ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
V jihozápadní části území procházejí rovněž dvě trasy produktovodu ČEPRO, a.s. s ochranným pásmem ve vzdálenosti 300 m po obou stranách od osy potrubí (ochranné pásmo pro budování jakýchkoli objektů a souvislé zastavění vesnic je 100 m). Východnější trasa vede v souběhu s trasou VVTL plynovodu, v blízkosti tras produktovodu se nacházejí zastavěná území sídel Jeviněves, Spomyšl, Vraňany, Jenišovice, Daminěves, Býkev, Zelčín.
Tabulka B.1.1.6b SWOT Veřejná technická infrastruktura Silné stránky
Slabé stránky
síť veřejného vodovodu zásobující téměř celé řešené území napojená na soustavu KSKM zásobování velkého množství obyvatel teplem ze systému CTR (přivaděčem z elektrárny Mělník) Příležitosti
nízký počet obcí se splaškovou kanalizací a ČOV nízký podíl plynofikace území (zejména v severní a východní části ORP) množství tranzitních tras plynovodů a produktovodů s ochrannými pásmy Hrozby
vytvoření nových koncepčních řešení odkanalizování a čištění odpadních vod vytvoření programu na podporu využívání alternativních zdrojů
znečišťování povrchových a podzemních vod z individuálních špatně fungujících zařízení na likvidaci splaškových vod (žumpy, septiky) znečištění v malých sídlech při orientaci vytápění na hnědé uhlí
[ 25 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1.1.7 Sociodemografické podmínky Silné stránky
Slabé stránky
progresivní vývoj početních stavů ve venkovském prostoru růst atraktivity venkovského prostoru pro trvalé bydlení, která se projevuje jak v nové výstavbě, tak v transferu rekreačně využívaných objektů klesající míra nezaměstnanosti vysoká orientace obyvatel na práci ve službách, vysoký podíl osob zaměstnaných v tzv. vyšších službách (zdravotnictví, školství, veřejná správa zlepšování vzdělaností skladby vysoké zapojení obcí do mikroregionální spolupráce
Příležitosti
rozdrobenost sídelní struktury existence pouze jednoho centra osídlení, Mšeno tuto funkci neplní absence subcenter jako opory řídce osídleného severního a severovýchodního prostoru oslabování pozice centra regionu v důsledku nízké bytové výstavby a emigračních trendů v období 20012007 stárnutí obyvatel a vylidňování velmi malých částí a obcí celkově snížený kvalifikační potenciál obyvatel existence zvýšeného podílu nízkokvalifikovaných a problémových skupin obyvatel vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti nízký podíl autochtonního obyvatelstva (narozeného v obci) Hrozby
realizace záměrů MAS-Vyhlídky na vyšší využití území pro CR rozšíření nabídky nájemních bytů pro mladé rodiny, které povede k demografickému oživení centra zlepšování kvality dopravní obslužnosti a komunikací nižších tříd, které umožní vyšší pracovní uplatnění obyvatel odlehlých obcí podpora rozvoje dalších center vybavenosti ve správním území
růst výskytu sociálně patologických projevů života v důsledku rozšiřování skupiny cizinců na trhu práce růst skupiny osob v pásmu sociální potřebnosti v důsledku stárnutí obyvatel a ekonomické krize růst cen pohonných hmot a omezení mobility , které povede k snížení možnosti využití koncentrované nabídky práce a služeb v centru obvodu a zázemí obvodu zhoršení situace na trhu práce v cílech vyjížďky místního obyvatelstva (Mladá Boleslav, Kralupy n. Vl.. Praha)
[ 28 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1.1.8 Bydlení Silné stránky
Slabé stránky
vysoké zastoupení vlastnického bydlení v RD vysoká míra využití neobydleného bytového fondu pro rekreaci zvyšování obydlenosti domovního fondu ve venkovském prostoru po r. 2001 velmi vysoký stupeň napojení obyvatel na veřejný vodovod růst počtu dokončených bytů od r 2003 růst podílu bytů s napojením na vlastní ČOV
Příležitosti
vysoká míra neobydlenosti domovního a bytového fondu snížená úroveň bydlení v ukazatelích plošného a prostorového standardu nízký stupeň plynofikace domácností – pouze 31% obyvatel a 41% obcí nízký stupeň napojení na veřejnou kanalizaci -pouze 51% obyvatel a 25% obcí vysoký podíl starého bytového fondu postaveného před II.sv. válkou nízké tempo bytové výstavby po r. 2001 nízké tempo bytové výstavby po r. 1991 až do 2002 výrazně pod průměrem kraje velmi nízký podíl výstavby bytů v bytových domech Hrozby
