Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 21. schůze

9. funkční období

Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 21. schůze

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT

9. funkční období Těsnopisecká zpráva 21. schůze

Pořad 21. schůze 1. 2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

Senátní tisk č. 276 – Návrh na prodloužení působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v operaci Evropské unie v Malijské republice v roce 2014 Senátní tisk č. 278 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Senátní tisk č. 204 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na odvolání některých výhrad České republiky k mnohostranným mezinárodním smlouvám v souvislosti se zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních Senátní tisk č. 205 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o vzájemné právní pomoci v trestních věcech (Astana, 6. 6. 2013) Senátní tisk č. 207 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o kriminalizaci činů rasistické a xenofobní povahy spáchaných prostřednictvím počítačových systémů (Štrasburk, 28. ledna 2003) Senátní tisk č. 216 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání osob hledaných pro trestní řízení (Hongkong, 4. 3. 2013) Senátní tisk č. 217 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o vzájemné právní pomoci v trestních věcech (Hongkong, 4. 3. 2013) Senátní tisk č. 218 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání odsouzených osob (Hongkong, 4. 3. 2013) Senátní tisk č. 221 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o změně a doplnění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech z 29. října 1992 a jejího Závěrečného protokolu, podepsaný v Uherském Hradišti dne 29. října 2012 Evropský senátní tisk č. N 106/09 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a práva být přítomen při trestním řízení před soudem

1

Evropský senátní tisk č. N 107/09 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o procesních zárukách pro děti podezřelé nebo obviněné v trestním řízení Evropský senátní tisk č. N 108/09 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o prozatímní právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby zbavené osobní svobody a právní pomoci v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu 11.

12.

13.

14. 15.

16. 17.

18. 19.

20.

21.

22.

Senátní tisk č. 242 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé Senátní tisk č. 243 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé Senátní tisk č. 244 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé týkající se evropských programů družicové navigace Evropský senátní tisk č. K 123/09 – Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu Zpráva o boji proti korupci v EU Senátní tisk č. 268 – Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudců Ústavního soudu (JUDr. Jiří Nykodým, Doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, JUDr. Tomáš Lichovník) Senátní tisk č. 260 – Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2013 Evropský senátní tisk č. K 124/09 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropský senátní tisk č. K 130/09 – Sdělení Komise o evropské občanské iniciativě "Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita!" Senátní tisk č. 245 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Doplňková smlouva pozměňující Smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, podepsaná v Praze 23. září 2013 Senátní tisk č. 246 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 30. ledna 2014 v Praze Senátní tisk č. 247 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných čísel, podepsaná dne 20. ledna 2014 v Praze Senátní tisk č. 249 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, 2

23.

24. 25. 26.

27. 28.

doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaný za Českou republiku dne 10. prosince 2002 Senátní tisk č. 208 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu Senátní tisk č. 222 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech Odvolání senátora Vladimíra Drymla proti rozhodnutí Mandátového a imunitního výboru ze dne 26. března 2014 Senátní tisk č. 206 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pekingská smlouva o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi, podepsaná v Ženevě dne 29. dubna 2013 Senátní tisk č. 240 – Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2013 Senátní tisk č. 225 – Návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Gawlase a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

3

9. funkční období Obsah 21. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 29. května 2014 ....................................................... 1 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ................................. 1 Senátor Jan Horník ............................................................................... 1 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................... 2 Senátor Miroslav Antl ............................................................................ 2 Senátor Miroslav Antl ............................................................................ 2 1.

Návrh na prodloužení působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v operaci Evropské unie v Malijské republice v roce 2014 (senátní tisk č. 276) .................................... 3 Ministr obrany ČR Martin Stropnický ....................................................... 3 Senátor Tomáš Kladívko ........................................................................ 4

2.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 278) ........................................ 6 Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček ............................................ 6 Senátor Radek Sušil ............................................................................. 7 Senátor Vladimír Plaček ........................................................................ 9 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .............. 10 Předseda Senátu Milan Štěch ............................................................... 10 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 11 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. ............................... 12 Senátor Vladimír Plaček ...................................................................... 12 Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka ................................................ 12 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach .............................................. 13 Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka ................................................ 14 Senátor Radko Martínek ...................................................................... 14 Senátor Miloš Malý ............................................................................. 14 Senátor Josef Řihák ............................................................................ 15 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 16 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 16 Senátorka Milada Emmerová ............................................................... 17 Senátor Radko Martínek ...................................................................... 18 Senátorka Alena Dernerová ................................................................. 19 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 20 Senátor Radko Martínek ...................................................................... 21 Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček .......................................... 21 Senátor Radek Sušil ........................................................................... 23 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ................ 24

I

3.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na odvolání některých výhrad České republiky k mnohostranným mezinárodním smlouvám v souvislosti se zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (senátní tisk č. 204).................... 24 Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková .......................................... 24 Senátor Miroslav Nenutil ..................................................................... 25 Senátor Tomáš Jirsa ........................................................................... 26

4.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o vzájemné právní pomoci v trestních věcech (Astana, 6. 6. 2013) (senátní tisk č. 205)........................................................... 26 Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková .......................................... 26 Senátor Miroslav Nenutil ..................................................................... 27 Senátor Tomáš Jirsa ........................................................................... 27 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 27 Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková .......................................... 28

5.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o kriminalizaci činů rasistické a xenofobní povahy spáchaných prostřednictvím počítačových systémů (Štrasburk, 28. ledna 2003) (senátní tisk č. 207)........................................................... 28 Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková .......................................... 28 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 29 Senátor Zdeněk Brož .......................................................................... 30 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 30 Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková .......................................... 30

6.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání osob hledaných pro trestní řízení (Hongkong, 4. 3. 2013) (senátní tisk č. 216) ......... 31 Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková .......................................... 31 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 32 Senátor František Bublan .................................................................... 33

7.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o vzájemné právní pomoci v trestních věcech (Hongkong, 4. 3. 2013) (senátní tisk č. 217).......................................................................................... 33 Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková .......................................... 33

II

Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 34 Senátor František Bublan .................................................................... 34 8.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání odsouzených osob (Hongkong, 4. 3. 2013) (senátní tisk č. 218) .............................. 35 Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková .......................................... 35 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 36 Senátor František Bublan .................................................................... 36

9.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o změně a doplnění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech z 29. října 1992 a jejího Závěrečného protokolu, podepsaný v Uherském Hradišti dne 29. října 2012 (senátní tisk č. 221) ........................................................... 37 Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková .......................................... 37 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 38 Senátor Jozef Regec ........................................................................... 39 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 39 Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková .......................................... 40 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. ............. 41

10.

Balíček k posílení procesních práv občanů v trestním řízení (evropský senátní tisk č. N 106/09, č. N 107/09, č. N 108/09) ....................................................................................... 41 Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková .......................................... 41 Senátor Tomáš Grulich ........................................................................ 43 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 43

11.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé (senátní tisk č. 242) ................................................................................... 44 Ministr dopravy ČR Antonín Prachař ...................................................... 44 Senátor Jan Hajda .............................................................................. 45

12.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Evropskostředomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé (senátní tisk č. 243) ................................................ 45 Ministr dopravy ČR Antonín Prachař ...................................................... 45 III

Senátor Leopold Sulovský ................................................................... 46 Senátor František Bublan .................................................................... 46 13.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé týkající se evropských programů družicové navigace (senátní tisk č. 244) ..................................................................... 47 Ministr dopravy ČR Antonín Prachař ...................................................... 47 Senátorka Veronika Vrecionová ............................................................ 48

14.

Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu Zpráva o boji proti korupci v EU (evropský senátní tisk č. K 123/09) ................ 49 Ministr ČR Jiří Dienstbier ..................................................................... 49 Senátor Tomáš Grulich ........................................................................ 50 Senátor Tomáš Grulich ........................................................................ 50 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .............. 51

15.

Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudců Ústavního soudu (JUDr. Jiří Nykodým, Doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, JUDr. Tomáš Lichovník) (senátní tisk č. 268) .............................. 51 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. ............................... 52 Prezident ČR Miloš Zeman ................................................................... 52 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 54 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 55 Jiří Nykodým ..................................................................................... 56 Vojtěch Šimíček ................................................................................. 57 Tomáš Lichovník ................................................................................ 59 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 59 Senátor Pavel Lebeda ......................................................................... 60 Senátor Tomáš Kladívko ...................................................................... 62 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .............. 63 Senátor Tomáš Kladívko ...................................................................... 63 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 63

16.

Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2013 (senátní tisk č. 260) ............................................................ 64 Anna Šabatová .................................................................................. 64 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 66 Senátorka Eliška Wagnerová................................................................ 67 Senátorka Eliška Wagnerová................................................................ 67

17.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a

IV

udržitelný růst podporující začlenění (evropský senátní tisk č. K 124/09) ................................................................................. 68 Ministr ČR Jiří Dienstbier ..................................................................... 69 Senátor Miroslav Krejča ...................................................................... 70 Senátor Jiří Bis................................................................................... 71 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 71 Senátor Miroslav Krejča ...................................................................... 72 18.

Sdělení Komise o evropské občanské iniciativě "Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita!" (evropský senátní tisk č. K 130/09) .......................... 73 Ministr ČR Jiří Dienstbier ..................................................................... 73 Senátor Miroslav Krejča ...................................................................... 74 Senátor Petr Bratský .......................................................................... 75 Senátor Tomáš Jirsa ........................................................................... 76 Senátor Josef Řihák ............................................................................ 76 Ministr ČR Jiří Dienstbier ..................................................................... 77 Senátor Miroslav Krejča ...................................................................... 77

19.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Doplňková smlouva pozměňující Smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, podepsaná v Praze 23. září 2013 (senátní tisk č. 245) ................ 78 Ministr ČR Jiří Dienstbier ..................................................................... 78 Senátorka Milada Emmerová ............................................................... 79 Senátor Zdeněk Brož .......................................................................... 79

20.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 30. ledna 2014 v Praze (senátní tisk č. 246) ...................................... 80 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec ......................................................... 80 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 80 Senátor František Bublan .................................................................... 81

21.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných čísel, podepsaná dne 20. ledna 2014 v Praze (senátní tisk č. 247) ..................................... 81 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec ......................................................... 82 Senátor Martin Tesařík ........................................................................ 82 Senátor Jozef Regec ........................................................................... 83

22.

Vládní návrh, kterým republiky k vyslovení

se předkládá Parlamentu České souhlasu s ratifikací Protokol V

o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaný za Českou republiku dne 10. prosince 2002 (senátní tisk č. 249) ................ 83 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec ......................................................... 83 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 84 23.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (senátní tisk č. 208) ........................................................ 85 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec ......................................................... 85 Senátor Martin Tesařík ........................................................................ 86

24.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech (senátní tisk č. 222) ................................................. 87 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec ......................................................... 87 Senátorka Eva Richtrová ..................................................................... 88 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 88 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. ............................... 89

25.

Odvolání senátora Vladimíra Drymla proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru ze dne 26. března 2014 ........ 90 Senátor Senátor Senátor Senátor Senátor Senátor Senátor Senátor Senátor Senátor Senátor Senátor Senátor Senátor Senátor Senátor

Vladimír Dryml ....................................................................... 90 Vladimír Dryml ....................................................................... 93 Vladimír Dryml ....................................................................... 93 Vladimír Dryml ....................................................................... 95 Vladimír Dryml ....................................................................... 95 Vladimír Dryml ....................................................................... 95 Petr Vícha.............................................................................. 97 Petr Vícha.............................................................................. 97 Petr Vícha.............................................................................. 97 Miroslav Antl .......................................................................... 97 Lubomír Franc ........................................................................ 99 Jiří Oberfalzer .......................................................................100 Pavel Lebeda ........................................................................102 Jaroslav Doubrava .................................................................102 Vladimír Dryml ......................................................................103 Vladimír Dryml ......................................................................104

2. den schůze – 30. května 2014 ................................................... 106 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ..............................106

VI

26.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pekingská smlouva o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi, podepsaná v Ženevě dne 29. dubna 2013 (senátní tisk č. 206)........................................................................................ 106 Ministr kultury ČR Daniel Herman ........................................................106 Senátor Jiří Oberfalzer .......................................................................107 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................108 Senátor Jiří Oberfalzer .......................................................................108 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................108 Ministr kultury ČR Daniel Herman ........................................................108

27.

Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2013 (senátní tisk č. 240).......................... 109 Zdeněk Prokopec...............................................................................109 Senátor Josef Řihák ...........................................................................110 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................111 Senátor Jan Hajda .............................................................................111 Senátor Miloš Malý ............................................................................112 Zdeněk Prokopec...............................................................................112 Senátor Josef Řihák ...........................................................................112

28.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Gawlase a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 225) .................................. 113 Senátor Antonín Maštalíř ....................................................................113 Senátor Jiří Bis..................................................................................114 Senátor Petr Bratský .........................................................................115 Senátor Antonín Maštalíř ....................................................................115 Senátorka Eliška Wagnerová...............................................................116 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach .............................................116 Senátor Pavel Lebeda ........................................................................117 Senátor Radko Martínek .....................................................................118 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .............119 Senátor Jaroslav Doubrava .................................................................119 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................119 Senátor Petr Bratský .........................................................................121 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................122 Senátorka Eliška Wagnerová...............................................................122 Senátor Radko Martínek .....................................................................123 Senátor Petr Bratský .........................................................................124 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................124 Senátor Jiří Bis..................................................................................124 Senátor Jiří Bis..................................................................................125 Senátor Jiří Bis..................................................................................125 Senátor Jiří Bis..................................................................................125 Senátor Antonín Maštalíř ....................................................................125 Předseda Senátu Milan Štěch ..............................................................126 VII

Senátor Jiří Bis..................................................................................126 Předseda Senátu Milan Štěch ..............................................................127

VIII

Těsnopisecká zpráva z 21. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 29. května 2014

(Jednání zahájeno v 9.03 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám na 21. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru – podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na schůzi vám byla zaslána ve středu 14. května tohoto roku. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Alena Gajdůšková, Jaromír Strnad, Karel Korytář, Jan Veleba, Ivo Bárek, Petr Gawlas, Stanislav Juránek, Miloš Vystrčil, Jan Žaloudík, Miloš Janeček, Božena Sekaninová, Zdeněk Schwarz, Jiří Lajtoch, Dagmar Zvěřinová, Jaromír Štětina, Daniela Filipiová, Petr Šilar a Zdeněk Brož. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili, a připomínám, že náhradní karty jsou v předsálí u stolku prezence. Nyní – podle § 56 odst. 4 určíme 2 ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 21. schůze Senátu byli senátoři Vladimír Plaček a Tomáš Grulich. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 21. schůze Senátu byli senátoři Vladimír Plaček a Tomáš Grulich. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 1. Registrováno 50 senátorek a senátorů, kvorum 26. Pro návrh se kladně vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen. Ověřovateli schůze byli tedy určeni senátoři Vladimír Plaček a Tomáš Grulich. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 21. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Svým dopisem mne ministryně práce a sociálních věcí požádala, zda by ji mohl při jednání Senátu zastoupit ministr Jiří Dienstbier. Navrhuji této žádosti vyhovět a zařadit tento bod – senátní tisk č. 245 do bloku ministra Jiřího Dienstbiera jako pátý bod dnešního dopoledního jednání. Hlásí se k tomuto bodu pan senátor Jan Horník. Nyní je pořad schůze… Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dobré dopoledne. Dovoluji si vám dát návrh, aby bod č. 29, což je 1

senátní tisk č. 272 byl přeřazen na příští, tedy další 22. schůzi, a to z toho důvodu, že dne 3. 6. se bude zde v Senátu konat veřejné slyšení – situace v ÚSTR, které pořádá VVVK. Děkuji za případnou podporu. Předseda Senátu Milan Štěch: Takže pro tento okamžik – vyřadit z programu tisk č. 272. Ano. Prosím o vystoupení pana senátora Vladimíra Drymla. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, navrhuji, aby bod č. 32 byl přeřazen úplně na konec – za bod č. 33, tzn. druhý bod dopoledního jednání v pátek 30. května, aby byl větší prostor na diskusi kolem tohoto bodu. Předseda Senátu Milan Štěch: Takže přeřadit bod č. 32 jako první bod pátečního jednání? (Druhý.) Jako druhý bod pátečního jednání, za pana ministra Hermana… Dále pan senátor Miroslav Antl. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já si dovoluji tlumočit prosbu supliku pana ředitele, resp. předsedu Úřadu na ochranu osobních údajů, doktora Igora Němce, který mě poprosil a já se k tomu jako garanční zpravodaj přidávám, zda by jeho bod mohl být vyřazen z pořadu dnešní schůze s tím, že by se dostavil na příští schůzi. To by byl můj návrh. Předseda Senátu Milan Štěch: To je bod 30? Senátor Miroslav Antl: To je bod, pardon, bod 30, ano. Bod 30, senátní tisk 273. Pokud bych se mohl jako zpravodaj vyjádřit i k návrhu pana senátora Drymla. My zítra jako výbor odlétáme na zahraniční pracovní cestu a já bych prosil, abychom projednali tento bod dneska. To znamená, jestli bychom mohli jeho návrh, resp. žádost zamítnout. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí k tomuto bodu? Nikdo se nehlásí. Takže rozpravu uzavírám. Přistoupíme k hlasování. A moment ještě, já bych prosil pana Knotka, aby ke mně přišel. Mám tady nějakou nejasnost. Už je to ujasněné, děkuji. Budeme hlasovat o první změně, a to je žádost paní ministryně Marksové, aby se její bod č. 245 zařadil jako pátý bod dnešního odpoledního jednání v bloku pana ministra Dienstbiera. Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko "ano" a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko "ne" a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 2, registrováno 54, kvorum 28. Pro návrh 53, proti nikdo. Návrh byl schválen. Další návrh byl vyřadit z pořadu dnešní schůze bod č. 29. Jedná se o senátní tisk č. 272, což je výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 3, registrováno 54, kvórum 28. Pro návrh 54, proti nikdo. Návrh byl schválen.

2

Další návrh na vyřazení byl vyřadit bod č. 30, senátní tisk č. 273, což je výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2013. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 4, registrováno 54, kvorum. Pro návrh 52, proti nikdo. Návrh byl schválen. V posledním hlasování o změně pořadu byl návrh pana senátora Drymla, aby bod č. 32, odvolání senátora Vladimíra Drymla proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru byl přeřazen jako poslední, pardon, jako druhý bod zítřejšího ranního jednání. To znamená druhý bod v jednání Senátu zítra ráno. Je to přesně tak. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 5, registrováno 54, kvorum 28. Pro návrh 4 osoby, proti 26. Návrh byl zamítnut. Vyčerpali jsme všechny návrhy na změnu pořadu, je to tak? Nikdo nemáte námitku? Takže budeme hlasovat o pořadu této 21. schůze tak, jak bylo navrženo, ve znění přijatých změn předchozími hlasováními. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 6, registrováno 55, kvorum 28. Pro návrh 50, proti 1. Návrh byl schválen. Budeme se schváleným pořadem v průběhu naší schůze řídit. Nyní projednáme 1. Návrh na prodloužení působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v operaci Evropské unie v Malijské republice v roce 2014 (senátní tisk č. 276) Tento senátní tisk uvede ministr obrany Martin Stropnický. Ano, pan ministr je přítomen. Takže pane ministře, prosím, máte slovo. Vítám vás. Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Dobrý den, děkuji, pane předsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři. Stávající mandát pro působení České republiky ve výcvikové misi Evropské unie v Malijské republice vyprší dnem 30. června tohoto roku. Z tohoto důvodu jsem předložil s ministrem zahraničních věcí vládě návrh na prodloužení mandátu pro naše vojáky v Mali do konce tohoto roku. Vláda tento návrh 28. dubna schválila. Pro pokračování našeho vojenského působení v Mali hovoří následující skutečnosti. Aktivně přispíváme ke stabilizaci bezpečnostní situace v oblasti Sahelu a tím přispíváme k udržení bezpečnosti Evropy, tedy i České republiky. Výsledkem prvního mandátu výcvikové mise Evropské unie jsou 4 vycvičené malijské prapory, každý o počtu 700 osob, 120 kvalifikovaných malijských vojenských instruktorů a kolem 50 velitelů rot. Jsou tak vytvořeny reálné předpoklady pro malijskou stranu, aby postupně přebírala výcvik vlastních jednotek. Na těchto výsledcích mají samozřejmě svůj podíl i naši vojáci. Naše působení v Mali přináší výsledky a je velmi kladně hodnoceno nejen v Evropské unii, ale rovněž malijskou vládou. Současně je impulsem pro posilování spolupráce nejen

3

s Francií, ale i s dalšími členskými zeměmi EU, působícími v této misi. Česká republika prokazuje svým vojenským angažmá v Mali, mimochodem prvním v takto viditelné podobě na africkém kontinentu po roce 1989, že je schopna přispět svým dílem k posilování role EU jako globálního bezpečnostního aktéra. Návrh na prodloužení našeho vojenského působení v Mali v roce 2014 je předkládán z časových důvodů samostatně. Otázka vojenského působení v Mali po roce 2014 bude řešena v rámci návrhu celkového mandátu pro působení ČR v zahraničních operacích v letech 2015 a 2016. Ten bude vládě předložen v průběhu tohoto roku. Chceme početně udržet přítomnost v této misi v počtu do 50 osob. Aktuálně v misi působí 38 českých vojáků, kteří zajišťují ochranu sil a podílejí se na výcviku malijské armády. Objem finančních prostředků souvisejících s naším působením v Mali bude do konce roku 2014 činit zhruba 72 milionů korun. Tyto náklady budou hrazeny z rozpočtu Ministerstva obrany. Naše vojenské působení v Mali činí z České republiky plnohodnotného a respektovaného partnera v oblasti zajišťování bezpečnosti evropského prostoru. Přestože se jedná o misi, která patří k těm náročnějším, bez vojenského zapojení mimo naše hranice není možné zajistit odpovídající bezpečnost naší země. Závěrem si dovolím uvést, že návrh na prodloužení působení České republiky ve výcvikové misi EU v Mali v roce 2014 byl projednán dne 28. května tohoto roku ve VZVOB, který doporučil Senátu jej schválit. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Žádám o vyslovení souhlasu s předkládaným materiálem a děkuji za vaši pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Garančním a jediným výborem, který se uvedeným návrhem zabýval, je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, které máme jako senátní tisk č. 276/1 k dispozici. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Kladívko. Pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Vláda předkládá Senátu tisk 276, návrh na prodloužení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v operaci Evropské unie v Malijské republice v roce 2014. Od 1. dubna loňského roku působí - na základě rozhodnutí Parlamentu České republiky ve výcvikové misi Evropské unie v Mali - úkolové uskupení armády České republiky, které plní úkoly ochrany velitelství operace a částečně se podílí na výcviku příslušníků ozbrojených sil v Mali. Aktuálně působí v této operaci k dnešnímu dni 38 příslušníků armády České republiky, z čehož 34 plní úkoly ochrany velitelství operace a 4 osoby se podílejí na výcviku příslušníků ozbrojených sil v Mali. Působení českých vojáků je vysoce ceněno především ze strany Francie a Velké Británie. Velmi dobré hodnocení vyplývá i z přípravy našich vojáků před vysláním do operace a také z mnohaletých zkušeností získaných během plnění úkolů našich vojáků v mezinárodních operacích na Balkáně, v Iráku a v Afghánistánu. Vláda České republiky nám předkládá návrh pokračovat v této misi v období od 1. července do 31. prosince 2014, a to v celkovém počtu do 50 osob v dosavadním rozsahu. V praxi to bude znamenat poskytování ochrany velitelské mise v hlavním městě Mali, v Bamaku, a účast na výcviku praporu pozemních jednotek ozbrojených sil v Mali. Ministerstvo obrany a Ministerstvo zahraničních

4

věcí předpokládají působení českých sil ve výcvikové misi Evropské unie v Mali i za hranicí roku 2014. Toto nasazení bude řešeno v komplexním materiálu působení sil a prostředků Ministerstva obrany v letech 2015 a 2016, které nám určitě bude předloženo v druhé polovině tohoto roku. Je možná dobré si zopakovat, co to je mise, výcviková mise Evropské unie v Mali. Co má za hlavní úkoly. Cílem této mise je zlepšit operační schopnosti ozbrojených sil v Mali pod civilní kontrolou malijské vlády. Mise se skládá ze 2 hlavních částí. První část reaguje na krátkodobé operační potřeby, druhá část se zaměřuje na středně- a dlouhodobé strukturální potřeby. Hlavními úkoly této mise jsou. Ten první úkol spočívá ve výcviku vševojskových bojových uskupení včetně specifického taktického logického školení, zejména v oblasti speciálních sil mechanizovaného vojska, dělostřelectva, ženijního vojska a předsunuté letecké podpory. Druhý hlavní úkol je pomoc při zlepšení fungování velitelské struktury a dále následuje poradenství v oblasti školení a výcviku personálu. Integrální součástí výcvikové mise v Mali jsou jednotky poskytující ochranu silám přispívajících v zemích. Z evropských zemí jsou v současné misi kromě České republiky zapojeny Francie, Španělsko, Německo, Belgie, Velká Británie, Polsko. Tady bych chtěl podotknout, že Polsko ukončuje své působení v Mali, ale soustřeďuje se na misi ve Středoafrické republice. Dále je to Itálie, Švédsko, Finsko, Maďarsko, Irsko, Rakousko, Bulharsko, Řecko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Lucembursko, Rumunsko, Portugalsko a Nizozemsko. Takže široká paleta evropských zemí. Mise Evropské unie je nástroj při pomoci řešení krizové situace, jak už jsem říkal, resp. při budování dlouhodobé stabilizace a rekonstrukce země s regionálním přesahem a mezinárodním dopadem. Vzhledem k tomu, že situace v Mali ještě stále vyžaduje mezinárodní angažmá, bez něhož na území tohoto státu vznikají hrozby, které ohrožují strategické zájmy České republiky, je v jejím zájmu působit v Mali v rámci výcvikové mise Evropské unie i nadále. S vysláním sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany do zahraničních misí souvisí právní aspekty ve 2 rovinách, a to mezinárodní a vnitrostátní. Vyslání sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany do výcvikové mise v Mali je v souladu s mezinárodním právem. Mise byla zřízena v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2071 v roce 2012 a na základě žádosti malijské vlády. Z vnitrostranického hlediska podléhá vyslání sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany do Mali souhlasu obou komor Parlamentu České republiky. Financování navrhovaného působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obranu v Mali v roce 2014 bude zabezpečeno z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany. Celkové náklady na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Mali, jak už bylo řečeno, jsou odhadovány zhruba na částku 72 milionů. Nyní bych vás na závěr seznámil s usnesením VZVOB, z jeho 23. schůze konané dne 28. května 2014, k návrhu na prodloužení působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v operaci Evropské unie v Malijské republice v roce 2014. Po odůvodnění zástupce předkladatele Martina Stropnického, ministra obrany, a zpravodajské zprávy senátora Tomáše Kladívka po rozpravě výbor: 1) doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vyslovit souhlas s prodloužením působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci Evropské unie v Malijské republice v období od 1. července 2014 do 31. prosince 2014 v celkovém počtu do 50 osob; 2) doporučuje Senátu Parlamentu České republiky požádat vládu, aby informovala Senát Parlamentu České republiky o působení sil a prostředků

5

rezortu Ministerstva obrany v operaci Evropské unie v Malijské republice v roce 2014, a to nejpozději do 30. června 2015; 3) určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Kladívka; 4) pověřuje předsedu výboru senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Jako zpravodaje vás žádám, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Není zájem vystoupit. Rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr jako navrhovatel nechce vystoupit. Pan zpravodaj také ne. Takže můžeme přistoupit k hlasování. Pardon, pardon, musím dát nejdřív znělku, omlouvám se. Necháme to doběhnout, dám znělku. Prohlašuji, že hlasování č. 7 bylo zmatečné. Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl zpravodaj, pan senátor Tomáš Kladívko. Registrováno je 57, potřebný počet pro přijetí, na což upozorňuji, je 41, neboť k vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. Takže ještě jednou. V sále je přítomno 57, potřebné kvorum je 41. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 8, registrováno 57 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí 41, pro návrh 56, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji vám, děkuji panu ministrovi i zpravodaji. Dalším bodem je 2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 278) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 278. Návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, kterého mezi námi vítám a nyní mu samozřejmě uděluji slovo. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, jehož cílem je kompenzace výpadku příjmů z hospitalizačních regulačních poplatků pro poskytovatele lůžkových zdravotních služeb, přičemž potřebné finanční prostředky na tuto kompenzaci budou zajištěny prostřednictvím současně navrhovaného zvýšení platby za státní pojištěnce. Cílem předložené návrhu je zabránit tomu, aby finanční problémy ve zdravotnictví pocítili pacienti zhoršením kvality či dostupností poskytovaných zdravotních služeb. Je totiž vyloučeno, aby výpadek příjmů z hospitalizačních

6

poplatků pokryli poskytovatelé zdravotních služeb ze svých výnosů nebo zdravotní pojišťovny ze svých rezerv, neboť tyto rezervy jsou vzhledem k dlouhodobému podfinancování systému veřejného zdravotního pojištění již vyčerpány. Navrhovaná právní úprava spočívá ve zvýšení měsíční platby za státní pojištěnce o 58 Kč, ze 787 Kč na 845 Kč za měsíc. Toto zvýšení by mělo do systému veřejného zdravotního pojištění během roku 2014 přinést zhruba 2,1 miliardy korun. Každý další rok poté zhruba 4,2 miliardy korun. Z uvedeného navýšení příjmů budou zdravotní pojišťovny kompenzovat výpadek příjmů svým smluvním poskytovatelům formou zálohových plateb s tím, že celková výše skutečné kompenzace bude vypočtena v roce 2015, a to z údajů vykázaných poskytovateli za období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014. Zálohy pak budou vyplaceny postupně v 6 měsíčních splátkách s tím, že záloha vyplacená v červenci bude kompenzovat nejen výpadek příjmů za měsíc červenec, ale také výpadek za celou první polovinu roku 2014. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Aby mohla být kompenzace uskutečněna podle návrhu a splnila tak zamýšlený účel, je nezbytné, aby zákon nabyl účinnosti k 1. červenci 2014. To byl také jeden z důvodů, proč Poslanecká sněmovna vyslovila s tímto návrhem zákona souhlas již v prvém čtení, neboť pouze tímto způsobem je možné docílit realizace navýšení plateb poskytovatelům lůžkové péče a zlepšení ekonomické situace těchto poskytovatelů již v letošním roce. Pro informaci zbývá ještě doplnit, že návrh projednali a svým usnesením podpořili také senátní VZSP a ÚPV. Z tohoto důvodu se na vás obracím s žádostí o podporu předloženého návrhu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV, usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 278/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Plaček. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 278/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Radek Sušil, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Radek Sušil: Dobrý den. Dobrý den, pane předsedo. Děkuji za slovo, pane ministře. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem zpravodajem z VZSP, ne pro dopravu. Omlouvám se, že jsem se připomněl. Pan ministr v podstatě řekl takřka úplně všechno, co se týká této novely tohoto zákona. Já si dovolím vás seznámit s pár poznámkami, které se vyloženě týkají principu a problémů státních pojištěnců. Státní pojištěnci jsou uvedení v zákoně o veřejném zdravotním pojištění v paragrafu 7 a jsou to tzv. nezaopatřené děti, penzisté, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené; dále jsou to osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, uchazeči o zaměstnání; dále jsou to osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni 2., 3. a 4. a osoby pečující o tyto osoby; dále jsou to osoby pečující o děti mladší 10 let závislé v 1. stupni. Počet státních pojištěnců je od roku 2000 přibližně stejný. Výrazněji se nemění. Pohybuje se v řádech 6 milionů státních pojištěnců. Samozřejmě toto číslo je velmi citlivé na situaci v nezaměstnanosti a dalších faktorů. Platba na tzv. státní pojištěnce je zásadním faktorem ovlivňujícím ekonomickou stabilitu zdravotnictví. Stát platí pojistné za osoby bez vlastních příjmů. Samotný princip tzv. zástupné platby, kdy za osoby bez vlastních příjmů

7

platí pojistné stát, je pro zdravotnictví a systém veřejného zdravotního pojištění velmi výhodný, neboť při minimálních administrativních nákladech zajišťuje 100% výběr pojistného. V historii vývoje výše platby za státní pojištěnce se od roku 1993 výše platby za státní pojištěnce pravidelně zvyšuje. Ovšem nejedná se o pravidelnou valorizaci. Tato valorizace probíhala v roce 2007 a 2008. Zvyšování plateb se týká vždy nějaké krize ve zdravotnictví, samozřejmě fiskálního zaměření vlády. V roce 1993 byla tato hodnota 229 Kč za měsíc. Postupně se zvyšovaly a takřka každý rok až do roku 2010, kdy došlo k zmrazení plateb za státní pojištěnce na úrovni 723 Kč a naším senátním zákonným opatřením došlo k navýšení o 64 Kč na 787 Kč. Podíl plateb pojistného za státní pojištěnce na celkovém výběru pojistného je od roku 2000 taktéž konstantní a pohybuje se mezi 22 – 23 procenty. Lze tedy říct, že s určitou mírou nepřesnosti lze konstatovat, že zdravotní pojišťovny od státu získávají zhruba čtvrtinu celkových úhrad pojistného. Výdaje na zdravotní péči pro tzv. státní pojištěnce přitom tvoří až tři čtvrtiny těchto nákladů. Jinými slovy lze říct, že ekonomicky aktivní občané odvádí ze svých příjmů na pojistném v průběhu v podstatě více, než spotřebují. Dále bych se jenom pozastavil u legislativního procesu, který tady nezazněl. Návrh zákona byl vládou předložen v Poslanecké sněmovně dne 15. dubna letošního roku včetně návrhu, aby Sněmovna s navrhovaným zákonem vyslovila souhlas již v prvém čtení, neboť jak úvodní zpráva, důvodem pro zvolený postup je nutnost kompenzovat poskytovatelům lůžkových zdravotnických služeb výpadek regulačních poplatků nejpozději do 31. 7., to jsme také slyšeli. Dne 6. května 2014 Poslanecká sněmovna na své 8. schůzi v 7. volebním období vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení, a to v hlasování č. 70, ve kterém ze 167 přítomných poslanců pro návrh se vyslovilo 132 poslanců. Zákon byl podstoupen 9. května. Lhůta pro projednání končí 8. 6. Garančním výborem byl VZSP, který na své 20. schůzi projednal tento tisk a přijal usnesení, s kterým vás seznámím na závěr. Dovolte, abych ještě řekl doporučení. Předložený návrh nemá ambici a není ani systémovým řešením problému ve zdravotnictví. Vzhledem k dlouhodobému podfinancování systému veřejného zdravotního pojištění a poskytovatelů zdravotnických služeb, na kterém v minulosti dopadly vnější vlivy v podobě velmi restriktivní úhradové vyhlášky, zvýšení DPH a nekompenzování nárůstu platů za zdravotnický personál apod., je vyloučeno, jak jsme slyšeli, aby tento výpadek příjmů z regulačních poplatků pokryli poskytovatelé zdravotnických služeb ze svých výnosů nebo zdravotní pojišťovny. Myslím si, že ten návrh je v pořádku, je potřebný a opravdu řeší kritickou situaci podfinancování českého zdravotnictví. Závěrem mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením VZSP, je to 67. usnesení z 20. schůze konané 21. května roku 2014. K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, senátní tisk č. 278. Po odůvodnění zástupce předkladatele, náměstka ministra zdravotnictví, pana Ing. Petra Saláka a zpravodajské zprávě senátora Radka Sušila, výbor 1) doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona, ve znění podstoupeného Poslaneckou sněmovnou; 2) určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi senátora Radka Sušila. 8

Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore. Já potvrzuji, že jste přednesl zprávu jako garanční zpravodaj VZSP. Prosím vás, abyste jako zpravodaj sledoval rozpravu a pokud bude potřeba, tak vystoupil se závěrečným zhodnocením. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátore Vladimír Plaček? Ano, prosím, máte slovo. Senátor Vladimír Plaček: Pěkné dopoledne, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Prakticky téměř vše bylo řečeno. Nicméně jenom ve zkratce. Tzv. regulační poplatky, v tomto případě za hospitalizaci, byly zrušeny a tento výpadek v příjmech ve zdravotnických zařízeních lůžkového typu je pochopitelné nutné určitým způsobem kompenzovat. Ta kompenzace je na místě a navýšení plateb za státem hrazené pojištěnce byla jedna z cest, která může tuto kritickou situaci ve financování zdravotnictví alespoň trochu zachránit. Co se týká vlastního návrhu, ÚPV projednal návrh tohoto zákona a s usnesením vás seznámím na konci svého projevu. Dovolte mi tedy ještě 2 krátké poznámky, a to z legislativně-právního pohledu. Může nastat jeden drobný problém, a to ve chvíli, kdyby v tomto roce, v roce 2014, vzniklo nové lůžkové zdravotnické zařízení, které bohužel nebude mít historii, které nebude mít referenční období pro zálohové platby tak, jak to přednesl pan ministr. Je polovina roku, vzhledem k tomu, že do této chvíle podle mých informací žádné takové zdravotnické zařízení nevzniklo a je velmi malá pravděpodobnost, že by vzniklo, nicméně přes to přese všechno je třeba s touto eventualitou počítat a předpokládám, že Ministerstvo zdravotnictví má v záloze mechanismus úhrady i pro takto případně vzniklé lůžkové zdravotnické zařízení bez historie. To je jeden pohled. Druhý pohled, návrh novely tohoto zákona nebo návrh tohoto zákona novelizuje i zákon o změně zákonů související se zřízením jednotného inkasního místa. Tady vzniká docela zajímavá situace. Tento zákon novelizuje novelu tohoto zákona s tím, že základ pojistného u státem hrazených pojištěnců se stanoví původně z 5355 Kč na kalendářní měsíc tou novelou tohoto zákona o změně zákona s jednotným inkasním místem s platností od 1. ledna 2015, tak mění tuto novelu na jinou částku, na částku 6259 Kč za měsíc jako základ pro výpočet pojistného za státem hrazené pojištěnce. Je to trošku chaotické, nicméně je mi jasné, že jiná cesta není. Ale v souvislosti s našimi informacemi, že zřejmě k 1. lednu 2015 jednotné inkasní místo nevznikne, tak tato poznámka je pak akademická. A teď, prosím, s dovolením vás seznámím se 159. usnesením ÚPV z 34. schůze konané 28. května 2014 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony jako senátní tisk č. 278. Po úvodním slově JUDr. Lenky Teska Arnoštové, Ph.D., náměstkyně ministra zdravotnictví, která vystoupila jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě senátora Vladimíra Plačka a po rozpravě výbor 1) doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou;

9

2) určuje zpravodajem pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Vladimíra Plačka; 3) pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a ptám se, zda někdo navrhuje podle paragrafu 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu, do které se dovolím přihlásit a poprosím kolegu Škromacha, aby mě vystřídal. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Takže do rozpravy se hlásí pan předseda Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Já tento návrh podpořím. Je to návrh, který je potřeba přijmout, neboť na základě rozhodnutí Ústavního soudu, které je nám známo ohledně přímých plateb, je potřeba výpadek vyrovnat. Já ale vystupuji z jiného důvodu. Obracím se na pana ministra. Dostala se mi informace, která nevím, jestli je stoprocentní, nebudu proto říkat ani zdroj, ale nemůžu si dovolit ji pominout, že z určitého rozboru největší zdravotní pojišťovny vyplynuly informace, že výběr pojištění, který je proveden za uplynulý rok, byl pojištěnci, zaměstnanci spotřebován; objem prostředků, který zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé za ně zaplatili na zdravotním pojištění, takže tyto osoby vyčerpaly ze zdravotního pojištění zhruba 30 % toho, co zaplatili. Ostatní, těch 70 %, že dávají na to konto solidarity, to znamená, na ty nevýdělečné osoby, na děti, ženy na mateřské, na důchodce zejména, což je fungující solidarita. Tak je také ten zákon a ta společenská dohoda nastavena. Zarážející moment je ovšem, že tu máme stále se zvětšující skupinu plátců OSVČ, kterých přibývá. Jsou jich statisíce. Ti to, co zaplatí, tak zhruba ve 100 % vyčerpají a spotřebují. To znamená, že obrazně řečeno, na děti, na státní pojištěnce, na důchodce, na své rodiče, aby to bylo pochopitelné, kteří už nejsou plátci zdravotního pojištění, obrazně nedají ani korunu. Za minulého režimu se říkalo, že byly některé přežitky a po revoluci se zrušily, odstranily, jako byly třeba důchodové kategorie a další věci, které ty firmy ve větší míře za lidi platily. Že to byl socialismus, že to byl komunismus, tak že není možný v tržním hospodářství a vůbec ve fungující demokratické společnosti fungovat. Já si stavím otázku a doufám, že mi ji někdo zodpoví někdy, co je to za systém, který tady máme my ve zdravotním pojištění ve směru, že si můžou někteří platit tak, že ty ostatní to vlastně financují za ně. Přátelé, leví – praví, praví – leví, pojďme s tím něco udělat, to přece není možný! To není možný. Jsem pro postupné řešení, ale skutečně to napravit, protože ve stejném poměru nebo podobně to je i v dalším solidárním pojištění, v důchodovém pojištění a pojištění na sociální zabezpečení a ty systémy to ničí. Ničí to jak zdravotní systém, jeho financování, tak i ten důchodový. Tato čísla, která mám, se domnívám, že jsou pravdivá. Prosím, pane ministře, zda by bylo možné, abyste je ověřil a sdělil mi, a já věřím, že i ostatní kolegyně a kolegové

10

senátoři budou zvědaví, jestli opravdu ta čísla jsou důvěryhodná a samozřejmě by mě zajímalo, co se s tím bude dělat. Jak to chce vláda řešit. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. A jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. A my se vystřídáme. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Zaprvé tady chci ohlásit střet zájmů, i když to na půdě tohoto Senátu i v některých výborech není zvykem, jak jsme se přesvědčili v poslední době, protože jsem ředitel nemocnice. Myslím si, že jako ředitel nemocnice velmi dobře vím, jak je financováno české zdravotnictví a s jakými problémy se potýká a do budoucnosti bude potýkat. Zadruhé bych chtěl říci, že toto zvýšení je nesystémové. Mělo přijít už dávno a uvedlo stav českého zdravotnictví na okraj propasti. Kdo za to může? Zcela jednoznačně bývalý ministr zdravotnictví, pan docent Heger, kterého tam nominovala TOP a Starostové. I když byl varován, a jak tady říkal vaším prostřednictvím, pane předsedo, pan předseda, zprava i zleva, aby se s tím něco udělalo, tak nereagoval, a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Úhradové vyhlášky byla ostuda a byla to vlastně likvidace lůžkových zdravotnických zařízení. On se sice trochu postaral o ty přímo řízené nemocnice, ty fakultní nemocnice, i včetně toho, že se tam dalo celých 7 miliard z evropských fondů a nyní vidíme, jakým způsobem se to vysoutěžilo, ty různé nákupy zdravotnických prostředků a zařízení a jak to slouží. Ale i přesto tam dochází i v těchto zařízeních k obrovskému propadu. Není pravda, že se regulační poplatky zrušily vaším prostřednictvím, pane předsedající, k našemu kolegovi, který tady byl zpravodajem ze ÚPV a měl by to vědět. Zrušily se pouze regulační poplatky v lůžkových zdravotnických zařízeních! Zůstaly v ambulantní sféře a zůstaly u obvodních lékařů! Je otázka, jakým způsobem se ty regulace projevují u praktických lékařů, když jsou placeny kapitačně. Protože původní záměr regulačních poplatků bylo omezit plýtvání ve zdravotnictví, omezit přístup ke zdravotní péči. Jsme jediná země v Evropě, kde regulační poplatky platí i děti do 18 let. S tím se, bohužel, to je výtka vám, vážený pane ministře zdravotnictví, se zatím nic neudělalo! Doufám, že se to brzy napraví. Jsou to jenom zálohy, které budou zdravotní pojišťovny vyplácet. Je tu otázka, jak dopadne hospodaření nemocnic, protože tady dochází k obrovským deformitám, protože vy víte, jak nemocniční lůžková zařízení dopadnou až, nejlépe v červnu – v červenci, následujícího roku. Protože všechno, co je placeno, to jsou zálohy! Někde jsou velké doplatky, někde se zase musí vracet velké peníze. Je to další nesystémová chyba českého zdravotnictví, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pane předsedo, jak jste volal po tom, aby se změnily ty systémové změny zdravotnictví. 4 miliardy nebudou stačit, vážený pane ministře. Jestli si pan ministr financí Babiš myslí, že se to najde ve vnitřních úsporách, možná se něco najde ve fakultních nemocnicích, ale těžko už v těch krajských nemocnicích i v těch soukromých nemocnicích. Krajské nemocnice jsou sice ještě stále bohatě dotovány z krajských rozpočtů, někde i částkami přes 200 milionů českých korun ročně, ale myslím, že dlouho už to dál ty kraje neutáhnou. Jako příklad lze uvést Královéhradecký kraj. Je to dopad zvýšeného DPH, tedy nejen zvýšení z 10 na 15 %, ale především další finta pana bývalého ministra financí Kalouska způsobila, že

11

mnohé zdravotnické prostředky, přístroje a jiné věci byly přeřazeny z 10% do 21% sazby DPH. To bylo daleko horší než zvýšení sazby z 10 na 15 % a bohužel s tím mnozí ekonomové v českém zdravotnictví nepočítají. Je to i výrazná devalvace eura. To znamená, že zvýšení o 10 % znamenalo další dopady, účtování léků, účtování přístrojů, účtování především zdravotnického materiálu. To vše, i když jsme nepřijmuli euro, tak jsme a musíme účtovat podle eura a to všechno se obrací proti poskytování zdravotnických služeb. To znamená, že dostupnost a kvalita se stále snižuje, nenalhávejme si něco takového. Poslední zpráva, kde některé zdravotní pojišťovny říkají, já je tady nebudu jmenovat, i když bych mohl, že deficit skončí 2 – 3 miliardy na konci roku, i přes to přese všechno znamená, že stále budou ve zdravotnictví chybět určité prostředky. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, přímo k vám. Já znám tu rétoriku odborářů o OSVČ, o tom, že jsou to škůdci této země, že nejméně platí, ale vážený pane předsedo, oni také nejméně čerpají. Nejvíce, a tady to bylo jasně slyšet a bylo to jasně a zřetelně řečeno, že nejvíce zdravotní péče čerpají ti lidé, za které plátcem je stát. Je to správné. Je to správné, že tady je určitá solidarita, ale, prosím, na druhé straně oni nevytváří ty hodnoty. Ty hodnoty musí vytvářet zaměstnanci, ty hodnoty musí vytvářet OSVČ. Doufám, že není názor odborů ten, že by i důchodci měli odvádět platby na sociální a zdravotní pojištění. V některých státech to tak je, ale doufám, že zatím k tomu nedojde. Závěrem bych chtěl říci jedno, že podporuji to, co tady jste řekl, pane předsedo, aby levice i pravice se spojily a společně, ano společně, řešily ty problémy českého zdravotnictví. Ony nejsou vyřešeny nikde, nikde v Evropě, všude jsou problémy. Zdravotnictví vždycky spotřebuje nebo dokáže spotřebovat víc, než kolik se mu dává. Dneska je situace velmi ošidná v tom, že se už nevěří tomu, že přijde víc peněz, že se zastabilizují některé věci. Na druhé straně, vážený pane ministře, tady vás žádám u tohoto řečnického pultíku: "Zaměřte se na to, jak hospodaří letecká záchranná služba." Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a musím podotknout, pane senátore Drymle, abyste podle mého názoru vážil slova. To slovo, které jste vyslovil, nikdo nikdy neřekl, a nikomu ho, prosím, nepodsouvejte. Děkuji. Vystoupí pan senátor Vladimír Plaček. Senátor Vladimír Plaček: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Samozřejmě, že jsem ve svém vystoupení hovořil o tzv. regulačním poplatku za hospitalizaci. O dalších jsem se nezmiňoval, ale pochopitelně se můj projev těch dalších regulačních poplatků vůbec netýkal. To jenom pro upřesnění, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a prosím pana místopředsedu Sobotku k vystoupení. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, myslím si, že toto téma, které se nazývá "zdravotnictví" a další peníze ze státního rozpočtu by mělo být podrobeno velké diskusi na naší půdě. Tady se v této chvíli bavíme o jediném.

