Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra Ekonomie. Analýza nabídky základních bankovních služeb v ČR a zahraničí

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra Ekonomie

Analýza nabídky základních bankovních služeb v ČR a zahraničí Bakalářská práce

Autor: Barbora Jansová Studijní obor: Finanční management

Vedoucí práce: Ing. Ivan Soukal, Ph.D.

Hradec Králové

Duben 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Hradci Králové dne 27.4.2015

Barbora Jansová

Poděkování: Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Ivanu Soukalovi, Ph.D., za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

Anotace Předmětem této bakalářské práce byla komparace nabídky retailových bankovních služeb v České republice, Rakousku a Německu. Pro tuto komparaci byly použity typologie klientů, které byly převzaty z výzkumu Ing. Ivana Soukala, Ph.D. Součástí této práce bylo také představení vybraných bankovních institucí. Cílem bylo získat přehled o nabízených produktech a jejich cenách a případné srovnání poskytovaných služeb mezi jednotlivými státy. V rámci této práce se také zkoumala vstřícnost jednotlivých bank k potenciálním klientům. Snahou bylo také zjistit, zda se bankovní služby výrazně liší a vyplatí se stávajícím klientům své banky měnit (z hlediska časové náročnosti na vyhledávání nových kont).

Annotation

Title: Offer analysis of basic banking facilities in Czech Republic and foreign countries

The topic of this Bachelor Thesis was the comparison of offer of retail banking services in the Czech Republic, Austria and Germany. For this comparison were used the clients´ typologies which were took over from the research Ing. Ivana Soukala, Ph.D. The part of my Bachelor thesis was to introduce the representative banking institutions as well. The aim was to gain the survey about the products, their prices and possible comparison of provided services between the particular countries. Within my Bachelor Thesis I followed up helpfulness of banks to the potential clients as well. Next aim of research was to find out if the banking services are substantially different and if it is money saving for clients to change their banks (with respect to time demands in case of searching for new bank accounts).

Obsah Úvod .......................................................................................................................... 1 1.

Cíl práce ........................................................................................................... 2

2.

Finanční trh a obchodní banka ........................................................................ 3

2.1

Historie bankovnictví .................................................................................. 3

2.2

Finanční trh a obchodní banka .................................................................... 6

2.3

Rozvaha obchodní banky............................................................................. 9

2.4

Kritéria výběru bank .................................................................................. 12

3.

Základní bankovní služby.............................................................................. 15

3.1

Aktivní bankovní obchody ........................................................................ 18

3.2

Pasivní bankovní obchody ......................................................................... 19

3.3

Neutrální bankovní obchody ..................................................................... 23

4.

Situace na trhu v Česku, Rakousku a Německu ............................................ 30

4.1

Česká republika ......................................................................................... 30

4.2

Republika Rakousko .................................................................................. 33

4.3

Spolková republika Německo .................................................................... 35

5.

Srovnání bankovních produktů...................................................................... 38

6.

Shrnutí výsledků ............................................................................................ 49

Závěry a doporučení ................................................................................................ 56 Seznam použité literatury ........................................................................................ 58 Citace: ...................................................................................................................... 63

Seznam tabulek Tabulka 1 – Rozvaha obchodní banky..................................................................... 10 Tabulka 2 – Kritéria výběru bank ............................................................................ 13 Tabulka 3 – Názor respondentů na obchodní banky ............................................... 14 Tabulka 4 – Relativní důležitost hlavních platebních nástrojů v EU (2012) ........... 29 Tabulka 5 - Charakteristické užívání RCBS v rámci jednotlivých shluků. ............. 38

Seznam obrázků Obrázek 1 – Náležitosti platební karty .................................................................... 17

Seznam grafů Graf 1 – Použití hlavních platebních nástrojů v EU (2000 – 2012) ........................ 28 Graf 2 – Maloobchodní platební systémy v EU v roce 2012 .................................. 29 Graf 3 – Výše poplatků ve vybraných bankách ....................................................... 50 Graf 4 – Výše poplatků ve vybr. bankách dle kupní síly a ekonomické úrovně ..... 51 Graf 5 – Výše poplatků v lowcostových bankách ................................................... 52 Graf 6 – Výše poplatků v lowcost. bankách dle kupní síly a ekonomické úrovně .. 53

Úvod Tato bakalářská práce na téma Analýza základních bankovních služeb v ČR a zahraničí, se budeme nejprve věnovat historii bankovnictví a vzniku bank ve světě i v českých zemích, také se specifikuje postavení banky na finančním trhu. V další části bude vysvětlen pojem obchodní banka a struktura rozvahy obchodní banky, která je důležitá pro pochopení obchodních činností. Dále budou představeny druhy bank a stručně uveden pojem zahraniční banka. Nedílnou součástí teoretické části je nastínění kritérií, podle kterých si zákazníci banku vybírají. Kapitola Základní bankovní služby se dělí na aktivní, pasivní a neutrální bankovní obchody. Toto členění se odvíjí, jak již bylo uvedeno, od struktury rozvahy obchodní banky. Mimo toto členění je zahrnut výklad o platebních kartách, bankomatech a stručné typologii retailového klienta, protože v praktické části s těmito pojmy bude dále pracováno. Kapitola aktivní bankovní obchody je pojata pouze stručně, protože tematika úvěrů a služeb není pro praktickou část stěžejní. Oproti tomu kapitola pasivních bankovních obchodů je pojata trochu rozsáhleji. Snahou bylo zdůraznit hlavní rozdíly mezi různými typy účtů, a proto jsou zde popisovány i účty, které nebyly do výzkumu zahrnuty. Praktická část této bakalářské práce je zaměřena na komparaci běžných účtů bank v Česku, Rakousku a Německu. Z každé země byla vybrána největší banka, jako kritérium výběru sloužila suma aktiv a také pozice na trhu. Dále byla z každé země vybrána jedna direct banka, která se odlišuje tím, že nemá žádné pobočky, ale s klientem komunikuje pomocí moderních informačních technologií.

1

1. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zhodnocení nabízených bankovních produktů z hlediska ceny a komparace nabídky mezi vybranými státy EU. Budou srovnávány nabízené služby a parametry třech klientských profilů. Při provádění výzkumu se bude sledovat vstřícnost komunikace bank s potenciálními klienty. Hodnocena bude také přehlednost webových stránek a dostupnost hledané informace. Dílčím cílem předkládané bakalářské práce je posoudit, vyplatí-li se klientům vyhledávání nových bankovních kont, a to s ohledem k možné finanční úspoře a k času strávenému jejich srovnáváním.

2

2. Finanční trh a obchodní banka V této kapitole bude nastíněna historie bank všeobecně i počátky českého bankovnictví. Dále bude vysvětlen finanční trh a role obchodní banky v něm. Pozornost je věnována rozvaze obchodní banky, která je podstatná pro pochopení bankovních obchodů, a nakonec budou sdělena možná kritéria výběru bank.

2.1

Historie bankovnictví Prvopočátky bankovnictví vznikaly již ve třetím a čtvrtém tisíciletí před naším

letopočtem jako odvětví společenské dělby práce. Starověcí směnárníci a peněžníci zprostředkovávali vnitřní a mezinárodní obchod a platební styk, čímž přispívali k zpružnění obchodního mechanismu. Ve 12. století vznikají první banky a úvěrová společenstva, která mají zabránit lichvářským půjčkám, kdy úroková sazba byla i vyšší než 100%. V druhé polovině 17. století zahajují činnost první centrální emisní banky. První centrální banka byla založena v roce 1657 ve Švédsku. „Slovo banka má svůj původ v italském „banco“, což znamená lavici, na které středověcí peněžní obchodníci provozovali svou činnost.“

1

Konkrétně Židé půjčovali

peníze Křesťanům, neboť jim byl podle bible úvěr zapovězen. Na území dnešní České republiky banky do příchodu Habsburských panovníků téměř neexistovaly. Za jejich vlády bylo ve Vídni několik poboček evropských bank s pracovišti i na našem území pro potřeby české šlechty. Od počátku 19. století zde vznikaly pobočky evropských bank a také se zakládaly české banky např. Živnostenská banka. Po 1. světové válce se stal prvním československým ministrem financí Alois Rašín (1867–1923). V té době kolovala na českém území stále rakousko-uherská platidla. Rašín je nechal znovu okolkovat a tak vznikla „nová“ československá měna – koruna. V roce 1926 byla založena první centrální emisní státní banka – Národní banka československá, která měla formu akciové společnosti. V roce 1938 bylo v českých zemích kolem 120 bank a bankovních domů (23 akciových obchodních bank, 16 bank provozovaných jako společnosti s ručením omezeným a asi 80 bankovních domů provozovaných jako veřejné či komanditní společnosti). Vedoucí postavení mělo 9 velkobank, koncerny Živnobanky, 1

Bankovnictví. 5., přeprac. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, s. 7. ISBN 80-7265-080-7.

3

společný koncern Anglo-Pragobanky a Agrární banky. Mezi těmito bankami probíhal konkurenční boj, v němž vítězné postavení měla Živnobanka. Obchodní banky měly univerzální charakter. V období okupace i po roce 1945 se počet bank snižoval. Na začátku roku 1945 u nás působilo pouze 10 akciových společností. Po 2. světové válce byly vlivem sovětského systému příkazního plánování nejvýznamnější banky zestátněny. Celkem zde bylo osm znárodněných bank. Národní banka československá byla přeměněna z akciové společnosti na veřejný ústav. Zestátnění soukromých bank se týkalo také dalších států Evropy. Vlády chtěly pomocí znárodněných bank stimulovat hospodářský růst, zaměstnanost a také podporovat podnikatele. Tohoto cíle se však nedalo plně dosáhnout a navíc se ukázalo, že přehnané požadavky na banky vedly k neefektivnosti ekonomiky. Výjimkou bylo založení Československé obchodní banky, jako banky specializované na úvěrový a platební styk, v roce 1965. V pozdějších letech a zvláště po roce 1992 se započalo s privatizací bank. Cílem bylo, aby stát vlastnil alespoň 40 – 50% kapitálu, později se snížil podíl státu na 33 – 34%. V 50. letech 20. století byla přejmenována centrální banka na Stání banku československou. Vedle SBČS zde působily následující banky:  Investiční banka – zabývala se financováním a úvěrováním národních podniků, později prováděla pouze úschovu a správu cenných papírů;  Živnostenská banka – prováděla platební a zúčtovací styk se zahraničím;  Česká a Slovenská státní spořitelna - vznikly sloučením státních spořitelen;  Československá obchodní banka, a. s. – provozovala mezinárodní platební, zúčtovací a úvěrový styk.

Do roku 1990 existovala v ČSFR striktní specializace jednotlivých bank. Od 1. 1. 1990 vzniká zákon o Státní bance československé a zákon o bankách a spořitelnách. Těmito dvěma zákony byl dán základ pro dvoustupňový bankovní systém, který je běžný v ekonomicky vyspělých zemích. Zákony přinesly také změnu v podřízenosti bank. Centrální banka přestala být podřízena vládě, ale byla částečně podřízena parlamentu, který jmenoval guvernéra banky. Dále byly vyčleněny 3 nové univerzální obchodní banky, které byly vlastněny státem. Byly to:  Komerční banka – pro Českou republiku; 4

 Všeobecná úvěrová banka – na území Slovenské republiky;  Investiční banka. Dále byl umožněn vznik novým univerzálním bankám, které byly zřizovány ve formě akciových společností či družstev. Podmínkou zřízení byla výše základního kapitálu 50 mil. Kčs. Zahraniční banky, mohly působit na území Československé republiky jen jako dceřiné společnosti, nikoli jako pobočky. V průběhu let byly banky převáděny z původních státních peněžních ústavů na akciové společnosti a částečně se privatizovaly. V roce 1992 byl přijat zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé. Tyto dva zákony dovedly český bankovní systém na úroveň vyspělých států. Centrální banka se tím stala nezávislou na výkonné moci státu a zpřísnil se také bankovní dohled nad komerčními bankami. Tím se také změnily podmínky pro vznik nové banky – minimální výše základního kapitálu se zvýšila z 50 na 300 mil. Kčs (dnes 500 mil. Kč). Banky musí také získávat licence pro některé skupiny svých služeb. Po rozpadu Československa v roce 1993 došlo k dalším změnám a posunům v oblasti bankovnictví. Vznikly například stavební spořitelny, které mají podporovat bytovou výstavbu. Důležitým prvkem je pojištění vkladů fyzických osob v bankách (maximální výše náhrady byla 100 000 Kč u jedné banky, dnes je to 100 tis. Eur). Mimo jiného byly dány do oběhu nové bankovky a mince. Stát také upustil od vlastnictví části kapitálu větších bank a tak schválil prodej bank především zahraničním investorům. „V ekonomicky vyspělých zemích je v posledních 20-25 letech počet bank relativně stabilní, v transformujících se ekonomikách se po velice dynamickém zvýšení na počátku přechodu k tržní ekonomice počet bank (výrazně) snížil.“

2

Na počátku roku 1990 bylo

v ČSFR 5 bank, do konce roku 1991 to již bylo 30 bank (včetně zahraničních) a v polovině roku 1996 zde bylo 60 bankovních subjektů. Od roku 1996 dochází ke snižování počtu bank, v roce 2003 a 2004 tvořilo bankovní sektor 35 bank a poboček zahraničních bank. Ke dni 1. 1. 2013 bylo v České republice 43 bank a poboček zahraničních bank.

2

POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, s. 273-274. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152-9.

5

2.2

Finanční trh a obchodní banka Na finančním trhu se soustřeďují volné finanční přebytky (úspory) od subjektů,

které jimi disponují a přerozdělují se mezi subjekty, které finanční přebytky potřebují. Finanční prostředky se rozmisťují na základě nabídky a poptávky. Základním členěním finančních trhů je trh peněžní a kapitálový. Na peněžním trhu se obchoduje s krátkodobými penězi, především úvěrovými splatnými do 1 roku. Peněžní trhy řídí likviditu ekonomických jednotek – ti kteří mají přebytek peněz, je poskytují těm, kteří mají krátkodobý nedostatek. Na kapitálovém trhu se soustřeďují peněžní prostředky dlouhodobého charakteru se splatností delší než 1 rok. Nejčastěji jsou to trhy se střednědobými a dlouhodobými úvěry od bankovních i nebankovních subjektů (vláda), zejména trhy s cennými papíry. Sektory finančního trhu:  finanční sektor – banky, finanční zprostředkovatelé, pojišťovny, finanční a investiční společnosti ad.);  podnikový sektor;  domácnosti;  veřejnoprávní sektor – orgány vlády a místní samosprávy.

Na finanční trh přicházejí nabízející (půjčovatelé) za účelem investovat své úspory při maximálním výnosu a likviditě a s co nejmenším rizikem. Poptávající (budoucí dlužníci) se snaží získat finanční prostředky s co nejnižšími náklady na co nejdelší dobu při výhodné ceně. Peněžní úspory nabízejících se na finančním trhu mění na investice či finanční aktiva. Finančním aktivem je příjem plynoucí půjčovatelům z jejich jmění, které užívá dlužník. Ke zkvalitnění přesunu finančních prostředků mezi jednotlivými sektory přispívá moderní celosvětové telekomunikační propojení. Obchodování tak nemusí probíhat na určeném fyzickém místě a za přítomnosti zúčastněných. Finanční trhy jsou ve vyspělých ekonomikách nezastupitelné. Podněcují spořivost a působením nabídky a poptávky vytvářejí úrokové sazby a ceny cenných papírů.

