B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP HLUČÍN III. ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2014

B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

PROSINEC 2014

B. Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Hlučín, aktualizace ÚAP 2014

1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE:

POŘIZOVATTEL III. ÚPLNÉ AKTUALIZACE ÚAP SO ORP HLUČÍN 2014: Městský Úřad Hlučín, Odbor výstavby, Oddělení územního plánování a památkové péče Mírové náměstí 23, Hlučín, 748 01

ZPRACOVAL: Ing. arch. Jan Richter

Celkové zpracování aktualizace textové, grafické a datové části

RNDr. Milan Polednik

Podklady, údaje a analýzy z oblasti sociodemografie, obyvatelstva, osídlení, bydlení, občanské vybavenosti rekreace, hospodářských podmínek včetně návrhu vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel

Datum zpracování

prosinec 2014


2

B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAH: I.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ.............................................4

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY.........................................4 VODNÍ REŽIM .............................................................................................................................6 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...........................................................................................8 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY............................................................................................. 10 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ...................... 12 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA .............................................................................. 14 VEŘEJNÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA ........................................................... 17 ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA A SPOJE ........................................................................ 19 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A OBYVATELSTVO ....................................................... 21 OSÍDLENÍ A BYDLENÍ ............................................................................................................. 23 OBČANSKÁ VYBAVENOST ...................................................................................................... 26 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................. 28 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ................................................................................................... 30

II.

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ ....................................................................................................................................... 32 PILÍŘ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ................................................................................................ 33 PILÍŘ SOUDRŽNOSTI OBYVATEL ÚZEMÍ................................................................................ 35 PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝCH PODMÍNEK..................................................................................... 37 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PODLE VŠECH TŘÍ PILÍŘŮ............................................................ 39 SROVNÁNÍ ÚAP SO ORP HLUČÍN 2014 S ÚAP MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE ................ 42 VÝSLEDNÁ KATEGORIZACE VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ PODLE METODIKY MMR.................................................................... 47


3

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY Údaje vstupující do analýzy -

Geomorfologie Geologická struktura území ORP Hlučín Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území Geodynamické jevy Podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí. Klimatické podmínky

Podrobně jsou vstupní údaje popsány ve vyhodnocení stavu a vývoje území v podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje území

SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

V území se nachází ložiskové území cihlářské suroviny, štěrkopísku a černého uhlí Dobývací prostory těžené a dobývací prostory netěžené stejně jako chráněná ložisková území neznamenají výrazný omezující podíl pro rozvoj většiny obcí

Území ORP Hlučín není z hlediska těžby nerostných surovin příliš významné.

Příležitosti

Hrozby

Ložisko Darkovice, Bělá Chuchelná a Ludgeřovice (štěrkopísky) a černé uhlí (Šilheřovice) dosud nebylo těženo.

Zásoby nerostných surovin nebudou využity v důsledku velkého odporu místních samospráv k vymezování ploch pro těžbu nerostných surovin v územních plánech.

Souhrn tématu - Území ORP Hlučín není z hlediska těžby nerostných surovin příliš významné. Nachází se zde chráněné ložiskové území cihlářské suroviny, štěrkopísku a černého uhlí. V současnosti probíhá těžba štěrkopísku z vody (Dolní Benešov), povrchová těžba štěrkopísků (Závada, Vřesina, Bohuslavice), cihlářské hlíny (Markvartovice). Ložisko Darkovice, Bělá Chuchelná a Ludgeřovice (štěrkopísky) a černé uhlí (Šilheřovice) dosud nebylo těženo – ochrana tohoto území vychází z platné legislativy - Dobývací prostory těžené a dobývací prostory netěžené stejně jako chráněná ložisková území neznamenají výrazný omezující podíl pro rozvoj jednotlivých obcí. Podíl těchto území není v ORP Hlučín významný, nejvyšší výskyt je v obci Dolní Benešov, menší B. Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Hlučín, aktualizace ÚAP 2014

4

-

-

-

v obcích Závada, Vřesina, Bohuslavice, Markvartovice. Na převážné části území obcí se chráněná ložisková území nevyskytují. Těžení území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na rozloze ORP Hlučín se nachází pouze malé množství území, které je evidováno jako těženo nebo určeno k těžbě. Na území ORP Hlučín se nachází pouze malé množství sesuvných území, nacházejí se zde pouze bodově. Vodní eroze, sesuvy a jiné svahové deformace nebo postižení sesuvnými procesy se v zájmovém území významě neuplatňují. Aktivní sesuv je v Markvartovicích, sesuvná ostatní plocha je v Hlučíně. Z hlediska seismicity leží zájmový prostor mimo tzv. seismické oblasti


5

2. VODNÍ REŽIM Údaje vstupující do analýzy -

Vodní toky Vodní nádrže Vodní zdroje Protipovodňová ochrana Minerální vody


SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

Upravená koryta některých drobných vodních toků.

Deformace krajiny vlivem těžby štěrkopísků s dopadem na odtokové poměry a na vznik bezodtokých kotlin. Řeka Opava ohrožuje spodní část obce Děhylov záplavami.

Protipovodňové úpravy toku Opava.

Vlivem výstavby četných suchých nádrží (poldrů) zlepšení stavu v území při přívalových deštích. Možnost rekreace v areálu vodní nádrže Hlučín.

Snížená přirozená retenční schopnost krajiny vlivem urbanizace.

Nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem zaústěných kanalizačních sběračů.

Výskyt četných vodních nádrží v krajině. Výskyt četných zdrojů podzemních vod využívaných k pitným účelům.

Příležitosti

Hrozby

Při povolování zástavby respektovat nezbytný Vznik a rozšiřování krajinných segmentů manipulační prostor pro údržbu vodních toků. devastovaných těžbou štěrkopísků s dopadem na odtokové poměry. V záplavových územích omezovat veškeré Neřešení otázky čištění zatrubněných částí aktivity zhoršující odtokové poměry. toků. Zlepšování retenční schopnosti krajiny a stavu vodních ekosystémů. Snižovat znečištění vod. Předcházet zaplavování zástavby prováděním dostatečné údržby vodních toků (otevřených i zatrubněných). Nezatrubňovat vodní toky. Umožnit výstavbu navrhovaných retenčních nádrží.


6

Souhrn tématu - Řeka Opava protékající postupně obcemi Dolní Benešov, Kozmice, Dobroslavice, Hlučín a Děhylov je vodohospodářsky významným tokem ve správě Povodí Odry s. p. - Celé území vymezené řekou Opavou, je protkáno hustou sítí vodotečí a odvodňovacích příkopů, které vytvářejí velmi specifický ráz celé okolní krajiny. - Výskyt vodních nádrží je v oblasti Hlučínska poměrně bohatě zastoupen. Nachází se zde několik vodních ploch vzniklých po těžbě štěrkopísků, množství rybníků využívaných k chovu ryb a zároveň sloužících jako požární nádrže a v oblastech ohrožených vodou z přívalových dešťů se nachází množství retenčních nádrží. - Největší vodní nádrží správní oblasti ORP Hlučín s plochou 130 000 ha, ležící na levém břehu řeky, je jezero u Hlučína. Hlučínská štěrkovna, jak je jezero všeobecně navštěvováno širokou veřejností, vzniklo po těžbě štěrku a dnes je s oblibou využíváno jako přírodní koupaliště, k rekreaci, vodním sportům, rybaření a pořádání kulturně zábavných akcí. - Z hlediska výskytu podzemních vodních zdrojů je oblast Hlučínska vcelku dobře zaopatřena. - Většina podzemních zdrojů vody, je využívána pro zásobování pitnou vodou obyvatel jednotlivých obcí, pro které tyto zdroje mnohdy znamenají hlavní zdroj pitné vody. - Za zmínku stojí podzemní zdroje pitné vody Hlučín – Rovniny, jehož zdroje jsou ve správě VaK Hlučín s. r. o. a zásobují téměř 50 % obyvatel města Hlučína. - Z hlediska vydatnosti zdrojů jsou zdroje dostačující, avšak s ohledem na navrhované plochy k zástavbě a plochy pro průmysl, je v některých obcích navrženo rozšíření akumulačních nádrží (vodojemů). - K protipovodňové ochraně zástavby v obcích ORP Hlučín slouží vybudované četné suché poldry nebo protipovodňové hráze, které slouží k zachycení vod z přívalových dešťů a splachů z polí. Suché poldry se nacházejí na území téměř všech obcí. - V oblasti Hlučínska nebyl prokázán výskyt pramenů minerálních vod. Jen na území obce Bělá se nachází pramen léčivé vody, o kterém ovšem nejsou žádné podrobnější informace.


7

3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Údaje vstupující do analýzy -

Ovzduší Nakládání s odpadem Produkce odpadu na území celého ORP Produkce komunálního odpadu Zařízení pro nakládání s odpadem Skládky odpadů Třídění odpadu Staré ekologické zátěže Území v dosahu liniových zdrojů emisí (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy) Radonové riziko


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace KO odpadu je v rámci ČR nadprůměrná. Produkce komunálního odpadu ve většině obcí je oproti republikovému průměru nízká a splňuje požadavky POH ČR.

PŘÍLEŽITOSTI Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie. Odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku).

SLABÉ STRÁNKY Na území ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům PM10 a BaP.

HROZBY Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací. Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.

Vyšší míra separace a využití bioodpadu – realizace kompostáren, případně bioplynových stanic.


8

Souhrn tématu - Kvalita ovzduší je na regionální úrovni určena především množstvím emisí látek znečišťujících ovzduší z velkých a zvláště velkých stacionárních zdrojů (energetika, průmysl). Místně a sezónně negativně ovlivňují situaci v některých oblastech emise z dopravy, emise z vytápění domácností a emise ze zemědělských zdrojů. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. - Největším problémem ochrany ovzduší je imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví. Suspendované částice jsou typickou imisní zátěží příměstských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. - Významný podíl má rovněž resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná větrem nebo projíždějícími vozidly. Na území ORP Hlučín byl překročen imisní limit pro PM10. - Dalším problémem je překračování limitu pro imisní koncentrace benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichž je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, i spalování nekvalitních paliv v rodinných domech. - Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým nerovnoměrnostem emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). - Řadu problémů z hlediska znečištění ovzduší nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně – přeshraniční vlivy). - Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na tomtéž území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). - Problematika nakládání s odpadem má zlepšující se charakter. Obecně v rámci ČR dlouhodobě produkce komunálního odpadu klesá, v ORP Hlučín je, pravděpodobně vzhledem k venkovskému charakteru ORP, významně nižší než na většině území ČR. - - Míra separace je vyšší než je republikový průměr, pomalu se přibližuje požadavkům Strategie udržitelného rozvoje ČR. Kromě systémů samotného sběru je vhodné zajistit plochy pro možné umístění zařízení pro nakládání s odpady, jako jsou např. sběrné dvory, kompostárny lokálního charakteru apod. - Většina území obcí území ORP spadá do nízké nebo střední kategorie radonového indexu z geologického podloží. Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky.


9

4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Údaje vstupující do analýzy -

Chráněná území Přírodní parky Významné krajinné prvky Památné stromy Ptačí oblasti Situace NATURA 2000 Koeficient ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Na území ORP Hlučín se nachází hodnotné krajinné prvky a pozůstatky původních krajinných struktur zejména poměrně zachovalé stromořadí a aleje.

PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Málo zvláště chráněných území (u většiny obcí podprůměrný podíl plochy chráněných území vzhledem k ploše obce). Intenzivní zemědělské hospodaření Snížení úrovně hospodaření v krajině a rozšiřování invazních nepůvodních druhů nebo blokovaných neobhospodařovaných sukcesních stadíí společenstev podmíněných člověkem.

HROZBY

Kvalitní péče o chráněná území - kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody.

Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních (ochrana před erozí, deflací, civilizačních a kulturních hodnot území a aktivní obecné ochrany řírody a krajiny. Postupná realizace chybějících a nefunkčních částí ÚSES, obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů.

Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření . Degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.


10

Souhrn tématu - Na území ORP Hlučín se nachází hodnotné krajinné prvky a pozůstatky původních krajinných struktur zejména poměrně zachovalé stromořadí a aleje, které ale nejsou registrovány jako významné krajinné prvky - Na území ORP Hlučín se nenachází kategorie CHÚ Národní park a CHKO. - Nacházejí se zde maloplošná zvláště chráněná území, respektive území Natura 2000: - Na území ORP Hlučín se nevyskytuje přírodní park - Území ORP Hlučín zasahuje ptačí oblast: - Z hlediska zastoupení zvláště chráněných ploch se jeví ORP jako podprůměrný. Ve většině katastrech obcí chybí nebo do nich jen mírně zasahuje část nějakého chráněného území. V celém ORP se nenachází plošně větší MCHÚ. Vzhledem k tomu, že chráněných ploch je ve srovnání s celostátním průměrem málo, je vhodné do budoucna vytvořit reprezentativní soustavu chráněných území a zajistit v nich kvalitní ochranu a péči – realizovat ÚSES. - Z hlediska ekologické stability území se jedná o ORP významný vzhledem k vedení tahů nadregionální a regionální úrovně. Tyto tahy musí být doplněny odpovídajícím způsobem lokálními tahy. Významné bude začlenění závěrů a požadavků Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje. - Lokální územní systémy ekologické stability jsou postupně navrženy a schvalovány v rámci územních plánů obcí


11

5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Údaje vstupující do analýzy -

Zemědělský půdní fond Změna výměry zemědělské půdy Ochrana zemědělského půdního fondu Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesnatost Přírodní lesní oblasti


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Vysoké zastoupení kvalitních půd I. a II. třídy ochrany v ORP V jihovýchodní a jihozápadní a střední části pestřejší dřevinná skladba Převažující počet obcí s průměrnou a mírně podprůměrnou lesnatostí

Úbytek obdělávané zemědělské půdy v rámci ORP Stejnověké smrkové porosty

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. Zalesnění neproduktivních zemědělských

Vysoké škody zvěří v lesnatých oblastech

Pokračující zábor zemědělské půdy Znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření, erozí a chemickými látkami Pronájem a prodej soukromých zemědělských pozemků velkopěstitelům, rozšiřují se velkoplošně obdělávané pozemky, vzniká problém s erozí a neprostupností krajiny Ohrožení lesa imisemi Rozpad stejnověkých smrkových monokultur

Souhrn tématu - Oblast ORP Hlučín zahrnuje zemědělské pozemky dobré kvality, zejména v oblasti podél nivy Opavy, tvořící zemědělsky využívané pozemky. Významným prvkem je krajinotvorný podíl v krajinném systému. - V území ORP Hlučín zaujímá zemědělská půda zhruba 81,86 %. - V ORP Hlučín je úbytek ZPF obdobný jako úbytek Moravskoslezského kraje. - Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. - Pro nezemědělské účely je v rámci vymezování nových zastavitelných ploch nutné co nejméně využívat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nezbytné co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. - Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Na území ORP Hlučín se vyskytují půdy všech tříd ochrany. B. Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Hlučín, aktualizace ÚAP 2014

12

- Řešené území ORP Hlučín je průměrně lesnaté území v porovnání s republikovým průměrem, při porovnání s Moravskoslezským krajem je mírně poddprůměrné. Jsou zde zastoupeny dvě kategorie lesa, převahu tvoří lesy hospodářské. - Katastry s větší lesnatostí jsou Bobrovníky, Závada u Hlučína, Dobroslavice, Vřesina u Opavy, a Šilheřovice. Velmi nízké zastoupení lesa je na katastru Dolní Benešov, Zábřeh u Hlučína, Hlučín, Darkovičky, Darkovice a Děhylov. - Na území ORP Hlučín se nacházejí lesy hospodářské, lesy, které jsou zařazeny jako prvky ÚSES jsou kategorií lesa zvláštního určení.


13

6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Údaje vstupující do analýzy -

Dálnice Silnice I., II. a III. třídy Místní komunikace Účelové komunikace Železniční doprava a významnější železniční zařízení Nemotoristická doprava Cyklostezky Hipostezky Statická doprava, odstavování a parkování automobilů Hromadná doprava osob Ostatní druhy doprav Rozvojové tendence



SLABÉ STRÁNKY

Železniční spojení s okolními sídelními útvary Vedení silnice I/56 zastavěným územím prostřednictvím regionálních železničních tratí Hlučína, Dolního Benešova, Kravař aj. ČD č. 316 a 317 Vazba HD na Ostravu a Opavu Složité technické podmínky v poddolovaných oblastech pro realizaci nových tras dopravní infrastruktury Špatný technický stav silničních komunikací, zejména silnic III. třídy Špatný technický stav některých místních komunikací zejména v jednotlivých obcích Vysoké dopravní zatížení silnice I/56 a s tím velké množství dopravních nehod na této silnici a nadměrné emisní zatížení okolí

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Realizace obchvatové trasy silnice I/56 vůči dotčeným sídlům

Zvyšující se dopravní zatížení hlavní průtahové komunikace (silnice I/56) bude mít vliv na bezpečnost a životní prostředí obcí (hluk, prašnost, emise apod.) Posílení hromadné dopravy osob začleněním Protahování projekční přípravy realizace do integrovaného dopravního systému s přeložky silnice I/56, popř. její nerealizace. preferencí osobní železniční dopravy Postupné oddělení motorové a cyklistické Omezení využitelnosti území v koridoru dopravy v ORP Hlučín vymezeném pro vedení rychlostního tahu R 56 Realizací cyklistických tras a naučných Technický stav silničních a místních stezek komunikací nebude zlepšován a obnovován se zvýší atraktivita oblasti z hlediska B. Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Hlučín, aktualizace ÚAP 2014

14

cestovního ruchu Nárůst tranzitní nákladní dopravy na hlavních trasách Nebudou realizovány dostatečně kapacitní parkovací a odstavné plochy pro automobily

Souhrn tématu - Základním problémem obcí v ORP Hlučín je nedostatečné napojení kapacitní silnici na dálniční síť ČR. - Stávající páteřní silnice I/56 je v současné době kapacitně zcela přetížena, neustálý nárůst dopravního zatížení na této silnici, která vede z 49 % zastavěným územím jednotlivých obcí, se negativně projevuje na bezpečnosti, plynulosti dopravy a znečištění ovzduší ve všech obcích, jimiž silnice prochází. - Kromě bezpečnosti a zatěžování životního prostředí dochází na komunikacích, kde je zvýšený pohyb těžkých vozidel, také k deformacím na budovách, k sesuvům krajnic, apod. - Dopravní situace na komunikaci je komplikovaná průjezdy těžkých vozidel převážejících suroviny z těžebních prostorů (štěrky, písky) a dalšími těžkými vozidly z výrobních podniků v oblasti (MSA Dolní Benešov, Lanex Bolatice, Plasty a formy Chuchelná, a další), pohybem zemědělské techniky po komunikaci a jiných druhů doprav. - Vedení cyklistické dopravy po této silnici v některých jejích částech je z hlediska bezpečnosti zcela nevhodné. V zimních měsících v době kalamitních situací na „souběžné“ sinici I/11 ve dnech nesjízdnosti této silnice se I/56 stává jedinou tepnou spojující V-Z Moravskoslezského kraje. - Ve městech a obcích, kterými je veden průtah silnice I/56, které jsou součástí ORP Hlučín bydlelo k 30.12.2009 24 940 obyvatel. V celé spádové oblasti ORP Hlučín, která je závislá na této silnici, to bylo k témuž datu 40 101 obyvatel. - Za účelem zlepšení bezpečnosti i plynulosti dopravy byla zpracována již v roce 1994 firmou Viapont Brno dokumentace, která řešila přeložku tehdy silnice II/466 (dnes stávající silnice I/56) severně od jednotlivých obcí za tratí ČD, na území města Ostravy s napojením na dálnici D 1, ve městě Opavě tvoří severní obchvat města a pokračuje dále západním směrem v trase dnešní I/11 ve směru na Bruntál a Hradec Králové. - Plánovaná přeložka této silnice byla obsažena v závazných částech územně plánovacích dokumentací všech měst a obcí na trase a je zároveň obsažena ve schválené nadřazené územně plánovací dokumentaci kraje - Přeložka je vedena mírně zvlněným terénem Opavské pahorkatiny mimo lesní pozemky, tedy relativně bezproblémovým územím. - Při zpracování nových územních plánů obcí na trase této silnice je zapotřebí zapracovat konečnou podobu této silnice. - V oblasti motorové dopravy je dále nutno sledovat přípravu přeložky silnice II/469 a prodloužené silnice III/46613 jihovýchodně od zástavby Děhylova. Silnice III/46613 je uvažována jako dvoupruhová směrově nerozdělená. - Dále je nutné hájit územní rezervu pro případnou přeložku silnice II/469 na území města Hlučína západně od stávající zástavby. Tato je již obsažena v platném územním plánu a v technické studii přeložky I/56 je zohledněno její napojení. - Z nových záměrů je zapotřebí zapracovat do územních plánů obcí (případně zadat podrobnější technickou studii) nově navrhované silnice od křižovatky Bohuslavice – Závada – Vřesina (obchvat Bohuslavic) s napojením na připravovanou přeložku silnice I/56 u kozmického hřiště.


15

- Úpravy nebo návrhy na místních komunikacích řešit v rámci územních plánu jednotlivých obcí v souvislosti s návrhem rozvojových ploch pro zástavbu. - Zadat zpracování podrobnější dokumentace vedení rychlotramvaje v úseku Hlučín – Ostrava jako ekologického způsobu přepravy osob, tuto územně stabilizovat. - V oblasti MHD zlepšit spojení v rámci jednotlivých obcí, s městem Hlučínem a Ostravou. V rámci města Hlučína prověřit možnost lepšího propojení okrajových městských částí s centrem města. - V oblasti cyklodopravy vytvořit předpoklady pro rozvoj a zkvalitnění cyklistické dopravy, vybudovat bezpečné cyklistické komunikace ve městech a obcích, oddělit cyklistické trasy od frekventované automobilové dopravy, vytvořit předpoklady pro rozvoj rekreačních aktivit v oblasti cykloturistiky, zatraktivnění mikroregionu, vytvoření předpokladů pro rozvoj doprovodných služeb a zařízení, zvýšení návštěvnosti kulturních a sportovních zařízení. - Zejména u měst a větších obcí je zapotřebí řešit otázku dostatečného počtu parkovacích a odstavných stání.