12

Rozhodnutím Ústavního soudu došlo k výpadku spoluúčasti pacientů na tzv. hospitalizaci. Teď látáme díru. Díru, která je bezedná. Všichni víme, že zdravotnictví je opravdu problém, který v žádné zemi na světě se neumí optimálně vyřešit, a také se nikdy optimálně nevyřeší. Nevěřím, že i v České republice se v brzké době dočkáme systémové změny. Samozřejmě mi vadí to, že byly, a plánují se zrušit všechny poplatky, které jsou. Myslím, že solidarita, která tímto poplatkem byla zavedena, ať už je to hospitalizační poplatek anebo při vstupu do ordinací, takže to byla solidarita, která udělala určitou příjmovou část pro lékaře a zároveň umožnila, aby pacienti, kteří jsou ve své léčbě nejdražší, tak aby měli přístup k této péči, protože tak to je z Ústavy ČR dáno. Nevím, jestli tato vláda bude uvažovat o nějakých poplatcích. Pevně věřím, že ne, protože je tak založena ve svém programovém prohlášení. Vidím to jako obrovskou chybu, protože na poplatky, a může se na mě někdo hodně zlobit, si občané této země zvykli. A stalo se to příjmem nemocnic a příjmem lékařů. Přesto mám jednu otázku. Vzhledem k tomu, že první pololetí bude vyplaceno až v srpnu nebo v červenci, teď nepůjdu do detailů, a vzhledem k tomu, že jsme nedávno přijali i zákon o tom, že veškeré faktury musí být do 30 dnů proplaceny, tak jak se bude řešit problém, že nemocnice se dostanou do insolvence, protože nebudou mít na platbu faktur a nebudou dodržovat zákon, který byl tady námi – horní komorou – také přijat? Znovu opakuji. Látání děr není systémové opatření. Chápu, že je to krok, ke kterému ministr přistoupil po dohodě s ministrem financí, ale věřte, že systémové řešení, aspoň pokus o to, by byl určitě lepším řešením. Za sebe v této chvíli – zvednu pro to ruku, ale budu mít velké svrbění v zádech. Díky. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, vystoupí pan místopředseda Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, musím reagovat. Chápu, že kolegové z ODS, TOP 09, další koaliční partneři minulých vlád, Zelení apod., kteří tady zavedli daň z nemoci – to jsou poplatky u lékaře, to jsou poplatky v nemocnici. Problém by nebyl, pokud by tady fungovala normální solidarita zdravých s nemocnými. Ale minulé vlády Nečase, Topolánka tady zavedli zdanění nemocných. A nejenom to! Pan ministr Drábek a další jeho předchůdce Nečas omezili nemocenskou! Takže lidé, kteří onemocní, nejenom přišli o velkou část nemocenské, oni také hned museli platit u lékaře, platit v nemocnici, platit doplatky za léky, které jsou poměrně vysoké. Tady někdo hovoří o tom, že je tady výpadek přes 4 mld. Kč, poplatky v nemocnicích, fajn – ale to jsou peníze, které byly vytaženy z kapes nemocných! Lidí, kteří už sami o sobě jsou v naprosté většině ve složité situaci. A my tady říkáme, že je to nějaká solidarita? To je solidarita úplně obráceně – nemocných se zdravými! Kdyby nebyly zavedeny poplatky, nebylo potřeba je rušit a nebylo potřeba, aby náš ministr tady řešil, jak budou tyto prostředky nahrazeny. Určité prostředky by tam byly. A že je potřeba, aby stát platil za nevýdělečné činné občany, kterých je většin. Je nutné, aby byly odváděny stejné podobné platby, jako platí výdělečně činní. Tady opět vlády Nečase, Topolánka; opět opakuji, ODS, TOP 09. lidovci tam byli, Zelení… Nezvyšovali tyto poplatky. A dneska chceme vyčítat této vládě, že to chce řešit? Že chce zrušit daň z nemoci? Že chce zrušit něco naprosto nesolidárního, co tady bylo zavedeno a co nikdy nefungovalo? Lidi si na to zvykli, ano, co jim zbývalo. Pokud chtěli pečovat o své

13

zdraví, tak museli platit. Ale platili z nízké nemocenské a platili mnohdy složitě, protože na to neměli. A zvažovali, jestli se vůbec budou léčit. Ale poplatky v tuto chvíli neřešíme. Myslím, že vláda přijde se zrušením poplatků všech, kromě myslím za pohotovost. Ale v tuto chvíli řešíme otázku nedostatečného financování zdravotnictví, které tady svými opatřeními způsobily minulé vlády. Já jsem přesvědčen o tom, že je potřeba tento návrh jednoznačně podpořit. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pan místopředseda Přemysl Sobotka s přednostním právem. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedo, pane ministře, já jsem tušil, že se z toho stane pravolevý střet. Myslím, že to není tak úplně špatné. Ale pan místopředseda Škromach zapomněl, že kromě Topolánkovy a Nečasovy vlády tady 14 měsíců vládla Fischerova vláda a více než 9 měsíců Rusnokova vláda! Tyto dvě vlády také nic nedělaly! Takže pojďme také být v mediálním obrazu ve vyjadřování trošku objektivnější! Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pan senátor Radko Martínek vystoupí. Senátor Radko Martínek: Děkuji. Pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, já bych si prostřednictvím pana předsedy dovolil jenom lehce upravit předcházející projev pana místopředsedy Senátu. My jsme nesmyslný zákon v podstatě o fakturaci sice přijali, ale přijali jsme ho s velmi důležitými pozměňovacími návrhy, které bohužel Poslanecká sněmovna zamítla a přehlasovala naše stanovisko. Dovoluji si jenom upozornit, že jsme právě navrhli, aby z této nesmyslné novely odporurující realitě, aby bylo aspoň částečně vyčleněno zdravotnictví. Jinak pro tento zákon budu určitě hlasovat, protože peníze reálně v pokladnách jednotlivých nemocnic chybějí. Byl bych také rád, aby sem přišel nový zákon, protože nesmyslné poplatky paradoxně zůstaly. A ty, které nějakým způsobem dle mého názoru jsou odůvodnitelné, pokud by byly odůvodněné jinak, tzn. tím, že je to příspěvek na stravování nebo chcete-li "hotelové služby", které určitě nemůžeme počítat mezi peníze na zdravotnictví, tak paradoxně nejsou. Byl bych rád, aby zmizely alespoň poplatky, které jsou nesmyslné od samého začátku. Doufám, že pan ministr se postará, aby se tak stalo co nejrychleji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vystoupí pan senátor Miloš Malý. Senátor Miloš Malý: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, kolegové, jak jsem byl vyzván, tak také ohlašuji střet zájmu, protože jsem členem dozorčí rady kroměřížské nemocnice. Ale z přijetí tohoto zákona nebudu mít žádný osobní prospěch. Chtěl jsem jenom reagovat na jednu drobnost, která tady nějakým způsobem zanikla v debatě o tom, jakým způsobem je nastaven systém zdravotnictví. Mluví se o černé díře, mluví se o tom, že budeme nalévat stamilióny, miliardy… Nikdo si neuvědomuje, že systém je nataven tak, že máme veřejné zdravotnictví, kde vycházíme z platby za pojištěnce. Nemáme nikde ohraničenou horní hranici poskytované péče, spodní hranici.

14

Ale udělali jsme jeden základní systémový omyl. Založili jsme většinu nemocnic jako akciové společnosti. Akciová společnost je založena za cílem vytváření zisku. Pak jsme zdravotnictví přetvořili pomalu na sektor, kde máme dosahovat zisku. Jak bylo řečeno, systém úhrad je postaven tak, že tento systém nemůže fungovat. Protože nemocnice, která by měla na konci roku mít uzavřené financování, se dozví výsledky někdy s půlročním, někdy s tři čtvrtě ročním zpožděním. Kromě toho jsou vedeny spory o zálohy a jejich vyúčtování, kdy nemocnice tahají vždy za kratší konec provazu. Protože ony se mohou odvolávat, mohou jít do soudního sporu, ale nevím, že by některá nemocnice šla do soudního sporu o platbu za vykonanou péči. Notabene, ještě je tam jedno nebezpečí, že by zdravotní pojišťovna s ohledem na dostatečně zajištěnou lékařskou péči v dané lokalitě také nemusela s nemocnicí uzavřít smlouvu. A pro nemocnici by to bylo likvidační. Dlouhou dobu se mluvilo o tom, že bychom se měli vrátit zpátky k systému, kdy nemocnice budou vedeny tak, jak by měly z hlediska zákona, to jest, že poskytují veřejnou péči, a to na základě Ústavy. Že bychom se měli vrátit k tomu, buď aby to byly "příspěvkovky", pak by nebyl žádný problém s dofinancováním této péče, protože nevěřím tomu, že by občané měst, obcí a krajů byli proti tomu, aby se v rámci "příspěvkovky" dorovnaly potřebné prostředky. Nebo, jak byl navržen zákon o veřejném neziskovém sektoru zdravotnictví jako speciální zákon, a potom bychom tady nemuseli dělat slovní cvičení a přetahovat se o to, jestli levice anebo pravice má pravdu. Protože naším cílem – jak na levici, tak na pravici – je spokojený a zdravý občan, který dosáhne v čase a ve vztahu k vědě, k té nejlepší péči ve zdravotnictví. A to je bezpochyby cíl nás všech. Toto bych chtěl říci, že opravdu tento systém, pokud bude založen na principu ziskovosti, nikdy s tím nemůžeme být spokojeni, nikdy nedosáhne toho, na co měl být nastaven, Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Vystoupí pan senátor Josef Řihák. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, pane předsedo. Pouze krátce. Nevím, jestli mám střet zájmu. Jsem hejtmanem Středočeského kraje. Nejsem v žádných dozorčích radách. Tady zaznělo, že zdravotnictví je bezedná a černá díra. Já bych se trochu zdravotnictví chtěl zastat. Podívejte se, jakou službu poskytujeme v nemocnicích. Ať jsou to fakultní nebo krajské. Podívejte se, kolik se tam udělalo, jak se služby pro občany, pro pacienta zlepšila, to nám z diskuse vypadává. Jaké máte moderní zařízení. Měl jsem možnost otevírat několik lůžkových oddělení ve Středních Čechách; celé monobloky. Dneska je běžné, že máte pokoj pro dva pacienty, máte tam sociální zařízení. Takže tu službu, ať fakultní nemocnice nebo kraje, poskytují kvalitnější a kvalitnější. To není žádná bezedná díra. Samozřejmě, spousta věcí se musí řešit na místě. Ale tento malý krok, který tady uděláme, jsem rád, že se shodneme na tom, že téměř všichni o tom budeme hlasovat. Na službu musí někdo také přispívat a zaplatit. Tady se nebavíme o poplatcích, protože se bavíme o příspěvku za státního pojištěnce. Ale když se tady mluvilo o příspěvcích, že si na ně lidé zvykli – no, oni si zvykli téměř na všechno za předchozích vlád… Ale nechci to tady rozebírat. Já

15

jsem vždycky byl proti poplatkům, i Středočeský kraj. Pacientům je hradíme. Jenom se pojďme domluvit, že je to malý krůček, který aspoň pomůže tomu, aby naše zdravotnictví mělo na dobré služby, které tady, troufnu si říct, nadevropské, tady poskytujeme pro naše lidi. Podívejte se, jak se celé prostředí změnilo. Trochu se chci zdravotnictví zastat, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Vystoupí pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, historie by nás měla poučit. V roce 2006 byla v zákoně daná pravidelná valorizace platby za státního pojištěnce. Tak docházelo k tomu, že se zákon nerespektoval – a je to všem jedno! To je vidět stav české justice! Za druhé. Byl tady zákon o neziskových nemocnicích. O čem tady mluvili moji předřečníci? Bohužel, kde je dobrý úmysl? Za třetí. Do zákonů se dostala "ekonomicky odůvodněná péče", takže mnohé zdravotní pojišťovny zneužívají toho, že říkají, že péče ekonomicky neměla být poskytována, že bylo zbytečně uděláno mnoho vyšetření. A úředník z hlediska ekonomiky a svého zájmu řeší, jak se poskytuje zdravotní péče v České republice! Akciové společnosti si udělaly kraje, vážení! Kraje si to udělaly, protože zase z ekonomických důvodů chtěly ušetřit. Byla tam otázka odměňování zdravotnických pracovníků. Vaším prostřednictvím, pane předsedo, ke kolegovi Malému. Není pravda, že se neřeší soudní spory za poskytnutou zdravotní péči! Jenom naše nemocnice řeší spory s všeobecnou zdravotní pojišťovnou, vážení, od roku 2003!!! Zdravotní péče byla poskytnuta, nebyla zaplacena. Pak se dozvíte, že jsme se měli ptát soudních znalců, jestli zdravotní péče má anebo nemá být poskytnuta. I když další zákon mluví o tom, že zodpovědný za poskytnutí zdravotní péče trestněprávně je příslušný lékař. Že by se respektovala usnesení ČLK a jiných odborných společností, to nikoho u soudu nezajímá! Na závěr bych chtěl říci jedno. Vážení, uvědomte si, že máme jedno z nejlepších zdravotnictví na světě! Ano, na světě! Mnozí z nás si toho nedokážou vážit! Ale bohužel každá péče něco stojí. A proto je potřeba, abychom podpořili nejenom tento zákon, ale i další zákony, které přijdou a přidají další peníze. Ale i pořádek do českého zdravotnictví! Ještě, vaším prostřednictvím, pane předsedající – k panu kolegovi Martínkovi – ano, byli jsme to my dva, kteří jsme tady varovali před tím, že faktury a placení faktur do 30 dnů – to může skončit pro české zdravotnictví katastrofálně! Bohužel, opět se tady objevují různé společnosti, které vám nabízejí, že skoupí tyto pohledávky za sto procent, a pak je budou vymáhat na státu. Bude to velmi dobrý obchod se státem! Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vystoupí pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, kolegové svým vystoupením na jednu pozvánku, která tady zazněla od jednoho z předřečníků, že kraje díky tomu, že by měly příspěvkové společnosti, by lépe mohly financovat zdravotnictví. Je to pravda. Ale já dnešní návrh, který tady odůvodnil pan ministr, podpořím z jiného důvodu. Podpořím ho přesně proto, aby to kraje nemusely dělat. My totiž máme – a to bychom si měli uvědomit – konstruované zdravotnictví tak, aby nemuseli ti, kteří vlastní

16

nemocnice; a je jedno, jestli je to stát, soukromá osoba anebo kraje, abychom dopláceli. To je přece úplný nesmysl! Proto jsem pro, abychom podpořili tento zákon. Samozřejmě ale zároveň vyzývám pana ministra k tomu, aby to, co se teď děje ad hoc, a to si musíme přiznat, aby řešení bylo konečně systémové! Po tom, myslím, voláme všichni. Ke kolegům, kteří nás – podle mě – zcela správně varovali jako lidé, kteří se evidentně setkávají každý den s problémy ve zdravotnictví, že těch 30 dní je špatně... Je to ale špatný směr? Myslím, že směr je správný. Vy jste, kolegové, varovali před tím, co může nastat v situaci, v které jsme. Ale představme si toho normálního OSVČ, tedy lékaře, kterému faktury nejsou placeny půl roku a on vlastně neustále dotuje stát z rezerv, které vytvořil možná úplně jinde a nějakým jiným způsobem. Myslím, že trend je správný, aby se platilo. Ale nejenom tady. Ale např. také v supermarketech apod., aby dodavatelé dostávali pravidelně svoje peníze, nebyli odkládáni na půl roku, na rok. Stejně tak, aby tomu nebylo u nemocnic. Ještě jednou. Prosím pana ministra, aby opatření vlády bylo systémové k tomu, aby zdravotnictví nikdo nemohl zneužívat. Ale zároveň, aby nebylo zbytečně dopláceno těmi, kterými dopláceno být nemá. Díky. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vystoupí paní senátorka Milada Emmerová. Senátorka Milada Emmerová: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážení přítomní. Ani jsem dneska už nechtěla vystupovat, abych nezdržovala běh této schůze. Ovšem musím reagovat na to, co tu řekl pan místopředseda Sobotka. On tu bohužel není přítomen, ale jistě si zkontroluje moje argumenty. Ten pravolevý střet, ano, má pravdu, pravolevý střet to je. Ono totiž záleží na tom, jak pojímají zdravotníci, příp. ministři a příslušní náměstci a úředníci a vůbec celá společnost, jak pojímají zdravotnictví jako veřejnou službu. Jestliže tedy je to veřejná služba, pak má být jasně definováno, jak toto zdravotnictví má být realizováno, jak se má provádět. Poté se zabývat tím, jak má být placeno. To je právě ta podstata toho střetu. My vlevo říkáme, že zaprvé by měla být vyjádřena podstata, mimo jiné i standardy k realizaci zdravotní péče, které dosud neexistují. Teprve poté se starat o financování. I to je povinností státu zajistit financování, protože je gestorem úrovně zdravotní péče. Co se týká kolegů zprava, a takovým příkladem je pan exministr Julínek, tak ten to právě vzal z opačného konce. Ten místo toho, aby se pomocí zdravotních pojišťoven a zadruhé státu realizovalo řádné financování zdravotní péče, tak jako prvé opatření zaúkoloval občana tzv. regulačními poplatky. Že nic neregulovaly, o tom tedy dobře víme. A ještě ke všemu si občané mysleli, a možná nadále myslí, že poplatky v ambulantní péči se vracejí zpět do zdravotního pojištění. To není pravda, ten poplatek zůstává tam, kam ho občan položí. A dokonce není ani přehled o tom, kdo to eviduje, jak je to administrativně spravováno, protože někdy se doklad o tom vydá a někdy se také nevydá, když si o to pacient neřekne. Je to paradoxní a už to tady někdo konstatoval, že tyto nesmyslné poplatky v ambulantní péči byly ponechány, zatímco ty, co by mohly skutečně vytrhnout lůžkovou zdravotní péči, tak ty bohužel tedy zmizely. To je jistě věcí nápravy. Já, abych dlouho nezdržovala, bych chtěla říct, že tady vypadla jedna položka, a sice důsledná kontrola hospodaření nemocnic. Nelze přece ponechat bez povšimnutí, že jedna třetina je v mírném zisku, jedna třetina má jakž takž vyrovnané hospodaření a jedna třetina je v těžkém propadu. Například

17

nemocnice, které jsou v soukromém držení, ale nejsou soukromé, jsou smluvní, mají smlouvy s pojišťovnami, ale je tam prostě soukromník, který dbá na jejich hospodaření, tak ty v propadu tedy zásadně nejsou. Zatímco například obchodní společnosti, jak tu byly také jmenované, tak některé z nich mají veliké ztráty a kontrolu provádí kdo? Tzv. dozorčí rady. Já říkám takzvané, protože vím, že ta kontrola je velmi nedostatečná, nedůsledná, neodborná, můžeme říci, že žádná. Pokud se nepřijme rozšíření kompetencí NKÚ, což už jsme tady měli na stole, tak prostě na tyto nemocnice nikdo nedosáhne. Leda zřizovatel. Ovšem tomu možná ani o řádnou kontrolu nejde. To bych považovala za důležitou záležitost, kterou bychom měli sledovat. Viz. dnešní sdělení pana předsedy Štěcha, jak se rozklíčovalo rozdělování nebo čerpání financí největší zdravotní pojišťovny. To jsme, myslím, slyšeli někteří z nás poprvé, já aspoň ano. Myslím si, že je třeba takhle rozklíčovávat i jiné věci a znova opakuji: "hospodaření všech nemocnic". Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Vystoupí pan senátor Radko Martínek. Senátor Radko Martínek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Nezbývá mi, než doplnit několik věcí. Zaprvé onen zmiňovaný zákon o fakturaci se týká bohužel jenom veřejného sektoru, to znamená, oněch zmíněných supermarketů se vůbec netýká. Druhá věc je, bylo tady hovořeno o akciových společnostech. Uvedu konkrétní příklad. Za mých předchůdců byly všechny pardubické nemocnice převedeny na akciové společnosti. Kromě nákladů, které převod znamenal, to nepřineslo Pardubickému kraji a jeho nemocnicím ani halíř. To znamená, od začátku to byla naprosto nesmyslná akce. My jsme se samozřejmě zamýšleli, jestli má cenu převést nemocnice na tzv. neziskové organizace. Vzhledem k tomu, jak v současné době vypadá zákon o neziskových organizacích, by převedení kromě nákladů nepřineslo zdravotnickým zařízením ani korunu. Pokud mají být, a já jsem zastánce toho, aby byly nemocnice neziskovými organizacemi veřejnými, pak ten první a základní činitel musí být takový, že jim to přinese ekonomický prospěch. To znamená, že budou například osvobozeni od některých daňových povinností atd. Jestliže poskytují veřejnou službu, která v mnoha případech opravdu není výdělečná, pak ten, který po nich službu požaduje, a to je stát, musí umožnit, aby ta nemocnice pracovala minimálně vyrovnaně. Ona nemusí mít zisk, ale musí pracovat vyrovnaně. Chtěl bych také říct, že onen převod zpět na příspěvkové organizace má jeden paradoxní, ale bohužel si myslím, že svým způsobem specifický problém. Podívejte se do zákona a zjistíte, že paradoxně příspěvkové organizace státu mají úplně jiné možnosti než příspěvkové organizace zřizované veřejným sektorem, jako například nemožnost nevyhlášení konkurzu a další úlevy, které mají státní příspěvkové organizace, ale nemají krajské a další obecní příspěvkové organizace. Myslím, že toto je také zásadní námět na změnu. Já nechápu, jak je možné, že stát pro své příspěvkové organizace má jiné podmínky, jako ostatní veřejný sektor. Jaký je rozdíl mezi krajskou nemocnicí a, dejme tomu, státní nemocnicí, kterých je tady v Praze například hned několik? Myslím si, že tento problém je složitější. V této chvíli je potřeba udělat to zásadní, vrátit peníze tam, kam patří. Na druhé straně je zcela zřejmé, že systémová řešení musí být, a pokud možno co

18

nejrychleji, připravena, protože aby zdravotnictví fungovalo tak, že poskytuje službu a mnohdy z 2 – 3letým zpožděním ví, kolik za tu službu zaplatilo, je podle mého názoru naprosto nesmyslné. Já už dlouho hájím takový revoluční názor, kdy si myslím, že by se mělo v nemocnicích normálně fakturovat. Mělo by se fakturovat ve vztahu k pacientovi a zároveň jeho prostřednictvím ve vztahu k zdravotním pojišťovnám. Jsem přesvědčen, že kdyby pacient dostal fakturu za to, co mu bylo uděláno, jednak by si mohl zkontrolovat, jestli to, co bylo uděláno, mu také bylo poskytnuto. Zadruhé s tou fakturou by šel na zdravotní pojišťovnu a zdravotní pojišťovna ať si potom říká, jestli něco bylo, nebo nebylo poskytnuto správně, ale nicméně zdravotní služba to proplatí. Ten problém regulačních poplatků byl v tom, že celá řada obyvatel tohoto státu se začala domnívat, že některé služby ve zdravotnictví stojí 30 nebo 60 Kč. Myslím si, že pro celou populaci by bylo poměrně zajímavé, kdyby zjistili, kolik úkon, který jim byl poskytnut zdravotnickými zařízeními, ve skutečnosti stojí. Ten princip fakturace by také znamenal, že jestliže poskytuji službu, tak za ni dostávám od pojišťovny jednoznačné finanční prostředky. Poté by se také, když už máme nesmyslně tolik zdravotnických pojišťoven, tak bychom se také konečně mohli dostat k tomu, že by se, když už je máme, já si také myslím, že by stačila úplně jedna, ale když už je máme, tak by se ty zdravotnické pojišťovny potom mohly předhánět v tom, co kdo těm svým pacientům skutečně proplatí a ne v tom, jestli jeden poskytne bazén, druhý někde léčení, bůhví kde, nebo rekreační pobyt, bůhví kde, a také bychom se dostali do reálné situace. Fakturace by také znamenala to, že by se zdravotnictví dostalo do reálné podoby a ne toho, že my na jedné straně v podstatě požadujeme služby, ale na druhé straně za ně neplatíme. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a prosím o vystoupení paní kolegyni Alenu Dernerovou. Senátorka Alena Dernerová: Dobré dopoledne, pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já za sebe můžu říci, že souhlasím s navýšením platby za státního pojištěnce. Považuji to za systémové řešení. Řada let tady probíhala bez navýšení. Jeden aspekt. Ale musíme si říct, že zdravotnictví doopravdy má řadu ještě nedostatků a jejich odstranění bude asi na dlouhou dobu. Já žiji, jak říkám, na Klondiku, u nás v Ústeckém kraji vznikala krajská zdravotní, je to akciová společnost. V ní se doopravdy moc dobře nehospodařilo, o tom asi víte všichni, pak už i z tisku. Pravdou také je, že kraj do této nemocnice, i když fungovala dobře v určité fázi, příliš peněz nedával, v současné době nedává vůbec nic. Možná, že letos nějaké peníze do krajské zdravotní přispějí. Takže docela závidím těm, které dávají nemocnicím finanční prostředky. Naprosto souhlasím s kolegou, panem Martínkem, s tím, že pojišťoven je mnoho a nenabízí v podstatě nic nového. Takže by k nějaké fúzi mohlo dojít s tím, že ale tady bude také velký problém, protože musí souhlasit větší část těch lidí, kteří sedí v radě, a to zřejmě asi nepůjde. Takže to by se mělo možná říci, aby ministerstvo rozkázalo, udělilo ministerský výnos, protože některé věci se prostě musí direktivně nařídit. Co se týká financování zdravotnictví, já si myslím, že pokud bude financováno pouze a jenom z toho, co vybereme, je to zdravotní daň, nejsou to jiné peníze, je to zdravotní daň, tak to nikdy nemůžeme ufinancovat. Z těch málo

19

peněz, které máme, poskytujeme obrovské množství péče a musím říci, že výborné péče. Ale já bych viděla vícezdrojové financování, o kterém jsem už několikrát hovořila, že by se mělo podílet jednak i třeba města na financování, kraj a stát. A ta zdravotní daň by měla být věnována třeba jenom na ty platby pro zdravotníky. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a prosím ještě o vystoupení pana senátora Vladimíra Drymla. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já vím, že tady vystupuji už asi potřetí nebo počtvrté, ale je to prostě o tom, jaké problémy jsou v českém zdravotnictví a znovu se otvírají tím, co tady máme před sebou. Chtěl bych říci, že ten tzv. pokladenský systém, vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu kolegu Martínkovi, to nechtějí hlavně pojišťovny. Ony totiž nemají cash. To je problém. Celé české zdravotnictví prakticky pracuje se skrytým dluhem a je to otázka Ministerstva financí, jak si s tím poradí. Jinak v nemocnicích se fakturuje střediskově, kde se toto přísně hlídá a dokonce i pro zdravotní pojišťovny je také fakturace na každého pacienta. Možná, že by stálo i za to, kde se říká, abychom našli jiné zdroje, a to vícezdrojové financování prakticky velmi dobře funguje v Německu i v Rakousku, tak abychom se podívali i na DPH. Vážený pane ministře, nemocnice DPH odvádí, ale nemůžou si ho odečítat. A to je obrovský problém. Vy to znáte jako bývalý ředitel nemocnice. Říká se, že je to přínos pro státní rozpočet 7 a možná i více miliard ročně. To je to, že tady na jedné straně všichni volají, jak je to špatné v tom zdravotnictví, jak se špatně hospodaří, kde jsou skryté rezervy, ale na druhé straně se Ministerstvo financí vesele usmívá, když si kasíruje tady to DPH. Možná, že byste při vašich přátelských dýcháncích s ministrem financí Babišem se ho měl zeptat, jestli by se nedalo s tím něco dělat a kolik tedy to ministerstvo, jestli to bude dál pokračovat, to vytahování z kapes zdravotníků a zdravotnictví, ty miliardy za to DPH. Ještě k tomu vyúčtovávání mezi nemocnicemi. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, ke kolegovi Martínkovi, víte, je to paradox, ale ty státní nemocnice, ty, které jsou přímo řízené ministrem zdravotnictví, které jsou na tom v podstatě dobře, protože když peníze nemají, pan ministr jim ty peníze přihraje. Je to něco podobného, jako v některých krajích. Když jsem se ptal, proč nehospodaří tak, jak mají, tak říkají: "Vždyť on to někdo zaplatí!" To je filozofie některých akciových společností v některých krajích, neříkám a nechci paušalizovat, že to tak je. Ale kupříkladu Fakultní nemocnice Hradec Králové požaduje, aby naši lékaři posílali rentgenové snímky a že oni teprve potom rozhodnou, jestli ten pacient se vezme nebo nevezme, je to na jejich požadavek, když jim to tam pošlete, tak vám pak naúčtují ten popis rentgenového snímku, protože i to málo jim stačí k tomu, aby mezi sebe postavili různé typy zdravotnických zařízení. Takže si myslím, že ta chyba, že trošku má pravdu ministr financí Babiš, že ty vnitřní rezervy ve zdravotnictví také jsou a že by se měly hledat, hlavně při výběrových řízeních na různé typy zařízení. A to, proč neslouží některá iktová centra, to je také otázka pro pana ministra. I když se tam vložily stovky, možná i miliardy, korun. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a ještě pan senátor Radko Martínek.

20

Senátor Radko Martínek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, ještě malá replika. Já jsem samozřejmě myslel, že to bude fakturace, která půjde přes pacienty, to znamená veřejná fakturace, nikoli ta vnitřní, která je ostatně placena zálohově, nikoliv skutečným vyúčtováním. Druhá věc je v podstatě finanční stav zdravotnictví. My jsme po 4 letech těžkých bojů ze zdravotnických zařízení dostali 3 z 5 nemocnic v Pardubickém kraji do tzv. měkké nuly, tedy bez investic, aby aspoň provozně byly v nule. Pak přišla vyhláška Ministerstva zdravotnictví a paradoxně nemocnice, která celou dobu byla pořád ve ztrátě, což je pardubická nemocnice, se stala vysoce ziskovou a ti, kteří byli doposud na nule, se stali ztrátovými nemocnicemi. Dokud tímto způsobem bude řízeno zdravotnictví, nemůžete žádná systémová řešení dělat, protože kdykoli uděláte jakékoli řešení a přijde nějaký takovýhle zásah z venku, tak výsledek je zcela tragický. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, rozpravu uzavírám. Pan ministr dostane slovo. když ve své podstatě byla skoro podrobná, k rentgenovým snímkům. Nyní se táži pana ministra, zda si přeje slovo, pane ministře.

nikdo další se nehlásí. Takže Uzavírám obecnou rozpravu, i protože jsme se dostali až vystoupit. Ano, prosím, máte

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Než v několika větách se vrátím k tomu tisku, který zde dnes projednáváte, dovolím si reagovat na některé myšlenky, které zazněly v předchozí rozpravě. Zaznělo zde, že navržený návrh je nesystémový, že neřeší systémově financování českého zdravotnictví, resp. platby za státní pojištěnce. Já s tím samozřejmě souhlasím, to je pravda. My v tomto okamžiku jsme neměli ambici vyřešit tento problém dlouhodobě a trvale. Přišli jsme do situace, kdy k 1. lednu přestaly být vybírány v nemocnicích regulační poplatky a nemocnice každý měsíc v tomto důsledku kumulují ztráty, kdy jim ty prostředky prostě chybí. Chtěli jsme co nejrychleji pomoci, protože si myslíme, že v této situaci je ta rychlost poměrně důležitá. Zaznělo zde spoustu argumentů o tom, jak na tom české nemocnice ekonomicky nejsou dobře, jak byly historicky podfinancovány. To vše bych mohl podepsat. To byl i ten důvod, proč jsme se snažili co nejrychleji ty finance do nemocnic dostat. Od pana předsedy Štěcha tady zazněla iniciativa, resp. dotaz na OSVČ a jejich platby. Já teď z hlavy, se přiznám, neřeknu úplně přesná čísla. Myslím si ale, že ze znalosti věci, že ty poměry a ty příměry, které tady zazněly, že odpovídají. A také si nemyslím, že je to fér, protože např. v rámci sociálního systému přece jenom OSVČ mají nějaké omezení. V případě čerpání zdravotní péče tam žádný rozdíl není. Každý dostane stejnou péči, jakou potřebuje, bez jakéhokoli omezení, takže si myslím, že toto je téma na zamyšlení a jsem přesvědčen, že vláda se tím zabývat bude. Že 4,2 miliardy korun v příštím roce, v tom letošním pololetí to budou 2,1 miliardy, pokud tento zákon bude schválen, nevyřeší deficit financování zdravotnictví, to je také pravda, ale já myslím, že jste mnozí sledovali, že i prosazení této sumy nebylo úplně jednoduché a já budu velmi rád, pokud se toto podaří, protože nemocnice na to čekají. Co se týká systémového opaření vůbec k platbě státu za své pojištěnce, v programovém prohlášení, resp. v koaliční dohodě stávající vládní koalice, je závazek, že připravíme systém automatické valorizace tak, jak tady zaznělo, kdy

21

vlastně tento systém byl nastaven v předchozích obdobích a až za nástupu pana ministra Julínka právě se zavedením poplatků toto bylo zrušeno a myslím si, že by bylo férové, se k tomuto vrátit a vést debatu, jak to co nejlépe udělat. Kontrola hospodaření nemocnic – věřte, že Ministerstvo zdravotnictví jako zřizovatel poměrně velké části zařízení a poměrně významných považuji toto za velmi důležitou a velkou prioritu v tom, aby státní nemocnice, za které ministerstvo zodpovídá, nese přímou zodpovědnost, hospodařily ekonomicky, aby nekončily ve ztrátách, nehromadily dluhy. Říkám to z pozice člověka, který 9 let řídil fakultní nemocnici a vždy jsme byli buď v mírném, nebo ve větším zisku. Myslím si, že hodně záleží na tom, jak je nemocnice vedena, a že vnější podmínky jsou leckdy lepší, jindy horší, ale vždycky se v rámci možností s tím dá něco dělat. I v rámci pohledu na krajské zdravotnictví, a tady si netroufám až toliko detailně posuzovat, je vidět, že i v rámci různých krajů jsou rozdílů a že hodně záleží na tom, jak se k tomu kdo staví. Na straně druhé buďme féroví, zaznělo tady, a já se s tím ztotožňuji, že zdravotnictví je primárně veřejná služba a ne vždycky ta nemocnice může za to, jak ekonomicky dopadá, protože struktura péče do značné míry předurčuje, jak ekonomicky dopadne, a jsou služby zdravotnické v rámci nemocnic, které jsou nastaveny historicky špatně, které jsou ztrátové, ale z pohledu veřejného zájmu je nutné, aby tyto nemocnice toto poskytovaly. Takže ne vždycky je to o tom, když nemocnice skončí ve ztrátě, že je špatně vedená. To by nebylo fér. A myslím si, že je na nás jako Ministerstvu zdravotnictví, abychom ty disproporce napravovali tak, aby se nestávalo, že jedna služba bude vysoce zisková a stáhne na sebe pozornost těch privátních provozovatelů, kteří pak mají zájem ji provozovat, a druhá bude ztrátová. Mělo by to odpovídat nějakým reálným nákladům, plus řekněme drobnému přiměřenému zisku, aby se to zdravotnické zařízení mohlo dále rozvíjet. Mě velmi zaujala ta debata o otevření tohoto tématu, že v předchozím období se tady schválil zákon o povinné fakturaci u veřejných nemocnic, nejenom tedy nemocnic, ale i nemocnic se to dotklo v jistých termínech. Musím vám říct, že tehdy jsem to pozoroval jako jeden z těch dotčených, jako ředitel fakultní nemocnice, a mě velmi překvapil postoj tehdejšího Ministerstva zdravotnictví, minimálně jako zřizovatele, protože podle těch propočtů ta situace, kdy ministerstvo proti tomu nemělo výhrady, tak to znamenalo jenom u těch přímo řízených, kde jsem to vyčísloval, 2,5 miliardy navíc, aby se toto reálně mohlo dodržet. Protože když se řekne: "a) budeme v jistém termínu platit," tak musíme říct i b), neříct jenom to a) a říct, že nás to úplně nezajímá. Ale tak se někdy postupuje a myslím si, že by tento postup neměl být pravidlem a neměl by být často. V rámci rozpravy tady zazněl ten standardní pravolevý rozpor v pohledu na poplatky, na financování zdravotnictví. Já si nedělám ambice přesvědčit senátory z pravicové části spektra, že rušení poplatků je v pořádku. Já jsem o tom přesvědčen. Jsem přesvědčen, že krok, který udělal Ústavní soud, to znamená, že rušil ten 100korunový poplatek za pobyt v nemocnici, byl v pořádku, protože opravdu pro značnou část pacientů, zvláště důchodců a sociálně ne úplně lidí, kteří jsou na tom dobře, to byl problém. Když je měsíc v léčebně dlouhodobě nemocných a platí 3000 Kč a musí platit nájem doma i služeb, tak to prostě je problém. Nemyslím si, že je to bagatelní záležitost. Nicméně chci, aby tady na půdě Senátu zaznělo, že Ministerstvo zdravotnictví v souladu s programovým prohlášením již připravilo zrušení ambulantních poplatků, to znamená jak u praktického lékaře, tak u ambulantních specialistů, i zrušení 30korunového poplatku za recept. Návrh tohoto zákona již 22

byl odeslán do meziresortního připomínkového řízení. Předpokládám, že se k vám do Senátu brzy dostane a že tady tuto disproporci napravíme. Nicméně tady chci jenom připomenout, že v rámci tohoto zákona nerušíme žádné poplatky, tady prostě napravujeme důsledky, které vznikly rozhodnutím Ústavního soudu a které tvrdě dopadly na už tak těžce hospodařící české nemocnice, a já bych chtěl proto požádat, vážené paní senátorky, vážené pány senátory, o podporu tohoto návrhu, protože české nemocnice toto potřebují. Budu vám velmi vděčný za podporu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby zpravodaj VZSP garančního výboru se ujal slova. Senátor Radek Sušil: Děkuji, pane předsedo, dovolte mi, abych krátce glosoval proběhlou diskusi. Musím opravdu reagovat. Zaprvé souhlasím s panem předsedou, panem Štěchem s tím, že řekl podstatnou záležitost týkající se podílu plateb z OSVČ, kde opravdu ta platba je 1400 Kč, resp. 1700 Kč. Napadla mě jedna věc, když se tady probírají daňové balíčky nebo daňové paušály, kdy v podstatě byla nějaká statistika, že 1 milion OSVČ se podílí na daňových příjmech asi 1,4 miliardy korun. Kdežto 4 miliony zaměstnanců se podílí na daňových příjmech 84 miliardami korun. Ta disproporce tady určitě je. Že 2 miliony korun neřeší české zdravotnictví, to je jasná pravda, protože když se řekne DPH, tak DPH znamenalo v českém zdravotnictví ztrátu asi 10 miliard korun. Restriktivní úhradová vyhláška, která proběhla v loňském roce, tak se točila kolem 10 – 15 miliard korun. Samotné změny devizových kurzů znamenají pro české zdravotnictví v tomto roce asi 5 miliard korun výpadku nebo zvýšení nákladů pro zdravotnictví. Musím říct, že ty regulační poplatky nic neřešily. A můžu to doložit tím, z vlastní zkušenosti, že co se zrušily hospitalizační poplatky, nezvýšil se počet pacientů v akutní lůžkové péči. Zvýšila se jenom délka hospitalizace, zvýšila se obložnost jednotlivých zdravotnických zařízení, ale problém je u oddělení s následnou péčí, u dlouhodobě nemocných, kde opravdu se ta kapacita využívá teď na 100 % a stává se nedostupná lůžková kapacita pro dlouhodobě nemocné. Zazněl tady problém valorizace. Jsou statistiky, kdyby opravdu proběhla valorizace, která byla uzákoněna v roce 2006 do současné doby, tak by to znamenalo pro české zdravotnictví asi 16 – 18 miliard korun. Souhlasím s kolegou Drymlem, kdy úroveň českého zdravotnictví je na opravdu špičkové světové úrovni. Ale je to díky tomu, že tady máme lékaře a díky tomu, že lékaři jsou zde nějakým způsobem placeni a že úroveň plateb za platy zdravotníků jsou mizerné. Závěrem mi dovolte, vystoupilo 11 kolegů, z toho 2 kolegové třikrát, 1 kolega dvakrát. Nezazněl žádný jiný návrh než návrh přijatý zdravotním výborem a ÚPV. Pane předsedo, dovoluji si doporučit hlasovat o těchto návrzích. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Ano, je to tak, a my můžeme přejít k hlasování. Než začneme hlasovat, byl podán návrh, abychom se odhlásili. Takže já vás žádám, ještě chvilku počkejte. Tak a přihlaste se znovu. Tak se přihlaste a budeme hlasovat. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

23

Hlasování č. 9, bylo registrováno 48 senátorek a senátorů, kvorum 25, pro návrh 48, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji vám všem, děkuji panu ministrovi a děkuji i zpravodajům. My se vystřídáme v řízení schůze. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dalším návrhem je 3. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na odvolání některých výhrad České republiky k mnohostranným mezinárodním smlouvám v souvislosti se zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (senátní tisk č. 204) Máme to jako tisk 204 a uvede nám ho paní ministryně spravedlnosti Helena Válková. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych vám krátce představila vládní návrh, který se Parlamentu předkládá k vyslovení souhlasu na odvolání některých výhrad České republiky k mnohostranným mezinárodním smlouvám. Je to v souvislosti s novou právní úpravou, kterou přinesl přijatý zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014. Tento návrh byl v Senátu projednán ÚPV 5. února 2014, VZVOB 5. března 2014. Oba výbory Senátu doporučily, aby s návrhem vyslovil souhlas. Proč chceme tyto výhrady odvolat? Jak jsem již řekla, byl přijat nový zákon o mezinárodní justiční spolupráci, který má tyto regulace, tato ustanovení, zakomponována. Pochopitelně oproti předchozí právní úpravě, která byla obsažena v hlavě 25. trestního řádu, již není třeba, abychom měli výhrady, které by speciálně upravovaly některé případy, které jinak by byly upraveny buď nedostatečně, nebo v určitém rozporu s trestněprávním systémem. My si za této situace můžeme dovolit odvolat výhradu k článku 21 evropské úmluvy o vydávání, k částem 3. a 4. evropské úmluvy o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli a do třetice k meziamerické úmluvě o výkonu trestních rozsudků v cizině. Pokud jde o odvolání první výhrady k evropské úmluvě o vydávání, jde o to, že v rámci povolávání průvozu, resp. průvozu pro účely extradice je nezbytné posuzovat všechny podmínky pro přípustnost vydání tak, jak byly stanoveny v hlavě 25. trestního řádu. Nicméně zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních oproti té předchozí právní úpravě tyto podmínky pro povolávání průvozu velmi zjednodušuje, takže této výhrady není zapotřebí. Proto doporučujeme její odvolání. Pokud jde o druhou výhradu, jde o výhradu k částem 3. a 4. evropské úmluvy o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými a můžu to spojit i s výhradou k meziamerické úmluvě o výkonu trestních rozsudků. Zde jde o omezení předávání a přebírání výkonu rozhodnutí o podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění. Odvolání těchto výhrad umožňuje 24

skutečnost, že právě ten nový zákon o mezinárodní justiční spolupráci už nově upravuje postup při předávání a přebírání výkonu, dohledu kontroly, dohledu a kontroly nad podmíněně odsouzenou nebo propuštěnou osobou, a nejen to. Ale i závazek rozhodnutí o tom, zda se podmíněně odsouzený nebo podmíněně propuštěný ve zkušební době osvědčil. S tím souvisí i ten závazek následného výkonu trestu v případě, že se taková osoba neosvědčí. Což je obsaženo v zákoně nyní o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. V předchozích úpravách to nebylo, proto jsme potřebovali tyto výhrady. Navrhovaná odvolání výhrad jsou tak naprosto v souladu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky s ústavním pořádkem a nyní již i s ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodního práva i z členství v Evropské unie, a samozřejmě nebudou spojena se zvýšenými nároky na státní rozpočet. Děkuji vám za pozornost, kterou jste věnovali představení tohoto návrhu na odvolání 3 výhrad k mezinárodním úmluvám, a prosím o jejich příznivé posouzení, to znamená o váš souhlas k odvolání citovaných výhrad. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, paní ministryně, posaďte se ke stolku. Garančním výborem je ÚPV, jeho usnesení máme jako tisk č. 204/1. Zpravodajem byl určen pan senátor Miroslav Antl, kterého nahradí kolega Nenutil. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové. Zpravodajská zpráva, kterou jsem dostal od pana předsedy Antla k vládnímu prohlášení, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na odvolání některých výhrad České republiky a dále, jak už zde bylo paní ministryní vysvětleno, konstatuje, že materiál byl připraven gescí Ministerstva spravedlnosti. Vláda schválila odvolání těchto 3 výhrad usnesením z 30. října loňského roku a rozhodla o jeho předložení Parlamentu k vyslovení souhlasu. Do Senátu byl předložen 30. prosince, do Poslanecké sněmovny 19. prosince loňského roku. Paní ministryně tady všechny 3 výhrady skvěle okomentovala. Mně tedy nezbývá nic jiného než říct, že všechna uvedená odvolání výhrad jsou v souladu jak s právním řádem České republiky, tak se zásadami mezinárodního práva i z dalších smluvních vztahů České republiky vůči ostatním zemím i v Evropské unii. Předmětné mezinárodní úmluvy, k nimž se navrhuje odvolat výhrady, jsou smluvními dokumenty kategorie prezidentské vyžadujícími souhlas Parlamentu, tedy odvolání výhrad vyžaduje souhlas Parlamentu. Vzhledem k tomu, že se předložený návrh dotýká 3 smluvních dokumentů, doporučuji, aby bylo hlasováno o zrušení výhrad ke každé smlouvě samostatně, byť půjde o věcně podobnou problematiku. A proto si vás dovoluji seznámit usnesením garančního ÚPV, kde výbor: I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k odvolání výhrad ČR k čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání. II. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k odvolání výhrad ČR k částem 3 a 4 Evropské úmluvy o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli. III. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k odvolání výhrady ČR k úmluvě o výkonu trestních rozsudků v cizině. Určuje zpravodajem výboru pana senátora Antla. A jeho taktéž pověřuje předložit toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

25

Tolik tedy zpravodajská zpráva. Zatím děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Dalším výborem byl VZVOB. Jejich usnesení máme jako tisk č. 204/2. Zpravodajem pan senátor Tomáš Jirsa. Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, náš výbor projednal tisk 5. března. Dal to samé usnesení jako ÚPV. Vše už bylo řečeno. Takže doporučuje schválit – jednotlivě – všechna tři odstoupení. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Tak ji končím. Nepředpokládám, že by se paní ministryně nebo zpravodajové chtěli vyjádřit. Máme jediný návrh, a to je dát souhlasné stanovisko k odvoláním těchto našich výhrad. Já vás všechny odhlásím. Opět se přihlaste, dám ještě znělku, aby byla šance doběhnout… Zahajuji hlasování. Kdo chce dát souhlasné stanovisko, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 10 bylo ukončeno. Registrováno 32, kvorum 17. Pro 31. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji zpravodajům i paní ministryni, ale ta s námi ještě chvilku pobude… Dalším bodem je 4. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o vzájemné právní pomoci v trestních věcech (Astana, 6. 6. 2013) (senátní tisk č. 205) Máme to jako tisk č. 205. Paní ministryně už je připravena. Máte slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já vám pouze v krátkosti představím vládní návrh, kterým se Parlamentu předkládá k vyslovení souhlasu ratifikace Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o vzájemné právní pomoci, opět ve věcech trestních. Doposud s Kazachstánem nemáme takovou smlouvu uzavřenou a právní styk v trestních věcech probíhá na základě bezesmluvního styku. To znamená ad hoc. Smlouvou bude podrobněji definován právní rámec pro vyžadování a poskytování vzájemné právní pomoci v trestních věcech a výslovně budou upraveny podmínky pro vyžadování a poskytování některých zvláštních typů právní pomoci, tzn. třeba pomoc při zjišťování, identifikaci, konfiskaci výnosů ze zločinu. Z působnosti smlouvy naproti tomu je výslovně vyloučená oblast vydávání extradice, předávání trestního řízení a samozřejmě i předávání odsouzených osob, transfer. Z toho důvodu, že nemáme zcela zajištěny korespondující podmínky a standardní průběh řízení, jaký by měly mít takové zajištěné osoby podle trestního řádu v ČR resp. trestněprávních norem.

26

Provádění smlouvy bude v působnosti ministerstva spravedlnosti a samozřejmě i ministerstva vnitra. Komunikace by probíhala prostřednictvím národní ústředny Interpol (tj. odboru mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezídia). Provádění smlouvy nebude spojeno se zvýšenými dopady na státní rozpočet. Právě s ohledem na to, že spolupráce ad hoc probíhá a je s ní v rozpočtu počítáno, takže nějaké navýšení není nutné. Myslíme si, že ani nedojde k významnému zvýšení počtu případů, i když to předem nelze nikdy vyloučit, vzájemné právní pomoci v trestních věcech mezi oběma státy poté co by byla tato smlouva – v případě vašeho souhlasu – ratifikována, resp. nyní příznivě kladně návrh posouzen, o což vás tímto také prosím. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, paní ministryně. Garančním výborem je ÚPV. Usnesení má č. 205/1. Zpravodajem byl určen pan senátor Antl. Ale nahradí ho pan senátor Nenutil. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, gestorem této smlouvy je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Vláda schválila sjednání smlouvy 15. května loňského roku. Rozhodla o jeho předložení Parlamentu k vyslovení souhlasu s ratifikací. Smlouva byla podepsána 6. června loňského roku právě v Kazachstánu (Astana) a podepsal ji tehdejší ministr spravedlnosti Dr. Blažek. Vláda předložila smlouvu Senátu 30. prosince a Poslanecké sněmovně pak 19. prosince loňského roku. Po skvělém objasnění celého základu předložené smlouvy mi nezbývá jiného, než vás seznámit s usnesením ÚPV z 5. února 2014, kdy ÚPV Senátu Parlamentu ČR doporučuje Senátu dát souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o vzájemné právní pomoci v trestních věcech. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Dále tento návrh projednal VZVOB. Usnesení má č. 205/2. Zpravodajem je pan senátor Tomáš Jirsa. Senátor Tomáš Jirsa: Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, dámy a pánové, náš výbor projednal tuto smlouvu 5. března na své řádné 19. schůzi. Doporučil všemi hlasy dát souhlas k ratifikaci. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do té se přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, chtěl bych se paní ministryně zeptat, jak to bude s občany Kazachstánu, kteří u nás budou odsouzeni, dáni do výkonu trestu? Budou moci býti vydáni do Kazachstánu? Nebo bude ČR na naše náklady tyto občany v nápravných zařízeních dále financovat? Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se nehlásí. Končím rozpravu. Ptám se, jestli se paní ministryně chce vyjádřit k otázce. Chce. Máte slovo, paní ministryně.

