Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra Sociální pedagogiky
Tvorba internetového blogu a točení videí na YouTube jako specifická forma využívání volného času dívek a žen Diplomová práce
Autor:
Bc. Klára Mejsnarová
Studijní program:
N7507 - Specializace v pedagogice
Studijní obor:
Sociální pedagogika – kombinovaná
Vedoucí práce:
PaedDr. Monika Žumárová, Ph.D.
Hradec Králové
2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala (pod vedením vedoucího diplomové práce) samostatně a uvedla jsem všechny použité zdroje a literaturu. Ve Dvoře Králové nad Labem dne 1.března 2015 Bc. Klára Mejsnarová
Poděkování Ráda bych poděkovala PaedDr. Monice Žumárové, Ph.D. za udělené rady a za inspirativní a spolehlivé vedení při psaní diplomové práce a všem dívkám a ženám, které mi prostřednictvím dotazníků nebo rozhovorů pomohly k vypracování tohoto textu.
Anotace MEJSNAROVÁ, Klára. Tvorba internetového blogu a točení videí na YouTube jako specifická forma využívání volného času dívek a žen. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2015. 87 s. Diplomová práce. Diplomová práce se zabývá problematikou trávení volného času u dívek a žen, které svůj volný čas využívají k natáčení videí na YouTube či tvorbě internetového blogu. Práce je zaměřena především na motivy, jež dívky a ženy vedou k tomuto způsobu trávení volného času a na případná pozitiva i negativa s tím spojená. Teoretická část vymezuje volný čas, dále jsou popsány možnosti trávení volného času související s užíváním internetu, především YouTube a internetového blogu. V práci jsou zdůrazněna také negativa spojená s užíváním internetu, jako například kyberšikana. Důležitou částí je kapitola věnovaná psychosociálnímu vývoji dívek a žen, jejich vnímání sebe sama a potřebě kladného hodnocení ostatními. Empirická část práce obsahuje výzkumné šetření, které mapuje, jakými tématy se dívky a ženy v rámci natáčení videí na YouTube a tvorby internetového blogu zabývají, co je k tomu vede a zda mají zkušenosti s nástrahami internetového prostředí. Využita je především kvantitativní výzkumná strategie (metoda dotazníku), i kvalitativní výzkumná strategie (metoda rozhovorů provedených pomocí programu Skype).
Klíčová
slova:
sebehodnocení.
Volný
čas,
YouTube,
blog,
kyberšikama,
dívky,
ženy,
Annotation MEJSNAROVÁ, Klára. Creation of an internet blog and shooting of YouTube videos as a specific form of use of girls’ and women’s free time. Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2015, 87 pp. Diplomar Degree Thesis.
The diploma thesis focuses on girls and women who use their free time to shoot YouTube videos and create an internet blog. The diploma thesis is mainly focused on the motives that girls and women lead to this type of free time and for any positives and negatives associated with it. The theoretical part characterizes free time. Also, the work describes the possibilities of spending free time on the Internet especially using YouTube and the blog. The diploma thesis also highlighted the negatives associated with the use of the Internet, for example cyberbullying. The other important part is a section devoted to girls´ and women´s psychosocial development. Their perception of themselves, their need of a self-presentation and a positive evaluation by others. The practical part includes research which surveys the topics to girls and women within the spinning videos on YouTube and making blog dealing with what is to be kept and whether they have experience with the negatives of the internet environment. The diploma thesis uses the quantitative research strategy, which is done in the form of the questionnaire, then, the qualitative research strategy and also, the method of dialogues performed with the help of Skype.
Keywords: Free time, YouTube, blog, cyberbullying, girls, women, self-evaluation.
Obsah Úvod .......................................................................................................................... 10 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 12 1. Volný čas…. .......................................................................................................... 12 1.1.Funkcevolnéhočasu ....................................................................................... 14 1.2 Faktory ovlivňující trávení volného času, formy trávení volného času ........ 17 1.3 Volnočasová aktivita ..................................................................................... 19 1.4 Možnosti trávení volného času ...................................................................... 21 1.5 Současné trendy v trávení volného času ........................................................ 24 2. Volný čas na internetu ......................................................................................... 27 2.1 Internet ........................................................................................................... 27 2.2 Způsoby trávení volného času na internetu ................................................... 27 2.2.1 YouTube .................................................................................... 29 2.2.2 Internetový blog......................................................................... 33 2.3 Nástrahy internetového prostředí................................................................... 34 3. Specifikace cílové skupiny ................................................................................... 38 3.1 Společenské a vývojové rozdíly mezi pohlavími .......................................... 38 3.2 Vývojová charakteristika dívek a žen ............................................................ 39 3.3 Motivace, vliv sebehodnocení na trávení volného času dívek a žen ............. 44 EMPIRICKÁ ČÁST ................................................................................................ 47 4. Výzkumné šetření................................................................................................. 47 4.1 Cíl výzkumného šetření a stanovení hypotéz ................................................ 47 4.2 Použité metody a sběr dat .............................................................................. 51 4.3 Výzkumný soubor, charakteristika respondentů ........................................... 54 4.4 Vyhodnocení a interpretace výzkumného šetření .......................................... 56 Závěr ......................................................................................................................... 78 Seznam použité literatury a zdrojů ........................................................................ 81 Seznam dalších pramenů......................................................................................... 85
Seznam obrázků ....................................................................................................... 86 Seznam tabulek ........................................................................................................ 87 Přílohy Příloha A - Dotazník Příloha B - Osnova polostrukturovaného rozhovoru Příloha C – Přepis rozhovoru s respondentkou B
Úvod Diplomová práce je zaměřena na problematiku, která je v současné době, kdy se většina lidí nejen v České republice, ale i ve světě neobejde bez užívání internetu, velice aktuální. Společnost je velmi zaujatá moderními technologiemi. Počítače, mobilní telefony a jiná elektronická zařízení, na kterých lze být připojen k internetu, jsou naprostým standardem v domácnostech a stávají se běžnou součástí každodenního života naší společnosti. Jak víme, převážná část osob pohybujících se v internetovém prostředí jsou konzumenti, kteří sledují a využívají to, co je na internetu dostupné. Ať už vyhledávání informací, využívání sociálních sítí nebo nakupování. Na druhé straně ovšem stojí lidé, kteří nejsou pouhými konzumenty internetového prostředí, ale stávají i těmi, kteří z části přímo prostředí internetu tvoří. Hovoříme tedy o lidech, kteří mají své internetové stránky, na něž pravidelně přispívají nebo o těch, kteří se prezentují na jedné z nejnavštěvovanějších internetových stránek, na YouTube.cz. Práce se zaměřuje na cílovou skupinu dívek a žen, které se na internetu prezentují prostřednictvím blogů a natáčením videí na YouTube. Uvedené téma v sobě zahrnuje více oblastí – problematiku trávení volného času, prostředí internetu a možnosti jeho využívání ve volném čase a zároveň také specifika související se zvolenou cílovou skupinou dívek a žen, které se svým trávením volného času nejen na internetu odlišují od chlapců a mužů. K současným autorům, kteří se specializují na problematiku volného času, patří zejména Pávková, Kraus, Němec či Hofbauer. O bezpečnosti na internetu a možnostech, jak internet vhodně využívat, píší např. Rogers či Šindelář, zabývá se jimi i velké množství internetových stránek, jako je projekt E-bezpečí.cz, Kyberšikana.eu nebo Bezpečnýinternet.cz. Na specifikace dívek a žen ve všech oblastech života se poté soustředí mimo jiné vývojová psychologie a její přední autoři jako Vágnerová, Krejčířová, Langmeier, Říčan a Skorunková. Téma s názvem Tvorba internetového blogu a točení videí na YouTube jako specifická forma využívání volného času dívek a žen jsem si vybrala, protože mě samotnou již více než rok zajímají videa a blogy zpracovávané dívkami a ženami, které se ve své tvorbě zaměřují na rady s módou, testování kosmetických výrobků, vaření, prezentaci nejrůznějších pokrmů a podobně. Během doby, co videa a blogy sleduji, mě ovšem často zaujal i fakt, že dívky a ženy o sobě na internetu hovoří či 10
píší velmi otevřeně a sdělují o své osobě velké množství intimních údajů. Zajímalo mě tedy, zda se ve svém internetovém působení setkávají i s negativními jevy internetu či zvažují-li dosah svého jednání, které by v jejich životě mohlo potenciálně vést k negativním či škodlivým důsledkům. Cílem práce je charakterizovat volný čas dívek a žen, v jehož rámci je využíván server YouTube a internetový blog jako aktivní forma trávení volného času, dále popsat dívky a ženy, jejich vnímání sebe sama a potřebu kladného hodnocení ostatními, a následným výzkumným šetřením zmapovat motivy, které dívky a ženy vedou k využívání YouTube a internetového blogu v rámci trávení volného času, a zjistit, zda si tyto dívky a ženy plně uvědomují nástrahy internetového prostředí. Teoretická východiska práce jsou zpracována na základě studia, analýzy a komparace relevantních odborných zdrojů, již uvedených i dalších významných autorů, elektronických zdrojů, článků i dostupných, již realizovaných výzkumů. Do výzkumného šetření, které je obsahem empirické části, byly zapojeny dívky a ženy ve věku od 10 do cca 45 let věku, které prostřednictvím internetu vyplnily dotazník, a dále dívky a ženy, se kterými byly provedeny polostrukturované rozhovory pro zjištění doplňujících informací. Využití kvalitativní i kvantitativní výzkumné strategie by mělo napomoci lépe popsat a pochopit tuto problematiku. Získaná data se analyzovala a byly vytvořeny závěry. Oblast působení jedinců na YouTube a internetových blozích z hlediska jejich aktivní účasti na internetové tvorbě není příliš zmapovaná, alespoň co se týče výzkumů, proto se domnívám, že by tato práce mohla být přínosná jak pro samotné respondentky, tak pro výchovně pedagogické pracovníky a širokou veřejnost.
11
TEORETICKÁ ČÁST 1. Volný čas V oblasti problematiky volného času se vyskytuje řada pojmů, které je nutné nejprve definovat a hlouběji vysvětlit. Jedním z nich je pojem volný čas. Již Vážanský (41, s. 10-11) poukazuje na velkou variabilitu významů volného času a na problematickou definovatelnost. Uvádí dva hlavní směry v chápání pojmu volný čas.
Negativní pojetí volného času – volný čas představuje zbývající dobu celého dne, která jedinci zůstane až po pracovně nebo studijně podmíněném
čase,
povinnostech
v domácnosti
či
uspokojení
základních biologických potřeb.
Pozitivní pojetí volného času – volný čas je charakterizován jako časový prostor, v němž se jedinec může nezávisle na jakýchkoli povinnostech výhradně svobodně realizovat a věnovat se činnostem, do nichž jej nikdo ani podvědomě nenutí.
Hofbauer (14, s. 13) rozpracovává negativní vymezení volného času a hovoří o něm jako o době, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, jež vyplývají z jeho sociálních rolí. Jde o čas, který jedinci zbývá po splnění pracovních i nepracovních povinností a jedinec jej naplňuje dobrovolně uskutečňovanými činnostmi, do nichž vstupuje s jistými očekáváními a které mu přinášejí příjemné zážitky a uspokojení. Hájek a kol. (11, s. 10) chápou volný čas také jako negativně určovaný pojem neboli „část lidského života mimo čas pracovní (návštěva školy a pracovní proces) a tzv. čas vázaný, který zahrnuje biofyziologické potřeby člověka (spánek, jídlo, osobní hygienu), chod rodiny, provoz domácnosti, péči o děti, dojíždění za prací a další nutné mimopracovní povinnosti. Volný čas je dobou, kterou má po splnění těchto potřeb a povinností člověk k dispozici pro činnosti sebeurčující a sebevytvářející.“ Janiš (16, s. 4) poukazuje na definici Filipcové (1966), která označuje volný čas za čas, jež může člověk využít bezprostředně pro sebe, patří v něm maximálně sobě a může dělat – více než kdykoliv jindy – to, co jej baví, přináší potěšení, odpočinek a zábavu. V tomto případě se jedná o jednoznačné pozitivní vymezení volného času. Pozitivní pojetí volného času ve své definici uvádí i Němec (29, s. 17): „Volný čas je čas, v němž člověk svobodně volí a dělá takové činnosti, které mu 12
přinášejí radost, potěšení, zábavu, odpočinek, které obnovují a rozvíjejí jeho tělesné a duševní schopnosti, popř. i tvůrčí schopnosti. Je to čas, v němž je člověk sám sebou, koná převážně svobodně a dobrovolně činnosti pro sebe, popř. pro druhé ze svého vnitřního popudu a zájmu.“ Pro účely diplomové práce budeme vycházet z pozitivního vymezení volného času. Volným časem rozumíme dobu určenou k aktivitám dle výběru jedince. Tyto aktivity jej mají naplnit příjemnými pocity, včetně seberealizace. Jde především o odpočinek,
rekreaci,
zájmové
činnosti,
zábavu
dobrovolné
vzdělávání,
dobrovolnou veřejně prospěšnou činnost atp. Teorií volného času se zabývá pedagogika volného času, která vznikala v průběhu 20. století. Jde o disciplínu, která mimo jiné přináší ucelené poznání systému aktivit a institucí volného času. Seznamuje s pojetím, cíly, obsahem, způsoby výchovného zhodnocování volného času a organizacemi a institucemi, které volnočasové aktivity uskutečňují nebo pro ně vytvářejí podmínky (11, s. 14-15). Posláním pedagogiky volného času je analyzovat vývoj volného času a disciplín s ním souvisejících, motivovat děti a mladé lidi k tomu, aby se za pomoci dospělých (rodičů, vychovatelů, animátorů) a později i samostatně učili vhodné aktivity a realizační způsoby správně volit a zvládat ve prospěch rozvoje jejich sociálního okolí, společnosti, přírody a jich samotných (14, s. 18). Pedagogika volného bývá také označována jako výchova mimo vyučování.1 Označení „Výchova mimo vyučování“ vystihuje velmi dobře vše, co souvisí s výchovou dětí v období školní docházky po skončení povinného vyučování. Probíhá ve volném čase, stojí mimo bezprostřední vliv rodiny a je institucionálně zajištěna. Kromě aktivit volného času zahrnuje i oblast dětských povinností (přípravu na vyučování, sebeobsluhu). Vedle výchovy mimo vyučování stojí dle Hájka a kol. (11, s. 69-70) také pojem výchova ve volném čase. V tomto případě jde o širší pojetí výchovy, neboť zahrnuje nejen výchovu dětí a mládeže, ale i dospělých včetně seniorů. Jak je patrné z vymezení pojmů, je to zejména výchova ve volném čase, do jejíhož zájmu může spadat cílová skupina této diplomové práce: dívky a ženy téměř
1
Pro úplnost uveďme, že termín výchova bývá chápán jako cílevědomé, dlouhodobé a záměrné působení vychovávajícího a vychovávaného v pozitivním smyslu (11, s. 66). Je to proces podílející se na utváření osobnosti a její úlohou je celková kultivace jedinců a celé společnosti (21, s. 41-42).
13
všech věkových kategorií. Ostatní uvedené disciplíny jsou zaměřeny spíše na děti a mládež, na něž je působeno v souvislosti s docházkou do škol a školských zařízení2.
1.1. Funkce volného času Každý jedinec s ohledem např. na jeho věk, pohlaví, vzdělání či bydliště očekává a požaduje od volného času něco jiného. Konkrétní způsob trávení volného času pro něho plní různé funkce, které lze podrobněji charakterizovat. V odborných zdrojích nalezneme množství členění funkcí volného času. Odlišnosti mezi jednotlivými členěními uvádí Knotová (18, s. 32-34), která spatřuje rozdíl především v konkrétním zaměření jejich autorů, tedy zda v centru jejich zájmu stojí spíše vztah společnosti a volného času, vztah volného času a životního způsobu či volný čas jako prostor člověka pro svobodnou volbu činnosti. Za podstatné označujeme prolínání obsahů uváděných funkcí. Z tohoto důvodu jsou všechna členění funkcí volného času vnímána jako teoretická, protože při naplňování volného času, při konkrétních činnostech se jednotlivé funkce v různé míře vzájemně doplňují nebo nahrazují. „Funkce volného času se obvykle posuzují ve dvou rovinách, první rovinou jsou společenské funkce, druhou rovinou jsou funkce volného času významné pro člověka. (…) Všechna nám známá členění vztahují funkce buď ke společnosti, nebo k individuu“ (18, s. 32). Velmi přehledným jsem shledala dělení funkcí volného času od Hofbauera (14, s. 14), který využívá dělení francouzského sociologa volného času, Rogera Sue:
Psychosociologická funkce – představuje uvolnění, rozvoj a zábavu, jež nám volnočasové aktivity poskytují;
Sociální funkce – zahrnuje socializaci v různých sociálních prostředích, symbolizuje příslušnost a vyjadřuje vztah k některé sociální skupině (včetně rodiny), obsahuje potvrzení vlastní osobnosti a sociální uznání;
2
V terminologii existuje množství dalších pojmů a disciplín souvisejících s volným časem. Jmenujme např. výchovu k volnému času, výchovu prostřednictvím aktivit volného času, výchovu pro volný čas, výchovu volným časem či výchovu mimotřídní a mimoškolní. Pro účely diplomové práce jsou ovšem dostačující již uvedené definice.
14
Terapeutická funkce – čítá hledisko zdravotní, prevenci chorob, smyslový rozvoj a zdravý životní styl. Znamená osvobození od únavy a fyzického či psychického napětí, čím slouží k zotavení;
Ekonomická funkce – doceňuje hospodářský význam volného času pro společnost i jednotlivce. Představuje pozitivní vliv na uplatnění člověka v profesní činnosti, ale i výdaje účastníků vynakládané na volný čas. Zabývá se pojetím volného času jako prožíváním nebo pouhou spotřebou vedoucí k odcizení.
Knotová (18, s. 33) i Hofbauer (14, s. 14) poukazují za tradiční členění funkcí volného času dle německého pedagoga Horsta W. Opaschowského. Ten za hlavní funkce volného času považuje:
Rekreační funkce – odpočinek, uvolnění, zotavení;
Kompenzaní funkce – vyrovnávání toho, co se v životě nedaří, odstraňování zklamání a frustrací, zábava a rozptýlení;
Enkulturační a edukační funkce – příležitost k celoživotnímu vzdělávání, rozvoj sebe samých tvořivé vyjádření prostřednictvím volnočasové aktivity;
Kontemplační funkce – hledání smyslu života, duchovní rozměr činností
Komunikační funkce – podpora sociálních kontaktů, partnerství, vrůstání do společnosti;
Participační funkce – účast na vývoji společnosti, občanská aktivita;
Konzumní funkce – spotřeba „materiálních statků“ souvisejících s volnočasovou činností.
Kraus (20, s. 62) shrnuje výše uvedené a uvádí tři obecně využívané základní funkce
volného
času
–
odpočinkovou
(relaxační,
regenerační),
zábavní
(kompenzační) a kultivační (rozvoj osobnosti). Pro účely práce budeme vycházet z prvního uvedeného členění funkcí volného času dle Rogera Sue, které jsme v níže uvedeném komentáři rozšířili o funkci enkulturační a edukační z dělení funkcí dle Opaschowského. Každá volnočasová aktivita by měla naplňovat co nejvíce výše uvedených funkcí. Samozřejmostí by měly být funkce psychosociologická a terapeutická.
15
Volnočasová aktivita, kterou si jedinci sami zvolí, by je měla bavit, naplňovat uvolněním a poskytovat odpočinek od všedních činností. Ve velkém množství volnočasových aktivit figuruje také funkce sociální (dle Opaschowského komunikační funkce). Tvorba internetového blogu a natáčení videí na YouTube, které jsou pro tuto práci klíčové, představují z hlediska sociální funkce specifickou volnočasovou aktivitu. Jedinci, kteří takto tráví volný čas, navazují sociální kontakty převážně v internetovém prostředí. Prostřednictvím internetu mohou komunikovat s osobami zabývajícími se stejnou činností nebo s širokou veřejností, které své internetové působení prezentují. V ideálním případě by všechny volnočasové aktivity měly uspokojovat také enkulturační a edukační funkci - rozvoj vlastní osobnosti, celoživotní učení či alespoň pokrok v daném oboru volnočasové činnosti. Domnívám se, že natáčení videí na YouTube i tvorba internetového blogu patří mezi činnosti, které tuto funkci naplňují významným způsobem. Jedinec se postupně zdokonaluje v oboru, kterého se jeho internetová tvorba týká (např. vaření, móda, sport), ale také v oborech souvisejících s jeho působením na internetu (rozvoj psaného i mluveného projevu a grafického citu, zkušeností s editováním vlastních videí apod.). Konzumní/ekonomická funkce také souvisí s většinou volnočasových aktivit. Velká část koníčků vyžaduje alespoň minimální počáteční investici, ať už hovoříme o zakoupení fotbalového míče, vlny a jehlic na pletení či hudebního nástroje. Volnočasové aktivity se následně mohou stát velmi nákladnou činností. K natáčení vlastních videí na YouTube a psaní internetového blogu, je samozřejmě nezbytností počítač s připojením na internet; dále digitální fotoaparát či kamera, pokud chce jedinec pořizovat videa či fotografie a publikovat je na internetu. Jedinci, kteří chtějí tvořit na opravdu profesionální úrovni, často investují také např. do umělého osvětlení, mikrofonů či stativů. Další investici spojenou s tímto způsobem trávení volného času představuje samotný „obor“, kterému se jedinec v rámci internetového blogu nebo natáčení videí věnuje. Finanční částky za cestování, nákupy oblečení, kosmetické výrobky či kulinářské ingredience jsou pak reálně opravdu vysoké.
16
1.2 Faktory ovlivňující trávení volného času, formy trávení volného času Aktivity, kterým se ve volném čase jedinci věnují, jsou ovlivněny mnoha faktory, které můžeme rozdělit na vnitřní a vnější. Mezi vnitřní faktory, které trávení volného času nejvíce ovlivňují, patří mimo jiné pohlaví a věk. Je zřejmé, že chlapci a muži mají většinou jinak zaměřené volnočasové aktivity než ženy a dívky. Dále se volnočasové aktivity různí s věkem jedinců. Děti či mládež mají obvykle větší množství volného času než dospělí a využívají jej k jiným aktivitám či jiným způsobem. Janiš (16, s. 17) upozorňuje také na vliv genetiky. Uvádí, že si jedinec při svém příchodu na svět přináší vrozené dispozice a jiné předpoklady, které mohl získat v období prenatálního vývoje. Tyto dispozice mohou mít jak pozitivní tak negativní vliv. Jako pozitiva si můžeme představit např. vlohy k určitým činnostem, ale i výšku či barvu kůže. Za negativa považujeme různé vady, predispozice k chorobám apod. Mezi dalšími vnitřními faktory jmenujme také momentální zdravotní stav jedince. Vliv na trávení volného času má v neposlední řadě hodnotová orientace, kterou má každý jedinec zakořeněnu individuálně. Mezi vnější faktory ovlivňující trávení volného času jedinců řadí Kraus, Poláčková a kol. (21, s. 99) především prostředí, ve kterém člověk žije. To charakterizují „jako tu část světa (prostor, který člověka obklopuje), s níž je člověk ve vzájemném působení, tj. na člověka působí svými podněty, ovlivňuje jeho vývoj a on na tyto podněty reaguje, přizpůsobuje se a také aktivně svou prací mění.“ Prostředí, ve kterém jedinec žije, významně ovlivňuje jeho trávení volného času. Kraus (19, s. 68) dělí prostředí, které nás obklopuje dle velikosti prostoru na makroprostředí, regionální prostředí, lokální prostředí a mikroprostředí. Trávení volného času jedinců je bezesporu nejvíce ovlivňováno lokálním prostředím (prostor bydliště jedince – čtvrť města, obec) a zásadním způsobem mikroprostředím (konkrétní prostor, kde jedinec pobývá – např. sídliště či tzv. satelitní městečko). Právě v lokálním prostředí a mikroprostředí nalezneme nabídku volnočasových aktivit zajištěnou institucemi všeho druhu, ale také parky, cyklostezky, dětská hřiště a jiné možnosti k trávení volného času vytvořené např. obcí. Podmínky pro existenci trávení volného času obecně ovlivňuje makroprostředí a prostředí regionální. Makroprostředí ovlivňuje po všech stránkách všechna další prostředí.
