ČTVRTEK 21. ÚNORA 2008

21-02-2008

Debates of the European Parliament

CS

ČTVRTEK 21. ÚNORA 2008 PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU Místopředsedkyně

1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 10:05)

2. Předložení dokumentů: viz zápis 3. Čtvrtá zpráva o ekonomické a sociální soudržnosti – Kroky v návaznosti na územní agendu a Lipskou chartu – směrem k evropskému akčnímu programu pro územní rozvoj a soudržnost (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o - zprávě (2007/2148(INI)) (A6-0023/2008), kterou jménem Výboru pro regionální rozvoj předložil pan Guellec o čtvrté zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti, a - zprávě (2007/2190(INI)) (A6-0028/2008), kterou jménem Výboru pro regionální rozvoj předložila paní Kallenbachová o krocích v návaznosti na územní agendu a Lipskou chartu: směrem k evropskému akčnímu programu pro územní rozvoj a soudržnost. Ambroise Guellec, zpravodaj. – (FR) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dnes dopoledne projednáváme dvě zprávy z podnětu Parlamentu, podle mého názoru jsou však obě zprávy z řady důvodů mimořádně významné. Za prvé jednáme o čtvrté zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti. To je skutečně pozoruhodný dokument, mnohem lepší než předešlá znění, který představuje pevný základ pro veškeré druhy úvah nad budoucností soudržnosti v rámci Evropy. Je důležitý i z toho důvodu, že nová Lisabonská smlouva staví územní soudržnost mezi základní cíle EU. Jak víme, nové a hrozivé výzvy se nyní propojují s výzvami, která jsou nám již známy, a politika soudržnosti musí být při jejich posuzování zásadním přínosem, abychom mohli postoupit ve vývoji směrem k Evropě, kterou chceme: Evropě efektivní a solidárně uvědomělé. Co nám čtvrtá zpráva ukazuje? Že sociální a hospodářská soudržnost členských států postupuje správným směrem a v posledním desetiletí došlo k jednoznačnému zmenšení rozdílů z hlediska příjmů a zaměstnanosti, ale že stále existují značné rozdíly mezi regiony a v některých případech i v rámci regionů, které mají často tendenci se zhoršovat. Rozvoj je dostatečně reálný, je však postižen příliš mnoha rozdíly. Právě zde dochází nové pojetí územní soudržnosti svého uplatnění a právě zde musí zaujmout ústřední místo při pokračování regionálního rozvoje v celé EU souběžně se soudržností hospodářskou a sociální. Provádění tohoto přístupu bude vyžadovat integrovaný přístup všech odvětvových politik a skutečně víceúrovňovou správu. V této souvislosti se zájmem, a musím říci, že i s určitou netrpělivostí očekáváme Zelenou knihu Komise, která má být předložena v září. Jak vyplynulo z jednání ve Výboru pro regionální rozvoj, je zjevně nutné nalézt v této věci společnou řeč. Čtvrtá zpráva směřuje naše myšlenky za rok 2013, protože téměř na všech místech nyní probíhají operační programy na období 2007-2013. Jedním z hlavních rysů je systém vyčleňování úvěrů, který má nasměrovat základní prvky zdrojů ve prospěch cílů Lisabonské agendy. Jakkoli chceme zdůraznit úzký vztah priorit mezi Lisabonskou strategií a politikou soudržnosti, domníváme se, že musíme tuto oblast přesáhnout a zaujmout postoj ze širšího hlediska. Naše zpráva jasně prohlašuje, že konvergence na různých úrovních je předpokladem dlouhodobé konkurenceschopnosti v regionech a že v nadcházejících letech si sladění efektivity a solidarity vyžádá vzájemné doplňování obou politik. Periodické posuzování v období 2007-2013, které požadujeme, nám musí dát možnost potvrdit vhodnost tohoto postupu nebo provést případné nutné úpravy na základě řádných

1

2

CS

Debates of the European Parliament

informací. Je třeba se také ptát na oddělení politiky rozvoje venkova a regionální politiky provedené v nynějším plánovacím období. Vhodnost tohoto oddělení zřejmě není dobře odůvodněna a máme dojem, že zachování tohoto oddělení po roce 2013 může představovat problém. Naše zpráva zdůrazňuje nové výzvy, kterým musí EU čelit, a jejich značný územní dopad. Existují problémy, jako je stárnutí obyvatel, změna klimatu, energetika, koncentrace obyvatel ve městech atd. Domníváme se, že nutná a naléhavá konvergence a vhodný územní přístup k těmto výzvám vyžadují lepší politiky politické a finanční soudržnosti po roce 2013. V tomto ohledu bude Parlament stejně jako vždy dosud neochvějně vystupovat proti všem pokusům o převedení této politiky zpět na vnitrostátní úroveň. Paní předsedkyně, na závěr bych chtěl stínovým zpravodajům, kteří mi při tomto úkolu byli velmi nápomocni, poděkovat za velký počet kompromisů, kterých jsme byli schopni dosáhnout. Rovněž chci zdůraznit soulad se zprávou paní Kallenbachové. Domnívám se, že by bylo dobré, kdyby byl dnes v tomto Parlamentu přednesen úplný souvislý celek. Gisela Kallenbach, zpravodajka. − (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, ráda bych začala poděkováním všem stínovým zpravodajům za dobrou a konstruktivní spolupráci. Stejně tak bych chtěla poděkovat pracovníkům výboru a skupiny a asistentům poslanců. Čím silnější je společenství, tím lepší je výsledek! Velmi vítám, že dnes společně projednáváme zprávu, kterou předložil pan Guellec, a moji zprávu. Pokud jde o cíl spočívající v dosažení skutečně udržitelného rozvoje v Evropě, tvoří obě tyto zprávy vzájemně se doplňující celek. Politika soudržnosti představuje hardware, zatímco Lipská charta a územní agenda představují software. Tyto nástroje mohou pracovat pouze společně. EU má prostřednictvím své politiky soudržnosti právní a finanční pravomoci. Nemáme žádnou skutečnou odpovědnost za regionální rozvoj, územní plánování a rozvoj měst. Proto je soudržná politika – na místní a regionální úrovni, na úrovni vnitrostátních ministrů a na úrovni EU – nutným předpokladem pro udržitelná evropská města a regiony. Pouze tak lze vytvářet evropskou přidanou hodnotu. Nejvíce příležitostí a problémů se soustředí do měst. Města mají vliv na venkovské regiony a své bezprostřední okolí. Proto vycházíme z vyváženého rozvoje území jako celku, z řešení, která vyplývají z uceleného pohledu a současně jsou přizpůsobena konkrétní situaci. Nemůže existovat jen jediné řešení, mohou však existovat společné zásady, například integrovaný přístup, zásada horizontálního a vertikálního partnerství měst a jejich okolí, ale i nejrůznějších přímo dotčených subjektů. Na evropské úrovni jsme dosáhli značného pokroku. Vedle Lipské charty a územní agendy byl v době portugalského předsednictví do reformní smlouvy zařazen jako cíl Společenství i první akční program. Tím se zvyšuje váha Parlamentu prostřednictvím sdílených pravomocí a procesu spolurozhodování. Při dnešní rozpravě bylo naším cílem vydat před jarním zasedáním Rady prohlášení Parlamentu v tom smyslu, aby byly do Lisabonské a Götteborské strategie jako jasné součásti začleněny územní otázky a otázky měst. Společným přáním neformálního zasedání Rady ministrů v Lipsku rovněž bylo, aby slovinské předsednictví zařadilo územní agendu na pořad jednání letošního jarního zasedání, aby bylo dosaženo většího politického uznání územního rámce pro rozvoj regionů a měst a nových forem účasti na politických rozhodnutích EU. To jasně zopakovalo i zasedání na Azorských ostrovech v listopadu. Dosud nemám k dispozici žádné skutečné informace o pokroku v této oblasti. Proto bych velmi přivítala přítomnost zástupce Rady na dnešním zasedání, abychom mohli dostat tyto informace o stavu příprav. Bohužel jsem zaslechla, že v současné době nepanuje v Radě ve věci plnění žádosti ministrů shoda. Ráda bych se od Rady dozvěděla, zda a v jaké podobě má být na jarním zasedání územní agenda projednávána. Také bych ráda slyšela, zda je pravda, že v současném návrhu závěrů Rady není žádná zmínka o územních otázkách, ani se nepředpokládají příslušné změny Lisabonské smlouvy. Je to však jediný způsob, jak přeměnit mnoho hezkých slov na skutečné činy. Danuta Hübner, členka Komise. − Paní předsedající, ráda bych začala blahopřáním a také poděkováním paní Kallenbachové a panu Guellecovi za jejich zprávy a také Výboru pro regionální rozvoj za jeho vynikající práci na čtvrté zprávě o soudržnosti i na zprávě o územní soudržnosti. Komise plně sdílí váš názor, že evropská politika soudržnosti hrála zásadní úlohu při zmenšování rozdílů v celé Evropské unii, a tím při podpoře evropské integrace a přibližování Unie jejím obyvatelům. Proto Komise zásadně odmítá pokusy o vrácení této politiky na vnitrostátní úroveň. Rovněž sdílíme váš názor, že v budoucnosti musí být pro politiku soudržnosti zaručeny přiměřené finanční zdroje, aby mohly řešit očekávané nové výzvy, které postihnou všechna evropská území. Musíme mít též

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

na paměti, že politika soudržnosti se bude muset nadále potýkat s regionálními rozdíly, které vyplývají z posledních a nadcházejících rozšíření. Chci vás znovu ubezpečit, že v rámci „lisabonizace“ naší politiky hlavní prioritou evropské politiky soudržnosti je a po roce 2013 nadále bude cíl spočívající ve zmenšování rozdílů, jak stanoví Reformní smlouva. Sociální rozměr politiky je pro uvedenou politiku zásadní a rozdělování zdrojů se bude jistě řídit vztahem nepřímé úměrnosti vůči blahobytu zemí a regionů. Tento názor sdílí i významná většina zúčastněných subjektů v celé Unii. Společný je i názor, že evropská politika soudržnosti je mnohem více než jen mechanismus rozdělování zdrojů mezi členské státy a regiony; tato politika je především politikou rozvojovou, jejímž cílem je podpořit vnitřní rozvoj všech evropských regionů. Komise rovněž sdílí vaše obavy ve věci potřeby většího souladu mezi evropskou politikou soudržnosti a ostatními odvětvovými politikami Společenství, zvláště politikou rozvoje venkova, výzkumu nebo hospodářské soutěže. Dodala bych, že potřeba souladu jednotlivých rozvojových politik se týká i koordinace evropské politiky soudržnosti a vnitrostátních politik. Jsem přesvědčena, že se jedná o otázku klíčovou pro budoucí evropskou soudržnost i v jejím územním rozměru. Plně sdílím váš názor, že úspěch územní agendy a Lipské charty závisí na dvou podmínkách. Za prvé musíme do praxe zavést integrovaný přístup k územnímu rozvoji, abychom se vyhnuli postupnému přístupu k našim územím. Klasickým příkladem zde je myšlení v kategoriích čistě městských nebo venkovských strategií, které opomíjí klíčový význam skutečných hospodářských regionů. Na druhé straně znamená integrovaný přístup i nutnost integrace jednotlivých odvětvových politik na úrovni EU i na úrovni členských států, které ovlivňují rozvoj všech našich území. Druhou podmínkou, jak jste správně poukázali, je to, aby Komise sledovala a pravidelně posuzovala pokrok provádění akcí schválených v rámci územní agendy, v tomto ohledu musíme vědět víc o účincích těchto akcí v členských státech, aby Komise mohla členským státům nabídnout vhodnou pomoc. Například na základě lepšího sledování může Komise učinit další pokrok v oblasti definování ukazatelů územní soudržnosti. Komise – stejně jako vaše zpráva – považuje jednoznačně za dobrou zprávu zavedení pojmu územního rozměru soudržnosti v Lisabonské smlouvě, nyní musíme co nejvíce využít tohoto nového rozměru politiky soudržnosti a cest, které otevírá, například nové definice subsidiarity, která dává větší váhu místním a regionálním orgánům. Proto Komise do svého legislativního a pracovního programu na rok 2008 zařadila Zelenou knihu územní soudržnosti. Jakkoli dosud neexistuje standardní definice tohoto pojmu, slučuje územní soudržnost zákonné cíle Unie, aby dosáhla udržitelné rovnováhy a harmonického rozvoje svého území a zajistila rovný přístup ke službám obecného zájmu. Všichni jsme si dnes vědomi toho, že existuje řada aspektů územní rovnováhy v Unii, které ohrožují harmonický rozvoj hospodářství a společnosti Unie v nadcházejících letech. Existují na úrovni EU, na vnitrostátní a regionální úrovni a rovněž v určitých zvláštních oblastech a v případě nejvzdálenějších regionů. Jsem ráda, že mohu potvrdit, že všechna klíčová doporučení obsažená ve zprávě paní Kallenbachové ve věci definice pojmu územní soudržnosti a zavedení integrovaného přístupu k územnímu rozvoji i zlepšení součinnosti politik Společenství, jsou zohledněna při přípravě naší Zelené knihy, která bude přijata v příštím září. Ráda bych této příležitosti využila k tomu, abych vás informovala, že s členskými státy dosahujeme pokroku v našem společném chápání územní soudržnosti a jejích klíčových prvků. V současné době pracujeme na odpovědích na dotazník, který jsme zaslali 25 členským státům a který se týkal územní soudržnosti, a tím jasně umožňujeme další pokrok. Rovněž jsme v rámci Komise ustavili meziodborovou skupinu, která nám zajišťuje rámec interní práce na tématu územní soudržnosti, a již jsme dokončili první část tohoto úkolu: určení územního rozměru klíčových politik EU. Nyní jsme se začali věnovat samotnému procesu, konkrétně procesu rozvoje určitých nástrojů, které rovněž vyhovují vašemu požadavku. Jak pravděpodobně víte, vyšetřování územního dopadu politik a vypracování ukazatelů územní soudržnosti patří k prioritám nového posíleného programu ESPON.

3

4

CS

Debates of the European Parliament

Pokud jde o záležitosti měst, v březnu bude k dispozici příští městský audit, který je v současné době dokončován, a druhá zpráva o stavu evropských měst má být hotova v červnu 2009. URBACT II byl nyní povýšen na strategický nástroj síťové spolupráce a výměn v městském rozvoji. Domnívám se, že ve věci obou zpráv se vaše názory a názory Komise do značné míry shodují, a nyní se těším na rozpravu, která mi umožní lépe pochopit vaše výhrady. Nathalie Griesbeck, navrhovatelka stanoviska Rozpočtového výboru. – (FR) Paní předsedající, paní komisařko, rovněž chci poděkovat našim zpravodajům, zvláště Ambroise Guellecovi za jeho vystoupení a jeho práci na daném tématu. Jako stálá zpravodajka Rozpočtového výboru pro strukturální fondy se chci rovněž stručně zmínit o rozpočtových otázkách. Tato politika je nyní z rozpočtového hlediska jednou z nejvýznamnějších politik vzájemné solidarity obyvatel Evropy. Jak jsme již dnes dopoledne slyšeli, hlavní otázkou dnes je stále větší optimalizace účinnosti politik soudržnosti. Rozpočtový výbor chtěl Parlament upozornit na řadu znepokojivých znamení, jakými jsou například zpoždění při dokončování prací a nenaplněné závazky. Chci zdůraznit, že podle mého názoru tento problém zahrnuje řadu významných aspektů. EU musí v první řadě neprodleně usilovat o zjednodušení postupů, například provádění technické pomoci, s ohledem na přípravu a provádění mnoha projektů, které naše země potřebují. Musíme také pokročit v jasném rozdělení odpovědností mezi EU a členskými státy, abychom zajistili lépe sdílenou správu, a vítám vyjádření komisařky ohledně úterního rozhodnutí o přijetí akčního plánu o strategii pro strukturální fondy. Jsem ráda, že komisařka také právě zmínila něco, na co již dlouho poukazuji, konkrétně nutnost zajistit kvalitativní i kvantitativní ukazatele výkonu společné všem členským státům pro účely posuzování rozpočtových potřeb a pomoc při definování příštího legislativního rámce na víceleté období po roce 2013, stručně řečeno, pro zlepšení průhlednosti prvku přítomnosti Evropy ve vztahu k politikám EU a evropským občanům. Pedro Guerreiro, navrhovatel stanoviska Výboru pro rybolov. − (PT) Na začátku musím vyjádřit politování nad tím, že Výbor pro regionální rozvoj nezahrnul do čtvrté zprávy o soudržnosti žádný z pozměňovacích návrhů, které předložil Výbor pro rybolov. Tyto pozměňovací návrhy například znovu upozorňují na přínos, který má odvětví rybolovu pro sociální a hospodářskou situaci rybářských komunit v konvergenčních regionech, v regionech, které trvale čelí nevýhodným zeměpisným či přírodním podmínkám, jako jsou nejvzdálenější regiony, a rovněž chudých rybářských komunit nacházejících se v lépe prosperujících regionech. Také vyjadřuji politování nad tím, že financování Evropského rybářského fondu (EFF) se v Unii s 27 členskými státy příliš neliší od rozpočtu FIFG (Finanční nástroj pro orientaci rybolovu) v Unii s 15 členskými státy. Proto je třeba EFF finančně posílit. Proto jsem na tomto dílčím zasedání znovu předložil dva pozměňovací návrhy, jejichž cílem je zdůraznit význam strukturální politiky rybolovu pro hospodářskou a sociální soudržnost. Oldřich Vlasák, jménem skupiny PPE-DE. – (CS) Vážené dámy a pánové, paní komisařko, zprávy, které dnes projednáváme, jsou pro nás významné, a to nejen proto, že se zabývají současným stavem politiky soudržnosti a její územní dimenze, ale že také orientují na naši pozornost na budoucnost po roce 2013. Chtěl bych na tomto místě poděkovat paní Kallenbachové a panu Guellecovi za jejich perfektně odvedenou práci a za jejich otevřený přístup. Obě zprávy, jak zmínili oba zpravodajové, je třeba vnímat ve vzájemné souvislosti. Územní soudržnost se svým zakotvením v Lisabonské smlouvě stává stejně důležitým tématem jako koheze sociální a ekonomická. Právě územní koheze je však jako téma nejméně probádaná a uchopená. Územní koheze není dosud ani jednoznačně definována. Přestože je obecnou snahou koheze vyrovnávat rozdíly, tyto stále přetrvávají a jsou jedny z největších právě na hranicích mezi bývalým východním blokem a demokratickým západem. Územní soudržnost podle mého názoru spočívá také v soudržnosti měst a venkova. Je bez diskuse, že města jsou motory růstu daných zemí a je proto správné, že v návrhu usnesení akceptujeme problematiku měst a současně vyzýváme k posílení integrovaného přístupu. Do budoucna bude v tomto kontextu nutné zlepšit a zjednodušit přístup měst ke strukturálním fondům a umožnit větší propojení veřejné správy a podnikatelského sektoru při financování městských projektů ze soukromých zdrojů.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Přijali jsme Lipskou chartu a je třeba ji postupně uvádět do života. Současně musíme vytvářet podmínky pro rozvoj našeho života, pro rozvoj našeho venkova. Jsem přesvědčen, že bychom měli důkladně analyzovat, zda je efektivní zahrnutí politiky venkova do společné zemědělské politiky či zda je žádoucí jiné řešení. Dámy a pánové, pouze poslední poznámka. Debata o politice soudržnosti je především diskusí o alokovaných finančních prostředcích. Je nesporné a správné, že politika soudržnosti nabírá na síle a projevuje se na evropském rozpočtu. Politika soudržnosti se bude muset vypořádat s novými fenomény, jako je stárnutí a vymírání evropské populace, nestabilita energetických dodávek a zhoršující se životní prostředí. Proto musíme tuto politiku modifikovat a zajistit adekvátní prostředky. Constanze Angela Krehl, jménem skupiny PSE. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, pan Vlasák zcela správně říká, že naším úkolem je příprava politiky soudržnosti na období po roce 2013. Obě uvedené zprávy jsme využili k tomu, abychom se daným tématem zabývali. V podstatě jsme společně vypracovali vše, co je podle našeho názoru v této souvislosti důležité. Ráda bych vám však připomněla, že bychom měli mít na paměti strategické cíle evropské politiky soudržnosti, jmenovitě zmenšení rozdílů životních podmínek jednotlivých regionů Evropské unie a podporu Lisabonské a Göteborské strategie. Pokud chce Evropský parlament hrát úlohu při formování budoucí politiky soudržnosti, musí se podle mého názoru zaměřit spíše na klíčové strategie a nevracet se k zásadě „zalévání konvičkou“. Musíme se postavit novým výzvám vznikajícím v souvislostech politiky soudržnosti. Dovolte mi uvést jen několik příkladů: demografická změna, ochrana klimatu, úbytek obyvatel v regionech a samozřejmě také moderní evropská politika měst. Podle mého názoru je pro řešení v této oblasti nezbytný přístup na základě rovných příležitostí pro lidi s regiony. Jsem přesvědčena, že větší investice do vzdělávání, výzkumu a inovací a jejich infrastruktur jsou stále důležitější a dle mého názoru skutečně udržitelné. Tento přístup však může fungovat pouze za předpokladu, že v budoucnosti účinněji zapojíme do rozvoje programů a projektů evropské občany, jak již Evropský parlament dlouho požaduje a jak uvádí i v těchto zprávách. Ráda bych apelovala na členské státy – myslím, že je politováníhodné, že zde nejsou žádní zástupci Rady – a poukázala na to, že jim ukládáme určitý domácí úkol. Máme-li financovat další úkoly v rámci politiky soudržnosti, musí být dány k dispozici i finanční zdroje pro tento účel nutné. Grażyna Staniszewska, jménem skupiny ALDE. – (PL) Čtvrtá zpráva o soudržnosti a zpráva, kterou předložil pan Guellec, upozorňují na úspěch politiky soudržnosti při vyrovnávání rozdílů mezi členskými státy. Rovněž upozorňují na růst v zemích, které dříve zaostávaly, například v Řecku a Portugalsku. Současně však potvrzují značné selhání této politiky při sbližování úrovně rozvoje jednotlivých regionů. Členské státy bohužel promíjejí zbytečnou koncentraci investic a jiných prvků rozvoje v hlavních městech. Podobná situace je i u regionů, kde mají investice také tendenci soustřeďovat se do centrálních oblastí, čímž brání tomu, aby se celý region rozvíjel rovnoměrným tempem. Rozdíly uvnitř regionů Evropské unie a mezi nimi jsou značně větší než ve Spojených státech nebo Japonsku. Vše ukazuje na nutnost zavedení mechanismu, který by v členských státech podnítil decentralizaci. Pro příští finanční perspektivu je nutná dlouhotrvající, ale dynamická regionální politika. Zpráva, kterou předložil pan Guellec, uvážlivě upozorňuje na potřebu posílení vhodných vazeb mezi Lisabonskou strategií a politikou soudržnosti. Politika soudržnosti nesmí být pouze nástrojem Lisabonské strategie. Cílem politiky soudržnosti je udržitelný a harmonický rozvoj a politika je důležitá sama o sobě. Je to nejlevnější způsob, jak předcházet vzniku situací, které se později mohou ukázat jako velmi nákladné. Mám na mysli konflikty, hromadnou emigraci a imigraci, přesídlování podniků a podobné události, které pro místní obyvatele představují vždy rozruch. Kromě Lisabonské smlouvy dnes přijatá zpráva zdůrazňuje význam územního rozměru. Je však nezbytně nutné tento pojem vyjasnit a stanovit jednoznačnou definici toho, co územní rozměr zahrnuje. V současné době tento pojem používáme poněkud naslepo a lze si pod ním představit mnoho věcí. V některých částech zprávy pana Guelleca je tento pojem upřednostněn před politikou hospodářské a sociální soudržnosti, zatímco v jiných částech je uváděn jako pojem doplňkový. V některých případech se týká rovného přístupu ke službám a v jiných případech zahrnuje například vyvážené rozložení výzkumných center. Podle mého názoru není šťastné, že rozprava o Zelené knize o územní soudržnosti je plánována na podzim, až po zprávě o politice soudržnosti. Zelená kniha by měla být projednána mnohem dříve.

5

6

CS

Debates of the European Parliament

Mieczysław Edmund Janowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, paní komisařko, jménem skupiny Unie pro Evropu národů bych rád velmi poděkoval oběma zpravodajům za jejich práci. Pojem soudržnost nabyl v Unii zvláštního významu. Zmínky o tom, že je nutné snižovat rozdíly mezi jednotlivými regiony, aby se sjednotily vnitrostátní ekonomiky a byl podpořen jejich harmonický rozvoj, sahají až k Římské smlouvě. Čtvrtá zpráva zahrnuje období 2000-2006. Je tématem zprávy, kterou předložil pan Guellec a která obsahuje řadu cenných zjištění. Tato zpráva přináší souhrn situace ve všech členských státech. Rovněž upozorňuje na oblasti, ve kterých jsou rozdíly největší. Snižování rozdílů v takových regionech musí být bráno jako dlouhodobý závazek. Zpráva, kterou předložila Komise, obsahuje mnoho komparativních parametrů, které v předešlých dokumentech scházely. Trvá však návrh na používání ukazatelů doplňujících základní HDP na obyvatele pro různé úrovně NUTS. Politika soudržnosti je základem integrace a významně přispívá k harmonickému rozvoji Unie. V této souvislosti jsou důležité její regionální, místní a environmentální aspekty, jak již zmínila paní Staniszewska. Měli bychom také uznat její dopad na inovace a konkurenceschopnost Unie, a tím na provádění Lisabonské strategie. Důležité jsou i demografické otázky, protože některé oblasti jsou ohroženy úbytkem obyvatel. Hovoříme-li o soudržnosti, pociťujeme ji jako hospodářskou a sociální. Je naléhavě nutná řádná definice územní soudržnosti. Soudržnost by měla být chápána jako zajištění toho, aby bez ohledu na místo svého bydliště měli občané Unie rovné příležitosti přístupu například ke zdravotním službám, vzdělávání, kultuře, Internetu a dopravě. Politika soudržnosti by měla být posílena a zdokonalena pomocí přiměřených zdrojů Unie. Zvláště je důležitý aspekt týkající se měst, jak upozornila paní Kallenbachová. Nedávno vznikla otázka, jak si vybrat mezi soudržností nebo konkurenceschopností, rovností nebo účinností. Mou stručnou odpovědí je zvolit obojí v přiměřené míře. Elisabeth Schroedter, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, koncem 90. let 20. století v Evropské unii převažoval názor, že by se integrační kapacita Unie měla měřit podle úspěchu na vnitřním trhu. Naděje, že problémy existující v Evropské unii, by bylo možné vyřešit pomocí rozvojových koncepcí vnitřního trhu zaměřených pouze na hospodářský růst, však zůstala nenaplněna. Evropský vnitřní trh soustředil růst hospodářské činnosti do center, která přitáhla další činnost na úkor znevýhodněných regionů a přírodního prostředí. A ani v těchto centrech nebyli všichni schopni sdílet jejich přínosy, namísto toho vzrostla chudoba, která vyvolala napětí a nepokoje. Dnes Komise dělá stejnou chybu. Podřizuje politiku soudržnosti Lisabonské strategii. Namísto aby skutečně upřednostnila problémy zvláště znevýhodněných regionů a prosazovala pouze projekty udržitelného rozvoje, investuje do koncepcí zastaralé infrastruktury a v důsledku toho jen do hospodářských center. Obce a regiony se po generace stanou závislé na hlavních evropských bankách. Dle mého názoru se jedná o velký problém, protože v konečném důsledku je to právě příští generace, která pak zaplatí cenu za neúspěšné rozvojové politiky. A to pak odstartuje migrační pohyby – moje kolegyně paní Krehl je již zmínila – a také protievropské nálady, protože některé části obyvatelstva se nebudou podílet na přínosech. Jsou to strategie vedoucí do slepé uličky. Jsem přesvědčena, že musíme být velmi obezřetní, abychom neohrozili vnitřní soudržnost Evropské unie. Hospodářská a sociální soudržnost musí skutečně nadále zůstat samostatnou oblastí politiky a přínosy z ní musí být dostupné všem regionům a obyvatelům Evropy. K tomu může dojít pouze v případě, že politika soudržnosti bude opravdu podpořena sociálním modelem založeným na solidaritě a modelech udržitelného rozvoje, které nebudou realizovány na úkor životního prostředí. Pedro Guerreiro, jménem skupiny GUE/NGL. − (PT) V tomto stručném vyjádření k natolik významné otázce, jakou je budoucnost politiky soudržnosti v Evropské unii, můžeme jen zdůraznit některé základní zásady, na kterých by podle našeho názoru měla být tato rozprava založena. Za prvé, regionální politika je klíčovým nástrojem prosazování vysoce oceňované hospodářské a sociální soudržnosti. Právě strukturální politika musí mít jako své primární a hlavní cíle, jak již bylo řečeno, snížení rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů, podporu nejvíce znevýhodněných a zaostávajících regionů, prosazování skutečné konvergence a stimulaci růstu a zaměstnanosti. Proto musí méně rozvinutým

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

zemím a regionům Evropské unie sloužit jako faktor přerozdělování a kompenzace, pokud jde o zvýšené náklady jednotného trhu, hospodářské a měnové unie a liberalizace mezinárodního obchodu. Za druhé musí být politika soudržnosti a s ní související finanční zdroje využívány k prosazování projektů pro hospodářský, sociální, environmentální a regionální rozvoj. V důsledku toho nesmí tyto projekty podléhat politice, která má jako svou prioritu a dogma hospodářskou soutěž, deregulaci nebo tzv. adaptabilitu a podnikání, které jsou prioritami Lisabonské strategie. Jinými slovy, jsme přesvědčeni, že konkurenceschopnost nesmí v členských státech a regionech, které v sociálním a hospodářském rozvoji zaostávají, nahradit konvergenci. Za třetí, současné finanční zdroje Společenství vyhrazené pro politiku soudržnosti nedostačují k naplnění potřeb vyplývajících ze skutečné konvergence, regionálních rozdílů, vysoké úrovně nezaměstnanosti, nerovných příjmů a chudoby v Evropské unii. Proto znovu opakujeme, že je nutné navýšit rozpočet Společenství a učinit prosazování hospodářské a sociální soudržnosti v Evropské unii ústředním a prvotním cílem. Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Paní předsedající, zprávy, které předložili paní Kallenbachová a pan Guellec, jsem četl se zájmem. Soudržnost evropských zemí je nadále fascinující téma. Integrace vnitřní politiky a spolupráce členských států a regionů EU se formuje ve stále větší míře. To, že taková strategie přináší výsledky, jasně uvádí zpráva o soudržnosti. Soudržnost členských států se zvýšila. Současně zpráva uvádí, že soudržnost mezi regiony v rámci členských států se snižuje, zejména mezi městskými a venkovskými regiony. Podle mého názoru je v takových situacích správné, aby důležitou úlohu hrály vnitrostátní, regionální a místní orgány. Proto nechápu, proč byla předem odmítnuta možnost, aby členské státy nezávisle zvyšovaly své příspěvky na regionální rozvoj. Je příliš brzy na zjištění toho, jak dlouho by současná politika měla pokračovat. To, že přináší určité zvláštní výzvy, je jasné. Prozkoumejme však také to, zda je schopna vyřešit tzv. divergenci, tzn. nikoli pouze soudržnost na úrovni členského státu, ale i na úrovni regionální, soudržnost mezi členskými státy a uvnitř členských států. Protože tomu tak pravděpodobně nebude, je žádoucí jiný přístup s větší úlohou členských států. Nikdo nezná vnitrostátní a regionální situaci lépe, než jednotlivé členské státy. Ty mohou provádět řešení, díky nimž budou cíle soudržnosti na nižší než státní úrovni dosažitelnější. Jean-Claude Martinez (NI). – (FR) Paní předsedající, Evropská komise má takový zájem o soudržnost mezi členskými státy a uvnitř členských států, že v období od současné doby do roku 2013 vyhradila na soudržnost 350 miliard eur. Na obzoru je i Zelená kniha, protože v Bruselu je vždy, když vznikne jakýkoli problém, nutné o něm napsat zprávu. Jistě existuje problém soudržnosti mezi Evropou západní a východní, Evropou vesnic a Evropou měst nebo Evropou oblastí pro náročné a Evropou oblastí pracující třídy. Ale čí je to vina? Kdo, paní předsedající, způsobil vylidnění vesnic, které pěstovaly vinnou révu a chovaly dobytek, vesnic v Řecku, kde se pěstoval tabák, bavlna a olivový olej? Kdo a čí politiky zrušily tisíce pošt ve Švédsku, Německu a Francii? Kdo zavřel venkovská nádraží, železnice a domovy matek? Je to vítr, kdo v přístavech ničí rybářské lodě, živobytí rybářů, malé podniky a loděnice? Jsou to vlci nebo jehněčí dovážené z Nového Zélandu, kdo v Pyrenejích nebo Alpách požírá pastevce? Odpověď známe všichni: Byla to mezinárodní obchodní politika, kterou Komise prováděla prostřednictvím dohody GATT a WTO, jež vedla ve Španělsku a Francii v posledních 20 letech vedla k uzavírání 90 zemědělských podniků denně. Bylo to dogmatické odstraňování celní ochrany, které zničilo průmyslovou vyváženost vlnou dovozů. Pro dosažení soudržnosti musíme nyní nejprve dosáhnout souladu politik. Nemůžeme mít v Cotonou pro státy AKT jednu politiku a pak tuto politiku v Ženevě u obchodu banány zničit. Nemůžeme mít preference Společenství pro venkovskou výrobu v letech 1962 až 1986 a pak to vše zničit volným obchodem při kolech jednání v Uruguayi nebo Dohá. Soudržnost tedy vyžaduje určitou míru soudržnosti jednotlivých voleb. Paní komisařko, buď budujeme Evropu nebo budujeme svět. Buď se soustředíme na sociální úkoly nebo se soustředíme na svět. Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Paní předsedající, paní Hübnerová, jedinečnost a zvláštnost této čtvrté zprávy spočívá v tom, že současná politika byla nejen dobře vymyšlena, ale pohlíží i do budoucnosti na nové výzvy, se kterými se Evropa musí potýkat. Zabývá se globalizací a jejími účinky, zabývá se změnou

7

8

CS

Debates of the European Parliament

klimatu, zabývá se energetickými problémy a demografickými výzvami. Je dobré, že ji posuzujeme nyní, zejména v rámci příprav na jarní přestávku v březnu. Pan Guellec učinil vše velmi dobře. Uvedl, že základní prvky politiky soudržnosti by se neměly měnit – což konkrétně potvrzuje nová Smlouva – ale že obsah regionálních závazků a programů by se změnit měl. Tento týden jsme se zabývali i Lisabonskou strategií a na mě velmi zapůsobilo, že bychom měli nadále důsledně pokračovat a výslovně přispět a vyhradit 60 – 65 % rozpočtu soudržnosti k tomuto účelu. To prokáže, do jaké míry je jádro politiky soudržnosti schopno plnit výzvy nových okolností. Důležité je i to, co uvádí zpráva paní Kallenbachové, že považujeme územní soudržnost za klíčovou funkci Evropské unie. Globalizace se zaměřuje na řadu hlavních regionů, městských oblastí a odpověď Evropy zní, že je nanejvýš důležité sdílet znalosti a vytvářet podmínky pro podnikání ve všech regionech včetně venkovských oblastí. To je ona nová agenda. PPE konečně odolala využívání vracení záležitostí na vnitrostátní úroveň jako odpovědi na debatu o roce 2013. Tím je dosaženo nového souladu výzkumu a vývoje, inovační politiky, vnitřního trhu a praktické stránky Unie, spojujícího ekonomiku založenou na znalostech – která zde bude v dlouhodobém výhledu zavedena – s vysokou zaměstnaností a prosperitou našich regionů. Rovněž s potěšením potvrzuji iniciativu v oblasti transparentnosti, kterou přednesla paní Hübnerová. Lidé musí vědět, jak významná pro ně tato politika je. Iratxe García Pérez (PSE). – (ES) Paní předsedající, chci své vystoupení zahájit poděkováním paní Kallenbachové i panu Guellecovi, zvláště za jejich práci na těchto zprávách, která v rámci Výboru pro regionální rozvoj vedla k většinové shodě. Evropská politika soudržnosti je příkladem úspěšné politiky EU, která dodržovala zásady, na nichž je založena, a která pomohla odstraňovat nerovnosti. Země jako Španělsko dosáhly díky politice soudržnosti nesporných výsledků z hlediska konvergence. Proto bychom chtěli znovu potvrdit její úlohu při zvyšování potenciálu členských států pro rozvoj a tvorbu pracovních míst prostřednictvím pokroku v přípravě lidského kapitálu. Musíme však také přiznat, že stále existují územní rozdíly, a proto musíme jasně reagovat, máme-li pokročit s politikou, která musí řešit nové problémy, například stárnutí nebo úbytek obyvatel určitých, zejména venkovských oblastí. Musíme řešit přetrvávající výzvy, abychom snížili regionální a meziregionální rozdíly a zabezpečili hospodářský a technologický růst, což znamená, že naše zaměření na dodržování Lisabonské strategie musí být prioritní otázkou, jakkoli nelze opomenout ani jiné otázky, například demografickou změnu. Má-li regionální politika EU zajistit vyvážený udržitelný rozvoj, musí být prováděna v úzké spolupráci s regionálními subjekty a v koordinaci s ostatními politikami. Stejně tak jsme si vědomi nutnosti prosazovat konkrétní opatření pro snížení nerovností mezi přístupnými regiony a regiony se strukturálními znevýhodněními: horskými oblastmi, ostrovy nebo řídce osídlenými oblastmi. S ohledem na budoucnost je tedy naprosto nezbytné pro řešení všech souvisejících výzev politiku soudržnosti posílit pomocí významných hospodářských zdrojů. Včera jsme v Parlamentu velkou většinou přijali Lisabonskou smlouvu a dnes musíme pokročit s novým prvkem Smlouvy, který stanoví územní soudržnost jako základní cíl EU pro dosažení pokroku směrem k lepší budoucnosti pro Evropu. Jean Marie Beaupuy (ALDE). – (FR) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, chci říci, paní komisařko, že když jsem poslouchal vaši odpověď na obě zprávy našich kolegů, pana Guelleca a paní Kallenbachové, měl jsem pocit, že už vůbec nic nemusím říkat, protože bylo tak zjevné, že jste nás plně pochopila. Toto je počáteční fáze a já jsem mimořádně potěšen a chci Parlamentu blahopřát, protože tyto úzce spojené zprávy dosáhly mezi vámi, vašimi spolupracovníky, naším výborem a naším Parlamentem takovéto míry soudržnosti názorů. Nyní však musíme vedle této soudržnosti také pokročit při provádění, protože je sice velmi dobré dosáhnout naší vzájemné soudržnosti, musíme však přitom dosáhnout určitých konkrétních výsledků.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Myslím, že to umožňuje Zelená kniha, kterou připravujete na podzim, a zde bych chtěl zmínit dvě pro mě významné otázky, které jsou dle mého názoru zásadní pro provádění celé politiky soudržnosti a Lipské charty, které si tolik přejeme. Tyto dvě otázky jsou následující: za prvé, vámi již zmíněná nutnost prokázat, jak musí být jednotlivé politiky EU sladěny na úrovni městských a předměstských oblastí, kterou chci ještě důrazněji zopakovat. Včera večer jsme jednali o obyvatelstvu. Včera odpoledne jsme se zabývali dopravou. Předtím jsme jednali o sociálních otázkách. Jsou zapojena všechna generální ředitelství Komise, všechny jednotlivé výbory EP ... To vše musí být sladěno v rámci mikroúzemí města a jeho okolí. Očekávám, že ze Zelené knihy vzejde stanovisko. Druhá otázka. Jak bychom my, Parlament a Komise, pokud se na tomto všem shodneme, mohli uspět, nezapojíme-li evropské občany a vlády? Již jsem vám, paní komisařko, řekl, že musíme vyvinout obrovské úsilí, a vím, že se o to snažíte, pokud jde o komunikaci, aby veškeré naše projevy, všechny naše připomínky, všechny naše naděje ve věci soudržnosti vyústily ve slova a věty, které povzbudí vlády k jednání a přesvědčí a budou motivovat naše spoluobčany. Toto jsou dvě otázky, paní komisařko, které očekávám v Zelené knize. Poté, co jste nás vyslechla, nám jistě pomůžete nalézt konkrétní aplikace. Wiesław Stefan Kuc (UEN). – (PL) Paní předsedající, paní komisařko, jedním ze základních cílů Evropské unie je vyrovnat rozdíly v rozvoji a příjmech jednotlivých zemí a regionů. Tyto rozdíly se v posledních letech zvýraznily, protože se při posledních rozšířeních k Unii připojily méně rozvinuté země. Odhaduje se, že tyto země zaostávají za ostatními o více než 15 let. Rychlý rozvoj je jedinou cestou k vyrovnání těchto rozdílů. To představuje velkou výzvu, zejména s ohledem na krácení finančních zdrojů a omezené příležitosti, které země snažící se o pokrok mají při jejich využití. Je nepravděpodobné, že se zopakuje úspěch dosažený ve Španělsku, Portugalsku, Řecku a Irsku, jistě ne rychle. Je rovněž nepravděpodobné, že v blízké budoucnosti doženeme Spojené státy americké a Japonsko. Měli bychom však mít na paměti, že začátek je vždy nejobtížnější fází, a podívat se na Českou republiku jako na kladný příklad toho, čeho lze dosáhnout. Vyhlídky našich občanů na další život se změnily a nadále se mění, což je dobré znamení pro budoucnost. Kromě toho Lisabonská strategie jasně stanoví hlavní směry našeho jednání. Závěrem bych chtěl co nejupřímněji poděkovat našim zpravodajům za jejich zprávy. Jak vidím, pan Martínez již v Parlamentu není, musím však dodat, že s jeho vyjádřením naprosto nesouhlasím. Alyn Smith (Verts/ALE). – Paní předsedající, je hezké vidět paní komisařku v Parlamentu. Těšíme se, že ji brzy opět uvidíme i ve Skotsku a budeme pokračovat v naší plodné spolupráci na této politice. Než stručně přednesu své poznámky, chtěl bych zopakovat připomínky pana Guerreira o podpoře odvětví rybolovu v rámci politiky soudržnosti. Budeme podporovat jeho pozměňovací návrhy a domnívám se, že toto odvětví má v naší geografii zvláštní strategický význam. Navázal bych na požadavek zpravodaje ve věci lepší statistiky, zejména pro zaměření a sledování účinnosti programů financování. Z vývoje věcí se zdá celkem jasné, že stanovení cílů na úrovních NUTS I, NUTS II a dokonce i NUTS III je dost široké a dost rozptýlené. Vítám posuny budoucích toků financování směrem k tematičtější činnosti, ať už v Lisabonské agendě, prosazování ekonomiky založené na znalostech, prosazování výzkumu a vývoje, přeshraniční spolupráce nebo i podpory odvětví rybolovu v rámci Lisabonské agendy. To je dle mého přesvědčení budoucnost skutečně živoucí politiky soudržnosti Evropské unie, která je skutečným klenotem v koruně EU. Přiblížila EU našim občanům a učinila z nás jedinou Unii, ve které by nás členské státy zachovaly jako sérii jednotlivých států. Máme velký potenciál učinit tuto politiku ještě významnější a těšíme se na Zelenou knihu, zmíněnou v projevu paní komisařky. Bairbre de Brún (GUE/NGL). (GA) Paní předsedající, obě dnes přednesené zprávy uvádějí nezbytnost politiky soudržnosti a to, jak by tato politika měla být prováděna. Vyvážený regionální rozvoj je velmi důležitý. Zpráva, kterou předložil pan Guellec, se zaměřovala na zajištění toho, aby byly regionální finanční prostředky dostatečné a aby se efektivně soustředily na prosazování potřeb občanů a potřeb regionů. Jediným způsobem pojetí politiky soudržnosti je její chápání jakožto prováděcího nástroje Lisabonské strategie. Chtěla bych zpravodaji poděkovat.

9

10

CS

Debates of the European Parliament

Irsko velmi těžilo z finančních prostředků na soudržnost, a aby tyto prostředky mohly stejným způsobem využít i ostatní země, musíme zajistit, aby byly větší finanční zdroje směřovány na prosazování regionálního rozvoje a řešení sociálního vyloučení. Mezera mezi členskými státy se musí nejen zmenšit, ale musíme i zmenšit mezery v členských státech i mezery v regionech. Pan Guellec uvádí působivé míry růstu v Irsku, Španělsku, Portugalsku a Řecku v letech 2000 až 2006. Upozornil však, že i přes tento růst v uvedených zemích existují velké nerovnosti mezi regiony. Chtěla bych také poděkovat paní Kallenbachové za její zprávu a přivítat zvláště důraz, který je kladen na posílení úlohy místních městských orgánů při zpřístupňování veřejných služeb všem občanům. Je nutná pravomoc místních orgánů, respektování životního prostředí a vysoký standard veřejných služeb dostupných všem, aby se městské prostředí stalo přitažlivým místem pro život i práci. Udržitelný rozvoj je pro městské oblasti ve 21. století obrovskou výzvou a rámec, kterým nám dnes představila paní Kallenbachová, nám může při řešení této výzvy pomoci. Derek Roland Clark (IND/DEM). – Paní předsedající, tyto zprávy se zabývají nerovností mezi venkovskými a městskými ekonomikami, mezi bohatými a chudými, zvláště ve východní Evropě, a mezi znevýhodněnými a zbytkem společnosti. Odpovědí je zřejmě nabídka rozsáhlého katalogu kulturního, hospodářského, technického rozvoje a zajištění sociálního inženýrství. Zpráva konstatuje úspěch takových programů při zmenšování uvedených nerovností v Irsku, Španělsku, Portugalsku a Řecku a povzbuzuje podobné strategie, rámce a akční programy, které mají v postižených oblastech, zejména ve východní Evropě dosáhnout pokroku. Především zmiňuje fondy soudržnosti. Dostáváme se k jádru věci. Západní země na tyto programy potřebovaly v několika posledních letech 65 miliard EUR, východní Evropa je však mnohem chudší, než tyto země kdy byly. Tyto dotace – protože to skutečně dotace jsou – budou vzaty zemím, které je stále pobírají, a z daleko menšího zdroje v souvislosti se závany ekonomického chladu, které k nám přicházejí z USA. Naneštěstí pro všechny občany – bohaté i chudé – jsou tyto dotace samy proti sobě, protože berou lidem iniciativu a vytvářejí kulturu závislosti. Pokud chcete skutečně pomoci, poslechněte si profesora Buchanana z London School of Economics. Jeho zpráva jasně uvádí, že „pro pomoc chudé zemi je obchod šestkrát cennější než dotace“. Uvědomíte si to někdy? Nebo, jinak řečeno, pokud v chudé zemi dáte hladovějícímu rybu, nakrmíte ho na jeden den. Naučte ho ryby lovit a nakrmíte ho na celý život. Rolf Berend (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, to, že čtvrtá zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti má zásadní politický význam, zde není třeba znovu zdůrazňovat. Souhlasím se zpravodajem ve všech hlavních bodech a blahopřeji mu k dobré práci. Správně zdůrazňuje, že očekávané nové výzvy lze zvládnout pouze v případě, že politika soudržnosti zůstane politikou Společenství, což je v každém případě v souladu se Smlouvou. Jeho zpráva proto jasně odmítá všechny pokusy o vrácení této politiky na vnitrostátní úroveň. Předpokladem je však vyvážený rozpočet soudržnosti EU. Ano, musí být k dispozici přiměřené zdroje na ochranu harmonického rozvoje všech regionů v EU a řešení nových výzev. Existuje však odlišný názor na formulaci zvolenou ve zprávě k vyjádření požadavku na finanční zdroje pro politiku soudržnosti po roce 2013. Stejně jako mnoho mých kolegů nepovažuji za správné, aby v této časné fázi, v roce 2008, zpráva obsahovala plánované požadavky na další finanční zdroje pro budoucnost, přinejmenším vzhledem k tomu, že právě čelíme kritice za to, že ne vždy čerpáme včas všechny finanční prostředky, které jsou již k dispozici. Výbor proto nalezl dobrou kompromisní formulaci, která se však týká pouze textu usnesení, nikoli však bodů odůvodnění. Neměli bychom tedy do bodů odůvodnění zahrnovat žádná konfliktní prohlášení, ale měli bychom zachovat soulad s formulací „přiměřené zdroje pro vyváženou politiku soudržnosti“. Nakonec, jedná se o otázku důvěryhodnosti: v minulosti byla politika soudržnosti schopna dosáhnout značných úspěchů a může tomu tak být i v budoucnosti, pokud bude mít k dispozici přiměřené zdroje, aniž bychom v této fázi požadovali více finančních zdrojů. Paní komisařko, ve svém úvodním projevu jste zmiňovala přiměřené finanční zdroje pro řešení budoucích výzev. To je dobrá formulace. Pierre Pribetich (PSE). – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, město tvoří domy, obec tvoří lidé. Jean-Jacques Rousseau byl určitě příznivcem integrovaného přístupu. Je to metoda, která přímo

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

patří do tohoto přístupu budování obcí, stanoveného v Lipské chartě a územní agendě, a nikoli osamělých městeček. Proto chci poděkovat všem odpovědným osobám, zvláště paní Kallenbachové, za jejich vynikající spolupráci na tomto úkolu. Vítám působnost návrhů směrem k sociálním a ekonomickým aspektům, životnímu prostředí, územnímu plánování a územní soudržnosti a stejně tak velkou pozornost věnovanou návrhům, které mají zlepšit zprávu a které předložila naše Socialistická skupina. Věnujeme-li větší pozornost územním a městským rozměrům politik EU, zvláště prostřednictvím plánů integrovaného rozvoje a lepší spolupráce městských a příměstských oblastí, získáme všechny výhody tohoto integrovaného přístupu. Tady však spolupráce nesmí skončit. Je třeba také upravit vztah nebo určitý druh propojení venkovských oblastí, městských a příměstských oblastí. Zde musím zdůraznit, jak je důležité stimulovat přitažlivost a konkurenceschopnost venkovských oblastí jako nástroj boje s masovým odchodem obyvatel z venkova. Pokud by měly být určeny hlavní body této zprávy, zmínil byl nejprve naléhavou potřebu vytvoření Evropou podporovaných integrovaných multimodálních dopravních sítí pro zlepšení infrastruktur, zvláště pro dopravu nepoškozující životní prostředí, například cyklistiku a chůzi. Identifikace známek poklesu v určitých oblastech a zintenzivnění práce na provádění politiky sociální integrace tvoří rámec veřejné politiky, která má účinně snížit nerovnosti a předejít sociálnímu vyloučení. Umístění člověka do samotného středu přípravy politik infrastruktury prostřednictvím sladění zájmů měst a zájmů lidí, především v rámci současného kontextu krize bydlení, ve společnosti, kde má každý střechu nad hlavou, a větší důraz na důstojné dostupné bydlení, jsou stále nezbytné prvky, které představují zásadní faktor sociální integrace a životní úrovně ve městech v rámci udržitelného rozvoje měst. Právě z tohoto důvodu vyzývám všechny své kolegy, aby hlasovali pro tuto zprávu, která prokazuje odhodlání EP podporovat nejsilnější formu sociální soudržnosti a komplexní integrovaný přístup, který nám nakonec umožní vybudovat naše „město občanů“. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ Místopředseda Elspeth Attwooll (ALDE). – Pane předsedající, je těžké vybrat z těchto dvou vynikajících zpráv jen jednu věc, chci však vyjádřit zvláštní poděkování panu Guellecovi za rozsah, v jakém se jeho zpráva zbývá otázkami nerovností v rámci regionů. Protože i v regionech, které lze celkově označit za relativně prosperující, mohou stále existovat znevýhodněné nebo vyloučené skupiny. Může to být otázka jejich územní polohy. Může se jednat o obyvatele ostrovů a horských a řídce osídlených pohraničních a okrajových oblastí. Mohou to být i rybářská společenství, zejména pokud žijí v právě zmíněných oblastech. Právě proto velmi doufám, že Parlament schválí pozměňovací návrhy 19 a 20, které se snaží posílit jejich postavení. Znevýhodnění a vyloučení však mohou existovat i na konkrétnější sociální úrovni. Mám na mysli projekt v mém domovském Aberdeenshiru nazvaný Can-Do. Zajistil zaměstnání pro osoby se sníženou schopností učení při třídění plechovek a lahví pro recyklaci. Projekt ztratil způsobilost k čerpání evropské podpory, když bylo financování v současném období převedeno do částí země s větším rozšířením deprivace. Ale dotčení lidé jsou sociálním vyloučením ohroženi stejně jako předtím. Oba příklady ukazují, že máme-li zaměřovat financování na ty nejpotřebnější, musíme vypracovat dokonalejší přístup ke kvantifikaci této potřebnosti. Žádám Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost ve zprávě uvedenému požadavku na lepší statistické nástroje, jež by umožnily přesněji měřit stupeň soudržnosti a lépe hodnotit podíl místních opatření zaměřených na její dosažení. Tyto nástroje by rovněž umožnily upozornit na skutečné případy znevýhodnění a rozhodnout o nejlepším způsobu jejich řešení. Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN). – (PL) Pane předsedající, politika soudržnosti zásadním způsobem přispívá k integraci společností v rámci Unie, jak zdůrazňuje zpráva. Nicméně správní a procesní překážky bránící regionům se slabší infrastrukturou dosáhnout úrovně rozvinutých regionů, se nadále násobí. Komu má takto složitý postup mobilizace zdrojů Unie pomoci? Přece jen, v případě silniční infrastruktury by bylo možné finanční prostředky převádět přímo příslušným odborům místního orgánu, které spadají

11

12

CS

Debates of the European Parliament

pod správu orgánů v členských státech. Pak by nebylo nutné čekat několik let na realizaci výstavby nebo oprav. Jiné zásady musí být samozřejmě uplatněny na fyzické osoby, právnické společnosti a sdružení. Pokud skutečně chceme ve znevýhodněných regionech něčeho dosáhnout, měli bychom převádět cílenou pomoc do rozpočtů místních orgánů i bez vkladu jejich vlastních zdrojů, protože tyto subjekty si někdy v důsledku své chudoby nemohou dovolit ani malý příspěvek. Jan Olbrycht (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, paní komisařko, zpráva, kterou předložil pan Guellec, představuje stanovisko Evropského parlamentu ke čtvrté zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti. Zpráva obsahuje informace a analýzu účinnosti politiky soudržnosti. Podle uplatněného postupu v podstatě představuje první fázi rozpravy o politice soudržnosti v novém období programování. Zpráva pana Guelleca proto představuje návrhy i stanoviska k analýze. Debata o budoucí politice soudržnosti musí zohlednit nové podmínky a výzvy. Průběžné provádění Lisabonské strategie, změnu klimatu, změny energetické politiky a ocenění důsledků migračních procesů znamenají, že Evropská unie stojí před novými výzvami. To vše znamená, že je třeba přijmout opatření, které sníží nové nerovnosti rozvoje. Samozřejmě vzniká otázka, zda by měly být akce financovány ze společných finančních prostředků a které akce by měly být prováděny jako politika Unie. Při rozpravě o budoucnosti politiky soudržnosti odkazujeme na rozpravu o budoucnosti Evropské unie. Často hovoříme o tzv. akční Unii nebo Unii výsledků a Unii, kterou její občané oceňují a akceptují. Současně jsme si vědomi toho, že tzv. reformátoři prosazují nová řešení, jako například návrat sociální politiky na vnitrostátní úroveň. To by se v podstatě rovnalo popření politiky solidarity. Musíme mít na paměti, že členské státy provádějí své vlastní vnitřní politiky zmenšování rozdílů a činí tak nezávisle na evropském financování a čerpají své vlastní zdroje. Bohatší země jsou proto úspěšnější. Vrácení politiky na vnitrostátní úroveň by se ve svém důsledku rovnalo omezení politiky soudržnosti, a proti tomu se musíme postavit. Pokud tedy chceme vytvořit tzv. Unii výsledků nebo akční Unii, musíme politiku soudržnosti posílit. Evgeni Kirilov (PSE). – Pane předsedající, čtvrtá zpráva o soudržnosti uvádí důkazy o kladných účincích politiky soudržnosti EU, EU tedy musí nadále pomáhat regionům EU dosahovat hospodářské a sociální prosperity a konvergence. Nyní se zabýváme novými výzvami a shodli jsme se, že naše úsilí musí být zaměřeno na jejich řešení. Chtěl bych však zdůraznit problém, kterým jsme se zabývali v červenci 2007 v podobě přijatého usnesení o nejchudších regionech EU. Této důležité otázce nebyla bohužel věnována další pozornost. Stejně jako měly zvláštní strategii nejvzdálenější regiony, potřebujeme nyní prioritní zacházení a strategický přístup k nejméně prosperujícím regionům, abychom překonali jejich zvláštní problémy, které jsou kombinací sociálně-ekonomických problémů a územních a územně plánovacích charakteristik. Doufám, že komisařka se ve své Zelené knize bude touto otázkou zabývat. Proto důrazně podporuji budoucí provádění politiky soudržnosti v jejích třech rozměrech (ekonomickém, sociálním a územním), které by mohlo být úspěšným příkladem principu solidarity Evropské unie. Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, nejprve bych chtěla poděkovat oběma zpravodajům. Zpráva pana Guelleca upozorňuje na skutečnost, jakkoli mezi členskými státy dochází k hospodářské konvergenci, dochází i ke zvětšování regionálních a místních rozdílů. Situace se dotýká samého srdce politiky soudržnosti a jasně naznačuje, že je nutné do všech politik, zejména do Lisabonské strategie, začlenit významný územní rozměr. Zažila jsem takovou situaci ve své vlastní zemi, v Irsku, kde bylo dosaženo konvergence s průměrem EU, vlastně byl průměr překonán, ale kde se ekonomická propast mezi jednotlivými regiony rozšiřuje. Je mimořádně důležité, aby se tato propast nadále nerozšiřovala, a jedním ze způsobů, jak to zajistit, je zvýšit investice do inovací, výzkumu a vývoje v zaostávajících regionech. Chci poděkovat panu Guellecovi za to, že zařadil můj návrh týkající se významu sociálního kapitálu při zvyšování regionálního hospodářského růstu. Všichni jsme si vědomi úlohy, kterou hraje fyzický, přírodní a lidský kapitál jako základ hospodářského růstu a rozvoje. Sociální kapitál, který je latentním zdrojem ukrytým uvnitř a mezi spolupracujícími skupinami, však poskytuje přidanou hodnotu. Údaje z příručky OSN, které se týkají velmi významného počtu zemí, naznačují, že přínos sociálního kapitálu k hospodářskému růstu je v řádu 5 % HDP.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Konečně, v reakci na vyjádření pana Clarka, který navrhuje, abychom „obchodovali a nedotovali“, bych řekla, že v EU se nám daří obojí – obchodovat prostřednictvím jednotného trhu a poskytovat cílenou podporu, je-li potřeba. To je to nejlepší z obou světů. Bogusław Rogalski (UEN). – (PL) Pane předsedající, paní komisařko, působnost této zprávy je tak široká, že se omezím jen na připomínky k několika otázkám. Jednou z hlavních výzev, se kterými se při rozvoji Unie setkáváme, je rychlé šíření zastavěných oblastí společně se spotřebou energie, dopravními a demografickými změnami, jako je úbytek obyvatel v určitých částech Unie a rozšiřující se rozdíl mezi bohatšími a chudšími oblastmi. Kontinuitu v této oblasti pomůže zajistit integrovaná rozvojová politika zaměřená hlavně na modernizaci infrastruktury, zlepšení energetické účinnosti a zavádění nenákladných a životní prostředí nepoškozujících druhů dopravy. Dalším cíle zmiňované strategie by mělo být zaměření na rozvoj venkovských oblastí, aby byly konkurenceschopnější a aby se tak zpomalil úbytek obyvatel v těchto oblastech, který je tak příznačný pro nové členské státy. Rád bych také upozornil na význam spolupráce městských a venkovských oblastí v zájmu podpory rozvoje území jako celku. Přístup k informační a komunikační technologii by měl hrát zásadní úlohu při vytváření územní soudržnosti a rozvoji jednotlivých oblastí, a právě tady nyní spočívá náš největší problém. Markus Pieper (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, především, pokud jde o zprávu paní Kallenbachové a Lipskou chartu, ano, musíme více zvažovat územní plánování v evropském kontextu. Ale vyžaduje to nové evropské pravomoci v oblasti bytové politiky a územního plánování? Podle mě je zde velký otazník. Pokud jde o zprávu pana Guelleca, a zvláště o vyhlídky budoucí strukturální politiky, jsou zcela přesně popsány regionální výzvy, které přináší globalizace, demografie, změna klimatu, migrace atd. To platí i pro politický výhled. Měli bychom se držet vyzkoušených a osvědčených cílů strukturální politiky a měli bychom je doplnit těmito novými prvky. Vítám integrovaný přístup, který zpravodaj obhajuje, i pokud jde o výzvy vznikající v oblasti rozvoje venkova. Ale všeobecně bychom se měli ve větší míře zaměřit na evropskou přidanou hodnotu těchto programů. Ve vztahu k soudržnosti, inovacím i nadnárodnímu plánování by Evropa měla poskytovat podporu pouze tam, kde můžeme skutečně dosáhnout udržitelného evropského přínosu. Abychom v budoucnosti dosáhli úspěchu, musíme se dívat kritičtěji i na dosud používané nástroje. Jednorázová provozní dotace nevytváří žádnou evropskou přidanou hodnotu, zatímco dlouhodobý rozvoj výzkumu, vzdělávání a infrastruktura rozhodně ano! Účinnost strukturální politiky můžeme zvyšovat pouze pomocí větší průhlednosti rozdělení financování a pomocí pákových efektů, například financováním půjček a s větším počtem partnerství veřejného a soukromého sektoru. Ačkoli jsme zde jistě neprozkoumali všechny své možnosti, nemohu podpořit paušální požadavek zpravodaje na více peněz od roku 2014. Musíme nejprve zhodnotit aktuální období a musíme své nástroje účinněji zaměřit na výzvy, jakými jsou například změna klimatu a demografie. Pak začneme požadovat rozpočtové příspěvky. Bianco šek pro budoucnost, která zpráva požaduje, nelze brát vážně. Proto vás žádám, abyste při hlasování podpořili náš pozměňovací návrh. Emanuel Jardim Fernandes (PSE). – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, musím nejprve blahopřát zpravodaji a stínové zpravodajce z mé skupiny, kterými jsou pan Guellec a paní Garcíová, ke kvalitě zprávy a k jejich otevřenosti dialogu o soudržnosti. Zpráva správně uznává obrovské úsilí, které bylo vynaloženo (zejména v Portugalsku, Španělsku, Řecku a Irsku), pokud jde o růst a konvergenci. V tomto úsilí je však třeba pokračovat a rozšiřovat je, nejen v zemích, které nejvíce postrádají solidaritu a soudržnost, ale také v určitých regionech těchto zemí, protože hodnocení bohatství nemůže záviset výhradně na HDP, ale musí obsahovat i další kritéria. V tomto ohledu jsem přednesl příspěvky, jejichž cílem je jasné uznání ostrovní a vzdálené polohy jako faktorů omezujících rozvoj. Konkrétně, v souladu s čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES a jak uvedla komisařka Hübnerová, problémy dostupnosti tvoří jednu z hlavních překážek rozvoje. Proto je nezbytné přijmout politiky Společenství zohledňující toto omezení vyplývající z ostrovní a vzdálené polohy. Samuli Pohjamo (ALDE). – (FI) Pane předsedající, paní komisařko, chtěl bych do této rozpravy přispět pohledem seveřana. Je důležité, aby byly v budoucnosti zohledňovány trvalé problémy severu – velké

