Divadlo jako forma výuky cizího jazyka na VŠ

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadlo a výchova Dramatická výchova

Divadlo jako forma výuky cizího jazyka na VŠ

Bakalářská práce

Autor práce: Mgr. Milena Kubátová Vedoucí práce: Mgr. Simona Hlínová Oponent práce: doc. PhDr. Jan Roubal, Ph.D.

Brno 2011

Bibliografický záznam KUBÁTOVÁ, Milena. Divadlo jako forma výuky cizího jazyka na VŠ [Theatre as form of foreign language teaching at university]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadlo a výchova, 2011. 49 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Simona Hlínová.

Anotace Bakalářská práce „Divadlo jako forma výuky cizího jazyka na VŠ“ pojednává o způsobu zařazení divadla do studia francouzštiny a němčiny na Filozofické a Pedagogické fakultě MU v Brně, prověřuje používání didaktických metod v souvislosti s výukou dramatické výchovy a divadla a formuluje přístup vyučujícího k dramatickému procesu. Zaměřuje se nejenom na cíle výuky vyučujících, jejich styl práce a odborné kompetence, ale i na motivaci studentů, kteří navštěvují semináře se zvolenou tematikou v cizím jazyce. Nedílnou součástí práce je zmapování historie německy hraného divadla v Brně v letech 1918-1945 a současná situace německého divadla na brněnské scéně.

Annotation The bachelor thesis “Theatre as form of foreign language teaching at university” deals with implementation of theatre into the teaching of French and German at the Faculty of Philosophy and Faculty of Education, Masaryk University, Brno. The thesis evaluates the use of didactic methods in relation to the education on dramatic arts and theatre. The thesis also formulates the teacher approach to the process of dramatic art. It focuses not only on the objectives of teacher education, their professional style and competence but also the motivation of students who attend the seminars carried out in foreign language. Historical overview of German-spoken theatre performances in the period of 1918-1945, as well as recent German theatre in Brno represents an integral part of the thesis.

Klíčová slova německy hrané divadlo v Brně, neprofesionální divadlo, divadlo a výuka cizího jazyka na VŠ, cíle a forma výuky, kompetence učitelů, motivace studentů

Keywords German-spoken theatre performances in Brno, unprofessional theatre, theatre and foreign language teaching at university, competence, students motivation

aims and forms of teaching, teachers

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen v příloze uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 30. srpna 2011 Milena Kubátová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Simoně Hlínové za odborné vedení, vstřícnost a čas, který věnovala vzniku této bakalářské práce. Současně děkuji všem pedagogům z Masarykovy univerzity, kteří mi poskytli potřebné podklady a informace o způsobu své výuky, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

Obsah Úvod ............................................................................................................................. 7 1.

2.

3.

4.

Německy hrané divadlo v Brně ............................................................................ 9 1.1

Situace v letech 1918 - 1945 ........................................................................ 9

1.2

Současná nabídka německého divadla ....................................................... 12

1.2.1

Profesionální divadlo ......................................................................... 13

1.2.2

Aktivity amatérů a studentů ............................................................... 15

Divadlo a výuka na VŠ v Brně ........................................................................... 17 2.1

Mimoškolní aktivita ................................................................................... 18

2.2

Volitelný předmět....................................................................................... 18

2.2.1

Divadlo ve francouzském jazyce ....................................................... 19

2.2.2

Divadlo v německém jazyce .............................................................. 21

Srovnání informací z rozhovorů......................................................................... 23 3.1

Vznik a tradice ........................................................................................... 23

3.2

Cíle výuky .................................................................................................. 25

3.3

Odborné kompetence a zkušenosti ............................................................. 27

3.4

Styl práce.................................................................................................... 29

Motivace studentů .............................................................................................. 32 4.1

Francouzský jazyk ...................................................................................... 32

4.2

Německý jazyk ........................................................................................... 34

Závěr .......................................................................................................................... 38 Použité informační zdroje .......................................................................................... 42 Seznam příloh............................................................................................................. 45 Přílohy ........................................................................................................................ 46

Úvod Divadlo, cizí jazyk a jeho výuka formou divadla, to jsou témata, která se budou v této práci úzce prolínat. K volbě mé bakalářské práce mě vedly zkušenosti s výukou německého jazyka a studium dramatické výchovy. Na začátku studia na DIFA JAMU jsem v rámci praxe připravovala se skupinkou žáků deváté třídy ZŠ na představení v německém jazyce. Výsledkem snažení bylo nejen uvedení tří skečů v němčině v rámci mezinárodního festivalu v německém jazyce, ale i stmelení kolektivu účinkujících žáků, jejich zkušenosti z procesu přípravy a podle nich i schopnost lepšího používání cizího jazyka. Dále jsem v rámci doktorského studia na Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky na Filozofické fakultě dostala příležitost vyučovat s rakouskou lektorkou německý divadelní seminář. S těmito zkušenostmi souvisí má vnitřní motivace uvedeného tématu a jeho zpracování v dané práci. V návaznosti na odbornou literaturu jsem se pokusila shrnout poznatky z výuky dramatické výchovy a cizího jazyka. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, za jakých podmínek se vyučuje divadlo na vysokých školách neuměleckého zaměření. Pozornost byla zaměřena na výuku v cizím jazyce v kombinaci s pojmem dramatická výchova či divadlo a naplnění cílů, které divadlo ve výuce předpokládá. V souvislosti s uvedenou problematikou jsem si stanovila několik základních otázek. Soustředila jsem se na hlavní cíle učitele a konkrétní cíle samotné výuky. Dále jsem zkoumala na co je kladen důraz v procesu tvorby inscenace a jaké nároky jsou kladeny na divadelní kvalitu představení v cizím jazyce. Záměrem bylo zmapovat přístup vyučujícího k dramatickému procesu a používání didaktických metod dramatické výchovy při přípravě představení. Současně jsem se zaměřila na průpravnou práci studentů při tvorbě inscenace – schopnost přijetí role, vstupování v roli do hry a schopnost jednat v ní. Opomenuty nesmí být ani podněty studentů, kteří semináře v cizím jazyce se zvolenou tematikou navštěvují. Předmětem bakalářské práce je tedy analýza výuky během studia na vysoké škole se zaměřením na divadlo v cizím jazyce a prověření vlivu používání didaktických metod na rozvoj schopností a dovedností studentů s přihlédnutím k dramatické výchově. Bakalářskou práci je možno rozdělit do dvou částí. V teoretické části se zaměřuji na zmapování historie německy hraného divadla v Brně v letech 1918-1945, která se stala v současné době východiskem pro aktivitu studentů germanistiky. Jejich snaha 7

o obnovení německého divadla v Brně je blíže sepsána v kapitole o současné situaci německy hraného divadla na brněnské scéně. Cílem praktické části bylo zanalyzovat a srovnat výuku cizího jazyka na vysokých školách v Brně, které ve své nabídce mají semináře spjaté s pojmem divadlo. Pro srovnání byla vybrána z humanitních oborů výuka na Filozofické a Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v německém a francouzském jazyce. Analýza byla rozdělena do třech okruhů. V první řadě byly popsány všeobecné informace o zvolených seminářích. Dále jsem se věnovala srovnání informací získaných z rozhovorů s jednotlivými pedagogy. Pomocí techniky spočívající v dotazování jsem zjišťovala postoje, názory a zkušenosti vyučujících. Současně jsou v této kapitole zmíněny důvody ke vzniku divadla v cizím jazyce na vysoké škole a k vedení cizojazyčné divadelní skupiny, cíle a kompetence učitelů a nároky na divadelní kvalitu. Pokusila jsem se i o stručnou charakteristiku stylu práce vyučujících na tvorbě inscenace s neprofesionální skupinou. Nedílnou součástí výzkumu bylo na základě dotazníků zhodnotit splnění očekávání a motivaci studentů , která je vedla k zápisu vybraných seminářů v rámci jejich studia. Výstupem výzkumu je zformulování získaných informací o pedagogickém pojetí výuky, která by měla směřovat nejen ke zlepšení jazykových schopností, ale i k rozvoji osobnosti. V závěru jsou vyvozena úskalí práce na tvorbě cizojazyčné inscenace a návrh metodických postupů, které by mohly pomoci ostatním vyučujícím v další práci. Svou prací bych ráda přispěla ke zkvalitnění výuky divadla i divadelního představení v cizím jazyce za předpokladu vhodného uplatnění znalostí z oboru dramatické výchovy.

8

1.

Německy hrané divadlo v Brně Dva národy žijící vedle sebe, naprosto odlišné jazykové zázemí, a přesto mají

mnoho společného. Nejenom vzájemné přejímání slov je důsledkem těsného sousedství s německou kulturou, ale působí zde i vzájemné ovlivňování v oblasti kultury. Stopy německy hraného divadla v Brně vedou až do současnosti. Následně se tedy pokusíme o shrnutí poznatků propojení německého divadla s českou scénou. V teoretické části se nebudeme zabývat zhodnocením repertoáru divadel německé menšiny, ani recenzemi a kritikami vztahujícími se na brněnské německé divadlo. Jde spíše o základní zmapování situace německy hraného divadla na brněnské scéně v letech 1918 až 1945 a nastínění skutečnosti v posledních letech. Pokud bychom měli objasnit zvolené období, tak rok 1918 souvisí se vznikem Československa a k zániku divadla německé menšiny dochází právě v roce 1945.

1.1

Situace v letech 1918 - 1945 Na začátku je třeba podotknout, že popsaná situace německého divadla v Brně

v uvedených letech nemusí být kompletní, protože dokladové materiály byly z větší části poničeny. „Většina dokumentů, týkajících se brněnského německého divadla, byla s největší pravděpodobností zničena na jaře roku 1945 při bombardování Německého domu a při asanačních pracích při odklízení trosek Německého domu.“1 Německý dům, který byl navržen roku 1880 berlínskými architekty, byl kulturním, ale také nacionalisticky propagačním německým zařízením. Mezi německá kulturní zařízení spadá v roce 1918 i divadlo Reduta a dále pak divadlo „Na hradbách (postaveno 1882 brněnským stavitelem Arnoldem podle plánů vídeňského podnikatelství Fellner a Helmer), kde se až do roku 1918 hrálo samozřejmě výhradně německy.“2 I po vzniku Československa zůstává ředitelem brněnského německého divadla Dr. Rudolf Beer, ale soubor německého divadla rozvíjí svou činnost v nelehkých podmínkách. Koncem divadelní sezóny 1918-19 byl ustaven německý divadelní spolek (Deutscher Theaterverein), který zahájil s Čechy jednání o

1

CEJPEK, V. Brněnské německé divadlo v letech 1918 – 32. Brno: Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 1977, s. 4. 2 JURDA, A. Německé divadlo v Brně od nástupu A. Hitlera k moci do konce druhé světové války. Brno: Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 1977, s. 515.