17
Prostředí lze dle Krause (19, s. 68-69) dále rozdělit také podle charakteru, jímž je v zásadě tvořeno. Poté hovoříme o prostředí přírodním, společenském a kulturním. Přírodní prostředí je tvořeno živou přírodou (faunou a flórou) a přírodou neživou (faktory geologické, geografické, hydrologické, klimatické a kosmické). Prostředí společenské (sociální) je tvořeno lidmi a mezilidskými vztahy. Charakterizují jej hustota obyvatel; věkové, vzdělanostní, profesionální či etické struktury. Kulturní prostředí je velmi úzce spjato s prostředím společenským. Tvoří je všechny hmotné i nemateriální výsledky lidské aktivity, a to umělecké, vědecké poznání či morální a právní hodnoty dané společnosti. V současné době roste význam dalšího typu prostředí: prostředí globálního (celosvětového),
které
je
charakteristické
především
prudkým
rozvojem
komunikačních a informačních technologií. S globálním prostředím spojené makrosociální jevy mají celosvětové souvislosti. To se týká např. módy, hudby, stravování, informací, cestování apod. (19, s. 70). Trávení volného času na internetu obecně i prostřednictvím psaní internetového blogu a natáčení videí na YouTube lze také považovat za projev globalizace. Čeští a zahraniční autoři videí a blogů se mohou díky globalizaci do jisté míry vzájemně inspirovat svou tvorbou, vlastní tvorbu také potencionálně sdílejí s celým světem. K tomu napomáhá mimo jiné i prudký rozvoj užívání anglického jazyka, jako univerzálního jazyka pro ovládání a působení s informačními a komunikačními technologiemi. Pávková a kol. (31, s. 107) dále pojednávají o formách trávení volného času: dělí tyto formy na individuální, skupinové a hromadné. Preference forem trávení volného času jsou pro jedince značně subjektivní záležitostí. Přesto se jednotlivé formy jeví v určitých činnostech prováděných ve volném čase jako obvyklejší a častěji volené. Individuální forma je ve volném čase preferována např. při rukodělných činnostech, luštění, poslechu hudby a ve většině případů také při natáčení videí na YouTube a tvorbě internetového blogu. Jedinci samostatně spravují svůj kanál na YouTube, případně internetový blog. Výjimečně spolupracují s dalšími jedinci podobného zaměření a publikují svou tvorbu společně. Skupinová forma trávení volného času mimo jiné přispívá k formování mezilidských vztahů. Jedinci na sebe vzájemně působí, což může mít pozitivní (např. vyšší výkonnost) i negativní (pasivita, nesmělost,…) důsledky. V zásadě se ovšem 18
při skupinové formě trávení volného času předpokládá vzájemné spolupráce, pomoc a snazší dosažení společného cíle, je-li vytyčen. O navazování mezilidských vztahů jako charakteristice skupinových aktivit můžeme hovořit i v případě natáčení videí na YouTube a tvorbě internetového blogu. Jedinci ovšem navazují sociální kontakty především virtuálně – v internetovém prostředí. Hromadná nebo také masová forma trávení volného času bývá poté spíše jednostranná, bez přítomnosti hlubších vztahů mezi účastníky. Mezi typické aktivity patří účast na koncertech, ohňostrojích, slavnostech, sportovních zápasech, ale také např. demonstracích. V rámci jakékoliv formy trávení volného času se jedinci věnují konkrétním volnočasovým aktivitám. S jejich podrobnější charakteristikou je také podstatné se seznámit.
1.3 Volnočasová aktivita Dalším z pojmů, se kterým se v diplomové práci často setkáváme, je volnočasová aktivita. Jedná se o činnost prováděnou ve volném čase, která zpravidla plní funkci vzdělávací a výchovnou, kulturní a sociálně-preventivní, zdravotní a sociálně preventivní (3, s. 54). Mezi základní lidské činnosti ve volném čase řadí Hájek a kol. (11, s. 126) hru, učení a práci. Uvádějí, že: „každá z těchto činností má své zvláštnosti. Nelze je však v praxi od sebe přesně oddělit, protože se navzájem prolínají. Tak je možno říci, že hrou, ale i prací se člověk učí, že učení může mít podobu hry, některé pracovní aktivity také mohou mít hrový charakter apod.“ Níže tedy dle Hájka a kol. (11, s. 127-132) uvádíme charakteristiku těchto základních lidských činností. Hra je činnost pro člověka příjemná, poskytuje pozitivní prožitky. Je nenásilná, umožňuje relaxaci a osobnostní rozvoj jedince. Hra je dominantní volnočasovou činností u dětí předškolního věku, svůj význam má však i v ostatních věkových obdobích včetně dospělosti. S postupujícím věkem se mění přístup jedinců ke hře, hry se stávají složitějšími a mají užší vztah k učení a práci. Zesiluje také relaxační funkce hry a její význam z hlediska duševní hygieny. Hra se také samozřejmě mění a vyvíjí současně se společenskými změnami. V současné době se např. transformuje do počítačových her, které mohou prospívat, ale i škodit. Jejich mnohdy nevhodný obsah se stává diskutovaným. 19
Další základní lidskou činností, kterou jedinci provádějí ve volném čase, je učení. To lze definovat jako osvojování vědomostí, dovedností ale i utváření osobnosti. Jde o celoživotní proces, který může probíhat spontánně, nebo může být záměrně navozován a usměrňován. Učení probíhá ve všech druzích činností, které tvoří obsah volného času. Člověk se učí při zájmových činnostech, při veřejně prospěšných aktivitách, ale také při rekreaci a odpočinku. V období dospělosti je dominujícím druhem volnočasové aktivity práce. Práce je činnost, která vytváří hodnoty, ať už materiální nebo duchovní. Možné je rozlišovat práci fyzickou (manuální) a psychickou (duševní). Každá práce ovšem obsahuje obě složky, pouze v různé míře. Velmi důležitá je výchova k práci, která začíná již v rodině, podílejí se na ní také školky, školy a školská zařízení. Výchova k práci souvisí mimo jiné např. s přípravou na volbu povolání, výběrem profese, společenskými hodnotami či případnou rekvalifikací. Mezi jeden ze způsobů členění volnočasových aktivit patří rozdělení dle zájmů jedinců. Němec (29, s. 23) uvádějí, že „zájem můžeme charakterizovat jako osobnostní vlastnost vyjadřující vztah k předmětům či jevům, kterým člověk připisuje zvláštní význam. Vzbuzuje snahu po aktivním kontaktu s předmětem zájmu a jeho poznávání, popř. ovládání či zvládání.“ Zájmové činnosti jsou tedy aktivity zaměřené na rozvíjení a uspokojování individuálních potřeb jedinců. Mají na rozdíl od zábavy a odpočinku vždy aktivní charakter a významně ovlivňují osobnost jedince. Němec (29, s. 24) dále upozorňují na to, že se zájmové činnosti rozrůzňují s věkem jedinců. Zájmy mladších jedinců nejsou většinou diferencované, a proto je vhodné jim předkládat k výběru řadu rozmanitých činností. Oni si poté sami otestují, co jim jde, co je baví a v čem dosahují dobrých výsledků. Dospívající jedinci již potřebují více poznávat svět, orientovat se v něm a zasahovat do jeho dění. Zajímají se o vše možné, vše si chtějí vyzkoušet, hledají nové činnosti, v nichž by vynikly. Orientace jejich zájmové činnosti tvoří předpoklad pro výběr budoucí profese. U dospělých má zájmová činnost ve většině případů již zmíněný rekreační charakter a je využívána pro duševní hygienu. Pávková a kol. (31, s. 93-97) dělí zájmové činnosti, u nichž uvádíme konkrétní příklady, na:
Společenskovědní – např. sběratelství, zájmové studium, publicistika, dodržování tradic, setkávání a společenské akce, seznamování 20
s historickými objekty, vlastivědné činnosti, sebevzdělávací jazykové činnosti,…;
Pracovně-technické – např. práce s materiály, demontážní činnosti, kroužky dovedných rukou, elektronika, výpočetní technika, audio video technika, focení, radioamatéři, modeláři, motoristé,…;
Přírodovědné – např. chovatelství, pěstitelství, ochrana životního prostředí,…;
Estetickovýchovné – např. výtvarná zájmová činnost, hra na hudební nástroj, zpěv, tanec, poslech hudby, četba, dramatická činnost, návštěvy kulturních představení, film,…;
Tělovýchovné, sportovní, turistické – např. fitness, gymnastika, pohybové hry, sporty, turistika,… .
Zájmovou aktivitu, kterou je natáčení videí na YouTube/psaní internetového blogu, lze zařadit do více výše uvedených kategorií. Nepochybně se jedná o aktivitu pracovně-technickou,
neboť
je
při
ní
třeba
ovládat
výpočetní
techniku
a audiovizuální techniku. Bez použití počítače, internetu a ovládání dovedností s tím souvisejících by nebylo možné příspěvky publikovat a vůbec vytvářet. Další zařazení do uvedených kategorií je velmi individuální v závislosti na konkrétním zájmu dívek a žen. Záleží tedy na tom, na jaké téma je jejich internetová tvorba zaměřena (např. hra na hudební nástroj – estetickovýchovná zájmová aktivita, cvičení – tělovýchovná zájmová aktivita, publicistika3 – společenskovědní zájmová činnost.
1.4 Možnosti trávení volného času Uveďme nyní, s jakými možnostmi cíleného trávení volného času se jedinci setkávají v průběhu celého života a v různých prostředích. Jedinci se nejprve se svým volným časem a volným časem druhých lidí setkávají v rodině, do níž se narodí. Rodina je tedy prvotním prostředím volnočasového života jedince (14, s. 55-56). V rodině se jedinec seznamuje s tím, jaký význam má volný čas a jakým způsobem je vhodné jej trávit. Již od dětství se učí postupně se svým volným časem nakládat a především pozoruje, jakým způsobem tráví volný čas jeho nejbližší. Dostává se tak do kontaktu s koníčky, zájmy 3
Jako publicistiku obecně lze tento způsob trávení volného času také částečně chápat, neboť je svázán s psaní a zveřejňováním článků a videí.
21
a způsoby trávení volného času úzké rodiny, do kterých je postupem času i začleňován. Realizace volného času uvnitř rodiny je podmíněna zejména způsobem jejího života, postoji a výchovnou praxí rodičů nebo časovými a hmotnými předpoklady vytvářenými pro volnočasovou činnost. „Připravenost rodičů umožňuje, aby v tomto ohledu nepůsobili ani jako činitel direktivně rozhodující, ani neponechávali volný průběh živelnosti, nýbrž aby byli spíše inspirátorem nebo spoluorganizátorem aktivit svých dětí a celé rodiny“ (14, s. 57). V oblasti volného času je tedy dítě ovlivněno aktivitami, které rodiče preferují. Upozorňujeme na možné riziko, že dítě bude jednostranně přetěžováno aktivitou, která u jeho rodičů dominuje (např. ryze sportovně nebo kulturně založené rodiny). Rodiče by tedy měli dětem poskytovat více možností, jak volný čas trávit (16, s. 19). Rodina je pro každého jedince východiskem, na kterém závisí bohatost současných zážitků dítěte a jeho připravenost na trávení volného času v budoucnosti. S dalšími způsoby a možnostmi trávení volného času se jedinec setkává při nástupu do školských zařízení. Již v mateřských školách existuje pestrá nabídka konkrétních kroužků (např. angličtina, zpívání, hra na flétnu apod.). Samotná docházka do mateřské školy pro děti představuje změnu v životě – tudíž i změnu v trávení volného času. Ve školce se děti mohou setkat s činnostmi, které jim z prostředí rodiny nejsou známé a které do trávení svého volného času začlení. Poněkud více organizované je trávení volného času dětí během povinné školní docházky. Zde děti více poznávají možnosti i úskalí volného času. Postupně vstupují do dalších prostředí (mimo rodinu) – např. školní družiny, školní kluby, kde se jim nabízejí alternativní možnosti trávení volného času. Děti mají možnost volby, do aktivit mohou více vnášet své vlastní přání a ambice, nacházet při nich nové zdroje poznání a navazovat nové sociální vztahy. Dobrovolná účast na volnočasových aktivitách školy vytváří prostor pro rozvoj předpokladů jedinců a jejich zájmového vzdělávání jako souhrnu jednorázových i pravidelných činností. Plní funkci vzdělávací a výchovnou, zdravotní, kulturní a sociálně-preventivní, kompenzační a oddechovou (14, s. 55, 66). Mimo pravidelnou zájmovou činnost, kterou školy žákům nabízejí, poskytují také další krátkodobější možnosti k trávení volného času. Žumárová (48, s. 21-22) jmenuje např. kulturně-poznávací zájezdy, výlety, exkurze, slavnostní akademie, kulturní, sportovní a turistické akce školy. Dle autorky jde o vítané změny 22
v žákovském/studentském životě a možnosti projevit svou osobnost, samostatnost a aktivitu. V rámci školy nastává tedy pro jedince podstatná změna ve vedení k volnému času. Roli rodiče zde již částečně supluje pedagog. Jedná se o třídního učitele, vychovatele, vedoucího oddílu, trenéra či např. mentora. Jmenovaní dále hrají velmi podstatnou roli i v dalších zařízeních souvisejících s trávením volného času. Mezi prostory volného času mimo školu řadíme např. parky či hřiště, kde mohou jedinci odpočívat, bavit se, věnovat se sportu či chodit na procházky. K zařízením volného času (střediskům volného času) patří například domovy mládeže, základní umělecké školy nebo různé vzdělávací instituce (knihovny, kina, muzea, Junák, Sokol, YMCA a další). Zařízení volného času mají oproti prostorám volného času stanovena výchovné a vzdělávací poslání, strukturu, organizaci a specificky připravené výchovné pracovníky (14, s. 79-81; 14, s. 29). Tato „institucionalizovanost“ má velkou výhodu v tom, že jeden pracovník může ovlivnit mnoho jedinců najednou v žádoucím směru jejich rozvoje a ve prospěch společnosti. Při nástupu do školy a dalších zařízení volného času se jedinci setkávají s dalším a velmi podstatným elementem, který jejich volný čas ovlivňuje. Jedná se o vrstevníky, příp. vrstevnické skupiny, do nichž se člověk během svého života začleňuje. Janiš (16, s. 19-20) a Hofbauer (14, s. 99) popisují vrstevnickou skupinu jako formu dobrovolného sdružování osob blízkého věku, obdobného zájmu, často také pohlaví a podobného sociálního statusu. Vrstevnická skupina má různou délku trvání a zpravidla postrádá pevnou organizační strukturu. Příslušnost k takové skupině poskytuje jedinci zázemí a ochranu, kompenzuje jeho sociální a citovou deprivaci a za pocitu bezpečnosti v ní vytváří sociální vztahy. Vrstevnická skupina také přispívá k socializaci jedinců a osvojování jejich hodnot. Je třeba poznamenat, že tyto hodnoty nemusí být vždy pozitivní. Důsledkem osvojení negativních hodnot je poté antisociální a delikventní chování. Pozitivně zaměřené vrstevnické skupiny se věnují společným hrám, sportům, zájmovým činnostem, zábavě či pouhému „objevování“ svého okolí. Tím podněcují intenzivní zážitky, trvalé vzpomínky a hlubší osobní vztahy. Ať už se jedinec stane členem skupiny, která je většinovou společností vnímána pozitivně nebo té, která je posuzována negativně, dokonce škodlivě, má takové členství v jeho životě velký význam.
23
Volný čas jedinců v současné době podstatně ovlivňují média (masmédia – hromadné sdělovací prostředky). Mezi média, která působí na osobnost člověka, řadíme dle Janiše (16, s. 21) tisk, rozhlas, televizi či internet. Stejně jako v případě jiných činitelů vývoje osobnosti, i média mají pozitivní či negativní vliv. V posledních desetiletích se značně rozšířila jejich nabídka, zvýšil se jejich dosah, vliv a význam. Média se stala nedílnou součástí denního života příslušníků společnosti a prostupují tak volným časem na všech úrovních – od individuální po celospolečenskou i od místní po celosvětovou. Lidé se s médii setkávají denně v rodině, ve škole v práci i ve volném čase. Prostřednictvím médií získávají informace o světě; uspokojují a rozvíjejí svoje zájmy; inspirují se pro nové způsoby oddechu a zábavy; prožívají chvíle napětí, dobrodružství nebo radosti; dosahují stanovené cíle a někdy se na mediální tvorbě sami podílejí. Je jisté, že média tvoří novou, významnou a svébytnou oblast zájmové činnosti, jejíž rozvoj lze předpokládat i do budoucna (14, s. 128-129). Oblasti trávení volného času jedinců na internetu se budeme v rámci diplomové práce více věnovat ve druhé kapitole. Vedle všech výše uvedených vlivů, jako je rodina, školská zařízení či vrstevnické skupiny, zdůrazňuje Janiš (16, s. 21-22) důležitost samostatné aktivity jedince. Uvádí, že některé činitele ovlivnit jedinec nemůže, přesto však může dosáhnout svých vytyčených cílů, které se zdály být objektivně či subjektivně nereálné.
1.5 Současné trendy v trávení volného času V současné době můžeme volnočasové aktivity rozdělit na několik typů. Některé z aktivit navazují na hodnoty a zkušenosti už ověřené (tělovýchova a sport, lidové umění, společenské zábavy), jiné aktivity reagují na měnící se podmínky života a zájmy jimi inspirované (např. adrenalinové sporty, nové hudební žánry, využívání počítačové techniky). Mezi hlavní typy činností, které jedinci provozují v současné době ve volném čase, Hofbauer (14, s. 124-125) řadí: Sportovní, kulturní a intelektuální činnosti – utkání, soutěže, turnaje v různých druzích sportu, hudební či taneční vystoupení, cestování, divadelní činnost, výtvarné a literární soutěže či festivaly tvořivosti. Mezi velmi populární aktivity, které lze zařadit do této kategorie, patří také bezesporu již zmíněné 24
adrenalinové sporty (skok padákem, bungee jumping, zorbing apod.) případně sporty, které se těší oblibě prozatím pouze několik let (např. paintball, airsoft, twerk nebo aktivní žonglování). O žonglování se zmiňuje Sýkora (37, s. 149-151). Jde o formu fyzické činnosti, která v sobě nese přesné načasování, ladnost pohybu a preciznost provedení. K žonglování se využívá např. diabolu, míčků, yoya či kuželů, kruhů, řetězů. I žonglování je jednou z aktivit, jejíž dovednost jedinci publikují prostřednictvím internetu. Na YouTube tak lze nalézt zajímavá videa představující šikovnost nadšených žonglérů. Další možností trávení volného času jsou zábavné, společenské a rekreační akce. Mezi ně řadíme např. oslavy výročí, trhy, maškarní plesy, zábavy a diskotéky, koncerty a hudební festivaly, ale také např. zájmové víkendy, soustředění diskuzních či historických klubů, péči o zvířata, hudbu, četbu, fotografování a apod. Sýkora (37, s. 151-152) hovoří také o moderních společenských hrách, kterým se dostalo obliby především v posledních letech. Dělí se na moderní deskové hry a na moderní karetní hry. Důraz je při nich kladen na společné hraní s dalšími osobami, na oblast komunikace a strategické myšlení a plánování. Hráči u nich často nalézají paralelu s počítačovými hrami, ale jejich výhodou je, že protivníkem hráče není stroj, nýbrž živá bytost, která jej může ovlivňovat a polemizovat s ním. Třetím typem současných trendů trávení volného času je výchova k občanství a veřejně prospěšné činnosti. Tím jsou myšleny např. aktivity charitativního rázu, jako je účast na sbírkách, pomoc lidem v nouzi, pomoc při přírodních katastrofách, dobrovolnictví v organizacích pro seniory, v útulcích pro zvířata; dále také podpora menšin nebo účast na veřejném životě obce. Čtvrtou oblastí typů činností, kterou Hofbauer uvádí, je rozšiřování prostorových a hmotných podmínek volnočasové činnosti. V diplomové práci lze tento typ považovat za okrajový, nikoliv ovšem za zanedbatelný. Účast na iniciativní činnosti umožňuje poznávat potřeby účastníků a rozvíjet jejich zájem. Pocit, že mohou změnit k obrazu svému již zavedené, jedince motivuje k účasti na životě regionu a jeho nabídce aktivit volného času. Poslední typ činností, jež jedinci provozují ve volném čase v současné době, považujeme za stěžejní. Jde o trávení volného času spojené s využitím médií, a to především televize a internetu.
25
Na problematiku volného času se soustředil mezinárodní výzkum ISSP z roku 2013 s názvem Trávení volného času v České republice ve srovnání s evropskými zeměmi, který v České republice reprezentovalo 1222 dospělých respondentů. V dotazníku byl kladen důraz na způsob trávení volného času a to včetně časového rozsahu. Mapováno bylo třináct nejběžnějších aktivit v osmnácti evropských zemích. Nejčastější zaznamenanou aktivitou v České republice bylo sledování televize (72 % respondentů sleduje TV denně) a poslech hudby (44 % obyvatel poslouchá hudbu denně). K dalším denním aktivitám dále patřily počítačové aktivity (17 % respondentů), obchody a nákupy (15 %), čtení knih (14 %) a fyzické aktivity (12 %). (47, s. 129) Výzkum Životní styl současné rodiny realizovaný v roce 2012 na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové zaměřený na mediální výchovu v současných rodinách (zahrnuto 962 rodičů s dětmi ve věku 6–17 let) ukázal, že televize a počítač jsou médii, která v rodinách mají každodenní využití u více než 80 % respondentů. Televize (89,5 %) má o něco silnější pozici než počítač (83,9 %). (36, s. 149-159) Přestože má televize v trávení volného času mezi médii stále dominantní postavení, hodnoty, které ukazují využívání počítače a internetu ve volném čase, jsou rovněž vysoké a nezanedbatelné. Dle průzkumu Českého statistického úřadu Informační společnost v číslech 2014 (9, online) je 68 % domácností vybaveno počítačem. Přístup k internetu prostřednictvím stolního počítače, přenosného počítače či různých jiných typů zařízení (jako je mobilní telefon či tablet) má poté 67 % domácností. Dle Stašové (36, s. 143) lze zaznamenat tendenci, kdy dochází k soustřeďování života jedinců z prostoru veřejného do prostoru soukromého, právě k počítači a internetu. Děti tedy např. tráví svůj volný čas mimo domov, ale uchylují se do domácností svých přátel, kde společně tráví volný čas u televize, internetu nebo např. u herních konzolí.
26
2. Volný čas na internetu 2.1 Internet Kudová (22, s. 239-240) uvádí, že internet vznikl v roce 1969 v americkém Pentagonu pro původně vojenské účely. Cílem bylo vytvořit takovou bezpečnostní síť, kterou nebude možné vnějším zásahem vyřadit z provozu. Až od roku 1987 se jeho užívání začalo šířit po Severní Americe, především na univerzitách a ve výzkumných laboratořích. Postupně se však internet začal šířit i mimo akademickou půdu, a to po celém světě. Česká republika se k internetu oficiálně připojila v roce 1990. Od 90. let 20. století se postupně rozrůstaly počty počítačů v českých domácnostech. Ty se nejprve bez připojení k internetu daly užívat např. k zjednodušení psaní textových dokumentů (náhrada psaní na stroji) či výpočtům. Využívat se ale již dali také k hraní jednoduchých počítačových her, čímž začaly zasahovat do způsobu trávení volného času jedinců. „V současné době je internet největší světovou počítačovou sítí, která sdružuje desetitisíce jiných počítačových sítí a jsou k ní připojeny miliony počítačů. Počet uživatelů, kteří tuto síť využívají na všech kontinentech, není přesně znám, je odhadován na desítky milionů. (…) Nejpoužívanější službou internetu je Worl Wide Web (www – česky celosvětová pavučina). Každá tzv. webová adresa po otevření na počítači odkryje vlastně jakýsi „časopis“ na určité téma (22, s. 240). Internet neslouží pouze k prohlížení stránek, ale lze jej využívat např. k zasílání elektronické pošty (e-mailu), ke komunikaci, k obchodům, nákupům, platbám, vzdělávání se, ale i k počítačovým hrám.
