Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Vývoj krajiny v okolí zámku Jezeří

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí Ekologie a ochrana životního prostředí Ochrana životního prostředí

Vývoj krajiny v okolí zámku Jezeří BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Barbora HANDRYCHOVÁ Vedoucí práce: ing. Jan PACINA, Ph.D. – KIG.

V Ústí nad Labem 2012

Na této straně bude zadání BP

Na této straně bude licenční smlouva

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně dle pokynů vedoucího bakalářské práce a uvedla jsem všechny literární prameny a webové zdroje, ze kterých jsem čerpala. V Ústí nad Labem dne

……………………………… Barbora Handrychová

PODĚKOVÁNÍ

Ráda bych moc poděkovala velice mnoha lidem, kteří mě při mé práci podporovali a inspirovali mě především: Vladimír Buřt, Mgr. Eva Šamšulová, Ing. Emanuel Šamšula, PhDr. Gabriela Handrychová, Miroslav Handrych, David Schovánek, Lukáš Plotnárek, Alena Kvěch, Ing. Jan Popelka, Ph.D. a Ing. Jitka Elznicová, Ph.D. Moje velké díky patří RNDr Janu Markovi, CSc. a dalším autorům, kteří se zabývali zámkem a jeho okolím ve svých publikacích. Největší dík patří samozřejmě vedoucímu mojí bakalářské práce ing. Janu Pacinovi, Ph.D., který mi vždy byl ochoten pomoci a mnoho mě toho naučil.

ABSTRAKT Cílem práce je zhodnocení vývoje krajiny kolem zámku Jezeří pomocí dostupné literatury a geografických informačních systémů. K vyhodnocení jsou využity povinné císařské otisky a státní mapy odvozené 1:5000, ze kterých byly pomocí vektorizace získána data pro následné analýzy. Ze státních map odvozených byl odvozen výškopis pro tvorbu digitálního modelu terénu a následnou analýzu vývoje reliéfu.

KLÍČOVÁ SLOVA Císařské otisky, Státní mapa odvozená, georeference, vektorizace, zámek Jezří, zaniklé obce, vývoj krajiny, Krušné hory, Mostecká pánev, těžba, digitální model terénu.

ABSTRACT The aim of this thesis is to assess the development of the landscape around the castle Jezeri using available literature and geographic information systems. The maps of Stabile Cadaster and the State map 1:5000 derived were digitized and used for landscape development evaluation analysis. Elevation information data digitized from State map 1:5000 derived was used for digital terrain creation and further on for the georelief development analysis.

KEY WORDS Imperial mandatory prints, state map derived, georeferencing, vektorization, Jezeří castle, zaniklé obce, landscape development, Krusne mountains, Most basin, extraction, digital terrein model.

Obsah 1

Úvod................................................................................................................... 11

2

Cíl práce ............................................................................................................. 12

3

Literární rešerše ................................................................................................. 13

4

Charakteristika území ........................................................................................ 15 4.1

Přírodní podmínky ...................................................................................... 15

4.1.1 4.2

Antropogenní vlivy na krajinu .................................................................... 17

4.2.1

Vliv na lesy kolem zámku ................................................................... 17

4.2.2

Vliv těžby na krajinu............................................................................ 18

4.2.3

Vliv na svahy kolem zámku................................................................. 18

4.2.4

Vliv na vodní toky ............................................................................... 21

4.2.5

Vliv zemědělství na krajinu ................................................................. 21

4.2.6

Vývoj osídlení ...................................................................................... 22

4.3

Zámek Jezeří ............................................................................................... 23

4.4

Zámecký park a zámecká zahrada............................................................... 25

4.5

Zaniklé obce kolem zámku ......................................................................... 25

4.5.1

Albrechtice ........................................................................................... 26

4.5.2

Dřínov .................................................................................................. 27

4.5.3

Kundratice ............................................................................................ 27

4.5.4

Osada Jezeří ......................................................................................... 28

4.6

5

Původní vegetace ................................................................................. 16

Zaniklé vodní plochy v okolí zámku ........................................................... 28

4.6.1

Komořanské jezero .............................................................................. 28

4.6.2

Dřínovská vodní nádrž ......................................................................... 29

Metodika práce .................................................................................................. 30 5.1

Vstupní data ................................................................................................ 30

5.1.1

Charakteristika povinných císařských otisků ...................................... 30

5.1.2

Charakteristika Státních map odvozených ........................................... 31

5.2

Ořezávání map ............................................................................................ 32

5.2.1

Ořezávání CO ...................................................................................... 32

5.3

5.3.1

Georeference CO ................................................................................. 33

5.3.2

Georeference SMO-5 ........................................................................... 34

5.4

Geodatabáze ................................................................................................ 35

5.4.1

Základní struktura geodatabáze ........................................................... 35

5.4.2

Tvorba geodatabáze ............................................................................. 36

5.5

Vektorizace ................................................................................................. 36

5.5.1

Vektorizace CO a ukládání dat ............................................................ 37

5.5.2

Vektorizace vrstevnic SMO-5 ............................................................. 38

5.5.3

Vektorizace SMO-5 ............................................................................. 39

5.6

Topologická pravidla .................................................................................. 40

5.6.1

Must not overlap .................................................................................. 40

5.6.2

Must not have gaps .............................................................................. 41

5.7

6

Georeference ............................................................................................... 32

Analýzy ....................................................................................................... 41

5.7.1

Krajinný pokryv ................................................................................... 41

5.7.2

Digitální model terénu (DMT) ............................................................. 42

Výsledky a hodnocení ........................................................................................ 43 6.1

Krajinný pokryv .......................................................................................... 43

6.1.1

Krajinný pokryv CO ............................................................................ 43

6.1.2

Krajinný pokryv SMO-5 ...................................................................... 44

6.1.3

Srovnání krajinného pokryvu pro roky 1842 a 1955 ........................... 46

6.1.4

Srovnání využití krajiny kolem zámku Jezeří...................................... 47

6.2

Hodnocení změn reliéfu .............................................................................. 49

6.3

Legenda pro SMO-5 .................................................................................... 51

7

Diskuse............................................................................................................... 52

8

Závěr .................................................................................................................. 54

9

Seznam literatury a příloh .................................................................................. 56

10 Přílohy................................................................................................................ 60

Seznam použitých zkratek: CO

Císařské otisky

ČÚZK

Český úřad zeměměřičský a katastrální

DMP

Digitální model povrchu

DMT

Digitální model terénu

GIS

Geografický informační systém

SMO-5

Státní mapa odvozená 1:5000

S-JTSK

Souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální

CENIA

Česká informační agentura životního prostředí

FŽP

Fakulta životního prostředí

UJEP

Univerzita J. E. Purkyně

KIG

Katedra informatiky a geoinformatiky

1 Úvod Oblast severních Čech a Krušných hor je dodnes závažně ovlivněna povrchovou těžbou hnědého uhlí. Kromě těžby se zde vyskytovalo mnoho dalších antropogenních vlivů, které měly destruktivní vliv na krajinu. Tato práce se snaží tyto vlivy osvětlit a jejich důsledky demonstrovat pomocí analýz dostupných mapových podkladů. Analýzy by měly osvětlit změny a vývoj krajinného pokryvu kolem zámku Jezeří. K výzkumu budou využity povinné císařské otisky a také jedny z prvních vydání Státních map odvozených 1:5000, které prozatím nejsou na katedře Geoinformatiky FŽP UJEP ve vyšší míře zpracovávány. Dále bude pomocí vrstevnic vytvořen digitální model terénu a bude srovnáván s daty z roku 2008, aby bylo možné zjistit, jak veliké změny reliéfu povrchu se za posledních 55 let na tomto území udály. Téma práce bylo zvoleno z důvodu osobního zájmu o Krušné hory a o krajinu kolem ní. Navíc budou vytvořená data využita a výsledky této práce budou publikovány v rámci projektu Informační systém Severozápadních Čech pro správu historických mapových podkladů. Výsledky této práce budou mít možnost využít také zájemci z oblasti historie a zaniklých obcí, neboť podává nové skutečnosti a poznatky, které je možné využít pro dalším výzkum a umožňuje využití v oblasti rozvoje cestovního ruchu.

11

2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je sledovat a zhodnotit vývoj v okolí zámku Jezeří od počátků závažnějších zásahů do krajiny, především pak povrchové těžby hnědého uhlí v této oblasti. Jako prostředek pro analýzy budou sloužit písemné prameny a staré mapy. Jako mapové zdroje budou použity Císařské otisky stabilního katastru z roku 1842 a jedny z prvních vydání Státní mapy odvozené 1:5000 (SMO-5) z roku 1953. Z těchto starých map bude provedena rekonstrukce využívání krajiny této oblasti a z výškopisné části SMO-5 bude rekonstruován původní tvar reliéfu.

12

3 Literární rešerše Problematice Krušných hor a Podkrušnohoří se věnuje mnoho autorů, neboť se ve zdejším regionu událo mnoho událostí, které měly zásadní vliv na vývoj krajiny. Tato práce se snaží zjišťovat především antropogenní vlivy, jež silně narušily a ovlivnily krajinu kolem zámku Jezeří. Jedním z prvních závažnějších vlivů na krajinu v okolí zámku byl zásah do okolních lesních porostů za účelem zpracovávání dřeva. O tuto problematiku se zajímá Libuše Pokorná ve své knize Dřevo – Fenomén Krušných hor (Pokorná, 2011), kde se nejprve zaměřila na vývoj lesní vegetace kolem Komořanského jezera a na základě těchto poznatků se snaží objasnit postupné změny od původních lesních porostů. Mimo jiné se také snaží mapovat vývoj osidlování svahů Krušných hor a Podkrušnohoří. Sídlům v Krušných horách se věnují také autorky Zdena Binterová ve své publikaci Zaniklé obce (Binterová, 2000) a mimo jiné také Jana Sýkrová ve své publikací Zaniklé domovy (Sýkorová, 2002). Autorky se v těchto knihách zaměřují na osudy zaniklých, které musely být zlikvidovány nejen z důvodu povrchové těžby. Povrchová těžba měla, a stále ještě má, významný vliv na krajinu i na samotný zámek. Těžbě a jejímu vlivu na svahy Krušných hor se zabýval geolog Jan Marek, při svých výzkumech stability svahů pod zámkem. O jeho poznatky se opírá Pavel Koukal v publikaci Bitva o Jezeří (Koukal, 2005), která sleduje záchranu zámku a okolní krajiny z pohledu novinářů. Ovšem výsledky Jana Marka byly také publikovány v roce 2005 v knize s názvem Limity (Marek a kol., 2005), která se komplexněji zajímá o problematiku lomové těžby kolem zámku. Do publikace limity přispěli také Martin Říha a Petr Pakosta, kteří podávají důležité informace o vlivu - sílícího zásahu do krajiny a snaží se tak nastínit vývoj od zemědělského hospodaření, přes zpočátku drobnou a později značně sílící velkolomovou těžbu. Dále se také snaží poukazovat na poválečné odsunutí Němců a jeho možný vliv na vztah lidí ke krajině kolem zámku.