9

budoucnosti německého divadla v Brně3. V prosinci 1918 bylo nově jmenovaným městským divadelním výborem většinově odhlasováno přerozdělení divadelní scény v Brně a to tak, že „Němcům, jejichž divadelní spolek Deutscher Theaterverein byl založen v roce 1918, zůstane od 1.7.1919 do 30.6.1922 divadlo na Zelném trhu (Reduta). Přece jen však po dva dny v týdnu (v pondělí a v úterý) mohli hrát Na hradbách“4 a Češi měli v ty dny k dispozici Redutu.5 Divadelní sezóna 1919/1920 byla nakonec započata v Německém domě, kde bylo zřízeno nouzové jeviště a které bylo věnováno především operetní scéně, Reduta (nazývaná Kleine Schauspielhaus) sloužila jako činoherní scéna, divadlo Na hradbách nabízelo operetní repertoár. Archivní materiály tak dokládají existenci dvou různojazyčných divadel v Brně. Všeobecně

bychom

mohli

konstatovat,

že

německá

menšina

v Československu měla velmi dobré podmínky pro kulturu, o čem svědčí i rozvoj německé literatury na našem území. Již na počátku divadelní sezóny 1918/1919 byla v divadelním sále Reduty „zavedena dopolední představení a dále přednášky, věnované moderním literárním dílům, především německých, ale i světových autorů.“6 Za významnou kulturní událost lze považovat představení z roku 1920, kdy v německém divadle hostoval ruský basista v Bizetově opeře Carmen, která byla poprvé od skončení války zpívána na německém jevišti francouzsky. Tento rok je však spojen i s nepokoji na divadelním poli. V dubnu 1920 došlo v budově divadla Reduta k výtržnostem ze strany Čechů, které pokračovaly i následující den během představení „Veselá vdova“. Další demonstrace se konala v listopadu téhož roku, kdy bylo zaútočeno na Německý dům a v devět hodin večer bylo návštěvníkům divadla zabráněno opustit sál. Až po dlouhém vyjednávání byl poskytnut volný odchod nejdříve hercům, následně pak všem návštěvníkům.7 Z diplomové práce V. Cejpka vyplývá, že se v roce 1921 k německé národnosti hlásilo 25,9% obyvatelstva žijícího v Brně. Publikum divadla se však 3

Výbor divadelního spolku vyvíjí po celou dobu svého působení velkou iniciativu pro výstavbu nové budovy německého divadla. K realizaci projektu však nedošlo a německé divadlo se v Brně nikdy nedočkalo vlastní budovy. 4 JURDA, A. Německé divadlo v Brně od nástupu A. Hitlera k moci do konce druhé světové války. Brno: Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 1977, s. 516. 5 srov. i STAMBERG, U. Das deutschsprachige Theater in Böhmen und Mähren. Der Bedeutungswandel des deutschen Nationaltheaterbegriffs. In Ztracené kontexty: k souvztažnostem české a německy mluvící divadelní kultury v Čechách a na Moravě. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 86. 6 CEJPEK, V. Brněnské německé divadlo v letech 1918 – 32. Brno: Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 1977, s. 21-22. 7 srov. STEINER, E. Die Brünner und ihr Stadttheater. Ein Stück deutscher Theatergeschichte. Leimen/Heidelberg: Brünner Heimatbote. S. 86.

10

neustále mění a zájem o divadlo celkově opadá. Hospodářská situace je ovlivněna poválečnými problémy, roste obliba filmu, začíná vysílat rozhlas a lidé se začínají věnovat sportu. Po Dr. Rudolfu Beerovi, který do brněnského německého divadla vnesl expresionistické prvky, přebírá v roce 1921 funkci ředitele Max Höller. V následující sezóně se funkce ředitele ujímá Georg Höllering (1922-1924) se svým synem Franzem Hölleringem, který po roce odchází a šéfem činohry se místo něj stává Guido Glück. Po finančním krachu G. Hölleringa vede německé divadlo Julius Herzka a následně Gustav Bondi, který odmítá vedení divadla v další divadelní sezóně, a v období 1926-1932 se ředitelem stává Hans Demetz. Funkce intendanta německého divadla se v letech 1932 –1935 ujímá Felix Knüpfer, kterého vystřídal Leopold Kramer a setrval až do roku 1938 . Rok 1938 je významným datem jak ve světových dějinách, tak i při zkoumání dějin německého divadla na území Brna. Dne 13. dubna 1938 se část herců „odtrhla a vytvořila vlastní demokratické pracovní souručenství. Oproti nacionální Baumannově skupině

Völkische Arbeitsgemeinschaft,

která

s technickým a

pomocným personálem měla 126 členů, stála dvaačtyřicetičlenná demokratická skupina složená převážně ze sólistů.“8 Henleinovci, pro které divadlo nebylo pouze kulturní institucí, ale také politickou propagací, obsadili 14. dubna 1938 budovu Reduty a o dva dny později bylo rozhodnuto, že Reduta zůstane uzavřena. Na základě tohoto rozhodnutí zůstávají herci demokratické skupiny bez kostýmů, rekvizit a samozřejmě i bez možných výdělků. Na začátku července „byl konečně rozhodnutím zemského úřadu učiněn konec nejistotě o osudu německého divadla v Brně. Zemský úřad prostřednictvím policejního ředitelství v Brně udělil spolku Demokratische Theatergemeinde des neuen deutsches Theater divadelní koncesi pro německou činohru v budově městské Reduty a zároveň druhou divadelní koncesi spolku Deutsche Theatergemeinde, […] pro scénu v Německém domě.“9 Po tomto rozhodnutí bylo jisté, že na brněnské divadelní scéně budou působit dvě naprosto odlišná německá divadla - jedno německé divadlo demokratické a druhé orientované nacionálně. Koncese na provoz v Redutě byla demokratickému spolku zrušena v lednu 1939 a automaticky ji 8

získal spolek Deutsche

JURDA, A. Německé divadlo v Brně od nástupu A. Hitlera k moci do konce druhé světové války. Brno: Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 1977, s. 534. 9 LIDOVÉ NOVINY. Dvě německá divadla v Brně. Zemský úřad jim udělil koncese, úterý 5. července 1938, Roč. 46. Čís. 334, s. 4.

11

Theatergemeinde. Tím také dochází k přejmenování Reduty, která „od roku 1939 vystupovala pod názvem Deutsches Schauspielhaus am Krautmarkt (Německé divadlo činohry na Zelném trhu) nebo prostě Krautmarkttheater (Německé divadlo na Zelném trhu) a od sezóny 1942/43 jako Kammerspiele am Krautmarkt (Komorní divadlo na Zelném trhu).“10 Důsledkem je úplný zánik německého demokratického divadla. Nacistickému divadlu je až do jeho zániku v roce 1945 věnováno mnohem více pozornosti a následující roky přinášejí současně i omezení českého divadla. V souvislosti s dějinami německého divadla v Brně je třeba zmínit také poměry

v oblasti

amatérského

divadla.

Na

základě

rešerže

Tagesbote,

nejvýznamnějšího německého deníku na Moravě, uvádí Aleš Jurda následující informace:11 Kulturverbandsbühne (Scéna kulturního spolku) byla podnikem amatérským.




To samozřejmě nevylučovalo spolupráci s profesionály. Působila v Německém domě poměrně nepravidelně, tisk o její činnosti referoval nesoustavně. Jung-Jüdische Bühne (Mladá židovská scéna) byla ochotnickým brněnským




německým divadlem. Hrála patrně velmi málo a nepravidelně. Jüdische Kammerspiele (Židovské komorní divadlo), vzniklo v dubnu 1938,




židovské amatérské divadlo, uváděli české a židovské autory v německé řeči. Marionettentheater (Loutkové divadlo) – ochotnický podnik, spolupracoval




s profesionály. Divadlo bylo založeno v dubnu 1940 a pracovalo pod záštitou společnosti NS-Gemeischaft „Kraft durch Freude“. Dne 6. dubna 1935 přináší ranní list deníku Tagesbote pozvánku na představení „Der müde Theodor“12 souboru Jugendbühne (Scéna mladých), o kterém se A. Jurda zmiňuje jako o ochotnickém, patrně studentském divadelním podniku s přechodnou existencí.13

1.2

Současná nabídka německého divadla Německy hrané divadlo se vrací v současné době na brněnská jeviště stále

intenzivněji. Ale již v období, o kterém se píše v předchozí kapitole, se projevila 10

JURDA, A. Německé divadlo v Brně od nástupu A. Hitlera k moci do konce druhé světové války. Brno: Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 1977, s. 6. 11 srov. JURDA, A. Německé divadlo v Brně od nástupu A. Hitlera k moci do konce druhé světové války. Brno: Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 1977, s. 449-454, s. 552. 12 režie Julo Wittmann, místo konání Zieglergasse (Cihlářská) 19 – srov. TAGESBOTE. Morgenblatt. Brünn, Samstag, den 6. April 1935, 85. Jahrgang, Nr. 163. s. 7. 13 srov. JURDA, A. Německé divadlo v Brně od nástupu A. Hitlera k moci do konce druhé světové války. Brno: Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 1977, s. 453.

12

mezi německy hraným divadlem a česky mluvícím publikem jazyková bariéra. Tento jazykový problém není však tak patrný v divadle tanečním či hudebním jako v činohře. I přes tuto skutečnost je nabídka cizojazyčného divadla v Brně velmi rozmanitá. Německy hrané divadlo lze rozdělit na dvě skupiny - profesionální divadlo a aktivity amatérů a studentů. Nyní se pokusíme shrnout pouze nejdůležitější momenty z brněnské divadelní nabídky v němčině za posledních pět let.

1.2.1 Profesionální divadlo Jazykovou bariéru není třeba řešit u tanečního divadla, v tomto případě lze spíše hovořit o vystoupení pod vedením německého choreografa. Za zmínku stojí dvě choreografická představení, která uvedlo Janáčkovo divadlo. V červnu 2006 se jednalo o inscenaci Johanna Kresnika s názvem „Ulrike Meinhof“ a v rámci Baletu 21. století mohli diváci vidět výsledek práce německého choreografa Maria Schrödera v představení „Okamžik pro jahodová ústa“. Divadlo hrané v němčině se po letech navrátilo i do původních prostor. Vzhledem k rozsáhlé rekonstrukci mohlo Divadlo Reduta uvítat hostující soubory až opravdu v posledních letech. V únoru 2010 byla uvedena trojjazyčná "dokumentární" inscenace známého německého autorského divadla Rimini Protokoll, která se zabývala specifiky vietnamského etnika u nás a v Německu. Divadlo Reduta nenabízí divákům pouze hostující představení v němčině, ale dokonce domovský soubor nastudoval Mozartovu Kouzelnou flétnu v němčině, publiku pak byla předvedena s českými titulky. Profesionální divadlo v německém jazyce je možné zhlédnout i v nových budovách, které nemají s historií německy hraného divadla nic společného. V roce 2007 měla v Domě umění města Brna premiéru improvizace nezávislého profesionálního divadla v mezinárodním hereckém obsazení s názvem Popis obrazu / Bildbeschreibung v podání Divadla Feste. Čtyřčlenný česko-německý herecký tým nastudoval představení Heinera Müllera, jednoho z nejdůležitějších německých dramatiků 20. století, paralelně v češtině i v němčině.14

14

Divadlo Feste. Inscenace [online]. [cit. 2011-08-06]. URL:

13

Nejvýrazněji je však v tomto směru zastoupeno Městské divadlo, které se snaží každoročně ve svém repertoáru nabídnout publiku hostující představení v německém jazyce. Uveďme na tomto místě pouze některá z posledních pěti let:15 červen 2006

Stuttgart, divadelní soubor Altes Schauspielhaus und Komödie inscenace Meisterklasse / Mistrovská třída (Terrence McNally)

červen 2007

Bautzen, divadelní soubor Deutsch-Sorbisches Volkstheater inscenace Dreigroschenoper / Třígrošová opera (Bertolt Brecht, Kurt Weill)

červen 2007

Stuttgart, divadelní soubor Altes Schauspielhaus und Komödie inscenace Piaf (Asita Djavadi, Pam Gense, Andreas Geiere)

V rámci festivalu Dokořán pro hudební divadlo byla pak na činoherní scéně uvedena následující představení: červen 2008 Stuttgart, divadelní soubor Altes Schauspielhaus und Komödie inscenace Osm žen (Robert Thomas) červen 2009

Karlsruhe, Badisches Staatstheater inscenace Pimpinone oder Die ungleiche Heirat / Pimpinone aneb Nerovné manželství