2.2 Způsoby trávení volného času na internetu V následující kapitole se budeme podrobně zabývat možnostmi trávení volného času na internetu. Hojně provozovanou volnočasovou aktivitou jsou počítačové hry. Jedná se o hry, které ke svému fungování zpravidla potřebují připojení k internetu. Díky internetu může hráč např. komunikovat, kooperovat či soupeřit s ostatními hráči. Mládež ve věku 15 až 24 let, na kterou se soustředí Kudová (22, s. 241) internet využívá k různým účelům (od nejčastěji užívaných po nejméně užívané): 27
příjem a odesílání pošty, hledání informací pro své osobní užití, zábava, surfování bez konkrétního cíle, hledání informací pro své zaměstnání, diskuse, přímý nákup přes internet, bankovní služby. Dle výše uvedeného je nejhojnějším způsobem užívání internetu zasílání elektronické pošty. Internetové poštovní schránky mají tu výhodu, že jsou dostupné kdykoliv a odkudkoliv ze světa, k přístupu do nich potřebujeme pouze počítač připojený k internetu. Emailovou zprávu si přečteme kdykoliv chceme a její zasílání je zdarma. Fenoménem především posledního desetiletí se staly sociální sítě. „Ty jsou na internetu místem k setkávání lidí, sdílení zážitků, obsahu. Očekává se zde vzájemná interakce. (…) Původně byly určeny k setkávání lidí, diskusím a chatování. Později s rozvojem moderních technologií došlo k boomu používání a sdílení multimédií. Sociální sítě se staly prostředkem k používání jiných služeb a staly se významným nástrojem k seznámení a udržování vzájemných vazeb“ (7, online). Existuje mnoho typů sociálních sítí. Mezi známé české sociální sítě patří např. Lidé.cz (rychlá a anonymní seznamka) nebo Spolužáci.cz (k udržení vazeb s minulými i současnými spolužáky). Mezi zahraniční sociální sítě patří především Facebook. Ten je největší sociální sítí na světě a má více než miliardu aktivních uživatelů. Facebook vznikl v roce 2004 a jeho hlavním zakladatelem je Američan Mark Zuckerberg (46, online). Mezi další známé a hojně užívané zahraniční sociální sítě lze zařadit např.: Twitter – umožňuje sdílení textu o 140 znacích, tzv. mikroblogování. Tyto texty se nazývají „tweety“, mohou obsahovat i odkazy na jakýkoliv obsah, například fotografii nebo článek (27, online); Instagram – umožňuje sdílení fotografií. Uživatel si pořídí fotografii nebo video, prostřednictvím služeb a nastavení Instagramu může změnit jejich vzhled a poté je veřejně sdílet (15, online); Ask – sociální síť, která umožňuje anonymní pokládání a zodpovídání otázek registrovaným uživatelům (2, online). Další možnost trávení volného času na internetu nabízejí tzv. komunikační programy (např. Skype, ICQ, Messenger), které stejně jako sociální sítě, slouží ke sdílení společných aktivit lidí v době, kdy nejsou fyzicky spolu. Komunikační programy nabízejí možnost rychlé výměny zpráv, také hlasové hovory nebo videohovory, které usnadňují sdílení životních zážitků s lidmi bez ohledu na to, kde se nacházejí. Prostřednictvím takových programů je možné sdílet příběhy, naučit se cizím jazykům, oslavit důležité životní události či uspořádat jednání a spolupracovat 28
s kolegy. Tyto produkty fungují na telefonech, počítačích, tabletech i televizorech (35, online). Počítač a internet je často užíván k poslechu a stahování hudby či sledování a stahování filmů a seriálů. Dalším přínosným způsobem využití počítače a internetu je tzv. e-learning (elektronické vzdělávání). Jde o „vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kurzů, distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia“ (1, online). Jinými slovy hovoříme o využívání informačních technologií ve vzdělávacím procesu. Vzdělávací proces bývá, jak již bylo uvedeno, také předmětem trávení volného času. Jmenujme další příklady využívání internetu: účast na internetových diskusích, nákup, využívání bankovních služeb atd. Převážně se ovšem jedná pouze o jeho pasivní využívání. Uživatel těchto služeb je de facto konzumentem. V této diplomové práci se více zaměřujeme na aktivní využívání internetu, kdy je uživatel internetové služby zároveň i tvůrcem. Níže jsou podrobněji rozpracovány kapitoly o serveru YouTube a internetovém blogu. Jedinec zde využívá internet jak formou pasivní – konzument videí a příspěvků na blozích, tak především formou aktivní – tvůrce videí a blogů. 2.2.1 YouTube Internetová stránka YouTube.com se charakterizuje jako služba, která umožňuje miliardám lidí sdílet, objevovat a sledovat originální videa, čímž poskytuje prostor pro vytváření spojení mezi lidmi, šíření informací a inspirace po celém světě. Zpřístupňuje šíření originálního obsahu malých i velkých tvůrců a inzerentů (44, online). Miller (28, s. 32) uvádí, že server YouTube byl založen 15. února 2005 třemi bývalými zaměstnanci společnosti PayPal: Chadem Hurleym, Stevenem Chenem a Jawedem Karim. Zakladatelé si uvědomovali, že lidé potřebují službu, která by kombinovala možnosti nahrávání, sledování a sdílení videoklipů. Společně poté vymysleli způsob, jakým by mohli uživatelé vkládat své vlastní videoklipy na webové stránky. V květnu roku 2005 byla spuštěna testovací verze serveru a po doladění nedostatků byl YouTube v prosinci roku 2005 spuštěn oficiálně Od svého spuštění se stal velmi oblíbeným serverem, který již během prvního roku fungování navštívilo 38 milionů uživatelů. Tím se stal jednou z deseti 29
nejnavštěvovanějších stránek v dějinách. Návštěvnost YouTube dále rostla, čehož si všiml jeden z jeho největších konkurentů – server Google. V říjnu roku 2006 se YouTube stal součástí Google, za což Google zaplatil cca 1,65 miliardy dolarů. Od té doby YouTube přesto ale dále funguje samostatně a vcelku nezávisle na mateřské společnosti. Server YouTube i nyní dále roste a násobí se počty jeho uživatelů. Dle údajů z roku 2010 byl YouTube třetím nejnavštěvovanějším serverem internetu s více než 146 miliony návštěvníků za měsíc. (28, s. 33) Server YouTube označuje své uživatele
za „komunitu“, která je
prostřednictvím serveru propojena. Uživatelé si vzájemně poskytují informace a zábavu, ale také se vzájemně obohacují, vzdělávají se a díky sdílení videí se mohou vidět, setkávat a seznamovat. Na YouTube lze být aktivním uživatelem, který má založen svůj vlastní kanál, na něž nahrává svá natočená videa. Uživatelé dále mohou přidávat komentáře, hodnotit videa či na ně vytvářet reakce. Někteří uživatelé YouTube jsou také pasivní, protože např. pouze sledují nabízená videa i bez založení vlastního kanálu. Dle Millera (28, s. 34-35) je 56 % všech uživatelů YouTube ve věku 18-44 let, čehož přibližně polovinu tvoří ženy. Tito lidé sledují celou řadu videoklipů, z nichž nejpočetnější kategorii představuje hudba (31 %). Další kategorie jsou např. zábava (14 %), lidé a blogy (11 %), zprávy a politika, sport, humor či filmy a vzdělávání. YouTube disponuje čtyřmi základními dokumenty, které vymezují obsah videí a chování uživatelů. Jde o Smluvní podmínky, které jsou nejdůležitějším dokumentem YouTube a každý uživatel by jim měl věnovat pozornost. Definují základní vztah mezi YouTube a uživatelem, přípustné chování uživatelů. Smluvní podmínky dále odkazují na dokument Pokyny pro komunitu YouTube, které informující o tom, jaký obsah videa nemá na portálu YouTube místo (pornografie, násilí, týrání zvířat, výroba či (po)užívání výbušnin a drog, drastické a diskriminační materiály, porušování soukromí, spam a videa, k nimž nahrávající uživatel nemá veškerá autorská práva či povolení). Komukoli, kdo je přistižen při výše uvedených činnostech, může být s trvalou platností přístup na YouTube zakázán (45, online). Třetím závazným dokumentem YouTube je Sdělení k ochraně osobních údajů. V dokumentu je uvedeno, za jakých podmínek a s jakými informacemi může YouTube dále nakládat. Čtvrtým dokumentem je Oznámení o porušení autorských
30
práv. Jde o stránku s návodem, jak postupovat, cítí-li se uživatel dotčen stran jeho autorských práv. (42, online) V rámci diplomové práce se soustředíme na ženy a dívky, které jsou aktivními uživatelkami serveru YouTube, což znamená, že mají založen vlastní kanál, na němž zveřejňují své natočené videoklipy. Dále se zaměřujeme na ženy a dívky, které se svou tvorbou aktivně podílející na psaní internetového blogu. Dle serveru Blogerky.cz se ženy a dívky nejčastěji zabývají natáčením videí a tvorbou blogů na následující témata: bydlení, cestování, sport, krása, životní styl, móda, rodina, vaření, zahrada či zdraví (6, online). Uživatelky následně tvoří videa či píší články na internetové blogy s konkrétnějšími obsahy. Jedná se např. o:
Nákupy (haul – „úlovek“) – prezentace věcí, které autorka nakoupila za nějaké časově ohraničené období, popis prvních dojmů a zkušeností s těmito produkty, případná doporučení ke koupi apod.;
Spotřebované (kosmetické) produkty – informace o zkušenostech autorky s produkty, oblečením, potravinami atd., které vyzkoušela, popis, zda jsou vhodné a kvalitní či nikoliv, a kde, za kolik peněz je lze pořídit. Jde v podstatě o recenzování produktů, se kterými má autorka již nějaké zkušenosti, naskytla se jí možnost je otestovat;
Tagy – jedná se o videa či články kolující internetem. Autorky je buď mohou, nebo nemusí natočit. Tagy se většinou zaměřují na témata ze života autorek. Z osobního pozorování vyplynulo, že mezi častá témata patří např. videa s názvem: Padesát faktů o mně, Co mám ve své kabelce, Co mám ve svém mobilu, „Room tour“ (ukázka vlastního pokoje či bytu ve videu), Jak skladuji svou kosmetiku apod.;
Vlogy – videa z cest, výletů a zážitků autorek. Prostřednictvím kamery či popisu v článku „berou“ autorky své sledovatele na dovolené, výlety, oslavy, ale také např. do práce, na nákupy, na kosmetické procedury nebo i do porodnice;
Outfit videa/články (oděv/výstroj) – zabývají se představením oděvů a módních doplňků. Autorky se převlékají do svého oblečení a pózují, představují se jako modelky, poskytují rady týkající se aktuálních trendů apod.;
31
Tutoriály – návody, jak se nalíčit. Jde o subžánr, prezentovaný spíše formou videí než článků. Autorky se na videu líčí a poskytují svým sledovatelům rady ohledně užívání make-upu;
„Rozbalovačky“ – jde o videa či články, v nichž autorka otevírá balíček, který si objednala nebo jí byl zaslán. Může se jednat o balíčky od kosmetických firem, se kterými autorka spolupracuje, či např. o Ladybox4 či Brandnooz box5, které si sama objednala;
Give away (rozdat, darovat zadarmo) – videa či články, které mají za úkol obdarovat a odměnit fanoušky a sledovatele dané autorky za projevenou přízeň. Autorka vyhlašuje tzv. give away ve chvílích, kdy např. dosáhla určitého počtu odběratelů a sledovatelů svého YouTube kanálu nebo blogu. Give away je autorkami zpravidla pojímána formou soutěže, jelikož není možné, aby autorka obdarovala všechny své příznivce;
Recepty – prezentace receptů na různé pokrmy, které autorka na videu sama vaří, případně průběh vaření prezentuje prostřednictvím fotografií na blogu. Častá bývá tvorba autorek, které se zaměřují např. pouze na vegetariánská či veganská jídla či na pečení sladkých pokrmů;
DIY (Do It Yourself – udělej si sám) – prezentace návodů na výrobky, které si lze doma samostatně vytvořit. V podání autorek se může jednat o návody na obnovení a úpravu starého oblečení, výrobu domácí kosmetiky či šperků apod.;
Výzvy (Challege) – jsou především videa, na kterých autorky překonávají a zdolávají jistou výzvu. Výzva může pocházet od sledovatelů autorky, kteří po ní žádají, aby ji splnila, či se může jednat o tematické výzvy kolující internetem, jak tomu bylo i u tagů. Jako
4
Ladybox je luxusní dárková krabička, která obsahuje mix kosmetických a drogistických produktů. Má poutavý obsah, který je překvapením do poslední chvíle, a krásné balení. Lze v něm zpravidla nalézt dvě plná balení výrobků a tři až čtyři cestovní nebo vzorková balení. Pevnou obalovou krabičku v luxusním provedení lze poté využít jako úložný box na drobnosti či dekoraci (23, online). 5 Brandnooz box je krabička, díky níž je možné objevovat novinky z trhu potravin. Ty je pak možné z pohodlí domova testovat, na internetu hodnotit a sdílet své názory a chutě s ostatními, kdo si také krabičku objednali (8, online).
32
příklad uveďme výzvy: Vytvoř si make-up za tři minuty, Vytvoř si make-up bez použití zrcadla nebo sportovní výzvy apod.;
Návody na účesy – podrobný popis, jak si vytvořit účes. Může jít o účes na ples, různé druhy copů apod.;
jiné. 2.2.2 Internetový blog
Šindelář (39, s. 7) uvádí: „Slovo blog či weblog je složeninou výrazů web a log (anglický výraz pro deník). Jedná se o osobní webové stránky, na kterých uživatelé publikují své příspěvky ve formě článků.“ Dle Olivera (30, s. 8) se jedná o webové stránky, které svému majiteli umožňují přidávat na internet libovolné informace v chronologickém pořadí. Může se jednat o osobní deník, recenze webových stránek, politické komentáře či cokoliv jiného. Blog tak může být zaměřen na konkrétní téma, například autorův koníček, ale zároveň autoři mohou popisovat a reagovat na libovolné události každodenního života. Blogy jsou tvořeny záznamy, které mohou obsahovat text, obrázky, zvuky nebo videa. Mívají také interaktivní prvek, který dovoluje návštěvníkům blogu komentovat jednotlivé záznamy (30, s. 8). Psaní blogu má stejná pravidla jako psaní v běžném textovém editoru (např. Microsoft Word), autor blogu by měl mít základní přehled o editaci textu na počítači. Na druhou stranu je blog – autorův deníček – možností jeho svobodného vyjádření, a proto autora nelze přímo nutit používat zavedená pravidla. Jistá forma grafického znázornění a osobitého způsobu vyjádření se u této formy publikování téměř vyžaduje a různé odchylky od jazykových norem se na rozdíl od „oficiálních zpravodajských médií“ tolerují. I když je forma blogu důležitá, za mnohem důležitější se považuje obsah jeho sdělení. Stejně jako server YouTube vymezuje vhodnost obsahu publikovaných videí a chování uživatelů, i tvorba internetového blogu se řídí určitým souborem pravidel pro slušné chování v prostředí počítačové sítě. Jedná se o netiketu (složeninu slov net – počítačová síť a etiketa). Dle netikety nemá blog sloužit k vyřizování osobních sporů, není to prostor pro nadávky či napadání okolí. V této souvislosti je třeba si také uvědomovat, že ani zdánlivá anonymita internetu, nedává autorovi blogu možnost beztrestně urážet (39, s. 8). 33
Internetový blog lze založit prostřednictvím blogovací služby/serveru na internetu. Ze známých českých blogovacích služeb jmenujme Blog.cz, Bloguje.cz, Lide.cz či Xblog.cz; mezi známé zahraniční blogovací služby patří Blogger.com, Blog.com nebo např. Blogging.com (39, s. 99-100). Tyto blogovací servery svým uživatelům umožňují vytvořit si blog, který si uživatelé přizpůsobují dle vlastního vkusu a potřeb prostřednictvím celé řady nastavení. Mohou sem vkládat články, obrázky, fotografie, které lze různě upravovat či barevně stylizovat. V rámci blogu lze tvořit jednotlivé rubriky a tím své články kategorizovat, přidávat motta a sledovat statistiky návštěvnosti blogu (jednotlivých článků i komentářů návštěvníků blogu). Šindelář (39, s. 89) také upozorňuje na pokročilé nastavení blogu, kdy lze vkládat ankety, které umožní např. oživit články a jsou pro tvůrce blogu určitou formou zpětné vazby. Za vhodné považuji zmínit fakt, že je v prostředí internetu velmi žádoucí, aby tvůrce svůj blog aktualizoval – přispíval na něj v pravidelných intervalech. Frekvence, ale i kvalita nových příspěvků je velmi důležitá proto, aby blog neztratil své čtenáře. Nepravidelné přispívání (např. pouze několikrát do roka) může značit, že autor nemá na tvorbu blogu čas, nemá co sdělit nebo si internetový blog založil pouze proto, že „je to v módě“. V takovýchto případech nemá téměř smysl blog zakládat.
2.3 Nástrahy internetového prostředí Jak již bylo uvedeno, prostředí internetu není pro své uživatele zcela anonymní. I když je zde možnost vystupovat pod přezdívkami, není vyloučeno, že zůstane
internetové
působení
daného
člověka
neodhaleno
(jak
v případě
internetových „agresorů“, tak v případě řadových uživatelů). Např. v rámci internetových diskusí, působení na sociálních sítích i při tvorbě internetového blogu nebo natáčení videí na YouTube se mohou uživatelé internetu setkat s různými nástrahami, jež jim působení v prostředí internetu znepříjemňují či dokonce znemožňují. Možné nástrahy internetu specifikujeme níže. Hovoříme nyní o jedné z forem šikany – kyberšikaně. Jedná se o „formu agrese, která je realizována vůči jedinci či skupině s použitím informačních a komunikačních technologií“ (38, s. 7). Podstata a řada mechanismů jsou u kyberšikany a tradiční (psychické, nepřímé) šikany společné. Obě formy se dějí 34
záměrně opakovaně, zahrnují psychické násilí a způsobují psychická traumata. Kyberšikana ale využívá oproti „tradiční šikaně“ jiné zbraně – internet a mobilní telefon. Dochází k ní prostřednictvím e-mailů, ICQ, SMS a MMS zpráv, telefonátů, chatu, webových stránek aj. Chování, které označujeme pojmem kyberšikana, může naplňovat skutkovou podstatu některých trestných činů, jako je vydírání, vyhrožování, nebezpečné pronásledování (stalking) nebo útisk (33, s. 8-13). Mezi projevy kyberšikany, které vznikají kombinací několika složek (viz Tabulka č. 1 na s. 36), dle Szotkowského a kol. (38, s. 7-15) patří:
zveřejňování ponižujících záznamů (audio, video) nebo fotografií – cílem útočníka je vyprovokovat oběť k reakci, oběť je jak zveřejněným materiálem, tak i svou případnou reakcí vystavována veřejnému posměchu;
ponižování a pomlouvání – úročník se snaží poškodit pověst oběti a zveřejňováním nepravdivých informací či urážkami a ponižováním poškodit její vztahy;
krádež identity – cílem útočníka je získat přístup k elektronickému účtu oběti a ten následně zneužít např. k mazání kontaktů a zpráv, rozesílání zpráv s nevhodným obsahem jménem majitele účtu či k zneužití osobních údajů;
ztrapňování prostřednictvím falešných profilů – útočník vytvoří falešný elektronický účet nebo osobní stránku, kde poté o oběti zveřejňuje nepravdivé informace, které mají za účel oběti ublížit;
zveřejňování cizích tajemství – útočník má k dispozici intimní či jinak inkriminující materiály o oběti (fotografie, důvěrné informace,…), které může prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu zveřejnit;
provokování a napadání uživatelů v internetové komunikaci – jedná se o negativní a urážející interakce mezi uživateli internetové komunikace (např. e-mailu, diskusí, sociálních sítí);
obtěžování – cílem útočníka je trápit oběť a znepříjemňovat jí život opakovanými telefonáty, prozváněním, SMS zprávami, e-maily či příspěvky v diskusích.
35
Tabulka č. 1: Složky kyberšikany (Zdroj: E-bezpečí.cz)
Použité formy psychické šikany Formy šikanujícího obsahu Nástroje kyberšikany Dehonestování (ponižování, nadávání, urážení…) Pomlouvání Provokování Vyhrožování, zastrašování Vydírání Obtěžování Pronásledování atd.
Text Videozáznam Audiozáznam Grafický záznam (fotografie, obrázek, karikatura,…) Volání, prozvánění Krádež identity atd.
Diskuse, chaty, emaily, SMS, MMS, Instant messengery, ankety, webové stránky, sociální sítě, virtuální vzdělávací prostředí, online hry, mobilní telefony,…
Mezi další druhy rizikového chování na internetu, které uvádí Szotkowský a kol (38, s. 50-82), patří tzv. kybergrooming a sexting. Kybergrooming označuje chování uživatelů internetu, kteří mají vyhlédnutou oběť, v níž chtějí vyvolat falešnou důvěru a přimět ji k osobnímu setkání. Výsledkem takového setkání oběti a útočníka poté bývá nejčastěji sexuální zneužití oběti, její opakované zneužívání či napadení, mučení apod. Útočníci v tomto případě někdy za účelem nalákání oběti nevystupují jako fyzické osoby, ale jako představitelé firem, které mají vytipovaným obětem přinést užitek (např. výhra v soutěži, modeling apod.). Sexting „je vymezován jako akt rozesílání fotografií zachycujících nahotu mezi mobilními telefony či dalšími elektronickými médii, např. internetem“ (38, s. 81). Mezi nebezpečí sextingu patří vysoké riziko zneužití citlivých materiálů, které mohou následně kolovat i několik let. Jejich užití v budoucnu např. kolegou z práce, sousedy či rodinou velice snižuje prestiž oběti. Výsledkem mohou být problémy doma i na pracovišti, sexuální útoky atp. Zneužití citlivých materiálů uživatelů není pouze doménou sextingu. Uživatelé v prostředí internetu zveřejňují velké množství osobních údajů, což se pro ně může stát nebezpečné. Sdílení osobních údajů, fotografií a videozáznamů s osobami blízkými, dětmi, osobními věcmi, pokojem či domovem autorů videí na internetu můžeme označit jako jasně rizikové chování. Uživatelé si v mnoha případech neuvědomují, jak může být toto chování nebezpečné, materiály mohou být zneužity např. k vydírání, manipulování, ponižován, krádeži či „pouze“ k utvoření úsudku o uživateli, který dané materiály zveřejnil (např. se s materiály seznámí potenciální zaměstnavatel před výběrovým řízením). Mezi uživateli také panuje obecná představa, že co internet uživatel umístí, může bez problémů opět smazat. Ve skutečnosti tomu tak ovšem není a nehovoří o tom ani smluvní podmínky 36
internetových služeb. „Navíc virtuální realita nabízí lidem možnost splnit si svá přání, možnost změnit sebe sama i svůj život k obrazu svému. Mnozí se tak v tomto prostředí cítí lépe než ve skutečném světě, vtělí se do svého virtuálního já (alter ego, avatar) a o reálné vazby ztrácejí zájem. K závislostnímu chování je už pak jen krůček a spolu s tím logicky narůstá možnost setkat se s kyberšikanou či jinou nebezpečnou komunikační praktikou“ (38, s. 19). Dle výzkumu Nebezpečí internetové komunikace IV., do kterého bylo v roce 2013 zapojeno 21 372 respondentů ve věku 11-17 let z celé České republiky se s alespoň některou formou/projevem kyberšikany setkalo 50,62 % respondentů. Mezi nejčastější projevy patřily verbální útoky (33,44 %), snaha útočníka prolomit elektronický účet (32,58 %) a obtěžování za pomoci prozvánění mobilním telefonem (24,08 %). Nejčastěji se poté respondenti setkali s projevy kyberšikany na sociálních sítích (44,47 %). Celkem 53,16 % respondentů také uvedlo, že se na internetu baví s lidmi, které neznají osobně, 35,98 % respondentů by poté souhlasilo s osobní schůzkou s tímto neznámým člověkem (38, s. 112-123).
37
3. Specifikace cílové skupiny 3.1 Společenské a vývojové rozdíly mezi pohlavími Diplomová práce se zaměřuje na dívky a ženy, které natáčejí videa na YouTube či píší internetový blog. Je tedy třeba charakterizovat tuto cílovou skupinu. Vymezení a ohraničení pojmů dívka a žena není zcela jednoznačné, i když mezi těmito pojmy rozdíly implicitně vnímáme. Cítíme, že dívky jsou na rozdíl od žen mladší, méně zkušené či např. závislé na své primární rodině. Z pojmu žena již vyzařuje
dospělost,
samostatnost,
nezávislost
nebo
také
např.
moudrost.
„Transformace“ dívky v ženu probíhá dle vývojové psychologie v období dospívání – pubescence, kdy dochází (jak je podrobněji uvedeno v následující kapitole) k přeměně tělesné stavby dívek (jejich postava se zaobluje, vyvíjejí se sekundární pohlavní znaky) nebo také ke změně myšlení. U mladých žen se projevuje zvýšená kritičnost vůči sobě samým, vyšší zranitelnost či rozvinuté abstraktní myšlení v porovnání s dívkami apod. I přes uvedené rozdíly je vývoj každého jedince velmi individuální a není tedy možné striktně určit mezník, kdy se jedná o dívku a kdy již o ženu. Výše zmíněné charakteristiky žen nemohou „ženy“ po završení období pubescence také zcela naplňovat. Jako poměrně snazší se jeví vymezení dívek a žen vůči chlapcům a mužům. Zde jsou rozdíly jednoznačné. Zástupci mužského a ženského pohlaví mají zcela odlišné vnitřní předpoklady pro svůj vývoj. Jmenujme např. genetickou výbavu nebo odlišné tempo a charakteristiky vývoje v jednotlivých životních obdobích. Obě pohlaví jsou také vystavována jiným vnějším (socializačním a výchovným) vlivům, které se s vývojem společnosti mění. Rodiče na pohlaví dítěte reagují určitým postojem a chováním, které z jeho pohlaví vyplývá. Jejich postoj poté stupňuje takové projevy dítěte, které odpovídají dívčí nebo chlapecké roli. Již ve 4 letech děti vědí, že je jejich pohlavní identita trvalým a nikdy neměnným znakem (40, s. 117119; 17, s. 26). Ve společnosti dochází k jistému tradičnímu rozdělení rolí na mužskou a ženskou. Muž je chápán jako hlava a živitel rodiny, autorita či dominantní jedinec. Žena naopak zastává spíše roli „hospodyně“, která pečuje o rodinu a je spíše pojímána jako na muži závislá. Přestože se toto tradiční chápání mužské a ženské role rozvolňuje, některé stereotypy ve společnosti přetrvávají. Ženy a muži se poté 38
projevují odlišně v charakteristikách mezilidských vztahů, ve svém chování, úpravě zevnějšku, ale také v trávení volného času. Dívky a ženy jsou poté oproti chlapcům a mužům charakterizovány především empatií a citlivostí, laskavostí, bezmocností, podporou a tendencí pomáhat ostatním, což přináší vyšší stupeň odpovědnosti. Lee a kol. (26, s. 839-844) zjistili, že ženy umí být šťastnější než muži, jsou v průměru otevřenější zážitkům, což může vést k vyšší emoční zranitelnosti a k depresím, pokud u nich převažují zážitky negativní. Ženy a dívky se od mužů a chlapců odlišují také v přístupu k moderním technologiím a jejich využívání. Obecně, i přes existenci výjimek, lze říci, že jsou k užívání technologií méně otevřené, učení se jejich ovládání jim trvá déle a využívají je k jiným účelům. I v případě psaní internetového blogu a natáčení videí na YouTube se dívky a ženy věnují jiným tématům než chlapci a muži. Tato témata pravděpodobně souvisejí s výše uvedenou charakteristikou ženské role. U dívek a žen převládá zaměření na estetickovýchovné oblasti, jako je móda, krása, hra na hudební nástroje, péče o děti apod. Dívky a ženy preferují natáčení videí a psaní článků, které jsou „více povídavé“, vyjadřují emoce, osobní zkušenosti s určitými produkty, službami či událostmi, a také kladou vyšší důraz na vizuální stránku vydaného obsahu. Chlapci a muži se více věnují např. politickému dění, sportu, humoru, technice či natáčení tzv. „let´s play“ videí, která zaznamenávají, jak autor hraje určitou počítačovou hru. Svůj nahraný výkon ve hře poté prostřednictvím videí sdílejí s ostatními uživateli internetu.
