B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B 1. VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ DLE STANOVENÝCH TÉMAT, SWOT ANALÝZA 1. Horninové prostředí, nerostné suroviny 2. Vodní reţim v území 3. Hygiena ţivotního prostředí 4. Ochrana přírody a krajiny 5. Zemědělský půdní fond 6. Pozemky určené k plnění funkcí lesa 7. Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava 8. Veřejná dopravní infrastruktura – ţelezniční, letecká a cyklistická doprava 9. Veřejná technická infrastruktura – energetika, telekomunikace 10. Veřejná technická infrastruktura – zásobování vodou a kanalizace 11. Veřejná technická infrastruktura - koordinace 12. Sociodemografické podmínky, bydlení 13. Rekreace a cestovní ruch 14. Hospodářské podmínky Schematické shrnutí SWOT analýzy Příloha k vybraným tématům SWOT analýzy
1. Horninové prostředí, nerostné suroviny Silné stránky
Slabé stránky
Dostatek kvalitních zásob stavebního kamene – výhradní loţiska, CHLÚ, DP, prognózní zdroje (s ţivotností desítek let). Významná těţba kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu (např. Bílý Kámen, Boršov, Rančířov, Mirošov u Jihlavy). Negativní vlivy těţby nerostných surovin mají na území ORP jen okrajový význam, nezpůsobují významné narušení ţivotního prostředí a poškození krajiny.
Nedostatek zdrojů štěrkopísků; z toho vyplývající závislost na dovozech ze sousedních regionů (zvýšená dopravní zátěţ). Poddolovaná území a území postiţená těţbou nerostných surovin po bývalé hornické činnosti v severozápadní polovině území ORP (např. dotčená území obcí Brzkov, Kamenná, Kalhov, Ústí, Dudín, Hybrálec, Záborná, Rohozná, území severně od Třeště, území severně a jiţně od Jihlavy). Nedostatek vydatných zdrojů podzemní vody.
Příležitosti
Rizika Střední a vysoké riziko radonového indexu na velké části území; zejm. tři severojiţní územní pásy Batelov – Větrný Jeníkov; Brtnice – Malý a Velký Beranov a okrajově Kamenice – Polná. Radonový index určuje míru pravděpodobnosti s jakou je moţno očekávat úroveň aktivity radonu v konkrétním území, skutečné hodnoty lze zjistit pouze měřením radonu v podloţí na konkrétním místě. Ve vymezených území se zvýšeným rizikem radonového indexu je nezbytné provádět při navrhování rozvojových ploch radonový průzkum. Zátěţ území v okolí dříve těţených loţisek uranu Polná a loţisek v mokré konzervaci Brzkov.
1
Vyuţití zbytkového materiálu po těţbě dekoračního kameniva jako zdroj stavebního kameniva. Vyuţití menších zdrojů kvalitní podzemní vody pro zásobování obcí mimo dosah skupinových vodovodů. Vyuţití kvalitního kameniva v souvislosti s potenciální výstavbou hlubinného úloţiště radioaktivního odpadu v lokalitě Hrádek.
2. Vodní režim v území Silné stránky
Slabé stránky
Území ORP je z vodohospodářského hlediska oblastí vyuţitelných povrchových vodních zdrojů. Vodní plochy a toky jsou na území ORP zastoupeny nadprůměrně (ve srovnání s ostat. kraji ČR). Specifikum kraje – řešené území leţí na hlavním evropském rozvodí mezi úmořím Severního a Černého moře (tzv. hydrologické povodí 1. řádu rozvodnice). Vzhledem k poloze kraje Vysočina se jedná o převáţně pramennou oblast přísun znečištění vodními toky z jiných povodí je minimální.
Na území se nenachází významné zdroje podzemních vod ani prameny přírodních léčivých vod. Přetrvávající zhoršená kvalita povrchových vod (bodové i plošné zdroje) limituje ekologický a rekreační potenciál vodních ploch. Část řešeného území je pokryta velkoplošnou ochranou vyhlášených povodí vodárenských toků – limitující faktor pro rozvoj území, např. omezení pro průmyslovou i zemědělskou výrobu a další. Z hlediska povodňových průtoků je oblast ohroţena jak při regionálních, tak i při bleskových povodních. Stanovená záplavová území – limitující faktor pro územní rozvoj a provádění staveb, s výjimkou staveb dopravní, technické infrastruktury a úprav vodního toku na ochranu před povodněmi. Limitujícím faktorem je téţ výskyt části vodních toků s bilančně rozkolísaným vodním reţimem (s výskytem průtokových stavů ztěţujících zaústění ČOV). Nepříznivý vliv dálnice D1, významných dopravních komunikací a narůstajícího podílu ploch se zpevněným povrchem, na přirozené odtokové poměry.
2
Příležitosti
Rizika Ovlivnění vodního reţimu v území v důsledku předpokládaných globálních klimatických změn. Všeobecný problém týkající se téţ území ORP - sníţená retence vody v krajině. Velké mnoţství vodních ploch a toků představuje technicko- bezpečnostní rizika jejich havárií – zvláštní povodně. Rozličné příčiny povodňových událostí v minulých letech spolu s „omezenou historickou pamětí“ vedou k podcenění protipovodňových opatření a k dalšímu ohroţení chráněných lokalit. Dominantní vyuţívání povrchových vod je citlivé na udrţení jejich kvality (hrozba eutrofizace a ekologických havárií) a na výkyvy ročních úhrnů sráţek v posledních letech. Vytipované lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod – LAPV (územně hájené vodní nádrţe Rančířov, Brodce, okrajově vůči území ORP Sříţov) představují územní střety se zastavěnými a rozvojovými částmi obcí, se záměry na rozvoj veřejné infrastruktury, se zásadami ochrany přírody a krajiny.
Realizace záměrů protipovodňové ochrany ohroţených území (jak lokální úpravy toku, výstavba nebo úprava hrází, mobilní hrazení, tak i změny v povodích – zvýšení retence). Zvýšení retenčního potenciálu krajiny (opatření v krajině zpomalující odtok z povodí) v souvislosti s vývojem zemědělské činnosti, s realizací komplexních pozemkových úprav apod. Vyuţití významného potenciálu soustavy rybníků a vodních nádrţí k retenci a akumulaci vody v povodí, podmínkou je zlepšení jejich technickofunkčního stavu a komplexní přístup k vodnímu hospodářství v rámci regionu V souvislosti s předpokládanou vyšší mírou rozkolísanosti sráţek a potřebou efektivnějšího hospodaření s vodou v povodí byly vytipovány, jako územní rezervy, lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod – LAPV (územně hájené vodní nádrţe Rančířov, Brodce, okrajově vůči území ORP Sříţov), které představují příleţitosti pro efektivnější hospodaření s povrchovou vodou.
3
3. Hygiena životního prostředí Silné stránky
Slabé stránky
Vysoká kvalita ţivotního prostředí, rozsáhlá harmonicky vyváţená území bez plošně významných území devastovaných antropogenní činností. Ţádná část z území ORP Jihlava nebyla vymezena ve vyhodnocení roku 2009 jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Významně podprůměrné mnoţství emisí z velkých zdrojů znečišťování REZZO 1 (v porovnání s průměrem ORP v ČR). Pokles emisí hlavních znečišťujících látek (SO2, NOx, CO, NH3) ze stacionárních zdrojů. Kontinuální sledování kvality ovzduší systémem monitorovacích stanic. Průměrná produkce opadů s výjimkou odpadů z primární zemědělské produkce (v porovnání s průměrem ORP v ČR). Relativně dobré vybavení sběrnými dvory. Existující koncepce nakládání s odpady
Plošně významné překračování imisních limitů pro přízemní ozón a prašné částice velikostní frakce PM10. Emise NOx a VOC jen těsně pod hranicí stanoveného emisního stropu. Podíl emisí pochází z obtíţně regulovatelné tranzitní dopravy (dálnice D1). Nárůst automobilové dopravy při současném nevyhovujícím stavu dopravních cest, zvýšení zátěţe obyvatelstva při hlavních dopravních tazích (emise, hluk, vibrace). Část obcí bez přístupu k soustavě CZT (centrální zásobování teplem) či bez plynofikace. Nízká technologická vybavenost území zařízeními na úpravu a vyuţívání odpadů, zejména komunálních odpadů. Trvající nerespektování principu vyuţití a recyklace odpadů, nízké materiálové vyuţití komunálních odpadů a poměrně vysoký podíl odpadů ukládaných na skládky. Nedořešené sanace a rekultivace v řadě lokalit starých ekologických zátěţí. Velká část území ORP je vymezena jako území s předpokládaným vysokým nebo středním radonovým indexem. Hluková zátěţ obyvatelstva z dopravy.
4
Příležitosti
Rizika Další zvyšování hlukové a imisní zátěţe obyvatel v důsledku nárůstu automobilové dopravy. Zvýšení znečištění ovzduší emisemi z lokálních topenišť v důsledku ekonomicky vynucenému návratu k pouţívání uhlí k vytápění. Růst mnoţství produkovaného odpadu obyvateli a podnikatelskými subjekty (včetně nárůstu produkce odpadních vod). Sniţování podílu třídění vyuţitelných sloţek odpadu. Nárůst mnoţství odpadů ukládaných na skládky a velmi problematické navyšování kapacit skládek komunálního odpadu. Nárůst mnoţství dováţeného odpadu, především směsného komunálního odpadu a objemných odpadů. Nelegální nakládání se stavebními odpady. Výstavba hlubinného úloţiště radioaktivního odpadu v lokalitě Hrádek. Rizika havarijních situací dálkovodů (ropovody, produktovody), jaderné elektrárny Dukovany (mimo území ORP Jihlava).
Rozvoj stávající sítě CZT, plynofikace obcí, vyuţívání alternativních nebo obnovitelných zdrojů paliv, včetně spalování biomasy, vyuţívání nízkoemisních kotlů, kondenzačních kotlů apod. Výstavba nových zařízení (zdrojů emisí) pouze na úrovni nejvyšších dostupných technologií, zvýšení technologické úrovně zařízení stávajících. Řešení problémů na úseku hygieny ţivotního prostředí s vyuţitím prostředků ze zdrojů Evropských společenství. Sníţení imisní zátěţe PM10 přijetím opatření ke sniţování sekundární prašnosti ve městech. Sníţit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů. Zavedení odděleného sběru bioodpadů, výstavba kompostáren. Třídění a opětovné vyuţívání sloţek odpadu včetně energetického Sniţování hlukové zátěţe obyvatelstva z dopravy výstavbou obchvatů sídel a realizací protihlukových opatření. Realizace protiradonových opatření, mj. čerpáním finančních prostředků z Radonového programu ČR.
