B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Územně analytické podklady ORP Pardubice, prosinec 2008

B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.

B1 PŘÍRODA

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Možnosti rozšíření těžby štěrkopísků v lokalitě Stéblová, Čeperka, Bohdaneč

Střety zájmů těžby štěrkopísků s ochranou vodních zdrojů, léčivých zdrojů, lesů a půd

Možnosti obnovení těžby vátých písků

V případě obnovy těžby vátých písků hrozba zničení geologických památek – písečných dun a lesních porostů na nich

Možnost přeměny vytěžených ploch štěrkopísků v rekreační oblasti s vodními plochami

Kapitola zahrnuje rozbory přírodních faktorů správního území v tematických okruzích stanovených Vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a obsahuje tato témata: - Horninové prostředí a geologie, - Vodní režim - Hygiena životního prostředí - Ochrana přírody a krajiny - Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

V případě rozšíření těžby štěrkopísků zvýšená dopravní zátěž území

Možnost využití geologických památek v cestovním ruchu – subvulkanit Kunětická hora, písečné přesypy

Shrnutí tématu B1.1 Horninové prostředí a geologie

Území ORP Pardubice představuje z hlediska horninového prostředí a geologie poměrně jednotvárný útvar druhohorních usazenin České křídové tabule, na většině území překrytý náplavy vodních toků. Silnou stránkou území je existence zásob kvalitních štěrkopísků v oblasti Čeperky, jejichž význam přesahuje rámec Pardubického kraje. Jejich těžba však představuje určitou zátěž, hlavně z hlediska přepravy vytěžené suroviny do jiných částí kraje i mimo něj. Pro těžbu jsou stanoveny limity, které chrání ložisko před rychlým vytěžením.

SWOT analýza horninového prostředí a geologie. Údaje vstupující do analýzy 1) Chráněná ložisková území a současně výhradní ložiska nerostů dle Geofondu 2) Chráněné ložiskové území dle Geofondu 3) Sesuvy ostatní dle Geofondu 4) Výskyt přírodních léčivých zdrojů dle ÚP VÚC Pardubického kraje 5) Výskyt vátých písků dle Průzkumů a rozborů ÚPD Pardubice 6) Zatížení radonem dle Průzkumů a rozborů ÚPD Pardubice a dle údajů geoportálu CENIA 7) Regionální surovinová politika Pardubického kraje 8) Znalost území z vlastních průzkumů SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Existence a těžba významných zásob kvalitních štěrkopísků nadmístního významu

Absence zásob stavebního kamene

Existence a využívání přírodních léčivých zdrojů místního významu - rašeliny, slatiny, alkalická kyselka

Zatížení území dopravou vytěženého štěrkopísku

Dále se v oblasti nachází několik lokalit s cihlářskou surovinou. Vzhledem k útlumu je těžena pouze v ložisku Časy. Nedostatkem území je absence zdrojů stavebního kamene.

B1.2 Vodní režim SWOT analýza vodního režimu. Údaje vstupující do analýzy 1) Hydrografická síť dle údajů Povodí Labe, HEIS VÚV, ÚP VÚC PK 2) Vodní útvary, vodní zdroje a nádrže dle Plánu oblasti povodí horního a středního Labe a dle HEIS VÚV 3) Atmosférické srážky, odtoky, průtoky v tocích dle Atlasu podnebí ČSSR a dle Koncepce protipovodňové ochrany PK 4) Záplavová území a protipovodňová ochrana dle Koncepce protipovodňové ochrany PK a dle Povodí Labe 5) Odvodněné plochy dle Zemědělské vodohospodářské správy

Útlum těžby cihlářských surovin

Existence zásob vátých písků místního významu Existence zásob cihlářské suroviny místního významu

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Existence přírodních léčivých zdrojů

Vodní útvary povrchové i podzemní vody v celém území jsou označeny za rizikové z hlediska nebezpečí znečištění

vod a peloidů – Lázně Bohdaneč

Minimum sesuvných ploch a jiných geologických rizik v území Existence významnějších vodního zdrojů v lokalitách Hrobice a Nemošice

Převážně nízké zatížení území radonem

Na většině území existuje riziko urychleného odtoku srážkových vod v důsledku vysokého podílu orné půdy Většina území má nízkou míru

31


Rozvinutá hydrografická síť včetně umělých toků (Opatovický kanál, Halda, Zmínka)

B1.3 Hygiena životního prostředí

akumulace a retence vody v důsledku vysokého podílu orné půdy a malého zalesnění

SWOT analýza hygieny životního prostředí

Protipovodňová ochrana města Pardubice na stoletou vodu

Údaje vstupující do analýzy 1) Atlas podnebí ČSSR, 1901 – 1950 2) Údaje zdravotního ústavu Pardubice 3) Údaje Integrovaného registru znečišťování životního prostředí MŽP 4) Údaje OŽPaZ KrÚ PK 5) Údaje MmP OŽP 6) Údaje VÚV TGM

Většina území je napojena na vodovodní síť vodohospodářské soustavy se zajištěnou kvalitou pitné vody

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Revitalizace malých vodních toků

Ohrožení významnějších vodních zdrojů s mělce podpovrchovou vodou v dlouhých obdobích sucha

za účelem zvýšení retence a zdržení vody v krajině Obnova a revitalizace rybníků v oblasti za účelem zvýšení retence a zadržení vody v krajině Budování protipovodňových opatření na menších tocích a ochrana menších obcí Budování technických opatření na zemědělských půdách v rámci komplexních pozemkových úprav

Postupné dlouhodobé snižování zásob podzemních vod

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Dochází k postupnému mírnému poklesu hodnot SO 2, emisní limity nejsou překračovány

Zvyšují se koncentrace Nx v ovzduší, jsou překračovány imisní limity pro ochranu ekosystémů.

Mírně se zlepšuje jakost vody v řekách

Krátkodobě jsou překračovány imisní limity PM10 a ozonu.

Všechny obce zavedly systém separovaného sběru pro základní druhy odpadu.

Riziko znečištění povrchových a podzemních vod při technických haváriích

Neuspokojivý je stav jakosti povrchových vod méně vodných vodotečí protékajících menšími sídly se znečištěnými odpadními vodami Zvyšování dopravní zátěže – zatížení území zvýšenými koncentracemi emisní a zvýšenou hladinou hluku.

Riziko ohrožení menších obcí lokálními přívalovými dešti a splachy z polí v důsledku vysokého podílu orné půdy v jejich nejbližším okolí

V nakládání s odpady převažuje skládkování netříděného odpadu.

Investice do ČOV v menších obcích pro zlepšení kvality vypouštěných vod

Existence celé řady lokalit vedených jako staré ekologické zátěže.

Shrnutí tématu Vodní režim v ORP Pardubice je vcelku příznivý. Území sice netrpí nedostatkem vody, ale ani jeho nadbytkem. Jde o klimaticky mírnou, nížinnou oblast, kde srážky ani průtoky obvykle nedosahují nijak extrémních hodnot. Výrazná suchá období se zde také dosud nevyskytovala. Hlavní hydrografickou osou území je řeka Labe. Doplňuji ji její dva levostranné přítoky, Chrudimka a Loučná. Zbytek území pokrývají vcelku rovnoměrně menší vodní toky. Podzemní vody jsou soustředěny ve dvou vzájemně propojených úrovních. Jednak ve spodní (základní) křídové vrstvě a ve svrchní (kvarterní). Vzhledem k vysoké propustnosti tu existuje zvýšené riziko jejich znečištění. Město Pardubice, centrum celého území, je nově vybudovanými protipovodňovými opatřeními ochráněno před stoletou vodou.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Využívání nejlepších dostupných ekologických technologií v průmyslu, zemědělství, vytápění, stavebnictví, dopravě, které povede ke snižování znečištění životního prostředí.

Zvyšování intenzity dopravy může vést k dalšímu nárůstu emisní a hlukové zátěže území v blízkosti komunikací.

Vybudování obchvatů sníží emisní a hlukovou zátěž obcí.

Možností jak udržet a zlepšit vodní režim je budování technických a biologických opatření pro zdržení vody v krajině. Hrozbou do budoucna je postupné dlouhodobé snižování zásob podzemní vody a také prudší výkyvy počasí, což je problém nejen zájmového území, ale globální.

32

Nárůst emisí z plošných zdrojů – vytápění domácností v důsledku používání nešetrných, avšak levných paliv.

Zvýšení míry separace a následného využití odpadů.

Neochota občanů spolupracovat na separaci odpadů – zvýšení množství netříděného komunálního odpadu, černých skládek.

Sanace starých ekologických zátěží, následná možnost využití stávajících nevyužitých průmyslových areálů.

Omezení možnosti využití nevyužívaných průmyslových areálů v důsledku neřešení starých ekologických zátěží.


Shrnutí tématu Oproti minulosti došlo k snížení koncentrací oxidu siřičitého, naopak koncentrace oxidů dusíku stoupají. Stálým problémem jsou koncentrace ozónu a prachových částic. Hrozbou pro kvalitu ovzduší je stálý nárůst dopravy se všemi negativními dopady na kvalitu životního prostředí. Podařilo se nastolit trend zlepšování kvality vod ve větších tocích. V oblasti odpadového hospodářství přešly všechny obce na systém separovaného sběru základních druhů odpadů, avšak stále převažuje skládkování netříděného komunálního odpadu nad jeho ekonomickým využíváním. V území je celá řada neřešených starých ekologických zátěží. B1.4 Ochrana přírody a krajiny SWOT analýza ochrany příroda a krajiny Údaje vstupující do analýzy 1/ 2/ 3/ 4/ 5/ 6/

Přehled zvláště chráněných území dle Ústředního seznamu ochrany přírody Registrované významné krajinné prvky dle Ústředního seznamu ochrany přírody Seznam památných stromů dle Ústředního seznamu ochrany přírody Poměr plochy ZCHÚ na plochu celého sledovaného území dle vlastního výpočtu Nadregionální územní systém ekologické stability dle ZÚR Pardubického kraje Regionální územní systém ekologické stability dle ZÚR Pardubického kraje (EKOTOXA OPAVA s.r.o., listopad 2005, objednatel Pardubický kraj) 7/ Územní systém ekologické stability dle územně plánovací dokumentace obcí 8/ Revize ÚSES dle dokumentu ZK a GIS s.r.o. 2010 9/ Procentuálního poměru funkčních a nefunkčních prvků ÚSES dle vlastního výpočtu 10/ Oblasti krajinného rázu, krajinné celky, místa krajinného rázu dle dokumentu Strategie ochrany krajinného rázu ORP Pardubice, R. Bukáček, J. Rusňák, P. Bukáčková 2010 11/ Koeficient ekologické stability krajiny dle vlastního výpočtu SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Existence hodnotných zbytků přírodního prostředí vázaných především na větší vodní toky (Labe, Loučná, Chrudimka) a vodní plochy (Lázně Bohdaneč). Velký ekologický, krajinotvorný i rekreační potenciál těchto území.