3.2 Vývojová charakteristika dívek a žen Vzhledem k tomu, že je pojem ženy a dívky velmi široký, je potřebné si vymezit jisté věkové rozpětí, v jehož rámci se budeme dívkami a ženami podrobněji zabývat. Práce se soustředí na dívky a ženy od 10 do cca 45 let. Tuto cílovou skupinu nelze v rámci výchovy a volného času jednoznačně zařadit. Část dívek a žen zabývajících se natáčením videí na YouTube či tvorbou internetového blogu dochází ještě do základních, středních (příp. vysokých) škol, kde jsou cíleným působením např. v rámci výchovy mimo vyučování ovlivňovány více, než ženy, které již mají období školní docházky a studií za sebou. Nespadají tedy do skupiny typicky ovlivňované volnočasovými institucemi. Sledované dívky a ženy v cílové skupině 39
spadají do několika vývojových období, která jsou autory pojímána různě (Skorunková, Oudová, Říčan a další). Pro tuto práci vycházíme z charakteristiky jednotlivých období dle Skorunkové (34, s.106-135) a Langmeiera, Krejčířové (24, s. 142-186). Vývojové období dívek a žen, na které se nejprve zaměřujeme, je dospívání. První fází dospívání je pubescence, která začíná okolo 10 let věku a trvá přibližně do 15 let. V období pubescence dochází k proměně tělesné stavby (urychluje se růst, prodlužují se končetiny, vyvíjejí se sekundární pohlavní znaky,…) a tělesná stavba dívek a chlapců se začíná výrazně odlišovat. Dívky, které dozrávají časněji, mohou mít potíže se sebehodnocením. U této skupiny dívek je kladen vzrůstající význam na vzhled a zevnějšek; některé dívky nejsou např. spokojeny se svou hmotností, pochybují o svém vzhledu, přejí si vypadat jinak a „lépe“. Jsou zranitelnější, mají pocit nejistoty a obav, strach ze selhání či sociálního odmítnutí. Na rozdíl od mladších dětí, které poznávají svět takový, jaký je, pubescenti uvažují o tom, jaký by svět měl nebo mohl být (přirozený důsledek abstraktního myšlení). U pubescentů se také objevuje zvýšená kritičnost, kdy mají tendence s dospělými polemizovat, diskutovat, bývají radikální a neochotní dělat kompromisy. Intenzivně uvažují o své budoucnosti a mají představy o tom, jak by chtěli žít, a vytyčují si cíle, kterých by chtěli dosáhnout. U pubescentů roste význam vrstevníků na úkor rodiny. S vrstevníky si pubescenti vzájemně porovnávají své zkušenosti, chování, postoje či pocity. Navazují s nimi přátelství či první vztahy a naplňují tak svou potřebu emočních vazeb, jistoty a bezpečí. Janošová (17, s. 209-214) uvádí, že nejvíce znejistěnou věkovou skupinou v období dospívání jsou dívky ve věku 12 a 13 let. Jsou si nejvíce vědomy společenských očekávání, mají nejvyšší tendence se společenským požadavkům přizpůsobit, ale na druhou stranu některé společenské požadavky také vědomě ignorovat. Dívky obecně jsou v tomto vývojovém období vystaveny tlaku k přijetí požadavků plynoucích z představ o roli dospělé ženy. Dalším požadavkem, se kterým se dívky musí vyrovnat, je zvýšený požadavek péče o vzhled. Největším zprostředkovatelem módních trendů jsou masmédia, která přinášejí především informace o ideálu krásy. Tomu se snaží vysoké procento dívek vyrovnat, i když ve skutečnosti je jen velmi těžko dosažitelný. Nespokojenost s tvarem vlastní postavy řeší dívky nejčastěji zvýšením pohybové aktivity či prostřednictvím diet. Tím roste
40
nebezpečí onemocnění některou z poruch příjmu potravy (např. mentální anorexie nebo bulimie). „Rychlý vývoj motorických, percepčních i ostatních schopností (typických pro pubertu) vede k novým a hlubším zájmům – k zájmu o sport, četbu, hudbu, filmy a divadlo, popřípadě se objevují i prvé vážnější pokusy o aktivní literární, hudební nebo výtvarnou tvorbu“ (24, s. 149). Natáčení videí na YouTube či tvorba blogu je určitým způsobem také uměleckým zájmem, kterému se dívky věnují. Při tomto způsobu trávení volného času realizují své kreativní ambice a zároveň se utvrzují ve své společenské roli dívky/ženy, jelikož se v rámci natáčení a psaní internetového blogu zpravidla věnují „ženským“ tématům (viz výše). Druhou fází dospívání je adolescence, která trvá přibližně od 15 do 20 let. Jedná se o přechodné období přípravy na dospělost, které je charakterizováno především pohlavním dozráním – dosažením schopnosti reprodukce. Tělesný vývoj adolescenta směřuje k vyrovnání se fyzickou silou i výškou dospělým. Dívčí postava se dále zaobluje a stává se výrazně ženskou. Zevnějšek je pro adolescenta stejně důležitý jako pro pubescenta. Fyzická atraktivita podporuje jeho sebevědomí, je předpokladem dosažení dobré sociální pozice a ve skupině vrstevníků má vysokou hodnotu. Vztahy k vrstevníkům jsou pro adolescenta stále důležité, dochází však již k postupnému odpoutávání od skupiny. Adolescent méně spoléhá na normy a názory vrstevníků a nepřijímá vše, co skupina vyžaduje. V adolescenci dochází také většinou k prvním sexuálním zkušenostem a tím k naplnění partnerského vztahu. Pro adolescenci je dále typická otevřenost myšlení. Adolescenti nezatížení zkušenostmi používají nové způsoby řešení, bývají nadšení, zbrklí a neopatrní. V diskusích s okolím jsou stále kritičtí, vyžadují komunikaci na partnerské úrovni. Dokončován je taktéž proces separace ze závislosti na rodině. Hlavním úkolem, který je před adolescenta postaven je vytvořit si vlastní identitu a najít odpovědi na otázky „Kdo jsem?“ a „Kam směřuji?“. Adolescenti chtějí zjistit, kam patří, v čem je smysl jejich života. „Všímají si různých nespravedlností, zajímají je světové problémy, společenská morálka, hledají opravdové hodnoty a ideály, chtějí jiný způsob života, než
jaký
jim
společnost
nabízí.
Výrazem
protestu
proti
společnosti
je
upřednostňování alternativní kultury a vlastních způsobů sebevyjádření“ (34, s. 117). Adolescentní dívky mohou v psaní internetového blogu či natáčení videí na YouTube spatřovat právě utvrzení ve vlastní identitě. Na internetu se prezentují 41
takové, jaké se cítí být a přirozeně v lepším světle, než se poté mohou projevovat v reálném životě. Jejich zájmová aktivita, která stojí mimo školní prostředí či již pracovní kolektiv, jim nejvíce umožňuje být sebou samými, dělat, co chtějí. V další rovině již může tento způsob trávení volného času dávat dívkám potenciální možnost uplatnění (získání profese v dané zájmové oblasti a možnost výdělku). Období dospělosti jedince lze taktéž rozdělit do několika etap, které se nutně překrývají a nastupují rozdílně u jednotlivých jedinců. První z etap je časná dospělost, která je přechodným obdobím mezi adolescencí a plnou dospělostí. Jedná se o přibližný věk od 20 do 30 let. Jedinec je v tomto období na vrcholu tělesné síly, energie a maximální výkonnosti. Již si uvědomuje své tělo realisticky a přizpůsobuje se možnostem, které vyplývají z jeho síly, vytrvalosti, půvabu, zdraví i odolnosti. Hlavním kritériem tohoto období bývá dosažení osobní zralosti. „Člověk je zpravidla pokládán za zralého, když po dokončení dospívání přejímá plnou osobní a občanskou odpovědnost, začíná být ekonomicky nezávislý a navíc přispívá k rozmnožování obecných statků, rozvinul plně své osobní zájmy, ustavil legalizovaný vztah k životnímu partnerovi, přejal očekávané výchovné úkoly vůči svým potomkům a na druhé straně se přizpůsobuje svým stárnoucím rodičům“ (24, s. 169). Je ovšem patrné, že žádný člověk nesplňuje nikdy plně všechny uvedené charakteristiky, snaží se jim vždy spíše v jisté míře přiblížit. V tomto vývojovém období dochází zpravidla k úplnému osamostatnění od původní rodiny, založení vlastní domácnosti, k uzavírání manželství a zaskládání vlastní rodiny. Dochází také např. k nástupu do prvního stálého zaměstnání. Za další znak zralosti můžeme považovat plné rozvinutí a vyrovnanost práce s ostatními s ostatními činnostmi realizovanými ve volném čase. Jak již bylo uvedeno, v období časné dospělosti by měly být ženy již smířeny s tím, jaké jsou, jak vypadají, a měly by být schopné posoudit své možnosti. Z toho vyplývá, že by měly mít jasno v tom, zda je pro ně natáčení videí a tvorba blogu pouze koníčkem či majíli ambice se této oblasti věnovat i v rámci pracovního uplatnění. Pokud usoudí, že se jedná pouze o způsob, kterým tráví svůj volný čas, neměly by těmto aktivitám podřizovat celý svůj život. Druhou z etap dospělosti a zároveň poslední vývojovou etapou, kterou se budeme podrobněji zabývat, je dospělost střední. Jde o období plné výkonnosti a relativní stability ohraničené věkem od 30 do cca 45 let. Jedinci se v tomto vývojovém období dostávají často do situací, jež kladou až příliš vysoké nároky na 42
jejich psychickou odolnost a tělesnou výkonnost. Vychovávají své děti, současně pomáhají svým stárnoucím rodičům, v zaměstnání často zastávají odpovědné pracovní pozice související s pověřením náročnými úkoly. Ve středním věku také začínají jedinci pociťovat první projevy tělesného stárnutí a úbytku tělesné atraktivity, s čím mívají problém především ženy. Zneklidňují je přibývající vrásky, mají méně pružné tělo a přibývá jim podkožní tuk. Období střední dospělosti bývá spojováno s krizí středního věku. „Přispívá k ní vědomí předělu vlastního života, budoucí časové omezenosti a zúžení vlastních možností. Čtyřicátník bilancuje svou minulost, posuzuje svůj dosavadní života, svou profesní pozici, rodinu, partnera, děti, své zdraví i zevnějšek. Srovnává svou situaci s dřívějšími ideály a posuzuje, jak se mu je podařilo naplnit. Do budoucna musí volit takové cíle, které jsou přijatelné pro druhou polovinu života. (…) Krize středního věku vede k poznání, že nyní je poslední možnost něco změnit“ (34, s. 131). Langmaier a Kejčířová (24, s. 175-177) poukazují na vysoký význam činností ve volném čase v období střední dospělosti. Nejdůležitějším rozdílem mezi rozličnými způsoby trávení volného času je volba buď aktivního, nebo pasivního zaměstnání, buď střídání velmi širokého repertoáru aktivit, nebo výběr omezené, ale velmi specializované a hluboce ovládané činnosti. Důvody volby aktivit volného času jsou poté značně individuální. Někteří jedinci si volí činnost ve volném čase hlavně proto, že je to pro ně úleva od napětí, starostí a úzkostí; jiní si volnočasovou aktivitu vybírají s ohledem na to, zda jim přináší určité uznání druhých lidí a vyšší společenský status; další lidé se snaží být ve volném čase nějak užiteční a chtějí pomáhat druhým. Někteří lidé dávají přednost aktivitám s velkým výdejem fyzické energie, jiní preferují pasivní relaxaci; někteří chtějí trávit volný čas ve společnosti dalších lidí, jiní upřednostňují činnosti o samotě atd.6 Na začátku kapitoly uvedené věkové rozpětí dívek a žen od 10 let do cca 45 let bylo vybráno záměrně. Spodní hranice věku cílové skupiny byla zvolena proto, že předpokládáme, že dívky v 10 letech jsou již v dnešní době schopné ovládat technologie potřebné k trávení volného času natáčením videí na YouTube a tvorbou internetového blogu. V 10 letech dívky docházejí do 4. či 5. třídy základní školy, kde 6
Uvedené členění a charakteristiky vybraných období se v pojetí jiných autorů odlišují. Názory autorů se různí např. v krajních mezích jednotlivých období. Např. Oudová (2003, s. 36) využívá pro první stupeň dospělosti termínu mladá dospělost, kterou vymezuje od 20 do 35 let. Dále Vágnerová (40, s. 375) vymezuje období střední dospělosti až od 35 let , nikoliv od 30 let, jak uvádějí Skorunková, Langmaier a Krejčířová.
43
již mají zařazenu výuku cizího jazyka. Je již tedy pravděpodobné, že budou rozumět základním pojmům angličtiny, se kterými se nejen na internetu setkají. Jedná se také o dívky vstupující do vývojového období pubescence, se kterým jsou spojeny první výraznější projevy ženskosti, citová zranitelnost a potřeba kladné sebeprezentace. Právě toto mohou být důvody, proč dívky začínají s natáčením videí/tvorbou blogu v daném věku. Horní hranici věku cílové skupiny jsme zvolili proto, že ženy ve věkové kategorii nad 45 let se uvedeným způsobem trávení volného času zabývají méně často. Jedná se o zralé ženy, které jsou vyrovnané se svým životem, naplňuje je např. péče o rodinu nebo zaměstnání. Nižní aktivita na internetu může souviset i s vývojovým obdobím života: od 45 let do 60 let hovoříme o tzv. starší dospělosti, období od 60 let výše již označujeme jako stáří (34, s. 136-151). V těchto obdobích se na ženách projevují tělesné změny spojené se stárnutím, klesají jejich schopnosti a výkonnost či se u nich začínají projevovat častější zdravotní potíže. Vinou toho již ženy ve věku nad 45 let nemají takový zájem prezentovat svou osobu na internetu (i za předpokladu, že ovládají cizí jazyky a s počítačovými technologiemi umějí pracovat).
3.3 Motivace, vliv sebehodnocení na trávení volného času dívek a žen Motivy, které dívky a ženy vedou k trávení volného času prostřednictvím psaní internetového blogu a natáčení videí na YouTube, jsou různorodé. Motivem dle Laška (25, s. 94) rozumíme vědomou sílu jednání. Motiv vyjadřuje psychologickou příčinu či důvod lidského chování, dává mu psychologický smysl. Vyjadřuje cíle chování a to i nevědomé účely chování. Motiv vyjadřuje stav vnitřní pohnutky, jde o psychologickou příčinu směru chování, dosažení určitého cíle. Motivací se zabýváme, protože činnost člověka je výběrová. Z množství podnětů se zaměřuje jen na některé. Vliv na jejich výběr má hodnotová orientace, zkušenosti, cíle, temperament či věk daného jedince. Dívky a ženy může k trávení volného času prostřednictvím YouTube a internetového blogu vést mnoho motivů. Jednat se může např. o chuť podělit se s ostatními uživateli internetu o své zkušenosti, dovednosti; pocit, že autorka může svým příspěvkem na internetu někomu pomoci; záměr navázat s ostatními uživateli 44
internetu (kteří se zabývají podobnou problematikou) sociální kontakt a přátelství či pouhý záměr tzv. „jít s dobou“ a věnovat se ve volném čase něčemu, co je aktuální, moderní a diskutované. Další motivy, jež mohou dívky a ženy vést k tomuto trávení volného času, úzce souvisejí s oblastí sebehodnocení. To „je chápáno jako výsledek sociálního srovnávání a sebeposuzování na základě pozorování vlastní činnosti. Pro vytváření sebehodnotících kritérií a výsledný emoční vztah k sobě je významné především posílení z prostředí zvláště od významných druhých“ (4, s. 116). Základy sebehodnocení jsou položeny už v dětství a jsou vytvářeny rodinou a nejbližším okolím
jedince.
S postupujícím
vývojem
(pubescence,
adolescence)
se
v sebehodnocení stále více uplatňuje vliv vrstevníků a médií. Změna nastává až v dospělosti, kdy je spojena především s nástupem do zaměstnání a založením vlastní rodiny. Činnosti, kterými se zabýváme, tak více či méně podléhají soudům a schválení našeho okolí. Ať už jednáme v souladu s názory našeho okolí anebo se jim záměrně bráníme, vždy s nimi přicházíme do konfrontace. Problematické se může jevit jak příliš vysoké sebehodnocení, tak sebehodnocení
nízké.
Příliš
sebevědomé
dívky
a
ženy
(ty
s vysokým
sebehodnocením), mohou mít problémy s přeceňováním svých schopností, což je může poté vést k tvrdému střetu s realitou či s hodnocením ostatních. Dle hesla „podle sebe soudím tebe“ mohou přistupovat k méně sebevědomým jedincům velmi kriticky a odmítavě. Jejich vysoké sebehodnocení může být způsobeno také jakousi „pózou“ a potřebou zakrýt svůj jiný nedostatek/vadu. Velmi nízké sebehodnocení s sebou přináší jiné problémy. Dívky a ženy nejsou schopny se prosadit, prezentovat své názory např. v kolektivu či na veřejnosti. Vnímají svůj výkon vždy jako podřadný a nedostatečný, shazují své názory před ostatními apod. Pokud se již dostanou do vůdčí role, dělá jim problémy úkolovat podřízené, kolektiv vést a adekvátně podřízené hodnotit. Za zmínku dále stojí také teorie Higginse (13, s. 319-340), který přichází s pojmy ideální Já a požadované Já. Ideální Já dle něho zahrnuje to, co by člověk rád v ideálním případě měl. Požadované já je reprezentací toho, o čem se člověk domnívá, že by měl mít (vlastnosti, zastávání postojů apod.). Z výše uvedeného vyplývá, že motivací dívek a žen k natáčení videí na YouTube/tvorbě internetového blogu mohou být faktory související s potřebou kladného sebehodnocení. Dívky a ženy na internetovém blogu a YouTube prezentují 45
samy sebe tak, aby byly krásné, milé, chytré, veselé, pozitivní či šikovné v nějaké oblasti a aby je takto jejich okolí vnímalo. Záměrem tedy může být kladná sebeprezentace jejich osoby, zvýšení sebevědomí nebo zviditelnění sebe sama, upozornění na svou osobu prostřednictvím internetu (viz výzkumné šetření str. 6165). Zviditelnění se na internetu a poukázání na vlastní šikovnost v určité oblasti se pro dívky a ženy může jevit také jako příležitost pro uplatnění v rámci povolání. Je totiž reálné, i když ne časté, že si jejich působení na internetu všimnou např. modelingové agentury, hudební manažeři či výrobci kosmetických produktů, kteří budou chtít s autorkami videí a blogů navázat spolupráci. Tato spolupráce sebou již nese finanční výdělek či jiné výhody, jež se mohou stát motivací k trávení volného času s YouTube a blogem. V takovém případě je ale již na zvážení, zda se jedná o trávení volného času nebo o přivýdělky a zaměstnání (viz výzkumné šetření str. 64). Natáčením videí na YouTube/tvorbou internetového blogu mohou dívky a ženy rovněž unikat před reálným světem, ve kterém žijí. V prostředí internetu se mohou prezentovat tak, jak chtějí, a být takové, jaké by si přály být ve skutečnosti, nebo jak by si přály, aby je reálný svět vnímal (viz požadované Já).
46
EMPIRICKÁ ČÁST 4. Výzkumné šetření Jak již bylo řečeno, volný čas a možnost jeho využívání má nezastupitelné místo v životě člověka. Způsoby jeho trávení se od sebe jedinci samozřejmě liší. Základní vliv na rozdíly v trávení volného času má např. věk, vzdělání, místo bydliště a také pohlaví jedinců. V diplomové práci jsme se zaměřili na trávení volného času dívek a žen, a to prostřednictvím natáčení videí na YouTube a psaní internetového blogu. Zdá se, že na rozdíl od chlapců a mužů, kteří se tomuto trávení volného času také věnují, se dívky zaměřují na specifické oblasti, které je možné označit jako „typicky ženské“. Jsou jimi např. móda, krása, péče o děti či vaření. S tímto způsobem trávení volného času jsou ovšem spjaty také jisté nástrahy internetu, které mohou představovat výrazné nebezpečí, obtěžování, a tak podstatně negativně zasahovat do trávení volného času. Právě tato problematika se stala ústředním tématem diplomové práce.
4.1 Cíl výzkumného šetření a stanovení hypotéz Cílem empirické části diplomové práce bylo zmapovat motivy, které dívky a ženy vedou k využívání YouTube a internetového blogu v rámci trávení volného času a zjistit, zda si tyto dívky a ženy plně uvědomují nástrahy internetového prostředí. Pro splnění výše uvedeného cíle práce jsme formulovali následující hypotézy. H1: Natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu bude hlavní zájmovou aktivitou respondentek. Tato hypotéza vychází z předpokladu, že již od období dospívání si dívky a ženy budují stabilní volnočasové aktivity. Na rozdíl od mladších jedinců, kteří mají zpravidla bohatou, rodiči organizovanou zájmovou činnost, se s postupným zvyšováním věku jedinců volnočasové aktivity specializují a jejich počet se s růstajícím množstvím ostatních povinností zmenšuje. Jak uvádějí Langmeier a Krejčířová (24, s. 149), rychlý vývoj percepčních, motorických a ostatních schopností (typický pro pubertu) vede jedince k volbě více různorodých zájmových 47
činností, kterým se ale věnují více od hloubky. Němec (29, s. 25) dodává, že účast dětí na smysluplné zájmové činnosti jim vytváří postupně návyk zabývat se těmito činnostmi i v pozdějším věku a v dospělosti, čímž dochází k tomu, že vhodně využívají volný čas. Ve stanoveném věkovém rozmezí respondentek od 10 do cca 45 let věku tedy existuje předpoklad, že tyto respondentky budou mít ve svém volném čase jednu aktivitu, již budou preferovat před ostatními. Jedním z úkolů výzkumného šetření je zjistit, zda se jedná právě o natáčení videí na YouTube/tvorbu internetového blogu. Vzhledem k tomu, že je natáčení videí na YouTube/psaní internetového blogu také velmi časově náročné, předpokládáme, že pokud se mu dívky a ženy ve volném čase věnují, jedná se o jejich hlavní zájmovou aktivitu, tedy tu, která jim na rozdíl od ostatních způsobů, kterými tráví volný čas, zabírá času nejvíce. H1 bude přijata, pokud více než polovina respondentek označí tvorbu internetového blogu/natáčení videí na YouTube za svou hlavní volnočasovou aktivitu. H2: Předpokládám, že se více než polovina respondentek bude věnovat buď pouze natáčení videí na YouTube nebo psaní internetového blogu. Jak již bylo uvedeno, v trávení volného času natáčením videí na YouTube/psaním internetového blogu spatřuji jistou časovou náročnost. S tímto způsobem trávení volného času není spjata pouze doba, kdy autorka reálně natáčí video nebo píše článek na svůj blog. Časově náročná je i fáze příprav, následných úprav apod. V případě tvorby videí se počítá s nastavováním osvětlení, zvukové aparatury či úpravou interiéru (exteriéru) před samotným natáčením. Po natočení videomateriálu přichází na řadu jeho počítačová úprava, střih, zvukové a obrazové efekty apod. Článek na internetovém blogu se v mnoha případech neobejde bez přidané fotodokumentace a kreativní úpravy prezentovaného obsahu. Z těchto faktů lze soudit, že se respondentky pravděpodobně budou z časových důvodů častěji věnovat pouze jedné z uvedených činností (natáčení videí nebo psaní článků na blog), než oběma najednou. H2 bude přijata, pokud bude v součtu počet respondentek, které se věnují pouze psaní internetového blogu a respondentek, které se věnují pouze natáčení videí na YouTube, vyšší, než počet respondentek, které dělají obě aktivity současně. 48
H3: Předpokládám, že hlavním motivem, proč respondentky natáčí videa na YouTube/píší internetový blog, je zviditelnění se, upozornění na sebe sama. Skorunková (34, s. 107, 109) uvádí: „V pubescenci stoupá význam zevnějšku. Dospívající zaměřují svou pozornost na vlastní vzhled, o němž často pochybují, přejí si vypadat jinak, lépe, záleží jim na tělesné atraktivitě. (…) Dospívání s sebou přináší také nejistoty a obavy se sebou samým, s pocity vlastní nedostačivosti, strachem ze selhání a sociálního odmítnutí.“ I pro adolescenta jsou zevnějšek a jeho vnímání okolím stále velice důležité. Dívky si většinou přejí být štíhlé a krásné a chtějí, aby je tak okolí vnímalo (34, s. 116-117). U starších než adolescentních žen z naší cílové skupiny je atraktivita také důležitá. Je s ní spojována úspěšnost, sebejistota a pozitivní vnímání sebe sama. Jak uvádíme v teoretické části práce (viz str. 41-42), dívky a ženy na internetovém blogu a YouTube prezentují samy sebe tak, aby byly krásné, milé, chytré, veselé nebo šikovné v nějaké oblasti lidské činnosti. Chtějí, aby svým okolím byly takto vnímány, z čehož lze usuzovat, že jejich hlavním motivem pro toto trávení volného času je zviditelnění sebe sama – upozornění na svou osobu prostřednictvím internetu. Jako by svým vystupováním nepřímo říkaly: „Vidíte, já jsem tady a podívejte, jaká jsem!“. Pokud je jejich zviditelňování sebe sama úspěšné, může dívkám a ženám přinést jisté výhody. Hovoříme poté o možnostech pracovního uplatnění, které v sobě nesou finanční výdělek či jiné benefity. Hypotéza bude uznána platnou v případě, že mezi první tři hlavní motivy, které vedou respondentky k natáčení videí na YouTube/tvorbě internetového blogu bude patřit důvod „Chci se zviditelnit, upozornit na svou osobu“. H4: Předpokládám, že internetová tvorba většiny respondentek bude zaměřena především na témata „móda“ a „krása“. Tato hypotéza je stanovena na základě oblíbenosti jednotlivých témat internetových blogů dle internetové stránky Blogerky.cz. Zde je uveřejněn pravidelně aktualizovaný seznam sta nejpopulárnějších blogů a jejich zaměření. Dne 8. 2. 2015 bylo mezi prvním stem nejpopulárnějších blogů 29 z nich na téma „móda“ a 39 na téma „krása“, což znamená, že se s celkovým počtem 68 blogů jedná o nejčastější témata volená dívkami a ženami při tvorbě blogu (5, online). Pro stanovení hypotézy vycházíme z tvrzení, že internetovou tvorbou dívek a žen je myšleno jak psaní blogů,
49
tak natáčení videí na YouTube. Pokusíme se ověřit, zda je dle uvedených hodnot pravdou, že se většina respondentek věnuje právě tématům „krása“ a „móda“. H4 bude přijata, pokud mezi první tři témata, jimiž se respondentky zabývají v rámci natáčení videí na YouTube/tvorby internetového blogu nejčastěji, budou patřit témata „móda“ a „krása“. H5: Předpokládám, že se více než jedna třetina respondentek setkala s obtěžováním nebo negativními projevy vůči jejich osobě na internetu. Negativní projevy uživatelů internetu jsou diskutovaným tématem, se kterým se především v médiích hojně setkáváme. Kyberšikana se ruku v ruce s rozvojem počítačových a mobilních technologií stává formou šikany, která se objevuje čím dál častěji. Z toho důvodu, že projevů kyberšikany je velké množství (např. krádež identity, ponižování a pomlouvání, provokování a napadání uživatelů v internetové komunikaci, zveřejňování cizích tajemství či obtěžování) se domníváme, že se alespoň s jedním z nich setkala minimálně jedna třetina respondentek výzkumného šetření. Vycházíme tak z výzkumu Nebezpečí internetové komunikace IV., do kterého bylo v roce 2013 zapojeno 21 372 respondentů (chlapců i dívek) ve věku 11 –17 let z celé České republiky. Dle tohoto výzkumu se s alespoň nějakým projevem kyberšikany setkalo 50,62 % respondentů (38, s. 112-123). Hranice jedné třetiny respondentek byla stanovena s ohledem na odlišné vymezení věku cílové skupiny, kdy byly do prezentovaného výzkumného šetření zahrnuty pouze ženy a dívky, a to i ve věku 18 až cca 45 let. Domníváme se, že dle demografických ukazatelů bude zjištěno, že respondentek ve věkové kategorii 31 let a starších nebude výrazně mnoho, z čehož vyplývá, že v této věkové kategorii bude také méně respondentek, které se na internetu mohly setkat s projevy kyberšikany. Hypotéza bude uznána platnou, pokud se více než jedna třetina respondentek na internetu setkala s obtěžováním nebo negativními projevy vůči jejich osobě. H6: Předpokládám, že se většina respondentek domnívá, že jim natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu nemůže v životě uškodit. Poslední stanovená hypotéza částečně souvisí s H5. Uškodit v životě mohou ženám a dívkám zabývajícím se ve volném čase natáčením videí na YouTube/tvorbou internetového blogu právě zmiňované projevy kyberšikany. 50
V souvislosti s touto hypotézou máme ovšem na mysli jiné další možnosti, které mohou negativně ovlivnit život respondentek. Respondentky si dle mého názoru velmi málo uvědomují, jak může být např. zveřejňování osobních údajů, fotografií a videozáznamů na internetu nebezpečné. Zveřejněné materiály mohou být použity např. i k utváření úsudku o uživateli, který dané materiály zveřejnil. S nimi se poté seznámí např. potenciální zaměstnavatel, před výběrovým řízením, kolegové v zaměstnání, budoucí partner, rodina, vrstevníci či i samotná média. H6 bude platit, pokud se více než polovina respondentek domnívá, že jim natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu nemůže v životě uškodit.