13

14

CS

Debates of the European Parliament

vzdálenosti, chladné podnebí a řídké osídlení – jako faktory, které vyžadují stejnou podporu jako horské regiony a ostrovy. Také stojí za to připomenout si, že severní regiony produkují přidanou hodnotu v oblastech, jak je těžba, zpracování dřeva a cestovní ruch. Výzkum severu a nových technologických aplikací ve spolupráci s univerzitami, podniky, veřejným sektorem a spotřebiteli trvale přináší nové a důležité inovace, ze kterých má prospěch celá Evropa. Rád bych všem připomněl příležitosti, které dává kombinace baltské strategie se severním rozměrem, například využití zdrojů energie v regionu Barentsova moře. Závěrem bych chtěl poblahopřát zpravodajům k jejich vynikajícím zprávám a poděkovat komisařce Hübnerové za její zájem o nejvzdálenější cíp Unie. Emmanouil Angelakas (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, také bych rád blahopřál oběma zpravodajům k jejich velmi důležitým zprávám. Politika soudržnosti je důležitá, protože pomohla v hospodářském a sociálním rozvoji mnoha regionů. Zmenšila rozdíly mezi regiony, přiblížila regiony normě a zmenšila jejich vzájemné nerovnosti. Je třeba ještě hodně učinit. Nebylo dosaženo jednotného rozvoje. Existují odchylky, které jsou v mnoha případech velmi závažné. Jakoukoli myšlenku vrácení politiky soudržnosti na vnitrostátní úroveň je třeba odmítnout. Připojily se nové členské státy s regiony, které jsou normě velmi vzdáleny. Pojem „územní soudržnost“ popsaný v Lisabonské smlouvě je třeba dále rozpracovat a analyzovat. A konečně, zvláštní pozornost je třeba věnovat izolovaným regionům a ostrovům, například v Řecku, kde politiky soudržnosti významně pomohou místním obyvatelům zůstat na místě, najít zaměstnání, získat přístup k nové technologii a profesním příležitostem a dodržet normu Společenství. Z těchto důvodů jsou pojmy ve zprávě o police soudržnosti správné: bude třeba zabezpečit a zvýšit financování i pro období po roce 2013. Výzvy jsou velké a politika soudržnosti by neměla selhávat nebo se opožďovat z důvodu finančního nedostatku, jestliže všechny strany uznávají její užitečnost. Závěrem také vítám dnešní prohlášení komisařky Hübnerové a odhodlání Komise pokračovat v politice soudržnosti. Se zájmem očekáváme Zelenou knihu a závěry, které bude obsahovat. Andrzej Jan Szejna (PSE). – (PL) Pane předsedající, paní komisařko, snížení sociálních a ekonomických rozdílů mezi evropskými regiony je základním cílem Evropské unie. Chceme vytvořit Evropu, ve které si jsou všechny regiony rovny. Po posledních rozšířeních se stále zvyšuje potřeba posílit cíl soudržnosti. Důvodem je to, že podle některých odhadů bude za předpokladu současného tempa růstu zemím, jako je Polsko, Bulharsko a Rumunsko trvat více než 15 let, než dosáhnou úrovně HDP rovné 75 % průměru Unie. Plné využití strukturálních fondů podle právních předpisů Společenství je nezbytnou podmínkou snížení hospodářských a sociálních rozdílů mezi evropskými regiony. To platí především pro nové členské státy. Ty pociťují mnohé problémy. Například polské místní orgány musely nedávno řešit potíže způsobené trvalým poklesem hodnoty eura vůči polské měně, který tak snižoval skutečnou hodnotu finančních prostředků Unie přidělených na provádění regionálních projektů, které již byly potvrzeny. Kromě toho náklady na práci a výrobu v Evropě trvale rostou, což vede k růstu nákladů investic financovaných ze zdrojů Unie a ke snížení reálné hodnoty těchto fondů. V důsledku toho je ohroženo provádění mnoha projektů Unie. Sérgio Marques (PPE-DE). – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nejprve musím zdůraznit vynikající práci, kterou odvedl pan Guellec, a inteligentní a odhodlaný způsob, jakým zdůraznil a hájil optimalizaci a posílení politiky soudržnosti pro evropské regiony po roce 2013. Ve skutečnosti jsme touto zprávou, více než posouzením dopadu politiky soudržnosti v období 2000-2006, otevřeli rozpravu o tom, jakou politiku soudržnosti chceme po roce 2013. V souladu s tím musím uvést jednu poznámkou k současnosti a tři k budoucnosti. Moje první připomínka se týká toho, že jak čtvrtá zpráva uvádí, je politika soudržnosti nadále nezbytným předpokladem pro snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje různých regionů a podporu znevýhodněných

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

regionů, které zaostávají, nebo jinými slovy, pro vytvoření Evropské unie, která je harmoničtější a životaschopnější a má větší smysl pro solidaritu. Neměli bychom však zapomínat, že kromě tohoto základního cíle znamenala politika soudržnosti i rozhodující přínos pro výstavbu a rozmach vnitřního trhu, pro úspěch série rozšíření, pro vznik a konsolidaci jednotné měny a rostoucí ztotožnění občanů s Evropskou unií. Má druhá poznámka spočívá v tom, že politika soudržnosti nyní musí zdokonalit svou úlohu, podpořenou a zesílenou novým územním rozměrem soudržnosti zakotveným v Lisabonské smlouvě, využitím různorodosti a komplementarity území a pevným zaměřením na polycentrický rozvoj Evropské unie. Zpráva paní Kallenbachové, které rovněž blahopřeji, nám v tomto nabízí dobrá vodítka. Má třetí poznámka je ta, že politika soudržnosti musí ve zvýšené míře zahrnovat současné výzvy, jako jsou výzvy, které představuje globalizace, migrace, stárnutí obyvatelstva, změna klimatu, energetická diversifikace, výzkum a technologický rozvoj, a musí na tyto výzvy reagovat. Abychom byli důslední, musíme proto zvážit zvýšené zdroje pro posílenou regionální politiku. A konečně, bude nutná nová perspektiva pro nejvzdálenější regiony, která zaručí, že tyto regiony se budou moci nadále v evropském prostoru cítit dobře. Bude nutné nalézt nové odpovědi na závažné problémy těchto regionů, jako je izolace, nedostatečná dostupnost a konkurenční znevýhodnění. Gábor Harangozó (PSE). – (HU) Velice děkuji, pane předsedající. Paní komisařko, dámy a pánové, rád bych blahopřál paní Kallenbachové a panu Guellecovi k jejich vynikajícím zprávám, které obě představují milník v rozpravě o politice soudržnosti. V rozvoji našich regionů existují významné rozdíly, podíváme-li se však na ně podrobněji, existují ještě propastnější rozdíly mezi oblastmi uvnitř regionů. Nepodařilo se nám vhodně zvládnout odstranění chudoby venkova a v rámci zemědělské politiky zlepšit zaostávající oblasti. V této oblasti je třeba daleko větší úsilí v rámci obnovené, integrované politiky soudržnosti, která je schopna zvrátit nepříznivé procesy v oblastech, které chudnou. Je třeba posílit součinnost soudržnosti a posílení konkurenceschopnosti, protože žádnou z těchto oblastí nelze podřídit oblasti druhé. Vznikly nové výzvy, například stárnutí obyvatelstva nebo dokonce otázka energetické účinnosti a změny klimatu, kterými se také musíme zabývat. Právě z tohoto důvodu je nezbytné posílit politiku soudržnosti a musíme odmítnout vrácení této politiky na vnitrostátní úroveň. Pokud srdcem evropského projektu učiníme solidaritu a soudržnost, bude Unie skutečně silná a konkurenceschopná. Děkuji vám za pozornost. Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) Vážené kolegyně, vážení kolegové, promyšlený a odpovědný rozvoj městských oblastí se ukazuje jako mimořádně důležitý, především tváří v tvář výzvám, jako je přetížení městských dopravních sítí, škody na životním prostředí a zástavba půdy. Proto velmi oceňuji přijetí územní agendy a Lipské charty. Města mají zvláštní odpovědnost za ochranu klimatu, která by měla být prioritou na všech úrovních politiky. Města by mohla pomoci vyřešit špatnou dopravní situaci a snížit globální emise způsobující skleníkový efekt například propojováním různých druhů dopravy a budováním infrastruktury pro cyklisty a chodce. Také bych chtěl městům navrhnout, aby upřednostňovala energeticky úsporné stavby a aby namísto zastavování nových ploch využívala již existující stavby pro nové účely. Rád bych zdůraznil, že v politice soudržnosti jsou úspěšné nejen metropolitní regiony, ale i periferní a venkovské oblasti. Proto vyzývám Komisi, aby tyto úspěšné projekty sledovala a na základě toho pak vypracovala model rozvoje pro menší a středně velká města mimo metropole. Pro Evropu je na relativně malém území typická i geografická rozmanitost. Proto je třeba dbát na územní zvláštnosti a z toho vyplývající rozdíly a možnost poskytnout lidem v různých regionech příležitost využít zvláštní možnosti a potenciál území, které obývají. Za velmi důležité pokládám i to, abychom mezi cíle naší politiky zařadili potřebu řešit územní otázky týkající se i ostrovů, horských, hraničních a řídce osídlených oblastí, aby se i tam zlepšila kvalita života obyvatel, kteří v nich žijí. Na závěr svého vystoupení bych rád zdůraznil, že je třeba, aby byla v městském rozvoji uplatňována integrovaná a dobře koordinovaná strategie, kterou by podporovaly všechny úrovně veřejného i soukromého sektoru.

15

16

CS

Debates of the European Parliament

Miloš Koterec (PSE). – (SK) Děkuji vám, pane předsedající. O čtvrté zprávě o soudržnosti a zprávě paní Kallenbachové a pana Guelleca diskutujeme v období, kdy se začínají objevovat první náměty pro tvorbu rozpočtového plánu 2014 – 2020. Rád bych obě tato témata spojil a zdůraznil jejich propojení. Neobávám se, že by se položka politiky soudržnosti z budoucího plánu vytratila, na druhé straně bych však byl nerad, aby se v budoucím rozpočtovém období váha této položky jakkoli snížila. Kromě toho, jak správně konstatují zpravodajové, přetrvávají velké regionální rozdíly včetně strukturálních problémů, a protože se situace rozšířením zhoršila, je třeba se zamyslet nad posílením této kapitoly v rozpočtu. Jak správně uvádějí zprávy, je situace natolik složitá, že ji nelze vyřešit z úrovně Komise. Důležitou úlohu tu hrají vlády členských států, ale je stále více zřejmé, že bez zapojení regionálních a místních správ se problém nepodaří vyřešit. Jejich úloha spočívá nejen v možnosti rozhodovat v synergii s vládou o rozvojových otázkách na svém území, ale i v odpovědnosti za tento rozvoj a v neposlední řadě i v poskytovaní zpětné vazby, pokud jde o vývoj rozvoje a soudržnosti. Kdo může poskytnout více informací o skutečném rozvoji v regionu, když ne lidé, kteří v něm žijí. I proto vyzývám Komisi, aby do svého sledování zařadila nejen makroekonomické ukazatele, ale aby byla tvůrčí a vycházela z takovýchto informací… (Předsedající odebral řečníkovi slovo.) James Nicholson (PPE-DE). – Pane předsedající, především bych chtěl blahopřát zpravodajům k jejich vynikajícím zprávám. Chtěl bych také říci, že chápu zanícení poslanců z nových členských států. Vím, že rozhodně není snadné uspokojit své voliče ve vašem členském státě, ale nyní jste součástí Evropské unie a jako takoví stejně jako my ostatní někdy nedostanete vše, co byste chtěli nebo požadovali. Těm, kdo si jen hrají se slovy, musím říci, že rozdíl mezi zvýšenými zdroji a dostatečnými zdroji je skutečně velmi malý. Jistě budu podporovat formulaci „dostatečné zdroje“. Někdy je moudré uznat to, čeho jste dosáhli, a ponechat si to. Osobně nyní podporuji použití slova „dostatečný“, zvláště pokud mnoho fondů v těchto oblastech nebylo využito. Jen bych si přál, aby můj vlastní region měl při získávání této pomoci zpola takové štěstí – které jsme nikdy neměli. Nyní jsme zpoždění tak, jako byly některé země, o kterých mluvíme. Stavros Arnaoutakis (PSE). – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, také bych rád blahopřál zpravodajům k jejich vynikající práci na obou zprávách. Ještě jednou, Evropský parlament potvrzuje své velmi jasné stanovisko ohledně významu a úlohy politiky soudržnosti, která Evropu přibližuje jejím občanům. Je to politika s velmi jasnou přidanou hodnotou pro celou EU. V budoucnosti by tato politika neměla být jen zachována; měla by být posílena nezbytnými zdroji. Obě zprávy na tento přístup poukazují. Rád bych upozornil na význam, který mají : - partnerství a účast zejména místních orgánů, na všech úrovních, - synergie politik Společenství, zejména politiky soudržnosti, a politiky rozvoje venkova, - plánování politik a akcí prosazujících polycentrický rozvoj území EU se zvláštním důrazem na venkov, - důležitá potenciální úloha malých a středních měst a konečně - boj s rozdíly v rámci regionů, nezaměstnaností mladých lidí a vysokou mírou chudoby v mnoha regionech EU. Rumiana Jeleva (PPE-DE). – (BG) Bez ohledu na existující rozdílné názory si připomeňme vnitřní smysl politiky soudržnosti a její cíle, tzn. to, že tato politika ztělesňuje naděje na větší prosperitu a lepší budoucnost celé Evropy. Všichni Evropané usilují o lepší život a politika soudržnosti je nástrojem jejich podpory v tomto úsilí. Mějme na paměti, že v Evropské unii existuje mnoho rozdílů a že současně mají finanční zdroje sklon se ztenčovat.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Proto jsem přesvědčena, že politika soudržnosti musí být podpořena a posílena. Rovněž jsem přesvědčena, že stojí za to zajistit její optimální provádění. Některé postupy a pravidla jsou stále příliš složité a pravděpodobně z tohoto důvodu také neúčinné. Postup, jakým je obecný přezkum politiky soudržnosti, by mohl přispět k jejímu obecnému zlepšení ku prospěchu všech Evropanů. Nakonec bych chtěla znovu zmínit důležitou úlohu politiky soudržnosti pro nejméně rozvinuté regiony. Občané, kteří v nich žijí, věří v podporu ze strany EU. Nesmíme jejich očekávání zklamat. Jamila Madeira (PSE). – (PT) Pane předsedající, dámy a pánové, politika soudržnosti, která představuje politiku Společenství par excellence, má naprosto nezbytnou úlohu při dosahování Evropy, která nabízí solidaritu, která je blízká lidem a která je Evropu všech a pro všechny. Je to jasný projev významu Unie pro každodenní život všech evropských občanů. Rozšíření na 27 členských států přineslo změny povahy Evropy. Nyní stanovované cíle se liší od cílů, které existovaly při zrodu EU. Výzvy, na které nyní musíme reagovat, například globalizace, pokles počtu obyvatel, rozšiřování pouští v některých regionech nebo změna klimatu v kombinaci se zvýšený výskytem a rozsahem přírodních katastrof, jsou daleko náročnější a vyžadují od nás větší úsilí. Nové cíle této politiky vyplývají i z inovací, nicméně i přesto, že čelíme větším výzvám a Unie je větší, její rozpočet se poměrným způsobem nezvýšil. Ve jménu solidarity však byl upraven, což například vedlo k tomu, že regiony, které dříve spadaly do Cíle 1, jsou nyní v důsledku statistického efektu považovány za regiony bohaté, které nemají na pomoc nárok. Proto je naprosto nezbytné, aby byly rozdíly sníženy pomocí přístupu k odpovídajícímu rozpočtu, aniž by bylo nutné ponechat určité regiony v této rozlehlé Unii jejich osudu. Přijetí Lisabonské smlouvy tuto potřebu posílilo a do právních předpisů pevně zakotvilo územní soudržnost, která je nejdůležitějším aspektem politiky soudržnosti. Je nezbytné, aby se tato politika zabývala nejen hospodářskou a sociální soudržností, ale i solidaritou mezi regiony … (Předsedající odebral řečníkovi slovo.) Catherine Stihler (PSE). – Pane předsedající, vítám možnost stručně promluvit o budoucnosti politiky soudržnosti, která má zásadní význam pro staré i nové členské státy. V úzké spolupráci s orgány skotské místní správy jsem se zabývala jejími problémy a byla jsem potěšena, že organizace skotských místních orgánů Convention of Scottish Local Authorities (COSLA) nedávno přivítala návrh Smlouvy o EU z hlediska místní správy. Smlouva uznává princip místní samosprávy i princip územní soudržnosti. Nebylo pro mě překvapením, že regionální politika byla mezi pěti hlavními oblastmi, které mi COSLA předložila. V kontextu snížených strukturálních finančních prostředků a fondů EU musí být prostředky na regionální rozvoj lépe cíleny – jak mnoho řečníků uvedlo – na místní oblasti a místní orgány, které musí být hlavními realizátory těchto fondů. Zpráva, kterou předložil pan Guellec, posiluje úlohu místních orgánů při realizaci Strukturálních fondů – přece jen na své vlastní nebezpečí zapomínáme, že všechny politiky mají místní povahu. Maria Petre (PPE-DE). – (RO) Pane předsedající, paní komisařko, zprávy, o kterých jednáme a ke kterým oběma zpravodajům blahopřeji, nastolují několik dle mého názoru mimořádně důležitých otázek: otázku partnerství mezi venkovskými a městskými oblastmi při vyváženém a udržitelném rozvoji celého území, otázku chaotického šíření městského osídlení, které plodí tříštění krajiny, i trvalý úbytek půdy. Všechny tyto věci spolu se změnami klimatu a úbytkem obyvatel venkovských oblastí jsou výzvy, které musíme vzít v úvahu na úrovni evropské i na úrovni místních správ, které tyto politiky řídí. Jako rumunská poslankyně silně podporuji myšlenku, že inovativní potenciál mají nejen metropolitní regiony, a žádám Komisi, aby intenzivněji pracovala na přípravě rozvoje malých a středních měst ve venkovských oblastech. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – (PL) Děkuji vám, pane předsedající. Čtvrtá zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti je podrobnější než její předchůdkyně. Vychází z mnoha ukazatelů a předkládá užitečné srovnávací údaje s odkazem i na země, jako jsou Spojené státy, Japonsko, Čína a Indie.

17

18

CS

Debates of the European Parliament

Od svého počátku hrála politika soudržnosti důležitou úlohu v posilování schopnosti všech členských států harmonicky se rozvíjet a vytvářet nová a stálá pracovní místa. Je zatím brzy na hodnocení výsledků politiky soudržnosti v nových členských státech, existuje však důvod k obavám ve věci zjevných zpoždění při využívání nynějšího strukturálního financování v těchto zemích. Konvergence zemí často skrývá prohlubující se rozdíly mezi regiony a uvnitř nich. V mnoha oblastech vznikají regionální a místní rozdíly, které ovlivňují zaměstnanost i produktivitu, příjmy, úroveň vzdělávání a inovativní potenciál. Sociální integrace a politika rovných příležitostí musí být zohledňovány v každé fázi provádění projektů uskutečňovaných v oblasti soudržnosti. Věřím, že nadcházející přezkum finančního rámce povede k tomu, že budou dány k dispozici rozpočtové zdroje nutné pro náročné úkoly nové politiky soudržnosti pro rozšířenou Unii, a tím bude zajištěno, že všichni občané ... (Předsedající odebral řečníkovi slovo.) Daniel Dăianu (ALDE). – Pane předsedající schvaluji obě zprávy, současně bych však rád upozornil na opačný názor, propojující přesuny podniků uvnitř EU a politiku strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Strukturální fondy lze pojímat jako obecnou pomoc, kterou EU poskytuje méně rozvinutým oblastem. Měli bychom tomu rozumět tak, že tato regionální politika soudržnosti je předními politiky v hlavních členských státech EU zpochybňována? Co by se mělo stát? Měly by oblasti v méně rozvinutých členských státech EU zastavit rozvoj infrastruktury ze strachu, že budou obviněny z nekalé hospodářské soutěže? Odkazuji na článek ve Financial Times zveřejněný předminulé pondělí, který uvádí, že tržní hospodářství by nemělo být džunglí. Veřejné politiky mají svou úlohu, a nikoli jen ze sociálních důvodů. Měli bychom však zachovat rozvahu, protože v tomto světe neexistuje žádná neomylná místní nebo národní ekonomika, a jakkoli věříme v sociální spravedlnost, ne všichni občané mohou vždy vítězit současně, na stejném místě a stále. Antonio De Blasio (PPE-DE). – (HU) Velice děkuji za slovo, pane předsedající, paní komisařko. O důležitosti a úspěchu politiky soudržnosti nemůže být pochyb. Mám pocit, že tento názor podporuje i zpráva, ke které bych chtěl zpravodaji blahopřát. Jejím cílem je dosáhnout skutečného souladu, je však nezbytné, aby byly částky vyhrazené k tomuto účelu využívány efektivně. Jsem přesvědčen, že projekt čekající na realizaci není cenný tím, jak velkou hmotnou částku na něj vyhradíme, ale jeho hodnota spočívá v jeho efektivitě. Efektivitu lze měřit dvěma způsoby: tím, jak slouží vyrovnávání a jak dobře jsou dané finanční částky v jednotlivých zemích využívány pro podobné účely. Určitý projekt v členském státě přece nemůže získat mnohem větší částku než jiný. Rád bych vás upozornil na toto hodnocení a v budoucnosti i na skutečnost, že efektivita je základem posílení politiky soudržnosti. Mnohokrát děkuji. Wolfgang Bulfon (PSE). – (DE) Pane předsedající, kdy občan potřebuje evropskou solidaritu? Kdy evropskou solidaritu potřebuje členský stát? Jistě v první řadě během katastrofy. Proto se mi zdá nepochopitelné, že rozhodnutí, které Parlament přijal v roce 2006 o úpravě Fondu solidarity – uvedené v bodu 45 zprávy o soudržnosti – dosud nebylo provedeno. Žádám tedy všechny – Parlament i Komisi – aby vyvinuli tlak na Radu a požadovali, aby tuto otázku velmi rychle řešila, protože další katastrofa přijde, to mohu zaručit. Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Úspěšné uplatňování politiky soudržnosti si žádá akceschopné místní aktéry, kteří dokáží zkoncentrovat své síly a naplno využít evropské peníze. Z toho důvodu by měly členské státy decentralizovat řízení, posílit správní kapacity na regionální úrovni, snížit nadměrnou byrokracii spojenou s řízením politiky soudržnosti. Dělení sídel na póly soudržnosti a inovací, které přináší jednoznačné výhody a efekty pro větší a s nimi sousedící sídla, sice může objevit víceré zóny integrace, ale chybí tu účinná, jednoduchá a plošná podpora menších sídel. Na Slovensku z řady operačních programů a politiky soudržnosti vypadne mnoho obcí, které mají počet obyvatel nižší než 2000 a nevýhodnou geografickou polohu. Vyzývám členské státy, aby zajistily nediskriminační systém pro všechny své regiony, aby se mohli všichni aktivně podílet na uplatňování politiky soudržnosti. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, jsem zpravodaj pro městskou mobilitu. V našich úvahách hraje zvláště velkou úlohu otázka vztahu mezi městskými centry a příměstskými obcemi. Rovněž jsme si vědomi toho, že nové členské státy mají v této oblasti velmi závažné problémy při organizaci

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

své infrastruktury takovým způsobem, abychom mohli udržet dopravní možnosti méně poškozující životní prostředí a nevrátili se opět k soukromým automobilům. V této souvislosti bych chtěl vznést konkrétní požadavek: aby nám v rámci svých možností regionální politiky Komise pomohla hledat a určovat řešení dopravní otázky příměstských oblastí a sociální soudržnosti v nových členských státech. Danuta Hübner, členka Komise. − Pane předsedající, chtěla bych využít této příležitosti na konci rozpravy a poděkovat všem poslancům za jejich příspěvky. Je zde mnoho otázek, na které nemohu vzhledem k nedostatku času ihned odpovědět, ale vezmu si je s sebou. Patří k nim obavy vyjadřované ohledně malých a středních měst i otázky týkající se rozvoje městské dopravy. Ve vašich zprávách existuje jasné propojení minulosti a budoucnosti. V podstatě budujete most, a proto bych chtěla říci několik slov k fázi dosažené ve veřejných konzultacích o budoucnosti evropské politiky soudržnosti. Tyto konzultace jsme zahájili na konci září 2007 a dosud bylo předloženo více než 100 dobře propracovaných prohlášení a stanovisek, nejen ze strany národních, regionální a místních státních správ, ale i ze strany řady evropských sdružení pro územní plánování i hospodářských a sociálních partnerů, akademiků, výzkumných institucí a soukromých občanů. Na žádost jedné z vlád jsme konzultace prodloužili do poloviny února, protože se některá stanoviska stále připravují. Částečné posouzení těchto stanovisek ukazuje naprostou a působivou podporu politiky. Poukazuje se na přímý dopad na růst a zaměstnanost, protože je pravda, že tato politika otevírá nové způsoby uvažování a má velmi účinný vliv i tím, že přitahuje další finanční prostředky. Existuje silný zájem o realizační mechanismus a široká podpora všem zásadám, které jsme spolu s Evropským parlamentem v posledních letech vypracovali. Existuje i silná podpora názoru, že tato politika musí reagovat na výzvy, o kterých jste dnes jednali a které jsou spojeny nejen s globalizací, ale také s demografií, klimatem a energií a restrukturalizací obecně, se silnou podporou pro integrovaný přístup. Jednou z důležitých otázek, kterou jste dnes nastolili, je to, jak budeme postupovat v otázce Zelené knihy, kterou Komise přijme v září. Pak budeme mít dlouhé období – pravděpodobně čtyři měsíce – na diskuse všech formátů, nikoli jen na Internetu. V mezidobí naše služby organizují na polovinu dubna setkání s hlavními zúčastněnými subjekty. To nám pomůže zohlednit další názory. Pokud by to bylo požadováno, byla bych ochotna uspořádat slyšení v parlamentním Výboru pro regionální rozvoj a jakékoli jiném orgánu, jehož předmětem by bylo předání názorů daného orgánu na Zelenou knihu, ještě předtím, než ji Komise přijme. Další přednesenou otázkou, kterou se Komise také zabývá, je problém statistiky a ukazatelů. Prostřednictvím svého analytického orgánu ESPON, který jsme pro budoucí roky podstatně posílili, i finančně, a který má nyní značně vyšší rozpočet, se budeme snažit měřit některé z nových rozměrů a některé z existujících rozměrů územní soudržnosti. Práce probíhají a doufáme, že výsledky se dostaví brzy. Mohu vás ujistit, že Komise bude rovněž pokračovat ve zkoumání vhodných ukazatelů, které by doplnily ukazatele HDP i zaměstnanosti a v Páté zprávě o soudržnosti navrhne nový druh složeného ukazatele. Děkuji vám za všechny vaše připomínky. Zvláště bych ráda poděkovala zpravodajům za jejich přínos k rozpravě – nikoli jen v minulosti, ale i v budoucnosti. Ambroise Guellec, zpravodaj. – (FR) Pane předsedající, budu stručný. Především, pokud jde o připomínky k pozměňovacím návrhům, které předložil Výbor pro rybolov, musím ihned říci, že jako poslanci pocházejícímu z pobřežní oblasti je mi rybolov velmi blízký, bohužel se nám však nepodařilo doplnit pozměňovací návrhy výboru do textu, který má být předmětem hlasování. Litujeme toho, ale podle mě to neznamená, že by měla být odvětví tak důležitému pro některé regiony EU věnována menší pozornost. Rád bych také řekl, že soudržnost je zásadní evropskou politikou. Rovněž se domnívám, že byla dnes dopoledne v Parlamentu podána jak zásadní téma. To je důležité, zvláště v souvislosti s budoucími úkoly. Komisařka již řekla, že se zabýváme zprávou, ale zjevně nám jde o budoucnost. Uvědomuje si, že očekávání ohledně územní soudržnosti jsou vysoká, i to, co znamená začlenění tohoto pojmu do Lisabonské smlouvy. Můžeme říci, že míč je teď na hřišti Komise, samozřejmě s naší pomocí a podporou, paní komisařko. Tuhle práci je třeba udělat a je třeba ji udělat dobře a společně.

19

20

CS

Debates of the European Parliament

Chci dodat, že to, že regionální politika jako celek bude nyní předmětem spolurozhodování Rady a Parlamentu, nám pomůže pokročit kupředu, vyjasnit věc našim spoluobčanům, což je otázka, která zde podle mě byla dnes také výrazně zmíněna, rovněž to pomůže uplatnění skutečné solidarity ve prospěch regionů, které ji potřebují nejvíce. Obě tyto otázky byly dnes dopoledne velmi zdůrazněny. Čeká nás obrovský úkol. Vítáme politiku, která je pro Evropskou unii nezbytná. Gisela Kallenbach, zpravodajka. − (DE) Pane předsedající, ráda bych vyjádřila své poděkování za cenný přínos a podporu mnoha mých kolegů poslanců. Myslím, že na jedné straně se prokázalo, že musíme zachovat solidaritu jako klíčové evropské aktivum, a na straně druhé musíme naše nástroje – v tomto případě politiku soudržnosti – cílit a využívat daleko účinněji ve prospěch skutečně udržitelného rozvoje, a za třetí musíme od počátku skutečně komunikovat s občany. Zvláště bych chtěla poděkovat paní komisařce Danutě Hübnerové. Paní komisařko, společně s tímto Parlamentem jste jasně řekla, že máte zájem o praktické kroky: integrovaný přístup, ukazatele, které poskytují měřitelné výsledky, definici územního rozměru, Zelenou knihu. Myslím, že budeme vaši pomoc potřebovat zvláště při zajištění toho, aby se k nám připojila Rada. Opět chci říci, že je politováníhodné, že takto důležité rozpravy se nikdo z Rady neúčastní. Závěry obou těchto zpráv musí vést k úpravě Lisabonské strategie a musí skutečně z praktického hlediska zdůraznit nový cíl Společenství, územní rozměr; jinak nebude nic než prázdná slova. Dovolte mi ještě jednou se před hlasováním obrátit na kolegy poslance: buďme praktičtí. Neprovádějme zase jen přezkum a analýzu; stanovme jako podmínku náš požadavek integrovaného přístupu k zajištění financování ze Strukturálních fondů a stanovme i jasné závazky ke snižování skleníkových plynů. Ve městech musí být prováděna ochrana klimatu; jinak nemají naše sliby na evropské i vnitrostátní úrovni žádnou hodnotu. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Zprávy budou předloženy k hlasování, které započne za několik minut. Písemná prohlášení (článek 142) Filip Kaczmarek (PPE-DE), písemně. – (PL) Politika hospodářské a sociální soudržnosti je základem evropské solidarity. Tento rys evropské politiky nám regionální integrační iniciativy v ostatních částech světa závidí. Jedinečná povaha evropského projektu do velké míry vyplývá právě z pojmu soudržnosti. V případě regionálních iniciativ v Africe a Jižní Americe neexistují žádné fondy ani pro symbolickou politiku soudržnosti. Plány na rozšíření Evropské unie jsou často hodnoceny z hlediska potenciálu provádět účinná opatření pro zvýšení soudržnosti. Lze celkem jednoznačně říci, že politika soudržnosti je velkým úspěchem pro Unii a pro všechny její členské státy. Není pochyb o tom, že vlastní občané Unie ji posuzují z hlediska toho, zda se podle jejich názoru politika soudržnosti provádí a zda dosahuje svých stanovených cílů. V mnoha členských státech, zvláště těch, které přistoupily k EU až nedávno, jsou do politiky soudržnosti vkládány velké naděje. Naděje v to, že solidarita se projeví nejen jako hezký pojem, ale bude přetvořena do konkrétního závazku vůči těm, ke kterým se osud zachoval méně příznivě. Soudržnost je i nástrojem tvorby rovných příležitostí a skvělou reklamou Unie. Právě z tohoto důvodu bychom neměli uvažovat o omezení finančních zdrojů vyhrazených zvyšující se hospodářské a sociální soudržnosti. Naopak bychom měli zvážit větší přidělení větších finančních zdrojů pro soudržnost, přinejmenším kvůli mnoha nově vznikajícím výzvám. Děkuji vám. Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. – (PL) Pane předsedající, politika soudržnosti není jedna z hlavních politik Evropské unie od jejího založení. Nebyla náhoda, že politika soudržnosti byla vypracována v době, kdy k Evropské unii přistoupily relativně méně rozvinuté země, protože tyto země nebyly v souladu se šesti původními členskými státy. Od té doby získávala soudržnost na významu a stala se pilířem evropské integrace a ústředním bodem smluv a rozpočtů. Důkazem toho je příděl ve výši více než 308 miliard EUR na soudržnost v rámci finanční perspektivy 2007-2013. Nedávno se objevila tendence tuto základní politiku Unie zpochybňovat. Tato tendence se překvapivě objevila současně s rozšiřováním Evropské unie o země střední a východní Evropy. Ty mají z historických důvodů co dohánět. Proto se nenavrhuje s politikou soudržnosti skončit hned, ale radikálně změnit její zaměření v důsledku údajného plýtvání se Strukturálními fondy a zneužíváním prostředků v této oblasti. Je to největší

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

chyba, které bychom se mohli dopustit! Je třeba zjišťovat a vylučovat případy porušení předpisů, ale právě díky regionální politice je ve všech 27 členských státech pociťována přítomnost Unie. Soudržnost znamená vytvoření rovných příležitostí a smysl pro společenství a nesmí být včleňována do jiných politik. Tyto politiky, například politika pro konkurenceschopnost a boj s globálním oteplováním, by měly mít své vlastní rozpočtové položky. Posouzení toho, co by mělo být financováno v rámci soudržnosti, by mělo být nadále v pravomoci zemí a regionů. Ty rozumí svým vlastním potřebám daleko lépe než bruselské úřady. Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Zpráva Komise zmiňuje úbytek obyvatelstva ve venkovských oblastech na základě nedostatku pracovních míst vyjma zemědělství nebo v důsledku špatných životních podmínek. Fond pro rozvoj venkova společně s ostatními fondy přispívá k hospodářské a sociální soudržnosti. Efektivní využití fondů pro rozvoj venkova představuje včasné řešení uvedených problémů. Nicméně podmínkou pro efektivní využití těchto fondů je lepší znalost potenciálních příjemců nabízených možností financování. Přístup k informacím je ještě důležitější v nových členských státech, které dosud nejsou s využíváním nástrojů financování Společenství plně seznámeny. Chtěl bych nabídnout příklad z Rumunska, ze země, kterou zastupuji: podle studie neví polovina obyvatel venkova nic o existenci pro ně určených fondů a pouze jeden občan z deseti ví, na kterou instituci by se měl obrátit, aby získal k fondům přístup. Je politováníhodné, že vláda Rumunska nevynaložila dostatečné úsilí na to, aby své občany informovala, a současně je zjevné, že nikdo nemůže práci rumunské vlády nahradit. Nicméně mám za to, že zajištění vhodného přístupu k informacím a příprava budoucích příjemců by měla být důležitým bodem programu Komise jakožto předpoklad efektivního využívání nástrojů určených pro soudržnost. Richard Seeber (PPE-DE), písemně. – (DE) Rozšíření EU dne 1. května 2004 zvýšilo hospodářské a sociální rozdíly uvnitř EU. V lednu tohoto roku začalo nové programové období politiky soudržnosti. Bude se zaměřovat na nové priority a cíle: ochranu životního prostředí, konkurenceschopnost a tvorbu většího počtu pracovních míst v lepší kvalitě. Politika soudržnosti EU má prostřednictvím svých čtyř samostatných programů pomoci učinit Evropu a její regiony konkurenceschopnější, například prostřednictvím inovací, rozvoje společnosti založené na znalostech a posílení hospodářské konkurenceschopnosti. Rovněž má zvýšit přitažlivost regionů pro investory a obyvatele pomocí udržitelného regionálního rozvoje. Má být vytvořeno více pracovní míst, především lepší pracovní místa, a regiony se mají dále rozvinout, aby zvyšovaly příležitosti a snižovaly rozdíly. S dalším rozšířením se financování EU musí nyní dělit mezi 27 členských států. Proto musí být peníze využívány lépe, efektivněji a transparentně. Pokud jde o finanční rámec, vyčlenila Evropská rada na období 2007-2013 částku 307,6 miliard EUR. To je hodně peněz. Je důležité aby spravedlivý podíl na těchto fondech získaly i regiony s rozvojovými problémy v bohatých členských státech, například v Rakousku. Další podporu zasluhují zvláště horské regiony. László Surján (PPE-DE), písemně. – (HU) Při přezkumu posledních tří let politiky vyrovnávání, kdy zjišťuje věci dobré, ale i chyby vyžadující nápravu, Evropský parlament nehledí jen zpět, ale i kupředu. Pro urychlení rozvoje málo rozvinutých regionů musíme změnit dvě věci. Musíme věnovat větší pozornost efektivitě programů, včetně navýšení vytvářené hodnoty. (V souvislosti s tím je nutná další teoretická práce, aby bylo možné hodnotit výsledky přesněji.) Nemůžeme však nadále mlčet o tom, že musíme v období po roce 2013 zaručit více zdrojů než v současnosti pro programy, které využívají pomoc efektivně a nejsou předmětem korupce a politického ovlivňování. Rychlejší vyrovnání málo rozvinutých regionů je nejen v zájmu jejich obyvatel, ale i v zájmu občanů žijících v rozvinutějších oblastech, které zaručují nezbytné zdroje. Proto žádám své kolegy poslance, aby se i v tomto ohledu řídili radou zpravodaje a jim předložené znění nepozměňovali. (Zasedání bylo před hlasováním přerušeno v 11:55 a znovu zahájeno ve 12:05.)

21

22

CS

Debates of the European Parliament

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING Předseda

4. Hlasování Předsedající. − Dalším bodem programu je hlasování. (Výsledek a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

4.1. (A6-0462/2007, Monica Frassoni) Kontrola provádění práva Společenství (hlasování) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 2 Monica Frassoni, zpravodajka. − (IT) Pane předsedo, domnívám se, že v tomto případě by vzhledem k tomu, že pozměňovací návrhy schválily různé skupiny, mohlo být dobré hlasovat po blocích, pokud proti tomu Parlament nemá námitky. (Parlament vyslovil souhlas)

4.2. (A6-0491/2007, André Brie) Akreditace a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh (hlasování) 4.3. (A6-0490/2007, Christel Schaldemose) Společný rámec pro uvádění výrobků na trh (hlasování) 4.4. (A6-0489/2007, Alexander Stubb) Uplatňování vnitrostátních technických pravidel u výrobků legálně uváděných na trh v jiném členském státě (hlasování) 4.5. Situace v Gaze (hlasování) Před hlasováním José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE-DE). (ES) – Pane předsedo, po konzultacích s politickými skupinami, které podepsaly společné usnesení, bychom chtěli požádat o změnu struktury bodu 3. Nejedná se o ústní pozměňovací návrh, protože nechceme přidávat ani vypouštět žádná slova. Pouze chceme zachovat text v současné podobě a rozdělit jej do tří samostatných odstavců. Pro vyloučení pochyb, by pane předsedající text zněl takto: ‘3. opakovaně vyzývá k okamžitému ukončení všech násilností;“ ‘4. požaduje, aby Izrael upustil od vojenských akcí, které zabíjejí a ohrožují civilní obyvatelstvo, a ukončil cílené zabíjení bez řádného soudu;“ ‘5. vyzývá Hamás, aby po nezákonném převzetí pásma Gazy zabránil tomu, aby palestinské militantní skupiny odpalovaly z pásma Gazy rakety na izraelské území;“ Pane předsedající, nedošlo zde k žádné změně textu. Nepožadujeme přidání nebo vypuštění jakýchkoli slov: pouze rozdělení bodu do uvedených tří částí. (Parlament návrh schválil)

4.6. Sedmá Rada pro lidská práva Spojených národů (hlasování)

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

4.7. (A6-0024/2008, Françoise Castex) Demografická budoucnost Evropy (hlasování) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 21 Françoise Castex, zpravodajka. – (FR) Pane předsedo, chtěla bych, aby byl pozměňovací návrh 21 přesunut za bod 40. (Žádost byla uznána.) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 62 Françoise Castex, zpravodajka. – (FR) Pane předsedo, důvodem byla jazyková ústní oprava pozměňovacího návrhu 62, která má Parlamentu připomenout, že referenční dokument je ve francouzštině a že v anglickém znění byl zachován výraz „income“. Kromě toho bude francouzské znění referenčním dokumentem pro všechny pozměňovací návrhy. – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 30 Françoise Castex, zpravodajka. – (FR) Pane předsedo, mám ústní pozměňovací návrh. Chci vypustit slovo „fragmentace“ v první větě a ve druhé větě nahradit slovo „assurer“ (zajistit) slovem „renforcer“ (posílit). Stejně tak chci u anglického znění upozornit pana Bushill-Matthewse, že „précarité“ se překládá jako „nezajištěný“. (Parlament vyslovil souhlas s přijetím ústního pozměňovacího návrhu) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 55 Avril Doyle (PPE-DE). – Pane předsedo, domnívám se, že v hlasovacím seznamu skupiny PPE-DE je u tohoto pozměňovacího návrhu chyba. Mohla bych vás poprosit o strpení a upozornit na chybu našeho zpravodaje? Mám podezření, že měl na mysli plus a ne mínus. Mám na mysli jmenovité hlasování o pozměňovacím návrhu 55. – Na konci hlasování o zprávě paní Castexové Dirk Sterckx (ALDE). – (NL) Paní předsedající, shledávám zvláštním, že Parlament hlasuje o zprávě, u níž se na některých jejích stranách stále zvažují pozměňovací návrhy. Myslel jsem, že to již v plénu nebudeme provádět, ale necháme práci na Komisi, abychom omezili počet pozměňovacích návrhů předkládaných plénu. Předsedající. − Ano, v této věci máte naprostou pravdu, pane Sterckxi.

4.8. Vědecká spolupráce s Afrikou (hlasování) 4.9. (A6-0023/2008, Ambroise Guellec) Čtvrtá zpráva o ekonomické a sociální soudržnosti (hlasování) 4.10. (A6-0028/2008, Gisela Kallenbach) Kroky v návaznosti na územní agendu a Lipskou chartu – směrem k evropskému akčnímu programu pro územní rozvoj a soudržnost (hlasování) 5. Vysvětlení hlasování PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS Místopředsedkyně Ústní vysvětlení hlasování

23

24

CS

Debates of the European Parliament

- Zpráva: André Brie (A6-0491/2007) Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Paní předsedkyně, včera jsem v rozpravě k CE značce znovu Komisi upozornila, že stále není zahájena registrace CE značky, ačkoliv je v evropské legislativě zakotvena už 16 let a před třemi měsíci jsem o to požádala v interpelaci. Vítám, že pan komisař pro podnikání včera opět slíbil, že věc urychlí, ale nejsem si jista, zda vnímá, že je důležitá registrace i na zahraničních trzích. Do té doby totiž není možné podávat žaloby na náhradu škody vůči těm výrobcům a importérům, kteří evropskou značku shody symbolizující bezpečnost výrobku zneužívají pro nekalou konkurenci a klamání zákazníků jak v Evropě tak v zahraničí. Jistě by to přispělo k vyčištění trhu od nekalé konkurence. − Situace v Gaze (RC-B6-0066/2008) Gyula Hegyi (PSE). – (HU) Velice děkuji. Vstoupit do pásma Gazy a setkat se tváří v tvář s každodenními důsledky okupace a blokády byl šokující zážitek. 80% obyvatel je nezaměstnaných, Izraelci čas od času přerušují dodávky elektřiny a vody, mnoho lidí má jídlo jen jednou denně a velká většina obyvatel neměla po řadu let možnost opustit území menší než Budapešť. Jak uvedl izraelský profesor, Gaza je vězení a její obyvatelé jsou vězni, u kterých se dá těžko očekávat rozumné chování. Současně je rovněž rozhořčující, že některé palestinské skupiny používají rakety z území Gazy k ohrožování životů nevinných izraelských civilistů. Krize zašla příliš daleko na to, aby ji bylo možné řešit tradičním způsobem. Obě strany se staly vězni svých vlastních extremistů a nejsou kvůli nim schopny dosáhnout skutečných ústupků. Mezinárodní společenství a především Evropská unie musí Izrael a Palestince nutit ke smírnému vypořádání. Hlasoval jsem pro doporučení v naději, že členské státy přijmou rozhodnější kroky. Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Také nesmírně hluboce soucítím s lidmi v pásmu Gazy, kteří se stali rukojmí v rukou Hamásu. Ovšem dnešní rezoluci Evropského parlamentu jsem nemohla podpořit, protože nebyl odstraněn článek vyzývající k jednání mezi Palestinskou samosprávou a Hamásem. Všichni víme, že se s teroristy, kteří obsadili Gazu, nedá jednat. Tato výzva Parlamentu je pokrytectví, jehož cílem je postavit Hamás do role partnera pro Palestinskou samosprávu. Nechci se podílet na legitimizaci teroristické organizace. Myslím, že situace bohužel spěje k intervenci, která by však měla mít legitimitu Spojených národů. A v tom by měla Evropa hrát velice aktivní úlohu. Sedmá Rada pro lidská práva Spojených národů (RC-B6-0092/2008) Koenraad Dillen (NI). – (NL) Paní předsedající, na rozdíl od toho, co tento Parlament tvrdí, nemá Rada Spojených národů pro lidská práva ve skutečnosti při prosazování lidských práv ve světě tak důležitou úlohu. Jak by tomu také mohlo být jinak? Pouze 25 ze 47 členů Rady jsou svobodné demokratické státy, devět z nich je nesvobodných a tři, Čína, Kuba a Saúdská Arábie, patří k největším porušovatelům lidských práv na světě. Tyto země pošlapávají deklaraci lidských práv OSN a brání sebe a ostatní režimy proti jakékoli kritice. V některých případech Rada prostě narušila dohled nad lidskými právy. Rada stále ani v nejmenším neodsoudila současnou největší světovou krizi lidských práv, Dárfúr. Spíše než aby provolával slávu takové posluhovačské instituci, měl by tento Parlament raději do svého usnesení zahrnout uvedené záležitosti. Philip Claeys (NI). – (NL) Paní předsedající, chci nejen souhlasit s tím, co právě uvedl můj kolega pan Dillen, ale rovněž chci poukázat na to, že usnesení uráží postoje k náboženství, které Rada přijala. Toto usnesení doslova uvádí, cituji, že lidé „s odpovědností musí vyjádřit svůj názor a že svoboda vyjádření názoru může být omezena ve věcech týkajících se veřejného zdraví a morálky omezena“. Toto usnesení se samozřejmě týká zákazu veškeré kritiky islámu. Rada pro lidská práva OSN tím směřuje přímo proti svým vlastním oficiálním cílům, ochraně práva na svobodné vyjadřování a tedy i ochraně lidských práv samých. − Zpráva: Françoise Castex (A6-0024/2008) Carlo Fatuzzo (PPE-DE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, je mi velkým potěšením vyslovit se jménem celé skupiny Evropské lidové strany a Evropských demokratů i svým vlastním jménem ve prospěch hlasování pro konečné znění této zprávy. Zpráva se zabývá krutou skutečností, že je mnohem více starších než mladých lidí, protože lékařská péče i způsob života nám všem umožňují žít v průměru déle – bohužel

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

ne všem, ale v průměru. Proto je i v důsledku poklesu porodnosti mnohem více seniorů, což je důvod, proč v dokumentu požadujeme opatření podporující nárůst porodnosti. Chtěl bych poukázat na to, že Evropská lidová strana spolu se skupinou Unie pro Evropu národů a jinými skupinami požádala o vypuštění bodu 24. Hlasovali jsme pro vypuštění, bohužel většina v tomto Parlamentu nebyla pro. Domnívám se, že doba pro mé vystoupení již uplynula. Philip Claeys (NI). – (NL) Paní předsedající, podstatou zprávy paní Castexové je nepochybně to, že naznačuje obrovské demografické výzvy, před kterými Evropa stojí. Zpráva nepochybně uvádí mnoho dobrých otázek, myšlenek a řešení. Skutečně musí být urychleně zajištěny lepší úlevy na děti, starší pracovníci musí skutečně získat další příležitosti na trzích práce a zdravotnické služby se musí skutečně připravit na výzvu, kterou představuje zrychlené stárnutí obyvatel. Na druhé straně tento Parlament schází ze správné cesty úvahami o imigraci jako nástroji pro zajištění demografické a hospodářské budoucnosti Evropy. Právě nedávno jeden z nejdůležitějších poradců britského předsedy vlády, Lord Turner, popsal axiom, podle kterého jsou přistěhovalci nezbytní pro doplnění nedostatku pracovníků jako axiom, cituji: „ekonomicky neznalý a zcela nesprávný“. Evropa již má milion nezaměstnaných přistěhovalců, spolu se všemi s tím souvisejícími problémy. S příchodem dalších přistěhovalců se tyto stávající problémy mohou jen zhoršit. − Zpráva: Ambroise Guellec (A6-0023/2008) Tunne Kelam (PPE-DE). – Paní předsedající, při hlasování o zprávě, kterou předložil pan Guellec o politice soudržnosti, jsem nemohl podpořit kompromisní pozměňovací návrh 4, který požaduje „navýšené finanční zdroje pro politiku soudržnosti“ v budoucnosti. Automatické zvyšování dotací EU snad není nejodpovědnější přístup, máme-li praktický problém s jejich smysluplným a účinným využitím. Namísto toho jsem pro používání pojmu „dostatečné finanční zdroje“. Písemná vysvětlení hlasování - Zpráva: Monica Frassoni (A6-0462/2007) Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) V Evropské unii, zaplavené nejrůznějšími směrnicemi o podrobných otázkách, které by byly vzhledem k jejich konkrétní povaze a úrovni rozvoje lépe řešeny na úrovni členského státu, nemůže být nezajímavé zjistit, jak bude Evropská Komise postupovat při kontrole provádění práva Společenství. Jedním ze závěrů, které lze vyvodit je to, že každé generální ředitelství má svůj vlastní a velmi odlišný způsob práce, ale není jasné, zda různým způsobem pracují i členské státy, ačkoli nám zkušenost říká, že malé a střední země postupují zpravidla přísněji než evropské velmoci. Právě k tomu došlo v případě Paktu stability. Tato poslední zpráva zavádí nový prvek, kterému Petiční výbor Evropského parlamentu tleská. Do výroční zprávy a jejích příloh Evropský parlament poprvé zařadil údaje o konkrétním a podrobném řešení porušování právních předpisů ve věci petic. Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. ? (PL) Paní Frassoni připravila dobrou zprávu. Podporuji návrh na zjednodušení provádění práva Společenství a zavedení souhrnných schůzí k tomuto účelu. Rovněž jsem pro semináře věnované provádění právních aktů Společenství. Kromě toho podporuji myšlenku zlepšení účinnosti provádění práva Společenství pomocí užší spolupráce Evropského parlamentu a parlamentů vnitrostátních. Tato opatření pomohou zlepšit efektivitu politik Evropské unie týkajících se například akcí Evropského fondu a harmonizace norem pro výrobky na trhu Společenství. Daniel Strož (GUE/NGL), v písemné formě. − (CS) Pokud jde o zprávu týkající se výroční zprávy Komise o kontrole provádění práva Společenství, domnívám se, že jedním z jejích ústředních témat je záměr Komise zlepšit pracovní metody týkající se avizovaných případů porušení práva Společenství v členských státech. V rámci navržené nové pracovní metody mají být dotazy a stížnosti občanů adresované Komisi přímo předávány dotčeným členským státům. Jak zcela správně upozornila zpravodajka paní Frassoni, tato nová pracovní metoda Komise, tedy zpětné postoupení stížnosti, může představovat riziko, že se Komise tímto způsobem bude zbavovat své zásadní odpovědnosti za uplatňování práva Společenství.

