Univerzita J. E. Turkyně v Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí
Podklady k problematice agroenvironmentálních opatření Pro metodiku „Možnosti trvale udržitelného hospodaření v antropogenně postižené krajině“
Zpracováno z podkladů Ing. Jana Penka Agentura ochrany přírody a krajiny Praha
Ústí nad Labem, 2007
Agroenvironmentální opatření ve vztahu k okresům Chomutov, Most, Teplice a Ústí n.L. (pro metodiku rozvoje venkova a v antropogenně postižených okresech Ústeckého kraje) …………………………………………………………………………………………………………
I. Agroenvironmentální opatření (úvod) Agroenvironmentální opatření (AEO)ve smyslu PRV pro období 2007-2013 zahrnují tři rozhodující oblasti zájmu a to ▪
Postupy šetrné k životního prostředí Ošetřování travních porostů a Péči o krajinu.
▪ ▪
AEO tvoří podopatření, která zahrnují po několika dotačních titulech Podopatření AEO
Postupy šetrné k životnímu prostředí - Ekologické zemědělství - Integrovaná produkce (ovoce, réva v., zelenina)
///
Péče o krajinu
Ošetřování travních porostů Tituly - Louky - Mezofilní a vlhkomilné lou. - Horské a suchomilné louky - Trvale podmáčené a rašel.l. - Ptačí lok.-hnízdiště bahňáků - Ptačí lok.-hníz.chřástala pol. - Pastviny - Druhově bohaté pastviny - Suché stepní trávníky a vřes
///
III
/// /// /// ///
III III III III III III III III
///
- Zatravňování orné půdy - Pěstování meziplodin - Zatravňování orné půdy - Biopásy
vztahuje se k volné krajině .
III
vztahuje se k ZCHÚ a PO (ptačím oblastem)
Plošné zastoupení agroenvironmentálních podpor -dle podopatření v roce 2006 Podopatření AEO ▪ Postupy šetrné k životnímu prostředí ▪ Ošetřování travních porostů ▪ Péče o krajinu Celkem AEO Poznámka: Zdroj: MZe *) výměra žádané podpory
Plocha ha *) 230 163 698 151 239 867 1 168 180
Podíl na ploše v % 19,7 59,8 20,5 100,0
Rozsah Integrované produkce podle kultur v roce 2006 Plocha v ha *) Území Česká republika Z toho Severozápad tj. % Poznámka: Zdroj: MZe *) výměra žádané podpory
Ovocné sady
Vinice
Celkem
8 293 675 8,1
6 816 6 -
15 109 681 0,5
Rozsah Ošetřování travních porostů v roce 2006
Plocha v ha *)
Podíl na ploše v %
698 151 94 390
100 13,5
Česká republika Z toho Severozápad Poznámka: Zdroj: MZe *) žádané podpory
Některé tituly podopatření Ošetřování travních porostů a Péče o krajinu v roce 2006 Podopatření (ČR)
Rozloha u titulu - ha *) Ptačí lokality
Ošetřování TP
(hnízdiště bahňáků a chřástala polního)
Péče o krajinu
Podmáčené a rašelinné louky
5 996 Zatravňování orné půdy 32 560
199 Biopásy 1 318
Poznámka: Zdroj: MZe *) výměra žádané podpory Ekol.z.,Int.pr.
II. Postupy šetrné k životnímu prostředí Z pohledu PRV zahrnují Postupy šetrné k životnímu prostředí dva tituly - Ekologické zemědělství a
- Integrovaná produkce.
Ekologické zemědělství Podstata a úloha ekologického zemědělství (EZ) Ekologické zemědělství představuje systém hospodařen, který je šetrný k přírodě a životnímu prostředí a sleduje zajištění kvalitní produkce. Svým pojetím odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství mimo jiné i proto, že nezajišťuje jen produkční funkci, ale především funkci mimoprodukční. Úloha EZ je především - v ochraně složek přírodního prostředí (půdy, vody, organizmů, ekosystémů, ovzduší) - ve zvýšení biologické diverzity - zajištění bioprodukce a biotrhu pro certifikované bioprodukty a biopotraviny někdy je EZ vnímáno i jako alternativa oslabení rizik vylidňování venkova a odlivu pracovníků ze zemědělské prvovýroby. n
Podmínky poskytnutí podpory K podmínkám pro poskytnutí dotační podpory patří, že žadatel
- po celé pětileté období závazku plní podmínky zákona a vyhlášky o ekologickém zemědělství na celé výměře zemědělského podniku zařazeném v sytému ekologického zemědělství - může žádat o podporu na travní porosty v případě, že intenzita chovu býložravců dosahuje nejméně 0,2 DJ/ha travního porostu, nejvýše 1,5 DJ/ha zemědělské půdy - zajistí, aby kultury travních porostů byly spásány, nebo minimálně 2x ročně posečeny ve stanoveném termínu a posečená hmota byla odklizena. Podmínky pro pěstování rostlin a chov zvířat v systému EZ jsou ošetřeny m.j. - Zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláškou MZe č. 53/2001 Sb., o ekologickém zemědělství,ve znění pozdějších předpisů. Podporu rozvoje EZ sleduje také - Akční plán MZe pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010; jeho záměrem je posílit postavení EZ, zvyšovat jeho kladný vliv na přírodu a krajinu, zvyšovat životaschopnost ekologických farem, zvýšit povědomí a důvěru veřejnosti vůči ekologickým zemědělcům, posilovat kladné vnímání kvality biopotravin a zájem spotřebitelů o ně.