4.2 Použité metody a sběr dat Pro účely práce jsem nejprve zvolila kvantitativní výzkumnou strategii. Jako konkrétní výzkumnou techniku jsem poté použila dotazník vlastní konstrukce vytvořený speciálně pro ženy a dívky, které natáčí videa na YouTube/píší internetový blog. Kvantitativní výzkum předpokládá, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Konstruované koncepty zjišťuje pomocí měření, získaná data analyzuje statistickými metodami s cílem je popisovat či ověřovat pravdivost představ o vztahu sledovaných proměnných (12, s. 46). V rámci kvantitativního výzkumu je dotazníková metoda dle Gravory (10, s. 99) nejfrekventovanější metodou pro zjišťování údajů. Bylo využito písemné kladení otázek a získávání písemných odpovědí, kdy výhodu dotazníku představuje snadnost jeho administrace (umožňuje v poměrně krátkém čase sběr velkého množství informací, proto se považuje za ekonomický výzkumný nástroj). Jeho další přednost tkví v tom, že lze údaje získané touto technikou plně kvantifikovat, tedy i počítačově zpracovávat. Negativní stránky dotazníku souvisejí např. s přesností vymezení otázek a variant odpovědí pro respondenta. Může se stát, že je respondent nucen vybrat si variantu, kterou by nezvolil, kdyby měl možnost volné odpovědi. Variabilita volných odpovědí nám totiž neposkytne možnost přesnějšího zpracování výstupů. „Další nevýhodou je to, že respondent může postřehnout záměry zadavatele a přizpůsobí se. Odpovídá tak, jak si myslí, že je od něho očekáváno. Zejména v případech, kdy je dotazník příliš dlouhý, vede to k únavě respondenta, ke ztrátě
51
motivace a v důsledku toho často k náhodnému vyplňování dotazníku bez většího rozmýšlení“ (32, s. 105-106). Dotazník (viz Příloha A) měl celkem 22 položek. Obsahoval 3 identifikační položky, 3 položky obecně soustředěné na to, jak respondentky tráví svůj volný čas a 16 položek zaměřujících se na působení respondentek na internetu. Na některé položky mohly respondentky odpovídat prostřednictvím vlastních odpovědí, dále vybíraly z nabízených odpovědí nebo volily vhodnost odpovědí dle předložené škály. U sedmi položek byla respondentkám mimo předložené odpovědi nabídnuta volba vlastní varianty odpovědi a její doplnění. Vzhledem k počtu položek dotazníku a jeho průměrné době vyplňování (cca 9 minut) se nejednalo o dlouhý dotazník, nepředpokládáme tedy možnost zkreslení získaných dat zapříčiněné únavou respondentek. Formulář dotazníku byl vytvořen elektronicky, v prostředí Vyplnto.cz.7 Tato webová stránka umožnila nastavit v dotazníku záhlaví, vytvořit jednotlivé položky, které se respondentkám zobrazovaly postupně i typ položek dle potřeby. U každé z položek byly uvedeny vysvětlivky pro vyplňování. Během tvorby dotazníku jsem se u položky 17 setkala s omezením webového prostředí. U této položky nešlo vytvořit
možnost
volné
odpovědi.
Chybějící
informace
byly
zjišťovány
v rozhovorech s respondentkami, kde bylo možné se na variantu odpovědi doptat. Finální fází tvorby dotazníku bylo vygenerování elektronického odkazu, který byl nezbytný pro distribuci dotazníku mezi respondentky. Dotazník byl ještě před vytvořením jeho elektronické verze testován v rámci tzv. předvýzkumu, ve kterém jsem využila vzorek šesti respondentek, jimž byl dotazník předložen v papírovém provedení. Na základě jejich připomínek a poznatků jsem provedla několik drobných úprav ve formulaci položek 13 a 17, které se promítly do finální elektronické podoby dotazníku. Tím jsem se snažila vyvarovat negativních stránek dotazníku, především nepřesnosti vymezení otázek. Dotazník (elektronický odkaz) byl respondentkám zasílán prostřednictvím emailu, na jejich konkrétní e-mailové adresy, které jsem nalezla na internetových blozích či YouTube kanálech dívek a žen zabývajících se uvedenou problematikou.
7
Vyplnto.cz umožňuje vytvoření online dotazníku s možností větvení otázek, automatické zpracování výsledků do tabulek a grafů s možností vytváření různých segmentů respondentů či stažení jednotlivých odpovědí pro vyhodnocení ve statistických programech. To vše za bezplatné propagace (43, online).
52
Dále byl elektronický odkaz zveřejňován v internetových diskusích či v komentářích pod videoklipy na YouTube. Během distribuce dotazníku, která trvala od 19. 12. 2014 do 2. 1. 2015, jsem se setkala s velkou ochotou respondentek, které byly příjemně překvapeny tím, že se někdo v rámci diplomové práce soustředí na problematiku YouTube a internetového blogu. Některými respondentkami jsem byla prostřednictvím e-mailu oslovena s prosbou o zaslání hotové diplomové práce. Vyhodnocení dotazníkového šetření bylo provedeno prostřednictvím aplikace MS Excel a programu SPSS na statistické zpracování dat, který pomohl přehledně a efektivně zpracovat získané informace. Prvotní seznámení se stavem získaných dat proběhlo přímo díky webové stránce Vyplnto.cz, která po vyhodnocení výzkumu nabízela zpracovaná data v koláčových grafech. Druhou použitou metodou k získání doplňujících informací ve výzkumném šetření se staly polostrukturované rozhovory. Kvalitativní výzkum je proces hledání a porozumění založený na zkoumání daného lidského nebo sociálního problému. Výzkumník vytváří komplexní obraz vybraného problému, sděluje subjektivní názory účastníků výzkumu a zkoumání provádí v podmínkách respondentům přirozeným (12, s. 50). Pro doplnění dotazníkového šetření jsem považovala
za
vhodné
využít
k
dotvoření
obrazu
tématu
rozhovory
s respondentkami, které se ve volném čase věnují natáčení videí na YouTube/tvorbě internetového blogu. Pelikán (32, s. 118-119) k polostrukturovanému rozhovoru uvádí: „Jde o dialog, kdy si osoby vyměňují své názory formou nezávazné komunikace a vzájemně na ně reagují. (…) Tento typ rozhovoru se používá i ve výzkumu. Smyslem je navázání kontaktu výzkumníka se zkoumanou osobou, její hlubší poznání, získání důvěry a zjištění informací, které by se těžko získávaly jinými přístupy.“ Polostrukturovaný rozhovor tedy může mít pouze orientační či doplňující charakter, navíc pomůže doplnit nebo prohloubit chybějící informace z předcházejícího výzkumu. Pomůže např. též pochopit, proč konkrétní jedinec reagoval při výzkumu jinak než většina respondentů. Osnova polostruktorovaného rozhovoru je obsahem Přílohy B. Za účelem provedení rozhovorů bylo prostřednictvím e-mailové komunikace osloveno 6 respondentek, které se zúčastnily i dotazníkového šetření. S provedením 53
rozhovoru i jeho nahrávkou za pomoci komunikačního programu Skype souhlasily tři z nich. Program Skype byl zvolen z důvodu distanční nedostupnosti setkání respondentek s výzkumníkem a dále proto, že se jedná o komunikační program, který je respondentkami v jejich volném čase též běžně využíván. Během rozhovorů bylo s respondentkami hovořeno o dané problematice a pro doplnění informací byly respondentky dotazovány na jednotlivá dílčí témata výzkumného šetření, dále také na informace, které by je samotné napadlo k problematice uvést. Přepis rozhovoru s respondentkou B lze nalézt v Příloze C diplomové práce. Přepis rozhovoru s respondentkou B byl zvolen z důvodu jejího nejobsáhlejšího popisu skutečností a dále proto, že obsahuje nejvíce relevantních informací pro vytvoření představy o dané problematice.
4.3 Výzkumný soubor, charakteristika respondentů Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 163 respondentek. Odpovědi žádné z nich nemusely být vyloučeny, neboť všechny respondentky v dotazníku uvedly zcela reálné a úplné informace, odpověděly na všechny položky. Nejpočetnější skupinou (44,17 %) se staly respondentky ve věku 21–30 let, šlo o celkem 72 z celkového počtu. Velmi početnou skupinou – 48 respondentek, jsou také dívky ve věkové kategorii 16–20 let (celkem 29,45 %). Jedná se tedy především o adolescentní dívky a dívky v období časné dospělosti (k vývojové charakteristice viz str. 41-42). Celkové věkové rozložení je patrné z Obrázku č. 1.
50 40 30 20 10 0
10–15 let
16–20 let
21–30 let 30 let a více
Obrázek č. 1: Charakter výzkumného souboru podle věku (v %)
Tabulka č. 2 na str. 55 dále prezentuje charakteristiku výzkumného souboru dle věku a vzdělání. Je z ní patrné, že největší počet respondentek dosahuje středního 54
vzdělání
zakončeného
maturitní
zkouškou
(34
respondentek)
a
vzdělání
vysokoškolského (36 respondentek). Dále lze z tabulky vyčíst informace, které jsme předpokládali, a to, že respondentky ve věku 10–15 let budou mít nedokončené základní vzdělání, případně budou dosahovat prozatím pouze základního vzdělání. Lze také konstatovat, že dívky a ženy, které se nejméně věnují tomuto způsobu trávení volného času, mají střední (učňovské) vzdělání. Tohoto výzkumného šetření se zúčastnily 4 takové respondentky. Tabulka č. 2: Vztah věku a vzdělání respondentek vzdělání věk
10–15 let 16–20 let 21–30 let 31 a více let celkem
nedokončené základní
základní
střední (učňovské)
střední (maturita)
vysokoškolské
celkem
počet
%
počet
%
počet
%
počet
%
počet
%
počet
%
11
100,00
6
18,20
0
0,00
0
0,00
0
0,00
17
10,40
0
0,00
27
81,80
0
0,00
21
31,30
0
0,00
48
29,40
0
0,00
0
0,00
2
50,00
34
50,70
36
75,00
72
44,20
0
0,00
0
0,00
2
50,00
12
17,90
12
25,00
26
16,00
11
100,00
33
100,00
4
100,00
67
100,00
48
100,00
163
100,00
Z pohledu velikosti místa bydliště je v tomto šetření nejvíce zastoupeno velké město s počtem obyvatel nad 100 000. Toto bydliště uvedlo 54 respondentek, tedy 33,13 % z celkového počtu. Můžeme se domnívat, že tomu tak je proto, že s sebou bydlení ve větších městech nese mimo jiné větší anonymitu pro jedince, kteří se věnují ve vyšší míře volnočasovým aktivitám, které je zviditelňují, což je i tvorba internetového blogu a natáčení videí na YouTube. Lokální prostředí, např. vesnice jako místo bydliště, které je zastoupeno 5,52 % respondentek, se zároveň může potýkat s horší dostupností moderních technologií. Pokrýt se ale podařilo všechny nabízené varianty, z čehož jsou tři střední hodnoty, jak uvádí Obrázek č. 2 na str. 56 téměř srovnatelné:
501 – 5 000 obyvatel – 33 respondentek (20,25 %)
5 001 – 20 000 obyvatel – 38 respondentek (23,31 %)
20 001 – 100 000 obyvatel – 29 respondentek (17,79 %).
55
. 35 30 25 20 15 10 5 0
do 500
501–5 000 5 001–20 20 00 1–100 100 001 a více 000 000
Obrázek č. 2: Charakter výzkumného souboru podle velikosti bydliště (v %)
.
Polostrukturované rozhovory byly provedeny se třemi respondentkami, jejichž charakteristiky uvádíme níže.
Respondentka A – 16 let; základní vzdělání, studuje střední školu (zakončena maturitní zkouškou); velikost bydliště cca 2 500 obyvatel.
Respondentka B – 32 let; středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou; velikost místa bydliště cca 480 000 obyvatel.
Respondentka C – 24 let; vysokoškolské vzdělání (titul bakalář); velikost místa bydliště cca 7 000 obyvatel
4.4 Vyhodnocení a interpretace výzkumného šetření Na základě realizovaného dotazníkového šetření a rozhovorů níže uvádíme analýzu zjištěných údajů, jež podrobujeme diskuzi. U vyhodnocení jednotlivých hypotéz vždy uvádíme položky z dotazníku, které danou hypotézu ověřovaly. Dále pro doplnění uvádíme konkrétní tvrzení respondentek rozhovorů k dané skutečnosti, což přináší komplexní pohled na příslušnou oblast8. Hodnocení skutečnosti, zda se hypotéza potvrdila, ovšem vychází pouze z výsledků dotazníkového šetření. Vybrané hypotézy byly podrobeny zhodnocení dle demografických charakteristik – věk, vzdělání a velikost místa bydliště. Případná zajímavá zjištění jsou taktéž prezentována v následujícím vyhodnocení.
8
Upozorňujeme na to, že zaznamenat odpovědi respondentek doslovně bylo v některých případech obtížné. Snažíme se v co největší míře zachovat autentičnost výpovědí, a tudíž se na některých místech objevují nespisovné výrazy a floskule.
56
H1: Natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu bude hlavní zájmovou aktivitou respondentek. Tuto hypotézu ověřovaly položky v dotazníku č. 4, 5, 6, 14 a 15. V dotazníkovém šetření se objevila shoda v tvrzení respondentek. Natáčení videí na YouTube/tvorbu internetového blogu vnímá jako svou hlavní zájmovou aktivitu 44,79 % respondentek a stejný počet respondentek, tedy 73, se s tímto tvrzením neztotožňuje. Zbylých 10,43 % respondentek v souvislosti s touto hypotézou označilo odpověď „nevím“. Respondentka C: „Určitě je to moje hlavní volnočasová aktivita. Mimo práci a školu tomu věnuju nejvíc času.“ Respondentka B: „No, to určitě ne. Není, protože, jak říkám, moc toho času nemám. Jsem většinou v práci, takže se snažím vlastně ten svůj volný čas rozdělit jakoby do víc mých koníčků, jak to mám říct, takhle no.“ Respondentky dále uvedly, že se ve svém volném čase nejvíce věnují estetickovýchovným činnostem, jako je např. výtvarná zájmová činnost, hra na hudební nástroj, zpěv, tanec, poslech hudby, četba, dramatická činnost, návštěvy kulturních představení, film apod. Tuto odpověď označilo celkem 90 respondentek, tedy 55,21 %. Konkrétní činnosti, kterým se poté respondentky ve volném čase nejčastěji věnují, jsou uvedeny v Obrázku č. 3 na str. 58. Je patrné, že se respondentky v největší míře věnují sportu. Tuto odpověď uvedlo celkem 48 respondentek (29,45 %). Nejčastěji zastoupeným sportem byl poté tanec, uvedlo jej 6 respondentek. K dalším sportům patřily např. posilování, lyžování, atletika, jízda na kole či běh. Trávení volného času psaním internetového blogu/natáčením videí na YouTube ve volném čase jednoznačně preferuje pouze 9,82 % respondentek, tedy 16 dívek a žen. Nejvyšší zastoupení odpovědí obsáhla skupina ostatních činností, do níž se dají zařadit odpovědi 60 respondentek. Jednalo se o velké množství různých činností, z nichž jmenujme např. malování, poslech hudby, vaření, nakupování, fotografování, cestování, relaxaci apod. Respondentka A: „Tak tohle je hodně těžká otázka a popravdě asi na ni nedokážu úplně nejlépe odpovědět, ale úplně nejradši ve volném čase dělám svůj blog.“ Respondentka C: „Jinak, kromě videí, si ráda čtu asi nejvíc a chodím sportovat.“ 57
Blog/Youtube
čtení
sport
.setkávání s přáteli
ostatní činnosti
16 resp. – 9,82 % 60 resp. – 36,81 %
30 resp. – 18,40 % 48 resp. – 29,45 %
9 resp. – 5,52 % Obrázek č. 3: Činnosti respondentek ve volném čase (v počtech, v %)
Jelikož natáčení videí na YouTube/tvorbu internetového považujeme za individuální volnočasovou aktivitu, respondentek jsme se dotazovali, jakou formu trávení volného času nejvíce preferují. Zjištěnými výsledky bylo potvrzeno, že většina respondentek upřednostňuje ve svém volném čase individuální formu jeho trávení (58,28 %). Skupinovou formu trávení volného času preferuje 23,93 % respondentek, masovou formu 12,89 % respondentek. Jako jinou formu, kterou tráví respondentky volný čas, označovaly formu párovou, kdy často svůj volný čas tráví se svou nejlepší kamarádkou nebo přítelem. Další odpovědí respondentek bylo, že ve svém trávení volného času nemají vyhraněné preference. Z uvedeného vyplývá, že i když respondentky označily jako nejčastější formu trávení volného času formu individuální, neznamená to, že se muselo nutně jednat o natáčení videí na YouTube/tvorbu internetového blogu, jelikož tomuto tvrzení neodpovídají ani vyhodnocení dalších položek dotazníku. Zhodnocení hypotézy dle demografických charakteristik nepřineslo žádná zajímavá zjištění. Natáčení videí na YouTube/psaní internetového blogu hodnotí jako svou hlavní volnočasovou aktivitu nejvíce dívek ve věkové kategorii 21–30 let. Jedná se ovšem o kategorii, která měla největší počet zastoupených respondentek, toto zjištění není tudíž překvapující. Z hlediska nevyššího dosaženého vzdělání jsou získaná data nejzajímavější u respondentek se středním vzděláním (zakončené maturitní zkouškou), které ovšem také spadají do věkové kategorie 21–30 let. Stejnoměrné rozložení odpovědí je patrné i v případě hodnocení hypotézy dle místa bydliště respondentek. Za zmínku stojí pouze fakt, že z devíti respondentek, které 58
uvedly velikost svého bydliště do 500 obyvatel, neoznačila žádná z nich odpověď nevím. Všechny tyto respondentky byly tedy schopny jednoznačně vyjádřit svůj názor, zda je natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu jejich hlavní volnočasovou aktivitou či nikoliv. Závěr k H1: Vzhledem ke shodě tvrzení, kdy stejný počet respondentek (44,79 %) uvedl, že vnímá natáčení videí na YouTube/tvorbu internetového blogu jakou svou hlavní zájmovou aktivitu, a stejný počet respondentek se s tímto tvrzením neztotožňuje, H1 nelze uznat platnou. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že se respondentky se ve svém volném čase nejvíce věnují sportovním aktivitám (29,45 %), nikoliv blogu a YouTube (9,82 %). H2: Předpokládám, že se více než polovina respondentek bude věnovat buď pouze natáčení videí na YouTube nebo psaní internetového blogu. Druhá hypotéza byla sycena především položkou č. 8 a pro doplnění položkou č. 5, která je podrobněji rozpracována v souvislosti s H1. Údaje o specializaci respondentek v rámci natáčení videí na YouTube či tvorbě internetového blogu nalezneme na Obrázku č. 4. píši pouze internetový blog blog + Youtube točím pouze videa na Youtube jiná odpověď 4 resp. – 12 resp. – 2,46 % 7,36 % 47 resp. – 28,83 %
100 resp. – 61,35 %
Obrázek č. 4: Specializace respondentek v rámci internetové tvorby (v počtech, v %)
Z uvedených dat vyplývá, že se respondentky nejčastěji věnují pouze psaní internetového blogu. Tuto skutečnost uvedlo 100 respondentek (61,35 %). Můžeme usuzovat, že tomu tak je právě z toho důvodu, že psaní internetového blogu vnímají respondentky jako méně náročné oproti natáčení videí či souběžnému vykonávání 59
obou činností. Svou roli může hrát i finanční stránka, neboť k natáčení videí je třeba více vybavení jako např. umělé osvětlení, zvuková aparatura, stativy apod. Natáčení videí na YouTube a tvorbu blogu současně vykonává dle uvedených dat 28,83 % respondentek, pouze natáčení videí se poté věnuje 7,36 % respondentek. Možnosti uvést jinou odpověď využily 4 respondentky. Jednalo o další kombinace činností související s natáčením videí na YouTube a tvorbou blogu. Respondentky současně s blogem např. vedou internetový obchod nebo píší články v novinách a časopisech. Respondentka A: „Já dělám obě činnosti, točím videa i píšu blog.“ Respondentka B: „No já mám oboje, ale na ten blog moc času nemám, takže se věnuju spíš těm videím, spíš tomu YouTube kanálu.“ Respondentka C: „Točím videa a mám i internetový blog, ale tomu natáčení se určitě věnuju víc. (…) Přijde mi, že hodně často je ta kombinace toho obojího, i když těžko říct. Já znám asi velký množství blogerek, který maj čistě psanej blog, protože se na to natáčení prostě necítí. Necítí se na to bejt před kamerou, vypadaj třeba na kameře nepřirozeně, takže se věnujou hlavně tomu psaní blogu.“ Přestože uvedlo natáčení videí na YouTube a tvorbu blogu jako svou hlavní zájmovou aktivitu pouze 16 respondentek, vidíme, že se nějaké oblasti tohoto druhu působení na internetu věnují všechny respondentky. Mohou ovšem natáčení videí na YouTube a tvorbu blogu vnímat jako příležitostný či okrajový koníček. Demografické charakteristiky ukázaly při hodnocení této hypotézy zajímavá zjištění s ohledem na věk respondentek, jak uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3: Vztah věku a internetových aktivit respondentek věk
aktivity respondentek
10–15 let
16–20 let
21–30 let
31 let a více
celkem
na internetu
počet
%
počet
%
počet
%
počet
%
počet
%
píši pouze internetový blog
11
64,70
23
47,90
48
66,70
18
69,20
100
61,35
točím pouze videa na YouTube
3
17,60
6
12,50
2
2,80
1
3,80
12
7,36
blog + YouTube
3
17,60
18
37,49
22
29,20
4
15,38
47
28,83
jiná odpověď
0
0,00
1
3,09
0
0,00
3
11,62
4
2,46
celkem
17
100,00
48
100,00
72
100,00
26
100,00
26
100,00
Z výše uvedené tabulky je především patrno, že pouze natáčení videí na YouTube se věnuje nejméně respondentek z věkové kategorie 31 let a více, a to pouze jedna. Respondentky z této věkové kategorie naopak oproti ostatním 60
označovaly nejvíce jinou odpověď. Z toho usuzujeme, že mají právě tyto starší respondentky tendence si k tvorbě blogu a YouTube videí přibírat další zmiňované aktivity (internetový obchod, články v časopisech a novinách), protože jsou pro ně dané činnosti např. i zdrojem obživy. Tabulka dále také ukazuje nejvyšší hodnoty v početně nejvíce zastoupených věkových kategoriích, a to 21–30 let a 16–20 let. Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání respondentek je zajímavé, že zároveň natáčí videa na YouTube a píše internetový blog nejvíce vysokoškolsky vzdělaných žen a dívek – 16 respondentek z celkového počtu. To považujeme za překvapující
zjištění,
neboť
jsme
u
vysokoškolaček
vzhledem
k již
pravděpodobnému docházení do zaměstnání předpokládali, že budou mít na volnočasové aktivity méně času, proto budou volit spíše jednu z variant, nikoliv natáčení videí a tvorbu blogu současně. Hodnocení hypotézy dle místa bydliště pouze potvrdilo, že se všem uvedeným aktivitám nejvíce věnují respondentky ze sídel o velikosti 100 000 a více obyvatel. Závěr k H2: Z hlediska výše uvedeného konstatujeme, že se celkem 68,71 % (tj. 112 respondentek) ve volném čase věnuje pouze jedné z předložených aktivit – psaní internetového blogu nebo natáčení videí na YouTube. Jedná se o více než polovinu respondentek. Oběma aktivitám současně se věnuje celkem 44 respondentek (26,99 %), proto H2 můžeme přijmout za platnou. H3: Předpokládám, že hlavním motivem, proč respondentky natáčí videa na YouTube/píší internetový blog, je zviditelnění se, upozornění na sebe sama. H3 ověřovaly položky z dotazníku č. 9, 17, 18, 19 a 20. Hlavní položka, která hypotézu sytila, byla č. 17. Respondentky u ní uváděly bodová hodnocení na škále 1 až 4 dle úrovně svého ztotožnění s nabízeným výrokem. Označení výroku číslem 1 znamenalo „nejvíce mě vystihuje“, číslem 2 „částečně mě vystihuje“, číslem 3 „spíše mě nevystihuje“ a číslem 4 „určitě mě nevystihuje“. Ze získaných údajů jsme vypočítali vždy průměrnou hodnotu výsledku ke každému výroku, kdy výrok s nejnižší získanou hodnotu respondentky nejvíce vystihoval a naopak s výrokem s nejvyšší hodnotou se respondentky nejméně ztotožňovaly. V Tabulce č. 4 na str. 62 uvádíme získané hodnoty.