6

2.2.1 Pojem obchodní banka „Obchodní banka je podnik specializovaný na obchodování s penězi, resp. s peněžním kapitálem (s kapitálem v peněžní formě), a spolu s tím na další služby spojené s úschovou a pohybem peněz (peněžního kapitálu).“3 Obchodní banka je tedy podnikatelský subjekt, založený jako akciová společnost, která shromažďuje volné peněžní prostředky (vklady) od veřejnosti a poskytuje úvěry na vlastní účet a riziko. Dále vykonává činnost úvěrovou a obchody s penězi a kapitálem. K této činnosti musí mít licenci od České národní banky, která toto povolení uděluje s přihlédnutím ke stanovisku Ministerstva financí. O bankách lze říci, že obchodují s dluhy. Tím, že přijímají vklady střadatelů dluhy „nakupují“. Toto se projevuje na straně pasiv a rozumí se tím také emitování vlastních dluhopisů či obligací nebo vypůjčování finančních prostředků od jiných bank. Oproti tomu „prodejem“ dluhů se rozumí přesun vlastních i cizích finančních prostředků ve formě půjček či úvěrů svým klientům nebo investování do cenných papírů. Tyto peněžní prostředky jsou pro obchodní banky „zbožím“. V každé zemi existuje určitý počet bank (národní bankovní soustava), které se různě člení např. dle právní formy, velikosti a rozsahu a druhu jimi vykonávaných bankovních obchodů. Dále jsou v každé zemi zakládány mezinárodní bankovní instituce, které plní specifické funkce. Do národní bankovní soustavy patří:  obchodní banky;  spořitelny;  úvěrová družstva;  hypotekární ústavy;  splátkové banky;  investiční banky;  banky se speciálními funkcemi.

3


7

Charakteristiku každé banky určuje:  druh komitentů;  druh bankovních služeb;  další vlastnosti, jimiž se banka výrazně liší od ostatních bank. Banky se v posledních dvou desetiletích začaly také členit dle typu obchodu na banky orientované na malé bankovní obchody a velkoobchodní banky. Malými bankovními obchody rozumíme poskytování půjček malým podnikům (retail banking). Pokud se banka zaměřuje na obchody s obyvatelstvem, tj. přijímá vklady, poskytuje úvěry a provádí další drobné finanční služby, zaměřuje se na spotřebitele. Odtud je název spotřebitelské bankovnictví (consumer banking). Oproti tomu velkoobchodní banka (corporate banking, wholesale banking) obchoduje s velkými podniky, obcemi a dalšími většími právnickými subjekty. V každé zemi se bankovní soustava odvíjí od historického vývoje bankovnictví. V některých zemích můžeme nalézt všechny druhy bank, v jiných soustavách nejsou všechny zastoupeny, neboť se nevyvinuly a jejich činnost provádějí ostatní banky. Některé druhy bank také nemusejí být v dané zemi vlivem zákonodárství za banku považovány. Dalším členěním je dělení na banky specializované (anglický typ) a univerzální (německý typ), případně s velkým podílem státu (francouzský typ). Univerzální banky, provádějí širokou škálu bankovních služeb. Specializované banky se zaměřují na konkrétní produkty, které nabízejí kvalifikovaně, rychle a levněji. Nejčastěji se specializují na přijímání vkladů, platební styk a krátkodobé úvěry. Jejich nevýhodou je, že pokud klient potřebuje jiné služby, než které banka nabízí, musí se obrátit na jiný bankovní ústav. Nevýhoda univerzálních bank spočívá v jejich široké nabídce produktů, které musí nabízet i za cenu, že jsou pro banku nevýhodné. Následné ztráty pak kryje výnosy z jiných obchodů. Výhodou univerzální banky je však její větší rozložení rizik a kompletní obsluha klienta. Nízkonákladové banky V posledních letech se na trhu objevily tzv. nízkonákladové neboli lowcostové banky. Tyto banky nabízejí poměrně úzkou škálu produktů za minimální cenu. První 8

takovouto bankou v České republice byla mBank. V současnosti se tento trh rozšířil například o Fio Banku a ZUNO. Lowcostové banky mají minimum či žádné pobočky a s klienty jednají online pomocí internetu či telefonicky. Tím spoří náklady na provoz poboček a mezd. Oblibu mezi klienty si získaly bezplatným vedením běžných a spořicích účtů. Postupem času se jejich nabídka rozšířila na kreditní karty, hypotéky a půjčky. Dále tyto banky rozšířily svoji působnost i mezi firemní klientelu. S růstem jejich služeb se však jejich původně přehledné internetové bankovnictví a jednoduché ceníky staly hůře dohledatelné. Nevýhodou těchto bank může být také nízké pokrytí bankomaty a pobočkami. Problémem může být výpadek internetu. Zahraniční banky Stejně jako tuzemské banky zakládají své pobočky a banky v zahraničí, zahraniční banky působí na českém trhu. Zahraniční banky do země přicházejí, aby následovaly své klienty nebo vytvořily podmínky pro své rozvíjející se komitenty. S expanzí zahraničních bank na tuzemský trh rozlišujeme dva druhy zastoupení. Pobočky zahraničních bank, představují jakési bankovní závody, kdy poskytují větší či menší šíři svých služeb. Dceřiné zahraniční banky, jsou zakládány zahraniční mateřskou bankou. Jejich kapitál patří buď z celé části mateřské bance, nebo se na něm podílejí investoři z tuzemska i zahraničí (joint-venture). Dceřiná banka v místě působení může zakládat také další společnosti, např. leasingové a investiční. Zahraniční banky znamenají pro mateřskou banku rozšíření její působnosti a přispívají ke zdravé konkurenci v tuzemsku. Krátkodobým záměrem banky, mohou být lepší podmínky pro spekulační obchody s cennými papíry, nebo rozdíly v úrokových sazbách, které přinášejí výhodné zisky.

2.3

Rozvaha obchodní banky Pojem bilance, tedy rozvaha obchodní banky, má dvě strany - Aktiva a Pasiva.

Aktiva zachycují strukturu a objem majetku. Na straně pasiv jsou pak zdroje, kterými se majetek financuje, nejčastěji jsou to tedy závazky obchodní banky. Jako v každé rozvaze se musí aktiva rovnat pasivům, to je také každodenní činností obchodní banky. Soulad struktur aktiv a pasiv je z hlediska ekonomického předpokladem dobré kvality měny. Do

9

pasivní stránky patří jak vlastní kapitál tak cizí zdroje. Výše vlastního kapitálu u obchodních bank v poměru k cizím peněžním prostředkům je velmi nízká, pohubuje se kolem 2 až 10% z celkových pasiv. Tabulka 1 – Rozvaha obchodní banky

Aktiva

Pasiva

Pokladní hodnoty (hotovost)

Závazky vůči jiným bankám (přijaté vklady a úvěry)

Závazky vůči centrální bance (refinanční úvěry)

Závazky vůči nebankovním klientům (přijaté vklady)

Šeky

Emise vlastních dluhopisů (obligací)

Vklady u peněžních ústavů včetně centrální banky

Rezervy (na krytí ztrát a jiné rezervy) ze zákona

Směnky

Zákonné rezervní fondy

Státní pokladniční poukázky

Základní jmění

Státní dluhopisy

Ostatní fondy a nerozdělený zisk

Jiné cenné papíry

Ostatní pasiva

Konsorciální účast Úvěry a půjčky Ostatní účast Pozemky, budovy, zařízení a ostatní majetek banky Ostatní aktiva

Aktiva Aktiva obchodní banky oproti průmyslovým podnikům jsou z více než 95 % tvořena finančními aktivy (pohledávkami). Jsou to především pohledávky u jiných bank, úvěry poskytnuté klientům a cenné papíry. Hmotná aktiva jako jsou pozemky, budovy a ostatní majetek tvoří méně než 2% celkových aktiv banky.  Pokladní hodnoty (hotovost) – položka obsahuje hotovostní platidla, tedy bankovky a mince v domácí i cizí měně. Tuto položku se banky snaží udržovat co nejnižší, protože jim nepřináší žádný zisk, ale naopak „náklady obětované příležitosti“. Dále se bance tvoří náklady na mzdu pokladníka. Banky udržují hotovost jen pro potřeby 10

výběru zákazníků a zároveň si vytváří možnost výběru hotovosti u jiných bank nebo centrální banky pro potřeby okamžitého doplnění hotovosti.  Šeky – cenný papír obsahující písemný příkaz vyplatit částku na šeku jeho vlastníkovi. Šek je možné proplatit v hotovosti, nebo si jeho hodnotu nechat poslat na účet.  Vklady u peněžních ústavů včetně centrální banky a. vklady s bankami domácími a zahraničními, kdy jde o vklady, případně jim poskytnuté půjčky. b. povinné minimální rezervy u centrální banky, které jsou dány zákonem a vklady dobrovolné, sloužící k rychlé přeměně na jiná aktiva např. hotovost.  Směnky;  Státní pokladniční poukázky a státní dluhopisy – jedná se o bezrizikové cenné papíry, protože jejich výnos i splacení je zaručeno státem. Dluhové cenné papíry s různou dobou splatnosti a jistým výnosem.  Jiné cenné papíry – zejména akcie a dluhopisy soukromého sektoru s možností obchodovatelnosti, avšak za určitých rizik a nejistým výnosem.  Konsorciální účasti – sdružení bank při větších obchodech.  Úvěry a půjčky – veškeré úvěry poskytnuté domácí i zahraniční klientele.  Ostatní účasti – jedná se o majetkovou účast v jiných podnicích (akcie) tzv. investiční portfolio cenných papírů.  Pozemky, budovy, zařízení a ostatní majetek banky;  Ostatní aktiva – položky na účtech časového rozlišení.

Pasiva Pasiva obchodní banky se skládají většinou z cizích zdrojů a jsou krátkodobá – finanční závazky jako jsou vklady střadatelů. Výše cizích zdrojů v porovnání s vlastními prostředky banky je více než 90%.  Závazky vůči centrální bance – úvěry přijaté od centrální banky tzv. refinanční;  Závazky vůči jiným bankám – zahrnují přijaté vklady a úvěry od domácích i zahraničních bank;  Závazky vůči nebankovním klientům – jedná se o vklady klientů;

11

 Emise vlastních dluhopisů – banka emituje vlastní cenné papíry, které představují závazek vůči kupujícímu, který za ně zaplatil;  Rezervy na krytí ztát – jsou tvořeny (dle zákona o rezervách) z nákladů pro případné krytí rizik z aktivních obchodů banky;  Zákonné rezervní fondy – tvoří je banka ze zdaněného zisku;  Základní jmění – celkové kapitálové vklady akcionářů banky;  Ostatní fondy a nerozdělený zisk: a. kapitálové fondy – tvoří se z emisního ážia při emisi akcií, nebo bezplatným nabytím majetku, dotacemi apod. b. ostatní fondy – tvoří se ze zdaněného zisku. c. nerozdělený zisk – zisk, který nebyl použit na tvorbu fondů nebo výplatu dividend akcionářům.  Ostatní pasiva – položky na účtech časového rozlišení.

2.4

Kritéria výběru bank V této kapitole jsou prezentována kritéria, podle kterých se klienti pro určitou

banku rozhodují, z výzkumu Ing. Pavla Kavánka, ředitele ČSOB a RNDr. Ivana Tomka, CSc. z roku 2005. Ačkoli byl výzkum prováděn již téměř před deseti lety, lepšího konkurenčního zpracování se nám nedostává. Výzkumu se zúčastnilo 24 266 respondentů - klienti ČSOB, respondenti z iDNES a politici. Podle výsledků tohoto výzkumu klienti nejvíce požadují tradiční služby. Banku si vybírají dle dostupnosti její pobočky a jistoty, že nezkrachuje. Významnou roli v dnešní době má také online přístup, tedy zda má banka jednoduché a srozumitelné internetové bankovnictví.

12

Tabulka 2 – Kritéria výběru bank

Zdroj: ČSOB, RNDr. Ivan Tomek, CSc.:http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Servispro-media/zprava_pruzkum.pdf

Dalším úkolem výzkumu bylo zjistit, jak klienti pohlížejí na banky a na jejich vztah k zákazníkům. Většina respondentů se shodla, že se dnes bez účtu v bance neobejdou. Dále si respondenti myslí, že banky se vždy budou snažit na klientech vydělat a výše jejich poplatků neodpovídá poskytnutým službám, ale je nepoměrně vyšší. Téměř polovina dotazovaných si myslí, že hotové peníze jsou dnes nemoderní.

13

Tabulka 3 – Názor respondentů na obchodní banky

Zdroj: ČSOB, RNDr. Ivan Tomek, CSc.:http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Servispro-media/zprava_pruzkum.pdf

Rating Rating je nezávislé hodnocení subjektů ratingovými agenturami. Hodnotí se jednak rating emise (cenného papíru) anebo rating emitenta (firma, stát). Přidělení odpovídající ratingové hodnoty umožňuje subjekty srovnávat. Nejvýznamnějšími agenturami jsou Moody's, Standard & Poor's a Fitch Ratings. Ratingové hodnocení se však také během krize stalo kritizované, neboť agentury přidělovaly vysoké ratingy i dluhopisům, které se cenově výrazně propadly.

14

3. Základní bankovní služby Bankovní obchody jsou bezprostředně spojeny s bilancí banky. Proto se bankovní obchody tradičně člení na aktivní, pasivní a neutrální (mimobilanční). „Finálním výsledkem bankovních aktivit je poskytnutí služby klientovi. Jde o službu nemateriální povahy, pro niž se v poslední době vžilo označení bankovní produkt. K popisu činností banky však využíváme také pojmů bankovní operace a bankovní obchod.“4 Jednou ze specifik bankovních produktů je, že jsou vzájemně provázané. To znamená, že realizace jednoho produktu je závislá na zřízení produktu jiného. Banky této vazby využívají např. při zřízení produktových balíčků, které mohou být tematicky zaměřeny na určité potřeby či situace klienta (bydlení, studium apod.), nebo mohou cenově zvýhodňovat některý produkt v balíčku. V minulosti se banky orientovaly na tvorbu a nabídku bankovních produktů, jejímž cílem bylo získat klienta. Koncem 90. let 20. století však zaznamenáváme změnu. Klient se stává výchozím i cílovým bodem úvah. To přináší do bankovního světa také nutnost psychologického pohledu: Typologie retailového klienta5 Tradiční klient – je konzervativní, řídí se prestižním myšlením, je méně informovaný, ve vztahu spíše pasivní, ale stabilní; upřednostňuje uspokojivý materiální životní standard, trvalou kvalitu produktu, trvalou péči banky; projevuje vysokou věrnost značce, mimořádné nabídky sice registruje, ale je poněkud váhavý a nerozhodný. Smluvně orientovaný klient – vykazuje kritické, cenově uvědomělé, racionální chování zaměřené na užitek; velkou pozornost věnuje výběru nejvýhodnějšího produktu, koncentruje se přitom na relaci cena – efekt; má vysoké nároky na banku. Individualistický klient – je aktivní, informovaný, kompetentní, náročný, sebevědomý, emocionálnější; jeho chování ovlivňují vnitřní hodnoty, v popředí stojí seberealizace, osobní nezávislost; vyžaduje individuální péči. 4

PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vyd. 1. Praha:

Oeconomica, 2007, s. 212. ISBN 978-80-245-1180-1. 5

Převzato z: PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vyd. 1.

