8. funkční období
Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 6. schůze
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT
8. funkční období Těsnopisecká zpráva 6. schůze
Pořad 6. schůze
1.
Senátní tisk č. 42 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu podle § 109i písm. b) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, a § 119k písm. b) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu ve znění pozdějších předpisů návrh Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro
2.
Senátní tisk č. 382 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Dohoda o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu, přijatá dne 9. září 2002 v New Yorku
3.
Senátní tisk č. 6 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé
4.
Návrh usnesení Senátu ke kontrole zahraniční a obranné politiky EU ze strany národních parlamentů
5.
Návrh usnesení Senátu k realizaci dopravně-preventivního projektu "PŘEŽIJ linka života 112" - Mobility club
6.
Senátní tisk č. 51 – Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2010 a Výroční zprávě o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok 2010
7.
Senátní tisk č. 49 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
8.
Senátní tisk č. 381 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o leteckých službách
9.
Senátní tisk č. 2 – Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikacemi Protokol mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt o změně Dohody o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsané v Praze dne 3. července 1997, a Dohoda o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsaná v Praze dne 3. července 1997
10.
Senátní tisk č. 3 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Norským královstvím
1
11.
Senátní tisk č. 383 – Petice proti zastavení výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou
12.
Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala dne 4. února 2011
13.
Informace vlády České republiky o výsledcích mimořádného jednání Evropské Rady, která se konala dne 11. března 2011
14.
Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady konané ve dnech 24. a 25. března 2011
15.
Evropský senátní tisk č. N 006/08 – Návrh směrnice Rady o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem
16.
Evropský senátní tisk č. N 022/08 – Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/203/ES ze dne 28. února 2008, kterým se provádí nařízení (ES) č. 168/2007, pokud jde o přijetí víceletého rámce na roky 20072012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva
17.
Senátní tisk č. 11 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o kazetové munici
18.
Senátní tisk č. 47 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů
19.
Senátní tisk č. 48 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
20.
Evropský senátní tisk č. K 016/08 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti
21.
Senátní tisk č. 44 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů
22.
Senátní tisk č. 45 – Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2011
23.
Senátní tisk č. 46 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně 2
mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů 24.
Evropský senátní tisk č. K 003/08 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zdanění finančního sektoru
25.
Senátní tisk č. 5 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o změnách Dohody mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o podpoře a ochraně investic, podepsaný dne 31. října 2010 v Kuvajtu
26.
Senátní tisk č. 10 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o změnách a doplnění Dohody mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 25. listopadu 2010 v Astaně
27.
Evropský senátní tisk č. K 020/08 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti
28.
Senátní tisk č. 50 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
29.
Evropský senátní tisk č. K 141/07 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 – Unie inovací
3
8. funkční období Obsah 6. schůze Senátu Parlamentu České republiky
1. den schůze – 16. března 2011 ...................................................................... 1 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. .......................................... 1 Senátor Pavel Lebeda ..................................................................................... 1 Senátor Pavel Lebeda ..................................................................................... 2 Senátorka Soňa Paukrtová ............................................................................ 2 Senátorka Soňa Paukrtová ............................................................................ 2 1.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu podle § 109i písm. b) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, a § 119k písm. b) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu ve znění pozdějších předpisů návrh Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro (senátní tisk č. 42) ..................... 2 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg ................................................................................................. 3 Senátor Luděk Sefzig ...................................................................................... 4 Senátorka Jiřina Rippelová ............................................................................ 6 Senátor Luděk Sefzig ...................................................................................... 7 Senátorka Soňa Paukrtová ............................................................................ 8 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková............................................. 9 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 10 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 10
2.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Dohoda o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu, přijatá dne 9. září 2002 v New Yorku (senátní tisk č. 382)........................................................................... 12 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg ............................................................................................... 12 Senátor Miroslav Antl .................................................................................... 13 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 13
3.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé (senátní tisk č. 6) ........................ 14
I
1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg ............................................................................................... 14 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 15 Senátor Josef Táborský ................................................................................ 16 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. .............. 16 4.
Návrh usnesení Senátu ke kontrole zahraniční a obranné politiky EU ze strany národních parlamentů ......................................................... 17 Senátor Tomáš Jirsa ...................................................................................... 17 Senátorka Jiřina Rippelová .......................................................................... 18 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 18 Senátor Tomáš Jirsa ...................................................................................... 19 Senátorka Soňa Paukrtová .......................................................................... 19
5.
Návrh usnesení Senátu k realizaci dopravně-preventivního projektu "PŘEŽIJ – linka života 112“ – Mobility club ................................ 20 Senátor Senátor Senátor Senátor
6.
Karel Korytář ................................................................................... 20 Petr Pakosta .................................................................................... 21 Stanislav Juránek ........................................................................... 21 Karel Korytář ................................................................................... 22
Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2010 a Výroční zprávě o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok 2010 (senátní tisk č. 51).............................................................................................................. 22 Senátor Jaromír Jermář ................................................................................ 23
7.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 49).............................................................................................................. 24 Ministr dopravy ČR Vít Bárta ....................................................................... 24 Senátor Karel Korytář ................................................................................... 24 Senátor Karel Korytář ................................................................................... 26
8.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o leteckých službách (senátní tisk č. 381)............................................................................................................ 27 Ministr dopravy ČR Vít Bárta ....................................................................... 27 Senátorka Veronika Vrecionová .................................................................. 27
II
9.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikacemi Protokol mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt o změně Dohody o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsané v Praze dne 3. července 1997, a Dohoda o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsaná v Praze dne 3. července 1997 (senátní tisk č. 2)................... 28 Ministr dopravy ČR Vít Bárta ....................................................................... 28 Senátor Josef Řihák ....................................................................................... 29 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 29 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ............ 30
10.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Norským královstvím (senátní tisk č. 3)..................................................... 30 Ministr dopravy ČR Vít Bárta ....................................................................... 30 Senátor Josef Řihák ....................................................................................... 31
11.
Petice proti zastavení výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou (senátní tisk č. 383)........................................................................ 32 Senátor Karel Kapoun ................................................................................... 33 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 34 Zdeňka Jordánová ......................................................................................... 34 Ministr dopravy ČR Vít Bárta ....................................................................... 35 Senátor Jan Horník ........................................................................................ 37 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 38 Senátor Miroslav Nenutil .............................................................................. 38 Předseda Senátu Milan Štěch ...................................................................... 39 Senátor Marcel Chládek ................................................................................ 40 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 41 Senátor Pavel Čáslava .................................................................................. 42 Senátor Václav Vlček .................................................................................... 42 Senátor Karel Korytář ................................................................................... 42 Senátor Petr Gawlas ...................................................................................... 43 Senátor Petr Vícha ......................................................................................... 43 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 44 František Kopecký ......................................................................................... 45 Senátor Jaroslav Kubera .............................................................................. 46 Ivo Toman ....................................................................................................... 46 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 48 Senátor Karel Kapoun ................................................................................... 48 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. ............................... 49
12.
Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 4. února 2011 .................................................... 49
III
Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 50 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 50 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 50 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 50 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 51 Senátor Martin Tesařík ................................................................................. 52 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 53 13.
Informace vlády České republiky o výsledcích mimořádného jednání Evropské rady, která se konala dne 11. března 2011 ................. 55 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 55 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 56 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 56 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 57
14.
Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady konané ve dnech 24. a 25. března 2011 ............................ 57 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 57 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 61 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 62 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 63 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 63 Senátor Jaromír Štětina ............................................................................... 63
15.
Návrh směrnice Rady o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem (evropský senátní tisk č. N 006/08) ................................................................................................... 64 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 64 Senátor Miroslav Škaloud............................................................................. 65 Senátor Pavel Eybert..................................................................................... 66 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 66 Senátor Vítězslav Jonáš ................................................................................ 67
16.
Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/203/ES ze dne 28. února 2008, kterým se provádí nařízení (ES) č. 168/2007, pokud jde o přijetí víceletého rámce na roky 2007–2012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (evropský senátní tisk č. N 022/08) .................................................. 68 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 68 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................... 69 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 69
17.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o kazetové munici (senátní tisk č. 11) ........................................................................................ 70
IV
Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 70 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................... 71 Senátor Jaromír Štětina ............................................................................... 72 Senátor Jaroslav Doubrava .......................................................................... 72 18.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 47) ................................................... 72 Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský ......................................... 73 Senátorka Marta Bayerová .......................................................................... 73 Senátor Pavel Eybert..................................................................................... 74 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 74 Senátor Jaroslav Doubrava .......................................................................... 75 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 76 Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský ......................................... 76 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 76 Senátorka Marta Bayerová .......................................................................... 77 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 77
19.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 48) ...................... 78 Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský ......................................... 78 Senátorka Jiřina Rippelová .......................................................................... 79 Senátorka Eva Richtrová .............................................................................. 82 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 83 Senátor Jaroslav Kubera .............................................................................. 84 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 85 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ............ 87 Senátor Jaroslav Doubrava .......................................................................... 87 Senátorka Marta Bayerová .......................................................................... 88 Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský ......................................... 88 Senátorka Jiřina Rippelová .......................................................................... 89 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 89 Senátorka Jiřina Rippelová .......................................................................... 89 Senátorka Eva Richtrová .............................................................................. 90 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 90 Senátorka Marta Bayerová .......................................................................... 90 Senátorka Jiřina Rippelová .......................................................................... 90 Senátorka Jiřina Rippelová .......................................................................... 91 Senátorka Jiřina Rippelová .......................................................................... 91 Senátorka Jiřina Rippelová .......................................................................... 91 Senátorka Jiřina Rippelová .......................................................................... 92 Senátorka Jiřina Rippelová .......................................................................... 92 V
Senátorka Jiřina Rippelová .......................................................................... 92 20.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti (evropský senátní tisk č. K 016/08) .............................................................................. 93 Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský ......................................... 93 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 94 Senátor Václav Koukal .................................................................................. 95 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 96 Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský ......................................... 96 2. den schůze – 17. března 2011 .................................................................... 98 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ........................................ 98
21.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 44) ........................ 98 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek .......................................................... 98 Senátor Petr Pakosta .................................................................................... 99 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 100 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 100 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 101 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 102 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 102
22.
Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2011 (senátní tisk č. 45) ...................................................................... 103 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 103 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 103 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 103
23.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 46) .................................................................................................... 104 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 104 VI
Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 104 Senátor Miroslav Antl .................................................................................. 105 24.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zdanění finančního sektoru (evropský senátní tisk č. K 003/08) .......................... 105 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 105 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 107 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 108 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 109 Senátor Jiří Pospíšil ..................................................................................... 110 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 110 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 111 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 111 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 112
25.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o změnách Dohody mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o podpoře a ochraně investic, podepsaný dne 31. října 2010 v Kuvajtu (senátní tisk č. 5) ..................................................... 112 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 112 Senátor Jaromír Strnad .............................................................................. 113 Senátor Jaroslav Sykáček .......................................................................... 113
26.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o změnách a doplnění Dohody mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 25. listopadu 2010 v Astaně (senátní tisk č. 10) ...................................................................... 113 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 114 Senátor Petr Šilar ........................................................................................ 114
27.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti (evropský senátní tisk č. K 016/08) ............................................................................ 115 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 115 Senátor Pavel Trpák .................................................................................... 116 Senátor Milan Pešák .................................................................................... 117 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 118
28.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů VII
(zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 50) .................................................. 120 Senátor Karel Korytář ................................................................................. 120 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 122 Senátor Miloš Malý ...................................................................................... 124 Senátorka Daniela Filipiová ....................................................................... 125 Senátor Jaroslav Kubera ............................................................................ 125 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. ............ 132 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 132 Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 133 Senátorka Daniela Filipiová ....................................................................... 134 Senátor Václav Homolka ............................................................................ 135 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 138 Senátor Jiří Pospíšil ..................................................................................... 138 Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková ............................................ 140 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 140 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 143 Senátorka Dagmar Zvěřinová ................................................................... 144 Senátor Jaroslav Sykáček .......................................................................... 145 Senátor Jiří Čunek ....................................................................................... 146 Senátor Jaroslav Doubrava ........................................................................ 147 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 148 Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková ............................................ 148 Senátor Jaroslav Kubera ............................................................................ 149 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 149 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. ............ 150 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 150 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 151 Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 151 Senátor Karel Korytář ................................................................................. 152 Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková ............................................ 155 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 155 Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková ............................................ 156 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 156 Senátorka Daniela Filipiová ....................................................................... 156 Senátor Miloš Malý ...................................................................................... 157 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 158 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 158 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 159 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 159 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 159 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 159 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 159 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 160 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 160 Senátor Richard Svoboda ........................................................................... 160 Předseda Senátu Milan Štěch .................................................................... 161
VIII
29.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 – Unie inovací (evropský senátní tisk č. K 141/07) .......................................................................................... 161 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš ..................... 161 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. ............................. 163 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 163 Senátor Jiří Pospíšil ..................................................................................... 164 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 164 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 166 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 167 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 167 Senátor Miroslav Škaloud........................................................................... 168 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš ..................... 168 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 170 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 171
IX
Těsnopisecká zpráva z 6. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 16. března 2011
(Jednání zahájeno v 9.02 hodin.)
Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni
senátoři, milí hosté, vítám vás na 6. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Dovolte mi, abych hned úvodem vás všechny požádal, abychom minutou ticha uctili všechny oběti zemětřesení v Japonsku. (Přítomní povstávají.) Děkuji vám. (Přítomní usedají.) Tuto schůzi jsem svolal na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána v pondělí 28. února 2011. Z dnešní schůze se omluvili senátoři Přemysl Sobotka, Radek Sušil, Jiří Lajtoch a Tomáš Töpfer. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci připomenu, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 6. schůze Senátu byli senátoři Josef Táborský a Jaromír Štětina. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné nevidím. Přistoupíme tedy k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 6. schůze Senátu byli senátoři Josef Táborský a Jaromír Štětina. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 1 se z 58 přítomných pro návrh vyslovilo 56, proti nikdo. Návrh byl schválen a ověřovateli se stali senátoři Josef Táborský a Jaromír Štětina. A nyní přistoupíme ke schválení pořadu 6. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Pan senátor Pavel Lebeda, prosím. Senátor Pavel Lebeda: Děkuji za slovo, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, přeji vám všem dobrý den.
1
Žádám o zařazení následujícího bodu: Schválení volby předsedy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Prosím, aby Organizační výbor tento bod zařadil až po mimořádné schůzi výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, která se uskuteční dnes v polední přestávce. Žádám tímto současně všechny členy výboru, aby se dostavili v polední pauze do Růžového salonku. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Dovolte mi, abych se k tomu
z procedurálních důvodů vyjádřil. Dnes ráno jsme to konzultovali. Prosil bych navrhovatele, zda by nebylo možné tento bod navrhnout zařadit až poté, co se výbor usnese. Kdyby se náhodou výbor neusnesl, měli bychom to na pořadu a nemohli bychom o tom nechat hlasovat. Prosím tedy, jestli by bylo možné tento návrh přednést až poté, co proběhne schůze výboru. Tak jsem to ráno konzultoval i s organizačními pracovníky Senátu. Senátor Pavel Lebeda: S tím samozřejmě souhlasím. Nelze to vyloučit,
usnesení výboru nelze předjímat, takže bych si dovolil v tomto případě navrhnout zařazení tohoto bodu až po uskutečněné schůzi. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře. O doplnění pořadu bychom hlasovali až poté, co skončí schůze výboru, předpokládám při zahájení odpolední části jednání. Vidím paní předsedkyni Paukrtovou, jak se hlásí, prosím. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedo, dámy a pánové, mám za to,
že Senát nevolí předsedu výboru. Předseda Senátu Milan Štěch: Ne, ne, ne. Senátorka Soňa Paukrtová: Pouze v případě komisí. To znamená, že my budeme informováni o tom, jakým způsobem se k tomu postaví výbor. V tom případě souhlasím. Předseda Senátu Milan Štěch: Doufám, že tak to bylo i navrhováno,
předsedu samozřejmě volí výbor. Mohu tedy z toho v tuto chvíli vyrozumět, že oproti návrhu Organizačního výboru není návrh na změnu a doplnění pořadu, ale je avizováno, že pro odpolední část bude pravděpodobně předloženo rozšíření pořadu o bod, který uvedl pan senátor Lebeda. Je to tak? Děkuji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o návrhu a pořadu dnešní 6. schůze. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh schůze, tak jak byl předložen, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č . 2 bylo registrováno 66, pro návrh 65, proti nikdo, návrh byl schválen. Přistoupíme k 1. bodu dnešního jednání, kterým je 1. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu podle § 109i písm. b) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, a § 119k písm. b)
2
zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu ve znění pozdějších předpisů návrh Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro (senátní tisk č. 42) Tento návrh vám byl rozdán jako senátní tisk č. 42 dne 18. února letošního roku. Bezprostředně po jeho obdržení jsem ho podle § 119 jednacího řádu Senátu přikázal k projednání VEU jako garančnímu a jedinému výboru. Senát projednal tento tisk na své 5. schůzi dne 3. března letošního roku a svým usnesením odročil na další schůzi Senátu. Návrh dnes uvede ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, kterého nyní prosím, aby nás s ním seznámil. Nyní vystoupí pan ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, kterého prosím o vystoupení. 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Pane předsedo, slovutný Senáte, vláda předkládá Senátu
k vyslovení tzv. předchozího souhlasu smlouvy – Návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění čl. 136 smlouvy o fungování EU, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měna je euro. Jeho text byl na politické úrovni předjednán na zasedání prosincové Evropské rady. Jde o první využití tohoto postupu, označovaného někdy jako vázaný mandát. Materiál podrobně představil pan ministr Vondra na schůzi Senátu dne 3. března. Připomenu proto jen několik nejdůležitějších obsahových a procesních aspektů. Cílem předkládaného materiálu je připravit Českou republiku na Evropskou radu, která se bude konat ve dnech 24. – 25. března 2011. Tato Evropská rada bude poprvé přijímat rozhodnutí podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o EU. Toto rozhodnutí by mělo umožnit státům, jejichž měnou je euro, v budoucnu zařídit evropský mechanismus stability. Tento mechanismus by měl sloužit k posílení finanční stability EU jako celku. ČR sice není členem eurozóny, nicméně kvůli provázanosti ekonomik a jednotnému trhu EU je pro náš stát udržení stability eurozóny velmi důležitý. Proto vláda ČR myšlenku přijetí tohoto rozhodnutí podpořila. Souhlas s přijetím rozhodnutí nicméně ještě žádným způsobem nepředznamenává budoucí účast České republiky na vlastním mechanismu. Rád bych zdůraznil, že přijetím rozhodnutí nedojde k rozšíření pravomocí, svěřených unii zakládajícími smlouvami. Cílem navrhované změny čl. 136 smlouvy o fungování EU je pouze umožnit vznik evropského mechanismu stability. Samotný mechanismus však bude vytvořen mezivládní dohodou mezi státy eurozóny, nikoliv aktem institucí unie. V souladu s jednacím řádem obou komor parlamentu je nyní nezbytné, aby s rozhodnutím před jeho přijetím Evropskou radou vyslovil parlament tzv. předchozí souhlas. Bez tohoto souhlasu by nemohl český zástupce na Evropské radě pro rozhodnutí hlasovat. I když ještě neočekáváme, že by v průběhu jednání na Evropské radě došlo ke změně navrženého textu rozhodnutí, nelze takovouto eventualitu zcela vyloučit. Velmi proto vítáme usnesení, které přijal ústavně-právní výbor Senátu na svém včerejším zasedání, doporučit Senátu vyslovit předchozí souhlas s návrhem rozhodnutí Evropské rady, ale též doporučit vymezit mantinely pro jednání delegace ČR na Evropské radě. Velmi bychom ocenili, kdyby plénum Senátu udělilo vládě širší mandát, který by ponechával delegaci ČR prostor pro vyjednávání. Zárukou, že vláda ČR nevybočí
3
z daných mantinelů, je ostatně to, že bude rozhodnutí Parlamentu předloženo ještě jednou po jeho přijetí Evropskou radou. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů. VEU určil zpravodajem senátora Luďka Sefziga a přijal usnesení,které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 42/1. Nyní prosím pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Luděk Sefzig: Hezké dopoledne, pane předsedo, se zpravodajskou zprávou jsem vás seznámil při minulém zasedání, protože toto je pokračování. My jsme naše jednání odročili do příští schůze. Nebudu vás znovu zdržovat dlouhým výkladem, který měl dva aspekty. Jeden právní a jeden obsahový. Pan ministr nás seznámil s tím, jak projednával tuto materii, tuto žádost včerejší ÚPV. Děkuji kolegům, že se této materii právě z důvodu odročení, to byl důvod pro odročení, že se této materii věnovali. Přijali odlišné usnesení, než přijal VEU. Měl jsem možnost se včera a předevčírem účastnit dvou podstatných a důležitých výborů, které se týkají stability eurozóny v Bruselu, výboru CRIS, který byl speciálně vytvořený, a výboru ECON. Měl jsem možnost se i zeptat nejvyšších hlav, tzn. předsedů euroskupiny pana bývalého premiéra Junckera, pana Olliho Rehna, komisaře zodpovědného za hospodářství a stabilitu eurozóny. Přítomen byl také premiér Maďarska. Já jsem se zeptal, jaké změny lze předpokládat při přijímání této změny primárního práva na jednání, které čeká premiéra, resp. pana ministra zahraničí 24. a 25. a svoji větu jsem uvedl slovy, že bych nechtěl být v kůži premiéra, který se bude muset mezi desátou hodinou v noci 24. do jedné hodiny ráno 25. rozhodnout o nějaké změně, o které zatím nemám velké tušení, a jestli by mě někdo z představitelů mohl informovat, jaké změny budou navrhovány. Ještě upozorňuji, že o celé materii bude jednat ještě Evropský parlament zřejmě 22. března, tedy těsně před schůzí. A celým tím dvoudenním jednáním se jako červená nit táhla velká ambice Evropského parlamentu do této materie, která je typickou mezivládní – mezivládní materií – do toho ingerovat. Ať už cestou kontroly, protože v té další části my při změně primárního práva – my teď – jen umožňujeme změnu primárního práva tak, abychom vytvořili právní základ pro změny budoucí, pro změny konkrétní a my zatím o těch konkrétních změnách nic nevíme. Tam je cítit, že Evropský parlament se cítí a má pocit, že by měl svoji konzultační roli posílit. A já přesně nevím, co Evropský parlament bude navrhovat? Neví to nikdo, nevěděl to ani nikdo ze tří včerejších představitelů, ani paní předsedkyně výboru ECON, ani ostatní kolegové. Lze tušit, že zřejmě bude v intencích toho, co navrhuje a na co se odvolává i ústavně-právní výbor a komise ve svém usnesení, to je sice, že se bude odvolávat na závěry z euroskupiny, kterou vedl Jean-Claude Juncker, a kde je pro nás velice důležitý článek, který říká, že nesmí být a nesmí vybočit návrh, který bude včleněn do primárního práva ve smyslu, že by měnil mezivládní povahu, ten nástroj eurostability by neměl být pouze a výhradně na mezivládním principu. To je do určité míry důležitá záruka, to považuji já za podstatné. Jinak nechci blíže komentovat návrh komise a výboru. Liší se snad jen tím, že vládě do určité míry rozšiřuje manévrovací prostor a já – je to jen věcí výkladu – evropský výbor se vyjadřuje jenom k tomu, k čemu já považuji, že se vyjádřit má. To znamená k nadržené změně. Svým způsobem je to větší jistota pro vládu, že neudělá chybu, když bude souhlasit se změnou, o kterou se teď jedná, o kterou nás žádá, a to, co skutečně vznikne někdy mezi 22. – 24. zasedáním rady, bude mít více času na
4
přemýšlení. My budeme mít více času také na zvažování, zdali je to cesta správným směrem, zdali je to v intencích toho, co např. tvrdí výbor náš, zdali je to v intencích ECONu, zdali je to v intencích té euroskupiny, zdali to nevybočuje – ten mezivládní princip – a další věc, také nevíme, jakým způsobem tam bude začleněna záruka, nebo vtažení soukromého sektoru do boje s krizí eura, do nestability eura. Dovolte mi ještě jeden malý politický aspekt. Česká republika přijala závazek, že vstoupíme do eurozóny. My jsme země, která je z 80 % závislá na exportu, a to převážně na exportu do zemí eurozóny. A je vcelku logické, že bychom měli mít eminentní zájem na tom, abychom měli vliv na vytváření návrhu euro. My prostě zatím nevíme, jaké změny budou, jaké budou podmínky pro zajištění stability eurozóny, tak jsme v takové velmi složité situaci – na jedné straně je naším eminentním zájmem, aby eurozóna byla stabilní, abychom měli vliv i na diskusi o příštích nástrojích na zajištění stability. Na druhé straně dosud nevíme – a předpokládám, že to budeme vědět tak 23., 22., možná až skutečně 24., jaké změny budou, které budou následovat po přijetí právního rámce. My už se nyní budeme muset vyjadřovat, zdali budeme součástí záchranné skupiny, záchranných opatření eurozóny. A moje otázka je, jestli si zbytečně nevytváříme komplikovaný přístup, zdali bychom neměli skutečně jenom přijmout tu změnu primárního práva a teprve v té druhé fázi – a já chápu, že to je fáze naléhavá, kde je odklad o několik měsíců, velmi problematický, protože finanční trhy nervózní jsou se zárukami, zdali bychom neměli tedy spíše tlačit na to, aby byl urychleně diskutován, urychleně konzultován Evropský parlament, aby Evropská rada mohla předložit ve velice krátkém termínu konkrétní opatření, která povedou k zajištění stability eurozóny a pak se k nim eventuálně přihlásit a podporovat je tak, aby nevybočovala z toho, co budeme očekávat od opatření, která povedou ke stabilitě eurozóny. Dovolte mi ještě, abych navrhl způsob hlasování. Domnívám se, že bychom měli hlasovat o všech těch usneseních všech výborů. Výbor evropský se vyjadřuje pouze k nejzásadnějšímu, to je zdali souhlasí se změnou primárního práva, výbor ústavně-právní se vyjadřuje k šíři mandátu, navrhoval, aby se hlasovalo o tom druhém usnesení ústavně-právního výboru odděleně. Pokud projde usnesení evropského výboru, tak můžeme pak už jen hlasovat o té druhé části, tzn. o rozšíření mandátu pro jednání vlády. A je na každém z vás, paní senátorky a páni senátoři, zdali vládě toto rozšíření takto explicitně umožníte, a nebo zdali ho ponecháte jenom k úvaze a úradku vedení České republiky na Radě EU, zdali bude v intencích toho, co 3/5 prosím, protože o finálním návrhu tady budeme hlasovat zvýšeným kvórem třemi pětinami a určitě by byla velká blamáž, kdybychom poté, co změny budou přijaty, tady třemi pětinami nepřijali takovou změnu, která bude vypracována a přijata. Domnívám se, že by Rada Evropské unie měla hlasovat pouze o tom jednom aspektu, o který nás vláda žádá, tedy umožnit rozšíření právního rámce stability eurozóny ten článek 136, a teprve v druhé době by nás vláda měla požádat po těchto jednáních už o konkrétních krocích, ke kterým se pak vyjádříme, zdali budou přijatelné či nebudou přijatelné. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Já také děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Po odročení jednání projednal tento tisk rovněž ústavněprávní výbor. Zpravodajkou pro jednání Senátu určil senátorku Jiřinu Rippelovou a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 42/2. Nyní prosím zpravodajku ústavně-právního výboru, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.
5
Senátorka Jiřina Rippelová: Dobré dopoledne, milé kolegyně a kolegové. My jsme na minulé schůzi Senátu odročili senátní tisk č. 42, tedy naše rozhodnutí k vyslovení předchozího souhlasu s návrhem rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability. Rozhodli jsme proto z toho důvodu, aby se tímto tiskem mohl zabývat také ústavně-právní výbor. V tu dobu, kdy jsme o tom rozhodovali, totiž existovala dvě odlišná ustanovení. To první ustanovení bylo to, o kterém mluvil pan předseda Sefzig, bylo to usnesení evropského výboru. A to druhé bylo usnesení výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. Jak tady zaznělo, ta usnesení byla odlišná. Usnesení evropského výboru ten mandát pro vládu, která bude na Evropské radě jednat ve dnech 24. a 25. března, byl širší. On se nevyslovoval pouze k předchozímu souhlasu k rozhodnutí, ale zároveň uložil vládě, aby v případě nutnosti jednat o pozměňovacím návrhu měla nějaké určité limity. Neumím si totiž dost dobře představit, že pan premiér Nečas na jednání Evropské rady bude mít pouze od Senátu souhlas k rozhodnutí, o které nás vláda žádá. Ona nás mimo jiné žádá také o souhlas se směrnicí. Nebude mít souhlas v případě, že by došlo k jakémukoliv pozměnění, k jakémukoliv odklonu od možného jednání, nebude mít žádný manévrovací prostor. Premiér Nečas – je škoda, že tady dnes není – se bude muset sebrat a odjet zpátky do ČR. Přiznám se, že ČR by měla být v tomto seriozním partnerem a vzhledem k tomu, že jednání Evropské rady je jednání, kde se Evropská rada usnáší jednomyslně, neumím si představit, že bychom jednání Evropské rady zablokovali. Pokud se týká těch dvou usnesení, nemyslím si, že by ta usnesení měla být totožná, mluvím o usnesení PS a o usnesení Senátu. Nicméně bylo by velmi vhodné, aby ta usnesení spolu minimálně korespondovala. Vezměte si, že PS o návrhu usnesení bude jednat dnes, poté, co bude jednat Senát. Je velký předpoklad, že usnesení, které přijme PS, bude ve znění evropského výboru. Pan premiér v podstatě bude mít mandát od Poslanecké sněmovny, ale nebude ho mít od Senátu. Myslím si, že to není správné. Navíc o konečné podobě návrhu usnesení, jak tady řekl pan předseda, budeme jednat jako o mezinárodní smlouvě, která bude muset být schválena v obou komorách Parlamentu kvalifikovanou většinou. Poté smlouvu bude ratifikovat pan prezident. Na včerejším jednání jsme se tedy rozhodli, musím říci, že jednomyslně, o tom, že bychom měli vládě dát určitý manévrovací prostor vzhledem k tomu, jak procedury v Evropském parlamentu fungují. Kromě toho, že jsme doporučili Senátu Parlamentu ČR vyslovit předchozí souhlas s návrhem rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování EU pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, doporučili jsme dále Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s tím, aby v případě nutnosti jednat o změnách návrhu rozhodnutí usilovala delegace ČR o nalezení kompromisního řešení, které 1. se nebude podstatným způsobem odchylovat od původně navrhovaného textu rozhodnutí, za 2. bude v souladu se základními liniemi pro zřízení mechanismů obsažených v prohlášení euroskupiny ze dne 28. listopadu 2010, za 3. bude v souladu s článkem 48 odst. 6 Smlouvy o fungování EU. Chtěla bych vám ještě říci, co je součástí a jaké jsou obrysy budoucího evropského stabilizačního mechanismu. Tady jde o to, že poslední krize ukázala, že současné mechanismy kontroly dodržování Paktu stability nejsou dostatečnými nástroji, pomocí nichž by Unie jako celek, potažmo členské státy ve vzájemné součinnosti mohly účinně reagovat.
6
Po konzultacích a po jednání euroskupiny se shodla euroskupina, což jsou ministři financí členských států, dne 28. listopadu 2010 na obrysech budoucího evropského stabilizačního mechanismu, který má celkem sedm bodů. Měl by být založen na principech evropského nástroje pro finanční stabilitu. Měl by mít tedy mezivládní povahu. Dále poskytování finanční pomoci z evropského stabilizačního mechanismu bude striktně podléhat daným podmínkám, umožní, aby se na řešení finanční krize členského státu Unie podílel taktéž soukromý sektor, ovšem s tím omezením, že jeho účast se bude posuzovat případ od případu a nebude možná dříve, než od poloviny roku 2013. Splátky půjček z evropského stabilizačního mechanismu budou mít přednost před půjčkami od soukromého sektoru a vyšší prioritu splacení v případě insolvence budou mít jen půjčky od Mezinárodního měnového fondu. Ministři euroskupiny budou o pomoci konkrétnímu členskému státu rozhodovat jednomyslně. V bodě 6 je dohoda o tom, že standardizovaná a jednotná opatření kolektivní akce budou zařazena do všech nových emisí dluhopisů států euroskupiny od června 2013. V roce 2016 komise ve spolupráci s Evropskou centrální bankou vyhodnotí celkovou efektivitu tohoto mechanismu. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsem řekla, myslím si, že by pan premiér Nečas měl mít určitý manévrovací prostor, že bychom neměli vykládat procesní ustanovení jednacího řádu tak striktně. Neumím si opravdu představit, jak jsem řekla, že pan premiér by odjel z jednání Evropské rady a přišel si do Senátu pro nový souhlas, notabene on ten souhlas bude mít zcela určitě od Poslanecké sněmovny. Jde o to, abychom Senát nestavěli do té role, že bude jakoby mimo hru. On samozřejmě mimo hru být nemůže, nicméně pan premiér Nečas tady není, abychom se ho mohli zeptat na to, jak bude postupovat. Mě určitě nikdo nechce osočovat z toho, že chci ulehčit panu premiérovi jednání na Evropské radě, ale já si myslím, že to je o nějaké serioznosti a o postupu české vlády, o postupu pana premiéra na tomto jednání. Proto si vás dovolím požádat o podporu usnesení, které přijal ÚPV. Toto usnesení, jak jsem řekla, je doplněno o článek II. Pan zpravodaj garančního výboru řekl, že navrhuje, aby se hlasovalo odděleně o těch dvou bodech. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, paní senátorko. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Jako první se přihlásil pan senátor Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji ještě jednou za slovo. Tentokrát se hlásím ne jako zpravodaj garančního výboru, ale jako senátor. Předně bych chtěl říci, že nechci situaci kolem procedury příliš dramatizovat, ale na druhou stranu ji nechci zlehčovat. Těší mě, že se tím zabývali kolegové z ÚPV a komise. Je dobře, že ještě jednou přišla na přetřes procedurální diskuse. Není pravda, že by pan premiér Nečas zablokoval jednání. To, o čem se jedná a na čem se představitelé vlád členských států dohodli, k tomu my, stejně jako Poslanecká sněmovna, dáváme souhlas. Paní kolegyně, páni kolegové, máme přece nedobré zkušenosti s tím, když se právo – teď hovoříme i primárním právu – mění na poslední chvíli, když máte jeden, dva dny na jednání. Je to velmi často na velmi složitém osobním rozhodnutí několika málo jednotlivců, tady to bude premiér plus jeho poradní sbor. Pan ministr zahraničí zřejmě do toho bude také hovořit. Jsem rád, že Senát zvažuje možnosti dávat manévrovací prostor pro delegaci. To je jistě správné. Domnívám se jenom, že bychom měli mít konkrétní návrh, s kterým vláda přichází do této komory a s kterým buďto budeme souhlasit, nebo nebudeme souhlasit.
7
A vzhledem k tomu, že zde bude ještě příští hlasování, protože se budeme ještě jednou k této změně vyjadřovat před tím, než budeme rozhodovat, zda doporučíme prezidentovi k podpisu ratifikovat tuto dohodu primárního práva či nikoliv, takže budeme mít možnost se ještě jednou k tomu vyjádřit. Ale toto kvórum bude vyšší, bude dvoutřetinové. I pro vládu je teď důležité, jak se o jednotlivých návrzích bude hlasovat, protože si pak může spočítat, zda-li získá tuto finální podporu. Byla by jistě daleko větší blamáž, kdyby pan premiér se změnami pod dojmem širšího manévrovacího prostoru vyslovil souhlas, a až když všichni budou podepisovat a ratifikovat vlastní listinu, doplněk smlouvy, tak dojde k tomu, že některá z komor Parlamentu ČR s tím nebude souhlasit. Je přece daleko lepší to vyjednat tak, aby už vlastní ratifikační proces proběhl hladce. Je to mimo jiné také o snižování demokratického deficitu, který už tolik let Evropskou unii trápí. Těší mě, že s tím vyjadřují souhlas senátorky a senátoři z opozice. To je jistě dobrým signálem, že neuvažujeme o tom, že tady vytváříme spíše vyřizování si vlastních účtů v ČR a přenášíme tuto politiku na Evropskou unii. To je velmi dobré a cením si toho od kolegů, kteří umožňují vládě manévrovací prostor. A domnívám se, že vláda manévrovací prostor má tím, že my se k té směrnici nevyjadřujeme. Navíc si myslím, že se máme vyjádřit jenom ke směrnici a nepříliš ji modifikovat zřejmě v době, kdy nemáme přesný návrh, který Rada předloží. A myslím si, že není svázána vláda, jde jenom o to, aby měla představu, co tady v Senátu těmi třemi pětinami projde či neprojde. To je pro vládu důležité, už to, jakým způsobem o tom rozhodoval ústavně-právní výbor a evropský výbor, i to vládě dává velmi důležité informace o tom, jak se má na jednání 24. a 25. března 2011, tedy za necelých deset dnů, chovat a jednat. Jaké budeme mít potom možnosti? Pokud bude změna přijata, bude přijata třípětinovou vůlí Senátu, tak všechno proběhne v pořádku, ať tam premiér domluví, co tam domluví, ať se odchýlí i nad rámec našeho usnesení. Rozhodující bude to finální usnesení. A chci ještě říci, že se osobně nedomnívám, že toto by mělo mít nějaký precedenční charakter k tomu, že vláda i do budoucna bude mít vždycky širší manévrovací prostor, než dává vlastní text. To se nedomnívám. Právě tím, že se vyjadřuje k manévrovacímu prostoru, k mandátu, tak tím de facto říkáme, toto je pro jedno použití, není to navždycky, není to napořád, že vláda si pořád může de facto vyjednávat, co chce. Vláda by měla vždycky žádat už o konkrétní situaci, předstupovat před obě komory Parlamentu ČR se znalostí konkrétního návrhu. A tady tento náš kompenzační nebo vázaný mandát má ten význam. Proto jsme o něj žádali před ratifikací Lisabonské smlouvy, a proto také máme ještě vliv z národních parlamentů na evropskou agendu. Jenom upozorňuji, že hovoříme teď skutečně jenom o právním rámci. Do něho budou zasazovány procedury, které budou zajišťovat stabilitu eurozóny, a tam už vliv takový mít nebudeme. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. A nyní v rozpravě vystoupí paní senátorka Soňa Paukrtová. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedo, pane ministře. Já musím říci, že podporuji usnesení ústavně-právního výboru, protože se domnívám, že je reálné, protože je možné reálně pro vládu v tomto rámci jednat. Vnímám to tak, že dáváme vládě mandát a ona pak musí se tak příliš neodchýlit, tak aby získala třípětinovou
8
většinu souhlasu Senátu. Pokud by se vláda odchýlila, tak nepovažuji za blamáž, pokud bychom to třípětinovou většinou neschválili. Ale přihlásila jsem se ještě z jiného důvodu. Pan předseda Sefzig má jistě pravdu v tom, že toto naše hlasování a toto naše jednání je jistým precedentem do budoucna, protože tyto situace se mohou opakovat. A musím říci, že i na jednání ústavně-právního výboru zaznělo, že by bylo velmi žádoucí, kdyby Poslanecká sněmovna a Senát vytvořily platformu o tom, aby mohly jednat a dohodnout se jaksi předem, protože je jistě nesprávné, kdyby v podobných situacích Senát dával vládě jiný mandát než Poslanecká sněmovna. A myslím si, že bychom měli o to usilovat i z toho prostého důvodu, že vláda se odpovídá Poslanecké sněmovně. A pokud bychom byli jaksi příliš striktní, tak ona by si potom musela zodpovědět, že se bude řídit jiným usnesením, tedy Poslanecké sněmovny než naším. Čili myslím si, že by bylo žádoucí, abychom se pokusili o tomto jednat, a zřejmě přes velkou nechuť Poslanecké sněmovny, se pokusili vysvětlit, že chceme reálně řešit podobné situace. Myslím si, že návrh ústavně-právního výboru reálně popisuje situaci a dává vládě mandát vyjednat a potom přijít sem do této komory a získat třípětinovou většinou náš souhlas k ratifikaci, a tak podporuji toto usnesení. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. A prosím o vystoupení paní
místopředsedkyni Alenu Gajdůškovou. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře. Chtěla bych také podpořit návrh usnesení a proceduru, tak jak ji navrhla paní senátorka Rippelová. To, že je to vidění reálné, jenom podtrhuje tento návrh. Chtěla bych k tomu ale dodat ještě jiný aspekt a chci trošku reagovat na to, co zde říkal pan senátor Sefzig. I když je evropská agenda z povahy věci dneska vlastně již vnitřní agendou, vnitřní politikou České republiky, tak procedurálně je pořád vedena podle pravidel zahraničních vztahů. To znamená, že v této oblasti má Senát stejnou váhu jako Poslanecká sněmovna. A to znamená dvě věci. Za prvé to, co zde už říkala paní senátorka Paukrtová a co jsem já říkala včera na ústavněprávním výboru, že by bylo skutečně důležité najít mechanismus, jak naplnit ustanovení, které je v Ústavě ČR, a to je možnost zřízení společného evropského výboru Parlamentu ČR. Dá se to udělat skutečně institucionálně, dá se to udělat i tak, že lze svolávat společná jednání obou evropských výborů obou komor, případně najít jiné mechanismy. V každém případě – a to je moje reakce na vystoupení pana senátora Sefziga – se domnívám, že v evropské agendě, stejně tak jako v mezinárodní pozici, v mezinárodní politice České republiky je nezbytně nutná diskuse napříč politickými stranami, a to dopředu. Nemělo by se tudíž stát, aby premiér nevěděl, co mu v Parlamentu ČR projde či neprojde. On by měl mít dopředu prodiskutovány pozice, dopředu prodiskutovány varianty napříč politickým spektrem tak, aby měl jakýsi selfmantinel, vnitřní mantinel, kde by si byl jistý, že to, co odsouhlasí na Evropské radě, také bude schopen obhájit a prosadit v Parlamentu ČR. A to nemusí být nijak formalizováno. To je o diskusi napříč politickým spektrem. A tyto dvě oblasti, evropská agenda a zahraničně politická agenda spolu s hospodářským a sociálním rozvojem země, by měly být ty oblasti, kde bychom skutečně měli vést hluboké odborné diskuse a znát dopředu to, kam chceme směřovat. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. A nyní vystoupí pan senátor
Jiří Čunek. 9
Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedo, paní senátorky, kolegové, chtěl bych obrátit vaši pozornost velmi krátce k praktickému dopadu toho, co dnes vlastně poprvé konáme. Ten praktický dopad je takový, že není přece možné, a drtivá většina z nás si to dokáže představit, protože jsme byli starostové, zkrátka představitelé nějakých institucí, abychom vyslali na jednání ministrů bezrukého, v zásadě bezduchého premiéra, který přijde a na jednání – to není podpis, to je jednání o něčem – položí papír a řekne, takhle se to schválí, a nebo tady nemám co dělat. To řekl pan předseda velmi dobře k nám všem, že chápeme, že takhle premiéra, ať je z kterékoliv části politického spektra, svázat nemůžeme, protože on tam takto jet nemůže. Navíc ta jednání se konají v nějakém reálném čase, a ten čas je odlišný od tohoto našeho reálného času. To znamená, když se vysloví Poslanecká sněmovna, vysloví se Senát a pak premiér odjíždí na jednání, tak se mezitím stane mnoho věcí, tak jak to vidíte teď. V Japonsku se něco stalo, na základě toho okamžitě se odstavují elektrárny, zkrátka řeší se situace, která se ale může dostat i do konkrétní podoby nějakého řešení, kterého se bude dotýkat jednání, ke kterému my jsme se vyslovovali. Závěrem mám stejnou připomínku, jakou jsem měl včera na ústavně-právním výboru, který o této záležitosti jednal. Myslím si, že je naprosto bezpodmínečně nutné, aby stejně jako je to dnes vždy usnesení, tedy mandát z Poslanecké sněmovny byl totožný s mandátem, který dává Senát. Může tam být samozřejmě pouze jiné sloveso, že někteří ukládají, jiní mohou, my můžeme jenom doporučovat, ale jinak text musí být vždy stejný. A pak – a to dávám za pravdu kolegovi Sefzigovi – určitě musí samozřejmě obě komory vědět a jaksi určovat linii a rámec, o kterém se vlastně jedná, jaký je zhruba cíl jednání. A jsem přesvědčen, že když pak přijede premiér nebo vláda a přinesou nějaký konkrétní text vyjednané dohody a zdůvodnitelně v tom rámci, který jsme pro jednání my vytyčili, to bude, nebudeme mít důvod, aby zde dvě třetiny pro schválení nebyly, protože ten kapric z naší strany, ze strany Senátu, a doufám i ze strany Poslanecké sněmovny nebude. Doporučuji tedy v tuto chvíli schválit to, co bylo navrženo ústavně-právním výborem. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. A ptám se,
zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím. Ptám se zpravodajky ústavně-právního výboru, zda si přeje vystoupit? Není tomu tak. A nyní prosím zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě a připomenul způsob hlasování, který už ve své úvodní zprávě zmínil. Děkuji. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane předsedo. Situace je v podstatě jednoduchá. Máme usnesení dvou výborů, garančního výboru a výboru ústavně-právního, které usnesení garančního výboru rozšiřuje. Nejsou to protichůdná hlasování. Ještě jednou oceňuji kolegy z opozičních stran, že je podporují a dávají této vládě manévrovací prostor. Já osobně s těmi body nemám obsahový problém. Velice si vážím toho, že je tam podtrženo, že i do budoucna mají změny v právním rámci primárního práva pro zajištění stability eurozóny být na mezivládní úrovni, protože jedině tak lze dosáhnout kompromisu. To je určitě správné. Jakým způsobem pak budou jednotlivé změny probíhat, to už bude ta agenda, jak říkala paní místopředsedkyně Gajdůšková, ta "vnitrostátní". Tam dokonce o tom už budou rozhodovat hlavně ministři, už to nebudou rozhodovat národní parlamenty. Ale
10
v oblasti změn primárního práva je logické, že je to přece jenom pořád ještě zahraniční agenda se způsobem ratifikace změny smlouvy prezidentského typu. V podstatě vám mohu ulehčit hlasování. Nejdříve budeme hlasovat o návrhu garančního výboru, tedy o první části návrhu ústavně-právního výboru, a pak budeme hlasovat o druhé části ústavně-právního výboru, a podle toho, jak se každý kdo z vás vyjádří, se pak bude i vláda orientovat na jednání Rady. Chtěl bych jenom upozornit na malý detail, který vznikl jistě nepozorností při automatickém přepisování. V usnesení ústavně-právního výboru je technická chyba v první větě: 34. usnesení z 9. schůze konané dne 15. března 2011, kde je k návrhu zákona, tak má být k vládnímu návrhu zákona. To bych doporučil opravit. V usnesení garančního výboru je to uvedeno správně, protože to není návrh zákona, ale je to vládní návrh, kterým žádá vláda o předchozí souhlas. To je jenom pro stenozáznam úprava dvou slov. Nechme tedy nejdříve hlasovat, pane předsedo, o návrhu mého výboru, a pak o druhé části ÚPV. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, pane senátore. Oba výbory nám shodně doporučily vyslovit souhlas. Jiný návrh nezazněl. A pokud projde návrh o rozšíření, budeme hlasovat o usnesení v duchu návrhu ÚPV. Přizveme k hlasování nepřítomné senátorky a senátory do sálu. Senát bude hlasovat o tomto návrhu: Senát Parlamentu ČR vyslovuje předchozí souhlas s návrhem Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění čl. 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. Je to návrh, který je v souladu s návrhem obou výborů, které se tímto tiskem zabývaly. V sále je aktuálně přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 36. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování č. 3 registrováno 70 senátorek a senátorů, pro návrh se vyslovilo 70, proti nikdo. Návrh byl schválen. A nyní budeme hlasovat o návrhu, který je obsažen v návrhu usnesení ÚPV a byl přednesen zpravodajkou tohoto výboru. Je to návrh pod bodem II. Je všem jasné, o čem budeme hlasovat? (Všeobecný souhlas.) Bude se tím rozšiřovat, pokud to přijmeme, námi před chvilkou přijaté usnesení. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování pořadové číslo 4, registrováno 71 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí 36. Pro návrh se vyslovilo 47, proti 7. Návrh byl schválen. Vzhledem k tomu, že usnesení byla schválena, nepovažuji za potřebné hlasovat o usnesení jako celku, protože to stejně tvoří jeden celek. Nejsou nějaké námitky? Nejsou. Děkuji všem aktérům a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem je
11
2. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Dohoda o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu, přijatá dne 9. září 2002 v New Yorku (senátní tisk č. 382) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 382 a uvede ho ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, jemuž nyní uděluji slovo. 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Pane předsedo, slovutný Senáte, nejdřív bych rád poděkoval za
způsob, jak byl návrh vlády před tím vybaven velmi silným mandátem pro jednání v Bruselu. Myslím, že to budeme potřebovat, a že tady byla jednomyslnost Senátu, za to bych vám rád velice poděkoval. Teď se ale budeme zabývat Mezinárodním trestním soudem. Dovolte, abych vás jménem vlády požádal o vyslovení souhlasu s přístupem ČR k Dohodě o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu. Jedná se o mezinárodní smlouvu, která je navázána na římský statut mezinárodního trestního soudu, jehož se Česká republika stala smluvní stranou dne 1. října 2009. Cílem této dohody je zaručit Mezinárodnímu trestnímu soudu efektivní výkon jeho funkce na území ČR a ve vztahu k českým občanům, kteří by vstoupili do právního vztahu se soudem tak, aby byla zaručena nezávislost Mezinárodního trestního soudu. Mezinárodní trestní soud je samostatná a na Organizaci spojných národů nezávislá mezinárodní organizace, tudíž na její činnost nelze přímo aplikovat výsady a imunity v rámci mezinárodních dokumentů, týkajících se OSN. Výsady a imunity se týkají zejména soudu samotného, žalobce, soudců Mezinárodního trestního soudu, tajemníka soudu, obhájce dalších osob, které se účastní řízení před soudem. Ustanovení dohody nejdou nad rámec obdobných dohod, které Česká republika s mezinárodními institucemi uzavírá. Česká republika tak učiní v souladu s čl. 23 písm. a) a písm. b) prohlášení, kterým omezí určité výsady a imunity pro české občany a pro osoby s trvalým pobytem na území ČR. Text prohlášení zní: V souladu s čl. 23 písm. a) a b) dohody o výsadách a imunitách mezinárodního trestního soudu Česká republika prohlašuje, že občané ČR nebo osoby s trvalým pobytem na území ČR používají na území ČR výsady imunity v rozsahu čl. 23 Dohody. Dohoda o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu vstoupila v platnost dne 22. července 2004. Současnost je smluvní stranou dohody 64 států. Z EU ještě není smluvní stranou pouze ČR a Malta. ČR učinila na revizní konference římského statutu Mezinárodního trestního soudu, která se konala ve dnech 31. května – 11. června 2010 v ugandské Kampale čestný závazek, do konce roku 2010 zahájit vnitrostátní proces projednávání přístupu k této dohodě. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 382/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Tomáš Kladívko. Garančním výborem je ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 382/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.
12
Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedo Senátu, ctihodný pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, vzal jsem si stručnější verzi své zpravodajské zprávy, a v té jsem při vystoupení pana ministr musel stejně škrtat, protože on tady řekl vše podstatné. Přesto se nevyhnu pár poznámkám přehledu dat, resp. k chronologii a legislativnímu procesu. Přistoupení k Dohodě o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu, připravila vláda ČR, ta nám předložila smlouvu 18. 11. 2010 jako senátní tisk č. 382. Organizační výbor nám coby garančnímu výboru, tzn. ústavně-právnímu výboru, přikázal věc dne 10. 12. 2010 a dále přikázal tisk k projednání VZVOB. Šedesátidenní lhůta k projednání mezinárodní smlouvy ve výborech je dle § 117 odst. 1 Jednacího řádu od rozhodnutí o jejím přikázání Organizačním výborem uplynula dnem 7. února. Stačili jsme dne 12. 1. 2011 projednat tento senátní tisk a přijali jsme usnesení č. 12, které vám bylo rozdáno jako tisk č. 382. Pokud jde o obsahové poznámky, všichni víme, že Mezinárodní trestní soud se sídlem v nizozemském Haagu ustanoven na základě mnohostranné mezinárodní smlouvy, nazvané zkráceně římský statut, která vstoupila v platnost dne 1. července 2002. ČR podepsala tento statut dne 13. dubna 1999 a až v roce 2008 vyslovil souhlas s ratifikací Parlament ČR, konkrétně Senát na svém plenárním zasedání dne 16. 7. 2008 a prezident ČR pak smlouvu po ročním váhání podepsal 8. 7. 2009, tzn. desetiletý ratifikační proces. Pokud jde o č. 23, pan ministr ho tady přečetl. Dodávám, že dohoda má roční výpovědní lhůtu a platnost dohody, dohoda pro ČR vstoupí v platnost 30. dne po uložení listiny o přístupu u generálního tajemníka OSN, který je depozitářem dohody. Pokud jde o legislativně právní poznámky, mám tři velmi stručné. Dohoda je z pohledu českého ústavního pořádku smlouvou prezidentskou, tzn., že přistoupení ČR k této dohodě je potřeba souhlasu obou komor Parlamentu ČR, ustanovení dohody jsou charakterizována jako přímo použitelná bez nutnosti přizpůsobovat vnitrostátní legislativu jejím nadřazeným pravidlům. Třetí poznámka, poněkud cynická, Senát má vyslovit toliko souhlas s přistoupením, nikoli s ratifikací, to by mohlo trvat dalších deset let. Ještě jednu poznámku. My jsme v rámci rozpravy v ÚPV diskutovali otázku, zda jde v daném případě o prohlášení či zda jde o výhradu, a zda, pokud jde o sepětí prohlášení s mezinárodní smlouvou, se buď musí dát souhlas s přistoupením ke smlouvě a vyslovit, resp. udělit jako celku, včetně prohlášení, resp. výhrady, či zda pouze vyslovíme souhlas s přistoupením k dohodě jako takové, tzn. formulace prohlášení, resp. výhrady ponecháme zcela na exekutivě. Nakonec jsme se přiklonili k tomuto druhému závěru s tím, že postačí dát souhlas s přístupem k dohodě, a proto činím návrh na usnesení, aby Senát parlamentu ČR dal souhlas s přístupem k Dohodě o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu, přijaté dne 9. září 2002 v New Yorku. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore, vaše místo je
u stolku zpravodajů. Děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Tomáš Kladívko. Ano, je tomu tak. Prosím, pane senátore, Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, VZVOB projednal na své 4. schůzi dne 9. března 2011 vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Dohoda o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu, přijatá dne 9. září 2002 v New Yorku.
13
Po zprávě předkladatele Ing. Tomáše Duba, náměstka ministra zahraničních věcí, a zpravodajské zprávě výbor přijal usnesení, ve kterém doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas s přístupem k Dohodě o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu, přijaté dne 9. září 2002 v New Yorku. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a otevírám obecnou rozpravu.
Kdo se hlásí do rozpravy? Zájem o vystoupení není, rozpravu končím. V usneseních výborů, která byla přednesena, byl shodně návrh, abychom vyslovili souhlas s přístupem k dohodě. Nyní budeme hlasovat. Budeme hlasovat o usnesení, které zní: Senát dává souhlas s přístupem k Dohodě o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu, přijatá dne 9. září 2002 v New Yorku. V sále je přítomno 66 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 34. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že při hlasování č. 5 bylo registrováno 67, pro návrh 55, proti 1, návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli a zároveň děkuji i zpravodajům. Dalším bodem je 3. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé (senátní tisk č. 6) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 6 a uvede ho opět ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, kterému uděluji slovo. 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Pane předsedo, slovutný Senáte, Rámcová dohoda mezi EU a
jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé je vyjádřením záměru členských států EU rozvinout a formalizovat spolupráci v Korejskou republikou. V praxi EU, která ekonomickou spolupráci standardně podmiňuje předchozí navázání spolupráce politické, je rámcová dohoda rovněž předpokladem pro výrazné prohloubení hospodářské spolupráce s touto významnou asijskou zemí. Korejská republika je pro ČR a EU jednou z podobně smýšlejících zemí, hájící lidská práva, mezinárodní právo, principy demokracie, svobody a multilateralismus, zemí, jejíž význam na mezinárodní politické scéně trvale vzrůstá. Spolupráce EU s Korejskou republikou byla poprvé kodifikována v rámcové dohodě o obchodu a spolupráci, která vstoupila v platnost v dubnu 2001. Tato dohoda však nedostatečně reflektovala některé novodobé výzvy, jako je boj proti terorismu nebo šíření zbraní hromadného ničení. V roce 2007 proto bylo využito probíhajícího dialogu o sjednání dohody o volném obchodě k zahájení jednání o nových potřebách lépe vyhovující dohody. V rámcové dohodě, která byla podepsána 10. května 2010 v Bruselu.
14
Rámcová dohoda se věnuje širokému spektru společných zájmů a cílů v následujících oblastech: politický dialog a spolupráce v posuzování lidských práv, boj proti terorismu a proti šíření zbraní hromadného ničení. Spolupráce v regionálních a mezinárodních organizacích v oblasti hospodářského rozvoje, udržitelného rozvoje, vzdělávání a kultury, spravedlnosti, svobody a bezpečnosti a dalších oblastech. Význam rámcové dohody tkví především v tom, že společně s Dohodou o volném obchodu tvoří jeden pomyslný rámec pro spolupráci s Korejskou republikou. Dohoda o volném obchodu byla podepsána dne 6. října 2010 v návaznosti na podpis rámcové dohody. Tím se Korejská republika stala v pořadí 10. státem, strategickým partnerem EU. Právě v kontextu Dohody o volném obchodu je třeba vnímat i rámcovou dohodu mezi EU a Korejskou republikou, jejichž obchodní výměna ve zboží dosáhne ročně zhruba 53 miliard eur a 12 miliard eur ve službách. Podle aktualizované dopadové studie, vypracované Evropskou komisí, by mohl úplné aplikaci dohody o volném obchodu a export do EU vzrůst o 38 %, zatímco export z EU do Korejské republiky až o 82 %. V neposlední řadě se podpis obou zmíněných smluv s Korejskou republikou stal dobrým příkladem a výrazným podnětem ostatním zemím, aby usilovaly o uzavření dohod o volném obchodu s EU, a to i v případech, kdy byl dosavadní dialog s těmito země obtížný. Rámcovou dohodu je třeba vnímat jako vyjádření našeho uznání Korejské republice, která se během krátké doby dokázala proměnit v dynamický prosperující stát, sdílející naše základní hodnoty, svobody, respekt k lidským právům a demokracii, a mimo toho dosáhla mimořádného hospodářského úspěchu. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VEU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 6/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Josef Táborský. Garančním výborem je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 6/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Töpfer, který je omluven, a zastoupí ho pan senátor Tomáš Kladívko, jehož nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji, pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi několik slov k návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé. Předkládaná dohoda vytváří smluvní základnu pro vzájemné vztahy mezi EU a jejími členskými státy a Korejskou republikou. Ty jsou v současné době postaveny na rámcové dohodě o obchodu a spolupráci, platné od dubna 2001, která však již neposkytuje dostatečný souhrnný rámec smluvních vztahů, a z těchto důvodů předpokládaná rámcová dohoda nahrazuje stávající. Dochází zde k vytvoření vhodného smluvního základu pro vytvoření či posílení spolupráce v širokém spektru oblastí, ke spolupráci nejen ekonomické, ale i politické, a pro řešení globálních problémů. V souladu s praxí byla sjednána k této dohodě suspenzivní klauzule, tzn., že ustanovení pro možné zastavení rámcové dohody s okamžitou platností byl v případě porušení některých podstatných náležitostí této dohody např. dodržování demokratických zásad a lidských práv nebo boj proti šíření zbraní hromadného ničení. Velký důraz je kladen na pravidelný politický dialog
15
uskutečňovaný v různých formách. Je sjednána na dobu neurčitou a lze ji vypovědět písemným oznámením výpovědi druhé straně. Podle předkládací zprávy je rámcová dohoda v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky. Nepředpokládá se, že by provádění dohody s sebou neslo finanční či rozpočtové dopady. Nyní bych vás seznámil s usnesením VZVOB z jeho 4. schůze, konané dne 9. března 2011. Výbor po odůvodnění zástupce předkladatele Ing. Tomáše Duba, náměstka ministra zahraničí, zpravodajské zprávě senátora Tomáše Töpfera a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas s ratifikací předložené rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé. Děkuji ze pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Ptám se, zdali
si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro záležitosti EU, pan senátor Josef Táborský. Ano, je tomu tak, tak prosím, pane senátore. Senátor Josef Táborský: Pane předsedo, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Výbor pro EU projednal návrh rámcové dohody na 5. schůzi 19. ledna tohoto roku. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací rámcové dohody mezi EU a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane kolego. A nyní otvírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že pan navrhovatel a zpravodajové nechtějí vystoupit. Takže můžeme přistoupit k hlasování a usnesení obou dvou výborů s malinkou změnou slovíčka je dát souhlas. Takže přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci rámcové dohody mezi EU a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé. V sále je aktuálně přítomno 64 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 6 bylo registrováno 64 senátorek a senátorů, pro návrh 53, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli a děkuji i zpravodajům. S panem ministrem se rozloučíme a my se vystřídáme v řízení schůze. Bude ji řídit paní místopředsedkyně Palečková.
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Palečková: Vážené
kolegové, dalším bodem našeho dnešního jednání je
16
kolegyně
a
4. Návrh usnesení Senátu ke kontrole zahraniční a obranné politiky EU ze strany národních parlamentů Prosím pana místopředsedu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Tomáše Jirsu, aby nás s tímto návrhem usnesení seznámil. Toto usnesení vám bylo rozdáno na lavice. Senátor Tomáš Jirsa: Vážená paní předsedající, paní místopředsedkyně, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Byl jsem pověřen výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jako místopředseda při dosavadní neexistenci předsedy, abych přednesl naše usnesení. K čemu to usnesení má sloužit? V letošním roce zanikne organizace Západoevropská unie, které jsme byli členy, a tím také zanikne možnost národních parlamentů v rámci parlamentního shromáždění této organizace, provádět kontrolu společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Náš pan předseda Senátu a paní předsedkyně Němcová pojedou 4. a 5. dubna na Konferenci předsedů Parlamentu EU, která se má zabývat otázkou, jak nahradit mezinárodní diskusi o zahraniční politice EU. Na stole leží návrh belgického předsednictví, které – a teď řeknu, jak postupuje projednávání ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost – jednak jsme probrali problematiku Západoevropské unie, agendu, probrali jsme belgické předsednictví, vzali jsme existující usnesení z Poslanecké sněmovny a z těch jsme se orientovali k našemu usnesení, které máte před sebou. Belgický návrh jsme označili za nepřijatelný, neboť podle našeho názoru v podstatě dává obrovskou moc Evropskému parlamentu kontrolovat zahraniční politiku Evropské unie, hlavně zřizuje sídlo nové organizace opět v Bruselu a účast členských států redukuje na 4 členy z každého členského státu, zatímco Evropskému parlamentu dává 54 míst. My jsme přijali po diskusi a projednání usnesení, které si dovolím přečíst a podotkl bych, že bylo přijato všemi členy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tudíž i z pravého i levého politického spektra, takže myslím, že to je návrh všeobecně přijatelný. Takže čtu: 1. Senát Parlamentu ČR je přesvědčen o potřebě zachovat po ukončení činnosti evropského bezpečnostního obranného shromáždění – shromáždění Západoevropské unie – platformu pro kontrolu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky EU ze strany národních parlamentů, která nahradí současnou Konferenci předsedů zahraničních výborů a předsedů obranných výborů. 2. Navrhuje, aby se Konference scházela pravidelně dvakrát ročně ve složení 6 zástupců ze zahraničních a obranných výborů z každého národního parlamentu. 3. Navrhuje, aby zasedání Konference probíhala v zemi aktuálně předsedající Radě EU. 4. Vyjadřuje přesvědčení, že za účelem komplexnosti debaty by mělo být možné přizvat na jednání Konference i zástupce evropských zemí, které nejsou členy EU. 5. Navrhuje, aby byl na jednání Konference pravidelně zván vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a 6 zástupců Evropského parlamentu. 6. Považuje návrh předložený belgickým předsednictvím pro účely jednání Konference předsedů Parlamentu EU ve světle výše uvedených vyjádření za
17
nepřijatelný, zejména pokud se jedná o navrhované vystoupení Evropského parlamentu na jednání Konference. Celé toto usnesení směřuje k tomu, že pověřujeme předsedu Senátu Parlamentu ČR, aby toto stanovisko přednesl na Konferenci předsedů Parlamentu EU, která se uskuteční ve dnech 4. a 5. dubna 2011. Paní předsedající, byl jsem pověřen výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na jeho 4. schůzi, konané 9. března, abych tady přednesl toto usnesení, a prosím, abyste asi otevřela debatu a pak nechala hlasovat. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A otevírám rozpravu, do které se přihlásila jako první paní senátorka Rippelová. Senátorka Jiřina Rippelová: Já bych se ráda zeptala pana místopředsedy zahraničního výboru prostřednictvím paní předsedající, protože předložený návrh belgickým předsednictvím obsahuje některé body – a zejména k tomu bodu "navrhuje ustavit meziparlamentní konferenci pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a společnou bezpečnostní a obrannou politiku" s tím, že delegaci z každého parlamentu budou tvořit 4 členové, celkem tedy 108 zástupců, plus tedy – a o tom hovořil – zastoupení Evropského parlamentu nepřekročí 54 delegátů. V tom našem návrhu je tedy to, že ta konference se bude scházet dvakrát ročně ve složení ze šesti zástupců zahraničních a obranných výborů z každého národního parlamentu, takže šestkrát dvacet sedm. A co v případě, že bude odsouhlaseno to, že tam bude ještě plus 54 delegátů z Evropského parlamentu, nevznikne nám tady nový orgán místo shromáždění Západoevropské unie, které bude naprosto bezzubé? Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Já děkuji. Ten dotaz jistě
pan místopředseda výboru zodpoví. A teď je přihlášen pan senátor Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, musím
přiznat, že mně ten návrh, který předkládá zahraniční výbor, přijde správný. Zejména s ohledem na primární právo. Nemůže mít přece tak vysoká účast evropských poslanců oporu v primárním právu, když v Lisabonské smlouvě zcela explicitně je vypsáno, že zahraniční politika je věcí mezivládních dohod. Tudíž kontrola národními parlamenty je zde podstatná. Navíc to vychází i z logiky transformace ZEU na nový orgán, jakýsi "CODAC" nebo "CODFAC", nebo jak se bude nazývat. Ze zkušenosti z agendy, která se ale týká komunitárního práva, kde na setkání předsedů evropských výborů je část evropských poslanců, 1/3 – vysoký počet, kteří mají hlasovací právo, a musím říct, že často zastávají trochu jiný postoj než poslanci národních parlamentů. A kde ta přítomnost evropských poslanců je zcela oprávněná, protože má oporu v primárním právu, tak tady je to, že budou přizváni, myslím si, že v dostatečném počtu – 6 poslanců z Evropského parlamentu – na jednání zřejmě budou mít – a to je můj dotaz na místopředsedu výboru – budou mít zřejmě nehlasovací právo. Budou mít právo jakéhosi stálého hosta jednání s možností vystupovat, ale hlasovat by pravděpodobně mít neměli. Stejně tak jako ten statut speciálních hostů, který navrhujete. Ten statut speciálního hosta si může pozvat zástupce kandidátské země nebo země sousední, nebo země, která ze strategického důvodu může být významná, to si
18
myslím, že je správný institut. A nám se na setkání předsedů evropských výborů velmi osvědčil. Takže můj dotaz, zdali budou mít poslanci Evropského parlamentu hlasovací právo či nikoliv. A jinak podporuji ten návrh usnesení a přikláním se k tomu, aby to hlasovací právo měli skutečně jenom poslanci národních parlamentů. A senátoři, samozřejmě. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Vzhledem k tomu, že nevidím, tak rozpravu ukončím. A poprosím pana senátora Jirsu, aby se vyjádřil, a zejména zodpověděl dotazy, které mu byly položeny. Senátor Tomáš Jirsa: Ano. Děkuji. Tak samozřejmě to naše usnesení je
návod pro našeho předsedu, který se zúčastní té debaty předsedů parlamentu 27 zemí, jakým směrem by se ta debata o zahraniční politice měla vyvíjet. Čili není pravděpodobné, že by byl schválen ten návrh přesně tak, jak ho schválíme my tady. Je to doporučení. K tomu, co říkala kolegyně Rippelová. Ten belgický návrh dneska navrhuje těleso 162 členů hlasovacích, zatímco ten návrh 27 krát 6 plus 6 nehlasovacích je 140 celkem, kteří tam budou sedět. A protože potvrzuji to, co říkal pan kolega Sefzig, že je to Konference národních parlamentů, a ne Evropského parlamentu, takže oni by byli bez hlasovacího práva. Nicméně my jsme o tom opravdu velmi debatovali na zahraničním výboru. Musím podotknout, že by měli nárok na chlebíčky a kávu během jednání. Děkuji, že jsem to zodpověděl a znovu říkám, že doporučuji to naše usnesení přijmout jako podklad pro jednání pana předsedy Štecha, děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. A můžeme přistoupit k hlasování. Znovu zopakuji, že návrh usnesení jste dostali na lavice, a já pustím fanfáru, abych přivolala kolegy. V sále je přítomno 66 senátorů, aktuální kvórum je 34. Já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Návrh byl přijat a konstatuji, že v okamžiku hlasování bylo přítomno 66 senátorek a senátorů. Pro se vyslovilo 54, proti bylo nula. Děkuji panu senátorovi a projednávání tohoto bodu končím. A vidím přihlášenou paní senátorku Paukrtovou, zároveň poprosím pana senátora Víchu, aby si vymáčknul, pokud tedy nechtěl vystoupit. Paní senátorko. Senátorka Soňa Paukrtová: Paní předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás požádala procedurálním návrhem o změnu programu. Vzhledem k tomu, že pan ministr dopravy Vít Bárta přijde až po 11.30 hodině, tak jsem vám chtěla navrhnout, abychom teď, do té doby, než se dostaví, projednali bod č. 28 a 29, to znamená Návrh usnesení Senátu k realizaci dopravně-preventivního projektu "PŘEŽIJ" a dále Zprávu o peticích doručených Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Palečková: Děkuji.