5
4. Ochrana přírody a krajiny Silné stránky
Slabé stránky
Bohatá krajinná struktura. Maloplošné střídání lesních celků a zemědělské krajiny, poměrně vysoké zastoupení drobných vodních ploch v krajinné struktuře. Na mnoha místech kraje vysoká aţ velmi vysoká hodnota krajinného rázu. Vyváţenost krajinných sloţek antropogenních a přírodních. Míra zatíţení přírody a krajiny urbanizovanými prostory je relativně niţší neţ je průměrný stav ORP v ČR, krajina není narušena rozsáhlejší těţbou surovin. Vyhlášeno 47 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze cca 550 ha. Do národního seznamu evropsky významných lokalit NATURA 2000 zařazeno 17 lokalit o celkové rozloze cca 1030 ha. Vyhlášena ochrana téměř 200 památných stromů nebo jejich skupin a více neţ 73 registrovaných významných prvků o celkové výměře cca 190 ha. Na území ORP Jihlava jsou vymezeny tři úrovně ÚSES, skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES jsou vymezeny v ZÚR kraje Vysočina, skladebné části ÚSES lokálního významu jsou vymezeny v ÚPD obcí. Zastoupení přírodních parků (přírodní park Čeřínek, vč. záměru na rozšíření jeho hranic a návrh na vyhlášení přírodního parku v prostoru Javořické vrchoviny), které vystihuje harmonický charakter podstatné území ORP
Na území ORP a ani území kraje Vysočina nebyla vyhlášena ptačí oblast soustavy NATURA 2000. Menší lesnatost území (cca 30%), tj. niţší neţ je průměrný stav ORP v ČR. Přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské vyuţití. Masivní šíření některých druhů invazních neofytů, zejména podél řek (křídlatka japonská a sachalinská, netýkavka ţláznatá). Místně sníţená ekologická stabilita území. Rozdělení území ORP i kraje na dvě části tělesem dálnice D1, která tvoří významnou bariéru pro migraci volně ţijících organismů.
6
Příležitosti
Rizika
Podpora revitalizace, rehabilitace, renaturalizace krajiny a jejích sloţek řadou dotačních titulů (MŢP, SFŢP, MZe, MMR, Krajský úřad). Zesílení pozic ochrany přírody a krajiny v důsledku implementace práva Evropských Společenství do legislativy ČR (zejména NATURA 2000, hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na ţivotní prostředí – EIA, SEA) a přijetí mezinárodních smluv (např. Evropská úmluva o krajině). Podpora zalesňování zemědělsky nevyuţívaných ploch ze strany státu – nutnost regulace zalesňování ze strany orgánů ochrany přírody tak, aby nedocházelo k oslabení biodiverzity v daném území. Zvýšení ekologické stability prostřednictvím realizace územního systému ekologické stability. Vyhlášení nových maloplošných chráněných území, vyhlášení přírodního parku Javořická vrchovina. Ochrana krajinného rázu - krajinných pohledových předělů z důvodu jejich pohledové exponovanosti. Jejich ochrana před výstavbou nevhodných technicistních dominant. (Krajinné
Nerespektování principů trvalé udrţitelnosti rozvoje, s důsledkem další degradace volné krajiny a jejích biologických sloţek. Neregulovaná výstavba „na zelené louce“ (greenfields), zejména v okolí větších sídel a podél dopravních tras – neţádoucí proces suburbanizace, estetická devastace, zhoršování prostupnosti volné krajiny. Další fragmentace krajiny stavbami dopravní a technické infrastruktury. Výstavba areálů vysokých větrných elektráren a velkoplošných fotovoltaických elektráren zejména v pohledově exponovaných lokalitách. Případná výstavba velkých vodních děl (územně hájené vodní nádrţe Rančířov, Brodce, okrajově vůči území ORP Stříţov). Nezájem státní správy a samosprávy na realizaci územního systému ekologické stability. Další šíření invazních neofytů (stávající druhy, nové druhy), mj. i v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných zemědělských plodin. Umělé zalesňování nelesních půd kulturami stanovištně nepůvodních jehličnatých dřevin.
pohledové předěly vymezeny ve Strategii ochrany krajinného rázu kraje Vysočina; Bukáček a kol., 2008).
Ochrana krajinného rázu - významných krajinných os, vyvýšených míst tvořících dominantu krajiny, kulturních dominant krajiny, měřítka krajiny. (Krajinné osy vymezené ve Strategii ochrany krajinného rázu kraje Vysočina; Bukáček a kol., 2008).
7
5. Zemědělský půdní fond (ZPF) Silné stránky
Slabé stránky
Významná zemědělská tradice území ORP a celého kraje Vysočina. Vysoký podíl zemědělského půdního fondu (cca 60 %) - v porovnání s průměrem ORP v ČR. Procento zornění (přesahující 40%) je mírně nadprůměrné - v porovnání s průměrem ORP v ČR. Vysoký podíl trvalých travních porostů z výměry zemědělské půdy, přesahující 13% - v porovnání s průměrem ORP v ČR. Zaměření větších zemědělských podniků na kombinaci rostlinné a ţivočišné výroby. Rozvoj ekologického zemědělství, zaměřeného na pěstování a chov zdravých produktů s omezeným pouţitím zprůmyslněných forem zemědělské výroby.
V rámci ČR podprůměrné podmínky pro rostlinnou zemědělskou výrobu (chudé půdy, klimatické podmínky, nadmořská výška, sklonitost); převaha půdy V. třídy ochrany. Sníţení přirozené úrodnosti půd v důsledku kontinuální intenzivní zemědělské činnosti, nevhodných způsobů obhospodařování, imisní zátěţe, větrné či vodní eroze. V zemědělsky intenzivně vyuţívaných územích existence rozsáhlých ploch honů bez prvků rozptýlené zeleně (remízky, hájky, stromořadí – větrolamy) - umoţnění větrné eroze, úbytek půdních organismů. Stálý pokles výměry zemědělské půdy v posledních cca 15 letech, zejména půdy orné v důsledku výstavby dopravní infrastruktury a průmyslových zón, obytných zón, zalesňování. Nárůst rozsahu ploch zemědělské půdy, která není vyuţívána ani krajinářsky udrţována. Lokální kontaminace zemědělských půd z průmyslové výroby a starých ekologických zátěţí. Ohroţení půd vodní erozí zejména přívalovými sráţkami.
8
Příležitosti
Rizika Další úbytky zemědělské půdy, zejména v důsledku výstavby (dopravní stavby, rozvojové zóny, obytné soubory) a zalesňování. Nevyuţívání zemědělské půdy k zemědělské produkci – další nárůst ploch víceletých úhorů a postagrárních lad. Samovolné zarůstání opouštěných, hůře přístupných a dlouhodobě neobhospodařovaných zemědělských pozemků. Zvýšení intenzity procesů sniţujících kvalitu zemědělských půd (erozní splachy, kontaminace půd) v důsledku intenzivního produkčního vyuţití půdy. Zhoršení kvality povrchových a podpovrchových vod v důsledku hnojení a krmení na rybnících. Absence údrţby drenáţních systémů (meliorace – odvodnění) s následkem trvalého zamokřování některých zemědělských ploch. Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku globální klimatické změny (záplavy, vodní eroze) – viz. Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice, přijatý Usnesením vlády ČR. Pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO, zejména kukuřice) s riziky pro přírodu, ekologické zemědělství i vlastní konvenční zemědělství (vznik a šíření superplevelů, např. ambrozie). Nedostatečné tempo realizace komplexních pozemkových úprav.
Podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách (Less Favourite Areas – LFA, vymezeny Nařízením vlády). Vyuţití zemědělské půdy k produkci energeticky a technicky vyuţitelných rostlin či dřevin (biomasa - obnovitelný energetický zdroj) – podpora ze strany státu. Vyuţití dotační politiky státu, strukturálních fondů Evropského společenství, zejména v podobě Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 (schválen Usnesením vlády ČR a Rozhodnutím EK). Realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické stability a retenční schopnosti. Rozvoj ekologického zemědělství a agroturistiky.
9
6. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Silné stránky
Slabé stránky
Relativně dobrý zdravotní stav lesních porostů. Míra defoliace jehličnatých porostů starších 60 let pod průměrem ČR. (Defoliace je významným ukazatelem
Mírně podprůměrný celkový rozsah lesních porostů (lesnatost přes 30%) v porovnání s průměrem ORP v ČR. Nevhodná druhová většiny lesních porostů (stejnověké monokultury smrku či borovice - porosty jehličnanů představují cca 90% výměry lesů. Z celkové plochy porostů tvoří 75 % 90% smrk, do 10% borovice, cca 5% buk, ostatní listnaté dřeviny zastoupeny cca 1%. Velmi výrazné zastoupení lesů hospodářských, určených primárně k dřevoprodukční funkci, nízký podíl zastoupení lesů zvláštního určení a lesů ochranných.
zdravotního stavu lesů. Defoliace - odlistění)
Lesy na území ORP se nacházejí v pásmu D – tj. pásmo s nejmírnějším ohroţením lesních porostů (poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 – 20 let). Poměrně vyrovnaný podíl zastoupení různých věkových skupin lesních porostů.
Příležitosti
Rizika Velkoplošné polomy s následným kalamitním rozšířením hmyzích škůdců. Větší náchylnost kulturních porostů lesa k různým kalamitním stavům, mj. i v důsledku očekávané globální klimatické změny (zvýšení četnosti extrémních stavů počasí). Přetrvávající dominantní postavení smrku při zalesňování a pokračující významný podíl vysazování geograficky nepůvodních dřevin. Nadměrné stavy některých druhů zvěře – biotický škůdce lesa. Pokračující šíření invazních druhů rostlin. Nedořešené vlastnické vztahy k PUPFL. Formy privatizace, které by znemoţnily tradiční volný vstup do lesních porostů. Nadměrné zábory PUPFL v důsledku rozvoje dopravní a technické infrastruktury a urbanizace prostředí.
Environmentální programy a dotační tituly podporující tendenci k nápravě lesnických škod na lesích (podpora druhů přirozené druhové skladby lesa v lesích s preferencemi nehospodářských funkcí). Při obnově i v hospodářských lesích postupné zařazování dřevin přirozené druhové skladby (zejména jako meliorační a zpevňující dřeviny). Další zalesňování zemědělsky nevyuţívaných ploch, zejména menších ploch.a pásů uvnitř rozsáhlých lánů zemědělské půdy, s funkcí krajinotvornou a protierozní. V lesích s převaţujícím významem pro ochranu přírody hospodařit s cílem přiblíţit se přirozené dřevinné skladbě. Zachování krajinné mozaiky porostů s vysokou biologickou hodnotou např. liniové porosty, mokřady, rašeliniště.