Praha: Oeconomica, 2007, s. 214. ISBN 978-80-245-1180-1. 15

Platební karty První platební karta byla vydána společností Western Union telegraph Company jako věrnostní karta v roce 1914. První karty byly vydávané v papírové podobě.

Jejich

hlavní

výhodou

byla

možnost

bezhotovostního placení a motivovala zákazníky ke spotřebě.

První

karty

byly

vydávány

různými

společnostmi a jejich využití bylo vázáno pouze na obchodní síť, která kartu vydala. První univerzální a mezinárodní platební karty byly vydány společností Diners Club International v roce 1950. Na základě úspěchů společnosti Diners Club se o karty začaly zajímat i banky. Ty v nich spatřovaly hlavně možnost bezhotovostního placení a odstranění šeků u svých nejlepších klientů a možnost nového zdroje příjmů (poplatky za kartu, příjmy z provizí od obchodníků 2 – 3%, provize poskytnutí úvěrů a snížení provozních nákladů). První bankovní karta byla vydána bankou The Franklin National Bank v roce 1951 a postupně se připojily i další banky. Jejich projekty však nebyly příliš úspěšné, takže vydávání opět brzy zrušily. Další projekt zavedla v roce 1958 Bank of Amerika, která již byla s bankovními kartami úspěšná. Tato banka se rozhodla v roce 1966 poskytnout prostřednictvím licence možnost vydávání platebních karet i jiným zahraničním bankám. Toto položilo základ mezinárodními bankovnímu systému VISA. Konkurenčním systémem VISA se stal v roce 1966 MasterCard, který byl založen Interbank Card Association (ICA). V roce 1988 vydala Živnostenská banka první platební kartu na území Československa. „Platební karty bankovních společností MasterCard a Visa používaly v roce 2009 2 mld. klientů ve více než 20 000 bank a spořitelen. Použít je mohli ve více než 1 mil. bankomatů a 20 mil. obchodů (včetně e-shopů).“6 Původně byly platební karty vydávány pouze velmi bonitním klientům. V rámci rozvoje moderní výpočetní a telekomunikační techniky se staly karty dostupné také méně bonitním zákazníkům. Pro každodenní použití jsou určeny debetní karty, které vyžadují vždy autorizační kód, čímž je chráněno zneužití karty. V dnešní době se již banky stávají

6

JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. První vydání. Praha: Libri, s.r.o., s. 181. ISBN 80-727-7488-3.

16

součástí otevřeného systému, kdy umožňují vybírat z bankomatů ostatních tuzemských i zahraničních bank. Obrázek 1 – Náležitosti platební karty

Zdroj:

Raiffeisen

bank:http://www.rb.cz/attachements/pdf/firemni-finance/podnikatele-a-firmy/platebni-

styk/Pokyny_pro_akceptaci_10_09-new.pdf

Platební karty obsahují číslo karty, jméno klienta a dobu platnosti karty (identifikační údaje). Dříve se tyto údaje se přenášeli pomocí reliéfního písma (embossing) a mechanického snímače (imprinter) na prodejní doklad. Dnes je součástí karty magnetický proužek (opatřen reliéfním písmem), kde je zaznamenán podpis držitele karty (PIN). Novinkou jsou také bezkontaktní karty, kdy se karta nemusí zasouvat do čtečky, ale stačí ji pouze přiložit. Tyto platby jsou však omezeny výší placené částky. Platební karty dělíme na:  Debetní – nejvyužívanější typ. Klient čerpá vlastní prostředky, nebo je též možné zřídit kontokorent.  Kreditní – zde již klient čerpá úvěr. Má většinou k dispozici určité bezúročné období, po tomto datu se na úvěr vztahuje úroková sazba, která je vyšší než u ostatních půjček. Kreditní karty jsou vhodné pro finanční překlenutí určitého období.  Charge card – nejstarší typ karet a obdoba kreditní karty. Klient však platí závazek až po obdržení výpisu, který dostane každý měsíc. Je určen pro velmi bonitní klienty.

17

Další členění karet:  Embosované – tyto karty mají prolisované identifikační údaje, jak bylo uvedeno výše. Obchodník si data z karty „zkopíruje“ na účet, který majitel pouze podepíše. Karty mají stanovený limit, kdy není nutné platbu ověřovat. Pořizovací cena těchto karet je však vyšší.  Elektronické – tyto karty lze použít pouze pro online transakce – výběry z bankomatů a platby u obchodníků. Poplatky za tyto karty jsou levnější a jejich možnost zneužití je nižší. V praxi se oba tyto typy kombinují.

Bankomaty Zařízení, které vlastníkům platebních karet vydává hotovost z jejich účtů. V dnešní době jsou však bankomaty nejčastěji také využívány ke zjištění zůstatku na účtu, dále dobíjení mobilního telefonu, změna PIN kódu a další. V roce 1967 vznikl první bankomat. V roce 1989 se začal první bankomat testovat také na území Československé republiky. V roce 1992 spustila Komerční banka, ČSOB, Investiční banka, Agrobanka a VÚB první online bankomaty (MasterCard) v bývalých zemích RVHP. České spořitelna započala se zřizováním bankomatů v roce 1996 a dodnes si drží prvenství v počtu bankomatů. V roce 1994 začaly banky vybavovat obchody platebními terminály, pro rychlejší akceptaci platebních karet. Tím začal po roce 2000 rychleji růst obrat plateb kartami, než výběry hotovosti z bankomatů.

3.1

Aktivní bankovní obchody Do aktivních obchodů řadíme tok s peněžními prostředky, tím se mění struktura

aktiv a jejich objem. V České republice jsou nejčastějšími operacemi úvěry poskytované klientům, vklady u jiných bank nebo nákup cenných papírů. Výnosem z aktivních obchodů jsou úroky z úvěrů poskytnuté bankou, výnosy z cenných papírů, poplatky a provize.

18

„Bankovní úvěr je časově omezené, úplatné přenechání peněz obchodní bankou jejím klientům k volnému nebo smluvně vázanému použití.“7

3.2

Pasivní bankovní obchody Pasivními obchody banka shromažďuje peněžní prostředky potřebné ke svému

podnikání v aktivních obchodech. Banka v těchto obchodech přijímá vklady nebo vydává akcie, čím se dostává do dlužnické pozice vůči klientům či akcionářům. Z pasivních operací jsou nejčastější položkou vklady od nebankovních klientů i vklady od jiných bank a jejich úvěry. Z pasivních obchodů vznikají bance náklady, které musí převyšovat výnosy z aktivních operací. Největší podíl nákladů tvoří opět úroky, které platí banka věřitelům. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z aktivních obchodů a úrokovou sazbou z pasivních obchodů se nazývá úroková marže. Banka u vkladových (depozitních) produktů přijímá vklady nebo vydává akcie, čímž

se

dostává

do

dlužnické

pozice

vůči

klientům

či

akcionářům.

Bankovní účty slouží ke zjišťování stavu pohledávek a závazků mezi bankou a jejím klientem.

3.2.1 Běžný účet a kontokorentní úvěr Běžný účet, často také označován jako „konto“, je nejvyužívanějším bankovním produktem. V této kapitole se v teoretické části detailněji zaměříme na běžný účet, neboť v praktické části jej budeme u vybraných bank porovnávat. Běžný účet je upraven Smlouvou o běžném účtu dle paragrafu 708 až 715a Obchodního zákoníku. „Paragraf 263 obchodního zákoníku, určuje, která z ustanovení mají kogentní charakter a musí být tedy smlouvou o běžném účtu závazně respektována (§709 odst.3, §710 odst. 2 a 3, §713 odst.2, §714 odst.4).“8 Většina těchto ustanovení má dispozitivní charakter, tzn. není-li smlouvou upraveno jinak, řídí se tímto zákonem vztah mezi klientem a bankou. Součástí smlouvy o běžném účtu bývají často také obchodní 7

Bankovnictví. 5., přeprac. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, s. 95. ISBN 80-7265-080-7. 8

PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, s. 218. ISBN 978-80-245-1180-1.

19

podmínky (všeobecné podmínky), které musí být oběma stranám známé, nebo připojeny ke smlouvě. Nelze se na ně pouze odkazovat ve smlouvě. Banky mají zákonnou povinnost své obchodní podmínky zveřejňovat na svých pobočkách. Smlouva o běžném účtu byla novelizována zákonem č. 125/2005 Sb. Česká národní banka upravila Smlouvu o běžném účtu a vkladovém účtu Všeobecnými obchodními podmínkami ve svém Věstníku ČNB č. 22/1994. V roce 2003 ČNB vydala ve svém Věstníku č. 11/2013 Výklad k vybraným ustanovením obchodního zákoníku upravujícím smlouvu o běžném a vkladovém účtu. Dle obchodního zákoníku §261 se banka řídí Smlouvou o běžném účtu vždy bez ohledu na to, zda je jejím klientem podnikatelský subjekt, nebo fyzická osoba. Další zákony upravující běžný účet jsou: Zákon č 21/1992 o bankách, zákon č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový, zákon č 61/1996 o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a zákon č. 124/2002 o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. Běžný účet může být zřizován v písemné formě či pomocí elektronických prostředků s použitím elektronického podpisu. Ze zákona nesmí být účet anonymní, proto jsou při zakládání požadovány identifikační údaje, různé dle toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. Anonymní konta byla zřizována u švýcarských bank, které si zakládají na tradici anonymity, avšak v dnešní době se od anonymních účtů upouští. Problémem zůstávají již vzniklá konta, která se o tradici anonymity opírají. Při podpisu smlouvy se žadatel stává majitelem účtu. Majitel účtu může být pouze jeden a má právo disponovat s účtem. V případě, že by potřebovala jiná osoba disponovat peněžními prostředky na účtu, lze to pomocí podpisového vzoru. Právo disponovat s účtem však na základě podpisového vzoru nemá. Majitel účtu může toto právo předat pouze na základě plné moci. Běžný účet slouží k uložení dočasně volných peněžních prostředků a tím také k provádění bezhotovostního platebního styku. Běžné účty bývají úročeny, avšak velice nízkou úrokovou sazbou, protože vklady na těchto účtech jsou uloženy tak zvaně „na viděnou“, což znamená, že klient s nimi může volně disponovat. Z důvodu nízkého úročení si na nich klienti udržují pouze nezbytně nutný zůstatek. Přesto tyto výnosy podléhají zdanění dle Zákona o dani z příjmu – fyzické osoby sazbou 15% srážkou u zdroje. U běžného účtu se nepředpokládá debetní zůstatek. Pokud by však k této situaci došlo, vyhodnotí banka tuto situaci jako nesjednané čerpání úvěru. V tomto případě by byl debet úročen sankční úrokovou sazbou (např. 15 – 30%), nebo by byl účtován jednorázový

20

sankční poplatek. V případě velkých obratů na účtu, kdy může zůstatek náhle klesnout do záporných hodnot je pro klienta výhodnější sjednání kontokorentního úvěru na běžném účtu, který je pak nazýván kontokorentním účtem. Jedná se o krátkodobý neúčelový úvěr a poskytuje se na základě úvěrové smlouvy. Mohou ho využívat jak fyzické osoby, tak podnikatelé. Úvěr je povolován na základě žádosti klienta. Pokud je klient úvěrově způsobilý, banka mu určí výši úvěrového rámce (maximální vyčerpatelná částka). Úvěr je zajištěný všemi druhy osobních i reálných záruk. Kontokorentní účty mohou mít kreditní (kladný) i debetní (minusový) zůstatek, který je buď překročitelný, nebo nepřekročitelný (v případě překročení úvěrového rámce je účtován vysoký sankční úrok) a časově omezený (měsíční, čtvrtletní). Předností úvěru je, že ho klient čerpá podle své potřeby. Povinností je splatit úvěr do určitého data (nejčastěji 1 rok) vložením finančních prostředků, to znamená vytvořit kladný zůstatek na účtu. Úroková sazba je mnohem vyšší než u jiných úvěrů. V některých případech se úroky počítají z celé částky úvěrového rámce, aniž by byl celý čerpán. Důvodem je vázanost pohotové finanční rezervy na sjednaný úvěrový rámec. Z pohledu banky nejsou běžné účty příliš ziskové. Na tyto finanční prostředky se nemůže banka dlouhodobě spoléhat, neboť je klient může kdykoli vybrat. Banky poskytují běžné účty, protože jsou „bránou“ ke klientovi - v budoucnu se zákazník rozhodne pro další bankovní služby a nejspíše u banky, kde má již založen účet. Na běžných účtech banky nejvíce trží z bankovních poplatků, které jsou v některých případech trnem v oku veřejnosti. Tím vznikla soutěž o nejabsurdnější poplatek. Server bankovnipoplatky.com uvádí, že za rok 2011 zaplatili klienti bank na poplatcích 39,110 mld. korun a v roce 2012 zaplatili 37,338 mld. korun.

3.2.2 Úsporné vklady Úsporné vklady jsou peníze uložené občany u banky. Vklady jsou dobře likvidní, protože je možné kdykoli zažádat o výběr. V některých případech jsou vklady limitovány např. maximální výší jednoho výběru. Může být také sjednán vklad s výpovědní lhůtou (6 měsíců, rok apod.). V případě nutnosti okamžitého získání uložených finančních prostředků je možné vklad vypovědět okamžitě s poplatkem za nedodržení výpovědní lhůty, který se odvíjí od výše výběru nebo doby nedodržení výpovědní lhůty.

21

Komitent tvoří úsporné vklady za účelem krátkodobého nebo dlouhodobého spoření. To přináší klientovy vyšší úrokovou sazbu než při vkladu na běžném účtu. Jednou z možností úsporných vkladů je ukládání na vkladní knížku. Vkladní knížka je cenným papírem a vkladatel ji obdrží při prvním vložení peněz. Původně se vkladními knížkami zabývaly pouze spořitelny, dnes se již tato praxe rozšířila i do bank a jiných peněžních ústavů. Vkladní knížky jsou vedeny buď na jméno, nebo na majitele. U vkladní knížky na majitele je vlastníkem peněžních prostředků osoba, která knížku vlastní a předloží ji k výběru peněz. V některých zemích jsou vkladní knížky na majitele zakázány z důvodu nezdanění výnosů z úroku. Běžnější praxí je používání vkladních knížek na jméno. U vkladních knížek na jméno se úroky zdaňují formou daňového přiznání majitele knížky. Při výběru musí vlastník knížky prokázat svoji totožnost, takže je vklad chráněn proti zcizení. Další možností chránění vkladu je vinkulace (heslo, přivolení třetí osoby, konkrétní datum ad.). Banky si v souvislosti s vkladními knížkami účtují jednorázové poplatky – při vystavení nebo zrušení vkladní knížky, za vinkulaci vkladu apod. Úsporné vklady lze také vydávat bez vkladní knížky a evidovat je na vkladových účtech. Klient k účtu získá šekovou knížku či platební kartu. Pro banku úsporné vklady znamenají stabilnější peněžní zdroje oproti vkladům na požádání, protože jsou ukládány na delší dobu. Úroková sazba však nedosahuje sazeb jako u termínovaných vkladů, neboť vlastník může kdykoli vklad vypovědět a banka musí být připravena peníze vrátit. Z tohoto důvodu banky tyto vklady investují do snadno mobilizovatelných a tím i méně výnosných aktiv. Úsporné vklady jsou pro banku výhodné také z důvodu, že podléhají nižším povinným minimálním rezervám.

