Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí
Aktivita 415 - Komplexní hodnocení krajiny Návrh na doplnění metodického přístupu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) ke komplexnímu hodnocení krajiny (KHK) na příkladu Podkrušnohoří –úplné znění
V rámci projektu WD-44-07-1 – 415; Revitalizace území postiženého antropogenní činností na příkladu Podkrušnohoří, zpracoval :
Karel Beránek, Atelier T- plan . s.r.o.
Prosinec 2009
1
OBSAH: 1.
Úvod do problematiky
2. Charakteristika současného stavu pojetí KHK ve SZ 3. Návrh na doplnění metodiky KHK ve SZ 3.1. Identifikace problému 3.2. Příklad územní problematiky bývalého lomu Chabařovice 3.3. Příklad územní problematiky provozovaného lomu ČSA 3.4. Navrhovaná metodická ustanovení pro zpracování ZÚR EKÚ 3.5. Srovnání novosti postupů 3.6. Popis uplatnění metodiky - uživatelé 4. Vybrané použité podklady a související publikace Přehled použitých zkratek
2
1.
Úvod do problematiky
Již od počátků průmyslové revoluce, dochází vlivem rostoucího počtu obyvatelstva, rostoucí spotřeby prostoru a sílící urbanizace území, ke stále výraznějšímu prostoupení volné krajiny civilizačními prvky a vlivy. Míra ovlivnění krajiny v našem kulturním okruhu je taková že dává základ pro ztotožnění krajiny s pojmem území - prostředí. Tento všeobecný jev se ještě výrazněji projevuje právě v tzv. průmyslových regionech, mezi které patří i Podkrušnohoří. O oprávněnosti tohoto tvrzení svědčí definice krajiny dle Evropské úmluvy o krajině, přijaté na konferenci ministrů Rady Evropy, kompetentních k ochraně krajiny ve Florencii v roce 2000, která zahrnuje „veškerou krajinu bez ohledu na její hodnotu a stav, nejen přírodně a kulturně cennou, ale i sídelní nebo devastovanou“. Komplexní hodnocení krajiny (nebo-li území) je přímou podstatou discipliny územního plánování, jejíž samotný vznik je spojen s pokusy řešit územní problémy, regulovat a koordinovat územní rozvoj, chránit a rozvíjet přírodní a civilizační hodnoty. Podmínkou vyšší míry úspěšnosti navrhovaných postupů byla propracovaná metoda dostatečného poznání – komplexního hodnocení krajiny – území podle multifunkčních hledisek, tak jak to umožňovaly dobové prostředky a míra poznání. V průběhu padesátileté historie regionálního plánování v Podkrušnohoří podléhalo zaměření územního plánování a pojetí komplexního hodnocení krajiny dobovým změnám. Zpočátku nejvýraznější hlediska hospodářská byla doplňována o sociální rozměr a v 70. letech minulého století, pod vlivem narůstajících problémů, byla akcentována problematika ochrany krajiny a životního prostředí. Současné období je charakterizováno snahou o vyšší úroveň komplexnosti hodnocení území, které se opírá o vyšší míru soudobého poznání a o snahu dosahovat vyváženosti tří sledovaných pilířů – žádoucí forma hospodářského rozvoje, příznivé životní prostředí a soudržnost společenství obyvatel území. Přes zásadní změny ke kterým došlo ve společenských i technických oblastech - základní problém prostoru Podkrušnohoří přetrvává, je jím konflikt mezi celostátními požadavky na tuto oblast a jejími vlastními potřebami a možnostmi, mezi zájmy těžby uhlí - energetické výroby a životního prostředí. Cílem návrhu na úpravu metodiky komplexního hodnocení krajiny ( území) je zlepšit možnosti uplatnění územního plánování a využít jeho potenciál při řešení problémů rekultivace, revitalizace a resocializace Podkrušnohoří. Přehled o vývoji a hlavní m obsahu jednotlivých územně plánovacích dokumentů – jako mezníků vývoje pojetí komplexního hodnocení krajiny , je dále vyjádřen ve stručném přehledu. 1957 - Územní plán rajónu, poválečná obnova a následující extenzivní rozvoj výrobních odvětví, plán těžby ze 13 mil/t na 70 mil/t, střety s osídlením, nutnost koordinace v regionálním měřítku, nerealistické představy o možnostech detailního plánování, rychlé zastarávání dokumentace, ochrana přírody a krajiny v počátcích, ekologické problémy dosud neidentifikovány. 1963 - Nový územní plán rajónu, zvýšený plán těžby 100 mil/t, požadavky na uvolnění území pro těžbu - podřizování ostatních potřeb území těžbě a energetice, zjednodušení osídlení (rozhodnutí o likvidaci Mostu), zjednodušení základní dopravní sítě, ale i stanovené pevné linie omezující rozvoj těžby, oddělení těžby zelenými pásy od ostatního sídelního území. 3
1977 - Územní plán Severočeské hnědouhelné pánve (SHP), zaznamenány změny postojů - varianty řešení protichůdných zájmů ekonomiky a ekologie, převažující setrvačnost exploatačního hlediska ale i korigování vývoje, plán těžby 80 mil/t, prosazena trvalá ochrana Duchcova, Oseku, Chomutova s Jirkovem. Varování - extenzivnost čerpání energetických zdrojů je bezvýchodná. 1985 - Změny a doplňky územního plánu ÚP SHP, řešení bez zásadních změn, realitou jsou však omezené investice a odklady realizace záměrů, snížení těžby oproti plánovaným předpokladům. 1985 až 1989 - práce na územní prognóze SHP , mj. poprvé řešena kostra územního systému ekologické stability (ÚSES). 1991 – Usesení vlády ČR č. 331 a č. 444/1991 stanovení Územně ekologických limitů těžby a výsypkového hospodářství (ÚEL), jako nástroj řešení neúnosné ekologické situace, stanovující hranice za kterými převažuje veřejný zájem na ochranu stability osídelní, dopravní a technické infrastruktury, přírody a krajiny nad zájmem vytěžení nerostné suroviny. Prosazena ochrana Chabařovic, Droužkovic, Horního Jiřetína, severního okraje Teplic a dalších míst v SHP. 1992 - Koncept územní prognózy Ústecko – chomutovské regionální aglomerace, zahrnuty ÚEL/1991, využity odborné podklady pro řešení rekultivace těžebních území při respektování ÚEL, z legislativních důvodů byl však materiál označen za územně plánovací podklad a nemohl být proto schvalován. 1997 až 2001 s časovými prodlevami - 2. Změny a doplňky Územního plánu velkého územního celku SHP, z důvodů legislativní nouze byly do dokumentu zahrnuty pouze vybrané regionálně významné stavby technické a dopravní infrastruktury jako veřejně prospěšné stavby. Do závazné části ÚPD rovněž zahrnuty ÚEL/1991 těžby uhlí a výsypkového hospodářství a Územní systém ekologické stability. Jedná se o v současnosti platnou ÚPD – schválenou zastupitelstvem Ústeckého kraje, dne 12. 12. 2001. 2003 - 2005 Územní plán Velkého územního celku Ústeckého kraje (ÚP VÚC ÚK), na pokyn zadavatele prověřovány varianty respektování nebo překročení ÚEL/1991, závěr – doporučeno respektování ÚEL/1991 s výjimkou překročení ÚEL v lomu Bílina podle varianty A (doporučeno dodržet vzdálenost 1000 m od obytné zástavby obcí v předpolí lomu), byla využity aktualizované podklady pro řešení rekultivace těžebních území, navrženy úpravy ÚSES. Práce na ÚPD byly ve fázi projednávání konceptu ÚP VÚC ÚK ukončeny z důvodu blížícího se přijetí nového SZ. 1/2007 – Úprava platné ÚPD, 2. Změny a doplňky ÚP VÚC SHP, dle nového zákona č. 183/2006 (SZ), redukce obsahu původní ÚPD – akceptovány záměry závazné, nadmístního významu a aktuální, tato kriteria splnila část záměrů rozvoje dopravní infrastruktury a ÚEL/1991 a ÚSES. 2007 až dosud – Zásady územního rozvoje (ZÚR) Ústeckého kraje (měřítko 1 : 100 000), Nová metodika ÚPD dle zákona č. 183/2006 (SZ), zadání zastupitelstva Ústeckého kraje (7. 11. 2007) akcentuje jako prioritu ochranu životního prostředí a krajiny - jako podmínku dosažení ostatních územně technických a sociálně ekonomických cílů. Mezi převzatými záměry z platné verze 2. Změn a doplňků 4
ÚP VÚC SHP jsou zahrnuty ÚEL/1991, korigované v lomu Bílina usnesením vlády ČR v roce 2008. Součástí dokumentace je Vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území, které představují vyšší stupeň komplexnosti hodnocení území - zajišťují zpětnou vazbu a mají vliv na eventuelní korekce záměrů a navrhovaných opatření. Současný stav rozpracovanosti ZÚR ÚK je následující: Byla ukončena etapa projednání návrhu ZÚR s dotčenými orgány, připravují se: úprava návrhu dle výsledků projednání (§37 SZ), veřejné projednání návrhu ÚPD s předpokladem následného vydání ZÚR ÚK zastupitelstvem kraje.