10
7. Veřejná dopravní infrastruktura - silniční doprava Silné stránky
Slabé stránky
Poloha ORP v silniční větvi IV. transevropského multimodálního koridoru sítě TEN-T kraje a rozvojové ose republikového významu OS5 (PÚR ČR 2008) – dálnice D1 s příznivou návazností Jihlavy a jádra ORP (MÚK Jihlava - I/38). Vedení mezinárodních tahů sítě E – E50, E65 – dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – Polsko, E59 – I/38 Silnice I/38 v úseku Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – hranice ČR /Rakousko (- Vídeň) vymezeno jako koridor kapacitní silnice S8 (PÚR ČR 2008). součást spojení Praha – Jihlava – Znojmo (- Wien), v opačném směru vazba na Hradecko-pardubickou aglomeraci. Dokončený kapacitní úsek silnice I/38 ve funkci silničního přivaděče na dálnici D1 Jihlava – MÚK Jihlava včetně západního obchvatu města Jihlavy. Územně stabilizovaný koridor přestavby mezinárodní silnice I/38, E59 v úseku Jihlava – Moravské Budějovice (Znojmo – hranice ČR/Rakousko) v návaznosti na rakouskou stranu ve směru na Vídeň (koridor vymezen jako veřejně prospěšná stavba ve vydaných ZÚR kraje Vysočina). V koncepci rozvoje silniční sítě Dolního Rakouska toto spojení sledováno jako hlavní dopravní a rozvojová osa z Vídně ve směru na Prahu. Příznivé prostorové rozprostření silniční sítě II. třídy, radiálně napojené na jádro ORP a krajské město Jihlavu (rozvojová oblast republikového významu OB11 – PÚR ČR 2008). Dokončená přeloţka silnice II/352 s napojením průmyslové zóny Pávov a dálnice D1 (MÚK Jihlava) ve směru od Polné mimo obytné území města Jihlavy (Heroltice – Jihlava) – posílení přepravního významu silnice II/352 nově navrhovanou plochou pro mimoúrovňovou křiţovatkou na dálnici D1 – MÚK Měšín (vymezeno jako veřejně prospěšná stavba v ZÚR kraje). Relativně hustá síť silnic III. třídy,
Chybějící doprovodná silnice k dálnici D1 v úseku hranice kraje – Humpolec – Jihlava, případně nedostatečné šířkové uspořádání stávající čtyřpruhové dálnice (problémy odklonu dopravy při kritických situacích – nehody, obtíţná sjízdnost v době nepřízně počasí apod.). Omezené podmínky návaznosti okrajových oblastí ORP na dálnici D1. Nevyhovující parametry a upravenost převaţující části páteřní silniční sítě v ORP Jihlava - nízký rozsah realizované přestavby sítě silnic I. a II. třídy. Nedostatečná úroveň propojení jádrového území ORP - krajského města Jihlavy s Jihočeským krajem (silniční spojení Jihlava – Pelhřimov v úrovni II. třídy s řadou kolizních a nevyhovujících úseků ). Nedostatečná úroveň propojení jádrového území ORP - krajského města Jihlavy s okrajovými prostory Ţďáru nad Sázavou, v jihovýchodním směru s prostorem Třebíče. Silnice II/639 Horní Cerekev – Kostelec jako součást komunikačního spojení pro obsluhu a spojení jihozápadní části kraje s krajským městem není vymezena jako součást „Páteřní silniční sítě kraje. Potlačená úroveň a kvalita tangenciálních silničních spojení a provázanosti sídelní struktury v obvodovém prstenci území ORP Jihlava.
11
propojující silnice II. třídy v tangenciálních vazbách mimo jádrové území ORP a krajského města – potenciál pro posílení tangenciálních vazeb a propojení rozptýleného osídlení v obvodovém prstenci kolem krajského města. Stabilizované vybrané koridory přeloţek silnice II. třídy na území ORP Jihlava jako veřejně prospěšné stavby v ZÚR kraje Vysočina. Pro zkvalitnění podmínek v lokální síti silnic II. a III. třídy v ÚP dotčených obcí sledovány následující přeloţky silnic: - Kostelec, přeloţka silnice III. třídy - Kamenice, přeloţka silnice III. třídy Pro výhledové zkvalitnění úrovně silniční sítě kraje Vysočina a ORP Jihlava ve vydaných ZÚR kraje Vysočina vymezená dlouhodobá územní ochrana koridorů: - rozšíření dálnice D1 na šestipruh v plném rozsahu Praha – Brno.
12
Příležitosti
Rizika
Posílení přepravního významu a kapacitního silničního spojení S8 (silnice I/38) v ose Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – hranice ČR/Rakousko (- Vídeň) v souladu s PÚR ČR 2008) - podpora a předpoklad nových kooperačních vztahů. Zkapacitnění dálnice D1 – zajištění podmínek pro zvýšení bezpečnosti provozu v průběhu celého roku omezení kritických situací. Posílení podmínek pro přímou vazbu severovýchodní části ORP na dálnici D1 (MÚK Měšín). Realizace záměru jihovýchodního obchvatu města Jihlavy. Zkvalitnění podmínek pro rozvoj přepravních a kooperačních vztahů jak uvnitř kraje ve vazbě na jádro ORP a krajské město tak v mezikrajských vazbách, především k Jihočeskému kraji. Přestavba dopravní sítě, zkvalitnění a zlepšení komunikační dostupnosti především dopravně odlehlejších oblastí, zvýšení atraktivity pro jejich moţný ekonomický rozvoj a sociální stabilitu. Zlepšení podmínek a kvality ţivotního prostředí v sídlech i krajině, zvýšení bezpečnosti motorové i nemotorové dopravy.
Enormní nárůst osobní a nákladní silniční dopravy, zvláště dálkové tranzitní, která je oproti kolejové dopravě prostorově a časově flexibilnější (doprava z místa na místo bez nezbytné překládky) – trvalý nárůst negativních dopadů z provozu automobilové dopravy v území. Zvyšující se tlak na rozsah a kapacitu silniční infrastruktury – rostoucí zábory, nepříznivé dělící účinky liniových staveb v území, zvětšování podílu zpevněných ploch. Časové posuny v územní přípravě a realizaci navrhovaných záměrů sledované přestavby silniční sítě – přetíţení stávající sítě, zvyšování kongescí, sniţování bezpečnosti provozu, zhoršování kvality a úrovně obytného a ţivotního prostředí.
13
8. Veřejná dopravní infrastruktura - železniční, letecká a cyklistická doprava Silné stránky Ţelezniční doprava Přímá obsluha a napojení ORP a krajského města Jihlavy ve směru od Havlíčkova Brodu (koridor C-E61 a od Veselí nad Luţnicí (koridorová trať Praha – České Budějovice (- Linz) ţelezničními tratěmi č. 225 a 240, zařazené do sítě celostátních hlavních tratí. Plošné rozprostření ţelezničních tratí koncentricky zaústěných do ţst. Jihlava. Letecká doprava Poloha veřejného vnitrostátního letiště Jihlava s vyhlášenými výškovými ochrannými pásmy v zázemí Jihlavy vyuţitelné pro sportovně leteckou činnost a nepravidelné lety. Pro leteckou záchrannou sluţbu slouţí heliport v Jihlavě. Cyklistická doprava Relativně hustá síť cyklistických tras pro rekreační vyuţití zpřístupňující rekreační a turistické zajímavosti Jihlavska V širších souvislostech moţnost napojení na transevropskou cyklotrasu Eurovelo č. 4 (Roscoff - Kijev), procházející severní části kraje Vysočina. Cyklotrasy národního významu č. 16 (Hlinsko - Jihlava – Telč – Slavonice) a č. 26. (Jihlava – Třebíč – Raabs). Aktualizovaný generel cyklistické dopravy města Jihlavy
Slabé stránky Ţelezniční doprava Poloha ORP a krajského města Jihlavy mimo ţelezniční větev IV. transevropského koridoru sítě TEN-T a koridory konvenční ţeleznice AGC a AGTC – koridor C-E61 (Praha - ) Kolín – Havlíčkův Brod – Brno vedený mimo ORP Jihlava a jádrové území krajského města. Nevyhovující stav celostátních tratí č. 240 Havlíčkův Brod – Jihlava – Třebíč Brno, č. 225 Jihlava – Veselí nad Luţnicí s vazbou na koridorovou trať; nedostatečná úroveň mezikrajských kolejových spojení Regionální trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice bez návaznosti na ţelezniční síť sousedního Rakouska. Nedostatečná infrastruktura pro podporu a rozvoj kombinované dopravy – nepřímá vazba ORP a krajského města Jihlavy na tratě transevropské ţelezniční sítě pro nákladní dopravu (TERFN) a tratě AGTC Územní ochrana koridoru VRT v tranzitní poloze mimo krajské město Jihlava. Letecká doprava Poloha veřejného vnitrostátního letiště Jihlava limituje rozvoj letiště s vybaveností pro vyšší objemy letecké dopravy. Cyklistická doprava Dosud nepřipravená potřebná infrastruktura; většina úseků vedena společně s motorovou dopravou chybějící segregace v podobě samostatných cyklistických stezek (podmínka pro zajištění bezpečnosti a atraktivity pro systémový rozvoj cykloturistiky, případně kaţdodenní cyklistické dopravy). Chybějící doprovodná infrastruktura (odpočívky, stojany, úschova kol, servisy a půjčovny kol)
14
Příležitosti
Rizika
Ţelezniční doprava Dostavba a modernizace ţelezniční infrastruktury s předpokladem převedení vyšších přepravních objemů ze silnice na ţeleznici a začlenění ţeleznice do systému kombinované dopravy a veřejné logistiky. Předpoklady pro výhledové zavedení integrované osobní dopravy s vyšším uplatněním ţeleznice pro kaţdodenní dopravu s vazbou na jádrovou oblast ORP a významná centra dojíţďky a vyjíţďky – předpoklad pro omezení individuální automobilové dopravy. V souladu s vydanými ZÚR Jihočeského kraje předpoklad výhledového prodlouţení koncové regionální tratě Slavonice – Fratres s návazností na ţelezniční síť Dolního Rakouska – moţné přímé kolejové spojení Jihlava – Fratres – Waidhofen an der Thaya a dále – předpoklad pro rekreační i kaţdodenní vyuţití Nová poloha a koncepce vysokorychlostní tratě ( VRT / TEN-T) s předpokladem moţného přímého napojení Jihlavy.
Ţelezniční doprava S ohledem na omezenou prostorovou flexibilitu ţeleznice je převedení zásadnějšího objemu nákladu na ţeleznici neatraktivní pro podnikatelské subjekty. Nevyhovující technická úroveň infrastruktury, nedostatečná kvalita sluţeb, nepříznivá cenová politika ţelezniční přepravy – sníţení konkurenceschopnosti a ohroţení reálnosti převedení výraznějších přepravních objemů na ţeleznici. Časové posuny v přípravě a realizaci navrhovaných staveb a sledované přestavby ţelezniční sítě – zhoršení kvality a podmínek ţivotního prostředí vyvolané trvalým nárůstem silniční dopravy.
Letecká doprava Veřejná vnitrostátní letiště Jihlava – potenciál pro rozvoj rekreace a sportu včetně doprovodných sluţeb.
Letecká doprava Hluková zátěţ z provozu letecké dopravy a sportovní činnosti – narušení kvality ţivotního prostředí v obytném, případně rekreačním území. Cyklistická doprava Nedostatečná segregace cyklistické dopravy od dopravy automobilové – zvýšené riziko střetů, nedostatek souvisejících sluţeb a vybavenosti nízká atraktivita a omezené vyuţívání.
Cyklistická doprava Předpoklad pro zatraktivnění cyklistické dopravy a vyšší vyuţívání navazující sítě cyklistických tras a stezek – podpora pro rozvoj rekreace a turistiky i šetrné formy kaţdodenní dopravy. Rozvoj navazujícího drobného podnikání a sluţeb v oblastech s průchodem páteřních a regionálních cyklotras.