Zásady EZ K zásadám provádění EZ, které musí žadatel o podporu ve smyslu platných předpisů naplňovat dále patří: - Obdělávat půdu šetrně, s ohledem na zlepšení fyzikální vlastností , úrodnost půdy a protierozní ochranu. - Přednostně používat statková hnojiva, minerální hnojiva aplikuje jen při poklesu obsahu živin v půdě podle AZP. - Z minerálních hnojiv lze používat jen ty druhy, které povoluje vyhláška, jako na př. jemně mletý fosfát, surová draselná sůl - Kainit, Kieserit, síran draselný, přírodní uhličitan vápenatý a hořečnatý). - Použití statkových hnojiv je limitováno nepřekročením dávky dusíku na 1 ha za rok - na orné půdě a trvalých kultur 150 kg, u trvalých travních porostů 80 kg; je zakázáno aplikovat kaly z ČOV, spalovat slámu a travní hmotu na volném ohni. - Musí být zajištěny dostatečné skladovací kapacity na hnůj, močůvku a kejdu, aby neohrožovaly ŽP a přírodní zdroje. - V přímé ochraně rostlin se preferují mechanické, biotechnické a biologické metody ochrany rostlin; regulace plevelů, chorob a škůdců se provádí preventivními opatřeními (střídání plodin, odolné odrůdy aj.). - Použití přípravků v ochraně rostlin upravuje vyhláška. - Ke krmení hospodářských zvířat používat jen krmiva povolená vyhláškou, a udržovat pohodu a dobrý zdravotního stavu zvířat. - Chovat lze jen druhy zvířat, které povoluje vyhláška MZe (č. 16/2006 Sb.) a je to v souladu s právem ES (zvířata – skot, koně, prasata, ovce, kozy, králíky, drůbež, ryb a a včely medonosné -středoevropské ekotypy). - Dodržet vymezenou intenzitu chovu býložravců, a udržovat pohodu a dobrý zdravotního stavu zvířat. Ke krmení hospodářských zvířat používat jen krmiva povolená vyhláškou. - Respektovat nezbytnou plochu pro ustájení zvířat; platí zákaz trvale vazné ustájení chovaných zvířat v uzavřených prostorách bez výběhu a pastvy, zakázané jsou klecové chovy.
Přínos EZ pro biodiverzitu Biodiverzitu z pohledu zemědělské výroby podporuje uplatnění šetrných postupů hospodaření, snižování intenzity hospodaření na zemědělské půdě, včetně snížené úrovně použití hnojiv pesticidů, rozšiřování trvalých travních porostů, tedy snížení procenta zornění, podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství. Proto důsledné uplatnění principů ekologické hospodaření se může projevit v různých podobách projevů biodivenzity. Diverzita flóry - vyšší počet tzv. doprovodných rostlin (i plevelných druhů) rostlin na okrajích i uvnitř porostu - vyšší zastoupení dvouděložných druhů a vikvovitých zlepšuje pastvu pro hmyz - časně kvetoucí druhy vítají čmeláci, slunéčka, motýly. Diverzita fauny - ekologické přístupy zvětšují druhovou pestrost bezobratlých (vhodná indikační skupina), diversita rovněž u brouků (a zastoupení více druhů, zejména u střevlíkovitých), pavouků a chvostoskoků, a prokazatelně také u motýlů - drobné bezobratlé (např. žížaly) i další faunu v půdě podporuje organické hnojení, které rovněž zvyšuje biologickou aktivitu půdy - relativně větší potravní nabídka na ekofarmách (semena, žížaly, hmyz) může příznivě ovlivnit i populace ptáků. Půdní biodiverzita - ekologické hospodaření a organické hnojení znatelně podporuje výskyt žížal a další fauny v půdě, celkově podporuje mikrobiální aktivitu a tvorbu mikrobiální biomasy - pestřejší osevní postupy, vyšší zastoupení meziplodin prodlužuje vegetační kryt a může se kladně projevit v místech s rizikem eroze (větrné i vodní). - drobné bezobratlé (např. žížaly) i další faunu v půdě podporuje organické hnojení, které rovněž zvyšuje biologickou aktivitu půdy
Dynamický rozvoj EZ Na úseku ekologického zemědělství u nás došlo, zejména v posledních 15 letech k jeho dynamickému rozvoji. Dokládá to procentické zastoupení zemědělské půdy v ekologickém zemědělství.
