FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ UNIVERZITY J. E. PURKYN V ÚSTÍ NAD LABEM

FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ

UNIVERZITY J. E. PURKYN V ÚSTÍ NAD LABEM

Zpráva o výsledcích 1. roku ešení t íletého projektu VaV MPSV r. . 1 J 055/05-DP1 „Multifunk ností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám s. zem d lství“

Ústí nad Labem 2005

Obsah:

ÚVODEM.................................................................................................................... 3 1. FORMULACE ÚLOHY A MÍSTA ZEM D LSTVÍ V KONCEPTU TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE (TUR) R..................................................................... 5 1.1 Definice a pojetí udržitelného rozvoje v zem d lství ................................................................................... 5 1.2. analýza výchozích podmínek sou asného s. zem d lství, vliv centráln plánovaného systému, vliv ekonomické reformy 90. let .................................................................................................................................. 9 1.2.1 Obecná situace evropského zem d lství ................................................................................................... 9 1.2.2 Historické výchozí podmínky eského zem d lství................................................................................ 10 1.2.3 Vliv centráln plánovaného systému....................................................................................................... 11 1.2.4 Vliv ekonomické reformy 90. let............................................................................................................. 15 1.3 Požadavky plynoucí z konceptu UR na zem d lství .................................................................................. 22 1.3.1 P ehled sou asné agrární politiky R a EU z hlediska TUR .................................................................. 23 1.3.2 Sociologický pohled na venkovské obyvatelstvo, ekologické dotace a krajinu. ..................................... 31

2. FORMULACE TEORETICKÝCH A METODOLOGICKÝCH PRINCIP MULTIFUNK NOSTI ZEM D LSTVÍ ..................................................................... 48 2.1 Pojetí multifunk nosti ve sv t , v EU a v R ............................................................................................. 48 2.1.1 Historický exkurz .................................................................................................................................... 48 2.1.2. Definice multifunk ního zem d lství..................................................................................................... 50 2.1.3. Multifunk ní role zem d lství a trvale udržitelný rozvoj....................................................................... 51 2.1.4. Situace v R........................................................................................................................................... 54 2.2 Identifikace funkcí s. zem d lství a možnosti jejich kvantifikace........................................................... 56 2.2.1. Zm ny ve vnímání funkce zem d lství .................................................................................................. 56 2.2.2. Vý et funkcí zem d lství ...................................................................................................................... 58 2.2.3. Bližší popis jednotlivých blok a funkcí s ohledem na situaci v R...................................................... 59

3. APLIKACE METODY HODNOCENÍ A OCE OVÁNÍ BIOTOP R A DALŠÍCH METOD KVANTIFIKACE EXTERNALIT NA FUNKCE S. ZEM D LSTVÍ........... 69 3.1. Rozbor a komentá navrhovaných opat ení v Programu rozvoje venkova na období 2007 - 2013..... 75 3.2. Návrh metod kvantifikace vlivu opat ení na funkce zem d lství ............................................................ 95

LITERATURA: ......................................................................................................... 96

( ešitelský tým: doc. Ing. Josef Seják, CSc., Ing. Ivan Dejmal, Ing. Eva Cudlínová, CSc., Prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., Phdr. Miroslav Lapka, CSc., Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc., doc. Ing. Jan Zavíral, CSc.)

2

Úvodem Jak již název projektu napovídá, cílem ešení tohoto t íletého projektu je navrhnout taková opat ení pro ekonomické, sociální a environmentální podmínky, která by v rámci agrární politiky p isp la na bázi multifuk nosti k trvalé udržitelnosti fungování eského zem d lství. Protože bez znalosti historie nelze adekvátn odhadovat budoucnost, projekt vychází z dosavadního poznání historií prov ených udržitelných forem získávání zem d lských produkt . Vedle toho vychází i z nových ekologických poznatk o kolob zích vody, energie a látek v p írod a o jejich narušení na zem d lských plochách v posledním století. P i analýze a kvantifikaci funkcí zem d lství vycházíme v tomto projektu d sledn z integrovaného polyfunk ního p ístupu, který uznává spole enskou rovnocennost významu produk ních i mimoproduk ních (p evážn ekologických) funkcí zem d lství, vychází z poznání, že tyto produk ní a ekologické funkce jsou vzájemn závislé a proto jednostranný rozvoj jen n které z nich nej ast ji znamená poškozování funkcí ostatních. Výsledkem ešení t íletého projektu bude identifikace a kvantifikace ekonomických a také environmentálních a sociálních funkcí eského zem d lství a ov ení hypotézy, že uznání a podpora multifunk nosti eského zem d lství je cestou k jeho zdravým sociálním a ekonomickým podmínkám, ili cestou k jeho trvalé udržitelnosti. Tento souhrnný výsledek se bude skládat z následujících díl ích ástí: V prvém roce ešení: • formulace úlohy a místa zem d lství v konceptu trvale udržitelného rozvoje R, • formulace teoretických a metodologických princip multifunk nosti zem d lství, • aplikace metody hodnocení a oce ování biotop R a dalších poznaných metod kvantifikace externalit na m ení a oce ování kladných i záporných externalit eského zem d lství, • zpráva o výsledcích prvního roku ešení. V druhém roce ešení: • soubor opat ení, nástroj , institucí a mechanism ke stimulaci efektivního p echodu eského zem d lství do prost edí EU a jeho orientace udržitelným sm rem, • soubor opat ení, nástroj , institucí a mechanism k zajišt ní vn jších podmínek existence multifunk ního zem d lství (infrastruktura a vybavenost venkovských sídel – služby, dopravní obslužnost, zdravotní a školská za ízení), • úvodní návrhy agrární politiky R v kontextu Evropského modelu zem d lství p i respektování specifických národních podmínek udržitelnosti rozvoje eského zem d lství a venkova. • zpráva o výsledcích druhého roku ešení. Ve t etím roce ešení: • identifikace a kvantifikace funkcí eského zem d lství jako dokladu pot ebnosti a správnosti vytvá ení a zajiš ování sociálních a ekonomických podmínek jeho udržitelnosti, • shrnutí výsledk kvantifikací kladných a záporných externalit eského zem d lství jako nástroje k orientaci podpor zem d lství udržitelným sm rem, • up esn ní souboru opat ení, nástroj , institucí a mechanism ke stimulaci efektivního p echodu eského zem d lství do prost edí EU a jeho orientace udržitelným sm rem,

3

• •

komplexní návrhy agrární politiky R v kontextu Evropského modelu zem d lství p i respektování specifických národních podmínek udržitelnosti rozvoje eského zem d lství a venkova. záv re ná zpráva o souhrnných výsledcích ešení projektu.

V souladu s tímto schváleným postupem ešitelé projektu se v prvém roce ešení soust edili na formulaci místa a úlohy zem d lství v konceptu trvale udržitelného rozvoje R, na vymezení multifunk nosti eského zem d lství a na možnosti kvantifikace n kterých jeho funkcí pomocí metody hodnocení a oce ování biotop R.

4

1. Formulace úlohy a místa zem d lství v konceptu trvale udržitelného rozvoje (TUR) R 1.1 Definice a pojetí udržitelného rozvoje v zem d lství Co je zem d lství? Lidská aktivita založená na p em n p irozené krajiny v zem d lskou p du a její kultivaci za ú elem uspokojování nejd ležit jších základních materiálních životních pot eb (výživa, ošacení, bydlení, ochrana zdraví). Zem d lství je produkcí potravin, textilních a farmaceutických surovin a obnovitelných energetických zdroj . V souladu s existujícím len ním ekonomických aktivit v eské republice budeme v n kterých p ípadech se sektorem zem d lství brát v úvahu také lesní a vodní hospodá ství, pokud dohromady tvo í jednotný komplex hospoda ení v území. Jak lze definovat udržitelný rozvoj v zem d lství? P idržíme-li se sou asné legislativn zakotvené definice trvale udržitelného rozvoje, pak v zákon . 17/1992 Sb. o životním prost edí najdeme definici: „Trvale udržitelný rozvoj spole nosti je takový rozvoj, který sou asným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní pot eby a p itom nesnižuje rozmanitost p írody a zachovává p irozené funkce ekosystém .“ (§ 6 zákona . 17/1992 Sb., o životním prost edí). Cíl zachování (udržení) p irozených funkcí ekosystém znamená udržení základních podmínek pro existenci života (potraviny, vzduch, voda, suroviny, energie). Evropský parlament o dekádu pozd ji definoval udržitelný rozvoj takto: „Udržitelný rozvoj znamená zlepšování životní úrovn a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystém p i zachování p írodních hodnot a biologické rozmanitosti pro sou asné a p íští generace“ (Na ízení Evropského parlamentu a Rady íslo 2493/2000 a íslo 2494/2000). Pokud vztáhneme uvedené obecné definice na zem d lství (chápané v jednot zem d lského, lesního a vodního hospodá ství, které v R p edstavují plošn tém 90 % území), potom udržitelným rozvojem v zem d lství (tj. p i d lání se zemí, p i nakládání se zem d lskou p dou) m žeme rozum t takové zp soby kultivace zem d lských p d, které v mezích kapacity ekosystém zabezpe ují sou asným i budoucím generacím základní životní pot eby a nesnižují p itom rozmanitost p írody a zachovávají p irozené funkce ekosystém . eská definice samoz ejm kriticky závisí na chápání pojmu „základní životní pot eby“. Je-li historicky úlohou zem d lství poskytovat potraviny k výživ a suroviny k odívání, bydlení a otopu a suroviny k ochran zdraví, jde o uspokojování n kolika zcela základních materiálních pot eb fyziologického rázu (jídlo, od v, obydlí, otop, ochrana zdraví), ke kterým dále pat í pot eba istého vzduchu, isté vody a spánek. Psychologie ukazuje, že ur itá minimální hladina uspokojení t chto fyziologických pot eb je nutná k p ežití lidského jedince a je nutnou podmínkou pro realizaci vyšších spole enských a morálních pot eb lov ka, které mohou vést k jeho plné tv r í seberealizaci (viz Maslowova hierarchie lidských pot eb). V obou definicích udržitelného rozvoje jsou v i sociáln -ekonomickému rozvoji (tj. v i uspokojování základních životních pot eb resp. v i zlepšování životní úrovn a blahobytu lidí) uvedeny d ležité omezující podmínky. Udržitelným m že být jen takový sociáln ekonomický rozvoj, který se d je v mezích kapacity ekosystém , nesnižuje rozmanitost p írody a zachovává p irozené funkce ekosystém . N kte í auto i za azují zem d lství, jakožto historicky p vodní ekonomickou innost lidí p i kultivaci území, mezi ekonomické sektory, které snižují rozmanitost p írody, omezují biodiverzitu a narušují p irozené funkce ekosystém . Toto tvrzení však zdaleka nemá z hlediska historie všeobecnou platnost a vztahuje se ponejvíce p edevším na zúžené chápání 5

a prosazování úlohy zem d lství v centráln -plánovaném ekonomickém systému s jeho velkoplošnými devastujícími zásahy. Obecn je z ejmé, že zem d lské p dy jako antropogenní biotopy konkurují v nárocích na území p irozeným a p írod blízkým biotop m. Podobn agroekosystémy se jako antropogenní, lov kem p izp sobené ásti území k produkci rostlin, odlišují od p irozených ekosystém tím, že lov k z nich odebírá biomasu („produktivita zem d lských rostlin je doslova hmotným základem existence lidstva“, Nátr, 2005, s. 9), redukuje v nich rostlinné druhy na n kolik lov ku užite ných kultur, které zabezpe ují relativn nejvyšší hospodá ské výnosy. Biomasu takto odebíranou ke spot eb a energii v ní obsaženou je pot ebné do zem d lských p d vracet (dodávat jiným zp sobem). Na druhé stran pod povrchem zem d lské p dy se skrývá významná diverzita druh , jejichž po et roste s její kvalitou. Pokud bylo zem d lství na území sou asné R v pr b hu posledního tisíciletí rozvíjeno v souladu s p írodními podmínkami a vedlo k postupným malým úpravám reliéfu krajiny, která zachovávala svou základní kostru p irozených ekosystém , mohlo krajinu spoluvytvá et a biodiverzitu i zvyšovat. Jak uvádí V. Ložek: „Tam, kde vedle sebe existovaly jak plochy v r zné mí e obd lané, tak zachované ve vícemén p írodním stavu, znamenalo zkulturn ní krajiny zvýšení krajinné diverzity proti potenciálnímu p írodnímu stavu“ (V. Ložek, str. 37). Existují-li na vliv zem d lství na rozmanitost p írody a na p irozené funkce ekosystém rozdílné názory, je nutné v tomto projektu p edevším jasn definovat diverzitu p írody a vyjasnit pojem p irozených funkcí ekosystém . Rozmanitost i diverzitu p írody lze v zásad považovat za synonymum biologické diverzity (mohou se od sebe odlišovat pouze v tom, že diverzita p írody m že zahrnovat i geodiverzitu). Biodiverzita znamená variabilitu i rozmanitost forem života (živých druh ) v rovin genetické, druhové a ekosystémové (“biodiverzita je rozmanitost živých organism ze všech zdroj , zahrnujících mj. zemské, mo ské a další vodní ekosystémy”: Úmluva o biodiverzit , 1992). Nicmén prakticky je dosud biodiverzita m ena p evážn prost ednictvím bohatosti druh (species richness), tj. po tem druh v ur itém území a v rámci druhové bohatosti pouze po tem makrodruh , tj. po tem tzv. vyšších rostlinných a živo išných druh . Mikrobiologové však již za ínají v sou asnosti rozlišovat všechny živé formy nikoli na rostlinné a živo išné, ale na jednobun né prokaryotní (bezjaderné) a všechny ostatní eukaryotní organismy (s pravým jádrem). P i m ení biodiverzity je dosud všeobecn p ehlížen fakt, že rozmanitost života na Zemi za ala u bakterií a dalších mikroskopických jednobun ných organism , které založily podmínky pro existenci vyšších druh . Nedoce uje se dosud fakt, že všechny tzv. vyšší formy života, v etn lov ka, jsou pouze sít mi mikroforem života. Každá bu ka všech vyšších druh (makrodruh ) v sob obsahuje mitochondrie, p vodn samostatnou mikroformu života, které zabezpe ují p enos energie pro tyto vyšší druhy. U rostlinných druh lze v každé bu ce nalézt navíc chloroplasty zabezpe ující pro rostliny syntetizaci cukr nutných k jejich r stu (ke tvorb biohmoty). Zatímco systematický monitoring genetické r znorodosti v rámci druh je záležitostí p íštích období, m ení biodiverzity prost ednictvím po tu druh je rovn ž významn omezeno skute ností, že v decky je popsáno asi 1,5 mil. rostlinných a živo išných druh , zatímco celkový po et druh je odhadován na úrovni 5 – 30 milion , n kte í auto i dokonce odhadují tento po et až na 90 milion . Nejslibn jší cestou k m ení biodiverzity jsou ekosystémy (ekosystém = “dynamický systém rostlin, živo ich a spole enství mikroorganism a jejich neživého prost edí, vzájemn se ovliv ující jako funk ní celek”: Úmluva o biodiverzit , 1992). Zákon . 114/1992 Sb. o

6

ochran p írody a krajiny definuje v § 3 ekosystém jako “funk ní soustava živých a neživých složek životního prost edí, jež jsou navzájem spojeny vým nou látek, tokem energie a p edáváním informací a které se vzájemn ovliv ují a vyvíjejí v ur itém prostoru a ase”. Pracovn m žeme ekosystémy definovat jako systémy, v nichž p írodní procesy hrají dominantní úlohu. Ekosystémy jsou prostorov spojeny s biotopy ( habitats). Podle zákona . 114/1992 Sb. je biotop definován jako “soubor veškerých neživých a živých initel , které ve vzájemném p sobení vytvá ejí životní prost edí ur itého jedince, druhu, populace, spole enstva. Biotop je takové místní prost edí, které spl uje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živo ich “. Biotopy spojují ekosystémy se zemským povrchem. Biodiverzita je úzce spjata s územním rámcem. To je d vod pro hodnocení ekologické kvality území je lepším p ístupem k m ení a hodnocení biodiverzity než jakýkoli jiný p ístup nepropojený s územní dimenzí. M ení biodiverzity lze pro ú ely tohoto projektu provád t pomocí metody hodnocení biotop R, kterou hlavní ešitel a spolu ešitel s kolektivem rozpracovali nedávno v rámci t íletého projektu MŽP (Seják, Dejmal a kol., 2003). Metoda hodnocení biotop umož uje identifikaci a kvantifikaci rostlinných a živo išných druh , umož uje i bodové a pen žní vyjád ení hodnoty biotop a bude v tomto projektu aplikována na n které z mimoproduk ních funkcí zem d lství. Máme-li být v projektu schopni identifikovat, který sociáln -ekonomický rozvoj „zachovává p irozené funkce ekosystém “ a který je omezuje i likviduje, musíme již na po átku ešení projektu podat jasný výklad významu funkcí ekosystém . V souladu s evolu ní teorií život na Zemi vznikl díky p sobení energie Slunce. Ze Slunce na Zemi neustále p ichází již n kolik miliard let slune ní energie o p íkonu 180 000 TW a oh ívá Zemi o cca 285 °C. Díky p sobení slune ní energie je povrch Zem udržován ve specifickém termodynamicky a chemicky nerovnovážném stavu, kdy vedle sebe existují látky v r zném skupenství, existuje atmosféra s relativn vysokým obsahem kyslíku (ten je nutným katalyzátorem výživy živých organism ), existují ekosystémy jakožto funk ní vztahy r zných spole enství živých organism navzájem a s jejich neživým prost edím. Pro jsou p írodní ekosystémy pro lov ka d ležité a nenahraditelné? Lidstvo, podobn jako všechny vyšší formy života, je existen n závislé na produktivit ekosystém (zahrnující úrodnost a schopnost p d recyklovat ili obnovovat zdroje), zejména na jejich procesech obnovy zdroj . Produkce potravy, absorbce odpad , išt ní ovzduší a vody – to jsou zcela zásadní a nenahraditelné funkce i úlohy ekosystém . Ekosystémy udržují stabilní složení atmosféry, nutné k dýchání a t lesné výživ živých organism , poskytují istou vodu a adu dalších životn d ležitých služeb. Produktivita ekosystém je omezena tokem slune ní energie na jednotku p íslušného území, konkrétní disponibilitou vody a živin a efektivností p em n ve fyzikálních procesech. Uvedené základní životodárné procesy ekosystém nejsou ve významn jší mí e nahraditelné technickými procesy. Podmínky produktivity ekosystém se výrazn liší podle lokalit (klimatu, p d, biotop atd.). B žný lokální horní limit produkce ekosystém a absorpce odpad (produktivita násobená rozlohou) ur uje místní nosnou kapacitu ekosystém pro lidskou populaci v tomto míst . Nosnou kapacitu území lze tudíž definovat v antropogenním pohledu jako maximální po et obyvatel, kte í mohou být t mito místními ekosystémy podporováni p i jejich daném životním stylu, materiálové spot eb a produkci odpad . Nosná kapacita je tudíž funkcí hodnot (kultury) a prost edk (technologií) spole nosti a nikoli pouze funkcí fyzických podmínek jako je tomu v p ípad produktivity ekosystém (Bossel, 1996). Celková nosná kapacita

7

ekosystému Zem je tudíž omezená technologických podmínek.

a to i p i dosažení nejlepších kulturních a

Existují p itom velké regionální rozdíly v úrovni nosné kapacity ekosystém . V mnoha lokalitách je produktivita ekosystém snížena v d sledku antropogenních zásah a následn klesá i nosná kapacita území. V mnoha oblastech hustota obyvatelstva zna n p esahuje nosnou kapacitu území a udržování jeho životní úrovn se d je využíváním produktivity ekosystém jiných region i ohrožováním budoucí globální produktivity (obchod s potravinami, palivy, zdroji, absorpce zne išt ní v atmosfé e i sv tových oceánech, využívání neobnovitelných zdroj , vytvá ení antropogenních odpad atd.). Již od po átk pr myslové revoluce s rostoucí intenzitou lidé p írodní ekosystémy likvidují a poškozují a to v mí e v sou asnosti již ohrožující jejich vlastní p ežití. Za posledních sto let byla celosv tov zni ena polovina nejhodnotn jších mok ad a polovina p írodních les . V souladu s teorií dynamických živých systém je t eba se na p írodní ekosystémy dívat jako na otev ené živé systémy, které díky neustálému p íkonu energie, ponechány samy o sob , se zdokonalují, snižují vnit ní míru své neuspo ádanosti (entropie). Tím se živé systémy zásadn odlišují od stroj , které ponechány samy o sob sp jí k neuspo ádanosti, zv tšují svou entropii (Pokorný J., 2001, Capra, 2004). Krajina a její ekosystémy, tak jak se v Evrop mírného pásma rozvinuly od konce posledního zaledn ní, znamenaly postupný rozvoj klimaxových porost a vznik stabilních systém s minimálními ztrátami látek z nich odcházejících. Funkce ekosystém lze identifikovat jako toky energie, vody, látek a informací. V ekologické v d se studium tok energie v p irozených ekosystémech dosud zejména zam ovalo na toky energie v potravních et zcích, po ínaje fotosyntézou p es býložravce, dravce k rozkladným proces m. Fotosyntézou se však váže jen menší ást slune ní energie. Pro v tší ást slune ní energie (60-80 %) je však ur ující zda se spot ebuje na výpar vody nebo zda na um le odvodn ných površích se m ní na teplo. Odvod ováním zem d lských p d, zástavbami a zpev ováním povrch lidé narušují schopnost p írody vyrovnávat teploty mezi oblastmi. Fragmentací a destrukcí hydrických cykl se lidé zárove vystavují zvýšenému riziku katastrofických místních povodní. Hlavní p í iny degradace p irozených ekosystém se objevily v souvislosti s velkoplošnými zásahy do p irozených vegeta ních porost a v souvislosti s odvád ním vody z území. Tyto skute nosti lze doložit antropogenn vyvolanými zm nami teplotních map krajiny, po ízených ze satelitních snímk . S toky energie a vody souvisí i toky látek. Udržitelnost funkcí ekosystém v p irozených povodích lze m it jejich hrubou produkcí a prost ednictvím únik látek z t chto ekosystém . Tyto ztráty lze m it pomocí pr tok a pomocí pr b žného m ení vodivosti vody (odpovídá chemickému složení vody podle obsahu iont ). Nejvyšší ztráty látek a nejvyšší rozkolísanost pr tok v závislosti na srážkách se projevují v odvodn ných ástech povodí s p evažujícími ornými p dami a velkým podílem zpevn ných povrch . Nap . v Labi ro n odtéká na milion tun istého vápníku, ho íku, draslíku a sodíku (Pokorný, 2001). Tyto ohromné ztráty alkálií vedou k urychlenému ubývání organických látek v p dách, p dy se okyselují a m ní se na neživé systémy neschopné vlastní regulace. Ztráty látek z odvodn ných zem d lských p d jsou v tší než z p irozených území les , luk a mok ad (dokládá publikace Nutrient Cycling and Retention in Natural and Constructed Wetlands, Backhuys Publisher, Leiden, The Netherlands, 2001 a p ípadn v další fázi ešení projektu možno doložit další výsledky m ení intenzity únik látek z r zných ekosystém ).

8

Dalo by se tudíž na základ publikovaných zjišt ných rozdíl v našem projektu orienta n odhadnout jak velké ztráty na dlouhodobé produktivit ekosystém R nap . vznikly melioracemi více jak milionu hektar zem d lské p dy. P irozené dlouhodob funk ní ekosystémy, utvá ené v období po poslední dob ledové (tj. v posledních 12-18 tis. letech) se vyzna ují uzav enými kolob hy a nízkými ztrátami látek, jsou energeticky otev ené a látkov uzav ené. Strategie udržitelného hospoda ení v území musí za ít brát tyto skute nosti v úvahu ve své hospodá ské politice a musí za ít podporovat snahy o uzavírání cykl vody a látek, vytvá ení dostatku odpa ovacích kapacit v nivách ek a kondenza ních ploch s funk ní vegetací na horách a kopcích (Pokorný, 2001). Obnova krajiny R v souladu s požadavky udržitelného rozvoje znamená ešit tyto problémy v celých povodích. V horních ástech povodí, které jsou nejcitliv jší k vymývání p dy povrchovou vodou, by m ly být rozši ovány plochy les a mok ad . Obecn by se m la zvýšit hladina spodních vod, dostat vodu více zp t do krajiny. P itom je t eba usilovat o místn optimální pom r mezi p irozenými ekosystémy (v podmínkách sou asné R vyjad ované zejména systémem lokálních ÚSES – územních systém ekologické stability), které zejména zabezpe ují ekologickou stabilitu krajiny a pln ní regula ních ekologických funkcí, a argoekosystémy, které plní primárn roli získávání biomasy pro lidskou výživu. Je p itom z ejmé, že i agroekosystémy musí být využívány ekologicky šetrným zp sobem, který umož uje udržovat a vyvážen zlepšovat jejich integrovanou produk ní kvalitu (chápanou z hlediska nejen tržní zem d lské produkce, ale také z hlediska kvality ekologických funkcí zem d lských p d). Protože zadavatelem projektu je MPSV, budou v souvislosti s otázkou udržitelného uspokojování základních životních pot eb v pr b hu ešení projektu zejména zvažovány a posuzovány alternativní ekonomické možnosti i modely provozování zem d lské výroby ze sociálního hlediska. V eském zem d lství se v pr b hu reformního období 90. let m nily p ístupy ke koncepcím zem d lského podnikání od rodinných farem p es transformaci družstev až po zakládání standardních obchodních spole ností. Vyšší dynamika zakládání obchodních firem v eském zem d lství znamenala orientaci na zisk a vyost ila problém udržení zam stnanosti a spole ensky srovnatelné úrovn p íjm zem d lských pracovník . Pro udržení zem d lské výroby v prostoru venkova se jako velmi vhodný m že jevit model ekonomické demokracie, který je orientován nikoli na maximalizaci zisku, ale na maximalizaci hrubého d chodu; model ekonomické demokracie je zam en primárn na prosp ch zam stnanc a nikoli na maximalizaci zisku pro investory kapitálu. Proto p i koncipování návrh agrární politiky v druhém a t etím roce ešení projektu budou posuzovány jednotlivé dota ní tituly evropského i národního systému podpor zem d lství zejména s ohledem na zam stnanost v sektoru eského zem d lství.

1.2. analýza výchozích podmínek sou asného s. zem d lství, vliv centráln plánovaného systému, vliv ekonomické reformy 90. let 1.2.1 Obecná situace evropského zem d lství Zem d lství, jako hlavní ekonomická innost staré agrární Evropy, bylo ze svého ekonomického a kulturotvorného postavení vytla eno pr myslovou revolucí a zhruba od poloviny 19. století se datuje jeho úpadek. Nepom rn menší rentabilita investic oproti pr myslu a obchodu vedla k soustavnému i když zpo átku pomalému odlivu kapitálu ze 9

zem d lské innosti do nezem d lského podnikání a obchodu. Liberalizující se obchod za al také existen n ohrožovat zem d lce, zejména v oblastech s pr m rnými a zhoršenými podmínkami pro zem d lské podnikání. V reakci na tuto situaci, zejména s ohledem na potravinovou bezpe nost, za aly evropské státy od první poloviny 19. století zavád t celní regionáln pojatou ochraná skou politiku. Celní okrsky, tzv. potravinové áry, se však záhy staly p edm tem kritiky a postupné eroze ze strany liberalizovaného obchodu. Tento typ ochraná ské politiky definitivn skon il s koncem druhé sv tové války. V prvních letech po druhé sv tové válce byl všeobecný nedostatek potravin a evropské zem d lství tak nebylo ohrožováno ani vn jší ani vnit ní meziregionální konkurencí. Politicky motivovaný požadavek na cenov dostupné potraviny pro b žného spot ebitele však vedl na jedné stran k dotaci kone ných cen potravin a na druhé stran k tlaku na snižování náklad zem d lské prvovýroby, v jehož d sledku byl odstartován trend, zv tšování pozemk a velikosti zem d lských podnik , stále se stup ující chemizace a mechanizace rostlinné výroby a intenzifikace chov hospodá ských zví at. Tato „ekonomizace“ zem d lství však v celku nedosáhla úrovn náklad , která by umožnila pln odstranit dotaci „levných“ potravin, když cenu potravin za aly ovliv ovat nikoli státní dotace, ale liberalizovaný trh potraviná ských výrobk a komodit. Evropští zem d lci tak p estali mít zajišt n odbyt své produkce a vlády jednotlivých stát je za aly podporovat ve form komoditních dotací, zaru ených výkupních kvót za zaru ené ceny, vývozních dotací a pod. Pozd ji jim za aly platit za „neprodukci“. Od devadesátých let je snaha dotace podmi ovat ekologickým chováním a postupn je nahrazovat platbami za ekologické služby. Jimi jsou v prvé ad nápravná opat ení sm ující k odstran ní škod na p írod a krajin vzniklé v období p ekotné intenzifikace zem d lské výroby, údržba zachovalých i obnovených p írodních ástí zem d lské krajiny a podpora p írod blízkých i k p írod šetrných zp sob hospoda ení a produkce nutri n hodnotných i „ekologicky“ istých potravin. To však evropské zem d lství jako celek nevyvádí z jeho kvazi ekonomického postavení, ale jen pod velkým tlakem GATTu m ní zp sob „vydržování“ evropských zem d lc . Vedle liberalizovaného obchodu však od šedesátých let minulého století p íjmy evropských zem d lc ovliv uje také vzr stající kartelový a monopolní tlak zpracovatel na výkupní ceny prvotní zem d lské produkce. Od devadesátých let jsou pak zem d lci i zpracovatelé pod cenovým diktátem vzmáhajících se potraviná ských et zc . V tšina pomoci která je v nejr zn jších podobách sm ována zem d lc m a venkovu, je tak v p evážné ásti konzumována marží potraviná ského pr myslu a hlavn monopsonem obchodních et zc . Podpora multifunk nímu zem d lství tak z v tší ásti nez stává na venkov , nezvyšuje objem jeho kapitálu a proto jen ve velmi omezené mí e p ispívá k udržení i zvýšení zam stnanosti na venkov .

1.2.2 Historické výchozí podmínky eského zem d lství eské zem d lství se až prakticky do 2. sv tové války vyvíjelo v souladu s podmínkami udržitelnosti a v souladu s možnostmi energetických a materiálových tok jednotlivých místních ekosystém . I když nap . již ve 14. st. byla významná ást eské krajiny p em n na z p vodní p írodní na zem d lskou (v té dob dosáhl po et obyvatel na území R asi 2 mil. lidí), stále šlo a mohlo jít jen o zem d lství závislé na p irozené úrodnosti p d, p i emž úrodnost konkrétních pozemk byla udržována p irozenou cestou st ídání dob využívání a nevyužívání (úhoru) a p irozenou cestou aplikace a st ídání p írodních osiv a sádí, kombinovanou s p irozeným hnojením z chovu hospodá ských zví at.

10

V historii zem d lství na území R lze jako dlouhodobou negativní externalitu vlivu p em ny p írodních biotop na ornou p du zaznamenat problém eroze p d, zejména vodní eroze. Problém vodní eroze nabyl na významu již zhruba od 14. století, kdy s osídlováním poprvé došlo k významnému zem d lskému zapojení p vodn p írodních biotop v podob jejich p em ny na orné p dy. V historii území R k asi nejvyššímu nár stu podílu orných p d došlo na konci 19. století, kdy s rychlým r stem po tu obyvatel tento podíl na rozloze území R dosáhl úrovn tém 52 % (Bi ík, Jele ek, 2001), zatímco v sou asnosti již klesl t sn pod 40 %. Problému eroze naši p edci elili ú elným len ním krajiny s cílem dosažení protierozní funkce pomocí udržování kostry relativn p írodních biotop . Podobn lze v historii posledního tisíciletí identifikovat na území sou asné R vznik velkých povodní, což bylo zp sobeno plošným odles ováním a následn i narušením rovnováhy hydrických cykl a porušením schopnosti krajiny vyrovnávat velké rozdíly teplot. Povodním p edci nedokázali elit poznáním jejich p í in, proto se v povodích p izp sobovali jasným vymezováním míst vhodných pro osídlování, zahrnujících území mimo dosah povod ových vod. Staletými zkušenostmi, p edávanými z generace na generaci, dokázali naši p edci i p i zem d lském využívání území zachovávat krajinu v relativn udržitelné podob . Neudržitelné zm ny nastaly v pr b hu 20. století až s rozvojem chemických výrob a s aplikací minerálních hnojiv a s jednostrannou p em nou krajiny ve prosp ch využívání velkovýrobních technologií. P em na území s cílem maximalizace domácí zem d lské produkce vedla v dlouhodob jším asovém horizontu k fatálním škodám na ekologických funkcích území. Bezduché zvyšování dávek minerálních hnojiv kulminovalo v R na konci období centráln -plánované ekonomiky (na konci 80. let 20. st.). Plošné meliorace provedené v souhrnu na více jak milionu hektar zem d lských p d odbouraly p irozený zadržovací mechanismus krajiny a vedly k dramatickému zrychlení odtok vod (vytla ení vod z povrchu kontinentu), k nár stu eroze zem d lských p d a k výraznému omezení biodiverzity a života v krajin . Za ty icet let p sobení centráln -plánovaného systému se sice krátkodob enormn zvýšily výnosy zem d lských plodin i p ír stky v živo išných výrobách, z krajiny však zmizela r znorodost života a zem d lské p dy z staly jednostrannou aplikací minerálních hnojiv a pesticid , odvodn ním a fragmentací hydrických cykl kontaminovány a zbaveny významného podílu organické složky.

1.2.3 Vliv centráln plánovaného systému Kolektivizace našeho zem d lství po roce 1948 byla provád na s cílem postupn odstranit protiklad mezi m sty a venkovem, což v praxi znamenalo velkovýrobními formami p iblížit charakter práce v zem d lství pr myslovým postup m a koncentrací a centralizací co nejv tšího po tu výrob vytvo it p edpoklady k sídelní centralizaci umož ující venkovu p echod na m stský zp sob života. Po áte ní zm na krajiny se týkala rozorání vlastnických mezí. Po nich následovala likvidace extenzivních polních sad a osamocených strom v polích. V d sledku toho se drasticky snížily populace polního ptactva. N které d íve hojné druhy, jako nap íklad k epelky, vymizely úpln . Tyto a další varovné signály vedly ke zpomalení až zastavení zásah do zem d lské krajiny ve druhé polovin šedesátých let. Po zm n politického vedení zem se však znovu rozb hly naplno. Od rozorávání mezí se p ešlo k organizovaným formám v rámci programu hospodá sko technické úpravy pozemk (HTÚP), provád ných od sedmdesátých let podle plán souhrnných pozemkových úprav (SPÚ). Zám r zpracovat a realizovat je na území celé republiky zastavila až další zm na politického vedení zem v roce 1989. 11

Zatímco v roce 1948 inila pr m rná vým ra jedné parcely 7 ar u drobných hospodá ství a 23 ar v celkovém pr m ru, byla v roce 1980 pr m rná velikost pozemku 10 – 15 ha. V roce 1990 již m lo 80 % pozemk vým ru v tší než 20 ha, výjimkou nebyly ani 200 – 300 ha monobloky. Od roku 1948 do roku 1990 tak bylo rozoráno celkem 240 000 ha mezí, což p edstavuje 3 % zem d lské p dy, a 450 000 ha luk, to jest zhruba 25 % jejich vým ry z roku 1948. Rozoráno bylo také víc jak dv t etiny polních cest, což p edstavuje 158 000 km. Zlikvidováno bylo kolem 49 000 km liniové zelen mezí, 4 000 km stromo adí, 3 600 ha drobných ostr vk rozptýlené zelen a 50 000 ha remízk . Odhaduje se, že tak bylo vykáceno n kolik desítek milion strom a sta miliony metr tvere ních ke ových porost . Tím se snížil i po et druh fauny a etnost jejich jednotlivých populací. Z našich polí zmizelo t icet p t, ze d ív jších ty iceti šesti, druh polních a lu ních motýl . Zaniklo hnízdišt pro milion jedinc t iceti hmyzožravých a deseti semenozobých druh pták . Potravní spot eba jeden a tvrt milionu koroptví, které, d íve v tomto po tu žily v našich zemích, odhadovaná na 940 vagón hmyzu a 625 vagón semen plevel , nám nazna uje, o jak velkou se to jedná ztrátu. Byla také vysušena p evážná ást mok ad a nap ímena a technicky upravena v tšina potok a horních tok í ek a ek v celkové délce 500 000 km v etn smýcení b ehových porost a asto i rozorání údolních niv. To v tšinou v souvislosti s odvodn ním zem d lské, p evážn orné p dy, které bylo provedeno na ploše zaujímající 12 % rozlohy státu a 22 % vým ry zem d lské p dy, což p edstavuje 1 081 534 hektar . Rozoráním mezí a zv tšením pozemk se mnohonásobn zvýšila erozní ohroženost p dy. Jen Labem v D ín jí bylo v roce 1990 unášeno p es 0,8 kg v každém metru krychlovém (v roce 1900 to bylo jen 0,2 kg/m3). Celkové ztráty se odhadují na dva miliony tun ornice ro n . Technologie užívané ve velkochovech hospodá ských zví at sledovaly pouze ekonomické cíle a vzdálily se natolik p irozenému prost edí života zví at, že v nich vyvolávaly od narození až po porážku neustále stres. To spolu s kvalitou krmiv nakonec snižovalo nutri ní hodnotu takto získávaného masa. Toho se u nás, dík politicky motivované p edstav o blahobytu, spot ebovávalo ke konci minulého režimu p es sto kilogram na osobu ro n . Objem výroby masa, diktovaný touto špatnou potravní zvyklostí, byl pak zajiš ován vysokou produkcí obilovin, z níž se p es 70 % užívalo pro krmení hospodá ských zví at. To vyvolávalo tlak na hektarové výnosy obilnin, které byly v požadovaném objemu dosahovány masovým nasazením agrochemikálií a um lých hnojiv. Ú inné látky agrochemikálií tak masov vstupovaly do potravních et zc rezidua se ukládala v p d , ni ila její edafon a zamo ovala vodní prost edí. Hmotnost ú inných látek pesticid , aplikovaných na hektar p dy, se ke konci osmdesátých let oproti roku 1970 zvýšila dvakrát a inila t i kilogramy. Hmotnost istých živin aplikovaných v um lých hnojivech se za stejné období zvýšila dokonce t ikrát a inila p ibližn t i sta kilogram na hektar p dy. Úm rn tomu vzrostla i energeticky vysoce náro ná výroba. Mezi patnácti nejv tšími odb rateli elektrické energie, kte í na konci osmdesátých let spot ebovávali 26 % veškeré vyrobené elektrické energie, bylo šest chemických závod , vyráb jících vesm s pr myslová hnojiva a agrochemikálie. Uvážíme-li, že p es 60 % tehdejší elektrické energie pocházelo z uhelných elektráren v severních echách, pak vidíme, že se tehdejší zp sob zem d lství podílel na devastaci životního prost edí nemalou m rou i nep ímo. Nemén výrazn se zpr mysln ní zem d lství dotklo i stavebního fondu samotných sídelních útvar . Zm na se nejd íve dotkla zem d lských podnik . Zm nila se p edevším jejich velikost a struktura. Co do rozsahu obhospoda ované p dy vzrostla za ty icet let jejich velikost p t set krát. V roce 1948 u nás bylo 1 507 000