Většina ORP spadá do území s výrazně sníženou hodnotou krajinného rázu.

Na území ORP se nachází Kunětická hora – krajinná dominanta nadmístního významu. Regionální a nadregionální ÚSES je převážně funkční

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Podpora revitalizace, rehabilitace, renaturalizace krajiny a jejích složek řadou dotačních titulů. Rekultivace ploch zdevastovaných lidskou činností (průmyslové nevyužívané areály – brownfields, úložiště popílku elektrárny Opatovice, odkaliště chemické výroby, plochy ukončené těžby nerostných surovin, skládky odpadů).

Stále větší tlak na zábory zemědělské půdy a volné krajiny z důvodu výstavby objektů pro bydlení, výrobu, logistická a obchodní centra. Zejména v okolí větších sídel a podél dopravních tras nežádoucí proces suburbanizace, estetické devastace krajinného rázu, zhoršování prostupnosti volné krajiny.

Revitalizace hodnotných částí krajiny vázaných na vetší vodní toky (Labe, Loučná, Chrudimka).Využití krajinotvorného, ekologického a rekreačního potenciálu těchto území.

Další rozvoj zástavby v okolí Kunětické hory – degradace nejvýznamnější krajinné a architektonické dominanty.

Zvýšení zájmu obyvatelstva na ochraně přírodních hodnot území, na rozumném využívání kvalitních částí krajiny pro krátkodobou rekreaci. Podpora sounáležitosti obyvatel s životním prostředím – přírodou, krajinou v které žijí. Realizace navržených prvků ÚSES, případně pozemkových úprav – zvýšení ekologické stability krajiny. Inspirace v historii – možnost obnovy rybníkářství v oblasti Bohdaneč, Stéblová, Čeperka.

Podíl zvláště chráněných území je v ORP, vzhledem k celorepublikovému průměru, výrazně podprůměrný.

Likvidace lužních ekosystémů realizací splavnění Labe do Pardubic. Další zábory nejcennějších zbytků přírodního prostředí vázaných na větší říční toky. Brutální zásah do krajinného rázu v případě realizace kanálu Dunaj – Odra – Labe (D-OL) v prostoru mezi Pardubicemi a Olomoucí. Nerespektování principů trvalé udržitelnosti rozvoje, s důsledkem další degradace volné krajiny a jejích biologických složek. Další snížení ekologické stability krajiny – eroze, záplavy, šíření škůdců…

Shrnutí tématu ORP Pardubice náleží dle průměrné hodnoty KES ke krajinnému typu krajina plně antropogenizovaná. Tuto krajinu lze charakterizovat jako životní prostředí, které splňuje pouze základní potřeby člověka. Převažuje zde rovinatá, silně urbanizovaná a zemědělsky využívaná krajina nad přírodě blízkými územími. Podíl ploch zvláště chráněných území v ORP Pardubice je, vzhledem k celorepublikovému průměru, značně podprůměrný. Tlak na zábor nezastavěných i nezastavitelných ploch (zemědělské, lesní půdy a zbytků přírodně hodnotných území) pro potřeby dopravních, průmyslových staveb a zařízení pro občanskou vybavenost a bydlení je stále značný.

Dle hodnoty KES – území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie Většina území ORP je výrazně zemědělská, intenzifikací zemědělství došlo k likvidaci rozptýlené zeleně, krajina je neprostupná – „neobyvatelná“, ekologicky nestabilní, se značně sníženou biodiverzitou.

K tomu, aby se stala krajina tohoto území plně vyhovujícím životním prostředím, vyžaduje jednak důslednou ochranu zbytků území s vyšší přírodní hodnotou a jednak rekonstrukci záměrným urbanistickým, krajinotvorným zásahem.

Rozšiřování zastavěných a zastavitelných území na úkor zemědělské půdy, volné krajiny. Zasahování do nejcennějších zbytků přírodního prostředí – říčních niv. Výstavba pod Kunětickou horou – degradace významné krajinné dominanty. 33


B1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SWOT analýza zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa Údaje vstupující do analýzy 1) Půdní typy a půdní druhy, třídy ochrany půd, klasifikace BPEJ dle VÚMOP Brno 2) Zemědělské výrobní oblasti dle literatury Jůva, Pflug, Tlapák: Meliorační kultivace a rekultivace zemědělské půdy, SZN 1984 3) Investice do půdy dle Zemědělské vodohospodářské správy Brno 4) Základní ceny zemědělských pozemků dle Vyhl. 287/2007 Sb. 5) Zatravnění, zornění, zalesnění, struktura pozemků dle webu KrÚ – GIS mapy 6) Kategorie lesů dle Krajského úřadu, odboru životního prostředí a zemědělství 7) Údaje Českého statistického úřadu o lesnatosti, počtu obyvatel, výměře zemědělské a orné půdy v ČR, v Pardubickém kraji a v ORP Pardubice 8) Údaje o přírodních lesních oblastech, stavu a ochraně lesů PK dle Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje, Ekotoxa Opava 2004 9) Znalost území z vlastních průzkumů

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Příznivé klimatické podmínky pro tradiční zemědělství

Stálý pokles výměry orné půdy

Kvalitní zemědělská půda s dobrou produkční schopností na většině území Vysoké procento zornění, 85% ze zemědělské půdy - z pohledu zemědělské produkce Vysoké investice do půdy za účelem zvýšení úrodnosti v minulých desetiletích Zachovalé lesní komplexy na Bohdanečsku

(Tabulka SWOT analýzy je uvedena na protější straně a na straně 48.)

Nízký podíl trvalých travních porostů, 9% ze zemědělské půdy Vysoké procento zornění, 85% ze zemědělské půdy - z pohledu ekologie Výměra orné půdy na obyvatele (0,19 ha) je hluboko pod průměrem kraje i ČR , vysoká hustota osídlení Nízké procento zalesnění, 13,2 % je nejnižší v kraji a hluboko pod průměrem ČR Výměra lesní půdy na obyvatele (0,04 ha) je hluboko pod průměrem kraje i ČR

Shrnutí tématu Území je příznivé pro zemědělskou výrobu a bylo také tímto způsobem po staletí využíváno.Vysoké procento zornění, minimum travních porostů a nízké procento zalesnění ukazují na intenzívní zemědělské využití oblasti. Hospodářské a společenské centrum oblasti i menší obce svým rozvojem vytvářejí tlak na přírodní prostředí v jejich okolí.

Část lesů byla v minulosti zasahována imisemi, což ovlivnilo jejich zdravotní stav (Paramo, VCHZ, TE Chvaletice, dálkový přenos)

Zastavěná území se stále rozšiřují na úkor zemědělské půdy, většinou kvalitní orné. S rozšiřováním zástavby souvisí také infrastruktura a doprava. To vyvolává další nároky na zábory půdy.

Část příměstských lesů je nedostatečně udržována a je těžko prostupná

Lesních ploch je poměrně málo, a nacházejí se hlavně na Bohdanečsku a Opatovicku. Jižní a jihovýchodní část je prakticky bezlesá. Ráz polabské krajiny, která rychle ztrácí vysokou zeleň, je nutno zachovat. Prakticky každý izolovaný les v této řídce zalesněné, zemědělsky intenzivně využívané, ale i průmyslově zatížené krajině plní snad všechny funkce, které lze u lesa ohodnotit. Nejrozsáhlejšími i nejdůležitějšími funkcemi lesů jsou krajinotvorná, půdoochranná (proti větrné erozi) a čistě ekologicko-stabilizační vzhledem k zatížení oblasti intenzivním zemědělstvím a průmyslovou činností a zároveň malé lesnatosti.

Téměř bezlesá jižní část území

Značný význam zde má vybudování a propojení funkční sítě prvků ÚSES (územního systému ekologické stability). Příležitostí, jak v území současný stav zemědělské a lesní půdy udržet a nezhoršovat, jsou technická opatření komplexních pozemkových úprav a realizace prvků ÚSES. Hrozbou pro území je z hlediska ZPF a PUPFL vysoký urbanizační tlak a extrémní projevy počasí, v poslední době stále častější..

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Budování technických opatření na zemědělských půdách v rámci komplexních pozemkových úprav

Vysoký urbanizační tlak na rozvoj území na úkor zemědělské půdy

Agroturistika, chov koní pro sportovní účely, hipostezky Využití stávajících lesů pro každodenní příměstskou rekreaci Budování biokoridorů a biocenter lesního typu v rámci komplexních pozemkových úprav Budování interakčních prvků v krajině (aleje a pásy zeleně podél cest a vodotečí) a zpřístupnění krajiny v rámci komplexních pozemkových úprav Ozelenění, zalesnění a zatravnění nevyužitých ploch na okrajích města Pardubic pro každodenní rekreaci 34

Tlak na zábor nejkvalitnějších půd tř. ochrany I a II pro výstavbu Absence údržby melioračních soustav s rizikem následného zamokření a snížení úrodnosti půdy, poškození melioračních soustav výstavbou Tlak na zábory lesních pozemků pro infrastrukturu, zvláště pro rozšiřování komunikací Riziko poškození lesních ploch větrem z důvodu jejich roztříštěnosti, náchylnost ke kalamitním stavům Riziko odplavování úrodné vrstvy půdy při stále častějších přívalových deštích


obcí

B2 SPOLEČNOST

Rostoucí význam Pardubického letiště pro civilní dopravu

Kapitola zahrnuje rozbory civilizačních faktorů správního území v tematických okruzích stanovených Vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a obsahuje tato témata: - Veřejná dopravní a technická infrastruktura - Sociodemografické podmínky - Bydlení - Rekreace - Hospodářské podmínky

Budování kanalizací s ČOV i v menších obcích

Správní území ORP Pardubice má rozvinutou dopravní infrastrukturu umožňující spojení s okolními regiony, s ostatními částmi ČR i do zahraničí. Územím prochází tranzitní železniční koridor, je zde síť silnic I. až III.třídy a existuje tu mezinárodní letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem.

SWOT analýza veřejné dopravní a technické infrastruktury

Silniční síť v Pardubicích a v okolí je přetížena, ve městě je nedostatek parkovacích a odstavných ploch, nákladní doprava projíždí městem. Chybí obchvaty měst a obcí, trvale narůstá nákladní i individuální silniční doprava. Jednotlivé obce jsou dostupné veřejnou dopravou. Četnost autobusové dopravy je v pracovních dnech dobrá, zvláště ve směrech Hradec Králové a Chrudim. Ve dnech pracovního volna je minimální. Obce v okrajových částech, které neleží na hlavních dopravních osách, mají dostupnost horší.