realizace záměrů na plynofikaci a vybudování kanalizačních sítí, které povede k zlepšení standardu bydlení ve venkovském prostoru pokračování trendu ke zvyšování trvalé obydlenosti rekreačně využívaných domů procesy aktualizace ÚPN obcí a růst nabídky ploch pro bytovou výstavbu využití programů na podporu bydlení k výstavbě bytů v bytových domech – startovací byty pro mladé
růst cen stavebních prací a ztížené možnosti pro úvěrování, které povedou k omezení dynamiky nové výstavby růst nezaměstnanosti, propouštění, stagnace nebo pokles životní úrovně obyvatel a pokles zájmu o vlastnické bydlení změna pravidel a změna financování bydlení s podporou státu, která neumožní naplnění potřeb výstavby nájemního bydlení zejména v Mělníku
[ 29 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1.1.9 Rekreace Silné stránky
Slabé stránky
výhodná zeměpisná poloha v rámci kraje, blízkost hlavního města Prahy (cca 30 km) příjemné klimatické podmínky (tato oblast patří k nejteplejším oblastem v Čechách) rozmanitost zdejší krajiny (úrodná, poklidná Polabská nížina, panenská příroda chráněné krajinné oblasti Kokořínska dobrá dopravní alternativní dostupnost (železniční trať Ústí nad Labem – Praha) v dosahu dálnice D8 ídka turistických a cyklistických cest přírodní potenciál (CHKO Kokořínsko, řada chráněných přírodních památek a rezervací, pískovcové skály, pískovny a tůně – přírodní vodní plochy) bohatá historie, kterou dokladuje velké množství významných architektonických a uměleckých památek (zámky, hrady, církevní památky, lidová architektura, vesnické památkové zóny a rezervace, městské památkové zóny) soutok Labe a Vltavy poskytující možnost rozvoje vodní turistiky specifikum tradičního vinařství (vinné sklepy s možností degustace, odborné vinařské soutěže, vinařská škola, akce Vinobraní)
snížená prostupnost krajiny část území intenzivně využívaná zemědělskou velkovýrobou s nízkým podílem zachovalých přírodních prvků nízká kvalita komunikací nižších tříd existence znečišťovatelů v území i v sousedství (Kralupy, Neratovice na Mělnicku hodnoty emisí základních znečišťujících látek vysoce překračují průměr ostatních regionů část cyklostezek je vedena po silničních komunikacích eskalující kamionová doprava údolím Liběchovky na Německo nedostatečně kvalitní vybavenost pro cyklisty (např. půjčovny, úschovny, servis, umývárny, šatny, apod.)
v Mělníku a Mšeně Příležitosti
Hrozby
velmi dobrá analytická příprava MAS Vyhlídky pro zpracování koncepce CR a čerpání z evropských fondů deklarovaná podpora rozvoje CR ve strategických dokumentech Středočeského kraje a ČR růst demografické skupiny dominantních uživatelů podpora rozvoje ekologických forem dopravy, vč. cykloturistiky zakotvená v strategických dokumentech ČR i Středočeského regionu opatření na zlepšení ŽP.
vysoká konkurence jiných turistických destinací konec boomu cykloturistiky, které se stala tahounem CR v nižších nadmořských výškách bez velkých vodních ploch ekonomická krize v ČR a přesun hodnotových priorit nedostatek financí na údržbu a opravy památek nedostatek prostředků na údržbu a opravy komunikací
[ 30 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1.1.10 Hospodářské podmínky Silné stránky
Slabé stránky
dobrá dostupnost Prahy poloha na hlavním rozvojovém koridoru Středočeského kraje s obsluhou silnice I/9 a možností železniční dopravy rozvinuté podnikatelské prostředí mikropodniků a samostatně činných osob stabilizovaná situace v nabídce pracovních míst u velkých zaměstnavatelů dobré klimatické i půdní podmínky pro zemědělskou výrobu tradice vinařství, ovocnářství a pěstování zeleniny potenciál pro přírodní a kulturní cestovní ruch
Příležitosti
pouze regionální význam mělnického rozvojového koridoru rozdrobená sídlení struktura, četné velmi malé obce problematická dopravní obslužnost velmi nerovnoměrné územní rozmístění nabídky pracovních míst malá přitažlivost území pro investory problematický kvalifikační potenciál obyvatel četných obcí ve venkovském prostoru nízká intenzita tvorby nových pracovních příležitostí nedostatek rozvojových ploch rozptýlenost ploch pro podnikání v centru správního obvodu a jejich nedostatečné využití rostoucí míra nezaměstnanosti Hrozby