Festival Dokořán pro hudební divadlo nezůstal pouze na půdě Městského divadla a tak v červnu 2009 uvedl Deutsch-Sorbisches Volkstheater své představení Die Zauberflöte / Kouzelná fléna v Loutkovém divadle Radost. Nesmíme také zapomenout na kulturní akci s názvem Divadelní svět. Jedná se o „mezinárodní festival, který vznikl ze společné iniciativy všech brněnských příspěvkových divadel a hlavního pořadatele - Brněnského kulturního centra. Jeho cílem je prezentace špičkové světové divadelní tvorby v konfrontaci s domácí scénou. Festival pravidelně zahajuje bujará Noc kejklířů a vrcholí pompézní Slavností masek.“16 V rámci druhého ročníku uvedeného festivalu bylo v letošním roce možné zhlédnout na činoherní scéně Městského divadla projekt s názvem Warum, warum v podání divadelního souboru Schauspielhauses Zürich ze Švýcarska. Jedinečný projekt, který se obracel ke kořenům divadla a k herecké práci, byl výsledkem výjimečné spolupráce světově proslulého režiséra Petera Brooka a Miriam Goldschmidtové. 15

srov. Městské divadlo Brno. Program [online]. [cit. 2011-07-30]. URL: 16 Divadelní svět Brno. O festivalu [online]. [cit. 2011-07-30]. URL:

14

1.2.2 Aktivity amatérů a studentů Velký podíl na uvedení představení v německém jazyce můžeme připsat také aktivitám amatérů a studentů, kteří se podílejí na rozšiřování nabídky německy hraného divadla v Brně. Na pozvání vedoucí amatérského souboru Domino Theater Niky Štěpánkové přijela v roce 2004 do Brna poprvé divadelní skupina THEVO (Forumtheater für junge Leute) z Norimberka. Od té doby se tento soubor vrací do Brna každé jaro a nabízí středním školám svá interaktivní představení v německém jazyce, ve kterých se zaměřuje na současnou problematiku. Vypovídají o tom i samotné názvy představení, např. AIDS gehts los, Wasser für die Welt, KONGLA. Sprechen Sie Deutsch ?, Unterwegs in Deutschland.17 V rámci lektorského programu Nadace Roberta Bosche (Robert Bosch Stiftung) se v Brně v roce 2002 uskutečnily první mezinárodní dny studentského divadla v německém jazyce, kterých se zúčastnili studenti z České republiky, ze Slovenska, z Maďarska, Polska a Německa.18 Tímto byla odstartována éra divadelního festivalu, který se pod záštitou zmíněné nadace každým rokem koná v jiné zemi. Do Brna se už tato studentská kulturní akce bohužel nevrátila. Dalším iniciátorem, který občas obohacuje brněnskou divadelní scénu němčinou, je Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a festival vysokých divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER, který je v současné době již mezinárodní. Jedná se o tematicky laděný festival s bohatým off programem školních divadelních projektů a divadelně laděných workshopů. Letos se uskutečnil dokonce 21. ročník, během kterého vystoupila divadelní škola Scuola Teatro Dimitri ze Švýcarska. Jejich představení bylo však uvedeno v anglickém jazyce. Oproti tomu bylo v loňském roce možné vidět hned dvě představení v němčině s antickou tematikou. V Divadle Bolka Polívky se představila soukromá škola Reduta-Berlin s představením Orestes (Euripidés), v Divadelním Studiu Marta pak studenti Univerzity

múzických

umění

v Grazu

ve

hře

Ženský

sněm

/

Die

Weibervolksversammlung (Aristofanes).19 Zajímavostí tohoto festivalu je skutečnost, že jeho organizace spadá do osnov studia na DIFA JAMU. Studenti oboru divadelní

17

srov. Thevo [online]. [cit. 2011-07-30]. URL: Internationale Tage des deutschsprachigen Studententheaters [online]. [cit. 2011-08-04]. URL: 19 srov. ENCOUNTER [online]. [cit. 2011-08-06]. URL: 18

15

manažerství si po dobu svého celého bakalářského studia prověřují na organizaci mezinárodního divadelního festivalu ENCOUNTER své organizační schopnosti a získávají nové praktické zkušenosti. S vysokoškolskou výukou je spojena i organizace dalšího festivalu, který se zatím vyvíjí. Tentokrát se jedná o aktivitu studentů germanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kteří v rámci výuky organizují mezinárodní studentský festival v německém jazyce s názvem „Drehbühne Brno“. Prvním ročníkem v roce 2008 chtěli organizátoři upozornit na sedmdesáté výročí ukončení působení německého demokratického divadla v Brně a na jeho tradici. Současně také chtěli obnovit tradici německy hraného divadla v Brně a v rámci festivalu nabídnout mladým lidem z celé střední Evropy příležitost sdílet společný zájem o divadlo a německý jazyk. Můžeme říci, že se jejich úsilí začíná vyplácet. Letošního čtvrtého ročníku festivalu se zúčastnily studentské divadelní soubory nejen z Brna, Německa, Rakouska, ale i z Maďarska a Lotyšska a po pět dnů nabízely brněnskému publiku svá představení pouze v německém jazyce.20

20

srov. Gruppe07 [online]. [cit. 2011-08-06]. URL:

16

2.

Divadlo a výuka na VŠ v Brně V této části je rozpracována souvislost mezi výukou na vysokých školách

v Brně a neprofesionálním divadlem. Když slyšíme divadlo a vysoká škola, představíme si většinou Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze (DAMU) či Janáčkovu akademie múzických umění v Brně (JAMU). Ale i jiné vysoké školy mají ve svých učebních plánech zahrnuto divadlo, kde se dokonce vytváří představení s neprofesionální skupinou. Při výběru dramatických textů stojí pak činoherní inscenace spíše v pozadí. Neprofesionální skupiny upřednostňují jiné formy divadla, které „zbavují neprofesionální herce nutnosti vytvářet postavy s propracovanou psychikou a jejím vývojem, umožňují jim udržet si odstup od postavy i od sebe sama ztvárňujícího postavu na jevišti. Umožňují jim využívat spíš hru než herectví jako princip jevištní tvorby.“21 Učiteli nestačí pouze pedagogické schopnosti, měl by být vybaven základními znalostmi z oblasti teorie divadla, tvůrčí osobností, která se zamýšlí nad tím, čeho chce výukou divadla dosáhnout. Mohou však studenti

pracovat na přípravě kvalitní inscenace, aniž by

vyučující disponovali potřebnými kompetencemi a zkušenostmi? Jakým stylem a pomocí jakých činností probíhá vyučování? Jaké poznatky si studenti odnášejí a jak jsou vnitřně motivováni? Na základě diagnostické metody a metody hromadného získávání údajů se blíže seznámíme se situací na jednotlivých fakultách a s tím, jak výuka divadla při vysokoškolském studiu cizího jazyka probíhá. Přesvědčíme se o tom, že náplň výuky v kombinaci s pojmem divadlo a dramatická výchova

je

chápana u učitelů či vedoucích souborů velmi rozdílně. Zaměříme se nejenom na profesní vybavenost učitelů pro práci s neprofesionály, ale i na formu učiva a jeho cíle. Záměrně zde vynecháváme Divadelní fakultu JAMU, kde se divadlu věnují odborníci z oblasti herectví, divadla a výchovy. Pokusme se spíše zmapovat situaci na humanitních, přírodovědných a technických školách, dále pak analyzovat práci neprofesionálů a jejich souborů v propojení s výukou cizího jazyka.

21

MACKOVÁ, S. Divadlo a výchova. Studijní materiály z předmětu Didaktika dramatické výchovy. Brno, 2008, s. 47.

17

2.1

Mimoškolní aktivita Jednou z aktivit na vybraných vysokých školách v Brně je zařazení divadla

do mimoškolních činností fakulty. Uveďme zde čtyři nejznámější divadelní skupiny.


Průšovo umělecké (úchylné) divadlo (P.U.D.) na Fakultě sociálních studií  vzniklo z menšího okruhu lidí, kteří se ze začátku jen scházeli a sdělovali si svoje divadelní zážitky22




Kočovná filosofická divadelní společnost na Katedře filozofie FF  jedním z cílů společnosti je „zpracovat a divadelní formou předvést některé základní filosofické problémy nebo témata z dějin filosofie“23




Právnické ochotnické divadlo na Právnické fakultě  vzniklo v létě roku 2005, kdy se hrstka nadšenců spojila v malou skupinku a začali si říkat POD24




profidivadlo na Fakultě informatiky  divadelní soubor vznikl roku 1998 jako výhradně zájmová záležitost informatiků, od roku 2006 funguje během jarního semestru v rámci volitelného předmětu "Divadelní hra" pro celou univerzitu25

Znamená to, že se studenti dobrovolně setkávají v uzavřené skupině a společně pracují na tvorbě inscenace. Ta je následně zveřejněna divákům s blízkou vazbou na herce či v rámci přehlídek a festivalů bez zhodnocení procesu či diskuse k představení. „Reakce diváků je pak tím, co poskytuje tvůrcům zpětnou vazbu o smyslu jejich práce. Připomeňme ale, že divák reaguje na to, co vidí a slyší, hodnotí výsledek a skrze něj (pokud vůbec) teprve proces jeho vzniku.“26 Ale proces vzniku inscenace bohužel nelze oddělit od samotného představení.

2.2

Volitelný předmět Některé vysoké školy nabízejí svým studentům možnost zvolit v rámci

studovaného oboru semináře s rozdílným přístupem k práci v oblasti divadla a výchovy. Co je vlastně jejich náplní a jak vypadá proces tvorby? Pomineme-li 22

srov. P.U.D. [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: Kočovná filosofická divadelní společnost [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: 24 srov. Právnické ochotnické divadlo [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: 25 srov. Divadlo na Fakultě informatiky MU [online]. [cit. 2011-07-27]. URL: 26 MACKOVÁ, S. Divadlo a výchova. Studijní materiály z předmětu Didaktika dramatické výchovy. Brno, 2008, s. 43. 23

18

kompletně výukový program Kabinetu divadelních studií při Semináři estetiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a výuku na Katedře speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, zůstanou nám především cizojazyčné humanitní obory. Společným bodem těchto seminářů je skutečnost, že studenti získají za úspěšné splnění podmínek kredity ECTS27. Každý seminář má ale jiné požadavky na studenty, výukové metody a cíle práce. Dalším pojítkem by mohlo být omezené publikum ovládající příslušný cizí jazyk a především fakt, že je hraní (si) podmíněno znalostí daného jazyka. V procesu inscenační tvorby a při tvorbě cizojazyčné inscenace si studenti osvojují gramatické konstrukce, ustálená slovní spojení a frazeologismy, rozšiřují si slovní zásobu, fixují si správnou výslovnost a zlepšují si kulturu projevu v cizím jazyce. Pro výzkum zmíněné problematiky jsme vybrali semináře při studiu francouzského a německého jazyka na obou humanitních fakultách Masarykovy univerzity, které byly vypsány v akademickém roce 2010/2011. Pro přehlednost následujících údajů jsou získané informace zpracovány do tabulky, kterou lze najít mezi přílohami (Příloha č.1).