15
9. Veřejná technická infrastruktura – energetika, telekomunikace Silné stránky
Slabé stránky
Struktura a celkový stav zásobování elektrickou energií v části nadřazené a přenosové soustavy je vyhovující (uspokojující současné a odhadnutelné poţadavky a podmínky v nejbliţším období). Území má dobré zázemí pro rozvoj distribuční soustavy 110 kV – nachází se mezi třemi uzly nadřazené soustavy 400/110 kV Slavětice, 400/110 kV Mírovka a 400/110 kV Kočín. Je vybudována rozsáhlá síť vysokotlakých a středotlakých plynovodů, ze kterých je plynofikována většina větších sídel na území ORP. Vzhledem k okolnosti, ţe územím ORP procházejí trasy tranzitního plynovodu včetně tras vysokotlakých plynovodů, jsou z technického hlediska splněny základní předpoklady k event. dalšímu rozšiřování plošné plynofikace sídel. Míra zalesnění území ORP nabízí relativně dobré podmínky pro vyuţití dřevní hmoty jako nezanedbatelného zdroje energie, zejména pro vytápění. Přibliţně v deseti malých vodních elektrárnách je instalováno cca 300 kW výkonu. Je vyuţívána větrná energie na k.ú. Pavlov, jsou instalovány 4 soustrojí o celkovém výkonu 5,7 MW. Územím ORP prochází trasa dalšího důleţitého energetického vedení nadreginálního významu, trasa ropovodu „Druţba“. To představuje přínos/vklad kraje do energetického systému celé ČR. Větší část území je vybavena a obsluhována systémy elektronické komunikace na standardní úrovni. Moţnost vyuţívání stále se rozšiřujících sluţeb mobilních operátorů. Existence vysoce kapacitních speciálních telekomunikačních systémů na území kraje, které jsou provozně kompatibilní s telekomunikačními systémy veřejných sluţeb.
Nevyhovující stav energetické technické infrastruktury na území části venkovských sídel. Výskyt problémů související s nedostatečnou provozní spolehlivostí a nedostatečnou rezervou pro zajištění příkonu elektrické energie v dílčích částech území ORP. Nevyhovující stav elektroenergetické infrastruktury v některých částech území, včetně města Jihlavy. Nedůsledné vyuţívání tzv. zbytkového tepla při výrobě elektrické energie. Přetrvávající provoz lokálních (malých a středních) zdrojů tepla, vyuţívající spalování méně kvalitních fosilních paliv, které znečišťuje ţivotní prostředí a přízemní vrstvy atmosféry. Méně příznivé klimatické podmínky zvyšují nároky na spotřebu energií a zajištění větší bezpečnosti dodávek. Nepostačující péče o programově řízené úspory energie (programy účinného a efektivního zateplování objektů s aktivitami bydlení, objektů občanské vybavenosti apod.). Rozptýlená struktura osídlení, ztěţující jejich ucelenou energetickou obsluhu, zejména prostřednictvím systémů energetických inţenýrských sítí. Výskyt částí území s nedostatečným pokrytím signálem mobilních operátorů. Relativně vyšší stupeň zranitelnosti telekomunikačních systémů vedených v nadzemních trasách. Niţší podíl zastoupení optických kabelů v místních telekomunikačních trasách.
16
Rizika
Příležitosti
Potenciální moţnost vzniku havarijních či krizových situací (vedení VVN, tranzitní VVTL a VTL plynovody, ropovod Druţba apod.), mj. téţ s ohledem na náročnější terénní a klimatické podmínky. Pod tlakem ekonomických podmínek opětné zvyšovaní míry pouţití méně kvalitních fosilních paliv. Riziko poškození krajinného rázu v případě nevhodné lokalizace vysokých větrných elektráren, velkoplošných fotovoltaických elektráren (včetně rizika poškození sídelních a rekreačních hodnot území), navíc s problematickými důsledky pro přenosovou elektrizační soustavu. Přetrvávající jednostranná orientace na zvyšování kapacit výroby a spotřeby energií při paralelním podceňování programů regulace spotřeby energií, programů úspor energií. Při zanedbání rozvoje distribuční soustavy 110/22kV mohou nastat problémy s bezpečností a spolehlivostí dodávek elektrické energie. V praxi přetrvávající podceňování významu telekomunikační obsluhy území (zejména v územně plánovací úrovni, tj. v rovině, včasných koncepčních rozhodnutí). Výskyt potenciálních moţností negativního ovlivnění jiţ existujících, provozovaných a výhledových radioreléových tras a podmínek jejich provozu.
Tvorba uceleného programu úspor energie při vytápění objektů a při přípravě TV a vody pro technologické účely. Pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování území elektřinou je nutné posílení distribuční soustavy 110/22 kV novými napájecími uzly 110/22 kV v Polné a v Třešti a rozšíření soustavy v Jihlavě o transformaci 110/22 kV na severozápadě města. Vybudování odpovídající sítě VVN 110 kV, a to v trasách Mírovka – Jihlava – Třešť, včetně napojení Polné ze stáv. vedení VVN 110 kV Mírovka – Ţďár nad Sázavou. Modernizace stávajících elektráren (tzv. závodových) a zvětšení podílu a zkvalitnění vyuţití odpadového tepla ve prospěch dálkového zásobování teplem (SCZT). Další rozvoj plošné plynofikace území. V území mimo dosah působení SCZT a mimo dosah rozšiřování plošné plynofikace usilovat o posílení vyuţívání alternativních, obnovitelných a kombinovaných zdrojů (včetně zdrojů nízkopotenciální energie), nebo ušlechtilých paliv (např. propanubutanu, lehkých topných olejů). Vyuţívání biomasy pro vytápění, a to nejen klasickou lesní dřevní hmotou, ale i z jiných zdrojů biomasy (např. pelety). Dosud málo rozvinutá území v nabídce telekomunikačních sluţeb mají moţnost „přeskočit vývojové etapy“ rovnou na aktuálně progresivní koncepce efektivní telekomunikační obsluhy svého území. Moţnost vyuţití synergického efektu v případě dokonalejší koordinace rozvoje jednotlivých druhů inţenýrských sítí v urbanizovaném území (integrace síťových odvětví, jejich koordinace jako celku).
17
10. Veřejná technická infrastruktura – zásobování vodou a kanalizace Silné stránky
Slabé stránky
Zásobování pitnou vodou řešené v rámci jihlavské vodárenské soustavy, přesahující ORP Jihlava. Soustava je tvořena propojenými skupinovými vodovody Jihlava a Nová Říše s centrálními zdroji nádrţ Hubenov a nádrţ Nová Říše (mimo území ORP Jihlava). Dostatečně kapacitní zdroje pitné vody, pokrývající i výhledové potřeby oblasti, jejich účinná ochrana zdrojů pitné vody vyhlášenými ochrannými pásmy. Bezprostředně nehrozí znehodnocení kvality vody uţívaných zdrojů vody veřejných vodovodů. Kvalita produkované a distribuované vody odpovídá stanoveným standardům. Území ORP vykazuje vysoký stupeň napojení obyvatel na veřejné vodovody (cca 95 % obyvatel). Pokrok v řešení v odvádění a čištění odpadních vod v sídlech s počtem EO nad 2000. Vzhledem k tomu ţe území ORP je převáţně pramennou oblastí - přísun znečištění vodními toky z jiných povodí je minimální, coţ nabízí relativně příznivější podmínky pro zásobování pitnou vodou a současně i relativně přísnější výchozí podmínky pro řešení ČOV v návaznosti na kanalizační sítě. Stupeň zalesnění a relativně rovnoměrně rozloţená lesnatost působí příznivě na vyrovnanost průtokových reţimů vodních toků (mj. příznivější výchozí podmínka pro řešení ČOV v návaznosti na kanalizační sítě).
Vyšší stupeň napojení obyvatel na veřejné vodovody neţ na veřejné kanalizace signalizuje neţádoucí disproporci. Existence velkého počtu obcí s nedostatečnou úrovní likvidace splaškových odpadních vod (absence nebo nevyhovující stav kanalizační sítě a ČOV). Centrální zdroje pitné vody – vodárenské nádrţe nevyhovují svým uţitkovým objemem a hloubkou optimálním poţadavkům, kladeným na vodárenské nádrţe. Řada významných vodovodních přivaděčů a rozvodů a navazujících zařízení potřebuje rekonstrukci a modernizaci. Existence zdrojů pro individuální zásobování vodou (domovních studní apod.) s problematickou kvalitou vody.
18
Rizika
Příležitosti
Hrozba zpomalení řešení problémů zásobování vodou a likvidace odpadních vod (zejm. z důvodů nedostatku finančních zdrojů) s důsledky omezujícími rozvoj některých sídel v ORP. Další zaostávání výstavby kanalizačních sítí a nadmístních ČOV za rozvojem vodovodních systémů. Potenciální hrozby moţného zhoršování kvality vody ve vodárenských nádrţích a nárůstu nákladů na úpravu vody. Potenciální hrozba větší zranitelnosti vodárenských zdrojů vody skupinových vodovodů i veřejných vodovodů dalších typů. Nejasné důsledky předpokládaných globálních změn klimatu na fungování systémů zásobování vodou a čištění odpadních vod.
Volné kapacity v úpravnách pitné vody, umoţňující rozšíření zásobování do dalších dosud neobslouţených obcí. Rekonstrukce a intenzifikace městských ČOV umoţňující efektivní připojení okolních obcí a jejich městských částí vč. sídel menších neţ 2000 EO. Současná rozšířená nabídka technického řešení zásobování vodou a likvidace odpadních vod (např. uţití systémů tlakové a podtlakové kanalizace, obsluha sídel s rozptýlenou zástavbou, zvládnutí situace v případě zhoršování jakosti surové vody, náprava situace v oblastech kde dochází k bilančnímu nedostatku vody aj.). Podle konkrétních podmínek zajištění zasakování a akumulace sráţkových odpadních vod s jejich následným vyuţitím. Moţnost vyuţití synergického efektu v případě dokonalejší koordinace rozvoje jednotlivých druhů inţenýrských sítí v urbanizovaném území i ve volné krajině (integrace síťových odvětví, jejich koordinace jako celku).
19
11. Veřejná technická infrastruktura – koordinace Silné stránky
Slabé stránky
Výskyt sídel, či alespoň jejich částí, s vyšší koncentrací zástavby a aktivit a větší koncentrací poptávky po obsluze prostřednictvím veřejné infrastruktury.
Rizika
Výskyt velkého mnoţství sídel s málo koncentrovanou zástavbou, s málo koncentrovanou poptávkou po obsluze prostřednictvím veřejné infrastruktury. Podceňování sektoru technické obsluhy urbanizovaného území (za situace, kdy zatím „vše uspokojivě funguje“, přestoţe pokračuje trend narůstající heterogenity stavu a narůstajícího stáří hmotného majetku, při neustále se zvětšující se spotřebě prostoru). Absence základního, uceleného koordinačního podkladu pro veřejnou infrastrukturu při zajištění odpovídající funkce sídel i pro dálkovody v extravilánu. Nezkoordinované, málo komplexní a neefektivní resortní postupy k udrţení provozuschopnosti, při obnově a kompletaci veřejné infrastruktury. Nedostatečná dokumentace polohy a stavu veřejné infrastruktury.