Procentický podíl ZPF zapojený do EU Rok % ZPF
n
1990
1991
1994
1997
1998
1999
2000
2003
2006
±0
0,41
0,37
0,47
1,67
2,56
3,86
5,97
6,61
Rozšiřování ekologického zemědělství v ČR 900
Počet podniků v EZ
800
Výměra zemědělské půdy v EZ
700
Podíl na ZPF
7 6 5
600 500
4
400
3
300 2
podíl na ZPF (%)
počet ekofarem / výměra v tis. ha
(výměra zemědělské půdy a počet zeměd.podniků)
200 1
100 0 1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
0 2004
Současný stav EZ Ke konci roku 2006 byl vyhodnocen stav rozšíření EZ v podmínkách ČR s uspokojivými výsledky: ▪ Celkem ekologicky hospodařilo již 934 ekofarem (tj. zvýšení k roku 2005 o 134 farem). ▪ Výměra zařazená v ekologickém zemědělství dosáhla 281 500 ha (tj. zvýšení o 26 500 ha).
▪ Z výměry zemědělské půdy ekologicky obhospodařované podle využití připadlo -
na ornou půdu ………… 24 tis. ha na travní porosty ……… 232 tis. ha na trvalé kultury ………… 1 tis. ha na ostatní plochy ……….. 24 tis. ha
……….. ………. ………. ……….
tj. …. 8 % tj. …. 82 % tj.. …. < 1 % tj. …… 9 %
▪ Počet ekologických podnikatelů a žadatelů o registraci dosáhl počtu 963 ▪ Výrobci biopotravin - 152. Okresy Ústeckého kraje V rámci zájmových (antropogenně postižených okresů) Ústeckého kraje si ekologické zemědělství našlo své místo. Podobně jako na úrovni republiky, tak i v Ústeckém kraji ekologické hospodaření je rozšířeno dosud jen na úrovni několika procent výměry zemědělské půdy. Za situace kdy dopady antropogenního zatížení 4 okresů Ústeckého kraje jsou značné a zlepšování stavu je předmětem zvýšené pozornosti na jedné straně a za podmínek skýtajících možnost získání dotačních podpor pro zemědělské subjekty hospodařící v režimu EZ spolu se zlepšením stavu životního prostředí a kvality produkce na straně druhé lze
považovat další rozšiřování ekologického zemědělství v okresech Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem za přínosné.
Integrovaná produkce Titul integrovaná produkce má tři možné managementy zaměřené na tři speciální kultury/plodiny, a to:
- Integrovaná produkce ovoce - Integrovaná produkce révy vinné - Integrovaná produkce zeleniny. Rozlohy speciálních kultur v Ústeckém kraji V rámci Ústeckého kraje plodiny, pro které jsou integrované pěstitelské managementy určeny, nemají příliš velké rozšíření; ale tam, kde se pěstují a zejména jsou pro ně odpovídající pěstitelské tradice a podmínky, stojí za pozornost. Rozlohy pěstovaných kultur v jednotlivých okresech Ústeckého kraje (v ha) jsou následující: Kultury
Chomutov Most Teplice Ústí nad. Labem
Ovocné sady 905 422 407 210
Vinice 22 105 0 0
Zelenina (zahrady) * (818) (564) (931) (949)
* Rozlohy zeleniny statistika neuvádí
Management integrované produkce jednotlivých kultur/ plodin V rámci postupů šetrných k životnímu prostředí jsou pro jednotlivé kultury/ plodiny pěstované na zemědělské půdě stanoveny managementy, představující podmínky, které musí žadatelé o dotace plně zabezpečit. ▪ ▪
▪ ▪
▪
▪ ▪
Pokud se podmínky podpory vyjádří v podobě zásad, znamená to: Vylučuje se souběžné pěstování plodin konvenčním a integrovaným systémem u jednoho pěstitele (u všech plodin). V ochraně rostlin nelze používat chemické přípravky, ale jsou povolené jen biologické prostředky (u všech plodin). U ovoce a u zeleniny se provádí odběr vzorků produkce pro rozbor, hodnoty nesmí překročit stanovené limity.U ovocných sadů se analyzuje také půda. U ovocných sadů a révy vinné jsou pro minimální intenzitu integrované produkce stanoveny průměrné počty rostlinných jedinců (stromů, keřů) na 1 ha. U révy vinné a zeleniny je limitována dávka N a statkových hnojiv; u dřevy vinné je povoleno použít limitované množství mědi. U zeleniny se používá uznané osivo. Předmětem podpory jsou jen některé druhy ovocných kultur -stromů/ keřů Stromy .
Keře ▪
broskvoň
hrušeň
jabloň
maliník
otružník
rybíz
meruňka
slivoň
Třešeň
višeň
Předmětem podpory je cca 40 druhů zelenin, k hlavním zástupcům patří např. mrkev, cibule, květák, ledový salát atd.