Obr. Schematické vyjádření hlavních principů rozpracovaného návrhu ZÚR Ústeckého kraje
Schematické vymezení Podkrušnohoří
Problematika Podkrušnohoří zahrnuje tyto jevy: Hlavní specifické (problémové) oblasti – Mostecko, Krušné hory; Hlavní rozvojová oblast Ústecko –Teplicko; Hlavní rozvojové osy Polabská a Podkrušnohorská; Doplňkové rozvojové osy Louny – Chomutov a Ústí nad Labem –Děčín - (Liberec), rozvoj dopravní infrastruktury zejména na těchto osách, modernizace energetických zdrojů a zlepšení vyvedení jejich energetického výkonu, respektování ÚEL/1991, vymezení asanačních ploch po těžbě hnědého uhlí a průmyslové činnosti.
5
2. Charakteristika současného stavu pojetí KHK ve SZ Komplexním hodnocením krajiny - území (KHK) se rozumí celý proces uplatňování vlivu územního plánování na regulaci územního rozvoje. Metodika komplexního hodnocení krajiny (území) se dlouhodobě vyvíjí a její současná forma je zahrnuta v platném zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v této podobě:
Metodika zahrnuje tři postupné etapy prací: a) Analytickou a rozborovou etapu: Územně analytické podklady (ÚAP) a Doplňkové průzkumy a rozbory, Podklady a východiska b) Návrhovou etapu prací: Územní plán, Zásady územního rozvoje kraje, Regulační plán, Územní studie. c) Kontrolní a opravnou etapu prací: Vyhodnocení vlivů určité dokumentace na udržitelný rozvoj území a formulace požadavků na eventuelní korekce záměrů a opatření.
Po stránce rozsahu řešeného území stavební zákon určuje čtyři úrovně zájmu: a) Území v rozsahu obce b) Území obce s rozšířenou působností (stojí mimo systém KHK). c) Území kraje d) Území ČR Tabulka: Přehled systému komplexního hodnocení krajiny dle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a vztahu etap prací a rozlohy řešeného území poskytuje následující tabulková matice.
Rozsah území Etapy
analytická etapa
návrhová etapa
kontrolní etapa
obec
ÚAP ORP, doplňkové průzkumy a rozbory
Územní plán, Regulační plán, územní studie
Vyhodnocení vlivů ÚP, RP na URÚ
ORP
ÚAP ORP
kraj
ÚAP
ZÚR , Regulační plán, Územní studie
Vyhodnocení vlivů ZÚR na URÚ
ČR
Podklady a východiska
PÚR ČR
Vyhodnocení vlivů PÚR na URÚ
X
6
X
3. Návrh na doplnění metodiky KHK ve SZ 3.1. Identifikace problému V prostoru Podkrušnohoří je prioritním cílem formulovaným v krajských dokumentech zásadní ozdravění životního prostředí sídel a krajiny. Jedná se o podmínku pro dosažení všech ostatních cílů a dílčích programů. V prvním ze čtyř cílů uložených Zastupitelstvem Ústeckého kraje pro zpracování krajské územně plánovací dokumentace – Zásady územního rozvoje kraje se uvádí: Bez podstatného, markantně viditelného zlepšení životního prostředí nelze docílit stability obyvatelstva, zejména kvalifikovaných pracovních sil, nelze reálně očekávat rozvoj žádoucích podnikatelských aktivit přispívajících k nezbytné restrukturalizaci ekonomické základny. Bez všeobecně vnímané vysoké kvality krajinného životního prostředí nelze plánovat rehabilitaci tradičního lázeňství, rozvoj turistiky a cestovního ruchu. Handicap málo kvalitního životního prostředí nelze dlouhodobě nahradit ani masivními investicemi do infrastruktury. (Zadání ZÚR ÚK schváleno Zastupitelstvem ÚK dne 7.11.2007). V oblasti Podkrušnohoří dochází k zásadním změnám, dlouhodobá průběžně prováděná rekultivace rozsáhlých těžebních území směřuje k finální a z hlediska výsledného efektu velmi zřetelné etapě, zahrnující provedení hydrických rekultivací zbytkových jam lomů po ukončení jejich činnosti. Taková situace již nastala u bývalých lomů Chabařovice a Most. V následujících desetiletích budou přicházet na pořad závěrečné rekultivace včetně zatápění zbytkových jam i v dalších těžebních lokalitách – lom ČSA, lom Libouš, lom Bílina, lom Vršany. Existuje tak mimořádná , i když časově velmi dlouhodobá, příležitost postupně naplňovat požadavky výše uvedeného cíle stanoveného v zadání ÚPD kraje a transformovat a významně zlepšit prostředí Podkrušnohoří i obytnou hodnotu sídel, jejichž krajinné zázemí je dlouhodobě těžce zasaženo nepříznivými vlivy těžby hnědého uhlí a navazující energetické či průmyslové výroby. V následujícím přehledu jsou uvedeny a stručně charakterizovány území ve kterých žádoucí transformace již nastala nebo v budoucnu proběhne a které proto vyžadují zvláštní pozornost územního plánování.
Přehled území v Podkrušnohoří dotčených těžbou uhlí které vyžadují zvláštní pozornost Územního plánování
Lom Libouš, přepoklad těžby do roku cca 2035 Nejrozlehlejší asanační území cca 12 x 5 km, přímá vazba území na energetické centrály Tušimice a Prunéřov (ETU, EPRU), poloha u aglomerace Chomutova a Jirkova - cca 70 000 ob., předpoklad vzniku příměstské rekreační a rezidenční oblasti zahrnující jezero 1000 ha, dotčené obce: Kadaň, Místo, Málkov, Spořice, Černovice, Droužkovice, Březno – nepřímo dotčené obce Chomutov, Jirkov
7
Lom ČSA, předpoklad těžby cca do roku 2021 (při respektování ÚEL) Rozloha území cca 8x3 km, vysoká exponovanost území při průjezdu po hlavních dopravních trasách Ústeckého kraje, poloha u aglomerace měst Most a Litvínov – cca 100 000 obyvatel, velké měřítko krajiny – předěl Krušných hor, dominanta zámku Jezeří – symbol Mostecka, součást plánované rekultivace faktická obnova jezera (cca 700 - 1300 ha) v historické poloze Dřínovského jezera; dle platných ÚEL termín ukončení provozu cca 2021; dotčené obce: vysoká Pec, Most, Horní Jiřetín – nepřímo Litvínov, Nová Ves v Horách, Hora sv. Kateřiny, Brandov. (vysoká naléhavost řešení). Lom Vršany, předpoklad těžby do roku cca 2060 Rozloha území 7x4 km, lom s nejdelší předpokládanou životností, přirozená vazba k elektrárně Počerady (EPOČ), pro další postup lomu nutnost přeložky tzv. Hořanského dopravně energetického koridoru, vazba na město Most cca 50 000 obyvatel, předpokládaný nedostatek vody pro napouštění jezera v budoucí zbytkové jámě - možný technický význam nádrže; dotčené obce: Vrskmaň, Most, Malé Březno, Strupčice.