2.2.1 Divadlo ve francouzském jazyce Filozofická fakulta nabízí studentům studujícím románský jazyk a literaturu seminář „Atelier de théâtre“28 pod vedením lektorky Mgr. Laury Dutillieut. Při absolvování dvouhodinového semináře po dobu semestru a splnění podmínek, které nejsou v anotaci předmětu29 uvedeny, získají studenti dva kredity. Anotace předmětu ale neuvádí žádné podrobnější informace o osnově předmětu, jeho cílech a výukových metodách. Naproti tomu Pedagogická fakulta v anotaci svého předmětu „Dramatická výchova ve výuce FJ“30 uvádí kompletní informace pro studenty. Seminář s tříhodinovou dotací týdně by měl být ukončen závěrečným (skupinovým) projektem a ústní zkouškou a za to studenti obdrží šest kreditů. Výuka probíhá pod 27

„Jednotka zavedená v rámci Evropského kreditního systému (ECTS); 1 kredit by měl v průměru odpovídat asi 30 hodinám studijní zátěže průměrného studenta; standardní kumulativní počet kreditů za studium v bakalářském studijním programu činí 180 kreditů, za studium v navazujícím magisterském studijním programu 120 kreditů.“ VysokeSkoly.cz. Slovník akademických pojmů. [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: 28 podle překladu M.K. „Divadelní workshop“ 29 srov. Informační zdroj Masarykovy univerzity. Informace o předmětu: FJ0B759 Atelier de théâtre I [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: 30 srov. Informační zdroj Masarykovy univerzity. Informace o předmětu: FJBV_DV Dramatická výchova ve výuce FJ [online]. [cit. 2011-07-20]. URL:

19

vedením PhDr. Miroslavy Novotné, Ph.D. a zaměřuje se „na osvojení řečových dovedností ve francouzském jazyce v sólovém i skupinovém projevu, na zvládnutí doplňující a odpovídající mimiky, na rozvoj improvizačních schopností, na pohotovost reakcí v nejrůznějších situacích i na využití dramatické výchovy ve vyučovacím procesu. Velká pozornost je věnována správné dikci, intonaci, hře se slovy, scénickým hrám, improvizacím slovním i pohybovým.“31 Najdeme zde nejen seznam literatury, ale i přesnou osnovu jednotlivých hodin, ve kterých lze najít shodu s učivem dramatické výchovy jako vzdělávacího oboru v rámci RVP ZV32. Tyto poznatky dokládám v tabulce níže. Osnova předmětu „Dramatická výchova ve výuce FJ“

Učivo dramatické

Očekávané výstupy

výchovy dle RVP ZV

dle RVP ZV

Uvědomění si obsahu

Základní předpoklady

slova a jeho vyjádření.

dramatického jednání – psychosomatické

Vyjádření pocitů a

dovednosti (verbální a

emocí.

neverbální komunikace) Proces dramatické a

Sestavení poetického pásma či krátké hry.

inscenační tvorby – dramatická situace, příběh (dramatizace literární předlohy)

Vnímání hrajícího kolegy a kolegů, vzájemné hodnocení a pozorování.

žák dokáže hlasem a pohybem vyjadřovat základní emoce a rozpoznávat je v chování druhých, propojuje somatické dovednosti a kombinuje je za účelem vyjádření vnitřních stavů žák pracuje ve skupině na vytvoření menšího inscenačního tvaru a využívá různých výrazových prostředků

Základní předpoklady

žák sleduje a hodnotí prezentace

dramatického jednání –

svých spolužáků, na základě

sociálně komunikační

sebereflexe a reflexe spolužáků a

dovednosti (reflexe a

učitele pracuje dále na

hodnocení)

inscenačním tvaru

Explorační rozhovory v rámci výzkumu poukázaly na skutečnost, že časová dotace je při tvorbě inscenace v porovnání s běžnou výukou malá. Vzhledem k tomu, 31

Informační zdroj Masarykovy univerzity. Informace o předmětu: FJBV_DV Dramatická výchova ve výuce FJ [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: 32 Scio. Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání. 5.10.2 Dramatická výchova [online]. [cit. 2011-07-20]. URL:

20

že seminář na Katedře francouzského jazyka a literatury Pedagogické fakulty (dále jen Katedra FJ) je dvousemestrální, musí studenti absolvovat výuku i během zkouškového období. M. Novotná předkládá studentům pro práci převážně vlastní adaptace středověké literatury, kterou sama překládá do českého jazyka a v které upravuje veškeré francouzské repliky pro divadelní tvar. Inscenační tvar je pak prezentován široké veřejnosti na konci akademického roku.33 Naprosto jiným způsobem probíhá výuka na Ústavu románských jazyků a literatur Filozofické fakulty (dále jen Ústav FJ). Po problematické práci na inscenaci v podzimním semestru se lektorka francouzštiny L. Dutillieut zaměřila v jarním semestru pouze na improvizaci. Studenti neabsolvovali žádné extra zkoušky, semináře se konaly pouze v době řádné plánované výuky a výstupem práce nebyla ani veřejná reflexe.

2.2.2 Divadlo v německém jazyce Semináře s divadelní tematikou nejsou nabízeny pouze ve francouzském, ale i anglickém34 a německém jazyce. Divadelní seminář v němčině má na Filozofické fakultě již tradici a v tomto akademickém roce byl vypsán pod názvem „Theaterworkshop“35. Vedení semináře jsem se v uvedeném roce ujala sama s rakouskou lektorkou Mag. Christinou Fasching a za splnění podmínek čtyřhodinové výuky týdně se studentům na konci každého semestru připisuje šest kreditů. Anotace předmětu sice neuvádí osnovu a výukové metody, ale zmiňuje cíl semináře: Ve středu pozornosti kurzu je společné zpracování, inscenace a uvedení německé divadelní hry.36 Anotace předmětu „Studentské divadlo“37 Pedagogické fakulty je na internetu sice podrobně popsaná, ale nedočteme se nic o časovém rozsahu výuky. Podle zdrojových informací pedagogů Mgr. Jana Budňáka, Ph.D. a Mag. phil. Sandry Reitbrecht se jednomu semináři připisují dvě hodiny výuky. S výše 33

V letošním roce se představení konalo v květnu v prostorách Slévárny Vaňkovka a všichni návštěvníci měli vstup zdarma. 34 V akademickém roce 2010/2011 se pro výzkum nepodařilo zajistit semináře s divadelní tematikou v angličtině na obou fakultách současně. 35 podle překladu M.K. „Divadelní workshop“, srov. Informační zdroj Masarykovy univerzity. Informace o předmětu: NJII_772 Theaterworkshop [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: 36 překlad M.K. - Im Mittelpunkt des Kurses steht die gemeinsame Erarbeitung, Inszenierung und Aufführung eines deutschsprachigen Theaterstücks. 37 srov. Informační zdroj Masarykovy univerzity. Informace o předmětu: NJ_DIV Studentské divadlo [online]. [cit. 2011-07-20]. URL:

21

uvedeným seminářem si studenti musí zapsat a absolvovat i „Studentské divadlo rozbor textu“. Za oba semináře pak získají celkem čtyři kredity. Cíle obou předmětů se shodují a jsou rozděleny na tři hlavní roviny: a) dramaticky technickou (herecké vyjádření ve shodě s mluveným textem) b) dramaticky výchovnou (vzhledem k tomu, že institut nabízí jiný seminář s danou tematikou, stojí tento cíl spíše na okraji) c) především „veřejnou“ (cílem je veřejné vystoupení kratší divadelní hry)38 Uvedená osnova však nijak blíže nepopisuje proces dramatické a inscenační tvorby, specifikuje spíše jasné úkoly v souvislosti s dramatickou předlohou – její výběr, rozdělení rolí, čtecí zkouška a samotné fixování – zkoušení hry. I v tomto případě kvantitativní výzkum prokázal, že časová dotace je pro zinscenování cizojazyčného představení nedostačující a k výuce je nutné vyčlenit další termíny zkoušek. Podkladem pro práci obou fakult je klasický dramatický text některého německy píšícího autora. Zatímco se vyučující Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky na Filozofická fakultě (dále jen Ústav NJ) zaměřují na současnou literaturu a řeší problémy s autorskými právy, na Katedře německého jazyka a literatury Pedagogické fakulty (dále jen Katedra NJ) se upřednostňují již nežijící autoři. Za zmínku stojí, že obě fakulty spolu velmi úzce spolupracují a společně se během semestru účastní víkendového soustředění. Své inscenační tvary pak tradičně prezentují v rámci dvojité premiéry v Bezbariérovém divadle Barka. Jsou také součástí programu festivalu studentského divadla v německém jazyce „Drehbühne Brno“, kde je pozornost věnována i reflexi diváků během diskuse s publikem. Ani v jednom případě z uvedených anotací předmětu v německém jazyce nebylo zjištěno, co je ale hlavní náplní semináře a čemu se studenti po jeho absolvování naučí. V následující kapitole se blíže seznámíme jak se stylem práce jednotlivých souborů, tak i s motivací studentů.

38

překlad M.K. - a) einen dramatisch-technischen (schauspielerischer Ausdruck im Einklang mit dem gesprochenen Text) b) einen dramapädagogischen (da am Institut ein anderer Kurs mit diesem Schwerpunkt angeboten wird, steht dieses Ziel eher am Rande) c) vor allem einen "öffentlichen" (Ziel ist die öffentliche Aufführung eines kleineren Theaterstückes)

22

3.

Srovnání informací z rozhovorů Nyní se budeme věnovat hlavní náplni práce výše uvedených seminářů,

tradici divadelních souborů a odborné kompetenci vyučujících. Aby byly výsledky dobře srovnatelné, probíhal sběr informací pomocí exploračních rozhovorů a připravených otázek vztahujících se nejen k výuce zvoleného semináře. Na Katedře NJ a Ústavu NJ byly rozhovory vedeny v německém jazyce, v celé práci však budou poznatky uváděny v jazyce českém bez odkazů na překlad.39 Získané informace jsou uspořádány do jednotlivých okruhů podle zpracovávané problematiky. Pro přehlednost bylo vše heslovitě zformulováno do tabulky (Příloha č.2).

3.1

Vznik a tradice Jedním ze záměrů práce bylo zjistit důvody, které vedly ke vzniku

jednotlivých seminářů se zaměřením na divadlo a jakou má tento předmět na vysokých školách tradici. V rámci „áčkového“ tedy povinného předmětu s názvem Ústní a písemný projev se studenti setkávali s didaktickými metodami dramatické výchovy, které na Katedře FJ začala se svým nástupem na fakultu používat PhDr. M. Novotná, Ph.D. při výuce francouzštiny. Následně byla náplň semináře přesunuta také mezi volitelné předměty se stejným názvem, aby měli studenti pevně stanovenou dobu pro setkání a přípravu inscenace. Teprve od roku 2010 má výuka se zaměřením na ústní projev vyšší kreditovou dotaci a nese již zmíněný název „Dramatická výchova ve výuce FJ“. Již od roku 2007 však studenti pravidelně prezentují představení hrané ve francouzském jazyce veřejnosti a spřátelenému publiku buď ve Slévárně Vaňkovka, nebo v učebnách Pedagogické fakulty. Na otázku ohledně důvodů vzniku M. Novotná odpověděla: Jsem z učitelské rodiny a tatínek hrál odjakživa ochotnické divadlo. Potom jsem na gymnáziu sama chodila do divadelních kroužků. Jako učitelka jsem po dobu asi deseti let na gymnáziu měla buď divadlo poezie, nebo divadlo ve francouzštině. A když jsem přišla sem, tak to mělo takové logické pokračování.40 M. Novotná jezdí hostovat se svými studenty i mimo Brno, ke kolegům, kteří vyučují na gymnáziích v České republice (Hustopeče, Tišnov, Tábor). Podle M. Novotné je to nejenom velmi příjemné pro její studenty, ale především 39 40

ve všech případech se bude jednat o překlad M.K. podle PhDr. Miroslavy Novotné PhD. v rozhovoru s M.K.