12

zem d lských podnik o pr m rné velikosti 5 – 10 ha. V roce 1986 však již jen 1 644 JZD o pr m rné velikosti 2 584 ha a 255 státních statk o pr m rné vým e 5 925 ha. Tato redukce po tu zem d lských podnik se následn projevila na sídelních útvarech našeho venkova. Prom na jejich funkce a vzhledu probíhala mnohem pomaleji než prom na krajiny. Zasáhla však prakticky všechna venkovská sídla. Nejvíce se dotkla obcí do p ti set obyvatel. Takových sídel je v eských zemích 12 728, což p edstavuje 83,2 % celkového po tu sídel. Tato sídla p edstavují nejmenší obce a osady. Ješt po ukon ení kolektivizace v roce 1960 m la tém všechna tato sídla svoji hospodá skou a politickou samotnost. Jedno JZD zaujímalo jednu obec. Ke konci roku 1959 jich bylo v eských zemích 12 560 a hospoda ila na pr m rné vým e 340 ha zem d lské p dy. V té dob se také ješt málo zm nil vzhled obcí i funk ní využití jejich hospodá ských staveb. Velká ást jich i nadále sloužila zem d lské výrob . Do obrazu krajiny zasáhly jen asto neš astn umíst né objekty živo išné výroby. Ty však svou velikostí ješt nep esáhly kapacitu sta dojnic, respektive 200 – 300 kus prasat i 200 – 500 kus slepic. K podstatným zm nám ve funkci a vzhledu venkovských sídel došlo na našem venkov až v pr b hu let 1960 – 1970, kdy se postupným slu ováním snížil po et JZD k roku 1970 na 6 270 a pr m rná rozloha jimi obhospoda ované p dy vzrostla na 675 ha. P vodní hospodá ská stavení postupn ztratila svoji funkci a v okolí vesnic vznikly nové hospodá ské stavby: dílny, k lny, seníky, sila, kravíny pro 200 dojnic, výkrmny pro 600 prasat, dr bežárny pro 2 000 – 5 000 slepic. Tém polovina vesnic ztratila hospodá skou samostatnost a stala se st edisky specializované zem d lské výroby i prvovýroby. Usnesení vlády íslo 100 z roku 1967 pak následn p ineslo první „Návrh st ediskové sídelní struktury“. Na po átku sedmdesátých let v naší zem d lské v d také p evládla tendence ryzí ú elovosti. Zp sob chovu hospodá ských zví at je pln pod izován maximu produkce p i minimu vynaložení vlastní práce. Velikost pozemk je pod izována pot ebám mamutí mechanizace a velikost té zas požadavku minimálního po tu pracovních sil v zem d lství, jejichž úbytek byl ve prosp ch pr myslu i nadále plánován. Byla zpochybn na nutnost dodržování osevních postup v d sledku tlaku na v tší osevní plochy a výnosy obilnin, takže se zavedlo i jejich následné p stování na jednom pozemku a výnosy se udržovaly pomocí vysokých dávek um lých hnojiv, které se staly všeobecným intenzifika ním opat ením. I Úst ední výbor komunistické strany se ve svých usneseních, požadujících zvýšení výroby um lých hnojiv, odvolával na v decké zd vodn ní jejich vysoké spot eby. V letech 1970 – 1980 pak prob hla další koncentrace zem d lské výroby, a to podle plánu a ruku v ruce s rozpracováním koncepce urbanizace sídelní struktury venkova. K roku 1980 se dále snížil po et JZD na 1 747 o pr m rné vým e 2 538 ha. Mimo obce vznikly další hospodá ské stavby a zv tšila se jejich funk ní kapacita i rozm ry: kravíny pro 1000 dojnic, velkovýkrmny pro n kolik desítek tisíc vep a desetitisíce až statisíce kus dr beže . Velkovýkrmny vep a dr bežárny se namnoze staly samostatnými podniky a zem d lské podniky celých oblastí se staly pouhými dodavateli krmiv. Došlo tak k porušení hmotn energetických tok v dosud nebývalém rozm ru: zkrmitelné zbytky se ve výrobních st ediscích využívaly, pokud v bec, nehospodárn a hn j z gigantických za ízení se stal obtížným pr myslovým odpadem. Došlo tak k prvnímu, a p itom plánovanému, rozpojení detritní ásti potravního et zce v p ti až sedmi tisícileté historii zem d lství na našem území. V tomto období také došlo ke ztrát hospodá ské samostatnosti dalších sídel a ovšem i ke ztrát jejich samostatnosti politické. Usnesením vlády SSR íslo 238 z roku 1971 byl p ijat „Návrh dlouhodobého vývoje osídlení SSR“. Bylo jím ustaveno 107 st edisek oblastního významu s 1 028 st edisek místního významu a dále dv kategorie sídel nest ediskového

13

významu. St edisek místního významu bylo v SR 859. Byly to st ediskové obce. M ly národní výbory, byly do nich situována st ediska zem d lské výroby nezávislá na p d . Jejich rozvoj byl krom soust ed ní služeb a ob anské vybavenosti stimulován i dotacemi individuálním stavebník m. Nest ediskovým sídl m trvalého významu, kterých bylo v eských zemích kolem 7 000 (ale po ítalo se s poklesem tohoto po tu), byla p iznána funkce obytná, rekrea ní nebo jim byl p isouzen význam zem d lský, a to jako míst m soust ed ní spole ných za ízení rostlinné nebo živo išné výroby. Kategorie ostatní nest edisková sídla, do které bylo v echách a na Morav zahrnuto kolem p ti tisíc obcí, p edstavovala sídla, která nebyla ur ena k dalšímu rozvoji. Nanejvýše se mohla stát, m la-li k tomu p edpoklady, ubytovacími i rekrea ními lokalitami. Výjime n v nich byla situována za ízení zem d lské prvovýroby. Nebyla v nich p ipušt na bytová výstavba se státním p ísp vkem a nem la nárok na ve ejná za ízení. Sídla kategorií nest ediskových obcí, zejména kategorie ostatní, se stala správní sou ástí st ediskových obcí. V eských zemích takto ztratilo politickou samostatnost 7 252 sídel. Ztratila svá jména a svou správu a následn pak obchody, pohostinství i základní školy. Pro tato nest edisková sídla se po ítalo se stagnací nebo vysokým poklesem po tu jejich obyvatel, vedoucí až k úplnému zániku jejich trvalé obytné funkce, s fyzickou likvidací t chto obcí a p em nou jejich intravilánu na zem d lskou, pop ípad ornou p du. Snad nejhorší škodou, k níž za uplynulá léta došlo, je vylidn ní venkova. Jen v letech 1970 – 1980 poklesl v echách a na Morav po et lidí v obcích do p ti set obyvatel o 283 000. Z toho v místech do dvou set obyvatel o 224 000 lidí. Zvýšila se také v ková struktura obyvatel menších sídel a zhoršilo se jejich sociální klima. ******* Podobné neudržitelné efekty se dostavily i v nejvysp lejších tržních ekonomikách (viz Carsonová: Silent Spring; Hawken, Lovins, Lovins, Natural Capitalism, Earthscan 1999). Za posledních 50 let národní ekonomiky ztratily díky innostem lidí tvrtinu úrodných p d (Hawken, Lovins&Lovins, 1999, str. 4). I když ne tak z etelná, ale mnohem závažn jší je však ztráta organické bohatosti p d. Schopnost p dních bakterií, hub a jiných mikroskopických organism dodávat výživu, bojovat proti chorobám a vytvá et p im enou p dní skladbu je zcela zásadní pro úrodnost p d, pro jejich schopnost zadržovat vodu i pro celkové zdraví p d. Zdravá biota v p d je schopná p edávat až desetinásobn v tší množství živin, zadržovat desetinásobn v tší množství vody než anorganická složka p dy a vyžaduje tak jen desetinu rozpustných živin. P da a p dní organismy hrají integrující úlohu v p edávání dusíku, uhlíku a síry, což je sou ástí globálního cyklu, který ovliv uje klima. Tak nap . jedna ajová lži ka úrodné p dy obsahuje asi 5 milion bakterií, 20 milion hub a 1 milion jednobun ných organizm (protoctists). Rozší íme-li pohled na 1 tvere ní metr kvalitní p dy, najdeme v ní krom nes etného po tu výše zmín ných druh také snad po tisíci mravenc , pavouk , stínek, brouk a jejich larev a larev létajícího hmyzu, po dvou tisících žížal a velkých stonožek, asi 8 tisíc slimák a hlemýž , 20 tisíc erv (pot worms), 40 tisíc chvostoskok , 120 tisíc rozto a 12 milion hlíst (Eisenberg, 1998, str. 23). Tyto živo išné druhy v p d váží na hektaru dohromady víc než 28 koní. Tzv. moderní industriální zem d lství postupn nahradilo lidskou ru ní práci a práci zví at stroji, p írod blízké odr dy byly nahrazeny šlecht nými hybridními odr dami, které vyžadovaly a vyžadují stále v tší dávky minerálních hnojiv a v tší dávky pesticid a dalších chemikálií. Stále v tší ást zem d lských p d byla m n na na ornou p du. Avšak závislost na stále v tších dávkách syntetických minerálních hnojiv je p i klesajícím obsahu organické složky p dy spojena s klesajícími výnosy a rostoucím zne išt ním a erozí. Intenzívní industriální zem d lství se tak postupn stalo nejv tším a plošn nejrozší en jším zdrojem 14

negativních externalit ze zem d lství a zárove obtížn identifikovatelým zdrojem zne iš ování vod. Konec konc se také stalo hrozbou lidskému zdraví. Dlouhodobé pokusy se zem d lskou p dou v USA od roku 1930 ukázaly, že pokud se nedodávají organická hnojiva, úrove organického uhlíku a dusíku v p d trvale klesá a to i v dob , kdy se p dy nechávají krátkodob ležet ladem (Naylor, 1996, s. 117). V tšina dosavadních lidských civilizací zanikla v d sledku zni ení p d. Tak i nyní, po století farma ení v Iow , která celosv tov disponuje nejvyšší koncentrací nejúrodn jších zem d lských p d, je „polovina p d zni ených a ty, které z staly jsou z poloviny mrtvé, život z nich se vytratil v d sledku používání herbicid , pesticid a neúprosné aplikace monokultur“ (Eisenberg,1998, s. 31). Patrn v bec nejzávažn jším problémem v zem d lské biodiverzit je ohromná redukce genetické základny. Ze 200 000 voln rostoucích rostlinných druh lidé jedí pouze n kolik tisíc a pouze n kolik stovek druh bylo domestikováno. T i tvrtiny rostlinné výživy ve sv t pochází pouze ze sedmi druh : pšenice, rýže, kuku ice, brambory, je men, maniok a irok. V bývalém eskoslovensku po listopadu 1989 nastaly významné spole enské zm ny, které v kombinaci s d sledky ty icetiletého p sobení centráln -plánovaného systému mají mnohostranné dopady na pokles míry udržitelnosti a na podobu sou asného eského zem d lství. Jestliže v období uplat ování centráln -plánovaného systému (CPS) došlo k rozd lení zem d lských oblastí na kuku i nou, epa skou, bramborá skou a d. oblasti a v t chto produk ních oblastech byly identifikovány typové struktury rotace zem d lských plodin, šlo o respektování staletími praktikovaného principu st ídání plodin. V období CPS však byla uplat ována agrární politika maximální sob sta nosti v zásobování zem d lskými produkty, která m la (spolu s p ehnojováním minerálními hnojivy a vysokými dávkami pesticid a s plošnou likvidací p írodních biotop , tvo ících kostru územní stability krajiny) ve vztahu k zem d lským p dám devastující ú inky, nebo vedla k požadavku maximalizace zor ování zem d lských p d za cenu likvidace p irozených a p írod blízkých biotop a tím i likvidace p irozených a p írod blízkých zem d lských ekosystém . Významné zm ny, zp sobené p echodem od centráln -plánovaného systému k tržnímu systému a omezení v odbytu zem d lských komodit jsou v rámci eské zem d lské politiky a od r. 2004 i spole né zem d lské politiky EU n ím novým, co významn m ní charakter struktury zem d lské výroby a tím i podobu eské krajiny. Jaké jsou tyto reformní zm ny z hlediska základních princip z hlediska udržitelnosti sociáln -ekonomických podmínek.

udržitelného rozvoje a

1.2.4 Vliv ekonomické reformy 90. let Transformace našeho zem d lství po roce 1991 na nové tržn hospodá ské pom ry nem la jednotný charakter a ovlivnila ji celá ada okolností. Rychlé otev ení eské ekonomiky v d sledku nesprávného reformního konceptu vedlo od po átku 90. let k neod vodn ným nár st m importu zem d lských produkt ze zahrani í (a k zadlužování R), což zp sobovalo v zem d lství stav prohlubující se strukturální krize a deprese a rychlý pokles celkové zem d lské produkce.

15

První zem d lská politika eské vlády v praxi vyjád ená dotacemi a podp rnými programy sledovala vznik a podporu rodinných farem. Šlo zejména o p ímé investi ní dotace a bezúro né p j ky na po ízení zem d lského majetku pro za ínající farmá e. Tato politika byla v roce 1992 vyst ídána podporou transformace zem d lských družstev a privatizace státních statk p evážn formou jejich p evedení na akciové spole nosti. V obojím p ípad tak byla dána p ednost akcionalizaci majetku p ed jeho konkrétním vlastn ním fyzickými osobami. Do roku 1995 se tak vytvo ila zásadn nová struktura zem d lských podnik , která se dále již zásadn nem ní. Po et podnik Obhospoda ovaná ZP (%) 1995 2000 2003 1995 2000 2003 Fyzické osoby celkem 20 820 24 053 23 590 23,2 25,8 26,9 z toho - SHR 19 648 20 115 20 961 21,6 23,5 24,6 Právnické osoby celkem 2 395 2 587 2 695 76,8 74,2 73,1 v tom - obch. spole nosti celkem 1 196 1 726 1 907 28,1 43,7 44,3 z toho - spol. s r. o. 945 1 171 1 315 20,2 21,7 21,4 - a. s. 223 519 557 7,6 21,6 22,5 - družstva 1 105 723 667 47,0 29,3 26,5 CELKEM 23 215 26 640 26 285 100,0 100,0 100,0 Pramen: SÚ, Agrocenzus 1995 a 2000; aktualizovaný zem d lský registr 2003 Právní forma

Pr m rná vým ra ZP (ha) 1995 2000 2003 40 39 43 39 42 45 1 136 1 036 1 014 833 915 869 756 669 608 1 206 1 502 1 509 1 507 1 465 1 484 153 136 142

Prolongováno do sou asnosti, udržela si velikostní struktura podnik v eském zem d lství v první polovin 90. let vytvo ený výrazn duální charakter. Na velký po et malých podnik p ipadá pouze malá ást zem d lské p dy. V roce 2004 p edstavovaly malé podniky 70 % všech podnik a obhospoda ovaly pouze 2,3 % celkové vým ry. V p ípad velkých podnik tomu bylo naopak. Na pouhých 2,1 % podnik p ipadlo tém 60 % zem d lské p dy. Pr m rná vým ra všech podnik , vyjád ená prostým aritmetickým pr m rem, inila koncem roku 2004 71 ha zem d lské p dy. P i zohledn ní rozdílné váhy jednotlivých velikostních skupin podnik na celkové vým e obhospoda ované zem d lské p dy vychází vážený aritmetický pr m r mnohem vyšší – 1507 ha. Koncem roku 2004 bylo v našem zem d lství 136 podnik s vým rou nad 3 000 ha zem d lské p dy - z toho 62 akciových spole ností a 52 družstev - a 49 podnik nad 4 000 ha - z toho 21 družstev a 19 akciových spole ností. Z p vodních státních subjekt bylo do roku 1995 transformováno 50,7 % do akciových spole ností, 47,7 % bylo p edm tem p ímého prodeje a zbývající minoritní ást byla p edm tem ve ejných dražeb, ve ejných sout ží a bezúplatných p evod na obce. Následn pak bylo snahou státní zem d lské politiky stabilizovat podnikatelskou strukturu kdy soukromí farmá i zaujali 25 % obhospoda ované p dy a podniky právnických osob hospoda ily na zbylých 75 %. Skoro z poloviny to byla transformovaná zem d lská družstva i jejich nástupnické obchodní spole nosti. Hlavním cílem zem d lské politiky bylo zastavení propadu zem d lské výroby v R a jejím hlavním nástrojem byla regulace trhu s nejd ležit jšími komoditami, zejména s mlékem, jate ným skotem a potraviná skou pšenicí. Šlo zejména o interven ní nákupy a subvencované exporty provád né Státním fondem tržní regulace. V té dob také vyvstal problém nedostate né údržby krajiny v zem d lsky mén p íznivých oblastech, ve kterých nedotované zem d lství postupn upadalo, zvyšovala se nezam stnanost a zvyšovala se celková degradace t chto oblastí. Byly proto vytvo eny podp rné programy zam ené na chov masných plemen skotu a ovcí, p stování lnu a údržbu travních porost s cílem restrukturalizovat výrobu v t chto oblastech a udržet kulturní ráz krajiny.V roce 1997 byl p ijat zákon . 252/1997 Sb., o zem d lství, který postavil tuto podporu mén p íznivým oblastem a podporu mimoproduk ních funkcí zem d lství mezi základní formy podpory zem d lských podnik . 16

Od roku 1998 do vstupu R do EU bylo hlavní snahou zem d lské politiky zastavit pokles rozsahu a výkonnosti zem d lské výroby. Zem d lství bylo od po átku transformace trvale ztrátové a kumulovaný dluh v letech 1990 – 1998 p esáhl 40 mld. K . V d sledku zm n vnit ních a vn jších podmínek došlo b hem transforma ního období k výraznému snížení produkce našeho zem d lství. S výjimkou n kolika málo komodit je jeho produk ní výkonnost podstatn nižší než p ed zahájením transformace. Hrubá zem d lská produkce se v období 1989 – 2001 snížila o více než 30 %, z toho živo išná produkce více než rostlinná. Podíl zem d lství na hrubém domácím produktu (v b.c.) R se ze 7 % v roce 1989 postupn snížil až na 1,70 % v roce 2001 a na 1,58 % v r. 2004. Rokem 2001 skon ilo utvá ení zem d lské politiky s ohledem na národní cíle a v odezv na stav domácího zem d lství a zapo alo p izp sobování mechanism a nástroj domácí zem d lské politiky zásadám Spole né zem d lské politiky EU a jejím cíl m. Jedním z faktor , které nejvíce ovlivnily situaci našeho zem d lství a uvedly jej do stavu, který nemá v Evrop obdoby, bylo p ijetí zákona o p d , podle kterého prob hla restituce zem d lského majetku. Na jeho základ byla vydána p da a náhrady za živý a mobilní inventá oprávn ným osobám, které v drtivé v tšin zem d lsky nepodnikají a z velké ásti ani na venkov nežijí. Vyplácení náhrad v naturální podob p isp lo k drastickému snížení stavu skotu a v n kterých p ípadech i k vybití plemenných stád. V d sledku pen žních náhrad v mnoha p ípadech došlo k dalšímu zadlužení ásti transformovaných družstev. Nejvážn jším d sledkem takto provedené restituce je však veliké rozt íšt ní vlastnictví p dy. P evážná ást zem d lské p dy, více než 3 400 000 hektar , je ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob. Z toho je zhruba 3 milióny malých vlastník s pr m rnou rozlohou parcely 0,44 ha. Trh s takto vlastn nou p dou, p esn ji e eno její prodej a koup pro zem d lské ú ely, je ovšem minimální. P evážná v tšina vlastník zem d lské p dy na pozemcích nehospoda í a pronajímá je. Podle celoplošného zem d lského s ítání Agrocenzus 2000 hospoda ily zem d lské podniky v R na p d , která jim z 91,9 % nepat ila a m ly ji pouze v pronájmu. Podle strukturálního šet ení v roce 2003 inil podíl najaté p dy na celkové vým e zem d lské p dy obhospoda ované respondenty tohoto šet ení 89,3 %. Z toho v p ípad právnických osob 96,7 % a fyzických osob 70,0 %. Takto byl sice restituován zem d lský majetek, nikoli však rehabilitován ty iceti lety nucené kolektivizace narušený vztah k p d a k zem d lskému podnikání. Tato strukturální zm na zem d lství se též výrazn projevila v zam stnanosti. Podíl odv tví zem d lství na celkové zam stnanosti v civilním sektoru se v období 1989 – 2001 snížil z 10,3 % na 3,7 % a v r. 2004 na 3,46 %. eské zem d lství se v tomto ukazateli p iblížilo situaci v zemích EU. V období let 1989 až 2004 poklesl pr m rný evidovaný po et pracovník v zem d lské výrob z 533 000 osob na 141 000 osob (Pramen: Zpráva o stavu zem d lství R za rok 2004, MZe). Zam stnanost v zem d lství se tak snížila o 74,6 %, p i emž k nejrychlejšímu snížení zam stnanosti (o 24% ro n ) došlo v letech 1991 a 1992. Ve struktu e celkové zam stnanosti v zem d lství se po celé transforma ní období zvyšoval podíl pracovník obchodních spole ností a klesal podíl pracovník družstev. V roce 2001 p edstavovali pracovníci obchodních spole ností již tém polovinu veškerých zem d lských pracovních sil, v družstvech pracovala necelá t etina a v podnicích fyzických osob necelá p tina pracovník v zem d lství. Vedle strukturálních a technologických zm n v zem d lské výrob je p etrvávající nep íznivý stav zam stnanosti v zem d lství podmín n p edevším dlouhodob špatnou ekonomickou situací zem d lských podnik v jejímž d sledku se prakticky nevytvá í nové pracovní

17

p íležitosti. Pro zem d lství také z stává typickou k vyšším v kovým kategoriím vychýlená v ková struktura. V d sledku neustále se zvyšujícího pr m rného v ku zem d lské populace se prohlubuje „genera ní problém“ v odv tví. Podstatnou m rou k tomu p ispívá nezájem zejména mladých a kvalifikovaných pracovník o práci v zem d lství, daný vysokou fyzickou náro ností a nízkou cenou práce, nevyhovující pracovní dobou a pracovním prost edím, nízkou spole enskou prestiží zam stnání v zem d lství a nejasnou perspektivou zem d lského podnikání. Nezanedbatelnou roli zde hraje i nízký standard ob anské vybavenosti a technické infrastruktury venkova. P es velké investice zejména do vodovod a kanalizací se standard vybavenosti obcí celkov dále zhoršoval. Od r. 1990 zaniklo mnoho dalších obchodních a restaura ních za ízení, byla zrušena ada škol a pošt a zdravotních za ízení, mnoho místních komunikací se dostalo do nevyhovujícího stavu a celkov se velmi zhoršila dopravní obslužnost ve ejnou dopravou v d sledku n kolika vln rušení vlakových a autobusových spoj . P itom vzrostla pot eba dojíž ky obyvatel za prací, vzd láním a základními službami. Z obcí do 2 000 obyvatel je 29,5 % vybaveno službami a za ízeními zdravotní pé e, avšak pouze 1 % z obcí do 100 obyvatel. Z obcí do 2 000 obyvatel je 36,3 % vybaveno základní školou, z obcí do 100 obyvatel je to jen 0,5 %. Z obcí do 2 000 obyvatel je 78,8 % vybaveno vodovodem, z obcí do 100 obyvatel je to 54,3 %. Z obcí do 2 000 obyvatel je 21,3 % vybaveno kanalizací, z obcí do 100 obyvatel to jsou jen 4,3 %. Z obcí do 2 000 obyvatel je 41,8 % vybaveno plynofikací, z obcí do 100 obyvatel je to 11,5 %. P es platby za údržbu krajiny a p ímé investice do revitalizace a renaturalizace jejích p írodních ástí, které byly realizovány v tšinou nezem d lskými subjekty, se stav zem d lské krajiny v mnoha ohledech nezlepšil. P edevším se nesnížilo riziko erozního ohrožení p dy. Podle odhadu Výzkumného ústavu meliorací a ochrany p dy je v eské republice vodní erozí poškozeno kolem 42 % orné p dy, tj. 1 796740 ha. V trnou erozí je v postiženo 7,5 % orné p dy, tj. 319 691 ha. Potenciální ohroženost zem d lských p d v Kategorie Neohrožené Náchylné Mírn ohrožené Ohrožené Siln ohrožené Nejohrožen jší Celkem

v%

R vodní a v trnou erozí

Vodní eroze v tis. ha 4,2 180 27,9 1191 25,9 1105 18,1 771 10,0 429 13,9 594 100,0 4269

V trná eroze v% v tis. ha 77,5 3308 9,3 396 5,7 246 5,4 229 1,8 79 0,3 12 100,0 4269

Pramen: VÚMOP 2004

Velkým problémem je i pokra ující zhut ování zem d lských p d. Odhaduje se, že je jím v eské republice postiženo kolem 30–50% všech zem d lských p d a to p evážn technogenním zhutn ním, zp sobeným používáním nevhodné mechanizace. Vlivem drastického 90% snížení vápn ní a aplikace vápenatých hnojiv oproti úrovni p ed rokem 1990 došlo k výraznému zvýšení kyselosti zem d lských p d.V rámci republiky poklesla hodnota pH pr m rn o 0,1 stupn u orné p dy, chmelnic, vinic a ovocných sad . U trvalých travních porost poklesla hodnota pH o 0,2 stupn . K nejv tšímu snížení pH na orné p d došlo v kraji Vyso ina o 0,3 stupn a v dalších šesti krajích – Jiho eský, Královéhradecký, Pardubický, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský – o 0,2 stupn .

18

P i rozši ujícím se dlouhodobém uplat ování specializovaných forem hospoda ení zam ených na monokultury dochází ke zjednodušení systém st ídání plodin a v d sledku toho k jednostrannému využívání p dy s výsledným narušováním p dní struktury, zm n a ochuzení p dního života a snižování potenciálu p irozené úrodnosti p dy. K negativním jev m došlo rovn ž v biologickém stavu a vzhledu zem d lské krajiny. V n kterých p ípadech restituce p dy a transformace zem d lských podnik vedla k redukci až k likvidaci dlouhodob samovoln se vyvíjejících porost na svahových a zbylých vlastnických mezích a v lemech lesních porost , které v tšinou m ly charakter p irozených spole enstev s velkou mírou biodiverzity i krajinn estetické hodnoty. Na druhé stran došlo k p erušení údržby lov kem vytvo ených sou ástí krajiny. Tímto spustnutím nejsou postihovány jen plochy v marginálních zem d lských oblastech i marginální plochy v produk ních oblastech. V severozápadních echách, kde se nachází p es 60 % z celkové rozlohy opušt ných zem d lských p d to jsou i p dy vysoké bonity na velmi starých plužinách v podkrušnohorské pánvi. Rozloha t chto ladem ležících ploch se stále zvyšuje a v roce 2003 inila 177 tisíc ha. V posledním období také op t stoupá množství aplikovaných agrochemikálií. Prudký pokles jejich spot eby po roce 1990 vedl k výraznému zlepšení kvality povrchových a snížení kontaminace potravních et zc cizorodými látkami. Existuje reálné nebezpe í že se s op tným zvýšením spot eby agrochemikálií obnoví i minulé negativní d sledky. Pokles stav skotu v eské republice v prvních letech transformace zem d lství na úrove zhruba 50 % oproti konci 80. let minulého století rozev el nepom r mezi zvyšující se rozlohou luk a pastvin a jejich smysluplným využitím. Velká ást starých zejména extenzívních p írodn cenných kv tnatých luk je zanedbávána a p i delším období nekosení v nich ubývají sv tlomilné druhy a snižuje se tak jejich biodiverzita a p írodní hodnota. K dalšímu, jinak žádoucímu zvyšování rozlohy travních porost proto muže dojít jedin po zvýšení stavu skotu a ovcí i koz. Jinak dojde k dalšímu zhoršení stávajícího stavu. Vlivem spolup sobení výše popsaných jev v zem d lsky intenzívních oblastech stále pokra uje stresující tlak na p írodní prost edí. Ukazatel pro biodiverzitu agrocenóz, založený na analýze údaj o populacích 22 druh voln žijícího ptactva v zem d lské krajin , poklesl za období 1982-2002 p ibližn o 15 %. V oblastech s mén intenzívní výrobou se nezhoršil a v chrán ných krajinných oblastech a oblastech s p evahou lesních ekosystém za stejné období vzrostl. Situaci spojenou s dlouhodobým nevyužíváním zdroj v ur itém odv tví v d sledku pomalé adaptace na nové podmínky a nedostate né mobility faktor , jež zárove ohrožuje sociální stabilitu, ozna ujeme jako STRKTURÁLNÍ KRIZI. Strukturální krize je v ekonomii hlavního proudu jen útržkovit ešena jako ást krize cyklické. Vyzna uje se velmi výraznými specifickými rysy jako na p íklad, že neprobíhá zvratov , ale spíše se podobá lavinovitému vývoji od nepatrných náznak až po zni ující, obtížn ovlivnitelný skluz do hloubky pod podmín n pot ebnou spodní úrove . Základní charakteristikou tohoto procesu je to, že více než z 90 % se vyvíjí latentn a demonstrativní ást je již v oblasti ztrátového rozpadu produk ních, ekonomických a citlivých sociálních struktur: •

Rychle klesal podíl zem d lství na HDP

•

R st podílu dovezených potravin na domácím trhu

•

Vývoj podílu neobd lávaných zem d lských p d

19

•

Zam stnanost v zem d lství v období 1989-2004 poklesla o t i tvrtiny, tj. po ty lidí v zem d lství klesly za patnáct let na jednu tvrtinu

•

V celé etap po roce 1990 dochází k výraznému poklesu relativní úrovn pr m rných mezd

•

Reformní 90. léta p inesla výrazné poklesy stav hospodá ských zví at, která produkovala p irozené hnojení pro RV – velmi negativní rys. P inesla i výraznou extenzifikaci vklad minerálních hnojiv

•

Vlastnická bariéra, vzniklá tím, že p da byla vrácena p evážn t m, kte í na ní nehospoda í, je dalším významným brzdícím prvkem, který bude bránit operativnímu p izp sobování podoby krajiny udržitelným podmínkám

•

Monopsonní nadvláda hypermarket v potravinovém et zci a získávání 70-80 % z ceny kone ného zem d lského produktu distributory.

Po ty pracovník v zem d lství na konci období CPE a v sou asnosti. Na konci období CPE v eském zem d lství pracovalo cca 533 tis. pracovník , v roce 2004 již jen 141 tis. pracovník (Zprávy o stavu zem d lství R, MZe). S ohledem na to, že vým ry zem d lské p dy se m nily v pr b hu 90. let jen nepatrn , pokles pracovník v zem d lství znamenal, že za období 12 let (1990-2003) stoupla produktivita práce na hektar zem d lské p dy prakticky na 300 % ili na trojnásobek. Produktivita práce stoupla v uvedeném období významn i v živo išné výrob , i když s ohledem na poklesy hospodá ského zví ectva jen asi na 150 %. Zam stnanost v zem d lství poklesla o dv t etiny z následujících p í in: a) b) c) d)

zánikem státních statk došlo k výrazné decentralizaci zem d lských podnik z nichž se vyd lily velkokapacitní farmy chov prasat a dr beže; ve všech zem d lských podnicích byla zrušena nebo výrazn omezena stavební innost, vedlejší produkce a pomocné provozy opravá ských a údržbá ských dílen; u soukromých zem d lských podnikatel vznikla pot eba specializovaných služeb (ú etnictví, obchodní innosti, právní ochrana apod.) prudce narostla u všech pracovník v zem d lství intenzita využívání celoro ního pracovního fondu.

Všechny decentraliza ní procesy zhoršují možnosti zam stnanosti ve venkovských obcích což vede k následné migraci za pracovními p íležitostmi.

20

Vývoj relativní úrovn PR M RNÝCH MEZD v zem d lství v období 1990-2003 Roky Zem d lství k pr m ru k pr myslu ke stavebnictví národního hospodá ství 1989 1,00 0,92 0,97 1,03 1990 1,00 0,91 0,95 1,00 1991 1,00 1,02 1,07 1,09 1992 1,00 1,09 1,13 1,18 1993 1,00 1,14 1,16 1,28 1994 1,00 1,18 1,17 1,30 1995 1,00 1,19 1,18 1,28 1996 1,00 1,24 1,23 1,30 1997 1,00 1,26 1,26 1,32 1998 1,00 1,27 1,29 1,32 1999 1,00 1,32 1,32 1,33 2000 1,00 1,32 1,32 1,32 2001 1,00 1,30 1,29 1,30 2002 1,00 1,35 1,32 1,35 2003 1,00 1,40 1,36 1,40

Pramen: vlastní propo ty ze statistických podklad

Vývoj mezd v zem d lství v pom ru k ostatním srovnatelným odv tvím je výrazn negativní. To se odráží ve snižování životní úrovn a postupn se negativn projeví i v popula ním vývoji. POKLES STAV HOSPODÁ SKÝCH ZVÍ AT v období 1990-2003 o: SKOT: celkem 57,50% Z toho KRÁVY 52,05% Ostatní skot 60,51% PRASATA 31,56% OVCE 73,02% DR BEŽ 23,39% Nejvýrazn jší pokles stav je u ovcí a skotu, což otevírá problém prudkého snížení produkce statkových hnojiv. Tím je tento vývoj negativní i z hlediska ekologie. Pokles stav skotu probíhal velmi diferencovan v jednotlivých krajích.

21

POKLES PROSTOROVÉ KONCENTRACE SKOTU v letech 1990 až 2000. Vyjád en INDEXEM DEKONCENTRACE (koncentrace v po át. roce/konc.v kone . roce). PO ADÍ KRAJ KRAJE 1990 1995 1990 1995 2000 2000 HL. M. PRAHA 5,22 0,50 2,64 8. 12. ST EDO ESKÝ KRAJ 2,15 1,37 2,97 BUD JOVICKÝ KRAJ PLZE SKÝ KRAJ

1,37 1,56

1,13 1,15

1,56 1,80

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ JIHLAVSKÝ KRAJ BRN NSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OSTRAVSKÝ KRAJ

2,38 2,46 2,16 1,60 1,60 1,41 2,18 1,76 2,37 2,06

1,17 1,42 1,25 1,30 1,18 1,08 1,56 1,27 1,11 1,22

2,79 3,50 2,71 2,08 1,90 1,53 3,40 2,25 2,65 2,53

Pramen: vlastní propo ty ze statistických podklad

2. 3. 11.

14. 10. 5. 4. 1. 13. 6. 9. 7.

1.3 Požadavky plynoucí z konceptu UR na zem d lství Z konceptu TUR vyplývá, že jej lze dosahovat jedin v jednotném, integrovaném ešení t í základních aspekt : environmentálního, ekonomického a sociálního (viz Návrh SUR pro R, EÚ 2002). Jestliže aspekt environmentální klade udržitelnosti dlouhodob nejintenzivn jší podmínky ve smyslu obnovy a zachovávání ekosystém , pak takové omezení lze spole ensky reáln naplnit jestliže taková environmentální politika bude ekonomicky rentabilní (bude se vyplácet provozovatel m zem d lských, lesnických a vodohospodá ských aktivit) a zárove bude-li p ijatelná i sociáln , tj. bude zabezpe ovat d stojné podmínky pro práci lidí ve zmín ných t ech sektorech, které v souhrnu kryjí tém 90 % území R. Nejp irozen jším aloka ním mechanismem v tržních ekonomikách je trh. Je ale jasné, že spoléhat se na trh p i napl ování podmínek TUR nelze, protože rentabilita tržních ešení ekonomických aktivit je dosud v území dosahována nej ast ji na úkor ekonomicky dosud nepodchycovaných ztrát na ekosystémech. Aby se lidé mohli rozhodovat v ekonomických innostech voln podle demokratických princip , musí být základní institucionální rámec pro lidská jednání nastaven tak, aby neubližování ekosystém m se vyplácelo ekonomicky i sociáln . Tzn., že výchozí institucionální podmínky musí vláda a zastupitelské orgány nastavit tak, aby se lidem vyplatilo d lat na 90 % území zem d lské, lesnické a vodohospodá ské innosti. Na území eské republiky lze identifikovat n kolik druh ekosystém , odpovídajících kontinentálnímu území mírného pásma (Státní program, 1998):

22

zem d lské ekosystémy (p es 50 % území), charakterizované nadm rným zorn ním 72,2 % (s nízkou stabilitou), malým množstvím ekostabiliza ních prvk , ztrátou p irozené úrodnosti, výrazným snížením schopnosti retence vod atd., lesní ekosystémy (33,3 % území), charakterizované nadm rným podílem málo stabilních jehli natých monokultur a poškozenými p dami, vodní ekosystémy, charakterizované nadm rn zne išt nými vodami. Ze studia ekosystém m žeme získat poznatky, jak žít udržitelným zp sobem, m žeme pochopit základní principy ekologie a udržitelné lidské spole nosti. Prvním z t chto princip je princip vzájemné závislosti, který zd raz uje pot ebu podpory spole enství a vztah v nich (nejde o individualismus a sout ž, ale o kolektivismus a spolupráci). D ležitým ekologickým principem je cyklická povaha proces , princip úplné recyklace – ekosystém p etrvává bez odpad . Podstatnou charakteristikou udržitelných spole enstev je partnerství – tendence vytvá et spojení a spolupráci. V lidské spole nosti znamená partnerství demokracii a posílení osobní odpov dnosti ve spole enství, v n mž má každý len svou d ležitou roli. Významným principem ekosystém je také pružnost založená na vysoké diverzit . Cílem tohoto t íletého projektu je identifikovat základní institucionální, ekonomické a sociální podmínky agrární politiky a koncipovat v systémovém návrhu multifunk ního zem d lství R. Má-li se vyplácet zem d lská výroba v kombinaci s ochranou ekosystém , musí být vytvo eny spole enské mechanismy zábrany destrukce a poškozování zem d lských, lesních a vodních ekosystém za ú elem vytvá ení zisku v aktivitách s dopadem na tyto ekosystémy a naopak musí být finan n honorovány aktivity sm ující ke zlepšování kvality a rozsahu p irozených ekosystém .

1.3.1 P ehled sou asné agrární politiky R a EU z hlediska TUR Jestliže EU po desetiletí ešila podobnou rostoucí neekvivalenci rozd lování p idané hodnoty v potravinových vertikálách zvyšováním ve ejných podpor zem d lských prvovýrobc , potom sou asná politika EU znamená zm nu kurzu snižováním m rných podpor do zem d lství ve prosp ch podpory vzd lání, v dy a výzkumu. V této nové politické situaci v EU nelze nadále p ehlížet nerovnost ekonomických sil subjekt v potravinových vertikálách a je t eba pomocí národní i evropské hospodá ské politiky implementovat taková opat ení, která budou pomáhat vytvá et ekvivalentn jší rozd lování p idané hodnoty p i výrob potravin. ZDROJE FINANCOVÁNÍ VENKOVA V RÁMCI EU 1.Evropský fond regionálního rozvoje, European Regional Development Fund, ERDF, který se zam uje na rozvoj podnikání, infrastruktury, výzkumu a vývoje a celoživotního vzd lávání. 2.Evropský sociální fond, European Social Fund, ESF, který slouží k podpo e neinvesti ních projekt v oblastech sociální integrace, podpory zam stnanosti, posílení systému vzd lávání, podpory rovných p íležitostí na trhu práce.

23

3.Evropský zem d lský, orienta ní a záru ní fond, European Agricultural Guidance and Guarantee Fund, EAGGF, který podporuje zm ny v zem d lství a lesnictví a rozvoj venkovských oblastí. 4.Finan ní nástroj pro usm r ování rybolovu, Financial Instrument for Fisheries Guidance, FIFG, který se zam uje na podporu rybá ských obor . OPERA NÍ PROGRAM ROZVOJ VENKOVA A MULTIFUNK NÍ ZEM D LSTVÍ Opera ní program Rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství je založen na trvale udržitelném rozvoji a stabilizaci venkovských oblastí. V regionech, ve kterých p írodní podmínky umož ují intenzivní zem d lskou výrobu, je d raz kladen na rozvoj konkurenceschopného zem d lství. V oblastech s extenzivním obhospoda ováním p dy je d raz kladen na rozvoj mimoproduk ních funkcí zem d lství, lesního a vodního hospodá ství s vazbami na rozvoj a diverzifikaci aktivit, které s nimi souvisejí, pop . je dopl ují. Jedním z p edpoklad restrukturalizace zem d lství je i vyjasn ní a racionální nové uspo ádání vlastnických vztah k p d . Globálním cílem OP Rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství je zvýšení podílu sektoru na tvorb HDP a zam stnanosti v R, zachování životního prost edí, zajišt ní trvale udržitelného polyfunk ního rozvoje venkova na trvale udržitelném zem d lství, lesním a vodním hospodá ství v integraci s kvalitním zpracováním zem d lských produkt . Specifickými cíli OP Rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství jsou zajišt ní dostupného kapitálu pro oblasti zem d lství a venkova, zlepšení technického vybavení v zem d lských a zpracovatelských podnicích; zlepšení marketingu zem d lské produkce za sou asného zvýšení podílu produkce výrobk s vyšší p idanou hodnotou a jejich uplatn ní na zahrani ních trzích; konsolidovat vlastnickou strukturu zem d lské a lesnické p dy a umožnit tak multisektorový rozvoj venkovského prostoru; ešení sociálních aspekt rozvoje venkova zvýšením zam stnanosti, zlepšením v kové a vzd lanostní struktury a zp ístupn ním informací. V OP Rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství byly vymezeny následující 2 priority: • Rozvoj zem d lství, lesního a vodního hospodá ství a venkova. • Technická pomoc. OP Rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství je v programovacím období 2004 – 2006 spolufinancován z Evropského zem d lského orienta ního a záru ního fondu (EAGGF) – sekce orienta ní Opat ení chov ryb a innosti provád né odborníky v rybá ství bude podporováno z Finan ního nástroje pro orientaci rybolovu (FIFG). K zajišt ní realizace opat ení z OP byly vytvo eny: ídící orgán p i Ministerstvu zem d lství R Zprost edkující subjekty a Platební agentura, jejíž funkci vykonává SZIF. V p ípad projekt spl ujících kritéria pro získání podpory ze Strukturálních fond EU je možné získat až 75 % celkových náklad , u projekt vyhovujících podmínkám Fondu soudržnosti dokonce až 85 %. STÁTNÍ ZEM D LSKÝ INTERVEN NÍ FOND (SZIF) Státní zem d lský interven ní fond je akreditovanou platební agenturou a zprost edkovatelem finan ní podpory, kterou Evropská unie v rámci opat ení Spole né zem d lské politiky poskytuje eské republice z Evropského zem d lského orienta ního a záru ního fondu.