3.2.3 Termínované vklady U těchto vkladů jsou sjednány termíny splatnosti vkladu. Komitent se zavazuje vybrat vklad až po uplynutí lhůty od provedení vkladu (např. 1 měsíc, rok apod.). Termín splatnosti může být také stanoven na konkrétní den. Pevné vklady s pevně stanoveným datem splatnosti a úrokovou sazbou se blíží depozitním certifikátům. Toto je také výhodné pro banky, protože odpadají náklady na tisk certifikátů nebo náklady k povolení emise. U vkladů s výpovědní lhůtou, musí nejprve vkladatel bance oznámit, že chce vklad vybrat. Vložené peníze jsou mu vyplaceny až po uplynutí výpovědní lhůty (60 dnů, 90 dnů, 1 rok apod.). Nevýhodou těchto vkladů je fixování finančních prostředků v období

22

několika měsíců až let. V případě, že klient z nepředpokládaných důvodů potřebuje vklad vybrat, může banka v některých případech vyhovět a vklad uvolnit. Upraví však výši úrokové sazby a účtuje komitentu další poplatky. Tyto vklady jsou zhodnocovány vyšší úrokovou sazbou (pevnou nebo pohyblivou) než na úsporných účtech bez výpovědní lhůty. Výše úrokové sazby se odvíjí od výše minimálního vkladu, termínu splatnosti nebo délkou výpovědní lhůty. Po uplynutí termínu splatnosti vkladu sjednávají banky s klientem revolvingový (opakovaný) termínovaný vklad, pokud klient nestanoví jinak. Termínované vklady jsou pro banky stabilním peněžním zdrojem, protože již na počátku zřízení vkladu ví, po jak dlouhou dobu může s penězi klienta disponovat. Vklady zároveň zvyšují likviditu banky, proto jsou nakupovány za výhodnější úrok. Další výhodou těchto vkladů pro banku jsou nižší povinné minimální rezervy. U některých termínovaných vkladů jsou někdy banky od povinných rezerv zcela osvobozeny.

3.3

Neutrální bankovní obchody Banka zde není v pozici dlužníka ani věřitele. Některé mimobilanční obchody musí

banka povinně vykazovat v podrozvahovém účetnictví, protože se mohou stát budoucím závazkem. Jiné obchody nejsou vůbec vázané na bilanci banky, jedná se například o úschovu cennosti, poradenství ad.

3.3.1 Platební styk Platební styk řadíme k bilančně neutrálním obchodům, neboť se tato činnost neprojevuje v rozvaze banky, ale ve výsledovce. „Platební styk je proces předání peněz od dlužníka k věřiteli. Zahrnuje veškeré hotovostní a bezhotovostní platby, které provádějí banky pro sebe, resp. pro své klienty.“9 Hotovostní platební styk se odehrával již ve středověku. Z důvodu nepohodlnosti při manipulaci s mincemi a také z nebezpečí peněžních transportů vznikly ve 13. století první směnečné listy. Platební styk dělíme na hotovostní a bezhotovostní. Hotovostní tvoří 9


23

mince a bankovky. Nevýhodou je možnost jejich padělání či ztráty, komplikované uložení a přeprava, a také nepřinášejí žádné výnosové úroky. Banky v hotovostním platebním styku plní úlohu rozšiřování platidel do oběhu a stahování z oběhu při přebytku peněz. Banky se sami snaží držet peněžní zásobu v rámci krátkodobých potřeb, aby ztráty z úroků a rizika z hotovosti byly co nejmenší. Bezhotovostními penězi se rozumí vklady u bank na běžných účtech. Přestože jde o účetní peníze a může být vyžadován nárok na přeměnu na peníze hotové, jsou všeobecně považovány za rovnocenné s penězi v hotovosti. Bezhotovostními penězi jsou denně splatné pohledávky. Spořící a termínované vklady se za bezhotovostní peníze nepovažují, protože nejsou ihned likvidní, ale až k určitému datu. Bezhotovostní platební styk je možný pouze prostřednictvím účtu pro platební styk (kontokorent, běžný účet). Clearingové centrum Před vznikem Clearingového centra působil v Československu systém ABO (=automatizace bankovních operací). Bylo to však v době, kdy zde působila jednotná Státní banka československá. S rozšiřováním bankovních institucí začal být systém omezený. V roce 1992 vzniklo Clearingové centrum, které přineslo rovnoprávnost všem bankám. Systém mezibankovního zúčtování je označován zkratkou CERTIS (Czech Real Time Interbank Settlement System), který vystihuje podstatu systému, kterou je zúčtování v reálném čase. Další podstatnou vlastností je RTGS (Real Time Gross Settlement), který popisuje zúčtování v reálném čase na bázi brutto principu. Systém tedy vypořádává každou jednotlivou platbu, nikoli salda vzájemného zúčtování mezi bankami. Zúčtovací centrum je v provozu 24 hodin denně. Účetní den začíná v 16 hodin předchozího pracovního dne a končí v 16 hodin stávající pracovního dne. Data předávají banky systému v elektronické podobě prostřednictvím komunikační sítě. Kapacita systému CERTIS je zpracování 1 500 tisíc. transakcí za hodinu. Za účetní zápis v systému CERTIS účtuje ČNB komerčním bankám poplatek tak, aby je stimulovala k optimálnímu rozložení příkazů během dne. Například od 17 – 00 hodin se náklady na položku pohybují v desetinách koruny (od 0,09 Kč), převod během 14:30 – 15:30 vyjde např. na 25 Kč. Pro banky s vyšším objemem transakcí poskytuje ČNB slevu z ceny. Česká národní banka musí dle zákona vést účastníkům zúčtovacího systému účet v českých korunách, který

24

zároveň slouží jako účet povinných minimálních rezerv. Tento účet nesmí mít debetní saldo. V případě, že by platby nebyly kryty, nejsou ani odmítnuty ani provedeny, ale čekají ve frontě na příliv finančních prostředků. K systému mají přístup banky označované za přímé účastníky systému a dále přidružené systémy, tzv. třetí strany. Každá banka má v CERTISU veden jeden účet. To znamená, že pobočky bank musí nejprve příkazy zpracovat interně. Platby do jiné banky se odesílají centrálně do systému CERTIS. Pohyby v rámci jedné banky se do CERTISU nezadávají, ale banky si je zpracovávají ve své vlastní síti. Třetími stranami jsou finanční instituce, které nejsou bankami, ale jsou účastníky na trhu. Jedná se o clearingová centra pro platební karty a instituce zajišťující zúčtování a vypořádaní cenných papírů. Těmto stranám nevede ČNB vlastní účet, ale se svolením přímého účastníka do něj mohou zadávat příkazy. Na zúčtovacím (clearingovém) centru ČNB jsou banky povinny provádět mezibankovní platební styk. Tento systém zároveň plní kontrolní funkci, kdy zjišťuje likviditu bank. Nejvýznamnějšími nástroji bezhotovostního platebního styku jsou příkaz k úhradě, příkaz k inkasu, šek a směnka. Příkaz k úhradě je nejvyužívanějším nástrojem bezhotovostního platebního styku. „Příkazem k úhradě klient přikazuje své bance, aby převedla k tíži (na vrub) jeho účtu určitou částku ve prospěch třetí osoby (příjemce platby).“10 Příkazy k úhradě je možné zadávat jednotlivě nebo hromadně. Velmi využívaný je také trvalý příkaz, který se využívá při platbě stejné částky ve stejném opakujícím se termínu. Příkaz k inkasu není tak využívaný jako příkaz k úhradě. Platba je v tomto případě iniciována příjemcem platby a vlastník účtu k němu musí dát souhlas. „Příkaz k inkasu je pokyn bance, aby zprostředkovala převod peněžních prostředků od banky plátce ve prospěch účtu výstavce inkasního příkazu.“11

3.3.2 Zahraniční platební styk V zahraničním platebním styku se pro bankovní převody vžily termíny hladké platby, nebo přímé úhrady. Využívají se nejčastěji při provádění neobchodních platů 10

Bankovnictví. 5., přeprac. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, s. 147. ISBN 80-726-5080-7. 11 Bankovnictví. 5., přeprac. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, s. 148. ISBN 80-726-5080-7.

25

(důchody, podpory, dary ad.). Banky přijímají příkaz k úhradě na vrub účtu od plátce. Příkaz musí splňovat určité náležitosti např. přesné označení plátce i příjemce, bankovní spojení a popř. i zemi. Tento způsob zahraničních plateb je výhodný pro příjemce zboží, či služeb, neboť si může dodávku nejprve ověřit a poté zaslat peníze. Pro dodavatele zde však hrozí nebezpečí, že zákazník nezaplatí za zboží. Pro tento případ ochrany obou stran se používají dokumentární platby. Jedná se o dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv. Ochranou je splnění určité podmínky. Při jejímž dodržení se uskuteční platba. Nejčastěji se jedná o dodání přepravních dokladů. U těchto plateb je možné sjednat bankovní záruku, což ještě více chrání dodavatele zboží před nenadálými událostmi na straně odběratele.

SEPA SEPA (Single Euro Payments Area) neboli jednotná oblast pro platby v eurech. Projekt SEPA byl inicializován Evropskou radou pro platební styk. Cílem je zjednodušení tuzemského i zahraničního platebního styku v eurech a vytvoření jednotného evropského platebního prostoru. Jedním z předpokladů fungování je vytvoření jednotného právního prostředí v EU. SEPA zahrnuje všechny země EU, Island, Norsko, Lichtenštejnsko, Monako a Švýcarsko. Nepřistupují k ní státy, ale jednotlivé banky či bankovní skupiny. Vybrané prvky SEPA:  jednotná měna;  jednotný soubor platebních nástrojů: - bezhotovostní úhrady – SCT (SEPA Credit Transfer) - přímé inkaso – SDD (SEPA Direct Debit) - úhrady či výběry pomocí platební karty – SCF (SEPA Cards Framework) - hotovostní platby v Eur – SECA (Single Euro Cash Area Framework)  společná infrastruktura;  harmonizovaná legislativa;  jednotné provozní postupy.

26

Cílem projektu je snížení nákladů, rychlejší a jednodušší realizace plateb. Klient by mohl v rámci Evropského hospodářského prostoru realizovat tuzemské i zahraniční platby vždy za stejných práv a podmínek, bez ohledu na svou zeměpisnou polohu. Momentálně však integrace např. v oblasti platebních karet není dokončena. Platební karty nejsou vždy přijímány mimo členský stát svého původu. Problémem také zůstává podvodné užívání platebních karet. Tyto situace brání rozvoji jednotného trhu. Podmínky pro SEPA platby:  Měna příkazu je pouze v Eurech;  Účet příjemce je uveden ve formátu IBAN(International Bank Account Number), 16 – 31 alfanumerických znaků;  Banka příjemce je vyplněna ve formátu BIC a je členem SEPA; BIC = SWIFT kód banky, 8 – 11 alfanumerických znaků První 4 znaky je určení banky a další 2 znaky jsou země banky. Další 2 znaky = město banky, poslední 3 znaky = pobočka banky. Pokud je uvedeno 8 znaků, jedná se o centrálu dané banky. Pokud je uvedeno 11 znaků, jedná se o danou banku včetně pobočky.  Platba je určena do zemí SEPA.

Platby probíhají ve lhůtě 3 dnů od převzetí platby bankou. Vizí systému SEPA je odstranění rozdílů mezi domácími a zahraničními platbami. Tyto rozdíly by měly přestat platit i v případě plateb jinými měnami než Eurem v rámci EU. Tím by vznikl na úrovni EU skutečně jednotný digitální trh. Platební statistiky pro rok 2012 v Evropské unii Dle statistiky Evropské centrální banky pro rok 2012 byly zjištěny následující informace. Celkový počet bezhotovostních plateb v EU se oproti roku 2011 zvýšil o 4,2 % na 94,5 bilionu s využitím všech typů nástrojů. V roce 2012 tvořily platby kartou 42% všech transakcí, úhrady tvořily 27 % a inkasa 24 %. Počet převodů v rámci EU vzrostl o 3,0 % na 25,7 bilionů, přičemž počet transakcí v listinné podobě stále klesá. Počet karet s platební funkcí stoupl o 1,5 %, přičemž na jednoho obyvatele v EU připadá 1,46 platební 27

karty. Celkem se v roce 2012 uskutečnilo 39,8 bilionů transakcí platební kartou v hodnotě 2,0 trilionu Eur. To odpovídá průměrné částce 51 Eur za transakci platební kartou. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny hlavní platební nástroje z let 2000 – 2012. Graf 1 – Použití hlavních platebních nástrojů v EU (2000 – 2012)

Zdroj: Press release. European central bank [online]. 2013 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2013/html/pr130910.en.html

Další tabulka znázorňuje retailové platební systémy v EU. Celkem je v Evropské unii 42 těchto retailových systémů. Mezi pět největších systémů z hlediska počtu transakcí patří SIT / CORE – Francie, BACS – Spojené království, RPS – Německo, Equens v Nizozemí a Německu a BI-COMP v Itálii. Ty zpracovávají 67% objemu a 60% hodnoty všech transakcí.

28

Graf 2 – Maloobchodní platební systémy v EU v roce 2012


Oproti retailovým platebním systémům existují ještě platební systémy vysokých hodnot, které jsou určeny pro zpracování naléhavé nebo velké hodnoty mezibankovního platebního styku. Některé z nich také vypořádávají malé platby velkého množství. Hlavní dva systémy eurozóny jsou TARGET2 a EURO1/STEP1, které zpracovaly v roce 2012 157 milionů transakcí v hodnotě 769 trilionu Eur, což je 85% celkové hodnoty. Níže uvedená tabulka obsahuje vybrané státy a jejich využití platebních nástrojů. Tabulka 4 – Relativní důležitost hlavních platebních nástrojů v EU (2012)

Česká

Převody

Převody

Inkasa Inkasa

Karty

Karty

Šeky Šeky

2012

změna

2012

změna

2012

změna 2012 změna

z 2011

z 2011

z 201

z 201

(%)

(%)

1 (%)

1 (%)

55,64

0,56

13,30

-1,59

30,23

2,75

0,06

-0,01

Německo

33,79

-0,44

48,37

-0,38

17,47

0,89

0,19

-0,04

Rakousko

41,05

-1,35

36,80

-0,06

20,14

1,26

0,07

-0,01

republika


29

4. Situace na trhu v Česku, Rakousku a Německu V této části jsou stručně představeny největší a nejznámější banky v jednotlivých vybraných zemích EU. Pro komparaci však bude zvolena pouze jedna z těchto bank. Dále se do srovnávání zařadí vždy jedna online banka, která je specifická tím, že nemá pobočkové sítě, ale veškerý kontakt s klienty provádí pomocí moderních informačních služeb. Online banky jsou dcerami velkých bankovních domů. Ačkoli v porovnání s klasickými bankami mají zřetelně nižší bilanční sumu i zisky (někdy se dokonce ocitají v červených číslech), vždy za nimi stojí silná mateřská banka.

4.1

Česká republika K 31.12.2013 bylo v České republice 45 bank a poboček zahraničních bank.

V kapitolách níže jsou pro srovnání uvedeny čtyři banky, z toho tři banky patří mezi největší a nejvyužívanější v naší zemi, čtvrtá banka zastupuje banky lowcostové. Do výzkumu bude vybrána banka s největším počtem aktiv a lowcostová banka. Bližší informace k níže uvedenému přehledu o vybraných českých bankách viz. ČSOB – O společnosti ČSOB; Komerční banka – Základní informace; Česká spořitelna – Profil České spořitelny; PPF – Airbank.