16

7. VEŘEJNÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA Údaje vstupující do analýzy - Zásobování pitnou vodou - Odkanalizování a likvidace odpadních vod Podrobně jsou vstupní údaje popsány ve vyhodnocení stavu a vývoje území v podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje území

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Ostravský oblastní vodovod (OOV) představuje kvalitní a kapacitně vyhovující hlavní zdroj vody pro obce v SO ORP Hlučín Poměrně dobrý technický stav a plošný rozsah veřejných vodovodů v jednotlivých obcích

SLABÉ STRÁNKY Nedostatek vody v místním zdroji Závada

V některých obcích SO ORP Hlučín jsou nevyhovující řady jednotné kanalizace ve špatném technickém stavu bez odvedení do splaškových vod do ČOV. Splaškové vody jsou vypouštěny do místních vodotečí

Kvalita produkované pitné vody je velmi dobrá a trvale vyhovuje požadavkům na pitnou vodu včetně nároků na vodu pro přípravu kojenecké stravy. Poměrně velký výskyt místních zdrojů podzemní pitné vody, ze kterých jsou zásobeny převážně obce na severní hranici území. Poměrně dobrý technický stav a počet vodojemů Odkanalizování na dobré úrovni v Hlučíně

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

V případě potřeby, či nedostatku pitné vody, lze bez větších úprav napojit místní zdroje pitné vody na OOV a Nedostatek vody v místním zdroji Závada lze kompenzovat z centrálních zdrojů – přívodním řadem z vodovodní síti Vřesina za podpory čerpací stanice.

Nadřazená vodovodní síť nebude do budoucna ( po roce 2020) kapacitně vyhovovat V některých obcích (Bohuslavice, Píšť) nebudou vybudovány systémy odkanalizování a napojení na ČOV z důvodu nevhodné konfigurace terénu a z toho vyplývajících velkých finančních nákladu

Postupné vybudování kanalizačních systémů v obcích, kde jsou zatím splaškové vody vypouštěny přes jednotnou kanalizaci do místních vodotečí s využitím dotací


17

Souhrn tématu Zásobování pitnou vodou - V současné době se pro Hlučín uvádí 99,51 % trvale bydlících obyvatel napojených na veřejný vodovod, což je v rámci ČR nadprůměrná hodnota. - V Hlučíně se i do budoucna počítá s využíváním centrálních zdrojů pitné vody – OOV, přitom zůstávají zachovány i místní v současnosti provozované zdroje vody. Nadřazená vodovodní síť kapacitně vyhoví požadavkům na ni kladených minimálně do roku 2020. V případě potřeby bude využita i v obcích s místními zdroji (Závada, Hať). V obcích Bělá, v Píšti, a Bohuslavicích budou i nadále využívány pouze místní zdroje. - Hlavní zásobovací a rozváděcí síť je v budoucím období plánováno rozšiřovat až na výjimky pouze do nově zastavovaných lokalit. Pro obec Závada se v případě potřeby musí vybudovat přívodní řad délky cca 1,3 km s čerpací stanicí, v případě potřeby vody pro Hať zase nutno vybudovat řad na propojení s vodovodní síti Darkovice. - Akumulace pro Hlučín ve výši 28 920 m3 zabezpečí plynulou dodávku vody, s výstavbou nového vodojemu se počítá pouze v Hlučíně z cílem zajištění vyhovujících tlakových poměrů v síti. Odkanalizování, likvidace odpadních vod - Správní obvod ORP Hlučín patří mezi oblasti, v nichž je likvidace komunálních odpadních vod zajištěna na podprůměrné úrovni. Jedině sídla Hlučín, Dolní Benešov a Šilheřovice mají vybudovanou čistírnu odpadních vod. Hlučín má odkanalizování na dobré úrovni (s výjimkou úseků kanalizace nekapacitní a ve špatném technickém stavu), Šilheřovice mají vybudovanou kanalizaci novou, vyhovující je odkanalizování Dolního Benešova. Ostatní obce kanalizaci na odvedení splaškových odpadních vod nemají na uspokojivé úrovni.


18

8. ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA A SPOJE Údaje vstupující do analýzy -

Zásobování elektrickou energií Zásobování plynem Zásobování teplem. Spoje Veřejná pevná telefonní síť Veřejná mobilní telefonní síť Radiokomunikační služby. Širší vztahy Rozvojové tendence



SLABÉ STRÁNKY

Silná vazba na nadřazenou elektrizační soustavu VVN 110kV. Snadná dostupnost distribuční elektrizační sítě 22kV. Dostatečná hustota distribuční sítě VTL plynovodů. Vysoký stupeň plynofikace obcí. Podíl soustavy CZT na dodávkách tepla v Hlučíně

V některých obcích špatný technický stav distribučního vedení VN a NN Podíl rodinné zástavby spalujících fosilní paliva na znečištění ovzduší.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Investice do energetických úspor a efektivnějších technologií s cílem snížit spotřebu energií . Modernizace inženýrských sítí a zásobování energiemi s důrazem na úspory a ochranu prostředí. Orientace na využití energetického potenciálu sluneční energie pro otop a přípravu TUV v komunální sféře a domácnostech. Snižování emisí u lokálních zdrojů tepla.

Růst ceny el. energie z důvodu deformace tržních podmínek dotacemi do obnovitelných zdrojů a výkupu el. energie z těchto zdrojů. Růst ceny plynu.

V případě výrazného nárůstu ceny plynu a elektřiny návrat ke spalování tuhých paliv zejména u lokálních zdrojů.


19

Souhrn tématu Zásobování elektrickou energií - V území ORP Hlučín nejsou provozovány velké zdroje elektrické energie. - Téměř veškerou potřebu el. energie je nutno zajišťovat z distribučních sítí VVN a VN. - Významným distribučním uzlem elektrické energie ve správní obvodu ORP Hlučín je rozvodna R 110/22kV v Dolním Benešově. Nadřazená soustava VVN 110kV-L982,682 plně zabezpečí dodávku elektrické energie do území. - Aktuální nová potřeba elektrického příkonu pro novou výstavbu bude zajišťována rozšiřováním distribuční sítě VN 22 kV, spolu s výstavbou nových distribučních trafostanic VN/NN. - V řešeném správním území města Hlučína v obci Hať je záměr na výstavbu nové větrné elektrárny soukromou osobou Zásobování plynem - Obce SO ORP Hlučín jsou plošně plynofikovány. - Územním SO ORP Hlučín je navržen koridor propojovacího plynovodu VVTL DN 500 Děhylov - Hať – státní hranice ČR / Polsko - Aktuální potřeby plynu pro novou výstavbu v jednotlivých obcích ORP Hlučín budou zajišťovány rozšiřováním místních sítí v souladu se zpracovanou ÚPD. Zásobování teplem - Zvláště velké spalovací zdroje s výkonem nad 50 MW nejsou ve správním území ORP Hlučín provozovány. - Pro obce, spadající do správního území města Hlučína, je charakteristický decentralizovaný systém vytápění, s individuálním vytápěním rodinných domů. - Základním palivem po výrobu tepla a ohřev teplé užitkové vody je zemní plyn, zřídka elektrická energie, někde ještě tuhá paliva. - Pro rodinnou zástavbu je preferováno využití zemního plynu v lokálních tepelných zdrojích, s doplňkovým využitím el.energie. Doporučuje se využívat smíšeného (hybridního) elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a tepelných čerpadel, využití energetického potenciálu sluneční energie pro otop a přípravu TUV. Spoje - Řešeným územím ve správě ORP ve správě ORP města Hlučín jsou vedeny dálkové optické kabely (DOK), ty jsou zaústěny do automatické telefonní ústředny (ATÚ) HOST Hlučín - Kapacitně pevná i mobilní síť pokrývá současné požadavky na elektronické komunikační služby obyvatelstva a podnikatelské sféry, s dostatečnou rezervou i pro výhledové období. V území ORP Hlučín je zajištěna také dostupnost mobilních sítí všech operátorů.


20

9. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A OBYVATELSTVO Údaje vstupující do analýzy -

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Obytná atraktivita Struktura obyvatel Demografická specifika SO ORP a obcí Střední délka života obyvatel Volební účast Vzdělanost Migrace Kriminalita


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Poměrně příznivá věková struktura obyvatel v SO ORP Hlučín jako celku. Dlouhodobá stabilita osídlení SO ORP Hlučín, příznivý vývoj počtu obyvatel ve většině obcí.

SLABÉ STRÁNKY Zhoršující se vývoj demografických ukazatelů, zejména věkové struktury obyvatel. Nepříznivý populační vývoj ve městech, zejména v Dolním Benešově, částečně i v Hlučíně. (zejména na velkých sídlištích).

Silná sociální integrace obyvatel, vysoká volební účast, rozsáhlá spolková činnost, existence řady místních iniciativ zejména ve vesnických obcích SO ORP Hlučín. PŘÍLEŽITOSTI Migrace obyvatel do regionu, zejména města Hlučína a jeho okolí v důsledku rozvoje bydlení. Zlepšení podmínek zaměstnanosti v celém širším regionu, hlavního předpokladu příznivého vývoje počtu obyvatel v území.

Absence kvalitního dopravního napojení SO ORP omezuje rozvoj jeho sídelní struktury.

HROZBY Rychlé stárnutí populace, zejména sídlištích a v některých obcích (Děhylov).

na

Dlouhodobě vysoká úroveň nezaměstnanosti, nízká mzdová úroveň promítající se i do snížení soudržnosti obyvatel území.

Souhrn tématu - Vývoj počtu obyvatel v posledních letech ve SO ORP Hlučín je podobný jako v celé ČR, počet obyvatel ve městech klesá (Hlučín, Dolní Benešov), ve SO ORP Hlučín obecně posilují příměstské, dopravně a rekreačně atraktivní obce kde se koncentruje i nová bytová výstavba. - Příznivou skutečností je mírný růst počtu obyvatel, gradující v roce 2010. Vazba migrace a obytné atraktivity území je u většiny obcí výrazná. - Počet obyvatel v Hlučíně se bude s mírnými výkyvy blížit počtu cca 14300 obyvatel v roce 2015/2020. Tlak na pokles počtu obyvatel se zřejmě projeví v Bělé, Dolním Benešově, B. Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Hlučín, aktualizace ÚAP 2014