Využití podpor Jak bylo zmíněno, v rámci zájmových okresů Ústeckého kraje rozlohy plodin pro které jsou uvedené managementy integrované produkce ,(zejména u révy vinné)
nejsou příliš veliké a mezi okresy se liší v závislosti na půdně klimatických a stanovištních podmínkách a na tradici. Tam, kde se ovoce, réva vinná a zelenina pěstují, mají integrované pěstitelské systémy, (které jsou svojí pěstitelskou náročností jsou mezi ekologickým zemědělstvím a běžnými způsoby hospodaření) plné opodstatnění pro využití.
III. Ošetřování travních porostů Zastoupení travních porostů je nepřímo závislé na procentu zornění na zemědělských půd. V rámci republiky jsou v uvedených ukazatelích zřetelné rozdíly mezi jednotlivými kraji, jak ukazuje graf.
Procento zatravnění a procento zornění zemědělské půdy Procento zatravnění a zornění zemědělské půdy v ČR 90
% zornění 80
% zatravnění
70
60
50
40
30
20
10
0 Střed.
Jihoč.
Plzeň.
Karlov.
Ústec.
Liber.
Král.h.
Pard.
Vyso.
Jihom.
Olom.
Zlín.
M.slez.
ČR
Travní porosty v Ústeckém kraji V zájmových okresech Ústeckého kraje došlo v průběhu 15-letého období k značnému procentickému nárůstu rozlohy travních porostů (rok 1990 = index 100) Okres
Chomutov
Most
Teplice
Ústí n.L.
Kraj Ústín.L.
Index nárůstu výměry TP od 1990 do 2004
163
110
130
154
147
Travní porosty jsou využívány především pro chov skotu bez tržní produkce mléka, (doplňkově i pro pastvu ovcí koz a koní).
Ošetřování travních porostů Podopatření Ošetřování travních porostů zahrnuje (2007-2013) následující tituly
Mezofilní a vlhkomilné louky Horské a suchomilné louky Druhově bohaté pastviny Suché stepní trávníky a vřesoviště Trvale podmáčené a rašelinné louky Ptačí lokality na travních porostech s hnízdišti bahňáků Ptačí lokality na travních porostech s hnízdišti chřástala polního
V kraji Ústí nad Labem vedle běžných travních porostů jsou do určité míry zastoupeny i druhově bohaté travní porosty, které jsou v rámci dotací AEO-OTP PRV dotačně podporovány.
Management agroenvironmentálních opatření podopatření Ošetřování travních porostů byl akceptován v rámci schválení PRV vládou ČR (2006, 2007). Uživatelé podpor musí v plném rozsahu a ve stanovených termínech zajistit přesně vymezená opatření managementu AEO-OTP.
Podmínky managementu se týkají mimo jiné: - u luk zajištění určeného počtu seči a termínu jejich provedení - většinou se požaduje sekání od středu ke kraji, vždy je nutné odklizení posečené hmoty - v některých případech se ponechávají neposečené pásy apod. - mulčovaní, obnovu TP, rychloobnovu a přísev je vázán na souhlas OOP - hnojení se ve většině managementů neprovádí (jen u základních managementů a hnojených managementů) - kde lze hnojit, tak se preferují se organická hnojiva - obdobně jsou přesně definována pravidla pro jednotlivé managementy pastvin - u luk s hnízdišti ptáků nelze přepásat, termíny seče se odvozují od doby příletu či odletu ptáků a doby jejich hnízdění.
n
Struktura biotopů podle titulů/ managementů Titul/ management
Mezofilní a vlhkomilné louky Horské a suchomilné louky
Trvale podmáčené a rašelinné louky
Ptačí lokality na TP
Suché stepní trávníky a vřesoviště
Zahrnuje biotopy T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky T1.4 – Aluviální psárkové louky T1.5 – Vlhké pcháčové louky T1.7 –Kontinentální zaplavované louky T1.2 – Horské trojštětové louky T2.1 – Subalpin. Smilkové trávníky sekund. T2.2 – Horské smilk.tráv.s alpins.druhy T2.3 – Podhorské a horské smilk. Trávníky T2.4 – Širokolisté suché trávníky R1.1 –Luční pěnovcová prameniště R1.2 – Luční prameniště bez tv. Druhově R2.1 – Vápnitá slatiniště R2.2 – Nevápnitá mechová slatiniště T1.5 – Vlhké pcháčové louky T1.7 – Kontinuální zaplavované louky T1.9 – Střídavě vlhké bezkolencové louky T 7 - Slaniska hnízdiště bahňáků hnízdiště chřástala polního T3.1 – Skalní vegetace s kostřavou sivou T3.2 - Pěchavové trávníky T3.3 – Úzkolisté suché trávníky T3.4 - Širokolisté suché trávníky T3.5 – Acidofilní suché trávníky T5.5 – Acidofilní trávníky mělkých půd T8.1 – Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin
Územní rozložení TP podle zastoupení biotopů / managementů Rámcové vymezení rozlohy území, které souvisí s managementy agroenvironmentálních opatření na travních porostech naznačují údaje Natury 2000. Uvedené rozlohy neodpovídají současnému promítnutí do LPIS, ale naznačují možnosti - podpory druhově bohatých travních porostů a tím i zlepšení biodiverzity - dosažení dokonalejší péče o přírodu a krajinu - využití cenných mimoprodukčních funkcí travních porostů možnost dosažení finančních podpor AEO-OTP v rámci systému PRV (ovšem u luk vlhkomilných dvousečných a u suchomilných luk jednosečných se tato možnost týká jen když se vyskytují na území maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných územích, v ochranných pásmech národních parků a v ptačích oblastech).
