízkosti autorova bydliště byl dotazník doručen osobně. Učitelé ICT jednotlivých škol byli ochotni tyto dotazníky vyplnit a pomohli zjistit informace, které byly v rámci dotazníku zpracovány. Především díky osobnímu setkání s některými respondenty se podařilo dosáhnout 85 % návratnosti dotazníků. První 3 otázky se týkají osobních údajů respondentů. Z těchto otázek jsme získali přehled o pohlaví, věku a délce pedagogické praxe. Další otázky byly pokládány formou výběru ze tří možností. Jako první dvě možnosti byly uvedeny nejrozšířenější programy v dané kategorii AS. U třetí odpovědi byla uvedena vždy možnost vlastního vyjádření respondenta. Otázka č. 1 – Věk respondentů Z reakcí pedagogů na otázku č. 1 vyplynulo, že nejvíce dotazovaných učitelů informatiky bylo ve věkové kategorii 40 - 49 let, tito učitelé tvořili 37 % z celkového počtu. Druhou věkovou skupinou byli respondenti ve věku 50 – 59 let, kteří byli zastoupeni 32 %. Jiné kategorie byly v našem výzkumu zastoupeny následovně: 31 – 39 let – 19 %, 25 – 30 let – 12%. Poslední možnost - jiný věk - neuvedl ani jeden respondent.
34
Otázka č. 2 – Pohlaví respondentů Z odpovědí na otázku č. 2 je možné vyčíst, že z vyučujících, kteří se zúčastnili výzkumného šetření, bylo 52 % mužů a 48 % žen. Otázka č. 3 – Počet let v oboru Z grafu č. 1 bylo zjištěno, že učitelé informatiky v okrese Kroměříž, měli největší zastoupení ve skupině s pedagogickou praxí 6 – 10 let. Druhou nejpočetnější skupinou byli učitelé s pedagogickou praxí 11 – 15 let.
Třetí skupina byla tvořena učiteli
s pedagogickou praxí 1 rok – 5 let.
0% 7%
24%
1 rok až 5 let 6 až 10 let
33%
11 až 15 let
36%
16 až 20 let
Jiný počet let
Graf 1. Délka praxe v oboru
Na základě výsledků, které jsme získali od 42 respondentů, můžeme konstatovat, že v okrese Kroměříž vyučují ICT nejčastěji učitelé s 6 – 10 letou praktickou zkušeností. Tito pedagogové v průběhu své učitelské kariéry získali zkušenosti, které je ve velké míře vedou využívání placeného AS. Zkušenější učitelé ICT jsou totiž svými potřebami náročnější na funkce a možnosti, a proto volí raději placený AS. Naopak učitelé, jejichž praxe je kratší než 6 let, využívají především volně dostupný AS, protože jim funkce, které tento software nabízí, dostačují a jsou s ním spokojeni. Otázka č. 4 – Textový AS Z odpovědí na otázku č. 4, která se zabývala problematikou využívání textového AS vyplynulo, že nejpoužívanějším programem byl dle výzkumu placený software Microsoft Word, který je zastoupen 48 %. Na druhém místě byl program Writer. Třetí možnost tvořily odpovědi: Poznámkový blok a program WordPad.
35
14% 48%
Microsoft Word Writer
38%
Jiný software
Graf 2. Textový AS
Otázka č. 5 – Tabulkový AS Výsledkem odpovědí na otázku č. 5, která zjišťuje využívání tabulkového AS, měl největší zastoupení software Microsoft Excel. Na druhém místě byl software Calc a jako další využívaný software jsou uvedeny programy Libre office, Lotus, TabPro a Quattro.
12%
33%
55%
Microsoft Excel Calc Jiný software
Graf 3. Tabulkový AS
Otázka č. 6 – Prezentační AS Z odpovědí na otázku č. 6, která se týká problematiky využívání prezentačního AS, nám vyplynuly následující výsledky. Nejvíce používaným prezentačním software byl Microsoft PowerPoint. Druhým nejpoužívanějším prezentačním software byl program Impress a jako další využívaný software jsou uvedeny programy SlideRocket, Beamer a Prezi.
36
15% 49%
Microsoft PowerPoint Impress
36%
Jiný software
Graf 4. Prezentační AS
Otázka č. 7 – Databázový AS V otázce č. 7 jsme se snažili zjistit, jaký program využívají učitelé ICT k výuce databází. Z jejich odpovědí jsme došli k závěrům, že nejvíce škol využívá software Microsoft Access. Druhou nejpočetnější skupinou byl software Base. Možnost „Jiný software“ uvedlo 36 % respondentů, nespecifikovali však konkrétní název software.