Údaje vstupující do analýzy 1) Údaje od poskytovatelů, správců dopravní a technické infrastruktury 2) Údaje z webu Krajského úřadu Pardubického kraje 3) Údaje ČSÚ, vybavenost obcí 4) Znalost území z vlastních průzkumů

Existující napojení správního území na okolní regiony, ostatní části ČR i mimo ČR (síť silnic I.tř., tranzitní žel. koridor, mezinárodní letiště)

Horší dostupnost JV části území ORP, jižně od Dašic jen silnice III.tř.

Rozsáhlá síť cyklostezek ve městě Pardubice

Nadměrné zatížení silnic nákladní dopravou

Rozvinutá technická infrastruktura, z 56 obcí jsou všechny napojeny na elektrickou síť 55 obcí je napojeno na plynovodní síť 49 obcí je napojeno na veřejný vodovod 29 obcí je napojeno na ČOV Zásobování Pardubic teplem z elektrárny Opatovice

Osobní železniční doprava je, vzhledem k existenci tranzitního koridoru, velmi dobrá, zvláště ve směrech na Prahu a Českou Třebovou. Dobré železniční spojení je také směrem na Hradec Králové a Chrudim. Obce v okolí železnice mají přijatelné spojení i ve dnech pracovního volna. Technická infrastruktura v území je na velmi dobré úrovní, zásobování vodou a energiemi je spolehlivé a nemá zásadní problémy. Z 56 obcí jsou všechny napojeny na elektrickou síť, 55 obcí je napojeno na plynovodní síť, 49 obcí je napojeno na veřejný vodovod a 29 obcí je napojeno na ČOV. Pouze 7 menších je zásobováno vodou z vlastních studní a v záměrech se předpokládá jejich postupné napojení na vodárenskou soustavu. Kanalizaci s napojením na ČOV má více než polovina obcí. Vzhledem k tomu, že všechna města a větší obce do tohoto počtu patří, je na ČOV napojena většina obyvatel ORP Pardubice. Postupně se budují ČOV i v malých obcích.

Horší stav silnic III.tř.

Přetížení stávající silniční sítě v Pardubicích a okolí, časté kolapsy dopravy ve špičkách

Všechny obce jsou napojeny na sdělovací vedení a mají signál mobilních operátorů. Města Pardubice a Lázně Bohdaneč jsou napojeny na rozvod tepla z elektrárny Opatovice, která zásobuje teplem také Hradec Králové a Chrudim. Na rozvod tepla jsou napojeny velké podniky, nemocnice, lázeňský areál a velká obytná sídliště.

Neexistence silničních obchvatů měst a obcí Nedostatek financí na údržbu silnic

Na celém území funguje svoz komunálního odpadu, v Pardubicích je provozován systém sběrných dvorů a jsou rozmísťovány kontejnery pro objemný odpad. Dále existují trvalá stanoviště kontejnerů na třídění plastů, papíru a skla. Několikrát ročně je organizován i svoz nebezpečného odpadu. V jižní části Pardubic funguje také třídění a svoz biologicky rozložitelného odpadu. Ve městě existují dvě spalovny, jedna se nachází v areálu Synthesia a je nefunkční, druhá leží v areálu nemocnice a spaluje nebezpečný odpad ze zdravotnictví. Celkově lze konstatovat, že technická infrastruktura je na dobré úrovni a nemá zásadní problémy. Kapacita dopravní infrastruktura však určitý problém představuje, zvláště pak v Pardubicích a v jejich nejbližším okolí.

Nedostatek parkovacích míst a odstavných ploch v Pardubicích a okolí Nízké využití železnice pro nákladní dopravu

Existující systém sběrných dvorů a stanovišť kontejnerů pro odvoz odpadů

Nízký podíl alternativních zdrojů energie

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Vybudování silnice R 35 Vybudování přivaděče k dálnici D 11

Budování nových výrobních, obchodních a skladovacích areálů a překladišť bez řešení vazeb a vlivů na současnou dopravní situaci

Vybudování silničních obchvatů měst a

Trvalý nárůst silniční nákladní dopravy a

Omezování počtu spojů ve veřejné autobusové a železniční dopravě v důsledku snižování dotací a zvyšování cen jízdného

Shrnutí tématu

Přehled dopravní a technické infrastruktury je uveden v kapitolách A3.3.4, A3.4.5 a A 4.4. Zakreslena je ve výkrese limitů.

SLABÉ STRÁNKY

Rozmáhající se suburbanizace s negativními důsledky na dopravní situaci

Zvyšující se požadavky na kapacitu technické infrastruktury

B2.1 Veřejná dopravní a technická infrastruktura

SILNÉ STRÁNKY

individuální osobní dopravy se všemi negativními důsledky

B2.2 Sociodemografické podmínky 35


Ve správním obvodu ORP Pardubice žije na území o rozloze 409 km2 120 300 obyvatel převážně ve městech (téměř 80 %). Pětina obyvatel žije mimo města v menších venkovských obcích na území s relativně nízkou hustotu zalidnění. Ve všech hodnocených ukazatelích se toto rozložení obyvatelstva projevuje s výjimkou obcí v zázemí velkých měst, které se rozvíjejí z důvodu aglomeračních vazeb na města odlišně.

Značný rozvojový potenciál měst ve správním území ORP Stabilita sídelní struktury Rostoucí počet obyvatel v převážné většině obcí , nedochází k vyklidňování obcí

Populační vývoj ve správním území procházel v období od posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 dvěma obdobími: v letech 2001- 2004 postupným poklesem počtu obyvatel, v letech 2005-2007 jejich strmějším nárůstem vyvolaným měnícími se společenskými podmínkami a rozvojem příležitostí k získání bydlení. Nárůsty počtu obyvatel v jednotlivých obcích vykazují značný variační rozptyl a v podstatě charakterizují potenciál rozvoje území. Nárůsty v řádech desítek procentních bodů však nelze pokládat za zdravé především z důvodu absence odpovídající kapacity občanské infrastruktury. Tyto požadavky jsou přenášeny na města se všemi negativními důsledky v oblasti dopravy, ekonomie a pohody bydlení.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Regenerace sídel s cílem posílení jejich atraktivity pro kvalitní bydlení

Pokračující proces „urban sprawl“ s důsledky segregace skupin obyvatel

Posílení populačního vývoje ve stárnoucích obcích (jsou umístěny v rekreačně atraktivním prostředí)

Velký rozvojový potenciál území pro bydlení vykazuje na základě hodnocení prostor mez\i oběma krajskými městy. Vzhledem k této skutečnosti je vhodné jeho další využití, zejména pro funkce výroby a skladování, posuzovat z hlediska vlivu na možnosti dalšího rozvoje bydlení a s ním souvisejících rekreačních a sportovních funkcí, které by mohly být nepříznivě omezeny. Struktura osídlení je stabilní, obce v rozvoji populace buď stagnují nebo rostou. Výrazný pokles, který však neohrožuje existenci obcí (do 10 %) mají pouze tři obce (Vlčí Habřina, Malé výkleky a Podůlšany.

B2.3 Bydlení

Věková struktura obyvatelstva správního území se výrazně neliší od krajských nebo republikových průměrů, je však z hlediska hodnocení obcí velmi nevyrovnaná, v některých případech, zejména u menších obcí, vykazuje nepříznivý vývoj (např. Neratov a Újezd u Sezemic).

SWOT analýza bydlení Údaje vstupující do analýzy 1) Údaje ČSÚ, bydlení 2) Znalost území z vlastních průzkumů

Vyšší vzdělanost obyvatelstva je především ve městech a v některých větších obcích v dobré dopravní poloze vůči městu a zejména v obcích v zázemí Pardubic (Dubany, Ráby, Spojil). V dále uvedených obcích se hromadí problémy rozvoje a věkové a vzdělanostní struktury obyvatelstva: Barchov, Křičeň, Malé Výkleky, Neratov, Podůlšany, Rohoznice a Újezd u Sezemic. Sociální struktura obyvatelstva je vyrovnaná a nevykazuje výkyvy hodnot, které by měly být zahrnuty do řešení územně plánovací dokumentace. Uvedené podmínky, zejména v případech negativních jevů nebo tendencí je vhodné v řešení územně plánovací dokumentace prověřit. Sociodemografické podmínky jsou úzce svázány s podmínkami hospodářskými, které do značné míry sociální a demografický stav území ovlivňují. Výrazný vliv na sociodemografické podmínky má také blízká poloha dvou velkých center – Hradce Králové a Chrudimi, které se o část populace v různých směrech dělí. Podobný vztah je i mezi městy ORP – Pardubicemi, Lázněmi Bohdaneč, Sezemicemi a do jisté míry i Dašicemi.

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Dobrá úroveň bydlení ve městech i v menších obcích

Vysoká cena nových bytů a jejich obtížná dostupnost pro mladé rodiny

Dobré technické vybavení bytů

Nerovnoměrnost výstavby v území, největší v Pardubicích a blízkém okolí

Stoupající tendence výstavby nových bytů Úspěšná regenerace domů v panelových sídlištích a jejich okolí, zlepšení kvality bydlení zejména v sídlišti Polabiny

SWOT analýza sociodemografických podmínek

Stoupající tendence výstavby rodinných domů (z hlediska z hlediska záborů zemědělské půdy)

Stoupající tendence výstavby rodinných domů (z hlediska kvality bydlení)

Údaje vstupující do analýz 1) Údaje ČSÚ, demografické údaje 2) Znalost území z vlastních průzkumů 3) Literatura

SILNÉ STRÁNKY

Suburbanizace a kvalita její výstavby, která vytváří minimální podmínky pro sociální soudržnost

Stabilní ekonomická situace v území má vliv na rozvoj bydlení

SLABÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

36

HROZBY


Dotace na regenerace bytových domů v sídlištích

Tlaky na zástavbu všech volných ploch ve městech bez řešení širších vazeb a občanského vybavení

Hypotéky na individuální výstavbu

Tlaky na budování obytných satelitů v okolí obcí v blízkosti Pardubic bez řešení širších vazeb a občanského vybavení

Rozvoj civilního provozu letiště Agroturistika a jezdectví Rekreační využití oblasti v okolí Kunětické hory Využití okolí vodních toků ve městech ke každodenní rekreaci

Shrnutí tématu Bydlení ve správním území je na dobré úrovni a odpovídá současným požadavkům. Stejně tak technické vybavení. Přes 90% obyvatel je napojeno na vodovod, plyn a kanalizaci, má splachovací záchod, koupelnu a ústřední nebo etážové topení.

Shrnutí tématu

Průměrné stáří domů je 44 let. Bytová výstavba má stoupající tendenci a zvláště v posledních letech zaznamenává velký rozvoj. V roce 2007 se dokončilo 761 bytů. Podle sčítání lidu, bytů a domů z roku 2001 připadalo na jeden byt 2,7 místností větších než 8m2, na jeden byt 2,6 osob a na jednu osobu připadalo 18,5m2 obytné plochy. V současné době budou čísla ještě příznivější.