Mezofilní a vlhkomilné louky - Územní rozšíření v rámci republiky Mezofilní vlhkomilné louky nalézt (ve větší, anebo menší míře) prakticky ve všech okresech, na celém území republiky. Jejich největší zastoupení je v okresech Ústí n. L., Děčín, Č. Lípa, Liberec, Semily, Trutnov, Náchod, Rychnov n. Kn., Ústí n. Orl., Šumperk, Bruntál, N. Jičín, Frýdek Místek, Vsetín, Zlín, Č. Krumlov, Prachatice, Klatovy, Domažlice, Tachov, Cheb, Sokolov, K. Vary, Benešov, Příbram.
- Orientační údaje v zájmových okresech Ústeckého kraje Mezofilní a vlhkomilné louky
Výměra ha Pořadí z okresů ČR
Chomutov
Most
Teplice
Ústí n.Labem
2 199
289
613
3 061
36
72
59
22
Horské a suchomilné louky - Územní rozšíření v rámci republiky Jednosečné suchomilné louky jsou méně zastoupené (než louky mezofilní a vlhkomilné) a jsou patrněji zastoupeny v horských polohách, a to na území Jizerských hor (o. Jablonec n. N.), KRNAPU (o. Semily, o. Trutnov), Orlických hor (o. Rychnov n. Kn.), Jeseníků (o.Bruntál), Beskyd (o. Frýdek Místek), Žďárských vrchů (Ždár n. S.), dále Šumavy (o. Č. Krumlov, o. Prachatice, o. Klatovy), Slavkovského lesa (o. Sokolov, o. K. Vary), dále okresů Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L., Děčín.
- Orientační údaje v zájmových okresech Ústeckého kraje Horské a suchomilné louky
Výměra ha Pořadí z okresů ČR
Chomutov
Most
Teplice
Ústí n.Labem
1 287
492
313
406
6
11
13
12
Suché stepní trávníky a vřesoviště - Územní rozšíření v rámci republiky Suché stepní trávníky mají male zastoupení a vyskytují se rozptýleně a spíše jen jednotlivě.
- Orientační údaje v zájmových okresech Ústeckého kraje Suché stepní trávníky a vřesoviště
Výměra ha Pořadí z okresů ČR
Chomutov
Most
Teplice
Ústí n.Labem
6
6
13
13
35
36
24
23
Trvale podmáčené a rašelinné louky - Územní rozšíření v rámci republiky Trvale podmáčené a rašelinné louky se vyskytují (ve větší, anebo menší míře) prakticky ve všech okresech, relativně nejvíce v okresech Klatovy, Strakonice, Plzeň Jih, Karlovy Vary, Česká Lípa, Děčín, Ústí n. O., Chrudim, Jihlava, J.Hradec. -
Orientační údaje v zájmových okresech Ústeckého kraje
Trvale podmáčené a rašelinné louky
Výměra ha Pořadí z okresů ČR
Chomutov
Most
Teplice
Ústí n.Labem
908
137
87
244
10
53
64
40
Ptačí lokality na travních porostech s hnízdišti chřástala polního - Územní rozšíření v rámci republiky Hnízdiště chřástala polního se podle mapového přiblížení vyskytují znatelně v okresech Ústí n. Orl., Šumperk, Bruntál, Vsetín, Č.Krumlov, Prachatice, Klatovy, K.Vary, Chomutov, Ústí n. L., Děčín, Liberec, Jablonec, Semily.
- Orientační údaje v zájmových okresech Ústeckého kraje Ptačí lokality na TP s hnízdišti chřástala polního
Výměra ha Pořadí z okresů ČR
Chomutov
Most
Teplice
Ústí n.Labem
2 151
28
403
1 967
7
34
21
8
Ptačí lokality na travních porostech s hnízdišti bahňáků - Územní rozšíření v rámci republiky Rozsah hnízdišť bahňáků (oproti chřástalu polnímu) je malý. Vyskytuje se ojediněle např. v okresech Hradec Králové, Náchod, Rychnov n.Kn., Olomouc, N. Jičín, Hodonín, Břeclav, Žďár n. Sáz., J. Hradec, Č. Budějovice, Strakonice, Písek.