Bývalý lom Most, probíhající rekultivace Rozloha území 3x3 km, exponovaná příměstská krajina, poloha u aglomerace měst Most a Litvínov – cca 100 000 obyvatel, plánované rekreační a rezidenční funkce, jezero ve zbytkové jámě cca 310 ha, kontakt s chemickými závody Litvínov; dotčené obce: Most, Braňany (specifická situace: území leží převážně na administrativním území Mostu)
Lom Bílina, předpoklad těžby cca do roku 2040 Rozloha území 6 x 5 km, v roce 2008 korigovány ÚEL lomu, probíhá výstavba nové kapacitní elektrárny Ledvice s významnými územní vlivy, vazba asanačního území na historická města Duchcov a Bílina, jezero ve zbytkové jámě cca 1000 ha; dotčené obce: Bílina, Marianské Radčice, Lom, Most, Braňany, Osek, Duchcov, Ledvice, Zabrušany. Vnější výsypky lomu Bílina Výsypka Pokrok, rozloha území 2 x 3 km, předpoklad ukončení provozu do 2013 území přiléhající k Duchcovu a k Lomu u Litvínova, návaznost na Zámeckou zahradu Duchcova, předpoklad hospodářského a rekreačního využití; dotčené obce: Duchcov, Háj, Mariánské Radčice, Ledvice. Výsypka Radovesice, rozloha území cca 5x2 km, dokončovaná rekultivace, hospodářské, částečně i rekreační využití, příměstská zóna města Bílina - cca 15 000 obyvatel; dotčené obce: Bílina, Hrobčice, Světec, Kostomlaty pod Milešovkou.
Bývalý lom Chabařovice, probíhající rekultivace Rozloha území cca 4x3 km, příměstská krajina s rekreační a částečně i rezidenční náplní pro cca 170 000 obyvatel Ústecko – Teplické aglomerace, již napuštěné jezero cca 250 ha; dotčené obce: Chabařovice, Ústí nad Labem, Řehlovice, Trmice, Teplice, Modlany (vysoká naléhavost řešení – je dokončována rekultivace území, problematika revitalizace a resocializace je řešena opožděně, v současnosti bude zadáno zpracování studie prostoru okolí jezera Milada). 8
Obr. Schéma polohy území dotčených těžbou uhlí v Podkrušnohoří.
Jednou z podmínek dosažení požadovaného markantně viditelného zlepšení životního prostředí a dalších odvozovaných efektů této změny je i přizpůsobení metodiky systému „komplexního hodnocení krajiny – území“ v územním plánování potřebám tohoto území. V podmínkách Podkrušnohoří a jmenovitě v uvedených rozsáhlých těžbou postižených územích, není existující škála územně plánovací dokumentace dle zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) dostatečná pro plné využití potenciálu územního plánování ke zvládnutí složitých územních problemů, ale i pro využití výjimečných rozvojových příležitostí realizovatelných v procesu rekultivace, revitalizace a resocializace poškozených území. Metodika obsažená v postupech SZ nevyhovuje regulaci územního rozvoje v těchto oblastech protože nabízí v principu pouze dvě krajní polohy ÚPD – Zásady územního rozvoje kraje a Územní plány (obcí). Zásady územního rozvoje jsou vytvářeny pro potřeby koordinace územního rozvoje celého kraje, avšak pro postižení problematiky těchto exponovaných území jsou příliš schematické. Druhá poloha ÚPD - územní plán je vytvořen pro potřeby územní regulace v obcích, avšak pro řešení uvedených exponovaných území je naopak příliš podrobná a administrativně podle obcí územně roztříštěná, neřešící územní problematiku jako celek. Pro řešení problematiky exponovaných území v zásadě není vyhovující možnost jejich zpracování formou územních studií (stanovených v rámci zpracování ZÚR kraje), protože územní studie jako nezávazný územně plánovací podklad není dostatečným nástrojem pro řešení často složité a rozporné situace v území s mnoha protichůdnými zájmy.
9
Pro řešení územní problematiky exponovaných území není vyhovující teoretická možnost zpracování regulačního plánu - RP, ( který lze též stanovit pro určité území v rámci zpracování ZÚR kraje). Tento typ ÚPD je nadměrně podrobný, přeurčitý vzhledem k povaze rozsáhlých a vývojově nejasných území a neúnosně by zasahoval do kompetence dotčených obcí. Tato tvrzení jsou podrobněji doložena na dvou příkladech území převzatých z výše uvedeného Přehledu území v Podkrušnohoří, vyžadujících zvláštní pozornost územního plánování, zařazených do samostatné přílohy této práce. Prvním příkladem je území bývalého lomu Chabařovice, kde je již dokončována technicko biologická rekultivace, ale mj. vlivem neexistence adekvátního druhu ÚPD, není dořešena problematika navazující revitalizace a resocializace. Náhradním způsobem se tento nedostatek řeší zadáním územní studie území sdružení obcí kolem jezera Milada a následně předpokládaným převedením výsledků studie do územních plánů dotčených obcí. Ve druhém příkladě se jedná o problematiku území lomu ČSA v severním Mostecku, jehož další vývoj se váže na zachování či překročení územně ekologických limitů těžby a výsypkového hospodářství. Zatím co z hlediska místních zájmů převažují výhody respektování ÚEL a pokračování procesu rekultivace s přípravou revitalizačních a resocializačních procesů, zveřejněný návrh Státní energetické koncepce naopak navrhuje překročení ÚEL a postup lomu do tzv. druhé, třetí a čtvrté etapy těžby i za cenu rozsáhlých negativních vlivů na území severního Mostecka.
3.2.
Příklad územní problematiky bývalého lomu Chabařovice
Lom Chabařovice byl situován v nejvýchodnější části severočeské hnědouhelné pánve, západně od města Ústí n.L. Těžil uhlí zejména pro Tlakovou plynárnu Ústí n.L. a pro teplárnu Trmice. Uhlí mělo poměrně dobrou kvalitu s výjimečně nízkým obsahem síry. Těžba na tomto lomu byla ukončena v roce 1997 na základě usnesení vlády č. 331 z roku 1991. Těžbou a zakládáním vnějších výsypek narušené území vyžadovalo rekultivovat téměř na 1 500 ha. Dominantou rekultivace a následné revitalizace se stává zbytková jáma po těžbě, která je již od roku 2001 napouštěna vodou. Vzniká tak jezero (s názvem Milada) o ploše více než 250 ha a objemu vody 35 mil. m3, které by se svým okolím mělo být využíváno, kromě funkce krajinně estetické a ekologické, též pro rekreaci, vodní sporty, sportovní rybaření spolu se souvisejícími podnikatelskými aktivitami.
Zasazení problematiky oblasti Jezera Milada do širších vztahů Ústeckého kraje Popisované území se nalézá ve výhodné poloze na křižovatce rozvojové osy republikového a mezinárodního významu (dálnice D8, I. tranzitní železniční koridor,labská vodní cesta) a rozvojové osy republikového významu (páteřní komunikace Ústeckého kraje - silnice I/13 a železniční tratě). Oblast je situována v samém středu tzv. rozvojové oblasti republikového významu Teplice – Ústí nad Labem.