21

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Píšti, Hati, Kozmicích. Tyto poklesy počtu obyvatel budou většinou mírné, výjimku představuje obec Bělá, jejíž vývoj počtu obyvatel je obtížně předvídatelný. Řada impulsů může vývoj v jednotlivých obcích zlepšit či zhoršit (příprava ploch pro novou bytovou výstavbu, vývoj dopravního napojení, zájem investorů a hromadné bydlení apod.). Stále více i pro obce v ČR platí, že cestou ke stabilizaci obyvatel nejsou levné byty (bydlení), ale zejména nabídka atraktivních pracovních míst, eventuálně vysoká kvalita obytného prostředí (např. u rekreačních obcí). Z poklesu počtu obyvatel v Ostravě, menší míře i v Hlučíně a Dolním Benešově těží některé obce v okolí (např. Dobroslavice, Markvartovice, Šilheřovice, Vřesina, Darkovice, Děhylov). Tento proces je možno nazvat suburbanizační tendencí Hlučína a zejména Ostravy, který se projevuje v mnoha příměstských regionech Zejména velká sídliště „uvolňují“ sociálně mobilní rodiny, migrující z těchto sídlišť, hledající kvalitnější bydlení, které obvyklé nachází v okolních obcích. V rámci SO ORP nemá tento proces s ohledem na vlastní velikost Hlučína, jeho sídlišť a orientaci, intenzitu bytové výstavby v širším regionu nadměrný charakter. Proces suburbanizace, nemá v SO ORP Hlučín ve srovnání s ČR výraznější intenzitu. Z řady sociálně ekonomických charakteristik je patrné, že území SO ORP je možno přiřadit spíše k migračně „stabilním“ územím (u většiny SO ORP v pohraničí ČR je tomu naopak, vyjma např. sousedního SO ORP Kravaře nebo SO ORP Jablunkov). Tato skutečnost se dodnes promítá do vyšší soudržnosti obyvatel území, zejména u vesnického obyvatelstva. Je možno předpokládat dlouhodobý absolutní pokles počtu dětí, promítající se do poklesu počtu dětí ve školním věku a i potřeb kapacit škol. Tento pokles by pokračoval i při stagnaci či mírném růstu počtu obyvatel obcí. V dlouhodobém výhledu podíl obyvatel nad 65 let dále poroste, což se projeví především v nárocích na sociálně zdravotní služby (v oblasti komunitního plánování, potřeby lokalizace specifických forem bydlení pro seniory). V současnosti pro tuto oblast neexistují obecné ukazatele potřeby kapacit, potřeby nových zařízení vyplývají především z konkrétní situace obcí, mikroregionů působnosti jednotlivých typů zařízení. Sociální zařízení s koncentrací starších občanů jsou soustředěny v Hlučíně. Zároveň u Děhylova je zřejmý i vliv rekreační atraktivity na migraci starších obyvatel do obce Vývoj věkové struktury je v některých obcích SO ORP Hlučín extrémně nepříznivý, nepříznivý stav je nejhorší v Děhylově (kde došlo i k prudkému zhoršení) a Ludgeřovicích. Nejpříznivější věkovou strukturu vykazuje Vřesina, Bohuslavice a Darkovice. SO ORP Hlučín jako celek vykazuje výrazně nižší zastoupení obyvatel s vysokoškolským vzděláním a to jak ve srovnání s ČR tak i MS krajem. Nejpříznivější vzdělanostní charakteristiku obyvatel vykazuje obec – Dobroslavice a Děhylov. Na druhém konci hodnocení se nacházejí obce Bělá a Závada, které mají i nízký podíl VŠ vzdělaných osob. Město Hlučín má lepší vzdělanostní strukturu než celý SO ORP, avšak horší než průměr ČR a dokonce i MS kraje. Rekreační atraktivita a kvalita obytného prostředí je evidentně nejvýraznějším hodnotovým faktorem ovlivňujícím migraci vzdělanějších obyvatel (Dobroslavice, Děhylov). Obecně mají města výrazně vyšší podíl VŠ vzdělaných obyvatel a nižší podíl obyvatel se základním vzděláním, což neplatí u Dolního Benešova. Horší vzdělanostní struktura obyvatel je negativním faktorem ovlivňujícím zejména hospodářské podmínky území v SO ORP Hlučín. Pozice SO ORP Hlučín z hlediska naděje dožití obyvatel je nepříznivá. V rámci Moravskoslezského kraje se jedná o pozici za městem Opavou, avšak před Ostravou, 163. místo v rámci 206 SO ORP v ČR. Mírně vyšší volební účast v obcích SO ORP Hlučín jako celku je zřejmě odrazem specifik řešeného území, z územního hlediska ovlivněná nízkou volební účastí ve městech,


22

zejména Hlučíně. Na druhé straně je patrná vysoká volební účast při volbách například v Děhylově, ale i Vřesině či Závadě. Obtížně vysvětlitelná je nízká účast v Dobroslavicích.

10. OSÍDLENÍ A BYDLENÍ Údaje vstupující do analýzy - Sídelní struktura - Obydlené byty - Neobydlené byty - Nájemní byty - Bydlení mimo byty - Bytová výstavba - Potřeba bytů a vymezení zastavitelných ploch Podrobně jsou vstupní údaje popsány ve vyhodnocení stavu a vývoje území v podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje území

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dlouhodobě příznivý vývoj úrovně bydlení ve většině obcí SO ORP Hlučín, i v letech 1991-2010. Značná atraktivita bydlení v SO ORP Hlučín, promítající se do intenzivní nové bytové výstavby v obcích navazujících na město Hlučín a Ostravu.

SLABÉ STRÁNKY Omezená disponibilní nabídka připravených stavebních pozemků pro bydlení.

Tradice individuální svépomocné bytové výstavby v regionu. Dobrá vybavenost obcí technickou infrastrukturou (mimo kanalizace) a většinou i základní vybaveností. PŘÍLEŽITOSTI Posílení přiměřené nabídky ploch pro bydlení.

Specifické problémy bydlení na sídlištích v Hlučíně a Dolním Benešově.

Podprůměrná intenzita nové bytové výstavby v období po r. 2001 ve městech a některých okrajových obcích So ORP Hlučín.

HROZBY Neřešení problémů velkých sídlišť (stárnutí obyvatel, sociální segregace, doprava, atd.).

Udržení a posílení vysoké atraktivity bydlení Extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné v SO ORP Hlučín. posilování výrobních, dopravních, ale i obslužných funkcí obcí, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení. Využití potenciálu druhého bydlení a Chybějící technická infrastruktura a příprava možnosti transformace na rekreační bydlení, pozemků pro bydlení. zejména v rekreačně atraktivních obcích (Děhylov, Dobroslavice).


23

Souhrn tématu - Počet obydlených bytů v SO ORP Hlučín (v období 2001-2011) mírně stoupl – cca o 5,0%, a to i přes skutečnost, že počet obyvatel tohoto území poklesl mírně poklesl (podle definitivních výsledků). I přes růst počtu bytů počet obyvatel klesá. Tento vývoj je obecným trendem ve většině území s poklesem počtu obyvatel. Pokles zalidněnosti bytů (růstu průměrné plošné úrovně bydlení) je tak stále hlavním vývojovým procesem systému bydlení a představuje základní parametr výhledových potřeb bytů i v obcích regionu. - V současném extenzivním stavu fungování systému bydlení nelze předpokládat, že pokles počtu obyvatel může zcela „anulovat“ potřebu nové bytové výstavby v území. - Z hodnocení (s ohledem na zvolenou stupnici) je patrné, že vývoj počtu obydlených bytů je příznivý prakticky u všech obcí, nejvýraznější růst vykazuje obec Vřesina, s odstupem následují Dobroslavice a Bohuslavice. Otázkou je spolehlivost dat u Děhylova, který vykazuje nejnižší růst. - Neobydlené byty představují velmi různorodou skupinu bytů. Velká část slouží k rekreačním účelům, tj. široce pojímanému druhému bydlení. Přesnější rozlišení rekreačního a druhého bydlení je možné až v územním plánu, po provedení průzkumů v území. - Relativní nárůst počtu bytů je v SO ORP Hlučín mírně nad úrovní ČR, přičemž intenzita bytové výstavby je zde mírně pod průměrem ČR. Uvedený vývoj svědčí o intenzifikaci hospodaření s bytovým fondem. Nárůst 1463 bytů celkem v období 2001-2011 je tvořen z více než poloviny nárůstem neobydlených bytů – cca 770 bytů. Neobydlené byty se tak postupně prosazují jako významný fenomén i na většině území SO ORP Hlučín. - Značný podíl nájemních bytů je vykazován i v Dolním Benešově či Šilheřovicích. Obecným problémem nájemního bytového fondu je jeho zanedbaná údržba a deformovaná věková a sociální struktura bydlících obyvatel. Značné problémy se pak koncentrují v lokalitách větších sídlišť (Hlučín). - Bydlení mimo byty má řadu podob. Od poměrně komfortního bydlení v některých zařízeních (penziony pro důchodce), mnohdy v zásadě standardního bydlení v rekreačních chalupách a chatách (mimo byty a zařízení), až po nekvalitní bydlení (ubytovny, holobyty, objekty nevhodné pro bydlení) a nejproblémovější formu bezdomovectví. - Nejvyšší podíl bydlení mimo byty je podle výsledků sčítání 2011 vykazován v Hlučíně a v Děhylově (zřejmě v rekreačních objektech), absolutně nejvyšší počet – cca 244 osob je vykazováno opět v samotném Hlučíně, kde může být i sociálním problémem. - Počet dokončených bytů na území SO ORP Hlučín v jednotlivých letech kolísá, ještě výraznější kolísání je pak patrné u jednotlivých obcí - V řešeném území přibývá více bytů než je možné podle údajů o nové bytové výstavbě, tj. podobně jako v mnoha jiných územích ČR zde pravděpodobně dochází k neevidovanému vzniku nových bytů. Je možné poměrně reálně předpokládat, že mnohými rekonstrukcemi (bez evidence stavebních úřadů) vznikají nové byty. - Je patrné, že zásadním faktorem potřeby bytů je pokles velikosti zalidněnosti bytů, jenž je obecným trendem vývoje. - Z hlediska urbanistické ekonomie je žádoucí přednostní využití proluk v zástavě, částečně připravených ploch (např. jednostranně obestavěných komunikací). - Z hlediska potřeby ploch je možno očekávat, že u části nových bytů (cca 1/5 bytů v rodinných domcích a cca 5-10% bytů v bytových domech) lze jejich získání očekávat mimo plochy vymezené v rámci územních plánů, (nástavbami, vestavbami, změnami využití stavby, přístavbami, zahuštěním současné zástavby apod.)


24

- Převis nabídky nových ploch pro bytovou výstavbu ve výši 50-100% je žádoucí, neboť brzdí růst cen pozemků v řešeném území nad obvyklou úroveň a přispívá k optimálnímu fungování trhu s pozemky pro bydlení v obcích. - Při převodu potřeby bytů na potřebu návrhu ploch (v územních plánech) k bydlení je nezbytné zohlednit zejména strukturu nové bytové výstavby v obci, potřebu bytů v bytových domech z hlediska komunitního plánování obcí, potřebu hrubých a čistých ploch, vliv druhého bydlení na potřebu bytů v jednotlivých obcích, stanovení potřebných plošných rezerv - Při stanovení přiměřené rezervy ploch pro bydlení by v případě malých a atraktivních obcí měly být plošné rezervy obecně vyšší, zejména u obcí v suburbanizačních územích měst. Otázkou je rozporuplný proces suburbanizace.


25

11. OBČANSKÁ VYBAVENOST Údaje vstupující do analýzy Údaje zejména z http://vdb.czso.cz/mos/: - školy všech typů včetně mateřských škol, - sportovní zařízení, tělovýchovné jednoty, - ústavy sociální péče včetně ústavů pro mládež, jesle, dětské domovy, - nemocnice, polikliniky, zdravotní zařízení a střediska, - kina, divadla, kulturní domy, výstavní síně, - správní úřady, pošty. Podrobně jsou vstupní údaje popsány ve vyhodnocení stavu a vývoje území v podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje území

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Značná soudržnost obyvatel zejména v Většina obcí není vybavena samostatnou obcích, kulturní tradice, rozsáhlá spolková, ordinací praktického lékaře pro dospělé , děti zájmová, sportovní činnost. a mládež, ani jeho detašovaným pracovištěm. Některé z těchto pracovišť byly zrušeny z důvodu hygienických předpisů a pro ekonomickou nevýhodnost. V průměru velmi dobrá vybavenost Nedostatečné kapacity sociálních zařízení. mateřskou a základní školou, poštou. Ve většině obcí je zastoupena knihovna, kulturní zařízení, hřiště a tělocvična. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Dobrá základní občanská vybavenost Omezující dopady absence kvalitního většiny obcí umožňuje stěhování z měst do dopravního napojení SO ORP na jeho sídelní strukturu, dostupnost území. venkovského prostoru. Ne zcela využitý rekreační potenciál I přes aktuální, dočasnou zvýšenou potřebu Hlučínského jezera. Rozšířit nabídku kapacit školských zařízení, zejména zařízení krytých sportovišť a doplňkových mateřských škol je hrozbou jejich rušení sportovišť, tak aby byla uspokojena v budoucnu v důsledku klesajícího počtu poptávka po krátkodobé i dlouhodobé dětské populace především v částech se rekreaci i v mimosezónním období či za sníženou úrovní dopravní dostupnosti. nepříznivého počasí. Omezování provozu zdravotnických zařízení za účelem jejich optimalizace je hrozbou zejména v částech se sníženou úrovní dopravní dostupnosti.