27

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji za položenou otázku, pane senátore. V takovýchto případech se bude vždycky postupovat jako dosud – na bezesmluvním základě, tzn. každý případ se bude zvlášť v rámci extradičního řízení hodnotit. Samozřejmě, v případě, když zde by byly zajištěny záruky ze strany Kazachstánu, tak bude taková osoba vydána. Může být vydána. Pokud nikoliv, tak bude výkon trestu odnětí svobody probíhat tady. Tato oblast byla vyloučena záměrně z působnosti smlouvy, kterou právě projednáváme. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Zpravodaj garanční – chce se vyjádřit? Nechce. Druhý zpravodaj – také ne. Máme tedy jediný návrh. Dát souhlas s ratifikací. Po znělce o tom budeme hlasovat. Zahajuji hlasování o souhlasném stanovisku. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 11 ukončeno. Registrováno 38, kvorum 20. Pro 32, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je 5. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o kriminalizaci činů rasistické a xenofobní povahy spáchaných prostřednictvím počítačových systémů (Štrasburk, 28. ledna 2003) (senátní tisk č. 207) Máme to jako tisk č. 207. Opět paní ministryně spravedlnosti Helena Válková má slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, budu tedy velice stručná, protože to podstatné, nejpodstatnější – Úmluva o počítačové kriminalitě, o kriminalizaci činů rasistické a xenofobní povahy, ta už byla schválena pod názvem Úmluva o počítačové kriminalitě, a to, co je nyní předmětem naší debaty a co vám předkládám k posouzení, je Dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě, o kriminalizaci činů rasistické a xenofobní povahy spáchaných prostřednictvím počítačových systémů. Pro osvěžení paměti. Úmluvu o počítačové kriminalitě již schválil ratifikací Parlament ČR v roce 2013. Vstoupila pro nás v účinnost, nebo je pro ČR platná počínaje 1. prosincem 2013. Protokol byl sjednán na půdě Rady Evropy a otevřen k podpisu ve Štrasburku v lednu 2003. V platnost vstoupil 1. března 2006. Do dnešního dne tento protokol podepsalo 38 států, přičemž ratifikační listinu uložilo 20 z nich. Proč je protokol tak významný? Protože se týká především zamezení a postihu šíření výše citovaných kriminálních způsobů jednání; šíření rasistických a xenofobních materiálů, vyhrožování, urážení s rasistickou nebo xenofobní motivací a postihu hrubého zlehčování nebo popírání genocidy anebo zločinů proti lidskosti pomocí počítačových systémů, což v současné době začíná být mnohem frekventovanějším druhem kriminality, než klasické formy šíření tiskovin.

28

Zatímco úmluvou jsme vytvořili mezinárodní právní rámec pro účinné potírání počítačové kriminality, prostřednictvím harmonizace jednotlivých skutkových podstat v členských zemích v oblasti počítačové kriminality, abychom mohli skutečně zajistit adekvátně postih a stanovit nezbytná pravidla vnitrostátního kontaktu, zejména vyšetřovacích týmů pro zajišťování důkazů v elektronické formě a vyšetřování počítačové kriminality, tedy abychom mohli uvést v život, co vlastní a základní úmluva o počítačové kriminalitě obsahuje, je třeba přijmout i dodatkový protokol. Důsledkem by měla být samozřejmě i výměna společných zkušeností v praktickém řešení konkrétních případů těchto forem kriminálního chování. Protože všechny legislativní překážky, které by mohly bránit ČR k přistoupení k protokolu, byly odstraněny, dovoluji si vám bez rozporu předložit návrh k projednání a posléze k ratifikaci. Ráda bych ještě doplnila, že návrh na ratifikaci Dodatkového protokolu projednala PS 13. května tohoto roku a vyslovila s návrhem souhlas. Všechny příslušné výbory Senátu návrh taktéž projednaly a doporučily Senátu Parlamentu ČR dát s ratifikací souhlas. Děkuji vám tedy za pozornost. Jsem k dispozici pro ještě případná vysvětlení a konkretizaci toho, co Dodatkový protokol k již ratifikované Úmluvě o počítačové kriminalitě pro ČR představuje. Současně si dovoluji vás požádat o příznivé posouzení tohoto vládního návrhu. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, paní ministryně. Garančním výborem je ÚPV. Usnesení má č. 207/1. Zpravodaj je pan senátor Miroslav Antl. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, budu velmi stručný, protože paní ministryně vás seznámila úplně přesně a zcela s tím, co je obsahem protokolu. Dovolím si legislativní poznámky jako obvykle. Říkám, že vláda schválila podpis a ratifikaci protokolu svým usnesením č. 752 ze dne 10. října 2012 a rozhodla o jeho předložení Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu. Protokol byl podepsán 17. května 2013. Vláda pak znovu předložila materiál Senátu 7. ledna. Poslanecké sněmovně pak 6. ledna letošního roku. Jinak odůvodněním návrhu byla pověřena zde přítomná paní ministryně spravedlnosti ČR. Pokud jde o obsah, pouze bych zmínil, když se podíváme do trestního zákoníku, tak pokud jde o kapitolu druhou, vlastně najdeme 7 skutkových podstat rasově motivovaných trestných činů, takže jsem přesvědčen o tom, že máme splněno. Nebudu vám je tady jmenovat. Nechci skutečně zdržovat. Pokud jde o kapitulu třetí, je potřeba zmínit, že jsme přijali zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Máme ho se svém právním řádu. Samozřejmě, máme k němu určité výhrady, ale v legislativním plánu vlády upraví i tento zákon. Ale máme ho, měli jsme vždycky. Jsme vyzýváni k tomu, abychom se vyjádřili, zda takovýto zákon u nás je. Rychle k usnesení. Vážený pan předsedající tady označil naše 128. usnesení; s tím, že výbor: I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dodatkového protokolu k Úmluvě o počítačové kriminalitě, o kriminalizaci činů rasistické a xenofobní povahy spáchané pomocí počítačových systémů (Štrasburk, 28. ledna 2003).

29

II. Určuje zpravodajem pro projednání této věci na schůzi Senátu Miroslava Antla. III. Pověřuje senátora Miroslava Antla, aby s tímto naším usnesením seznámil předsedu Senátu Parlamentu ČR. Toť ve stručnosti vše, děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Druhým výborem je VZVOB. Usnesení má číslo 207/2. Zpravodajem je pan senátor Zdeněk Brož, který má slovo. Senátor Zdeněk Brož: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, VZVOB projednal dne 5. 3. tisk č. 207. Výsledkem je doporučení Senátu vyslovit souhlas s ratifikací Dodatkového protokolu k Úmluvě o počítačové kriminalitě o kriminalitě činů rasistické a xenofobní povahy spáchaných prostřednictvím počítačových systémů. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do té se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl paní ministryně zeptat, jak to bude prakticky, paní ministryně, protože tady vlastně se bude muset dělat cenzura Internetu! To znamená, že se tady bude zřizovat nějaký úřad, který to bude kontrolovat, nebo na základě čeho bude posuzováno, jestli kyberneticky šířené motivované urážky a xenofobie, jestli to jsou nebo nejsou, nebo jestli to bude jenom, když o to někdo požádá? A potom, jak bude řešena ta úzká hranice mezi svobodným názorem jedince a tím, že se to někoho dotkne, že se ho to dotýká v rámci třeba útoku proti jeho náboženství? Jak dobře vidíme to, co se děje v Evropské unii a i některé politické strany se dostaly do Evropského parlamentu právě s tím, že by chtěly zabránit islamizaci Evropy. Tak jestli i to bude bráno jako xenofobie podle této úmluvy ze Štrasburku? Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další? Končím obecnou rozpravu. Paní ministryně, chcete se vyjádřit? Chcete? Tak pojďte. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Pane předsedající, já nevím, jestli moc chci, ale považuji to za svoji povinnost. Nevím, jestli budu tak úplně přesná, protože jsem se nepřipravila na tento typ dotazu, nicméně samozřejmě už teď v rámci probíhajících trestních řízení jsou technické prostředky, které má k dispozici policejní prezidium. Jestli se bude zřizovat nový systém, o tom mi není nic známo, ale je mi známo o tom, že každý rok se zdokonalují počítačové systémy a poměrně dost se investuje právě do těch moderních telekomunikačních technik, bez jejich existence bychom vůbec nemohli být už teď spolehlivými partnery, kteří by byli činní např. v rámci evropských zatýkacích řízení o evropské zatýkacím rozkazu. Můžu skoro s vysokou pravděpodobností pana senátora ujistit o tom, že ten systém, který by odpovídal zajištění uplatňování dodatkového protokolu k úmluvě o počítačové kriminalitě, bude připraven a instalován, pokud stávající technika to v plném rozsahu neumožňuje. S tím se samozřejmě počítá. Pokud jde o ten druhý dotaz, tak ten je výrazně snazší, v takovém případě jde o posouzení a analýzu skutkové podstaty příslušného trestného činu. Je k tomu relativně obsahová judikatura a to, čeho jsme spíše svědky v současné

30

době, je, myslím, snaha médií ukázat na ty citlivé hranice v okamžiku, kdy ještě orgány činné v trestním řízení ten trestný případ neuzavřely. Často jsou v ne zrovna záviděníhodné roli, protože shromažďují a vyhodnocují důkazy a přitom už veřejnost prostřednictvím médií na ně tlačí a ptá se, jestli je to trestný čin nebo není trestný čin. Myslím si, že v tomto kontextu je to vše, co na danou otázku můžu nyní odpovědět. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, paní ministryně. Garanční zpravodaj se nechce vyjádřit. Druhý zpravodaj také ne, takže máme jediné, a to je návrh na souhlas s ratifikací. Já zahajuji hlasování. Pardon, znělku, beru zpět, někteří by mi to vyčítali, že nebyli svoláni. Berte to jako zmatečné hlasování z mé viny. Přesto pustím znělku. Jen pro steno, hlasování č. 12 bylo zmatečné; a teď opravdu budeme hlasovat. Zahajuji hlasování, kdo je pro souhlasné stanovisko, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 13 ukončeno. Registrováno 45, kvorum 23, pro 40, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je 6. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání osob hledaných pro trestní řízení (Hongkong, 4. 3. 2013) (senátní tisk č. 216) Máme to jako tisk 216 a slovo má opět paní ministryně spravedlnosti Helena Válková. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já se pokusím svými slovy, když jsem studovala ty návrhy, které vám tady předkládám, tak jsem si uvědomila, že svými slovy bude asi pro vás lepší na začátku hned vystihnout společné charakteristiky předkládaných návrhů, které jdou po sobě a samozřejmě se musí projednávat a hlasovat zvlášť. Jsou to totiž 3 dohody, které dříve jsme neměli. Všechny 3 dohody se týkají České republiky a Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkong, já dále už pracovně budu říkat jenom Hongkong. Jde vždy o dvoustrannou mezinárodní smlouvu. Je platná pouze na území té zvláštní oblasti, tedy v Hongkongu. Ta odlišnost u všech těch bodů nebo u všech těch návrhů dohod se týká pouze předmětu, což je samozřejmě velmi podstatné, nikoli formálních náležitostí. V tom prvním, nyní projednávaném návrhu jde o dohodu o předávání osob hledaných pro trestní řízení. Pak bude ještě následovat dohoda o vzájemné právní pomoci v trestních věcech a dohoda o předávání odsouzených osob. Jak říkám, všechny 3 dohody mají společnou charakteristiku, že jde o Hongkong a že dosud nebyla v těchto oblastech mezi Hongkongem a Českou republikou žádná taková dvoustranná smlouva uzavřena.

31

Pokud jde o tu prvou z nich, dohoda o předávání osob hledaných pro trestní řízení. Dohoda o předávání osob hledaných pro trestní řízení umožňuje odmítnutí vydání vlastních státních příslušníků, tedy není třeba se znepokojovat nad tím, že by mělo dojít k vydání třeba státních příslušníků České republiky, českých občanů do Hongkongu. S ohledem na lidská práva tato dohoda obsahuje i klausuli o trestu smrti. Pokud by Hongkong neposkytl dostatečné ujištění o tom, že v případě vydání osoby do Hongkongu nebude uložen trest smrti nebo nebude vykonán, bude-li uložen, může Česká republika odmítnout vydání této osoby do Hongkongu. Uvedená dohoda navíc umožňuje s vydávanou osobou předat věci, které mohou sloužit jako důkaz v trestním řízení nebo byly získány vydávanou osobou v důsledku trestné činnosti. Jinak sjednání a provádění této dohody o předávání osob hledaných pro trestní řízení nevyžaduje žádnou změnu naší vnitrostátní úpravy, protože jak už dříve bylo citováno, máme teď nový zákon 104 z roku 2013 o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. V souladu s čl. 3 odst. 2 předmětné dohody bude učiněno oznámení, v němž bude uveden seznam trestných činů, pro které může být předání povoleno podle práva České republiky. A jedná se, a to je to podstatné, o trestné činy, za které lze uložit trest odnětí svobody nebo jinou formu zbavení osobní svobody nejméně na 1 rok, a pokud to právo obou zemí připouští. Čili princip vzájemnosti. Dohoda o předávání osob hledaných pro trestní řízení je moderní mezinárodní smlouva, která kromě výše uvedených ustanovení obsahuje další standardní ujednání ohledně požadavků na žádost o vydání a další podklady. Je vedena zásadou speciality, předběžnou vazbou, vyžádání dodatkových informací a všechny další náležitosti formálně-technického charakteru obsahuje jako ostatní standardní smlouvy. Provádění dohody bude opět v působnosti dvou ministerstev, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra. Eskorty osob dodávaných do České republiky provádí podle § 10 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních Policie ČR. A to nejlepší na závěr, provádění dohody bude spojeno s finančními nároky. V tomto případě nás to bude něco stát. Doprava osob předávaných z Hongkongu do České republiky a takovéto náklady budou hrazeny z kapitol Ministerstva spravedlnosti ČR a Ministerstva vnitra ČR. Přesto pro státní rozpočet to nebude představovat zvýšení, protože již teď máme v příslušných kapitolách pro tyto účely prostředky k dispozici. Prosím vás tedy o kladné posouzení tohoto vládního návrhu prvé ze tří dohod mezi Hongkongem a Českou republikou. Budeme teď jednat tedy o dohodě o předávání osob hledaných pro trestní řízení. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Já děkuji, paní ministryně. Děkuji i za to, že jste všechny 3 tisky uvedla. Tím se zjednoduší projednávání. Garančním výborem byl ÚPV, usnesení má číslo 216/1. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Antl. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, slyšeli jsme zde vysvětlení, co je obsahem této dohody, resp. i těch dalších 2 navazujících dohod mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong.

32

Já k tomu mohu dodat pouze to, že tyto tisky nám byly předloženy opakovaně, a to v roce 2013 a poté i na začátku 2014 náš ÚPV také dvakrát projednal a dvakrát přijal prakticky stejné usnesení, protože oba ty návrhy jsou obsahově totožné. Pokud jde o právní souvislosti, lze poznamenat pouze to, že u nás se tato úprava řídí trestným řádem a poté novým zákonem o mezinárodní justiční spolupráci. Já bych přečetl usnesení, které zde již bylo označeno, a to tak, že ÚPV doporučuje: I. Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci dohody mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání osob hledaných pro trestní řízní (Hongkong, 4. 3. 2013); II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla; III. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení panu předsedovi horní komory českého Parlamentu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Já také děkuji. Dalším výborem byl VZVOB, usnesení má číslo 216/2. Zpravodajem byl určen pan senátor Jaromír Štětina a nahradí ho pan senátor Bublan. Senátor František Bublan: VZVOB projednal tento tisk na své 21. schůzi a doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci dohody mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání osob hledaných pro trestní řízení. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Štětinu a pověřuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu senátu. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Otvírám obecnou rozpravu. Do té se nikdo nehlásí. Končím ji. Nepředpokládám vyjádření ministryně ani zpravodajů. Máme jediný návrh, a to souhlasné stanovisko. Takže znělka a pak hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 14 ukončeno. Registrováno 50, kvorum 26, pro 46, proti nikdo. Návrh schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je 7. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o vzájemné právní pomoci v trestních věcech (Hongkong, 4. 3. 2013) (senátní tisk č. 217) Máme to jako tisk 217. Paní ministryně už nám to trošku uvedla. Chce zřejmě doplnit, takže máte slovo, paní ministryně. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji. Vážený pane místopředsedové, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já odkazuji na své úvodní slovo a jediné, v čem bude odlišné logicky oproti té dohodě 33

o předávání osob hledaných pro trestní řízení, teď hovoříme o dohodě o vzájemné právní pomoci v trestních věcech. V čem spočívá ta vzájemná právní pomoc? Dohoda podrobně upravuje jednotlivé typy právní pomoci, jako je získávání důkazů a písemností, vyjádření osob či zjišťování jejich pohybu nebo totožnosti, doručování písemností, dočasné předání osob omezených na svobodě, prohlídka, zajištění a předání jakéhokoliv materiálu, výměna spontánních informací a další druhy spolupráce zde vypočtené. Zejména významné z pohledu toho našeho bezprostředního využití v České republice je ustanovení o výnosech ze zločinu, které umožňuje jejich zajišťování a konfiskaci. Když si uvědomíme, že Hongkong patří mezi velmi významná finanční světová centra, tak si myslím, že už jenom kvůli tomu by stálo za to takovou dohodu podepsat. Obdobně jako ta předchozí dohoda zde je rozsáhlý výčet možností odmítnout vyřízení žádosti o poskytnutí právní pomoci. Samozřejmě ani tedy nechybí ten odstavec, který by eliminoval riziko hrozby uložení nebo výkonu trestu smrti. V tomto ohledu jsou naprosto reflektovány závazky České republiky v oblasti dodržování základních lidských práv. V gesci budou opět Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo vnitra. Nebude to znamenat zvýšené nároky finanční pro státní rozpočet, protože s tím kapitoly obou ministerstev počítají. Děkuji za vaši pozornost věnovanou i tomuto návrhu dohody mezi Českou republikou a Hongkongem a prosím vás o její kladné posouzení. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Garančním výborem je ÚPV, usnesení má číslo 217/1. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Antl, který má slovo. Senátor Miroslav Antl: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Opět nemám, co bych dodal, protože navíc i legislativní proces se shoduje, opakovaně předloženo, nově 22. ledna 2014 českou vládou naší komoře Parlamentu České republiky. My jsme projednali opakovaně a já vám přečtu to novější usnesení, které je 134. a výbor v něm doporučuje: I. Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci dohody mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o vzájemné právní pomoci v trestních věcech (Hongkong, 4. 3. 2013); II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla; III. určuje téhož coby předsedu výboru, aby o tomto spravil pana předsedu Senátu Parlamentu České republiky, což jsem učinil. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Díky. Text projednal také VZVOB, usnesení má číslo 217/2. Zpravodajem byl určen senátor Jaromír Štětina, kterého nahradí předseda, pan senátor František Bublan. Senátor František Bublan: VZVOB projednal tento tisk na své 21. schůzi. Přijal usnesení, které doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci dohody mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o vzájemné právní pomoci v trestných věcech. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora

34

Jaromíra Štětinu a pověřuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Díky. Otvírám obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí, končím ji. Nepředpokládám tudíž jakékoli vyjadřování. Máme jediný návrh, a to je souhlasné stanovisko. Po znělce budeme hlasovat Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 15 ukončeno. Registrováno 52, kvorum 27, pro 48, proti nikdo. Návrh schválen. Končím projednávání bodu. Dalším bodem je 8. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání odsouzených osob (Hongkong, 4. 3. 2013) (senátní tisk č. 218) Tisk číslo 218 nám uvede opět paní ministryně spravedlnosti. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Odkazuji na to, co jsem již řekla u těch předcházejících 2 dohod a rovnou tedy jdu k té podstatě smlouvy, resp. dohody o předávání odsouzených osob. Tato dohoda předvídá možnost, hlavně předání osoby, která je nejen ve výkonu trestu odnětí svobody, tedy ve vězeňském zařízení, ale rovněž osoby, která vykonává např. ochranné léčení v ústavním typu zařízení nebo zabezpečovací detenci, což je významné. Spočívá tedy ve zbavení osobní svobody, byť z jiného titulu než z hlediska odsouzení a uložení trestu v trestním řízení. To může být významné v některých případech, a proto je dobře, že na to dohoda pamatuje, že není ryze formální. Důležité je, že jde o osobu, která vykonává v nějakém uzavřeném zařízení trestní sankci nebo opatření, které jí bylo uloženo v souvislosti s vyvozením trestní odpovědnosti za spáchaný trestný čin nebo čin jinak trestný. Podmínkou pro předání takové osoby je hranice 1 roku, který v okamžiku podání žádosti ještě musí zbývat vykonat. V minulosti to bylo 6 měsíců. Pro srovnání, např. úmluva o předávání odsouzených osob z roku 1983 měla právě ten limit 6 měsíců. Ale praxe ukazuje, že je ho třeba zvýšit na 1 rok. Ještě bych tady chtěla upozornit na jednu zajímavost, že tato dohoda obsahuje i ustanovení o mladistvém, takže můžeme na osobu jako na mladistvého, čili zmírněná trestná odpovědnost a specifika trestního řízení, pohlížet v té přijímající zemi bez ohledu na to, zda v té zemi, odkud je předáván jako mladistvý označen je podle tamního trestně-právního systému. Provádění dohody opět v působnosti Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra. Komunikace prostřednictvím národní ústředny Interpolu. Bude to, jako u předchozích dohod, ale zde výrazně spojeno v případě využití této dohody v praxi, s finančními nároky na dopravu osob předávaných

35

z Hongkongu do České republiky, které bude zajišťovat v tomto případě již Vězeňská služba České republiky. Jde o odsouzené osoby, čili nikoli jako v předcházejících případech policie. Nicméně protože takové případy už v praxi máme, byť jich není mnoho, tak neznamená to zvýšení finanční nárok na státní rozpočet. Bude to hrazeno jako dosud z kapitol, které s tím počítají, uvedených ministerstev. Nepředpokládáme, že by tato dohoda vedla k nárůstu těch případů, kterých by se to mohlo týkat. V souladu s ustanovením 132, paragrafu 132, odst. 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních bude Česká republika v případě odsouzených požadovat náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s jejich převzetím k výkonu trestu do vlasti. V tomto případě, když půjde o odsouzené, které budeme přebírat k výkonu trestu do vlasti, tak je možnost zde požádat o úhradu nákladů, tedy tím opačným směrem, z České republiky do Hongkongu. Děkuji za pozornost a prosím i v tomto posledním případě dohody uzavírané mezi Českou republikou a Hongkongem o její kladné posouzení. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Garančním výborem je ÚPV, usnesení má číslo 218/1. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Antl. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Už si ani nepřipadám jako garanční zpravodaj, protože paní ministryně řekla vše a já bych měl jenom dodat, že i tento tisk nám byl předložen 22. ledna, a přečíst pouze usnesení ÚPV, které: I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci dohody mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání odsouzených osob (Hongkong, 4. 3. 2013); II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla; III. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby o tomto usnesení informoval předsedu Senátu Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Dalším byl VZVOB, usnesení má číslo 218/2. Zpravodajem byl pan senátor Jaromír Štětina, kterého nahradí pan senátor František Bublan. Senátor František Bublan: VZVOB přijal na své 21. schůzi k tomuto tisku usnesení, v němž doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci dohody mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání odsouzených osob. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Štětinu a pověřuje předsedu výboru senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Otvírám obecnou rozpravu. Do té se nikdo nehlásí, tak ji končím. Tudíž nepředpokládám jakékoli vyjadřování. A máme jediný návrh, a to po znělce hlasovat o souhlasném stanovisku.

36

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Pan senátor Radko Martínek se zřejmě nehlásí k ničemu… Ani k tomu, ani k tomu, jenom do diskuse. Hlasování č. 16 ukončeno. Registrováno 53, kvorum 27, pro 49, proti nikdo, návrh byl schválen. Končím tento bod. Dalším bodem je 9. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o změně a doplnění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech z 29. října 1992 a jejího Závěrečného protokolu, podepsaný v Uherském Hradišti dne 29. října 2012 (senátní tisk č. 221) Máme to jako tisk 221 a slovo má opět paní ministryně spravedlnosti. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, tady v tomto případě, aniž by mi bylo samozřejmě dovoleno nějak hodnotit význam mezinárodních dohod, tak si myslím, že toto je tisk, který by měl upoutat vaši pozornost. Plníme si tím určitý dluh, který tady vznikl i v důsledku politických událostí, které neumožnily předcházející plynulé projednání tohoto protokolu. Poslanecká sněmovna jej poprvé projednala již 28. března 2013 a doporučila jeho ratifikaci. Senát Parlamentu ČR dostal tento protokol předložený 29. března 2013 a také zde došlo ke kladnému posouzení. Přesto pak byla ratifikační procedurální jednání přerušena, nikoliv z důvodu, že by se jedna nebo druhá strana zdráhala protokol ratifikovat, ale z důvodů veskrze politických na straně České republiky. Došlo ke změně vlády, takže tyto procesy se zadrhly. A v úvodu chci upozornit na to, že slovenská strana velice netrpělivě čeká na to, až vyslovíme souhlas s ratifikací protokolu o změně a doplnění Smlouvy mezi ČR a SR o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech. Přejdu opravdu k tomu podstatnému, že vzájemná pomoc při uplatňování těchto institutů spolupráce v trestních věcech a občanských věcech probíhala v nadstandardním rozsahu i kvalitě, takže je možno legitimně položit dotaz, proč je třeba tohoto protokolu. Je ho třeba proto, že v praxi dochází k některým případům, které bylo třeba upravit přesněji, lépe, nikoliv proto, že bychom některé instituty považovali za zcela zbytečné nebo nepotřebné. Protokol stanoví obecný princip přímého styku justičních orgánů při poskytování právní pomoci. Výjimkou jsou případy předávání trestních řízení týkajících se trestných činů, za které může být podle právního řádu dožadující smluvní strany uložen trest odnětí svobody na dobu převyšující pět let. Protokol dále stanoví výjimku z obecné zásady speciality při vydávání, předávání osob. Tento princip není ale prolomen vůči vlastním občanům a ve specifických konkrétních případech vždy rozhoduje nezávislý soud. U předávání odsouzených osob protokol oproti stávající úpravě rozšiřuje okruh osob, jež mohou být předány k výkonu trestu odnětí svobody na území

37

druhého smluvního státu o odsouzené osoby, které nejsou státními občany druhé smluvní strany, ale mají na jejím území trvalý pobyt. To může být právě velice praktické. A tady je třeba počítat s tím, že může dojít i k nárůstu osob, které budou tímto způsobem předávány. Protokol dále upravuje situace, kdy se přeshraniční sledování vykonává výhradně za využití technických prostředků sledování pohybu bez potřeby pomoci druhé smluvní strany. Stanoví postup a podmínky pro sledování zásilky, získávání důkazů v trestní věci za použití agenta nebo prostřednictvím předstíraného převodu, spolupráce formou vyšetřovacích týmů či předávání sledovaných skutečností. Aby vás to nezmátlo, že jde o nějaké velmi nové instituty, které se budou používat nyní pouze v rámci spolupráce se Slovenskou republikou. Máte identicky obsahově uzavřené právě, pokud jde o tyto instituty právní pomoci smlouvy se Spolkovou republikou Německo, a to už v roce 2000, takže tady opravdu jen doháníme to, co jsme vůči Slovenské republice dlužni, protože SR je v tomto směru aktivnější a více akcentuje význam urychlené ratifikace tohoto protokolu. Je to tedy v souladu s naší zahraničně politickým zájmem, napomůže to a rozvine to ještě i tak již velmi kvalitní mezinárodní justiční spolupráci, a je to samozřejmě i v souladu se závazky, které má ČR vůči Evropské unii jako její členská země a je to i konformní z hlediska mezinárodního práva. My sice nepředpokládáme, že by došlo ke zvýšeným nákladům na státní rozpočet, je to v gesci ministerstva spravedlnosti a ministerstva vnitra. Objem poskytované právní pomoci českými justičními orgány a objem právní pomoci poskytované slovenskou stranou byl vyhodnocen, bylo zjištěno, že je zhruba srovnatelný. Věřím, že kvalita dvoustranné justiční spolupráce z pohledu České republiky, která je dlouhodobě velmi vysoká, tím bude ještě zvýšena, a doufám, že nedojde k nějakému mimořádnému vývoji v tom smyslu, že by jedna nebo druhá strana chtěla maximálně využívat předávání osob, které mají trvalý pobyt na území jedné strany k výkonu trestu odnětí svobody. Máme i v tomto směru nastavené dobré neformální kontakty, a tato smlouva nám sice umožňuje ji rozšířit, ale rozhodně nikterak neomezuje dosavadní spolupráci, naopak. Poprosila bych vás, kdybyste věnovali pozornost projednání tohoto návrhu a vyslovili pak svůj kladný postoj k hlasování o ratifikaci Protokolu, o změně a doplnění Smlouvy, která je již z roku 1992 a opravdu potřebuje velmi nutně revizi. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Garančním výborem je ústavně-právní výbor. Jeho usnesení má č. 221/1. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Antl. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři. Souhlasím naprosto s tím, že takovýto vládní návrh můžeme jen uvítat, protože je nesmírně prospěšný i v rámci další spolupráce justiční, resp. i trestně-právní. My jsme opět i tento protokol, resp. vládní návrh projednávali opakovaně v ústavně-právním výboru. Pokud jde o obsah, vážená paní ministryně vás tady seznámila se všemi instituty, jichž se tento návrh týká. Já k tomu nemám, co bych dodal. Dovolte mi tedy, abych vás seznámil s naším návrhem, to znamená s usnesením ústavněprávního výboru: I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Protokolu o změně a doplnění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou

38

o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech z 29. října 1992 a jejího Závěrečného protokolu, podepsaného v Uherském Hradišti dne 29. října 2012, II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla, III. téhož coby předsedu ústavně-právního výboru, aby s tímto usnesením seznámil pana předsedu Senátu Parlamentu ČR a dnes i vás. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Tímto textem se zabýval také výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jeho usnesení má č. 221/2. Zpravodajem je pan senátor Jozef Regec, který má slovo. Senátor Jozef Regec: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, paní ministryně, kolegyně a kolegové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal tento senátní tisk na své 21. schůzi konané dne 9. dubna 2014. Po odůvodnění zástupce předkladatele pana Mgr. Petra Jägra, náměstka ministra spravedlnosti, po zpravodajské zprávě senátora Jozefa Regece a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Protokolu o změně a doplnění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech z 29. října 1992 a jejího Závěrečného protokolu, podepsaného v Uherském Hradišti dne 29. října 2012, II. určuje zpravodajem výboru pro projednání na schůzi Senátu senátora Jozefa Regece, III. pověřuje předsedu výboru senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Já také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Pan senátor Vladimír Dryml jako první má slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, paní ministryně, slovutný Senáte. Jsem velmi citlivý na národní suverenitu, ať už se jedná o naši republiku nebo o jiné státy v Evropě. Chtěl jsem se zeptat, hlavně paní ministryně: Jsou tam dva články, které jsou trošku rozporuplné – článek 9 a článek 11. Článek 9 mluví o přeshraničním sledování. A nyní cituji: "Podmínkou přeshraničního sledování je získání souhlasu s jeho prováděním.", což by bylo v pořádku, "přičemž souhlas by měl být vázán na podmínky. A já se ptám, jaké to jsou podmínky a kdo je bude určovat. Ale, tam je ještě dále – "v případě, že není možné z důvodů zvláštní naléhavosti – to chápu – předem požádat příslušné justiční orgány druhé smluvní strany o souhlas s přeshraničním sledováním, mohou policisté vykonávat přeshraniční sledování pouze při splnění stanovených podmínek. Jsou to ty samé podmínky nebo to jsou jiné podmínky? Kdo je stanovuje; a hlavně, kdo je kontroluje, že se podle nich postupuje? A tady uvedené ustanovení upravuje taktéž situace, kdy se přeshraniční sledování vykonává výhradně za využití technických prostředků sledování pohybu bez potřeby pomoci druhé smluvní strany. To znamená, že v podstatě při použití technických prostředků nemusí být pomoc druhé strany, a musí být souhlas?

39

Doufám, že ano. A když se jedná o technické prostředky, jsou to i odposlechy, když se případ uzavře a dotyčný podle českých zákonů by měl být obeznámen s tím, že byl odposloucháván. Jak to bude tady v tomto případě, když to neplní Česká republika ani v případě svých občanů? Článek 11 upravuje postup a podmínky při získávání důkazů za použití agenta. Mělo by to být podle právního řádu dosažené smluvní strany. Ustanovení stanovuje postup v případě, že není možno podat žádost o použití agenta předem. To znamená, že se tady bude používat agent, aniž by nebyl souhlas druhé strany. A ještě další. Není už nutné podávat zvláštní žádost o souhlas s provedením – a nyní poslouchejte, vážení – předstíraného převodu nebo přeshraničního sledování, které má tento agent vykonat. To znamená, že tady bude agent dělat provokace? Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se nehlásí. Paní ministryně, vy jste strašně rychlá, než vystoupíte, musím ještě některé formální věci splnit. Končím rozpravu a teď, paní ministryně, máte slovo. Omlouvám se, že jsem vás zastavil ve vašem pokusu o běh k mikrofonu. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Omlouvám se. Ne, že bych se tak řítila k řečnickému pultíku, abych rychle zodpověděla tyto obtížné otázky, i když už na pana senátora jsem připravená a vím, že od něj mohu tento typ otázek očekávat. Nejdříve v úvodu mně, prosím, dovolte, abych, pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, doplnila ještě své úvodní slovo jednou větou, která mi unikla, jak jsem se soustředila na obsah předkládaného protokolu. Rovněž Senát projednal ve svém ústavně-právním výboru dne 26. února 2014 a 9. dubna 2014 výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost protokol a oba výbory doporučily Senátu dát souhlas k jeho ratifikaci. To jsem tady, myslím, neřekla v úvodu. A teď to obtížnější, pokud jde o článek 9 a článek 11. Ve všech těchto případech odpovím jednou obecnou odpovědí. Máte pravdu, pane senátore, prostřednictvím pana místopředsedy, že toto jsou velice citlivé otázky a protokol umožňuje v těchto případech širší formy spolupráce a větší využívání těchto moderních způsobů řekněme zajišťování důkazních prostředků, resp. vyšetřování často závažné trestné činnosti. Ale obecný princip se zde nemění, vše musí probíhat v souladu s příslušným právním řádem, v tomto případě s trestním řádem a zákonem o mezinárodní justiční spolupráci, kterou má Česká republika, a není možné, aby v těchto případech, kde není přímo explicitně definována např. podmínka si jedna nebo druhá strana ad hoc v konkrétním případě vykládala, co tedy je tou podmínkou a jestli ji příslušný policejní orgán splnil nebo nesplnil. Musí se řídit těmito dvěma normami, které v České republice vymezují základní právní rámec takových úkonů. Je to tedy zejména trestní řád. A totéž potom platí i ze strany Slovenska. A v těch případech, které jsou upraveny přímo v protokolu, což je v souladu s národní úpravou, tam nedochází k prolomení nějakých principů národních systémů, a když je explicitní úprava v mezinárodní dohodě, v tomto případě v protokolu, tak má přednost protokol. Aspoň potud můj výklad, který nemusí být úplně stoprocentně správný, protože je to i hodně oblast mezinárodního práva a evropského trestního práva, kde už bych se na odpověď zevrubnější a logicky i přesnější musela připravit předem. Děkuji za pochopení.

40

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Garanční zpravodaj nechce vystoupit, ani druhý zpravodaj, takže máme jediný návrh, a to je hlasovat po znělce o souhlasu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 17 ukončeno. Registrováno 52, kvorum 27, pro 43, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu a my se vystřídáme v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.) Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Dobré dopoledne i ode mne. Naše schůze pokračuje dalším bodem, kterým je 10. Balíček k posílení procesních práv občanů v trestním řízení (evropský senátní tisk č. N 106/09, č. N 107/09, č. N 108/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 106/09, N 107/09, N 108/09, N 106/09/01, N 107/09/01 a N 108/09/01. Prosím opět paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, aby nás seznámila s těmito materiály. Paní ministryně, máte slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, teď půjdeme od mezinárodních dohod do oblasti evropského práva. Jde opět o oblast procesních práv občanů v trestním řízení, čili zůstaneme v oblasti trestního řízení. Konkrétně jde o balíček k posílení procesních práv občanů v této oblasti. Dne 28. listopadu 2013 ho předložila komise Evropskému parlamentu a Radě. Konkrétně dovolte, abych vám představila tento balíček, který obsahuje tři návrhy směrnic. Cílem směrnice je zajistit jednotný standard procesních práv podezřelých a obviněných v trestních řízeních ve všech členských zemích EU. Jedná se o návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o procesních zárukách pro děti, podezřelé nebo obviněné v trestním řízení, první směrnice. Dále návrh směrnice, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a práva být přítomen při trestním řízení před soudem, druhá směrnice. A konečně návrh směrnice o prozatímní právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby zbavené osobní svobody a právní pomoci v rámci řízení týkající se evropského zatýkacího rozkazu. Všechny předložené právní nástroje pro futuro mají být součástí komplexního souboru unijních právních předpisů, jejichž cílem je vytvořit soubor minimálních procesních práv v trestním řízení – ten bude potom jako společný základ aplikován ve všech členských státech EU. Zajištění minimálních standardů procesních práv v trestním řízení je dlouhodobou prioritou EU a je i podporováno naprostou většinou, jako priorita členských zemí. V České republice máme již nyní všechny tyto tři směrnice v základních rysech, mohu říci nejen v těch základních, ale v nezbytně potřebné míře implementovány. Proto se omezím pouze na konstatování, že právě standard procesních práv podezřelých a obviněných osob je u nás nastaven na tak vysoké úrovni, že může být i určitou 41

inspirací a můžeme proto bez jakýchkoliv obav, že bychom museli výrazně měnit náš trestně právní systém, podpořit myšlenku komise, která se týká toho jejího záměru, ambice, aby se tento balíček stal základem procesních práv občanů EU. I přesto v těchto návrzích lze identifikovat některé problematické oblasti, které určitě bude Česká republika detailně v rámci pracovních týmů, které budou pro tento účel vytvořeny řešit, protože trestní právo stále patří do pravomoci národních, to znamená jednotlivé členské země až na výjimky třeba v oblasti organizovaného zločinu nebo finanční kriminality, počítačové kriminality se nevzdaly svých suverénních pravomocí. Jde nám tedy o to, aby byla zachována i koherence trestního systému a aby nám nenarušila případné přijetí konkrétních směrnic náš trestní systém, a to že bychom museli výrazně novelizovat jenom kvůli tomu, abychom byli eurokomfortní, když přitom současná právní úprava je na vysoké úrovni. Pokud jde o jednotlivé návrhy – cílem navrhované směrnice o procesních zárukách pro děti podezřelé nebo obviněné v trestním řízení je stanovit minimální standardy pro práva dětí podezřelých nebo obviněných. Já tady mohu s důvěrou odkázat na zákon o trestních soudních věcech mládeže z roku 2003, který nám už v České republice tyto rámce zajišťuje. Přesto v některých ohledech tato směrnice může vést k prohloubení již garantovaných práv právě u dětí, které jsou zbaveny svobody, byť ne v souvislosti s trestním stíháním jsou mladší 15 let. Projednání návrhu na expertní úrovni bylo v Radě EU zahájeno v lednu 2014. V druhé polovině letošního roku by měla expertní jednání pokračovat i k dalším dvěma směrnicím . Je to směrnice, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a práva být přítomen při trestním řízení před soudem. Vychází se ze tří základních stavebních kamenů presumpce neviny, tak, jak jsou formulovány judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Mezi tyto tři patří vždycky právo nebýt veřejně označován orgány veřejné moci za vinného před vynesením pravomocného rozsudku, což u nás – někdy v médiích se s tím setkáváme – činí problémy. Dále je to skutečnost, že důkazní břemeno leží na obžalobě a konečně, že pochybnosti o vině musí být vykládány ve prospěch obviněného, jakož i právo být seznámen s obviněním, což pro nás je všechno jaksi samozřejmé. A konečně třetí návrh směrnice o prozatímní právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby zbavené osobní svobody a právní pomoci v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu mají za cíl stanovit společně minimální normy, pokud jde o právo na prozatímní pomoc podezřelých nebo obviněných osob v trestním řízení máme široce konstruovaný institut nutné obhajoby, takže v tomto ohledu nebudeme potom muset měnit trestní řád. A konečně jde o právní pomoc pro osoby, na něž se vztahuje řízení podle rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu. Současný návrh je úzce spojen se směrnicí o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a o právu na komunikaci pro zatčené. Snaží se tedy o to, aby byl zajištěn přístup k obhájci už v rané fázi trestního řízení, když jde i o fáze dokonce podezřelých osob, nemusí jít ještě o obviněné osoby, které jsou zbaveny osobní svobody a zaručit, aby osoby, které jsou vyžádané k řízení na základě evropského zatýkacího rozkazu měly přístup k právní pomoci a aby se takový přístup zajistil pochopitelně i ve vydávajícím členském státě. Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo ke všem těmto návrhům směrnic relativně podrobná stanoviska pro parlament z dané rámcové pozice a ta byla projednána 26. února 2014 ústavně-právním výborem Senátu Parlamentu ČR a 5. března 2014 výborem pro evropské záležitosti Senátu. Dne 6. března potom posledním výborem pro to určeným, garančním výborem pro evropské záležitosti 42

Poslanecké sněmovny. Výbory se zcela ztotožnily s rámcovými pozicemi či stanovisky pro Parlament ČR, které jsme vypracovali a doporučuji tedy kladné posouzení tohoto procesního balíčku. Já bych ještě závěrem chtěla upozornit na to, že tady opravdu nejde o žádnou zatím závaznou mezinárodní dohodu, jde spíš o deklaraci toho, že v rámci posilování procesních práv občanů v trestních věcech je Česká republika na straně těch, kteří chtějí zajistit maximální ochranu osob, které jsou podezřelé nebo stíhané pro trestnou činnost, zejména v těch případech, kdy došlo k jejich dočasnému zbavení osobní svobody, jim zajistit přístup k obhajobě. Zdůrazněno je to zejména u těch dětí s ohledem na jejich věk. Proto tak speciální první směrnice, to je její návrh. Návrh první směrnice. Děkuji za případné kladné posouzení tohoto balíčku procesních práv občanů v trestním řízení, který se samozřejmě, pokud ho kladně posoudíte a budou takto postupovat ostatní členské státy, stane předmětem jednání v konkrétních podobách návrhu směrnic a jejich implementace při budoucím jednání v Parlamentu České republiky. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, paní ministryně, a prosím, zaujměte místo ul stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto materiály je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 106/09/02 až N 108/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Grulich, kterého prosím, aby nás seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore. Senátor Tomáš Grulich: Vážená paní ministryně, vážená předsedající kolegyně. Tady již byla většina řečena. Jedná se o materiál, který v českém trestním řádu je většinou obsažen a vůbec nic příliš z toho nemění . Nicméně v tomto materiálu tak, jak bývá u evropských tisků zvykem, jsou některé výrazy příliš vágní a požadujeme, aby byly upřesněny. Týká se to například pojmu právní pomoc, která je zde příliš zobecněna. Dále jsme v tomto materiálu zaznamenali dosti silný požadavek na shromažďování statistik, kdy předpokládáme, že vypovídací hodnota těchto statistik je buď nulová nebo alespoň výrazně marginální. Cena sbírání těchto statistik a shromažďování jejich je administrativně a tedy i finančně náročná, takže požadujeme jejich redukci. Tyto dva body, o kterých jsem hovořil, jste ztělesnili do doporučení vyjádření Senátu Parlamentu ČR, které máte před sebou. Výbor pro záležitosti EU přijal toto usnesení na své schůzi konané dne 5. března roku 2014 a určil mě zpravodajem, abych vás o doporučení informoval na této schůzi, což jsem učinil. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane senátore, prosím posaďte se též ke stolku zpravodajů a plňte úkoly s tím spojené. Dále tento materiál projednal ústavně-právní výbor a já se táži zda pan senátor Antl si přeje vystoupit. Ano, máte slovo, pane senátore. Senátor Miroslav Antl: Vážená paní předsedající, vážení paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, velmi stručně. Byli jsme dožádáni výborem pro záležitosti Evropské unie, abychom se k tomuto balíčku vyjádřili. Udělali jsme to ve třech usneseních, které nesou číslo 137, 138 a 139 a mají v podstatě stejný charakter.

43

Konstatuji, že jsme projednali návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady s tím, že jsme doporučili hlavnímu garančnímu výboru, aby tento dokument, nebo tyto tři dokumenty vzal na vědomí, určili mě zpravodajem a ne coby předsedu ústavně-právního výboru, aby vás informoval a předtím ještě předsedu Senátu Parlamentu České republiky. To je ve stručnosti vše. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane senátore, otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Předpokládám, že se není k čemu vyjádřit, takže budeme hlasovat a nejprve vás svolám. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Tomáš Grulich. V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 26. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti tomuto návrhu, tlačítko NE a zdvihněte ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 18 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a já děkuji paní ministryni Válkové za její angažmá v Senátu a loučím se s vámi. Na shledanou. Naše schůze pokračuje. Nyní projednáme bod, kterým je 11. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé (senátní tisk č. 242) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 242 a uvede ho ministr dopravy Antonín Prachař, kterému dávám slovo. Vítejte v Senátu Parlamentu České republiky, pane ministře. Pultík je váš. Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, senátoři. Dovolte mi, abych předložil k projednání v Senátu Parlamentu České republiky Dohodu letecké dopravy mezi evropským společenstvím, jeho členskými státy na straně jedné a Kanadou na straně druhé. Předkládaná Dohoda o letecké dopravě je jedním z konkrétních výsledků naplňování vnější politiky Evropské unie v oblasti letectví. Dohoda byla podepsána v Bruselu 17. prosince 2009. Cílem Dohody je stanovení jednotných a liberálních pravidel pro provoz leteckých služeb mezi Evropskou unií a Kanadou. Dohoda představuje významný krok směrem k otevření vzájemných trhů a potenciálních investičních možností v letecké dopravě. Kromě toho jsou v dohodě řešeny další oblasti jako například bezpečnost letectví, řízení letového provozu či ochrana životního prostředí. Lze očekávat, že Dohoda přispěje k významnému rozvoji letecké dopravy mezi oběma stranami a vzhledem k těmto atributům je Dohoda požadována z pohledu České republiky za přínosnou. Dohoda se předkládá Parlamentu České republiky již podruhé, neboť její projednávání bylo v roce 2010 pozastaveno z důvodu tehdejší vízové politiky Kanady vůči České republice. Sjednání dohody nevyžaduje změny v našem právním řádu a její provádění nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu.