10
Obr. Problematika oblasti Jezera Milada v širších vztazích Ústeckého kraje
Schematické vymezení Podkrušnohoří
Schéma situace meziměstského prostoru Teplice – Ústí nad Labem Území se nachází v atraktivní vzdálenosti od dvou velkých měst (Ústí nad Labem a Teplice) a od řady dalších sídel – bezprostřední vztah bude mít cca 170 000 obyvatel. Území leží v těsné blízkosti dálnice D 8, což bude mít příznivý dopad na návštěvnost a následnou větší propagaci tohoto regionu Atrakční obvod může zahrnovat nadregionální vztahy včetně vazeb ke Středočeskému kraji a ku Praze, příhraničnímu území Saska. Rekultivace oblasti je ve stadiu vysoké rozpracovanosti a při realizaci různých záměrů revitalizace a resocializace je třeba postupovat tak aby nedocházelo k jejímu výraznému poškození a znehodnocení. Území kolem jezera je silně přetěžené předchozí historickou hlubinnou těžbou, územní podmínky budou tedy klást značné nároky na řešení problematiky zakládání staveb. Využití území je dále komplikováno tím, že jezerní svahy v prostoru výsypek i těžební strany jsou tvořeny většinou zeminami náchylnými k sesuvům, což dokládá velké množství stabilizačních opatření (např. pilotové stěny). Náročným úkolem bude trvale zabezpečit v jezeru kvalitu vody odpovídající požadovaným parametrům pro rekreaci, některé podmínky jsou hodnoceny jako nepříznivé: např. relativně malá hloubka vody v jezeře, malá členitost břehů, kvalita napouštěcí vody, z těchto důvodů bude proto nezbytné přijmout určitá regulační opatření. 11
Obr. Meziměstský prostor Teplice – Ústí nad Labem a oblast jezera Milada
Obr.Ilustrační fotografie současného stavu prostoru jezera Milada
Generel rekultivací prostoru bývalého lomu Chabařovice Koncepce rekultivace byla navržena Generelem rekultivací (zpracovatel R-Princip Most, 2002).. Návrh předpokládá rozdílné využití jednotlivých částí okolního území. Severovýchodní a východní část by měla sloužit především pro sportovně rekreační využití, severní a západní část, které budou částečně zalesněny s ponecháním zatravněných palouků, budou využívány pro rozptýlenou rekreaci a koupání, jižní část, která navazuje na vrch Rabenov by měla být ponechána pro plnění ekologických funkcí. Vlastní rekultivace je již ve vysokém stupni rozpracovatelnosti. Jezero by mělo být napuštěno vodou na konečnou úroveň hladiny v roce 2010 – 2011.
12
Obr. Generel rekultivací bývalého lomu Chabařovice - model a plán využití území
Technicko - biologická rekultivace území je téměř dokončena. V různém stupni rozpracovatelnosti jsou I navazující dílčí návrhy na revitalizaci a resocializaci území. Navazující etapy komplexního řešení revitalizace resocializace jsou opožděné. Existují proto rizika nevyužitých příležitostí a nenaplnění předpokladaných efektů, částečně tomu tak je v důsledku neexistence ÚPD, schopné adekvátním způsobem navrhnout a dosáhnout dohody o územní regulaci. Dosavadní několikeré pokusy jednotlivých protagonistů řešeného území regulovat rozvoj tohoto území územními studiemi nebyly úspěšné. V současnosti, existují pouze rozpracované Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje a územní plány obcí jejichž administrativní území zahrnuje popisovaný prostor bývalého lomu Chabařovice.
Územně plánovací dokumentace která je dle současné metodiky k dispozici pro kooordinaci územního rozvoje daného prostoru
Rozpracované ZÚR ÚK Dále uvedený výřez z dokumentace rozpracovaných ZÚR ÚK dokládá velkou míru schematizace územního řešení, zobrazených jevů a záměrů v měřítku 1:100 000, která nemůže zajistit potřebnou podrobnost regulace územního rozvoje exponovaného krajinného území. Dokumentace obsahuje navrhované nadmístně významné koridory dopravní a technické infrastruktury, územně ekologické limity těžebních činností, plochy asanace prostoru bývalého lomu a územní systém ekologické stability. Problematika bývalého lomu Chabařovice je dale vyjádřena červenou přerušovanou čarou, znamenající tzv. územně ekologické limity těžby uhlí stanovené vládním usnesením z roku 1991, dále zelenou plochou symbolizující asanační území bývalého lomu. Závěr otázky revitalizace a resocializace území bývalého lomu jsou v zásadních otázkách pod rozlišovací schopností ZÚR ÚK.
13
Obr. Výřez z dokumentace rozpracovaných ZÚR ÚK
Územní plány dotčených obcí Následující schema téhož prostoru dokládá jeho rozdrobenost s ohledem na administrativní území jednotlivých obcí. Do území zasahuje celkem 5 velikostně různorodých měst a obcí venkovského charakteru. Jednotlivé ÚP vznikají nezávisle na sobě, existují velké rozdíly v jejich aktuálnosti,v rozsahu dotčeného území. Hlavní podíl na nejatraktivnější části území kolem jezera Milada patří Ústí nad Labem a Chabařovicům, menší měrou se podílejí Řehlovice a Trmice, okrajově jsou zastoupeny Modlany. Teplice – lázeňské město, pro které je vztah k atraktivní příměstské krajině mimořádně významný, však nemohou prostřednictvím územního plánu svoje zájmy uplatnit vůbec. Možnost koordinace územního rozvoje popisovaného území v rámci dílčích územních plánů není reálná, obce nemohou pracovat se záměry nadmístního významu, jen menší míře mohou ovlivňovat územní plán sousední obce.
14
Obr. Schéma členění území podle územních plánů dotčených obcí
Analyticko-strategické studie - možnosti rozvoje cestovního ruchu v oblasti jezera Milada V současné době probíhá pokus řešit regulaci území formou „Analyticko-strategické studie možností rozvoje cestovního ruchu v oblasti jezera Milada“, kterou zadává Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada. Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada byl založen v roce 2006, za účelem spolupracovat na společném rozvíjení rekultivované oblasti jezera pro rekreační a sociálně přínosné aktivity, společná propagace jezera a členských obcí a činnosti směřující k ochraně přírody. Členové svazku jsou Ústí nad Labem, Chabařovice, Trmice, Řehlovice, Modlany. Předpoklad dokončení studie je červen rok 2010.
15
3.3.
příklad územní problematiky provozovaného lomu ČSA
V případě lomu ČSA v prostoru severního Mostecka se jedná o celkově odlišnou problematiku v porovnání s příkladem bývalého lomu Chabařovice. Činný lom ČSA se nachází v situaci kdy se přibližuje ke stanoveným územně ekologickým limitům (ÚEL) - usnesení vlády č. 444/1991. Lom provozuje svoji těžební činnost v severozápadní partii Mostecko - Komořanské části pánve. Uhelná sloj o průměrné mocnosti 25-30 m má na hnědouhelné poměry vysokou kvalitu, vedle dnes běžného užití, je uhlí vhodné i pro vyšší formy uhelných technologií, jako jsou paroplynový cyklus, výroba kapalných paliv apod. Původní koncepce rozvoje lomu předpokládala úplné vytěžení uhelné sloje v dobývacích prostorech Ervěnice a Komořany až k jejímu výchozu, a to paralelním postupem lomu východním směrem podél jižního úpatí Krušných hor, v jeho tzv. I. etapě. Následným postupem jihovýchodním směrem v tzv. II. etapě, omezené ochranným pásmem Chemopetrolu Litvínov mělo být dosaženo postavení lomu pro jeho případnou těžbu ve III. a IV. Etapě. Současný stav lomu a jeho technologické vybavení vyplývá z usnesení vlády č. 444/91. Koncepci rozvoje lomu byla redukována na území I. etapy. Lom tak postoupil v původním směru k hygienickému ochrannému pásmu osady Černice. Tohoto stavu dosáhla jeho horní hrana již v roce 1996. Další postup bude veden tak, že z dnešního postavení budou těžební fronty pokračovat dále jihovýchodním směrem s technologickým vybavením výše popsaným. V důsledku respektování ochranného pásma arboreta Jezeří, zapsaného do souboru kulturních památek, dojde ke zkracování skrývkových i uhelných řezů, při jejich současném zaklesávání do hlubší části dobývacího prostoru. Jednotlivé těžební řezy ukončí svoji činnost po postupném proniknutí do zbytkové jámy bývalého lomu Obránců míru. O dalším vývoji lomu, zejména o problematice ÚEL probíhá složitá a dlouhodobá diskuse. Budoucí územní uspořádání prostoru lomu ČSA a jeho zázemí je jeden z klíčových problémů celého Podkrušnohorska , od jehož řešení se očekává relativně časově blízké radikální zlepšení vzhledu krajiny na Mostecku, potvrzení stability a perspektivy sídelní struktury a navazující technické i dopravní infrastruktury i přírodních systémů ekologické stability - za cenu útlumu těžby v tomto prostoru s vlivy na zdroje energie a zaměstnanost. Na druhé straně je to prostor který pokládají zejm. těžební firmy i výrobci elektrické energie s odvoláním na požadavky Státní energetické koncepce - SEK (koncept návrhu SEK, listopad 2009), za strategicky významný pro postup lomu ČSA do II. ekonomické etapy, kde se nachází cca 255 mil.tun hnědého uhlí a v dlouhodobém výhledu i pro postup do strategické III. a IV. etapy těžby, ovšem za cenu zásadních nadmístních a regionálních negativních vlivů na sídelní strukturu, krajinu a životní prostředí.