61
Tabulka č. 4: Výroky vystihující motivy respondentek k natáčení videí/tvorbě blogu
pořadí výrok průměr 1,362 1. Chci se s ostatními podělit o své zkušenosti, dovednosti. 1,791 2. Chci prostřednictvím videí a blogu ostatním pomáhat. 2,123 3. Ráda navazuji nové sociální kontakty. Kladná sebeprezentace mé osoby. 2,245 4. Chci se zviditelnit, upozornit na svou osobu. 2,534 5. Chci zvýšit své sebevědomí. 2,613 6. Ráda bych si tímto trávením volného času přivydělala peníze. 2,773 7. Ve světě internetu unikám před reálným světem. 3,153 8. Nemám jiný koníček, jinou zálibu, které bych se mohla věnovat. 3,374 9. Z vyhodnocených průměrů přiřazených k jednotlivým výrokům vidíme, že hlavní důvody, proč se respondentky ve volném čase věnují právě natáčení videí na YouTube/tvorbě internetového blogu jsou: chuť podělit se s ostatními o své zkušenosti, dovednosti; chuť prostřednictvím videí a blogu ostatním lidem pomáhat a záměr navazovat v oblasti internetu nové sociální kontakty. Výrok „Chci se zviditelnit, upozornit na svou osobu“ se mezi ostatními umístil až na pátém místě, nepotvrdilo se tedy, že bude výrokem respondentkami nejčastěji označovaným, tzn. nejčastějším motivem k natáčení videí/psaní blogu. Respondentka A: „Důvod, proč to dělám, je, protože mě to baví, a když někoho třeba baví dělat nějaké modelářství nebo něco takového, tak mě prostě baví kosmetika a psát takovéhle věci. (…) Já si myslím, že zviditelnění jako důvod za mě rozhodně není. Já se dokážu prosadit i v jiných věcech. (…) Jak jsem ale postřehla u jiných blogerů a youtuberů, oni to dělají právě proto, že nemají sebevědomí, nebo si ho chtějí zvýšit, a tím si myslím, že se chtějí i zviditelnit. A pokud se chce někdo stát třeba moderátorem nebo třeba módní návrhářkou, tak si myslím, že je to pro ně přínosem.“ Respondentka B: „Nad zviditelněním jsem vůbec nepřemýšlela, ba naopak jsem měla hrozný obavy, ze začátku, když jsem začínala, jestli se mi lidi nebudou smát, nebo jestli nebudou negativní reakce, nebo jestli budu v tom dobrá, jak to vlastně ty lidi vezmou ty moje videa.“ Respondentka C: „Dělám to jenom proto, že mě to baví něco tvořit. (…) Částečně to zviditelnění asi jo. Nebylo to třeba proto, že by jsem jako chtěla být slavná a někdo mě třeba poznával na ulici, to ne. Ten blog byl ale částečně motivace, že mě vždycky lákalo psát do nějakýho lifestylovýho časopisu, vlastně studuju češtinu, ale chtěla jsem studovat žurnalistiku a vždycky mě lákalo někam psát, a tak 62
mě napadlo, že bych se mohla přes ten blog nebo i YouTube dostat někam tadytím směrem.“ Mezi další motivy, které vedou dívky a ženy k trávení volného času natáčením videí/tvorbou blogu, mohou bezesporu patřit také lidé v jejich okolí či významné události, které je v životě ovlivnily. Zaměřovali jsme se tedy na to, kdo nebo co přivedl/lo respondentky na myšlenku věnovat se natáčení videí na YouTube či tvorbě internetového blogu. Toto uvádí Obrázek č. 5. můj nápad jiná odpověď přátelé
rodina partner/partnerka ostatní lidé na internetu
64 resp. – 39,26 %
72 resp. – 44,17 %
4 resp. – 2,45 % 11 resp. – 6,75 %
4 resp. – 2,45 %
8 resp. – 4,92 %
Obrázek č. 5: Kdo přiměl respondentky k natáčení videí/tvorbě blogu (v počtech, v %)
Respondentky nejčastěji uváděly, že je na myšlenku věnovat se natáčení videí na YouTube/psát internetový blog přivedli ostatní lidé na internetu, kteří již videa točí nebo píší blog. Tuto odpověď označila více než třetina respondentek (72 respondentek – 44,17 %). Při hodnocení tohoto výsledku můžeme vycházet z názoru, že se pro dívky a ženy, které internetové blogy a videa na YouTube sledují, stalo působení ostatních lidí na internetu natolik lákavé, že měly zájem to samé taktéž vyzkoušet. S tím souvisí dále druhá nejčastější hodnota, kdy 64 respondentek (39,26 %) uvedlo, že věnovat se takovým volnočasovým aktivitám byl jejich nápad. Jejich nápad se ovšem mohl také odvíjet od skutečnosti, že na internetu takové počínání již u někoho viděly. Mezi jiné motivy, které přiměly respondentky k natáčení videí na Youtoube/tvorbě blogu, patří ihned za přáteli (11 respondentek – 6,75 %) např. potřeba sdělit svůj názor, ideální spojení koníčku a práce či dlouhodobý pobyt v zahraničí, kdy bylo prostřednictvím videí a blogu možné předávat informace a zážitky rodině či přátelům.
63
Respondentka A: „Já jsem začínala, když jsem viděla Američanky. Strašně se mi to líbilo a chtěla jsem, aby to přišlo i k nám, ale v té době jsem byla řekněme v takové té rané pubertě a ta videa nebyla tak kvalitní.“ Respondentka C: „Nikdo speciální mě k tomu nepřivedl, nebylo to tak, že by přišel impulz od někoho konkrétního. Bylo to tak, že jsem si na jaře 2010 koupila časopis Elle, kde byl článek o blogerkách a mně se to hrozně zalíbilo. Do tý doby jsem vůbec nevěděla, že něco takovýho existuje. Tak jsem si ty blogy našla a začala jsem si je číst. Hrozně se mi to líbilo a přišlo mi, že by to bylo něco, co by mě bavilo.“ Dalším z důvodů, proč trávit volný čas natáčením videí na YouTube/tvorbou internetového blogu, může být finanční motivace. Zjišťovali jsme tedy, zda respondentky pomýšlejí na možnost živit se jejich působením na internetu či označují tyto aktivity pouze za svůj koníček. Podobnou činností by se budoucnu rádo živilo 48,47 % (tj. 79 respondentek). Některé z nich konstatovaly, že je přeci snem každého člověka živit se tím, co jej naplňuje a baví. Pouze za svůj koníček, způsob, kterým jenom tráví volný čas, označilo tvorbu internetového blogu/natáčení videí na YouTube 67 respondentek (41,10 %). Internetová tvorba již nyní vydělává peníze 13 respondentkám
(7,98
%).
V menšině
se
objevily také
jiné
odpovědi
(4 respondentky – 2,45 %), jako např. tvorba internetového blogu k doplnění studia žurnalistiky či konstatování, že by byl drobný přivýdělek prostřednictvím blogu vítán, nebyl by do budoucna preferován jako zdroj obživy. Respondentka A: „Pokud by se naskytla ta možnost a věděla bych, že to má nějaký dlouhodobý smysl, tahleta práce, tak bych určitě do toho šla, když bych třeba ještě studovala. Ale v tuto chvíli si myslím, že to bude pouze koníček. Nedostávám z toho peníze. (…) Spolupráce mi to určitě přináší, za to jsem strašně ráda, protože to člověku více otevře ten svět, ale žádné spolupráce, že by jsem se třeba stala obličejem pro nějakou značku, to ne.“ Respondentka B: „No, tak samozřejmě to je koníček a bylo by to moc krásný se tím živit, ale to by člověk musel bejt opravdu dobrej a mít víc zkušeností. Nedovedu si představit, že bych se tím živila, nebo uživila, asi takhle, ale bylo by to moc krásný, kdyby to byla pravda no. No jo, chtěla bych se tím živit.“ Posledním z motivů k natáčení videí na YouTube/tvorbě internetového blogu ve volném čase, na který jsme se v dotazníku detailněji zaměřili, bylo zdokonalování sebe sama v nějaké oblasti lidské činnosti. Jednat se mohlo např. o naučení se něčeho 64
nového, získání zkušenosti do života a podobně. Nic se prostřednictvím trávení volného času na blogu a YouTube nenaučily 4 respondentky (2,45 %). Odpověď „nevím“ označilo 9 respondentek a celkem 150 respondentek (92,02 %) se díky tomuto způsobu trávení volného času naučilo něco nového či se zdokonalilo v nějaké činnosti. Jednalo se o následující příklady:
Ovládání internetového a sociálního marketingu skrze sociální média;
Úprava a design fotografií;
Formování, stříhání a grafická úprava videí;
Lepší vyjadřování, zdokonalení psaného projevu a českého jazyka;
Zdokonalení v anglickém jazyce;
Vývoj kritického myšlení (přijímání a poskytování asertivní kritiky), stát si za vlastním názorem;
Trpělivost, pracovitost;
Sebeprezentace,
navazování
kontaktů,
zvýšení
sebevědomí,
porozumění a uspořádání vlastního života (i volného času), přehodnocení žebříčku hodnot;
Komunikace s obchodníky, firmami a lidmi obecně;
Odborné znalosti v parfumerii, módním stylingu, líčení, vaření apod.;
Odhadování zájmů a záměrů lidí;
Možnost účastnit se jedinečných akcí a další.
Respondentka C: „Určitě jsem se naučila hrozně moc. Ze začátku jsem byla mnohem víc důvěřivá. Naučila jsem se o lidech, o internetu, co jsou všechno lidi schopný na internetu třeba napsat a zjistit a tak, takže jsem se naučila být taková trošku opatrnější. Pak jsem se taky naučila třeba mnohem líp projevovat, jak hodně natáčím videa a jsem před kamerou, tak nemám problémy s takovými veřejnými projevy třeba ve škole a taky jsem se naučila hodně těch technických věcí. Dříve jsem třeba nic nevěděla o střihu videa a prostě jsem zapla kameru a mluvila a teď si už pořád stahuju nový programy na střihání a podobně.“ Závěr k H3: Hlavní motiv pro respondentky, které tráví volný čas natáčením videí na YouTube/tvorbou internetového blogu, se stala pro toto trávení volného času chuť podělit se s ostatními o své zkušenosti a dovednosti. Mezi další výrazné motivy patřily finanční důvody a zdokonalování sebe sama v nějaké oblasti lidské činnosti. 65
Hlavním motivem, proč respondentky natáčí videa na YouTube/píší internetový blog, nebyl výrok „Chci se zviditelnit a upozornit na svou osobu“; ten se umístil až na pátém místě mezi uvedenými výroky. H3 tedy nebyla přijata. H4: Předpokládám, že internetová tvorba většiny respondentek bude zaměřena především na témata „móda“ a „krása“. H4 byla sycena dotazníkovými položkami 7, 11, a 16. Respondentky byly dotazovány, na jakou z oblastní zájmové činnosti se soustředí jejich internetové působení. Nejvíce zastoupenou oblastí byla estetická, kreativní, kterou se zabývá 119 respondentek (73,01 %). Druhou nejvíce označovanou se stala oblast společenskovědní, kterou ovšem označilo výrazně nižší množství respondentek (25 – tj. 15,34 %). Po devíti respondentkách (5,52 %) se věnuje oblasti technické a sportovní, turistické. Pouze jedna respondentka (0,61 %) se v rámci internetu zabývá oblastí přírodovědné zájmové činnosti. Obrázek č. 6 uvádí, jaká konkrétní zaměření mají internetové blogy a YouTube kanály respondentek, přičemž každá z respondentek mohla označit až tři oblasti, na které se v rámci internetu specializuje. jiné (25 resp.) Péče o dítě (3 resp.) Rodina (5 resp.) Bydlení (7 resp.) Sport (12 resp.) Cestování (15 resp.) Vaření (31 resp.) Móda (58 resp.) Životní styl (74 resp.)
Krása (97 resp.) 0
10
20
30
40
50
60
70
Obrázek č. 6: Konkrétní zaměření blogů a YouTube kanálů (v %)
Nejvíce respondentek se věnuje v rámci svého internetového působení tématům „krása“, „životní styl“ a „móda“. Mezi další nezanedbatelná témata patří „vaření“, „cestování“ či „sport“. Celkem 25 respondentek označilo mimo nabízené odpovědi také vlastní oblast, které se věnují. Nejčastěji se jednalo o zájem 66
o literaturu, četbu, recenzování knih (6 respondentek) a tvořivé, tzv. „DIY činnosti“ (9 respondentek). Specifikaci internetové tvorby respondentek rozhovorů společně s obrázky jejich internetových blogů a YouTube kanálů uvádíme níže. Respondentka A: „Má internetová tvorba je zaměřena především na tu recenzi kosmetiky, abych prostě ukázala svým čtenářkám nebo divačkám, co mě v tuto chvíli baví nebo jak se s tím vyrovnávám já. Někdy přidávám i lifestylové posty, kde ukazuju třeba, jak lehce zhubnout. Jsou to spíše takové, řekla bych obecné rady pro ženy a dívky.“
Obrázek č. 7: Internetový blog respondentky A
Obrázek č. 8: YouTube kanál respondentky A
67
Respondentka B: „Tak, moje internetová tvorba je zaměřena určitě na kosmetiku. No, můj blog se jmenuje: Blog nejen o kosmetice, takže vlastně já nejenom, že se zaměřuju na kosmetiku, ale zaměřuju se i na blogy, tím že žiju vlastně v cizině, tak pro holky je zajímavý to, když já točím o Liverpoolu, různý poznatky z Anglie, je pro ně zajímavý, když točím o kosmetice, která dostupná v Čechách není, takže vlastně něco i ze soukromí. Takže, vlastně já mám takovej život jakoby kosmetika a životní styl, asi takhle bych to řekla. Můj život.“
Obrázek č. 9: Internetový blog respondentky B
Obrázek č. 10: YouTube kanál respondentky B
68
Respondentka C: „Těžko se to shrnuje. Já jsem taková jako trošku neukotvená v tomhletom. Více méně se snažím primárně, aby to bylo o nějaký zábavě. Většinou jsem ale řazena mezi takové ty beauty youtuberky, který se zaměřujou na tu módu a na tu kosmetiku. Já si ale myslím, že to není úplně moje hlavní parketa. Nemyslím si, že bych patřila do nějaký špičky, co se týče líčení a kosmetiky. I když se to kloubí dohromady.“
Obrázek č. 11: Internetový blog respondentky C
Obrázek č. 12: YouTube kanál respondentky C
V souvislosti s působením na internetu prostřednictvím blogů a YouTube byly respondentky dotazovány, zda se prezentují i na sociálních sítích. Z vlastního pozorování a zkušenosti se sledováním videí a blogů je mi známo, že téměř všechny 69
dívky a ženy využívají sociálních sítí jako doplňku své internetové prezentace. Díky nim mohou být stále v kontaktu se svými diváky a během dne na sociální sítě např. přidávat fotografie, reagovat na komentáře diváků, sdílet s nimi momentální nálady, hesla či aktuální životní dění. Obrázek č. 13 uvádí počet a procenta respondentek, které sociálních sítí využívají a které nikoliv. Ano
Ne 7 resp. – 4,29 %
156 resp. – 95,71 %
Obrázek č. 13: Respondentky na sociálních sítích (v počtech, v%)
Respondentka A: „Na sociálních sítích se prezentuju a to na Instagramu a Facebooku. V poslední době si myslím, že to je opravdu nutnost, protože se lidé vždy rádi dívají do vašeho soukromí, ať děláte co děláte, a vlastně na ty sociální sítě přidáváte obrázky, videa z vašeho osobního života, a to většinou lidi strašně zajímá. Takže pokud chcete být v dnešní době In, musíte být na sociálních sítích.“ Respondentka B: „Na Facebooku trávím hodně času. (…) Mám facebookovou stránku, která je vlastně propojená s mým YouTubem. Vystupuju tam pod stejným jménem a vlastně na tý Facebook stránce sdílím tu moji práci, kterou udělám jak na blogu, nebo na YouTube, takže pro mě ta Facebook stránka je asi nejhlavnějším, vlastně nejhlavnější položkou mý práce, takže já vlastně na ní jsem nejvíc, takže sociální sítě určitě jo.“ Závěr k H4: Respondentky se ve volném čase při působení na YouTube a internetových blozích nejčastěji věnují tématům „krása“, „životní styl“ a „móda“. Mezi další častá témata jejich tvorby patří „vaření“, „cestování“ či „sport“. Jelikož nejčastější tři témata, kterým se respondentky věnují, zahrnují také „krásu“ a „módu“, H4 můžeme přijmout za platnou.
70
H5: Předpokládám, že se více než jedna třetina respondentek setkala s obtěžováním nebo negativními projevy vůči jejich osobě na internetu. K ověření H5 jsme využili položky č. 10, 12 a 13. Nejprve jsme se zaměřili na to, kolik respondentek se během svého působení na internetu setkalo s negativními projevy internetu a kyberšikanou. Jak prezentuje Obrázek č. 14, tyto zkušenosti má 69 respondentek (43,33 %) S nástrahami internetového prostředí se naopak nesetkalo 88 respondentek (53,99 %). Z těchto dat vyplývá, že se více než jedna třetina, tedy více než 33 % respondentek s kyberšikanou či jinými negativními projevy internetu setkalo. Respondentky, které se s kyberšikanou apod. setkaly, byly dále dotazovány, s jakými negativními projevy na internetu mají zkušenosti, přičemž mohly označit více možností odpovědí. Nejčastěji (55 respondentek) šlo o agresivní komentáře ostatních uživatelů internetu, dále o pomlouvání (34 respondentek) či o urážlivé a útočné e-maily, které respondentkám někdo zasílal (18 respondentek). Sedm respondentek má zkušenosti s negativními příspěvky na cizích blozích a YouTube kanálech, které je poškozují, a 3 respondentky se setkaly s pronásledováním jejich osoby na internetu. Možnost označit vlastní odpověď využilo 10 respondentek, které uvedly např. posmívání od spolužáků, vydírání prostřednictvím internetu, zcizení virtuální identity či narážky se sexuálním podtextem. Ne Nevím 6 resp. – 3,68 %
Ano
88 resp. – 53,99 %
69 resp – 42,33 %
Obrázek č. 14: Zkušenosti respondentek s negativními projevy internetu (v počtech, v %)
Respondentka A: „S kyberšikanou jsem se myslím nesetkala, není to v takovém měřítku, ale určitě jsem se setkala s tím, že někteří lidi prostě shazují vaši práci, takže ano, setkala jsem se s tím. (…) Většinou jsou to komentáře třeba pod mými videi nebo na blogu. Většinou si z toho snažím vzít nějaké poučení, pokud je to 71
oprávněný komentář, který říká nějakou kritiku. Většinou si z toho ale hlavu nedělám, protože tyhle negativní komentáře nepřevyšují počet těch pozitivních.“ Respondentka C: „Tak úplně vyloženě s kyberšikanou jsem se nesetkala. Samozřejmě ale nějaký negativní komentáře jako tam jsou a občas nějaká anonymní nadávka. Občas si někdo prostě přijde na ten internet vylít nějakou svojí závist, to se stane. (…) Já se ty projevy snažím ignorovat. Občas se tedy někdo strefí do nějakého citlivého místa, ale já si vždycky řeknu, že to jsou asi lidi, který jsou sami se sebou nešťastný, a tak maj jako potřebu kopat kolem sebe.“ Položka č. 10 se zaměřovala na negativa a pozitiva související s trávením volného času prostřednictvím natáčení videí na YouTube/tvorbou internetového blogu. Snažila se ověřit, zda jako negativa vnímají respondentky právě výše uvedené projevy kyberšikany či např. stalkingu. Nejčastěji se objevovaným negativem se stala časová náročnost. Respondentky uváděly, že jim tvorba blogu a YouTube videí zabere velké množství času, pokud se této aktivitě chtějí precizně věnovat, a tudíž jim nezbývá čas na jejich další koníčky. Dále si respondentky velmi uvědomovaly, že kvůli tomuto způsobu trávení volného času stráví dlouhou dobu uvnitř domu u počítače místo toho, aby trávily volný čas více venku s ostatními lidmi, nebo připouštěly finanční náročnost tohoto koníčku (vysoké pořizovací ceny vybavení a produktů). Ve svých odpovědích se respondentky také zaměřily na negativní projevy spojené s internetem, a to např. negativní komentáře, urážky a nepřiměřenou kritiku, pomlouvání či na často zmiňovanou ztrátu soukromí. Mezi pozitivy se naopak objevilo mnoho důvodů pro natáčení videí na YouTube/tvorbu blogu, která souvisejí také s H3. Respondentky jako pozitivum vnímají zábavu, pomoc jiným, seznámení se s novými lidmi, rozvíjení myšlenkových pochodů a vyjadřování se, odpočinek, ale i např. získání financí nebo produktů zdarma od různých firem. Respondentka B: „Negativum je ztráta volnýho času, protože to zabere hrozně moc času, když chcete mít ty videa kvalitní, dobře sestříhaný a aby opravdu byly za to stát. Je vlastně k tomu potřeba hrozně moc času, kterej já nemám. Takže to vidím jako negativum. Další negativum vidím určitě v reakcích lidí, myslím ty negativní, samozřejmě. Kritika k tomu patří, ale já souhlasím s konstruktivní kritikou a ne takový kritiky, který no, víte, co myslim, že jo? Takže to je určitě hlavní negativum, a pozitivum vidím to, že sem poznala něco novýho, určitě velký pozitivum je to, že když máte hodně odběratelů, uděláte dobrý videa, tak vás za to odmění, takže 72
určitě nějaký korunky jsou z toho. Další pozitivum, poznáte hromadu nových lidí, protože se pořádají různý setkání blogerek, nebo youtuberů. Poznáte jinou komunitu lidí vlastně, který maj stejnej zájem jako vy, takže to je taky pozitivum. No a, jo a ještě jedno pozitivum, taky, že když teda máte dobrý recenze, lidem se to líbí, tak určitý kosmetický firmy vás samy oslověj a nabídnou vlastně spolupráci, takže to je taky určitě velký pozitivum, který jsem poznala až teď, co v tom dělám.“ Respondentka C: „Tak pozitiva spatřuju to, že dělám to, co mě baví, něco tvořím. Pak další pozitivum je, že jsem přes to poznala spoustu zajímavých lidí, holek, který taky natáčej, kluků. Ty lidi jsou hrozně moc fajn a už máme takovou menší skupinku lidí, se kterýma se stýkáme, píšeme si a navázali jsme osobní kontakty. Já když se setkám se svými spolužáky, tak ti o natáčení videí nic neví, ale tady mám vlastně partu lidí, se kterýma tohle sdílím. (…) A negativa. Ty negativní komentáře, i když jich není moc, další negativum je, že člověk tak nějak chtě nechtě odhaluje svoje soukromí, i když to lze do jisté míry ovlivnit. Lidi jsou zvědaví, pak do toho rýpou a je to takový nepříjemný.“ Závěr k H5: Z výše uvedených dat vyplývá, že se s obtěžováním přes internet, kyberšikanou či jinými negativními projevy související s působením na internetu setkalo 69 respondentek – 42,33 % z celkového počtu. To znamená, že se jedná o více než jednu třetinu respondentek výzkumného šetření (více než 33 % – 54 respondentek). H5 tedy můžeme přijmout za platnou. H6: Předpokládám, že se většina respondentek domnívá, že jim natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu nemůže v životě uškodit. H6 byla sycena položkami č. 21 a 22. Pro doplnění H6 je možné využít také položku č. 10, která je podrobněji rozpracována v souvislosti s H5. Nejvyšší počet respondentek (94 respondentek – 57,67 %) uvedl, že se domnívají, že je možné, aby jim natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu v životě uškodilo, ovšem s takovou zkušeností se prozatím nesetkaly. Za velmi nepravděpodobné tuto skutečnost označilo 52 respondentek (31,90 %). Možnost negativního dopadu natáčení videí a tvorby blogu na svůj život úplně popírá 12 respondentek (7,39 %) a pouze 5 respondentek (3,07 %) se s negativními dopady
73
tohoto způsobu trávení volného času již setkalo. Pro přehlednost uvádíme Obrázek č. 15. Ano, možné to je, ale nesetkala jsem se s tím Něco takového není možné Ano, již mi to uškodilo Je to velmi nepravděpodobné 52 resp. – 31,90 % 94 resp. – 57,67 % 5 resp. – 3,07 %
12 resp. – 7,36 %
Obrázek č. 15: Tvrzení respondentek na možnost negativních dopadů natáčení videí/tvorbu blogu v životě
Respondentky, které uvedly, že se již s negativními dopady natáčení videí na YouTube/tvorby internetového blogu v životě setkaly, zmínily jako příklady zneužití jejich osobních informací ostatními lidmi na internetu, zesměšňování jejich osoby na sociálních sítích, pomluvy od známých a kamarádů či nedostatek času na další aktivity. Respondentka A: „Určitě je to možné, znám několik žen, které už s tímhletím problém měly a i v mém okruhu lidí, co se týká spolužáků, tak si myslím, že už mi to jakoby dosti uškodilo. Lidi si myslí, že si hraju na nějakou kravku, která prostě dělá něco, čemu totálně nerozumí. Co se týče toho budoucího zaměstnání, tak si myslím, že mi tohle určitě uškodit může. (…) Proto nezveřejňuju až tak jako soukromé fotky, snažím se ve videích vystupovat tak, aby si lidé o mně udělali určitý dobrý obrázek. Navíc si chráním i svoje soukromí, co se týče mého jména, a chráním si i svou adresu.“ Respondentka B: „Ne, tak to mi ještě se zatím nic takovýho nestalo. Jenom se mi stala taková věc, že já teda nerada sdílím svýmu okolí, že toto dělám. Ze známých to ví jen nejbližší okruh lidí a právě se dostala tahle informace k člověku, ke kterýmu jsem nechtěla, aby se dostala, no a ten toho využil, takže vlastně uvedu jenom příklad, že řeší problémy, který máme mezi sebou, veřejně pod moje videa a lidi to 74
vlastně maj možnost číst a tady ty věci by neměli číst, takže to je taková jediná nevýhoda no.“ Respondentka C: „Jako je to možný, že mi to uškodí. Co se týče rodiny, tak vůbec, ti mě prostě podporujou a nestane se, že by mě někdo z rodiny, např. babička odsoudil za to, že točím nějaký videa. V partnerských vztazích už vůbec ne, to jako kdybych poznala někoho, kdo tadyto bude odsuzovat, tak s ním prostě nebudu, to je snadný. No a u budoucího zaměstnavatele – já publikuju něco, na co jsem sama pyšná, za co se nestydím a pokud by někdy v budoucnu s tím měl někdo problém, ikdybych už v tý době dávno netočila, tak já bych s takovým člověkem stejně pracovat nechtěla. (…) Netočím nic kontroverzního, ve videích nemluvím sprostě, to, že to někdo dělá, mi přijde hloupý a u těch lidí si říkám, že toho třeba v budoucnu budou litovat.“ Podrobení této hypotézy demografickým charakteristikám nepřineslo v oblasti místa bydliště respondentek zajímavá zjištění. S ohledem na věk respondentek lze uvést, že z 12 respondentek, které popírají možnost negativního dopadu natáčení videí na YouTube/tvorby blogu, je polovina z nich z věkové kategorie 31 let a více. Toto zjištění bychom nepředpokládali vzhledem k tomu, že starší, již dospělé ženy by si měly spíše uvědomovat nástrahy internetového prostředí, a tedy být v případě svých odpovědí méně radikální. Nejvíce respondentek, které se naopak setkaly s tím, že jim jejich působení na internetu uškodilo, bylo z věkové kategorie 21 – 30 let, a to 4 respondentky. Podrobněji se zaměřme na názory respondentek vzhledem k jejich vzdělání, což prezentuje Tabulka č. 5 na str. 76.