Příležitosti
Hrozba narůstajícího nedostatku finančních zdrojů na prostou obnovu, kompletaci a modernizaci veřejné infrastruktury (zejména při setrvání u klasických, v praxi zakonzervovaných postupů řešení). Hrozba narůstání četnosti provozních selhání veřejné infrastruktury většího rozsahu a závaţnosti v extravilánu i v urbanizovaném území (negativní ovlivnění dopravy, ekonomických a dalších aktivit, vyvolání celkového útlumu funkce sídel či jejich částí).
Postupné uplatnění preventivních koordinačních nástrojů vyuţitím územně plánovacích činností, při řízení provozu a rozvoje sídel. Uplatnění moţností docílit kompaktní struktury intravilánu sídel vč. eliminace vlivů narušení „celistvosti“ území z hlediska technického řešení a koordinace veřejné infrastruktury, či eliminace důsledků nevhodné polohy dominantních uţivatelů sluţeb. Úpravy legislativních, technických a dalších podkladů s cílem eliminovat úzce resortní přístupy řešení, popírající priority veřejného zájmu. Moţnost vyuţití synergického technicko- ekonomického efektu v případě dokonalejší koordinace rozvoje veřejné infrastruktury.
20
12. Sociodemografické podmínky, bydlení Silné stránky
Slabé stránky
Rovnoměrné rozloţení obyvatelstva, poměrně hustá síť menších sídel, vč. měst a městysů. Příznivý vývoj obyvatelstva, v posledním desetiletí - mírný přírůstek počtu obyvatel na území ORP (cca 3,0%) tj. absolutně 3020 obyvatel. Doposud slabé suburbanizační tendence s typickými problémovými průvodními jevy. Relativně příznivější věková skladba obyvatelstva, vykazující mírnější tendence ke stárnutí neţ v řadě dalších ORP kraje Vysočina. Vyšší míra kvalifikovanosti obyvatel (v rámci ORP kraje Vysočina). Vyšší sídelní stabilita obyvatelstva. Relativně novější bytový fond, který je výsledkem rozsáhlejší výstavby ve druhé polovině minulého století. Vyšší intenzita bytové výstavby, jako jev svědčící o stabilitě obyvatelstva. Vysoký podíl bytů v rodinných domech (specifická sídelní struktura a niţší podíl obyvatel velkých měst).
Rizika
Rozdrobené osídlení v severozápadní části území. Dlouhodobý emigrační charakter a jeho důsledky (situace v posledních letech je příznivější). Vyšší počet neobydlených bytů. Mírný úbytek (stagnace) počtu obyvatel v posledním desetiletí v jednom ze čtyř měst ORP - v Třešti (cca 2,5%). Niţší kvalifikační úroveň obyvatel v souvislosti s řadou faktorů, mj. vlivem dosavadní skladby ekonomické základny. Niţší úroveň některých ukazatelů bydlení. Niţší úroveň základní občanské vybavenosti související s niţším zastoupením větších měst a s rozdrobeností sídelní struktury. Niţší migrační mobilita obyvatelstva daná mj. vyšším podílem bytů v rodinných domech.
Příležitosti
Stagnace počtu obyvatel, tendence ke stárnutí obyvatelstva jako potenciální hrozba. Pokračující vylidňování a stárnutí obyvatel nejmenších obcí. Emigrace kvalifikovaného obyvatelstva do vyšších sídelních center, zejm. v případě útlumu některých progresivních odvětví. Nevyuţívání části bytového fondu (příleţitost mj. pro individuelní i komerční rekreační vyuţití). Další zhoršování úrovně vybavenosti v důsledku omezení veřejných finančních prostředků.
Zvyšování migrační atraktivity kraje v souvislosti s rozvojem ekonomické základny kraje, ale téţ s ohledem na relativně příznivý stav ţivotního a přírodního prostředí. Zvyšování kvalifikační úrovně obyvatelstva s ohledem na změny ve struktuře ekonomické základny kraje (pozitivní vliv by mělo mj. zřízení VŠ zvláště technického směru). Zlepšování technické vybavenosti bytového fondu. Posilování vazeb v ORP Jihlava formou integrovaných plánů rozvoje ve specifických oblastech
21
13. Rekreace a cestovní ruch Silné stránky
Slabé stránky
Kvalitní přírodní prostředí a vysoká estetická hodnota krajiny. Pestrá nabídka atraktivit cestovního ruchu. Hustá síť turistických a cykloturistických cest. Velký počet kulturně historických památek, včetně národních kulturních památek. Velmi dobrá dopravní dostupnost z okolních krajů daná polohou v centru ČR. Exponovaná poloha na dálnici D1, v dosahu hranice s Rakouskem.
Rizika
Nízká vybavenost území infrastrukturou pro cestovní ruch, zejména chybějící ubytovací kapacity (zejména zařízení vyšších kategorií). Špatný stav některých kulturně historických památek (např. zámek Větrný Jeníkov, zámek Brtnice, zámek Příseka, špýchar Prostředkovice aj.). Slabé vyuţití příznivé polohy v dosahu hranice s Rakouskem a na významných evropských dopravních koridorech. Klesající podíl zahraničních turistů.
Příležitosti
Sniţování podpory rozvoje cestovního ruchu z celostátní úrovně (nezbytná finanční a legislativní podpora státu). Přetrvávající nedostatek financí na údrţbu památkového fondu. Nárůst konkurence jiných srovnatelných turistických regionů v ČR i v zahraničí. Zvyšování míry znečištění prostředí – ovzduší, hluk, vibrace, vodní toky a plochy. Zvyšování míry technizace prostředí – VRT, zařízení obnovitelných energetických zdrojů (vysoké větrné elektrárny, velkoplošné fotovoltaické elektrárny), vizuální fragmentace krajiny vlivem výstavby dopravní a technické infrastruktury, suburbanizace apod. Sníţení atraktivity území v souvislosti s potenciální výstavbou hlubinného úloţiště radioaktivního odpadu v lokalitě Hrádek.
Rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky (předpoklad vzrůstajícího zájmu o tento druh nenáročné turistiky, s minimálními negativními vlivy, v souvislosti se stárnutím a chudnutím části populace). Výraznější vyuţití přírodního a kulturně historického potenciálu území ORP Jihlava. Zvýšení propagace dosud opomíjených turistických atraktivit (např. kongresová turistika, tradičních i nových kulturně společenských a sportovních akcí, specifická technická vybavenost území) Vyuţití vztahu území k osobnostem kulturního ţivota - K.H.Borovský, G. Mahler, A. Chitussi, J.Hoffmann aj. Zvyšování podílu zahraničních návštěvníků. Rozvoj zimní rekreace v přírodně cenných a chráněných územích (rostoucí poptávka a limity rozvoje). Efekt z budování dalších cyklostezek a cyklotras, mj. i v oblastech s menším rekreačním potenciálem.
22
14. Hospodářské podmínky Silné stránky
Slabé stránky
Rozvinutá a odvětvově pestrá ekonomická základna, s řadou menších flexibilnějších firem, relativní výhoda při procesu restrukturalizace ekonomiky. Územně rovnoměrně rozloţená ekonomická základna, bez kumulace problémů, s lepší dostupností pracovních příleţitostí. Poloha na hlavních evropských dopravních tazích. Dosavadní průběh ekonomické transformace bez sociálních otřesů. Restrukturalizace průmyslu se území ORP dotkla méně neţ jiných regionů v ČR. Její snadnější průběh ovlivnilo mj. to, ţe zde nebyly velké průmyslové firmy s negativním vlivem jejich útlumu na sociální situaci. Přiměřený podíl zahraničního kapitálu a atraktivita oblasti pro zahraniční investory (zejm. pro investory z Rakouska). Stabilizované zemědělství, důleţité pro uplatnění venkovského obyvatelstva. Niţší úroveň nezaměstnanosti, příznivější sociální klima.
Rizika
Niţší stupeň dosaţeného hospodářského rozvoje v souvislosti s geografickými charakteristikami kraje. Velká závislost ekonomiky kraje na odvětví automobilového průmyslu s nebezpečím recese odvětví. Nevyuţívané výrobní a nevýrobní objekty (brownfields), zejména po zemědělské a průmyslové výrobě a armádě (např. stará část Motorpalu ve Starých Horách, vojenský areál v Pístově, areál Modety u ZOO, areál Alfatexu pod brněnským mostem aj.). Nízký podíl odvětví výzkumu a vývoje, tradiční handicap ekonomiky ORP i kraje Vysočina (chybějící vysoká škola technického směru). Nízká intenzita podnikatelských aktivit. Přetrvávající vysoký podíl pracovníků v zemědělství.
Příležitosti
Růst nezaměstnanosti při pokračující restrukturalizaci zemědělství (obtíţně řešitelný problém a riziko, vyvolávající zvýšení dojíţďky za prací). Útlum odvětví automobilového průmyslu, s dopadem pro pracovní místa zaměřená do tohoto odvětví. Důsledky zániku firem v malých obcích. Růst indexu stáří, ekonomické závislosti a ekonomického zatíţení v populaci ORP. Zvyšování legislativních poţadavků a zpřísňování norem omezujících další rozvoj.
Vyuţití relativně výhodné dopravní polohy v rámci ČR. Dynamický rozvoj centrální části území ORP – město Jihlava a okolí. Relativně výhodné podmínky pro přeshraniční spolupráci s Rakouskem. Rozvoj dosud poddimenzované terciární sféry, chybějící specifická občanská vybavenost, zejm. v důsledku toho ţe pouze Jihlava překračuje 50 000 obyv. nejen v ORP ale i v kraji Vysočina. Revitalizace brownfields (zejména mnoha bývalých zemědělských areálů). Vznik nových pracovních míst v souvislosti s potenciální výstavbou hlubinného úloţiště radioaktivního odpadu v lokalitě Hrádek. 23
24
Příloha k vybraným tématům SWOT analýzy SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Sídelní struktura Správní obvod obce s rozšířenou působností Jihlava leží v centrální části kraje Vysočina a sousedí tak jen se správními obvody ORP uvnitř kraje, tj. na severu s ORP Havlíčkův Brod ze kterého je jeho součástí obec Věžnice. Na východě sousedí s obcemi ORP Žďár nad Sázavou a Velké Meziříčí, na jihovýchodě s obcemi ORP Třebíč, na jihu s obcemi ORP Telč, na západě s obcemi ORP Pelhřimov a konečně na severozápadě s obcemi ORP Humpolec. Území ORP Jihlava má rozlohu 92 181 hektarů. Je to největších spádové území kraje Vysočina a představuje 13,6% z rozlohy kraje. Spádový obvod tvoří 79 obcí a k 1. 1. 2011 zde žilo celkem 99 345 obyvatel, což je 19,4% obyvatel kraje. Hustota zalidnění 108 obyvatel na km² je výrazně vyšší než krajský průměr (108 obyvatel na km2 oproti 75 obyvatel na km2 v celokrajském průměru). V sídle správního obvodu – krajském městě Jihlavě žije 51,0% obyvatel ORP. V městech spádového území (Jihlava, Polná, Třešť, Brtnice) žije sice 65,8% obyvatel, ale zároveň je ve správním obvodu vysoký podíl malých venkovských obcí. Sídelní struktura správního obvodu ORP Jihlava se vyznačuje velkým výskytem velmi malých obcí se všemi problémy s tím spojenými, tj. malou, nebo zcela chybějící občanskou vybaveností a službami a také zhoršenou dostupností veřejnou dopravou. Tím vznikají malá lokální společenství, která často neumožňují vytvoření ani zcela základní vybavenosti, čímž je negativně poznamenána kvalita života v takových obcích. Ve správním obvodu ORP Jihlava je v současnosti pět obcí ve kterých je méně než 100 obyvatel (Brtnička, Hrutov, Otín, Švábov, Zbinohy). Faktická sídelní struktura je ovšem mnohem více diferencovaná, než ukazuje pohled prostřednictvím administrativních obcí. Hodnocení podle částí obcí ukazuje, že v r. 2001 žilo v sídlech (částech obcí) do 99 obyvatel 2,2% obyvatel a celkem v sídlech do 499 obyvatel plných 21,0% obyvatel. Tento údaj o Jihlavsku ovšem není nijak atypický, podobná situace je i v ostatních správních obvodech kraje. Z hlediska zastoupení jednotlivých velikostních skupin obcí žilo v r. 2011 nejvíce obyvatel v obcích s více než 50 000 obyvatel, což je dáno přítomností krajského města. Z ostatních velikostních skupin obcí žije nejvíce obyvatel v obcích s 2000 – 4999 obyvateli. Dosti vysoký je i podíl obyvatel žijících v obcích s 200 – 499 obyvateli. Podrobnější údaje o zastoupení jednotlivých velikostních skupin obcí jsou uvedeny v tabulce.