23

přínosné pro žáky gymnázií, kteří se před samotným vystoupením mohou seznámit i s libretem hry. Práce studentů byla předvedena v rámci Pedagogických dnů v Hradci Králové a v Táboře dokonce sami vedli divadelní ateliéry. Ve srovnání s Katedrou FJ bychom mohli dobu působení divadla na Ústavu FJ přirovnat k batoleti. Seminář funguje sice druhým rokem, ale oficiálně si ho studenti mohli zapsat jako předmět poprvé v akademickém roce 2010/2011. Důvodem vzniku byl především vlastní zájem lektorky, ale dle jejího vyjádření i požadovaný cíl „belgické vlády“ – lektor by se měl během svého působení na fakultě věnovat i nějaké kulturní akci. Mgr. Laura Dutillieut zvolila divadelní workshop. V obou výše uvedených případech se jedná pouze o výukový seminář a studenti nejsou zahrnuti do žádného divadelního spolku, jako je tomu při výuce v německém jazyce. Od ledna 2009 působí na Katedře NJ divadelní soubor Doppel L a jeho členové jsou studenti řádného studia jak Filozofické, tak i Pedagogické fakulty. Do nabídky předmětů navrhl tento seminář Mgr. Jan Budňák, Ph.D. se svou tehdejší kolegyní, rakouskou lektorkou, Mag. Michaelou Kropik. Důvodem vzniku byla úzká nabídka zajímavých seminářů a podle jeho slov i frustrace. Oba měli pocit, že kromě přednášek, výuky německé literatury a gramatiky nemají studenti možnost si jazyk dostatečně rozvíjet a k tomu zažít ještě i trochu zábavy. Tradice hraní v německém jazyce na Katedře NJ sahá do nedávné minulosti. Za doby působení německého Bosch-lektora Borise Martina Blahaka, M.A. (poslední působení na škole 2006) dostali studenti první příležitosti vystupovat před diváky v německém jazyce s připravenými skeči od Loriota41. Počátkem byla aktivní účast v projektu Internationale Tage des deutschsprachigen Studententheaters v roce 2002, o kterém jsme se zmínili v kapitole 1.2.2 Aktivity amatérů a studentů. Důvody samotného vzniku divadelních seminářů na Ústavu NJ nebylo možné již vypátrat, protože je jejich tradice víceletá. Započala ji rakouská lektorka Mgr. Verena Polansky v roce 2003 se stínovým divadlem, kdy příběh hráli sami studenti místo plochých profilových loutek. V roce 2004 vedla V. Polansky režii hry Frankfurt-New York od Roberta Wolfa, kterou studenti předvedli i na divadelním 41

Loriot (* 12. listopadu 1923 v Brandenburgu, vlastním jménem Bernhard Victor Christoph-Carl von Bülow, krátce jen Vicco von Bülow) se etablobal jako jeden z nejvšestrannějších německých humoristů. Byl činný také jako karikaturista, režisér, herec, scénografista a v roce 2003 byl na Univerzitě umění v Berlíně jmenován profesorem divadelního umění. – Překlad M.K. srov. Wikipedia. Die freie Enzyklopädie. Loriot [online]. [cit. 2011-07-23]. URL:

24

festivale v Českých Budějovicích. Pak již následovaly inscenace od německých klasiků. V letech 2005 a 2006 se studenti s novým lektorem věnovali hře Der Besuch der alten Dame od Friedricha Dürrenmatta, kterou zahráli také v Praze. Roku 2007 byl v jejich repertoáru Der Weltuntergang Jury Soyfera a s představením hostovali v Salzburgu a v Řeznu, v roce 2008 to byla dále dramatizace Hin und her Ödona von Horvátha. Od roku 2009 je pozornost opět věnována současné německé dramatice Elysian Park od Magdalene Streeruwitz (2009), Wörter und Körper od Martina Heckmannse (2010) a zatím poslední uvedenou hrou je Tödliche Sünden od Felixe Mitterera (2011). Vedení divadelních seminářů je na Ústavu NJ dědičnou záležitostí. Od působení V. Polansky vždy přechází na nového lektora z Rakouska bez ohledu na předchozí zkušenosti z oblasti divadla, jak sama potvrdila současná lektorka Mag. Christina Fasching. Po odchodu Mag. Kathariny Wessely, Dr. phil. v roce 2009 se však nedědí pouze vedení semináře, ale i celý divadelní soubor Gruppe07 o.s. a jeho aktivity. Za zmínku stojí, že v tomto divadelním souboru neúčinkují pouze studenti a doktorandi Filozofické fakulty, ale i absolventi germanistiky, a tak sahá činnost Gruppe07 až za brány vysoké školy.

3.2

Cíle výuky Výše bylo popsáno, co je hlavní náplní seminářů a jaké cíle uvádí anotace

předmětů v Informačním zdroji Masarykovy univerzity, kde lze najít shrnutí spíše obecnějšího charakteru. Součástí předkládané práce bylo prozkoumat uvedené informace a za pomoci vyučujícího stanovit motivaci výuky a hlavní pedagogické cíle. „Pedagogický cíl je účelem, záměrem nebo výsledkem vyučování, formuluje tedy, čeho chce učitel svou pedagogickou činností dosáhnout, jaké změny chce v chování, jednání, schopnostech, dovednostech či vědomostech svých žáků vyvolat.“42 Při stanovení hlavních cílů jakéhokoliv divadelního semináře by měl každý vedoucí vycházet z cílů dramatické výchovy, které E. Machková formulovala do třech základních rovin: a) do roviny dramatické (dovednosti v dramatické oblasti, vědomosti o dramatických aktivitách a divadle) 42

MACHKOVÁ, E. Jak se učí dramatická výchova. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2007, s. 34.

25

b) do roviny sociální (struktura skupiny, její dynamika, vztahy ve skupině, kooperace, poznávání života a lidí) c) do roviny osobnostní (psychické funkce jako např. emoce, komunikace a myšlení, schopnosti a příslušné dovednosti, motivace a zájmy, hodnotový žebříček a postoje)43 Společným faktorem všech seminářů je bezpochyby rozvíjení vyjadřovacích schopností v cizím jazyce, fixování gramatických konstrukcí a prohlubování slovní zásoby. Na základě získaných informací je při tvorbě představení důraz kladen na44


radost ze hry (Katedra FJ)




mluvení v cizím jazyce, spolupráci a akceptaci (Ústav FJ)




zábavu a uměleckou kreativitu (Katedra NJ)




jazykovou korektnost a divadelnost (Ústav NJ) Na Ústavu FJ se lektorka Mgr. Laura Dutillieut zaměřuje převážně na rozvoj

komunikativních, sociálních a personálních kompetencí. Při studiu pedagogiky se setkala s názorem, že pro studium cizího jazyka je velmi dobré dělat divadlo, které otevírá další možnosti a smysly. Jejím pedagogickým cílem je, aby studenti zvládli práci ve skupině, vnímali ostatní, naučili se naslouchat druhým a současně si osvojili improvizační schopnosti. Smysl divadla při výuce cizího jazyka je přínosný i z několika dalších hledisek. Jak se vyjádřila M. Novotná, probíhá v prvním ročníku na Katedře FJ podle ní poměrně „drsná“ výuka fonetiky a díky divadlu ji mohou studenti dále procvičovat. Opomenout však nelze ani utužení kolektivu, zbavení se ostychu v budoucí práci učitele, rozvíjení verbální i neverbální komunikace a ovlivnění následné profese. Ani na Katedře NJ není jazyk a prohlubování znalostí primární záležitostí, ale pouze jedním z cílů vedle zábavy. Mnohem více je ceněno rozvíjení umělecké kreativity a především osvojování si pozitivních postojů. Důležitý je i rozvoj jedince jako člověka, jako studenta němčiny a jako součásti skupiny. Výuka divadla obsahuje kompletní projektový celek a v žádném případě ho nelze srovnávat s běžným seminářem, poznamenala Ch. Fasching z Ústavu NJ. Studenti nesedí pouze v lavici a nepřijímají pasivně informace od učitele, pracují 43

srov. MACHKOVÁ, E. Jak se učí dramatická výchova. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2007, s. 35-36. 44 Odpovědi byly bez úpravy sdělení převzaty přímo z řízených rozhovorů.

26

aktivně na společném konkrétním procesu. Cílem teoretické části výuky je právě osvojení si tvůrčí práce ve skupině, schopnost recepce dramatického textu a orientace v něm, seznámení se zeměpisnými a kulturními oblastmi německy mluvících zemí. V první řadě se však jedná o jazykovou korektnost, správnou výslovnost a intonaci. Mezi cíle v praktické části semináře patří rozvíjení fantazie a psychosomatických dovedností, schopnost práce na herní a jevištní postavě, osvojení si hry v roli. Studenti by se měli naučit kriticky zhodnotit proces inscenační tvorby, ohodnotit sami sebe a práci ostatních v rámci reflexe. Poukázali jsme na hlavní cíle pedagogů jednotlivých seminářů, zatímco by studenti mohli své cíle formulovat úplně jinak např. práce na představení v cizím jazyce, její předvedení na veřejnosti a následné udělení kreditů. Všeobecně záleží na vnitřní motivaci studentů, úhlu pohledu vedoucího a jazykové úrovni skupiny. Ale divadlo a jeho dramatické cíle by měly být dobrým výukovým materiálem jak při osobnostním a sociálním rozvoji, tak i při rozvíjení jazykových kompetencí.

3.3

Odborné kompetence a zkušenosti Jak bylo v předchozí kapitole naznačeno, důvody k vedení divadelních

seminářů bývají různé. Nyní se zaměříme na odborné kompetence vyučujících, protože „práce na inscenaci s neprofesionální skupinou, ať už se jedná o skupinu dětí, mládeže nebo dospělých, vyžaduje […] tvůrčí umělecké a zároveň pedagogické schopnosti.“45 Práce lektorů na univerzitě vyžaduje spíše jazykovou odbornost než odpovídající pedagogické vzdělání. Naproti tomu výše uvedení čeští vyučující působící na univerzitě jsou vybaveni pedagogickou kompetencí pro práci s mládeží a zároveň i vzděláním daného cizího jazyka. Získané poznatky můžeme shrnout i do sdělení, že vyučující všech seminářů disponují potřebnými charakterově volními vlastnostmi pro práci s mládeží a až na výjimku vycházejí při práci z osobních zkušeností, ale ne z uměleckých znalostí získaných v rámci odborného studia. Tato tvrzení jsou doložena níže uvedenými informacemi získanými z rozhovorů. V kapitole 2.1 Vznik a tradice této práce jsme zmínili vnitřní motivaci PhDr. Miroslavy Novotné, Ph.D. (tatínek ochotník, vlastní návštěva dramatického kroužku). Studium francouzštiny ukončila doktorátem, ale studovaný obor divadelní 45

MACKOVÁ, S. Divadlo a výchova. Studijní materiály z předmětu Didaktika dramatické výchovy. Brno, 2008, s. 45.