26

Souhrn tématu - V podmínkách SO ORP Hlučín s vysokou hustotou osídlení, avšak poměrně značnými vzdálenostmi mezi sídly (v jeho západní části) je vlastní vybavenost obcí a jednotlivých sídel významným faktorem jejich rozvoje. - S rostoucí hybností obyvatel a zejména v příměstských regionech však klesá význam pokrytí sítí základních škol (důkazem jsou rychle rostoucí příměstské obce bez základních škol). - Základní informace o jednotlivých druzích kapacit občanského vybavení poskytuje ČSÚ v rámci městské a obecní statistiky (MOS) http://vdb.czso.cz/mos/. - Analýzu fungování a alokace těchto zařízení hodnotí oborové dokumenty, zejména pak komunitní plány obcí, prognózy vývoje školství, strategické rozvojové dokumenty obcí a měst. Tyto dokumenty je nezbytné přiměřeně promítat do ÚPD, územní plány a ani ÚAP je nemohou nahrazovat, zjednodušené názory na vybavenost obcí by mohly být značně zavádějící. - Rozsah občanského vybavení obcí SO ORP Hlučín je možno hodnotit jako dlouhodobě stabilizovaný, pod tlakem poklesu počtu obyvatel, procesů jeho stárnutí a individualizace rodinného života. Úplná absence základního občanského vybavení je pouze v obci Závada (chybí zde i základní škola). - Výrazně podprůměrně je v ORP Hlučín zastoupeno střední odborné školství a střední odborná učiliště popř. vyšší odborné školství. Tato skutečnost je ovlivněna faktem relativně blízké dostupnosti města Ostravy. Tato dostupnost však není příliš výhodná pro vzdálenější obce ORP. - Kapacity sociálních zařízení formálně vykazují nedostatek kapacit, ten je však vyvolán především nastavením celého systému. - V ORP se daří provozovat stále poměrně rozsáhlou síť knihoven a kulturních zařízení podporující širší kulturní život obcí. - Vybavení území vybaveností sportovních zařízení je relativně na dobré úrovni. Ve městě Hlučíně existují ještě možnosti rozšíření nabídky služeb v této oblasti s ohledem na dosud plně nevyužitý rekreační potenciál Hlučínského jezera


27

12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Údaje vstupující do analýzy - Pouze částečně ČSÚ, dostupná jednotlivě podle různorodé evidence obcí. - Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009– 2013, aktualizace s výhledem do roku 2015, zpracovatel: Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Z hlediska optimálního rozvoje území je zásadní otázkou jak je využit rekreační potenciál území. -

Individuální rekreace a druhé bydlení Hromadné ubytovací kapacity Intenzita využití ubytovacích kapacit Přírodní faktory rekreace


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existence sportovních zařízení pro Nedostatečné zázemí v okolí Hlučínského každodenní rekreaci a sportovní vyžití jezera, absence parkovacích kapacit, obyvatel ve všech městech a obcích ORP. nevhodné umístění stávajících odstavných stání podél dopravně přetížené silnice II/469. Mírně zvlněná krajina vhodná pro turistiku a V letních měsících dochází na silnici II/469 cykloturistiku. v oblasti jezera ke kolizím mezi jednotlivými druhy doprav – automobily, pěšími a cyklisty. Vodní nádrže Hlučínské jezero, rybník Schází vybudování sítě cyklostezek, které by Nezmar a jiné vhodné k letní rekreaci umožnily propojení jezera s širším okolím, každodenní i dlouhodobé s možností popř. hipostezek, které by propojily okolní provozování různých vodních sportů. zařízení zabývající se chovem koní. Zajímavé nemovité kulturní památky, historie, Nedostatečná kapacita doprovodných krásné vyhlídky. služeb a zařízení, doplňkových rekreačních a sportovních aktivit Snadná dostupnost území ORP Hlučín z průmyslové oblasti Ostravska. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rozvoj turistického ruchu v oblasti Nepříznivá percepce (vnímání) regionu Hlučínského jezera. z hlediska cestovního ruchu – především vlivem životního prostředí širšího regionu, malé propagace. Rozvoj turistického ruchu v oblasti rybníku Nezmar v Dolním Benešově. Rozvoj doplňkových služeb pro turisty. Budování naučných stezek. Zvýšení informovanosti o historii regionu. Lepší využití kulturního a historického potenciálu oblasti. B. Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Hlučín, aktualizace ÚAP 2014

28

Posilování širších, i mezinárodních vazeb, na turistiku v regionu.

Souhrn tématu - Koncentrace kapacit druhého (rekreačního) bydlení v řešeném území SO ORP Hlučín zdaleka nedosahuje hodnot srovnatelných s nejzatíženějšími středisky v Krkonoších nebo bližších Beskydech (Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice). - Hromadné ubytovací kapacity jsou koncentrovány zejména do Šilheřovic a Hlučína (viz. následující tabulka), celková ubytovací kapacita 299 lůžek je spíše nízká. - V moravskoslezském kraji je intenzita využití ubytovacích kapacit nízká ve srovnání s ostatními regiony ČR - Potenciál rozvoje SO ORP Hlučín představuje zejména příměstská rekreace (Děhylov, Dobroslavice), letní rekreace u umělých vodních ploch (Hlučín), golf (Hlučín) a cykloturistika, houbaření. - Na území SO ORP Hlučín je identifikován podprůměrný rekreační potenciál. - Ve vztahu k rekreaci a cestovnímu ruchu je správní obvod ORP Hlučín považován za území velmi vhodné pro rozvoj rekreačních aktivit a aktivit cestovního ruchu, a to jak z hlediska kulturně historického dědictví území, sportovní vybavenosti i přírodních zajímavostí . - V každém městě či obci se nachází řada sakrálních staveb, z nichž mnohé jsou kulturními památkami a stavebními dominantami sídel. - Menší sportovní plochy a zařízení jsou mimo výše uvedené situovány u zařízení pro školství, dále mezi obytnou zástavbou jsou situovány drobné plochy veřejné zeleně s víceúčelovými a dětskými hřišti apod. - Vzhledem ke stoupajícímu počtu obyvatel, kteří mají zájem o aktivní dovolenou, je nutno počítat i s návštěvníky, kteří budou městem či obcí procházet nebo projíždět. - Mírně zvlněný terén a aktraktivní krajina jsou vhodné pro celoroční sportovní a rekreační využívání, především pro pěší turistiku i cykloturistiku.


29

13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Údaje vstupující do analýzy - Sčítání 2011, nezaměstnanost - průběžná evidence MPSV v letech 2012 a 2013 nezveřejňovala údaje o nezaměstnanosti za obce, změna nastala v roce 2014, ČSÚhospodaření obcí. Zprávy z úřadu práce. - Regionální ekonomika - Místní ekonomika - Rozsah pohybu za prací Podrobně jsou vstupní údaje popsány ve vyhodnocení stavu a vývoje území v podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje území

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Z pohledu MSK poměrně nízká úroveň Značná úroveň nezaměstnanosti ve vybraných nezaměstnanosti v SO ORP Hlučín. obcích (Závada, Bělá). Širší zájem obcí a měst v regionu na řešení Nízká úroveň mezd ve vlastním SO ORP hospodářských problémů území a zejména Hlučín. vysoké nezaměstnanosti. Ze SO ORP Hlučín dopravně dostupná Podprůměrná vzdělanost obyvatel. nabídka pracovních míst v Ostravě s vyšší úrovni mezd a různorodou strukturou. Omezená dopravní dostupnost obcí a Ložiska štěrků a písku na území SO ORP. zejména okrajová poloha obcí na severu SO ORP a u státní hranice s Polskem. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití širší polohy regionu vzhledem k Extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné Ostravě,Opavě, Bohumínu a přeshraniční posilování výrobních a obslužných funkcí obce, spolupráci s Polskem. s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení. Příprava pozemků pro podnikání ve Dlouhodobě vysoká úroveň nezaměstnanosti vybraných dopravně dobře dostupných v širším regionu, promítající se do snížení obcích s ohledem na jejich nejlepší možné soudržnosti obyvatel území využití (při dodržení zásad urbanistické ekonomie a posílení soudržnosti obyvatel obce). Dlouhodobé neřešení dopravní obsluhy SO ORP (zejména komunikace I/56).


30

Souhrn tématu - Pro region SO ORP Hlučín je významné, že je jednoznačně navázán na hospodářsky problémové Ostravsko a míra těchto vazeb klesá pomalu. - Částečně se řešení problému nezaměstnanosti nachází na regionální úrovni (podpora úřadů práce v regionu, místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón). - Průměrný počet zaměstnanců na obyvatele je v SO ORP Hlučín je výrazně nižší než průměr ČR, což potvrzuje nedostatek pracovních míst. Maxima dosahuje u Dolního Benešova, který soustřeďuje stále významný strojírenský průmysl a saldo pohybu za prací je u města kladné. Nejhorší je situace u malých obcí (Bělá, Závada). - Vysoká míra nezaměstnanosti v Závadě a Bělé částečně koreluje s horší vzdělanostní strukturou obyvatel. - Ukazuje se obecná tendence poklesu pohybu za prací (mimo obce). Tento vývoj je zřejmě generován i rostoucím podílem služeb na zaměstnanosti, otázkou jsou překážky pohybu za prací, např. vývoj hromadné dopravy či vlastní ochota k pohybu, až po stěhování se za prací. - Úroveň nezaměstnanosti se v SO ORP Hlučín blíží průměru ČR. - Kromě Dolního Benešova vykazují všechny obce záporné saldo pohybu za prací. U města Hlučína se potvrzuje jeho silná vazba na město Ostravu, zejména z pohledu pohybu obyvatel za prací, dělby funkcí obytné a výrobní. - Daňové příjmy obcí SO ORP Hlučín jsou z pohledu ČR, ale i kraje podprůměrné, do značné míry limitují možnosti rozvoje těchto obcí, zejména novou bytovou výstavbu, která je do značné míry závislá i na infrastruktuře financované obcemi. - Celkové vnímání vývoje, tradice a perspektiv regionu „Hlučínska“ jako regionu s tradiční rodinnou soudržností je zásadním momentem při rozhodování o migraci obyvatel, zejména mladších, vzdělanějších – mobilnějších věkových skupin. V tomto ohledu má region poměrně dobré postavení. - Řešení problému nezaměstnanosti je převážně makroekonomický a regionální problémem. Možnosti zlepšení situace v rámci územních plánů spočívají zejména v posílení nabídky ploch pro podnikání, zlepšení technické infrastruktury, stabilizace a optimalizace funkčního využití ploch (brownfieldů). - Zkušenosti z využití podnikatelských zón potvrzují, že většina ploch je obsazována místními firmami, které mnohdy opouštějí nevyhovující areály (dopravně, z hlediska omezení okolí – např. v obytné zástavbě) a jsou nezbytným předpokladem optimalizace využití území měst.