24

innost fondu je upravena mj. zákonem . 256/2000 Sb., o Státním zem d lském interven ním fondu a o zm n n kterých dalších zákon (zákon o Státním zem d lském interven ním fondu), ve zn ní pozd jších p edpis . Pilí em poskytovaných finan ních podpor jsou p ímé platby vyplácené zjednodušeným systémem, tj. na hektar obhospoda ované plochy. Velké možnosti pro zem d lství a potraviná ství p edstavují také programy – Opera ní program Zem d lství a Horizontální plán rozvoje venkova, zam ené na podporu multifunk ního zem d lství v etn zpracování zem d lských produkt a zajišt ní trvale udržitelného rozvoje venkova. Nezanedbatelnou finan ní pomocí jsou pak rovn ž tržní opat ení Spole ného evropského trhu, které eší výkyvy poptávky a nabídky na trhu a zabezpe ují zem d lským podnikatel m v tší jistotu a lepší stabilitu v podnikání. Státní zem d lský interven ní fond p evzal rovn ž kontrolu a vedení p estupního programu SAPARD a nov plní také roli marketingové agentury p i propagaci domácích potraviná ských produkt . SZIF administruje a kontroluje následující platby Ze záru ní sekce Evropského zem d lského orienta ního a záru ního fondu: • v rámci spole ných organizací trhu; • v rámci interven ních opat ení; • poskytování vývozních subvencí ve vazb na vývozní licence; • p ímé platby (režim jednotné platby na plochu); • platby v rámci doprovodných a dodate ných opat ení Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP). Dále provádí: • administraci vývozních a dovozních licencí; • administraci záruk; • administraci systému produk ních kvót; • vybírání finan ních dávek z výroby cukru. Z orienta ní sekce Evropského zem d lského orienta ního a záru ního fondu - za azeno mezi strukturální fondy: • v rámci Opera ního programu Zem d lství - ”Rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství”. P ímé dotace Žádost o jednotnou platbu na plochu (SAPS) a nebo o podporu mén p íznivých oblastí a oblastí s environmentálními (ekologickými) omezeními (LFA). Žadatelem m že být fyzická nebo právnická osoba, která vlastním jménem a na vlastní odpov dnost zem d lsky obhospoda uje zem d lskou p du vedenou v evidenci využití zem d lské p dy podle uživatelských vztah vedené podle §3a zákona . 252/1997 Sb., o zem d lství, ve zn ní pozd jších p edpis . Základní podmínkou pro žadatele, žádající o tyto podpory, je provedení ohlášení zem d lské p dy do Evidence (upraveno vyhláškou MZe . 167/2003, kterou se stanoví vzor ohlášení a potvrzení o za azení do evidence využití zem d lské p dy podle uživatelských vztah ). Na zem d lskou p du vedenou v Evidenci je možné podat žádost a obdržet p íslušné finan ní prost edky na ha. Žádost o podporu pro SAPS je možné podat na následující kultury (dle §3i zákona o zem d lství), p i emž na druhu kultury nezávisí výše podpory: • orná p da (R);

25

• • • • •

travní porost (T); vinice (V); chmelnice (C); ovocný sad (S); jiná kultura (O).

Podpora LFA je poskytována pouze na kulturu travní porost (T) obhospoda ovanou v následujících mén p íznivých oblastech a oblastech s environmentálními omezeními: • horské oblasti (oblast typu HA a HB); • ostatní mén p íznivé oblasti (oblast typu OA a OB); • oblasti se specifickými omezeními (oblast typu S); • oblasti s environmentálními (ekologickými) omezeními (oblast typu E). Žádost o poskytnutí podpory v oblasti typu E lze podávat od 1. ledna 2005. Program LEADER R Program LEADER R – využívá investi ní prost edky ze státního rozpo tu na základ zákona o státním rozpo tu eské republiky na p íslušný rok. Tyto prost edky jsou ve schváleném státním rozpo tu sou ástí rozpo tu Ministerstva zem d lství, programu . 229220 Podpora rozvoje venkovských mikroregion , a to jako podprogram . 229222 s názvem Podpora rozvoje – LEADER. P edpokládá se trvání Programu do roku 2007. Program p ipravuje eskou republiku na realizaci rozvoje venkova v období 2007-2013 podle na ízení Rady o podpo e rozvoje venkova z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova a ídí se Oznámením Komise lenským stát m ze dne 14. dubna 2000. Cíl Programu LEADER R Program LEADER R je ur en na jedné stran venkovským mikroregion m a jejich organiza ním strukturám, které vytvá ejí spole né rozvojové strategie a zám ry, a na druhé stran místním subjekt m, které realizují konkrétní projekty. Cílem Programu je podn covat a podporovat inova ní zavád ní a realizaci investic zamýšlených v rámci místních strategií, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských mikroregion a aktéry na místní úrovni k úvahám a zám r m využití potenciál jejich území v dlouhodob jší perspektiv . Zam uje se p edevším na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prost edí a zhodnocení p írodního a kulturního d dictví. Celkovým cílem Programu LEADER je zlepšení organiza ních schopností venkovských mikroregion . Specifickými cíli jsou nové formy zlepšení kvality života ve venkovských oblastech; nové formy posílení místního ekonomického prost edí a tvorby pracovních míst a nové formy zhodnocení místních p írodních a kulturních zdroj . Podpora bude ud lena, na základ kvalifikovaného odhadu, asi 30 mikroregion m a 250 projekt m s cílem vytvo ení sít s optimálním rozložením v celé R. Žadatelem – p íjemcem podpory jsou právnické osoby podnikatelské subjekty se sídlem nebo p sobností ve schváleném mikroregionu, nebo fyzické osoby podnikatelské subjekty s bydlišt m nebo místem podnikání ve schváleném mikroregionu, neziskové organizace se sídlem nebo s p sobností ve schváleném mikroregionu, dále obce a svazky obcí, jejichž katastrální území leží uvnit schváleného mikroregionu, které svými projekty napl ují schválený zám r místní ak ní skupiny, a tím i strategii rozvoje mikroregionu.

26

Žadatelem – p íjemcem podpory nem že být organiza ní složka státu nebo organizace, kde podíl státu p esahuje 50 %, ani ob anské sdružení podle § 829 zákona . 40/1964 Sb., ob anský zákoník, ani nepodnikatelská fyzická osoba. Podnikatelské subjekty musí prokázat, že mají jako hlavní nebo vedlejší innost zaregistrovanou innost v oblasti zem d lské nebo lesnické prvovýroby. Musí jít bu o za ínajícího podnikatele, nebo o malý podnik, nebo o st ední podnik (který zam stnává mén než 250 zam stnanc , nebo má istý obrat max.1 450 000 000 K a (který není vlastn n z více než 25 % jedním nebo více podniky v tšími, podle zákona . 47/2002 Sb., o podpo e malého a st edního podnikání, a o zm n zákona . 2/1969 Sb.). P ijatelný žadatel – p íjemce podpory musí mít sídlo nebo místo podnikání (právnická osoba), bydlišt nebo místo podnikání (fyzická osoba) v obci maximáln s 10 000 obyvatel a musí být zaregistrován v R. Žadatelem – p íjemcem podpory m že být rovn ž fyzická nebo právnická osoba, která realizuje vybraný projekt celostátní informa ní sít pro rozvoj mikroregion (aktivita 3 Programu uvedená v bod 7 Pravidel), nebo spole ný projekt meziregionální nebo mezinárodní spolupráce Dotace tzv. „state aid“ neboli národní dotace poskytované podle § 2 a § 2d zákona . 252/1997 Sb., o zem d lství, ve zn ní pozd jších p edpis . Podporované jsou nap . následující aktivity, resp. programy: • • • • • •

D. Podpora v ela ství; 1.R. Podpora restrukturalizace ovocných sad ; U. Podpora p stování bylin pro energetické využití; 9. G. Podpora získání minimální zem d lské kvalifikace; 10. D. Podpora evropské integrace nevládních organizací; 15. Podpora mimoproduk ních funkcí rybník .

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ R V souladu s ustanoveními zákona . 248/2000 Sb., o podpo e regionálního rozvoje, vyhlašuje MMR dota ní tituly v rámci programu “Podpora regionálního rozvoje”. Tento zákon stanoví podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje, s tím související p sobnost správních ú ad , kraj a obcí a vytvá í podmínky pro koordinaci a realizaci hospodá ské a sociální soudržnosti. Pro dosažení tohoto cíle bude MMR podporovat: • pror stové aktivity v regionech p inášející multiplika ní efekt pro jejich rozvoj; • innosti vedoucí ke snižování ekonomicky a sociáln nežádoucích rozdíl v úrovni region , zam ené na hospodá sky slabé a strukturáln postižené oblasti; • aktivity vedoucí ke zvyšování zam stnanosti a snižování nezam stnanosti, zejména v hospodá sky slabých a strukturáln postižených regionech; • aktivní spolupráci všech relevantních partner p i plánování a realizaci rozvoje region ; • využití v dy a výzkumu pro rozvoj region . Program obnovy venkova Ministerstvo pro místní rozvoj v návaznosti na usnesení vlády ze dne 11. listopadu 1998 . 730, o Programu obnovy venkova (POV), stanoví, že podpora poskytovaná venkovským obcím a svazk m obcí v rámci podprogramu 217 115 Podpora obnovy venkova programu 217

27

110 Podpora regionálního rozvoje z rozpo tové kapitoly MMR se bude v roce 2005 ídit podle Zásad POV. Obce a svazky obcí mohou podávat žádosti o dotace jen v následujících dota ních titulech POV: a. 1-4 v p ípad , že obec byla ocen na stuhou v sout ži Vesnice roku 2004, pop . byla ocen na v sout ži Vesnice roku 2003 a v roce 2004 nemohla schválenou dotaci z d vod , které nezavinila, využít; b. 6 v p ípad , že se jedná o projekt celostátního nebo mezinárodního významu; c. 7 v p ípad , že p jde o spole né projekty obcí ocen ných v sout ži Vesnice roku 2004 nebo v evropské sout ži Entente Florale; d. 1-4 a 7, pokud se jedná o akce nebo projekty p ipravené skupinami d tí nebo mládeže za podmínky, že se tyto skupiny formou komunitního plánování prokazateln podílely na jejich výb ru a projek ní p íprav , a že se také budou podílet na jejich realizaci; e. 7 v p ípad , že se bude jednat o projekty pilotního charakteru, jejichž metody a inovativní p ístupy mohou být využity dalšími regiony; f. 1-4 v p ípad , že se bude jednat o odstran ní škod zp sobených živelní nebo jinou pohromou místního charakteru. Regionální program podpory rozvoje severozápadních regionu

ech a Moravskoslezského

Prioritním cílem regionálního programu je podpora rozvoje infrastruktury malého a st edního podnikání, snížení nezam stnanosti a podpora zám r rozvoje na úseku cestovního ruchu ve strukturáln postižených regionech a regionech s vysoce nadpr m rnou nezam stnaností severozápadních ech a severní Moravy, u dota ního titulu 3 i dalších region , jejichž projekty vyhovují pro erpání dle Cíle 1 - SROP. P íjemcem podpory je obec (ne obcí z ízená právnická osoba), jejíž katastrální území leží v okresech Bruntál, Frýdek-Místek, Nový Ji ín, Karviná a Ostrava-m sto v regionu NUTS 2 Moravskoslezsko a D ín, Chomutov, Litom ice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem a Sokolov v regionu NUTS 2 Severozápad. U dota ního titulu 3 je p íjemcem podpory obec (ne obcí z ízená právnická osoba), jejíž katastrální území leží na území kraj Jihomoravského, Jiho eského, Pardubického, Královéhradeckého, Vyso ina, Karlovarského, Libereckého, Olomouckého, Plze ského, St edo eského, Moravskoslezského, Ústeckého a Zlínského. Podpora obcím je poskytována jako systémová investi ní dotace (dále jen ”dotace”) na realizaci vybraných akcí, v p ípad dota ního titulu 3 jako systémová investi ní nebo neinvesti ní dotace na realizaci vybraných projekt (p íprava projekt pro Spole ný regionální opera ní program), a to až do výše 70 % celkových rozpo tových náklad akce nebo projektu. V p ípad , že se na financování podílí více subjekt , m že obec požádat o podporu jen na podíl náklad , které sama financuje. Dota ními tituly jsou . 1 – Investi ní p íprava pr myslových ploch a objekt pro podnikání, revitalizace a oživení zastaralých a nevyužívaných pr myslových areál ; . 2 – Podpora investic pro rozvoj cestovního ruchu; . 3 – P íprava pilotních projekt pro Spole ný regionální opera ní program (SROP).

MINISTERSTVO PR MYSLU A OBCHODU R Vláda eské republiky schválila dne 24. listopadu 2004 usnesením . 1159 nové programy podpory malého a st edního podnikání s platností na roky 2005 a 2006. Jsou to programy ZÁRUKA, TRH, PROGRES, PORADENSTVÍ, DESIGN, ALIANCE a ZASTOUPENÍ. Tyto programy reagují na aktuální pot eby rozvoje malých a st edních podnik v eské republice. 28

Jsou zam eny na podporu podnikatel formou záruky za bankovní úv ry, podporu podnikatel z regionu hlavního m sta Prahy, podporu poradenství, podporu fyzických osob a podporu služeb zam ených na vývoz. Na tyto programy je v roce 2005 vy len no z rozpo tové kapitoly MPO celkem 550 mil K . Ministerstvo pr myslu a obchodu vyhlašuje tímto následující programy ZÁRUKA, TRH, PROGRES, PORADENSTVÍ, DESIGN a ALIANCE. Program ZASTOUPENÍ bude vyhlášen dodate n až po jeho schválení Evropskou komisí. 1. Za drobného, malého a st edního podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zam stnává mén než 250 zam stnanc ; b) jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nep esahují korunový ekvivalent ástky 43 mil. EUR nebo má istý obrat za poslední uzav ené ú etní období nep esahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR. 2. Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zam stnává mén než 50 zam stnanc ; b) jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nebo istý obrat za poslední uzav ené ú etní období nep esahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR. 3. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zam stnává mén než 10 zam stnanc a b) jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nebo istý obrat za poslední uzav ené ú etní období nep esahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR. 1) Program záruk pro malé a st ední podnikatele – ZÁRUKA Program je realizován podle zákona . 47/2002 Sb., o podpo e malého a st edního podnikání, ve zn ní pozd jších p edpis a podle Na ízení Komise . 70/2001 o aplikaci lánk 87 a 88 Smlouvy o založení ES na ve ejnou podporu ve prosp ch malého a st edního podnikání. Poskytovatel podpory: eskomoravská záru ní a rozvojová banka, a.s. ( MZRB) 2) Víceú elový program podpory malých a st edních podnikatel – TRH Program je realizován podle zákona . 47/2002 Sb., o podpo e malého a st edního podnikání, ve zn ní pozd jších p edpis a podle Na ízení Komise . 70/2001 o aplikaci lánk 87 a 88 Smlouvy o založení ES na ve ejnou podporu ve prosp ch malého a st edního podnikání. Poskytovatel podpory: eskomoravská záru ní a rozvojová banka, a.s. ( MZRB) 3) Program podpory dynamicky se rozvíjejících malých a st edních podnikatel – PROGRES Program je realizován podle zákona . 47/2002 Sb., o podpo e malého a st edního podnikání, ve zn ní pozd jších p edpis a podle Na ízení Komise . 70/2001 o aplikaci lánk 87 a 88 Smlouvy o založení ES na ve ejnou podporu ve prosp ch malého a st edního podnikání. Poskytovatel podpory: eskomoravská záru ní a rozvojová banka, a.s. ( MZRB) 4) Program podpory poradenských a vzd lávacích služeb pro malé a st ední podnikatele – PORADENSTVÍ Program je realizován podle zákona . 47/2002 Sb., o podpo e malého a st edního podnikání, ve zn ní pozd jších p edpis a podle Na ízení Komise . 70/2001 o aplikaci lánk 87 a 88 Smlouvy o založení ES na ve ejnou podporu ve prosp ch malého a st edního podnikání. Poskytovatel podpory: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest (CzechInvest) 5) Program podpory designu pro malé a st ední podnikatele – DESIGN Program je realizován podle zákona . 47/2002 Sb., o podpo e malého a st edního podnikání, ve zn ní pozd jších p edpis a podle Na ízení Komise . 70/2001 o aplikaci lánk 87 a 88 Smlouvy o založení ES na ve ejnou podporu ve prosp ch malého a st edního podnikání. Poskytovatel podpory: Design centrum eské republiky 6) Program vytvá ení aliancí a jejich prezentace v zahrani í – ALIANCE

29

Program je realizován podle zákona . 47/2002 Sb., o podpo e malého a st edního podnikání, ve zn ní pozd jších p edpis a podle Na ízení Komise . 70/2001 o aplikaci lánk 87 a 88 Smlouvy o založení ES na ve ejnou podporu ve prosp ch malého a st edního podnikání. Poskytovatel podpory: eská agentura na podporu obchodu (Czech Trade). STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ ESKÉ REPUBLIKY (SFŽP R) Státní fond životního prost edí R (SFŽP R) byl z ízený v souladu s ustanoveními zákona . 388/1991 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . Tato ve ejnoprávní státní finan ní instituce rozhodujícím zp sobem podporuje environmentální investice municipálních i ostatních subjekt . Poskytování finan ních prost edk ze SFŽP R se ídí Sm rnicí MŽP R ( . 2/2005) a jejími p ílohami. Podpory jsou orientovány do následujících oblastí: 1. Oblast ochrany vod 1.1 Program – St ední zdroje 1.2 Program – Ochrana zdroj pitné vody, nebo p írodních lé ivých zdroj a zdroj p írodních minerálních vod, nebo opat ení u zdroj zne išt ní na území národních park (NP) a chrán ných krajinných oblastí (CHKO) a jejich ochranných pásem 1.4 Program – Rozší ení, intenzifikace a rekonstrukce stávajících obecních istíren odpadních vod 1.5 Program – Rozší ení kanaliza ních systém 3 Program pé e o p írodní prost edí, ochrana a využívání p írodních zdroj 3.1 Program pé e o p írodní prost edí Díl í programy: 3.1.1 Zakládání prvk územních systém ekologické stability krajiny (ÚSES). 3.1.2 Ošet ování strom a regenerace alejí a park . 3.1.3 Zabezpe ení mimoproduk ních funkcí lesa a k p írod šetrné hospoda ení v lesích. 3.1.4 Pé e o zamok ená území a vodní plochy. 3.1.5 Realizace schválených plán pé e o zvlášt chrán ná území. 3.1.6 Výkupy pozemk ve zvlášt chrán ných územích. 3.1.7 Realizace schválených záchranných program 3.1.8 Program pé e o p du. 3.1.9 Program regenerace urbanizované krajiny. 4. Nakládání s odpady 4.1. Program podpory sanací a rekultivací starých skládek 4.2 Program na podporu využití odpad 5. Technologie a výroba 5.1 Program nejlepších dostupných technik (BAT) 8. Program podpory environmentálního vzd lávání a osv ty 8.1 Program podpory environmentálního vzd lávání a osv ty 8.2 Program podpory výstavby, rekonstrukce environmentálních center STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je z ízen zákonem 104/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 s ú inností k 1. 7. 2000. Ú elem Fondu je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železni ních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Krom vlastního financování výstavby a údržby Fond dále poskytuje p ísp vky na pr zkumné a projektové práce, studijní a expertní innosti zam ené na dopravní infrastrukturu.

30

STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ Jedním ze základních nástroj státní bytové politiky je Státní fond rozvoje bydlení, který byl z ízen zákonem . 211/2000 Sb. Úkolem Fondu je vytvá et, akumulovat a rozši ovat finan ní prost edky ur ené na podporu investic do bydlení a používat je v souladu se zákonem na podporu p edevším v následujících t ech sm rech: • na podporu výstavby byt , z toho p edevším byt nájemních; • na podporu oprav bytového fondu, z toho p edevším na podporu oprav dom vystav ných panelovou technologií; • na podporu výstavby technické infrastruktury v obcích, tedy na zainvestování pozemk vhodných pro budoucí bytovou výstavbu. DOTA NÍ PROGRAMY KRAJ 1) Krajské Programy podpory rozvoje obcí 2) Krajské Programy obnovy venkova 3) Rozvojové programy kraj NADACE PARTNERSTVÍ len asociace Environmental Partnership, Fóra dárc , European Greenways Association a UNEP Posláním Nadace Partnerství je pomáhat nevládním organizacím, obcím a dalším partner m v pé i o životní prost edí, stimulovat trvale udržitelný rozvoj, mezisektorovou spolupráci a ú ast ob an na v cech ve ejných Programy: 1) Základní grantový program 2) Doprava pro 21. století 3) Školící program 4) Energetické alternativy 5) Partnerství pro ve ejná prostranství 6) Škola pro udržitelný život 7) Strom života 8) Zelené stezky Greenways 9) Ochrana p írody 10) Partnerství obecn prosp šná spole nost.

1.3.2 Sociologický pohled na venkovské obyvatelstvo, ekologické dotace a krajinu. Hospoda ení na vlastní p d je pro sociologii a zvlášt pak rurální sociologii základem, který vede ke zcela specifickému sociálnímu a ekonomickému chování. Zdá, se, že p es všechny procesy probíhající v sou asné moderní spole nosti, jde o zvláštní kategorii, nepodléhající obecným globálním vzorc m. Procesy globalizace, specializace, dominace urbánní kultury atd. se samoz ejm na venkov a jeho obyvatelích projevují, sta í se podívat jen na relativn sociáln pestrou paletu obyvatel venkova. P esto všechno lze nalézt charakteristické rysy, oprav ující mluvit a usilovat o uchování venkova, o uchování, obnov a rozvoji jeho sociální struktury o p ímých a nep ímých službách venkova poskytovaných urbánnímu prost edí a urbánní kultu e. Nezastupitelné, jak se ukazuje, jsou služby venkova ve smyslu udržování obhospoda ované krajiny, i když jak bude uvedeno dále, tam, kde chybí rurální struktura je nahrazována „custom farmers“, neboli „farmá i na zakázku“. 31

To vše je neseno nejen n jakou nostalgií a re-sentimentem ideálu eské rurální krajiny a pravého eského venkova. Je v bec otázka, z jakého století tento vzorec „pravý eský venkov“ vlastn pochází a co reprezentuje. Pé e o venkov a venkovskou krajinu je nesena také moderní transformací t chto „nostalgických“ ko en evropské - a ve své historické podstat rurální - spole nosti. Ozývají se zde moderní tóny ekologické, v etn ekologického hospoda ení, tóny nové zam stnanosti na venkov , nového osídlení, vedou se diskuse o posttradicionalismu, neo-kolonialismu a tzv. rurbánní kultu e, reprezentující pror stání urbánního a rurálního prostoru i ve smyslu sociálním, o neo-ruralismu atd. To vše indikuje velké zm ny, ke kterým v rurálním prostoru dochází. To vše také indikuje ur itou bezradnost, nebo venkov byl zdrojem konzervativních hodnot a náhle je zdrojem velkých zm n ke kterým nyní dochází nejen na úrovni krajinného systému, ale p ímo na úrovni m nící se a asto mizející sociální struktury venkova. Venkovský prostor je v podmínkách R také velkou výzvou sociální. Stigma kolektivizace je u soukromých hospodá stále milníkem, nevy ešenou minulostí, která na sebe bere zcela reálné podoby nevy ešených restitucí a bezmocných soudních spor . P idává se další stigma nezajímavých, okrajových oblastí, závislých na št dré ruce státu a na n kolika málo pracovních p íležitostech. Do toho vstupuje podpora, ale i požadavky ze strany spole né zem d lské politiky EU, zvlášt tzv., druhá osa na podporu ekologických funkcí krajiny. Nelze zapomenout ani na obecné procesy, spole né pro celou evropskou a americkou rurální krajinu: •

Intenzifikace zem d lství

Ve vybraných oblastech dochází ke koncentraci výroby, k obrovskému vydávanému množství dodatkové energie vedoucí k rozsáhlé krajin skleník a zem d lství nezávislého na po así v extrémních p ípadech nizozemských delt. •

Opoušt ní krajin

Zem d lsky marginální oblasti se vylid ují. Pokud nemají št stí na p írodní a kulturní atraktivitu, stávají se marginální také z hlediska sociálního. •

Vytvá ení nových typ krajiny

Máme na mysli vytvá ení turistických krajin, nejen ve form m kké turistiky a cyklostezek, ale také p em ny bývalého chudého horského zem d lství na exkluzivní lyža ská centra, rozsáhlé plochy golfových h iš atd., ale na druhou stranu také velké plochy národních park a chrán ných území. Nutno podotknout, že jde zárove o vytvá ení nových typ pracovních p íležitostí, ovšem, jak uvidíme dále, je otázkou, zda práv pro rurální komunitu. Tomu všemu elí také venkov R. Nebo již dávno není izolovanou sociální a kulturní enklávou. V této ásti jsou nastín ny následující problémy: •

Pomáhá tok ekologických dotací na údržbu krajiny také sociální struktu e venkova?

•

Jak reaguje venkovská komunita na nové p íležitosti, na novou „sociální misi“ spojenou s multifunk ním zem d lstvím orientovaným na mimoproduk ní funkce?

K tomu je t eba p ehledn rozebrat stávající sociální strukturu vlastník p dy a její historický vývoj, teoretické koncepce stojící v pozadí sm rování toku dotací a chápání rurálního spole enství v bec, stejn jako pohled na ur ité archetypy ovliv ující chování venkovské komunity dodnes, p edevším ve smyslu ekonomickém.

32

Ur ující vnit ní hodnoty pro zem d lské hospoda ení? Je práce na vlastní p d , spojení vlastnictví práv zem d lské p dy a zem d lského hospoda ení zdrojem ur ujících sociálních hodnot, které jsou v nadpise nazvány jako vnit ní hodnoty? Mnoho autor se domnívá, že kontinuita hospoda ení a vlastn ní p dy ve smyslu rodu, p íbuzenství rodinného majetku klanu (Kinship v angli tin ) vyžaduje výrazné, sociální nebo také vnit ní cíle. Ochrana a p edávání p dy a tradice hospoda ení podle t chto autor nem že být vysv tleno na ist ekonomickém základ (Gasson, 1983) hovo í dokonce o hodnotovém systému, který musíme studovat, pokud chceme predikovat chování této komunity. Názory na vnit ní hodnoty rodinných farem a rodinného zem d lského hospoda ení obecn lze rozd lit na stupnici od úplného odmítání až po p iznání jejich role a pokusy o jejich studium. Odmítání Rurální sociologie obecn již dlouho odmítá Weberiánský a Durkheimovský model z po átk sociologie, který p edpokládal na základ studia moderní pr myslové spole nosti obecnou racionalizaci a depersonalizaci ve ve ejné a ekonomické oblasti života. Technický rozvoj, komercionalizace a specializace potla í formy rodinného farmá ského hospoda ení (Parsons, 1951). P ežitek Jiní auto i (Kuper, 1988, Harris, 1990) sice uznávají fenomén rodu a rodiny v zem d lském hospoda ení, ovšem jako d ležitý fenomén v primitivních a prehistorických spole enstvích, v moderních spole nostech nemají tyto cíle a vztahy nad ji na p ežití. Tradi ní sociologové vid li rodinu (rod) a pr myslovou spole nost jako odporující si. Rodové hodnoty a tržní vztahy jsou nahlíženy jako dva nekompatibilní strukturální principy (Harris, 1977). Antagonismus Ekonomické a rodové p íbuzenství je podle jiných autor antagonistickou kulturou v moderní spole nosti. Její existence je možná jen díky separované organizaci ízení spole nosti a díky geografické vzdálenosti od st edu d ní a moci. (Parsons, 1951, Barnard and Good, 1984). P irozená jednotka Jako p irozenou jednotku chápou rodinné farmy (family farm) v holandské produkci rurální sociologie (de Haan, 1994), Racionální ekonomický model Strange (1988) redukuje op t (a pon kud paradoxn v dobrém úmyslu pomoci agrární politice) rodinné farmá e na jakési racionální ekonomické operátory. Tím se v jeho pojetí objevují autonomní farmá i zam stnávající sami sebe a své rodiny, oprošt ní od zbyte ného sentimentu k rodu, tradici, p d a motivovaní maximálním ekonomických ziskem a samoz ejm vyznávající urbánní zp sob života. Rodinná farma je diverzita Van der Ploeg (1990) poukazuje na ad empirických výzkum na diverzifikaci strategií rodinných farem, v p íkrém rozporu k pr myslové uniformit . H. Friedman (1980) a ostatní poukazují na zvláštní dvojí charakter produkce rodinných farem: kombinace vlastnictví a práce na stran jedné a jednota rodinné skupiny v pracovním procesu. Kombinace kapitalistického vlastnictví a zárove tradi ní organizace rodinné práce jsou výjime ným jevem v dob , kdy je výroba od rodiny v pr myslové spole nosti striktn odd lena. 33

Shrnutí Tento stru ný p ehled není zdaleka jen historií. Práv na základ modelu, jak je soukromé zem d lství chápáno (zde v p ehledu na sociologicky vd ném a jasném p íkladu rodinných farem) vedou asto toky dotací. De Haan, (1994) nap íklad mluví o resistenci marxistického p ístupu politické ekonomie s její snahou dát vše do zjednodušujícího modelu také na mikroúrovni rodinných farem, ignorující variabilitu a zvláštní charakter vztah . Tímto zjednodušujícím pohledem mohou být zatíženy mnohé dob e mín né snahy jak pomoci venkovu a krajin i sou asné dob . Ekologické dotace Pod pojmem „ekologické dotace“ lze rozum t dota ní tituly ve smyslu: - úv rové pomoci p edevším v rámci programu Krajina (od roku 1994) Podp rného garan ního rolnicko lesnického fondu (PGRLF), to znamená garance bankovních úv r , dotace ásti úrok - p ímé ovlivn ní struktur a ekosystém krajiny pomocí spole ného programu MZE a MŽP "Pé e o krajinu" (od roku 1994) na ovlivn ní stavu životního prost edí (nap . restrukturalizace rostlinné výroby zatravn ním a zalesn ním, údržba krajiny v kulturním stavu, podpora genetického potenciálu hospodá ských zví at a rostlin. Pro ú ely této ásti bylo provedeno pilotní šet ení soust ed né p edevším na získání kvalitativních dat pomocí p ímých semi-strukturovaných rozhovor . Tento nástroj lze považovat za velice d ležitý a pro šet ení za efektivní, nebo navazuje na dlouhodobý pr zkum rurální komunity, který je provád n od roku 1992. Byly osloveny dv skupiny hospodá . Skupina tzv. „malých farmá “ s vým rou do 50 ha a skupinu hospodá velkých, kte í hospoda í na více jak 100 hektarech. ást oslovených rolník (kolem 60%) pat ila do stálého vzorku respondent , s nimiž je udržován kontakt cca 6 let. Druhá ást rolník byla oslovena poprvé, na základ doporu ení našich stálých respondent . (Metoda „sn hové koule“). Celkem bylo kontaktováno 32 rodin soukromých hospodá . Z toho 15 rodin ze skupiny „velkých farmá “ a 17 ze skupiny farmá „malých.“ Rozhovory se uskute nily v obou skupinách dvoukolov na ja e a na podzim letošního roku v oblasti Blat v okolí Veselí nad Lužnicí a v okolí imelic. Semistrukturovaný rozhovor m l dv ásti: a) více formalizovanou dotazníkovou ást týkající se využití a fungování ekologických dotací ve vztahu k hospoda ení a venkovu obecn s otev enými záv re nými možnostmi a velkým prostorem pro komentá . b) otázky týkající se ochoty nov hospoda it, využít nových podmínek, jak je nabízí multifunk ní zem d lství v etn obecných otázek o smyslu zem d lské práce, o jejím poslání, její misi v sou asné dob . Tato data posloužila pro korekci interpretace statistických dat a názor expert z MZe R, stejn jako pro korekci vlastních pr zkum p ed p ti lety na podobné téma. Systémové disfunkce ekologických dotací Jeden z velkých omyl p i konstrukci dotací do zem d lství obecn spo ívá v p esv d ení, že jde o záležitost jednoú elovou, lineární a p esn zacílenou. Tímto zp sobem m že být dotace konstruována, v reálném systému venkova však za ne na sebe nabalovat další, asto nezamýšlené d sledky a funkce. M žeme uvést alespo ty i základní funkce zem d lské dotace obecn : - sociální, která pozitivn nebo negativn ovliv uje sociální strukturu vesnice

34

- kulturní, která má stabiliza ní funkci pro rurální kulturu nebo naopak p edpokládá jiné hodnoty a jiný životní zp sob - ekonomickou, která je skrytou sociální pomocí n kterým skupinám, a nemusí to být vždy zrovna venkovské obyvatelstvo - ekologickou, která ovliv uje velikost a pom r p írodních a antropogenních struktur v krajin . Konstrukce ekologických dotací je vedena sm rem žádoucího efektu – obecn e eno udržované krajiny. Na tom není na první pohled nic nefunk ního. Ovšem reálné fungování v rurální komunit okamžit naráží na zmín né ty i funkce, které jsou složitým p edivem sociálních vztah navíc propojeny. Výsledek je takový, že ekonomicky logické soust ed ní se na krajinu – žádoucí efekt – pomíjí v jakém systému sociálních vztah se vlastn pé e o krajinu odehrává. Jde o systém osídlení a udržení sociálních vztah , nazvaný v níže uvedeném schématu „vesnice“ a systém innosti, nazvaný „hospoda ení“. (Viz obr. A).

Obrázek A

Krajina

Tok dotací

Hospoda ení

Vesnice

Komentá : Na obrázku A je vyjád en schematicky znázorn ný tok ekologických dotací, tak jak se d je v reálu venkova. Hlavní vrchol trojúhelníku je obsazen krajinou, p esn ji e eno uchováním strukturálního uspo ádání a ekosystému krajiny. Protože zde hraje velkou roli estetické vnímání krásy krajiny, lze íci, že jde o toky na „tvá “ krajiny, pomocí hospoda ení. Jako zaml ený p edpoklad pro ú inné a efektivní fungování tohoto sm ru toku dotací je zde venkov a jeho sociální struktura, v našem schématu ozna ena jako vesnice. Podpora ochrany krajiny a šetrného hospoda ení vychází z mylného p edpokladu, že na venkov jsou rovnom rn rozloženi lidé, pokud možno rodinné farmy, ekající a vítající takovýto zp sob podpory, který je jim kulturn a sociáln blízký. Sta í je pouze ekonomicky motivovat k vytvá ení a údržb kulturní rurální krajiny. Tato úvaha však ignoruje fakt sociální struktury sou asného venkova, jak je uvád na dále. Kone ný efekt jde mimo podporu sociální a kulturní funkce této dotace ve prosp ch venkova.

35

Protože je zde nabídka a strukturáln na ni nemá kdo odpov d t, okamžit vzniká skupina známá v USA jako “custom farmers”, farmá i na zakázku, která vypl uje tento prostor. Ekonomická pomoc ( asto jako skrytá forma dob e mín né pomoci sociální) tak odtéká z krajiny zp t do m sta, nebo tito “noví experti” zvaní “custom farmers” v eském prost edí, nemají s vekovem asto nic spole ného. Odvedou požadovanou službu bez dalšího vztahu k p d , krajin , bez jakéhokoli posílení venkovského osídlení a hospoda ení. Je faktem, že existují oblasti, kde bez nových expert by ekologické dotace nefungovaly v bec. Jedná se p edevším o stále zem d lsky a ekonomicky marginální území p íhrani í. Ve svých d sledcích tak dob e zamýšlené ekologické dotace podporují krátkodobé zám ry a zodpov dnost se p esouvá do rukou ú edník , nikoli hospodá . Obr. B ukazuje systémový tok ekologických dotací, kdy údržba krajiny vyniká jako p irozený vedlejší efekt toku dotací do ur ujícího vrcholu, nazvaného v našem schématu “vesnice”

Obrázek B

Vesnice

Tok dotací

Komentá :

Hospoda ení

Krajina

Na obrázku B lze vid t schematicky znázorn ný tok ekologických dotací, tak jak by odpovídalo systémovému p ístupu k eské krajin a tak jak by m lo být i podle názoru mnoha respondent – hospoda ících rolník a starost malých obcí. Hlavní vrchol trojúhelníku je obsazen vesnicí, p esn ji e eno uchováním strukturálního uspo ádání a infrastruktury venkova - to vše brání odlivu obyvatel. Jako samoz ejmý další bod je zde hospoda ení, po kterém je poptávka od obyvatel, nebo sídlí na venkov a je to pro n p irozená pracovní p íležitost. Jako zaml ený p edpoklad, kde se pozitivní efekt tohoto toku dotací projeví je zde krajina, údržba krajiny, její uchování a pé e a její stávající strukturální a ekosystémové uspo ádání. V teoretické rovin dochází v problému ekologických dotací ke st etu dvou p ístup : industriálního a post-industriálního. První je chakterizován znaky jako koncentrace, centralizace, maximalizace, specializace etc. To jsou mocné politické a administrativní nástroje. Výsledek ekologické dotace, pokud má být efektivní, musí podporovat opa né znaky: diverzifikace, decentralizace, minimalizace, individualizace.