4.1.1 ČSOB – Československá obchodní banka, a.s. Československá obchodní banka byla založena státem v roce 1964. Specializovala se na mezinárodní platební styk a devizové operace, což jí do budoucna přineslo velkou konkurenční výhodu. V roce 1999 byla privatizována a jejím vlastníkem se stala společnost KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. V roce 2000 převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Československá obchodní banka působí v České republice jako univerzální. Poskytuje své služby fyzickým osobám, malým a středním podnikům, korporátním a institucionálním subjektům.

30

Na českém trhu působí banka pod těmito značkami: ČSOB, Era a Poštovní spořitelna, kde nabízí retailové služby. Celá pobočková síť ČSOB nabízí dále:  pojistné a penzijní produkty – ČSOB Pojišťovna a ČSOB Penzijní společnost  financování bydlení – Hypoteční banka a Českomoravská stavební spořitelna  kolektivní investování a správu majetku – ČSOB Asset Management  poskytování specializovaných služeb – ČSOB Leasing a ČSOB Factoring  obchodování s akciemi na finančních trzích – Patricia Finance

Ratingová agentura

Dlouhodobý

Krátkodobý

Moody´s

A2

P-1

S&P

A

A-1

4.1.2 Komerční banka V roce 1990 byla Komerční banka založena, jako státní instituce a v roce 1992 se stala akciovou společností. Od roku 2001 je Komerční banka součástí skupiny Sociéte Générale, která se řadí k jedné z největších finančních skupin. V roce 2006 odkoupila většinový podíl v Modré pyramidě, čímž rozšířila svoji působnost také na stavební spoření. Mateřskou společností Komerční banky je Skupina KB. Komerční banka je univerzální bankou a skrze Skupinu Komerční banky nabízí i další specializované služby jako penzijní a stavební spoření, faktoring, úvěry a pojištění. Banka se zaměřuje jak na fyzické osoby, tak střední a velké podniky. Skupina Komerční banky zahrnuje:  Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.  KB Penzijní společnost, a.s.  ESSOX s.r.o. – služby spotřebitelského financování

31

 Komerční pojišťovna, a.s.  KB Factoring, a.s.  a další

4.1.3 Česká Spořitelna Historie České spořitelny sahá až do roku 1825. V roce 1990 se z České státní spořitelny stala univerzální banka. Zpočátku jí chyběly zkušenosti ve firemním segmentu. Své postavení na trhu retailových služeb sice udržela, ale konkurovaly jí jiné peněžní ústavy. V roce 1992 se stala akciovou společností s vlastnictvím státu 40% akcií. Služby České spořitelny využívají jak občané, tak firmy, obce a města a velké korporace. V roce 2000 se stala Česká spořitelna členem Erste Group, která působí v sedmi zemích a má 16,4 milionu klientů. Erste Group byla založena v roce 1819, jako první rakouská spořitelna. Česká spořitelna poskytuje nejširší síť poboček a bankomatů v České republice. Součástí Erste Group v České republice jsou:  brokerjet České spořitelny, a.s.  Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s.  ČS do domu, a.s.  Realitní společnost České spořitelny, a.s.  s Autoleasing, a.s.  Erste leasing, a.s.  Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.  a další

32

4.1.4 Air bank Air bank zahájila svoji činnost v roce 2011. Její snahou je stát se moderní bankou 21. století s internetovým bankovnictvím nové generace a vlastní pobočkovou sítí. Snaží se být jednoduchou a transparentní bankou. Air bank je členem skupiny PPF, jejíž vlastnický podíl je 86,62% ke konci roku 2013. Skupina PPF byla založena v roce 1991 a kromě Evropy expandovala i do Ruska, Asie a USA. Jejím hlavním akcionářem je Petr Kellner. Skupina podniká v různých odvětvích. Nejznámější společnosti jsou Home Credit, Česká spořitelna, Air bank a telekomunikační společnost O2. Přehled o stavu bank k 31. 12. 2013

Banka Aktiva (mil. Kč) Kapitálová přiměřenost (%) Počet zaměstnanců Počet klientů (tis.) Počet poboček Počet bankomatů

4.2

ČSOB 1 034 800 15,6 7 553 2 900 245 1 006

ČS 968 724 17,7 10 454 5 258 653 1 530

KB 863 980 15,8 7 706 1 589 398 729

Air bank 52 305 Neuvedeno 499 260 24 29

Republika Rakousko Ke konci roku 2013 bylo celkem v Rakousku 790 úvěrových institucí z toho 43

akciových bank a bankéřů. Níže jsou uvedeny tři velké banky Rakouska, které se léta drží na předních příčkách. Za lowcostovou banku byla vybrána Easy bank. Bližší informace k níže uvedenému přehledu o vybraných rakouských bankách viz. Este Group – Fact sheet; Raiffeisen – Die Raiffeisen Bankengruppe; Bank Austria – Über die Bank Austria; Easy bank – Wir über uns.

4.2.1 Bank Austria (UniCredit) V roce

1991

vznikla

Bank

Austria

sloučením

Zentralsparkasse (1905) a Rakouské zemské banky (1880). Bank Austria je jedna z kapitálově nejsilnějších bank Rakouska. Má

33

v Rakousku více než 250 poboček a 7 000 zaměstnanců. Banka působí ve střední a východní Evropě a Kazachstánu. Celkově zde má 2789 poboček a zaměstnává 53958 lidí. Jedná se o univerzální banku, která působí v bankovní skupině UniCredit od roku 2005. Celkově je skupina UniCredit zastoupena v 50 zemích světa. Ratingová agentura

Dlouhodobý

Krátkodobý

Moody´s

Baa2

P-2

S&P

BBB+

A-2

4.2.2 Raiffeisen V roce 1862 dal Friedrich Wilhelm Raiffeisen základ Raiffeisen bankovní skupině jako úvěrovému spolku. V roce 1898 vzniklo společné sdružení označované Rakouská Raiffeisen skupina. V roce 1927 byla založena Raiffeisen centrální banka Rakousko AG (RZB). Raiffeisen bankovní skupina je největší skupinou v Rakousku. Disponuje 2 199 bankovními místy a osmi regionálními zemskými centrálami. Více než 43% Rakušanů jsou zákazníky Raiffeisen Bank. Jedná se o univerzální banku. Specializuje se na komerční a investiční bankovnictví. Skupina Raiffeisen celosvětově disponuje 130 640 miliony Eur, zaměstnává 57 901 lidí, počet klientů je 14,6 milionu a počet poboček je 3025.

4.2.3 Erste Bank der österreichischen Sparkassen AG V roce 1918 byla založena „Společnost první Rakouská spořitelna“ a zanedlouho otevřela svoji první přepážku. V roce 1997 došlo k fúzi s GiroCredit Bank a nová instituce přijala název Erste Bank der österreichischen Sparkassen AG. Po roce 1997 využila Erste svoji sílu a koupila banky v bývalých socialistických zemích. Nejprve to byla maďarská Mezöbank a v roce 2000 Česká spořitelna. O rok později koupila podíl ve Slovenské sporiteľně. Do roku 2010 přikoupila banky v Srbsku, Chorvatsku a Rumunsku. V současnosti tvoří banka společně se spořitelnami největší bankovní skupinu v Rakousku. Její hlavní činností jsou vklady a poskytování úvěrů, kde se zaměřuje na privátní klientelu, firmy a veřejný sektor. Bankovní skupina působí celkem v 7 zemích, obsluhuje 16,4

34

milionu klientů a nabízí 2 900 poboček. V Rakousku má 1 100 poboček a více než 100 specializovaných poradenských center. Banka Erste společně se spořitelnami obsluhují přes 3,3 milionů zákazníků a zaměstnávají přes 14 000 lidí. Bilance Erste bank a spořitelen v roce 2013: V milionech Eur

31. 12. 2013 31. 12. 2012

Změna

Provozní výnosy

2.318,0

2.310,5

0,3 %

Provozní náklady

1.532,0

1.546,9

-1,0 %

Výsledek hospodaření

786,0

763,6

2,9 %

Zisk

315,8

340,1

-7,2 %

4.2.4 Easy bank Mateřskou společností je BAWAG P.S.K. Bank. Easy bank je první online banka v Rakousku s širokou nabídkou služeb jak pro fyzické tak podnikatelské subjekty. Easy bank vede asi 460 000 účtů a každý den další přibývají. Za rok 2013 dostála banka zisku 10 milionů Eur. Přehled o stavu bank k 31. 12. 2013 Banka Aktiva (mil. Eur) Kapitálová přiměřenost (%) Počet zaměstnanců Počet klientů (tis.) Počet poboček Počet bankomatů

4.3

Bank Austria 196 210 11,6 7 201 Neuvedeno 269 Neuvedeno

Raiffeisen 130 640 11,2 57 901 14 600 3 025 Neuvedeno

Erste 22 614 19,4 14 000 3 300 1 100 1 500

Easy bank 2 780 Neuvedeno 110 Neuvedeno 2 Neuvedeno

Spolková republika Německo V roce 2013 působilo v Německu 1734 úvěrových institucí z toho 297 soukromých

bank. Níže jsou představeny vybrané tři banky, které jsou jedny z největších v zemi a zároveň jsou obecně známé. Tyto banky působí v různých zemích Evropy. Za lowcostovou banku byla vybrána

Comdirect, která nabízí přehledné online bankovnictví. Bližší

35

informace k níže uvedenému přehledu o vybraných rakouských bankách viz. Deutsche Bank – Zahlen und Fakten; Commerz Bank – Commerz Bank im Überblick; Hypo Vereinsbank – Kennzahlen; comdirect bank AG – Unternehmen.

4.3.1 Deutsche Bank Historické kořeny banky sahají do roku 1870. Během válečných období však byla několikrát uzavřena a rozdělena. Deusche Bank se řadí k předním světovým univerzálním bankám. Sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem a ke konci roku 2013 zaměstnávala 98 254 lidí, z toho 66% v Německu. Banka se zaměřuje jak na retailové bankovnictví tak na kapitálové trhy. Působí v 71 zemích po celém světě – v Evropě, Severní Americe a zejména v Asii má silnou konkurenční pozici. Celkově má 2907 poboček. V Německu má zákazník k dispozici 9 000 bankomatů v rámci Platební skupiny a celosvětově je to 52 000 bankomatů. Ratingová agentura

Dlouhodobý

Moody´s

A2

S&P

A

Fitch

A+

Krátkodobý

4.3.2 Commerzbank Původně byla Commerzbank založena skupinou obchodníků jako „Komerční a Diskontní banka v Hamburku“. V roce 1900 se její hlavní sídlo přemístilo do Berlína. Momentálně Commerzbank působí ve více než 50 zemích světa. Jejími hlavními trhy jsou Německo a Polsko. Zaměřuje se na malé a střední podniky, kde je významným lídrem, dále samozřejmě na privátní klientelu a instituce. Dceřinými bankami jsou Comdirect a polská mBank, které jsou dvě nejvíce inovativními bankami v oblasti online bank. Commerzbank disponuje rozsáhlou sítí poboček v Německu. Obsluhuje asi 15 milionů soukromých klientů a asi jeden milion firem.

36

4.3.3 HypoVereinsbank (UniCredit) Banka HypoVereinsbank vznikla v roce 1998 sloučením několika bank. Jejím předchůdcem je například Bayerische Staatsbank, která byla založena v roce 1780. Její kořeny tedy sahají až 230 let do minulosti. Hlavní bod HypoVerein leží v Mnichově. Od roku 2005 se stala HypoVerein členem italské skupiny UniCredit, jedné z největších bankovních skupin v Evropě. Banka s asi 19 000 zaměstnanci a také 850 obchodními místy tvoří jednu z největších finančních institucí v Německu. HypoVerein je univerzální bankou, takže se zaměřuje na bankovní obchody všeho druhu. Jak soukromníkům, tak podnikům nabízí standardní i individuální servis a poradenství.

4.3.4 Comdirect Comdirect byla založena v roce 1994 a je členem Skupiny Comdirect a jedná se o online banku. Sídlo banky se nachází ve Quickbornu u Hamburku. Od roku 2000 je Comdirect kótována na burze a 80% jejích akcií vlastní Commerzbank. Comdirect vlastní společnost Ebase a spolu tvoří skupinu, která působí v oblasti B2C (druh elektronického obchodu mezi obchodníkem a zákazníkem) a B2B (druh elektronického podnikání obchodníka s obchodníkem) a zde obsluhuje 2,8 milionu klientů, z toho 1,8 milionu retailových klientů a zaměstnává přibližně 1300 lidí. Přehled o stavu bank k 31. 12. 2013 5. Banka Deusche Bank Commerzbank HypoV. Aktiva (mil. Eur) 1 611 400 549 700 297 700 Kapitálová přiměřenost (%) 16,9 11,7 21 Počet zaměstnanců 98 254 52 944 19 000 Počet klientů (tis.) Neuvedeno 16 000 Nevedeno Počet poboček 2 907 1 200 848 Počet bankomatů 9 000 1 006 27 000(celkem)

37

Comdirect 14 162 45,8 1 300 2 800 0 9 000

Srovnání bankovních produktů Pro srovnání bankovních produktů budou použity typologie retailových klientů, dle výzkumu profesorů Jana Draesslera, Ivana Soukala a Martiny Hedvičákové z roku 2010. Retailové bankovnictví, tedy bankovní služby poskytované nepodnikatelským fyzickým osobám, se označuje jako retail core banking services (zkráceně RCBS). Získávání dat proběhlo skrze projekt Kalkulátor bankovních poplatků na webu bankovnipoplatky.com. Výzkum tedy předpokládal, že respondenti mají přístup k internetu a jsou informačně gramotní. Tabulka 5 - Charakteristické užívání RCBS v rámci jednotlivých shluků. Varianta A (3 shluky) Varianta B (4 shluky) Shluk 1. 2. 3. 1. 2. 3. 4. Počet prvků shluku 5 276 2 922 351 2 295 3 000 2 908 346 Relativní podíl shluku 62% 34% 4% 27% 35% 34% 4% Minimální_obrat_částka 21 120 23 165 17 409 23 212 19 458 23 213 17 578 Průměrný_zůstatek_částka 22 103 18 212 23 428 23 870 20 657 18 258 23 723 Výběr_ATM_vlastní_ČR 2,9 2,8 3,1 2,8 3,0 2,8 3,1 Výběr_ATM_cizí_ČR 0 1,7 0,5 0 0 1,7 0,6 Výběr_ATM_cizí_ČR_částka 0 2 755 815 0 0 2 763 827 Příchozí_platba_z_cizí 2,2 2,5 2,0 2,1 2,3 2,5 2,0 Příchozí_platba_z_vlastní 0,9 1,1 1,0 0,4 1,3 1,1 1,0 JPÚ_do_vlastní_pobočka 0 0 0,3 0 0 0 0,3 JPÚ_do_vlastní_Inet 1,8 2,0 1,8 1,0 2,4 2,0 1,8 JPÚ_do_cizí_pobočka 0 0 0,3 0 0 0 0,3 JPÚ_do_cizí_Inet 3,8 4,5 3,2 4,0 3,6 4,5 3,2 TPÚ_do_vlastní_pobočka 0 0 0,2 0 0 0 0,2 TPÚ_do_vlastní_Inet 0,9 0,9 0,7 0,1 1,6 0,9 0,8 TPÚ_do_cizí_pobočka 0 0 0,2 0 0 0 0,2 TPÚ_do_cizí_Inet 2,4 2,7 1,7 2,4 2,4 2,8 1,7 Inkaso_do_vlastní_pobočka 0 0 0,2 0 0 0 0,2 Inkaso_do_vlastní_Inet 0,3 0,3 0,2 0,1 0,5 0,3 0,2 Inkaso_do_cizí_pobočka 0 0 0,3 0 0 0 0,3 Inkaso_do_cizí_Inet 0,9 0,9 0,5 0,9 0,9 0,9 0,5 Vklad_hotovost_pobočka 0,2 0,3 0,5 0,1 0,3 0,3 0,5 Výběr_hotovost_pobočka 0,1 0,1 0,3 0 0,1 0,1 0,3 Zdroj: DRAESSLER Jan, SOUKAL Ivan, HEDVIČÁKOVÁ Martina. Shluková analýza poptávkové strany trhu základních bankovních služeb. E+M. Ekonomie a management. 2011, 14(4), s. 102-114. ISSN 12123609.