Správní území ORP Pardubice nepatří z hlediska turistiky a rekreace mezi atraktivní oblasti. Návštěvníci z jiných regionů přijíždějí ve větší míře jen několikrát v roce, v době pořádání akcí jako je např. Velká Pardubická. V té době je také znatelný nedostatek ubytovacích a stravovacích kapacit a dalších služeb. Pardubické letiště ročně odbaví 90 tis. cestujících, ale většina z nich se déle nezdrží a pokračuje do Prahy a Karlových Varů, což představuje z hlediska návštěvnosti určitou příležitost.

B2.4 Rekreace

Město Pardubice může nabídnout k návštěvě svoji městskou památkovou rezervaci, zámek, muzeum a dominantu regionu, Kunětickou horu s gotickým hradem, s možností dalekého výhledu. Nedaleko je lázeňské město Lázně Bohdaneč s kolonádou a lázeňským parkem a také město Dašice s historickým náměstím a přilehlou městskou památkovou zónou.

SWOT analýza rekreace

Počet míst k ubytování je ve vazbě na stávající návštěvnost Pardubic v průměru dostačující, což ovšem neplatí v době konání významných akcí. Z ubytovaných hostů je 16% cizinců, průměrná doba pobytu je 4 dny. Využití lůžek v ubytovacích zařízeních se pohybuje kolem 25 procent.

Údaje vstupující do analýzy 1) Údaje z webových stránek města Pardubice a Pardubického kraje, z webu region východní Čechy 2) Publikace Pardubický kraj, Helios 2004 3) Strategický plán města Pardubice 4) ČSÚ, ubytovací kapacity a jejich využití SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Existence NKP Kunětická hora s gotickým hradem

Nízká atraktivita území z hlediska turistiky a rekreace

Existence MPR Pardubice a MPZ Dašice

Rovinná zemědělsko průmyslová krajina s minimálním podílem lesů

Pořádání akcí Velká Pardubická a Zlatá přilba, významných pro návštěvnost regionu

Ubytovací kapacity v ORP Pardubice: Hotely:

Pardubice – 907 lůžek Lázně Bohdaneč – 106 lůžek Penziony: Pardubice – 392 lůžek Opatovice nad Labem – 15 lůžek Hrobice – 37 lůžek Lázně Bohdaneč – 80 lůžek Srch – 31 lůžek Staré Hradiště (Hradiště na Písku) – 6 lůžek Ráby – 62 lůžek Hostely: Pardubice – 205 lůžek Autokempy: Pardubice, Lázně Bohdaneč Léčebné lázně Lázně Bohdaneč – 597 lůžek

Malé možnosti každodenní příměstské rekreace

Z hlediska místní a příměstské rekreace je významná již zmíněná Kunětická hora. Dále pak vytěžené písníky v okolí Čeperky a Stéblové pro koupání a odpočinek u vody. Území je svou rovinatostí příznivé pro cyklistiku. Prochází tudy celostátní cyklotrasa Labská stezka a řada dalších stezek regionálního a lokálního významu. Samotné město Pardubice disponuje více než 30 km cyklostezek. V menší míře je tu provozováno jezdectví a v okolí obcí Spojil a Veská existují značené hipostezky.

Vhodné podmínky pro cyklistiku Lázeňství – Lázně Bohdaneč PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Možný vznik větších rekreačních oblastí s vodními plochami po vytěžení štěrkopísku v prostoru Čeperka - Stéblová

Nárůst průmyslu a intenzita dopravy může negativně ovlivňovat zájem o návštěvu regionu

Prezentace regionu na veletrzích cestovního ruchu a dalších podobných akcích, vydávání propagačních materiálů

Nevhodná zástavba v blízkém okolí NKP Kunětická hora může narušit její dominantu a může mít vliv na návštěvnost

K místní formě rekreace patří také zahrádkářské a chatové oblasti. Nachází se hlavně v okrajových částech Pardubic. Mezi největší patří osady Českého zahrádkářského svazu Jesničánky v prostoru Nových Jesenčan a v lokalitě u městského hřbitova a zahrádkářská osada Ležánka. Chatové oblasti se nachází v prostoru Hůrek podél toku Haldy a starých ramen Labe. Další se leží mezi Lázněmi Bohdaneč a Černou u Bohdanče a také u Labe mezi Srnojedy a Opočínkem.

37


Velkou příležitostí v každodenní rekreaci obyvatel je zpřístupnění volné krajiny a využití okolí vodních toků procházejících městy. V Pardubicích je to okolí Labe od Srnojed po Kunětice a Chrudimky od soutoku s Labem po Kněžice, případně po Hostovice.

Shrnutí tématu Pardubicko má dobré hospodářské podmínky, dobré dopravní napojení a existují zde stabilní a perspektivní hospodářská odvětví s dlouholetou tradicí. To platí zvláště pro Pardubickou aglomeraci, ostatní drobná sídla jsou na průmyslovém zázemí Pardubic přímo závislá. V nich je po útlumu zemědělské výroby situace horší. Pracovní příležitosti jsou hlavně ve městech, ať již v Pardubicích, nebo v okolních ORP, v blízkém Hradci Králové nebo Chrudimi. Nezaměstnanost je nejnižší v Pardubickém kraji. Většina ekonomicky aktivních obyvatel je zaměstnána v průmyslu. Je zde nedostatek pracovních sil, zejména v dělnických profesích, mzdy jsou ve srovnání s ČR podprůměrné. Hospodářský rozvoj Pardubické aglomerace generuje neúměrné množství nákladní dopravy, což se negativně projevuje v dalších oblastech.

B2.5 Hospodářské podmínky Přehled hospodářských podmínek je uveden v kapitole A3.3.3 a části D Tabulková část. SWOT analýza hospodářských podmínek Údaje vstupující do analýzy 1) Údaje ČSÚ (ekonomická aktivita, nezaměstnanost, vyjížďka za prací, ekon. struktura, mzdy) 2) Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů v ORP Pardubice (z vlastních zjištění) 3) Přehled subjektů působících v zemědělství a lesnictví (z vlastních zjištění) 4) Znalost území z vlastních průzkumů SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Příznivé podmínky pro zemědělství. Jedna z nejúrodnějších oblastí v ČR

Útlum zemědělské výroby i přes příznivé podmínky

Existence stabilních a perspektivních průmyslových odvětví

Nedostatečné propojení zemědělské produkce se zpracovatelským průmyslem

Existence Městské průmyslové zóny

Nedostatek kvalifikované pracovní síly a z tohoto důvodu příliv pracovních sil ze zahraničí, z východní Evropy a Asie

Působnost významných zahraničních společností s mezinárodním významem

B3 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ A PODMÍNEK pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel B3.1 Analýza slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) V kapitolách B1 a B2 jsou vypracovány analýzy SWOT v deseti tématech podle § 4, odst.1 Vyhl. 500/2006 Sb. V tabulce D31 v tabulkové příloze, je zpracován přehled výroků ze všech těchto analýz s barevným vyznačením tří pilířů udržitelného rozvoje. Z těchto výroků pak vychází analýzy SWOT pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje, které jsou uvedeny dále. Pro závěrečné výroky analýz jednotlivých pilířů byla stanovena tato následující kritéria. (Zdroj: prof. K. Maier, ČVUT Praha) Vyhodnocení současného stavu v rámci jednotlivých pilířů -

Podprůměrné mzdy ve srovnání s ČR Objem produkce a vývozu v oboru elektrotechniky a počítačů patří k největším v ČR ( Foxconn )

Vyhodnocení trendů v rámci jednotlivých pilířů

Dobrá dopravní dostupnost většiny území, možnost využití všech druhů dopravy včetně letecké

-

Nízká nezaměstnanost PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Dokončení dálnice D11 a rychlostní silnice R 35 zlepší napojení některých částí ORP a bude příležitostí pro hospodářský rozvoj těchto částí

Neúměrný rozvoj nákladní dopravy v důsledku hospodářského rozvoje, zejména v okolí Pardubic a nedostatek financí na odklon této dopravy z center měst a obcí

-

pozitivní – položky v kategorii příležitosti jsou významnější a převažují nad hrozbami setrvalý – příležitosti ani hrozby nejsou podstatné či významné negativní – položky v kategorii hrozeb jsou významnější a převažují nad příležitostmi rozporný - hrozby a příležitosti jsou zhruba stejně významné a nelze jednoznačně říci, zda převažují příležitosti nebo hrozby

K hodnocení je nutné podotknout, že neexistuje žádná sada univerzálních indikátorů a vzhledem k různorodosti údajů je ani není možné stanovit. Každé hodnocení tohoto druhu sebou tedy nese určitou dávku subjektivity. Význam takto provedeného hodnocení se projeví až po několika dvouletých aktualizačních cyklech, v nichž bude hodnocení prováděno stejným způsobem.

Splavnění Labe do Pardubic Využití tzv. brownfields, nevyužitých areálů po zemědělské výrobě v obcích a po průmyslových výrobách ve městě.

velmi dobrý průměrný slabý rozporný = nevyvážený – některé prvky jsou hodnoceny jako velmi dobré, jiné slabé

Odliv specializovaných odborníků do jiných oblastí ČR a do zahraničí v důsledku podprůměrných mezd

Projekt TechnoPark, projekt rozvoje nových technologií a vědeckotechnického výzkumu 38


SOCIÁLNÍ PILÍŘ

Mezi hlavní příležitosti proto patří zejména rozvíjení procesů regenerace a revitalizace, a to jak urbanizovaného území - zejména jeho jádra a brownfields, tak i krajiny s cílem zajistit vysokou komplexní kvalitu a atraktivitu prostředí pro život a vytvořit podmínky pro příznivý vývoj sociální struktury a soudržnosti obyvatel, zejména mladší a kvalifikované části populace.