36

Lineárními a nelineárními ekonomickými modely ešení marginálních oblastí byly aplikovány podrobn ji na p íkladu Šumavy (Lapka et al, 2001). Každý z t chto model má své aplika ní výhody a nevýhody. A koli je jasné, že pro p ípad podpory venkova pomocí ekologických dotací je vhodný nelineární model, jeho nevýhodou je pom rn složitá a citlivá aplikace, vyžadující alespo základní diverzitu sociální struktury venkova. To bude v n kterých oblastech R problém alespo do asn ešený strukturální náhradou pomocí skupiny “nových expert ”. Jejich název byl odvozen mimo jiné od p ístupu k informacím o rozd lování a mechanismu dota ních titul , úv rové politiky, program EU, a to z nich iní skute né experty v porovnání s tradi ními obyvateli venkova. Hledání cesty k ochran krajiny a šetrnému hospoda ení bez ohledu na sociální strukturu venkova nemá i podle zahrani ních zkušeností (USA) dlouhodobou perspektivu a vitalitu (Lapka, Rikoon, Cudlinová 1996). V. Strukturální disfunce ekologických dotací Strukturální nedostatky nejlépe ukáže registrované vlastnictví p dy a jeho vývoj a z n j vyplývající sociální struktura. P i bližším pohledu není p ekvapivé rychlé strukturální dopln ní chyb jících adresát ekologických dotací o skupinu „nových expert “. Pohled na Tab. 1a a Tab 1 b. ukazuje, jak d ležitou kulturní stabiliza ní funkci by mohly dotace sehrát p i zacílení na žádoucí vybrané skupiny rodinných farem. Tab. 1a. Vlastníci zem d lské p dy v tis.ha (stav r. 2004) 1800

1605

1600

1495

1400 1200 1000 800 600

425

400 200 0

40 SF

35 RF

IF

KF

OP

Zdroje: Zpráva o stavu zem d lství R 2003 MZe R, Praha., Doucha, 2005. Legenda: SF malé samozásobitelské a hobby farmy RF rodinné farmy IF velké individuální farmy v etn s.r.o. KF kolektivní farmy manažerské, družstevní nebo akciové OP ostatní podniky Komentá : Podíl soukromého vlastnictví z 3,6 milionu ha registrované zem d lské p dy v R tvo í cca 57%, tedy mírná p evaha nad transformovanými bývalými podniky JZD a státních statk . Ovšem podíl farem, kde je zam stnána na plný nebo áste ný úvazek rodina a vzhledem k

37

charakteru práce musí sídlit na venkov je necelých 12% respektive 13% pokud zapo ítáme i jednotky SF. Poznámka: Rozdíl mezi vým rou zem d lského p dního fondu ve výši cca 4,3 milionu ha a registrovanými subjekty o celkové vým e 3,6 milionu ha je zp soben neukon enou a neúplnou evidencí, tyto diference jsou rozloženy na území státu nerovnom rn . I p es tuto velkou mezeru v evidenci – 0,7 milionu ha – poskytnuté údaje ukazují jasnou tendenci vlastnictví a budoucího vývoje. Tab. 1b. Vlastníci zem d lské p dy v % (stav r.2004) 1% 1%

12%

SF

42%

RF IF KF OP 44%

Zdroje: Zpráva o stavu zem d lství R 2003 MZe R, Praha. Doucha, 2005 Legenda: SF malé samozásobitelské a hobby farmy RF rodinné farmy IF velké individuální farmy v etn s.r.o. KF kolektivní farmy manažerské, družstevní nebo akciové OP ostatní podniky Komentá : Podíl 44% na vlastnictví zem d lské p dy ve skupin IF a zvlášt KF ukazuje i z hlediska velikosti pozemk podobnost t chto skupin. Ovládají dohromady zna n p es 80% vlastnictví p dy a nejsou to soukromí vlastníci ve smyslu pokra ovatel tradice rodinných farem a rurální kultury. Ve skupin IF to však nelze jednozna n tvrdit, jde o p ípad od p ípadu velmi rozdílné postoje ke krajin a k venkovu obecn . V každém p ípad však lze od t chto skupin o ekávat n co jiného než nostalgické návraty k malým rodinným farmám a tyto skupiny pravd podobn , zvlášt pak KF, budou motivovány p edevším nastavením ekonomických nástroj .

38

Tab. 2a. Podíl vlastní a pronajaté p dy v tis.ha (stav r. 2004)

1800

plocha obhosp. p dy

1600 1400

v tom plocha p dy pronajaté

1200 1000 800 600 400 200 0

SF

RF

IF

KF

OP

Zdroje: Zpráva o stavu zem d lství R 2003 MZe R, Praha. Doucha, 2005 Legenda: SF malé samozásobitelské a hobby farmy RF rodinné farmy IF velké individuální farmy v etn s.r.o. KF kolektivní farmy manažerské, družstevní nebo akciové OP ostatní podniky Komentá : Pouze jednotky SF nemají žádný podíl pronajaté p dy, ostatní ano, v etn rodinných farem a tento podíl je v celkovém sou tu ohromujících tém 90%. Z vlastních empirických výzkum se ukazuje, že tento stav není pro RF a IF vyhovující, ale brání mu legislativa, spekulativní trh se zem d lskou p dou, vysoké transla ní náklady a samoz ejm svou astou roli zde hrají také mezilidské vztahy. Veškeré úvahy o obnovení žádoucího vztahu k p d , k ekologickému hospoda ení, k rurální tradici atd. musí brát v úvahu tento fakt dominantního podílu pronajaté p dy. Zde je nedokon ený politický, legislativní a sociální proces brzdící systémové uplatn ní dob e mín ných nástroj na obnovu venkova. Zde je také nedokon ený proces kulturní identifikace a obnovy sociálního statutu selského stavu.

39

Tab. 2 b. Podíl vlastní a pronajaté p dy v % (stav r. 2004)

OP; 100

SF; 0

RF; 51,76

SF RF IF

IF; 96,57 KF; 82,94

KF OP

Zdroje: Zpráva o stavu zem d lství R 2003 MZe R, Praha. Doucha, 2005 Legenda: SF malé samozásobitelské a hobby farmy RF rodinné farmy IF velké individuální farmy v etn s.r.o. KF kolektivní farmy manažerské, družstevní nebo akciové OP ostatní podniky Komentá : Nejv tší podíl pronajaté p dy mají velké individuální farmy a s.r.o., následovány kolektivními farmami. V tšina této pronajaté p dy pat í fyzickým osobám, to však neznamená automaticky, že tyto osoby mají n co spole ného s hospoda ením, nebo že žijí na venkov . T. Doucha v citované práci uvádí, že v tšina z nich žije mimo zem d lství a mimo venkov. Tím se otevírá prostor k jevu, který se v USA nazývá « custom farmers », tedy lze íci « farmá i na zakázku ». Jejich strukturální role spo ívá v nahrazování chyb jící p irozené struktury v osídlení venkova. Dob e mín né dotace na ekologickou údržbu krajiny mohou vytvo it ideální pobídkové prost edí pro jejich strukturální roli, jak o tom sv d í skute nosti i na mnoha místech v R, kde chybí jednotky IF a SF schopné na tyto toky dotací v bec reagovat.

40

Tab. 3. Podíl soukrom zem d lství (1950-1993)

hospoda ících rolník

na po tu osob trvale

inných v

1 600 000 1 400 000 1 200 000

Soukromí rolníci Osoby trvale inné v zem.

1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 1950 1960 1969 1979 1988 1992 1993 1994 1995 1996

Zdroj: Lapka, Gottlieb, 2000 podle Federální statistický ú ad, eský statistický ú ad, Slovenský statistický ú ad (1970), (1980), (1990

Komentá : Z Tab. 3 je z eteln vid t stav p ed a po násilné kolektivizaci zem d lství v eských zemích. (Slovensko není v této statistice zahrnuto, proces tam probíhal prakticky stejn , jen v jiných absolutních íslech). Po nástupu kolektivizace v r. 1952 dochází z p vodních 1 404 000 rolnických hospodá ství k prudkému poklesu – de facto sociální likvidaci této skupiny obyvatel až na p ezívajících 2 000 rolník , poslední zbytek soukromých hospodá v eských zemích v roce 1988. Pak nastává renesance rolnického stavu p i stálém poklesu osob v zem d lství trvale inných. Sou asný stav struktury vlastnictví zachycuje Tab. 1 a. Uvedená výše. B hem deseti let se poda ilo zlikvidovat p irozenou kontinuitu rodinných hospodá ství co se týká podílu vlastnictví p dy, další léta do r. 1988 šlo o d kladnou likvidaci jejich sociálního statusu. Zdá se, p es nár st po tu tradi ních rodinných farem v sou asnosti, že se nedá po ítat s v tším podílem než 13% - 15% na celkové struktu e vlastnictví 3.6 milionu ha zem d lské p dy v R. Ani proces obnovování jejich sociálního statusu neodpovídá spole nosti, která deklaruje p íklon ke svobod a tržnímu hospodá ství již 16 let. Podíl pronajaté p dy a doposud nevy ízené restitu ní nároky jsou jasným d kazem.

Strukturální nedostatky podle názoru p íjemc dotací lze shrnout do následující tabulky:

41

Table 4. Strukturální nedostatky ekologických dotací Funkce ekologických dotací

Nedostatky

Sociální

- Velké administrativní nároky na p ípravu žádosti o získaní dotace - Dotace jsou poskytovány bez ohledu na sociální strukturu, bez ohledu na p íjemce.

Kulturní

- Samotná podpora farem nesta í k oživení venkovského života a sociální komunity

Ekonomická

- Ekonomický program a program zam ený na ochranu životního prost edí nejsou dostate n zkoordinovány . Dotace na zatravn ní a louky vedou k vyšším výnos m, což by umožnilo uživit více dobytka, ale proti tomu jde ekonomika se snížením výkupních cen masa. - Dota ní tituly jsou zda ovány, tvo í tak op t p íjem státního rozpo tu

Ekologická

- N které tituly nejsou vázané na kvalitu provedené práce - Jsou poskytovány pouze na „tvá “ krajiny, ne na systém, který je schopen ji dlouhodob udržovat

Zdroj: Lapka, Cudlínová: empirické pilotní šet ení 2004, n=35 rodinných farem Nová mise zem d lství a její možnosti P i úvahách o ochot k nabízeným novým zp sob m hospoda ení je nutno pon kud paradoxn spojit dávnou minulost rurální kultury s moderním pojetím multifunk ního zem d lství. Tím se lze dostat op t oklikou k teoretickému východisku, zda má hospoda ení na vlastní p d své vnit ní hodnoty i ne a zda lze ešit problémy pomoci marginálním oblastem – a venkov na mnoha místech v R mezi ekonomické a sociální marginální oblasti bezesporu pat í – pomocí ekonomických lineárních nebo nelineárních model . Pohled zp t na Tab. 1a, 1b, a Tab 3. na sociální strukturu venkova a její vývoj ukáže, pro koho by mohly platit následující vybrané archetypy v domí, jak bylo komplexn analyzováno v knize Rolník a krajina (Lapka, Gottlieb, 2000). Archetypem ve v domí jsou ozna eny jeho obsahy a postoje, které jsou stálé a b hem staletí se jen málo prom ují. Je samoz ejmé, že na sebe dnes berou r znou podobu, ale ten prazákladní postoj z stává stejný. Tato archetypální vrstva rolníkova v domí sahá n kam do 42

po átk rurální kultury u nás, n kam do XI.-XII. století. Lze se pokusit porovnat základní postoje dávné rolnické rodiny kolem roku 1150, popsané Zde kem Smetánkou v Legend o Ostojovi, se sou asnými postoji soukromého rolníka. (Smetánka, 1992). Vztah k p d Ve XII. století je stále ješt více vztahem kolonisty, který musí p du nejd íve od lesa získat, a pak ji p ed ním ochránit. et z hospodá pokorných v práci ke své vlastní p d se za íná vytvá et až pozd ji. Z tohoto dávného koloniálního vztahu k p d stojí za zmínku dnešní vztah rolník k selskému lesu. P vodn se jedná o p íloh, to je o plochu vyd lenou z p irozeného pralesa. P íloh ješt není polem, ale také už není p vodním lesem, asto op t zar stá náletem d evin. Je to vlastn pozemková a energetická rezerva hospodá ství. Velmi podobný vztah mají rolníci ke svému lesu, zvlášt pokud má malou vým ru (asi do 3 ha). Les je záložním zdrojem surovin v nouzi. Je tu krmivo, stelivo, topivo, stavební materiál. Selský les není "srdcem" hospodá ství. To se setkáme spíše s výroky "louka srdce hospodá ství", "sláma polí máma", ale o lese a d evu se takto neuvažuje. To je samoz ejmý p írodní zdroj, záloha, onen prastarý p íloh. D ív jší stálý strach z hladu a neúrody je dnes pozm n n do podoby obavy o úrodu, do pé e o pole a o dobytek. Fakt, že výsledek rolníkovy práce závisí také na milosti p írodních sil, je však p ítomen stále. Pr m rná velikost obd lávaného pozemku je v Ostojov dob uvád na na 2,5 ha. Je to jen shoda okolností, že mnozí sta í rolníci p ežili kolektivizaci na podobné vým e? Krajina Krajina, jak ji známe dnes, se za íná utvá et až ve XIII. století. Jedna charakteristika však z stává s Ostojem spole ná. A to je jiný obzor, jiný pohled na krajinu, než je obzor vále ník , politik a m š an . Spole n s rozmachem možností vlastního hospodá ství se p enáší bezprost ední vztah k p d také na okolní krajinu, vesnici, obec. as V myšlení rolník vedle asu lineárního od po átku k zániku, má stále své místo i as cyklický, ur ovaný senose í, žn mi, p ípravami na zimu. Je to as nekone ný, s okamžikem obnovy. Jeho rozd lení je velmi podobné, dokonce i uvád ných 14-16 hodin práce v Ostojov dob p i uvedených vrcholech rolnického roku z stává zachováno. Tomuto asu je pod ízeno i placení dluh . Za ínat nový cyklus s dluhem je chápáno dodnes, zvlášt u starších hospodá , jako b emeno. Tento archetyp byl u rolník shodou okolností ješt více zakonzervován povinnými dávkami státu za socialismu. Na Svatého Martina 11. listopadu je oblíbený termín pro splácení rolnických dluh a závazk , stejn tak konec jednotlivých hospodá ských cykl , nap íklad po senose i. Vzniká z toho dnes n kdy nedorozum ní s bankami, pro které platí jiná, lineární logika termín . Využití primární energie p írody To je postoj, který rolník nezm nil. Znamená to pro n j i dnes velkou výhodu dávat minimum dodatkové energie do uzav eného cyklu hospodá ství. Tento systém umožnil rolník m ekonomicky p ežít tlak kolektivizace. Dnes nabývá efektivní tok energie v hospodá ství mnohem sm lejších podob: z pouhého prost edku p ežití na prost edek k dosažení ekonomické výhody v zem d lské konkurenci. Spole enská mén cennost rolnické práce Ko eny tohoto postoje leží hluboko ve st edov ké spole nosti. Je to dávný postoj k t m, kte í ani nevládli, ani nevál ili, ani nebyli povoláni vykonávat služby boží. V pozd jších obdobích se takovéto hodnocení st ídav n kdy posilovalo a n kdy zase naopak mizelo. Posledním obdobím výrazného spole enského podce ování rolnické práce byla léta "reálného socialismu". Dnes nesou za ínající rolníci myšlenku obnovy st edního selského stavu. S tím p irozen souvisí snaha zvýšit vlastní sociální status. Úsp šná práce rolníka se však zdaleka

43

nestala reklamním sloganem prosperity v sou asné spole nosti, i když vážnost jejich práce v o ích ve ejnosti je hodnocena v anketách 1993-1995 relativn vysoko. Rolník zaujímá jedenácté místo z dvaceti sedmi povolání, t sn za ministrem, konstruktérem a manažerem. (Institut pro výzkum ve ejného mín ní, 1996). V domí Lze uvést z práce C. G. Junga: "Když p emýšlíme o tom, co vlastn v domí je, pak na nás ud lá hluboký dojem ta nanejvýš podivuhodná skute nost, že s n jakou v cí, která existuje v kosmu, se sou asn v nitru vytvá í obraz, že se tedy tato v c, aby se tak eklo, rovn ž odehrává vnit n , což práv znamená, že si ji lov k uv domuje." (Jung, 1995, str. 32). Jung sugestivními slovy obrací pozornost ke zdvojení lidského sv ta. V sociologickém zkoumání jde o tento dvojí sv t, ale nikoli už v myšlení jedince, nýbrž v myšlení sociální skupiny. Je faktem, že bez tohoto druhého sv ta je interpretace života a myšlení jakékoli komunity neúplná a nep esná. Ve struktu e v domí rolníka jsou obsaženy „krajina, déš , stromy, hv zdy“, jak dokládá R. Redfield na svých antropologických studiích z prost edí malých rurálních komunit u p írodních národ (Redfield, 1960). Rolníkovo v domí obsahuje, krom této vrstvy pocházející ze sv ta, obklopujícího rolníka každý den, také vrstvy nar stající abstrakce, až k ideálním p edstavám vztah k P írod , ádu, Harmonii a Bohu. U rolník jsou zajímavé ty stránky v domí, které propojují a hodnotí zdánliv protikladné stránky jejich hospoda ení: na jedné stran p írodní síly, na druhé stran síly lidské. To se týká zem d lské výroby na stran jedné, a ochrany p dy pro p íští generace na stran druhé. Stejn tak existuje nap tí mezi individuálním svobodným rozhodováním a rodovou zkušeností a kontrolou. Totéž lze íci o práci s technikou ve vztahu k práci s živými zví aty, a tak bychom mohli pokra ovat. Tyto stránky v domí vytvá ejí ur itý komplex, (Urban, 1991), který lze ozna it jako ekologické v domí. Z empiricky vzniklé konstrukce znak je možné odvodit obsahovou strukturu ekologického v domí. T i vrstvy, ozna ené ve schématu I, II, III, umož ují vzájemnou „komunikaci„ mezi sebou. V jejich propojení se uskute uje rolníkovo praktické každodenní rozhodování: I. V domí rodové minulosti a budoucnosti II. V domí závislosti na p d - krajin – p írod , na lokálním a širším spole enství III. Transcendentální v domí Vybrané empirické názory rodinných farmá : (Pilotní data viz ást Ekologické dotace, poslední šet ení z roku 2004) Agroturistika Názor na kombinaci agroturistiky se zem d lským hospoda ením nebyl jednotný. Škála odpov dí byla široká od p ijetí a chápání agroturistiky jako p irozeného pokra ování vývojového trendu v sou asném zem d lství až po radikální odmítnutí. Ti hospodá i, kte í m li k agroturistice negativní stanovisko ztotož ovali svoji roli zem d lce p edevším s rolí produk ní a její náhradu za „údržbá e krajiny“ jim p ipadala jako degradace jejich poslání. V tší po et soukromých rolník stál na opa ném konci škály hodnocení, pro tuto skupinu je údržba krajiny p esn tím, o em je zem d lství na západ , kde jsou rolníci v ur itých oblastech podporováni dotacemi, aby obhospoda ovali krajinu a mohli tak existovat vedle farmá , kte í jsou zam eni na produkci Údržba krajiny obecn Údržba krajiny je úzce spojena s obnovou vesnice. Mají pom rn jasnou p edstavu modelu jak vrátit život na ves. Rozvoj a život na vesnici by se mohl nastartovat podporou bytové

44

politiky, která by umožnila lidem kte í cht jí na vesnici žít výhodn získat bydlení. Tato podpora by byla spojena i s finan ní injekcí za ínajícím hospodá m. Od zvýšení a stabilizace populace na venkov , která by áste n obhospoda ovala místní pozemky by se pak p irozen odvinul i rozvoj služeb, školy, dopravy, obnova života na venkov . Jak je patrné, koncepce „polyprofesionality“ rurální populace, p es veškeré její zpochyb ování, by z ejm našla p irozené spojence v rodinných hospodá stvích, které chápou svou roli na vesnici v trochu širším krajinném kontextu. Les Postoj ke zm n p dy po p edcích v lesní porost je z ejm nejvíce ovlivn n archetypem vztah k p d , tak jak je popsán výše. Pro n které rodinné farmy, zvlášt menší vým ry, v tomto p ípad do 50ha, je zales ování pastvin a orné p dy chápáno jako zp sob degradace jejich role jako hospodá . Nové zp soby využití krajiny obecn Zde lze uvažovat potenciální dotace na zvýšenou schopnost krajiny absorbovat CO2 pomocí zvýšení rozlohy lesa a luk. Podle názoru expert z šet ení r. 2004 a 2005, mezi kterými byly zastoupeni také rodinné velké farmy není pravd podobn p ímá úm ra mezi zm nou land-use ve smyslu rozlohy a po tem plošek.* Z hlediska nejv tšího nár stu absorp ní schopnosti krajiny se ukazuje jako nevýhodn jší nár st lesa, ovšem z hlediska nár stu po tu plošek v daném konkrétním území Novohradska se ukazuje jako nejvýhodn jší scéná louka (v sou tu plošek extenzivní a intenzivní louka). Tento záv r ukazuje, jak d ležitá bude kvalita a rozložení jednotlivých ekosystém v krajin podporovaných v budoucnosti pro své absorp ní schopnosti. Management land-use se zam ením na zvýšenou sekvestraci C má také své vedlejší d sledky a po et plošek by mohl být indikátorem vlivu na zm ny vhodného prost edí pro zachování biodiversity. Zde se v krajinném m ítku otevírá prostor pro vhodné využití vztahu k p d , citu pro mozaiku krajiny zd d nou po p edcích a tím by se dal p ekonat i jistý odpor zakládání lesních porost jen v rámci vým ry jednotlivých relativn malých rodinných farem. *Zdroj: Actual land-use/land-cover analysis from GIS and remote sensing data Landsat 7 – ETM+ 2002 and aerial photographs prepared by Ji í Žaloudík, Institute of Landscape Ecology ASCR. Nová mise zem d lství – systémové záv ry Sou asný eský venkov nebude reagovat na novou misi a nové požadavky, jak jsou relativn náhle kladeny na zem d lství, jednotn . To ostatn vyplývá ze sou asné sociální struktury venkova. Skupina pro udržení rurální tradice venkova a pro údržbu rurální krajiny kulturn a historicky nejbližší – rodinné farmy a ást velkých rodinných farem – s sebou nese konzervatismus ve v domí, jak byl rozebrán výše. Tento konzervatismus však nemusí být jen brzdou pro nové zp soby hospoda ení. Naopak, jde o zachované zp tné vazby, propojující minulost rodu a tradici se závislostí na p d a lokální komunit až po p enesené v domí, zda se tímto zp sobem napl uje „správný“ ád v cí. V tomto smyslu ekologicky šetrné hospoda ení je p ijatelné, pokud se stále ješt podobá misi rolníka hospoda it na p d a se zví aty, rozhodovat se podle rodových zkušeností atd. Neformální znaky konzervativní rurální tradice nejsou ani staromilectví, ani touha po minulých dobách. Nikdo z našich rolník se také necht l vrátit ke zp sob m hospoda ení za první republiky. Tradice není automaticky to staré. Rolník není nikdy pro staré, jen proto, že je to staré. Není automaticky proti novému jen proto, že je to nové. Tradice má význam,

45

protože uchovává to dobré, to, co se pro život rurální komunity osv d ilo bez ohledu na stá í nebo novost. Zde je zásadní otázka vztahu tradice a pokroku. V rurální tradici je zako en no, že pokrok neznamená automaticky likvidaci a odvržení toho starého. Význam zví ecí práce v hospodá ství se prudce zm nil, ale to neznamená, že zmizel úpln . Ze zdravého zem d lství nem že zmizet k ani koza. Nastavení titul nap íklad ekologicky šetrného zem d lství má v tomto smyslu velké perspektivy nejen cílové – ekologické – ale je schopno plnit i výrazné funkce sociální a kulturní. Živé jádro rurální tradice nespo ívá v etnografických artefaktech a v hmotných projevech každodenního života. Spo ívá ve zp sobu, jakým tradice organizuje prostor a as rurální komunity. Na základ provedených výzkum se lze domnívat, že živé jádro rurální tradice stále nese podstatu vztahu k p d a k hospodá ství. To je pohled na ovládání, kontrolu proces zevnit ekosystému. Potom otázky moderních technologií, moderních stroj v zem d lství a rurální tradice nejsou ne ešitelné, ani nijak osudové. Jde stále ve velké mí e o ovládání, kontrolu t chto stroj a proces rolníkem, lov kem. Vzhledem ke všem zp tným vazbám ve v domí rolník nechce a nem že p ipustit, aby se situace obrátila. To znamená, aby moderní technologie a stroje za aly samy po ádat, organizovat a kontrolovat jeho sv t, jeho vesmír rurální komunity. To, co tvo í staré osv d ené zp tné vazby v domí - dvojí zakotvení, pohled zevnit , racionální a citová zkušenost selského rozumu, koevolu ní chápání vývoje a pokroku - to v rurální tradici z stává. Nové je ovládání moderní techniky a technologie t mito starými osv d enými vazbami rurálního v domí. Že se celý proces vztahu rurální tradice a dnešní doby nedá vt snat do otázky etnografických krajových zvyklostí a do jednoduchých odpov dí typu „bu tradice, nebo pokrok“ je samoz ejmé. VII. Záv ry: Praktické záv ry jsou obsaženy v každé sub ásti, zde je podáno obecn jší shrnutí a doporu ení dalšího empirického šet ení. Sociologický pohled na venkovské obyvatelstvo, ekologické dotace a krajinu ukazuje nakolik je tento problém složit strukturovaný. Lze vyjmenovat hlavní faktory: • Vnit ní: diverzifikovaná sociální struktura historický vývoj a zvraty eského venkova nerovnom rné rozd lení sociální struktury • Vn jší: nové pojetí tzv. multifunk ního zem d lství programy podporující ekologické funkce zem d lství re-sentiment urbánní populace po „autentických“ ko enech • Globální: specializace a koncentrace versus opoušt ní marginálních území globální klimatické zm ny a možnosti využití zem d lství jako tlumícího efektu vytvá ení nových typ land-use Pro analýzu sou asného stavu nelze vysta it s tradi ními pojmy rurální stability nebo rurální krize. Mnohem více jde o proces, nerovnom rný, o k ižovatku vývoje a velké zm ny, které reprezentují zárove nejv tší výzvy pro sociální oblast venkova. To je i odpov dí na položenou otázku v nadpisu studie. Objektivn lze rozeznat znaky krize v zem d lství: mizející infrastruktura venkova, obrovské množství pronajaté p dy, kolem 12% rodinných hospodá ství, zbytek je kontrolován velkými rodinnými farmami a s.r.o a kolektivními

46

podniky, pokra uje na mnoha místech vylid ování venkova atd. Jsou zde však také znaky stability: obnova rodinných hospodá ství, nár st podílu ekologického zem d lství, rozvíjející se ekoturistika, rostoucí zájem o venkovskou krajinu ze strany urbánní populace, zvýšené dotace a p íjmy zem d lství po vstupu do EU. Tyto procesy probíhají naráz a nerovnom rn , jak je typické pro post-moderní dobu. Sociální situace na venkov se ocitla mezi globálními ekonomickými procesy a mezi polozapomenutou konzervativní rurální tradicí. Venkov je svým zp sobem na k ižovatce vývoje a nejv tší výzva je nikoli výzva ekologická, ale výzva sociální. Všechny žádoucí služby venkova, v etn ekologické údržby a pé e o krajinu se odvíjejí od podpory a znovuobnovení vhodné sociální struktury vesnice. Systém rurální krajiny za íná od vesnice, od ní se odvíjí a historicky odvíjel obraz rurální krajiny, tak jak ho lze chápat jako kulturní d dictví dodnes. Byla tady však výzva a inspirace elit, a už z vlastních ad bohatých sedlák nebo šlechty, v každém p ípad tady byly ideje rozvoje a sociální vzory. Tuto situaci nem že nahradit dotace na udržování krajiny, pokud chybí práv tyto sociáln -duchovní struktury a impulsy. V žádném p ípad to nebude v c jednoduché aplikace a nelze se vyhnout ani nahrazování chyb jící struktury „custom farmers“ , novými experty v našem prost edí. Výzkum dalšího období by se mohl zam it na ov ení dvou hlavních témat diskutovaných v této ásti: • Empirické ov ení vnímání toku ekologických dotací, formalizované šet ení pomocí baterií otázek na zde prezentované nedostatky a prostor pro kvalitativní informace. Samotný nástroj šet ení lze rozd lit na systémové a strukturální otázky toku dotací a jejich efektivnosti. • P ipravenost a motivace plnit nové mise v zem d lství. Lze doporu it kvalitativní šet ení, tento typ dat by byl pro analýzu mise vhodný. Bloky otázek by mohly být strukturovány podle t í rovin ekologického v domí a mohlo by k nim být využito archetyp , v etn otev ené ady naprosto nových i t eba hypotetických typ land-use. P jde o propojení a konflikt t í úrovní v domí v etn praktických otázek p ekážek a expertních doporu ení k jejich realizaci.

47

2. Formulace teoretických a metodologických princip multifunk nosti zem d lství 2.1 Pojetí multifunk nosti ve sv t , v EU a v

R

2.1.1 Historický exkurz Pojem multifunk ní zem d lství obecn ozna uje vazbu mezi udržitelným charakterem zem d lství, zabezpe ením zdravých potravin, územní rovnováhou, zachováním krajiny a životního prost edí. Jak již bylo uvedeno v ásti definující udržitelný rozvoj a multifunk ní zem d lství, pokud na území sou asné R bylo v pr b hu posledního tisíciletí zem d lství rozvíjeno v souladu s p írodními podmínkami a vedlo k postupným malým úpravám reliéfu krajiny, mohlo krajinu spoluvytvá et a biodiverzitu i zvyšovat. Zem d lství tudíž již od st edov ku p sobilo na utvá ení kulturní krajiny, v níž byla kombinována pot eba získávání potravin s pot ebou udržování p irozené úrodnosti ploch a malebnosti krajiny, v níž naši p edci v tšinou celoživotn žili. Udržitelné jednání našich zem d lských p edk vyplývalo z p irozené pot eby zachovat p du jako základní prost edek obživy i krajinu v níž žili v co nejlepším stavu pro další generace. Teprve období po 2. sv tové válce p ineslo neudržitelné megalomanské p sobení lidí v krajin i v zem d lství, p ineslo potla ení principu p irozeného multifunk ního zem d lství. V centráln plánovaných ekonomikách byly tyto neudržitelné zásahy do p írody a krajiny umocn ny vyvlast ováním pozemk a ostatního soukromého majetku, pop ením vlastnických práv k p d a nastolením dominantního marxistického principu bezplatného využívání p írodních zdroj (rentní p ínos p írodních zdroj byl v souladu s Marxovou teorií považován za falešnou spole enskou hodnotu). V zem d lství získal tento princip podobu „bezplatného a asov neomezeného užívání zem d lských p d družstevními a státními zem d lskými organizacemi“. Politické heslo dosažení maximální sob sta nosti v zásobování zem d lskými produkty vedlo k nesmyslnému zv tšování pozemk , plošnému odvád ní vod z území, dlouhodobému p ehnojování minerálními hnojivy, což se velmi rychle projevilo celkovým umrtvováním krajiny. Megalomanské p ístupy k zem d lství byly v padesátých a šedesátých letech 20. století charakteristické i pro západoevropské ekonomiky. Bylo to období budování dálnic, velkých budov, zem d lské intenzifikace. Podle Mansholdova plánu byl v EHS založen trend budování velkých farem s velkými pozemky umož ujícími nasazování velké mechanizace a chemického hnojení. Negativní d sledky takového neudržitelného p ístupu k zem d lství se za aly brzy projevovat a spot ebitelé i politické struktury si za aly postupn vynucovat v pr b hu 80. a zejména v pr b hu 90. let, návrat k princip m udržitelného multifunk ního zem d lství. Multifunk nost zem d lství jako koncept i politické paradigma se objevilo jako reakce na problémy spojené nebo vyvolané politikou podporující jednostrann pouze produk ní roli zem d lství, tj. podporou produk ní funkce (nadprodukce zem d lských produkt ) spojené se zne išt ním životního prost edí, degradací p d a kontaminací potravin). Životnost a praktická užite nost tohoto nového p ístupu je závislá p edevším na jeho p ínosu pro hlavní aktéry-farmá e reprezentující stranu nabídky a spot ebitele reprezentující poptávku spole nosti po zem d lství a jeho funkcích. 48

Koncept multifunk nosti se objevil na konci 80tých let. Je obtížné p esn stanovit datum a dokument, kde byl tento pojem použit poprvé. O multifunk ní roli zem d lství se hovo í v ad mezinárodních dokument osmdesátých let (the Brundtland report, 1987; the Green Paper of the European Commission on the Future of Rural Society, 1988; the Rio Summit on Sustainable Development, 1992). V každém p ípad koncept multifunk nosti existoval p ed rokem 1999, kdy se stal sou ástí diskusí mezinárodních organizací FAO a OECD. Tyto v decké a politické debaty týkající se trvale udržitelného rozvoje zem d lství a venkovských region pomohly koncept multifunk ního zem d lství zviditelnit. Od konce 90tých let se multifunk nost zem d lství stala rozší en užívaným pojmem. Tento koncept byl odvozen z ekonomických disciplín jako reakce na politickou poptávku po ve ejných statcích spole nosti. První studie týkající se multifunk nosti zem d lství a jeho rolí byly zam eny spíše na kvalitu životního prost edí a krajinu než na spole enské a kulturní funkce. Zatímco v mezinárodním kontextu se koncept multifunk ního zem d lství (MFZ) objevuje v souvislosti se Sv tovou obchodní organizací (WTO) a debatou o ochran zem d lských produkt známou jako „green budget“, v Evrop je tento princip spojován spíše s trvale udržitelným rozvojem venkova na lokální a národní úrovni (B.deVries, Multifunctional Agriculture in the International Context: A Review, Oct. 2000, www.landstewardshipproject.org/mba/MFAReview.pdf). Chápání MFZ v t sném spojení s rozvojem venkova mimo jiné zohled ují i dokumenty EU zejména z oblasti spole né zem d lské politiky (europa.eu.int./comm/dg06/index_en.htm), ale i nejr zn jší národní a regionální rozvojové plány týkající se podpory rozvoje venkova. V zásad se dá íci, že ve sv t existují dv základní názorové skupiny. Na jedné stran USA a další zem prosazující volný obchod (Austrálie, Nový Zéland, Jižní Afrika, Kanada a nejv tší exporté i z Latinské Ameriky a zemí jihovýchodní Asie) zastávají názor, že multifunk nost zem d lství je již obsažena v konceptu udržitelného zem d lství a nem la by tudíž sloužit jako zd vodn ní vyšších státních intervencí a dotací v zem d lství. Druhou skupinu zemí p edstavují zem uznávající multifunk nost zem d lství a pot ebu respektování takových hodnot jakými jsou zdravé potraviny, biodiverzita krajiny, kulturní d dictví, respekt k istému životnímu prost edí a udržitelnému venkovskému žití (EU, Japonsko, Korea, Island, Norsko, Švýcarsko a mnoho dalších zemí). Pro Evropu a její zem d lskou politiku je významným dokumentem Agenda 2000 (Berlin European Council of the 24th and 25th March 1999), ve kterém je zem d lský sektor definován jako multifunk ní. V rámci pozitivní definice. Zem d lství je chápáno jako nositel t í hlavních funkcí: • produk ní funkce- producent kvalitních, zdravotn bezpe ných potravin • prostorové funkce – pé e o krajinu a hospoda ení s p írodními zdroji • servisní funkce- rozvoj venkova, recyklace odpad , p írodní diverzita. Evropské spole enství ratifikovalo „Evropský zem d lský model“, který zohled uje toto nové multifunk ní paradigma zem d lství, jsou zavád ny nové nástroje zem d lské politiky, vycházející z tohoto paradigmatu V rámci zemí EU je z etelná snaha o podporu trvale udržitelného zem d lství a vytvá ení srovnatelných podmínek pro jeho aplikaci ve všech lenských státech.

49

2.1.2. Definice multifunk ního zem d lství Multifunk nost zem d lství je dynamický koncept, který se vyvíjí jak v souvislosti s požadavky spole nosti a spot ebitel , tak ve vazb na strategii a požadavky zem d lc . Hovo íme-li o multifunk nosti asto se objevuje názor že je do jisté míry vymezená z pozice urbánní kultury, z hlediska jejích pot eb i poptávky, které na zem d lství a rurální prostor klade. Charakteristika multifunk nosti zem d lství vyžaduje komplexní pohled; analyzovat jednotlivé funkce odd len a následn ud lat jejich souhrn je stále mén vyhovující. Komplexní p ístup k funkcím zem d lství je dob e realizovatelný na regionální úrovni. Multifunk nost nelze studovat jen na mikroúrovni: vztah zem d lec a spot ebitel, ale alespo na regionální i mikroúrovni, protože v p ípad environmentálních funkcí a funkcí spojených s tvorbou a ochranou krajiny je kone ný efekt asto výsledkem inností více farem i celé rurální komunity. P ístup k definování multifunk nosti zem d lství m že být v obecn rozd len na pozitivní a normativní :

teoretické rovin

Pozitivní definice Multifunk nost jako spojení produk ních a mimoproduk ních funkcí i výstup zem d lství, kdy zem d lství je producentem kladných externalit. (Definice OECD, nejrozší en ji používaná; jde o pozitivní definici). Normativní definice Vliv zem d lství na rozvoj rurálních oblastí a života spole nosti je hodnocen v širším pojetí. Zem d lství není chápáno pouze jako producent kladných externalit, ale p edevším je kladen d raz na sociální hodnoty spole nosti, tj. na roli sociálního kapitálu a identity rurální komunity. Je d ležité, jak jsou zem d lci p ijímání širší spole ností, jejich sociální status; významný je dialog spole nosti a zem d lské komunity, role kulturního d dictví, symbolických aspekt zem d lství, jako vztah k p d apod. (normativní definice). Multifunk ní zem d lství jako živý princip evropské zem Princip multifunk nosti je zakotven v legislativ v tšiny zemí EU, ale forma politické a ekonomické podpory se liší podle interpretace multifunk nosti v každé zemi. Zjednodušen m žeme formu podpory rozd lit do t í hlavních okruh : • na politiku podporující p evážn udržitelný rozvoj venkova, p edevším podpora zam stnanosti na venkov • politiku zam enou na diversifikaci zem d lských aktivit: • podporu biodiverzity a pé e o krajinu P íklady interpretace a podpory multifunk ní role zem d lství ve vybraných evropských státech: Ve Francii a Itálii vláda hraje aktivní roli p i podpo e diverzifikace farmá ských aktivit. V kv tnu 1999 byl ve Francii schválen zákon zam ený na podporu multifunk nosti (Contrat territorial d'exploitation, CTE) V Holandsku a N mecku je politika orientována na podporu údržby krajiny a zachování biodiversity (Knickel, 2005). “Nature for people, people for nature; note on nature, forest and landscape in the 21st century”. V Anglii je princip multifunk nosti užíván v oficiálních dokumentech velmi opatrn , protože je chápán jako možná podpora protekcionismu a p ekážka trhu. P esto

50

Anglie podporuje produkci netržních zem d lských komodit p edevším v tzv. „less favourite areas“ oblastech ekonomicky znevýhodn ných. V nových lenských státech EU p ijatých po roce 2003 je multifunk nost interpretována p evážn jako podpora rurálního rozvoje a rozvoje venkova . Další možné p ístupy k chápání a vymezování multifunk nosti zem d lství ( odvozené z analýzy situace používání tohoto pojmu v rámci institucí jako je FAO,OECD,EU): • Multifunk nost jako nezbytné spojení mezi zem d lskou produkcí (tržní i netržní), místem jejího vzniku, místní identitou produkce. • Multifunk nost jako strategie farmá , styl života a zp sob hospoda ení, jako možný zp sob podpory rodinných farem • Multifunk nost jako diverzita využívání rurálního prostoru a regionální plánování • Multifunk nost jako cesta k trvale udržitelnému zem d lství a trvalé udržitelnému rozvoji venkova • Multifunk nost zem d lství jako spole enský požadavek, poptávka spole nosti po tzv. ve ejných statcích • Multifunk nost zem d lství jako role zem d lství oficiáln podporovaná státní zem d lskou, sociální a environmentální politikou (koordinace nabídky a poptávky) Ve všech výše zmín ných p ípadech jde o zd razn ní otázky vztahu mezi zem d lstvím a ostatními ekonomickými sektory na r zných úrovních. D ležitá je p edevším otázka územního m ítka jako specifická úrove analýzy t chto vztah . Pro úsp šné p ijetí principu multifunk nosti zem d lství v praxi je podstatný zp sob uznání zem d lc a farmá širší spole ností (sociální status atd.). Práv v této souvislosti je velice d ležitý dialog mezi spole ností a farmá i a tomu adekvátní tok informací. Aplikace trvale udržitelného zem d lství do zna né míry závisí na slad ní o ekávání farmá a spole nosti. P edpokládá to p ijetí nových nástroj ekonomické a politické stimulace multifunk ní role zem d lství. Multifunk ní zem d lství je jedním ze zp sob podpory zem d lských subjekt s diverzifikovanou zem d lskou produkcí. Tato diverzifikace vlastní produkce m že být rozší ena na regionální diverzitu ekonomických aktivit, která napomáhá lepší ekonomické konkurenceschopnosti daného regionu. Vzhledem k procesu globalizace nelze ani vliv rozhodnutí EU omezit pouze na hranice spole enství. Politika, programy a aktivity EU týkající se multifunk ního zem d lství mohou ovlivnit charakter zem d lství i v hospodá sky mén vysp lých zemích a v zemích t etího sv ta. Multifunk ní zem d lství musí být analyzováno v globálních souvislostech. Míra ocen ní r zných rolí a funkcí zem d lství závisí na prioritách té které spole nosti, proto se také míra aplikace princip trvale udržitelného zem d lství v jednotlivých zemích odlišuje. Ovšem vzhledem k propojenosti zem d lských sektor v mezinárodním m ítku rozhodnutí týkající se aplikace trvale udržitelnosti v jedné zemi velmi pravd podobn ovlivní i charakter zem d lství v jiných zemích.