dobrá dostupnost Prahy poloha na hlavním rozvojovém koridoru Středočeského kraje s obsluhou silnice I/9 a možností železniční dopravy rozvinuté podnikatelské prostředí mikropodniků a samostatně činných osob stabilizovaná situace v nabídce pracovních míst u velkých zaměstnavatelů dobré klimatické i půdní podmínky pro zemědělskou výrobu tradice vinařství, ovocnářství a pěstování zeleniny potenciál pro přírodní a kulturní cestovní ruch kvantitativní rovnováha mezi nabídkou volných pracovních míst a počtem uchazečů o práci tendence k snižování míry nezaměstnanosti v důsledku demografického vývoje
pouze regionální význam mělnického rozvojového koridoru rozdrobená sídlení struktura, četné velmi malé obce problematická dopravní obslužnost velmi nerovnoměrné územní rozmístění nabídky pracovních míst malá přitažlivost území pro investory problematický kvalifikační potenciál obyvatel četných obcí venkovském prostoru nízká intenzita tvorby nových pracovních příležitostí nedostatek rozvojových ploch rozptýlenost ploch pro podnikání v centru správního obvodu a jejich nedostatečné využití
[ 31 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1.2 Vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí Území ORP Mělník poskytuje svým obyvatelům relativně kvalitní a pestré životní prostředí. Největšími problémy jsou existence Elektrárny Mělník v tomto území a aktuálně chybějící prostory pro ukládání popílku, intenzivní automobilová doprava v zástavbě měst a obcí, nevhodná lokalizace přístavu Mělník (navazující automobilová nákladní doprava ve městě Mělníce), topení tuhými palivy v lokálních topeništích, těžba štěrkopísků (hlavně potenciální riziko v případě zásadního nárůstu objemů těžby a přepravy navazující nákladní automobilovou dopravou), absence přírodních ploch v zemědělské části území na jihu, nevhodná druhová skladba většiny lesních porostů, narůstající požadavky na zábor zemědělské půdy (včetně té nejkvalitnější) z důvodu realizace soukromých záměrů, čerpání podzemních vod v lokalitě Mělnická Vrutice ve vysokých objemech s výraznými negativními ekologickými vlivy. Největšími pozitivy jsou unikátní krajinný obraz města Mělníka v pohledovém směru od jihu a jeho poloha na soutoku dvou hlavních českých řek (specifický genius loci), území širšího prostoru Kokořínska (přírodní, krajinný i kulturně-historický fenomén), Turbovický hřbet se zbytky vinic a staveb drobné architektury, převaha vysoce kvalitní zemědělské půdy Polabí. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí jsou relativně vyvážené. Hlavním narušujícím faktorem je stav silniční dopravy v jádrové části území – územní podmínky pro řešení tohoto stavu jsou složité, umožňující pouze dílčí řešení problému. Lze očekávat, že vnější podmínky (řešení dopravy v Praze a severní části Pražské aglomerace) přispějí v časovém horizontu cca 10 – 15 let ke zlepšení situace v území ORP Mělník. Územní podmínky pro existenci přístavu v Mělníce jsou rovněž složité. Návaznost vodní dopravy na ostatní druhy dopravy není dobrá, nákladní automobilová doprava navazující na provoz přístavu negativně ovlivňuje stav životního prostředí v Mělníce. V případě nárůstu využití přístavu Mělník (zlepšení podmínek pro plavbu na Labi, důraz na vodní dopravu ze strany státu, prodloužení labské vodní cesty do Pardubic případně i dále, zvýšená aktivita majitele přístavu) je třeba situaci zásadním způsobem řešit, včetně posouzení varianty vybudování nového přístavu ve vhodnější lokalitě (např. na levém břehu Labe – využití vhodných dopravních vazeb na kapacitní silnice a celostátně významnou železnici, využití vodních ploch po těžbě štěrkopísků u Vliněvsi). V území jsou vhodné podmínky pro čerpání kvalitních podzemních vod. Extrémně vysoké objemy čerpání ze zdroje v Mělnické Vrutici narušují vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí tím, že výrazným způsobem negativně ovlivňují hladinu podzemních vod v nivě Pšovky a jejích přítoků, což má mj. za následek výrazné ekologické škody i škody z hlediska soudržnosti společenství obyvatel území.