36%
39%
Microsoft Access Base
25%
Jiný software
Graf 5. Databázový AS
Z výsledků uvedených v grafech č. 2,3,4,5 můžeme vidět, že školy ve výuce ICT využívají především placeného AS. Z výzkumu je patrné, že školy jsou ochotny investovat nemalé finanční prostředky na zakoupení a obnovování potřebných licencí pro tabulkový (Microsoft Excel), textový (Microsoft Word), prezentační (Microsoft PowerPoint) i databázový (Microsoft Access) AS. Důvodem, proč školy využívají placený AS od firmy Microsoft, je poskytnout svým žákům co nejkvalitnější výuku. Snahou těchto škol je, aby se
37
jejich žáci uměli orientovat v nejrozšířenějším AS, se kterým se budou v budoucnu setkávat například ve státní správě, nebo při jejich dalším studiu na středních a vysokých školách.
Otázka č. 8 – Rastrový grafický AS Z odpovědí na otázku č. 8, která se zabývá problematikou využití grafického rastrového AS, jsme zjistili výsledky uvedené v grafu č. 6. Největší zastoupení měl program Gimp (62 %). Druhým největším zástupcem byl program Adobe Photoshop (29 %). Možnost „Jiný software“ uvedlo 9 % respondentů.
9%
Adobe Photoshop
29%
Gimp Jiný software
62%
Graf 6. Rastrový grafický AS
Otázka č. 9 – Vektorový grafický AS Na základě výsledků otázky č. 9, která zkoumala problematiku využívání vektorového AS, vyplynuly výsledky uvedené v grafu 7. Nejvíce používaným byl v okrese Kroměříž program Zoner Callisto (67 %). Druhým CorelDraw (25 %). Možnost „Jiný software“ uvedlo 8 % respondentů.
8%
25%
CorelDraw Zoner Callisto
67%
Jiný software
Graf 7. Vektorový grafický AS
38
Z odpovědí na otázky rastrového a vektorového AS můžeme vidět, že školy pro výuku ICT využívají nejčastěji volně dostupného AS (Gimp a Zoner Callisto). Důvodem je jejich jednoduchost, přehlednost a především nulová finanční náročnost. Školy upřednostňující placený AS mohou sice svým studentům nabídnout kvalitnější grafický program, ale velkého množství funkcí, které jsou v těchto programech obsaženy, žáci při výuce ICT na základních školách nevyužijí. Finanční prostředky vynaložené do placeného AS jsou proto naprosto zbytečné. Otázka č. 10 – Souborové managery Z odpovědí na otázku č. 10, která se týkala používání souborových managerů při výuce ICT lze vyvodit, že většina škol využívá pouze 2 druhy obslužných managerů. 93% škol uvedlo v dotazníku, že využívá program operačního systému Microsoft Windows Průzkumník Windows, nebo volně dostupný program Total Commander. Možnost „Jiný software“ uvedlo 7 % respondentů, kteří napsali programy Altap Salamander a Servant Salamander.