Další postup Příznivé zastoupení travních porostů v zájmovém antropicky narušeném území Ústeckého kraje by mělo být využito jako příležitost v rámci Programu rozvoje venkova zejména v letech 2007-2013 k dalšímu zlepšení situace v ochraně přírody a krajiny, zlepšení biologické diverzity a ekologické stability v zájmovém území, i jako příležitosti pro získání dotačních podpor v souladu s pravidly EU.
IV. Podopatření - Péče o krajinu Vhodné zemědělské ekosystémy pomáhají zachovat krajinu a její přírodní stanoviště (od mokřadů po suché louky a horské pastviny). Ty jsou v mnoha oblastech důležitou součástí kulturního a přírodního dědictví a celkové architektury venkovských oblastí, jako prostoru pro práci a život. Podopatření Péče o krajinu zastřešuje tituly vhodné pro speciální podmínky přírodních stanovišť s odpovídajícím managementem.
Zatravňování orné půdy Záměry podopatření Hlavním cílem titulu Zatravňování orné půdy je zpomalení povrchového odtoku vod na orné půdě, se záměrem minimalizace sezónních nedostatků vody a zabránění krátkodobému zvýšení průtoků v tocích a dále i protierozní efekt. Významným přínosem je zvyšování biologické rozmanitosti a ekologické stability krajiny. Příznivé účinky zatravnění jsou mnohostranné v tom, že umožňuje uplatnění mimoprodikčních funkcí TP. Mimoprodukční funkce travních porostů Trvalé travní porosty v rámci mimoprodukčních funkcí především zvyšují biodiverzitu a ekologickou stabilitu krajiny, a posilují ochranu přírody a krajiny a ochranu složek životního prostředí.
Vodoochranná funkce Kompaktní drn umožňuje jednak plynulý odtok vody z území, ale současně i zasakování přívalových a srážkových vod. Celoročně chrání otevřenou krajinu a plní i úlohu biologického filtru, který brzdí průnik škodlivých látek do podzemních vod. Travní porosty plní významnou roli v ochraně kvality vod jak ve volné krajině, tak zejména v pásmech hygienické ochrany vod a ve zranitelných oblastech. V porovnání s ornou půdou travní porosty významněji podporují infiltraci vod. Těžiště vodohospodářské funkce travních porostů je v zadržování srážkových vod a v podpoře jejich infiltrace a zčásti i doplňování zásob podzemních vod.
Půdoochranná a protierozní funkce Zapojený drnový porost plní zásadní funkci půdoochrannou a protierozní funkci a to především tím, že zpomaluje a umožňuje plynulý odtok srážkových vod, vsakování srážkových i přívalových vod. Svažité pozemky TP chrání proti odnosu půdy, proti plošné a rýhové vodní erozi, a v některých situacích mohou zmenšovat povodňová rizika. V inundačním území travní porosty využívají živiny přinesené vodou, a tím napomáhají ochraně před kontaminací půdního profilu i vod. TP vytváří celoroční vegetační pokryv,
který v oblastech větrné eroze brání odnosu jemných půdních částic a tím zlepšují ochranu proti větrné erozi. n
Krajinotvorná funkce Louky a pastviny významně ovlivňují charakter krajiny, jsou neopominutelnou estetickou součástí krajiny a krajinného rázu a to nejen v horských a podhorských oblastech, kde TP představují zdroj obživy a umožňují udržet venkovské osídlení v méně příznivých oblastech (a tím plní i funkci sociální), tak i v údolních nivách apod. Trvalé travní porosty jsou významnou krajinotvornou složkou a současně představují významnou složku ekologické stability.
Zornění Opačnou stránkou zatravnění na zemědělské půdě je zornění. Vývoj procenta zornění za téměř 30 leté období naznačuje graf. Procento zornění zemědělských půd ČR v létech 1975-2003 % 76 75 74 73 72 71 70 69 1975
1980
1985
1990
1995
2000
2001
2002
2003
roky
V rámci republiky díky dotačním podporám dochází k lehkému poklesu zornění a nárůstu zastoupení TP.
Nárůst rozlohy TTP ve vybraných okresech SeČK
ha 14 000
1990
12 000
1995 2000
10 000
2004
8 000 6 000 4 000 2 000 0 Chomutov
Most
Teplice
Ústí n.L.
K zřetelnému nárůstu podílu TTP dochází i v zájmových antropogenně postižených okresech Ústeckého kraje. V rámci republiky díky dotačním podporám dochází k lehkému poklesu zornění a nárůstu zastoupení travních porostů na zemědělské půdě. K zřetelnému nárůstu podílu TTP dochází i v zájmových antropogenně postižených okresech Ústeckého kraje, jak ukazuje graf.
Management zatravňování Titul zatravňování orné půdy sestává ze 4 managementů
- Zatravňování o. p. základní management - Zatravňování o. p. podél vodního útvaru - Zatravňování o. p. regionální směsí (ZCHÚ) - Zatravňování o. p. podél vodního útvaru regionální směsí (ZCHÚ). Využití podpory je vázáno na splnění alespoň jedné z podmínek v tom, že u půdního bloku více než 50 % rozlohy půdního bloku má půdy má půdy p.velmi těžké, je v zranitelné lehké, písčité podmáčené těžce obdělav. oblasti
má střední svažitost nad 10°
sousedí s vodním útvarem
Managementy využívající regionální travní směsi lze využit za stejných podmínek jako předcházející a navíc se nachází nejméně z 50 % na území ZCHÚ.