Tak to je procedurální návrh, já se ptám, kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.
19
Ze 67 přítomných při kvóru 34 pro tento návrh bylo 57 senátorek a senátorů. Návrh tedy byl přijat. A já tedy zahajuji projednávání tohoto navrženého bodu – a je to: 5. Návrh usnesení Senátu k realizaci dopravně-preventivního projektu "PŘEŽIJ – linka života 112“ – Mobility club Usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu bylo rozdáno na lavice a já poprosím pana senátora Pakostu, aby nás seznámil s tímto usnesením. Zastoupí ho pan senátor Korytář. Senátor Karel Korytář: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a
kolegové, v usnesení hospodářského výboru jsme uvedeni rovnou měrou, jak pan senátor Pakosta, tak i já, a dohodli jsme se, že základní úvodní slovo bych přednesl já. Neprojednáváme návrh zákona, který by postupoval do Poslanecké sněmovny. Přijetím usnesení hospodářského výboru, kterým doporučujeme pokračovat v dopravně preventivním projektu "PŘEŽIJ – linka života 112" – Mobility club, projektu, který v podstatě doplňuje celou škálu určitým způsobem osvěty a cestu za zvýšení bezpečnosti na našich silnicích u různých věkových kategorií. To znamená projekty, ať je to ministerstvo dopravy, BESIP, ať jsou to projekty, které vidíte na obrazovkách televizorů apod. Tento projekt vznikl v hospodářském výboru a původně v podvýboru pro dopravu zejména proto, že jako senátoři, kteří známe svůj obvod dokonaleji, máme přece jenom stotisícový obvod, jsme schopni vytipovat a pomoci Mobility clubu, který zajišťuje samotnou prezentaci, režii celé této akce. Proto se objevuje partnerem senátor, že jsme schopni vytvořit podmínky pro to, aby tato akce mohla probíhat. O jakou akci jde? Pokud jde o projekt samotný, jak už jsem řekl, jeho partnerem je Senát ČR, nebo senátoři, radnice měst, BESIP, Policie ČR, Český červený kříž a Mobility club. Tato dopravně preventivní akce má za cíl, zábavnou formou upozornit na dopravní prevenci v tématech Vidět a být viděn, Bez alkoholu a drog, Předvídavost, ohleduplnost a záchrana života. Tento projekt probíhá na náměstích vybraných měst, letních táborech. Je to de facto celodenní akce. Jak už jsem uvedl, moderátory této akce jsou konkrétně Standa Berkovec a Upír Krejčí, které znáte mediálně určitě i vy. Cílovou skupinou jsou předškoláci 3 až 6 let, dále jsou to základní, střední školy 6 až 15 let, pak jsou to dospívající 15 až 20 let. Tato akce – máme ji ve svém volebním programu – je zaměřena právě na děti, které na odpolední program přivedou své rodiče, případně dědečka či babičku, seniory. Takže to oslovuje širokou skupinu. Zatím měl tento dopravní projekt velice dobrý ohlas. Diskutovali jsme, proč se k tomu máme přihlásit. Ano, my tímto, pokud přijmeme usnesení hospodářského výboru, oznamujeme veřejnosti, že nám není lhostejná bezpečnost na silnicích a že chceme svou aktivitou přispět k celé osvětě a k celé prevenci. Není to pro nikoho z vás povinnost, ale je to nabídka, abyste ji využili, abyste ve svých volebních obvodech zařadili tuto akci do kteréhokoli období roku tak, abyste oslovili co nejširší skupinu dětí, mládeže do 25 let a samozřejmě i dospělé. Je přece 20
jenom vždycky lepší, že si může člověk na místě osahat skutečnosti, co to je, jezdit na dopravním prostředku, dodržovat pravidla, poskytovat první pomoc. Je to také akce, která by měla vést a upozorňovat mladé lidi na potřebu ohleduplnosti, určitého gentlemanství na silnici. Nyní vás seznámím s usnesením našeho hospodářského výboru, který na svém zasedání, na čtvrté schůzi konané dne 25. ledna 2011 na základě informace místopředsedy podvýboru pro dopravu a po rozpravě vyjadřuje souhlas s 5 usnesením podvýboru pro dopravu ze dne 18. ledna 2011 k realizaci senátního dopravně preventivního projektu "PŘEŽIJ – linka života 112" – Mobility club, doporučuje Senátu PČR, aby přijal usnesení, které je uvedeno v příloze a pověřuje senátory Petra Pakostu a Karla Korytáře, aby s tímto usnesením seznámili plénum Senátu PČR, žádá předsedu Senátu PČR, aby bod realizace senátního dopravně preventivního projektu "PŘEŽIJ – linka života 112" – Mobility club byl zařazen na jednání schůze Senátu. Za poslední – pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Příloha usnesení zní: Senát Parlamentu ČR I. Doporučuje pokračovat v realizaci dopravně preventivního projektu "PŘEŽIJ – linka života 112" – Mobility club prostřednictvím senátorů v jednotlivých volebních obvodech ve vazbě na plnění závazku ČR vůči EU týkajícího se Strategie snižování počtu obětí dopravních nehod. II. Oceňuje aktivity sdružení Mobility clubu v podpoře tohoto projektu s cílem snižování počtu obětí dopravních nehod a podpory bezpečnosti silničního provozu. Na závěr bych chtěl říci, že existuje určitý prezentační materiál, který máme k dispozici a kdokoli z vás projevíte zájem, je možné se s ním seznámit. Jenom ještě konkrétně upozorním, že pan senátor Lajtoch už tuto akci absolvoval a připravuje tuto akci ještě jednou v okrese Přerov. Takže i on může poskytnout konkrétní informace o této akci. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu, do které se přihlásil pan senátor Pakosta, kterému dávám slovo. Senátor Petr Pakosta: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom svého kolegu předřečníka doplním v tom, že se jedná o navázání na předchozí volební období, zejména na aktivity dopravního podvýboru, že to je věc, která se velmi osvědčila, a bylo by velmi dobré v tom pokračovat. Zdůrazním ještě jeden aspekt – proti jiným dopravně bezpečnostním akcím má tato akce minimální dopady na státní rozpočet, což je jistě velmi pozitivní. I já vás prosím o podporu návrhu usnesení, tak jak zde bylo předřečníkem přečteno. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
Ptám se – ano, přihlásil se další, pan senátor Juránek. Senátor Stanislav Juránek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom vznesu dotaz na předkladatele. Zajímá mě, jakým způsobem je možno se do tohoto projektu zapojit. To je první otázka. Protože tam bylo uvedeno, že se bude uskutečňovat v jednotlivých volebních obvodech prostřednictvím senátorů.
21
Druhá věc – zajímá mě, odkud se berou prostředky ve státním rozpočtu na tento projekt. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli ještě někdo má zájem. Zdá se, že ne, takže obecnou rozpravu končím. Prosím pana senátora Korytáře, aby se vyjádřil k rozpravě, respektive zodpověděl dotaz. Senátor Karel Korytář: Děkuji. Kolegyně a kolegové, odpovím panu senátorovi Juránkovi na jeho dotaz. Já jsem to teď chtěl rychle najít, v materiálu je kontaktní číslo na moderátory, to je Mobility club, je to pan Upír Krejčí a Berkovec. Pana Berkovce znáte určitě z "Rad ptáka Loskutáka", to je pořad, kde ho vidíte častěji. Náklady tady nejsou, samotní moderátoři jsou hrazeni z prostředků Mobility clubu. Naším úkolem je napomoci třeba tím, že pomůžeme v záborech, případně v poskytnutí – ve spolupráci s městem – potřebných prostor, když venku prší, třeba v tělocvičně, v kulturním domě nebo kdekoliv jinde. Takže případné následné náklady právě tím, že jsme partnerem, můžeme korigovat na minimální míru, eventuálně je naším úkolem pomoci sehnat sponzora apod. Samozřejmě být takovým idealistou, že to je zcela bez nákladů, nelze, ale nevyvolává to nějaký základní poplatek či náklady, které by od vás inkasoval Mobility club. Tolik na vysvětlenou. Samozřejmě, že potřebné údaje poskytnu hned po tomto bodu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Můžeme přistoupit k hlasování. Přivolám kolegy. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor Korytář. V sále je přítomno v tuto chvíli 68 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí návrhu je 35. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 9 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 54, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Děkuji. Projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem, který jsme si zařadili v tuto chvíli na projednávání, je
6. Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2010 a Výroční zprávě o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok 2010 (senátní tisk č. 51) Jedná se o senátní tisk č. 51. Zprávu jste obdrželi spolu s usnesením výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jako senátní tisk č. 51. Přednesením zprávy je pověřen pan senátor Jermář. Prosím, aby nás s touto zprávou seznámil.
22
Senátor Jaromír Jermář: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, hezké dopoledne. Celou zprávu jste obdrželi, takže budu velice stručný. Senát obdržel v roce 2010 celkem 23 peticí, což je srovnatelné s rokem minulým i předcházejícími. Z toho tři petice měly více než deset tisíc podpisů. Tady bych snad zmínil petici k nesouhlasu s opětovným zprovozněním spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví, kterou podepsalo 47 818 občanů. Součástí tisku 51 je i usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Máte ho také před sebou, takže já bych z něho ocitoval pouze tři základní pasáže. Výbor I. Schvaluje zprávu o peticích doručených Senátu PČR, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. ledna do 31. prosince 2010, která je přílohou tohoto usnesení, II. Výbor bere na vědomí a) výroční zprávu o podávání informací dle zákona č. 106/1999 Sb. a přehled podaných peticí a ostatních podání a dotazů za rok 2010, která je přílohou č. 2 tohoto usnesení, b) výroční zprávu za rok 2010 pro mediální oblast, která je přílohou č. 3 tohoto usnesení. III. Výbor doporučuje Senátu PČR zprávu o peticích doručených Senátu PČR, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. ledna do 31. prosince 2010 a výroční zprávy o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2010 vzít na vědomí. IV. Výbor určuje zpravodajem pro projednávání senátního tisku na schůzi Senátu PČR senátora Jaromíra Jermáře. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval případnou rozpravu a zaujal k ní po skončení stanovisko. Otevírám rozpravu a ptám se, jestli se chce někdo k této zprávě vyjádřit. Zdá se, že nikoliv, takže rozpravu končím. Domnívám se, že ani pan senátor Jermář se nechce znovu vyjádřit. Přistoupím tedy k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, vzít zprávu na vědomí. Můžeme tedy hlasovat. Kdo je pro to, abychom vzali zprávu na vědomí, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatování, že v hlasování pořadové číslo 10 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 58, proti bylo 0. Návrh byl přijat. Děkuji. Projednávání tohoto bodu končím. Vzhledem k tomu, že v tuto chvíli není ještě přítomen ministr Bárta, který dorazí v 11.30 hodin, nezbývá nám nic jiného, než abych vyhlásila do 11.30 hodin přestávku.
(Jednání přerušeno v 10.56 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 11.31 hodin.)
23
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Vážené kolegyně, vážení kolegové, doufám, že další senátorky a senátoři do sálu doběhnou. V tuto chvíli bych otevřela další bod našeho pořadu schůze, a tím je
7. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 49) Návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 49. Návrh uvede ministr dopravy Vít Bárta, kterého vítám a prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře. Ministr dopravy ČR Vít Bárta: Dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně,
vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi v úvodu tohoto bodu jednání pléna Senátu jen velmi stručně představit vládní návrh zákona. Základním cílem předloženého návrhu zákona je zapracování několika směrnic Evropské unie do práva České republiky. Tyto směrnice prohlubují harmonizaci pravidel v oblasti drážní dopravy a podporují přeshraniční poskytování služeb, pohyb dopravních prostředků i zaměstnanců. Tomu odpovídají i tři základní oblasti úpravy: Za prvé přístup na drážní infrastrukturu v mezinárodní osobní dopravě, za druhé harmonizace technických požadavků na dráhu, její součásti a kolejová vozidla. Za třetí harmonizace systému odborné a zdravotní způsobilosti strojvedoucích na celostátních a regionálních drahách. Jedná se tedy o návrh zákona transpoziční povahy, který je nezbytné přijmout. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu přijal na svém včerejším zasedání komplexní pozměňovací návrh k předložené novele, který obsahuje soubor změn legislativně-technické povahy a nemění věcný obsah návrhu. Tyto změny jsou pro ministerstvo dopravy přijatelné. Děkuji vám za pozornost a prosím o schválení předloženého návrhu. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane navrhovateli. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení bylo rozdáno jako senátní tisk č. 49/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor
Karel
Korytář: Vážená
paní
místopředsedkyně,
kolegyně,
kolegové, pane ministře. Návrh zákona, jak již uvedl pan ministr, náleží svou povahou mezi tzv. transpoziční právní předpisy. A tento návrh také vyplývá z Třetího evropského železničního balíčku. Cílem projednávané novely, jak již bylo řečeno, je za prvé otevření trhu mezinárodní osobní železniční dopravy v rámci EU, za druhé zavedení jednotné právní úpravy podmínek způsobilosti k řízení drážního vozidla v rámci EU a za třetí provedení změn týkajících se vymezení evropského železničního systému, udělování výjimek z uplatňovaní technických specifikací interoperability, včetně notifikační
24
povinnosti vůči Komisi v případě využití těchto výjimek a povolování provozu drážních vozidel. Účinnost návrhu zákona je stanovena na den jeho vyhlášení, s výjimkou bodů týkajících se transpozice směrnice 2007/59/ES – ty nabudou účinnosti dne 1. ledna 2012. Stručně k hlavním změnám zákona o drahách. V tomto zákoně dochází k zařazení všech drah celostátních do evropského železničního systému. Přeformulovány a doplněny jsou podmínky provozování osobní a nákladní drážní dopravy na dráze a nově je vymezena definice přeshraniční osobní drážní dopravy. Zasahováno je i do ustanovení týkajících se provozuschopnosti drážních vozidel. Podle dosavadní úpravy lze na drahách provozovat drážní vozidlo mimo jiné za předpokladu, že jeho technická způsobilost byla prokázána shodou se schváleným typem. Je-li žádost o takové schválení podána současně ve více členských státech EU, počítá návrh z důvodu zjednodušení tohoto postupu nově s povinností drážního správního úřadu spolupracovat s příslušnými orgány těchto členských států. Významné změny zaznamenává část zákona o drahách týkající se způsobilosti k řízení drážních vozidel. Dosud platný průkaz způsobilosti k řízení bude platit i nadále, ale pouze pro tramvajovou, trolejbusovou, speciální, lanovou dopravu a dopravu na vlečkách. Pro ostatní, to znamená pro celostátní a regionální dráhy, je zaveden systém dvou harmonizovaných dokladů, a to je licence strojvedoucího a osvědčení strojvedoucího. Licence udělená úřadem jiného členského státu EU bude platit i na území ČR, budou-li splněny podmínky pro toto udělení. Pozornost si dále zaslouží úprava poskytování výuky a výcviku žadatelů o licenci nebo osvědčení vedoucí k získání znalostí a dovedností potřebných k řízení drážního vozidla. Dalším významným zásahem do zákona o drahách je změna ustanovení o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému. Novela obsahuje též přechodná ustanovení, jež ponechávají v platnosti povolení k uvedení do provozu udělená drážnímu vozidlu zahraničního dopravce před 19. červencem 2008 a stanovují nutná přechodná období pro postupné a plynulé nahrazování dokladů osvědčujících způsobilost k řízení drážního vozidla na dráze celostátní a regionální. Je měněn rovněž zákon o správních poplatcích, jak bylo uvedeno. Změnou zákona o správních poplatcích je reagováno na vydávání nového dokladu – licence – a udělování akreditace k provádění školení pro získání licence a osvědčení, za něž má být vybírán správní poplatek – v prvním případě 500 Kč a ve druhém případě 3000 Kč. Poslanecká sněmovna vyslovila s vládním návrhem zákona dne 1. února 2011 na své 13. schůzi souhlas, ve znění schváleného pozměňovacího návrhu hospodářského výboru. V hlasování se pro návrh vyslovilo ze 167 přítomných poslankyň a poslanců 142. Z toho je patrno, že tento zákon je obsahově a významem zcela bezkonfliktní a potřebný. Naše legislativa vznesla k novele celou řadu připomínek vedoucích k upřesnění některých pasáží novely a samozřejmě i k odstranění různého možného výkladu, k aktualizaci pojmů či správnosti textu. Jedná se o legislativně technické připomínky, které, jak již uvedl pan ministr, nemění její podstatu. Všechny úpravy tvoří komplexní pozměňovací návrh, který je přílohou následujícího usnesení:
25
Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který doporučuje plénu Senátu Parlamentu ČR vrátit Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů, sledujte rozpravu a zaznamenávejte případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nevidím nikoho takového, takže otevírám obecnou rozpravu. Ani do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Táži se tedy v tuto chvíli pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k návrhu pana zpravodaje. Nechce. A pan zpravodaj garančního výboru se v tuto chvíli chce vyjádřit. Senátor Karel Korytář: Děkuji. Kolegyně a kolegové, jenom zopakuji, že jsem přečetl návrh na usnesení, který máte na svých lavicích jako senátní tisk č. 49/1, takže o tomto budeme hlasovat. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Jiný návrh podán
nebyl, zahájíme tedy hlasování. Omlouvám se kolegům, kteří přiběhli na hlasování, ale vzhledem k tomu, že v návrhu garančního výboru je pozměňovací návrh, je nutné otevřít podrobnou rozpravu, kterou tedy tímto otevírám. Ptám se, jestli se do podrobné rozpravy někdo hlásí s případným dalším návrhem? Zdá se, že tomu tak není. Končím tedy podrobnou rozpravu. Předpokládám, že ani teď se nechce vyjádřit pan navrhovatel ani pan zpravodaj, který již své řekl. Pozměňovací návrhy máme v písemné podobě, takže není potřeba je zde ústně přednášet. V tuto chvíli tedy můžeme začít hlasovat. Aktuálně je přítomno 59 senátorek a senátorů, kvórum je 31. Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu garančního výboru. Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo. Konstatuji, že v tomto hlasování pořadové číslo 11 ze 63 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32 se pro vyslovilo 48, proti nikdo. Návrh byl tedy přijat. Další pozměňovací návrhy nemáme. Přistoupíme tedy k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. V sále je v tuto chvíli přítomno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 12 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. A nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jedním z nich byl pan senátor Karel Korytář. A prosím ještě o návrh druhého. (Z pléna navržen senátor Petr Pakosta.) Oba souhlasí se svou rolí. Přistoupíme tedy k hlasování o souhlasu s pověřením.
26
Byl podán návrh pověřit senátora Karla Korytáře a senátora Petra Pakostu odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Aktuálně je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s pověřením, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 13 ze 65 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 se pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že můžeme ukončit tento bod. Děkuji panu navrhovateli i zpravodaji. Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu jednání, kterým je 8. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o leteckých službách (senátní tisk č. 381) Návrh máme jako senátní tisk č. 381. Návrh opět uvede ministr dopravy Vít Bárta, kterému uděluji slovo. Ministr dopravy ČR Vít Bárta: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Česká republika a Austrálie doposud nemají upraveny vzájemné vztahy v oblasti civilního letectví. Vláda České republiky souhlasila se sjednáním dohody mezi vládou ČR a vládou Austrálie o leteckých službách svým usnesením ze dne 30. května 2007. Dohoda byla podepsána dne 24. září 2010 v rámci Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku. Dohoda stanovuje jednotné podmínky pro výkon dopravních služeb leteckými dopravci obou států. Má liberální charakter a vymezuje například přepravní práva na určených linkách, obsahuje ustanovení o spolupráci a postupech v důležitých oblastech, jako je provozní bezpečnost a ochrana civilního letectví před protiprávními činy. Dohoda je přínosná pro rozšíření dvoustranné spolupráce mezi oběma zeměmi. Dovoluji si tímto požádat Senátu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Palečková: I
já
děkuji,
pane
navrhovateli. Prosím, posaďte se opět ke stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 381/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa. Garančním výborem byl určen výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 381/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou žádám v tuto chvíli, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Paní senátorka pravděpodobně přednese společné usnesení obou výborů. Senátorka Veronika Vrecionová: Ano, bude to společná zpráva. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře. Vzhledem
27
k tomu, že navrhovatel vás již plně informoval o obsahu tohoto vládního návrhu, dovolím si jenom pár poznámek. Sjednání této dohody bylo iniciováno australskou stranou za účelem vytvoření rámce pro budoucí provoz leteckých služeb mezi ČR a Austrálií. Obsahové vymezení smlouvy je standardní pro smlouvy tohoto typu o civilním letectví. Smlouva je v souladu s ústavním pořádkem ČR, nevyžaduje změny v českém právním řádu a v závazcích vyplývajících z členství v EU. Sjednání smlouvy nebude mít dopad na státní rozpočet. Sjednání dohody naopak představuje možnost, jak nadále rozvíjet vzájemné bilaterální vztahy a proto bude její přijetí přínosné. Za výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhuji vyslovit souhlas s ratifikací. Bylo to společné usnesení obou výborů. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko. Vzhledem k tomu, že bylo společné usnesení obou výborů, mohu v tuto chvíli otevřít obecnou rozpravu a ptám se, jestli se do této rozpravy někdo hlásí. Zdá se, že nikoliv, a protože máme jediný návrh, a to, aby Senát dal souhlas k ratifikaci této smlouvy, přistoupíme k hlasování o tomto návrhu. Hlasujeme o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou ČR a vládou Austrálie o leteckých službách. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 34. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, aby Senát dal souhlas k ratifikaci, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo s tímto návrhem nesouhlasí, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 14 ze 68 přítomných senátorů při kvóru 35 pro se vyslovilo 55, proti bylo 0, návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu, děkuji panu navrhovateli i zpravodajům. Můžeme přistoupit k dalšímu bodu, kterým je
9. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikacemi Protokol mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt o změně Dohody o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsané v Praze dne 3. července 1997, a Dohoda o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsaná v Praze dne 3. července 1997 (senátní tisk č. 2) Senátní tisk má č. 2 a uvede ho ministr dopravy Vít Bárta. Ministr dopravy ČR Vít Bárta: Vážená paní předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, na základě zájmu obou stran stávající dohodu více liberalizovat a zajistit její soulad s právem EU je základní cíl, který si z tohoto hlediska dáváme. Je připravena změna dohody ve formě protokolu, který obsahuje doplnění či změny vybraných ustanovení stávající dohody. Vláda vyslovila souhlas se sjednáním protokolu svým usnesením dne 15. září 2010 č. 657 a protokol byl následně podepsán 13. října 2010 v Praze. Provádění protokolu nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu a nevyžaduje změny v právním řádu.
28
Současně s protokolem se Parlamentu ČR předkládá k vyslovení souhlasu s ratifikací také stávající Dohoda o letecké dopravě, která byla uzavřena jako mezinárodní smlouva vládní kategorie. Protokol o změně dohody je však třeba podle současných ústavních požadavků ratifikovat. Aby byla celá stávající dohoda ve znění protokolu bezprostředně závazná, s přednostní aplikací před zákony, je třeba, aby byla také ona ratifikována a povýšena na mezinárodní smlouvu prezidentské kategorie. Dovoluji si tímto požádat Senát Parlamentu ČR o vyslovení souhlasu s ratifikací předkládaného protokolu a samotné dohody. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane navrhovateli, a prosím, posaďte se opět ke stolku zpravodajů. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 2/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Töpfer. Garančním výborem byl VHZD. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 2/1, zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou, a zároveň se ptám, jestli tato zpráva je společná za oba výbory, protože pan senátor Töpfer je na dnešek omluven. Není tomu tak, vystoupí za něj náhradník. (Vystoupí pan kolega Kladívko.) Takže prosím. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, paní předsedající, kolegyně,
kolegové, pane ministře, kuvajtská strana iniciovala jednání o změně dosavadní dohody o letecké přepravě mezi oběma státy z roku 1997, a o tom, že je potřeba více liberalizovat, už mluvil pan ministr. K vyslovení souhlasu k ratifikaci jsou Senátu předkládány dva dokumenty. Je to Dohoda a Protokol ji měnící. Dohoda se skládá z 23 článků a seznamu linek, který je nedílnou součástí této dohody a obsahově je srovnatelná s obdobnými dvoustrannými mezinárodními smlouvami o leteckých službách a letecké dopravě, které má ČR sjednána zhruba s 80 státy. Protokol se skládá z 12 článků a upravuje znění dohody. Pouze bych vás krátce informoval o projednávání na výboru a o přijatém usnesení. VHZD se senátním tiskem č. 2 zabýval dne 25 ledna 2011 a po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Ivo Vykydala, náměstka ministra dopravy, a mé zpravodajské zprávě výbor: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací senátního tisku č. 2. 2. Určil mě zpravodajem k projednání na plénu. 3. Pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů, a ptám se, zda si přeje vystoupit. Vidím, že si přeje vystoupit pan senátor Kladívko za omluveného pana senátor Töpfera. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji, paní místopředsedkyně, opět zastoupím pana kolegu Töpfera a seznámím vás s usnesením VZVOB, který na své schůzce dne 9. března 2011 přijal usnesení k Vládnímu návrhu, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikacemi Protokol mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt o změně Dohody o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsané v Praze dne 3. července
29
1997, a Dohoda o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsaná v Praze dne 3. července 1997. VZVOB po odůvodnění zástupců předkladatele, senátorské zprávě senátora Tomáše Töpfera doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci Protokol mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt o změně Dohody o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsané v Praze dne 3. července 1997, a Dohoda o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsaná v Praze dne 3. července 1997. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji, a já v této chvíli otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, jestli se do ní někdo hlásí. Zdá se, že nikoliv, takže můžeme přistoupit k hlasování, a to k hlasování o souhlasu k ratifikaci. Svolám kolegy. Senát dává souhlas k ratifikaci Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt o změně Dohody o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsané v Praze dne 3. července 1997, a k ratifikaci Dohody o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsané v Praze dne 3. července 1997. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 34, a já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 15 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro souhlas vyslovilo 60, proti bylo 0, návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli a děkuji zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dalším bodem, kterým
budeme projednávat, je bod 10. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Norským královstvím (senátní tisk č. 3) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 3 a uvede ho ministr dopravy Vít Bárta, kterému opět dávám slovo. Ministr dopravy ČR Vít Bárta: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vláda ČR předkládá do Parlamentu ČR Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Norským královstvím, jak tady zaznělo. Dohoda o spolupráci v oblasti družicové navigace s EU jsou sjednávány se zeměmi, které se z celosvětového hlediska významně podílejí na vesmírném
30
programu a disponují velice kvalitní technologií pro tuto oblast. Smyslem předkládané dohody je zajistit úzké zapojení Norska do fází budování a provozu evropských programů globálních družicových navigačních systémů GALILEO a EGNOS. Zapojení Norska do evropského programu globálního navigačního družicového systému je považováno za politicky i ekonomicky velmi vhodné. Jedná se o významného partnera, jenž je členem NATO i Evropské kosmické agentury. Dohoda byla dne 22. září 2010 podepsána v Bruselu na úrovni velvyslanců členských států EU. Dohoda je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v Evropské unii, se závazky, převzatými v rámci jiných platných smluv a obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Provádění dohody nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane navrhovateli. Návrh projednal VZVOB, tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 3/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 3/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Josef Řihák: Paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře,
cílem projednávané dohody je především další posílení spolupráce mezi EU, jejími členskými státy a Norským královstvím, realizované doplněním ustanovení Dohody o Evropském hospodářském prostoru, která se vztahuje na družicovou navigaci. Norsko poskytuje nejdůležitější technologii pro program GALILEO a hostí dvě významná pozemní zařízení na Špicberkách a v Antarktidě, která přispívají k řádnému fungování systému. Dohoda má stanovit obecné zásady spolupráce a hlavně práva a povinnosti Norska v příslušných oblastech, jako je např. bezpečnost. Touto dohodou se zabýval náš VHZD a na svém zasedání dne 25. ledna 2011 po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Ivo Vykydala, náměstka ministra dopravy a mé zpravodajské zprávě výbor přijal usnesení, ve kterém 1. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Dohoda o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Norským královstvím, 2. určil mě zpravodajem pro jednání na schůzi Senátu, 3. pověřil předsedu výboru pana kolegu Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji,
také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Lebeda. Nepřeje, děkuji. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, jestli se chce ještě vyjádřit. Pan navrhovatel evidentně nechce, pan zpravodaj asi také ne. Byl tedy podán jediný návrh, a to je dát souhlas k ratifikaci dohody. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Norským královstvím. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že
31
v hlasování pořadové č. 16 ze 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 se pro vyslovilo 62, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli, děkuji panu zpravodaji. Nyní budeme projednávat bod, kterým je 11. Petice proti zastavení výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou (senátní tisk č. 383) Tuto petici jste obdrželi jako senátní tisk č. 383. Petici projednal VHZD. Ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Petra Pakostu. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 383/2. Petici také projednal VVVK, ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Karla Kapouna. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 383/1. Podle našich pravidel Senát při zahájení projednávání petice vezme na vědomí, které osoby zastupující petenty mají požívat práv podle § 142a odst. 2 zákona o Jednacím řádu Senátu, tedy mít možnost zúčastnit se schůze Senátu. V tomto případě jsou to: Zdeňka Jordánová, Martin Dostál a Pavel Vítek, který je uveden v usnesení VVVK. K tomu musíme dát souhlas hlasováním. Opět svolám kolegy. V sále je aktuálně přítomno 67 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 34. Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro to, aby se jmenovaní mohli zúčastnit schůze Senátu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že hlasování pořadové č. 17 ze 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 se pro vyslovilo 61, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Výše jmenovaní se tedy mohou zúčastnit dalšího projednávání. Dovolte mi, abych je zde přivítala. Dále Senát hlasováním rozhodne, kteří z představitelů orgánů veřejné samosprávy, správních úřadů a organizací, jež výbor považuje za dotčené projednávanou peticí, se mohou zúčastnit schůze Senátu. Seznam těchto osob vám byl rovněž rozdán v usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Zmocněnec vlády pro liniovou výstavbu František Kopecký, ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Gustava Slamečku zastoupí náměstek sekce pro realizaci zdrojů Tomáš Křeček a generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic ČR Jiřího Švorce zastoupí Jan Hoření a jako poslední náměstek ministra dopravy Ivo Toman – po odchodu pana ministra. Navrhuji, abychom hlasovali v této chvíli o všech najednou. Přistoupíme k hlasování, nebudu již spouštět znělku, protože hlasujeme těsně po sobě. Zahajuji tedy hlasování. Kdo souhlasí s účastí výše jmenovaných, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že hlasování pořadové č. 18 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Dovolte mi tedy, abych také přivítala zástupce stran dotčených peticí. Podle článku 3 našich podrobnějších pravidel se praví, že může každá z těchto osob vystoupit v rozpravě nejvýše dvakrát, a to vždy nejvýše na 10 minut. To teď pro ty, kteří budou účastni našeho dalšího projednávání. Nyní uděluji slovo
32
zpravodaji garančního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice panu Karlu Kapounovi. Prosím, pane senátore. Senátor Karel Kapoun: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně a kolegové. Byl jsem pověřen naším výborem, abych uvedl tento bod dnešního programu. Petice proti zastavení výstavby silnice I/11 – I/57 byla podána Sdružením pro výstavbu komunikace 3. listopadu 2010 našemu předsedovi výboru, senátoru Jaromíru Jermářovi. A cílem našeho veřejného slyšení, které následně proběhlo 17. 1. 2011, bylo projednat rozhodnutí ministra dopravy ČR o zastavení realizace výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou na základě odůvodnění argumentace zástupců petentů toto rozhodnutí změnit. Občané důrazně požadovali obnovení výstavby komunikace I/11 mezi Ostravou a Opavou a zajištění finančních prostředků na její realizaci. Petici podpořilo svými podpisy více než 28 tisíc občanů Moravskoslezského kraje. Po proběhlém veřejném slyšení došlo ještě k takové pracovní schůzce obou stran, tzn. jak petentů, tak zástupců ministerstva dopravy, a na základě této pracovní schůzky a jejich výstupu došlo ke křehké dohodě, kdybych to tak řekl, kterou máte ve svém návrhu usnesení pro Senát Parlamentu ČR. Máte ho přílohou našeho usnesení našeho výboru. Já bych ještě teď přečetl usnesení z 5. schůze, konané 2. března 2011, k projednání této petice. Výbor po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jaromíra Jermáře po informaci senátora Karla Kapouna, místopředsedy výboru k Petici 19/10 proti zastavení realizace výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou, která byla předmětem veřejného slyšení výboru 17. ledna 2011, v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 107 1999 Sb., o jednacím řádu Senátu a Podrobnějšími pravidly projednávání peticí v Senátu a po rozpravě: I. Oznamuje Organizačnímu výboru Senátu, že šetření ve věci petice č. 19/10, senátní tisk č. 383 "Proti zastavení realizace výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou bylo ukončeno. II. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, na základě zevrubného seznámení a projednání senátního tisku č. 383 – petice "Proti zastavení realizace výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou na veřejném slyšení výboru dne 17. ledna 2011, přijmout návrh usnesení, který je uveden v příloze č. 1 tohoto usnesení. III. Navrhuje Organizačnímu výboru Senátu zařadit na pořad následující schůze Senátu bod: Senátní tisk č. 383 – petice "Proti zastavení realizace výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou". IV. Určuje, že osobami zastupujícími petenty, kteří požívají práv podle § 142a odst 2 jednacího řádu Senátu jsou mluvčí petičního výboru petice uvedení v příloze č. 2 tohoto usnesení. V. Doporučuje, aby se projednávání na schůzi Senátu dále zúčastnili představitelé Vlády ČR a Ministerstva dopravy ČR, Státního fondu dopravní infrastruktury, Ředitelství silnic a dálnic Ř, jež výbor považuje za peticí dotčené, a kteří jsou uvedeni v příloze č. 2 tohoto usnesení. VI. Určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 383 na schůzi Senátu senátora Karla Kapouna. VII. Pověřuje předsedu výboru senátora Jaromíra Jermáře toto usnesení předložit předsedovi Senátu Parlamentu ČR a Organizačnímu výboru Senátu. Děkuji za pozornost.
33
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Ptám se, zda chce někdo vystoupit. Paní Zdeňka Jordánová, starostka obce Hrabyně a předsedkyně petičního výboru. Prosím, paní starostko, máte slovo. Zdeňka Jordánová: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře,
vážené senátorky a senátoři, dámy a pánové. Petiční výbor ve spolupráci se Sdružením pro výstavbu komunikaci I/11 – I/57 uspořádal koncem loňského roku petiční akci proti zastavení realizace výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou, a to v úseku Mokré Lazce, Hrabyně, Velká Polom, Hranice v okresu Opava, Ostrava. Na tuto petici bezprostředně navázala petiční akce občanů proti zastavení téže silnice v navazujícím úseku prodloužená Rudná. Co nás vedlo k zorganizování těchto petičních akcí? Naším cílem bylo upozornit zodpovědné instituce v resortu dopravy a dlouhodobě neutěšenou dopravní situaci mezi Ostravou a Opavou. Na této životně důležité dopravní tepně v západní části Moravskoslezského kraje jsme denně svědky dopravních nehod s těmi nejtěžšími následky. Neúnosná je bezpečnost dopravy v části Ostravy-Poruby a dále v obcích Velká Polom a Hrabyně, kterými silnice I/11 prochází. Alarmující je rovněž stav životního prostředí a negativní dopad nadměrné dopravy na život našich obyvatel. Obě tyto petiční akce měly obrovský ohlas u občanů žijících v západní části Moravskoslezského kraje. Občané svými více než 35 tisíci podpisy dali jednoznačně najevo svůj nesouhlas s dalším oddalováním realizace této klíčové dopravní tepny. Domníváme se, že tento počet občanů musí začít brát ministerstvo dopravy a jím zřízené instituce vážně. Tato iniciativa byla z naší strany ještě vstřícná. Já a členové předsednictva Sdružení pro výstavbu komunikace I/11 a 1/57 jsme denně mezi našimi občany. Reakce pobouřených občanů a jejich naprostá deziluze se nedá popsat. Občané volají – a právem – po razantnějších krocích. I přesto máme nadále zájem s ministerstvem dopravy jednat. Velmi obtížné však jsou obhajitelné kroky ministerstva dopravy. Rozumíme tomu, že než si rozhněvat 14 regionů, tak je lepší si rozhněvat jen jeden. A to vlastně ještě nejdál od Prahy. Zásadní omezení výstavby dopravní infrastruktury v našem kraji je však o to problematičtější, že stav životního prostředí, jehož zhoršování neřešení dopravy významně přispívá. Je u nás nejen nejhorší v celé ČR, ale v některých parametrech zřejmě v celé Evropské unii. Náš kraj přitom nečeká se založenýma rukama. Naopak jsme se vždy snažili a snažíme se státu pomáhat. Ze svých rozpočtů dokonce uvolňujeme finanční prostředky na činnosti spojené např. s výkupy pozemků či náklady na projektovou činnost, které by jednoznačně měl dělat stát. Tak si nejen představujeme spolupráci mezi státem a samosprávou, tak ji i reálně realizujeme. Naše snahy a vstřícné kroky jsou však po zásluze odměňovány zastavováním staveb, prodlužováním termínů jejich dokončení, některé stavby – např. obchvat Opavy či Krnova – nehodlá stát v dohledné době realizovat vůbec, ačkoli jsou obchvaty sídel prioritou ministerstva. Takovéto postupy jsou pro nás a pro občany absolutně nepřijatelné. Ze strany resortu dopravy byla doposud pramalá ochota diskutovat, hledat skutečná řešení aktuálních problémů, které evidentně Moravskoslezský kraj v oblasti dopravní infrastruktury má. Jsme si vědomi stavu veřejných financí a možností státu financovat dopravní infrastrukturu. Sdružení pro výstavbu komunikace I/11 a I/57, které koordinovalo tyto petiční akce, je připraveno jednat. Výsledkem těchto jednání budou
34
určitě kompromisy. My jsme k nim připraveni. Z naší strany snaha po kompromisech však nesmí být vnímána ministerstvem jako slabost. Petiční akce, které jsou předmětem vašeho dnešního jednání, byly projednány jak na půdě Senátu, tak i Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Naše petice zde na půdě Senátu získala podporu. A to jak od výboru pro dopravu, tak i ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Na půdě výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se uskutečnilo se zástupci resortu dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury jednání, jehož výsledkem je usnesení, které je součástí senátního tisku č. 383. Tento kompromisní návrh usnesení byl přijat po dohodě obou stran. Po dlouhé době zde musím ocenit konstruktivní přístup zejména 1. náměstka ministra dopravy Sýkory. Tento kompromis však bereme jako základ k dalším jednáním, ke kterým bychom chtěli ministerstvo dopravy vyzvat. Moravskoslezský kraj je po Praze a Středočeském kraji třetím největším regionem u nás. V našem kraji je platná koncepce hlavních dopravních tepen, zvaná Slezský kříž. Tuto koncepci donedávna respektovalo i ministerstvo dopravy. Bohužel musím konstatovat, že v minulosti i dnes jsou na území kraje realizovány výstavby, které v tento koncepci nejsou a nebyly. A navíc jsou i financovány z operačního programu Doprava, což je zvlášť zajímavé. Na druhou stranu ve zpracované superstrategii klíčové dopravní stavby do roku 2025 stále schází dnes již zmiňované obchvaty Opavy a Krnova. Nevíme, co k tomu ministerstvo dopravy vede. Mohu však říci, že nezařazení klíčových staveb do tohoto dokumentu svědčí o neznalosti našeho kraje a základních potřeb, které v oblasti infrastruktury má. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři. Moravskoslezský kraj se nachází na křižovatce. Jedna cesta z ní vede přes postupný útlum průmyslu, vzdělanosti a dalších arbitrů, k vyklidňování a zhoršování podmínek k existenci, druhá pak k postupnému pokračování transformace, rozvoji a konečnému cíli, kterým je trvalé zlepšení kvality života a spokojenosti jeho obyvatel. Pokud máme skutečně všichni eminentní zájem na tom, aby tento kraj přestal být regionem problémovým, a naopak byl regionem prosperujícím, musíme říkat také méně slov a více konat. Máme chytré a tvůrčí lidi s nápady, na kterých dokáží velmi tvrdě pracovat. Tato budoucí prosperita však stojí a padá s kvalitní dopravní infrastrukturou. Jen tak mohou být vytvořeny předpoklady pro investice soukromého sektoru, který následně může vytvořit nová pracovní místa na Osoblažsku, Bruntálsku, Krnovsku a Opavsku, které jsou dlouhodobě postiženy vysokou 15 – 30% mírou nezaměstnanosti. Neprosazujeme nic menšího, než oprávněné zájmy občanů Moravskoslezského kraje. A za ty budeme vystupovat i nadále. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní předsedkyně petičního výboru. Ptám se, kdo další chce vystoupit, ať už z petentů či ze senátorek a senátorů. Případně pan ministr? Pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Vít Bárta: Vážená paní předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři. Vážení zástupci Moravskoslezského kraje. Já musím říci, že myslím na Karlovarský kraj, myslím na Ústecký kraj, myslím na Jihočeský kraj, myslím na Jihomoravský kraj, myslím na Pardubický kraj, myslím na
35
Hradecký kraj, nezapomínám na Olomoucký kraj, nezapomínám na Vysočinu. Promiňte, nedovolím si vás zdržovat ostatním výčtem třinácti krajů. Je zapotřebí připomenout to, že Česká republika v minulých letech naplánovala a rozestavěla stavby za 1,5 bilionu investičních záměrů v následujících 25 letech. V současné době investiční rámec do roku 2025 – v situaci, kdy budeme počítat velmi odvážnou myšlenku, 130 miliard Kč projektů PPP, přesto proti tomu 1,5 bilionu by disponovala částkou něco méně než půl bilionu Kč. Jinými slovy řečeno, jsme na třetině toho, co bychom potřebovali. A to přesto žádám po panu ministrovi financí a po vládě navyšování svého rozpočtu v době, kdy se podle koaliční smlouvy mají všechny rozpočty mrazit. A přesto žádám PPP 130 miliard Kč. Mám ambici zavzpomínat na svá dětská léta, tady za rohem jsem chodil do školky, a tam mě učili takové hezké dětské poříkadlo, že kde nic není, ani kuře nehrabe. Můj Sýkora – náměstek jednal – a má ambici hledat shodu. Nicméně přesto ambice o shodu v sobě nese něco, co já mám ambici tady popírat. Slibuji, že velmi rád pozvu zástupce Moravskoslezského kraje k tomu, aby se podíleli mezi green paper a white paper na multikriteriální analýze, která řekne a která přesně zhodnotí, že když máme postavit jenom jednu třetinu toho, co jsme občanům ČR v minulých letech slibovali, tak ta jedna třetina, kterou jsme vybrali, je správně navržena. Já vůči Moravskoslezskému kraji s maximální pokorou říkám, že si samozřejmě nemůžu být jist tím - bez ohledu na to, že jsme složitě po jednotlivých krajích několik měsíců, i s Asociací krajů, velmi složitě debatovali o tom, co stavět a co nestavět, jednali jsme na ministerstvu dopravy, co stavět a co nestavět – že si nemůžeme být jisti tím, jestli máme tady postavit nějaký obchvat či nikoli. V rámci multikriteriální analýzy – já budu vděčný za krvavou debatu o tom, co tam má být a co tam nemá být. Přesto mám potřebu rovnou říci, i když to říkám nepopulárně, i když to říkám tak, že se na mě mnozí budou mračit, že nechci, aby tím, co tady dneska zažíváme, vznikl dojem "my tady v Senátu, my tady peticí jsme dokázali to, že se bude stavět". Nedávejme zbytečné naděje. Neslibujme, pokud si tím nejsme jisti. Občané ČR v posledních letech trpí neustále tím, že jim tady něco slibujeme – "bude lépe, budou nižší daně, větší státní výdaje, bude na všechno". Nebude. Já slibuji to, že budu dělat maximum pro to, abychom v následujících letech přidali finanční prostředky na výstavbu dopravní infrastruktury v ČR. Ale jestli něco nemůžu slibovat, tak to je, jestliže Moravskoslezský kraj byl v posledních letech kraj, kam šlo nejvíce prostředků na výstavbu dopravní infrastruktury v ČR, budeme říkat, že je těžká situace Moravskoslezského kraje – tak já říkám, že je těžká situace Karlovarského kraje, který nemá jako krajské město rychlostní komunikaci. Přesto je to kraj s největší nezaměstnaností. Máme Ústecký kraj, kde jsme sice rozestavěli megalomansky několik velkých dopravních tepen – přesto je to kraj, který potřebuje horizontální tepnu ke Karlovarskému kraji jednoznačně stavět, protože to dělá veliké problémy. Umírají tam lidé stejně jako v Moravskoslezském kraji, v tom Ústeckém kraji. Stejně tak je to zásadní tepna z hlediska infrastruktury. Dámy a pánové. Musím říci, když jsem viděl návrh teze materiálu, který připravil NERV, z hlediska konkurenceschopnosti ČR, je tam věta o Moravskoslezském kraji. Ale není tam věta o I/11. Je tam věta o tom, že Moravskoslezský kraj a ČR, pokud má být konkurenceschopná, musí prioritně postavit druhou páteřní komunikaci mezi Čechami a Moravou, a to právě v podobě spojení mezi Hradcem Králové a Olomoucí. Jestliže nepostavíme tuto páteřní komunikaci, ano, hrozí to, že se průmysl v Moravskoslezském kraji bude stěhovat do
36
Polska. To je věta, která je o Moravskoslezském kraji v dokumentu konkurenceschopnosti. Jinými slovy řečeno, já jsem si se vší pokorou vědom toho, že I/11 a spojení mezi Opavou a Ostravou je potřeba. Jsem si toho vědom! Stejně jako jsem si vědom mnoha potřebných obchvatů kolem českých měst a obcí. Přesto nechci vyvolávat iluzi, že tím, že tady tuto petici projednáváme, tím, že budeme revidovat, provádět multikriteriální analýzu, je dáno, že v superstrategii v tomto směru dojde k zásadní změně. Naopak se vší pokorou děkuji Ústeckému kraji, Karlovarskému kraji, Jihočeskému kraji a řadě dalších krajů za to, že i když v porovnání s Moravskoslezským krajem do těchto krajů v minulých letech šlo výrazně méně finančních prostředků, tak jednání, která vedeme s těmito kraji, jsou bez peticí v Senátu. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také za vystoupení. Dalšími přihlášenými do diskuse jsou senátoři – pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore. Senátor Jan Horník: Dobré poledne, pane ministře, paní předsedající,
kolegyně a kolegové, já bych navázal tam, kde pan ministr skončil. Ona už běží – já nevím, jestli pan ministr to ví – petice za R6 směrem Praha – Karlovy Vary. Já bych jenom krátce řekl, že tato iniciativa vychází v podstatě z toho důvodu, že doopravdy všichni slibovali. Když pan Topolánek jako premiér otevíral průtah Karlovými Vary, čtyřpruh, tak mluvil o roce 2013. Je špatně, když dáváme nesplnitelné sliby, jednoznačně. Bohužel letos, v roce 2011, měla být dodělána R6 z Chebu do Karových Varů. Jak jsme se dozvěděli z posledních materiálů na podvýboru pro dopravu v Senátu, tak to nebude v roce 2011, ale bude se dokončovat v roce 2011, 2012, 2013. Karlovarský kraj je zase odsouván skutečně úplně až na konec. A co se týká silnice Karlovy Vary – Praha, respektive Nové Strašecí, tak tato silnice do roku 2025 se nebude budovat, pouze se mají budovat obchvaty tří nejvýznamnějších obcí. A je otázka, jestli to bude čtyřpruh nebo dvoupruh. Cítíme se skutečně podvedeni. Protože Karlovarský kraj měl tu smůlu – je sice nejmenší – byl po staletí skutečně rabován. Českým královstvím, Českou a Slovenskou Federativní Republikou. Bohužel ty škody nebyly do dnešních dob odstraněny. Vezměte si – pokud bychom bývali tehdy prodali vytěžené haldy v Jáchymově, tak nám za to Američané dávali finance na postavení dálniční sítě v ČR. Budeme čekat asi ještě hodně dlouho, bohužel Američané už asi nepřijdou. A po tom co se děje právě v Japonsku, je otázka, jak se vůbec budeme stavět k atomové energii a k případnému znovuotevření a možnosti vyčerpání zdrojů, které jsou do dneška na oněch haldách v Jáchymově. Obdobná situace je v Horním Slavkově, ale i v hnědouhelném sokolovském revíru, kde tyto rány do přírody, které jsme zadali, snášíme s pokorou, protože všichni tam jsme naplaveniny, jelikož po válce první odcházeli sudetští Němci z Karlovarska, takže nemáme historii, nemáme tradici, nemáme spojení s hlavním městem Praha. A co je ke škodě celé ČR, nemáme bohužel ono napojení západ – východ, velmi důležité, protože to nemůže nahradit dálnice, která vede z Rozvadova do Prahy. Potřebujeme i tu severní část – napojení na Durynsko, na severní část Bavorska i na část Saska.
37
Takže petice u nás je v běhu. Nevím, kolik nasbíráme podpisů, jestli se dostane před toto plénum. Chceme tomu věřit, ale je nás málo – obyvatel, cca 350 tisíc. Budeme dělat, co budeme umět. Vítáme iniciativu našeho kolegy Chládka, který bude mít v této záležitosti 24. března tiskovou konferenci v Lubenci. Tato stavba byla také zastavena. Proto bych už jenom na konec požádat – zvažte potřeby karlovarského regionu, zvažte ale i potřeby České republiky na propojení se západní Evropou. Zvažte také to, že tento kraj jako jediný nemá dostatečné dopravní propojení ani železniční. Do Prahy jedete 3,5 až 4 hodiny vlakem. Čili nic jiného než silnice nám nezbývá. A to přesto, že tam nevycházejí ona čísla – také kdo by po této silnici smrti jezdil. Takže tu budeme raději objíždět, budeme zatěžovat více životní prostředí. Chci požádat, abychom stejně jako u silnice I/11 vešli v jednání, hledali možné úpravy na stavební dokumentaci, to znamená, že horizontální vyrovnání dálnic nemusí až takové, které je projektováno. Možná bychom měli zredukovat poloměry oblouků silnice, udělat další opatření. Při znalosti současné situace, kdy víme, že stavební firmy jsou schopny dodávat zakázky o 25 až 30 % nižší, hledejme společné řešení nejenom pro I/11, ale i pro R6. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Dál se do diskuse přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Pan ministr se musí vzdálit. Chcete ještě vystoupit? (Nikoliv.) Děkuji. Takže děkujeme za spolupráci. Prosím pana senátora Drymla. Má slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, odcházející pane
ministře, je to škoda, já jsem vám chtěl položit několik otázek. Asi příště. Petiční právo je totiž právo občanů. Je to demokratické, a myslím si, že napadat to, aby někdo dělal nebo nedělal petice, není správné. Druhá věc je, že pan ministr tady vyjmenoval všechny ty, na které myslí. Podle mě by bylo velmi zvláštní, kdyby pan ministr nemyslel. I když u něj člověk nikdy neví. Když nebude ekologická zakázka, bude na silnice a tím i na řešení nezaměstnanosti ve stavebnictví. Chtěl jsem požádat pana ministra, který asi nemá čas, aby dal čísla na stůl. Aby s péčí řádného hospodáře jasně řekl, co je výhodnější pro stát. Ostatně je to i jeho povinnost. Kolik tedy bude stát zakonzervování stavby, která je zastavena. Kolik stál výkup pozemků. Kolik stála projektová dokumentace a jak to bude s těmi smlouvami ve stavebnictví, s těmi stavebními firmami, které tuto silnici měly stavět, jestli tady hrozí státu nějaká arbitráž nebo penále. Velmi se omlouvám, kolegyně a kolegové, ale chování pana ministra mě naplňuje tím, že pan ministr asi pohrdá Senátem ČR. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji za vystoupení. Jinak musím upozornit, že hned na začátku bylo avizováno, že pan ministr se vzdálí a zastoupí ho pan Ivo Toman, náměstek ministra dopravy. Takže je možné v této chvíli případné dotazy směřovat na pana náměstka. Dalším přihlášeným do diskuse je pan Miroslav Nenutil. Prosím, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové, hosté z Moravskoslezského kraje, nebojte se, nebudu tady obhajovat R6, přestože patřím společně s kolegou Čáslavou, Horníkem k iniciátorům petice. Tady jde o něco jiného. Je tady 81 senátorských obvodů. Dokážu si představit, že v naprosté většině, možná i ve všech jde vždycky o nějakou stavbu
38
dopravní, jestli je to silnice první nebo druhé nebo třetí třídy, nebo nějaký železniční koridor či jiná trať, to je bezpředmětné. Smutné na tom je, že musí povstávat naši občané v jednotlivých částech republiky a upozorňovat kompetentní orgány, v tomto případě ministerstvo dopravy, aby něco systematicky dělalo. Nevím, kdo z vás jste měl možnost seznámit se s tou superstrategií rozvoje dopravy v ČR do roku 2025. Nejsem technik, ale když se podíváte na mapu vývoje staveb v silniční dopravě, pak i laik pochopí, že nejde jet 20 km po čtyřproudé dálnici, potom se zúžit na dvojku silnici, abyste po dalších možná 50 km opět nastoupili buď na nějaký obchvat nebo zase na nějaký úsek dálnice či rychlostní silnice. Nepřipravenost, možná i nelogičnost toho projektu – neříkám, že je to teď všechno na současném panu ministrovi dopravy, ale to je důvod toho, proč musí jezdit po celé republice a proč někde přidá, aby zase jinde ubral. Teď mám na mysli jednotlivé kraje. O petici k R6 tady hovořil pan kolega Horník. Věřím, že do té doby snad ministerstvo představí koncepci, která samozřejmě neuspokojí všechny naše potřeby, ale která bude alespoň nějak systematická. S tím, že budeme moci říci, že po roce 2025, na tu dobu, do kdy je koncepce připravována, tady bude alespoň základní nepřerušovaná, nevyzobaná, nebo já nevím, jakými ještě přívlastky bych to nazval, síť, ať už silniční nebo železniční. A pokud jakýsi systém v konání ministerstva dopravy bude chybět nadále, pak tedy se budeme muset připravovat na to, že se takovýmito akcemi, takovýmito peticemi asi budeme muset zabývat častěji. Ptám se, je to nutné? Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. V této chvíli je s přednostním právem přihlášen pan předseda Senátu Milan Štěch. Prosím, pane předsedo. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážená paní místopředsedkyně, vážené
kolegyně, kolegové, vážení hosté. To, co tu dnes ve své podstatě řešíme, to je nedostatek finančních zdrojů pro údržbu a výstavbu dopravní infrastruktury, je mimo jiné z velké části dopad batohu, který jsme tady tak neslavně řešili v roce 2008, kdy některým nám nebylo umožněno říci ani námitky a prognózy, co to způsobí, a toto je jeden z příkladů, co to způsobilo, abychom ty námitky vůbec tady mohli vyslovit. Víte, někteří lidé po tzv. reformách, které se v poslední době udělaly, i právnické osoby mají skutečně poznatelně víc peněz v kapse. To se nechá doložit, to je spočítáno. Kdo to chce vidět, může mu to být k dispozici. Ale mám obavu, že mnoho lidí, zejména ti, co tvoří vládní koalici a podporují ji, to vidět nechtějí. Ano, na těch tzv. reformách velmi významně v ČR vydělaly právnické osoby. Skutečně efektivní míra zdanění právnických osob je v ČR 14 %, zatímco například v Německu je to 27 nebo 28 %, a tak tomu je i v řadě dalších zemích. Majetkově silní z řady převodů majetků nezaplatí ani korunu daní, je to také ráj pro tyto osoby. Některé skupiny OSVČ, které mají příjmy v desítkách, lépe řečeno ve stovkách tisíc korun měsíčně, neplatí ani to, co platí průměrný zaměstnanec a jeho zaměstnavatel v ČR. A nejsilnější skupiny zaměstnanců, které vydělávají měsíčně přes 100 tisíc Kč, také na těch tzv. reformách vydělaly. Všichni máme z děr na silnicích a z toho, že nemáme dostavěné dálnice, rozbitá auta. Doufám, že to není jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, aby autoopraváři měli dost práce. A když se podívám na další věci nebo na další oblasti, jak vypadají, tak je to žalostné. Armáda se neustále redukuje. Pamatuji si, když tady paní ministryně Parkanová hájila rušení záchranných praporů. Když vidím to neštěstí, které postihlo 39
Japonsko, chraň bůh, aby něco, i v menší míře, postihlo nás. Tak my záchranné prapory už nemáme, spoléháme na ženisty, které také vlastně nemáme. Na to, jako byly předchozí vlády docela "dobré", to dokázaly všechno zrušit. Armáda je schopna akorát udělat přepadení České televize, a to si to ještě poplete, že neví, kam má jít. Myslím si, že tento stav, který tady vidíme, a zhoršující se postavení třeba rodin s dětmi, zhoršující se situace v tom, že se zastavily v řadě případů investice, stavební investice ve zdravotnictví, ale i ve školství, to všechno znamená, že se způsobuje poměrně velký vnitřní dluh, který, pokud budeme chtít být konkurenceschopnou ekonomikou, budeme muset stejně řešit. Jsem samozřejmě zastáncem výstavby infrastruktury, protože z praxe víme, že tam, kde není dobrá infrastruktura, tak investoři tam nepůjdou, i kdyby tady neplatili žádné daně. A myslím si, že i nestabilita, která je pak k tomu přiřazena, je právě to, co pak ty investory odrazuje. Na závěr si dovolím říci, že problém vidím v tom, že jestliže má tzv. skupina EU 15, bývalá patnáctka, průměrnou daňovou kvótu přes 38 % a my ji máme 32 %, to znamená, když jedno procento je výpadek pro veřejné rozpočty 40 mld. Kč, tam je potřeba hledat příčinu. Je dobře, že petice jsou, je dobře, že se lidé ozvou, že pozvednou hlas. Ale pokud se neodstraní příčina, tak všechny petice, bohužel, budou, řekl bych, málo efektivní iniciativou a nedojdou naplnění, protože nakonec ministři, kteří si to takhle udělali, snížili si daně, nemají ani prostor, aby tyto problémy mohli řešit, pokud nechtějí výrazně zadlužovat Českou republiku. A na konec řeknu, i kdybychom zrušili všechny sociální dávky v naší zemi, což snad nikoho nenapadá, tak stejně na investice prostředky a objemy nebudou, protože potřeby jsou daleko vyšší. My to musíme mimo jiné řešit i na příjmové straně veřejných rozpočtů. Tím samozřejmě neříkám, že se na výdajové stránce nemá šetřit, šetřeme, ale proškrtat se k prosperitě prostě nemůžeme. Považuji za důležité, abychom v budoucnu zbytečně neřešili desítky petic, a přijdou určitě i z dalších koutů republiky, když neřešíme příčiny, a tyto příčiny jsou naprosto zřejmé a doložitelné. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Dále je
přihlášen pan senátor Marcel Chládek. Senátor Marcel Chládek: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Vzhledem k tomu, že tato problematika se mě úzce dotýká, tak už tady bylo řečeno, že jedna ze staveb, která byla zastavena, je i v mém regionu, a myslím si, že mnoha senátorek a senátorů se tato problematika také týká. Ptal jsem se i odborníků na danou problematiku, jak je to se zastavováním staveb. A ti mi řekli, že zastavení a zakonzervování stavby je mnohdy mnohem dražší, než tu stavbu dokončit. A pan ministr tady především hovořil o tom, že jedním z důsledků, proč zastavuje tyto stavby, jsou finance. A já bych velice rád věděl a znal kompetentní odpověď na tuto otázku, je-li toto pravda, co říkají odborníci, že zastavení a zakonzervování stavby je v konečném důsledku mnohem a mnohem dražší, než dokončení této stavby. Ale co je mnohem horší, je to, že zastavení stavby je zároveň i zastavení rozvoje regionu. A to, co pro mě jako pro senátora je ještě mnohem horší, je to, co tady předvedl pan ministr. On tady zcela jednoznačně staví všechny regiony proti jednomu regionu. Co to je za slova a za výrazy – děkuji všem krajům, že nedělají petice, tak jako v Moravskoslezském kraji, proč jenom Moravskoslezský kraj se proti
40
tomu staví. Ale ono to není jenom v Moravskoslezském kraji. Už jsme se dozvěděli, že i v Karlovarském kraji vznikají petice a budou vznikat dále. Chtěl bych vzkázat prostřednictvím pana náměstka panu ministrovi, že ta petice bude i v Ústeckém kraji, petice bude i ve Středočeském kraji, na který zapomněl ve svém vyjmenování díků. A možná by i pan Bárta mohl vědět, že petiční právo je základní právo všech občanů. A naprosto souhlasím s mými předřečníky – je opravdu nutné, abychom k takovéto základní věci, jako je kvalitní silnice, museli podepisovat petice? Vždyť i řidič pana ministra, jestli si vzpomínáte, překročil rychlost v jedné obci, aspoň to tvrdil pan ministr, právě proto, že už se nemohl dívat na dopravní zácpu a v čem ti obyvatelé žijí, když se jel podívat na vybudování a nedokončení R7. Byl bych velice rád, abychom nestavěli jednotlivé regiony proti sobě, protože každý region má nějakou silnici, kterou nutně potřebuje dokončit, a abychom si uvědomili, že pokud nedokončíme tyto základní stavby, a je jedno, jestli v Moravskoslezském, Karlovarském nebo Ústeckém kraji, tak v podstatě zastavíme rozvoj těchto částí republiky. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Dále se o slovo přihlásil pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážené senátorky a senátoři. K tomu, co tady zaznělo, řeknu několik obecných věcí. První se týká již tady zmiňované superstrategie neboli tzv. green paperu. Kdo z vás ho četl nebo studoval, tak kromě jiného si musel uvědomit, že pokud bychom superstrategii v plném rozsahu realizovali, tak bychom na tom byli v roce 2025 tak, že by to bylo horší než dnes z hlediska stavu komunikací, protože peníze prostě nejsou. A nyní je otázka, jestli budeme hledat řešení pro jeden kraj nebo pro všechny kraje, a nebo je tedy otázka, zda vůbec jsme schopni při udržení současné šíře silniční sítě řešení nalézt. Pokud k tomu má něco říci ze svého pohledu, tak jedna možnost, jak si významně pomoci, tady existuje, ale byla by k tomu potřeba spolupráce senátorů, poslanců a dalších představitelů politické scény napříč stranami. My v období 2014 plus budeme mít k dispozici 400 nebo 500 miliard korun, které Evropská unie poté, co my je tam zaplatíme, nám nazpátek bude vracet a bude po nás chtít, abychom realizovali nějaký počet operačních programů. Pokud dokážeme Evropskou unii přesvědčit, že je potřeba vyrovnávat disparity v tom smyslu, že území ČR je dopravně velmi zanedbáno a je tudíž potřeba ho dostat na úroveň Rakouska, Německa nebo jiných zemí tím, že budeme spravovat silnice, může se nám podařit, pokud s tím budeme souhlasit, že třeba 60 %, 70 % z těch 500 mld. Kč dáme do silnic. A to je jiná částka než 115 mld. Kč, která je uváděna například ve zmíněné superstrategii. A aby se toto povedlo, potom se musí možná někteří hejtmani, někteří primátoři, někteří jiní ministři smířit s tím, že na své programu, své brožurky, své jiné akce, vzdělávací a podobné, peníze mít nebudou. A my to buď dokážeme, a potom nějakým způsobem se v dopravě, kterou si vezmeme jako prioritu, pohneme dopředu. Anebo to nedokážeme a budeme mít všude nějaké peníze a všude jich bude málo. To je věc, o které také budeme rozhodovat. Byl bych rád, abychom si to při příležitosti dnešní diskuse uvědomili a možná potom tomu nějakým způsobem se konstruktivně přizpůsobili a "kopali" více za celou Českou republiku a její silniční síť, než za své lokální zájmy. Děkuji za pozornost.
41
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Pavel Čáslava. Prosím, pane senátore. Senátor Pavel Čáslava: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Pan ministr tady v podstatě, jak už si všiml kolega Chládek, slova, která tady zazněla od zástupkyně petentů – o pobouření a deziluzi občanů – převedl na jakési regionální sobectví. V odpovědi nebo ve snaze jaksi zmírnit hroty těchto emocí mluvil o slibech předcházejících vlád nebo politiků. Mluvil ve velice technicistních termínech, jako multikriteriální analýza, superkoncepce silniční sítě apod. No, vraťme se zpátky k těm emocím. My, když jsme připravovali petici "Dostavme R6", která pléduje za rychlostní silnici Karlovy Vary – Praha, tak jsme se probírali různými vládními usneseními, které se dají datovat do roku 1999. Tato usnesení, tak jak to má být, cosi – a já se ptám – slibují občanům. Tato usnesení měla být určitým plánem vlády – a teď nebudu říkat jaké, byly tam socialistické i nesocialistické vlády – které prostě říkaly, co je tento stát schopen a ochoten udělat pro naši dopravní síť v té a té oblasti. Myslím si, že je naprosto normální, že občan očekává, že tyto "sliby", tyto plány vlád, budou plněny. A ony nejsou. A teď tady máme dalšího ministra a ten přichází se superkoncepcí atd. atd. atd. Ptám se: Můžeme mu věřit, že tyto jeho plány, které jsou určitě velmi odborně podložené a podložené velmi dobrými úmysly, budou nakonec splněny? Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji.
Dalším
přihlášeným je pan senátor Václav Vlček. Prosím, pane kolego. Senátor Václav Vlček: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi krátké poznámky. Nechci rozvíjet diskusi, která se myslím dneska už dostala za rámec, od kterého bychom si mohli slibovat nějaké věcné řešení. Jako senátor za Opavu však si potvrdit slova paní starostky Orgánové, že uvedená komunikace Ostrava – Opava je životně důležitou pro náš region. Já jako dlouholetý chirurg v opavské nemocnici bych potvrdil i tu skutečnost, že v současném stavu je neustálým zdrojem častých nehod, často se smrtelným koncem. Proto bych vás rád poprosil a požádal o podporu této petice. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji.
Dalším
přihlášeným je pan senátor Karel Korytář. Senátor Karel Korytář: Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, chci
se vrátit k petici trochu z jiného pohledu. Mnohokrát tady zaznělo, že nám chybí důkladný rozbor právě ekonomiky, na co máme či nemáme, co znamená zakonzervování staveb apod. Mám velkou obavu, když existuje superkoncepce a definují se stavby, které se budou stavět, abychom zase nezůstali stát na majetkových nevyjasněnostech, to znamená, že budeme sice mít peníze, ale nebudeme stavět, tak jak bylo zvykem u paní Havránkové či jiných takových problémů, které nastaly u D11 apod. Můj dotaz je k náměstkovi Tomanovi, aby vyřídil panu ministrovi, zdali je nějaké pořadí staveb, a to může být třeba i silnice I/11, která je třeba připravena do té míry, když nastane taková situace u jiných vybraných staveb, zdali existuje řešení, že by ji nahradila nebo mohlo se na ni pracovat. To nám možná chybí při rozhodování. V tom je možná i šance pro tuto petici, případně pro R6 apod. Děkuji. 42
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. A nyní jsou přihlášeni dva senátoři s přednostním právem, pan předseda Vícha dává přednost panu místopředsedovi Zdeňku Škromachovi. Ale ten požaduje zachování pořadí, takže nyní vystoupí pan senátor Petr Gawlas, oba páni senátoři se vzdali svého přednostního práva. Senátor Petr Gawlas: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení
senátoři. Jako senátor nejvýchodnějšího obvodu, senátor z Moravskoslezského kraje, plně podporuji petici týkající se silnice I/11, prosím vás o totéž. Co se týče diskusí, proč petice vznikají na severní Moravě, tak je to prostě tím, že tam je infrastruktura nejhorší. A my jsme na té I/11 směrem od Třince na slovenskou hranici už šli dál, vstoupili jsme prostě do tzv. občanské neposlušnosti, začali jsme chodit po přechodu v obci Hrádek. A pan ministr si uvědomil, že situace tam je nejhorší. Já si toho vážím, i když mám samozřejmě také slova kritiky nebo výrazná slova kritiky k superkoncepci. To není superkoncepce, to je prostě zmetek, to je paskvil. A jestliže první cesta pana Bárty po nástupu do funkce mimo region byla právě na Třinecko, tak si myslím, že to vyhodnotil správně, a že tam skutečně situace na cestách je velice špatná. Podporuji petici. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji předseda klubu sociální demokracie pan senátor Petr Vícha, prosím.
také.