16
Obr. Problematika oblasti lomu ČSA v širších vztazích Ústeckého kraje
Schematické vymezení Podkrušnohoří
Výrazem rozdílných požadavků na uspořádání území je zpracování variant A a B jejichž obsahová náplň, zejm. územní problematika rekultivace, revitalizace a resocializace je popsána v následující části práce. Podkladem pro tento popis je rozpracovaný Koncept ÚP VÚC Ústeckého kraje, konkrétně podrobnější studie vybraných krajinných území (Atelier T-plan, s.r.o. 2005). Koncept ÚP VÚC po prověření územních důsledků doporučil respektovat ÚEL (varianta A). Koncept ÚP VÚC Ústeckého kraje však nebyl dokončen a práce na něm byly vzhledem vzhledem k přijetí nového stavebního zákona zastaveny.
17
Obr. Ilustrační fotografie současného stavu prostoru lomu ČSA a jeho okolí
-
lom ČSA pohled ze zámku Jezeří (od severu)
-
centrum Horního Jiřetína, sídlo s cca 2000 obyvateli v předpolí lomu ČSA
Varianta A, (doporučená) - respektování ÚEL
Ve variantě A je navrhováno v prostoru lomu ČSA omezit těžební činnosti územně ekologickými limity a po jejich dosažení (předpoklad kolem roku 2021) zahájit rekultivační práce. Zpracovaná koncepce rekultivace lomu ČSA a navazujícího zázemí (převzatá z odborného báňského podkladu) vychází z tvaru reliéfu vzniklého báňskou činností, z přírodních i urbanistických podmínek zájmového území charakteru a rozmístění okolních sídel. Jádrovým problémem je ztvárnění zbytkové jámy lomu ČSA. Předpokládá se řízené zatopení zbytkové jámy na kótu 180 m n.m. krušnohorskými potoky, v časovém horizontu několika desítek let a následné postupné velmi pomalé samovolné zatopení až na kótu přelivu 230 m n.m. Na kótě 180 m n.m. se tak vytvoří vodní plocha o rozloze 700 ha , při dosažení hladiny na kótě 230 m n.m. by se plocha rozšířila na rozlohu 1349 ha. O způsobech napouštění zbytkové jámy po kótu 230 m n.m. budou rozhodovat budoucí generace. 18
Nad kótou 230 m n.m. je navrhováno vytvoření krajiny k trvalému užívání, v níž mají příslušnou váhu přírodní složky krajiny, plochy hospodářské určené k průmyslové, lesnické a částečně i zemědělské výrobě, i plochy se sportovně rekreační funkcí především ve vazbě na jezero zbytkové jámy. Rekultivace zbývajících ploch bude provedena s převahou rekultivací lesnických, se zvýrazněním ekologické funkce vytvářené krajiny. Zemědělská rekultivace (orná půda) v tomto území není navrhována vzhledem k absenci disponibilní ornice i nedostatečného venkovského osídlení v okolí. Jedním ze zásadních principů uspořádání území krajinného prostoru lomu ČSA v ÚP VÚC Ústeckého kraje – Koncept, je ochrana osídlení v předpolí lomu - tj. obce Horní Jiřetín a osady Černice. Obec Horní Jiřetín s osadou Černice leží na úpatí Krušných hor na západním okraji okresu Most. Po likvidaci mnoha obcí v mosteckém okrese, které byly obětovány těžební činnosti, byl rostlý přirozený sídelní systém značně paralyzovaný, se všemi negativními důsledky. Stanovením dobývacích prostorů téměř na celém správním území obce v chráněném ložiskovém území byla obec Horní Jiřetín a osada Černice předurčeny k likvidaci povrchovým vyuhlením lomem ČSA. Přes všechny nepříznivé vlivy prokázaly obce svoji životaschopnost, která vyústila v r.1991 v přijetí usnesení Vlády České republiky č. 444, jímž byly stanoveny závazné linie lomové činnosti a rozsahu výsypek . Urbanistická koncepce dalšího rozvoje obce Horní Jiřetín s osadou Černice vyjádřená v ÚPn SÚ Horní Jiřetín a Černice (1997) a respektovaná ve variantě A je založena na zásadách zachování současné historické urbanistické struktury, jejího doplnění a obnovy, dále na vytvoření předpokladů k celistvosti využití území a nalezení vhodného způsobu pro využití dosud rozvojových ploch, obnovení důležitých vazeb ve struktuře osídlení Severních Čech, stanovení technických podmínek pro možnost stabilizace a rozvoje území, navržení legislativních podmínek pro stabilizaci a rozvoj sídelního útvaru. Vzhledem k poloze obce, kdy plochy pro bydlení se nacházejí pod zalesněným úpatím Krušných hor na mírném svahu jižně orientovaném, lze očekávat se stabilizací obce zvýšený zájem o tyto lokality, proto jsou navrhovány s dostatečnou rezervou cca 250 rodinných domů. Po dokončení rekultivačních prací (ve vzdáleném časovém horizontu) lze očekávat zvrat ve vývoji prostoru. Velká vodní plocha s plážemi zasazená v malebném přírodním prostředí může sehrát roli regionálního střediska rekreace, vodních sportů, rybolovu apod. ÚP VÚC pro tyto funkce rámcově vymezuje vhodné lokality a naznačuje přístupové trasy z širšího okolí. Využití prostoru lze zajistit po stránce technické infrastruktury v koordinaci se zajištěním obsluhy vlastní obce (plynofikace, obnova vodovodní sítě, vybudování oddílné kanalizační soustavy včetně ČOV). Předpokládá že zachování územně ekologických limitů v tomto území bude mít významné stimulující vlivy vedoucí ke stabilizaci obyvatelstva a k rozvoji území včetně podnikatelských aktivit přinášejících pracovní příležitosti. V každém případě přijetí řešení obsažené ve variantě A vyžaduje včasná opatření na podporu vytvoření náhradních pracovních míst za ukončené těžební a navazující provozy.