SWOT analýza podmínek pro sociální soudržnost obyvatel SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Vysoký rozvojový potenciál, podpořený růstem počtu obyvatel, dobrou vzdělaností a pozitivní věkovou strukturou obyvatel

Suburbanizace nepřinášející vhodné podmínky pro sociální soudržnost obyvatel, spojená se záborem zemědělského půdního fondu, malá efektivnost této výstavby, vysoká cena nových bytů

Stabilní sídelní struktura s převahou rozvíjejících se sídel, existence hodnotných stavebních souborů, dobrá úroveň bydlení a jeho technické vybavení Stabilita ekonomické situace

HROZBY

Regenerace a revitalizace sídel, zejména jejich jader a brownfields, směřující ke zlepšení kvality života a zvýšení atraktivity území pro mladou generaci kvalifikovaných obyvatel s podílem profesí s vyšší přidanou hodnotou

Obecný trend rozpínání sídel s důsledky negativního vývoje jejich urbanistické struktury, oslabování jádra a znehodnocení volné krajiny obklopující urbanizovaná území

Širší a cílená prezentace regionu

Tyto cíle mohou být negativně ovlivněny tlaky na nevhodné využití území, které přináší pouze krátkodobý ekonomický efekt, a které snižují nebo zcela vylučují plné využití historicky vzniklých hodnot území. Další překotné rozpínání měst („urban sprawl“) podřízené pouze uspokojení potřeb bydlení bez vztahu k dlouhodobému organickému růstu sídel a bez realizace optimální občanské infrastruktury (včetně veřejných prostranství) nemůže dlouhodobě uspokojit rostoucí požadavky na kvalitu života a může se stát ekonomicky i sociálně limitujícím faktorem dalšího rozvoje území – při poklesu zájmu o takto utvářené prostředí a preferenci jiných, které novým požadavkům vyhovují.

Nedostatek a nízká atraktivita území, zejména pro každodenní rekreaci obyvatel a pro cestovní ruch – charakter průmyslové krajiny s malým podílem lesů, zejména v příměstské zóně zatížené výstavbou

PŘÍLEŽITOSTI

Vznik nových rekreačních oblastí v příměstské zóně a u vodních toků a vodních ploch s využitím prostorů po těžbě štěrkopísků, plné využití dochovaných kulturních památek a historických souborů a tradičních forem rekreace (cyklistika, jezdectví)

Pro tyto cíle a pro cestovní ruch a jeho očekávaný kulturní a ekonomický přínos je vhodné využít specifických kvalit území – kulturních památek a dalších architektonických hodnot, fenoménu řek a jejich niv v sídlech i mimo ně, četných vodních ploch a přírodních prvků krajiny včetně rozvoje v tomto regionu tradičního jezdectví, cyklistiky nebo agroturistiky.

Závěrečný výrok Sociální pilíř je hodnocen jako velmi dobrý (vzhledem k sociální a ekonomické stabilitě), trend je setrvalý (vzhledem k rozsáhlým suburbanizačním procesům, soustředěným zejména do okrajů měst a sídel a vzhledem k tlakům na nevhodné využití území s krátkodobým ekonomickým efektem, které nerespektují historicky vzniklé hodnoty území je stabilita trendu dočasná).

EKONOMICKÝ PILÍŘ

Tlaky na využití vnitřních ploch sídla pro, z různých hledisek, nevhodné funkce bez řešení širších vztahů a potřeb sídla, využívající zdroje generované mimo sídlo nebo region

SWOT analýza podmínek pro hospodářský rozvoj

Realizace satelitní výstavby ve volné krajině, zahušťující výstavba mezi sídly nebo jejich spojování poškozující krajinu a její rekreační využití nebo historické památkově chráněné soubory

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Dobré dopravní napojení na ostatní regiony, možnost využití všech druhů dopravy

Přetížená silniční síť Chybí obchvaty měst

Rozvinutá síť MHD i do okolních obcí Útlum zemědělství i přes příznivé podmínky Rozvinutá technická infrastruktura

Shrnutí

Příznivé podmínky pro zemědělství

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v dělnických profesích

Silnou stránkou správního obvodu ORP Pardubice je jeho stabilita sociální a ekonomická, kterou prozatím výrazně neohrožují některé nové negativně se projevující tendence spojené s růstem ekonomických aktivit a s požadavky na bydlení. Historicky vzniklá sídelní struktura poskytuje při vhodném řízení jejího vývoje dobré předpoklady dalšího růstu. Hodnotné historické soubory sídel a přírodní prvky jsou dosud chráněny před významným narušením nebo znehodnocením. To vytváří dobré předpoklady pro identifikaci prostředí, pro jeho budoucí plné využití, mimo jiné i pro cestovní ruch.

Dobré hospodářské podmínky

Podprůměrné mzdy ve srovnání s ČR

Zásoby štěrkopísku

Vnitřními problémy obvodu jsou především tendence, které není možné s hlediska udržitelného rozvoje území dlouhodobě akceptovat: poměrně rozsáhlý suburbanizační proces soustředěný zejména do okraje měst a sídel s důsledky v oslabování jejich jádra, v záboru chráněné zemědělské půdy, v redukcí přírodních ploch včetně zeleně nezbytné pro rekreaci a pohyb ve volné krajině. Zřetelné prostorové vymezení urbanizovaného území sídla a očištění příměstské krajiny od aktivit narušujících její obraz je podmínkou pro její každodenní rekreační využití - kapacita tohoto území pro denní rekreaci neodpovídá potřebám obyvatel.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Vybudování silnice R 35, přivaděče k D11, obchvaty měst

Budování nových skladovacích, výrobních a obchodních areálů bez širších vztahů a vazeb na dopravní poměry v území a bez využití „brownfields“

Rozvoj letiště Pardubice Splavnění Labe do Pardubic Využití „brownfields“ 39

Rozvíjející se suburbanizace se všemi negativními vlivy včetně dopravních


Budování kanalizací s ČOV v dalších obcích

Rušení spojů ve veřejné dopravě a zvyšování jízdného

Rozvoj integrovaného dopravního systému dopravy (IDOS), železnice, bus, MHD

Stále vzrůstající intenzita nákladní a individuální silniční dopravy

Většina ORP spadá do území s výrazně sníženou hodnotou krajinného rázu. Vysoké procento nefunkčních prvků lokálního ÚSES.

Oddalování výstavby obchvatů měst Intenzifikací zemědělství došlo k likvidaci rozptýlené zeleně, krajina je neprostupná – „neobyvatelná“.

Nevyužití „brownfields“

Shrnutí Území ORP Pardubice má dobré podmínky pro hospodářství a zemědělství, má rozvinutou dopravní a technickou infrastrukturu, je dobře dostupné a má výhodnou polohu v České republice. Existují zde stabilní průmyslová odvětví, především chemický a elektrotechnický průmysl. Naproti tomu dochází v území, i přes příznivé podmínky, k útlumu zemědělské výroby. Je zde přetížená silniční síť, zvláště v okolí měst, což je, spolu s jejich technickým stavem, největší slabou stránkou. Rozvoj nových technologií a vědeckotechnického výzkumu, budování obchvatů měst, rozvoj IDS a budování ČOV a kanalizací představuje příležitosti pro další rozvoj. Významnými hrozbami pro území je oddalování výstavby silničních obchvatů měst, nevyužití „brownfields“, nárůst silniční dopravy a negativní dopravní vlivy suburbanizace.

Ekonomický pilíř je hodnocen jako velmi dobrý (vzhledem k stabilním hospodářským podmínkám a technické infrastruktuře), trend je rozporný (vzhledem k závadám v dopravní infrastruktuře a dalším hrozbám může být trend v krátké době negativní).

SWOT analýza podmínek pro příznivé životní prostředí

Existence hodnotných zbytků přírodního prostředí vázaných především na větší vodní toky a vodní plochy. Velký ekologický, krajinotvorný i rekreační potenciál těchto území.

Hodnota KES 3,6 je výrazně pod republikovým průměrem (procento ekologicky stabilních ploch – lesů, trvalých travních porostů je velmi nízké, podprůměrné je procento zvláště chráněných území). Jedná se o ekologicky nestabilní území.

Na území ORP se nachází Kunětická hora – krajinná dominanta nadmístního významu.

Revitalizovat hodnotné částí krajiny vázané na vetší vodní toky, vodní plochy, lesní plochy. Realizovat navržené prvky ÚSES, interakční prvky, případně pozemkové úpravy s cílem zvýšení ekologické stability území, prostupnosti krajiny. Využít krajinotvorného, ekologického a rekreačního potenciálu těchto území.

Stále větší tlak na zábory zemědělské půdy, lesní půdy a volné krajiny. Zejména v okolí větších sídel a podél dopravních tras pokračování nežádoucího procesu suburbanizace, estetické devastace krajinného rázu. Toto nerespektování principů trvalé udržitelnosti rozvoje, povede k další degradace volné krajiny a jejích biologických složek a snížení ekologické stability krajiny.

Zvýšit zájem obyvatelstva na ochraně přírodních hodnot území, na rozumném využívání kvalitních částí krajiny pro krátkodobou rekreaci. Podpořit sounáležitost obyvatel s životním prostředím – přírodou, krajinou v které žijí.

ENVIROMENTÁLNÍ PILÍŘ

SLABÉ STRÁNKY

HROZBY

Podpořit revitalizaci krajiny a jejích složek řadou dotačních titulů se zaměřením na zvýšení ekologické stability krajiny, rekultivaci ploch zdevastovaných lidskou činností.

Závěrečný výrok

SILNÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

Využívat nejlepších dostupných ekologických technologií v průmyslu, zemědělství, výstavbě, vytápění, likvidaci odpadů s cílem snížit znečištění životního prostředí.

Rozšiřování zastavěných a zastavitelných Dochází k postupnému mírnému poklesu území na úkor zemědělské půdy, lesů, volné hodnot SO2, mírně se zlepšuje jakost vody ve krajiny , zasahování do nejcennějších zbytků větších řekách. přírodního prostředí. Zejména v okolí větších sídel a podél dopravních tras nežádoucí proces suburbanizace, estetické devastace krajinného rázu. Výstavba pod Kunětickou horou je degradací významné krajinné dominanty.

Další rozvoj zástavby v okolí Kunětické hory – degradace nejvýznamnější krajinné a architektonické dominanty území. Likvidace lužních ekosystémů realizací splavnění Labe do Pardubic. Brutální zásah do krajinného rázu v případě realizace kanálu Dunaj – Odra – Labe (D-O-L) v prostoru mezi Pardubicemi a Olomoucí. Střety zájmů neúměrné těžby štěrkopísků s ochranou vodních zdrojů, léčivých zdrojů, lesů a půd, zvýšená dopravní zátěž území. Nárůst emisí z plošných zdrojů – vytápění domácností v důsledku používání nešetrných, avšak levných paliv. Zvýšení emisní a hlukové zátěže narůstající intenzitou dopravy. Neochota občanů spolupracovat na separaci odpadů – zvýšení množství netříděného komunálního odpadu, černých skládek. Omezení možnosti využití stávajících průmyslových areálů v důsledku neřešení starých ekologických zátěží.