25

26

CS

Debates of the European Parliament

V této souvislosti bych rovněž rád upozornil na skutečnost, která už byla na půdě Evropského parlamentu kritizována: lobbyistické skupiny si dokáží zajistit přístup k oznámením Komise adresovaným členským státům při podezření z porušení práva Společenství, zatímco občané nikoliv. Ovšem jsou to právě občané, jejichž petice jsou nenahraditelným zdrojem upozornění týkajících se porušování resp. neuplatňování práva Společenství, nikoli tendenčně založená zájmová seskupení. Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. ? (PL) Hlasoval jsem pro zprávu paní Frassoni o kontrole provádění práva Společenství (2005). Paní Frassoni předložila velmi dobrou zprávu. Zejména jednotlivé otázky obsažené v návrhu usnesení žádají soudržnost v oblasti společné akce orgánů EU, vnitrostátních parlamentů a samotných občanů. Hlavní body se týkají myšlenek ohledně lepšího sledování a návrhů na zjednodušení provádění práva Společenství a zlepšení jeho efektivity. Jejich realizace je nezbytná pro zlepšení efektivity politiky Evropské unie například ve věci akcí Evropského fondu a harmonizace norem pro výrobky na trhu Společenství. Kromě toho je velmi důležitá výzva určená vnitrostátním parlamentům obsažená v návrhu usnesení. Vnitrostátní parlamenty jsou žádány, aby k provádění právních předpisů Společenství nepřistupovaly jen z čistě formálního hlediska a aby se vyvarovaly fragmentace při jejich začleňování vnitrostátních právních předpisů. - Zpráva: André Brie (A6-0491/2007) David Martin (PSE), písemně. − Vítám návrh, který André Brie předložil ve věci akreditace a dozoru nad trhem výrobků v Evropském společenství. Návrh zvýší míru ochrany poskytované spotřebitelům a zlepší bezpečnost výrobků. Pro zajištění větší bezpečnosti je nutné, aby akreditaci a dozor nad trhem prováděl veřejný orgán. Zpráva věnuje těmto otázkám pozornost a já jsem hlasoval pro její doporučení. - Zpráva: Christel Schaldemose (A6-0490/2007) Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, v době, kdy se zdá, že evropský trh naprosto není schopen se bránit proti dumpingu neevropských zemí, s velkým uspokojením konstatuji první „institucionální“ krok k nové právní úpravě a harmonizaci trhu EU. Evropský parlament ve Štrasburku navrhl nový způsob regulace výrobků uváděných na trh Společenství. Tyto výrobky budou muset splnit platná pravidla a po pečlivém posouzení budou moci nést označení CE. Nad rámec zavedené společné odpovědnosti dovozců a zahraničních výrobců za škodu způsobenou nevyhovujícími výrobky zpráva navrhuje vývoj komplexního systému sledování, který stanoví sankce úměrné závažnosti přestupku, aby účinně odstrašovaly od nesprávného použití. Spotřebitelé a podniky tedy mohou hledět do budoucnosti s novým optimismem. Odstraňování překážek, od samého počátku základní kámen evropské politiky volného obchodu, a vytvoření podnikání příznivých hospodářských podmínek budou odrážet vysokou úroveň ochrany pro spotřebitele prostřednictvím dodržování náročných norem pro zdraví a bezpečnost výrobků i pro podniky, které budou nakonec mít prospěch z přísného systému kontrol a vyrovnávacích opatření na ochranu zboží vyrobeného v Evropě. Z tohoto důvodu hlasuji pro zprávu. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva Evropského parlamentu přináší určité prvky, které by mohly být příznivé, ačkoli si vzájemně poněkud odporují. Například všechny subjekty zúčastněné uvádění výrobku na trh by nesly stejnou odpovědnost, od výrobce po distributora a dovozce, není však řádně řečeno, jak by to fungovalo. Zpráva rovněž povoluje zachování vnitrostátních označení, která by podle návrhu Evropského parlamentu zmizela a bylo by uznáváno pouze označení CE. Kompromis nahrazuje odkaz na „vnitrostátní označení“ termínem „ostatní označení“. Zpráva rovněž uvádí, že se jedná o nezávazný rámec, avšak každý, kdo jej přijme, se jím bude muset řídit. Kromě toho zpráva vkládá odkaz na malé a střední podniky a požaduje zohlednění jejich zvláštních potřeb. Cílem návrhu Evropské komise, který zpráva nezpochybňuje, je usnadnit fungování jednotného trhu odstraněním přetrvávajících překážek, aniž by však byla tato úprava uplatněna na určitá odvětví činnosti, zejména potraviny, krmiva, zdraví a dobré životní podmínky zvířat, tabákové výrobky, veterinární léčivé

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

přípravky, humánní léčivé přípravky, lidskou krev a lidské tkáně a buňky, pro které již harmonizované právní předpisy existují. Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. ? (PL) Paní Schaldemose správně poukazuje na to, že dotčené rozhodnutí, které hodlá vytvořit širší a přísnější systém kontroly Společenství nad uváděním výrobků na trh, může mít významný dopad na provádění zahraničního obchodu. To si žádá samostatnou analýzu. Souhlasím s tím, že návrh na společnou odpovědnost dovozců za škody způsobené výrobky, které nejsou bezpečné, a výrobky, které nejsou v souladu s akreditačním systémem, má zlepšit efektivitu systému a chránit veřejný zájem Společenství. Rovněž má zaručit základní právo občanů na ochranu před protiprávním a nebezpečným jednáním. David Martin (PSE), písemně. − Zpráva paní Schaldemose požadující společný rámec pro uvádění výrobků na trh, je zpráva, kterou vítám a pro kterou jsem hlasoval. Doporučení ve zprávě posílí snahy EU o ochranu spotřebitelů. Označení CE je často nesprávně chápáno jako označení bezpečnosti, zatímco ve skutečnosti se jedná jen o prosté prohlášení shody výrobku s právními předpisy EU. Je nezbytné, abychom se ujistili, že označení není zneužíváno, a informovali spotřebitele o tom, co označení CE zaručuje. Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Jako zpravodajka pro politickou skupinu PPE-DE ve zprávě Christel Schaldemose o návrhu rozhodnutí o společném rámci pro uvádění výrobků na trh vyjadřuji spokojenost s výsledkem hlasování o kompromisu, který umožnil ukončit legislativní proces už v prvním čtení. Dohodnutý kompromis zahrnuje přesun článků týkajících se označení CE do nařízení o dozoru nad trhem, tedy do zprávy pana Brie, z důvodu jejich rychlejšího provádění v praxi. K tomuto kroku jsme přistoupili na základě jasných argumentů, které uvádí, že se v evropské databázi nebezpečných výrobků RAPEX stále častěji objevují výrobky ze třetích zemí, které neoprávněně nesou označení CE, tedy evropské logo vyjadřující shodu výrobku s evropskými právními předpisy. Důvěra nebo nedůvěra v označení CE se nemůže vázat jen na samotné označení CE, ale musí být spojena s důvěrou v celý systém akreditace, oznamování a dozoru nad trhem. Zastávám názor, že uvádět na výrobcích další označení není žádoucí, i kdyby šlo o označení jakosti, protože pro konečného spotřebitele by nová označení mohla být matoucí a kromě toho by do ceny zboží mohly promítnout nové náklady. Z toho důvodu budu zvědavá na výsledky studie dopadů věnované používání vnitrostátních označení současně s označením CE, kterou by Komise měla na základě požadavku Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele vypracovat - Zpráva: Alexander Stubb (A6-0489/2007) Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Argument Evropské komise pro předložení návrhu uvedené nařízení zní, že „zásadě vzájemného uznávání … brání několik problémů“ (jinými slovy u výrobků uvedených na trh v jednom členském státě může být bráněno jejich uvedení na trh ve státě jiném). Komise je přesvědčena, že by měla být minimalizována možnost, že vnitrostátní technická pravidla vytvoří nezákonné překážky volného pohybu zboží mezi členskými státy. Proto stanoví požadavky, které musí při provádění vnitrostátního technického pravidla orgány splnit, a uvaluje na ně důkazní břemeno. Jinými slovy, ukládá podmínky s jasným cílem omezit možnost každého státu uplatňovat svá vlastní pravidla. Sama zpráva Evropského parlamentu vlastně ještě doplňuje další překážky pro opatření, která může každý stát přijímat, například: „Cílem tohoto nařízení je posílit fungování vnitřního trhu s volnou a nenarušovanou hospodářskou soutěží prostřednictvím zlepšení volného pohybu zboží a zároveň zajištění vysoké míry ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků“. V praxi bude členským státům zakázáno omezovat na svém území prodej výrobků vyráběných a uváděných na trh v jiném členském státě, i kdyby tyto výrobky zcela nesplňovaly pravidla členského státu určení. David Martin (PSE), písemně. − Souhlasím s doporučeními uvedenými ve zprávě, kterou předložil pan Stubb. Cílem dokumentu je vyjasnit a definovat úlohu vnitrostátních orgánů a hospodářských subjektů při provádění zásady vzájemného uznávání. Jakkoli jsem pro zvýšení účinnosti provádění zásady vzájemného uznávání, nesmí tím být narušen základ jednotného trhu pro další harmonizaci. Kromě toho musí provádění zásady zahrnovat i bezpečnostní aspekty. Jsem přesvědčen, že zpráva se těmito otázkami zabývá dostatečně, a proto jsem hlasoval pro zprávu.

27

28

CS

Debates of the European Parliament

- Zprávy: Alexander Stubb (A6-0489/2007), Christel Schaldemose (A6-0490/2007) a André Brie (A6-0491/2007) Jens Holm, Søren Bo Søndergaard a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − Nesouhlasíme se zásadou vzájemného uznávání jako zárukou posílených práv spotřebitelů, práv sociálních nebo práv na ochranu životního prostředí. Zásada říká, že je-li výrobek akceptován někde v Evropě, nelze mu odepřít přístup do jiného členského státu, pokud orgány nemohou poskytnout důkaz o tom, že je uplatnění vnitrostátního technického pravidla odůvodněné. Kritéria pro výjimky z této zásady však již stanoví rozsudky Soudního dvora EU. A ty platí pro všechny členské státy, bez ohledu na to, zda balíček opatření pro trh zboží přijmeme. Kromě toho jsou práva spotřebitelů na úrovni EU balíčkem opatření posílena. Také jsme proti jakýmkoli opatřením v balíčku, která mohou poskytovat politickou podporu budoucí harmonizaci trestního práva na úrovni EU. Po zvážení těchto aspektů jsme se rozhodli hlasovat pro zprávy. Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Jsem pro balíček opatření pro vnitřní trh zboží, protože je nutné mít společný rámec pro uvádění výrobků na trh v zahraničí. Na vnitřním trhu, který je založen na zásadách technické harmonizace pravidel upravujících prodej výrobků na evropském trhu a na zásadě vzájemného uznávání, nemůžeme mít situaci, ve které je u výrobků, které již lze prodávat v určitém členském státě, podstatně zdržováno uvedení na trh nebo je mu v nejhorším případě dokonce bráněno v důsledku nadměrné byrokracie ve státě jiném. Proto vítám zprávy našich kolegů poslanců, paní Schaldemose a pana Brie, kteří hájí omezování byrokracie a společný právní rámec pro budoucí odvětvová ustanovení, aby byla v budoucnosti zaručena politicky a technicky co nejvyšší míra souladu. Nakonec bych však upozornil na to, že oba návrhy vyžadují další propracování, aby byly řádně vyjasněny klíčové definice a zvláště působnost právního rámce. Pokud by tyto návrhy samy postrádaly jasnou terminologii, bylo by dosažení požadované harmonizace nemožné. Karin Scheele (PSE), písemně. − (DE) Balíček předpisů o uvádění výrobků na trh v Evropě, o kterém máme dnes hlasovat, nepochybně přináší pro spotřebitele zlepšení. Problémy s dováženými dětskými hračkami v minulém roce ukázaly, že je zde třeba jasně zasáhnout a že musí být možné činit dovozce ve větší míře odpovědnými za bezpečnost výrobků. Důležité je to, čeho Parlament dosáhl, jmenovitě to, že tzv. Nový přístup bude prováděn v menší míře a jeho uplatnění je nutno individuálně posoudit. Nemůžeme být spokojeni s dosud platným režimem pro označení CE. Rozhodně to není označení jakosti označující výrobek vyrobený v Evropě, jak jeho současná podoba mnoha spotřebitelům naznačuje, a proto je velmi zavádějící. Marianne Thyssen (PPE-DE), písemně. – (NL) Paní předsedající, dámy a pánové, s plným přesvědčením jsem hlasovala pro třístrannou dohodu o tomto balíčku právních předpisů, které zajistí skutečně svobodný společný trh. Jsem rovněž přesvědčena, že tuto záležitost můžeme ukončit v jednom čtení, a dokonce do roka od předložení návrhů. Tyto právní předpisy jsou tak potřebné, že jsem se sama skutečně divila, proč museli spotřebitelé a malé a střední podniky čekat tak dlouho. Zásadu vzájemného uznávání formuloval Soudní dvůr bezmála před 30 lety a nyní je tato zásada zakotvena v právních předpisech. Členské státy ji však neprovádějí systematicky. Jsem přesvědčena, že přenesení důkazního břemene, které nyní provádíme, je nejlepším způsobem, jak tuto zásadu dodržovat a umožnit fungování vnitřního trhu pro neharmonizované výrobky. Kromě toho skutečně zajišťujeme mnohem lepší ochranu spotřebitele s daleko lepším dozorem nad trhem. Nic menšího by v Evropě, která se chlubí svými náročnými normami, nebylo přijatelné. A konečně, snažíme se také zbavit řady špatných protekcionistických tendencí. Nový systém akreditace pro organizace, jejichž výrobky jsou certifikovány jako výrobky splňující harmonizované standardy, přinese náklady, ale povede k lepšímu výsledku, fungujícímu vnitřnímu trhu a rovnějším podmínkám hospodářské soutěže. Náklady, které tímto balíčkem ušetříme, v konečném důsledku povedou k tvorbě více pracovních míst a hospodářskému růstu. Lepší ochrana spotřebitele je velmi dobrým důvodem pro nadšené schválení tohoto balíčku.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

- Situace v Gaze (RC-B6-0066/2008) Ford (PSE), písemně. − Budu hlasovat pro toto usnesení. Humanitární a politická krize v pásmu Gazy musí být posuzována s hlubokou účastí. Musíme požádat Hamás, aby zastavil útoky proti Izraeli z jím ovládaného území, a Izrael, aby zastavil vojenské akce, které usmrcují civilní obyvatelstvo a ukončil cílené zabíjení bez řádného soudu. Politika izolace pásma Gazy na politické i humanitární úrovni zcela selhala. Blokáda musí být ukončena a musí být znovu otevřeny hraniční přechody do Gazy a z Gazy. Vítám finanční příspěvky, které EU v minulých letech poskytla Palestincům a které by při řádné kontrole a sledování měly pokračovat. Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) EU bohužel opět využívá humanitární katastrofu k prosazování svého postavení v oblasti zahraniční politiky. Strana June List vyjadřuje své sympatie s civilním obyvatelstvem postiženým konfliktem, ale tento konflikt je možné vyřešit pouze prostřednictvím OSN se širokou mezinárodní podporou, a nikoli prostřednictvím EU. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Jakkoli je pravda, že sdílíme mnohé obavy vyjádřené v usnesení, je také pravda, že usnesení postrádá nezbytné odsouzení izraelské kolonialistické politiky vůči Palestině a jejímu lidu. Mimo jiné: - ještě jednou, usnesení staví agresora a jeho oběť, okupanta a okupovanou zemi, na stejnou úroveň, a tím ignoruje terorismus izraelského státu; - usnesení neodsuzuje zločinné embargo, které Izrael uvalil na pásmo Gazy a její obyvatele, ani neodsuzuje tichý souhlas nebo mlčení Spojených států amerických nebo Evropské unie v této věci; - usnesení neříká nic o odsouzeníhodných prohlášeních, která uvedl komisař Frattini, který je odpovědný za spravedlnost a vnitřní věci a který prohlásil, že EU bude připravena „pochopit izraelské obavy a zájmy tak, jak to v prvních letech intifády nečinila“. Je naprosto odporné, že někdo, kdo tolik hovoří o terorismu, nejen ignoruje terorismus Izraele, ale je připraven s ním spolupracovat. Z naší strany nadále odsuzujeme izraelskou politiku apartheidu vůči Palestině a hájíme nezadatelná práva palestinského lidu, vyjádřená v četných rezolucích OSN. Jean Lambert (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro společný návrh usnesení o Gaze a jsem rád, že Parlament zaujal tak pevné stanovisko ke zrušení blokády. Je to rodící se humanitární katastrofa. V nemocnicích chybí léky pro poskytování základní péče; potravinová pomoc části obyvatel uspokojuje jen dvě třetiny denních požadavků; rybolovný průmysl (který zaměstnával zhruba 10 000 lidí) je pod těžkým tlakem, protože lodě se mohou plavit jen těsně u pobřeží. Dochází i ke katastrofě ekologické, která ohrožuje pobřežní oblasti regionu, protože čistička odpadních vod v Beit Lahia nepracuje řádně a nelze provést opravy, protože dodávky jsou blokovány. Podniky nemohou přežít a nezaměstnaní musí hledat práci mezi pašeráky a extrémisty. Raketové útoky pokračují a několik málo zúčastněných subjektů ohrožuje mír a budoucnost mnoha – Izraelců a Palestinců. Hamás musí pachatele zastavit. Prospěch mají jen extrémisté na obou stranách, jak jsem se opakovaně dozvídal při své nedávné návštěvě Gazy. EU musí učinit vše, co je možné, aby blokádu prolomila, a Izrael musí uznat, že blokáda mu nezajišťuje dlouhodobou bezpečnost. Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Řekněme si to zcela jasně hned úvodem: izraelské embargo je jasným porušením mezinárodního práva a je naprosto nepřijatelné. V důsledku embarga a odepření přístupu k pitné vodě a potravinám Izrael pro obyvatele pásma Gazy uměle vytváří situaci, která nemá obdoby z hlediska své nelidskosti a opomíjení lidské důstojnosti. Jen díky egyptské vládě a rozumnému uvažování velitele pohraniční policie dosud nedošlo k obrovské katastrofě a lidem, kteří sami nejsou účastníky konfliktu, byl umožněn přístup k základním druhům zboží pro jejich nezbytné potřeby. Co je na druhé straně neodpovědné, je přesouvání odpovědnosti na Egypt, který nenese žádnou vinu na eskalaci současné situace.

29

30

CS

Debates of the European Parliament

Je nepřijatelné, že ve 21. století je civilní obyvatelstvo obětním beránkem za teroristické činy Hamásu. Proto je třeba ihned obnovit infrastrukturu a zaručit dodávky místním obyvatelům. Palestinská strana by měla učinit vše, co je v jejích silách, k uklidnění situace, aby umožnila uzavření dohody do konce roku 2008. V současné situaci se však vyhlídky na dosažení tohoto vznešeného cíle jeví velmi vzdálené. James Nicholson (PPE-DE), písemně. − Jakkoli je třeba vynaložit veškeré úsilí na nalezení řešení pro situaci v Gaze, toto usnesení v nejlepším případě nebude mít žádný přínos a v nejhorším případě bude mít škodlivý dopad. Pokud chce být Parlament skutečným zprostředkovatelem míru na Středním východě, měl by přestat vydávat nevyvážená usnesení. Pro každého poslance je těžké nehlasovat pro usnesení, které se zabývá humanitárními problémy, ale propojením těchto problémů s nepravdivým obrazem Izraele jeho hodnota padá. Parlamentní usnesení by nemělo žádat Hamás, aby propustil zajatce jako pouhý „akt dobré vůle“. Hamás není vlídný středověký král; je to teroristická organizace, která je do velké míry za situaci v Gaze odpovědná. Ohledně požadavku, aby Izrael plnil své závazky, by si tento Parlament měl uvědomit, že izraelští dělníci nadále riskují své životy, aby dodávali do Gazy elektřinu, i přes manipulace s těmito dodávkami elektřiny ze strany Hamásu. Při řešení potřeb trpících musíme zahrnout i obyvatele jižního Izraele, na které je v některých dnech vypálena v průměru jedna raketa za hodinu a o kterých se uvádí, že 75 % jejich dětí trpí úzkostí a posttraumatickým stresem. Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Izraelské orgány páchají na Palestincích trestné činy. Po mnoho měsíců narušují pohyb osob, zboží a potravin a brání v přístupu k pitné vodě, elektřině a ostatním základním službám, zatímco izraelská armáda nadále útočí na civilní obyvatele a vraždí je. Sympatie vyjádřené v tomto usnesení ve věci katastrofy, které Palestinci čelí, jsou jen přetvářkou, protože EU a Spojené státy jsou součástí problému. Imperialistické zájmy podporují Izrael v jeho zločinné politice. Imperialisté chtějí znovu ovládnout region, který je důležitý pro svou polohu a geostrategickou činnost; chtějí si uchovat své právo zasahovat, včetně práva na zásahy vojenské. Plány kvartetu prokázaly neúspěch dalšího imperialistického pokusu a stejný výsledek budou mít i dohody z Annapolis. Návrh na jejich oživení je pokusem obalamutit lidi; v podstatě staví oběti naroveň s utlačovateli. Imperialisté nemohou palestinský problém vyřešit. Řešení musí vzejít z úsilí samotného lidu Palestiny a Izraele a z mezinárodní solidarity s jejich bojem za mírové spolužití prostřednictvím vzniku nezávislého palestinského státu, jehož hlavním městem bude východní Jeruzalém. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Pokud bych i přes určité zdráhání v důsledku zcela nevyváženého znění případně pro usnesení hlasovala, bylo by to proto, že pozměňovací návrh, který předložila skupina Evropské lidové strany, do jisté míry vrátil vyjádření k současné situaci v Gaze pravdivost. Bez ohledu na to, kdo nese odpovědnost, je naprosto nepřijatelné, bezvýhradně a naprosto nepřijatelné, že původně bod 3 textu stavěl Izrael a Hamás na stejnou úroveň. Má snaha Izraele chránit své obyvatele před násilím, které denně páchají Hamás a palestinské milice, cokoli společného s nevybíravými útoky, naposledy v Dimoně, nebo s proudem raket Kassám, které denně prší na Sderot a jejichž cílem jsou hlavně školy, a tedy děti, krev izraelské společnosti? Samozřejmě můžeme mít na konflikt rozdílné názory, ale čestní poslanci v tomto Parlamentu odmítnou činit z Izraele, demokratické země a vlády, a Hamásu, teroristického hnutí, které EU jako takové registruje (to je pravda, stejně jako opakované odmítnutí splnit podmínky kvartetu, které toto usnesení navíc nezvykle skrývá), rovné partnery uprostřed strašného násilí. Geoffrey Van Orden (PPE-DE), písemně. − Tón, a především obsah usnesení o Gaze, je protiizraelsky překroucen. Je jistě pravda, že Palestinci v Gaze žijí v trvalém stavu nouze a že je to nehumánní. Ale vinu na tom nese Izrael jen částečně, především jsou na vině palestinští teroristé a extrémisté, jako je Hamás, a to, že arabské země nepomohly při rehabilitaci obyvatel a obnově území. Bylo dovoleno, aby Gaza nadále zůstala bolavým místem. Lituji, že nyní odpovědné subjekty v Gaze nebyly vyzvány, aby přijaly nezbytná opatření k mírovému vypořádání s Izraelem. Vítám požadavek na propuštění desátníka Šalita. Proto jsem se hlasování zdržel.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Sedmá Rada pro lidská práva Spojených národů (RC-B6-0092/2008) Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Strana June List podporuje Radu pro lidská práva Spojených národů a důležitou práci tohoto orgánu. Jsme však proti ustanovení bodu 34, který uvádí, že každý členský stát EU musí vyjadřovat postoj EU k daným záležitostem. Každý členský stát EU je autonomním členem OSN, a proto má právo vyjadřovat svůj vlastní postoj. Proto jsme se rozhodli hlasovat proti usnesení. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Nezapomínaje na předešlé postoje k definici činnosti tohoto orgánu OSN, ve kterých byly zjevné pokusy zaručit jeho sledování a organizaci – připomínáme kritiku EU a související tlak, například ve věci způsobu volby určitých zemí do tohoto orgánu (lítost nad zásadou „čistého štítu“ a obhajoba zavedení kritérií způsobilosti), mechanismu „Zvláštního postupu“, posílení mandátů zemí a možnosti zřizování nových mandátů prostou většinou, nebo dokonce podmínek „Celosvětového periodického přezkumu“ – přijal Evropský parlament usnesení, které se sice řídí stejnými zásadami, ale je daleko mírnější, pokud jde o vysvětlení jeho skutečných cílů. Mimo jiné bychom chtěli upozornit na nepřijatelný tlak vyvíjený na každý členský stát, aby své návrhy v tomto orgánu OSN odvozoval v závislosti na případných postojích EU, což znamená podřízení suverenity států ve věci zahraniční politiky. Rovněž chceme poukázat na odebrání možnosti politického stanoviska zmíněným – a rovněž některým nezmíněným – zemím, což opět ukazuje uplatnění „dvojích norem“, jinými slovy organizování lidských práv podle zájmů EU. - Zpráva: Françoise Castex (A6-0024/2008) Jan Andersson, Inger Segelström a Ĺsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme hlasovali pro zprávu o demografické budoucnosti Evropy. Jsme však přesvědčeni, že zpráva je příliš obsáhlá a zabývá se aspekty, které přesahují záležitosti s demografickou změnou související. Rovněž jsme proti různým návrhům na daňové prázdniny pro podniky, které organizují jesle a pro osoby schopné pracovat z domova. Rozhodli jsme se však hlasovat pro zprávu, protože řeší i důležité aspekty výzvy, před kterou Evropa stojí. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Litujeme, že nebyly přijaty všechny námi předložené pozměňovací návrhy. Jejich účelem bylo zprávu zlepšit, zpochybnit určitá východiska a zařadit opatření, která jsou dle našeho názoru nezbytná pro obranu práv žen, rodina a dětí. Víme například, jak nízké mzdy a nejisté zaměstnání zhoršují sociální nestabilitu a v důsledku toho drasticky snižují stabilní vyhlídky těch, kdo se rozhodnou mít děti. Proto zlepšení stability pracovních míst, zvýšení mezd, rozšíření sociálního zabezpečení a opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zkrácení celkové pracovní doby bez ztráty mzdy a zajištění spravedlivějšího rozdělení příjmů a plná zaměstnanost představují zásadní otázky pro řešení demografické změny. Rovněž je důležité vytvořit nové a lepší vzdělávací a sociální infrastruktury pro mladé lidi i seniory, včetně více zařízení pro celoživotní vzdělávání, péče o děti, ošetřovatelské péče a péče o seniory. To vyžaduje více veřejných služeb v lepší kvalitě se zaručeným rovným přístupem pro všechny. Tím, že tyto aspekty plně neprosazuje, nereaguje zpráva efektivně na uvedené problémy, ačkoli obsahuje pozitivní návrhy, kterým tleskáme, které však nejsou dostatečné k tomu, aby nám umožnily pro zprávu hlasovat. Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Velké části Evropy čelí demografickým výzvám. Ty by však měla řešit vnitrostátní opatření a nikoli všeobecné návrhy EU, které možná některým zemím vyhovují, ale pro jiné členské státy mohou být nevhodné. Mnoho zemí EU včetně Švédska se již ve velké míře vyrovnalo s nízkou porodností a demografickými problémy, zčásti prostřednictvím dobře propracované sociální politiky a pomocí imigrace. Pro členské státy, které o tom mají zájem, by bylo prospěšné prozkoumat Švédsko a ostatní skandinávské země a kopírovat zde přijatá opatření. Genowefa Grabowska (PSE), písemně. (PL) Plně podporuji zprávu o demografické budoucnosti Evropy. Je skutečností, že trvalý pokles přirozeného růstu, v posledních letech doprovázený nárůstem průměrné doby dožití, pravděpodobně povede k významným změnám struktury obyvatelstva Evropské unie do roku 2050. Změny budou zahrnovat obecné stárnutí obyvatelstva a pokles počtu pracujících osob. To povede

31

32

CS

Debates of the European Parliament

k významnému nárůstu zátěže pro rozpočty členských států. Proces bude bolestivý nejen pro jednotlivé členské státy, ale i pro Unii jako celek. Ta může se může potýkat se ztrátou své konkurenční výhody a poklesem hospodářského růstu v porovnání se situací v jiných částech světa, pro které je typický rychlý demografický růst. Je také jasné, že tato demografická nerovnováha bude mít škodlivé dopady na financování sociální péče a udržitelnost penzijních systémů. Proto podporuji nápravná opatření navržená ve zprávě a zaměřená na demografickou obnovu, prodloužení doby profesní aktivity, zaručení vysoce kvalitní sociální péče a prosazování solidarity mezi generacemi. Tato opatření jsou nezbytná pro udržení konkurenceschopnosti hospodářství Unie a současně zaručují dlouhodobé fungování evropského sociálního modelu. Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Evropané jsou vymírající druh. Při průměrné míře porodnosti nižší než 1,5 ztratí do roku 2050 27 členských států EU zhruba 20 milionů lidí a počet osob starších 65 let bude činit 30 % počtu obyvatel. Opatření, která navrhuje paní Castexová pro nápravu evropské porodnosti, jsou směšná, protože stejně jako všichni Europeanisté u moci, ani naše kolegyně poslankyně nechce evropské obyvatelstvo obnovit, ale nahradit je přistěhovalci z Afriky a Asie. Proto využívá 15 článků své zprávy pro požadavky na sjednocování rodin, občanská práva pro přistěhovalce a zvýšené úsilí o jejich integraci... Tato politika, kterou ve Francii hájí pan Attali a provádí pan Sarkozy, přivede do roku 2050 do Evropy dalších 80 milionů přistěhovalců a v konečném důsledku povede k vymizení našich národů. Abychom zaručili přežití evropských národů, musí být migrační toky zvráceny a musí být zavedena rozsáhlá politika podpory porodnosti na základě rodiny a ochrany života. To znamená, že naše národy musí usilovat o svou svrchovanost a identitu v nové Evropě, Evropě národů. Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Podporuji politiku soudržnosti pro demografický rozvoj Evropské unie, protože strukturální posun věkové pyramidy evropské společnosti poukazuje na hrozivou budoucnost. Upozorňuji na skutečnost, že všechny industrializované země Evropy čelí stejným zásadním problémům sociální politiky, které představují závažné riziko pro evropský model sociální péče, který je nezbytnou podmínkou naší současné prosperity. V této souvislosti bych chtěl zvláště zdůraznit nárůst evropského průměrného indexu závislosti 53 % v roce 2050, který je důsledkem současné mimořádně nízké porodnosti v EU ve výši 1,5 a který vede nejen k mezigeneračním konfliktům, a tudíž může být považován za překážku sociální soudržnosti, ale může i oslabit konkurenceschopnost Evropy v rámci světové ekonomiky. Probíhající demografická změna tedy vyžaduje obecné úpravy jednotlivých sociálních systémů a rychlé a efektivní provádění. Fernand Le Rachinel (NI), písemně. – (FR) Zpráva paní Castexové o demografické budoucnosti Evropy je neuvěřitelně banální a obsahuje všechna klišé, která lze očekávat ve studiích na toto téma. Paní Castexová mimo jiné zapomíná zmínit metody antikoncepce, které jsou ve velké míře odpovědné za pokles porodnosti v Evropě, která činí pouze 1,5 dítěte na ženu, což je zcela vzdáleno obnově budoucích generací. Prostředí podporující populaci závisí na možnosti žen chtít vychovávat své děti po poměrně dlouhou dobu. Je to prioritní investice do společnosti, která by podstatně snížila předčasné ukončování školní docházky a trestnou činnost mladistvých. Pokud jde o imigraci jako prostředek vyrovnání prázdných kolébek, jedná se o nebezpečnou myšlenku, která by nejen destabilizovala naše západní společnosti, ale mohla by být skutečnou časovanou bombou se všemi důsledky, které si umíme dobře představit. Ospravedlňování imigrace nedostatkem pracovních sil, kvalifikovaných nebo nekvalifikovaných, je v situaci, kdy má Evropa více než dvacet milionů nezaměstnaných, trestáním evropských pracujících, kteří jistě návrhy Komise nebo Evropského parlamentu ocení. Z těchto důvodů chceme hlasovat proti zprávě paní Castexové. Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. ? (PL) Paní Castexová správně upozorňuje, že vzhledem k tomu, že průměrná evropská hodnota indexu závislosti (počet osob starších 65 let dělený počtem osob ve věku 14–65 let) se zvýší z 25 % v roce 2004 na 53 % v roce 2050, riskuje Evropská unie ztrátu své konkurenční výhody a pokles hospodářského růstu.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Souhlasím s návrhy na rozvoj pěti hlavních směrů opatření zaměřených na demografickou obnovu, jmenovitě vysoce kvalitní aktivní život, výkonnější Evropu, lepší integrace přistěhovalců, zaručení sociální péče a solidarity mezi generacemi. Marcin Libicki, Wojciech Roszkowski a Konrad Szymański (UEN), písemně. − Hlasovali jsme proti této zprávě, protože v ní navrhovaná řešení demografické krize jsou kontraproduktivní. Na rozdíl od toho, co říká zpráva, zajistí nápravu, kterou potřebujeme, pouze tradiční rodiny a společenská úcta k mateřství. Sociální experimenty navrhované ve zprávě (tzv. alternativní rodinné struktury) nepřinášejí našim společnostem nic jiného než rizika. Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. – (FR) Zřídka mívám takovou radost z hlasování pro usnesení, protože to jasně ukazuje, že ženy a senioři mají při řešení naší demografické budoucnosti zásadní úlohu. Od žen se očekává, že budou ochotny přivádět na svět více dětí a současně vykonávat profesní činnost po delší období. V takovém případě musí být vytvořen prostředek jejich motivace. Nelze očekávat, že ženy budou mít pocit méněcenných nebo že se vystaví chudobě vždy, když přivedou na svět dítě. Čím více dětí rodí, tím více jsou diskriminovány z hlediska krytí sociální péče, zvláště pokud pečují o rodinu na plný úvazek, čím vydělávají méně, tím bude kratší doba jejich důchodu. Proto nebudou ani nejúžasnější ustanovení k ničemu, pokud nebude existovat politická odvaha je provádět. K tomu bohužel došlo v případě usnesení z roku 1995 o rozdělení penzijních nároků v případě rozvodu a usnesení o situaci manželů vypomáhajících v malých a středních podnicích, která měla napravit mnoho diskriminace, kterou ženy stále trpí, a hroznou situaci mnoha mužů v případě otcovské dovolené. David Martin (PSE), písemně. − Vítám doporučení Françoise Castexové o demografické budoucnosti Evropy. Obecné poselství spočívající v podpoře hospodářské konkurenceschopnosti při zachování evropského sociálního modelu je podle mě logické i odůvodněné. Souhlasím s tím, že se zpráva zaměřuje na úlohu oblastí, jako je vzdělávání, péče o děti a finanční mechanismy při zabezpečování tohoto cíle. Existuje i nutnost prosazování profesní rovnosti mužů a žen spolu s dobrou a promyšlenou imigrační politikou zahrnující cíl úspěšné integrace. Zpráva se těmito otázkami zabývá a já jsem hlasoval pro její doporučení. Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Masová imigrace a stárnutí ohrožují původní obyvatelstvo. První jev je oslavován jako zázračný lék na jev druhý, ale vede jen k umělým etnickým změnám – jinými slovy Umvolkung: tedy nucené změně etnické skladby obyvatelstva. Pokud nezačne vedení EU konečně prosazovat politiku podporující porodnost u původních Evropanů, nezačne podporovat tradiční rodinu s mnoha dětmi, nezakročí konečně proti pokusům – například svatbám homosexuálů – o zničení tradiční rodiny a nezavede znovu nulovou toleranci vůči imigraci, i v oblasti slučování rodin, budeme zde za padesát let sedět a stěžovat si na „zkosovštění“ Evropy, stejně jako to teď děláme u otázky Kosova samotné. Zpráva, kterou máme před sebou, se nám opět pokouší podsunout imigraci jako všelék, při které by se dědici Evropy museli brzy přizpůsobovat migrantům. Proto jsem dnešní zprávu zamítl. Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) EU musí čelit vážným demografickým změnám v zájmu zachování demografické a územní rovnováhy EU. Na jedné straně je třeba se vypořádat se stárnutím obyvatelstva. Situace je alarmující. Každý rok po roce 2010 se sníží počet produktivního obyvatelstva o 1 milion, což ohrozí solidaritu mezi generacemi. Na straně druhé hrozí problémy související s poklesem porodnosti, které trvají již několik let. Zvyšující se výskyt neplodnosti manželských párů může způsobovat odkládání narození dítěte na pozdější dobu. Ochrana mateřství a rodiny musí být středobodem pozornosti všech politik EU. Penzijní systémy nesmí ženy za mateřství trestat. V posledních letech se pokračovalo ve vyrovnávání rozdílů mezi členskými státy, ale rozdíly uvnitř členských států se výrazně prohloubily. Právě znevýhodněné regiony jsou méně rozvinuté a jsou nejvíce postižené demografickou změnou, zejména stárnutím obyvatelstva a migrací. V důsledku nedostatku dobře placených pracovních míst odchází kvalifikovaná pracovní síla do velkých měst. Silná koncentrace hospodářských činností v hlavních městech narušuje demografickou, hospodářskou. sociální a environmentální rovnováhu

33

34

CS

Debates of the European Parliament

a způsobuje snižování počtu obyvatel ve venkovských oblastech, kterým často chybí základní infrastruktura nutná k rozvoji. Hlasovala jsem pro zprávu paní Castexové o demografické budoucnosti, která patří k důležitým zprávám. Musíme si uvědomit, že demokratický vývoj je základní složkou všech politik ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Obnova evropské populace je zásadní faktor pro zajištění rovnováhy mezi nejmladšími a nejstaršími a zvýšení poštu osob v produktivním věku. Důsledkem současného poklesu porodnosti a prodloužené doby dožití bude růst indexu závislosti a pokles počtu obyvatel v produktivním věku. Proto je nezbytné přijmout opatření na podporu demografické obnovy, která zajistí produktivnější a modernější Evropu s vysokým stupněm sociální ochrany a solidarity mezi generacemi. Musíme vypracovat politiky podporující trvalou obnovu evropského obyvatelstva, které zajistí pokračující hospodářskou konkurenceschopnost a současně zachovají evropský sociální model. Nemůžeme ignorovat ani další aspekt této otázky spojený s tím, že Evropa je cílovým územím značných migračních toků, vzhledem k tomu, že tito lidé stále pomáhají zvyšovat porodnost. Kombinace demografického problému s otázkou migrace přináší možná rizika a nelze se na tyto obyvatele ve věci demografické obnovy jednoduše spolehnout. Proto chci zdůraznit opatření zaměřená na podporu porodnosti doprovázená vhodnými politikami vzdělávání a odborné přípravy a solidarity mezi generacemi, které by měly demografický pokles Evropy zastavit. Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Demografická výzva, před kterou Evropa stojí, je obrovská. Je to dokonalé vhodné téma diskuse na evropské úrovni – sám jsem se jím zabýval jako autor stanoviska ke koncepci flexicurity. Nezbytnou podmínkou ohledně výchozího bodu diskuse je však to, že většina navrhovaných opatření, například pozdější věk odchodu do důchodu, obezřetná rodinná politika, dobré podmínky při rodičovské dovolené atd., spadá do působnosti zásady subsidiarity. Řada návrhů v široké škále řešení, přinejmenším těch, které zpráva zmiňuje, se již provádí a dobře funguje ve Švédsku. Neznamená to však, že by stejně dobře fungovaly i v jiných částech Evropy. Zásadní problémem zprávy paní Castexové proto není záměr, ale to, že většina projednávaných témat se týká politik, které by měly provádět členské státy – někdy na úrovni obcí. Proto jsem hlasoval pro pozměňovací návrhy, které zdůrazňovaly zásadu subsidiarity, a při konečném hlasování jsem se zdržel. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE), písemně. (PL) Přijali jsme důležitou zprávu o demografické budoucnosti Evropy. Umožnit občanům delší život jistě znamená pro členské státy nebo Unii úspěch. Rovněž to však vede k postupnému stárnutí obyvatelstva. V dlouhodobém výhledu může tato situace jen zhoršit rovnováhu mezi produktivními obyvateli a seniory. Je to hrozba solidaritě mezi generacemi, protože menší počet profesně aktivních osob než dnes bude muset nést stále rostoucí náklady na dávky, příspěvky, penze, pečovatelské a zdravotní služby pro neproduktivní osoby. Pro řešení této situace se požaduje opatření, které by prodloužilo dobu profesní činnosti a zvýšilo porodnost. Jsou žádány i programy pro plnou integraci přistěhovalců. Technická modernizace a zavedení informační technologie na pracoviště zajistí účinnější a produktivnější práci. To významně přispěje ke zlepšení situace. Je také třeba zvážit migrační toky z venkova do měst a skrytý lidský kapitál na venkově, zejména v méně rozvinutých zemích. Demografie je pro Evropskou unii jednou z hlavních výzev, zvláště v kontextu značného přelidnění jiných částí světa. Ewa Tomaszewska (UEN), písemně. ? (PL) S ohledem na závažnost demografického problému, kterému Evropa čelí, je zcela odůvodněné, že mu Parlament a Komise věnují čas. Bohužel jsem zjistila, že musím hlasovat proti zprávě paní Castexové, protože bylo zamítnuto tolik klíčových pozměňovacích návrhů. Nelze prominout zvláště to, že Parlament akceptoval ustanovení, které znamená plné přijetí definice rodiny v právním řádu země původu emigranta v případě konfliktu s právními předpisy hostitelské země, společně

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

s následnými finančními závazky v případě mnohoženství. To zasahuje do vnitrostátních ustanovení členských států, a tím je porušena zásada subsidiarity. - Zpráva: Ambroise Guellec (A6-0023/2008) Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. (GA) Nesouhlasím se vším, co uvádí zpráva, kterou předložil pan Guellec, nicméně zprávu vítám a hlasovala jsem pro ni. Vítám důraz, který pan Guellec klade na vyvážený regionální rozvoj. Rozdíl mezi členskými státy se musí nejen zmenšit, ale musíme zmenšovat i rozdíly uvnitř členských států i rozdíly mezi regiony. Musíme zajistit, aby bylo více zdrojů směřováno na podporu regionálního rozvoje a řešení sociálního vyloučení. Jediným způsobem, jak pojmout politiku soudržnosti, je použít ji jako nástroj provádění Lisabonské strategie. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Ačkoli tato zpráva obsahuje určité aspekty, které i přes jejich umírněnost považujeme za přínosné, neřeší účinně zásadní otázky financování. Příkladem tohoto kompromisu je přístup k finančním zdrojům Společenství nutným pro účinnou politiku soudržnosti. Zpráva v bodech odůvodnění uznává, že „v budoucnosti musí být pro politiku soudržnosti zaručeny větší finanční zdroje, abychom mohli čelit novým, očekávaným výzvám“ (bez ohledu na to, zda se to týká soudržnosti, je to samostatná otázka, kterou je třeba ještě vyjasnit). V bodech textu, jinými slovy ve vlastním návrhu, však zpráva jen zmiňuje neurčitou potřebu posílení politiky soudržnosti, pro kterou je třeba vyčlenit „dostatečné“ finanční zdroje. Bohužel byly námi předložené pozměňovací návrhy zamítnuty. Cílem těchto pozměňovacích návrhů například bylo uznat, že existují země a regiony, které jsou s EU ve sporu, zabránit využívání politiky soudržnosti pro jiné účely, zejména pro financování cílů začleněných do Lisabonské strategie, což by bylo v rozporu se soudržností, uznat potřebu navýšení zdrojů Společenství pro soudržnost, uložit podmínky pomoci Společenství pro podniky, aby se předcházelo jejich přemisťování, upozornit na nutnost přijetí trvalých opatření s přiměřeným financováním pro nejvzdálenější regiony a uznat úlohu rybolovu v soudržnosti. David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu, kterou Ambroise Guellec předložil o čtvrté zprávě Komise o hospodářské a sociální soudržnosti. Zjištění naznačují rozhodný pokrok ve zlepšování hospodářské a sociální soudržnosti v celé EU. Zjištění toho, že se v řadě členských států zvětšily rozdíly, zvláště mezi hlavními městy a venkovem, však prokazují, že je nutné v tomto cíli politiky pokračovat a řešit a snižovat rozdíly uvnitř četných regionů EU a mezi nimi. Miroslav Mikolášik (PPE-DE), písemně. − (SK) Politika soudržnosti pomáhá řešit problémy, jako jsou demografické změny, přesídlování obyvatel z venkova do měst, segregace, klimatické změny a další. Těmto výzvám lze čelit pouze v případě, že politika soudržnosti zůstane politikou Společenství. Proto tuto zprávu rozhodně podporuji. Že je tato politika prospěšná, je vidět na zemích, které v minulosti čerpaly prostředky z Fondu soudržnosti. Řecko, Španělsko, Portugalsko a Irsko zaznamenaly výrazný růst. Podobně je třeba pomoci i novým členským státům. Jako každý, kdo vyrůstal a žije ve vzdálenějším regionu, vím, že rozdíly mezi regiony i v rámci regionů jsou výrazné. Někdy dokonce větší než rozdíly mezi jednotlivými státy. A to v životní úrovni, v množství nabízených pracovních míst, v příjmech i možnostech vzdělávání. Proto zdůrazňuji, že je velmi nutné snížit rozdíly mezi územně dostupnými regiony a regiony se strukturálním znevýhodněním. Cestu vidím v upřednostnění politik, které by snížily tlak na hlavní města a podpořily vznik druhotných center. Je třeba podpořit rozvoj venkovských oblastí a v tom hrají důležitou úlohu malá a střední města. Také je nutné nasměrovat finanční prostředky do projektů, které se snaží, aby měl každý region svou přitažlivost. Podporuji tuto zprávu, protože vím, že politika soudržnosti je správnou odpovědí na mnohé demografické změny. Cristiana Muscardini (UEN), písemně. − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, soudržnost byla v minulosti jedním z hlavních témat politiky Společenství, vyjádřením zásady solidarity, která odlišila a doprovodila hospodářský růst Evropské unie. Pro mnoho evropských zemích a regionů to byl příběh hospodářského úspěchu, někdy se hovořilo i o zázraku a díky řádnému provádění politik soudržnosti se kvalita života mnoha našich občanů zlepšila. Ještě větší úlohu hraje soudržnost v Evropě 27 členských států, která obsahuje výrazné hospodářské a sociální rozdíly. První účinky hospodářské pomoci EU začínají být v některých zaostávajících regionech vidět,

35

36

CS

Debates of the European Parliament

přestože bude možné hodnotit hospodářskou konvergenci až v dlouhodobém měřítku v důsledku velmi nízkého výchozího HDP na obyvatele. Komparativní podmínky budou v blízké budoucnosti, možná však i dnes, odlišné. Proto bude muset politika soudržnosti čelit dalším novým výzvám se silným územním dopadem, jako jsou demografické změny, urbanizace a nové územní plánování měst, migrační přesuny, dodávky energií a změna klimatu. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, ale chci vyzvat Komisi a vnitrostátní vlády, aby vypracovaly společný přístup k vhodnému dynamickému a kooperativnímu řešení těchto otázek. Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Cílem hospodářské a sociální soudržnosti je vytvořit u pracujících falešnou představu o tom, že propast sociálních a regionálních rozdílů lze zmenšit a že lze životní úroveň pracujících v zemích a regionech odchylujících se od průměru Společenství zlepšit. Zákon nerovného růstu v kapitalismu je však neměnný. Tyto rozdíly dokonce narůstají; chudí chudnou a bohatí bohatnou. S tím se musejí pracující denně potýkat. Tváří v tvář zátěži působené kapitalistickou restrukturalizací a frontálnímu útoku na pracovní práva však i slovní užívání tohoto pojmu mizí a s ním i ubohé prostředky v rozpočtu Společenství. Ve třetí fázi provádění Lisabonské smlouvy je třeba všechny politiky nahradit kouzelnými slůvky imperialismu – „hospodářská soutěž“. To povede k soutěži mezi státy, regiony a pracujícími a nadvládu získá zákon džungle. Ustanovení se omezuje na květnatá prohlášení a pouhá přání, která se nedotýkají podstaty problému. Pouze boj pracujících, neposlušnost a nepodřizování se politikám EU, které směřují proti pracujícím a proti lidem, mohou zvrátit trend životních podmínek pracujících tříd. Tento trend je nyní výraznější i v méně rozvinutých zemích. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Politika soudržnosti je jednou z charakteristických obchodních značek Evropské unie, jedním z jejích největších úspěchů i jedním z nejpřitažlivějších rysů našeho společenství. Myšlenka, která je správná a nutná pro zajištění stejné úrovně rozvoje ve všech členských státech, je koncepcí, od které nesmíme upustit a jejíž kladné výsledky musíme oslavovat. Vše v této oblasti však nebylo úspěšné. Za prvé je nutné, aby byly fondy soudržnosti stále více integrovány s ostatními programy financování, aby bylo zaručeno, že užitky z těchto fondů se neztratí při absenci průvodní investice do politik přímo zaměřených na pokročilejší fáze rozvoje. Někdy je nutné udělat větší kroky, jinak zůstaneme vždy pozadu. Za druhé, je varující, že jsme u portugalského státu svědky trvalého procesu ústupu od zajišťování rovného přístupu k základním službám na celém jeho území. Jakou má pak cenu volat po soudržnosti na úrovni Společenství, když chybí ve vnitrostátních politikách, když jsou opomíjeni občané v méně rozvinutých regionech nikoli ve jménu rozvoje, ale jen na základě účetního pohledu na rozdělování zdrojů? Rozhodně žádnou. - Zpráva: Gisela Kallenbach (A6-0028/2008) Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. − (GA) Nesouhlasím se vším, co stojí ve zprávě Gisely Kallenbachové, ale přesto ji vítám a hlasovala jsem pro ni. Zvláště vítám to, že paní Kallenbachová klade důraz na posilování úlohy městských místních orgánů. Udržitelný rozvoj městských oblastí je v jednadvacátém století velkou výzvou a rámec, který paní Kallenbachová dnes navrhla, nám může pomoci se s touto výzvou vypořádat. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva o monitorování územní agendy a Lipské charty obsahuje aspekty, které považujeme za důležité. Je však třeba zdůraznit, že skutečný obsah územní soudržnosti je ještě třeba definovat, při přijetí zelené knihy na toto téma plánovaném na příští září. Ačkoli mnoho z dosud zmiňovaných cílů je nutno přivítat a všechny dávají smysl – například vybudování vyváženého polycentrického systému měst a vytvoření nového pojetí vztahu mezi městem a venkovem, zajištění rovného přístupu k infrastrukturám, ochrana přírodního a kulturního dědictví, zachování kvalitních

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

veřejné prostorů a modernizace bytového fondu a infrastruktury ulic, posílení místního hospodářství a místní politiky trhu práce a zajištění aktivní politiky vzdělávání a odborné přípravy dětí a mládeže – chtěli bychom zdůraznit, že: - pozemková správa a územní plánování musí být odpovědností každého členského státu; - nové priority musí získat nové finanční zdroje; - územní rozměr nesmí být v rozporu s hospodářskou a sociální soudržností ani ji nesmí oslabovat, jinými slovy jde o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a podporu zaostávajících nejvíce znevýhodněných regionů. David Martin (PSE), písemně. − Zpráva Gisely Kallenbachové „o monitorování územní agendy a Lipské charty“ je zpráva, které jsem dal svůj hlas. Musíme být citlivější vůči územnímu a městskému rozměru politik EU. Úspěšně toho můžeme dosáhnout zlepšováním spolupráce mezi městem a venkovem a prováděním účinných strategií zaměřených na udržitelný územní rozvoj.

6. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno ve 12:45 a znovu zahájeno v 15:00.) PŘEDSEDAJÍCÍ: GÉRARD ONESTA Místopředseda

7. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 8. Sdělení společných postojů Rady: viz zápis 9. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (rozprava) 9.1. Východní Timor Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o Východním Timoru(1). Janusz Onyszkiewicz, autor. ? (PL) Pane předsedající, jsme svědky další krize ve Východním Timoru. Tuto krizi nelze vyřešit bez účasti a spolupráce východotimorských orgánů. Ty musí dosáhnout rozpuštění všech polovojenských skupin a odzbrojit civilisty. Je třeba rozehnat i ozbrojené gangy. Ti, kdo nesou odpovědnost za útoky na nejvýznamnější osoby v zemi, musí být postaveni před soud. Všechny politické síly, a to jak ty, které vládnou, tak ty, jež jsou v opozici, se musí zdržet nezákonného používání síly. Nedávné události naznačují silnou pravděpodobnost toho, že se Východní Timor stane další zemí, jejíž hlavní orgány již nefungují. Lze to považovat i za krach státu. Všichni jsme si vědomi hrozby, kterou takové státy představují. Jsem si jist, že nemusím uvádět příklady, dovolte mi jen zmínit Somálsko. S ohledem na úlohu, kterou hrálo při vzniku státu Východní Timor, a svou trvalou přítomnost v tomto státě, nesmí mezinárodní společenství dovolit, aby se tato neradostná vyhlídka stala skutečností. Závazky Evropské unie k podpoře demokratických sil a institucí jsou nadále zásadní. Parlament by při plnění svého poslání měl posuzovat účinnost této podpory. Pedro Guerreiro, autor. – (PT) Jak bylo zdůrazněno v návrhu usnesení, který předložila naše skupina, je nyní nezbytné vyjádřit naši solidaritu s lidem Východního Timoru a odsoudit útoky na prezidenta republiky a předsedu vlády Východního Timoru. Chceme zdůraznit, že takové útoky mohou jen zvýšit nestabilitu politické situace ve Východním Timoru, která vznikla v důsledku událostí v letech 2006 a 2007 a kterou udržuje politický proces vyplývající z nedávných parlamentních voleb v této zemi. Požadujeme důkladné šetření v mezích ústavního a právního rámce Východního Timoru, které zjistí a postaví před soud hlavní

(1)

Viz zápis.

37

38

CS

Debates of the European Parliament

pachatele uvedených útoků. Musíme být ostražití vůči jakýmkoli snahám o odůvodnění dalších vnějších zásahů ve světle těchto událostí, které mohou ohrozit nezávislost a suverenitu Východního Timoru. Proto odmítáme společné usnesení Evropského parlamentu, které se mimo jiné snaží ignorovat veškeré vnější zásahy, které se pokusily podmínit a ovlivnit svobodou volbu lidu Východního Timoru. Usnesení se také snahou o paušální zahrnutí všech do jedné skupiny pokouší vyjmout z odpovědnosti hlavní pachatele a mentoruje o násilí a destabilizaci situace ve Východním Timoru. Snaží se také opomíjet skutečnost, že pro pochopení současné situace ve Východním Timoru nesmíme zapomínat na to, že jeho lid byl obětí kolonialismu, brutálních represí a ničení jeho země a že si jeho lid statečně vybojoval nezávislost a suverenitu, zejména pokud jde o přírodní zdroje, v poměrně nedávné minulosti, i poté, co jej v zásadních okamžicích tohoto boje opustilo mezinárodní společenství. I před zmínku o respektování suverenity lidu Východního Timoru je toto usnesení základem vměšování do vnitřních záležitostí země. V podstatě zaujímá postoj, který se snaží představit Východní Timor jako zkrachovalý stát. Toto usnesení také ignoruje skutečnost, že řešení je politické a je pouze v rukou lidu Východního Timoru. V minulosti lid Východního Timoru více než dostatečně prokázal svou důstojnost a odvahu a my vyjadřujeme svou důvěru v jeho schopnost vlastními silami učinit Východní Timor suverénním a nezávislým státem. Ana Maria Gomes, autorka. − – (PT) Jménem Socialistické skupiny v Evropském parlamentu chci vyjádřit naši solidaritu s lidem Východního Timoru a to, že důrazně odsuzujeme barbarské útoky proti demokraticky zvoleným institucím prezidenta a předsedy vlády Východního Timoru. Také chci žádat o nezávislé šetření, které požaduje tento námi podporovaný návrh usnesení, aby zjistilo, kdo útoky provedl, koho zastupoval a co selhalo v bezpečnostním systému Východního Timoru, v rámci Východního Timoru, a zejména v mezinárodním měřítku. Jsem přesvědčena, že tato epizoda naznačuje, že mezinárodní společenství musí vynaložit další úsilí na posílení státních institucí Východního Timoru, a zejména na reformu bezpečnostního systému, který zpochybnila i krize v roce 2006. Kromě toho musí být zváženy otázky týkající se spravedlnosti, práva a řádu. V této souvislosti musím říci, že pokusy o národní smír s povstaleckými skupinami mohly vyslat negativní a kontraproduktivní signál beztrestnosti, který povstalce vedl ke spáchání tohoto zavrženíhodného útoku. Východní Timor není zkrachovalý stát a není nijak podobný Somálsku, jak se pokusil naznačit pan Onyszkiewicz. Východní Timor získal svou nezávislost statečně, i přes mlčení mezinárodního společenství, a lid Východního Timoru již při několika příležitostech prokázal svou oddanost demokracii. Opět ji příkladně projevil v prezidentských a parlamentních volbách, které se konaly v minulém roce a při nichž jsem měla tu čest vést misi tohoto Parlamentu. Mezinárodní společenství má nyní povinnost ukázat svou podporu pro Východní Timor a tuto podporu koordinovat, což se mu ve vztahu k bezpečnostnímu systému nepodařilo, a řešit základní problémy struktury státu Východní Timor. Pokud jde o signály, které dává lid Východního Timoru, není pochyb o tom, že chce demokracii a právní stát. Marcin Libicki, autor. (PL) Pane předsedající, Východní Timor nedávno získal nezávislost v boji za svou katolickou identitu. Válka za nezávislost byla krvavá a znamenala velké ztráty na životech. Prezidentovi Východního Timoru byla udělena Nobelova cena za mír. To je další důvod pro to, aby mezinárodní společenství pomohlo při znovunastolení řádu v zemi. Plně souhlasím s paní Gomes v tom, že tato země se vyvíjela správně a splnila všechny normy nutné k jejímu řádnému fungování. Válka tyto normy a vnitřní řád nyní ničí. Jsem přesvědčen, že stojí za to se vrátit k návrhům, které před nějakou dobou předložil pan Kaczyński, prezident Polska, a znovu je zopakoval prezident Sarkozy. Zahrnují zřízení evropských vojenských sil schopných zásahu v případě potřeby. Nebudeme-li mít kapacity pro zásah, můžeme se tu každý čtvrtek jen tak scházet k debatě a ničeho nedosáhneme. José Ribeiro e Castro, autor. – (PT) Pane předsedající, dámy a pánové, Ruy Cinatti napsal báseň, kterou jsem si zapamatoval a která zní takto: „Možná budeme poraženi nebo se připravíme k boji, jedině však v jednotě“. 11. února se bohužel na Východní Timor vrátila krize, která vzešla opět od stejných lidí, kteří nesli odpovědnost za krizi před dvěma lety. To nás vede k tomu, abychom si kladli otázky o návratu těch, kdo by

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

mohli uškodit stabilitě této země, a o závažnosti útoku, při němž byl těžce zraněn, dokonce mohl zemřít, prezident republiky José Ramos-Horta a jenž byl namířen i proti předsedovi vlády Xananu Gusmaovi, který naštěstí vyvázl bez následků. Násilí a narušení běžného chodu institucí opět odhalily neúspěch země s historií a podmínkami Východního Timoru, která odvážně bojovala a bojuje za svou nezávislost, demokracii a pokrok. Každý, kdo Východní Timor podporoval od počátku, nemůže znovu nepocítit smutek nad touto událostí, kterou rozhodně odsuzujeme. Doufáme, že se prezident Ramos-Horta plně zotaví, a požadujeme vyšetření toho, co se stalo, a nezbytné reakce na tuto událost. Mezinárodní síly bohužel pracovaly pomalu, kromě portugalské GNR (Národní republikánské gardy). Existují i jasná selhání právního státu Východního Timoru, který nefunguje dobře a který vlastně nikdy plně nefungoval. Východní Timor potřebuje od samého základu přebudovat svůj bezpečnostní systém, aby zajistil právo a pořádek. Mezinárodní společenství musí lidu Východního Timoru při těchto krocích pomoci. Není to zkrachovalý stát, je to stát s neúspěchy, který musíme podpořit. Hlavní odpovědnost však jistě spočívá na lidu Východního Timoru, který se musí pokusit dosáhnout kompromisu všech stran ve prospěch trvalého míru a respektování právního státu a soudních rozhodnutí, bez váhání, bez chyb a bez samolibosti. Již se jim podařilo dosáhnout dohody, kterou bychom mohli nazvat lidovým konsenzem ohledně základního jádra činnosti státu. A právě o tomto konsenzu Ruy Cinatti hovořil ve své básni, právě ten Východní Timor potřebuje nejvíce. Proto, drazí přátelé, musíme lidu Východního Timoru pomoci, aby pomohl sám sobě a učinil svou zemi silnější. Raül Romeva i Rueda, autor. – (ES) Pane předsedající, myslím, že Východní Timor je příkladem toho, jak lze realizovat, a dobře realizovat, proces sebeurčení. Bylo by samozřejmě dobré, kdyby někteří z našich přátel, Španělsko nevyjímaje, napodobili Portugalsko a převzali svou odpovědnost z hlediska dědictví bývalých kolonií, jako například v oblasti Západní Sahary. Je však zjevné, že tyto záležitosti nejsou snadné a nepřinášejí ani okamžité výsledky. Je třeba vzpomenout potíže Východního Timoru, kde po pokojných volbách, které se konaly před několika měsíci, přetrvává mnoho neklidu, včetně pokusu o atentát na prezidenta Ramose Hortu. Zde bych se chtěl připojit k Parlamentu a popřát prezidentovi i předsedovi vlády Xananu Gusmaovi brzké zotavení. Myslím, že nikdo nebude zpochybňovat ochotu dosáhnout dohody, kterou mimo jiné prokázal prezident Ramos Horta, a jsem si jist, že i po tomto útoku prezident Ramos Horta vykoná vše, co je nutné k nalezení politické shody s opozičními frakcemi, aby demokraticky a nenásilně urovnal rozpory. To však musí plně podporovat mezinárodní společenství a musí být obnoven mandát OSN, jak navrhovaly některé země. V každém případě musí být obnoven do roku 2012 a kdykoli v reakci na potřeby a požadavky vlády a demokratických sil Timoru. Přítomnost OSN v zemi by také měla být v souladu s potřebami země a měla by být přezkoumávána nejen z hlediska rekonstrukce a řešení základních potřeb, ale i z hlediska schopnosti jednat preventivně a reagovat na nepokoje. A konečně, EU musí co nejdříve zřídit zastoupení v Dillí a Parlament musí rovněž přijmout opatření pro vyslání pozorovatelů na podporu demokratických sil v zemi a k posouzení záměru a účinnosti současné pomoci EU. Tunne Kelam, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, Východní Timor jistě není zkrachovalý stát. Avšak skutečnost, že se dne 11. února 2008 demokraticky zvolený prezident i předseda vlády stali obětí ozbrojeného pokusu o atentát, je důkazem toho, jak křehká může mladá demokracie být. Chtěl bych zmínit tři věci. Za prvé, skutečně nás znepokojuje, že síly UNPOL a ostatní mezinárodní síly na tyto útoky včas a účinně nereagovaly. Za druhé, EU má povinnost pomáhat demokratických institucím Východního Tumoru a konsolidovat zde systém právního státu. Návrh usnesení správně zdůrazňuje naléhavou potřebu dosažení celonárodní shody o hlavních prvcích demokracie.