[ 32 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
Podmínky pro příznivé životní prostředí byly posuzovány dle následujících ukazatelů: 1.2.1 Ekologická stabilita území obce – dána koeficientem ekologické stability vyjadřujícím poměr mezi plochami stabilních a nestabilních ekosystémů. 1.2.2 Míra urbanizace území – vyjádřená podílem zastavitelných a ostatních ploch z celkové výměry obce 1.2.3 Míra zalesnění území - vyjádřená podílem lesních pozemků z celkové výměry obce 1.2.4 Intenzita zemědělské výroby- vyjádřená podílem orné půdy z celkové plochy zemědělské půdy 1.2.5 Míra fragmentace krajiny – vyjádřená stupněm fragmentace území obce trasami dopravní a technické infrastruktury (stupně 1 – 7) 1.2.6 Poloha v záplavovém území – vyjádřená podílem stanoveného záplavového území Q100 z celkové výměry obce Údajovou základnu tvoří převážně statistické údaje k 31.12.2011 publikované za obce Českým statistickým úřadem. Dále byly využity veřejně dostupné údaje o životním prostředí z Agentury ochrany přírody a krajiny a agentury CENIA a z jevů zpracovávaných v ÚAP. Indikační význam údajů ve vztahu ke sledované hodnotě území je upřesněn váhovým hodnocením . Hodnocení bylo založeno na porovnání dosaženého počtu bodů obce se zjištěným průměrem za správní území ORP Mělník Podle výše odchylky byly jednotlivé obce roztříděny do škály kategorií 7 až 1, s tím, že kategorie 4 vyjadřuje průměrné hodnoty za ORP: Kategorie 7 - velmi dobré hodnocení Kategorie 6 - dobré hodnocení Kategorie 5 - nadprůměrné hodnocení Kategorie 4 - průměrné hodnocení Kategorie 3 - podprůměrné hodnocení Kategorie 2 - špatné hodnocení Kategorie 1 - velmi špatné hodnocení Na následujících stránkách jsou uvedeny kartogramy 1.2.1 – 1.2.6 ilustrující jednotlivé ukazatele použité k vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí. Kartogram 1.2.7. zobrazuje celkové vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí. Celkové vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí je uvedeno v tabulce B.1.2.1. Obce jsou v tabulce seřazeny od nejvyššího dosaženého hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí k nejnižšímu. Na závěr kapitoly je umístěna tabulka B.1.2.2 s údajovou základnou pro vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí.
[ 33 ]
Tabulka B.1.2.1 Vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí
Celkové hodnocení Název obce
Kód obce
ORP
Ekologická stabilita
Míra urbanizace
Míra zalesnění
Intenzita zemědělské výroby
Míra fragmentace krajiny
Poloha v záplavovém území
Koeficient ekologické stability
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry
Podíl lesních pozemků z celkové výměry
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy
Fragmentace krajiny trasami dopr. a tech. infrastruktury
Podíl plochy Q100 z celkové výměryy
Body
Kategorie
2009
Kategorie
82
4
0,51
4
Váha 5
%
Kategorie
20
10,9
4
Body
Váha 4
%
Kategorie
16
25,3
4
Body
Váha 3,5
Váha 3
Kategorie
Váha 2,5
Kategorie
14,0
88,8
4
12
4
10
6,6
5
10
Body
Body
%
Kategorie
Váha 2
%
Body
Body
Dobřeň
531570
129
7
3,09
6
30
5,3
7
28
71,3
7
24,5
83,2
5
15
7
18
0,0
7
14
Medonosy
529575
123
7
5,41
7
35
7,1
5
20
71,6
7
24,5
41,0
7
21
4
10
3,6
6
12
Vidim
531936
117
7
1,87
5
25
6,9
6
24
57,8
6
21,0
79,2
6
18
6
15
0,0
7
14
Nosálov
531707
113
7
1,43
5
25
7,5
5
20
48,9
6
21,0
77,2
6
18
6
15
0,0
7
14
Hostín
531499
108
6
1,40
5
25
6,8
6
24
54,5
6
21,0
90,2
3
9
6
15
0,0
7
14
Tupadly
529583
108
6
2,35
6
30
8,5
4
16
64,0
7
24,5
83,0
5
15
4
10
3,9
6
12
Kokořín
534901
104
6
1,18
5
25
9,1
4
16
47,2
6
21,0
86,1
4
12
7
18
0,2
6
12
Želízy
535397
103
6