2.1.3. Multifunk ní role zem d lství a trvale udržitelný rozvoj Multifunk ní role zem d lství je asto spojována s podporou trvale udržitelného rozvoje venkova. V n kterých odborných textech jsou tyto termíny užívány v t sném spojení. Existuje bezesporu jistá podobnost mezi trvale udržitelným rozvojem a multifunk ností, ale na toto téma není provedeno dostatek analýz. Je však stále otázkou zda multifunk nost zem d lství

51

m že být považována za dostate ný p edpoklad pro trvale udržitelný rozvoj zem d lství a rurálních oblastí. Podle n kterých prací je odpov na tuto otázku kladná. Zem d lství a jeho multifunk ní charakter lze chápat jako jeden ze zp sob p ispívajících k trvale udržitelnému rozvoji venkova a venkovských oblastí. Jinými slovy trvale udržitelné zem d lství lze chápat jako jeden z pilí širšího konceptu trvale udržitelného rozvoje. MF m že napomoci jako užite ný analytický rámec operacionalizace široce vymezeného konceptu trvalé udržitelnosti p edevším ve venkovských oblastech. Existuje zde však problém v definování obou koncept . Pro trvale udržitelný rozvoj je typický normativní p ístup jak vyplývá z jeho definice (Brundtland 1987). Jde o definování p edstav spole nosti o jejím budoucím rozvoji p edevším s ohledem na využívání p írodních zdroj a vztahu k budoucím generacím. Multifunk nost je spíše aktivní analytický koncept popisující produkci a její charakter, kvalitu p dy, potravin, vztahy farmá a spole nosti, farmá a p írody. Slabinou teoretického vymezení konceptu multifunk nosti zem d lství je jeho ambivalence – normativní a analytické vymezení se asto prolínají, nejsou dostate n odlišeny. Tato nejasnost vymezení negativn ovliv uje analýzu vztahu mezi multifunk ností zem d lství a trvale udržitelným rozvojem. S tím souvisí i obtížnost ur ení indikátor multifunk ního zem d lství a jejich vymezení vzhledem k indikátor m trvale udržitelného rozvoje. P es výše zmín né otev ené otázky lze nalézt spole né body vymezení a cíl udržitelného rozvoje a multifunk ního zem d lství.

trvale

Oba koncepty uvažují o produk ním systému a zdrojích v holistickém integrujícím pohledu. Jednu z podobností lze nalézt v pojetí trvalé udržitelnosti jako rovnováhy mezi ocen ním všech forem kapitálu, což vyžaduje brát v úvahu i všechny netržní hodnoty. Multifunk nost zem d lství chápána jako poskytování tržní a netržní produkce, tedy tržních i netržních hodnot má podobný základ teoretického vymezení. V p ípad , že je korigován trh a jeho selhávání, pak zem d lství má nezastupitelnou roli v ochran biodiverzity, tvorb krajiny atd., což jsou významné cíle trvalé udržitelnosti rozvoje v tom smyslu, že produkce není jediným ukazatelem úsp šnosti zem d lského hospoda ení. Existují však i rozdílnosti mezi multifunk ností zem d lství a trvale udržitelným rozvojem. Multifunk nost je spíše analytický koncept orientovaný na aktivitu a výstupy bez zvláštního d razu na asovou dimenzi. Koncept trvalé udržitelnosti je naopak normativní koncept zabývající se schopností spole nosti zajistit sou asnou úrove spot eby s ohledem na budoucí generace se silným akcentem na asovou dimenzi.

52

etnost v deckých prací (od r. 1997), zabývajících se multifunk ností a jejím principem

number of publications

Number of publications identified in D12 per year

40 35 30 25 20 15 10 5 0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Otázky související s multifunk ností, které vyžadují další výzkum: •

Existuje pom rn zna né množství prací souvisejících s poptávkou po kvalit zem d lské produkce, p edevším po zdravých potravinách. Od roku 1980 existuje rovn ž dostate né množství výzkum zam ených na zem d lství a jeho vliv na životní prost edí, tedy na environmentální stránky multifunk nosti. Relativn mén výzkumných prací je zam eno na výzkum vztah zem d lství a rurálního rozvoje, tj. sociální dimenze multifunk ního zem d lství. S tím souvisí požadavek na analýzu strany poptávky, spole enské i spot ebitelské pokud jde o produkty multifunk ního zem d lství, p edevším ty, jež bezprost edn nesouvisí s produkcí potravin.

•

Jaké existují potenciální konflikty mezi jednotlivými funkcemi zem d lství ? Jaké praktické postupy hospoda ení jsou v souladu s principem multifunk ního zem d lství? Které požadavky na zem d lství jsou v souladu s jeho tradi ní rolí, které jsou nové, odpovídající požadavk m urbánní spole nosti?

Multifunk ní zem d lství je klí ovým pojmem a faktorem evropského zem d lství a novým sm rem spole né zem d lské politiky (SZP) EU. Vyjad uje kombinaci klasických tržních zem d lských produkt s poskytováním netržních ve ejných statk a služeb zem d lství. Tyto netržní statky a služby zahrnují vlivy a p ínosy zem d lství ke zlepšování stavu venkovských oblastí, venkovské krajiny, biodiverzity na zem d lských a p ilehlých p dách, p ísp vek zem d lství sociáln -ekonomické životaschopnosti venkovských komunit, kulturnímu a historickému d dictví, rekreaci a turismu, istot vod a p d, bioenergii, zdravotní bezpe nosti a kvalit potravin (zejména podporou organického zem d lství) a p ízniv jším podmínkám pro chovaná hospodá ská zví ata.

53

2.1.4. Situace v R V první polovin devadesátých let bylo zem d lství chápáno pouze jako jedno z odv tví národního hospodá ství .V druhé polovin devadesátých let byly vypracovány t i scéná e rozvoje zem d lství (na principu pozitivní definice) (Pražan 1994).: 1) Liberální varianta vývoje, která se vyzna ovala omezenou regulací, ponechávala ešení otázek životního prost edí trhu. P edpokládalo se, že by velká ást zem d lské p dy z stala ladem, což by potenciáln vedlo k ekologickým rizik m. 2) Scéná nazvaný „P íroda a krajina“ by soust edil zem d lské hospoda ení do produk n výhodných oblastí a zbytek by podléhal ochran prost ednictvím alternativních rozvojových program . Tato varianta ve své dob nejvíce souzn la s požadavky ochránc p írody. 3) T etí scéná „Ochrana životního prost edí“ po ítal na jedné stran se zem d lským hospoda ením na rozsáhlém území, na druhé stran po ítal s existencí ady program podporujících mimo-produk ní funkce zem d lství. Tato varianta teoreticky snižovala rozsah ekologických škod v lokalitách, ale také po ítala se zna nou podporou z ve ejných výdaj . Žádný z t chto scéná nem l být p ijat ve své isté podob . Nicmén posloužily jako výchozí body pro další diskusi. P i formování budoucí koncepce eského zem d lství byl ješt ve druhé polovin 90. let mezi slabými stránkami identifikován „pokra ující nezájem p evažující ásti zem d lc o zlepšení jejich vztah k životnímu prost edí“ (Doucha 1997: 102). Po roce 2003 byla nová evropská zem d lská politika p ijata i v eské republice. V R je multifunk ní zem d lství p evážn chápáno ve smyslu pozitivní definice jako produkce tržních a netržních výstup a v rámci produkce netržních výstup jako producent kladných externalit. V poslední dob se objevuje tendence k chápání funkce zem d lství v normativním smyslu – odrážející zm ny hodnot spole nosti, znovuobjevení venkovského prostoru a jeho role pro urbánní spole nost v etn jeho sociáln kulturní role. N které aktuální otázky pro výzkum i politiku v rámci zem d lství a definování jeho funkcí v R: • Co o ekávají jednotliví akté i „stakeholde i“ od venkova? ( rekreaci, levné potraviny, zdravé potraviny, zdravé životní prost edí) • Jak je chápán princip multifunk ního zem d lství a jeho p ijetí b žnou populací, širší spole ností? (nejen jako politika EU) • Pot ebujeme marketingové studie zem d lství nebo komplexní sociální analýzu rozvoje venkova? • Vztah mezi liberálním p ístupem a regula ním p ístupem • Role zem d lc a populace v krajin - negativní nebo pozitivní vliv? • Znamená konec hospoda ení ekologickou katastrofu? Kdo jsou hlavní akté i mluvíme-li o multifunk ním zem d lství a jeho funkcích: • Rodinné farmy, s tradi ními hodnotami a hospoda ením • Velké farmy zam ené na produkci • „Ekofarmá i“ bio-zem d lci pobírající zelené dotace • NGO (environmentalisté) • Spot ebitelé

54

V eské republice jako nové lenské zemi EU je pot eba uznávání multifunk ního zem d lství v oficiální agrární politice respektována a zahrnuta v celkovém konceptu hospodá ské politiky. Podle platné Koncepce agrární politiky R „Multifunk ní zem d lství je takové zem d lství, které produkuje krom tradi ních komodit, tj. soukromých statk alokovaných trhem (obilí, mléko apod.) i tzv. nekomoditní výstupy“ (Koncepce agrární politiky, 2003). Komoditní výstupy mají povahu: • Tradi ních zem d lských výrobk (pšenice, mléko, plodiny pro textilní pr mysl apod.), • Služeb v oblasti životního prost edí (konzervace p dy – ošet ování krajiny bez zem d lského užití ploch a údržba mok ad , mezí apod.), • Služeb a výrobk nezem d lských inností farem (údržba silnic, emeslná výroba atd.). Nekomoditní výstupy mají povahu: externalit zem d lské výroby, resp. funkce farem jako celku. Mezi kladné externality lze za adit: • Údržbu krajiny (nap . prost ednictvím extenzívního chovu skotu), • Udržování specifického tradi ního rázu krajiny, • Snižování environmentální zát že vod a p d, • Vytvá ení podmínek pro zvyšování biodiverzity, • Zajiš ování zam stnanosti venkovského obyvatelstva, rozvoj lidského a sociálního kapitálu venkova ad. V p ípad komoditních výstup jde jak o tradi ní soukromé statky alokované trhem (obilí, mléko, nepotraviná ské služby a výrobky apod.), tak i o ve ejné statky alokované vládou (údržba nezem d lské krajiny dotovaná z ve ejných rozpo t ). V p ípad nekomoditních výstup jde pouze o ve ejné statky, poskytované v podob pozitivních externalit zdarma nebo alokované (objednávané a placené) vládou. Z hlediska sm ování vývoje eského zem d lství lze uvažovat širokou škálu variant, jejichž mezní alternativou je výrazn jší p evod p ebyte ných zem d lských p d na lesní využívání. Vyjdeme-li z faktu, že p evládající p irozenou vegetací na území R jsou v období interglaciál (p ed koncem jednoho z nich se nyní nacházíme) p edevším lesy (viz nap . Mapa potenciální p irozené vegetace R, Academia), lze si jako krajní variantu sm ování s. zem d lství k udržitelné budoucnosti p edstavit vyšší míru p evodu zem d lských p d na lesní využití. Tato alternativa je však p edstavitelná pouze v p ípad , že v tšina produktivního obyvatelstva R by byla schopna nalézt zapojení do nezem d lských aktivit a to s takovou efektivností, která by vykompenzovala ekonomické ztráty spojené s p evodem zem d lské p dy na lesní. Z ekonomického hlediska se taková varianta jeví jako finan n velmi náro ná a obtížn proveditelná.

55

2.2 Identifikace funkcí s. zem d lství a možnosti jejich kvantifikace 2.2.1. Zm ny ve vnímání funkce zem d lství R zné role a funkce zem d lství úzce souvisí se spole enskou poptávkou - s hodnotami a prioritami spole nosti. Z mnoha teoretických i empirických studií vyplývá, že role zem d lství a venkovského prostoru se m ní v souvislosti se zm nou hodnot v postproduktivní spole nosti. Politika v podstat následn reagovala na tyto zm ny. Obecn e eno šlo p edevším o zm nu životního stylu s v tším d razem na zdravé stravování a potraviny, v tší roli volného asu a sou asn v tší zájem spole nosti o kvalitu životního prost edí zahrnující i zájem o rurální krajinu (Knickel 2001). Tato zm na preferencí se za ala ve v tšin evropských zemí objevovat koncem 60tých a za átkem 70tých let. V 70. letech byla založena v tšina NGOs na ochranu krajiny a životního prost edí a objevil se také siln fenomén rurálního turismu. Navzdory všem t mto zm nám bylo zem d lství až do konce 90. let spojováno p edevším s negativními externalitami pokud jde o životní prost edí. Významná zm na se projevila až s novou politikou EU a Agendou 2000. Reakcí na tento dokument byla p edevším zm na národních zem d lských politik. Zem d lství chápané jako multifunk ní odv tví není pouhou proklamací politických dokument , ale stává se živým principem ve v tšin evropských zemích.

Zem d lská p da pokrývá v relativn hust osídlené eské republice (podobn jako v dalších st edo a západoevropských zemích) nadpolovi ní ást území (asi 54 %) a spolu s lesní p dou (34%) pak tvo í rozhodující ást území eské republiky (cca 88%). Jestliže zem d lská a lesní p da spolu s vodními zdroji pokrývá prakticky 90 % území R, je ekologizace zem d lské a lesní výroby a vodního hospodá ství nejú inn jší cestou k pln ní národní strategie udržitelného rozvoje R. P itom je všeobecn v sou asnosti odborníky uznáváno a akceptováno, že o udržitelném rozvoji lze hovo it jedin tehdy, jsou-li integráln ešeny aspekty environmentální, sociální i ekonomické. Protože postupná ekologizace p ístupu k území R probíhá p i soub žném odlivu obyvatelstva z venkova a odlivu pracovních sil ze zem d lství, je t eba orientovat agrární i lesní politiku k udržitelnému rozvoji v jejich ekologické i sociáln -ekonomické dimenzi. Podobn jako je t eba ešit integrovan ekologické i sociáln -ekonomické dimenze udržitelného rozvoje, je t eba obdobn integrovan p istupovat i k samotným funkcím zem d lství. Jak škodlivý je jednostranný utilitární p ístup k zem d lství, to bylo nejlépe prakticky prokázáno agrární politikou v období p sobení centráln plánovaného systému. Jednostranná p em na území s cílem okamžité maximalizace zem d lské produkce vedla v dlouhodob jším asovém horizontu k fatálním škodám na ekologických funkcích území. Plošné a nesprávn cílené meliorace znamenaly vytla ení vody z krajiny a p inesly rozvrat hydrických a dalších ekologických cykl . Proto p i analýze funkcí zem d lství bude v tomto projektu d sledn vycházeno z integrovaného polyfunk ního p ístupu, který uznává spole enskou rovnocennost významu produk ních i mimoproduk ních funkcí zem d lství, vychází z poznání, že tyto funkce jsou vzájemn závislé a proto jednostranný rozvoj jen n které z nich nej ast ji znamená poškozování funkcí ostatních. 56

Moderní ekosystémové pojetí vychází z poznání, že území a biosféra jsou ni ím nenahraditelným životodárným prost edím, které uchovává a obnovuje podmínky pro kvalitní život. Schopnost území produkovat ekonomické i ekologické funkce je p itom velmi diferencovaná a rezultuje ze synergie ekosystémových ú ink (podmínky a vlivy stanovišt v interakci s formami jeho života). Uvedené ekosystémové funkce zemského povrchu existují ve vztahu k lidskému druhu objektivn (byly na Zemi mnohem d íve než vznikl lov k i než vznikly všechny tzv. vyšší - makroskopické, pouhým okem viditelné - formy života, tj. rostlinné a živo išné druhy). Ekosystémové funkce každého relativn p írodního území zahrnují funk ní ú inky klimatické, hydrické, edafické (v p d se vyskytující, p dotvorné a p doochranné), fytobiotické a zoobiotické (tvo ící základ primární produkce ekosystém ), krajinotvorné a kone n bioproduk ní (tvo ící základ produk ní funkce zem d lství). Protože z hlediska tržního ekonomického systému p edm tem tržních vztah je dosud pouze funkce bioproduk ní, znamená to, že udržování vyváženého pom ru všech ekosystémových funkcí zem d lství vyžaduje, aby jeho netržní funkce byly podporovány prost ednictvím výdaj z ve ejných rozpo t . Znamená to, že moderní ekosystémové, udržitelné hospoda ení se zem d lskou a lesní p dou se neobejde bez dotací z ve ejných zdroj . Cílem tohoto projektu je navrhnout metody pro kvantifikaci funkcí zem d lství a ur it metodické postupy k identifikaci a objektivizaci minimálních hladin takových podpor netržních ekosystémových funkcí zem d lství. P i sou asné úrovni poznatk o úloze ekosystém v udržování životodárných podmínek lze identifikovat a z ásti i kvantifikovat následující problémové oblasti a zárove cíle spojené s realizací produk ní a mimoproduk ní funkce eského zem d lství. Problémovými oblastmi jsou: • • • • • •

zastaralost technického vybavení nižší technologicko-technická konkurenceschopnost zem d lství a zpracovatelského pr myslu nutnost zlepšování odbytu a zvyšování p idané hodnoty zem d lských produkt nedostatek pracovních p íležitostí na venkov mimo agrární sektor dopravní obslužnost a infrastruktura na venkov nevyhovující v ková struktura pracovník v zem d lství

Mezi hlavní specifické a strategické cíle multifunk ního zem d lství pat í: a) zachování a rozvoj venkovského prost edí a rozvoj venkovského osídlení, zvýšení zam stnanosti ve venkovských regionech rozvojem drobného podnikání a služeb a hlubší propojení zem d lství s celkovým rozvojem venkova b) strategickým cílem pro rozvoj venkova v horských oblastech je zachování horské krajiny se všemi p írodními aspekty a udržení osídlení obyvatelstvem s plnohodnotným zp sobem života c) strategickým cílem u znevýhodn ných oblastí s mén p íznivými podmínkami je restrukturalizace a diverzifikace výroby a zlepšení ekonomické a sociální situace v t chto regionech a stabilizace osídlení d) strategickým cílem pro malé oblasti je zachování rámce krajiny a životního prost edí v t chto oblastech za ú elem udržení p íležitostí pro bydlení, rekreaci a turismus

57

e) rozvoj multifunk ního zem d lství na co nejv tší ploše zahrnující zem d lství, lesní a vodní hospodá ství, které je zam eno nejen na zem d lskou produkci, ale zejména na zajišt ní mimoproduk ních funkcí, p edevším údržbu krajiny, environmentální služby, nezem d lské innosti a na ostatní služby související se zachováním trvale udržitelného rozvoje venkova f) zvýšení a garance p íjm zem d lc k zajišt ní pot ebné životní úrovn a snižování rozdíl mezi bohatými a chudými regiony g) rozvoj životaschopných zem d lských podnik , které co nejlépe napl ují nové poslání a p íležitosti zem d lství h) prosazení ur ující role zem d lství na zachování a rozvoj venkovského prost edí a udržení osídlení venkova. Tyto cíle z stávají v platnosti i pro další období a jsou respektovány v p íprav „Programu rozvoje venkova R na období 2007-2013“. S cílem monitorovat a hodnotit ú innost opat ení k zajišt ní multifunkcionality zem d lství je nutné vymezit funkce, které lze t mito opat eními ovlivnit.

2.2.2. Vý et funkcí zem d lství Funkce zem d lství lze s jistou mírou zjednodušení rozd lit do t í blok : I. Blok ekonomických, trhem m itelných funkcí: 1. Bioproduk ní funkce o Zajišt ní potraviná ských surovin a výrobk o Výroba poživatin o Výroba obnovitelných surovin 2. Funkce produkce ekologických potravin 3. Bezpe nost a kvalita potravin; váže se k p edchozím dv ma funkcím. 4. Welfare hospodá ských zví at; II. Blok ekologických, trhem nem itelných funkcí: 5. P ínosy ke zlepšování zem d lské a venkovské krajiny; • Funkce související s ochranou životního prost edí • Funkce související s ochranou p írody • Funkce související s tvorbou kulturní krajiny a pé e o ni 6. Biodiverzita; 7. Samo istící funkce zem d lského území III. Blok sociáln kulturních funkcí: 8. Rozvoj LFA (less favorite areas) oblasti v mén podmínkách z hlediska zem d lské produkce

p íznivých p írodních

9. Udržování kulturního d dictví 10. Sociáln -kulturní funkce zem d lství (venkovských komunit)

58

2.2.3. Bližší popis jednotlivých blok a funkcí s ohledem na situaci v R ad Blok I - ekonomické, trhem m itelné funkce: 1. Bioproduk ní funkce (rostlinná a živo išná produkce, výroba potravin); tuto funkci nelze rozvíjet jen s kritériem krátkodobé maximalizace výnos z RV a ŽV, nýbrž musí sledovat spln ní podmínek dlouhodobé optimální vyváženosti všech poznaných a kvantifikovatelných funkcí. Hodnota bioproduk ní funkce je m itelná prost ednictvím tržních cen (podobn jako dopl ující nezem d lské služby a výrobky. K bioproduk ním funkcím pat í p edevším: Zajišt ní potraviná ských surovin a výrobk • • •

klasické zem d lské výrobky konven ního p vodu produkty z integrovaných výrobních postup produkty biologického zem d lství

Výroba poživatin • • • • •

ko ení aromatické látky ku ivo lé ivé rostliny farmaceutické suroviny

Dalším významnou funkcí se stává výroba obnovitelných surovin: • obnovitelných surovin k energetickému využití (d evní odpad, k ra, sláma, rostlinné produkty pro pohonné hmoty a maziva) • obnovitelných surovin rostlinného p vodu (d evo a buni ina, lignin, hemicelulóza, vláknina, oleje, tuky, škroby, cukry) • obnovitelných surovin živo išného p vodu (mlé né bílkoviny, mlé ný cukr, rybí tuk, l j, vlna) Význam produkce obnovitelných surovin souvisí s pé í o životní prost edí a napl ování principu trvalé udržitelnosti. 2. Funkce produkce ekologických potravin V sou asné dob se zvyšuje význam zdravých potravin, tzv. eko nebo bio- produkt . (tj. antropogenními kontaminanty nezatížená bioprodukce ili ekologické zem d lství). Výroba zdravých potravin se váže na bioproduk ní funkci, má svou samostatnou pozici v tom, že p istupuje k využití území z hlediska jeho p irozených ekosystémových možností. K významu t chto potravin p isp ly krize typu BSE , ale i zm na hodnot spole nosti sm rem ke zdravému životnímu stylu a zdravé výživ . Tato produkce je m itelná pomocí systému kritérií, jejichž spln ní je nezbytné pro dosažení ekologického charakteru zem d lství.

59

3. Bezpe nost a kvalita potravin Váže se k p edchozím dv ma funkcím; je m itelná obsahem sledovaných škodlivin a prost ednictvím tržních cen vázaných na kvalitu potravin. 4. Welfare (pohoda) hospodá ských zví at Jedním ze základních p edpoklad úsp šného chovu je respektování životních nárok chovaných zví at a v souvislosti s tím i vytvá ení takového životního prost edí, které dává p edpoklady pro dosažení vysoké užitkovosti. Nezbytnou sou ástí chovu je i dodržování zásad ochrany hospodá ských zví at, respektive pé e o pohodu chovaných zví at, tzv. welfare, kdy jsou mimo jiné formulovány požadavky na tvorbu optimálního prost edí z fyziologických, technických i ekonomických aspekt a jsou vyvíjeny technologické systémy, prvky a za ízení adekvátní požadavk m welfare). Pé e o zví ata by m la sm ovat k respektování jejich pot eb, zvyk a chování. Z toho plyne, že je musíme znát, chápat a akceptovat. Proto se metodika k založení test pro hodnocení welfare musí velmi pe liv a z mnoha aspekt zvažovat, aby interpretace m la dobrou vypovídající a dokumenta ní hodnotu o sledované zát ži. Welfare se váže k investicím zlepšujícím podmínky chovaných zví at a k chování lidí. Tato funkce je m itelná mj. hodnotou investic a ohodnocením fyziologického stavu zví at na trhu. ad Blok II - ekologické, trhem nem itelné funkce: 5. P ínosy ke zlepšování zem d lské a venkovské krajiny; Kvalita krajiny je obecn ur ena diverzitou p irozených biotop uspo ádaných v ur itých ekosystémov optimálních sítích. Problematika kvantifikace (m ení) této krajinotvorné funkce je p edm tem ešení v tomto projektu a bude jí v nována pozornost v další fázi. Funkce související s ochranou životního prost edí • • • • • • • •

uzav ený kolob h látkové vým ny stabilizace klimatu, snížení koncentrace CO2, funkce filtru partnerství s vodárnami pitné vody ochrana p dy, ochrana proti erozi rozší ení rozmanitosti druh uzavírání kolob hu látkové vým ny (pokud nedochází ke zvýšené tvorb škodlivin) odb r a ošet ení nezpracovaných organických odpad management zem d lství v CHKO, NP, p írodních rezervacích apod.

Funkce související s ochranou p írody • • • •

ochrana biodiverzity zachování druhové rozmanitosti tvorba, resp. ochrana biotop ochrana lesa

60

Funkce související s tvorbou kulturní krajiny a pé e o ni • • • •

krajinné prvky (ke e, stromy, aleje, živé ploty atd.) plochy (mok ady, suchá stanovišt , mul ované louky) životní prostory, regiony tradice, památníky, stavby, formy osídlení atd.

6. Biodiverzita V zem d lství je problém biodiverzity asto zužován jen na sorty zem d lských plodin a plemen hospodá ských zví at. Je t eba definovat biodiverzitu v jejím plošném aspektu vztaženému k zem d lskému podniku ( i obecn ji n jak vymezenému území, které m že být p edm tem ve ejných dotací). M itelná je prost ednictvím aplikace metody hodnocení biotop . 7. Samo isticí funkce zem d lského území; p ínos zem d lství k istot vod a p d je obecn velmi obtížn m itelný. Lze redukovat na protierozní funkci, která je reáln m itelná. Metody m ení funkcí zem d lství týkající se životního prost edí, krajiny a její estetiky : Poptávka (požadavky) na tuto funkci jsou vyjád eny nej ast ji prost ednictvím vládní politiky v oblasti ochrany životního prost edí a zem d lské politiky v oblasti dotací poskytovaných zem d lc m na podporu ekologicky šetrného hospoda ení (zelené dotace) Kvalitu do jaké miry zem d lství plní tuto funkci lze vyjád it (zm it) •

Velikostí dotací

•

Velikostí vým ry CHKO a oblastí se zvláštním režimem hospoda ení

•

Metodou CVM, ocen ní estetiky a diverzity krajiny

•

Metodou dopravních náklad

•

Ochranu biodiverzity lze m it také množstvím ve ejných investic do genetické ochrany

• •

Intenzitou aktivit NGOs, jejich po tem a kvalitou fungování Do ur ité míry lze požadavky na krásnou krajinu m it i prost ednictvím rekrea ní funkce krajiny b žnými metodami poptávky po rekreaci, profitem z rekreace do území atd.

ad Blok III- sociáln kulturní funkce 8. Rozvoj LFA Jde p edevším o rozvoj biologické rozmanitosti a zachování systému zem d lství lesnictví s vysokou p írodní hodnotou a tradi ní zem d lskou krajinou v mén p íznivých a horských oblastech. Jedná se zejména o: • tvorbu pracovních míst na venkov , • zmírn ní vyst hovaleckých tendencí z LFA • zvýšení nabídky pracovních míst

61

9. Udržování kulturního d dictví 10. Sociáln kulturní funkce zem d lství V Evrop jsou jako sociáln kulturní funkce ozna ovány: • • • • •

trávení volného asu - rekreace, rurální turismus a agroturismus, bydlení na venkov – neo-ruralismus, „rurbanismus“ (druhé bydlení v R) alternativní innosti - pé e o zdravotn postižené, drogov závislé zam stnanost na venkov , zvláš v marginálních oblastech sociální identita a ochrana kulturního d dictví

Rurální turismus V Evrop má tento termín mnoho význam . V podstat jde o rekreaci na venkov , která nemusí být p ímo na farm . Zem d lství zde hraje spíš roli tv rce krajiny, p íjemného prost edí pro turismus Agroturismus Je konkrétn spojen se zem d lstvím, jde v tšinou o rekreaci na farm s ubytováním a stravováním n kdy i výpomocí (ENITAC, 1999). Kulturní d dictví • vinné stezky • didaktické farmy • turistické cesty spojené s tradi ními jídly apod. • Terapeutické pobyty, lé ba drogov závislých, sociální pomoc Ne všechny sociáln -kulturní funkce mají stejnou váhu, pokud jde o pov domí ve ejnosti, politiku a výzkumné studie. Nejznám jší, nejvíce transparentní rolí je rurální turismus a agroturismus, asto spojený s podporou místních tradic a ochranou kulturního d dictví. Zam stnanost na venkov už podle evropských studií není tak asto v pov domí ve ejnosti spojována s rolí zem d lství. Zdá se, že politika v tšinou více reaguje na krátkodobé zájmy spot ebitel jako turist . I pokud jde o podporu v údržb krajiny než dlouhodobé pozitivní externality jako je ochrana p ed povodn mi, p dní erozí atd. Možná je to krom asové preference i d sledek situace, že dlouhodobé pozitivní externality jsou spojené s negativními dopady globálních zm n. Možnosti m ení sociáln -kulturních funkcí zem d lství: •

Metodou contingent valuation CVM – krásy a p itažlivosti krajiny

•

Množstvím turist p icházejících na venkov,

•

Ekonomickými p íjmy z turistiky, množstvím l žek, rekrea ních za ízení …..

•

Po tem terapeutických za ízení

•

Zam stnaností v zem d lství a v turistice, z toho místní populace

•

po tem slavností spojených s místní tradicí a kulturním d dictvím, po tem skanzen a jejich návšt vností 62

•

sociologickým pr zkumem zam eným na mín ní místních obyvatel, turist , podnikatel , informa ních kancelá í pokud jde o roli agroturistiky.

Funkce zem d lství týkající se životního prost edí, krajiny a její estetiky – situace v

R

Obecné pozadí poptávky po životním prost edí v R Ve výzkumech z let 1990 a 1997 (Rendlová 2002) zaujímá z 32 sledovaných hodnot hodnota „žít ve zdravém prost edí“ 2. místo v po adí za hodnotu „žít ve spokojené rodin “. Jako 6. v po adí (za hodnotami „žít ve zdravém prost edí“; „žít zdrav a starat se o své zdraví“, „pomáhat p edevším své rodin a p átel m“, „mít p ítele, se kterými si rozumím“) se nachází hodnota „žít v hezkém prost edí“. Ta byla v roce 1990 na 4. –6. míst a v roce 1997 klesla až na místo 7 (za hodnotu „žít podle svého p esv d ení“). Hodnoty spojené se zdravým životním prost edím tak tvo í jedny z p edních hodnot eské populace. Otázka však je, zda lidé podle t chto hodnot jednají a zda-li jsou ochotni t mto hodnotám n co ob tovat. Dle mezinárodn -srovnávacího výzkumu, jenž prob hl v rámci projektu ISSP (Soukup 2001), došlo v eské republice k úbytku ochoty ob tovat se ve prosp ch životního prost edí, tzn. platit vyšší ceny, dan , snížit životní úrove . Soub žn s tím kleslo vnímání environmentálních nebezpe í.. Životní prost edí a environmentáln -ekologická dimenze zem d lské výroby Oficiální údaje uvád jí, že p ibližn 88 % území eské republiky se hodí pro r zné zem d lské a lesnické ú ely v závislosti na úrodnosti p dy (OP Zem d lství). Z tohoto pohledu je také z ejmý význam zem d lství, jako nejv tšího uživatele v R, ve vztahu k životnímu prost edí. Industrializace a intenzivní zp sob zem d lského hospoda ení p ed rokem 1989 se významn podepsal na špatném stavu životního prost edí. Zrušení etných polních cest, meliorace, rozorání luk a aplikace velkých dávek hnojiv, herbicid a pesticid bylo hlavním p ísp vkem zem d lství (Možný 2000) k obecn tristnímu stavu eské p írody. Vyprázdn ní vztahu zem d lství – životní prost edí bylo podtrženo jednozna nou orientací na produk ní funkci a také likvidací soukromého hospoda ení v malovýrob . P em na modelu zem d lství od soukromého-rodinného typu ke kolektivnímu typu výrazn ovlivnila životní prost edí a vztah k n mu u v tšina zem d lc inných v kolektivizovaných formách zem d lského hospoda ení (oproti soukromým rolník m). Sociologické výzkumy z této doby (p ed r. 1989) také prokázaly, že zem d lská innost byla vnímána jako initel, jež snižuje estetickou hodnotu krajiny (Librová 1987). Nositelem pozitivního vztahu ke krajin byli (paradoxn ) lidé žijící ve m stech, nebo tehdejší uspo ádání zem d lské výroby, odtržené od tradic, nepodporovalo žádný vztah rolníka k p írod (Librová 1988). Ekonomická transformace po átku 90. let výrazn prom nila zem d lský sektor. Privatizace velkých podnik a jejich následné rozd lení vedla k výrazné extenzifikaci zem d lské výroby. Obecn nep íznivá ekonomická situace zem d lských subjekt po roce 1989 vedla k nedostate nému využívání existujících zem d lských ploch a k omezení používání

63

pesticid a hnojiv. V letech 1989-1998 klesla spot eba vápenatých hnojiv z 2850 tisíc tun na 240 tisíc tun; spot eba NPK (v kg/ha) v hnojivech poklesla o 70 % a pesticid o 60 % (Možný 2000). Tento radikální obrat ovšem vedl v mnoha oblastech k ekologickým problém m v souvislosti se zhoršováním kvality p dy (OP Zem d lství). V dnešní dob je vztah zem d lství a životního prost edí rámován rostoucím d razem ob an na ochranu životního prost edí. Od roku 1998 se výdaje na životní prost edí pohybují kolem 10 miliard K (Statistická ro enka 2002). Politické dokumenty ovliv ující rozvoj zem d lství a jeho vztah k životnímu prost edí: • • • • • •

Opera ní program Zem d lství Rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství Horizontální plán rozvoje venkova Program SAPARD Ak ní plán pro rozvoj ekologického zem d lství Program obnovy venkova

Nevládní organizace a hnutí Problematice rozvoje venkova se jako jediné a hlavní innosti v nuje Spolek pro obnovu venkova, založený v roce 1993, který sdružuje samosprávy venkovských obcí, místní spolky pro obnovu venkova, zem d lce a zem d lské podniky a organizace, projektanty a architekty, pedagogy a politiky zabývající se venkovem. V rámci Spolku bylo založeno n kolik „Škol obnovy venkova“, které po ádají pracovní seminá e a regionální i celostátní tématická setkání a konference. Zástupci Spolku se spolupodílejí na p íprav všech regionálních a celostátních koncepcí a dokument týkajících se rozvoje a podpory zem d lství a venkova. Jednou z nejznám jších ekologických organizací v eské republice je Hnutí Duha (Friends of the Earth), která je aktivní od konce 80. let. Hnutí DUHA pracuje na místní, celostátní i mezinárodní úrovni. Jeho aktivita spo ívá v participaci na diskuzích týkající se environmentální a ekologické problematiky. Snaží se jednat s ú ady i politiky, p ipravují a prosazují legislativní návrhy, vydávají studie i menší analýzy a spolupracují s experty. Jako jedna z mála organizací také Hnutí Duha explicitn artikuluje své nároky na podobu zem d lství a jeho vztah k životnímu prost edí. Usiluje o to, aby se posílil význam ekologického segmentu agrárního sektoru a to až na 15 % do roku 2010. Zasazují se také o v tší podporu ekologického a ke krajin šetrn jšího zp sobu hospoda ení a podporují distribuci ekologických potravin. Nejdéle a nejsoustavn ji z ekologických organizací se však problematice ekologického zem d lství a vlivu zem d lství na krajinu v nuje brn nská organizace SOP Veronica , která k tématu p ináší lánky v každém ísle stejnojmenného asopisu (vychází 6x do roka). Redakce asopisu také k této problematice vydala adu specializovaných publikací:

Ekologické stavební kameny, Veronica P íloha I 1993 Voda a krajina, Veronica P íloha III 1993 Obnova venkovské krajiny, Veronica P íloha IV 1993 Ekologické poradenství, Veronica P íloha X 1996 Pastevectví a krajina, Veronica P íloha XIV 2000 Karpaty, krajina a lidé, Veronica P íloha XV 2003 Venkovská krajina - sborník p ísp vk konference, Veronica a Regionální organizace IALE eské republiky, Slavi ín - Host tín, kv ten 2004

64

Kraj ovoce - zvláštní íslo asopisu Veronica 2004 Voda a krajina - zvláštní íslo asopisu Veronica, 2004

Otázce vztahu zem d lství a životního prost edí a krajiny v nuje soustavnou pozornost též Spole nost pro krajinu, která od roku 1998 uspo ádala celkem t i celostátní multioborové konference Tvá naší zem - krajina domova, kde je této problematice pravideln vy len n jeden z blok konference a samostatný svazek v souboru sborník . P ínos multifunk ního zem d lství pro rozvoj venkova Nejprve industrializace a poté kolektivizace ohrozily stabilitu eského venkova, což se v polovin 20. století projevilo tzv. rurálním exodem. Od 80. let 20. století je velká pozornost v nována vizi venkova jako zajímavého ekonomického místa pro lidi v n m bydlící, atraktivního prostoru a rekrea ního prost edí pro celou spole nost (Librová 1981, 1988, 1994, Blažek 1998). Trvale udržitelné žití na venkov , podmín né multifunk ním zem d lstvím, se tak stává sou ástí ve ejné poptávky urbanizované spole nosti, která má sociokulturní rozm r – m stská spole nost znovuobjevuje venkov pro jeho hodnoty volného prostoru, zdravého životního prost edí, blízkosti k p írod a mén komplikovaných sociálních vztah (Hude ková, Loš ák 2002). Trvalé bydlení na venkov erstvá data o vývoji osídlení prostoru R1 sv d í p inejmenším o zastavení procesu vylid ování venkova (resp. kategorií obcí do 4.999 obyvatel). Žití v obcích od 2.000-4.999 obyvatel zde zahrnujeme do venkovského osídlení z d vod zam ení na styl žití (ne na klasické geograficko-demografické len ní), který je vázán na prostorové dispozice a od toho odvozené sociální a kulturní rysy stylu žití. V obcích do 1.999 obyvatel p ibylo v období 1991-2001 meziro n 1,1 obyvatel na 1.000 obyvatel. Obce od 2.000-4.999 obyvatel v tomtéž období zaznamenaly p ír stek 0,8. Ke zlomu došlo v polovin 90. let, kdy se p vodní pokles po tu v obcích do 1.999 obyvatel zm nil v mírný p ír stek. Zajímavým dopl kem jsou údaje z roku 2000, které se týkají pr m rné ceny (v K na m3) rodinných dom p evedených do majetku osob (9933 p ípad ). Na jejich základ lze odvozovat poptávku po bydlení s ohledem na velikost obce a umíst ní v prostoru R. Nejatraktivn jší (m eno uvedeným ukazatelem) z stává bydlení ve m stech s 50 tisíci a více obyvateli. O druhé po adí se však d lí m sta o 10.000-40.999 obyvatelích s malými obcemi do 1.999 obyvatel. Poslední místo zaujaly obce s 2.000-4.999 obyvateli. P ípad venkovského prostoru obklopujícího hlavní m sto Prahu, kde je nejatraktivn jší bydlení práce v malých obcích, sv d í o spolup sobení obou výše uvedených skupin faktor p i nákupu rodinných dom . Z mezikrajového srovnání vyplývá, že v krajích s vyšší atraktivitou bydlení (m eno tímto ukazatelem) jsou více vyhledávány rodinné domy práv v malých obcích (a naopak). Zvláštním fenoménem (dosud nepostiženým datovou základnou) pozorovaným a uvád ným odborníky v jejich publikacích, je tzv. „neovenkovanství“. (Hude ková 1997, 2001). Jde o jev dobrovoln voleného st hování na venkov s v domím skromného a nepohodlného žití z hlediska komfortu bydlení a dostupnosti rozli ných služeb a rizikem p ípadného nep ijetí starousedlíky. Neovenkovanství je vedeno snahou získat svobodu prostoru a tvorby a 1

To je prostoru typického pom rn silnou hustotou obyvatel 129 obyvatel na km2 a pom rn silnou hustotou obcí v prostoru 6258 obcí na rozloze 78.866 km2.