27

vědy již nedokončila. Během svého učitelského působení na gymnáziu vedla několik let divadlo poezie, kterému se věnuje i nyní na Katedře FJ. Mgr. Laura Dutillieut (Ústav FJ) absolvovala studium Teorie divadla bez konkrétních praktických zkušeností. Sama dělala aktivně divadlo devět let a z toho čerpá inspiraci při výběru cvičení pro vlastní práci. Současně se ale zajímá o další sebevzdělávání, v loňském roce se zúčastnila letního divadelního soustředění se zaměřením na improvizaci. Mgr. Jan Budňák, Ph.D., absolvent doktorandského studia německého jazyka a literatury, čerpá při výuce divadelního semináře na Katedře NJ poznatky z vlastní zkušenosti s divadlem. Mag. phil. Sandra Reitbrecht také nedisponuje odborným vzděláním, ale vychází z vlastních postřehů a zážitků v divadelním kroužku pod vedením zkušeného pedagoga, který navštěvovala sedmnáct let. V letech 2003 a 2004 měla první možnost získat zkušenosti při vedení smíšené německo-francouzské skupiny, která se zabývala tvorbou inscenace ve francouzštině. Mag. Christina Fasching v předchozím působení na gymnáziu pracovala v rámci projektového vyučování na přípravě divadelního představení se skupinou 16ti letých studentů. Náplní výuky byla vlastní autorská tvorba, nastudování inscenace a její následné uvedení. Ve Vídni navštěvuje vzdělávací workshopy se zaměřením spíše na výuku cizího jazyka než na vzdělávání v oblasti teorie divadla. Sama jsem absolventkou magisterského studia Učitelství německého jazyka pro střední školy na Ústavu NJ. V rámci studia na fakultě jsem navštěvovala divadelní seminář již od jeho počátků, nyní jsem převzala funkci vyučující. Dále se aktivně vzdělávám v odbornosti studiem oboru Dramatická výchova na JAMU. Disponuji tedy jak pedagogickým, tak i částečným odborným vzděláním v divadelní oblasti. I po absolvování odborného studia je však třeba mít stále na paměti, že by vyučující při tvorbě divadelního představení neměl převzít veškerou dramatickou a režijní práci, ale měl by pracovat i s tvůrčím potenciálem svých studentů při tvorbě scénografie a scénické hudby, kostýmů, při využívání světel a mediální techniky.46

46

srov. MACKOVÁ, S. Divadlo a výchova. Studijní materiály z předmětu Didaktika dramatické výchovy. Brno, 2008, s. 45.

28

3.4

Styl práce Prvním patrným rozdílem jsou samotné názvy, které vypovídají o obsahu

předmětu. Zatímco výuka na Katedře NJ nese název „Studentské divadlo“, Katedra FJ zahrnuje v názvu pojem dramatická výchova. „Bytostným obsahem předmětu dramatická výchova je dramatické umění. Učení se umění, o umění, uměním znamená, že žáci a studenti jsou systematicky vybavováni určitými dovednostmi […], vědomostmi (o dramatickém umění, jeho teorii, historii) a v důsledku pak řada těchto vědomostí a dovedností rozvíjí schopnosti žáků a studentů využitelné i mimo rámec umění, v běžném každodenních [!] životě.“47 Na základě odborné terminologie je velice komplikované pojetí předmětu Dramatická výchova ve výuce FJ, kde nemůžeme hovořit o dramatické výchově jako o vyučovacím předmětu, nýbrž pouze o využití dramatických metod, technik a postupů jako didaktických metod ve výuce francouzského jazyka. Výše jsme oba semináře na Filozofické fakultě přeložili jako divadelní workshop. Při použití přívlastků divadelní si představíme seminář, který „klade důraz na vznik divadelní inscenace, na proces tvorby, na proces komunikace s divákem.“48 Zatímco dramatický seminář by spíše odkazoval do oblasti výchovy a vzdělávání a na využívání divadelních prostředků. Znamenalo by to, „že skrze dramatické činnosti hledají a objevují žáci a studenti témata, souvislosti, konfrontují je s vlastní osobní zkušeností, získávají hraním zkušenosti nové.“49 Nyní se tedy zaměříme na vlastní náplň seminářů a styl práce jednotlivých vyučujících. Na základě odborné terminologie lze považovat výuku v jarním semestru na Katedře FJ spíše za „dramatický seminář“. Studenti společně nepracují na tvorbě inscenace, ale seznamují se pouze s metodami dramatické výchovy a s volnou improvizací bez scénáře. Spontánní improvizace nabízí studentům uplatnění vlastních životních zkušeností a rychlou aktivaci psychosomatických dovedností, vyžaduje však i schopnost práce ve skupině, dovednost potlačit své já a přijmout cizí nápad.50 Těmto požadavkům odpovídají také pedagogické cíle uvedené lektorkou Mgr. Laurou Dutillieut. Ve svých hodinách, které probíhají v prostorách tělocvičny,

47

MACKOVÁ, S. Divadlo a výchova. Studijní materiály z předmětu Didaktika dramatické výchovy. Brno, 2008, s. 13. 48 Ibidem, s. 19. 49 Ibidem, s. 19. 50 srov. VALENTA, J. Metody a techniky dramatické výchovy. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2008. s. 217-221.

29

se více jak z poloviny vyučovací doby věnuje cvičením na skupinové cítění. Používá při nich práci s imaginární rekvizitou, pantomimu a pohybové metody propojuje s verbálně-zvukovými. Výběr zahřívacích cvičení úzce souvisí s plánovaným tématem improvizace a cílem dané hodiny. PhDr. Miroslava Novotná, Ph.D. zahrnuje do výuky na začátku podzimního semestru několik hodin průpravná cvičení. Následně probíhá pouze práce s textem a příprava inscenace. Pro tvorbu jsou hlavním podkladem její vlastní adaptace středověké literatury, ve kterých počet postav uzpůsobuje přihlášeným studentům a kde si mohou studenti role různě střídat. Dramatický text je následně konzultován s rodilým mluvčím, ale výuka probíhá spíše v českém jazyce. Během procesu tvorby projevují studenti podle M. Novotné velkou kreativitu, pomáhají doplňovat logické lapsusy vzniklé při tvorbě textu. Sami se snaží do hry zapojit i diváky, kteří zaujímají v rámci představení roli přátel nebo nepřátel během konání středověké hostiny či se stávají neformálními zpovědníky a rádci při výpadku textu. K navození atmosféry inscenace hraje velkou roli scénická hudba, kterou M. Novotná sama vybírá. Význam scénického světla je však plně opomenut, protože na Katedře FJ nemají možnost zkoušet se světly. Sama šije studentům kostýmy a věnuje se i výběru většinou jednoduchých rekvizit, které by se mohly použít i v dalších inscenacích. Zatímco na Katedře FJ se stará o scénografii vyučující, na Ústavu NJ si všechny složky scénografie (kostýmy, rekvizity, scénickou hudbu a světlo) zajišťují sami studenti. Snažím se co nejvíce využít tvůrčích nápadů studentů, sdělím jim svou představu např. barevnost kostýmů či vzhled rekvizit a následně schvaluji pouze jejich výběr. Musím konstatovat, že se nám v posledních letech výuky osvědčila úzká spolupráce rodilého mluvčího s mou osobou, při které každý provádí svou práci po odborné stránce. Lektorka ve svých hodinách rozebírá se studenty informace o autorovi a německé kulturní souvislosti, zkracuje text a zaměřuje se na správnou výslovnost. Zbytek práce s neprofesionálním divadlem je v mé režii, kdy vedu proces jak herního, tak i jevištního jednání. Hned na začátku akademického roku je započata soustavná průpravná činnost skupiny, která přetrvává po celé dva semestry. Její náplní je práce s dechem, schopnost vstupovat do role a vytvářet herní postavu, přijetí herní situace a herního jednání, což přináší studentům nové poznatky a zkušenosti. Je třeba podotknout, že lektorka i já vedeme výuku v německém jazyce a převážná většina herních situací je v němčině. Postupně se pak výuka orientuje na tvorbu postav z inscenace, na jevištní jednání a samotnou fixaci. Při tvorbě je důraz 30

kladen na to, aby bylo představení srozumitelné pro diváky jak po stránce jazykové, tak i po stránce divadelní. Nedílnou náplní semináře je i podíl studentů na organizaci studentského divadelního festivalu v německém jazyce s názvem „Drehbühne Brno“. Spolupráce mezi českým vyučujícím a rodilým mluvčím probíhá sice i na Katedře NJ, ale naprosto jiným způsobem. Sami nazývají svůj styl práce kolektivní režií. Výuka semináře probíhá ve večerních hodinách a v prostorách mimo fakultu, která nedisponuje vhodnou učebnou pro divadlo. Z těchto důvodů bývá dle vyučujících negativně ovlivněn celý začátek výuky. Po dlouhém čekání na všechny členy souboru následuje asi dvaceti minutové rozehřátí, při kterém se studenti zaměřují na protahování, pantomimu, improvizační elementy, koordinaci a skupinové cítění. Dle rozhovoru jsou ve výuce zcela opomenuta artikulační a dechová cvičení, větší pozornost není věnována ani správné německé výslovnosti. Při výběru dramatické předlohy se vyučující vyhýbají vážné tematice a psychologicky propracovaným postavám.

31

4.

Motivace studentů V této části bakalářské práce se zaměříme na motivační pohnutky studentů

k volbě divadelního semináře. „Termín motivace je odvozen od latinského movere – hýbati, pohybovati. […] motivace znamená souhrn hybných momentů v činnostech, prožívání, chování a osobnosti. Hybnými momenty rozumíme to, co člověka podněcuje, pobízí, aby něco dělal, reagoval, nebo naopak, co ho tlumí, co mu zabraňuje něco konat, reagovat. V motivaci působí jednak vnější pobídky (incentivy), jednak vnitřní motivy,“51 které jsme od studentů zjišťovali metodou hromadného získávání údajů pomocí písemných otázek. Uzavřené otázky - položky škálové byly zvoleny pouze se zaměřením na divadlo a cizí jazyk. Otevřené otázky v dotazníku směřovaly k osobnostnímu a sociálnímu rozvoji, kde studenti zaznamenávali své pocity, postoje a zkušenosti.52 Dotazníky (viz Příloha č. 3) obdrželi všichni studenti navštěvující zkoumané semináře. Z celkového množství čtyřiceti dvou bylo vráceno vyplněných dotazníků 88%, z toho 62% ze seminářů v němčině a 38% ve francouzštině.53

4.1

Francouzský jazyk Nebudeme srovnávat improvizaci se soustavnou prací na představení, z toho

důvodu uvedeme u předmětů ve francouzštině pouze základní údaje o motivaci studentů. Při zápisu semináře „Dramatická výchova ve výuce FJ“ na Katedře FJ byl pro studenty rozhodující zájem o divadlo (62% dotázaných), zatímco pro studenty na Ústavu FJ byla pro volbu předmětu „Atelier de théâtre“ z 67 % nejdůležitější motivací konverzace. Zbývající výsledky najdeme pod odpovídajícími grafy.

51

ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007, s. 92. srov. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2009, s. 121. 53 Součástí bakalářské diplomové práce nebudou vyplněné dotazníky, proto budou v této kapitole získané informace o motivaci studentů zvýrazněny kurzívou. 52

32

Katedra FJ konverzace 13%

touha hrát 25%

zájem o divadlo 62%

Graf č. 1 – Nejvyšší motivace na Katedře FJ zájem o

rozšíření

navázání

rodilý

kontaktů konverzace

mluvčí

jiné

Katedra FJ

divadlo

nejvyšší motivace

62,5%

25,0%

0,0%

0,0%

0,0%

12,5%

0,0%

0,0%

vysoká

25,0%

25,0%

0,0%

12,5%

0,0%

37,5%

0,0%

0,0%

středně vysoká

0,0%

37,5%

0,0%

25,0%

0,0%

12,5%

0,0%

25,0%

touha hrát znalostí kredity

Mezi jinými motivacemi byla uvedena následující sdělení: -

netradiční forma výuky, hlavně co se týče VŠ

-

kamarádi z oboru a zájem se dál „divadelně“ trénovat

Ústav FJ

touha hrát 33% konverzace 67%

Graf č.2 – Nejvyšší motivace na Ústavu FJ zájem o

Ústav FJ

divadlo

rozšíření touha hrát znalostí kredity

navázání

rodilý

kontaktů konverzace

mluvčí

jiné

nejvyšší motivace

0,0%

33,3%

0,0%

0,0%

0,0%

66,7%

0,0%

0,0%

vysoká

0,0%

0,0%

16,7%

16,7%

16,7%

0,0%

33,3%

0,0%

50,0%

0,0%

0,0%

16,7%

33,3%

0,0%

0,0%

0,0%

středně vysoká

33

Z tabulek můžeme vyvodit, že společnou motivací obou předmětů byl všeobecný zájem o divadlo a konverzace v cizím jazyce. Zlepšení komunikačních schopností nejen v cizím jazyce, osvojení si francouzských frází, zbavení se ostychu a sblížení se spolužáky byly hlavní faktory, které ovlivnily studenty semináře na Ústavu FJ. Další motivaci studentů zmínila M. Novotná již v rozhovoru. Po zkušenosti se seminářem si studenti vybírají i lokality pobytové stáže v zahraničí se zaměřením na dramatickou výchovu a samy studentky mají zájem zabývat se divadlem54 v kombinaci s výukou cizího jazyka - procvičování fonetiky a slovní zásoby. Ze semináře vzešel i návrh na téma bakalářské práce jedné studentky, ve které by navrhla krátká verbální i neverbální cvičení a situace. Improvizační cvičení na Katedře FJ obohatila studenty praktickou spoluprací při tvorbě krátkých divadelních scén a novými hrami, které využijí při práci s dětmi.