44

Dovoluji si tímto zdvořile požádat Senátu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody. Předem děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 242/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 242/1, se zpravodajskou zprávou nás seznámí předseda tohoto výboru pan senátor Jan Hajda. Máte slovo, pane senátore. Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal tento návrh na své 27. schůzi a přijal k němu 198 usnesení, s kterým vás teď seznámím. Po úvodním slově zástupce navrhovatele Ing. Karla Dobeše, náměstka ministra dopravy České republiky, po zpravodajské zprávě senátora Karla Korytáře a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci Dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé. Zpravodajem výboru k projednání na schůzi určil senátora Karla Korytáře, kterého zastupuji a jako předseda výboru jsem předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane kolego a otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Takže dávám hlasovat. Rychle vás svolám. Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé. V sále je přítomno 49 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 25. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 19 se ze 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 35, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji navrhovateli a zároveň děkuji i zpravodajům. A my pokračujeme bodem 12. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé (senátní tisk č. 243) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 243 a uvede ho opět ministr dopravy Antonín Prachař, kterému nyní uděluji slovo. Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolím si vás jménem vlády ČR seznámit s návrhem Evropskostředomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé. Tato letecká dohoda mezi EU 45

a jejími členskými státy a vládou Státu Izrael je po Maroku dalším reálným krokem v procesu vytváření společného evropsko-středomořského leteckého prostoru, který je realizován již od roku 2005 v souladu s vnější politikou EU. Základním cílem je snaha o co nejširší zajištění rovných podmínek pro všechny letecké dopravce EU a partnerských zemí na přepravním trhu. Dohoda upravuje všechny významné oblasti v civilním letectví, jako například stanovení rozsahu přepravních práv, podmínky pro provozování letecké dopravy mezi smluvními stranami, spolupráci v oblasti provozní bezpečnosti a ochrany letectví před protiprávními činy. Text dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR. Sjednání dohody nevyžaduje změny v českém právním řádu a její provádění nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Dovoluji si tímto požádat Senát Parlamentu ČR o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, zaujměte opět místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 243/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Trpák. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 243/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Leopold Sulovský, jehož žádám, aby nás seznámil se svou zpravodajskou zprávou. Senátor Leopold Sulovský: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu přijal své 199. usnesení z 27. schůze konané dne 15. dubna 2014 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé jako senátní tisk číslo 243. Po úvodním slově zástupce navrhovatele Ing. Karla Dobeše, náměstka ministra dopravy ČR, po zpravodajské zprávě senátora Leopolda Sulovského a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé. Zpravodajem jsem byl určen já. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. Pana senátora Trpáka nahradil pan senátor Bublan, kterého se ptám, jestli si přeje vystoupit za výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Přeje. Máte slovo, pane senátore. Senátor František Bublan: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se zabýval tímto tiskem na své 22. schůzi a přijal toto usnesení. Doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Pavla Trpáka a pověřuje předsedu výboru Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

46

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Táži se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit. Nepřeje, takže přistoupíme k hlasování. (Znělka.) Senát dává souhlas k ratifikaci Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé. V sále je přítomno 48 senátorek a senátorů, aktuální kvorum pro přijetí je 25. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 20 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 37, proti nebyl nikdo a návrh byl přijat. Děkuji navrhovateli i zpravodajům. A máme před sebou poslední bod dopoledního jednání. Nemáme, všechno je jinak... Naše schůze pokračuje. Je tu 13. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé týkající se evropských programů družicové navigace (senátní tisk č. 244) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 244. Uvede ho ministr dopravy Antonín Prachař, kterému opět uděluji slovo. Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem na vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé týkající se evropských programů družicové navigace. Dohody o spolupráci v oblasti družicové navigace jsou sjednávány se zeměmi, které z celosvětového hlediska se významně podílí na vesmírném programu a disponují velmi kvalitní technologií pro tuto oblast. Smyslem předkládané dohody je zajistit úzké zapojení Švýcarska do fáze budování a provozu evropských programů globálních družicových navigačních systémů Galileo a EGNOS. Zapojení Švýcarska do evropského programu globálního navigačního družicového systému je považováno za politicky i ekonomicky velmi výhodné a přínosné. Švýcarsko je nejbližším partnerem EU při spolupráci v rámci programu Galileo už od jeho počátku. Přispívá politicky, technicky i finančně ke všem fázím programu Galileo prostřednictvím svého členství v Evropské kosmické agentuře a prostřednictvím své neformální účasti v řídících strukturách určených pro program Galileo. Tato dohoda dodá spolupráci formální charakter. Dohoda o spolupráci byla podepsána ministrem dopravy dne 5. prosince 2013 v Bruselu. Dohoda je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, dále se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými

47

zásadami mezinárodního práva. Provádění dohody nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Dovolil bych si vás touto cestou požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody. Předem děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů a poprosím trošku o klid v sále, pánové! Děkuji. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 244/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 244/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou žádám, aby nás seznámila se svou zpravodajskou zprávou. Senátorka Veronika Vrecionová: Dobrý den, vážený pane ministře, paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já si myslím, že budu velice stručná, protože když se dívám do své zpravodajské zprávy, tak jsem přesvědčena o tom, že pan ministr řekl vše podstatné a já bych pouze opakovala jeho slova. A proto si vám dovolím pouze přečíst usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, které doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Dohody o spolupráci mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé týkající se evropských programů družicové navigace. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám, paní senátorko, děkuji. Neměla jste to jednoduché. Kolega hovořící do televize nás tady přehlušuje, takže se omlouvám pánům v sále. Nevšimla jsem si toho. Ptám se, jestli si přeje vystoupit pan senátor Lebeda. Nepřeje. Děkuji. A já otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže necháme hlasovat. Přistoupíme k hlasování. (Znělka.) Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé týkající se evropských programů družicové navigace. V sále je přítomno 48 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 25. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti tomuto návrhu, zdvihněte ruku a stiskněte prosím tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 21 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 39, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli i zpravodajům. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že máme ještě čas, navrhuji, abychom začali projednávat blok bodů pana přítomného ministra Dienstbiera. Body, které nestihneme projednat zhruba do 13.00 hodin, kdy bude vyhlášena polední přestávka, bychom doprojednali po prvním pevně zařazeném bodu odpoledního jednání. O tomto návrhu si dovoluji dát hlasovat. (Znělka.) Budeme hlasovat. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. A kdo jste proti tomuto návrhu, ruku nahoru a tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 22 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 38, proti nebyl nikdo.

48

Návrh byl přijat a náš program dopolední schůze ještě pokračuje. Projednáváme bod, kterým je 14. Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu Zpráva o boji proti korupci v EU (evropský senátní tisk č. K 123/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky K123/09 a K123/09/01. Prosím nyní pana ministra Jiřího Dienstbiera, který dnes zastupuje předsedu vlády, aby nás seznámil s tímto materiálem. Ministr ČR Jiří Dienstbier: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, Evropská komise vydala první zprávu o boji proti korupci v EU, která obsahuje analýzu korupce v členských státech EU a popisuje kroky podnikané k předcházení korupci a boji s ní. Jejím záměrem je zahájit debatu mezi Komisí, členskými státy, Evropským parlamentem a dalšími stranami. Zpráva popisuje osvědčené postupy i slabiny a ukazuje kroky pro řešení korupce. Zpráva má rovněž za cíl podpořit v celé EU přísné protikorupční normy. Nicméně je nutné podotknout, že zpráva nemá žádný mechanismus vymáhání doporučení, nelze tedy hovořit o žádném systémovém protikorupčním mechanismu. ČR se v obecné rovině ztotožňuje se závěry Evropské komise, korupci rovněž považuje za celospolečenský problém, který podrývá demokracii a poškozuje sociální spravedlnost a právní stát. Bereme tedy zprávu Komise na vědomí a při prosazování jednotlivých protikorupčních opatření přihlédne jak k jednotlivým zjištěním Komise, tak i k výhradám vůči absenci vybraných institutů. Všechna pro ČR vybraná doporučení jsou vládě zřejmá a zřetelná, přičemž na jejich legislativním řešení se již pracuje. Materiál o ČR byl ale zpracován před ustavením současné vlády a nereflektuje navržené kroky v boji s korupcí. Boj s korupcí patří mezi jednu z priorit současné koaliční vlády. Řada protikorupčních návrhů je obsažena v plánu legislativních prací vlády či v plánu nelegislativních úkolů vlády, ale také v programovém prohlášení vlády vydaném v únoru 2014. V programovém prohlášení je uveden mj. nesmlouvavý boj proti všem formám korupce, závažné hospodářské kriminality, lichvy, zneužívání exekucí či neférovým insolvencím. Ke způsobu vytvoření této zprávy ČR již od samého počátku vyslovovala zásadní připomínky, což činila i většina členských států. Komise použila při tomto cvičení velmi nestandardní postupy, nezapojila členské státy do přípravy zprávy, ale pro sestavení národních kapitol využila tzv. národních korespondentů, jejichž totožnost před členskými státy tajila, a při jejím sestavování využila mnohdy nekompatibilní zdroje. ČR se také nedomnívám, že je možné používat pro zásadní politická stanoviska průzkumy Eurobarometru, které jsou zpravidla výsledkem dotazů v průměru tisíc osob v každém členském státu. I přes nedostatky jsou ale závěry zprávy relevantní a ČR, jak jsem již uvedl, přihlédne k závěrům při další práci. Nyní k tématům, na která byl ve zprávě kladen vzhledem k situaci v ČR důraz. Oblast zadávání veřejných zakázek se zabývá i otázkou nežádoucí existence společností s anonymní vlastnickou strukturou. Programové prohlášení vlády ČR reflektuje tuto skutečnost v závazku prosadit zákaz pro stát obchodovat s firmami s nejasným vlastníkem. Ministerstvu pro místní rozvoj bylo též uloženo v souvislosti s nutností transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady

49

předložit návrh zákona o veřejných zakázkách a koncesích v termínu leden 2015. Zpráva v této části poukazuje i na společnosti s anonymními akcionáři. Kromě nového zákona o veřejných zakázkách jde o nový zákon o transparentnosti vlastnictví společností a o změně dalších zákonů, který má předložit Ministerstvo spravedlnosti v termínu do konce roku 2014. Zpráva zmiňuje mj. problém bezúhonnosti ve státní správě, přičemž je žádoucí zmínit skutečnost, že současná koaliční vláda ČR aktuálně intenzivně pracuje na novelizaci platného služebního zákona č. 218/2002 Sb., jehož některé části jsou již účinné. Ohledně financování politických stran je třeba odkázat na úkol uložený vládou Ministerstvu vnitra předložit novelu zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích s termínem září 2014, která bude reagovat na 9. doporučení skupiny států proti korupci, jež se shodují s doporučeními Komise. Jedná se zejména o podrobné zveřejňování výdajů politických stran a výdajů na volební kampaně apod. Posílení nezávislosti státních zástupců bude řešeno předložením nového zákona o státním zastupitelství, který je rovněž zahrnut v legislativním plánu vlády. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 123/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Grulich, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pana senátora Grulicha v sále nevidím. Prosím, vydržte chviličku. Pan senátor už se blíží rychlým krokem. Pane senátore, žádáme si vás s vaší zpravodajskou zprávou ke Zprávě Komise Radě a Evropskému parlamentu Zpráva o boj proti korupci v Evropské unii. Stal jste se zpravodajem, takže prosím o vaši zpravodajskou zprávu. Máte slovo, děkuji. Senátor Tomáš Grulich: Velmi se omlouvám, ale měl to být druhý bod odpoledního pořadu. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Pane senátore, my jsme si schválili změnu pořadu, musíte být ve střehu, omlouvám se. Senátor Tomáš Grulich: Nevěděl jsem to, takže se omlouvám ještě jednou. Neslyšel jsem pana ministra, co přednášel, ale pravděpodobně vás seznámil s obsahem. Jedná se jenom o dokumentační materiál, který nás k ničemu nenutí. Konstatoval bych, že většina informací o boji proti korupci, která tam je, tak naše zákony jsou daleko tvrdší, než je většina zákonů v Evropské unii, někdy i natolik tvrdé, že nám znemožňují práci na některých veřejných místech, jako jsou např. radnice, což vy víte rozhodně lépe než já. My jsme se hlavně pozastavili nad tím, že tato zpráva vychází jen z jednostranných informací, které vycházejí z celkových výzkumů veřejného mínění, a výzkumy veřejného mínění neodrážejí tak úplně pravdu, jako spíš odrážejí náladu ve společnosti, která nemusí být totožná se skutečností. A toto jsme se snažili vtělit do doporučení k vyjádření Senátu, které máte předloženo před sebou. Výbor pro záležitosti EU projednal tento materiál na své 29. schůzi konané 30. dubna 2014 a pověřil mne, abych tuto zprávu vám předložil, což jsem učinil.

50

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže předpokládám, že není se nadále třeba k čemu vyjádřit, takže můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl senátor Tomáš Grulich. V sále je přítomno 46 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 24. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. A kdo jste proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 23 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 39, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji předkladateli i zpravodaji a vyhlašuji polední přestávku. První bod odpoledního jednání začne ve 14.30 hodin a bude jím volba ústavních soudců. (Jednání přerušeno v 12.55 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 14.29 hodin.) Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážené paní senátorky, páni senátoři, zaujměte, prosím, svá místa, ať můžeme důstojně přivítat pana prezidenta České republiky Miloše Zemana při projednání dalšího bodu. Tímto naším bodem je 15. Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudců Ústavního soudu (JUDr. Jiří Nykodým, Doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, JUDr. Tomáš Lichovník) (senátní tisk č. 268) Materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. 268. Navrhuji, abychom podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí pana JUDr. Tomáše Lichovníka, JUDr. Jiřího Nykodýma a Doc. JUDr. Vojtěcha Šimíčka na našem jednání. O tomto návrhu budeme nyní hlasovat. Prosím, zaregistrujte se svými kartičkami a budu zahajovat hlasování o tomto návrhu. Když spočítáme přítomné senátorky a senátory v sále, je přítomno 54 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro je 28. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že pro hlasovalo 54 při kvoru 28. Návrh byl schválen. Takže ještě oficiálně konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 24 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. 51

Dovolte mi, abych zde tedy přivítal všechny kandidáty. Zároveň mezi námi vítám pana prezidenta republiky, pana Miloše Zemana. (Prezident ČR Miloš Zeman přichází do Jednacího sálu. Senátoři povstávají.) Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážený pane prezidente, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, budeme pokračovat. I já jsem velmi rád, že mohu přivítat pana prezidenta. Budeme tedy pokračovat v bodu, který se týká volby ústavních soudců. Prosím tedy pana prezidenta republiky Miloše Zemana, aby nás seznámil se svým návrhem. Prezident ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedo Senátu, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jsem rád, že jsem opět mohl přijít jako člověk, který uvádí svůj návrh na jmenování ústavních soudců. Nečekejte ode mne dlouhý životopis těchto 3 kandidátů. Z toho prostého důvodu, že jste je dostatečně "grilovali" ve svých výborech. Dovolte mi na toto téma říci jen několik slov. Jsem velmi rád, že jediný problémový bod, který existoval mezi Senátem a mnou byl dnes, jak doufám, vyřešen. Protože jsem zastával názor, že mezi soudci Ústavního soudu by měl být také praktik, který tam dosud chyběl, protože tam byli převážně lidé z akademické sféry. Jednoho praktiky už jsme vám navrhli. Vy jste ho odmítli. Já jsem plně respektoval vaše právo. Hledal jsem možnost rozumné dohody, kdy byť v případě jiné osobnosti, ale se stejnou kvalifikací, budeme moci Senátu tohoto praktika navrhnout. Chtěl bych velice poděkovat předsedovi ústavně-právního výboru Miroslavu Antlovi a předsedovi Senátu Milanu Štěchovi, že jsme dosáhli rozumné dohody na tomto kandidátovi. Je to rovnou předseda Soudcovské unie, pan kolega Lichovník, o němž jistě nikdo nebude tvrdit, že není zatížen soudcovskou praxí. Mimochodem, pokud jde o další kandidáty, tak i tam dochází k určité pestrosti. V Ústavním soudu mi chyběl advokát. Pan kolega Nykodým, který již má zkušenost s ústavním soudcem, byl také v nějakém mezidobí advokátem, takže i tato pestrost byla dodržena. Pokud jde o pana soudce Šimíčka, vstoupil do mého srdce větou, že ne každý hloupý zákon je nutně protiústavním zákonem. Kromě toho bych chtěl ocenit jeho odvahu, kdy v době, když jsem již byl zvolen prezidentem, kritizoval některé aspekty mé volební kampaně. Nelze tvrdit, že bych s touto kritikou zcela souhlasil – pane Šimíčku – on je velký rozdíl mezi úmyslnou nepravdou a neúmyslnou nepravdou. Ale znovu opakuji, že vaše odvaha mně imponovala. Věřím, že se stejnou razancí, s jakou jste postupoval vůči prezidentovi republiky, budete soudit i další případy. Ať se týkají ústavních činitelů anebo nikoliv. Tolik k představení kandidátů. Nyní mi dovolte několik poznámek, které s tématem souvisí. Máme tady 15 ústavních soudců. A jejich platy jsou nižší, než platy krajských soudců. Ba co dím, jsou nižší, než platy místopředsedů krajských soudů. Kdybych byl diktátor, jak s oblibou říkám, snížil bych platy krajských předsedů a krajských místopředsedů. Situace by se dostala do rovnováhy. Státní rozpočet by ještě ušetřil.

52

Bohužel je něco, čemu se v ekonomické teorii říká "efekt záklopky". To znamená, když někomu zvýšíte plat, je nesmírně obtížné tento plat opět snížit. V Poslanecké sněmovně je návrh poslankyně Marie Benešové na zvýšení platů ústavních soudců s ročním výdajem 7,5 mil. Kč navíc. Byl bych vám velmi vděčný, kdybyste jako ti, kdo schvalujete ústavní soudce, tento návrh – až se k vám dostane – podpořili, protože ústavní soudci jsou elita, jsou vrchol našeho soudního uspořádání. Je poněkud bizarní, jestliže jejich platy jsou nižší, než platy předsedů krajských soudů. Samozřejmě, že kdokoliv navrhuje – a to je poslední část mého vystoupení – zvýšení platů, měl by říci, kde na to vezme. Dovolte mi, abych se v závěru svého vystoupení zabýval i touto problematikou. Existuje úřad, který se jmenuje Úřad na ochranu osobních údajů. Jeho roční rozpočet činí 140 mil. Kč. Pro srovnání. V návrhu služebního zákona, alespoň v jeho poslední verzi, se předpokládá, že náklady na Generální ředitelství státní správy budou 16 mil. Kč. Dobře, je to velký úřad. S velkým rozpočtem. Vy jste dnes v bodu 33 měli projednávat vystoupení jeho ředitele, který se nakonec omluvil, ale jednou ho projednávat budete. Já bych vás požádal o zodpovězení několika otázek tomuto řediteli. Otázka číslo jedna. Vážený pane řediteli, Kancelář prezidenta republiky se již před půlrokem rozhodla zveřejnit platy všech svých pracovníků. Nicméně, byli jsme poučení precedentem, kdy Vrchní státní zastupitelství v Praze vedené paní Bradáčovou učinilo totéž. A Úřad na ochranu osobních údajů zveřejnění těchto platů zakázal… Otázka druhá. V rámci transparentnosti naší podnikatelské sféry byl navržen registr dlužníků, tzv. blacklist. Úřad na ochranu osobních údajů zamítl vznik registru dlužníků. Povolil pouze jednu výjimku. A sice, když se do registru přihlásí dlužník sám. Chtěl bych opravdu vidět dlužníka, který by se dobrovolně do tohoto registru zapsal. Dovolte mi skončit anekdotickým příkladem, který mně nedávno vyprávěl starosta Písku. Chtěl ve svém věstníku zveřejnit jména těch, kdo neplatí poplatky za psy. Úřad na ochranu osobních údajů mu to zakázal. Starosta Písku se poté rozhodl, že zveřejní seznam těch, kdo poplatky za psy platí. Úřad na ochranu osobních údajů mu to opět zakázal… Milí přátelé, já vím, že existuje evropská transpozice. Já ale také vím, že zákon na ochranu osobních údajů byl již dvacetkrát novelizován. Kdyby ze Senátu – například z ústavně-právního výboru – vzešla novela, která by odstranila této excesy; a při té příležitosti, i když vím, že o rozpočtu nerozhodujete, z ní logicky vyplývalo mírné snížení výdajů na tuto instituci, tak by to znamenalo, že 7,5 mil. Kč na zvýšení platu ústavních činitelů bychom bohatě, ale opravdu bohatě a ještě se ziskem pokryli. Chtěl bych vás upozornit, že funkce šéfa Úřadu na ochranu osobních údajů končí v roce 2015. Že jsem to já, kdo jmenuje nového ředitele. Že jste to vy, kdo ho navrhujete. Já pevně doufám, že díky přátelské spolupráci mezi námi se už nikdy nebude opakovat případ Putna. Kdybyste mně navrhli nového člověka, který by oceňoval povodňovou situaci jako výtečnou dvě hodiny předtím, než voda zaplavila pražské metro. A byl bych velmi rád, kdybychom už dnes zahájili společné konzultace o novém šéfovi na ochranu osobních údajů. Děkuji vám za vaši pozornost! (Potlesk.) Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane prezidente. Žádostmi na vyslovení souhlasu se zabýval VVVK. Tento výbor přijal usnesení, které vám

53

bylo rozdáno jako senátní tisk č. 268/4. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Čunek. Garančním výborem je ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 268/1, 268/2 a 268/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane prezidente České republiky, vážený pane předsedo Senátu Parlamentu České republiky, vážení kandidáti na soudce Ústavního soudu České republiky, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych jako obvykle konstatoval legislativní proces, který je velmi stručný. Návrh pana prezidenta ČR nám byl doručen 7. 4. 2014, takže lhůta k jeho projednání nám končí 6. 6. 2014. Opět jako obvykle konstatuji i čl. IV Ústavy ČR, který se týká moci soudní a Ústavního soudu a ve třetím odstavci je konstatováno, že soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně 10 let činný v právnickém povolání. Jak vyplývá z návrhu váženého pana prezidenta ČR, tak všichni 3 kandidáti tato kritéria splňují. Dovolte mi poznamenat, že všichni vystudovali řádnou právnickou fakultu v ČR, že nejméně 20 let jsou všichni činní v rámci právnických povolání. Řekl bych, že i se záviděníhodnou praxí. Jejich podrobné údaje samozřejmě známe, takže mi dovolte, abych se vyjádřil velice stručně k průběhu naší schůze, to znamená 33. schůze ÚPV Senátu Parlamentu České republiky. Jako obvykle vystoupil na začátku pan vedoucí Kanceláře prezidenta České republiky, Ing. Vratislav Mynář, který přednesl návrh pana prezidenta a já jsem pak představil kandidáty. Ti se představili pak vzápětí osobně a měli možnost se vyjádřit k našim otázkám v rámci rozpravy. Pak padl návrh zase jako obvykle na tajné hlasování. Tento návrh byl schválen a všichni 3 kandidáti "prošli" tajným hlasováním. Když výsledek tajných voleb byl jednoznačný, protože kromě 1 hlasovacího lístku, který byl volební komisí shledán neplatným, všichni se vyslovili pro tyto 3 kandidáty. Nakonec jsme schválili usnesení, které vám za okamžik přečtu. Ještě jako garanční zpravodaj v tomto roce opět procesně konstatuji, že se postup Senátu bude řídit jako vždy § 140 jednacího řádu Senátu Parlamentu České republiky. K vyslovení souhlasu se jmenováním soudce Ústavního soudu je potřeba nadpoloviční většiny přítomných senátorů a podle přílohy č. 2 senátního volebního řádu hlasuje Senát většinovým způsobem v tajném hlasování. Upozorňuji na to, že při předchozích volbách kandidátů na soudce Ústavního soudu na plenárních zasedáních Senátu jsme vždy hlasovali o způsobu hlasování podle § 71 odst. 2 jednacího řádu Senátu. Vždy pak došlo k tajnému hlasování, které je ostatně a prosto logické. Vzhledem k tomu doporučuji, abychom nejprve hlasovali o způsobu hlasování podle § 71 odst. 2 jednacího řádu Senátu a o tom, zda proběhne tajné hlasování. Jinak, jak jsem slíbil, v rychlosti přečtu 3 naše usnesení, jak vždycky konstatuji, každý kandidát si zasluhuje samostatné rozhodnutí ÚPV horní komory českého Parlamentu. Takže 153. naše usnesení říká, že výbor: I. konstatuje, že předložené doklady a listiny potvrzují, že pan doktor Jiří Nykodým splňuje podmínky stanovené Ústavou České republiky pro kandidáty na funkci soudce Ústavního soudu;

54

II. na základě tajného hlasování doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vyslovit souhlas se jmenováním doktora Jiřího Nykodýma soudcem Ústavního soudu; III. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky, aby o vyslovení souhlasu se jmenováním kandidáta soudcem Ústavního soudu hlasoval tajně; IV. určuje mne jako zpravodaje na schůzi Senátu Parlamentu České republiky; V. opět mě, coby předsedu ÚPV, aby s tímto usnesením seznámil pana předsedu Senátu Parlamentu České republiky. Další usnesení totéž konstatuje ohledně pana kandidáta, docenta doktora Vojtěcha Šimíčka a další naše 155. usnesení totéž konstatuje ve vztahu k panu doktoru Tomáši Lichovníkovi. Toť ve stručnosti můj návrh. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Nyní uděluji slovo zpravodaji VVVK, panu senátoru Jiřímu Čunkovi. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedo, vážený pane prezidente, vážené senátorky, vážení senátoři. VVVK na své 22. schůzi konané dne 14. května 2014 projednával žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky se jmenováním soudců Ústavního soudu. Konkrétně doktora Nykodýma, docenta Šimíčka a doktora Lichovníka. Projednání proběhlo na schůzi, kde jednotliví kandidáti odpovídali samostatně na otázky senátorů. Myslím si, že schůze či jejich odpovědi netrvaly déle než hodinu a půl. Nicméně otázek bylo dost a schůze, musím konstatovat, byla i pro nás všechny jistě obohacující a zajímavá. Musím konstatovat, že výsledkem bylo, že všichni zúčastnění všemi platnými hlasy hlasovali pro tyto 3 kandidáty. Ovšem výbor přes to všechno, že si všech nezměrně váží a nechce snížit jejich vážnost, zracionalizoval své usnesení do jednoho, takže všichni 3 jsou zahrnuti do jednoho usnesení. Zároveň chci konstatovat, že na základě výsledku tajného hlasování ve výboru měl zřejmě pan prezident, ale to ještě uvidíme, šťastnou ruku při výběru kandidátů. Takže vám přednesu usnesení výboru. VVVK projednal senátní tisk č. 268. Seznámil se s doklady a listinami, které ověřují splnění zákonných podmínek pro účely nominačního procesu v souladu s § 140 zákona č. 109 z roku 1999 Sb. o jednacím řádu Senátu. Zadruhé konstatuje, že navrhovaní kandidáti splňují všechny zákonné předpoklady pro výkon soudce Ústavního soudu. Doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vyslovit souhlas se jmenováním doktora Jiřího Nykodýma, docenta doktora Vojtěcha Šimíčka a doktora Tomáše Lichovníka soudci Ústavního soudu. Doporučuje Senátu Parlamentu České republiky, aby o vyslovení souhlasu se jmenováním kandidátů na soudce Ústavního soudu v souladu s § 71 odst. 2 zákona č. 109 z roku 1999 Sb. o jednacím řádu Senátu hlasoval tajně. Určuje mne zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 268 na schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Otevírám rozpravu. Jestli bychom mohli dodržet tradici, souhlasí pan senátor Dryml?

55

Předpokládám, že kandidáti se přihlásí do rozpravy. Teď je ta vhodná chvíle. Takže kdo se hlásí? Tak prosím, pan doktor Jiří Nykodým. Jiří Nykodým: Pane prezidente, vážený pane předsedo Senátu, paní senátorky, páni senátoři, dámy a pánové. Není to poprvé, co stojím před Senátem České republiky v souvislosti s kandidaturou na soudce Ústavního soudu. Když jsem zde stál před 10,5 roky poprvé, měl jsem za sebou více jak 34letou praxi advokáta, více jak 10letou praxi a působení v představenstvu České advokátní komory a v podstatě 5letou činnost v Legislativní radě vlády, a to zrovna v období přípravy vstupu České republiky do Evropské unie. Posláním ústavního soudce je ochrana ústavnosti, což v kontextu výsledku znamená garantovat jednotlivci možnost v mezích zákona uplatňovat svá práva před orgány státní moci, ovšem vždy se zohledněním účelu zákona a občanských povinností, jak to vyplývá z preambule naší Ústavy, ve které občané vyjadřují vůli budovat svobodný a demokratický stát založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti. Vycházím z toho, že rozhodování soudce Ústavního soudu, má-li být uvážlivé, rozumné a občanskou společností akceptovatelné, musí být výsledkem posouzení tříhodnotových idejí, a to spravedlnosti, účelnosti a právní jistoty. Každá z těchto idejí má své racionální jádro, avšak dovedeno do extrémních důsledků, vede k popření práva jako rozumného nástroje uspořádání lidské společnosti. Ti, kteří upřednostňují ideu účelnosti, obvykle tvrdí, že blaho státu je nejvyšším zákonem, ti kteří upřednostňují ideu spravedlnosti zase tvrdí, že spravedlnost je základem státu a ti, kteří upřednostňují ideu právní jistoty tvrdí, že právo se musí uplatnit, i kdyby měl zahynout svět. Nejobtížnější je dosáhnout souladu mezi nároky kladenými na spravedlivé rozhodnutí a nároky kladené na právní jistoty. V tom já spatřuji nejobtížnější úlohu soudce, totiž aby mu zůstala schopnost vyváženého posuzování střetu uvedených idejí. Německý právní filozof Gustav Radbruch ve svých úvahách vyslovených na počátku 20. století na téma střetu spravedlnosti a právní jistoty vyslovil tézi, že pozitivní právo zajišťované předpisy a mocí má přednost i tehdy, když je obsahově nespravedlivé a neúčelné. Ovšem po zkušenostech s nacizmem korigoval své předchozí názory následující tézí: Konflikt mezi spravedlností a právní jistotou lze patrně řešit jen tak, že pozitivní právo zajišťované předpisy a mocí má přednost i tehdy, když je obsahově nespravedlivé a neúčelné, to ale vyjma případů, kdy rozpor mezi pozitivním právem a spravedlností dosáhl tak nesnesitelné míry, že zákon jako nepatřičné právo musí ustoupit spravedlnosti. I my máme za sebou zkušenosti s totalitním režimem a socialistickou zákonností, kde vůdčí výkladovou idejí v právu byla idea tak zvaného celospolečenského zájmu. Pro totalitní režimy 20. století bylo příznačné, že svoji legitimitu odvíjely od legalistického přechodu moci; a co se v oblasti práva zpočátku jevilo opatřeními výjimečnými a toliko dočasnými a z dlouhodobého hlediska zdánlivě neškodnými, se postupem času stalo každodenním pořádkem. Je otázkou, do jaké míry se na vývoj od demokracie k totalitním režimům 20. století podílela teorie pozitivismu ve své krajní poloze, reprezentovaná již zmíněnou ideou právní jistoty, spočívající na výkladu, že právo se musí uplatnit, i kdyby měl zhynout svět. Ostatně, není náhodou, že většina ústavních soudů v Evropě vznikla po 2. světové válce právě jako reakce na vznik totalitních režimů v první polovině 20. století. Hledat a nacházet, co je slovy uvedené téze nepatřičné právo je zásadním posláním Ústavního soudu. Ústavní soud je k tomu nadán dostatečnou pravomocí

56

a jde jen o to, aby tato pravomoc byla uplatňována rozumně a nikoliv aktivisticky. Ústavní soud se mnohokrát vyslovil v tom smyslu, že ústavně konformní výklad má přednost před byrokracií právního předpisu. Často je jako důvod nepatřičného práva uváděn špatný zákon, ve skutečnosti jde ale o nesmyslnou interpretaci právního předpisu, který nemusí být nejlépe formulovaný, ale přesto ho lze vyložit rozumně a v souladu s principy právní jistoty, spravedlnosti a v souladu s jeho účelem. V každodenní praxi interpretace právních norem platí, že stejně jako dobře napsaný zákon lze vyložit špatně, tak špatně napsaný zákon lze vyložit dobře. Soud v tomto kontextu musí hodnotit jen to, zda zákon není v rozporu s ústavním pořádkem, tedy zda nejde slovy uvedené téze o nepatřičné právo. Jedním z hlavních poslání Ústavního soudu v rámci abstraktní a konkrétní kontroly norem je rozhodování o jejich souladu či nesouladu s ústavním pořádkem. Při svém rozhodování musí brát zřetel ke všem třem uvedeným hlediskům a při konfrontaci idejí spravedlnosti a právní jistoty vycházet ze zásady, že pro zákon je důležité, aby byl jistý, protože bez tohoto předpokladu nemůže být ani spravedlivý. Právě o takový přístup k interpretaci práva bych se chtěl jako soudce Ústavního soudu – dostane-li se mi té důvěry, že se jím stanu – usilovat. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane kandidáte, děkuji. Kdo další se hlásí? Pan Doc. JUDr. Vojtěch Šimíček. Vojtěch Šimíček: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo Senátu, vážené senátorky, vážení senátoři, dámy a pánové. Já bych chtěl nejprve poděkovat za nominaci na funkci soudce Ústavního soudu. Pan prezident to tady předestřel. Já to skutečně z vaší strany, pane prezidente, vnímám jako znak vaší velkorysosti a děkuji za to. Za druhé bych velmi chtěl poděkovat za slyšení, setkání, kterých v uplynulých dnech se nám dostalo ze strany příslušných výborů a také ze strany jednotlivých klubů. Za sebe mohu říci, že děkuji za to, že jsem se cítil velice příjemně a tato setkání byla z mého hlediska vedena ve velmi přátelském a velmi korektním duchu. Děkuji za to. Když jsem byl poprvé osloven s nabídkou na kandidaturu do této funkce, tak jsem tuto záležitost probral doma s manželkou a se svými dětmi; a ptal se jich na jejich názor, protože samozřejmě se to dotýká i jich. Moje nejmenší dcerka spontánně zareagovala, když řekla: Tati, určitě to vezmi, abych se mohla vychloubat před spolužáky ve třídě. Věřte mi, že proto tady nestojím. Nestojím tady ani proto, abych si vylepšil svůj dosavadní profesní životopis. Stojím tady, protože mám za to, že mohu Ústavnímu soudu leccos nabídnout. Nabízím mu pracovitost, férovost, nabízím odbornost a v neposlední řadě považuji se za kolektivního hráče a myslím si, že v justici je velmi důležité, aby soudci byli schopni konsensu, kompromisu a aby dokázali spolu velmi kolegiálně spolupracovat. Mám za to, že Ústavní soud znám jednak zevnitř, ale také z vnějšku. Sedm let jsem na Ústavním soudu pracoval a dodnes považuji za své ohromné životní štěstí, že jsem mohl pracovat s takovými osobnostmi, jako byli profesoři Čermák, Klokočka, pan doktor Procházka a další. Posledních 11 let nicméně pracuji na Nejvyšším správním soudu, a to je pohled z vnějšku, kde samozřejmě z pozice předsedy Senátu tohoto soudu nezřídka jsem Nejvyšší správní soud zastupoval

57

jako účastník řízení a mám díky tomu velmi konkrétní představu o tom, jaká očekávání jsou vůči Ústavnímu soudu kladena, jak se pracuje s judikaturou a jak je Ústavní soud celkově vnímán. Já mám velmi rád, stejně jako nepochybně řada z vás, knihu, moudrou knihu Malý princ. A nejraději tam mám kapitolu, kde Malý princ se na jedné z planet setká s králem. Ten král se představí a řekne, že je absolutním monarchou, že jsou plněny veškeré jeho příkazy, veškerá jeho přání bezezbytku a Malý princ jako zvídavý provokativní chlapec řekne: Tak dobře králi, přikaž slunci, ať okamžitě zapadne. Král mu řekne: Malý princi, ty jsi to nepochopil. Moje moc pochází pouze a jedině z toho, že dávám výhradně moudré příkazy, splnitelné příkazy a nikdy například nepřikáži lidu, aby skočil do moře, protože reakce by byla revoluce, kterou já si nepřeji, a proto já to tvoje přání splním a přikáži slunci, aby zapadlo, ale přikáži to až ve 21.37 hodin a minut tak, aby tento příkaz byl splnitelný. Já mám za to, že v této sekvenci v této kapitole je myšlenka, kterou bychom si měli osvojit všichni, kteří se podílíme na výkonu veřejné moci, ať už v exekutivě, ať už coby zákonodárci, tak také coby soudci. Ústavní soud České republiky, jak známo a jak říká řada ústavních odborníků, patří mezi ústavní soudy nejmocnější, protože jeho rozsah kompetence je v Evropě téměř nesrovnatelný. S každou mocí nicméně musí ruku v ruce jít také odpovědnost a toho si samozřejmě Ústavní soud musí být vědom a stejně jako ten, byť absolutní monarcha, ale moudrý monarcha, může vydávat pouze příkazy, které budou rozumné a které budou splnitelné. Pan doktor Nykodým už označil základní kompetence Ústavního soudu, já na to naváži potud, že ho lze rozdělit na dvě oblasti – oblast kontroly norem a tam mám zato, že hlavním úkolem Ústavního soudu je přispívat ke kultivaci legislativního procesu, Ústavní soud tady je proto, aby chránil politickou menšinu a Ústavní soud tady je proto, aby činil právní řád předvídatelným, srozumitelným, tedy aby odstraňoval ty jeho části, které porušují princip bezrozpornosti právního řádu. V této souvislosti mám velice rád tezi německých konstitucionalistů o tzv. verfassung stroje, tedy o ústavní věrnosti, tedy o tom, že když to hodně zjednoduším, všechny ústavní instituce by měly fungovat jako dobře znějící filharmonie a neměly by se tam objevovat nějaké rušivé falešné tóny, a jakkoliv mezi jednotlivými institucemi musí existovat napětí, musí existovat pluralita, proto také máme dělbu moci, tak v konečném důsledku všechny tyto instituce musí být vedeny společným zájmem a společným cílem. A druhou kompetencí, která byla také zmíněná, je oblast ochrany základních práv a svobod a tady mohu snad odkázat na slib soudce Ústavního soudu, který hovoří i o přirozených právech každého jednotlivce. O tom, že základní práva a svobody máme k dispozici, my nemusíme za ně být státu vděčni, stát je povinen je pouze deklarovat a pouze chránit, protože on je nezaložil, on je nekonstituoval. Tam si myslím, že je velmi důležitá parketa pro činnost Ústavního soudu. Závěrem bych chtěl říci, že mám velmi rád rčení, podle kterého je vždycky lepší zapálit jedinou svíčku, nežli věčně proklínat tmu. Já jsem připraven těch svíček na Ústavním soudu zapálit hodně. Abych tak mohl nicméně učinit, tak potřebuji vaši podporu, a proto si budu vážit hlasu každého z vás, který bude pozitivní v můj prospěch, nicméně plně respektuji každého z vás, kterého jsem nepřesvědčil a který, řekněme, zastává jiné názory a jiné hodnoty. Děkuji za pozornost.

58

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane kandidáte. Nyní vystoupí pan doktor Tomáš Lichovník. Tomáš Lichovník: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo Senátu, vážené senátorky, vážení senátoři, vážení kolegové. Děkuji za možnost vystoupit před vámi i tak, jak již zmínil kolega, za možnost představit se jednak ve výborech, představit se i ve vašich klubech a za to, že tedy jste si nás vyslechli. Je pro mě opravdu poctou, že jsem byl navržen na kandidáta Ústavního soudu. Toho si velmi vážím a co mohu nabídnout. Mohu nabídnout 28letou praxi právníka, kdy jsem začínal jako podnikový právník, přes 20 let jsem soudcem, nejprve soudcem okresního soudu, nyní soudu odvolacího a za tu dobu jsem se věnoval asi prakticky všem agendám, které na okresním soudu jsou, zejména ale občanskému právu, právu rodinnému. Chtěl bych nabídnout tyto své zkušenosti pro práci Ústavního soudu a budu si velmi vážit toho, pokud mi dáte důvěru. Ještě k mému pohledu na Ústavní soud. Vždy jsem přistupoval k souzení s odpovědností, že soud je vlastně poslední instance, na kterou se někdo může obrátit. Je zde k tomu, aby poskytoval ochranu právům. Nicméně proti rozhodnutí okresního soudu je zpravidla odvolání, čili je zde ještě další instance proti rozhodnutí krajského soudu, je zpravidla dovolání, je tedy další instance Nejvyššího soudu. Ale tím vrcholným orgánem, byť ne té obecné soustavy, je opravdu Ústavní soud a za ním vlastně už nikdo nestojí. On musí dostát své povinnosti a práva ochránit. Čili o to větší odpovědnost je při práci na Ústavním soudu. Mohu tedy nabídnout, že budu k práci přistupovat tak, jako jsem přistupoval dosud podle soudcovského slibu, čili se svým nejlepším vědomím a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a tak bych činil i dosud. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane kandidáte a pokračujeme v rozpravě. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo Senátu, kolegyně, kolegové. Velmi si vážím pana prezidenta, i když jeho některé názory v poslední době nejsou nejšťastnější. Neměli bychom ale nikdo z nás zapomínat na minulost, chytří lidé se z ní poučí, ti hlupáci zapomínají! Nejen na to, kdo jim pomáhal do funkce, nejen na to, co slibovali svým voličům, ale také na to, co činili v poslední době anebo i na vlastní přesvědčení o některé pravdě. To byl takový filozofický úvod. Ústavní soud, vážení, se stal skrytou, ale fakticky nejmocnější silou ve státě, která dokáže v některých zásadních aspektech obejít i legislativní proces. A proto je tak důležité, abychom si uvědomili, koho zvolíme do Ústavního soudu. 18 senátorů tady z této sněmovny podalo stížnost a obrátilo se k Ústavnímu soudu pro zrušení zákona o majetkovém vypořádání s církvemi, protože se domnívali, že zákon, už jak byl přijat, nebylo to vše v pořádku; a za druhé, a to nejdůležitější, byla porušena rovnost před zákonem a to, že se zvýhodňovaly církve na úkor ostatních restituentů. Byl to jeden z kandidátů. Otevřeně řekněme, že to byl pan doktor Nykodým, který hlasoval proti tomu, aby došlo ke zrušení tohoto zákona! Proto já, jako jeden z 18 lidí, kteří podepsali tuto petici, tuto žádost, nesdílím názor předsedy ústavně-právního výboru - a budu hlasovat proti. Protože se domnívám, že to, jak se Ústavní soud postavil k církevním restitucím, bylo velmi nestandardní, a podle mého názoru i dle názoru některých právníků, na hraně se zákonem!

59

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Pan senátor Pavel Lebeda. Senátor Pavel Lebeda: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane prezidente, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Na rozdíl od svých zvyklostí budu tentokrát svůj příspěvek číst, neboť jednak budu uvádět některá konkréta, a jednak vstupuji do vod právnických, což není prostředí mně zcela vlastní. Byl jsem jedním z 18 senátorů, kteří podali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o majetkovém vypořádání s církvemi. Vystupuji proti opětovnému jmenování jednoho z kandidátů jako důsledek jeho postupu ve věci řízení návrhu na zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Činím tak při veškeré úctě a respektu k panu prezidentovi. Nečiním to proto, že soud nevyhověl návrhu nás, senátorů. Ale proto, jak se soud vysmál ústavním činitelům a Senátu jako celku! Vystupuji proti jeho novému jmenování proto, jak se kandidát v tak historickém řízení podílel na zvůli! Ústavní soudci při rozhodování o nejdůležitějším návrhu za celou existenci Ústavního soudu, kdy jejich rozhodnutí ovlivní politický a ekonomický vývoj země na řadu desetiletí, nepřispěli k uklidnění situace a vyostřili vztah veřejnosti k církvím. Neznali spis, případně z neznámých důvodů jednali tak, jako by ho neznali. To prokázal nejen přímý televizní přenos. Toto lze i nyní jednoduše ověřit na internetu v záznamu o jednání Ústavního soudu, zveřejněném ve dvou odkazech na webu České televize. V prvním odkaze, když se rychle přemístíme ke stopáži 15022 a dále, uslyšíme, že náš právní zástupce na dotaz předsedy Rychetského čtyřikrát uvedl, že předložil návrhy na dokazování písemně. Dále čtyřikrát slovem ANO potvrdil, že nemá jiné návrhy, než návrhy písemně předložené! Soud tak musel po osmi upozorněních vědět, že předtím obdržel písemně návrhy nás, senátorů, na provedení dokazování, i když by si toho předtím nepochopitelně nevšiml při studiu spisu! Pro mne osobně byl šokem další vývoj na jednání Ústavního soudu. Přes těchto osm informací, přes opakované upozornění na písemné návrhy na dokazování, je vidět u druhého odkazu – stopáž 540 a dále, že Ústavní soud tvrdí, že písemné návrhy senátorů nebyly jejich právním zástupcem předloženy! Až k námitkám našeho právního zástupce, který reagoval na toto nepravdivé tvrzení předsedy Ústavního soudu zvednutím ruky, soudce zpravodaj balík, teprve návrhy na dokazování, hledá. Po upozornění na jeho možnou podjatost již předtím Ústavní soud rozhodl tak, že soudce podjatý není. Po tomto upozornění, které bylo uvedeno v označení podání soudu, přitom soud rozhodl, protože upozornění na možnou podjatost byla řešena ve stejném podání až následně po navržení důkazů. Jak mohl rozhodovat o něčem, co v textu následovalo po našich návrzích a nevšimnout si jich? Prostudování spisu před rozhodnutím patří k základním povinnostem soudců, má-li být stát demokratický! Náš právní zástupce přečetl před televizními kamerami přímo ze soudního spisu překvapeným soudcům Ústavního soudu dva návrhy na doplnění dokazování, o nichž Ústavní soud tvrdil, že ve spisu nejsou! Ve stopáži 1150 a dále v druhém odkazu náš právní zástupce výslovně žádá, aby mohl předložit písemné podání a následně navrhuje výslech svědků. Překvapení soudců, že byli učiněny písemné návrhy na dokazování, je krásně vidět na jejich tvářích. Absurdita však pokračovala dál! Ve stopáži 2624 a dále je vidět, že Ústavní soud rozhodl, že návrhu skupiny senátorů na výslech svědků nevyhoví. Přesto je ze záběru kamery

60

zřejmé, že minimálně někteří navržení svědci byli v soudní síni přítomni. O návrhu na důkaz písemným stanoviskem se soud vůbec nezmínil! Takže Ústavní soud nerozhodl o všech učiněných návrzích na provedení dokazování! Následně hned ve stopáži 2837 soud dokazování ukončil! Aniž by se dotázal, zda s ohledem na nevyhovění návrhu nejsou ještě jiné návrhy na doplnění dokazování. Návrh na důkaz písemným vyjádřením nebyl ani připuštěn a ani zamítnut, dokonce vůbec není v nálezu uveden! Ústavní soud se prostě k návrhu na provedení dokazování nevyjádřil! Když před vyhlášením rozhodnutí Ústavního soudu upozornil náš právní zástupce, že dle našeho názoru doktoru Výbornému skončilo funkční období, nikdo už se ani nedivil, že Ústavní soud toto neakceptoval! Koneckonců, při postupu Ústavního soudu v předchozí části jednání o zrušení návrhu o majetkovém vypořádání s církvemi Ústavní soud dostatečně prokázal kvalitu svého přístupu k ochraně zájmů občanů této země. Po skončení jednání Ústavního soudu ve věci majetkového vypořádání s církvemi a po blamáži Ústavního soudu, který před televizními kamerami prokázal, že neví o čem jedná, jsem očekával, že všichni soudci druhý den podají demisi!!! Rozhodovat o tak zásadní věci a nevědět o tom, co je ve spisech, případně tvrdit, že ve spise něco není, když se to nehodí, ačkoli to tam je, je porušením základních principů demokratického státu!!! Nově navržený soudce Ústavního soudu, JUDr. Nykodým, neupozornil předsedu Ústavního soudu na to, že netvrdí pravdu! Dokonce rozhodl o zamítnutí návrhu, aniž by se vypořádal s veškerými skutečnostmi a důkazy, které jsme předložili! Proto nemohu v žádném případě podpořit kandidaturu JUDr. Nykodýma! Stejně tak mě šokuje, že Soudcovská unie, která má dbát na spravedlivý proces, neupozornila, že nelze rozhodovat bez znalosti spisu! A to bez ohledu na skutečnost, že takto rozhoduje Ústavní soud! Velmi nerad a s velikým sebezapřením dokáži pochopit, že nové návrhy nezná ten, kdo již je o návrhu jako celku na základě dosavadních důkazů přesvědčen, že je návrh oprávněný. Proto jsem mohl podpořit kandidaturu JUDr. Rychetského a JUDr. Musila. Jak je ale možné, že je nezná ten, kdo nechce návrhu vyhovět a při prokázání neznalosti spisu si dovolí znovu kandidovat na soudce Ústavního soudu!!! Z rozhodování Ústavního soudu pro mne vyplývá ještě jeden zásadní závěr. Dle Ústavního soudu demokratický stát nevyžaduje morálku! S tím zásadně nesouhlasím! Soudci Ústavního soudu ve věci majetkového vyrovnání s církvemi k výhradám o odebrání slova poslancům a ke znemožnění hlasování proto, že se hlasovalo o přestávce, kdy opoziční poslanci nebyli v jednací síni, prohlásili: Jakkoliv Ústavní soud odsuzuje morální pokleslost pozadí legislativního procesu, a to přičiněním obou znesvářených skupin poslanců, nemůže, nemá-li se z odborného orgánu ochrany ústavnosti stát morálním arbitrem a vychovatelem politických reprezentací, přistoupit k derogaci napadeného zákona pouze z důvodu neúcty jedné části zákonodárců k druhým. Prostě dle Ústavního soudu lze v demokratické společnosti přijímat zákony o přestávce a znemožňovat nepohodlným ústavním činitelům plnit jejich ústavní práva a povinnosti a takovouto skutečnost považovat za pouhou neúctu jedné části zákonodárců k druhým! Je tak snad zřejmé, jak mohu a musím hlasovat.