40


Obrázek 33

Shrnutí ORP Pardubice náleží dle průměrné hodnoty koeficientu ekologické stability (KES) ke krajinnému typu krajina plně antropogenizovaná. Tuto krajinu lze charakterizovat jako životní prostředí, které splňuje pouze základní potřeby člověka. Převažuje zde rovinatá, silně urbanizovaná a zemědělsky využívaná krajina nad přírodě blízkými územími. Postupně došlo k oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech a tím k snížení jejich ekologické stability. Další snižování ekologické stability již dnes nestabilního území povede k vodní a větrné erozi půdy, zvýšenému riziku povodní z důvodu neschopnosti krajiny akumulovat dešťové srážky, poškozování lesů z důvodu jejich roztříštěnosti a ke kalamitním stavům na lesních plochách, zvýšenému výskytu škůdců atd. V ORP Pardubice je vysoké procento nefunkčních prvků lokálního ÚSES. Za téměř stoprocentně nefunkční lze označit ÚSES v jihovýchodní části území. Podíl ploch zvláště chráněných území v ORP Pardubice je, vzhledem k celorepublikovému průměru, značně podprůměrný. Tlak na zábor nezastavěných i nezastavitelných ploch (zemědělské, lesní půdy a zbytků přírodně hodnotných území) pro potřeby dopravních, průmyslových staveb a zařízení pro občanskou vybavenost a bydlení je stále značný a není úměrný stavu prostředí. K tomu, aby se stala krajina tohoto území plně vyhovujícím životním prostředím, vyžaduje jednak důslednou ochranu zbytků území s vyšší přírodní hodnotou a jednak rekonstrukci záměrným urbanistickým, krajinotvorným zásahem. Za nejúčinnější se jeví vytvoření kvalitní sítě ÚSES – ochrana a dotváření stávajících prvků a především tvorba nových, návrhových prvků. Vytvořením sítě ÚSES na odpovídající úrovni dojde k zvýšení ekologické stability krajiny a tím k posílení udržitelného rozvoje území, k zvýšení hodnoty krajinného rázu. Krajina se stane prostupnou, obyvatelnou, využitelnou pro krátkodobou rekreaci obyvatel, celkově se zvýší atraktivnosti krajiny pro obyvatele Pardubicka. Stejné cíle je nutno mít na zřeteli při územně plánovací činnosti a při projektování nové výstavby. Nové rozvojové plochy musí být začleněny do okolní krajiny, s důrazem na řešení hranice zastavitelného a nezastavitelného území.

Závěrečné hodnocení Sociální a ekonomický pilíř jsou přibližně vyrovnané a jsou na relativně dobré úrovni. Oba spolu velmi úzce souvisí. Na jejich dobrém hodnocení se podílí především stabilní ekonomická situace a existence tradičních a perspektivních průmyslových oborů, se kterou souvisí také stabilita sociální, charakterizovaná mimo jiné také dobrou vzdělaností, rostoucím počtem obyvatel (nejen ve městech ale i v menších obcích) a poměrně dobrou věkovou strukturou obyvatel. V regionu je také vyhovující úroveň bydlení a jeho technického vybavení. Problémy má správní obvod s vhodným a kapacitním silničním napojením na nadřazený dopravní systém.

Závěrečný výrok Enviromentální pilíř je hodnocen jako slabý (vzhledem k zemědělsko průmyslové krajině, která splňuje pouze základní lidské potřeby obživy s bydlením a vzhledem k ekologické labilitě celého území), trend je negativní (vzhledem ke stále větším tlakům na zábory nejlepší zemědělské půdy, lesní půdy a volné krajiny, vzhledem k emisní a hlukové zátěži vlivem narůstající intenzity dopravy a k převažujícím dalším hrozbám).

Socioekonomické podmínky správního obvodu výrazně nevybočují z celorepublikových průměrů a jsou vázány především na zdroje vygenerované v regionu a na způsoby jejich alokace. Užití těchto vnitřních, ale i některých vnějších zdrojů, ne vždy respektuje požadavky na udržitelný rozvoj území. Nejslabším článkem z hlediska požadavků na udržitelný rozvoj území je, jak ukazují výše uvedené analýzy, stav přírodního prostředí, stupeň a způsob jeho využití. S tím souvisí, mimo změn v krajinném prostředí, především problémy na hranicích urbanizovaného a neurbanizovaného území (tj. v území, které trvale snižuje svou kvalitu) a také problémy v úrovni urbanistického řešení vnitřních částí sídel v procesu jejich přestavby nebo dostavby, který v mnoha případech skutečnou regenerací není. Jedná se převážně o problémy řešitelné v rámci regionu, k řešení ostatních nepříznivých vlivů, se zdroji mimo území obvodu, je možné přispět územně plánovací činností jen částečně. Patří k nim zejména důsledky klimatických změn, stárnutí populace, zajištění energetických zdrojů a globalizační vlivy.

B3.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek Vyváženost jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje vychází z předchozích závěrečných výroků analýz SWOT. Závěrečný výrok pro sociální pilíř: Současný stav je velmi dobrý, trend je setrvalý Závěrečný výrok pro ekonomický pilíř: Současný stav je velmi dobrý, trend je rozporný

Enviromentální pilíř je hodnocen jako velmi slabý. Jeho současný stav se vyvíjel dlouhodobě. Úrodné Polabí bylo svojí polohou a podmínkami předurčeno k zemědělství a převážná část území byla v minulosti přeměněna na zemědělskou půdu. S nástupem industrializace se krajina postupně změnila v zemědělsko průmyslovou oblast, která dnes pro člověka zajišťuje

Závěrečný výrok pro enviromentální pilíř: Současný stav je slabý, trend je negativní 41


pouze základní existenční funkce, tj. obživu a bydlení. Přírodní složka byla silně potlačena, krajinu tvoří rozsáhlé plochy orné půdy s fragmenty zeleně. V území je nejnižší podíl lesů a travních porostů v kraji, krajina je ekologicky nestabilní, hluboko pod republikovým průměrem. Dlouhodobě se tu projevují výrazně negativní tendence, které tuto situaci ještě zhoršují. Jde především o tlaky na zábory zemědělské půdy nejvyšší kvality, lesní půdy a posledních zbytků přírodně hodnotných území. Stav krajiny se projevuje v minimální turistické návštěvnosti regionu, což zároveň ovlivňuje pilíř ekonomický i sociální. Cílem pro územní plánování je v první etapě zastavení trendu zhoršování a v další etapě postupné zvyšování ekologické stability území. 1. etapa: -

nerozšiřovat sídla za hranice současně vymezených zastavitelných území (dle § 55, odst.3 zák. 183/2006 Sb.), chránit území hranic sídel ve styku s volnou krajinou,

-

posílit regeneraci a revitalizaci zastavěných částí sídel, především jejich jader,

-

zajistit využití znehodnocených ploch a konverzi brownfields,

-

neprovádět změny funkčního využití ploch ze zeleně všech druhů, lesů a zemědělské půdy na jiné funkce (dle zák. 334/1992 Sb., zák. 114/1992 Sb. a zák. 460/2004 Sb. a zák. 289/1995 Sb.),

-

chránit půdy s bonitou tř. I a II. (dle zák. 334/1992 Sb. a metodického pokynu OOLP/1067/96 ze dne 16.6.1992 odst.1),

-

chránit všechny stávající prvky krajiny (dle zák. 114/1992 Sb. a zák. 460/2004 Sb.),

-

respektovat všechny prvky ÚSES (dle zák. 114/1992 Sb.),

2. etapa: - postupně budovat silniční obchvaty obcí, -

preferovat hromadnou dopravu osob,

-

preferovat vyšší využití železnice pro nákladní dopravu,

-

zpřístupnit volnou krajinu pro rekreační využití,

-

postupně budovat chybějící prvky ÚSES (podle již schválených územně plánovacích dokumentací),

-

k dobudování prvků ÚSES využít provádění komplexních pozemkových úprav.

Uvedené problémy, pokud by nebyly účinně řešeny, se mohou v delším časovém období projevit jako limit dalšího rozvoje území včetně jeho sociálně ekonomické oblasti. jedná se především o kvalitu životních podmínek v jejich komplexním pojetí, tedy o zdravé, krásné – esteticky hodnotné, harmonické, komfortní a příjemné prostředí pro život, které bude přitažlivé pro nastupující generace, a kterému dají přednost před ostatními regiony republiky nebo Evropy. Zajištění ochrany hodnot a respektování limitů uvedených v územně analytických podkladech v nových územně plánovací dokumentacích je základní podmínkou dalšího příznivého vývoje území, není však podmínkou postačující. V územně plánovací činnosti a v navazujícím procesu implementace územně plánovací dokumentace je nutné tyto hodnoty dále rozvíjet a hledat možnosti jejich posílení. Stav a vývoj výše uvedených podmínek udržitelného rozvoje území bude průběžně sledován a v dvouletých periodách pravidelně hodnocen.

42


C PROBLÉMY K ŘEŠENÍ

ZD 3 ZD 4

C1 Závady v urbanistické struktuře a využití zastavěného území (ZU) Tabulka 45 Identifikace ZU 1 ZU 2 ZU 3

Popis problému

Lokalizace

Nevyužité území, nevhodná funkce v centru Nevyužité území, nevhodná funkce v centru

Pardubice, přednádraží Pardubice, Palackého Pardubice, Milheimova Pardubice, ulice Na Spravedlnosti Pardubice, ulice S. K. Neumanna Pardubice, Kyjevská Pardubičky, Drozdice Pardubice, Hůrka

Nevyužité území

ZU 4

Nevyužité území

ZU 5

Nevyužité území, nevhodná funkce v území

ZU 6

Nevyužité území, nevhodná funkce v území

ZU 7

Nevyužité území

ZU 8

Nevyužité území

ZU 9

Nevyužité území

ZU 11 ZU 12 ZU 13 ZU 14

Zástavba pod Kunětickou Horou, narušení krajinného rázu, narušení NKP Zčásti nevyužité území Nevyužité území Nevyužité území Nevyužité území

ZU 15

Nevhodné směry rozvoje obcí

ZU 10

ZU 16

Slévání obcí

Dašice Ráby Semtín, Rosice L. Bohdaneč Opočínek Čepí Značky ve výkrese Značky ve výkrese

ZD 5

Charakteristika

Bývalý areál Prokop – mlýnské stroje

ZD 1

Vysoká intenzita dopravy

ZD 2

Vysoká intenzita dopravy, tranzit nákladní dopravy centrem

Absence pěší zóny

Tř. Míru

Areál bývalé Mototechny, sklady, prostor po prodejně, část areálu Kávovin

ZD 7

Vysoká intenzita dopravy centrem, velký pohyb chodců a cyklistů

Areál bývalého železničního vojska, sklady

ZD 8

Nevyhovující průjezd křižovatkou

Pardubice, Hradecká, 17. listopadu, J. Palacha Pardubice, ČEZ ARENA

Areál bývalé Tesly

ZD 9

Nevyhovující úvraťové železniční spojení

Pardubice, Rosice n. L.