Velikostní kategorie obce do 99 100 - 199 200 - 499 500 - 999 1 000 -1 999 2 000 – 4 999 5 000 - 9 999 10 000 a více Celkem
Skladba obcí podle velikosti Počet obyvatel 2011 Počet obcí (1.1.) 4 24 31 8 6 3 2 1 79
309 3719 10 420 5635 8848 8768 10 977 50 669 99345
Podíl obyvatel v % 0,31 3,74 10,49 5,67 8,91 8,83 11,05 51,00 100,00
1
Pro osídlení správního obvodu je typické i to, že územní rozloha jednotlivých obcí je poměrně vysoká, což platí především pro jeho jižní část. Z toho pak vyplývají větší vzdálenosti mezi jednotlivými obcemi a sídly. Taková situace je spíše v jižní části správního obvodu a je i odrazem toho, že jsou zde větší obce a osídlení méně rozdrobené Hustota zalidnění je ve správním obvodu sice poměrně vysoká, ale to je dáno přítomností krajského města. Území je poměrně diferencované. V jeho severozápadní části je hustota osídlení velmi nízká, většina obcí zde má hustotu zalidnění pod 50 obyvatel na 1 km2. Je zde velké množství malých obcí a sídel. Obdobná je situace i u některých dalších obcí a to i v zázemí Jihlavy. Hustotu zalidnění pod 20 obyvatel na 1 km2, kterou je možno považovat za extrémně nízkou má celkem 11 obcí správního obvodu ORP (Arnolec, Cerekvička-Rosice, Dudín, Kaliště, Milíčov, Otín, Rybné, Švábov, Třeštice, Zbilidy a Zbinohy). Tyto údaje svědčí o nižší míře intenzity využívání území. Taková situace je zpravidla v územích s vyšší nadmořskou výškou, tedy zejména v severozápadní části správního obvodu a zčásti i v jeho jižní části.
Vývoj počtu obyvatel Početní stavy obyvatel jsou v ORP v dlouhodobém sledování od roku 1961 poměrně proměnlivé. V období mezi roky 1961 až 1980 se počet obyvatel poměrně rychle zvyšoval. Po roce 1980 stagnoval na úrovni kolem 95 tisíc. V posledním desetiletí opět dochází k výraznějšímu nárůstu počtu obyvatel až na současných 99,3 tisíc Představu o vývoji počtu obyvatel ve správním obvodu jako celku dávají tyto údaje (v tis. obyvatel): 1961………………… 86,2 1970………………… 88,4 1980………………… 94,9 1991………………… 96,4 2001………………… 96,4 2011 (dat. 1. 1.)…… 99,3 Vzhledem k ostatním OPR v Kraji Vysočina má ORP Jihlava nejvyšší jak přirozený přírůstek (+142 obyvatel), tak i saldo migrace (+127 obyvatel). Vnitřně je ovšem vývoj počtu obyvatel velmi diferencovaný. Ve správním obvodu jsou obce, ve kterých v posledních dvaceti letech klesl počet obyvatel o pětinu, nebo se k této hodnotě dosti přiblížil (Arnolec, Brtnička, Jihlávka, Kaliště, Otín, Švábov). Problémem zde je, že se jedná o velmi malé obce a další pokles počtu jejich obyvatel vede k tomu, že se z nich postupně stahují zařízení základní vybavenosti, jejichž provozování je při nízkém počtu obyvatel značně nerentabilní. K přírůstkům počtu obyvatel dochází především u obcí v zázemí Jihlavy, zejména západně a severně od Jihlavy. Zde dochází k růstu počtu obyvatel i v malých obcích. Je to dáno především jejich dobrou dopravní polohou na silnicích I. a II. třídy, které se radiálně sbíhají do krajského města. Příznivější vývoj počtu obyvatel mají obce a zejména města, i ve vzdálenějších polohách, pokud jsou položeny na významných dopravních spojnicích. Za problematické lze označit více než zdvojnásobení počtu obyvatel za posledních dvacet let u 2
obcí Bílý Kámen, Panenská Rosíčka a Rančířov. Vývoj počtu obyvatel se v obcích v posledních letech stabilizuje. Za posledních 5 let byl zaznamenán pokles počtu obyvatel o desetinu pouze u dvou obcí (Otín a Švábov), nárůst o čtvrtinu pak u osmi obcí (Čížov, Panenská Rosíčka, Rančířov, Rybné, Střítež, Třeštice, Zbinohy a Zhoř). Z dlouhodobějšího pohledu na vývoj počtu obyvatel je zřejmé, že na stabilizaci a mírně progresivním vývoji v osídlení se podílí především kladné migrační saldo, vývoj přirozenou měnou má oproti migračnímu vývoji jen poloviční efekt. V období 2001 – 2011 činilo saldo narozených a zemřelých 1 188 osob (11 293 narozených – 10 105 zemřelých), saldo přistěhovalých a vystěhovalých 2 206 osob (25 778 přistěhovalých – 23 572 vystěhovalých). Celkový přírůstek ORP Jihlava je tedy 3 394 osob za 10 let. Z hlediska vývoje přirozenou měnou lze již za příznivou považovat situaci v obcích, ve kterých je průměrný roční zisk (za posledních 10 let) přirozenou měnou vyšší než 5 osob na 1000 obyvatel středního stavu (Brzkov, Dobroutov, Měšín, Plandry, Rančířov, Vílanec, Zbinohy). Naproti vysoké ztráty počtu obyvatel přirozenou měnou jsou v obcích, kde je roční úbytek vyšší než 10 osob na 1000 obyvatel (Brtnička, Hrutov, Hubenov, Kaliště, Milíčov, Švábov, Ždírec). Z hlediska migračního vývoje je velmi příznivá situace v těch obcích, ve kterých je průměrný roční migrační zisk vyšší než 25 osob na 1000 obyvatel = 2,5% (Bílý Kámen, Boršov, Panenská Rozsíčka, Rančířov, Třeštice, Ždírec). Nepříznivý vývoj pak v těch obcích, kde ubylo více než 5 osob ročně v průměru na 1000 obyvatel (Arnolec, Hodice, Hubenov, Jersín, Opatov, Otín, Švábov). Při hodnocení čtyř měst, tj. Brtnice, Jihlavy, Polné a Třešti se ukazuje, že relativně nejpříznivější vývoj z nich má Polná, a to jak v důsledku příznivé přirozené měny obyvatelstva (0,38 %), tak v důsledku přistěhovalectví (0,24%). V Třešti se nepříliš výrazný přírůstek počtu obyvatel přirozenou měnou překrývá migrací v takovém rozsahu, že celkový počet obyvatel ve městě se mírně snižuje. V Jihlavě jsou díky migraci malé ztráty a mírný nárůst počtu obyvatel je především důsledkem poněkud příznivější přirozené měny obyvatelstva. Brtnice má stejně jako Polná oba tyto ukazatele kladné nicméně téměř nevýrazné – přirozený přírůstek 0,18% a migrační přírůstek 0,03%. Územní diferenciace vývoje obyvatelstva přirozenou měnou ukazuje poněkud lepší situaci v obcích v obcích bezprostředního zázemí Jihlavy a na Polensku. Nepříznivý přirozený vývoj obyvatelstva je především v řadě obcí severozápadní a jihovýchodní části správního obvodu. Z hlediska územní diferenciace stěhování lze obecně označit za migračně ziskové obce v bezprostředním zázemí Jihlavy a v severozápadní části správního obvodu.
Věková skladba obyvatelstva Věková skladba obyvatelstva ve správním obvodu je pod průměrem kraje Vysočina. Po ORP Žďár nad Sázavou má Jihlava nejvyšší podíl obyvatel 15+. V ORP Jihlava je zhruba stejný podíl obyvatel ve věku 0-14 a 65 a více (15,1% a 15,8%). Z tohoto pohledu patří Jihlava spolu s Velkým Meziříčím a Žďárem nad Sázavou k nejmladším ORP v Kraji Vysočina. 3
V rámci správního obvodu jsou mezi jeho částmi a jednotlivými obcemi ve věkové skladbě hodnocené počtem osob ve věku 0-14 let připadajících na 100 obyvatel ve věku 65 a více let dosti výrazné rozdíly. Na jedné straně jsou obce s velmi nepříznivou věkovou skladbou obyvatelstva a z toho vyplývajícím regresním vývojem, tedy takové, v nichž na 100 obyvatel v postproduktivním věku připadá méně než 70 dětí (Brtnička, Dvorce, Hladov, Hojkov, Hubenov, Ježená, Jihlávka, Kaliště, Milíčov, Opatov, Otín, Švábov, Ždírec). Extrémní situace je pak u obcí Brtnička a Švábov, které mají méně než 30 osob ve věku 0-14 let připadajících na 100 obyvatel ve věku 65+. Naproti tomu velmi příznivá věková skladba s více než 170 dětmi připadajícími na 100 obyvatel v postproduktivním věku, dává pro budoucí vývoj dynamický potenciál a je dosahována v obcích Bílý Kámen, Dobroutov, Panenská Rozsíčka, Rančířov, Rantířov a Zbinohy. Všeobecně je možno konstatovat, že především Polensko a severozápadní část správního obvodu má příznivější věkové složení obyvatelstva.