1,30
5
25
7,6
5
20
47,9
6
21,0
84,1
5
15
4
10
2,7
6
12
Kanina
531651
100
6
0,41
4
20
4,7
7
28
25,2
4
14,0
94,8
2
6
7
18
0,0
7
14
Mšeno
535052
100
6
0,85
5
25
7,4
5
20
35,5
5
17,5
82,8
5
15
4
10
0,1
6
12
Jeviněves
531871
94
5
0,57
4
20
6,3
6
24
27,2
4
14,0
86,6
4
12
4
10
0,0
7
14
Lobeč
531677
90
5
0,56
4
20
11,0
3
12
23,9
4
14,0
82,3
5
15
6
15
0,0
7
14
Dolní Zimoř
531987
90
5
0,55
4
20
12,8
3
12
27,0
4
14,0
85,9
4
12
7
18
0,0
7
14
Liběchov
535001
84
4
0,93
5
25
14,3
2
8
36,1
5
17,5
79,2
6
18
3
8
11,0
4
8
Mělnické Vtelno
535044
84
4
0,33
3
15
5,1
7
28
21,9
4
14,0
96,1
1
3
4
10
0,0
7
14
Řepín
535168
84
4
0,39
3
15
7,1
5
20
23,4
4
14,0
93,2
2
6
6
15
0,0
7
14
Vysoká
535338
83
4
0,31
3
15
9,4
4
16
15,9
3
10,5
89,4
4
12
6
15
0,0
7
14
Stránka
531731
81
4
0,16
2
10
5,3
7
28
10,6
3
10,5
96,1
1
3
6
15
0,0
7
14
Chorušice
534838
77
4
0,27
2
10
5,9
6
24
18,9
3
10,5
97,0
1
3
6
15
0,0
7
14
Nebužely
535061
76
4
0,35
3
15
10,3
4
16
21,0
4
14,0
93,1
2
6
5
13
0,1
6
12
Střemy
535214
76
4
0,38
3
15
8,9
4
16
21,6
4
14,0
93,1
2
6
5
13
0,2
6
12
Lhotka
531898
75
3
0,33
3
15
9,8
4
16
19,0
3
10,5
92,8
3
9
5
13
0,8
6
12
Kadlín
531774
75
3
0,11
1
5
4,9
7
28
8,1
2
7,0
97,9
1
3
7
18
0,0
7
14
Čečelice
534749
73
3
0,10
1
5
5,4
7
28
3,9
2
7,0
95,0
2
6
6
15
0,7
6
12
Liblice
531502
72
3
0,52
4
20
12,0
3
12
31,6
5
17,5
97,2
1
3
3
8
0,3
6
12
Velký Borek
535265
69
3
0,34
3
15
13,1
3
12
16,3
3
10,5
89,3
4
12
3
8
1,0
6
12
Kly
534897
68
3
0,62
4
20
11,2
3
12
19,1
3
10,5
78,7
6
18
2
5
63,5
1
2
Malý Újezd
535036
65
3
0,18
2
10
7,6
5
20
11,8
3
10,5
96,5
1
3
3
8
0,0
7
14
Cítov
534731
61
2
0,12
1
5
9,7
4
16
3,7
2
7,0
92,7
3
9
4
10
0,0
7
14
Mělník
534676
60
2
0,47
4
20
29,5
1
4
6,0
2
7,0
62,2
6
18
1
3
13,3
4
8
Horní Počaply
534790
57
2
0,43
4
20
32,2
1
4
18,1
3
10,5
85,5
4
12
1
3
11,5
4
8
Byšice
534722
55
2
0,25
2
10
11,2
3
12
16,0
3
10,5
95,9
1
3
3
8
0,4
6
12
Spomyšl
535192
52
2
0,13
1
5
12,5
3
12
2,5
1
3,5
89,2
4
12
2
5
0,0
7
14
Tuhaň
531561
52
2
0,33
3
15
14,7
2
8
17,4
3
10,5
94,3
2
6
4
10
50,1
1
2
Vraňany
535303
50
1
0,15
2
10
13,8
3
12
2,5
1
3,5
91,6
3
9
2
5
7,4
5
10
Hořín
534803
48
1
0,19
2
10
15,1
2
8
3,5
2
7,0
90,1
3
9
4
10
46,6
2
4
Dolní Beřkovice
534765
44
1
0,26
2
10
20,3
2
8
8,6
2
7,0
93,1
2
6
2
5
15,9
4
8
Býkev
534714
41
1
0,02
1
5
9,7
4
16
0,7
1
3,5
98,4
1
3
3
8
28,0
3
6
Lužec nad Vltavou
535028
41
1
0,11
1
5
17,0
2
8
2,1
1
3,5
94,0
2
6
5
13
29,0
3
6
Tabulka B.1.2.2 Údajová základna pro vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí Rozloha obce Název obce
ha
Koeficient ekologické stability
Kód obce
ORP
Podíl zastavěných a ostatních ploch-2011
Podíl lesních pozemků z celkové výměry 2011
Podíl orné a zemědělské půdy 2011
Míra fragmentace krajiny
%
%
%
Kategorie
Záplavové území (plocha Q100) ha
%
45665,9
0,51
10,9
25,3
88,8
Býkev
534714
560,9
0,02
9,7
0,7
98,4
3
3005,4 156,9
6,6 6,7
Byšice
534722
1084,9
0,25
11,2
16,0
95,9
7
4,2
28,0
Cítov
534731
1580,9
0,12
9,7
3,7
92,7
7
0
0,4
Čečelice
534749
1155,5
0,10
5,4
3,9
95,0
7
8,00
0,0
Dobřeň
531570
2056,2
3,09
5,3
71,3
83,2
7
0,8
0,7
Dolní Beřkovice
534765
1251,8
0,26
20,3
8,6
93,1
4
198,8
0,0
Dolní Zimoř
531987
161,0
0,55
12,8
27,0
85,9
7
0
15,9
Horní Počaply
534790
1239,6
0,43
32,2
18,1
85,5
4
141,6
0,0
Hořín
534803
1441,0
0,19
15,1
3,5
90,1
2
671,0
11,5
Hostín
531499
635,7
1,40
6,8
54,5
90,2
7
0
46,6
Chorušice
534838
1774,6
0,27
5,9
18,9
97,0
7
0
0,0
Jeviněves
531871
512,5
0,57
6,3
27,2
86,6
7
0
0,0
Kadlín
531774
680,5
0,11
4,9
8,1
97,9
7
0
0,0
Kanina
531651
528,8
0,41
4,7
25,2
94,8
7
0
0,0
Kly
534897
1060,9
0,62
11,2
19,1
78,7
1
673,9
0,0
Kokořín
534901
1640,5
1,19
9,1
47,2
86,1