7% 43%
Total Commander
50%
Průzkumník Windows
Jiný software
Graf 8. Souborové managery
Z výsledků otázky č. 10 je patrné, že školy využívají především dva druhy souborových managerů. (Průzkumník Windows a Total Commander). Tato skutečnost je dána tím, že naprostá většina škol má pro chod svých počítačů zakoupený operační systém Microsoft Windows, který ve svém základním programovém vybavení obsahuje souborový manager Průzkumník Windows. Druhým nejvíce zastoupeným souborovým managerem v našem výzkumu je program Total Commander, kterého školy využívají především kvůli jeho stabilitě, jednoduchosti, nevelké finanční náročnosti a také kvůli možnosti jeho zakoupení
39
ve formě víceuživatelských licencí, které opravňují majitele využívat tento software na více počítačových stanicích. Otázka č. 11 – Uživatelský AS Otázka č. 11 zjišťovala, jaký další uživatelský software školy využívají pro svou výuku ICT. Seznam uvedeného uživatelského software (3D max studio, Nero, CloneDVD, Škola hrou, Google Earth, Mapy.cz, Zoner Photo Studio, Deseti prsty, Google, Mozilla Firefox, různé počítačové hry, emailové klienty, počítačová grafika, konstrukční programy, výukové programy, Silcom Multimedia, Idos.cz, Wikipedia.org malování, kalkulačka, klávesnice, výukové hry a aplikace) Z odpovědí je znát, že školy pro svou výuku využívají velkého množství uživatelského AS. Chtějí svým žákům dát všestranné vzdělání, a proto využívají především různých výukových programů (různé slovníky, škola hrou, fyzika zajímavě, cestovatelský zeměpis atd.). Další skupinu tvoří software, který je určen pro zvládnutí ovládání rozšířených funkcí počítače – například psaní na klávesnici všemi deseti prsty, správné vyhledávání informací na internetu, používání kalkulačky, vypalování CD a DVD. Školy využívají velkého spektra především volně dostupného software, aby nabídli žákům rozšířenější přehled možností počítače. Snaží se také zužitkovat internetové služby jako Mapy.cz, Idos.cz, Google Earth, Wikipedia.org a emailové schránky, aby naučili své žáky všestrannému využití těchto aplikací v praxi. Otázka č. 12 – Programovací AS Jaký program využívají učitelé ICT k výuce programování zmiňují odpovědi na otázku č 12. Z průzkumu vzešlo, že největší zastoupení má software Baltík (33 %). Druhým nejpoužívanějším programem je Visual Basic (32%). Další početnou skupinu tvoří program Microsoft Kodu. V jiných možnostech byly uveden následující software: Petr, Karel, Pspad a Pascal.
40
31%
33%
Baltik Visual Basic
14%
Microsoft Kodu
22%
Jiný software
Graf 9. Programovací AS
Z grafu zpracovaných odpovědí lze vidět, že školy využívají různého programovacího software. Tento fakt je dán především úrovní výuky programování, kterou chce škola své žáky naučit. Některé školy využívají i více programovacího software a snaží se svým žákům nabídnout možnost vzdělání v širším množství programovacích jazyků. Otázka č. 13 – Vliv na žáky V otázce č. 13 bylo formulováno, zda si učitelé ICT myslí, že používání volně dostupného, nebo placeného AS má vliv na výuku žáků. 43% respondentů ve svých odpovědích zvolilo možnost „ANO“ a 57% respondentů zvolilo možnost „NE“.
43% Ano
57%
Ne
Graf 10. Vliv placeného a volně dostupného AS na žáky
Z názorů učitelů ICT můžeme vidět, že jejich odpovědi na tuto problematiku jsou rozdílné. Tento fakt je dán spíše postojem každého respondenta. Vyučující ICT se většinou domnívají, že na základní škole je volně dostupný AS pro výuku ICT zcela 41
dostačující a zastane všechny funkce, které jinak nabízí i placený AS. Žákům se dostane stejně kvalitního vzdělání jako v případě použití placeného AS. Otázka č. 14 – Volba placeného nebo volně dostupného AS Z poslední otázky dotazníku, která se zabývala důvodem, který vedl učitele k volbě placeného, nebo volně dostupného AS, bylo zjištěno, že nejčastějším podnětem pro používání různého AS jsou finanční prostředky škol. Druhou nejčastější odpovědí byla „vlastní zkušenost“. Jiný důvod uvedla 4 % respondentů následně: žádný rozdíl, stejné vlastnosti, pro žáky dostačující.
4% 37%
Finance školy
59%
Vlastní zkušenost Jiný důvod
Graf 11. Důvod volby AS
Při položení závěrečné otázky se učitelé ICT většinou shodli, že hlavním důvodem pro používání volně dostupného AS jsou omezené finanční prostředky škol, které nechtějí neustále investovat. Ve školách, kde používají především placený AS, byla rozhodující především vlastní zkušenost učitelů ICT, kteří chtěli pro svou výuku nejpoužívanější software. Argumentovali tím, že pro žáky bude výhodou, když se v naučí pracovat v nejrozšířenějším AS, se kterým se budou setkávat i v budoucnu. SHRNUTÍ: Z výsledků výzkumného šetření je zjištění situace na základních školách v okrese Kroměříž, kde bylo zjištěno, že školy zapojené do našeho výzkumu využívají pro výuku ICT především placeného AS. Výjimku tvoří pouze grafický AS, u kterého školy upřednostňují možnost využití neplaceného druhu, protože je pro jejich výuku zcela dostačující. U pedagogů ICT převládá názor, že využívání různého druhu AS nemá na žáky žádný vliv, protože volně dostupný software obsahuje téměř všechny funkce, možnosti a různá 42
nastavení jako placený. Školy ve výuce ICT využívají nejrozšířenějšího AS a snaží se, aby se jejich žákům dostalo co nejkomplexnějšího vzdělání.