Nyní
Senátor Petr Vícha: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, vážení petenti, jen pár poznámek. Za prvé ohlašuji také jistý střet zájmů, protože jsem také z Moravskoslezského kraje, a možná ještě střet zájmů také z toho důvodu, že jsme s panem ministrem měli po jeho nástupu a po jeho zastavení mnoha staveb také určitý střet, kdy nám zastavil rozestavěnou stavbu mostu uprostřed města. Také deset tisíc občanů v průběhu jednoho týdne podepsalo petici, ale pan ministr přijel a stavbu mostu pustil. Věřím, že podobně se zachová i u jiných zastavených staveb. Cením si solidarity zástupců jiných krajů, kteří tady vystoupili v tom smyslu, že není možné stavět jednotlivé kraje proti jiným krajům, že je třeba skutečně mít celkovou koncepci a podporovat se navzájem. Pan ministr pochválil ty, kteří nedělají petice, a zástupci Karlovarského kraje se tady pochválili, že také bojují, aby potřebný počet měli. Myslím, že všichni tady jsme za to, že právo petiční je jedním ze základních práv. Bylo by dobré, kdyby lidé nemuseli psát petice a neměli k tomu žádný důvod. Chtěl bych vysvětlit jednu věc. Pan ministr právě v té chvíli, kdy stavěl Moravu proti ostatním, řekl a zopakoval to dvakrát, že tam se dalo v posledních letech více prostředků, a přesto píšeme petice. Proč se tam dalo v posledních letech více prostředků? Protože se stavěla dálnice D47, která měla být rok tomu zpátky hotová. A nepomohlo ani to, že se pan ministr Šimonovský prošel pěšky po dálnici, protože nedodržel žádné termíny. Infrastruktura tam skutečně zanedbaná je. Ironií osudu bylo, když pan ministr Drobil, tehdejší, přijel na Moravu, řekl, že s ovzduším, kterým se tam trápíme, je třeba něco dělat a že na to uvolní 4 mld. korun, mj. na obchvaty, a týden na to přijel pan ministr Bárta a zastavil stavbu obchvatu. Co považuji za důležité, je, že zatímco na mnoha místech bojujeme za to, aby se stavba vůbec zahájila, a je to určitě na těch místech oprávněné, tak tady se bojuje za to, aby se stavby, které jsou započaty, vůbec dokončily. Dávám za pravdu, že
43
analýzy tam byly udělány, že zakonzervování skutečně v mnoha případech stojí stovky milionů korun a blíží se v mnoha případech nákladům na dokončení stavby. Poslední poznámka, ano, nezávidím panu ministrovi a říkal jsem to i tehdy, když nám zastavil vlastní stavbu mostu. Dostal se do potíží, jestliže je rozestavěno za 1 a půl bilionu a peněz není, chápu to, ale pak tedy je třeba hledat také zodpovědnost, kdo za to může. Tehdy jsem možná v emocích, když nám tu stavbu zastavil, řekl, je třeba nezastavovat stavbu mostu, nezavírat stavbu mostu, a je třeba zavřít toho, kdo za to může. A tady přece někdo musel vědět, že stříhá pásky a rozestavuje stavby v mnohem větším objemu, než na co má finanční prostředky. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Také děkuji a zatím
poslední je přihlášen pan místopředseda Zdeněk Škromach. Prosím. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající,
paní senátorky, páni senátoři, dámy a pánové, připojil bych se k těm, kteří podporují tuto petici, protože jsem měl možnost osobně po této silnici jet. Vím, jak vypadá situace, a je to skutečně oblast, která potřebuje novou silnici. Ale na druhé straně musím říci, že pan ministr Bárta tady hovořil o tom, Morava, Čechy, Slezsko možná zapomněl, a já nevím, na co bych ještě mohl vzpomenout. Je pravda, že čím dále od Prahy, tak těch investic jde méně. Nakonec kdybychom měřili délku dálnic, jaké jsou na Moravě a jaké jsou v jiných krajích, určitě by to nebylo úplně ideální, ale ta podstata přece není v tom to rozeštvávat jedny proti druhým, ale chápu, že panu ministrovi to může vyhovovat. Ale přece základem infrastruktury, která není dobudována a kterou je potřeba dobudovat, tam kam nevede pořádná cesta, nepřijde žádná investice. Nepřijdou tam firmy, nepřijdou tam podnikatelé, nepřijde tam práce. A podívejme se, jak vypadá nezaměstnanost na moravsko-slovenském pohraničí odshora až dolů. Hovořilo se tady o Třinci, v jakých podmínkách lidé žijí kolem "tepen" rozbitých, které vedou středy měst, kdy musí dýchat výpary z kamionů a hluk, otřesy a všechno, co k tomu patří. Já jsem přesvědčen o tom, že tady je to výrazně vyloženě špatná koncepce vlády, v tom, že v době, i ekonomické krize, a právě možná v této době je potřeba tyto infrastrukturální stavby dobudovat. Nakonec už Karel IV. stavěl hladovou zeď tady kousek, možná, že pan ministr Bárta by si tam mohl udělat špacír a mohl by se podívat, jak už tenkrát panovníci uvažovali, že v situaci, kdy privátní sektor omezuje investice, protože má ekonomické problémy, tak tím investorem by právě měla být veřejná sféra, stát. A je to nakonec investice do budoucna. Stejně ty silnice a dálnice musíme postavit. Chápu, že třeba může se to někomu hodit, že řekne, tak toto zastavíme a ušetříme. Ale ušetříme opravdu? Navíc snaha, která s tím souvisí, že se zastavuje i projekce, příprava, tzn., že ani příští vlády, které přijdou, nebudou moci postavit ani metr, protože to nebude připraveno. Spíš to považuji za jakýsi náznak terorismu. Tento postup je naprosto nepřijatelný. Jak z hlediska ekonomického, z hlediska zaměstnanosti, tak samozřejmě i určitého komfortu pro lidi, kteří cestují, ať už cestují auty, možná že někdo může říci, mohou více jezdit vlakem, to je fajn, ale situace je taková, jaká je a my na ni máme, musíme reagovat. Mohl bych jmenovat další, R55, R49, které by měly do okrajových regionů přinést zaměstnanost, protože jakýkoli investor, který přijde do České republiky, a je potřeba, aby přicházeli, protože bez těch práce do těchto regionů nepřijde, tak pokud se tam nedostane rozumným způsobem, a řekněme jasně, že autem, tak bude uvažovat o tom, že raději investici zrealizuje někde u Prahy, nebo tam, kde dálnice navazuje i na německé silnice atd. 44
Jsem smutný z toho, že tento postup víceméně v klidu prochází, že musí docházet k tomu, až lidé začnou sbírat podpisy, až začnou blokovat provoz, aby upozornili na to, že problém tady existuje. Přece vláda a ministerstvo dopravy v první řadě by měly hledat cesty, jakým způsobem dobudovat infrastrukturu tak, aby sloužila ekonomickému rozvoji. Protože miliony a miliardy, které jsou do tohoto systému vloženy, se samozřejmě potom vracejí v ekonomické prosperitě regionů, ve vybraných daních. Ale když tam nebude práce, žádné daně nebudou. Kdo je bude platit? Z tohoto hlediska jednoznačně podporuji tuto petici, myslím si, že je potřeba se navzájem podpořit, nespoléhat na to, oni s tím přišli dnes, tady od Opavy, neschválí jim to ostatní, protože mají své priority. Myslím si, že každý jsme z nějakého regionu, všude je nějaká podobná rozestavěná silnice, která je potřeba dostavět, ale v této věci bychom měli být solidární a takovéto iniciativy podporovat, když už to není schopno ministerstvo dopravy a vláda reflektovat v normálním, realistickém přístupu, tak aby to vedlo k výstupům, které nakonec budou podporovat ekonomický rozvoj dnes mnohdy slabších regionů. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Mám nyní
přihlášeného pana Františka Kopeckého, zmocněnce vlády pro liniovou výstavbu silnice I/11, I/57. František Kopecký: Dobrý den, dámy a pánové, vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi dvě krátké poznámky k tématu, které dnes projednáváte. Velmi vám děkuji za to, že se tímto zabýváte, a že v Senátu bylo také veřejné slyšení, které si myslím, že našlo některé závěry. V prvé řadě bych chtěl říci, že I/11 není jen silnice z Ostravy do Opavy, ale že její délka je 160 km a je součástí páteřní sítě Moravskoslezského kraje, který prochází bouřlivým vývojem, a tato silnice je podmínkou rozvoje celé opavské oblasti. Dále bych chtěl říci, že tato silnice, konkrétně část Opava – Ostrava je nejvíce zkoušenou stavbou, kterou na té I/11 máme. Tak jak bylo vzpomenuto, základní kámen byl poklepán v roce 2009, stavba byla zařazena do operačního programu Doprava, financování bylo založeno na financování z Evropské unie. Nesešel se ani půlrok a najednou po přehodnocení operačního programu byla tato stavba vyřazena a financování bylo nezajištěno a čekalo na financování ze státního rozpočtu. Myslím si, že v té době skutečně vynaložili všichni obrovské úsilí k tomu, by se ta stavba vůbec nezastavila již v té době, a za to je třeba poděkovat zejména sdružení 1/11, dále bych řekl, že velkou mírou k tomu přispívají města Opava a Ostrava, která podporují svými prostředky výkupy a přípravu celé akce. Do této stavby již bylo dáno několik desítek milionů z rozpočtu měst a obcí. Myslím si, že je třeba také v této chvíli říci, že zhotovitel této stavby, firma EUROVIA, nabídla určitý způsob řešení překlenutí konzervačního roku, kdy jednak snížila cenu, jednak nabídla určitý způsob financování pro toto období. Myslím si, že tato jednání dále probíhají, protože první návrh s pevnou cenou nebyl přijat Úřadem pro hospodářskou soutěž. Já osobně vidím odpovědí na tyto otázky, které tady padly, jestli je výhodnější konzervovat, nebo jestli pokračovat v této stavbě v tom duchu, že na stavbě doposud proinvestováno 700 milionů korun a konzervace bude v řádech, řekl bych, kolem desítek milionů, kolem stovky milionů. Celá stavba stojí samozřejmě 4 a něco miliard. Toto jsou základní čísla, která si myslím, že vám mohou sloužit pro vaše rozhodnutí, a věřím, že se rozhodnete správně.
45
Druhá moje poznámka bude asi kratší a obecnější. V pondělí jsem byl na druhé straně 1/11, v Třinci, kde v souvislosti s rozjezdem Hyundai je situace katastrofální. Myslím si, že třinecký obchvat, který se začíná budovat a který skutečně pan ministr Bárta otevřel jako svoji prioritní záležitost, vstupuje do fáze vykupování pozemků a město Třinec otevřelo informační kancelář, kde občané mohou přijít a kde můžou být informováni a svým způsobem jim může být pomoženo, ovšem většina vlastníků se snaží se svými advokáty vykoupit pozemky až cestou vyvlastňování, a to si myslím, že je velká škoda a velká chyba našeho zákonodárství. V této chvíli a z této pozice bych vás rád vyzval, zvláště ty, kteří se zabývají problematikou liniových staveb, zejména ekonomické výbory, zda by se tato legislativa v tomto duchu mohla určitým způsobem přehodnotit, abychom skutečně vyvlastňování neměli výhodnější než výkupy. Děkuji za pozornost a přeji vám pěkné odpoledne. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. V této chvíli
je přihlášen pan senátor Jaroslav Kubera a o vystoupení požádal také pan náměstek ministra dopravy pan Toman. Senátor Jaroslav Kubera: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já nebudu mluvit k petici. Tady jsou jistě ještě pamětníci, když jsme 6 hodin zasypávali důl Frenštát, až nás tady všechny bolely ruce. Chci na vás apelovat, abychom při první příležitosti změnili Jednací řád, protože smyslem, proč v Jednacím řádu jsou petice, je to, aby to byly petice, které se zabývají zásadními věcmi typu bezletová zóna nad Libyí apod. a nikoli zasypáváním dolů, ani stavbou silnic. Jestli si přejete, přinesu vám petici, podepsanou 200 000 Severočechů, kteří plédují za rychlou dostavbu dálnice D8, a když uděláme mediální kampaň, už nic jiného nebudeme nikdy projednávat, než podobné petice, jako je zrušení nebo sloučení dvou středních škol. Také jsme to tady dlouho projednávali. Zrovna teď se střední školy různě slučují a ruší, takže počítám, že přijde hora petic. Obrana proti tomu je číslo pro petice stanovit tak vysoké, aby se řešily jenom celospolečenské problémy, ne partikulární zájmy. Nemířím proti petičníkům. Je to legitimní zájem, legitimní lobby, to je v pořádku. Ale nemyslím si, že je právě Senát tou institucí, která má tyto věci projednávat. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji za vystoupení a
poprosím pana Ivo Tomana, náměstka ministra dopravy, který požádal o slovo. Ivo Toman: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni
senátoři, dovole, abych vás i já pozdravil za sebe a za resort ministerstva dopravy. Pozorně jsem poslouchal a chtěl bych říci ještě pár svých postřehů nebo pár informací, které tady nezazněly. Za prvé řešíme petici, která se týká silnic 1/11 Mokré Lazce a 1/11 Ostrava, Prodloužená Rudná. Chtěl bych pro vás, kteří se nepohybujete tak konkrétně v těchto stavbách, říci několik čísel. Za prvé k silnici 1/11 Mokré Lazce, hranice okresů Opava, Ostrava, v letošním roce 2011 v rozpočtu, který byl schválen a o kterém víte a který je veřejně dostupný, je vyčleněna částka 30 milionů korun. Odpovídám těm, kteří se zde ptali, kolik bude stát letos konzervace této stavby, kolik letos to bude stát. 46
Investor počítá maximálně s částkou 30 milionů korun. V roce 2012 je v rozpočtu navržena částka na tuto stavbu, která je rozestavěná, to tady dnes zaznělo, a bylo zde proinvestováno řádově 800 milionů korun, tak v roce 2012 počítá resort, a je to též schváleno jako výhled Parlamentem ČR, částka 700 milionů korun v roce 2013, miliarda a půl. Proč to tady říkám? Z mého pohledu, protože se řadu let pohybuji kolem dopravy, silnic a dálnic, z mého pohledu tato silnice patří mezi ty šťastnější, ta má alespoň rodné číslo v rozpočtu, je rozestavěna a jasně s ní počítá rozpočet, jak letošní, sice s částkou na údržbu, ale s jasnou částkou na příští a přespříští rok. My jsme i s kolegy z Moravskoslezského kraje o tom hovořili ve sněmovně, kde jsem účasten, zastupoval jsem Ministerstvo dopravy, čili v té situaci, v jaké se nacházíme, z mého pohledu tato stavba patří mezi ty šťastnější a má velmi reálnou naději, že se dostaví. Byla v petici poznámka a je to i dnes v návrhu na usnesení, že by tato silnice měla být jasně popsána, zakotvena v superstrategii, v nějakém koncepčním materiálu, který teď na ministerstvu, na kterém pracujeme, o kterém je diskutováno. V našem strategickém materiálu je jasně uvedeno, že tato silnice bude nejdéle dokončena v roce 2015. To je pár informací k 1/11. Mokré Lazce, Opava, Ostrava. Silnice 1/11, Ostrava, Prodloužená Rudná, tam chci říci číslo též zakotvené v rozpočtu, který byl schválen s výhledem na 2012 – 2013, že v roce 2013 se jasně počítá u této stavby s částkou 800 milionů korun, a též v superstrategii je jasně popsáno, že termín dokončení této stavby je nejdéle v roce 2017. Nerad jsem vás chtěl obtěžovat čísly, jen jsem chtěl, aby to tady zaznělo, že tato stavba se bude stavět a tato stavba se dokončí. Jsem o tom plně přesvědčen. Chtěl jsem vám též zdůraznit, že návrh na usnesení, který vám je předkládán, vychází z dohody, která byla uskutečněna, a z jednání mezi zástupci petice a našim ministerstvem. My se k tomu plně hlásíme a usnesení je výsledek nějakého kompromisu, nějaké dohody. To bych chtěl, aby tady jasně zaznělo, že jsme už věnovali spoustu času této petici a náš resort se k tomu staví vstřícně, kompromisně, a jsme si vědomi těžké situace, která je v Moravskoslezském kraji a v této oblasti, které se petice týká. Též tady byla trošku narážka na mého ministra, že snad zpochybňuje petici, která sem přišla. Já bych chtěl říci, že si myslím, že to tady tak nezaznělo. Ministr naopak, jak já jsem ho poznal, a neznám ho dlouho, tak petice je pro něj pojem, který nezpochybňuje ani náhodou. Jen zde chtěl naznačit, že petice a systém petic, můj předřečník pan senátor Kubera to tady řekl, petice za jednotlivé silnice i z mého pohledu není systémové řešení. My přece se nacházíme v situaci úplně jiné, že máme zde postaveno zhruba polovinu silnic, dálnic a rychlostních silnic, potřebujeme ještě minimálně 1000 km. Jsme tranzitní zemí uprostřed Evropy a je to největší handicap, který teď máme ve srovnání s ostatními zeměmi v EU. Proto jsme i dali a pustili do světa a věděli jsme, že to bude střetový materiál, kde budou emoce, materiál, kde jsme jasně chtěli občanům v této zemi i vám popsat, v jaké se nacházíme situaci a že je potřeba něco zásadně udělat pro to, abychom se za našich životů dožili toho, že dostavíme dálniční síť. Já sám pocházím, nebo jsem z Pardubického kraje. Někteří tady mí bývalí kolegové ze zastupitelstva mohou potvrdit, že Pardubický kraj možná by mohl být první, kdo by začal psát petice, respektive kraj, kde se za minulé roky nepostavilo téměř nic. Pokud jde o dálnice a rychlostní silnice, jsme tranzitní region a máme ani jeden kilometr dálnice a máme pouze 4 km R35, odbočka z D11. A právě to zaznělo
47
od mého ministra, že systémové řešení je i pro ekonomiku této země, abychom udělali druhý tah a pomohli přetížené D1 a napojili Moravskoslezský kraj s Prahou přes Pardubický kraj. Byla tady poznámečka, že je ohrožena i příprava dalších staveb. Já jsem za resort v tripartitě a tam jsem – a na Svaz průmyslu a dopravy jsem zpracoval několik materiálů, které se týkají přípravy výstavby dálnic a rychlostních silnic a silnic 1. třídy. V rozpočtu, který byl schválen, je jasně popsáno a jsou tři jasné a čitelné položky, kolik je peněz na přípravu "jedniček", kolik je na přípravu "erek" a dálnic. Když to sečteme, jen tato tři čísla, která se týkají silnic, jsme letos zhruba na miliardě. Já jsem teď v tuto chvíli toho názoru, že miliarda si myslím, že není zas tak malé číslo. Naopak si myslím, že možná zase budeme mít velký problém ke konci roku vyúčtovat a uplatnit všechny ty prostředky, co byly vyčleněny a co byly schváleny. S čím ale maximálně souhlasím, a to je největší problém naší země, co tady zaznělo naposled, je potřeba se jasně podívat na to, co udělat, abychom zefektivnili celou přípravu výstavby silnic a dálnic, abychom zrychlili majetkoprávní záležitosti. Jestliže jinde ve světě se připravují dálnice a v Evropě v průměru 5 let, u nás je to minimálně dvakrát tolik. Máme dálnici D11 ve východních Čechách, kde se dohadujeme skoro už 20 let o výkupu pozemků. Tady z mého pohledu je ten největší problém, kterým musíme zefektivnit celý chod přípravy silnic a dálnic a po dohodě s MŽP připravujeme několik zákonů, které přijdou i k vám, abychom ten největší bolák, který je v přípravě, napravili a zrychlili přípravu a tím i ušetřili a přestali se trápit s dálnicemi, které v naší zemi máme, kde řadu let máme tu věc zakonzervovanou a nemůžeme se posunout dál. To byla poznámečka ještě k té legislativní přípravě. Děkuji vám za pozornost, že jste mě vyslechli a věřte tomu, že tato petice, o které dnes mluvíme, tak to není ještě ten nejhorší případ v zemi, a ta má opravdu velikou, reálnou naději, že se postaví a příští rok se naplno rozjede. Děkuji vám za pozornost. A pokud byste měli ještě nějaký dotaz, jsem připraven odpovědět. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ještě se
o slovo přihlásil pan senátor Dryml. Prosím, pane senátore. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové.
Já bych chtěl reagovat na to poslední, co tady zaznělo z úst pana náměstka dopravy. Oni to vědí, my to také víme. Je to ten problém liniových staveb a nového zákona. Ale promiňte, přece ministerstvo dopravy je od toho, aby udělalo zákon co nejrychleji, obzvláště když ví, že to brání rychlejší výstavbě a tudíž i zlevnění výstavby dálnic. A pokud to ministerstvo dopravy neumí, stačí jenom opsat německý zákon o liniových stavbách. Myslím si, že to by úplně stačilo k tomu, aby to dál pokračovalo. A pokud tady zaznělo, že úsek dálnice nebo silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou bude dokončen až v roce 2017, tady zaznělo, obávám se, že nezaměstnanost tam nebude čekat do roku 2017. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pan senátor Dryml byl poslední přihlášený. Ptám se, zda ještě někdo se chce přihlásit do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Prosím pana zpravodaje, aby rozpravu v této chvíli shrnul. Senátor Karel Kapoun: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně. Ke shrnutí rozpravy – myslím, že vystoupení pana ministra tady vyvolalo řadu polemik, především prohlášení o tom, že si váží toho, že ostatní kraje nereagují
48
stejnou formou jako Moravskoslezský kraj. Vidíme, že to ještě vyplynulo asi z následujících prohlášení jiných senátorů, že to tak asi úplně nebude. Přesto bych tam vypíchl asi 3 základní věci, které tam byly, především většinová podpora senátorů této petici. Potom já bych řekl – prohlášení o tom, že pozastavení investic do komunikací tohoto charakteru bude znamenat pozastavení rozvoje regionů. To je myslím opravdu zásadní záležitost. A potom k vyjádření pana Ivo Tomana o tom, že stavba má reálnou šanci na její dokončení. Padlo tady nějaké datum. V diskusi vystoupilo celkem 13 senátorů, z toho jeden dvakrát, dva zástupci vlády a jeden zástupce petentů. V příloze našeho materiálu z výboru máte Návrh usnesení Senátu Parlamentu ČR. Nevím, jestli ho zde musím číst? Já myslím, že asi ani ne, takže dal bych návrh, aby se o něm hlasovalo. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dobře, takže děkuji, pane
senátore, pane zpravodaji. Samozřejmě, protože je to výborové usnesení, není potřeba ho znovu číst. Můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Kapoun, jak je v písemném usnesení. Já si dovolím všechny svolat. V sále je aktuálně přítomno 58 senátorek a senátorů. Aktuální kvórum je 30. Budeme hlasovat o usnesení k petici proti zastavení výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou, jak bylo formulováno výborem. A předneseno panem zpravodajem, senátorem Kapounem. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 19 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 41, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu zpravodaji, děkuji vám všem vystupujícím. Děkuji petentům a zástupcům dotčených institucí, že se zúčastnili tohoto projednávání. Končím dopolední část jednání a vyhlašuji přestávku do 14.45 hodin. (Jednání přerušeno ve 13.39 hodin.) (Jednání opět zahájeno ve 14.47 hodin.)
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vážené paní senátorky, páni senátoři, zahajuji další část našeho dnešního jednání a připomenu, že následujícím bodem je
12. Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 4. února 2011 Ještě než začneme, tak se o slovo přihlásil předseda klubu ODS pan senátor Richard Svoboda. Má slovo, prosím. 49
Senátor Richard Svoboda: Děkuji, pane místopředsedo, dámy a pánové. Já jsem chtěl požádat, protože máme na 13.00 hodinu fixně zařazené body, abychom udělali drobnou změnu a projednali teď všech šest bodů pana ministra Vondry, který má potom další naléhavé povinnosti, takže chci poprosit, kdybychom mohli body, které tady předkládá pan ministr Vondra, projednat jako celek. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ale je tu nějaký konkrétní návrh, já
myslím, že to tak předpokládá program. Senátor Richard Svoboda: Máme na 15.00 hodinu zařazeny fixně body
pana ministra Jankovského, tuším, proto jsem chtěl požádat, jestli by to bylo vyřešeno tímto způsobem. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Konkrétní návrh je? Senátor Richard Svoboda: Můj návrh je, abychom teď projednali všechny body, které na této schůzi předkládá pan ministr Vondra. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, byl podán procedurální návrh. O procedurálním návrhu se okamžitě hlasuje. Kdo je pro tento návrh, ať prosím zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedněte prosím ruce a stiskněte tlačítko NE. Aktuálně bylo přítomno 48 senátorek a senátorů, znamená to, že kvórum bylo 25. Pro procedurální návrh, který rozhodl o tom, že všechny body pana ministra Vondry projednáme v kuse, hlasovalo 40, proti nebyl nikdo. Procedurální návrh byl schválen. Takže pokračuji v zahájení tohoto bodu, s informací o výsledcích jednání v Evropské rady, která se konala 4. února 2011, vystoupí Alexandr Vondra, kterému uděluji slovo. Prosím. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Děkuji. Dámy a pánové, pane předsedající, v rámci tohoto bodu bych vás rád v zastoupení premiéra ve stručnosti informoval o průběhu a výsledcích Evropské rady, která se uskutečnila v Bruselu 4. února t. r. Agenda této rady se skládala ze čtyř tématických okruhů – energetika, inovace, hospodářská situace a pak – tak jako vždy – vnější vztahy. V oblasti energetiky Evropská rada zdůraznila nutnost správného zavedení všech stávajících předpisů, které mají za cíl dokončit řádně, efektivně fungující a plně propojený energetický trh. Proti původnímu návrhu se České republice podařilo do závěrů prosadit, že kritérium energetické účinnosti by se mělo vztahovat pouze na relevantní, nikoli na všechny veřejné zakázky. Na jednání zazněla řada pozitivních ohlasů na zahájení činnosti skupiny na vysoké úrovni k severojižnímu propojení, která se sešla v předvečer Evropské rady na společné pracovní večeři s představiteli zemí Visegrádské čtyřky – Bulharska, Rumunska a také s předsedou Evropské komise José Barrosem. Co se týká energetické účinnosti, naše země podpořila směřování k naplnění ambiciozního cíle, ale vyzvala k odpovědné diskusi o konkrétních a realistických cestách, jak se tohoto cíle dobrat. Shodli jsme se, a to podtrhuji, i s Francií, na některých společných specifických prioritách, jimž musí EU věnovat pozornost. Jde také o širší využití jádra, jakožto nízkoemisního zdroje v přechodu právě na nízkoemisní ekonomiku. Jde také o to, že jádro a jaderný výzkum významně přispívají ke konkurenceschopnosti evropské energetiky.
50
V otázce inovací Evropská rada vyzvala k uplatňování strategického a integrovaného přístupu na podporu takových inovací. To by mělo přinést prospěch nejenom občanům, ale zejména malým a středním podnikům a také výzkumným pracovníkům. Pokrok v této oblasti bude rada sledovat v rámci Strategie Evropa 2020. Mělo by být také zahájeno společné programování. Evropská rada považuje za nutné k roku 2014 dokončit evropský výzkumný prostor. Ke zlepšení by mělo dojít zejména v oblasti mobility a kariérních možností pracovních sil. Evropská rada dále vyzvala komisi, aby pokročila v oblasti digitálního hospodářství tak, aby do roku 2015 mohl být vytvořen jednotný digitální trh. Hlavním tématem pracovního oběda byla ekonomická situace a zejména diskuse o posílení stability a důvěryhodnosti eurozóny. Státy eurozóny avizovaly na jednání svůj záměr, užší koordinaci svých hospodářských a fiskálních politik v podobě nové strategie, která navazuje na již ujednaný mechanismus evropského semestru. Dohody by mělo být dosaženo na březnové Evropské radě, která se koná za týden. Balík lze rozdělit na tyto hlavní části: 1. legislativa ke správě hospodářských záležitostí, 2. zátěžové testy bank, 3. priority pro fiskální politiku a strukturální reformy po roce 2011, 4. příprava stálého záchranného mechanismu, reforma stávajícího stabilizačního fondu, to je to IFSF, a také posílená koordinace eurozóny, někdy nazývaná hospodářskou vládou, Economic Governments eurozóny. Na Radě byl také předložen známý, dnes již německo-francouzský návrh na vytvoření onoho Paktu pro konkurenceschopnost, který se dnes spíše nazývá Paktem pro euro. Šlo o první návrh obrysu budoucí ekonomické koordinace v eurozóně, kdy se diskuse vedla o třech indikátorech konkurenceschopnosti – měření cenové konkurenceschopnosti, stability veřejných financí a minimální výše investic do výzkumu, vývoje a vzdělání a o na ně navazující dílčí opatření. Tento návrh prošel určitým vývojem, v konečné podobě byl pak schvalován 11. 3. na summitu eurozóny. Více informací budeme projednávat, až budeme diskutovat o březnové Evropské radě. V oblasti vnějších vztahů Rada přijala prohlášení k Egyptu a středomořskému regionu, v němž odsoudila násilí a vyzdvihla právo všech občanů, svobodně a pokojně demonstrovat. Evropské orgány byly vyzvány, aby reagovaly politickou reformu. Unie podpořila změny, které směřují k demokratické správě věcí veřejných, pluralitě, zlepšení podmínek pro hospodářskou prosperitu a posílení regionální stability. Byly také potvrzeny závěry Rady pro zahraniční vztahy k Bělorusku, a to včetně uvalení omezujících opatření. Situace v Bělorusku je Radou nadále sledována. Děkuji. Místopředseda
Senátu
Petr
Pithart: Děkuji,
pane ministře, pane navrhovateli. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Určíme zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal senátor Luděk Sefzig, předseda výboru pro záležitosti EU, kterého se ptám, zda se svou rolí souhlasí. O tomto návrhu budeme bezprostředně hlasovat. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte, prosím, ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE. Při hlasování bylo přítomno 53 senátorek a senátorů, kvorum bylo 27, pro 47, proti nebyl nikdo. Takže nyní má slovo předseda výboru pro záležitosti EU pan senátor Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo i za důvěru, vážené kolegyně a
kolegové. Pan ministr, jistě velmi dobře erudovaný ministr, který zastupuje právě 51
v oblasti evropského práva, protože byl dříve vicepremiérem vlády a měl právě na starosti evropskou agendu, nás velmi podrobně informoval o tom, co se začátkem února na Radě dělo. Informoval nás i o pracovním setkání skupiny, která se shromáždila kolem Visegrádské čtyřky. Toto jednání považuji za nesmírně důležité, protože jestli ČR má své silné postavení, a ostatní země bývalé střední Evropy, tak je to právě v seskupení V4. Byly přizvány i další země s podobnou historií. Myslím si, že to je cesta jak docílit prosazení našich zájmů na evropské úrovni efektivní, než kdybychom tam vystupovali sami a vytvářeli koalice ad hoc. Rada se skutečně nesla v duchu dvou klíčových slov, to je společná energetická politika a inovace. Je dobře, že to jsou dvě klíčová slova. Senát k těmto agendám přijal důležité usnesení. Jednání se neslo v duchu – a nebyl nikdo proti těm usnesením, která jsme přijali. Co se týká zahraniční agendy, je zajímavé, jak doba strašně rychle postupuje. To uvidíme při projednávání dalších informací vlády. Já si jenom dovolím poděkovat panu ministrovi obrany, bývalému vicepremiérovi a ministrovi pro evropské záležitosti, že nás v zastoupení pana premiéra velmi podrobně informoval. Doporučuji vám, kolegyně a kolegové, abychom tuto zprávu vzali na vědomí. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane kolego. Prosím, posaďte se rovněž ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu a konstatuji, že se do ní s právem absolutní přednosti, totiž písemně, přihlásil pan senátor Martin Tesařík. Prosím. Senátor
Martin
Tesařík: Vážený
pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Pěkné odpoledne. Dovolte mi využít možnosti pohovořit právě k tomuto bodu. Tak jak tady hovořil pan ministr, Evropská rada se zaměřila na dvě hlavní odvětví, a to energetiku a inovace. Dovolte mi tedy, abych se v krátkosti zmínil k té druhé oblasti, a to inovace. Obě dvě oblasti jsou komentovány tak, že mají pro budoucí růst a prosperitu Evropy klíčový význam. My budeme na jednání této schůze ještě projednávat jeden materiál, a to senátní tisk K141/2007, a to Sdělení Komise: Stěžejní iniciativa a strategie Evropa 2020 – Unie inovací. Protože vláda ČR sama hodnotí inovace jako klíčový nástroj na cestě k dlouhodobému úspěchu v globální znalostní ekonomice, tolik cituji z materiálu, který jsem před chvílí představil, tak bych se chtěl zeptat – prostřednictvím předsedajícího – pana ministra, jak vláda ČR bude pracovat s výstupy, které přijala Evropská rada na avizovaném zasedání 4. 2. 2011. Jenom připomínám, že v podkladovém materiálu se o inovacích hovoří na str. 6. Je tam celkem devět bodů, které hovoří právě o implementaci, inovaci jakožto nástroji pro rozvoj ekonomiky. Chci podotknout, že řada krajů a regionů je v současné době buďto v situaci, že už má zpracovánu svou vlastní regionální inovační strategii, nebo na ní usilovně pracuje. Tyto projekty jsou navíc podporovány z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. A protože – přes deklarativní zájem - o nutnosti mít vlastní národní inovační strategii se hovoří již ve zmíněném senátním tisku 141, například v komentáři technologického centra, že v České republice chybí národní strategie, domnívám se, že by vláda ČR skutečně měla využít doporučení Evropské rady, která se zabývala touto situací a přijala již zmíněných, mnou připomenutých, 9 bodů, k vlastní inovaci a aby čas, který má k dispozici, věnovala zpracování národní strategie v oblasti inovace. Děkuji za pozornost.
52
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane kolego. Slovo má místopředsedkyně Senátu paní Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, v duchu senátora Cato začnu své vystoupení: Ostatně soudím, že bychom neměli o konání Evropské rady dostávat pouze informaci o tom, co proběhlo, ale že by nám vláda ČR měla také říci, jak bude to, na čem se na evropské úrovni dohodla, implementovat, realizovat v ČR. Otázky bychom v tomto duchu mohli mít ke každému z odstavců závěrů Evropské rady. Soustředím se na dvě klíčová témata, tak jak zde byla označena i panem ministrem, to jsou témata energetiky a témata inovace. K energetice se v závěrech Evropské rady praví: Energie, jež by byla bezpečná z technického hlediska i z hlediska spolehlivosti dodávek, jež by byla udržitelná a cenově dostupná a jež by přispívala k evropské konkurenceschopnosti, je pro Evropu i nadále prioritou. Já se musím ptát, jakou váhu této prioritě přikládá vláda ČR. Energetická koncepce byla přijata v roce 2004. Nebyla od té doby aktualizována. Tu snahu měla pouze Fischerova vláda, ale po nástupu Topolánkovy vlády všechno opět usnulo. My jsme přijali a dávali stanovisko zde v Senátu k SET Plánu, což je vize EU v oblasti energetiky nejenom do roku 2020, ale také do roku 2050. Je to rámec a cesta, kterou se Evropa bude ubírat, ať už s námi, nebo bez nás. Domnívám se, že je velká škoda, aby to bylo bez nás. Přitom v této oblasti, v oblasti energetiky, Česká republika měla vždycky jak know how, tak strojírenství, tak lidi, kteří byli v této oblasti odborníky, a to odborníky na světové úrovni. K tomu ale, abychom se dokázali minimálně zapojit do toho, kam Evropa směřuje, bychom ale museli mít skutečně rozmyšleno, a museli mít zpracováno a zanalyzováno to, kam chceme směřovat. Shodou okolností jsme zde včera měli velkou konferenci za účasti odborníků ze všech oblastí energetiky. Byl zde jasně a zřetelně formulován požadavek na to, aby na úrovni ČR byla přijata strategie podpory energetiky z veřejných zdrojů. Aby byla přijata energetická koncepce – aktualizovaná energetická koncepce. Požadavek pro tuto oblast, a nejen pro tuto oblast, ale celou oblast výzkumu, vývoje, inovací, byl na to, aby byly legislativně uzpůsobeny podmínky pro lepší spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, především v oblasti ochrany duševního vlastnictví. A další zcela konkrétní požadavky na to, aby česká energetika byla skutečně tou prioritou, ke které se hlásí i EU. To všechno velmi souvisí s podporou výzkumu, vývoje a inovací. V závěrech Evropské rady k oblasti inovací se hovoří, zase cituji: Investice do vzdělávání, výzkumu, technologií a inovací jsou jedny z hlavních hnacích sil růstu a inovativní myšlenky, které je možno převést do podoby nových produktů a služeb uplatnitelných na trhu napomáhají k vytváření růstu a kvalitních pracovních míst. Evropská rada vyzvala k uplatňování strategického a integrovaného přístupu k podpoře inovací a plnému využití intelektuálního kapitálu Evropy, což přinese prospěch občanů, podnikům, zejména malým a středním podnikům a výzkumným pracovníkům. Evropská rada bude pokrok v této oblasti sledovat v rámci činností navazujících na Strategii Evropa 2020. Dále se v závěrech jasně formuluje, že při provádění fiskální konsolidace by se členské státy měly prioritně zaměřit na výdaje podporující udržitelný růst, jako jsou výdaje v oblasti vědy a inovací, vzdělávání a energetiky.
53
Domnívám se, respektive fakta hovoří o tom, že česká vláda postupuje právě opačným směrem. Připomínám finance do oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Připomínám to, že byly omezené finance na centra základního a aplikovaného výzkumu, respektive že z rozhodnutí vlády, nebo spíš neschopností vlády tato centra ke konci roku by měla skončit. A to, co je má nahradit, což jsou centra excelence, zdaleka nemá tolik financí, které by bylo potřeba, aby skutečně byla nejen doplňkem toho, co zde již existovalo a co tato vláda ruší, ale aby naopak oblast vědy, výzkumu a inovací rozvíjela. Dále se v závěrech Evropské rady píše: "Toto úsilí by mělo být spojeno s jasnými reformními opatřeními zaměřenými na zvýšení účinnosti systému v oblasti výzkumu a inovací členských států. Pokud jde o vnitrostátní úroveň, členské státy připomínají svou ochotu věnovat přinejmenším 50 % příjmů ze systému pro obchodování s emisemi na financování opatření týkajících se klimatu včetně inovativních projektů. Členské státy by rovněž měly zlepšovat využívání stávajících strukturálních fondů určených pro výzkumné a inovační projekty". Musím zase podotknout dvě závažné skutečnosti. Za prvé, že finance z evropských fondů směřované do oblasti výzkumu, vývoje a inovací pod gescí ministerstva školství zdaleka nejsou čerpány tak, jak by měly být. A vzhledem k personálním a administrativním změnám na ministerstvu školství je otázka, zda vyčerpány budou. To je jeden problém. Druhý problém je v oblasti teplárenství. To, co jsme přijali v rámci zákona o podpoře fotovoltaiky, se projevilo také tak, že teplárenské společnosti budou muset dodanit povolenky, které jim byly poskytnuty, což znamená další velké náklady. Ale ony tyto finance měly podmíněné právě tím, že je budou směřovat do inovací v oblasti teplárenství, v čímž jsme jim to v podstatě tímto zákonem zamezili. Závěrem mi nezbývá než znova říci: Ostatně soudím, že vláda by měla, pokud jde o to, co slíbí na evropské úrovni, to, co na evropské úrovni přijme, měla by současně říci, jak to bude naplňovat doma. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. A ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu tedy končím. Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje vyjádřit se? Pan ministr si to nepřeje. A pan zpravodaj? Také se nechce vyjádřit. Přistoupíme tedy k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Luděk Sefzig. Konstatuji, že v sále je v této chvíli přítomno 60 senátorek a senátorů, to znamená, že kvórum je 31. Hlasujeme o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Luděk Sefzig. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. A kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Konstatuji, že návrh usnesení Senátu byl přijat v hlasování č. 22. Aktuálně bylo přítomno 60 senátorek a senátorů, kvórum 31. Pro hlasovalo 45, proti dva. Návrh byl schválen. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji. A nyní zahajuji další bod, kterým je
54
13. Informace vlády České republiky o výsledcích mimořádného jednání Evropské rady, která se konala dne 11. března 2011 S informací vystoupí opět ministr obrany Alexandr Vondra. Uděluji mu slovo, prosím. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Pane místopředsedo, dámy a
pánové, jedna Evropská rada měsíčně, to je tempo, kterým Evropská unie nyní jede. Nyní bude krátce řeč o mimořádné Evropské radě, která se konala, jak si možná pamatujete, minulý pátek v Bruselu a v zásadě byla svolána proto, že byla poptávka po tom, jaká je reakce EU na vývoj ve Středomoří, zejména v Libyi. Byla svolána narychlo. Za ČR se této akce po dohodě s premiérem zúčastnil prezident republiky Václav Klaus. Závěrem tohoto povýtce monotématického jednání přijala Evropská rada deklaraci, kterou máte samozřejmě k dispozici, já tady ve stručnosti shrnu některé body. Za prvé. Evropská unie především potvrdila, že nehodlá nikterak zasahovat do rozhodování obyvatel v regionu a do rozhodování o její budoucnosti, nýbrž že podpoří veškeré kroky těchto lidí na cestě k transformaci. Míra naší podpory se pak samozřejmě bude odvíjet právě od tempa této transformace, čili jakási podmíněná podpora. V souvislosti s reformou evropské politiky sousedství by mělo dojít k přehodnocení stávajících programů spolupráce a v delším horizontu k vytvoření jiného, kvalitativně lepšího partnerství s celým regionem. Jeho základním rysem bude diferencovaný přístup – a teď mluvíme o jižním sousedství – k jednotlivým zemím, který je vlastní v samotné deklaraci. V případě Maroka EU ocenila jeho záměr revidovat Ústavu. To je jakýsi druhý bod této deklarace. Co se Tuniska týče, EU je připravena poskytnout nezbytnou podporu pro červencové parlamentní volby a následně tak přispět také k řešení palčivých ekonomických a sociálních problémů, s nimiž se tato země potýká. Obdobný tón pak volí deklarace i u Egypta, jehož představitele povzbuzuje v jejich úsilí o politické reformy směrem k přechodu k demokracii, včetně logicky zrušení výjimečného stavu. A konečně za třetí hlavní pozornost, jak jsem již řekl, dokument přirozeně věnuje situaci v Libyi. EU odsuzuje násilné represe režimu plukovníka Kaddáfího, k jehož odstoupení deklarace přímo vyzývá. Dále deklarace upozorňuje, že členské státy EU prozkoumají všechny možnosti – teď doslova cituji – "jak zajistit ochranu civilního obyvatelstva za předpokladu, že bude pro takový krok existovat jednak jasná potřeba, za druhé jasný právní základ a za třetí zřetelná podpora v regionu". Nic takového, podotýkám, od té doby nenastalo. A konečně aktuálně asi nejnaléhavější otázka, kterou Unie usoudila jako za vhodnou k projednávání, je humanitární krize v Libyi, resp. možných migračních toků z Libye směrem ven. Většinu občanů EU se podařilo evakuovat v prvních dnech krize. Nicméně EU i jednotlivé členské státy, právě ve spolupráci s dalšími aktéry, chtějí i nadále poskytovat humanitární pomoc i do Libye. Těm členským státům EU, kterých se pak migrační toky směrem do Evropy dotýkají nejvíce, je EU připravena poskytnout potřebnou pomoc, zvláště prostřednictvím agentury FRONTEX, jejíž kapacity by za tímto účelem měly být navýšeny. Děkuji. 55
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane navrhovateli, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Opět nejdříve určíme zpravodaje. Navrhuji, aby se jím opět stal pan senátor Luděk Sefzig, předseda výboru pro záležitosti EU. Pane kolego, souhlasíte s tím? Senátor Luděk Sefzig: Pane místopředsedo, děkuji za vaši důvěru. Já s tím budu souhlasit, pokud někdo z kolegů ze zahraničního výboru se nechce tohoto zpravodajského úkolu uchopit. V tom případě s tím souhlasím. Pokud někdo se zahraničního výboru o to požádá, tak samozřejmě mu dám přednost a mohu vystoupit jako senátor v rámci rozpravy. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, je, prosím, zájem z výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost o roli zpravodaje? Není, takže tím pádem máme souhlas pana senátora Sefziga, ale musíme ho zvolit. O tom, zda bude či nebude zpravodajem, dám hlasovat. Zahajuji hlasování. Prosím, kdo jste pro to, aby zpravodajem byl opět pan senátor Luděk Sefzig, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo s tím nesouhlasí, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. V hlasování č. 23 se pro zpravodajování pana kolegy Sefziga vyslovilo 47 senátorek a senátorů, nikdo nebyl proti. Aktuálně bylo přítomno 61, kvórum bylo 31. Prosím, pane senátore, ujměte se své role. Senátor Luděk Sefzig: Ještě jednou děkuji za důvěru. Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, tato agenda je převážně agendou zahraničně-právní, nicméně je tam část, která je myslím nejzajímavější a asi momentálně i nejproblematičtější, kterou tady už pan ministr zmínil, a to je agenda migračních toků uprchlíků z Libye, a k tomu já pak budu směřovat i můj dotaz. Vidíte, že v pátek zasednuvší Rada přijala velmi závažný dokument. Od pátku se situace změnila. Vidíme, že politicky oficiální vládní vojska, Kaddáfího, dobývají některá území, která dříve byla dobyta, pokud se tak dá říci, občanskými hnutími, která chtějí zemi demokratizovat. Nechtějí zřejmě tak centrální vládu, kterou Kaddáfí představuje. Evropská unie přijala vyvážený dokument, ale je kolem něj mnoho otázek. Víte, že EU má například readmisní dohodu s Libyí. Readmisní dohodu, o které teď nevíme, zdali platí nebo neplatí. Osobně se domnívám, že by bylo velmi problematické vracet lidi, kteří utíkají z válečného konfliktu a ze země, kde je ostrá občanská válka, vracet tyto lidi na základě readmisní dohody zpátky na území Libye. Naopak si myslím, že to, co je v dokumentu přijato, je správné, podporovat ty státy, ty okolní státy, kam je největší přísun uprchlíků, aby uprchlíci žili v humánních podmínkách, a důraz na humanitní podporu je určitě správným směrem. Můj dotaz je, jak bude postupováno dále. Určitě to bude jeden z bojů jednání řádné následující Rady 24. a 25. března 2011. A osobně nevím, jak probíhají nyní jednání o readmisní dohodě a zdali skutečně je Evropská unie dostatečně tolerantní a nevrací uprchlíky, například z území Itálie, Sicílie zpátky na území Libye, tak jak se ještě donedávna podle dohody mezi EU a Kaddáfího režimem dělo. To je můj dotaz. Jinak opět doporučuji, abychom tuto informaci vlády opět vzali na vědomí. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane zpravodaji, a
otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo, rozpravu končím. A pan navrhovatel patrně bude si přát odpovědět. Ano, takže má slovo, prosím.
56
Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Já se teď přiznám, že na to odpověď nemám a určitě to panu senátorovi dodáme. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Nezbývá nám než hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl pan senátor Luděk Sefzig. Konstatuji, že v sále je v této chvíli přítomno 61 senátorek a senátorů, kvórum je 31. Je tu návrh usnesení, o němž zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. V hlasování č. 24 jsme schválili návrh usnesení, vzali jsme tedy informaci na vědomí. Přítomno bylo 61, kvórum bylo 31, pro hlasovalo 49, nikdo nebyl proti. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji. A nyní zahájíme další bod, kterým je tentokráte
14. Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady konané ve dnech 24. a 25. března 2011 S informací opět vystoupí ministr obrany Alexandr Vondra. Prosím, má slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Dámy a pánové, nyní tedy pár slov k Evropské radě, která se bude konat příští týden 24. a 25. března 2011. První návrh závěrů zatím by měl být k dispozici dnes s tím, že samozřejmě probíhá také příprava pozice ČR a bude vrcholit v následujících dnech. Zítra bude poprvé diskutován návrh závěrů na COREPERu, ale závěry budou pak samozřejmě ještě projednávány zejména na Radě pro všeobecné záležitosti v pondělí příští týden. Avizovaný program nepřináší žádná zásadní překvapení. Anotovaná agenda se bude soustřeďovat na tři základní témata: Za prvé na hospodářskou politiku, za druhé na jižní sousedství a za třetí na nominaci člena Výkonné rady Evropské centrální banky. Nyní pár poznámek k jednotlivým tématům. Pokud jde o hospodářskou politiku, tak hlavním tématem bude nepochybně právě tato část agendy a v rámci ní by se šéfové státu a vlád měli zabývat pěti hlavními oblastmi hospodářské politiky. Za prvé ukončením první fáze Evropského semestru včetně dohody o prioritách pro strukturální reformy a fiskální konsolidaci právě na základě roční zprávy o růstu vypracované Evropskou komisí a přípravných pracích Rady. Tady v úvodu bych rád poznamenal, že jedním z cílů maďarského předsednictví v oblasti hospodářské politiky bylo právě zajištění hladkého naplnění prvního cyklu Evropského semestru. Za druhé. Přijetí rozhodnutí pozměňujícího Smlouvu o fungování EU v souvislosti s budoucím evropským stabilizačním mechanismem. To je věc, která tu byla, konec konců, projednávána i dnes ráno, když byl projednáván mandát pro premiéra. Víte, že v prosinci se členské státy EU dohodly na změně článku 136 Smlouvy o fungování EU za účelem vytvoření tzv. stálého krizového mechanismu pro zajištění finanční stability eurozóny jako celku. Právě tato změna bude přijata na nadcházející březnové Evropské radě a měla by vstoupit v platnost po schválení všemi členskými státy Unie v souladu s předpisy, tzn. i nečleny eurozóny.
57
Cílové datum pro její vstup v platnost je 1. leden 2013. Detaily jste projednávali, já si je odpustím, abych je tu rekapituloval. Snad bych se měl ještě zmínit o stanovisku Evropského parlamentu, kterým musí být při změně smlouvy konzultován, ačkoliv nemá v této věci právo veta. Evropský parlament zatím své usnesení v rámci konzultační procedury neschválil, hlasování pléna se má uskutečnit až 24. března, tedy vlastně v předvečer zahájení jednání Evropské rady, a to logicky vytváří prostor pro velice silný politický tlak. Prozatím máme zprávu výboru pro ústavní záležitosti ze 7. března. Podle ní by Evropský parlament akceptoval mezivládní podobu ESM, ale bude požadovat alternativně buď přepracování návrhu rozhodnutí rady podle určitého pozměňovacího návrhu, nebo za druhé závazek rady, zaručující zahrnutí komise a Evropského parlamentu do postupu při dojednávání konkrétní podoby ESM. Změna textu rozhodnutí Evropské rady v duchu navrženého pozměňovacího návrhu Evropského parlamentu by pro Česko i při vymezení širších koridorů byla jen těžko akceptovatelná, protože by znamenala přenos pravomocí na orgány unie, a Česko by tím pádem podle mandátu s ní nemohlo souhlasit. Zároveň nemůžeme v tuto chvíli podpořit ani jakékoli prohlášení, jímž by se Evropská rada de facto zavazovala k témuž, byť by de jure o kompetenční transfer nešlo. Problém je i samotné načasování hlasování. Vláda se podobně jako většina dalších rozhodně nenechá tímto tlakem Evropského parlamentu manipulovat a bude zastávat postoj, který bude plně v souladu s právem unie. Třetím bodem v oblasti hospodářské politiky je dokončení prací na legislativních návrzích k hospodářskému řízení s výhledem na jejich přijetí do konce června. Zde ECOFIN zatím schválil začátkem tohoto týden obecný přístup k legislativnímu balíčku Economy governments nebo chcete-li k jejich hospodářskému vládnutí. Rada nyní pravděpodobně pouze ocení dosažený pokrok a vyzve ECOFIN k další spolupráci s Evropským parlamentem a zdůrazní nutnost dohody do června. Vláda přijetí balíčku k hospodářskému řízení podpořila, své zájmy během jednání prosadila v dostatečné míře. Čtvrtou oblastí hospodářské politiky je dokončení prací na budoucím Evropském stabilizačním mechanismu a na posílení Evropského nástroje finanční stability. Zde již zmiňovaný ESM byl měl do poloviny roku 2013 nahradit dočasný evropský nástroj finanční stability, to ESF. Příslušný mezinárodní smlouvy se nyní dokončuje. Jak víte, na ESM se budou podílet státy eurozóny. Ostatní se budou v budoucnosti moci rozhodnout vždy ad hoc o účasti na operacích, prováděných tímto mechanismem. Na pátečním summitu eurozóny, který se konal u příležitosti mimořádné Evropské rady, o které jsem mluvil v předcházejícím bodu, byly dohodnuty některé další parametry ESM. Reálná úvěrová kapacita mechanismu bude v celkové výši 500 miliard EURO, tedy zhruba 12 bilionů korun, a bude zajištěna vhodnou kombinací splaceného kapitálu, kapitálu splatného na požádání a také ze záruk. Ačkoliv jde o věc eurozóny, bude se v budoucnosti ESM týkat i nás. Vláda má proto zásadní problém zejména s kapitálovým klíčem u splaceného kapitálu. Nesouhlasí s tím, aby příspěvky jednotlivých států byly rozpočítány dle počtu obyvatel, podle něhož na nás vychází přímý příspěvek ve výši 40 miliard korun. Dle našeho názoru by bylo vhodné proto zohlednit nejenom počet obyvatel i HDP, zadluženost a také velikost finančního sektoru. V tomto podporujeme naše slovenské i estonské kolegy, a dále také trváme na tom, že ESM bude užíván jen
58
v nezbytných případech, neměl by sloužit k trvalému nákupu špatných dluhopisů ani k vydávání eurobondů. Co se týče navýšení evropského nástroje finanční stability, diskuse probíhají zatím uvnitř euroskupiny. Ta se minulý pátek právě dohodla, že bude dosaženo disponibilní úvěrové kapacity EF SF ve výši 440 miliard EURO do doby, než nový mechanismus, o kterém jsem předním mluvil, vstoupí v platnost. Tzn. nutnost navýšení garancí nebo alternativně přímé kapitálové injekce. Eurozóna by se o tom měla dohodnout ještě před březnovou radou, zřejmě příští pondělí. Tady my zastáváme přístup, že ES FS by neměl sloužit k permanentnímu vydávání dluhopisů. Disponibilita kapitálu by měla být zajištěna až ve chvíli, kdy to bude aktuálně zapotřebí. Podle všeho změny v ES FS budou z této pozice vycházet. A konečně za páté je tu rozhodnutí o konkrétním postupu k dosažení nové kvality koordinace hospodářských politk v eurozóně, což je vlastní pakt o euro. Na minulém zasedání Evropské rady, jak jsem již zmínil, byl představen francouzsko-německý návrh, který měl krásný lyrický překlad s pojmenováním Pak pro konkurenceschopnost, který si klade za cíl prohloubit hospodářskou koordinaci v rámci eurozóny. Vychází z teze, že k udržení stability eurozóny nestačí jen rozpočtové restrikce, ale je zapotřebí i zvýšení konkurenceschopnosti členských států unie. Ten původní francouzsko-německý neformální návrh byl ovšem následně nahrazen společným návrhem stálého předsedy Evropské rady a předsedy Evropské komise. Ten byl postupně několikrát aktualizován. Na jeho finální podobě se nakonec shodli minulý pátek nejvyšší představitelé eurozóny bez účasti jak ČR, tak ostatních nečlenů eura. Dnes právě při této peripetii už oficiální název není Pakt pro konkurenceschopnost, ale pak pro euro. A právě jeho verze bude předložena této březnové Evropské radě. Pakt je postaven na principu 4 společně stanovených cílů. Stabilizace veřejných financí, stabilizace finančního sektoru, zvýšení zaměstnanosti a zejména pak posílení konkurenceschopnosti členských států. S ohledem na ně obsahuje několik indikátorů jeho dosahování, ovšem nikoli v kvantifikované podobě. Konkrétní možná opatření dosahování jsou uvedena příkladem. Není zde již zrušení indexace mezd ani povinné věkové pásmo pro odchod do důchodu. To si státy, které s tím měly problém, prosadily. Státy, které budou participovat, si naopak samy určí, jak uvedených indikátorů budou chtít dosahovat. Své závazky sdělí na Evropské radě a napíší do svých národních programů reforem. Nejasná ovšem zůstává právní forma a role institucí. Česko spolu s dalšími státy odmítalo použití tzv. otevřené metody koordinace, jenž se využívá např. ve strategii Evropa 2020. V té má totiž Evropská komise nejen monitorovací, ale i doporučující kompetence. Podle schváleného paktu nakonec komise bude hrát silnou centrální roli v monitoringu jeho plnění. S tím až takový problém nemáme. O pár odstavců dál se ale říká, že monitoring bude politickou záležitostí a bude prováděn Evropskou radou. Otázkou je, zda nebude Evropská komise moci členským státům nakonec sama doporučovat vhodná opaření. Tak totiž může činit v rámci národních programů reforem, neboť ty naplňují právě strategii Evropa 2020. Pokud státy budou pakt implementovat prostřednictvím těchto programů, může komise ve výsledném efektu plnit stejnou úlohu, jako ve zmíněné strategii. Vzhledem k tomu, že všechny indikátory směřují do sféry mimo kompetencí EU,
59
odmítá vláda možnost, aby šlo o skryté posílení kompetencí komise nebo Evropského parlamentu. V tomto sdílíme postoj s celou řadou dalších států, namátkou Německo, Británie, ale také konce konců Rakousko nebo Maďarsko. Přesto role institucí není dle návrhu zcela zřejmá a musí být ještě vyjasněna. K paktu se zatím přihlásily státy eurozóny. Ty buď na Evropské radě nebo v národní programech reforem vyjmenují své konkrétní závazky. Ostatní státy mají možnost se dobrovolně připojit nyní v březnu a sdělit své závazky. Fakticky ale bude možno připojit se také kdykoli později. S ohledem na krátkou lhůtu zatím preferujeme, mám na mysli Českou republiku, se pokud připojit, tak až později, ale ani to není, myslím, ještě jisté. S plněním paktu bychom sice neměli problém, protože patříme k těm fiskálně disciplinovanějším zemím, nechceme ale nechat komisi, aby nám něco nad rámec svých kompetencí doporučovala. Navíc je vhodné vyčkat, jak se pak osvědčí. Jsou v něm nadále i mnohé nejasné věci o další koordinaci v oblasti daní, mířících i na evropskou úroveň z finančních transakcí, kdy je rovněž třeba čekat, co konkrétního tu státy či komise ještě navrhnou. Co se týče harmonizace daňového základu korporátních daní, zde pak pouze konstatuje, že Evropská komise přijde s návrhem v krátké době. Ale tato věc běží v normálním legislativním procesu EU. Jistě se mnou budete navíc souhlasit v tom, že před připojováním se k tomuto závažnému dokumentu Unie by vláda měla konzultovat i parlament a nakonec i sociální partnery. Vláda již o dokumentu diskutovala o jedné z jeho průběžných verzí. Naše pozice je ta, že tam, kde má unie kompetence, lze užívat klasické metody rozhodování a nehledat nic nového. Přitom hlavním příspěvkem pro konkurenceschopnost je vnitřní trh. Pokud chceme jít nad rámec kompetencí Unie, je další koordinace jistě možná, ale bez převodu pravomocí. Proto jsme i proti rozšiřování tzv. otevřené metody koordinace a preferujeme volnou mezivládní spolupráci na principu politických závazků. Touto cestou se pak dá jít, ale jak jsem naznačil, s celou řadou otevřených otázek. Závěrem ještě dodávám, že finální pakt pro euro je formulovaný velmi obecně. Kvantifikace jednotlivých společných cílů by měla probíhat každoroční politickou dohodou o společných národních závazcích pro následující rok. Není tedy možné v současnosti kvantifikovat dopady případného připojení se ČR k paktu, neboť ty se budou odvíjet od toho, k čemu bychom se my sami byli ochotni nebo chtěli zavázat. To je k hospodářské politice, což je skutečně jádro jednání Evropské rady. Dál bude na programu také politika jižního sousedství v návaznosti na mimořádné zasedání 4. února. Tady nebudu nic rozebírat, protože bych fakticky opakoval, co již tu bylo řečeno, a jediným snad dalším dosud avizovaným tématem v rámci extrabodu bude nominace člena výkonné rady Evropské centrální banky. My tady souhlasíme se shodou na úrovni ECOFIN k nominaci pana Praeta do výkonné rady. V dřívějších fázích projednávání jsme podporovali slovenskou kandidátku paní Kohútikovou, což je bývalá viceprezidentka Národní banky Slovenska, ale proti Peteru Praetovi, který je výkonným ředitelem Belgické centrální banky, nemá šanci. Čili tady jsme postoj posunuli. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Také vám děkuji, pane navrhovateli,
prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Musíme opět určit zpravodaje. Navrhuji
60
vám, aby se jím stal senátor Luděk Sefzig, jestli nemá námitky. Tentokráte nemá vůbec žádné. Předseda VEU. O návrhu na jeho roli zpravodaje budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte prosím ruce a stiskněte tlačítka ANO. Stále 61 přítomných, kvórum 31. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE. Pan senátor byl schválen usnesením Senátu do své role zpravodaje 49 hlasy. Proti nebyl nikdo. Prosím, pane předsedo VEU, abyste nás seznámil se svou zpravodajskou zprávou. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tentokrát je to skutečně evropská agenda s naprosto převažující náplní, týkající se komunitárního práva, tedy to, co přísluší výboru, který mám tu čest vést. Pan ministr nás velmi podrobně informoval o jednání, které bude probíhat 24. - 25. On byl informován o tom, že mu Senát schválil předběžný mandát k vyjednání změny č. 136, zajištění stability eura, dokonce Senát přijal usnesení v druhém bodě, které umožňuje určitý manévrovací prostor, který nejde nad rámec nad mezivládní úroveň. Nejde na komunitární úroveň, a proto já si cením postoje vlády, která tuto pozici obhajuje, a chce ji chránit. V případě, že by na poslední chvíli, a my víme, že Evropský parlament bude tuto agendu projednávat 22., předpokládá se, že teprve 24. někdy v dopoledních hodinách nebo odpoledne při hlasování vydají závěrečné resumé, při krátkém zasedání Evropského parlamentu v Bruselu vydají závěrečný postoj, který má konzultační význam, radě. My si přejeme, aby tato agenda, která je výslovně mezivládní agendou, aby zůstala v rukou představitelů jednotlivých členských států. S možností přihlášení se k zodpovědnosti zemím, které nevlastní euro, nemají euro. Z pohledu ČR, budu jen opakovat, je účast na stabilitě eurozóny žádoucí, potřebná. Jak vidíte, bude to asi něco stát. Náklady nejsou malé a my budeme mít možnost v druhé době diskutovat o tom, zdali se ke stabilizující eurozóně připojíme, či nikoli. Na jednáních, která probíhají na společných parlamentních jednáních, jak jsem byl účasten v pondělí a v úterý, tak bych řekl, že nejenom alfou a omegou, ale převažující diskusí byla diskuse, která by měla akutně zachránit problémy kolem poskytování půjček zadlužením zemí, tím, že EU vytvoří fond, který by měl čítat něco mezi 460 – 500 mld. euro, s tím, že na dluhy bude poskytnuta jenom polovina, tak aby všichni, kteří kryjí bondy, ať jsou poskytnuty Řeckem, vypsány Řeckem, nebo jinou zemí, aby měly jistotu finanční instituce, že jistota splacení tu je. Proto je to právě polovina. Jenom o tom, o čem diskuse není, diskuse bude také, jak zajistit, aby se země nezadlužovaly. Tady vidíme, že byl téměř doslovně převzat text, který navrhla Spolková republika Německo ve formě tzv. Paktu konkurenceschopnosti. Ten Pakt konkurenceschopnosti byl jenom přejmenován na Pakt o stabilitě eura nebo Europakt. To mělo dva důvody. První důvod, že přece jen došlo k diskusi, která nebyla omezena jenom na Francii a Německo. A druhý významný, že pro některé slovo konkurenceschopnost – pro některé evropské politiky je slovo konkurenceschopnost příliš neoliberální a nepřijatelné, proto změna toho názvu na Europakt. Já osobně s postojem vlády souhlasím. A co se týče mandátu, který schválila dnes komora, a to musím říci i do konce převažující silou opozice, a já jí za to chci poděkovat při tom jednání, podle mého soudu nad rámec našeho jednacího řádu, že o změně mezinárodní smlouvy nemůžeme jednat o nějakých doplňujících, pozměňujících návrzích, nicméně v rámci projednávaného mandátu je to i
61
z hlasování vidět, vůle, aby vláda neměla svázané ruce pouze na odstavec článku 136, o který žádala, ale aby měla vyjednávací prostor v intencích, které navrhuje euroskupina, a se kterou i vláda je v souladu. Takže já si dovolím opět navrhnout, abychom vzali postoj vlády na vědomí a díky tomu předchozímu usnesení i podpořili pozici vlády při tomto mimořádně důležitém vyjednávání 24. a 25. března letošního roku. Děkuji vám za pozornost. Návrh tedy zní: Vzít i tento dokument na vědomí. Místopředseda
Senátu
Petr
Pithart: Děkuji,
pane kolego, pane zpravodaji, a otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásila paní místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Vážený
pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. I když jsem hlasovala a jsem přesvědčena o tom, že to bylo hlasování správné, o jakési šíři mandátu, který dáváme vládě k článku 136, tak zde při projednávání toho, s čím pojede vláda ČR respektive premiér na jednání Evropské rady, musím říct, že odmítám prostě dát bianko šek. Protože jestliže se dozvíme, že dnes večer budou teprve návrhy závěrů a že mandát vlády se bude tvořit, tak si myslím, že by nebránilo vůbec nic tomu, abychom tento bod, který nyní projednáváme, projednali zítra a měli trošku přesnější kontury toho, o čem se bude jednat a jaká stanoviska česká vláda bude zastávat. Tím spíš, že se jedná o záležitosti, které se skutečně týkají každého jednoho občana České republiky. A to nejenom v krátkodobých horizontech, ale skutečně na hodně dlouho dopředu, v tomto případě kohezní politiky až do roku 2020. Jestliže máme stanovovat takové záležitosti a vláda má vyjednávat záležitosti jako priority kohezní politiky, jestliže má dojednávat něco jako hospodářské vládnutí v rámci Evropské unie, tedy společné hospodářské vládnutí, tak se domnívám, že pozice je bytostným národním zájmem České republiky, a to znamená, že by tyto pozice měly být dojednány na politické úrovni dávno dopředu, že by měly být skutečně dojednány průřezem politických stran. Stejně tak je závažné rozhodnutí o tom, zda budeme vyčkávat připojení se k Paktu stability nebo zda budeme spolupracovat od počátku. To je totiž zásadní rozhodnutí o tom, jestli chceme být u věci nebo se chceme jenom zpovzdálí dívat. Je to rozhodnutí také o tom, zda budeme tvůrci evropské hospodářské politiky a evropské agendy vůbec, a nebo jestli budeme skutečně čekat na to, co nám z Bruselu přijde. Je to rozhodnutí také o tom, jestli budeme blíž na Západ, nebo blíž na Východ. A znovu říkám, toto jsou věci, které musí být předmětem diskuse napříč politických stran, protože je to národní zájem. A bude to rozhodnutí na dlouho dopředu. Třetí věc, ke které chci mít poznámku, to je politika sousedství, a v podstatě se dotýká toho, o čem jsem hovořila doposud. V této chvíli ve světle toho, co se děje v Severní Africe, co se děje v Libyi, je skutečně problém i pro Českou republiku azylová a migrační politika. My si nemůžeme myslet, že se nás to netýká. A zde je jediná možnost, jak se na případnou migrační vlnu připravit, respektive jak jí předejít. My musíme přemýšlet o tom, co udělat, abychom těmto problémům, které se dají očekávat, v důsledku toho, co se ve světě děje, jak tomu předcházet. A to jsou dvě věci – zaprvé příprava České republiky a opatření české vlády v oblasti azylové politiky a migrační politiky. A zadruhé, skutečně si myslím, že ač je prioritou i sociální demokracie politika východního partnerství, my jsme se vždycky k této věci hlásili, tak v této chvíli ale musíme zapřemýšlet o tom, zda přece jenom trošku nepřehodnotit, bez toho, že bychom se vzdávali sousedských vztahů, a dobrých sousedských vztahů, směrem na východ od nás, zda se nemusíme – já se 62
domnívám, že musíme – v této chvíli připojit k tomu, abychom posílili politiku sousedství směrem na jih, tak, abychom skutečně zabránili velkým migračním vlnám, které se mohou dotknout i nás, ač to vypadá, že jsme geograficky vzdáleni. Z těchto všech tří důvodů, o kterých jsem hovořila, skutečně si myslím, že nemůžeme vládě dát bianko šek a neodmítám samozřejmě diskusi, naopak po té diskusi volám. Myslím si, že toto jsou všechno natolik závažné věci a natolik dlouhodobé věci, že je potřeba je diskutovat, a to dlouhodobě a dlouhodobě dopředu jako strategické pozice napříč politickým spektrem. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Jestli se nemýlím, paní místopředsedkyně, podala jste návrh na odročení. (Připomínka místopředsedkyně Gajdůškové z místa.) Já jsem slyšel, že jste řekla, že chcete, abychom o tom jednali zítra. (Domluva obou místopředsedů na místě.) Dobrá, já se domnívám, že podle § 60, odst. 2, písm. C je možné v projednávané věci navrhnout odročení, návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být projednávaná věc znovu navržena na pořad schůze. Já jsem slyšel slovo zítra. Takže z toho to vyvozuji, já se omlouvám. Takže prosím, paní místopředsedkyně. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Pane
předsedající, kolegyně a kolegové. Upřesňuji svůj návrh – navrhuji, abychom přerušili projednávání tohoto bodu a dokončili ho zítra, poté, kdy budeme seznámeni s konkrétním návrhem závěrů Evropské rady. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Je to procedurální návrh. Podle mého názoru nejde o přerušení. Přerušit lze schůzi. Je to skutečně návrh na odročení. Je to procedurální návrh, o kterém budeme po znělce bezprostředně hlasovat. Ona lhůta je zítra. (Hlásí se ministr Vondra.) Člen vlády může kdykoli vstoupit do rozpravy, a to se právě děje. Pan ministr Vondra, prosím. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Dámy a pánové, já to samozřejmě nechám plně na vašem uvážení, ale my, co víme, co přichází, ten týden předtím v písemné podobě z Bruselu, tak vám řeknu jednu věc – to, co bude k dispozici zítra, nebude o moc více, než je k dispozici dneska. Ta faktická práce tak jako vždy probíhá v zásadě – pátek, sobota, neděle, pondělí, úterý – čili jestli chcete ještě jednou absolvovat tento výklad, tak proti gustu žádný dišputát, ale garantuji vám, že zítra nebudeme příliš moudřejší než dnes. Je to samozřejmě vaše svobodná volba. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Procedurální návrh byl podán. V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, kvórum je 31. Byl podán návrh na odročení projednávání tohoto bodu, a to na zítřejší část schůze. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti tomu návrhu, stiskněte tlačítko NE a zdvihněte ruce. Pro návrh se vyslovili 4 senátorky a senátoři, proti 21. Registrováno bylo 64 senátorek a senátorů, kvórum bylo 33. Pan senátor má technickou. Senátor Jaromír Štětina: Jenom pro záznam, já jsem se přehmátl a zmáčkl jsem tlačítko ANO, místo tlačítka NE. Omlouvám se.