Hlavní zásady managementu -
V zásadách managementu jsou určeny další podmínky, např. podél vodního toku musí být pás nejméně 15m široký; složení regionální travní směsi musí být schváleno OOP plevele se ničí sečením, herbicidy lze použít jen prvé 2 roky (z 5 let) – bodově
-
od druhého roku se zatravněná plocha ošetřuje alespoň 2x v roce sečením, anebo spásáním – obojí ve stanoveném termínu platí úplný zákaz aplikace hnojiv obsahujících N, statkových hnojiv a upravených kalů.
Přístupy Extenzifikační směry evropské zemědělské politiky a obecný zájem na posilování mimoprodukčních funkcí zemědělství, na lepší ochraně složek životního prostředí, přírody a krajiny jsou v plném souladu se záměry a efekty zatravňování orné půdy a proto je zatravňování předmětem dotačních podpor. Jestliže zatravňování orné půdy je obecně, v mnohých podmínkách státu přínosem a skýtá možnost finančních podpor, pak diferencované využití má opodstatnění i v antropogenně postižených okresech Ústeckého kraje. n
Pěstování meziplodin
Cíle pěstování meziplodin Hlavním cílem titulu pěstování meziplodin na orné půdě (jako u zatravňování orné půdy) je zpomalení povrchového odtoku vod na orné půdě, se záměrem minimalizace sezónních nedostatků vody a zabránění krátkodobému zvýšení průtoků v tocích a prodloužením vegetačního krytu na pozemcích i snížení rizika eroze půdy. Pěstování
meziplodin přispívá zvýšení biologické rozmanitosti a ekologické stability krajiny.
Význam pěstování meziplodin na orné půdě Celkově je možné konstatovat, že význam meziplodin na orné půdě je mnohostranný a mimořádný. ▪ Meziplodiny na orné půdě prodlužují období vegetačního krytu a plní tak zásadní funkci protierozní, chránící jak proti vodní erozi, tak proti erozi větrné. ▪ Zapojený rostlinný kryt v mimovegetační době významně omezuje vzcházení a rozšiřování plevelů. ▪ Porost meziplodin svým vegetačním pokryvem podporuje zlepšení estetiky krajiny. ▪ Meziplodiny vytváří úkryt a ochranu pro drobnější volně žijící zvěř, rozšiřuje potravní nabídku zvěře, někdy až do zimního období. ▪ Meziplodiny mohou přispět ke zvýšení půdní úrodnosti (jeteloviny, vikvovité▪
příjmem vzdušného N, kořenový systém – podporou vytváření příznivé půdní struktury ). Odčerpáváním živin z půdy rostlinným porostem se snižují riziko znečištění vod (vyplavením živin/ prvků) proplavenými živinami.
Podmínky managementu pěstování meziplodin K podmínkám poskytnutí podpory patří m.j. že
-
žadatel zajistí po celou dobu závazku každoroční vysetí stanovené meziplodiny (lze využít stanovené přezimující i vymrzající plodiny)ve stanoveném termínu. do stanoveného termínu nelze provést v porostu jakékoli chemické, nebo mechanické zásahy, které by směřovaly k likvidaci meziplodiny, nebo k její redukci. Následně se založí porost hlavní plodiny.
Skladba používaných meziplodin Podle nařízení vlády č¨.79 se jako meziplodiny používají Srha laločnatá Kostřava červená Žito trsnaté (lesní) Jílek mnohokvětý Jílek jednoletý
Jílek 1-letý+vytrvalý Slunečnice roční Jílek vytrvalý Ředkev olejná Hořčice bílá Řepka jarní Svazenka vrtičolistá Světlice barvířská Pohanka obecná Sléz krmný Směsi uvedných druhů
Lesknice kanárská Peluška/hrách setý r. Lnička setá Lupina žlutá Lupina bílá
Ve skladbě meziplodin jsou jedna plodiny, které jsou praxí ověřené jako meziplodiny i druhy které představují potravní nabídku pro volně žijící zvěř. K plodinám, které více vyhledává zvěř patří zejména brambory, pšenice, kukuřice, trávy, méně pak jařiny, řepka, řepa
Titul Biopásy Biopásy v krajině mají značný význam zejména s přihlédnutím k potřebám volně žijících živočichů. Podle dosavadních poznatků však zájem o toto opatření neodpovídá jeho významu.
Cíl založení biopásů Hlavním cílem titulu biopásy je zvýšení potravní nabídky, a spolu s tím podpora rozvoje především ptačích společenstev, ale i ostatních živočišných druhů vázaných na polní stanoviště a ekosystémy spojené s polními lokalitami. Dále biopásy podporují zvyšování biologické rozmanitosti a ekologické stability krajiny.