43
ZÁVĚR Výuka ICT na základních školách v České republice se stala nedílnou součásti základního vzdělání žáků. Svým obsahem vede žáky k rozvoji informační gramotnosti a k efektivnímu využívání získaných dovedností. Problémem ovšem je, že každá základní škola si může v rámci školního vzdělávacího programu upravit jednotlivá témata a vyučovat je dle svého uvážení. Není tak zajištěna jednotná úroveň výuky na všech školách, což vede k rozdílné informační gramotnosti žáků jednotlivých škol. Cílem MŠMT v České republice by tak měla být snaha vylepšit zapojení ICT v rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a především vytvoření jednotné úrovně výuky na všech základních školách. Z důvodu nejednotné výuky ICT na základních školách bylo provedeno výzkumné šetření v okrese Kroměříž, které mělo za cíl zjistit využívání AS ve výuce ICT. Z výsledků šetření je patrné, že školy využívají především placeného AS a snaží se svým žákům, poskytnout kvalitní výuku zajištěnou kvalitním softwarovým vybavením. Z výzkumu dále vyplynulo, že důvodem, proč školy využívají placeného AS, v porovnání s volně dostupným AS, je snaha naučit žáky pracovat v software, se kterým se budou setkávat i ve své budoucnosti na středních a vysokých školách a nechtějí, aby si žáci museli neustále zvykat na nové programové vybavení. Řešením této situace by mohlo být přiblížení se ke vzdělávacímu systému Velké Británie, jenž je v oboru ICT dokonalejší, propracovanější a především jednotný. Zohledňuje i méně nadané žáky, kteří mají s pochopením výuky ICT problémy. Systém Velké Británie by měl být pro MŠMT České republiky vzorem, jak lze efektivně a účelně zapojit ICT do výuky základních škol. Tato bakalářská práce měla za cíl prozkoumat, dodržování RVP vzhledem k využívání AS na základních školách v okrese Kroměříž. Z výsledků, které jsou v práci uvedeny, jsme zjistili, že školy využívají především dvou nejrozšířenějších programů v každé kategorii. Tento AS je vzhledem k daným požadavkům RVP zcela dostačující a dokonce svou nabídkou funkcí převyšuje obsah předepsané výuky ICT. Stanovený cíl, který je uveden v úvodní části bakalářské práce se podařilo na základě získaných informací splnit. Věřím, že moje práce bude přínosná pro učitele ICT, kteří budou rozhodovat pří výběru vhodného AS pro svou výuku.
44
REFERENČNÍ SEZNAM [1]
LIŠKOVÁ, Veronika. Vývoj a komparace českého a německého vzdělávacího systému. [online]. Brno, 2008 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/123733/pedf_m/diplomka_1_.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D.
[2]
Organizace vzdělávací soustavy České republiky. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. 2008 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/uploads/VKav_200/Eu_CZ_2010/edu_cz_0910.pdf
[3]
CÍRUS, Lukáš. Výuka ICT pro žáky 1. stupně základní školy u nás a ve Velké Británii [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/pub/VyukaICT_CZ_UK_1st.pdf
[4]
Schéma vzdělávacího systému České republiky. Národní vzdělávací fond. [online]. Praha: Národní vzdělávací fond, 2006 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.tf.jcu.cz/getfile/160d8ead73c8952c
[5]
Obecné informace. Národní ústav pro vzdělávání. [online]. 2013 [cit. 201403-26]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/vzdelavani-v-cr/obecne-informace
[6]
Zpráva OECD o hodnocení vzdělávání v České republice. [online]. 2012 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/20716/download
[7]
MELICHÁREK, Kamil. Česká školní inspekce: Úroveň ICT v základních školách ČR. [online]. 2009 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/getattachment/a74c406a-74be-484e-a285-ea19c9cb0662
[8]
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Národní ústav pro vzdělávání. [online]. 2010 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/133_1_1/
[9]
Slovenský vzdělávací systém. Národní informační centrum pro mládež. [online]. 2007 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/slovensky-vzdelavcisystém
45
[10]
PŘICHYSTALOVÁ, Ivana. Kurikulární reforma a informační a telekomunikační technologie. [online]. 2009 [cit. 2014-03- 27]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/2900/slovenska-%20kurikularni-%20reforma-ainformacni-a-telekomunikacni-%20technologie.html/
[11]
VYBÍRALOVÁ, Alžběta. Vzdělávací systémy v zahraničí. [online]. 2013 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://flek.cz/clanky/do-zahranici/skolskesystemy-v-zahranici
[12]
PUNAR, Tomáš. ICT ve vzdělávání pod tlakem informační společnosti: Zavádění ICT do vzdělávacích systémů. Brno, 2008. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/65575/ff_m/DIPLOMKA_FINAL.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzit v Brně. Vedoucí práce Mgr. Jiřího Zounek, Ph.D.