61

Předpokládám, že minimálně kolegové, kteří jako já podali podnět k Ústavnímu soudu, ale pravděpodobně i mnozí další, vyhodnotí jednání Ústavního soudu a příspěvek pana doktora Nykodýma k tomu, co bych mohl nazvat opovrhováním zákonodárného sboru! Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo nechce už vystoupit? Mohou i kandidáti ještě. Nikdo, takže rozpravu uzavírám a táži se pana navrhovatele, pana prezidenta, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě. Nechce. Ptám se zpravodaje výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva, petice pana senátora Jiřího Čunka, zda si přeje vystoupit. Nepřeje si vystoupit. A ptám se pana senátora Miroslava Antla, garančního zpravodaje, zda si přeje vystoupit. Nepřeje si vystoupit. Takže budeme pokračovat. Zazněl zde návrh ústavně-právního výboru a výboru petičního, pro lidská práva, vědu, vzdělání a kulturu, aby se o žádosti o vyslovení souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu hlasovalo tajně podle § 71 odst. 1 jednacího řádu Senátu. O tomto návrhu po znělce zahájíme hlasování. (Znělka.) V tuto chvíli je nás přítomno v jednacím sále 58, potřebný počet pro přijetí návrhu je 30. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. V hlasování číslo 25 registrováno 58, kvorum 30, pro návrh 54, proti nikdo. Návrh byl schválen. A proto také uděluji slovo předsedovi volební komise, který nás seznámí s dalším postupem. Bude hovořit pan senátor Tomáš Kladívko. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo. Vážený pane prezidente, pane předsedo, vážení kandidáti na posty soudců Ústavního soudu, dámy a pánové, před několika minutami jsme rozhodli, že o žádosti prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu ČR se jmenováním soudců Ústavního soudu budeme hlasovat stejně jako v minulosti tajně. Nyní bych si vás dovolil seznámit se způsobem volby. Před vstupem do Prezidentského salónku obdržíte po podpisu prezenční listiny tři barevně odlišné hlasovací lístky. Žlutý hlasovací lístek s pořadovým číslem 1 a se jménem doktor Jiří Nykodým, modrý hlasovací lístek s pořadovým číslem 1 a se jménem docent doktor Vojtěch Šimíček a zelený hlasovací lístek s pořadovým číslem 1 a se jménem doktor Tomáš Lichovník. Souhlas se jmenováním soudcem Ústavního soudu vyjádříte zvlášť pro každého z kandidátů na příslušném hlasovacím lístku, a to zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem. Nesouhlas pak přeškrtnutím pořadového čísla před jeho jménem příslušného hlasovacího lístku. Platným hlasovacím lístkem bude ten, na kterém bude pořadové číslo 1 buď zakroužkováno, nebo přeškrtnuto křížkem. Jiný než mnou zmíněný způsob úpravy bude znamenat neplatný hlasovací lístek. Věřím, že za rok a půl je to několikátá volba, že jsme ji vždycky zvládli, nikdy jsme neměli neplatný hlasovací lístek, tak že se nám to pořadí i teď. Do volební urny vhodíte tedy tři hlasovací lístky. Konstatuji, že volební místnost, Prezidentský salónek, je připraven pro volbu. Prosím tedy členy volební komise, aby se dostavili ihned do volební místnosti, a pro informaci předsedovi schůze uvádím, že vydávání hlasovacích lístků potrvá 15 minut a vyhodnocení maximálně 10 minut.

62

Navrhuji tedy přerušit naši schůzi na dobu 30 minut. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, pane předsedo. Přerušuji projednávání tohoto bodu do navrhované doby, to znamená, budeme pokračovat a sejdeme se zde v 16.10 hodin. (Senátor Tomáš Kladívko: Takže já bych poprosil, že volba začne v 15.38 hodin. Děkuji.) (Jednání přerušeno v 15.36 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 16.09 hodin.) Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážené paní senátorky, páni senátoři, zaujměte prosím svá místa ve svých lavicích, abychom mohli pokračovat v našem programu, a to dokončením předchozího bodu, tedy volby členů Ústavního soudu, a požádal bych tedy předsedu volební komise, aby nás seznámil s výsledky tajného hlasování. Pan senátor Tomáš Kladívko. Prosím, máte slovo. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se zápisem z hlasování k žádosti prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu ČR se jmenováním soudců Ústavního soudu konaného dne 29. května 2014. Pro jednotlivé navržené kandidáty byly odevzdány lístky takto: Doktor Jiří Nykodým. Počet vydaných hlasovacích lístků 58. Počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 58. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro doktora Jiřího Nykodýma bylo odevzdáno 23 platných hlasů. V tajném hlasování nebyl vysloven souhlas se jmenováním doktora Jiřího Nykodýma soudcem Ústavního soudu. Docent doktor Vojtěch Šimíček. Počet vydaných hlasovacích lístků 58. Počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 58. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro docenta doktora Vojtěcha Šimíčka bylo odevzdáno 56 platných hlasů. V tajném hlasování byl vysloven souhlas se jmenováním docenta doktora Vojtěcha Šimíčka soudcem Ústavního soudu. Doktor Tomáš Lichovník. Počet vydaných hlasovacích lístků 58. Počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 58. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro doktora Tomáše Lichovníka bylo odevzdáno 51 platných hlasů. V tajném hlasování byl vysloven souhlas se jmenováním doktora Tomáše Lichovníka soudcem Ústavního soudu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, a tím jsme tento bod uzavřeli. Blahopřeji zvoleným, gratuluji těm, co i neuspěli, snažili se. (O slovo se hlásí senátor Jiří Čunek.) Pardon? Pane senátore, pouze ale procedurální návrh. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Čunek: Já se velmi omlouvám. Nevím, jestli je to procedurální návrh, ale jistě je to procedurální připomínka. Je 16.12. V 16.08 mi 63

došla MMS nebo SMS, stejně jako mnohým z vás, o tom, že byli zvoleni dva soudci a doktor Nykodým nebyl. Já si myslím; a žádám tím pana předsedu volební komise, aby upozornil kolegy z volební komise, že by bylo dobře zachovávat kulturu, která byla nastolena v Senátu. Děkuji. (Bouchání do lavic.) Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Podle telefonního čísla se dá asi zjistit, kdo to byl. Mně nic takového nepřišlo. Předpokládám možná, že to byl zástupce senátního klubu KDU-ČSL, ale možná že ne... (Smích. Senátor Čunek sděluje, že odesílatelem byla Mladá fronta.) Neřeším. Je to spíš pro příslušný výbor, aby se tím případně zabýval, nebo aby si to probrali. Nyní tedy přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím je 16. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2013 (senátní tisk č. 260) Tento tisk jste obdrželi jako číslo 260. Navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí veřejné ochránkyně práv Annou Šabatovou na našem jednání. O tomto návrhu budeme nyní hlasovat. (Znělka.) V sále je v tuto chvíli přítomno 49 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 25. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 26 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 41, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Proto mi dovolte, abych zde přivítal paní Annu Šabatovou, veřejnou ochránkyni práv. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Zatím ještě ke stolku zpravodajů, budete vyzvána hned. Chvíli strpení, omlouvám se. Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk číslo 260 a nyní tedy žádám paní Annu Šabatovou, veřejnou ochránkyni práv, aby nás s výroční zprávou seznámila. Prosím, paní ombudsmanko, máte slovo. Anna Šabatová: Vážený pane místopředsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, držíte, doufám, v rukou zprávu veřejného ochránce práv, v tomto případě ochránkyně, za rok 2013. Je to zpráva, která souhrnně informuje o tom, co se v kanceláři veřejného ochránce práv událo. Z povahy věci plyne, že informace, které se v té zprávě dočtete, vznikly v době, kdy jsem nebyla ochránkyní, a navazuji tedy na dílo svých předchůdců, a to jak na práci doktora Varvařovského, který byl celý rok 2013 ochráncem, tak na práci doktorky Seitlové, která ještě pracovala na začátku roku 2013, než byl zvolen její nástupce doktor Křeček. Je to tedy dílo kolektivní, ale mohu říci, že přestože jsem prakticky zasáhla minimálně do jeho úpravy v prvních dnech, kdy jsem byla v úřadu, že se mohu plně ztotožnit s tím, jak kancelář pracovala a jaká ochránce zaujímal stanoviska. Když se podíváte do té zprávy, tak ona je klasicky členěna na různé oddíly a řekla bych, že to nejdůležitější jsou v podstatě stížnosti, které podávají občané. Za minulý rok jich bylo 8041, nepatrně tedy klesl počet stížností proti dvěma

64

letům předcházejícím. Je to tak malý pokles, že těžko činit závěry, čím to bylo způsobeno. Také se obrátila spousta lidí na ochránce osobně. Bylo to asi 1198 občanů. Je dobré vědět, že každý den od 8 do 16 hodin se mohou lidé obracet bez jakéhokoliv předchozího ohlášení a jsou přijati právníkem a mohou mu přednést svůj problém a on jim poradí, zda je to v působnosti, nebo není v působnosti a mohou si tak podat přímo podnět, pokud to má smysl. Nejčastější podněty, a je tomu tak již úplně od počátku působnosti veřejného ochránce práv, jsou z oblasti sociální, a to jak z oblasti důchodové, tak z oblasti dávkové. Je to opravdu výrazné, že za celou dobu působení ochránce vždycky je to ten největší sloupec v grafu a druhý největší počet je z oblasti stavebních řízení. Je tedy vidět, kde jsou místa, která občany pálí úplně nejvíce. Nicméně z toho nelze samozřejmě nijak odvozovat, že by jiné oblasti nebyly důležité. Jsou všechny stejně. Další oblasti, jichž se práce ochránce týkala, vyplynula z toho, že ochránce je národním preventivním mechanismem a může navštěvovat místa, kde je omezena lidská svoboda. Je to národní preventivní mechanismus před možným špatným zacházením, jak to vyplývá z mezinárodní úmluvy proti mučení a jinému nelidskému či krutému zacházení nebo trestání. Úkoly v této souvislosti jsou především preventivní, takže ochránce navštěvuje nejrůznější místa podle plánu, a to vždy celou řadu zařízení jednoho typu. Každému zařízení adresuje konkrétní doporučení, jak zlepšit jeho praxi a současně vydává jakousi souhrnnou zprávu v této oblasti, která pojmenovává typická pochybení, jež se do budoucna mají stávat jakýmsi doporučením pro zařízení z té které oblasti, aby mohla provozovat dobrou praxi. Loňský rok byl zasvěcen návštěvám zařízení pro seniory, a to jak tzv. registrovaným zařízením, tak tzv. neregistrovaným zařízením. V této oblasti ochránce spolupracoval s externími odborníky, a to jak se zdravotními sestrami, třeba na poli výživy, tak i s psychiatry. Ráda bych upozornila, že se množí jeden jev, který je problematický, a to, že vznikají tzv. neregistrovaná zařízení, tzn., že někdo poskytuje sociální služby v různé míře kvality, ale bez zákonného zmocnění, které dává zákon o sociálních službách. Ochránce už objevil několik takových zařízení, vždy adresoval takovému zařízení konkrétní výtky, vyzval zařízení, aby si buď obstaralo zákonnou registraci, odstranilo nedostatky a poskytovalo služby v souladu se zákonem, nebo aby ukončilo svoji činnost. Současně také informuje různé subjekty, z nichž se například přemisťují tito lidé do těchto zařízení. Jsou to např. psychiatrické léčebny. A poskytujeme také informace lékařům, kteří tam poskytují služby, že to vlastně nejsou registrovaná zařízení, aby si uvědomili, jak služba potom má vypadat. Tam je samozřejmý jiný rozsah možného sdílení citlivých údajů. Je to věc, které bychom se společensky měli více věnovat. V podstatě bude třeba, aby krajské úřady v této oblasti plnily svoji roli i kontrolní a nějakým způsobem zavedly i řízení o správních deliktech, kde se poskytují služby vlastně bez zákonného zmocnění. K této oblasti jsme měli také velkou mezinárodní konferenci, která se zabývala právě lidmi s demencí, kterých je v těchto zařízeních opravdu hodně, a snažila se hledat dobrou praxi jak s poskytovateli služeb, tak i s jinými odborníky, aby lidé, kteří v těchto zařízeních stráví konec svého života, ho strávili co nejkvalitněji. Navštívili jsme také řadu záchytných stanic, z nich je také zpráva a byl i velmi plodný kulatý stůl s poskytovateli těchto služeb.

65

V oblasti rovného zacházení, což je další důležitá působnost ochránce, jsme se věnovali diskriminaci na základě věku, přístupu ke vzdělání a jiným oblastem, jak můžete ze zprávy vyčíst. Jedním z důležitých poznatků ochránce tam je, že nejvíce diskriminované skupiny se vlastně na ochránce neobracejí, protože to nějak neumějí, neuvědomují si třeba, že jednání, jemuž jsou podrobeni, je diskriminační. A někdy se na nás také obracejí lidé s nějakým zjevně nevhodným jednáním, které vůči nim bylo použito, ale není to jednání diskriminační. Tato oblast je složitá. V této souvislosti bych ještě ráda upřela vaši pozornost k některým doporučením ochránce, která jsou právě z této oblasti – jsou to legislativní doporučení, což je další velká oblast nebo důležitá činnost, které se ochránce věnuje – rovného zacházení, tak aby se mohla v budoucnu mohla posílit ochrana lidí před diskriminací. Je to jednak jakási úvaha, že by bylo dobré, kdyby ochránce mohl sám podat tzv. veřejnou žalobu, tzv. actio popularis, a to vůči nějaké instituci, aby se zdržela nějakého jednání, bez toho, aniž by byl konkrétní stěžovatel a žádalo by se nějaké zadostiučinění. Jde v podstatě o typ žaloby, který má vyslovit, že nějaký typ jednání je nedovoleným jednáním. Máme tu zkušenost, že i když se lidé stanou obětí diskriminace, ochránce to ve svém stanovisku a po analýze situace konstatuje, přesto třeba nemají peníze nebo nemají chuť nebo mají strach, takže často se takovou žalobou nebrání. A ochránce v tuto chvíli tuto žalobní možnost nemá, v 16 evropských zemích mají antidiskriminační zákonnou úpravu. Další věc, která by možná byla zjednodušením a zpřehledněním situace, je, aby se sjednotila situace pro všechny diskriminační důvody a pro všechny diskriminační oblasti, aby platila stejná pravidla v tom, že by tam platilo tzv. sdílené břemeno, tedy že se předpokládá, že tvrzená diskriminace je diskriminací, dokud se neprokáže opak. To samozřejmě neznamená, že není třeba pečlivě dokázat skutkový stav. Proto je to břemeno sdílené, protože skutkový stav je na tom, kdo žaluje, aby ho bezpečným a přesvědčivým způsobem prokázal. To jsou zhruba dvě věci, které souvisejí s ochranou lidí před diskriminací. V tuto chvíli bych si dovolila svoji zprávu ukončit, abych jednání příliš neprotahovala, a ráda odpovím na jakoukoliv otázku. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Zpráva byla přikázána ústavně-právnímu výboru. Ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Miroslava Antla a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 260/2. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání této výroční zprávy výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 260/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Čunek, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Čunek: Pane místopředsedo, vážená paní ombudsmanko, milé senátorky, vážení senátoři. Na 21. schůzi výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice konané dne 16. dubna 2014 byla projednávána souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2013. Na této zprávě bych rád ocenil to, že na rozdíl od jiných institucí, které přebírají kde odcházející a přicházející šéfové těchto institucí, jsou takřka ve válečném stavu, tady

66

bychom chtěli ocenit, že se nový veřejný ochránce práv v zásadě přihlásil k této zprávě. A co se týká této zprávy konkrétně, tak lze ocenit její podrobnost, lze ocenit také to, že např. probíhají opravdu důsledné kontroly jednotlivých zařízení, která ombudsman a jeho úřad kontrolovat má. Jako příklad bych uvedl věznice, vazební věznice, případně policejní cely, která znáte možná z dřívějšího označení cely předběžného zadržení. A podle závěrů, které ukazují mnohá porušení, ať už závažnější nebo méně závažná, které byly zjištěny, a Úřad ombudsmana je kritizuje a vyžaduje jejich nápravu, je vidět, že v mnoha ohledech, které se dotýkají lidských práv, tak úřad pracuje velmi dobře. Musím konstatovat, že drtivá většina vystupujících členů výboru tuto zprávu ocenila a vyjádřila tento svůj názor také v usnesení, které bych vám rád přečetl: Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice I. bere na vědomí Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2013, II. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2013, III. určuje zpravodajem senátora Jiřího Čunka pro projednání senátního tisku č. 260 na schůzi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore. A nyní vás žádám, aby se posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl? Senátorka Eliška Wagnerová: Já jsem zpravodajkou tohoto tisku. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Nezlobte se, já mám v podkladech Miroslav Antl, ale paní senátorko Wagnerová, můžete samozřejmě pana senátora Antla zastoupit, protože obvykle vystupuje on. Možná, že je to chyba podkladů. Máte slovo, můžete samozřejmě zastoupit pana senátora Miroslava Antla. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Eliška Wagnerová: Pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, především chci říct, že skutečně zpravodajkou jsem já a zpravodajkou jsem byla i na ústavně-právním výboru, takže v podstatě jenom zrekapituluji to, co už jsem říkala na schůzi ústavně-právního výboru. Především začnu usnesením, které ústavně-právní výbor přijal: Ústavně-právní výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2013 na vědomí, II. určil mne zpravodajkou, III. pověřil předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby toto usnesení intimoval předsedovi Senátu. Zpráva, jak už jsem uvedla na ústavně-právním výboru, na mne udělala opravdu velký dojem už tím, že především vlastně v té části, v níž se hovoří o doporučení, které veřejný ochránce práv dal i v uplynulých letech – tady je totiž rekapitulováno od roku 2011, a také je rekapitulováno kolika jeho podnětům bylo vyhověno a kolika vyhověno nebylo, což už je poněkud smutnější

67

výčet. Nebylo mnoha vyhověno, což mě i zarazilo, protože opravdu mnohá z podnětů jsou téměř už na úrovni takřka legislativního návrhu, takže je opravdu možné je vzít a předložit. Pro mne je to bezpochyby velká inspirace a určitě se o něco z toho pokusím. Velmi mne tedy zaujalo, jak podrobná a dobrá tato zpráva je. Nelze totiž opomenout, že Úřad veřejného ochránce práv disponuje desítkami skutečných odborníků, kteří na tom pracovali a nelze tudíž smést ze stolu právě ten smutný fakt, že za rok 2011 bylo vyhověno dvěma jeho návrhům, zatímco třem vyhověno nebylo a za rok 2012 nebylo vyslyšeno dokonce 10 jeho návrhů, což je skutečně už velké číslo. A pokud došlo k nějakým změnám, tak to bylo nakonec přičiněním Ústavního soudu a nikoliv zákonodárců samotných, což si myslím, že není právě dobrý průkaz pro nás, abych tak řekl. Právě proto znovu zdůrazňuji, že zpráva je plná námětů k podávání už konkrétních legislativních návrhů. Čili jinými slovy, navrhuji tak, jak přijal ústavně-právní výbor a bylo mi potěšením zpravodajovat tento tisk. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Ale abych opravdu tady nebyl jaksi za ignoranta, musím přečíst usnesení vašeho výboru, kde pod II určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla. To je 158. usnesení ústavně-právního výboru. Já bych se samozřejmě omluvil, ale v tomto případě zřejmě asi chyba byla někde jinde. Ale přesto respektuji, paní senátorko, to, že jste pana předsedu zastoupila. A nyní otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se paní ombudsmanky, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. Pan zpravodaj také ne. Usnesení jsme obdrželi a budeme o návrhu v něm uvedeném hlasovat. Svolám kolegyně a kolegy do sálu k hlasování. V tuto chvíli můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak jej navrhl pan senátor Jiří Čunek v rámci usnesení garančního výboru. V sále je v tuto chvíli přítomno 49 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 25. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. A já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 27 se ze 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 38, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji paní ombudsmance za její velmi zajímavou zprávu a těším se na další setkání. Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím je 17. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (evropský senátní tisk č. K 124/09) Materiál jste obdrželi jako senátní tisky č. K 124/09, K 124/09/01 a K 124/09/02. A nyní bych požádal pana ministra Jiřího Dienstbiera, který dnes zastupuje předsedu vlády, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře, máte slovo.

68

Ministr ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych ve stručnosti představil sdělení Evropské komise, Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Toto sdělení zahajuje debatu o hodnocení dosavadního provádění strategie Evropa 2020 včetně budoucí střednědobé revize této strategie a jejích cílů pro období 2015 až 2020. Od těchto cílů odvozují jednotlivé členské státy své dílčí národní cíle coby příspěvky k plnění evropského rámce hospodářské politiky. Strategie Evropa 2020 představuje hlavní hospodářskou reformní agendu EU s výhledem do roku 2020. Navazuje na tzv. Lisabonskou strategii, jejíž časový horizont vypršel rokem 2010. Klade si za cíl vytvořit podmínky pro inteligentní a udržitelný růst, který podporuje sociální začlenění. Provádění strategie je pravidelně sledováno v rámci tzv. Evropského semestru, který představuje rámec pro dobrovolnou koordinaci hospodářských politik členských států. Letošní evropský semestr se právě blíží do své finální fáze. V pondělí 2. června zveřejní Evropská komise návrh svých doporučení pro Českou republiku pro nadcházející období. Pokud jde o obsah sdělení Evropské komise, jsou v něm analyzovány dopady krize a dlouhodobé trendy ovlivňující růst. Zhodnocen je celkový pokrok při naplňování 5 hlavních cílů strategie, přičemž sdělení konstatuje, že cíle v oblasti zvyšování zaměstnanosti a snižování chudoby se pravděpodobně nepodaří do roku 2020 v důsledku proběhlé hospodářské krize naplnit. Naopak cíle v oblasti vzdělávání jsou – dle sdělení – splnitelné. Implementaci strategie projednala také Evropská rada v březnu 2014. Zkonstatovala, že krize zpomalila pokrok v plnění klíčových cílů; dlouhodobé výzvy ovlivňující růst v EU jsou však stále aktuální. Vyzvala proto k intenzívnějšímu úsilí k dosažení vytyčených cílů. K tématu byla počátkem května také spuštěna veřejná konzultace. Na základě jejich výsledků a dalších konzultací navrhne Evropská komise střednědobou revizi strategie pro období let 2015-2020 včetně možnosti revize konkrétních cílů či celkového fungování Evropského semestru. Pokud jde o pozici vlády ČR, ta se staví k návrhu komise a otevření této komise kladně. V diskusi o budoucí revizi Strategie Evropa 2020 chce vést aktivně a inkluzívně, tzn. zahrnout Parlament, partnery hospodářského a sociálního dialogu a další zainteresovanou veřejnost. Obecně chce vláda zachovat konzistenci dlouhodobých cílů, a to i navzdory tomu, že se jejich plnění z dnešního pohledu jeví jako velmi obtížné či dokonce nereálné. Jedná se totiž o dobrovolné politické závazky, které reflektují společný zájem členských států na obnovení dlouhodobě udržitelného a inkluzívního růstu v EU. Zásadní zásady v této oblasti by mohly vyvolat nutnost přeformulování řady evropských i národních politik, což by mohlo vést k znehodnocení pokroku, kterého bylo v dílčích oblastech dosaženo. Toť vše – děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane ministře. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento tisk je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 124/09/03. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

69

Senátor Miroslav Krejča: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych jenom v krátkosti doplnil, co zde zaznělo z úst pana ministra. EU ve Strategii 2020 splnila 5 hlavních cílů. Jeden z nich se týká zaměstnanosti, další pak inovací, výzkumu a vývoje, pak vzdělávání, snižování chudoby. Pak je to téma, které se týká změn klimatu a dalšího rozvoje energetiky. V rámci těchto 5 hlavních cílů byly přijaty tzv. stěžejní vlajkové iniciativy, z nichž většinu z nich jsme projednávali a přijímali k nim usnesení. Dovolím si připomenout některé z nich – digitální agenda pro Evropu, unie inovací, mládež v pohybu, udržitelný růst, Evropa méně náročná na zdroje, průmyslová politika pro euroglobalizace, růst podporující začlenění, program pro nové dovednosti a pracovní místa a evropská platforma pro boj proti chudobě. I když je v podstatě tento dokument dílčí zprávou o tom, jak se daří naplňovat cíle Strategie Evropa 2020 a mohli bychom se s ním teoreticky vypořádat pouze tím, že bychom ho vzali na vědomí, tak přesto jsme jej vybrali a předložili. Předkládáme dnes doporučení pro usnesení. Hlavně z toho důvodu, který už tady naznačil pan ministr. Pakliže si stanovíme nějakou strategii, nějaké cíle k časovému horizontu, tak je velmi špatné, když v průběhu toho období se cíle nějakým způsobem rozhodneme změnit. Ať už proto, že je změkčíme, protože máme pocit, že vize a cíle k nějakému vzdálenějšímu časovému horizontu jsme přepískli a nastavili moc vysoké. Nebo naopak, že máme pocit, že v některé oblasti bychom mohli být rychlejší, účinnější, odhodlanější. Teď mám na mysli třeba některé diskuse nad tím, že bychom měli přitvrdit své závazky v oblasti ochrany klimatu a energetiky. Považuji to – a stejně tak i celý VEU – za velice nebezpečné, za velice nekoncepční. Proto se to promítlo i do návrhu doporučení, které máte všichni k dispozici, a to konkrétně do bodu 3, 4 a 5. Dovolím si je okomentovat. V bodu 3 varujeme před případnými zásadními a dalekosáhlými změnami v nastavení cílů Strategie Evropa 2020, neboť doposud sloužily jako určující faktor pro přijímání národních cílů v kontextu strategie a jejich náhlá změna v polovině období by členským státům výrazně komplikovala uskutečňování dlouhodobě plánovaných reformních opatření prováděných v rámci Evropského semestru. V bodu 4 vyjadřujeme přesvědčení, že kromě sledování čistě kvantitativních cílů strategie je nutné věnovat náležitou pozornost i kvalitativním ukazatelům, např. u cíle navyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných osob je nutné zajistit, aby tento vyšší podíl nebyl dosažen za cenu snížení kvality terciárního vzdělávání nebo rozšíření kapacit oborů s nízkou uplatnitelností absolventů na trhu práce, což je problém, s kterým se opravdu potýkáme každodenně. V bodu 5 zase zdůrazňujeme, že nepodporujeme případné další navyšování numerických environmentálních cílů Strategie 2020, tj. zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie nad již odsouhlasenou úroveň, další snižování emisí skleníkových plynů nad rámec stanoveného cíle či další závazné cíle v oblasti energetické účinnosti, zejména v souvislosti s návrhem komise týkajícím se nových cílů do roku 2030, který Senát považuje za příliš ambiciózní a který by neměl zpětně ovlivňovat cíle probíhajícího období, z nichž členské státy vycházely při koncipování svých vnitrostátních politik.

70

To je na úvod z mé strany ve stručnosti vše. Předpokládám, že proběhne nějaká rozpravy. Pakliže ne, tak vás tímto jménem svým i našeho výboru žádám o podporu tohoto našeho doporučení. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte také místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se hlásí pan senátor Jiří Bis. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, vážené senátorky a senátoři, je potřeba říci pár slov k tomu, co zde bylo řečeno. Je sice pravda, že EU představuje unikátní projekt. Je to velká bezcelní zóna. Já se domnívám, že na základě výsledků našeho hospodářského vývoje celé této zóny výsledky neodpovídají teoretickým možnostem, které toto společenství má. Proč? Vytyčujeme různé strategie, a když se nám strategie nedaří, neprovedeme žádnou analýzu, žádnou zpětnou vazbu, abychom se dokázali poučit z našich nedostatků. Chci říct, že Lisabonská strategie byla hodně potichu opuštěna, aniž se řeklo, co jsme splnili, co jsme nesplnili, a proč se to neudělalo. Domnívám se, že abychom dosáhli lepších pokroků, abychom dosáhli lepších výsledků, tak je potřeba neúspěchy analyzovat a říkat. Konkrétně mluvíme o energetice, kde existuje úplně odlišný způsob EU od celého světa. Ale svět postupuje rychleji. Spojené státy a okolní svět se rozvíjejí rychleji. Vzniká otázka. Je náš přístup k politice klimatu, k politice energetiky správný? Je odlišnost oprávněná? A je to hybná páka Evropy kupředu, jak se tvrdilo kdysi v Lisabonské strategii? Nebo naopak zvýšené náklady jsou brzdou, která snižuje výkonnost evropské ekonomiky? Doporučoval bych, aby nejenom politika jednotlivých semestrů – to je, prosím vás, momentální managerské vedení, ale zvláště strategické cíle nejenže budou vytyčeny, ale budou analyzovány, jak jsou plněny a bylo analyzováno, jestli strategické cíle jsou správné a jestli jsou v zájmu společenství, které se nazývá Evropská unie. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, není vše krásné, nad čím svítí slunce v Bruselu. Tady to vidíte. (Většinou tam prší, ano, pane ministře, máte pravdu, já tam byl; a vy asi taky...) Cíle mají být realistické, dosažitelné i udržitelné. Měřitelné a kontrolovatelné. Ale bohužel tady vidíme něco jiného. Kde je ta sebereflexe, jak – vaším prostřednictvím – mluvil pan kolega Bis? Myšlenka sjednocené Evropy je dobrá, ale bohužel byrokratičtí úředníci, a zejména Evropská komise, z toho udělala těžko říditelnou loď, která míří na skaliska... Tady to vidíme. Dokonce i v materiálech se píše, že se nedaří dosáhnout cíle v oblasti zaměstnanosti. Dobře to víme, jak je to u nás. Jsou tady státy, které mají obrovskou nezaměstnanost jako Španělsko, Portugalsko, Itálie a jiné. Dále se nedaří navýšit celkové výdaje na investice do vědy a výzkumu. Tam by měly být investice ve výši 3 % HDP EU, pozor na to! Nedaří se vyloženě naplňovat snižování chudoby.

71

Víte dobře, že v ČR je více než 1,5 mil. lidí, kteří se považují, že jsou pod hranicí chudoby. Dochází k nárůstu v celé EU, což je nejhorší, že dochází k nárůstu! Dalším obsahem sdělení je, že je to první předběžné hodnocení této strategie. Je to první předběžné. Ale mělo by být i varovné! Nová Evropská komise by si měla vzít poučení z předešlých chyb komise a stanovit cíle, jak už jsem říkal, realisticky. Pokud máme neustále zvyšovat podíl energií z obnovitelných zdrojů a jenom v letošním roce nás to bude stát přes 44 mld. a toto se má dále zvýšit, je jasné, že tím se asi hospodářský růst moc nenastartuje. Dokonce komise tady konstatuje, že EU čeká období relativně pomalého zotavování z krize, takže takové optimistické řeči, jak Německo jde dopředu, jak i my půjdeme dopředu, jak se na to plánuje nový rozpočet, jak jsem poslouchal v Poslanecké sněmovně, tak se domnívám, že by pan ministr financí Babiš měl jednat trochu opatrněji v prognózách příjmů na nastartování hospodářského růstu. Byl bych rád, kdybych se mýlil, ale bohužel to tak většinou nebývá. Teprve letos by EU měla dosáhnout stejné výše HDP jako v roce 2009. Co je však velmi a velmi znepokojující, je výrazný nárůst zadlužení. Víte dobře, že i v ČR se mluví o tom, jestli by měla být míra zadlužení 55 %, 65 %, možná 70 %, říkají někteří. Ale je to také o tom, že se tím omezuje financování malých a středních podniků ze strany bank, což velmi negativně dopadá na jejich schopnosti investovat a především vytvářet nová pracovní místa, a tím se začarovaný kruh, počet nezaměstnaných, hlavně mladých lidí, tím se neustále uzavírá. Chtěl bych podpořit stanovisko výboru, které v podstatě ještě příliš optimisticky a velmi opatrně vyjádřil některé kritické připomínky k tomuto materiálu. Je vidět, že jsou to rození diplomati... Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Nikdo další se do rozpravy nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit. Nepřeje. Pan zpravodaj? Prosím, máte slovo. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji. Jenom velmi stručně. V rozpravě vystoupili 2 senátoři, kteří zmínili nebo upozorňovali na některá rizika, která jsou spojená s plněním cílů Strategie 2020. Byl podán jeden jediný návrh, a to na usnesení – návrh VEU – a já vás tímto prosím o jeho podporu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Budeme hlasovat o tomto návrhu, který přednesl pan senátor Miroslav Krejča. V sále je v tuto chvíli přítomno 49 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 25. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 28 se z 49 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 35, proti byl 1. Návrh byl přijat. Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi. Oba dva ale zůstávají ve svých funkcích i při dalším bodu. Dalším bodem bude

72

18. Sdělení Komise o evropské občanské iniciativě "Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita!" (evropský senátní tisk č. K 130/09) Materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. K 130/09 a K 130/09/01. Nyní bych požádal pana ministr Jiřího Dienstbiera, který dnes zastupuje předsedu vlády, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, evropská občanská iniciativa je inovativní součástí právního řádu EU, která dává občanům vůbec poprvé možnost se nepřímo podílet na zahájení legislativního procesu na unijní úrovni. Od zavedení iniciativy v dubnu 2012 připojilo svůj podpis pod 20 různých iniciativ více než 5 milionů občanů EU. Iniciativa "Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita! – je historicky první úspěšně dokončenou iniciativou občanů EU od zavedení tohoto instrumentu v Lisabonské smlouvě z roku 2009 a následné úpravě v podobě nařízení z roku 2011. Iniciativa vyzývá komisi k vypracování návrhu legislativy, která zavede lidské právo na vodu a hygienu, tak jak je uznáváno Organizací spojených národů a která bude podporovat zajišťování vody a hygieny jako základní veřejné služby pro všechny. Organizátorům se podařilo shromáždit celkem jeden milion šest set osmdesát tisíc podpisů, a překročit tak minimální požadovaný práh ve 13 členských státech. Jedná s proto o značný úspěch a zároveň první zkoušku uplatňování tohoto nově zavedeného nástroje participativní demokracie na úrovni EU v praxi. Dne 19. března letošního roku vydala komise oficiální sdělení, které představuje právní a politické závěry týkající se výše uvedené iniciativy. Komise cíle iniciativy uvítala a zavázala se podniknout řadu konkrétních kroků směřujících k zajištění vyšší kvality a dostupnosti vody v EU. Tyto kroky jsou charakterizovány spíše pokračováním v již dnes uplatňovaném přístupu unie k problematice vodohospodářství a zintenzívnění jeho dílčích aspektů. Zároveň sdělení komise konstatuje, že poskytování vodohospodářských služeb je pevně v kompetencích členských států a vůči jejich rozhodnutí musí EU zůstat neutrální. Vláda ČR podporuje soubor opatření navrhovaných Komisí, které hodlá k naplnění daných požadavků do budoucna učinit. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že nebyl dostatečně reflektován hlavní záměr iniciativy, jenž spočíval v navržení konkrétního právního předpisu. V tomto ohledu vláda ČR sdílí stanovisko vyjádřené v usnesení výboru pro záležitosti EU Senátu z 30. dubna. Zůstává tudíž otázkou, nakolik úsilí vložené organizátory a téměř dvěma miliony aktivními podporovateli napříč členskými státy unie bude v následujícím období skutečně zohledněno. Česká republika dále podporuje především opatření vedoucí ke zlepšení kvality vody, vyplývající ze závazků představených v 7. akčním programu pro životní prostředí a v plánu na ochranu vodních zdrojů. V tuto chvíli se vláda rovněž zabývá otázkou koncepčního řešení regulace cen v oblasti vodárenství, které vychází z jejího programového prohlášení a požadavků Komise k čerpání finančních prostředků z evropských fondů pro příští programovací období v rámci operačního programu životní prostředí 2014 – 2020. Vzhledem k významu evropské občanské iniciativy jakožto nástroje snižujícího demokratický deficit

73

v EU a posilujícího důvěru občanů v evropský integrační projekt je žádoucí vyvíjet potřebné úsilí k realizaci akceptovaných požadavků iniciativy rovněž na vnitrostátní úrovni. A to zejména v případě těch iniciativ, jež získaly podporu stanoveného počtu občanů také v ČR. Přestože iniciativa "Voda je lidské právo" reprezentuje pouze jednu z řady iniciativ svého druhu, průběh jejího projednávání a praktické implikace budou mít nepochybně značný vliv na vnímání institutu evropské občanské iniciativy jako takového. Následující vývoj stejně tak jako postoj Komise k dalším iniciativám budou jasným signálem o efektivitě tohoto nástroje. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. A nyní za výbor, který projednal tento tisk, což byl výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 130/09/03. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji za slovo. Jak už zmínil pan předsedající, máte všichni k dispozici návrh usnesení, které připravil náš výbor, takže jej nebudu tady předčítat ani citovat, pouze se zastavím u některých částí, u některých bodů toho usnesení a zdůvodním je. Já bych si dovolil začít tím, čím skončil nebo co tady zmínil pan ministr téměř na závěr, a to demokratickým deficitem. Panovalo nebo byli jsme přesvědčeni, že demokratický deficit odstraní lisabonská novela primárního práva, tzv. Lisabonská smlouva, která vnesla nebo přinesla jak evropskou občanskou iniciativu, možnost vystavení žluté karty, oranžové karty. Bohužel praktické naplňování těchto institutů, kterými se mohou ať již občané přímo prostřednictvím evropské občanské iniciativy anebo národními parlamenty prostřednictvím kolektivní námitky pro porušení principu subsidiarity, které pak vede ve svých důsledcích, když se sejde dosti námitek k vystavení žluté nebo oranžové karty, tak výsledky uplatnění těchto institutů jsou trošku rozpačité. Tato evropská občanská iniciativa je jedním z těch příkladů a v podstatě některé kauzy, kde byla žlutá karta vystavena jako případ Monti II nebo otázka evropského prokurátora, kdy Evropská komise se k tomu nedokázala postavit vyloženě čelem a trošičku to chtěla odklonit, tak tomu nenasvědčují. Ale zpět k této evropské občanské iniciativě. V současné době je podobným způsobem, jako byla rozjeta, rozpracována tato evropská občanská iniciativa o vodě, circa dvě desítky dalších evropských občanských iniciativ. Jeden z našich kolegů, bohužel dnes nepřítomný Petr Šilar, připravuje a pracuje na evropské občanské iniciativě, která by se týkala zrušení letního času, takže se možná brzo dočkáme, nebo někteří z vás, kteří tady budou ještě za pár let, se dočkají, že se tady bude probírat evropská občanská iniciativa o letním času. Pro mě je poněkud zklamáním, že přestože byl sesbírán dostatečný počet hlasů, podpisů pod tuto iniciativu, téměř milion sedm set tisíc, tak bohužel hlasy, které byly připojeny, nebo podpisy, které byly připojeny k této iniciativě za ČR, nedosáhly potřebného kvora, protože samozřejmě vedle podmínky, aby bylo minimálně milion hlasů, aby to bylo v minimálně sedmi členských zemích EU, je tam ještě i podmínka určitého podílu nebo určitého počtu hlasů za každou zemi, která se procentuálně odvozuje od počtu obyvatel. My jsme využili nebo naši občané využili této možnosti cca z 50 % potřebného minimálního počtu započítatelných hlasů. Já se obávám, že byla tato možnost, jak aktivně vstoupit do politiky EU hlavně u nás podceněna jak orgány státní správy, tak i médii. Já osobně jsem nezaregistroval nikde žádnou podstatnější zmínku a nebýt toho, že

74

se k těmto dokumentům a informacím dostáváme po té linii práce našeho výboru, tak nikde jsem nezaregistroval, že by kdosi na to upozornil nebo nějakým způsobem obyvatele nebo občany naší země informoval, že něco takového probíhá, že se mohou do toho zapojit. Možná v případě těch dalších nebo jiných iniciativ aktivnější přístup zažijeme. V podstatě to nejzásadnější v našem doporučení je to, co tady zmínil pan ministr, a to je to, že přestože byla tato iniciativa řádně zaregistrována a tudíž ti, kteří jí věnovali spoustu energie, spoustu času ale i spoustu finančních prostředků, se právem mohli domnívat, že v případě úspěšnosti této iniciativy Evropská komise na to zareaguje návrhem nějakého legislativního opatření, tak se obávám, že se cítí nebo mohou cítit právem zklamáni a že to může velmi ovlivnit i ostatní evropské občanské iniciativy. Evropská komise nepřistoupila a nehodlá přistoupit k žádnému návrhu legislativních opatření a chce to řešit spíš na úrovni komunikačních dokumentů. Já si dovolím tady ocitovat část našeho doporučení usnesení, ve kterém toto zmiňujeme. Je to bod 2 III. Konstatuje s ohledem na článek 4 odstavec 2 písmeno b) výše zmíněného nařízení v těch předchozích paragrafech, že úspěšnou registrací evropské občanské iniciativy Evropská komise uznává, že navrhovaná občanská iniciativa nespadá zjevně mimo rámec pravomocí Komise na předložení návrhu právního aktu EU pro účely provedení smluv a hned navazuje bod 4. Nepovažuje proto za vhodný postup Evropské komise, která - ač registrací této evropské občanské iniciativy uznala, že její požadavky mohou být naplněny v rámci kompetencí EU - nyní nehodlá reagovat na iniciativu předložením návrhu právního aktu zachycujícího v mezích pravomocí EU, v mezích smluv a s přihlédnutím k odborným poznatkům a provázanosti jednotlivých politik EU požadavky iniciativy. V podstatě to výborem pro záležitosti EU předložené a mnou tady prezentované doporučení usnesení je mírnou výtkou Evropské komisi, jak se zachovala k první úspěšně dokončené evropské občanské iniciativě. Já vás tímto žádám o podporu tohoto našeho doporučení. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A já nyní otevírám rozpravu k tomuto bodu, do kterého se hlásí jako první pan senátor Petr Bratský. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Bratský: Dobré odpoledne všem, děkuji za udělené slovo. Vyslechli jsme si zprávu našeho zpravodaje a myslím, že řada z nás se musí cítit poněkud znepokojena, protože pokud prvně v dějinách se podle nové evropské legislativy povede velmi složitý proces takového evropské iniciativy a byť ČR nepatřila do těch zemí, které by byly úspěšné a byli jsme zařazeni mezi povinných sedm, alespoň. Bylo jich devět. A milion sedm set tisíc podpisů posbírat po náměstích a ulicích - to je pořádná dávka, pořádná porce, najít evropské téma, které zaujme všechny Evropany, je velmi složité a dokonce i ten povzdech našeho zpravodaje, že možná jsme ne všichni zaznamenali, že tady nějaké občanské skupiny něco podobného organizovaly. Ne všichni občané, dobře, nebyli tak šikovní, ne všichni občané se o tom dozvěděli. Proto třeba ČR nemohla přidat silnější hlas k té iniciativě. Přesto ho můžeme přidat teď, protože reakce Evropské komise je opravdu nemístná, je to úřednická zpupnost, takhle bych to přímo nazval. A je to varující, je to velice varující, když konečně dojde k něčemu, co občany mnoha zemí zajímá, tak Komise, která má navrhovat legislativu, se vlastně rozhodla, že reagovat nebude. To je pro mě horší signál než ten, který jsme zaznamenali teď v evropských volbách a znepokojení novináři píší o růstu hlasů pro různé extrémistické strany v rámci celé volby do

75

Evropského parlamentu a podobně. Toto, co se teď odehrává, k tomuto bodu je podle mě je ještě víc varující a víc znepokojivé. A neměli bychom to projít jenom mírnou – řekněme – mírným doprovodným usnesením, já bych skoro navrhoval, že bychom mohli i trochu přitvrdit. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Víte, že se snažím vás příliš nezdržovat svými řečmi tady za pultíkem, nicméně toto téma považuji za poměrně důležité proto, že bych na tom chtěl ukázat, jak jde jedna iniciativa proti druhé iniciativě a jak se navzájem maří. V té záplavě slov newspeaku Evropské komise – a za to pana ministra nekritizuji – jsme slyšeli, že máme rozvíjet tu iniciativu v členských zemích a zajišťovat vodu pro všechny. Tak mi dovolte kratičký exkurz do posledních dvaceti let, jak ČR se snaží čelit suchu, které přichází, a lokálním záplavám, které zažíváme. Ministerstvo zemědělství vytipovalo 180 míst, kde by mohly vzniknout přehrady nebo poldry. Ministerstvo životního prostředí jich 120 zlikvidovalo, takže zbylo nějakých 65, které ale díky ministerstvu životního prostředí se nikdy nedostaly do usnesení vlády, takže jsou pouze v dohodě těchto ministerstev. Rozpracované jsou pouze tři ze 165, resp. 180. Poldr Teplice na Bečvě, Mělčany – to je v povodí Labe, na říčce Dědina, a Nové Heřminovy. Ty Nové Heřminovy jsou, myslím, hezká ukázka. Za 15 let příprav se práce nepohnula ani o píď dopředu. Protože přece všichni rozumíme tomu, že při stavbě přehrady nebo při naplňování přehrady zahyne nějaké přírodní společenstvo nebo nějaký brouček, tak nás v budoucích desetiletích čekají nedostatky vody a lokální záplavy, protože přírodní společenství a broučci jsou pro občanské iniciativy vždycky důležitější. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Josef Řihák. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já osobně vítám tyto občanské iniciativy a tak, jako si povzdechl zpravodaj, možná je škoda, že se to více nemedializovalo, protože sedm a půl tisíce podpisů v ČR určitě je málo proti těm 1,7 v EU. Ale já spíš mám dotaz, protože Senát již dříve vyslovil – tady čtu – podporu této evropské občanské iniciativě ve svém usnesení č. 210 z 16. května 2013 ke komplexnímu balíčku zaměřenému na ochranu vodních zdrojů. V tomto usnesení také Senát vyzval vládu již před rokem, aby posílila informovanost o kvalitě vody šířené vodovodní sítí, což podle něj může vést k posílení tlaku na snížení spotřeby balené vody, k revizi sazeb poplatků za odběry vody a k dalším opatřením. Protože to již je rok, chtěl bych se zeptat, zdali vláda v tomto něco učinila. Jinak podporuji usnesení, které nám tady předkládá výbor. Opravdu mít zdravotně nezávadnou pitnou vodu v dostatečném množství to je problém, který nás do budoucna jistě čeká řešit nejenom v ČR, dneska to řeší i jiné světadíly, jinde o vodu, o pitnou vodu už vedou války, a my jsme přece jenom střecha Evropy, a měli bychom se o tuto problematiku možná více zajímat. Já bych se spíš chtěl zeptat, zdali vláda nebo spíš předchozí vláda udělala za rok něco pro to, co tenkrát Senát přijal. Jinak mám takový pocit, abychom tady něco nepřijímali, a vláda nic neplní. Takže prosil bych o odpověď. I když to není směrem k této vládě.