31

II. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ Pro souhrnné vyhodnocení soudržnosti obyvatel, hospodářských podmínek životního prostředí území byly vytvořeny přehledné tabulky hodnotící vybrané základní ukazatele, se 7 bodovým hodnocením (1-nejlepší, 7-nejhorší), bez použití specifických vah jednotlivých faktorů ovšem s expertním hodnocením, které zajišťuje přiměřené korekce výsledků multikriteriálního hodnocení založeného na „matematickém“ vyhodnocení jednotlivých ukazatelů (indikátorů). Tento způsob samozřejmě nepředstavuje „jediné možné a objektivní“ hodnocení obcí, poskytuje však hierarchické vyjádření postavení konkrétní obce z hlediska zvolených ukazatelů. Toto kvantitativní hodnocení je nutno vždy vnímat jako jeden z podkladů celkového hodnocení, citlivého a pokud možno objektivního vnímání specifik území. Právě u SO ORP Hlučín se řada v ČR neopakovatelných specifik území projevuje, zejména z hlediska soudržnosti obyvatel území.


32

PILÍŘ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V následujících tabulkách je provedeno vyhodnocení pilíře podmínek životního prostředí, které vychází z předchozích hodnocení v rámci jednotlivých témat (nejen vlastních „přírodních“ témat, ale i infrastrukturních témat a podmínek rekreace) a expertní hodnocení, které zajišťuje přiměřené korekce výsledků multikriteriálního hodnocení založeného pouze na „matematickém“ vyhodnocení zvolených ukazatelů. Hodnocení životního prostředí představuje vždy značný problém, následující výběr 5 ukazatelů je do značné míry „antropocentrický“ – kromě ukazatele KES jsou další ukazatele v převažující míře dotýkající se kvality života (bydlení) člověka nikoliv pouze přírodních systémů. Zpracovatelé jsou si vědomi i omezení vlastního ukazatele KES administrativním územím obcí, jeho velikosti, tvarem a sousedstvím. Tab. 65. Pilíř životního prostředí – hodnotící ukazatele (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší) Koef. ekologic ké stability r.2013

Plyn v bytě r.2011

Ovzduší r.2013

Přípoj na kanalizační síť r.2011

Rekreace r.2014

Sloupec 1 2 3 4 5 Intercenzální Ano Ne Ano Ne Ano aktualizace Bělá 5 1 6 2 3,75 Bohuslavice 5 2 7 3 5 Darkovice 7 2 5 4 4,5 Děhylov 5 2 6 5 3,5 Dobroslavice 4 2 4 5 3,75 Dolní Benešov 5 1 2 5 4,75 Hať 6 2 6 5 4,75 Hlučín 6 1 2 6 3,75 Kozmice 5 2 6 5 4,75 Ludgeřovice 5 2 7 6 4,75 Markvartovice 6 2 6 6 5 Píšť 5 2 7 4 5 Šilheřovice 4 3 2 5 3,25 Vřesina 4 2 7 4 4,5 Závada 4 1 7 3 5,25 Výsledné hodnocení předchozí tabulky je prostým průměrem sloupců 1 až 5.


Hodnoceníprostý průměr 6

3,55 4,4 4,5 4,3 3,75 3,55 4,75 3,75 4,55 4,95 5 4,6 3,45 4,3 4,05

33

Tab. 66. Pilíř životního prostředí obyvatel území – výsledné hodnocení (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší) Hodnocení Expertní Hodnoce - metodika Zdůvodnění úprava ní MMR Bělá 3,55 4 + Bohuslavice 4,4 4 + Darkovice 4,5 5 Děhylov 4,3 4 + Dobroslavice 3,75 4 + Dolní Benešov 3,55 4 + Hať 4,75 5 Hlučín 3,75 4 Kozmice 4,55 5 Ludgeřovice 4,95 5 Markvartovice 5 5 Píšť 4,6 5 Šilheřovice 3,45 4 + Vřesina 4,3 4 + Závada 4,05 4 +

Souhrn tématu Stav pilíře životního prostředí obyvatel je výrazně determinován jeho nepříznivým stavem v okrese Ostrava (zejména z hlediska ovzduší). Celkové hodnocení pilíře životního prostředí SO ORP Hlučín je průměrné, 7 obcí je hodnoceno podle metodiky MMR jako s nepříznivými podmínkami, 8 s příznivými podmínkami, přičemž „nepříznivé“ území obcí se nachází na západě So ORP Hlučín, v sousedství okresu Ostrava. Celkově jsou podmínky životního prostředí v SO ORP hodnoceny jako mírně lepší než průměr ČR. Na hodnocení se pozitivně projevuje zejména infrastruktura (kanalizace a především plynofikace obcí, sídel promítající se do nízkého podílu bytů vytápěných uhlím), a malá rekreační zátěž území. Z hlediska hodnocení jednotlivých obcí vykazují nejhorší pozice Ludgeřovice a Markvartovice.


34

PILÍŘ SOUDRŽNOSTI OBYVATEL ÚZEMÍ V následujících tabulkách je provedeno vyhodnocení pilíře soudržnosti obyvatel území, které vychází z předchozích hodnocení v rámci jednotlivých témat (sociodemografické podmínky, bydlení) a expertní hodnocení, které zajišťuje přiměřené korekce výsledků multikriteriálního hodnocení založeného pouze na „matematickém“ vyhodnocení zvolených ukazatelů.

Tab. 62. Pilíř soudržnosti obyvatel území – hodnotící ukazatele (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší) Vývoj Středně věkové dobá Vývoj struktu Tradice, změna Vybave počtu ry specifi počtu nost obydlen obyvatel ka obyvatel obce ých bytů (SLDB (volby) 2003 200120012013 2011 2013) Sloupec 1 2 3 4 5 Intercenzální Ano Ano Ano Ano Ne aktualizace SO ORP 4 5 3 4 3 Hlučín Bělá 5 4 2 6 4 Bohuslavice 3 3 1 4 2 Darkovice 2 3 1 5 3 Děhylov 3 7 1 5 4 Dobroslavice 2 4 3 6 2 Dolní Benešov 5 7 3 3 4 Hať

4

Hlučín 3 Kozmice 3 Ludgeřovice 3 Markvartovice 2 Píšť 4 Šilheřovice 3 Vřesina 2 Závada 4 Výsledné hodnocení tabulky je

5

3

4

7 4 2 4 1 4 4 3 4 3 2 5 4 1 4 4 1 4 2 1 5 3 1 7 prostým průměrem sloupců 1

Bytová Podíl výstavb nájem aHodno ních bytů/10 ceníbytů 00 obyv prostý (SLDB (2004průměr 2011) 2013) 6

7

8

Ano

Ne

Ano

4

2

3,57

4 4 3 6 3 6

1 1 1 1 1 2

3,71 2,57 2,57 3,86 3,00 4,29

4

5

1

3,71

4 4 3 3 3 4 2 4 až 7.

5 6 4 3 6 5 2 4

4 1 1 1 1 1 1 1

4,14 3,29 3,14 2,71 3,29 3,14 2,14 3,43


35

Tab. 63. Pilíř soudržnosti obyvatel území – výsledné hodnocení (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší) Hodnocení Expertní Hodnoce -metodika Zdůvodnění expertní úpravy úprava ní MMR Bělá 3,71 4 + Bohuslavice 2,57 3 + Darkovice 2,57 2 + Blízkost Hlučína, atraktivita bydlení. Děhylov 3,86 3 + Blízkost Ostravy, atraktivita bydlení. Dobroslavice 3,00 3 + Dolní Benešov 4,29 5 Průmyslový charakter města, sídliště. Hať 3,71 4 + Hlučín 4,14 4 + Kozmice 3,29 3 + Ludgeřovice 3,14 3 + Markvartovice 2,71 3 + Píšť 3,29 3 + Šilheřovice 3,14 3 + Vřesina 2,14 2 + Závada 3,43 3 +

Souhrn tématu Obecné hodnocení soudržnosti obyvatel řešeného území vyznívá z hlediska poměrů ČR i Moravskoslezského kraje poměrně příznivě. Největším problémem se jeví proces stárnutí obyvatel, eventuálně pokles počtu obyvatel. Negativní hodnocení na úrovni obcí vykazuje pouze město Dolní Benešov a to ještě po kritickém zhodnocení všech sociálně ekonomických podmínek tohoto města. U ostatních obcí je hodnocení příznivé, přičemž je však nezbytné vzít v úvahu skutečnost, že hlavním zdrojem pozitivního hodnocení jsou zejména silné stránky těchto obcí, založené na místních předpokladech, tradicích. Stav pilíře soudržnosti obyvatel je do určité míry determinován nepříznivým vývojem hospodářského pilíře, zejména v širším regionu (Ostravsko). Ohrožení řešeného území vytváří i řada obecných procesů – zejména stárnutí obyvatel a zhoršování se parametrů přirozené měny obyvatel. Vlastní soudržnost obyvatel území celého SO ORP je dlouhodobě velmi vysoká, pozitivem jsou zejména obtížně definovatelné faktory dotýkající se tradičních hodnot – forem rodinného života i s přesahem do bydlení (vysoké preference a i realizace kvalitního individuálního bydlení). Soudržnost obyvatel území – její příznivý stav (vzniklý historicky, ale i dále rozvíjen v současnosti) je předpokladem příznivého rozvoje většiny obcí.


36

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝCH PODMÍNEK V následujících tabulkách je provedeno vyhodnocení hospodářského pilíře, které vychází z předchozích hodnocení v rámci jednotlivých témat (hospodářské podmínky, veřejná technická a dopravní infrastruktura – využito aktualizace z r. 2012 a 2014, okrajově i podmínek rekreace) a expertní hodnocení, které zajišťuje přiměřené korekce výsledků multikriteriálního hodnocení založeného pouze na „matematickém“ vyhodnocení zvolených ukazatelů. Tab. 59. Pilíř hospodářských podmínek území – hodnotící ukazatele (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší) Regionál Místní ní Technick ekonomi Vzděla ekonomi á Hodnoce ka nost Dopravní ka infrastruk ní- prostý expertní obyvatel napojení - expertní průměr tura (bez hodnoce 2011 hodnoce dopravy) ní ní 3 sloupec 1 2 4 5 6 intercenzální Ano Ano Ne Ano Ano aktualizace SO ORP Hlučín 5 4 5 4 2 4,00 Bělá 5 6 7 6 2 5,20 Bohuslavice 5 3 5 5 2 4,00 Darkovice 5 4 6 5 2 4,40 Děhylov 5 4 1 3 2 3,00 Dobroslavice 5 3 1 4 2 3,00 Dolní Benešov 5 5 4 4 1 3,80 Hať 5 5 6 5 2 4,60 Hlučín 5 5 4 3 1 3,60 Kozmice 5 4 4 4 2 3,80 Ludgeřovice 5 4 4 3 2 3,60 Markvartovice 5 4 5 4 2 4,00 Píšť 5 4 6 5 2 4,40 Šilheřovice 5 3 6 4 1 3,80 Vřesina 5 3 5 4 2 3,80 Závada 5 6 7 6 3 5,40 Výsledné hodnocení tabulky je prostým průměrem sloupců 1 až 5. V další tabulce je uvedeno expertní hodnocení, které zajišťuje přiměřené korekce výsledků multikriteriálního hodnocení založeného na „matematickém“ vyhodnocení jednotlivých ukazatelů (indikátorů).