Vzdělání obyvatel Obyvatelstvo správního obvodu má v porovnání s ostatními správními obvody kraje příznivou vzdělanostní strukturu obyvatelstva (nejlepší po Žďáru nad Sázavou, Novém Městě na Moravě a Havlíčkově Brodě). To je ovšem do určité míry dáno i tím, že je Jihlava krajským městem a velká města mají vždy příznivější vzdělanostní složení obyvatelstva. Naproti tomu je v ORP řada obcí, jejichž obyvatelstvo má z více než 30% jen základní vzdělání (Cerekvička-Rosice, Otín, Suchá, Švábov, Věžnička, Ždírec). Jsou to zpravidla obce s ekonomickou základnou tvořenou zejména zemědělstvím a s nízkou úrovní občanské vybavenosti. Většinou jsou to také obce s vyšším podílem obyvatel ve věku 65 a více let. Trend výskytu obcí s vysokým podílem vysokoškolsky vzdělaných lze těžko vysledovat. Na jedné straně vyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním mají většinou obce s celkově vyšší dynamikou rozvoje, zpravidla také obce větší, kde se díky existenci řady zařízení občanské vybavenosti zvyšují požadavky na kvalifikaci pracovníků a také obce s dobrou dostupností do měst, zejména Jihlavy. Vyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním je v obcích Bílý Kámen, Jihlava, Plandry, Panenská Rozsíčka, Rančířov, Rybné, Stáj, a Zhoř. Paradoxní situace je u obcí Brtnička, Čížov, Panenská Rozsíčka, Rybné, Stáj, Vílanec, kde je při vysokém podílu obavatel s maximálně základním vzděláním také vysoký podíl vysokoškoláků. Celkem má ve správním obvodu vysokoškolské vzdělání více než desetina obyvatelstva, zhruba o 2% méně než je celostátní průměr.
Sociálně vyloučené obyvatelstvo Pro hodnocení sociálního vyloučení nejsou vhodné údaje, a proto je použit podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných. Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 11. 2012 byla na Jihlavsku 8,7%, což je pod průměrem Kraje Vysočina. Dlouhodobá nezaměstnanost je sice nesporný problém, závisí ovšem na tom jaká je situace v rodině nezaměstnaného a zdali je jí postižena jediná osoba, nebo celá domácnost. Ve správním obvodu byla tato dlouhodobá nezaměstnanost v r. 2011 ve výši 32,4%, a byla tak nižší než je průměr Kraje Vysočina. Od roku 2009 se míra dlouhodobé 4
nezaměstnanosti více než zdvojnásobila, ale tento jev nastal celorepublikově. Tito nezaměstnaní se rekrutují z nízko kvalifikovaného obyvatelstva starších věkových ročníků. Ty nalézáme především v malých, na zemědělskou výrobu orientovaných obcích s nižším kvalifikačním potenciálem, obtížnější dopravní dostupností, ve kterých je vysoká i celková míra nezaměstnanosti. Nejméně příznivá situace je v obcích, kde je více než polovina dlouhodobě nezaměstnaných (Cerekvička-Rosice, Dudín, Hrutov, Jersín, Mirošov, Nadějov, Otín a Vysoké Studnice). Proti tomu dlouhodobá nezaměstnanost nebyla v r. 2011 zaznamenána v obcích Dobroutov, Hubenov, Ježená, Jihlávka, Kaliště, Opatov, Panenská Rozsíčka, Plandry, Švábov, Třeštice, Záborná a Zbinohy. Dlouhodobá nezaměstnanost je mezi jednotlivými roky dosti proměnlivá.
Autochtonnost Sociální integritu obyvatelstva ovlivňuje významně skutečnost pro kolik obyvatel je obec, kde bydlí, současně i místem jejich narození. Podíl těchto obyvatel ve správním obvodu jako celku je mírně nad průměrem kraje, což je dáno i tím, že v dlouhodobém průměru se Jihlavsko nestalo cílem velkých migračních pohybů. Stabilitu obyvatelstva může ovlivňovat i nižší úroveň výstavby bytů a tím omezení atraktivity migračních cílů a omezení rozsahu migračních proudů. Ve správním obvodu ORP jako celku bylo v roce 2011 zjištěno 53,3% obyvatel narozených v místě současného bydliště. Od sčítání v roce 2001 tak byl zaznamenán pokles o 3,3%, ale i přesto přesun nad průměr kraje. Vysoký podíl tohoto autochtonního obyvatelstva mají obce Arnolec, Brzkov, Jersín, Kněžice, Polná, Záborná. V nich je maximálně 40% „nepůvodního“ obyvatelstva. Naproti méně než 40% obyvatel narozených v místě trvalého bydliště mají obce Bílý Kámen, Čížov, Hrutov, Kostelec, Panenská Rozsíčka, Plandry, Rančířov, Rantířov, Suchá, Vílanec, Zbilidy a Zbinohy. Svým způsobem zde ještě může působit malý vliv znovuosídlení po odsunu německého obyvatelstva, tento vliv ale bude pomalu doznívat.
Denní obyvatelstvo Vztah k obci ovlivňuje významně i skutečnost, zda v ní obyvatelé nejen bydlí, ale zda zde realizují i své další životní role, zejména práci a vzdělávání a nevyjíždí denně mimo obec tzv. denní obyvatelstvo. Vysoká denní vyjížďka a realizace i jiných rolí mimo místo bydliště vedou často k emigraci zejména mladých lidí z obce. Sídelní stabilita obcí s vysokou vyjížďkou je všeobecně nižší, především pokud se nejedná o obce v zázemí krajského města, nebo obce na významných dopravních tazích s vysokou intenzitou hromadné dopravy. Pro vyhodnocení aktuálního stavu nejsou dostupná data. K dispozici jsou stále pouze údaje ze sčítání lidí, domů a bytů 2001. Podle těchto jedenáct let starých údajů má Jihlavsko jako celek podíl vyjíždějícího obyvatelstva relativně velmi nízký, 32,0% ekonomicky aktivních oproti 36,2% v kraji jako celku. Je to dáno především tím, že polovina obyvatel bydlí v krajském městě.
5
Nízký podíl denního obyvatelstva mají obce Cerekvice-Rosice, Dvorce, Ježená, Mirošov, Rybné, Švábov, Boršov a Otín. Naopak vysoký podíl denního obyvatelstva mají města a větší obce, tj. Jihlava, Třešť, Polná, Dobronín, Kostelec, Batelov, Brtnice a Horní Dubenky. Podrobnější hodnocení vyjížďky je uvedeno v kapitole zabývající se ekonomickou základnou.
BYDLENÍ A VYBAVENOST Bydlení V ORP Jihlava bylo v roce 2011 evidováno celkem 36 560 trvale obydlených bytů, což je za 10 let nárůst o 2 032 bytů. Z nich byla necelá polovina v rodinných domech (15 700 RD). Tento nižší podíl bytů v rodinných domech je způsoben tím, že součástí správního obvodu je krajské město Jihlava s vysokým zastoupením bytů v bytových domech. Úroveň bydlení hodnocená počtem bytů připadajících na 100 cenzových domácností je rovněž pod úrovní kraje jako celku. Zalidněnost bytového ve správním obvodu je poněkud vyšší než v celokrajském průměru. V řadě obcí je však úroveň bydlení dosti příznivá a je zde dostatečný počet bytů, takže i soužití domácností je zde na příznivé úrovni (Boršov, Dušejov, Kalhov, Kněžice, Pavlov, Švábov, Třeštice). Jedná se zpravidla o menší obce a s emigračním charakterem a úbytky obyvatelstva pak zlepšují kvantitativní úroveň bydlení. Ve větších obcích je úroveň bydlení zpravidla méně příznivá (Dudín, Hladov, Kamenná, Mirošov, Plandry, Zbinohy). Pro vyhodnocení aktuálního stavu nejsou dostupná data. K dispozici jsou stále pouze údaje ze sčítání lidí, domů a bytů 2001. Podle těchto jedenáct let starých údajů je bytový fond Jihlavska v porovnání s celým krajem Vysočina poněkud starší. Průměrné stáří bytů ve správním obvodu je 37,5 roku. Stáří bytů je zpravidla vysoké v malých obcích, ve kterých se v posledních padesáti letech postavilo velmi málo bytů, protože zde potřeba bytů při úbytcích počtu obyvatel byla velmi nízká a nové byty se stavěly jen ve velmi omezeném rozsahu. Starší bytový fond je zejména v obcích Cerekvička – Rosice, Dudín, Hrutov, Hubenov, Ježená, Opatov, Rybné, Třeštice a Zbinohy. Technické vybavení bytů je závislé na technickém vybavení obcí. Ve správním obvodu je řada obcí, které jsou vybaveny vodovodem, kanalizací i plynem. Často jsou tak vybaveny i poměrně malé obce (Boršov, Hojkov). Pouze v obci Jezdovice nebylo v evidenci žádné ze sledovaných zařízení technického vybavení. V posledních letech dochází k podstatnému zlepšování technické vybavenosti obcí, zejména pokud jde o kanalizaci a čištění odpadních vod. Pokud jde o rozvoj plynofikace je její další vývoj závislý na vývoji cen zemního plnu. V současnosti je plynofikace cenovými limity spíše brzděna.
Bytová výstavba Významným indikátorem dynamiky hospodářského a sociodemografického vývoje územního celku je nová bytová výstavba. V tomto směru je pozice ORP Jihlava velmi 6
příznivá, intenzita bytové výstavby v posledních deseti letech je zde vysoká. Zatímco v kraji Vysočina jako celku se stavělo za posledních deset let v průměru 2,97 bytů na 1000 obyvatel ročně, ve správním obvodu ORP Jihlava to bylo 4,93 bytů. Dynamický rozvoj (více než 10 bytů na 1000 obyvatel za rok) zaznamenala výstavba bytů zejména v obcích v zázemí Jihlavy (Bílý Kámen, Boršov, Čížov, Rančířov). V několika obcích se v posledních deseti let byty nestavěly a docházelo pouze k rekonstrukcím bytového fondu (Arnolec, Otín), nebo byla výstavba bytů extrémně nízká (Hladov, Hubenov, Jihlávka, Kaliště, Mirošov, Švábov a Třešť). Dalších osm obcí se pak pohybuje pod hranicí výstavby 2 bytů na 1000 obyvatel za rok.
Vybavenost obcí Školská zařízení Škola je nejdůležitější vybaveností obce působící na stabilitu obyvatel a sociální soudržnost ve venkovském prostoru. V současnosti je tento význam škol poměrně málo doceněn. Školy nejsou jen místem vzdělávání dětí, ale jejich aktivity bývají mnohem širší a dotýkají se i staršího obyvatelstva. Ve správním obvodu je celkem 45 základních škol ve 28 obcích, z toho je 33 úplných základních škol (vyšší stupeň) a 12 škol s 1. – 5. třídou (nižší stupeň). Základní školy vyššího stupně jsou v těchto obcích: Batelov, Brtnice, Dobronín, Dolní Cerekev, Dušejov, Jihlava, Kamenice, Kněžice, Luka nad Jihlavou, Polná, Puklice, Stonařov, Třešť, Velký Beranov, Větrný Jeníkov a Zhoř. Základní školy nižšího stupně jsou v těchto obcích: Brzkov, Cejle, Dlouhá Brtnice, Hodice, Horní Dubenky, Jamné, Kostelec, Kozlov, Pavlov, Růžená, Věžnice (HB) a Vyskytná nad Jihlavou. Střední školství je zastoupeno 17 školami v Jihlavě a jednou v Třešti. Vyšší školy a vysoká škola jsou zastoupeny pouze v Jihlavě.