Vysvětlivky k tabulce:  všechny údaje se vztahují k měsíčnímu užívání;

38

 všechny částky jsou uváděny v Kč;  syntax kvantitativních proměnných vztažených k četnosti užití je – „typ služby“_“banka kam je služba platbou směřována“_“komunikační kanál užitý pro zadání služby bance respondenta“. Užité zkratky v tabulce:  ATM – bankomat;  JPÚ – jednorázový příkaz k úhradě;  TPÚ – trvalý příkaz k úhradě;  Inet – Internetové bankovnictví;  Inkaso – inkasní služby včetně služby soustředěné inkaso plateb obyvatelstva (SIPO), kde je jedno inkasní spojovací číslo počítáno jako jedna operace nezávisle na tom, kolik operací je pod tímto spojovacím číslem prováděno.

Ve výše uvedené tabulce jsou data, která byla výzkumem získána. Tabulka obsahuje dvě varianty, z kterých byla vybrána varianta A, tedy tři shluky, které byly pro zjednodušení upraveny. Banky totiž v sazebnících nerozlišují, zda přijatá platba odešla z účtu cizí nebo vlastní banky. Vznikly tak tři profily retailových klientů, které se liší četností využívání komunikačních kanálů na běžném účtu. Cílem je nejen zhodnotit, která banka v jednotlivých zemích nabízí levnější služby, ale také jak se prodraží náročnost klienta při využívání širších možností komunikačních kanálů v jednotlivých zemích. Jelikož profily obsahují údaje, kdy si klient daný komunikační kanál volí pouze výjimečně (ne každý měsíc), bude zvolena metoda výpočtu nákladů běžného účtu na celý půl rok. Poté se částka zprůměruje na jeden měsíc.

Profil 1  Výběr z bankomatu vlastní banky: 3;  Příchozí platba: 3;  Příkaz k úhradě přes internet: 6;  Trvalý příkaz přes internet: 3; 39

 Inkaso přes internet: 1;  Vklad hotovosti na pobočce nebo výběr hotovosti na pobočce: 1 krát za pět měsíců. „Tento profil byl označen jako průměrný klient internetového bankovnictví, resp. mainstream tvořící více než 62 % celku. Jeho preference tohoto informačního kanálu je velmi výrazná. Tento klient nevybírá z ATM cizí banky a lze tedy tvrdit, že v rámci těchto klientů byla poplatková diverzifikace, resp. postupné zdražování výběrů z ATM cizích bank, úspěšná. Podíl u převodových služeb mezi odesíláním prostředků na účty vlastních a cizích bank je přibližně 1:2. Celkově jsou v průměru měsíčně provedeny přibližně tři výběry z ATM, podáno téměř šest JPÚ, tři TPÚ, jedna inkasní platba a přibližně jednou za pět měsíců vklad nebo výběr hotovosti na pobočce.“12

Profil 2  Výběr z bankomatu vlastní banky: 3;  Výběr z bankomatu cizí banky: 2;  Příchozí platba: 4;  Příkaz k úhradě přes internet: 7;  Trvalý příkaz přes internet: 4;  Inkaso přes internet: 1;  Vklad hotovosti na pobočce nebo výběr hotovosti na pobočce: 1 krát za pět měsíců. „Tento profil byl označen jako aktivnější klient, tvořící třetinu celku. S průměrným klientem sdílí silnou preferenci ohledně komunikačního kanálu. Hlavním rozdílem je vyšší četnost vybírání z ATM, a to i cizí banky. Jeho aktivita je pouze mírněji vyšší v JPÚ. V ostatních operacích se s drobnou tolerancí s průměrným klientem téměř shoduje.“13 12

DRAESSLER Jan, SOUKAL Ivan, HEDVIČÁKOVÁ Martina. Shluková analýza poptávkové strany trhu základních bankovních služeb. E+M. Ekonomie a management. 2011, 14(4), s. 102-114. ISSN 1212-3609. 13 DRAESSLER Jan, SOUKAL Ivan, HEDVIČÁKOVÁ Martina. Shluková analýza poptávkové strany trhu základních bankovních služeb. E+M. Ekonomie a management. 2011, 14(4), s. 102-114. ISSN 1212-3609.

40

Profil 3  Výběr z bankomatu vlastní banky: 3;  Výběr z bankomatu cizí banky: 1;  Příchozí platba: 3;  Příkaz k úhradě na pobočce: 1 krát za pět měsíců;  Příkaz k úhradě přes internet: 5;  Trvalý příkaz na pobočce: 1 krát za pět měsíců;  Trvalý příkaz přes internet: 3;  Inkaso na pobočce: 1 krát za pět měsíců;  Inkaso přes internet: 1;  Vklad hotovosti na pobočce nebo výběr hotovosti na pobočce: 1 krát za pět měsíců. „Tento profil byl označen jako průměrný klient s pobočkovou preferencí. Sice jde o relativně malý shluk (4 %), přesto ho nelze označit za nízkoprvkový shluk složený pouze z odlehlých pozorování bez interpretační hodnoty. Jeho aktivita je prakticky shodná s průměrným klientem, ale zásadním rozdílem je volba komunikačního kanálu, kde je preferována občasná návštěva pobočky banky v průměru jednou za tři měsíce. Existuje tedy skupina klientů s aktivním internetovým bankovnictvím, kterými je stále i pro běžné operace občasně preferována návštěva pobočky.“14

Srovnání bankovních účtů v jednotlivých zemích V této části byla vybrána jedna klasická banka z každé země. Protože u bank nebylo snadné zjistit počet klientů v dané zemi (některé banky zveřejňují čísla za celou bankovní skupinu), probíhal výběr dle maximální výše aktiv. Za Českou republiku byla vybrána ČSOB, za Rakousko Bank Austria a za Německo Deutsche bank. Z každé banky

14

DRAESSLER Jan, SOUKAL Ivan, HEDVIČÁKOVÁ Martina. Shluková analýza poptávkové strany trhu základních bankovních služeb. E+M. Ekonomie a management. 2011, 14(4), s. 102-114. ISSN 1212-3609.

41

byl vybrán základní běžný účet. Tím je myšlen účet pro občany v produktivním věku, nikoli studentská či seniorská konta. V tabulkách níže jsou kalkulovány náklady na jednotlivé klientské profily. Pro přepočet EUR do CZK byl použit průměrný kurz v roce 2014 – 27,5 CZK/EUR.

Profil 1

Poplatek za vedení

ČSOB

Bank Austria

Deutsche bank

Aktivní konto

Perfect fit

Aktiv Konto

95 Kč/ měsíc

7,99 Eur/měsíc

4,99 Eur/ měsíc

konta Výběr z bankomatu

3

5 zdarma, další 6 0,-

0,-

Kč za položku

vlastní banky Příchozí platba

3

0,-

0,-

0,-

Příkaz k úhradě přes

6

10 zdarma, další 0,-

0,-

3 Kč za položku

internet Trvalý příkaz přes

3

3 Kč / položka

0,-

0,-

1


0,-

internet Inkaso přes internet

Kč za položku Vklad nebo výběr

1x za 5 60 Kč (výběr)

hotovosti na pobočce

měsíců

Celkový náklad za

0,-

0,-

1 318,35 Kč

823,35 Kč

47,94 Eur

29,94 Eur

219,72 Kč

137,23 Kč

7,99 Eur

4,99 Eur

vklad je zdarma 684,00 Kč

vedení konta na 6 měsíců Průměrný měsíční

114,00 Kč

náklad

Profil 2

Poplatek za vedení

ČSOB

Bank Austria

Deutsche bank

Aktivní konto

Perfect fit

Aktiv Konto

95 Kč/ měsíc

7,99 Eur/ měsíc

4,99 Eur/ měsíc

konta

42

Výběr z bankomatu


3

0,-

Kč za položku

vlastní banky 2

35 Kč

Neuvedeno

0,-

Příchozí platba

4

0,-

0,-

0,-


7


0,-

Výběr z bankomatu cizí banky

Kč za položku

internet Trvalý příkaz přes

4

3 Kč / položka

0,-

0,-

1


0,-

internet Inkaso přes internet

Kč za položku Vklad nebo výběr



měsíců

Celkový náklad za

0,-

0,-

1 318,35 Kč

823,35 Kč

47,94 Eur

29,94 Eur

219,72 Kč

137,23 Kč

7,99 Eur

4,99 Eur

vklad je zdarma 1 122,00 Kč

vedení konta na 6 měsíců Průměrný měsíční

187,00 Kč

náklad

Profil 3

Poplatek za vedení

ČSOB

Bank Austria

Deutsche bank

Aktivní konto

Perfect fit

Aktiv Konto

95 Kč/ měsíc

7,99 Eur/ měsíc

4,99 Eur/ měsíc

konta Výběr z bankomatu

3


0,-

6 Kč za položku

vlastní banky 1

40 Kč (výběr)

Neuvedeno

0,-

Příchozí platba

3

0,-

0,-

0,-

Příkaz k úhradě na

2x za 5 50 Kč / položka

0,-

1,5 Eur

pobočce

měsíců


5

Výběr z bankomatu cizí banky

0,- 10 zdarma, 0,-

43

0,-

další 3 Kč za

internet

položku Trvalý příkaz na


pobočce

měsíců

Trvalý příkaz přes

3

0,-

1,5 Eur

3 Kč / položka

0,-

0,-


0,-

1,5 Eur

internet Inkaso na pobočce

měsíců Inkaso přes internet


1

0,-

6 Kč za položku Vklad nebo výběr



měsíců

Celkový náklad za

1 006,00 Kč

vedení konta na 6

0,-

0,-

1 318,35 Kč

988,35 Kč

47,94 Eur

35,94 Eur

219,72 Kč

164,73 Kč

7,99 Eur

5,99 Eur

měsíců Průměrný měsíční

167,60 Kč

náklad

Srovnání direct bank v jednotlivých zemích V tabulkách níže jsou uvedeny vybrané lowcostové banky a jejich měsíční náklady dle jednotlivých profilů. Za Českou republiku Air bank, Rakousko Easy bank a Německo Comdirect.

Profil 1 Air bank

Easy bank

Comdirect

Malý tarif

Easy Gratis

Girokonto

0,- Kč/ měsíc

0,- Eur/ měsíc 0,- Eur/ měsíc

3

0,-

0,-

0,-

3

0,-

0,-

0,-

Poplatek za vedení konta Výběr z bankomatu vlastní banky Příchozí platba

44


6

0,-

0,-

0,-

3

0,-

0,-

0,-

Inkaso přes internet

1

0,-

0,-

0,-

Vklad nebo výběr

1x za 5 Neposkytuje

0,- (3 výběry 0,-


měsíců

za čtvrtletí)

internet Trvalý příkaz přes internet

Celkový náklad za vedení

0,- Kč

0,- Kč

0,- Kč

0,- Eur

0,- Eur

0,- Kč

0,- Kč

0,- Eur

0,- Eur

Air bank

Easy bank

Comdirect

Malý tarif

Easy Gratis

Girokonto

0,- Kč/ měsíc


3

0,-

0,-

0,-

2

25 Kč

1,52 Eur

5,90 Eur

Příchozí platba

4

0,-

0,-

0,-


7

0,-

0,-

0,-

4

0,-

0,-

0,-

Inkaso přes internet

1

0,-

0,-

0,-

Vklad nebo výběr

1x za 5 Neposkytuje

0,- (3 výběry 0,-


měsíců

za čtvrtletí)

konta na 6 měsíců Průměrný měsíční náklad

0,- Kč

Profil 2

Poplatek za vedení konta Výběr z bankomatu vlastní banky Výběr z bankomatu cizí banky

internet Trvalý příkaz přes internet


300,00 Kč


50,- Kč

45

501,60 Kč

1 947,00 Kč

18,24 Eur

70,80 Eur

83,60 Kč

324,50 Kč

3,04 Eur

11,80 Eur

Profil 3 Air bank

Easy bank

Comdirect

Malý tarif

Easy Gratis

Girokonto

0,- Kč/ měsíc


3

0,-

0,-

0,-

1

25 Kč

1,52 Eur

5,90 Eur

Příchozí platba

3

0,-

0,-

0,-

Příkaz k úhradě na

2x za 5 0,-

0,-

0,-

pobočce

měsíců


5

0,-

0,-

0,-

1x za 5 0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

1x za 5 0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Poplatek za vedení konta Výběr z bankomatu vlastní banky Výběr z bankomatu cizí banky

internet Trvalý příkaz na pobočce

měsíců Trvalý příkaz přes

3

internet Inkaso na pobočce

měsíců Inkaso přes internet

1

Vklad nebo výběr

1x za 5 Neposkytuje

0,- (3 výběry 0,-


měsíců

za čtvrtletí)


0,-

150,00 Kč


25,00 Kč

46

250,80 Kč

973,50 Kč

9,12 Eur

35,40 Eur

41,80 Kč

162,25 Kč

1,52 Eur

5,90 Eur

Komparace výsledků z hlediska ekonomické úrovně Pro srovnání nákladů běžných účtů mezi jednotlivými státy se musí vzít v úvahu i ekonomická úroveň každé země. Výsledky uvedené výše jsou kalkulovány pouze nominálně, tudíž nemůže být určeno, zda je vybraný běžný účet pro danou zemi cenově výhodný či nevýhodný. Nominální hodnota jednotlivých zahraničních účtů se může zdát vysoká, avšak pro obyvatele daného státu může být účet cenově výhodný vzhledem k ekonomické úrovni státu. Pro toto srovnání bude použit přepočet pomocí hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly dle statistiky CIA pro rok 2014. Absolutní verze parity kupní síly (PPP) je založena na zákonu jedné ceny. Pracuje s tvrzením, že v různých státech by mělo stejné zboží (dle spotřebního koše) mít stejnou cenu. Nominální ceny budou vyděleny podílem HDP per capita v PPP dané země oproti České republice. Tím se zjistí, kolikrát je HDP v Německu a Rakousku vyšší než v České republice, resp. kolikrát mají vyšší ekonomickou úroveň.