[13]
GAJDOŠÍKOVÁ, Olga. a OCHODEK Roman. Klíčové kompetence odborného vzdělávání. Praha, 2007.
[14]
HUČÍNOVÁ, Lucie. Klíčové kompetence v RVP ZV.[online]. [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/335/klicove-kompetence-v-rvp-zv.html/
[15]
HAJNÝ, Petr. Střední škola hotelová a služeb Kroměříž. Školní vzdělávací program. Kroměříž, 2010, 107 s.
[16]
KLEMENT, Milan. Výpočetní technika: Hardware a software. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. 124 s. ISBN 80-244-0316-4.
[17]
ŠOŠOLÍK, Ivan. Programy pro psaní textů: textové editory, textové procesory [online]. 2012, s. 11 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.zsjablunka.cz/html/vyuka/informat/text/textove_editory.pdf
[18]
Tabulkové procesory. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://info.spsnome.cz/Tabulky/Uvod
[19]
ŠTRÁFELDA, Jan. Rastrová grafika. [online]. 2005 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/rastrova-grafika
[20]
Vektorová grafika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vektorová_grafika
46
[21]
Úvod do počítačové grafiky. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.gvmyto.cz/internetmoravek/pg.html#vektor
[22]
MIKLÁŠ, Michal. Software I. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.gjszlin.cz/ivt/esf/ostatni-sin/software-1.php
47
SEZNAM ZKRATEK AS - aplikační software ICT - informační a komunikační technologie RVP - rámcový vzdělávací program OECD - organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj MŠMT - ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy IT - informační technologie
48
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Schéma systému vzdělávání v ČR ........................................................................... 9 Obr. 2. Ukázka prostředí Poznámkového bloku .................................................................. 22 Obr. 3. Ukázka prostředí Microsoft Word ........................................................................... 23 Obr. 4. Ukázka prostředí Writer .......................................................................................... 23 Obr. 5. Ukázka prostředí Microsoft Excel ........................................................................... 24 Obr. 6. Ukázka prostředí Calc ............................................................................................. 25 Obr. 7. Ukázka prostředí Microsoft PowerPoint ................................................................. 26 Obr. 8. Ukázka prostředí Impress ........................................................................................ 27 Obr. 9. Ukázka prostředí Adobe Photoshop ........................................................................ 28 Obr. 10. Ukázka prostředí CorelDraw ................................................................................. 29 Obr. 11. Ukázka prostředí Microsoft Access ...................................................................... 30 Obr. 12. Ukázka prostředí Total Commander ..................................................................... 30 Obr. 13. Ukázka prostředí ESET NOD32 Antivirus ........................................................... 31 Obr. 14. Ukázka prostředí Turbo Pascal ............................................................................. 32
49
SEZNAM GRAFŮ Graf 1. Délka praxe v oboru ................................................................................................ 35 Graf 2. Textový AS ............................................................................................................. 36 Graf 3. Tabulkový AS ......................................................................................................... 36 Graf 4. Prezentační AS ........................................................................................................ 37 Graf 5. Databázový AS ........................................................................................................ 37 Graf 6. Rastrový grafický AS .............................................................................................. 38 Graf 7. Vektorový grafický AS ........................................................................................... 38 Graf 8. Souborové managery ............................................................................................... 39 Graf 9. Programovací AS .................................................................................................... 41 Graf 10. Vliv placeného a volně dostupného AS na žáky ................................................... 41 Graf 11. Důvod volby AS .................................................................................................... 42
50
SEZNAM TABULEK Tab. 1. Vzdělávací oblasti a obory ...................................................................................... 14
51
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1. Dotazníkové šetření ............................................................................................ 53
52
Příloha 1: Dotazníkové šetření Dobrý den, jsem studentem 3. ročníku Univerzity Palackého v Olomouci. Chtěl bych Vás poprosit o vyplnění krátkého dotazníku na téma: Využití aplikačního software ve výuce informačních a komunikačních technologií. Došlé dotazníky následně zpracuji a odpovědi vyhodnotím ve své bakalářské práci. Postup:
Vybrané odpovědi zvýrazněte tučným písmem,
V případě, že využíváte jiný typ aplikačního software, zvolte prosím tuto možnost a napište svou vlastní odpověď,
Vyplněný dotazník zašlete na e-mail:
[email protected].