13

Již zde bylo zmíněno jméno Pavla Koukala, který se zabýval záchranou Jezeří z pohledu novinářů. Mimo to také zpracoval podklady k vytvoření publikace Státní zámek Jezeří (Koukal, 2005), která shrnuje vývoj a přestavby zámku a popisuje dřívější kulturní život na zámku. Nejdůležitější kapitolou z Koukalovy publikace pro tuto práci je kapitola o zámeckém parku a arboretu. Ovšem některá důležitá fakta, jako rozloha, širší typologie dřevin a určení polohy parku zde nenajdeme. Je tedy potřeba využít informace z knihy Historický vývoj Albrechtic od Ludomíra Kocourka (Kocourek,

1980). Tato

publikace obsahuje mnoho

důležitých

dodatečných informací, neboť se týká obce, která byla zámku Jezeří nejblíže. Kromě informací o samotných Albrechticích, zámeckém parku a zámku, je to také jeden z mála podrobnějších písemných pramenů o osadě Jezří. Pro zkoumanou oblast hrálo také velice důležitou roli Komořanské jezero, kolem kterého započalo první osidlování v oblasti kolem zámku Jezeří. Jeho význam, postupné vysychání a následné vysušení popisuje Jan Netík spolu s Ivanem Víškem v publikaci Komořany (Netík a Víšek, 1987). Pro zvolenou oblast bylo potřeba vybrat vhodně zvolená data, která umožňují srovnání alespoň po 100 letech. Dalšími požadavky byla jejich přesnost a možnost alespoň z jednoho mapového podkladu vytvořit digitální model terénu. O možnostech jednotlivých mapových podkladů je možné dočíst se ve skriptech ČVUT od ing. Milana Humla, CSc. a Doc. Ing. Jaroslava Michala, CSc. z ČVUT. Na základě této publikace byla zvolena data pro tuto práci. Jedná se o povinné Císařské otisky z roku 1842, které představují velice zdařilé mapové dílo své doby a Státní mapy odvození 1:5000 z roku 1955 a 1953, ve kterých se nachází výškopis podrobně vyjádřen vrstevnicemi (Huml a Michal, 2001).

14

4 Charakteristika území Oblast výzkumu, se nachází v Ústeckém kraji, v okrese Most a katastrálně spadá pod obec Horní Jiřetín. Nejblíže se nachází obec Černice, vzdálená asi 1,5 kilometru. Oblast se nachází blízko velkolomu Československé armády (viz obrázek 1).

Obrázek 1: Mapa oblasti území (převzato z www.mapy.cz).

4.1 Přírodní podmínky Oblast se nachází v mírném vlhkém podnebném pásu, s průměrnými teplotami okolo 8,5°C (Kuncová, 1999, s. 27). Zasahuje do ní západní proudění, které má vliv na zdejší častou proměnlivost počasí. Významnými klimatickými činiteli jsou: přírodní poměry, veliká četnost reliéfu, rozdílnost nadmořských výšek a zastoupení tzv. aktivního povrchu, tedy zastoupení umělých lesních a zemědělských ploch. Ve zdejší oblasti je také důležitým faktorem lidská činnost, která silně ovlivňuje Mosteckou pánev (Kuncová, 1999, s. 26). Do oblasti zasahuje severozápadní části svahů Krušných hor a je součástí Českého masivu (Kuncová, 1999, s. 12). Nejstarší geologickou jednotkou je Krušnohorské krystalinikum, kde se nacházejí různé druhy rul a je tvořeno komplexem metamorfovaných hornin magmatického, nebo sedimentárního původu.

15

Původní reliéf Mostecké pánve byly nízké pahorkatiny na nezpevněných třetihorních a čtvrtohorních sedimentech, které se během posledních padesáti let mění, vlivem povrchové těžby (Kuncová, 1999, s. 162). Srážkový úhrn zkoumané oblasti, se pohybuje ve vyšších polohách kolem 800 mm za rok, v nižších oblastech kolem 500 mm za rok (Kuncová, 1999, s. 165). Nejvyšší srážkový úhrn je během měsíce srpna vlivem silných bouřek (Kuncová, 1999, s. 29). V oblasti se nachází nízký podíl podzemních vod vlivem silného odtoku a nízké retenční schopnosti. Nejvyšší srážkový úhrn je během roku je v srpnu, vlivem letních bouřek se silnými srážkovými úhrny. Oblast je považována za dosti vodnou, až středně vodnou oblast (Kuncová, 1999, s. 34). V oblasti Krušných hor převládají především kambizemě. Ve vyšších polohách je to především kambizemě dystrická a podzol kambizemní. V nižších polohách je to kambizem typická, kyselá varienta (Kuncová, 1999, s. 165). Zbytek oblasti je silně ovlivněn těžbou, kdy byl původní pokryv zničen. V budoucnu se zde plánuje využití antropozemí (Kuncová, 1999, s. 35).

4.1.1 Původní vegetace Vývoj původní vegetace byl zjištěn pylovou analýzou sedimentů bývalého Komořanského jezera. Díky těmto poznatkům je možné rekonstruovat původní vegetaci v blízkosti zámku. Od 12. tisíciletí př. n. l. docházelo k postupnému oteplování a zalesňování zdejší krajiny ve formě drobných refugií borovic. Po pozvolném nárůstu průměrných teplot, se tvořili lesní porosty dubu, jilmu, lípy, jasanu a poprvé se vyskytl také smrk, který se nejvíce rozšířil v 5. tisíciletí př. n. l. K nejvyššímu zalesnění tohoto území došlo ve 3. tisíciletí př. n. l., kdy převládly smrkové a bukové porosty se zastoupením jedle. Tento stav se udržel až do doby Římské, kdy po příchodu Slovanů na tomto území došlo k první interakci člověka a lesů (Pokorná, 2011, s. 12-14).

16

4.2 Antropogenní vlivy na krajinu 4.2.1 Vliv na lesy kolem zámku V době římské došlo k příchodu Slovanů na naše území a začíná tak do lesů zasahovat antropogenní vliv. Od 7. století zesilovala zemědělská činnost a spolu s ní i populační růst, což mělo za následek sílící tlak na okolní lesy a přetváření lesní krajiny, na otevřenou kulturní krajinu. V 15. století značně sílí úbytek smrku a je vytlačován do vyšších poloh. Lesní porosty se postupně rozvolnily a docházelo k závažnému narušování lesních porostů. Zároveň se předpokládá, že během 17. a 18. století docházelo k upřednostňování smrku na úkor ostatních přirozených dřevin – jedle a buku. Byly vytvářeny první smrkové monokultury, což mělo za následek vytlačení jedle a lesy byly uměle přetvářeny člověkem. Od 19. století byla nově využívána saská metoda holoseče, v té době bylo potřeba velice rychle zalesňovat holoseče smrkem. Pro nedostatek semen byla do původních lesů zavlečena nepůvodní semena smrku pocházející z různých stanovišť Evropy, jež nebyla adaptována na zdejší podmínky. Došlo tak k prvnímu narušení Krušnohorského ekotypu a to mělo později za následek kalamity ve zdejších smrkových porostech. V 70. letech 19. století došlo vlivem industrializace k dalšímu poškozování díky narůstající produkci průmyslových exhalací. V polovině 20. století mělo spolu s exhalacemi, destruktivní vliv na porosty také extrémní počasí v zimě a nastalo plošné odumírání lesních porostů. Poškozené porosty byly postupně vytěženy a bylo potřeba jej nahrazovat novou výsadbou. Od 90. let 20. století se daří zachovat stabilitu nově založených porostů a je snaha rekonstruovat porosty do původní podoby (Pokorná, 2011, s. 8-38).

17

4.2.2 Vliv těžby na krajinu Od 14. století, byla započata povrchová těžba uhlí v Podkrušnohorské pánevní oblasti. Uhlí tak postupně začalo nahrazovat dřevo a dřevěné uhlí jako energetickou surovinu. Zpočátku byla těžba velmi jednoduchá a primitivní. Těžilo se pouze tam, kde uhelná sloj vystupovala na povrch, nebo se vyskytovala mělce pod povrchem. S rozvojem parního stroje a železnice v 18. století, začala potřeba uhlí sílit. Do konce první světové války se podařilo zajistit celkem příznivý ekologický stav. Během druhé světové války započala intenzifikace těžby v hnědouhelných lomech a začalo docházet k devastaci Krušných hor a Krušnohorské pánve. Tato intenzifikace nepolevila ani po druhé světové válce (Říha a Pakosta, s. 7-11, 2005). Státnické vládní směrnice z padesátých a šedesátých let 20. století vedly k rozvoji hnědouhelné energetiky, kdy byla dána přednost především těžebním aktivitám. Těžbě musely ustoupit obce, vodní plochy a také infrastruktura. V krajině byl silně narušen odtokový poměr, vodohospodářský systém, ekologická stabilita a mimo jiné také zemědělský a lesní potenciál krajiny (Říha a Pakosta, 2005, s. 3). Krajina byla z velké části přeměna na kulturní. Dnešní šachty stále dávají krajině neutěšený ráz a okolní svahy jsou těžbou silně poznamenány.

4.2.3 Vliv na svahy kolem zámku Po intenzifikaci těžby v Mostecké pánvi kolem roku 1970, bylo potřeba udělat podrobný geologický průzkum. Nejen pro zhodnocení již vykonané těžby, ale také pro další intenzifikaci těžby, především pak do svahů Krušných hor, kde se nachází zámek Jezeří. Tento průzkum měl objasnit současný stav krystalinického masivu v Krušných horách. Tohoto úkolu se v roce 1977 zhostil RNDr. Jan Marek, CSc., který prováděl rozsáhlým výzkumem v oblasti seismologie a dále provedl geo-

18

elektrické vyšetření rozvolněného svahu Krušných hor a prověřil staré zámecké sklepy, rudné štoly a stav zámeckého obvodového zdiva (Koukal, 2010, s. 6-8). Své výsledky publikoval tentýž rok v odborném časopise, kde napsal: „V rámci krystalického pásma se jako nejrizikovější jevil úsek krušnohorského svahu, kde ve výšce cca 100 m nad úpatím vyčnívá ostroh se zámkem Jezeří. V případě realizace těžebních záměrů v původní podobě měl zámek spočinout ve výšce 300 m nad těžební jámou velkolomu. Odlehčením paty tektonicky narušeného krystalického masivu hrozilo reálné nebezpečí, že dojde k náhlému zřícení skalního ostrohu se zámkem do těžební jámy. Tím by byl nevratně zničen nejen horský svah, ale i kulturní památka nejvyšší kategorie a současná dominanta Mostecku přilehlého Krušnohoří. Byla by zavalena těžební jáma velkolomu s dobývací technikou, pracujícími horníky, znehodnoceny uhelné zásoby a navíc zmařené investice vložené do rozšíření velkolomu…“ (Marek, 2005, s. 17 – 18). Výsledky Jana Marka byly komunistickou stranou přijímány jako čistě hypotetické a neprokázané, ačkoliv se mu podařilo jeho práci obhájit před odbornou veřejností. Další výzkum pokračoval až do roku 1981. Jan Marek se rozhodl na toto téma obhájit kandidátskou disertační práci na přírodovědecké fakultě univerzity Karlovy. Práci se mu podařilo před oponenty obhájit, a pak se rozhodl dokázat své výsledky pomocí matematického výpočtu stability svahu. Spolu s profesory z Vysokého učení technického v Brně použili tehdy novou tzv. metodu konečných prvků s využitím počítačové techniky. Kromě toho sestavili také model, z ekvivalentních materiálů, kdy zámek byl namodelován dvěma kostkami cukru a svah byl z písku. Prováděli tak experiment, kdy postupně lopatičkou dohrabávali písek, čímž napodobovali těžbu ve velkolomu. Stav sousedních svahů byl monitorován pomocí kontrolních bodů a byl očekáván pohyb svahu z písku. Po odebrání všech sedimentů, se po několika hodinách masiv samovolně zhroutil společně s kostkami cukru. Výsledek experimentu ukázal, že v případě odtěžení sedimentů v patě svahu, by došlo ke zřícení celého svahu společně se zámkem a znamenalo by to zasypání hnědouhelného lomu.