76

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A do rozpravy se již nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit. Přeje si vystoupit, takže prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr ČR Jiří Dienstbier: Ne snad, že bych si přál, ale byl jsem tady žádán o odpověď, byť zároveň bylo uvedeno, že to vlastně není dotaz na tuto vládu, já doopravdy nevím, jakým způsobem bych skládal účty z činnosti předchozích vlád a mohu pouze vyjádřit přesvědčení, že ta situace se změní. A když tedy už tady bylo zmíněno sucho, které je uznáváno jako problém z dlouhodobého hlediska, protože situace se průběžně zhoršuje, tak vláda průběžně projednává zprávy o tomto problému včetně přijatých nebo zvažovaných opatření. Takže problém sucha je doopravdy v pravidelném středu pozornosti jednání vlády a mimo jiné i v programovém prohlášení jsou věty, které se této oblasti věnují a je tady určitý zájem, který zmiňoval i pan senátor Jirsa, který v minulosti nefungoval, ale doopravdy podporovat opatření, která umožní zadržovat dlouhodobě vodu v naší krajině. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. A prosím pana zpravodaje. Prosím, máte slovo. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji. Já si dovolím stručně okomentovat vystoupení tří senátorů, kteří vystoupili v rozpravě. Pan kolega Bratský tady zmínil to, že by možná naše reakce měla být poněkud razantnější. Pak jsme probírali, jakým způsobem bychom to mohli upravit, ale shodli jsme se, že to ponecháme v této podobě. Pan kolega Jirsa tady zmínil opravdu dlouholetý problém, nejsou to roky, jsou to desetiletí, kdy některé resorty nejsou schopny se dohodnout na tom, zda a kde a v jaké podobě vybudujeme údolní nádrže, resp. poldry, ve kterých by mohla se shromažďovat povrchová voda a být k dispozici v době, kdy je jí nedostatek a naopak by mohly fungovat částečně jako protipovodňová opatření, pakliže by byly vyprázdněné nebo povyprázdněné před příchodem nějakých kulminačních průtoků. Pan kolega senátor Řehák tady zmínil to, do jaké míry tady je či není reflektováno na některá naše usnesení. Já si dovolím pro vaši pozornost a nedělám to poprvé, už jsem to tady z tohoto místa vyslovil několikrát. Závěr každého našeho usnesení má dva body. Já to vezmu odzadu. Ten úplně poslední, že Senát pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Bavíme se o evropských tiscích. My zhruba po třech měsících dostáváme ke každému tomuto našemu usnesení reakci Komise, má to na starosti, je to v gesci komisaře Maroše Šefčoviče, našeho slovenského kolegy. To předposlední, ten předposlední bod každého našeho usnesení k evropským tiskům zní: Senát žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko a o navazujících iniciativách. Já, ať pátrám v paměti, jak pátrám, tak nikdy jsem nezaregistroval, že by tato informace v nějaké komplexní podobě na naše usnesení přišla. Samozřejmě při projednávání některých dalších evropských tisků, které mají vazbu na již dříve projednané tisky, jsou z jedné oblasti. To samozřejmě provazujeme s dříve přijatým usnesením, ale obdobně jako chodí z komise, přišla reakce z vlády, tak nechodí. Říkám, z komise chodí po třech měsících a většinou neobsahuje moc konkrétní reakce, je to spíše taková vágnější reakce. Ale, zaplaťpánbůh, aspoň za ni, postupně se to lepší, ne tak rychle, jak bychom byli rádi, ale ten trend tam je. Sice pomalý, ale bude nová komise od poloviny tohoto

77

roku nebo od přelomu tohoto roku. Uvidíme, jak se k tomu bude stavět, jestli se k tomu bude stavět, líp nebo hůře, ale to, co žádáme vždycky v předposledním bodu a co je směřováno k vládě, tak hrozba je celkem zanedbatelná, neviditelná. Teď abych se vrátil úplně k závěru svého vystoupení, žádám vás tímto o podporu návrhu usnesení našeho výboru, protože jiný návrh zde předložen nebyl. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. Je tomu tak, v tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu tak, jak ho přednesl pan senátor Miroslav Krejča. V tuto chvíli je v sále přítomno 49 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 25. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování v tuto chvíli skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování č. 29 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 36, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu a budeme pokračovat dalším bodem, a tím je 19. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Doplňková smlouva pozměňující Smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, podepsaná v Praze 23. září 2013 (senátní tisk č. 245) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 245 a uvede ho ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, kterou ale tady nevidím, takže předpokládám, že ji zastoupí pan ministr Jiří Dienstbier. Takže prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Dovolte mi stručně uvést předložený návrh na ratifikaci dvoustranné Doplňkové smlouvy o sociálním zabezpečení se Spojenými státy americkými. Jejím obsahem je doplnění věcného rozsahu již existující smlouvy o zákon o veřejném zdravotním pojištění tak, aby byla při odvodu pojistného zajištěna americkým občanům vysílaným do České republiky obdobná práva a povinnosti jako mají čeští občané vysílaní do Spojených států. Zatímco totiž čeští pracovníci vyslaní do USA zůstávají pojištění v České republice a jsou souhrnně vyňati z povinnosti platit v USA jak příspěvky na sociální pojištění, tak odvody na zdravotní pojištění. Jde zejména o odvody na federální systém zdravotního pojištění starobních a invalidních důchodů, tzv. Medicare. V opačném případě tomu tak není. Občané USA vyslaní do České republiky jsou nuceni zde odvádět příspěvky na veřejné zdravotní pojištění i tehdy, když zůstávají kryti americkým systémem zahrnujícím i pojištění na zdravotní péči. Tato jistá disproporce je důsledkem kolize dvou různých systémů, kdy na jedné straně existuje samostatné zdravotní pojištění v České republice a na straně druhé společný režim amerických odvodů na zdravotní pojištění s tamními

78

sociálními odvody. Kromě zajištění stejných práv na obou stranách je smyslem předloženého návrhu a naplnění jednoho z hlavních cílů tohoto druhu smluv, aby ze stejné výdělečné činnosti nebylo povinně placeno dvojí pojištění. Celkový počet osob, kterých se úprava smlouvy dotkne, není velký. V uplynulém roce by se jednalo o zhruba 250 osob sociálně a zdravotně pojištěných v USA, které by byly vyňaty z účasti na veřejném zdravotním pojištění v České republice. Bližší informace ke smlouvě jsou obsaženy v předkládací zprávě návrhu a v souladu s doporučením garančního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku i výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost si vás dovoluji požádat o souhlas s ratifikací smlouvy. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře; a nyní tedy - návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 245/2, zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Brož. Garančním výborem je výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 245/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Dagmar Terelmešová, ale zastoupí ji paní senátorka Milada Emmerová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Milada Emmerová: Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení přítomní. Skutečně garančním výborem se stal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, který problematiku projednal 22. dubna 2014. Zdůvodnění tohoto celého spisu tady sdělil pan ministr, takže to asi nemusím opakovat. Výbor přijal jasné doporučení, aby tato dodatková Doplňková smlouva ke smlouvě o sociálním zabezpečení se Spojenými státy americkými byla ratifikována. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů; a ptám se, zda si přeje vystoupit pan zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Zdeněk Brož. Vidím, že ano, takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Zdeněk Brož: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Velmi stručně. VZVOB projednal dne 16. 4. tisk č. 245 a výsledkem je doporučení Senátu schválit Doplňkovou smlouvu pozměňující smlouvou o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore a nyní tedy otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu, do které se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám, a tudíž můžeme přistoupit – pardon – zeptám se ještě pana ministra, asi si nepřeje vystoupit, paní zpravodajka řekla co bylo potřeba; a můžeme přistoupit k hlasování o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci. Takže budeme hlasovat o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci doplňkové smlouvy pozměňující smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými podepsané v Praze 23. září 2013. V sále je v tuto chvíli přítomno 50 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 26. Zahajuji hlasování.

79

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 30 se z 50 přítomných senátorek a senátorů, při kvoru 26 pro vyslovilo 37, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi Dienstbierovi, který tady úspěšně zastoupil pana premiéra i paní ministryni. Nyní přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím je 20. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 30. ledna 2014 v Praze (senátní tisk č. 246) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 246. Uvede ho ministr vnitra Milan Chovanec, kterého tím vítám a zároveň mu uděluji slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Materiál, který je vám předložen, obsahuje návrh na ratifikaci tak zvané smlouvy o policejní spolupráci s Arménií. Účelem této dohody je poskytnou potřebný právní rámec pro efektivní spolupráci policejních orgánů obou států. Dohoda umožňuje například výměnu operativní a strategických informací, ať již předávaných na žádost či spontánně, vytváření pracovních týmů, vysílání konzultantů a styčných důstojníků, dále pak spolupráci při pátrání po osobách a věcech či spolupráci v oblasti ozbrojených bezpečnostních doprovodů letadel. Dohoda dále upravuje náležitosti žádosti o spolupráci, možnosti odmítnutí této spolupráce, úhradu nákladů, ochranu osobních údajů či utajovaných informací. Jde o standardní text, který vychází z českého návrhu smlouvy a obsahuje ustanovení, které usnadňuje sdílení informací, předaných arménskými orgány s dalšími zeměmi Evropské unie, respektive s dalšími subjekty zapojenými v schengenském bezpečnostním prostoru pro účely ochrany hranic a vízové politiky. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu, bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, vy jste ho obdrželi jako senátní tisk č. 246/2, zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaromír Štětina, ale vzhledem k jeho přípravě na europoslance, zastoupí ho pan senátor František Bublan. Garančním výborem je ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 246/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, jehož nyní žádám, aby nás s touto zprávou seznámil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Pan ministr řekl o obsahu této dohody vše a já bych dodal pouze to, že vláda schválila sjednání Dohody svým usnesením č. 38 ze dne 8. ledna letošního roku. Dohoda byla podepsána zde přítomným panem ministrem vnitra 30. ledna letošního roku a nám byla předložena 13. března 2014. Pan ministr zde řekl všechny obsahové poznámky i právní poznámky a 80

dovolte mi tedy, abych vás upozornil na naše usnesení, respektive navázal na upozornění pana předsedajícího. Je to 148. usnesení ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, které tímto I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsané dne 30. ledna 2014 v Praze, II. určuje senátora Miroslava Antla zpravodajem na plénu Senátu a III. téhož jako předsedu ústavně-právního výboru, aby o tomto informoval pana předsedu horní komory Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tedy v zastoupení pan senátor František Bublan. Přeje si, takže, pane senátore, máte slovo. Senátor František Bublan: Děkuji, pane místopředsedo, jenom umocním doporučení, které vzniklo na 22. schůzi výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Toto usnesení doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas s ratifikací Dohody mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti podepsané dne 30. ledna 2014 v Praze. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Štětinu a pověřuje předsedu výboru senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Nyní otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit. Nepřeje. Pan zpravodaj myslím, že řekl také všechno, co bylo potřeba. Nyní tedy přistoupíme k souhlasu s ratifikací této smlouvy. Budeme hlasovat o tom, že Senát dává souhlas s ratifikací Dohody mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsané dne 30. ledna 2014 v Praze. V sále je přítomno v tuto chvíli 51 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 26. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 31 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a přistoupíme k dalšímu bodu pana ministra a tím je 21. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných čísel, podepsaná dne 20. ledna 2014 v Praze (senátní tisk č. 247) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 247 a uvede ho opět pan ministr vnitra Milan Chovanec, kterému uděluji slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo. 81

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Účelem předkládané smlouvy je zejména odstranění nepřesnosti údajů o státním občanství vedených v informačních systémech evidence obyvatel obou států, které vznikly v důsledku rozdělení Československé federativní republiky, a to k 1. 1. 1993. Za tímto účelem proběhne jednorázové porovnání údajů o osobách, o nichž je veden údaj o občanství tehdejší Československé federativní republiky s evidencí obyvatel druhého státu. Smlouva má dále odstranit chybné údaje v registrech rodných čísel a zajistit reciproční uznávání rodných čísel, která byla přidělena před 1. 1. 1993 na území České republiky a Slovenské republiky. Česká republika rodná čísla přidělená před tímto datem ve Slovensku uznává již nyní. Smlouva také umožňuje výměnu informací z evidencí obyvatel a registrů rodných čísel s cílem zajistit aktuálnost a správnost údajů uvedených v těchto registrech. Smlouva také umožní poskytování údajů z evidencí obyvatel pro potřeby vyhledávání vlastníků nemovitostí orgánů státní správy a samosprávy. Smlouva obsahuje úpravu ochrany osobních údajů. Podrobnosti spolupráce podle smlouvy stanoví prováděcí protokol, který je přiložen pro vaši informaci. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 247/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jozef Regec. Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 247/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Ivo Bárek, jehož tady zastoupí pan senátor Martin Tesařík. Senátor Martin Tesařík: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, pečlivě jsem poslouchal vystoupení pana ministra, který přednesl zásadní podstatu předkládané Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a je mi tedy potěšením, že vás mohu seznámit s usnesením, který přijal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na své 24. schůzi, která byla konána dne 22. dubna 2014. Výbor po úvodním slově zástupkyně předkladatele paní Andrey Krnáčové, náměstkyně ministra vnitra pro veřejnou správu a legislativu, a zpravodajské zprávě senátora Ivo Bárka a po rozpravě: I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných čísel, podepsané dne 20. ledna 2014 v Praze, II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Ivo Bárka, III. pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji vám zatím za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jozef Regec? Vidím, že si přeje vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo, dokonce máte povinnost vystoupit, protože jste byl k tomu pověřen výborem.

82

Senátor Jozef Regec: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal tento senátní tisk na své 22. schůzi konané dne 16. dubna 2014. Po odůvodnění zástupce předkladatele náměstka ministra vnitra pro ekonomiku a provoz Mgr. Lubomíra Metnara, zpravodajské zprávě senátora Jozefa Regece a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných čísel podepsané dne 20. ledna 2014 v Praze, II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu pana senátora Jozefa Regece, III. pověřuje předsedu výboru pana senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Pan ministr si již vystoupit nepřeje, pan zpravodaj už řekl také všechno, takže nyní přistoupíme k vyslovení souhlasu s ratifikací. V tuto chvíli budeme hlasovat o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných číslech, podepsané dne 20. ledna 2014 v Praze. V sále je v tuto chvíli přítomno 50 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 26. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 32 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 40, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. A nyní budeme pokračovat dalším bodem pana ministra Chovance, a je to 22. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaný za Českou republiku dne 10. prosince 2002 (senátní tisk č. 249) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 249 a uvede ho opět pan ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Cílem předkládaného protokolu je boj proti obchodování s lidmi jakožto závažné formě trestné činnosti a porušování lidských práv, která je navíc zpravidla realizována na mezinárodní úrovni. Protokol je právně závazným mezinárodním dokumentem, který obsahuje

83

jak jasnou definici obchodování s lidmi, tak i výčet konkrétních opatření, jež mají smluvní stranu přijmout za účelem boje proti této závažné trestné činnosti. Zároveň protokol obsahuje opatření k zajištění pomoci obětem této trestné činnosti. Česká republika podepsala tento protokol v roce 2002, nemohla jej však ratifikovat dříve, než vstoupila v platnost vnitrostátní právní úprava odpovědnosti právnických osob za jednání, které protokol stanoví jako trestnou činnost. Protokol byl v květnu 2013 předložen Parlamentu ČR, Senát jej projednával jako senátní tisk č. 109. Zároveň tehdy byla Parlamentu ČR předložena novela trestního zákoníku, která má odstranit poslední nedostatek v možnosti zajištění plnění provádění tohoto protokolu. Ve vnitrostátním právním řádu chybí jednoznačná kriminalizace jednání spočívajícího v přijetí oběti obchodování s lidmi za účelem vykořisťování. Poslanecká sněmovna však nestačila před svým rozpuštěním projednat návrh na ratifikaci protokolu, ani návrh novely trestního zákoníku. Z tohoto důvodu bylo nezbytné obojí předložit Parlamentu ČR opětovně. Potřebná novela trestního zákoníku je nyní projednávána jako součást balíčku novel trestněprávních předpisů. Ratifikace samotné úmluvy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a dalších dvou doplňujících protokolů byla v loňském roce dokončena. Ratifikační listiny byly uloženy v depozitáři generálního tajemníka OSN a všechny tři smluvní dokumenty vstoupily pro Českou republiku v platnost dne 24. října 2013. Děkuji vám za vaši pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 249/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Dryml. Garančním výborem je ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 249/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl. Žádám ho, aby nás seznámil s touto zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Antl: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Opět mohu konstatovat, že pan ministr vám před chvílí řekl úplně vše, co obsahuje tento senátní tisk. Zmíním se tedy o legislativním procesu stručnými poznámkami s tím, že vláda schválila podpis protokolu svým usnesením č. 1119 ze dne 13. listopadu 2002. Protokol byl podepsán 10. prosince 2002. Jak už pan ministr řekl, vláda nám znovu předložila tento návrh 13. března 2014. My jsme vlastně již předtím projednávali tento návrh a po druhém projednání jsme přijali totožné usnesení jako předtím, takže obsahově stejně nemám, co bych dodal, krom označeného usnesení č. 149 ústavně-právního výboru z naší 32. schůze konané dne 16. dubna 2014, kde doporučujeme I. Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Protokolu o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňujícímu Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaného za ČR dne 10. prosince 2002, II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla, III. pověřuje téhož, aby o tomto usnesení zpravil pana předsedu horní komory Parlamentu ČR.

84

Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Vladimír Dryml? Nepřeje si, děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tudíž uzavírám. Pan ministr řekl vše, pan zpravodaj také a budeme hlasovat o tom, že dáváme souhlas k ratifikaci. Přistoupíme nyní k hlasování o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Protokolu o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňujícího Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaného za ČR dne 10. prosince 2002. V sále je v tuto chvíli přítomno 49 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 25. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 33 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 40, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Nyní přistoupíme k dalšímu bodu pana ministra Chovance, a tím je 23. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (senátní tisk č. 208) Návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 208 a v zastoupení ministra životního prostředí Richarda Brabce ho uvede pan ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi představit vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací změny Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Česká republika je smluvní stranou Úmluvy od 21. března 1994 a smluvní stranou Protokolu od 16. února 2005. Změna Protokolu byla přijata na 8. zasedání jeho smluvních stran, které se konalo od 26. listopadu do 7. prosince 2012 v Kataru. Změna Kjótského protokolu spočívá především ve vymezení nových závazků ke snížení emisí skleníkových plynů pro ekonomicky vyspělé státy, které mají být splněny do roku 2020. Smyslem opatření je přispět ke stabilizaci koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít výrazně negativním dopadům na životní prostředí, na hospodářství a obyvatele a snížila tak očekávané výdaje veřejného i soukromého sektoru

85

vyvolané uvedenými nežádoucími vlivy a dopady. Evropská unie a jejích tehdy 27 členských států se zavázaly tehdy společně s Chorvatskem a Islandem snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 procent v porovnání se stavem v roce 1990. Přijatý redukční závazek plně odpovídá cíli, který je dán předpisy EU v tzv. klimaticko-energetickém balíčku z roku 2009. Změna Kjótského protokolu nebude vyžadovat změnu platné právní úpravy ČR v uvedené oblasti a rovněž nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikovou sféru. Součástí vládního návrhu na přijetí změny Protokolu je také návrh na dodatečnou ratifikaci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu přijatého k této úmluvě, původně schváleného jako smlouvy vládní. Důvodem tohoto kroku je pouze formálně právní sladění procesu sjednání těchto smluv s platnými ustanoveními Ústavy ČR, která u takových smluv vyžaduje souhlas Parlamentu ČR a následnou ratifikaci prezidentem republiky. Děkuji za vaši pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 208/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 208/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Gawlas, kterého ale zastoupí pan senátor Martin Tesařík. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Martin Tesařík: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které na 23. schůzi konané dne 12. března 2014 přijal k senátnímu tisku č. 208: Po úvodním slově zástupkyně předkladatele Ing. Bereniky Peštové, Ph.D., náměstkyně ministra životního prostředí ČR, zpravodajské zprávě senátora Petra Gawlase a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací změny Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Petra Gawlase, III. pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Pavel Lebeda? Nepřeje si vystoupit, děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. A budeme nyní hlasovat o souhlasu s ratifikací. Budeme hlasovat o návrhu, že Senát dává souhlas k ratifikaci změny Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. V sále je v tuto chvíli přítomno 52 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 27.

86

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 34 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 36, proti byli tři. Návrh byl přijat. Tím skončilo projednávání tohoto bodu. Zahajuji projednávání dalšího bodu, kterým je 24. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech (senátní tisk č. 222) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 222. A ministra životního prostředí Richarda Brabce opět zastoupí ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, nyní tedy jako ministr životního prostředí, máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi představit vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. Česká republika je smluvní stranou úmluvy od 17. května 2004. Šesté zasedání konference smluvních stran Stockholmské úmluvy, konané ve dnech 28. dubna až 10. května 2013 v Ženevě přijalo rozhodnutí o zařazení nové látky HBCDD a jeho izomerů do přílohy A Stockholmské úmluvy. Rozhodnutí zároveň obsahuje možnost registrace zvláštní výjimky pro výrobu a použití této látky v expandovaném extrudovaném polystyrenu v budovách. Příloha A Stockholmské úmluvy zahrnuje látky určené k celkovému vyloučení či odstranění z výroby, použití dovozu a vývozu. Po vstupu změny přílohy A v platnost bude úmluva upravovat nakládání s celkem 23 chemickými látkami. Látka HBCDD se používá jako aditivní zpomalovač hoření, který se však velmi snadno uvolňuje do životního prostředí. Do lidského organizmu se HBCDD dostává především prachem a potravou. Testy na laboratorních zvířatech prokázaly negativní účinek této látky na správný vývoj a hormonální rozvahu v exponovaném organizmu. V ČR se výskyt HBCDD monitoruje ve vzorcích ryb, v mateřském mléce, v podkožním tuku a také v odpadních kalech, dále pak v říčních sedimentech a prachu. Zařazení HBCDD do přílohy A Stockholmské úmluvy přispívá k ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Přijetím změny přílohy A ČR jako smluvní strana Stockholmské úmluvy podpoří účinnější mezinárodní ochranu životního prostředí před nežádoucími dopady uvedené látky. V roce 2011 byla látka HBCDD zařazena do přílohy 14 Evropského nařízení Reach v seznamu podléhajícímu autorizaci a od srpna 2012 bude její používání, výroba a uvádění na trh podléhat tzv. autorizaci podle tohoto postupu. Podle Stockholmské úmluvy bude pro EU a její členské státy možné do tohoto data registrovat výjimku z přijaté změny přílohy A týkající se látky HBCDD, aby nedošlo k rozporu mezi povinnostmi vyplývajícími z této změny a z legislativy EU. V ČR se HBCDD vyrábí a používá jako aditivní zpomalovač hoření v izolačních materiálech ve stavebnictví. Česká republika bude tedy registrovat

87

zvláštní výjimku v souladu s rozhodnutím konference a v souladu s legislativou EU. Úkol zajistit registraci výjimky v ČR v přijaté příloze A je stanoven v usnesení vlády přijatém 8. ledna 2014. S ohledem na výše řečené nebude přijetí změny přílohy A Stockholmské úmluvy vyžadovat změnu platné právní úpravy v ČR v uvedené oblasti a rovněž nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikatelskou sféru. Stockholmská úmluva má z hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy. Přijetí změn úmluvy změn včetně příloh, které jsou její nedílnou součástí, podléhá ratifikaci prezidentem republiky, ke které je podle článku 49 písm. e) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., vyžadován souhlas Parlamentu ČR. Děkuji za vaši pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 222/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 222/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Gawlas, kterého zastoupí paní senátorka Eva Richtrová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Eva Richtrová: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se tímto tématem velice intenzivně zabýval a z tohoto projednávání vzniklo 83. usnesení z 23. schůze konané dne 12. března 2014. Přečtu vám nyní usnesení našeho výboru. Je to usnesení k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací změna přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. Po úvodním slově zástupkyně předkladatele Ing. Bereniky Peštové, Ph.D., náměstkyně ministra životního prostředí ČR, zpravodajské zprávě senátora Petra Gawlase a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací změny přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Petra Gawlase, III. pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Pavel Lebeda? Nepřeje si vystoupit, děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Věc není tak jednoduchá, jak se zdá na první pohled, protože pan ministr to tady už naznačil. Jedná se o látku, která je obsažena prakticky ve všech elektrovodných vedeních, upozorňuji, bylo to na

88

příkaz EU, a je obsažena i ve všech látkách, které se používají k zateplování, to znamená mimo skelné vaty prakticky ve všech těchto látkách. Je otázkou, zda za pět nebo deset let nebudeme ve stejné situaci, jako když se používala azbestová vata a nebudou se všechny budovy, které jsou nyní zatepleny materiály, které obsahují tuto látku, vyměňovat. Chtěl jsem se zeptat, jestli je známo panu ministrovi, že zatím žádná země podle mých informací neratifikovala tuto změnu přílohy A. A za druhé, jestli ví, že po pěti letech by tato výjimka neměla platit. Tady se píše o autorizaci podle Reach, ale i za tu se platí. To znamená, že když tam někdo napíše, že to nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, že to nebude mít dopad na firmy, nedokáži si to vysvětlit, ale asi ten člověk neví, o čem se mluví. Proto bych se rád zeptal, kdy bude registrace výjimky, dokdy tato výjimka bude platit a co bude po tom, až výjimka přestane platit a proč jsme tak velmi prozíraví, že budeme první, kteří to ratifikují? Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se již nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. A zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Ale předpokládám, že spíše by měl odpovědět jeho kolega z vlády na tuto otázku. Předpokládám, že sleduje pozorně naše jednání nebo jeho lidé a pošle písemnou odpověď panu senátorovi Drymlovi. Paní zpravodajka zřejmě řekla také všechno, takže můžeme přistoupit k hlasování. Přistoupíme k hlasování o návrhu usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci změny přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. V sále je v tuto chvíli přítomno 52 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 27. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 35 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 35, proti byli dva. Návrh byl přijat. Děkuji, tím jsme projednali všechny body zařazené do 18.00 hodin. Děkuji panu ministrovi za předložení jeho návrhů i návrhů jeho kolegů z vlády. V tuto chvíli budeme projednávat bod, který je zařazen jako první bod po 18.00 hodině. Předávám v tuto chvíli řízení předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Budeme pokračovat pevně zařazeným bodem, kterým je

89

25. Odvolání senátora Vladimíra Drymla proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru ze dne 26. března 2014 Mandátový a imunitní výbor dne 26. března 2014 dokončil projednání disciplinárního řízení proti senátorovi Vladimíru Drymlovi a svým rozhodnutím z tohoto dne mu uložil peněžní sankci ve výši 20 000 Kč. Senátor Vladimír Dryml se však s tímto rozhodnutím neztotožnil a využil možnosti dané jednacím řádem Senátu, § 17 odst. 1, a odvolal se proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru. Současně s odvoláním podal senátor Vladimír Dryml i námitku podjatosti, kterou v souladu s § 15 odst. 4 projednal Organizační výbor. Ten tuto námitku projednal dne 23. dubna a zamítl ji. Rozhodnutí mandátového a imunitního výboru, odvolání senátora Vladimíra Drymla, usnesení mandátového a imunitního výboru o námitce podjatosti vám byly rozdány do lavic před několika minutami. Po obdržení odvolání senátora Vladimíra Drymla postoupil jsem toto odvolání mandátovému a imunitnímu výboru, aby doporučil Senátu, jak v dané věci dále pokračovat. Rovněž toto usnesení mandátového a imunitního výboru vám bylo rozdáno. Nyní uděluji slovo senátorovi Vladimíru Drymlovi. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, slovutný Senáte. Za prvé bych chtěl předeslat, že znám většinové rozhodnutí klubu ČSSD, který rozhodl dopředu a který v současnosti ovládá český Senát a využívá toho i ve svém politickém boji proti všem, kteří mají jiný názor. Je to jeho volba, a doufám, že po volbách dojde k určité změně a že se voliči vzpamatují. Bohužel tady projednáváme i takové absurdity, jako je ta dnešní. Chtěl bych říci, že by se měli vrátit zpátky tam, odkud přišli, všichni ti, kteří si vykládají zákony tak, jak jsme byli svědky u výkladu mandátového a imunitního výboru. Znám a vím, kdo tady rozehrává tyto svoje hry a měl by už konečně jmenovaný senátor splnit to, co říká, že šest let slibuje, že vstoupí do ČSSD a zatím tam nevstoupil. Využil jsem svého oprávnění a ve smyslu § 17 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, v platném znění, jsem se odvolal dopisem ze dne 11. 4. 2014 k plénu z 10. schůze konané dne 26. 3. 2014. Dopisem ze stejného dne jsem podal jednak námitky k postupu mandátového a imunitního výboru adresované předsedovi tohoto výboru, jednak i námitku podjatosti k Organizačnímu výboru. Následně jsem dopisem ze dne 18. 4. 2014 požádal předsedu Senátu, aby bylo posouzeno, zda nedošlo postupem členů mandátového a imunitního výboru ke spáchání disciplinárního deliktu – ano, slyšíte dobře – postupem členů mandátového a imunitního výboru. Proto je tady ta velká nevole možná. K jednání výboru považuji za potřebné ve zkratce uvést, že jsem se k němu obrátil v ochranu jako občan, jako senátor, neboť původní řízení o přestupku, který měl vést přestupkový orgán, tj. Městský úřad Vrchlabí, by v přímém odvolacím řízení vyřizoval jako odvolací orgán Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Takovému postupu jsem chtěl zamezit, neboť právě Královéhradecký kraj je nejen zřizovatelem zdravotnické záchranné služby, jejíž

90

příslušník v této věci figuruje, ale je také zřizovatelem několika krajských nemocnic. Právě jako zřizovatel je Královéhradecký kraj určitým způsobem vymezen vůči mé osobě, a to jednak proto, že jsem jako zastupitel upozorňoval na nehospodárnost hospodaření krajem zřizovaných nemocnic, jednak jako ředitel soukromé nemocnice svojí činností prokazuji, že zdravotnické zařízení při dobrém hospodaření nemusí nutně přes obecně známou situaci ve zdravotnictví být ve vysoké ztrátě. Předpokládal jsem, že orgán Senátu, který bude věc projednávat, zohlední veškeré skutečnosti, které případ provázejí, bohužel se to však nestalo. Kdo to zavinil, o tom můžeme jenom diskutovat. Vzhledem ke skutečnosti, že zmíněné usnesení, jakož i řízení vydání usnesení předcházející trpí zásadními vadami, podal jsem zejména v následujících bodech zpracované námitky. Na Organizační výbor jsem pak vznesl požadavek, aby moji námitku podjatosti vyřídil například tím, že po zhojení naznačených vad budou určití senátoři z projednávání vyloučeni, zpravodajská zpráva bude vypracována jiným senátorem, který není v podezření z konfliktu zájmů a mandátovým a imunitním výborem bude věc znovu projednána a rozhodnuta. Myslím si, že to bylo čisté a i logické. Bohužel k tomu nedošlo. Střet zájmů. Při jednání jsem zjistil, že mandátový a imunitní výbor jedná i se svými členy senátory Pavlem Trpákem a JUDr. Miroslavem Antlem. Tito senátoři jsou však zároveň i zastupiteli Královéhradeckého kraje, tedy toho subjektu, který je i zřizovatelem několika zdravotnických zařízení, včetně zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje. Proč to zdůrazňuji? Proto, že si myslím, že spor, který vznikl, byl spor pracovněprávní. Tím, že zmínění senátoři byli účastni jednání výboru, došlo bez pochyby ke střetu zájmů, na který ovšem při svém jednání oni sami neupozornili. Je to paradox, vaším prostřednictvím, pane předsedající, senátor JUDr. Antl má právnické vzdělání. Paradoxem je, že senátor JUDr. Miroslav Antl byl i zpravodajem výboru k předmětnému disciplinárnímu řízení, možná, že o to i sám požádal. Pokud jde o usnášeníschopnost k této námitce, lze uvést, že výbor, který má třináct členů, by měl být usnášeníschopný, může-li hlasovat o návrhu nadpoloviční většina, tedy 7 senátorů. Ovšem kdyby byli vyloučeni tito dva senátoři, byl by to velký problém a výbor by nebyl usnášeníschopný. O tom, proč nebyli další senátoři přítomni při projednávání, mi nepřísluší hodnotit. Spravedlivý proces. S předcházející námitkou úzce souvisí právo na spravedlivý proces, který by měl dodržovat i orgán Senátu. Mezi zásady spravedlivého procesu patří i možnost využít právní podpory. O možnosti dané ustanovením § 15 odst. 3 zákona č. 107/1999 Sb., jsem ovšem nebyl poučen. Rovněž jsem nebyl poučen ve smyslu ustanovení § 15 odst. 4 zákona č. 107/1999 Sb., o možnosti podání námitky podjatosti, námitka ke střetu zájmů. Upozorňuji na to předem pro ty, kteří se octnou před mandátovým a imunitním výborem, aby si dali pozor na tyto věci. Vypracování textu usnesení. 18. usnesení mandátového a imunitního výboru z 10. schůze, konané dne 26. března 2014, je nepřezkoumatelné. Každé usnesení, resp. rozhodnutí hodné toho jména musí obsahovat jednak výrok a jednak odůvodnění. Pokud je v usnesení možné pod bodem II spatřovat určitý výrok, pak v usnesení zcela absentuje odůvodnění. Z textu usnesení není dost dobře patrný rozpor mezi zjištěním Policie ČR, Krajského ředitelství Hradeckého kraje číslo jednací KRPH-64064-13, číslo jednací 2013051071 ze dne 27. srpna 2013, kde policejní orgán při založení věci 91

– slyšíte dobře – založení věci na str. 25 spisu doslova uvádí: Nebylo z výpovědi zjištěno, že by MUDr. Dryml při incidentu jednal jiným než slovním projevem. A dovodil, že za zjištěných a prokázaných skutečností nelze ani výrok MUDr. Drymla považovat za přestupek, nelze považovat ani za přestupek – opakuji to – to je výrok policie, tedy ani za korespondující přestupek proti občanskému soužití podle § 49 zákona 200/99 Sb. o přestupcích. Neboť přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti, a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně. Absenci odůvodnění v usnesení mandátového a imunitního výboru - tento výbor v podstatě říká, že senátor, tedy jeden z nejvyšších ústavních činitelů, není oprávněn k tomu, aby v usnesení v jeho věci zjistil, čím byl disciplinární orgán při svém rozhodnutí veden, na základě jakých podkladů své rozhodnutí vydal a jaké právní úpravy zpracoval, aby ke svému rozhodnutí dospěl. Značí to, že každý pachatel nebo možný pachatel přestupků řízení před obecným přestupkovým orgánem má více práv – bohužel – než člen Senátu ČR. Tuto pasáž mohu rozvinout citací náležitostí řádného rozhodnutí. Téměř každé rozhodnutí by totiž mělo obsahovat tyto základní záležitosti - to je pro mandátový a imunitní výbor – záhlaví, označení rozhodujícího orgánu, označení věci, výrok, rozhodnutí v užším slova smyslu, odůvodnění obsahuje popis skutkového stavu vyjádření účastníků řízení, rekapitulaci, popř. dokazování a zdůvodnění posouzení právního stavu věci, poučení o možnosti podat opravný prostředek - vážení - datum a místo vydání rozhodnutí. Rozhodnutí je pak externí individuální právní akt, kterým se zakládají, mění nebo ruší určitá konkrétní práva a povinnosti adresáta tohoto aktu. Případně se závazně stanoví, zda již taková práva a povinnosti existují či nikoli. Rozhodnutí je vždy výsledkem aplikace práva, a to buď v oblasti hmotně právní nebo procesní. Přes moji žádost mi nebyla předána v písemné podobě zpráva zpravodaje výboru JUDr. Miroslava Antla, který s touto žádostí již vypracovanou přišel na zasedání výboru, již přišel s vypracovanou zprávou, ani písemné vyhotovení zápisu ze dne 26. 3. 2014 o jednání mandátového a imunitního výboru ve věci, která se mě dotýkala. K této námitce opakuji, že ani do 23. 4. 2014, tedy ani po uplynutí jednoho měsíce po jednání výboru, mi nebyla předložena ani zpráva zpravodaje, ani zápis o průběhu jednání výboru, jehož jsem se osobně zúčastnil. Shora uvedený demonstrativní výčet – vážený pane předsedo, kdybyste poučil tady pana předsedu – myslím si, že slyšeli – kterým utrpělo rozhodnutí – já chápu, že úsměv a hovory, když už předem je něco rozhodnuto, že je potřeba tady vyjádřit i určité pohrdání vůči mé osobě. (Prosím k věci, pane senátore.) Dobře. (Děkuji.) Je možno shrnout, že v případě přestupků zakotvuje článek 27 odst. 3 Ústavy zásadu věcné příslušnosti příslušné komory, která však může být modifikována či vyloučena zákonem. Toho času platí právě ona modifikace, to je příslušnost obecně přestupkových orgánů, pokud poslanec nebo senátor nenabude dojmu, že jde o šikanózní postup, před nímž se může dovolat ochrany u mandátového a imunitního výboru příslušné komory. To byl tento případ, který následně o přestupku rozhodne sám. Já jsem se dovolal ochrany, které se mi nedostalo, a to ani po tom provedeném řízení, které je standardem v běžném přestupkovém řízení. A o věci rozhodovaly osoby, u nichž je možno zvažovat i případnou podjatost. Rozhodnutí Senátu o odvolání prostým usnesením mandátového a imunitního výboru, uložení sankce za disciplinární provinění na to není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 a je vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví, analogicky viz § 70 písm. 1 správního řádu, § 13 odst. 2 a § 16 zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu Senátu. Blíže judikát 3 As11/2012. 92

Zdánlivě před koncem odbočím. Připadá mi to, jako kdybychom se octli v dobách, kdy inkviziční metody dosáhly takového stupně, že obhajoba byla součástí obžaloby a zdárnému potrestání vyhlédnutého. O jedné z těchto dob vypovídá i následující tabulka. Jedná se o politické procesy v ČR v 50. letech, proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Termín a místo konání: 27. listopadu 1952, státní soud Praha Pankrác, prokurátoři JUDr. Václav Aleš, Miroslav Kolaja, František Antl. V tabulce… Předseda Senátu Milan Štěch: Pane senátore, nezlobte se, vy nemluvíte k věci, protože vy nejste nikým obžalován, nestojíte před soudem, ani prokuratura vás neobviňuje, resp. státní zástupce. Prosím, mluvte k věci! Senátor Vladimír Dryml: Ne, že bych chtěl srovnávat práci Miroslava a Františka Antla, ale navozuje se otázka, prostřednictvím pana předsedajícího, zda jsou si vzdálené obdobné metody. Já tady nemluvím o osobách, já tady mluvím o metodách. Ale je nutno připomenout i starší případ, kdy, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pan JUDr. Antl nebyl až tak kategorický ve svém tažení proti nepravostem. Myslím si, že je chybou, že pan senátor Antl, vaším prostřednictvím, pane předsedající, je vůbec členem mandátového a imunitního výboru! A vzhledem k tomu, že měl některá provinění, která řešil jiným způsobem, nežli já, mi připadá velmi zvláštní, že se angažoval v tomto mém případě. Víte dobře, že měl nehodu, kdy řídil pod vlivem alkoholu, následné přestupkové řízení bylo promlčeno, protože nedošlo k převzetí příslušných obsílek JUDr. Antlem. Já jsem se nerozhodl jít touto cestou a chtěl jsem, aby se celý tento incident zveřejnil a určitým způsobem bych chtěl, abyste všichni viděli, jak se k němu staví společnost. Ale mohu z diskusí nad projednávaným případem na webových stranách vyjmout bez komentáře, zdůrazňuji bez komentáře, několik příspěvků. Snad jen to, co mě mrzí, že pověsti Senátu obdobné diskuse nesvědčí a dalo by se jim zabránit např. bezvadným postupem mandátového a imunitního výboru, což ovšem se nedá o aktuálně projednávaném případu říci. Cituji: To se nám sešla pěkná sebranka, bývalý státní zástupce Antl... Předseda Senátu Milan Štěch: Prosím, pane senátore, nezlobte se, ale aby se tady citovaly citáty, věty z internetových médií, to tady ještě nebylo! A nezlobte se, volám vás k pořádku, mluvte k věci! Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, ono tady nebylo více věcí, ale já se omlouvám – přeskočím… Vzhledem ke skutečnosti, že jsem se obrátil k Senátu v ochranu, navrhuji plénu, tedy vám všem, smírné řešení, aby předmětné usnesení mandátového a imunitního výboru bylo zrušeno a vrátila se věc tomuto výboru k novému projednání a rozhodnutí, ale s požadavkem na zachování obecně platných zásad spravedlivého procesu! A především, abychom znovu zvážili to, jestli je někdo nebo není předpojatý. Ještě bych chtěl doplnit dále – výbor nezjistil řádně, podle mého názoru, skutkový stav a nezkoumal, zda vůbec mohlo dojít ke vzniku jakékoliv újmy i za situace, že by byla pravda to, co je potvrzeno, že se stalo. Těžiště skutkového

93

stavu totiž spočívá v tom, že jsem měl přijít k sanitnímu vozu – a teď, vážení, poslouchejte – který bez vědomí orgánů a zaměstnanců nemocnice přijel do areálu nemocnice, kterou jsem řídil; a přivezl pacienta, který nebyl – a to zdůrazňuji – nebyl pacientem nemocnice, mohl být ošetřen v naší nemocnici, přitom zůstal v sanitě. A tento sanitní vůz zablokoval cestu a čekal na přílet vrtulníku, jak jsem se později dozvěděl. Já jsem byl vyzván, abych zakročil, protože přistál vrtulník, který ohrozil zaměstnance nemocnice, který prováděl údržbu blízko přistávací plochy. Když jsem vytkl člověku, který se představil jako lékař, protože jsem pátral po tom, kdo to tam vede, tak když jsem vytkl tomu člověku, že by mohl aspoň dodržovat zásady toho, aby informoval nemocnici, že tam přistává vrtulník, tak mi bylo řečeno, že si mohou dělat co chtějí! A že nás informovat nebudou a když tam nemohou přistávat pro pacienty odjinud, tak tam nebudou přistávat – slyšíte dobře – ani pro pacienty z naší nemocnice! To znamená, že letecká záchranná služba si udělala bez svolení nemocnice u nás malé letiště, to bych ještě akceptoval, ale už nehodlá akceptovat žádná vnitřní nařízení a předpisy nemocnice i zároveň bezpečnostní. A ještě tento doktor řekl, že když si tam nebudou dělat, co budou chtít, tak že nebudou transportovat ani naše pacienty! Proto jsem mu řekl, že pokud má takový názor, ať se vrátí, odkud přišel. Tím jsem ho měl údajně urazit. To znamená, já když chci, aby někdo dodržoval české zákony, tak někoho urážím, protože ten lékař je z arabského světa! Fakticky jsem měl totiž urazit toho lékaře proto, že jsem ho poslal do arabského světa, což samo o sobě je stejné, jako kdyby někdo v zahraničí poslal Čecha do České republiky. Zřejmě by odeslání Čecha do České republiky bylo možné v cizině hodnotit za hrubou urážku, a to bez ohledu na skutečnost, proč byl český občan do České republiky poslán. Tento závěr je sám o sobě přirozeně absurdní! Já vůbec nevím, odkud ten údajný doktor – teď už to vím, ale vůbec jsem to nevěděl, odkud ten doktor pocházel a zda je to Arab anebo zda je to někdo jiný. Nejsem věštec, přestože si to výbor myslí... A i kdyby údajně ten poškozený pocházel z arabského světa, tak závěr, který lze dovodit z rozhodnutí výboru, že arabský svět je méněcenný je přímo urážející. Vyvolává otázku, zda nedochází rozhodnutím výboru k propagaci rasismu a zda tyto osoby takto hlásící by neměly být brány Senátem k zodpovědnosti. Vůbec výbor nezohlednil, že údajně poškozený a jeho zaměstnavatel – společnost řízená krajem, jehož zastupitelé vystupovali proti mně na jednání výboru, porušil právo společnosti, jejímž jsem částečně statutárním představitelem, na majetek chráněný ústavou a Listinou základních lidských práv a svobod, jak jsem argumentoval před výborem. Zejména, a to zdůrazňuji, že v důsledku jednání tohoto lékaře mohlo dojít k ohrožení života a zdraví dalších osob, například tím, pokud by došlo k nasátí sena do motoru. Nelze vyloučit, že tím možná došlo i k trestnému činu. Závěr výboru vyvolal nutnost podrobnějšího zohlednění celé situace a nutí mě k tomu, abych podával i já určité trestní oznámení. Ostatně, tvrzení – vaším prostřednictvím, pane předsedající – k panu senátorovi Antlovi, jeho nemístné poznámky, kolik vlastně jsem podával trestních oznámení a na koho, vůbec nesouvisely s meritem věci, který byl projednáván. Tady je vidět další vztah pana doktora vůči mé osobě. Já mu to nezazlívám, já ho také ho nemám v sympatiích. Ještě bych chtěl říci, že mě senátní a imunitní výbor v podstatě veřejně nazval rasistou, i když šlo – a udělil mi ještě pokutu, nejvyšší pokutu, vůbec neodůvodnil, proč je tak vysoká pokuta. Asi – seš senátor, seš bohatej, tak ti dáme flastr, abys nás neotravoval, abychom si tady mohli užívat – jak vaším prostřednictvím, pane předsedající k panu nepřítomného senátorovi Trpákovi – 94

proč nás tím vůbec zatěžují? Ony totiž zahraniční cesty jsou asi přednější než ochrana práv senátora. Já jsem byl především veden zájmem lékaře jako takového. Přistávací plocha – a právě, já jsem zase rád, že došlo k této záležitosti, protože se ozřejmily některé nepravosti, které přetrvávaly roky mezi ministerstvem zdravotnictví a záchrannou leteckou službou. Tato přistávací plocha, protože heliport to není, protože když jsem si dával dotazy, jak je to možné, že se uvádí heliport, tak Ústav civilního letectví mi dával velmi, velmi zvláštní odpovědi a kličkoval jako lasička, abych to tak vyjádřil... Heliport je připraven sloužit všem, a to i těm, kteří nejsou pacienty naší nemocnice. Já proti tomu absolutně, absolutně nic nemám a nikdy jsem neměl, ani jako lékař mít nemohu, ale aby byl provozován bezpečně a v souladu se zákony a předpisy, i vnitřními předpisy nemocnice. U nás existuje směrnice, jak se má postupovat při přistávání na této ploše při transportu pacientů. Co se stalo? Chceme, aby byla zajištěna bezpečnost pacientů, posádky, zaměstnanců i návštěvníků nemocnice? Uvědomme si, že ve velmi nebezpečné blízkosti této přistávací plochy je vnitřní cesta, která je používána k zásobování nemocnice, k návštěvám pacientů a pro všechny návštěvníky. Byl jsem přivolán. Není to jenom o zaměstnancích, o návštěvnících, je to i o pacientech. Přece není možné, aby někdo přistával někde, kde se seká tráva, aby zaměstnanec, za kterého nesu odpovědnost, tak aby ten zaměstnanec sotva stačil utéct před přistávajícím vrtulníkem. Kam jsme to, vážení, dostali? Byl jsem přivolán, abych vyřešil problém! V době, kdy vrtulník přistával, probíhala údržba a došlo k ohrožení tohoto zaměstnance. Upozornil jsem důrazně, že není možné, aby se nezabezpečilo přistávání alespoň 15 minut předem, řádně a včas. A záchranná letecká služba na to měla čas, protože jenom to vozidlo tam stálo nejméně 15 minut, jak je možno zjistit z dokumentace. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane senátore, nezlobte se, vy tady provádíte detailní popisy nějakých věcí. My nejsme vyšetřovací komise. Mluvte k věci. Naposled vás upozorňuji a pak použiji § 64 odstavec 4. Senátor Vladimír Dryml: Pane předsedající, ale já chci objasnit celou příčinu toho sporu. A vy mi to tady zakazujete. Předseda Senátu Milan Štěch: Já vám nic nezakazuji, máte prostor neomezený. Mluvte k věci. Odvoláváte se k rozhodnutí pléna Senátu oproti imunitnímu výboru. Mluvte k věci a ne detaily nějaké technické, které my nemůžeme stejně posoudit. A je to tvrzení – vy tady postavíte otázku a na tu si dáte odpověď. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, nezlobte se, ale nesouhlasím s tím, co jste právě tady řekl, protože ... Předseda Senátu Milan Štěch: Mluvte k věci, nebo vám odejmu slovo a nechám o tom hlasovat. Senátor Vladimír Dryml: Jak mohou senátoři a senátorky rozhodnout, když neznají anebo jenom zběžně, když znají podstatu celého sporu, celé té věci, o které tady imunitní a mandátový výbor prohlásil, že jsem se dopustil rasistického přestupku.