63
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Dobře, bude zaznamenáno. Takže pokračujeme v projednávání bodu. Jsme uprostřed rozpravy. Kdo se prosím dále hlásí do rozpravy? Nikdo, takže rozpravu končím. Pro jistotu se ptám pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit – on se vlastně před chvílí vyjádřil. Takže nechce. Pan zpravodaj, pan senátor Luděk Sefzig se také nechce vyjádřit, takže po znělce budeme hlasovat o návrhu, který předložil zpravodaj pan senátor Sefzig. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor Luděk Sefzig. V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů, kvórum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro návrh, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruce. Končí hlasování pořadové číslo 27. Skončilo přijetím návrhu – zopakuji: v sále 63 přítomných, kvórum 32, pro 50 hlasů, proti nebyl nikdo. Začneme projednávat bod, kterým je
15. Návrh směrnice Rady o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem (evropský senátní tisk č. N 006/08) Materiály jsme obdrželi jako senátní tisky číslo N 6/08 a N 6/08/01. Prosím pana ministra obrany Alexandra Vondru, který opět zastoupí předsedu vlády Petra Nečase, aby nás s těmito materiály seznámil. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Ano, pane předsedající, dámy a pánové. Téma svým způsobem aktuální, protože bezpečnost jaderné energetiky v souvislosti se situací v Japonsku je skutečně více než aktuální. Evropská rada, aniž by tuto situaci předvídala, tak dne 4. února ve svých závěrech upozornila na důležitost zachování a prosazování nejnáročnějších norem v oblasti jaderné bezpečnosti. Unie stanovila společný závazný rámec pro jadernou bezpečnost během českého předsednictví, kdy ve spolupráci s Danou Drábovou a dalšími jsme přijímali směrnici o branné bezpečnosti a zaštítili se právě principy Mezinárodní agentury pro atomovou energii a také závazky vyplývajícími z Úmluvy o jaderné bezpečnosti. Jednání o návrhu směrnice o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem se dostala do listopadu loňského roku až do 5. kola. Další jednání by bylo asi trošku poznamenáno vývojem v Japonsku zvláštní radou pro energetiku, která se uskuteční příští pondělí. A pak také zasedáním Asociace západoevropských jaderných dozorů, která proběhne v 2. polovině příštího týdne v Helsinkách. Výhrada Senátu k omezení možnosti spolupráce v této oblasti pouze na členské státy, což by vyloučilo možnost využívat úložiště třetích zemí pro potřeby České republiky, je i výhradou vlády. Spolu s Velkou Británií, Polskem a Slovinskem doporučujeme toto ustanovení vypustit a danou problematiku směrnicí vůbec neupravovat. Většina členských států je ochotna přistoupit na kompromis a vývoz povolit s tím, že třetí země budou muset prokázat dodržení určitých standardů pro nakládání s radioaktivním odpadem. Další kolo jednání se otevře 23. března – předsedající Maďarsko předpokládá, že projednávání návrhu směrnice dokončí ještě během svého předsednictví. Právním základem pro její vydání bude smlouva o založení evropského společenství pro atomovou energii, čili EURATOM. Evropský parlament má při
64
schvalování směrnice konzultační roli. Pro vládu je klíčové v návrhu v co nejširší míře využít stávající mezinárodní zavedené a používané terminologie a principy v přijatých dokumentech mezinárodních organizací. Z hlediska praxe v České republice je pravděpodobné, že nová směrnice nepřinese žádné podstatné věcné změny. Nepředpokládáme proto, že bychom chtěli přijetí této směrnice blokovat. Jádro, jakožto nízkoemisní zdroj energie, značnou měrou přispívá k přechodu na nízkoemisní ekonomiku ke konkurenceschopnosti a k cílům souvisejícím s redukcí emisí CO2. Česko spolu s Francií před únorovou Evropskou radou, jak jsem již řekl, deklarovalo podporu energetické bezpečnosti unie a nejvyšším standardům jaderné bezpečnosti v evropském i mezinárodním měřítku. Čili tolik asi stručná informace k této směrnici. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane předkladateli. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. N 006/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Škaloud. Toho nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky, vážení senátoři, pane
ministře, stručně vás seznámím se stanoviskem našeho evropského výboru a s několika poznámkami k tomuto návrhu směrnice. Návrh směrnice stanovuje právní rámec pro zacházení s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem v členských státech EU. Principy a požadavky, které jsou stanoveny v bezpečnostních standardech Mezinárodní agentury pro atomovou energii a v Úmluvě o jaderné bezpečnosti, by se nyní měly stát závazné a právně vymahatelné. Směrnice mimo jiné zakládá povinnost členských států vytvářet vnitrostátní programy, v nichž uvedou, kdy a jak vybudují a jak budou spravovat úložiště vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu. Dále členské státy musí zajistit, aby informace týkající se nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem byly dostupné pracovníkům a široké veřejnosti. Za nejvhodnější a nejbezpečnější způsob ukládání komise považuje hlubinná geologická úložiště. Směrnice také počítá s možností vytváření společných úložišť, na kterých se může dohodnout více členských států. Avšak vývoz vyhořelého paliva mimo EU zakazuje. To je v návrhu. Tento předložený návrh vychází v řadě ustanovení ze směrnice o jaderné bezpečnosti přijaté za českého předsednictví v Radě EU. Tato navazující směrnice se dotýká jen specifického tématu, a to zacházení s vyhořelým palivem. Pokud jde o stanovisko výboru pro záležitosti EU, ten zde identifikuje jedno sporné ustanovení, které se týká článku 4, a to zákazu vývozu vyhořelého paliva. Domníváme se, stejně jako vláda, že by členským státům měla být ponechána možnost vývozu vyhořelého paliva na přepracování nebo pro jeho případné uložení i mimo země EU. Ministr zde předeslal, že by stálo za to, kdyby vůbec nebyl tento odstavec použit. Tento zákaz vývozu radioaktivního odpadu je stabilně projednáván na pracovní skupině v rámci celé této projednávané směrnice. K ukončení projednávání ještě nedošlo, přestože se tato skupina schází zhruba každých 14 dní, a již je na stole asi šestá verze tohoto návrhu směrnice. Náš výbor přijal následující usnesení, je velmi stručné, dovolím si ho přečíst, i když ho máte na stole.
65
Pozitivně hodnotí stanovení jednotného právního rámce EU a základní společný bezpečnostní princip, a požadavku pro odpovědné nakládání členských států s těmito materiály, přičemž konstatuje, že se Česká republika vyznačuje vysokou úrovní bezpečnostních postupů a norem uplatňovanými orgány státní správy v dané oblasti. Nesouhlasí s formulací článku 4 odst. 3 návrhu ve znění předloženém Komisí, protože omezuje možnost spolupráce v této oblasti pouze na členské státy EU, čímž například v budoucnosti prakticky vylučuje jakoukoli možnost využívat pro potřeby České republiky regionální úložiště ve třetích zemích. Další bod – podporuje v této věci stanovisko vlády. To je vše za výbor pro záležitosti EU. Žádám vás o schválení tohoto stanoviska výboru. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Tiskem se zabýval také výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Pan senátor Pavel Eybert – přeje si vystoupit? Ano. Má slovo. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já už jenom doplním pár poznámeček, které nezazněly. Náš výbor se touto problematikou také zabýval. Museli jsme konstatovat, že je to jedna ze směrnic, které jsou nám sympatické, na rozdíl od celé řady jiných směrnic EU, které nám tak příliš sympatické nejsou. Mohl bych zmiňovat problematiku zakřivení banánů, rušení žárovek apod. Tato směrnice byla z valné části připravována Českou republikou a dokonce pod vedením pana Krse, který dělá zástupce paní Drábové na Úřadu pro jadernou bezpečnost ČR. Z toho také vychází to, že české předpisy pro tuto oblast jsou promítnuty do návrhu této evropské směrnice, a že Česká republika splňuje bezezbytku všechny body, které nám směrnice ukládá. Byl tady zmíněn jeden problém, to je právě to ukládání, nebo možnost ukládání, možnost spolupráce mimo země EU. Dovedu si zcela dobře představit, že vznikne úložiště použitých jaderných materiálů například v Rusku nebo v některé postsovětské zemi a tímto bychom byli vyloučeni z možnosti ukládat u nich tyto materiály. Zrovna tak by se to mohlo stát například se Švýcarskem, které má také dobré geologické podmínky pro takovouto záležitost. Výbor také doporučil tuto směrnici k přijetí, pověřil mě přednesením zpravodajské zprávy a předsedu výboru pana Bárka, aby seznámil předsedu Senátu s tímto návrhem. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore, a
otevírám rozpravu. Jako první se do ní přihlásil pan senátor Jiří Bis. Má slovo. Prosím. Senátor Jiří Bis: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři, já jako zastánce využívání jaderné energetiky si jsem plně vědom toho, že mírové využívání v jaderných elektrárnách je spojeno s produkcí radioaktivních materiálů a jejich bezpečné uložení a likvidace je dost zásadní, je součástí celkové bezpečnosti jaderných elektráren a jaderných zařízení. Je nutné si říci, že cílem toho je, zamezit, aby lidé, zvířata, voda, vzduch, byli kontaminováni a aby se dále produkty štěpení mohly šířit. Bezpečné ukládání radioaktivních odpadů je nezbytné v celém procesu, to znamená v okamžiku, kdy je palivo jako vyhořelé nebo částečně vyhořelé vytaženo z reaktoru, stává se už radioaktivním odpadem a celý proces by měl být bezpečný.
66
Teď se ukazuje – třeba v Japonsku, v té nejnovější problematice – že tam, kde to bylo považováno za bezpečné ukládání v dochlazovacích bazénech, se vyskytl problém, s kterým asi nikdo moc nepočítal. Důležité z tohoto hlediska jsou také mezisklady, kde je po určitou dobu vyhořelé jaderné palivo uloženo. To, co předpokládáme na trvalé úložiště, by mělo být to, až co zbude po přepracování paliva. To je jedna otázka bezpečného nakládání s tímto vyhořelým palivem. Druhá otázka, která je teď neméně vážná, je otázka světového terorismu. Předpokládá se, a všechny systémy se tím zabývají, aby se k tomuto vyhořelému palivu nemohli dostat teroristé, protože vyhořelé palivo obsahuje značné množství plutonia. Pomocí získání plutonia se dá tím nejjednodušším způsobem vytvořit atomová bomba. Nakonec víte, že jedna z těch původně svržených bomb, které byly svrženy ke konci druhé světové války, byla na bázi plutonia. Je 400 reaktorů v nějaké činnosti ve světě a skutečně pohlídat všechno vyhořelé palivo z těchto reaktorů představuje významný problém. Je to problém toho, aby se k němu nedostali teroristé, aby nemohli vyrobit atomovou bombu, případně to, co je také diskutováno, špinavou bombu. I z tohoto pohledu se dost často teď na mezinárodních konferencích vyskytuje určitý požadavek na vývoj thoriového cyklu, který by byl zajímavý stejně jako uranový. S tím, že meziprodukt, který tam je, mezi produkt toho štěpení, nemá tu schopnost jako plutonium, že by se z něho daly vytvořit atomové zbraně. Samozřejmě, že podporuji novou směrnici, vítám ji a budu pro ni hlasovat. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo
má pan senátor Vítězslav Jonáš. Senátor Vítězslav Jonáš: Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, já si dobře vzpomínám, jak se řešil v Dukovanech problém s vyhořelým palivem a jak jsme nutili ČEZ k tomu, aby skladování nebylo v bazénech a aby se použila co nejmodernější technika ke skladování. Nakonec se podařilo společným tlakem přinutit provozovatele k tomu, aby se skladovalo tou nejmodernější dostupnou technikou, to bylo skladování v přepravních a skladovacích kontejnerech typu Castor firmy GNS Nukem. Myslím, že to bylo velice dobré řešení. Ukazuje se – to, co nastalo v Japonsku – že právě proto, že to jsou kontejnery, které vydrží obrovské nápory, jsou konstruovány na tlak, na pády letadel, a hlavně jsou to zároveň kontejnery přepravní, to znamená, kdyby došlo k jakékoli havárii, je možno je rychle přepravit někam jinam. My jsme také argumentovali tím, aby v blízkosti jaderných zařízení nebylo skladování, ať už dočasné. A to nejen proto, že to brání dalšímu rozšíření elektrárny, ale také kvůli tomu, že jsme upozorňovali na kumulaci rizik, která spočívají v tom, že jsou dvě nukleární zařízení vedle sebe. V případě Dukovan jsou tři. Ale o tom nechci mluvit. I já tuto směrnici také vítám, přispívá k bezpečnosti řešení uložení vysoce radioaktivních odpadů. Také si myslím, že by bylo dobře, aby se uspíšilo řešení. To znamená správa úložišť radioaktivních odpadů, která má řešit konec palivového cyklu, to je, aby uložení bylo urychleno, aby ty miliardy, které už jsou na jaderném účtě, byly nějakým způsobem investovány co nejrychleji do dalších úložišť. Protože v případě, že bychom chtěli rozšířit Temelín a Dukovany, už v povolovacím řízení musíme doložit, že máme kam uložit odpad, že konec spalovacího cyklu a definitivní úložiště máme vyřešeno. Upozorňuji jenom na to, že jedna věc je, mít nějakou směrnici a druhá věc je vyvinout tlak, aby správa úložišť a ministerstvo s tím pohnulo
67
dopředu, protože zatím není souhlas v žádné lokalitě. Průzkumy se na čas zastavily a bylo by nutné s tím pohnout. Je to minimální riziko pro region. Je potřeba jenom osvěta, protože provoz jaderných elektráren je podstatně nebezpečnější – několikanásobně – než uložení vyhořelého paliva. To je jenom poznámka z mé zkušenosti. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Ještě
někdo si přeje vystoupit v obecné rozpravě? Nikdo, takže rozpravu končím. Ptám se pana předkladatele, zda si přeje vystoupit. Nepřeje. Ani pan zpravodaj si nepřeje se vyjádřit. Slyšeli jsme návrh na usnesení, včetně doporučení. Po znělce o tomto návrhu budeme hlasovat. Ještě jednou – budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Miroslav Škaloud. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť, prosím, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji. A nyní – kdo je proti tomuto návrhu, má možnost stisknout tlačítko NE a zvednout ruku. Hlasování skončilo. Schválením předneseného návrhu, 63 zaregistrovaných, kvorum bylo 32, pro 52, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji pánům zpravodajům. Pan předkladatel zůstává, protože nyní projednáme bod, kterým je 16. Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/203/ES ze dne 28. února 2008, kterým se provádí nařízení (ES) č. 168/2007, pokud jde o přijetí víceletého rámce na roky 2007–2012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (evropský senátní tisk č. N 022/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N22/08 a N22/08/01. Prosím pana ministra obrany Alexandra Vondru, aby nás s těmito materiály seznámil. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Děkuji. Dámy a pánové, Agentura EU pro základní práva byla zřízena nařízením Rady č. 168/2007. Náplň její činnosti vymezuje rozhodnutí rady č. 203/2008, o víceletém rámci činnosti, které ve vztahu k zakládacímu nařízení je oním prováděcím předpisem. Komise nyní navrhla změnu víceletého rámce činnosti tak, aby se agentura mohla zabývat i otázkami justiční a policejní spolupráce v trestních věcech, tedy agendou, jež jí původně nebyla svěřena. Argumentovala přitom tím, že působnost agentury se o tuto oblast automaticky rozšířila v důsledku přijetí Lisabonské smlouvy, a to v souvislosti s novým zněním tak zvané doložky flexibility. Podle Komise tak není nutné pozměnit zakládací nařízení a uvedenou pravomoc agentuře výslovně svěřit. Vláda měla od začátku pochybnosti o tom, zda uvedený výklad není v rozporu s obecnou zásadou svěření pravomocí. Podle této zásady může Unie vykonávat jen ty pravomoci, které jí členské státy svěří. Požádala proto o vypracování expertního stanoviska právní službu Rady. Ta ve svém stanovisku konstatovala, že k automatickému rozšíření působnosti agentury nedošlo. Za jediný možný způsob
68
jejího rozšíření pak právní služba Rady označila změnu zakládacího nařízení. Toto stanovisko tedy potvrdilo právní názor vyjádřený v pozici české vlády. Na tomto místě chci zdůraznit, že Česká republika oceňuje činnost i výsledky Agentury EU pro lidská práva, jež prostřednictvím svých odborných aktivit významným způsobem přispívá k monitoringu a zlepšení ochrany lidských práv v EU. Nicméně právní základ její činnosti musí být naprosto nezpochybnitelný. Vláda proto vítá usnesení výboru pro záležitosti EU Senátu, jež je s názorem vlády v souladu a podporuje náš zdrženlivý postoj k této věci. Děkuji. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. N 22/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Luděk Sefzig, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně a
kolegové, seznámím vás se zpravodajskou zprávou a zároveň také uvedu důvody, které vedly k usnesení, jež máte k dispozici. Jak už pan ministr zmínil, Agentura byla ustavena v roce 2007. A musím tady doložit a vzpomenu pamětníky, že Senát nebyl velkým příznivcem otevření této Agentury, a to nikoliv z důvodů, že by podceňoval lidskoprávní agendu, ale z důvodů, že nebyly příliš vyjasněny hranice této Agentury a dosah této Agentury a hranice ostatních lidskoprávních evropských institucí, jako je Rada Evropy, jako je Soud pro lidská práva ve Štrasburku. To všechno jsme tehdy uváděli. Z toho důvodu jsme byli velmi rezervovaní ke vzniku této Agentury a zároveň jsme také upozorňovali, že si nepřejeme, aby Agentura dělala něco jiného než monitoring. A musím doložit, že Agentura skutečně nic jiného nedělá, pouze monitoruje. Nyní v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy a s rozšířením komunitárního, tedy evropského práva i na oblasti třetího pilíře se zástupci některých států, řekl bych všech států snad s výjimkou České republiky, která jediná uvedla nevhodnost použití právního rámce, tedy rozšíření tímto způsobem působnosti Agentury i na oblast třetího pilíře, logicky tedy tuto oblast chtěly rozšířit dohledu Agentury i na oblast policejní a justiční spolupráce. Ale my se domníváme, stejně tak, jako se domnívala vláda, a hlavně, co je důležité, jako se domnívá i právní služba Rady, že takovýmto způsobem působnost Agentury rozšířit nelze, už jen z toho důvodu, že při ustavení Agentury právě postoj českého Senátu a některých dalších dotázaných komor vedl k tomu, že přímo v zakládající smlouvě je citace, že žádná část tehdejšího nařízení by neměla být vykládána způsobem, který by předjímal otázky, zda oblast působnosti Agentury může být rozšířena i na policejní a soudní spolupráci v trestních věcech. Takto zní doslovná citace ze zakládací smlouvy pro Agenturu. Z toho důvodu považujeme za správné, že Agentura by měla měnit svoje portfolio nikoliv dodatkem, ale cestou změny základního rozhodnutí. To je také to, na co v našem usnesení upozorňujeme. Musím říci, že kritiků bylo více, ale pouze ČR s touto kritikou vystoupila otevřeně. A poté, co projednala situaci i právní služba Rady, je velmi pravděpodobné, že Komise návrh nařízení stáhne a předloží je správnou cestou, to 69
znamená, že předloží novou změnu zakládající listiny pro tuto Agenturu. Agentura bude mít určitě dále pouze monitorovací účinek. Moc bychom si nepřáli, aby to bylo cestou komitologickou podle článku 291 Smlouvy o fungování EU, která je pro nás nepřijatelná, ta obchází kompenzační klauzuli jednacích řádů ve věci unijního práva, a proto bychom si přáli, aby byla vytvořena nová zakládací listina pro Agenturu. Vláda nás informovala o svém negativním postoji k této změně. A my jsme diskutovali na našem výjezdním zasedání, kde byli přítomni zástupci ústavněprávního výboru a Stálé komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury, zdali musí vláda seznámit Senát i v případě, že nás nežádá o souhlas, že chce mít zamítavé stanovisko. A domluvili jsme se, že by bylo vhodné a že je dobré, aby vláda i toto odmítavé stanovisko komorám zaslala a seznámila nás s tímto zamítavým stanoviskem. Vláda tak i učinila. To je můj komentář k navrženému usnesení, které nebudu citovat, máte je všichni k dispozici, a doporučuji, abychom přijali usnesení, na kterém jsme se domluvili a odhlasovali jsme ho jednomyslně na našem výboru. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. A otevírám v tuto chvíli rozpravu, do které není nikdo přihlášen. Zdá se, že to je setrvalý stav a tudíž obecnou rozpravu končím. Zeptám se pana předkladatele, jestli chce vystoupit? Zřejmě nechce vystoupit, pan zpravodaj taktéž ne. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o návrhu. V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu, tak, jak jej přednesl a doporučil Luděk Sefzig, tj. usnesení výboru pro záležitosti EU. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 29 ze 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 se pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji a můžeme tento bod ukončit. Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je
17. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o kazetové munici (senátní tisk č. 11) Vládní návrh máte jako senátní tisk č. 11 a uvede ho ministr obrany Alexandr Vondra, který má slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Pane předsedající, dámy a pánové, po pěti věcech, kdy jsem tu navrhovatele zastupoval, mám tu poslední šestou jako bonbonek ze svého resortu, a sice vládní návrh, kterým předkládáme Senátu k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluvy o kazetové munici. Mezinárodní společenství dlouhodobě usiluje o zákaz některých druhů zbraní, jejichž použití ve válečných konfliktech má velké negativní dopady na civilní obyvatelstvo. Mezi takové zbraně patří i kazetová munice, kterou se rozumějí kontejnery, které obsahují výbušnou submunici. Tyto kontejnery jsou shazovány z letadel nebo odpalovány ze země, aby rozptýlily řádově desítky až stovky kusů této submunice, která pak při dopadu na zem vybuchuje.
70
Kazetová munice je ze své podstaty zbraní s velkým prostorovým účinkem a její obětí se proto v případě nevhodného používání velmi snadno stávají civilisté. Za účelem úplného zákazu kazetové munice byla pod záštitou OSN sjednána předkládaná Úmluva u kazetové munici, která byla přijata v Dublinu dne 30. května 2008 a pak následně v Oslu otevřena k podpisu. Slavnostně byla podepsána dne 3. prosince 2008 zástupci 94 států včetně České republiky a většiny spojenců v Severoatlantické alianci. V současné době je Úmluva již v platnosti pro ty signatářské státy, které ji ratifikovaly a u depozitáře, kterým je generální tajemník OSN uložily ratifikační listiny. Mezi signatáře Úmluvy v současné době nepatří největší výrobci a uživatelé této kazetové munice, například Rusko, USA, Čína, lze však předpokládat, že široká podpora Úmluvy v rámci mezinárodního společenství přiměje i tyto země omezit používání a výrobu tohoto typu zbraně. Ratifikací Úmluvy tak ČR výrazně přispěje k rozvoji mezinárodního humanitárního práva. Zároveň bych vás rád informoval, že Parlamentu ČR byl souběžně s tímto materiálem předložen také návrh na vydání zákona o zákazu použití, vývoje, výroby, skladování a převozu kazetové munice a o jejím zničení. Jedná se o sněmovní tisk č. 214. Jeho účelem je zajistit, aby právě závazky obsažené v této Úmluvě, kterou tu máme dnes, jako například zákaz výroby této kazetové munice, se vztahovaly i na fyzické a právnické osoby, které dlí na území ČR. Na základě výše řečeného vás tímto žádám o souhlas s předloženým materiálem. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane navrhovateli, a
prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Garančním a zároveň jediným výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 11/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Kladívko, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, pan ministr tady řekl podstatu návrhu k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluvy o kazetové munici. Já bych k tomu dodal jen některé postřehy z projednávání ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Úmluva vstoupila v platnost dne 1. srpna 2010. Pro Českou republiku, kde dosud probíhá proces ratifikace Úmluvy, vstoupí tato případně v platnost prvním dnem šestého měsíce po datu, ke kterému uloží svou ratifikační listinu u depozitáře Úmluvy. Jak bylo již řečeno předkladatelem, jedná se o generálního tajemníka Organizace spojených národů. Česká republika již v okamžiku podpisu Úmluvy byla zemí, která kazetovou munici nadále nepoužívá. Všechny typy této munice, které byly v minulosti součástí výzbroje Armády ČR, byly vyřazeny a nyní již i ekologicky zlikvidovány. Likvidace byla dle předkládací zprávy dokončena v průběhu roku 2010. Z tohoto důvodu se také nepředpokládá dopad provádění Úmluvy na státní rozpočet ČR. Z pohledu českého ústavního práva je Úmluva tzv. mezinárodní smlouvou prezidentské kategorie ve smyslu článku 49 písm. c). Další věc, jejíž úprava je vyhrazena zákonu, ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 395/2001 Sb., a k její ratifikaci prezidentem republiky je potřeba souhlasu obou komor Parlamentu ČR.
71
Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 4. schůzi konané dne 9. března 2011 přijal k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Úmluva o kazetové munici, usnesení, ve kterém doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené Úmluvy. Děkuji za pozornost. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji,
pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Otevírám tímto obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan senátor Jaromír Štětina a uděluji mu tímto slovo. Prosím, pane senátore. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám, pane předsedající. Kazetové bomby jsou stejně jako raketové systémy URAGAN a jiné podobné moderní kaťuše používány v Čečensku, resp. byly používány. A jelikož jsou to zbraně, které ničí živou sílu nepřítele tím širokým rozprostraněním, tak byly používány ruskou armádou. A jsou to právě tyto zbraně, které se podílely na tom, že ruská armáda zabila v Čečensku skoro 100 tisíc civilních obyvatel a z toho 40 tisíc dětí. Je bohužel pravda, jak říkal pan ministr, že hlavní hráči, jako je Čína, USA, Izrael a Rusko, tuto smlouvu neratifikují. Ale my bychom ji měli ratifikovat už jenom proto, abychom alespoň nějaký tlak na tyto velmoci učinili. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako
další se do rozpravy přihlásil pan senátor Jaroslav Doubrava. Tímto mu uděluji slovo. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, na vlastní oči jsem v době bombardování Jugoslávie viděl účinky této strašné zbraně. Tyto účinky jsou stejně strašné, jako je tato zbraň. I já se přikláním a vyzývám vás k tomu, abychom dali souhlas k ratifikaci této dohody. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Ale protože nikoho nevidím, tak rozpravu uzavírám. Zeptám se pana navrhovatele, zda chce ještě vystoupit? Nechce, pan zpravodaj také ne. Bylo doporučeno ke schválení usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a přistoupíme tudíž k hlasování. Budeme hlasovat o usnesení: Senát Parlamentu ČR dává souhlas k ratifikaci Úmluvy o kazetové munici. V sále je v tuto chvíli přítomno 61 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 31. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 30 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi jako navrhovateli a zároveň děkuji i panu zpravodaji. Tím končí blok pana ministra Vondry. Přistoupíme k dalšímu návrhu v rámci našeho programu, a tím je
18. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a
72
techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 47) Senátní tisk č. 47. Návrh uvede ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, kterého nyní žádám, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pan ministr je přítomen, už delší dobu čekal, takže prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Dobrý den, pane
předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, novela zákona 360 o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků, činných ve výstavbě, je návrhem novely zákona, která má určitým způsobem zlepšit a zvýšit kontrolní pravomoci státu při udělování autorizací. Tento materiál byl zpracován na základě usnesení vlády č. 411/2009, kterým vláda uložila ministrům spravedlnosti, financí, pro místní rozvoj a ministryni zdravotnictví vypracovat a vládě předložit návrhy legislativních opatření ke zkvalitnění státního dohledu nad činností profesních komor. Domníváme se, že přijaté řešení, tzn. způsob, kterým se posiluje kontrolní vliv státu prostřednictvím účasti zástupců státu v autorizačních komisích nebo v autorizační radě, je řešení, které respektuje princip přiměřenosti k povaze závažnosti daného problému, resp. k riziku ohrožení veřejného zájmu v případě zachování stávajícího stavu. Návrh zákona je v souladu s českým právním řádem a je plně slučitelný s právem Evropské unie. Navrhovaná úprava nemá dopady na obyvatelstvo, podnikatelskou sféru, ani nezvyšuje požadavky na finanční prostředky z veřejných rozpočtů. Návrh zákona byl dne 15. března projednán v ÚPV a dále ve VUZP. Tolik moje úvodní slovo na začátek. Děkuji. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji,
pane ministře, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal ÚPV, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 47/2. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Čunek. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona VUZP, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 47/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Marta Bayerová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pan ministr zde objasnil podstatu návrhu zákona zcela vyčerpávajícím způsobem, a mně nezbývá, než vás seznámit s usnesením našeho výboru. 21. usnesení z 6. schůze, konané dne 15. 3. 2011, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Senátní tisk č. 47. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Miroslava Kalouse, náměstka ministerstva pro místní rozvoj ČR, po přednesení zpravodajské zprávy senátorky Marty Bayerové, zastoupené předsedou výboru Ivo Bárkem, a po rozpravě výbor 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.
73
2. Určuje zpravodajem výboru projednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátorku Martu Bayerovou. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko, zaujměte svoji pozici u stolku zpravodajů. Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru. Pan senátor Čunek nechce vystoupit. Tudíž se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh neregistruji, děkuji. Tudíž otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Je přihlášen pan senátor Pavel Eybert, která má slovo. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, je určitě dobře, zvýší-li se dohled státu nad tím, kdo a v jaké kvalitě získá právo vykonávat funkci autorizovaného architekta nebo autorizovaného inženýra technika. Proto tuto předkládanou novelu považuji za přínos, a také ji podpořím. Zůstává však ve mně otázka, zdali zřízení této instituce, která supluje svým způsobem výkon státní správy, stavební úřady, je tím správným krokem, který jsme před časem učinili. Vlastně celý nový stavební zákon, platný od 1. 1. 2007, který jsme schválili, je normou, která místo zjednodušení procesu územního, stavebního řízení, ale zejména pro tvorbu územních plánů a jejich změn přinesl znepřehlednění procesu, jejich zdražení, ale také prodloužení dob, potřebných k získání kýžených výsledků, získání územního plánu, stavebního povolení, územního rozhodnutí. Projektantům architektům pak přinese spoustu dalších zakázek, což ani nestíhají v čase potřebném plnit. V současné době vzniká na ministerstvu pro místní rozvoj nový stavební řád. Budeme muset velmi pozorně sledovat a reagovat na navrhovanou změnu. Nedojdeli schválením příštího stavebního zákona k výraznému snížení doby, nezbytně nutné k získání stavebního povolení, bude konkurenceschopnost České republiky nadále významně klesat, a to si v dnešním světě nemůžeme bez následků dovolit. Aby tomu tak nebylo, je třeba určitě rasantní změny. Proto využívám této možnosti a apeluji na pana ministra, aby rázně čelil nápadům, které by sice jedné skupině přinesly hodně práce, pro celou republiku pak škodu v nemožnosti pružně reagovat na potřeby měst, obcí a podnikatelské sféry. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, jako
další se přihlásil do rozpravy pan senátor Jiří Čunek, kterému tímto uděluji slovo. Senátor Jiří Čunek: Pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, pane
ministře, určitě jako bylo předřečníkem řečeno, je dobře, aby stát měl vliv tam, kde vliv má mít. Jestli si možná mnozí z vás vzpomenou, tak v zásadě to, co tady uvedl pan ministr, tzn. důvod rozhodnutí vlády, tak ten nebyl samovolný, ten byl na základě toho, jaké problémy vláda musela řešit a především jaké problémy dopadaly na občany ČR s komorou exekutorů. A tam vznikl největší problém, protože exekutoři, kteří zasahují do soukromí, zabavují majetky, dokonce ty majetky, které zabavovat nemají, nevinných osob atd., tak to byl, o tuto záležitost byl po právu velký zájem i mediálně a vláda na to zareagovala s tím, že uložila jednotlivým ministerstvům, aby stát zvýšil svou ingerenci do některých oblastí. Potud v pořádku.
74
Návrh zákona, který tady je, by i pro mě byl v zásadě přijatelný, protože jak se dočtete v bodě 4. čl. I., tady je jasně napsáno, že v případě, že autorizační rada závažným způsobem poruší autorizační řád komory, může ministr pro místní rozvoj z vlastního podnětu nebo na návrh komory zasáhnout. Potud si myslím, že to je správně. Dokonce je správně, že zástupci dotčených ministerstev jsou členy autorizační rady, kterou jmenuje ministr pro místní rozvoj. Nicméně co podle mě není v pořádku, a to je obsahem pozměňovacího návrhu, který máte na svých lavicích, je to, že zatímco u toho bodu B u autorizační rady České komory autorizovaných inženýrů a techniků, činných ve výstavbě, je jeden zástupce ministerstva pro místní rozvoj, pak je tam doprava, zemědělství a průmyslu a obchodu, tzn. 4 zástupci ministerstev, plus je tam jeden zástupce, navržený Českou komorou architektů, to je pět a proti tomu stojí 11 členů komory, kteří – této komory, kteří jsou tam jmenováni na základě, jak zákon říká, za jednotlivé obory, a těchto oborů je 11. Jsou to pozemní stavby, dopravní stavby, mosty, technologická zařízení atd. Je to 11 lidí, jmenovaných komorou, proti těm 5. Zatímco u bodu A u Autorizační rady České komory architektů je zástupce ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva kultury, životního prostředí, pak je tam zástupce Komory autorizovaných inženýrů a jenom tři lidé z Komory architektů, což v zásadě pozbývá podle mého názoru absolutně smysl, protože jestliže je to Komora architektů, měla by tam mít většinu svých zástupců, tak jak je to v Komoře autorizovaných inženýrů. To je jeden důvod, proč jsem navrhl pozměňovací návrh, a prosil bych vás, abyste ho podpořili, kdy navrhuji, aby v tomto bodě A byla nahrazena slova "po jednom zástupci navržených", aby tam byli dva zástupci. Tím pádem tam komora získá majoritu, která jí zcela jistě přísluší, přičemž se samozřejmě státní správě, ani ministerstvům nevezmou jejich práva, navíc to velké právo při tom, když se děje nějaké porušení atd., tak právo pana ministra zůstává. A pak je ještě jeden důležitý důvod. Když jsem jednal s Komorou architektů, protože jsem byl zpravodajem tohoto bodu pro ÚPV, tak jejich největší problém je v tom, že v této autorizační radě oni chtěli mít a měli lidi, kteří byli plošně z celé republiky, tzn snažili se, aby tam byla parita jednotlivých zástupců z jednotlivých krajů, a také se snažili, aby vtáhli do procesu architekty z akademické sféry, tedy z vysokých škol, což samozřejmě při tom, když by byli jen tři zástupci, nemohou plnit. Vzhledem k tomu, že to stát nic nestojí, a oni to chtějí, protože oni nedostávají refundaci mzdy od státu atd., tak se moc přimlouvám za to, abyste podpořili tento můj pozměňovací návrh, a myslím si, že tím dostojíme také tomu, že by vůbec takovéto autorizační rady jednotlivých komor měly smysl, protože komora tam má své postavení. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako
další je přihlášen pan senátor Jaroslav Doubrava. Má slovo. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já měl připraven a chtěl jsem podat stejný nebo velmi podobný pozměňovací návrh, který, předložil těsně přede mnou pan kolega Čunek, a tím mě předběhl. Plně souhlasím, o čem tady hovořil, plně souhlasím s odůvodněním tohoto jeho pozměňovacího návrhu. Říkám jenom to, že ho nepodám jen proto, že je podstatně velmi podobný. Podobnost je v tom, že v bodu 1 v § 29 jsem chtěl vás požádat, abychom vložili před slova "po jednom zástupci" "nejméně po jednom zástupci", ale v podstatě
75
to řeší i ten pozměňovací návrh kolegy Čunka. Jen se přimlouvám za to, abychom tento pozměňovací návrh přijali. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, ještě se znovu hlásí do rozpravy pan senátor Jiří Čunek. Prosím, máte slovo. Senátor Jiří Čunek: Velmi rychle, moc se omlouvám, zapomněl jsem dát návrh, abychom neschválili předložené znění a postoupili tedy tím pádem, přistoupili k podrobné rozpravě, kde načtu pozměňovací návrh. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Do rozpravy se v tuto chvíli
nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Táži se navrhovatele, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě. Pan ministr se chce vyjádřit. Prosím, máte slovo. Ministr
pro
místní
rozvoj
ČR
Kamil
Jankovský: Vážený
pane předsedající, reagoval bych jen velmi krátce na ty dvě poznámky, které tady zazněly. Omlouvám se, třemi větami zareaguji na poznámku, která se týká stavebního zákona. Stavební zákon, který v tuto chvíli platí, není nejšťastnější zákon, který tato republika kdy měla. Já mám samozřejmě na stole u sebe doma stavební povolení, které se dávalo za první republiky, na jeden výkres. Nicméně my se budeme snažit, aby velká novela stavebního zákona skutečně některé věci urychlila. Je nepochybné, že v některých lhůtách jsme vázáni i stanovisky ostatních resortů, zvláště co se týká ministerstva životního prostředí, projednávání EIA, ale věřím, že to, co jsme připravili, skutečně čas potřebný pro zahájení stavby zkrátí. A já k tomuto – ten návrh, tak jak ho předkládáme, byl projednán s komorami. Ve sněmovně požadavek na posílení počtu členů v komoře nezazněl. Já se nedomnívám, že argument, že by měly být v té autorizační radě zastoupeni plošně, je relevantní. Autorizační rada není o tom, aby byl plošně zastoupen každý kraj. Nebo část území. To je ryze odborná záležitost. Počet vycházel, tak jak je napsáno, vždy po jednom zástupci podle příslušných oborů. To je za mne všechno a samozřejmě je to na vašem rozhodnutí. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, takže pan senátor Jiří Čunek si přeje vystoupit. Prosím. Senátor Jiří Čunek: Děkuji, pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Ještě k tomu – když jsem studoval, jak vznikl tento návrh z dílny ministerstva, tak ministerstvo, pane ministře, v zásadě ten úmysl nemělo, že by chtělo trumfnout komoru, jenomže došlo k tomu, že při připomínkovém řízení se přihlásilo ministerstvo životního prostředí a požadovalo po ministerstvu pro místní rozvoj, že chce mít v této komisi svého zástupce a tím došlo vlastně takto jakoby bezděky k tomu přečíslování. Jinak jsem neřekl, nebo připomínám jednu věc, kterou jsem tady nezmínil – že oproti tomu, co autorizovaní inženýři mají 11 oborů, to znamená, volí tam 11 lidí, tak autorizovaní architekti mají pouze 3 obory. To znamená architekturu, územní plánování a krajinářskou architekturu. Z toho vyplývá, že mohou navrhnout jenom tři. Takže já bych řekl, že to nebyl nijaký úmysl zcela jistě, protože kdyby byl, tak byste ho projevili i v té druhé komoře. Ale já bych tento nedostatek, kdy skutečně odebíráme jaksi určitou hodnotu té komoře, která ji má spravovat, a je to vlastně
76
úmysl zákonodárce při tvorbě komor jako takových, tak ten bychom tímto napravili. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. Paní zpravodajko garančního výboru, vyjádříte se prosím k proběhlé rozpravě? Paní senátorky Bayerová. Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, pane ministře,
kolegyně a kolegové. Já bych jenom stručně shrnula diskusi. V celé diskusi vystoupili po panu ministrovi a po mně jako zpravodajce kolega Eybert, který v podstatě žádný pozměňovací návrh nepodával, pouze zdůraznil některé důležité aspekty tohoto zákona, kolega Čunek třikrát vystoupil. Ve svém vystoupení dal pozměňovací návrh, který máte, předpokládám na stole, a kolega Doubrava vlastně – to jsem neřekla – že jeho návrh by byl shodný, takže nevím, jestli bude předkládat. Ne. Děkuji vám. Přesto jako garanční zpravodaj doporučuji schválit zákon tak, jak jsme ho schválili ve výboru, ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Ano, děkuji vám, paní
zpravodajko. Oba výbory doporučují schválit, tudíž přistoupíme k hlasování o návrhu schválit. V sále je přítomno v tuto chvíli 63 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 32. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo s tímto návrhem nesouhlasí, nechť stiskne tlačítko ne a zvedne ruku. Konstatuji, že hlasování pořadové č. 31 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32 pro vyslovilo 28, proti bylo 10. Návrh nebyl přijat a tudíž vzhledem k tomu, že tento návrh nebyl schválen v navrženém znění, otevírám podrobnou rozpravu, do které se písemně nikdo nepřihlásil. Už se přihlásil pan senátor Jiří Čunek, takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Čunek: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Rád bych načetl text pozměňovacího návrhu, který jsem avizoval. To znamená v článku 1, bod I, bod 1, § 29, odst. 3, písm. a, bod 3 nahradit slova "po jednom zástupci navrženém" slovy: "po dvou zástupcích". Takže to je takto jednoduchý pozměňovací návrh. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Přeje si ještě někdo vystoupit? Není tomu tak. Nikdo se nehlásí, tudíž podrobnou rozpravu končím. Přeje si vystoupit zástupce navrhovatele pan ministr? Svoje už pan ministr řekl, takže ptám se, jestli chce vystoupit zpravodaj ústavněprávního výboru pan senátor Čunek – ten svůj názor už také sdělil. Takže nyní to zbývá na paní zpravodajce garančního výboru, která by se měla vyjádřit k proběhlé rozpravě. Také se nevyjádří, ale požádal bych ji přesto, aby přednesla v souladu s jednacím řádem pozměňovací návrhy tak, jak zazněly, abychom o nich mohli hlasovat. Ale já jí to ulehčím, protože padl pouze jeden návrh, který byl přednesen panem senátorem Čunkem, takže bych pouze požádal o stanovisko pana navrhovatele – pana ministra, zda doporučuje nebo ne? Pan ministr nedoporučuje. A paní zpravodajka? Také nedoporučuje. Takže můžeme přistoupit k hlasování.
77
V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je tudíž 32. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že hlasování pořadové č. 32 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 37, proti bylo 5. Návrh tudíž byl přijat. Vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy, přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Stále je přítomno 64 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 33 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 49, proti byl 1. Návrh byl přijat. Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli senátorka Marta Bayerová a senátor Jiří Čunek. Zároveň se ptám, zda se svojí rolí souhlasí? Kývají, že ano, to je významný souhlas, takže přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh pověřit senátorku Martu Bayerovou a senátora Jiřího Čunka odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Stále je přítomno v tuto chvíli 65 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí s těmito senátory, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 34 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh tudíž byl přijat. Tím jsme projednali tento bod, děkuji panu ministrovi jako navrhovateli a zároveň děkuji oběma zpravodajům za aktivní přístup k tomuto bodu. Dále budeme pokračovat bodem 19. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 48) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 48. Návrh uvede ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, kterého nyní žádám, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, máte slovo. Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Děkuji, pane předsedající, takže, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám v krátkosti uvedl Vládní návrh novely občanského zákona a zdůvodnil vlastně jeho předložení. Novela občanského zákoníku, tak jak je předložena, reaguje na to, že v části naší republiky skončila regulace ke konci letošního roku a bylo třeba napravit stav, kdy stávající právní úprava neřešila, jakým způsobem postupovat
78
v případě, kdy na neregulovaném trhu nedojde k dohodě mezi nájemníkem a majitelem bytu. Z toho důvodu tato novela na toto reagovala, to znamená, že je v této novele popsán způsob, jakým jedná nájemník a majitel v případě, že nedojde k dohodě o výši nájemného. Současně jsou v této novele občanského zákoníku rovněž promítnuty některé změny, které posunují na jedné straně práva majitelů domů a majitelů bytů, na druhé straně však zachovávají dostatečnou ochranu nájemníků. Proto do této novely občanského zákoníku nebyla zahrnuta např. výpověď ze strany majitele bez udání důvodu. V této novele se řeší přechod práva nájmu po smrti nájemce. A domníváme se, že tak, jak je tato novela připravena, představuje vyvážený nástroj, který nezvýhodňuje ani majitele, ani nájemce. Takže to je na úvod ode mne všechno. Děkuji. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji,
pane ministře, zaujměte opět místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 48/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Eva Richtrová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavněprávní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 48/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jiřina Rippelová, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Jiřina Rippelová: Vážený pane místopředsedu, kolegyně a kolegové. Já začnu nejprve pár čísly. V České republice je v současné době cca 920 tisíc nájemních bytů, z toho je přibližně 670 tisíc bytů s regulovaným nájemným, to jsou ty, o kterých hovořil pan ministr. Regulovaný nájem se dosud týká z krajských měst, velkých měst ve Středočeském kraji, v Praze a v těchto městech bude regulace ukončena k 31. 12. 2012. Novela občanského zákoníku, kterou máme před sebou, respektive její asi nejsledovanější část, která řeší úpravu stanovení nájemného po tzv. uvolnění regulace, se ale týká zbylých necelých 400 tisíc bytů, kde skončila regulace nájmů k 31. 12. loňského roku. V těch výše uvedených městech, ve velkých městech se dle článku II bodu 5 přechodných ustanovení se ustanovení § 696 stávajícího odstavce 2 – 4 dotkne až po 1. 1. 2013. Více než polovina z tohoto množství bytů je nadále ve vlastnictví měst a obcí. Když se podíváte na stránku Svazu měst a obcí, tak Svaz měst a obcí s touto novelou vyslovil souhlas a tuto novelu podporuje. Tato novela tedy mj. znamená, že nebude možné uplatňovat některá ustanovení zákona 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájmů. Tuto novelu mnozí z vás znají, protože z pozic starostů jste se s ní zcela určitě setkali a v tomto bodě přináší posílení pozice nájemníků v případě, že na výši nájmu dojde k dohodě. Respektive pronajímatel nebude moci navýšit u těchto bytů nájem bez toho, že by se dohodl s nájemcem. To, jakým způsobem bude napříště nájem stanoven – já jsem si pro zajímavost stáhla několik článků – ministerstvo pro místní rozvoj připravuje tzv. cenové mapy, nicméně tyto cenové mapy jsou zatím zpracované na velmi malém vzorku měst a obcí, tak jenom pro vaši představu – jak se budou pohybovat ceny nájmů. Pokud je tady někdo ze Zruče nad Sázavou, tak cena nájmu stanovená podle města a času obvyklého se bude pohybovat mezi 61,50 – 75 Kč/m2. Nebo třeba Mimoň, kterou tady mám, 68 až 78 Kč za metr čtvereční. Pokud je tady někdo z Třeboně, nebo za Třeboň, tam to bude 92 až 105 Kč za čtvereční. To jsou – jenom pro vaši představu – ceny, které se budou pohybovat, v případě, že
79
dojde k dohodě na nájemném v místě a čase obvyklém, toto bude nějaké vodítko, které bude stanovovat výši nájmu. Pokud tomu tak nebude, tak bude rozhodovat soud. Chtěla bych vám říci, co je kromě výše nájmu a co řeší hlavní body této novely. Nejprve bylo upraveno pravidlo, které umožňovalo sjednat nájemní smlouvu na dobu výkonu práce pro pronajímatele. Napříště budou moci strany sjednat nájemní smlouvu na dobu výkonu určité práce nájemce. Vazba k práci pronajímatele byla péčí Poslanecké sněmovny odstraněna. Ruší se kategorie služebních bytů. To je jedna z velkých novot tohoto návrhu. Ruší ve smyslu zákona 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., což je související zákon. Úprava služebních bytů se z tohoto zákona vypouští. Možná je tady trošku kolize s novým návrhem občanského kodexu, kde je pojem služební byt pořád zakomponován. Nicméně toto je odstranitelná záležitost, pokud se týká nového kodexu. Kvůli zrušení části druhé souvisejícího zákona dochází k přesunu bytů zvláštního určení do občanského zákoníku. Byty zvláštního určení jsou byty zvlášť upravené pro bydlení zdravotně postižených osob a byty v domech zvláštního určení. Zákonem vyjmenovaní uživatelé těchto bytů mají po smrti či rozvodu s nájemcem dva roky jistotu, že bez přiměřené bytové náhrady nebudou vystěhováni. Osoby, které jsou zdravotně postižené, nebo osoby nad 70 let jsou chráněny bezpodmínečně. Tady došlo ke změně, v Poslanecké sněmovně byl ten věk snížen na 70 let. Původně ve vládním návrhu bylo 75 let. Rozsáhlejších změn má doznat také § 689, který se týká obsazenosti bytu. To je myslím důležité ustanovení, kdy napříště byt má být užíván přiměřeně podle jeho velikosti. Další novotou, nebo novinkou – zákonná výluka v obsazenosti bytu – může si vyhradit právo souhlasu, nebo řeknu to lépe, zákonná výluka vyhradit si právo souhlasu pronajímatele se nemá týkat blízké osoby. To znamená, pronajímatel může hovořit do obsazení bytu do počtu osob, ale pokud se to týká osoby blízké, tam je zákonná výluka – výhrada. Nájemce má mít vůči pronajímateli oznamovací povinnost, lze-li mít za to, že změna potrvá déle než dva měsíce, a to je, pokud se týká počtu osob. Nově je také upraveno to, že v pronajatém bytě je potřeba, a musí nájemce hlásit i dlouhotrvající nepřítomnost, pokud je tato nepřítomnost delší než dva měsíce a pokud o ní předem věděl. Na jeho straně je povinnost zajistit umožnění vstupu osoby, kterou on určí. Není tam vstup pronajímatele, toto bylo změněno v Poslanecké sněmovně. Asi nejsledovanější částí návrhu zákona je určitě úprava nájemného po tzv. uvolnění regulace, to jsou ty byty, kde byla uvolněna regulace k 1. lednu letošního roku. To řeší § 696 odst. 2. Vládní konstrukce byla postavena tak, a teď cituji – nedojde-li ke sjednání nájemného dohodou a neodpovídá-li nájemné v místě a čase obvyklému nájemnému, obvyklé nájemné je takový terminus technikus, který upravuje ne přímo tento návrh zákona, ale důvodová zpráva k tomuto návrhu zákona, která mluví o tom, že nájemné v místě a čase obvyklé se bude posuzovat podle zákona 151/1997 Sb., a bude tam analogie podle zákona o oceňování majetku. Ještě bych vám doporučila, pokud někoho zajímá problematika nájemného, nájmu, tak dnes jsme dostali do našich mailových schránek studii Parlamentního institutu, její název je K naléhavým právním otázkám nájemního bydlení. Myslím si, že jsou tam velmi kvalitně popsány celé okolnosti, nálezy Ústavního soudu a právě ta část, která se týká výší nájemného.
80
Pokud se týká toho, co doputovalo do Poslanecké sněmovny, v Poslanecké sněmovně vládní návrh byl pozměněn, § 696, v tom směru, že mezi sjednáním nájemného dohodou a rozhodnutím o jeho výši byl vřazen ještě mezistupeň, tj. jakýsi návrh pronajímatele na zvýšení nájmu. Z právního hlediska si myslím, že byl čistější návrh, který předkládalo ministerstvo pro místní rozvoj. Když si na druhé straně vezmeme ochranu nájemce, tak návrh, který k nám docestoval z Poslanecké sněmovny, říká, že nedošlo-li ke sjednání nájemného dohodou, může pronajímatel písemně navrhnout nájemci zvýšení nájemného. Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zvyšuje se nájemné počínaje třetím kalendářním měsícem od doručení návrhu. Tady vidíte, že je nájem stanoven až počínaje třetím kalendářním měsícem od doručení návrhu a nesdělí-li nájemce pronajímateli písemně do dvou měsíců od doručení návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud. Takže tady Poslanecká sněmovna – ne asi úplně příliš logicky – vkládá lhůtu dvou měsíců, kde, když si to převedeme, když se nedohodnou – když souhlasí, tak nesouhlasí. Takže je to taková nelogická formulace. Nicméně vnímám to tak, že je to určitý posun dvou měsíců, kdy nájemce má možnost rozhodnout si o tom a oznámit pronajímateli, jestli se zvýšením nájemného souhlasí nebo nesouhlasí. K tomuto paragrafu budeme – pokud projde tento návrh zákona do podrobné rozpravy – jako garanční výbor předkládat pozměňovací návrh, kdy chceme, aby dikce byla upravena podle vládního návrhu. Tady upozorňuji na to, že ke stejné problematice se vyjadřoval výbor pro veřejnou správu, životní prostředí, který přijal pozměňovací návrh v tom směru, že ponechává text návrhu zákona tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Nicméně oba výbory se shodly na jedné důležité věci. Když soud bude stanovovat, od kdy se nájemné určuje, v té verzi, která k nám doputovala z Poslanecké sněmovny, je dáno to, že nájemné se bude stanovovat ke dni podání návrhu k soudu. Oba výbory navrhují, aby tato dikce byla změněna tak, že to bude nejdříve ke dni podání návrhu k soudu a chceme tam zachovat to moderační právo soudu a možnost soudu, aby rozhodl, k jakému datu ten pravděpodobně zvýšený nájem – protože on se na soud samozřejmě může obrátit i pronajímatel – k jakému datu výši nájmu stanoví. Jak jsem řekla, může to být například dnem vydání rozsudku, může to být dnem nabytí právní moci rozsudku. Pokud bychom akceptovali návrh vzešlý z Poslanecké sněmovny, může se stát to, že vzhledem k tomu, že soudní řízení v ČR trvají tři a více roků, pokud navrhovatel uplatní všechny řádné i mimořádné opravné prostředky, na straně nájemce v případě, že by bylo stanoveno nájemné striktně ode dne podání návrhu, dojde ke dluhům, resp. k tomu, že nájemné bude vyměřeno a doměřeno zpětně. Víme, že kromě nájemného je povinen nájemce zaplatit i poplatek z prodlení, který činí minimálně 25 Kč na jeden kalendářní den. Ale dluh se navyšuje i o poplatek z prodlení, který je podle výše dlužné částky. Myslím, že taková situace by nepřispěla ani k rozvoji skutečně fungujícího trhu, který by měl v oblasti bytové fungovat. Nově je také upraven přechod nájmu po smrti nájemce. Nájem bytu skončí pro zákonem vyjmenované osoby nejpozději uplynutím dvou let od okamžiku přechodu nájmu. V případě, že se nejedná o osoby, na které přechází nájem, starší 70 let a mladší 18 let, v takovém případě končí nájem nejpozději dnem, kdy tato osoba dosáhne věku 20 let, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak. Osoby starší 70 let a mladší 18 let jsou chráněny do 20 let. Pokud se týká zániku nájmu, nadále platí to, že výpověď z nájmu musí být nájemci doručena. O tom byl velký spor v Poslanecké sněmovně, jestli to má být
81
písemným doručením. Tato varianta zvítězila, takže musí být písemně doručena. A to jak u výpovědi bez ingerence soudu, tak i v případě, kdy musí soud k výpovědi z nájmu přivolit. Byly také rozšířeny zániku nájmu podle § 713 odst. 1 ve spojení s odst. 3. Pokud se týká bytových náhrad, je navrženo v tomto případě zrušit moderační právo, nebo možnost soudu, aby v případě, že výpověď bude podána podle § 711, to je bez přivolení soudu, bylo poskytnuto přístřeší. Pokud se týká výměny bytů, na ÚPV bylo většinově odhlasováno vypustit tento institut z návrhu novely občanského zákoníku. Můžeme o tom diskutovat. Z mého pohledu směny bytů, výměny bytů podle této novely předpokládají, že s výměnou bytů souhlasí všechny strany. Pokud to bude vícestranná dohoda, více nájemců, jeden pronajímatel, prostě musí všichni souhlasit. Není tam možné to, že nájemcovo ne soud změní na ano. Pokud nedojde k souhlasu, není možné byt směnit. Pan senátor Kubera navrhl tento institut vypustit. Asi se nic nepřihodí. Nicméně institut směny bytů nebude v občanském zákoníku řešen. Mohlo by to vést k určité nejistotě jednotlivých stran. Tak to uzavřu. Takže to byla výměna bytů. Podle přechodných ustanovení se právní vztahy vzniklé před nabytím účinnosti navrhovaného zákona mají řídit podle ustanovení nových, avšak vznik a nároky vzniklé před nabytím účinnosti se budou posuzovat podle dosavadní právní úpravy. Ještě řeknu jednu informaci. My jsme na ÚPV a současně i na výboru pro veřejnou správu navrhli třetí změnu. Tato změna se má týkat přechodných ustanovení, článku II bod 3. ÚPV v souladu s dalším výborem navrhuje tento bod vypustit. Tady říkáme, že se jedná o zásah do nabytých práv těch, kteří žili s nájemcem ve služebních bytech a dle současné platné právní úpravy mají právo na náhradní byt. K tomu potom více řeknu v podrobné rozpravě. Účinnost tohoto zákona je navrhována na první den šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení s výjimkou článku I bod 14, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Návrh zákona byl předložen vládou dne 24. 11. 2010. Vláda nebyla vyslyšena, aby byl návrh zákona projednán ve zrychleném čtení. Bylo podáno několik pozměňovacích návrhů. V závěrečném hlasování se z přítomných 174 poslanců 100 vyslovilo pro a 60 proti návrhu. ÚPV projednal návrh zákona dne 2. 3. na své 7. schůzi a doporučil plénu Senátu vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou v příloze a které jsem tady stručně uvedla, a tímto je avizuji. Mě určil zpravodajkou a pověřil předsedu výboru, předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko za "stručnou" zpravodajskou zprávu. (Veselost.) Požádám vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, paní senátorka Eva Richtrová. Vidím, že ano. Prosím, máte slovo. Senátorka Eva Richtrová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové,
já už ani nemám, co bych doplnila. Bylo to tady řečeno velmi podrobně. Snad bych připomněla ještě jednu oblast, která s tím také souvisí. V § 689 jsme na našem výboru diskutovali potřebnost, která se týká obsazenosti bytů, ale narazili jsme zde 82
ještě na potřebu, upravit zákon o evidenci obyvatel, protože na obcích nám dělá velkou potíž to, že s trvalým bydlištěm se nám hlásí stále více a více občanů, obcí na magistráty nebo na městské úřady. Samozřejmě to způsobuje hodně velké problémy s tím vším, co se k tomu dále váže. Takže já bych ráda poprosila pana ministra, zda by bylo možné uvažovat o novelizaci zákona o evidenci obyvatel. Tak jak už tady bylo řečeno, i náš výbor přistoupil k tomu, že budeme podávat pozměňovací návrhy. Jsou trošku jednodušší, než navrhl ÚPV, takže mi zbývá jenom ocitovat, že náš výbor doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou usnesení, máte je na stole. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátorku Evu Richtrovou a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Ptám
se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím. Otevírám tudíž obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,
kolegyně a kolegové, dámy a pánové, přestože to tady moje kolegyně paní senátorka Richtrová už řekla, tak já se pokusím to zopakovat, protože si nejsem úplně jist, že nám ten rozdíl mezi návrhem výboru pro územní rozvoj a návrhem ÚPV je jasný. A zejména z hlediska, což ode mě bude znít možná zajímavě, sociální únosnosti. Protože dva návrhy, které máte před sebou, jsou totožné v tom smyslu, že body 2 a 3 výboru pro územní rozvoj jsou totožné s body 3 a 4 ústavně-právního výboru. A pak je tam bod 1 v případě výboru pro územní rozvoj a body 1 a 2 v případě ústavně-právního výboru, kde je odlišnost. A tato odlišnost spočívá v tom, že výbor pro územní rozvoj akceptoval návrh Poslanecké sněmovny s tím, že ho dále změkčil zavedením slova "nejdříve". To znamená, akceptoval to, že Poslanecká sněmovna – a zde se s paní kolegyní Rippelovou rozcházíme – řekla svým doplněním vládního návrhu, že by bylo dobré, aby pronajímatel i nájemce při dohadování získali nějaký čas na to se dohodnout. A pokud se nedohodnou, aby měl ten, kdo je nájemcem, ještě dva měsíce čas na nedohodu připravit. A tento prostor je v případě návrhu ústavně-právního výboru nájemci brán, aby měl dva měsíce na to, aby se mohl připravit na to, že mu může být zvýšeno nájemné. A proto já považuji – a možná je to historické – návrh poslanců za správný. A jediné, co tam chybí, je slovo "nejdříve". A proto bych velmi plédoval za to, abychom hlasovali pro návrh výboru pro územní rozvoj, jehož jsem členem, tak co jiného můžete asi čekat, ale není to proto, že jsem jeho členem. Je to proto, že tam je to dvojí změkčení. Je tam změkčení, které se týká možnosti oddálit vlastní řešení a připravit se na něj, a pak to druhé změkčení, které tady bylo velmi pěkně paní senátorkou Rippelovou popsáno, a to je změkčení slovem "nejdříve", aby soud mohl říci, dobře, budete platit nové nájemné, ale až od tehdy, jak já si myslím, že to je správné, a ne od okamžiku, kdy byla podána žádost o rozhodnutí. Tolik z mé strany. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Jaroslav Kubera. Pane senátore, máte slovo.
83
Senátor Jaroslav Kubera: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já budu velmi stručný. Pamětníci vědí, že za zrušení institutu výměny bytů tady bojuji dlouhá léta, a teď se naskytla jedinečná příležitost konečně tento konečný paragraf, kdy někdo určoval ... Já jsem vždycky uváděl ten příklad. Je to, jako když si naleasují dva majitelé auta a pak si ta naleasovaná auta vymění, tak by se to asi těm leasingovým společnostem příliš nelíbilo. A my jsme byli v tom stavu, že soud mohl rozhodnout proti vůli pronajímatelů o tom, že prostě do jejich bytu se nastěhuje někdo jiný. To teď zmizelo tím, že soud už tuto pravomoc nemá. A pak je ovšem jasné, že tento paragraf je tam zbytečný. A námitka, že sice je zbytečný, ale že nevadí, to je jedna z věcí, proč máme zákony tak dlouhé, protože máme spoustu paragrafů, které nevadí, jsou zbytečné, a my je přesto v zákonech necháváme. To, co říkala paní senátorka Rippelová, že dojde k jakési nejistotě, s tím se nemohu ztotožnit, protože by mi musela říci, k jaké nejistotě dojde. Pokud se dva pronajímatelé a dva nájemci dohodnou, takže ač je to s podivem, k tomu nepotřebují stát ani zákon. My máme pocit, že ke všemu potřebujeme stát a zákon, kupodivu nepotřebujeme. Lidé se mohou dohodnout také sami. Když tam tedy tento paragraf nebude, tak se budou byty vyměňovat dál, jako se vyměňovaly, akorát se budou muset ty čtyři strany dohodnout. Což budou muset stejně, i když to tam bude. Já tedy velmi prosím, hlavně s ohledem na čistotu našich zákonů, abychom nenechávali zbytečné paragrafy v zákonech. Pokud jde o to opatření, tak i když jsme v ústavně-právním výběru se také snažili to udělat co nejlépe, ale text druhého výboru je lepší, chrání nájemníky. Ony ty dva měsíce, jak namítá ministerstvo, že to je jako ještě jedna možnost. Ta možnost je vždycky, na to také nikdo nic nepotřebuje. Pronajímatel nemusí hned běžet k soudu, ani nájemce nemusí hned běžet. A ono to v praxi funguje tak, že oni nejprve licitují a teprve, když ta licitace nevyjde, tak teprve jdou k soudu. A zatím se ukazuje, že zdaleka to není tak dramatické, že by se všichni soudili. Ale naopak, toto je cesta k tomu a chrání nájemce bytů v tom, že majitelé domů ztrácejí teď obrovský klacek v tom, že pokud bude trh s byty, tak když bude majitel chtít víc než je v kraji zvykem, tak ten nájemník mu řekne: Pane, víte, co je nového? Já tady bydlet nemusím, já se tamhle mrknu, tam mám 10 bytů. Teď bohužel on tu možnost nemá, protože volné byty na trhu nejsou. Už se to projevuje v Praze, to, co jsme vždycky tvrdili, že ti majitelé, kteří pořád viděli nějaké bohaté Angličany, Němce nebo manažery, tak už je jaksi nemají, protože oni už si postavili domy, a teď se musí obracet na nájemce bytů, kteří sice nejsou tak bohatí, ale zase zárukou je, že platí. A nejlepším nájemcem bytu je vždycky senior, protože senior je zvyklý. A je to obrovská výhoda. Je krásné pronajmout byt Ukrajinci, který nabídne obrovské nájemné, zaplatí ho první měsíc a pak už ho z toho bytu nedostanete, kdežto senior, když se na nájmu dohodnete, takže on je tak zvyklý, že prostě nájemné se platí, tak ho platí. Ne všichni jsou tak zvyklí. Určitě je to tedy posun k tomu, aby skutečně vznikl trh bytů, aby si lidé na trhu mohli vybrat bydlení. A žádné kategorie opravdu nepotřebujeme, protože každý, kdo přijde do bytu, tak se na něj podívá a zjistí, jestli je první, druhé nebo třetí kategorie. A s čím tady hluboce nesouhlasí, ať je to daň z nemovitosti nebo nájemné z bytů, s nějakým polohováním, že se má stanovovat něco podle polohy. Pro někoho z vás bydlení v Pařížské ulici může být velmi prestižním, a někdo by tam nešel bydlet ani zadarmo, protože samozřejmě každý má jednak jiný názor na to, kde chce bydlet, a to, co se jednomu zdá jako velký luxus, tak druhému se zdá ... Já bych třeba nikdy nechtěl bydlet v panelovém domě, a znám lidi, kteří tam bydlí naprosto spokojeně,
84
protože teplá voda teče, oni jsou celý den v práci a je to jak na ubytovně v Jinonicích, je to pohoda. Někdo zase se chce trápit s tou šílenou zahrádkou od jara do zimy, což je obrovská práce. Prostě každý člověk je jiný. Jsou lidé, kteří si postavili za městy tzv. to podnikatelské baroko a dnes se stěhují zpátky, protože zjistili, že tam nemají žádnou školku, žádné služby, a když babička onemocní, tak nemá kdo děti odvést do školky nebo do kroužku. Takové bydlení je vhodné pro manžele, kteří už takovéto povinnosti nemají. A já to mohu posoudit u nás, jak se postupně zase stahují zpátky do města, kde jsou služby dostupné. Budu tedy podporovat stručnější návrh, nikoliv návrh ústavně-právního výboru, ale jsou velmi podobné, je to opravdu jenom malý detail a ten první návrh je podle mého názoru lepší. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se přihlásil do rozpravy pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Čunek: Pane místopředsedo, milé kolegyně a kolegové, pane
ministře. Na lavicích je rozdán pozměňovací návrh, kterým navrhuji, aby v případě, že nájemní smlouva, tedy nájemní poměr je skončen výpovědí pronajímatele, a to z důvodu, že nájemník neplatí, to znamená nezaplacení nájemného a služeb atd., tak aby ochranná lhůta pro nájemníka, která pokračuje mimo normální ochranné lhůty, i tím, že tomuto nájemníkovi je poskytnuto přístřeší na dobu šesti měsíců, aby těchto šest měsíců bylo zkráceno na dva měsíce. Proč to navrhuji? Jestli někdo neplatí a díky tomu se s ním chcete rozejít, a je to pochopitelné, tak on samozřejmě platit ani dalších šest měsíců, když neplatil předtím, tak nebude platit ani potom. To, co říkám, není moje domněnka, je to opřeno o zkušenosti, které mám stejně jako vy mnozí jiní při správě majetku měst a obcí neboli obecního majetku, obecních bytů. Pokud se s někým nedalo domluvit a on skutečně dlouhodobě neplatil, tak jak předpokládá zákon, po sobě ty tři měsíce, tak pak nikdy ani neplatil přístřeší. Problém je také v tom, že poskytnout přístřeší není tak jednoduché, protože mnoho měst jako takových, tím samozřejmě nemyslím městských úřadů, žádné přístřeší nemá. Mají hotely, mají penziony, ale přístřeší, které by bylo velmi levné atd., určitě nemají. A abych vás, kteří s touto problematikou nemáte takovou osobní zkušenost, řekněme naštěstí, uvedl do problematiky příkladem, tak je to asi takto: Přístřeším, tedy podle platného občanského zákoníku, se rozumí provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatní věci domácí a osobní potřeby. Přístřeší je provizorium, je tedy pro něj charakteristická dočasnost, na rozdíl od národního ubytování. A co dovozuje judikatura. Ta dovozuje, že musí umožnit lidsky důstojné bydlení, musí obsahovat standardní kvalitu. Z hlediska stavebně technického má přístřeší být celoročně obyvatelné, přímo osvětlené, větratelné, vytápěné, má mít přístup k sociálnímu zařízení, byť může být ve společných prostorách, to znamená pro více uživatelů. Úhrady za přístřeší mohou být sice vyšší než obvyklé nájemné, nesmějí však být nepřiměřené místním poměrům. Nemusí se nacházet ve stejné obci jako vyklizovaný byt. To je jediné, co je řekněme nátlakové směrem k neplatiči, k nájemníkovi. Ale jinak sehnat přístřeší není vůbec jednoduchá věc. A když tedy vy jste tím pronajímatelem a máte neplatiče, tak co se stane, když mu sháníte přístřeší? Buď 85
máte vlastní, což je samozřejmě nesmysl. Pokud jste fyzické osoby a pronajímáte jeden byt, anebo máte celý dům, tak ale na ten dům, kde máte dvacet bytů, nebudujete přístřeší. To znamená, že pokud něco skutečně levného najdete, tak vy samozřejmě to musíte tomu, kdo přístřeší poskytne, musíte zaplatit, to znamená, že nájemník vám zcela jistě dluží dalších 6 měsíců. Proto jsem přesvědčen, že ochrana nájemníka nemůže být tak velká. Kdyby někdo náhodou namítl, že lze člověka vystěhovat velmi rychle, to znamená, sdělí mu tedy ukončení nájemního poměru a on okamžitě jde, tak je to samozřejmě jinak. Podle stávající i podle nové úpravy to bude takto. Předpokládejme, že je to nová nájemní smlouva, kterou uzavřete již podle nového občanského zákoníku, to znamená, že si zřídíte kauci na dobu tří měsíců. To znamená, že nájemník vám zaplatí kauci na dobu tří měsíců, stane se tedy nájemníkem a okamžitě přestane platit. Vy to zjistíte po prvním měsíci a strhnete mu nájem z kauce. Poté on má měsíc na to, aby zaplatil, a pak vy mu teprve můžete dát výpověď, to znamená ve třetím měsíci, takže už jsme ve třetím měsíci. Tím třetím měsícem vy už také máte vybranou tu kauci a on neplatí. Pak mu čtvrtý až šestý měsíc, další tři měsíce, běží výpověď. A potom nastává to, že on je vypovězen z bytu, má ještě 15 dní na vyklizení po těch třech měsících. A pak nastává 6 měsíců, kdy vy mu musíte zaplatit a poskytnout přístřeší. Přitom, když všechno poběží tak, jak má, to znamená bez soudu, tak přijdete k tomu, že když jste si zřídili s někým nájemní smlouvu na dobu jednoho roku, tak z tohoto jednoho roku jsou vám zaplaceny tři měsíce. A o ten zbytek už se můžete léta soudit. Chtěl bych tímto posílit správnou vazbu mezi pronajímatelem a nájemníkem. Jak to tady bylo v dobách pánů domácích, to znamená prvorepublikových? Většina smluv nebyla na dobu určitou, byla na dobu neurčitou. Vztah mezi pronajímatelem, "panem domácím" a nájemníkem byl samozřejmě v té době vztahem naprosto standardním a většinově tam byla doba neurčitá. Dnes vám řekne každý, kdo je pronajímatelem: no, to bych byl blázen, kdybych dal smlouvu na dobu neurčitou, která je v rámci ochrany, kterou poskytujeme nájemníkům, velmi těžce vypověditelná. A to dnes skutečně nechci hovořit ani o dalších věcech, které by bylo dobré změnit. Jsem samozřejmě rád, že ministerstvo přistoupilo k tomu, aby aspoň některé změny vyplývající z nových skutečností měnilo. To znamená, že tím, že bychom schválili tento pozměňovací návrh, si myslím, že můžeme jedině přispět k tomu, abychom posílili vztahy, aby byly rovnoprávnější vztahy mezi pronajímatelem a nájemníkem. Rád bych vám jenom řekl, což jsem si zpracoval spolu s právní kanceláří, která se zabývá těmito věcmi, jak to vlastně je, ještě jednou tedy, když skutečně uzavřete nájemní vztah na dobu jednoho roku, ale pozor! Nebudete ten ideální případ, o kterém já jsem mluvil, to znamená, že nájemce využije všech svých práv bez soudu a pronajímatel využije všech svých práv bez soudu. Došli jsme k tomu jednomu roku, kdy pronajímatel utrpí škodu ve výši devítiměsíčních nájmů. Ale když se využije našeho právního systému, tak dojde ještě k jiné absurdní situaci, a to například, když s nájemcem uzavřete smlouvu na dobu určitou jednoho roku a on přestane po měsíci platit nájemné. To znamená, pronajímatel musí čekat další tři měsíce, a to pozor, to se může také stát, že na rozdíl od měst, kde je těžko seznat nájem, tak dneska je mnoho měst, kdy sehnat nájem již není žádný problém. A díky tomu, že klesly ceny nemovitostí v důsledku krize, tak klesly významně také ceny nájmů, takže to, co teď v zásadě přichází, to znamená deregulace, tak ta přišla do úžasné doby. Já samozřejmě nepléduji pro to, aby byla krize, ale vezměte si, že
86
kdyby krize nepřišla, tak daleko více současných nájemníků, kteří budou a jsou postiženi deregulací, bude mít větší problémy. Teď to tak velký problém není a skutečně zbylo jenom těch deset krajských měst, kde deregulace nastane až v příštím roce. Jinak u ostatních měst to zatím nevyvolává vůbec žádný problém, a to přesně díky krizi a díky snížení nájmů. To znamená, že mnohde se ani nedává kauce tří měsíců. Když přestane platit ten, kdo si pronajme byt na dobu jednoho roku, tak pronajímatel musí čekat tři měsíce, aby mu dal výpověď, výpovědní lhůta činí další tři měsíce, což je samozřejmě více než polovina nájmu. A pokud nájemce podá žalobu, tak vyklidí byt samozřejmě až poté, kdy bude pravomocné rozhodnutí soudu. A když to pravomocné rozhodnutí soudu padne po několika letech, tak ten, který si pronajal byt na dobu jednoho roku, tak ten samozřejmě vyklidí byt až třeba po dvou letech. Dostáváme se do absurdních situací, které ještě teď ani neumíme řešit, dokonce je ani nebudeme řešit tímto občanským zákoníkem, tzn. pronajímatelům, městům i ostatním mrzne úsměv, na rozdíl od nás. Já bych žádné další pozměňovací návrhy, i když by bylo dobře je předložit, nedával, protože problematika je velká. Vyhovím předsedovi sociálních demokratů a skončím s příklady. Prosím jen o tuto – já jsem to už předznamenal, bude sjezd. To jen abych některým způsobil problémy samozřejmě. Děkuji za pozornost. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Dalším
přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jaroslav Doubrava. Senátor Jaroslav Doubrava: Sedačky jsou tak příšerné, že bych pana architekta do nich na celý den posadil. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, nepřicházím obhajovat nebo předkládat pozměňovací návrh, já bych jen chtěl požádat o vysvětlení, a to v tom předloženém návrhu se říká v § 689, pronajímatel má právo požadovat, aby v bytě žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny osoby mohly řádně využívat byt a žít v hygienicky vyhovujících podmínkách. Za svého dlouhodobého působení ve funkci starosty obce jsem se setkal samozřejmě při pronajímání obecních bytů s řadou případů. V jednom případě jsem se zbláznil, když jsem tříčlenné rodině nabídl k pronájmu byt o velikosti 2 + 1, ale v druhém případě jsem zase věděl, že, sice to nebylo v naší obci, ale že se stejně velký byt obývala 17členná skupina cikánů. Pro vás, kdo raději používáte výraz Romové, potvrzuji, že se jedná o stejnou komunitu. Ti stejně velký byt považovali za přiměřený, a nejenom to, ještě si tam dokázali vzít slovenskou návštěvu. Tady si myslím, že bude trošku zakopaný pes, a rád bych slyšel vysvětlení. Kdysi platil bytový zákon, který říkal, že na jednoho člověka, tuším, 8 m2 a víc ani ťuk, víc se tam nastěhovat nemohlo. Myslím si, že takováto formulace by pro takovou úpravu tohoto problému byla podstatně vhodnější, než formulace, kterou v tom návrhu čteme. Jinak bych si dovolil ještě reagovat na Jardu Kuberu k polohování bytu. Tak docela bych s ním nesouhlasil. Vezmu-li příklad ze své obce, pak okrajové části jsme nemohli plynofikovat, protože plynaři se k tomu postavili natolik zamítavě, že jsme plynofikovali aglomeraci, která byla pohromadě, a ta část, kam už jsme nemohli
87
s plynem, zůstala bez plynu, ale oni by měli platit naprosto stejný nájem bez ohledu na polohu bytu, ve kterém bydlí, a to si myslím, že by dobře nebylo. S čím s ním ale naprosto souhlasím, je otázka zahrady, protože i já považuji za nejlepší zahradu za zahradu vybetonovanou. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také a zatím poslední přihlášenou do rozpravy je paní senátorka Marta Bayerová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Marta Bayerová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a
kolegové, mně se nelíbí způsob, jakým současná vláda předkládá a současná sněmovna schvaluje návrhy zákonů v poslední době. Nyní projednáváme návrh zákona, kterým se mění občanský zákoník, a některé zákony další. Současně ale všichni víme, že je připravovaná tzv. velká novela občanského zákoníku. Dalo by se tedy očekávat, že dnes projednávaná novela je v souladu s připravovanou velkou novelou. My dnes projednáváme verzi, kterou v oblasti úpravy nájemního bydlení připravovaná velká novela zásadně změní. Navíc si nejsem úplně jistá, že ji musíme přijmout proto, že jinak by nebylo možné řešit spory mezi pronajímateli a nájemníky o výši nájemného. Jak se tyto spory dnes řeší? Řeší se u soudu, stejně tak, jak navrhuje projednávaná novela. Ostatní ustanovení z projednávaného návrhu zřejmě odkladu snesou. Proč se tak spěchá na přijetí této novely? Není to z obavy, že příprava velké novely bude trvat velmi dlouho? Možná pan ministr ví něco, co my nevíme, protože vládní koalice přece ve sněmovně má 118 hlasů, a schválení velké novely občanského zákoníku by pro ni neměl být problém. Tím spíše, že je to úkol z vládního prohlášení. Ať tak či onak, já opravdu nevidím důvod, proč bychom měli projednávaný návrh schválit a vytvářet tak další zmatky v našem právním řádu. Navrhuji proto projednávaný návrh zamítnout. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, byl to
poslední, kdo byl přihlášen do diskuse. Ptám se, zda chce ještě někdo vystoupit. Nevidím nikoho. Rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k právě proběhlé obecné rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Jen velice v krátkosti bych zareagoval na některé připomínky, které tady zazněly. Jak jsem zaznamenal, řada připomínek je k tomu, co jsme jako ministerstvo dávali jako náš původní návrh, který šel do Poslanecké sněmovny. To jsou např. ty dodatečné dva měsíce, o které se natahuje lhůta, kdy má nájemník právo se rozmyslet a následně reagovat. Nicméně v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně jsme si toto řešení osvojili a v tuto chvíli ho považujeme za účelné. Stanovení placení nájmu soudem ke dni podání návrhu nebo formulace nejdříve ke dni návrhu, opět, formulaci jsme měli volnější, následně v Poslanecké sněmovně při projednávání se to dostalo do explicitního vyjádření, že se platí ke dni návrhu. Já úplně rozumím připomínkám o tom, že se za tu dobu může nakumulovat relativně velký dluh, který by nájemník musel zaplatit. Samozřejmě protiargument bude, že pokud se soud potáhne dlouho, majitel příslušného bytu bude po dobu třeba 2 let opět dostávat nižší nájemné, než které by příslušelo.