19

Problematiku svahů, kde se nachází zámek, bylo potřeba urychleně řešit. Plány těžby pro úplné vytěžení ložisek byly stále platné. Byly navrženy dvě možnosti. Těžbu před svahy pozastavit a zachovat tak pilíř netěžených sedimentů, nebo využít kotvení svahu pomocí série dlouhých přepjatých kotev. Původně byla skutečně zamýšlena realizace přepjatých kotev, která by znamenala vykácení veškerých lesních porostů. Ovšem nakonec po velkém úsilí nejen RNDr. Marka, CSc. se v roce 1988 podařilo získat stanovisko o tom, že bude zámek Jezeří zachován a že bude zachována i část arboreta, které bude sloužit jako podpůrný pilíř svahů Krušných hor, pod kterým se do dnes nachází přibližně 30 milionů tun hnědého uhlí. Bohužel to již byla v předstihu zlikvidována obec Albrechtice (Marek, 2005, s. 19-28). Problematika sesuvů je aktuální i v dnešní době. V posledních deseti letech jsou svahy kolem zámku zasaženy silnou erozní činností a sesuvy půdy. První vážný sesuv půdy nastal v roce 2005, kdy došlo k závažnému sesuvu z pilíře pod Jezeřím (Marek, 2005, s. 29). K dalšímu závažnému sesuvu půdy došlo v lednu 2011 na vedlejším svahu přibližně 1 km od zámku a stále zde dochází k rozsáhlé erozní činnosti a situace je velice vážná, což dokládá obrázek 2.

Obrázek 2: Sesuvy na Jánském vrchu ke dni 18. 2. 2012 (autor: Barbora Handrychová)

20

4.2.4 Vliv na vodní toky Po vysušení Komořanského jezera protékala většina horských toků tzv. jezerní loukou a následně ústily do řeky Bíliny. Po té co byla zlikvidována Dřínovská vodní nádrž, byla Bílina odkloněna směrem na jih. Byl tak změněn její tok a mělo to vliv také na řečiště jejích přítoků. Odkloněny musely být také Albrechtický a Šramnický potok. Vzhledem k příkrosti srázu na svazích kolem Jezeří, nebylo možné vyhloubit otevřené koryto. Proto byly vytvořeny štoly, které tyto dva toky odváděly stranou do Horního Jiřetína (Mikšíček a kol., 2006, s. 229-330). Rekonstrukce a analýza původní hydrografické sítě není náplní této práce.

4.2.5 Vliv zemědělství na krajinu Od 4. století došlo ve zdejší oblasti ke kontinuálnímu osídlení. Od těchto dob až do středověku byla zdejší lesnatá a bažinatá krajina pestrou mozaiku, kde se střídaly louky, pastviny, pole spolu s vodními toky, mokřady a lidskými sídli (Říha a Pakosta, 2005, str. 8). Zpočátku lidé hospodařili v podhorských kotlinách, kde byly příznivější podmínky a byla zde úrodnější půda. Nicméně během velké populační expanze, při druhé báňské kolonizaci, se postupně i zemědělská činnost neustále posouvala více do hor, kde byly pro zemědělské účely káceny lesy a žďářením kultivována zemědělská půda (Pokorná, 2011, s. 66). Vzhledem k tomu, že půda obsahovala mnoho kamenů a jílových částic zaměřovalo se zdejší zemědělství na ovocnářství a žito (Kocourek, 1980, s. 13). V některých částech se pěstovaly brambory, oves a místní obyvatelé se také věnovali sběru hub, malin a brusinek, které obvykle prodávali ve městech (Pokorná, 2011, s. 70).

21

4.2.6 Vývoj osídlení První osidlování tohoto území započalo již koncem paleolitu v 8. tisíciletí p. n. l. Nejvýznamněji byla v té době osídlena oblast kolem Komořanského jezera. V období 6. tisíciletí př. n. l. bylo již osídlení mostecké pánve kontinuální a dochází tak k prvním vlivům člověka na krajinu (Říha, 2005, s. 8). Na osídlení mělo vliv mnoho faktorů. Ale asi největším byla populační expanze, která nastala při druhé báňské kolonizaci od poloviny 15. století do počátku 17. století, kdy byla vytvářena nová sídla pro horníky, kteří se věnovali těžbě stříbra a barevných kovů. Báňská kolonizace vyvrcholila v polovině 15. století. Nárůst rudného dolování měl za následek zvyšující se spotřebu dřeva a dřevěného uhlí (Pokorná, 2011, str. 50). Krom dřevěného uhlí bylo potřeba také zajistit další stavební a výrobní suroviny, jako kámen, jíly pro keramickou výrobu a písek. To mělo za následek nejen změnu vegetačního pokryvu, ale také změny půdních profilů a horninového prostředí. Kolem šachet vznikaly novotvary důlních odvalů a docházelo také k prvním převodům vody (Říha a Pakosta, 2005, str. 8). Dalším zlomovým bodem, který měl vliv na osídlení v Krušnohoří, bylo období druhé světové války, kdy mnoho Čechů muselo opustit své domovy, nebo se přihlásit k Říši, což znamenalo masivní odchod původního českého obyvatelstva. V této době byla snaha o co největší těžbu a produkci pro válečné účely, kde nebyl žádný prostor pro ohledy na životní prostředí. Z původní malolomové a povrchové těžby, se stala těžba velkolomová, která postupně zasahovala stále do větších hloubek (Říha a Pakosta, 2005, str. 9). V poválečném období došlo k masivnímu odsunu sudetských Němců a tím i odsunu velkého množství původního německého obyvatelstva, které mělo silné vazby k tomuto území. Veškeré obce bylo potřeba dosídlit novými obyvateli, kteří zastanou práci místo odsunutých Němců v rozvíjejícím se průmyslu. Nově příchozí obyvatelé přišli do Krušnohoří za prací v dolech a lomech, aby bylo udrženo rychlé a efektivní tempo těžby, jež započalo druhou světovou válkou. Vzhledem k tomu, že

22

většina nově příchozích k tomuto území neměli téměř žádné vazby, neměli ani nijak velký zájem na jeho zachování. Docházelo tak ke značnému decimování přírody, krajiny, okolních lesů a většinou i měst a obcí, které musely ustoupit těžbě (Říha, 2005, s. 4). Vývoj osídlení obcí kolem zámku viz kapitola 10, tabulky 4 a 5.

4.3 Zámek Jezeří Tyčí se ve výšce 387 metrů nad mořem. Původně na jeho místě stál gotický hrad vybudovaný v polovině 14. století, který vyhořel a na jehož místě byl koncem 17. stol. vybudován barokní zámek. Západní část zámku je vystavěna na skále východní a jižní části jsou vystavěny na zpevněných terasách. Kolem roku 1823 byla kolem zámku vybudovaná okrasná zahrada a směrem k Albrechticím byl vybudován padesáti hektarový zámecký park (Kocourek, 1980, s. 37-39), jež je vidět na obrázku 3.

Obrázek 3: Historická pohlednice s výhledem na zámecký park (pohlednice z vlastní soukromé sbírky)

23

Asi 1 km od zámku se v Jezeřských lesích nachází přehrada potoka, která původně sloužila jako součást zámeckého opevnění a také jako tajný vodovod do zámku. V okolí zámku se nalézají štoly, které sloužily pro dolování rud (Kocourek, 1980, s. 39). Majetnické poměry na zámku se velmi často měnily, nicméně každý majitel se o Jezeří staral a obvykle sloužil jako lovecký zámeček. Se zámkem bylo spojeno mnoho osobností především z oblasti kultury a hudby. Posledním rodem, který měl Jezeří ve svém vlastnictví, byl knížecí rod Lobkowczů, především pak JUDr. Maxmilián Lobkowicz, který byl významným českým diplomatem a odešel do exilu v roce 1938, kde později vedl protifašistický odboj (Koukal, 2005, s. 8-11). Po Mnichovské dohodě byl zámek spravován nacisty a stal se štábem SS. Od roku 1943 byl zámek využíván jako zvláštní tábor pro prominentní důstojníky, především anglické a francouzské. V tomto období započala první zámecká destruktivní opatření. Zámek byl přebarven na zeleno a kolem objektu byly vystavěny strážní budky (Koukal, 2005, s. 29). Po konci druhé světové války byl na krátký čas zámek navrácen Lobkowiczům, ale již v roce 1948 byl znárodněn. Technický stav stavby se od roku 1950 zhoršoval a bylo na něm provedeno několik destruktivních zásahů. Kolem roku 1970 byla snaha zámek rekonstruovat, nicméně z toho nakonec sešlo a již v polovině 80. let 20. století, byl téměř zcela zchátralý zámek určen k demolici, aby ustoupil velkolomu Československé armády. Demolice nakonec provedena nebyla, velkou zásluhu za jeho zachování měl Jan Marek, kterému se podařilo přesvědčit odbornou veřejnost o důležitosti zachování pilíře pod zámkem, aby nedošlo k sesuvu Krušných hor. Záchrana zámku se podařila také díky různým organizacím a mediální kampani. Od roku 1991 je Jezeří v rukou Národního památkového ústavu, který mu Lobkowiczové prodali za symbolickou korunu a probíhají na něm rekonstrukce (Koukal, 2005, s. 30-33).

24

4.4 Zámecký park a zámecká zahrada V roce 1823 byla vybudována u vrchní terasy zámku okrasná zahrada s rozlohou 5 hektarů, která zasahovala do okolních lesů (Kocourek, 1980, s. 39). V roce 1836 byl původní zámecký park přebudován na park anglického typu, který sloužil k rekreaci a odpočinku (Koukal, 2005, s. 26). Park měl rozlohu 50 hektarů a byl vytvořen ve svahu, kde stojí zámek, směrem k obci Albrechtice (Kocourek, 1980, s. 39). Ve spodní části se nacházelo arboretum, kde byly vysazovány různé okrasné a vzácné dřeviny, jako například převislý buk, jeřáb břek, jedlý kaštanovník, liliovník tulipánokvětý a také magnolie. Dominantou byl tisíc let starý Albrechtický dub. Dále zde byly vybudovány dva rybníky, které napájely Albrechtický a Šramnický potok. Postaveny byly také skleníky, kde pěstovali teplomilné rostliny a dřeviny (Koukal, 2005, s. 26-28). Po začátku druhé světové války byly jak arboretum, tak zámecký park ponechány vlastnímu osudu a tak to šlo až do roku 1978, kdy měla být velká část parku zlikvidována (Koukal, 2005, s. 26-28). Krom toho v polovině 80. let bylo rozhodnuto, že bude zdemolován také zámek a spolu s ním i zbylé části zámeckého parku a arboreta. Nakonec k tomu nedošlo a zachovala se i malá část původního parku, která stále má pro okolní svahy velmi významný vliv (Koukal, 2005, s. 33).

4.5 Zaniklé obce kolem zámku

Ve zkoumaném území se zčásti nacházeli tři obce a to: Albrechtice, Dřínov a Kundratice. Celým svým územím do zkoumané oblasti zasahuje osada Jezeří. Všechny tyto obce byly silně ovlivněny těžbou a také odsunem sudetských němců, viz níže. (Obrázky a informace o osídlení jednotlivých obcí se nachází v kapitole 10.)