65

realizovat výše uvedené hodnoty spojené s venkovskou kulturou. Tato zatím nep íliš po etná, ale z hlediska snahy o rurální renesanci významná skupina se vyzna uje také tím, že navazuje na tradice venkovské kultury silným ekologickým cít ním, obnovováním um lecké lidové tvorby a tradi ních venkovských emesel, zakládáním relativn sob sta ných zem d lských a smíšených hospodá ství zhodnocujících p írodní a zem d lské suroviny v tradi ních výrobcích a výrobcích zdravé výživy, jakož i ve ejnou angažovaností v místních spole enstvích. Rekreace a turismus na venkov Cestovní ruch ve spojení s venkovským prostorem má v eských zemích tradici od 19. století. Zprvu šlo hlavn o výlety do horských oblastí a venkovského okolí m st (v roce 1888 byl založen Klub eských turist , který našel pokra ovatele v Klubu eskoslovenských turist od roku 1920). V mezivále ném období vzniklo a p sobilo mnoho organizací propagujících tábo ení, lyžování, cyklistiku, vodní sporty nebo pobyty v p írod bez sportovního zam ení. Rozvíjel se i neorganizovaný tramping a chata ení, s p íjezdy cizinc vzkvétalo láze ství. Po 2. sv tové válce nastal rozvoj masov organizované podnikové a odborá ské rekreace, následovaný od 2. poloviny 60. let chalupa ením, které se svým rozm rem stalo dosti typickým zp sobem trávení dovolené ech . V konci 80. let, ale hlavn po roce 1990 jsou pozorovány tendence ustavování nových forem turistiky ve venkovském prostoru, ve voln jším i t sném spojení se zem d lstvím pro jeho funkci udržovatele krajiny a nositele tradice rolnické kultury. Souhrnn jsou nazývané jako „zelený cestovní ruch“ a zahrnují ekoturistiku (soust ed nou p ednostn k poznávání p írody) a venkovský cestovní ruch d lený na vesnickou turistiku, agroturistiku, ekoagroturistiku (bioturismus). P ipojují se k již rozší enému chata ení a chalupa ení. Tyto nové formy se rozvíjejí pomalu a postrádají p edevším ten prvek spole enské poptávky, který má (krom rekrea n zábavné) výchovný a vzd lávací rozm r. Venkovského prostoru se více týkají víkendové cesty – polovina z respondent je sm uje do chat a chalup, ale jen pro ¼ ze zkoumaného vzorku populace jsou tyto pobyty etn jší (to je 6 a více za rok).Chat a chalup vy len ných z bytového fondu je v R 270.000. Velkou ást bytového fondu tvo í neobydlené byty (v roce 2001 jich bylo 12,4% z bytového fondu, jejich po et se od roku 1970 zvyšuje), z nichž 1/3 (169.043) je využívána k rekreaci a chalupa ení. Jejich naprostá v tšina se nachází v obcích do 4.999 obyvatel (153.316, tj. 90,7%). Podíl neobydlených byt využívaných k rekreaci (z celku neobydlených byt ) roste se snižující se velikostí obce. Nap íklad v obcích do 199 obyvatel je t etinový podíl neobydlených byt z byt celkem a 2/3 z nich jsou ur eny k rekreaci, zatímco v obcích 2.000-4.999 obyvatel je pouze 13,3% byt neobydlených a k rekreaci je ur ena jejich 1/3. V celku obcí do 500 obyvatel p edstavují byty sloužící k rekreaci 60,8% z celku neobydlených byt . Z toho vyplývá, že do asní obyvatelé venkova typu rekreanti-chalupá i tvo í významnou skupinu udržující bytový fond, zejména v t ch nejmenších obcích. T snou souvislost s multifunk ním zem d lstvím vykazuje agroturistika (v etn ekoagroturistiky tedy pobyt na specializovaných farmách s ekologickým hospoda ením), áste n i vesnická turistika. Ob formy jsou typické spojením s konkrétním vesnickým osídlením a profitují z místního p írodního a kulturního bohatství. Pokud jde o vesnickou turistiku, názory odborník (Brabencová 1995, 1997, 1998; Pourová 1995 a další v seznamu literatury) se liší v tom, jaký její zp sob je v R perspektivn jší. N kte í se domnívají, že to bude zp sob pronájmu chat a chalup (srovnatelných svou vybaveností s úrovní stejných objekt v západních zemích), jiní dávají v tší šanci ubytování ve ve ejných za ízeních, rodinných domcích, a také v selských staveních. 66

Výzkumné akce zahrnující 100-500 respondent p inášejí výsledky o obou formách. Uvád jí, že o vesnické turistice a agroturistice se informace ší í pomalu – v polovin 90. let tyto formy venkovského cestovního ruchu neznalo 54% - 85% respondent . Podle hodnocení starost venkovských obcí (výsledky op t pocházejí z malých výb rových šet ení zahrnujících 100200 respondent ) se tyto formy v obcích do 1.000 obyvatel zavád jí obtížn , nejv tšími místními p ekážkami p i tom jsou nedostatky infrastruktury a ekologické pé e, profesní nep ipravenost p ípadných provozovatel , jejich finan ní situace a as. Zavést tyto formy venkovského cestovního ruchu znesnad uje nedostatek informací pro danou oblast p ípadného podnikání. Jejich prosperitu po zavedení pak znesnad uje nedostate ná a nekoordinovaná propagace a reklama prost ednictvím turistických informa ních center. V R jich p sobí cca 300, jejich z izovatelé jsou velmi rozli ní a p íliš spolu nespolupracují, zavedené informa ní systémy se omezují jen na vybrané úseky region . Prost edí eského venkova se starost m jeví být dost atraktivní a obecní zastupitelé mají zájem o vzd lávání v dané oblasti. P ípadnými konzumenty jsou nej ast ji rodiny s d tmi, které dosud trávily dovolenou práv chalupa ením. Jejich požadavky se soust e ují k ubytování p ímo na farm , ke stravování na úrovni polopenze a k zájmu o ú ast na oslavách venkovských svátk a tradi ních slavností. Avšak výzkumy mezi venkovskou populací p inášejí výsledky, že venkované neprojevují zájem poskytovat sv j d m pro ubytování turist m. Odborníci se shodují v tom, že nové formy cestovního ruchu, které souvisejí s multifunk ním zem d lstvím se zatím rozvíjejí živeln , bez cíleného usm r ování a podpory jednotnou koncepcí. Jejich rozvoji p íliš nepomáhá sou asná legislativa a politika na úsecích rozvoje zem d lství, cestovního ruchu, ochrany životního prost edí. Resorty, které mají v t chto formách rozvoje cestovního ruchu spole né pole p sobení, vzájemn p íliš nespolupracují. V rámci podpor malého a st edního podnikání (poskytovaných MZE, MMR nebo MPO) je možno erpat prost edky i pro tyto ú ely. P ehled, zda a na kolik tomu tak je, není k dispozici. Specifickou záležitostí ve venkovském prostoru, dnes viditelnou pro každého, je budování cyklostezek a p ších cest. Tomu je ur en samostatný dota ní titul Programu obnovy venkova. Další soudobé užívání venkovského prostoru S multifunk ním zem d lstvím jsou spojeny také kulturn poznávací aktivity uskute ované p edevším prost ednictvím muzeí v p írod . Tato muzea v p írod zahrnují samostatné objekty anebo jejich celé soubory, které jsou tvo eny nezem d lskými chalupami ( emeslnými), budovami a objekty (škola, hospoda, obchod, rychta, myslivna, kostel, kapli ka, boží muka, zvoni ka aj.), zem d lskými usedlostmi v etn hospodá ských budov a dalších objekt k nim pat ících, technickými areály (vodními, lu ními, p stebními a chovatelskými) a dalšími objekty (zahradami, sady aj.). V celých souborech lze vid t nap . návsi, železni ní tra , v tší hospodá ství s obhospoda ovanými pozemky a chovem zví at, atp. Aktivity muzeí v p írod rostou. K tradi n zavedeným (stálé výstavy národopisné, tématické o vývoji zem d lství a návazných inností) p ibyly nejd íve ú ast na místních poutích, vystupování folklórních soubor , následovalo je po ádání vlastních akcí (jarmark a ukázek oslav tradi ních svátk , hlavn Masopustu, Velikonoc a Vánoc). Nejnov jšími aktivitami je p edvád ní ukázek tradi ních zem d lských výrob (p stování, chovatelství, zpracovatelství) a k nim p ipojených emeslných výrob, dále lidové um lecké tvorby a to tak, že tyto ukázky nejsou poznávány pouze okem návšt vník , ale p ímo pokusem zapojit se do p íslušných inností. Návšt vnost t chto muzeí v p írod , jejichž aktivity znamenají ím dál v tší oživování venkovské historie, sv d í o jejich oblib . Jiným p íkladem nového užití venkovského prostoru, plnícího funkci zdravotn regenera ní, jsou rozli n aktivity (související s multifunk ním zem d lstvím) ur ené zdravotní, pracovní 67

a sociální rehabilitaci skupin lidí s rozli nými handicapy (danými nap . v kem, t lesným i duševním postižením, žitím v ohroženém životním prost edí, drogovou závislostí, p íp. dalšími). Jako jednotlivé p íklady (bez dokladování údaji) m žeme uvést: (i) hipoterapii (rozvíjí se v m stském, p ím stském i venkovském prost edí), (ii) rekondi ní pobyty d tí (zavedené zejména pro d ti žijící v pr myslových oblastech ech), (iii) komunity pro lé bu a resocializaci drogov závislých (v sou asné dob jich p ímo na venkov p sobí cca 10), (iv) tzv. camphillové komunity (toto hnutí u nás reprezentuje za ízení pro mentáln postižené v eských Kopistech, podobné komunity jsou ur ené i drogov závislým), (v) p íp. sociální pobyty starých ob an . Zem d lství v jeho multifunk ním pojetí v t chto p ípadech (ojedin lých) poskytuje budovy k pobyt m, pracovní terapii, zdravotní rehabilitaci, p ípadn komplexn jší rehabilitaci (pracovní, zdravotní i sociální), resocializaci za pomoci zem d lských aktivit. Jde ast ji o ekofarmy nebo tzv. biodynamické farmy, které spolupracují s waldorfskými školami a nevládními organizacemi sociálních služeb. Problémem venkova je jak zachování zem d lství v jakékoliv podob , tak stabilizace obyvatelstva na venkov . Podíl pracovník v zem d lství 11% ve venkovských oblastech a 3,8% celostátn není dostate n stabilizujícím faktorem venkovského osídlení. Proto je nutná zm na hospodá ské struktury venkova a vytvo ení atraktivního prost edí pro bydlení a podnikání, v etn podmínek pro malé podnikatele. Aby bylo možno toho dosáhnout, je nutno v eské republice vytvo it nová pracovní místa diverzifikací inností mimo zem d lství a zlepšit kvalitu života ve venkovských oblastech. K ešení této situace by multifunk ní zem d lství m lo výrazn p isp t.

68

3. aplikace metody hodnocení a oce ování biotop Ra dalších metod kvantifikace externalit na funkce s. zem d lství Metoda hodnocení a oce ování biotop R, která byla nedávno rozpracována výzkumným týmem v rámci projektu MŽP (Seják, Dejmal a kol, 2003), vyjad uje novou dimenzi ekonomické hodnoty, která odráží rozdílnou schopnost jednotlivých biotop p i udržování jejich životodárné role a která sm uje k pen žnímu vyjád ení vnit ní hodnoty p írody a biodiversity. Umož uje vyvážené pen žní posuzování ekonomických a environmentálních funkcí p íslušného území. Tato metoda pen žního hodnocení biotop byla v roce 2000 v EU pod p vodním názvem hesenská metoda doporu ena k aplikaci Bílou knihou o environmentální odpov dnosti (White Paper on environmental liability, COM(2000)66 final). Lze ji využít pro hodnocení a kvantifikace širokého spektra kladných i záporných dopad lidských inností na p írodu a krajinu, mj. nov také p i implementaci nové Sm rnice 2004/35/CE o environmentální odpov dnosti, která nabude ú innost od r. 2007. K identifikaci, hodnocení a ochran životodárné úlohy p írody a biodiverzity prost ednictvím biotop byl vypracován úplný seznam biotop R. Bodová hodnota pro ur itý biotop byla získána z hodnocení osmi faktor , každý o možném rozsahu od jednoho do šesti bod (vylou eno je použití nuly): 1. zralost typu biotopu [body dle fylogenet.(=vývoj.)stá í formace a druh ] 2. p irozenost typu biotopu [6 bod zcela p ír., 1 bod zcela atrop.] 3. diversita struktur typu biotopu [6 bod za všechny veget. vrstvy] 4. diversita druh typu biotopu [body dle po tu všech p ir. se vyskyt. druh ] 5. vzácnost typu biotopu [body dle geogr. a klim.ojedin losti, etnosti a rozlohy] 6. vzácnost druh typu biotopu [body dle po tu vzácných a ohrož. druh ] 7. citlivost (zranitelnost) typu biotopu [body dle míry zranitelnosti zm nou stanovištních podmínek] 8. ohrožení typu biotopu [body dle závislosti na zm n lidských aktivit]. Vliv všech osmi charakteristik je integrován následující formulí. Sou et bod za prvé ty i charakteristiky je násoben sou tem bod za druhé ty i charakteristiky a výsledek (vztažen k max. možnému po tu bod :576) je násoben 100. [( (1 + 2 + 3 + 4) * (5 + 6 + 7 + 8) ) / 576 ] * 100 = po et bod (3-100) Takto získaná bodová hodnota biotopu p edstavuje jeho relativní ekologickou hodnotu (ekologický význam) vzhledem k ostatním biotop m. Úplný seznam biotop R (zahrnuje i biotopy NATURA 2000 a biotopy podzemních vod) a jejich bodových hodnot je uveden v následující tabulce (bodové hodnoty jsou vztaženy k 1 m2 p íslušného biotopu). Seznam biotop

eské republiky

íslo

Typ biotopu nebo podskupina typ biotop

Parametr Su. ZBH HB Z P DS DD VB VD CB OB %

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

V00.1 Podzemní vody intersticiální V00.2 Podzemní vody puklinové V0.1 Podzemní krasová jezírka V0.2 Podzemní krasové toky V1 Makrofytní vegetace p ir. eutrof. a mezotrof. stojatých vod V2.1 Makrofytní vegetace m lkých stojatých vod V2.2 Periodické stojaté vody V2.3 Vody zvláštního chemizmu V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a t ní V4.1 Pramenné stružky

6 6 6 6 5 5 5 5 6 6

69

6 6 6 6 5 6 6 6 6 6

2 2 3 3 4 4 3 3 4 3

1 1 2 3 4 4 3 2 3 3

2 4 6 6 4 4 4 6 6 4

1 1 1 1 4 3 2 1 3 1

6 6 4 4 4 5 5 4 5 5

3 4 3 3 3 4 4 3 4 3

56 63 65 67 69 73 67 63 77 65

180 225 221 252 270 304 255 224 342 234

31 39 36 44 47 53 44 39 59 41

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82

V4.2 Pstruhová pásma horských a podhorských tok V4.3 Lipanová pásma podhorských potok a ek V4.4 Parmová pásma tok V4.5 Cejnová pásma tok V5 Vegetace parožnatek V6 Vegetace šídlatek (Isoëtes) M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod M1.2 Slanomilné rákosiny a ost icové porosty M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrát M1.4 í ní rákosiny M1.5 Pob ežní vegetace potok M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrát M1.7 Vegetace vysokých ost ic M1.8 Vápnitá slatiništ s ma icí pilovitou (Cladium mariscus) M2.1 Vegetace letn ných rybník M2.2 Jednoletá vegetace vlhkých písk M2.3 Vegetace obnažených den teplých oblastí M2.4 Vegetace jednoletých slanomilných trav M3 Vegetace vytrvalých obojživelných bylin M4.1 Št rkové náplavy bez vegetace M4.2 Št rkové náplavy s židoviníkem n meckým (Myricaria germanica) M4.3 Št rkové náplavy s t tinou pob ežní (Calamagrostis pseudophragmites) M5 Dev tsilové lemy horských potok M6 Bahnité í ní náplavy M7 Bylinné lemy nížinných ek R0.1 Prameny prostých vod R0.2 Termální a minerální prameny R1.1 Lu ní p novcová prameništ R1.2 Lu ní prameništ bez tvorby p novc R1.3 Lesní p novcová prameništ R1.4 Lesní prameništ bez tvorby p novc R1.5 Subalpínská prameništ R2.1 Vápnitá slatiništ R2.2 Nevápnitá mechová slatiništ R2.3 P echodová rašeliništ R2.4 Zrašelin lé p dy s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba) R3.1 Otev ená vrchovišt R3.2 Vrchovišt s kle í (Pinus mugo) R3.3 Vrchovištní šlenky S1.1 Št rbinová vegetace vápnitých skal a drolin S1.2 Št rbinová vegetace silikátových skal a drolin S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemn ných drolin S1.5 K oviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum) S2 Pohyblivé sut S3 Jeskyn A1.1 Vyfoukávané alpínské trávníky A1.2 Zapojené alpínské trávníky A2.1 Alpínská v esovišt A2.2 Subalpínská brusnicová vegetace A3 Sn hová vyležiska A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy A4.3 Subalpínské kapradinové nivy A5 Skalní vegetace sudetských kar A6 Acidofilní vegetace alpínských skal a drolin A7 Kosod evina A8.1 Subalpínské k oviny s vrbou laponskou (Salix lapponum) A8.2 Vysoké subalpínské listnaté k oviny T1.1 Mezofilní ovsíkové louky T1.2 Horské trojšt tové louky T1.3 Pohá kové pastviny T1.4 Aluviální psárkové louky T1.5 Vlhké pchá ové louky T1.6 Vlhká tužebníková lada T1.7 Kontinentální zaplavované louky T1.8 Kontinentální vysokobylinná vegetace T1.9 St ídav vlhké bezkolencové louky T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných p d T2.1 Subalpínské smilkové trávníky T2.2 Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy T2.3 Podhorské až horské smilkové trávníky

70

6 6 5 5 6 6 4 5 4 4 4 5 4 5 5 5 5 6 5 6 6 5 5 3 4 6 6 5 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 6 5 5 5 5 5 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 3 4 3 4 4 4 4 4 5 3 5 4 3

6 6 6 6 6 6 5 5 5 6 6 5 5 6 5 5 5 5 6 6 6 6 5 6 5 6 6 5 5 6 6 6 5 5 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 4 5 4 5 5 5 6 5 5 4 5 5 5

3 4 4 5 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 3 2 3 2 3 3 4 3 3 2 2 3 3 4 4 3 3 3 4 3 4 4 3 3 3 3 3 4 3 3 3 3 4 4 3 3 4 4 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3

4 4 5 5 3 2 4 4 4 3 3 3 3 4 3 3 3 2 3 2 2 2 4 4 4 2 2 4 4 2 3 4 4 4 4 4 3 3 3 5 5 4 3 4 4 4 3 3 3 3 3 4 5 4 5 5 5 4 5 5 4 4 6 6 6 6 6 5 4 4 4 4

4 4 4 4 6 6 2 6 4 2 4 4 2 6 6 6 6 6 4 4 6 6 4 4 4 4 4 6 6 6 6 6 4 6 4 6 6 6 6 6 4 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 2 4 4 2 2 2 6 6 4 4 6 6 4

2 2 3 6 3 2 2 3 3 2 2 3 2 3 2 2 3 2 2 1 2 2 2 2 2 1 1 4 3 3 3 3 5 3 4 3 3 3 3 5 4 3 3 2 2 1 4 4 3 3 3 4 4 4 4 4 3 3 2 3 4 2 3 4 4 4 4 5 3 4 4 3

5 5 4 4 5 6 3 4 3 3 3 3 3 5 4 5 5 5 4 2 4 3 3 3 3 5 4 5 5 4 4 5 5 5 5 6 6 6 6 2 2 2 2 2 2 2 5 5 4 4 5 4 4 4 5 5 4 4 4 4 4 4 5 5 4 5 5 5 4 5 5 4

3 4 4 3 4 3 3 5 3 3 3 3 3 5 3 3 3 6 3 4 4 4 4 3 3 3 3 6 5 4 4 4 5 4 4 5 5 5 5 4 4 4 4 4 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 4 4 3 5 5 4 4 4 4 4 5 4 4 4 4

69 73 73 79 75 71 54 73 60 54 58 60 52 77 65 65 69 71 63 56 69 65 65 58 58 60 58 79 75 71 73 75 75 73 75 81 81 81 79 75 69 69 67 69 67 65 77 75 75 75 75 77 81 79 81 81 77 77 75 58 71 63 69 71 69 81 79 79 63 75 73 63

266 300 300 357 324 289 160 306 208 160 192 208 150 342 240 240 272 285 221 176 272 240 234 192 192 208 192 357 323 289 306 324 324 306 323 380 380 380 360 323 266 270 255 266 247 228 342 323 323 323 324 342 378 360 380 380 336 340 320 192 289 225 266 285 266 380 361 361 225 323 304 225

46 52 52 62 56 50 28 53 36 28 33 36 26 59 42 42 47 49 38 31 47 42 41 33 33 36 33 62 56 50 53 56 56 53 56 66 66 66 63 56 46 47 44 46 43 40 59 56 56 56 56 59 66 63 66 66 58 59 56 33 50 39 46 49 46 66 63 63 39 56 53 39

83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154

T3.1 Skalní vegetace s kost avou sivou (Festuca pallens) T3.2 P chavové trávníky T3.3 Úzkolisté suché trávníky T3.4 Širokolisté suché trávníky T3.5 Acidofilní suché trávníky T4.1 Suché bylinné lemy T4.2 Mezofilní bylinné lemy T5.1 Jednoletá vegetace pís in T5.2 Otev ené trávníky pís in s pali kovcem šedavým (Corynephorus canescens) T5.3 Kost avové trávníky pís in T5.4 Panonské stepní trávníky na písku T5.5 Podhorské acidofilní trávníky T6.1 Acidofilní vegetace efemér a sukulent T6.2 Bazifilní vegetace efemér a sukulent T7 Slaniska T8.1 Suchá v esovišt nížin a pahorkatin T8.2 Sekundární podhorská a horská v esovišt T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin K1 Mok adní vrbiny K2.1 Vrbové k oviny hlinitých a pís itých náplav K2.2 Vrbové k oviny št rkových náplav K3 Vysoké mezofilní a xerofilní k oviny K4 Nízké xerofilní k oviny L1 Mok adní olšiny L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana) L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy L2.3 Tvrdé luhy nížinných ek L2.4 M kké luhy nížinných ek L3.1 Hercynské dubohab iny L3.2 Polonské dubohab iny L3.3 Karpatské dubohab iny L3.4 Panonské dubohab iny L4 Su ové lesy L5.1 Kv tnaté bu iny L5.2 Horské klenové bu iny L5.3 Vápnomilné bu iny L5.4 Acidofilní bu iny L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy L6.2 Panonské teplomilné doubravy na spraši L6.3 Panonské teplomilné doubravy na písku L6.4 St edoevropské bazifilní teplomilné doubravy L6.5 Acidofilní teplomilné doubravy L7.1 Suché acidofilní doubravy L7.2 Vlhké acidofilní doubravy L7.3 Subkontinentální borové doubravy L7.4 Acidofilní doubravy na písku L8.1 Boreokontinentální bory L8.2 Lesostepní bory L8.3 Perialpidské hadcové bory L9.1 Horské t tinové smr iny L9.2 Rašelinné a podmá ené smr iny L9.3 Horské papratkové smr iny L10.1 Rašelinné b eziny L10.2 Rašelinné brusnicové bory L10.3 Suchopýrové bory kontinentálních rašeliniš L10.4 Blatkové bory XV1 Vegetace nových vodních ploch XV2 Degradovaná biota vod XV3 Odvod ovací kanály XV4 Lokáln upravené vodní toky XM1 Zamok elá ruderální lada XR – (R 3.4) Degradovaná vrchovišt XS1 Nové t žeb. prostory ve skalních masivech a jejich kamenné odvaly XS2 Op rné zdi, suché zídky a plochy s um lým kamenným povrchem XS3 Opušt ná d lní díla, neužívané tunely a sklepy XS4 Sesuvy, obnažené p dy a spáleništ XT1 Postagrární víceleté úhory XT2 Degradovaná vlhká lada XT3 Intenzivní nebo degradované mezofilní louky XT4 Degradované suché trávníky a v esovišt XT5 Bylinné porosty násp dopravních staveb a zemních hrází XT6 Nové t žební prostory a odvaly zemních substrát

71

5 5 5 4 4 4 3 4 4 4 5 4 5 5 6 4 4 6 4 4 4 4 4 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 5 5 5 5 4 4 4 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 2 1 1 4 2 6 2 2 3 3 2 2 2 3 2 2

6 6 6 5 5 5 5 5 5 5 5 4 6 6 5 5 4 6 5 5 6 5 5 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 3 3 3 3 4 4 3 2 2 4 2 2 3 3 3 2

4 4 4 4 4 4 4 2 2 3 3 3 3 3 3 4 4 4 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 6 6 6 6 6 5 5 5 5 5 6 5 5 5 5 5 5 5 5 3 3 3 3 3 3 2 2 1 2 3 3 3 3 3 2

6 5 6 6 6 6 5 4 3 5 5 4 5 5 5 5 5 4 5 5 5 5 5 5 6 6 5 6 5 5 5 6 6 4 4 5 3 5 6 5 6 5 3 3 3 3 3 5 5 3 3 3 3 3 3 3 2 3 3 3 3 3 2 2 2 2 4 3 3 3 3 2

4 6 6 4 4 4 2 6 6 6 6 4 4 6 6 6 4 6 2 2 6 2 6 4 6 2 6 6 3 5 5 5 2 3 5 5 3 6 6 6 4 4 3 4 4 6 4 6 6 3 3 4 6 6 6 6 2 2 2 2 2 4 4 3 6 4 2 2 1 2 2 4

6 5 6 6 5 5 4 3 3 3 5 2 3 4 4 4 2 2 2 2 2 3 4 3 3 3 4 3 3 3 4 4 3 3 3 4 2 4 4 4 4 3 2 2 2 3 2 3 3 2 3 3 3 2 3 3 2 1 1 2 2 2 1 1 2 3 2 2 1 2 1 1

4 5 5 5 4 5 4 4 4 4 5 3 4 4 6 3 4 3 4 4 4 2 3 4 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 2 3 2 4 3 5 1 1 2 1 2 2 3 2 2 1

4 4 6 4 4 4 4 4 4 4 4 3 4 4 6 5 4 3 3 3 3 3 4 4 3 3 5 5 4 4 4 4 3 4 4 5 4 5 5 5 4 4 4 4 4 4 3 4 4 3 4 3 4 4 4 4 3 2 3 2 2 4 3 3 3 3 3 4 2 3 3 3

81 83 92 79 75 77 65 67 65 71 79 56 71 77 85 75 65 71 63 63 73 60 75 75 77 69 81 81 71 75 77 79 69 69 73 79 63 83 85 83 79 73 63 65 67 73 65 79 77 63 67 67 75 75 77 77 40 38 38 48 44 65 38 33 44 46 42 42 38 44 40 35

378 400 483 361 323 342 238 255 238 289 360 180 285 342 418 324 238 280 209 209 300 190 323 315 330 242 378 374 273 315 336 352 242 260 300 357 216 396 414 396 345 294 216 234 247 304 228 352 336 209 247 247 323 320 340 340 90 80 80 130 108 240 81 64 104 121 99 100 77 108 88 72

66 69 84 63 56 59 41 44 41 50 63 31 49 59 73 56 41 49 36 36 52 33 56 55 57 42 66 65 47 55 58 61 42 45 52 62 38 69 72 69 60 51 38 41 43 53 40 61 58 36 43 43 56 56 59 59 16 14 14 23 19 42 14 11 18 21 17 17 13 19 15 13

155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175

XK1 Extenzivní nebo opušt né sady a vinice XK2 Lada s k ovinnými porosty a stromy XK3 D evinné porosty násp dopravních staveb XK4 Pionýrská d evinná vegetace nekultiv. antropogenních ploch XL1 Remízky, aleje a liniové porosty d evin v krajin XL2 Soliterní stromy XL3 4 Monokultury stanovištn nevhodných d evin XL4 3 Degradované lesní porosty s ruderálními spole enstvy XL5 Paseky, les po výsadb a renaturaliza ní výsadby d evin X1.1 Nové um lé nádrže z p írodních materiál X1.2 Betonové nádrže (bazény) X1.3 Systematicky upravené vodní toky X1.4 Zne išt né vody X2 Technicky uprav. prameništ , vyt žená i odvodn. rašeliništ bez vegetace

X3.1 Zbo eništ X3.2 Užívané štoly, tunely a sklepy X4.1 Tradi ní náves X4.2 Jednoleté úhory X4.3 Víceleté kultury na orné p d X4.4 Jednoleté a ozimé kultury na orné p d X4.5 Bylinné porosty na opušt ných degradovaných plochách, nerekultivovaných haldách a skládkách 176 X4.6 Železni ní stanice (se azovací stanice a jim podobná p ekladišt ) 177 X4.7 Lada v pr mysl., sklad. a zem d lsko-technických areálech 178 X5.1 Živé ploty 179 X5.2 Užitkové zahrady a zahrádká ské kolonie 180 X5.3 Intezivní vinice, chmelnice a sady 181 X6.1 Parky a zahrady s p evahou nep vodních druh 182 X6.2 H bitovy s p evahou nep vodních druh 183 X6.3 Lesní a ovocné školky, plantáže lesních d evin 184 X6.4 Monokultury alochtonních druh d evin (nap . akátiny) 185 XX1.1 Nádrže isti ek a odkališt 186 XX1.2 Chemicky znehodnocené vody 187 XX1.3 Zatrubn né toky 188 XX2 Chemicky znehodnocené mok iny 189 XX3.1 Plošn zastav né území s minimální vegetací 190 XX3.2 Nepropustné plochy a plochy trvale bez vegetace 191 XX4.1 Skládky a smetišt v intravilánu 192 XX4.2 Chemicky znehodnocené plochy a otev ené povrchy skládek abiotických materiál Z Zralost P P irozenost DS Diverzita struktur DD Diverzita druh VB Vzácnost biotopu VD Vzácnost druh t chto biotop CB Citlivost (zranitelnost) biotop OB Ohrožení množství a kvality biotop (Hodnoty parametr se pohybují v rozmezí minimáln = 1, maximáln = 6 bod ) Su. [Sou et parametr v % z maximální možné sumy (48)] ZBH Základní bodová hodnota (maximáln 576) HB Hodnota biotopu (základní hodnota v % z maximální hodnoty [576] Su. [%]=(Z+P+DS+DD+VB+VD+CB+OB)/48 ZBH=(Z+P+DS+DD)*(VB+VD+CB+OB) HB=[(Z+P+DS+DD)*(VB+VD+CB+OB)] x 100/576 [%]

3 4 3 3 3 3 4 4 3 2 1 2 2

3 4 3 4 4 4 3 5 3 1 1 1 2

5 3 3 3 3 3 4 3 3 2 2 2 2

4 4 2 2 2 2 3 1 2 2 2 2 1

3 2 1 1 1 1 1 2 2 2 1 1 1

3 2 2 1 4 4 3 3 2 1 1 2 1

5 2 3 2 4 4 2 2 3 2 3 1 2

60 50 42 38 50 50 46 46 42 29 25 27 25

210 140 96 72 143 143 117 112 99 49 35 42 35

36 24 17 13 25 25 20 19 17 9 6 7 6

2 2

2

2

6

1

1

3

40

88

15

1 1 2 1 1 1

3 1 2 2 2 2

3 1 3 2 2 2

3 1 3 2 2 2

4 2 6 3 1 1

1 1 2 2 1 1

1 1 1 3 3 3

3 3 5 4 3 3

40 90 16 23 28 5 50 140 24 40 84 15 31 56 10 31 56 10

1 1

3

2

3

1

2

2

31

1 1 2 1 1 2 1 1 1 -

1 2 2 2 2 3 2 2 2 -

2 2 3 3 2 5 5 2 3 -

1 2 2 3 2 3 3 3 2 -

3 1 2 2 4 2 2 4 3 -

1 1 1 1 1 1 1 1 1 -

2 1 2 3 3 2 2 1 1 -

3 2 3 3 3 3 3 3 2 -

29 45 8 25 35 6 35 72 13 37 81 14 37 77 13 44 104 18 40 88 15 35 72 13 31 56 10 0 0 0 0 0 0 0

- -

-

-

-

-

-

-

3 3 3 2 3 3 2 2 2 2 1 2 1

-

56

-

10

0

Bodové hodnoty byly p evedeny do pen žní podoby násobením bodu pr m rnými národními náklady na dosažení p ír stku jednoho bodu. V pr b hu t íletého období bylo verifikováno celkem 136 revitaliza ních projekt , které byly v pr b hu posledních p ti let realizovány v r zných místech R a které p inesly i p inesou v dlouhodobém asovém horizontu nár st bodové hodnoty p íslušného území. Finan ní hodnota jednoho bodu byla po ítána pro jednotlivé revitaliza ní projekty jako suma náklad d lená o ekávaným p ír stkem bodové hodnoty (budoucí hodnoty byly diskontovány nulovou diskontní sazbou) a následn zpr m r ována do celostátního pr m ru. V sou asnosti iní tato hodnota jednoho bodu 12,36 K (nejhodnotn jším biotopem v R je T3.3 Úzkolisté suché trávníky – 33.6/m2 = 84 bod x 12,36 K = 1038 K / 1 m2).

72

Tato metoda p ináší novou dimenzi ekonomické hodnoty, která odráží životodárnou funkci biotop , neboli odhaluje vnit ní ekologickou hodnotu území (Seják, Dejmal a kol., 2003). Spojení hodnot biotop se satelitním snímkováním (CORINE land cover) umožnilo na národní i regionální úrovni vyjád it a kvantifikovat pen žní hodnotu národního p írodního kapitálu (násobením hodnot biotop jejich národními rozlohami). S využitím digitalizovaných map a výpo etní techniky bylo možno snadno vypo ítat celkovou hodnotu biotop území eské republiky (agregovaných do položek land-cover). Porovnáním satelitních snímk z po átku 90. let (17 bilion K ) se snímky v roce 2000 (17,6 bilion K ) byl identifikován vývoj zásoby p írodního kapitálu R (viz dále uvedené tabulky). P ír stek hodnoty p írodního kapitálu byl zp soben zejména p evodem orných p d na louky a pastviny a r stem vým ry les . Tabulka výchozích údaj pro propo et hodnoty p írodního kapitálu za rok 1990 CORINE LAND COVER 1:100000 1.1.1. Souvislá m stská zástavba

Plochy 1990 v m2

Body

Body*plocha

P ír. kap. v K

14636361

2,70

39518174

488444627

1.1.2. Nesouvislá m stská zástavba

4114338107

6,84

28142072651

347836017960

1.2.1. Pr myslové a obchodní areály

521680748

1,20

626016897

7737568847

1.2.2. Silni ní a železni ní sí s okolím

48078544

3,20

153851340

1901602559

1.2.3. P ístavy

1502605

1,80

2704689

33429959

1.2.4. Letišt

56090253

14,82

831257547

10274343286

1.3.1. Areály t žby nerostných surovin

180941815

3,25

588060900

7268432719

1.3.2. Areály skládek

154370414

4,75

733259465

9063086990

1.3.3. Areály výstavby

21599229

0,60

12959538

160179885

1.4.1. Areály m stské zelen

65245357

17,10

1115695600

13789997621

1.4.2. Areály sportu a za ízení pro volný as

118778026

16,80

1995470835

24664019520

34596715279

10,35

358076003142

4425819398836

2.2.1. Vinice

111180537

13,20

1467583091

18139327002

2.2.2. Ovocné sady a plantáže

327530178

12,20

3995868174

49388930634

2.3.1. Louky a pastviny

2525860021

30,00

75775800622

936588895689

2.4.2. Mozaika polí, luk a trvalých kultur

412006077

13,05

5376679299

66455756132

2.4.3. P evážn zem d. areály s p ír. veg.

7166208956

20,05

143682489577

1775915571176

3.1.1. Listnaté lesy

2499374237

41,13

102799262355

1270598882710

3.1.2. Jehli naté lesy

16571358907

21,97

364072755187

4499939254113

3.1.3. Smíšené lesy

5854737543

29,63

173475873396

2144161795170

3.2.1. P irozené louky

420082423

30,00

12602472703

155766562606

3.2.2. V esovišt a slatiny

26198255

58,42

1530502035

18917005150

2476234690

31,70

78496639665

970218466261

3.3.2. Skály

2143299

47,85

102556869

1267602898

3.3.4. Spálená vegetace

1171728

21,00

24606292

304133766

4.1.1. Mo ály

53573302

28,82

1543982560

19083624447

4.1.2. Rašeliništ

37587184

58,92

2214636852

27372911494

5.1.1. Vodní toky

42827887

19,05

815871253

10084168687

5.1.2. Vodní plochy

493079472

39,54

19496362320

240975038273

1379790813027

17 054 214 449 018

2.1.1. Nezavlažovaná orná p da

3.2.4. P echodné leso-k oviny

R celkem

78915131433

73

Tabulka výchozích údaj pro propo et hodnoty p írodního kapitálu za rok 2000 CORINE LAND COVER 1:100000

Plochy 2000 v m2

Body

Body*plocha

P ír. kap. v K

14636361

2,70

39518174

488444627

1.1.2. Nesouvislá m stská zástavba

4161694885

6,84

28465993013

351839673638

1.2.1. Pr myslové a obchodní areály

547457966

1,20

656949560

8119896559

1.2.2. Silni ní a železni ní sí s okolím

52722302

3,20

168711365

2085272476

1.2.3. P ístavy

1502605

1,80

2704689

33429959

1.2.4. Letišt

56265855

14,82

833859968

10306509210

1.1.1. Souvislá m stská zástavba

1.3.1. Areály t žby nerostných surovin

170931219

3,25

555526461

6866307060

1.3.2. Areály skládek

138242534

4,75

656652034

8116219143

1.3.3. Areály výstavby

8562734

0,60

5137640

63501232

1.4.1. Areály m stské zelen

65617246

17,10

1122054901

13868598574

1.4.2. Areály sportu a za ízení pro volný as

128068620

16,80

2151552808

26593192709

32087263082

10,35

332103172900

4104795217044

2.2.1. Vinice

119815296

13,20

1581561912

19548105229

2.2.2. Ovocné sady a plantáže

325389925

12,20

3969757086

49066197588

2.3.1. Louky a pastviny

5327327189

30,00

159819815656

1975372921510

2.4.2. Mozaika polí, luk a trvalých kultur

426197708

13,05

5561880089

68744837902

2.4.3. P evážn zem d. areály s p ír. veg.

6750468326

20,05

135346889937

1672887559625

3.1.1. Listnaté lesy

2530991140

41,13

104099665608

1286671866914

3.1.2. Jehli naté lesy

17012275950

21,97

373759702617

4619669924344

3.1.3. Smíšené lesy

6043384868

29,63

179065493629

2213249501253

3.2.1. P irozené louky

416475694

30,00

12494270814

154429187265

3.2.2. V esovišt a slatiny

27063512

58,42

1581050344

19541782256

1856866805

31,70

58862677728

727542696714

2143299

47,85

102556869

1267602898

0

21,00

0

0

4.1.1. Mo ály

53775323

28,82

1549804817

19155587538

4.1.2. Rašeliništ

37108297

58,92

2186420871

27024161963

5.1.1. Vodní toky

43028879

19,05

819700141

10131493748

5.1.2. Vodní plochy

509853815

39,54

20159619851

249172901354

1427722701483

17 646 652 590 330

2.1.1. Nezavlažovaná orná p da

3.2.4. P echodné leso-k oviny 3.3.2. Skály 3.3.4. Spálená vegetace

R celkem

78915131433

Vedle celkov p íznivého vývoje docházelo v pr b hu 90. let také k rostoucí spot eb p írodního kapitálu R. Z p vodních zem d lských p d vznikaly a rozši ovaly se pr myslové zóny, komer ní a reziden ní oblasti atd. (tyto úbytky nebyly v p ípad ploch menších než 25 ha zachyceny satelitním snímkováním). Orienta n lze spot ebu p írodního kapitálu ze záboru zem d lských p d odhadnout ze statistiky organizované na základ zákona . 334/1992 Sb. o ochran zem d lského p dního fondu.