ZD 10

Absence podchodu nebo nadchodu pro pěší přes kolejiště

ZD 11

Vysoká intenzita dopravy

ZD 12

Absence severovýchodního obchvatu města

ZD 13

Absence jihovýchodního obchvatu města

Pardubice nádraží, Dukla Pardubice, Na Drážce, Kpt. Jaroše, Hlaváčova Pardubice, Fáblovka, Cihelna, Dubina Pardubice, Dražkovice, Pardubičky

ZD 14

Průjezd Sezemicemi

Sezemice

ZD 15 ZD 16

Průjezd obcí Časy Průjezd Opatovicemi

Časy Opatovice n. L.

ZD 17

Provizorní sjezd z dálnice D11 u Libišan

Libišany

ZD 18

Průjezd Lázněmi Bohdaneč

L. Bohdaneč

ZD 19 ZD 20 ZD 21

Průjezd obcí Bukovka Průjezd obcí Rohovládova Bělá Průjezd obcí Voleč

Bukovka R. Bělá Voleč

Bývalé armádní sklady

Areál bývalých TMS, těžký průmysl Areál bývalých kasáren, sklady, autopark Areál bývalých kasáren, sklady, autopark, ubytovací prostory Výstavba rodinných domů na jižním svahu v ochranném pásmu NKP Areál bývalých VCHZ Semtín Bývalé anténní pole Bývalý areál Tesly Opočínek Bývalá cihelna Rozvoj obytné zástavby směrem k frekvektovaným komunikacím a železnicím, nevhodné výběžky zastavěného území do volné krajiny, satelity Rozvoj obytné zástavby proti sobě až do splynutí obcí, rozbití sídelní struktury

Lokalizace

Charakteristika

Pardubice, Pražská, Teplého,

Dopravní komplikace, zácpy, negativní vliv na okolí

Pardubice, přednádraží, Palackého

Pardubice, U Trojice, Palackého Pardubice, Pražská, Teplého Pardubice, Palackého, Masarykovo n., Sukova tř., Nám.Republiky Jahnova

ZD 6

Tabulka 46 Popis problému

Vysoká intenzita dopravy centrem

Bývalý lihovar

C2 Závady v dopravní infrastruktuře (ZD)

Identifikace

Nevyhovující průjezd křižovatkou, zvláště ve směru od H. Králové Nevyhovující průjezd křižovatkou, zvláště ve směru od H. Králové na Prahu

Dopravní komplikace, zácpy, negativní vliv na okolí

43

MÚK Palackého Křižovatka a nadjezd u Parama

Dopravní komplikace, zácpy, negativní vliv na okolí Velký pohyb chodců, úzké chodníky, hustý provoz MHD a zásobování, zvláště ve východní části Dopravní komplikace, zácpy, negativní vliv na okolí Dopravní komplikace, zácpy, negativní vliv na okolí, Nevyhovující průjez vlakem směrem na Chrudim, časové ztráty Komplikovaná doprava z Dukly na nádraží Dopravní komplikace, negativní vliv na okolí Od roku 2001 v územním plánu, problém finance Od roku 2001 v územním plánu, problém finance Dopravní komplikace, negativní vliv na okolí Negativní vliv na obyvatele obce Negativní vliv na obyvatele obce Negativní vliv na obyvatele obce, vyřešení po dokončení již budovaného úseku R35 Libišany Opatovice Negativní vliv na obyvatele obce a na lázeňské místo Negativní vliv na obyvatele obce Negativní vliv na obyvatele obce Negativní vliv na obyvatele obce


C3 Závady v technické infrastruktuře (ZT) Tabulka 47 Identifikace ZT 1 ZT 2 ZT 3 ZT 4 ZT 5 ZT 6 ZT 7 ZT 8 ZT 9 ZT 10 ZT 11 ZT 12 ZT 13

Popis problému Chybějící kanalizace s napojením na ČOV v PHO Chybějící kanalizace s napojením na ČOV v PHO Chybějící kanalizace s napojením na ČOV v PHO Chybějící kanalizace s napojením na ČOV v PHO Chybějící kanalizace s napojením na ČOV v PHO Chybějící kanalizace s napojením na ČOV v PHO Chybějící kanalizace s napojením na ČOV v PHO Chybějící plynofikace Chybějící napojení vodovodu na vodohospodářskou soustavu Chybějící napojení vodovodu na vodohospodářskou soustavu Chybějící napojení vodovodu na vodohospodářskou soustavu Chybějící napojení vodovodu na vodohospodářskou soustavu Chybějící napojení vodovodu na vodohospodářskou soustavu

Lokalizace Hrobice St. Ždánice Podůlšany Čeperka Libišany L. Bohdaneč Živanice

Charakteristika Vybudování kanalizace a ČOV do roku 2010 Vybudování kanalizace a ČOV do roku 2010 Vybudování kanalizace a ČOV do roku 2010 Vybudování kanalizace a ČOV do roku 2010 Vybudování kanalizace a ČOV do roku 2010 Vybudování kanalizace a ČOV do roku 2010 Vybudování kanalizace a ČOV do roku 2010 Napojení do roku 2010

Podůlšany

Napojení do roku 2010

Libišany


Hostovice


Úh. Lhota


ZH 1

Hluková zátěž letiště

ZH 2 ZH 3 ZH 4 ZH 5 ZH 6

Hluková zátěž letiště Hluková zátěž letiště Hluková zátěž letiště Hluková zátěž letiště Hluková zátěž letiště

ZH 7

Hluková zátěž ze sil. dopravy

ZH 8


ZH 9


ZH 10 ZH 11 ZH 12 ZH 13 ZH 14 ZH 15 ZH 16 ZH 17 ZH 18 ZH 19

Hluková zátěž ze sil. dopravy Hluková zátěž ze sil. dopravy Hluková zátěž ze sil. dopravy Hluková zátěž ze sil. dopravy Hluková zátěž ze sil. dopravy Hluková zátěž ze sil. dopravy Hluková zátěž ze sil. dopravy Hluková zátěž ze žel. dopravy Hluková zátěž ze žel. dopravy Hluková zátěž ze žel. dopravy

Lokalizace St. Čívice, Nemošice St. Čívice Popkovice Jesničánky Nemošice Mnětice St. Čívice, Popkovice Pardubice střed Pardubice, Na Drážce Sezemice Časy Opatovice L. Bohdaneč Bukovka Roh. Bělá Voleč Svítkov Pardubičky Č. za Bory

Riziko explozí

ZH 25

Riziko úniku toxických látek

ZH 26

Ekologické zátěže území

Snížena protihlukovými stěnami Snížena protihlukovými stěnami Snížena protihlukovými stěnami Viz obrázek 23 v kapitole B1.3 Zóny havarijního plánování, viz obrázek 13 v kapitole A3.3.6 Zóny havarijního plánování, viz obrázek 13 v kapitole A3.3.6 Viz obrázek 24 v kapitole B1.3

Identifikace

Popis problému

Lokalizace

Charakteristika

ZK 1

Monokulturní, bezlesá krajina

Mimo Bohdanečska celá ORP

Území s koeficientem ekologické stability KES pod průměrem ORP (KES < 0,36)

ORP

Viz problémový výkres

ORP

Viz problémový výkres

ZK 2 ZK 3

Oblasti s převahou nefunkčních prvků ÚSES Nevymezené NRBK

C6 Problémy a střety záměrů na provedení změn v území Vysvětlivky identifikace: SZ - vzájemné střety záměrů SLk - střet záměru s limitem kulturním SLp - střet záměru s limitem přírodním SLt - střet záměru s limitem technickým P - problém (A021) - střet záměru se sledovaným jevem

Tabulka 48 Popis problému

ZH 24

Kostěnice Moravany Turov Celá ORP Pce Pardubice, Semtín, Rosice, Černá za Bory Pardubice, Semtín, Dašice Pardubice, Semtín, Rybitví Rosice, Svítkov

Tabulka 49

C4 Závady hygienické (ZH)

Identifikace

Hluková zátěž ze žel. dopravy Hluková zátěž ze žel. dopravy Hluková zátěž ze žel. dopravy Zhoršená kvalita ovzduší

C5 Závady ve využití krajiny (ZK)

Čeperka St. Ždánice

ZH 20 ZH 21 ZH 22 ZH 23

Charakteristika Hluk nad 90 dB

Tabulka 50

Hluk 85 až 90 db Hluk 85 až 90 db Hluk 85 až 90 db Hluk 85 až 90 db Hluk 85 až 90 db

Identifikace SZ 1

Negativní vliv na obyvatele obce Negativní vliv na obyvatele obce

SZ 2

Negativní vliv na obyvatele obce SZ 3

Negativní vliv na obyvatele obce Negativní vliv na obyvatele obce Negativní vliv na obyvatele obce Negativní vliv na obyvatele obce Negativní vliv na obyvatele obce Negativní vliv na obyvatele obce Negativní vliv na obyvatele obce Snížena protihlukovými stěnami Snížena protihlukovými stěnami Snížena protihlukovými stěnami

SLk SLk 1

44

Popis problému Střet jedné z variant navrhovaného obchvatu L. Bohdaneč se záměrem rekreace v ÚP VÚC PK Střet navrhované silnice R35 se zastavitelným územím obce Rokytno (A117) Střet navrhované silnice R35 se zastavitelným územím obce Choteč (A117) Střet s územím archeologických nálezů ÚAN (A016) Střet navrhované zástavby s OP MPR (A005)

Lokalizace

Charakteristika

Neratov

Rokytno Choteč Celá ORP Pardubice

SLk 2

Střet navrhované zástavby s OP NKP (A009)

Ráby

SLp 1

Střet navrhovaného obchvatu obce Voleč s ÚSES (A021)

Voleč

Viz výkres limitů a kapitola A4.1.4 Zastavitelné území Cihelna v ochranném pásmu MPR Zastavitelné území na úpatí NKP Kunětická Hora Střet s regionálním biokoridorem RBK 1275


SLp 2 SLp 3 SLp 4

Střet přivaděče k D11 s ÚSES a ochranou půdy, mezi obcemi Křičeň a Pravy (A021, A041) Střet navrhovaného obchvatu obce Bukovka s ÚSES (A021) Střet přivaděče k D11 a obchvatu L. Bohdaneč s ÚSES a krajiným rázem (A021, A018)

SLp 5

Střet obchvatu L. Bohdaneč s ÚSES (A021)

SLp 6

Střet již budované části R35 s ÚSES a lesem (A021, A040)

SLp 7

Střet již budované části R35 s ÚSES a krajiným rázem (A021, A018)

SLp 8 SLp 9 SLp 10

SLp 11

Střet již budovaného rozšíření silnice I/37 s ÚSES a lesem (A021, A040) Střet již budovaného rozšíření silnice I/37 s ÚSES (A021) Střet již budovaného rozšíření silnice I/37 s ÚSES (A021) Střet navrhované silnice R35 s ÚSES, s NATURA 2000 a krajiným rázem (A021, A018, A034)