39

40

CS

Debates of the European Parliament

Za třetí, EU musí v plné spolupráci s OSN přispět k reformě sektoru bezpečnosti Východního Timoru. Východní Timor není od nás tak daleko, jak by se mohlo zdát, a paní Gomes je toho dobrým důkazem. Karin Scheele, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, chci také vyjádřit solidaritu s těžce zraněným prezidentem Východního Timoru, také se ale chci připojit k projevům solidarity s lidem Východního Timoru, který po dlouhou dobu musel bojovat za nezávislost a svá práva. Evropský parlament se veškerým důrazem odsuzuje pokus o vraždu prezidenta Ramose Horty. Útoky byly provedeny poté, co se prezident pokusil dosáhnout dojednaného řešení s povstalci. Protože přesný sled událostí je dosud nejasný, požadujeme důkladné a přísné šetření atentátu na prezidenta a vyšetření nezdaru bezpečnostního systému. Vítáme společné vyšetřování OSN a policie Východního Timoru, které již bylo zahájeno. Požadujeme zákaz polovojenských skupin a ozbrojených gangů a zajištění více finančních prostředků na podporu reforem bezpečnostního sektoru, které Východní Timor potřebuje. Zdzisław Zbigniew Podkański, jménem skupiny UEN. – (PL) Návrh usnesení EP o Východním Timoru je zcela přiměřený. Vysvětluje tragickou situaci lidu této země a bezmoc vnitrostátní orgánů, mezinárodních institucí a mírových sil. Vnitřní konflikt stále trvá i přes četné snahy a mezinárodní pomoc. Lidé přicházejí o život, jejich živobytí je ničeno a kulturní dědictví poškozováno. Existuje zde chudoba postihující téměř 80 % obyvatel, nezaměstnanost, deziluze a negramotnost. To vše má na lidi negativní dopad, který vede k beznaději a podněcuje revoltu. Lid Východního Timoru chce žít v míru a harmonii. Chtějí pracovat, učit se a rozvíjet hospodářství své země. Aby se to podařilo, musí být posíleny demokratické orgány země a musí se zvýšit podpora ze strany mezinárodních institucí. Autoři tohoto usnesení proto odůvodněně požadují, aby byla Východnímu zajištěna politická, technická a finanční podpora. Rovněž připomínají, že Evropská unie i OSN se veřejně zavázaly podporovat vlády nezávislosti, demokracie a právního státu. Skupina Unie pro Evropu národů toto usnesení podpoří. Koenraad Dillen (NI). – (NL) Pane předsedající, někteří mí kolegové se již dotkli skutečnosti, že není nijak přehnané říci, že po útocích na prezidenta Ramose Hortu vstupuje Východní Timor opět do kritické fáze. Řeknu to znovu, protože kdo si z minulého roku nevybaví obrázky stovek domů a některých vládních budov v plamenech po jmenování pana Gusmaa? Řešení současné krize skutečně vyžaduje mezinárodní síly. Přitom však nesmí vzniknout dojem, že vláda potřebuje cizí vojáky, aby se chránila před svým vlastním lidem. Zahraniční jednotky mohou udržet v krátkodobém výhledu stabilitu vojenskou silou, v dlouhodobém výhledu však svou budoucnost musí zajistit sami obyvatelé Východního Timoru. Pro zaručení dlouhodobé politické stability, demokracie a dodržování lidských práv potřebují především nezávislé a spolehlivé sdělovací prostředky, potřebují reformované policejní síly a potřebují zdravý soudní systém. Filip Kaczmarek (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, Východní Timor je všeobecně považován za nejúspěšnější příklad transformačního procesu v historii OSN. Zdá se však, že Východní Timor zapomněl na oběti, které přinesl ve válce za nezávislost, která měla ukončit 24 let trvající brutální okupaci ze strany Indonésie, a na radost, s níž svou vlastní nezávislost oslavoval. Necelých šest let po znovuzískání své nezávislosti však Východní Timor stojí na pokraji chaosu. Přechod k demokracii a nezávislosti nikdy není snadný. Není to konec cesty, ale jen její začátek. Jedno je však naprosto jisté, konkrétně to, že násilí nemůže být a nikdy nebylo cestou k řešení problémů. To musí být řečeno zcela jasně. Problémy lze řešit prostřednictvím dialogu, politické plurality, posilování demokratických institucí, jako je parlament, nezávislé soudnictví a vlády pracující pod demokraticky zvoleným vedením. Vyzývám Radu a Evropskou komisi, aby zajistily, že bude co největší část pomoci přidělené Východnímu Timoru v rámci 10. Evropského rozvojového fondu věnována posílení demokracie. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – (PL) Děkuji vám, pane předsedající. Uplynulo osmnáct měsíců od posledního usnesení Evropského parlamentu o Východním Timoru. Oficiálně tato země získala nezávislost v roce 2002. O čtyři roky později vypukla občanská válka vyprovokovaná skupinou demobilizovaných vojáků. Po úroku na prezidenta Ramose Hortu dne 11. února tohoto roku zažil Východní Timor další politickou krizi. Byl vyhlášen výjimečný stav a vznesena žádost o posílení mírových sil, které v daný okamžik tvořilo 1 600 příslušníků. Politickou krizi na Východním Timoru doprovází krize hospodářská. Nezaměstnanost dosahuje 80 % a 40 % nezaměstnaných žije pod hranicí chudoby.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Zemi nelze stabilizovat, pokud všechny politické síly nedosáhnou konsenzu ve věci základních funkcí státu. Musíme odsoudit brutální útok na prezidenta a předsedu vlády a vyzvat vládu Východního Timoru, aby ukončila násilí včetně činnosti gangů. Mezinárodní společenství, zejména OSN a Rada bezpečnosti, musí podpořit konsolidaci demokracie. Je také třeba mít na paměti, že Východní Timor naléhavě potřebuje hospodářskou podporu, aby mohl bojovat s chudobou a rozvíjet správu a infrastrukturu. Carlos Coelho (PPE-DE). – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, chtěl vyjádřit svou podporu společnému návrhu usnesení odsuzujícímu útoky. Rovněž chci blahopřát institucím Východního Timoru k jejich klidné reakci na tragédii, a stejně jako paní Gomes a pan Ribeiro e Castro musím zdůraznit, že Východní Timor není zkrachovalý stát. Je to stát, který potřebuje mezinárodní pomoc, delegaci Evropské komise, prodloužení mise OSN a podporu nás všech ve věci jakýchkoli iniciativ, které mohou pomoci podpořit jednotu lidu Východního Timoru při dodržování zákonnosti a odsouzení veškerého násilí. Meglena Kuneva, členka Komise. − Pane předsedající, Komise co nejdůrazněji odsoudila útoky na prezidenta Ramose Hortu a předsedu vlády Xanana Gusmaa. Politické, soudní a bezpečnostní instituce mladé demokracie Východního Timoru jsou stále mimořádně zranitelné. Země se potýká s chudobou a vysokou nezaměstnaností, zvláště mezi mladými lidmi, kteří mají mizivé vyhlídky na šťastnou budoucnost a jsou přístupné násilným skupinám. Na svých setkáních s vedením země Komise podpořila mírové urovnání konfliktu včetně rozpuštění a odzbrojení polovojenských skupin. Po násilí v roce 2006 Evropská komise reagovala rychle: za prvé humanitární pomocí pro vnitřně vysídlené osoby; za druhé podporou dialogu mezi vůdci a za třetí prováděním programu práce za okamžitou výplatu pro nezaměstnanou mládež. Evropská Komise se rovněž rozhodla otevřít řádné zastoupení v Dillí a nový vedoucí delegace má začít pracovat v březnu 2008. Delegace bude plně funkční do druhé poloviny roku 2008. To vytvoří příležitost pro formální politický dialog s vládou a rychlejší posouzení pomoci zemi. Nedávno byla schválena strategie Evropské komise pro Východní Timor v rámci 10. Evropského rozvojového fondu. Ta má podporovat stále slabé soudnictví, parlament a ostatní instituce, a tím pomoci budování demokratické kultury. Podpora rozvoje venkova pomůže zmírnit chudobu a zlepšit infrastrukturu. Činnosti v oblasti zdravotnické péče přispějí k řešení chorob souvisejících s chudobou a ke snížení alarmující úmrtnosti matek a dětí. Řešení základních příčin současného konfliktu a zajištění podpory pro jejich řešení bude stejně důležité jako dlouhodobé programy. Vláda Východního Timoru předložila komplexní akční plán státní správy, který bude předmětem politického dialogu delegace a vlády za podpory Komise. V rámci mise v příštích týdnech Komise posoudí situaci a možnost další pomoci využívající opatření zaměřená na některé základní příčiny konfliktu. K těm mohou patřit žádosti vlády o podporu programů náročných na pracovní síly při boji s nezaměstnaností. Ve společném dokumentu Komise a Rady z prosince 2007 Komise i členské státy EU podpořily ústřední úlohu OSN při koordinaci pomoci pro sektor bezpečnosti. Souhrnně řečeno, předpokládaná podpora v rámci programu Komise v hodnotě více než 80 milionů EUR je komplexní a pomůže řešit mnoho současných problémů země. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat po skončení rozprav.

41

42

CS

Debates of the European Parliament

9.2. Bělorusko Předsedající. – Dalším bodem programu je rozprava o šesti návrzích usnesení o Bělorusku(2). Janusz Onyszkiewicz, autor. (PL) Pane předsedající, většina politických vězňů v Bělorusku byla nedávno propuštěna, tedy v podstatě všichni, s jednou jedinou výjimkou. To neznamená, že bychom měli věřit, že se v Bělorusku věci pohnuly správným směrem. Ve stejný den byly provedeny domovní prohlídky u celé řady osob spojených s běloruskou opozicí. Kromě toho byl z práce propuštěn středoškolský učitel. Jako vysvětlení mu bylo sděleno, že vzhledem k tomu, že je členem opoziční Občanské strany, nezastupuje ideologii, která by byla v souladu s ideologií státní. V Bělorusku je velmi podivná situace. V této zemi existuje koncepce státní ideologie, a proto není nijak překvapivé, že při podání přihlášky ke studiu žurnalistiky, práva a mezinárodních vztahů musí uchazeči předložit doporučení úřadů. Tak funguje výběrový proces. Je to naprosto nepřijatelné, ačkoli přijaté opatření vítáme a opatrně vyjadřujeme své potěšení. Pokud jde o Bělorusko samotné, okamžitě nás napadne otázka, jaký může být důvod takového kroku. Zdálo by se, že tímto opatření a souhlasem s otevřením úřadu delegace Evropské komise v Minsku chce prezident Lukašenko ukázat, že se necítí být neodvolatelně povinen přijímat proruskou politiku vylučující všechny ostatní. Je ale stále obtížnější takovou politiku v Bělorusku provádět. Země nechce být zcela pohlcena Ruskem. V tomto případě pan Lukašenko přijal takovýto postoj, ale události hovoří samy za sebe. Rusko prostě Bělorusko vykupuje. Gazprom právě dokončil další transakci, v jejímž důsledku nyní vlastní jednu čtvrtinu akcií společností ovládajících tranzitní trasy ropy a plynu přes Bělorusko. Podíl Gazpromu brzy vzroste na 50 %. Také se zdá, že Rusku se podaří přesvědčit Bělorusko, aby jako svou národní měnu přijalo rubl. V důsledku toho všeho je situace stále hrozivější. Podpora nezávislé činnosti a občanské společnosti v Bělorusku je stále nezbytnější. Podpora již poskytována je, ale je třeba ji zesílit. Zejména musí být podpořeny instituce, které byly v Bělorusku právě zřízeny. Mohl bych se zaměřit na televizní vysílání do země, které je důležitým zdrojem zajišťujícím informovanost místních obyvatel o aktuálních událostech. Podle mého názoru bychom neměli pouštět Bělorusko ze zřetele, protože to je problém Evropy jako celku. Nemůžeme tolerovat situaci, kdy v samém srdci Evropy existuje země jako Bělorusko, která je řízena diktátorem. Jiří Maštálka, autor. − (CS) Kolegyně a kolegové, nehledě na velmi kritický tón předkládaných dokumentů jsem rád, že mohu konstatovat, že se zde nacházejí minimálně dva pozitivní momenty. Ten první moment je zřízení stálého zastoupení Evropské komise v Minsku, které pokud vím bylo schváleno i prezidentem Běloruské republiky. Myslím, že otevření stálého zastoupení Evropské unie dává základ pro další aktivizaci a rozšíření vztahů s Evropskou unií v takových vzájemně výhodných oblastech jako je energetika, doprava, tranzit, ale i ochrana životního prostředí. Druhý pozitivní bod, který se mi zdá důležitý, jsou proběhnuvší expertní jednání v Bruselu v červnu minulého roku, která se týkala zejména otázek energetiky, a plánované rozhovory expertů, které se budou týkat jak dopravních koridorů, tak i ochrany životního prostředí. Tento směr považuji za velmi, velmi důležitý. Nesmíme zapomínat na to, že Bělorusko ještě stále samo bojuje s velmi vážnými následky černobylské havárie. Současné tendence vzájemných vztahů ukazují, že se v politických kruzích Evropské unie zafixoval pevně určitý názor na Bělorusko, velmi kritický a jednostranný. Je nezbytné nejen kritizovat, ale i spolupracovat. Přišla doba na vstřícný krok i ze směru Běloruska a myslím si, že oficiální běloruská moc by měla přijít minimálně s krokem moratoria na trest smrti, což by umožnilo jednat znovu o obnovení statutu členství Běloruska v Radě Evropy. Ze strany Evropské unie bych přivítal například usnadnění vízového režimu nebo podporu stážistů, mladých specialistů z Běloruska, kteří by se mohli seznámit s prací evropských institucí bezprostředně. Józef Pinior, autor. − Pane předsedající, dnes odpoledne bych nejprve rád přivítal pozitivní známku vztahů mezi EU a Běloruskem. Poslední vývoj dohod o ustanovení delegace Evropské komise v Minsku je příznivým krokem k obnově dialogu Evropské unie a Běloruska.

(2)

Viz zápis.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Chtěli bychom povzbudit Komisi k uplatnění plného potenciálu spojeného se zřízením delegace. Nadešel čas, aby mezinárodní společenství jako celek poskytlo větší podporu občanské společnosti v Bělorusku, zejména aby navýšilo finanční pomoc pro nezávislé sdělovací prostředky, nevládní organizace a běloruské studenty studující v zahraničí. Rozhodnutí Komise o udělení finanční podpory Evropské univerzitě humanitních věd ve Vilniusu je velmi moudré. Komise a Rada by měly zvážit nabídku finanční podpory již existujícímu projektu zřízení nezávislého běloruského televizního kanálu Belsat. Za druhé, Evropský parlament vyzývá Komisi a Radu, aby podnikly další kroky k usnadnění a uvolnění postupů udělování víz běloruským občanům. Vyzýváme členské státy v schengenském prostoru, aby využily veškeré dostupné nástroje, zejména poplatky za vnitrostátní víza, za účelem usnadnění pohybu běloruských občanů v rámci území jednotlivých členských států. Za třetí, žádáme režim prezidenta Lukašenka, aby v rámci směřování k liberalizaci a demokratizaci propustil všechny vězně svědomí v zemi, zavedl právní stát a svobodu sdělovacích prostředků a zrušil trest smrti. Závěrem chci dnes odpoledne vyjádřit naši solidaritu se Sjednocenou demokratickou opozicí Běloruska, vůdcem demokratického hnutí Alexandrem Milinkevičem a se všemi běloruskými občany v jejich boji za otevřenou společnost. Adam Bielan, autor. (PL) Děkuji vám, pane předsedající. Opatření diktátorského režimu pana Lukašenka proti jeho vlastnímu lidu v Bělorusku jsou dobře známa. Jen od počátku tohoto roku byly brutálně potlačeny tři pokojné demonstrace. Úřady opoziční aktivisty systematicky perzekuují. Zavedly omezení cest duchovních a učitelů náboženství do zahraničí. Byla přijata i dosti kuriózní opatření. Například každý, kdo chce studovat právo nebo žurnalistiku, musí získat souhlas vládních orgánů. V této situaci se uvalení přísnějších sankcí na Bělorusko bohužel jeví jako jediná možná odpověď na nedávné události. Nesmíme však zapomínat, že je naším morálním právem a povinností v Bělorusku vytvořit a podporovat občanskou společnost. Jedním z okamžitých opatření na pomoc opozici je překonání cenzury zpráv. Dobrým příkladem toho je iniciativa polské státní televize, která dne 10. prosince 2007 zahájila vysílání do Běloruska prostřednictvím prvního nezávislého kanálu zvaného Belsat. Bohužel, jak mi dnes řekla paní Romaszewska, produkční odpovědná za tento projekt, nedostali zatím ze strany Evropské unie žádnou finanční podporu. Dokonce ani neexistuje položka rozpočtu, ze které by bylo možné lidská práva a demokracii v Bělorusku podporovat. Dámy a pánové, chtěl bych vám připomenout, že dalším velkým problémem pro Bělorusy jsou vysoké poplatky za schengenská víza. Pokud bude omezen přístup příslušníků režimu pana Lukašenka do Evropské unie, musíme přístup do Unie usnadnit lidem, kteří s tímto režimem spojeni nejsou. José Ribeiro e Castro, autor. − Pane předsedající, v lednu tohoto roku bylo 10 mladých aktivistů mládežnického křídla běloruské lidové fronty a organizace Malady Front („Mladá fronta“) uvězněno poté, co se v Minsku setkali s delegací Společenství demokratické mládeže Evropy (DEMYC), a následně čelili vyloučení ze svých univerzit. Je to poslední skutečná diktatura v Evropě. V Bělorusku je stále trest smrti, političtí vězni, svévolné zatýkání, cenzura sdělovacích prostředků, násilí a zákazy přístupu na Internet. Žádný Evropan by neměl svou svobodu považovat za samozřejmost a mladí Evropané by měli následovat příkladu DEMYC a projevit solidaritu se svými sousedy hájením demokracie a lidských práv. Bělorusko nemůže být partnerem EU, dokud bude trvat toto neodpustitelné zastrašování a cílené zatýkání. Při čtení oficiálního životopisu prezidenta Lukašenka na Internetu jsem zjistil, že se považuje za „výjimečného pro své hluboké chápání věcí, tvrdou práci, smysl pro povinnost, realismus, čestnost a věrnost zásadám“. Proč si tedy pan Lukašenko není schopen uvědomit velmi prostou a jednoduchou věc: tyrani sovětského stylu patří minulosti? Pokud jde o studenty, kteří jsou utlačováni a zbavováni svého základního práva na vzdělání, naléhavě žádám náš Parlament, aby se ke mně připojil parafrázováním písně: Hey, Lukashenko, leave the kids alone! Elisabeth Schroedter, autorka. − (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, Bělorusko pro naši Politiku sousedství je a zůstane problémovým dítětem. Diktátor Lukašenko nadále zajišťuje, aby se jeho země systematicky distancovala a izolovala od svých sousedů. Pošlapává lidská práva a zachovává trest smrti. A to není jediné, co nás znepokojuje; je to i masová opozice mezi vlastními obyvateli Běloruska. Stále více mladých lidí z Běloruska odchází. Pro tuto zemi je to dramatická situace.

43

44

CS

Debates of the European Parliament

Úkolem Evropské unie proto je pomoci Bělorusku v návratu na cestu k demokracii. Dle mého názoru toho nebude dosaženo s diktátorem Lukašenkem a jeho prezidentským aparátem, ale pouze s opozicí, občanskou společností a mladými lidmi, kteří mohou vytvořit budoucí elitu země. Apeluji tedy na členské státy, aby změnily svou vízovou politiku vůči těmto lidem a daly jim šanci zapojit se do výměny s mladými lidmi v Evropské unii, šanci na demokratické vzdělání a šanci skutečně zažít demokracii při návštěvě Evropské unie. Vízová politika se nesmí stát nepřekonatelnou překážkou na cestě k demokracii. To je mimořádně důležité. Při jednání s Lukašenkem by však neměly být činěny žádné ústupky ve věci lidských práv. V této věci existuje v Parlamentu konsenzus všech parlamentních skupin: chceme propuštění všech politických vězňů, moratorium na trest smrti, svobodu sdělovacích prostředků a dodržování všech základních zásad demokracie. To je základní předpoklad jednání. Žádné ústupky. Klíčovým faktorem je to, k čemu dojde v příštích volbách. Pevně doufám, že běloruský lid převezme vládu nad svým vlastním osudem. Urszula Gacek, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Pane předsedající, pan Alexander Kazulin, bývalý běloruský kandidát na úřad prezidenta, má za sebou již dva roky z trestu odnětí svobody v délce pěti a půl let, který mu byl uložen za vandalismus. Manželka pana Kazulina Irina i přes svou těžkou nemoc neúnavně bojuje za svobodu svého muže. Prezident Lukašenko navrhl, že by pan Kazulin mohl být propuštěn, aby mohl svou ženu doprovodit do Německa, kde by mohla podstoupit léčbu. Prezident reagoval překvapeně, když byla jeho nabídka odmítnuta. Pro paní Kazulinovou by její přijetí znamenalo zbabělý útěk z vlasti. Domnívám se, že chce-li prezident Lukašenko skutečně zlepšit svůj obraz, měl by pana Kazulina propustit okamžitě a bezpodmínečně. Doufejme, že se manželé Kazulinovi budou brzy moci těšit dobrému zdraví a svobodě ve své vlasti. Ewa Tomaszewska, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, Bělorusko je soused Evropské unie. Sdílí s námi těžkou historii komunistické nadvlády, přesto však se stále netěší z demokratické vlády a dodržování lidských práv. Režim prezidenta Lukašenka brutálně potlačuje veškeré pokusy o vytvoření občanské společnosti. Připomněla bych Parlamentu, že pan Lukašenko porušil demokratické postupy, aby získal další funkční období. Novináři a vůdci nezávislých mládežnických organizací a nezávislých odborů jsou zastrašováni. Příslušníci politické opozice jsou zatýkáni. Mohla bych zmínit případ pana Kazulina, který právě uvedla paní Gacek, a utlačování národnostních menšin včetně polské národnostní menšiny. V poslední době začal mít režim obavy z finanční nezávislosti drobných podnikatelů a přijal proti nim represivní opatření. Taková je neveselá situace v Bělorusku. Je morální povinností Evropské unie poskytnout finanční podporu a informace všem, kdo usilují o obranu lidských práv a demokratických svobod v Bělorusku prostřednictvím nezávislých sdělovacích prostředků, například televizního vysílání do Běloruska. Zřízení delegace Evropské komise v Minsku by mohlo být dobrou příležitostí ke sledování situace. Deset let po katastrofě v Černobylu jsem se legálně účastnila demonstrace v Minsku. Viděla jsem zvláštní policejní jednotky OMON přivezené z Moskvy, aby se postaraly o lidi evakuované z nebezpečné oblasti. Viděla jsem kaluže krve na ulicích Minsku. To se již nikdy nesmí stát. Kathy Sinnott, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, mám synovce z Běloruska, vychovávaného v pěstounské péči, který je nyní již dospělý a je skvělým přírůstkem do naší velké rodiny. Ale pamatuji si, v jakém stavu poprvé v létě přijel k mé sestře, což je zkušenost, která mně osobně umožňuje chápat příslušné problémy, zvláště pokud se týkají někoho se zdravotním postižením, kdo vyrostl v ústavní péči v tak nestabilním prostředí. Bělorusko potřebuje pomoc – pomoc nejen z hlediska hospodářské a politické nestability, ale pomoc pro lidi. Lidé v Bělorusku jsou izolovaní, kontrolovaní režimem, který nadále ohrožuje demokratické hodnoty a svobody, na které mají lidé nárok. Před Vánoci jsem se setkala se dvěma zástupci z Běloruska. Informovali mě o trvajícím problému hájení svobody náboženského vyznání. Náboženská činnost je bez registrace u vlády zakázána a za neregistrovanou náboženskou činnost může být uložena pokuta nebo trest odnětí svobody, ačkoli je nesmírně obtížné takovou registraci od vlády získat. Jerzy Buzek (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych podpořit prohlášení předešlých řečníků. Kromě toho bych však chtěl zmínit další velmi důležitý problém, kterým je to, že politiku vůči Bělorusku nelze řešit izolovaně od východní politiky Evropské unie jako celku. Měli jsme sklon promíjet ruské administrativě

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

dost nedemokratických činů. To je třeba mít na paměti. Vím, že události v Bělorusku nesnesou srovnání se současnou situací v Rusku, ale zcela jistě je lze srovnat s událostmi v Čečensku. Nemůžeme přijmout jeden druh jednání vůči Bělorusku a jiný vůči Rusku. Další velmi důležitou otázkou je provádění naší východní politiky z hlediska rozšíření Evropské unie. Osud Ukrajiny je na vahách a pokud se převáží směrem k demokracii, obohatí to celou Evropu. Budeme-li připraveni otevřít dveře lidem z Ukrajiny, vyšleme tak signál lidem v Bělorusku a ukážeme jim, že existuje i jiná možnost, možnost užších vazeb a vztahů k Evropské unii. V budoucnu by to mohlo znamenat i členství v Unii, ačkoli asi až za mnoho let. Předsedající. – Dámy a pánové, zjistil jsem problém. Odhadovali jsme dvě minuty na postup „catch-the-eye“: to znamená dva řečníky. Již jsem obdržel osm nebo devět žádostí a vidím i další zdvižené ruce, čímž se dostáváme na počet deseti i více. Proto tedy buď dám slovo prvním dvěma, což je pro mě dost snadné, nebo vás mohu požádat o vystoupení v délce třiceti sekund a pokusíme se vyslechnout všechny. (Bylo zvoleno druhé řešení) Jacek Protasiewicz (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, z této rozpravy je jasné, že Parlament problém Běloruska uznává a přikládá mu velký význam. Rád bych poděkoval všem těm, kdo hovořili o stavu lidských práv v Bělorusku. Také bych rád Parlament upozornil na to, že na podzim tohoto roku se mají v Bělorusku konat parlamentní volby. Musíme učinit vše, co je v našich silách jako poslanců tohoto Parlamentu i zástupců velkých evropských politických skupin, abychom podpořili běloruskou opozici v tomto spravedlivém, ale nerovném boji za demokratické Bělorusko. Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Od doby, kdy jsme v tomto sále i navzdory zákazu bezpečnostních služeb s Berndem Posseltem zapálili svíčku na znamení solidarity s běloruským lidem za přítomnosti paní komisařky Ferrero-Waldnerové, uplynula už značná doba. Jaké je Bělorusko dnes? Poslední evropský diktátor Alexander Lukašenko se v Bělorusku těší popularitě i přes přísnou regulaci ekonomiky a zastrašování politických oponentů. Vláda zesiluje represálie a vězní opoziční aktivisty. Vláda kontroluje běloruské sdělovací prostředky, proto lidé v zemi často nevědí, že Lukašenkův režim je pro Evropskou unii nepřijatelný. Evropský parlament nemůže být uspokojen jen udělením Sacharovovy ceny za svobodu myšlení Alexandrovi Milinkievičovi. Tato cena zavazuje Evropský parlament k podrobnému sledování situace v Bělorusku. Filip Kaczmarek (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych zmínit konkrétní případ. Týká se Franka Wieczorka, mladého opozičního aktivisty, který byl nedávno vyloučen z univerzity. Oficiálním důvodem jeho vyloučení bylo to, že nedocházel na výuku. Důvodem jeho absence však bylo jeho zatčení. Vyloučení z univerzity znamená náhlé ukončení vzdělávání. Rovněž to také znamená, že existuje velká pravděpodobnost jeho odvedení do armády. Umím si představit, že jen ti, kdo mají osobní zkušenost s životem v diktatuře, pochopí, jaká může být služba v armádě režimu pro člena opozice. Mohla by být pro tohoto mladého muže velmi nebezpečná. Jsem přesvědčen, že bychom měli učinit vše, co je v našich silách, abychom situaci v Bělorusku pomohli. Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) (Začátek projevu nebylo slyšet) osobně jsem jako lékařka navštívila epicentrum oblasti zasažené radiací. Lékaři a vědci jsou zastrašováni a dokonce i vězněni za to, že pravdivě referují o zdravotním stavu obyvatel. Obyvatelům byly odebrány dozimetry a oni konzumují radioaktivní potraviny. Mám jen 30 vteřin a tak můžu jenom shrnout: Lukašenko je vrah a my to musíme říkat nahlas. Kdo jiný než Evropská unie? Předsedající. – Děkuji vám, vaše sdělení je jasné. Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, jedním z rysů diktatury je to, že si nikoho nevšímá. Můžeme říkat, co chceme, a oni se budou chovat tak, jak chtějí oni. Proti diktatuře lze bojovat jen demokracií. Řekl bych paní komisařce, že kdybych byl na jejím místě, snažil bych se ze všech sil pomáhat při výchově k uvažování demokratické elity. Pokud se nám to nepodaří v Bělorusku, můžeme to provádět v jiných zemích. Někdo musí ukazovat cestu, a já bych se spoléhal na tyto elity.

45

46

CS

Debates of the European Parliament

Marcin Libicki (UEN). – (PL) Pane předsedající, je ostudné, že Bělorusko, země ležící v geografickém středu Evropy, je dnes předmětem jednání v Radě Evropy, protože porušuje lidská práva. Je ostudné, že Bělorusko je jediná evropská země vyloučená z Rady Evropy pro své nedodržování základních lidských práv. Proto jsem přesvědčen, že pan Bielan měl naprostou pravdu, když říkal, že je důležité posilovat občanskou společnost v Bělorusku podporováním sdělovacích prostředků zaměřených z Polska na tuto společnost. Tunne Kelam (PPE-DE). – Pane předsedající, rád bych upozornil na represe vůči mladým běloruským demokratům. V polovině ledna jich bylo několik na 15 dnů uvězněno a pak vyloučeno z univerzity. Tady je několik konkrétních jmen: Zmitser Zhaleznichenka, Anton Kalinouski a Franak Viachorka. Vyzývám univerzity EU, aby těmto statečným mladým lidem nabídly alternativní možnost pokračovat ve studiu, usnadnily vystavení víz a na černou listinu EU doplnily jména univerzitních činitelů, kteří souhlasili s tím, že budou využiti jako nástroj Lukašenkových represí. Christopher Beazley (PPE-DE). – Pane předsedající, jak jsem pochopil, Svobodná univerzita Minsku nyní sídlí ve Vilniusu v Litvě. Přemýšlím, zda by pan komisař Figeľ mohl zvážit napsání dopisu ministrům školství a kultury ostatních 26 členských států EU, ve kterém by navrhl, aby bylo zřízeno 27 Svobodných univerzit Minsku. Pokud jde o Spojené království, jsou tu samozřejmě velké univerzity jako Oxford a Cambridge, já bych ale doporučoval Bristol. Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, před dvaceti lety jsem hovořil na podzemních univerzitách v Československu a Polsku. Mám velkou radost, když dnes slyším, jak naši kolegové z pobaltských zemí, Slovenska, České republiky a Polska podporují opozici v Bělorusku. Chtěl bych jim co nejsrdečněji poděkovat. Děláte pro EU něco důležitého – víc, než lidé, kteří se účastní rozhovorů, které jen povzbuzují a podporují zkorumpovaný režim, který je třeba zrušit. Souhlasím s panem Buzkem: Rusko zde nese odpovědnost. Jedná se o postkoloniální a předkoloniální stav, který bychom již neměli nadále akceptovat. Předsedající. – Tím končí náš nový „zrychlený postup catch-the-eye“. Vidím, že jsem prokázali, že je za krátkou dobu možné říci mnoho, a děkuji vám za to. Nyní přejdeme k reakci Komise. Meglena Kuneva, členka Komise. − Pane předsedající, situace v Bělorusku se v poslední době rychle vyvíjí. Od poloviny ledna bylo propuštěno šest vězňů, již dříve označených za politické. Jeden z těchto politických vězňů, bývalý kandidát na úřad prezidenta Aleksandr Kozulin, je stále ve vězení a jeho zdravotní stav není dobrý. Komise ústy mé kolegyně komisařky Ferrero-Waldnerové vyjádřila svou spokojenost v souvislosti s propuštěním vězňů, které dlouho požadovaly všechny orgány EU včetně Evropského parlamentu. Stejně tak jsme ale jasně uvedli, že předtím, než bude možné dát našemu vztahu s Běloruskem nový rozměr, požadujeme propuštění všech politických vězňů a chceme, aby byl ukončen systematický nátlak na běloruskou občanskou společnost. Jinými slovy, naše prohlášení vůči Bělorusku je stále stejné: plné partnerství s Běloruskem nemůže existovat, dokud Bělorusko neprovede přesvědčivé kroky směrem k demokratizaci, dodržování lidských práv a právnímu státu. To je podstata evropského prohlášení vůči Bělorusku, které Komise vydala před rokem a které obsahuje „12 bodů pro demokratizaci“, které vaše usnesení zmiňuje. Propuštění politických vězňů by v tomto ohledu bylo významným krokem. Kromě toho budeme pečlivě sledovat parlamentní volby plánované na září 2008. Organizace svobodných a spravedlivých voleb by byla posouzena jako zásadní krok ze strany běloruských orgánů. Doufáme, že OBSE bude schopna vyslat na tyto volby plnohodnotnou pozorovatelskou misi a že bude své zástupce moci vyslat i Evropský parlament. Dalším důležitým bodem, který vaše usnesení požaduje, je žádost, aby Bělorusko vyhlásilo moratorium na trest smrti. Evropská unie toto sdělení běloruským orgánům předala. Vrátíme-li se k poslednímu vývoji v Bělorusku, došlo v poledních měsících k rychlému pokroku v další pro nás významné otázce: otevření delegace Evropské komise v Minsku, o které jsme oficiálně požádali před

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

více než dvěma lety, je nyní velmi blízko. Doufáme, že budeme brzy moci podepsat dohodu o zřízení, aby naše delegace mohla být neprodleně otevřena. Tato delegace nám umožní posílit naše vztahy běloruskou občanskou společností i rozvíjet kontakty se střední vrstvou státní správy, která by mohla být nakloněna demokratické změně. V této souvislosti, jak vaše usnesení zdůrazňuje, se na technické úrovni konala řada setkání s běloruskými experty ve věcech oboustranného zájmu, například energie, dopravy a životního prostředí. Dovolte mi však zopakovat, že působnost těchto setkání je za současné politické situace v Bělorusku nadále omezená. Pokud jde o akce Komise na podporu občanské společnosti v Bělorusku, Komise se více než kdy předtím snaží občanskou společnost v Bělorusku podporovat a náš plán pomoci na rok 2008 má zejména upevnit běloruskou občanskou společnost a nezávislé sdělovací prostředky. Kromě toho Komise rovněž jasně uvedla, že podpora Evropské univerzitě humanitních věd v exilu ve Vilniusu bude pokračovat tak dlouho, dokud bude nezbytná. Předám i vzkaz o Svobodné univerzitě pro komisaře Figeľa. Myslím, že je to myšlenka velmi zajímavá a chytrá. Ještě několik poznámek pro pana Piniora a paní Schroedter. Zahájení jednání o usnadnění víz a readmisi je jedním z prvků, které by byly zváženy v případě skutečného průlomu v našem vztahu. Podle politiky EU lze o usnadnění udělování víz uvažovat pouze v kontextu readmisní politiky Evropské komise v rámci skutečného partnerství ve vnějších vztazích. Bělorusku to byl vysvětleno v nótách, které Komise zaslala dne 8. května. Sdělení Komise v této věci z prosince 2006 rovněž potvrdilo ochotu Evropské unie zahájit tato jednání se sousedními zeměmi s platným akčním plánem. V případě Běloruska tyto podmínky nejsou splněny. Pokud jde o připomínku pana Bielana, smlouvy Komise jsou udělovány na základě přísného výběrového řízení, které má zajistit transparentní a spravedlivou hospodářskou soutěž. To znamená, že Komise nepodporuje rozhlasové a televizní stanice jako takové, ale konkrétní programy. Regionální informační a komunikační program v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství (CSPI) zahrnuje podporu pro činnost sdělovacích prostředků ve výši 7 milionů EUR za tři roky pro sedm zemí. Výběrové řízení probíhá a sdělovací prostředky z Evropské unie i partnerských zemí mohou předkládat své nabídky. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat po skončení rozprav. Písemná prohlášení (článek 142) Genowefa Grabowska (PSE), písemně. – (PL) Jako spoluautorka usnesení Evropského parlamentu o Bělorusku bych chtěla upozornit na stav demokracie, dodržování lidských práv a obecně na situaci běloruského lidu. Bělorusko není jen blízký soused Unie, zařazený do Evropské politiky partnerství, je i bezprostřední soused mé země, Polska. Máme společnou hranici. To je pravděpodobně nejlepší vysvětlení toho, proč je otázka naplnění skutečných nadějí a očekávání prostých lidí v uvedené zemi pro mě při mé práci zde v Evropském parlamentu tak důležitá. Přece jen nelze zůstat lhostejný k tomu, co člověk vidí hned za hranicí: zákazy a správní tlak na nevládní organizace, zastrašování, perzekuce a věznění aktivistů demokratické opozice, včetně vůdců mládežnických hnutí známých jako Běloruská lidová fronta a Mladá fronta. Proto by měl být rychle zahájen skutečný dialog mezi běloruskými orgány a Evropskou unií. Není to jen právo Unie, ale i její povinnost, aby na vládě Běloruska požadovala propuštění všech politických vězňů, zaručení svobody sdělovacích prostředků, nezávislost soudnictví a dodržování demokratických hodnot a základních práv běloruského lidu. Prioritu musí mít zrušení trestu smrti. Evropský parlament pokročil k usnadnění vstupu a pobytu běloruských občanů na území EU. Nyní je zvažováno snížení nebo i úplné zrušení vízových poplatků. Je to jediný způsob, jak zabránit tomu, aby se Bělorusko a jeho občané dostali do ještě větší izolace.

47

48

CS

Debates of the European Parliament

9.3. Severní Kivu (Konžská demokratická republika) Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o Severním Kivu (Konžské demokratické republice)(3). Erik Meijer, autor. – (NL) Pane předsedající, tento Parlament správně věnuje pozornost tomu, co se děje v bývalé belgické kolonii, Konžské demokratické republice, a zejména pokračujícím bojům, nucenému vysídlování, znásilňování a hromadnému vraždění na východě této velké země. Tyto hrůzy byly součástí konfliktu v sousedních zemích Rwandě, Burundi a Ugandě. Mezinárodně uznávané státní hranice znamenají jen málo pro skupiny lidí, kteří musí hledat nová území, protože byli vyhnáni nebo se jim trvale nedostává prostředků k obživě. V tomto regionu je vše v pohybu a jde o to, že i nejmenší pohyb jedním nebo druhým směrem může rozdmýchat násilí nebo hrůzy. Vojenští diktátoři, kteří získávají respekt, moc a bohatství v důsledku své vrozené lásky ke konfliktům, zvyšují již existující problémy a činí jejich řešení ještě obtížnější. Velmi nedávno, 17. ledna, jsme v tomto Parlamentu jednali o situaci v Konžské demokratické republice a přijali jsme usnesení, které vyjadřovalo naše přání, aby veškeré hrůzy ustaly. Mám obavu, že bychom mohli v této věci přijmout ještě daleko více usnesení, aniž by z nich vzešlo jakékoli řešení. Očekávání, že loňské volby v Konžské demokratické republice by mohly problémy vyřešit, vyústila ve zklamání. Zvítězil úřadující prezident Kabila, který však zastupuje jiné názory, než hnutí, ze kterého vzešel, a výsledky prezidentských i parlamentních voleb byly podle opozice sporné. Otázkou je, jak má tak velká země se špatnými komunikačními možnostmi a celou škálou národů fungovat způsobem, který by podporovali všichni její obyvatelé a všechny její rozličné politické síly. Nezdá se, že by mohlo být dosaženo úspěchu v oblasti, jako je Konžská demokratická republika, kde vládnou smrtelné choroby, životní prostředí a půda jsou drancovány a lidé nemají žádná práva. Otázkou je, zda příměří mezi Severním a Jižním Kivu z 23. ledna, které počítá s odzbrojením válčících frakcí a návratem uprchlíků do jejich původních domovů, je realizovatelné, a zda k němu může na místě přispět OSN. Úspěchu nemůže dosáhnout volbou stran uprostřed konfliktu, ale snad pomocí přesvědčování stran, například válčících stran, aby ukončily sexuální násilí a umožnily vstup lékařům. Alain Hutchinson, autor. – (FR) Pane předsedající, nechci jednat o situaci v Konžské demokratické republice jako celku, ale spíše o situaci na severovýchodě země a v oblasti Kivu, kde již mnoho let zuří odporná válka, jež v posledních měsících ještě zesílila. Můžete říci, že všechny války jsou odporné, ale podle mě je tato válka skutečně strašná. Tato válka způsobila a stále způsobuje statisíce obětí, úmrtí a vysídlených osob, stovky a tisíce žen, dívek a babiček však zažily to, čemu říkáme sexuální násilí. Je to však daleko víc; je to použití znásilňování jako skutečné válečné zbraně, což veřejné mínění a mezinárodní společenství, konkrétněji evropské veřejné mínění, jistým způsobem opomíjejí. Tato odporná válka již dva roky zuří mezi soupeřícími frakcemi: povstaleckou armádou, kterou vede Laurent Nkunda, opoziční konžský generál, bývalými pachateli genocidy ve Rwandě, kteří přišli po skončení kampaně v roce 1994, ale bohužel i určitými složkami nedávno rozpuštěné konžské armády. To úplně stačí. Naštěstí se zde nedávno konala mírová konference, které se účastnily všechny příslušné frakce a která vedla k příměří. Bohužel, pane předsedající, je příměří mimořádně křehké a napětí začíná opět narůstat. Proto navrhujeme dvě základní priority: První je ochrana civilního obyvatelstva, která má zajistit prostředky pro misi MONUC, jež má na místě tyto obyvatele chránit. Podle kapitoly VII Charty OSN může při své misi použít zbraně, protože uvedené masakry prostě musí skončit. Druhou prioritou je podpora zde projednávaného mírového úsilí, protože řešením problému v oblasti Velkých jezer by bylo řešení politické, zahrnující všechny strany včetně Rwandy, která musí dostát svým závazkům k repatriaci svých státních příslušníků působících v Kivu. Adam Bielan, autor. (PL) Pane předsedající, od konce druhé světové války nebyl žádný konflikt tak krutý a barbarský jako válka v Kongu. Ozbrojený konflikt v provincii Severní Kivu s proměnlivou intenzitou trvá 10 let. Znamenal více než pět milionů obětí. V důsledku bojů umírá zhruba 1500 osob denně. Hromadné vraždění, znásilňování mladých dívek a matek a násilný nábor civilistů a dětí do ozbrojených sil jsou běžné. V posledních měsících došlo na východě Konžské demokratické republiky k mnoha dalším (3)

Viz zápis.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

závažným porušením lidských práv. Dopouštějí se jich strany povstalecké skupiny loajální k Laurentu Nkundovi, bojovníci demokratických sil za osvobození Rwandy a samotná konžská armáda. Východní část Konga potřebuje okamžitou lékařskou pomoc a dodávky potravin, protože nedávné události donutily většinu humanitárních organizací přerušit činnost. Proto vyzývám Radu a Evropskou komisi, aby poskytly krizové finanční prostředky s ohledem na neobvykle závažnou humanitární situaci v této oblasti. Bernd Posselt, autor. − (DE) Pane předsedající, kdokoli, kdo viděl východoafrickou oblast Velkých jezer z letadla, by si mohl myslet, že to je ráj. Ve skutečnosti je to často spíše peklo na zemi. Na jedné straně je to oblast fantastických přírodních krás s bohatstvím přírodních zdrojů a na druhé straně je to oblast strašného utrpení: přírodních katastrof, války, vyhnanství, hladomoru, nemocí, masakrů, hromadného znásilňování a etnických konfliktů – horších než téměř kdekoli jinde. Jen v Severním Kivu je 800 000 vnitřně vysídlených osob. Je důležité si uvědomit, že tento problém vyhnanství existuje na obou stranách hranice. V Africe existuje jev, který ve stejné podobě nikde jiné není, totiž to, že lidé nejsou jen vysídleni z jedné konkrétní strany hranice na druhou. Namísto toho každá země vysídluje lidi ze své strany hranice do jiné země, takže uprchlíci a vysídlené osoby jsou na obou stranách. V důsledku toho jsou země naprosto nestabilní. Právě proto musíme poskytnout humanitární pomoc a musíme si zde zajistit masivní přítomnost, abychom lidem pomohli. V podstatě však jde jen o zabývání se symptomy. Dokud nebudeme schopni vybudovat přiměřeně stabilní stát a struktury právního státu, katastrofa nikdy neskončí, bez ohledu na to, kolik pomoci poskytneme. Právě proto je mimořádně důležité, abychom i politicky hráli zásadní úlohu. Příměří z 23. ledna je mimořádně křehké a existuje jen na papíře. Proto musíme naléhavě nutit všechny strany, aby se sešly u kulatého stolu a mluvily spolu, to však také znamená, že i my musíme hrát svou úlohu. Evropané bohužel často z takových katastrof těží. Proto je požadavek větší vážnosti přikládané osvědčení původu, například pro přírodní zdroje, odůvodněný, protože často právě Evropané pro své vlastní ekonomické zájmy trpící národy brutálně vykořisťují. Máme zde i svou odpovědnost a neměli bychom se spokojit s hezkými řečmi a řešeními působivými jen navenek. Raül Romeva i Rueda, autor. – (ES) Pane předsedající, dnes je na řadě nová epizoda tragického seriálu z Konžské demokratické republiky. Odehrává se v Severním Kivu, zápletka a osoby jsou však stejné jako v mimořádném usnesení z lednového dílčího zasedání. Ve válce od roku 1998 zemřelo téměř pět a půl milionu lidí a čtyřicet pět tisíc dalších umírá každý měsíc v přímém nebo nepřímém důsledku války. Závěr zní, že každý den zemře tisíc pět set lidí, jinými slovy, od pondělního zahájení tohoto dílčího zasedání již v Konžské demokratické republice zemřelo šest tisíc lidí. V posledních několika měsících však zejména na východě země došlo k nárůstu masakrů, znásilňování mladých dívek a žen a násilnému náboru dívek a chlapců do vojska. Za to vše nesou odpovědnost strany povstalecké jednotky Laurenta Nkundy i vojáci bojující v Demokratických silách za osvobození Rwandy. Rovněž bychom neměli zapomenout, že mandát mise MONUC vychází z Hlavy VII Charty OSN, což jí dovoluje použít veškeré nezbytné prostředky, aby zabránila jakémukoli pokusu o použití síly, který by ohrozil politický proces. Dosud se však přítomnost MONUC ukázala jako zcela nedostačující pro ukončení těchto barbarských činů. Proto musíme znovu apelovat na Radu bezpečnosti, aby reagovala a poskytla veškeré dostupné prostředky pro ukončení těchto masakrů. Kromě toho, jakkoli musíme uvítat konferenci v Gomě, která připravila cestu k politickým jednáním, její dohody, zejména dohody o demobilizaci, jsou nadále neurčité a jejich provádění je nejasné. A konečně, jak již řekl pan Posselt, je to další šance , jak požadovat aktivaci a provádění kontrolních mechanismů, jako je například Kimberleyský proces u diamantů a předkládání osvědčení o původu u přírodních zdrojů dovážených do EU.

49

50

CS

Debates of the European Parliament

Tadeusz Zwiefka, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Pane předsedající, Joseph Conrad hovořil o Kongu jako srdci temnoty. Od počátku své existence, tedy od roku 1960, bylo Kongo místem strašlivých pogromů, zabíjení a občanských válek. V důsledku toho se Kongo nikdy nebylo schopno postavit na vlastní nohy, ačkoli je obdařeno velmi bohatými přírodními zdroji. Konflikt v této oblasti je nejkrutější a nejbarbarštější od konce druhé světové války. Bohužel stále trvá a žádá si životy téměř 50 000 lidí měsíčně. Polovinu obětí tvoří děti mladší pěti let. Přechod armád s sebou nese všechny druhy zločinů proti civilnímu obyvatelstvu: znásilňování, drancování a vraždy. Proto vítáme výsledek mírové konference v Gomě a vkládáme do něj velké naděje. Mohl by znamenat konec ozbrojeného konfliktu v oblasti Kivu, to však bude záviset i na nás. Může se však stát, že tento konflikt nebude možné řešit bez podpory mezinárodního společenství a sousedních zemí. Je důležité, aby se mezinárodní podpora nemezovala na politická prohlášení, ale aby se především zaměřila na poskytování vhodné finanční, organizační a technické pomoci. Karin Scheele, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, podle humanitárních agentur je situace v Severním Kivu v některých ohledech ještě horší než v Dárfúru. Severní Kivu však není ve středu pozornosti a nikdo z mezinárodního společenství si nevšímá, co se tam děje. Od oficiální mírové dohody v roce 2002 se Kabilova vláda pokouší začlenit regionální milice do národní armády, dosud bez valného úspěchu. Civilní obyvatelstvo je stále zraňováno dopady ozbrojených konfliktů. Lékaři bez hranic/Médecins Sans Frontières upozorňují na obtíže, se kterými se jejich pracovníci v důsledku pokračujících bojů setkávají, když se pokoušejí dostat k civilnímu obyvatelstvu, a uvádějí, že další velkou hrozbou pro obyvatelstvo v Severním Kivu je podvýživa. Proto naléhavě žádáme Radu a Komisi, aby okamžitě poskytly pomoc a neprodleně zahájily rozsáhlé programy lékařské pomoci civilnímu obyvatelstvu na východě Konžské demokratické republiky. Naléhavě také žádáme Radu a Komisi, aby zajistily, aby nedávné posílení mise OSN vedlo k výraznému zvýšení bezpečnosti obyvatel. Urszula Krupa, jménem skupiny IND/DEM. – (PL) Pane předsedající, i přes dohodu, které bylo v Gomě dosaženo ohledně zlepšení bezpečnosti a rozvoje v Kongu, jsou v provincii Kivu nadále porušována lidská práva. Tři sta tisíc lidí muselo jen od konce roku 2006 opustit své domovy v důsledku narůstajícího násilí. Především násilí na ženách a dětech. Staly se obětí znásilnění nebo byly nuceny vstoupit do ozbrojených skupin. Dosud bylo vysídleno šest milionů osob a pět milionů zemřelo v důsledku konfliktu a války, které živí skupiny s ekonomickými zájmy a které podporují vlády lačné těžit z bohatství oblasti. Proto obyvatelé Konga potřebují i něco víc než rozpravy a usnesení Evropského parlamentu a humanitární pomoc. Je nutné zastavit nepřátelské využívání přírodních zdrojů a spekulace mezinárodních podniků, které se obohacují na úkor života a zdraví obyvatel regionu. Koenraad Dillen (NI). – (NL) Pane předsedající, víme, že naše slova pravděpodobně nedosáhnou příliš daleko. Můžeme jen doufat, že všechny strany se budou trvale držet dohody uzavřené na konferenci v Gomě a že šílenství, které již příliš dlouho ovládá Severní Kivu, bude moci skončit. Podle OSN uprchlo ze svých domovů od počátku konfliktu 800 000 lidí. Tisíce a tisíce žen a dívek se stávají obětí znásilnění a děti jsou nuceny účastnit se bojů. Kromě toho nesmíme zapomínat, že za masové krutosti nenesou odpovědnost jen příslušníci Nkundových milicí. Ne, zločiny proti lidskosti systematicky páchají všechny strany včetně vládních vojáků. V Severním Kivu není mnoho „těch hodných“. Proto je nutné postavit před soud stejný počet viníků. Musí se zodpovídat za zvěrstva, která spáchali. Není to jen odpovědnost Mezinárodního soudu pro lidská práva, který má vynést rozsudek, je to především odpovědnost konžských vůdců a Josepha Kabily. Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, jak řekl pan Posselt, velké oblasti Konga jsou peklem na zemi. Situaci zhoršují určité subjekty, z nichž ne všechny jsou konžské. Chci upozornit na situaci, kterou jsem sám viděl, jmenovitě na vysoký počet dětí v oblasti osiřelých v důsledku konfliktu. Podle mého názoru by financování měli získat misionáři, aby mohli pečovat o tyto děti, zvláště o chlapce, aby nebyli odváděni do armád. Jakmile jsou chlapci odvedeni, nejsou pak schopni dělat nic jiného, než střílet a znásilňovat. Paní komisařko, dovolte mi zopakovat, že jsou nutné finanční prostředky na výuku těchto nešťastných dětí a péči o ně.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Paní komisařko, apeluji tady ve Štrasburku na Komisi, aby uvolnila prostředky rezervované pro krizové situace a zahájila již nyní projekty rekonstrukce, a zejména všeobecné rozsáhlé zdravotní pomoci civilistům v Severním Kivu. Nedávné zemětřesení dokonalo dílo humanitární zkázy. Všichni zde žádáme, aby Komise a Rada také bezodkladně iniciovaly širokou africkou koalici na politické řešení tohoto konfliktu. Meglena Kuneva, členka Komise. − Pane předsedající, Komise je nadále velmi znepokojena strašnou humanitární situací v oblastech Kivu, zvláště v Kivu Severním, kde se počet vnitřně vysídlených lidí – nyní přesahující 800 000 jen v samotném Severním Kivu – během roku 2007 více než zdvojnásobil, a tím mimořádně zvýšil zranitelnost již tak trpících obyvatel. Současně si uvědomujeme a odsuzujeme závažná porušování lidských práv, ke kterým v oblasti dochází – včetně náboru dětských vojáků a rozšířeného sexuálního násilí. V této souvislosti je však důležité připomenout, že dnešní kritická situace v Severním Kivu, jakkoli byla zhoršena boji probíhajícími ve druhé polovině roku 2007, je důsledkem mnoha let války v oblasti. Hlavní příčiny konfliktu v Kivu lze nalézt ve rwandské genocidě na počátku 90. let, přičemž je třeba mít na paměti, že zde existuje několik místních prvků – například nedostatečné politické zastoupení etnických menšin, drancování přírodních zdrojů a otázky držby půdy – značně přispívajících k nestabilitě a špatné bezpečnosti východní oblasti Konžské demokratické republiky. Proto Komise vítá nedávnou mírovou konferenci v Gomě a následné příměří jako pozitivní kroky k řešení úporného konfliktu na východě Konžské demokratické republiky. Konference obnovila důvěryhodnost prezidenta Kabily po porážce armády v boji s jednotkami generála Nkundy na konci roku 2007 a zahájila proces dialogu jednotlivých provincií – což Komise vždy prosazovala. Kromě toho vedle závazků Konžské demokratické republiky a Rwandy z jejich společného komuniké z Nairobi z listopadu 2007 konference v Gomě znovu zdůraznila nutnost přednostního řešení problému bývalých příslušníků FAR. Současně bylo jasně řečeno, že je třeba řešit hlavní příčiny konfliktu a obnovit autoritu státu na východě. Nelze však zapomínat na to, že v Gomě ani Nairobi nebylo nic vyřešeno definitivně. Nalezení trvalého řešení hlavních příčin krize v Kivu, a tím i udržitelného znovunastolení míru v oblasti bude trvat dlouho. Jakkoli se vzájemně doplňují, společné komuniké z Nairobi a konference v Gomě jsou začátkem, ale pouze začátkem obtížného a zdlouhavého procesu. Hlavní výzvou je nyní účinné provádění závazků z Nairobi a Gomy. Je třeba zajistit, aby všechny zúčastněné strany dostály svým závazkům. EU bude tento proces nadále pečlivě sledovat a bude se do něj zapojovat. V této souvislosti je velmi potřebná mezinárodní akce na podporu konžského lidu. Komise je spolu s členskými státy připravena nadále hrát v oblastech Kivu důležitou úlohu. Prostřednictvím svých programů humanitární pomoci a budování kapacit jsme tradičně jeden z nejvýznamnějších dárců na východě. Hodláme naši podporu pro tuto oblast dále navýšit, zvláště prostřednictvím evropských iniciativ a také v úzké spolupráci s OSN. Předsedající. – Rozprava je ukončena.

10. Hlasování Předsedající. – Dalším bodem programu je hlasování. (Výsledek a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

10.1. Východní Timor (hlasování) 10.2. Bělorusko (hlasování) – Před hlasováním o bodu 3 José Ribeiro e Castro, autor. – (FR) Paní předsedající, chci jen opravit názvy organizací uvedených v bodu 3. Názvy máte na hlasovacích seznamech, proto je není nutné opakovat.