25

Krom toho se ve zkoumaném území nachází část katastrálního území obce Ervěnice, jehož popis do této práce nebyl zařazen. Mapa kde se jednotlivé obce nacházely viz obrázek 4.

Obrázek 4: Mapa III. vojenského mapování s vyznačeným zájmovým územím

4.5.1 Albrechtice

Obec založená na přelomu 13. a 14 stol. jako ves náležící k zámku Jezeří. Katastrálně spadala do okresu Most. Rozkládala se na úpatí Krušných hor asi 9 kilometrů severozápadně od starého Mostu na ploše 1.485 hektarů v nadmořské výšce 243 metrů (Sýkora, 1980, s. 13). Součástí Albrechtic byla také osada Jezeří a Černice, které se po druhé světové válce oddělily a existují do dnes. Obcí protékal Černický potok a v blízkosti obce se nacházelo Komořanské jezero (Sýkora, 1980, s. 20). Původně se jednalo o podhorskou zemědělskou obec. Po roce 1850 se obec rozrostla vlivem sílící okolní těžby. Nejvíce pak v roce 1893, kdy byl uveden do provozu důl Grohmann (později Maršál Koněv) v Dřínově.

26

V roce 1978 bylo rozhodnuto o likvidaci obce z důvodu dobývání hnědého uhlí. Ten samý rok byly zahájeny přípravy likvidace obce a veškeré obyvatelstvo vystěhováno do Chomutova a Janova (Sýkora, 1980, s. 55). V letech 1981 až 1983 došlo k likvidaci obce, která ustoupila rozšiřujícímu se hnědouhelnému velkolomu Československé armády (Sýkorová, 2002, s. 7). Obec byla nakonec zlikvidována zbytečně, neboť v roce 1991 byly stanoveny územní těžební limity, kam by spadaly také Albrechtice. (Marek, 2006, str. 28).

4.5.2 Dřínov První zmínka o obci je v roce 1514, ale je patrné, že vznikla o něco dříve. Katastrálně spadala do okresu Chomutov, později do okresu Most. Rozkládal se v rovině 10,7 kilometrů severovýchodně od Chomutova na ploše 188 hektarů v nadmořské výšce 323 metrů (Binterová, 2000, s. 34). Původně se jednalo o podhorskou zemědělskou obec. V roce 1893 byl na katastrálním území obce vstavěn důl Grohmann, což vedlo k nárůstu počtu obyvatel na 1. 811 osob a přeorientování se ze zemědělství, na těžbu (Sýkorová, 2002, s.19). Důl Gronnham byl v roce 1946 přejmenován na Maršál Koněv. Nejdříve byl samostatný a nakonec spadal pod Doly Vítězného února Záluží. Těžba zde skončila 30. 6. 1977. Vlivem postupující těžby, byl Dřínov zlikvidován 1. 7. 1976. O pět let později byla zlikvidována také vodní nádrž a odkloněna řeka Bílina (Binterová, 2000, s. 35).

4.5.3 Kundratice

První zmínka o Kundratcích pochází z roku 1383. Katastrálně spadaly pod okres Chomutov, později pod Vysokou Pec. Nacházely se 4 kilometry

27

severovýchodně od Jirkova v nadmořské výšce 270 metrů na rozloze 460 hektarů. Směrem k horám začínal zámecký park zámku Jezeří. Ve spodní části protékal potok. Do roku 1890 se zdejší obyvatelé věnovali výhradně zemědělství, především pěstování brambor. Později se zdejší obyvatelé přeorientovali na průmyslovou výrobu v blízkých továrnách a na těžbu v blízkých dolech Elly a Grohmann. Kundratice zanikly 30. 6. 1974 pro důlní činnost (Binterová, 2000, s. 41-43).

4.5.4 Osada Jezeří Byla nejspíše vybudována jako osada panských služebníků a celá její historie je spjata s původním hradem a pozdějším zámkem Nalézala se v aleji, která vedla k zámku. Nejvíce obyvatel zde bylo okolo roku 1848 v počtu 199 (Koucourek, 1980, s. 26). Osada měla rozlohu 1040,5 hektarů a nacházela se ve výšce 290 metrů nad mořem, ve svahu Krušných hor vzdálena asi 9 kilometrů od Mostu (Kocourek, 1980, s. 13). Osada Jezeří se v roce 1880 stala součástí Albrechtic. Původně spadala pod okres Chomutov, později pod okres Most (Kocourek, 1980, s. 20). Vlivem těžby na hlubinném dole Koněv byla obec mezi lety 1952-1954 zrušena (Marek, 2006, str. 17).

4.6 Zaniklé vodní plochy v okolí zámku

4.6.1 Komořanské jezero Rozkládalo se od kláštera v Oseku, až po zámek Jezeří v nadmořské výšce 238 metrů. Dle Balbína to bylo v 17. století největší jezero v Čechách. Do jezera ústila řeka Bílina (Bečvář, 2006, s. 4). Původní jezero zabíralo plochu zhruba 5.600

28

hektarů. Od severu k jihu měřilo 6 kilometrů a od západu k východu měřilo 12 kilometrů. Jezero se vlivem náplavy sedimentů postupně zmenšovalo. Později bylo vysušováno (viz níže) a do 20. století se z něj dochoval pouhý zlomek (Smrž, 1996, s. 31-35). V první polovině 19. století začali komořanští obyvatelé pociťovat problémy spojené s jezerem, které bylo z části silně zabahněné a vždy při jarním tání se rozlévalo a zabahnilo vše, co vodě přišlo do cesty. Krom bahna se na březích jezera vyskytovaly traviny, křoviny a kyselé trávy, která vlivem každoroční hniloby vytvářela rašeliništní půdy. Bylo tedy rozhodnuto, že jezero bude posupně vysušeno. Z tohoto důvodu se přikročilo k hydrotechnickému průzkumu a blízké potoky spolu s řekou Bílinou budou prohloubeny a zvětšeny. Následně mělo dojít k regulaci všech toků. Vysoušení a zpevňování trvalo do roku 1833, kdy byla na místě Komořanského jezera vybudována silnice z Mostu do Chomutova (Netík a Víšek, 1987, s. 10-11). Vzhledem k tomu že v této práci byly použity mapové podklady po roce 1842, s Komořanským jezerem se v mapových podkladech nesetkáme a na místech bývalého jezera jsou obvykle vyznačeny louky a na některých mapách zamokřené louky.

4.6.2 Dřínovská vodní nádrž Dřínovská vodní nádrž byla vybudována v roce 1955 a ústily do ní tři toky. Řeka Bílina, Šramnický a Albrechtický potok (Mikšíček a kol., 2006, s. 330). Sloužila jako zásobárna vody pro Chemické závody Československého-Sovětského přátelství (dnešní Chemopetrol), pro elektrárny Ervěnice a Komořany a svůj úkol plnila také v oblastech hydroregulace a rekreace. Zemní hráz měla výšku 8 m a délku 8 km. Celkový objem nádrže byl 9,387 milionu m3. Dřínovská vodní nádrž byla zlikvidována v roce 1981 z důvodů těžby hnědého uhlí (Povodí Ohře, 2011).

29

5 Metodika práce 5.1 Vstupní data

Ortofotomapa z roku 1953 Ortofotomapa z roku 2008 Císařské povinné otisky stabilního katastru z roku 1842 Státní mapa odvozená 1:5000 z roku 1955 Klad SMO 5 Digitální model povrchu pro rok 2008 (Pončíková, 2011)

Tato práce je zaměřena na vývoj krajiny v okolí zámku Jezeří od počátku intenzivnějších zásahů do krajiny. Jako zdrojová data pro tuto práci byly vybrány mapové podklady, které prozatím nemají vlastní elektronické zpracování. Bylo tedy potřeba vytvořit vlastní podkladová data, se kterými bude možno dále pracovat, provádět analýzy a vytvářet digitální modely terénu. Jedním z požadavků na výběr podkladových dat byla především jejich přesnost a dostupnost. Tento předpoklad splňovaly Císařské povinné otisky stabilního katastru z roku 1842, které bylo možné získat na základě objednávky z ČÚZK a dále státní mapy odvozené 1:5000 z roku 1953, které byly získány skenováním ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích, oddělení správy fondů a sbírek, pracoviště Most.

5.1.1 Charakteristika povinných císařských otisků Povinné císařské otisky vznikaly po roce 1824, jako kolorované kopie originálních map, které byly ukládány do císařského archivu. Byly vytvořeny jako mapy stabilního katastr, za účelem výměry pozemkové daně, které měly zajistit nový příjem pro císaře Františka I. Mapy již v té době byly velmi přesné a účelné. Ještě

30

dnes většina map katastru nemovitostí vychází z map stabilního katastru (Huml a Michal, 2001, s. 30-32). Pro účely této práce bylo vybráno celkem 11 mapových listů, jež jsou vytištěny na 8 listech. Tři listy katastrálně spadají pod Jezeří (mapové listy číslo VI, VII, VIII, IX). Dva listy katastrálně spadají pod Dřínov (mapové listy číslo I, II, III). A jeden list katastrálně spadá pod Kundratice (mapový list číslo I), dále pod Ervěnice (mapový list číslo I) a pod Albrechtice (mapové listy číslo II a IV). Otisky byly vybírány tak, aby se Jezeří nacházelo v centrální části a aby se v dané oblasti vyskytlo několik zaniklých obcí a také oblast dnešních dolů. Zvolené listy byly zaslány na základě písemné objednávky z Geoportálu cuzk.cz pro účely vypracování bakalářské práce. Byly získány ve formátu JPG a rozlišení těchto obrázků umožňovalo zachování měřítka 1:2880.

5.1.2 Charakteristika Státních map odvozených Po roce 1950 začalo vznikat přepracováním mapových podkladů – obvykle katastrálních map - nové mapové dílo. Pokrývá celé území, tak že bylo rozděleno na jednotlivé mapové listy zobrazující plochu 10km2 a slouží pro plánování a výstavbu. SMO-5 je v souřadnicovém systém JTSK, nachází se ve výškovém systému Balt-po vyrovnání a využívá Křovákovo zobrazení. Obsahuje popis, polohopis, výškopis (vrstevnice) a mimo-rámové údaje (označení mapového listu, údaje o souřadnicovém a výškovém systému, apod.). Přesnost a kvality SMO-5 se odvíjí od kvality a přesnosti podkladových map (Huml a Michal, 2001, s. 210-213). V rámci této práce byly využity 4 mapové listy SMO-5. Dva lity pochází z roku 1953 a zbylé dva pocházejí z roku 1955. Listy z roku 1955 se liší barevným ohraničením jednotlivých katastrálních území.

31

5.2 Ořezávání map Ořezávání map je využíváno za účelem zisku určité části, nebo celého mapového pole z mapových podkladů, kde se vyskytují okraje kolem mapového pole. K tomuto by bylo možné využít některé grafické editory, nicméně mnoho z nich často při ukládání výřezu obrázek komprimují, což by mohlo znamenat zkreslení původního měřítka. Z tohoto důvodu byla data zpracována přímo v prostředí ArcMap 10.

5.2.1 Ořezávání CO Pro účel výřezu CO byla použita funkce Clip. Pomocí nově vytvořené polygonové vrstvy byla editací vybrána pouze oblast mapového pole, která přesně kopírovala jeho hranice a překrývala jej. Následně byla využita funkce Clip, která je jednou z funkcí Rastr procesing v ArcMap 10. Výsledný výřez bylo nakonec potřeba uložit jako nový rastr ve formátu GRID.