95

Policie České republiky řekla, že jsem se ničeho nedopustil. Státní zastupitelství řeklo, že jsem se ničeho nedopustil, až teprve na urgenci někoho řeklo, že jsem se možná mohl dopustit – možná mohl dopustit! To jsou výroky, to měl mandátový a imunitní výbor k dispozici. Nechal jsem si udělat znalecký posudek, a to snad ocitovat mohu, vážený pane předsedo. Závěr posudku: po prostudování policejního spisu a dalších materiálů na základě vlastních zkušeností, které jsem k vypracování posudku použil, jsem dospěl k následujícím závěrům: problémová situace vznikla nesprávným rozhodnutím velitele letu vrtulníku Letecké záchranné služby pana MUDr., a nebudu ho citovat, který se rozhodl přistát na pozemku nemocnice v situaci, kdy se nejednalo o zákrok k záchraně bezprostředně ohroženého života, ale k převzetí pacienta k přepravě do jiného místa kardiocentra v Hradci Králové. MUDr. Dryml měl oprávněný důvod k námitkám proti tomuto postupu. Já jsem tedy řekl, že námitky byly takové, že jsem chtěl, aby se dodržovaly určité vnitřní předpisy, nic jiného jsem tady neřekl. Slovní půtku mezi MUDr. Drymlem a MUDr. – nebudu říkat – panem doktorem, který je připraven v jídelně, aby tady, jak vy říkáte, že nebude soudní proces, ale ten je připraven vypovídat – hodnotíme z hlediska znalce z oboru sociální vědy, odvětví politologie, specializace extrémismus, jako bagatelní záležitost. Dle mého soudu výrok MUDr. Drymla nemá znaky posměchu či znevážení jazyka, původu nebo rasové, náboženské nebo jiné nenávisti vůči doktoru – nebudu říkat jeho jméno. Tento závěr plně koresponduje se závěrem policejního komisaře v dokumentu založení věci. Takže tady jdete, vážení, tady šel imunitní a mandátový výbor – já bych předpokládal, když už byl takový objektivní, že by si nechal zpracovat posudek, který si nechal zpracovat doktor Dryml a ono se to tak nestalo. A tady se jde proti kulatému razítku znalce z oboru extrémismu a říká se, že tady imunitní a mandátový výbor má pravdu. Jak je srozumitelné, když někoho upozorníte, že je třeba, aby dodržoval české zákony nebo aby se vrátil, odkud přišel – a je otázkou, proč si to pan doktor vztáhl na sebe, když tam nebylo ani slovíčko o barvě pleti. Tam nebylo ani slovíčko o původu, odkud ten pan doktor je. Tak jako mě to velmi, velmi překvapilo. Výsledkem je podání trestního oznámení na ústavního činitele, možná že měl i poradu z Hradce Králové a postih ze strany českého Senátu, protože – vážení – jsem měl předpokládat, že tato osoba je arabské národnosti a že ji mohu jako Araba urazit. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, je tady pan senátor, který má tento původ – byl jsem někdy rasově proti vám, pane senátore? Nikdy. Protože já neuznávám tento postup. Kdokoliv se přistěhuje do cizí země, musí dodržovat zákony této země, která mu poskytne druhý domov anebo se vrátit, odkud přišel. A to platí nejen v České republice, ale na celém světě. Udělám všechno pro to, aby v České republice nebo v Evropě nebyl takový – s prominutím, předsedající mi promine – bordel. Ano, bordel jak je to ve většině zemí, v některých zemích. Jemen je názorným příkladem. Každý si tam dělá co chce, jak chce, a to se chce zavádět i u nás? To přece nejde. My hájíme západní hodnoty civilizace, jasný řád a pravidla a pořádek. A tady o to šlo. Já jsem chtěl jasná pravidla a místo toho se to proti mně obrátilo, že jsem rasista. Opět se trestá za názor. Vracíme padesátá léta? Kulaté razítko znalce nic neznamená v této zemi špatných zákonů a nekonečných změn. Bohužel, zal to můžeme i my někteří. Proto vás vyzývám, abyste si uvědomili, že spor, kde já jsem zastával názor nemocnice, byl vyhrocen tak – ne mnou – byl vyhrocen tak, že jsem byl napaden jako senátor. Já jsem se obrátil na imunitní a mandátový výbor. Myslel jsem – bohužel špatně – že mě ochrání. Místo toho to byl důvod 96

k tomu, aby proti mně bylo zaútočeno ze strany některých mých nepřátel. Dobře víte, že se blíží volby. Je špatné rozdmychávat rasovou nesnášenlivost i na půdě českého Senátu. Předseda Senátu Milan Štěch: Musím ze zdvořilosti poděkovat. Nyní vystoupí pan senátor Vícha, který je přihlášen s procedurální záležitostí. Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, ač si to možná po svém vystoupení pan kolega senátor Dryml nemyslí, tak vystupuji v jeho prospěch. Za sebe bych se chtěl omluvit za to, že jsem vyrušoval jeho vystoupení tady diskusí o tom,… Předseda Senátu Milan Štěch: Jenom procedurálně, pane senátore. Senátor Petr Vícha:… o procedurálních záležitostech. Za druhé my jsme v jeho prospěch přerušili projednávání bodů pana ministra Chovance, abychom dodrželi program, a za třetí se zde musím ohradit, protože řekl, že klub ČSSD má v té věci jasno – ano, klub ČSSD má jasno. Každý senátor za ČSSD bude hlasovat podle svého vědomí a svědomí. Já si cením předchozího vyjádření kolegy Drymla, který svého času… Předseda Senátu Milan Štěch: Pane senátore, musíte jenom procedurální otázku, protože ještě před vámi je zpravodaj. Není otevřená obecná rozprava. Senátor Petr Vícha: Ano, tou anabází u Zemanovců sdělil, že v ČSSD je alespoň náznak demokracie, zatímco jinde ne. A teď procedurální záležitost v jeho prospěch. Dávám návrh, abychom i po 19.00 hodině ještě mohli projednat a hlasovat ve věci tohoto bodu. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, slyšeli jste návrh. Znělkou přizvu senátorky a senátory k hlasování. Slyšeli jste návrh, abychom jednali a hlasovali po 19.00 hodině. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. V hlasování č. 36 registrováno 52, kvorum 27. Pro návrh 41, proti jeden. Návrh byl schválen. Já nyní prosím, aby nás s průběhem jednání a výsledkem usnesení mandátového a imunitního výboru seznámil zpravodaj senátor Miroslav Antl. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedo, vážené dámy senátorky, vážení pánové senátoři. Hned na začátku svého zpravodajského sdělení chci říci, že se nenechám vtáhnout do žádné hry, když jsem zpravodajem a nebudu reagovat na nehorázné invektivy a křivá obvinění, která zde zazněla. Pokud jde o to, jak jsem se stal zpravodajem – byl jsem požádán panem předsedou mandátového a imunitního výboru. Tím jsem se stal zpravodajem. Pokud jde o mou zpravodajskou zprávu písemnou, tu nemám, protože spis znám velmi dobře a ostatní materiály máte před sebou. Pokud jde o spis vlastní – tady opakovaně zaznělo, že policejní orgán neshledal v této záležitosti žádné porušení zákona, ani přestupkového. Z tohoto spisu vyplývá něco jiného. Policejní orgán poprvé neshledal, státní zástupce, 97

okresní státní zástupce v Trutnově shledal a uložil policejnímu orgánu, aby doplnil vyšetřování, aby doplnil spis, což tedy policejní orgán učinil a na základě dalších podkladů vyvodil právní názor, že jde o přestupek proti občanskému soužití podle § 49 odstavec 1 písmeno e) zákona o přestupcích. Z tohoto důvodu postoupil svůj spis Městskému úřadu ve Vrchlabí. Ten vyzval pana senátora MUDr. Drymla, aby se k věci vyjádřil, on využil svého práva, že chce být projednán Senátem a tak se dostala věc k mandátovému a imunitnímu výboru naší horní komory českého parlamentu. Pokud jde o znění skutku, tam jenom připomínám, že jde o skutek ze dne 7. 6. 2013. Popis skutku najdete v materiálech, které máte před sebou, a není třeba to čísti. Jde skutečně o obvinění, resp. o podezření z výroku, který byl rasově motivován. To je vymezení výroku, nic dalšího ohledně zákroku, ohledně Letecké záchranné služby v tomto výroku nenajdeme. Mandátový a imunitní výbor si na své jednání kromě pana senátora Drymla pozval i poškozeného. Poškozený se dostavil a zcela věrohodně vylíčil to, k čemu tehdy došlo. Dodal, že se cítil být velice uražen a že proto trval i na tom, aby věc byla dokonce trestně stíhána. Za sebe mohu prohlásit – a vlastně tak i rozhodl mandátový a imunitní výbor, že pan doktor, pan poškozený působil velmi věrohodně a naproti tomu pan senátor Dryml uvedl větu, kterou ho měl urazit – údajně – poškozený ve spojitosti s jeho výkonem funkce v Senátu a s vulgárním označením senátora, čímž zřejmě se chtěl dovolávat ochrany Senátu. V tomto spisu najdete svědecké výpovědi, resp. výpovědi těch, kteří byli na místě. Nikdo nepotvrzuje žádný takovýto výrok, naopak všichni se shodují na tom, že zazněl výrok, který oni považují rovněž za velice urážlivý a rasově motivovaný. Náš mandátový a imunitní výbor tedy rozhodl tak jak je popsáno ve výroku našeho usnesení ze dne 26. března 2014. Je to usnesení č. 18, které máte před sebou a rozhodl vlastně o vině a uložení disciplinárního opatření – pokuty 20.000 Kč za přestupek, který jsem už prve označil. Tady chci říci, že usnesení Senátu se neodůvodňují, jinak ústně byl odůvodněn a myslím, že jsme se všichni shodli na tom, že rozhodnutí je správné. Dál už tady vážený pan senátor konstatoval, k čemu došlo dál, to znamená odvolání senátora Drymla, které on tady svým způsobem podal a rozvedl. O tom zase musel jednat mandátový a imunitní výbor, který svým 19. usnesením z 11. schůze konané 23. dubna 2014 – máte opět v materiálech před sebou – konstatuje a mimo jiné se vyjadřuje k námitce podjatosti, to znamená, říká, že neuplatňuje námitku podjatosti. Nikdo se necítí z členů mandátového a imunitního výboru podjatým a konstatuje, že pan senátor Dryml řádně využil svého práva podat odvolání. Jinak mimo jiné mě určil pod bodem 5 zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu a tímto jsem zpravodajem i nyní. Pan předseda Senátu nám tady konstatoval i usnesení Organizačního výboru, to je usnesení č. 169 z jejich 32. schůze ze stejného dne, to znamená 23. května 2014. Pokud bych se měl vyjádřit ke zde citovanému znaleckému posudku – viděl jsem stovky znaleckých posudků. Nikdy jsem však neviděl, že by znalec, politolog se vyjadřoval k chování pilota, k oprávnění zasahovat, aby se vyjadřoval k veliteli vrtulníku a zdali šlo o zákrok, který vedl k záchraně života. Naproti tomu znalec politolog se vyjadřuje k výroku, zdali je rasově motivovaný či není. To znalci nepřísluší, to přísluší orgánu, který rozhoduje, takže tady znalec opět vybočil ze svých oprávnění a myslím si, že by předseda krajského soudu v Ústí nad Labem měl zvážit, zdali takové znalce potřebuje mít v seznamu znalců severočeského soudu. 98

Jinak v tuto chvíli nechci se skutečně vyjadřovat dál. Myslím si, že to stačí, že materiály máte před sebou, takže bych si dovolil navrhnout usnesení Senátu – to koresponduje i s doporučením našeho mandátového a imunitního výboru, které máte před sebou, a to že odvolání senátora Vladimíra Drymla proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru ze dne 26. března 2014 Senát potvrzuje disciplinární opatření, které senátoru Vladimíru Drymlovi uložil mandátový a imunitní výbor svým usnesením č. 18 ze dne 26. března 2014. Tolik stručně telegraficky, ostatní máte ve svých materiálech před sebou. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore a prosím, abyste se jako zpravodaj posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly. Nyní, jako první je přihlášen pan senátor Lubomír Franc. Senátor Lubomír Franc: Pane předsedo Senátu, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem hejtmanem Královéhradeckého kraje, to znamená, jsme zřizovatelem Záchranné služby Královéhradeckého kraje. Já se zde nebudu vyjadřovat k tomu, co se stalo, abych nebyl prohlášen za podjatého, ale chtěl bych vám velmi stručně říci možná některé záležitosti, které vám osvětlí více z toho, jak ta situace vznikla a proč situace takto je. Naše středisko Záchranné služby ve Vrchlabí má místo ve vrchlabské nemocnici, kde je ředitelem pan senátor Dryml. My tam tento prostor máme pronajatý dlouhodobě a využívá ho Záchranná služba již mnoho roků. Proto říkám, že jde o standardní místo, kde přistávají pro pacienty, pokud je potřeba, vrtulníky a jak pro pacienty ve vrchlabské nemocnici, tak samozřejmě pro pacienty z okolí tak, aby těmto pacientům byla poskytnuta náležitá péče. Já se nedomnívám, že vrtulník letí pro někoho, kdo nepotřebuje akutní péči a podle mého názoru se takto stalo i v tomto případě, kdy to byl pacient z města, letěl pro něj vrtulník tak, aby ho převezl do fakultní nemocnice v Hradci Králové. Myslím si, že tento zásah byl potřeba, pokud by nebyl potřeba, nevím, proč by vrtulník měl takto letět. Ještě jsem teď volal i řediteli Záchranné služby, který mi potvrdil to, co jsem věděl již z minula, že nemocnice ve Vrchlabí byla informována pět minut před tím, než přiletěl vrtulník s dispečinkem o tom, že zde tento vrtulník bude přistávat. Ještě si dovolím jednu poznámku o podjatosti, o které se tady mluví. Já si myslím, že je škoda, že tuto věc neprojednává posudkový výbor ve Vrchlabí. Pan senátor Dryml zde řekl to, že by odvolání bylo na krajském úřadě – a to chci zdůraznit. Krajský úřad a Královéhradecký kraj není jedno a totéž. Krajský úřad je samozřejmě výkon státní správy a Královéhradecký kraj – jeho zastupitelé, hejtman, radní jsou zase součástí samosprávy. Já si neumím představit, jak bych já, jako hejtman, jakýkoliv radní, jakýkoliv zastupitel mohl ovlivnit rozhodnutí státní správy v případě odvolání. Vy, kteří sedíte na radnicích nebo krajích, tak víte, že mnohdy se nám rozhodnutí samosprávy, které je činěno v těchto orgánech, nelíbí, ale jako samospráva s tím nic dělat nebudeme. Takže to jsou moje poznámky k tomu, co zde projednáváme, možná pro nějaké to vysvětlení. Děkuji. Předseda Senátu Milan Oberfalzera, aby se ujal slova.

Štěch: Děkuji,

99

a

prosím

pana

senátora

Senátor Jiří Oberfalzer: Pane předsedo, děkuji. Dámy a pánové, budu mluvit jenom na základě poznámek, takže to možná bude trochu neuspořádané vystoupení, ale myslím si, že pár věcí tady musí zaznít. Tedy za prvé. Chci potvrdit, co řekl pan zpravodaj. Zpravodajováním u této kauzy jsem ho pověřil já – z pozice předsedy MIV. Chtěl bych říct, a předpokládám, že budu vyjadřovat pocity nás všech, že nám je tato záležitost velice nepříjemná. Nikdo z nás jistě netouží po tom, aby se zde stal soudcem některého z kolegů. Víte, že v zásadě řešíme jenom otázku, zda někoho postoupíme či nepostoupíme k nějakému řízení. Tady jsme, bohužel, v úloze rozhodčího orgánu, nikoliv ovšem vlastní vinou. To je třeba říct. Především chci říci, že bylo vlastní rozhodnutí pana senátora Drymla – nechat řešit tuto kauzu v Senátu, a nikoliv na městském úřadu ve Vrchlabí, kam by místně příslušela. My jsme k věci přistoupili svědomitě. Spis je celkem rozsáhlý. Vyslechli jsme pana senátora. Vyslechli jsme také pana doktora Al Mawiriho. Také jsme dlouze o kauze hovořili, než jsme dospěli k našemu závěru. Ještě mi dovolte malou odbočku. Pro případ, že by o to byl zájem, požádal jsem pana doktora Al Mawiriho, aby dnes přišel. Je tady v předsálí. Ale zatím se mi nezdá, že by bylo nutné ho sem zvát a vystavovat ho určitému stresu. Pokud však zde bude zájem slyšet jeho vystoupení anebo mu položit nějaký dotaz, chci říct, že je k dispozici. Pokud si odhlasujeme jeho vystoupení, tak je to prostě možné, jsme na to připraveni. Myslím, že ve chvíli, kdy senátor využije svého práva, aby jeho spor byl řešen před Senátem, a nikoliv u běžného správního orgánu, měl by pro to mít vážné důvody. Jeden z důvodů zde pan senátor zmínil. Je to odkaz na odvolací instanci. My jsme se ho na důvody také ptali. Musím říct, že nám tehdy odpověděl trošku jinak. Zdůvodnil to tím, že byl napaden Senát, a že má dokonce podezření, že je zde nějaká činnost – teď to řeknu velmi nadneseně, "tajné buňky", a že se v té kauze také obrátí na BIS. Musím tady odcitovat výrok, který před MIV jako odůvodnění, proč pan senátor chce hájit Senát tím, že kauzu přenáší sem. Ten výrok, promiňte, musím ho nalistovat… Odcituji ho volně, doufám, že mě nebude nikdo chytat za slovo, zněl – "my vás, zasraní senátoři, sledujeme…“. Pan senátor uvedl při jednání MIV, že za prvé je to urážka Senátu. Za druhé – to množné číslo naznačuje, že jde o nějaké nekalé skupiny. Když jsme se ptali, kde ten výrok zazněl, protože v celém spisu žádný takový výrok není uveden, řekl, že zazněl mezi čtyřma očima, když s panem doktorem Al Mawirim mluvili opodál. Z toho důvodu jsem učinil jednu věc. Všechny svědky, kteří jsou uvedení v protokolu, jsem oslovil dopisem a položil jsem jim několik otázek. První byla, zda byli účastni celému tomu incidentu, to znamená, zda nebylo možné, že by se jeho dva aktéři ocitli na chvíli osamotě, a nemohli mezi čtyřma očima spolu mluvit a mohl tam tento výrok zaznít. Všichni – a je jich pět, těch svědků – potvrdili, že incident se odehrál za jejich přítomnosti. Žádné tétatét se neuskutečnilo. Výrok, který jsem před chvílí citoval – podle jejich svědectví – nezazněl. Druhá věc, na kterou jsem se ptal, byla, zda oni vnímají výrok pana senátora, který si pamatují v různých modifikacích, ale vesměs ve stejném smyslu, zda ho oni vnímají jako urážlivý xenofobní národnostně nesnášenlivý. Všichni se shodli, že ano. My se o nic jiného opírat nemůžeme. My jsme tam nebyli.

100

Chci říci, že pan senátor v zásadě neodkazoval na to, že výrok by mohl mít jiný význam. Ale byl dotázán jedním členem MIV, zda to chápal tak, že posílá pana doktora do Jemenu anebo do Hradce Králové. Přiznám se, že když jsem poprvé četl spis, tak jsem očekával, že by toto mohla být obrana. Protože – odkud jsi přišel – by se dalo jistě vykládat i tak. Pan senátor toto ovšem nikdy nepoužil. Ale až na přímou otázku řekl – samozřejmě, do Hradce Králové… A skutečnost, že před výborem uvedl dvě, troufnu si říct, zjevně lživé věty nebo dva zjevně lživé argumenty, přesvědčila i ty, kteří váhali. Chci říci, že pan senátor si svým vystoupením před výborem velmi uškodil. To samozřejmě nemělo vliv na naše rozhodnutí, zda byl či nebyl spáchán tento přestupek, ale mělo to vliv na rozhodnutí o sankci. Ta je na horní mezi vymezené zákonem. Chci tedy říci, že MIV neuvěřil panu senátorovi v jeho obhajobě. Proto také i své rozhodnutí potvrdil poté, co došlo k odvolání a také k řízení o případné podjatosti. Myslím, že už tady zaznělo, ale chci to jenom zopakovat, že podjatost nespatřujeme v tom, že jde o záchrannou zdravotní službu, protože kauza, znovu si to připomínejme, není o provozu, není o bezpečnostně-právních předpisech. Je čistě o urážce. Nic jiného jsme neřešili. Proto tyto věci dejme stranou. Ještě bych rád připomněl jednu čistě lidskou věc. Obvodní lékařka diagnostikovala pacientce infarkt myokardu. To jistě všichni víme, že je vážná věc. Povolala záchrannou zdravotní službu ve Vrchlabí. Lékařka záchranné služby; možná, že už i obvodní lékařka, ten detail teď nevím, rozhodly, že je nezbytné dopravit ji na specializované pracoviště v Hradci Králové a povolaly helikoptéru. Já nevím. Z čistě lidského hlediska se mi zdá, že v takové situaci člověk má za prvé brát ohled na pacienta; čili nemá rozpoutávat hádku vedle té sanitky. Za druhé by se měl snažit zejména o to, aby přispěl k rychlé pomoci. Je možná pravda, že pacientka v té chvíli byla stabilizována v mezích toho, co dovoluje zdravotní záchranná služba, to je možné. Ale asi se všichni shodneme, že péče ve specializované klinice v Hradci Králové pro ni mohla mít možná i zásadní význam, a to pokračování léčby. Rychlost pomoci zcela jistě může přispět k tomu, aby další léčení bylo prospěšné. Chci říci a vyjádřit nesouhlas se stanoviskem pana senátora k jednání výboru – my jsme se o věci bavili opravdu velmi vážně. Velmi jsme to zkoumali. Dospěli jsme k závěru, ke kterému jsme dospěli. To, že k tomu jednal MIV, v podstatě rozhodl pan senátor sám. Myslím si, že pro to neměl žádné vážné důvody. Myslím, že bychom se ve věcech, kdy důvody nejsou vážné, se neměli na Senát obracet. Ne proto, že by MIV rád nic nedělal. Ale prostě proto, že bychom v těchto věcech měli uznávat rovnost před ostatním občanskoprávním řízením a nestavět se nad roveň občanů. To, že se pan senátor ještě odvolal proti našemu rozhodnutí, toho důsledkem je, že jsme zde na veřejném jednání. MIV jedná neveřejně, to jistě víte. My zde veřejně projednáváme tuto kauzu, a musíme se zabývat věcí, která je nepříjemná. A já si myslím, že ani pro toto své rozhodnutí pan senátor nemá vážné důvody, a že je to v podstatě – a teď mi promiňte takový vulgární výraz – docela obyčejný šprajc. Snad jsem vyčerpal to podstatné, co jsem chtěl říci. Děkuji.

101

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Pavel Lebeda. Senátor Pavel Lebeda: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, stejně jako vy všichni jsem upřímně zděšen, kam jsme se to dostali s touto kauzou, kdy si tady vyjádření stíhá vyjádření, obvinění, osobní útoky, paranoidní výroky, znalecké posudky, svědectví a proti svědectví, ježíšmarjá! Já bych se od toho abstrahoval, oprostil se od toho nánosu balastu a vrátil se k tomu prachobyčejnému původu, k tomu meritu věci. Přistává vrtulník, řediteli nemocnice se zdá, že porušil určité zásady dohodnuté kooperace, dojde k emotivnímu projevu a kolega Dryml pošle lékaře tam, odkud přišel. Já jsem 25 roků byl primářem ARO a mnoho a mnoho roků také šéfem okresního střediska záchranné služby. Kontakty mezi nemocnicí a posádkou záchranné služby, ať pozemní nebo leteckou, byly téměř denní chleba. Ne vždycky jsme se dohodli v klidu, často ty výměny názorů byly emotivní a musím zde říct, že jsme se posílali do daleko nehostinnějších míst, než je tam, odkud jsme přišli, byť to někdy může být poměrně blízko. Takto tedy řešeno, samozřejmě, to skončilo tím, že jsme si poplácali po zádech a dali si spolu panáka. V případě toho lékaře z Jemenu by to byl pravděpodobně ibiškový čaj. Harašení pojmem rasismus - to by nás asi nikdy nikoho nenapadlo, byť třeba někteří kolegové byli ze Slovenska, a že by vytáhli tuto kartu, je nemyslitelné. To se v našich středoevropských krajinách nějak nenosí. Pojmu rasismus se u nás poměrně živě užívá, známe spoustu spoluobčanů, kteří na jakoukoli výtku, žádost o dodržování zákonů, projednávání přestupků či trestních činů okamžitě reagují, že jde o rasismus. Takže já v tom vyjádření kolegy Drymla nespatřuji rasismus, tam o žádném rasismu není řeč, proboha, uvědomme si to. Jestliže se to ovšem nabalilo do tohoto obludného monstrózního případu, tak už nevím, jak z toho ven, to se asi bude muset nějaké usnesení odhlasovat. Ale já tedy ještě na vysvětlení - přece jenom při tom emotivním projevu – ten lékař záchranné služby kontra kolega Dryml - je tady ta situace, že on z té nemocnice byl sám a všichni ti svědci, kteří svědčí, byli ze záchranné služby, což je jedno hnízdo. Ale to nechci obhajovat, zase do té míry kolegu Drymla – ten se v tom patlal, jak to říkala moje babička a nebudu to rozvádět. Děkuji za pozornost. Je mi líto, že tato situace dospěla do této obludné formy, a jestliže jsem promluvil, jak jsem promluvil, ze stavovské cti lékařské a senátorské. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jaroslav Doubrava. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, přiznám se, že jsem k tomu nechtěl vystupovat. Nicméně vystoupení pana kolegy Lebedy, který nás vyzval, abychom se vrátili k meritu věci, mě k tomu vyprovokovalo. Myslím, že tady jsou dva aspekty. Jednak je taková – přiznejme si – menší oblíbenost kolegy Drymla mezi námi, kdy k němu máme celou řadu výhrad, a to by s tím ale nemělo souviset, a druhá je taková trošku alergie na pojem rasismus, sice spojovaný s trošku jinými občany, ale přesto tohle mezi námi je a víme, že tímto výrazem jsou označovány i případy, které k rasismu mají hodně daleko. Já jsem za tu dobu, kdy tady jednáme, měl možnost seznámit se trošku blíž s tím znaleckým posudkem, o kterém tady kolega Dryml mluvil. Já nemohu souhlasit s kolegou Antlem v tom, že se tady zabývá znalec používáním letecké služby a na tom, ano, cituje tady zákon o civilním letectví, ale to je citace

102

zákona. Nemyslím si, že to je posudek o tom, jestli ano nebo ne. Já nebudu své povídání moc natahovat, pro mě je ten znalecký posudek natolik pádným argumentem, že podle něj budu i hlasovat. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. A nyní se přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, slovutný Senáte. Já jsem tady byl některými našimi kolegy označen za lháře. Já si takové věci většinou vyřizuji mezi čtyřma očima a velmi rázně. Nebudu říkat, jak bych to řešil, ale mnozí, kteří mě z vás znají, vědí, co by následovalo. Nemám ve zvyku lhát. Pokud – a tady to jasně zaznělo – na mandátový a imunitní výbor je neveřejný, tak bylo jasné a týkalo se to Senátu, tak bylo jasné, že by se to mělo projednávat právě tady na tomto výboru. Pokud se to někomu nelíbí, je to jeho vina. Dokonce i policie a v těch policejních spisech je napsáno, že pilot vrtulníku vystoupil z vrtulníku a začal vykřikovat: Podívejte se, jakého senátora jste si zvolili. Mimochodem, nebyl jsem zvolen na Trutnovsku. To tam je. A kdyby pan zpravodaj – vaším prostřednictvím – četl pozorněji, tak by zjistil, že to je údaj policejního orgánu. Tady ze zpochybňuje činnost znalce. Tady – vaším prostřednictvím, pane předsedající – pan senátor a zpravodaj Antl zpochybňuje činnost znalce, dokonce už tady i jako prokurátorsky navrhuje trest. No to je prostě neslýchané! Neslýchané! Ten znalec nese odpovědnost. A každý z vás, kdo si přečte ten znalecký posudek, tak zjistí, že je napsán velice a velice objektivně i s odvoláváním se na skutečnosti, které zjistil přesně z těch materiálů, co měl k dispozici mandátový a imunitní výbor. Došlo k ohrožení zaměstnanců nemocnice. Vy – jako zákonodárci – byste měli vědět; a – vaším prostřednictvím – i k vám, pane předsedo, jako k bývalému šéfovi odborů, že v souladu s § 101 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, které se týká výkonu práce. Tam se jednoznačně jednalo o to, že jsem se zastával zaměstnanců, kteří prováděli údržbu, to znamená, řádně jsem plnil svoje povinnosti. K tomu, jak se vyjadřují někteří zaměstnanci záchranné služby. Většinou jde o lékaře, kteří byli propuštěni z nemocnice. Na druhé straně je tam jasně napsáno, že celý incident, vážení, netrval více než jednu minutu. Takže vidíte, jak z jedné minuty, co se všechno dělá, kdo všechno se tím musí zabývat. A viníkem jsem já? Já jsem podával trestní oznámení? Trestní oznámení přece podal ten lékař. Lékař, který se rozhodl, že ukáže senátorovi České republiky, zač je toho loket! A aby toho nebylo málo, tak to všechno převedl do rasistické podoby. Tady se bavíme o pozitivní diskriminaci! Byl to Dryml, který podával trestní oznámení? Teď vám cituji, co se vám tady snažil říci – vaším prostřednictvím, pane předsedající – pan senátor Antl. Byla věc se souhlasem okresního zástupce? Policie to řešila jednoznačně. Ale vstoupilo do toho státní zastupitelství. My se tady měníme v prokurátorskou republiku! Byla věc okresního státního zástupce právně posouzena, a teď cituji, a to vám tady pan senátor Antl – vaším prostřednictvím, pane předsedající – nikoliv jako trestný čin, ale jen jako možný, opakuji, jako možný přestupek vaší osoby. A policejním orgánem podle paragrafu odevzdána k projednání. Takže jen jako možný přestupek. Ani nadřízené Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové, kde má pan senátor – vaším prostřednictvím, pane senátore, velmi

103

dobré kontakty, tak ani toto nadřízené Krajské státní zastupitelství nebylo přesvědčeno o tom, že jsem spáchal nikoliv trestný čin, jak mě křivě obvinil lékař, o kterém jsem se dozvěděl, že je z Jemenu, ale jen jako možný přestupek. Ano, takto se manipuluje s některými fakty! A pokud je urážka to, že někomu řeknete – ať se vrátí, odkud přišel, tak já už nevím, kam jsme se to v ČR dostali. Tady se mluví něco o lidském hledisku. Ale já jsem vám, vážení, řekl, že jsem jenom chtěl, aby byla dodržována jistá pravidla. Nemůže zachraňovat život někoho na úkor toho, že ohrozíte život někoho druhého. To je přece jasný zákon a jasné přikázání. Tady se z toho dělá demagogie. Vždyť to přece není možné, abyste zachránil jeden život, a těch životů bylo zmařeno několik. Dovedete si představit – vaším prostřednictvím, pane předsedající – k panu předsedovi MIV, že by vrtulník nasál seno a spadnul i s celou posádkou na přistávací plochu, která byla asi jenom 7 metrů od příjezdové komunikace, kde chodili lidi? Kolik lidí by to bylo? Navíc, naše nemocnice poskytuje akutní zdravotní péči i v případě infarktů, a ti lidé jsou tam léčeni. Je otázka pro leteckou záchrannou službu nebo pro záchrannou službu, proč postupovali zrovna tímto způsobem, když podle zdravotnických zákonů mají dovézt člověka do nejbližšího zdravotnického zařízení, které může poskytnout tuto zdravotní péči. V tomto případě se to nestalo. Několikrát a opakovaně jsme vyzývali leteckou záchrannou službu. Jsou na to dokumenty, a vy to dobře víte, aby se ujasnila pravidla. Ne, oni si budou dělat, co budou chtít, a když se to někomu nebude líbit, tak na něj dají hnedle trestní oznámení pro rasismus! Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nikdo další se do rozpravy nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Táži se pana senátora Drymla, jestli ještě chce závěrečné slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, jako u soudu jsem dostal závěrečné slovo, tak toho využiji. Chtěl bych říci, že i mě osobně mrzí, co se stalo. Protože se zneužívá trestního oznámení k boji proti jistému senátorovi. A k tomu se jako sněhová koule nabalují některé animozity mezi námi některými. Český Senát by měl rozhodnout o tom, jestli stanovisko, že kdo nedodržuje české zákony, ať se vrátí, odkud přišel – je anebo není trestný čin; nebo není přestupek. Bohužel někteří z vás si myslí, že pokud někoho pošlete tam, odkud přišel, je rasistický výrok. Za chvíli bude rasistickým výrokem ne to, že pokud někdo nechce dodržovat české zákony, tak ať se vrátí, odkud přišel, ale za chvíli budeme chodit po českých ulicích a silnicích, a ptát se – nejseš ty náhodou odtud anebo odtamtud, abych tě náhodou neurazil… Nejseš ty náhodou Arab? Nejseš přecitlivý k některým věcem? To všechno jsou otázky, které stojí nejenom před Českou republikou, ale i před celou Evropou. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, uvědomte si, že s mým výrokem buď uvolníte lavinu trestních oznámení na každý výrok; možná i tady na tomto plénu. Anebo že řeknete – tak takhle ne! Takhle by se to nemělo dělat... A jsou věci, které prostě nejsou rasistické. Ať se to někomu líbí anebo nelíbí. Vím, že jste se – většina z vás – již dohodli, jak se mnou takzvaně zametete. Je to ale na vašem rozhodnutí. A jak se rozhodnete, tak se na vás budou občané dívat. Je škoda, že jste nechtěli slyšet některé věci a názory občanů k této věci, která, možná si to mnozí z vás ani neuvědomujete, hýbá a ještě bude hýbat Českou republikou.

104

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pane garanční zpravodaji, přejete si vystoupit? (Ne.) Děkuji. Než přistoupíme k hlasování a budeme hlasovat o usnesení, které zní: "Senát potvrzuje uložené disciplinární opatření navržené MIV", protože to je podle pořadu, toto usnesení bylo v odvolacím řízení MIV potvrzeno – tak chci ještě tady uvést, že vás všechny tady odhlásím, aby to bylo objektivní hlasování. Vyndejte si karty a znovu se přihlaste. Můžete teď. Připomínám, že jsem vás odhlásil, tak abyste se znovu přihlásili. Nyní budeme hlasovat o navrženém usnesení MIV, které zní: "Senát potvrzuje uložené disciplinární opatření navržené MIV." Paní Bayerová se hlásí? (Ne.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 37. Registrováno 48, kvorum pro přijetí 25. Pro návrh se vyslovilo 30, proti 2. Návrh byl schválen. Děkuji vám. Projednávání tohoto bodu končím. Budeme pokračovat v jednání této schůze zítra od 9.00 hodin. Chci upozornit, že se objevili další omluvení! Dámy a pánové, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, apeluji na účast zde! Dovolte mi, ale musím říci, že považuji – a doufám, že i vy taky, že je naše povinnost, aby tady účast byla, abychom se všichni jednání účastnili! Opravdu k tomu vyzývám, abyste to přehodnotili, kteří se chcete omluvit, jaksi svou pozici, a abyste se zítra jednání pléna Senátu zúčastnili. Děkuji vám. (Jednání ukončeno v 19.31 hodin.)

105

2. den schůze – 30. května 2014

(Jednání zahájeno v 9.03 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 21. schůze Senátu. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Daniela Filipiová, Vladimír Plaček, Miroslav Nenutil, Eva Syková, Eva Richtrová, Tomáš Jirsa, Alena Gajdůšková, Jaromír Strnad, Karel Korytář, Jan Veleba, Ivo Bárek, Petr Gawlas, Stanislav Juránek, Miloš Vystrčil, Jan Žaloudík, Miloš Janeček, Božena Sekaninová, Zdeněk Schwarz, Miroslav Antl, Patrik Kunčar, Pavel Trpák, Jaroslav Sykáček, Karel Kapoun, Jaroslav Zeman, Pavel Eybert, Jiří Čunek, Jaromír Štětina, Jozef Regec, Jaroslav Kubera, Jiří Dienstbier, Marcel Chládek, Alena Dernerová, Jiří Šesták, Miroslav Škaloud, Václav Homolka, Jiří Lajtoch a František Bublan. Pro vás upozorňuji, kteří jste se ještě nezaregistrovali, abyste tak učinili; v případě, že byste kartu opomněli, vyzvedněte si náhradní v předsálí u prezence. Ráno jsem obdržel omluvu neúčasti ministra životního prostředí Richarda Brabce a jeho žádost o vyřazení senátních tisků č. 230 a 231. Dále jsem obdržel žádost prezidenta NKÚ Miloslava Kaly o vyřazení jeho bodu z pořadu 21. schůze Senátu. Jedná o se senátní tisk č. 269. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o těchto návrzích. To znamená, návrh pořadu ve formě vypuštění tisku č. 230, 231 a 269. Přizvu vás k hlasování. Přítomno 34, kvorum pro přijetí 18. Zahajuji hlasování o návrhu – vypustit uvedené tisky z pořadu schůze, jak jsem přečetl. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování č. 38. Registrováno 34, kvorum 18. Pro návrh 31, proti 2. Návrh byl přijat. Nyní projednáme bod, kterým je 26. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pekingská smlouva o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi, podepsaná v Ženevě dne 29. dubna 2013 (senátní tisk č. 206) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 206 a uvede ho ministr kultury Daniel Herman, kterého mezi námi vítám a uděluji mu slovo. Ministr kultury ČR Daniel Herman: Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji si uvést návrh, který vláda předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pekingskou smlouvu o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi.

106

Tato mezinárodní smlouva světové organizace duševního vlastnictví byla přijata v červnu roku 2012 na diplomatické konferenci v Pekingu. Její přijetí představuje důležitý milník k překlenutí mezery v mezinárodním systému práv duševního vlastnictví. Pekingská smlouva umožní hercům a dalším výkonným umělcům podílet se i v mezinárodním měřítku s výrobci zvukově obrazových záznamů, tedy zejména s filmovými producenty na příjmech generovaných z užití filmů, v nichž účinkují. Kromě majetkových práv jim rovněž zaručí i ochranu jejich práv osobnostních. Smlouva je plně v souladu s naším právním řádem, tzn. především s platným autorským zákonem i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Závazky převzaté smlouvou v případě její ratifikace nevyžadují žádné změny ani doplnění naší právní úpravy. Usnesením ze dne 24. října 2012 č. 785 česká vláda vyslovila souhlas se sjednáním této prezidentské smlouvy a doporučila prezidentu republiky, aby smlouvu po jejím podpisu a vyslovení souhlasu Parlamentem ČR ratifikoval. Současně pověřila předsedu vlády předložit smlouvu po jejím podpisu předsedům Poslanecké sněmovny a Senátu k vyslovení souhlasu Parlamentem ČR s její ratifikací. Smlouva byla za ČR podepsána. Samozřejmě s výhradou ratifikace v dubnu loňského roku. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jako gestor předmětné mezinárodní smlouvy si dovoluji – jménem vlády – navrhnout, aby Senát s ratifikací Pekingské smlouvy vyslovil souhlas. Děkuji za vaši pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Máte k dispozici míso u stolku zpravodajů – tady po mé pravici... Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 206/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je VVVK. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 206/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Šesták, kterého zastoupí pan senátor Jiří Oberfalzer. Prosím tedy o přednesení zpravodajské zprávy. Senátor Jiří Oberfalzer: Pane předsedo, pane ministře, v úvodním vystoupení jste slyšeli, co je podstatou tohoto vlastně doplnění dřívějších mezinárodních úmluv. V otázce autorských práv byla zacelena mezera týkající se výkonných umělců, kteří – mimochodem – zejména třeba v České republice byli dlouho zanedbáváni v otázkách další distribuce a podílu na jejich výnosech, jakož i reprízovném. Já bych snad jen připomněl, že tento návrh již jednou v Senátu byl představen na výboru, ale z důvodu rozpuštění Poslanecké sněmovny jsme museli z procedurálních důvodů jeho projednávání odmítnout. Nicméně, prodleva byla využita k tomu, že byly vyčištěny některé legislativně-technické nedostatky. Nic nyní nebrání tomu, abychom nyní vyslovili souhlas s ratifikací, k čemuž vás také usnesení našeho výboru vyzývá. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Pavel Lebeda. (Nepřeje si vystoupit.) To znamená, že usnesení je asi shodné, děkuji. Kolegyně, kolegové, otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore.

107

Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, český Senát má být tou poslední kontrolou a pojistkou určité zákonnosti a právní jistoty. Ne vždy se mu to daří. Já jsem si přečetl přílohu k informaci – k senátnímu tisku č. 206, kterou vypracovali naši legislativci. Tam jsou legislativně-právní zásadní a velmi významné připomínky. Vidím, že ani pan zpravodaj – vaším prostřednictvím, pane předsedající – kolega Oberfalzer se o tom ani nezmínil, což mě velmi udivuje. Za prvé bych chtěl požádat pana ministra, a tam je to jasně řečeno, že vtahování komory Parlamentu ČR do připomínkového řízení v případě mezinárodních smluv je velmi problematické. Protože tady jsou jiné mechanismy, jiné postupy. My nejsme žádné připomínkové místo, abychom se tím řídili! I když chápu, že možná tady byla ze strany ministerstva snaha o to, aby šla nějaká informace. Ale mělo by to být trošku jiným způsobem. Je to narušení systémové práce českého státu! Po stránce formální je s podivem – a to cituji – obsah senátního tisku a paralelního tisku Poslanecké sněmovny není totožný. Už jsme se tady s tím jednou potkali. Byla z toho možná i nějaká mediální aféra. A tady se píše něco velmi závažného! Takže bych byl rád, jestli se s těmito legislativními připomínkami, a jakým způsobem, vypořádával garanční výbor – a co mi k tomu řekne pan ministr. Protože někdy je dobré komunikovat i s našimi legislativci! Ku prospěchu nás všech, pane ministře! Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Prosím, v rámci rozpravy se hlásí pan zpravodaj Jiří Oberfalzer. Prosím. Senátor Jiří Oberfalzer: Chci jenom reagovat na vystoupení pana kolegy Drymla. Mám ověřeno s legislativou, že v mezidobí došlo k odstranění vytýkaných vad. Týkaly se překladu a nějakého terminologického nesouladu. Takže je pravda, co jsem říkal, že nám je předkládán tisk v opravené podobě. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Hlásí se opět pan senátor Vladimír Dryml, prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové – vaším prostřednictvím, pane předsedo – k panu kolegovi Oberfalzerovi. Je škoda, že nám to neřekl dříve, protože bychom si mohli ušetřit čas i moje vystoupení. Je škoda, že tak závažnou věc tady říká až po mém vystoupení – až když jsem ho k tomu vyzval. Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře? Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy, Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Pane ministře, chcete se vyjádřit? Prosím, máte slovo. Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, děkuji za připomínky, které zde byly. Procedura, kterou proběhl tento materiál, je standardní – a jak už zde bylo řečeno, překladové vady byly odstraněny. Děkuji ale za připomínky, které zde zazněly a děkuji za pozornost.

108

Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Vzhledem k tomu, že nepadl jiný návrh, než který je v usnesení výboru, tzn. dát souhlas s ratifikací, přistoupíme k hlasování. V sále je přítomno 36 senátorek a senátorů, kvorum 19. Budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Pekingské smlouvy o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi, podepsané v Ženevě dne 29. dubna 2013. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomu návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 39. Registrováno 36, kvorum 19. Pro návrh 34, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi a děkuji zpravodaji. Dalším bodem je 27. Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2013 (senátní tisk č. 240) Navrhuji, abychom nejprve – podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí pana Zdeňka Prokopce, který je náměstkem pro hospodaření s majetkem a právní služby Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na našem jednání. O tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je aktuálně přítomno 36 senátorek a senátorů, kvorum je 19. Pro jistotu zvu k hlasování. Budeme hlasovat o účasti pana náměstka Zdeňka Prokopce. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Pan senátor Guziana asi omylem stiskl přihlašovací knoflík. Dobře, děkuji. Děkuji za hlasování č. 40. Registrováno 36, kvorum pro přijetí 19, pro návrh 31, proti nikdo. Návrh byl přijat. Dovolte mi tedy, abych zde přivítal pana náměstka Zdeňka Prokopce. Projednávanou zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 240 a prosím pana náměstka, aby nás s výroční zprávou seznámil. Dobrý den! Zdeněk Prokopec: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám prezentoval Výroční zprávu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2013. Jak říká již název, hlavním úkolem tohoto úřadu je spravovat majetek a zastupovat stát v právních sporech. Dovolte několik čísel. Ministerstvo financí schválilo rozpočet na rok 2013 – příjmy ve výši 700 mil. Kč, výdaje 1,496 mld. Kč, skutečnost v příjmech byla 1,1 mld. Kč, to znamená, že v příjmech jsme překročili závazný ukazatel o 57 %. To jsou samozřejmě ovšem realizace pouze úplatné. Náš úřad provádí také bezúplatné převody. Za rok 2013 jsme provedli bezúplatné převody u 31 tisíc položek, což činilo přibližně 3 mld. Kč. Naším partnerem při bezúplatných převodech jsou města, obce, kraje, pak organizační složky státu, Státní pozemkový úřad atd. U kulturních památek, z nichž některé patří také pod naši gesci, jsme realizovali od začátku existence úřadu 236 položek. Dalším velmi významným úkolem je zjištěné bezesmluvní užívání, to znamená, že se staráme o zajištění majetku, který nebyl ošetřen smlouvou,

109

většinou jsou to majetky, které dostáváme odúmrtí. Za rok 2013 jsme řešili 30 122 položek. Jak už jsem říkal v úvodu, dalším významným úkolem jsou soudní spory, kde Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zastupuje nejenom sám sebe. V soudních sporech máme 473 řízení, kde jde o 124 mld. Kč, ale na náš úřad se obracejí i jiné organizační složky státu, ministerstva, takže ministerstvo financí nám přidalo 82 řízení, kde jde asi o 30 mld. Kč, ministerstvo spravedlnosti 300 řízení, Státní pozemkový úřad 300 řízení. Dále zastupujeme ministerstvo životního prostředí a ministerstvo kultury. Důležitým úkolem už i v minulosti je komunikace s příjemci individuální bytové výstavby. Pro vaši informaci, bylo rozdáno 125 mld. Kč, které byly ošetřeny smlouvami s individuálními stavebníky, 84 % jsme vyřešili, 15 % je ve stadiu sledovanosti a jenom u jednoho procenta jsou pohledávky, které se dále řeší. Úlohou našeho úřadu není jenom realizovat majetek, ale ho i nabývat. Nabýváme ho ze tří titulů. Je to i mnou zmiňovaná odúmrť, pak je to majetek propadlý z trestné činnosti a po likvidovaných státních podnicích. Od 1. června 2009 jsme převzali také pozůstatek Fondu dětí a mládeže, šlo o 49 budov a 138 pozemků a jsou tam závazky a pohledávky ve výši asi 60 mil. Kč. Současný majetek, kterým úřad nakládá, je 154 523 položek v celkové ceně 1,06 mld. Kč. U movitého majetku je 137 položek v ceně asi 139 mil. Kč. Současně pracujeme na historickém majetku církví. Máme 1 086 výzev, tyto výzvy ještě v roce 2014 přibývají, tak jak nám je přeposílají organizační složky státu. Důležitý úkol máme v zajištěném majetku. Podle zákona č. 279 hospodaříme se 4 758 položkami v celkové ceně asi 4 mld. Kč. Celkový počet zaměstnanců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových k 31. prosinci 2013 byl 1 854 osob. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane náměstku. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání této výroční zprávy výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 240/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Josef Řihák a toho nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, myslím si, že vše podstatné z této Výroční zprávy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2013 tady řekl již pan náměstek Prokopec, který je náměstkem tohoto úřadu. Na jednání našeho výboru se zúčastnil a předkládal tuto zprávu náměstek ministra financí pan Ondřej Závodský, který, jak nás informoval, byl zároveň jmenován ministrem do čela tohoto úřadu, protože navrhovatel, který je tady ještě uveden, pan Miloslav Vaněk, byl "odejit" z tohoto úřadu. Myslím, že všechny věci tady řekl již pan náměstek, já bych se pouze opakoval v tom, jak se starají o majetek, jak nás zastupují v různých soudních sporech a jaká je úspěšnost tohoto úřadu. Seznámil bych vás pouze s usnesením, které jsme přijali na našem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu: I. doporučujeme Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2013,

110

II. výbor mě určil zpravodajem pro jednání na plénu Senátu, III. pověřili jsme předsedu výboru pana kolegu Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml, připraví se pan senátor Jan Hajda. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, vážený pane náměstku, vážené kolegyně, vážení kolegové. Majetek, se kterým se hospodaří, je skutečně obrovský. Ale chtěl jsem se zeptat, jaké závazky eviduje váš úřad v oblasti ekologických škod? Tam se totiž mluví o velkém množství miliard, to by mě zajímalo. Pak by mě zajímalo, kolik finančních prostředků stojí likvidace desetitisíců položek při likvidaci majetku v oblasti ochrany autorských práv, tzn. likvidace cédéček, textilních výrobků a dalších věcí a kdo to tedy platí, jestli skutečně stát, nebo jestli to pak váš úřad vymáhá od lidí, u kterých to bylo zabaveno. A pak by mě zajímalo, jak postupují některá soudní řízení, jako třeba Ochranná organizace autorská, Sdružení autorů děl výtvarného umění, které žaluje český stát, ministerstvo kultury o zaplacení 77 mil. Kč, fotovoltaiky více než 162 mil. Kč. Ale jsou tam daleko větší sumy, jako je Casino Kartáč nebo se jedná o částku vyšší než 4 miliardy. Zajímala by mě také otázka týkající se náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nezajištění splavnosti Labe. Možná, že mi nebudete moci odpovědět na všechny moje otázky, ale byl bych velmi rád, kdybych je dostal písemně. Zcela určitě byste mi mohl říci něco k ekologickým škodám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jan Hajda. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane náměstku, vážené kolegyně, kolegové. Mám jednu připomínku a přání na pana náměstka, kterou jsem mu už tlumočil na výboru. V současném období, pokud dochází k vypořádání majetků, které jsou ve správě jeho úřadu, tak je poměrně složitá situace, pokud se týká sportovních areálů na malých vesnicích. Poněvadž pokud úřad účtuje při předávání nájemného za poslední tři roky všechny hodnoty tohoto areálu, nebo hodnoty té výměry půdy, tak dochází k tomu, že řada klubů, hlavně na malých vesnicích, protože mají sotva na fotbalový balón a nemají nějaké 100 – 150 tisícové částky, tak se domnívám, že pokud se jedná o věc, která slouží především k výchově dětí a podobně, že by neměly být použitá jiná tabulková čísla pro vyplacení než ta, která jsou v současném období. Myslím si, že pan náměstek by toto měl tlumočit, a já sám na výboru budu iniciovat také připomínku vedení ministerstva financí, aby tady u těchto sportovních areálů přehodnotil situaci. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Prosím pana senátora Miloše Malého o vystoupení.