75
Tabulka č. 5: Vztah věku a negativních dopadů YouTube/blogu na život respondentek negativní dopady
vzdělání nedokončené základní
střední (učňovské)
základní
střední (maturita)
vysokoškolské
celkem
YouTube/blogu počet
%
počet
%
počet
%
počet
%
počet
%
počet
%
0
0,00
1
3,00
1
25,00
1
1,50
2
4,20
5
3,10
5
40,00
26
78,80
1
25,00
35
52,20
27
56,30
94
57,70
6
60,00
5
15,20
1
25,00
23
34,30
17
35,19
52
31,90
Něco takového není možné
0
0,00
1
3,00
1
25,00
8
11,91
2
4,20
12
7,30
celkem
11
100,00
33
100,00
4
100,00
67
100,00
48
100,00
163
100,00
Ano, již mi to uškodilo Ano, možné to je, ale nesetkala jsem se s tím Je to velmi nepravděpodobné
Vidíme, že možnost negativních dopadů tvorby blogu a natáčení videí na YouTube označilo jako velmi nepravděpodobnou nejvíce respondentek se středoškolským vzděláním (zakončeným maturitní zkouškou), a to 23. Za velmi nepravděpodobné označilo tuto skutečnost také 17 respondentek s vysokoškolským vzděláním, což je velmi překvapivé zjištění. Očekávali bychom, že nebezpečí internetu a negativní dopady jeho užívání na život si plně uvědomují především respondentky s vyšším vzděláním, tudíž bychom tyto vysoké hodnoty předpokládali spíše u dívek s nedokončeným základním či základním vzděláním. Respondentky s vyšším vzděláním bychom pak vnímali jako více kriticky smýšlející a obezřetnější. Tvrzení, že není možné, aby trávení volného času natáčením videí na internetového
YouTube/tvorbou
blogu
v životě
uškodilo,
značilo
nejvíce
respondentek se středoškolským vzděláním (zakončeným maturitní zkouškou), a to 8 z celkového počtu. Závěr k H6: Ve výzkumném šetření 64 respondentek (39,26 %) uvedlo, že je velmi nepravděpodobné či nemožné, aby jim natáčení videí na YouTube/tvorba blogu ve volném čase reálně uškodilo v osobním životě. Skutečnost, že je možné, aby
internetové
působení
respondentkám
v životě
uškodilo,
přiznává
76
99 respondentek (60,74 %). H6 se nepotvrdila, protože se většina respondentek domnívá, že jim natáčení videí na YouTube může potenciálně v životě uškodit.
77
Závěr Moderní informační technologie jsou přirozenou součástí života naší společnosti. Počítače a internet využíváme téměř každý den, a to nejen např. na pracovišti, ale především ve volném čase. V rámci trávení volného času je na výběru jedinců, čemu se budou věnovat, neboť volný čas je pro ně prostor k relaxaci, uvolnění a možnosti volby činnosti. Diplomová práce se zaměřila na jedince, kteří ve volném čase zvolí právě počítač a internet, a to aktivní působení na tomto médiu – tvorbou internetového blogu či natáčením videí na YouTube na různá témata. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat volný čas dívek a žen, v jehož rámci je využíván server YouTube a internetový blog jako aktivní forma trávení volného času, dále popsat dívky a ženy, jejich vnímání sebe sama a potřebu kladného hodnocení ostatními, a následným výzkumným šetřením zmapovat motivy, které dívky a ženy vedou k využívání YouTube a internetového blogu v rámci trávení volného času a zjistit, zda si tyto dívky a ženy plně uvědomují nástrahy internetového prostředí. Teoretická část práce shrnuje poznatky o pojmu volný čas, uvádí faktory, které trávení volného času ovlivňují, současně také popisuje aktuální trendy v trávení volného času. Druhá kapitola se soustředí na trávení volného času na internetu, přičemž se hlouběji zaměřuje na využívání YouTube a internetových blogů. Zmiňuje také nástrahy internetového prostředí a negativa spojená s využíváním internetu ve volném čase v čele s kyberšikanou. Závěrečná kapitola teoretické části přináší charakteristiku dívek a žen s ohledem na jejich specifika dle vývojové psychologie a odlišnosti od mužů a chlapců. Její podstatnou součástí je podkapitola věnovaná motivaci a sebehodnocení úzce související s prezentací dívek a žen v prostředí internetu. Empirická
část
obsahuje
výzkumné
šetření
zahrnující
kvantitativní
i kvalitativní výzkumnou strategii. Do dotazníkového šetření bylo zapojeno 163 respondentek, 3 respondentky dále poskytly rozhovor za účelem získání podrobnějších informací k danému tématu. Z výsledků průzkumného šetření vyplynulo, že natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu nepatří mezi hlavní zájmové aktivity respondentek. Respondentky se ve volném čase nejvíce věnují sportu (29,45 %) či jiným činnostem (36,81 %) jako je např. malování, poslech hudby, vaření, fotografování, cestování, nakupování, relaxace apod. Toto 78
zjištění lze vnímat pozitivně, neboť tedy většina respondentek netráví svůj volný čas sedavým způsobem u počítače, nýbrž aktivně a v pohybu. Mezi
činnosti
ve
volném
čase
respondentek
natáčení
videí/tvorba
internetového blogu patří. Nejvíce respondentek se věnuje pouze jedné z těchto činností, přičemž výrazně převažuje samotná tvorba internetového blogu (61,35 %). Z rozhovorů vyplynulo, že dívky často nechtějí ukazovat svůj obličej na veřejnosti a hovořit ve videích před internetovým publikem, a proto spíše využívají možnosti psát internetový blog, který jim tento komfort umožňuje. Nejčastějším důvodem, proč dívky tímto způsobem tráví volný čas, nebylo zviditelnění se a upozornění na jejich osobu prostřednictvím internetu, jak jsme předpokládali, nýbrž chuť se s ostatními podělit o vlastní zkušenosti a dovednosti a ostatním lidem prostřednictvím blogu a videí pomáhat. Tato tvrzení doplnily informace zjištěné během rozhovorů. Respondentky uváděly, že jim tvorba blogu a YouTube videí přináší odpočinek, relaxaci a seberealizaci. Věnují se činnosti, ve které vynikají a která je pro ně typická, ženská, čímž je velmi baví. Průzkumné šetření dále ukázalo, že se respondentky v rámci svého internetového působení nejvíce věnují tématům „móda“, „životní styl“ a „krása“. Při bližším popisu jejich zaměření nebylo ovšem pro respondentky jednoduché svou tvorbu přesně charakterizovat. Připouštěly, že se pravděpodobně nejvíce zaměřují na krásu, kosmetiku, oblékání apod., uváděly ale i další témata, která současně jejich blog nebo YouTube kanál zahrnuje. Šlo o informace z výletů a dovolených, z místa bydliště, recenze lokálních produktů, které nejsou dostupné po celé České republice, a především obecné informace tzv. „ze života“. Závěrečná část výzkumného šetření se soustředila na zkušenosti respondentek s nástrahami internetového prostředí a jejich potenciální možností jim uškodit v partnerském, rodinném či např. pracovním životě. S kyberšikanou či negativními projevy vůči své osobě na internetu se setkalo 42,33 % respondentek, což je více než jedna třetina z celkového počtu. Skutečnost, že je možné, aby internetové působení respondentkám v životě uškodilo, přiznává 60,74 % z nich. Oproti tomu zbylých 39,26 % respondentek tvrdí, že je velmi nepravděpodobné či nemožné, aby jim natáčení videí na YouTube/tvorba blogu ve volném čase reálně uškodilo v osobním životě. Z těchto zjištění je patrno, že i přes vysoké procento dívek a žen, které se již s nástrahami internetu setkaly, se stále téměř 40 % respondentek domnívá, že jejich působení na internetu nemůže mít větší dosah a negativní dopad na jejich život. Na 79
otázku, jak předcházet negativním dopadům internetu, odpověděly všechny tři respondentky z rozhovorů. Uváděly např., že si chrání do jisté míry svou anonymitu na internetu, a to, že nezveřejňují své jméno, adresu, soukromé fotografie či zvažují, jaký obsah budou jejich videa nebo články mít (např. nikoliv vulgární). Na základě výše uvedených vyhodnocení výzkumného šetření lze uvést, že cíl práce byl splněn. Chápeme, že vzorek 163 respondentek je poměrně malý a z tohoto důvodu mají výsledky pouze orientační charakter. Pro další mapování této oblasti by bylo možné zjišťovat podobné atributy např. u mužů a chlapců, jejichž názory by byly v porovnání s názory dívek a žen zajímavé. Oblast natáčení videí a tvorby internetových blogů není dosavadními výzkumy příliš zmapována. Domnívám se, že by toto výzkumné šetření mohlo být zhodnoceno ve výzkumech budoucích drobných badatelů, kteří se zaměří na podobnou problematiku. Dále bych byla velmi ráda, kdyby práce přispěla k větší informovanosti respondentek, neboť o ní ony samy projevily velký zájem. Práce by tedy měla přinést osvětu mezi dívky a ženy prezentující své působení na internetu, a to především v oblasti negativních jevů s tím souvisejících.
80
Seznam použité literatury a zdrojů 1. ACTIVE SCHOOL VZDĚLÁVACÍ CENTRUM: Co je E-learning?. Activeschool.cz
[online].
©
2011
[cit.
2015-01-04].
Dostupné
z: http://activeschool.cz/co-je-to-e-learning.html 2. ASK.FM: Ptej se a odpovídej. Ask.fm.cz [online]. © 2013 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ask-fm.cz/ 3. Bílá kniha. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2001. 98 s. ISBN 80-211-0372-8. 4. BLATNÝ, Marek In. BLATNÝ, Marek a Alena PLHÁKOVÁ. Temperament, inteligence, sebepojetí: nové pohledy na tradiční témata psychologického výzkumu. Tišnov: Sdružení SCAN, 2003, s. 87-129. ISBN 80-86620-05-0. 5. BLOGERKY: Vyber si blog, který chceš sledovat. Blogerky.cz [online]. © 2014
[cit.
2015-02-08].
Dostupné
z: http://www.blogerky.cz/blogy/seznam 6. BLOGERKY: Zvol si téma, které tě zajímá. Blogerky.cz [online]. © 2014 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.blogerky.cz/blogy 7. BEZPEČNÝ INTERNET: Co jsou to sociální sítě. Bezpecnyinternet.cz ©
[online].
2014
[cit.
2014-12-30].
Dostupné
z: http://www.bezpecnyinternet.cz/zacatecnik/socialni-site/co-jsou-socialnisite.aspx 8. BRANDNOOZ: Co je to brandnooz box?. Brandnooz.cz [online]. © 2015 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://www.brandnooz.cz/faq#item_3 9. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Informační společnost v číslech 2014. Czso.cz
[online].
©
2014
[cit.
2014-12-30].
Dostupné
z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/061004-14 10. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Paido, 2000, 207 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80859-3179-6. 11. HÁJEK, Bedřich a kol. Pedagogické ovlivňování volného času: trendy pedagogiky volného času. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0030-7. 12. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. 81
13. HIGGINS, E. T. Self-disc:prepancy: A theory relating self and affect. Psychological Review, 1987, Vol. 94., No. 3, pp. 319-340. ISSN 0033295X. 14. HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas: trendy pedagogiky volného času. Praha: Portál, 2004, 176 s. ISBN 80-717-8927-5. 15. INSTAGRAM: Zachyťte a sdílejte vzácné okamžiky. Instagram.com [online]. © 2014 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://instagram.com/# 16. JANIŠ, Kamil. Úvod do problematiky volného času. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Ústav pedagogických a psychologických věd, 2009, 61 s. ISBN 978-80-7248-530-7. 17. JANOŠOVÁ, Pavlína. Dívčí a chlapecká identita: vývoj a úskalí. Praha: Grada, 2008, 285 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4722-849. 18. KNOTOVÁ, Dana. Pedagogické dimenze volného času: trendy pedagogiky volného času. Brno: Paido, 2011, 101 s. ISBN 978-80-7315-223-9. 19. KRAUS, Blahoslav. Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál, 2008, 215 s. ISBN 978-807-3673-833. 20. KRAUS, Blahoslav. Jak žije středoškolská mládež na počátku XXI. století: výzkum v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2003. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004, 171 s. ISBN 80-704-1738-2. 21. KRAUS, Blahoslav, POLÁČKOVÁ, Věra a kol. Člověk - prostředí výchova: k otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 2001, 199 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-731-5004-2. 22. KUDOVÁ, Lucie. Mládež a internet. In: Socialia 2000 Mládež a volný čas: sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 10. A 11. října 2000. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001, s. 239-242. ISBN 8070417609. 23. LADYBOX: Otázky a odpovědi. Ladybox.cz [online]. © 2012-2013 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://www.ladybox.cz/otazky-a-odpovedi/ 24. LANGMEIER, Josef, KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2006, 368 s. ISBN 80-247-1284-9. 25. LAŠEK, Jan. Komponenty sebehodnocení pubescentů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, 133 s. ISBN 80-704-1103-1.
82
26. LEE, G.R. a kol. Marital Status and Personal Happiness: And AnalysisAnd Trend Data. Journal of Marriage and the Family. 1991, Vol. 4., No. 1, pp. 839-884. ISSN 1741-3737. 27. LUPA: Twitter pro začátečníky. Lupa.cz [online]. © 1998-2014 [cit. 201412-30]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/twitter-pro-zacatecniky/ 28. MILLER, Michael. Internetový marketing s YouTube: průvodce využitím on-line videa v byznysu. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80251-3672-0. 29. NĚMEC, Jiří. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 2002, 119 s. ISBN 80-731-5012-3. 30. OLIVER, Dan. 500 Internet: pět set rad, tipů a technik: [jednoduchý průvodce popisující všechna tajemství: blogování, vlogging, sdílení fotografií, Facebook, YouTube, Flickr a mnohá další!. Překlad Marek Postler. V Praze: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-807-3911-485. 31. PÁVKOVÁ, Jiřina a kol. Pedagogika volného času: [teorie, praxe a perspektivy výchovy mimo vyučování a zařízení volného času]. Praha: Portál, 2008, 221 s. ISBN 978-80-7367-423-6. 32. PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 2011. 270 s. ISBN 978-80-246-1916-3. 33. ROGERS, Vanessa. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Překlad Ondřej Vágner. Praha: Portál, 2011, 97 s. ISBN 978807-3679-842. 34. SKORUNKOVÁ, Radka. Základy vývojové psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013. ISBN 978-80-7435-253-9. 35. SKYPE: Co je Skype?. Skype.com [online]. © 2014 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.skype.com/cs/about/ 36. STAŠOVÁ, Leona. Média a současná rodina. In: KRAUS, Blahoslav a kol. Životní styl současné české rodiny. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s. 142-180. ISBN 978-80-7435-544-8. 37. SÝKORA, Jan. Nové formy trávení volného času. In: Soialia 2004: Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 14.-15. října 2004. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s. 149-152. ISBN 80-7041-247X. 83
38. SZOTKOWSKI, René a kol. Bezpečí internetové komunikace IV [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 2014 [cit. 2015-01-04]. ISBN 978-80-244-3912-9. Dostupné z: http://e-bezpeci.cz/index.php/kestazeni/cat_view/27-vyzkumne-zpravy 39. ŠINDELÁŘ, Jan. Blog: vytváříme a vedeme internetový deník. Brno: Computer Press, 2006, 104 s. ISBN 80-251-0927-5. 40. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 2000, 522 s. ISBN 80-717-8308-0. 41. VÁŽANSKÝ, Mojmír. Volný čas a pedagogika zážitku. Brno: Masarykova univerzita, 1992, 64 s. ISBN 80-210-0428-2. 42. VOCŮ, Ondřej. Když se řekně YouTube... IKAROS: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2011, roč. 15, č. 4 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://ikaros.cz/kdyz-se-rekne-YouTube/ 43. VYPLNTO: Klíčové vlastnosti. Vyplnto.cz [online]. © 2008-2015 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: https://www.vyplnto.cz/ 44. YOUTUBE: O YouTube. YouTube.cz [online]. © 2014 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: https://www.YouTube.com/yt/about/cs/ 45. YOUTUBE: Pokyny pro komunitu YouTube. YouTube.cz [online]. © 2014 [cit.
2014-11-09].
Dostupné
z: https://www.YouTube.com/t/community_guidelines 46. ŽIVĚ: Facebook. Zive.cz [online]. © 2014 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.zive.cz/facebook/sc-242/default.aspx?tags=1 47. ŽUMÁROVÁ, Monika. Volný čas v životě současných rodin. In: KRAUS, Blahoslav a kol. Životní styl současné české rodiny. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s. 118-141. ISBN 978-80-7435-544-8. 48. ŽUMÁROVÁ, Monika. Prolínání školního a volného času. In: Výchova a volný čas: Sborník příspěvků 1. mezinárodní konference o výchově a volném čase. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2006, s. 21-23. ISBN 80-7040-849-9.
84
Seznam dalších pramenů BLAŽKOVÁ, Monika. Pedagogika volného času – charakteristika, cíle a metody. In: O výchově a volném čase: sborník z 3. mezinárodní konference 21. a 22. června 2007 na Katedře sociální pedagogiky PdF Univerzity Hradec Králové. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008, s. 8-11. ISBN 978-80-7041-730-0. DOLEJŠOVÁ, Leona, PELCÁK, Stanislav. Televize jako součást volného času. In: Socialia 2000 Mládež a volný čas: sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 10. a 11. října 2000. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001, s. 79-81. ISBN 8070417609. HRUŠKA, Ivan. Původ hodnot a volný čas (dětí, mládeže a dospělých). In: Socialia 2000 Mládež a volný čas: sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 10. a 11. října 2000. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001, s. 239-242. ISBN 8070417609. KAPLÁNEK, Michal. Volný čas – prostor k seberealizaci. In: O výchově a volném čase: sborník z 3. mezinárodní konference 21. a 22. června 2007 na Katedře sociální pedagogiky PdF Univerzity Hradec Králové. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008, s. 42-48. ISBN 978-80-7041-730-0. LIVINGSTONE, S. Young People and New Media. London: Sage, 2002. OUDOVÁ, Drahomíra. Vybraná témata z vývojové psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-704-1018-3. ŘÍČAN, Pavel. Psychologie. 4. vyd. Praha: Portál, 2013, 300 s. ISBN 978-80262-0532-6. STAŠOVÁ, Leona, ŽUMÁROVÁ, Monika. Volný čas očima mladé generace. In: Socialia 2000 Mládež a volný čas: sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 10. a 11. října 2000. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001, s. 79-81. ISBN 8070417609.