51

52

CS

Debates of the European Parliament

(Parlament vyslovil souhlas s přijetím ústního pozměňovacího návrhu) – Před bodem 1 Urszula Gacek (PPE-DE). – Pane předsedo, jménem své skupiny předkládám ústní pozměňovací návrh k navrženému pozměňovacímu návrhu. Jakkoli dokument Komise zmiňuje svobodu projevu, není bohužel výslovně zmíněn ani vyloučen Internet. Proto v zájmu politické korektnosti a zahrnutí všech svobod projevu, nejen na Internetu, žádáme o vypuštění slov „na Internetu“ z pozměňovacího návrhu. (Parlament vyslovil souhlas s přijetím ústního pozměňovacího návrhu)

10.3. Severní Kivu (Konžská demokratická republika) (hlasování) 11. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis 12. Písemná prohlášení uložená v rejstříku (článek 116 jednacího řádu): viz zápis 13. Předání přijatých textů během schůze: viz zápis 14. Harmonogram nadcházejících zasedání viz zápis 15. Přerušení zasedání Předsedající. – Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu za přerušené a přeji všem příjemnou cestu domů. (Zasedání bylo ukončeno v 16:25)

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

PŘÍLOHA (Písemné odpovědi) OTÁZKY PRO RADU (Za tyto odpovědi plně odpovídá úřadující předsednictví Rady Evropské unie) Otázka č. 8, kterou pokládá Avril Doyle (H-1058/07) Předmět: Práva žen v Saúdské Arábii Jaká, pokud vůbec nějaká, hlášení jsme obdrželi z Království Saúdské Arábie jako reakci na usnesení Parlamentu P6_TA(2007)0631 o právech žen v Saúdské Arábii ze dne 13. prosince 2007? Vidí Rada některé reakce jako pozitivní nebo povzbudivé? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Rada neobdržela od vlády Saúdské Arábie žádné sdělení jako reakci na usnesení Evropského parlamentu o právech žen v Saúdské Arábii ze dne 13. prosince 2007. Nepochybně si budete vědomi toho, že o otázce lidských práv vždy na společném zasedání Rady a ministrů jedná EU s Radou pro spolupráci arabských států v Perském zálivu (GCC), což zahrnuje rovněž Saúdskou Arábii. V rámci těchto jednání s GCC se probírají také konkrétně otázky lidských práv. Proto Rada očekává, že bude možné navrhnout diskusi o lidských právech, včetně práv žen, na dalším ministerském zasedání mezi EU a GCC, které je plánováno na 26. května 2008. Na tomto zasedání EU představí svůj pohled na problematiku práv žen a vyslechne stanoviska svých partnerů z GCC. * *  * Otázka č. 9, kterou pokládá David Martin (H-1060/07) Předmět: Summit na Bali Jak Rada hodnotí výsledky summitu na Bali? Otázka č. 10, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-1070/07) Předmět: Zhodnocení výsledků konference na Bali 187 zemí, které se zúčastnily konference na Bali, se rozhodlo zahájit vyjednávání vedoucí k nové dohodě o změně klimatu v roce 2009, aniž by ovšem stanovilo konkrétní cíle. Jak Rada hodnotí výsledky konference na Bali vzhledem k tomu, že hlavy států a vlád EU již v březnu roku 2007 odsouhlasily balíček konkrétních opatření a cílů kombinující energetickou politiku se snahou pojmenovat problémy klimatické změny? Jaké kroky hodlá podniknout v rámci nového plánu pro zavedení konkrétních cílů a časového rozvrhu na jejich dosažení v nové dohodě o změnách klimatu? Jak přesvědčí Spojené státy, aby se vydaly tímto směrem? Jaký postoj hodlá Evropská unie zaujmout na mezinárodní konferenci o změnách klimatu, kterou budou pořádat Spojené státy na Havaji v roce 2008? Společná odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Akční plán z Bali znamená začátek obsáhlých vyjednávání, která budou zakončena konferencí v Kodani v prosinci roku 2009, kde bude nutné projednat mimo jiné společnou vizi dlouhodobé spolupráce, zmírňování, úpravy, technologii a financování. Pokud mohu, vysvětlím dílčí složky podrobněji. První složka, tedy společná vize dlouhodobé spolupráce včetně dlouhodobého globálního cíle v oblasti snižování emisí, je nezbytně důležitá pro řízení budoucího společného úsilí v boji proti klimatickým změnám.

53

54

CS

Debates of the European Parliament

Druhá složka, tedy posílení vnitrostátních a mezinárodních opatření pro zmírnění, je vysvětlena v pečlivě formulovaném textu, který vyvažuje opatření vyspělých zemí a opatření rozvojových zemí. Akční plán z Bali také do procesu OSN vrátil USA. Navíc textem tohoto usnesení byla opuštěna tradiční hranice z roku 1992 mezi zeměmi, které jsou stranami přílohy I, a zeměmi, které stranami této přílohy nejsou. Také byl stanoven zřetelný rozdíl mezi opatřeními, která mají přijmout vyspělé země, a opatřeními, která mají přijmout země rozvojové, aby se předešlo tomu, že by vyspělé země tuto příležitost využily k upuštění od svých již stanovených závazků na snížení emisí. Třetí složka, tedy posílení opatření pro přizpůsobení, bude zahrnovat mezinárodní spolupráci pro podporu urychleného provedení opatření pro přizpůsobení, strategie pro řízení a zmírňování rizik, strategie pro zmírňování tragédií a zvýšení hospodářské diverzifikace. Čtvrtá složka zahrnuje posílení opatření pro rozvoj a přenos technologie v zájmu podpory opatření pro zmírnění a přizpůsobení. Pátá složka se vztahuje k posílení opatření pro zajištění finančních zdrojů a investic na podporu opatření pro zmírnění a přizpůsobení a spolupráce v oblasti technologie. Text usnesení obsahuje veškerá témata, která EU navrhla, a nikterak neovlivňuje konečný výsledek vyjednávání o nich. Konečné zhodnocení konference na Bali bude možné pouze ve světle textu vypracovaného na konferenci v Kodani. * *  * Otázka č. 12, kterou pokládá Justas Vincas Paleckis (H-1065/07) Předmět: Budoucnost diplomatické služby EU Generální sekretariát Rady a Komise dosud nenastínily, jak by měla vypadat budoucnost evropského útvaru pro vnější činnost. Vzhledem k tomu, že tato záležitost je prvořadým zájmem pro vnitrostátní diplomatické služby a představitele EU a nejvíce se týká řadových občanů, je důležité poskytnout hlavním městům členských států některé odpovědi co nejdříve a pokud možno ještě před ratifikací Smlouvy. Jak bude evropský útvar pro vnější činnost pracovat podle nových plánů a jak velký pravděpodobně bude? Jaké změny prodělá stávající struktura diplomatické služby, která se již zabývá zahraniční politikou EU? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. V této fázi Rada nemá o budoucí struktuře evropského útvaru pro vnější činnost jasnou představu. Rada bude moci přijmout správní rozhodnutí ohledně budoucí organizace a činnosti služby pouze na základě návrhu vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jakmile vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, tedy po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení souhlasu Komise. Přípravné práce vztahující se k evropskému útvaru pro vnější činnost budou tvořit součást přípravného procesu k provedení Lisabonské smlouvy. Jak ministr Rupel informoval předsedu Pötteringa v dopise z ledna roku 2008, Evropský parlament bude o technických činnostech spojených s přípravami na evropský útvar pro vnější činnost pravidelně informován. * *  * Otázka č. 13, kterou pokládá Sarah Ludford (H-1068/07) Předmět: Vstup a výstup z EU Komise plánuje předložit zelenou knihu o systému vstupu a výstupu z EU a další nástroje správy hranic, jako je elektronické cestovní povolení. Jak se Rada domnívá, že by takové projekty mohly fungovat souběžně s vízovým informačním systémem (VIS) a schengenským informačním systémem (SIS)?

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Evropská rada a Rada opakovaně vyzvaly Komisi k vypracování návrhů na zlepšení efektivity a zvýšení interoperability a spolupráce mezi evropskými databázemi. Evropská rada na svém zasedání ve dnech 14. a 15. prosince 2006 zdůraznila důležitost použití nových technologií pro zlepšení ostrahy hranic a vyzvala Komisi, aby zjistila, zda je možné zavést společný systém kontroly vstupu a výstupu. Dne 13. února 2008 Evropská komise předložila tři sdělení včetně sdělení o nových nástrojích pro evropskou strategii integrované správy hranic, která by mohla v budoucnu tvořit součást evropské správy hranic. Navrhované automatické zaznamenávání přechodů hranic všemi občany třetích zemí by významně doplnilo systémy VIS a SIS. Slovinské předsednictví zorganizuje konferenci ministrů, na níž budou ministři vnitra poprvé o těchto sděleních diskutovat. * *  * Otázka č. 14, kterou pokládá Paulo Casaca (H-1073/07) Předmět: Výměny teroristů a rukojmích Podle týdeníku „Der Spiegel“ (leden 2008) představitelé Německa plánují výměnu rukojmí německé národnosti Donalda Kleina, kterého zadržují íránští představitelé od roku 2005, za několik teroristů patřících k íránské satelitní společnosti aktivní v Libanonu, Hizballáhu, mezi nimi také vůdce teroristické operace íránského režimu, jejímž výsledkem bylo odstranění čtyř opozičních osobností v berlínské restauraci Mykonos v roce 1992. Spolkový soud v Berlíně došel k závěru, že tento teroristický čin byl výplodem íránského duchovního vůdce Alího Chameneího a bývalého íránského prezidenta Alího Hášimí Rafsandžáního. Nedávno se v tisku objevily zprávy o propuštění těch, kteří jsou zodpovědní za vraždy těchto íránských opozičních politiků. Přesto, že autor tohoto dotazu samozřejmě plně soucítí s Donaldem Kleinem a jeho příbuznými, zastává názor, že vyhovění požadavkům nejnebezpečnějšího teroristického národa na světě může mít vážné následky pro všechny evropské obyvatele, ať již německé či jiných členských států. Nemyslí si Rada, že dělat ústupky terorismu, jako v těchto vyjednáváních, by mohlo pro všechny obyvatele Evropy znamenat zvýšení rizika, že se stanou cílem teroristů íránského režimu? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Rada se touto otázkou nezabývala. * *  * Otázka č. 15, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0001/08) Předmět: Tranzitní přeprava přes Alpy Jaké vidí Rada možnosti podpory a rozvoje tras přes Alpy mezi Bavorskem, Rakouskem, Itálií a Slovinskem v zájmu zvýšení hospodářské výměny a zároveň při udržení ekologických norem?

55

56

CS

Debates of the European Parliament

Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Ohledně možností podpory a rozvoje tras přes Alpy, jak poslanec nepochybně ví, a v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, mezi priority transevropské dopravní sítě patří: založení a rozvoj klíčových spojení a propojení, která jsou potřebná mimo jiné k vyplnění chybějících úseků, dokončení hlavních tras a překonání přírodních překážek, a začlenění bezpečnostních a environmentálních zájmů do plánování a provádění sítě. Článek 8 výše zmiňovaného rozhodnutí dále uvádí, že členské státy musí rovněž v souvislosti s transevropskou dopravní sítí brát ohled na ochranu životního prostředí. Měli bychom zmínit dvě priority vytyčené v Příloze II výše zmíněného rozhodnutí, konkrétně železniční spojení Berlín–Verona/Milán–Boloňa–Neapol–Messina–Palermo a „prioritní projekt č. 6“, železniční spojení Lyon–Turín–Benátky–Lublaň–Budapešť. Podle zprávy o pokroku, kterou vypracoval koordinátor projektu Karel Van Miert v červenci roku 2007, činnost na trati Berlín–Verona/Milán–Boloňa–Neapol–Messina–Palermo ve druhém roce rychle pokročila a Rakousko a Itálie podepsaly memorandum o porozumění o Brennerském tunelu. V prosinci 2007 Komise přijala rozhodnutí o požadavku na spolufinancování Brennerského tunelu. „Prioritní projekt č. 6“ – železniční spojení mezi městy Lyon–Turín–Benátky–Lublaň–Budapešť – také řeší problém překračování Alp, tedy od západu k východu. Tato priorita také zahrnuje tunel Mont Cenis, který se již staví a který je přeshraničním projektem Itálie a Francie. V souvislosti s tímto projektem bychom měli také zmínit trasu Terst–Divača, pro který Komise v prosinci roku 2007 schválila spolufinancování dokumentace návrhu a přípravných prací. Práce na tomto projektu jsou v plném proudu a v červenci roku 2007 Itálie a Slovinsko podepsaly memorandum o porozumění. * *  * Otázka č. 16, kterou pokládá Vural Öger (H-0005/08) Předmět: Země západního Balkánu, priorita slovinského předsednictví Slovinské předsednictví si stanovilo země západního Balkánu jako jednu ze svých priorit. EU těmto zemím nabízí vyhlídku na přistoupení a poskytuje jak balkánským zemím, tak EU celou škálu politických, hospodářských a sociálních příležitostí. Domnívá se Rada, že strategie rozšiřování pro státy západního Balkánu, která se zakládá zejména na dosud užívaném modelu postupného rozšiřování (dohoda o stabilizaci a přidružení – status kandidátské země – vyjednávání o přidružení – přidružení) je realistická? Jaká kritéria hodlá Rada stanovit pro rozhodnutí, jestli jsou země, které v minulosti prošly etnicky motivovanými občanskými válkami, připravené na přistoupení? Jaký časový rámec může Rada stanovit pro jednotlivé nástupnické státy bývalé Jugoslávie? Kdy mohou takové státy být považovány za připravené na přistoupení k EU? Jak Rada nahlíží na tvrzení, že EU si nesmí nechat importovat etnické konflikty? V jakém časovém rámci bude možné udělit Republice Černá Hora status kandidátské země? Co představuje největší překážky v tomto procesu? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Slovinské předsednictví bude západnímu Balkánu věnovat obzvláštní pozornost. Stabilita tohoto regionu je zásadně důležitá pro bezpečnost a prosperitu celé EU. V období přechodu v roce 2008 můžeme očekávat několik událostí: přezkoumání Soluňského programu z roku 2003, dokončení sítě dohod o stabilizaci a přidružení a posílení regionální spolupráce v některých oblastech. Rada bude nadále podporovat vyhlídku

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

zemí západního Balkánu na členství v EU a přibližovat ji obyvatelům regionu (především bude napomáhat přípravám dialogu o liberalizaci vízového režimu se zeměmi tohoto regionu). Kromě toho dalším důležitým úspěchem regionální spolupráce a projevem zvýšené vlastní odpovědnosti regionu bude vznik Rady pro regionální spolupráci. Rada zdůrazňuje důležitost regionální spolupráce a dobrých sousedských vztahů a potřeby spolupráce mezi sousedícími zeměmi při hledání vzájemně přijatelných řešení problémů. Pro důkladné prozkoumání západního Balkánu je nutné brát v potaz značný pokrok, kterého zde bylo v nedávných letech dosaženo: větší stabilita, demokratické reformy, hospodářský růst, zvýšená regionální spolupráce a pokrok v přibližování se k EU jako součást procesu stabilizace a přidružení. Nicméně, některé významné úkoly zde zůstávají: boj proti organizovanému zločinu a korupci, soulad s mezinárodním právem (Mezinárodní trestní tribunál) a nalezení řešení otázky kosovského statutu, přičemž poslední úkol je z hlediska stability regionu nejdůležitější. Proto je otázka kosovského statutu klíčovou prioritou předsednictví EU. Rada se domnívá, že je to evropský problém, na který je nezbytně nutné najít řešení, jež bude přispívat k regionální stabilitě a možnosti členství v EU pro země západního Balkánu. Dne 17. února 2008 kosovský parlament přijal rozhodnutí o nezávislosti Kosova. V závěrech ze svého únorového zasedání Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy prohlásila, že rozhodnutí zavazuje Kosovo k principům demokracie a rovnosti všech jeho občanů, k ochraně Srbů a ostatních menšin, ochraně kulturního a náboženského dědictví a mezinárodnímu dohledu. Rada uvítala skutečnost, že mezinárodní společenství setrvá v Kosovu na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Rada upozornila, že členské státy rozhodnou o svém vztahu ke Kosovu v souladu s vnitrostátními zvyky a mezinárodním právem. V závěrech svého únorového zasedání Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy připomněla dlouholetý závazek EU k udržování stability zemí západního Balkánu. Rada zopakovala, že EU je připravena ujmout se hlavní úlohy v posilování stability v tomto regionu, a připomněla závazky Evropské unie obsažené v ujednáních Evropské rady ze dne 14. prosince 2007 stejně jako dohodu o společných akcích, která ustavila policejní misi EBOP a misi na podporu právního státu a jmenovala zvláštního zástupce EU v Kosovu. Evropská unie také bude pokračovat ve spolupráci s OSN, KFOR, Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a dalšími mezinárodními aktéry v zájmu zachování stability v tomto regionu. Evropská rada znovu potvrdila svůj závazek plně a efektivně podporovat možnost členství v EU pro země západního Balkánu. Požádala Komisi, aby použila nástroje Společenství k podpoře hospodářského a politického rozvoje a aby navrhla konkrétní postupy pro širší region, aby mohl pokročit tímto směrem. Hlavní cíle předsednictví EU ohledně nástupnických států bývalé Jugoslávie v EU na cestě směrem k EU jsou následující: Srbsko: předsednictví EU bude pomáhat Srbsku ve vytváření podmínek nezbytných k brzkému podepsání dohody o stabilizaci a přidružení a v pokroku k dosažení statusu kandidátské země a bude podporovat srbskou náklonnost k EU, zlepšovat přehled o EU v Srbsku a podporovat jeho úspěšnou regionální spolupráci. Bosna a Hercegovina: předsednictví bude podporovat politické činitele ve vytváření podmínek nezbytných pro nejrychlejší možné podepsání dohody o stabilizaci a přidružení, prosazovat možnost členství Bosny a Hercegoviny v EU a zlepšovat přehled o EU. Bude podporovat politický dialog a státotvorné snahy, aby pomocí ústavních a jiných reforem zajistila funkční a efektivní státní instituce, které zemi umožní zlepšovat život svých občanů. Také bude podporovat snahy zvláštního zástupce EU Miroslava Lajčáka a bude pokračovat v přípravách na plánovaný přechod z úřadu vysokého zástupce na posílený úřad zvláštního zástupce EU, které budou následovat po stanovení Rady pro nastolení míru a vytvoření nezbytných podmínek. Bývalá jugoslávská republika Makedonie: předsednictví bude, v těsné spolupráci s Komisí, podporovat prohlubování politického dialogu a pokračování provádění rámcové dohody z Ochridu a urychlování reformního procesu v zájmu vytvoření podmínek nezbytných pro další stupeň integrace země do EU. Předsednictví si je vědomo otázky názvu a nabádá obě strany k vyvinutí snahy konstruktivním přístupem a vyjednáváními pod záštitou OSN dosáhnout oboustranně přijatelného řešení a tím přispět k regionální spolupráci a dobrým sousedským vztahům. Republika Černá Hora: jako všechny země západního Balkánu i Republika Černá Hora je možnou kandidátskou zemí na členství v Evropské unii. Rychlost pokroku na cestě směrem k EU záleží na rychlosti, jakou Republika Černá Hora přijme a provede nezbytné reformy. Co se týče podpisu dohody o stabilizaci a přidružení, Republika Černá Hora učinila značný pokrok. Nicméně nyní je třeba soustředit se na provádění dohody, budování a posilování vnitrostátních institucí, další posilování administrativní výkonnosti a právního

57

58

CS

Debates of the European Parliament

státu a podporu boje proti organizovanému zločinu a korupci. Tyto oblasti mají zásadní význam pro každou prosperující evropskou zemi. Rada bude nadále Republiku Černá Hora v těchto snahách podporovat. * *  * Otázka č. 17, kterou pokládá Brian Crowley (H-0007/08) Předmět: Podpora Palestiny Evropskou unií Může Rada učinit prohlášení nastiňující aktuální politickou situaci v současné Palestině? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Postoj Rady je, že „politická situace v Palestině“, o níž se zmiňuje pan poslanec ve své otázce, nutně potřebuje podporu budování institucí, dobrou správu, přispívání občanské společnosti, podporu růstu palestinského hospodářství a posilování právního státu v zájmu příprav na založení nezávislého demokratického a úspěšného palestinského státu na západním břehu a v Gaze, což spojí všechny Palestince a umožní jim život v míru a bezpečí vedle Izraele a jeho sousedů. Proto EU vítá výsledky mezinárodní dárcovské konference pro palestinský stát z loňského prosince, na níž bylo přislíbeno 7,4 miliardy USD na podporu vybudování efektivních demokratických institucí a úspěšného hospodářství budoucího palestinského státu v souladu s plánem reforem a rozvoje, který představil premiér Fayad. EU hodlá nadále významně přispívat k této snaze v souladu se svou akční strategií pro „budování státu pro mír na Středním východě“, což zahrnuje širokou škálu pomocných operací. Před nedávnem byl také spuštěn mechanismus financování PEGASE, který poskytne podporu palestinským občanům. Ve svých usneseních ze dne 28. ledna 2008 Rada vyjádřila hluboký zájem o nedávné události v Gaze a o závažné nepokoje na hranici mezi Gazou a Egyptem. Odsoudila neustálé odpalování raket na izraelské území a všechny další aktivity, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a ohrožují civilní obyvatelstvo. Přestože Rada uznává legitimní právo Izraele na sebeobranu, vyzývá k okamžitému skončení veškerých násilností. Znovu vyjádřila vážné znepokojení nad humanitární situací v Gaze a vyzvala k nepřetržitému dodávání základního zboží a služeb včetně paliva a dodávek energie. Zopakovala svou výzvu všem zúčastněným stranám, aby naléhavě podpořily kontrolované znovuotevření přechodů do Gazy a z Gazy, a to jak pro humanitární účely, tak pro obchodní toky. V této souvislosti Rada zdůraznila podporu návrhu palestinského orgánu na kontrolu přechodů a podporuje v tomto ohledu rozhodnutí arabské ligy. EU bude nadále poskytovat humanitární výpomoc obyvatelstvu Gazy. Rada prohlásila, že EU je připravena zvážit možnost obnovení své pozorovací mise do Rafáhu podle ustanovení příslušných mezinárodních dohod souvisejících s přístupem a pohybem, které byly uzavřeny v listopadu roku 2005. * *  * Otázka č. 19, kterou pokládá Sajjad Karim (H-0041/08) Předmět: Právní systém v Kosovu Po konfliktu z roku 1999 v kosovské oblasti země, která byla dříve známa jako Federální republika Jugoslávie, se trestní a občanský právní systém zhroutil. Přestože Kosovo bylo v jurisdikci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, bylo zřejmé, že bude schopen posoudit jen velmi omezené množství případů. Proto OSN zřídila Mezinárodní program pro soudce a státní zástupce, aby se mohl určitý počet zahraničních soudců a státních zástupců začlenit do místního trestního právního systému. Bohužel, více než sedmiletá činnost Mezinárodního programu pro soudce a státní zástupce nesplnila očekávání. Místní státní zástupci a soudci stále nejsou připraveni na případy zahrnující zločiny vztahující se k mezinárodnímu právu. Do zákona stále nebyly zavedeny právní reformy, které jsou pro tyto případy nezbytné. Dosud nebylo stanoveno žádné datum pro dokončení přepracování právního systému tak, aby mohl fungovat bez neustále přítomných mezinárodních složek. Co Rada plánuje v zájmu zajištění toho, aby mezinárodní soudci a státní zástupci přinesli užitek, který slíbili kosovskému právnímu systému přinést?

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Právní systém v Kosovu nadále upadá a pro právní instituce je obtížné poskytovat vhodné služby jak v oblasti trestního, tak občanského práva. Místní soudci a státní zástupci stále nejsou schopni zabývat se nejcitlivějšími trestními a občanskými případy, mimo jiné kvůli bezpečnosti a tlaku ze strany místních komunit a většiny populace. V současnosti tyto případy pokrývají mezinárodní soudci a státní zástupci spolu s Prozatímní misí Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK). EULEX Kosovo(4) zdůrazňuje, jak klíčovou roli budou muset hrát soudci a státní zástupci na vysoké úrovni a prostřednictvím zvláštního státního zastupitelství. Pokud se týče případů první instance a stížností, případy budou přidělovány transparentně soudcům a státním zástupcům mise ESPD a jejich kolegů na lokální úrovni za použití předem určených objektivních kritérii. Soudci a státní zástupci ESPD budou rovněž působit v rámci nejvyššího soudu a veřejného státního zastupitelství. * *  * Otázka č. 20, kterou pokládá Eoin Ryan (H-0011/08) Předmět: Srí Lanka Může se rada vyjádřit k současné politické situaci na Srí Lance, konkrétně ke snahám vnést do této země mír? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Jak ukázalo prohlášení EU ze dne 8. ledna 2008, Rada je stále hluboce znepokojena situací na Srí Lance: „EU hluboce lituje rozhodnutí vlády Srí Lanky zrušit zastavení palby vyjednané s Tygry osvobození tamilského Ílamu (LTTE) v roce 2002. Toto rozhodnutí a současná armádní kampaň ještě zhoršují již tak obtížnou situaci, v níž se země nachází, včetně situace v oblasti humanitární pomoci a lidských práv. Bez dohody o zastavení palby jsou naděje na vyjednání trvalého smírného řešení konfliktu na Srí Lance velmi omezené. EU obzvláště lituje toho, že bude ukončena činnost pozorovatelská mise na Srí Lance. EU je rovněž znepokojena hrůznými činy LTTE v nedávných měsících a prohlášeními slibujícími další násilí z jejich strany. EU vyzývá obě strany, aby ukončily válečný stav a zabránily dalšímu vyhrocování. EU vyzývá vládu Srí Lanky, aby přišla s nabídkou decentralizace, na jejímž základě mohou co nejdříve začít vyjednávání. Aby mohla dohoda sloužit jako dostatečný základ pro vyjednávání, je třeba, aby poskytla více než předchozí nabídky, a EU nabádá obě strany, aby se snažily o řešení, které by přineslo smírné a trvalé vyřešení konfliktu.“ EU v současné době prověřuje návrh na politické řešení konfliktu na tomto ostrově, který prezidentu Rajapaksemu přednesl výbor zástupců všech stran. Je zřejmé, že situace na Srí Lance dosud není stabilizovaná. Rada se proto rozhodla vyslat tam diplomatickou misi, která bude sledovat vývoj událostí a vyjádří obavy, které znepokojují EU. * *  *

(4)

SA 2008/124/ SZBP, Úř. věst. L 42, 16.2.2008, s. 92.

59

60

CS

Debates of the European Parliament

Otázka č. 21, kterou pokládá Søren Bo Søndergaard (H-0017/08) Předmět: Konsolidované znění Lisabonské smlouvy Může Rada říci, kde je možné nalézt kompletní, oficiálně konsolidované znění Lisabonské smlouvy, jak jej přijaly hlavy států a vlád EU v Lisabonu v prosinci roku 2007? Není-li k dispozici kompletní, oficiálně konsolidované znění, kdy bude publikováno? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Jak bude panu Søndergaardovi známo, Lisabonská smlouva, kterou podepsaly hlavy států a vlád dne 13. prosince 2007, pozměňuje Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství. Text Lisabonské smlouvy byl publikován v úředním věstníku C 306 ze dne 17. prosince 2007. Konsolidovaná verze smluv pozměněných Lisabonskou smlouvou zatím není k dispozici. Nicméně podle zvyklostí z předchozích pozměňovacích smluv (Maastricht, Amsterdam a Nice) bude konsolidovaná verze smluv pozměněných Lisabonskou smlouvou publikována v úředním věstníku Evropské unie ve všech oficiálních jazycích Evropské unie pravděpodobně v několika příštích měsících. * *  * Otázka č. 22, kterou pokládá Irujo Amezaga (H-0023/08) Předmět: Regionální systémy zdaňování Autonomní oblast Baskicko a autonomní oblast Navarra mají odlišný systém zdaňování, než má španělský stát. Tyto daňové systémy se řídí hospodářskými dohodami s Baskickem a Navarrou (Concierto Económico a Convenio Económico). Přestože tyto systémy jsou nezávislé na systému Španělska, žádná z minulých smluv, ani Lisabonská smlouva nepřisuzují baskické a navarské vládě jakékoli kompetence na poli evropské daňové politiky. Tato skutečnost těmto autonomním společenstvím znesnadňuje způsob, jak si obhájit své daňové systémy v Evropě. Španělský stát není jediným členským státem Evropské unie s různými daňovými systémy v rámci vlastního území. Obtíže, jež mají Baskové a Navarové s obhajováním svých daňových systémů, se objevují opakovaně. Má Rada v úmyslu prosazovat uznání kompetencí těchto regionů v oblasti zdaňování? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Podle současného práva Společenství ukládání daní nespadá do kompetence EU a v každém případě spadá do výhradní kompetence členských států. Navíc pouze členské státy mohou rozhodnout o vnitrostátním rozdělení zdaňovací pravomoci mezi různé územní a/nebo nižší regionální ve státě. Zákonodárný sbor Společenství při takovémto rozhodování nehraje žádnou roli. Příslušné členské státy se na něj mohou obrátit nanejvýš s požadavkem, aby vzal v úvahu konkrétní rysy vnitrostátních systémů při pozměňování legislativy v zájmu harmonizace daňových zákonů členských států. Podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropských společenství mají členské státy pravomoc v oblasti daní, ale musí ji vykonávat v souladu s právem Společenství. Tudíž vnitrostátní právo nemůže být v nesouladu s harmonizačními opatřeními, která byla přijata. Mimoto vnitrostátní zdaňovací pravomoci musí být vykonávány v rámci pravidel stanovených Smlouvou, a tudíž nemohou zahrnovat nepřípustnou státní podporu nebo nepřípustné omezování svobodného pohybu. Nicméně určování, zda vnitrostátní daňová opatření jsou či nejsou v souladu s právem Společenství, není věcí Rady, ale spíše Evropské komise. * *  *

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Otázka č. 23, kterou pokládá Ivo Belet (H-0024/08) Předmět: Budování drogových barů nedaleko belgických hranic Rámcové rozhodnutí 2004/757/SVV (5), které stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, předepisuje, že členské státy musí do 12. května 2006 informovat Radu a Komisi o tom, jak provádějí povinnosti plynoucí z rámcového rozhodnutí. Jak plní své povinnosti Nizozemsko? Jak může skutečnost, že město Maastricht udělilo povolení významnému stavebnímu projektu pro prodej drog přímo na hranici s Belgií, být v souladu s těmito povinnostmi? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Rada odpovídá na tuto otázku týkající se efektivity provádění rámcového rozhodnutí 2004/757/SVV následovně: Rámcové rozhodnutí 2004/757/SVV(6) ze dne 25. října 2004 stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů v oblasti nedovoleného obchodu s drogami. Podle článku 9 rámcového rozhodnutí mají členské státy přijmout nezbytná opatření, aby vyhověly ustanovením tohoto rámcového rozhodnutí, do 12. května 2006, a generálnímu sekretariátu Rady a Komisi předat text ustanovení, která do jejich vnitrostátního práva zavádějí povinnosti, jež jim ukládá toto rámcové rozhodnutí. V dopise ze dne 4. září 2006 Nizozemsko informovalo Radu o provádění rámcového rozhodnutí ve svém vnitrostátním právu a také předložilo text ustanovení, která do vnitrostátního práva zavádějí příslušné povinnosti. Tato ustanovení vešla v platnost dne 1. července 2006. Pokud jde o otázku, jak konkrétní členský stát plní své povinnosti plynoucí z rámcového rozhodnutí, je třeba mít na paměti, že podle článku 9 Komise má, do 12. května 2009, odevzdat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o efektivitě provádění rámcového rozhodnutí, včetně dopadů na soudní spolupráci v oblasti nedovoleného obchodu s drogami. Na základě této zprávy Rada zhodnotí, zda členské státy přijaly nezbytná opatření, aby rámcovému rozhodnutí vyhověly. * *  * Otázka č. 24, kterou pokládá Johan Van Hecke (H-0028/08) Předmět: Problém uprchlíků v Ázerbájdžánu Ázerbájdžán má v poměru k počtu obyvatel obrovské množství běženců: přibližně jeden ze sedmi Ázerbájdžánců je uprchlíkem. Kolem 4 % všech uprchlíků na světě jsou v Ázerbájdžánu. Problém „vnitřně vysídlených osob“ existuje v Ázerbájdžánu již 14 let. Mnoho dětí zná jen život uprchlíka, žije v nelidských podmínkách a nechodí do školy. Obrovské tábory, v nichž žijí, jsou semeništěm společenských nepokojů, epidemií a zločinů. Vláda se s tímto problémem nezvládá vypořádat. Většina „vnitřně vysídlených osob“ je ponechána osudu bez řádného ubytování, stravy nebo zdravotní péče. Ázerbájdžán se uchází o pořádání olympijských her v roce 2016. Bude EU vyvíjet na Ázerbájdžán tlak, aby se s problematikou uprchlíků vypořádal a aby obecně ukazoval větší respekt k lidským právům? Ázerbájdžán nepořádá demokratické volby, práva médií jsou omezená a běžným jevem jsou zde beztrestnost a korupce. Bude-li to nutné, bude EU vystupovat proti tomu, aby se Ázerbájdžán ucházel o pořádání olympiády s vědomím toho, že počáteční naděje, že pořádání olympijských her přiměje Čínu zlepšit ohled na lidská práva, se ukazují jako plané?

(5)

Úř. věst. L 335, 11.11.2004, s. 8.

(6)

Úř. věst. L 335, 11.11.2004, s. 8.

61

62

CS

Debates of the European Parliament

Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Rada problém uprchlíků vnímá jako velmi důležitý stejně jako problém voleb, lidských práv a svobody médií v Ázerbájdžánu, a proto těmto otázkám věnuje obzvláštní pozornost. Tyto otázky se týkají základních evropských hodnot, které Ázerbájdžán uznal svým členstvím v Radě Evropy a OBSE a svou účastí na akčním plánu evropské politiky sousedství. Evropská unie výrazně podporuje ázerbájdžánské uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby a doufá, že se budou moci co nejdříve vrátit do svých domovů, jakmile bude dosaženo celkové mírové dohody. Mimoto EU často zdůrazňuje, že až dojde k mírové dohodě, je připravena poskytnout finanční podporu na rekonstrukci Náhorního Karabachu a sousedních obsazených oblastí. Toto by návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob usnadnilo. Rada opakovaně – zejména v prohlášení předsednictví EU ohledně parlamentních voleb v Ázerbájdžánu konaných dne 7. listopadu 2005 – vyjádřila zklamání nad hodnocením Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva, že navzdory mírnému pokroku v porovnání s předchozími volbami parlamentní volby ze 6. listopadu 2005 nedostály mnohým závazkům OBSE a Rady Evropy a normám vztahujícím se k demokratickým volbám. Evropská unie nyní nabádá Ázerbájdžán, aby zvýšil snahy o zavedení demokracie s ohledem na skutečnost, že prezidentské volby se odehrají v říjnu 2008. V nedávných měsících EU opakovaně vyjádřila znepokojení nad zhoršující se situací v zemi s ohledem na lidská práva a základní svobody. Tyto změny budou muset být podrobně monitorovány. Zvláštní zástupce EU Peter Semneby a osobní zástupce pro společnou a zahraniční politiku pro lidská práva Riina Kionka navštívili společně v červenci roku 2007 Baku, aby podpořili další dialog v médiích. Dne 8. listopadu 2007 bylo v Ázerbájdžánu jménem Evropské unie publikováno prohlášení ohledně odsouzení Eynully Fatullayeva. Dne 8. ledna 2008 vyjádřila Evropská unie uspokojení nad omilostněními, která president Alijev udělil 119 vězňům včetně několika uvězněných novinářů, a naději, že prezidentské milosti jsou pozitivním krokem k naplnění mezinárodních a evropských závazků, které má Ázerbájdžán plnit v oblasti svobody tisku. Nicméně EU je nadále znepokojena skutečností, že tři novináři (Mirza Sakit Zahidov, Ganimat Zahid a Eynulla Fatullajev) jsou stále ve vězení. Vyzvala ázerbájdžánské představitele, aby je při nejbližší příležitosti propustili či omilostnili. Navíc podporuje zavedení moratoria na žaloby pro pomluvy. Dále bude EU – také v rámci spolupráce s OBSE a Radou Evropy – nadále využívat každé příležitosti k vyjádření znepokojení ohledně problému uprchlíků, voleb, lidských práv a svobody médií v Ázerbájdžánu. Již tak činí na shromážděních Výboru pro spolupráci EU-Ázerbájdžán (v Baku dne 28. září 2007) a Rady pro spolupráci EU- Ázerbájdžán (v Lucemburku dne 16. října 2007). Zvláštní zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz, vyslanec Peter Semneby, také pomáhá Ázerbájdžánu provádět politické a hospodářské reformy, zejména v oblasti právního státu, demokratizace, lidských práv, dobré státní správy, rozvoje a snižování chudoby. Během svých návštěv Ázerbájdžánu se vyslanec Semneby setkává také se členy opoziční strany této země. Rada proto hodlá dále velmi podrobně sledovat vývoj v Ázerbajdžánu v těchto ohledech, a kde bude třeba, projednat je s ázerbájdžánskými představiteli. Jedna z příležitostí pro jednání s ázerbájdžánskými představiteli se naskytla při návštěvě ministrů zahraničí trojky EU v Baku dne 4. února 2008. * *  * Otázka č. 25, kterou pokládá Proinsias De Rossa (H-0029/08) Předmět: Pracovníci dočasně najímaní přes agentury Jaké aktivity vyvíjí předsednictví Rady v zájmu dosažení dohody ohledně návrhu směrnice o pracovnících dočasně najímaných přes agentury, který navrhla Komise v březnu 2002 (KOM(2002)0149 – COD/2002/0072) a schválil Evropský parlament dne 21. listopadu 2002?

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Jaká jsou hlavní témata diskuse a kdy Rada očekává, že bude možné dohodnout se na společném postoji k tomuto návrhu? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Poslanec se ptá, jaké aktivity podniká slovinské předsednictví v zájmu dosažení dohody ohledně návrhu směrnice o pracovnících dočasně najímaných přes agentury. Slovinské předsednictví chce pokračovat v přípravách tohoto legislativního návrhu a v současné době vyhledává lepší příležitosti k vývoji, s ohledem na prosincové zasedání Rady. Hlavní témata diskutovaná na zasedání Rady byla: – přezkoumání zákazů a omezení týkajících se pracovníků dočasně najímaných přes agentury (článek 4) a – doba, po kterou mohou pro pracovníky najímané přes agentury platit méně příznivé zaměstnanecké podmínky než pro stálé pracovníky při stejném úvazku (článek 5(4)). Slovinské předsednictví hodlá pokračovat v přípravě návrhu směrnice o pracovnících dočasně najímaných přes agentury, ale nedokáže posoudit, kdy Rada bude schopna zaujmout společný postoj. * *  * Otázka č. 26, kterou pokládá Bill Newton Dunn (H-0031/08) Předmět: Napadení počítačů občanů v sítích bot-nets k účelům trestné činnosti v oblasti špičkových technologií Vzhledem k tomu, že v Unii neexistuje policie s přeshraničními pravomocemi, domnívá se Rada, že Europol by měl převzít zodpovědnost za upozorňování občanů EU (jak to v USA dělá FBI), že jejich počítačů se zmocnil organizovaný zločin a používají se jako podpůrné počítače v sítích bot-nets, aby rozšiřovaly spamy, odcizovaly identity a spouštěly útoky způsobující odepření přístupu k službám finančně-komerčních webových stránek? Pokud ne, kdo by to měl dělat? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. V závěrech ze svého zasedání v listopadu 2007 ohledně počítačové kriminality Rada zdůraznila potřebu rozšíření spolupráce a dalšího zlepšování výkonu všech zúčastněných aktérů a zdrojů, a to jak v jednotlivých členských státech, tak v rámci orgánů, jako jsou Europol a Eurojust a mezinárodní orgány Interpolu. Rada rovněž zdůraznila, že je třeba uvést do praxe a zhodnotit fungování dohod o spolupráci mezi úřady různých zemí, se zvláštní zmínkou o síti operativních míst s nepřetržitým provozem stanovené rámcovým rozhodnutím 2005/222/SVA ze dne 24. února 2005, která zajišťuje spolupráci mezi úřady po čtyřiadvacet hodin denně, sedm dnů v týdnu, čímž urychluje reakce na počítačovou kriminalitu. * *  * Otázka č. 27, kterou pokládá Danutė Budreikaitė (H-0047/08) Předmět: Diagnóza rakoviny Úspěšnost v boji s nemocí často závisí na včasné diagnóze, obzvláště jedná-li se o případ rakoviny prsu. Moderní vybavení – pozitronový tomograf (PET)/počítačový tomograf (CT) – je pro včasnou diagnózu nezbytné, a Litva žádné takové vybavení nemá. Pacienti jsou nuceni dojíždět na vyšetření do jiných zemí a systém jejich nemocenského pojištění nehradí vynaložené výdaje. Mohla by Rada nastínit situaci ohledně diagnózy rakoviny v EU, zejména v nových členských státech? Jaké dobré postupy se v této oblasti objevily? Jaká opatření můžeme přijmout v zájmu vyřešení tohoto problému?

63

64

CS

Debates of the European Parliament

Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Rada by chtěla poděkovat poslankyni, která vyjádřila zájem o tuto důležitou záležitost. Snížení zátěže, kterou představuje rakovina, je prioritou pro slovinské předsednictví v oblasti veřejného zdraví. Na základě diskusí, které byly součástí konference nazvané „Břemeno rakoviny – Jak jej omezit?“ konané v Brdu (Slovinsko) ve dnech 7. a 8. února 2008, předsednictví vypracuje závěry o rakovině, které Rada převezme dne 10. června 2008. Značné nerovnosti a rozdíly v míře onkologické mortality, nemocnosti a přežití existují dlouhou dobu jak v rámci jednotlivých členských států, tak mezi nimi. Příčinou těchto rozdílů jsou velmi rozdílné úrovně služeb v oblasti prevence nemocí, diagnostiky, léčby, rehabilitace a paliativní péče. Rada proto ve svých předběžných závěrech zdůrazňuje potřebu zavedení souhrnné strategie pro prevenci a regulaci rakoviny v EU, což pomůže odstranit rozdíly v diagnostice, léčbě a péči. Přestože bychom měli zdůraznit, že organizace a zajišťování zdravotnických služeb a péče, jaké jsou například potřeba tam, kde je zjištěna rakovina, spadají do výhradní pravomoci členských států, předsednictví ve svých předběžných závěrech navrhuje, aby Rada apelovala na členské státy, aby onkologickým pacientům poskytovaly nejlepší možnou péči. To je ovšem možné pouze s pomocí kvalifikovaného multidisciplinárního personálu, příslušného vybavení a zařízení a efektivní diagnostiky a léků. Evropská komise představila dva soubory evropských pokynů pro nejlepší metody vyšetřování a diagnostiky rakoviny prsu a děložního čípku (pokyny pro rakovinu tračníku a konečníku budou vypracovány do roku 2009). Tyto pokyny ukazují, jakou roli může Evropská unie hrát – ve spolupráci s vládami členských států, profesními organizacemi a občanskou společností – v ochraně a zlepšování zdraví obyvatel Evropy. * *  * Otázka č. 28, kterou pokládá Marian Harkin (H-0058/08) Předmět: Očkování proti rakovině děložního čípku Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) je rakovina děložního čípku na celém světě druhou nejčastější rakovinou mezi ženami mladšími 45 let a podle Světové zdravotnické organizace je v Evropě každý rok oznámeno 60 000 případů a přibližně 30 000 úmrtí na rakovinu děložního čípku. Rakovina děložního čípku je závažný zdravotní, psychologický a sociální problém v celé Evropě. Vedle toho, že uznává výhody screeningových programů, souhlasí Rada, s tím, že zavedení programu očkování proti rakovině děložního čípku ve spojení se screeningovými programy je nezbytné pro prevenci a snížení počtu případů rakoviny děložního čípku v Evropě? Zvažovala Rada, že podpoří státy v provádění analýz nákladů a výnosů s cílem široce zpřístupnit očkovací program? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Snížení zátěže, kterou představuje rakovina, je prioritou pro slovinské předsednictví v oblasti veřejného zdraví. Na základě diskusí, které byly součástí konference nazvané „Břemeno rakoviny – Jak jej omezit?“ konané v Brdu (Slovinsko) ve dnech 7. a 8. února 2008, předsednictví vypracuje závěry o rakovině, které Rada převezme dne 10. června 2008. Bylo prokázánu, že cílený screening je efektivní strategie pro snižování rizika rozvinutí a úmrtí na rakovinu děložního čípku. Komise před nedávnem dokončila práci na druhém vydání evropských pokynů pro zajištění kvality screeningu rakoviny děložního čípku, které by měly být přijímány jako evropská referenční norma a osvědčený postup.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Kromě toho se v oblasti prevence rakoviny otevřel nový prostor s rozvojem vakcín proti některým druhům rakoviny. Předsednictví ve svých předběžných závěrech navrhuje, aby Rada vybízela členské státy ke zvážení těchto nových preventivních prostředků proti patogenu, který může způsobit rakovinu. * *  * Otázka č. 29, kterou pokládá Frank Vanhecke (H-0050/08) Předmět: Porušování lidských práv v Západní Sahaře Média informují, že marocký král Muhammad VI. přesvědčil francouzského prezidenta, aby loboval v EU za „výsadní postavení“ pro jeho zemi. Dne 21. ledna 2008 bylo toto výsadní postavení předmětem proslovu komisařky Ferrero-Waldnerové. Mezitím organizace Human Rights Watch podává zprávu o naprostém potlačení mírových hnutí za ochranu lidských práv volajících po nezávislosti Západní Sahary. Respektování demokratických zásad a základních lidských práv tvoří „základní prvek“ dohody o přidružení uzavřené EU a jejími členskými státy s Marokem. Před nedávnem byl v této souvislosti také ustaven Podvýbor pro lidská práva, demokratizaci a správu věcí veřejných. Odsoudila již Rada porušování lidských práv v Západní Sahaře? Jsou kroky k uznání „výsadního postavení“ pro Maroko podmíněny zlepšením v této oblasti? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Maroko učinilo strategické rozhodnutí přiblížit se Evropské unii. Evropská unie a Maroko navazují v mnoha oblastech stále těsnější partnerství. Pro Evropskou unii se jedná o velice důležité strategické partnerství, neboť se týká regionu, kde nadále existují zdroje nestability. Zároveň je partnerství s Marokem založeno na závazku k jistým společným hodnotám. Podstatu vztahů mezi EU a Marokem a základní prvek dohody o přidružení mezi EU a Marokem tvoří respekt k demokratickým zásadám, lidským právům a základním svobodám. Tyto hodnoty také tvoří jádro evropské politiky sousedství a byly potvrzeny v akčním plánu evropské politiky sousedství EU a Maroka z roku 2005. Příslušné otázky, včetně situace v Západní Sahaře a jejích důsledků, jsou obvykle v popředí zájmu při všech shromážděních pořádaných jako součást dvoustranných dialogů. Maroko se k těmto hodnotám zavázalo. To se odráží ve významných reformách, které byly v nedávných letech provedeny v oblasti politiky, a také ve skutečnosti, že Maroko je ochotno tyto otázky s Evropskou unií probírat, zejména v Podvýboru pro lidská práva, demokratizaci a správu věcí veřejných, který se dosud sešel dvakrát, naposledy v listopadu roku 2007. Maroko usiluje o uznání výsadního postavení ve vztazích s Evropskou unií od roku 2001. Od té doby dosáhlo významných pokroků. V tomto celkovém rámci a v rámci politiky sousedství se Evropská unie a Maroko na posledním shromáždění Rady přidružení dne 23. července 2007 dohodly, že budou usnadňovat přístup k průzkumu možností významně posílit vztahy, které by Maroku zajistily výsadní postavení, o něž žádalo. Rada přidružení EU–Maroko rozhodla, že je nutné zhodnotit provádění akčního plánu evropské politiky sousedství. Rada přidružení také ustanovila k tomuto účelu pracovní skupinu, která na základě pokroku při provádění akčního plánu a dalších plánů předložených v rámci jiných fór zkoumá nové cíle pro partnerství a další kroky k rozvoji oboustranných vztahů včetně mnoha smluvních vztahů, jak již bylo stanoveno v akčním plánu. Příští sdělení Komise ohledně politiky sousedství, které má být představeno v dubnu, bude v tomto ohledu důležité. To vše bude zahrnuto do diskusí na příštím shromáždění Rady přidružení EU a Maroko, které se bude konat ve druhé polovině letošního roku. * *  *

65

66

CS

Debates of the European Parliament

Otázka č. 30, kterou pokládá Georgios Toussas (H-0052/08) Předmět: Preventivní jaderný útok NATO Pod záminkou, že neexistuje „reálná vyhlídka na svět bez jaderných zbraní“, pět bývalých velitelů generálních štábů a vysokých důstojníků NATO trvá na tom, že možnost „rozhodujícího jaderného útoku“ zůstává nadále „nezbytným nástrojem“ prevence. „Preventivní jaderný útok“ je součástí arzenálu bojovné imperialistické politiky USA. Proto pět bývalých vrcholných funkcionářů jako část svého návrhu na rozšíření role NATO doporučilo využití preventivního jaderného útoku, aniž by měli schválení od bezpečnostního výboru OSN, když, podle nich, existují „hrozby pro západní hodnoty a západní způsob života“. Jejich doporučení, které již bylo představeno v americkém Pentagonu a generálnímu tajemníkovi NATO Jaapu de Hoop Schefferovi, má být projednáno na summitu NATO, který proběhne v dubnu v Bukurešti, kde jistě vyvolá silné reakce. Sdělí Rada, zda tento návrh na „preventivní jaderný útok“ odsuzuje? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Rada se výrokem, o němž se pan Toussas zmiňuje, nezabývala. * *  * Otázka č. 31, kterou pokládá Robert Evans (H-0056/08) Předmět: Přípravy na olympijské hry v Londýně v roce 2012 Termín olympijských her v roce 2012 se blíží, jak se můžeme poučit z olympiády v Aténách v roce 2004? Například o jakých zvláštních opatřeních bude muset EU uvažovat v zájmu zajištění volného pohybu účastníků, diváků a novinářů ve světle zájmů bezpečnosti a nezákonné migrace? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Spojené království se nepodílí na společné vízové politice Společenství. Proto Společenství nemusí přijímat žádná opatření pro usnadnění postupů při žádání a vydávání víz pro povolení vstupu do Spojeného království členům olympijské rodiny, která by byla závazná pro Spojené království. Pokud má Spojené království zájem, může využít nařízení Rady (ES) č. 1295/2003 o opatřeních k usnadnění postupů při podávání žádostí o víza a udělování víz pro členy olympijské rodiny, kteří se účastní olympijských nebo paralympijských her 2004 v Aténách(7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2046/2005 ze dne 14. prosince 2005 o opatřeních k usnadnění postupů pro podávání žádostí o víza a udělování víz pro členy olympijské rodiny, kteří se účastní zimních olympijských nebo paralympijských her 2006 v Turíně(8). Tato dvě nařízení se zakládají na skutečnosti, že Řecko a Itálie jsou členskými státy, které plně provádějí schengenské acquis, a tudíž jsou plně zapojeny do vízové politiky Společenství. Na obecnější úrovni mohou úřady Spojeného království využít doporučení z příručky pro policejní a bezpečnostní orgány zabývající se spoluprací při významných událostech mezinárodních rozměrů (Úř. věst. C 314, 22.12.2007, s. 4). Příručka byla před nedávnem pozměněna, především za účelem zahrnutí zkušeností získaných z předchozích olympijských her. * *  *

(7)

Úř. věst. L 183, 22.7.2003, s. 1

(8)

Úř. věst. L 334, 20.12.2005, s. 1.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Otázka č. 32, kterou pokládá Laima Liucija Andrikienė (H-0059/08) Předmět: Vztahy mezi EU a Běloruskem Podle běloruského ministerstva zahraničí „došlo v roce 2007 k pozitivním pokrokům ve vztazích mezi Běloruskem a Evropskou unií, například k parafování dohody mezi Běloruskou republikou a Komisí Evropských společenství o zřízení delegace Evropské komise v Běloruské republice“; „se zvláštní pozorností věnovanou obchodu a hospodářské spolupráci Běloruska a Evropské unie“. Jak vztahy mezi EU a Běloruskem v roce 2007 hodnotí Rada, obzvláště z hlediska situace v oblasti lidských práv v zemi? Jakou strategii hodlá Rada přijmout pro nejbližší budoucnost a dlouhodobě ohledně vztahů s Běloruskem? Je naděje, že se v nejbližších letech sníží poplatky za víza pro běloruské občany? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Politika EU vůči Bělorusku se nadále zakládá na dvojím přístupu. Na jedné straně zachovává restriktivní opatření (zákaz vydávání víz a zmrazení finančních prostředků) proti běloruským představitelům zodpovědným za útlak a zneužívání demokratických zásad, a na straně druhé je stále více ochotna spolupracovat s běloruskou společností včetně kontaktů s představiteli. Jako podmínku pro skutečné zahájení spolupráce s Běloruskem EU uložila propuštění všech politických vězňů a ukončení zatýkání stoupenců opozice a aktivistů občanské společnosti. Toto sdělení bylo opakovaně zdůrazněno, mimo jiné v rozhovorech s vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou pro nezávislá běloruská média a také přímo při jednáních s běloruskými představiteli. Běloruské orgány často porušují základní lidská práva týkající se politické opozice, médií a svobody shromažďování. Přestože zapojení v organizacích politické opozice není v Bělorusku nezákonné, v praxi tyto organizace nemohou pokračovat ve svých činnostech. Politicky motivovaná zatčení a věznění (třebaže někdy jen na krátkou dobu) pokračují. V loňském roce byly tucty opozičních aktivistů zbity a uvězněny. Nicméně v lednu a začátkem února bylo pět ze šesti politických vězňů propuštěno. Z politických důvodů zůstává ve vězení jen Aleksandr Kozulin. Rada si je vědoma problému zvýšených poplatků za víza pro běloruské státní příslušníky od konce roku 2007, kdy sousední země, které jsou členskými státy EU, vstoupily do schengenského prostoru. Evropská unie nechce, aby běloruští státní příslušníci měli v souvislosti s udělováním víz výhodnější podmínky než státní příslušníci jejich dalších sousedních zemí. Nicméně vyjednávání o usnadnění vydávání víz jsou nezbytná pro zavedení nižších poplatků za víza. Bohužel běloruská vláda nereagovala pozitivně na návrh EU na účast na evropské politice sousedství, která by tuto zemi podpořila a zároveň by jí uložila povinnosti. V důsledku toho stále není možné zahájit vyjednávání o snazším udělování víz. Rada je stále ochotna vést s Běloruskem dialog o postupné regulaci vzájemných vztahů včetně vztahů coby součásti dohody o partnerství, spolupráci a evropské politice sousedství, pokud běloruští představitelé ukáží svou vůli skutečně respektovat demokratické hodnoty, lidská práva a právní stát. * *  * Otázka č. 33, kterou pokládá Pedro Guerreiro (H-0061/08) Předmět: Lety CIA nebo podobné dopravní služby a nezákonné zadržování vězňů Zpráva britské nevládní organizace „Reprieve“ poskytla další odůvodněné odsouzení využívání letů CIA nebo podobných dopravních služeb k převážení a nezákonnému zadržování vězňů, jinými slovy utajovaných operací Spojených států známých jako „mimořádné přemisťování podezřelých osob“ („extraordinary renditions“). Tato metoda spočívá v unesení „osob podezřelých z terorizmu“ – jak je CIA diskriminačně klasifikuje – které jsou stíhány a zadrženy kdekoli na světě a pak jsou poslány do tajných věznic v řadě zemí, kde jsou vystaveny krutému zacházení, a dokonce týrání. Ministr zahraničních věcí Spojených států praxi mimořádného přemisťování podezřelých osob veřejně potvrdil.

67

68

CS

Debates of the European Parliament

Velitel CIA tuto informaci nepopřel a v září roku 2006 sám prezident Bush připustil existenci těchto tajných věznic CIA jakožto prostředí, kde [vězni] mohou být drženi v tajnosti. Tato prohlášení vyvolala zásahy ze stran ombudsmanů a správních orgánů, požadavky na parlamentní prošetření, zprávu Rady Evropy, vyšetřování EP, které stále probíhá, prohlášení představitelů členských států týkající se přistávání letadel používaných CIA na jejich území a potvrzení od lidí, kteří byli za těchto podmínek uvězněni. Může Rada sdělit, jaká vysvětlení hodlá od vlády Spojených států vyžadovat? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. EU na tyto záležitosti opakovaně upozorňovala v politickém dialogu s USA. Postoj Rady je vysvětlen v závěrech Rady ze dne 11. prosince 2006: „EU je nadále pevně zavázána k naprostému zákazu mučení, krutého, nehumánního nebo ponižujícího zacházení a trestů. Tím řídíme své vlastní činy a znepokojují nás činy třetích zemí. (…) Existence tajných zařízení, kde jsou drženy vězněné osoby v nezákonném vakuu, se neslučuje s mezinárodním právem v oblasti humanitární a v oblasti lidských práv.“ V souladu s pravidly EU ohledně mučení by státy měly také zakázat tajná vazební zařízení v zájmu zajištění, že každá osoba připravená o svobodu je držena na oficiálně uznaném místě a že její místo pobytu je známo. * *  * Otázka č. 34, kterou pokládá Athanasios Pafilis (H-0064/08) Předmět: Nezákonné zadržení námořníků egyptskými úřady Egyptské ozbrojené síly se dne 2. ledna 2008 nalodily na trajekt „Nikolas A“, čímž porušily řecké právo – právo státu vlajky lodi. Tato loď byla zadržena od 6. října 2007 v důsledku občanskoprávního sporu v přístavu Safraga v Egyptě. Řecký majitel lodi si stěžoval, že šest členů posádky bylo surově zbito a dva z nich utrpěli vážná zranění. Egyptské vojsko poté zadrželo a uvěznilo řeckého druhého lodního inženýra a španělského kapitána společnosti a zabavilo pasy zbývajících členů posádky. Vzhledem k výše zmíněným faktům, hodlá Rada do sporu zasáhnout, aby zajistila respektování práv řeckých a španělských námořníků, kteří jsou oběťmi střetu zájmů mezi majiteli lodi a jejími nájemci? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Rada se otázkou, kterou položil pan Pafilis, nezabývala, neboť nespadá do její pravomoci. * *  * Otázka č. 35, kterou pokládá Diamanto Manolakou (H-0065/08) Předmět: Podpora klonování zvířat v zájmu výroby potravin Ve snaze snížit náklady a zvýšit zisky podporují nadnárodní potravinářské společnosti klonování zvířat pro účely množení hospodářských zvířat a výroby potravin, přičemž naprosto přehlížejí možný dopad na zdraví spotřebitelů. Evropský úřad pro bezpečnost potravin ve své nedávné zprávě vypracované na základě požadavku Komise naznačil, že klonování zvířat v zájmu výroby potravin schvaluje. Má Rada v úmyslu podpořit zjištění EÚBP a povolit výrobu potravin z klonovaných zvířat, což je krok, který budí velké znepokojení ohledně bezpečnosti potravin vzhledem k vědeckým zjištěním, že klonovaná zvířata nejen brzy umírají, ale také jsou postižena mnohými genetickými anomáliemi, takže se následkem genetické manipulace mohou replikanti od přirozenou cestou vyvinutých zvířat, z nichž byli naklonováni, lišit a tyto

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

znaky mohou být dědičné, čímž se u hospodářských zvířat zpomalí následný vývoj a šlechtění pomocí křížení? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Je třeba upozornit, že v současnosti neexistují žádná definitivní zjištění Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Citovaný „názor“ je pouze návrh, který je přístupný k veřejné diskusi do 25. února 2008 a jehož zjištění mají pouze dočasnou platnost. Evropský úřad pro bezpečnost potravin dosud nezaujal definitivní postoj a jeho konečné rozhodnutí se očekává do konce května 2008. V budoucnu, až se budou zvažovat opatření EU ohledně klonování zvířat a výrobků získaných z takových zvířat a poté, co Komise předloží svůj návrh, pomůže postoj EÚBP při rozhodování. Tudíž Rada zaujme k této otázce postoj teprve na základě návrhu Komise. * *  * Otázka č. 36, kterou pokládá Olle Schmidt (H-0067/08) Předmět: Antidumpingová opatření proti úsporným žárovkám EU přijala roli hnací síly ve snahách o snížení skleníkového efektu. Rozhodujícím opatřením je v této souvislosti snížení spotřeby energie ze strany občanů. Země EU a Komise by tedy neměly na jedné straně nabádat evropské občany a podniky ke zvýšení energetické efektivnosti a snížení emisí oxidu uhličitého, a zároveň stavět překážky dovozu a navyšovat náklady na tato opatření prostřednictvím nevýhodných tarifů na dovoz úsporných žárovek z Číny. Mimoto tímto nejsou poškozováni pouze čínští výrobci: poškozuje to také evropské podniky, které tyto žárovky v Číně vyrábějí. EU by měla směřovat k dosažení rovného zacházení – ne zvláštního zacházení: potrestat některé evropské výrobce, jako v tomto případě, je v rozporu se základní zásadou rovného zacházení v EU. Co udělá Rada v zájmu pomoci odstranit antidumpingové odvody z dovozu úsporných („zelených“) žárovek do EU? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. Rada by nejprve ráda poslance upozornila na odpověď z 5. března 2007 na písemnou otázku E-0080/07 a na odpověď ze dne 23. května 2007 na ústní otázku H-0291/07 týkající se antidumpingových cel z dovozu elektronických integrovaných kompaktních fluorescenčních výbojek (CFL-i) pocházejících z Čínské lidové republiky. Dne 15. října 2007 přijala Rada nařízení (ES) 1205/2007(9), které rozšiřuje toto opatření o jeden rok na základě závěrů přezkoumání. Cílem nařízení je odstranit nekalé konkurenční výhody plynoucí z vývozu těchto lamp do Společenství a nalézt celkovou rovnováhu mezi přáními zákazníků, výrobců a prodejců. Přijetím nařízení a omezením plateb cla vzala Rada v úvahu zájmy dovozců a spotřebitelů a mohla ovlivnit zavedení těchto opatření. Pokud by tato opatření byla prováděna déle než jeden rok, jejich negativní účinky by převážily nad výhodami, které přinesla výrobcům Společenství. Úkolem Rady je nalézt správnou rovnováhu mezi jedním dohodnutým cílem, tedy zvýšení energetické účinnosti a snížení emisí oxidu uhličitého ve Společenství, a dalším, stejně důležitým cílem, tedy chránit průmysl Společenství před obchod narušujícími praktikami nečlenských zemí. Otázky, které pan poslanec položil, byly prodiskutovány a vzaty v úvahu při konečném rozhodování o přijetí nařízení.