Zdravotnictví Dostupnost zdravotnických služeb je druhým významným faktorem ovlivňujících vztah k lokalitě a sociální soudržnost. Velkou výhodou správního území je existence krajské nemocnice v Jihlavě. V řadě obcí jsou zdravotní střediska a ordinace lékařů. Jejich rozmístění je dáno do značné míry i možnostmi obcí a v čase doznává změny. Přesto je možné síť zdravotních zařízení považovat za vyhovující. Ordinace jednoho, nebo více lékařů včetně specialistů jsou v těchto obcích: Batelov, Brtnice, Dobronín, Dolní Cerekev, Dušejov, Horní Dubenky, Jamné, Jersín, Jihlava, Kamenice, Kněžice, Kostelec, Luka nad Jihlavou, Polná, Růžená, Smrčná, Stonařov, Třešť, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Vysoké Studnice a Zhoř.
Sociální péče Sociální péči zajišťují v území ORP Domy s pečovatelskou službou, které jsou v 11 obcích (Batelov, Brtnice, Horní Dubenky, Kamenice, Kněžice, Kostelec, Luka nad Jihlavou, Polná, Stonařov, Třešť, Věžnice(HB). Ústav sociální péče pro mládež je pouze v Jihlavě.
7
REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch Celý správní obvod ORP Jihlava má příznivé podmínky pro rozvoj rekreace. Ty jsou doposud využity jen zčásti. Předností celého území je velmi dobrá dopravní dostupnost vyplývající z polohy na dálnici D1. Do Jihlavy, která má výhodnou centrální polohu v rámci správního obvodu se sbíhá řada radiálních silnic a železnic. Tuto polohu je nutné lépe zhodnotit a využít místní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Výhodou je i velmi málo narušená a zachovaná krajina s několika zařízeními s vyšší nadmořskou výškou a atraktivitou pro zimní rekreaci a lyžování. V obvodu je i řada historických památek. Přesto zde klesá podíl zahraničních návštěvníků využívajících tranzitu po dálnici D1. Hlavní atraktivity cestovního ruchu jsou zoologická zahrada v Jihlavě a podzemní katakomby, dále historická jádra měst zejména Jihlavy a festivalové aktivity. Turisté mohou využívat hustou síť značených turistických cest a hustá síť cyklotras a cyklostezek. Pro rekreaci je významné využívání rekreační chalup individuální rekreací. Hlavními památkovými objekty je městská památková rezervace Jihlava, městské památkové zóny Polná, Třešť a Brtnice. Národními kulturními památkami jsou v Jihlavě kostel sv. Jakuba Většího a v Polné kostel nanebevzetí Panny Marie. Dalšími zvláště významnými kulturními památkami je jihlavská radnice, zámek v Polné, radnice a sochařská výzdoba v Batelově aj.
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Ekonomická orientace a zaměstnanost Správní obvod ORP Jihlava byl až do poloviny minulého století málo rozvinutou zemědělsko průmyslovou oblastí. V důsledku industrializace padesátých a šedesátých let došlo k jeho celkovému ekonomickému rozvoji. V období mezi r. 1991 a 2001 došlo v celém státu k silné tercializaci ekonomiky. Pro vyhodnocení aktuálního stavu nejsou dostupná data. K dispozici jsou stále pouze údaje ze sčítání lidí, domů a bytů 2001. Nová data (ze sčítání v roce 2011) jsou pouze na území Kraje Vysočina. V roce 2011 pracovalo v primárním sektoru na Vysočině 13,2 tisíc osob, což představovalo 5,6 % celkového počtu zaměstnaných. V sekundárním sektoru (dobývání a úprava nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví) můžeme od roku 2006 pozorovat v Kraji Vysočina kolísavý trend v podílu zaměstnaných osob. V roce 2011 tento podíl činil 44,8 %, v absolutním vyjádření 105,3 tisíce osob. Postupně se zvyšuje význam terciárního sektoru, jehož podíl na celkovém počtu zaměstnaných roste, v roce 2011 v tomto sektoru na Vysočině pracovalo 116,5 tisíce osob (49,6 % zaměstnaných). Tento podíl však stále zůstává hluboko pod průměrem České republiky, který byl v tomto roce o 9 procentních bodů vyšší.
8
Dle SLDB 2001 i na Jihlavsku převažuje již terciární sféra, která se zde rozvíjela rychleji než v kraji Vysočina jako celku. Rozvoj terciární sféry mezi r. 1991 a 2001 byl na úrovni České republiky jako celku. I v řadě menších obcí již v zaměstnanosti převažují odvětví terciární sféry. Počet pracovníků v odvětvích zemědělství a lesnictví je na Jihlavsku na nejnižší úrovni ze všech správních obvodů kraje Vysočina. Velmi slabé zastoupení primérních pracovních míst mají obce Cerekvička-Rosice, Hrutov, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov a pochopitelně i Jihlava. Průmysl Jihlavska má v sobě určitý dynamický potenciál a proto transformační pokles jeho rozsahu byl ve správním obvodu poněkud nižší než v ostatních ORP kraje Vysočina. Je to do určité míry odrazem jeho relativní modernosti a také silné orientace na výrobu příslušenství motorových vozidel, především v Jihlavě. V řadě obcí došlo v období 1991 – 2001 k vysokému nárůstu průmyslové zaměstnanosti (Boršov, Dolní Cerekev, Dušejov, Hladov, Hybrálec, Jamné, Kamenice, Kostelec, Plandry, Puklice, Stonařov, Velký Beranov, Ždírec). Ve správním obvodu jako celku bylo v r. 2001 evidováno 49,5 tis. pracovních příležitostí. Většina (69,6%) jich byla koncentrována v Jihlavě. V ostatních městech a obcích je koncentrace pracovních příležitostí již podstatně nižší. Více než 1000 pracovních příležitostí v r. 2001 měla jen Brtnice, Polná a Třešť.
Situace na trhu práce Vývoj situace na trhu práce je poměrně příznivý. Od r. 2005 nezaměstnanost ve správním obvodu jako celku klesala. Od r. 2009 zaznamenala nezaměstnanost poměrně výrazný nárůst v důsledku celosvětové ekonomické recese. Vývoj nezaměstnanosti v celém správním obvodu v posledních letech dokumentují tyto údaje (v %): 2005 ……………… 7,7 2006 ……………… 6,6 2007 ……………… 6,0 2008 ……………… 6,0
2009 ……………… 9,2 2010 ……………… 9,6 2011 ……………… 8,6 2012 ……………… 8,7 (stav k 30.11.2012)
Mezi jednotlivými obcemi jsou v míře nezaměstnanosti poměrně velké rozdíly. Dlouhodobě zaznamenává nezaměstnanost také značné výkyvy a to zejména v menších obcích, kde ukončení činnosti některé z firem nalezne velmi rychle odezvu v navýšení počtu nezaměstnaných. Poněkud nižší nezaměstnanost a to i v střednědobém pohledu mají obce Brzkov, Dolní Cerekev, Hodice, Hojkov, Hubenov, Kalhov, Měšín, Milíčov, Třeštice, Ždírec. Míra nezaměstnanosti je nejnižší především v malých obcích (Hojkov, Hubenov, Nadějov, Růžená, Stáj, Švábov, Třeštice). Ze stejné velikostní kategorie se ovšem rekrutují obce s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (Brtnička, Dvorce, Hladov, Mirošov, Rybné, Suchá a Šimanov). Tyto disproporce jsou způsobeny právě nízkým počtem obyvatel v jednotlivých dotčených obcích, kdy počty nezaměstnaných i v jednotkách způsobují poměrně velké procentní rozdíly. Územní diferenciace nezaměstnanosti je různá. Vyšší nezaměstnanost je jak v malých, od centra odlehlých obcích, ale i v obcích v těsném zázemí Jihlavy (Rančířov). 9
Závažným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců), která je ve správním obvodu Jihlavy méně tíživá, než v celém kraji. V některých obcích je však dlouhodobá nezaměstnanost problémem, když více než polovina nezaměstnaných je bez práce dlouhodobě (Cerekvička-Rosice, Dudín, Hrutov, Jersín, Mirošov, Nadějov, Otín a Vysoké Studnice). Proti tomu dlouhodobá nezaměstnanost nebyla v r. 2011 zaznamenána v obcích Dobroutov, Hubenov, Ježená, Jihlávka, Kaliště, Opatov, Panenská Rozsíčka, Plandry, Švábov, Třeštice, Záborná a Zbinohy. Dlouhodobá nezaměstnanost je mezi jednotlivými roky dosti proměnlivá.
Podnikatelské prostředí Jedním z důvodů relativně příznivé situace na trhu práce je podnikatelská aktivita místního obyvatelstva a existence četných malých firem, které zčásti nahrazují úbytek počtu, či naprostý zánik řady dřívějších velkých podniků. Míra této podnikatelské aktivity je dána především podnikáním fyzických osob. Celková míra podnikatelské aktivity v ORP Jihlava je jen velmi mírně pod průměrem kraje a nahrazuje velmi nízký výskyt velkých zaměstnavatelů nad 250 pracovníků. Celková míra podnikatelské aktivity je dána především počtem fyzických osob samostatně výdělečně činných. Ukazatel pak dost zhoršuje to, že řada z těchto fyzických osob je sice registrována, ale činnost, ke které se přihlásila, nevykonává. Celková intenzita podnikatelských aktivit je ve správním obvodu nižší než v kraji celkem. Z jednotlivých obcí je míra podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel) nejméně příznivá v obcích Hrutov, Ježená, Kalhov, Mirošov, Otín, Růžená a Věžnička. Naproti tomu jsou vysoké míry těchto aktivit v obcích Čížov, Hybrálec, Jihlava, Měšín, Panenská Rozíčka, Plandry a Zbinohy O míře podnikatelských aktivit a jejich efektu ale více vypovídají vyšší organizační formy podnikání, tj. počet akciových společností a obchodních společností, které jsou zpravidla zastoupeny ve velkých obcích a městech.
Průmyslové zóny a brownfieldy Z průmyslových zón je nejvýznamnější průmyslová zóna Jihlava. Z brownfieldů uvádí registr Czechinvestu tři areály a sice areál Intea v Třešti o rozloze 14 000 m2, areál LIRA (budova bývalého Motorpalu) v Telči o rozloze 2 000 m2 a Tělocvičnu Janštějn v Horních Dubenkách o rozloze 987 m2. Podklady ÚÚP pro územní ORP Jihlava upozorňují na tyto brownfieldy: část Motorpalu ve Starých Horách, vojenský areál v Pístově, areál Modety u ZOO.. Kromě těchto uvedených centrálně evidovaných brownfieldů jsou ve správním obvodu i další brownfieldy v těchto obcích: Batelov, Brtnice, Panská Lhota, Brtnička, CerekvičkaRosice, Čížov, Dlouhá Brtnice, Dudín, Dušejov, Dvorce, Hladov, Horní Studenky, Hrutov, Jamné, Jihlava, Kalhov, Kamenice, Kněžice, Kostelec, Otín, Panenská Rozsíčka, Polná, Rantířov, Rohozná, Smrčná, Střítež, Šimanov, Třešť, Větrný Jeníkov, Věžnice (JI), Vílanec, Vyskytná n. Jihlavou, Vysoké Studnice, Záborná a Zbinohy. Jedná se většinou o bývalé areály zemědělské výroby a různé menší výrobní objekty. Jejich stavebně technický stav je zpravidla málo vyhovující pro využití bez velkých investic.
10