19
Obr. Varianta A, severní Mostecko, lom ČSA respektování ÚEL - schéma
Varianta A, severní Mostecko, lom ČSA respektování ÚEL – souhrnný rozbor kladné aspekty 1. Potvrzení stability sídelní soustavy Mostecka a SHP s příznivými vlivy na sociální i podnikatelskou sféru. 2. Zachování Horního Jiřetína - Černic (společenství obyvatel, hmotné statky, kulturní památky, několik set pracovních příležitostí), potvrzení územních podmínek pro územní rozvoj obce. 3. Zachování a zlepšení kvalit životního prostředí západní části Litvínova, po roce 2021 bez kontaktu s těžebními činnostmi a zachování podmínek pro územní rozvoj této části města. 4. Zlepšení podmínek pro další existenci památkového souboru zámku Jezeří - krajinné dominanty (budoucího loga) Mostecka. 5. Cca do roku 2021 dokončení těžebních činností a následně zahájení rekultivace krajiny pod Jezeřím, která vytváří IMAGE Mostecka. 20
6. Příznivější územní předpoklady pro rozvoj sídelní i rekreační funkce navazujícího horského osídlení zejm. Nová Ves v Horách, Hora sv. Kateřiny, Klíny a další. 7. Hypotetická možnost v budoucnu využít ložiska hnědého uhlí v centrální části SHP alternativními metodami pro perspektivní potřeby. Nepříznivé důsledky a rizika 1. Ukončení činnosti lomu kolem roku 2021 a s tím spojená ztráta několika tisíc pracovních příležitostí v lomu a v navazujících provozech . 2. Ukončení činnosti lomu kolem roku 2021 znamená nevyužití cca 250 mil. tun hnědého uhlí v prostoru tzv. II. etapy těžby. 3. Avizovaný nedostatek uhlí pro teplárenské provozy .
Varianta B (prověřovaná) – překročení ÚEL
V případě překročení územních ekologických limitů bude další rozvoj lomu blízký původní koncepci rozvoje ČSA. Předpokládá postup lomu východním směrem přes osadu Černice a obec Horní Jiřetín a poté jižním směrem přes územní Hornojiřetínské výsypky, s ukončením postupu na hranici ochranného pásma Chemopetrolu a Litvínova, části Janov (kolem roku 2060). Mezi osadou Černice a Horním Jiřetínem se horní hrana lomu posune na úpatí Krušných hor, na úroveň 320 m n. m., k zásahu do lesního porostu by došlo v rozsahu cca 500 m. Podmínkou pro realizaci postupu dle této varianty je vytvoření náhradního osídlení a následné odstranění osady Černice a obce Horní Jiřetín. Pokud se týká obce Horní Jiřetín, vyžaduje postup lomu dle této varianty přemístění celé obce (s možnou výjimkou její horní části pod Mariánským údolím) a následné uvolnění jejího území pro těžbu. Z důvodu narušení přeložky Šramnického a Černického potoka a Jiřetínského potoka v prostoru Horního Jiřetína a dále Černého a Janovského potoka a potoka Loupnice za obcí, je nutno upravit i celkové vodohospodářské řešení této oblasti (štoly, potrubní vedení, zářezy). Pokud se týká silniční sítě, zůstane zachována silnice Janov – Nová Ves, zrušena bude silnice Záluží – Horní Jiřetín a Jiřetín – Černice – zámek Jezeří, za kterou bude nutno vybudovat náhradní komunikaci. Z hlediska báňsko technického je možno u této varianty rozlišit dvě postupové fáze. V prvé fázi těžební fronta, po překročení hranic dle ÚEL, postupuje severním až severovýchodním směrem přes území osady Černice k výchozu uhelné sloje na úpatí krušnohorských svahů a dále k území obce Horní Jiřetín. V druhé fázi postupuje lom přes území Horního Jiřetína zprvu východním, později přes Jiřetínskou výsypku jihovýchodním až jižním směrem k hranici ochranného pásma Chemopetrolu a Litvínova, část Janov, kde svůj postup končí. Popsaným způsobem vytěží lom za hranicí dle ÚEL celkem cca 255 mil. t uhlí, a dojde k prodloužení životnosti lomu ve II. etapě cca do r. 2060. Rozvoj lomu má strategické aspekty. Konečné postavení lomu na hranici ochranného pásma Chemopetrolu umožňuje, aby lom rozvinul svůj 21
postup do III. a IV. etapy, ve které je k dispozici dalších 486 mil. t vytěžitelných uhelných zásob. To by umožnilo jejich využívání až za horizont roku 2100. Důsledkem by však byl výrazný zásah do urbanistické struktury Mostecka (likvidace nebo přestěhování areálu Chemopetrolu a likvidace a přeložka regionálně významného koridoru dopravní a technické infrastruktury Most - Litvínov). Celkové řešení rekultivace území (rozvaha odpovídá časovému horizontu těžby a nejistotě pokračování těžby ve III. a IV. etapě) dle tohoto postupu předpokládá zatopení zbytkové jámy lomu ČSA na kótu 200 m n.m., což znamená vytvoření neprůtočného jezera s vodní plochou o rozloze 1000 ha. Rekultivace zbývajících ploch by byla provedena s převahou rekultivací lesnických, se zvýrazněním ekologické funkce vytvářené krajiny. Příslušná váha by byla přisouzena sportovně rekreačnímu pojetí využití území, především ve vazbě na jezero zbytkové jámy.
Obr. Varianta B, severní Mostecko, lom ČSA důsledky tzv. prolomení ÚEL - schéma
Schéma vymezení širších územních důsledků v případě překročení ÚEL
Severní Mostecko, lom ČSA důsledky překročení ÚEL - komentář
22
Varianta B, severní Mostecko, lom ČSA překročení ÚEL – souhrnný rozbor kladné aspekty 1. Dlouhodobé prodloužení fungování několika tisíc pracovních příležitostí v lomu a v navazujících provozech. 2. Možnost získání cca 250 mil. tun uhlí při těžbě v tzv. II. etapě v prostoru Horní Jiřetín, Černice. 3. V dlouhodobém výhledu (50 let) lepší technické terénní předpoklady pro obnovu dopravního podkrušnohorského propojení Litvínov – Chomutov. 4. V případě pokračovaní těžby do III. a IV. etapy získání dalších 500 mil. tun uhlí s časovou perspektivou těžby i po roce 2100.
nepříznivé důsledky a rizika 1. Zásah do narušené sídelní soustavy Mostecka (SHP) s důsledky pro sociální a podnikatelskou oblast.Likvidace obce Horní Jiřetín a Černice a nutnost přestěhování cca 2000 obyvatel (sociální dopady, ztráta hmotných a kulturních hodnot a několika set pracovních příležitostí) 2. Dlouhodobé nepříznivé ovlivnění životního prostředí zejm. západní části Litvínova (hlučnost, prašnost, ztráta krajinného zázemí s izolační funkcí vůči areálu chemické výroby, vizuální kontakt s přetěženým územím) a omezení či ztráta rozvojových možností západního okraje města. 3. Znevýhodněná pozice zámku Jezeří způsobená likvidací nejbližšího osídlení a přerušením stávající přístupové silnice (s nutností vybudovat náhradní přístup v komplikovaných územních podmínkách). 4. Snížení sídelního a rekreačního rozvojového potenciálu horských obcí, redukcí přístupových cest, ztrátou sídel v podhůří a působením prostoru narušeného těžbou (zejména Nová Ves v Horách, Hora sv. Kateřiny) 5. Narušení okraje nadregionálního biocentra Jezeří stavebními zásahy při realizaci těžbou vyvolaných dopravních a vodohospodářských staveb (štoly a zářezy), těžební zásah do lesů na úpatí Krušných hor a rizika geologických poruch způsobených těžbou na úpatí hor. 6. Rozšíření rozsahu území zasaženého těžebními činnostmi a časové odložení zahájení finalizované rekultivace krajiny minimálně cca do r. 2060 ( v případě těžby ve III. a IV: etapě za rok 2100). 7. V případě pokračování těžby do III. a IV. etapy, v dlouhodobém výhledu negativní ovlivnění sídelní struktury a dopravně technické infrastruktury Mostecka - přetěžení koridoru Most – Litvínov, likvidace chemických závodů, náhradní dopravní spojení Litvínova?, opětné přiblížení negativních vlivů těžby k Mostu od severu, přetěžení stabilizované Kopistské výsypky.