74

Pramen: Seják, Dejmal a kol., 2003, s.

Odnímání zem d lských p d pro nezem d lské ú ely (výstavba pr myslových zón, bytová výstavba, výstavba dálnic atd.) ukazuje, že v období let 1999-2002 bylo ro n v pr m ru od ato 10-20 tis. hektar . Ro ní odpisy p írodního kapitálu zp sobené odnímáním zem d lských p d lze tudíž odhadnout pomocí metody hodnocení biotop na p ibližn 10 mld. K . V R i v zahrani í byla realizována ada projekt , které se zam ovaly na kvantifikaci externalit ze zem d lské výroby. Nap . v projektu MŽP „Externality ze zem d lské výroby“ bylo identifikováno celkem dev t skupin negativních externalit ze zem d lských inností. Protože tento projekt je zam en na mimoproduk ní funkce zem d lství a tyto funkce budou v nejbližších letech výrazn ovliv ovány konkrétními opat eními Programu rozvoje venkova, soust e ujeme se v úvodní ásti projektu práv na tento program.

3.1. Rozbor a komentá navrhovaných opat ení v Programu rozvoje venkova na období 2007 - 2013 Nejvýznamn jším nástrojem ovliv ování rozvoje zem d lství a venkova v p íštích letech je navrhovaný Program rozvoje venkova na období 2007 – 2013, kterým bude v naší republice uskute ována Spole ná zem d lská politika Evropské unie. Proto byla v prvním roce v nována pozornost p edevším tomuto dokumentu. Navrhovaná opat ení, obsažená v návrhu “Programu rozvoje venkova eské republiky na období 2007 – 2013”, jsou determinována “Na ízením Rady (ES) 1698/2005 ze dne 20. zá í 2005 o podpo e pro rozvoj venkova z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova“ kterým je provád na Spole ná zem d lská politika Evropské unie. Rozbor si všímá možného dopadu jednotlivých opat ení na zam stnanost na venkov a na vztah opat ení k životnímu prost edí. Komentá je za azen za komentovaný text návrhu opat ení a pro zvýrazn ní je v tším písmem v ráme ku.

75

P ehled os a opat ení íslo

lánek NR

Opat ení

OSA I ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEM D LSTVÍ A LESNICTVÍ I.1 I 1.1 I.1.2 I.1.3 I.1.4 I15 I.2

26 a 29 22 23 26 a 29 31

I.2.1 I.2.2 I.2.3 I.2.4 I.3 I.3.1 I.3.2 I.3.3 I.3.4 I.4 I.4.1 I.4.2 I.4.3 I.4.4 I.5 I.5.1 I.5.2 I.5.3

28 a 29 32 33 35

II.1

37

II.2 II.2.1 II.2.2 II.3 II.3.1 II.3.2 II.3.3 II.3.4 II.4 II.4.1 II.4.2 II.5 II.5.1

38

28 a 29 27 27 a 29 30 30 30 30 30 21 21 24 a 25

Podpora zem d lských podnik a jejich innosti Modernizace zem d lských podnik Zahájení innosti mladých zem d lc P ed asný odchod do d chodu Podpora zpracování a využití biomasy Podpora p i p izp sobení se novým legislativním požadavk m Zlepšování kvality a p idávání hodnoty zem d lských a potraviná ských produkt P idávání hodnoty zem d lských a potraviná ských produkt m Ú ast zem d lc v programech jakosti potravin Informa ní a propaga ní innosti Organizace výrobc Lesní hospodá ství Technické vybavení pro finalizaci a tržní zhodnocení produkt v lesním hospodá ství Zvyšování hospodá ské hodnoty les Lesnická technika Lesnická infrastruktura Posílení p izp sobivosti a rozvoje venkovských oblastí Pozemkové úpravy ízení a zajišt ní funk nosti vodních zdroj Vodohospodá ské meliorace pozemk Zp ístupn ní pozemk Odborné vzd lávání a poradenství Odborné vzd lávání Osv tová a informa ní innost Využívání poradenství

OSA II ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ A KRAJINY

II.5.2 II.6 II.7 II.7.1 II.7.2 II.8 II.8.1 II.8.2

Platby za p írodní znevýhodn ní poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodn ných oblastech Platby v rámci Natury 2000 a platby související se sm rnicí 2000/60/ES Platby v rámci Natury 2000 Platby související se sm rnicí Rady 2000/60/ES

39

Agro-environmentální platby

Postupy šetrné k životnímu prost edí Ošet ování travních porost Pé e o krajinu Zónální pod- Osevní postup v ochranných zónách jeskyní

41

Neproduktivní investice v zem d lství

43

První zalesn ní zem d lské p dy

Výsadba rozptýlené zelen Ohrazení mok ad

Zales ování zem d lské p dy

Založení porost RRD

45 46

První zalesn ní nezem d lské p dy Platby v rámci Natury 2000 v lesích

47

Lesnicko-environmentální platby

Ponechání samovolnému vývoji Výmladkové hospoda ení

Vytvá ení biotop pro druhy vázané na staré stromy a tlející d evo Podpora diferenciace struktury lesních porost a zlepšování druhové skladby lesa

76

II.9 II.10

48 49

Obnova lesnického potenciálu a zavád ní preventivních opat ení Neproduktivní investice

III.1 III.2 III.3 III.3.1 III.3.2 III.4 III.5 III.5.1 III.5.2 III.6 III.6.1 III.6.2 III.7 III.8

53 54 55

58 59

Diverzifikace inností nezem d lské povahy Podpora zakládání podnik Podpora cestovního ruchu Informace, služby Turistická infrastruktura Obnova a rozvoj vesnic Základní služby pro hospodá ství a obyvatelstvo venkova Základní technická infrastruktura Základní ob anské vybavení a služby Ochrana a rozvoj d dictví venkova P írodní d dictví Kulturní d dictví Vzd lávání a informace Získávání dovedností, animace, provád ní

IV

61-65

Leader

V.1 V.2

66 67

P íprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu Z ízení a provoz Celostátní sít pro venkov

OSA III KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁ STVÍ VENKOVA

52b) ii) 56 57

OSA IV LEADER

V TECHNICKÁ POMOC

Navrhovaná opat ení OSA I ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEM D LSTVÍ A LESNICTVÍ

Osa I je zam ena na podporu konkurenceschopnosti zem d lství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zem d lské výrob . Finan ní alokace na osu I. iní 40 % - 50 % celkových prost edk EAFRD. Prioritní oblastí je modernizace zem d lských podnik a p idávání hodnoty zem d lských produkt , proto je na tyto ú ely soust ed no nejv tší množství finan ních prost edk .

I.1 – Podpora zem d lských podnik a jejich innosti I.1.1 – Modernizace zem d lských podnik

Charakteristika opat ení Podpora je zam ena na investice, které zlepšují celkovou výkonnost zem d lského podniku za ú elem zvýšení jeho konkurenceschopnosti.

Vzhledem k nedostate nému kapitálovému vybavení našeho venkova opat ení velice pot ebné. U nákupu technologií i projekt staveb by se však m la vyžadovat nejlepší dostupná technologie. Z ekologického hlediska má význam zejména podpora investic do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny. Zn ní p íslušných lánk Na ízení Rady by ovšem také umožnilo do vý tu investi ních podpor za adit i instalaci solárních za ízení na oh ev vody, p ípadn fotovoltaických lánk , a v trem nebo vodou pohán ných za ízení, zejména pokud je jimi transformovaná energie využívána v provozních za ízeních zem d lského podniku. Z hlediska zam stnanosti je toto opat ení ambivalentní. N které nové technologie a za ízení mohou zvyšovat produktivitu na úkor pot eby pracovní síly. Jiné investice, jako nap íklad do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny, mohou rozši ovat okruh zem d lským podnikem vykonávaných inností a tím i zvyšovat pot ebu pracovní síly.

77

I.1.2 – Zahájení innosti mladých zem d lc

Charakteristika opat ení Podpora je zam ena na stimulaci zahájení podnikání mladých zem d lc .

Podporované investice jsou vcelku shodné s opat ením I.1 a platí pro n stejné hodnocení I.1.3 – P ed asný odchod do d chodu

Základní charakteristika opat ení PUZ je opat ení, které podporami motivuje starší zem d lce po dosažení v ku 55 let ukon it aktivní zem d lskou innost a vytvo it tak prostor pro nástup mladších zem d lc , což m že p isp t k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zem d lství a venkova.

Opat ení bez relevance k životnímu prost edí. Z hlediska zam stnanosti má zachovat nebo vytvo it pracovní místa pro mladší zem d lské podnikatele a zam stnance. Schází však analýza situace v eské republice, aby bylo možné posoudit, nakolik bude v období 2007 - 2013 toto opat ení pro zam stnanost v zem d lství významné. I.1.4 – Podpora zpracování a využití biomasy

Charakteristika opat ení Podpora je zam ena na modernizaci zem d lského hospodá ství p stováním, zpracováním a využitím biomasy, která je získána z vlastní zem d lské innosti. Investice napomáhají vývoji obnovitelných materiál a biologických paliv a rozvoji zpracovatelských kapacit. Výsledný produkt musí být sou ástí P ílohy I Smlouvy o založení ES nebo musí být využit pro pot eby farmy.

Opat ení velmi významné. Z ekologického hhlediska se je však t eba zamyslet nad celkovým navrhovaným objemem podpory (navrhováno pouze 15 % z prost edk na opat ení I.1), nebo je otázkou, zda to m že sta it k opravdu motiva ní podpo e rozší ení využívání energie z obnovitelných zdroj . Je také otázkou, zda by byl jiný podp rný a motiva ní program, sm ovaný z MŽP, SFŽP, MPO i MZe k zem d lc m, z hlediska sm rnic EU p ípustný. Z hlediska zam stnanosti m že širší p stování energetických plodin a energetické využívání biomasy v zem d lských podnicích a na venkov významn p isp t k udržení zam stnanosti a vytvo ení nových pracovních míst. I.1.5 – Podpora p i p izp sobení se novým legislativním požadavk m

Charakteristika opat ení Podpora je zam ena na snížení finan ních dopad uplat ování nových legislativních požadavk v oblasti ochrany životního prost edí, zdraví zví at a rostlin, dobrých životních podmínek zví at, ve ejného zdraví a bezpe nosti práce. Týká se právních norem Spole enství, které jsou nov zavád ny do vnitrostátní právní úpravy a stanovují pro zem d lskou praxi nové povinnosti nebo omezení.

Opat ení je až p íliš formulováno jako bianko šek. Není p esn ur eno, jaké vícenáklady plynoucí ze zavedení nových standard EU má opat ení kompenzovat. P itom nap íklad podpora investic vyvolaných zm nou standard EU v oblasti potraviná ské produkce je výslovnou sou ástí opat ení I.2.1, 80 % všech prost edk z opat ení I.2. Z ekologického hlediska je podpora zavedení vyšších, vesm s na životní prost edí a kvalitu potravního et zce vázaných standard velkým p ínosem. Je však žádoucí, aby též podpora investic do technologií z tohoto opat ení byla vázána na využití nejlepších dostupných technologií a za ízení z hlediska jejich vlivu na životní prost edí. Z hlediska zam stnanosti bude mít opat ení p ímý dopad spíše neutrální. Protože však hrozí nebezpe í, že namísto zavedení vyšších standard dojde k uzav ení n kterých provoz i k

78

vypušt ní n kterých výrobních program zem d lských podnik a tím i ke ztrát pracovních p íležitostí, má zamýšlená kompenzace vícenáklad velký význam pro udržení zam stnanosti.

I.2 – Zlepšování kvality potraviná ských produkt

a

p idávání

hodnoty

zem d lských

a

I.2.1 – P idávání hodnoty zem d lských a potraviná ských produkt

Charakteristika opat ení Podpora je zam ena na hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování, a/nebo uvád ní na trh, a/nebo vývoje nových produkt , proces a technologií vztažených k produkt m ur eným pro lidskou spot ebu uvedeným v P íloze I Smlouvy o založení ES (s výjimkou produkt rybolovu) a dodržují standardy ES vztahující se k doty né investici. Investice zlepšují celkovou výkonnost podniku a p ispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti zem d lsko-potraviná ského odv tví. Pokud jde o investici provád nou za ú elem spln ní standard ES, m že být podpora poskytnuta pouze na investice, které provád jí drobné podniky za ú elem spln ní nov zavedených standard ES. V takovém p ípad lze pro spln ní uvedených standard poskytnout odklad v délce nejvýše 36 m síc ode dne, kdy se standard stane pro podnik závazným.

Z ekologického hlediska je p ínosné, že je opat ením podporováno zavád ní vyšších standard . nutné aby nové výrobky nebo technologie na zpracování zem d lské produkce nevedly jen k vyšší konkurenceschopnosti. Opat ení je žádoucí. U investic do technologií by však m la být podpora vázána na využití nejlepších dostupných technologií z hlediska vlivu na životní prost edí. Z hlediska zam stnanosti bude mít opat ení vliv na udržení zam stnanosti v provozech, které by bez podpory samy nem ly dostatek investic k inovacím spl ujícím nové standardy EU. I.2.2 –Ú ast zem d lc v programech jakosti potravin

Charakteristika opat ení Podpora je zam ena na stimulaci ú asti zem d lských podnik v programech jakosti potravin. P ispívá k úhrad náklad vyplývajících z ú asti v podporovaných programech.

Opat ení je podporou produkce a prodeje zdravých potravin Z ekologického hlediska je nep ímou podporou ekologických forem zem d lství a welfare chovu zví at Z hlediska zam stnanosti m že mít opat ení vliv na udržení zam stnanosti a na vytžvo ení pracovních míst v místním zpracování zem d lské produkce a místní obchodní síti. Je ale otázkou, zda ástka 90 tisíc na zem d lský podnik za rok m že takový efekt bez dalšího vyvolat. I.2.3 –Informa ní a propaga ní innosti

Charakteristika opat ení Podpora se poskytuje na informa ní a propaga ní akce, které jsou spojeny s produkty podporovanými v rámci opat ení 1.2.2. P ispívá k úhrad náklad na tyto akce. Témat, k nimž mohou být provedena informa ní anebo propaga ní opat ení: informace o chrán ných ozna eních p vodu, chrán ných zem pisných ozna eních, zaru ených tradi ních specialitách a grafických symbolech stanovených v zem d lských a správních p edpisech, informace o ekologickém zem d lství, produkty ekologického zem d lství, nebo produkty registrované jako PDO - protected designations of origin, PGI - protected geographical indications a TSG – traditional speciality guaranteed a živé rostliny a okrasné kv tiny.

Opat ení je podporou produkce a prodeje zdravých potravin.Z ekologického hlediska je nep ímou podporou ekologických forem zem d lství a welfare chovu zví at.

79

Z hlediska zam stnanosti m že mít opat ení vliv na udržení zam stnanosti a na vytvo ení pracovních míst v místním zpracování zem d lské produkce a místní obchodní síti. Opat ení je i p edpokládaným objemem prost edk významnou podporou p edchozích dvou opat ení. I.2.4 –Organizace výrobc

Cíle opat ení Poskytnout podporu, která umož uje zvýšit míru konkurenceschopnosti v podmínkách jednotného trhu EU prost ednictvím vytvá ení organizací výrobc a jejich sdružení.

Opat ení velmi d ležité, protože vlivem špatn provedené privatizace odbytových organizací a zpracovatelských závod dochází k velkému odlivu kapitálu z venkova. Z ekologického hlediska je nep ímou podporou ekologických forem zem d lství a welfare chovu zví at Z hlediska zam stnanosti m že opat ení vést k vytvo ení významného po tu pracovních p íležitostí p ímo na venkov .Úsp šnost cíle tohoto opat ení však víc než na pen zích bude záležet na politické v li provést zm nu dnešní situace v odbytu a zpracování zem d lské produkce.

I.3. Lesní hospodá ství I.3.1. Technické vybavení pro finalizaci a pro tržní zhodnocení produktu v lesním hospodá ství

Specifické cíle podopat ení Podopat ení bude sm ovat k vytvá ení malých provoz , které s sebou p inesou vytvo ení pracovních míst pro nekvalifikované i kvalifikované pracovníky ve venkovských oblastech a ke zvýšení podílu lokálního zpracování d evní suroviny.

Z ekologického hlediska je opat ení d ležité pro podporu energetického využívání biomasy jako obnovitelného zdroje energie Z hlediska zam stnanosti m že opat ení vest k vytvo ení nových pracovních míst n a venkov . Navrhovaný podíl 10 % z celkového objemu podpory však neodpovídá významu opat ení. I.3.2. Zvyšování hospodá ské hodnoty les

Specifické cíle podopat ení Podpora cíleného odborného hospoda ení v lesích zam eného na restrukturalizaci materiálního potenciálu pomocí zvýšení hospodá ské hodnoty les .

Z ekologického hlediska je pot eba opat ení zp esnit. Jedním z titul opat ení je i „zavád ní hospodá sky vhodn jší d evinné skladby“ a na um lou obnovu lesa jehli nany je pak navrhována ástka 78 400 na ha(a podobn i zajišt ní a pro ezávku kultur) . Tento titul je t eba modifikovat a obnovu jehli nany podporovat jen tam, kde jde o satnovištn p vodní druhy, protože je to jinak v p ímém rozporu s státní politikou ochrany p írody, která usiluje o obnovu p irozené druhové sklady lesa. Z hlediska zam stnanosti m že opat ení vest k mírnému rozší ení po tu pracovních míst. I.3.3. Lesnická technika

Specifické cíle podopat ení Zlepšení technického vybavení lesnických provoz , které v sou asné dob nespl uje požadavky moderních technologií a nejsou tak spln ny p edpoklady pro konkurenceschopné hospoda ení.

Z ekologického hlediska by podpora nákupu technologií a za ízení, p edpokládaná tímto opat ením, m la být vázána jen na za ízení a technologie prokazateln sloužící k ekologicky šetrnému a trvale udržitelnému hospoda ení v lesích. 80

Z hlediska zam stnanosti m že opat ení vest k mírnému rozší ení po tu pracovních míst. I.3.4. Lesnická infrastruktura

Specifické cíle podopat ení Zlepšení zp ístupn ní lesních majetk za ú elem zkvalitn ní hospoda ení, podpora využití obnovitelných zdroj energie, racionalizace a ekologizace prací v lesním hospodá ství. Zkvalit ování lesní infrastruktury je nezbytným p edpokladem ke zvyšování sociální hodnoty lesní krajiny.

I.4. Posílení p izp sobivosti a rozvoje venkovských oblastí

Vzhledem k d ležitosti podopat ení I.4.1 a I.4.2 pro krajinu a životní prost edí a potenciáln i pro zam stnanost na venkov je p edpokládaný 25 % podíl opat ení I.4 na celkovém objemu prost edk opat ení I. zcela nedeostate ný. I.4.1. Pozemkové úpravy

Popis podopat ení P i provád ní pozemkových úprav dochází k racionálnímu prostorovému uspo ádání pozemk všech vlastník p dy v daném katastrálním území a podle pot eby také k reálnému vyty ení t chto pozemk v terénu. Nedílnou sou ástí pozemkových úprav je i realizace tzv. „plánu spole ných za ízení“.

Z ekologického hlediska velmi d ležité opat ení. Pozemkové úpravy jako jediný právní institut umož ují realizovat navržené skladebné ásti ÚSES a další krajinotvorná opat ení na stávající zem d lské p d . Je pot eba provád t je v mnohem v tším rozsahu a tempu než dosud. Je proto d ležité zabývat se otázkou, zda jejich domácí financováním nad rozsah zákonného podílu k p ísp vku z EU nebude v rozporu se spole nou zem d lskou politikou Unie. Z hlediska zam stnanosti je opat ení významné nep ímo, protže umož uje jasného ur ení vlastnických vztah ke konkrétním pozemk m. Pro p ímý vliv na zam stnanost na venkov by podpora musela být vázána na podmínku, že terénní realiza ní práce budou p ednostn zajiš ovány místními podnikatelskými subjekty, zejména zem d lskými podniky I.4.2. ízení a zajišt ní funk nosti vodních zdroj

Popis podopat ení V rámci podopat ení bude podporováno zakládání nových rybník a malých vodních nádrží, rozši ování vodních ploch a zlepšování technického stavu stávajících rybník a malých vodních nádrží s cílem zajišt ní, zachování i rozší ení jejich zejména protipovod ových, reten ních, akumula ních a krajinotvorných funkcí. Podopat ení je dále zam eno na zlepšení ochrany pozemk p ed ni ivými ú inky povodní a na cílené usm r ování vodního režimu zpomalením odtoku vody a její retence a akumulace v krajin . Sou ástí podopat ení bude i obnova drobných vodních tok v krajin .

Z ekologického hlediska Opat ení sleduje velmi d ležitý cíl – zpomalení odtoku a zachování a rozší ení krajinotvorných funkcí vodních tok a nádrží. Do kriterií p ijatelnosti by proto m l být za azen i p edpokládaný revitaliza ní efekt projektu. Z hlediska zam stnanosti realizace opat ení vytvo í nová pracovní místa. Avšak pro p ímý vliv na zam stnanost na venkov by podpora musela být vázána na podmínku, že terénní realiza ní práce budou p ednostn zajiš ovány místními podnikatelskými subjekty, zejména zem d lskými podniky. I.4.3. Vodohospodá ské meliorace pozemk

Popis podopat ení P edm tem podopat ení je podpora výstavby, rekonstrukce, modernizace, opravy a obnovy staveb ur ených k vodohospodá ským melioracím pozemk – stavby k závlaze a odvodn ní zem d lských pozemk .

81

Z ekologického hlediska je t eba opat ení p esn ji specifikovat. Vzhledem k tomu, že v minulosti provád né velkoplošné meliorace p isp ly k narušení p irozeného vodního režimu a odtokových pom r v krajin i k degradaci jejích ekologických funkcí, je do kriterií p ijatelnosti bezpodmíne n nutné za adit ekologický audit projektu. Je také t eba zvážit, zda by mezi podporované zám ry tohoto opat ení nem ly být za azeny též projekty na úpravu nebo likvidaci nevhodných odvod ovacích za ízení a staveb. Z hlediska zam stnanosti realizace opat ení vytvo í nová pracovní místa. Avšak pro p ímý vliv na zam stnanost na venkov by podpora musela být vázána na podmínku, že terénní realiza ní práce budou p ednostn zajiš ovány místními podnikatelskými subjekty, zejména zem d lskými podniky. I.4.4. Zp ístupn ní pozemk

Popis podopat ení P edm tem podopat ení je realizace opat ení ke zp ístupn ní pozemk , tj. výstavba nových polních cest i rekonstrukce a modernizace stávajících polních cest, v etn souvisejících objekt .

Z ekologického hlediska je t eba opat ení p esn ji specifikovat. Opat ení zahrnuje i obnovu zaniklých a budování nových polních cest, což je d ležité pro obnovu d íve zna n omezené prostupnosti krajiny. V této souvislosti je však t eba provést revizi stávající trechnické normy pro zakládání polních cest, která na izuje budovat podle nich hluboké odvod ovací p íkopy, což je z krajiná ského hlediska problematické. Špatné je to i z vodohospodá ského hlediska , protože p íkopy zrychlují odtok srážkových vod, sost e ují je a odvádí na velké vzdálenosti. Bez revize této normy by realizace projekt z tohoto opat ení mohla vést na místo nápravy k dalšímu poškozování životního prost edí. Z hlediska zam stnanosti realizace opat ení vytvo í nová pracovní místa. Avšak pro p ímý vliv na zam stnanost na venkov by podpora musela být vázána na podmínku, že terénní realiza ní práce budou p ednostn zajiš ovány místními podnikatelskými subjekty, zejména zem d lskými podniky.

I.5 Odborné vzd lávání a poradenství I.5.1. Odborné vzd lávání

Popis podopat ení Podopat ení má pr ezový charakter a krom Osy I bude využíváno také v rámci témat Osy II. Podpora je zam ena na další odborné vzd lávání, a to v souvislosti se zm n nými sociáln -ekonomickými podmínkami života na venkov .

I.5.2. - Osv tová a informa ní innost

Popis podopat ení Podopat ení má pr ezový charakter a krom osy I bude využíváno také v rámci témat osy II.

I.5.3. Využívání poradenství

Popis podopat ení Podopat ení má pr ezový charakter a krom osy I bude využíváno také v rámci témat osy II.

Z hlediska vlivu na životní prost edí a zam stnanost mají podopat ení tohoto opat ení shodné rysy. Z ekologického hlediska lze í hodnotit pouze konkrétní projekty a to jen do jisté míry a p edb žn . Proto by, zejména u jednorázových nebo krátkodobých akcí m lo být do erpání prost edk vázáno na spln ní cíl sledovaných jednotlivými opat eními. Z hlediska zam stnanosti na venkov lze p edpokládat vliv jen nep ímý. Vzd lávání a poradenství usnadní p ijetí a realizaci opat ení, která pracovní místa p ímo vytvá ejí.

82

OSA II ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ A KRAJINY II.1.Platby za p írodní znevýhodn ní poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodn ných oblastech (LFA)

Základní charakteristiky opat ení Toto opat ení je zam eno na podporu zem d lc hospoda ících v oblastech s mén p íznivými podmínkami s cílem zachovat venkovskou krajinu, podpo it systémy šetrné k životnímu prost edí, p isp t ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v t chto oblastech a pomoci zajistit pro zem d lce odpovídající úrove p íjm .

Velmi významné opat ení Z ekologického hlediska je významný p íznivý dopad opat ení pro stabilizaci venkovského osídlení a obhospoda ování kulturní krajiny v zem d lsky znevýhodn ných oblastech, která je v t chto oblastech v tšinou zachovaná a cenná jak po stránce kulturn -esteické tak i po stránce p írodní. Z hlediska zam stnanosti opat ení vede ke stabilizaci po tu pracovních p íležitostí a zamezuje vylid ování venkova.

II.2. Platby v rámci oblastí NATURA 2000 a platby související se sm rnicí Rady 2000/60/ES II.2.1. Platby v rámci Natury 2000

Popis situace V jádrových územích národních park (NP) a chrán ných krajinných oblastí (CHKO) se nachází lidskou inností podmín ná druhov bohatá spole enstva luk a pastvin. Z d vodu minimalizace zásahu do okolních p írodních ekosystém není na t chto lokalitách umožn no hnojení (výslovný zákaz dle § 17 odst. 2 písm. d) a § 26 odst. 2 písm. d) zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní). Z d vodu obtížných podmínek hospoda ení (vzdálenost, náro ný terén, nízká produkce biomasy v d sledku zákazu hnojení) existuje hrozba, že zem d lci upustí od hospoda ení na loukách a pastvinách v jádrových zónách velkoplošných chrán ných území a tyto druhov bohaté travní porosty závislé na zem d lském obhospoda ování budou degradovat. Podpora v oblastech NATURA 2000 a sou asn v 1. zónách NP a CHKO (oblasti s environmentálními omezeními) v souladu s na ízením Rady (ES) . 1257/1999 ( l.16) je v R realizována od roku 2005 v návaznosti na vyhlášení oblastí dle sm rnice Rady 79/409/EHS a oblastí dle sm rnice Rady 92/43/EHS vedených na seznamu schváleném Evropskou komisí. Základní charakteristiky opat ení Toto opat ení je zam eno na podporu zem d lc hospoda ících v oblastech NATURA 2000 (oblasti vyhlášené dle sm rnice Rady 79/409/EHS a oblasti vyhlášené dle sm rnice Rady 92/43/EHS vedené na seznamu schváleném Evropskou komisí) a sou asn v 1. zónách NP a CHKO, s cílem p isp t k zachování venkovské krajiny, podpo it systémy hospoda ení šetrné k životnímu prost edí a pomoci zajistit pro zem d lce odpovídající úrove p íjm .

Velmi významné opat ení Z ekologického hlediska je to jedno z nejvýznam jších opat ení podporující uchování p írodn nejcenn jších ástí zem d lské krajiny. Z hlediska zam stnanosti opat ení vede ke kompenzaci hospodá ské ztráty vzniklé omezeným hospoda ením na vybraných zem d lských pozemcích a tím ke stabilizaci po tu pracovních p íležitostí a zamezuje vilid ování venkova. II.2.2. Platby související se sm rnicí Rady 2000/60/ES

Základní charakteristiky opat ení Opat ení je zam eno na úhradu náklad , vynaložených zem d lci na realizaci projekt z Program opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí ve vazb na zem d lskou innost, tj. protierozních opat ení, zvýšení retence vody v krajin , snižování zát že vodních útvar živinami, obnova mok ad , atd. namem pro zem d lskou innost.

83

Velmi významné opat ení Z ekologického hlediska je to d ležité opat ení podporující protierozních opat ení, zvýšení retence vody v krajin . Z hlediska zam stnanosti opat ení vede ke kompenzaci hospodá ské ztráty vzniklé omezeným hospoda ením na vybraných zem d lských pozemcích a tím ke stabilizaci po tu pracovních p íležitostí a zamezuje vilid ování venkova.

II.3. Agro-environmentální opat ení

Obecná charakteristika a podmínky agro-environmentálních opat ení Opat ení má za úkol podpo it zp soby využití zem d lské p dy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prost edí, krajiny a jejich vlastností. Dále podporuje zachování obhospoda ovaných území vysoké p írodní hodnoty, p írodních zdroj , biologické rozmanitosti a údržbu krajiny. Všechna navržená agro-environmentální opat ení mají spole ných n kolik základních podmínek: Jsou realizovány v podob p tiletých závazk , kdy žadatel vstupující do daného opat ení je nejprve za azen do daného opat ení na p íslušné p tileté období a následn každým kalendá ním rokem podává žádost o poskytnutí dotace;

II.3.1. Podopat ení postupy šetrné k životnímu prost edí

Základní charakteristika Podopat ení postupy šetrné k životnímu prost edí zahrnuje 2 tituly: ekologické zem d lství a integrovanou produkci ovoce, révy vinné a zeleniny. Integrovaná produkce tvo í mezistupe šetrných postup mezi standardní konven ní produkcí a ekologickým zem d lstvím. Je vhodná práv pro kultury, u kterých lze jen velmi složit aplikovat plný režim ekologického zem d lství. II.3.1.1. Ekologické zem d lství Základní charakteristika Již od p evdvstupního období dochází v R k trvalému rozvoji ekologického zem d lství v R, jako systému zem d lské produkce, který je šetrný ke všem složkám životního prost edí. Vždy je sledována rovnováha mezi produkcí vysoce kvalitních, zdravotn p íznivých potravin a pé í o zdravé životní prost edí na celé farm . P edevším je kladen d raz na zachování p irozené úrodnosti p dy, na vyvážený osevní postup, omezení negativních vliv na pozemcích (eroze, kontaminace cizorodými chemickými látkami), vytvo ení p íznivých podmínek chovaným zví at m a zajišt ní ustájení, které odpovídá jejich etologickým a fyziologickým podmínkám. Na pozemcích ekologických farem není dovoleno p stovat, chovat i využívat geneticky modifikované organismy.

Opat ení velmi významné. Z ekologického hlediska je ekologické zem d lství nejšetrn jší formou hospoda ení v i dochované p írodní a kulturní složce zem d lské krajiny a produkuje potraviny vysoké nutri ní hodnoty bez kontaminace cizorodými látkami. Z hlediska zam stnanosti je podpora ekologického zem d lství jedním z nejvýznam jších opat ení, protože má ze všech forem zem d lské výroby nejvyšší pot ebu práce na dobyt í jednotku i jednotku plochy zem d lské p dy. II.3.1.2 Integrovaná produkce Základní charakteristika Titul integrovaná produkce je len n na 3 podtituly – ovoce, réva vinná a zelenina. 2 podtituly (ovoce a réva vinná) již byly implementovány v rámci HRDP od roku 2005. II.3.1.2.1. Integrovaná produkce ovoce II.3.1.2.2. Integrovaná produkce révy vinné II.3.1.2.3 Integrovaná produkce zeleniny

Významné opat ení. Z hlediska vlivu na životní prost edí a zam stnanost mají podopat ení tohoto opat ení shodné rysy. Z ekologického hlediska jsou integrované metody produkce ovoce, révy vinné a zeleniny šetrn jší než konven ní zp soby p stování t chto plodin. Opat ení je sice podmín no sledováním limitního obsahu cizorodých látek v zem d lské produkci a p d , v jeho návrhu 84

však není ešena otázka pr kazu kladného vlivu podporovaného zp sobu hospoda ení na udržení i zvyšování kvality p írodního prost edí. Z hlediska zam stnanosti je podpora integrovaných metod p stování ovoce, révy vinné a zeleniny jedním z nejvýznamn jších opat ení, protože má vyšší pot ebu práce na jednotku plochy zem d lské p dy než konven ní zp soby hospoda ení. II.3.2. Ošet ování travních porost

Základní charakteristika Zem d lci vstupující do titul tohoto podopat ení se zavazují plnit podmínky podopat ení v rozsahu veškerých ploch travních porost , které obhospoda ují v dob vstupu do tohoto opat ení. P i emž mají možnost v rámci celofaremního p ístupu zvolit cílené managementy na jednotlivé p dní bloky podle p írodních podmínek, pop ípad dle zp sobu hospoda ení na travních porostech v daném podniku. Navrhuje se ponechat stávající strukturu opat ení ošet ování travních porost a v lenit do n j doposud na jedné ploše nekombinovatelné tituly opat ení pé e o krajinu (podmá ené louky a pta í lokality). Tyto 2 tituly svým charakterem p edstavují specifický management ošet ování travních porost a jejich za azením do tohoto opat ení dojde ke zjednodušení volby žadatele.

Z hlediska vlivu na životní prost edí a zam stnanost mají podopat ení tohoto opat ení shodné rysy. Z ekologického hlediska významné opat ení pro ochranu p dy a uchování biodiverzity. Povinnost žadatele dodržet minimální pr m rnou intenzitu chovu 0,2VDJ/ha však nezajiš uje, že travní hmota porost bude racionáln využita – což není, ale m l by být jeden z cíl opat ení. Z hlediska zam stnanosti je t eba jednozna n ur it, že p íjemcem podpory m že být jen ten, kdo travní porosty obhospoda uje. Dosavadní zkušenost s obdobným dota ním titulem MZe ukázala, že jím podporovaná údržba luk nep inesla zam stnanost a zisk pro zem d lské podnikatele na venkov , ale v p evážné v tšin pro specializované firmy sídlící ve m stech. II.3.2.1. Louky II.3.2.2. Pastviny

II.3.3. Podopat ení pé e o krajinu

Základní charakteristika Toto podopat ení zast ešuje adu titul vhodných pro speciální podmínky jednotlivých stanoviš pro které byl vždy vypracován management ošet ování odpovídající daným specifikám a pot ebám. Tituly jsou p esn cíleny a mohou být uplat ovány jen na ást zem d lcem obhospoda ovaných ploch. Navrhuje se mírn pozm nit stávající strukturu podopat ení pé e o krajinu, která byla uplat ována v rámci HRDP s tím, že nosná opat ení kontinuáln pokra ují. V rámci systémového p ístupy byly tituly týkající se specifických management ošet ování travních porost p esunuty do podopat ení ošet ování travních porost .(podmá ené a rašelinné louky a pta í lokality na travních porostech). Titul zatrav ování orné p dy byl mírn modifikován a zacílen krom pozemk s p dami vhodnými k zatravn ní na pozemky nacházející se ve zranitelných oblastech a v ZCHÚ. Vyšší zvýhodn ní bylo zavedeno na zatravn ní 15 metrového pásu podél vodního toku. Zatravn ní regionální sm sí travin se navrhuje rozší it z území CHKO Bílé Karpaty obecn na území ZCHÚ, pop ípad NATURY 2000. Opat ení travnaté pásy na orné p d se navrhuje ponechat ve stávající podob jen pro ú ely dob hnutí vzniklých závazk . Opat ení bylo neúsp šné, nebyl o n j zájem a ukázalo se, že modifikací podmínek standardního opat ení zatrav ování orné p dy je možné dosáhnout vyšších protierozních efekt . Opat ení p stování meziplodin a biopásy se ponechává pouze v mírn modifikované podob odrážející zkušenosti s jejich aplikací v rámci HRDP.

Z ekologického hlediska významné opat ení pro ochranu p dy a posílení biodiverzity. Je t eba zvážit, zda podporu neposkytovat i na zatravn ní ploch mimo vyjmenované zranitelné p dy a p dy v chrán ných územích a zranitelných oblastech. Travní plochy, zejména v intenzívn obd lávané krajin mají velký ekologický význam, p estože nejsou u vodního toku

85

nebo na zranitelné p d . Navíc je tam nikdo dobrovoln na úkor produkce kultur na orné p d bez pobídky ned lá a d lat nebude. Z hlediska zam stnanosti je opat ení neutrální. P i zatravn ní vetší rozlohy zem d lským podnikem obhospoda ované p dy m že znamenat i celkové snížení pot eby práce. II.3.3.2. Tvorba travnatých pás na svažitých p dách Tento titul byl v rámci HRDP navržen, aby se zpomalil povrchový odtok na mírných svazích orné p dy a napomohl k protierozní ochran a k tvorb nových stanoviš pro rozvoj biologické r znorodosti v oblastech s v tším zorn ním. Ukázalo se, že titul pro svoji administrativní náro nost nep ináší požadovaný efekty a zájem žadatel je velmi nízký, prakticky zanedbatelný. Proto se navrhuje pouze dokon it zapo até závazky a neumožnit vznik závazk nových. Podmínky opat ení proto z stávají ve schválené podob dle HRDP.

Z ekologického hlediska významné opat ení pro ochranu p dy a posílení biodiverzity. Titul je však pro nezájem p sobený administrativní náro ností navržen k vy azení. Nebylo by užite n jší revidovat administrativní náro nost opat ení? Z hlediska zam stnanosti je opat ení vzhledem k o ekávanému rozsahu spíše neutrální. II.3.3.3. P stování meziplodin Cíle titulu: Hlavním cílem p stování meziplodin je zpomalení povrchového odtoku vod na p d a snížení odpovídajících environmentálních rizik na orné p d bez vegeta ního pokryvu.

Z ekologického hlediska jde o p doochranné opat ení sloužící do zna né míry produkci. Výhledov by se proto m la tato innost z pobídkové oblasti dotace p esunout do obligátní „správné hospodá ské praxe“. Z hlediska zam stnanosti je opat ení více mén neutrální. II.3.3.4. Biopásy Cíle titulu: Jedním z negativních d sledk intenzivního hospoda ení v krajin je pokles po etnosti populací celé ady živo išných druh . Hlavními p í inami poklesu je zejména nedostatek potravních zdroj v období od sklizn plodin do jarních m síc . Hlavním cílem tohoto titulu je zvýšení potravní nabídky a tím podpora rozvoje p edevším pta ích spole enstev, ale i ostatních živo išných druh vázaných na polní stanovišt a ekosystémy spojené s polními lokalitami.

Z ekologického hlediska opat ení d ležité pro posílení biodiverzity. Slouží však z velké ásti také myslivosti. Je otázkou, zda by se tato opat ení nem la financovat spíše z vyššího zpoplatn ní myslivosti a dotace p esm rovat na systemati t jší opat ení, to jest na zmenšení jednotlivých p dních blok i alespo hon monokultur a jejich diverzitu v rámci p dního bloku. Z hlediska zam stnanosti je opat ení více mén neutrální. II.3.4. Zonální podopat ení II.3.4.1. Osevní postup v ochranných zónách jeskyní Základní charakteristika Titul obsažený v tomto podopat ení je zacílen pouze na konkrétní území ve vybrané chrán né krajinné oblasti a má za úkol ešit specifické požadavky dané lokality na její obhospoda ování. Konkrétn jde o ornou p du nad krasovými jevy v CHKO Moravský kras., proto lze titul uplat ovat jen p dních blocích nacházejících se na území chrán né krajinné oblasti Moravský kras.