Podmínky managementu biopásů -
K požadavkům managementu biopásů patří zejména Vytvoření biopásů 6 až 12 m širokých, umístěných při okraji, anebo uvnitř polí (nemohou však přímo přiléhat ke komunikacím). Vzdálenost mezi jednotlivými biopásy uvnitř polí musí byt nejméně 50 m. Biopásy se každoročně osévají v určeném termínu stanovenou směsí uznaného osiva. Biopásy je nutné ponechat bez jakéhokoliv obhospodařování a ošetření pesticidy do jarního období následujícího roku a kdy se porost biopásů zapraví do půdy. Biopásy nesmí být souvratěmi, nesmí sloužit k přejezdům zemědělské techniky. V závislosti na osevním postupu je možné polohu biopásů měnit.
Složení směsi pro biopásy Složení směsi osiv pro výsev na 1 ha biopásu: Plodina Jarní obilovina(oves, ječmen j., pšenice j.- i jakosměs) Pohanka obecná Proso Krmná kapusta Lupina bílá
Min.množství osiva do směsi-kg/ha 65 30 15 0,4 2
Rozsah realizace Zájem o toto opatření od počátku jeho zavedení neodpovídá jeho významu. Přes jejich význam jako zdroj potravní nabídky a pro podporu biodiversitu, je jejich rozloha velmi malá ; v roce 2006 představovala jen 1 318 ha (a podporou ve výši 14 mil. Kč).
V. Prameny UJEP 2007 1. Fišer B., Treml V.: Agroenvironmentální politika Evropské unie v ČR. Ochrana č. 6, 2005 přírody 2. Kolektiv: Trvale udržitelný rozvoj České krajiny. Sborník konference ČSKI, SSSI Pardubice 2002 3. Kolektiv: Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR. MŽP ČR 2005 4. MZe: Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013.MZe Pha 2007 5. MZe: Úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství s komentářem MZe Praha, 2007 6. MZe: Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství; konsolidovaná verze k 21.4.2007. MZe Pha 2007 7. MZe: Shrnutí změn nařízení vlády č.242/2004 Sb.,o provádění agroenvironmentálních opatření vyplývajících z novely č.351/2006 Sb. a novely č. 81/2007 Sb.MZe Pha 2007 8. MZe: Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření. MZe Praha 2007 9. MZe: Ekologické zemědělství a biodiverzita. MZe Pha 2006 10. MŽP, MZe: Agroenvironmentální programy ČR. MŽP, MZe 2004 a. Penk, J.: Lesní ekosystémy, podpora a záměry zalesňování zemědělských půd. Interní zpráva AOPK ČR Praha 2005 11. Penk, J.: Předpokládané účinky a dopady agroenvironmentálních opatření podpor rozvoje venkova EAFRD. Zpráva AOPK ČR Pha 2005 12. Penk, J.: Projevy agroenvironmentálních opatření a míra zjistitelnosti údajů o nich. Zpráva AOPK ČR Pha 2005 13. Penk, J.: Biodiverzita jako ukazatel efektivnosti agroenvironmentálních opatření a problematika jejího monitorování. Zpráva AOPK ČR Praha 2005 14. Penk, J.: Metodický pokyn pro vymezení lokalit polopřirozených druhově pestrých luk a suchých stepních trávníků (návrh). AOPK ČR Pha 2005 15. Penk, J.: Využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova (uplatnění AEO, přístupy efektivního a ekologicky šetrného využití krajiny v okresech CHO, MO, TP, ÚL). Zpráva pro UJEP Ústí n.L. 2006
16. Penk, J.: Podkladová zpráva pro přípravu návrhu vhodného technického zajištění managementu AEO EAFRD. Zpráva AOPK ČR Praha 2006 17. Penk, J.: Zpráva o datovém vymezení vrstev pro agroenvironmentální tituly ptačí lokality a podmáčené louky aktualizací v roce 2005. Zpráva AOPK ČR Praha 2006 18. Penk, J.: Návrh technického řešení managementu agroenvironmentálních opatření – podopatření Ošetřování travních porostů (podklad pro návrh investičních podpor); Zpráva AOPK ČR Pha 2006 19. Penk, J.: Sklizňová technika pro sečení travních porostů zapojených v AEO programech PRV v horských a podhorských podmínkách a na podmáčených loukách. Zpráva AOPK ČR Pha, 2007 20. Penk, J.: Technika pro ošetřování a sklizeň travních porostů v režimu agro-envi opatření PRV (podklad pro návrh investičních dotací z prostředků PRV). Zpráva AOPK ČR Pha, 2007 21. Penk, J.: Mimoprodukční funkce zemědělství a ochrana krajiny (MZe a IVV MZe Praha, 2001) 22. Sádlo J. a kol.: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. MŽP Praha, AOPKČR Praha v edici Planeta