5.3 Georeference Zajišťuje transformaci vstupních dat do interního kartografického zobrazení a jednotného souřadnicového systému, v tomto případě S-JTSK_Krovak_East_North. Georeference je založena na principu, že existují dva různé záznamy dotyčného území, z nichž jeden je v požadovaném souřadnicovém systému. Druhý záznam je transformován pomocí totožných prvků - nebo-li identických bodů. Identických bodů se volí přibližně 10 a jsou rovnoměrně rozloženy (Matějček a kol., 2007, s. 36).

32

5.3.1 Georeference CO Pro georeferencování mapy Císařských otisků SK existuje několik různých metodik: metoda plátování implementovaná v programu Kokeš. georeference na původní hranice katastrálních území. georeference s využitím množiny identických bodů. Pro potřeby této práce byla zvolena metody georeference s využitím množiny identických bodů – tato metoda zajišťuje pro naše data a následné využití dostačující přesnost. Díky využití vyššího počtu identických bodů pro jeden mapový list bylo možné využít transformaci pomocí funkce Spline. Na základě definovaných bodů je transformovaná mapa rozdělena na jednotlivé pláty, a po částech je transformována do cílového souřadnicového sytému. Spline transformace je popsána v nápovědě společnosti Esri pro ArcGis 9. 3. 1 (Esri, 2009). Georefernce byla prováděna pomocí standardních nástrojů implementovaných v ArcGIS 10. Nejprve byl georeferencován snímek, kde se nachází zámek Jezeří. Jako podkladový záznam pro georefernci s požadovaným souřadnicovým systémem, byla

použita

ortofotomapa

z roku

z roku

1953,

dostupná

z geoportálu

http://kontaminace.cenia.cz. Jako totožné prvky byly zvoleny spojnice cest (viz obrázek 5), budovy a zámecká studna. Po definování identických bodů, byla zpracovávaná mapa uložena jako nový georeferencovaný rastr. Georeference ostatních CO byla provedena pomocí již georeferncovaných snímků, kdy byly voleny totožné prvky tak, aby na sebe jednotlivé CO plynule navazovaly. Výsledná mapa se nachází v kapitole 10 na obrázku 25.

33

Obrázek 5: Georeference CO za pomocí cesty, jako identického bodu na ortofomapě z roku 1950

5.3.2 Georeference SMO-5 Při georeferenci Státních map odvozených byla použita odlišná metodika, než u georeference povinných Císařských otisků. U povinných Císařských otisků se vycházelo především z podkladové ortofotomapy z roku 1953, kdy byly vyhledávány identické body pomocí výrazných prvků v mapě. SMO-5 má jasně daný klad mapových listů, který je k dispozici jako vektorová vrstva. Klad listů, představuje čtvercová síť, jež pokrývá celou republiku a každý čtverec představuje jeden mapový list. Nejprve bylo potřeba vyhledat čtverce, jež odpovídají čtyřem zvoleným mapovým listům. Jednalo se o klady označené: CV 0-1, CV 0-2, MO 9-1 a MO 9-2. Jednotlivé mapové listy byly georeferencovány na souřadnice rohů mapových listů. Georeferencované mapové listy byly následně uloženy do prostředí geodatabáze – do tzv. Mosaic dataset, který umožňuje bezešvé zobrazení mapových listů - vektorový rám mapového listu definuje hranici pro aplikaci masky, která zakryje mimorámové údaje. Výsledná mapa se nachází v kapitole 10 na obrázku 26.

34

5.4 Geodatabáze Geodatabáze - databáze kde jsou ukládána data a je s nimi následně možné manipulovat, či jednotlivá data spravovat a editovat (Čermák a kol., 2007). V této práci je využitá geodatabáze vytvořena firmou ESRI a spravuje jak vektorová, tak rastrová data. V rámci této práce byla pro své vlastnosti zvolena souborová geodatabáze (file geodatabse). Veškeré anglické pojmy byly přeloženy do českého jazyka dle Jedličkovi

Kovence pojmenování

geodatabáze (Jedlička, 2005). Slovníček

anglických pojmů je k nahlédnutí v kapitole 10, tabulka 7.

5.4.1 Základní struktura geodatabáze File geodatabase má tří klíčové komponenty – třídu prvků, datovou sadu a „neprostorové“ tabulky. Všechny tři komponenty jsou vytvořeny a spravovány v ArcCatalog. Prvková třída je množina prvků shodného geometrického typu (bod, linie nebo polygon) a atributů vyjádřených ve shodném souřadnicovém systému. Prvkové třídy mohou v geodatabázi existovat jako samostatně stojící prvkové třídy nebo mohou být součástí nějaké datové sady. Datová sada je kolekce prvkových tříd. Všechny prvkové třídy v rámci jedné datové sady musí mít shodný souřadnicový systém. Datová sada primárně slouží k uložení prvkových tříd, které mezi sebou mají topologické vztahy, jako například sousedství (přilehlost). Pro možnost definovat použití topologického pravidla mezi prvkovými třídami, musí být tyto třídy součástí jedné datové sady. Domény (domains) zabraňují chybám při vstupu dat do geodatabáze. Rovněž slouží ke kontrole hodnot atributů v existujících datech. Domény definují množinu přípustných hodnot, které lze do atributu vložit. Doména je definována buď výčtem hodnot (coded value domain) či rozsahem (range domain).

35

Subtypy definují výčet hodnot atributů, které mohou jednotlivé prvky nabývat. Je tím zajištěna integrita atributů a také ošetřeny chyby na vstupu atributů. U dané prvkové třídy můžeme definovat, že hodnoty atributů mohou nabývat např. hodnot – kostel, kaple, kříž (Janečka a Pacina, 2012).

5.4.2 Tvorba geodatabáze V Geodatabázi byly vytvořeny dvě datové sady. Jedna datová sada byla vytvořena pro císařské otisky. Druhá datová sada byla vytvořena pro SMO-5 - viz obrázek 6. Vzhledem k tomu, že povinné císařské otisky jsou mapy velkého měřítka, byly veškeré plochy definovány jako polygon. V rámci jedné geodatabáze byla uložena všechna zpracovaná (vektorizovaná) data.

Obrázek 6: Ukázka vytvořené geodatabáze

5.5 Vektorizace Vektorizace napomáhá k vytváření dat, která jsou potřebná pro další analýzy a statistiky. Díky těmto datům bylo možné zjistit, jak velké podíly ploch (př. les, louka, apod.) se na určité ploše nacházely. Vektorizovaná data je možné ukládat pomocí klasického souborového přístupu (každá vrstva = soubor shapfile), nebo pomocí prostorové databáze, která krom definovaných vlastností umožňuje také definovat topologická pravidla, která umožňují vyhledávat chyby v mapě a subtypy,

36

které zajišťují integritu zadávaných atributových dat. Právě pro možnost topologických pravidel a subtypů bylo v této práci použito pro uložení vektorizovaných dat prostředí prostorové databáze. Více informací k vektorizaci a ukládání dat, je možné najít v publikaci Principles of Geographical Information systems (Burrougg a Mcdonnel, 1998).

5.5.1 Vektorizace CO a ukládání dat Po tom, co byly císařské otisky georeferencovány, vznikla podkladová mapa sestavená z povinných císařských otisků a byla tak připravena data z roku 1842 pro další práci. V datové sadě pro císařské otisky byla vytvořena jedna třída prvků, pro kterou byla definována dvě topologická pravidla. Dále byly definovány subtypy u vektorové vrstvy popisující krajinný kryt: louka, pole, les, vodní plochy, zastavěné plochy, cesty, toky, bažiny a ostatní plochy. Vektorizace byla prováděna pomocí bodů, které vytvářely novou polygonovou vrstvu. Při vektorizaci byla také využívána funkce insert vertex, která umožňuje dodatečné přidání lomového bodu polgyonu. Bylo tedy možné dodatečně upravovat a dotvářet již vytvořený polygon a byla tak usnadněna manipulace při vektorizaci různých typů polygonu. Postupně byly takto vektorizovány a definovány všechny typy vektoru na všech Císařských otiscích (viz obrázek 7) a vytvořily tak novou polygonovou vrstvu. S touto vrstvou bylo možné zpětně pracovat a upravovat ji pomocí atributové tabulky, kde bylo možné změnit typ polygonu.

37

Obrázek 7 Vektorizace louky napojováním na zvektorizovaný les

5.5.2 Vektorizace vrstevnic SMO 5

Jedním z důvodů, proč byly vybrány státní mapy odvozené, byl podrobný výškopis ve formě vrstevnic. Vrstevnice zde pokrývají i oblasti s aktivní těžbou hnědého uhlí – na rozdíl od současných datových sad (DMÚ 25, ZABAGED), kde jsou těžební oblasti bez výškopisu. Proto bylo kromě polohopisné části mapy vektorizované také vrstevnice. Pro vektorizaci vrstevnic bylo nejprve potřeba vytvořit třídu prvků v ArcCatalogu v již vytvořené geodatabázi, který byl pojmenován Vrstevnice. Oproti vektorizaci polygonových prvků, kde je definován typ, zde byla definována výška. Vrstevnice byly vektorizovány do liniové vrstvy (viz obrázek 8) a jejich nadmořská výška byla zaznamenána do atributové tabulky. Práci usnadnila forma zápisu vrstevnic na mapě, neboť vždy s odstupem pět metrů byla vrstevnice tučně zvýrazněna, což umožnilo lepší orientaci ve vrstevnicích. Nutno ještě podotknout, že na velkých vodních plochách, se vrstevnice nevyskytovaly a tudíž je hlavně spodní část mapy bez vrstevnic, neboť se zde v té době nacházela Dřínovská vodní nádrž.

38

Obrázek 8 Vektorizace vrstevnic SMO-5

5.5.3 Vektorizace SMO-5

V datové sadě pro SMO-5 byly vytvořeny dvě třídy prvků, pro kterou byla definována topologická pravidla. U první třídy prvků byly definovány subtypy u vektorové vrstvy popisující krajinný kryt: louka, mokřad, les, vodní plochy, zastavěné plochy, zahrady, cesty, ostatní plochy a neznámé plochy. Vektorizace byla prováděna pomocí bodů, které vytvářely novou polygonovou vrstvu (viz obrázek 9). U této třídy prvků se následně při vektorizaci postupovalo stejně jako u CO. Druhá třída prvků měla definovány subtypy: toky, cesty a železnice. Vektrorizace byla prováděna pomocí bodů, které vytvářely novou liniovou vrstvu. Linie byly vytvářeny pomocí hraničních bodů, mezi jednotlivými polygony.

Obrázek 9: Vektorizace ostatní plochy SMO-5

39

5.6 Topologická pravidla ArcGIS obsahuje přes 20 topologických pravidel, pomocí kterých je možné modelovat prostorové vztahy mezi prvky a „vynutit si“ tak jejich dodržení. Všechny prvkové třídy podílející se na geodatabase topology (jinými slovy – na prvky těchto prvkových tříd se vztahuje nějaké z topologických pravidel) musí být obsaženy ve shodné datové sadě. Pro kontrolu vektorizované části byla využita funkce Valide topology in curent excent, která vyhledala chyby na mapě. Krom toho byla také využitá funkce Error inspecotr, která využívá přehledovou tabulku se všemi nalezenými chybami pro dané topologické pravidlo. Veškeré nejasnosti a chyby vznikaly ve spojnicích jednotlivých typů vektoru vynecháním jednoho, nebo více vektorizovaných bodů. Tato oprava zajistila, že data připravená vektorizací budou přesná a nebudou zkreslovat výsledky. Nejen tak, že se nebudou překrývat jednotlivé polygony, ale také tak, že celá plocha bude vektorizována a nikde se nebudou vyskytovat mezery, či prázdná místa.