Z ekologického hlediska jde o specializované, plošn velmi omezené environmentální opat ení. Z hlediska zam stnanosti je opat ení více mén neutrální.

86

II.4. Neproduktivní investice v zem d lství

V rámci opat ení neproduktivní investice v zem d lství jsou navržena 2 podopat ení: Výsadba rozptýlené zelen Ohrazení mok ad na pastvinách

II.4.1. Výsadba rozptýlené zelen

Základní charakteristiky opat ení P edm tem tohoto opat ení je podpora výsadby liniové zelen a v trolam v krajin . Bylo prokázáno, že ve v trolamovém systému je vlhkost p dy na polích a lukách mnohem vyšší než v nechrán né poloze. Jejich p íznivé p sobení tudíž spo ívá v pozitivním vlivu na kolob h vody v p írod , teplotní režim, vlhkost vzduchu, snížení výpar z p dy a vegetace, tvorbu rosy a zachycení sn hu. Dále p sobí jako nárazníky pohybu zne išt ní do dalších stanoviš . Díky zlepšené ochran p dy se podílejí na celkovém obohacení druhové biodiverzity a vytvá ení p irozené ekologické rovnováhy krajiny. Rozptýlená zele poskytuje nová stanovišt , slouží jako p irozené biokoridory a ekotony ve volné krajin . Voln rostoucí domácí druhy d evin poskytují ad živo ich m nejlepší podmínky pro existenci, poskytují p íbytek v nep íznivém po así a stín v lét . Podílí se i na lepší orientaci ptactva a zv e v krajin .

Z ekologického hlediska jde o velmi významné p doochranné opat ení zvyšující biologickou a krajinnou diverzitu, je však otázkou, zda p edpokládaných 10 – 30 milion ro n je ástka odpovídající pot eb a zda tuto innost p jde financovat i z jiných ve ejných zdroj . Z hlediska zam stnanosti m že opat ení vytvo it nové pracovní p íležitosti. Je však t eba stanovit podmínky, které by zajistili, že tyto p íležitosti z stanou na venkov . Dosavadní zkušenost z obdobných akcí financovaných ze SFŽP ukázala, že jejich realizace nep inesla zam stnanost a zisk pro zem d lské podnikatele na venkov , ale v p evážné v tšin pro specializované firmy sídlící ve m stech. II.4.2. Ohrazení mok ad

Základní charakteristiky opat ení Trvale podmá ené louky a mok ady jsou specifickými biotopy v rámci jiných travnatých spole enstev, na které je vázaná celá ada cenných spole enstev rostlin živo ich . Tyto vlhké louky bývají v našich podmínkách zpravidla velmi druhov bohaté a zna ná ást rostlin i celých spole enstev mok adních luk je vzácných a ohrožených. Vzhledem k typickým abiotickým podmínkám t chto ekosystém (vysoká hladina podzemní vody a prakticky celoro n rozm klý p dní povrch), jsou tato vlhkomilná spole enstva nadmíru citlivá k poškození astými mechanickými zákroky. Negativními zásahy trpí asto mok adní louky uvnit pastevních areál , kde se záhy stávají vyhledávaným místem paseného dobytka. P edevším v letním období zde zví ata nalézají vhodnou p íležitost k bahn ní, které má za následek narušení až úplnou destrukci citlivého biotopu, kde navíc dochází k lokálnímu zne išt ní vody. Ú innou ochranou je ohrazení mok adu kvalitní zábranou vylu ující p ístup dobytka do mok adu.

Z ekologického hlediska jde o významné specializované environmentální opat ení. Z hlediska zam stnanosti p inese realizace opat ení mírné nárazové zvýšení pracovní náro nosti, které se však neprojeví vytvo ením nových pracovních míst.

II.5. První zalesn ní zem d lské p dy II.5.1. První zalesn ní zem d lské p dy

Základní charakteristiky opat ení Podpora zm ny obhospoda ování území zalesn ním zem d lské p dy

Z ekologického hlediska je formulace podmínek podpory tohoto opat ení nedostate ná. 80 % podíl dotace v oblastech LFA poukazuje k nekoncep nosti opat ení z hlediska biologické a krajinné diverzity. V oblastech LFA je lesnatost v tšinou vysoká a další zalesn ní je pak asto na škodu biodiverzit a krajinnému rázu. Opat ení by m lo být sm ováno jen do oblastí s výrazn podpr m rnou lesnatostí, kde je významné jakékoli zalesn ní. Podpora by také m la 87

být výrazn diferencována podle druhového složení d evin. Od minima za nep vodní d eviny, p es nízkou podporu stanovištn nevhodných d evin po nejvyšší podporu opat ením s p irozenou skladbou d evin stanovištn odpovídajícího lesa. Z hlediska zam stnanosti realizace m že realizace opat ení p inést jen krátkodobo zvýšenou pot ebu práce. Dlouhodob p edstavuje ztrátu p íjm z plochy stávající zem d lské p dy a pokles zam stnanosti. II.5.2. Založení porost rychle rostoucích d evin pro energetické využití Základní charakteristiky opat ení Podpora zm ny obhospoda ování území založením porostu rychle rostoucích d evin.

Z ekologického hlediska je opat ením avizovaný ekologický efekt ve skute nosti nízký, a to zejména ve oblastech LFA, které jsou v návrhu opat ení zvýhodn ny vyšším podílem dotace na celkové investici. Opat ení však ve výsledku sleduje p edevším podporu obnovitelným zdroj m energie. Je ale otázkou, zda p edpokládaný ro ní objem ,1 – 5,5 milion korun je dostate nou motiva ní podporou v této oblasti. Z hlediska zam stnanosti m že realizace opat ení vytvo it nové pracovní p íležitosti a to zejména ve zpracování produkce pro obchod a v místním využití biomasy.

II.6.První zalesn ní nezem d lské p dy

Základní charakteristiky opat ení Podpora zm ny obhospoda ování území zalesn ním zem d lské p dy ležící ladem a ostatních ploch.

Opat ení je nep esn pojmenované. Ve skute nosti jde o ostatní plochy a plochy zem d lské p dy ležící ladem. Z ekologického hlediska je opat ením avizovaný cíl – p em na t chto ploch na lesy s bohatou d evinnou skladbou, však není ve formulaci opat ení nikterak zajišt n. Naopak o jeho napln ní lze velmi úsp šn pochybovat. Ostatní plochy jsou v naprosté v tšin stanovišt m s p irozenou p írodní sukcesí a zásah do jejich ekosystému je z p írodního hlediska v naprosté v tšin degrada ní. Ladem ležící p da v úrodných oblastech má sv j p vod v tšinou ve spekulativní snaze p em nit ji na stavební pozemky a zájem o její zalesn ní prakticky neexistuje. V marginálních zem d lských oblastech je v tšinou les dost a rozší ení jejich plochy je ztrátou krajinné diverzity. Opat ení by m lo být výrazn diferencováno jak teritoriáln tak co druhové skladby zakládaných porost . Z hlediska zam stnanosti m že opat ení v míst realizace krátkodob zvýšit sezónní zam stnanost.

II.7. Platby v rámci NATURA 2000 V LESÍCH II.7.1. Ponechání samovolnému vývoji

Základní charakteristiky opat ení Sí bezzásahových území v lesích je reprezentativní sí les (lesních porost ) ponechaných samovolnému vývoji, optimalizovaná tak, aby zastupovala všechny typy vývoje lesa (tzn. i všechny typy potenciální p irozené vegetace) v lesích R na nejlépe dochovaných lokalitách v rámci každého typu vývoje lesa (TVL). Zásah v takových lesích je možný pouze v p ípad vzniku závažné kalamitní situace (nap . v trných polom , hmyzích kalamit atd.), které by mohly ohrozit podstatu takových les a jejich ochrany. Typ vývoje lesa je soubor stanoviš s podobnou potenciální p irozenou vegetací a s velmi podobným vývojovým cyklem p írodního lesa záv re ného typu.

Z ekologického hlediska jde o významné opat ení.

88

Z hlediska zam stnanosti pro nízkou rozlohu nestátních les , které mohou být ponechány p irozenému vývoji lze p edpokládat, že snížení pot eby práce nepovede ke snížení zam stnanosti na venkov . II.7.2. Výmladkové hospoda ení formou nízkého nebo st edního lesa

(Pozn.:TOTO OPAT ENÍ JE PODMÍN NO DO EŠENÍ SOULADU S LESNÍM ZÁKONEM – DÉLKA OBMYTÍ.) Základní charakteristiky opat ení Se zm nou struktury poptávky po lesních produktech bylo výmladkové hospoda ení od konce 19. stol. postupn vytla ováno a likvidováno, nízké a st ední lesy byly nahrazovány vysokokmennými porosty; tyto p evody vyvrcholily v 50. a 60. letech 20. stol. Zárove asto docházelo k zásadním zm nám druhové skladby (výsadb jehli natých kultur). Tato zm na struktury a zp sob hospoda ení ovlivnila i rozsah a formu lesních okraj a jejich uplatn ní jako ekotonu (plošná obnova porost neumož uje uplatn ní širšího, rozvoln ného lesního okraje s p ítomností bohatého ke ového patra). V pr b hu druhé poloviny 20 stol. došlo také k zásadním zm nám v krajin , k výrazné redukci k ovitých formací a drobných stromových skupin tvo ících remízy aj. krajinné prvky, jež z hlediska zachování biodiverzity funk n dopl ovaly výmladkové lesy a širší sv tlé lesní okraje. Navrácení k hospoda ení formou nízkého nebo st edního lesa p isp jí významnou m rou k zachování nebo zvýšení biodiverzity krajiny (krom zajišt ní p ežití vyhynutím ohrožených druh denních lesních motýl i zlepšení podmínek pro adu dalších organism , zejména drobné zv e).

Z ekologického hlediska jde o významné, ale z plošného hlediska marginální speciální environmentální opat ení sm rované k podpo e hmyzích stanoviš v chrán ných územích sít NATURA 2000. Z hlediska zam stnanosti sice m že realizace opat ení zvýšit pot ebu práce p i obhospoda ování lesa, ale vzhledem k p edpokládanému plošnému rozsahu je to pro zam stnanost na venkov zcela zanedbatelné.

II.8. Lesnicko-environmentální platby II.8.1. Vytvá ení biotop pro druhy vázané na staré stromy a tlející d evo

Charakteristika opat ení Zabezpe ení výskytu starých a odum elých strom ve skupinách nebo i jednotliv , avšak rozptýlených po celé ploše les i mimo zvlášt chrán ná území (ZCHÚ) v . zvýšení podílu tlejícího d eva v porostech.

Z ekologického hlediska jde o významné environmentální opat ení. Z hlediska zam stnanosti je opat ení zcela neutrální. II.8.2. Podpora diferenciace struktury lesních porost a zlepšování druhové skladby lesa

(Pozn. :Toto opat ení bude navrženo pouze pokud bude do ešen soulad s národní state- aid.) Základní charakteristiky opat ení Cestou ke zm n sou asné situace je d sledné napl ování základní strategické priority NLP -obhospoda ování les podle zásad trvale udržitelného hospoda ení. To by m l napl ovat jeden ze základních axiom : optimální využívání produk ního potenciálu stanovišt porosty odpovídající druhové a prostorové skladby, v zásad tedy smíšenými porosty.

Z ekologického hlediska jde o významné environmentální opat ení napl ující cíle národní lesnické politiky a státní ochrany p írody v nestátních lesích. Z hlediska zam stnanosti je opat ení zcela neutrální.

II.9. Obnova potenciálu lesnické produkce a zavád ní preventivních opat ení

Základní charakteristiky opat ení V sou asné dob je podpora poskytována podle na ízení Rady 1257/1999 kap. VIII. LESNICTVÍ, v rámci OP, podopat ení 1.3.1.

89

Podpora umožní snížit rozsah škod zp sobených p írodními kalamitami a požáry. Pokud však p es preventivní opat ení k p írodní kalamit nebo požáru dojde, umožní tyto podpory obnovu produk ního potenciálu lesa a jeho funkcí.

Opat ení zam ené na podporu prevence proti kalamitám p írodního charakteru a na podporu obnovy kalamitami postižených lesních porost . Z ekologického hlediska však formulace opat ení nediferencuje mezi porosty podle druhové skladby lesa. Pro výši podpory by to m lo být rozhodné jak p i prevenci tak zejména p i obnov lesních porost . Z hlediska zam stnanosti je opat ení spíše neutrální.

II.10. Neproduktivní investice v lesích

Základní charakteristiky opat ení V sou asné dob je podpora poskytována podle na ízení Rady 1257/1999 kap. VIII. LESNICTVÍ, v rámci Opera ního programu MZe, podopat ení 1.3.2.

Z ekologického hlediska je deklarovaným cílem opat ení „eliminovat negativní dopad návšt vnosti na lesní prost edí“. Ve vý tu p edm t podpory, je vedle výstavby a rekonstrukce cest, které by se za ur itých okolností za eliminace škod vzniklých návšt vností považovat daly, uvád na též výstavba a rekonstrukce za ízení upravujících vodní režim – meliorací a reten ních nádrží, jejichž špatný stav i neexistence je t žko d sledkem návšt vnosti lesních porost . Nepochybn to jsou neproduktivní investice a n kdy i opravdu pot ebné. Pro transparentnost tohoto titulu by však m l být zm n n nebo rozší en deklarovaný cíl opat ení. Z hlediska zam stnanosti m že realizace opat ení vytvo it nové pracovní p íležitosti na venkov

OSA III. KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁ STVÍ VENKOVA III.1.Diverzifikace inností nezem d lské povahy

Charakteristika opat ení Podpora rozvoje rozmanitých inností na venkov , zakládání a rozvoje nezem d lských inností (cestovní ruch, emesla, ob anské vybavení) v rámci zem d lských podnik prost ednictvím podpory len zem d lských hospodá ství.

Z ekologického hlediska je opat ení samo o sob neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zam stnanosti jde o velmi významné opat ení, protože je p ímo zam ené na vytvá ení nových pracovních míst na venkov a to i nep ímo postupným zvyšováním objemu reprodukovaného kapitálu na venkov . Nejvyšší podpora by m la být poskytována projekt m na zpracování zem d lské produkce. Celkov je však navrhováno pro toto opat ení jen 4,1 % z prost edk na osu III, což z podpory iní marginální záležitost.

III.2 Podpora zakládání podnik

Charakteristika opat ení Podpora zakládání a rozvoje nezem d lských podnik nejmenší velikosti – mikropodnik a živností v oblasti výroby, zpracování a služeb bez omezení sektor (zejména cestovní ruch, emesla, ob anské vybavení). Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat obecnou podporou malého a st edního podnikání (krom venkovských mikropodnik s místní spot ebou) a podporou investic od 5 mil. K celkových náklad .

90

Z ekologického hlediska je opat ení samo o sob neutrální. Z hlediska zam stnanosti jde o velmi významné opat ení, protože je p ímo zam ené na vytvá ení nových pracovních míst na venkov a to i nep ímo postupným zvyšováním objemu reprodukovaného kapitálu na venkov . Zatím však není specifikován celkový ro ní objem podpory a není také vyjasn n vztah k možnosti financování obdobných projekt ze národních program podpory dnes uskute ovaných pod patronací MPO. Navrhovaných 8,4 % z celkových náklad osy III nemusí v praxi p edstavovat významnou pobídku.

III.3. Podpora cestovního ruchu

Charakteristika opat ení Opat ení rozvíjí aktivity zam ené na diverzifikaci venkovské ekonomiky rozvojem cestovního ruchu. P ednost bude dána projekt m, které jsou v souladu s místní rozvojovou strategií a které využívají partnerství ve ejného a soukromého sektoru. Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat podporou investic regionálního cestovního ruchu od 8 mil. K celkových náklad (ubytování nad 45 l žek, informa ní centra cestovního ruchu, marketing centrální a regionální). Indikativní alokace

III.3.1. Informace, služby

Cílem podopat ení je: tvorba nových a stabilizace stávajících pracovních míst, zlepšení image a prezentace venkovských oblastí, zlepšení úrovn informovanosti o turisticky atraktivních místech a možnostech v rámci ubytovacích a doprovodných služeb, v etn malých rodinných farem, vstup žen a mladých lidí na trh práce.

III.3.2. Turistická infrastruktura

Cílem podopat ení je: vytvá ení nových pracovních míst, zejména pro ženy a mladé lidi, zvyšování atraktivity území a rozši ování nabídky služeb cestovního ruchu mimo jiné podporou realizace „ekologických kritérií cestovního ruchu“, zejména volno asových a poznávacích aktivit, zlepšení ekonomické situace obcí a venkovských podnikatel , diverzifikace innosti obyvatel venkova.

Z hlediska vlivu na životní prost edí a zam stnanost mají podopat ení tohoto opat ení shodné rysy. Z ekologického hlediska je opat ení formulováno nedostate n . Nezvýhod uje ekologicky šetrné formy turistiky a jmenovit agroturistiku, která by m la být podporou preferována. Z hlediska zam stnanosti m že realizace opat ení významnou m rou p isp t k vytvo ení nových pracovních míst na venkov . Navrhovaných 12,4 % z celkových náklad osy III na ob podopat ení m že pro rozvoj turistiky ve venkovských oblastech znamenat významnou pobídku.

III.4 Obnova a rozvoj vesnic

Charakteristika opat ení Opat ení by m lo umožnit p edevším architektonický a urbanistický rozvoj eských a moravských vesnic v souladu s požadavky na zachování a posílení jejich charakteristického vzhledu a hodnot venkovských oblastí R a zárove zvýšení identity a pospolitosti místních obyvatel. Tento zám r je v souladu s evropským zájmem o zachování jedine nosti, specifik a místních tradic p i rozvoji vesnic a posílení rozmanitosti Evropy. P ednost bude dána projekt m, které využijí opušt ných ploch a budov (staré zát že, brownfields), které jsou v souladu s místní rozvojovou strategií a které využívají partnerství ve ejného a soukromého sektoru. Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat podporou investic od 5 mil. K celkových náklad .

91

obnova nevyužitých hospodá ských budov a jejich nové využití, zejména jako podnikatelských inkubátor .

Opat ení v podstat podporuje shodné aktivity jako vládní program Obnovy vesnice a sleduje stejné cíle. Je však otázkou, zda navrhovaných 12,8 % z celkových náklad osy III bude dosahovat alespo již dosažené úrovn podpory POV, která je ovšem i tak nedostate ná. P ednost by obecn m la být dávána projekt m z obcí s menším po tem obyvatel, které nejsou schopny vygenerovat v tší množství investi ních prost edk z vlastních zdroj Z ekologického hlediska je opat ení samo o sob neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zam stnanosti realizace opat ení vytvo í pracovní p íležitosti. Praxe však ukazuje, že striktní uplat ování zákona o zadávání ve ejných zakázek vede ve v tšin p ípad k tomu, že pracovní p íležitosti nejsou využity podnikateli na venkov , ale v tšími firmami se sídlem ve m st a jejich zam stnanci. V tomto smyslu bude t eba legislativn upravit zadávání ve ejných zakázek na venkov , aby zákonnou p ednost m li místní podnikatelé.

III.5. Základní služby pro hospodá ství a obyvatelstvo venkova

Charakteristika opat ení Opat ení by m lo zajistit základní podmínky pro zkvalitn ní sociálních a hospodá ských funkcí venkova a zvýšení kvality života obyvatelstva venkova prost ednictvím zlepšení místního ob anského vybavení a služeb a základní infrastruktury vesnic a skupin vesnic (obce do 2 000 obyvatel a jejich seskupení v rámci svazk obcí) na místní úrovni, v souladu s požadavky na tvorbu a ochranu životního prost edí. Cílem opat ení je stabilizovat obyvatelstvo venkova, zabránit vylid ování, zatraktivnit venkovské prost edí, zejména pro mladé rodiny a stimulovat rozvoj sociálních a hospodá ských aktivit na venkov (s výjimkou cestovního ruchu, pro který je samostatné opat ení). P ednost bude dána projekt m, které jsou v souladu s místní rozvojovou strategií a které využívají partnerství ve ejného a soukromého sektoru. Dopravní a jiná infrastruktura a ob anské vybavení na úrovni eské republiky, regionu nebo podregionu, komunikace spojující m sta a venkov, které p esahují místní pot eby jednotlivých vesnic nebo jejich skupin, budou financovány z nástroj politiky soudržnosti. Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat podporami v tší a páte ní infrastruktury ve venkovských regionech propojující m sta a venkovské oblasti a vyššího ob anského vybavení a investicemi infrastruktury a ob anského vybavení od 5 mil. K . Fond soudržnosti bude bude zahrnovat istírny odpadních vod od 2000 ???? e. o., silni ní sí od silnic II. t ídy a regionálních a dálkových cyklotras, nebo dopravních i environmentálních investic místních od 5 mil. K .

Opat ení je zam eno na podporu investic do obnovy i vybudování technické infrastruktury a ob anské vybavenosti. Navrhovaných 35,6 % z celkových náklad osy III m že p edstavovat výraznou pomoc. P ednost by obecn m la být dávána projekt m z obcí s menším po tem obyvatel, které nejsou schopny vygenerovat v tší množství investi ních prost edk z vlastních zdroj III.5.1. Základní technická infrastruktura

Cílem je: vybudování a obnova nezbytných inženýrských sítí a za ízení technické infrastruktury podmi ujících existenci a zkvalitn ní základních služeb pro hospodá ství a obyvatelstvo venkova, vytvá ení p edpoklad pro rekonstrukce stávajících budov, výstavbu nových hospodá ských i obytných objekt , zvýšení úrovn bydlení a kvality života, rozvoj poskytování a inova ního používání obnovitelných zdroj energie, tvorba podmínek pro oživení ekonomických inností v etn rozší ení nabídky služeb a tím vytvá ení pracovních míst.

Z ekologického hlediska je opat ení samo o sob neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zam stnanosti realizace opat ení vytvo í pracovní p íležitosti. Praxe však ukazuje, že striktní uplat ování zákona o zadávání ve ejných zakázek vede ve v tšin p ípad k tomu, že pracovní p íležitosti nejsou využity podnikateli na venkov , ale v tšími firmami se 92

sídlem ve m st a jejich zam stnanci. V tomto smyslu bude t eba legislativn upravit zadávání ve ejných zakázek na venkov , aby zákonnou p ednost m li místní podnikatelé. Není také jasné, zda se zavedením platby podle tohoto opat ení budou moc být podobné projekty i nadále financovány ze SFŽP, který je dnes hlavním zdrojem financování vybraných investi ních akcí v technické infrastruktu e. III.5.2. Základní ob anské vybavení a služby

Cílem podpory je: zlepšení vybavenosti obcí za ú elem zvýšení kvality života na venkov , zvýšení atraktivnosti venkovského území pro jeho stávající i potenciální obyvatele a podnikatelské subjekty, propojit instituce hospodá ského a spole enského života, výstavba a obnova stávajících budov a za ízení jako multifunk ních a informa ních center, v etn multifunk ních zahradnických center, tvorba nových a stabilizace stávajících pracovních míst, vstup žen a mladých lidí na trh práce.

Z ekologického hlediska je opat ení samo o sob neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zam stnanosti realizace opat ení vytvo í pracovní p íležitosti. Praxe však ukazuje, že striktní uplat ování zákona o zadávání ve ejných zakázek vede ve v tšin p ípad k tomu, že pracovní p íležitosti nejsou využity podnikateli na venkov , ale v tšími firmami se sídlem ve m st a jejich zam stnanci. V tomto smyslu bude t eba legislativn upravit zadávání ve ejných zakázek na venkov , aby zákonnou p ednost m li místní podnikatelé. Není také jasné, zda se zavedením platby podle tohoto opat ení budou moc být podobné projekty i nadále financovány z program MMR a v p ípad sportovních tza ízení z program MŠMT, který jsou dnes hlavním zdrojem financování vybraných investi ních akcí v ob anské infrastruktu e venkovských sídel.

III.6. Ochrana a rozvoj d dictví venkova

Charakteristika opat ení Opat ení je zam eno na innosti týkající se zlepšení kvality života zvýšením pov domí o p írodních a kulturních hodnotách prost edí a jejich rehabilitací. Opat ení obsahuje studie a investice spojených s údržbou, obnovou a zhodnocením d dictví venkova a s pé í o prost edí vesnic, charakteristické znaky sídel, venkovskou krajinu a p írodu jako celku. P ednost bude dána projekt m, které jsou v souladu s místní rozvojovou strategií a které využívají partnerství ve ejného a soukromého sektoru. Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat na EAFRD podporou obnovy kulturních památek národního významu s náklady nad 8 mil. K .

Navrhovaný 19,9 % podíl opat ení na celkových nákladech osy III se zdá být uspokojivý, není ale dále specifikováno jaký je zám r vnit ního rozložení této ástky mezi jednotlivá podopat ení. To je významné zejména vzhledem k nejasnosti formulace podopat ení III.6.1. III.6.1. P írodní d dictví

Cílem podpory je zabezpe it: kvalitní a ú innou výchovu zam enou na ochranu a tvorbu zdravého a vyváženého životního prost edí, vytvá ení plán ochrany a pé e o lokality NATURA 2000 a další místa s vysokou p írodní hodnotou, širší spole enské uplatn ní plán ochrany a pé e o lokality NATURA 2000 a další místa s vysokou p írodní hodnotou, investice do realizace plán ochrany a pé e o lokality NATURA 2000 a další místa s vysokou p írodní hodnotou, spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním p írodního d dictví a rozvojem míst vysoké p írodní hodnoty, tvorbu nových pracovních míst, p ístup mladých lidí a žen na trh práce.

Z ekologického hlediska je dominantním cílem opat ení vytvá ení plán pé e a ochrany pro lokality NATURA 2000 a realizace t chto plán . v tomto ohledu je formulace opat ení 93

problematická, protože chybí bližší vysv tlení, jak to souvisí s „Kvalitou života ve venkovských oblastech a diverzifikací hospodá ství venkova“, které jsou deklarovaným cílem opat ení. Z hlediska zam stnanosti realizace tohoto opat ení m že znamenat „p ístup mladých lidí a žen na trh práce“, ale zcela zaru en se to nebude významnou m rou týkat obyvatel venkova. Opat ení je nedostate n formulováno i v tomto ohledu. Není specifikován žadatel, základní podmínky pro opat ení, ani forma a výše podpory. III.6.2. Kulturní d dictví

Cílem podpory budou projekty zam ené na: studie, programy zam ené na zachování a obnovu hmotných i nehmotných kulturních hodnot venkova, realizaci t chto studií a program , využití t chto hodnot v každodenním život obyvatel i pro návšt vníky venkova, zlepšení celkového obrazu vesnice, zvýšení pov domí o kulturním d dictví v zájmu jeho záchrany a oživení, posílení identity a sounáležitosti skupin obyvatel s jejich prost edím, tvorbu nových pracovních míst, vstup žen a mladých lidí na trh práce.

Opat ení sleduje uchování a využití kulturního d dictví a specifik venkova. Obnova n kterých památkových objekt však je velice nákladná a není specifikováno zda na obdobné projekty bude možno erpat peníze i z jiných podp rných program zam ených ist na památky a to zejména u akcí nad uvedený limit 8 milion . Z ekologického hlediska je opat ení samo o sob neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zam stnanosti m že realizace opat ení vytvo it nová pracovní místa. Praxe však ukazuje, že striktní uplat ování zákona o zadávání ve ejných zakázek vede ve v tšin p ípad k tomu, že pracovní p íležitosti nejsou využity podnikateli na venkov , ale v tšími firmami se sídlem ve m st a jejich zam stnanci. V tomto smyslu bude t eba legislativn upravit zadávání ve ejných zakázek na venkov , aby zákonnou p ednost m li místní podnikatelé. III.7. Vzd lávání a informace

Charakteristika opat ení Opat ení je zam eno na profesní a další odborné vzd lávání zejména pro ekonomické subjekty v p íslušných oblastech zvyšování kvality života na venkov a diverzifikace hospodá ství venkova. Opat ení bude p ednostn využíváno v rámci osy IV. Leader. Evropský sociální fond (ESF) bude navazovat na EAFRD podporami pro obecnou vzd lanost na venkov , za le ování skupin obyvatelstva, rekvalifika ními kurzy a využíváním internetových sítí.

Z ekologického hlediska lze hodnotit pouze konkrétní projekty a to jen do jisté míry a p edb žn . V minulosti mnoho podobných akcí nesplnilo o ekávání. Bude dobré v novat velkou pozornost hodnocení p edpoklad napln ní deklarovaných cíl jednotlivých projekt , p estože zde neexistují objektivní kriteria usnad ující takové hodnocení. Z hlediska zam stnanosti na venkov lze p edpokládat vliv jen nep ímý. Vzd lání a informace usnadní p ijetí a realizaci opat ení, která pracovní místa p ímo vytvá ejí.

III.8. Získávání dovedností, animace a provád ní

Charakteristika opat ení Opat ení je zam eno na innosti týkající se budování schopností místních komunit a vytvá ení místních partnerství prost ednictvím p ípravy a realizace místních rozvojových strategií venkovských mikroregion , zpracování studií a rozbor , rozvíjení dovedností obyvatel venkova, kte í se cht jí aktivn podílet na p íznivém rozvoji svého mikroregionu, celkovém oživení a zvýšení životaschopnosti místní ekonomiky.

94

Z ekologického hlediska lze hodnotit pouze konkrétní projekty a to jen do jisté míry a p edb žn . V minulosti mnoho podobných akcí nesplnilo o ekávání. Bude dobré v novat velkou pozornost hodnocení p edpoklad napln ní deklarovaných cíl jednotlivých projekt , p estože zde neexistují objektivní kriteria usnad ující takové hodnocení. Z hlediska zam stnanosti na venkov lze p edpokládat vliv jen nep ímý. Opat ením podporované získání znalostí a dovedností usnadní p ijetí a realizaci opat ení, která pracovní místa p ímo vytvá ejí.

3.2. Návrh metod kvantifikace vlivu opat ení na funkce zem d lství P ímé i nep ímé kladné a možné záporné vlivy jednotlivých opat ení Programu rozvoje venkova na období 2007 – 2013 a dalších program (LEADER, krajských rozvojových plán a strategií, program financovaných SFŽP a pod.) vztahujících se k rozvoji venkova budou v další etap ešení projektu posouzeny metodou Hodnocení a oce ování biotop R. P ínos opat ení pro vodní hospodá ství bude kvantifikován a posouzen odhadem škod na ekosystémech a odhadem povod ových škod, kterým bude realizací opat ení p edcházeno. Sociáln kulturní role zem d lství bude kvantifikována podílem zem d lského obyvatelstva na stabilit venkovského osídlení, na uchování kulturního rázu venkovské krajiny, na pé i o kulturní památky a na udržování tradic a národního kulturního pov domí. T mto otázkám bude v nována pozornost v další etap

95

ešení projektu.

Literatura: BARNARD, A., GOOD, A., 1984: Research practices in the study of the kinship. London Academic Press.

BARTHÉLEMY, D., NIEDDU, M. (2004). « Multifunctionality as a concept of duality in economics: an institutionalist approach ». Presented to the 90th EAAE Seminar “Multifunctional agriculture, policies and markets: understanding the critical linkages”, October 27-29, 2004, Rennes, France. 18 p. BI ÍK, I., JELE EK, L., Regionální rozdíly ve využití eské krajiny v 19. a 20. století (ve sv tle údaj evidence katastru), in: Tvá naší zem - krajina v ohrožení (6), Studio JB, 2001, str. 30-40. BLAŽEK, B. Venkov, m sta, média. Praha: SLON,1998. BOHMAN, M., J. COOPER, D. MULLARKEY, MA Normile, D. Skully, S. Vogel, and E. Young.1999. “The Use and Abuse of Multifunctionality.” USDA/Economic Research Society, Washington DC. BOSSEL, H., Ecosystems and Society: Implications for Sustainable Development, World Futurem vol. 47, pp. 143-213. BRABENCOVÁ, H. Možnosti rozvoje drobného podnikání se zam ením na agroturistiku a venkovskou turistiku v R. In eský venkov na p elomu tisíciletí. Praha: Nadace A. Švehly, 1997. s. 62-67. BRABENCOVÁ, H. Globální hodnocení regionu z hlediska zavedení a rozvoje agroturistiky a venkovské turistiky. In Agrární perspektivy VII. Praha: eská zem d lská univerzita, 1998. s. 159-164. BRABENCOVÁ, H. Sledování vývoje zájmu o agroturistiku v R. In Agrární perspektivy IV. Praha: eská zem d lská univerzita, 1995. s. 316-320. CAPRA, F., Tká života, Nová syntéza mysli a hmoty, Academia Praha 2004. CARSON, R., Silent spring. Boston: Houghton Mifflin, 1962. DE HAAN, H., 1994: In the Shadow of the Tree. Kinship, Properties and Inheritance among Farm Families. Het Spinhuis, Amsterdam. DOUCHA, T., 2005: Šance a rizika po vstupu do EU, str. 30-33. Tvá naší zem – krajina domova, díl Dodatky, Jaroslav Bárta Studio JB Lomnice nad Popelkou.

DOUCHA, T. Názorové pozadí p ípravy dlouhodobé zem d lské politiky. Zem d lská ekonomika, 1997, . 43(3): 99-104. Eisenberg, E., 1998: The Ecology of Eden, Alfred A. Knopf, New York, NY. Federální statistický ú ad, eský statistický ú ad, Slovenský statistický ú ad (1970), (1980), (1990): Statistická ro enka eskoslovenské socialistické republiky 1969. SNTL, Alfa Praha. Též ro enky z let 1979, 1989, SNTL, Alfa Praha. FRIEDMANN, H., , 1980: Haushold production and the national economy: concepts for the analysis of agrarian formations. Journal of Peasant Studies. 7 (2) 158-184 GASSON, R., 1983: Goals and values of farmers. Journal of Agricultural Economics 39, (1), 521-537.

GUYOMARD, H. ; LEVERT, F. (2001). « Multifunctionality, trade distortion effects and agricultural income support : a conceptual framework with free entry and land price endogeneity”. Seminar : The multifunctionality of agriculture, Bergen (NOR), 2001/02/16;

96

2001/02/18 – Research Council of Norway, Bergen (NOR). - In : Vardal, E. (éd.). Multifunctionality of agriculture. Seminar proceedings, 265 p. - Bergen (NOR) :Research Council of Norway, 2001, pp 3-20. HARRIS, C., C., 1990: Kinship. Milton Keynes, Open University. HARRIS, C., C., 1977: Changing conceptions of the realationships between family and societal form in Western society. R. Scase ed. Industrial society: class cleavage and control. London, Allen and Unwin.

HAWKEN, P., LOVINS, A.B., LOVINS L.H., Natural Capitalism, The Next Industrial Revolution, Earthscan 1999. HEDIGER, W. (1999). ‘Reconciling „weak“ and „strong“ sustainability’, International Journal of Social Economics, 26 (7-9), pp. 1120-1143. HOSTENS, J., Development of Multifunctional Agriculture, www.cmlag.fgov.be HUDE KOVÁ, H., Loš ák, M. Sociologie a její aplikace v regionálním/rurálním rozvoji.Praha: PEF ZU, 2002 HUDE KOVÁ, H. Globalita, ruralita a neovenkovanství. Agricultural Economics, 2001, 47(5): 217-221. HUDE KOVÁ, H. Makrosv t a mikrosv t zem d lství v sociální rovin 90. let. Praha, 2001. Habilita ní práce na Provozn ekonomické fakult eské zem d lské univerzity. HUDE KOVÁ, H. Ruralizace a její akté i. Zem d lská ekonomika, 1997, . 43(9): 389-397. Institut pro výzkum ve ejného mín ní, (1996): Prestiž sportovc od lo ska vzrostla... (šet ení prestiže povolání). In: Mladá fronta Dnes, 9. 8. 1996, str. 3.

KNICKEL, K. (2005): „Agrarwende“: Agriculture at a Turning Point. Rural Development Practices and Policy in Germany. In: Gorman, M., Renting, H., Kinsella, J., O’ Connor, D. (eds.) Driving rural development in Europe - the role of policy. Assen: Van Gorcum (in print) KNICKEL, K., Renting, H. (2000): Methodological and conceptual issues in the study of multifunctionality and rural development. Sociologia Ruralis, 40 (4), 512-528 KNICKEL, K. (2001): The marketing of Rhöngold milk: an example of the reconfiguration of natural relations with agricultural production and consumption. Journal of Environmental Policy and Planning, 3 (2), 123-136 Koncepce agrární politiky R, MZe 2003 KUPER, A., 1988: The invention of primitive society. Transformation of an illusion. London, Routlege. LAPKA, M., RIKOON, J., S., CUDLÍNOVA, E., 1996: Private farmers and contemporary conservation subsidy program in the Czech Republic, 475-490. Nappier, T., Nappier, S, Tvrdo , J., eds. Soil and water conservation policies and programs. Successes and Failures., London, New York etc., CRC Press. LAPKA, M., GOTTLIEB, M., 2000: Rolník a krajina. Kapitoly ze života soukromých rolník . Sociologické nakladatelství SLON, Praha. LAPKA, M., CUDLÍNOVÁ, E., RIKOON, S., BOHÁ , J. (2001): Use of linerar and non-linear approaches to solving the problems od marginal areas. Int. J. Sustainable Development, Vol,.4, No 2., 157-176.

LIBROVÁ, H. Sociální pot eba a hodnota krajiny. Brno: UJEP, 1987. LIBROVÁ, H. Láska ke krajin . Brno: Blok, 1988. LIBROVÁ, H. Pest í a zelení. Brno: Veronika – Duha, 1994.

97

LOŽEK, V., Krajina a její diverzita v prom nách asu, in: Tvá naší zem - krajina domova, Studio JB, 2001, str. 35-37. MASLOW, A.H. Motivation and Personality. New York: Harper&Row, 1954 MASLOW, A.H. Toward a Psychology of Being. New York: Van Nostrand Reinhold, 1968 MOŽNÝ, I. eská spole nost. Praha: Portál, 2002. Na ízení Evropského parlamentu a Rady íslo 2493/2000 a íslo 2494/2000 NÁTR, L., Rozvoj trvale neudržitelný, nakl. Karolinum, 2005, NAYLOR, R.L., 1996: Energy and Resource Constraints on Intensive Agriculture Production, Ann. Rev.En.Envt. 21:99-123. Nutrient Cycling and Retention in Natural and Constructed Wetlands, Backhuys Publisher, Leiden, The Netherlands, 2001 OECD 2003. Multifunctionality, consequences for public action. 122 p. OECD (1995). Sustainable Agriculture: Concepts, Issues and Policies in OECD Countries. OECD, 2001. A synthesis of country reports on jointness between commodity and noncommodity outputs in OECD agriculture, Proceedings of theWorkshop on multifunctionality, Paris 2-3 July 2001, Oecd, Paris. PARSONS T.,1951: Towards a general theory of action. Glencoe, Free Press PLOEG, J., D., van der, 1990: Labor, markets, and agricultural production. Boulder, Westview Press.

POKORNÝ, J., Krajina jako dynamický, živý systém – lov k ídí toky energie, vody a látek v krajin , in: Tvá naší zem - krajina domova, Studio JB, 2001, str. 38-44. Pourová, M. Možnosti rozvoje agroturistiky v R. In Agrární perspektivy IV. Praha: eská zem d lská univerzita, 1995. s. 396-400. PRAŽAN, J. Koncept trvale udržitelného zem d lství. In Agrární perspektivy III. Praha: eská zem d lská univerzita, 1994. s. 27-34. PRAŽAN, J. Možnosti agroenvironmentální politiky v regionech. Zem d lská ekonomika, 1997, . 43(3): 125-129. RENDLOVÁ, E. Spole enské postoje a životní hodnoty muž a žen – poznatky z výzkum ve ejného mín ní. 2002. SEJÁK, J. , DEJMAL, I. a kol., Hodnocení a oce ování biotop

R, EÚ 2003

SMETÁNKA, Z., (1992): Legenda o Ostojovi. Mladá fronta, Praha. STRANGE, M., 1988: Family farming. A new economic vision. Lincoln and London, Univ.of Nebraska Press

Statistická ro enka 2002 (2002): eský statistický ú ad

98