88
Je to skutečně na rozhodnutí vás. Co se týče ustanovení o počtu osob, už v Poslanecké sněmovně byla velká diskuse o tom, kdy jsme do zákona prosadili to, že majitel má právo se vyjádřit k tomu, kdo se do bytu stěhuje. Samozřejmě netýkalo se to osob blízkých, ty jsou ze souhlasu majitele vyjmuty. Nicméně úprava směřovala k tomu, aby se nestalo to, že majitel bude jen přihlížet tomu, jak se mu začne zvyšovat neúměrně počet nájemníků v bytě, byt bude postupně vybydlován a majitel s tím nebude moci nic dělat. Takže k tomu bylo i toto ustanovení jako doprovodné. Co se týče velké novely, která má platit. Velká novela, velký kodex se samozřejmě připravuje, nicméně já v tuto chvíli nedokážu říci, kdy bude přijat, a myslím, že to nedokážete říci ani vy. My jsem považovali za nesmírně důležité, aby úprava, která nějakým způsobem aspoň narovná vztahy mezi majiteli a nájemci, byla přijata co nejdříve. A domnívám se, že se nám to povedlo, protože v tuto chvíli skutečně musím říci, že jednáme ve shodě jak se zástupci majitelů domů, tak se zástupci nájemníků, tzn. například se Sdružením na ochranu nájemníků. To je všechno, děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka VUZP. Nepřeje. Děkuji. Paní zpravodajko garančního výboru, vás prosím, abyste se vyjádřila k právě proběhlé rozpravě. Senátorka Jiřina Rippelová: Kolegyně, kolegové, jen stručně. V obecné rozpravě vystoupilo 5 senátorek a senátorů, já jsem avizovala ve zpravodajské zprávě pozměňovací návrh. Byl podán návrh na zamítnutí návrhu zákona paní senátorkou Bayerovou, a já si myslím, že o návrhu na zamítnutí bychom měli teď hlasovat. V případě, že neprojde návrh na zamítnutí, protože návrh na schválení nebyl dán, tak se posuneme do podrobné rozpravy. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Je to přesně tak. Budeme
tedy hlasovat o návrhu zamítnout návrh zákona. V sále je aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 34. Budeme hlasovat o návrhu, zamítnout návrh zákona, tak jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování č. 35 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 7, proti 29. Návrh nebyl přijat. Znamená to, že postupujeme do podrobné rozpravy. Prosím paní zpravodajku. Senátorka Jiřina Rippelová: Já se hlásím do podrobné rozpravy. Mám ped
sebou tři pozměňovací návrhy. Jeden pozměňovací návrh je ÚPV, jeden pozměňovací návrh je VUZP, třetí pozměňovací návrh je pana kolegy Čunka. Navrhuji, protože ÚPV byl garančním výborem, abychom hlasovali nejprve o pozměňovacích návrzích ÚPV, k čemuž podotýkám, že čl. 1 a čl. 2 se mohou hlasovat společně. Je to úprava § 696. Je to úprava, která je právně čistší, nicméně tam není ochranná lhůta 2 měsíců. O tomto návrhu doporučuji hlasovat. Je to návrh ÚPV, bod I. a bod II. společně. 89
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, jistě, ale my musíme absolvovat podrobnou rozpravu. Měla jsem za to, že se hlásíte, paní senátorko, do podrobné rozpravy. Je otevřena podrobná rozprava. Já se ptám, kdo se hlásí do podrobné rozpravy, kromě paní senátorky. Přihlásila se paní senátorka Eva Richtrová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Eva Richtrová: Ještě jednou bych se chtěla vyjádřit k návrhu
VUZP, a to z toho důvodu, že bych znovu chtěla připomenout, že dva návrhy, ten náš a ten, který vzešel z ÚPV, jsou opravdu velmi podobné, ale ten, který byl diskutován u nás, je jednak formulačně jednodušší, a jednak je to to dvojí změkčení, jak o tom hovořil kolega Vystrčil, a já bych se tedy spíš přimlouvala k tomu, abychom podpořili tuto verzi. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji.
Dalším
přihlášeným do podrobné rozpravy je pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Takže s našimi právníky dohodnutý text, který působí komplikovaně, ale údajně je nejlepší. V čl. 1 bodu 35 v § 712 odst. 5 za slova 6 měsíců doplnit slova "a v případě skončení nájemního poměru výpovědí pronajímatele z důvodu nezaplacení nájemného a úhrady za plnění, poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění, poskytované s užíváním bytu, nejdéle na dobu 2 měsíců. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také.
Další
přihlášeno je paní senátorka Marta Bayerová. Senátorka Marta Bayerová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně,
kolegové, omlouvám se, že jsem svůj pozměňovací návrh nedala včera na výboru, protože jsem se ho ze zdravotních důvodů nemohla zúčastnit. Dostali jste ho na stůl, ale je tam drobná změna, která se při opisování stala, proto bych si ho dovolila přečíst. V § 696 odst. 2 v pozměňovacím návrhu ÚPV navrhuji změnit takto: Nedošloli ke sjednání nájemného dohodou, rozhodne soud na návrh pronajímatele nebo nájemce o určení nájemného. A teď je ta změna. Nájemné se stanoví jako cena, obsahující jak nutné náklady na pořízení, provoz a modernizaci bytu, tak i přiměřený zisk. Rozhodnutí soudu též stanoví, od kdy se nájemné určuje, ve výši nájemného soud určí nejdříve ke dni podání návrhu k soudu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Nemám
v této chvíli nikoho přihlášeného. Ptám se, zda chce ještě někdo vystoupit v podrobné rozpravě. Nikdo. Děkuji. Podrobnou rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k podrobné rozpravě. Pan ministr nemá tu potřebu. Ještě se musím zeptat paní zpravodajky Richterové. Chce se vyjádřit k podrobné rozpravě? Nechce. Teď požádám paní garanční zpravodajku, aby nás seznámila v souladu s Jednacím řádem Senátu, aby přednášela pozměňovací návrhy, které zde zazněly, abychom o nich mohli hlasovat. Senátorka Jiřina Rippelová: Omlouvám se za předchozí nedopatření, já
už jsem hodně chvátala. Prosím vás pěkně, teď byl načten další pozměňovací návrh
90
paní senátorky Marty Bayerové, který nicméně je pozměňovacím návrhem k pozměňovacímu návrhu ÚPV. V případě, že přijmeme pozměňovací návrh paní senátorky Marty Bayerové, můžeme hlasovat o pozměňovacím návrhu ÚPV. Nejprve, paní předsedající, navrhuji hlasovat o pozměňovacím návrhu paní senátorky Marty Bayerové. V případě, že tento bude schválen, tak tento pozměňovací návrh bude potom součástí pozměňovacího návrhu ÚPV. Takže nejprve navrhuji hlasovat o pozměňovacím návrhu paní senátorky Marty Bayerové. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, svolám k hlasování, takže spustím znělku. Než zahájím hlasování, tak se musím zeptat na stanovisko pana navrhovatele – pana ministra. Pan ministr nesouhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, nebo nedoporučuje. Paní garanční zpravodajko, prosím vaše stanovisko. (Nedoporučuji.) Také nedoporučuje, můžeme přistoupit k hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 36 se z přítomných 65 senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovili 4, proti bylo 18. Návrh nebyl přijat. Prosím, paní senátorko. Senátorka Jiřina Rippelová: Teď navrhuji jako garanční zpravodajka ústavně-právního výboru, abychom hlasovali společně o bodu 1 a 2 návrhu ústavněprávního výboru. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Zeptám se na stanovisko
pana ministra. Nedoporučuje. Paní garanční zpravodajka? Senátorka Jiřina Rippelová: Paní garanční zpravodajka je neutrální. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dobře, děkuji. Takže zahajuji hlasování k tomuto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že hlasování pořadové č. 37 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovili 4, proti bylo 7. Návrh nebyl přijat. Senátorka Jiřina Rippelová: Další pozměňovací návrh bude návrh výboru
pro veřejnou správu a bude to bod I, kde se vkládá v § 169, odst. 2 ve větě první za slovo "určí" dá se slovo "nejdříve". Takže prosím paní předsedající o tomto dát hlasovat – je to bod I. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Prosím, pane ministře,
o stanovisko. Neutrální. Paní zpravodajko, vaše stanovisko? (Ano, souhlasné.) Dobře, zahajuji hlasování k tomuto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 38 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 64, proti byl 1. Návrh byl přijat.
91
Senátorka Jiřina Rippelová: Dalším pozměňovacím návrhem je návrh výboru pro veřejnou správu – ten návrh je totožný s ústavněprávním výborem a týká se zrušení § 715 a 716 včetně nadpisu, a to je institut výměny bytů. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, zeptám se pana
ministra na jeho stanovisko. Nesouhlasné. Paní zpravodajko, vaše stanovisko? (Neutrální.) Neutrální. Děkuji, zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 39 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 25, proti bylo 18. Návrh nebyl přijat. Senátorka
Jiřina
Rippelová: Prosím pěkně,
posledním návrhem je v článku II vypustit bod 3 a pak se následně přečíslují body 4 a 5 – označí se jako body 3 a 4. A to se týká přechodných ustanovení a týká se to služebního bytu v případě, že zemře nájemce služebního bytu, tak osoba blízká má právo v bytě bydlet, ovšem vyzve-li ji pronajímatel, aby byt vyklidila, je povinna byt vyklidit do 3 měsíců. V případě, že toto vypuštění bude schváleno, bude se toto přechodné ustanovení řešit klasicky § 713 občanského zákoníku. Jedná se o článek II, vypuštění bodu 3. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Prosím, pane ministře,
vaše stanovisko? Neutrální. Paní zpravodajka? (Souhlasím.) Ano, děkuji. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 40 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 60, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji. Senátorka Jiřina Rippelová: Já se moc omlouvám panu kolegovi Čunkovi.
Pan kolega Čunek předložil ještě pozměňovací návrh, který tady velmi detailně popsal a týká se § 712, odst. 5. Týká se toho, že se zkracuje doba 6 měsíců na dobu 2 měsíců, takže omlouvám se, ještě prosím tento pozměňovací návrh. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, zeptám se pana ministra na jeho stanovisko. Nesouhlasí, nedoporučuje. Paní zpravodajko? (Neutrální.) Děkuji. Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 41 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 47, proti byli 3. Návrh byl přijat. Děkuji. Tím jsme skutečně vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Neutíkejte, protože musíme ještě odhlasovat vrácení zákona Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů a pověření tomu, kdo předloží sněmovně. Zahajuji hlasování ještě o vrácení návrhu zákona s pozměňovacími návrhy. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že hlasování pořadové č. 42 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 59, proti bylo 5. Návrh byl přijat. Nyní, v souladu s usnesením Senátu č. 65 z 28. ledna 2005, pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji,
92
aby jimi byla senátorka Jiřina Rippelová a senátorka Eva Richtrová. Zároveň se ptám, zda s tímto pověřením souhlasí paní senátorky. Obě dvě? Ano. Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s pověřením paní senátorky Rippelové a paní senátorky Richtrové na předložení návrhu na schůzi Poslanecké sněmovny, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 43 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32 pro vyslovilo 60, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Velmi děkuji panu navrhovateli, velmi děkuji paní zpravodajce za složité projednávání a provedení nás hlasováním. Děkuji druhé paní zpravodajce, děkuji vám všem a končím projednávání tohoto bodu. Posledním bodem dnešního programu je 20. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti (evropský senátní tisk č. K 016/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky K16/08 a K16/08/01. Prosím nyní pana ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského, aby nás seznámil s tímto materiálem. Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení senátoři. Já bych chtěl krátce promluvit o tom, jakým způsobem nebo v jakém stavu se nacházíme z hlediska budoucnosti kohezní politiky. Jsem rád, že mohu na tomto fóru o tom říci pár slov, i když už je řekněme pokročilá doba. A slibuji, že se zaměřím na to nejpodstatnější. Jak dobře víte, budoucnost kohezní politiky, která nás čeká od roku 2014, je něco, co samozřejmě bude mít obrovský význam pro českou ekonomiku, protože je to věc, která bude ovlivňovat na dalších řekněme pět, sedm, deset let ekonomiku naší země a rozvoj naší země. V listopadu vyšla 5. kohezní zpráva, která nastavila základ pro diskusi o tom, jak bude budoucnost kohezní politiky vypadat. Po tomto listopadovém vydání 5. kohezní zprávy začalo projednávání na úrovni bilaterální, na úrovni např. Visegrádské čtyřky, a samozřejmě na základě této 5. kohezní zprávy ČR, nebo my jsme připravili výchozí pozici ČR, která byla potom na konci ledna schválena vládou. Následovalo 5. kohezní fórum, kde opět byla diskuse o tom, co a jak by mohlo vypadat v dalším programovacím období. A já bych na tomto místě chtěl říct, že je to věc, která je nesmírně složitá, málo se o ní mluví a je tam řada věcí, s kterými my v tuto chvíli těžko můžeme souhlasit. Jedna z těch věcí, o které se domníváme, že nepatří do podmínek pro to budoucí období, je tzv. kondicionalita, kde je úvaha o tom, že by vlastně ten stát byl hodnocen – nebo bylo by to zahrnuto do toho vyjednávání – na základě plnění parametrů v oblastech, které s kohezní politikou nesouvisí. A to je např. plnění určitých legislativních norem, které nemají vztah ke kohezní politice.
93
A jestliže kohezní politika – a tak to bylo vždy na začátku, když to bylo formulováno, tak kohezní politika má odstraňovat nerovnosti mezi regiony. My samozřejmě v tuto chvíli velmi vnímáme, že dochází k určitým snahám o to, aby v návaznosti na strategii 2020 došlo k určité sektorizaci jednotlivých priorit. A to je věc, kde my se musíme velmi bránit, protože my jako ČR samozřejmě jsme v situaci, kdy jsou mezi jednotlivými regiony nerovnováhy. Nedostatek základní infrastruktury je něco, co tady potenciálně existuje, a proto se domníváme, že kohezní politika by měla i v tom dalším období klást důraz právě na tohle. Samozřejmě na to, že jednotlivé cíle budou zřejmě navázány nějakým způsobem na strategii 2020, o tom nebude řeč. O tom nebude řeč, protože to tak prostě být musí. Ale ten základ té kohezní politiky, ta nerovnováha těch regionů, to je to, co my chceme dosáhnout. Další věc, o které se mluví, je na příklad pro budoucí programovací období možnost dělení toho programovacího období. Uvažujeme o programovacím období např. 5 plus 5. My prosazujeme jedno období, tzn. jako je teď, sedmileté, protože se nedomníváme, že nastavit ty podmínky tak, že budeme vlastně v polovině období vyhodnocovat a následně podle toho mít vytvořeny alokace pro to další období, je něco, co by bylo pro ČR dobře. My bychom chtěli, aby ten systém byl od začátku jasný, transparentní na celou dobu. Další věc, o které se mluví, to je také věc, s kterou máme trochu problém, je jakási výkonová rezerva, kde by vlastně část těch prostředků byla čerpána v závislosti na úspěšnosti toho daného státu. V tuhle chvíli samozřejmě jednání probíhají. My připravujeme v průběhu jara, začátku léta materiál, kde bychom chtěli definovat priority České republiky a následně se budeme bavit i o tom, jak bychom chtěli to budoucí programovací období mít uspořádáno tady u nás v ČR. Debata to určitě nebude jednoduchá. Já za sebe musím říct, že stav, tak jak bylo naplánováno stávající programové období, je naprosto nevyhovující. Obrovský počet operačních programů s nepříliš dobře nastavenými prioritami a jednotlivými osami, je něco, co samozřejmě nás brzdí v čerpání evropských fondů, nepřispívá to k efektivnímu čerpání evropských fondů, a proto já za sebe se budu velice snažit o to, aby počet programů byl pro to další období dramaticky, ale opravdu dramaticky snížen, aby bylo možno čerpat opravdu efektivně, rychle a hlavně, abychom si ty programy dokázali nastavit tak, abychom je rychle čerpat dokázali. To je totiž ten stávající problém. Řada programů je nastavena tak, že čerpání nám někdy tak moc úplně nejde. To je za mě v tuto chvíli v krátkosti vše. Pokud budete mít nějaký dotaz, tak jsem připraven, když budu vědět. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám, pane ministře, opět vás poprosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. V tuto chvíli se přihlásil s přednostním právem pan místopředseda Zdeněk Škromach, takže má slovo. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající,
paní senátorky, páni senátoři, jenom procedurální návrh, abychom mohli tento bod dojednat, takže abychom odsouhlasili, že budeme hlasovat i po 19.00 hodině. Je to po dohodě s řídící paní místopředsedkyní. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
hlasovat o tomto návrhu, a to hned.
94
Gajdůšková: Děkuji.
Musím dát
Svolávám vás k hlasování. Byl podán procedurální návrh, abychom mohli dojednat tento bod a hlasovat o něm i po 19.00 hodině. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 44 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 53, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Děkuji vám za vstřícnost a můžeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. K16/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Koukal, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Václav Koukal: Dobrý večer. Děkuji za slovo, paní předsedající.
Pane ministře, kolegyně a kolegové, kohezní politika je téma, které v Parlamentě, obou komorách, i u nás v Senátu se probírá často. Domnívám se, že není nutné se k němu vracet. Já trošku zrekapituluji to, jak probíhá diskuse nad tímto materiálem, který je vlastně materiálem k diskusi. Do této diskuse je zapojen Parlament, ministerstvo vytvořilo expertní komisi, a také komisi parlamentní, v které pak je z naší komory zastoupen pan kolega Sefzig, pan kolega Vystrčil, pan kolega Šebek a já. Obdobně je tam zastoupena také dolní komora, expertní komise je také zastoupena. Stanoviska k tomuto materiálu také poskytuje Svaz měst a obcí, také kraje jsou partnery té diskuse, čili je to diskuse, která je poměrně široká a z toho vychází i usnesení, které máte k dispozici. Řekl bych, že to je diskuse, která probíhá velmi kompetentně. Chtěl bych také ministerstvo za to pochválit, protože se domnívám, že takováto zevrubná diskuse může směřovat k tomu, k čemu by měla vyústit česká pozice – nějaké doporučení a podklady pro jednání naší vlády. Požádali jsme také výbor pro životní prostředí pro stanovisko. Chtěl bych jenom poznamenat, že stanovisko, které je doporučením našeho výboru je v podstatě ve shodě se stanoviskem, které nám dal dožádaný výbor, pouze v jedné části se odlišuje, to je část, která se týká regionální investiční strategie, kde se domníváme, že to je důležitým prvkem právě v naplňování cílů kohezní politiky. Nebudu vás příliš zdržovat tím tématem. Je to téma, které je vám velmi dobře známo. Musím říci, že Česká republika v tomto období byla příjemcem, a myslím, že na hlavu největším příjemcem, dotací z kohezní politiky. Předpokládám, že to bude i do budoucna výhodné pro ČR. Kolega Vystrčil také mluvil v té části, kdy jsme mluvili o dopravní infrastruktuře, o tom, že je to možná také téma, abychom přemýšleli, zda neposílit právě to téma, které se týká dopravní infrastruktury, v našich záměrech pro období po roce 2013. Usnesení našeho výboru, nebo doporučení našeho výboru máte k dispozici. Máte ho v lavicích. Předpokládám, že ho nemusím číst, že jste s ním seznámeni a já bych považoval toto sdělení za to, které by bylo potřeba k tomuto materiálu pro plénum Senátu říci. To je z mé strany všechno. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane senátore. Poprosíme vás, abyste se posadil také ke stolku zpravodajů a sledoval případnou rozpravu, tak abyste k ní mohl zaujmout stanovisko. Tiskem se zabýval také výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Táži se zpravodaje výboru, senátora Miloše Vystrčila, zda chce vystoupit. Ano. Prosím, pane senátore, máte slovo. 95
Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, velmi stručně naváži na svého kolegu. Potvrdím, že skutečně debata o prioritách České republiky k následujícímu období probíhá. Zatím mu říkáme období 2014+. Jsem rád, že jsem tady slyšel, že pan ministr prosazuje sedmileté období. My jsme v tomto směru stejného názoru. Zároveň bych chtěl říci, že většinou to bývá v českých zemích tak, a já věřím, že pan ministr bude hodně statečný, a celá vláda, že široká diskuse má snahu vést k širokému konsensu, a tím následně k velkému počtu operačních programů. Já jsem kdysi, a byla to částečně legrace, částečně myšleno vážně, navrhoval: Dobře, zarámujme dopředu širokou diskusi počtem programů. Je to možná podivné, ale nevím, jestli něco jiného může vést k takovému cíli, o kterém tady pan ministr mluvil. Takže tolik ještě nějaký dodatečný komentář za výbor územního rozvoje, veřejné správy a životního prostředí. Úplně na závěr si ještě jednou dovolím zdůraznit věc, která tady rovněž už byla řečena. Myslím si, že pokud se hlásíme k tomu, aby hlavním účelem dalšího plánovacího období byla konvergence – cíl konvergence, tak pokud vezmeme Českou republiku, a ona zase není až tak moc velká, jako jeden region, tak skutečně je to infrastruktura technická, zejména infrastruktura dopravní, která je hlavní disparitou vzhledem k ostatním, zejména vyspělým zemím. Pokud bychom k tomu přistoupili tímto způsobem, tak potom je evidentní, že je to právě Operační program Doprava, případně regionální operační programy, opět zaměřené na technickou infrastrukturu, které by mohly této zemi velmi pomoci. Všechny ostatní programy, byť jsou sebelépe myšleny, tak právě proto, že jsou dotovány, zejména mám na mysli měkké operační programy, řekl bych podle svých zkušeností, že jsou daleko méně efektivní. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám, pane kolego.
Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda chce ještě vystoupit. Pan ministr chce. Prosím, máte slovo. Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Jenom krátkou reakci, jednu větičku. Nebo dvě. Počet operačních programů by skutečně měl být co nejmenší. Když někam přijetu, tak říkám, že bych chtěl, nebo umím si představit, že počet by neměl přesáhnout číslo šest. Ono to samozřejmě někdy vyvolává trochu debatu o tom, jaké. My v tuto chvíli neříkáme jaké operační programy. Říkáme, že teď musíme vydiskutovat priority a současně zjistit, co je vlastně z hlediska budoucího vyjednávání s Bruselem možné. My samozřejmě nemůžeme zase udělat to, že budeme mít jeden operační program – doprava, který bude mít 95 % alokace, tak to by nám taky samozřejmě neprošlo. Ale disparita v oblasti základní technické infrastruktury je tady prostě evidentní, jasná. Na tom my trvat musíme. O počet operačních programů já se samozřejmě budu prát. Prát z toho důvodu, že snížení počtu operačních programů je naprostým – podle mě – jediným předpokladem pro to, abychom snížili administrativní náročnost, aby se nám zjednodušil monitoring operačních programů, aby se daly nastavit flexibilnějším způsobem jednotlivé prioritní osy. V tu chvíli republika by přínos peněz z evropských fondů pocítila možná citelněji než teď. Je třeba si uvědomit, že peněz nebude rozhodně více, než v tomto období, to znamená, jestliže víme, že peněz bude méně, musíme se snažit, aby operační programy byly nastaveny pokud možno co nejefektivněji. Já za sebe říkám – budu se snažit udělat maximum pro toto. Děkuji.
96
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Požádám pana garančního zpravodaje. Nechce se vyjádřit? Děkuji tedy. Byl předložen návrh. Hlasovat o návrhu usnesení VEU tak, jak nám byl předložen. Svoláme se tedy k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 59 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 30. Budeme hlasovat o usnesení VEU k tomuto Sdělení Evropské komise. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 45 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli, panu ministrovi, děkuji panu zpravodajovi. Děkuji vám všem. Končím dnešní jednání. Zítra zahájíme pokračování této schůze v 9.00 dopoledne. Děkuji a přeji vám všem hezký večer.
(Jednání ukončeno v 19.03 hodin.)
97
2. den schůze – 17. března 2011
(Jednání zahájeno v 9.01 hodin.)
Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 6. schůze Senátu. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Alexandr Vondra, Přemysl Sobotka, Radek Sušil, Jiří Lajtoch, Tomáš Töpfer a Alena Dernerová. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami a pro vaši informaci připomenu, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. (Velký hluk v Jednacím sále.) Prosím o klid. Vážení kolegové, zahájili jsme jednání! Následujícím bodem je
21. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 44) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 44. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého mezi námi vítám a zároveň jej žádám, aby nás s návrhem zákona seznámil. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dámy a pánové, dovolte, abych předložil z pověření vlády novelu zákona o spotřební dani z tabákových výrobků. Hlavním důvodem je implementace směrnice Evropské unie o daních tabákových výrobků, kde musíme k 1. lednu 2014 dodržet předepsanou hranici. Abychom se vyhnuli větším cenovým otřesům, navrhujeme dvě fáze, a sice k 1. lednu 2012 a k 1. lednu 2014. Další navrhované změny, které se už netýkají sazeb, vyplývají z praktických zkušeností daňových subjektů a správce daně. Jedná se zejména o zrušení regulace předzásobení v případech očekávané změny sazeb. Také nově je upraveno osvobození tabákových výrobků od spotřební daně při jejich zničení pod dohledem správce daně. Návrh tak reaguje na rozsudek Nejvyššího správního soudu, který se týkal praktického uplatňování trvalé výjimky pro úpravu pěstitelského pálení v České republice, která byla dohodnuta při jednáních o přistoupení České republiky k EU.
98
Úprava obsažená v návrhu zákona neznamená změnu sazeb spotřební daně z lihu, pouze zajišťuje splnění podmínek uložení v přístupové smlouvě. V oblasti spotřební daně z minerálních olejů pak předloha navrhuje osvobodit výroby tepla na palubách lodích v rámci vnitrostátních i mezinárodních plaveb a nově bude také zajištěna spotřební daň u metylesterů mastných kyselin, které budou dopravovány od výrobce metylesteru k výrobci směsné pohonné hmoty. Vzhledem k tomu, že z důvodu délky projednávání nebyla naplněna povinná transpoziční lhůta k 31. prosince 2010, navrhujeme, aby zákon nabyl účinnosti první den kalendářního měsíce následující po jeho vyhlášení. Děkuji vám za pozornost a za projednání této předlohy. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás,
abyste se posadil u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 44/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Petr Pakosta: Dobré ráno. Vážený pane předsedo, vážené
kolegyně, vážení kolegové, samotnou novelu zákona o spotřebních daních a dalších souvisejících zákonů tady představil pan ministr. Já se omezím na konstatování, že díky této novele jsem se dozvěděl, že když si můj soused posbíral ovoce pod mojí hrušní a posléze ho nechal vypálit, tak se vlastně dopouštěl trestného činu. Změna zákona o lihu toto napravuje. Jako na pěstitele se bude pohlížet i na tu fyzickou osobu, která ovoce obdržela jako naturální plnění. Dále bych zkonstatoval, že i tato novela se nevyhnula některým možným legislativním pochybením. Tak např. v článku I. bod 6 novely, který se týká § 13 odst. 6, že se tam doplňuje procesní postup, jehož úprava je pravděpodobně nadbytečná, protože vlastně primárně pro tento proces platí správní řád. Dále v článku I. bodu 58, který se týká § 101 odst. 3 písm. c) je spojka "a", která vlastně trochu boří smysl té věty a mohlo by to být zdrojem výkladových problémů. Pak v článku I. bodu 67, který se týká § 103 odst. 4, může ministerstvo stanovit vážený průměr cen cigaret a je otázkou, zda toto nové oprávnění by se nemělo zahrnout do zmocnění ministra financí vydat právní předpis podle § 131 tohoto zákona. Jinými slovy, zda pod oprávnění stanovit postup při zpracování cen pro konečného spotřebitele a při změnách těchto cen podle § 131 písm. j) bude možné podřadit i stanovení váženého průměru cen cigaret. A potom v článku II. v přechodných ustanoveních by podle mého názoru bylo vhodné doplnit standardní úpravu přechodu staré úpravy na novou. Například formulace "práva a povinnosti vzniklé do účinnosti zákona se řídí dosavadními právními předpisy, pokud není dále stanoveno jinak". Toto je věc, kterou jsme tady řešili například už tehdy, když jsme projednávali novelu zákona o účetnictví a tehdy to pan ministr zdůvodňoval vlastně tak, že toto platí automaticky a že to je názor legislativy ministerstva financí. Můj názor je opačný a myslím si, že do budoucna by to mohlo způsobit výkladové problémy. Měli bychom se možná touto věcí ve spolupráci třeba s legislativci z ministerstva financí zabývat a tuto záležitost si vyjasnit. Při projednávání na hospodářském výboru jsem navrhoval, abychom přijali pozměňovací návrh, který by v případě změny cen tabákových výrobků, kdy změna vzniká z podnětu dovozce nebo výrobce tabáku. Může nastat situace, kdy je stará 99
zásoba cigaret, která by se musela úředně zničit, přestože daně jsou z ní řádně odvedeny, nebo překolkovat, tak navrhoval jsem pozměňovací návrh, který by toto dával do souladu s logikou věci. Pozměňovací návrh nebyl přijat. Možná proto, že byl v té chvíli poněkud nešťastně vysvětlen. Avizuji, že vystoupím v rozpravě jako senátor a tento návrh předložím ještě jednou. A nyní už vás pouze seznámím v rámci svého vystoupení s usnesení VHZD. č. 65, ze 6. schůze tohoto výboru, konané dne 15. března 2011 Po úvodním slově zástupce předkladatele RNDr. Ladislava Minčiče, CSc., MBA, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu. III. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. To je ode mě v této chvíli vše, děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů a plnil úkoly, které vyplývají z práce zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedo, pane ministře, jak jsem
pochopila ze zpravodajské zprávy, hospodářský výbor navrhuje Senátu, abychom schválili ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pozměňovací návrh pana zpravodaje byl uplatněn na hospodářském výboru. Hospodářský výbor zřejmě zvážil, že to, že uplynula transpoziční lhůta, kterou jsme byli povinni splnit do 31. 12. je vážnějším problémem, než řešení starých zásob cigaret. Já si to myslím také. Navíc návrh pozměňovacího návrhu nereaguje na legislativní připomínky, které mi také připadají, že nejsou zásadního rázu, takže si myslím, že bychom měli zvážit a přijmout návrh zákona ve změní, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Petr
Pakosta. Senátor Petr Pakosta: Děkuji za slovo. V prvních větách bych měl reagovat na to, co řekla kolegyně Paukrtová. Za prvé pozměňovací návrh, který vám byl rozdán, reaguje na připomínky legislativy. Za druhé hospodářský výbor nezvažoval, zda je problém to, že uplynula transpoziční lhůta, ale jak jsem říkal ve svém úvodním slově, návrh nebyl připraven úplně nejšťastněji. Jsem přesvědčen, že pozměňovací návrh, který vám byl rozdán, by měl být schválen, a sice proto, že novela zákona o spotřebních daních obsahuje omezení pro vývozce a dovozce, uvádět tabákové výrobky pouze do okamžiku zveřejnění nové ceny tohoto výrobku v cenovém věstníku ministerstva financí. V důvodové zprávě ministerstva financí, které předložilo tuto novelu zákona o spotřební dani, se k tomuto bodu uvádí: Vzhledem k tomu, že cena pro konečného
100
spotřebitele je spolu se sazbou daně rozhodující pro správné stanovení výše daně, je důležité, aby k výpočtu výše daně u cigaret byla použita aktuální cena pro konečného spotřebitele. To je cena, která byla stanovena cenovým rozhodnutím, zveřejněným v cenovém věstníku. A to od data účinnosti daného cenového rozhodnutí do posledního dne účinnosti tohoto cenového rozhodnutí. Pouze tak bude zaručeno, že spotřební dań bude přiznána a zaplacena ve správné výši. Uvedení do volného oběhu znamená dopravení tabákového výrobku na daňové území ČR, nebo jeho výrobu na území České republiky. Vzhledem k tomu, že k výběru spotřební daně dochází pomocí odběru tabákových nálepek a úhrady jejich hodnoty, která se stanoví v okamžiku odběru tabákových nálepek, není uvedení do daňového oběhu relevantní pro výpočet daně nebo pro jejich úhradu. Daňovým přiznáním v oblasti spotřebních daní je objednávka kolku, kterou zasílá výrobce tabákových výrobků příslušnému celnímu úřadu. Pověřenému celnímu úřadu. Na základě tohoto daňového přiznání je spotřební daň poplatníkovi vyměřena a do 60 dnů musí být uhrazena. Jen pro úplnost, váže se na to i daň z přidané hodnoty. Neexistuje žádná spojitost mezi daňovým přiznáním ke spotřební dani a zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele v cenovém věstníku ministerstva financí. Zákon ukládá povinnost prodeje cigaret za cenu, vytištěnou na tabákové nálepce. Tato cena musí být základem výpočtu daňové povinnosti. Za tuto cenu musí být výrobek prodán konečnému spotřebiteli. Cena zveřejněná v cenovém věstníku naproti tomu není základem daně a ani není cenou, za kterou musí být výrobek prodán konečnému spotřebiteli. Proto je závěr, že dochází k nesprávnému výpočtu spotřební daně jednoznačně chybný. Kombinací prvků, které jsou pro výpočet daně a prodej konečnému spotřebiteli naprosto irelevantní, nemůže dojít k chybné úhradě daně. Zároveň je třeba upozornit na to, že pouze výrobce, nikoli státní orgán má dle platné legislativy EU právo stanovit prodejní cenu svých tabákových výrobků. Směrnice 95/59/EC čl. 9 odst. 1, věta 2 zní: "Výrobci, případně jejich zástupci nebo zmocněnci ve společenství a dovozci tabáku z 3. zemí mají právo určit nejvyšší maloobchodní prodejní cenu každého svého výrobku pro každou členskou zemi, ve kterých jsou příslušné výrobky určeny k propuštění pro domácí spotřebu. Konec citace." Proto je předložená novela zákona o spotřební dani v tomto bodě problematická a toto omezení výrobců a dovozců tabákových výrobků s největší pravděpodobností odporuje legislativě EU. A proto by tato změna měla být z novely zákona vypuštěna. Omlouvám se, že já jako člověk, který velmi kriticky pohlíží na právní akty EU, tady cituje a odvolává se na evropský předpis. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a ptám se, kdo další se hlásí
do rozpravy. Pan senátor Jan Hajda. Prosím, pane senátore. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, já bych se připojil ke kolegyni Soně Paukrtové s tím, že výbor tuto situaci zvážil a podle mě není důvod k tomu, jestli zůstane na cestě do republiky jeden kamion s cigaretami viset, důvodem pro to, abychom dělali změnu zákona. Po konzultaci s pracovníky ministerstva financí tato situace bude vždy ošetřena, a proto bych vás žádal, abyste podpořili závěr výboru a schválili předloženou novelu.
101
Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu uzavírám a ptám se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit. Ano. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Chci poděkovat za
rozpravu hospodářskému výboru i Senátu. rád bych dodal, že nejenom samozřejmě datum implementace, které je důležité, ale dovoluji si nesouhlasit s tím pozměňovacím návrhem i po věcné stránce. Prosím, abychom si uvědomili, že cena je stanovena cenovým rozhodnutím cenového orgánu na základě návrhu odběratele tabákových nálepek. Tzn. že jak datum, tak cenu a četnost změn, odkdy to bude platit, si stanovuje subjekt sám. To je jeho rozhodnutí. Ale pak je důležité, aby rozhodnutí bylo závazné a platilo a pochybení mohlo být nejenom zjištěno, ale také sankcionováno. Snadno si umím představit, myslím, že si to asi dokážeme představit všichni, že může dojít k technické závadě na vozidle, může dojít k mimořádné události, nedej bože zemětřesení, ale že také může dojít k velmi výrazným spekulativním konáním a nápadům daňového subjektu. V této souvislosti bych rád uvedl přerozdíl 2 Kč na krabičku, to znamená na kamion 280 000, tak to už možná za nějakou tu spekulaci stojí. Navrhuji, abychom se tomu vyhnuli. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane zpravodaji garančního
výboru, vyjádříte se k rozpravě? Prosím. Senátor Petr Pakosta: Nejprve krátce zareaguji na to, co tu zaznělo. Padlo
tady, že prodej cigaret by měl být za cenu, která je uvedena v cenovém věstníku, ale když vyjde v cenovém věstníku nová cena, tak na daňovém území České republiky se nacházejí zásoby cigaret, které se postupně doprodávají, tzn. že ještě několik týdnů, několik měsíců se doprodávají za cenu, která není uvedena v cenovém věstníku. Čili je na nás, zda tu čáru mezi to, co ještě může být prodáno a co už nesmí být prodáno, jestli ji povedeme tam, kde je přechod do daňového území ČR, a nebo tam, kde vlastně jsou okolkované cigarety, které by ještě mohly být zde do volného oběhu propuštěny. To je na nás, a proto ten pozměňovací návrh byl předložen, protože mi ta varianta druhá připadá logičtější. Jinak omezím se na konstatování, že v rozpravě vystoupili 3 senátoři. Je zde návrh hospodářského výboru schválit a je zde avizován pozměňovací návrh, který – pokud bude tento tisk propuštěn do podrobné rozpravy, bude předložen. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 64 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 46 bylo registrováno 65 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí 33. Pro návrh se vyslovilo 42, proti 4. Návrh byl schválen. Takže končím projednávání tohoto bodu. Nyní projednáme bod, kterým je
102
22. Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2011 (senátní tisk č. 45) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 45. Návrh uvede ministr financí M. Kalousek, kterého nyní žádám o jeho úvodní slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo, dámy a pánové, v návrhu státního rozpočtu, který sněmovna schvalovala v roce 2010 na rok 2011 je již přímo v zákoně uvedeno, jakým způsobem bude rozpočtovaný schodek, který je pro letošní rok rozpočtovaný ve výši 135 mld., jakým způsobem bude uhrazen. Ve výši 131,589.908 mld. bude uhrazen z prodeje státních dluhopisů a zbytek, to je otázka dlouhodobých úvěrů a operací na státních finančních aktivech. Nicméně ČR může emitovat své dluhopisy pouze na základě schválení zvláštního zákona, nikoli pouze zákona o státním rozpočtu. Proto si dovoluji tento zvláštní zákon předložit. Děkuji za jeho projednání a schválení. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk 45/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně. Myslím si, že pan ministr jasně vysvětlil, proč bude Senát hlasovat o tomto zákonu. Já bych chtěl jenom říct, že postoupený návrh zákona řeší zabezpečení finančních prostředků na úhradu části schodku státního rozpočtu převyšujícího rozpočtový schodek v roce 2011. Náš výbor na 6. schůzi, konané dne 15. března, přijal následující usnesení: Po úvodním slově zástupce předkladatele dr. Minčiče, náměstka ministra, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. 2. Určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mě a uložil předsedovi výboru předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás,
abyste se posadil u stolku zpravodajů a plnil poslání v plném rozsahu. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Ano, pan senátor Jan Hajda. Senátor Jan Hajda: Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, co zde
bylo řečeno v úvodu, využívám uvedeného paragrafu a navrhuji zákonem se nezabývat. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Takže budeme hlasovat.
Vzhledem k tomu, že zazněl návrh, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat, budeme o tomto návrhu hlasovat. V sále je aktuálně přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 34. Zahajuji hlasování.
103
Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 47 bylo registrováno 67, kvórum pro přijetí 34, pro návrh se vyslovilo 55, proti 3. Návrh byl přijat. Projednávání tohoto bodu tímto končí. Děkuji navrhovateli i zpravodaji. Dalším bodem je 23. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 46) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 46. Návrh uvede opět ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedo. Dámy a
pánové, život přináší různé kuriózní situace. Jednou z nich je tento okamžik, kdy já jako bývalý – za mlada – vášnivý pytlák v bývalých schwarzenberských rybnících vám mám předložit návrh zákona, který by měl zásadním způsobem pomoci v potírání nelegálního rybolovu. To je hlavní motiv tohoto návrhu zákona, který jsme zpracovali s panem ministrem zemědělství. Vedle tohoto motivu využíváme také té příležitosti k některým technickým úpravám stávající předlohy, zejména přizpůsobení vnitrostátní úpravy právu EU, redakce na problémy spojené s uplatňováním některých ustanovení celního zákona, zohlednění judikatury Soudního dvora EU, a upravujeme ustanovení o správních deliktech v souladu se zásadami správního trestání. Prosím tedy o laskavé projednání a schválení této novely. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal
ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 46/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 46/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého zastoupí pan senátor Jan Hajda. Prosím nyní o předložení zpravodajské zprávy. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené
kolegyně, vážení kolegové. Po úvodním slově pana ministra, který to jasně vysvětlil, bych řekl pouze následující. Cílem předloženého vládního návrhu, kterým se novelizuje celní zákon, a jak se uvádí v důvodové zprávě, je zejména reagovat na dosavadní poznatky z uplatňování celního zákona v praxi a přizpůsobit terminologii zákona předpisů EU, zejména nařízení Rady 1913/1992, kterým se vydává celní kodex společenství. Náš výbor projednal tento zákon na 6. schůzi 15. března a přijal následující usnesení:
104
Po úvodním slově zástupce předkladatele Dr. Minčiče, po zpravodajské zprávě senátora Petra Šilara a po rozpravě, výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi pana senátora Šilara, kterého zastupuji, a pověřil předsedu výboru, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste
se posadil u stolku zpravodajů a plnil funkci zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit pan zpravodaj ÚPV. Ano, je tomu tak, bude hovořit pan senátor Miroslav Antl. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedo Senátu, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si vyžádal tento zákon do ÚPV, abychom se podívali, zdali splňuje veškeré náležitosti a zdali tam není něco závadného. Nic takového jsme neshledali. Pokud jde o dnešní doznání pana ministra, tak ani z pohledu právníka nic neshledávám, protože veškeré skutky, které on nespecifikoval, jsou promlčeny. ÚPV přijal 30. usnesení na svém jednání 15. 3. 2011 s tím, že doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. To je všechno – ve stručnosti, pane předsedo. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane kolego. Ptám se, zda
někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli, návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Takže přistoupíme k obecné rozpravě, kterou otevírám. Kdo se hlásí do rozpravy? Zájem není, rozpravu končím. Protože ve zprávě zpravodajů zazněl jediný návrh, to je návrh zákona schválit, předpokládám, že pan navrhovatel ani zpravodaj nechtějí vystoupit, takže přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh, schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 34. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování číslo 48 se z přítomných 67 pro návrh vyslovilo 59, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji navrhovateli i zpravodajům. Nyní projednáme bod, kterým je 24. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zdanění finančního sektoru (evropský senátní tisk č. K 003/08) Materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. K3/08 a K3/08/01. Prosím pana ministra financí Miroslava Kalouska, aby nás seznámil s tímto návrhem. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, dovolte,
abych vás informoval, že Evropská rada na svém jednání 28. a 29. října 2010 přijala závěry k otázce zdanění finančního sektoru, podle kterých je třeba posoudit jednotlivé možnosti zdanění finančního sektoru.
105
Komise ve svém sdělení 20. října uvádí, že finanční krize zdůraznila potřebu zlepšení stability a fungování finančního sektoru, aby se omezily vlivy působící na zbytek ekonomiky. V úvodu sdělení byly zdůrazněny také další související cíle, jako například potřeba konsolidace veřejných financí v souvislosti s řešením dopadů finanční krize. Jako hlavní argumenty, proč by finanční sektor měl být postižen nějakou další daní a měl tak přispívat do veřejných rozpočtů, Komise uvádí ve svém sdělení následující body: Zvažované daně by spolu s reformou finančního sektoru měly přispět k posílení efektivnosti a stability finančních trhů, zabránit finančnímu sektoru v nadměrně rizikových činnostech. Nové daně mohou sloužit jako zdroj dodatečných příjmů. Finanční sektor podle všeobecného mínění, uvádí komise, nese významnou měrou odpovědnost za vznik a rozsah krize a její negativní dopad na výši veřejného zadlužení po celém světě. Finanční sektor by se měl tak více než kdokoli jiný podílet na splácení dluhu ve veřejných prostředcích. Dalším významným argumentem pro úvahy o formách zdanění je osvobození většiny finančních služeb v EU od daně z přidané hodnoty. Pro dosažení cílů komise jsou zvažovány následující dva nástroje: Buď daň z finančních transakcí, anebo daň z finančních činností. První ze zvažovaných daní je daň z finančních transakcí, která by byla určena ke zdanění hodnoty jednotlivých transakcí. V širším pojetí by se měla vztahovat na širokou škálu finančních instrumentů, to znamená akcie, dluhopisy, měny, deriváty. Tato forma daně by přinášela výnosy zejména v omezeném počtu zemí, v nichž je obchodování soustředěno. Dalším možným nástrojem je daň z finančních činností – tu navrhuje Mezinárodní měnový fond – a ve svém nejširším pojetí by se vztahovala na veškeré zisky a mzdy finančního sektoru. Územní rozložení příjmů by přitom reflektovalo skutečné rozložení finančního sektoru v EU, kdy na rozdíl od daně z finančních transakcí jsou příjmy v tomto případě rozloženy mnohem rovnoměrněji. Pozice České republiky je k tomuto sdělení a k tomuto nástroji od expertních diskusí až po politická stanoviska konzistentně odmítavá. Za prvé, důvody, kterými zdůvodňujeme svoji odmítavou pozici a nesouhlas se zavedením těchto daní, jsou následující skutečnosti. Daňové zatížení bank existujícími obecnými daněmi je dostatečné a nevidíme důvod zavádět v bankovním sektoru selektivní daně, kde by tento sektor byl zatížen jinými odvody, než některé jiné. Především by však ale toto daňové zatížení jednak mohlo do značné míry ohrozit zatím velmi křehký hospodářský růst, protože to by to samozřejmě ztížilo přístup soukromých subjektů k úvěrovým zdrojům a především by se to stejně promítlo do cen. Mohu-li říci svůj názor. Je zřejmě pro celou řadu politiků v zemích postižených finanční krizí mnohem jednodušší říkat, zaplatí to banky a nezaplatí to lidé. A pod čarou už zůstává ukryto, že to stejně zaplatí ti lidé, protože banky a pojišťovny to logicky promítnou do cen svých produktů a on to nakonec nikdo jiný než lidé nezaplatí, a přitom to může do značné míry přibrzdit cestu, kterou už jsme snad vykročili z hospodářské recese. Seznámil jsem vás jak se sdělením, tak s pozicí vlády ČR. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane ministře. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. K 003/08/02. Zpravodajkou výboru je paní
106
senátorka Jana Juřenčáková, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Jana Juřenčáková: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Pan ministr mne ve svém úvodu hodně ulehčil práci, protože část mé zpravodajské zprávy v podstatě už objasnil. Já bych se jenom soustředila na to, co už jsme probírali tady v Senátu. Senát projednal Sdělení Komise s názvem "Fondy pro řešení problémů bank" a ve svém usnesení nepodpořil zavedení těchto daní a odvodů. Výbor pro záležitosti Evropské unie se také zabýval otázkou zdanění finančního sektoru, ve svých odpovědích na dotazník zvláštního výboru Evropského parlamentu pro finanční, hospodářskou a sociální krizi doporučil nepodpořit daně z finančních transakcí. Sdělení, které dnes projednáváme, projednával i hospodářský výbor, který přijal usnesení, ze kterého vlastně potom vychází usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie. Shrnula bych závěr. Musíme konstatovat, že finanční sektor je vysoce citlivý na úpravy daňových pravidel. Jednostranné zavedení daně z finančních transakcí pouze v Evropské unii lze proto považovat za iracionální krok, který povede pouze k přesunu realizace finančních transakcí mimo finanční centra EU. Existuje oprávněná obava, že dodatečné zdanění finančního sektoru povede vzhledem k tlaku akcionářů na udržení ukazatele výnosnosti vlastního kapitálu u finančních institucí k přesunu těchto nákladů na klienty finančních institucí v podobě vyšších poplatků za finanční služby, tak jak to tady už zmiňoval pan ministr. Nový zdroj příjmů se může zdát na první pohled velmi snadným řešením fiskálních problémů a Sdělení neřeší, kam by měly být příjmy směřovány. Přitom se uvažuje, že vybraná daň z finančních transakcí by mohla sloužit k financování cílů mezinárodní politiky, což je rozvojová pomoc a ochrana klimatu. Česká republika nemusela během krize vynaložit žádné prostředky na sanaci finančního sektoru a vyjednaná výjimka z června 2010 spočívá v právu bankovní odvody či daně nezavést. Já jsem ve svém návrhu doporučila také nepodpořit jednostranné zavádění finanční daně z transakcí či daně z finanční činnosti. A teď bych obrátila vaši pozornost k doporučení, které je hodně obsáhlé, a máte ho v příloze, ale jenom bych k němu chtěla říct krátký komentář. Senát Parlamentu ČR říká, že je otevřený racionální debatě o míře zdanění finančního sektoru. To znamená, že jsme ochotni debatovat, mimo jiné i kvůli tomu, že většina finančních služeb je osvobozena nebo vyňata ze systému daně z přidané hodnoty. Nejsme přesvědčeni o vhodnosti zavádění daní z finančních transakcí či daní z finanční činnosti za účelem regulace spekulativních a rizikových obchodů a posilování stability finančního systému. V doporučení jsou uvedeny úvody. V doporučení je poukázáno na zkušenosti Švédska z 2. poloviny 80. let 20. století, kde došlo k jednostrannému zavedení daně z finančních transakcí, které mělo za následek značnou relokaci finančních služeb mimo Švédsko, a daňový výnos z této daně byl minimální. Doporučení není jenom kritické, ale v podstatě se snaží ukázat i cestu. A při té příležitosti Senát vyzývá Evropskou komisi, aby své úsilí zaměřila na rozpracování původního Tobinova konceptu daně z cizoměnových transakcí, kterou Senát považuje za vhodnější nástroj pro získání dodatečných zdrojů pro financování
107
rozvojové a klimatické politiky Evropské unie, a to především s ohledem na další vymezené argumenty. Tolik k doporučení. Nyní bych přečetla usnesení, které přijal výbor pro záležitosti EU, je to 53. usnesení z 6. schůze konané dne 2. února 2011 ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zdanění finančního sektoru – senátní tisk č. K 003/08: Po úvodní informaci Ladislava Minčiče, prvního náměstka ministra financí, zpravodajské zprávě senátorky Jany Juřenčákové a po rozpravě výbor I. Přijímá ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zdanění finančního sektoru doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. II. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zdanění finančního sektoru, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. III. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátorku Janu Juřenčákovou. IV. Pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Doporučení máte všichni v příloze k usnesení, takže si myslím, že není nutné ho celé číst, a žádám vás o podporu tohoto usnesení. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, paní senátorko, a prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit. Tiskem se zabýval také výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Táži se zpravodaje výboru pana senátora Adolfa Jílka, zda si přeje vystoupit? Nepřeje si vystoupit. Přistoupíme nyní k rozpravě. Otevírám rozpravu a jako první je do ní přihlášen pan senátor Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne. Vážený pane
předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, zhruba ve stejné době, kdy pan ministr seděl, tuším v pondělí nebo v úterý, na ECOFINu, bylo jednání ECONu, výboru, který je ekonomický v Evropském parlamentu, a tam zaznělo právě mnoho informací ohledně daní z transakcí. Já vím, a náš výbor to dlouhodobě sleduje a děkuji paní senátorce Juřenčákové, která skutečně velice pečlivě s týmem z oddělení pro evropské záležitosti, velice bedlivě sledují všechny věci týkající se krize eura a týkající se také toho, jak tuto krizi řešíme. My už jsme dříve upozornili na to, že je nevhodné zavádět daň z převodu, z transakcí, protože jednostranné zavedení by vedlo k tomu, že by se odlily ty transakce, jak říkal pan ministr, do jiných zemí. A pokud by tato transakce měla mít smysl, musela by být zavedena alespoň v celé G20, a to úplně jednoduché není. Navíc ta transakce má mít výši zdanění nula celá nula nic, a to samozřejmě neochrání od eventuálních spekulativních převodů. Z toho důvodu my i do budoucna tvrdíme, že není vhodné tuto daň zavádět. Jediným argumentem, ale bohužel velmi slabým argumentem je, že bankovní sektor není zdaněn, nemá daň z přidané hodnoty, ale to je diskuse úplně jiná. Chci se zeptat pana ministra. Protože vím, že vlády jiných zemí si uvědomují, že ČR má vyjednanou výjimku, a myslím, že bylo velmi rozumné si tuto výjimku 108
vyjednat, nakonec i my v našem usnesení upozorňujeme na špatné zkušenosti Švédska se zavedením transakční daně, jednostranné transakční daně v 80. letech, kdy došlo k tomu, že se odlil počet transakcí do jiných zemí mimo Švédsko a výběr daně byl mizivý. Mám tedy dotaz. Tuším, že země eurozóny i jiné země ve snaze jakoby potrestat, nesmyslně potrestat bankovní sektor, který se choval jenom tak, jak jsme mu my, politici, dovolili, a mnohdy se choval tak, že skutečně riskoval nad rámec, ale k tomu jsou jiná opatření a my jsme k tomu přijali usnesení. Je taková idea, že se tato daň bude vybírat u "matek". A protože v ČR jsou téměř všechny banky kromě České národní banky, tuším zahraničními bankami, malé banky nebo kampeličky nepočítaje, ty jsou mizivé, je zřejmě konstrukce daně vybudována tak, aby daň byla daněna vlastně mimo území ČR, i kdyby ČR využila té výjimky. Chci se zeptat, jakým způsobem bude česká vláda a pan ministr postupovat, pokud tento návrh Evropská unie a Komise bude propracovávat a bude ho řídit tím směrem, že by se povinnost platby transakční daně vyhýbala České republice. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. A nyní vystoupí místopředsedkyně Alena Gajdůšková, připraví se pan senátor Jiří Pospíšil.
paní
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Přiznávám se, že od těch devíti hodin, kdy jsme jednání začali, tak si říkám, že je zde nějaká nepochopitelná logika, protože minulý bod byl návrh vlády na zvýšení daně z tabáku a lihu. To se dá podpořit. Tabák a líh mají docela závažné dopady na zdraví lidí, mají dopady do sociální sféry. A jestliže máme nástroje, jak těmto dopadům zamezit, tak je potřeba to podpořit. I když ten návrh je překvapující, protože tato vláda tvrdila, že žádné daně zvyšovat nebude, a naopak přijala kroky, aby snížila příjmy státního rozpočtu. Teď dělá pravý opak. Ale říkám, u daně z tabáku a z lihu se to dá podpořit. Na druhou stranu se zvyšuje zdanění potravin, léků, knih a dalších komodit, které jsou základními potřebami pro každého jednoho člověka, ať má příjem sedm tisíc nebo sedmdesát tisíc. Tento návrh narušuje samozřejmě sociální smír, a to už vidíme a cítíme ve společnosti. Ale podvazuje zvýšením daně u knih a tiskovin také konkurenceschopnost země. Ale to tato vláda podporuje. Přitom, jak už zde bylo řečeno, loni v červnu na Evropské radě si vláda vyjednala výjimku spočívající v právu nezavést bankovní odvody a daně. A jak zde řekl pan senátor Sefzig, není jediná banka, kromě České národní banky, která by byla českým kapitálem, která by byla v českých rukou. To znamená, že všechny zisky, dividendy ze země prostě a jednoduše odplývají. A my zde můžeme udělat jednu jedinou věc, jak výnosy z banky zde zadržet, tj. zavést nebo resp. nesnižovat odvody na sociální a zdravotní pojištění, protože to zde prostě v zemi musí zůstat, ať už je to kapitál odkudkoliv. Musím k tomu připomenout ještě jednu věc. Krize, problémy dopadu v ČR nebyly způsobeny tím, že by banky nebyly zdravé, jak se používá ekonomický termín. My jsme je totiž vyléčili už za sociálně demokratických vlád, kdy se sanaci bankovního sektoru v podstatě věnoval téměř celý státní rozpočet. Ale krize byla prohloubena do fáze hospodářské krize chováním bank v roce 2008 a 2009, kdy banky znemožnily, resp. velmi ztížily přístup ke kapitálu, kdy ošetřováním kurzových rizik, které přenesly na firmy, skutečně způsobily zvýšení nezaměstnanosti, a nebojím se říci, skutečně velmi výrazné hospodářské potíže mnohých firem.
109
Pan ministr tady řekl, že zvýšení zdanění zaplatí lidé promítnutím do produktů. A já se tedy ptám, protože vždycky jsme slyšeli, že neviditelná ruka trhu funguje. Zde nebude fungovat nevítaná ruka trhu, která prý snižuje ceny? Vážené kolegyně a kolegové, nejsme nejchytřejší na zeměkouli. Návrh Evropské komise vychází ze zkušeností, analýz a prognóz. A jestliže s návrhem zdanění finančního sektoru souhlasily, při vědomí odpovědnosti vůči dalšímu vývoji společnosti – a teď mluvím o Evropě jako takové – i evropské banky, a to ty, které mají dceřiné společnosti u nás v ČR, nevidím žádný jediný racionální důvod, proč my bychom měli být jakýmkoliv způsobem proti tomu a tento návrh odmítali. Dávám proto návrh vzít na vědomí Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Zdanění finančního sektoru. Stejné usnesení mimochodem přijala i Poslanecká sněmovna. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a než vystoupí pan senátor Jiří Pospíšil, jen pro opravu v záznamu, pan senátor Jiří Lajtoch byl omluven, ale pan senátor je na jednání přítomen. Provést opravu. A nyní vystoupí pan senátor Jiří Pospíšil. Senátor Jiří Pospíšil: Pane ministře, pane předsedo, dámy a pánové, mně chvíli trvalo, než jsem si dal dohromady, jakým způsobem souvisely argumenty s projednávaným materiálem. Pokusím se být poněkud koncentrovanější. Ve skutečnosti to, že říkáme v 1. bodě, že jsme otevřeni jednání, říkáme zjednodušeně i to, že bereme s drobnými námitkami návrh na vědomí. To je jedna věc. Druhá věc je, také zkusím obecně argumentovat, ale ne konkrétními věcmi z ČR, protože se přece jenom jedná o zdanění finančního sektoru v celé EU, tak použiji takové obecné tvrzení, které se dá doložit, a já to teď dělat nebudu. Každé takovéto zdanění způsobuje složitost a prodražuje zúčastněným jednání na trhu. Každá složitost a zdražení zúčastněným na trhu znamená nevýhodu proti ostatním, kteří to nezavedou. Každá nevýhoda znamená úpadek. Čili toto zdanění finančního sektoru, pokud ho provede jen EU, nemůže vést k rozvoji EU a vůbec nic nevyřeší, naopak ublíží každému, kdo je v EU. Myslím si, že nad tím by se měli zamyslet zvláště ti, kteří mají EU rádi. Já k nim nepatřím. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy?
Pan senátor Jan Hajda. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, domnívám s, že probíráme velice citlivé téma. V rámci rozpravy bych měl pouze dotaz na pana ministra. Já bych chtěl vědět, jestli považuje za normální, že v období hospodářské krize, pokud se vezmou výsledky skupiny bank, kdy zanikají podniky, zvyšuje se nezaměstnanost, a u bank dochází např., když vezmu skupinu ČSOB, k 20% nárůstu zisku, tak jak vyčíslily Hospodářské noviny, a těch 13 miliard plně odteče mimo republiku. To je za prvé. A za druhé, myslím si, že všichni chodíme mezi voliči apod. a dennodenně připomínky, které jsou na jakoukoli transakci při výběru z účtu apod., jaké poplatky si dávají banky. Myslím si, že potom svým způsobem jim velice zlehčujeme situaci a potom mohou tvořit takové zisky.