7
2,7
63,5
Lhotka
531898
532,0
0,33
9,8
19,0
92,8
7
4,1
0,2
Liběchov
535001
1177,6
0,93
14,3
36,1
79,2
4
128,6
0,8
Liblice
531502
892,1
0,52
12,0
31,6
97,2
7
3,1
11,0
Lobeč
531677
348,7
0,56
11,0
23,9
82,3
7
0
0,3
Lužec nad Vltavou
535028
1000,2
0,11
17,0
2,1
94,0
3
290,2
0,0
Malý Újezd
535036
1223,3
0,18
7,6
11,8
96,5
7
0
29,0
Medonosy
529575
1488,8
5,41
7,1
71,6
41,0
6
52,8
0,0
Mělnické Vtelno
535044
2629,4
0,33
5,1
21,9
96,1
7
0
3,6
Mělník
534676
2496,2
0,48
29,5
6,0
62,2
4
333,2
0,0
Mšeno
535052
2670,3
0,84
7,4
35,5
82,8
7
1,8
13,3
Nebužely
535061
862,4
0,35
10,3
21,0
93,1
7
0,8
0,1
Nosálov
531707
1110,4
1,43
7,5
48,9
77,2
7
0
0,1
Řepín
535168
1531,1
0,39
7,1
23,4
93,2
7
0
0,0
Spomyšl
535192
359,3
0,13
12,5
2,5
89,2
7
0
0,0
Stránka
531731
878,7
0,16
5,3
10,6
96,1
7
0
0,0
Střemy
535214
1170,3
0,38
8,9
21,6
93,1
7
2,9
0,0
Tuhaň
531561
461,4
0,33
14,7
17,4
94,3
1
231,4
0,2
Tupadly
529583
637,3
2,35
8,5
64,0
83,0
6
25,3
50,1
Velký Borek
535265
1042,9
0,34
13,1
16,3
89,3
7
10,8
3,9
Vidim
531936
873,2
1,87
6,9
57,8
79,2
7
0
1,0
Vraňany
535303
968,1
0,15
13,8
2,5
91,6
5
72,1
0,0
Vysoká
535338
2841,1
0,31
9,4
15,9
89,4
7
1,1
7,4
Želízy
535397
1105,7
1,30
7,6
47,9
84,1
6
29,7
0,0
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1.3 Vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj území Ekonomická orientace a zaměstnanost obyvatel Zemědělství Mělnicko patří k zemědělským produkčním oblastem středních Čech. Vedle tradičních zemědělských odvětví má význam zelinářství a ovocnářství. Mělnicko patří v rámci kraje mezi obvody s nadprůměrným podílem zemědělské půdy (62,3%) a vysoce nadprůměrným (téměř 90%) podílem orné půdy na půdě zemědělské. Je také jedinou oblastí středočeského regionu, kde se pěstuje ve větším měřítku vinná réva. Území patří do Vinařské oblasti Čechy, Vinařské podoblasti Mělnické. Na území ORP se nachází 8 Vinařských obcí dle přílohy k vyhl. č.254/2010 Sb. (Cítov, Dolní Beřkovice, Jeviněves, Kly, Liběchov, Mělník, Tuhaň, Velký Borek) s vymezenými viničními tratěmi. Po roce 1948 vznikl z Lobkovického a liběchovského vinařství Státní statek Mělník, rovněž byly založeny České vinařské závody. Po roce 1989 se mělnické vinice vrací do majetku Lobkovického rodu. V současné době se produkcí vína v Mělníku zabývají Mělnické zámecké vinařství, Školní statek Střední zahradnické školy Mělník, Česká zemědělská univerzita Praha, Školní zemědělský podnik Lány – středisko Mělník – Chloumek. Pro zaměstnanost obyvatel má ale zemědělství již celkově malý význam. V roce 2001 zde pracovalo již pouze 5,9% z ekonomicky aktivního obyvatelstva. Má však význam pro udržení stability rozdrobené sídelní struktury, kde není nabídka práce v průmyslu, kde není reálný rozvoj obchodu a služeb a kde je i komplikovanější dopravní dostupnost Prahy. Na zemědělskou činnost je zaměřena zejména průmyslově chudá severní a severovýchodní část mělnického mikroregionu s relativně malou hustotou obyvatel. Nevyšší podíl osob zaměstnaných v zemědělství byl v roce 2001 evidován v obci Kadlín (54%). Vysoký více jak 20% podíl měly potom obce Kanina, Stránka, Chorušice, Lobeč, Dobřeň, Nosálov v části POÚ Mšeno, v jihovýchodním prostoru potom Liblice. Pohled na zemědělskou orientaci obcí ORP Mělník doplňuje ukazatel podílu zemědělské půdy na celkové rozloze a podílu orné půdy ze zemědělské. Potom patří mezi obce s výraznou orientací na zemědělství (intenzivně využitým územím pro zemědělství) další obce v jižním a jihovýchodním sektoru POÚ Mělník, kterými jsou Mělnické Vtelno, Byšice, Čečelice, v jihozápadní části potom obec Býkev.