5.6.1 Must not overlap Lze přeložit jako „nesmí se překrývat“, slouží k vyhledávání překrývajících se typů vektoru (viz obrázek 10). Pro úpravu překrývajících se vektorů byla používána funkce merge, díky které lze vybrat správný typ vektoru

Obrázek 10: Ukázka překrývajících se vektorů.

40

5.6.2 Must not have gaps Nesmí mít mezery, slouží pro vyhledávání nevektorizovaných částí (viz obrázek 11). V tomto případě stačilo vektorizovat chybějící části. Toto topologické pravidlo bylo definováno jak pro CO, tak pro SMO-5.

Obrázek 11: Ukázka nedovektorizované části, jež byla vyhledána pomocí must have not gaps.

Pro prověření vektorizace topologických pravidel, byly získány 2 výstupy. Zvektorizovaná mapa SMO-5, z roku 1955 a také zvektorizovaná mapa povinných císařských otisků z roku 1842. Obě tyto mapy se nacházejí v kapitole 10 (viz obrázek 23 a 24).

5.7 Analýzy 5.7.1 Krajinný pokryv

Pomocí vektorizace byla získána data do atributové tabulky. V případě SMO-5 tak v jedné tabulce vzniklo 2.105 plošných polygonů, které byly rozděleny do osmi typů. Nyní bylo potřeba získat pro každý typ celkovou velikost plochy v Km2. Pro statistické analýzy je možné využít program Microsoft Excel. Nicméně v atributové tabulce existuje funkce summarize, která vypočítá pro každý typ jeho plochu.

41

Vznikne tedy nová tabulka, pomocí které je možné vytvořit grafy a ze kterých je možné následně porovnávat změny krajinného pokryvu.

5.7.2 Digitální model terénu (DMT) Po vektorizaci vrstevnic, jako výškových dat bylo možné vytvořit geometrický popis terénu a vytvořit tak prostorový model území. Na tomto modelu je možné sledovat různé změny v nadmořských výškách – sklony, vrcholy, apod. Podrobnější informace se k digitálnímu modelu terénu jsou v publikaci Digital terrain modeling (Zhilin a Qing, 2005). Při tvorbě DMT byla využita interpolační metoda implementovaná v ArcGis 10 pro tuto metodu existuje funkce Topo to raster, která jako vstupní data využívá právě vrstevnice. Pro vývoj analýzy reliéfu byl kromě připravených vrstevnic použit také digitální model povrchu (DMP) vytvořený v rámci bakalářské práce Edity Pončíkové fotogrammetrickým zpracováním leteckých snímků z roku 2008. Analýza vývoje krajiny je zaměřena pouze na oblast, kde došlo k největším změnám a to v oblasti současného hnědouhelného lomu. Jedním z důvodů k tomu to opatření bylo, že Edita Pončíková pro svou práci využívala DMP, který zahrnuje krajinu a antropogenní objekty (stavby). Tyto objekty by způsobily umělé rozdíly mezi DTM a DMP.

42

6 Výsledky a hodnocení 6.1 Krajinný pokryv Po vektorizaci CO a SMO-5 byla provedena analýza, díky které byla získána data. Z těchto dat byla zjištěna celková plocha zkoumané oblast kolem zámku Jezeří, která je 9,15km2. Po té bylo zjištěno, jak velké jsou jednotlivé typy ploch a jak se liší krajinný pokryv CO a SMO-5.

6.1.1 Krajinný pokryv CO V roce 1842 se kolem zámku Jezeří nejvíce vyskytovaly louky, s celkovou plochou 3,362 km2. Dále se zde ve velké míře vyskytovaly lesy, na ploše 3,368 km2. Pole představovala plochu 1,664 km2. Dále se zde vyskytují: cesty (0,238 km2), ostatní plochy (0,067 km2), zahrady (0,059km2), budovy (0,029 km2), bažiny (0, 028 km2) a vodní toky společné s vodními plochami představovali 0,249 km2. Celkové plochy jsou uvedeny v tabulce 1.

Louky Lesy Pole Cesty Ostatní plochy Zahrady Budovy Bažiny Vodní plochy

3,361959 3,668026 0,024823 0,028984 0,027579 1,664850 0,059287 0,066703 0,238200

Vodní toky

0,010775

Plocha celkem

9,151187

Tabulka 1: Krajinný pokryv v roce 1842 (km2)

43

Procentuální zastoupení jednotlivých typů krajinného pokryvu v krajině, je uvedeno v obrázku 12.

Podíl krajinného pokryvu kolem zámku Jezeří v roce 1842 0,65% 2,60% 0,12% 0,73%

Les Louka Vodní plochy Budovy Bažina

18,19% 36,74%

0,30% 0,27% 0,32%

Pole Zahrady Ostatní plochy Cesty

40,08%

Vodní toky

Obrázek 12: Procentuální zastoupení krajinného pokryvu v roce 1842

6.1.2 Krajinný pokryv SMO-5

Při analýze krajinného pokryvu v roce 1955, se kolem zámku Jezeří vyskytovalo nejvíce lesů s celkovou plochou 4,775 km2. Dále to byly louky s plochou 2, 050 km2. Data pro tento rok na rozdíl od dat pro rok 1842 neobsahovala rozlišení pro pole, a proto se v této analýze nevyskytují. Nicméně oproti císařským otiskům, mají specificky vyznačené vysoušené Komořanské jezero, které se rozprostírá na ploše 0, 750 km2 a v předchozí analýze bylo zařazeno pod třídu louka. Dále se na mapě vyskytovaly zahrady na ploše 0, 490 km2, vodní plochy na ploše 0, 436 km2, ostatní plochy s rozlohou 0, 415 km2, silnice na ploše 0, 119 km2 a nakonec budovy, které byly na ploše 0,071 km2. Přesná čísla ploch jsou k nahlédnutí v tabulce 2.

44

Les Louky Vysoušené Komořanské jezero Zahrady Vodní plochy Ostatní plochy Silnice Budovy

4,774777 2,049673 0,794901 0,489887 0,436837 0,415332 0,119178 0,070578

Celkém

9,151162

Tabulka 2: Krajinný pokryv v roce 1955 (km2)

Procentuální zastoupení jednotlivých typů krajinného pokryvu v krajině v roce 1955, je uvedeno v obrázku 13.

Krajinný pokryv kolem zámku Jezeří v roce 1955

Les

1% 1%

5%

Louky Vysoušené Komořanské jezero Zahrady

5%

5% 9%

Vodní plochy 52%

Ostatní plochy 22%

Silnice Budovy Obrázek 13: Procentuální zastoupení krajinného pokryvu v roce 1955

45

6.1.3 Srovnání krajinného pokryvu pro roky 1842 a 1955

Nejvýraznější změnou v krajinném pokryvu kolem zámku Jezeří na zkoumané ploše 9,151 km2, bylo zvětšení plochy lesů o 1, 107 km2. Na tento nárůst má zřejmě vliv snižování využití dřeva, jako energetické suroviny, kdy je více využíváno uhlí. Mimo jiné se v předchozích letech, začaly v Krušných horách vysazovat monokultury smrku (viz kapitola 4.-2.-1). Na stav v roce 1955 ještě neměly tak silný vliv exhalace síry a k plošnějšímu odumírání lesů – především u hřebenu Krušných hor, dochází od 60. let 20. století (viz kapitola 4.-2.-1). Jediný typ, kde výrazně poklesla plocha, byly louky, které ztratily 1,312 km2 z původních 3, 361 km2. Na tento pokles mělo vliv mnoho faktorů. Prvním z nich bylo postupné přeorientování zdejšího obyvatelstva z původní zemědělské a hospodářské produkce, na průmysl a postupně sílící lomovou těžbu. Další značný vliv má také Komořanské jezero, které je v mapových podkladech z roku 1955 specificky vyznačena a má v těchto mapových podkladech plochu 0, 795 km2. Kdežto v mapových podkladech z roku 1842 je definováno jako klasická louka. V oblasti Komořanského jezera nastala ještě jedna výrazná změna oproti roku 1842 a to vybudování Dřínovské vodní nádrže, která snížila plochu zdejších luk a naopak navýšila podíl vodních ploch ve zkoumané oblasti, která narostla o 0, 199 km2 Jediný typ, pro který není znám jeho vývoj, je pole, pro která v roce 1955 nebyla zjištěna data a nebyla podrobena analýze. V tomto ohledu se předpokládá i přes narůstající počet obyvatel snižování plochy polí. Ostatní plochy a zastavěná plocha oproti roku 1842 narostla. Ostatní plocha se zvětšila o 0, 388 km2, což je dáno stavbou železnice, nových komunikací - a otvírka dolu Maršál Koněv. Zástavba se navýšila o 0, 011 km2 z důvodu nových pracovních možností v okolních dolech. Ovšem podíl zahrad se snížil a to o 1,175 km2, což mohlo být také následkem pustnutí zahrad kolem zámku.

46

6.1.4 Srovnání využití krajiny kolem zámku Jezeří

Rok 1842

Rok 1955

Rok 2008

Obrázek 14: Srovnání změn ve využití krajiny v blízkém okolí zámku Jezeří

47

Srovnání krajinného pokryvu kolem zámku Jezeří je možné zhodnotit pomocí ortofoto snímků, nicméně pro rok 1842 taková data neexistují. V tomto případě je možné využít alespoň vytvořená data pro srovnání vývoje kolem zámku. Nejnovější data z roku nebyla v rámci této práce zpracovávána, nicméně pro srovnání je možné využít ortofotomapu z roku 2008 (viz obrázek 14). Rozdíly mezi lety 1842 a 1955 jsou ovlivněny vyšším počtem obyvatel a nárůstem zastavěné oblasti jak v Albrechticích, tak v osadě Jezeří. Spolu se zástavbou se také lehce navýšila plocha ostatních ploch. V roce 1955 nad zámkem Jezeří klesl podíl zahrad, což bylo zřejmě následkem postupného zanedbávání zdejšího zámku. Zastoupení zahrad kolem Albrechtic je velice podobné, jako v roce 1842 a na některých místech je jejich plocha identická s plochami, kde se v roce 1842 vyskytovala pole. Je zde tedy předpoklad, že na těchto místech docházelo i nadále k pěstební činnosti. Spolu se zahradami klesl také podíl luk, které zanikly především v oblasti osady Jezeří. Mnoho luk v této oblasti ustoupilo lesům a je to zřejmě důsledkem přirozeného procesu, neboť zdejší louky přestaly být víc obhospodařovány a využívány. Podíl vodních ploch zůstal bez zásadních změn. Je zajímavé, že další etapa mezi roky 1955 a 2008, která má něco málo přes padesát let, znamenala pro krajinu kolem zámku závažnější, než předchozím období, které bylo dvakrát tak dlouhé. V roce 2008 již krom zámku není patrná žádná zástavba. Jak již bylo napsáno – předčasná likvidace Albrechtic se nakonec ukázala jako zbytečné opatření (viz kapitola 4.- 5.- 1). Ani osada Jezeří se již zde nevyskytuje a byla vlivem těžby zrušena. Jedinou připomínkou těchto obcí jsou silnice. Krom zástavby je také patrný silný pokles všech typů krajinného pokryvu. Z oblasti zmizely vodní plochy a toky musely být upraveny, aby neodtékaly do dolu. V současné době se zde nevyskytují ani louky a ani pole. Zdejší lesy byly také silně ovlivněny a na mnoha místech se jejich zastoupení snížilo, především ve spodní oblasti, kde se vyskytují narušené svahy. Světlá místa v pravém dolním rohu jsou následkem sesuvu svahů, které byly v roce 2005 a pokračují i dodnes. „Poloostrov lesa“ v dolní levé části je zbytek arboreta a slouží jako ochranný pilíř, pro zajištění větší stability svahu, na kterém se nachází zámek Jezeří.