Děkuji Vám Tomáš Valach
53
Dotazník pro učitele informatiky na základních školách v okrese Kroměříž 1. Váš věk? 1 - 25 - 30 2 - 31 - 39 3 - 40 - 49 4 - 50 - 59 5 - Jiný věk:
2. Vaše pohlaví? 1 - Muž 2 - Žena
3. Kolik let vyučujete informatiku na základní škole? 1 - (1 - 5 let) 2 - (6 - 10 let) 3 - (11 - 15 let) 4 - (16 - 20 let) 5 - Jiný počet let:
4. Jaký textový aplikační software používáte ve výuce? 1 – Microsoft Word 2 - Writer 3 – Jiný software:
54
5. Jaký tabulkový aplikační software používáte ve výuce? 1 – Microsoft Excel 2 - Calc 3 – Jiný software:
6. Jaký prezentační aplikační software používáte ve výuce? 1 – Microsoft PowerPoint 2 - Impress 3 – Jiný software:
7. Jaký databázový aplikační software používáte při výuce? 1 - Microsoft Access 2 - Base 3 – Jiný software:
8. Jaký grafický aplikační software používáte pro výuku rastrové grafiky? 1 – Adobe Photoshop 2 - Gimp 3 – Jiný software:
9. Jaký grafický aplikační software používáte pro výuku vektorové grafiky? 1 - CorelDraw 2 - Zoner Callisto 3 - Jiný:
55
10. Jaké souborové managery používáte při výuce? 1 - Průzkumník Windows 2 - Total Commander 3 – Jiný software:
11. Jaký uživatelský software využíváte při výuce informatiky? (počítačové hry, počítačová grafika, konstrukční programy, ekonomické programy, výukové proramy) Vaše vyjádření: ______________________________________________________________________
12. Jaký program využíváte pro výuku programování na základní škole? 1 - Visual Basic 2 - Baltik 3 – Jiný software:
13. Má dle Vašeho názoru používání placeného software odlišný vliv na výuku žáků než volně dostupný software? Vaše vyjádření: ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________
56
14. Jaký důvod Vás vedl k používání volně dostupného nebo placeného aplikačního software ve výuce? 1 - Finance školy 2 - Vlastní zkušenost nebo názor 3 - Jiný:
Děkuji za Vaše odpovědi
57
ANOTACE Jméno a příjmení:
TOMÁŠ VALACH
Katedra:
TECHNICKÉ A INFORMAČNÍ VÝCHOVY
Vedoucí práce:
doc. PhDr. Milan Klement Ph.D.
Rok obhajoby:
2014
Název práce:
Využití aplikačního software ve výuce informačních a komunikačních technologií
Název v angličtině:
The use of application software in teaching of information and communication technologies
Anotace práce:
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí - z teoretické a výzkumné. Teoretická část se zabývá využitím aplikačního
software
v
rámcovém
vzdělávacím
programu na základních školách. Výzkumná část se zabývá využitím volně dostupného a placeného aplikačního software na základních školách v okrese Kroměříž. Klíčová slova:
Aplikační software, rámcový vzdělávací program, základní
vzdělání,
informační
a
komunikační
technologie Anotace v angličtině:
The thesis cosists of two parts: a theoretical and a research part. The theoretical part deals with the use of the application software in the core curriculum at primary schools. The research part deals with the use of freely available and paid application software at primary schools in Kroměříž district.
Klíčová slova v angličtině:
Application software, educational program, basic education, information and communication technology
Přílohy vázané k práci:
Dotazníkové šetření
Rozsah práce:
58 s. (65411 znaků)
Jazyk práce:
CZ
58