23
Územně plánovací dokumentace která je dle současné metodiky SZ k dispozici pro kooordinaci územního rozvoje daného prostoru
Dokumentace rozpracovaných ZÚR ÚK Též v tomto případě dokládá dále uvedený výřez z dokumentace rozpracovaných ZÚR ÚK velkou míru schematizace územního řešení, zobrazených jevů a záměrů v měřítku 1:100 000, která nemůže zajistit potřebnou podrobnost regulace územního rozvoje tak komplikovaného krajinného území. Dokumentace obsahuje pouze navrhované nadmístně významné koridory dopravní a technické infrastruktury, územně ekologické limity těžebních činností, plochy asanace prostoru bývalého lomu a nadřazené kategorie územního systému ekologické stability.
Obr. Výřez dotčeného území z dokumentace rozpracovaných ZÚR ÚK
Územní plány dotčených obcí Ze schématu zobrazujícího administrativní hranice obcí v prostoru lomu ČSA a jeho navazujícího okolí, vyplývá že řešení územní problematiky spadá do kompetence vzájemně nedostatečně provázaných územních plánů 7 obcí. Přehled dotčených obcí a aktuální stav jejich ÚPD (dle evidence z února 2009) je dále uveden: Územní plán města Most (2002), změny č. 1 – 7. (2008), Územní plán města Litvínov (2001), změny č. 1 – 6. (2008), Územní plán sídelního útvaru Horní Jiřetín (1998), Územní plán Meziboří (zadání 2006), Územní plán obce Nová Ves v Horách (zadání 2003), Územní plán sídelního útvaru Hora sv. Kateřiny (1998), Územní plán Vysoká Pec (rozpracováno 2009) . 24
Obr. Členění dotčeného území podle administrativních hranic obcí
3.4.
Navrhovaná metodická ustanovení pro zpracování ZÚR EKÚ
Cílem předkládané práce je korigovat současný stav (doložený uvedenými příklady A a B), kdy platná metodika „komplexního hodnocení krajiny - území: “analýza - návrh – kontrola, korekce“ v územním rozsahu “obec – kraj – republika” obsažená v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, stavební zákon (SZ), neřeší dostatečně problematiku zvláště problémových a současně rozvojových krajinných území typických pro Podkrušnohoří a neumožňuje tím využití potenciálu územního plánování při rozhodovacích procesech o dalším vývoji v územích uvedeného typu. (Lze předpokládat že tento problém se může týkat i dalších území v ČR). Smyslem návrhu metodiky je doplnit vhodný článek ÚPD mezi Zásady územního rozvoje kraje a územní plány obcí, tak aby jím mohly být závazně řešeny nadmístní problémy územního rozvoje v exponovaných území.podrobněji než tomu je v ZÚR kraje, avšak bez podrobnosti jakou vyžaduje zpracování územního plánu obce. Pro území uvedeného typu v Podkrušnohoří je zaveden nový pojem s pracovním názvem: exponované krajinné území (EKÚ). Po stránce obsahové i formální se představa o doplňkové ÚPD blíží pojetí zpracování Zásad územního rozvoje a doporučuje se proto ÚPD pracovně pojmenovat Zásady územního rozvoje exponovaného krajinného území (ZÚR EKÚ).
25
Tabulka: Zásady územního rozvoje exponovaného krajinného území (ZÚR EKÚ). Rozsah území Etapy
analytická část
návrhová část
exponované krajinné území doplňkové Průzkumy a ZÚR EKÚ rozbory (podklady ÚAP (EKÚ) kraj, ÚAP ORP, doplňkové průzkumy a rozbory ÚP )
kontrolní část VV ZÚR EKÚ na URÚ
Základní ustanovení ZÚR EKÚ
1. Územně plánovací dokumentace (ÚPD) pro území poznamenané těžbou hnědého uhlí a průmyslovou výrobou tzv. exponované krajinné oblasti (EKÚ) v Podkrušnohoří jsou „Zásady územního rozvoje exponovaného krajinného území“ (ZÚR EKÚ). (ZÚR EKÚ lze pořizovat též pro další krajinné oblasti problémově rozvojového charakteru – např. suburbanizační oblasti v zázemí velkoměst apod.) 2. Pořízení ZÚR EKÚ se ukládá v takových případech kdy řešení problematiky územního rozvoje (v Podkrušnohoří zejména vliv těžby a těžkého průmyslu, problematika rekultivace, revitalizace a resocializace) přesahující kompetence jedné obce, vyžaduje vyšší míru podrobnosti než je stanoveno pro zpracování ZÚR tj. 1 : 100 000, nebo v odůvodněných případech 1 : 50 000. 3. ZÚR EKÚ je jednak nástroj pro dosažení koordinace rozvojových zájmů jednotlivých obcí v zájmu rozvoje území jako celku, současně je to i nástroj pomoci dotčeným obcím uplatnit svoje zájmy vůči dominantním uživatelům území (zejm. palivoenergetický komplex, velké průmyslové podniky). 4. Pořízení ZÚR EKÚ se ukládá v rámci zpracování ZÚR v dohodě s dotčenými obcemi a dotčenými ORP. 5. Pořizovatel ZÚR EKÚ je krajský úřad, konzultačně se zpracování ZÚR EKÚ zúčastní pověření zástupci všech dotčených obcí a ORP zahrnutých do území ZÚR EKÚ.
Zadání ZÚR EKÚ
1. Zadání ZÚR EKÚ zahrnuje vymezení řešeného území, výčet dotčených obcí, výčet dotčených obcí s rozšířenou působností, specifikaci územně plánovací problematiky nadmístního významu, stanovuje lhůtu pro pořízení ZÚR EKO.
26
2. Obsah dokumentace ZÚR EKO (textová a grafická část) odpovídají přiměřeně obsahu Zásad územního rozvoje. Grafická část dokumentace se zpracovává v měřítku (1 : 10 000 nebo 1 : 25 000). 3. Postup týkající se pořízení, zadání, zpracování, posouzení a vydání a aktualizací ZÚR EKÚ se přiměřeně řídí pravidly a ustanoveními platnými pro Zásady územního rozvoje.
Územně analytické podklady ZÚR EKÚ
1. ZÚR EKÚ čerpá podklady a informace z ÚAP Kraje, ÚAP příslušného ORP, doplňkových průzkumů a rozborů (P a R) dotčených obcí a sám ZÚR EKÚ zpracovává doplňkové (P a R) pro potřeby zpracování vymezeného území.
Vyhodnocení vlivů ZÚR EKÚ na udržitelný rozvoj území
1. K návrhu ZÚR EKO pořizuje krajský úřad vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, přiměřeně dle rozsahu a obsahu ZÚR kraje. Výsledky VV URÚ mohou zpětně ovlivnit řešení ZÚR EKÚ.
Nástin principů grafické dokumentace ZÚR EKÚ
Jako názorný příklad vystihující potřebnou míru podrobnosti doplňkové ÚPD – ZÚR EKÚ, která je vhodná pro koordinaci dílčích ÚP jednotlivých obcí ,je použita dále uvedená územní krajinná studie meziměstského prostoru Teplice –Ústí nad Labem, zahrnující výše uváděný prostor bývalého lomu Chabařovice s jezerem Milada o rozloze 250 ha (uvedený příklad A) . Studie byla rozpracovaná v rámci nedokončeného Konceptu územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje (Atelier T-plan, s.r.o. 2005). Hlavní sledované jevy nadmístního významu: základní zónace celého území s vymezením prostorů pro urbanizaci, vymezení klidových přírodních oblastí, řešení princi půdopravní a technické infrastruktury - cyklistického a rekreačního propojení Teplic s Ústím nad Labem, obnova silničního propojení Roudníků s Trmicemi, řešení vazby území k urbanizovanému pásu podél silnice I/13, krajinné propojení oblasti s Krušnými horami aj.