4.2

Německý jazyk Podrobněji se zastavíme při porovnání a rozboru získaných informací z

divadelních skupin hrajících v německém jazyce. Na Pedagogické fakultě si zapsalo divadelní seminář v němčině 55,5% studentů z důvodu konverzace v cizím jazyce, vysokou motivací se stala také touha hrát divadlo.

Katedra NJ zájem o divadlo 22% konverzace 56%

touha hrát 22%

Graf č. 3 - Nejvyšší motivace na Katedře NJ

54

V tomto případě by bylo lepší hovořit o didaktických metodách dramatické výchovy než o divadle.

34

zájem o

rozšíření

navázání

rodilý

kontaktů konverzace

mluvčí

jiné

Katedra NJ

divadlo

nejvyšší motivace

22,2%

22,2%

0,0%

0,0%

0,0%

55,5%

0,0%

0,0%

vysoká

11,1%

55,5%

0,0%

0,0%

33,3%

0,0%

0,0%

0,0%

středně vysoká

11,1%

11,1%

0,0%

11,1%

33,3%

33,3%

0,0%

0,0%

touha hrát znalostí kredity

Za zmínku stojí, že studenti na Katedře NJ si seminář nezapsali kvůli rodilému mluvčímu a od semináře neočekávali ani rozšíření znalostí z oblasti teorie divadla. Zajímavé bylo srovnání údajů týkajících se kreditů na obou fakultách. Zatímco si na Katedře NJ zvolilo seminář 11,1% studentů z důvodu kreditů a jejich motivace byla středně vysoká, na Filozofické fakultě byly kredity zastoupeny v kategorii nejvyšší motivace 21% stejně jako v kategorii vysoké motivace. Jako středně vysokou motivaci zvolilo počet kreditů 14% studentů. Příčinou toho může být i skutečnost, že studenti po absolvování semináře „Theaterworkshop“ na Ústavu NJ získají vyšší počet kreditů (šest) než na Pedagogické fakultě. V jednom případě se stala nejvyšší motivací pro zapsání divadelního semináře spolupráce na organizaci festivalu „Drehbühne“.

Ústav NJ

konverzace 21%

jiné 7%

zájem o divadlo 7% touha hrát 37%

navázání kontaktů 7%

kredity 21%

Graf č. 3 - Nejvyšší motivace na Ústavu NJ zájem o

Ústav NJ

divadlo

rozšíření touha hrát znalostí kredity

navázání

rodilý

kontaktů konverzace

mluvčí

jiné

7,0%

35,0%

0,0%

21,0%

7,0%

21,0%

0,0%

7,0%

vysoká

21,0%

14,0%

7,0%

21,0%

7,0%

21,0%

7,0%

0,0%

středně vysoká

21,0%

7,0%

0,0%

14,0%

14,0%

28,0%

7,0%

0,0%

nejvyšší motivace

35

Celková motivace studentů uvedeného semináře byla rovnoměrně zastoupena ve všech kategoriích. To svědčí i o rozmanitosti zájmů skupiny a nevyhraněných očekáváních. Potvrzují to i následující odpovědi na otázky: Co konkrétně jsi od předmětu očekával/a? Jaké jsi měl/a představy? -

žádná konkrétní představa

-

zvědavost

-

kreativně strávený čas po škole a odreagování

-

praktické využití němčiny zábavným způsobem

Z takového postoje automaticky vyplývala i uvedená zklamání. Studenty překvapila časová náročnost a celková náročnost hrát divadlo, občasná velká přísnost a kritika. Zklamání studentům přinesla i malá přidělená role, negativní přístup kolegů jako i velký podíl her a cvičení. Studenti Pedagogické fakulty měli oproti tomu velmi konkrétní představy, jako jsou zlepšení jazykového projevu, vystupování před lidmi bez trémy, kreativní práce, zábava a kontakt s němčinou. Časté používání češtiny v semináři „Studentské divadlo“ pak bylo pro některé zklamáním, stejně jako i špatná morálka a problém naučit se dramatický text v cizím jazyce. Divadlo ale není pouze o tom, naučit se nějaký text zpaměti a předvést ho na jevišti. Divadlo je i o získávání zkušeností plynoucích jak z jevištního (zážitek ze sdělování a z komunikace s diváky), tak i z herního jednání (zážitek ze společné hry v rámci skupiny, zkušenosti z průběhu jednání postav a řešení jejich konfliktů). Velkým zklamáním pro učitele je sdělení, že divadlo a celý seminář studenta nijak zvláštním způsobem neovlivnil, jen si prostě vyzkoušel hrát divadlo. Ale i to je svým způsobem zajímavá zkušenost, kterou si jedinec možná uvědomí až později. Předmět na Katedře NJ „Studentské divadlo“ poskytl studentům příležitost pro odstranění strachu z vystupování na veřejnosti, pro získání sebevědomí a schopnosti empatie. I lepší vzpomínky na studium a zlepšení se v němčině budou studenty provázet ve spojení s tímto seminářem. Dokonce zde zazněla i motivace k založení vlastní divadelní skupiny na skandinavistice. V souvislosti s reflexí semináře na Ústavu NJ se vyskytovaly také informace o krásných vzpomínkách, o nabytí zkušenosti vystupování před lidmi, získání větší jistoty v projevu, sebejistoty a sebedůvěry. S ohledem na cizí jazyk pak zlepšení výslovnosti, jazykových kompetencí a nepřetržitá komunikace v němčině při řešení

36

různých situací. Přínosem pro studenty byla i zkušenost s organizací festivalu, rozšíření znalostí o německém dramatikovi a větší všeobecný zájem o divadlo. Výuka divadla v cizím jazyce může studenty ovlivnit i následovně: „Během studia jsem už u profesorů „zapsaná“ jako „ta divadelnice“, což je strašně fajn, protože podle mě když člověk ukáže, že nechodí jen na přednášky, ale taky něco dělá a navíc ještě něco i ví, studuje si i sám […] Navíc jsem díky divadlu poznala úžasné lidi. “55

55

citace z dotazníku „Motivace studentů“ - Míša, věk 23, studentka bakalářského studia na Ústavu NJ

37

Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem probíhá výuka divadla v cizím jazyce na neuměleckých vysokých školách v Brně a jaké cíle si vyučující předmětů stanovují. Záměrem bylo analyzovat přístup vyučujícího k dramatickému procesu a používání didaktických metod dramatické výchovy při přípravě představení. Došla jsem k závěru, že každý pedagog pracuje naprosto odlišným způsobem. I když je hlavní náplň seminářů totožná, cíle a forma výuky se neshodují. Občas se ani nejedná o soustavnou práci na tvorbě inscenace z pohledu učiva dramatické výchovy, nýbrž o pouhé naučení se textu v cizím jazyce a jeho následné předvedení zainteresovanému publiku. Po stránce jazykové měly všechny čtyři zkoumané předměty stejný záměr. Nejenom prohlubování slovní zásoby, ale i rozvíjení vyjadřovacích schopností a zlepšení kultury projevu v cizím jazyce lze považovat za společný faktor všech zvolených seminářů. Z hlediska dramatické výchovy můžeme stanovit společný cíl pouze v rovině sociální a osobnostní, po stránce dramatické byly náplň výuky a celkový přístup velmi rozdílné. K prvnímu rozporu došlo již v samotných názvech předmětů, pod kterými si na základě znalostí odborné literatury můžeme představit konkrétní náplň výuky, která při bližším prozkoumání obsahu práce neodpovídá pojmenování. Částečně mimo pole výzkumu se tak vyskytl seminář na Ústavu FJ s názvem „Atelier de théâtre“ neboli Divadelní workshop, protože se zde lektorka Mgr. Laura Dutillieut věnovala pouze práci s volnou improvizací a ne tvorbě inscenace. Ve výuce využívala různá cvičení a dramatické činnosti k osvojení si práce ve skupině a rozvíjení vnímavosti. Při práci měli studenti možnost konfrontovat své osobní zkušenosti s ostatními a získávat nové poznatky. Oproti tomu se předmět s názvem „Dramatická výchova ve výuce FJ“ zabýval přípravou představení ve francouzštině na základě autorských textů PhDr. Miroslavy Novotné, Ph.D. z oblasti středověké literatury. Studenti měli sice za úkol vyjadřovat s textem i emoce a psychické stavy, ale soustavná průpravná činnost s ohledem na rozvoj psychosomatických dovedností v hodinách neprobíhala. Zde je třeba se zmínit, že studenti byli na začátku akademického roku alespoň seznámeni se

38

základními předpoklady dramatického jednání.56 Vzhledem k tomu, že M. Novotná kompletně přebírá režijně dramaturgickou činnost, může být potlačen tvůrčí potenciál studentů. Výuka divadla v německém jazyce probíhala na obou fakultách v úzké spolupráci mezi rodilými mluvčími a česky hovořícími vyučujícími. Pedagogové na Ústavu NJ měli konkrétně rozdělené pole působnosti, zatímco se v semináři „Studentské divadlo“ na Katedře NJ jednalo o kolektivní režii německé inscenace. Během výuky se po protahování, pantomimických a improvizačních činnostech automaticky přecházelo k fixování německého textu do jevištní podoby. Při práci se studenty však nebyl kladen důraz ani na vytváření herecké postavy a hru v roli, ani na herní a dramatické situace. Pokud se ale výuka zaměřuje pouze na zábavu a na rozvoj kreativity, jak se vyjádřili sami vyučující, pak stojí divadelní kvalita spíše na okraji zájmů. Při výuce předmětu „Theaterworkshop“ na Ústavu NJ byly oproti tomu didaktické metody dramatické výchovy základním stavebním materiálem. Cílem výuky bylo kvalitně zpracovat německý text do jevištní podoby jak po stránce jazykové, tak i divadelní. K tomu bylo zapotřebí prostřednictvím průpravných činností na rozvíjení sociálně komunikačních a psychosomatických dovedností a herního jednání (tvorba postavy, schopnost přijmout roli a jednat v ní) dojít až k inscenační tvorbě. Nedílnou součástí výuky bylo částečné rozšíření vědomostí z oblasti teorie divadla. Nesmíme opomenout vlastní kreativní činnost studentů a prověření jejich organizačních schopností při pořádání festivalu. Smyslem dramatické výchovy je pomocí tvůrčích činností všestranně rozvíjet osobnost studenta či účastníka. Cílem úspěšné práce v divadle je komunikace s diváky, které předchází proces dramatické a inscenační tvorby. Toho je však možné dosáhnout pouze za předpokladu dobře zvolené dramaturgické koncepce a správného využití metodických postupů. Po zkušenostech s tvorbou inscenace v cizím jazyce s neprofesionálním divadlem bych doporučovala nezapomínat na následující metodické kroky: a) nepodceňovat průpravná cvičení na rozvíjení základních psychosomatických dovedností studentů (práce s dechem a hlasem, verbální a neverbální

56

Tuto informaci pouze přebírám na základě rozhovoru s M. Novotnou, proto není možné práci blíže specifikovat. Při osobní návštěvě výuky v letním semestru se skupina žádné přípravě nevěnovala.