110
Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím a předpokládám, že pan navrhovatel bude reagovat na dotazy, které byly vzneseny. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dovolte mi jen velmi stručně. Panu senátoru Sefzigovi chci odpovědět, že konzistentně odmítavě argumentujeme ve všech diskusích, a právě proto chceme u těchto diskusí být. Ono to do značné míry souvisí s tím, co říkala paní senátorka Gajdůšková. My jsme se tak rozhodli, stát i banky, na základě analýz. Obávám se právě, že z těchto diskusí vyplývá, že nikoliv, že to bylo jednoznačné politické rozhodnutí ať jednotlivými analýzami a studiemi narážíme na celou řadu možných negativních důsledků, problémy s dvojím zdaněním, a narážíme i na možné negativní kolize s novými regulatorními nástroji, které jsou zaváděny ať už v rámci solvence – CRD. Já neumím říci, jak ta diskuse dopadne, pane senátore, budeme vás pravidelně informovat. Uvědomuji si také jisté riziko pro ČR v případě, že se daň bude odvádět za konsolidované celky. I tam, což není naším záměrem. Nevíme, jak to dopadne. A ta diskuse je složitá a možná že nebudeme jediní, že celá řada dalších zemí přichází na to, že to možná není úplně šťastné rozhodnutí, zejména z hlediska konkurenceschopnosti. Nemůže to mít jiný dopad, než že se zdraží financování podniků a že se zdraží financování státních dluhů. A vzhledem k tomu, že oba fenomény jsou velmi palčivé pro Evropu, jsem stále ještě optimista, že to možná nedopadne až tak úplně špatně. Také nerad platím, pane senátore, vysoké poplatky. Na druhou stranu, podíváme-li se do zemí, které měly mnohem měkčí podmínky pro své klienty, a ty země si prošly finanční krizí, tak to, co daňoví poplatníci do bank museli nalít, to bohatě vynahradilo újmu, kolik my platíme na poplatcích, ale do bank jsme nemuseli dát ani korunu. Vždy to má dvě ostří. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní se ptám zpravodajky, zda se vyjádří k proběhlé rozpravě, a také by měla připomenout, o čem a v jakém pořadí budeme hlasovat. Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji za slovo, pane předsedo. V rozpravě vystoupili 4 kolegové, 1 senátorka a 3 senátoři. Padl jeden návrh, vzít sdělení na vědomí. Chtěla bych jen připomenout, že doporučení, které přijal VEU, je stejné, totožné doporučení, které přijal VHZD. Tady nebyl žádný rozpor. Pak bych také chtěla připomenout, že VEU v Poslanecké sněmovně bere evropské tisky ve většině případů na vědomí, a já si myslím, že my nemusíme dělat to samé, co dělá Poslanecká sněmovna, protože jsme vždy byli jako komora svéprávní a hlasovali jsme podle toho, jak jsme chtěli. Doporučovala bych postup hlasování takový, že bychom nejdříve hlasovali o návrhu paní místopředsedkyně Gajdůškové, vzít na vědomí. Pokud toto usnesení nebude přijato, hlasovali bychom o usnesení VEU, které, znovu opakuji, je i usnesením VHZD. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a přistoupíme k hlasování. Budeme
hlasovat o návrhu, tak jak jej předložila paní senátorka místopředsedkyně Gajdůšková: Vzít na vědomí Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě,
111
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Zdanění finančního sektoru. Aktuálně je přítomno 70 senátorů a senátorek, kvórum pro přijetí je 36. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 49, v okamžiku hlasování bylo registrováno 70, kvórum pro přijetí 36, pro návrh 34, proti 6, návrh byl zamítnut. Budeme nyní hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesla paní garanční zpravodajka a jak je zapsán v usnesení výborů. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 50, registrováno 70, kvórum pro přijetí 36, pro návrh se vyslovilo 27, proti 14, návrh byl zamítnut. Končím projednávání tohoto bodu s konstatováním, že Senát nepřijal usnesení. Děkuji a my se vystřídáme. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážené kolegové, budeme pokračovat dalším bodem dnešního jednání, kterým je
kolegyně,
25. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o změnách Dohody mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o podpoře a ochraně investic, podepsaný dne 31. října 2010 v Kuvajtu (senátní tisk č. 5) Všechny vás poprosím, abychom vytvořili opět kultivované prostředí v horní komoře, abychom mohli pokračovat. Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 5 a uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, kterému uděluji slovo. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, v pravidelných intervalech vás vláda zásobuje protokoly, kterými plní svůj závazek vůči EU a harmonizuje dohody o ochraně investic s evropským právem. Toto je opět jeden z nekonečného dílu seriálu. V roce 1996 jsme uzavřeli Dohodu o vzájemné ochraně investic s Kuvajtem, v roce 2004 nám vznikla povinnost tuto dohodu harmonizovat s evropským právem. Dovolím si vám ji předložit ke schválení. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane navrhovateli, opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 5/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 5/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.
112
Senátor Jaromír Strnad: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr nám objasnil podstatu zmiňovaného protokolu ČR a Kuvajtem, a proto svoji zpravodajskou zprávu omezím pouze na to, abych vás seznámil s usnesením našeho výboru, které bylo jeho členy přijato jednomyslně. VHZD svým 28. usnesením ze 4. schůze, konané dne 25. 1. 2011 Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Jana Gregora, náměstka ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jaromíra Strnada a po rozpravě I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Protokolu mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o změnách Dohody mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o podpoře a ochraně investic, podepsaný dne 31. října 2010 v Kuvajtu; II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada; III. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. To je v tuto chvíli ode mě vše, děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Jaroslav Sykáček. Přeje. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové,
pouze konstatuji, že VZVOB doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s ratifikací Protokolu mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o změnách Dohody mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o podpoře a ochraně investic, podepsaný dne 31. října 2010 v Kuvajtu. To je vše, děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Musím se zeptat pana navrhovatele, zda chce ještě něco doplnit. Pane ministře? Ne, děkuji. Pan garanční zpravodaj také ne. Dobře, můžeme tedy přistoupit k hlasování. Byl podán návrh vyslovení souhlasu s ratifikací protokolu. Svoláme se tedy k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 34. Budeme hlasovat o vyslovení souhlasu s ratifikací protokolu mezi ČR a státem Kuvajt. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 51 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli, děkuji zpravodajům i vám a tento bod končím. Následujícím bodem je
26. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o změnách a doplnění Dohody mezi Českou 113
republikou a Kazašskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 25. listopadu 2010 v Astaně (senátní tisk č. 10) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 10 a uvede ho opět ministr financí Miroslav Kalousek, kterého prosím o uvedení návrhu. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji, paní předsedající, dámy a pánové, jedná se o naprosto stejnou materii i důvod jejího předložení, jako v bodě předcházejícím. S tím jediným rozdílem, že tentokrát to není vztah s Kuvajtem, ale s Kazašskou republikou. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane navrhovateli. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 10/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 10/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pana zpravodaje nemáme, byli jsme rychlejší. Je schopný pana zpravodaje někdo zastoupit? Vyhlašuji tedy přestávku pět minut, abychom měli zpravodaje, abychom mohli postoupit dál v projednávání tohoto bodu. Přestávku do 10.25 hodin.
(Jednání přerušeno v 10.20 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 10.26 hodin.) Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážené kolegyně, kolegové, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Jak jsem už řekla, garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 10/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Petr Šilar: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové,
kolegyně. Nejprve se omlouvám, dopravní zácpa u nás venku a hlavně v Praze způsobila, že jsem to opravdu nestihl. Takže mi dovolte, abych předložil návrh na usnesení, které přijal náš výbor. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Protokolu mezi ČR a Kazašskou republikou o změnách a doplnění Dohody mezi ČR a Kazašskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 25. listopadu 2010 v Astaně. Pověřil předsedu výboru Senátu senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. To je všechno, co bylo, na závěr k tomu nebyly žádné připomínky a legislativní proces byl projednán a schválen. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane garanční
zpravodaji. Poprosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Pavel Lebeda. Avizuje, že ne. Děkuji. Otevírám tedy obecnou rozpravu k tomuto bodu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy 114
uzavírám. Není k čemu se vyjadřovat ani ze strany navrhovatele ani ze strany zpravodajů. Můžeme přistoupit k hlasování? Dát souhlas k ratifikaci Protokolu mezi ČR a Kazašskou republikou? V sále je aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro vyslovení souhlasu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 52 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je 27. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti (evropský senátní tisk č. K 016/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K20/08 a K20/08/01. Prosím opět pana ministra financí Miroslava Kalouska, v zastoupení ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, aby nás seznámil s tímto materiálem. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající,
dámy a pánové. Dovolte, abych vás v zastoupení pana ministra práce a sociálních věcí seznámil se Sdělením Komise Evropskému parlamentu, radě, výboru regionů – agenda pro nové dovednosti a pracovní místa. V úvodu bych rád zdůraznil, že postoj vlády České republiky ke sdělení Evropské komise k této agendě je v plném souladu se stanoviskem Senátu České republiky. Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa usiluje o flexibilnější trh práce, podporu pracovních podmínek, tvorbu pracovních míst a dovedností, odpovídajících potřebám trhu práce. Iniciativa se zaměřuje na strategická opatření vedoucí k plné zaměstnanosti v Evropě, její konkurenceschopnosti v souladu s cíli formulovanými ve strategii Evropa 2020. V tomto duchu považujeme sdělení Komise za pokračování diskuse k této strategii. Česká republika souhlasí s identifikovanými hlavními projevy této iniciativy. Podporujeme realizaci aktivit v oblastech flexicurity, vybavení zaměstnanců odpovídajícími dovednostmi, zlepšení pracovních podmínek a kvality pracovních míst a podpory tvorby pracovních míst, i když v řadě případů jsou aktivity formulovány jen obecně a konkrétní postoj k nim můžeme zaujmout až po jejich zveřejnění. V rámci výboru pro zaměstnanost členských států EU se Česká republika hodlá zapojit do vypracování metodologie k monitorování provádění politik flexicurity. Podporujeme pokračování široké diskuse o dalším posilování politik flexicurity zejména se sociálními partnery. Nicméně je třeba zdůraznit, že aktivity navrhované v rámci EU by neměly být příliš preskriptivní. Politiky flexicurity vycházejí z podmínek priorit a potřeb jednotlivých členských států, konkrétní mixpulty tedy nelze stanovit pro celou EU, je zapotřebí individuálních přístupů. S ohledem k tomu, že diskutovaná opatření v oblasti sociálního zabezpečení patří do působnosti národních politik a
115
národních norem, budeme navrhovaná opatření zvažovat rovněž v návaznosti na budoucí konkrétní návrhy akcí. Česká republika vítá, že sdělení klade důraz na rozvoj celoživotního učení, kariérního poradenství, celoživotní perspektivě a zároveň zdůrazňuje roli poradenství k získání zaměstnání a cílených vzdělávacích a rekvalifikačních programů pro nezaměstnané. Správně je kladen důraz také na zavádění programů pracovní praxe. Pozitivně lze hodnotit cílený přístup k specifickým cílovým skupinám, mezi kterými sdělení uvádí nekvalifikované nezaměstnané, osoby se zdravotním postižením, starší osoby a rodiče pečující o dítě a vracející se na trh práce. Klíčovým přínosem je snaha účinně propojit jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a přistupovat tak k aktivaci nezaměstnaných komplexně. Tomu ostatně odpovídá i právní rámec v České republice. V zákoně o zaměstnanosti je zakotvena zvýšená péče, která je těmto skupinám poskytována. Strategie celoživotního učení schválená usnesením vlády č. 761/2007 je základním dokumentem pro ostatní průřezové a dílčí koncepce a politiky v oblasti počátečního všeobecného i odborného vzdělávání, terciárního vzdělávání a dalšího vzdělávání. Je to ucelený koncept celoživotního učení, promítá se zde nový přístup jak k dalšímu vzdělávání, tak i reforma počátečního a terciárního vzdělávání. Tato strategie je pro Českou republiku velmi dobrým nástrojem, jak dosáhnout co nejširšího zapojení všech věkových skupin do procesu celoživotního učení a je tedy v souladu s navrhovanými opatřeními v této oblasti. Podporujeme koncepci společenství spojující firmy se vzdělávacími institucemi za účelem vývoje nových učebních osob, řešících dostatek dovedností a zohledňujících potřeby trhu práce. Toto téma úzce související s budováním nových partnerství mezi školami a zaměstnavateli navazuje na partnerství jako jednu z priorit českého předsednictví v Radě EU a Česká republika ji jednoznačně podporuje. V této souvislosti je nicméně důležité klást důraz nejen na zajištění flexibility a transparentnosti, ale především kvality, bez které není možné vybudovat důvěru mezi zaměstnavateli a vzdělávacími systémy. Rezervovaně se stavíme k některým aktivitám v rámci priority kvalita pracovních míst. Jedná se zejména o aktivity přezkoumání účinnosti některých směrnic s cílem jejich případné revize. Obecně bude potřeba důkladně zvážit přínosy eventuální revize směrnic a problémy spojené s jejich změnou. Podporu tvorby pracovních míst považujeme za důležitou prioritu politiky zaměstnanosti. V národním programu reforem si Česká republika stanovila i národní cíl snižování administrativní zátěže. Proto vítáme návrh vypracování vodítek pro podporu tvorby pracovních míst se zaměřením na snižování administrativní zátěže, snižování nemzdových nákladů práce a podporu přechodu z práce na černo na standardní zaměstnání. Děkuji vám pěkně za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Také děkuji, pane předkladateli. Výbor, který se zabýval tímto tiskem je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. K20/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Trpák, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Pavel Trpák: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Pan ministr téma popsal velmi vyčerpávajícím způsobem. Já tady nebudu rekapitulovat problematiku a přečtu vám jenom návrh na usnesení – 55. usnesení z 6. schůze, konané 2. února 2011. Výbor přijímá ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a
116
sociálnímu výboru a výboru regionů – agenda pro nové dovednosti a pracovní místa, evropský příspěvek k plné zaměstnanosti doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. Doporučuje Senátu Parlamentu České republiky, aby se ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů – agenda pro nové dovednosti a pracovní místa, evropský příspěvek plné zaměstnanosti vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Pavla Trpáka a pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. To doporučení kompletně číst nebudu, máte ho všichni před sebou, tedy máte jak návrh usnesení, tak návrh doporučení. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane senátore a také vás požádám, abyste se posadil u stolku zpravodajů a případně mohl zaujmout stanovisko k proběhlé rozpravě. Tiskem se zabýval také výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Táži se zpravodaje výboru pana senátora Milana Pešáka, zda chce vystoupit. Ano, prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Milan Pešák: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, v několika větách si dovolím komentovat projednání strategie, kterou nám EK předkládá ke zvyšování zaměstnanosti, tak jak ji probíral a projednával výbor pro zdravotnictví a sociální politiku na své druhé schůzi 19. ledna 2011. Vlastní stanovisko je přílohou usnesení, které jste všichni dostali. Já si jenom stručně dovolím vypíchnout z něho skutečnost, že výbor pro zdravotnictví a sociální politiku jednoznačně podpořil pozici České republiky formulovanou ministerstvem práce a sociálních věcí jakožto zpracovatele materiálu a schválenou vládou. Poukázal také na určité problematické otázky. Jsem rád, že většinou je zmínil v předkládací zprávě také pan ministr. Tou první je otázka kompetencí, kde výbor pro zdravotnictví a sociální politiku se domnívá, že metoda otevřené koordinace, kterou zdůvodňuje komise svou ingerenci do oblasti sociálního zabezpečení, důchodového zabezpečení apod., je poněkud nadužívána, neboť jak všichni víme, a jak pan ministr také připomínal, je v kompetenci národních zákonodárců. Za pozitivní označuje sociálně zdravotní výbor skutečnost, že značná pozornost je věnována ochraně skupin ohrožených na trhu práce. Současně však konstatuje, že všechna tato opatření musí rovněž podporovat vzrůst ekonomické efektivity podniků na území EU, neboť bylo-li by tomu jinak, byla by z hlediska konkurenceschopnosti Evropa značně znevýhodňována. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku se zabýval také těmi cíli, které předkládaná směrnice zmiňuje v oblasti vzdělávání, zejména vzdělávání terciárního, kde dle našeho názoru až příliš velký důraz je kladen na konkrétní specifické, technické vzdělávání. Vyjádřili jsme jistou obavu, že přece jenom z hlediska dynamiky vývoje technologií apod. není reálné předpokládat, že s tím, co se člověk naučí v rámci první vzdělávací cesty, by zejména v oblasti technologií vystačil po celý svůj profesní život, to znamená po celou dobu 40 – 45 let. Na druhé straně EU podporuje celoživotní vzdělávání. Je zmíněno i v tomto dokumentu, což tento aspekt poněkud vyvažuje. Nicméně myslím, a v této souvislosti si neodpustím poznámku, že by nemělo být podceňováno také klasické univerzitní vzdělávání, které je možná trošku v materiálu umenšováno.
117
A nyní, abych nezdržoval příliš dlouho, dovolím si vás seznámit s vlastním usnesením výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, které bylo na druhé schůzi tohoto výboru přijato jako jeho 6. usnesení. Po zdůvodnění zástupce předkladatele náměstka ministra práce a sociálních věcí Mgr. Karla Machotky, zpravodajské zprávě senátora Milana Pešáka a po rozpravě výbor I. Projednal na žádost předsedy výboru pro záležitosti EU Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti. II. Zaujímá stanovisko k tomuto návrhu, které tvoří přílohu tohoto usnesení. III. Určuje zpravodajem projednání schůze Senátu senátora Milana Pešáka. IV. Pověřuje předsedkyni výboru senátorku Danielu Filipiovou, aby předložila toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti EU. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane kolego. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Ptám se, zda se někdo chce přihlásit do rozpravy. Do rozpravy se hlásí pan místopředseda Zdeněk Škromach, prosím, pane místopředsedo. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, já bych si dovolil jenom krátce reagovat na některé věci, spousta věcí už tady zazněla, ale myslím si, že je potřeba vypíchnout přístup naší vlády k problematice zaměstnanosti, byť na první pohled by to mohlo vypadat, že je to postoj, který je správný. Bohužel to tak není. Často se tu opakuje pojem flexicurity, který je vyzvedáván panem ministrem Drábkem, ale i dalšími, kteří však zapomínají na to, že to slovo je složeno ze dvou částí. Jednak flexibilita, jednak i zabezpečení. Ukazuje se to i v návrzích, které jdou konkrétně z ministerstva práce a z vlády po procesu úprav, tak aby došlo k maximální flexibilitě, řetězení pracovních poměrů, omezování zajištěnosti zaměstnanců, dokonce placení zaměstnanců z odstupného své nezaměstnanosti, což řešíme momentálně teď od nového roku. Je paradoxní, že právě na jedné straně chceme vybavit občany dovednostmi, znalostmi, schopnostmi, náš vzdělávací systém dneska na středoškolské i vysokoškolské úrovni produkuje poměrně hodně studentů. Na druhé straně, když potom se hovoří o tom, že u lidí, kteří jsou kvalifikovaní, vzdělaní, kteří svou práci ovládají, mělo dojít ke zlepšení pracovních podmínek a kvalitě pracovních míst, tak tady najednou je už vláda rezervovaná. Proč bychom zlepšovali podmínky lidem, když je tady konkurence na Východě! Tam lidé dělají bez nějakých bezpečnostních předpisů. Tam dělají za podmínek, které jsou takové, že řekněme za jednoho zaměstnance České republiky tam pracuje třeba pět lidí. Těmto podmínkám se budeme chtít přibližovat? Já myslím, že tak to ani Evropa nemyslí. Ale bohužel naše vláda si z toho vybírá jenom to, co se hodí. Což se dá dokumentovat – slova a činy, budeme podporovat aktivní politiku zaměstnanosti, budeme podporovat vzdělávání, terciární a další. Je pravda, že člověk nevydrží se vzděláním, které získal na základní škole, ve střední nebo na vysoké, celý život. Dneska jsou odhady, že každých minimálně 7 let by si měl člověk znovu obnovovat kvalifikaci. Ale to všechno stojí finanční prostředky. A jestliže u nás je výdělková úroveň přibližně na třetině průměrné úrovně EU, nebo ve srovnání s okolními státy – Německo, Rakousko, a přitom k tomu není objektivní důvod? Tady
118
ve stanovisku se zohledňuje – ano, vzdělávat, zlepšovat podmínky a zvyšovat produktivitu. To je v pořádku. Ale co brání zvyšování produktivity českých firem, když mají naprosto stejné podmínky, dokonce mají velkou výhodu v tom, že mají levnou pracovní sílu. Přesto tady hovoříme o tom, že české firmy nedosahují produktivity firem kousek za hranicemi, Německa, Rakouska. V čem je rozdíl? Jeden ekonomický prostor, dokonce teď vlastně končí i přechodné období ve volném pohybu osob, služeb na pracovním trhu i v Německu, Rakousku, a ten prostor se stává jednotným. Energie jsou srovnatelné. Jsou srovnatelné náklady, jsou srovnatelné technologie, které mohou firmy využívat. A přesto tady neustále hovoříme o tom, že chceme větší flexibilitu, chceme snižovat náklady na pracovní sílu za situace, kdy náklady už dneska jsou třetinové proti jiným srovnatelným firmám třeba v Německu, v Rakousku. Pak se bavíme o tom, že snížíme – a nakonec státní rozpočet to říká jasně, došlo k výraznému snížení prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. A naopak na jiné výdaje se peníze mnohdy najdou. Pan ministr financí určitě bude vědět proč tato vláda neinvestuje do zaměstnanosti. Protože nejlepší sociální politikou je, kdy má člověk práci a kdy ji má slušně zaplacenou. Není přece správná cesta, vzdělávat lidi, vychovat, rekvalifikovat a pak je platit na podporách v nezaměstnanosti nebo na sociálních dávkách. Když hovoříme o systému flexicurity, často se ukazuje na Dánsko, na jedné straně se říká ano, tam je možné ukončit pracovní poměr rychleji, člověk se dostává na úřad práce, ale už se neřekne, že to zabezpečení v situaci, kdy člověk ztratil zaměstnání, je dvojnásobně vyšší než v České republice. Mnohdy je to na úrovni předchozího výdělku. Česká republika chce motivovat lidi chudými mzdami a tím, že je bude vlastně dostávat do role nevolníků. Stejně tak je tady zpochybňována otázka, zda lidé, kteří přicházejí na pracovní trh do ČR z jiných lokalit, mají mít – nebo nemají – stejné podmínky jako naši zaměstnanci v Česku. Přece tento dumping na pracovním trhu, který je jednoznačně proti zájmům zaměstnanců v České republice, který tlačí na snižování pracovních podmínek, je v rozporu s touto směrnicí a s těmi kroky, které doporučuje EU. Protože určitě je nezbytné, aby lidé, kteří sem přijdou za prací, měli jednoznačně stejné podmínky jako naši. Protože pokud to tak nebude, tak tito lidé budou vlastně vytlačovat naše lidi z pracovních míst. Otázkou je, že ministerstvo práce říká – ano, budeme na to dohlížet. Ale když se zeptáte třeba na úřadu práce, které teď úspěšně pan ministr Drábek a celá vláda ruší a zřejmě budou jezdit kontroly až z Prahy, od pana ministra nebo nevím odkud, možná, že to budou kontrolovat finanční úřady – černé zaměstnávání. O tom se hovoří, chceme ho zlikvidovat. Jak? Jestliže na kontrolním odboru na úřadu práce jsou dvě, tři pracovnice, a pak mi pan ředitel říká – představte si, že ty tři pracovnice obkličují staveniště, aby to zjistily. Samozřejmě, že spolupracovaly s cizineckou policií apod., ale i tam se ukazuje, že už dneska dochází benzin, docházejí další podmínky a kontrola bude zřejmě velmi složitá. Čili Česká republika, ale hlavně tato vláda deklaruje mnohé věci, ale ve skutečnosti je neplní. Ve skutečnosti vlastně dělá zcela opak. Místo podpory aktivní politiky zaměstnanosti, což by se mělo projevit i ve státním rozpočtu položkou na tuto aktivitu, došlo k výrazné úspoře. V uvozovkách. Takže raději budeme platit lidi na podporách, než abychom lidem dali práci. Stejně tak je to v návaznosti veřejných investic, které tato vláda výrazně omezila, a to má samozřejmě vliv na růst nezaměstnanosti.
119
Myslím si, že je to trošku farizejství, které vláda předvádí ve svých jakoby pozitivních stanoviscích, ale vybírá si z toho jenom to, co se jí hodí. Proto já musím říci, že s těmito postoji zásadně nemohu souhlasit. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji,
pane místopředsedo. V této chvíli nemám přihlášeného nikoho dalšího do rozpravy. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit. Nevidím nikoho, takže rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit. Ne. Pan zpravodaj? Také ne. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu usnesení výboru pro záležitosti EU, tak jak jej přednesl pan senátor Pavel Trpák. Připomínám, že tento názor je v podstatě identický s návrhem výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 53 se ze 75 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 53, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli, děkuji panu zpravodaji. S panem ministrem se v této chvíli loučím a ukončuji tento bod. Dalším bodem je 28. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 50) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 50. Návrh uvede senátor Karel Korytář, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Senátor Karel Korytář: Vážená paní místopředsedkyně, paní senátorky,
páni senátoři, návrh senátního návrhu zákona, to je novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který v sob tradičně skrývá jedno velké úskalí, a to, že všichni jsme řidiči a všichni mu rozumíme, je výsledkem dlouhodobé diskuse jak na půdě Senátu, tak i v Poslanecké sněmovně, v příslušných výborech a podvýborech, se spoluúčastí ministerstva dopravy, Policie ČR, Asociací pojišťoven a dalších dopravních odborníků a odborných skupin. Jeho ambicí bylo a je, tuto diskusi nezaložit ad akta s odcházející minulou Poslaneckou sněmovnou, ale naopak v ní pokračovat a nabídnout nové Poslanecké sněmovně produkt vhodný k finální diskusi a schválení. Navíc jde o opatření očekávaná a každý jejich odklad zhoršuje situaci na našich silnicích. Novela nemá za cíl zmírňovat pravidla, respektive bodový systém, ale naopak přitvrdit v případech ohrožujících bezpečnost silničního provozu a zdraví jeho účastníků. Velmi významným prvkem je zvýšení motivace spojené s bodovým systémem a rovněž další z cílů – zpřehlednit jednak bodový systém a vůbec zákon jako takový. Návrh senátního návrhu zákona upřesňuje pojmy a definice, zpřesňuje, co nesmí řidič vůči chodcům na přechodu pro chodce, případně při odbočování na 120
pozemní komunikaci apod., dává možnost policii provádět kontrolu technického stavu vozidla na silnici a definuje, které náklady s kontrolou související platí řidič a které stát. Zakazuje ilegální závodní akce na všech druzích komunikací, pokud ohrožují bezpečnost silničního provozu a pokud nejsou v souladu s povolením příslušného správního orgánu. Napravuje absenci mezinárodního označení pro invalidy. Tady náš současný parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením dnes v zahraničí neplatí. A zpřísňuje podmínky pro vydání parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením. Dnes jezdí hodně těch, kteří používají toto označení neoprávněně. Dále dává pravomoc policistů, povolit okamžitou výjimku z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, pokud to bezpečnost silničního provozu vyžaduje. Dosud pouze po předchozím a administrativně déletrvajícím schválení příslušného správního úřadu. Dále ukládá řidiči, který žádá o vrácení řidičského oprávnění, podrobit se dopravně psychologickému vyšetření. Projednává ve společném řízení přestupky, kdy bodově je postižen pouze nejzávažnější přestupek. Tady jde o významný motivační prvek bodového systému, kdy má řidič šanci na nápravu. Ze 44 původních položek bodového systému je navrhováno nově 27 položek. Přitom jde zejména buď o sloučení, nebo zpřísnění, to znamená navýšení, u přestupků výrazně ohrožujících bezpečnost silničního provozu jako například řízení vozidla po požití alkoholu či návykové látky, otáčení či jízda po dálnici v protisměru, vyjíždění na železniční přejezd v případech, kdy je to zakázáno, vše navýšeno ze 6 na 7 bodů, či nepoužití dětské autosedačky. Vše je navíc doloženou statistikou dopravních nehod. A to platí pro všechna opatření, o kterých jsem již hovořil. Nově je zařazeno udělení 7 bodů za neposkytnutí účinné první pomoci či nepřivolání pomoci pak při nehodě. Zvýšení ze 3 na 5 bodů za ohrožení jiného řidiče při přejíždění mezi pruhy. Tady se reaguje na již mediálně známé piráty silnic. Za malé překročení rychlosti (v obci o 5 km, mimo obec o 10 km/h), sice bude hrozit i nadále pokuta, body však nikoliv. A v neposlední řadě zrušeny byly body (nikoli finanční postih) za nesvícení ve dne, neoprávněné užití vyhrazeného jízdního pruhu, užití zvláštního výstražného světla modré nebo oranžové barvy, porušení povinností vyplývajících ze zákazové nebo příkazové značky a řízení motorového vozidla bez držení platného posudku o zdravotní způsobilosti. Při projednávání ve výborech Poslanecké sněmovny, Podvýboru pro dopravu či na semináři za účasti odborné veřejnosti byla navrhovaná opatření buď potvrzena, nebo navržena na změnu předloženými pozměňovacími návrhy, které byly ve 3. čtení na 13. schůzi dne 4. února 2011, tak jako novela zákona, přijata. Naopak neprošly senátní návrhy týkající se postupu při zjištění 0,3 promile alkoholu v krvi, časově omezená jízda kamionů v levém jízdním pruhu nebo umožnění výjimky z povinnosti cyklistů užívat cyklostezku těm, kteří by vzhledem ke své rychlosti či sportovnímu charakteru jízdy byli ostatními cyklisty omezováni. A nebyla rovněž přijata naše navrhovaná verze, označení vozidel osob zdravotně či tělesně postižených. V Poslanecké sněmovně byla nově stanovena povinnost užívat zimní obutí od 1. 11. do 31. 3. všude tam, kde bude na silnici sníh, led nebo námraza, nebo, kde by se to vzhledem k počasí dalo čekat, a dále možnost Horské službě dopravit svými homologovanými dopravními prostředky zraněnou osobu po komunikaci až k vozidlu záchranného systému. Odstraněna byla povinnost Městské policie upozornit na
121
měření rychlosti značkou, přičemž měření samotné může provádět pouze v součinnosti se státní policií. Při projednávání v Poslanecké sněmovně byli přítomni naši předkladatelé, kteří měli možnost se vyjádřit ke změnám, a věřte mi, že se nevzdali naší verze senátního návrhu zákona. Přesto dochází ke kompromisům, a vždycky se říká, že výsledek je umění možného, takže nelze je podezřívat, že by přijali to, co si Sněmovna přála. Totéž se samozřejmě odehrávalo i ve 2. a 3. čtení, kdy jsem se účastnil osobně. Ve 2. čtení jsem vyzval poslance, aby vážili předložené změny, o kterých jsem tady již hovořil. Na závěr vás chci pouze požádat o dodržení základní filosofie návrhu a nerozšiřovat novelu o další témata. Zejména v případě, kdy se jedná o změnu, která neprošla širokou diskusí odborníků a odborných útvarů či výborů Parlamentu. Chci připomenout, že když začínal celý tento proces téměř před 2 lety, na stole bylo více než 700 návrhů, námětů, podání. Výsledek máte na stole. Jako jeden z posledních předkladatelů jsem poslední dny a týdny vystaven dost značnému tlaku na další náměty. Můžete mi samozřejmě vyčítat, že moje stanoviska budou možná proti některým námětům, které vracejí zpět naše senátní návrhy, ale budu se snažit maximálně o to, abychom podpořili usnesení hospodářského výboru, kdy vlastně řešíme legislativně technické nepřesnosti. A tento zákon takto bychom chtěli vrátit v pořádku a správně. A nechci samozřejmě také, řekl bych, znehodnotit nebo nějak napadat vaše nové náměty. Je již na cestě další novela, která má takový nosný pilíř, a to je osoba blízká. A dostanu-li důvěru jako zpravodaj i po dnešním klání, věřte, že i vaše náměty nezůstanou stát. Myslím, že se budu snažit je, pokud opravdu vylepšují tento zákon, uplatnit a promítnout do další novely. Chci podotknout, že tento zákon bude vždycky v určitých intervalech novelizován, tak jako roste hustota silničního provozu, tak jako se vyvíjí dopravní nehody, případně se vyvíjí technika. Čili obava, že novel je až moc, není myslím zcela na místě. V závěru vás, paní senátorky, paní senátoři, žádám o citlivý a racionální přístup k této novele. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavněprávní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 50/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý. Následně návrh zákona projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 50/3. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Daniela Filipiová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 50/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Petr Pakosta: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové. Jak samotný tisk č. 50, tak i změny, které učinila Poslanecká sněmovna, zde představil zástupce předkladatele. Já se omezím na konstatování, že v předloženém tisku se objevila jedna velmi vážná legislativní chyba nebo pochybení, a sice v článku 1, v bodu 45, který se týká § 125c, odst. 4 a 5, kdy změna provedená v senátním návrhu zákona, která se týkala právě již zmíněného, 122
jak zde říkal již zástupce předkladatelů, vyřazení tolerance na alkohol, tak tato změna nebyla dost důsledně promítnuta do sankcí, do následných ustanovení o výši pokut či sankcí, co se týče zákazu činnosti. Tohle pochybení může mít za důsledek, že pokuty uložené podle uvedených ustanovení, by mohly být zpochybňovány jak v odvolacím řízení, tak následně i samozřejmě v soudním řízení. A tenhle absurdní stav by mohl vyústit až v nemožnost pokuty za tato porušení vůbec ukládat. Což je jistě stav, který asi bychom neměli dopustit, a který bychom určitě měli opravit. Přesto konstatuji, že se jedná o senátní návrh zákona, který Poslanecká sněmovna dotvořila ne vždy nejšťastnějším způsobem, ale drtivá většina z toho, co jsme v tom návrhu schválili, tak ta zůstala zachována. V Poslanecké sněmovně padla řada námětů na změnu toho zákona, ale naštěstí tam ten tisk zůstal takový, jaký je. Při projednávání ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tak zejména v jeho podvýboru pro dopravu, jsme diskutovali také řadu témat s tímto zákonem spojených. Jak už jsem se zmiňoval o tom pochybení v § 125c, diskutovali jsme o zrušení povinnosti označení úseku, kde Městská policie měří rychlost dopravní značkou, problematiku parkovacích průkazů označujících vozidla přepravujících osoby se zdravotním postižením. Diskutovali jsme i o zimních pneumatikách. Samozřejmě těch témat byla celá řada. Shodli jsme se na tom, že základní premisou, na které by veškeré úpravy zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, měly být postaveny, by měly směřovat k posílení přirozené autority tohoto zákona. Ten zákon je určen široké veřejnosti, měl by proto být srozumitelný a jednoznačný. Já jsem přesvědčen, že ta projednávaná novela k tomu určitě přispívá. Krokem, který k tomu vede, je určitě již zmíněné zvýšení důrazu na trestání zvlášť nebezpečných přestupků. Souhlasím proto s tím, co tady řekl zástupce předkladatelů, že bude vhodné velmi pečlivě zvažovat, zda a které pozměňovací návrhy přijmeme. Na půdě výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a jeho dopravního podvýboru padly pozměňovací návrhy dva. A to oprava již zmíněného § 125c, umožňující ukládání sankcí za alkohol, a navrácení označení úseku s měřením rychlosti Městskou policií dopravní značkou. Ten první z těch dvou pozměňovacích návrhů byl výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu schválen, ten druhý – za sebe říkám bohužel – nikoliv. Já jsem ale přesvědčen o jeho správnosti, a proto avizuji, že pokud bude projednávaný návrh propuštěn do podrobné rozpravy ve smyslu návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jsem připraven jej předložit znovu. A nyní dovolte, abych vás seznámil s 63. usnesením ze 6. schůze výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu ze dne 15. března 2011, kdy po úvodním slově zástupce skupiny navrhovatelů senátora Karla Korytáře, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi senátora Petra Pakostu. III. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. To je ode mne v této chvíli jako od zpravodaje vše. Děkuji za pozornost.
123
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miloš Malý? Ano, prosím, pane senátore. Senátor Miloš Malý: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Jde o technickou novelu, a jak všichni víme, tento zákon byl mnohokrát novelizován. Sám jsem si napočítal, že to bylo 21krát za deset let účinnosti této novely. Když si vezmeme podrobně všechna ustanovení, která tam jsou, tak dospějeme k názoru, že je třeba udělat některé drobné úpravy, tak jak už bylo naznačeno. Jedná se speciálně o § 125c, který byl špatně nastaven. Tady máme shodný názor se všemi ostatními výbory. Některé další drobnosti jsme navrhli taktéž upravit. V původním senátním návrhu bylo ustanovení, které omezuje vozidla nad 3,5 tuny a nad 7 metrů délky v určité dny a v určité hodiny v provozu. Ústavně-právní výbor navrhl vrátit toto ustanovení na návrh paní senátorky Paukrtové. Další bod, který je trošičku kontroverzní, je právě zavedení zimních pneumatik. A zde jsme dospěli k názoru, že ustanovení tohoto zákona je interpretačně velmi složité. Pokud je uvedeno, že něco má být provedeno za předpokladu, že nastanou určité okolnosti, je to vždycky složité interpretovat, zda ty okolnosti nastaly už nebo ještě ne. A je velmi složité v rámci správního řízení potom příslušnou sankci udělit, případně neudělit, protože je to velmi složité na zjišťování všech podkladů, zda byla souvislá vrstva nebo zda byl led nebo zda se dalo předpokládat v rozumné míře, že tato situace nastane. Proto jsme navrhli, aby se tento bod v § 40a zjednodušil a vypustili se tam podmiňující podmínky a bylo tam pouze nastaveno, že pneumatiky zimní se používají od 1. listopadu do 31. března včetně. Tím dojde k velmi jednoduchému kontrolnímu mechanismu, kdy při běžné silniční kontrole se pouze zkonstatuje, kolikátého je a zda má vozidlo předepsané pneumatiky. Velmi kontroverzně se k tomu postavili někteří občané se slovy, že je to příliš drahá záležitost, že mít dvě sady pneumatik je příliš drahé a že obvykle vyjíždějí jenom v době, kdy je sluníčko a najedou třeba jenom 300 km, 400 km za zimu. To není žádný velký problém, protože výrobci pneumatik mají ve své nabídce pneumatiky celoroční označené M+S a tyto pneumatiky splňují podmínky pro zimní pneumatiky a nejsou cenově jiné než speciální letní nebo speciální zimní pneumatiky. Další věcí je otázka stacionárních radarů, protože některé městské policie používají stacionární radary pro měření rychlosti v určitých úsecích. Ne proto, že bychom jim v tom chtěli zabránit, ale z toho titulu, že pokud jde o stabilní monitorování daného území, také dochází k tomu, že nejsou zabírány jenom osoby, které řídí vozidlo, ale všechno kolem. To znamená, bylo by třeba, aby tyto úseky byly označeny pevnou klasickou značkou, která upozorňuje na to, že v tomto úseku se měří pevným stacionárním radarem se záznamovým zařízením. Netýká se to těch obyčejných radarů, které jsou umístěny na vjezdech do obcí, které upozorňují řidiče, aby snížili rychlost. Těch se to netýká, ty nemají záznamové zařízení. Ale klasika je případ Prostějova, klasika je, když vjíždíte do Prahy, vidíte kamery, které mají záznamové zařízení a které jsou umístěny v určitém úseku a mají za cíl udržet rychlost 50 km z hlediska hluku v dané lokalitě a zároveň zabránění tomu, aby nebyl porušován předpis, který toto jasně říká, že na území obce je nezbytné dodržovat maximálně 50km rychlost.
124
Nyní bych vás rád seznámil s usnesením našeho ústavně-právního výboru. Je to 32. usnesení z 8. schůze konané dne 15. března 2011. Jde o senátní tisk č. 50. Výbor I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedené v příloze, II. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miloše Malého, III. Pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane kolego. A táži se, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro zdravotnictví a sociální politiku? Paní zpravodajka Daniela Filipiová si přeje vystoupit. Prosím, máte slovo. Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a
pánové, výbor pro zdravotnictví a sociální politiku se překvapivě také zabýval touto novelou, protože silniční zákon řeší přiznávání znaků 01, což jsou ony modré znaky symbolizující vozíčkáře, které tak často vidíte na autech a eventuálně na místech, která jsou vyhrazena pro osoby s postižením. Z tohoto důvodu se výbor tímto zákonem, jak už jsem řekla, zabýval a na výboru jsem předložila pozměňovací návrh, který byl vlastně v původní senátní verzi, tak jak odešla do PS, s drobnou menší úpravou. Výbor však nepřijal žádné usnesení a já si tudíž dovolím potom vystoupit ne jako zpravodaj tohoto zákona, ale jako senátorka sama za sebe. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, paní senátorko. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím nikoho, kdo by měl toto přání. Můžeme tedy pokročit a zahájit obecnou rozpravu. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásila paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, paní předsedkyně klubu, máte slovo. Pardon, já se velice omlouvám paní předsedkyni klubu, ale je tu písemná přihláška pana senátora Jaroslava Kubery, a písemná přihláška má přednost před všemi ostatními přednostmi. Pane senátore, máte tedy přednostní slovo. Senátor Jaroslav Kubera: Samozřejmě že bych dal dámě přednost, ale nechce. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, moc se omlouvám, ale budu dnes tak dlouhý, jako jste byli včera při evropských tiscích, kterým jsem stejně nerozuměl. Tomuto rozumíme všichni. Pokusil jsem se to strukturovat, protože to, co jsme dostali, a vůbec záležitosti kolem tohoto zákona, je pěkná bramboračka, takže jsem se snažil to nějak systémově seřadit. První, co řeknu, je obecné. Tady jsou pamětníci doby, kdy se zaváděl bodový systém. Mnoho z nás bylo jeho odpůrci a praxe ukázala, ač někteří tvrdí, jak byl výborný, jak klesly nehody, jak je všechno v pořádku, jak přispěl. Podle mého názoru kromě obrovských nákladů, které jsou s bodovým systémem spojené, k ničemu zvláštnímu nepřispěl. On se choval, tak jako kdysi ministr Gross, když zvýšil hranici trestnosti na 5000 a vydával to za to, že se snížila kriminalita, protože ukradená
125
barevná televize byla pouhým přestupkem. Dnes se nehody do vysoké částky vůbec nehlásí, jen pojišťovny o nich mají přehled. Nehody s alkoholem se zaznamenávají tak, že když se zjistí při nehodě alkohol, byť ten nabouraný měl alkohol, a ten, co ho naboural, ho neměl, tak se do statistiky uvede nehoda pod vlivem alkoholu. Zásadní pro pravidla silničního provozu je pravidlo, aby byla trvalá. Aby měla platnost alespoň fotbalových, hokejových, volejbalových, pingpongových či jiných pravidel, aby se neměnila každé čtvrtletí, protože to vnáší chaos do hlav řidičů, i policie, těch, kteří s těmito předpisy pracují. Mě pobavilo, že pan senátor Korytář, my to tady projednáváme a on už hlásí, že bude další novela. Uvědomte si, co to znamená. My jsme tehdy říkali, chtěli jsme alespoň 18 bodů, právě proto, aby nemuselo docházet stále k těmto změnám. Bohužel pravidla silničního provozu jsou jedním ze zákonů, kterému rozumí úplně všichni. Přesto mě ovšem překvapilo, že budeme zřejmě znovu vyměňovat lékárničky, protože těm také rozumím všichni, ale ukázalo se, že ač byly údajně připravovány za účasti odborníků, jak tady bylo řečeno, tak odborníci zřejmě spali, protože tam dali jakési zařízení, které nefunguje, a teď je otázka, jestli se vyhodí jen zařízení, anebo jestli bude znovu velký byznys za 2,5 miliardy, tzn. nové lékárničky. Abych nebyl negativní, pozitivním jevem bylo, že staré lékárničky jsme odevzdali a slouží dětem v Africe, takže i nová výměna bude mít pozitivní. Kdyby do toho stát nemluvil, rád bych věděl, kolikrát kdo z vás použil lékárničku. Myslím si, že to byly naprosté výjimky a pokud jste ji použili, já jsem ze staré použil bezvadnou lepicí pásku. Nevěděl jsem, k čemu, ale hodí se mi v dílně. Kdyby se jen řeklo, co zhruba by lidé měli s sebou vozit pro svoji bezpečnost, protože oni mohou být zraněni, a stát do toho takto rigidním způsobem nemluvil, protože se vždycky obklíčí, nůžky nestříhaly, teď stříhají, ale jsou dražší, zase nefunguje ono dýchací zařízení, které neumí používat často ani odborníci. O tom jsem mluvit nechtěl. Chtěl jsem mluvit o tom, že to jsou jenom důkazy toho, jak se chováme a že do věc vnášíme chaos a pravidla silničního provozu neslouží ani jenom policii, a ostatně k tomu poznamenám, že už za pana plukovníka Bambase jsme se dostávali do sporu s tím, že mocenské složky a policie ingerují do věci více, než jim přísluší, protože lékař léčí, lékař nezkoumá, jak si pacient způsobil nehodu, jestli svojí neopatrností, nebo byl pod vlivem alkoholu, a neřekne mu, vy jste se opil, tak vám tu ruku do sádry nedám, když jste si ji zlomil. Přesně tak policista, ten postupuje podle zákona, měří či koná, ale není to ten, kdo by měl určovat, co v zákoně má být. Vzpomínám si, jak pan plukovník Bambas nás přesvědčoval, že nemůžeme mít antiradar, ačkoliv my zákonodárci jsme věděli, že jsou dva druhy antiradaru, tzv. aktivní a pasivní, a zákonem byl zakázán pouze ten aktivní. On přesto tvrdil, že nesmíme mít ani ten pasivní. To je jen takový jednoduchý příklad. Postoupená novela obsahuje základní chybu, o které mluvil pan senátor Pakosta. Pokud bychom ji přijali v nezměněném stavu, byl by to hezký trest pro poslance. Alkohol, který je metlou lidstva, je nosnou nití celého zákona, tak paradoxně by v jistých případech nebylo vůbec možno vybírat pokuty za alkohol. Stačí přečíst, a já vám ji přečtu, případná argumentace o absurdnosti takového členění sazeb pokut v daném případě jen stěží obstojí, neboť nebude v konkrétním případě zřejmé, v jakém rozmezí může být přestupci při naplnění společné skutkové podstaty pokuta uložena. Navíc by mohly být pokuty, uložené podle uvedených ustanovení, zpochybňovány v odvolacím řízení, tak následně
126
v soudním řízení, což by mohlo vyústit až v nemožnost za tato porušení pokuty vůbec ukládat. Vzhledem k těmto důvodům, k četnosti páchání takových přestupků, jako i zajištěná právní jistoty všech zainteresovaných subjektů při kontrole silničního provozu, je více než žádoucí tento nedostatek odstranit. Pokud bude Senát akceptovat provedenou věcnou změnu, doporučuje se proto odpovídajícím způsobem formálně přesně promítnout nové znění odst. 1 písm. b) do textu ustanovení odst. 4 a 5, s tím že bude současně zachováno stávající rozpětí pokuty, zda tato protiprávní jednání o 2,5 tisíce do 20 tisíc korun. Ve stejné logice zachování původního záměru by rovněž sankce zákazu činnosti za požití alkoholického nápoje měla být vázána jen na zjištění alkoholu v krvi řidiče, které je vyšší než 0,3 promile a za užití jiné návykové dávky. Takže vlastně to, co žije médii, a o tom chci teď mluvit, bulvární argumentace, že Čechovi dovolíš pivo, a on vypije 2, nemůže v seriózní argumentaci obstát. Stávající stav je následující. Existuje tzv. nulová tolerance, ale ta ve skutečnosti neexistuje, protože ministerstvo dopravy k tomu vydalo takto tlustou knihu. To všechno je jen o tom 0,3. Malý kousek z toho vám ocituji: V případě, kdy naměřená hodnota, nižší než 0,25 promile g na kg, tedy 0 – 0,24 promile, je nutno ve smyslu uvedené metodiky považovat výsledek za negativní. Pokud tedy takovým výsledkem bylo doloženo oznámení o podezření z přestupku, učiněné Policií ČR či obecní policií vůči správnímu orgánu lze podle názoru ministerstva dopravy z uvedené metodiky dovodit, že výsledkem takového měření nelze s jistotou prokázat požití alkoholického nápoje řidičem, resp. ovlivnění řidiče alkoholem. Bez dalšího důkazu je podle názoru ministerstva dopravy, odboru provozu silničních vozidel na místě odložit podezření z přestupku ve smyslu § 66 zákona o přestupcích. Zkusím to přeložit do normálního jazyka. Policie chytí řidiče, pošle jeho přestupek správnímu orgánu, a ten s ním udělá, víte co? Toto: hodí ho do koše. Takto vypadá pokrytecká nulová tolerance v českém prostředí. Aby eurofilové byli spokojeni, tak vám přečtu, jak to funguje v jiných státech EU, že v případě, že necháme do 0,3 beztrestně z důvodů technických, o kterých jsem mluvil, budeme stále nejpřísnější zemí EU, protože Belgie 0,5, Dánsko 0,5, Finsko 0,5, Chorvatsko 0,5, Itálie 0,5, Německo 0,5, Polsko - nad 0,2 je řidič považován za nezpůsobilého. Tam to bylo z důvodů, které známe, v Polsku se hodně pilo. Prý už je to lepší. Rakousko 0,5, Švýcarsko, 0,5, Velká Británie a Severní Irsko 0,8. Nijak se nevymykáme průměru zemí EU. Ti, co touží po sjednocení, chystá se směrnice, kdy bude sjednocena hladina do 0,5. Pak tady všichni ti, kteří dnes budou hlasovat proti a kteří tak horují, tak budou horoucně podporovat směrnici EU s 0,5, protože když to řekne Brusel, je to určitě správně. Já to ale navrhovat nebudu. Nebudu to navrhovat z toho důvodu, že Poslanecká sněmovna je sice teď ve velmi prekérním postavení, protože pokud by nás přehlasovala, zůstane platit chyba a můžeme pít a jezdit vesele, protože to nebude postižitelné. Druhá možnost je, že nechá ten zákon úplně spadnout, bude platit to, co platí dosud a počká se na avizovanou další novelu. Nedokončil jsem, pardon, k alkoholu vám přečtu ještě něco. Přečtu vám závěry nejvyššího správního soudu k nulové toleranci. Řidič se dopustí přestupku podle § 22 zákona 200/1990, o přestupcích, pokud byla zjištěna hladina alkoholu v jeho krvi v době odběru nejméně 0,24. Vychází-li
127
právní rámec z tzv. nulové tolerance k hladině alkoholu v krvi, není jeho odpovědnost vyloučena tím, že se zjištěná hladina alkoholu jeví po odečtení tzv. fyziologické hladiny, tzn. 0,2, za marginální. Ing. Petr V. proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, o uložení pokuty a o kasační stížnosti žalovaného. MÚ Kopřivnice rozhodnutím ze dne 16. 9. 2009 uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, podle § 22 písm. b) zákona o přestupcích, a uložil mu pokutu ve výši 12 000,- a zákaz činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Žalobce se měl dopustit přestupku tím, že dne 21. 4. v 9.31 v obci Kopřivnice řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době po jeho požití, kdy ještě mohl být pod jeho vlivem, přičemž rozborem odebraného vzorku krve metodou, plynové chromatografie a Widmarkovou zkouškou byla u žalobce zjištěna hladina alkoholu v krvi v době odběru 0,24. Žalobce se proti rozhodnutí MÚ odvolal, žalovanému, který toto odvolání rozhodnutím dne 3. 12. 2009 zamítl. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ostravě. Ten rozsudkem ze dne 11. 6. 2010 toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Krajský soud shledal důvodnou námitku, podle které žalobce nebyl pod vlivem alkoholických nápojů, protože dané ráno požil pouze několik nealkoholických piv. Protokolem o lékařském vyšetření sice byla bez pochybnosti prokázána hladina alkoholu 0,24, to je hodnota, překračující tzv. fyziologickou hladinu alkoholu ve výši 0,2. Na druhé straně ovšem z protokolu vyplynulo, že žalobce nevykazoval při vyšetření známky ovlivnění alkoholem a krajský soud konstatoval, že sice do určité míry souhlasí s názorem žalovaného, že to nic nemění na tom, že u žalobce byla zjištěna v krvi hladina alkoholu v uvedené výši, ale na straně druhé podle postupu Českého metrologického institutu je fyziologická hladina alkoholu v krvi stanovena s ohledem na současné poznatky s dovětkem, že v budoucnu může být na základě nově získaných výsledků tato hodnota změněna. Z toho podle Krajského soudu nelze dovodit nic jiného, než to, že uvedená fyziologická hladina alkoholu má do jisté míry s přihlédnutím k dalším aspektům, které byly při jejím stanovení vzaty v úvahu, charakter orientační, průměrný, a to s ohledem na obecně známou skutečnost, že tato hladina může u různých osob různě kolísat, a že je individuální. Dále Krajský soud považoval za nutné zohlednit to, že výsledky metodou plynové chromatografie a zkouškou jsou přesné oproti výsledkům, získaným dechovou zkouškou, kde při zjištění alkoholu v dechu lze za průkaznou považovat až hodnotu 0,25 a nikoliv již 0,24. Vzhledem k citovaným závěrům a vědomí, že i v době posuzovaného jednání platila tzv. nulová tolerance, Krajský soud uzavřel, že za situace,kdy žalobce již od samého počátku popíral požití alkoholických nápojů před jízdou, resp. to, že by mohl být pod jejich vlivem, a kdy dále po odečtu fyziologické hladiny alkoholu ve výši 0,2 činí tato hladina v krvi žalobce pouze 0,04, což je poměrně zanedbatelné množství, a kdy předem žalobce při lékařském vyšetření, které nebylo provedeno v dlouhém časovém odstupu, nevykazoval žádné jiné známky požití alkoholu, resp. toho, že by byl pod vlivem alkoholu. Žalovaný stěžovatel brojil proti rozsudku Krajského soudu, a já to nebudu číst celé, abych vás nezdržoval, a přečtu vám jen závěr, kdy Nejvyšší správní soud řekl, že tímto způsobem nelze postupovat, že nelze odečítat, protože jsme se rozhodli pro nulovou toleranci, a proto že onen řidič přestupek spáchal. Dokumentuji jenom tím, do jakého chaosu jsme se dostali. Policie nemá peníze na benzín, a představte si, že žádný řidič nechce být postižen, takže když to
128
bude pro něj výhodné, vždy požádá o to, aby se jelo do nemocnice na krevní zkoušku, kde spoléhá na to, že při tak nízké hladině, než dojede do nemocnice, hladina bude prakticky nulová. Závěr toho je samozřejmě ten, že rozumným řešením bylo do 0,3 nepostihovat žádným způsobem, nechat 0,3 jako to, kdy společnost ještě toleruje, a od 0,3 pak postupovat velmi tvrdým způsobem, 7 bodů, odebrání řidičského průkazu, protože samozřejmě shoda na tom, že alkohol je nebezpečný, způsobuje tragické dopravní nehody a společnost se těmto lidem musí bránit. Neměla by jít ale za hranu rozumnosti, protože pak sama sebe obklíčí a neví si s tím rady. Samostatnou kapitolou jsou zimní gumy. Zde opět ocituji naši legislativu, kdy legislativa popisuje, že vozidla ozbrojených sil 2016, vozidla jednotek požární ochrany 2021, čili do roku 2021 a do roku 2016 tato vozidla nás budou v zimě ohrožovat, protože budou jezdit na hladkých pneumatikách, a ono narazit do takové cisterny není úplně snadné. Důvod, proč k tomu bylo přistoupeno, je poměrně jasný. Stát nemá peníze, takže ty, občánku, tobě to nařídíme hned, starej se, vezmi si peníze, kde chceš, to je tvůj problém, ale my, protože peníze nemáme, protože jsme je utratili za něco jiného, my si sami sobě dáme výjimku. Legislativa oprávněně namítá, proč nebylo obdobně postupováno i k dalším vozidlům veřejné služby, veřejná hromadná doprava, na druhé straně není jasné, z jakého důvodu se v logice předloženého návrhu tato povinnost netýká také trolejbusů, které také jezdí na gumách, přestože je to podle zákona drážní vozidlo. Zde s pobavením ocituji našeho největšího experta pana poslance Humla, který 4. 2. řekl v televizních novinách v 19.16 hodin, že pokud bude sluníčko a 15°C, tak vás nikdo nebude pokutovat. A já jsem omdlel a říkal jsem si, takhle s tím právním vědomím daleko nedojdeme. Jestli budeme takto postupovat dále, a že tak velmi často postupujeme i v jiných zákonech, viz včera výměna bytů, kdy všichni musí, pokud nejsou zcela tupí, rozumět tomu, že § je tam zbytečný, a přesto hlasují pro to, aby tam zůstal, čímž občany znejistí, místo aby jim zajistili jistotu, stačí si to rozmyslet, oni nebudou vědět a budou nejistí. Kdyby to tam nebylo, tak budou vědět, že se musí dohodnout, ale to nic, to s tím nesouvisí. Takže to mě opravdu pobavilo. Zítra jedu do Prostějova. Má padat sníh, ale tady ne. Tak já nevím, jak to bude. Ale co když na chvilku vysvitne sluníčko, zrovna když mě budou stavět? Já se odvolám na pana poslance Humla, řeknu, pane policejní, ne prezidente, pane policisto, já vám nic platit nebudu. To je jen ukázka toho, jak obklíčíme sami sebe a potom nevíme, jak z toho ven. Že zimní gumy mají svůj význam, to je evidentní. Velmi mě pobavil článek v novinách, kdo zodpovídá za díry v silnicích. Ať se obce starají, ať ŘSD se stará, ať se stát stará. No přece za to odpovídají řidiči, za díry v silnicích. A nebude se jim to líbit, co řeknu, oni si přejí, abychom ve městě vysypali 1300 tun soli oproti 600 v minulém roce, protože chtějí mít černé silnice, městská doprava chce všude jezdit, řetězy nemají, a samozřejmě solení a změny teplot způsobují to, že jsou díry. A když se díry opraví, dostaneme petici občanů, že se tam má dát zpomalovací práh, protože tam jezdí rychle. Můj argument je, když se díry neopraví, výrazně se zvýší bezpečnost silničního provozu, protože vyšší než 20 km rychlostí dnes mnohá města vůbec neprojedete. A je to skutečně tak, že jakmile uděláte nádherný asfalt, řeknou, už tady jezdí jako blázni, dejte tam práh, takže my za 30 tisíc koupíme práh, a u školy dejte dva, protože jeden nestačí, oni ho přejedou a za ním zrychlí. To je ale překvapení.
129
To je, pokud jde o zimní pneumatiky. A teď přecházím k tomu nejpopulárnějšímu, a to je měření rychlosti pomocí městských policií. Zopakuji znovu, jaký je stav. Obrovský byznys zejména pro ty, kteří pronajímají obcím radary a berou si až polovinu vybraných pokut od obcí za to, že jim půjčí radary. To samozřejmě vede k velké motivaci, i někteří starostové vedou policii k motivaci, protože peníze nejsou. Jestli si chcete vydělat, někdo jsou strážníci úkolováni a kontrolováni, zda odtáhli potřebný počet aut a dali potřebný počet pokut a změřili. Druhým nešvarem je to, že mnohé obce už mají tabule obce dnes několik kilometrů za intravilánem. Důvod je prostý, tam se vybírá bezvadně. Je to bezpečné, protože 3 km v polích máme omezenou rychlost na padesátku, ačkoli tam není barák. Druhý příběh je pražský a mnozí ho znáte. Když přijíždíte ku Praze po dálnici D8, tak tam objevíte značku 80 km, kde je napsáno z důvodu hluku. A když se rozhlédnete doprava a doleva, kam vaše oko dohlédne, jsou jen a jen pole, takže můžete rušit jen srnky, nebo chocholouše, nebo co to ekologové chrání. Žádné lidi tam rušit nemůžete. Když ale podíváte, kolik stála ta silice, tak je vám to divné, protože za miliardu postavíme silnici a pak po ní jezdíme osmdesátkou. Často dokonce i padesátkou, protože prý je to dobré pro bezpečnost silničního provozu. Jsem přesvědčen o tom, že městská policie má zcela jiné úkoly, než měření rychlosti. K tomu byla určena Policie ČR. A neobstojí argument, který často slyším, že vidět bílou čepičku je skoro jak kominíka, držte si knoflík, viděl jsem bílou čepičku. Myslím tím toho policistu, co má, aby byl vidět, bílý ovál na čepici. Je jich málo, nestačí ani na nehody, ale to není žádná výmluva, oni jsou ti, kteří mají měřit. Mimochodem osoba blízká – to je také velmi frekventované téma, jak se řidiči vymlouvají na osobu blízkou. Víte dobře, jakou nervozitu vyvolal zásah Policie České republiky, ale byl naprosto logický a normální, protože my každý den dáváme mocenským složkám více a více pravomoci, ony je mají rádi. Za chvíli tady budeme mít návrh BIS totální dálkový přístup GPS, telefonům a my to tady schválíme, protože přece to je proti té zločinnosti a pak se tomu budeme divit. Kdybychom zakázali měření kamerami, úsekové měření a mělo se měřit jenom tak, jak se měřit má, že policie změří, zastaví to vozidlo a říká, pane řidiči, jel jste tady sedmdesátka a tady je padesátka, tak kdybych se zbláznil, tak se nebudu vydávat za moji ženu. To mi prostě nezblajznou. Kdežto když jedu a oni mě někde natočí, tak dělám všechno proto, že vypadám skoro jako ona a občas mi to projde. Druhá finta je ta, že si nevyzvedávám obálky tak dlouho, až ten přestupek je promlčen. Zákonodárci na to reagují, jak je v Čechách zvykem, nevadí mi, prodloužíme na dva, tři, čtyři roky – mimochodem Senát už to prodloužení tady projednával a z důvodu jasného ho odmítl, protože nic neřeší, jenom to, že štosy těchto skutků budou vyšší. A abyste se neradovali, to, že vůbec ten přestupek dojde na ten správní orgán, ještě nic neznamená. Už to, že po roce řidič se dozví, že jednou jel v Praze rychleji, je zvláštní a určitě nepřispívá k tomu, že trest má být okamžitý. Když se to dozví právnická osoba za čtyři roky, tak to bude obzvlášť pikantní, to už možná bude po několika konkurzech, takže už ji ani nenajdou. Prostě toto nejsou cesty k řešení. Cesty k řešení jsou ty, které jsem naznačil, ať policie koná, ať policie jezdí v provozu, protože v provozu se dějí věci přejíždění z pruhu do pruhu bez blinkru, dlouhé předjíždění kamionů. Bohužel, tam to stojí benzín. Ale ten benzín by se ušetřil zase jinými těmito způsoby. Další věc je, že pokutu uložíte, ale ještě ji nemáte, to zapomeňte. To ji teprve uložíte. A nastává to samé kolečko. Máte dvě možnosti – buď ji dát do záznamu a
130
stále posílat dopisy a dopisy, on to nevyzvedne a nevyzvedne, nebo můžete najmout exekutora, který dokáže udělat z pokuty 500 Kč pokutu 25 tisíc, velmi jednoduše, protože tam hned nabíhají obrovské náklady na exekuci. A v krajním případě, když ten člověk opravdu má životní minimum, nemá peníze, no tak to zaplatíte tomu exekutorovi vy. Takže to je ten výsledek. Samozřejmě existují jiné metody běžně používané ve státech Evropské unie jako například, že když občan přijde na radnici a chce stavební povolení, tak se úřednice podívá do databáze a říká – mraveneček, mraveneček, dobrý, dobrý, všechno vám vyhovíme, ale zastavte se nejdříve v pokladně a zaplaťte tam patnáct stovek a přineste nám ukázat stvrzenku a hned se vám budeme věnovat. A už slyším ombudsmana, lidské právníky, všichni jak budou křičet, co si to dovolujete spojovat, jistě děláte neoprávněnou databázi osobních údajů. V Anglii udělali takovou soutěž, tam pozvou lidi, oni se vždycky nachytají, že můžou vyhrát tisíc nebo dva tisíce liber, oni tam jdou, soutěží a místo toho tam stojí policie, tam ty lidi vychytá, buď mají peníze na místě, nebo je venku naloží do antona a odveze je na policii. No představte si u nás, co by se dělo v médiích, kdyby si někdo toto úplně normální – přitom v zákoně o veřejných zakázkách je to naprosto běžné – tam požadujeme na každém dodavateli, aby řekl, že nedluží berňáku, nedluží obci. Tam to nikoho nepobuřuje. A proč bychom to nemohli vzít u člověka, který po radnici chce nějakou službu, jakoukoliv, takže nemůže mít k radnici dluhy. A když má dluhy, tak prostě tu službu nedostane. Co je na tom? Už to vidím, ani to nenavrhuji, jenom to zmiňuji. Nicméně to všechno není nic proti tomu, co nás v budoucnu čeká. Bude novela – a ne jedna. Jenom tak, co jsem zaznamenal v tisku – zákaz hands free. Samozřejmě neskutečná hloupost, protože se nedá postihnout, s bídou se dá postihnout, když člověk ten telefon drží, on říká, že se škrabal v uchu a netelefonoval. Když bude mluvit hands free, tak si zrovna zpíval. Mimo jiné – navigace? Okamžitě zakázat. Zkoušeli jste někdy, když vám Anča říká špatně a vy to potřebujete někde přehodit? Nebo zvětšit obrázek? Co to je, jak se nedíváte na cestu, protože koukáte na ten – ať to máte kde to máte – dole to je úplně špatně, to koukáte dolů, nahoře to zase nesmí být, protože to policie říká, že to brání ve výhledu, takže si to někam dáte a furt tam s tím matláte. Rádio také pořád matláte, přelaďujete. Teplota – dneska máte ty klimatizace, takže si to může obstarávat každý sám, takže to je dobrý, řidič si to tam matlá na té svojí, dívá se kolik stupňů mu to ukazuje, nedívá se – čili klimatizace zakázat, navigace je potřeba také zakázat, rádio – to je úplně, protože v rádiu vám říkají, kde jsou ty mikrovlnky, takže to je naprosto trestné, že vám už hlásí dopředu, kde máte dávat pozor. To také bych zakázal. Pak ještě sex – to je velká móda sex v automobilu, to je úplně konec, to tam musí být výslovně v zákoně zapsáno, že sex se zakazuje, protože to velmi, velmi vyrušuje. (Smích.) Věruško, nezlob se, já to musím říci, já jsem ze tří popelnic – u nás má každý tři popelnice: hnědou, šedou a na pet flašky a noviny. A dneska byl odvoz té šedé a já jsem vyndal tu hnědou. Takže ji neodvezli logicky, tu neberou, protože to je bio odpad. Takže ji máme narvanou a teď potřebujeme o víkendu tam dávat. Takže jsem byl velmi zpeskován a já jsem celou cestu byl velmi nervózní a evidentně jsem ohrožoval silniční provoz, že jsem byl naštván. Zapomněl jsem říci, že jedním z těchto nápadů je také zákaz kouření. Tam naštěstí máme na své straně paní doktorku Králíkovou, protože kuřákovi zakázat kouření v autě, tak je z něj silniční pirát, horší než když má 4,5 promile. To vám garantuji a zeptejte se každého chudáka, kteří kouří v autě, že kdyby nekouřil, tak se vůbec jet nedá, to by ani nezařadil rychlost. A ujišťuji vás, že my máme svoje metody a takové povídky, že
131
vám vajgl někam spadne, my už to máme za ta léta tak vypracované, že to umíme dokonale, opravdu to nám vadí nejmíň, to nám vadí jiné věci. Zajímavé na tom zákoně je to, že je tam sice neurologické vyšetření pro jeho neskutečnou nepotřebnost, ale byl to jenom lobbing a je to lobbing pořád. Je to stejný lobbing, jako že ten řidič, když mu vezmou ty papíry, pak se musí učit na tom autodromu, ale já nevím proč, když třeba jenom přejel na červenou, kdo ho bude psychologicky zkoumat, on prostě přejel na červenou, tam nic nevyzkoumáte. Můžete zkoumat psychologicky, neurologicky, přejel na červenou. Ostatně červená je velký problém. Já už jsem tady možná říkal příběh z Německa, kdy si policie nastavila semafory tak, že přeskok mezi oranžovou a červenou byl tak rychlý, že oni vždycky toho řidiče vyfotili a vybírali – mimochodem ti policisté šli sedět ne podmíněně za toto. Tady když jedete kolem ministerstva směrem do Holešovic, tak je normální semafor a vedle něj je zelená šipka v pravém pruhu, která směřuje rovně. Představte si situaci – přijíždíte k tomu, je zelená šipka, jste dva metry od toho místa, šipka zhasne a přejeli jste na červenou, protože nejste schopni na těch dvou metrech – a už jste natočeni na kameru a přejeli jste na červenou. Přispívá toto nějak k bezpečnosti silničního provozu? A na druhé straně vozidla opuštěná, nalezená do dnešního dne nemáme žádné stanovisko z žádného ministerstva, kdy je to vozidlo opravdu opuštěné, co s tím vozidlem máme dělat, když si ho ten člověk nevyzvedne, protože oni tvrdí, že člověk musí dát najevo – dobře poslouchejte – že musí dát najevo, že tu věc opouštíte. To je ale blbost, co? Ale takový je výklad. A dokud to nedá najevo, tak musíte konat všechno pro to, aby to auto dostal zpátky, ale on ho třeba kolikrát nechce, protože ono už je v takovém stavu, že si ho nevyzvedává a výsledkem je rozsudek soudu, že když myjete vozovku, auto odtáhnete, šup, vraťte ho pěkně zpátky tam, kde bylo. To je výsledek těchto našich snah o vylepšování bezpečnosti silničního provozu. Takže já přeji všem bezpečnou jízdu, nic nenavrhuji, protože v atmosféře honu na čarodějnice je to zbytečné a jak to dopadne ve sněmovně, si umím živě představit, úplně klidně nás přehlasují a nechají tam tu chybu a budou čekat na tu novelu, která nepochybně přijde. Děkuji za pozornost. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore,
avizoval jste, že vaše vystoupení bude dlouhé a skutečně bylo, ale vzhledem k tomu, že bylo pořád k věci, tak jsem nemohla zasáhnout. Prosím paní senátorku Paukrtovou, která má právo přednosti. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, dámy a pánové, musím
říci, že jsem se těšila na projednávání zákona o pozemních komunikacích a po panu kolegovi Kuberovi se vystupuje opravdu hodně těžko, takže vás zřejmě tak dobře nezaujmu, ale to je už osud. Já jsem se chtěla zmínit o dvou věcech, které jsme diskutovali na ústavně-právním výboru. Jedna z nich je jízda kamionů v levém pruhu, respektive předjíždění kamionů na dálnici, to je první věc a ta druhá se týká zimních pneumatik. Pan předkladatel tady řekl, že ten senátní návrh si kladl za cíl zvýšit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Pan kolega Kubera říkal, že by měl být stálý. Já s oběma těma tvrzeními souhlasím, na druhou stranu však, pokud Poslanecká sněmovna jaksi oproti původnímu našemu senátnímu návrhu vypustila 132
specifické podmínky pro provoz nákladních vozidel a jízdních souprav na dálnici, já předesílám, že se nejedná o zákaz předjíždění, ale pouze o omezení předjíždění v určitých hodinách. Já jsem přesvědčena o tom, že předjíždění kamionu na dálnicích působí velké problémy všem řidičům, kteří používají D1, ani nemusím říkat, o čem mluvím, že to prostě dobře není. Takže pozměňovací návrh, který jsem předložila, se týká toho, abychom vrátili tento návrh do naší původní senátní verze, tzn., že se omezuje provoz kamionů na dálnicích. Druhá věc se týká zimních pneumatik. Já pocházím z kraje, kde hodně sněží a každoročně se stane, že sanitka nedojede do místa, kde to občané potřebují a každý rok tam z důvodu řidičů, kteří jezdí ve sněhu na zimních pneumatikách, někdo bohužel zemře. Já to považuji za velmi špatné. A na druhou stranu to, co Poslanecká sněmovna vytvořila, že když tedy svítí sluníčko, tak se jede na letních gumách a když chumelí, tak to přehodím na zimní, to mi připadá jako absurdita nejvyššího stupně. U nás se to praktikuje tak, že já nevím kdy – 28. října – už máme všichni zimní gumy a ty zimní gumy odstraňujeme 1. dubna a nikdy to nečiní žádné obtíže. Dělá to každý, kdo v tom sněhu jezdí. Takže to je myslím smysl pozměňovacího návrhu, který schválil ústavně-právní výbor. Pan předkladatel nás tady svým způsobem varoval, abychom nedávali pozměňovací návrhy neprojednané. Já bych ráda řekla, že předjíždění kamionu na dálnici, resp. jeho omezení, je záležitost, která projednána byla. Pokud jde o to, že Poslanecká sněmovna nás přehlasuje, s největší pravděpodobností to udělá. Na druhou stranu však přesto vám tento pozměňovací návrh navrhuji, protože považuji předjíždění kamionů na dálnici a nepoužívání zimních pneumatik při jízdě do hor a ve sněhu za natolik nebezpečné, že jsem přesvědčena o tom, že to své opodstatnění má. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko.