(9)

Úř. věst. L 272, 17.10.2007, s. 1.

69

70

CS

Debates of the European Parliament

* *  * Otázka č. 37, kterou pokládá Hans-Peter Martin (H-0069/08) Předmět: Celkové náklady na cestovné Úředníci mají právo na každoroční paušální úhradu cestovného z místa výkonu práce do místa bydliště pro sebe a, mají-li nárok na příspěvek na domácnost, také pro chotě a rodinné příslušníky (podle článku 8 (odstavec 1(C)) přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství ze dne 1. května 2004). Kolik vynaložila rada v letech 2005, 2006 a 2007 na tyto platby ustanovené ve služebním řádu? Kolik úředníků Rady mělo v letech 2005, 2006 a 2007 nárok na výhody plynoucí z tohoto předpisu? Kolik úředníků Rady ve skutečnosti tyto výhody v letech 2005, 2006 a 2007 využívalo? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008. V této otázce poslanec uvedl, že podle článku 8 přílohy VII služebního řádu a podle článků 26 a 92 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, které se užívají ve vztahu k přechodným a smluvním zaměstnancům, kteří dokončili alespoň jeden měsíc služby, mají zaměstnanci dostávat paušální částku odpovídající nákladům na cestovné z místa zaměstnání do místa bydliště. Pokud se týče množství úředníků a přechodných a smluvních zaměstnanců oprávněných k pobírání takových plateb za výše zmíněných podmínek, jsou k dispozici následující statistické údaje. Statistické údaje o výdajích na cestovné za rok 2005: 2 394 Statistické údaje o výdajích na cestovné za rok 2006: 2 420 Částečné (*) statistické údaje o výdajích na cestovné za rok 2007: 2 504 *(pro rok 2007 se ještě budou uskutečňovat dodatečné platby) Vzhledem k tomu, že se jedná o automatické paušální platby a není třeba o ně podávat žádost či podklady, počet těch, kteří mají nárok, je shodný s počtem těch, kteří platby přijímají. Vyplácené částky jsou za tímto účelem počítány podle druhého odstavce článku 8 přílohy VII služebního řádu. Pokud se týká příslušných roků, generální sekretariát Rady uskutečnil následující platby: Platby výdajů na cestovné za rok 2005: EUR 3 791 397,83 Platby výdajů na cestovné za rok 2006: EUR 3 995 868,19 Částečné platby výdajů na cestovné za rok 2007: EUR 4 239 547,68 * *  * Otázka č. 38, kterou pokládá Ryszard Czarnecki (H-0072/08) Předmět: Hrozba odvetné akce vůči Polsku Jaký má Rada názor na nedávné výroky ruského vyslance v NATO a ruského velitele štábu, jimiž vyhrožovali jednomu z členských států EU (Polsku) odvetnou – a dokonce vojenskou – akcí v případě, že bude v Polsku umístěn protiraketový štít Spojených států? Odpověď Tato odpověď, kterou vypracovalo předsednictví a která není závazná pro Radu nebo členské státy, nebyla přednesena ústně během interpelací v Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v únoru 2008.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Radě není známo nic o názoru, který byl údajně vysloven. * *  *

OTÁZKY PRO KOMISI Otázka č. 45, kterou pokládá Evgeni Kirilov (H-0055/08) Předmět: Nedostatečná možnost pro občany EU používat cyrilici a řeckou abecedu při objednávání publikací z knihkupectví EU Bookshop Podle právních předpisů EU jsou si všechny jazyky a abecedy rovny a občané EU je mohou rovnocenně užívat. Jak může Komise vysvětlit nedostatečnou možnost pro občany EU používat cyrilici a řeckou abecedu při objednávání publikací z knihkupectví EU Bookshop spravovaného Úřadem pro úřední tisky? Odpověď Úřad pro úřední tisky Evropských společenství vítá zájem o své publikace. V zájmu usnadnění internetového přístupu institucím, agenturám a dalším decentralizovaným orgánům Evropské unie k publikacím zřídil úřad v roce 2005 službu on-line zvanou „EU Bookshop“ (10). Toto elektronické knihkupectví umožňuje uživatelům vyhledávat publikace Evropské unie ve všech oficiálních jazycích, objednávat si je a zdarma stahovat. Pan poslanec ve své otázce hovoří o objednávání publikací z Evropského knihkupectví (European Bookshop(11)), předpokládáme, že má na mysli knihkupectví on-line „EU Bookshop“ – službu, kterou spravuje úřad. „European Bookshop“ je ve skutečnosti soukromé knihkupectví sídlící v Bruselu, které nepatří k evropským institucím, ale s Úřadem pro úřední tisky jej pojí dohoda o tržní distribuci. Služba on-line knihkupectví „EU Bookshop“ nabízí několik vyhledávacích funkcí v zájmu uspokojení potřeb informací evropských občanů ve všech oficiálních jazycích (23). Úřad neustále vylepšuje technické parametry stránek včetně využití všech oficiálních jazyků při objednávání publikací. Tato funkce je v současnosti dostupná pouze v angličtině. Co se týče ostatních jazyků, systém IT, který spravuje objednávkový systém, zatím není schopen rozpoznat všechny specifické znaky každého jazyka. Úřad si je tohoto technického problému vědom, zejména v případě cyrilice a řecké abecedy. V současné době je rozpracována studie proveditelnosti, která má rozpoznat nejlepší technické možnosti, které zajistí, aby v budoucnu mohly být objednávky podávány ve všech oficiálních jazycích. * *  * Otázka č. 50, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-1063/07) Předmět: Kontrola řeckého Společenství pro strukturální pomoc (CSF) Poprvé od založení řeckého Společenství pro strukturální pomoc (CSF) v roce 2001 se v prosinci neuskuteční setkání monitorovacího výboru. Sdělí Komise s ohledem na tuto skutečnost, jakého pokroku bylo dosud dosaženo (právní závazky, zpřísnění), a to jak v CSF jako celku, tak v každém odvětvovém a regionálním programu zvlášť? Předložily řečtí činitelé návrh na přezkoumání CSF? Jaké jsou navrhované převody prostředků mezi operačními programy a/nebo fondy? Jak náročné přípravy jsou třeba? Pro které programy hodlá Komise přijmout žádost o prodloužení CSF předloženou řeckými představiteli po lesních požárech? O jak dlouhé prodloužení se bude jednat?

(10)

http://bookshop.europa.eu/eGetRecords?Template=en_index&indLang=FR.

(11)

http://www.libeurop.be/home.php?lang=fr.

71

72

CS

Debates of the European Parliament

Odpověď V rámci třetího rámce podpory Společenství Řecku 2000–2006 byla předána částka zhruba 22,7 miliard EUR vyčleněných na pomoc Společenství v řeckých regionech ze čtyř strukturálních fondů (ERDF, ESF, EAGGF a FIFG)(12). Ke konci roku 2007 byla vyplacena částka přibližně 16,6 miliard EUR ze strukturálních fondů. Tato částka odpovídá 73 % z celkových strukturálních přídělů Řecku z EU. Nicméně je třeba zdůraznit, že v prosinci roku 2007 řečtí představitelé Komisi předali žádost o platbu 2,5 miliardy EUR, včetně všech strukturálních fondů. Jednotlivé útvary komise tuto žádost dosud vyhodnocují. Po ničivých požárech, které zpustošily Řecko v létě roku 2007, řečtí představitelé zažádali o úpravu operačních programů a iniciativ Společenství třetího programového období (2000–2006). Tato úprava nebude zahrnovat zpětnou úpravu plánů financování programů. Programové období 2000–2006 skončilo, tudíž přeprogramování již není přípustné. Následkem toho není přípustný ani přenos kreditů z jednoho operačního programu do jiného, z jedné prioritní osy na jinou v rámci stejného operačního programu nebo z jednoho fondu Společenství do jiného. Jediné úpravy, které by Komise mohla akceptovat, jsou takové, které nevyžadují úpravu plánu programů, tedy převody kreditů z jednoho opatření na jiné v rámci jedné prioritní osy prostřednictvím revize doplňku programu. Řečtí představitelé také žádali o prodloužení lhůty způsobilosti operačních programů a iniciativ Společenství třetího programového období (2000–2006) o jeden rok. V odpovědi na řecký požadavek Komise považuje jednoroční prodloužení lhůty způsobilosti operačních programů a iniciativ Společenství třetího programového období za přípustné vzhledem k tomu, že je zde přímé a pevné spojení mezi nepředvídatelnou událostí – ničivými požáry z léta roku 2007 – a prováděním operačních programů a iniciativ Společenství, pro něž je prodloužení požadováno. Tudíž toto prodloužení může být uznáno pro západní Řecko, Peloponés, kontinentální Řecko a Attiku, neboť tyto programy se týkají jen regionů, kde se vyskytly ničivé požáry. Pokud se týče vnitrostátních operačních programů a iniciativ Společenství Leader+ a Equal, řečtí představitelé byli požádáni, aby Komisi informovali o všech podstatných prvcích ukazujících, že výše zmíněná podmínka přímého a pevného spojení je splněna. Technické diskuse na toto téma mezi řeckými představiteli a službami Komise nadále pokračují. * *  * Otázka č. 51, kterou pokládá Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (H-1071/07) Předmět: Částky určené k platbám v položce 1a Částky určené k platbám v položce 1a v roce 2008 činí více než 40 miliard EUR, a přestože jsou vyšší než částka navrhovaná pro tuto položku v roce 2007, objevují se obavy, zda pokryjí potřeby financování jednotlivých členských států. Měli bychom upozornit, že většina odvětvových i regionálních programů předložených členskými státy pro období 2007–2013 byla Komisí schválena. Tudíž alespoň některé z nich budou v roce 2008 provedeny a požadavky na částky určené k platbám výrazně stoupnou. Může Komise zaručit, že v roce 2008 bude dostatek prostředků na platby v rámci položky 1a? Odpověď Tato otázka se patrně vztahuje spíše k výdajům v položce 1b (Soudržnost pro růst a zaměstnanost) než 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost). Měly by být uvedeny následující informace. Částky k platbám pro rok 2008 pro položku 1b dosahují 40,6 miliardy EUR, což je nárůst o 7,5 % oproti sumě z roku 2007. Tato částka se skládá ze tří složek: předběžné a prozatímní platby související se závazky v rámci nového finančního rámce pro období 2007–2013, což je největší složka; (12)

ERDF = Evropský fond pro regionální rozvoj ESF = Evropský sociální fond EAGGF = Evropský zemědělský orientační a záruční fond FIFG = Finanční nástroj pro orientaci rybolovu

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

náhrady v zájmu vyrovnání nesplacených závazků za programy a projekty z období 2000–2006; a zbývající částka na vyrovnání zbylých nesplacených závazků za programy před rokem 2000. Za účelem navržení výše částek plateb pro rozpočet na rok 2008 Komise vzala v úvahu: odhady plateb od členských států (pro obě programová období); analýzu založenou na uskutečňování plateb z uplynulých let; zkušenostech se zahájením programového období 2000–2006. V rozpočtu na rok 2008: V souladu s článkem 82 nařízení 1083/2006(13) (Předběžné financování), Komise vyhradila dostatečné množství prostředků na vyplacení druhých záloh na všechny programy pro období 2007–2013. Je vhodné zdůraznit, že většina programů byla přijata v závěru roku 2007, takže první zálohy byly právě zaplaceny (v prosinci 2007/ lednu 2008). Rozpočet na rok 2008 obsahuje také 13,6 miliardy EUR na provádění předběžných plateb podle článku 86 nařízení 1083/2006 v novém programovém období. V souladu s článkem 71 nařízení 1083/2006 před podáním první žádosti o průběžnou platbu nebo nejpozději do 12 měsíců od schválení každého operačního programu předloží členské státy Komisi popis systémů, pokrývající zejména organizaci a postupy. K popisu se přiloží zpráva uvádějící výsledky posouzení zavedených systémů a obsahující stanovisko k jejich souladu s články 58 až 62 nařízení 1083/2006 (Systémy řízení a kontroly). Tyto dokumenty podléhají schválení Komisí. Výše zmíněné požadavky mohou vést k výrazným zpožděním a jejich následkem může dojít dokonce k přebytku v rozpočtu spíše než k nedostatku prostředků. * *  * Otázka č. 52, kterou pokládá Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (H-1072/07) Předmět: Zjišťování stavu/hodnocení užívání strukturálních fondů a fondu soudržnosti v nových členských státech v období 2004–2006 Jak byly využívány strukturální fondy a fond soudržnosti v 10 nových členských státech v období 2004–2006? Jaká je možnost plného využití financí dostupných pro programové období 2004–2006 novými členskými státy? Odpověď Konečný termín způsobilosti výdajů z období 2004–2006 pro strukturální fondy může být do konce roku 2008 pro Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF) a do konce roku 2010 pro projekty fondu soudržnosti. Komise v roce 2007 zahájila dodatečné hodnocení cílů 1, 2 a 3 pro období 2000–2006, které zhodnotí vliv zdrojů strukturálních fondů ve všech 25 členských státech před 1. lednem 2007 a poskytne informace o tom, jak byly fondy využity z hlediska toho, na co se zdroje vynaložily, čeho bylo dosaženo a jaká je efektivita provádění systémů. Výsledky tohoto hodnocení budou k dispozici v roce 2009. Dodatečné hodnocení fondu soudržnosti bude zahájeno v roce 2009 a jeho výsledky budou k dispozici v roce 2010. Pozdější termín pro fond soudržnosti vychází z faktu, že je třeba dokončit co největší možné množství projektů, aby mohl být zhodnocen jejich přínos. V této chvíli je absorpce strukturálních fondů – ERDF a ESF – pokročilejší než absorpce fondu soudržnosti. Aktuální situace k 17. lednu 2008 ukazuje míru absorpce plateb 79,7 % pro Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF), 72 % pro EFRR, 65,29 % pro ESF a 44 % pro fond soudržnosti (FS) pro deset nových členských států. Všechny operační programy strukturálních fondů dosud vyhověly pravidlu n+2 a neušel

(13)

Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.

73

74

CS

Debates of the European Parliament

žádný rozpočet (kromě Slovinska pro EQUAL a Slovenska pro cíl 3). Provádění programů strukturálních fondů v dotyčných členských státech se v loňském roce rozběhlo a nyní je na správné cestě. Současná situace tudíž naznačuje uspokojivý vývoj z hlediska provádění projektů a dodržování naplánovaných časových rozvrhů provádění. Velká většina projektů fondu soudržnosti stále probíhá a mnohé z nich budou ukončeny až v roce 2010. Konečný termín způsobilosti výdajů pro fond soudržnosti je 31. prosince 2010. Plná absorpce bude záviset zejména na včasném provedení projektů a včasné osvědčení výdajů Komisi. Přestože provádění programů fondu soudržnosti je pomalejší než provádění EFRR a ESF, v této fázi nejsou důvody pro tvrzení, že absorpce fondů bude méně než velmi dobrá. Výzvy při provádění se projevují převážně v oblasti životního prostředí (Polsko, Litva). Většina zpoždění je zaviněna technickou a administrativní složitostí projektů v oblasti životního prostředí. Nicméně dotyčné země pracují na zlepšení postupu projektů a na řešení administrativních nedostatků a v této fázi se očekává velmi dobrá absorpce přídělů pro období 2004–2006. * *  * Otázka č. 53, kterou pokládá Michl Ebner (H-0037/08) Předmět: Inovativní schopnost horských oblastí Jedním z cílů staré i nové Lisabonské smlouvy bylo učinit z Evropské unie nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku na světě do roku 2010. Udržitelných konkurenčních výhod může být dosaženo jedině v inovativním ekonomickém prostředí. Nicméně některé regiony Evropské unie mají inovativní schopnost přirozeně omezenou svou geografickou polohou a infrastrukturou, a to zejména horské regiony. Ve světle nejnovějšího vývoje, jaká konkrétní opatření Evropská komise plánuje v zájmu zlepšení inovační schopnosti v horských oblastech do roku 2013 a tím i zajištění rovnoměrného rozvoje konkurenceschopnosti, územní soudržnosti a regionálního rozvoje v Evropském hospodářském prostoru? Jaký přístup zvolí zejména k potřebám oblastí se silnou strukturou malých a středních podniků a přeshraničních obchodních vztahů? Odpověď Horské oblasti se svými různými nevýhodami a značnou různorodostí pramenící z jejich geografické specifičnosti (např. izolace, obtížná dostupnost, klimatické podmínky) představují pro regionální politiku zvláštní výzvu. Komise si je těchto problémů samozřejmě vědoma a projevuje značnou aktivitu ve vyvíjení politiky zaměřené na zlepšení situace znevýhodněných regionů, například přijetím čtvrté zprávy o hospodářské a sociální soudržnosti dne 30. května 2007. Ta potvrzuje, jakou důležitost Komise přisuzuje dosažení lepší územní soudržnosti v Evropě a konkrétním těžkostem, kterým některá území musí čelit. Komise sdělí výsledky diskuse o otázkách vznesených v této zprávě v kontextu páté zprávy o pokroku v oblasti soudržnosti plánované na jaro 2008. Jak víte, nová nařízení pro období 2007–2013 a strategické obecné zásady Společenství obsahují přesná ustanovení pro horské oblasti, čímž vytvářejí základ pro postup v řešení územních specifik v programových dokumentech. Kromě toho územní agenda Evropské unie zvolená na neformálním setkání v Lipsku v květnu 2007 usiluje o posílení územní soudržnosti. Během tohoto setkání Komise také představila dokument, který hodnotí, jak vnitrostátní strategie pro období 2007–2013 navrhují řešit územní otázky. Jedním z postřehů dokumentu bylo, že jen několik členských států stanovilo konkrétní zásahy pro konkrétní typy území. Nicméně přímo pro horské oblasti bylo „vyčleněno“ zhruba 6,400 milionů EUR. V důsledku toho požádali ministři Komisi o vypracování hlubší analýzy a podání zprávy o územní soudržnosti (zelená kniha) v roce 2008. Tato zpráva se připravuje a její přijetí je plánováno na třetí čtvrtletí roku 2008 s cílem začít širokou debatu o konceptu územní soudržnosti Evropské unie a jejích členských států. Upozorní na některé problémy týkající se potřeby jednotnějšího přístupu k územní soudržnosti v budoucnosti a užití a provádění konceptu na různých úrovních v různých sférách politiky. Tato zpráva také pokryje politiky určené speciálně pro horské a jiné oblasti, které čelí geografickým překážkám, a podpoří harmonický a vyvážený rozvoj Unie. Tato společná vize je nezbytná pro zabránění roztříštění evropských politik s ohledem na specifika dotčených oblastí.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Za připomenutí rovněž stojí fakt, že v rámci evropské územní spolupráce, a obzvláště v rámci nadnárodní oblasti, jsou mezi 13 oblastmi spolupráce místa, kde mohou mít partneři nepochybný prospěch z nadnárodního přístupu jak z geografického, tak z tematického hlediska. Program „Alpský prostor“ na období 2007–2013, který pokrývá alpské regiony v Německu, Francii, Itálii a Slovinsku a na němž se podílejí i Lichtenštejnsko a Švýcarsko, je příkladem takového nadnárodního programu. Tento program, schválený v září 2007, za 130 milionů EUR, z nichž 98 milionů pochází z Evropského fondu pro regionální rozvoj, má za cíl zvýšit konkurenceschopnost a atraktivnost oblasti pomoc společného úsilí v oblastech, kde se nadnárodní spolupráce ukázala jako efektivnější a řešení trvalejší než při samostatné práci. Program má tři priority. Na poli konkurenceschopnosti a zatraktivnění má za cíl podporu inovace, podnikání a výzkum a vývoj mezi malými a středními podniky, pozvednout kulturní dědictví a posílit městské oblasti jako motory udržitelného rozvoje. Další oblastí prvořadého významu pro země alpského prostoru je dostupnost. Zde se program zaměří na zajištění dobré dostupnosti veřejných služeb, dopravy – zejména udržitelné a inovativní mobility, a také na konektivitu, která tvoří základ pro znalostní a informační společnost. Prevence, zmírňování a správa přírodních a technologických úskalí je třetí prioritou programu. Mezi řešenými otázkami je také rozšiřování spolupráce v otázkách ochrany životního prostředí, podnětný a jednotný přístup k úsporám a efektivní využívání zdrojů. Obšírná diskuse, kterou zahájila Komise u příležitosti 4. fóra o soudržnosti, nastolila otázku, jak by politika soudržnosti měla řešit územní specifika a jak by se mělo nakládat s globálními výzvami, které tyto oblasti ovlivňují. Je zde nepochybně naléhavá potřeba posílit víceúrovňovou správu a zajistit konzistentnost opatření v zájmu podpory územního rozvoje a Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. * *  * Otázka č. 54, kterou pokládá Emmanouil Angelakas (H-0063/08) Předmět: Nedovolené přistěhovalectví a politika soudržnosti Nedovolené přistěhovalectví do členských států EU v posledních letech vzrůstá, převážně v zemích s dlouhou přímořskou hranicí (například Řecko). Brala Komise tento problém v potaz při vypracovávání politiky soudržnosti pro období 2007–2013 a odhadla jeho důsledky na hospodářské, sociální a jiné aspekty politiky soudržnosti? Odpověď Sdělení Komise „Vytváření společné přistěhovalecké politiky“(14) z prosince 2007 konstatuje potřebu silnějšího a promyšleného evropského postoje vůči migraci. Tato výzva byla potvrzena na posledním zasedání Evropské rady. Tato potřeba, kterou pociťují mnozí evropští občané, se také odráží v různých nástrojích, které má Evropská unie k dispozici. V první řadě jsou zde nástroje z oblasti práva, svobody a bezpečnosti. Ty zahrnují Fond pro vnější hranice, agenturu Frontex a Evropský uprchlický fond. Otázky vztahující se k demografické změně a konkrétně k migračním tokům jsou samozřejmě jedním z prvků, které členské státy braly v úvahu při vypracovávání svých vnitrostátních plánů a operačních programů. Nedovolené přistěhovalectví je jedním z problémů, které ovlivňují jak hospodářskou, tak sociální soudržnost v regionech i mezi nimi. Rámec pro politiku soudržnosti prostřednictvím nařízení a strategických zásad poskytuje pojítko mezi těmito evropskými politikami a vnitrostátními potřebami a objevenými příležitostmi. Řízení a provádění programů politiky soudržnosti financovaných ze strukturálních fondů je především odpovědností členských států a jejich regionů. V kontextu výše zmíněného Evropský sociální fond (ESF) nastiňuje kroky směřující k lepší připravenosti migrantů a pomáhá jim v sociální adaptaci, zatímco Evropský fond pro regionální rozvoj také přijímá opatření – ve vztahu k migraci – která by mohla podpořit investice do infrastruktury v oblastech veřejného zdraví, zařazení do společnosti, podmínky trhu práce, přeshraniční aktivity, a za jistých podmínek dokonce aktivity (14)

KOM (2007)780.

75

76

CS

Debates of the European Parliament

v zemích, které nejsou členy EU, pokud tyto výdaje budou směrovány do příslušných operačních programů. Tudíž odpověď na první část otázky je pozitivní. Politika soudržnosti bere otázku migrace v potaz ve svém konkrétním vnitrostátním, regionálním a lokálním kontextu. Komise připomíná poslanci nedávné zprávy o soudržnosti, v nichž je zapojení lokálních a regionálních orgánů do vývoje a provádění imigračních a azylových politik zdůrazněno. Tyto orgány spolu se sociálními partnery, nevládními organizacemi a dalšími lokálními činiteli hrají stále důležitější roli při začleňování občanů třetích zemí do společenského a hospodářského života. Je zde zapotřebí koordinovaný přístup, což zahrnuje zajištění přístupu ke vzdělávání, zdravotním a sociálním službám, dobrému bydlení a tak dále. Zprávy také obsahují informace o čisté migraci a souvisejících otázkách, jako jsou demografické změny a změny na trhu práce. Vyvinutá politika je také podporována a inspirována různými výpočty, které používají sociální a hospodářské modely, čímž nepřímo přijímají aspekty imigrace. Ve vztahu k Řecku národní strategický referenční rámec pro Řecko na období 2007–2013 osvětluje celkovou strategii pro politiku soudržnosti. Zabývá se sociálně-hospodářskou situací v Řecku v zájmu vyvinutí představy rozvoje země. Přitom samozřejmě jedním z činitelů v prováděné analýze je i přítomnost emigrantů. Výsledné operační programy řeší problémy vzniklé přítomností imigrantů a zaměřují se zejména na jejich zapojení do trhu práce s tím, že bude třeba učinit specifická opatření. Konkrétní výzvy, kterým Řecko čelí jako ostrovní země z hlediska nedovoleného přistěhovalectví, řeší programy spravované generálním ředitelstvím pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost. Komise vypracovala řadu opatření založených na principu solidarity v zájmu podpory obzvláště těch členských států, jako je Řecko, které jsou konfrontovány s rostoucími migračními tlaky. Členské státy již spolupracují na společných operacích ve Středomoří pod vedením agentury Frontex s cílem zefektivnit dohled nad jižními pobřežními hranicemi EU a nad otevřeným mořem a s plánem potlačit nedovolené přistěhovalectví po moři a zabránit humanitárním tragédiím. Vzhledem k tomu, že země s přímořskou hranicí jsou vystaveny tlaku samovolných příjezdů nezákonných migrantů a osob hledajících azyl, měly by aktivně využívat finanční podporu, která je dostupná z existujících nebo plánovaných zdrojů, jako je Evropský uprchlický fond, Fond pro vnější hranice, Fond pro integraci a v blízké budoucnosti Fond pro návrat uprchlíků, které jsou členským státům přidělovány úměrně k jejich zatížení. * *  * Otázka č. 58, kterou pokládá Colm Burke (H-1053/07) Předmět: Funkční oddělení Komise navrhuje zavést funkční oddělení v zájmu zajištění spravedlivé soutěže na trzích s telekomunikacemi. Jak komise stanoví, jestli je nutné funkční oddělení zavádět a kdy? Odpověď Opatření na funkční oddělení navržené Komisí jako součást reformy pravidel pro oblast telekomunikací EU(15) mají za cíl poskytnout národním regulačním úřadům, nikoliv Komisi samotné, právní základ pro uložení této povinnosti. Národní regulační úřad může uložit funkční oddělení, pouze pokud Komise, poté co zhodnotila návrh opatření, ve světle podmínek a kritérií, která jsou vyložena v navrženém článku 13a přístupové směrnice, rozhodne, že je v souladu s právem Společenství. Hodnocení návrhů opatření Komisí bude zahrnovat zejména: důkaz, že standardní regulační opatření(16) selhala – selhávala by i nadále – v dosahování účinné konkurence; analýzu vlivu navrhovaného opatření na regulační úřad, na podnik, na jeho záměry investovat do své sítě a na další podílníky včetně očekávaného vlivu na konkurenci v oblasti infrastruktury a jakýchkoli dopadů na spotřebitele;

(15)

KOM(2007)697 přijaté dne 13. listopadu 2007, viz zejména čl. 13a(2) a 13a(3) návrhu na změnu směrnice 2002/19/ES Parlamentu a Rady ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice), Úř. věst. L108, 24.4.2002.

(16)

Čl. 9-13 přístupové směrnice

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

zda byl návrh opatření předložen včetně částí týkajících se povahy a úrovně oddělení, identifikace majetku oddělené obchodní entity stejně jako produktů a služeb, které bude tato entita dodávat, správního upořádání oddělené obchodní entity, pravidel pro zajišťování souladu s povinnostmi, pravidel pro zajišťování transparentnosti operačních postupů, monitorovacího programu pro zajišťování souladu včetně zveřejnění výroční zprávy. Hodnocení a následná autorizace návrhu opatření ze strany Komise mají za cíl zajistit důsledné provádění regulačního rámce po celé EU se záměrem dosáhnout vnitřního trhu pro elektronické komunikace. * *  * Otázka č. 59, kterou pokládá Mairead McGuinness (H-1055/07) Předmět: Směrnice o audiovizuálních mediálních službách Domnívá se Komise, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách 97/36/ES(17) dokáže udržet krok s rozvojem audiovizuální technologie a reklamy? Je Komise přesvědčena, že požadovat po poskytovatelích mediálních služeb kodexy chování vůči dětem je dostatečně silné opatření na ochranu konkrétních zájmů dětí – například na zabránění reklamám na nezdravou stravu zaměřenou na děti? Odpověď Podle názoru Komise směrnice 89/552/EHS, směrnice o audiovizuálních mediálních službách (dříve známá jako směrnice o televizi bez hranic) pozměněná směrnicí 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, aktualizuje evropskou legislativu, aby ji přizpůsobila současnému evropskému audiovizuálnímu prostředí, předpokládaným změnám na trzích, technologickému pokroku a novým reklamním technikám. Důvody jsou přiblíženy níže. Zaprvé dotyčná směrnice pokrývá všechny lineární audiovizuální mediální služby (poskytovaných na základě programového schématu), bez ohledu na používanou technologii nebo platformu (tradiční vysílání, mobilní telefon, internetová televize atd.), a nelineární audiovizuální mediální služby (video nebo programy na objednávku). Výsledkem je, že všechny komerční audiovizuální komunikace, nejen televizní inzerce, podléhají pravidlům vyžadujícím, že tyto komunikace nesmí způsobit fyzickou či morální újmu nezletilým. Zadruhé směrnice stanovuje, že členské státy a Komise musí podporovat poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb, aby vyvíjeli kodexy chování týkající se nevhodných komerčních komunikací doprovázejících nebo obsažených v dětských programech, týkajících se nutričních prvků, jako je tuk, transmastné kyseliny a sůl, jejichž nadměrný příjem v celkové dietě není z lékařského hlediska doporučovaný. Tyto kodexy, které se mají vztahovat na samotné poskytovatele mediální služby (a nepřímo na sponzory a zadavatele reklam), jsou dodatkem k opatřením, která členské státy přijmou, aby mohly do svého vnitrostátního práva převést opatření směrnice, která se zaměřují na spotřebitele, obzvláště nezletilé, a musí usnadnit jejich zavádění. Navíc, protože obezita u dětí je problém, který je způsoben různými faktory, Komise v bílé knize o obezitě ze dne 30. května 2007(18) navrhuje komplexní multisektorovou strategii podporující různá opatření zaměřená zejména na poskytování lepších informací spotřebitelům, na usnadnění přístupu ke zdravým potravinám, podporu fyzické aktivity atd. Zatřetí směrnice uznává důležitost mediální gramotnosti jako zvláštního nástroje ochrany rodin a dětí před škodlivým a urážlivým materiálem (odstavec 37 preambule) a vyzývá členské státy, aby mediální gramotnost podporovaly. Prohlášení o mediální gramotnosti v digitálním prostředí(19) podporuje kroky, které umožňují mladému publiku vytvořit si kritický postoj ke komerční komunikaci. * *  *

(17)

Úř. věst. L 202, 30.7.1997, s. 60.

(18)

KOM(2007)279 v konečném znění

(19)

KOM(2007)833 v konečném znění

77

78

CS

Debates of the European Parliament

Otázka č. 60, kterou pokládá Stavros Arnaoutakis (H-1074/07) Předmět: Posilování role Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) v Heraklionu Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) dosud dosáhla velmi dobrých výsledků, s ohledem na její omezení z hlediska financování a personálu. Za pouhé dva roky provozu ENISA dokázala, což podporuje mnoho důkazů, že je tou správnou odpovědí na potřeby Evropy na poli bezpečnosti sítí a informací. Všechna nepodložená tvrzení o „poloze“ sídla byla definitivně zodpovězena. Řecko opakovaně ukázalo svou vůli a odhodlání aktivně přispívat k úspěchu agentury ENISA tím, že ji vydatně podporuje. Přítomnost agentury v Heraklionu je také významným krokem směrem k decentralizaci a regionálnímu rozvoji v Evropě. Je zde silná potřeba zabránit plýtvání nahromaděným know-how a investovanými zdroji. Ptáme se Evropské komise, proč nepodporuje agenturu ENISA navýšením rozpočtu, personálu a kompetencí, aby mohla účinně pokračovat ve své úspěšné činnosti? Proč nejsou úkoly, kompetence, rozpočet a personál nové telekomunikační agentury přidělovány agentuře ENISA? Odpověď Dne 13. listopadu vznesla Komise návrhy na reformu telekomunikačních pravidel EU. Klíčový aspekt je návrh vytvořit Evropský úřad pro trh elektronických komunikací (EECMA)(20), aby povzbudil vytvoření celoevropských služeb v Evropě bez hranic a dále posílil vnitřní trh v oblasti elektronických komunikací. Podle názoru Komise bezpečnost sítí a informací musí být klíčovou prioritou politiky reformy, aby umožnila všem zúčastněným stranám, včetně telekomunikačních provozovatelů a řídících osob, rychleji, pohotověji a koordinovaně reagovat na bezpečnostní porušení a útoky. Proto Komise navrhla rozšířit opatření současných pravidel EU související s bezpečností, přičemž brala v úvahu výsledky veřejné debaty z minulého roku. Navrhovaný balíček představuje lepší nástroje pro boj proti porušení bezpečnosti sítě a posílení sítě proti kybernetickým útokům. Přestože zjištění hodnocení agentury ENISA naznačují, že její výkony jsou dostačující, ba dokonce dobré(21), Komise se domnívá, že dnešní výzvy v oblasti bezpečnosti sítí by měly být řešeny prostřednictvím zajištění nových spoluprací mezi prací telekomunikačních regulátorů a bezpečnostních odborníků, s plánem učinit informační a komunikační sítě bezpečnějšími. Mimoto tyto spolupráce by měly být využity při napomáhání účinnému provádění posílených pravidel bezpečnosti sítí. Proto se návrh Komise výrazně soustředí na výzvy kladené bezpečností sítí a informací v širším kontextu dynamiky vnitřního trhu v oblasti elektronických komunikací. Rozsah EECMA je mnohem širší než rozsah agentury ENISA. EECMA bude hrát velmi významnou roli v reformě celé oblasti regulací elektronické komunikace. Protože aktivity agentury ENISA se vztahují k omezené, i když důležité části této oblasti, Komise navrhla nový úřad, který sjednotí zodpovědnost za aktivity, které v současnosti zastává ENISA. Návrh na nařízení pozměňující stávající nařízení o agentuře ENISA v rámci prodloužení její působnosti do doby, než EECMA převezme odpovědnost za její aktivity v oblasti bezpečnosti sítí a informací 14. března 2011, byl nezbytný, a proto byl Komisí přijat dne 20. prosince 2007. * *  * Otázka č. 61, kterou pokládá Ruth Hieronymi (H-0018/08) Předmět: Sdělení Komise „Posilování vnitřního trhu pro mobilní televizi“ Ve sdělení KOM(2007)0409 Komise navrhuje strategii pro rozvoj mobilní televize v Evropské unii. „Mobilní televize“ je popisována jako „přenos audiovizuálního obsahu do mobilního zařízení“.

(20)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský úřad pro trh elektronických komunikací, KOM(2007)699.

(21)

Sdělení Komise Parlamentu a Radě o hodnocení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), KOM (2007)285.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Jak Komise definuje „mobilní televizi“ ve světle definicí „audiovizuálních mediálních služeb“ ve směrnici o audiovizuálních mediálních službách, směrnici 2000/31/ES(22), a o „audiovizuálních službách“ ve směrnici o elektronickém obchodu, směrnice 200/31/ES(23)? Vidí Komise rozdílnou roli audiovizuální mediální služby a audiovizuální služby ohledně svobody informací a názorů a záruky pluralismu v médiích? Pokud ano, jaké rozdíly v druhu a rozsahu regulací ohledně rozdělení spektra Komise předpokládá pro audiovizuální mediální služby a audiovizuální služby? Odpověď Komise připomíná rámec strategie pro mobilní televizi nastíněný ve sdělení Komise z července 2007 o Posilování vnitřního trhu pro mobilní televizi. V tomto dokumentu se termín mobilní televize týká pouze služeb pozemního vysílání mobilní televize. Nicméně pozemní vysílání je nepostradatelná složka ve vývoji masového trhu pro tyto nové inovativní služby, a z toho důvodu je nyní centrem pozornosti Komise. Paní poslankyně ve své otázce žádá o vysvětlení definice mobilní televize v kontextu regulace obsahu. Jak jsme již zmínili, pojem mobilní televize se ve zmíněném rámci vztahuje k podskupině audiovizuálních mediálních služeb, které jsou spravovány v nedávné době přijatou směrnicí o audiovizuálních mediálních službách. Stejně jako „pevné“ televizní vysílání je pozemní vysílání mobilní televize definováno jako lineární audiovizuální mediální služba, což nastiňuje článek 1(e) zmíněné směrnice. Směrnice o elektronickém obchodu, která neposkytuje konkrétní definici audiovizuálních služeb, ale všeobecnou definici služeb informační společnosti, také koordinuje některé oblasti týkající se těch audiovizuálních služeb, které jsou poskytovány na individuální požadavek příjemce. Pokud se týče druhé části otázky, která se zabývá pluralismem médií, Komise by ráda citovala ze směrnice o audiovizuálních mediálních službách: „Audiovizuální mediální služby jsou ve stejné míře kulturními i ekonomickými službami. Jejich rostoucí význam pro společnost, demokracii – především zajištěním svobody informací, názorové rozmanitosti a plurality médií – vzdělávání a kulturu odůvodňuje používání zvláštních pravidel pro tyto služby.“ Opatření týkající se ochrany nezletilých nebo kulturní rozmanitosti, jak stanovuje směrnice, se vztahují jak k mobilní televizi, tak k jakékoli jiné službě, k níž se vztahuje směrnice. Mobilní televize je rodící se platforma služeb, která by měla těžit z nezatěžujícího regulačního přístupu. Proto by na ni neměly být uvalovány nepřiměřená povinnosti, jako jsou pravidla povinnosti ve veřejném zájmu. Nicméně hlavní vnitrostátní kanály, jak veřejné, tak soukromé, budou z obchodních důvodů s největší pravděpodobností v každém televizním bouquetu, protože nabídky by bez nich ztrácely na atraktivnosti. Komise by rovněž ráda paní poslankyni upozornila na skutečnost, že DVB-H, standard, který Komise upřednostňuje, dokáže přenášet velké množství kanálů, čímž rozšiřuje pluralitu médií. Poslední část otázky se zabývá radiovým spektrem. Dvě zmiňované směrnice se k regulaci radiového spektra přímo nevztahují. Z hlediska politiky spektra služby by se mobilní televize přenášené rozhlasovými vlnami měly řídit stejnými pravidly a nařízeními jako všechny služby elektronické komunikace, jak definuje současný regulační rámec EU. * *  * Otázka č. 62, kterou pokládá Maria Badia i Cutchet (H-0021/08) Předmět: Práva duševního vlastnictví, inovace a digitální rozvoj Dne 3. ledna 2008 Komise rozhodla oživit evropský digitální průmysl poskytnutím snazšího a rychlejšího přístupu k televizním programům, hudbě, filmům a hrám přes internet, mobilní telefony a jiné digitální zařízení. Ve světle této iniciativy a s vědomím, že nové komunikační nástroje a kanály učinily současný model spravování autorských práv zastaralým, neboť neumožňuje úspěšně zvládat výzvy, které tyto nové prostředky

(22)

Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 27

(23)

Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1

79

80

CS

Debates of the European Parliament

představují – bude Komise pořádat debatu o tom, jak zajistit respektování práv duševního vlastnictví, a přitom nadále podporovat inovaci a rozvoj digitálních technologií? Domnívá se Komise, že kromě upozornění na problémy, které nové technologie přinášejí autorům a tvůrcům, by taková debata měla také pojmenovat nové výhody, které nové technologie nabízejí, a nové příležitosti, jež se otevírají, za účelem posílení kreativity, marketingu a konkurenceschopnosti evropské kultury obecně, a hudby, literatury, filmu a her konkrétně? Odpověď Sdělení o tvůrčím obsahu on-line bylo přijato dne 3. ledna 2008. Zkoumá jaké zvláštní kroky mohou být podniknuty na evropské úrovni v zájmu zlepšení konkurenceschopnosti evropského produkce a distribuce obsahu on-line. Distribuce on-line hodnotného „tvůrčího obsahu“ představuje významnou strukturální změnu na evropském trhu s digitálním obsahem. Hodnotný tvůrčí obsah se týká hudby, audiovizuálního obsahu, rádia, her on-line, vydavatelství on-line a vzdělávacího obsahu. Nový rozvoj trhu podporuje také Web 2.0, tedy obsah vytvářený uživateli. Komise nabádá průmysl digitálního obsahu, telekomunikační společnosti a poskytovatele internetových služeb k úzké spolupráci na zpřístupnění většího množství obsahu on-line a zároveň na zajištění silné ochrany práv duševního vlastnictví. Komise by ráda zdůraznila, že debata v rámci iniciativy zaměřené na obsah on-line také upozorní na nové výhody a příležitosti, které nabízejí nové technologie s úmyslem posílit kreativitu, marketing a konkurenceschopnost evropské kultury obecně. Spolu s Úmluvou o kulturní rozmanitosti organizace UNESCO Komise vnímá podporu kulturní rozmanitosti tvůrčího obsahu jako prioritu. Komise se domnívá, že jsou zde čtyři hlavní horizontální výzvy, které si zaslouží diskusi, výměnu dobrých postupů a případně koordinovaný přístup na úrovni EU: dostupnost tvůrčího obsahu; zlepšené udílení licencí k tvůrčímu obsahu; interoperabilita a transparentnost systémů pro správu digitálních práv; a účinný boj proti pirátství. Trh pro tvůrčí obsah on-line je nově vznikající trh a jeho vývoj jde rychle kupředu. To si vyžaduje dvojí přístup – překonat již poznané výzvy, které potřebují rychlé řešení, a zahájit další diskuse o některých stávajících a nadcházejících výzvách. V zájmu nastartování procesu započalo sdělení o tvůrčím obsahu on-line soustředěnou veřejnou diskusi v rámci příprav na přijetí doporučení Rady a Parlamentu. Veřejná diskuse je založena na dotazníku, který je součástí sdělení a konečný termín pro zaslání odpovědí je 29. února 2008. Dotazník se soustředí na tři oblasti: interoperabilita a transparentnost systémů pro správu digitálních práv; udílení licencí k tvůrčímu obsahu pro více teritorií; a legální nabídky a pirátství. Vedle toho Komise vytváří platforma pro diskusi a spolupráci zúčastněných stran, takzvaná „platforma pro obsah on-line“. Pravomoc platformy pro obsah on-line bude zahrnovat oblasti zmíněné v tomto sdělení, jako jsou: dostupnost obsahu, zdokonalení mechanismů udílení práv, rozvoj udílení licencí pro více teritorií, správa autorských práv on-line, mechanismy spolupráce pro lepší dodržování autorských práv v prostředí on-line. * *  * Otázka č. 63, kterou pokládá Lambert van Nistelrooij (H-0043/08) Předmět: Telekomunikace – nechtěný roaming Když vstoupil v platnost „eurotarif“ pro uskutečňování a přijímání hovorů ze zahraničí mobilním telefonem (článek 7(3) nařízení (ES) č. 717/2007(24)), Komise prohlásila, že bude také přísně sledovat dohody mezi poskytovateli služeb ohledně nákladů způsobených lidmi žijícími v příhraničních regionech. První zpráva Skupiny evropských regulačních orgánů, která byla zveřejněna dne 17. ledna 2008, nyní tvrdí, že operátoři tento problém nepokládají za významný, protože se týká relativně malého počtu zákazníků. Navíc poskytovatelé mohou zrušit poplatky plynoucí z „nechtěného“ roamingu jako gesto dobré vůle. Nicméně (24)

Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 32.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

z průzkumu u Sdružení evropských příhraničních regionů (AGEG) se dozvídáme, že mnozí obyvatelé příhraničních oblastí stále dostávají nepřiměřeně vysoké účty. Technicky je možné nechtěnému roamingu předcházet pomocí lokalizace triangulací a pomocí řízení provozu. Také by mělo být možné informovat zákazníky, že nechtěnému roamingu mohou zabránit, pokud si ve svém telefonu vypnou volbu „automatický výběr sítě“. Domnívá se Komise, že politika dobré vůle operátorů, o níž se zmiňuje zpráva Skupiny evropských regulačních orgánů, je dostačující? Co si Komise myslí o návrhu vyžadovat od poskytovatelů, aby o tomto informovali zákazníky a aby přijímali opatření, díky nimž by definitivně ukončili nepříjemný fenomén nechtěného roamingu? Odpověď Podle článku 7 (3) nařízení o roamingu si vnitrostátní regulační orgány mají všímat případů nedobrovolného využití roamingu v příhraničních regionech sousedících členských států. Komise má podat zprávu Radě a Parlamentu o fungování nařízení o roamingu na konci roku 2008, do níž zahrne také otázku nedobrovolného využití roamingu. V tomto kontextu všechny vnitrostátní regulační orgány, pod záštitou Skupiny evropských regulačních orgánů, vykonaly první ukázku podrobné sbírky dat, která na popud Komise zahrnovala otázky pro všechny operátory v EU ohledně nedobrovolného využívání roamingu. Jak pan poslanec konstatoval ve své otázce, Skupina evropských regulačních orgánů zveřejnila svou zprávu, která zahrnovala odpovědi od operátorů na otázky ohledně nedobrovolného využívání roamingu. Operátoři tvrdili, že nechtěný roaming není významným problémem, který zřejmě postihuje relativně málo zákazníků. Poskytovatelé tvrdili, že informace jsou obecně dostupné na jejich webových stránkách, a na územích, která vnitrostátní regulační orgány označily jako nejvíce problémová (například mezi Severním Irskem a Irskou republikou), poskytovatelé většinou podnikli dodatečné kroky k zajištění, že se zákazníci o problému dozvěděli, v některých případech nabídli individuální tarify. Většina poskytovatelů také oznámila, že tam, kde k roamingu došlo skutečně nechtěně, může být od poplatků upuštěno jako projev dobré vůle. Komise nyní hodnotí závěry Skupiny evropských regulačních orgánů a brzy bude toto téma znovu probírat s vnitrostátními regulačními orgány, aby zjistila, jaké další kroky mohou učinit v zájmu řešení tohoto problému. Komise sdílí obavy, že pro dotčené není tento problém bezvýznamný. Na základě konkrétních stížností Komise také v nedávné době kontaktovala vnitrostátní regulační orgány v Německu, Francii a Lucembursku se žádostí o jejich připomínky a podrobnosti ohledně kroků, které v této otázce podnikají. Komise se domnívá, že iniciativa, kterou převzaly irské orgány a orgány Spojeného království, poskytuje ostatním velmi dobrý příklad vhodný následování. Je příliš brzy říkat, k jakým závěrům Komise v této otázce dojde na konci roku ve své zprávě Radě a Parlamentu. Skupina evropských regulačních orgánů vydá druhou zprávu Komisi v červenci tohoto roku. Komise věří, že problémy, jako je nedobrovolné využívání roamingu, jsou důsledkem rozdělení telekomunikačních trhů EU na 27 trhů. Tento problém může být vyřešen jejími návrhy na větší harmonizaci regulace, která, spolu s Evropským telekomunikačním úřadem, může podpořit Komisi a vnitrostátní regulační orgány v lepší, rychlejší a důslednější regulaci po celé EU. * *  * Otázka č. 64, kterou pokládá Jorgo Chatzimarkakis (H-0071/08) Předmět: Návrh na nařízení Evropského parlamentu a Rady na založení Evropského úřadu pro telekomunikační trh (článek 95 Smlouvy) Návrh Komise KOM(2007)0699 vyvolává závažné otázky o své efektivnosti a účinnosti, protože ignoruje po dlouhou dobu vynakládané významné snahy a značné zdroje, opomíjí dobré výsledky dosud vykazované existující agenturou a přehlíží cenný přínos Společenství v klíčové oblasti politiky a nehodlá počítat s personálem agentury ENISA a jeho zkušenostmi. Většina členských států zřejmě upřednostňuje koordinaci aktivit v oblasti telekomunikací před přísným regulačním přístupem, roli, kterou může dobře naplnit ENISA, pokud k jejímu mandátu v oblasti telekomunikací přibudou některé kompetence (v současné době se reviduje). Proto se Komise ptáme: proč je hodnota Společenství, kterou ENISA vystavěla, odhazována, namísto rozšíření mandátu agentury ENISA s cílem pokrýt plánované nové aktivity ETMA?

81

82

CS

Debates of the European Parliament

Odpověď Hodnocení agentury ENISA v polovině období, které Komise zahájila v roce 2006(25), ukázalo, že výsledky agentury jsou adekvátní ve světle omezených prostředků, které má k dispozici. Potvrdily platnost politického zdůvodnění pro vytvoření ENISA a jejích původních cílů, stejně jako význam jednání prostřednictvím evropské agentury. Zkvalitnění, k nimž došlo na základě návrhů odhadců a správní rady, přispívají ke zlepšování práce agentury ENISA. Nicméně Komise se domnívá, že dnešní výzvy bezpečnosti sítě by měly být řešeny zajištěním nových spoluprací mezi činností telekomunikačních regulačních orgánů a bezpečnostními odborníky s cílem učinit evropské informační a komunikační sítě bezpečnějšími. Mimo to by tyto spolupráce měly být využity k pomoci účinnému provádění posílených pravidel bezpečnosti sítí. Z tohoto důvodu se nedávné návrhy Komise značně zaměřují na výzvy, které představuje bezpečnost sítí a informací v širším kontextu dynamiky jednotného trhu v oblasti elektronických komunikací. Komise se domnívá, že její návrh(26) na vytvoření Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací (EECMA) povzbudí vytvoření celoevropských služeb v Evropě bez hranic a dále posílí jednotný trh v oblasti elektronických komunikací, přičemž umožní zúčastněným stranám, včetně telekomunikačních operátorů a regulačních úřadů, reagovat rychleji a koordinovaně na porušení a útoky na bezpečnost. Rozsah EECMA je větší než rozsah ENISA a dosáhne kritického stavu z hlediska lidských zdrojů a rozpočtu. EECMA bude hrát důležitou roli v reformě celé oblasti regulací elektronické komunikace. Aktivity agentury ENISA se naopak vztahují k ohraničené, i když velmi důležité části této oblasti, což je jeden z důvodů, proč Komise navrhla nový úřad, který zahrnuje odpovědnost za aktivity, které v současné době obstarává ENISA. Návrh na nařízení upravující současné nařízení ENISA, aby se prodloužila její existence do doby, než odpovědnost za její činnosti v oblasti bezpečnosti sítí a informací 14. března 2011 převezme EECMA, byl nezbytný, a proto byl Komisí dne 20. prosince 2007 přijat. Novému úřadu musí být umožněno najmout si vlastní personál. Přirozeně si bude vybírat ty nejlepší lidi, kteří se na pozice přihlásí. Personál z agentury ENISA by měl mít v tomto procesu naději, vzhledem k tomu, že je vysoce kvalifikovaný, odpovídá profilu a navíc může předložit své přímo související zkušenosti v ENISA. * *  * Otázka č. 65, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-1043/07) Předmět: Opatření pro boj s nezaměstnaností v nejodlehlejších regionech Jaká opatření Komise zvažuje s cílem vypořádat se s vysokou mírou nezaměstnanosti, která stále převládá v nejodlehlejších regionech EU? Odpověď Strukturální fondy a zejména Evropský sociální fond (ESF) budou v období 2007–2013 nadále podporovat nejvzdálenější regiony s cílem bojovat s nezaměstnaností. ESF podporuje politiky členských států zaměřené na dosažení plné zaměstnanosti, vysoké kvality pracovních míst a vyšší produktivity a na podporu sociálního začlenění, zejména přístupu k zaměstnání pro znevýhodněné skupiny, a na snižování nerovností v zaměstnanosti na celostátní, regionální a lokální úrovni. Během období 2007–2013 obdrží sedm nejvzdálenějších regionů finanční podporu v celkové hodnotě 1,3 miliardy EUR. Členské státy nesou zodpovědnost za provádění strukturálních fondů na základě obecných zásad Společenství pro soudržnost(27) a priorit dohodnutých s Komisí v národních strategických referenčních rámcích.

(25)

KOM(2007)285

(26)

KOM(2007)699

(27)

Rozhodnutí Rady 2006/702/ES ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost, Úř. věst. L 291, 21.10.2006.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Nový legislativní rámec také stanoví konkrétní pomoc pro nejvzdálenější regiony, která kompenzuje další výdaje způsobené jejich odlehlostí. Obzvláštní výzvou bude zajistit, aby tato pomoc přispěla k provádění programové strategie jako celku, tedy v tomto případě aby pomáhala vytvářet udržitelný růst a zaměstnanost. Vedle toho Komise jako součást hodnocení provádění Lisabonské strategie v členských státech navrhuje Radě, aby jim předložila doporučení zaměřená na zlepšování funkce jejich pracovních trhů a zlepšování celoživotního vzdělávání s cílem zvýšit množství a kvalitu dostupných zaměstnání. * *  * Otázka č. 66, kterou pokládá Avril Doyle (H-1059/07) Předmět: IKT a dávky z autorského práva Komise v nedávných letech utratila mnoho času a peněz za analyzování problému dávek z autorského práva. Všeobecně se soudí, že dávky z autorského práva zdržují rozvoj široce přístupné informační společnosti v Evropě. Komise několikrát konzultovala zúčastněné strany a členské státy a vypracovala posouzení dopadu, která jasně ukazují, že reforma systému dávek z autorského práva je nezbytná. V projevu proneseném k tématu evropského digitálního průmyslu dne 10. května 2007 řekla komisařka Redingová, že vnímá vývoj v této otázce jako: „část nedokončené práce této Komise“. Může Komise objasnit svůj současný postoj ohledně systému dávek z autorského práva? Může konkrétně vysvětlit, proč nebyly podniknuty žádné kroky pro reformu dávek z autorského práva vzhledem k tomu, že problémy související se současným systémem stále přibývají? Odpověď Komise by ráda poděkovala paní poslankyni za neutuchající zájem, který projevuje v neustávajících snahách o reformu dávek ze soukromého rozmnožování. V roce 2006 Komise analyzovala 20 národních schémat, která kompenzují poplatky za soukromé domácí rozmnožování. Předběžná zpráva na toto téma byla vypracována na konci roku 2006. Dne 14. února 2008 Komise znovu otevřela konzultace zúčastněných stran s cílem určit možné eventuality, jak pokračovat dále. Kultura a kulturní rozmanitost jsou hlavní cíle stojící za všemi iniciativami, které Komise uskutečňuje na poli autorských práv. Politika Komise z hlediska soukromého domácího rozmnožování má tudíž za cíl zajistit autorům a představitelům adekvátní kompenzaci, transparentní úhrady těmto příjemcům a kulturní rozmanitost. * *  * Otázka č. 67, kterou pokládá Alain Hutchinson (H-1064/07) Předmět: Média a informační společnost v zemích AKT V zájmu zajištění účinné podpory základních zásad dobré správy a mezikulturního dialogu v zemích AKT by bylo obzvláště prospěšné prohloubit u jejich obyvatel schopnost kritické analýzy sociální a hospodářské reality. Toto prohloubení závisí na potřebě zemí AKT mít nezávislá a účinná média. 10. evropský rozvojový fond, který je nástrojem pro provádění pomoci, kterou poskytuje EU zemím AKT pro období 2008–2013, podporuje dobrou správu, ale nepřijímá žádná opatření pro cílenou podporu vzniku účinných a nezávislých médií a obecněji pro fungující informační společnosti. Co Komise hodlá učinit, aby pomohla zajistit nezávislost a účinnost médií v zemích AKT a zabezpečila jejím obyvatelům lepší přístup k informační společnosti? Odpověď Komise souhlasí s poslancem, že je nezbytné, aby africké, karibské a tichomořské země měly nezávislá a účinná média. Jako priorita byla při programování pro 10. evropský rozvojový fond určena demokratická správa ve všech svých rozměrech v dialogu mezi partnery při přípravě strategií spolupráce a národních indikativních

83

84

CS

Debates of the European Parliament

programů. V tomto ohledu Komise a členské státy EU zastoupené v každé partnerské zemi provedly analýzu procesu demokratické veřejné správy a byly vypracovány profily veřejné správy. V těchto profilech je analyzována situace tisku a omezování svobody a možností tisku. Závěry jsou začleněny do programovacího dialogu s partnerskou zemí, která je vybízena, kde je to nutné, aby se zavázala k reformám v různých oblastech a aby prováděla opatření pro vyřešení zdůrazněných problémů. Všechny záležitosti ohledně tisku jsou tudíž součástí programovacího dialogu, ale také se probírají během pravidelných politických dialogů podle článku 8 dohody z Cotonou. Pokud se týče finanční podpory, kde reformní opatření nebo činnosti předpokládané vládou vyžadují finanční jištění v rámci spolupráce mezi Společenstvím a partnerskou zemí podle dohody z Cotonou, mohou být použity zdroje z fondu EDF. 5,1 milionu EUR bylo před nedávnem přiděleno projektu na podporu médií v Mauretánii na analýzu a studie uskutečnitelnosti o tiskových firem, na posílení rádiových služeb, na distribuci tištěných médií, podporu rádia a písemné produkce a na rozšíření žurnalistických schopností. Mimo to většina činností na podporu médií financovaných z Evropského rozvojového fondu je součástí širších projektů zaměřených na demokratizaci, lidská práva a podporu právního státu. To platí například pro většinu projektů pro asistenci při volbách, které mají složku pro mediální asistenci, vzdělávání novinářů, logistickou podporu pro komunikační agentury a podporu pro organizace občanské společnosti pro monitorování činnosti médií. Financování prostřednictvím Evropského rozvojového fondu může být užitečně doplněno prostředky od Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva (EIDHR), což od úřadů partnerské země nevyžaduje žádnou jednoznačnou předběžnou dohodu. EIDHR poskytuje přímou podporu iniciativám aktérů občanské společnosti. Příklady podpory tisku nebo propagace svobody tisku v zemích AKT zahrnují akce v Čadu, Namibii, Rwandě a Súdánu. Byly uskutečněny také projekty na podporu sítí a mezinárodní akce. * *  * Otázka č. 68, kterou pokládá Sarah Ludford (H-1066/07) Předmět: Stigmatizující kampaně v médiích V duchu rovných příležitostí a nediskriminace (téma Evropského roku 2007) a mezikulturního dialogu (téma Evropského roku 2008), s jakými kroky Komise počítá v zájmu zabránění stigmatizujícím kampaním v médiích proti některým skupinám populace, aniž by byla omezena svoboda projevu? Odpověď Komise si plně uvědomuje klíčovou roli médií v Evropě při vytváření a/nebo zpochybňování stereotypních pohledů. Podle průzkumu Eurobarometru(28), který byl proveden v rámci Evropského roku rovných příležitostí pro všechny 2007 (Evropský rok 2007), byla média po školách a rodičích považována za třetího nejdůležitějšího hráče v boji proti diskriminaci. Přestože Komise není v postavení, aby mohla monitorovat či komentovat kampaně ve vnitrostátních médiích proti některým skupinám obyvatelstva, pracuje s médii, aby podpořila jejich pozitivní roli v měnění diskriminačních postojů a chování. V rámci Evropského roku 2007 30 účastnících se zemí těsně spolupracovalo s médii v zájmu zvýšení povědomí o otázkách diskriminace a boje proti stereotypům. Komise rovněž spolupracovala s médii během informační kampaně k Evropskému roku 2007. Komise také zahájila sérii iniciativ s médii jako součást své práce v oblasti boje proti diskriminaci. V kontextu informační kampaně „Pro rozmanitost – proti diskriminaci“ Komise spolupracovala s médii například prostřednictvím seminářů s novináři na téma diskriminace. Před čtyřmi lety se rovněž začala jako součást této kampaně udělovat zvláštní cena pro novináře, která má poctít novináře, kteří přispívají k vytváření lepšího porozumění výhodám rozmanitosti. Program ceny za rok 2007 byl organizován současně s Evropským rokem 2007 a bylo přijato více než 750 příspěvků ze všech 27 členských států(29).