39

komunikace) a jejich herních dovedností (vstupování do role a schopnost jednat v ní) b) od začátku semináře zahrnout do výuky činnosti s herními pravidly a herní jednání jako příležitosti k experimentování a k získávání nových zážitků a zkušeností Na tomto místě je třeba podotknout, že při výuce se zaměřením na proces herního jednání není možné neustále komunikovat jenom v cizím jazyce. Studenti nemají vždy tak velkou slovní zásobu a ani vyjadřovací schopnosti jako v mateřském jazyce. Vzhledem k tomu je nezbytně nutné v některých situacích výjimečně přejít do češtiny, toho ale lektor cizího jazyka bohužel není schopen. Domnívám se, že v tom případě studenti narážejí na jazykovou bariéru, která nevede úspěšně ke zvolenému cíli a míjí se účinkem. c) využívat u neprofesionálních herců co nejvíce dramatickou hru, tzn. herní jednání s dramatickým konfliktem jako přípravný materiál pro jevištní jednání d) neopomíjet tvorbu jevištní (herní) postavy pomocí graficko-písemných metod (role na zdi, psaní dopisů a životopisů postav, tvorba plakátů) e) v přípravné fázi inscenace využívat i jiné metody dramatické výchovy jako živé nehybné obrazy, pantomimické metody, zástupnou řeč, horkou židli a princip improvizované hry f) dbát na rozvíjení vnímavosti a tolerance vůči ostatním, osvojení si práce ve skupině, v reflexi dokázat kriticky zhodnotit práci kolegů i svou vlastní g) při tvorbě inscenace využívat tvůrčí potenciál studentů při volbě rekvizit, kostýmů, scénografie, hudby a světla h) v rámci výuky se alespoň ve spojení s danou tvorbou inscenace věnovat základním znalostem z oblasti teorie divadla i) správně vnímat interpretaci cizojazyčného díla po stránce kulturních souvislostí, dbát na zřetelný přednes, výslovnost cizího jazyka a jeho intonaci j) úzce spolupracovat s odborníky z oblasti dramatické výchovy a rodilým mluvčím daného cizího jazyka Mnozí vyučující si leckdy ani neuvědomují, jak důležitá může být konzultace s odborníkem z daného oboru. Jak vyplývá z analyzované skutečnosti, při snaze dělat dobře divadlo s propojením cizího jazyka by bylo dobré dočerpat si poznatky z oblasti dramatické výchovy formou dalšího vzdělávání. Vzhledem k mému studiu 40

oboru Dramatická výchova na JAMU a získaným znalostem nebylo vždy možné se v této práci nevyhnout kritickému postoji k náplni výuky některých kolegů. Ráda bych je všechny seznámila s výsledky svého průzkumu a nabídla jim možnost spolupráce. Mám v úmyslu je podpořit v dalším jejich úsilí jak vlastními znalostmi, tak zkušenostmi jiných absolventů, ale i kontakty a tipy na dostupnou literaturu. Mým cílem je, aby divadlo bylo do výuky cizího jazyka zařazeno co nejvhodnějším a po všech stránkách smysluplným způsobem. Na základě této skutečnosti bych chtěla upozornit na závažnost poskytnutí možnosti dalšího vzdělávání se na divadelních fakultách v rámci CŽV, a tím i rozšíření povědomí o oboru a vhodném zařazení divadla do výuky. Bez povšimnutí by neměla zůstat ani situace na brněnských vysokých školách, kde studenti na základě zážitků ze seminářů hodlají vyvíjet vlastní iniciativu k zakládání dalších cizojazyčných divadelních skupin.57 Zároveň by si měl být každý vyučující vědom toho, že samotná jazyková znalost není předpokladem k výuce cizího jazyka, tak jako pouhé přebírání vlastních zážitků a zkušeností nesplňuje odborné předpoklady pro vedení neprofesionálního divadla.

57

Toto tvrzení je doloženo vyjádřením studenta Tomáše (věk 23 let), kterého činnost v semináři „Studentské divadlo“ na Katedře NJ motivovala pro akademický rok 2011/2012 k iniciativě založení nové divadelní skupiny na skandinavistice.

41

Použité informační zdroje Použitá literatura CEJPEK, V. Brněnské německé divadlo v letech 1918 – 32. Brno: Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 1977. 355 s. ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. 655 s. ISBN 97880-7367-273-7 HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Vydání druhé. Praha: Portál, 2009. 774 s. ISBN 978-80-7367-569-1 JURDA, A. Německé divadlo v Brně od nástupu A. Hitlera k moci do konce druhé světové války. Brno: Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 1977. 583 s. LIDOVÉ NOVINY. Dvě německá divadla v Brně. Zemský úřad jim udělil koncese, úterý 5. července 1938, Roč. 46. Čís. 334, str. 4. MACKOVÁ, S. Divadlo a výchova. Studijní materiály z předmětu Didaktika dramatické výchovy Janáčkovy akademie múzických umění. Brno, 2008. 83 s. MACKOVÁ, S. Dramatická výchova. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, 2004. 214 s. ISBN 80-85429-93-4 MACHKOVÁ, E. Jak se učí dramatická výchova. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2007. 222 s. ISBN 978-80-7331-089-9 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Vyd. 6. Praha: Portál, 2009. 400 s. ISBN 978-80-7367-647-6 STAMBERG, U. Das deutschsprachige Theater in Böhmen und Mähren. Der Bedeutungswandel des deutschen Nationaltheaterbegriffs. In Ztracené kontexty: k souvztažnostem české a německy mluvící divadelní kultury v Čechách a na Moravě. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 77-96. ISBN 80-210-3035-6 STEINER, E. Die Brünner und ihr Stadttheater. Ein Stück deutscher Theatergeschichte. Leimen/Heidelberg: Brünner Heimatbote, 1964. 95 s. TAGESBOTE. Morgenblatt. Brünn, Samstag, den 6. April 1935, 85. Jahrgang, Nr. 163. s. 7. VALENTA, J. Metody a techniky dramatické výchovy. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2008. 352 s. ISBN 978-80-247-1865-1

42

Internetové zdroje 1. Divadelní svět Brno. O festivalu [online]. [cit. 2011-07-30]. URL: http://www.divadelnisvet.cz/o-festivalu 2. Divadlo Feste. Inscenace [online]. [cit. 2011-08-06]. URL: http://www.divadlofeste.cz/popis-obrazubildbeschreibung/ 3. Divadlo na Fakultě informatiky MU [online]. [cit. 2011-07-27]. URL: http://www.fi.muni.cz/divadlo/ 4. ENCOUNTER [online]. [cit. 2011-08-06]. URL: 5. Gruppe07 [online]. [cit. 2011-08-06]. URL: 6. Informační zdroj Masarykovy univerzity. Informace o předmětu: FJ0B759 Atelier de théâtre I [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: 7. Informační zdroj Masarykovy univerzity. Informace o předmětu: FJBV_DV Dramatická výchova ve výuce FJ [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: 8. Informační zdroj Masarykovy univerzity. Informace o předmětu: NJ_DIV Studentské divadlo [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: http://is.muni.cz/predmet/ped/podzim2011/NJ_DIV 9. Informační zdroj Masarykovy univerzity. Informace o předmětu: NJII_772 Theaterworkshop [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: 10. Internationale Tage des deutschsprachigen Studententheaters [online]. [cit. 2011-08-04]. URL: 11. Kočovná filosofická divadelní společnost [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: 12. Městské divadlo Brno. Program [online]. [cit. 2011-07-30]. URL: 13. P.U.D. [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: 14. Právnické ochotnické divadlo [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: 15. Thevo [online]. [cit. 2011-07-30]. URL:

43

16. VysokeSkoly.cz. Slovník akademických pojmů. [online]. [cit. 2011-07-20]. URL: 17. Wikipedia. Die freie Enzyklopädie. Loriot [online]. [cit. 2011-07-23]. URL: http://de.wikipedia.org/wiki/Loriot

44

Seznam příloh Příloha č. 1: Divadlo jako volitelný předmět (tabulka) Příloha č. 2: Srovnání informací z rozhovorů (tabulka) Příloha č. 3: Dotazník

45

Katedra NJ

Ústav NJ

Pedagogická fakulta

Filozofická fakulta

Pedagogická fakulta

Filozofická fakulta

Dramatická výchova ve

Atelier de théâtre

Studentské divadlo

Theaterworkshop

výuce FJ

+ Studentské divadlo – rozbor textu

jméno vyučujícího

PhDr. Miroslava

Mgr. Laura Dutillieut

Mgr. Jan Budňák, Ph.D.

Mgr. Milena Kubátová

Mag. phil. Sandra

Mag. Christina

Reitbrecht

Fasching

Novotná, Ph.D.

3 vyučovací hodiny

2 vyučovací hodiny

???

4 vyučovací hodiny

6 kreditů v r. 2010/211

2 kredity

4 kredity (celkem)

6 kreditů

11 studentů

4 studenti + tři Erasmus

9 studentů

14 studentů

(ve vybraném semináři)

studenti (dva Francouzi,

+ lektor FJ

jeden Rus)

Cíl semináře dle

osvojení řečových

???

anotace

dovedností ve FJ,

a)

dramaticky technická

kurzu je společné

pozornost je věnována

b)

dramaticky výchovná

zpracování, inscenace a

správné dikci, intonaci,

c)

především „veřejná“

uvedení německé

počet hodin týdně 46

počet kreditů

(dříve pouze 2)

počet studentů

hře se slovy, scénickým hrám, improvizacím slovním i pohybovým

+ 1 absolvent

tři hlavní roviny

Ve středu pozornosti

divadelní hry.

Přílohy

Ústav FJ

Příloha č. 1: Divadlo jako volitelný předmět (tabulka)

název semináře

Katedra FJ

Ústav FJ

Katedra NJ

Ústav NJ

Pedagogická fakulta

Filozofická fakulta

Pedagogická fakulta

Filozofická fakulta

Dramatická výchova ve

Divadelní workshop

Studentské divadlo

Divadelní workshop

improvizační cvičení

tvorba inscenace a její

herní a jevištní jednání,

následné předvedení

tvorba inscenace a její

výuce FJ

hlavní náplní je…

tvorba inscenace a její následné předvedení

následné předvedení

jméno vyučujícího 47

vznik a tradice

Miroslava Novotná

Laura Dutillieut

Jan Budňák

Milena Kubátová

Sandra Reitbrecht

Christina Fasching

od r. 2007 divadlo ve FJ

oficiální fungování od

leden 2009 založen

semináře od r. 2003,

v rámci jiného předmětu,

akademického roku

divadelní soubor Doppel L

v roce 2007 založen

výše uvedený seminář od

2010/2011

divadelní soubor

roku 2010

důraz kladen na…

odborné kompetence vyučujících

radost ze hry

Gruppe07 mluvení v cizím jazyce,

zábavu a uměleckou

jazykovou korektnost a

spolupráci a akceptaci

kreativitu

divadelnost

doktorát z francouzštiny,

absolventka studia Teorie

J.B. doktorát z němčiny

M.K. absolventka

nedokončené studium

divadla

divadelní vědy

Učitelství NJ pro SŠ, studentka Dramatické výchovy (DIFA JAMU)

Příloha č. 2: Srovnání informací z rozhovorů (tabulka)

název semináře

Katedra FJ

Příloha č. 3: Dotazník

48