Průmysl Z průmyslových odvětví je pro zaměstnanost významný zejména průmysl energetický a potravinářský. V průmyslu pracovalo v roce 2001 celkem 5729 osob, tj. 27% obyvatel, a dalších 1938 (tj.9%) pracovalo ve stavebnictví. Nejvyšší orientaci obyvatel na průmyslové aktivity mají obce Horní Počaply a Byšice. Nadprůměrnou orientaci mají i další obce v následující tabulce.
[ 43 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
Obce s nejvyšší zaměstnaností v průmyslu v rámci ORP Mělník Podíl pracujících v průmyslu
Obec Horní Počaply
44,4
Byšice
43,2
Liblice
38,6
Mělnické Vtelno
37,9
Lužec nad Vltavou
36,6
Čečelice
33,2
Býkev
32,9
Tuhaň
32,4
Mšeno
30,5
Třetí sektor Dominantní sférou zaměstnanosti je tedy třetí sektor, kde v roce 2001 pracovalo více jak 12 tis. osob a jejich podíl na celkové zaměstnanosti byl 58%. Příznivou skutečností je zejména vysoká orientace obyvatel na tzv. vyšší veřejné služby (školství, zdravotnictví, veřejná správa a obrana), kde nalézalo uplatnění více jak 20% pracujících v třetím sektoru. Výrazná orientace na třetí sektor je ovlivněna jednak dostupností Prahy, ale i existencí nemocnice v Mělníku, která je vůbec největším zaměstnavatelem v správním obvodu, a také nabídkou místního školství.
Skladba ekonomicky aktivních podle odvětví 2001
6% 27%
zemědělství průmysl stavebnictví
58%
obchod a služby 9%
Pracovní místa Celková nabídka pracovních míst v regionu byla v roce 2001 bilancována v nízkém rozsahu na 17,4 tis. pracovních míst. V přepočtu na ekonomicky aktivní obyvatele (EA) se jedná pouze o 83 pracovních míst na 100 EA. Situace se od té doby výrazně nezměnila, spíše došlo k mírnému poklesu počtu pracovních míst, alespoň podle analýzy situace u hlavních zaměstnavatelů. [ 44 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
Rozmístění nabídky pracovních míst je velmi nerovnoměrné. Z celkového počtu pracovních míst bylo téměř 60% pracovních příležitostí lokalizováno v centru správního obvodu v městě Mělník. Saldo pracovního pohybu bylo relativně nízké (+759 osob) a Mělník je nutno považovat za centrum mikroregionálního významu. Územní plán VÚC Pražského regionu jej zařazuje v rámci kategorizace center do kategorie V - Nejvýznamnější střední mikroregionální centra. Přitom velmi silné pracovní vazby na Mělník mají především obce v jeho těsném východním zázemí, s nižší intenzitou potom v severovýchodním zázemí na ose Mělník-Mšeno. Míra intenzity pracovních vazeb na centrum ORP je patrná z kartogramu 1.3.0. Pracovní význam správního centra se promítá i do vymezení pracovního mikroregionu, které odráží prostorové pracovní vazby evidované ve sčítání 2001. Vymezení pracovního mikroregionu je proto užší než vlastní spádový obvod. Část obcí patří do pracovního mikroregionu Kralupy nad Vltavou (Jeviněves, Vraňany, Spomyšl, Lužec nad Vltavou), část do pracovního mikroregionu Mladá Boleslav (Mělnické Vtelno, Kadlín, Stránka, Lobeč, Nosálov). Vymezení pracovního mikroregionu je graficky znázorněno v problémovém výkresu. Cestovní ruch Cestovní ruch je dnes jedním z důležitých ekonomických odvětví. Mělnicko má v značné části svého území dobré podmínky pro cestovní ruch vycházející z přírodních a kulturně historických předpokladů. Jedná se především o samotný Mělník a potom Kokořínsko. Možnosti rozvoje cestovního ruchu příznivě ovlivňuje i blízkost Prahy jako hlavního turistického cíle v České republice. Podle Regionální analýzy rozvoje cestovního ruchu zpracované Ústavem územního rozvoje Brno má oblast zejména vysoký potenciál pěší turistiky, cykloturistiky, vodní turistiky, venkovské turistiky a kulturně poznávací turistiky. Výrazný historický ráz regionu spolu s vinařskou výrobou a jedinečnými přírodními lokalitami a blízkostí metropole tvoří dobrý potenciál regionu pro rozvoj CR, který ale zatím není plně využíván. K významným přírodním atraktivitám patří zejména CHKO Kokořínsko, která svou rozlohou 