27
Obr. Nástin principů grafické dokumentace – Zásad územního rozvoje exponovaného krajinného území (ZÚR EKÚ) – Příklad krajinné studie meziměstského prostoru Teplice – Ústí nad Labem, měřítko original 1 : 25 000, Konceptu ÚP VÚC ÚK (Atelier T-plan, s.r.o. 2005)
Výtah z podstatných prvků legendy ZÚR EKÚ
28
3.5.
Srovnání novosti postupů
Pro srovnání novosti postupů jsou zpracovány dvě tabulky. Na první z nich je zobrazeno stávající uspořádání systému ÚPD vyjadřující pojetí Komplexního hodnocení krajiny – území v zákoně č. 183/2009 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, stavební zákon (SZ). Druhá tabulka vyjadřuje navrhovanou změnu po vložení doplňkového ÚPD do systému.
Tabulka: Zjednodušená matice systému komplexního hodnocení krajiny v pojetí SZ – současný stav Rozsah území Etapy analytická část návrhová část kontrolní část obec
doplňkové Průzkumy a rozbory
Územní plán, Regulační plán
Vyhodnocení vlivů ÚP, RP na URÚ
ORP (oblast Podkrušnohoří)
ÚAP ORP
Ústecký kraj
ÚAP ÚK
ZÚR ÚK
VV ZÚR na URÚ
PÚR ČR
Podklady a východiska
PÚR ČR
VV PÚR na URÚ
Tabulka: Matice po doplnění chybějícího článku systému komplexního hodnocení krajiny B návrh (žluté pole)
Rozsah území Etapy
analytická část
návrhová část
kontrolní část
obec
doplňkové Průzkumy a rozbory
Územní plán, Regulační plán
VV ÚP (RP) na URÚ
exponované krajinné území (EKÚ)
doplňkové Průzkumy a rozbory (podklady ÚAP kraj, ÚAP ORP)
ZÚR EKÚ
VV ZÚR EKÚ na URÚ
ORP (oblast Podkrušnohoří)
ÚAP ORP
Ústecký kraj
ÚAP ÚK
ZÚR ÚK
VV ZÚR ÚK na URÚ
PÚR ČR
Podklady a východiska
PÚR ČR
VV PÚR na URÚ
29
3.6.
Popis uplatnění metodiky
a) Zpracování doplňkových ÚPD - ZÚR EKÚ by nalezlo uplatnění v rámci regulace územního rozvoje následujících uskupení obcí a sloužilo by jako koordinační podkladová dokumentace při zpracování územních plánů dotčených obcí. 1. Lokalita lom Libouš, dotčené obce: Kadaň, Místo, Málkov, Spořice, Černovice, Droužkovice, Březno – nepřímo dotčené obce Chomutov 2. Lokalita lom ČSA, dotčené obce: Vysoká Pec, Most, Horní Jiřetín – nepřímo Litvínov, Nová Ves v Horách, Hora sv. Kateřiny, Brandov. (poznámka: vysoká naléhavost zpracování ZÚR EKÚ) 3. Lokalita lom Vršany, dotčené obce: Vrskmaň, Most, Malé Březno, Strupčice. 4. Lokalita bývalý lom Most, dotčené obce: Most, Braňany (poznámka: problematika je řešena v rámci územního plánu Most) 5. Lokalita lom Bílina, dotčené obce: Bílina, Marianské Radčice, Lom, Most, Braňany, Osek, Duchcov, Ledvice, Zabrušany (poznámka: vysoká naléhavost zpracování ZÚR EKÚ) 6. Lokalita výsypka Pokrok, dotčené obce: Duchcov, Háj, Mariánské Radčice, Ledvice 7. Lokalita výsypka Radovesice, dotčené obce: Bílina, Hrobčice, Světec, Kostomlaty pod Milešovkou, 8. Lokalita bývalý lom Chabařovice, dotčené obce: Chabařovice, Ústí nad Labem, Řehlovice, nepřímo Teplice (poznámka: vysoká naléhavost – problematika je řešena náhradní formou, zpracováním územní studie) b) Zpracované ZÚR EKÚ by nalezly uplatnění jako zpřesňující podklad a zpětná vazba ovlivňující řešení Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje c) Zpracované ZÚR EKÚ by nalezly uplatnění jako podkladový materiál pro aktualizaci a zkvalitnění Územně analytických podkladů Obcí s rozšířenou působností Bílina, Chomutov, Kadaň, Litvínov, Most, Teplice, Ústí nad Labem. d) Zpracované ZÚR EKÚ by nalezly uplatnění jako podkladový a srovnávací materiál pro generely a koncepce regionálního a republikového měřítka (např. novela Státní energetické koncepce – SEK, Krajská koncepce surovinové politiky, Krajská koncepce energetické politiky a další)
30
4. Vybrané použité podklady a související publikace
Vybrané použité podklady -
Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon - SZ)
-
Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
-
Rozpracovaný – nedokončený Územní plán velkého územního celku Ústeckého kraje (ÚP VÚC ÚK) – Atelier T-plan, s.r.o. 2005
-
Územně analytické podklady Ústeckého kraje (ÚAP ÚK) – T-mapy, spol. s r.o. a Atelier T-plan, s.r.o. 2009
-
Územně analytické podklady dotčených obcí s rozšířenou působností Podkrušnohoří
-
Územně plánovací dokumentace (ÚPD) dotčených obcí v Podkrušnohoří
-
Rozpracované Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK) – Atelier T-plan, s.r.o. 2005
Související publikace -
Odborný článek - Rozpracované ZÚR Ústeckého kraje – dosavadní zkušenosti výsledky a zkušenosti, Urbanismus a územní rozvoj, číslo 1-2 2009
-
Konference UJEP FŽP, dne 25.9. 2008, presentace „Revitalizace a resocializace Podkrušnohoří – součást regionálních územně plánovacích dokumentů Ústeckého kraje“
-
Odborný článek – přepracovaná presentace „Revitalizace a resocializace Podkrušnohoří – součást regionálních územně plánovacích dokumentů Ústeckého kraje“ ve sborníku ISBN Přírodní a sociálně ekonomické charakteristiky disparit průmyslové krajiny v Podkrušnohoří – II. část, vydal UJEP FŽP, 2008
-
Presentace „Přehled stávajícího přírodního, civilizačního a kulturního potenciálu Podkrušnohoří“ podklad pro navazující aktivitu č. 407.
-
Konference UJEP 17.9.2009 v Ústí nad Labem, k projektu MMR č. WD-44-07-1, Modelové řešení revitalizace průmyslových region a území po těžbě uhlí mna příkladu Podkrušnohoří, příspěvek Smysl a pojetí komplexního hodnocení krajiny Podkrušnohoří
31
-
Konference “Město, region a velké průmyslové zóny” Ostrava, 8.-9.10. 2009, pořádá Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, příspěvek Řešení následků těžební činnosti v severních Čechách na příkladu Chabařovic
-
Konference České asociace pro geoinformace (CAGI), Územní plánování a GIS, Most, 12. – 13. 11. 2009, příspěvek Severní Mostecko – územní důsledky těžby uhlí
-
Odborný článek – Posouzení rozdílného vývoje statutárních měst Ústeckého kraje od 90. let do současnosti – zvláštní číslo časopisu UÚP, bude vydáno 12-2009
Přehled použitých zkratek KHK – komplexní hodnocení krajiny, SZ – zákon. Č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon), PÚR - politika územního rozvoje, ZÚR – zásady územního rozvoje, ÚP – územní plán, RP – regulační plán, ÚEL – územně ekologické limity těžby hnědého uhlí a výsypkového hospodářství, ÚAP – územně analytické podklady, ORP – obec s rozšířenou působností , URÚ - udržitelný rozvoj území, ZÚR – Zásady územního rozvoje, PÚR – Politika územního rozvoje, EKÚ – exponované krajinné území.
32