48

6.2 Hodnocení změn reliéfu Pro hodnocení změn reliéfu byly využity vrstevnice SMO-5, ze kterých byl vytvořen DMT a také data vytvořené Editou Pončíkovou, ve formě DMP. Byla zkoumána především oblast ve spodní části v oblasti dnešního lomu ČSA. Tam jsou také patrné nejzávaznější změny a výrazný pokles reliéfu zdejší krajiny, kdy došlo k poklesu až 150 metrů (viz obrázek 15). Další obrázkové výstupy z analýzy hodnocení změny reliéfu, jsou v kapitole 10 (viz obrázek 31 a 32). 1955

2008

Obrázek 15: Rozdíly reliéfu mezi rokem 1955 a rokem 2008

49

1955

2008

Obrázek 16: Digitální model terénu z roku 1955 a digitální model povrchu z roku 2008

50

6.3 Legenda pro SMO-5 Vzhledem k tomu, že úplná legenda a úplný značkový klíč nikde nebyl dohledán ani po zažádání na ČÚZK, musely být některé části legendy odvozeny. Nakonec se podařilo odvodit význam jednotlivých plošných značek, které jsou potřeba pro vektorizaci. Byly odvozeny i některé liniové prvky, především železnice, u které bylo její dohledání velice obtížné. Značkový klíč je k nahlédnutí v tabulce 3.

Tabulka 3 Značkový klíč pro SMO-5 z roku 1953 a 1955

51

7 Diskuse

Tato práce se zaměřila na vývoj krajinného pokryvu v oblasti kolem zámku Jezeří, jež představovala plochu 9, 151 km2. Pomocí zpracovaných dat z císařských otisků a SMO-5 mohla být provedena analýza, kde bylo možné zhodnotit vývoj změn krajinného pokryvu. Z výzkumu vyplynulo, že v roce 1955 se navýšil podíl lesů v oblasti kolem zámku Jezeří. Ukázalo se tak, že původní energetická surovina byla postupně nahrazována uhlím. Vliv na to také měla dřívější sadba monokultur smrku. Ovšem tento trend se po roce 1955 snižoval díky exhalacím síry z tepelných elektráren a dalším vlivem byla stále postupující těžba hnědého uhlí. Dále se také navýšil podíl vodstva. Komořanské jezero bylo v roce 1842 vysušeno a v mapových podkladech je vyznačeno buď jako louka, nebo jako zamokřená louka. Aby bylo jasné, že se nejedná o nějaký bezvýznamný typ plochy, byla mu v analýze SMO-5 přidělen specifický typ krajinného pokryvu, což mělo vliv na snížení plochy luk v oblasti kolem zámku Jezeří. Na snižující se charakter luk měl také vliv narůstajícího zájmu především o průmyslová odvětví v této oblasti. Původní obyvatelé zdejší oblasti se dříve zajímali o pěstební činnost, neboť původní rudné dolování zde v době kolem roku 1842 již neprobíhalo. Nicméně po druhé světové válce se složení místních obyvatel změnilo a nově dosidlovaní měli zájem především v oblasti těžby uhlí. To je také předpoklad toho, že se tyto obce udržely, neboť mnoho obcí v Krušných horách se již dosídlit nepodařilo a samovolně zanikly. Spolu s nárůstem obyvatel v této oblasti narůstá také zástavba domů a to i přes to, že během druhé světové války bylo několik domů závažně poškozeno a strženo. Nicméně sílící těžba a otvírka nových dolů a lomů, nabízela nové pracovní příležitosti. S tím jak postupně narůstal počet obyvatel, bylo také potřeba zajistit novou infrastrukturu, kterou bylo potřeba rozšiřovat. Tento výsledek neukazuje samotná analýza, neboť část infrastruktury SMO-5 (cesty a železnice), nebylo

52

zpracováno plošně, ale liniově. Nicméně již při prvním nahlédnutí do zpracovaných mapových podkladů SMO-5, je patrné že infrastruktura je hustší a bylo zde také potřeba vybudovat železnici, která usnadnila nejen přepravu uhlí, ale také osob. Spolu s tím se také rozšířily ostatní plochy, které se vyskytují právě kolem železnic. Změna také nastala v zastoupení vodních ploch, neboť byla potřeba vybudovat vodní nádrž, která bude zásobovat vodou blízké chemické závody a také blízké elektrárny. Zároveň bylo potřeba sem přivést zdejší toky, aby nedocházelo k ohrožení blízkých dolů. Byla tedy vybudována Dřínovská vodní nádrž pro hydroregulaci v této oblasti. Krom analýzy krajinného pokryvu, byla také provedena analýza změny zdejšího modelu terénu. Tato analýza byla provedena během roku 1955 a roku 2008, které byly provedeny na základě podkladů DMP od Edity Pončíkové. Pro tento účel byla zpracována část svahu Krušných hor a hlavní oblast se týkala dnešní hnědouhelné pánve. Tato analýza ukázala, že i na svazích Krušných hor je patrný sestup, na který měl vliv především sesuv v roce 2005. Dle předpokladů k největšímu poklesům v krajině došlo v oblasti lomu Československé armády, kde nastal propad o více než 150 metrů. Analýza DMT také ukázala vzestup modelu terénu. K tomu došlo nejspíše proto, že DMT byl sestaven z vrstevnic a v DMP Edity Pončíkové byla započítána také výška stromů v lesních porostech.

53

8 Závěr V rámci bakalářské práce byly naplněny cíle definované v úvodu práce. Pro hodnocení vývoje krajiny byly zpracovány mapy Císařských otisků a jedny z prvních vydání Státní mapy odvozené 1:5000 (z let 1953 a 1955). Mapy byly zpracovány v prostředí GIS, což zahrnuje skenování mapových podkladů (v případě SMO-5), georeferencování jednotlivých mapových listů, následnou vektorizace a provedení analýz. Georeferencování Císařských otisků bylo provedeno pomocí množiny identických bodů definovaných na historickém ortofoto snímku z roku 1953 a SMO5 byly georeferencovány na souřadnice rohů mapových listů. Vektorizace polohopisu a výškopisu (u SMO-5) byla provedena metodou operátora, jelikož s ohledem na složitost vstupních dat nebylo možné použít poloautomatické metody vektorizace. Pro uložení vektorizovaných dat byla navržena databáze, která je díky svým vlastnostem (definování topologických pravidel, subtypů) vhodným prostředkem pro správu a kontrolu tohoto typu dat. Do prostředí geodatabáze byly importovány i mapové listy SMO-5. Díky vlastnostem Mosaic dataset je možné efektivně mapy spojit do souvislého mapového pole a zakrýt mimorámové údaje (viz obrázek 24). Z vektorizovaných dat byly provedeny analýzy vývoje krajiny, které jsou včetně výsledků popsány v textu práce. Z vektorizovaných vrstevnic byl s využitím standardních interpolačních technik implementovaných v ArcGIS 10 vytvořen digitální model terénu, který byl dále použit pro analýzu vývoje krajiny. Jako druhá vrstva pro tuto analýzu byl použit digitální model povrchu, který zpracovala z leteckých snímků (metodami fotogrammetrie) Edita Pončíková, ve své bakalářské práci (Pončíková, 2011). Hlavním přínosem této bakalářské práce je zpracování a interpretace map velkých měřítek – Císařských otisků stabilního katastru a Státních map odvozených 1:5000. Z interpretovaných dat byly provedeny analýzy vývoje krajiny v oblasti, která je v dnešní době změněná aktivní těžbou hnědého uhlí. Výsledky analýz spolu

54

se zpracovanými daty mohou být použity pro další studium historického vývoje regionu, rekultivační práce a turistický ruch. Dalším velkým přínosem této práce je rekonstrukce původního tvaru reliéfu z vrstevnic SMO-5. Vrstevnice mají interval 1m a velmi přesně popisují výškopis celé oblasti (i v místech s povrchovou těžbou uhlí). Tato výškopisná data jsou dle naší rešerše nejstarší, které popisují původní reliéf s takovouto přesností. Výškopis je ještě obsažen v reambulovaných mapách III. vojenského mapování, ale s ohledem k měřítku mapy 1:25000 jsou vrstevnice více generalizovány. Edita Pončíková ve své bakalářské práci zpracovala i letecké snímky z roku 1953 a z nich vytvořila digitální model povrchu, nicméně s ohledem na kvalitu vstupních snímků není výsledný DMP tak kvalitní, jako DMT vytvořený z vrstevnic SMO-5. Při zpracování mapových listů SMO-5 bylo zjištěno, že neexistuje ucelený značkový klíč, který definuje legendu mapy. Z dostupných zdrojů byl vytvořen značkový klíč SMO-5, který můžeme považovat za další z přínosů této práce. Zpracování této oblasti je zařazeno do studentského projektu Informačního systému Severozápadních Čech pro správu historických mapových podkladů. Oblast bude v budoucnu podrobena dalším analýzám – může se zde provést analýza vývoje osídlení po roce 1945 (s použitím historických leteckých snímků), vývoj krajiny po začátku intenzivní těžby a také podrobný vývoj krajiny. Výsledky projektu budou dostupné v rámci univerzitního mapového serveru na adrese http://mapserver.ujep.cz a na stránkách projektu http://most.ujep.cz/iga.

55

9 Seznam literatury a příloh

1.

BEČVÁŘ, Vladimír a Michal BEČVÁŘ. Život z kamene: Osudy městečka

Ervěnic. Chomutov, 2006. 2.

BINTEROVÁ, Zdena. ZANIKLÉ OBCE A MĚSTA CHOMUTOVSKÉHO

REGIONU, o. p. s. Historičtí svědkové doby. Most: K & B, s. r. o., 2000. ISBN 80238-5890-4. 3.

BURROUGH, P, Rachael MCDONNELL. Principles of geographical

information systems: principles and methodology. New York: Oxford University Press, 1998, 333 s. ISBN 01-982-3366-3. 4.

ČERMÁK, Zdeněk, M. JEŘÁBEK, K. KALIBOVÁ, J. KASTNER, J.

LANGHAMMER, T. MATĚJÍČEK, L. MUCHA, V. PŘIBYL, P. RAŠKA, L. ŠEFRNA,

P.

ŠTYCH

SPOLEČNOST. Malý

a

V.

geografický

VILÍMEK. a

ekologický

ČESKÁ slovník.

GEOGRAFICKÁ 1.

vyd.

Praha:

Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-86034-683. 5.

HUML, Milan a Jaroslav MICHAL. ČVUT. Mapování 10. 1. vyd. Praha:

Vydavatelství ČVUT, 2001. ISBN 80-01-02113-0. 6.

KOCOUREK, Ludomír. Historický vývoj Albrechtic. České Budějovice,

1980. 7.