Křičeň Bukovka L. Bohdaneč Černá u Bohdanče, Rybitví Libišany, Opatovice Opatovice Ohrazenice, Srch Srch, Stéblová Hrobice

Bukovina

Střet navrhované silnice R35 s ÚSES, s ochranou půdy a krajiným rázem (A021, A018, A041)

Borek

Střet navrhované silnice R35 s ÚSES a krajiným rázem (A021, A018)

Újezd

SLp 14

Střet navrhované silnice R35 s ÚSES (A021)

Choteč

SLp 15

Střet variant navrhované silnice R35 a obchvatu Sezemic s ÚSES (A021)

SLp 12

SLp 13

SLp 16 SLp 17

Střet obchvatu Sezemic s ÚSES (A021) Střet obchvatu Sezemic s ÚSES (A021)

Časy Sezemice Počapelské chalupy

SLp 18

Střet SV obchvatu Pardubic s ÚSES, s ochranou půdy a krajiny (A021, A018, A041)

Pardubice

SLp 19

Střet přeložky silnice I/2, severní trasa s ÚSES (A021)

Pardubice, U Trojice

SLp 20

Střet přeložky silnice I/2, severní trasa s ÚSES (A021)

St. Čívice

Střet s reg. biokokor. RBK 1274 a s lesem a s třídou ochrany půdy 2 Střet s lokálním biokoridorem LBK 6B Střet s nadregionálním biokoridorem NRBK K72 a krajinným celkem Bohdanečsko

SLp 21 SLp 22 SLp 23

Střet s lokálními biokoridory LBK 18 a LBK 20

SLp 24

Střet s lokálními biokoridory LBK 16 a LBK 25 a lesem Střet s nadregionálním biokoridorem NRBK K73 a s místem krajinného rázu Opatovicko

SLp 25 SLp 26 SLp 27

Střet s lokálním biokoridorem a lesem

SLp 28

Střet s lokálními biokoridory LBK 32,34,36 Střet s lokálním biokoridorem LBK 36B Střet s nadregionálním biokoridorem NRBK K73, regionál. biocentrem RBC 969 a s lokalitou NATURA 2000 – EVL tok Labe od soutoku s Loučnou na sever a s místem krajinného rázu Opatovicko Střet s nadregionálním biokoridorem NRBK K73 a s třídou ochrany půdy 2 a s místem krajinného rázu Újezd - Borek Střet s lokálním biokoridorem LBK 15 a lesem a s místem krajinného rázu Újezd - Borek Střet s regionálním biokoridorem RBK 1920, s reg. biocentrem RBC Kopanina a s lokálním biokoridorem LBK 12 Střet s nadregionálním biokoridorem NRBK K74, s reg. biocentrem RBC 1757 a s lok. biokorid. LBK 15, 22, 24, 28, 32 Střet s regionálním koridorem RBK 1281 Střet s lokálním biokoridorem LBK 14 a lesem Střet s nadregionálním biokoridorem NRBK K72, s registrovaným VKP č.13 Staré Labe , s třídou ochrany půdy 1 a s krajinným celkem Niva Labe Střet s nadregionálním biokoridorem NRBK K72 Střet s regionálním biokoridorem RBK 9905 a s lok. biokoridory LBK 48 a 51

SLp 29 SLp 30 SLt 31 SLt 32 SLt 33 SLt 34 SLt 35 SLt 36 SLt 37 SLt 38 SLt 39 SLt 40 SLt 41 SLt 42 SLt 43 SLt 44 P1

P2

45

Střet přeložky silnice I/2, JZ tangenta s ÚSES (A021) Střet variant přeložky silnice I/2, JZ tangenta s ÚSES s ochranou půdy (A021, A041) Střet přeložky silnice I/2, JZ tangenta s ÚSES a s ochranou půdy (A021, A041) Střet východní varianty R35 východně od Dašic s NATURA a s ochranou půdy (A035, A041) Střet zastavitelného území s třídou ochrany půdy 1 a 2 (A041) Střet zastavitelného území s třídou ochrany půdy 1 (A041) Střet zastavitelného území s třídou ochrany půdy 2 (A041) Střet zastavitelného území s třídou ochrany půdy 1 (A041) Střet zastavitelného území s třídou ochrany půdy 1 (A041) Střet zastavitelného území s třídou ochrany půdy 1 (A041) Střet se zastavitelného území s OP VVN (A073) Střet se zastavitelného území s OP VVN (A073) Střet R35 s OP VTL plynu (A075) Střet R35 s OP VTL plynu (A075) Střet R35 s OP VTL plynu (A075) Střet R35 s OP VTL plynu (A075) Střet R35 s OP VTL plynu (A075) Střet obchvatu Sezemic s OP VTL plynu (A075) Střet JV obchvatu Pardubic s OP VTL plynu (A075) Střet JZ obchvatu Pardubic s OP VTL plynu (A075) Střet JZ obchvatu Pardubic a přeložky I/2 severní trasa s OP VTL plynu a ropovodu (A075, A077) Střet obchvatu L. Bohdaneč s OP VTL plynu (A075) Střet přivaděče k D11 s OP produktovodu (A078) Střet přivaděče k D11 s OP produktovodu (A078) Návrh trasy kanálu D-O-L Dunaj – Odra – Labe Zhoršené sociodemografické podmínky

St. Čívice, Barchov St. Mateřov

Střet s regionálním biokoridorem RBK 9905 Střet s lokálními biocentry LBC 14, 17, 61 a biokoridory LBK 2, 5, 16 a s třídou ochrany půdy 2

St.Jesenčany

Střet s lokálním biocentrem LBC 20 a s tř. ochrany půdy 2

Dašice

Střet s NATURA 2000 – ptačí oblast Komárov a s třídou ochrany půdy 1

Opatovice Dašice Kostěnice Pce, Trnová Mikulovice Ostřešany Dříteč

Křížení

Sezemice

Křížení

Opatovice

Křížení

Újezd u Sez.

Křížení

Opatovice.

Křížení

Rokytno

Křížení

Časy

Křížení

Počapelské Chalupy

Křížení

Dražkovice

Křížení

St. Mateřov

Křížení

St. Čívice

Křížení s oběma a souběh s přeložkou I/2

Rybitví

Křížení a souběh

Křičeň

Křížení

Voleč

Křížení

JV část ORP

Problém v území

M. Výkleky, Vlčí Habřina, Křičeň, Neratov, Podůlšany, Újezd u Sez.

Hodnocen populační vývoj, věková struktura a vzdělanost obyvatelstva, viz tabulka D26 v tabulkové příloze.


P3

P4

Neúměrný nárůst bydlení bez občanského vybavení a práce, (v příměstském prostoru Pardubic vliv suburbanizace * přináší narušení sociálních vazeb v obcích, problémy v dopravě v Pardubicích a v okolí a další negativní vlivy)

Nesoulad prvků ÚSES

Časy 22% Dašice 40% *Dříteč 39% *Němčice 47% *Spojil 48% *Srch 26% *Srnojedy 54% *St.Mateřov42%

Hodnocen populační vývoj v jednotlivých obcích, nárůst nad 20 % vyznačen graficky, viz tabulka 19 v kapitole A3.3.1

Celá ORP

Prvky ÚSES, převzaté z jednotlivých schválených územních plánů, na sebe v řadě případů nenavazují, místy nesouhlasí jejich označení a není vždy jasné, zda jde o vymezené nebo navrhované prvky - není graficky vyznačeno

Dokumentace územně analytických podkladů bude úřadem územního plánování průběžně doplňována a v dvouletých periodách aktualizována včetně grafické části. Po celou dobu její platnosti bude pro veřejnost přístupná na portálu města. Její význam postupně poroste zejména při hodnocení dlouhodobých trendů stavu a vývoje území, při vzájemném porovnání a posouzení změn v území a při hodnocení míry splnění v ní uvedených předpokladů pro zajištění podmínek pro udržitelný rozvoj území.

V Pardubicích 18.12. 2008

C7 Ohrožení území přírodními jevy Území ORP Pardubice není ohroženo běžnými přírodními jevy, není náchylné k vodní ani k větrné erozi. Město Pardubice je před povodňovými průtoky Labe a Chrudimky ochráněno protipovodňovými hrázemi dimenzovanými na stoletou vodu. Nelze však vyloučit místní přívalové deště, které mohou ohrozit některé části území. Lze konstatovat, že území ORP Pardubice není přímo ohroženo přírodními jevy. Závěrečné vyhodnocení v předchozí kapitole B3.2 a seznam závad, střetů a problémů v území je podkladem pro zpracovávání územně plánovacích dokumentací jednotlivých obcí. Závady, střety a problémy jsou graficky vyznačeny v grafické části E5 Problémovém výkresu.

ZÁVĚR Územně analytické podklady jsou novým nástrojem územního plánování, hodnotí celé správní území ORP Pardubice se všemi klady a zápory tak, jak byly zjištěny. Obsahují především výčet skutečností z řady oblastí: kultury a kulturních památek, přírodních zdrojů, dopravní a technické infrastruktury, ochrany území, sociodemografie, hospodářství a dalších. Umožňují celkový pohled na správní území se všemi dostupnými vazbami. Území ORP Pardubice dosud nebylo takto komplexně zpracováno. Z výsledků provedených analýz je zřejmé, že je velmi podceněna přírodní složka území, která se může stát limitem jeho dalšího rozvoje. Nové záměry bude napříště nutné v celém rozsahu území lépe zvažovat a řešit ve všech souvislostech přírodních, dopravních a sociálních. Správní území však má dobrý hospodářský a sociální potenciál a při úspěšném řešení uvedených problémů má dobré předpoklady pro další vyvážený rozvoj. Udržitelný rozvoj každého území stojí na vyváženosti třech pilířů – sociálního, hospodářského a přírodního (viz obrázek 33 v kap. B3.2). Výrazná nerovnováha území, projevující se v oslabení přírodního pilíře, ohrožuje dlouhodobou stabilitu území a jeho udržitelný rozvoj. Opatření na jeho posílení mají komplexní povahu a dlouhodobý charakter. Jde tedy o problém řešitelný pouze trvalou a cílevědomou činností při řízení územního rozvoje správního obvodu. Informace a výsledky hodnocení obsažené v dokumentaci územně analytických podkladů budou využity především v oblasti územního plánování, mohou však být i podkladem v procesu rozhodování o připravovaných záměrech v území a při posuzování jejích účinků. Jedná se především o „Problémy k řešení“ uvedené v kapitole C, které je nezbytné především v územně plánovací činnosti aktuálně řešit. Budou proto využity při zpracování zadání nových územních plánů obcí, v průběhu jejich zpracování projektantem a při posuzování výsledků - tj. přezkumu územně plánovací dokumentace podle stavebního zákona. 46

B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Recommend Documents