Nyní vystoupí pan senátor Vícha, předseda klubu. Senátor Petr Vícha: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Na úvod musím říct, že bychom měli změnit jednací řád a přiřadit přednostní právo také kolegovi Kuberovi, protože on je vždycky oživením jednání, aby to nemusel obcházet písemnými přihláškami. Jako druhou věc tu chci říci, je ohlásit střet zájmů a to v podstatě dvojí. Za prvé jsem starostou města, které má městskou policii. Musím říci, že naše městská policie neměří, protože si nemyslím, nebo my si to nemyslíme, zastupitelstvo o tom rozhoduje, že by městská policie měla být určena k tomu, aby měřila rychlost. K tomu máme Policii České republiky. Ta ale naopak neměří, protože už brzy jí dojde benzin a naše město je od okresu vzdáleno asi 15 kilometrů, čili si dovedu představit, že jsou obce v zoufalé situaci, kdy si občané stěžují na nedodržování rychlosti a nikdo jim to není schopen zajistit, obracejí se na města a města pak mají dohodu, jestli zřídí nebo nezřídí měření městskou policí. V našem okrese bylo několik měst, která měla městskou policii, která měřila, měla radary, ale radary již darovala Polici České republiky poté, co jsme zavedli ty značky, protože každý logicky uzná, že když se naměří jenom tam, kde je značka, tak všichni zpomalí jenom mezi těmi značkami a jinde se jezdí rychle. Ale darované radary Policie České republiky neužívá, protože nemá ten benzin. A nemůže se dostat do města samého. Ten druhý střet zájmů, který mám a který by mě opravňoval k tomu, být naštvaný na městskou policii a na měření. Stalo se to v roce 2009, v říjnu jsem dostal předvolání tady v Praze na městskou policii, protože jsem se údajně v květnu dopustil a to v průběhu dvou dnů dvakrát, v pátek a sobotu, porušení rychlosti.
133
Podíval jsem se do diáře, ano, tehdy jsem byl v Praze, tudíž jsem se dostavil na Policii České republiky, tam mi dali přečíst poučení, které v podstatě by se dalo říci, že bylo návodem k tomu, abych se vymluvil na osobu blízkou, neobtěžoval je a odešel. Vzhledem k tomu, že – myslím si, že mnozí z nás jsou bojovníci proti tomuto zneužívání osoby blízké – tak jsem samozřejmě řekl, že na tohleto nehraji a ty čtyři body za dva přestupky, kdy jsem jel o 10 km rychleji, než jsem měl, jsem zaplatil. Už mi to vrátili v říjnu roku 2010, protože od té doby jsem jel hodně opatrně. Ale tady musím dát za pravdu panu kolegovi Kuberovi, že toto nemá smysl, takový trest, který přijde po pěti měsících, protože se zděšením jsem se zeptal, jestli v průběhu těch pěti měsíců jsem se nedopustil nějakých přestupků, protože pak už bych byl velmi brzy bez řidičského průkazu. Čili ano, jednoznačné řešení by mělo být, že Policie České republiky měří, měří na místě samém, zastaví vozidlo po sto metrech, kdy ho změřila, nikdo se nemůže na nic vymluvit. Takto by to mělo být. Zajímavé – přijedete do Rakouska, tam všichni dodržují rychlost. Takže přesto, že bych mohl být naštvaný na městskou policii, mohu být naštvaný jenom sám na sebe, že jsem nedbal těch značek začátek a konec, když přijíždíme do Prahy to všichni známe. Když jedou 90, je značka, zpomaluj na 50, všichni se tam plouží, protože se řeklo, že je třeba snížit hlučnost v tom daném místě, značka končí a všichni přidají. Má to smysl? Takže já jsem – a mnozí z nás asi jistě budou vystupovat pro to, že bychom měli ty tabule zachovat, tak já jsem zastáncem toho, že ty tabule smysl nemají. Protože jestliže v obci se má jezdit 50, tak máme všichni jet 50. Dneska policie nevybere ani korunu pokuty, když všichni budou dodržovat zákony a předpisy. Jestliže jsou ty značky nesmyslné a v místech, kde nejsou vůbec žádné domy, tak je to chyba zase značení. Ale ne chyba městské policie, která tam měří. Takže jsem zastáncem toho, aby to bylo na samosprávě, aby se rozhodovala, jestli má městskou policii, aby to bylo na samosprávě, aby se rozhodla, jestli má nebo nemá měřit a aby tam nebyly ty nesmyslné cedule. Druhá věc, kterou jsem chtěl říct, také rozhodně s kolegou Kuberou považuji za nefér od státu, když řekne, všichni mějte zimní gumy, ale my, stát, zimní gumy budeme mít až za 10 roků, protože je to drahé. Přesto, protože to byl dlouhý proces, byl to původně senátní návrh, který šel do sněmovny, oni jako vždycky z toho udělali bramboračku, a my teď musíme vyřešit, jak z toho, přesto podpořím návrh hospodářského výboru a jimi navrhované úpravy a prosím kolegy, aby to tak učinili také. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
Nyní paní senátorka Filipiová. Senátorka
Daniela
Filipiová: Děkuji paní předsedající.
Kolegyně a kolegové, jak jsem již říkala coby zpravodaj, když jsem informovala o jednání výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který se také zabýval novelou tohoto zákona, tak jsme probírali v podstatě systém přidělování znaků 01, což je onen symbol vozíčkáře, který se dává na vůz, je-li v něm přepravována nebo sama se přepravuje osoba, která má určitý handicap. Musím říci, že dlouhodobě, v podstatě od té doby, co jsem přišla do Senátu, což už je deset let, bojuji za to, aby se tento systém změnil, protože okruh osob, kterým je tento znak přiznáván, je opravdu obrovský a podle aktuálních informací to vypadá, že v republice je vydáno až 350 tisíc těchto znaků. Já si myslím, že to všichni vnímáte zejména ve městech, kde vidíte vyhrazená parkovací místa na konkrétní SPZ, protože to je jedna z těch výhod, které ovšem já často dávám do uvozovek, které z držení tohoto znaku vyplývají. Musím říci, že díky tomuto se už
134
jednou stalo, že na mě nějaká paní začala křičet, že kvůli nám normální lidé nemají kde zaparkovat a já se přiznám, že se jí ani moc nedivím. Proto opět jsem předložila tento pozměňovací návrh, který ale byl součástí senátního návrhu, který vlastně dnes tady projednáváme, protože ten návrh, který tady je, tak to je vlastně původní senátní, který ale – dovolím si parafrázovat předřečníky – z něj se stala bramboračka v Poslanecké sněmovně a teď se tady snažíme alespoň částečně napravovat chyby, které se tam staly. Já vás nebudu - byť by se dalo o tom mluvit dlouze, a já bych o tom chtěla mluvit dlouze, protože to je téma, které opravdu mě a lidi, kteří mají postižení pohybového aparátu, velmi trápí, protože vám to neskutečným způsobem komplikuje život – zatěžovat, myslím, že hodně času tady vybral kolega Kubera. Nicméně mu to nevyčítám, bylo to zajímavé poslouchat, bylo to osvěžující. Ale chtěla bych jenom říci k principu mého pozměňovacího návrhu toto: Tento pozměňovací návrh v podstatě upravuje přiznávání znaku tak, jak je to ve všech zemích EU. V zemích EU se tyto znaky vydávají osobám s postižením pohybového aparátu bez ohledu na to, zda tyto osoby mají eventuálně i jiné diagnózy, které jsou tzv. nosné nebo jsou tzv. hlavní. V některých zemích tyto znaky jsou dávány ještě i osobám s mentálním postižením. Na to myslí i můj pozměňovací návrh. Myslím, že ve Francii a ještě v jedné zemi – myslím, že i v Británii – trošku obdobné znaky mají váleční veteráni s tím, že ten znak je trochu jiný, ale mají veškeré výhody. Můj pozměňovací návrh ještě myslí na osoby s postižením zraku, kdy umístění onoho symbolu na vozidle, který jistě také znáte, je to stylizovaná bílá postava se slepeckou holí na modrém poli, znamená, že toto vozidlo by mělo mít stejné výhody, jako má vozidlo označené symbolem vozíčkáře, na modrém poli. Na závěr chci říci, že tento můj návrh, stejně tak jako celý senátní návrh, byl konzultován tehdy se zástupcem ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy s tímto návrhem souhlasilo. Dovolím si ještě poznámku, že na jednání výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který projednával tento můj pozměňovací návrh, s tímto návrhem souhlasil i zástupce MPSV. Já vás tudíž velmi žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, protože věřte, situace je velmi dramatická a budete-li mít někdy zájem se s ní seznámit, ráda vás provezu po Praze a ukážu vám, jak to vypadá v reálu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko.
Dalším přihlášeným je pan senátor Homolka. Senátor Václav Homolka: Vážená paní předsedající, pane předkladateli, kolegyně, kolegové. K projednávanému senátnímu tisku bych měl několik poznámek. Hned ta první vychází z toho, že máme rok 2011 – a k dnešnímu dni tento zákon již prošel 21 novelami, což je alarmující a zarážející, především z pohledu na oblast, které se to dotýká. Vzhledem k velmi širokému záběru působnosti a dopadu tohoto zákona na občany by bylo žádoucí, aby novela vydržela nezměněná v platnosti alespoň několik let. Myslím si, že bychom měli být schopni takovýto zákon vytvořit, ale dnes to ještě pravděpodobně nebude. Popravdě. Kdo z nás ví přesně, jaká je nyní povinná výbava vozidla, když byla již tolikrát změněna? Přestože Poslanecká sněmovna nám tuto novelu značně upravila, mám spíše takový názor, aby byl v této fázi zákon schválen. Vycházím z toho, že ministr dopravy slíbil, že tento zákon projde v letošním roce kompletní revizí a také širší diskusí. Myslím tím nejen diskusi zástupců obou komor Parlamentu, ale hlavně diskusí
135
odborníků. Dle mého jsou zákony, do kterých by politici až tak neměli přinášet své individuální připomínky a náměty a měli by nechat návrhy ve znění podaném z řad odborníků. Takovým je podle mě právě tento zákon. Proč si myslím, že stávající úprava doplněná Poslaneckou sněmovnou by mohla prozatím postačovat? V návrhu, který vzešel ze Senátu, byla část duplicitních návrhů nebo návrhů, které se ukázaly v pozdější době kontroverzní. Některé bych připomenul. Jedná se např. o povolení k požívání alkoholu za volantem, o tom už hovořil i pan předkladatel i další, respektive povolení 0,3 promile alkoholu v krvi. I když po včerejší minipřednášce profesora Žaloudíka jsem poněkud změnil názor, nebo spíš pohled na tuto věc, tak si myslím, že není vhodné, aby v době, kdy se přitvrzuje, se měnila takto zásadní věc. Už ten slogan – povolíme jedno pivo a bude jich několik, třebaže malých – tady zpochybnil pan senátor Kubera těmi příklady z ciziny, dal i návod možná do budoucna, že se to bude řešit v rámci EU komplexněji, a to si myslím, že by mohlo být určitým řešením. Dále se jedná o návrh na časový zákaz předjíždění pro vozidla nad 3,5 tuny, tedy kamionů. Zde to byl duplicitní návrh, protože již nyní existuje v zákoně § 36 a v jeho odstavci č. 4 se říká: "Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3500 kg a řidič jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 metrů, nesmí předjíždět jiné vozidlo, pokud k jeho předjetí nemá dostatečnou rychlost, tak, že by omezil ostatní vozidla svou výrazně nižší rychlostí jízdy." Proto se domnívám, že návrh na doplnění odstavcem 5 v senátním znění byl již nadbytečný, přestože – a je mi líto – se o to zasazuje i kolegyně senátorka Paukrtová. V neposlední řadě bych se rád vyjádřil ke zrušení dopravní značky měření rychlosti v § 79a. Domnívám se, že obecní policie by měla mít možnost postihovat řidiče, kteří překročí rychlost i na jiných místech, než takto ohraničených. Chci ovšem podotknout, že by nemělo docházet k tomu, aby např. obecní policie měřila rychlost pár metrů před koncem obce, kdy řidič před sebou vidí táhlý kopec a jaksi přirozeně reaguje přidáním rychlosti. Obecní policie má ze zákona jinou povinnost, a to starat se o bezpečnost a pořádek v obci, a nikoli doslova šikanovat řidiče za každou cenu. Pokud byl záměr značky myšlen jako represivní, pak toto lze řešit jiným způsobem. Ovšem pokud to bylo myšleno tak, jako ohraničení určitého místa, kde obecní policie může měřit a jinde ne, tak si myslím, že to není zcela správné. Z mého volebního obvodu k tomuto mohu říci, a jsem rád, že žádná obec nepřistoupila k těmto praktikám. Od zavedení novely v roce 2009 si totiž žádná z obcí tyto značky nepořídila, a proto ani rychlost neměřila. Obce se raději věnovaly pořádku a bezpečnosti občanů. Co ovšem velmi vítám, a zde by mělo dojít ke shodě obou komor Parlamentu, je povinnost podle § 40a, provoz vozidel v zimním období. Tato nově doplněná povinnost nás řadí po bok ostatních okolních států, kde tato úprava již platí. Měl jsem problém s řidiči, kteří si nepořídili zimní pneumatiky s odůvodněním "je to zbytečné" nebo "na to nemám" a vzápětí způsobili zbytečnou kolizi, na kterou doplatili hlavně oni, a nejen finančně. Jsou to absolutně liché argumenty a jsem rád, že zde zvítězil zdravý rozum, nebo vítězí, a hlavně prioritně zájem o bezpečný provoz. Již dnes má drtivá většina řidičů zimní pneumatiky a po stránce ekonomické nic neprodělají. Protože po dobu zimního období šetří letní pneumatiky, které jim logicky vydrží déle. Nebo – jak už někdo řekl přede mnou, připomněl – jsou i celoroční pneumatiky. Další příklady už uvádět nebudu. Nebudu to rozebírat, bylo by toho hodně. Rád bych se podělil o některé náměty z řad pisatelů i žadatelů o podporu, především odborníků, ohledně řešení různých nedostatků, které myslím budou na
136
pořadu dne při slibované revizi tohoto zákona ministrem dopravy. Asi již každý z vás se setkal s označenou zastávkou, kde zastavil autobus vybavený speciálním označením O4, oranžová čtvercová značka a na ní dvě děti. Podle zákona, tak jak je to upraveno, musí řidič jiného vozidla zastavit a pokračovat v jízdě až po odjezdu autobusu ze zastávky. Tento odstavec by měl dostát určité úpravy, protože na příklad v Chomutově na mezinárodní silnici 1. třídy o 2 jízdních pruzích v jednom směru jízdy, kde není přechod a k dostání se na druhou stranu slouží nadchod či podchod, je realizace této povinnosti nesmyslná. Také se vám určitě stalo, že jste se táhli za cyklistou nebo traktorem či jiným pracovním strojem a nemohli jste ho předjet, a to i přes to, že jste měli dostatečný rozhled i prostor pro předjetí. Bylo to z důvodu umístění podélné čáry – souvislé, kterou je řidiči zakázáno předjíždět nebo kterou nesmí nákladem přesahovat, pokud to není nutné k objíždění. Bohužel pomalu pohybující se překážka není objíždění, což by se dalo řešit výjimkou pro cyklisty a vozidla specifikovaná jako pracovní stroje. Další věc, která by stála za změnu, je ta, že se ukládá školícím střediskům v § 51 zákona č. 247 zaslat nejpozději pět pracovních dnů před zahájením výuky nebo výcviku v rámci vstupního a pravidelného školení seznam přihlášených účastníků. Ovšem již se neukládá povinnost školícímu středisku, aby po uskutečněním školení nahlásilo úřadu seznam skutečných účastníků, což vidím jako nedostatek. Možná ne tak podstatný, proto v tuto chvíli ani nenavrhuji pozměňovací návrhy. Je to i v duchu vyjádřené prosby pana předkladatele. Veškeré změny a úpravy se provádějí pro bezpečnost silničního provozu. Ale jak toto dostat k řidičům! Řekněme si, kdo z řidičů absolvuje školení a seznámení se s těmito novelami. Jen vybrané skupiny řidičů profesionálů, řidiči nákladních automobilů a autobusů a někteří řidiči referentských vozidel, kteří chodí na povinná roční školení. Tedy řidiči, kteří jsou přímo v oboru a vlastní praxí se zdokonalují a sebevzdělávají. Ostatní řidiči se od získání řidičského průkazu nikdy žádného školení nezúčastnili a řidičské oprávnění mají 10, 20, 30 a více let. Stále jezdí podle toho, co platilo v době, kdy dělali autoškolu, a z toho znají sotva polovinu. Občas se spíše nahodile seznamují s novými předpisy. Proto leckdy právě tito řidiči předvádějí podivné manévry, jako je přeprava osob, jízda v jízdních pruzích, stání, zastavení, vlečení motorových vozidel, osvětlení atd. Proto by bylo vhodné zamyslet se nad určitou variantou proškolení těchto řidičů. Mohlo by se jednat o automatické povinné školení při výměně řidičského průkazu po deseti letech, nebo by se to týkalo řidičů, kteří se dostaví po určených letech pro nový řidičský průkaz, a bude jim prokázáno, že v posledních řekněme třech, pěti letech se dopustili konkrétních přestupků. Samozřejmě své hraje i nedostatečný postih. Zůstanou-li drobné prohřešky bez postihu, rychle nabudou řidiči dojmu, že je to normální a nic se neděje. Proto si myslím, že není příliš dobré, že v nynější úpravě bodového systému se na tyto prostředky nepamatuje. Naopak jako přehnané vidím odebírání tří bodů za nepřipoutání se bezpečnostním pásem. Věřím tedy, že zamýšlené úpravy či změny budou projednány v širším okruhu odborníků tak, aby další novela byla opravdu komplexní a vydržela několik let a tím se lépe dostala do povědomí řidičů a všech dalších účastníků silničních provozu. Nic to nemění na mém deklarovaném názoru směřujícím spíše ke schválení senátního návrhu s úpravou provedenou v Poslanecké sněmovně. Nicméně tento návrh nepodávám a nechávám to na jiných autoritách. Zároveň jsem připraven podpořit pozměňovací návrhy, především ty, obsažené v příloze usnesení VHZD, tedy garančního výboru. Děkuji za pozornost.
137
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Na
řadě je pan senátor Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, budu velice stručný, protože je nás velká řada přihlášených. Protože nebudu také nic navrhovat, chci být stručný. Přesto – v několika posledních letech my velmi tane na mysli několik zásadních připomínek. Předně bych chtěl podpořit ty, kteří chtějí zrušit trestnost telefonování mobilním telefonem v průběhu jízdy. Považuji to za nesmysl, kolega Kubera o tom hovořil, těch argumentů by mohlo být ještě daleko více. Jsou věci, které odvádějí daleko více pozornost, než telefonování a je na každém, aby individuálně uvážil, do jaké míry je telefonování riskantní podle dané situace. Už paradoxně působí, že nemohl telefonovat, když používám automobil s automatickou převodovkou, kdy pravou ruku vůbec nepoužívám a mohu potom při tom klidně telefonovat. To je stejné, jako když mluvíte se spolujezdcem. To byste museli zakázat tisíce dalších věcí. Věřte tomu, že jsou daleko nebezpečnější věci. Mezi takovou nebezpečnou věc patří například čtení novin, jestli si myslíte, že řidiči nečtou noviny během jízdy, tak jste na omylu. Podívejte se někdy do zpětného zrcátka, když jedete do Prahy a stojíte v těch kolonách, kolik lidí za vámi čte noviny, nebo si v nich listuje. Ty noviny jsou dobře vidět, protože jsou veliké. Nebo si listují v mobilním telefonu, píší SMS apod. To je první věc. Druhou věcí, kterou mám na mysli je – a ta se týká jedné věci – odbočování vpravo při světlech na červenou. Když svítí červená, v některých zemích, i v zemích EU, je možné odbočovat, samozřejmě s předností jízdy zleva, odbočovat doprava. Významně to urychlí provoz. Urychlí ho to ne tak, jako kruhový objezd, ale zhruba polovinou. I to je věc, kterou bych dal jako námět kolegům z dopravního podvýboru, aby se touto možností zabývali. Jsem pro to, aby byla u nás zvýšena tolerance pro alkohol, jestli ten, kdo to považuje za rozumné, tu toleranci udělat na hranici fyziologické hrany, třeba 0,250,30 – podporuji to, nejenom z těch důvodů, které mají vyjádření, jak říkal kolega Kubera, o tom, že to de facto nelze zjistit, když je to pod tuto hladinu. Přece vůbec nezáleží české povahy a říci o všech lidech, že když si dá jedno pivo, že si jich dá více, když se povolí jedno pivo, to není pravda. Takto se chová jenom určitý vzorek našich spoluobčanů. Věřím tomu, že většina spoluobčanů se takto nechová. Většina si uvědomuje riziko provozu pod vlivem alkoholu a alkohol nepije. Zase na druhou stranu, pokud někdo počítá, že EU nám toto nadiktuje, tak se mýlí. EU, pokud si dobře pamatujete, ti starší, dokázala, a pravděpodobně by určitě neudělala více, pouze tři největší prohřešky, jeden z nich je třeba jízda na červenou, tak dokáže přenést, rozšířit i mimo území vlastního státu, na to jsme přijímali směrnici. Ale ostatní prohřešky řešit určitě nebude. Bude to na úvaze národních zákonodárců. Já si myslím, že je to tak dobře. Přesto říkám, že je dobré se poučit a toleranci na alkohol, na tu fyziologickou míru, která může vzniknout požitím různých druhů potravin, zvýšit, už jen z důvodů, že je to neprokazatelné, takové navýšení. To jsou tři aspekty, které jsem chtěl zmínit. Berte je jako podnět pro jednání podvýboru nebo výboru. Nenavrhuji žádné pozměňující usnesení. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
Dalším přihlášeným je pan senátor Pospíšil. Senátor Jiří Pospíšil: Páni navrhovatelé, paní místopředsedkyně, dámy a pánové. Nejsem takový eurooptimista. Evropská unie zreguluje všechno, co se
138
zregulovat dá. Koho by napadlo, že třeba zakáže žárovky. A jsou zakázány. Ale já se chci bavit k tomuto zákonu. Mě zaráží na tomto zákoně už delší dobu to, že je velmi využíván k tomu, aby jakýmikoliv prakticistními řešeními, bez ohledu na ústavu, bez ohledu na lidská práva prostě prosadil jednoduché zájmy, jako že to bude bezpečnější, anebo že to bude lepší – pro někoho. Třeba pro výrobce značek. Nebo pro obce. Cítím tam řadu takových korporativistických tendencí, nechci tomu říkat tím jiným názvem. Například to, na co naletěl už i velký kritik Kubera, který předstírá, že vypadá jak manželka, a naletěl na tzv. výmluvu na osobu blízkou. Ale to přece není žádná výmluva na osobu blízkou. To je jednoduché uplatnění zásady, kterou máme v Listině práv, máme ji v trestním zákoně, máme ji prostě všude, že nikdo nemusí vypovídat, pokud by tím mohl usvědčit nebo přitížit sobě nebo osobě blízké. Jenom blbec přijde k policajtům a říká, já jsem neřídil, to řídila osoba blízká, protože si četl noviny. Každý normální člověk by řekl: nezlobte se, já bych svou výpovědí mohl přitížit sobě nebo osobě blízké, a proto vypovídat nebudu, protože je věcí toho, kdo žaluje, aby prokázal nade vší pochybnost, že ten a právě ten se přestupku dopustil. Není žádný důvod, aby občan pomáhal vyšetřovacím orgánům proti sobě. A takové ty představy, že ho postihneme jako majitele vozidla, vypovídají za prvé o tom, že většina z nás neumí rozlišovat mezi odpovědností trestní a odpovědností hmotnou, a nelze stanovit přestupek vozidla, věc se nemůže dopustit přestupku, věc může zbourat sloupek, a samozřejmě už dnes je majitel hmotně odpovědný za to, aby ten sloupek uvedl do původního stavu nebo zaplatil odškodné. To je hmotná odpovědnost, vyplývá to z občanského zákoníku a je to věc, která platí v právním světě snad odjakživa, co se píší zákony. Ale pozor! Máme Listinu práv a svobod, kde je napsáno, že nikdo nesmí být postižen za využití svých práv. A když ten člověk využije své právo, nevypovídat proti sobě nebo osobě blízké, tak prostě nemůže být tato věc obejita tím, že se mu dá pokuta za to, že má auto, anebo se prostě dá jeho manželovi, protože to odporuje právě té naší listině. Mně vadí takové tendence, jako jsem už slyšel – odposlouchávejme všechno, kdo nedělá nic špatného, tomu to nemusí vadit. Nebo měřme všude, když budeme jezdit jen padesát, nikdo nebude potrestán. Tak to přece není. To je ten podivný přístup, který je právě poněkud korporativistický, a jako každý má být tím článečkem společnosti zařazen na správné místo a má se chovat přesně podle předpisů, jinak dostane do držky. Kdo se zařadí a bude tam, kde jsme ho určili, tak ten může být klidný, tomu se nic nestane, prostě bude makat a bude akorát. Stejně tak poslední nápad o tom, že budeme pokutami přísně trestat bohatství. To se taky připravuje. No, prostě zrušme rovnost občanů před zákonem, prostě vyhlašme, že lidé si nejsou rovni a že bohaté je třeba trestat, jsou to svině! To už tu bylo. Jednou to bylo o rase, jednou to bylo o třídě, teď to bude zase o bohatství. Kdysi šlechtic mohl být jenom sťat, zatímco řadového chudáka, který neměl ten stav, jsme mohli klidně oběsit nebo já nevím co. A prostě černoši nesměli jezdit dopravními prostředky. Zrušme tedy rovnost před zákonem, dejme seznam značek nebo dejme povolení, aby se nahlédlo po pokutě do daňového přiznání – jsi nad hranicí, platíš hodně. A nedá se to obejít tím, co jsem od takového tvořivého ministra, který řekl: Ty pokuty budou pro všechny velké, ale ti chudí dostanou slevu. Ani to není řešení. Já nevím, proč zrovna tento zákon budí takovéto tendence, proč, když projednáváme tento zákon, tak zapomínáme na to, že jsme v právním státě, že demokracie s občanskými právy je v podstatě také hodnota, kterou musíme chránit a
139
měli bychom ji hájit i přesto, že prostě policajti by se museli zvednout od svých obrazovek a museli by to auto zastavit, a pak by neměli důkazovou nouzi, protože by prostě viděli, kdo přestupek přímo spáchal a zastavili by pachatele přímo hned na místě. To je věc, která mě trápí. I já nakonec přispěji určitým prakticistním nápadem, není můj, mám ho od pana kolegy, který říká: Chceme-li, aby obce opravdu pokutovaly a aby to dělaly opravdu pro bezpečnost svých občanů, aby nebyly podezírány z toho, že chtějí prostě vydělávat, tak to udělejme tak, přestože by to bylo legislativně obtížné, ale šlo by to, samozřejmě napsat, že tyto pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Pak obec, která bude měřit, tak bude samozřejmě měřit tam, kde to bude zvyšovat bezpečnost jejích občanů, protože prostě jí to bude stát peníze. A nikdo ji nebude podezírat, že na tom chce vydělávat, naopak ona bude prodělávat, ale co by obec neudělala pro bezpečnost svých občanů, bude to dělat před školou, bude to dělat tam, kde jsou nebezpečná místa. Nedovedu si představit starostu, který by poslal měřit do polí k ceduli své obce své městské policajty jenom proto, aby na tom prodělal. Já bych věřil tomu, že pokud bychom to zavedli takhle, tak každý starosta, když už by se měřilo, tak by se měřilo před školou. Ale jinak, pokud si opravdu zavedeme všechny ty věci, které jsou tu navrhovány, tak se rozlučme s právním státem a vítejte v báječném novém světě! Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
Dalším přihlášeným je pan senátor Vladimír Dryml. Senátor
Vladimír
Dryml: Vážená
paní předsedající, vážení páni předkladatelů, slovutný Senáte, jak říká náš bývalý kolega senátor Schwarzenberg. Když jsme tady měli tuto novelu, tak jsem vystoupil a varoval jsem. Varoval jsem před tím, co nastane, až se to dostane do Poslanecké sněmovny. Tady mými předřečníky bylo prakticky všemi řečeno, že tato novela je velmi, velmi kontroverzní. Já se nebojím říci, že to je určitý právní paskvil, to, co se nám sem dostalo na naše stoly. A tady už to zaznělo, že to je bramboračka. Ale mě na tom zaráží nejvíce to, co tady řekla naše kolegyně, že se nepostupovalo ani citlivě vůči našim tělesně postiženým spoluobčanům. A to by nemělo být, protože to není politická záležitost, to by mělo jít napříč politickými stranami. Přesto ani to se nestalo. Někdy méně znamená více. A to, ať se na mne kolegové předkladatelé zlobí nebo nezlobí, platí i pro iniciativu Senátu a některých našich senátorů. Chtěl bych se vyjádřit k tomu, že někteří odborníci, ano, někteří odborníci jsou dokonce nebo možná budou dokonce vydáni Policii ČR k tomu, jak odborně se vyjadřovali k některým posudkům, právě z odboru dopravy. Policie se tím zabývá. Takže zaštiťovat se některými odborníky je módní, ale je otázka, kdo a co je odborník. Nechci se vyjadřovat k tomu, kdo musel odejít a za jakých podmínek od Policie ČR. Samostatnou kapitolou je popírání vědy právem. Já jsem tady minule jasně říkal, jak je to s fyziologickou hranicí. A je to poměrně jasně dáno. Přesto se to nerespektuje a tato novela vlastně uznává to, proti čemu musí každý z nás vystoupit, to znamená s určitou tolerancí alkoholu. Přitom na druhé straně se neupřesňuje, že hladina do 0,25 promile, pokud je zjištěna, pokud viník nepřizná nebo přizná, že má určité onemocnění, že užívá určité léky, že vypil nějaké ovocné šťávy, a doloží se to i posudkem lékaře, který přezkoumá jeho stav, takže se neuznává, že požil alkoholické nápoje. Někteří právníci si myslí, že jsou chytří více nežli vědci.
140
Celoroční pneumatiky. Doporučoval bych některým odborníkům, aby se podívali na některé testy, které hovoří o tom, jak je to s celoročně užívanými pneumatikami, jestli jsou nebo nejsou bezpečnější. Celá civilizovaná Evropa říká – jasně letní gumy, jasně zimní gumy. Domníval jsem se, že novela se dělá proto, že je alarmující stav na českých silnicích. A ejhle! Pro vaši informaci, o 121.526 přestupků se událo v roce 2010 méně než v roce 2009. Proto je třeba přitvrdit? Ke kolegovi Kuberovi - prostřednictvím paní předsedající. Rozčílením se snižuje schopnost řídit ještě více, než když požijete a bude vám v krvi naměřeno 0,5 promile alkoholu, zjistili někteří dánští odborníci. Jestli to jsou vědci nebo ne... A sex opravdu vyrušuje za jízdy, pane poslanče Kubero, pardon, pane senátore, promiňte mi. A jízda na červenou. Vážení, doporučuji město, které mám ve svém senátorském obvodu, to je Hradec Králové, kde Městská policie určuje čas mezi naskočením červené, oranžové a zelené. Mohu vám říci, že na to doplácí velká většina občanů, a možná bude ještě více doplácet, až bude nainstalováno těch 120 radarů, jak se domluvila radnice s určitou firmou, které budou rozmístěny po celém městě. Chce-li se někdo zalíbit Věcem veřejným, já to jako člen ČSSD v žádném případě, v žádném případě dělat nebudu. Možná na rozdíl od některých, kteří nechtějí slyšet názory svých voličů nebo názory široké motoristické veřejnosti a spíše se uzavírají do svého takového úzkého kroužku odborníků, přesvědčeni o tom, že pouze oni a nikdo jiný mají pravdu. A těm, a jsou to lidé, kteří mi posílají e-maily, i různě mi píší, i telefonují, těm se iniciativa, kterou tady máme schvalovat, pranic nelíbí. Oni se totiž bojí, a já s nimi, že pod určitou pokličkou a zástěrkou zlepšení dopravní situace se tady začíná a nebo se snaží nastolit další represe a šikanování řidičů, možná ve stylu firmy ABL, která si možná, prostřednictvím nějaké nastrčené dceřiné firmy nebo jiné instituce, bude od obcí pronajímat radary a znova vydělávat. Při jejich neprůhledné majetkové struktuře se ani není čemu divit. Chtěl bych se ještě vrátit k jiným věcem. Přesto – a to vás upozorňuji – že chybějí analýzy dosavadních účinků bodového systému, které by mohly v odůvodnění navržené změny nebo pochybnosti, tak se tady znova mění zákon. V Senátu se přijalo 16 pozměňovacích návrhů hospodářského výboru, výbor pro zdravotnictví a sociální politiku 6 a při druhém čtení bylo poslanci předloženo dalších 32 pozměňovacích návrhů! Asi vidíte, jak to vlastně je. Chtěl bych se vrátit k jedné věci, která pálí hodně moc lidí. V červenci 2006 získala obecní policie pravomoc měřit rychlost vozidel v silničním provozu. Záměrem bylo, tím bohulibým, aby obce mohly zajistit dodržování pravidel silničního provozu na nebezpečných místech – u škol, poblíž přechodů pro chodce. Brzo však některé obce se rozhodly tuto pravomoc využívat jinak, a to k výběru prostředků do obecních rozpočtů pomocí tzv. rychlostních pastí, tedy míst s nesmyslně nízkým rychlostním limitem a stacionárním měřením. Výrok starosty Moravských Budějovic z roku 2008 – místní o tom budou vědět, pojedou pomalu, má to být past na ty neukázněné přespolní řidiče – mluví za vše. V některých městech a obcích – a to je daleko horší – obecní policie rezignovaly na většinu svých dosavadních úkolů a věnovaly se pouze skrytému měření rychlosti, a to na úkor jiných činností, pro které byly původně – a zákon o městské policii to jasně říká – vytvořeny, tedy k tomu, aby ochránily především občany před drobnou násilnou a majetkovou kriminalitou a k dodržování veřejného pořádku.
141
Popsané excesy vyvolaly negativní reakce mezi veřejností. A vzpomeňme si na to! A proto se na podzim 2008 přikročilo k tomu, že obecní policii hrozilo, že by jí pravomoc měřit rychlost měla být odňata. Právě iniciativou Senátu v roce 2008 však byly nastaveny takové podmínky, které zajišťovaly určitou rovnováhu mezi zájmem obcí zajistit dodržování pravidel silničního provozu a právem řidičů nebýt vtahován do těch rychlostních pastí. Obecní policie získaly to právo, ale řidič měl právo vědět – a tak to je, vážení, ve všech civilizovaných zemích kolem nás, dokonce i v Jižní Africe máte úseky, kde je jasně označeno, že se tam bude měřit radarem, a to je Afrika – že strážníci provádějí měření. To byly ty značky upozorňující na úseky, ve kterých strážníci měří rychlost. Přitom – a to zdůrazňuji – na měření prováděné Policií ČR se tato povinnost nevztahovala. To znamená, že ten, kdo argumentuje tím, že se nedá měřit, není to pravda, může měřit, ale státní policie. A teď se to znova všechno vrací. Proč? Já jsem neslyšel, že ze strany občanů by byla iniciativa nebo volání po tom, abychom to znova zavedli. Proto se ptám, na čí popud, kdo, s jakým zájmem ekonomickým toto chce? To, v čem já vidím nebezpečí, je, že tato navrhovaná úprava zvětšuje prostor pro již probíhající skrytou privatizaci výkonu státní správy, kdy obce přenechávají prosazování přestupků soukromým subjektům. Tyto subjekty obcím pronajímají měřící zařízení za obvykle nadpoloviční podíl na vybraných pokutách. Je správné tyto tendence podpořit? Chce to ČSSD? Pokud je cílem měření rychlosti prevence nepřiměřeně rychlé a nebezpečné jízdy a nikoliv tedy výběr peněz na pokutách, pak by měly značky určitý nezpochybnitelný preventivní význam. Ale nepředložila se tady žádná změna. Žádný argument, kromě účelového tvrzení, účelového tvrzení, že řidiči pak opět šlápnou na plyn, to ale ani není podloženo žádnými fakty, ani žádnými analýzami. Soustavně, a já jsem to tady zdokumentoval, klesá počet nehod i úmrtí na českých silnicích. Stacionární radary, jak už jsem tady řekl, jsou označeny dopravními značkami ve Velké Británii, Francii, Rakousku a tam musí být dopravními značkami značena i úseková měření. Dostatečným výmluvným faktem, proč by mělo dojít ke zrušení těchto značek, je to, že to podpořili především ti poslanci Parlamentu, kteří jsou nějakým způsobem činní v komunální politice. Je to, nebo není to střet zájmů? Měření rychlosti, prováděná Policií ČR, jsou oddělena od výběru pokut. To je velký rozdíl! V tom smyslu, že vybrané pokuty se nestávají příjmem organizace, která pokuty uděluje. Naproti tomu máme pokuty udělené městskou policií obcí, přezkoumávají se ve správním řízení téže obce a inkasují se do rozpočtu této obce. Pokuty jsou tedy udělovány, vybírány a je o nich rozhodováno jedinou organizací, která z nich má navíc ještě prospěch, a to nikoli zanedbatelný. Což vytváří podle mého názoru velmi nestandardní postupy složek obce. Proč při tom posilování, a tady by to bylo, pravomocí městské policie, nejsou tedy aplikovány některé protikorupční mechanismy, jak tomu je třeba u Policie ČR? Chceme, a to doufám my všichni, co tady sedíme, aby obecní policie sloužila svému účelu, tj. aby zajišťovala bezpečnost v obcích, kde působí, anebo chceme budovat státy ve státě na úkor právních jistot občanů? Městská policie by se neměla stát dopravákem s prvořadým úkolem, který bude mít, tj. plnit městskou kasu. Je to totiž jednodušší, postávat a číhat s radarem, než plnit jiné úkoly. Zejména to je dodržování veřejného pořádku.
142
Není to ale asi tak jednoduché, potýkat se s páchnoucími opilci a bezdomovci, kteří obtěžují a páchají přestupky či dokonce drobnou trestnou činnost. Dohadovat se s pejskaři ohledně jejich kálejících mazlíčků, dohlížet na dodržování nočního klidu, dopadení sprejerů, dohlížet na dodržování zákazu kouření na zastávkách, kontroly popíjení alkoholických nápojů a pokuřování marihuany mladistvými na veřejnosti, znečišťování veřejného prostranství a další věci. Vím, že jsem mluvil poměrně dlouho, ale chtěl bych se ještě vrátit k tomu, jakým způsobem se v této novele je snaha o obcházení toho zákona a vlastně i zákonné normy, dané ústavou, o osobě blízké, a další je prodlužování ze 2 na 4 léta projednávání nějakého správního deliktu. Co mě ale jako lékaře velmi, velmi zajímá, to je moje otázka předkladatelům, co to je poskytnutí účinné pomoci? Co to je? Kdo to bude hodnotit? Kdo bude říkat, co je to účinná pomoc? To přece musí být jasně definováno. A pokud to není, dopadne to jako s těmi lékárničkami. Také jsme viděli odborníky. Stálo nás to všechny dvě miliardy. Odborníci, kteří za to mohou, se k tomu nehlásí, pletou se a dávají své odborné posudky do dalších a dalších návrhů na různé zákonné normy. Jak dlouho ještě to těmto tzv. odborníkům budeme trpět? Já nepodpořím tuto novelu už z důvodů, jak jsem řekl, a zpronevěřil bych se svým voličům, kdybych to udělal. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a
dalším přihlášeným je pan senátor Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážení navrhovatelé,
dámy a pánové, na úvod bych chtěl říci, že považuji střízlivý přístup VHZD, který přichází pouze s jedním pozměňovacím návrhem za velmi rozumný. Pokud bychom dnes jen odstranili tu beztrestnost za alkohol, myslím si, že by to bylo to nejlepší, co můžeme udělat. K dalším věcem, kterých byla řečena spousta, mám za sebe dvě poznámky. První je, jako Hejtman Vysočiny mám docela velké zkušenosti s dálnicí D1, a pan bývalý hejtman Juránek na mě kývá, neboť má zkušenosti obdobné. Jsem přesvědčen, že problém kamionů by se spíše měl řídit jakýmsi liniovým řízením pomocí proměnných informačních tabulí, než tím, že něco budeme dávat do zákona. Situace se mění z hodiny na hodinu, a je to potřeba dělat jinak. Tolik moje poznámka a řekněme nějaká životní zkušenost. Druhá věc, naváži na to, co tady naznačil už pan kolega Vícha v zákoně kromě jiných paragrafů máme také § 123c), odst. 2, který se změnil. Původně to bylo tak, že pokud jsme se v rámci jednoho skutku, to je důležité, jednoho skutku dopustili více přestupků nebo trestných činů, za které za všechny nám mohly býti přiděleny body, tak potom ve správním řízení jsme dostali body pouze za nejzávažnější přestupek nebo trestný čin. Ale bylo tomu tak, že za každý skutek zvlášť jsme takto byli odměněni, a tudíž pokud někdo udělal dva skutky, dostal dvakrát nejvyšší počet trestných bodů. Dobré na tom bylo to, že pokud jste jeli rychle, zároveň jste nebyli přivázáni a zároveň jste telefonovali, dostali jste jen body za nejzávažnější přestupek. Novela, která je navrhována, toto odstraňuje, a pak se nemůže stát, že dostanete, když uděláte v jednom dni dva skutky, obdržíte dvakrát trestné body. Na druhé straně, způsob, jak to je navrženo, zase způsobuje jiný problém. Pokusím se ho popsat. Problém, který vzniká, spočívá v tom, že pokud dnes spácháte v rámci jednoho skutku několik přestupků nebo trestných činů, a stane se vám to v určitém 143
správním obvodě, tak pokud vy odmítnete zaplatit a budete čekat na správní řízení, tak pokud do doby, než proběhne správní řízení, budete tyto skutky páchat opětovně, tak pokud to správní řízení bude projednáváno ve společném řízení, tak nastane situace, že budete potrestáni jen za nejvyšší přestupek nebo trestný čin jenom jednou, a můžete celé období udělat nekonečně mnoho přestupků nebo trestných činů. To je věc, která není dobrá, protože si myslím, že pro ty, kteří tomuto porozumí, potom bude platit jedna zásada, a to znamená vůbec blokové pokuty neplatit, počkat si na projednání ve společném řízení, a tam zaplatit pouze jednu pokutu, a tam dostat pouze body za nejvyšší přestupek, resp. trestný čin. To způsobuje novela, kterou máme, kterou projednáváme. Přesto nenavrhuji změnu, protože by to bylo docela komplikované. Jen upozorňuji, že tento problém tam také máme. A byl bych rád, kdyby v budoucnu, až přijde komplexní novela, která vydrží delší dobu, jsme i toto dokázali odstranit. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
Další přihlášenou je paní senátorka Zvěřinová. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené
senátorky, vážení senátoři, já tady, tak jako kolega Vícha, musím říci také, že jsem asi ve střetu zájmů, protože jako starostka a také velitelka městské policie asi budu považována za velkého lobbyistu. Nicméně si dovolím vám říci v tomto bodě několik poznatků. Já jsem starostkou města, které má 24 tisíc obyvatel. Takže nemůžete očekávat, že máme nějakou mega městskou policii. Kolik myslíte, že máme policejních hlídek? Ale ti, kteří říkají, jestli měřit nebo neměřit, minimálně třikrát – čtyřikrát za týden máte telefon, proč tam se jezdí rychle, proč támhle se neměří apod. My máme velkou spolupráci s Policií ČR a oni vždy ví, kam půjdeme, jak to bude řešeno. Ale také musím říci jednu věc. Kdyby všichni jezdili, jak mají, my tam rozhodně nebudeme měřit. Řešíme určitou situaci. Někdo přece nebude chtít po městské policii, ani já jako velitel, a vůbec ne v rámci rozpočtu, prosím vás, aby stáli někde a tam nikdy nikoho nechytli. Jak dlouho si myslíte, že na tom úseku budou městští policajti čekat a měřit, když tam týden nikoho nechytnou. Nebudou tam, ale nemusí být vůbec nikde, budou převádět babičky přes přechody, budou hlídat parky, budou hlídat pejsky, ale prostě tam být musí, protože bohužel nárůst dopravy je velký, jezdí se čím dá rychlejšími auty, zrychlilo se to všechno, máme poměrně velký počet mladých, nevyježděných řidičů, přiznejme si, že rádi zrychlí i přes město, zvlášť když tam máte větší komunikaci. A ty babičky neumí rychleji chodit přes přechody. To je jedna stížnost za druhou. Musím říci, že – nepodezírejte všude městskou policii, že to dělají z důvodů výdělku. Nechci právě říkat, že absolutně ne, protože za všechny policisty mluvit nemohu, ale uvědomte si, že ty, které pokutujeme, jsou také naši voliči a občané. Proč bychom to dělali takhle represivně? ale když už to musíme dělat, tak to děláme proto, že potřebujeme zklidnit nějakou situaci. Když dáme policii pokyn jiného charakteru, jdete řešit nějakou situaci,nebo se vám něco v lokalitě děje, a potřebujete to dořešit, vyřešit. Jestli budeme měřit, jen když dáme cedule, tak budou jezdit jinde rychle, protože řeknou, dnes tady cedule není. To nemůžeme takhle dělat. Nešťastná varianta před tím situaci hodně paralyzovala. Tím, že máme spolupráci s městskou policií, jsme okresní město, máme přes dva průtahy první
144
třídy, tak se to dá. Ale máte problémy i na sídlištích, kde je páteřní komunikace, a nemyslete si, že se tam někdo neprojede rychleji. Tady bych chtěla spíš odpovědět svým kolegům, že to není zas tak úplně s policií a s měřením tak strašné a že se nemusí být policii dát pravomoc. Co se týče střetu zájmů a korupčního jednání, my jako trojková obec řešíme přestupky. Na odpověď kolegy, že bychom to měli dělat zdarma, možná ano, možná ne. My už děláme hodně věcí zdarma, když nám stát dluží 7 milionů za výkon státní správy. Myslím, že už dnes to děláme zdarma. Ještě musím říci, že jsem minulý týden řešila úsměvnou věc. Budeme dostávat cédéčka s přestupky ze státní policie, ale my to neumíme přečíst. Protože je to v jiném programu. Přišel mi dopis, že si mám za 16 tisíc koupit program. To je jedno za druhým. Dnes už to stejně platíme, zadarmo a rádi. Co se týče dalších záležitostí, tím, že jsem z Vysočiny jako můj předřečník pan kolega Vystrčil, chtěla bych říci zimní gumy. U nás nikdo nejezdí na letních gumách, protože by nedojel ani za chalupu. Ale musím říci, že řidičů na letních gumách máme opravdu plné zuby. Když je zákaz na Vysočině na letních gumách, tak nám všichni sjížděli na okresní silnice, ty nám okamžitě zacpali a my jsme je chodili vytahovat. Nám nedojely autobusy do škol, nedojeli pekaři, nedojely sanitky, protože tam byl někdo na letních gumách. Pan kolega Kubera tu není, ale nevadí. Přesto mu vzkáži jednu věc, že pořád máme zimní období, pořád může na Vysočině napadnout sníh. Pokud jede o víkendu na Moravu, přece jen zimní gumy, jinak ať to vezme jinudy, protože už máme i teď řidičů na letních gumách, co nám způsobili nehody, přeplněnou statistiku, ať už nám ji zbytečně nezvyšuje. Myslím si, že tato novela zákona, která je předkládána, pochopitelně jsme si všichni představovali, že bude trošku jiná. Ona než se nám vrátila, dost věcí z toho vypadlo, vyznělo jinak, ale všichni, já osobně cítím, že je potřebná, není ideální. Ale přece jenom některé záležitosti řeší. A proto ji podpořím, i když bych měla k určitým bodům výhrady. Myslím si, že přece jen některé věci posune dopředu a že tam bude určitá nejasnost. On každý zákon nese určité pochybnosti, určité jiné pohledy. Možná to není poslední novela, přijdou jiné, napraví, třeba některé jiné pohledy se tam promítnou. Velice podporuji ten pohled na kamiony i ohledně otázky právě zdravotně postižených. Na městech to vnímáme velice citlivě, aby spoluobčané měli kde parkovat, měli určité výhody, moc mě mrzí, že to tam nebylo zohledněno, ale přesto i pro tento nedostatek tuto novelu podpořím. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko,
dalším přihlášeným pan senátor Sykáček. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně,
vážení kolegové, řečeno už bylo snad vše, proto opravdu jen několik stručných poznámek, a to pouze k některým projednávaným bodům. Říkám otevřeně dopředu, že jsem rovněž starostou obce, máme svou městskou policii a rovněž, jak už bylo řečeno, neměříme, Přesto k tabulím, resp. k dopravní značce o měření rychlosti snad jen tolik, že pokud bude moci fungovat Policie ČR, tak jak má, což dnes opravdu a zjevně nemůže, potom ji nebude muset dublovat policie městská. Bohužel situace je dnes taková, že když na 40 km vzdálené okresní město na oddělení Dopravní policie nepřivezu alespoň dva kanystry pohonných hmot, tak ji v našem městě neuvidím, natož pak aby tam měřila rychlost. 145
Včera i dnes jsme se mohli dozvědět, že pokud nejsou všichni tupí, vypustí nesmyslný a nadbytečný § z občanského zákoníku. Lze snad tedy oprávněně očekávat, že budeme chtít vypustit i nadbytečnou dopravní značku. Anebo ne. Schvalme tuto novou tabuli, ale uzákoňme, že bude mít alespoň dvakrát dva metry a případně že tam bude pořádně blikající majáček, ať si toho každý všimne, protože sice máme na začátku každé obce dopravní značku začátek obce, ale mohli bychom ji přehlédnout a mohli bychom zapomenout, že v obci se má jezdit maximálně 50 km/h. Co se týče poznámky našeho kolegy ve věci nesmyslnosti zákazu handsfree, s tou naprosto souhlasím, ale možná by bylo lepší, abychom si ještě uzákonili povinnost mít v každém osobním vozidle u místa řidiče cedulku zákaz hovoru za jízdy s řidičem, anebo mít povinnost v autě pro všechny členy posádky ochrannou přilbu, případně některá další zlepšení. Dámy a pánové, to je vše, děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
Dalším přihlášeným je pan kolega Čunek. Senátor Jiří Čunek: Paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já začnu možná méně vesele. A to z toho důvodu, že v mé rodině jsou dva případy, kdy mojí sestru přejelo auto, a zemřela, a můj táta zemřel ve chvíli, kdy v autě při nehodě, předjíždějící řidič do protisměru do něj narazil. Stalo se to vždy v zimě. Přesto mě nikdy nenapadlo, a ani v těch chvílích, že bych požadoval nějaký tvrdší trest, protože to vždycky byla náhoda, přehlédnutí, chyba, naopak jsem vždy za rodinu vyjádřil to, aby v zásadě ten řidič dostal spíše ten mírnější trest, a to přes advokáta. Takže možná bych měl být ten z vás, kdo chce, aby se přitvrdily předpisy, aby se jezdilo v obcích 5 km/h, a všude jinde po ČR 10 km/h, pak se vlastně nic nestane. Všimněte si, že my k tomu směřujeme, ačkoli je rozvoj dopravy, tak naopak, jak říkali předřečníci, v mnoha místech, kde můžeme jet velmi bezpečně rychleji, tak my podle cedulí z nepochopitelných důvodů musíme jet pomaleji. Když přijedete na Nový Zéland – nemyslím teď, po zemětřesení, ale byl jsem tam dříve – tak zjistíte, že v zásadě téměř nikde nemusíte přestupovat zákon, protože přijedete do obce a tam, kde je cedule z nějakých důvodů v místech, kde nejsou domy či nějaký větší pohyb občanů, tak tam je u té cedule někde 90, někde 80, 70 – cedule, že se zvyšuje rychlost z 50 – až tam, kde opravdu ty domy jsou vedle cesty, tak tam ta padesátka je. My postupujeme úplně jinak. Také na západ od našich hranic, kam jezdíme všichni, a věřím, že mnozí z vás ještě více než já, se téměř nestane, že vás zastaví policie, aniž by k tomu měla nějaký důvod, to znamená, že jste jeli šejdrem a očividně jste byli opilí nebo jste jeli na červenou atd. Naopak se mi víckrát stalo, že mě zastavili a vysvětlili mi důvod – jednou to bylo asi před měsícem – že hledají nějakého uprchlého vězně, a proto kontrolují osádku vozidlo, a nic jiného. A v jiném případě to bylo, kdy v Rakousku kontrolovali dálniční známky. Jinak vás nezastaví. Naopak minulý týden se mi stalo, když jsem jel tady od Staroměstského náměstí v 11 hodin večer, že s blikajícími majáky mě zastavili na mostě, za námi se vytvořila kolona vozidel, jezdily kolem tramvaje, naprosto nepřiměřené místo, a dali mi dýchnout. Zjistili, že mám nulu, a aniž by mi vysvětlili, že mi doklady vhodili okénkem, i když jsem dýchal, tak jsem musel vyběhnout, zastavit je a říct, ať mi vrátí doklady. Oni řekli, že ty mně dali, když jsem zrovna dýchal, tak jsem si toho nevšiml. Jinými slovy – policie tady obtěžuje občany z naprosto nepochopitelných důvodů. Možná proto, že pod vlivem televizních obrazovek skandujeme, abychom byli hlídáni úplně naprosto všude. Jedinou věc, kterou bych řekl tady na závěr – my
146
pořád mluvíme o tom, že bují byrokracie, že přenášíme naši odpovědnost, kterou máme vyřešit jednoduchým způsobem, přenášíme na soudy. Ústavněprávní výbor byl v Jihokorejské republice, mnozí kolegové si to pamatují, a tam jsme zjistili, že tam je soudců na počet našich obyvatel tedy by měla být jedna třetina. To znamená, jestli my máme přes 3000 soudců, tak měli bychom mít někde kolem 1000 v tom porovnání. No jak můžeme mít, když vytváříme takové zákony? Už teď tady bylo naprosto jasně řečeno, že do nula celá, když ne tři, tak nula celá dvacet čtyři, jak senátoři navrhovali, právě pro odstranění jakýchkoliv administrativních problémů dáme tuto hranici. Ale ne! My se smíříme teď, že to tam zase nebude. A všichni víme, do jednoho, jak jsme tady, proč to je? Protože v televizi vysílali, že my chceme podporovat zabijáky silnic, a to proto, že nula celá tři povolujeme, uvolňujeme, atd., co už tady bylo řečeno. Ale co tím způsobíme? Opět způsobíme to, že samozřejmě nikdo si to nenechá, byl by blázen, tzn., bude to odkládáno v nějakém řízení. Tady mluvili starostové, tak se podívejte, kolik stojí jeden úředník. Jeden úředník dnes, i po snížení platu, když to započítáte – kanceláře, všechno – stojí půl milionu korun. No, ten jeden úředník stojí jenom tady toto, a pak jsou k tomu soudy. Kolega Kubera přečetl, kolik soudů zaměstnal ten jeden stěžovatel, nehodnotím, jestli po právu, nebo v neprávu, ale jistě po právu, když měl 0,24. A pak je tady metodický pokyn, který v rozporu s tím, co říká nějaký soud, tak říká, že se to nemá odkládat, protože jsou s tím problémy. Ale odloží to vždycky, ti policisté? Možná nevím. Možná jsem to měl zkusit, že jsem mohl nadýchat nula celá něco. A možná bych zjistil, jestli ten metodický pokyn je v platnosti nebo není. Ale my k tomu přispíváme. A to je hrozné pro mě, který je zásadně proti tomu, abychom všechno, co se nám zdá, že z důvodů televizních obrazovek neumíme vyřešit nebo se chceme vyhnout odpovědnosti, tak předáme, ať to rozhodne ten dnešní Pánbůh, a to je soud, který ví všechno a rozhoduje v této zemi naprosto všechno. A z toho důvodu velmi váhám, jestli tuto novelu, která byla kolegou Korytářem, bývalými kolegy Žákem atd., připravena skutečně dobře? Ale opět tady máme schvalovat nějakou – ona to není mršina, ale bohužel žije – předlohu, která opět bude komplikovat to právní prostředí v České republice. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
Dalším je pan senátor Doubrava. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, nebojte se, nebudu mluvit tak obsáhle jako mí předřečníci, protože už i já mám hlad, že cítím, jak hubnu. Chtěl bych vám říct pár slovu k tomu svému pozměňovacímu návrhu, který vám byl rozdán. Než se dostanu k tomu, přece jenom, nemyslím si, že policie obtěžuje občany, jak tady řekl kolega Čunek. Já si myslím, že policie postupuje právě podle legislativy, kterou my jim ukládáme tu jejich činnost a oni jenom to naše chování – podle legislativy, kterou my schvalujeme – kontrolují. Přiznám se vám, že ty nesmyslné značky, jak byly označeny, značky na měření v jejich úsecích, já za nesmyslné nepovažuji. Já si myslím, že jsou velmi účinným preventivním opatřením právě v těch úsecích, kde potřebujeme snížit rychlost, kde potřebujeme, aby se jezdilo tak, jak je určeno. Stejně tak se nemohu smířit a nikdy nezvednu pro byť teda fyziologické množství alkoholu v krvi. Ty důvody tady byly řečeny. A teď k tomu pozměňovacímu návrhu, který vám byl předložen na stůl. Mimochodem je tam špatně označený bod 14. Jedná se o bod číslo 13.
147
Ten pozměňovací návrh jsem měl připraven s dvěma body. První bod byl bodem, kterým jsem navrhoval právě odstranění těch podmínek používání zimních gum. Poté, když jsem se dočetl, že tato věc je řešena pozměňovacím návrhem ústavněprávního výboru, jsem samozřejmě tenhle bod z toho svého pozměňovacího návrhu vyškrtl. Tím druhým pozměňovacím návrhem, který jste dostali na stůl, jsem chtěl řešit jeden problém. A to je problém použití modrého majáku s výstražným světelným zařízením vozidel Policie ČR, Hasičského záchranného sboru a Záchranné zdravotní služby, kdy chodec bude mít přednost před těmito vozidly a ta budou v určité nepříjemné situaci v podstatě povinna na každém přechodu zastavit. Tuto věc jsem chtěl odstranit, ale po ujištění, že v následující novele zákona, která by měla být komplexnější než ta naše, tento pozměňovací návrh nepodávám a stahuji ho. Děkuji vám. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane senátore, a nyní je přihlášena s přednostním právem paní místopředsedkyně Alena Palečková. Paní místopředsedkyně, máte slovo. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní předsedající. Já se omlouvám, ale skutečně budu velice, velice stručná. Mám tady 3 body, 3 poznámky. Zaprvé k tomu 0,3 promile. Já jako člověk, který strávil čtvrt století v laboratořích, tak vím, že každá laboratorní metoda – a tím spíše orientační – má svoje limity. Zadruhé vím, že fyziologické hodnoty u různých lidí se mohou nějakým způsobem pohybovat. Proto tedy, ačkoli jsem zásadním odpůrcem alkoholu za volantem, tak myslím, že ta hodnota 0,3 promile byla stanovena velmi dobře. Z toho důvodu, že právě vyeliminuje laboratorní, nebo jiné chyby měření a vyeliminuje vyšší fyziologické hodnoty, které nejsou způsobeny alkoholem. Pokud by se tam náhodou dostal někdo, kdo by skutečně měl tuto hladinu alkoholu, ať už zbytkového nebo nějakého třeba vypitého malého piva, tak je to hladina, která v podstatě provoz neohrozí. Takže nemusíme mít obavy z toho, že bychom umožňovali, tak jak se psalo v médiích – může se vypít jedno pivo nebo dvě deci, takto to vůbec není myšleno. Zůstává skutečně, nebo měl by zůstat zákaz alkoholu před jízdou a tato hladina 0,3 promile má jenom vyeliminovat omyly a fyziologické hodnoty. Druhá stránka věci je, že hodně dopravních nehod skutečně už začínají způsobovat drogy. Na toto bychom se měli v tuto chvíli zaměřit, aby bylo možno změřit, zjistit požití jakékoli drogy před řízením motorového vozidla. Druhá poznámka, která mě napadla už při projednávání původně, jestli se skutečně v autoškolách vyučuje dobře, jestli je dostatečná průprava skutečně toho praktického řízení motorového vozidla, ale také, jak jsou udělány třeba zkušební testy a výuka. Jestli se příliš nezaměřuje na nějaké technické záležitosti – délka vlečného lana a nějaké vozíky a takovéto věci, které si v podstatě nikdo stejně nepamatuje a nejsou potřeba, protože v okamžiku, kdy si chci za auto pověsit nějaký vozík, tak si to prostě přečtu, zjistím, nebo si ho vypůjčím, prostě není potřeba tuto věc znát nazpaměť a zanášet si tímto mozkové závity. Takže bych zdůrazňovala to, aby skutečně výuka byla zaměřena na rizikové chování, na řešení dopravních situací, křižovatky atd., viz např. teď pořad v televizi
148
Autoškola národa, kde je vidět, co z těch důležitých věcí nám uniká. Třetí věc, kterou bych tady chtěla zdůraznit – hodně dopravních nehod s velmi tragickými následky se stává na vlakových přejezdech. A skutečně na některých přejezdech to je ruská ruleta, protože není vidět ani na jednu, ani na druhou stranu. Člověk stahuje okénko, aby slyšel, jestli nic nejede, jestli vlak houká, nehouká, to ale není věc tohoto zákona. Není to věc, kterou v tuto chvíli řešíme, je to věc, které by měla být věnována velká pozornost. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také,
paní
místopředsedkyně. Pan senátor Kubera s technickou poznámkou. Senátor Jaroslav Kubera: Vážená paní místopředsedkyně, chtěl bych uklidnit vaším prostřednictvím pana senátora Doubravu, mezitím jsem se také připravil – poté, co jsme utratili poměrně velké peníze za modré majáky, došlo k mimořádnému objevu a všechny majáky hasičů, policistů se budou měnit za červenomodré majáky, protože vědci objevili, tady u nás – v Americe už to objevili někdy v roce 1915 – že červená a modrá, když bliká, je to lépe vidět, než když bliká modrá. Takže všechna auta se budou předělávat, takže se tím teď nemusíme zabývat. Bude to zase dobrý byznys pro firmy, které dodávají majáky. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji za tu faktickou
poznámku. Další přihlášený je pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové. Já bych chtěl poděkovat prostřednictvím paní předsedající za to, co tady řekla o tom – alkoholické praxe. Protože skutečně ani jeden z nás nechce podporovat alkohol za volantem, ale na druhé straně si musíme uvědomit, že prostě příroda – nelze přírodu předělat nějakým zákonem, i když si to někteří zákonodárci z dřívějších dob myslí. Prostřednictvím paní předsedající ke kolegovi Čunkovi, víte, ani ten červený praporek by to nevyřešil, protože první nehoda byla v Anglii, když šel člověk s červeným praporkem před autem a ten automobil ho přejel, pane senátore. Takže nehody se dějí, budou dít i do budoucna. A žádný sebedokonalejší zákon jim nezabrání. A ke kolegyni Zvěřinové prostřednictvím paní předsedající. Je to o prioritách. Já se divím, proč někomu vadí ty značky! Vždyť to tady přece bylo jasně řečeno, že dochází ke zklidnění. Je to určité i korektní jednání, je to všude v civilizovaném světě normální, a nevím, proč to vadí starostům některých obcí! Já děkuji za to, že ti, kteří tady sedí, říkají, že u nich to tak nechodí, ale já vám dám příklad z praxe, jak je to v jiných městech. Již se mnozí městští strážníci a mnohá města těší na to, že pustíme tento zákon, hlásí se a říkají, že budou zadarmo dělat přesčasové hodiny při měření rychlosti městskou policií. Zadarmo! Je to velmi zvláštní. A druhá věc – ty pasti, o kterých jsem mluvil – je zase jiné lázeňské město, mnozí z vás – je to ve východních Čechách – mnozí z vás se s tím setkají, kde přesně na hranici, kde končí cedule konec obce, tak přesně tam stojí městský strážník a měří radarem vaši rychlost, když opouštíte toto lázeňské město. Praxe přece ukázala, že ta označení, ty úseky nevedly k tomu, že se zvýšila nehodovost v městech a obcích. A já jsem vám to tady četl. Senát říká jednou ano, pak zase ne, pak zase ano, za 3 roky, až se změní politická situace, tak zase to bude jinak? Uvědomme si, že bychom měli být konsensuální. A to je všechno. Mně nevadí, že městská policie to bude měřit, ale nevím, proč městské policii vadí to, že to bude označeno cedulemi! Řekněte mi někdo, co je na tom tak problémového, na těch cedulích? Tak je tam dám a pak, ať si měří.
149
Vždyť tady nikdo nezakazuje městské policii, aby měřila, ale říkáme jasně, to by mělo být korektní i vůči řidičům – dejte tam tu ceduli. A vy najednou říkáte, že ne. Zase si hrajeme na to, co tady bylo dřív, za každou cenu někoho za bukem potrestat. Obecní drábové – se jim říká, těm městským policistům. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Zatím poslední přihlášenou
do debaty je paní místopředsedkyně Gajdůšková. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Vážená
paní předsedající, pane navrhovateli, paní senátorky, páni senátoři. Musím přece jenom říci repliku na adresu městských policií. Pracovala jsem čtyři roky jako vedoucí odboru školství a kultury v magistrátním městě, ve statutárním městě. Musím říci, moje zkušenost s městskou policií byla jenom ta nejlepší. Ať už se to týkalo ochrany městského majetku, ať se to týkalo jejich práce kolem škol, podpory práce bezpečnosti na cestách, atd. Můžeme mít každý jinou zkušenost a asi to v každé obci, respektive v každém městě je jinak. Ale já si myslím, že bychom neměli, skutečně neměli, kvůli třeba marginální, špatné zkušenosti dehonestovat a oslabovat autoritu těch, kteří mají dohlížet na pořádek, kteří mají dohlížet na dodržování práv. Repliku k cedulím. Ustanovení o tom, že úseky měřené městskou policií musí být označeny naprosto transparentně tím, že měření v těchto úsecích probíhá, bylo kompromisním řešením, když se přijímal zákon, který zakotvoval bodový systém. My jsme na to tenkrát přistoupili proto, že politika je uměním možného a bez tohoto požadavku bychom asi nedokázali tenkrát nastavit ta pravidla tak, jak jsme si přáli. Musím říci, že silniční zákon z roku 2005, to je ten, který zakotvoval bodový systém, do dneška považuji za jednu z nejužitečnějších norem, jaké jsme v tomto Parlamentu přijali. A ne, že si to jenom myslím. Podívejme se na statistiky. V okamžiku po přijetí zákona, to bylo, jestli si to dobře pamatuji, od náběhu zákona, od 1. července 2005, klesla úmrtnost na českých silnicích o 50 %. Měli bychom si položit otázku, co se stalo, že to trvalo jenom těch několik měsíců, dva, tři měsíce, a situace se dostala zpět do stejných kolejí. To, co se stalo a to, co je zásadní, a to slovo už tady dnes zaznělo také, je podrytí autority práva, omezení vymahatelnosti právní normy. Jestli si dobře vybavujete situaci, v okamžiku, kdy někteří spustili křik, že je to příliš přísné, v tom okamžiku mnozí politici začali, řeknu to lidově, couvat a vykládat něco o amnestiích, případně jiných opatřeních, kterými tu normu změkčí. Známá pedagogická zásada je, že jestliže chci být úspěšný v pedagogickém působení, čímž je i prevence v jakékoli oblasti, tak musím být důsledný. Jestliže přestanu být důsledný, tak nemůžu být v této činnosti, v oblasti prevence, úspěšný. Mělo by to být velkým ponaučením pro nás. Filozofie této novely, kterou projednáváme, je podle mého názoru velmi správná. Více trestat konání, které skutečně ohrožuje zdraví a život na cestách. Případně povolit tam, nebo nebýt tak přísný tam, kde tyto fatální dopady ten přestupek, nebo konání nemá. Jak jsem říkala, norma je umění možného. Do toho zahrnuji i to, aby byla respektována po celou dobu účinnosti, a to všemi účastníky. Aby byla také ale vymahatelná, protože bez vymahatelnosti práva nemůže mít právo autoritu a nemůže být účinné. 150
Ještě bych si dovolila k těm záležitostem konkrétní povahy připomenout, že bychom se měli nadále zabývat – v souvislosti se silničním zákonem – také výukou v autoškolách, k tomu, aby účastníci silničního provozu znali nejenom svá práva, ale také své povinnosti, znali případně mechanismy, znali postupy, jak pomoci v případě, že dojde k nějaké kolizi. To, co je potřebné při kolizi znát, jsou zásady první pomoci. Nestačí si to teoreticky přečíst na příbalovém letáku v lékárničce. To musí mít člověk zažité, nacvičené. Vím, o čem mluvím. Myslím si, že bychom se měli také zabývat tím, jak zkvalitnit výuku první pomoci v autoškolách. Myslím si, že se tu nabízí skutečně velký prostor a velmi fungovaný aktér, který by mohl být tím stěžejním, kdo by tuto kvalitní výuku zajistil, to je Český červený kříž. Chtěla bych na závěr ocenit práci všech, kteří se na této novele podíleli. Chtěla bych připomenout, že to byla zejména práce senátorů, kteří se této problematice věnovali a dotáhli ji do té situace, že novela může být přijata, včetně pozměňovacího návrhu hospodářského výboru, který je legislativně technickým vylepšením normy. Vážené kolegyně, vážení kolegové, měli bychom udělat změnu vždy, jsme-li přesvědčeni, že ta změna bude k lepšímu. U této novely jsem přesvědčena, že navrhovaná změna včetně pozměňovacího návrhu hospodářského výboru zlepšením bude a přimlouvám se za to, abychom takto učinili závěr z dnešního jednání. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko.