(28)

Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr 263 / Wave 65.4. http://ec.europa.eu/employment_social/eyeq/index.cfm?page_id=342

(29)

www.stop-discrimination.info

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Komise se v roce 2008 ujme nové studie, v níž prozkoumá nejvýznamnější a inovativní iniciativy pořádané televizními a rozhlasovými stanicemi stejně jako tištěnými a internetovými médii v zájmu boje proti diskriminaci a podpory rozmanitosti. Role médií představuje hlavní téma, které se bude probírat celý Evropský rok mezikulturního dialogu 2008 (Evropský rok 2008) (30). Média hrají zásadní roli ve vytváření poptávky po kulturně rozmanitějším obsahu a v jeho poskytování. Jedna z „bruselských debat“, která má být zorganizována jako součást Evropského roku 2008, bude věnována roli médií v prosazování mezikulturního dialogu. * *  * Otázka č. 69, kterou pokládá Linda McAvan (H-1067/07) Předmět: Ochrana práv lidí s postižením cestovat po moři S ohledem na výsledek veřejné debaty z roku 2006 ohledně ochrany práv pasažérů cestujících po moři, jaké kroky plánuje Komise v této oblasti do budoucna? Konkrétně kdy má Komise v úmyslu zveřejnit návrh na náhrady za odepření nástupu na palubu a přístup pro lidi s postižením na trajekty, jako již učinila v případě letecké a železniční dopravy? Tuto významnou část Komise ve svém pracovním programu na rok 2008 opomenula, což znepokojuje lidi s postižením, kterým je v současnosti zamezen vstup na trajekty. Odpověď Komise přijala politiku zaměřenou na ustavení a posílení práv pasažérů. Společně s touto politikou Komise zahájila studii posouzení dopadů o ustavení práv pasažérů s omezenou pohyblivostí v námořní dopravě. Na základě této studie Komise v současné době dokončuje posouzení dopadů, které posuzuje různé možnosti vzhledem ke zlepšování práv pasažérů cestujících na trajektu nebo parníku, a zejména pasažérů s omezenou pohyblivostí. Je správné, že se taková iniciativa přímo neobjevuje v legislativním a pracovním programu Komise na rok 2008. Je třeba připomenout, že legislativní a pracovní program Komise se soustředí pouze na hlavní strategické a prioritní iniciativy. Nicméně pracovní program generálního ředitelství pro energii a dopravu předvídá možnost takového návrhu na tomto poli. Komise vždy vyjadřovala jasnou podporu právům pasažérů. Námořní sektor není žádnou výjimkou, jak ukazuje jeden z návrhů vztahující se k právům pasažérů ve třetím námořním balíčku, který již Komise předložila k projednání v listopadu roku 2005. * *  * Otázka č. 70, kterou pokládá Adina-Ioana Vălean (H-1069/07) Předmět: Hodnocení směrnice o volném pohybu 2004/38/ES Podle článku 39 směrnice 2004/38/ES(31) o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států Komise předloží zprávu o použití této směrnice Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 30. dubna 2008. Evropský parlament ve svém usnesení P6_TA(2007)0534 o použití směrnice 2004/38/ES ze dne 15. listopadu 2007 dále vyzval Komisi, aby „bez prodlení předložila detailní zhodnocení kroků přijatých členskými státy v zájmu provádění směrnice 2004/38/ES a o správnosti jejího převzetí členskými státy, spolu s nezbytnými návrhy, jednajícími podle článku 39 této směrnice“. Podle plánu komise na rok 2008 (http://ec.europa.eu/atwork/programmes/index_en.htm" ) bude Komise tuto zprávu vydá až v listopadu 2008. Může Komise objasnit, proč nevydá tuto zprávu v termínu, který stanovuje směrnice? Jaké problémy zpoždění způsobily a kdo je za ně zodpovědný?

(30)

www.dialogue2008.eu

(31)

Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.

85

86

CS

Debates of the European Parliament

Může Komise informovat Parlament, jestli předpokládá možnost prodloužení doby, během níž občané Unie a jejich rodinní členové mohou sídlit na území hostitelského členského státu bez jakýchkoli podmínek, jak ukládá článek 39? Odpověď Kontrola použití směrnice 2004/38/ES(32) je pro Komisi absolutní prioritou. Mezi červnem 2006 a únorem 2007 byla zahájena řízení pro porušení právních předpisů proti 19 členským státům z důvodu, že nesdělily Komisy, jaká vnitrostátní opatření přijaly v oblasti, kterou se zabývá směrnice. Jedenáct řízení pro porušení předpisů zůstává nadále otevřených a Komise se rozhodla povolat tři členské státy před Evropský soudní dvůr. Komise zároveň zkoumá shodu vnitrostátních prováděcích opatření se směrnicí. Komise začala připravovat veřejnou soutěž na vypracování studie shody prováděcích opatření v členských státech, které zavedly směrnici již v listopadu 2006. Smlouva nemohla být podepsána podle příslušného právního základu (rozhodnutí Rady 2007/252/ES ze dne 19. dubna 2007(33)), dokud nebylo přijato následné ad-hoc finanční rozhodnutí o pracovním programu na rok 2007. Na základě pozitivního názoru správního výboru (článek 10 rozhodnutí) bylo finanční rozhodnutí přijato Komisí dne 8. listopadu 2007. Smlouva byla podepsána dne 13. prosince 2007. Smluvní strana je zavázána dodat Komisi finanční zprávu nejpozději do 13. srpna 2008. Zpráva Komise, která bude navržena na základě zprávy smluvní strany, je plánována na druhou polovinu roku 2008. Komise v současné době není schopna odhadnout, zda ve své zprávě navrhne pro směrnici nějaké změny. * *  * Otázka č. 71, kterou pokládá Koenraad Dillen (H-0003/08) Předmět: Ženská práva v Zambii Zambijská vláda si oficiálně klade za cíl zajistit přístup k léčbě HIV pro všechny do roku 2010. V nedávné zprávě agentura Human Rights Watch detailně popisuje, jak zambijská vláda nedokáže zajistit léčbu HIV pro ženy. Nespočet překážek brání ženám v přístupu k vhodné léčbě; mezi ně patří běžně prováděné sexuální násilí a diskriminace zakořeněná v majetkovém a rozvodovém právu. Závěr Human Rights Watch je jasný: dokud zambijská vláda nepřijme zvláštní legislativu proti sexuálnímu násilí a neodstraní diskriminaci v dalších oblastech práva, ženy nikdy nebudou mít plný přístup k léčbě HIV (zpráva Human Rights Watch „Hidden in the mealie meal: gender-based abuses and women's HIV treatment in Zambia', in: Human Rights Watch, 'Zambia: abuses against women obstruct HIV treatment', 18. prosince 2007). Podporuje Komise závěry agentury Human Rights Watch? Jak je tato problematika vnímána? Nedomnívá se Komise, že by dodávky rozvojové pomoci měly být podmíněny zlepšením v této důležité oblasti? Odpověď Zprávu agentury Human Rights Watch, o níž se pan poslanec zmiňuje, Komise se zájmem prozkoumala. Vyčerpávající zpráva o situaci ohledně přístupu žen k antiretrovirální léčbě a zejména kvalitativní analýza založená na řadě rozhovorů a skupinových diskusí nabízí důležité vhledy týkající se dopadu sexuálního zneužívání na ženskou léčbu viru omezené schopnosti imunity (HIV). Dá se předpokládat, že tato zjištění se stejnou měrou vztahují k dalším zemím jižní Afriky a k rozvojovým zemím obecně. Zpráva upozorňuje, že v roce 2006 tvořily ženy 57 % z přibližně 1,1 milionu lití žijících s HIV v Zambii. Vzhledem k tomu, že bylo testováno více žen než mužů (15,3 % na 11,4 %) a 61 % z těch, kteří dostali léčbu na HIV byly ženy, zpráva správně zdůrazňuje, že je důležité označit nerovnost pohlaví a sexuální zneužívání

(32)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, Úř. věst. L 158, 30.4.2004.

(33)

Rozhodnutí Rady 2007/252/ES ze dne 19. dubna 2007, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program Základní práva a občanství jako součást obecného programu Základní práva a spravedlnost, Úř. věst. L 110, 27.4.2007.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

jako překážku pro zlepšení přístupu k léčbě HIV pro ženy, a obzvláště pro zajištění optimální podpory ženám, které léčbu HIV dostávají. Komise je stejně znepokojena skutečností, že mezi HIV pozitivními zjevně převládají mladé ženy a muži (v roce 2005 12,7 % a 3,8 % při zachování pořadí), což je způsobeno a odráží to velkou a trvalou nerovnost mezi muži a ženami v Zambii, 130. místo ze 144 s indexem rovnosti pohlaví 0,383. Situace v Zambii je také charakteristická rozšířeným násilím vůči ženám včetně dětí, znásilňováním a praktiky „sex za jídlo“. Nicméně je důležité zmínit působivý pokrok, který udělala vláda Zambie a partneři ve zvýšení přístupu k léčbě HIV z pouhých 1483 lidí v roce 2004 k více než 122700 v září roku 2007. Nad to vláda podnikla několik kroků k uzákonění a uplatnění legislativy a služeb, řešících sexuální zneužívání včetně vytvoření útvarů a útočišť na podporu obětí a nedávno upraveného trestního zákoníku s rozšířeným výčtem sexuálních zločinů, což vede k přísnějším trestům za sexuální zločiny. Závěry a doporučení zprávy Human Rights Watch dobře korespondují s podporou, kterou plánujeme pro Zambii v kontextu 10. evropského rozvojového fondu. Lidský rozvoj/zdravotní služby bude ohnisková oblast s cílem obohatit lidský rozvoj v Zambii pomocí bezpečného, vylepšeného přístupu ke kvalitním základním zdravotním službám včetně spravedlivého přístupu ke zdravotním službám speciálně pro děti, ženy a znevýhodněné lokality. Komise úzce spolupracuje s členskými státy a dalšími dárci na podpoře Pátého národního rozvojového plánu, kde je otázce rovnosti pohlaví věnována celá kapitola s cílem odstranit nerovnosti mezi pohlavími a dosáhnout rovnosti, a tato problematika se objevuje také v kapitole o zdravotních službách. Vláda plánuje plně integrovat stránku rovnosti pohlaví do monitorovacího a hodnotícího systému vztahujícímu se k oblasti lidského rozvoje, zejména řešení špatných výsledků ve snižování porodní úmrtnosti a diskriminace žen v přístupu ke zdravotní péči včetně plánování rodiny. Konstruktivní a konkrétní doporučení zprávy Human Rights Watch poskytují cenné rady pro snahy vlády zajistit ženská práva, služby, které pracují pro ženy, a účast žen na rozhodování, a pro politický dialog Evropské komise s vládou. * *  * Otázka č. 72, kterou pokládá Nigel Farage (H-0004/08) Předmět: Výročí/Výdaje za lhůtu na rozmyšlenou V letech 2006 a 2007 bylo vynaloženo mnoho milionů EUR, samotnou Komisí, jako součást její „lhůty na rozmyšlenou“ při podpoře „diskuse o budoucnosti Evropy“. Mohla by prosím Komise říci, při pohledu zpět, jaký byl účel a výsledek těchto výdajů? Odpověď V červnu roku 2005 si Evropská rada vyžádala lhůtu na rozmyšlenou ohledně rozhodnutí, jak dále naložit s institucionální reformou. Evropská komise na tuto výzvu reagovala přijetím Plánu D pro demokracii, dialog a diskusi dne 13. října 2005(34). Ten se pokusil svést lidi dohromady lokálně, národně a napříč hranicemi a dát jim prostředky k zasvěcené debatě o evropských otázkách. Také povzbuzoval členské státy, aby zorganizovaly širokou veřejnou debatu o budoucnosti Evropské unie za účasti občanů, občanské společnosti, sociálních partnerů, národních parlamentů a politických stran, s podporou institucí EU. Hlavní osa Plánu D byla definována jako lépe naslouchat, lépe komunikovat a jednat na místní úrovni, aby se zapojili občané. Ve skutečnosti Plán D nevyžadoval žádné peníze navíc. Iniciativy byly financovány přesměrováním rozpočtu generálního ředitelství pro komunikace (GŘ COMM) v zájmu učinit jednání Komise účinnější a více orientované na občany.

(34)

KOM(2005)494.

87

88

CS

Debates of the European Parliament

Vůdčím prostředkem těchto akcí byly mezinárodní projekty evropských občanů spoluzakládané Komisí. Tři z nich byly celoevropské(35) a tři zahrnovaly jen některé členské státy(36). Cílem těchto projektů bylo umožnit lidem z různých národních veřejných sfér spojit se spolu vzájemně a s politiky. Tudíž tyto projekty objevovaly různé způsoby kombinování virtuální a osobní komunikace stejně jako odborné konzultace a hlasování na národní i evropské úrovni. Celkem 40000 občanů se fyzicky podílelo na šesti mezinárodních projektech, přičemž oslovili kolem 1,5 milionu lidí prostřednictvím internetu. Vedle těchto projektů se ve většině členských států odehrávala občanská fóra. Fórum „Debate Europe“ bylo pojato jako diskusní prostor on-line, kde si občané EU mohli vyměnit své poznatky a názory na různá témata týkající se EU. Od zahájení v březnu 2006 na fóru přibyly tisíce příspěvků a zaznamenalo více než 1,3 milionu zhlédnutí. V roce 2006 fórum získalo cenu European eDemocracy Award. Střediska Europe Direct zorganizovala 3672 regionálních a místních setkání s občany. V květnu 2006 byl publikován zvláštní průzkum Eurobarometru o budoucnosti Evropy a některé z jeho položek byly začleněny do standardního průzkumu Eurobarometru. V listopadu 2006 se Komise rozhodla spolufinancovat sérii regionálních a místních iniciativ občanské společnosti zaměřené na mladé lidi a ženy; vyvinout v členských státech síť evropských veřejných prostor; znovu započít debatu na internetu; a lépe zaměřovat průzkumy Eurobarometru. Čtrnáct zastoupení Komise nyní spolufinancuje sérii projektů místní občanské společnosti pokrývající širokou škálu témat včetně sociálního zařazení pro ženy, pomoci mladým lidem lépe porozumět jednotnému evropskému trhu, bezpečnosti jídla a změny klimatu. V roce 2007 byly zřízeny „Evropské veřejné prostory“ jako pilotní projekt na třech místech: v Tallinu, Dublinu a Madridu. Tyto prostory poskytují informace a dokumentaci, hostí výstavy, pořádají promítání filmů, debaty, fóra a přednášky, stejně jako kurzy a semináře o evropských otázkách. Za použití webových multilingválních konferenčních zařízení se zde mohou konat také mezinárodní debaty. Webová stránka „Debate Europe“ byla znovu spuštěna koncem ledna 2008. Snáze se používá a v současnosti se bude zaměřovat na tři hlavní témata: budoucnost Evropy, energie a změna klimatu a mezikulturní dialog. Naslouchání, dvousměrný dialog, který prosazuje Plán D, se ukázal jako vhodný pro období lhůty na rozmyšlenou 2005–2007. Standardní průzkumy Eurobarometru uskutečněné na jaře a na podzim roku 2007 naznačily nárůst podpory občanů členství v EU v pozitivním přijetí EU a důvěře v její instituce. Přestože tento vývoj závisí i na jiných faktorech, přístup Plánu D je užitečný způsob, podpory rozvoje evropské veřejné sféry. Je to forma politické komunikace, které je dobře přizpůsobená jevu multikulturní a přeshraniční demokracie v Evropě. Proto je určen stát se dlouhodobým rámcem pro komunikaci s obyvateli a podporu participativní demokracie v záležitostech týkajících se EU. * *  * Otázka č. 73, kterou pokládá Vural Öger (H-0006/08) Předmět: 2008 – Evropský rok mezikulturního dialogu Rok 2008 byl vyhlášen Evropským rokem mezikulturního dialogu. Je v zájmu Evropy a také je naší povinností ujmout se bohatého evropského kulturního dědictví a jeho různých kultur. Tento dialog má stále důležitější roli v podpoře evropské identity, zejména kvůli vzrůstajícímu počtu jazyků a etnických a kulturních prostředí v EU. Bylo vyčleněno 10 milionů EUR na různé iniciativy, jako jsou informační kampaně, projekty v oblastech jako městská kultura, populární umění, migrace a výměny mezi místními iniciativami. Mezikulturní dialog má také klíčovou roli pro budoucí rozšiřování EU. S ohledem na výše zmíněné, může Komise říci, zda existují konkrétní programy na podporu dialogu mez členskými státy EU, kandidátskými zeměmi a budoucími členskými státy EU, jako jsou země na západním Balkáně? Jak rychle se bude vyvíjet dialog mezi národy, které přistoupí v budoucnosti, a EU?

(35)

Speak Up Europe (European Movement), Tomorrow's Europe (Notre Europe) a European Citizens' consultations (Fondation Roi Baudoin).

(36)

Our Europe-Our Debate-Our Consultation (European House), Radio Web Europe (Cenasca) a Our Message to Europe (Deutsche Gesellschaft).

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Odpověď Mezikulturní dialog je v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu 2008 integrován jako horizontální a meziodvětvová priorita do příslušných politik, programů a akcí Společenství. Tento cíl je součástí jak programů vztahujících se ke kultuře, vzdělání, problematice mladistvých a občanství, tak několika dalších oblastí, jako je zaměstnanost, sociální záležitosti, rovné příležitosti, zahraniční vztahy a rozvojová pomoc. Komise již podporuje několik programů zacílených na podporu dialogu mezi členskými státy EU a kandidátskými a potenciálně kandidátskými zeměmi včetně zemí západního Balkánu. Vedle snah o vyjednání dohod o bezvízovém cestování jsou značné prostředky věnovány na podporu spolupráce v oblasti vzdělání a možnosti mobility pro studenty ze západního Balkánu(37): V rámci programu Tempus je každoročně vyčleněna částka 20 milionů EUR na spolupráci mezi akademickými institucemi západního Balkánu a členskými státy EU na poli vyššího vzdělání. Vedle možností nabízených studentům ze všech třetích zemí v rámci programu Erasmus Mundus nabízí Komise prostřednictvím předvstupního nástroje značné množství stipendií pro studenty ze západního Balkánu. Konkrétně bylo každoročně od roku 2006 vyčleněno na 4 miliony EUR na stipendia pro studenty navštěvující magisterský kurz v rámci programu Erasmus Mundus v akademickém roce 2007–2008 (část programu pro západní Balkán) a dalších 6 milionů EUR je od roku 2007 vyhrazeno na stipendia studentů a akademického personálu všech úrovní pro akademický rok 2008–2009 (v rámci „části programu pro vnější spolupráci“). Další nárůst přidělovaných částek a odpovídající množství nabízených stipendií se v současné době zvažuje. V rámci programu Mládež v akci poskytl další podporu předvstupní nástroj (1 milion EUR v roce 2007 a 1,5 milionu EUR plánovaných na rok 2008) v zájmu rozšíření možností výměnných programů a mezinárodních projektů mezi mladými lidmi mládežnickými organizacemi na západním Balkáně a s členskými státy EU, což pomáhá rozvíjet dialog mezi etnickými a náboženskými skupinami. Mezikulturní dialog je také podporován prostřednictvím programu Kultura, který povzbuzuje spolupráci a kulturní výměny v zájmu podpory rozmanitosti kultur a jazyků v Evropě a v zájmu zlepšení povědomí evropských občanů o evropských kulturách i mimo jejich město. Program Kultura je otevřený všem kandidátským i potenciálním kandidátským zemím. Kandidátské země (Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Turecko) a Srbsko se již na programu Kultura podílejí. Kandidátské a potenciální kandidátské země se také mohou účastnit programu Evropa pro občany. Chorvatsko se již účastní a probíhají přípravy pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a Albánii. Jak bylo oznámeno ve strategickém dokumentu o rozšíření z roku 2007(38), nový nástroj pro prosazování rozvoje a dialogu o občanské společnosti bude zaveden tento rok. Tento nový nástroj pro podporu občanské společnosti má za cíl přispívat k otevření demokratických společností v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích prostřednictvím posilování orgánů občanské společnosti a jejich role v politickém procesu. Nástroj pokryje tři oblasti: podpora místní iniciativy občanské společnosti a budování kapacit, posilování role občanské společnosti; programy, které přivedou novináře, mladé politiky, čelní představitele odborových organizací, učitele do kontaktu s institucemi EU; podpora na budování partnerství a vytváření sítí mezi organizacemi občanské společnosti, podniky, odbory a ostatními sociálními partnery a profesionálními organizacemi v přijímajících zemích a zemích EU na podporu předávání znalostí a zkušeností. Celková podpora občanské společnosti na západním Balkáně pomocí nástroje předvstupní pomoci značně vzroste, odhaduje se, že dosáhne částky 90 milionů EUR za období 2008–2010, což je přibližně trojnásobné zvýšení oproti období 2005–2007. Pomoc poskytovaná občanské společnosti pomocí nástroje předvstupní

(37)

Netýká se Turecka, které se již plně podílí na programu Socrates a bude se plně podílet na programu celoživotního vzdělávání

(38)

Strategie rozšíření a hlavní výzvy 2007-2008, KOM(2007)0663, 6.11.2007

89

90

CS

Debates of the European Parliament

pomoci doplňuje podporu poskytovanou v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR)(39). Mezikulturní dialog také podporují projekty pro přírodní a kulturní dědictví stejně jako složka přeshraniční pomoci v programech nástroje předvstupní pomoci, která zahrnuje projekty mezilidských kontaktů a dalších mezikulturních aktivit. * *  * Otázka č. 74, kterou pokládá Eoin Ryan (H-0012/08) Předmět: Protidrogové osvětové kampaně v Evropě Může Evropská komise říci, zda hodlá předložit nějaké nové informační a osvětové programy, které jasně vyloží nebezpečí užívání nezákonných drog v Evropě? Odpověď Protidrogové osvětové kampaně v Evropě nepořádá Komise. Tyto kampaně pořádají členské státy a financují je z národních, regionálních a místních zdrojů. Nicméně Komise bude pokračovat ve financování projektů drogové prevence prostřednictvím druhého akčního programu Společenství na poli veřejného zdraví pro období 2008–2013(40). Komise bude také financovat projekty drogové prevence prostřednictvím zvláštního programu pro drogovou prevenci a informovanost jako součást obecného programu Základní práva a spravedlnost 2007–2013(41). Zatímco program pro veřejné zdraví 2008–2013 podporuje zdraví prostřednictvím působení v oblasti rozhodujících zdravotních faktorů, jako jsou drogy, hlavním cílem programu drogové prevence a informovanosti je poskytnout lepší informace o rizicích užívání drog a jeho prevenci, snižování počtu drogově závislých a drogami způsobených škod stejně jako podpora provádění protidrogové strategie EU. Cílové skupiny působení programu jsou všichni, kdo mohou být zasaženi důsledky užívání drog. Program je otevřený pro instituce a veřejné nebo soukromé organizace působícím v oblasti informování a prevence užívání drog a s drogami souvisejících škod. * *  * Otázka č. 75, kterou pokládá Liam Aylward (H-0014/08) Předmět: Podpora EU kulturním programům v Evropě Může Evropská komise říci, zda má v úmyslu předložit nové programy na podporu kulturní rozmanitosti v Evropě, a objasnit povahu těchto programů? Odpověď Podle Smlouvy o ES (čl. 151) kompetence EU v oblasti kultury spočívají v přispívání k rozkvětu kultur členských států s respektem k jejich národní a regionální rozmanitosti a zároveň v prosazování společného kulturního dědictví. Komise je v podpoře kulturní rozmanitosti velmi aktivní a v mnohých svých činnostech a programech tuto hodnotu prosazuje. Mezikulturní dialog je jedním ze tří cílů programu Kultura (2007–2013), což znamená, že projekty podporované v rámci tohoto programu mají silný mezikulturní rozměr. Dva další cíle jsou mobilita kulturních činitelů a pohyb uměleckých a kulturních děl.

(39)

pomoc západnímu Balkánu od EIDHR (podle plánu podpory daných zemí) byla celkem 9 milionů EUR za období 2005–2007. Na rok 2008 se předpokládá, že EIDHR přidělí zemím západního Balkánu 5,7 milionu EUR na rok 2008.

(40)

Rozhodnutí 1350/2007/ES

(41)

Rozhodnutí 1150/2007/ES

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Kromě toho rok 2008 je Evropským rokem mezikulturního dialogu. Komise bude podporovat mnoho projektů speciálně zaměřených na pěstování mezikulturního dialogu. V tomto kontextu jsou na tento rok plánovány některé další aktivity v zájmu vyzdvihnutí bohatosti evropské kulturní rozmanitosti. Navíc podle pilotního programu pro mobilitu umělců zvoleného Parlamentem provede letos Komise studii proveditelnosti pro všeobecný plán navržený v zájmu zajištění celoevropského informačního systému o různých stránkách mobility v oblasti kultury. Také vyzve k podávání návrhů zaměřeným na financování sítí podporujících mobilitu na národní úrovni v zájmu zavedení výměn nejlepších postupů. Všechny tyto činnosti budou utvářet komentáře Komise v polovině období s cílem připravit novou generaci programů na poli vzdělání a kultury pro období po roce 2013, v němž bude kulturní rozmanitost i nadále hrát hlavní roli. * *  * Otázka č. 76, kterou pokládá Philip Claeys (H-0015/08) Předmět: Porážka zvířat bez omráčení Média tvrdí, že EU připravuje zákon, který by povolil porážku zvířat bez omráčení. Může to Komise potvrdit? Pokud ano, jaké jsou důvody k vypracování takového zákona, od koho tato iniciativa vzešla a se kterými orgány byla konzultována? Neznamenalo by přijetí takového zákona povolení vážné formy krutosti vůči zvířatům? Odpověď V současné době podmínky směrnice 93/11/ES povolují upuštění od omráčení v případě porážky zvířat z náboženských důvodů. To vyjadřuje protokol o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat(42) připojený ke Smlouvě ES, který v souvislosti s požadavkem na dobré životní podmínky zvířat trvá na respektování náboženských obřadů. Navíc svoboda vyznání je zajištěna v Listině základních práv Evropské unie (článek 10). Vzhledem k tomu, že svoboda vyznání včetně svobody projevovat svou víru uctíváním, kázáním, praktikováním či dodržováním je součástí základních práv, která požívají všichni občané EU, Komise nemá v úmyslu při revidování směrnice toto právo zpochybňovat. Zároveň Komise neplánuje ani další rozšiřování práva upustit od omráčení před porážkou zvířete. Pokud se týče návrhu na nový zákon EU ohledně ochrany zvířat v době před porážkou nebo zabitím Komise potvrzuje, že v roce 2006 započala proces revize směrnice 93/119/ES(43). Možný obsah nových podmínek v této oblasti se široce prodiskutovává se zaujatými stranami a Komise předpokládá, že předloží předběžný návrh v červenci 2008. Komise při vytváření opatření pro dobré životní podmínky pro zvířata hodlá zajistit, že při jakémkoli druhu porážky nebudou zvířata vystavena zbytečné bolesti nebo utrpení. Obzvláštní pozornost bude věnována novým a posíleným opatřením na podporu výcviku personálu vykonávajícímu porážky a také zlepšení úpravy vybavení. * *  * Otázka č. 77, kterou pokládá Manolis Mavrommatis (H-0016/08) Předmět: Lékařská turistika v EU Mezi 27 členskými státy je značný rozdíl v cenách lékařských konzultací. Zejména za dentální ošetření – zatímco poplatek za zubní výplň ve Spojeném království je 156 EUR, stejná služba je v Maďarsku poskytována za 8 EUR. Paradoxně čím více členský stát subvencuje svůj zdravotní systém, tím vyšší jsou konečné ceny těchto služeb pro veřejnost. Komise před nedávnem oznámila, že vydá k tomuto tématu návod, který nastíní

(42)

Úř. věst. C 340, 10.11.1997.

(43)

Úř. věst. L 340, 31.12.1993.

91

92

CS

Debates of the European Parliament

návrhy na otevření hranic členských států, aby všichni občané 27 členských států mohli využívat nižších cen lékařských služeb, které mohou být k dispozici v sousedním členském státě. Může komise říci, jaké konkrétní návrhy tento projekt obsahuje a jaké možné důsledky bude mít pro systémy sociálního zabezpečení členských států? Zjišťovala Komise celkovou cenu (cesta do sousední země a poplatek za péči) pro občany, kteří upřednostňují hledání léčby cestou lékařské turistiky? Odpověď Organizace zdravotní péče je výhradně v kompetenci jednotlivých členských států. Členské státy nicméně mohou těžit ze spolupráce a srovnávání na úrovni EU. Komise v současné době připravuje iniciativu ohledně uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Jakmile Komise tuto iniciativu dokončí, detailně zúčastněným stranám představí její předpokládané dopady. Komise odhaduje, že přeshraniční zdravotní péče představuje zhruba 1 % výdajů na veřejnou zdravotní péči. Očekává se, že výdaje za přeshraniční zdravotní péči pro národní systémy zdravotní péče budou i nadále řídkým jevem. * *  * Otázka č. 78, kterou pokládá Carl Schlyter (H-0019/08) Předmět: Používání glutaraldehydu v Baltském moři Společnost, která má stavět ropovod vedoucí Baltským mořem, má v úmyslu načerpat miliardy litrů znečištěné vody do Gotska Sandön, jedné z nejlepších přírodních rezervací ve Švédsku. Chemikálie, kterou společnost chce použít k ošetření vody, je glutaraldehyd, který je označen jako R50, tedy vysoce toxický pro vodní organismy. Je zde riziko, že budou zasaženy velké plochy Baltského moře. Švédská agentura pro chemické látky, orgán v takových to případech obvykle zodpovědný, by za normálních okolností tuto žádost odmítl. Nicméně o záležitosti bude rozhodovat vláda. Je švédská vláda povinna přihlížet ke stanoviskům ostatních zemí kolem Baltského moře? Bylo by povolení v souladu s právními předpisy EU, a pokud ano, za jakých podmínek? Odpověď Komise je s projektem plynovodu vedoucího Baltským mořem, známého jako „Nord Stream“, seznámena. Tento projekt je na seznamu prioritních projektů v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006(44) jako „Severoevropský plynovod“. Článek 13 tohoto rozhodnutí určuje, že tam, kde je v souladu s příslušnými předpisy Společenství vyžadováno hodnocení dopadu na přírodní prostředí, musí být na výsledky takového hodnocení brán zřetel, dříve než je přijato rozhodnutí o provedení projektu v souladu s příslušnými předpisy Společenství. Hodnocení dopadu na přírodní prostředí podle úmluvy Espoo (úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států) se v současné době vypracovává a jeho dokončení je očekáváno ve druhé polovině roku 2008. Podobné otázky vztahující se k životnímu prostředí musí být řešeny v tomto rámci a hodnoceny příslušnými orgány dotyčných členských států. Je třeba říci, že konzultace s dalšími zeměmi, smluvními stranami úmluvy Espoo, jsou důležitou součástí tohoto procesu. S ohledem na konkrétní situaci glutaraldehyd se pravděpodobně bude používat při tlakových testech ropovodu a plynovodu jako biocid, který má zamezit růstu bakterií způsobujících korozi. K použití glutaraldehydu se vztahuje směrnice 98/8/ES o umisťování biocidních výrobků na trh(45) a spadal by do typu produktů 12, který označuje produkty používané pro prevenci nebo kontrolu rozšiřováni slizu na materiálech, vybavení a konstrukcích používaných v průmyslových procesech. Glutaraldehyd jako typ produktu 12 bude hodnocen podle 10letého kontrolního programu, který ukládá směrnice 98/8/ES pro hodnocení látek používaných v biocidních produktech, které jsou v době, kdy směrnice

(44)

Úř. věst. L 262, 22.9.2006.

(45)

Úř. věst. L 123, 24.4.1998.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

vstupuje v platnost, již na trhu. Do doby, než bude hodnocení látky vyhodnoceno, biocidní výrobky obsahující glutaraldehyd a používané jako typ produktu 12 mohou zůstat na trhu a členské státy mohou dále aplikovat svá vnitrostátní pravidla ohledně umisťování biocidních produktů na trh. Rámcová směrnice o vodě (WFD) 2006/60/ES(46) má za cíl chránit jak vnitrozemské, tak pobřežní vody před znečištěním. Jedním z jejích cílů je zabraňovat zhoršování ekologického stavu vodních ploch. Při schvalování jakékoli činnosti, jako je činnost popsaná v otázce, by se měly členské státy ujistit, zda jsou dodržovány podmínky WFD a zda je zabráněno jakémukoli poškození stavu. Pokud se týká ochrany přírody, dotyčná lokalita se zřejmě vztahuje k lokalitě významné pro Společenství (lokalita sítě Natura 2000) Gotska Sandön-Salvorev. Tato lokalita se nachází na severovýchodním cípu ostrova Gotland a byla ustanovena zejména v zájmu ochrany písečných mělčin. Celková plocha oblasti je 60 500 ha. Tato oblast je také místem výskytu tuleňů kuželozubých, kteří jsou chráněni na základě směrnice o ochraně stanovišť(47). Pravidla pro ochranu lokalit, které byly označeny jako lokality významné pro Společenství na základě směrnice o ochraně stanovišť, jsou stanovena v článku 6 směrnice. Tento systém ochrany mimo jiné předpokládá, že následky projektů, které budou mít pravděpodobně významný dopad na lokalitu sítě Natura 2000, musí být náležitě zhodnoceny a že takové projekty mohou být schváleny jen za určitých podmínek. Pokud je pravděpodobné, že projekt plynovodu, o němž se zmiňuje pan poslanec, bude mít významný dopad na výše zmíněnou lokalitu sítě Natura 2000, je zodpovědností příslušných švédských orgánů, aby se ujistily, že výše zmíněné podmínky jsou respektovány. To znamená, že orgány musí zajistit, aby bylo provedeno spolehlivé zhodnocení dopadů projektu na chráněné přírodní hodnoty dříve, než se projekt schválí. * *  * Otázka č. 79, kterou pokládá Georgios Toussas (H-0020/08) Předmět: Útok přepadového policejního oddílu na stávkující pracovníky doku Na příkaz vlády Nové demokracie se vedení přístavů Pireus a Soluň „rozhodlo“, nepřijatelným a svévolným způsobem, oznámit, že obsluha nákladních terminálů v těchto přístavech bude převedena na monopolní konsorcium podniků na základě bezohledných smluv, ve stejnou dobu, kdy přepadový policejní oddíl napadal stávkující pracovníky doku pomocí chemikálií. Převod přístavů monopolům bude mít opačný vliv na dovoz a vývoz a obecně bude ke škodě pracovníků. Tato politika byla ve členských státech pracovníky odmítnuta prostřednictvím masových stávek a demonstrací. Odsuzuje Komise rozhodnutí vlády a příkaz přepadovému policejnímu oddílu zaútočit na stávkující? Bude pokračovat ve vydávání výzev k veřejné soutěži, přestože ví, že narazí na radikální opozici ze strany pracovníků v přístavech? Odpověď Článek 33 Smlouvy o Evropské unii stanovuje, že členské státy jsou samy zodpovědné za udržování zákona a pořádku ve své zemi. Tudíž Komise není schopna prošetřit údajné porušování základních práv, která nemají žádnou souvislost s právem Společenství. Pokud mohla být v této konkrétní kauze porušena základní práva, údajné oběti by mohly hledat nápravu na vnitrostátní úrovni prostřednictvím kompetentních orgánů včetně vnitrostátního policejního inspektorátu a národních soudů. Navíc kdokoli, kdo má pocit, že jeho základní práva byla porušena, může vznést stížnost u Evropského soudu pro lidská práva při Radě Evropy za podmínek specifikovaných v Úmluvě (Council of Europe, 6075 Strasbourg-Cedex, France(48)). * *  *

(46)

Úř. věst. L 327, 22.12.2000.

(47)

Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, Úř. věst. L 206, 22.7.1992.

(48)

http://www.echr.coe.int/ECHR

93

94

CS

Debates of the European Parliament

Otázka č. 80, kterou pokládá James Nicholson (H-0022/08) Předmět: Konfiskace bezcelně nakoupených tekutin Jak si je Komise vědoma, mnohým cestujícím ze třetích zemí přepravujícím se přes letiště EU/EHP bývají zabaveny bezcelně nakoupené tekutiny. Domnívá se Komise, že nařízení, které přijala dne 31. července 2007 (ES) č. 915/2007(49) a které má tento problém řešit, je prováděno uspokojivě a s dostatečnou rychlostí? Odpověď Cílem nařízení Komise (ES) 1546/2006(50) je řešit hrozbu pro civilní letectví, kterou představují podomácku vyrobené tekuté výbušniny. Jako taková zakazuje cestujícím při letech z letišť Společenství brát si do příručního zavazadla tekutiny ve větším množství než 100 ml. Nicméně při dodržení určitých bezpečnostních podmínek, včetně systému kontroly neporušenosti obalů, je stanovena výjimka pro tekutiny prodávané v letištních obchodech a na palubách letadel. Vzhledem k tomu, že právní předpisy Společenství se nevztahují na třetí země, nedá se předpokládat, že letiště ve třetích zemích nebo letecké společnosti mimo Společenství mají stejné bezpečnostní podmínky jako Evropská unie a Evropský hospodářský prostor. Tudíž pro tato letiště a společnosti nemůže zmiňovaná výjimka automaticky platit. Nicméně Komise ve svém nařízení (ES) 915/2007(51) vypracovala prostředek na prokázání rovnocennosti bezpečnostních opatření pro tekutiny prodávané na letištích třetích zemí a v těchto případech může být výjimka udělena. Tato možnost je dostupná všem letištím třetích zemí a Komise již obdržela od několika třetích zemí žádosti. Dodnes pouze jedna země – Singapur – uspokojila Komisi rovnocenností bezpečnostních podmínek na letišti s podmínkami uplatňovanými v Evropské unii podle nařízení (EC) 915/2007. Tudíž tekutiny zde zakoupené mohou být osvobozeny od konfiskace na letištích Společenství, pokud bude tekutina v neporušeném obalu a pokud bude prokazatelně zakoupena v letištním prostoru v Singapuru v posledních 36 hodinách. Proces zajišťování rovnocennosti bezpečnostních podmínek na letištích třetích zemí je ve velké míře řízen samotnou třetí zemí, stejně jako vůle si o něj zažádat. Aby zemím byla rovnocennost uznána, musí prokázat, že jejich bezpečnostní normy jsou rovnocenné, což zahrnuje analýzu vnitrostátních právních předpisů a dalších souvisejících informací. Navíc budou aplikovat doporučené směrnice bezpečnostní kontroly Mezinárodní organizace pro civilní letectví pro kontrolu tekutin, gelů a aerosolů a na tekutiny prodávané na letišti budou používat obaly s kontrolou neporušenosti. Po analýze těchto informací ji Komise může doplnit inspekcí. Přestože mnoho třetích zemí projevilo zájem o přidání svých letišť na seznam osvobozených letišť, jen málo z nich poskytlo tyto informace a v některých případech bohužel neuvedly užívání obalů s kontrolou neporušenosti v letištních obchodech. * *  * Otázka č. 81, kterou pokládá Marian Harkin (H-0025/08) Předmět: Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES – článek 9, odstavec 4 Může Komise vysvětlit přesný obsah fráze „zavedená praxe“ a poskytnout časový rámec nebo zvláštní situaci, která by odpovídala kontextu věty: „Členské státy neporuší tuto směrnici, pokud se rozhodnou v souladu se zavedenou praxí neuplatňovat ustanovení druhé věty odstavce 1 a s tím souvisejících ustanovení odstavce 2 pro dané využívání vod tam, kde to nenaruší účely a dosažení cílů této směrnice.“ (52)?

(49)

Úř. věst. L 200, 1.8.2007, s. 3.

(50)

Úř. věst. L 286 ze dne 17.10.2006.

(51)

Úř. věst. L200 ze dne 1.8.2007.

(52)

Směrnice 2000/60/ES – Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Může Komise potvrdit, že pokud je zavedená praxe, že některé oblasti, například školy, společenská zařízení a další uživatelé neplatí poplatky za vodu, pak spadají pod článek 9, odstavec 4, a proto se na takové uživatele nemusí bezpodmínečně vztahovat podmínky druhé věty odstavce 1 a s tím související ustanovení odstavce 2 pro dané využívání vod? Pokud toto není ten případ, může prosím Komise vysvětlit, proč ne, a navrhnout příslušný předpis vztahující se k těmto oblastem? Odpověď Rámcová směrnice o vodě(53) povoluje, aby některé činnosti využívající vodu mohly být osvobozeny od poplatků za vodu pouze v případech „zavedené praxe“, tedy praxe, které již byly zavedeny podle vnitrostátních pravidel v době, kdy byla směrnice přijata (2000). Tudíž nepovoluje osvobodit nové zvláštní případy využívání vod. Podle irských úřadů byly v době přijetí směrnice od poplatků za vodu osvobozeny pouze domácnosti. Je důležité upozornit na to, že pro možné osvobození od poplatků podle článku 9, odstavce 4 existují ještě další podmínky. Členské státy musí zajistit, aby osvobození neohrozilo dosažení podmínek směrnice, a měly by dodat důvody, proč plně neuplatňují zásadu návratnosti nákladů na plány povodí. Řádné stanovování cen vody je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro účinné využívání vodních zdrojů. Hlavní účel stanovování cen vody podle WFD tudíž není zvýšit výdělek, ale vyslat prostřednictvím ceny signál jako výzvu k tomu, aby se neplýtvalo vyčerpatelným zdrojem, jehož distribuce vyžaduje drahou infrastrukturu a který může být nezbytný k udržení biologické rozmanitosti a k ochraně dalších důležitých zdrojů, jako jsou rybolovné oblasti. Účtování spotřeby vody na základě jejího měření – jako v případě elektřiny nebo jiné služby – je naprosto v souladu s vodní politikou EU. Tudíž záměr irské vlády vybírat poplatky za vodu je v souladu s WFD. Na druhé straně vzhledem k tomu, že volba způsobu financování škol je plně v kompetenci irských úřadů, směrnice neklade žádnou překážku způsobům financování, které umožňují irským školám zaplatit své základní výdaje, včetně výdajů za vodu. Neexistuje tedy žádná námitka proti blokovým subvencím (souhrnná částka) nebo subvencím podle počtu žáků. Tato kombinace poplatků za vodu a stálé podpory by školám umožnila hradit normálně naměřené částky, ale přesto by je nutila šetřit vodou. * *  * Otázka č. 82, kterou pokládá Petru Filip (H-0026/08) Předmět: Dohoda o plynovodu Jižní proud mezi Bulharskem a Ruskou federací a obecný postoj Komise U příležitosti nedávného podepsání dohody o plynovodu Jižní proud mezi Bulharskem a Ruskou federací (společně s dohodou v hodnotě 4 miliard EUR o stavbě jaderné elektrárny v Belene ruskou společností Atomstrojexport – první smlouvou svého druhu uzavřenou v rámci EU), se neváhal v tiskové zprávě vyjádřit k politické hodnotě, kterou Rusko dohodě přisuzuje: „Nejdůležitější pro nás je, aby si Bulharsko nebudovalo obrannou politiku, která podléhá bezpečnostním zájmům jiných zemí. Nové závazky Bulharska jako spojence NATO by se neměly stát překážkou rozšiřování jeho vztahů s Ruskem.“ Reakce komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse (prostřednictvím jeho mluvčího Ferrana Tarradellase) na snahy Ruské federace stát se (slovy analytika fondu Jamestown Foundation Vladimira Socora) „politickým manažerem systému dodávek energie pro Evropu“, nenaznačuje, jaké důsledky Komise od dohody očekává. S ohledem na významné důsledky pro evropské energetické politiky a na regionální geostrategický vliv, jak Komise upraví svůj postoj a, pokud jsou plánovány nějaké změny, ze kterých základních zásad není komise připravena ustoupit? Odpověď Otázka pana poslance upozorňuje na problém Evropské unie vyjádřit se jednohlasně na téma externích energetických otázek. Komise pracuje na všech aspektech externí energetické politiky, které spadají do její současné kompetence, a snaží se o souvislý přístup nastiňující v tomto ohledu možné nástroje, k nimž se

(53)

Směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, Úř. věst. L 327, 22.12.2000.

95

96

CS

Debates of the European Parliament

hodlá podrobněji vyjádřit v průběhu letošního roku. Střednědobá bezpečnost dodávek energie EU stejně jako mezinárodní geopolitická situace ovlivňující dodávky energie je záležitost společného zájmu všech členských států a vyžaduje definování společného evropského konceptu bezpečnosti dodávek s přihlédnutím k následujícím aspektům. Zaprvé, členské státy Evropské unie mají právo rozhodnout se mezi různými zdroji energie a určit si obecnou strukturu svých dodávek energie. Nicméně v kontextu rostoucí role dovozů ve směsi energií užívaných v EU a potřeby zaujmout souvislejší a rozhodnější postoj k externí bezpečnosti energie Evropská rada na svém zasedání v březnu 2007 uznala důležitost vyvinutí společné zahraniční politiky při podpoře cílů energetické politiky. Zadruhé, pro významné projekty v oblasti infrastruktury je důležitá konkrétní diskuse v rámci EU o společných zájmech, abychom mohli označit společné priority a podporovat větší soulad mezi politikami členských států. To se již děje v rámci programu transevropských energetických sítí, který umožňuje ustanovit prioritní evropské projekty. Taková diskuse by měla přispět k lepšímu porozumění plnému dopadu plynovodu Jižní proud na zájmy a bezpečnost dodávek EU. Zatřetí, je důležité, že členské státy a Komise si stále častěji vyměňují aktuální informace o takových dvoustranných projektech, které mají dopad na bezpečnost dodávek energie EU. * *  * Otázka č. 83, kterou pokládá Mikel Irujo Amezaga (H-0027/08) Předmět: „Azorský“ rozsudek Dne 6. září 2006 Evropský soudní dvůr vynesl rozsudek v případu C-88/03 – takzvaný „azorský“ případ. Ve svém rozsudku soudní dvůr zmiňuje referenční rámec, který musí být brán v úvahu při rozhodování, zda je státní podpora nelegální, a tvrdí, že tento rámec se vždy nekryje s oblastí dotyčného členského státu. Navzdory tomuto právnímu precedentu Komise ve svých rozhodnutích trvá na tom, aby se členský stát posuzoval podle referenčního rámce, přičemž nebere v úvahu specifika regionů a jejich daňovou autonomii. Může Komise potvrdit, že podle jejího názoru nemůže žádný region mít svůj vlastní referenční rámec? Pokud ano, uvědomuje si Komise, že tento postoj podněcuje ke snaze o nezávislost? Odpověď Ve výnosu, o němž se pan poslanec zmiňuje, Evropský soudní dvůr naznačil konkrétní okolnosti, za nichž užití autonomní daňové pravomoci regionální vládou netvoří státní podporu ve smyslu článku 87, paragraf 1 Smlouvy ES. Od výnosu o Azorech Komise nepřijala žádné rozhodnutí týkající se regionální selektivity. Komise samozřejmě využije interpretaci článku 87 ustanovenou soudním dvorem. Komise by pana poslance ráda upozornila na skutečnost, že úlohou Komise je zajišťovat správnou aplikaci pravidel o státní podpoře. V tomto ohledu musí ověřovat, ve světle judikatury, že autonomních daňové pravomoci jsou regionálními orgány využívány v souladu s kriterii stanovenými soudním dvorem, a ne k obcházení správné aplikace pravidel o státní podpoře. * *  * Otázka č. 84, kterou pokládá Bogusław Sonik (H-0030/08) Předmět: Právní předpisy o zmírňování nepříjemného zápachu v EU Nepříznivý účinek zapáchajících látek na životní prostředí a na člověka stále více znepokojuje občany EU. Některé země EU, jako je Nizozemsko, Belgie a Německo, zkoušejí zavést zvláštní předpisy ohledně zmírňování zápachu. Nicméně jiné země s takovými kroky neuspěly a vinu přičítají nedostatku vhodných možností na úrovni Společenství. Má Komise v úmyslu přijmout nějaké kroky v zájmu regulace norem jakosti pro atmosférické zápachy v Evropské unie a/nebo využít právních prostředků k vypořádání se s problémem zmírňování nepříjemného zápachu? Pokud ano, v jaké fázi je příprava těchto opatření a kdy budou předložena?

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Odpověď Atmosférické zápachy nejsou na úrovni Společenství zvláštně regulovány a Komise nemá v úmyslu navrhovat zavádění norem jakosti v tomto ohledu. Opatření, která se konkrétně zabývají otázkou zápachu, tudíž zůstávají v kompetenci členských států. Nicméně tam, kde problémy se zápachem vycházejí z provozu některých průmyslových zařízení, tyto problémy spadají do rámce směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (54). Průmyslové činnosti spadající do této směrnice zahrnují mimo jiné produkci chemikálií v průmyslovém měřítku stejně jako čistírny odpadních vod v případě, že souvisejí s činnostmi spadajícími do směrnice. Podle uvedené směrnice je třeba, aby odpovědné úřady vydaly pro každé zařízení povolení včetně limitních hodnot emisí nebo rovnocenné parametry a technické parametry založené na nejlepších dostupných technikách s ohledem na technickou charakteristiku dotyčného zařízení, jeho geografickou pozici a místní environmentální podmínky. Všechny environmentální dopady zařízení podle směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění musí být vydanými povoleními kontrolovány, například vypouštění do vzduchu, vody, produkce odpadu, úsporné využívání energie a ochrana půdy. Rovněž je třeba přijmout příslušná opatření pro řešení problémů se zápachem, který může vznikat z provozu některých zařízení. Dále například referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů / systémech řízení v chemickém průmyslu specifikuje nejlepší dostupné techniky pro snížení zapáchajících emisí. Zápachy z nakládání s odpady jsou regulovány článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech, který stanoví, že členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že odpady se využívají nebo odstraňují bez ohrožení lidského zdraví a bez použití postupů či metod, které mohou poškodit životní prostředí, zejména bez obtěžování mimo jiné hlukem (55). Kromě toho Příloha I směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů(56) zmiňuje, že mají být přijata opatření pro minimalizování obtěžování a nebezpečí vydáváním zápachů. * *  * Otázka č. 85, kterou pokládá Bill Newton Dunn (H-0032/08) Předmět: Symmetry Komise opakovaně oznámila nový informační systém zvaný Symmetry, který má nahradit současný systém Appfin. Přestože se do něj již sedm let investuje, jeho zprovoznění bylo opět odloženo. Vyvstává mnoho otázek. Kolik se již utratilo? Jaké budou roční náklady na Symmetry v porovnání s Appfinem? Kdo je dodavatel a jak byl vybrán? Proč nemůže dodržovat termíny? Souhlasí Komise s tím, že by měla zahájit hloubkový vnější audit, přezkoumat náklady na rozpočtové a lidské zdroje jako spolehlivou analýzu nákladů a výnosů a určit veškeré možné nedostatky ve vedení? Odpověď Symmetry je název integrovaného řídicího systému navrženého za účelem poskytování řízení životního cyklu programů, akcí a projektů Generálního ředitelství pro vzdělání a kulturu (EAC) stejně jako Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), a ne jen místního finančního systému, který má nahradit Appfin. Hlavní finanční a smluvní modul projektu Symmetry je od září 2007 v pilotní výrobě. Ke zkoušce systému (100 % závazků a 75 % předběžného financování bylo úspěšně splněno, zbytek předběžného financování nemohl být dokončen z rozpočtových důvodů) byla použita původní skupina 41 pilotních projektů ze 4 akcí rozdělená mezi generální ředitelství a výkonnou agenturu. Tyto výsledky jsou považovány za pozitivní a povede k postupnému navyšování kapacity během roku 2008.

(54)

Úř. věst. L 257, 10.10.1996.

(55)

Úř. věst. L 114, 27.4.2006.

(56)

Úř. věst. L 182, 16.7.1999.

97

98

CS

Debates of the European Parliament

Hlavní dodavatel systému je Intrasoft International; jako záruka kvality byl ve druhé skupině o hodnotě asi 5 % trhu vybrán dodavatel Siemens Business Services. Dodavatelé byli vybráni prostřednictvím otevřeného veřejného nabídkového řízení(57) a první konkrétní smlouvy na vývoj systému byly podepsány v prosinci 2001. Do dnes bylo zaplaceno celkem 7 485 982 EUR na pokrytí všech aspektů vývoje včetně záruky kvality, testování přijetí, uživatelské podpory a školicích služeb. V roce 2007 bylo zaplaceno 903 216 EUR za zřízení vysoce výkonné serverové platformy v lucemburském datovém středisku Komise na dobu čtyř let. Systému trvalo déle, než dosáhl svých cílů, vzhledem k nutnosti adaptace na výrazné změny ve finančním a organizačním prostředí; zejména zavedení nových finančních nařízení v letech 2003 a 2006, založení agentury EACEA a zavedení akruálního účetnictví v lednu 2005. Při srovnávání programů Symmetry a Appfin je druhý jmenovaný místním finančním systémem s omezeným propojením s centrálním systémem ABAC a omezeným počtem funkcí. Symmetry nabízí mnohem širší nabídku funkcí včetně: podávání návrhů on-line, výběru návrhů, sepisování projektových smluv, návazných opatření, uzávěrky a podávání zpráv. Tudíž je složité porovnat provozní náklady; nicméně jakmile bude uzavřena hlavní vlna vývoje (konec roku 2008), provozní náklady finančních subsystémů Symmetry by měly být nižší než náklady na zastarávající systém Appfin. Útvar interního auditu naplánoval audit informační technologie aplikace Symmetry, až bude v úplném provozu, na období 2008–2009. * *  * Otázka č. 86, kterou pokládá Johan Van Hecke (H-0033/08) Předmět: Spalování plynu v Nigerii Některé velké evropské společnosti, jako jsou Total a Shell, nadále spalují plyn v Nigerii současně s těžbou ropy, což výrazně poškozuje životní prostředí a také zdraví lidí žijících v okolí. Plyn je vedlejší produkt ropy, která se v Nigerii těží a tvoří 95 % příjmu země. Množství plynu, které se spálí v Nigérii se rovná čtvrtině celkové spotřeby Británie. Podle Světové bank se ročně promarní 40 miliard dolarů spalováním přírodního plynu a tato praktika je zodpovědná za 400 milionů tun emisí oxidu uhličitého do atmosféry ročně. Podle Světové banky by společnosti měly raději prodávat v tekuté formě. To by ovšem vyžadovalo investice. V říjnu roku 2007 oznámila nigerská vláda, že od 1. ledna 2008 bude spalování plynu zakázáno. Začátkem ledna ale rozhodla o odložení termínu do konce roku 2008. Tvrdila, že odložení je výsledkem tlaku ze strany nadnárodních společností. V evropských zemích je spalování plynu v kombinaci s těžbou ropy zakázáno. Bude Komise vyvíjet nátlak na tyto společnosti, aby zastavily tuto škodlivou praktiku, nebo jim uloží pokuty, pokud je za jejich činnost nepotrestá nigerijská vláda? Odpověď Škodlivá praktika spalování plynu v deltě Nigeru má krutý dopad na místní přírodní prostředí, na hospodářství Nigerie a také značně přispívá ke změně globálního klimatu. Uznání nutnosti přijmout opatření na omezení spalování plynu Komise dokázala ve „Strategickém partnerství mezi Afrikou a EU“ (prioritní opatření 5 „Partnerství v oblasti energetiky“) vydané na lisabonském Summitu EU-Afrika v prosinci 2007. Delta Nigeru je místo, na němž probíhají nejrozsáhlejší operace spalování plynu. Tato praktika, která započala zhruba před 40 lety, byla jen minimálně zmírněna investováním nadnárodních společností do zkapalňování plynu. Nigerie, tradičně důležitý dodavatel ropy se také stává velkým dodavatelem plynu. Její zásoby z ní činí sedmého největšího vlastníka zásob přírodního plynu. V roce 2006 Nigerie vyvezla do Evropy 83 % svého zkapalněného přírodního plynu, což odpovídá pouze 60 % celkového množství extrahovaného plynu. Zbývajících 40 % – zejména plynu spojeného s ropnými vrty s nedostatečnou infrastrukturou na sběr a výrobu přírodního plynu – bylo spáleno. Nedávné odhady říkají, že každý rok je spáleno 24 miliard m3 plynu. Vláda plánuje zvýšit výdělky z vývozu plynu na 50 % příjmů z nafty do roku 2010, což si vyžádá investice 10–12 miliard na výstavbu velké infrastruktury včetně závodů na zkapalňování plynu a plynovodů. Jedním ze zvažovaných projektů je transsaharský plynovod vedoucí přes saharskou poušť, který v budoucnu poskytne doplňkovou možnost exportu plynu a mohl by dodávat plyn přímo do Evropy přes Niger a Alžírsko.