HDP per capita v PPP v roce 2014:

Hodnota pro přepočet ceny:

Německo: 44 700 $

1,573944 (44 700 : 28 400)

Rakousko: 45 400 $

1,598592 (45 400 : 28 400)

Česká republika: 28 400 $ Výše vypočtenou hodnotou se vydělí zjištěné poplatky běžných účtů v Eurech. Výsledná hodnota uvádí, jaké by měly poplatky být při přepočtu na paritu kupní síly dané země. Čím vyšší je ekonomická úroveň daného státu, tím zanedbatelnější jsou poplatky na běžném účtu. Po získání ceny v PPP jednotlivých států se provede přepočet do CZK pomocí směnného kurzu taktéž v PPP. Směnné kurzy v dolarech jsou převzaty ze statistiky OECD pro rok 2014. Jsou tak vypočteny kurzy CZK/EUR v PPP pro německý (16,97 CZK/EUR) a rakouský (16,01 CZK/EUR) trh.

47

Výpočet nákladů na běžný účet v PPP pro vybrané banky ČSOB

Bank Austria

Deutsche bank

Aktivní konto

Perfect fit

Aktiv Konto

Profil 1

114 Kč

7,99 Eur

4,99 Eur

Cena dle PPP

114 Kč

4,99 Eur

3,17 Eur

Přepočet do CZK

114 Kč

80,04 Kč

53,81 Kč

Profil 2

187 Kč

7,99 Eur

4,99 Eur

Cena dle PPP

187 Kč

4,99 Eur

3,17 Eur

Přepočet do CZK

187 Kč

80,04 Kč

53,81 Kč

Profil 3

167,60 Kč

7,99 Eur

5,99 Eur

Cena dle PPP

167,60 Kč

4,99 Eur

3,80 Eur

Přepočet do CZK

167,60 Kč

80,04 Kč

64,60 Kč

Air bank

Easy bank

Comdirect

Malý tarif

Easy Gratis

Girokonto

Profil 1

0,- Kč

0,- Eur

0,- Eur

Cena dle PPP

0,- Kč

0,- Eur

0,- Eur

Přepočet do CZK

0,- Kč

0,- Kč

0,- Kč

Profil 2

50 Kč

3,04 Eur

11,8 Eur

Cena dle PPP

50 Kč

1,90 Eur

7,49 Eur

Přepočet do CZK

50 Kč

30,45 Kč

127,26 Kč

Profil 3

25 Kč

1,52 Eur

5,90 Eur

Cena dle PPP

25 Kč

0,95 Eur

3,74 Eur

Přepočet do CZK

25 Kč

15,22 Kč

63,63 Kč

48

Shrnutí výsledků Pro tuto bakalářskou práci byly vybrány tři největší banky z každého státu, tj. Česká republika, Rakousko a Německo, a dále jedna banka lowcostová. Výběr hlavních bank probíhal dle pozice a známosti na trhu v dané zemi. Známostí na trhu se rozumí, zda mají banky pobočky v jiných státech Evropy. Vybrané banky jsou akciovými společnostmi s působením v evropských státech a nejsou pouze zemskými bankami. Do konečného srovnání byla vybrána jako mainstream jedna banka z uvedených států, jež dosahovala nejvyšší hodnoty aktiv. Co se týče bank lowcostových, byla vybrána z každého státu již v počátku jedna banka. Výběr probíhal dle známosti na trhu. Roli hrála i přehlednost webových stránek bank. V grafu níže jsou pro přehlednost srovnána data z výzkumu nákladovosti běžných účtů vybraných bank. Data jsou situována do třech sloupců, znázorňující tři profily retailových klientů. Zde může být přehledně srovnáno, jakým způsobem se liší náklady na jednotlivý profil v různých zemích. Případně, zda při vzrůstající náročnosti klienta také rovnoměrně stoupají náklady v uvedených státech.

49

Graf 3 – Výše poplatků ve vybraných bankách

ČSOB

Bank Austria

Deutsche bank

250 200 150 100 50 0 Profil 1

Profil 2

Profil 3

Z výše uvedených grafů je zřejmé, že se poplatky za vedení účtu výrazně liší, až po měsíční poplatek kolem 320,00 Kč. Ze srovnání je dále patrné, že náklady na vybraný český běžný účet s přibývající aktivitou výrazně stoupají v porovnání s účty zahraničními. V případě prvního profilu, který tvořil 62% respondentů, vychází Československá obchodní banka (ČSOB) nejlevněji. S přibývající aktivitou klienta však jeho měsíční náklady stoupají. V případě třetího profilu, kdy klient využívá též pobočkových služeb, nestoupají náklady již tak výrazně ve srovnání se zahraničními účty a rovnají se německé bance. U druhého profilu se výhodněji jeví německá Deutsche bank. Rakouská Bank Austria vede u všech profilů nejdražší bankovnictví. Neboť by mělo být také přihlédnuto k ekonomické úrovni jednotlivých států, je v kapitole výše uveden způsob komparace výsledků práce dle ekonomické úrovně. Přepočet z EUR byl poté proveden pomocí měnového kurzu v paritě kupní síly. Tento kurz se značně liší od kurzů zveřejňovaných ČNB. V níže uvedeném grafu je zřejmý značný rozdíl v cenách v PPP oproti cenám nominálním.

50

Graf 4 – Výše poplatků ve vybraných bankách dle kupní síly a ekonomické úrovně

ČSOB

Bank Austria

Deutsche bank

200 150 100 50 0 Profil 1

Profil 2

Profil 3

V tomto grafu jsou nominální ceny přepočítány na ekonomickou úroveň dané země. Ačkoli v grafu č. 3 bylo zřejmé, že rakouské běžné účty jsou jedny z dražších, v porovnání s ekonomickou úrovní Rakouska, mají Rakušané výhodnější vedení běžných účtů než Češi. Nejlépe jsou na tom však v Německu, kdy v přepočtu zaplatí, dle vybraného profilu, za běžný účet maximálně 64,60 Kč. Navíc Německo má mírně nižší HDP na obyvatele v PPP než Rakousko, tudíž z grafu vyplývá, že Německo má nejlevnější vedení běžných účtů. Nelze však říci, zda jsou Německé účty výrazně levnější než Evropské, nebo zda má Rakousko předražená konta. Na tuto komparaci může být pohlíženo tak, že pro obyvatele České republiky se rakouský účet může zdát cenově nevýhodný, neboť převyšuje ceny domácího běžného účtu (př. profil 1). V nominální hodnotě stojí poplatky na účtu 219,72 Kč. Rakouský občan však bere cenu účtu, jako kdyby stála pouze 80,04 Kč (v PPP), neboť Rakousko má výkonnější ekonomiku než ČR. Banky, které nabízejí vedení běžného účtu zdarma, jsou nejčastěji direct banky (lowcostové). V grafu č. 5 jsou nominálně znázorněny náklady vybraných lowcostových bank. Tyto banky nemají pobočky a komunikaci s klientem provádí online. Nejčastěji skrze internet, či telefonicky. Tímto způsobem výrazně snižují své náklady na provoz banky, díky čemuž si mohou dovolit nabídnout vedení kont zdarma. Těmito bankami v našem výzkumu jsou česká Air bank, která se umístila na prvním místě, dále pak 51

rakouská Easy bank, jejíž měsíční poplatek se dle profilů pohyboval od 0 Kč až po 83,60 Kč, jedná se však o poplatek za výběr z bankomatu. Zákazník by tak mohl kontrolovanějšími výběry tuto částku snížit. To samé platí u německé banky Comdirect, která si za výběr z bankomatu cizí banky účtuje poplatek 162,25 Kč. V případě, že by klient používal pouze bankomat vlastní banky, měl by vedení účtu zcela zdarma. Graf 5 – Výše poplatků v lowcostových bankách

Air bank

Easy bank

Comdirect

350 300 250 200 150 100 50 0 Profil 1

Profil 2

Profil 3

V grafu níže jsou opět znázorněny náklady lowcostových účtů v přepočtu k ekonomické úrovni daného státu. Při přihlédnutí k ekonomické úrovni státu je zřejmé, že náklady na vybranou českou lowcostovou banku vycházejí poměrně výhodně. Oproti tomu německá direct banka nabízí i po přepočtu nejvyšší náklady na běžný účet. Tuto položku však tvoří poplatky za výběr z bankomatu. V tomto případě by se dalo říci, že Německá banka má opravdu vysoké poplatky za výběr z bankomatu - 127,26 Kč v případě profilu 2. Vzhledem k ekonomické úrovni Německa, by se ideální výše poplatku za výběr z bankomatu měla pohybovat mírně nad úrovní Rakouských cen, tedy nad hodnotou 30,45 Kč (profil 2) a 15,22 Kč (profil 3).

52

Graf 6 – Výše poplatků v lowcostových bankách dle kupní síly a ekonomické úrovně

Air bank

Easy bank

Comdirect

140 120 100 80 60 40 20 0 Profil 1

Profil 2

Profil 3

V České republice tvoří poměrně významnou položku výběr z bankomatu cizí banky (částky se pohybují mezi 30 a 40 Kč). Zákazník by omezením tohoto výběru mohl podstatně snížit náklady běžného účtu. Problém však nastává v případě, kdy bankomat vlastní banky nemá zákazník běžně k dispozici. V takovém případě se jistě vyplatí při výběru banky k této skutečnosti přihlédnout. V případě rakouských a německých bankovních účtů je výběr z bankomatu cizí banky nejčastěji zdarma. V případě, že je výběr z bankomatu zpoplatněn, nabízí vždy banka výběry z bankomatů vlastní banky zdarma. Rozdíl oproti České republice je v tom, že banky mají mezi sebou vytvořenu bankovní skupinu, jejímiž členy jsou známé a nejvíce využívané banky. V rámci této bankovní skupiny jsou výběry zdarma. Dále je možné vybírat hotovost v některých obchodech, např. na pobočkách čerpací stanice Shell. Klient by tedy neměl mít problém nalézt vhodný bankomat, aby nemusel platit poplatky z výběru. Zhodnocení běžných účtů ČSOB

0,01 %

Bank Austria

0,125 %

Deutsche bank

Neuvedeno

53

Air bank

1,10 % ( méně než 5 plateb kartou – 0 %)

Easy bank

0,25 %

Comdirect

0%

Co se týče zhodnocení běžných účtů v České republice, výše úroků se pohybuje kolem 0%. V některých případech je možné dodatečné sjednání spořicího účtu zdarma. Tato problematika však nebyla více zkoumána, vzhledem k rozsahu bakalářské práce. Zhodnocení účtů úzce souvisí s výběry z bankomatu. Klienti českých bank by mohli ušetřit tím, že hotové peníze budou z bankomatu vybírat pouze jednou měsíčně a výběr uchovávat mimo banku. Výše uvedený příklad neplatí pro zahraniční banky, neboť jejich zhodnocení je vyšší a výběry z bankomatu jsou levnější, nebo zcela zdarma. Klient musí také počítat s tím, že banky, které nabízejí vedení účtu zdarma, většinou nezhodnocují vklady zákazníků. To platí především pro direct banky. Výjimkou je česká Air bank, která nabízí zajímavé zhodnocení běžného účtu 1,10%. Podmínkou je platba kartou pětkrát v měsíci. Limit pro úročení je do 100 000 Kč. Porovnání běžných účtů pro zákazníka však nemusí být vždy snadné. Nejlépe dohledatelné informace jsou na stránkách direct bank, což je logické, neboť ty se klientovy nabízí pouze online. Zákazník zde během několika minut nalezne potřebné informace týkající se běžného účtu. Tyto banky neskrývají žádné další poplatky, ale vše uveřejňují přímo. V případě potřeby dotazů jsou k dispozici zákazníkům e-mailem či telefonicky a to často i o víkendech. Na e-maily odpovídají v nejbližším pracovním dnu. Problém nastává u klasických pobočkových bankovních institucí. Pro srovnání byly vyhledávány sazebníky nejvyužívanějších bank v Česku, Rakousku a Německu. Např. v České republice klient bloudí webovými stránkami banky a často bez úspěchu. I v případě, že banka uveřejňuje své sazebníky, je pro klienta náročné se zprvu na webových stránkách zorientovat. Česká spořitelna se v případě běžného účtu odkazuje na více sazebníků a navíc není zcela zřejmé, jaká bude výše poplatku. V případě Komerční banky je sazebník téměř nedohledatelný. Stránky jsou zaplněné pouze reklamou na koncept „Moje odměny“, kdy v případě jejich splnění má zákazník vedení účtu zcela zdarma. Není však nikde uvedeno, kolik zákazník zaplatí v případě, že podmínky nesplňuje. Na webových stránkách je sazebník sice k dispozici, ale v odkazech, kam by klient asi nezavítal. Oproti tomu musím upozornit na vstřícnou komunikaci zaměstnanců, kdy

54

v nejbližším termínu odpověděli na e-mail a zaslali přesný odkaz na požadovaný sazebník. Československá obchodní banka nabízí na svých stránkách jednak kalkulačku poplatků, která přesně a rychle spočítá celkový poplatek za vedení účtu. Dále je hned na stránce s nabídkou účtu zveřejněný odkaz na sazebník. V případě zahraničních bank byly informace dobře dohledatelné. Většinou byly hned na stránce s nabídkou konkrétního účtu zveřejněny podmínky. U některých zahraničních bank však nejsou podmínky zcela jednotné, ale liší se podle „okresů“. V případě Deutsche Bank je zprvu těžší se na stránkách orientovat, neboť jejich hlavní web je zaměřen všeobecně a je nutné se na stránky s nabídkou privátních produktů dostat. Banka však uvádí všechny podmínky na stránkách kont a umožňuje jejich srovnání. U Relax Konta banky Bank Austria nebylo uvedeno zhodnocení účtu. Banka však tyto informace ihned e-mailem na vyžádání doplnila. Jediný problém v případě zahraničních bank nastal s rakouskou bankou Raiffeisen. Nikde nebyl odkaz na sazebník a ani nebyl k dispozici širší popis běžného účtu. Po vyžádání sazebníku e-mailem se muselo několik dní vyčkat na odpověď.

55

Závěry a doporučení Cílem práce bylo zhodnocení nabízených bankovních produktů z hlediska ceny a komparace nabídky mezi vybranými státy EU. Tato komparace probíhala nejen v nominálních hodnotách, ale pomocí parity kupní síly také dle ekonomické úrovně jednotlivých zemí. Pro výzkum byly také použity tři rozdílné klientské profily, dle kterých bylo možno sledovat výši nákladů při rozdílném využívání komunikačních kanálů. Do výzkumu byly vybrána jedna běžná banka z každé země a její jeden základní běžný účet. Výběr probíhal na základě výše aktiv a známosti na trhu. Za Českou republiku ČSOB, Rakousko Bank Austria a Německo Deutsche bank. Výsledkem bylo zjistění, že výše poplatků na běžném účtu v České republice se řadí mezi průměrné při srovnání s Rakouskem a Německem. Samozřejmě velmi záleží na aktivitě kleinta. Poplatek na běžném účtu je však možné snížit omezením výběrů z bankomatů cizích bank. Jak již bylo uvedeno, komparace probíhala i dle ekonomické úrovně jednotlivých států. Nejprve byl využit poměr HDP na obyvatele v PPP vybraných zahraničních států oproti České republice (viz. Komparace výsledků z hlediska ekonomické úrovně). Původní nominální ceny byly přepočítány tímto poměrem a výsledné ceny v Eurech byly spočítány pomocí směnných kurzů v paritě kupní síly CZK/EUR. Výsledkem bylo zjištění, že Rakouské účty se po přepočtu nejeví tak draze, jako v případě nominálních cen. Obyvatelům Rakouska a Německa se tedy jejich výše bankovních poplatků jeví výhodně. Nejnižší poplatky na běžném účtu nabízí Německo. Do komparace účtů byly také zahrnuty direct banky, které většinou nabízejí vedení konta zdarma. Zde byla již na začátku vybrána jedna banka dle známosti na trhu. Dalším z kritérií byla přehlednost webových stránek. Za Českou republiku byla vybrána Air bank, Rakousko Easy bank a Německo Comdirect. Tyto moderní „online“ banky jsou vhodné hlavně pro mladé lidi, kterým internetové bankovnictví vyhovuje. V nominálních hodnotách vychází česká Air bank jako nejlevnější direct banka. Nejvíce zaplatí klienti rakouské banky Comdirect. Po přepočtu dle ekonomické úrovně je zde viditelný jiný trend než u pobočkových bank. Česká Air bank vychází stále poměrně výhodně, nejlevnější je rakouská Easy bank. Nejhůře se zde jeví německá Comdirect, s vysokými poplatky za výběr z cizího bankomatu. Mohlo by být řečeno, že alespoň zde mají Češi ve srovnání s vybranými evropskými státy a ekonomickou úrovní výhodné vedení běžných účtů.