KOUKAL, Pavel. JEZEŘÍ. Bitva o Jezeří: Z pohledu novinářských kampaní.

1. vyd. Duchcov: Kapucín, 2010. ISBN 978-80-86467-38-2. 8.

KOUKAL, Pavel. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Státní zámek Jezeří.

1. vyd. Ústí nad Labem: Magnus II s. r. o., 2005. ISBN 80-85036-31-2.

56

9.

KUNCOVÁ, Jaromíra. AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

ČR. STŘEDISKO PRAHA. Ústecko. 1. vyd. Praha: Artedit, 1999. Chráněná území Čr (sv.1). ISBN 80-86064-37-9. 10.

LI, Zhilin, Qing ZHU a Chris GOLD. Digital terrain modeling: principles

and methodology. New York: CRC Press, c2005, 323 s. ISBN 04-153-2462-9. 11.

MIKŠÍČEK, Petr, O. MATĚJKA, M. VZPURNÝ, ZETSCH a T. FÉNIX.

Zmizelé Sudety. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2006. ISBN 80-86125-734. 12.

NETÍK, Jan a Ivan VÍŠEK. Komořany 1250 - 1987. Most, 1987.

13.

POKORNÁ, Libuše. Dřevo - Fenomén Krušných hor. 1. vyd. Litvínov:

Městský úřad Litvínov, 2011. ISBN 978-80-254-9767-8. 14.

PONČÍKOVÁ, Edita. Modelování krajiny ze starých map. Ústí nad Labem,

2011. Z09237. Bakalářská práce. Fakulta životního prostředí J. E. Purkyně. Vedoucí práce Ing. Jan Pacina Ph.D. 15.

ŘÍHA, Martin, Jaroslav STOKLASA, Marie LAFAROVÁ, Ivan DEJMAL,

Jan MAREK a Petr PAKOSTA. Územní ekologické limity těžby v SHP: Je třeba zachovat jako trvalé a uchránit zbytek sídel a krajiny i obyvatelstvo před další devastací. Praha: Společnost pro krajinu, 2005. ISBN 80-903663-0-9. Dostupné z: http://www.koreny.cz/limity-tezby/ 16.

SÝKOROVÁ, Jana. OKRESNÍ MUZEUM V MOSTĚ A STÁTNÍ

OKRESNÍ ARCHIV V MOSTĚ. Zmizelé domovy: Přípěvek k historii zlikvidovaných obcí v okrese Most. 1. vyd. Most: ALDUS, s. r. o., 2002. Dostupné z: http://www.zanikleobce.cz/index.php?zdroj=55 Webové zdroje 17. [cit.

ArcGis decktop 9.3 help. ESRI. Web help Esri [online]. 2009, 25. 4. 2009 Dostupné

2012-04-18].

http://webhelp.esri.com/arcgisdesktop/9.3/index.cfm?TopicName=welcome

57

z:

18.

JANEČKA, Karel a Jan PACINA. Výukové materiály k předmětu

KMA/UGI. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. GIS ZČU [online]. 2006 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://gis.zcu.cz/studium/ugi/cviceni/index.html 19. JEDLIČKA, Karel. Konvence v pojmenování geodatabáze. Arcrevue [online]. 2005, č. 1, s. 2 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://home.zcu.cz/~cerba/wwwkma/publikace/konvence-pojmenovani-geodb.pdf 20.

POVODÍ OHŘE. Povodí Ohře [online]. 2010, 14. listopadu 2011 [cit. 2012-

04-17]. Dostupné z: http://www.poh.cz/vd/drinov.htm

SEZNAM OBRÁZKŮ: Obrázek 1: Mapa oblasti území (převzato z www.mapy.cz). .................................... 15 Obrázek 2: Sesuvy na Jánském vrchu ke dni 18. 2. 2012 (autor: Barbora Handrychová)............................................................................................................. 20 Obrázek 3: Historická pohlednice s výhledem na zámecký park (pohlednice z vlastní soukromé sbírky). ...................................................................................................... 23 Obrázek 4: Mapa III. vojenského mapování s vyznačeným zájmovým územím ..... 26 Obrázek 5: Georeference CO za pomocí cesty, jako identického bodu na ortofomapě z roku 1950. ............................................................................................................... 34 Obrázek 6: Ukázka vytvořené geodatabáze ............................................................... 36 Obrázek 7 Vektorizace louky napojováním na zvektorizovaný les ........................... 38 Obrázek 8 Vektorizace vrstevnic SMO-5 .................................................................. 39 Obrázek 9: Vektorizace ostatní plochy SMO-5 ......................................................... 39 Obrázek 10: Ukázka překrývajících se vektorů. ........................................................ 40 Obrázek 11: Ukázka nedovektorizované části, jež byla vyhledána pomocí must have not gaps. ..................................................................................................................... 41 Obrázek 12: Procentuální zastoupení krajinného pokryvu v roce 1842 .................... 44 Obrázek 13: Procentuální zastoupení krajinného pokryvu v roce 1955 .................... 45 Obrázek 14: Srovnání změn ve využití krajiny v blízkém okolí zámku Jezeří ......... 47 Obrázek 15: Rozdíly reliéfu mezi rokem 1955 a rokem 2008 ................................... 49 Obrázek 16: Digitální model terénu z roku 1955 a digitální model povrchu z roku 2008 ........................................................................................................................... 50

58

Přílohy Obrázek 17: Zaniklá obec Albrechtice (převzato z: www.muzeum-most.cz ............ 60 Obrázek 18: Zaniklá obec Dřínov (převzato z www.muzeum-most.cz) ................... 60 Obrázek 19: Část zaniklé osady Jezeří (převzato z: www.zanikleobce.cz; autor: J. Rožek ml. ................................................................................................................... 61 Obrázek 20: Zaniklá obce Kundratice (převzato z www.zanikleobce.cz; autor: Z. Kopenec) .................................................................................................................... 61 Obrázek 21: Zámek Jezeří s výhledem na lom ČSA (se svolením autora Jana Paciny) ................................................................................................................................... 62 Obrázek 22: Dnešní zámek Jezeří (se svolením autora Radovana Smokoně) ........... 62 Obrázek 23: Graf vývoje počtu obyvatel do roku 1970 v zaniklých obcí kolem zámku Jezeří .......................................................................................................................... 63 Obrázek 24: Graf vývoje počtu domů v obcích kolem zámku Jezeří ........................ 64 Obrázek 25: Zájmová oblast ze spojených císařských otisků .................................... 65 Obrázek 26: Výsledná mapa po spojení SMO-5 ....................................................... 65 Obrázek 27: Zájmová oblast na ortofoto mapě z roku 2008...................................... 66 Obrázek 28: Zájmová oblast na mapě třetího vojenského mapování ........................ 66 Obrázek 29: Krajinný pokryv kolem zámku Jezeří z roku 1842 ............................... 67 Obrázek 30: Krajinný pokryv kolem zámku Jezeří v roce 1955 ............................... 68 Obrázek 31: Srovnání jednotlivých mapových podkladů pro výzkum vývoje krajiny a krajinného pokryvu .................................................................................................... 69 Obrázek 32: Srovnání digitální model povrchu ......................................................... 70 Obrázek 33: Srovnání digitální modely terénu .......................................................... 70

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Krajinný pokryv v roce 1842 (km2) ......................................................... 43 Tabulka 2: Krajinný pokryv v roce 1955 (km2) ......................................................... 45 Tabulka 3 Značkový klíč pro SMO-5 z roku 1953 a 1955 ........................................ 51 Přílohy Tabulka 4: Vývoj osídlení Albrechtic (zdroj: www.zanikleobce.cz) ........................ 63 Tabulka 5: Vývoj osídlení Dřínov (zdroj: Binterová, 2005) ..................................... 63 Tabulka 6: Vývoj osídlení Kundratic (Binterová, 2000) ........................................... 63 Tabulka 7: Český překlad názvu prvků geodatabáze dle Jedličky ............................ 64

59

10 Přílohy

¨

Obrázek 17: Zaniklá obec Albrechtice (převzato z: www.muzeum-most.cz

Obrázek 18: Zaniklá obec Dřínov (převzato z www.muzeum-most.cz)

60

Obrázek 19: Zaniklá obce Kundratice (převzato z www.zanikleobce.cz; autor: Z. Kopenec)

Obrázek 20: Část zaniklé osady Jezeří (převzato z: www.zanikleobce.cz; autor: J. Rožek ml.

61

Obrázek 22: Dnešní zámek Jezeří (se svolením autora Radovana Smokoně)

Obrázek 21: Zámek Jezeří s výhledem na lom ČSA (se svolením autora Jana Paciny)

62

Rok Počet obyvatel Počet domů

1787 1846 ? 505 48 65

1869 1890 467 442 ? ?

1910 711 ?

1921 1447 225

1930 873 133

1950 684 131

Tabulka 4: Vývoj osídlení Albrechtic (zdroj: www.zanikleobce.cz)

Rok 1846 Počet obyvatel 214 Počet domů 31

1880 258 43

1890 994 90

1900 1387 122

1910 1580 137

1921 1580 137

1930 1811 170

1950 1293 199

1970 956 181

Tabulka 5: Vývoj osídlení Dřínova (zdroj: Binterová, 2005)

Rok Počet obyvatel Počet domů

1869 1880 1890 1900 508 529 582 888 86 96 104 128

1910 1921 1371 1414 163 175

1930 1950 1970 1760 1358 1115 249 293 266

Tabulka 6: Vývoj osídlení Kundratic (Binterová, 2000)

Pozn.: Mezi roky 1930 až 1950 došlo ve všech obcích k silnému poklesu obyvatelstva vlivem odsunu sudetských němců.

Počet obyvatel zaniklých obcí 1840-1970 1785

Počet obyvatel

1585 1385 1185 985

Albrechtice

785

Dřínov Kundratice

585 385 185 1840

1860

1880

1900 1920 Roky

1940

1960

Obrázek 23: Graf vývoje počtu obyvatel do roku 1970 v zaniklých obcí kolem zámku Jezeří

63

Zástavba v obcích kolem zámku mezi lety 1845-1983 300

Počet domů

250 200 Albrechtice

150

Dřínov 100

Kundratice

50 0 1835

1885

1935

1985

Roky Obrázek 24: Graf vývoje počtu domů v obcích kolem zámku Jezeří

Překlad názvů prvků geodatabáze Alias Popisek Atribute field Atrributové pole Faeture dataset Datová sada prvků Feature Třída Feature class Třída prvků Geodatabase Geodatabáze Logical dataset Logická datová sada Object class Objektová třída RelationShip class Relace Subtype Subtyp Topology Topologie Topology rule Topologické pravidlo Tabulka 7: Český překlad názvu prvků geodatabáze dle Jedličky

64

Obrázek 25: Zájmová oblast ze spojených císařských otisků

Obrázek 26: Výsledná mapa po spojení SMO-5

65

Obrázek 28: Zájmová oblast na ortofoto mapě z roku 2008

Obrázek 27: Zájmová oblast na mapě třetího vojenského mapování

66

Obrázek 29: Krajinný pokryv kolem zámku Jezeří z roku 1842

67

Obrázek 30: Krajinný pokryv kolem zámku Jezeří v roce 1955

68

Obrázek 31: Srovnání jednotlivých mapových podkladů pro výzkum vývoje krajiny a krajinného pokryvu

69

Obrázek 33: Srovnání - digitální modely terénu

Obrázek 32: Srovnání - digitální modely povrchu

70