111

Senátor Miloš Malý: Pane předsedo, pane náměstku, dámy a pánové. Já bych se také jenom obrátil k detailům této zprávy, a to právě k hospodaření s drobnými pozemky a věcmi, které slouží pro veřejnou činnost. Stát vkládá na obce stále nové a nové povinnosti. Samozřejmě pak se proto musí zajistit budovy a musí zajistit pro tuto činnost úředníky. Jsem ve městě, kde stát vlastní pod budovou, kterou město zřídilo a ve které má státní správu, pozemky. Tyto pozemky se nám snaží stát prodat za cenu, za kterou v místě by nikdo takovýto pozemek nekoupil. Prostě tady mi chybí trochu logiky, tak jak bylo řečeno, i s těmi sportovními areály. Pokud něco slouží pro veřejnou správu, není to určitě tržní věc, která by měla být oceňována tržně. Je pravda, že pak se musí zdůvodňovat, proč tato cena je trošku jiná, ale tyto věci jsou lehce odůvodnitelné. Prostě je třeba, aby se používal selský rozum a věci se nehrotily. Řeknu to asi takto – v současné době platíme nájem za tyto pozemky. Máme to přeúčtovávat státu? To se mi zdá jako nesmyslné. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Kdo se ještě hlásí do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a ptám se pana navrhovatele, zda bude reagovat na některé dotazy? Prosím, pane náměstku, máte slovo. Zdeněk Prokopec: Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Já, i když se to nemá, ale začnu od toho posledního dotazu. Stát samozřejmě – a jak už jsem se zmiňoval – skoro jednu třetinu svých pozemků realizuje bezúplatným převodem. Potom máme úplatný převod, ale nic mezi tím neznáme. To znamená, že my nemůžeme převádět pozemky za 50 %, 10 %. Buď si zdůvodní žadatel důvod - veřejný zájem, bezúplatnost, anebo musíme odůvodnit a prodáváme pozemky za cenu, kterou určí soudní znalec. Žádná cesta mezi tím není. Na předchozí dotaz o převodu pozemků na sportoviště – samozřejmě při zdůvodnění - a není to ojedinělý přístup, že bychom bezúplatně převáděli pozemky pod sportovišti, tam je problém, že zákonem, který byl 290 – se převáděly sportovním organizacím bezúplatně pozemky sportovišť. Někde mezi tím tělovýchovné jednoty skončily a provozovatelem je obec a vypadla z tohoto režimu sportoviště. Potom se musí zdůvodnit bezúplatný převod na obec, ale myslím si, že to děláme a záleží jenom na argumentaci. Pokud jde o první dotaz o soudních sporech – ve výroční zprávě jsou jednotlivé soudní spory popsány s tím, že odpověď na ten dotaz je tak složitá, že bychom si dovolili požádat, abychom odpověď konkrétní dali písemně s tím, že my přejímáme žaloby od jednotlivých ministerstev, jak ministerstva vyhodnotila způsobenou škodu. My potom pouze zastupujeme stát při žalobách – jak byla zdůvodněna, jestli byla vyčíslena celá škoda. To už je otázka ministerstva, jak definuje žádost o právní pomoc. Ale znovu opakuji, otázka byla tak složitá, že bych, pane předsedo, požádal, abychom měli možnost se písemně vyjádřit. Předseda Senátu Milan Štěch: Samozřejmě, děkuji. Pane zpravodaji, chcete se vyjádřit? Ano. Prosím, máte slovo. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo. Pane předsedo, já se domnívám, že když jsou předkládány tyto zprávy, měli by je tedy přednášet ředitelé, případně ti, kteří jsou pověřeni. Je třeba si uvědomit, že přišel do Senátu – říkám – pouze pan náměstek a mě mrzí, že náměstek ministra financí, který byl pověřen řízením, nepřišel tyto věci obhajovat.

112

V diskusi vystoupili tři senátoři. Já s tím mám zkušenosti. Vím, že se také prodává za znalecké posudky, ne za tržní cenu, ale za znalecké posudky. A jak říkal pan náměstek, buďto se obhájí veřejný zájem nebo se neobhájí. Jinak se musí prodávat všechno za znalecké posudky. Takže náš výbor doporučuje vzít na vědomí tuto zprávu. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Můžeme přistoupit k hlasování. Moment, něco se mi stalo na počítači. Pouze jediný návrh, který byl předložen, je v usnesení výboru a ten zní: Senát Parlamentu ČR bere na vědomí výroční zprávu Úřadu pro hospodaření státu ve věcech majetkových za rok 2013. O tomto usnesení budeme po znělce hlasovat. Aktuálně přítomno je 38 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 20. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. V hlasování č. 41 registrováno 38, kvorum 20. Pro návrh 36, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji panu náměstkovi a děkuji i zpravodaji. Posledním bodem našeho jednání je 28. Návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Gawlase a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 225) Tento návrh senátního návrhu zákona uvede zástupce navrhovatelů pan senátor – já tu mám pana senátora Bratského… Tak pan senátor Antonín Maštalíř. Pane senátore, máte slovo. Senátor Antonín Maštalíř: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, budu to mít dneska trošku komplikovanější, protože mě pověřil pan Gawlas; já jsem jinak uvedený jako spoluautor návrhu změny senátního zákona, včetně pana Petra Bratského… Hledám ho, jestli tu je, stejně ho nevidím… Kromě toho mě ještě požádala paní senátorka Syková, že by ráda chtěla dát pozměňovací návrh. Mám ho tu. Já pak s ním vystoupím. Vystoupím i v obecné rozpravě s jejím návrhem. Když se nad tím zamyslíte, tak její návrh má logiku. Já bych nejdříve začal novelou zákona č. 3621/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Je to materiál 225. Jedná se o krátkou novelu zákona, která reaguje zejména na problematiku zkracování trasy a objíždění mýta, a tím poškozování vozovek silnic nižších tříd některými řidiči nákladních vozidel. Prvotním impulzem k přípravě předloženého návrhu byl extrémní nárůst těchto případů, zejména v česko-polském příhraničí. Řidiči se zde objížděním placených úseků a používáním menších hraničních přechodů určených pro osobní dopravu výrazně zkracují cestu a šetří tak na palivu i mýtném.

113

Tento problém se však zdaleka netýká pouze příhraničních oblastí. Velmi výrazně se projeví všude tam, kde je časová a ekonomická – jedná se o palivo a mýtné – výhodnost kratší trasy převáží nad hrozbou relativně nízkých stávajících sankcí, které hrozí řidičům za porušení zákazové značky "zákaz vjezdu vozidel", jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez. Řidiči nákladních vozidel jízdou po silnicích třetí třídy a po místních komunikacích tyto výrazně poškozují. Ohrožují také bezpečnost a ruší klid obyvatel dotčených obcí, protože velká část těchto komunikací má nezpevněné vozovky bez chodníku a někdy i bez krajnic. Přičíst je dále třeba také zvýšená prašnost a exhalace. Současné znění zákona nezná specifický přestupek pro porušení zákazu vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez, tj. zákazu vyplývajícího z dopravní značky číslo B 13. Porušení tohoto zákazu je dle současné úpravy možné kvalifikovat jen jako přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jehož se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písm. a) až j) nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona. V daném případě je porušena povinnost řídit se dopravními značkami stanovená v § 4 písm. c) zákona o silničním provozu. Za tento přestupek se v blokovém řízení uloží pokuta do 2 tis. Kč. Sankci ukládá příslušník Policie ČR nebo strážník obecní policie; v nezkráceném správním řízení pak pokuta od 1500 do 2500 Kč. Sankci ukládá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Předložený návrh proto pod písm. k) přímo zavádí nový přestupek, který se jmenuje "porušení zákazu vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez". Za tento přestupek se navrhuje sankce od 2500 do 20 000 Kč. Je možné jej řešit také blokovou pokutou 2500 Kč a udělují se za něj dva body. To je návrh od pana Gawlase a ostatních senátorů, jak si můžete přečíst v materiálu 225. Předseda Senátu Milan Štěch: Všechno, pane senátore? Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal VHZD jako výbor garanční. Tento výbor přijal usnesení, která vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 225/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Lajtoch, kterého zastoupí pan senátor Jiří Bis. Pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Bis: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky a senátoři, zastupuji kolegu Lajtocha. Byl mi předán následující text. Skupina senátorů předložila k projednání Senátu rozsahem nevelký návrh novely zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Předložený návrh zákona je svou podstatou zaměřen na problematiku objížděný zpoplatněných úseků pozemních komunikací, kdy jsou určitými kategoriemi vozidel využívány pozemní komunikace nižších tříd, a to i přesto, že jsou na nich umístěny zákazové značky omezující vjezd vozidel určité tonáže. Tento zákaz je hojně porušován všude tam, kde časová a finanční úspora užití zakázané pozemní komunikace převáží nad rizikem uložení relativně nízké pokuty. Změna zákona spočívá v nové skutkové podstatě přestupku, a to porušení zákazu vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost překračuje vyznačenou mez, tzn., pokud je uveden zákaz vjezdu vozidel např. 3,5 tuny a řidič tento zákon poruší, bude mu uložena pokuta a připsány 2 body. Do současné doby bylo toto

114

řešeno jako porušení jiných povinností, tzn., pokuta byla v nižší relaci a nebyl to bodový přestupek. Nic jiného není novelou řešeno. Účinnost zákona je navrhována prvním dnem druhého kalendářního měsíce jeho vyhlášením ve Sbírce zákonů. VHZD svým 210. usnesením z 29. schůze konané dne 15. května 2014 k návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů výbor: I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR návrh senátního návrhu zákona s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení; II. určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Lajtocha; III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan senátor Petr Bratský. Senátor Petr Bratský: Dobrý den, pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, za prvé se chci omluvit, že když jsem objevil návrh paní kolegyně senátorky Sykové, tak jsem si honem rychle běžel ještě pro notebook, abych si ověřil, co jsem si myslel. Než jsem se stačil vrátit, tak jednání proběhlo tak rychle, takže chci poděkovat i kolegovi Maštalířovi, že mě zastoupil. Jenom k tomu, co paní kolegyně Syková navrhuje, bych vám chtěl říci, že bychom museli oddělit hlasování. Hlasovat za prvé o jejím prvním bodu, protože ten jsme tam – jako navrhovatelé – nedávali. Mění to původní text zákona. Pak by se muselo hlasovat o tom druhém, kde se mění v posledním bodu sloupce; ale ne v jednotlivých sloupcích, ale v posledním sloupci by se nahradil (ne doplnil) text, který jsme my uvedli a který by se musel nahradit tím jejím. Tolik k věci. Osobně za sebe její návrh nepodporuji. Původní návrh je mnohem jednodušší, snáze vymahatelný. To byl záměr předkladatelů. To jsem vám chtěl říct za sebe, abych to řekl jako zpravodaj – za předkladatele – kdybych byl tady předtím včas. Tak se omlouvám ještě jednou. Berte to, prosím, jako mé obrovské pokání. Já jsem si to opravdu chtěl ještě prověřit na "compu". Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pan senátor Maštalíř se hlásil jako "první náhradník“… Uvedl, že on je ta pověřená osoba, takže se nemusíte, pane senátore Bratský, omlouvat. Prosím, nyní vystoupí pan senátor Antonín Maštalíř. Senátor Antonín Maštalíř: Já už v podstatě nemám nic, co bych řekl. Protože pan Bratský to teď všechno řekl… On nás oslovil pan senátor Gawlas více lidí; momentálně tu nikdo nebyl a ještě tu byl zároveň pan senátor Plaček, který mohl vystoupit… Nicméně, vzhledem k tomu, že pozměňovací návrh od paní prof. Sykové jste dostali na stůl a pan senátor Bratský to tady celé vysvětlil, přesto všechno jsem slíbil paní senátorce, že za ni vystoupím, takže tak činím. Ale už nemám, co

115

bych více řekl. Prostě dávám prostor, pokud se chce ještě někdo přihlásit do diskuse. Pak vystoupím, až budeme hlasovat. Předseda Senátu Milan Štěch: Pak je návrh potřeba přečíst v podrobné rozpravě, pokud ho podpoříte. Nyní vystoupí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore… (Ne.) Tak paní senátorka Eliška Wagnerová. Senátorka Eliška Wagnerová: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já jsem pozměňovací návrh dostala až teď. Tak jsem si všechno rychle přečetla. Ale obávám se, že pan senátor Bratský – vaším prostřednictvím, pan předsedo – nemá pravdu, když říká, že je to jenom jednodušší text, co je navrženo – na rozdíl od toho pozměňovacího návrhu. Totiž pozměňovací návrh je vlastně rozšiřující. To nejsou totožné texty. Protože zatímco to, co je navrženo skupinou senátorů, postihuje jenom okamžitou hmotnost celého auta, tak pozměňovací návrh paní senátorky Sykové postihuje jak celkovou hmotnost, tak přesah na jedné nápravě. Já si teď nevzpomínám, kde, ale rozhodně jsem někde slyšela nějaké dopravní vysílání v televizi, že policisté právě hovoří o tom, že v zásadě je toto problém, že celková hmotnost překročena není, nicméně je právě překročena jenom na té jedné nápravě. Ještě jsem tam, myslím, slyšela, že je poměrně obtížné to měřit, což může být jaksi technický problém, ale to už je věc jiná. Jestli ne účelem návrhu zákona ochrana komunikací, tak je nepochybné, že to, co navrhuje paní senátorky Syková, ochranu poskytuje komplexnější, než to činí samotný návrh. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, paní senátorko. Prosím pana místopředsedu Zdeňka Škromacha, aby se ujal slova. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, určitě vnímám pozitivně snahu svých kolegů o to – řešit určitou konkrétní situaci v oblasti dopravy. Jsem přesvědčen o tom, že toto opatření je sice dobře myšleno, nicméně nic nepřinese. Protože jednak nejsem přesvědčen o tom, že máme neustále buzerovat občany a neustále vymýšlet další a další, čím dál tím větší tresty, ale spíš věci řešit systémově. Trest nevyřeší nic, pokud není viník přistižen, pokud u toho jaksi není patřičný orgán. Orgánů je poměrně málo. Chápu snahu ministra vnitra o posílení složek a početních stavů policie. Stejně tak zlepšit i jejich finanční situaci. Ovšem dnešní doba je taková, že v zásadě se většinou sleduje provoz přes kamery. Pak to vede k tomu, že jsme tady v minulosti prolomili některé zásadní principy, např. princip osoby blízké, kdy jsme v podstatě zavedli udávání dokonce vlastních rodinných příslušníků pod hrozbou pokuty, což bylo naposledy za minulého režimu fašistického, kdy to byla jedna z podmínek zvláštního režimu, který tady přišel společně s Hitlerem. Bohužel, podobné situace stejně nic nevyřešily. Protože do té doby, dokud nebude policista stát na místě na ulici, tak můžu jet klidně v masce prasete nebo čehokoliv, ale pokud mě zastaví, tak se musím legitimovat, a ví, kdo jede. Jestliže ale všechno sledují jenom přes kamery, tak se velmi těžko prokazuje, že člověk tam byl. A je logické, že by kdokoliv neměl být postihován jenom za to, že si myslíme, že tam byl, a nutit ho udávat své blízké. Jenom proto, že jsme přesvědčení, že je to lepší způsob.

116

Pokud jde o otázku objíždění silnic, které jsou s poplatkem – řešení je přece jednoduchá. Je potřeba najít způsob, a už jsme o tom v minulosti hovořili, mít možnost zpoplatnit i tyto objízdné trasy, jak to mají např. na Slovensku. Satelitní systém, který dneska funguje, je možné třeba na tento účel použít. Je to systémové. Nemusí stát na každé ulici, na každém remízku nemusí stát policajt. Ale jestliže někdo sjede z dálnice s kamionem a žene to někde boční cestou, tak zaplatí stejně. Čili se mu nevyplatí to objíždět v takové situaci! Tady bych možná upozornil jenom na takový paradox, kdy v našem stíhání a buzeraci občanů, kam to až může někdy vést. Myslím, že tady s některými kolegy pocházíme z oblasti jižní Moravy, z vinařských oblastí, kde dneska za miliony Evropské unie budujeme vinařské cyklistické stezky – v podstatě jsme zavedli, že cyklista, který požije dva-tři pohárky dobrého vína a vydá se na cyklistickou stezku, je na veřejné komunikaci. A bohužel se dějí situace, kdy policisté hnáni tím, že musí vydělávat a ukládat pokuty, se postaví na takovouto komunikaci a nejenže dávají pokuty, ale dokonce těm chudákům cyklistům, kteří na vinařské cyklistické stezce si dali pohárek ve vinném sklípku, tak seberou řidičák… Vážené kolegyně a kolegové, myslím, že je třeba se nad těmito věcmi zamyslet a např. když řeknu u cyklistů, tak přece by byl normální výklad, tak by člověk jako zákonodárce uvažoval, a tak jsme to asi i mysleli, když jsme to schvalovali, že tedy k alkoholu u cyklisty, ale i u chodce, protože chodec je podobná záležitost, se bude přihlížet k situaci, kdy bude účastníkem dopravní nehody. Nechci vzpomínat, že naši stařečkové a dědové na kolech normálně jezdili, dali si po pár pohárků, a když náhodou nedojeli a spadli do škarpy, tak prostě holt dojeli ráno… Chápu, že provoz je větší, kola jsou rychlejší apod., ale na druhé straně si myslím, že někdy je zapotřebí používat normální selský rozum a hledat takové způsoby, aby to co nejméně omezovalo občana. Aby to nekončilo paradoxem, že když sednu na kolo, vypil jsem jedno pivo nebo jsem si dal tři pohárky vína, nebo dokonce když vyjdu pěšky na veřejnou komunikaci, jsem účastník veřejného provozu a de facto bych za to mohl být i pokutován, protože jsem účastníkem veřejného provozu i jako chodec. Myslím, že pokud budeme vycházet z těchto absurdit, měli bychom se nad tím, jestli soudy vždycky fungují tak, že vykládají zákony ve prospěch občana, a nikoliv ad absurdum v neprospěch občanů této země. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Taky děkuji, pane místopředsedo. Vystoupí pan senátor Pavel Lebeda. Senátor Pavel Lebeda: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já budu vždycky podporovat každý zákon, každou normu, která nějakým způsobem omezí a umravní arogantní a hypertrofickou kamionovou dopravu u nás. My tady bědujeme nad neutěšenými výsledky ČD Cargo a naprosto nekriticky podporujeme kamionovou dopravu, která v Evropě nemá obdoby. V roce 1989 se 75 % nákladů dopravovalo po železnici, teď je to přesně naopak. Kamionová doprava se chová způsobem, který odpovídá síle lobby, kterou tito autodopravci mají ve sněmovně, takže se obávám, že každá norma, byť vyjde od nás, bude touto lobby ve sněmovně smetena. Je nutno si uvědomit, že kamionová doprava působí ročně škody ve výši 100 mld. Kč. Sto miliard! Je zjevné, že kamiony, které jsou v jedné třetině přetíženy, ničí silnice nižších tříd, po kterých si tyto kamiony vyhledávají stezky

117

tak, aby se vyhnuly placeným úsekům, takže není s podivem, jak už jsem tady jednou říkal, v serpentinách pod hradem Český Šternberk mě zatlačí do příkopu rumunský kamion, který si tam našel cestu, tak aby se vyhnul placeným úsekům. Je nabíledni, že to, že uděláme takového zpřísnění normy, a zákaz skutečně není systémové řešení, a pokud nezpoplatníme silniční síť u nás satelitním způsobem, tak se to bude dít dál, kamiony to stejně budou riskovat, občas některý bude chycen, zaplatí, přijde o body. Jestliže chceme, aby se kamiony vrátily na vozovky, kam patří, musíme to zpoplatnit celé. A ony už si pohodlnější cesty najdou. Nehody, které působí, dokonce katastrofy, které působí kamiony na silnicích nižších tříd, škody na nemovitostech, které působí v městečkách a vesnicích, které jsou nešťastné z proudu kamionů, není v Evropě obdoby, aby tak ubohá silniční síť byla zatížena takovým kvantem těžkých nákladních vozidel. Navíc autodopravci se chovají arogantně, odmítají vážení, odmítají komunikovat s odbory dopravy na krajích, chovají se prostě neuvěřitelným způsobem. A proto podpořím každou normu, ale jsem, tak jak tady naznačil kolega Škromach, pro systémové řešení. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor Radko Martínek. Senátor Radko Martínek: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, Pardubický kraj patří nebo je snad vůbec nejzatíženější kraj v ČR, pokud se týká tohoto problému. Už před drahným časem vznikla studie, která byla placena krajským úřadem a zároveň ministerstvem dopravy, která se zabývala právě otázkou Pardubického kraje a objíždění kamionové dopravy. Mohu vás ujistit, že silnice, které jsou zatíženy kamionovou dopravou mimo hlavní stezky, a to přesto, že 1/35 v této chvíli není zpoplatněna, jdou do stovek kilometrů. Já na rozdíl od svých kolegů právě na těchto zkušenostech se domnívám, že tento problém je řešitelný především jednou věcí. Pokud ČR nebude mít vybudovánu základní dálniční síť, tak nejsme schopni relevantně kamionovou dopravu dostat tam, kam patří. Jestliže jsme nebyli za 20 let schopni vybudovat ani silnici R 35, tedy druhou spojnici východ – západ, tak se potom nemůžeme divit, že situace je taková. Šli jsme dokonce tak daleko, že kromě této studie jsme zakoupili Policii ČR speciální vozidlo na tzv. mobilní vážení. Nedělali jsme to úplně nezištně, protože, jak známo, poplatky za porušení pravidel jdou do pokladny Pardubického kraje. A nicméně si vám dovoluji říct, že doposud mobilní vážení nepřineslo ty výsledky, které jsme si mysleli. Za prvé proto, že kontrola vozidla trvá poměrně dlouho, za druhé proto, že musíte mít přesně pozemek, na kterém to můžete vážit, tak aby splňoval příslušná kritéria, tak aby vážení bylo správné, a za třetí proto, že v okamžiku, kdy mobilní vozidlo tam umístíte, tak všichni kamionisté si svými vysílačkami řeknou, kde to vozidlo je a v tom okamžiku ho začnou objíždět právě zase někde jinde. Každý příspěvek k této věci je bezesporu důležitý, ale jak jsem říkal, je potřeba, aby v příštím období vláda jednoznačně prosadila výstavbu základní dálniční sítě, tak jak je ostatně už několik let navržena. A měl by to být zcela prioritní a základní úkol státu. Pokud se týká železniční dopravy, železniční doprava prostě nemůže konkurovat kamionové dopravě z toho důvodu, že je pomalá a nemobilní. Dokud železnice se nestane konkurenceschopnou v tom, že bude v konkrétním čase

118

schopna poskytnout službu, kterou poskytuje kamion, tak samozřejmě nemůže být konkurenceschopná. Další paradoxní věc je, že zatímco zpoplatnění železniční sítě nebo resp. železniční dopravní cesty je výrazně vyšší než zpoplatnění např. silniční sítě. To znamená, že v tom okamžiku kamiony jsou bohužel ještě zvýhodněny tím, že v zásadě zboží, které se dopravuje touto cestou, je levnější. V cizině, jak tady bylo řečeno, je to úplně jednoduché. Francouzi, Němci, Italové mají vybudovánu dálniční síť a každý kamion má povoleno sjet z této sítě jenom do místa určení, kde skládá náklad a nikam jinam. Jakmile se odchýlí od této trasy, tak je okamžitě zastavován a pokutován. Souvisí to samozřejmě i se způsobem, jakým my vybíráme dálniční poplatky. Myslím, že v této chvíli, kdy každý z nás má mobilní telefon s GPS a každý z nás je vlastně sledován, kde jezdí, tak by neměl být žádný problém, aby byl takto sledován každý kamion. Bohužel jsme investovali do jiného způsobu poplatků, tzv. stacionárního a o mobilním systému se vede pořád debata. A myslím si, že je to ta druhá cesta, ale musí navázat na rozvoj dálniční sítě. Děkuji za pozornost. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážené kolegyně a kolegové, byl jsem napomínán, abych byl velmi stručný, slíbil jsem, že budu. Především bych se chtěl podepsat pod to, co tady řekl pan kolega Martínek, protože vybudování stacionární sítě pro inkaso poplatků za nákladní kamionovou dopravu bylo, myslím, obrovskou chybou a zbytečně prodražená. Ale to, proč tady před vámi stojím, je reakce na vystoupení kolegy Škromacha. Víte, zpoplatnění objízdných tras je sice pěkná představa, ale ono by to nevyřešilo. Řeknu vám příklad z Ústeckého kraje, protože to není jenom záležitost česko-polského příhraničí, kdy mám ve svém rajónu komunikaci, když tam vjede kamion, tak už se tam nevejde nic jiného, a přesto tam kamiony jezdí. A nemohu se dohodnout s krajským úřadem, aby to řešil alespoň zákazem vjezdu pro takováto vozidla. Myslím si, že zvednu ruku pro to, aby se pokračovalo v projednávání tohoto návrhu, a velmi se mi líbí, přiznám se, i pozměňovací návrh, takže i pro tento pozměňovací návrh ruku zvedám. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane navrhovateli, kolegyně a kolegové. Opět zde máme ten samý evergreen, opět nesystémové řešení. Tento Senát si asi našel oblibu ve dvacetitisícových pokutách za přestupky, jak jsem poznal na vlastní kůži, a hodlá v tom i nadále pokračovat. Vážení, to není řešení. Tady jsme jasně, vaším prostřednictvím, pane předsedající, od kolegy Martínka slyšeli cestu. Cesta je jednoznačná – do budoucna dobudovat dálniční síť a udělat takové finanční podmínky, aby se

119

vyplatila část zboží, které snese odkladu, šla po železnici nebo dokonce po vodě. Divím se, že ekologické aktivity tomuto brání. Máme-li tady před sebou pozměňovací návrh paní senátorky Evy Sykové – je nepřítomna, proto ji neoslovuji vaším prostřednictvím, pane předsedající – tak se domnívám, že je škoda, že se tento pozměňovací návrh bagatelizuje a že je zbytečný. Naopak – vaším prostřednictvím k paní senátorce Wagnerové – tento návrh je zpřesňující. Je to přesně tak, jak řekla. Tady to není o celkové hmotnosti, ale právě o váze na jednu nápravu. Vy, kteří tomu nevěříte, tak si přečtěte příslušné technické předpisy a normy. A proto podpořím tento pozměňovací návrh a byl bych rád, pokud se máme zabývat dále touto změnou zákona, aby to bylo i s tímto pozměňovacím návrhem. Jinak cesta v Německu je taková – jak, vaším prostřednictvím, pane předsedající, řekl kolega Martínek – to znamená, že kamiony mají přesně určeno, kde mohou a kde nemohou sjet, a je tam dálniční policie a ta to velmi tvrdě kontroluje. A vážení, víte, co je největší trest pro dopravce? Když ho zastaví dálniční policie nebo jiná policie, zváží auto a řekne: Dál už nepojedeš a tady si náklad přelož! A to je to nejhorší, to je daleko lepší, než dvacetitisícové pokuty Senátu ČR, protože přeložení stojí dopravce daleko více peněz, musí přijet náhradní auto, musí se neprodleně zajistit další přepravce, dochází k časovému zpoždění, dochází tam k penalizaci, příště už dopravce kontrakt nedostane. To je cesta, a bohužel, touto cestou se nechceme vydat. Nevím proč. Nevím, proč česká policie stíhá v rychlých pasátech, z nichž mnohé jsou už odepsány, osobní řidiče, tak jak je stíhá, a přitom nestíhá nebo bagatelizuje to, co se děje na českých silnicích, to znamená přeložené kamiony. A vy, kdo jezdíte po D 1, tak dobře víte, o čem je řeč. Vždyť je zbytečné opravovat D 1, pokud nepřistoupíme k tomu, že po ní nebudou jezdit přetížené kamiony, které ji opět za dva, za tři roky uvedou do toho stavu, ve kterém v současnosti je. To se bohužel neděje. A to je můj apel i na veřejnost a hlavně na ministra vnitra, aby se o to zasadil, aby policie investovala do těchto kontrol právě nákladních vozidel, protože to jsou nejtěžší havárie, je tam každou chvíli zastavován provoz, dochází tam ke zbytečné ztrátě lidských životů a jsou ničeny vozovky. Ještě k Moravě. I Morava se tady prosazuje každou chvíli. Já Moravu mám rád na rozdíl od jiných, kteří si myslí, že ne, hlavně severní Moravu. Byl jsem před 14 dny i na jižní Moravě a tam podnikatelé, vinaři si skutečně stěžují na to, že policie je šikanuje nějakým způsobem. Vážení, i chodec, který jde po chodníku, je účastníkem silničního provozu. A když někteří z vás jsou možná i v permanentním alkoholovém opojení – nechci jmenovat jistého senátora – i tam vám mohou dát dýchnout a můžete mít velké problémy s řidičským průkazem. A je tady ještě další problém. Je tady problém toho, že nejenom to, ale i když někdo tlačí havarované vozidlo, může se nepřizpůsobit technickému stavu vozovky. Znamená to, že naše zákony jsou velmi zvláštní. Ale chtěl bych, aby se navrhovatelé soustředili i na druhou věc této novely, to znamená na umísťování značek, na systém, jakým se zákazové i jiné značky umísťují. Ono to není jenom o zákazech vjezdu vozidel s vyšší hmotností, ono je to i o tom, jakým způsobem se umísťují zákazové a příkazové značky omezující rychlost. A pak z toho pramení nedodržování všech zákazových a příkazových značek. A potom je tady ještě jedna otázka, otázka ekonomická. Vážení předkladatelé, všechny kamiony platí nějakou silniční daň. A je otázka, jak se

120

zachovají k tomu, když nemohou používat některé silnice. Není totiž nikde napsáno, že nemohou používat některé silnice. A trošku ještě i na okraj otázka mírně lokální, aby nedocházelo k tomu, že jedna vesnice nebo městečko vytěsní kamiony do jiné vesnice nebo městečka druhého. I to se může stát, pokud se bude postupovat nesystematicky. Ale abych to shrnul – jednoznačně podporuji pozměňovací návrh paní senátorky Evy Sykové, protože upřesňuje z hlediska právního i z hlediska technického to, co tady navrhovatelé navrhují. Myslím, že i bez toho bude mít návrh zákona velké slabiny v Poslanecké sněmovně. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Petr Bratský. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Bratský: Děkuji za udělené slovo. Z debaty, která zazněla na plénu Senátu, jsem pochopil, že někteří možná nepochopili, že si pletete některé věci a nepochopili jste zcela, co jsme chtěli tímto návrhem učiniti. Napřed k prvnímu mýtu. Náš návrh se v zásadě netýká hlavně těch kamionů, které jsou přetížené. Náš návrh se týká normálně naložených kamionů, které jedou jinými trasami, než mají jet. Náš návrh se týká ne hlavně kamionů z ČR, českých přepravců, ale jak jste už v úvodu slyšeli v příhraničních oblastech, čili kamionů, které sem přijíždějí většinou ze zahraniční, anebo opouštějí naši zemi do zahraničí a nejedou určenou trasou po dálnici, byť třeba platí za určité ujeté kilometry na dálnici zčásti a potom si to někudy krátí. Nepochopení je v tom, že si to nekrátí po všech možných cestách čtvrtých, třetích tříd apod., obvykle na cestách prvních tříd, protože se jim to jinak nevyplatí a místy by dlouhé kamiony ani neprojely v některých vesničkách, co bychom si vyprávěli… Další nepochopení je v tom, že když už jsou kamiony třeba přetížené, tak přepravce by byl blázen, aby přetěžoval kamion tak, že by měl zatíženou jednu nápravu víc než ty ostatní. To by se muselo jednat o úplně zvláštní druhy nákladů. Každý normální přepravce si přece nebude ničit svůj vozový park. Čili případů, které zmiňuje paní kolegyně Syková, je strašně málo, i míst, kde se dá zjišťovat přetížení jednotlivých náprav, je strašně málo. Ano, máme tady už navrženou jednu váhu, kde se dá vážit celý kamion za provozu, za jízdy, dokonce vám to zváží na nápravu. To jsou nesmírně drahá zařízení, která v ČR zatím příliš zavedená nemáme. A pravdu má i pan kolega Martínek. No, samozřejmě, všechny vlády, které zde byly v poslední době, dělaly všechno pro to, abychom dobře směřovali peníze i z EU i státní peníze do rozšíření sítí dálnic a železnic. Pro vaši informaci, pro rozpočtové období 2014 až 2020. Např. železnice – bude upravovat železniční stanici Pardubice, Radko, Česká Třebová, takže mezi Přerovem a Prahou v tu ránu vlaky budou mít mnohem vyšší provozní rychlosti, protože právě stanice nám přece zmenšují rychlosti. Například kolega Bis bude rád, že tam je zahrnuta i Plzeň, takže i vlaky, které budou projíždět přes Prahu asi směrem přes Domažlice dál na západ, i stanice se připravuje, takže železnice výrazně zrychlí v šestiletém období, které máme. Velice se blížíme v názorech už i na ministerstvu životního prostředí na výstavbu jezů na Labi, takže i tam v šestiletém období možná nějaká vodní doprava bude moci zaznamenat nějaký nárůst přepravních kapacit. Mimochodem, Hamburk investuje do České Třebové, do kontejnerového překladiště, takže asi věří tomu, že česká strana Labe zprovozní. A i Zelení, kteří

121

vládnou v Sasku, už nás přijedou v tomto měsíci informovat o tom, že žádají Českou republiku, jakým způsobem chceme českou část Labe zprovoznit. To jenom pro vaši informaci. Vím, že to není přímo k věci, ale chtěl jsem některé mýty tady vysvětlit. A teď ještě k věci. Proč my si myslíme, že názor paní kolegyně Sykové je v tomto případě nadbytečný. My jsme skutečně chtěli pouze postihnout drtivou většinu kamionů, které přijíždějí na naše území, odbočí z dálnice, svezou si to rychle někudy po silnicích první třídy, někde možná kousek druhé třídy, a zase si najedou, někde možná u Brna, na dálnici a pokračují směrem na Rakousko nebo Německo. Mnohé obce jsou zatížené, starostové nespokojeni, ano. Pan kolega Dryml tady zmínil také jednu věc, sice možná směrem k Moravě – policie někde koná třeba vůči lidem na kolech, ale právě vůči kamionové dopravě nekoná. Právě tam, kde jsou značky, které jim zakazují vjezd. To je přece smysl tohoto zákona. Značky tam jsou a kamiony jedou a jsou normálně naložené, ale jsou naložené víc, než jim dovoluje značka pro tu kterou obec. A policie tam nestojí. A my si myslíme, že když zpřísníme trošku zákon, že i starostové těchto obcí budou mít větší pádný argument, budou psát stížnosti a ředitelé příslušných policií už tam někoho vyšlou. A zase druhou věcí je opatření, které tento zákon přinese – bude varovat přepravce, aby tam nepouštěli kamiony, aby to nenařizovali svým řidičům. Řidič to nedělá kvůli tomu, že by si chtěl přivydělat nebo že by byl zpupný. On to má nařízeno. Aby tedy bylo jasné před tím, jak budeme hlasovat, o co se tady jedná? Nám z toho nebude ani zima, ani teplo, když projde návrh kolegyně Sykové, protože on to samozřejmě o něco rozšíří, o něco zpřísní, ale v praxi to je nevymahatelné. A zákon, který je nevymahatelný, já nerad podporuji, to říkám za sebe. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A do rozpravy se ještě hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, slovutný Senáte. Po včerejšku se asi stanu odborníkem na diskriminaci a rasovou nesnášenlivost, ale nemůžeme přece odlišovat, vážení, to, když někdo přijede kamionem ze zahraničí nebo když tím kamionem jezdí český dopravce. To prostě asi nejde. Tady je zcela určitě v asi nešťastném prohlášení pana senátora určitý druh diskriminace. Takhle prostě nemůžeme postupovat. Za druhé, trest musí být úměrný přestupku a následkům. To říká i evropské právo, tak si to uvědomte. Dvacetitisícové pokuty a jiné věci, nevím… A třetí věc. Český systém umísťování dopravních značek, to je ten paskvil, to je to, že každý si myslí, že si může umístit dopravní značku tam, kam chce, mnohdy i proti zájmům, které hájí Policie ČR. A myslím si, že to je větší odborník, než někteří starostové. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A vidím, že se rozprava zase rozproudila. Hlásí se paní senátorka Eliška Wagnerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, musím reagovat na slova pana senátora Bratského, a je to vaším prostřednictvím, pane předsedající.

122

Víte, pane senátore, dobře, vy jste nám nyní vysvětlil účel zákona, který ale bohužel z něj rozhodně nelze vyčíst. A ten, kdo ho bude interpretovat a aplikovat, tak ten účel, který vy jste teď vysvětlil, z něho nevyčte, ten tam prostě není. Nehledě na to chybí odůvodnění tohoto návrhu, takže tady nebude už vůbec žádný dokument o tom, jaký je účel. I kdyby bylo pravdou odůvodnění, že soudy na něj nehledí a že koukají vlastně na to, jak si samy zjistí účel. Ale pravda je, že prostě to, jak je to dnes napsáno, a koneckonců i to, když by se přijal pozměňovací návrh paní senátorky Sykové, bude směřovat na všechny přetížené kamiony, ať už jedou po silnicích obyčejných anebo po dálnicích. A marná sláva, kdo jezdí po dálnici D 1, jako já občas, tak zjistí, že tato dálnice je od kamionů tak zničená, ale tak zničená, ale od jakých, a policie to opět říká, právě od přetížených kamionů. Kolik stojí vybudování kilometru dálnice nebo její opravy? Vždyť to jsou obrovské peníze. Jinými slovy, to nemůže být mířeno jenom na komunikace nedálničního typu. To musí být zaměřeno i na dálnice, protože i ty se ničí přetíženými kamiony. A že přepravci nemají zájem přetěžovat své vozy, no tak poznatky policie jsou úplně jiné. Jinými slovy, znovu opakuji – podporuji to, aby i pozměňovací návrh paní senátorky Sykové byl projednán. A jenom jak říkám, tam jsou vlastně dvě skutkové podstaty, jednak celková hmotnost a jednak přetížení jedné nápravy. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Radko Martínek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Radko Martínek: Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já se vám fakt omlouvám, ale nemohu nechat některá prohlášení kolegy Bratského jenom tak, takže vašim prostřednictvím, pane předsedající, budu reagovat na některé věci. Za prvé. Překladiště v České Třebové se vůbec nestaví kvůli nějaké vodní cestě. Já sám jsem mnohokrát prosil České dráhy, aby využily železnice nebo nádraží v České Třebové pro to, aby tam vybudovaly překladiště. Je to strategické překladiště. České dráhy to nikdy neudělaly, tak to nyní dělá soukromník. A důvod je z toho, že je to velmi důležitá železniční křižovatka, která, pokud se dobuduje dálniční síť, bude zcela strategická. Ad 2. Jestli si někdo razí jakousi vizi, že kanál Dunaj – Labe bude nějakým způsobem dopravovat zboží, tak je to úplný nesmysl od samého začátku. Pokud se splavní Labe do Pardubic, tak bude sloužit pouze a jenom k dopravě osobní, nikoliv nákladní. Stačí, když se půjdete zeptat do Chvaletic, což je největší přepravce, který tam kdy přepravoval. Ti se vám jenom vysmějí, když se jich zeptáte, jestli budou dopravovat něco po vodě. Dál za Pardubice je tento kanál už úplně nesmyslný, totálně nesmyslný, protože náklady budou tak zoufalé, že to nemá žádný smysl. A kdyby tam autoři tohoto vybudovali ještě další kolejnice nebo jedny další kolejnice jenom na nákladní dopravu, aby tam tedy byly tři, tak v tom okamžiku to určitě bude levnější a zcela jistě to bude lépe sloužit svému účelu. Omlouvám se, já jsem to tady nezavedl nikam jinam, ale tyto věci fakt není možné tady nechávat jenom tak. Platí to, co jsem říkal při svém prvním projevu – není možné, aby se bez dálniční sítě se tato situace řešila, a panu kolegovi Bratskému dodám naši studii a pak možná zjistí, že to je trošku jinak.

123

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se hlásí pan senátor Petr Bratský. Prosím, pane senátore, máte opět slovo. Senátor Petr Bratský: Já už se jdu jenom plénu omluvit za to, že jsem chtěl některé věci vysvětlit. Podstatné projekty, o kterých se hovořilo "mimo mísu" jak se říká se samozřejmě nedají vysvětlit ve dvou větách, takže se vám omlouvám, příště nebudu nic vysvětlovat. To je trest za to, že jsem se snažil mimo rámec toho, co projednáváme, vám něco sdělit. Už to dělat nebudu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, ale myslím si, že jsme tady od toho, abychom si názory sdělovali, a mohou být pozitivní i negativní, to tak prostě chodí. Do rozpravy se dále přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, nechci zdržovat, ale myslím si, že ne ve všem – vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu senátorovi Martínkovi – měl pravdu o vodní cestě do Pardubic, o dopravě nákladů. Ony totiž neexistují, vážený pane senátore, jenom Chvaletice, existují i jiné podniky, i jiné perspektivnější projekty, které uvažují o splavnosti Labe. A není to také jenom o dopravě, ale i o tom, aby se vytvořila pracovní místa, aby se daly šance firmám, aby mohly zaměstnávat zaměstnance. Víte, ono je to o trošku jiných věcech, než o kterých uvažujete někdy vy. A pokud jde o Českou Třebovou, bylo tam možná kus pravdy v tom, co řekl pan senátor Bratský. A studie, které jste si dávali vypracovávat vy, já si také nechávám vypracovávat, nebo existují i jiné studie, které říkají úplně něco jiného. Omlouvám se, vážené kolegyně a kolegové, že to sklouzlo až do těchto věcí, které nemají s tím, co projednáváme, co společného. Velmi dobře si to uvědomuji, ale nebyl jsem to já, kdo tady otevřel tuto záležitost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se zástupce předkladatelů, pana senátora Maštalíře, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. Pan zpravodaj si přeje vystoupit. Prosím, pane zpravodaji. Senátor Jiří Bis: Vážené senátorky a senátoři, byla to velmi zajímavá a široká diskuse o úplně něčem jiném, než je návrh, který byl předložen. Tento návrh je velmi jednoduchý a triviální a říká, že tresty, které jsou za porušení vjezdu o nadměrné hmotnosti, jsou nedostatečné. Starostové sepsali jednoduché paragrafy, které říkají, že by se za to mělo víc trestat, dávat vyšší pokuty a odebírat dva body. Tím by to mělo být zajímavější i pro policii, protože pokuty budou vyšší a vyplatí se jí tam vyjíždět. To, co navrhuje paní senátorka Syková, je rozšíření, ale naprosto zbytečné. O tom tento návrh není, ten není o žádných dálnicích, ten říká, kdo poruší tuto značku, měl by dostat dva body a patřičnou pokutu. Starostové jsou přesvědčeni, že by jim to trochu pomohlo. Doufám, že mají pravdu. Proto vám doporučuji, abyste odhlasovali tento zákon podle návrhu, který přeložil hospodářský výbor. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Vzhledem k tomu, že nezazněl žádný návrh, otevírám podrobnou rozpravu.

124

Senátor Jiří Bis: Zazněl návrh. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Jaký návrh? Senátor Jiří Bis: Odhlasovat to podle návrhu, který předložil hospodářský výbor. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ale, pane senátore, myslím, že byste si měl přečíst jednací řád. Nechci se s vámi dohadovat. V tuto chvíli po obecné rozpravě můžeme návrh buď vrátit k novému projednání, schválit, zamítnout, odročit. Žádný takový návrh nebyl předložen, proto je potřeba otevřít podrobnou rozpravu, ve které, pane zpravodaji, přednesete i návrh hospodářského výboru, nemusíte ho číst, jenom sdělíte, že ho výbor podal. Stejně tak i paní senátorka Syková, pokud bude chtít předložit svůj návrh, bude ho muset v podrobné rozpravě přečíst. Nezazněl žádný návrh na schválení ani další. Pane zpravodaji, v podstatě vyhovuji vašemu návrhu tím, že otevírám podrobnou rozpravu. Pan zpravodaj Jiří Bis, prosím. Senátor Jiří Bis: Jak jsem již zmiňoval, hospodářský výbor dal návrh schválit tento zákon ve znění pozměňovacích návrhů, které předložil výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Hlásí se pan senátor Antonín Maštalíř. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Antonín Maštalíř: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že jsem paní profesorce Sykové slíbil, stejně pozměňovací návrh, který ona předkládá, musím přečíst, abychom dodrželi proceduru: Senátní tisk 225. Návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Gawlase a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, 2. čtení. Pozměňovací návrh senátorky Evy Sykové. 1. V čl. I bodu 1 písmeno k) upravit takto: "k) poruší zákaz vjezdu vozidel, jejichž celková okamžitá hmotnost nebo okamžitá hmotnost připadající na nápravu přesahuje vyznačenou mez,". 2. V čl. I bod 5 upravit takto: "5. V příloze k zákonu se na konci v jednotlivých sloupcích doplňuje tento text: porušení zákazu vjezdu nákladních vozidel, jejichž celková okamžitá hmotnost nebo okamžitá hmotnost připadající na nápravu přesahuje vyznačenou mez – je to v rámečku a jsou za to 2 body. Pozn.: V případě schválení pozměňovacího návrhu VHZD (viz příloha k usnesení VHZD č. 210/2014) se bod 5 označuje jako bod 7. Toto je pozměňovací návrh paní senátorky Evy Sykové. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A protože už se do podrobné rozpravy nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu uzavírám. A nyní se ptám zástupce předkladatelů, zda se chce vyjádřit k proběhlé podrobné rozpravě? Nepřeje. Pana zpravodaje bych požádal, aby nás provedl hlasováním, hlavně ve vztahu pozměňovacích návrhů, zda se navzájem nevylučují.

125

O slovo požádal předseda senátu pan Milan Štěch, ten má právo vystoupit kdykoliv a k čemukoliv. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně, vážení kolegové, aby nedošlo k nějakému zmatečnému postupu. Na základě konzultací s legislativou chci upozornit, že bychom nejdříve měli hlasovat o návrhu výboru. Pokud tento návrh projde, zjistil jsem, že pozměňovací návrh paní senátorky Sykové je nehlasovatelný, podle názoru legislativy, a myslím, že jí můžeme věřit. Chci na tohle upozornit, aby zde nedošlo ke zmatečnému jednání. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. Nyní prosím pana zpravodaje. Senátor Jiří Bis: Návrh výboru je schválit návrh, ve znění pozměňovacích návrhů, tak jak je schválil výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Vše je předloženo písemně. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Nemusíte to číst, je to podle usnesení výboru. Při této příležitosti znovu zdůrazňuji, že bude-li schválen návrh výboru, je nehlasovatelný pozměňovací návrh paní senátorky Sykové, osvojený panem senátorem Maštalířem. Pokud by byla námitka, tak ji, prosím, uplatněte, nechal bych o ní hlasovat, ale neregistruji žádnou námitku s tímto postupem. V tuto chvíli přistoupíme k hlasování o pozměňovacím návrhu, jak jej předložil VHZD. Dovolím si vás ještě odhlásit, protože stav na monitoru, zdá se, že příliš neodpovídá realitě v Jednacím sále. Abychom se nedostali do problémů při schvalování. Přihlaste se svými kartičkami, abychom mohli o návrhu hlasovat. Jsme usnášeníschopní. Budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu, jak jej přednesl pan zpravodaj. Aktuálně je přítomno 35 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 18. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 42 se z 35 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 18 vyslovilo 30 pro a proti byl 1. Návrh byl přijat. Tím konstatuji, že návrh paní senátorky Sykové, který si osvojil pan senátor Maštalíř, je nehlasovatelný, Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Je tomu tak, pane zpravodaji? (Ano.) Nyní můžeme přistoupit k hlasování o schválení návrhu senátního návrhu zákona, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je přítomno 32 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 18. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 43 se z 35 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 18 pro vyslovilo 32, proti byl 1. Návrh byl přijat.

126

Návrh byl tedy schválen, a proto – podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu – navrhuji, abychom pověřili: za prvé, předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání; za druhé, a tady bych prosil o pozornost – senátora Antonína Maštalíře a Petra Bratského… (reakce z pléna...); takže dva Petry – Petra Bratského a Petra Gawlase, dobrá... Tedy pokud není námitek; nebo další nějaký návrh, tak můžeme přistoupit k hlasování o tomto návrhu usnesení, tedy aby tito dva senátoři návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně, aby to tedy zaznělo kompletně. Nyní budeme hlasovat o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 44 se z 34 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 18 pro vyslovilo 32, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji zástupci předkladatelů, pánům zpravodajům. Tím jsme skončili projednávání posledního bodu programu naší dnešní schůze. Děkuji vám za účast. Přeji vám šťastnou cestu do svých volebních regionů! Tuto schůzi končím. Předseda Senátu Milan Štěch: Jenom malé sdělení. Prosím vás, po konzultacích bylo dojednáno, že schůze Organizačního výboru nebude 17. 6. od 17.00 hodin, ale svolám ji na 18. 6. – před začátkem pléna – od 8.00 hodin. Děkuji. (Jednání ukončeno v 10.44 hodin.)

127

Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 9. funkční období - 21. schůze Vydává Kancelář Senátu, Odbor organizační Valdštejnské nám. 4/17, 118 01, Praha 1 WWW.SENAT.CZ (DOKUMENTY A LEGISLATIVA) - TĚSNOPISECKÉ ZPRÁVY