(57)

Nabídkové řízení č. EAC-24/01, publikováno v Úř. věst. 2001/S 92-063514 ze dne 15.2.01

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

V tomto kontextu bylo zklamáním dozvědět se, že termín ukončení spalování plynu stanovený vládou byl přeložen na konec roku 2008. Doufáme, že nový termín bude splněn a upozorňujeme, že zastavit spalování plynu je zřejmě prioritou nigerijské vlády. Významné zúčastněné strany se před nedávnem sešly, aby vytvořily plán pro eliminaci spalování v realistickém časovém rámci. Zástupci z několika ministerstev a společností z daného odvětví se dohodly na založení Výboru pro snížení spalování plynu – kterému předsedá ministr pro oblast plynu – jehož činnost bude pravděpodobně podpoří Celosvětové partnerství pro snižování spalování zemního plynu Světové banky (GGFR), které Komise podporuje a jemuž přispívá. Komise má k dispozici dva způsoby, jak řešit otázky spalování plynu: i) politický dialog mezi EU a Nigerií podle článku 8 dohody o partnerství z Cotonou; a ii) pokračovat v programu rozvoje spolupráce v rámci 10. evropského fondu pro rozvoj. Ohledně možných zásahů vůči evropským ropným společnostem operujícím v Nigerii ve formě nátlaku nebo opatření, Komise nemá právní moc ukládat sankce. Jako součást své politiky na podporu společné sociální odpovědnosti (SSO) však podporuje kodexy chování SSO, kterými se dobrovolně řídí společnosti v i mimo EU. Například Komise podporuje a přispívá k takovým kodexům chování, jako je Iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu, což je mocný nástroj pro monitorování výdělků z nerostného průmyslu. Komise je rovněž rozhodnuta podporovat povědomí a provádění referenčních mezinárodních nástrojů a iniciativ pro SSO, jako je Mezinárodní organizace práce (MOP), Trojstranné prohlášení MOP o zásadách týkajících se mnohonárodních firem a sociální politiky, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), směrnice pro mnohonárodní firmy OSN Global Compact. * *  * Otázka č. 87, kterou pokládá Frank Vanhecke (H-0034/08) Předmět: „Výsadní postavení“ Maroka ve vztazích s EU Média informují, že marocký král Muhammad VI. přesvědčil francouzského prezidenta, aby v EU loboval za „výsadní postavení“ pro jeho zemi. Ve významné řeči u státní večeře řekl: „Politika Evropské unie vůči jejím sousedům upevnila aspirace Maroka na výsadní postavení, které dá jeho vztahům s Unií strategický rozměr, jaký si zaslouží.“ Benita Ferrero-Waldnerová, komisařka pro zahraniční záležitosti, již prohlásila, že Komise tento požadavek zvažuje. Komisař Louis Michel v minulosti řekl, že by mělo být možné, aby Maghreb tvořil součást konceptu „Evropy“. Jaká je povaha tohoto „výsadního postavení“? Ve světle vyjednávání o přístupu s muslimským Tureckem domnívá se Komise, že členství Maroka v EU je možné? Odpověď U příležitosti posledního zasedání rady přidružení EU-Maroko dne 23. července 2007 Evropská unie vyjádřila vůli zvážit způsoby a prostředky k posílení vztahů s Marokem v kontextu požadavku Maroka na výsadní postavení. Marocký král již od roku 2000 žádal o vztah, který by byl „více než přidružení a méně než přistoupení“. Rada přidružení EU-Maroko ustanovila pracovní skupinu, která měla vyjádřit, jak posílit bilaterální vztahy. Tato pracovní skupina se dosud nesešla. Měla by se dostavit na příští setkání rady přidružení. Konečně, země účastnící se Evropské politiky sousedství nedodaly své stanovisko o přístupu k Evropské unii. * *  * Otázka č. 88, kterou pokládá Justas Vincas Paleckis (H-0035/08) Předmět: Strategické projekty tvořící programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství V období 2007–2013 se bude Litva podílet na programech přeshraniční spolupráce mezi Polskem, Litvou a Ruskou federací a mezi Litvou, Lotyšskem a Běloruskem v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství. Budou vytvořeny různé programy na podporu hospodářského a sociálního rozvoje v přeshraničních regionech, na překonávání společných výzev na poli ochrany přírody a veřejného zdraví, pro boj a prevenci organizovaného zločinu, pro zajištění bezpečné a efektivní kontroly hranic a pro podporu místních interkomunálních iniciativ. Oba programy umožňují provádět strategické projekty národního významu.

99

100

CS

Debates of the European Parliament

Mohla by Komise specifikovat výběrové postupy, kritéria pro přístup a rozsah podpory poskytované strategickým projektům? Jaká doporučení by mohla Komise poskytnout ohledně příprav a zavádění strategických projektů (zejména ve světle zkušeností z jiných zemí)? Odpověď Termín „strategické projekty“ pochází z terminologie strukturálních fondů a neměl by být směšován s termínem „projekty velkého rozsahu“, které se používají v programu sousedství. Podle kapitoly 1, článku 2 prováděcích pravidel pro programy přeshraniční spolupráce „projekty velkého rozsahu jsou projekty zahrnující sérii činností, aktivit nebo služeb, které mají za cíl naplnit nedělitelnou funkci konkrétní povahy s jasně definovanými cíly společného zájmu za účelem provádění přeshraničních investic“. Účastnící se země mohou, po dohodě s Komisí, společně objevovat přeshraniční investiční projekty velkého rozsahu, které nebudou vybírány prostřednictvím nabídkového řízení. Během příprav dokumentu o společném operačním programu každého jednotlivého programu přeshraniční spolupráce budou zúčastněné země společně vyhledávat a rozhodovat o množství, povaze a přibližné částce pro projekty velkého rozsahu. Tyto projekty budou buď konkrétně zmíněny v programovém dokumentu, a tudíž budou součástí rozhodnutí Komise, nebo budou vybírány podle dohody s Komisí, v pozdějším stádiu se společným monitorovacím výborem. Projekty velkého rozsahu budou mít běžnou „strategickou“ národní důležitost pro všechny zúčastněné země v rámci programu; jako je stavba konkrétního mostu nebo infrastruktura kontroly hranic. Každý projekt velkého rozsahu bude předmětem grantové dohody mezi příjemcem (národní, regionální nebo místní orgán) a příslušným společným řídícím orgánem. Po zahájení mezinárodní veřejné soutěže bude vybraný projekt velkého rozsahu proveden. Finance přidělené projektům velkého rozsahu v rámci každého přeshraničního programu sousedství by měly být přiměřeného rozsahu a vzhledem k povaze těchto programů nemohou zahrnovat většinu financí. Očekáváme, že dva programy přeshraniční spolupráce, na nichž se bude podílet Litva – Polsko-Litva-Ruská federace a Litva-Lotyšsko-Bělorusko – budou předloženy Komisi v červnu 2008, aby mohlo být na podzim přijato rozhodnutí. * *  * Otázka č. 89, kterou pokládá Zita Pleštinská (H-0036/08) Předmět: Použití vody k obnově klimatu Změna klimatu se zhoršuje kvůli rozšiřování suchých regionů na všech kontinentech, které se rychle ohřívají a mění jak místní, tak regionální klima. Vysychání krajiny je způsobeno nejen rychlým odtokem dešťové vody, ale také obděláváním půdy a deforestací. Skladování dešťové vody ve vodních kontejnerech umístěných zejména v oblastech, kde je vysušená země důsledkem lidské činnosti, představuje levný, rychlý, efektivní a bezproblémový způsob zmírnění výkyvů počasí. Je Komise otevřena novému paradigmatu směřujícímu k používání vody k obnově klimatu, s cílem vyřešit problém klimatických změn s pomocí alternativního přístupu? Podpořila by Komise program skladování dešťové vody ve znečištěných oblastech jako strategické opatření pro zmírnění klimatických změn? Odpověď V červenci 2007 přijala Evropská komise sdělení o nedostatku vody a období sucha. Tyto problémy se ukázaly jako velké výzvy a očekává se, že změna klimatu je ještě zhorší, jak zdůrazňuje zelená kniha Komise o přizpůsobení se klimatickým změnám(58).

(58)

KOM(2007)354 v konečném znění

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Sdělení určuje sérii politických možností na evropské, národní a regionální úrovni, jak určit a zmírnit výzvu, kterou představuje nedostatek vody a sucha. Dva z klíčových kroků navrhovaných ve sdělení jsou: (1) pokročit k plnému provedení rámcové směrnice o vodě; (2) určit úspory vody a všechny možnosti pro zlepšení hospodaření s ní jako prioritu. Toto sdělení je založeno na hodnocení potenciálu EU v oblasti úspor vody. V některých regionech by mohlo být uspořeno až 30 % vody spotřebované v budovách. V některých městech unikání vody veřejných sítí může překročit 50 %. Podobné plýtvání vodou bylo zaznamenáno v zavlažovacích sítích. Tudíž je v Evropě velký potenciál pro úspory vody. Úspory vody se musí stát prioritou a všechny možnosti zlepšení hospodaření s vodou musí být prozkoumány. Politiky by měly vycházet z jasně stanoveného systému priorit, v rámci něhož by mělo být vytvoření dodatečné infrastruktury pro zásobování vodou zváženo až na posledním místě poté, co byly vyčerpány všechny ostatní možnosti, včetně účinných politik poplatků Alternativní možnosti, jako je sběr dešťové vody, se stále více zvažují jako potenciální možnosti v Evropě. Jejich rozvoj podléhá legislativě EU a je třeba, aby byl v souladu se systémem priorit pro zásobování vodou. Vedle sdělení Komise nyní zahajuje hloubkové hodnocení rizik a dopadů všech alternativních možností zásobování vodou včetně sběru dešťové vody. Komise představí výsledky hodnocení v následné zprávě o opatřeních sdělení, která mají být přijata koncem roku 2008. První výsledky budou prezentovány na setkání fóra zúčastněných stran plánovaném na začátek září 2008 v Zaragoze. Co se týče rozvojových zemí postižených obdobími sucha, rozšiřování pouští a pustošením země, Komise se aktivně podílí na podpoře provádění Úmluvy OSN o boji proti rozšiřování pouští. Programy zabývající se tímto problémem očividně zahrnují udržitelné hospodaření s vodními zdroji. Komise rovněž podporuje specifické programy související s hospodařením s vodou a sběrem a užíváním dešťové vody jakou součást svých rozvojových programů. Konečně dalším nástrojem při dosahování cílů Světového summitu pro udržitelný rozvoj a Rozvojových cílů tisíciletí je iniciativa EU pro vodu. * *  * Otázka č. 90, kterou pokládá Inés Ayala Sender (H-0038/08) Předmět: Vynucování zákona o silničním provozu Třetí evropský akční program pro bezpečnost silničního provozu (ES 2003) nastínil klíčový návrh na zajištění řádného vynucování nejdůležitějších pravidel bezpečnosti v oblastech překročení rychlosti, řízení v opilosti a používání bezpečnostních pásů. Výsledkem bylo doporučení o vynucování na poli zákona o silničním provozu (Evropská komise 2003). Evropská komise provedla analýzu nákladů a výdajů na základě návrhů podobným doporučení. Vyhodnotilo, že zvýšené vynucování by mělo za následek celkové roční snížení o 14 000 úmrtí na silnicích a 680 000 zranění v EU. V Doporučení konstatovalo, že Evropská komise do podzimu 2007 zhodnotí, zda se politiky vynucování v členských státech významně zlepšily a zváží navržení závaznějších předpisů, jako je směrnice. Jaké byly závěry tohoto hodnocení a jak Evropská komise zajistí zlepšení vynucování práva v členských státech a mezinárodní spolupráci? Odpověď Komise vypracovala hodnocení, zda se ve členských státech zlepšilo vynucování politik od vydání doporučení Komise o vynucování na poli zákona o silničním provozu. Bohužel, závěry hodnocení nejsou pozitivní, neboť trend posledních let v bezpečnosti silničního provozu se nezlepšil. Je pravda, že počet smrtelných nehod se snížil o 6 % v roce 2004, ale v roce 2006 jen o 5 % a minulý rok se nesnížil vůbec. Během období 2001–2007 počet smrtelných nehod klesl o 20 %, ale pokud chceme dosáhnout evropského cíle snížení smrtelných nehod o polovinu do roku 2010, musel by být pokles 37%. Vynucování se ukázalo jako velmi účinný prostředek pro snížení počtu silničních nehod za krátkou dobu. Vzhledem k rozmanitosti podmínek silničního provozu v celé Evropské unii není vhodné zvažovat sladění vnitrostátních zákonů a pokut. Ale vnitrostátní zákony a pokuty musí respektovat všichni řidiči, má-li se

101

102

CS

Debates of the European Parliament

zvýšit bezpečnost na silnicích, a v současné době si nemůžeme být jisti, jestli řidič, který spáchá vážný přestupek, bude po návratu do své země řádně potrestán. Prostředky na výměnu dat mezi vnitrostátními orgány jsou stále omezené a oboustranné dohody nejsou dostatečně efektivní po celé EU. Toto je vážná trhlina v systému vynucování, která snižuje celkovou účinnost systému vynucování a věrohodnost kontrol v myslích domácích řidičů. Zde je zjevný celoevropský rozměr a problém, který může Evropa vyřešit: zavést systém výměny informací o údajích vozidel, který by umožnil členským státům nalézt osobu odpovědnou za spáchaný přestupek, lhostejno kde v Evropské unii tato osoba žije, a umožnit odpovědným orgánům uložit odpovídající sankci. Toto podpoří obecný respekt k pravidlům bezpečnosti silničního provozu a zajistí rovné zacházení všem evropským občanům. * *  * Otázka č. 91, kterou pokládá Reinhard Rack (H-0039/08) Předmět: Směrnice o ptácích 79/409/EHP Podle článku 7(1) směrnice o ptácích Evropské unie (79/409/EHP(59)) druhy umístěné na seznamu Přílohy II směrnice mohou být loveny podle vnitrostátních právních předpisů po celém Evropském společenství. Článek 7(3) směrnice dále určuje, že druhy uváděné v Příloze II/2 mohou být loveny pouze ve státech, které jsou u jejich jmen uvedeny. V současnosti krkavcovití nemohou být v Rakousku loveni. Z části kvůli tomu počet krkavcovitých v Rakousku od jeho přistoupení k Evropské unii vzrostl, zejména ve východním Rakousku, což je ke škodě jak lidem, tak fauně. Vidí komise možnost zpětného rozšíření seznamu v Příloze II/2 směrnice o ptácích a začlenění krkavcovitých v Rakousku na seznam? Odpověď Pan poslanec se ptá, zda Komise vidí možnost uzpůsobit Přílohu II/2 směrnice o ptácích tak, aby se v Rakousku mohli lovit krkavcovití. Rakouským orgánům i dalším zúčastněným stranám, které Komisi kontaktovaly ohledně této záležitosti bylo zdůrazněno, že revize Přílohy II směrnice o ptácích (79/409/EHS(60)) je velmi složitý a zdlouhavý proces, neboť vyžaduje plný legislativní postup spolurozhodování s účastí Rady a Parlamentu. Proto se již Komise jasně vyjádřila, že jakákoli taková úprava musí být provedena strategicky spolu se všemi členskými státy a musí být založena na ucelených informacích o stavu ochrany druhů uvedených v Příloze II. Takový postup může vést nejen k zařazení, ale také k vyřazení některých druhů z Přílohy II. V tuto chvíli Komise nepředpokládá úpravu Přílohy II/2 směrnice o ptácích. Nicméně momentálně probíhá činnost vztahující se ke správě druhů obsažených v Příloze II. Pokud se týká konkrétního problému Rakouska, který zřejmě spočívá zejména v lovu vran, Komise mnohokrát navrhovala rakouským regionům, aby využily postupu pro odchylku (článek 9 směrnice). Podle článku 9 jsou odchylky přípustné za účelem zamezení „značným škodám na úrodě, dobytku, lesích, rybolovných oblastech a vodách“ a z řady dalších důvodů. Některé spolkové země již tuto radu přijaly. Komise ji může jen nadále opakovat. * *  * Otázka č. 92, kterou pokládá Georgios Georgiou (H-0040/08) Předmět: Kontroverzní mapa ve vysílání Euronews Dne 24. ledna 2008 televizní kanál Euronews znovu vyvolal kontroverzní reakce, když ukázal mapu zobrazující Skopje (Bývalá jugoslávská republika Makedonie) jako „Makedonii“. Není žádným tajemstvím, že tento kanál je financován EU, a tedy i Řeckem a evropskými plátci daní.

(59)

Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.

(60)

Úř. věst. L 103, 25.4.1979.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Z jakého tajemného důvodu tento televizní kanál neustále používá nebo zobrazuje název „Makedonie“ místo oficiálního pojmenování (které je také uznané EU) navzdory opakovaným veřejným protestům předních bývalých členů parlamentů (například Nikitase Kaklamanise, Stavrose Xarchakose, Georgiose Karatzaferise atd.) proti častému a mylnému užívání označení, které upřednostňují nacionalisté ve Skopje (BJRM)? Odpověď Poslanec upozornil Komisi na název, který použila televizní stanice EuroNews dne 24. ledna 2008 pro označení Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. EuroNews použila název „Makedonie“, který Evropská unie neuznává. Komise může jedině zopakovat odpověď, kterou poskytla na podobné otázky vznesené předchozími poslanci, jak pan posla zdůraznil ve své otázce(61). Přestože Komise financuje EuroNews, nemůže zasahovat do jejího obsahu. Tyto podmínky jsou součástí charty vydavatele(62), která je přílohou smlouvy uzavřené mezi Komisí a stanicí EuroNews a která garantuje posledně jmenovanému redakční svobodu, základní podmínku, má-li zůstat důvěryhodnou. Nicméně každý občan může EuroNews požádat, přímo či prostřednictvím Komise (v případě spolufinancovaných programů), o vysvětlení ohledně možného selhání v poskytování správných a vyvážených informací. Stejně jako v ostatních případech Komise předá otázku a komentář pana poslance manažerům stanice EuroNews na příští společné schůzce a požádá je o vysvětlení. * *  * Otázka č. 93, kterou pokládá María Isabel Salinas García (H-0042/08) Předmět: Naléhavá opatření na zabránění zrušení distribuce ovoce a zeleniny zdarma Následkem právních potíží ohledně vynucování nově přijaté reformy společné organizace trhů týkající se ovoce a zeleniny vzniklo výrazné riziko, že organizace pěstitelů nebudou v roce 2008 schopny distribuovat žádné ovoce a zeleninu zdarma. Tato situace nastala, protože jsme v přechodovém roce, pokud jde o provádění některých opatření, jež mají vstoupit v platnost v roce 2009 a s jejichž pomocí bude Společenství financovat odstraňování produktů, pokud dotyčné produkty budou určeny k distribuci zdarma. Výsledkem je, že části společnosti potýkající se s ekonomickými nesnázemi mohou být připraveny o ovoce a zeleninu a jejich přínos pro zdraví. Podnikne Komise kroky k zabránění přerušení této neocenitelné pomoci pro občany stejně jako pro dotyčné odvětví? Pokud ano, jaké kroky to budou a kdy? Odpověď Komise souhlasí s paní poslankyní ohledně důležitosti distribuce zdarma jak pro občany, tak pro odvětví obchodu s ovocem a zeleninou. Komise již podnikla kroky, aby zabránila zbytečnému přerušení opatření na stahování z trhu v roce 2008. V zájmu umožnění hladkého přechodu reformované společné organizace trhů týkající se ovoce a zeleniny se očekává přednesení návrhu s příslušnými úpravami prováděcích předpisů na setkání správního výboru dne 20. února. Přechodná opatření zmocní členské státy, aby povolily stahování z trhu včetně toho, aby distribuce zdarma byla od 1. ledna 2008 způsobilým nákladem, než bude zavedena národní strategie. V tomto ohledu bude muset být splněno několik podmínek.

(61)

E-2913/04; E-3404/06; E-5053/06.

(62)

http://www.euronews.net/create_html.php?page=charta&lng=2 and http://www.euronews.net/create_html.php?lng=1&page=charta.

103

104

CS

Debates of the European Parliament

Předně bude muset členský stát zajistit, že národní strategie přijatá v roce 2008 bude stahování z trhu pokrývat. Zadruhé organizace pěstitelů budou muset upravit své operační programy, aby splňovaly požadavky reformované společné organizace trhů týkající se ovoce a zeleniny, jakmile bude zavedena národní strategie a před podáním žádosti o příslušnou platbu. Jinak by se při stahování z trhu měly respektovat požadavky nového systému včetně požadavků na kontrolu. * *  * Otázka č. 94, kterou pokládá Anni Podimata (H-0044/08) Předmět: Tuhý odpad a změna klimatu Politika EU směřuje mimo jiné k trvalému zrušení a modernizování nekontrolovaných skládek, aby zavedla povinné zpracování veškerého tuhého odpadu dříve, než bude pohřben na skládce, v zájmu využívání odpadu jako zdroje energie a recyklování obalů (směrnice 75/442/EHP(63), 1999/31/ES(64), 2004/12/ES(65) a 2006/12/ES(66)). Při rozkladu tuhých odpadů vzniká bioplyn, jehož základní složky jsou metan a oxid uhličitý, plyny, které jsou odpovědné za klimatické změny. Navzdory tomu Řecko, podle listu „Kathimerini“, zaostává ve zpracování tuhého odpadu, zejména nebezpečného tuhého odpadu. Může Komise přiblížit nejnovější zprávu o vývoji, kterou obdrželo od Řecka ohledně trvalého zrušení nekontrolovaných skládek? Jak si Řecko stojí v porovnání s ostatními členskými státy ohledně cíle recyklovat obaly? Co se dělá v oblasti zpracování a odstraňování nebezpečného průmyslového odpadu vzhledem k tomu, že asi 60 % celkové roční produkce je momentálně skladováno v přechodných skladech? Odpověď Komise obdržela značné množství stížností ohledně fungování nelegálních nebo nekontrolovaných skládek v Řecku, kde odstraňování odpadu ohrožuje lidské zdraví a poškozuje životní prostředí. V zájmu zastavení této praxe Komise zahájila horizontální řízení pro porušení povinností, které se týká fungování nelegálních nebo nekontrolovaných skládek v Řecku. V rozsudku ze dne 6. října 2005 (věc C-502/03) Evropský soudní dvůr prohlásil, že Řecko nevyhovělo závazkům plynoucím z článků 4, 8 a 9 směrnice 75/442/EHP o odpadech(67) (nyní směrnice 2006/12/ES(68) rámcová směrnice o odpadech). Rozsudek konstatoval, že v Řecku funguje alespoň 1 125 nelegálních a nekontrolovaných skládek. Řecko musí nyní rozsudku vyhovět v souladu s článkem 228 Smlouvy ES. V této souvislosti řecké úřady přijaly nový národní plán pro nakládání s odpady a aktualizovaly své regionální plány. Tyto nové plány mají za cíl uzavření a obnovu všech nelegálních či nekontrolovaných skládek do konce roku 2008 a jejich nahrazení příslušnou infrastrukturou pro nakládání s odpady. Podle informací od řeckých orgánů z října 2007 přijaly řecké orgány rozhodnutí o uzavření a obnově nelegálních nebo nekontrolovaných skládek, přičemž na 774 místech již probíhají nezbytné rehabilitační práce. Služby Komise hodnotí tuto informaci a přijme nezbytná opatření k ujištění, že Řecko vyhovuje rozsudku ESD. Komise sbírá informace o úrovni recyklace v členských státech jako součást ověřování řádného provádění právních předpisů Společenství. V roce 2005 Řecko dosáhlo úrovně recyklace 41,8 %, což je výrazně nad předchozím cílem 25 % (na rok 2001), ale je stále pod 55% recyklací obalů stanovenou pro Řecko do roku 2011. Detailní údaje pro Řecko i pro ostatní členské státy jsou k dispozici na webových stránkách: http://ec.europa.eu/environment/waste/packaging/data.htm" . Mělo by být řečeno, že informace na této stránce se mohou změnit, když země pošlou aktualizace nebo opravy údajů.

(63)

Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39.

(64)

Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1.

(65)

Úř. věst. L 47, 18.2.2004, s. 26.

(66)

Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9.

(67)

Úř. věst. L 194, 25.7.1975.

(68)

Úř. věst. L 114, 27.4.2006.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Nakládání s nebezpečným odpadem v Řecku je pod drobnohledem Komise. Řecko nepřijalo přiměřený plán pro nakládání s nebezpečným odpadem a toleruje nekontrolovaný odvoz většiny nebezpečného odpadu, čímž porušuje několik klíčových požadavků rámcové směrnice o odpadech, která je pilířem právních předpisů EU navržených v zájmu zajištění z environmentálního hlediska nezávadného nakládání s odpadem v členských státech. Poté, co mu bylo v prosinci 2005 zasláno poslední varování, Řecko upravilo svůj právní rámec ohledně nakládání s nebezpečným odpadem a přijalo nový plán řízení, který byl zaslán Komisi v březnu 2007. Přesto Řecko stále nesplňuje své závazky. Komise se domnívá, že plán je příliš obecný a nezajišťuje souvislou strategii nakládání s odpadem. Komise zastává názor, že přijatý plán řízení není dostatečně detailní, zejména ve vztahu k rozpoznávání vhodných lokalit pro skládky, a že seznam nebezpečného odpadu není úplný pro všechny kategorie. Tisíce tun jsou „dočasně“ uskladněny a čekají na odstranění nebo recyklaci. Řecko přiznalo, že 600 000 tun nebezpečného odpadu je uskladněno na místech, která řecké úřady označily za „obecně znečištěná“. Zatímco řecké orgány uznaly problém a jsou rozhodnuty jej řešit, přijatý plán řízení řešení nezajistí. Proto Komise v lednu 2008 rozhodla postoupit případ Evropskému soudnímu dvoru. * *  * Otázka č. 95, kterou pokládá Philip Bushill-Matthews (H-0045/08) Předmět: Použití paprsků gama při imigračních kontrolách Může Komise potvrdit, že vybavení využívající paprsky gamama, které používá britská imigrační služba při kontrolách vozidel se zbožím v přístavech v zájmu nalezení případných nelegálních imigrantů, nijak neporušuje nařízení Euratom, která mají chránit veřejnost před radiací? Doporučila by Komise všem členským státům zvážit širší využití takového vybavení, vzhledem k tomu, že jeho účinnost při snižování počtu nelegálních imigrantů je velmi dobrá? Odpověď Směrnice Rady 96/29 Euratom(69), směrnice o základních bezpečnostních standardech, vyžaduje, aby členské státy zajistily, že všechny druhy postupů s následkem vystavení ionizujícímu záření budou před prvním použitím odůvodněny. To znamená, že je vypracována analýza společenského přínosu postupu a je ukázáno, že celkový přínos je pozitivní. Rozhodnutí, zda je postup odůvodněný spočívá na národní vládě. V případě rentgenového snímání vozidel je zde možné ozáření skrytých osob. Směrnice Rady 97/43/ Euratom(70) zahrnuje konkrétní podmínky ohledně ozáření osob v rámci lékařsko-právních postupů, tedy postupů vykonávaných z právních důvodů bez lékařských pohnutek, jako je bezpečnostní snímání. Zejména článek 4.2 (c) této směrnice vyžaduje, aby členské státy zajistily zvláštní pozornost věnovanou tomu, aby dávky ozařování byly co možná nejnižší. Otázku odůvodnění v takovýchto postupech prodiskutovávali odborníci na poli ochrany proti ozáření a zúčastněné strany na konferenci organizované Komisí (Dublin 2002) (71). Druhá konference tohoto druhu se připravuje na letošní rok Navíc rentgenové snímání vozidel musí probíhat v plném souladu s podmínkami směrnice o základních bezpečnostních standardech, tedy zajistit ochranu obsluhujících zařízení, případně řidičů, kolem stojících atd.

(69)

Směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření, Úř. věst. L 159 ze dne 29.6.1996.

(70)

Směrnice Rady 97/43/Euratom ze dne 30. června 1997 o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom, Úř. věst. L 180 ze dne 9.7.1997.

(71)

Medico-legal exposures, exposures with ionizing radiation without medical indication, Proceedings of the international symposium, Dublin, 4-6 September 2002, Radiation Protection 130.

105

106

CS

Debates of the European Parliament

Pokud se týče otázky, zda Komise doporučuje členským státům zvážit širší použití zmiňovaného vybavení, je třeba říci, že k tomu nemá Společenství oprávnění. Schengenský hraniční kodex(72) pouze určuje obecná pravidla, jak mají probíhat kontroly na hranicích. Kromě pravidel stanovených Přílohou VI kodexu podrobnosti o postupech při prohlídkách stanoví členské státy podle vnitrostátního práva. To zahrnuje také rozhodnutí ohledně vybavení. Čímž se ovšem nevylučuje možnost spolufinancování vnitrostátního vybavení prostřednictvím Fondu pro vnější hranice(73). * *  * Otázka č. 96, kterou pokládá Marek Aleksander Czarnecki (H-0046/08) Předmět: Zákaz obchodování s produkty z tuleňů Písemné prohlášení č. 0038/2006 o zákazu produktů z tuleňů v Evropské unii bylo podpořeno rekordním počtem poslanců. Bohužel, dosud nebyly podniknuty žádné pozitivní kroky. Mladí tuleni jsou stále komerčně loveni, proti nejzákladnějším zásadám jsou mláďata zaživa stahována z kůže a jejich těla odhozena zpět do vody. Takto získané kožešiny se poté legálně prodávají, dokonce i na území EU. Jaká opatření Komise přijme v zájmu zákazu obchodu s produkty z tuleňů? Odpověď Komise ve své odpovědi ze dne 16. ledna 2007 na písemné prohlášení parlamentu č. 0038/2006 uznala v případě lovu tuleňů vysokou hladinu veřejného zájmu ohledně aspektů dobrých životních podmínek zvířat a rozhodla se vypracovat hodnocení cílů aspektů dobrých životních podmínek zvířat lovu tuleňů a na základě výsledků podat Parlamentu zprávu s možnými legislativními návrhy. V rámci tohoto hodnotícího procesu Komise požádala Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), aby uveřejnil nezávislé vědecké stanovisko ohledně aspektů dobrých životních podmínek zvířat zabíjení tuleňů a následné stahování z kůže. Dne 6. prosince 2007 EFSA přijal vědecké stanovisko, v němž uvádí, že „existuje jen omezené množství kvantitativních studií publikovaných v odborných časopisech, které by se daly použít jako základ pro zhodnocení účinků různých metod zabíjení s adekvátně vysokým stupněm jistoty“. EFSA také došla k závěru, že „je možné zabíjet tuleně rychle a efektivně, aniž by jim to způsobovalo zbytečnou bolest či utrpení. Nicméně tým také dodal důkazy, že v praxi nedochází vždy k humánnímu a efektivnímu zabíjení“. Otázky managementu, monitorování a vynucování vztahující se k lovu tuleňů se v současné době zkoumají prostřednictvím hodnotící studie financované ze zdrojů Komise, která bude dokončena koncem února. Tato studie hodnotí potenciální dopady možného zákazu výrobků z tuleňů se zvláštním důrazem na obchodní, právní a socio-ekonomické aspekty. Komise rovněž zahájila veřejnou debatu pomocí internetu v zájmu shromáždění široké škály názorů na obchod s produkty z tuleňů. Komise přijme rozhodnutí ohledně politické odpovědi na základě vlastního hodnocení dopadů, přičemž vezme v úvahu výsledků výše zmíněných kroků. * *  * Otázka č. 97, kterou pokládá Danutė Budreikaitė (H-0048/08) Předmět: Provádění směrnice o ochraně dat Provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES(74) ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí je předmětem mnohých debat a zdrojem

(72)

Nařízení (ES) č. 562/2006 Parlamentu a Rady ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob, Úř. věst. L 105 ze dne 13.4.2006.

(73)

Článek 5 rozhodnutí č. 574/2007/ES Parlamentu a Rady ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků”, Úř. věst. L 144 ze dne 6.6.2007.

(74)

Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

značného zmatku v Litvě. Byla vznesena otázka, kdo by měl financovat nákup a údržbu vybavení nezbytného pro provádění směrnice – uchovávání telefonních hovorů, SMS zprávy, nepřijaté hovory a další data po dobu 12 měsíců. Podle litevské ústavy nemá stát právo pověřovat jednotlivce svými úkoly zajišťování bezpečnosti společnosti a udržovat veřejný pořádek tím, že je požádá, aby tyto vykonávali tyto povinnosti bez veřejných financí. Vzhledem k výše zmíněnému řekne Komise, zaplatí nákup vybavení od komunikačních podniků v členských státech EU? Jak je prováděna směrnice o zpracovávání dat v členských státech EU? Jak jsou občané chráněni proti podvodnému využití informací, které se jich týkají? Odpověď Směrnice o uchovávání údajů umožňuje členským státům, aby požadovali po poskytovatelích elektronických komunikačních služeb a sítí, aby uchovávali údaje o provozu a poloze po minimální dobu šesti měsíců a maximální 24 měsíců a aby zajistili přístupnost dat pro potřeby vyšetřování, detekci nebo usvědčování vážných zločinů. Jako taková tato směrnice v podstatě ukládá povinnost poskytovatelům komunikačních služeb a sítí uchovávat konkrétní data po přiměřenou dobu pod jistými podmínkami. Tyto povinnosti si mohou vyžádat značné výdaje. Nicméně směrnice nenutí členské státy refundovat poskytovatelům žádné výdaje, které se v souvislosti s těmito povinnostmi vyskytnou. Pokud chtějí členské státy poskytnout podporu na poplatky související s uchováváním údajů, musí o tom informovat Komisi v souladu s článkem 88 (3) ES. Navíc taková podpora by mohla být schválena jen v případě, že lze uplatnit osvobození podle článku 87 (2) nebo (3) ES. To by vyžadovalo podmínku, že taková podpora má stimulující účinek, např. že tato podpora pomáhá dosáhnout cíle, který jde mimo rámec uskutečňování závazků, které již vyplývají z práva Evropského společenství. V listopadu loňského roku Komise pozvala členské státy na setkání ohledně převádění směrnice o uchovávání údajů. Setkání zahrnovalo diskusi u kulatého stolu o postoji členských států k náhradám výdajů souvisejících s prováděním směrnice. Postoje členských států se značně liší. Například jeden stát zavádí systémy, které nahradí další výdaje poskytovatelů a které budou vyžadovat předběžný i následný audit výdajů poskytovatelů v zájmu zajištění neutrálního přístupu. Jiné státy zavádějí systémy dopředu určených tarifů bez hodnocení konkrétních výdajů poskytovatele. Mnohé státy nehodlají žádné další výdaje nahrazovat. Konečně několik členských států se stále rozmýšlí a nedošlo dosud ke konečnému postoji. Zpráva ze setkání v listopadu 2007 je k dispozici na webových stránkách Komise(75). Pokud se týče převodu do národního práva, členské státy by měly směrnici převzít nejpozději 15. září 2007. Dodnes Komisi oznámilo převzetí 12 států. V listopadu loňského roku Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti státům, které neoznámily opatření pro převod. Přehled o tom, jak členské státy převádějí směrnici, je k dispozici ve zprávě z listopadového setkání. Směrnice o uchovávání údajů také poskytuje důležité záruky vůči zneužití uchovaných údajů. Striktní účelové omezení směrnice zaručuje, že uchované údaje nemohou být použity soukromými podniky nebo jednotlivci. Navíc členské státy stejně jsou zavázány zajistit, že podmínky v národním právu vztahující se k přístupu k uchovaným údajům budou v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech, a zajistit plný respekt k zásadám přiměřenosti a nezbytnosti. Systém obecné ochrany údajů ustanovený ve směrnici 95/46 je stále platný pro uchovávání údajů operátory. Tyto podmínky jsou dále doplněny přísnými požadavky na bezpečnost údajů navržených za účelem ochrany proti náhodné ztrátě nebo neoprávněnému přístupu k těmto údajům. Jako příklad, směrnice vyžaduje, aby poskytovatelé komunikací a síťoví operátoři zajistili, že k datům bude mít přístup jen zvláště oprávněný personál. Směrnice dále vyžaduje, aby vnitrostátní opatření zajistila, že úmyslný přístup nebo přesun uchovávaných údajů, který není v souladu s vnitrostátním právem, byl trestán přiměřenými sankcemi včetně možnosti administrativní nebo trestné pokuty. * *  *

(75)

http://ec.europa.eu/justice_home/news/events/news_events_en.htm

107

108

CS

Debates of the European Parliament

Otázka č. 98, kterou pokládá Ryszard Czarnecki (H-0049/08) Předmět: Uveřejnění informací ve všech oficiálních jazycích o otevřených výběrových řízeních na pozice v institucích úřadem EPSO Dne 22. listopadu 2007 v Úředním věstníku C 279A uveřejnil Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) informaci o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/113/07 (Vedoucí oddělení na poli překladu) a dalších výběrových řízeních (např. EPSO/AD/108-110-112/07 a EPSO/AD/114/07) pouze ve třech oficiálních jazycích, konkrétně v angličtině, francouzštině a němčině. Oznámení nebylo uveřejněno v polštině nebo jiném z osmi dalších jazyků přímo se týkajících řízení. Podle nařízení Rady č. 1(76) mají všechny jazyky stejný statut (článek 1) a dokumenty obecného užití musí být publikovány ve všech oficiálních jazycích (článek 4). Jak hodlá Komise vyřešit problém chybějících jazykových verzí oznámení o výběrových řízeních EPSO? Odpověď Komise by ráda pana poslance ujistila, že všechny jazykové verze Úředního věstníku (včetně polské) obsahují přehled všech oznámení o výběrovém řízení v příslušném jazyce s radou, jak najít oznámení v celé podobě. Všichni kandidáti mají tudíž stejnou šanci dostat informace o řízení. Jazykovědný systém používaný pro jazyky, které budou užity ve výběrovém testu, je výsledkem rozhodnutí správní rady EPSO ze dne 8. května 2007 (v níž je zastoupena každá instituce EU). V současné době se výběrové testy vedou ve francouzštině, angličtině a němčině. * *  * Otázka č.99, kterou pokládá Costas Botopoulos (H-0053/08) Předmět: Korupce v Řecku Fenomén korupce nabyl v Řecku varovných rozměrů. Podle Transparency International jeden z pěti řeckých občanů přiznává, že dal/a úplatek v zájmu urychlení nějaké záležitosti ve veřejném nebo soukromém sektoru. Fenomén korupce se soustředí zejména ve službách, jako jsou veřejné nemocnice, městské plánování, daňové úřady, banky a obecní a prefekturní úřady. Za posledních několik let se korupce rozšířila i do právního systému. Odhaduje se, že celková částka nezákonných úplatků přesáhla v roce 2007 600 milionů EUR. Je si Komise vědoma nárůstu korupce v Řecku a co se domnívá, jsou hlavní příčiny tohoto stavu? Jaké údaje má k dispozici a jak řeší fenomén korupce z hlediska finančních prostředků Společenství v Řecku? Jak může přispět k vymýcení korupce? Do jaké míry se Komise domnívá, že úroveň korupce ovlivňuje hospodářské a sociální vztahy Řecka s jinými státy EU? Odpověď Komise je obeznámena s údaji, které zveřejnila Transparency International. Komise nemá k dispozici kompletní údaje ohledně metod užívaných v členských státech v boji s korupcí, obzvláště ve veřejném sektoru. Proto Komise nemůže zhodnotit, do jaké míry zvýšená úroveň korupce v Řecku může ovlivnit hospodářské a sociální vztahy s ostatními evropskými zeměmi. EU je velmi aktivní na poli boje proti korupci a přijala komplexní sérii nástrojů na omezení tohoto fenoménu. Po zavedení Úmluvy EU o ochraně finančních zájmů Společenství v roce 1995 byl v roce 1996 vypracován protokol, který se zabývá otázkou korupce ve vztahu finančním zájmům Společenství. V roce 1997 byla vypracována Úmluva EU o boji proti korupci zahrnující představitele Evropské unie nebo členských států. Úmluva kriminalizuje korupci a zahrnuje veřejné činitele a vyžaduje po členských státech, aby vyšetřovaly soudní případy, i když zahrnují čelního představitele jiného členského státu nebo Evropské unie. Úmluva vstoupila v platnost v září 2005. Rámcové rozhodnutí 2003/568/SVV o boji proti korupci v soukromém sektoru bylo přijato v červenci 2003. Vyžaduje, aby členské státy stanovily normy pro trestání korupce v soukromém sektoru, ať se jedná o ziskovou či neziskovou organizaci. V červnu 2007 Komise přijala zprávu o provádění, která zjistila, že převedení rámcového rozhodnutí do zákonů členských států je stále v počátečním stádiu. (76)

Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Komise předchází a bojuje s korupcí mimo jiné pokračováním podpory legislativy kriminalizující aktivní a pasivní korupci čelních představitelů, prohlubováním analýzy fenoménu prostřednictvím studií a průzkumů, jako je Eurobarometr, financováním veřejných i nevládních iniciativ proti korupci a pomocí národním orgánům v jejich boji proti korupci prevencí, odstrašováním a posilováním legislativy. * *  * Otázka č. 100, kterou pokládá Bairbre de Brún (H-0054/08) Předmět: Umisťování drátů pod zem Plánuje Komise navrhnout předpis ohledně umisťování elektrických drátů pod zem? Má Komise nějaká vodítka ohledně nejlepšího postupu při instalaci zejména vysokonapěťových drátů v obytných oblastech? Odpověď Komise neplánuje navrhnout předpis ohledně umisťování elektrických drátů pod zem. Nespadá do pravomoci Komise vybírat způsob zavádění elektřiny ani použitou technologii. To je ponecháno na zadavateli projektu, který musí respektovat podmínky stanovené úřady dané země. Jak je naznačeno v odpovědi Komise na ústní otázku H-0895/07(77) ohledně irského projektu týkajícího se elektrických rozvodů, za plánování a povolení postupů zodpovídají úřady určené členskými státy. Komise neurčuje vodítka nejlepšího postupu ohledně instalací vysokonapěťových drátů v obytných oblastech. Doporučení Rady 1999/519/ES ze dne 12. července 1999 o omezení vystavování veřejnosti elektromagnetickým polím (0 Hz až 300 GHz) zavádí rámec minimálních omezení a doporučených hodnot, ale za provádění opatření dále zodpovídají členské státy. * *  * Otázka č. 101, kterou pokládá Robert Evans (H-0057/08) Předmět: European City Guide Je si Evropská komise vědoma toho, že European City Guide a jeho sesterské aktivity stále funguje a nadále klame podniky po celé EU? Proč nejsou obchodní praktiky tipu „business-to-business“ (B2B) pokryty směrnicí o nekalých obchodních praktikách 2005/29/ES(78) a hodlá Komise zařadit praktiky B2B do této směrnice? Odpověď Komise si je vědoma stálé existence „European City Guide“ a podobných firem a pokračuje v odpovídání na nesčetné dopisy od členů Parlamentu a podniků. Jak se Komise již v minulosti vyjádřila, vzhledem k tomu, že tento problém se týká vztahů B2B, většina z legislativy EU na ochranu zákazníka, se na ně nevztahuje. Výjimkou je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě. Příslušné soudy a/nebo veřejné donucovací orgány členských států, z nichž tyto projekty operují, jsou kompetentní rozhodnout případ od případu, jestli je obchodní komunikace klamavá, a přijmout příslušné donucovací kroky. Několik orgánů a soudů, například ve Španělsku nebo v Belgii již proti těmto praktikám zahájily kroky. Směrnice o nekalých obchodních praktikách (UCP) nezahrnuje praktiky B2B, protože zde nebyl případ pro maximální sladění vnitrostátních práv o nekalých praktikách (například klamavá reklama B2B, přesná kopie, pomluva). (77)

Odpověď poskytnuta ústně dne 11. prosince 2007.

(78)

Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.

109

110

CS

Debates of the European Parliament

Plná harmonizace směrnice o nekalých obchodních praktikách B2C byl již tak velmi ambiciózní návrh, který by neuspěl, kdyby jeho pole bylo rozšířeno o nekalé praktiky B2B. Důvodem byly konzultace a činnost v Radě, že nebylo možné najít konsensus v rozšíření pole směrnice na nekalé praktiky B2B. Musí být také zdůrazněno, že ne každý členský stát má systém, který by se zabýval nekalými obchodními praktikami. Některé členské státy (například Německo, Rakousko a Švédsko) by byly pro rozšíření pole směrnice. Jiné (např. Spojené království, Francie a Irsko) podporovaly ochranu zákazníka, ale byly proti zavedení plně harmonizovaného systému, který by se zabýval nekalými obchodními praktikám, na úrovni EU. Přestože Komise nemůže zasáhnout proti společnostem s takovými praktikami, pokouší se zvýšit povědomí o tomto problému tím, že na něj upozorňuje evropské obchodní organizace. Dále Komise napsala kompetentním orgánům v dotčených členských státech včetně Španělska, aby zdůraznila, že situace pokračuje, a také aby získala další informace o tomto problému. Komise očekává odpovědi na některé z těchto dopisů * *  * Otázka č. 103, kterou pokládá Athanasios Pafilis (H-0062/08) Předmět: Nebezpečí způsobená používáním fluorescentních žárovek EU a vlády členských států podporují nahrazování žhavých žárovek kompaktními fluorescentními (CFL) v zájmu úspor energie. Tyto žárovky, které jsou výrazně dražší, obsahují 5 miligramů rtuti, jejichž používání bylo zakázáno kvůli vysoké toxicitě a přímému nebezpečí, které představuje pro veřejné zdraví. Jaká opatření přijala Komise v zájmu zajištění bezpečného odstranění použitých žárovek CFL, aby neskončily v městském odpadu, kde by uvolňovaly rtuť do okolí? Dále, jaká opatření byla zapotřebí k informování uživatelů o rizicích těchto žárovek a nezbytných opatřeních, která mají být přijata při poškození žárovky, a o tom, jak se zbavit toxické látky, kterou obsahuje? Odpověď Směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních(79) předpokládá nezbytná opatření k zajištění recyklace energeticky úsporných žárovek. Za organizaci a financování sběru, ošetření a environmentálně šetrnou likvidaci těchto výrobků jsou odpovědní výrobci. Mohou zřídit a provozovat tyto sběrné systémy buď individuálně, nebo kolektivně. Členské státy musí zajistit, že uživatelé elektrických a elektronických vybavení dostanou nezbytné informace o tom, že by neměli žárovky vyhazovat jako netříděný obecní odpad, ale sbírat je odděleně, a také o dostupných vratných a sběrných systémech. Navíc musí členské státy zajistit, aby uživatelé dostali nezbytné informace o potenciálních dopadech na životní prostředí a lidské zdraví v důsledku přítomnosti nebezpečných látek v elektrickém a elektronickém vybavení. Také by měla být zahrnuta informace o tom, co dělat, když se žárovka poškodí, a jak se jí zbavit. Členské státy mohou vyžadovat, aby tato informace byla poskytnuta výrobcem a/nebo prodejcem. * *  * Otázka č. 104, kterou pokládá Diamanto Manolakou (H-0066/08) Předmět: „Čistá“ operace na odstranění zahraničních pracovníků z Patrasu Ve snaze vypořádat se s chronickým problémem uprchlíků a imigrantů v Patrasu, kteří se snaží dostat do dalších evropských zemí za svými rodinami nebo s nadějí na lepší život, řecká vláda a úřady poslaly policii, aby zničila jejich provizorní kempy a provedla hromadné zatýkání. Tito zahraniční pracovníci, zejména z Afghánistánu a Iráku, pochopitelně utíkají z nejistých a nebezpečných podmínek, které v těchto zemích převažují po operacích sil NATO, které nyní okupují území.

(79)

Směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ), Úř. věst. L 37, 13.2.2003.

21-02-2008

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

Přijímá Komise zodpovědnost EU za tyto lidi? Jaká opatření přijme v zájmu legalizace jejich pobytu a pohybu po EU, čímž uzná jejich právo na ochranu nebo ochranu jako uprchlíků, aby se předešlo zamítnutí jejich vstupu, zadržení a obtěžování? Jak Komise hodnotí výsledky politiky společného azylu a hranic ve světle nehumánního způsobu, jakým bylo zacházeno s uprchlíky a migranty? Odpověď Otázka pana poslance se týká problémů, které spadají do rámce dvou odlišných skupin povinností členských států, zejména povinností v rámci azylového acquis a povinností respektovat základní práva při vykonávání imigračních nebo hraničních kontrol. Komise nemá k dispozici dostatek informací, které by jí dovolily vynést konkrétní závěr ohledně postupů řeckých orgánů. Co se týče provádění azylového acquis v Řecku, Komise podnikla několik procedurálních opatření týkající se faktu, že tento stát neplní své povinnosti v rámci legislativy Společenství. Proto Komise mimo jiné zahájila proti Řecku postup pro porušení předpisů pro špatnou komunikaci ohledně prováděcích opatření v rámci směrnice Rady 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany(80) a směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka(81). Bude-li třeba, Komise přikročí k dalším procedurálním krokům v souladu s pravomocí udělené jí článkem 226 Smlouvy o založení Evropského společenství v zájmu zajištění, aby členský stát vyhověl svým závazkům podle azylového acquis EU. Komise by rovněž ráda zdůraznila, že finanční podpora EU pro zajištění mimo jiné řádných podmínek přijetí pro osoby hledající azyl stejně jako identifikace a začlenění uprchlíků a osob požívajících doplňkové ochrany, je Řecku k dispozici. Na základě údajů o oficiálně registrovaných žádostech o azyl bylo 1 283 253, 07 EUR přiděleno Řecku v rámci Evropského fondu pro uprchlíky II v roce 2007 a 1 571 280, 36 bude k dispozici v rámci Evropského fondu pro uprchlíky III v roce 2008. Co se týče pohybu osob, které potřebují mezinárodní ochranu v rámci Evropské unie, Komise by ráda upozornila na návrh směrnice Rady, kterým se rozšiřuje oblast působnosti směrnice 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, na osoby požívající mezinárodní ochrany. (82) Pokud by byla přijata, umožnila by směrnice státním příslušníkům třetích zemí, jimž byl udělen statut uprchlíka nebo doplňková ochrana, získat statut dlouhodobě pobývajících rezidentů v členském státě a možnost usadit se z různých důvodů v jiných členských státech, např. z důvodu zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti, a to podle ustanovení směrnice. Konečně by Komise ráda zopakovala svůj přísný postoj, že Řecko musí vyhovět základním právům při provádění hraničních kontrol nebo přijímání opatření proti nelegálnímu pobytu občanů třetích zemí na svém území. * *  * Otázka č. 105, kterou pokládá Olle Schmidt (H-0068/08) Předmět: 2008 – zákaz dovozu brazilského masa Dovoz brazilského masa do Evropy je otázkou vysoké priority, částečně proto, že momentálně je v EU nedostatek hovězího masa. Zavést bariéry obchodu je tudíž v rozporu se základními zásadami volného trhu a otevřenosti. Zemědělská politika je již přísně kritizována a opatření tohoto typu – z nejasných důvodů vyloučit produkt, který si občané žádají – neprospívají podpoře ze strany evropských zemědělců. Ve Švédsku se odhaduje, že by cena hovězího mohla vzrůst o 30 %, pokud bude zákaz platit delší dobu. Nicméně

(80)

Úř. věst. L 304, 30.9.2004.

(81)

Úř. věst. L 326, 13.12.2005.

(82)

KOM (2007) 298.

111

112

CS

Debates of the European Parliament

21-02-2008

souhlasím s postojem Komise, že prioritní je ochrana zdraví lidí a zvířat. Je důležité mít v této souvislosti na paměti, že silný vzestup prodeje brazilského masa v Evropě byl z velké části způsoben propuknutím nemoci šílených krav v 90. letech. Chci se proto zeptat Komise, jak hodlá pomoci vyřešit tento problém a jak může zaručit, že tato dočasná opatření opravdu budou přechodná a částečná, takže nepoškodí zájmy spotřebitelů a nenahrají lobby evropských zemědělců? Pro evropské spotřebitele je důležité, aby byl tento problém bezodkladně řešen! Odpověď V zájmu ochrany zdraví veřejnosti a zvířat musí Evropská unie zavést propracovanou sérii kritérií pro dovoz masa. Splnění těchto kritérií je ověřováno Komisí, zejména prostřednictvím namátkových inspekcí, které provádějí inspekční služby Komise (Potravinový a veterinární úřad (FVO) sídlící v Irsku). Nedávné inspekce v Brazílii odhalily vážné případy nevyhovění požadavkům Společenství na dovoz hovězího masa. Proto Komise přijala opatření na posílení kontroly a dozoru nad chovem zvířat, z něhož hovězí maso určené k dovozu do EU mohlo pocházet. Konečný seznam chovů spolu s jejich auditorskými zprávami by měl být k dispozici před koncem února 2008. Komise je navíc připravena zorganizovat další inspekci FVO v Brazílii koncem února 2008. Komise si je vědoma, že tato opatření mají dopady na obchod. Ty jsou výsledkem opakované neschopnosti Brazílie vyřešit zjištěné nedostatky. Nicméně opatření jsou přijata dočasně. Obchod by se mohl zotavit, neboť tato opatření povolují zaevidovat další chovy, pokud plně vyhoví požadavkům EU. Ochrana veřejného zdraví a zdraví zvířat musí převážit nad zájmy obchodu. * *  * Otázka č. 106, kterou pokládá Hans-Peter Martin (H-0070/08) Předmět: Celkové výdaje za cestovné Úředníci mají právo na každoroční paušální úhradu cestovného z místa výkonu práce do místa bydliště pro sebe a, mají-li nárok na příspěvek na domácnost, také pro chotě a rodinné příslušníky (podle článku 8 (odstavec 1(C)) přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství ze dne 1. května 2004). Kolik vynaložila Komise v letech 2005, 2006 a 2007 na tyto platby ustanovené ve služebním řádu? Kolik úředníků Komise mělo v letech 2005, 2006 a 2007 nárok na výhody plynoucí z tohoto předpisu? Kolik úředníků Komise ve skutečnosti tyto výhody v letech 2005, 2006 a 2007 využívalo? Odpověď Podle služebního řádu mají úředníci, dočasní zaměstnanci a smluvní zaměstnanci (a mají-li nárok na příspěvek na domácnost, pak také jejich choť a rodinní příslušníci) právo na každoroční paušální úhradu cestovného z místa výkonu práce do místa bydliště. Pro zaměstnance pracující v rámci Evropské unie je tato platba uskutečňována automaticky, tudíž počet těch, kteří ji skutečně dostávají, odpovídá počtu těch, kteří na ni mají nárok. Čísla jsou následující: Celkové roční výdaje

Počet pobírajících zaměstnanců

2005

22 958 780

17 352

2006

25 867 437

17 814

2007

28 209 707

18 389

Úředníkům, kteří pracují mimo Evropskou unii zajišťuje článek 8(4) Přílohy VII služebního řádu náhrady cestovného ve formě paušální platby odpovídající poplatku za zpáteční letenku pro zaměstnance, jeho chotě

21-02-2008

CS

Debates of the European Parliament

113

a rodinně příslušníky z místa výkonu práce do místa bydliště (nebo do jiné destinace pro ty, kteří nežijí v místě zaměstnání). Co se týče náhrad, Komise platí tyto paušální poplatky každý rok v červenci na základě předložení letenek. Tudíž náhradu dostávají jen ti, kteří předloží doklad o cestě. Pro tyto zaměstnance platí následující tabulka. Tato čísla zahrnují příjemce (a jejich rodinné příslušníky) vysílané na delegace Komise alespoň na část roku. Někteří příjemci dostali také paušální platby za čas strávený na území Evropské unie. Toto nejsou konečné údaje, vzhledem k tomu, že regulace za roky 2006 a 2007 se dosud provádějí. Počet zpracovaných souborů

Rozpočet

2005

968

8 754 729

2006

1 723

12 581 629

2007

1 941

14 334 408

V letech 2006 a 2007 vzrostl počet příjemců vzhledem k zavedení nového služebního řádu z roku 2004. Dřívější personál zaměstnaný v jiném zařazení (místní zaměstnanci technické podpory – ALAT – a jednotliví odborníci) byli zařazeni jako smluvní zaměstnanci, což mělo za následek nové nábory za podmínek zaměstnání jiných sil Společenství. * *  * Otázka č. 107, kterou pokládá Katerina Batzeli (H-0073/08) Předmět: Provádění článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003 Jako součást revize Společné zemědělské politiky (CAP) byl zaveden volitelný mechanismus, podle něhož si členské státy mohou ponechat až 10 % z podpory, kterou obdrží v rámci prvního pilíře, aby je mohly použít jako dodatečné platby za zvláštní druhy zemědělství, které jsou důležité pro ochranu nebo obohacování přírodního prostředí nebo na zlepšování kvality a marketingu zemědělských produktů (článek 69, nařízení (ES) č. 1782/2003(83)). Před nedávnem sdělení Komise KOM(2007)0722, publikované v rámci přípravy kontroly stavu reformy SZP, učinilo revizi tohoto článku, aby bylo možné jej provádět i mimo odvětví. Může Komise sdělit, jestli vypracovala studii dopadů ohledně zaměření jejího sdělení na přípravu kontroly stavu reformy SZP a na provádění článku 69, nebo alespoň jestli má nějaké údaje, která by odůvodnila rozšíření jeho rámce? Odpověď Sdělení Komise „Příprava kontroly stavu reformy SZP“, přijaté dne 20. listopadu 2007 stanoví, že revidovaný článek 69 bude vyžadovat zmírnění současného pravidla, že opatření v rámci takového nařízení může být užito jen na úrovni odvětví. Komise v současné době dokončuje zprávu hodnocení dopadů ohledně Přípravy kontroly stavu reformy SZP. Cílem této zprávy je prozkoumat různé možnosti, které mohou být navrženy Komisí z hospodářského, environmentálního, sociálního a administrativního hlediska. Jako součást této analýzy je zkoumána také revize článku 69. Zpráva hodnocení dopadů doplní právní návrhy ohledně kontroly stavu. Komise plánuje přijmout tento balíček 20. května 2007. Jako součást tohoto hodnocení dopadů Komise také vezme v úvahu další externí studie, příspěvky z jiných evropských institucí a stran zúčastněných v tomto procesu. * *  *

(83)

Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

114

CS

Debates of the European Parliament

Otázka č. 108, kterou pokládá Silvia-Adriana Ţicău (H-0074/08) Předmět: Obchod s výrobky špičkové technologie V roce 1995 byla EU druhým největším vývozcem výrobků špičkové technologie. V roce 2005 se stala největším vývozcem takových výrobků s podílem 17,2 % světového vývozu v tomto oboru, ale také největším dovozcem s 19,1 % světových dovozů. V roce 2005 celková hodnota vývozu a dovozu v tomto oboru stoupla na 230 miliard EUR a 198 miliard EUR při zachování pořadí. V období 2000–2005 vývozy špičkové technologie z EU zaznamenaly roční průměrný růst 1,7 %, zatímco dovozy klesly o průměrně 1,3 % za rok. Kategorie „elektronika a telekomunikace“ tvořila největší podíl evropského dovozu a vývozu výrobků špičkové technologie (v 17 členských státech a Norsku). Může Komise poskytnout informaci o strategii pro zvýšení schopnosti všech členských států vyrábět a vyvážet výrobky špičkové technologie? Odpověď Komise s uspokojením zaznamenává nárůst evropské konkurenceschopnosti na poli výrobků špičkové technologie. Schopnost podniků v EU vyrábět a vyvážet výrobky špičkové technologie závisí na celé řadě rámcových podmínek, z nichž některé mohou být stanoveny na úrovni EU a jiné jsou v kompetenci členských států. V roce 2005 Komise vydala průmyslovou politiku(84) na příští roky založenou na kombinaci horizontálních a odvětvových iniciativ a následovanou hodnocením v polovině období(85) v červenci 2007. Komise plánuje v budoucnu posilovat svou spolupráci s členskými státy na průmyslové politice v rámci znovu zahájené lisabonské strategie pro růst zaměstnanosti. Obzvláště důležitým faktorem konkurenceschopnosti výrobků špičkové technologie je úroveň investic do výzkumu a rozvoje. Politika Komise na poli výzkumu a technologického rozvoje je důležitým příspěvkem k mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví evropské špičkové technologie. * *  *

(84)

KOM(2005)474.

(85)

KOM(2007)374.

21-02-2008