56

Klientům, kteří preferují klasické banky s pobočkami se doporučuje zřízení konta v bance, která působí v místě jejich bydliště a mají k ní blízko. Snížení poplatků u těchto účtů lze ovlivnit počtem výběrů z bankomatů cizích bank. Nejvýhodněji se pro málo aktivní klienty nabízí vybraný český účet u ČSOB, který má z výše porovnávaných bank nejnižší měsíční poplatek. Výhodou může být placení kartou u obchodníků, neboť tyto platby jsou většinou zdarma a navíc v některých bankách lze za placení kartou získat určité výhody. Při výběru vhodné banky je dobré nejprve srovnání nabídky direct bank, neboť mají přehledný web a umožňují rychlou orientaci v produktu. Tím nemusí zákazník zbytečně ztrácet čas, aniž by nenašel potřebné informace. U bank s pobočkami může prvotně klient hledat na webu banky, ale v případě, že se na stránkách neorientuje, je vhodné navštívit pobočku banky. Pro profily s pobočkovou preferencí se doporučuje zaměřit se na banky, které má člověk běžně k dispozici. U profilů s elektronickou preferencí je vhodné zjistit podmínky pro výběr z bankomatu. Pokud jsou výběry u cizích bank zpoplatněny, pak se rozhodovat pro banku, která je klientu nadosah, aby se mu nezvyšovaly náklady. Prvotně je důležité stanovit si vlastní měsíční aktivitu. Pokud klient hojně využívá bankovních služeb, vyplatí se, zřídit si dražší konto již v počátku. Základní konta, jejichž měsíční poplatek je nízký, mohou se vzrůstajícím využíváním komunikačních kanálů převýšit aktivní účty. Důvodem je omezený počet transakcí zdarma, takže při vyšší aktivitě si klient připlatí. Oproti tomu aktivní konta mohou nabízet větší počet transakcí zdarma. Například rakouská Bank Austria a česká ČSOB nabízí vedení účtu za paušální částku bez ohledu na využívání komunikačních kanálů. Oproti tomu jejich základní běžné účty mají každou transakci zpoplatněny, takže velmi záleží, jak je klient aktivní. Změna starého účtu na nový nemá velký význam, pouze v případě, že by klient měl u nové banky pobočku s bankomatem nadosah, nebo určitý počet výběrů u kterékoli banky zdarma. Dalším důvodem by mohl být přechod k některé z direct bank.

57

Seznam použité literatury Bankovnictví. 5., přeprac. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, 280 s. ISBN 80-726-5080-7. POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xviii, 414 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152-9. POLIDAR, Vojtěch. Management bank a bankovních obchodů. 2. upr. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 450 s. ISBN 80-861-1911-4. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 338 s. ISBN 978-80-245-1180-1. BARTOŠEK, Ing. Karel, Ing. Dana FELSBERGOVÁ a Ing. Pavel JAROŠ. Bankovnictví v České republice. 3. přeprac.vyd. Praha: Bankovní institut, 1998, 330 s. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008, 559 s. ISBN 97880-87071-87-8. MARVANOVÁ, Marie, Ing. Pavel JUŘÍK a Ing. Karel VÍTKOVSKÝ. Platební styk. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1996, v, 251 s. JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. První vydání. Praha: Libri, s.r.o., 190 pages. ISBN 80-727-7488-3. REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6. KOVAŘÍK, Mgr. Jakub. Vklady na běžných účtech [online]. Praha [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.kubistovaco.cz/cs/detail/3-vklady-na-beznych-uctech/

58

Rating. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rating Platební karta. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Platební_karta TOMEK, CSC., RNDr. Ivan. Zpráva o postoji klientů českých bank k úrovni bankovních poplatků a služeb. In: Www.csob.cz [online]. 2006 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Servis-pro-media/zprava_pruzkum.pdf ČERNÝ, Michal. Lesk a bída nízkonákladových bank. Měšec.cz [online]. 02.11.2011 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/lesk-a-bida-nizkonakladovych-bank/ SEPA - Jednotná oblast pro platby v eurech. ČSOB [online]. 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Produktovy-katalog/Ucty-a-platby/Zahranicni-atuzemsky-devizovy-platebni-styk/Stranky/SEPA-Jednotna-oblast-pro-platby-v-eurech.aspx Jednotná oblast pro platby v eurech. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jednotn%C3%A1_oblast_pro_platby_v_eurech SEPA platba. Raiffeisen bank [online]. 2008 - 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.rb.cz/attachements/ZPS/SEPA_platba.pdf Zelená kniha. Česká národní banka [online]. 2012 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/pravni_predpisy/do wnload/zelena_kniha_2012.pdf Popis systému CERTIS. Česká národní banka [online]. 2003 - 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html

59

Press release. European central bank [online]. 2013 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2013/html/pr130910.en.html Banky a pobočky zahraničních bank (stav ke dni 01.01.2013), Česká národní banka. [online]. © Česká národní banka, 2003-2013. Poslední změna 1.6.2012 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=c z&p_DATUM=1.1.2013&p_hie=HI&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=1 O společnosti ČSOB. ČSOB [online]. 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx Základní informace. Komerční banka [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml Profil České spořitelny. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413 Airbank. PPF [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.ppf.cz/cz/spolecnosti-v-portfoliu-skupiny-ppf/bankovnictvi/air-bank.html Strukturdaten. Oesterreichische Nationalbank [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.oenb.at/Statistik/StandardisierteTabellen/Finanzinstitutionen/Kreditinstitute/Strukturdaten.html Fact sheet. Erste Group [online]. 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.erstegroup.com/de Die Raiffeisen Bankengruppe. Raiffeisen [online]. 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.raiffeisen.at/eBusiness/01_template1/10066370009741006622610903_359753008658879758-359753008658879758-NA-30-NA.html

60

Über die Bank Austria. Bank Austria [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.bankaustria.at/ueber-uns-das-unternehmen-unternehmensportrait.jsp Wir über uns. Easy bank [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: https://www.easybank.at/easy/Ueber_uns/44252/wir-ueber-uns.html Zahlungverkehrs. Deutsche Bundesbank [online]. 2014 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.bundesbank.de/Redaktion/DE/Downloads/Statistiken/Geld_Und_Kapitalmaerkt e/Zahlungsverkehr/zvs_daten.pdf?__blob=publicationFile Zahlen und Fakten. Deutsche Bank [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: https://geschaeftsbericht.deutsche-bank.de/2013/gb/deutsche-bank-konzern/zahlen-undfakten.html Commerz Bank im Überblick. Commerzbank [online]. 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: https://www.commerzbank.de/de/hauptnavigation/konzern/commerzbank_im__berblick/co mmerzbank_ueberblick.html Kennzahlen. HypoVereinsbank [online]. 2015 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://about.hypovereinsbank.de/de/portraet/kennzahlen/ Unternehmen. Comdirect bank AG [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.comdirect.de/cms/ueberuns/de/unternehmen/index.html Kupní síla průměrné mzdy ve světě [online]. Finance.cz. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/kupni-sila-prumerne-mzdy-ve-svete/1073784 DRAESSLER Jan, SOUKAL Ivan, HEDVIČÁKOVÁ Martina. Shluková analýza poptávkové strany trhu základních bankovních služeb. E+M. Ekonomie a management. 2011, 14(4), s. 102-114. ISSN 1212-3609. Sazebník ČSOB pro fyzické osoby. ČSOB [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Sazebniky/Sazebnik_FO_cz.pdf

61

Komerční banka [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.sazebnikkb.cz/cs/obcane/depozitni-produkty/balicky-a-bezne-ucty.shtml Ceník pro Osobní účet České spořitelny II. Česká spořitelna a.s. [online]. 20.10.2014 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/osobni-ucet-csii/cenik-d00022382 Ceník pro Tuzemský platební styk pro soukromou klientelu. Česká spořitelna a.s. [online]. 15.08.2014 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobnifinance/tuzemsky-platebni-styk-d00022719 Ceník a poplatky. Airbank [online]. 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: https://www.airbank.cz/cs/bezny-ucet/cenik-a-poplatky/cenik/ Die Kosten. Erste Bank [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.sparkasse.at/erstebank/Privatkunden/Konto-karten/sKomfort-Konto Easy gratis Gehaltskonto. Easybank [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: https://www.easybank.at/easy/Produkte/Konto/easy_gratis/44662/easy-gratis-gehalt.html Konten im Vergleich. Bank Austria [online]. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.bankaustria.at/files/Vergleich-Bank-Austria-Konten.pdf Deutsche bank Privat Kunden. Deutsche Bank [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: https://www.deutschebank.de/pfb/content/privatkunden/produktshop_aktivkonto.html#myaccordion_5924 Preisaushang. Commerzbank [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: https://www.commerzbank.de/portal/media/efw-dokumente/preisaushang.pdf

Produktprofil Konto Klassik. HypoVereinsbank [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z:

62

http://www.hypovereinsbank.de/portal?view=/de/privatkunden/girokonten/girokontoklassik.jsp#

Die Konditionen des comdirect Girokontos. Comdirect bank AG [online]. 2014 [cit. 201411-11]. Dostupné z: https://www.comdirect.de/cms/girokonto-konditionen.html

The World Factbook. Central Intelligence Agency [online]. 2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-worldfactbook/rankorder/2004rank.html PPPs and exchange rates. OECD [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SNA_TABLE4

Citace: 1. Bankovnictví. 5., přeprac. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, s. 7. ISBN 80-7265-080-7. 2. POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, s. 273-274. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152 3. Bankovnictví. 5., přeprac. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, s. 21. ISBN 80-7265-080-7. 4. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, s. 212. ISBN 978-80-245-1180-1. 5. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, s. 214. ISBN 978-80-245-1180-1. 6. JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. První vydání. Praha: Libri, s.r.o., s. 181. ISBN 80-727-7488-3. 7. Bankovnictví. 5., přeprac. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, s. 95. ISBN 80-7265-080-7. 8. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, s. 218. ISBN 978-80-245-1180-1.

63

9. Bankovnictví. 5., přeprac. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, s. 140. ISBN 80-7265-080-7. 10. Bankovnictví. 5., přeprac. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, s. 147. ISBN 80-7265-080-7. 11. Bankovnictví. 5., přeprac. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, s. 148. ISBN 80-7265-080-7. 12. DRAESSLER Jan, SOUKAL Ivan, HEDVIČÁKOVÁ Martina. Shluková analýza poptávkové strany trhu základních bankovních služeb. E+M. Ekonomie a management. 2011, 14(4), s. 102-114. ISSN 1212-3609. 13. DRAESSLER Jan, SOUKAL Ivan, HEDVIČÁKOVÁ Martina. Shluková analýza poptávkové strany trhu základních bankovních služeb. E+M. Ekonomie a management. 2011, 14(4), s. 102-114. ISSN 1212-3609. 14. DRAESSLER Jan, SOUKAL Ivan, HEDVIČÁKOVÁ Martina. Shluková analýza poptávkové strany trhu základních bankovních služeb. E+M. Ekonomie a management. 2011, 14(4), s. 102-114. ISSN 1212-3609. Nepřímé citace: TOMEK, CSC., RNDr. Ivan. Zpráva o postoji klientů českých bank k úrovni bankovních poplatků a služeb. In: Www.csob.cz [online]. 2006 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Servis-pro-media/zprava_pruzkum.pdf DRAESSLER Jan, SOUKAL Ivan, HEDVIČÁKOVÁ Martina. Shluková analýza poptávkové strany trhu základních bankovních služeb. E+M. Ekonomie a management. 2011, 14(4), s. 102-114. ISSN 1212-3609. Press release. European central bank [online]. 2013 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2013/html/pr130910.en.html O společnosti ČSOB. ČSOB [online]. 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx Základní informace. Komerční banka [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml

64

Profil České spořitelny. Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413 Airbank. PPF [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.ppf.cz/cz/spolecnosti-v-portfoliu-skupiny-ppf/bankovnictvi/air-bank.html Fact sheet. Erste Group [online]. 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.erstegroup.com/de Die Raiffeisen Bankengruppe. Raiffeisen [online]. 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.raiffeisen.at/eBusiness/01_template1/10066370009741006622610903_359753008658879758-359753008658879758-NA-30-NA.html Über die Bank Austria. Bank Austria [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.bankaustria.at/ueber-uns-das-unternehmen-unternehmensportrait.jsp Wir über uns. Easy bank [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: https://www.easybank.at/easy/Ueber_uns/44252/wir-ueber-uns.html Zahlen und Fakten. Deutsche Bank [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: https://geschaeftsbericht.deutsche-bank.de/2013/gb/deutsche-bank-konzern/zahlen-undfakten.html Commerz Bank im Überblick. Commerzbank [online]. 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: https://www.commerzbank.de/de/hauptnavigation/konzern/commerzbank_im__berblick/co mmerzbank_ueberblick.html Kennzahlen. HypoVereinsbank [online]. 2015 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://about.hypovereinsbank.de/de/portraet/kennzahlen/ Unternehmen. Comdirect bank AG [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.comdirect.de/cms/ueberuns/de/unternehmen/index.html

65

Tabulka 1

Bankovnictví. 5., přeprac. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005,

s. 22. ISBN 80-7265-080-7. Tabulka 2

ČSOB, RNDr. Ivan Tomek, CSc.:http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Servis-

pro-media/zprava_pruzkum.pdf Tabulka 3

ČSOB, RNDr. Ivan Tomek, CSc.:http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Servis-

pro-media/zprava_pruzkum.pdf Tabulka 4

Press release. European central bank [online]. 2013 [cit. 2015-03-13].

Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2013/html/pr130910.en.html Tabulka 5

DRAESSLER Jan, SOUKAL Ivan, HEDVIČÁKOVÁ Martina. Shluková

analýza poptávkové strany trhu základních bankovních služeb. E+M. Ekonomie a management. 2011, 14(4), s. 102-114. ISSN 1212-3609. Obrázek 1

Raiffeisen bank:http://www.rb.cz/attachements/pdf/firemni-

finance/podnikatele-a-firmy/platebni-styk/Pokyny_pro_akceptaci_10_09-new.pdf

Graf 1


Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2013/html/pr130910.en.html Graf 2


Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2013/html/pr130910.en.html Loga jednotlivých bank byly získány z jejich webových stránek uvedených v Seznamu použité literatury

66

67

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra Ekonomie. Analýza nabídky základních bankovních služeb v ČR a zahraničí

Recommend Documents