37

Tab. 60. Pilíř hospodářských podmínek území – výsledné hodnocení (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší) Výsledné Hodnocení hodnocení Hodnocení – prostý po celkové - metodika Zdůvodnění expertní úpravy průměr expertní MMR úpravě Intercenzální Ano Ano Ano aktualizace SO ORP Hlučín 4,00 4 + Bělá 5,20 6 Nezaměstnanost, poloha. Bohuslavice 4,00 4 + Darkovice 4,40 4 + Děhylov 3,00 3 + Dobroslavice 3,00 3 + Dolní Benešov 3,80 4 + Hať 4,60 5 Hlučín 3,60 4 + Kozmice 3,80 4 + Ludgeřovice 3,60 4 + Markvartovice 4,00 4 + Píšť 4,40 5 Poloha. Šilheřovice 3,80 3 + Rekreace+. Vřesina 3,80 4 + Závada 5,40 6 Nezaměstnanost, poloha.

Souhrn tématu Po zvážení všech podmínek a faktorů (expertní úpravě) je výsledné hodnocení hospodářského pilíře ve smyslu metodiky MMR záporné pouze u čtyř obcí – Bělá, Závada Hať a Píšť. Nejhorší je z pohledu hodnocení hospodářského pilíře obec Bělá a Závada. U obce Píšť je toto hodnocení spíše „na hraně“, znevýhodňujícím faktorem je zejména poloha u hranic s Polskem. Hospodářsky prosperující obce v řešeném území pokrývají většinu území. Horší hodnocení hospodářských podmínek je způsobeno především nezaměstnaností, a dopravními podmínkami území. U mnoha obcí je otázkou přiměřeného hodnocení promítnutí vazeb na Ostravsko, které jsou však často přeceňovány a jejich význam se mírně zmenšuje. I přes značné zlepšení situace je hodnocení těchto širších vazeb z hlediska průměrných-běžných poměrů ČR stále spíše negativní. Naopak je mnohdy nedoceněná tradiční podnikatelská aktivita občanů na úrovni menších, zejména stavebních firem v celém širším regionu Hlučínska.


38

VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PODLE VŠECH TŘÍ PILÍŘŮ Výsledné hodnocení obcí podle všech tří pilířů je provedeno v následující tabulce. Jako pomocný sloupec je vložen průměr dvou pilířů – které je někdy obtížně odlišit, tj. hospodářských podmínek území a soudržnosti obyvatel území. Tab. 5. Výsledné hodnocení obcí (soudržnosti obyvatel území, hospodářských podmínek a podmínek životního prostředí), řazeno podle pořadí obcí Obec Celkové hodnocení 3 pilířů průměr hospodářs ké podmínky a soudržnost obyvatel pořadí SOC HOSP pilíř ENV území celkem obce + 3 + 3 + Děhylov 4 3,00 3,33 1 Dobroslavice 4 + 3 + 3 + 3,00 3,33 1 Šilheřovice 4 + 3 + 3 + 3,00 3,33 1 Vřesina 4 + 2 + 4 + 3,00 3,33 1 Bohuslavice 4 + 3 + 4 + 3,50 3,66 2 + Darkovice 5 2 4 + 3,00 3,66 2 Hlučín 4 4 + 4 + 4,00 4,00 3 Kozmice 5 3 + 4 + 3,50 4,00 3 Ludgeřovice 5 3 + 4 + 3,50 4,00 3 Markvartovice 5 3 + 4 + 3,50 4,00 3 + Dolní Benešov 4 5 4 + 4,50 4,33 4 Píšť 5 3 + 5 4,00 4,33 4 Závada 4 + 3 + 6 4,50 4,33 4 Hať 5 4 + 5 4,50 4,66 5 Bělá 4 + 4 + 6 5 4,66 5

Z pohledu vyhodnocení vztahu jednotlivých územních podmínek vychází nejlépe pozice obcí Děhylov, Dobroslavice, Šilheřovice, Vřesina, na opačném konci se nacházejí obce Píšť, Závada, Hať, Dolní Benešov a Bělá, zejména z důvodu horších hospodářských podmínek. U celkového hodnocení je nutno připomenout, že rozsah krajních hodnot je malý, SO ORP Hlučín je možno považovat za poměrně homogenní, relativně málo územně diferencovaný, tvořící výrazně specifický region.


39

Rozdíly v hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj v aktualizaci ÚAP 2012 a ÚAP 2014 (rozdíly v rámci 7 bodové škály) Obec

ÚAP SO ORP Hlučín - 2014

pilíř Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada

ENV 4 4 5 4 4 4 5 4 5 5 5 5 4 4 4

SOC 4 3 2 3 3 5 4 4 3 3 3 3 3 2 3

HOSP 6 4 4 3 3 4 5 4 4 4 4 5 3 4 6

rozdíl ÚAP Hlučín 2012 oproti 2014

ENV +1 0 -1 0 -1 0 -1 +1 -1 0 -1 -1 -1 -1 -1

SOC +1 -2 0 +1 0 0 -1 +1 +2 0 -1 0 -1 +1 -1

HOSP -1 0 0 0 +1 0 0 0 +1 0 0 -1 +1 0 0

Souhrn tématu Mírně zhoršujícím se jeví hodnocení podmínek životního prostředí, což je dáno přetrvávajícími problémy zejména v čistotě ovzduší (které však nemají prvotně místní příčinu), rostoucími negativními dopady dopravy, chybějící kanalizací, způsobem vytápění a v některých případech i dopady intenzivního zemědělského využití území. Pozitivem je zlepšení podmínek odkanalizování např. v Ludgeřovicích a Markvartovicích. Při hodnocení životního prostředí je hodnoceno i jeho relativní „vnímání“ vzhledem k mnohem méně kvalitnímu životnímu prostředí Ostravské aglomerace. K negativnějšímu hodnocení dochází u pilíře soudržnosti obyvatel území. Příčiny jsou do značné míry obecnějšího rázu – zhoršování demografických podmínek s místními dopady do stárnutí populací a poklesy počtu obyvatel obcí přirozenou měnou. Situace v jednotlivých obcích je výrazně diferencovaná. Pokles počtu obyvatel se výrazně projevuje zejména v Dolním Benešově a Hlučíně na sídlištích, kde je doprovázen i stárnutím obyvatel. I přes tento pokles zůstává hodnocení naprosté většiny obcí příznivé, plně vnímající pozitivní specifika regionu, které mají v Moravskoslezském kraji obdobu jen například v sousedním regionu Kravař nebo Jablunkovska. Řešené území vykazuje z hlediska vyváženosti vztahu podmínek území mírně nepříznivý stav v ohrožení hospodářského rozvoje (zejména z hlediska zaměstnanosti obyvatel v širším regionu, rozvoje podmínek dopravy). Toto ohrožení výrazněji neovlivňuje podmínky soudržnosti obyvatel řešeného území, jejichž kladné hodnocení vychází nejen z velmi příznivého hodnocení v oblasti bydlení, ale i celé řady historicky vzniklých specifik (značné soudržnosti rodin, vysoké sociální kooperativnosti na úrovní obcí).


40

Problémy hospodářského rozvoje jsou do území z velké části „přenášeny“ z širšího okolí – Ostravské aglomerace, koncentrují se částečně v západní části SO ORP Hlučín. U hospodářských podmínek území jsou negativní dopady patrné zejména v okrajových částech SO ORP Hlučín v obcích Bělá, Závada. Výrazným nedostatkem je limitující dopravní propojení regionu, zejména Ostrava-Hlučín-Opava, jehož vyhlídky zlepšení jsou malé. S ohledem na převažující funkce, sídelní strukturu a přírodní podmínky je základním předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území zachování vysoké atraktivity bydlení ve většině obcí a posílení hospodářských podmínek území, při minimalizaci dopadů v oblasti životního prostředí (zejména negativních vlivů dopravy, zhoršení kvality ovzduší) či negativních dopadů na rekreační potenciál řešeného území. Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region, příhraniční vazby je předpokladem stabilního rozvoje, který by však neměl překročit měřítka a limity jednotlivých obcí (jak z hlediska funkcí a tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i podmínek vybavenosti obce).


41

SROVNÁNÍ ÚAP SO ORP HLUČÍN 2014 S ÚAP MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SROVNÁNÍ HODNOCENÍ PILÍŘE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - ÚAP HLUČÍN S ÚAP MSK Výsledné hodnocení pilíře soudržnosti společenství obyvatel území je možné porovnat: - Ve srovnání s předchozími ÚAP SO ORP Hlučín (aktualizace 2010 a 2012) - Ve srovnání s krajskými ÚAP Tab. 67. Srovnání hodnocení pilíře životního prostředí obcí SO ORP Hlučín Podklad Aktualizace ÚAP SO ORP ÚAP MS kraje vlastní hodnocení + aktualizace r. metodika MMR Rok 2009 2011 2013 2010 2012 2014 Bělá 2 2 4 3 3 4 Bohuslavice 3 2 5 4 4 4 Darkovice 5 4 5 4 4 5 Děhylov 5 4 5 4 4 4 Dobroslavice 3 2 4 3 3 4 Dolní Benešov 6 5 5 3 4 4 Hať 5 4 5 4 4 5 Hlučín 7 6 5 4 5 4 Kozmice 6 5 5 3 4 5 Ludgeřovice 6 6 6 5 5 5 Markvartovice 7 6 6 4 4 5 Píšť 4 3 4 4 4 5 Šilheřovice 3 3 4 3 3 4 Vřesina 2 2 5 3 3 4 Závada 2 2 5 3 3 4 Průměr 4,40 3,73 4,87 3,60 3,80 4,40 Smodch 1,74 1,53 0,62 0,61 0,65 0,49 (škála hodnocení 1 až 7, 1= nejlepší hodnocení, 4 průměrné, 7 nejhorší hodnocení)

Z porovnání vývoje ÚAP na úrovni kraje a SO ORP jsou patrné základní závěry: - Obecně je patrná malá diference mezi hodnocením aktualizace SO ORP Hlučín v r. 2014 a předešlými aktualizacemi. - Ze srovnání hodnocení v rámci ÚAP MS kraje v časové řadě je patrné, že hodnocení je výrazně méně stabilní (výrazné zhoršení u Vřesiny a Závady). Průměrná známka stoupla z hodnoty 3,73 a 4,87, tj. poměrně výrazně, o více než 1,1 bodu, zatímco u hodnocení za SO ORP Hlučín stoupla v období 2012-2014 o 0,6 bodu.