85
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Charakter výzkumného souboru podle věku (v %) ....................................54 Obrázek č. 2: Charakter výzkumného souboru podle velikosti bydliště (v %) ................56 Obrázek č. 3: Činnosti respondentek ve volném čase (v počtech, v %) ...........................58 Obrázek č. 4: Specializace respondentek v rámci internetové tvorby (v počtech, v %) ...59 Obrázek č. 5: Kdo přiměl respondentky k natáčení videí/tvorbě blogu (v počtech, v %) 63 Obrázek č. 6: Konkrétní zaměření blogů a YouTube kanálů (v %) .................................66 Obrázek č. 7: Internetový blog respondentky A ...............................................................67 Obrázek č. 8: YouTube kanál respondentky A.................................................................67 Obrázek č. 9: Internetový blog respondentky B ...............................................................68 Obrázek č. 10: YouTube kanál respondentky B ...............................................................68 Obrázek č. 11: Internetový blog respondentky C .............................................................69 Obrázek č. 12: YouTube kanál respondentky C ...............................................................69 Obrázek č. 13: Respondentky na sociálních sítích (v počtech, v%) .................................70 Obrázek č. 14: Zkušenosti respondentek s negativními projevy internetu (v počtech, v %) ..........................................................................................................................................71 Obrázek č. 15: Tvrzení respondentek na možnost negativních dopadů natáčení videí/tvorbu blogu v životě ...............................................................................................74
86
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Složky kyberšikany (Zdroj: E-bezpečí.cz) .................................................36 Tabulka č. 2: Vztah věku a vzdělání respondentek ..........................................................55 Tabulka č. 3: Vztah věku a internetových aktivit respondentek .......................................60 Tabulka č. 4: Výroky vystihující motivy respondentek k natáčení videí/tvorbě blogu ....62 Tabulka č. 5: Vztah věku a negativních dopadů YouTube/blogu na život respondentek 76
87
Přílohy Příloha A - Dotazník Vážené respondentky! Obracím se na Vás s žádostí o vyplnění tohoto krátkého dotazníku, který si klade za cíl zmapovat motivy, které vedou dívky a ženy k natáčení videí na YouTube/tvorbě internetového blogu, a zjistit, jaké mají dívky a ženy zkušenosti s nástrahami internetového prostředí souvisejícími s jejich působením na internetu. Vaše odpovědi budou sloužit jako podklad k diplomové práci. Protože se jedná o zcela anonymní šetření, nemusíte mít obavu ze zneužití získaných údajů. Při vyplňování dotazníku prosím postupujte dle pokynů uvedených u jednotlivých otázek. Budu ráda za Vaše pravdivé odpovědi. V případě zájmu o výsledky tohoto dotazníkového šetření mě prosím kontaktujte na emailu
[email protected]. Předem děkuji za Váš čas, který jste vyplnění dotazníku věnovaly. Bc. Klára Mejsnarová (studentka Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové) 1) Jaký je Váš věk? (zaškrtněte) 10-15 let 16-20 let 21-30 let 31 let a více 2) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? (zaškrtněte) Nedokončené základní vzdělání (studuji základní školu) Základní vzdělání (studuji střední školu či učiliště) Střední vzdělání (učňovské) Střední vzdělání (maturita) Vysokoškolské vzdělání
3) Jaký počet obyvatel má bydliště, ve kterém v současné době žijete? (zaškrtněte) do 500 obyvatel 501 – 5 000 obyvatel 5001 – 20 000 obyvatel 20 001 – 100 000 obyvatel 100 001 a více obyvatel Nyní budou následovat otázky zaměřené na to, jak Vy trávíte svůj volný čas. Volným časem rozumíme dobu určenou k aktivitám dle Vašeho výběru. Tato aktivita by Vás měla naplňovat příjemnými pocity a seberealizací. Jde především o odpočinek,
rekreaci,
zájmové
činnosti,
zábavu,
dobrovolné
vzdělávání,
dobrovolnou veřejně prospěšnou činnost atp.
4) Jaké oblasti zájmových činností se ve svém volném čase NEJVÍCE věnujete mimo oblast internetu? (zaškrtněte jednu z možností) Společenskovědní (např. sběratelství, zájmové studium, publicistika, dodržování tradic, setkávání a společenské akce, seznamování s historickými objekty,…) Pracovně-technické (např. práce s materiály, demontážní činnosti, elektronika, výpočetní technika, audio video technika,…) Přírodovědné (např. chovatelství, pěstitelství, ochrana životního prostředí,…) Estetickovýchovné (např. výtvarná zájmová činnost, hra na hudební nástroj, zpěv, tanec, poslech hudby, četba, dramatická činnost, návštěvy kulturních představení, film,…) Tělovýchovné, sportovní, turistické (např. fitness, gymnastika, pohybové hry, sporty, turistika,…) 5) Jakou činnost ve svém volném čase nejvíce preferujete? (doplňte jednu konkrétní činnost, např. lyžování) …………………………………………
6) Jakou formu trávení volného času nejvíce preferujete? (zaškrtněte, případně doplňte jinou odpověď) Individuální (např. pletení) Skupinové (např. hraní fotbalu) Masová/hromadná (např. účast na koncertech, ohňostrojích, slavnostech) Jiná (jaká) …………………… Následující otázky se již zaměřují na Vaše působení na internetu. 7) Na jakou oblast zájmové činnosti se ve svém volném čase NEJVÍCE zaměřujete v oblasti internetu? (zaškrtněte jednu z možností) Přírodovědná oblast (např. ochrana životního prostředí, zahradničení, chov zvířat,…) Společenskovědní oblast (např. publicistika, návštěva společenských akcí, setkávání s přáteli, společenské hry, péče o rodinu a děti,…) Sportovní, turistická oblast (např. sporty, hry, cestování, poznávání okolí, fitness,…) Estetická, kreativní oblast (např. krása, kosmetika, móda, kresba, hra na hudební nástroje, zpěv, tanec, film,…) Technická oblast (např. elektronika, audio a video technika, zvelebování bydlení, vaření,…) 8) Točíte pouze videa na YouTube, nebo máte i internetový blog? (zaškrtněte, případně doplňte jinou odpověď) Točím pouze videa na YouTube Píši pouze internetový blog Točím videa na YouTube a zároveň píši i internetový blog Jiná odpověď ………………………………. 9) Kdo nebo co Vás přivedl/lo na myšlenku věnovat se natáčení videí na YouTube či tvorbě internetového blogu? (zaškrtněte, případně doplňte jinou odpověď) rodina
přátelé přítel/kyně, manže/ka, partner/ka byl to můj nápad ostatní lidé na internetu, co točí videa na YouTube nebo vedou internetový blog jiná odpověď ……………………………………. 10) Jaká pozitiva a negativa spatřujete v trávení volného času natáčením videí na YouTube/tvorbě internetového blogu? (uveďte prosím maximálně 3 pozitiva a 3 negativa) Pozitiva, uveďte prosím: ………….
………………..
…………….
Negativa, uveďte prosím: ………….
……………….
……………
11) Prezentujete se na nějaké sociální síti – minimálně na jedné? (příklady sociálních sítí: Facebook, Twitter, Instagram, Ask, Lidé, Spolužáci atp.), (zaškrtněte) Ano Ne 12) Setkala jste se s obtěžováním přes internet, kyberšikanou či negativními projevy vůči Vám, které souvisely s Vaším působením na internetu? (zaškrtněte) Ano Ne Nevím 13) S jakými negativními projevy Vůči Vám jste se na internetu setkala? (zaškrtněte, případně doplňte jinou odpověď) Urážlivé či útočné emaily Agresivní komentáře ostatních uživatelů Příspěvky za cizích blozích či YouTube kanálech, které Vás poškozují Nabourání se do Vašeho blogu či YouTube kanálu a jeho nežádoucí úprava Vydírání Vaší osoby prostřednictvím internetu
Pomlouvání Pronásledování Vaší osoby prostřednictvím internetu Jiná odpověď ……………………….. 14) Je natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu Vaší hlavní volnočasovou aktivitou? (hlavní volnočasová aktivita tj. koníček, který Vám na rozdíl od ostatních způsobů, kterými trávíte Váš volný čas, zabírá času nejvíce) (zaškrtněte) Ano Ne Nevím 15) Jak jinak (jakou jinou volnočasovou aktivitou), byste NEJRADĚJI trávila svůj volný čas, kdybyste se nevěnovala natáčení videí na YouTube či tvorbě internetového blogu? (doplňte jednu konkrétní aktivitu, např. lyžování) ……………………………………………………………………. 16) Na co je Vaše internetová tvorba zaměřena? (zaškrtněte maximálně 3 možnosti, možno doplnit vlastní kategorii) Bydlení
Zahrada
Cestování
Životní styl (tzv. lifestyle
Krása (tzv. beauty blogger) Móda
(tzv.
fashion
blogger) Jiné:
blogger)
……………………………
Péče o dítě
……………………………
Rodina
………….
Sport Vaření (tzv. food blogger)
17) Z jakého důvodu točíte videa na YouTube či píšete internetový blog? Co Vás k tomu motivuje? (pomocí stupnice 1 nejvíce vystihuje, 2 částečně vystihuje, 3 spíše nevystihuje a 4 určitě nevystihuje, se vyjádřete ke každému tvrzení) Chci se s ostatními podělit o své zkušenosti, dovednosti
1
2
3
4
Chci prostřednictvím videí a blogu ostatním pomáhat
1
2
3
4
Ráda bych si tímto trávením volného času přivydělala peníze
1
2
3
4
Ráda navazuji nové sociální kontakty
1
2
3
4
Chci zvýšit své sebevědomí
1
2
3
4
Kladná sebeprezentace mé osoby
1
2
3
4
Ve světě internetu unikám před reálným světem
1
2
3
4
Nemám jiný koníček, jinou zálibu, které bych se mohla věnovat
1
2
3
4
Jde o moderní způsob trávení volného času
1
2
3
4
Chci se zviditelnit, upozornit na svou osobu
1
2
3
4
18) Je natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu pro Vás pouze koníček, nebo byste se tím chtěla živit, pokud by se naskytla ta možnost? (zaškrtněte, případně doplňte jinou odpověď) Jedná se pouze o můj koníček, trávím takto volný čas Ráda bych se podobnou činností v budoucnu živila Natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu mi již nyní vydělávají peníze Jiná odpověď …………………….. 19) Lze říci, že jste se díky natáčení videí na YouTube/tvorbě internetového blogu naučila něco nového (např. dovednost, zkušenosti do života apod.)? (zaškrtněte; v případě, že označíte první odpověď, uveďte, co nového jste se naučila – maximálně 3 příklady) Ano Ne Nevím
20) Uveďte prosím, co nového jste se díky natáčení videí na YouTube/tvorbě internetového blogu naučila. (uveďte minimálně 1 a maximálně 3 příklady.) …………………………………………………………………… 21) Natáčení videí na YouTube/tvorbě internetového blogu jako forma trávení volného času o Vaší osobě mnohé prozrazuje. Není možné, aby Vám to v životě uškodilo? (např. v současném či budoucím zaměstnání, ve vztazích s vrstevníky, v rodině, v partnerském životě apod.). (zaškrtněte, případně uveďte jinou odpověď) Ano, již mi to uškodilo Ano, možné to je, ale nesetkala jsem se s tím Je to velmi nepravděpodobné Něco takového není možné Jiná odpověď…………………………….. 22) Jakým způsobem Vám natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu v životě uškodilo? (uveďte minimálně 1 a maximálně 3 příklady.) ………………………………………….
Příloha B - Osnova polostrukturovaného rozhovoru 1. oblast – Volný čas respondentek 2. oblast – Natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu – obecné informace 3. oblast – Natáčení videí na YouTube/tvorba internetového blogu – motivace k tomuto trávení volného času 4. oblast – Zkušenosti respondentek s negativními projevy internetového prostředí 5. oblast – Konkrétní zaměření internetové tvorby respondentek, budoucí pracovní uplatnění 6. oblast – Negativní dopady tohoto způsobu trávení volného času za život a budoucnost respondentek (uvedené oblasti byly dle situace a odpovědí respondentek dále rozváděny)
Příloha C – Přepis rozhovoru s respondentkou B Tazatel: Co děláte nejraději ve volném čase? Respondentka B: Tak já, protože moc toho volnýho času nemám, tak spíš ho ráda trávím s přáteli a s rodinou a samozřejmě se taky ve volných chvílích věnuji svýmu ani né blogu, já radši točim videa, takže spíš YouTube kanálu. Tazatel: Točíte pouze videa nebo máte i internetový blog nebo oboje? Respondentka B: No já mám oboje, ale na ten blog moc času nemám, takže se věnuju spíš těm videím, spíš tomu YouTube kanálu. Tazatel: Je to Vaše hlavní volnočasová aktivita? Respondentka B: No, to určitě ne. Není, protože, jak říkám, moc toho času nemám. Jsem většinou v práci, takže se snažím vlastně ten svůj volný čas rozdělit jakoby do víc mých koníčků, jak to mám říct, takhle no. Tazatel: Myslíte si, že většina dívek, co se věnuje tomuto trávení volného času, dělá, buď jen blog, nebo jenom YouTube, nebo oboje a případně proč? Respondentka B: No tak já, co. Já jsem sama odběratelkou. Na holky koukám a většinou mám zkušenost, že teda maj obojí, že maj jak YouTube kanál, tak i blog. Setkala jsem se zase s holkama, který radši blogujou, protože se vyhejbaj tomu kontaktu s tim videem, nejsou vlastně veřejně vidět, ale většinou maj holky teda obojí. Tazatel: Proč je pro ně, případně i pro Vás tato volnočasová aktivita tak lákavá? Proč je tak lákavé, pozitivní to trávení volného času tímto způsobem? Respondentka B: No, tak je to takový, je to pro mě něco novýho z jedný stránky. Z druhý stránky kosmetika je můj koníček. Kosmetiku miluju. Miluju koukat na kosmetický videa a mám ráda se naučit něco novýho. Je to vlastně i poučný, je to pro mě zajímavý a ohledně tý mojí tvorby zase já ráda ukazuju, nebo se podílím vlastně, ukazuju, co já mám a moje zkušenosti a je to takový, pro mě je to zajímavý.
Tazatel: Kdo Vás k tomu přivedl? Respondentka B: No, tak to bylo uplně jako náhodou, protože já jsem, je to asi dva roky nazpátek, no abych nekecala, nevim, něco jsem hledala, něco jsem nevěděla a hledala jsem si to vlastně na YouTube. Nějakej návod, nebo jak se namalovat, nebo něco, já už si to nepamatuju přesně, a narazila jsem na Péťu LovelyHair, na Petru Vančurovou, a to bylo vlastně první video, který já viděla, takže vlastně mě to zaujalo, její podání a vlastně ona mě, dá se říct, seznámila formou těch jejich videí s YouTube sférou. Díky tomu, že já jsem viděla jiný videa, jo, tak mě napadla myšlenka, protože já toho mám taky doma dost, a že bych mohla taky začít. Tazatel: Z jakého důvodu tedy takto trávíte volný čas? Respondentka B: Z jakýho důvodu? No, to je, to je strašně těžký říct. To já nemůžu jako posoudit. Asi, že mě to baví, že je to vlastně můj koníček, a jo, je to záliba vlastně, tak asi z tohoto důvodu, že mě to naplňuje jako, jako můj koníček no. Tazatel: Mohlo by být jedním z těchto důvodů třeba zviditelnění sebe sama a upozornění na sebe prostřednictvím internetu? Třeba za účelem budoucího pracovního uplatnění nebo něco podobného? Respondentka B: No, tak to určitě ne. Nad tím jsem vůbec nepřemejšlela, ba naopak jsem měla hrozný obavy, ze začátku, když jsem začínala, jestli se mi lidi nebudou smát, nebo jestli nebudou negativní reakce, nebo jestli budu v tom dobrá, jak to vlastně ty lidi vezmou ty moje videa. Takže ba naopak, já jsem váhala, jestli mám začít s tím nebo ne. Pro zviditelnění ne, to bych určitě neřekla, to ne. Tazatel: A jaká pozitiva a negativa v tomto způsobu trávení volného času spatřujete? Respondentka B: No tak, začla bych hlavním negativem. Negativum je ztráta volnýho času, protože to zabere hrozně moc času, když chcete mít ty videa kvalitní, dobře sestříhaný a aby opravdu byly za to stát. Je vlastně k tomu potřeba hrozně moc času, kterej já nemám. Takže to vidím jako negativum. Další negativum vidím určitě v reakcích lidí, myslím ty negativní, samozřejmě. Kritika k tomu patří, ale já souhlasím s konstruktivní kritikou a ne takový kritiky, který no, víte, co myslim, že jo? Takže to je určitě hlavní negativum, a pozitivum vidím to, že jsem
poznala něco novýho, určitě velký pozitivum je to, že když máte hodně odběratelů, uděláte dobrý videa, tak vás za to odmění, takže určitě nějaký korunky jsou z toho. Další pozitivum, poznáte hromadu nových lidí, protože se pořádají různý setkání blogerek, nebo youtuberů. Poznáte jinou komunitu lidí vlastně, který maj stejnej zájem jako vy, takže to je taky pozitivum. No a, jo a ještě jedno pozitivum, taky, že když teda máte dobrý recenze, lidem se to líbí, tak určitý kosmetický firmy vás samy oslověj a nabídnou vlastně spolupráci, takže to je taky určitě velký pozitivum, který jsem poznala až teď, co v tom dělám. Tazatel: Setkala jste se v souvislosti se svým působením na internetu s kyberšikanou, nebo s nějakými negativními projevy ostatních uživatelů? Respondentka B: No, tak určitě. Určitě to nejsou takový odběratelé, ale je to vlastně ze strany anonymů a lidí, kteří vás vlastně neodebíraj, který si chtěj rejpnout a týká se to vzhledu, týká se to vaší práce, co děláte. Jsou to prostě narážky, který vás docela teda jakože zasáhnou, ale na druhou stranu si řeknete: Á, vždyť pro tyhle lidi to neděláte, a děláte to pro ty svoje odběratele a vlastně s tím pokračuju dál a já už to přecházím. Jako, moc jich není, moc jich není těch negativních reakcí, ale občas, sem tam určitě jsou. Tazatel: A co to je za projevy? Negativní komentáře nebo ještě nějaké jiné projevy? Respondentka B: No, já jsem se setkala zatím jenom s komentářema. Nic jinýho mě nepotkalo. Jenom třeba narážku na to, jak vypadáte, ty jsi taková a maková a jsou jiný. Ty máš hodně odběratelů, vůbec si to nezasloužíš, jsou tady jiný, který si to zasloužej. To jsou ještě ty méně, to jsou ještě ty přijatelný jo, ale třeba, nechci mluvit o těch hrozných, to ani se nehodí. Vlastně setkala jsem se jenom s těma komentářema, no. Tazatel: A jak jste si s tím poradila, nebo jak se s tím vyrovnáváte, že tohle přichází? Že to je součástí tohoto způsobu trávení volného času? Respondentka B: No, tak jak se s tím vyrovnávám, s tím mi hodně pomáhaj moji odběratelé a holky, který na mě rádi koukaj, protože oni mně zase píšou hezký komentáře, vážej si práce kterou dělám. Dokonce jsem i na rok, možná míň jak rok, si dala pauzu s YouTubem a plno holek mi psalo prosím, vrať se, chyběj nám tvoje
videa, těšíme se na to. Takže vlastně tím mi daly sílu, abych neskončila díky těm negativním komentářům. Já jsem to přecházela. Zabolelo to, ale zvykla jsem si a vlastně díky těm holkám, co mi psaly, jsem začala zpátky točit na YouTube. Tazatel: Prezentujete se i na sociálních sítích? Myslíte si, že to je při vedení blogu, nebo natáčení videí na YouTube nutnost a proč? Respondentka B: No tak, určitě! Na Facebooku trávím hodně času. Já jsem asi nejvíc aktivní na tom Facebooku. Mám facebookovou stránku, která je vlastně propojená s mým YouTubem. Vystupuju tam pod stejným jménem a vlastně na tý Facebook stránce sdílím tu moji práci, kterou udělám jak na blogu, nebo na YouTube, takže pro mě ta Facebook stránka je asi nejhlavnějším, vlastně nejhlavnější položkou mý práce, takže já vlastně na ni jsem nejvíc, takže sociální sítě určitě jo. Tazatel: Je to tedy nutnost, když už se tomu dívky věnují být i na těch sociálních sítích? Respondentka B: No, nutnost to určitě není. Jako, pro některý ne. Pro mě, tím pádem, pro mě jo, protože já jsem vlastně online na telefonu a všechno mi vlastně chodí přes tu sociální síť. Sleduju tam taky holky na tý sociální síti, takže pro mě je to asi nutnost velká no, pro samotnýho člověka jako mě, protože já na Facebooku jsem docela často. Tazatel: A v tom případě asi ta dostupnost, protože na telefonu jste říkala, takže kvůli dostupnosti asi to je pro Vás nejlepší? Respondentka B: Jo, určitě, určitě, že prostě novinky zjistím ihned, zprávy mi přijdou ihned, je to ano, dostupnost. Tazatel: Takže na co je Vaše internetová tvorba zaměřena, když byste to měla shrnout? Respondentka B: Tak moje internetová tvorba je zaměřena určitě na kosmetiku. No, můj blog se jmenuje Blog nejen o kosmetice, takže vlastně já nejenom, že se zaměřuju na kosmetiku, ale zaměřuju se i na blogy, tím že žiju vlastně v cizině, tak pro holky je zajímavý to, když já točím o Liverpoolu, různý poznatky z Anglie, je pro ně zajímavý, když točím o kosmetice, která dostupná
v Čechách není, takže vlastně něco i ze soukromí. Takže, vlastně já mám takovej život jakoby kosmetika a životní styl, asi takhle bych to řekla. Můj život. Tazatel: Z dotazníkového šetření vyplynulo, že nejvíce dívek se věnuje tématům krása, životní styl a móda. Proč si myslíte, že to tak je? Proč si myslíte, že si tato témata dívky a ženy nejčastěji volí? Respondentka B: No tak, to je taky těžká otázka. Pro mě je to taková jakoby samozřejmost. Jsem žena, chci dobře vypadat, tak musím se zajímat. To je tím, že jsme ženy, no. Tazatel: Je pro Vás toto trávení volného času pouze koníček, nebo byste se tím třeba chtěla živit, případně už živíte? Respondentka B: No, tak samozřejmě to je koníček a bylo by to moc krásný se tím živit, ale to by člověk musel bejt opravdu dobrej a mít víc zkušeností. Nedovedu si představit, že bych se tím živila, nebo uživila, asi takhle, ale bylo by to moc krásný, kdyby to byla pravda, no. No jo, chtěla bych se tím živit. Tazatel: Naučila jste se prostřednictvím tohoto trávení volného času něco nového a případně co? Respondentka B: No tak, naučila jsem se dost. Naučila jsem se jak se třeba líčit, naučila jsem se plno věcí z týnhle stránky, ale je to tím, že, je to tím, že sleduju ty videa, ale co jsem se naučila tou vlastní tvorbou, to já nevim. To nedokážu říct. Neumím odpovědět na tuhle tu otázku. Tazatel: A když bych třeba napověděla, co mám na mysli, třeba nějaké zpracování videí, ta vizuální stránka prezentovaného obsahu. Respondentka B: Ách ano, tak to je pravda určitě. Díky tomu jsem se vlastně naučila, jak zpracovávat videa. To jsem se učila taky v tutoriálu a jo, jo, to máte pravdu. Videa určitě. Tazatel: Je možné, aby Vám toto trávení volného času v životě nějak uškodilo, nebo v případně už se to stalo? A mám teď na mysli nějaký úsudek, třeba zaměstnavatele, co se dívá na video, co jste dala na internet a podobně?
Respondentka B: Ne, tak to mi ještě se zatím nic takovýho nestalo. Jenom se mi stala taková věc, že já teda nerada sdílím svýmu okolí, že toto dělám. Ze známých to ví jen nejbližší okruh lidí a právě se dostala tahle informace k člověku, ke kterýmu jsem nechtěla, aby se dostala no a ten toho využil, takže vlastně uvedu jenom příklad, že řeší problémy, který máme mezi sebou veřejně pod moje videa a lidi to vlastně maj možnost číst a tady ty věci by neměli číst, takže to je taková jediná nevýhoda no. Tazatel: Přemýšlela jste nad tím, že by se něco takového mohlo stát, než jste začala s YouTubem a blogem? Respondentka B: No tak, o tomhle, o tom já jsem nepřemejšlela, ale spíš teda můj přítel, ten je taková hlava, že právě říkal, že ale to může někdo využít, takže ten měl spíš takový obavy a já ne, já jsem akorát přemejšlela o tom, jak to lidi vemou, jestli budu úspěšná, jestli mě nevypískaj a spíš z týhletý strany jsem já nad tim přemejšlela, ale z tý druhý stránky nad tím přemejšlel můj přítel no, já ne. Tazatel: A snažíte se tomu nějak zabránit, že třeba něco neděláte na tom internetu, aby vám to pak neuškodilo? Respondentka B: No, tak ono to jako prakticky nejde, že jo. Tam je jediná možnost, že když se něco takovýho stane, tak je tam potom možnost nahlásit toho člověka, nebo ho blokovat, takže vy si takhle můžete vlastně kontrolovat, vy si můžete určit, kdo na tom kanálu vlastně bude. Jenže ten člověk se pak může znova přihlásit pod jiným jménem a je to dokola, takže ono to je takovej, je to těžký, zabránit tomu nejde a nevim, je to risk, no. Tazatel: Jak se Vaši blízcí dívají na to, že se tomu věnujete? Respondentka B: No, tak můj přítel s tím nesouhlasil, ale už si postupem času zvykl, a jinak moje rodina a kamarádi ty mi fandí, ty jsou rádi. Ty na to koukaj jako na úspěch a že je to věc, která mě baví, takže to je dobře. Tazatel: A závěrem bych se ještě chtěla zeptat, jestli mi prozradíte svůj věk? Respondentka B: Jo, je mi třicet dva.
Tazatel: Vzdělání nejvyšší dosažené? Respondentka B: Střední průmyslová škola stavební – management ve stavebnictví. Tazatel: A velikost na počet obyvatel ve městě, ve kterém žijete? Respondentka B: No, tak já žiju v Liverpoolu v Británii a ten má asi 480 000 obyvatel, zhruba Tazatel: Ještě jsem se chtěla zeptat, jako poslední otázku, jestli byste mi nechtěla říct něco k tomuto tématu sama, na co jsem se nezeptala? Respondentka B: Mě nic nenapadá, co bych mohla říct. Určitě to musí dělat člověk, kterýho to baví, že jo. Určitě by to mělo bejt braný jako koníček a ne jako forma vydělávání si, ze začátku určitě, protože z toho moc velký peníze nejsou, a určitě by to ten člověk neměl dělat, jen protože ona mě osloví nějaká firma a dostanu kosmetiku zadarmo, tak to určitě ne. Určitě to toho člověka musí bavit a mít pro to určitej vztah, jinak by to nebylo dobrý. Takže asi tak. Tazatel: Já Vám moc děkuji. Respondentka B: Nemáte zač.