Dalším přihlášeným je opět pan senátor Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové,
já sice nejsem učitel, ani jsem jím nikdy nebyl, ale vždycky mě učili, že prevence je lepší, nežli represe. Pokud tady někdo chce prosazovat represi a ne prevenci, tak si myslím, že to je cesta do pekel. A vymahatelnost práva je dána také tím, jak často se mění právní normy. Tato právní norma se mění xkrát a budeme ji dál měnit pomocí dalších změn. A ani ti policisté, a pomalu už ani soudci se nevyznají v tom, co my tady produkujeme. Snížení počtu mrtvých nebylo vyvoláno zavedením bodového systému, ale zavedením bezpečnostních prvků do vozidel a modernizací vozového parku. A první pomoc při dopravních nehodách? Kdo nezažil dopravní nehodu – a máme tady lidi, kteří ji určitě zažili – tak ví, že to není nic jednoduchého, poskytovat první pomoc, a vůbec se k tomu zraněnému, nebo k těm zraněným dostat, abyste mohli poskytovat první pomoc. Navíc, a tady to vidíte, a tady to je, i v té novele, abychom pak nebyli stíháni za to, že jsme neposkytli účinnou první pomoc. To je bohužel jedna z chyb novely. Ještě by mě zajímalo – od předkladatelů zákona, co to je držení v ruce nebo jiným způsobem těch zvukových zařízení, jaký jiný způsob si předkladatelé představují pod tím bodem. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
Dalším přihlášeným je pan předseda klubu Vícha. Senátor Petr Vícha: Vážená paní předsedající, kolegyně kolegové, nebudu
přispívat do další debaty o značkách a provokovat kolegu Drymla k jeho čtvrtému vystoupení. Chci jen požádat po podrobné rozpravě před hlasováním o pětiminutovou přestávku na jednání klubu. Děkuji.
151
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Ano, pane senátore. Zdá se konečně, že už máme kolonku prázdnou, do diskuse už není nikdo přihlášen. Končím obecnou rozpravu a táži se pana navrhovatele, který se samozřejmě chce vyjádřit. Senátor Karel Korytář: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, kdo se chce zabývat dopravou, musí projít martyriem diskuse kolem zákona 361. Nemyslím tím ani dnešní diskusi, ta byla věcná, odborná, apolitická. Myslím si, že tak bychom měli k tomu přistupovat. Nebudu dodržovat pořadí, začnu panem senátorem Kuberou a jeho vystoupením. Vnímám ho jako člověka, který je hlasem lidu a určitým způsobem tady tlumočil řadu názorů z toho prostoru. Úvodem musím říci, že žádný zákon není dokonalý. Naším národním specifikem, ale to není jenom Česká republika, je, zákony nedodržovat. Ten, kdo je dodržuje, je smeten, zraněn, zabit tím, který je nedodržuje. Proto je tady určitá snaha zákon zpřehlednit, vylepšit, aby byl účinný pro všechny účastněné v procesu, který se odehrává na silnici. Není to ale jenom zákonem. Děkuji paní místopředsedkyni Palečkové, že otevřela otázku autoškol. Uvědomte si, a já to číslo klidně řeknu, že velké procento autoškol vám dá dneska řidičák za peníze. Prostě neučí se. Takže lidé ani neznají pravidla, neumějí dodržovat pravidla. To je velký problém, který určitě budeme řešit v následujícím období. K tomu, že bylo 21 novel. Některé byly jenom odstavcové, některé byly menší, některé větší. Za posledních dvou ministrů dopravy, pana Řebíčka a Slamečky – já jsem byl tehdy ve sněmovně a pak v Senátu – probíhala novela tím způsobem, že zástupci jednotlivých politických frakcí, kteří se zabývali dopravou, řekli svůj názor. Když řekl někdo ne, šlo to ze stolu. Tolik asi k novelám. Co se týká novel, o kterých hovořil pan senátor Kubera, já nemůžu za našeho pana ministra, protože on skutečně sází dnes a denně do novin na první stranu vždycky nové a nové objevy. Opravdu je potřeba s tím takto citlivě zacházet. I když říkám, že bude řešit osobu blízkou, na to budou navěšena i další témata, o kterých se tady hovořilo. Není to můj podvod. Než jsme začali tady jednat, 10 minut před tím jednáním jsem dostal další podnět. Takže proto existuje podvýbor pro dopravu, proto existuje zpravodaj, který se tím zabývá. Je namístě, když tyto náměty předáte nám. Pan senátor Kubera hovořil o lékárničkách. Nejsou předmětem této novely. Já si myslím, a mé přání je, aby další obměna se už obešla bez peněz, byla zdarma výměna resuscitační roušky, která je nefunkční. K tématu, kterého se dotklo více diskutujících, označení úseku měření rychlosti. Musím začít tím, co tu několikrát zaznělo, že před obcí je označení "začátek obce" a na konci "konec obce", když se z ní vyjíždí. To znamená, že tady platí 50kilometrová rychlost. Označení začátek a konec měření radarem pro městskou policii vzniklo tady v Senátě poté, co sněmovna odmítla tuto pravomoc městské policii dát. Takže jsme skutečně tento návrh podali a s touto podmínkou městská policie mohla měřit. Když jsem hovořil s několikerými městskými policiemi, které měří, samy říkají, že cedule jsou kocourkovsky velké, neskladné, nepřevozitelné běžnými auty, která mají k dispozici, v měkkém podložení nestabilní. Tam, kde mají měřit – před školou nebo v těch místech, která jsou frekventovaná – je obvykle tak úzký chodník, že buď překážejí dětem nebo překážejí automobilům. Velice často se stává, že tato objemná cedule je sražena kamionem, sražena náporem větru. Takže není s tím šťastná zkušenost. Na jednání hospodářského výboru vystoupila i zástupkyně ministerstva vnitra, která upozornila, že toto označení
152
znamená milionové náklady nejen pro město, ale i další. Znovu opakuji, označení měření rychlosti, a také to tady zaznělo, skutečně vymezuje prostor, kde se jezdí padesátkou. Tam, kde cedule nejsou, se jezdí rychleji. Tady zaznělo, že celý zákon vznikl jenom z přání politiků, nebo z přání některých rádoby odborníků. Vše je podloženo statistikou nehod a celého vývoje vzniku tohoto zákona. Copak nemůžeme reagovat na situaci, kdy nejméně ve třech případech vyjel řidič do skupiny osob, kdy srazil celé rodiny apod.! Je to reakce i na toto. Ještě jeden aspekt, který je potřeba zdůraznit u tohoto měření. Státní policie opravdu nepůjde s počtem nahoru. Už tady bylo hovořeno o benzínu, o úsporách. To znamená, že její možnost je daleko omezenější, stačí jenom objíždět nehody, ale už zdaleka ne měřit. Takže státní policie nám nevyřeší tento problém. Já jsem také zastupitel, máme také městskou policii ve městě, kde jsem. Máme spíše problém s tím, že vybírají pokuty za parkovné před poliklinikou, před bazénem, před tělocvičnou. Tam se snažíme ten proces zklidnit, protože máme obrovský negativní ohlas od občanů a hlavně tlačíme na policii, aby zaujala pozici strážníka pro určitý obvod, "náš strážník", který se bude starat o veřejný pořádek. To je tendence a směr většiny obcí. Jsem rád, že řada starostů tady naznačila, že ne všude slepě poslouchají dikci tohoto zákona s tím označením měřeného úseku. Pokud jde o to, co řekl pan senátor Kubera, který naznačil, co se může stát v Poslanecké sněmovně, že tento zákon bude přehlasován a bude v podobě s těmi chybami, byla by to věčná škoda – nebo že bude odsunut dál. Pozměňovací návrh hospodářského výboru byl vlastně vyžádán poslanci: Ano, stala se chyba při přijetí zákona, opravte to. Je to také naše úloha, nejen ústavní čistota, ale i úloha, na které se podílí naše legislativa a my samotní. Já osobně situaci, že tam to označení úseků nebude, nepovažuji za něco, co by zabránilo řádné práci městské policii, chceme-li dodržovat zákon, jezděme padesátkou. Co se týká psychologického vyšetření u dopravních psychologů, já osobně u řidičů osobních automobilů vidím ten moment v tom, že většinou ten řidič páchá stejnou chybu. Buď má potíže se zrakem, nebo je hazardér, nebo je cholerik, nebo je cokoliv. Ale v podstatě je potřeba, aby si promluvil s dopravním psychologem, protože některé chyby se opakují zcela pravidelně. Co se týká paní senátorky Filipiové, dalšího navrhovatele, oceňuji její iniciativu v této věci, když se snaží zpřesnit celý proces přidělování označení pro řidiče zdravotně – pohybově postižené. Jak jsem řekl i na výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, já bych ten záměr podpořil, tak jak jsme ho podpořili v našem senátním návrhu, ale nenašel jsem spojence – ani hospodářský, ani sociální výbor v Poslanecké sněmovně, ani Sjednocená organizace nevidomých, slabozrakých, ani Národní rada osob se zdravotním postižením, ani MPSV se k této úpravě nepřihlásily. To je jeden z návrhů, o kterém si myslím, že není špatný, je dobrý, ale je k diskusi. Ta diskuse bude pokračovat poté, co MPSV oznámilo, že bude zcela překopávat vydávání průkazů pro osoby určitým způsobem postižené. To znamená, bude jeden průkaz. Všechno bude úplně jinak. Myslím si, že kdybychom tuto diskusi přenesli dále, že ani paní senátorka Filipiová se na mě nebude zlobit, když bychom v ní pokračovali. Já v tom samozřejmě budu rád pokračovat také. Tady odpovídám současně panu senátorovi Drymlovi, že není necitlivé to, co jsem tady sdělil, kdo a jak se k čemu přihlásil. I ta stávající úprava tím, že tam je nahrazena mezinárodní značka pro označení těchto vozidel, že bude provedeno
153
nové vydávání a revize všech těch, kteří ji používají, že to je jedině prospěšné v současné situaci, kdy tu jezdí statisíce řidičů, kteří nemají nárok na toto označení. Pokud se týká ústavně-právního výboru, je tam jedna část, která je totožná s výborem hospodářským. O té nebudu už hovořit, je to výslovně technická úprava. Je tady otázka podmínek u zimních pneumatik. Otázka – jenom termín, nebo klasifikace zimního období. Tu jsme pojali podle západních evropských zemí, některé věci z nich. A je to určitý kompromis vůči situaci, kdy nám vyjíždí nějaký ten náš, řekl bych, sváteční řidič, takže policista v prvním případě s vymezením termínu musí zákonitě a povinně trestat. Tady v tomto případě je řekl bych sankcí i napomenutí. Nastane-li týden, kdy je patnáct, šestnáct stupňů nad nulou, policista tuto možnost tímto dostane, jinak ji nemá. Jestli to bude dobře nebo špatně, připouštím, že po prvním zimním období, které nastane od 1. listopadu, možná si to potvrdíme, možná také řekneme, nebylo to nejlepší řešení. Ale já se spíš přimlouvám, aby tam zůstala stručná definice, co zimní období je a co se dá předpovídat. Co se týká kamionů. Když jsme začali s touto novelou zákona, návrhů bylo snad osm, dva, tři byly od nás, čtyři byly z Poslanecké sněmovny, z toho dva, které téměř totálně zamezovaly jízdě kamionů ve svátky, o nedělích a sobotách, prázdninách. Byly ze Strany zelených. Odtud možná pramení taková averze, že všechny tyto návrhy byly tehdy smeteny ze stolu, nezůstal ani jediný. A mrzí mne to, i když diskuse kolem kamionů probíhá, a probíhá snad ve všech frakcích, které jsou v Poslanecké sněmovně i zde v Senátu. Otázka omezení jízdy kamionů v druhém pruhu v době špiček se skutečně dá pro tento okamžik nahradit jednak už dikcí zákona, to znamená rychlostní omezení předjíždění. Ale máme v této novele i řekl bych piráty silnic, kteří nebezpečně předjíždějí do druhého pruhu. A myslím si, že i kamion, který nedává znamení o směru jízdy nebo záměrně zdržuje levý proud nebo druhý jízdní pruh, tak je to stejné chování a může se to uplatnit do doby, než se otázka kamionů zcela vyřeší. Toto je otevřená diskuse a žádám vás takto k tomu i přihlédnout. Pokud jde o další vystoupení, pan senátor Vícha a bylo to zde řečeno i paní místopředsedkyní Palečkovou nebo některým z dalších řečníků – společné řízení skutečně umožňuje, že řidič dostane jednou body u stejného přestupku nebo za nejvíce nebezpečný přestupek. K panu senátorovi Vystrčilovi bych řekl, že trochu se mýlil, když tady uvedl, že řidič nebude platit pokuty. Ano, při společném řízení se přidělí jednou body, ale za každý přestupek se platí. To znamená, že má-li někdo desetkrát překročení rychlosti, tak desetkrát platí. Tady tedy nikdo neomezuje udělování pokut. Na pana senátora Homolku už jsem reagoval, proč 21 novel. Poslanecká sněmovna značně pozměnila náš návrh. Ona ho nepozměnila značně, jenom možná z deseti nebo dvaceti procent významu toho, co tam navrhla nově. Myslím si, že 90 procent toho původního v návrhu zůstalo, a to si držme, je to pořád senátní návrh a nikterak tam nepřevažuje poslední názor Sněmovny. Pan senátor Sefzig – zrušit sankce za telefon. Také mu děkuji za tento námět. My jsme si dovolili dost drze snížení ze tří bodů na dva body, na víc jsme odvahu neměli. Ale zrušit úplně tuto sankci za telefon nelze, protože jak tu bylo řečeno, stejně nebezpečné je kouření, jídlo, pití, kosmetické úpravy a další a další podněty, které v autě jsou. A i k tomuto je otevřena diskuse a myslím si, že příští novela na to bude muset reagovat.
154
0,3 promile. Mám avizováno, že i když bude příště předmětem novely osoba blízká, tato hodnota 0,3 se k nám znovu vrátí do diskuse. Je potřeba, abychom znovu k tomuto návrhu vedli diskusi. Není to o překročení nulové tolerance, je to o tom, že jsme chtěli snížit administrativu jak policie, tak správních úřadů. Nápad pana senátora Pospíšila, aby pokuty byly příjmem státního rozpočtu, ale chce to samozřejmě svoji diskusi. K panu senátorovi Drymlovi. Trochu mě mrzí, že nazývá tuto novelu právním paskvilem. Ještě, než začnu na toto reagovat, bych chtěl uvést, že jsem v úvodu našeho vystoupení jako předkladatele neuvedl mezi zúčastněnými, kteří se zúčastnili diskuse, Asociaci krajů, Sdružení měst a obcí, jednotlivé starosty a občany. Na ty se nezapomnělo. Bylo 700 návrhů a nápadů a tyto náměty nikdo nezahazuje. Všichni se tedy účastní, není to nic proti občanům, nikterak jsme občany z této akce nevyřadili. Sami dnes vidíte, jaké jsou zkušenosti jednotlivých měst a míst. Jsou různé. Každý máte jinou bolístku a je potřeba praxi sjednotit. Pokud existuje názor, že jde o právní paskvil, je to trošku znehodnocení práce i naší legislativy, legislativy sněmovní, případně všech, kteří se přípravy zúčastnili. Byli to odborníci z ministerstva dopravy, z Policie ČR, z pojišťoven a dalších. Je to názor pana senátora Drymla, nechci mu ho brát. Méně znamená více. Tato novela vznikala dva roky. Myslím si, že tu není tak častá změna a po dvou letech se dokončí. Byl zde dotaz, pokud jde o neposkytnutí účinné pomoci. Myslím si, že definice není nutná. V autoškole se učíme první pomoc, osvěta vám uvádí, jak se dělá první pomoc. My bychom ji měli poskytnout. Ale my neomezujeme těch sedm bodů na to, že jsou lidé, kteří nemohou vidět krev, kteří nejsou schopni pomoci tímto způsobem, ale musí okamžitě zavolat pomoc jinou, to znamená záchranný systém. Když toto neudělá, tak je to daleko hlubší přestupek. Sedm bodů je tedy zcela namístě. Nebudete trestáni za to, že nejste schopni ošetřit zraněného. Ne každý to dokáže a umí. Je alarmující stav na našich silnicích? Na to budu muset reagovat následně. Myslím si, že máme statistiky nejen o počtu přestupků, ale i o nehodách a druzích nehod, které vyvolaly ta opatření, která jsme tady navrhli. Máte tedy statistiky, pane senátore Drymle, které nám to podloží. Nechybějí tedy analýzy. Ještě k paní místopředsedkyni Palečkové k vlakovým přejezdům. Souvisí to všechno i s modernizací železniční sítě. A myslím si, že je to taková spojená nádoba, jak řešit dopravní situaci, nejen na silnici, ale i na železnici. Tolik k připomínkám, které jsem si zaznamenal. Poděkuji všem těm, kteří podpořili Městskou policii, kteří vymezili její činnost, že to není pouze spekulativní činnost měst a obcí, ale že to je činnost, která se dá provádět i pokud podpoříte a schválíte usnesení hospodářského výboru. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Palečková: Děkuji
vám, pane navrhovateli, a ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru? Nechce. Stejně se ptám paní senátorky Filipiové jako zpravodajky výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Také nechce. A pak je zde garanční zpravodaj, který samozřejmě vystoupit chce. Senátor Petr Pakosta: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já si mohu dovolit být stručný, protože kolega Korytář velmi vyčerpávajícím způsobem zhodnotil diskusi. Jistě jste si všimli, že přesto, že se shodujeme ve většině věcí, které zde byly
155
diskutovány, tak v jedné nikoliv. A to je ta populární povinnost označení úseků, kde Městská policie měří rychlost dopravní značkou. Také proto je zde z mé strany avizován pozměňovací návrh. Omezím se na konstatování, že v diskusi vystoupilo 17 senátorů, z toho jeden třikrát. Zejména kolega Kubera byl tentokrát v mimořádné formě. Zazněla celá řada podnětů, o nichž jsem přesvědčen, že by neměly zapadnout, budeme s nimi určitě pracovat dál. A konstatuji, že v této chvíli nemáme ani návrh zamítnout, ani návrh schválit, pouze jsou avizovány pozměňovací návrhy. Paní předsedající, já se tedy domnívám, že teď nám nezbývá, než otevřít podrobnou rozpravu, o což vás prosím. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji za pomoc, pane
zpravodaji. Já tak učiním a otevírám tedy podrobnou rozpravu a vás pak poprosím, abyste nás provedl pozměňovacími návrhy, které budou nebo už byly předloženy. Otevírám obecnou rozpravu. Prosím pana senátora Petra Pakostu, který se jako první přihlásil do podrobné rozpravy. Senátor Petr Pakosta: Děkuji. Můj pozměňovací návrh je velmi stručný, a sice v článku I navrhuji upravit znění bodu 23 takto: "23. V § 79a odst. 2 se slovo "přenosnou" vypouští. Důvod je zřejmý. Jedná se o obnovení nebo znovuzavedení do předkládaného tisku povinnost označit úseky, kde Městská policie měří rychlost projíždějících vozidel dopravní značkou, s tím, že vnímám argumenty, které říkají, že ta přenosná značka je problematická, a proto se vlastně zavádí obecné označení "značka", což ve svých důsledcích bude znamenat značku stálou. Chtěl bych vyjádřit své přesvědčení, že označení měřených úseků dopravní značkou výrazně přispívá k bezpečnosti silničního provozu a prosím vás proto, kolegyně a kolegové, o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Další přihlášenou do podrobné rozpravy je paní senátorka Daniela Filipiová. Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji, paní předsedající. Předkládám pozměňovací návrh, který jsem avizovala v podrobné rozpravě. Je to tedy k návrhu zákona, který nyní projednáváme: 1. V čl. I za bod 3 vložit nový bod 4 tohoto znění: "4. V § 5 odst. 1 písm. d)se slova "nebo osobu těžce zdravotně postiženou" nahrazují slovy "nebo osobu těžce pohybově postiženou nebo osobu zrakově nebo sluchově postiženou". Následující body odpovídajícím způsobem přeznačit. 2. V čl. I v bodu 19 v § 67 odstavce 1 a 2, včetně poznámky pod čarou č. 24a upravit takto: "(1)Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu s těžkým pohybovým nebo mentálním postižením (dále jen "parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením"), označení vozidla řízeného osobou sluchově postiženou (dále jen "označení O 2")nebo označení vozidla přepravující osobu zrakově postiženou (dále jen "označení O 3")nebo označení vozidla lékaře konajícího návštěvní službu stanovené prováděcím právním předpisem smějí užívat jen osoby, jímž parkovací průkaz nebo označení vydal příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo oprávněný orgán v zahraničí.
156
(2)Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením se vydá osobě, které jsou přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle jiného právního předpisu, pokud jde o případ postižení pohybového aparátu nebo mentálního postižení. Postižení pohybového aparátu se příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností dokládá potvrzením odborného lékaře se specializací v oboru ortopedie nebo neurologie, u mentálního postižení potvrzením odborného lékaře se specializací v oboru psychiatrie. Bližší podrobnosti pro vydání lékařského potvrzení a jeho obsahové náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. 3. V čl. I v bodu 19 v § 67 odst. 3 slova "vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností" nahradit slovy "se vydá". 4. V čl. I v bodu 19 v § 67 vložit za odstavec 3 nový odstavec 4 tohoto znění: "(4)Označení O 3 se vydá osobě, které byly přiznány mimořádné výhody II. stupně nebo III. stupně podle jiného právního předpisu, pokud jde o případ zrakového postižení.". Dosavadní odstavce 4 až 11 označit jako odstavce 5 až 12. 5. V čl. I v bodu 19 v § 67 odst. 6 (dosavadní 5)upravit takto: "(5)V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, nemusí po dobu nezbytně potřebnou řidiči motorového vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením, řidiči motorového vozidla přepravujícího osobu zrakově postiženou s označením O 3 a lékaři konající návštěvní službu podle odst. 1, dodržovat zákaz stání a zákaz stání vyplývající z dopravní značky "zákaz stání"; přitom nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. 6. V čl. I v bodu 45 v § 125c odst. 1 písm. f)bod 11 nahradit slova "§ 67 odst. 4" slovy "§ 67 odst. 5". 7. V čl. I v bodu 47 v § 137 odst. 2 slova "§ 67 odst. 11" nahradit slovy "§ 67 odst. 12". 8. V čl. I za bod 47 vložit nový bod 48 tohoto znění: "48. V § 137 odst. 3 se za slova "§ 6 odst. 6" vkládají slova "§ 67 odst. 2". Následující bod odpovídajícím způsobem přeznačit. 9. V čl. VI odpovídajícím způsobem promítnout přeznačení bodů v čl. I. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko.
Další pozměňovací návrh byl stažen, takže do podrobné rozpravy v tuto chvíli není už nikdo přihlášen. A já se zeptám pana navrhovatele, chce-li se v tuto chvíli vyjádřit? Nechce. Pan garanční zpravodaj se už chystá vyjádřit k průběhu hlasování. V tom případě se ještě zeptám zpravodajů zbývajících výborů. Pan zpravodaj ústavněprávního výboru chce v této chvíli vystoupit. Senátor Miloš Malý: Paní předsedající, pane navrhovateli, protože jsou
načteny některé pozměňovací návrhy, a jak bylo tady řečeno, jeden návrh, který je uveden v písemném materiálu, je totožný, tak s tím si poradí pan garanční zpravodaj. A chtěl jsem říct ještě jednu věc, že bychom o jednotlivých návrzích mohli hlasovat samostatně o každém, abychom si nekomplikovali duplicitu návrhů. To je všechno, děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Ptám se paní zpravodajky výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, zda se ještě chce v tuto chvíli vyjádřit? Nechce.
157
Nyní na přání předsedy klubu sociální demokracie ohlašuji pětiminutovou přestávku na jednání klubu. (Jednání přerušeno ve 13.56 hodin.) (Jednání opět zahájeno ve 14.02 hodin.) Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Prosím garančního zpravodaje, aby nás provedl hlasováním k rozjednanému zákonu o pozemních komunikacích. Senátor Petr Pakosta: Děkuji. Paní předsedající, konstatuji, že zde máme 4
různé zdroje pozměňovacích návrhů. Jedním z nich je pozměňovací návrh VHZD, který odstraňuje ona legislativní pochybení, která jednak znemožňují trestání za alkohol, jednak napravují, že nebylo uvedeno překročení nejvyšší dovolené rychlosti v tabulce, která upravuje body, nebyly tam konkrétní číselné hodnoty. Další návrh je návrh ÚPV, který má více bodů. První, druhý a třetí bod jsou body, resp. body 3, 4, 5, 6 a 7 jsou obsahově totožné s pozměňovacím návrhem VHZD. Body 1, 2 a 3 jsou odlišné, s tím že bod 3 upravuje stejný okruh problémů, jako pozměňovací návrh, předložený mnou. Jako čtvrtý samostatný bod nebo samostatné pozměňovací návrhy jsou kolegyně Filipiové, které se týká označení vozidel, která přepravují osoby zdravotně postižené. Navrhuji následující proceduru. Navrhuji, abychom nejprve hlasovali o pozměňovacích návrzích VHZD a domnívám se, že o těchto pozměňovacích návrzích vzhledem k tomu, co zde zaznělo, můžeme hlasovat en bloc. Potom bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích ÚPV, a sice o bodu 1 a 2. Body 4 – 7 by byly v případě přijetí návrh ÚPV již nehlasovatelné. A pozměňovací návrh č. 3 ÚPV bych navrhl zařadit k hlasování poté, co bude hlasováno o mém pozměňovacím návrhu, protože ten návrh ÚPV je řekněme podmnožinou mého návrhu. V případě přijetí mého pozměňovacího návrhu by tento návrh ÚPV již byl nehlasovatelný. A potom navrhuji, abychom hlasovali samostatně o pozměňovacích návrzích v jednom bloku, o pozměňovacích návrzích kolegyně Filipiové. Myslím si, že tvoří ucelenou část, čili by o nich bylo vhodné hlasovat en bloc. Toto je můj návrh hlasovací procedury. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. A teď tedy první
hlasování bude o návrhu VHZD. Senátor Petr Pakosta: První hlasování bude o pozměňovacích návrzích
VHZD, které vám byly rozdány jako příloha tisku 50/2. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Palečková: Zeptám
se
pana
navrhovatele. (Doporučuji.) Pan zpravodaj? (Doporučuji.) Zahajuji hlasování bez znělky, všichni jsme, zdá se, přítomni. Kdo je pro přijetí tohoto pozměňujícího návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. V sále bylo přítomno 69 senátorek a senátorů. Hlasování pořadové číslo 54, kvórum bylo 35, pro se vyslovilo 67, proti 0, tento návrh byl přijat.
158
Senátor Petr Pakosta: Nyní bychom hlasovali o bodu 1 pozměňovacích návrhů, které jsou z pera ÚPV a byly nám rozdány jako příloha tisku 50/2. Je to pracovně řečeno předjíždění kamionů. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Palečková: Zeptám
se
pana
navrhovatele. (Nedoporučuji.) Pan garanční zpravodaj? (Nedoporučuji.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento pozměňovací návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 55 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 22, proti bylo 17, návrh nebyl přijat. Děkuji a další. Senátor Petr Pakosta: Další pozměňovací návrh by byl ten, který je bodem
č. 2 přílohy tisku 50/2, čili jedná se o návrh ÚPV, pracovně snad mohu říci úprava podmínek pro zimní pneumatiky. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Zeptám se pana navrhovatele. (Nedoporučuji.) Pan zpravodaj? (Nedoporučuji.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento pozměňovací návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 56 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 19, proti bylo 23, návrh nebyl přijat. Další. Senátor Petr Pakosta: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu, předloženém mojí osobou, pracovně snad mohu říci, že se jedná o znovuzavedení povinnosti pro městskou policii označit měřené úseky dopravní značkou. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Ptám se pana navrhovatele. (Nedoporučuji.) Zpravodaj samozřejmě doporučuje. (Doporučuji.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento pozměňovací návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 57 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 32, proti bylo 28, návrh nebyl přijat. Senátor Petr Pakosta: Vzhledem k tomu, že tento návrh k mé velké lítosti nebyl přijat, je hlasovatelným návrh ÚPV, který nám byl předán jako bod 3 přílohy tisku 50/2. Pracovně snad mohu říci, měření rychlosti, označení měřených úseků při použití stacionárního radaru. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Palečková: Ptám
se
pana
navrhovatele. (Nedoporučuji.) Pan zpravodaj? Senátor Petr Pakosta: Obávám se, že tato problematika vůbec nebyla
diskutována, tzn., že netušíme, jak to Poslanecká sněmovna případně přijme. Proto nedoporučuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji a zahajuji hlasování. Kdo je pro tento pozměňovací návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 58 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 30, proti bylo 25, také tento návrh nebyl přijat.
159
Senátor Petr Pakosta: Nyní nám, paní předsedající, nezbývá, než abychom hlasovali o pozměňovacích návrzích naší kolegyně Daniely Filipiové, která se týká označování vozidel, přepravujících osoby se zdravotním postižením. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Palečková: Zeptám
se pana navrhovatele. (Nedoporučuji.) Pana garančního zpravodaje. (Je mi to líto, ale bohužel také nedoporučuji.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento pozměňovací návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 59 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 21, proti bylo také 21, ani tento návrh nebyl přijat. Senátor
Petr
Pakosta: Přestože,
kolegyně a kolegové, hlasování, tak jak jsem si představoval, děkuji vám za spolupráci.
nedopadlo
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Vyčerpali jsme všechny
pozměňovací návrhy a přistoupíme nyní k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Spustím v tuto chvíli znělku. V sále je aktuálně přítomno 69 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je v tomto případě 35. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, abychom vrátili Poslanecké sněmovně návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 60 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 49, proti byli 3. Tento návrh byl přijat. Nyní nám zbývá pověřit senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli senátoři Petr Pakosta jako náš garanční zpravodaj a senátor Miloš Malý jako zpravodaj ÚPV. Ptám se, oba souhlasí s pověřením, takže přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh, pověřit senátora Petra Pakostu a senátora Miloše Malého odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. V sále je aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 34. Zahajuji hlasování. Kdo je pro pověření těchto senátorů, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 61 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 64, proti 0, návrh byl přijat. Tím končíme projednávání tohoto dlouhého bodu. Přihlášen je předseda klubu ODS pan senátor Svoboda s procedurálním návrhem. Senátor Richard Svoboda: Dámy a pánové, pan ministr životního prostředí Tomáš Chalupa požádal, aby jeho předlohy, které jsou navrženy jako body 30 a 31 dnešní schůze byly projednány až na schůzi příští, takže si dovoluji navrhnout, abychom senátní tisk č. 4, Zpráva o životním prostředí v roce 2009, a senátní tisk č. 7, Vládní návrh – Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství, probrali až na příští schůzi. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Necháme o tomto návrhu
hlasovat. Kdo je pro tento procedurální návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 62 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 60, proti 0, tento procedurální návrh byl přijat. 160
Vidím dalšího přihlášeného, pana předsedu Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci
upozornit a informovat členy Organizačního výboru, že poté, co projednáme poslední tisk naší dnešní schůze, což bude tisk K 141/07, tak 15 minut po ukončení projednávání svolávám Organizační výbor do Frýdlantského salonku. Prosím, 15 minut po skončení schůze zasedá Organizační výbor. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Teď už tedy mohu otevřít poslední bod našeho programu dnešního i programu této schůze, a to je
29. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 – Unie inovací (evropský senátní tisk č. K 141/07) Senátní tisk K 141/07. Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 141/07 a K 141/07/01. Prosím pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Josefa Dobeše, aby nás seznámil s těmito materiály, a kolegy poprosím, aby umožnili rychlé a plynulé projednávání tohoto bodu. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš: Dobrý den, vážení paní předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Já mám radost, že Senát na svém plénu se zabývá strategickým materiálem pro výhled v Evropě na roky 2020. Asi víte, z těch materiálů jste si nastudovali, že v dubnu 2010 vznikl výbor, v jehož čele byla předsedkyní Marie Ginová, která zodpovídala za vzdělávání, výzkum a inovace, a bylo tam 8 klíčových komisařů. V říjnu 2010 bylo vyhlášeno ono sdělení Unie inovací, které mělo klíčové sdělení, jak se vyrovnat se společenskými výzvami pro Evropu pro toto období, a ty výzvy jsou dvě klíčové. Jednak je to konkurenceschopnost a jednak je to zajištění pracovních míst v Evropské unii. V České republice toto připadlo do gesce ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, a to společně s ministerstvem průmyslu vypracovalo rámcovou pozici, kterou vy máte u sebe. Zde je 34 klíčových úkolů a jsou rozdělené různé gesce a zodpovědnosti za ty úkoly. Teď je potřeba udělat harmonogram a ten harmonogram vláda má nastavený tak, že se tvoří společně mezi ministerstvem školství a ministerstvem průmyslu strategie inovací, která právě teď v březnu bude předložena do vlády. Tato strategie inovací by měla být podkladem pro souhrnný připravovaný dokument, který se jmenuje Strategie mezinárodní konkurence české konkurenceschopnosti ČR. Tento materiál předkládá ministr průmyslu a podílí se na něm několik ministerstev. Vedle průmyslu je to MPSV, MŠ a velmi výrazně do tohoto materiálu vstupuje NERV. Já svůj dílčí materiál ke konkurenceschopnosti pro vaši informaci předkládám vládě v dubnu tohoto roku. Když jsem se díval na to, jak Senát ČR má římskou II, kdy identifikuje některé problémy, tak bych si dovolil velice krátce ještě v tom svém vystoupení zareagovat na vaši identifikaci problémů, protože musím konstatovat, že ve většině případů zde je trefa do černého. Poukazujete na věci, které úplně nejsou v pořádku a které se s kolegy snažíme napravovat, tak bych to rád dokumentoval.
161
Římská II, arabská 1 Senát identifikoval neexistenci víceleté národní strategie. Vláda se řídí současnou národní politikou výzkumu vývoje inovací, která je z let 2009 a 2015 – to bych rád řekl k tomuhle bodu – a v tuto chvíli ji aktualizuje a doplňuje. Přístup vlády je nebourat nějakou strategii, kterou sdělila, ale aktualizovat ji dle nových trendů. Pak tady je odrážka – "nízká míra realizace dříve přijatých národních strategií pro oblast výzkumu". To je potřeba sdělit, že tohle identifikování je přesné a trefné. Když jsem si říkal, v čem to je, tak je to dáno v minulých letech roztříštěností správy výzkumu, protože v minulých letech to bylo rozděleno mezi 22 kapitol a byla zde špatná koordinace. V tuhle chvíli to o něco pokleslo, těch kapitol je – jestli se nemýlím – 11, jsme zhruba na polovině, ale kooperace stále není taková, aby byla efektivní. Určitou roli zde ještě sehrává Rada pro vědu a výzkum a inovace jako poradní sbor vlády. V tuto chvíli pan premiér uvažuje o rekonstrukci téhle Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace, aby byla výrazně efektivnější a nebyly zde víceméně parciální zájmy a tahanice. Další bod, který mě zaujal, je nedostatečné využívání mezinárodního hodnocení výzkumu a mezinárodního srovnávání. Ano, to je opět celkem trefné identifikování problémů. My máme náš český kafemlejnek, který rozděluje peníze na vědu a výzkum, kdy porovnává neporovnatelné obory mezi sebou. Toto je věc, která je třeba změnit na naší úrovni. My v tuto chvíli máme připravený národní individuální projekt, který by měl to porovnávání řešit formou oborové metodiky. To znamená pro každý obor nastavit pravidla, protože není možné napříč obory jednotlivé obory objektivně porovnávat a podle toho rozdělovat peníze. Souhlasím s tím, že mezinárodní hodnocení je krokem správným, i když má své úskalí. Je potřeba zvažovat, že toto hodnocení je výrazně drahé. Nemůže být každým rokem, může to být třeba v horizontu jednou za pět let. Ale i tímto směrem by se měla dívat nově složená Rada pro vědu, výzkum a inovace. Zaujala mě odrážka "malý podíl absolventů technických škol" a to, jak to dále pokračuje. Zde já toto vnímám naprosto stejně. A za školství a za vzdělání, které v tomto materiálu má klíčovou roli, razím trend podporu matematiky exaktním vědám. Vy sami víte, že pravděpodobně doufám, že připravují srovnávací zkoušky na základních školách, kdy by měly být 3 předměty velmi jednoduše porovnávány. Vedle národního jazyka a anglického jazyka by to měla být matematika v 5. a 9. třídě. Státní maturita má nyní volitelnou matematiku oproti cizímu jazyku. Já bych rád, až si v období 2 – 3 let zvykneme na tu podobu státní maturity, aby matematika byla povinným předmětem. Věřím, že se toto podaří prosadit, ač uznávám, že matematika byla v minulosti politikem státní maturity. Ale tato podpora je nezbytně nutná. Ministerstvo školství – pro vaši informaci – vypsalo za půl miliardy projekt, tzv. Návrat, kde se snažíme vytvořit naším mladým vědcům, zejména z technických a přírodovědeckých směrů, kteří odešli do zahraničí, srovnatelné podmínky pro vědu a výzkum, tak aby se mohli vrátit a založit si své týmy v ČR. Stejně tak souhlasím s vámi v době arabská 2, kdy vyzýváte vládu, aby připravila dlouhodobou strategii konkurenceschopnosti. Zde jenom harmonogram. Tento materiál má být předložen na vládu v červnu. Můj dílčí materiál bude v dubnu, stejně tak ministr průmyslu pan Kocourek předloží svůj materiál. A v tuto chvíli jeden koncepční materiál zastřešuje poradní orgán NERV a probíhají jednotlivé workshopy. Já v tuto chvíli, pokud bude zájem, se rád vyjádřím i k vašim dalším postřehům a bodům, co vidím v tom materiálu. Na závěr chci ve svém vystoupení
162
ocenit, že na plénu Senátu se věnujete sdělení Unie inovací, protože já cítím spolu s vámi, že toto je strategický materiál a strategický směr pro Evropu, pro Českou republiku. Já, když jezdím po školách – a to dělám velice rád – po středních školách, tak se snažím studentům, maturantům i jejich profesorům vysvětlovat, že situace se za poslední roky výrazně změnila. Oni už nesoutěží jenom na území České republiky, oni soutěží na území celé Evropy. Ba co hůř, oni soutěží už v dnešním světě na poměrně větším území. A konkurence pro tu Evropu, která si to uvědomuje, jsou zejména asijské země. A právě tento materiál a nastavené mantinely dává šanci, že i ČR dovede v této konkurenci, doufejme, uspět. Zatím děkuji za pozornost. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane ministře. Pane předkladateli, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. K141/07/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča. A toho nyní prosím, aby nás se zpravodajskou zprávou seznámil. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji. Dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Předchozí řídící paní místopředsedkyně Palečková nás vyzvala, abychom byli rychlí a struční. Pan ministr si to vzal k srdci a skočil rovnou k doporučení, které předkládá výbor pro záležitosti EU na dnešní plénum Senátu. Takže já se pokusím být stejně racionální a stručný a doplním jen tu vatu před tím. Když nastalo určité rozčarování z výsledků a dopadů Lisabonské strategie, přišla EU s novou strategií, a to strategií Evropa 2020, jejíž součástí je mj. i 7 stěžejních iniciativ. Jedna z těch stěžejních iniciativ je právě Unie inovací. Dneska jsme se zabývali další z těchto stěžejních iniciativ, dvě jsme projednávali na výboru pro záležitosti EU a vzali je na vědomí a 3 nás ještě čekají. Takže Unie inovací jako jedna ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Komise ve svém sdělení definuje 34 oblastí nebo 34 závazků, na které reaguje rámcová pozice České republiky zpracovaná ministerstvem školství. Já tu musím uvést to, co pan ministr možná takticky opomněl, že na začátku toho procesu vznikl určitý gesční spor mezi ministerstvem školství a ministerstvem průmyslu a obchodu, které také usilovalo být gestorem tohoto materiálu. Výsledkem je, že hlavním gestorem je ministerstvo školství, spolugestorem ministerstvo průmyslu a obchodu. Ale na reakci a vypracování materiálů, které by řešily přístup ČR k těm 34 závazků, se podílí celkem 12 orgánů státní správy – ministerstva a další instituce, další orgány. Touto materií se zabýval i partnerský výbor PS, výbor pro evropské záležitosti, který jej vzal na vědomí. Požádal o informování o konkrétních krocích. Požádal i pana ministra, aby přišel a informoval je o stavu čerpání evropských fondů a postoupil dalším výborům PS. V tisku 141/07/02 je vám předkládáno usnesení výboru pro záležitosti EU s příslušným doporučením. Na formulaci toho doporučení se podílely i takové subjekty, jako je Česká konference rektorů, Společnost vědeckotechnických parků, Asociace inovačního podnikání a další. A výsledný text je v podstatě kompilátem názorů, kritiky a doporučení všech těchto subjektů. A já
163
doporučuji plénu Senátu, aby přijal toto doporučení jako své usnesení. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore, poprosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu. A já otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan senátor Jiří Pospíšil. Prosím, pane kolego. Senátor Jiří Pospíšil: Pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové. Já sem jdu hlavně proto, aby kolegovi Sefzigovi připomněl, že jeho naděje na to, že EU nebude některé věci regulovat, jsou marné. Za tu dobu, co to sleduji, tak už jsme zažili zprávu Kochovy komise, a je to od té doby jenom horší. Pak to byla Lisabonská strategie – ta úplně selhala. Vědecké projekty jako Galileo, ze kterých odstoupí úplně kdokoli, staly se nejdražšími vědeckými produkty. Ta nová GTSka měla být v roce 2008, a vypadá to, že když do toho přidáme ještě hodně peněz, tak možná jednou bude, proto abychom měli druhou, tu samou. Vidíte, teď jsme u toho, že si rozdělila to, co ještě neznáme, Evropská unie do řady kapitol a naplánovala si regulovat i to, co ještě nebylo vymyšleno. A jediné, k čemu to přispěje, je počet zaměstnanců EU. To bylo jasně řečeno, že se zvýší zaměstnanost v EU a bude to stát další a další peníze. Mezitím úroveň vysokých škol klesá, úroveň maturantů klesá, státní maturita klade maturantům otázkou, za kterou by se normální maturant mé doby urazil – jako jestli je půl větší než jedna třetina. To jsem si nevymyslel, to tam bylo. A má rodina, já bezvěrec, mně je to celkem jedno, ale má evangelická rodina se strašidelně urazila nad otázkou z historie v těch nových testech, které byly poslány na přezkoušení, kde bylo jako správná odpověď napsáno, že papež je hlavou všech křesťanů. Tak a zato se bude plánovat dál a dál. Dál a dál, bude to čím dál víc stejné. Tento projekt dopadl stejně jako zkoumání komise, stejně jako všechny strategie, které už byly, bude stát další a další peníze, zaměstná spoustu lidí. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore, a slovo
má místopředsedkyně Senátu paní Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Vystoupení mého předřečníka by si asi zasloužilo repliku na téměř každou větu, řekla bych ale pouze, že neodpovídá realitě, neodpovídá faktům. Paní místopředsedkyně vyzvala ke krátkosti. Já bych byla velmi ráda krátká a pokusím se o to být racionální. Nicméně myslím si, že právě strategické dokumenty, dokumenty, které budou nás ovlivňovat na dlouhé roky dopředu, to, jak se jimi dokážeme inspirovat nebo naopak, zda se jimi necháme svázat či omezovat nějak jinak, takovéto dokumenty by si naopak zasloužily dlouhou a hlubokou diskusi. Protože minimálně takovýto dokument může být inspirací. Přiznávám se, že z tohoto důvodu mě také mrzí, že pan ministr se sice vyjádřil k námi navrhovanému usnesení, ale již méně nebo respektive nijak nepředstavil pozici vlády. Takže my v této chvíli můžeme pracovat jenom s tou písemnou pozicí, kterou jsme měli, a která je velmi stručná. Pan ministr se také nevyjádřil k dokumentu samotnému. Ten dokument prostě zde představen nebyl. A vím, že ne všechny výbory se jím zabývaly. Dovolím si tedy proto přece jenom, přes všechny ty apely, být přece jenom trošku podrobnější a upozornit na některé věci, které v dokumentu Unie inovací stěžejní iniciativa
164
Strategie EU 2020 jsou zakotveny. Ony totiž skutečně jsou důležité. A mohou být pro nás významným vodítkem pro další naši hospodářskou a sociální politiku rozvoje, pokud tedy vláda by byla schopná něco takového přijmout. Nicméně jako společnost o hospodářský a sociální rozvoj usilovat určitě musíme. V tom dokumentu samotném se říká, že Evropa nemá nedostatečný potenciál. Máme výzkumné pracovníky, podnikatele a společnosti světové úrovně. A jedinečné výhody spočívající v našich hodnotách, tradicích, kreativitě a různých možnostech. Vytvořili jsme největší domácí trh na světě. Možná by bylo přesnější říci nejsilnější. Musíme se však postavit naším slabostem, kterými jsou nedostatečné investice do znalostní základny, nevyhovující rámcové podmínky – těmi jsou přístup k financím. Nedostačující. Náklady na práva duševního vlastnictví jsou vysoké. Normalizace je pomalá a využívání veřejných zakázek málo účinná. Další bariérou je příliš velká roztříštěnost a nákladné zdvojování činností. Pro dosažení cílů, které si klade Unie inovací, je zapotřebí těchto konkrétních kroků. Pořád cituji z onoho dokumentu respektive shrnuji ten dokument. V době fiskálních omezení musí EU a členské státy nadále investovat do vzdělávání, výzkumu a vývoje, inovací a informačních a komunikačních technologií. Tyto investice by měly být chráněny před rozpočtovými škrty a pokud možno by měly být ještě navyšovány. Komentář k tomu - česká vláda dělá pravý opak. Dále je podle tohoto dokumentu třeba modernizovat naše vzdělávací systémy na všech úrovních. Výzkumní pracovníci a novátoři musí mít možnost pracovat a spolupracovat na úrovni EU stejně tak, jako ve svých státech. Do čtyř let musí být dokončen evropský výzkumný prostor. Domnívám se, že bychom měli začít doma a pokusit se vytvořit český výzkumný prostor. Pro ty, kteří nevědí, o čem hovořím, je to spojení akademické sféry, vysokoškolské sféry s hospodářskou sférou. Dál se v dokumentu říká, že na základě našeho výzkumu musí vznikat více inovací, že je nutné zjednodušit přístup k programu EU a zvýšit jejich podpůrný účinek na investice soukromého sektoru především do výzkumu, vývoje a inovací. Je třeba také odstranit překážky pro podnikatele, které jim brání v uvádění nových nápadů na trh. Tady se hovoří samozřejmě nejen o administrativních bariérách, ale také o nákladném uznávání patentů a užitných vzorů. Je třeba zahájit evropská inovační partnerství, aby se urychlil výzkum, vývoj a uvádění inovací na trh. Aby se řešily základní společenské výzvy, sdílely odborné znalosti a zdroje, aby se posílila konkurenceschopnost průmyslu EU nejprve v oblasti zdravého stárnutí. Na konferenci, která zde byla k podpoře vědy, výzkumu a inovací především v oblasti energetiky, zazněl námět o tom, vytvořit české inovační partnerství právě s cílem, dosáhnout zrychlení, dosáhnout větší efektivity vynakládaných prostředků. To by měl být pro nás rámec. Toto, co říkám, co říkají společně státy EU, by mělo být pro nás inspirací. Já jsem už některé body okomentovala. Dovolím si komentář rozšířit o realitu v ČR. Tou realitou nepodpory výzkumu a vývoje, nebo nedostatečné podpory výzkumu, vývoje a inovací, je například ukončení činnosti center základního a aplikovaného výzkumu ke konci tohoto roku. To, co vláda přijala, to je vznik center excelence, není dostatečné. To by mělo být navíc k tomu, co ji zde již dobře fungovalo a dobře existovalo. To jsou výzkumné týmy, které mají výborné výsledky. Schválení center excelence není saturováno ani dostatečnými finančními prostředky, ani nezohledňuje kontinuitu nutnou právě ve vědě. Dále česká vláda, já už jsem o tom zde hovořila, vyjednala výjimku proti ujednání na úrovni EU, investovat do výzkumu, vývoje a inovací do roku 2020 tři
165
procenta HDP, Česká republika si dojednala výjimku, že může investovat snížené procento, tedy pouze 2,7 %. Možná se vám to zdá nepodstatné. Můžu vás ujistit, že nejenom vědcům, ale i hospodářské sféře se to zdá docela významné, protože to znamená, že nebudeme ani na průměru EU, tudíž podvazujeme naši konkurenceschopnost, a to na dlouhou dobu, až do roku 2020. Další věc, další problém v této oblasti v ČR je, že struktura financování výzkumu, vývoje a inovací je v opačném gardu než všude jinde. Dovolte mi čísla. Česká republika věnuje 1,4 % HDP do této oblasti. Proti 1,86 % věnovaných do oblasti vědy v EU 15. Přitom soukromé zdroje v ČR činí 51 % proti 56 % na úrovni EU. A výsledek? Proti 19,7 % exportu v high technologiích na úrovni EU je v ČR pouhých 14,6 %. To znamená, že za více peněz, které věnujeme z veřejných zdrojů do soukromého sektoru, dostáváme nižší výsledek, než je obvyklé, nebo průměrné na úrovni EU. To jsem citovala z materiálu Respekt Institutu. Tyto údaje jsou dokladem neefektivity českého systému podpory financování inovací v soukromém sektoru. Mělo by být naším zájmem získat pro podporu výzkumu, vývoje a inovací soukromé finance. My ale skutečně děláme opak. Znovu odkazuji na dojednanou výjimku. Tam je rezerva k tomu, abychom dokázali být minimálně na průměrné úrovni EU. Za samotnou diskusi by stálo vyhodnocení 7. rámcového programu, efektivity programu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a naše zapojení v tomto programu. A samozřejmě to, co je zásadní, je diskuse, která musí probíhat v přípravě 8. rámcového programu, který bude jednak rámcem, jednak šancí pro naši vědu a naše vědce a pro konkurenceschopnost České republiky. Za velkou kritiku by stálo čerpání financí z evropských fondů, které jsou v gesci ministerstva školství. Ozývá se zde velká nespokojenost samozřejmě nejenom od těch, kteří by finance mohli čerpat, ale myslíme si, že oprávněná nespokojenost i obecná. To, co nám chybí, je čas. Proto jsem přesvědčena o tom, že se musíme věnovat diskusi o strategických dokumentech, jako je Unie inovací. Jestliže dokážeme být připraveni, jestliže dokážeme zachytit směřování celého prostoru, ke kterému patříme, a doufám, že patřit nadále budeme, to je EU, dokážeme také využít všeho toho, co nám nabízí, nejenom finančních prostředků, ale také trhu o půl miliardě obyvatel. A také toho, že pracoviště například v oblasti výzkumu a vývoje jsou přece jenom dále, než jsou mnohá naše, a zapojení našich vědců do společné práce na této úrovni samozřejmě posouvá úroveň a kvalitu života i v České republice. Zapojení se do diskuse a realizace Unie inovací si myslím, že může být prospěšné nám všem, a to nehovořím jenom o oblasti vědy, výzkumu a inovací. Doufám, že ministerstvo školství udělá vše pro to, abychom to, k čemu tento dokument směřuje a k čemu se zaváže na EU, doma skutečně realizovali a nedělali pravý opak toho, jak je bohužel za poslední léta v kraji zvykem. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní místopředsedkyně.
Slovo má pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,
dámy a pánové, moji kolegové, kolegyně mi říkala, abych sem nechodil. Já jsem přesto přišel, protože si dovolím říci takovou věc, kterou myslím, že je potřeba, abychom si vždycky, když se bavíme o EU, uvědomili, a věřím, že si to uvědomuje i česká vláda. Aspoň z toho, jaké zaujímá pozice, se mi zdá, že tomu tak je.
166
Nemůžeme sedět pořád u televize a zároveň být fyzicky zdatní a hubení. Nemůžeme jíst sladkosti a zároveň si myslet, že budeme štíhlí. Tak toto nejde a kdo si myslí, že to takto jde, tak se krutě mýlí, a někteří z nás jsou toho důkazem. Já si myslím, že není možné dotahovat dotační politiku do úplné dokonalosti a zároveň si myslet, že bude fungovat pokrok, inovace a rozvoj. Protože obecně dotace jako takové a vyrovnání disparit nevede k pokroku, nevede k rozvoji z hlediska hledání nových technologií inovací. S tím se nedá nic dělat, tak to v životě je. Nemůžeme mít všechno. Proto v tomto směru si pouze dovolím upozornit, že strategie EU 2020 do jisté míry působí proti konkurenceschopnosti a proti inovacím jako takovým. Je to přesně ten případ, kdy chceme pořád sedět u televize a zároveň mít výbornou fyzickou kondici. Já bych byl velmi rád, kdybychom si to uvědomili, že není možné chtít všechno, že buď je jedno, nebo druhé. Pokud si řekneme, že tu budeme mít v roce 2020, případně 2025 méně CO2 o 20 %, o 20 % více energie z obnovitelných zdrojů a o 20 % větší úspory, tak v tom okamžiku ztrácíme konkurenceschopnost vůči těm, co tak nečiní. Takže si to, prosím vás, uvědomme a nechtějme po té vládě, aby zařídila úplně všechno. To znamená, abychom měli všichni co nejvíce a zároveň ještě abychom se perfektně rozvíjeli, aby elity měly prostor, aby mohly zkoumat. Místopředseda
Senátu
Petr
Pithart: O slovo
se přihlásila paní místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Předstihla kolegu Sefziga, který bude mluvit po ní. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Vážený
pane předsedající, pane ministře, kolegyně kolegové. Jenom jednu repliku. Myslím si, že vítězný a úspěšný je ten, kdo dokáže vybalancovávat různé zájmy, kdo dokáže spolupracovat. Poznámka, kvůli které jsem využila svého přednostního práva, je, že dynamicky se rozvíjející ekonomiky podle světových ekonomik, jako je Čína, jako je Indie, staví svůj hospodářský růst právě na inovacích, právě na inovacích v oblasti ekologie. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Slovo má pan senátor Luděk
Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nechci naši
bohatou diskusi na téma EU košatit, ale k jedné věci bych se rád vyjádřil. To je, abych upřesnil číslo, které je dáváno a doporučeno Evropskou unií, do vědy a do výzkumu. To není tak, že by si česká vláda vyjednala nějakou výjimku. Je celkově doporučený cíl 3 %, ale to platí pro celou EU. Tam jsou země, které mají něco víc než 3 %, země, které mají něco méně, než česká vláda. Já musím říci, že 2,7 % je minimálně o 50 % více, než všechny předchozí vlády do tohoto šly. Mějme to, prosím vás, na paměti. Kvůli tomu jsem sem přišel. Je to výrazné, významné zvýšení prostředků do vědy a výzkumu. Uznávám, a paní místopředsedkyně Gajdůšková to ví, protože byla dokonce na jednání našeho výboru, když jsme ten bod probírali, my jsme měli ten bod přerušený, že to nejsou jenom finance, které jdou z veřejných prostředků, to je jenom část toho. Další část – počítají se i soukromé finance, které jdou na vědu a výzkum. Dosáhneme-li 2,7 %, je to vynikající číslo. Je skutečně prokázáno statisticky, že velikost výzkumu, jak v inovacích, tak i v základním výzkumu, a úspěšnost tohoto výzkumu je přece jenom závislá na prostředcích, které do vědy a do výzkumu jdou. Čeští lidé byli často mimořádní tím, že díky své improvizační schopnosti, zejména v dobách nedostatku, 167
byli schopni vymyslet v různých oblastech, nejenom v oblasti základního výzkumu, kde je to věcí systematičnosti přístupu, také často někdy náhody, ale víme, že náhoda přeje připraveným, ale také v oblasti inovací dokázali vymyslet mnoho světových unikátních receptů, jak něco zlepšit, vylepšit, zdokonalit, zlevnit. A to právě souvisí i s efektivitou výzkumu a vědy. Ta už tolik na těch prostředcích závislá není a věřím tomu, že tím vylepšením financí se zlepší nejenom to, že zleniví lidé ve výzkumu a vědě, ale naopak, že se jim zlepší přístup i k tomu, aby byli ještě více inovativnější a více schopní přijít s nějakým zajímavým nápadem. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Nyní
promluví pan senátor Miroslav Škaloud. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři. Já se jenom stručně dotknu věci, o které jsem tady minimálně dvakrát hovořil na plénu. Ale to jen proto, že je to jakási reakce na jakési nepravdy, nebo na nějaké fikce, o kterých kolegyně Gajdůšková zase opakovaně hovoří. Takže o co běží. Jde o to, že pokud jde o výdaje na vědu a výzkum, tak řada západních států je na tom lépe než my, ale v absolutní hodnotě je před námi pouze Slovinsko – z těch východoevropských států, v roce 2007 jsme byli i před Slovinskem. Pokud jde o celoevropské státy, jsme někde uprostřed pelotonu. Nicméně vítězíme, pokud jde o výdaje ze státního rozpočtu. Data z Eurostatu v roce 2008 ukazují, že před námi je pouze Island, Německo, Slovinsko. Takže je to otázkou výdajů z rozpočtu ze soukromých firem, a to nelze tak snadno ovlivnit nějakým usnesením Parlamentu. Tomu svědčí úplně jiné věci. Tomu svědčí například daňové úlevy, volnost podnikání atd. Flexibilita pracovních míst, index ekonomické svobody. Takže toto je velice povrchní srovnávat nás s tím, že oni dávají víc, my méně, a kvůli tomu tu vládu nějakým způsobem sankcionovat, nebo jí něco vyčítat. Prostě je to složitější problém. My jsme měli pouze dvacet let na to, aby se tady vyvinul nějaký podnikatelský systém, podnikatelská etika, kumulace kapitálu. Západoevropské státy na to měly daleko více času. Takže ještě jednou – toto je velice zavádějící a neměli bychom to tady opakovat. Ještě bych se chtěl zmínit o jedné věci. Já jsem četl, že v rámci materiálů ohledně Unie inovací byla také konference rektorů, která se k tomu vyjádřila. Ta se vyjádřila poněkud skepticky. Vyjádřila se v tom smyslu, jestli se nebude jednat náhodou o další podobný byrokratický proces, nebo projekt, jako Lisabonská strategie. Nicméně je to důležitá věc. Myslím si, že podpora vědy a výzkumu je důležitá, ale nemůžeme to vylepšit jenom nějakými frázemi. To je dlouhá mravenčí práce, na které by se měla podílet naše vláda a ministerstvo školství. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikdo, takže rozpravu končím. Táži se pana předkladatele, zda si přeje k rozpravě se vyjádřit. Ano, pan ministr si přeje se vyjádřit a má slovo. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš: Děkuji, pane
předsedající. Dámy a pánové, já jsem si tady psal poznámky tak trošku chaoticky a pokusím se, aby reakce nebyly tak chaotické.
168
První poznámka byla, jestli je více dvě třetiny nebo jedna polovina, tak zněla ta otázka. A přesto jedna třetina odpověděla špatně. Tak to bylo v generálce. Skutečně. (Ohlas v sále.) Druhá věc, která mě k tomu napadla jako ministra školství, je konkurenceschopnost. My to vidíme v mezinárodních výsledcích. I když já je nedémonizuji, že je to – to hlavní, ale přesto je to nějaký trend, který něco ukazuje. A pokles od roku 1994 z šestého místa je poměrně dramatický a je potřeba na něj reagovat. Co je podstatné pro tuto vládu a co já tam jako ministr školství vidím, je že my máme jedinečnou šanci, na tom materiálu konkurenceschopnosti ČR postavit jednotnou linii, jednotnou shodu na vzdělávání, vědě a výzkumu. A to je velká šance. Podle mě je to něco nového, co tu nebylo. My s ministrem průmyslu, s ministrem práce a sociálních věcí v tuto chvíli neřešíme 0smý rámcový program. Neřešíme v tuto chvíli, kam budou nastaveny toky evropských operačních programů. Ale snažíme se spolu domluvit – a jsme zaštítěni NERVEm – nad klíčovými strategickými věcmi pro Českou republiku. Jako ministr školství cítím, že poprvé – a to tady říkám znovu – poprvé za posledních dvacet let je v tomto dokumentu šance, že vláda řekne, že konkurenceschopnost; já dodávám potažmo věda a výzkum, je pro tuto vládu priorita. Pro celou vládu v čele s premiérem republiky. O tom by měl být materiál v červnu 2011, který bude předložen do vlády. To je to nadějné. Pak jsem tady slyšel o centrech, která se ruší. O centrech excelence. Nebudu sdělovat, že peněz pro školství, pro vědu a výzkum je extrémně mnoho. Já mohu říct celkem jistě jako ministr školství, že se velmi nehospodárně s penězi za ty roky nakládalo. Myslím, že ČR má nějaký potenciál, který je dán počtem obyvatel, možností excelence ve vzdělávání, v počtu vysokoškoláků, v počtu výzkumníků. A my nemůžeme na všech vysokých školách dělat vědu a výzkum. Nemůžeme v různých výzkumných pracovištích dělat stejný výzkum. Problém ČR je, že vzdělávací systém, výzkumný systém nemáme diverzifikovaný. Tam naopak ta centra excelence vidím jako nutná. Musíme si říct, co je to bakalářský stupeň, magisterský, vysokoškolský stupeň, kde je možné dělat kvalitní výzkum – a tam peníze dát. Připouštím, že je tu poměrně nešťastná metodika hodnocení výzkumu (onen "kafemlejnek"); a že tato vláda připravuje oborové metodiky. To je věc, která by měla objektivně hodnotit kvalitu výzkumu. Tolik poznámka. 2,7 % – tady tedy musím říct, že to je cíl, kde budeme mít co dělat, abychom ho dosáhli; 2,7 % HDP. Žádná vláda v minulosti se zdaleka nepřiblížila tomuto procentu. Tato vláda má před sebou tento úkol. Problém nebude ani tak institucionální podpora – tady dám zapravdu tady napravo hovořícímu panu senátorovi Škaloudovi; ta je relativně vysoká. Ale problém je nezapojení soukromých zdrojů. To je problém našeho výzkumu. Takže vinit vládu, že nedosáhne 3 % – nikdy vláda nepřekračovala 1 % HDP, to je potřeba říct. A my máme dosáhnout 2,7 %. Můžeme to dosáhnout jedině při zintenzívnění spolupráce se soukromým sektorem. To je šance, že toho dosáhneme. Za ministerstvo mohu říct, že velmi úzce spolupracuji, hodlám spolupracovat s ministerstvem průmyslu. Připravujeme – vy ty projekty asi znáte – s CzechInvestem, s firmami tzv. pre-seed fondy, na které naváže ministr Kocourek seed-fondy. Je to vytvoření podnikatelského prostoru na školách pro nové vědce a nastartování těchto inkubátorů firem. Toto bude jedno ze
169
zajímavých témat materiálů konkurenceschopnosti, na kterých pracujeme s CzechInvestem, s ministerstvem průmyslu. Čerpání evropských fondů. Ano, to je vedle státní maturity možná můj druhý největší úkol, "strašák", to říkám trošku humorně. Tam jsme ztratili poměrně tři roky. Tam je potřeba tohle akcelerovat. Nebojím se čerpání peněz ve "vavin" (věda, výzkum a inovace), protože tam je nastartováno šest velkých projektů. Máme třicet miliard závazkovaných z padesáti, to je potřeba říct. Ale možná větší problémy budou ty "měkčí peníze", to vzdělávání pro konkurenceschopnost. Protože tam se zpoždění dohání hůř, protože částky, které čerpáme, jsou mnohem menší. Ale je to moje priorita a moje tendence – toto zrychlit. Připouštím, že tam byla malá podpora aplikovaného výzkumu. Toho efektivního. Propojení s firmami. Výzkum doposud, a čerpání evropských fondů, nebyl v celé České republice vyrovnaný. Byly regiony, kudy peníze plynuly, a byly regiony, kam se na peníze nedostávalo. To je jedna z věcí, kterou já měním a nastavuji. I ČR by měla být vyvážená. Pokoušíme se vyjednat a vymyslet, jak poslat peníze do Prahy. Tam je 40 % výzkumu, to jenom pro vaši informaci; a ona je vyňata z těch fondů. Jedna z věcí je nedávat peníze do staveb. Nezatěžovat udržitelnost. Dávat to na jiné projekty; do přístrojů a vědeckých týmů. Odstranění byrokracie. Vidím tady pana Hejtmana Palase a další z vás – ano, to je to, co je problém čerpání evropských peněz. Sám o sobě způsob je poměrně byrokratický. My jsme ho na ministerstvu v minulých obdobích nastavili ještě byrokratičtější. To je ono, tomu já rozumím. Stanovisko České konference rektorů – tomu také rozumím; mj. je tendence a obava, jak budou nastaveny nové operační programy po roce 2013. Tady já chci uklidnit a říct strategii vlády. My se nejdříve s klíčovými ministry domluvíme na filozofii, na prioritách, a pak teprve budeme rozdělovat peníze do operačních programů či prioritních os. V tom vidím naději, že nejdříve ukážeme priority ve filozofii, a pak se budeme bavit o penězích. Když to shrnu. Ke všem těmto výhradám, které zazněly, myslím, že je třeba tuto tendenci unie inovací podpořit. Na tendenci reagovat i v České republice, a o to bych vás požádal. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane ministře, a prosím pana zpravodaje, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřil... Pardon, pan senátor Palas se hlásil... Prosím, pane zpravodaji. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji za slovo. Komise v tomto dokumentu
konstatuje určité zaostávání Evropy za okolním vyspělým světem, hlavně za Spojenými státy, za Japonskem. Ale i to, že Evropské unii na záda dýchá Rusko, Indie, Čína, Brazílie. My jsme na tom ale v rámci EU poněkud hůř, protože při srovnání na základě 25 relativně objektivních kritérií zaujímá ČR v oblasti inovací 17. místo ze 27 zemí Evropské unie. Proto i to doporučení, které jsme připravili a na kterém jsme se shodli ve výboru pro záležitosti EU nesměřuje ani tak ke komisi, nesměřuje ani tak k orgánům EU, ale směřuje k naší vládě. Identifikuje problémové oblasti a apeluje na vládu, aby na tyto problémy konkrétním způsobem reagovala. Dovolil bych si teď okomentovat diskusi, která tady proběhla. Pan senátor Pospíšil vyslovil určitou kritiku na regulaci čehokoliv ve EU. Paní senátorka Gajdůšková naopak zvýraznila nebo zdůraznila význam strategií. Provedla určité bilancování podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR a zdůraznila malou efektivitu této podpory. Zmínila se o Sedmém rámcovém programu, který jsme 170
projednávali v Senátu v roce 2009 a který je v podstatě východiskem pro Unii inovací. Ale zmínila se zde o připravovaném Osmém rámcovém programu, který bude naopak hlavním nástrojem realizace Unie inovací. Pan senátor Vystrčil hovořil o dotační politice, o strategiích EU. Já jenom připomenu, že včera jsme tady probírali pátou zprávu. A kohezní politika musí sehrát výrazně větší roli i v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v nadcházejícím plánovacím období 2014-2020. Paní místopředsedkyně Gajdůšková pak měla krátkou repliku na předchozí vystoupení. Pan senátor Sefzig tady zdůvodnil výši podílu HDP na výzkumu a vývoji. Poslední, kdo vystupoval, byl pan senátor Škaloud, který opět hovořil jako předřečník o výdajích na výzkum a vývoj a zmínil se tu o stanovisku České konference rektorů. My jsme po celou dobu, když jsme projednávali materiál Unie inovací ve výboru, velice těsně spolupracovali a konzultovali s Českou konferencí rektorů, kterou zastupoval její místopředseda pro výzkum a vývoj, rektor UK Václav Hampl. Na začátku byla z jejich strany velká skepse. V závěru jsme se ale v podstatě do slovíčka shodli na doporučení, které je vám dnes předloženo. K té finální podobě byla pouze jedna jediná připomínka ze strany České konference rektorů, a tu jsme akceptovali. Senátor Miroslav Krejča: Takže finální usnesení je plně v souladu s jejich stanovisky, stejně tak se stanovisky ostatních aktérů, které jsme do diskuse při projednávání Unie inovací ve výboru pro záležitosti EU přibrali. To je okomentování předchozích vystoupení. Zopakuji, co jsem říkal už v tom svém úvodním vystoupení – žádám vás o podporu doporučení, které vám postoupil výbor pro záležitosti EU k dnešnímu projednání a schválení v Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám. Doporučení máme všichni před sebou. Po znělce budeme o něm hlasovat. V Jednacím sále je přítomno 56 senátorek a senátorů. Znamená to, že kvorum je 29. Hlasujeme o návrhu, tak jak ho přednesl pan senátor Miroslav Krejča. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Kdo jste proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce. Poslední hlasování s pořadovým číslem 63 skončilo schválením návrhu. Registrováno 56 přítomných, kvorum bylo 29. Pro 51, proti nakonec nebyl nikdo. Děkuji panu předkladateli, panu ministrovi i zpravodajům. Děkuji vám všem a pro dnešek se loučíme, na shledanou!
(Jednání ukončeno v 15.13 hodin.)
171
Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 8. funkční období – 6. schůze Vydává Kancelář Senátu, Odbor organizační Valdštejnské nám. 4/17, 118 01, Praha 1 WWW.SENAT.CZ (DOKUMENTY A LEGISLATIVA) – TĚSNOPISECKÉ ZPRÁVY