272 km2 patří mezi středně velké chráněné krajinné oblasti. Z množství nemovitých kulturních památek tvoří většinu zámky, vesnické usedlosti, sakrální stavby a měšťanské domy. Nachází se zde dvě městské památkové zóny: Mělník (od roku 1992) a Mšeno (od roku 2003) a tři vesnické památkové zóny: Lobeč, Nosálov a Vidím (od roku 1995). Turisticky atraktivní jsou četné možnosti vyhlídky do krajiny. Dominanty Kokořínska tvoří hrad Kokořín, rozhledna na Vrátenské hoře a pískovcové skály, mělnické dominanty tvoří soutok Labe s Vltavou a mělnický zámek. Vedle pěší turistiky a cykloturistiky má území dobré podmínky i pro rybaření, jezdectví, motorismus, plavání a horolezectví. V současnosti je Mělnicko cílem především tuzemských turistů a polaritních věkových kategoriií – mladých lidí, často studentů, a důchodců. Tomu je přizpůsoben i charakter nabídky ubytovacích zařízení. Převažují jednodenní pobyty, vícedenní pobyty jsou spojeny s přírodní turistikou na Kokořínsku. Potřeba vyššího využití potenciálu cestovního ruchu vedla v území k projektu MAS Vyhlídky. V roce 2007 byla z prostředků EU zpracována v rámci Operačního programu 33 Strop Analýza cestovního ruchu na území MAS Vyhlídky a syntetická studie, jako podklad pro dlouhodobou koncepci rozvoje CR v tomto prostoru. Analýza je velmi bohatým informačním materiálem s naznačenou koncepcí dalšího rozvoje CR.
[ 45 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
Podmínky pro hospodářský rozvoj území byly posuzovány dle následujících ukazatelů: 1.3.1 Situace na trhu práce – dána mírou registrované nezaměstnanosti 2011 1.3.2 Sídelní předpoklady rozvoje – vyjádřené počtem obyvatel 2011 1.3.3 Rozvinutost podnikatelského prostředí - vyjádřená počtem podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel (rok 2011) 1.3.4 Pracovní soběstačnost obce - vyjádřená počtem pracovních míst na 100 ekonomicky aktivních obyvatel (2001) 1.3.5 Intenzita bytové výstavby – vyjádřená počtem dokončených bytů (2009 -2011) na 1000 obyvatel 1.3.6 Pracovní přitažlivost obce – vyjádřená saldem pohybu na 100 obyvatel (2001) 1.3.7 Kvalifikační potenciál obce – vyjádřený podílem osob s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním (2001)
Údajovou základnu tvoří převážně statistické údaje k 31.12.2011 nebo časové informační řady za léta 2009 - 2011 publikované za obce Českým statistickým úřadem. U některých statistických údajů (pohyb za prací, bilancovaná pracovní místa, vzdělání obyvatel) nebyly ještě v době zpracování aktualizace ÚAP 2012 výsledky sčítaní lidu domů a bytů z roku 2011. Proto jsou u těchto ukazatelů použity výsledky sčítání z roku 2001 (ukazatele se staršími údaji jsou do hodnocení zahrnuty s nižší váhou). Indikační význam údajů ve vztahu ke sledované hodnotě území je upřesněn váhovým hodnocením. Hodnocení bylo založeno na porovnání dosaženého počtu bodů obce se zjištěným průměrem za správní území ORP Mělník Podle výše odchylky byly jednotlivé obce roztříděny do škály kategorií 7 až 1, s tím, že kategorie 4 vyjadřuje průměrné hodnoty za ORP: Kategorie 7 - velmi dobré hodnocení Kategorie 6 - dobré hodnocení Kategorie 5 - nadprůměrné hodnocení Kategorie 4 - průměrné hodnocení Kategorie 3 - podprůměrné hodnocení Kategorie 2 - špatné hodnocení Kategorie 1 - velmi špatné hodnocení Na následujících stránkách jsou uvedeny kartogramy 1.3.1 – 1.3.7 ilustrující hodnocení obcí v jednotlivých ukazatelích vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Kartogram 1.3.8 zobrazuje celkové vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Celkové vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj je uvedeno v tabulce B.1.3.1. Obce jsou v tabulce seřazeny od nejvyššího dosaženého hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj k nejnižšímu. Na závěr kapitoly je umístěna tabulka B.1.3.2 s údajovou základnou pro vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj.
[ 47 ]