42

SROVNÁNÍ HODNOCENÍ PILÍŘE SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL - ÚAP HLUČÍN S ÚAP MSK Výsledné hodnocení pilíře soudržnosti společenství obyvatel území je možné porovnat: - Ve srovnání s předchozími ÚAP SO ORP Hlučín (aktualizace 2010 a 2012) - Ve srovnání s krajskými ÚAP Tab. 64. Srovnání hodnocení pilíře soudržnosti společenství obyvatel území obcí SO ORP Hlučín Podklad Aktualizace ÚAP SO ORP ÚAP MS kraje vlastní hodnocení + aktualizace r. metodika MMR Rok 2009 2011 2013 2010 2012 2014 Bělá 6 6 4 4 5 4 Bohuslavice 3 2 3 1 1 2 Darkovice 3 2 3 2 2 2 Děhylov 4 4 3 4 4 3 Dobroslavice 4 2 2 3 3 3 Dolní Benešov 3 4 3 5 5 5 Hať 4 4 3 3 3 4 Hlučín 2 2 2 4 5 4 Kozmice 3 3 3 4 5 3 Ludgeřovice 1 1 2 3 3 3 Markvartovice 3 2 3 2 2 3 Píšť 4 4 3 3 3 3 Šilheřovice 3 4 2 2 2 3 Vřesina 2 1 2 3 3 2 Závada 5 5 4 2 2 3 Průměr 3,33 3,07 2,80 3,00 3,20 3,20 Smodch 1,19 1,44 0,65 1,03 1,28 0,75 (škála hodnocení 1 až 7, 1= nejlepší hodnocení, 4 průměrné, 7 nejhorší hodnocení) Z porovnání vývoje ÚAP na úrovni kraje a SO ORP jsou patrné základní závěry: - Značná diference je patrná pouze mezi hodnocením měst Dolní Benešov a Hlučín v rámci aktualizace SO ORP Hlučín r. 2014 a hodnocením ÚAP MSK r. 2013 rozdíly 2 body. Pozitivní hodnocení by bylo v rozporu s realitou uvedených měst (pokles počtu obyvatel zejména migrací, stárnutí obyvatel, problémy sídlišť). - Ze srovnání hodnocení v rámci ÚAP MS kraje v časové řadě je patrné, že hodnocení je poměrně stabilní a sbližuje se s hodnocením SO ORP (viz například sblížení hodnocení obce Ludgeřovice, Bělá, Závada, Vřesina).


43

SROVNÁNÍ HODNOCENÍ PILÍŘE HOSPODÁŘSKÝCH PODMÍNEK - ÚAP HLUČÍN S ÚAP MSK Výsledné hodnocení pilíře hospodářských podmínek území je možné analyzovat (tab. 61): - Ve srovnání s předchozími ÚAP SO ORP Hlučín (aktualizace 2010 a 2012) - Ve srovnání s krajskými ÚAP MSK (r. 2009, 2011 a 2013) Tab. 61. Srovnání vývoje hodnocení pilíře hospodářských podmínek území SO ORP Hlučín (škála hodnocení 1 až 7, 1= nejlepší hodnocení, 4 průměrné, 7 nejhorší hodnocení) Podklad Aktualizace ÚAP SO ORP ÚAP MS kraje vlastní hodnocení + metodika aktualizace r. MMR Rok 2009 2011 2013 2010 2012 2014 Bělá 7 7 4 4 5 6 Bohuslavice 4 3 2 4 4 4 Darkovice 5 4 2 4 4 4 Děhylov 2 3 1 3 3 3 Dobroslavice 4 5 2 4 4 3 Dolní Benešov 2 2 2 4 4 4 Hať 6 5 1 5 5 5 Hlučín 1 1 1 3 4 4 Kozmice 5 3 1 4 5 4 Ludgeřovice 2 2 1 4 4 4 Markvartovice 3 4 2 4 4 4 Píšť 5 4 2 4 4 5 Šilheřovice 5 3 1 4 4 3 Vřesina 6 4 3 4 4 4 Závada 7 7 3 5 6 6 Průměr 4,27 3,80 1,87 4,00 4,27 4,20 Smodch 1,84 1,64 0,88 0,52 0,68 0,91 Poslední dva řádky tabulky uvádějí hodnotu průměru a směrodatné odchylky (z matematického hlediska se jedná o kvadratický průměr odchylek hodnot znaku od jejich aritmetického průměru) souboru obcí SO ORP Hlučín. Červené označení poukazuje na extrémní zvrat hodnot průměru i smodch v časové řadě v r. 2013. Obecně platí čím větší je směrodatná odchylka tím jsou data „rozkolísanější“, tj. jednotlivé obce vykazují rozdílnější hodnocení pilíře, pokud by bylo hodnocení všech obcí stejné, pak smodch=0.

Z porovnání jsou patrné základní závěry: - Největší a zásadní diference je patrná při hodnocení obcí Hatě, Hlučína, Kozmic a Ludgeřovic, které jsou v ÚAP Moravskoslezského kraje (2013) hodnoceny z hlediska hospodářských podmínek jako velmi dobré, což je v zásadním rozporu s hodnocením podprůměrné = hodnota 5 u Hatě a hodnotou 4 u ostatních jmenovaných obcí tohoto podkladu. Takto příznivé hodnocení je evidentně v rozporu s realitou těchto obcí (vysoká nezaměstnanost, nízká vzdělanost, značné ohrožení s přetrvávajícími vazbami na průmysl a zařazení okresu Ostrava mezi regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností podle usnesení vlády č.560/2006).


44

- Rozpory v hodnocení obcí mezi ÚAP SO ORP 2014 a MS kraje 2013 se zvětšily, a to výrazným zlepšením hodnocení u většiny obcí ve srovnání s aktualizacemi ÚAP MSK 2011 a 2009. - Pro hodnoty 3 a 5 jsou používány v ÚAP MS kraje názvy zhoršené a zlepšené podmínky, odpovídající spíše dynamickým veličinám nikoliv stavovým, v hodnocení SO ORP jsou použity názvy nadprůměrný a podprůměrný. Příčina dlouhodobých odlišných výsledků hodnocení krajských ÚAP je velmi obtížně popsatelná (zřejmě však nevhodný nový přístup v r. 2013 – volba indikátorů a jejich mechanické vyhodnocení). Postupně by mělo být řešeno sjednocení výsledků, i rozdílné přístupy by měly vést k podobným výsledkům.. Právě slabost hospodářského pilíře u části obcí řešeného území je částečným následkem významných problémů celého regionu v sociálně ekonomické oblasti, které jsou obecně uznávány jak odbornou veřejností tak akcentovány politickým zastoupením obcí i regionu. Z porovnání širších výstupů ÚAP je patrné: - Výstupy ÚAP jsou do značné míry závislé na přístupu zpracovatelů, s jejich změnou se mnohdy mění i základní hodnocení pilířů. - Obecně existují značné rozpory mezi hodnocením obcí v ÚAP kraje a SO ORP, SO ORP Hlučín zde není výjimkou. - Ukazatele a zvolené indikátory se často mění bez ohledu na analýzu jejich vypovídacích možností, ještě slabším článkem je mnohdy zjednodušená či mylná interpretace dat (přecenění indikátorů typu míry podnikatelské aktivity, daňových příjmů obcí a zařazování mezi hospodářské indikátory např. ukazatele bytové výstavby, potenciálních rekreačních ploch apod.). - V rámci SWOT analýzy nejsou mnohdy dostatečně rozlišeny podmínky vlastního území (slabé a silné stránky) a vnější podmínky (hrozby a příležitosti). - Vlastní analýzy obsahují mnoho informací, které nejsou dále interpretovány ve vztahu k územnímu plánování.


45

VYHODNOCENÍ ROZDÍLŮ V HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ - ÚAP HLUČÍN S ÚAP MSK

ÚZEMNÍCH

V následující tabulce jsou uvedeny rozdíly mezi výstupem ÚAP MSK 2013 a aktualizaci ÚAP SO ORP Hlučín v roce 2014. Rozdíly byly zjištěny zejména u hospodářských podmínek území, které jsou u řady obcí podle ÚAP SO ORP Hlučín hodnoceny hůře, u hodnocení podmínek životního prostředí a soudržnosti obyvatel území je tomu naopak (rozdíly jsou však menší). Srovnání je možné s ohledem na skutečnost, že byla vždy použita 7 bodová škála hodnocení, umožňující poměrně podrobné rozlišení míry (ne)vyváženosti. Tab. Rozdíly v hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj (rozdíly v rámci 7 bodové škály) Obec pilíř Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada

ENV 4 5 5 5 4 5 5 5 5 6 6 4 4 5 5

ÚAP MSK 2013 SOC HOSP 4 4 3 2 3 2 3 1 2 2 3 2 3 1 2 1 3 1 2 1 3 2 3 2 2 1 2 3 4 3

rozdíl ÚAP MSK 2013 o proti SO ORP Hlučín 2014 ENV SOC HOSP 0 0 +2 -1 0 +2 0 -1 +2 -1 0 +2 0 +1 +1 -1 +2 +2 0 +1 +4 -1 0 +3 0 0 +3 -1 +1 +3 -1 0 +2 +1 0 +3 0 +1 +2 -1 0 +1 -1 -1 +3


46

VÝSLEDNÁ KATEGORIZACE VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ PODLE METODIKY MMR Výsledná kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj (podle metodiky MMR pro ÚAP - Metodické sdělení 2009 „Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“, s výslednými kategoriemi 1-nejlepší s vyváženými podmínkami všech pilířů, 2a,2b,2c,3a,3b,3c a 4-nejhorší s nevyváženými podmínkami všech pilířů) je uvedena v následující tabulce včetně srovnání s aktualizací 2012. Pro kategorizaci jednotlivých obcí mělo často velký význam, jak byla převedena 4 - průměrná hodnota u jednotlivých pilířů, zda jako + nebo -. Zde je patrné, že hodnocení metodikou MMR je spíše základním, hrubším hodnocením. Tab. Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj dle metodiky MMR (aktualizace RURÚ r. 2014, metodika MMR pro ÚAP) obec pilíř

Bělá Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Hať Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada

ÚAP ORP Hlučín – 2014 (hodnocení: +dobrý stav, - špatný stav) ENV HOSP SOC kategorie Z H S + + 2b + + + 1 + + 2c + + + 1 + + + 1 + + 2a + 3c + + 2c + + 2c + + 2c + + 2c + 3c + + + 1 + + + 1 + + 2b

grafické vyjádření H Z

S Z, H Z Z Z Z Z, H

H

Z výsledné kategorizace je patrné stále poměrně příznivé hodnocení vyváženosti podmínek území u většiny obcí, potvrzující i suburbanizační funkce regionu vzhledem k Ostravě (nadprůměrnou atraktivitu bydlení). Nelze zapomínat, že značná část problémů SO ORP je přitom generována z širšího okolí. Z předchozích srovnání a tabulek jsou patrné přetrvávající mírné rozdíly ve výsledném hodnocení obcí podle jednotlivých srovnávaných zdrojů (krajské ÚAP a aktualizace SO ORP Hlučín 2014). Další zpřesnění vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek by mělo být řešeno:


47

- Přesnějším hodnocením validity dat (například počtu obyvatel, bytové výstavby atd.) - Vnímání multikriteriálního hodnocení „pouze“ jako cenného podkladu pro expertní hodnocení území (při spolupráci urbanistů a zpracovatelů jednotlivých okruhů), založeném na jeho komplexní znalosti a přiměřeném vnímání širších vazeb V rámci zpracování územního plánu obcí, zejména doplnění průzkumů a rozborů je potřeba předpokládat další zpřesnění hodnocení územních podmínek obcí, jak z hlediska podrobnosti zjištění tak i aktuálnosti.


48


49

B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Recommend Documents